Bankovní institut vysoká škola Praha

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Strategie financování potřeb domácností v mezní finanční situaci Diplomová práce

Autor:

Šárka Borecká Finance

Vedoucí práce:

doc. Ing. František Pavelka, CSc.

Praha

Srpen, 2011

1

2

PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 31. 8. 2011

Šárka Borecká 3

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Františkovi Pavelkovi, CSc. za vedení diplomové práce a také za jeho podporu, trpělivost, rady, inspiraci při vypracování této diplomové práce. Také bych chtěla poděkovat všem účastníkům výzkumu, kteří mi poskytli cenné informace, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. 4

ANOTACE Práce se zabývá významným problémem současnosti – hospodařením rodinnými finančními prostředky. Jedná se proces starý několik století, který však v naší republice získal nový rozměr. Veškerá odpovědnost za ekonomiku domácnosti totiţ leţí na ţivitelích, popř. samoţiviteli, kteří v dobách socializmu vţdy spoléhali na stát jakoţto ekonomickou pojistku. Socialistický stát nemohl připustit existenci chudoby či dokonce sociálního propadu, a proto byly vţdy k dispozici politické, ekonomické nebo sociální nástroje, které rodinu podepřely (daňová zvýhodnění, půjčky, předškolní zařízení, mimoškolní aktivity, rekreace, pracovněprávní zvýhodňování rodičů atd.). Mzdová regulace povyšovala nekvalifikovanou manuální práci na výsadu pokrokových mas a velmi slušně ji honorovala – finanční problémy tak měla spíše „pracující inteligence“. Ta však dokázala, patrně s ohledem na své vzdělání a celkový rozhled, potřeby rodiny sladit s příjmy, takţe sama u sebe eliminovala riziko chudoby. Ţivitelé, které popsanou dobu zaţili, se jen obtíţně adaptují na nové poměry a především na skutečnost, ţe veškerou odpovědnost za ekonomiku rodiny nesou oni sami. Se skutečností, ţe dříve preferovaná a nyní špatně placená zaměstnání zhoršila jejich ţivotní úroveň, se těţko vyrovnávají a místo snahy o řešení si pouze stěţují a obviňují jiné. Nelze se spoléhat na státní podporu, ale je třeba vzít svou finanční situaci do vlastních rukou a být za ní zodpovědný. ANNOTATION This thesis addresses a significant problem today - farming family funds. It is several centuries old process, but in our country gained a new dimension. All responsibility for the household economy is situated on the provider, or. single parents, who in times of socialism has always relied on the state as an economic insurance policy. The socialist state can not admit the existence of poverty or even social collapse, and have always been available to the political, economic or social tools to prop up family (tax breaks, loans, pre-school, extracurricular activities, recreation, employment favoritism parents, etc.). Wage regulation haughty unskilled manual labor in the advanced privilege of masses and very well it honorovala - financial problems and had a rather "working intelligentsia". It could, however, probably with regard to their education and overall perspective, the need to reconcile with family income, so she eliminated herself at risk of poverty. Breadwinners, are described for experienced, is difficult to adapt to new circumstances and especially the fact that all responsibility for the economy of the family carry themselves. The fact that the previously preferred, and now low-paid jobs has worsened their living standards, are difficult to cope, and instead of trying to tackle you just complain and blame others. Unable to rely on state support, but must take their financial situation into their own hands and be responsible for it.

5

OBSAH Titulní list …………………………………………………………………………………... I Prohlášení ………………………………………………………………………………….. II Poděkování ............................................................................................................................ III Anotace …………………………………………………………………………………….. IV Obsah ......................................................................................................................................V Úvod …………………………………………………………………………………………. 1

1. SYSTÉMY FINANCOVÁNÍ POTŘEB DOMÁCNOSTÍ 1.1. Systém financování potřeb domácností z vlastních zdrojů ………….………..... 3 1.2. Systém financování potřeb domácností z cizích zdrojů …………………………. 6 1.2.1. Kontokorent ………………………………………………………………….. 6 1.2.2. Bankovní platební karta ……………………………………………………….7 1.2.3. Spotřebitelský úvěr …………………………………………………………... 8 1.2.4. Hypoteční úvěr ………………………………………………………………. 9 1.2.4.1. Neúčelový hypoteční úvěr …………………………………………..10 1.2.4.2. Účelový hypotéční úvěr ……………………………………………. 11 1.3. Systém financování potřeb domácností z prostředků sociální ochrany ……… 12 1.3.1. Sociální ochrana ……………………………………………………………. 12 1.3.2. Státní sociální podpora ………………………………………………………12 1.3.3. Pomoc v hmotné nouzi ………………………………………………………15 1.3.3.1. Příspěvek na ţivobytí ………………………………………………..16 1.3.3.2. Doplatek na bydlení …………………………………………………17 1.3.4. Mimořádná okamţitá pomoc ………………………………………………..18 1.3.5. Sociální péče ………………………………………………………………...20 1.4. Domácnost v mezní finanční situaci …………………………………………….. 21 1.4.1. Mezní finanční situace …………………………………………………….... 21 1.4.2. Příčiny vzniku mezní finanční situace ……………………………………… 22 2. CHARAKTERISTIKA DOMÁCNOSTÍ V MEZNÍ FINANČNÍ SITUACI 2.1. 2.2. 2.3. 2.4.

Cíl výzkumu ……………………………………………………………………..... 25 Vzorek výzkumu ………………………………………………………………...... 25 Typ výzkumného projektu ……………………………………………………..... 25 Kvalitativní studie ………………………………………………………………... 26 2.4.1. Metoda výzkumu …………………………………………………………… 26 2.4.2. Výstupy kvalitativní studie ………………………………………………..... 28 2.4.3. Vyhodnocení kvalitativních informací ………………………………………30 6

2.5. Kvantitativní studie …………………………………………………………….....31 2.5.1. Metoda výzkumu …………………………………………………………... 31 2.5.2. Výstupy kvantitativní studie…………………………………………………31 2.5.3. Vyhodnocení kvantitativních informací …………………………………….32 2.5.4. Porovnání souhrnných údajů obou regionů ...……………………………… 34 3. ŘEŠENÍ SITUACE DOMÁCNOSTÍ V MEZNÍ FINANČNÍ SITUACI 3.1. Finanční gramotnost v České republice ………………………………………… 35 3.1.1. Finanční gramotnost ………………………………………………………… 35 3.1.2. Stav finanční gramotnosti ………………………………………………....... 36 3.1.3. Vyhodnocení výstupu Výzkumné části v porovnání s výstupy výzkumu Ministerstva financí …………………………………………………………... 38 3.2. Význam finančního vzdělávání ………………………………………………….. 40 3.2.1. Finanční vzdělávání ……………………………………………………….... 40 3.2.2. Faktory ovlivňující finanční vzdělávání ……………………………….......... 41 3.2.2.1. Rodina ……………………………………………………………….. 41 3.2.2.1.1. Hry s dětskými penězi ……………………………………….. 41 3.2.2.1.2. Spoření ………………………………………………………. 41 3.2.2.1.3. Kapesné ……………………………………………………… 41 3.2.2.2. Vzdělávací instituce ……………………………………………….. 42 3.2.2.2.1. Strategie finančního vzdělávání …………………………..... 42 3.2.2.2.2. Priority finančního vzdělávání ……………………………… 43 3.2.2.2.3. Principy finančního vzdělávání …………………………….. 44 3.2.2.2.4. Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání ……………... 45 3.2.2.3. Bankovní instituce ………………………………………………….. 47 3.3. Řešení mezní finanční situace ………………………………………………….... 50 3.3.1. Pracovní mobilita ………………………………………………………….... 51 3.3.2. Zkrácený pracovní úvazek …………………………………………………..51 3.3.3. Finanční poradenství ………………………………………………………... 53 3.3.4. Půjčka ……………………………………………………………………….. 55 3.3.4.1. Bankovní půjčka ……………………………………………………..55 3.3.4.2. Nebankovní půjčka …………………………………………………. 56 3.3.5. Konsolidace půjček a úvěrů ………………………………………………… 58 3.3.6. Oddluţení – osobní bankrot ………………………………………………… 60 Závěr ……………………………………………………………………………………….. 63 Seznam pouţité literatury ……………………………………………………………….... 64 Seznam tabulek ……………………………………………………………………………. 67 Seznam příloh ……………………………………………………………………………... 67 Přílohy ……………………………………………………………………………………... 68

7

8

ÚVOD Strategie vytváření a realizace rozpočtu domácností je fenomén, který je z hlediska rodinného, ekonomického, sociálního a politického velice potřebný – v současné době se s ním však nesetkáváme příliš často. Tento stav je podle sociálních a ekonomických nauk zapříčiněn rozsáhlou finanční negramotností, kdy výdaje rodin jsou v průběhu období následujícího po výplatě realizovány neplánovitě aţ chaoticky, a to aţ do úplného vyčerpání kreditního zůstatku domácnosti. Řada domácností dnes není schopna zajistit svůj provoz bez sociálních dávek nebo úvěrů. Stále se zvyšující zadluţenost českých domácností je mimo vlivy současné krize zapříčiněna také málo patrnou úvěrovou politikou bank poté, co v minulých letech nenaplnily úvěrové plány. Dvoustranný problém mezi peněţním ústavem a občanem pak nabývá širších rozměrů expandováním problému do sféry exekucí, bankrotů a pádem do sociální sítě. Z hlediska sociálně politického pak takováto situace přináší prohlubování rozdílů mezi nízkopříjmovou a vysokopříjmovou vrstvou obyvatelstva, a to na úkor střední třídy. Tento jev je povaţován za negativní, neboť právě střední třída je základním prvkem finanční a sociální stability státu. Zvláštní skupiny nízkopříjmových domácností tvoří rodiny s jedním rodičem – ty dnes představují celou čtvrtinu českých domácností. Z nich 90% rodin je vedeno matkou samoţivitelkou. Tento stav je dán nejen vysokou (aţ padesátiprocentní) rozvodovostí, ale také vysokou mimomanţelskou natalitou, kdy dle statistiky zůstává celá polovina dětí narozených mimo manţelství jen v péči jednoho (osamělého) rodiče v domácnosti. V České republice ţije v současnosti asi 560.000 neúplných rodin. Průměrná výše měsíčního příspěvku na výţivu a výchovu dítěte ze strany nepečujícího rodiče je 1.600 Kč měsíčně, coţ není ani třetina jeho skutečné potřeby. Součástí mé práce bylo monitorování finanční strategie 6 respondentů, ţijících v nejpříznivější a nejnepříznivější oblasti České republiky, pokud jde o zaměstnanost. V obecné rovině pak byla konstatována nutnost finančního vzdělávání obyvatelstva, a to jiţ v systému základních škol, středních škol a dalšího vzdělávání. 9

Cílem práce je poukázat jak zvládnout své finance a rozpočet domácnosti a tím zlepšit svoji ţivotní úroveň. Tyto předpoklady vychází z úrovně finanční gramotnosti a finančního vzdělávání ve společnosti. Vzhledem k nedostatečné informovanosti a nízké úrovni znalostí veřejností o hospodaření s finančními prostřeky to vede u mnohých do mezních finančních situcí.

10

1. SYSTÉMY FINANCOVÁNÍ POTŘEB DOMÁCNOSTÍ

Nastane-li v rodině nečekaná událost např. nemoc, ztráta schopnosti pracovat atd., dojde okamţitě k poklesu příjmů a domácnost nebude schopna pokrýt své základní potřeby. V této kapitole je uveden přehled moţností jak doplnit rodinný rozpočet a popsány moţnosti finanční pomoci poskytované státem, které rodiny mohou případně vyuţít.

1.1.

Systém financování potřeb domácností z vlastních zdrojů

K financování spotřeby vyuţívají domácnosti vlastní zdroje. Vývoj spotřeby je dlouhodobě ovlivňován především vývojem vlastních disponibilních zdrojů domácností. Vlastní zdroje tvoří jednak zdroje získávané v konkrétním sledovaném období, tj. hrubý disponibilní důchod, kapitálové transfery a jednak akumulované bohatství domácností v podobě finančních a nefinančních aktiv. Změny v kvantitě a struktuře vlastních zdrojů představují rozhodující determinantu spotřebitelského a peněţního chování domácností.1

Způsob získávání peněţních prostředků pro financování potřeb domácností se dělí na: 

Příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky (§6 zákona)



Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7 zákona)



Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 zákona)



Příjmy z pronájmu (§ 9 zákona)



Ostatní příjmy (§ 10 zákona)

1

PAŠALICOVÁ, Renata; ČUTKOVÁ, Jindra; ČERNÁ, Jana. Spotřebitelé se jiţ přestávají obávat zadluţení online . 2000. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro media/clanky rozhovory/media 2000/cl 00 000710.htm

11

1) Příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky Nejvýznamnějším zdrojem příjmů fyzických osob jsou mzdy v podobě příjmů. Mezipříjmy ze závislé činnosti patří:  Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru ve kterém poplatník při výkonu práce je povinen dbát příkazu plátce.  Příjmy za práci členů druţstev, společníků a jednatelů s.r.o. atd.  Odměny členů statutárních orgánů.  Příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti.

2) Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti Odstavec 7 se definuje příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 6, např. náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti, hodnota osobních ochranných prostředků atd. Příjmy z podnikání jsou:  Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospod. provozované samostatně hospodařícími rolníky nebo poplatníky na základě ţivnostenského listu.  Příjmy ze ţivnosti podle zákonů o ţivnostenském podnikání.  Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, např. příjmy auditorů, advokátů, daňových poradců, lékařů, notářů, právníků.  Podíly společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

3) Příjmy z kapitálového majetku Do těchto příjmů náleţí např.:  úroky a jiné výnosy z drţby cenných papírů,  úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních kníţkách, úroky z peněţních prostředků na vkladovém účtu, 12

 úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatky z prodlení,  podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, nebo na zisku z členství v druţstvu, Výše uvedené příjmy z kapitálového majetku patří mezi nejčastější příjmy se kterými se domácnost běţně setkává. Kompletní výčet příjmů z kapitálového majetku obsahuje zákon o dani z příjmu.

4) Příjmy z pronájmu Jedná se o příjmy z pronájmů nemovitostí, bytů nebo jejich částí, které v některých případech mohou zvyšovat rozpočet domácností. Můţe se jednat o trvalé nebo příleţitostné pronájmy.

5) Ostatní příjmy Ostatní příjmy jsou:  Příjmy z uţití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného daňového vlastnictví, autorských práv atd.  Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není ţivností ani podnikáním architektů, sportovců.  Příjmy znalců a tlumočníků za činnosti podle zvláštních předpisů.2

Všechny výše uvedené příjmy jsou stanoveny zákonem o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2

Zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

13

1.2.

Systém financování potřeb domácností z cizích zdrojů

Nabídka bankovních a nebankovních institucí pro financování potřeb domácností z cizích zdrojů zahrnuje kontokorent, kreditní karty, neúčelové spotřebitelské úvěry, účelové spotřebitelské úvěry, účelové hypoteční úvěry a neúčelové hypoteční úvěry. Cizí zdroje představují pouze zdroje doplňkové, znamená to, ţe jejich hlavní podstatou je vyrovnávat momentální nedostatek peněţních prostředků domácností.3

1.2.1. Kontokorent

Kontokorent je bankovní produkt, který kombinuje běţný účet s moţností čerpat úvěr. Kontokorentní úvěr můţe být čerpán z běţného účtu i v případě, kdy na něm klient nemá vlastní prostředky, a to do stanoveného limitu. Od toho okamţiku klient čerpá od bankovní instituce úvěr a platí za něj úroky. Jedná se o krátkodobý úvěr, protoţe se předpokládá, ţe úvěr můţe být kdykoli vypovězen. Klient dodrţující stanovené podmínky má kontokorentní úvěr k dispozici „na neurčito“. Dále se jedná se o neúčelový úvěr, coţ znamená, ţe účel pouţití úvěru záleţí na uváţení klienta.4 Banky poskytují tento úvěr aţ do sjednané maximální hranice tzv. úvěrového rámce. Úvěrový rámec můţe být stanoven jako překročitelný či nepřekročitelný. Za překročení úvěrového rámce si banky účtují vysoké sankční úroky. Klient si můţe poţádat o zvýšení maximální hranice tzv. úvěrového rámce po několika měsících bezproblémového vyuţívání běţného účtu a plnění sjednaných podmínek. Banka sama stanoví vyšší uvěrový rámec klientům, u kterých si prověřila dostatečný pohyb peněţních prostředků na běţném účtu klienta ze svého informačního systému a jeho platební disciplínu, tj. splácení úvěru v dohodnutých termínech i u jiných bank z úvěrového registru. Splácení kontokorentu probíhá automaticky připsáním jakékoli platby, došlé na bankovní účet. Kontokorent musí být splacen v termínu dohodnutém s danou bankou.5

3

PAŠALICOVÁ, Renata; ČUTKOVÁ, Jindra; ČERNÁ, Jana. Spotřebitelé se již přestávají obávat zadlužení online . 2000. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro media/clanky rozhovory/media 2000/cl 00 000710.htm 4 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6.vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-7265-099-8 5

Dostupný z WWW: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=334

14

1.2.2. Bankovní platební karta Bankovní platební karta je plastikový obdelník standardního rozměru, nesoucí řadu grafických symbolů, neviditelných dat a v poslední době i speciální elektronický čip, který umoţňuje pohotový přístup k penězům svému drţiteli, tj. tomu, na jehoţ jméno a identitu byla karta vystavena. Pokud lze kartou čerpat jen peníze vlastní, uloţené na účtu v bance, která kartu vystavila, pak hovoříme o kartě debetní. Pokud lze kartou čerpat úvěr poskytnutý bankou nebo kreditní společností, pak jde o kartu kreditní. Dočasný nedostatek peněţních prostředků na účtu je moţno překlenout pořízením kreditní karty. Spotřebiteli je bankou nebo kreditní společností poskytnutý úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty. Danou kartu nabízejí dané instituce klientům u kterých znají jeho finanční historii, která poskytuje záruku pravidelného splácení. Podmínky pro poskytnutí kreditní karty jsou na finančním trhu u jednotlivých bank a kreditních institucí rozdílné. Důleţitým parametrem kreditní karty je tzv. bezúročné období. Je-li v tomto období čerpaný úvěr splacen, neúčtuje si banka ţádný úrok, který naopak po uplynutí této lhůty bývá vysoký. Významným parametrem je také úvěrový rámec představující výši částky, kterou můţe klient kartou vyčerpat, buď jednorázově, nebo po splacení opakovaně tzv. revolving credit. Úvěr na omezenou dobu lze získat také prostřednictvím karty charge. Banka nebo kreditní společnost drţiteli finančního úvěrového produktu zasílá v pravidelných lhůtách vyúčtování čerpání úvěru s poţadavkem úhrady. Podmínky ohledně úvěrového rámce jsou zde nastaveny podobně. Do stanoveného termínu je úvěr bezúročný, při jeho překročení bývá úrok vysoký. Důleţité z hlediska spotřebitele před přijetím výše uvedených finančních úvěrových produktů je seznámení se všemi podmínkami a výší účtovaných úrokových sazeb. V České republice se spotřebitel můţe informovat o svých právech a povinnostech, ale také právech a povinnostech vydavatelů ve Vzorových podmínkách pro pouţívání elektronických platebních prostředků vydaných Českou národní bankou. Není připustitelné, aby se podmínky jednotlivých poskytovatelů daných finančních úvěrových produktů od stanovených Vzorových podmínek odchylovaly.6

6

KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6.vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-7265-099-8

15

1.2.3. Spotřebitelský úvěr

Zákon o spotřebitelském úvěru definuje spotřebitelský úvěr jako „poskytnutí peněţních prostředků nebo odloţenou platbu, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel (dluţník) povinen platit.7 Spotřebitelský úvěr se poskytuje na základě písemné smlouvy, jejíţ součástí jsou podmínky pro poskytnutí, čerpání a splácení úvěru. Poskytnutí můţe, ale nemusí být vázáno na vedení běţného účtu v bance, u které o něj klient ţádá. Spotřebitelské úvěry jsou určeny soukromým domácnostem a drobným ţivnostníkům na nákup spotřebního zboţí nebo k financování různých sluţeb např. školného. Spotřebitelské úvěry lze rozdělit na účelové a neúčelové. V rámci účelového úvěru banky poskytují peněţní prostředky na nákup konkrétního zboţí nebo sluţby např. auto, zboţí, sluţby. Neúčelový úvěr slouţí na nákup čehokoliv. Většinu účelových úvěrů banky vyplácí bezhotovostně, a to přímo na účet prodejce po předloţení faktury klientem. Z pohledu banky je účelový úvěr méně rizikový neţ neúčelový, protoţe v daném případě je částka vyplácena proti faktuře nebo kupní smlouvě. Menší rizikovost těchto úvěrů je zohledněna i v úrokové sazbě, která bývá niţší neţ u úvěrů neúčelových. Výhody spotřebitelského úvěru jsou:  okamţité uspokojení současných potřeb klienta bez nutnosti předem spořit  právo úvěr kdykoliv předčasně splatit zákon upravuje podmínky předčasného splacení úvěru, přičemţ věřitel v takovém případě můţe po spotřebiteli poţadovat náhradu nákladů, které mu v souvislosti s předčasným splacením vznikly, jejich výše však musí být objektivně odůvodněná a nesmí překročit stanovené limity 1 %, případně 0,5 % (pokud zbývá do předpokládaného splacení úvěru méně neţ 1 rok) z předčasně splacené částky jistiny.  právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu do 14 kalendářních dnů od jejího uzavření a to bez sankce ze strany věřitele.8 7

DUPAL, Libor; SCHLOSSBERGER, Otakar; TOMAN, Petr. Umíme si půjčovat?. 1. vyd. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, 2006, [cit.2011-07-12]. 21s. ISBN 80-239-8484-5.

16

Spotřebitelský úvěr má však i své nevýhody, kterými jsou zejména: 

klient zaplatí více, neţ si půjčí ( půjčená částka + RPSN )



klient většinou musí prokázat, ţe má pravidelný příjem a jeho výši



banky obvykle vyţadují další různá potvrzení a doklady



někdy klient musí mít ručitele, nebo se musí za splacení spotřebitelského úvěru zaručit svým majetkem



vyřízení tedy můţe trvat i delší dobu, ale pokud je úvěr k dispozici rychle, je draţší.

Na plnění povinností stanovených zákonem pro poskytovatele spotřebitelských úvěrů dohlíţí v případě bank Česká národní banka, v případě nebankovních poskytovatelů Česká obchodní inspekce.9

1.2.4. Hypoteční úvěr

Hypoteční úvěr je dlouhodobý úvěr, jehoţ splacení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, a to i rozestavěné resp. nedokončené. Zástavní právo musí být zapsáno v katastru nemovitostí. Zastavená nemovitost se musí nacházet na území České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu, tvořícího Evropský hospodářský prostor. Hypoteční úvěry mohou být poskytnuty jako účelové hypoteční úvěry, které jsou účelově vázané na pořízení nemovitosti nebo neúčelové hypoteční úvěry tzv. americké hypotéky na pořízení čehokoliv. Dále je moţné poskytování hypotečních úvěrů také na zajištění potřeb bydlení - na koupi druţstevního bytu, sloţení členského podílu do bytového druţstva, zaplacení odstupného dosavadnímu uţivateli druţstevního bytu nebo zaplacení odstupného uvedeného v darovací smlouvě k nemovitosti, rekonstrukci bytu v majetku obce nebo druţstva s cílem získání uţívacího práva k bytu apod. Stále však platí, ţe ve všech případech se musí ručit nemovitostí.10

8

Zákon č. 145/2010 Sb. ze dne 21. dubna 2010 o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů DUPAL, Libor; SCHLOSSBERGER, Otakar; TOMAN, Petr. Umíme si půjčovat?. 1. vyd. Praha: Sdruţení českých spotřebitelů, 2006, [cit.2011-07-12]. 21s. ISBN 80-239-8484-5. 10 Zákon o dluhopisech č. 190/2004 9

17

1.2.4.1.

Účelový hypoteční úvěr

Účelové hypoteční úvěry jsou poskytovány na účely uvedené v úvěrové smlouvě, tj. nákup nemovitosti nebo stavebního pozemku, rekonstrukci nemovitosti nebo výstavbu nové nemovitosti, splácení jiného úvěru či půjčky, tj. k refinancování dřívější investice do nemovitosti nebo získání vlastnického podílu na nemovitosti např. vypořádání společného jmění manţelů nebo vypořádání dědictví apod. Hypoteční úvěr můţe také být čerpaný na pořízení druţstevního bytu nákupem členských práv a povinností v bytovém druţstvu. V daném případě musí klient zajistit hypoteční úvěr zástavním právem k jiné nemovitosti. Objektem hypotečního úvěru můţe být např.: stavební pozemek, nemovitost slouţící k bydlení např. rodinný dům, nemovitost slouţící k individuální rekreaci, provozní dům, nemovité příslušenství, které je součástí výše uvedených nemovitostí např. garáţ, bazén, sauna, terénní úpravy pozemku atd., případně podnikatelské objekty.11 Hypotéční úvěr se poskytuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi bankou a klientem. Splacení hypotečního úvěru si banka jistí zástavním právem k nemovitosti. Ţádost o poskytnutí úvěru začíná banka posuzovat aţ po tom, kdy jí klient dodá všechny nutné podklady – příprava těchto dokumentů můţe tedy trvat déle neţ vlastní rozhodování banky, zda úvěr poskytne nebo neposkytne. Účelové hypoteční úvěry banky poskytují aţ do výše 100 % zástavní hodnoty nemovitosti (resp. nemovitostí – můţe jich být i více), na kterou je zástavní právo zřízeno. Doba splatnosti se pohybuje od 5 aţ do 40 let. V České republice je průměrná doba splatnosti cca 24 let. Částku zaplacenou na úrocích z účelového hypotečního úvěru lze kaţdý rok odečíst od základu daně z příjmu, a to aţ do určité výše stanovené v zákoně o daních z příjmů. §15 zákona stanoví podmínky, které musí být splněny - např. kupovaná či rekonstruovaná nemovitost musí být ve vlastnictví klienta. Odpočet můţe provést osoba, která je účastníkem úvěrové smlouvy – je-li účastníků více, odpočet provádí jen jedna z nich nebo kaţdá z nich rovným dílem za předpokladu, ţe uţívá předmět bytové potřeby ke svému trvalému bydlení nebo bydlení manţela, svých potomků, rodičů nebo prarodičů. Banky většinou poţadují, aby se klient pojistil pro situaci, ţe by nebyl hypoteční úvěr schopen splácet z důvodů úmrtí, nemoc, ztráta zaměstnání. 11

Zákon o dluhopisech č. 190/2004

18

1.2.4.2.

Neúčelový hypoteční úvěr

Neúčelové hypoteční úvěry nemají z hlediska pouţití zapůjčených peněţních prostředků ţádná omezení. Záleţí jen na klientovi, na co peněţní prostředky z úvěru pouţije. Jejich výhodou je především moţnost získat peněţní prostředky na nákup libovolného zboţí a delší doba splatnosti neţ u klasických spotřebitelských půjček a tím menší zatíţení klienta při měsíčních splátkách. Navíc nemovitost s neúčelovým hypotečním úvěrem můţe klient kdykoli prodat. Nevýhodou amerických hypoték je nutnost ručení formou zástavního práva ke zkolaudované nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí a leţící na území České republiky. Moţné je také zastavit i více nemovitostí. Daná nemovitost nesmí být zatíţena zástavním právem třetí osoby ani jeji převod nesmí bý omezen s výjimkou zástavního práva, který je zajištěn úvěr poskytnutý danou finanční institucí. Nevýhodou také je, ţe pokud klient úvěr nesplatí, můţe o nemovitost přijít. Také poplatky, spojené s pořízením americké hypotéky a s vedením účtu bývají poměrně vysoké. Banky také většinou poţadují, aby se klient pojistil pro situaci, ţe by nebyl hypoteční úvěr schopen splácet z důvodů úmrtí, nemoci, ztráty zaměstnání.12 Finanční obnos, který jsou banky schopné ţadateli o hypotéku poskytnout se pohybuje od minimální výše 100 000,- Kč aţ po maximální výši 75%, která je omezena zástavní hodnotou nemovitosti stanovenou smluvním odhadcem banky.

Poskytování hypotečních úvěrů licencovanou bankou spadá do činností dle§1 odst.1 zákona o bankách č. 21/1992 Sb. Činnost vydávání hypotečních zástavních listů jiţ není zvláštní licencovanou činností a podřazuje se pod činnost přijímání vkladů od veřejnosti dle §1 odst.1 výše jménovaného zákona. Znamená to, ţe hypoteční úvěry mohou být poskytovány jakoukoliv bankou, která vydá hypoteční zástavní listy a výnosy z nich pouţije k financování hypotečních úvěrů.

12

SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 4. přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 123 s. ISBN 580-247-1097-8

19

1.3.

Systém financování potřeb domácností z prostředků sociální ochrany

1.3.1.

Sociální ochrana

Základním zdrojem získání finančních prostředků k obţivě je odměna za vykonanou práci. Řada osob však z objektivních důvodů pracovat nemůţe nebo výdělek nedostačuje k úhradě jejich odůvodněných nákladů. Systém sociální ochrany slouţí k reakci na tyto situace. Systém sociální ochrany zahrnuje systém sociálního pojištění (důchodové, nemocenské, v nezaměstnanosti, vedle toho stojící samostatně úrazové a zdravotní), státní sociální podpory a sociální pomoci (pomoci v hmotné nouzi, sociální sluţby a dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postiţením).13

1.3.2.

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora je tvořena systémem státních dávek určených především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Všechny dávky státní sociální podpory mají obligatorní charakter, znamená to, ţe jsou nárokové. Pro vznik nároku na ně musí být splněny podmínky stanovené zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním kritériem pro přiznání některých z nich je příjmová situace rodiny. Dávky státní sociální podpory posuzují a vyplácí kontaktní místa příslušných úřadů dle místa trvalého pobytu osoby na základě ţádosti o dávku. Od 1.4.2004 jsou zmíněnými příslušnými úřady práce. V hlavním městě Praze poskytují dávky státní sociální podpory úřady městských částí. Odvolacím místem proti rozhodnutí příslušných úřadů jsou krajské úřady, v Praze Magistrát hlavního města Prahy.

13

PETERKOVÁ, Jana; JIRÁNEK, Radek. Prevence zadluţování českých domácností s důrazem na sociálně slabé a vyloučené skupiny obyvatel. Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality [online]. 2008. 46 s. Dostupný z WWW: http: www.spotrebitelskyudel.cz wp-content Prevence zadluzovani ceskych domacnosti s durazem na socialne slabe a vyloucene skupiny obyvatel.pdf

20

Dávky, které se vyplácejí v závislosti na příjmech rodiny: 

přídavek na dítě



sociální příplatek



příspěvek na bydlení



příspěvek na školní pomůcky (příjem se nezkoumá, avšak je zde vazba na poskytování přídavku na dítě)

Dávky poskytované bez ohledu na příjem rodiny: 

rodičovský příspěvek



dávky pěstounské péče



porodné



pohřebné

Nárok na dávky

Nárok na dávky má pouze občan a s ním posuzovaní členové domácnosti, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky; očanu Evropské unie, který podléhá právním předpisům Evropského společenství. U cizince se za trvalý pobyt na území České republiky povaţuje pobyt po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dnů pobytu na území České republiky se nezapočítává doba, kdy je osoba ţadatelem o azyl. Při posuzování nároků na státní sociální podporu (SSP) se netestuje majetek rodiny, pouze příjmy občanů, a to také pouze u některých dávek. Příjmy se zjišťují u všech společně posuzovaných osob, okruh příjmů je uveden v § 5 zákona o státní sociální podpoře a zahrnuje především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti včetně obdobných příjmů z ciziny.

21

Systém SSP chápe rodinu jako souţití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je povaţováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postiţené, nejdéle však do 26 let. V závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány tyto dávky SSP - přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu. Bez ohledu na příjem rodiny lze poskytovat tyto dávky SSP - rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné. Dávky SSP zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina tedy můţe pobírat více dávek SSP souběţně. Nárok na dávky státní sociální podpory vzniká splněním podmínek nároku, které stanoví zákon o státní sociální podpoře. Nárok na výplatu dávek státní sociální podpory zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleţí. U dávek jednorázových (porodné, pohřebné, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla) zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleţí.14 Příjmy rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují všechny čisté příjmy rodiny. Od 1. ledna 2008 se do příjmu nezapočítává výţivné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou. Dítěti náleţí při splnění podmínek (věku a další dávky při splnění podmínek příjmu rodiny) dávky státní sociální podpory, které jsou vypláceny osobě, která je vychovává. S přídavkem na dítě by měl rodič hospodařit - uţívat jej ve prospěch dítěte.

14

Zákon o sociálních sluţbách č.108/2006 Sb

22

1.3.3.

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi je určena osobám, které se dostanou do situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obţivy, bydlení či mimořádnými událostmi. Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a je určen osobám s nedostatečnými příjmy. Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obţivy, bydlení a mimořádnými událostmi, a tyto situace nazývá hmotnou nouzí. Jde o situace, kdy osoba popřípadě společně posuzované osoby nemají dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumoţňují uspokojení základních ţivotních potřeb a současně si tyto příjmy nemohou z objektivních důvodů zvýšit. Okruh příjmů posuzovaných při nároku na dávku je uveden v zákoně č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu. Příjmy se zjišťují za tři kalendářní měsíce předcházející podání ţádosti o dávku. Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveň napomáhá řešení některých nárazových ţivotních situací, které nelze vyřešit jinak, neţ okamţitou pomocí. Takovou událostí je např. ţivelná pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), poţár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Dávky v hmotné nouzi posuzují a vyplácí orgány pomoci v hmotné nouzi. Zmíněnými příslušnými orgány jsou pověřené obecní úřady. Mimořádnou okamţitou pomoc osobám ohroţeným sociálním vyloučením poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Odvolacím místem proti rozhodnutí příslušných obecných úřadů jsou krajské úřady.

Dávky, které stanovuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi:

15



příspěvek na ţivobytí



doplatek na bydlení



mimořádná okamţitá pomoc15

Dostupný z WWW: [cit. 2011-07-16].

23

1.3.3.1.

Příspěvek na ţivobytí

Základní dávkou pomoci v hmotné nouzi je příspěvek na ţivobytí, který získá osoba nebo společně posuzované osoby, jejichţ příjem nedosahuje částky ţivobytí. Příspěvek na ţivobytí tedy řeší nedostatečný příjem osoby, případně společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem č. 110/2006 Sb. o ţivotním a existenčním minimu. Dle zákona o pomoci v hmotné nouzi do okruhu společně posuzovaných osob nepatří např. osoba, která nastoupila výkon trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby a tato skutečnost trvala celý měsíc, dále osoba, která je umístěna k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče nebo obdobném zařízení apod. Příspěvek na bydlení uplaňuje ţadatel na pověřeném obecním úřadě či městském úřadě. Nárok na příspěvek na ţivobytí má osoba v hmotné nouzi, pokud její příjem nebo příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky ţivobytí. Výše příspěvku na ţivobytí se stanoví jako rozdíl mezi ţivobytím osoby nebo společně posuzovaných osob a příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob, který je sníţený o přiměřené náklady na bydlení. Za přiměřené náklady na bydlení se povaţuje peněţní částka do výše 30 % příjmu osoby či rodiny (v Praze 35 %). Nárok na výplatu příspěvku nevznikne v kalendářním měsíci, pokud příjem osoby nebo společně posuzovaných osob za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší neţ trojnásobek ţivotního minima osoby a společně posuzovaných osob. Ţivobytí osoby nebo společně posuzovaných osob je stanoveno s ohledem na příjem, moţnost jeho zvýšení, majetkové poměry a další okolnosti. Po zhodnocení některých skutečností, můţe dojít ke zvýšení příspěvku na ţivobytí například v případech: nákladného dietního stravování – částka ţivobytí se zvyšuje o částku, potřebnou na dietu dle předpisu, aktivního hledání práce – částka se zvyšuje o 300 Kč prokáţe-li osoba zvýšené náklady spojené s hledáním práce např. doprava, telefon.16

16

Dostupný z WWW: [cit. 2011-07-16].

24

1.3.3.2.

Doplatek na bydlení

Další z dávek pomoci v hmotné nouzi je doplatek na bydlení. Jedná se o dávku, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výši dávky doplatku na bydlení je moţné vypočítat tak, ţe se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc (sníţené o příspěvek na bydlení náleţející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na ţivobytí) převyšuje částku ţivobytí osoby/společně posuzovaných osob. Výše doplatku na bydlení je určena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (nájmu, sluţeb s bydlením spojených a nákladů za dodávku energií) zůstala osobě či společně posuzovaným osobám částka ţivobytí. Na doplatek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu při uţívání bytu, jehoţ příjem nebo příjem společně posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek na ţivobytí je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení niţší neţ částka jeho ţivobytí nebo částka ţivobytí společně posuzovaných osob. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na ţivobytí a nárok na příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory. Na základě výjimky však můţe doplatek na bydlení získat i osoba, které příspěvek na ţivobytí nebyl přiznán, protoţe její příjem přesáhl částku ţivobytí osoby, ale nepřesáhl 1,3 násobek této částky. Nárok na doplatek na bydlení však nevznikne, pokud osoba bez váţného důvodu odmítne moţnost levnějšího přiměřeného bydlení nabídnutou nebo zprostředkovanou obcí, v níţ má trvalý pobyt. Toto neplatí pro osoby starší 70 let a pro osoby obývajících byt zvláštního určení, byt v domech zvláštního určení a byt, na jehoţ úpravu byl poskytnut příspěvek, pokud je osobou nebo společně posuzovanou osobou a byt obývá.17

17

Dostupný z WWW: [cit. 2011-07-17].

25

1.3.4. Mimořádná okamţitá pomoc

Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveň napomáhá řešení některých nárazových ţivotních situací, které nelze vyřešit jinak, neţ okamţitou pomocí. Takovou událostí je např. ţivelná pohroma (povodeň, vichřice, zemětřesení apod.), poţár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Prostřednictvím mimořádné okamţité pomoci můţe být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy není osoba v hmotné nouzi, ale je jí vhodné bezprostředně poskytnout pomoc. Zákon o pomoci v hmotné nouzi však stanoví několik situací, v nichţ lze tuto dávku poskytnout i ve stavu hmotné nouze:



Moţná újma na zdraví



Mimořádná událost



Nedostatečné prostředky



Nebezpečí sociálního vyloučení18

A. Moţná újma na zdraví

První situací je ta, kdy osoba sice neplní podmínky hmotné nouze, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí váţná újma na zdraví. Dávka doplní příjem osoby do existenčního minima a v případě nezaopatřeného dítěte do ţivotního minima.

18

Dostupný z WWW: [cit. 2011-07-22].

26

B. Mimořádná událost

Druhá situace, v níţ lze poskytnout mimořádnou okamţitou pomoc, je spojena s váţnou mimořádnou událostí. Mimořádná okamţitá pomoc můţe být poskytnuta osobě, která není ve stavu hmotné nouze a kterou postihne váţná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby jí neumoţňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. ţivelná pohroma (povodeň, vichřice, vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), poţár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Při rozhodování o výši mimořádné okamţité pomoci se přihlíţí k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby; maximální výše dávky činí 15násobek částky ţivotního minima jednotlivce.

C.

Nedostatečné prostředky

Třetí situace, v níţ lze poskytnout mimořádnou okamţitou pomoc, je situace, kdy osoba není v hmotné nouzi, ale nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na nezbytný jednorázový výdaj, jakým je např. zaplacení správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, úhrada jízdného v případě ztráty peněţních prostředků a v případě nezbytné potřeby úhrada noclehu. Výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétního výdaje:  na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby  základní vybavení domácnosti  náklady související se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte

Výše dávky se stanoví aţ do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročiyt v kalendářním roce 10násobek částky ţivotního minima jednotlivce. 27

D. Nebezpečí sociálního vyloučení Nebezpeční sociálního vyloučení se týká osob, které nesplňují podmínky hmotné nouze, ale které v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků, nemohou úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroţeny sociálním vyloučením. Jde zejména o osoby, které jsou: 

jsou propuštěny z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo



jsou po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěny ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo



jsou propuštěny ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosaţení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo



nemají uspokojivě naplněny ţivotně důleţité potřeby vzhledem k tomu, ţe jsou osobami bez přístřeší, nebo



jsou osobami, jejíchţ práva a zájmy jsou ohroţeny trestnou činností

V tomto případě lze poskytnout dávku aţ do výše 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky ţivotního minima jednotlivce. 1.3.5. Sociální péče Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, definuje poskytnutí bezúročné půjčky. Bezúročná půjčka můţe být poskytnuta osobě se zdravotním postiţením, které byl přiznán příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Maximální výše bezúročné půjčky činí 40 000 Kč. Doba splatnosti je 5 let. Poskytnutí půjčky posuzují a rozhodují o něm obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Peněţní prostředky pocházejí z vlastních zdrojů obce.19 19

PETERKOVÁ, Jana; JIRÁNEK, Radek. Prevence zadlužování českých domácností s důrazem na sociálně slabé a vyloučené skupiny obyvatel. Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality [online]. 2008. 46 s. Dostupný z WWW: http: www.spotrebitelskyudel.cz wp-content Prevence zadluzovani ceskych domacnosti s durazem na socialne slabe a vyloucene skupiny obyvatel.pdf

28

1.4.

Domácnost v mezní finanční situaci

Mezní finanční situace je negativní stav způsobený kritickými událostmi v ţivotě jedince, kdy dochází k nerovnováze mezi příjmy a výdaji. Jedná se o neschopnost splácet stále rostoucí závazky vůči ostatní subjektům, kdy nejčastějším řešením jsou půjčky. Tento stav je přechodný a vzniklá situace nutí člověka zaujmout k dané věci určitý postoj, hledat řešení a zároveň se adaptovat na nový stav a změnit svůj dosavadní ţivot a finanční návyky. V průběhu ţivota se člověk můţe dostat do širokého spektra mezních ţivotních situací, které mohou podstatně narušit jeho běţný ţivotní rytmus. I jedinec, který všemi ţivotními úskalími proplouvá zdánlivě bez nejmenšího zaváhání, zákonitě musí projít řadou vývojových stádií. Kaţdý z nás čas od času řeší morální dilemata spojená se sebou samým či se svým okolím. Mezní situace se člení na různorodé oblasti hledání vlastní identity, smyslu ţivota, problematiky partnerských či mezilidských vztahů, léčby traumat, osamění, sklonku ţivota atd.. Významnou mezní situací, od které se v konečném důsledku odvíjejí výše uvedené situace, je mezní finanční situace. 1.4.1. Mezní finanční situace V určitých mezních finančních potíţích se můţe domácnost ocitnout z vlastní neuváţené iniciativy, ale stejně tak nevlastní vinou. Z hlediska vlastní neuváţené iniciativy se jedná o ekonomické chování domácnosti, kdy domácnosti nesestavují rodinný rozpočet, nedokáţí dodrţent stanovený rozpočet, čerpají cizí finanční zdroje, aniţ by byli schopni pokrýt splátky. Toto podstatné zhoršení ekonomické situace domácnosti, v důsledku ztráty nebo sníţení příjmu, vede mnohdy ke vzniku mezní finanční situace související s finančními problémy a důsledky nesplácení finančních závazků, které z nich vyplývají. Pokud takové situace nejsou včas řešeny, můţe existující zadluţení způsobovat další růst závazků: nezaplacení splátek vést nejprve k úrokovým sankcím, následně k vymáhání nezaplacených splátek, případně k vynucování splacení úvěru před termínem splatnosti, propadnutí zástavy a exekuci i jiného osobního majetku k vyrovnání dluhu.20

20

DUDOVÁ, Radka. Co znamená rozvod pro ţeny a co pro muţe online . 1982. [cit.2011-07-26]. Dostupný z WWW: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=233&lst=108

29

1.4.2. Příčiny vzniku mezní finanční situace

1) Do finančních potíţí se často dostávají lidé s nízkou finanční gramotností, nebo ti, kteří ručí za úvěr svým příbuzným či známým. Příčinou zadluţení je, ţe lidé, kteří jsou ekonomicky nevzdělaní, jsou snadno manipulovatelní a nedokáţí správně předvídat problémy a důsledky svého chování např. v případě neplnění závazků dluţníkem přechází povinnost na ručitele. Jako důsledek z toho pro ručitele vyplývá převzetí závazku a jeho následné splácení, které ho můţe neočekávaně vést do mezní finanční situace. 2) Mnoho dluţníků se zadluţuje notoricky bez ohledu na důsledky. Neustálé nekonečné zadluţování se nazývá dluhová past, kdy si dluţník půjčuje znovu a znovu peněţní prostředky, aby splatil nesplacené dluhy. 3) Nepříznivá ekonomická situace můţe nastat z hlediska sociálních důvodů např. ztráta zaměstnání, sníţení schopnosti pracovat, úmrtí v rodině, dlouhodobé nemoci, invalidity ale i další v pořadí příčin zadluţování je rozvod. Při rozchodu s partnerem dochází v domácnosti často ke změně rodinného rozpočtu, kdy matce zůstává péče o děti a dva příjmy se sníţí pouze v jeden. 4) Závazky z podnikání vyplývající z nepodařeného pokusu realizovat nápad na trhu a uvést ho úspěšně jako sluţbu nebo výrobek. 5) Řada dluhů vzniká také na kreditních kartách. Jedná se o finanční úvěrový produkt, který je určený k okamţitému zprostředkování a čerpání peněţních prostředků na nákup spotřebních statků. Obliba kreditních karet v České republice neustále stoupá a to především z důvodu okamţité moţnosti čerpání peněţních prostředků. Spotřebitel se ocitne ve finanční tísni, neboť není schopen minusový zůstatek vyrovnat. 6) K finančním a následně z toho vyplývajícím existenčním problémům vede soudem, resp. soudním exekutorem, nařízení exekuce na účet (tj. přikázáním pohledávky z účtu u peněţního ústavu), na který je osobě povinné zasílána mzda. Mzda můţe mít podobu dávek Státní sociální podpory, důchodu nebo mzdy vyplacené zaměstnavatelem. Pokud je mzda exekucí postiţena (tj. dochází ke sráţkám ze mzdy u České správy sociálního zabezpečení v případě důchodu, u úřadu práce v případě dávek Státní 30

sociální podpory nebo u zaměstnavatele, je-li osoba v pracovněprávním vztahu) a zbytek mzdy je zasílán na účet od exekutora zablokovaný, zákonitě se můţe osoba povinná, pokud je tento příjem její jediný zdroj příjmu, ocitnout v mezní finanční situaci. 7) Zaznamenány jsou i případy, kdy spotřebitel tvrdí, ţe byl přinucen brát si úvěry. Vyřešení skutečnosti v daných případech náleţí policii České republiky.

Ocitnout se ve finanční tísni spojené s finančními problémy ať uţ krátkodobě nebo dlouhodobě a to vlastní nebo nevlastní vinou např. mít nedoplatky, nebýt schopen vyrovnat dluhy, je stresující a traumatické. Velmi často se jedná o určité nepříznivé období a to z výše vyjmenovaných důvodů, které je nutné překonat. Významné z hlediska domácnosti je snaha vyhledat pomoc nebo spolupráci s příslušnou institucí, u které finanční závazek vznikl. Návrhy na řešení zadluţování domácností se zabývá kapitola Řešení situace domácností v mezní finanční situaci, která uvádí jako jednu z moţností řešení vyhledání poradenské sluţby, kdy existují bezplatné a nezávislé poradenské sluţby pro oblasti dluhů. Další z moţností řešení finančních potíţí je vhodně zvolená půjčka. Důraz je kladen na rozdíl poskytování půjčky bankovní institucí a nebankovní institucí. V případě finanční tísně je podle Bankovního kodexu bankovní instituce povinna zabývat se finančními potíţemi klientů s pochopením a vstřícně. Cílem bankovní instituce je získat peněţní prostředky zpátky, ale na základě vzájemně přijatelném východisku dohodnutém spolu s klientem např. stanovení nových podmínek splácení finančního závazku. Naopak cílem nebankovní instituce je uzavření půjčky a získání peněţních prostředků od klienta bez ohledu na bonitu klienta. Strategie nebankovních institucí vychází z mezní finanční situace domácnosti, která jiţ nemá jinou volbu jak získat peněţní prostředky. Nejdůleţitější návrh na řešení mezní finanční situace domácností vedoucím k eliminaci růstu zadluţování počtu domácností v České republice je rozvoj finančního vzdělávání na základě Národní strategie finančního vzdělávání. Dokument představuje ucelený systematický pohled na zvyšování úrovně finanční gramotnosti na všech stupních vzdělávacího procesu – od mateřské školky, základní školy, střední školy, učilišť, vysokých škol aţ po další vzdělávání zahrnující jiţ dospělou populaci.

31

K řešení mezních finančních situací je potřeba:

 Prevence v oblasti finanční gramotnosti  Znalost příčin vzniku mezních finančních situací prostřednictvím provedením analýzy příčin vzniku mezní finanční situace  Stanovení konkrétního řešení situace

Celkovou problematikou a návrhy na řešení mezní finanční situace domácností se podrobněji zabývá kapitola 3. Řešení situace domácností v mezní finanční situaci.

32

2. CHARAKTERISTIKA DOMÁCNOSTÍ V MEZNÍ FINANČNÍ SITUACI

V roce 2010 jsem na základě vlastního dotazování provedla průzkum finanční situace domácností typu „matka s dítětem“ v praţském kraji a v kraji Ústí nad Labem.

2.1.

Cíl výzkumu

Cílem průzkumu bylo zjistit, v jaké finanční situaci se respondenti nacházejí, jak hodnotí úroveň své finanční gramotnosti na základě jejich subjektivního hodnocení a jaký mají postoj k dalšímu finančnímu vzdělávání.

2.2.

Vzorek výzkumu

V rámci průzkumu bylo osloveno 6 matek samoţivitelek ze dvou regionů České republiky. Osloveny byly tři konkrétní rodiny z Prahy a tři konkrétní rodiny z Ústeckého kraje. Oba regiony jsou zvoleny z důvodu naprosté rozdílnosti v oblasti zaměstnanosti, ţivotních podmínek, pracovních a studijních moţností, kulturního a sportovního vyţití. Další významnou rozdílností je výše finančního ohodnocení v zaměstnání. Průzkum byl anonymní a informace jsou důvěrné a nebudou nikde dále pouţity z důvodu ochrany respondentů.

2.3.

Typ výzkumného projektu

Metoda pouţívaná k získání a sběru informací se skládala ze dvou částí. V první části byla pouţita kvalitativní metoda „face to face“ průzkum, realizovaná formou strukturovaného rozhovoru. V druhé části byla pouţita kvantitativní metoda „face to face“ výzkum, realizovaná formou sběru kvantitativních informací. 33

2.4.

Kvalitativní studie

Kvalitativní studie zahrnuje popis a interpretaci sociálních nebo individuálních problémů a jeho podstatou je vytvoření komplexního obrazu o zkoumaném jevu. Snaţí se zejména o porozumění, ale nezříká se ani vysvětlení jevu, který zkoumá. Porozumění znamená rekonstrukci toho, jak někdo druhý propojuje skutečnosti pomocí jím uznávaných zákonitostí, zatímco vysvětlení znamená propojení událostí pomocí zákonitostí uznávaných námi, například pomocí různých psychologických teorií.21 U kvalitativního přístupu se setkáváme s tím, ţe je rozsah výběru povaţován za dostatečný, pokud dojde k tzv. teoretickému nasycení. To znamená, ţe je dosaţeno stavu, kdy uţ se i s přibývajícím vzorkem neobjevují ţádné nové významné informace a souvislosti.22

2.4.1. Metoda výzkumu

K získání informací od dotazovaných respondentů byla pouţita kvalitativní metoda „face to face“ výzkum, realizovaná formou strukturovaného rozhovoru, terénních průzkumů a interview. Do kvalitativního výzkumu se na rozdíl od výzkumu kvantitativního nevstupuje s ţádnou jiţ předem vypracovanou hypotézou, která by se následně ověřovala, ale cílem je zde spíše široce definovaný problém nebo otázka. Ta se v průběhu výzkumu mění a dokonce se můţe zcela reformulovat. Otázky jsou pracovní pomůcky a ne pravdy, které se ověřují.23

21

HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 243 s. ISBN 80-7184-549-3

22

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3.vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2007. 374 s. Příručka pro uţivatele. ISBN 978-80-246-0139-7

23

STRAUSS, Anselm; CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. 1. vyd. Brno: Albert,1999. 199 s. ISBN 80-85834-60

34

Soubor výzkumných otázek pokládaných respondentům byl rozdělen do 4 okruhů:

 Obecné otázky V okruhu obecných otázkách odpovídali respondenti na dotazy ohledně věku, nejvyššího dosaţeného vzdělání, vystudovaného oboru, specializace, změny povolání, momentálního zaměstnání, pracovního úvazku, podmínek v zaměstnaní a hodnocení současné ţivotní úrovně.

 Otázky k finanční situaci Ohledně otázek k finanční situace zde respondenti uvádí odpovědi ohledně svých příjmů a výdajů domácností.

 Otázky k finanční gramotnosti Otázky k finanční gramotnosti zjišťují úroveň finančního vzdělání jednotlivých respondentů na základě jejich subjektivního hodnocení. Popisují schopnost nakládat s finančními prostředky, tzn. finanční návyky a hospodaření dotazovaných respondentů. Příklad otázek: -

Jak hodnotíte Vaší finanční gramotnost?

-

Jak se orientujete ve světě financí?

-

Máte zkušenost s finančním poradenstvím?

-

Jakým způsobem plánujete, zhodnocujete své finance … atd.

 Otázky k příčinám vzniku mezní finanční situace V tomto okruhu otázek byly dotazy směřovány k vyuţívání cizího kapitálu, z jakých důvodů respondent přistoupil k čerpání cizích zdrojů a v jaké oblasti by mohl omezit své výdaje.

35

2.4.2. Výstupy kvalitativní studie

 Úroveň finanční gramotnosti respondenti hodnotili na stupnici od 1- 10 (1 = výborná, 10 = špatná) : -

Polovina respondentů (3) se ohodnotila na stupnici číslem 5.

-

Jeden (1) respondent ohodnotil svoji ţivotní úroveň na stupnici číslem 3.

-

Nejniţší ohodnocení úrovně finanční gramotnosti bylo na stupnici 1 a to jedním respondentem (1).

-

Nejvyšším hodnocením jedním respondentem (1) bylo číslo 6. Průměrná známka za všechny dotázané je 4,16.

 Úroveň orientace ve světě financí byla respondenty shledána: -

Převáţná většina (4) se shodla, ţe je schopna „dobře“ zacházet s financemi.

-

Jeden respondent (1) se přiznal, ţe financím „moc nerozumí“

-

Jeden respondent (1) popsal své finanční znalosti „omezeně“

 Ohledně plánování rodinného rozpočtu respondenti odpovídali: -

Převáţná většina (4) uvedla, ţe nesestavuje rodinný nebo osobní rozpočet. Cílem dotazovaných respondentů je v prvé řadě pokrýt důleţité ţivotní náklady např. nájem, elektrika, voda, plyn…atd.

-

Jeden respondent (1) sestavuje rozpočet v případě větších plánovaných výdajů.

-

Jeden respondent (1) se snaţí pravidelně plánovat a sestavovat rozpočet. Naplánovaný rozpočet neodpovídá realitě.

36

 Respondenti zhodnocují své peníze uvedenými způsoby: -

Čtyřikrát jsou ukládány peněţní prostředky do penzijního pojištění.

-

Dvakrát jsou zhodnocovány peněţní prostředky do ţivotní pojištění.

-

Dvakrát bylo jako zhodnocení peněţních prostředků uvedeno stavební pojištění.

-

Jeden respondent nezhodnocuje peněţní prostředky ţádným způsobem. Poznámka: Dva respondenti vkládají peněţní prostředky do více neţ jednoho produktu.

 Současná ţivotní úroveň byla dotazovanými respondenty hodnocena na stupnici od 1-10 (1 = výborná, 10 = špatná) : -

Většina respondentů (5) se shoduje v hodnocení své současné ţivotní úrovně číslem 5.

-

Jeden respondent (1) shledal svoji současnou ţivotní úroveň „velice špatně“ na stupnici číslem 8. Průměrná známka za všechny dotázané je 5,5.

 Při posouzení zlepšení nebo zhoršení stavu ţivotní úrovně respondenti odpovídali: -

Dva respondenti (2) přiznávají, ţe se jejich ţivotní úroveň nezlepšuje.

-

Dva respondenti (2) se shodli na tom, ţe se nezlepšuje ani nezhoršuje.

-

Jeden respondent (1) uvedl zhoršení ţivotní úrovně z důvodů špatných finančních návyků např. neschopnost plánovat finance.

-

Jeden respondent (1) uvedl zlepšení ţivotní úrovně z důvodů nástupu na nové pracovní místo.

37

 Na otázku, jaké věci by se musely změnit ke spokojenosti se současnou ţivotní úrovní respondenti odpovídali: -

Tři respondenti (3) se shodli vyšší mzdové ohodnocení v práci.

-

Dva respondenti (2) uvedli „Nic mi nechybí“ Nepovaţují za důleţité měnit svoji ţivotní úroveň.

-

Jeden z respondentů (1) vyslovil přání „ Nárůst platu by měl odpovídat zvyšování cen“.

2.4.3. Vyhodnocení informací kvalitativního rázu

U kvalitativní studie je rozsah výběru povaţován za dostatečný, pokud dojde k tzv. teoretickému nasycení. To znamená, ţe je dosaţeno takového stavu, kdy uţ se i s přibývajícím vzorkem neobjevují ţádné nové významné informace a souvislosti. V rámci kvalitativního průzkumu byl vybraný vzorek respondentů nasycen, a to z důvodů přínosu stejných informací. Během tohoto výzkumu odpovídali dotazovaní respondenti z hlediska jejich stejného ţivotního postavení shodně. Průzkum vycházel ze subjektivního hodnocení jednotlivých respondentů. Cílem průzkumu bylo představit vzorovou ukázku úrovně finanční gramotnosti v České republice v rámci rodinných rozpočtů. Všichni respondenti měli rozpočty domácnosti vyrovnané, nevytvářeli finanční rezervy pro případ nenadále události a nebyli zajištěni ţádnými aktivy. Z hlediska financí se nacházeli na hranici mezní finanční situace. Ţádný z respondentů toto hledisko nevnímal a nehodnotil se tak. Z průzkumu vyplynula nutnost a důleţitost finančního vzdělávání a zvyšování finanční gramotnosti v České republice. Vyšší finanční gramotnost v rámci cíleného finančního vzdělávání by vytvořila schopnost analýzy rodinného rozpočtu, tzn. schopnost rozpoznat, zda rozpočet je či není na hranici mezní finanční situace. V případě pochopení mezní finanční situace by se snaţili vytvářet finanční rezervy pro nenadále události a i očekávanou budoucí ţivotní situaci např. nemoc. Pozitivním výsledkem průzkumu je skutečnost, ţe 5 respondentů ze 6 má zaloţeno penzijní pojištění jako prevenci na stáří. 38

2.5.

Kvantitativní studie

Kvantitativní studie je metoda standardizovaného vědeckého výzkumu, který popisuje jevy pomocí proměnných znaků, které jsou sestaveny tak, aby měřily určité vlastnosti. Výsledky takových měření jsou pak zpracovány a interpretovány. Proces měření je centrální vůči kvantitativnímu výzkumu, protoţe to poskytuje základní spojení mezi empirickým pozorováním a matematickým výrazem získaných kvantitativních informací.24

2.5.1. Metoda výzkumu

V kvantitativní části byla pouţita kvantitativní metoda „face to face“ výzkum, realizovaná formou sběru kvantitativních informací. Cílem bylo získat od jednotlivých respondentů souhrnný formulář finančních dat. Na jehoţ základě bylo moţno posoudit finanční situaci dotazovaných respondentů.

2.5.2. Výstupy kvantitativní studie Tab. č. 1. Výstupy kvantitativní studie PŘÍJMY V KČ ÚSTÍ NAD LABEM Respondent č. 1 Respondent č. 2 Respondent č. 3 CELKEM PRŮMĚR PRAHA Respondent č. 4 Respondent č. 5 Respondent č. 6 CELKEM PRŮMĚR

24

VÝDAJE V KČ

ÚSPORA V KČ

ÚSPORA V %

16 069,16 727,21 729,54 525,18 175,-

15 924,16 220,20 100,52 244,17 415,-

1 519,2 727,1 629,5 875,1 958,-

9,45 16,30 7,49 33,24 11,08

18 417,19 700,31 882,69 999,23 333,-

18 350,18 900,30 900,68 150,22 716,-

267,2 700,1 182,4 149,1 383,-

1,44 13,70 3,70 18,84 6,28

ŠUBRT, Jiří a kolektiv. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. 1. vyd. Praha: Karolinum - nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. 241 s. ISBN 80-7184-522-1

39

2.5.3. Vyhodnocení kvantitativních informací

Porovnání regionů Prahy a Ústeckého kraje z hlediska příjmů je zřejmé, ţe region Praha má vyšší mzdové ohodnocení neţ Ústecký region. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti č. 2 a č. 3 jsou ohodnoceni o polovinu méně neţ respondent č. 6, který má středoškolské vzdělání a pracuje ve zdravotnictví. Příjmy ostatních respondentů se od sebe jiţ příliš neliší. V oblasti výdajů si respondenti vystačí k pokrytí základních potřeb s vlastními příjmy, jen mimořádně si půjčují z cizích zdrojů. Výše výdajů se odlišuje jen minimálně. Výdajové poloţky jsou ve všech domácnostech podobné. Vesměs pokrývají základní potřeby rodiny. Pouze respondent č. 6 vydává více peněz na kulturu, sport a ostatní vyţití. V mém malém průzkumu je pozitivní, ţe všichni respondenti věnují určitou část na zhodnocení svých peněţních prostředků v penzijním pojištění. Další pozitivem je skutečnost, ţe všichni respondenti dojdou ve svém hospodaření k úspoře. Všichni se snaţí plánovat své finance tak, aby jejich výdaje nepřesahovaly příjmy. Negativem ovšem zůstává, ţe všichni respondenti souhlasně uvádí, ţe jim chybí finanční prostředky na dovolenou, rekonstrukci či obnovu bytu, vyšší standard pro děti a uţ vůbec jim nezbývá na nějaké investice. Jejich finanční rozpočet je téměř vyrovnán, ale v případě nenadálé události, kdyby nastal pokles příjmů, např. z důvodu nemoci, velmi rychle by se ocitli v debetu, protoţe disponují minimálními finančními rezervami. Danou situaci dokládá také překvapující výsledek z hlediska přístupu respondentů k vytváření rezerv. Zatímco respondenti z Ústeckého kraje dokázali v průměru odkládat do finančních rezerv 1 958 Kč měsíčně, tj. 11,08 % z příjmů naproti tomu respondenti z Prahy odkládali pouze 1 383 Kč měsíčně tj. 6,28 % z příjmů. Závěrem bych chtěla uvést, ţe rozhovory vedené s jednotlivými respondenty byly uskutečňovány po předběţné telefonické domluvě. Rozhovory byly uskutečňovány na dohodnutých schůzkách, většinou v jejich domácím prostředí. V průběhu rozhovorů byly odpovědi s přibývajícími otázkami čím dál tím více stručnější. Respondenti měli pocit, ţe otázky jsou velmi intimní a finančně podrobné, neboť měli pocit, ţe je to velký zásah do jejich soukromí. Přesto všichni respondenti přes jisté obavy ze zveřejnění jejich finanční situace cizímu člověku byli vstřícní a milí. Za coţ jim patří poděkování. 40

Výdaje respondentů z Ústeckého kraje Tab. č. 2. Výdaje respondentů z Ústeckého kraje

č. 1 1 550,5 000,1 000,1 500,2 500,200,-

bydlení strava oblečení doprava škola lékař sport, kultura, 1 300,internet CELKEM 13 050,-

VÝDAJE V KČ č. 2 č. 3 4 000,5 500,5 000,7 000,1 500,800,2 000,1 000,0,700,300,700,1 200,14 000,-

4 400,20 100,-

CELKEM 11 050,17 000,3 300,4 500,3 200,1 200,-

č. 1 11,88 38,31 7,66 11,49 19,16 1,53

VÝDAJE V % č. 2 č. 3 28,57 27,36 35,71 34,83 10,71 3,98 14,29 4,98 0,00 3,48 2,14 3,48

6 900,47 150,-

9,96 100,00

8,57 100,00

CELKEM 20 900,15 000,10 000,5 050,1 900,2 600,-

č. 4 37,15 24,77 15,48 3,41 7,43 1,86

VÝDAJE V % č. 5 č. 6 40,59 26,06 29,41 19,54 14,71 16,29 5,88 11,40 0,00 2,28 1,76 6,51

8 400,63 850,-

9,91 100,00

7,65 100,00

21,89 100,00

CELKEM 23,44 36,06 7,00 9,54 6,79 2,55 14,63 100,00

Výdaje respondentů z Prahy Tab. č. 3. Výdaje respondentů z Prahy

č. 4 6 000,4 000,2 500,550,1 200,300,-

bydlení strava oblečení doprava škola lékař sport, kultura, 1 600,internet CELKEM 16 150,-

VÝDAJE V KČ č. 5 č. 6 6 900,8 000,5 000,6 000,2 500,5 000,1 000,3 500,0,700,300,2 000,1 300,17 000,-

5 500,30 700,-

41

17,92 100,00

CELKEM 32,73 23,49 15,66 7,91 2,98 4,07 13,16 100,00

2.5.4. Porovnání souhrnných údajů obou regionů Tab. č. 4. Porovnání souhrnných údajů obou regionů VÝDAJE bydlení strava oblečení doprava škola lékař sport, kultura, internet CELKEM

SOURNNÉ VÝDAJE V % Ústí nad Labem Praha 23,44 32,73 36,06 23,49 7,00 15,66 9,54 7,91 6,79 2,98 2,55 4,07 14,63 13,16 100,00 100,00

SOUHRNNÉ VÝDAJE V KČ Ústí nad Labem Praha 11 050,20 900,17 000,15 000,3 300,10 000,4 500,5 050,3 200,1 900,1 200,2 600,6 900,8 400,47 150,63 850,-

Pokud jde o strukturu výdajů, odpovídá očekávání. Zatím co v Praze hlavní výdajovou poloţkou je bydlení, v Ústí se jedná o stravu. Bydlení i oblékání v Praze je relativně i absolutně nákladnější. Trochu překvapivý výsledek je u výdajů na dopravu. Ústečtí respondenti zde vykazují vyšší podíl výdajů. Zajímavý je i podíl výdajů na kulturu a sport, kdy ústečtí respondenti jsou v tomto směru relativně aktivnější.

42

3. ŘEŠENÍ SITUACE DOMÁCNOSTÍ V MEZNÍ FINANČNÍ SITUACI

3.1.

Finanční gramotnost v České republice

3.1.1. Finanční gramotnost

Pro stanovení standardů finanční gramotnosti jako cílového stavu finančního vzdělávání je nezbytné stanovit definici finanční gramotnosti. Definice zastává důleţitou roli z hlediska mapování úrovně finanční gramotnosti cílových skupin, cílené přípravy a vzdělávacích projektů. Rezorty Ministerstvo financí, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Česká národní banka, ve shodě se spotřebitelskými a profesními sdruţeními zapojenými do činnosti Pracovní skupiny, se na základě vzájemných konzultací a s vyuţitím zahraničních zkušeností shodly na následující definici finanční gramotnosti: Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a sluţeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se ţivotní situace.25 Finanční gramotnost je součástí širší ekonomické gramotnosti, která navíc zahrnuje např. schopnost zajistit si příjem, zvaţovat důsledky osobních rozhodnutí na současný a budoucí příjem, schopnost rozhodovat o výdajích apod. Nedílnou součástí finanční gramotnosti jsou makroekonomické aspekty např. porozumění základním makroekonomickým ukazatelům (HDP, inflace, úroková míra aj.) a oblast daňová a to zejména vzhledem k tomu, ţe se 25

MINISTERSTVO FINANCÍ. Národní strategie finančního vzdělávání [online]. 2010. [cit. 2011-07-29]. Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_strategie_financniho_vzdelavani_55251.html

43

významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců i domácností a má tedy významný vliv na peněţní toky v soukromých financích. S finanční gramotností se dále pojí gramotnost numerická např. vyuţití matematického aparátu k řešení numerických úloh se vztahem k financím, gramotnost informační (jako schopnost vyhledat, pouţít a vyhodnotit relevantní informace v kontextu) a gramotnost právní (jako orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a také moţnostech, kam se obrátit o pomoc). Rozvoj těchto gramotností je současně prostředkem k vytváření a posilování ekonomického, právního a politického myšlení občanů. Finanční gramotnost zahrnuje tři sloţky:  Peněţní gramotnost je soubor znalostí nezbytných pro správu hotovostních a bezhotovostních peněţních prostředků a transakcí s nimi spojených, např. běţný účet.  Cenovou gramotnost představují znalosti nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.  Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního nebo rodinného rozpočtu. Její součástí je také schopnost zvládat různé ţivotní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje také dvě další specializované sloţky, které se dělí na správu finančních aktiv např. vkladů, investic a pojištění a správu finančních závazků, např. úvěrů nebo leasingu.26 3.1.2. Stav finanční gramotnosti V roce 2007 Ministerstvo financí zadalo společnosti STEM/MARK, a.s. zpracování průzkumu ohledně stavu finanční gramotnosti občanů v České republice. Cílem průzkumu bylo zjistit úroveň finanční gramotnosti občanů České republiky na základě jejich subjektivního hodnocení a jejich postoje k finančnímu vzdělávání. Parametry průzkumu byly zvoleny jako kvantitativní „face to face“ průzkum, standardizované osobní rozhovory s

26

MINISTERSTVO FINANCÍ. Rámcová politika Ministerstva financí v oblasti ochrany spotřebitele na finančním trhu online . 2007. 18 s. Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_os_rampolitika.html

44

pomocí dotazníku. Oslovenou cílovou skupinou průzkumu byla dospělá populace České republiky ve věkovém rozhraní 18 a více let. Celkem bylo uskutečněno 811 rozhovorů. Shrnutí hlavních výstupů z měření finanční gramotnosti obyvatel České republiky Ministerstvem financí:

 35 % dotázaných respondentů ohodnotilo úroveň své finanční gramotnosti průměrnou známkou 3 (na stupnici od 1-5 s moţností volby odpovědi „nevím“)  Cca 3/4 dotázaných respondentů povaţuje jak znalost pojmů, tak přímo finanční vzdělávání za důleţité  Celkem 45 % populace deklaruje (spíše neurčitě) schopnost orientace v nabídce konkrétních produktů na finančním trhu.  Necelá třetina (29 %) přiznává, ţe úroveň znalostí jí brání ve vyuţívání finančních produktů – nejčastěji jde o investiční, dále pak o úvěrové a spořící produkty.  9 z 10 dotázaných pokládá za uţitečné vzdělávání dospělé populace v oblasti hospodaření s penězi. Pochopení pojmů a další vzdělávání vítají především lidé jiţ informovaní, vzdělanější a mladší. 

Většina (81 %) respondentů se shoduje v tom, ţe v průběhu školní docházky znalosti pro orientaci v oblasti financí a bank nezískala. Téměř všichni (93 %) souhlasí s moţností objasnit základní pojmy z oblasti finančního světa na středních školách, necelá polovina by toto učivo směrovala jiţ na základní školy.

 Většina populace preferuje pasivní formu případného dalšího vzdělávání - 3/4 mají zájem o čtení letáků, broţur, článků na internetu, 2/3 by četly odborné přílohy v tisku nebo sledovaly specializované pořady v TV. Specializované kurzy či semináře by přivítala třetina dotázaných.

45

 Zájem účastnit se organizovaného finančního vzdělávání deklarují 3/4 dospělé populace, a to v případě, ţe by bylo zcela zdarma a bez propagace konkrétního poskytovatele.  Vzdělávání dospělých by měl zajišťovat stát (42 %) nebo finanční instituce (37 %).  45 % domácností sestavuje pravidelně svůj rodinný nebo osobní rozpočet, naopak 48 % dotazovaných rozpočet nesestavuje. 6 % uvedlo, ţe neví. 1% otázek zůstalo bez odpovědi.  Převáţná většina se shoduje na potřebě vzdělávání celé populace (dětí, mládeţe, dospělých i seniorů) v oblasti tvorby rodinného rozpočtu, investic a úvěrů. I v této oblasti jsou upřednostňovány informace z broţur, letáků, internetu, TV pořadů či odborných článků.  17 % respondentů ukládá část svých příjmu na stavební spoření a 10 % respondentů na penzijní pojištění. Pouze 3 % ukládá peněţní prostředky do ţivotního pojištění. Zbylá část respondentů ukládá na penzijní fondy, podílové fondy, doma do obálky atd.27

3.1.3. Vyhodnocení výstupu Výzkumné části v porovnání s výstupy výzkumu Ministerstva financí Z části průzkumu, kde hodnotí dotazovaní respondenti finanční gramotnost, ji porovnám s výsledky průzkumu Ministerstva financí. Respondenti v mé práci hodnotili svoji finanční gramotnost na stupnici od 1 do 10 v průměru 4,16. Výsledek průzkumu ministerstva financí uvádí průměrné hodnocení známkou 3 (na stupnici od 1-5). Porovnání obou studií poukazuje na téměř shodný výsledek průzkumů ohledně subjektivního hodnocení finanční gramotnosti. Oba výsledky se pohybují na prostřední hodnotě jednotlivých stupnic.

27

STEM/MARK, a.s.,. Hlavní závěry výzkumu veřejného mínění na téma finanční gramotnost online . 2007. cit.2011-0806 . Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Zavery_vyzkum_Fin_gramotnost_2007_pdf.pdf

46

Ze srovnání vyplývá, ţe respondenti nehodnotí svoji finanční gramotnost ani příliš pozitivně ani negativně, ale shodují se ve svém subjektivním hodnocení, ţe je průměrná. V mém výzkumu 66% dotázaných respondentů uvedlo, ţe nesestavují rodinný nebo osobní rozpočet. Z průzkumu ministerstva financí vyplynulo, ţe 48 % respondentů nesestavuje svůj rozpočet. Z toho vyplývá potřebnost finančního vzdělávání obyvatelstva. Ani jeden z mých respondentů neplánuje rozpočet. Výzkum Ministerstva financí naopak uvádí, ţe 48 % respondentů rozpočet sestavuje. Výsledky se zde rozcházejí. Nejpouţívanějším finančním produktem pro zhodnocení peněţních prostředků je v mém výzkumu penzijní pojištění ve kterém spoří 66 % dotazovaných. Z výzkumu Ministerstva financí vyplynulo, ţe daný finanční produkt vyuţívá 10 %. Respondenti v mém výzkumu kladou větší důraz na zajištění na stáří. Druhým nejpouţívanějším způsobem ukládaní peněţních prostředků v mém výzkumu je do stavebního spoření a ţivotního pojištění do kterého ukládá stejný počet dotazovaných respondentů, tj. 33 %. Výzkum Ministerstva financí uvádí u stavebního spoření 17 % a ohledně ţivotního pojištění 3 %. V otázce ukládání části příjmů stranou se výzkumy v konečném výsledku výrazně liší. Výzkumná část je jednou ze součástí diplomové práce. Na základě z ní vyplývajících výstupů se potvrdila důleţitost finančního vzdělávání, ze kterého vyplývá strategie financování potřeb domácnosti a tím vyhnutí se mezním finančním situacím a následně k ozdravení celé společnosti. Výzkum potvrdil, ţe všichni respondenti mají určitou míru finanční gramotnosti na průměrné úrovni, ale překvapující byla skutečnost, ţe ani jeden respondent si nevytvářel rodinný nebo osobní rozpočet. Všichni umí sestavit rámcový přehled svých příjmů a výdajů, ale sestavování rozpočtu povaţují za zbytečné. Ţádný z respondentů nechtěl připustit, ţe správně sestavený rozpočet je základem úspěšného řízení osobních financí. Shodně uvádějí, ţe není co plánovat, neboť pokrývají jen nutné náklady. Jejich finanční strategie je pouze krátkodobá, tj. plánování na měsíc „ od výplaty k výplatě“. V ţádném případě se nedá mluvit o dlouhodobé finanční strategii financování potřeb domácnosti alespoň na jeden rok. Důsledkem je absence strategie financování potřeb domácností. Výstupy z průzkumu poukázaly na nutnost zvyšování finančního vzdělávání v České republice. 47

3.2.

Význam finančního vzdělávání

V této kapitole se věnuji finačnímu vzdělávaní, neboť v současné době je nezbytné klást stále větší důraz na orientaci ve finančním světe. Občané s finanční gramotností alespoň na střední úrovni budou lépe zvládat svou ţivotní situaci a plně se v ní orientovat. Budou umět se získanými informacemi a znalostmi pracovat a vědět na koho se obrátit v případě nouze. Nastoluje se otázka, zda lze předcházet mezním finančním situacím. Do určité míry lze těmto situacím předcházet. Z tohoto důvodu se znalost pojmů, vzdělávání a získávání nových informací z finanční oblasti povaţuje za důleţité z hlediska ekonomické budoucnosti občanů.

3.2.1. Finanční vzdělávání

Finanční vzdělávání v rychle se rozvíjející oblasti finančních produktů a sluţeb podporuje aktivní roli občana jako spotřebitele a vede k pochopení a přijetí osobní odpovědnosti za finanční zajištění sebe i své rodiny. V širším kontextu rovněţ vede k uvědomění si důsledků ekonomického vývoje společnosti, zejména s ohledem na prevenci předluţení a zajištění se na stáří. V konečném důsledku přispívá finanční vzdělávání k rozvoji české ekonomiky, společnosti jako takové a k udrţitelnému rozvoji.28 Na základě této situace v dnešní době vzniká potřeba vést děti k finančnímu vzdělání v oblasti tvorby rodinného rozpočtu, investic a úvěrů a orientace na finančním trhu, ale také rozvíjet jejich vědomosti během školního vzdělávání a navazujícího vzdělávání zahrnujícího jiţ dospělou populaci.29

28

HRADIL, Dušan. Češi a finanční gramotnost. Kde jsou největší mezery? online . 2011. Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mf_zamestnanci_mf_mediich_61603.html 29 Dostupný z WWW: [cit. 2011-08-09].

48

3.2.2. Faktory ovlivňující finanční vzdělávání

3.2.2.1.

Rodina

Během dětství velmi záhy zjišťujeme, ţe peníze jsou důleţité. Způsob hospodaření s penězi a „návyky“, které si v tomto ohledu v této době osvojíme, jsou pro naši finanční budoucnost významné. Většinou je „odkoukáme“ ze svého nejbliţšího okolí. Silný je v tomto ohledu proto vliv rodičů a způsob hospodaření – finančního plánování v rodině. Většinou významně ovlivní vztah k penězům a to, jak s nimi budeme zacházet poté, co se finančně osamostatníme. 3.2.2.1.1. Hry s dětskými penězi Finanční gramotnost u dětí se rozvíjí od útlého věku formou her např. hry s dětskými penězi. Prostřednictvím her se děti zábavnou formou seznamuji s hodnotou peněz a jejich uţitím. 3.2.2.1.2. Spoření Děti se učí spořit formou pokladniček. Postupným spořením do pokladničky je dítě vedeno k návyku na spoření peněz. Učí se tak, ţe existují věci finančně náročné na pořízení ke kterým lze dojít dlouhodobým spořením. 3.2.2.1.3. Kapesné Finanční odborníci uvádějí, ţe dítě ve věku 5 aţ 6 let je schopné pochopit princip kapesného i toho, proč je mu poskytováno. Je třeba vést dítě k tomu, aby část kapesného ušetřilo v pokladničce. Je to zaloţeno na principu úroků, jako „odměny“ za šetření. Úroky jsou „peníze zdarma“. Dítěti se nabídne, ţe za kaţdou korunu, kterou např. ze svého prasátka koncem týdne neutratí, mu budou přidány další peníze, podobně jako to dělají bankovní instituce.30 30

NESSIA, Laniado. Děti a peníze. 1. vyd. Praha:Portál, s.r.o., 2002. 120 s. ISBN 80-7178-671-3

49

3.2.2.2.

Vzdělávací instituce

3.2.2.2.1. Strategie finančního vzdělávání

Národní strategie finančního vzdělávání je uceleným systematickým přístupem k posílení finanční gramotnosti občanů České republiky. Cílem strategie je vytvoření systému finančního vzdělávání, který má za úkol zvyšování úrovně finanční gramotnosti v České republice. Strategie popisuje hlavní problémy a navazující prioritní úkoly v této oblasti, včetně specifických úloh klíčových aktérů s důrazem na roli subjektů veřejné správy. Tato strategie navazuje na řadu koncepčních kroků v oblasti ochrany spotřebitele a vzdělávání obecně na evropské i mezinárodní úrovni a vychází z doporučení mezinárodních organizací jako je Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo Evropská unie. Pro úspěšný proces finančního vzdělávání je důleţité zajistit koordinaci jednotlivých vzdělávacích aktivit vedoucích k pokrytí finančního trhu ve všech jeho oblastech. Národní strategie finančního vzdělávání stanovuje tři prioritní oblasti, na které by se měly budoucí aktivity zaměřit. Těmi jsou aktivní a odpovědná účast na finančním trhu, prevence proti předluţení a zajištění na stáří. Národní strategie dále hovoří o principech budoucích projektů finančního vzdělávání, konkrétně principu obecnosti zakazujícím propagaci konkrétních produktů a sluţeb v rámci projektu, principu odbornosti vzdělavatelů a principu vhodného zacílení. Celý systém finančního vzdělávání je rozdělen do dvou pilířů – školního vzdělávání a navazujícího vzdělávání zahrnujícího dospělou populaci. Výuka na školách, stejně jako programy pro dospělé, budou vycházet z tzv. standardů finanční gramotnosti. Ty popisují, které znalosti a dovednosti by měl mít finančně gramotný občan.31

31

JAKOB, Ondřej. Vláda schválila Národní strategii finančního vzdělávání online . 2010. Dostupný WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_55256.html?year=2010

50

3.2.2.2.2. Priority finančního vzdělávání

A. Aktivní a odpovědná účast na finančním trhu

Je důleţité, aby česká populace začala vystupovat na finančním trhu v aktivní roli. Cílem je zajistit takové finanční vzdělání, aby se občané rozhodovali efektivně a bez nenadálých neočekávaných finančních potíţí. Takovým situacím lze předcházet zvýšením úrovně finanční gramotnosti.

B. Prevence proti předluţení

Zadluţení českých domácností se neustále zvyšuje. Jedním z projevů růstu zadluţení je zvýšení počtu domácností, které nejsou schopné splácet své závazky. Tato situace vyvolává rostoucí počet nařízených exekucí. Nastalé situace vychází z nedostatečné informovanosti a nízké úrovně znalostí domácností o hospodaření s finančními prostředky, kdy je tato neznalost vede do mezních finančních situací např. dluhové spirály. Důraz je kladen na vzdělání domácností ohledně zodpovědného posouzení stavu finančních prostředků, jimiţ domácnost disponuje a zaměření se na takové dluhy, které mají z dlouhodobého hlediska charakter investice např. hypotéky.

C. Zajištění na stáří

Vzhledem k stárnutí české populace se důchodci nebudou moci spoléhat pouze na státní zabezpečení. Důleţitou roli z hlediska udrţení ţivotní úrovně budou hrát i ostatní formy zabezpečení na stáří např. účast na dobrovolném připojištění na stáří.Finanční vzdělávání a tím zvýšení úrovně finanční gramotnosti umoţní občanům české republiky zvolit vhodný produkt či formu zajištění na stáří a tím udrţení ţivotní úrovně jednotlivců a v konečné fázi zamezení propadů do státní sociální sítě.

51

3.2.2.2.3. Principy finančního vzdělávání

A. Princip obecnosti

Projekty finančního vzdělávání zaměřené na zvyšování úrovně finanční gramotnosti ohledně základní orientace a přehledu o finančních produktech či sluţbách se musí pohybovat v obecné rovině; nesmí se týkat propagace konkrétních produktů a sluţeb; aby mohly být povaţovány za součást systému finančního vzdělávání.

B. Princip odbornosti

Pro úspěšné a správné šíření finančního vzdělávání je nutné, aby byl jejich obsah korektní po odborné stránce a aby byla zajištěna také odborná úroveň vzdělavatelů. Tyto osoby by měly disponovat dostatečnými schopnostmi a dovednostmi jak z oblasti vzdělávání, tak odborné oblasti financí.

C. Princip zacílení

Jednotlivé projekty nebo programy by měly konkrétně vymezit cílovou skupinu pro kterou jsou určeny. K úspěšnému ovlivnění těchto cílových skupin je důleţité pouţívat vhodné informační kanály. V oblasti počátečního vzdělávání je daná cílová skupina – ţáci. Cílem u této skupiny je pokrýt všechny sloţky finanční gramotnosti. V oblasti dalšího finančního vzdělávání je moţné zvolit konkrétní oblast určenou ke zvyšování finanční gramotnosti. V rámci tohoto zacíleného přístupu se klade důleţitost na zaměření daného projektu nebo programu tak, aby bylo dosaţeno ţádaného účinku. Současně se vyţaduje dodrţení principu obecnosti a odbornosti.32

32

MINISTERSTVO FINANCÍ. Národní strategie finančního vzdělávání [online]. 2010. Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_strategie_financniho_vzdelavani_55251.html

52

3.2.2.2.4. Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání

Proces finančního vzdělávání by měl zasáhnout celou populaci v České republice. Finanční vzdělávání je rozděleno do dvou pilířů – počátečního vzdělávání resp. školního vzdělávání a dalšího resp. navazujícího vzdělávání zahrnujícího dospělou populaci. Rozdělení finančního vzdělávání vychází ze zásadních rozdílů v přístupu ke vzdělávání ţáků a dospělé populace.

A. Finanční vzdělávání ţáků v počátečním vzdělávání

Vedle správných zásad hospodaření s penězi je dobré, aby si dítě jiţ v průběhu školní docházky osvojilo základní představu o finančním trhu, finančních instrumentech a technice jejich pouţívání. Česká republika v tomto ohledu učinila významný krok zavedením finančního vzdělávání do vzdělávacího školního systému. Na základě usnesení vlády České republiky č. 1594 ze dne 7. prosince 2005 připravily projekt Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu „Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách“. Projekt popisuje proces implementace finančního vzdělávání do počátečního vzdělávání. Témata finanční gramotnosti jsou zařazována v celém průběhu základního i středního vzdělávání. Konkrétní rozsah stanoví škola ve svém školním vzdělávacím programu. Školy mají moţnost zařadit potřebná témata do předmětů stávajících nebo vytvořit samostatný předmět. Pro finanční vzdělávání ţáků základních a studenty středních škol je jiţ stanoven rozsah problematiky, s níţ se budou muset během svého studia na škole seznámit. Jiné nároky pochopitelně budou kladeny na ţáka prvního či druhého stupně základní školy a jiné na studenta střední školy. Maturant by však uţ měl znát to, co ideálně kaţdý dospělý. Učivo bude rozděleno do tří bloků pro ţáky základních škol, a to na peníze, hospodaření domácnosti a finanční produkty. Ministerstvem financí byly stanoveny standardy finanční gramotnosti popisující znalosti a dovednosti finančně gramotného občana. 53

Standardem finanční gramotnosti pro první stupeň ZŠ bude bude vzdělávání v oblastech hotovostních a bezhotovostních formách peněz, ve způsobech placení a seznámení s bankovní institucí jako správcem peněz. Výsledkem výuky by mělo být pouţívání peněz v kaţdodenním ţivotě, kontrola ceny nákupu atd. Standardem pro druhý stupeň ZŠ je nakládání s penězi, tvorba ceny a inflace. Výsledkem výuky by mělo být vyuţití nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení, ukázka tvorby ceny, objasnění vlivu nabídky a poptávky na tvorbu ceny atd. Výukou budou seznámeni s peněţní gramotností. Tvorba ceny a inflace spadá pod cenovou gramotnost. V oblasti hospodaření domácnosti pro první stupeň je naplánováno seznámení s rozpočtem a nároky při uplatňování reklamace. Výsledkem výuky bude seznámení proč není moţné realizovat všechny chtěné výdaje. Druhý stupeň se seznámí s rozpočtem domácnosti a základními právy spotřebitele. Cílem bude sestavení jednoduchého rozpočtu s pravidelnými příjmy a výdaji, zváţení nezbytnosti ostatních výdajů a seznámení s postupy uplatňování reklamace. Tím ţáci získají znalosti z oblasti rozpočtové gramotnosti. Studenti středních školy navíc budou muset zvládnout blok zabývající se právy spotřebitele, spoření, investování, úrokové sazby apod. Cílem výuky ekonomické a finanční gramotnosti je seznámit ţáky a studenty se základními pojmy ekonomiky a financí. Součastí výuky mohou také být aplikace znalostí na běţné finanční situace. Vzdělávací projekt znamená osvojit si takové znalosti a dovednosti, které studenty naučí finančně zabezpečit sebe a v budoucnu svoji rodinu. Finančně gramotný student se orientuje v problematice peněz a cen a následně je schopen zodpovědně spravovat rodinný rozpočet i s kaţdou měnící se ţivotní situací.33 Celá koncepce finančního vzdělávání odpovídá definici finační gramotnosti a jejím třem sloţkám.

33

KLÍNSKÝ, Petr a kolektiv, Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol, Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 96 s., ISBN 978-80-87063-13-2

54

B. Finanční vzdělávání občanů v dalším vzdělávání

Druhý pilíř zahrnuje další vzdělávání dospělé populace, tedy spotřebitele finančních produktů a sluţeb, a mělo by být především zajišťováno soukromým sektorem, zejména prostřednictvím profesních sdruţení finančních institucí a sdruţení spotřebitelů. Další vzdělávání vychází z uvedených standardů finanční gramotnosti.34

3.2.2.3.

Bankovní instituce

Klíčovou roli ve finančním vzdělávání zastávají i samotné bankovní instituce. Domácnosti představují jejich klienty nebo budoucí potencionální klienty. Banky nabízejí řadu finančních produktů, které umoţňují seznámit se prakticky s bankovními operacemi a produkty důleţitými pro ţivot. Podstatné jak pro bankovní instituce tak domácnosti je orientace na finančním trhu tzn. schopnost si informovaně a odpovědně vybrat finanční produkt.35 Správné hospodaření s penězi by proto mělo být součástí výchovy pro praktický ţivot. Děti v rodině by měly být vedeny ke spoření, způsobech placení a pouţívání bankovního účtu a k obezřetnosti při čerpání úvěrů a měly by si být dobře vědomy důsledků vyplývajících z neplacení finančních závazků. Následuje přehled způsobů zajištění, které pojistí zdraví, spoří a zajistí občana v době mezní finanční situace. Variant je celá řada, záleţí na finančních moţnostech rodiny a zvolení priorit.

34

Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005. [online]. Dostupný z WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/system-budovani-financni-gramotnosti-na-zakladnich-astrednich-skolach 35 HRADIL, Dušan. Češi a finanční gramotnost. Kde jsou největší mezery? online . 2011. Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mf_zamestnanci_mf_mediich_61603.html

55

Stavební spoření



spoření nejméně na 6 let s moţností prodlouţení



výhodou je obdrţení státního příspěvku, který činí 15 % z ročního vkladu, a také to, ţe vklady se nedaní (maximální výše státního příspěvku je 3000 Kč ročně, kterou obdrţíte při ročním vkladu 20 000 Kč).36

Úrazové pojištění

 forma zajištění dítěte pro případ úrazu, tj. pojištění:  smrt  trvalé následky  progresivní plnění tj. další plnění ze strany pojišťovny, ke kterému se zavázala ve smlouvě)  denní odškodné tj. smluvně sjednaná částka, např. 50 Kč denně, pokud léčení trvá více neţ např. 15 dní - rovněţ se liší dle uzavřené smlouvy  Nejkratší doba pojištění je 5 let. 

Celkově lze pojistit dítě od 0-18 let, tzn., ţe úrazové pojištění dítěte můţe být sjednáno nejpozději ve 13ti letech37

Ţivotní pojištění rodičů a dětí



Spoluúčast jednoho nebo obou rodičů pro případ smrti jednoho z nich. V tom případě hradí pojištovna dítěti tzv. rentu do konce pojistné doby, tj. do 18ti let. Výše renty je odvozena od sjednané pojistné částky + je specifikováno, zda jde o smrt jednoho nebo obou rodičů.

36 37

Dostupný z WWW:http://www.mesec.cz/bydleni/stavebni-sporeni/pruvodce/ [cit. 2011-08-11]. Dostupný z WWW: http://www.mesec.cz/pojisteni/urazove-pojisteni/pruvodce/ [cit. 2011-08-11].

56



Toto pojištění můţe být sjednáno v rozmezí 0 -18 let



Nejkratší doba sjednání je 5 let.



Lze k němu přidat úrazové pojištění dítěte38

Svatební pojištění



Rodič platí do 18ti nebo 25ti let.



Je zde moţnost výplaty rentou v době od 18-25 let účastníka tj. měsíční pobírání renty v určité výši nebo moţnost jednorázového výběru např. z důvodu svatby v 18ti letech, ne dříve.39

Ţivotní pojištění



Jedná se o pojištění pro klienty od 15ti let a více do 60ti aţ 70ti let



Nejkratší doba je sice 5 let, ale je nevýhodná



Moţnost připojištění - na váţné choroby, na úraz, pojištění pro případ nemoci (obdrţení dávky v době pracovní neschopnosti, při hospitalizaci), připojištění lze sjednat i během trvání smlouvy.



V případě plné invalidity je pojistník zproštěn placení.



Moţnost vyuţití mimořádného účtu ke spoření, tzn. ţe v jedné smlouvě kromě ţivotního pojištění je i spořící účet, u kterého se neplatí poplatky. Jedná se o získání úroků + podílu na zisku



Moţnost výběru peněţ 2-3x za kalendářní rok40

38

Dostupné z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/zivotni-pojisteni-pro-deti/ [cit. 2011-08-16].

39

Dostupné z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/pojisteni-pro-pripad-studia/ [cit. 2011-08-16].

40

Dostupné z WWW: http://www.mesec.cz/pojisteni/zivotni-pojisteni/pruvodce/ [cit. 2011-08-16].

57

3.3.

Řešení mezní finanční situace

Kaţdý z nás se můţe ocitnout v mezní finanční situaci. Na finanční situaci záleţí běţné nákupy např. koupě ledničky, bydlení a zaplacení jízdného dětí do školy. Finanční problematice je třeba věnovat velkou pozornost. Proto je nutné finanční situaci velmi dobře promyslet. V České republice je mnoho organizací, které poskytují kvalitní informace v oblasti financí. Sítě občanských poraden poskytují komplexní dluhové poradenství bezplatně a anonymně poradí nejen v oblasti dluhů, ale poskytují i veškeré sluţby občanského poradenství. Poradí, kde si zaţádat o sociální bydlení, jak řešit péči o stárnoucí rodiče, ale i v případech reklamace či problémů v oblasti bydlení např. v Olomouci provozuje o. s. SPES specializovanou dluhovou poradnu. Finance začínají být pro mnoho rodin starostí, kvůli které dochází k narušení rodinného klimatu. Nezbytné a důleţité je posilování finanční gramotnosti, aby se kaţdý mohl vyvarovat dluhové pasti – tedy stavu, kdy si dluţník musí znovu půjčit, aby splatil nesplacené dluhy. Pokud je představitel domácnosti finančně gramotný, jiţ od počátku se zamýšlí, kde vzít půjčku, úvěr či hypotéku.

3.3.1. Pracovní mobilita Ekonomickou situaci rodiny, mohou matky samoţivitelky někdy řešit změnou zaměstnání, které vylepší jejich rodinný rozpočet. Pracovní moblitu můţeme spojit s pojmem frikční nezaměstnanost. Frikční nezaměstnanost je nezaměstnanost spočívající v přirozeném pohybu pracovních sil na trhu práce. Je dočasná a dobrovolná, není spojená s nedostatkem pracovních příleţitostí. Lidé mění svá zaměstnání z důvodu lepšího uplatnění, mění místo trvalého pobytu či práci po studiu teprve hledají. Tento druh nezaměstnanosti je pro ekonomiku spíše přínosem. Její součástí můţe být i sezónní nezaměstnanost.41 41

Dostupný z WWW:http://ec.europa.eu/eures/main.jsp?catId=2557&acro=faq&lang=cs&parentId=489 [cit. 2011-08-18].

58

3.3.2. Zkrácený pracovní úvazek

V dnešní době jedním z mnoha řešení tíţivé finanční situace je domácí práce či práce na zkrácený pracovní úvazek. Poskytují jednu z mnoha moţností, jak vylepšit finanční situaci v domácnosti. Jedná se o druh přivýdělku někdy i vedlejšího, který z hlediska umoření dluhu můţe tvořit minimální pomoc pro existenční přeţití. Prací na zkrácený pracovní úvazek myslíme příleţitostnou práci, krátkodobý pracovní vztah, nebo i dlouhodobější zaměstnání na dobu určitou. Často se jedná o práci v letním období, to jsou sezónní brigády a nebo o brigády v zahraničí. Nejvíce se o tyto práce zajímají studenti, mluví se o studentských brigádách. Na tento druh práce můţe nastoupit i někdo, kdo právě hledá a zatím nenašel práci např. důchodce. Zkrácený pracovní úvazek vyhledávají také často matky s menšími dětmi. Často pracují na zkrácený pracovní úvazek jako další svoji práci při hlavním pracovním poměru. Mezi zaměstnavatelem a brigádníkem se uzavírá písemná dohoda, nejčastěji dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. Dohody můţe uzavřít fyzická osoba starší 15 let.

A. Dohoda o provedení práce

Zaměstnanec můţe se zaměstnavatelem uzavřít jednu nebo více dohod o provedení práce, ale celkový rozsah práce nesmí u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce přesáhnout 150 hodin. Většinou se sjednává na provedení konkrétního jednorázového úkolu, ale můţe jít i o pravidelně se opakující činnost.42 Z odměny se neodvádí zdravotní a sociální pojištění, proto v případě nemoci není nárok na příslušné dávky. Podle zákoníku práce můţe být dohoda o provedení práce uzavřena písemně i ústně.43 42

Dohoda o provedení práce online . 2007. [cit. 2011-08-21]. Dostupný z WWW:http://www.pravnik.cz/a/86/dohoda-o-provedeni-prace-aktualizovano.html 43 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

59

B. Dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně a lze ji uzavřít i v případě, ţe předpokládaný rozsah práce nebude přesahovat v témţe kalendářním roce 150 hodin. Pracovat lze maximálně v rozsahu polovičního pracovního úvazku a tento rozsah pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena - nejdéle za období 52 týdnů.44 Dohoda o pracovní činnosti se ale můţe uzavřít i na delší dobu, jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou. Odvádí se zdravotní i sociální pojištění, z tohoto důvodu je v případě nemoci nárok na vyplácení dávek. Nemocenské pojištění se však nebude platit, pokud je zaměstnání kratší neţ 14 dnů nebo z něj je příjem menší neţ 2 000 Kč.45

Výhody a nevýhody zkráceného pracovního úvazku

Výhody zaměstnance 

časová nezávislost a svoboda



nízké poţadavky na kvalifikaci pracovníků

Nevýhody zaměstnance 

nevzniká nárok na dovolenou



výpověď od zaměstnavatele i bez udání důvodů



při zrušení dohody zaměstnanec nemá nárok na odstupné

44

Dohoda o pracovní činnosti online . 2007. [cit. 2011-08-21]. Dostupný z WWW: http://www.pravnik.cz/a/85/dohoda-o-pracovni-cinnosti-aktualizovano.html 45 Zákoník práce ve svém ust. § 74 Sb.

60

Výhody a nevýhody zaměstnavatele

Výhody zaměstnavatele 

nízké provozní náklady



finanční vytíţenosti a zatíţení firmy mzdovými náklady za pracovníka

Nevýhody  vyšší administrativní náročnost  zvýšené administrativní náklady  zaměstnávání vyššího počtu osob

3.3.3. Finanční poradenství

Hospodaření domácností a tzv. finanční gramotnost obyvatel se v současné době stává významnější dovedností. Za dané ekonomické a politické situace se do budoucna od občanů očekává výraznější míra zodpovědnosti jednotlivce za své finanční hospodaření včetně vytváření si dostatečné důchodové rezervy. Splnění daných očekávání je moţné pouze tehdy, pokud se domácnosti osvojí dovednosti z hlediska vhodného hospodaření s finančními prostředky.46 Vzhledem k nízké úrovni finanční gramotnosti vyplývající z průzkumu provedeného na zakázku Ministerstva financí v období květen-říjen 2010 firmou STEM/MARK dalším velmi významným krokem jak eliminovat nebo dokonce předejít tíţivé finanční situaci je vyuţití sluţeb finanční poradny.

46

FILIP, Miloš: Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat. 1.vyd. Praha: C.H.Beck, 2006. ISBN 807179-416-3.

61

Závislé a nezávislé finanční poradenství

V České republice je důleţité rozlišit závislé a nezávislé finanční poradenství. Finanční poradenství lze tedy rozdělit podle toho, je-li finanční poradce vázán k některé finanční instituci nebo není, resp. rozlišit kdo je finanční poradce a kdo je zprostředkovatel obchodů nebo prodejce finančních produktů. Závislé finanční poradenství je vykonáváno zprostředkovatelem obchodů nebo prodejcem finančních produktů. Dané finanční poradenství je vázáno ke konkrétní finanční instituci např. k bance nebo pojišťovně, která nabízí konkrétní finanční produkty. Poradce nabízí pouze omezený okruh finančních produktů, které velmi dobře zná, ale znalost ostatních finančních produktů na trhu je nedostatečná. Nezávislé finanční poradenství není vázáno k ţádné finanční instituci. Nezávislý finanční poradce se zaměřuje na nejlepší finanční produkty na trhu z nabídky finančních institucí, pojišťoven a investičních společností nejvhodnější pro konkrétního klienta.47

Finanční plán

Základem finančního poradenství je vytvoření finančního plánu. Finanční plán je tvořen na základě finančních poţadavků klienta a jeho celkové finanční situace. To znamená, ţe pracuje s následujícími oblastmi:  nezávislý, objektivní rozbor finanční situace  zabezpečení současného majetku (pojištění),  práce s dluhem (vyuţití dluhových finančních instrumentů),  konzultaci moţných rizik zadluţení  rozbor zásadních ustanovení smlouvy o úvěru a půjčce  vytvoření dostatečných finančních zdrojů do budoucnosti prostřednictvím investování 47

Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/financni-poradenstvi/informace/definice-financnihoporadenstvi/co-to-je/

62

Výsledkem je finanční plán, který analyzuje klientovu současnou finanční situaci, zadluţení, úspory a investice, specifikuje jeho finanční cíle a navrhuje optimální řešení k jejich dosaţení. Finanční plán dané finanční cíle dává do souladu s klientovými příjmy a výdaji v čase prostřednictvím finančních produktů, které finanční trhy nabízejí.

3.3.4. Půjčka

Získání peněţních prostředků lze docílit i prostřednictvím vhodného finančního produktu v podobě půjčky nebo úvěru od bankovních i nebankovních institucí. Na trhu je mnoţství společností, které se specializují pouze na půjčování peněz. Vyřizování půjčky v bance trvá déle a často je nutné doloţit potvrzení o příjmech apod. Nebankovní poskytovatelé půjček často nevyţadují ţádná potvrzení a peníze získáte hned. Ve většině případů banky poskytují půjčky a úvěry za lepších podmínek – trpělivost Vám tak můţe ušetřit Vaše peníze. Základním údajem výhodnosti půjčky je roční procentuelní sazba nákladů, popřípadě úrok.

3.3.4.1.

Bankovní půjčka

Bankovní půjčky jsou jednou z nejvíce dostupných a také jednou z nejvíce vyuţívaných moţností úvěru, na který dosáhne opravdu téměř kaţdý. Charakteristickým znakem tohoto úvěru je to, ţe tento druh úvěru poskytují výhradně bankovní instituce. V dnešní době tyto bankovní instituce zaručují jakousi jistotu, ţe půjčka bude v pořádku a bez zbytečných komplikací. Bankovní instituce pouţívají většinou svůj vlastní systém hodnocení klientů, podle kterého se rozhoduje, je-li ţadatel vhodný pro ţádost o půjčku a pokud ano, do jaké výše je moţno ji poskytnout. Toto hodnocení je vedeno v případě, ţe je ţadatel jiţ klientem dané banky a má u ní otevřený nějaký bankovní účet nebo od této banky jiţ vyuţívá jiný finanční produkt (jiný úvěr, hypotéka, spoření, pojištění atd.). Od těchto kritérií se odvíjí výše půjčky, kterou je banka ochotna poskytnout.

63

Výhody a nevýhody bankovní půjčky

Výhody bankovní půjčky 

půjčka má niţší úročení



banka poskytuje i půjčky na vysoké finanční částky



půjčku poskytuje známý a prověřený finanční subjekt

Nevýhody bankovní půjčky

3.3.4.2.



vyřízení půjčky bývá zdlouhavé



banka zkoumá bonitu klienta



banka prověřuje kreditní historii klienta



poplatky za zprostředkování půjčky48

Nebankovní půjčka

Nebankovní půjčky jsou poskytovány soukromými osobami a finančními institucemi. Důleţitým aspektem těchto půjček je fakt, ţe při jejich posuzování není nahlíţeno do takzvaného centrálního bankovního registru. Jedná se vlastně o seznam všech klientů bankovních institucí, kteří mají negativní finační bonitu a kreditní historii. Ten můţe vzniknout například špatnou platební morálkou, pozdě zaplacenými splátkami, neplacením závazků a dalšími problémy. Pokud existuje zápis v tomto bankovním registru vztahující se k osobě klienta, velmi těţko najde banku, která by byla ochotná poskytnout mu úvěr. A právě tady nastává prostor, kdy na scénu nastupují soukromé finanční instituce a firmy, které i přesto ochotně poskytnou půjčku na cokoliv, co si bude klient přát. 48

Dostupný z WWW: <www.finance.cz> [cit. 2011-08-22].

64

Pokud banka odmítá půjčit peníze, můţe klient zkusit své štěstí u některých soukromých firem, které půjčky poskytují. Při vyřizování tohoto druhu půjček mnohdy nemusí dokládat své příjmy, sdělovat důvod půjčky ani její účel.

Výhody a nevýhody nebankovní půjčky

Výhody nebankovní půjčky 

velmi rychlé a snadné vyřízení půjčky



benevolentnější přístup ke klientovi



půjčku lze obvykle získat i se záznamem v registru dluţníků



není vyţadováno ţádné ručení

Nevýhody nebankovní půjčky 

často výrazně vyšší úročení neţ v bance



vysoké pokuty při prodlení splácení půjčky



obvykle niţší půjčená částka



nebezpečí podvodných jednání

Tento typ nebankovních půjček z hlediska vyřešení mezní finanční situace je velmi zavádějící, protoţe mnohdy dochází k poškození klienta. Nebankovní půjčky často bývají prvotní příčinou zavedení osob do mezních finančních situací. Převáţná většina domácností nedokáţe odolat různým podvodným nabídkám a neumí správně vyhodnotit dopady svých rozhodnutí. K řešení splátek půjčky si půjčují stále u nových nebankovních společností a dostávají se tak do dluhové pasti. U bankovní společnosti mnohdy takový klient neprojde jiţ z důvodu odborného prověření k poskytnutí půjčky a proto se ani nemůţe dostat do dluhové pasti. Nastane-li situace, kdy klient má problém s úhradou závazků vůči bance, dochází okamţitě ke konzultaci s klientem a hledání řešení z nastalé situace.49 49

Dostupný z WWW: <www.finance.cz> [cit. 2011-08-22].

65

3.3.5. Konsolidace půjček a úvěrů

Vhodným řešením tíţivé finanční situace je konsolidace úvěru. Zadluţenost českých domácností je i přes v současnosti probíhající finanční krizi stále na vzestupu. Půjčky kromě finančních prostředků přináší také nutnost plnit závazky, tedy splácet půjčky i s úroky. Domácnosti běţně splácí více půjček v podobě hypotéky, spotřebitelského úvěru, kontokorentního úvěru nebo nebankovní hotovostní půjčky. Stejně tak běţnou je i situace, kdy dluţníci přestávají být schopni tyto své závazky splácet. Patrně nejhorším způsobem, jak se z této situace dostat, je brát si další jednorázové půjčky na pokrytí několika splátek nebo úroků či penále. Dluţníci, kteří takto postupují, se dostávají do tzv. dluhové spirály. Tento postup vede pouze k prohloubení nepříznivé finanční situace, protoţe za cenu několika umořených splátek celkový počet půjček a rizik s nimi spojených roste. Tento stav věcí je nepříznivý nejen pro dluţníky, ale také pro seriózní finanční instituce. Dluţník není schopen splácet splátky, dluhy se navyšují a přibývají penále. Jako prevenci výše zmíněných případů lze uţít finanční produkt konsolidace půjček a úvěrů tzv. přeúvěrování půjček. Konsolidace půjček slouţí k sloučení veškerých dosavadních klientových půjček do jediné. Jedná se o půjčku v takové výši, aby jí mohly být umořeny veškeré klientovi dluhy. Dluhy jsou placeny získanou částkou a klient se stává dluţníkem jediné finanční instituce, která mu tento konsolidační produkt poskytla.50

50

SKOLEK, Tomáš. Konsolidace půjček? Udělejte si pořádek! online . 2007. cit. 2011-08-24]. Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/136568-konsolidace-pujcek-udelejte-si-poradek-/

66

Výhody a nevýhody konsolidace

Výhody  přehlednost  jednodušší administrativa  sníţení finančních nákladů viz. poplatků  sníţení splátek dosavadních úvěrů  výhodnější úroková sazba  moţnost ručení nemovitostí

Nevýhody  zvýšení celkové částky k zaplacení - při shrnutí všech závazků klienta do jediného závazku je stanovena nová měsíční splátka s novou celkovou dobou splácení  prodlouţení doby splacení  předčasné splacení větší částkou je spojeno s poplatkem ve výši 4 či 5 % z dané částky

Konsolidace není vţdy tím nejlepším řešením pro kaţdého klienta. Tento typ úvěru není přiznán subjektům, které jiţ mají problémy se splácením svých aktuálních závazků. Konsolidací lze dosáhnout menších splátek, ale celková výše dluhu se nesníţí. Pouze z několika dluţníků získáme jediného, ale zpravidla na delší dobu. Vzniklý úvěr můţe být splácen aţ po dobu deseti let. Kaţdá domácnost uvaţující o této moţnosti uvaţuje by proto měl zváţit, zda je pro něj skutečně nejdůleţitější dosáhnout co nejniţších aktuálních splátek, které se v dlouhodobějším horizontu projeví jako vyšší výdaj. 51

51

SKOLEK, Tomáš. Konsolidace půjček? Udělejte si pořádek! online . 2007. Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/136568-konsolidace-pujcek-udelejte-si-poradek-/

67

3.3.6. Oddluţení – osobní bankrot

V případě, ţe se domácnost dostane do dluhové pasti či dluhů, které není schopna hradit, můţe vyuţít způsob oddluţení. Oddluţení je jedním z dalších způsobů řešení platební neschopnosti (úpadku) podle insolvenčního zákona o úpadku a způsobech jeho řešení č. 182/2006 Sb. ze dne 30.března 2006. Insolvenční zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2008. Nahradil tak zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Zákon se zabývá především insolvencí podniků, ale jeho součástí je ustanovení o oddluţení fyzických osob i právnických osob tzv. nepodnikatelů.52

Rozhodnutí o oddluţení

Oddluţení je určeno pro dluţníky-nepodnikatele, kteří jsou schopni svým nezajištěným věřitelům jednorázově nebo ve splátkách po dobu nejdéle 5 let uhradit alespoň 30 % jejich pohledávek. O oddluţení mohou poţádat pouze fyzické osoby a právnické osoby tzv. nepodnikatelé s čistým trestním rejstříkem. Nesmí se však jednat o nepoctivý záměr dluţníka a dluţník musí splnit přísné podmínky úpadku. Dluţník, který o to poţádal v návrhu na povolení oddluţení, můţe insolvenční soud stanovit jinou výši (niţší neţ zákonem určených) měsíčních splátek, pokud bude schopen svým nezajištěným věřitelům uhradit alespoň 50 % jejich pohledávek. Oddluţení není určeno pro řešení podnikatelských dluhů. Posuzuje se tedy nejen to, zda je dluţník v době podání návrhu na povolení oddluţení nepodnikatel, ale také povaha jeho dluhů.

52

GOLA, Petr. Nezvládáte své dluhy? Moţným řešením je osobní online . 2007. [cit.2011-08-23]. Dostupný z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/nezvladate-sve-dluhy-moznym-resenim-je/

68

Návrh na povolení oddluţení

Návrh na povolení oddluţení se podává k příslušnému krajskému soudu na předepsaném formuláři. K návrhu na oddluţení je třeba připojit seznam závazků a v jakém rozsahu je dokáţe dluţník umořit. Posuzují se příjmy za poslední 3 roky, součet současného majetku dluţníka s jeho budoucími příjmy minus adekvátní ţivotní minimum; zůstatková částka je určena k úhradě dluhů. Dalším aspektem při posuzování návrhu také je zjištění, zda dluţník nebyl v posledních pěti letech odsouzen za majetkový trestný čin. Zásadní je také souhlas věřitelů s navrhovaným finančním plánem. Jak návrh samotný, tak jednotlivé přílohy musí splňovat formální náleţitosti předepsané insolvenčním zákonem. Absence těchto náleţitostí nebo stanovených příloh můţe být důvodem pro odmítnutí návrhu soudem.

Způsoby oddluţení

Oddluţení můţe proběhnout zpeněţením majetkové podstaty. Výtěţek z prodeje však musí dosahovat minimálně 30% nezajištěných pohledávek. Druhá varianta probíhá formou splátkového kalendáře po dobu 5 let, kdy po celou dobu splácení zůstává dluţníkovi z jeho příjmu pouze tzv. nezabavitelná část mzdy. V současnosti je to maximální 7.723,- Kč pro jednotlivce, kdy za kaţdou vyţivovanou osobu se tato částka navyšuje o 1.287,- Kč a zbytek odevzdává věřitelům. Za dobu pěti let musí dluţník zaplatit náklady insolvenčního správce a splatit nezajištěným věřitelům minimálně 30% pohledávek. Pokud dluţník není schopen řešit úpadek oddluţením, následkem je zrušení celého finančního plánu a je prohlašován konkurz. Konkurz je způsob řešení úpadku spočívající v tom, ţe na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny. 53

53

PETERKOVÁ, Jana; JIRÁNEK, Radek. Prevence zadluţování českých domácností s důrazem na sociálně slabé a vyloučené skupiny obyvatel. Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality [online]. 2008. 46 s. Dostupný z WWW: http: www.spotrebitelskyudel.cz wp-content Prevence zadluzovani ceskych domacnosti s durazem na socialne slabe a vyloucene skupiny obyvatel.pdf

69

Osvobození od placení dluhu Po splnění oddluţení, ať uţ zpeněţením majetkové podstaty či plněním splátkového kalendáře, můţe dluţník poţádat soud o osvobození od placení zbylých pohledávek. V konečné fázi vyškrtne insolvenční soud dluţníka z rejstříku dluţníků a informace o jeho osobě v insolvenčním rejstříku znepřístupní dle § 425, odst.1, insolvenčního zákona.54 Oddluţení – osobní bankroty v České republice Tab. č. 5. Oddluţení osobní bankroty v České republice

Celkem bylo v roce 2010 podáno přes 8600 insolvenčních návrhů, zatímco ve stejném období v roce 2009 to bylo necelých 4900 návrhů. Na právnické osoby bylo podáno celkem 373 insolvenčních návrhů. Naopak více neţ dvojnásobně narostl počet insolvencí u fyzických osob, a to na 884. Zhruba polovina insolvenčních návrhů u právnických osob končí prohlášením úpadku. Řešení úpadku je moţné dvěma způsoby, buď konkurzem, nebo reorganizací. V červenci poţádalo o oddluţení celkem 823 osob, z toho v 493 případech bylo oddluţení povoleno. Oddluţení formou zpeněţení majetku vyuţilo v červenci jen sedm dluţníků. V ostatních případech bylo oddluţení řešeno nastavením splátkového kalendáře.55

54 55

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) . Osobní bankrot postihl letos dvakrát více Čechů neţ loni [online]. 2010. Dostupný z WWW: http://byznys.ihned.cz/c1-45396190-osobni-bankrot-postihl-letos-dvakrat-vice-cechu-nez-loni

70

ZÁVĚR

Cílem mé práce bylo zjistit, do jaké míry je financování potřeb domácností v České republice plánováno, jaké jsou interní a externí zdroje rodinných rozpočtů kromě příjmu z pracovní činnosti. Je nutno konstatovat, ţe finanční gramotnost, která obsahuje schopnost vytvářet a realizovat strategii hospodaření domácnosti, je velmi nízká a vcelku odpovídá dosaţenému stupni vzdělání rodičů, resp. „hlavy rodiny“. Znamená to, ţe domácnosti, jejichţ ţivitelé vykazují základní vzdělání, mají niţší šance na trhu práce a niţší příjmy z pracovní činnosti, s nimiţ hospodaří chaotickým způsobem. V práci je poukázáno na nízkou úroveň finanční gramotnosti občanů České republiky a na způsob jejich vzdělávání v této oblasti. Jsou zde vytyčeny způsoby řešení mezní finanční situace od návštěvy finanční poradny aţ ke konečnému produktu jakým je např. bankovní půjčka. Z tohoto důvodu diplomová práce poukazuje na důleţitost finančního vzdělávání, týkajícího se pochopení základních principů hospodaření a tím eliminovat nástrahy na finančním trhu. Výsledky průzkumu, který je součástí mé práce, tyto předpoklady potvrzuje. V kaţdém případě však s ohledem na význam finanční strategie domácností povaţuji za potřebné zařadit, např. v rámci občanské nauky nebo podobně koncipovaných předmětů výchovu domácností k finanční strategii jiţ v systému základního školství, středního školství a dalšího vzdělávání týkajícího se dospělé populace.

71

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY TIŠTĚNÉ MONOGRAFIE 1. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3.vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2007. 374 s. Příručka pro uţivatele. ISBN 978-80-246-0139-7. 2. DUPAL, Libor; SCHLOSSBERGER, Otakar; TOMAN, Petr. Umíme si půjčovat?. 1. vyd. Praha: Sdruţení českých spotřebitelů, 2006, [cit. 2011-07-12]. 21 s. ISBN 80-239-8484-5. 3. FILIP, Miloš: Osobní a rodinné bohatství: jak chytře investovat. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-416-3. 4. HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 243s. ISBN 80-7184-549-3. 5. KLÍNSKÝ, Petr a kolektiv, Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol, Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 96 s., ISBN 978-80-87063-13-2. 6. KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6.vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-7265-099-8. 7. NESSIA, Laniado. Děti a peníze. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2002. 120 s. ISBN 80-7178671-3. 8. STRAUSS, Anselm; CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. 1. Vyd. Brno: Albert, 1999. 199 s. ISBN 80-85834-60. 9. SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 4. přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 123 s. ISBN 580-247-1097-8 10. ŠUBRT, Jiří a kolektiv. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. 1. vyd. Praha: Karolinum - nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. 241 s. ISBN 80-7184-522-. PRÁVNÍ PŘEDPISY 11. Zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů 12. Zákon č. 145/2010 Sb. ze dne 21. dubna 2010 o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 13. Zákon o dluhopisech č. 190/2004 14. Zákon o sociálních sluţbách č.108/2006 Sb. 72

15. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 16. Zákoník práce ve svém ust. § 74 Sb. 17. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

ELEKTRONICKÉ ZDROJE A INTERNETOVÉ ODKAZY 18. DUDOVÁ, Radka. Co znamená rozvod pro ţeny a co pro muţe online . 1982. [cit. 2011-07-26]. Dostupný z WWW: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=233&lst=108

19. Dohoda o provedení práce online . 2007. [cit. 2011-08-21]. Dostupný z WWW:http://www.pravnik.cz/a/86/dohoda-o-provedeni-prace-aktualizovano.html

20. Dohoda o pracovní činnosti online . 2007. [cit. 2011-08-21]. Dostupný z WWW: http://www.pravnik.cz/a/85/dohoda-o-pracovni-cinnosti-aktualizovano.html

21. GOLA, Petr. Nezvládáte své dluhy? Moţným řešením je osobní online . 2007. [cit. 2011-08-23]. Dostupný z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/nezvladate-sve-dluhy-moznym-resenim-je/

22. HRADIL, Dušan. Češi a finanční gramotnost. Kde jsou největší mezery? online . 2011. Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mf_zamestnanci_mf_mediich_61603.html

23. JAKOB, Ondřej. Vláda schválila Národní strategii finančního vzdělávání online . 2010. Dostupný WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_55256.html?year=2010

24. MINISTERSTVO FINANCÍ. Národní strategie finančního vzdělávání [online]. 2010. [cit. 201107-29]. Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_strategie_financniho_vzdelavani_55251.html

25. MINISTERSTVO FINANCÍ. Rámcová politika Ministerstva financí v oblasti ochrany spotřebitele na finančním trhu online . 2007. 18 s. Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_os_rampolitika.html 26. Osobní bankrot postihl letos dvakrát více Čechů neţ loni [online]. 2010. Dostupný z WWW: http://byznys.ihned.cz/c1-45396190-osobni-bankrot-postihl-letos-dvakrat-vicecechu-nez-loni 27. PAŠALICOVÁ, Renata; ČUTKOVÁ, Jindra; ČERNÁ, Jana. Spotřebitelé se jiţ přestávají obávat zadluţení online . 2000. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro media/clanky rozhovory/media 2000/cl 00 000710.htm l

73

28. PETERKOVÁ, Jana; JIRÁNEK, Radek. Prevence zadluţování českých domácností s důrazem na sociálně slabé a vyloučené skupiny obyvatel. Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality [online]. 2008. 46 s. Dostupný z WWW: http: www.spotrebitelskyudel.cz wp-content Prevence zadluzovani ceskych domacnosti s durazem na socialne slabe a vyloucene skupiny obyvatel.pdf

29. SKOLEK, Tomáš. Konsolidace půjček? Udělejte si pořádek! online . 2007. cit. 2011 - 08 -24]. Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/136568-konsolidace-pujcek-udelejte-siporadek-/

30. STEM/MARK, a.s.. Hlavní závěry výzkumu veřejného mínění na téma finanční gramotnost online . 2007. cit.2011-08-06 . Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Zavery_vyzkum_Fin_gramotnost_2007_pdf.pdf

31. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005. [online]. Dostupný z WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/system-budovanifinancni-gramotnosti-na-zakladnich-a-strednich-skolach

32. http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=334 33. http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/obecne [cit. 2011-07-16]. 34. http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni [cit. 2011-07-16]. 35. http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/bydleni [cit. 2011-07-17]. 36. http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/pomoc [cit. 2011-07-22]. 37. http://www.financnigramotnost.eu/cs/ [cit. 2011-08-09]. 38. http://www.mesec.cz/bydleni/stavebni-sporeni/pruvodce/ [cit. 2011-08-11]. 39. http://www.mesec.cz/pojisteni/urazove-pojisteni/pruvodce/ [cit. 2011-08-11]. 40. http://www.mesec.cz/clanky/zivotni-pojisteni-pro-deti/ [cit. 2011-08-16]. 41. http://www.mesec.cz/clanky/pojisteni-pro-pripad-studia/ [cit. 2011-08-16]. 42. http://www.mesec.cz/pojisteni/zivotni-pojisteni/pruvodce/ [cit.2011-08-16]. 43. http://ec.europa.eu/eures/main.jsp?catId=2557&acro=faq&lang=cs&parentId=489 [cit. 2011-08-18]. 44. http://www.finance.cz [cit. 2011-08-22]. 45. http://www.finance.cz [cit. 2011-08-22].

74

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1.: Výsledky kvantitativní studie ………………………………………………31 Tabulka č. 2.: Výdaje respondentů z Ústeckého kraje …………………………………….33 Tabulka č. 3.: Výdaje respondentů z Prahy ………………………………………………..33 Tabulka č. 4.: Porovnání souhrnných údajů obou regionů ..………………….....................34 Tabulka č. 5.: Oddluţení osobní bankroty v České republice ……………………………..62

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1.: Otázky rozhovorů ……………………………………………………………69 Příloha č. 2.: Přepis kvalitativních a kvantitavních informací ……………………………..71

75

PŘÍLOHY

76

PŘÍLOHA č. 1. OTÁZKY ROZHOVORŮ Obecné otázky -

Kolik je Vám let?

-

Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?

-

Kde momentálně pracujete?

-

Jakou činnost v práci vykonáváte?

-

Jaký je Váš pracovní úvazek?

Otázky k finanční situaci -

Jak hodnotíte Vaší současnou ţivotní úroveň?

-

Máte pocit, ţe se Vaše ţivotní úroveň zlepšuje nebo zhoršuje?

-

Jaké změny by musely nastat ke spokojenosti s Vaší ţivotní úrovní?

-

Uvaţovala jste jak zlepšit svoji finanční situaci?

-

Jaké jsou zdroje Vašich příjmů?

-

Vyuţíváte k financování svých potřeb cizího kapitálu?

-

Z jakých důvodů jste si půjčila peníze?

Otázky k finanční gramotnosti -

Jak hodnotíte Vaši finanční gramotnost?

-

Jak se orientujete ve světě financí?

-

Máte zkušenosti s finančním poradenstvím?

-

Jakým způsobem plánujete své finance?

-

Kolik % peněz z rodinného rozpočtu ušetříte v procentech?

-

Jakým způsobem své peníze zhodnocujete?

-

Jaký je účel zhodnocení Vašich peněz? 77

-

Na co Vám chybí finanční prostředky?

-

Za co nejvíce utrácíte?

-

Kdyby jste se ocitla ve finanční krizi ? V jaké oblasti by jste se omezila ?

Otázky k příčinám vzniku mezní finanční situace -

Z jakých důvodů si myslíte, ţe došlo ke zhoršení Vaší finanční situace?

-

Myslíte si, ţe hlavním důvodem je absence partnera?

78

PŘÍLOHA č. 2

PŘEPIS KVALITATIVNÍCH A KVANTITATIVNÍCH INFORMACÍ

Případová studie „respondent č. 1“

Obecné otázky Kolik je Vám let? 51 let Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Vystudovala jsem Gymnázium a Střední pedagogickou školu. Kde momentálně pracujete? V základní umělecké škole. Jakou činnost v práci vykonáváte? Pokladní administrativní pracovnice. Jaký je Váš pracovní úvazek? Hlavní pracovní poměr.

Otázky k finanční situaci Jak hodnotíte Vaší současnou ţivotní úroveň? Ohodnoťte ji prosím od 1 do 10. Kdy 1= výborná a 10 =špatná (dlouhé přemýšlení) Tak 5 Máte pocit, ţe se vaše ţivotní úroveň zlepšuje nebo zhoršuje? To se mi nezlepšila. Zůstala jsem sama. Manţel odešel. Dceru mám na škole. Takţe se mi nezlepšila. Jaké změny by musely nastat ke spokojenosti s Vaší ţivotní úrovní? Vyšší příjem v práci. Práce není dobře ohodnocena. Tam si nemůţu moc vyskakovat. Všechno se v podstatě odvíjí od financí.

79

Uvaţovala jste jak zlepšit svoji finanční situaci? Stále. Nic mě nenapadá. Jaké jsou zdroje Vašich příjmů? Mzda, výţivné, přídavek na dítě, částečný invalidní důchod Vyuţíváte k financování svých potřeb cizího kapitálu? Mám půjčku od Spořitelny na 3 roky. Z jakých důvodů jste si půjčila peníze? Jsem začala podnikat v účetnictví. Peníze co jsem měla ušetřený jsem dala do podnikání. Podnikání nevyšlo. Peníze mi chyběly jinde. Takţe jsem si vzala půjčku. Potom syn začal chodit do školy.

Otázky k finanční gramotnosti Jak hodnotíte Vaší finanční gramotnost? Ohodnoťte na stupnici od 1 do 10 (1=výborná, 10 = špatná) 5 Jak se orientujete ve světě financí? Myslím si dobře. Myslím si, ţe jsem schopná s financemi zacházet. Máte zkušenosti s finančním poradenstvím? Bylo mi to nabízeno od kamarádky. Jakým způsobem plánujete své finance? Kaţdý měsíc je stejný rozpočet. Neplánuju. Co musím zaplatit to je placeno z příkazu k inkasu na bance. Kolik % peněz z rodinného rozpočtu ušetříte v procentech? 10 -15 % Jakým způsobem své peníze zhodnocujete? Stavební spoření, ţivotní pojištění, dceři platím spoření, to jí bude vyplaceno v 18 let. Jaký je účel zhodnocení Vašich peněz? Penzijní je pomoc, kdyţ člověk půjde do důchodu. Pojistka se také do důchodu. Větší částka za kterou se dá něco pořídit. Stavebko jsem chtěla pouţít na dům. Pokud by nastala finanční krize. V jaké oblasti by jste se omezila? 80

Na co Vám chybí finanční prostředky? Třeba na dovolenou. V rámci moţností vše se mi daří pokrýt. Za co nejvíce utrácíte? Studium Elišky, jídlo, doprava. Kdyby jste se ocitla ve finanční krizi. V jaké oblasti by jste se omezila? (Zamyšlení) Asi určitě na jídle. Pokud by byla tíţívá tak na oblečení. Energie za mě nikdo nezaplatí.

Otázky k příčinám vzniku mezní finanční situace

Z jakých důvodů si myslíte, ţe došlo ke zhoršení Vaší finanční situace? Důvodem je to, ţe musím domácnost táhnout sama. Provoz a všechno musí fungovat. Kdyţ je člověk sám, tak se to špatně financuje.

Myslíte si, ţe hlavním důvodem je absence partnera? Určitě ano.

81

Počet dospělých + věk

1 (51)

Počet dětí + věk

3 (28,25,16)

Hrubá měsíční mzda

10 587,-

Čistá mzda

10 388,-

PŘÍJMY Měsíční vyúčtování mzdy56 Tab. č. 1. Měsíční vyúčtování mzdy ZAMĚSTNANEC

ZAMĚSTNAVATEL

ZP

477,-

953,-

SP

689,-

2 647,-

Superhrubá mzda

14 200,-

Sleva na dani

2 130,967,-

Daňové zvýhodnění Záloha na daň

0,-

Daňový bonus

967,-

Čistá mzda bez daňového bonusu

9 421,-

Čistá mzda

10 388,-

Mzdové náklady zaměstnavatele

14 187,-

56

Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/financni-kalkulacky/mzdovy-kalkulator/

82

Roční vyúčtování mzdy57 Tab. č. 2. Roční vyúčtování mzdy ZAMĚSTNANEC

ZAMĚSTNAVATEL

127 044,-

Roční hrubá mzda Zaplacené zdravotní pojištění

5 724,-

11 436,-

Zaplacené sociální pojištění

8 268,-

31 764,-

0,-

Nezdanitelná část základu daně Základ daně

170 200,-

Slevy na dani

25 560,-

Daňové zvýhodnění

11 604,0,-

Roční daňová povinnost

11 604,-

Roční daňový bonus

0,-

Zaplacené zálohy daně Příplatek daně včetně daňového bonusu

57

11 604,-

Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/financni-kalkulacky/mzdovy-kalkulator/

83

Ostatní měsíční příjmy Tab. č. 3. Ostatní měsíční příjmy OSTATNÍ PŘÍJMY

PĚNĚŢNÍ ČÁSTKA

Přídavky na dítě Výţivné

700,2 200,-

Invalidní důchod

2 781,-

CELKEM

5 681,-

Cizí kapitál Tab. č. 4. Cizí kapitál CIZÍ KAPITÁL Půjčka

PENĚŢNÍ ČÁSTKA/MĚSÍČNĚ 60 000,- splácí -1 500,-

CELKEM

1 500,-

VÝDAJE Měsíční výdaje Tab. č. 5. Měsíční výdaje VÝDAJE

PENĚŢNÍ ČÁSTKA

Poplatky za bydlení

Bydlí ve vlastním bytě.

Telekomunikační výdaje (rádio, TV, telefon, internet)

500,-

Potraviny + stravné pro děti

5 000,-

Oblečení

1 000,-

Doprava benzín

1 500,-

Veřejná doprava

------

Léky, lékař

200,-

Energie

1 550,-

Mateřská školka

------

Školné

2 500,-

Hlídání

------

CELKEM

12 250,84

Ostatní měsíční výdaje Tab. č. 6. Ostatní měsíční výdaje OSTATNÍ VÝDAJE Kultura, divadlo Sport CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 800,----800,-

Úspory Tab. č. 7. Úspory ÚSPORY Stavební spoření Penzijní připojištění Nemovitosti Kapitálový ţivotní pojištění Akcie Podílový či investiční fondy Ţádným způsobem Dluhopisy CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 500,300,----574,----------------1 374,-

85

HODNOCENÍ

Příjmy Tab. č. 8. Příjmy

PŘÍJMY Čistá mzda Invalidní důchod Přídavky na dítě Výţivné CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 10 388,2 781,700,2 200,16 069,-

Výdaje Tab. č. 9. Výdaje VÝDAJE Měsíční výdaje Ostatní výdaje Úspory Cizí kapitál CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 12 250,800,1 374,1 500,15 924,-

P-V = 145 Kč Respondent č. 1. uspoří = ((1 374 + 145) / 16 069)*100 = 9,45 %

Respondent č. 1. přistupuje ke svému ţivotu velmi zodpovědně. Myslí na svoji budoucnost z hlediska ukládaní peněţních prostředků do jednotlivých finančních produktů. O zlepšení své ţivotní situace stále přemýšlí a nedaří se mu nacházet zdroje ke zlepšení finanční situace. Z hlediska porovnání příjmů a výdajů se odhad liší o 1- 6 %. Přesto se zde úspora nachází ve výši 9,45 %. Vzhledem k nízkým příjmů hospodaří velmi dobře.

86

Případová studie „respondent č. 2“

Obecné otázky Kolik je Vám let? Je mi 31 let. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Vysoká škola v Ústí nad Labem. Kde momentálně pracujete? V Liběšicích. Jaká je Vaše specializace? 1. st. ZŠ - učitelství Jaký je Váš pracovní úvazek? Hlavní pracovní poměr.

Otázky k finanční situaci Jak hodnotíte Vaší současnou ţivotní úroveň? Ohodnoťte na stupnici od 1 do 10 (1=výborná, 10 = špatná) 5 Máte pocit, ţe se Vaše ţivotní úroveň zlepšuje nebo zhoršuje? Nezlepšuje. Jaké změny by musely nastat ke spokojenosti s Vaší ţivotní úrovní? Vyšší mzda. Uvaţovala jste jak zlepšit svoji finanční situaci? Ano. Přivýdělek. Zatím se mi to nedaří.

Jaké jsou zdroje Vašich příjmů? Mzda. Vyuţíváte k financování svých potřeb cizího kapitálu? Kontokorent. Z jakých důvodů jste si půjčila peníze? Na běţný provoz domácnosti. 87

Otázky k finanční gramotnosti Jak hodnotíte Vaší finanční gramotnost? Ohodnoťte na stupnici od 1 do 10 (1=výborná, 10 = špatná) 3 Jak se orientujete ve světě financí? Moc ne. Máte zkušenosti s finančním poradenstvím? Nemám. Jakým způsobem plánujete své finance? (pokrčení ramen) Platím co musím. Kolik % peněz z rodinného rozpočtu ušetříte v procentech? 6-10 % Jakým způsobem své peníze zhodnocujete? Stavební spoření, penzijní připojištění, kapitálové ţivotní pojištění. Jaký je účel zhodnocení Vašich peněz? Zhodnocení volných peněţních prostředků, které nemají předem určené vyuţití, ale je pravděpodobné, ţe je budu v budoucnosti vyuţívat jinak, neţ k investování. Na co Vám chybí finanční prostředky? Na dovolenou. Za co nejvíce utrácíte? Potraviny, bydlení. Kdyby jste se ocitla ve finanční krizi. V jaké oblasti by jste se omezila? To teda fakt nevím. Potraviny.

Otázky k příčinám vzniku mezní finanční situace Z jakých důvodů si myslíte, ţe došlo ke zhoršení Vaší finanční situace? Finanční krize.

88

Počet dospělých + věk Počet dětí + věk Hrubá měsíční mzda

1 (31) 1 (3) 18 000,-

Čistá mzda

15 427,-

PŘÍJMY

Měsíční vyúčtování mzdy58 Tab. č. 10. Měsíční vyúčtování mzdy ZAMĚSTNANEC

ZAMĚSTNAVATEL

ZP

810,-

1 620,-

SP

1 170,-

4 500,-

Superhrubá mzda

24 200,-

Sleva na dani

2 070,-

Daňové zvýhodnění

967,-

Záloha na daň

593,-

Daňový bonus

0,-

Čistá mzda bez daňového bonusu

15 427,-

Čistá mzda

15 427,-

Mzdové náklady zaměstnavatele

24 120,-

58

Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/financni-kalkulacky/mzdovy-kalkulator/

89

Roční vyúčtování mzdy59 Tab. č. 11. Roční vyúčtování mzdy ZAMĚSTNANEC

ZAMĚSTNAVATEL

216 000,-

Roční hrubá mzda Zaplacené zdravotní pojištění Zaplacené sociální pojištění

9 720,-

19 440,-

14 040,-

54 000,-

0,-

Nezdanitelná část základu daně Základ daně

289 400,-

Slevy na dani

24 840,-

Daňové zvýhodnění

11 604,6 966,-

Roční daňová povinnost

0,-

Roční daňový bonus

7 116,-

Zaplacené zálohy daně

150,-

Příplatek daňe včetně daňového bonusu

Ostatní měsíční příjmy Tab. č. 12. Ostatní měsíční příjmy OSTATNÍ PŘÍJMY

PENĚŢNÍ ČÁSTKA

Příjmy z pronájmu nemovistí

--------

Rodičovský příspěvek Mateřská Přídavky na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Doplatek na bydlení Příspěvek na ţivobytí Příjmy z jiné činnosti Výţivné Ostatní CELKEM

--------------------------------------------------------1 300,-------1 300,-

59

Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/financni-kalkulacky/mzdovy-kalkulator/

90

Cizí kapitál Tab. č. 13. Cizí kapitál CIZÍ KAPITÁL Hypotéka Úvěr ze stavebního spoření Kontokorent Spotřebitelský úvěr Leasing Půjčka od rodinných příslušníků Půjčka Ţivotní pojištění Ostatní CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA/ MĚSÍČNĚ ---------------------------------------------------------------0,-

91

VÝDAJE Měsíční výdaje Tab. č. 14. Měsíční výdaje VÝDAJE Poplatky za bydlení Telekomunikační výdaje (rádio, TV, telefon, internet) Potraviny+ stravné pro děti Oblečení Doprava benzín Veřejná doprava Léky, lékař Energie Mateřská školka Školné Hlídání CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 1 000,1 000,5 000,1 500,2 000,-----300,3 000,---------------13 800,-

Ostatní měsíční výdaje Tab. č. 15. Ostatní měsíční výdaje OSTATNÍ VÝDAJE Kultura, divadlo Sport CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 200,----200,-

Úspory Tab. č. 16. Úspory ÚSPORY Stavební spoření Penzijní připojištění Nemovitosti Kapitálový ţivotní pojištění Akcie Podílový či investiční fondy Ţádným způsobem Dluhopisy CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 1 700,200,----320,----------------2 220,92

HODNOCENÍ

Příjmy Tab. č. 17. Příjmy PŘÍJMY Čistá mzda Výţivné CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 15 427,1 300,16 727,-

Výdaje Tab. č. 18. Výdaje VÝDAJE Měsíční výdaje Ostatní výdaje Úspory CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 13 800,200,2 220,16 220,-

P-V = 507 Kč Uspoří = ((2 220 + 507)/16 727)*100 = 16,30%

Maminka č. 2. je mladá energická ţena, profesí učitelka 1. stupně. Její rozhled a povědomí o financích je na dobré úrovni. Pro krytí svých nenadálých výdajů vyuţívá příleţitostně bankovní půjčky. Je pravdou, ţe není dlouho v pracovním procesu čemuţ odpovídá její mzda. Předpokladem u této maminky je, ţe její mzda poroste. Dle porovnání příjmů a výdajů se ukazuje, ţe skutečná úspora je vyšší neţ odhad. Maminka byla ve svých odpovědích velmi stručná. Převládá zde aktivní přístup k financím a úsporám z hlediska budoucího zhodnocení peněz. Jedná se sice pouze o malé peněţní částky ale diverzifikované ve více finančních produktech.

93

Případová studie „respondent č. 3“ Obecné otázky Kolik je Vám let? Je mi 41 let. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Střední pedagogická škola. Teď studuji vysokou školu. Kde momentálně pracujete? Jsem učitelka na 1.stupni ZŠ. Jaká je Vaše specializace? Učitelka mateřské školky. Jaký je Váš pracovní úvazek? Hlavní pracovní poměr

Otázky k finanční situaci Jak hodnotíte Vaší současnou ţivotní úroveň? Ohodnoťte na stupnici od 1 do 10 ( 1= výborná, 10 =špatná) 5 Máte pocit, ţe se Vaše ţivotní úroveň zlepšuje nebo zhoršuje? Nezlepšuje ani nezhoršuje. Stejný pořád. Jaký změny by musely nastat ke spokojenosti s Vaší ţivotní úrovní? Aby nárůst platu odpovídal zvyšování cen. Jaké jsou zdroje Vašich příjmů? Mzda, výţivné Vyuţíváte k financování svých potřeb cizího kapitálu? Ne.

94

Otázky k finanční gramotnosti Jak hodnotíte Vaší finanční gramotnost? Ohodnoťte na stupnici od 1 do 10 (1=výborná, 10 = špatná) 5 Jak se orientujete ve světě financí? Omezeně. Máte zkušenosti s finančním poradenstvím? Ano. Jaký jste měla důvody pro vyhledání finančního poradenství? Nenadálé výdaje v domácnosti. Tak jsem si vzala půjčku. Z jakého důvodu? Pořídila jsem si televizi a lednici. Takţe splácíte půjčku? Ano.

V jaké výši? 20 000 Kč. Pokud máte zkušenosti s finančním poradenstvím , z jakého zdroje? Od GE money bank. Proč jste upřednostnila tuto formu finančního poradenství? Rodina mi půjčit nemohla. Podmínky se mi zdály výhodné. Jakým způsobem plánujete své finance? Snaţím se plánovat. Nikdy mi to nevyjde. Kolik % peněz z rodinného rozpočtu ušetříte v procentech? Skoro nic. Vše utratím. Jakým způsobem své peníze zhodnocujete? Ţádným.

95

Na co Vám chybí finanční prostředky? Na dovolenou, nový počítač pro děti. Za co nejvíce utrácíte? Utrácím za bydlení, jídlo, oblečení, školné pro děti a školní pomůcky, vzdělávání Kdyby jste se ocitla ve finanční krizi. V jaké oblasti by jste se omezila? Nemohu omezit ani školu, energie ani nájem. Tak nevím co, moţná mobil, oblečení

96

1 (41) 2 (20,9) 18 000,16 729,-

Počet dospělých + věk Počet dětí + věk Hrubá měsíční mzda Čistá mzda

PŘÍJMY

Měsíční vyúčtování mzdy60 Tab. č. 19. Měsíční vyúčtování mzdy ZAMĚSTNANEC

ZAMĚSTNAVATEL

ZP

810,-

1 620,-

SP

1 170,-

4 500,-

24 200,-

Superhrubá mzda Sleva na dani

2 405,-

Daňové zvýhodnění

1 934,-

Záloha na daň

0,-

Daňový bonus

709,-

Čistá mzda bez daňového bonusu

16 020,-

Čistá mzda

16 729,-

Mzdové náklady zaměstnavatele

24 120,-

60

Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/financni-kalkulacky/mzdovy-kalkulator/

97

Roční vyúčtování mzdy61 Tab. č. 20. Roční vyúčtování mzdy ZAMĚSTNANEC ZAMĚSTNAVATEL Roční hrubá mzda Zaplacené zdravotní pojištění Zaplacené sociální pojištění

216 000,9 720,-

19 440,-

14 040,-

54 000,-

0,-

Nezdanitelná část základu daně Základ daně

289 400,-

Slevy na dani

28 860,-

Daňové zvýhodnění

23 208,0,-

Roční daňová povinnost Roční daňový bonus

86 580,0,-

Zaplacené zálohy daně Příplatek daňe včetně daňového bonusu

61

8 658,-

Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/financni-kalkulacky/mzdovy-kalkulator/

98

Ostatní měsíční příjmy Tab. č. 21. Ostatní měsíční příjmy OSTATNÍ PŘÍJMY Příjmy z pronájmu nemovitostí Rodičovský příspěvek Mateřská Přídavky na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Doplatek na bydlení Příspěvek na ţivobytí Příjmy z jiné činnosti soukromé doučování Výţivné Ostatní CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA --------------------------------------------------------1 000,4 000,-------5 000,-

Cizí kapitál Tab. č. 22. Cizí kapitál CIZÍ KAPITÁL Hypotéka Úvěr ze stavebního spoření Kontokorent Spotřebitelský úvěr Leasing Půjčka od rodinných příslušníků Půjčka Ţivotní pojištění Ostatní CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA/MĚSÍČNĚ ---------------------------------------------------------------0,-

99

VÝDAJE Měsíční výdaje Tab. č. 23. Měsíční výdaje VÝDAJE Poplatky za bydlení Telekomunikační výdaje (rádio, TV, telefon, internet) Potraviny+ stravné pro děti Oblečení Doprava benzín Veřejná doprava Léky, lékař Energie Mateřská školka Školné Hlídání CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 2 000,2 200,7 000,800,1 000,-----700,3 500,-----700,-----17 900,-

Ostatní měsíční výdaje Tab. č. 24. Ostatní měsíční výdaje OSTATNÍ VÝDAJE Kultura, divadlo Sport Splátka půjčky CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSKA 200,------2 000,2 200,-

Úspory Tab. č. 25. Úspory ÚSPORY Stavební spoření Penzijní připojištění Nemovitosti Kapitálový ţivotní pojištění Akcie Podílový či investiční fondy Ţádným způsobem Dluhopisy CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA --------------------------------0,100

HODNOCENÍ

Příjmy Tab. č. 26. Příjmy PŘÍJMY Čistá mzda Výţivné Soukromé doučování CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 16 729,4 000,1 000,21 729,-

Výdaje Tab. č. 27. Výdaje VÝDAJE Měsíční výdaje Ostatní výdaje CELKEM

PENĚŢ NÍ ČÁSTKA 17 900,2 200,20 100,-

P-V = 1 629 Kč Uspoří = (1 629 / 21 279) *100 = 7,49 %

Z rozhovoru s maminkou č. 3. vyplynul dojem aktivního přístupu k ţivotu. Se svou finanční situací je ztotoţněná, ale hodnotí ji jako nedostatečnou. V rámci práce si zvyšuje kvalifikaci a věří, ţe se její finanční situace bude uţ jen zlepšovat. Momentálně si přivydělává vyučováním a jiný způsob jak zlepšit svoji finanční situaci ji zatím nenapadá. Dá se konstatovat, ţe má zkušenosti se světem financí prostřednictvím půjček a jejich splácením. Kladně lze hodnotit účelnost půjček, protoţe vţdy si je čerpá jen na věci potřebné pro chod domácnosti. V rámci porovnání příjmů a výdajů vychází úspory ve výši 7,49 %.

101

Případová studie „respondent č. 4.“

Obecné otázky Kolik je Vám let? 25 Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Základní. Kde momentálně pracujete? Firma přes telekomunikaci. Jakou činnost v práci vykonáváte? Sekretářku. Jaký je Váš pracovní úvazek? Hlavní pracovní poměr.

Otázky k finanční situaci Jak hodnotíte Vaší současnou ţivotní úroveň? Ohodnoťte na stupnici od 1 do 10 (1=výborná, 10 = špatná) 5 Máte pocit, ţe se Vaše ţivotní úroveň zlepšuje nebo zhoršuje? Zrovna v tomto období určitě zlepšuje. Dříve jsem pracovala jako podomní prodejce. Potom se uvolnilo tady tohle místo. Jaký změny by musely nastat ke spokojenosti s Vaší ţivotní úrovní? Všechno teď mám, ale najít si partnera. Uvaţovala jste jak zlepšit svoji finanční situaci? Vţdycky to můţe být lepší. Vzhledem k tomu, ţe tady jsem do 6. Tak ne. Jaké jsou zdroje Vašich příjmů? Mzda, alimenty, sociální příspěvek. Vyuţíváte k financování svých potřeb cizího kapitálu? Ano, 2 půjčky. 102

Z jakých důvodů jste si půjčila peníze? Finanční krize. Tehdy jsem je potřebovala nic mi nezbylo. Jaký byl důvod Vaší půjčky? Potřebovala jsem prostě něco poplatit. (mávla rukou)

Otázky k finanční gramotnosti Jak hodnotíte Vaší finanční gramotnost? Ohodnoťte na stupnici od 1 do 10 (1=výborná, 10 = špatná) 5 Jak se orientujete ve světě financí? Orientuji se dobře. Peníze si dokáţe spočítat kaţdý. Já jsem típek ţe nešetřím na malým ani na sobě. Máte zkušenosti s finančním poradenstvím? Ne. Jakým způsobem plánujete své finance? Kaţdý měsíc je to stejný. Nájem, inkaso, školku a pak se uvidí ten zbytek.

Kolik % peněz z rodinného rozpočtu ušetříte v procentech? Ţádný. (pobavení) Jakým způsobem své peníze zhodnocujete? Penzijní připojištění. Jaký je účel zhodnocení Vašich peněz? Na zabezpečení do stáří. Jestli se toho doţiju. Na co Vám chybí finanční prostředky? Něco dopřát pro sebe. Chtěla bych si někam zajít na masáţ, kadeřník. Za co nejvíce utrácíte? Kromě těch poplatků a toho všeho asi cigarety. Kdyby jste se ocitla ve finanční krizi. V jaké oblasti by jste se omezila? Stoprocentně cigarety. A musela bych tu manikúru. Otázky k příčinám vzniku mezní finanční situace Z jakých důvodů si myslíte, ţe došlo ke zlepšení Vaší finanční situace? 103

Počet dospělých + věk

1 (25)

Počet dětí + věk

1 (6)

Hrubá měsíční mzda

20 000,-

Čistá mzda

16 817,-

Měsíční vyúčtování mzdy62 Tab. č. 28. Měsíční vyúčtování mzdy ZAMĚSTNANEC

ZAMĚSTNAVATEL

ZP

900,-

1 800,-

SP

1 300,-

5 000,-

Superhrubá mzda Sleva na dani

26 800,2 070,-

Daňové zvýhodnění

967,-

Záloha na daň

983,-

Daňový bonus

0,-

Čistá mzda bez daňového bonusu

16 817,-

Čistá mzda

16 817,-

Mzdové náklady zaměstnavatele

26 800,-

62

Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/financni-kalkulacky/mzdovy-kalkulator/

104

Roční vyúčtování mzdy63 Tab. č. 29. Roční vyúčtování mzdy

ZAMĚSTNANEC

ZAMĚSTNAVATEL

Roční hrubá mzda

240 000,-

Zaplacené zdravotní pojištění

10 800,-

21 600,-

Zaplacené sociální pojištění

15 600,-

60 000,-

0,-

Nezdanitelná část základu daně Základ daně

321 600,-

Slevy na dani

24 840,-

Daňové zvýhodnění

11 604,-

Roční daňová povinnost

11 796,0,-

Roční daňový bonus Zaplacené zálohy daně

11 796,-

Příplatek daně včetně daňového bonusu

63

0,-

Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/financni-kalkulacky/mzdovy-kalkulator/

105

PŘÍJMY

Ostatní měsíční příjmy Tab. č. 30. Ostatní měsíční příjmy OSTATNÍ PŘÍJMY Příjmy z pronájmu nemovitosti Rodičovský příspěvek Mateřská Přídavky na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Doplatek na bydlení Příspěvek na ţivobytí Příjmy z jiné činnosti Výţivné Ostatní CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA ---------------------500,-----------------------------------1 100,-------1 600,-

Cizí kapitál Tab. č. 31. Cizí kapitál CIZÍ KAPITÁL Hypotéka Úvěr ze stavebního spoření Kontokorent Spotřebitelský úvěr Leasing Půjčka od rodinných příslušníků Půjčka Ţivotní pojištění Ostatní CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA ------------------------------15 000 – splácí 1 500,25 000 – splácí 500,----------2 000,-

106

VÝDAJE Měsíční výdaje Tab. č. 32. Měsíční výdaje VÝDAJE Poplatky za bydlení

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 6 000,-

Telekomunikační výdaje (rádio, TV, telefon, internet) Potraviny + stravné pro děti Oblečení Doprava benzín Veřejná doprava Léky, lékař Mateřská školka Školné Hlídání CELKEM

600,4 000,2 500,-----550,300,1 200,----------15 150,-

Ostatní měsíční výdaje Tab. č. 33. Ostatní měsíční výdaje OSTATNÍ VÝDAJE

PENĚŢNÍ ČÁSTKA

Kultura, divadlo Sport

500,500,-

CELKEM

1 000,-

Úspory Tab. č. 34. Úspory ÚSPORY Stavební spoření Penzijní připojištění Nemovitosti Kapitálový ţivotní pojištění Akcie Podílový či investiční fondy Ţádným způsobem Dluhopisy CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA ----200,------------------------200,107

HODNOCENÍ

Příjmy Tab. č. 35. Příjmy PŘÍJMY Čistá mzda Výţivné Přídavky na dítě CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 16 817,1 100,500,18 417,-

Výdaje Tab. č. 36. Výdaje VÝDAJE Měsíční výdaje Ostatní výdaje Úspory Cizí kapitál CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 15 150,1 000,200,2 000,18 350,-

P-V = 67 Kč Uspoří = ((67 + 200) /18 417) *100 = 1,44 %

Maminka č. 4. Bydlící v pronajatém bytě v Praze je velmi mladá a optimisticky naladěná. Její optimismus vychází z její současné situace, kdy získala velmi výhodnou pracovní pozici. Všechny peníze, které má k dispozici utratí. Jejím jediným zhodnocením peněţních prostředků je nedávno uzavřené penzijní připojištění. V současné době je maminka velmi spokojená. Vzhledem k jejímu věku je zde předpoklad, ţe si najde ţivotního partnera a její finanční situace se zlepší. V rámci porovnání příjmů a výdajů ušetří měsíčně 1,44 %.

108

Případová studie „respondent č. 5“

Obecné otázky Kolik je Vám let? 35 Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Středoškolské. Kde momentálně pracujete? Jsem na rodičovské dovolené. Jaká je Vaše specializace? Zdravotní sestřička, 2 atestace psychiatrie. Jak dlouho jste na rodičovské dovolené? Malý jsou tři roky. Hledáte si teď práci? Musím. Jinak se z toho tady uţ zcvoknu. Jak si hledáte práci? Snaţím se. Mám mateřskou na 4 roky. Školka vypadala taky ţe vyjde. Jsem byla celá nabuzená. Nene. Nevyšla. Momentálně to vypadá, ţe zůstanete ještě rok doma? Se zcvoknu. Pokud vyjde školka tak půjdu do hospicu, který je odtud kousek. Otázky k finanční situaci Jak hodnotíte Vaší současnou ţivotní úroveň? Ohodnoťte na stupnici od 1 do 10 (1=výborná, 10 = špatná) Jéé to je blbá otázka. Není to nějak specifikovaný. To se rychle mění. Mi tady řve výfuk na autě, mohla bych mít roztáhnutý bazén co kdyby svítilo zítra sluníčko. Jo, momentálně jsem spokojená. Hele nemůţu oznámkovat. Tyhle otázky nesnáším. Tak 5. Máte pocit, ţe se Vaše ţivotní úroveň zlepšuje nebo zhoršuje? Nepociťuji vůbec ţádnou změnu. Otec mých dětí dostal přidáno. Rozhodně se nezhoršila. Zase naopak přibyli ty krky. Ale celý se to vyrovnalo. Nikdy jsem nepotřebovala dţíny za 2000. V případě nutnosti se dokáţu přizpůsobit niţší úrovni. Nikdy se mi nestalo, ţe bych si musela půjčovat. Já tohle prostě neznám. Tyhle dveře stály 2000, a počkala jsem si na ně měsíce neţ se našetřilo.

109

Z jakých důvodů si myslíte, ţe došlo ke zhoršení/zlepšení? Situace zůstala stejná z důvodu zvýšení platu Honzy. Hodlám nastoupit do práce. 3 měsíce budu na základu, ale to nevadí. Jaké změny by musely nastat ke spokojenosti s Vaší ţivotní úrovní? Není třeba nic měnit. Jsem spokojená. Fakt nám nic nechybí. Kdyby dítě mělo leukémii, tak člověk mluví zase jinak. Uvaţovala jste jak zlepšit Vaši finanční situaci? Brigáda taky jde. Ale brigáda nepřináší moc peníze. Jaké jsou zdroje Vašich příjmů? Mateřská, výţivné Vyuţíváte k financování svých potřeb cizího kapitálu? Ne. Kdyby se stala katastrofa typu ohledně rodiny zdraví. Tak jsem schopná zastavit barák.

Otázky k finanční gramotnosti Jak hodnotíte Vaší finanční gramotnost? Ohodnoťte na stupnici od 1 do 10 (1=výborná, 10 = špatná) Uţ zase…6 ... kdyţ nedáš pokoj. Jak se orientujete ve světě financí? Vím jak rostou akcie, docela dobře. Nejsem sice odborník ale jako laik se orientuju, kdyţ mám MF, a čtu to. Máte zkušenosti s finančním poradenstvím? Pouze jako konzument na čt24, MF Jakým způsobem plánujete své finance? Z měsíce na měsíc. Kdyţ něco potřebuju. Tak si dám časový limit do kdy bych si to splnila. Snaţím se měsíčně dosáhnout rezervy. Kolik % peněz z rodinného rozpočtu ušetříte v procentech? Jak kdy který měsíc. Někdy 40% a někdy nic. To je nárazově. Teď jsem musela opravit auto. Jakým způsobem své peníze zhodnocujete? Penzijní, stavební to uţ mám asi 10 let, do 18 let amcico pro děti Jaký je účel zhodnocení Vašich peněz? Penzijní zabezpečení na důchod. Na co Vám chybí finanční prostředky? V podstatě jsem spokojená. Na nic mi finanční prostředky nechybí.

110

Za co nejvíce utrácíte? Provoz domáctnosti. Určitě potraviny. Kdyby jste se ocitla ve finanční krizi. V jaké oblasti by jste se omezila? Ano. (začíná vypočítávat) Omezila jsem se, ţe jsem si nekoupila nový těhotenský šaty. Na jídlo jsem měla. Oblečení, kočárek jsem měla po synovci. Otázky k příčinám vzniku mezní finanční situace Z jakých důvodů si myslíte, ţe došlo ke zhoršení Vaší finanční situace?

111

1 (35) 2 (10,3) -------------------

Počet dospělých + věk Počet dětí + věk Hrubá měsíční mzda Čistá mzda PŘÍJMY Ostatní měsíční příjmy Tab. č. 37. Ostatní měsíční příjmy OSTATNÍ PŘÍJMY Příjmy z pronájmu nemovitostí Rodičovský příspěvek Mateřská Přídavky na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Doplatek na bydlení Příspěvek na ţivobytí Příjmy z jiné činnosti Výţivné Ostatní CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA ------------3 700,------------------------------------16 000,------19 700,-

Cizí kapitál Tab. č. 38. Cizí kapitál CIZÍ KAPITÁL Hypotéka Úvěr ze stavebního spoření Kontokorent Spotřebitelský úvěr Leasing Půjčka od rodinných příslušníků Půjčka Ţivotní pojištění Ostatní CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA/MĚSÍČNĚ ------------------------------------0,112

VÝDAJE

Měsíční výdaje Tab. č. 39. Měsíční výdaje VÝDAJE Poplatky za bydlení Telekomunikační výdaje (rádio, TV, telefon, internet) Potraviny+ stravné pro děti Oblečení Doprava naftu Veřejná doprava Léky, lékař Energie Mateřská školka Školné Hlídání CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 4 900,1 000,5 000,2 500,1 000,-----300,2 000,------------------16 700,-

Ostatní měsíční výdaje Tab. č. 40. Ostatní měsíční výdaje OSTATNÍ VÝDAJE Kultura, divadlo Sport CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 300,----300,-

Úspory Tab. č. 41. Úspory ÚSPORY Stavební spoření Penzijní připojištění Nemovitosti Kapitálový ţivotní pojištění Akcie Podílový či investiční fondy Ţádným způsobem Dluhopisy CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 1 700,200,--------------------1 900,113

HODNOCENÍ

Příjmy Tab. č. 42. Příjmy PŘÍJMY Čistá mzda Výţivné Přídavky na dítě CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA ------16 000,3 700,19 700,-

Výdaje Tab. č. 43. Výdaje VÝDAJE Měsíční výdaje Ostatní výdaje Úspory

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 16 700,300,1 900,-

CELKEM

18 900,-

P-V = 800 Kč Uspoří = ((800 + 1 900) /19 700) *100 = 13,70 %

Maminka č. 5. je velmi ţivelná a optimisticky zaloţená osoba. Dělat rozhovor s touto maminkou je velká radost. Je sdílná, otevřená a komunikativní. Neţije v ţádném přepychu a její příjmy nedosahují závratných výšin, přesto je maximálně spokojená se svým ţivotem. Její ţivotní strategie spočívá v „ na co nemáš, to nepotřebuješ“. Vyhýbá se jakýmkoliv finančním půjčkám a snaţí se na vše nashromáţdit finanční prostředky ze svých zdrojů. Finanční zázemí nachází v otci svých dětí. V rámci porovnání příjmů a výdajů tato maminka, která je zaloţením spořivý typ ušetří 13,70 %. 114

Případová studie „respondent č. 6“

Obecné otázky Kolik je Vám let? 39

Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Středoškolské.

Kde momentálně pracujete? Motol.

Jaká je Vaše specializace? ARIP – urgentní medicína anestezie rescucitace.

Jaký je Váš pracovní úvazek? Hlavní pracovní poměr.

Otázky k finanční situaci Jak hodnotíte Vaší současnou ţivotní úroveň? Ohodnoťte na stupnici od 1 do 10 (1=výborná, 10 = špatná) Velice špatně. 8

Máte pocit, ţe se Vaše ţivotní úroveň zlepšuje nebo zhoršuje? Zhoršuje. Bude se zhoršovat. Chci si kupovat byt za 2 500 000 Kč. 115

Z jakých důvodů si myslíte, ţe došlo ke zhoršení? Jsem spotřební konzument. Neumím myslet do budoucna. Neumím plánovat. Nechci myslet do budoucna.

Myslíte si, ţe hlavním důvodem ke zhoršení Vaší situace je tento důvod? Určitě ano.

Jaký věci by se musely změnit, ke spokojenosti s vaší ţivotní úrovní? Větší příliv finančních prostředků.

Uvaţovala jste jak zlepšit svoji finanční situaci? Na to není čas.

Jaké jsou zdroje Vašich příjmů? Mzda, výţivné.

Vyuţíváte k financování svých potřeb cizího kapitálu? Kdyţ je třeba tak je tu debetní karta. Otázky k finanční gramotnosti Jak hodnotíte Vaší finanční gramotnost? Ohodnoťte na stupnici od 1 do 10 (1=výborná, 10 = špatná) 1 Jak se orientujete ve světě financí? Umím se orientovat velice dobře v hodnotě peněz.

116

Máte zkušenosti s finančním poradenstvím? Ne. Vím, ţe bych se v určitých věcech měla poradit.

Jakým způsobem plánujete své finance? Z nutnosti vodu , plyn, nájem. Měsíčně mi chodí sloţenky. Kdyţ není tak si půjčím od našich a nebo jdu do debetu.

Kolik % peněz z rodinného rozpočtu ušetříte v procentech? (pousmání) Nic. Jakým způsobem své peníze zhodnocujete? Penzijní pojištění. Jaký je účel zhodnocení Vašich peněz? Zajištění stáří. Důchod nebude…. Na co Vám chybí finanční prostředky? Dovolená, baráček, nový auto. Jéé toho je. Za co nejvíce utrácíte? Bydlení, kino, solárko, oblečení, léky. Mladý je astmatik. Kdyby jste se ocitla ve finanční krizi. V jaké oblasti by jste se omezila? Pro mě je furt finanční krize. Mě ty penízky chybí furt.

Otázky k příčinám vzniku mezní finanční situace Z jakých důvodů si myslíte, ţe došlo ke zhoršení Vaší finanční situace? 117

Počet dospělých + věk Počet dětí + věk Hrubá měsíční mzda

1 (39) 1(12) 32 000,-

Čistá mzda

25 082,-

PŘÍJMY

Měsíční vyúčtování mzdy64 Tab. č. 44. Měsíční vyúčtování mzdy ZAMĚSTNANEC ZAMĚSTNAVATEL ZP

1 440,-

2 880,-

SP

2 080,-

8 000,-

Superhrubá mzda Sleva na dani Daňové zvýhodnění

42 900,2 070,967,-

Záloha na daň

3 398,-

Daňový bonus

0,-

Čistá mzda bez daňového bonusu 25 082,Čistá mzda

25 082,-

Mzdové náklady zaměstnavatele

42 880,-

64

Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/financni-kalkulacky/mzdovy-kalkulator/

118

Roční vyúčtování mzdy65 Tab. č. 45.Roční vyúčtování mzdy ZAMĚSTNANEC Roční hrubá mzda

ZAMĚSTNAVATEL

384 000,-

Zaplacené zdravotní pojištění

17 280,-

34 560,-

Zaplacené sociální pojištění

24 960,-

96 000,-

Nezdanitelná část základu daně

0,-

Základ daně

514 500,-

Slevy na dani

24 840,-

Daňové zvýhodnění

11 604,-

Roční daňová povinnost

40 731,-

Roční daňový bonus Zaplacené zálohy daně Příplatek daňe včetně daňového bonusu

0,40 776,45,-

Ostatní měsíční příjmy Tab. č. 46. Ostatní měsíční příjmy OSTATNÍ PŘÍJMY Příjmy z pronájmu nemovistí Rodičovský příspěvek Mateřská Přídavky na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Doplatek na bydlení Příspěvek na ţivobytí Příjmy z jiné činnosti Výţivné Ostatní CELKEM 65

PENĚŢNÍ ČÁSTKA ------------------------------------6 800,----6 800,-

Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/financni-kalkulacky/mzdovy-kalkulator/

119

Cizí kapitál Tab. č. 47. Cizí kapitál CIZÍ KAPITÁL Hypotéka Úvěr ze stavebního spoření Kontokorent Spotřebitelský úvěr Leasing Půjčka od rodinných příslušníků Půjčka Ţivotní pojištění Ostatní CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA/MĚSÍČNĚ ------------------------------------0,-

120

VÝDAJE Měsíční výdaje Tab. č. 48. Měsíční výdaje VÝDAJE Poplatky za bydlení

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 8 000,-

Telekomunikační výdaje (rádio, TV, telefon, internet)

1 500,-

Potraviny+ stravné pro děti Oblečení Doprava benzín Veřejná doprava Léky, lékař Energie Mateřská školka Školné Hlídání CELKEM

6 000,5 000,2 000,1 500,2 000,----------700,-----26 700,-

Ostatní měsíční výdaje Tab. č. 49. Ostatní měsíční výdaje OSTATNÍ MĚSÍČNÍ VÝDAJE Kultura, divadlo Sport CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 3 000,1 000,4 000,-

Úspory Tab. č. 50. Úspory ÚSPORY Stavební spoření Penzijní připojištění Nemovitosti Kapitálový ţivotní pojištění Akcie Podílový či investiční fondy Ţádným způsobem Dluhopisy CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA ----200,------------------------200,121

HODNOCENÍ

Příjmy Tab. č. 51. Příjmy PŘÍJMY Čistá mzda Výţivné CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 25 082,6 800,31 882,-

Výdaje Tab. č. 52. Výdaje VÝDAJE Měsíční výdaje Ostatní výdaje Úspora CELKEM

PENĚŢNÍ ČÁSTKA 26 700,4 000,200,30 900,-

P-V = 982 Kč Uspoří =((982 + 200) /31 882) *100 = 3,70 %

Maminka č. 6. má nejvyšší příjem ze všech hodnocených maminek. Tento příjem jim poskytuje moţnost aktivní přístupu k ţivotu z hlediska dovolených, návštěv kulturních zařízení, sportovního vyţití. Hospodaření s finančními prostředky není vzhledem k budoucnosti účelově vynaloţené. Ţivotní strategie je „ dopřát si všeho a co bude zítra přijdou nové peníze“. Maminka se i takto hodnotí ve svém dotazníku, ale nemůţe si pomoci. V rámci porovnání příjmů a výdajů bylo zjištěno, ţe ji zbývá jen 3,70 %.

122