Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Managementu, podnikání a oceňování
Příčiny a důsledky růstu zadlužování domácností v ČR Bakalářská práce
Autor:
Vlasta Pavlíková Makléř
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Hana Železná
Červen, 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze
25. června 2013
Vlasta Pavlíková
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Haně Železné za vstřícný přístup, odborné rady a cenné připomínky, které významně přispěly k jejímu vypracování. Tuto bakalářskou práci bych chtěla věnovat svým rodičům za jejich bezmeznou lásku a podporu.
Anotace
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na analýzu příčin zadluženosti domácností v ČR a definování jejich možných ekonomických, právních, psychologických a sociálních důsledků. Úvodní část je věnovaná obecnému vymezení zadluženosti a úvěrové problematice. Dále se soustřeďuji na současný vývoj zadluženosti v ČR a jeho trendy. V závěru práce zmiňuji některé možnosti pomoci předluženým domácnostem.
Klíčová slova: Zadlužení domácností, předlužení, úvěr, hypotéka, spotřebitelský úvěr
Annotation In my bachelor thesis I focus on household indebtedness causes analysis in the Czech Republic and its possible economical, legislative, psychological and social impacts. The introductory is dedicated to a household insolvency and debt in general. In the next part I focus on the contemporary development of indebtedness and its trends. Final part aims at several support alternatives for over-indebted households.
Key words: Household indebtedness, over-indebtedness, credit, mortgage, consumer loan
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1
ZADLUŽOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - OBECNĚ ................................................................ 8
1.1
Ekonomické ukazatele zadluženosti ........................................................................................................ 8
1.1.1
Poptávka po úvěrech ........................................................................................................................... 8
1.1.2
Nabídka úvěrů ...................................................................................................................................... 9
1.2
Měření zadluženosti .............................................................................................................................. 10
1.3
Úvěry a půjčky ...................................................................................................................................... 12
1.4
Poskytovatelé půjček ............................................................................................................................ 12
1.4.1
Bankovní sektor.................................................................................................................................. 13
1.4.2
Nebankovní sektor ............................................................................................................................. 14
1.5
Lichva .................................................................................................................................................... 16
1.6
Úvěry dle účelu ..................................................................................................................................... 17
1.6.1
Úvěry na bydlení ................................................................................................................................ 17
1.6.2
Spotřebitelské úvěry .......................................................................................................................... 21
2
ZADLUŽENOST DOMÁCNOSTÍ V ČR ....................................................................... 25
2.1
Vývoj zadluženosti ................................................................................................................................ 25
2.2
Trendy................................................................................................................................................... 30
3
ANALÝZA PŘÍČIN RŮSTU ZADLUŽENOSTI ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ .......... 33
4
DŮSLEDKY ZADLUŽOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ ........................................................... 37
4.1
Ekonomické důsledky zadlužování ........................................................................................................ 37
4.2
Právní důsledky zadlužování ................................................................................................................. 38
4.3
Psychologické důsledky zadlužování ..................................................................................................... 42
5
4.4
Sociální důsledky zadlužování ............................................................................................................... 42
5
MOŽNOSTI POMOCI PŘEDLUŽENÝM DOMÁCNOSTEM...................................... 44
5.1
Předcházení předlužování ..................................................................................................................... 44
5.2
Zvyšování finanční gramotnosti ............................................................................................................ 45
5.3
Instituce zajišťující pomoc předluženým rodinám a jednotlivcům ......................................................... 46
ZÁVĚR..................................................................................................................................... 48
6
Úvod Dluh je dobrý sluha ale zlý pán. Parafráze známého českého přísloví je pro dnešní dobu více než příznačná. Dluhy českých domácností přesáhly v loňském roce jeden bilion korun, zadluženost stále stoupá a s ní narůstá bohužel i delikvence dlužníků. Domácnosti v České republice se nachází ve složité situaci. Světová finanční krize přinesla do naší ekonomiky mnoho změn, se kterými se musíme vyrovnat. Ze Spojených států amerických k nám krize zavála nový fenomén – zadlužování, které u nás nemá zdaleka takovou tradici a není divu, že se zadlužují jednotlivci, když jim jde stejně nezodpovědným chováním příkladem vlastní vláda a většina států Evropské unie. K zadlužování pobízí ještě mnoho dalších faktorů jako například nízká úroková míra nebo pokles cen nemovitostí. Proč je situace dnes a před dvaceti lety natolik odlišná? Cílem mé bakalářské práci bylo zamyslet se nad příčinami vysokého tempa zadlužování českých domácností, jeho vývojem a trendy, kterými se ubírá. Svou pozornost jsem soustředila také na faktory ovlivňující zadlužování a pokusila jsem se zvážit možné důsledky nejen ekonomické ale také právní, sociální a psychologické. Bakalářská práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole se věnuji zadluženosti domácností obecně, ekonomickým faktorům ovlivňujícím zadlužení a poměrně rozsáhlá je část o úvěrové problematice. Druhou kapitolu jsem věnovala vývoji zadluženosti v České republice a jeho současným trendům. Následující kapitola analyzuje hlavní příčiny zadlužování. Ve čtvrté kapitole pojednávám o možných důsledcích nezdravého zadlužování domácností i jednotlivců, které mohou být velmi vážné a poslední kapitola obsahuje krátkou úvahu o předcházení nezdravému zadlužování a o zvyšování finanční gramotnosti. Nakonec uvádím výčet organizací zabývajících se pomocí lidem postiženým důsledky předlužení a jejich zkušenosti s dlužníky.
7
1 Zadlužování domácností - obecně Pokud chceme hovořit o problematice zadlužení domácností, je potřeba znát rozdíl mezi pojmy zadluženost a předluženost. Zatímco zadluženost je v kapitalistické společnosti do určité míry normální a žádoucí jev, předlužení je již jevem nežádoucím. Předlužení je nesplnění platebních povinností dlužníka a spěje k jeho ekonomické a psychosociální destabilizaci. Předlužení je dlouhodobě trvající proces, který prochází určitým vývojem a spěje k osobnímu bankrotu. O předlužení nehovoříme jen tehdy, kdy po odečtení pevných životních nákladů nestačí již zbylá část měsíčního příjmu na placení splátek, nýbrž přináší s sebou i masivní sociální a psychické důsledky.
1.1 Ekonomické ukazatele zadluženosti Zadluženost ovlivňuje kromě jiného i poptávka a nabídka po úvěrech.
1.1.1 Poptávka po úvěrech Domácnosti většinu svých dluhů plánují. Můžeme rozlišovat mezi dvěma klíčovými motivacemi plánovaného zadlužení: • Vyhlazení spotřeby – kdyby neexistovala možnost úvěru, lidé by měli jen dvě možnosti: utratit vše co vydělají nebo část výdělku spořit a úspory utratit později. Životní cyklus příjmů obvykle zahrnuje růstovou fázi, lidé ve svých dvaceti letech obvykle vydělávají méně než ve čtyřiceti nebo padesáti. Z toho vyplývá, že pokud by měli spořit již v mládí, jejich spotřeba by se v různých životních fázích lišila velmi markantně a v mládí by byla o mnoho nižší než ve stáří. Tím, že mají možnost vzít si v mládí úvěr, který splácí postupně do středního věku, jejich spotřeba se vyhlazuje. • Druhým klíčovým motivem plánovaného zadlužení domácnosti jsou investice. Nejběžnější formou jsou investice do zboží dlouhodobé spotřeby. Tento koncept lze vysvětlit pomocí klasického příkladu koupě domu. Zboží dlouhodobé spotřeby poskytuje tok služeb. Pokud si dům pronajmeme, budeme platit náklady na tyto služby ve stejném období, ve kterém vzniknou. Naproti tomu v případě koupě, musíme vynaložit značnou počáteční investici. Tím, že si vezmeme úvěr, podaří se nám lépe 8
rozložit náklady do stejných období, kdy vznikají. Jinou formou investic jsou investice do lidského kapitálu. Typickým příkladem může být financování vysokoškolského studia pomocí úvěru. Vyšší příjmy na splácení úvěru přicházejí v tomto případě později než počáteční investice. Kromě plánovaného zadlužení jsou domácnosti ohroženy také zadlužením neplánovaným, které může nastat v důsledku neočekávané nezaměstnanosti, nemoci nebo zranění a snížit příjmy o více než je v krátkodobém horizontu možné snížit spotřebu. Neplánované zadlužení může vzniknout i v důsledku neočekávaných dodatečných nákladů – například narození dítěte. Za takových okolností se domácnosti zadlužují buď proto, aby krátkodobě překlenuly nedostatek příjmů (např. pokud nezaměstnaný očekává, že brzy najde práci) nebo aby zmírnily přechod k nižší životní úrovni. Neplánovaně se mohou zadlužit i domácnosti trpící „krátkozrakostí“, tzn., že nedokážou reálně posoudit dopad dlouhodobého zadlužení na svůj rozpočet a nedostatek financí řeší nevhodně dalším zadlužováním.
1.1.2 Nabídka úvěrů Výše zadlužení domácností může být ovlivněna nabídkou stejně jako poptávkou po úvěrech. Nabídku ovlivňují zejména následující faktory: • Výše a povaha dluhu. Pokud dochází k růstu úspor, je k dispozici více peněz k půjčení a jejich cena klesá. • Velikost a sofistikovanost odvětví finančních služeb. Rozvinutější finanční odvětví může nabídnout spořící produkty a úvěry atraktivnější pro dlužníky a zároveň lépe odpovídající poptávce. • Zahraniční obchod. Pokud je země více otevřená mezinárodním kapitálovým tokům a zahraničnímu obchodu nezáleží tolik na tom, jak rozvinutý je domácí finanční sektor. • Míra ekonomické volatility. Stejně jako ekonomická nestabilita ovlivňuje poptávku po úvěrech, má dopad i na jejich nabídku. Důležitou roli zde hrají dva klíčové faktory: riziko selhání a riziko inflace. Při vyšší ekonomické nestabilitě, kdy hrozí například vyšší nezaměstnanost a s ní spojené riziko dluhové delikvence, budou věřitelé méně
9
ochotni poskytovat půjčky za stejnou cenu. Případně, pokud nastane vyšší inflační nestabilita potom i reálná hodnota půjček bude méně stabilní. • Měnové riziko. Měnovým rizikem mohou být ovlivněny přeshraniční toky a obchod stejně jako ekonomická stabilita země. • Dostupnost zajištění. Pokud mohou dlužníci nabídnout větší záruky, potom je i dostupnost úvěrů zpravidla větší. • Institucionální faktory. K institucionálním faktorům, které by mohly mít vliv na nabídku úvěrů patří: - Schopnost zajištění pohledávek v případě selhání - pokud je obtížné prosazení zajišťovacích práv v případě neplnění závazků, pak ochota poskytovat úvěry bude menší. - Sdílení informací mezi věřiteli - čím větší je úroveň a detailnost informací, které věřitelé o dlužnících mají, tím přesněji mohou předvídat pravděpodobnost bezproblémového průběhu splácení a tím širší je úvěrový trh. • Nedokonalosti úvěrového trhu. Banky a ostatní úvěrové instituce mohou čelit důležitým omezením: - Asymetrické informace – tam kde banky nemohou přesně posoudit kvalitu dlužníka z hlediska jeho rizikovosti, je pravděpodobné, že bude znát větší míra rizika. Z toho plyne navýšení bankou nabízené úrokové míry. • Vyrovnané systémy pobídek
- např. tam, kde je omezena motivace prodejců
k přiměřenému úsilí prodat zboží nebo řádně sledovat rizikovost dlužníků. Hlavním mechanismem pro jejich povzbuzení jsou bonusové systémy. Pokud jsou tyto omezeny, dochází s největší pravděpodobností ke snížení objemu úvěrů a zhoršení kvality úvěrového portfolia. Na druhou stranu pokud jsou bonusové systémy špatně nastaveny, mohou povzbuzovat nadměrné riskování.
1.2 Měření zadluženosti Napříč EU existuje pro měření zadluženosti řada různých způsobů. Naštěstí všechny produkují v podstatě stejné výsledky. Při porovnávání stupně zadluženosti jednotlivých zemí je používán poměr objemu úvěrů k celkovému disponibilnímu příjmu domácností.
10
Dle knihy Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu Lubomíra Smrčky lze zadluženost poměřovat na základě následujících ukazatelů [1, s. 86]: Vztah objemu úvěrů a finančního majetku – jedná se o poměr velikosti úvěrů, které domácnosti aktuálně dluží vzhledem k souhrnu jejich finančního majetku. Vyjadřuje se v procentech. Do finančního majetku jsou zahrnovány depozita v bankách, držené cenné papíry, ohodnocené účasti ve společnostech apod. Tento ukazatel znázorňuje způsobilost dlužníka dostát v daný okamžik všem svým závazkům z úvěrů s použitím finančního majetku. Vztah dluhové služby a čistého disponibilního důchodu - tato metoda poměřuje velikost dluhové služby domácností, tj. souhrnu jistin, placených úroků a dalších poplatků spojených s dluhem, s čistým disponibilním příjmem. Konečná hodnota udává, kolik z disponibilního příjmu vydají domácnosti na splácení závazků. Vztah celkové výše dluhu a ročního disponibilního důchodu – tímto způsobem je vyjádřen podíl aktuální velikosti dluhu na celkovém ročním disponibilním příjmu. Tato metoda měření zadluženosti domácností patří v poslední době k nejpoužívanějším. Ze studie Bičákové, Prelcové a Pašaličové [2] však vyplývá, že tyto souhrnné výchozí modely fungují poměrně dobře pro podnikový sektor, ale obvykle nedostačují při popisu selhání v sektoru domácností. V souvislosti s tím navrhují použití alternativního indikátoru: Upravené dluhové břemeno (UDB), které je definováno jako poměr úvěrových splátek k disponibilnímu příjmu, tj. čistému příjmu domácností po odečtení životního minima (jak je stanoveno Českým statistickým úřadem na základě složení domácností). Ukazuje se, že tento alternativní indikátor předpovídá default1 lépe než standardní indikátor dluhového břemene.
1
Default je ukazatel popisující neschopnost zaplatit úvěrové splátky ve stanoveném termínu.
11
1.3 Úvěry a půjčky Úvěr a peněžní půjčka mají podobnou podstatu a v běžné komunikaci rozdíl mezi nimi téměř nevnímáme. Přesto tyto pojmy nejsou zcela totožné, odlišností mají několik. Zatímco smlouva o úvěru je upravena Obchodním zákoníkem, smlouvu o půjčce upravuje Občanský zákoník. O tom, zda jde o smlouvu o úvěru anebo o půjčce, nerozhoduje povaha smluvních stran, tedy to zda smlouvu uzavírají podnikatelé či nepodnikatelé, ale to, zda uzavřená dohoda naplňuje znaky jednoho či druhého smluvního vztahu. Pokud je věřitelem uhrazen závazek dlužníka a peníze nejsou poskytnuty přímo dlužníkovi, nejsou naplněny pojmové znaky smlouvy o půjčce. Pokud jsou však peníze poskytnuty přímo dlužníkovi (v hotovosti či bezhotovostně), může se jednat o oba smluvní typy – o úvěr se bude jednat tehdy, pokud bylo poskytnutí peněz předem dohodnuto a následně dlužník požádá o poskytnutí peněz; o půjčku se bude jednat tehdy, jsou-li peníze poskytnuty bez žádosti o jejich předem dohodnuté poskytnutí. Pokud je dohodnuto, že peníze budou vráceny bez úroku, nemůže se jednat o úvěr, protože úročení je jednou z podstatných náležitostí smlouvy o úvěru, ale pouze o půjčku. [3] Poskytování úvěrů je vyhrazeno subjektům, které mají v názvu „banka“ nebo subjektům označovaným v EU jako „úvěrové instituce“, které musí k této činnosti získat licenci v některém z členských států. Tato činnost je u nich spojena s přijímáním vkladů od veřejnosti. Půjčku může poskytnout kterákoliv fyzická či právnická osoba. Zda bude uzavřena smlouva o úvěru anebo o půjčce nijak neovlivňuje legalitu poskytnutí peněz.
1.4 Poskytovatelé půjček Rozmanitost nabídky úvěrových produktů je tak široká, že uspokojí každého zájemce o půjčku. Velké rozdíly jsou však v cenách těchto produktů. Peníze je možné si půjčit buď v bance, nebo u nebankovního poskytovatele půjček. Na trhu je mnoho společností, které se specializují jen na půjčování peněz. Vyřizování půjčky v bance trvá déle a většinou je nutné doložit potvrzení o příjmech apod. Nebankovní poskytovatelé půjček často nevyžadují žádná potvrzení a peníze vyplatí ihned, ale prostředky jimi poskytnuté bývají dražší. Ve většině případů banky poskytují půjčky a úvěry za lepších podmínek – trpělivost v tomto případě může ušetřit peníze.
12
Základním údajem výhodnosti půjčky je RPSN2 (roční procentuální sazba nákladů), popř. úrok. RPSN ani úrok však nejsou nejdůležitějšími ukazateli pro porovnání půjčky. Samostatně má každý z těchto ukazatelů nulovou vypovídací hodnotu. Předtím než si půjčíme, je dobré udělat si vlastní průzkum – obrátit se na banky a nebankovní poskytovatele půjček, sdělit jim, kolik si chceme půjčit a jakou měsíční částku jsme schopni splácet. Celkovou cenu půjčky nebo úvěru tvoří kromě úroku také poplatky za posouzení žádosti o půjčku, poplatek za uzavření smlouvy, pojištění, vedení účtu, případně další poplatky, které musíme jako dlužník uhradit. Při výběru poskytovatele půjčky či úvěru mohou pomoci i internetové porovnávače specializované stránky, které se zabývají financemi. Srovnání je ale pouze orientační, záleží na celkových podmínkách půjčky nebo úvěru. Pokud si zákazník potřebuje půjčit peníze na nákup zboží, měl by se nejdříve obrátit na prodejce, zda nenabízí zboží na splátky. Nákup na splátky může být za určitých okolností výhodnější než půjčka nebo úvěr.
1.4.1 Bankovní sektor Dle věřitele dělíme půjčky na bankovní a nebankovní. Pokud je věřitelem banka, jedná se o půjčku bankovní. Jak jsem již zmínila, tyto půjčky nesou pro žadatele nejmenší riziko. Je obvyklé, že u banky, kde klient žádá o úvěr, by měl mít současně otevřený běžný účet. Po podání žádosti o úvěr banka zhodnotí kvalitu zajištění úvěru a prověří bonitu žadatele. K tomu slouží statistické modely, které se v jednotlivých bankách liší, ale přesný postup zpracování klientských dat banky tají. Mezi důležité faktory ovlivňující bonitu patří výše výdajů, příjmy, vzdělání, pracovní zařazení, délka pracovního poměru. Cílem stanovení bonity žadatele je omezení jednoho z nejdůležitějších rizik, s nimiž se banky potýkají, tj. úvěrového rizika a snaha minimalizovat problémy s delikventními dlužníky. Segment spotřebitelských půjček je pro banky čím dál víc atraktivní. Některé banky jsou navíc prostřednictvím vlastníka propojeny s nebankovními subjekty zaměřenými na oblast spotřebitelských úvěrů. Takovými bankami jsou například Komerční banka, spřízněna s firmou Essox, nebo GE Money Bank a společnost Multiservis. Cílem takového spojení je nabídnout zákazníkovi všechny dostupné úvěrové produkty od hypotéky přes leasing až po kreditní kartu. Křížový prodej, tzv. cross-selling je bankami k tomuto účelu hojně využíván.
2
RPSN jedná se o celkové náklady úvěru vyjádřené jako roční procento celkové výše úvěru. Účelem RPSN je pomoci Vám porovnat různé nabídky [32].
13
1.4.2 Nebankovní sektor Stavební spořitelny Stavební spořitelna umožňuje svým klientům bezpečné ukládání financí, nabízí jejich zhodnocení v podobě nároku na státní podporu, a také určité procento ročního výnosu z vkladů, které je ve smlouvě fixně stanoveno stejně jako výše úroku v případě půjčky. Stavební spořitelny garantují pojištění vkladů, nabízejí různé tarify stavebního spoření s různými podmínkami a výhodami. Účastníkem stavebního spoření může být fyzická nebo právnická osoba, přičemž ale právnická osoba nemůže získat státní podporu. Sjednané splátky je možné posílat na účet stavebního spoření nepravidelně. Při uzavírání smlouvy je stanovena cílová částka, po jejíž dosažení může klient zažádat o poskytnutí úvěru na bydlení. V případě, že potřebuje úvěr dříve, stavební spořitelna mu nabídne překlenovací úvěr, který je ale méně výhodný. Stavební spoření se dá charakterizovat jako uzavřený systém, který není ovlivňován peněžním trhem. To se projevuje i na úvěrech, které stavební spořitelny poskytují, a u nichž se po podepsání smlouvy úroková sazba nemění. Úvěr ze stavebního spoření často bývá výhodný u nižších částek a nabízí možnost předčasného splacení bez sankcí. Stavební spořitelny jsou specifické v důsledku zákonem omezeného účelu použití cílové částky. Úvěry ze stavebního spoření jsou určeny k financování bydlení. Z dosavadní praxe není jasné, zda jsou doplňkem nebo spíše konkurentem hypotečních úvěrů. Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si spoří. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak následně poskytnou klientovi, většinou půjčují a úrokové sazby závisí na délce doby fixace a ceně peněz na mezibankovním trhu. Od roku 2000 zaznamenaly stavební spořitelny výrazný boom. Objem jimi poskytovaných prostředků se zvýšil téměř čtyřnásobně. Stavební spoření bylo od jeho příchodu na trh pro mnoho domácností velmi výhodnou investicí. Do roku 2003 činila státní podpora až 25% z uspořené částky. U smluv uzavřených po roce 2003 později klesla na 15 % a v současné době se s novelou zákona o stavebním spoření její výše snížila na maximálně 10% z uspořené částky. Maximální částka úspor, z níž se podpora počítá, zůstává na 20 tisících (u smluv uzavřených do roku 2003 se počítala maximálně z 18 tisíc). Výše podpory může nyní dosáhnout maximálně 2000 korun za rok. S novelou zákona skončilo také osvobození úroků od daně z příjmů, nově jsou zdaněny běžnou 15% sazbou stejně jako úroky v bance. Od roku 2014 (o rok později oproti původnímu plánu) se má státní podpora omezit jen na financování vlastního bydlení. Podporu má získat jen ten, kdo ji použije na bydlení, nebo si ke stejnému účelu 14
vezme úvěr od stavební spořitelny. Takzvané účelové vázání by se týkalo státní podpory, na kterou vznikne nárok po plánovaném nabytí účinnosti zákona, tedy počínaje podporou za rok 2014, vyplácenou na začátku roku 2015. Změna by se však týkala nejen nových, ale i dříve uzavřených smluv o stavebním spoření. Omezení se má vztahovat jen na státní podporu, nikoliv na celou naspořenou částku. Společnosti splátkového prodeje Poskytovatelé tzv. rychlých půjček jsou nebankovními finančními subjekty poskytujícími zejména hotovostní neúčelové úvěry. Jejich nabídky je možné potkat na každém kroku. Na jejich služby se obrací zejména klienti, kteří již možnosti získání úvěru u banky vyčerpali, nebo z různých důvodů nevyhovují podmínkám banky. Výhodou je, že společnosti splátkového prodeje si nemusí dlužníky prověřovat v registru dlužníků, nepožadují ručitele ani prokazování výše příjmů a úvěry poskytují ve velmi krátkém čase. Nevýhod je mnoho. Tyto společnosti často neposkytují úplné transparentní informace a největším problémem je nejasná výše RPSN a s tím spojené celkové náklady na půjčku. Zamítnutí žádosti o úvěr u bankovní společnosti je mnohdy známkou předluženosti klienta a jistou mírou jeho ochrany, aby nespadl do dluhové pasti. Tuto ochranu klient v případě podobných společností postrádá. Navíc zde chybí přísná regulace ze strany státu jako v případě bankovních subjektů a klient nemá možnost dovolání k jiné instituci než soudu. Nejznámější jsou společnosti Provident, Homecredit nebo Profireal. Zastavárny Díky dvěma legislativním úpravám v letech 2004 a 2006 počty zastaváren významně prořídly. I tak je třeba je zmínit jako subjekty poskytující domácnostem půjčky oproti zástavě. Některé tak činí i oproti zástavě nemovitosti. RPSN může být i 150%. Výhodou zastaváren jsou peníze vyplacené v hotovosti a ihned. Pokud si klient zastavenou věc nevyzvedne ve sjednaném termínu, zastavárna nebude účtovat žádné další poplatky a zboží si jednoduše ponechá. Nevýhodou je značné podcenění ceny zboží.
15
1.5 Lichva Lichva je dle zákona trestný čin spočívající ve zneužití něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, při poskytnutí nebo slíbu plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo uplatnění takové pohledávky nebo její převedení na sebe s úmyslem uplatnit ji [4]. Z této definice vyplývá, že v případech kdy poskytovatelé tzv. rychlých půjček nabízí půjčky za úrokové sazby ve výši stovek procent, balancují na hraně zákona. Každý pátý obyvatel Česka přiznává, že není schopen rozlišit podvodnou nabídku úvěru (zjednodušeně řečeno lichváře) od seriózní nabídky. Projekt Navigátor bezpečného úvěru, jehož garantem je ekonom Michal Mejstřík, sestavil několik jednoduchých bodů, jak co nejrychleji lichváře rozpoznat. Obsahuje doporučení, která lze aplikovat, aniž by zájemce o úvěr musel pročítat smlouvy a nekonečné všeobecné obchodní podmínky. První doporučení se týká poplatků za zprostředkování úvěru. Podvodníci nabízející úvěry typu: „peníze snadno a rychle pro každého“ nebo „neutahujte si opasky, když nemusíte“ se snaží ze zájemců o úvěr vytáhnout několikatisícové poplatky. Problém je v tom, že za tuto částku úvěr nezprostředkují, pouze postoupí žádost úvěrové společnosti, která ji pro nedostatečnou výši příjmu zamítne. Smlouva je ale postavena tak, že podvodník svou část dohody dodržel a žadatel o úvěr své peníze už nikdy neuvidí. Tyto podvodné zprostředkovatele snad odradí právo klienta na odstoupení od takto uzavřené smlouvy, vyplývající z nejnovější novely zákona. Horší případy nastávaly, pokud byl dlužník vlastníkem nemovitosti. V takovém případě mu lichvář rád půjčil a při prvních náznacích platební neschopnosti se snažil dovést půjčku ke zdárnému konci, čili k exekuci. Novela zákona o spotřebitelském úvěru už nepřiměřené zajištění spotřebitelského úvěru nemovitostí, blanko směnkou nebo šekem zakázala. Další zakázanou praktikou ještě donedávna prodejci půjček hojně využívanou bylo zpoplatnění informační telefonní linky nepřiměřeně vysokou sazbou. Hovor byl zástupcem věřitele uměle natahován ve snaze připravit nic netušícího klienta o co nejvíc peněz. K sjednání úvěru přitom vůbec nemuselo dojít. Lichvářské či podvodné praktiky při
16
sjednávání spotřebitelských úvěrů nově omezuje novela Zákona o spotřebitelském úvěru3, která nabyla účinnosti 25. února 2013.
1.6 Úvěry dle účelu Úvěry lze dělit dle různých kategorií, například dle poskytovatele, doby splatnosti nebo dle měny. Pro účely své práce jsem zvolila rozdělení dle účelu, na který je poskytnutí úvěru vázáno.
1.6.1 Úvěry na bydlení Hypoteční úvěry Definici hypotečního úvěru najdeme v Zákoně o dluhopisech č. 190/2004 Sb., §28, odstavec 3. Tato definice zní: „Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva.“ Hypoteční úvěr patří k nejstarším druhům bankovních úvěrů, jejichž splácení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, což je také jejich hlavním znakem. Hypoteční úvěr je poskytován na koupi nebo výstavbu nemovitostí, opravu či modernizaci, její rekonstrukci, koupi podílu nemovitosti za účelem vypořádání dědických a spoluvlastnických nároků nebo za účelem splácení dříve poskytnutých krátkodobých a střednědobých úvěrů, které byly použity k investicím do nemovitostí. Toto z něj činí úvěr vysoce účelový. Banky poskytují v zásadě dva druhy hypotečních úvěrů dle účelu, a to účelovou hypotéku, která je striktně vázaná na investici do nemovitosti anebo neúčelovou, tzv. americkou hypotéku kdy není použití úvěru nikterak omezeno. Škála poskytovaných hypotečních úvěru je ale daleko širší a na hypotečním trhu se objevují stále nové druhy hypoték. Jako například [4]: • „Dědičná neboli generační hypotéka Tato hypotéka se vyznačuje tím, že nemá žádnou dobu splatnosti. Klient platí pouze úroky a tyto platby se přenášejí na další generace. De facto se jedná o model blízký nekonečnému pronájmu. 3
Zákon č. 43/2013 Sb. - Novela zákona o spotřebitelském úvěru (zákona č. 145/2010 Sb.)
17
• Cap hypotéka U této hypotéky je smluvně zajištěno, že úroková sazba nepřekročí definovanou hodnotu, tzv. Cap. • Flexibilní hypotéka Typ úvěru, u kterého klient může za daných podmínek měnit výšku splátek v závislosti na své momentální finanční situaci. • Hypotéka 2v1 Jedná se o účelovou hypotéku, u které je však její část (obvykle 10 až 20 %) možno použít neúčelově. Tato varianta je vhodné např. pro vybavení pořizovaného bytu apod. • Hypotéka naruby Typ úvěru, kdy banka předem odsouhlasí výši prostředků, které klientovi poskytne, v závislosti na bonitě klienta a zástavě. Klient má potom prakticky neomezenou možnost výběru nemovitosti až do této výše. • Home equity hypotéka Tento typ hypotéky, který u nás dosud není poskytován, se vyznačuje tím, že částí již splacené nemovitosti je možno zajišťovat další hypoteční úvěr. • Interest-only hypotéka Tento typ hypotéky je podobný u nás již zavedeným hypotečním produktům kombinovaných s životním či kapitálovým pojištěním. Podobnost spočívá v tom, že klient po dobu splatnosti platí pouze úroky. Na rozdíl od kombinovaného produktu, kdy je jistina v termínu splatnosti splacena z výnosu příslušného pojištění, není splacení jistiny u interest-only hypotéky nikterak definováno a záleží jen na klientovi. • Offset hypotéka U této hypotéky se úroky platí pouze z rozdílu mezi nesplacenou částí jistiny a zůstatkem na účtech klienta u banku včetně termínových běžných účtů, termínovaných vkladů a ostatních.“ Z výše uvedeného výčtu by se mohlo zdát, že možnosti hypoték jsou již vyčerpány, ale není tomu tak. Stále existují varianty, které jsou nabízeny hypotečními bankami v jiných zemích, a u nás na jejich příchod teprve čekáme. Příkladem jsou tyto hypotéky [4]:
18
• „Zpětná hypotéka nebo také reverzní hypotéka či equity realease Tento typ hypotéky se vyznačuje tím, že klient přenechá dům bance za část tržní ceny, přičemž mu zůstává právo doživotního užívání (definované jako věcné břemeno). Klientovi je částka vyplacena jednorázově nebo pravidelně formou měsíční renty. Po smrti klienta nebo jeho odchodu např. do seniorského domova, banka dům prodá a provede konečnou rekapitulaci, přičemž případný přebytek vyplatí klientovi nebo jeho dědicům. • Mortgage reserve hypotéka Tento typ hypotéky řeší možnost poskytnutí druhého hypotečního úvěru a jeho zajištění nemovitostí, na které je již zástavní právo z jednoho úvěru. Druhý úvěr je pak zajištěn rozdílem mezi tržní hodnotou nemovitosti a velikostí prvního hypotečního úvěru.“
Úvěry ze stavebního spoření Do stavebního spoření má dle průzkumu agentury STEM na začátku roku 2013 investováno 56 % domácností, přičemž dvě pětiny těchto domácností uvádějí, že nejsou dostatečně finančně zajištěny. České stavební spořitelny poskytly v roce 2012 úvěry za 43,7 miliardy korun, což je v meziročním srovnání pokles o devět procent. Loni klesl i zájem o nové smlouvy o stavebním spoření. Vyplývá to z výsledků jednotlivých spořitelen. Celkově stavební spořitelny uzavřely loni zhruba 580 000 smluv včetně navýšení cílové částky, předloni to bylo přes 685 000. Nárůst počtu smluv zaznamenala loni stavební spořitelna Komerční banky - Modrá pyramida a Raiffeisen stavební spořitelna. Převažujícími faktory, které zapříčinily pokles zájmu o stavební spoření, jsou nízké úrokové sazby a snížená státní podpora. Předloňský výrazně vyšší počet smluv souvisel s marketingovými akcemi spořitelen na počátku roku 2011, které se tehdy zaměřily v souvislosti se změnami ve stavebním spoření na získávání vkladů. Největší růst poskytnutých úvěrů zaznamenala loni Stavební spořitelna České spořitelny, a to o téměř třetinu. Naopak propad o více než 40 procent zaznamenaly Wüstenrot stavební spořitelna a Modrá pyramida.
19
Graf 1: Objem poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření [5]
Graf 2: Domácnosti – hypotéky a úvěry ze stavebního spoření – srovnání [5]
20
1.6.2 Spotřebitelské úvěry Spotřebitelský úvěr je druhá největší část závazků domácností v Evropě. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou značné. Nejpozoruhodnějším rysem je to, že v rychle rostoucí zadluženosti členských států je úroveň spotřebitelského dluhu mnohem vyšší – 33% ve srovnání s průměrem EU, jež činí pouhých 19%. Od 1. ledna 2011 nabyl v České republice platnosti zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů a souvisejících předpisů. Zákon neupravuje půjčky do 5000 Kč a nad 1,88 milionu. V letošním roce byl tento zákon novelizován, a co se týče poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, došlo k rozšíření informační povinnosti při uzavírání úvěrové smlouvy a upřesnění povinnosti tzv. zodpovědného úvěrování. Poskytovatel úvěru byl dosud povinen „s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ [6]. Novela zákona výše uvedenou povinnost upřesnila tak, aby nemohlo dojít k jejímu obcházení. Přibylo ustanovení, že „věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet“ [6]. Novela má omezit praktiky některých firem poskytujících úvěry nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Novinkou je také velikost písma v obchodních podmínkách, která nesmí být menší než v úvěrové smlouvě. Pro sjednávání spotřebitelských úvěrů platí některé specifické podmínky. Nejdůležitější podmínkou stanovenou zákonem je uvádění ukazatele RPSN v úvěrové smlouvě. Jeho vypovídací hodnota bývá ale dost často zpochybňována, protože nezahrnuje veškeré náklady spojené s úvěrem. Tyto náklady zákon nestanovuje taxativně, takže věřitel má možnost dodatečné poplatky značně navýšit. Zároveň platí, že ne každá smlouva o spotřebitelském úvěru musí hodnotu RPSN obsahovat. V případě, že nejsou předem známy termíny a výše budoucích splátek a půjček, nelze RPSN stanovit. Taková smlouva nebude pochopitelně obsahovat ani příklad jejího výpočtu. Pokud je v reklamním materiálu cena úvěru uvedena, musí poskytovatel uvést i další informace: již zmíněné RPSN, úrokovou sazbu, celkovou výši úvěru, výši splátek a celkově zaplacené částky, dobu trvání, cenu zboží/služby včetně zálohy, informace o povinnosti uzavřít doplňkovou službu (pojištění). V případě porušení této 21
povinnosti hrozí poskytovateli spotřebitelského úvěru sankce až do výše 500 000 Kč. Novela zákona upřesňuje vzorec pro výpočet RPSN a povinností věřitele je uvádět veškeré náklady s úvěrem spojené. Skryté poplatky jsou nepřípustné. Nebyli bychom však v Čechách, kdyby si nebankovní věřitelé nenašli cestičky jak zákon obejít. V propagačních materiálech na internetu najdeme věty typu: „Nejedná se o nabídku reklamou ani o předsmluvní informace4 dle zákona č. 145/2010 Sb. Jedná se pouze o orientační výpočet, konkrétní parametry úvěru budou uvedeny v předsmluvních informacích a ve smlouvě o úvěru.“ Dalšími oblíbenými kličkami nepoctivých věřitelů je uvádění RPSN na měsíční bázi namísto obvyklé roční a také tzv. rozhodčí doložka5. Obě praktiky byly už naštěstí zakázány. Když už se spotřebnímu úvěru nemůžeme vyhnout, je dobré si pamatovat, že od smlouvy o spotřebitelském úvěru můžeme odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření a to bez udání důvodu a také máme nárok úvěr částečně nebo zcela předčasně splatit.
4
Cílem poskytování předsmluvních informací je poskytovat klientům před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně transparentní informace, které jsou navzájem srovnatelné u jednotlivých bank/stavebních spořitelen [28]. 5
Podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, se mohou smluvní strany dohodnout, že svůj případný majetkový spor nebudou řešit před běžným (tzv. obecným) soudem, nýbrž před rozhodcem. Takovému ujednání se říká rozhodčí smlouva. Jestliže je však toto ustanovení pouze součástí jiné smlouvy (např. o úvěru), hovoříme o něm jako o rozhodčí doložce [29]
22
Graf 3: Spotřebitelské úvěry domácností a jejich selhání (v mil. Kč) 220000 UK25 9.1.Domácnosti obyvatelstvo - spotřební úvěry obyvatelstvu vč.deb.zůst.na BÚ celkem
170000
120000 UK26 9.2.Domácnosti obyvatelstvo - spotřební úvěry obyv.vč.deb.zůst.na BÚ celkem - se selháním
70000
1.7.2012
1.10.2011
1.1.2011
1.4.2010
1.7.2009
1.10.2008
1.1.2008
1.4.2007
1.7.2006
1.10.2005
1.1.2005
1.4.2004
1.7.2003
1.10.2002
-30000
1.1.2002
20000
UK27 9.3.Domácnosti obyvatelstvo - spotř.úvěry obyv.vč.deb.zůst.na BÚ celkem - se selháním - podíl na úvěrech (%)
Zdroj: vlastní zpracování, data použita z ČNB, databáze časových řad ARAD Dalším faktorem, dle kterého lze rozdělit hypotéky je úroková sazba. Alternativou k pevné úrokové sazbě, kterou banky nabízí nejčastěji, představuje sazba proměnlivá, též plovoucí neboli variabilní. Proměnlivé sazby jsou většinou nižší než klasické fixní sazby, což je vykoupeno rizikem jejich změny. Obvykle je sazba navázána na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR 1M, která je vyhlašována ČNB, a za kterou si banky půjčují peníze mezi sebou. K ní si banky připočítávají pevnou marži, která je stanovena v úvěrové smlouvě. V případě, že ČNB sazbu zvýší, může si dlužník sazbu zafixovat na určité období. Tento úkon může být ale zpoplatněn. K 31. 7. 2012 ČNB snížila sazbu na historické minimum 0,75 %, prostor pro další snižování sazeb je tak vyčerpán. ČNB by teoreticky mohla sáhnout i k záporným sazbám ale to nedává v našich ekonomických podmínkách smysl. Například v USA se tato sazba drží již od roku 2008 na úrovni 0,5 %. Úročení hypoték sleduje tzv. Hypoindex. Jeho hodnota se v roce 2012 dostala na hodnotu 3,17%, což je minimum od roku 2003.
23
Graf 4: Vývoj Fincentrum Hypoindexu [7]
Průměrná úroková sazba v % 6 5 4 3
Průměrná úroková sazba v %
2 1 0 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003
24
2 Zadluženost domácností v ČR 2.1 Vývoj zadluženosti V průběhu devadesátých let se v případě úvěrů poskytovaných domácnostem mnoho nezměnilo. Za celé desetiletí nedošlo k výrazným zvratům a zadlužení domácností v některých fázích dokonce i pokleslo. Důvody lze spatřovat jednak v nejisté budoucnosti, rozsáhlých ekonomických a sociálních změnách, neochotě bankovních ústavů půjčovat drobným klientům, vysokých úrocích, výkyvech v cenové hladině, nedostatečné produktové nabídce apod. Ke zlomu v zadlužení domácností došlo až na počátku nového tisíciletí, přibližně v polovině roku 2000. Uvedený úvěrový zlom lze vypozorovat již z celkového objemu úvěrů domácnostem kde je naprosto patrná změna trendu někdy kolem poloviny roku 2000. Obdobně změnu trendu naznačuje i podrobnější analýza některých dalších časových řad. Zatímco ve druhé polovině devadesátých let docházelo k reálnému meziročnímu poklesu úvěrů přijatých domácnostmi, od počátku nového desetiletí se tento trend změnil, a to nejen nominálně, ale i reálně. Od druhé poloviny roku 2000 tak až do dnešních dnů dochází k setrvalému nominálnímu i reálnému růstu objemu úvěrů přijatých domácnostmi. Tempo růstů tohoto zadlužení je sice v posledních letech nižší ale i tak je jeho nárůst poměrně strmý. Největší složku dluhu tvoří dlouhodobé úvěry, tj. hypotéky a ostatní úvěry na bydlení, jejichž objem vytrvale narůstá. Objem krátkodobých úvěrů, tj. spotřebitelských půjček, leasingů, nákupů na splátky, úvěrů z kreditních karet a ostatních, spíše klesá. Dluhy domácností v ČR jsou ale stále nižší než to kolik dluží stát. Český státní dluh se aktuálně pohybuje už na hranici 1,636 biliónu korun. Aktuální státní dluh v ČR (31.12.2012) je 1 667 600 000 000. Za tento dluh platí Česká republika 55 908 984 000 Kč ročně jako úrok. Každou sekundu se výše dluhu zvyšuje o 4800 Kč. Dluh tvoří 42,5% HDP. Každý obyvatel ČR dluží min. 155 000 Kč.
25
Z následujícího grafu je vidět zřejmý stoupající trend zadluženosti českých domácností v období let 2004-2011. Graf 5: Celkové zadlužení domácností (v mil. Kč) [8]
Graf č.6 umožňuje srovnání zadlužení domácností dle různých účelů. Zatímco úvěry na bydlení značně stoupají a objem ostatních úvěrů stoupá jen mírně, spotřební úvěry zaznamenávají dokonce pokles.
26
Graf 6: Zadlužení domácností dle účelu (v mil. Kč) 900000 800000 700000 600000 500000 UK1 Na spotřebu
400000 300000
UK2 Na bydlení
200000
UK3 Ostatní
100000 1.8.2012
1.3.2012
1.10.2011
1.5.2011
1.12.2010
1.7.2010
1.2.2010
1.9.2009
1.4.2009
1.11.2008
1.6.2008
1.1.2008
1.8.2007
1.3.2007
1.10.2006
1.5.2006
1.12.2005
0
Zdroj: vlastní zpracování, data použita z ČNB, databáze časových řad ARAD V minulém režimu u nás platilo pravidlo: ¨Kdo šetří má za tři¨. Dnešní doba ale spoření nepřeje. Úroková míra je rovna nebo nižší než inflace což činí úspory ztrátovými. Snížení úrokových sazeb je jedním z důležitých faktorů vedoucích k růstu zadluženosti. Krátce po revoluci v roce 1989 u nás nastal boom podnikatelských půjček, následován rozmachem hypotečních úvěrů, který vyvrcholil v roce 2007. Přibližně v polovině roku 2000 klesla nominální úroková sazba pro domácnosti pod psychologickou hranici 10% p.a., což odstartovalo exponenciální nárůst úvěrů na spotřebu. České domácnosti dlužily ke konci roku 2012 bankám a finančním institucím celkem 1,24 bilionu korun. Oproti předchozímu roku tato suma stoupla o 47 miliard korun. Na jednoho obyvatele včetně batolat připadá dluh více než 118 tisíc korun. Rok 2012 byl velice úspěšný pro hypoteční trh. Podle údajů souhrnného ukazatele Fincentrum Hypoindex banky loni poskytly 73 759 hypotečních smluv v celkovém objemu 123,211 miliard korun. Hypotečnímu trhu hrál také do karet rekordní počet hypoték sjednaných před pěti lety. Tehdy byly stejně jako loni nejoblíbenější pětileté fixace. V roce 2012 se tedy s refinancováním roztrhl pytel. Podíl refinancovaných hypoték je odhadován mezi 20 až 30 procenty. Přesná čísla však většinou banky sdělit nechtějí [9]. Zadluženost českých domácností je v porovnání s ostatními státy EU stále nízká ale obavy vzbuzuje tempo, s jakým narůstá, protože v minulých letech rostlo zadlužení téměř každý měsíc dvakrát rychleji než objem 27
vkladů. Lze se domnívat, že s tím, jak rychle se zvyšuje objem půjček a úvěrů, vzrůstá i počet domácností, které nejsou schopny splácet. Podle oficiálních údajů ČNB má problémy se splácením asi 8 % českých domácností. Zatímco u úvěrů na bydlení, hypoték a stavebního spoření jsou to méně než 4 %, u spotřebitelských úvěrů je to 13 % až 14 % . Nejvíce zadlužené jsou mladé rodiny s jedním dítětem. Téměř 90% českých domácností tvrdí, že šetří a výdaje dopředu pečlivě zvažuje. Jen necelá pětina přiznává, že „utrácejí, dokud mají co“, a sotva třetina si může dopřát věci, které jim zpříjemňují život. Domácnosti reagují na příznaky ekonomické krize stejně jako v předešlých dvou letech – omezením výdajů. Domácností, které vycházejí velmi obtížně s příjmy a žijí od výplaty k výplatě, nepřibývá. Z údajů pocházejících z průzkumu SILC (Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností 2011), vyplývají další zajímavé sociálně-ekonomické informace. Například skutečnost, že v roce 2011 získaly domácnosti žijící ve městech větší celkový objem úvěrů než domácnosti žijící na venkově. To bylo s největší pravděpodobností způsobeno rozdíly v bydlení a také příjmech domácností. Mladší domácnosti mají větší objem nových úvěrů, což vyplývá z jejich aktuální potřeby řešení bytové situace a také zaměstnanci mají v porovnání se zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými větší šanci uspět při žádosti o nový úvěr. Důvodem je pravděpodobně skutečnost, že u druhé skupiny žadatelů banky posuzují žádost o úvěr dle daňového přiznání, které se podnikatelé snaží v průběhu let optimalizovat a to v očích banky zkresluje jejich skutečnou schopnost splácet. Nakonec domácnosti s nižší averzí k riziku a větší finanční gramotností mají tendenci půjčovat si větší částky peněz. V posledním čtvrtletí minulého roku mírně vzrostl počet lidí, kteří své závazky neuhradili několik měsíců. Každý dvanáctý obyvatel Česka starší 18 let už má zápis v negativním registru Solus. To znamená, že dluží bance, mobilnímu operátorovi nebo třeba dodavateli energie. Zatímco ke konci září evidovalo sdružení Solus dluh u 7,93 procenta všech dospělých obyvatel Česka, na konci roku 2012 to bylo 8,05%.Po mírném zlepšení situace v loňském prvním pololetí se tak v prosinci úroveň neschopnosti splácet vrátila na hladinu roku 2011. Zhoršení v posledním čtvrtletí tradičně způsobují makroekonomické faktory, jako je úbytek sezonních pracovních míst nebo zvýšené životní náklady obyvatel například i v souvislosti s vánočními svátky. Situace se přitom významně liší v jednotlivých regionech. Dlouhodobě negativní je zejména v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde není schopno hradit své závazky včas 14, respektive 15 lidí ze sta. Neschopnost hradit své závazky se podstatně liší také podle okresů. Zatímco například v okrese Česká Lípa není schopno hradit své splatné závazky 28
14,62 % dospělých obyvatel, v okrese Semily, tedy také v Libereckém kraji, je to jen 6,62 %. Absolutně nejvyšší míru neschopnosti splácet zaznamenalo sdružení Solus v okresech Most (16,96 %), Sokolov (16,83 %) a Teplice (16,05 %). Naopak nejméně obyvatel má dlouhodobě potíže se splácením v okrese Žďár nad Sázavou (4,46 %) [12].
Obrázek 1: Míra neschopnosti splácet v krajích podle registru Solus [13] Do databáze dlužníků se člověk většinou dostane, pokud svůj závazek neuhradí alespoň ve třech po sobě jdoucích měsících. Jsou však i situace, klasicky na začátku a na konci smluvního vztahu, kdy společnosti udělají negativní zápis již dříve. Záznam v registru dlužníků zůstává, dokud závazek není uhrazen, a ještě další tři roky poté. Výjimku tvoří dluhy u telekomunikačních operátorů, kde je lhůta pro výmaz kratší - jeden rok. Zápis v tomto registru automaticky neznamená, že zájemce nedostane hypotéku či jiný úvěr. Pravděpodobnost odmítnutí ale samozřejmě výrazně roste s výší dluhu, délkou jeho trvání a pochopitelně i celkovým počtem zápisů. 29
2.2 Trendy České domácnosti udržují úsporný režim. Naprostá většina z nich se chová velmi zodpovědně a šetrně. Skoro 90 % lidí tvrdí, že všechna vydání doma zvažují a plánují, čtyři pětiny rodin šetří a odepírají si zbytečnosti a jen necelá pětina rodin žije podle zásady „Když máme peníze, utrácíme, když dojdou, tak se uskromníme“. Pouze zhruba třetina respondentů uvedla, že si bez velkých problémů mohou dopřát věci, které jim zpříjemňují život.6
Obrázek 2: Hospodaření českých domácností [10]
„Ekonomika v letošním roce neporoste, reálné mzdy patrně také ne a bude přibývat nezaměstnaných. Stoupne tudíž i počet osob, které se se svými dluhy nedokážou vyrovnat. Počet osobních bankrotů tak poroste, i když pomaleji než v letech 2008 a 2009," odhadla další vývoj analytička CCB Věra Kameníčková [14]. Další graf potvrzuje slova paní Kameníčkové a porovnává celkový objem úvěrů poskytnutých českým domácnostem a objem jejich selhání, který je bohužel mírně rostoucí.
6
Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 28. února až 8. března 2013. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal soubor 1091 respondentů.
30
Graf 7: Klientské úvěry se selháním celkem (v mil. Kč) 1200000 1000000 800000 600000
UK16 6.1.Domácnosti celkem
400000
UK17 6.2.Domácnosti celkem - úvěry se selháním
200000
1.7.2012
1.1.2011
1.10.2011
1.4.2010
1.7.2009
1.10.2008
1.1.2008
1.4.2007
1.7.2006
1.10.2005
1.1.2005
1.4.2004
1.7.2003
1.10.2002
1.1.2002
0
Zdroj: vlastní zpracování, data z ČNB databáze časových řad ARAD Nejohroženějším segmentem na úvěrovém trhu zůstávají nízkopříjmové domácnosti. V tom se trend nemění. Obecně by zájemci o úvěr po odečtení splátek měl zbýt jeden a půl násobek životního minima. V současnosti se v případě domácností prostor pro přijímání cizích zdrojů v důsledku poklesu reálné mzdy zmenšuje. Silná konkurence na úvěrovém trhu zapříčiňuje trend zjednodušování procesu vyřizování úvěrů zejména na spotřebu. Bankovní poskytovatelé úvěrů se čím dál víc orientují na spotřebitelské úvěry a naopak nebankovní instituce poskytují úvěry zajištěné nemovitostí. Výsledkem je splývaní produktové nabídky a průnik obou tendencí v podobě spotřebitelských úvěrů zajištěných nemovitostmi nebo americké hypotéky. Postupně rovněž mizí rozdíl mezi bankovními a značkovými nebankovními finančními institucemi na poli bezpečnosti poskytovaných služeb. Výsledky studie Navigátor bezpečného úvěru 2012 [15], vypracované odborníky z Univerzity Karlovy a poradenské společnosti EEIP, řadí vedle sebe Českou spořitelnu (8,73 bodu na desetibodové škále) a Home Credit či Cetelem (8,5bodu). Dalším trendem, který bych ráda zmínila, je nárůst úvěrů z kreditních karet, mířící k nám ze Spojených států amerických. Navzdory vysoké životní úrovni si Američané kupují na splátky kromě domů a aut i mnoho dalších věcí. Spoření je považováno za přežitek, úspory nepodporují ekonomický růst a ten kdo si nepůjčuje je dokonce znevýhodněn, protože nemá tzv. kreditní historii. Bez kreditní karty nepochodíte například v autopůjčovně. 31
U nás je penetrace kreditních karet mezi obyvatelstvem stále velmi nízká. Odborné finanční servery radí spotřebitelům, aby se kreditkám vyhýbali. Považují je dokonce za větší zlo než spotřebitelské úvěry a doporučují je jen těm, kdo jsou v utrácení peněz mimořádně disciplinovaní. Má vlastní zkušenost toto tvrzení nepodporuje. Vlastním kreditní kartu, protože mi poskytuje zajímavé výhody: pojištění obsahu kabelky v případě krádeže, prodlouženou záruku při koupi elektrických spotřebičů, slevy u obchodníků a samozřejmě bezúročné období. Při jejím používání se držím jen zásady neutrácet peníze, které nemám. Následující graf demonstruje strmý nárůst pohledávek domácností z kreditních karet v období posledních tří let, který sebou přináší i nárůst těchto pohledávek se selháním.
Graf 8: Domácnosti – pohledávky z kreditních karet (v mil. Kč) 30000 25000
UK31 11.1.Domácnosti obyvatelstvo - pohledávky z karet
20000
UK32 11.2.Domácnosti obyvatelstvo - pohledávky z karet - se selháním
15000 10000
1.7.2012
1.10.2…
1.1.2011
1.4.2010
1.7.2009
1.10.2…
1.1.2008
1.4.2007
1.7.2006
1.10.2…
1.1.2005
1.4.2004
1.7.2003
1.1.2002
0
1.10.2…
5000
UK33 11.3.Domácnosti obyvatelstvo - pohledávky z karet - se selháním - podíl na úvěrech (%)
Zdroj: vlastní zpracování, data z ČNB, databáze časových řad ARAD
V některých zemích EU jako například ve Francii jsou trendem úrokové stropy7 Ten francouzský činí 8 % p.a. včetně veškerých poplatků. U nás návrh na toto opatření zatím neprošel.
7
Úrokové limity (úrokové stropy) - centrální banka může komerčním bankám stanovit maximální úrokové sazby, které mohou požadovat z jimi poskytovaných úvěrů, nebo naopak minimální úrokové sazby z přijímaných depozit. [34]
32
3 Analýza
příčin
růstu
zadluženosti
českých
domácností Příčiny růstu dluhů českých domácností jsou známé: • Preference spotřeby. Pocházím z generace tzv. Husákových dětí, takže si velmi dobře vybavuji dobu, kdy rodiče dostali po svatbě přidělený státní byt, jehož velikost určoval příslušný úřad dle počtu dětí. Po narození druhého dítěte měli nárok na 3+1, příp. 4+1 v panelákovém bytě. Žádné hypoteční úvěry neexistovaly. Domácnost mohli vybavit s pomocí zvýhodněné, často i bezúročné novomanželské půjčky. Když si později chtěli koupit televizor, nezbývalo než na něj našetřit, koupit bony a když měli dost štěstí a známých, mohli jej objednat v Tuzexu. Stejné to bylo později s autem. Dnešní fenomén lehce dostupných spotřebitelských úvěrů nenutí lidi na vytoužené věci spořit a odkládat tak spotřebu do budoucna. Žijeme rychle, tady a teď a vidina všech těch úžasných věcí, které můžeme mít už zítra je příliš lákavá. Okamžitá spotřeba vítězí nad raciem na celé čáře. • Růst životního standardu a ochoty lidí utrácet. V roce 1988 byl průměrný plat 3 431 Kč, v roce 2012 to bylo 25 101 Kč, což je nárůst o více než 730 %. Před dvaceti lety žila průměrná česká rodina v bytě, vlastnila jedno auto domácí výroby, pár elektrospotřebičů a ti bohatší ještě chatičku na venkově. Dnes jsou požadavky na životní standard daleko vyšší. Bydlíme v rodinných domech v satelitech velkých měst, rodina vlastní často dvě auta, máme počítače, mobily, několik televizorů, bazén, děti chodí do prestižních škol, platíme drahé sportovní kroužky, atd. Od konce devadesátých let stoupla ochota lidí utrácet a zároveň přijímat dluhy zejména v důsledku výrazně rozšiřující se produktové nabídky. • Zvyšování reálné mzdy a nízké úrokové sazby. Úrokové sazby považují domácnosti při výběru úvěru za nejdůležitější faktor. V posledních dvou letech mzdy sice reálně stagnují, ale počet nových úvěrů zejména na bydlení neklesá.
33
Obrázek 3: Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR (v Kč) [16]
• Příklon k vlastnickému bydlení. V první kapitole jsem uvedla, že úvěry na bydlení tvoří většinu celkového objemu zadlužení domácností. Úvěrem na bydlení není jen hypoteční úvěr ale také úvěr ze stavebního spoření a překlenovací úvěr. Příčinou objemu je odklon od pronájmů nemovitostí a příklon k vlastnickému bydlení. Zvyšování nájmů vedlo k tomu, že výše nájemného ne nyní srovnatelná se splátkou hypotéky a tak si i průměrně vzdělaný občan spočítá, že se mu úvěr na bydlení vyplatí. • Malá rozvinutost finančního trhu v minulosti • Účinný marketing finančních zprostředkovatelů a snadná dostupnost peněz. Reklamní kampaně poskytovatelů půjček jsou stále agresivnější jak obsahem, tak objemem. Není se čemu divit. Dle expertních odhadů může celková provize u zprostředkování hypotečního úvěru dosahovat až 1,6 % z částky úvěru, konečný zprostředkovatel může získat zhruba 0,5 až 1 % ze sjednané částky. To je při výši hypotéky 2,5mil až 25tis korun. • Sílící konkurence na finančním trhu. Podle údajů z výroční zprávy Poradny při finanční tísni za rok 2011 bylo u jejich klientů zastoupení věřitelů z bankovního a nebankovního sektoru velmi vyrovnané. Většina klientů Poradny má věřitele jak z bankovního, tak z nebankovního sektoru - po vyčerpání možnosti získat úvěr u banky se klient obrací na nebankovní subjekty. Tuto skutečnost dokládá následující graf.
34
Graf 9: Podíl věřitelů z bankovního a nebankovního sektoru [18]
• Chybná očekávání ekonomického vývoje a přecenění vlastních finančních schopností. Každý poskytovatel úvěru by měl důkladně a odborně posoudit schopnost klienta splácet. Tak praví zákon. Podle mého názoru je tato věta v praxi těžko použitelná. Lidé ve snaze získat úvěr často neříkají pravdu a věřitel má omezené možnosti jak zkreslené informace odhalit. Pavel Voříšek z České spořitelny, který analyzoval jednotlivé případy lidí, kteří se dostali do dluhové spirály, na Konferenci o finanční gramotnosti v květnu 2012 uvedl, že dlužníci podle něj přeceňují své schopnosti a můžou se dostat do insolvence neboli neschopnosti splácet. Lidé si také neumí spočítat celkovou částku, kolik při úvěru přeplatí. Na modelovém příkladu 250 000 Kč při 14% úroku na 5 let ukázal, že člověk přeplatí téměř 100 000 Kč. V polovině života úvěrů je během anuitního splácení splaceno jen 41 % jistiny. U nebankovních společností, které půjčují s vyššími úroky, je v polovině úvěru často splacena jen třetina jistiny. Úroky tak často u některých finančních predátorů mohou tvořit dominantní složku úvěrů a člověk stále splácí a splácí. Úvěr však nikdy nesplatí. [18] Mnoho domácností si rovněž plně neuvědomuje, že doba splácení například hypotečního úvěru je velmi dlouhá a může v ní dojít k navýšení splátek. Řešením situace však rozhodně není dělat „mrtvého brouka“ a nechat si narůstat sankční úroky. Vhodným řešením by podle Pavla Voříška měla být restrukturalizace neboli prodloužení splácení úvěru.
35
• Vstup silných ročníků do zakládání rodin. Níže uvádím graf popisující věkovou strukturu klientů Poradny při finanční tísni v roce 2011. Je zřejmé, že nejčastěji jsou klienti poradny ve věkovém rozmezí 31 až 40 let, tedy silné populační ročníky ze 70. let minulého století, které si prostřednictvím úvěrů snaží zajistit vyšší životní úroveň.
Graf 10: Struktura klientů poradny dle věku [18]
• Očekávané zvýšení DPH u stavebních prací pro účely bydlení. • Daňové zvýhodnění hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření
36
4 Důsledky zadlužování domácností 4.1 Ekonomické důsledky zadlužování Z ekonomického pohledu je spotřeba domácností pro národní ekonomiku velmi významným faktorem. Konečná spotřeba a s ní související výše výdajů, jejich struktura a celková kvalita života jednotlivých domácností se odvíjí od disponibilního důchodu, tj. výše příjmů. Kromě spotřeby vynakládají domácnosti část disponibilního důchodu rovněž na tvorbu úspor. Pokud disponibilní důchod klesá, chybí domácnostem chuť utrácet a podpořit tím ekonomiku. Obavy z dalšího vývoje způsobují ještě větší opatrnost na poli výdajů. Dochází k poklesu maloobchodních tržeb (důkazem toho jsou údaje ČSÚ, podle nichž klesly letošní únorové maloobchodní tržby meziročně o 4,7% 8) a následně ke zvyšování nezaměstnanosti. Stát přichází o značnou část odvodů na daních a zároveň je nucen vynakládat větší objem mandatorních výdajů na sociální dávky jako je podpora v nezaměstnanosti nebo příspěvek na bydlení, atd. Pokles reálných příjmů domácností a velmi slabá spotřebitelská poptávka tudíž vedou ke zvyšování schodku státního rozpočtu. Banky se této situaci přizpůsobují obezřetnějším chováním a zpřísňováním pravidel poskytování úvěrů. Některé domácnosti již nedosáhnou na úvěr od banky nebo seriózní nebankovní společnosti a dostanou se do spárů úvěrových predátorů či lichvářů. Přecení své finanční možnosti, k pokrytí splátek si za čas vezmou další úvěr a rázem se z nich stává předlužená domácnost zmítající se v dluhové spirále. Těžce zadlužené domácnosti jsou také vystaveny riziku deflace. Negativní situace na trhu práce, pokles mezd a zvýšování spotřebitelských cen spolu vytváří enormní dluhovou zátěž, která může dosáhnout bodu, kdy vyvolá velkoplošné prodlení splátek. To by mohlo potenciálně vytvářet další problémy pro bankovní sektor. Tento problém je ale nejvíc relevantní ve státech s vysokou zadlužeností jako je například Velká Británie. Průměrná zadluženost v eurozóně je nižší a tak i celková schopnost snášet deflaci je vyšší. Trvalá relativní vnitřní deflace je nutným, přirozeným a efektivním mechanismem nápravy.
8
údaj bez sezónního očištění
37
V různých státech evropské unie jsou příjmána různá preventivní opatření k potlačení růstu zadluženosti domácností a rizik s ním spojených. Patří k nim například: Sběr informací a statistických dat souvisejících se zadlužováním a analyzování postavení předlužených jednotlivců a domácností. Vytváření obecného povědomí o finančních záležitostech jednotlivců, o právech spotřebitelů obecně a zejména finanční management jako součást vzdělávání. Efektivní přístup k finanční, sociání a právní pomocia poradenství pro ty, kteří mají problémy s předlužením nebo mají otázky ohledně svých dluhů, se kterými si nevědí rady. Zavedení nezbytných opatření k zajištění odpovědného chování ve všech fázích úvěrového vztahu včetně marketingu, vymáhání dluhu a zacházení s citlivými informacemi. Zavedení úrokových stropů. V zemích kde fungují existují náznaky toho, že pro méně bonitní klientelu činí úvěry nedostupnými a ženou je do spárů úvěrových žraloků. Alternatiním opatřením by bylo zrušení veškerých úvěrových stropů v EU. Vyšší úrokové sazby by zase mohly snížit poptávku po úvěrech.
4.2 Právní důsledky zadlužování Než se dostanu k výčtu právních důsledků nadměrného zadlužení, ráda bych vymezila legislativní rámec této problematiky. Legislativní rámec zadluženosti domácností Právní úprava týkající se zadluženosti domácností je u nás obsažena v několika zákonech. Za nejdůležitější považuji zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení tzv. insolvenční zákon, jež nabyl účinnosti 1.1.2008 a nahradil dosud platný zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání a doplnil zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Insolvenční zákon podstatně zrychluje úpadkové řízení a jako první umožňuje sledovat průběh řízení na internetu. Dále je pořeba zmínit zákon č. 43/2013 Sb. – Novela zákona o spotřebitelském úvěru (zákona č. 145/2010 Sb.), o kterém se zmiňuji v kapitole 1.6 a zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád. 38
Nesmíme zapomínat na skutečnost, že problémy se zadlužením mohou vzniknout i bez přímého zavinění postiženého jednotlivce či jeho rodiny. Takové případy nastávají například při rozvodu manželství kde dluhy spadají do společného jmění manželů nebo z důvodu zanedbání povinné výživy a neplacení výživného. Tyto případy upravují: zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a to v paragrafech §143 až §151 upravujících společné jmění manželů a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon §213 Zanedbání povinné výživy.
Poskytovatelé úvěrů mají zákonou povinnost vyhodnotit bonitu klienta na základě informací z úvěrových registrů. Nejdůležitější z nich jsou tyto: • SOLUS – registr fyzických osob evidující dlužníky, kteří mají či v uplynulých třech letech měli problém s plněním svých závazků. Jedná se o zájmové sdružení právnických osob, jehož cílem je v rámci tzv. odpovědného úvěrování přispívat k prevenci předlužování klientů, k prevenci růstu počtu dlužníků v prodlení, ke zvyšování vymahatelnosti stávajících dluhů po splatnosti a rovněž ke snižování potenciální finanční ztráty věřitelů. Díky sdružení společností z různých oborů by takový registr měl poskytovat komplexnější obraz finanční situace klientů než konkurenční úvěrové registry. Sdružení Solus vedle negativního registru založilo i jeho pozitivní variantu, kde jsou vidět i včas hrazené závazky. • Bankovní registr klientských informací CBCB - informační databáze, s informacemi o úvěrových závazcích a nepovolených debetních zůstatcích na běžných účtech fyzických osob občanů a fyzických osob podnikatelů. Databáze registru je tvořena pozitivními i negativními úvěrovými informacemi o bonitě a důvěryhodnosti klientů. • Nebankovní registr klientských informací LLCB -
databáze, s informacemi
o úvěrových závazcích fyzických osob-občanů a fyzických osob podnikatelů. Databáze registru je tvořena pozitivními i negativními úvěrovými informacemi o bonitě a důvěryhodnosti klientů. Oba registry CBCB a LLCB jsou vzájemně propojeny což znamená, že banky mohou nahlížet do nebankovního registru a nebankovní společnosti zase do bankovního. Údaje zůstávají v obou registrech ještě čtyři roky po vypršení smlouvy a vedou zde i záznamy o neúspěšných žádostech. Ty se evidují rok v bankovním a půl roku v nebankovním registru. Všechny tři výše zmíněné registry jsou důvěryhodné a v případě potřeby je možné z nich za poplatek získat výpis.
39
Existuje ještě další registr s velmi důvěryhodně znějícím názvem – Centrální registr dlužníků. Potvrzení o bezdlužnosti pořízené za poplatek z tohoto registru je bezcenné, protože neobsahuje údaje z bank ani od jiných nebankovních věřitelů.
Právní důsledky zadlužení Nezodpovědné zadlužování vede jednotlivce i domácnosti do dluhové spirály, která ústí do dluhové pasti. Vymanit se z obojího je přímo úměrné tomu jak brzy se dlužník začne chovat zodpovědně. V nejlepším případě začne jednat okamžitě jakmile zjistí, že nemůže dostát svým závazkům. Neprodleně kontaktuje věřitele a pokusí se sjednat přerušení nebo snížení splátek tak aby se zamezilo dalšímu nepříznivému vývoji situace. Věřitelé obvykle ve vlastním zájmu rádi spolupracují. Toto ale udělá jen minimum lidí. Valná většina strčí hlavu do písku, složenky vyhazuje a myslí si, že se snad na jejich dluh zapomene. Jiní volají pozdě v noci televizním kartářkám a dotazují se, kdy že se zlepší jejich finanční situace. A ta už se nezlepší, protože věřitelé přistoupí k vymáhání pohledávek ať už soudní či mimosoudní cestou. K samotnému dluhu tak přibyde penále, soudní výlohy a další nemalé poplatky. Kromě exekuce nebo výkonu rozhodnutí hrozí dlužníkovi i tresní řízení. Pokud je již na jednání s věřiteli pozdě, jediným způsobem jak nepřijít v exekuci o veškerý majetek je vyhlášení osobního bankrotu neboli také úpadkové řízení či oddlužení. Osobní bankrot se řídí podle insolvenčního zákona. Zákon připouští toto řešení jen pro dluhy, které nepochází z podnikatelské činnosti. Dlužník sám musí podat návrh na povolení oddlužení a zahájení insolvenčního řízení. Návrh se podává k příslušnému krajskému soudu. Pokud dlužník splňuje veškeré zákonem stanovené podmínky a soud rozhodne o úpadku, dlužník je zapsán do insolvenčního rejstříku. Exekuce na majetek dlužníka jsou pozastaveny a ten je povinen zaplatit svým nezajištěným věřitelům do pěti let minimálně 30 % pohledávek. Při oddlužení se exekuce nezastavuje, jen ji nelze vykonat. Během následujících 5 let čeká, jak dopadne oddlužení, do té doby může být blokovaný majetek apod. [22]. Zápis v insolvenčním rejstříku múže být zrušen nejdříve čtyři roky po uhrazení veškerých pohledávek. Významným usnadněním poskytovaným insolvenčním zákonem dlužníkovi, je jeho právo být zastupován správcem dluhů, který za něj jedná s věřiteli a vyřizuje veškerou administrativu. Do té doby není šance získat nový úvěr v jakékoliv podobě. Správci dluhů musí mít pro tuto činnost oprávnění a jsou organizováni v Komoře správců dluhů. Je to rychlý způsob jak 40
zastavit probíhající exekuce a zároveň se snižuje riziko vyhlášení konkurzu, který je pro dlužníka významně horší variantou, protože dochází k rozprodeji jeho majetku. Pokud příjmy dlužníka nestačí na splacení 30 % všech pohledávek do pěti let, může být prodána část majetku. Jednou z možností, jak mohou následné splátky probíhat, je odvádění příjmů na účet insolvenčního správce, který se stará o splátky a dlužníkovi následně přepošle životní minimum [23]. Z analýzy společnosti CCB - Czech Credit Bureau vyplývá, že osobních bankrotů bylo v roce 2012 vyhlášeno celkem 16 956, což je o 46 % více než v předloňském roce. Je to zároveň nejvíce od roku 2008, kdy vstoupil v platnost nový insolvenční zákon. Ve statistice osobních bankrotů existují značné rozdíly mezi jednotlivými kraji. Nejvíce osobních bankrotů na 10 000 obyvatel připadlo v roce 2012 na Karlovarský kraj (téměř 41). Druhý v pořadí byl Královéhradecký kraj s 25,6 osobního bankrotu na 10 000 obyvatel. Nejméně bankrotů je v Praze, nejvíce v Ústeckém kraji. Navzdory poměrně rychlému růstu osobních bankrotů v Praze (meziročně o 81 %) si tento kraj se šesti osobními bankroty na 10 000 obyvatel udržel pozici s nejnižším podílem osobních bankrotů. Druhou nejnižší hodnotu pak vykázal kraj Vysočina (8,6 osobního bankrotu na 10 000 obyvatel). Meziročně se počet osobních bankrotů nejrychleji zvýšil v Pardubickém kraji a v kraji Vysočina (shodně o 85 %). Pouze o desetinu se počet osobních bankrotů meziročně zvýšil v Moravskoslezském kraji. I tak však byl v tomto kraji vyhlášen v roce 2012 třetí nejvyšší počet osobních bankrotů. Druhou nejnižší dynamiku růstu počtu osobních bankrotů vykázal Liberecký kraj (meziroční růst o 28 %) [24]. Česká spořitelna je první bankou u nás, která začala namísto exekucí využívat další možnost získání peněz od neplatičů hypoték, kterou jsou nedobrovolné dražby. Tento nástroj je pro banky v mnoha ohledech výhodnější než exekuce. Je rychlejší, levnější a zároveň efektivnější. K nedodrobolné dražbě není potřeba soudní rozhodnutí, čímž se významně zkracuje doba vyřízení pohledávky. Z průměrných tří let u exekuce se u tohoto typu dražby dostaneme k šedesáti až devadesáti dnům. Náklady jsou nižší o odměnu exekutora, která činí dle zákona 15 % z vymáhané částky a další náklady, které přecházejí na dražebníka. Také dlužník ušetří, protože mu úroky z prodlení nabíhají podstatně kratší dobu.
41
Zatímco u exekuce získá banka obvykle 50 až 60 % z vymáhané částky, nucená dražba přináší až o 20 % více.
4.3 Psychologické důsledky zadlužování Psychologové se shodují na tom, že existuje něco jako osobnost náchylná k dluhům. „S úvěry mají často problémy lidé, kteří jsou duševně nevyrovnaní. Mají tendenci impulsivně řešit potíže například tím, že nakupují a utrácejí,“ říká brněnská psycholožka Machů [25]. Právě pro takové lidi jsou dnešní úvěry až nebezpečně dostupné. Lidé se zadlužují, protože mají možnost si půjčit. Zadlužují se kvůli konzumu, který je možné brát jako jakousi náhradu za nedostatek duchovna v jejich životě. Vždyť lidé v reklamách na spotřební zboží vypadají bez výjimky krásně, šťastně a spokojeně. Někdy je těžké uvědomit si, že je to všechno jen marketingová iluze. Propadnutí materialismu může být sebedestruktivní a lze jej považovat za obsedantně - kompulzivní poruchu. Člověk touží po novém domě, luxusním autě, přepychové dovolené, ale i když se mu podaří všechny své sny naplnit, začne toužit po něčem dalším. Jiným psychologickým důvodem způsobujícím předlužení může být chorobné nakupování, které je častější u žen. Gamblerství zase převládá u mužů. Dlužník se pokouší potřebné peníze vyhrát, protože deprese z předlužení oslabuje jeho schopnost vydělat je klasickou cestou.V péči odborníků končí ovšem i kdysi vyrovnaní, „normální“ dlužníci. Lidé přicházejí do ordinace psychologů se syndromy úzkosti, deprese, nespavosti. Může se to projevit tělesnými problémy, například bolestmi hlavy, břicha. Řada lidí řeší neschopnost splácet jednu půjčku uzavřením další. Z bludného kruhu jen těžko nacházejí cestu ven a občas se dokonce uchýlí k řešení nejzazšímu: k sebevražednému jednání.
4.4 Sociální důsledky zadlužování Domácnost je z ekonomického hlediska jednotka založená na společném hospodaření a hrazení nákladů na svůj provoz jako je bydlení, strava, energie atd. Negativní vývoj příjmů domácností se může projevit ve vzájemných vztazích jejich členů. Dokud máme finančních prostředků dostatek a je možné uspokojit na stejné úrovni potřeby všech členů rodiny, je vše v pořádku. Když je ale nutné se uskromnit, vyplouvají na povrch disproporce plynoucí z různých životních priorit jednotlivých členů rodiny.
42
Například průměrná výše hypotéky činí v současnosti zhruba 1,7mil. Kč, což může pro mladou rodinu s jedním nebo dvěma dětmi představovat velkou finanční zátěž. Není výjimkou, že jeden z partnerů ztratí práci a rodina se tak ocitne ve finanční tísni. Vydělávající partner zvýší pracovní nasazení, najde si druhou nebo i třetí práci jen aby byl schopen dluh splácet. S enormním pracovním zatížením ale přichází mnoho problémů v rodinných vztazích. Podrážděnost, nervozita, nedostatek času na společné aktivity, neshody ve finančních záležitostech vnášejí mezi partnery rozkol, který se velmi snadno přenáší i na děti. Důsledkem napětí jsou poruchy osobnosti jako alkoholismus, patologické hráčství, deprese. Vypořádat se s tíživou životní situací je pro jednotlivce i celou jeho rodinu velmi těžké, a když se to nepodaří, hrozí v důsledku dluhů ztráta bydlení, odebrání dětí, zdravotní potíže, atd. Finanční problémy můžou kromě rodinných vztahů narušovat i ty přátelské. Přátelé si mají pomáhat. Ale platí to i v případě peněžních půjček? Samozřejmě zde záleží na mnoha okolnostech. Zda je dotyčný blízký přítel, zda jde o půjčku na rozumnou věc a existuje velká pravděpodobnost vrácení peněz. Ale co když je na první pohled jasné, že jde o nenávratnou půjčku? Je lepší přijít o peníze nebo o přítele či příbuzného? Bylo by dobré půjčku vždy zvážit racionálně a bez sentimentu a uvědomit si předem, že materializace krizového scénáře může vést k rozpadu přátelských vztahů či rodinným dramatům.
43
5 Možnosti pomoci předluženým domácnostem 5.1 Předcházení předlužování Rad jak v domácím rozpočtu šetřit je plný internet. Samozřejmě je potřeba rozlišovat mezi různými typy domácností s různými finančními problémy. Typy domácností s finančními problémy: Domácnost, která chce uzavřít úvěr: I toto je typ klientů, kteří potřebují pomoc, a to především poskytnutím rady, jak zvolit nejvýhodnější úvěr. Této zčásti preventivní práci je potřeba věnovat velkou pozornost. Domácnost, která splácí: Typy klientů, kterým půjčky začínají narušovat každodenní život, a hledají lepší řešení ve své momentální situaci. Tito klienti nejčastěji hledají možnosti konsolidace nebo jiná řešení pro ulehčení rozpočtů. Domácnost, která začíná mít problémy: Klienti, kteří přicházejí s tím, že doposud vše řádně platí, ale vědí, že již nebudou mít na další splátku. Jedná se vždy o začínající krizovou situaci, kterou je potřeba okamžitě začít řešit. Domácnost, která „kličkuje“: Klienti, kteří svou situaci aktivně řeší, ale nemají měsíční prostředky pro všechny splátky. Řeší situaci nepravidelnými platbami, každý měsíc u jiné společnosti. Domácnost, která krátkodobě nesplácí: Hovoříme o horizontu cca 3–6 měsíců, kdy chodí poslední výzvy před podáním exekuce nebo pohledávky převzala vymahačská společnost. Domácnost, která má před exekucí: Hrozba výkonu exekuce je posledním silným motivem k aktivnímu řešení situace. Domácnost, která dlouhodobě nesplácí: Klienti, kteří svou situaci vzdali, nemají přehled o svých pohledávkách ani jejich celkové výši. Situaci nijak neřeší.“ [25] Většina institucí zabývající se pomocí postiženým domácnostem se shoduje na tom, že převážnou část jejích klientů tvoří lidé ze dvou posledních kategorií. Ani s velkým úsilím, které vynakládají v posledních letech se jim nedaří přitáhnout své klienty do poradny dříve než mají v ruce exekuční výměr. Přitom právě okamžité řešení může vést ke stabilizaci situace a nikoliv k jejímu zhroucení (žaloby, exekuce). Oproti předchozím letem nebyl bohužel zaznamenán žádný podstatnější posun.
44
5.2 Zvyšování finanční gramotnosti Zvyšování finanční gramotnosti je v současné době tématem velmi populárním. Je obsahem mnoha prezenčních i internetových kurzů a školení, je snaha zavádět její výuku do základních i středních škol a současně vychází knihy, příručky a články v časopisech věnované tomuto tématu. Je pořádána řada seminářů, webinářů i konferencí, které mají ambici naučit současné i budoucí dlužníky jak správně zacházet s financemi. I když jsou tyto počiny jistě míněny dobře, jsem k většině z nich skeptická. Zařazení výuky finanční odpovědnosti do školní výuky považuji za prospěšné jak pro žáky tak zprostředkovaně i pro jejich rodiče ale výuka určená dospělým se dle mého názoru míjí účinkem hlavně proto, že je dobrovolná. Náplň kurzů tvoří doporučení jak efektivně zacházet s penězi, kde si vzít úvěr, jaký zvolit běžný účet, jak neplatit zbytečné poplatky nebo jak sestavit a vést rodinný rozpočet. Mít všechny tyto informace je velmi prospěšné, nicméně si myslím, že jedinci, kteří dlouhodobě zápasí s finančními problémy, obvykle do vzdělávacích kurzů nechodí. Ti, kteří je navštěvují, již základní finanční povědomí mají a touto formou si jen rozšiřují obzory. Myslím si, že pozitivní efekt by mohlo mít vzdělávání dospělých například v nápravně výchovných zařízeních, kde je soustředěna velká část cílové skupiny a účastníky lze k výuce motivovat.
45
5.3 Instituce
zajišťující
pomoc
předluženým
rodinám
a jednotlivcům Ne vždy je cesta z potíží snadná a rychlá, odborné poradenství však může mnoho věcí ulehčit či alespoň vyjasnit. Sociální poradenství a tedy i poradenství pro dlužníky má několik typů pomoci. Pomáhání podáním věcných informací osobám, které je momentálně potřebují pro řešení své situace. Poskytování odborných rad, které nabízí jiný názor a vhled na to, jak by si jiná osoba měla lépe počínat. Názor by neměl postrádat vhled do situace dané osoby. Pomocí lidem, kteří se dostali do finanční tísně se zabývá řada organizací: • Asociace občanských poraden (AOP) –„nástupnická organizace Sdružení pro vybudování sítě občanských poraden, které bylo založené v roce 1997 a změnilo název na Asociaci občanských poraden v roce 1998. Nyní AOP sdružuje 40 občanských poraden, jejich detašovaných pracovišť a kontaktních míst, celkem v 66 místech ČR, které ročně zodpoví téměř na 70 tisíc dotazů. AOP byla zřízena pro rozvoj sítě občanských poraden. Občanské poradny poskytují nezávislé, odborné, nestranné a bezplatné sociálně odborné poradenství v 18 právních oblastech a upozorňují příslušné státní a místní orgány na nedostatky legislativy a na neřešené problémy občanů“ [26]. • SPES – poradenské centrum pro zadlužené domácnosti. Zajišťuje poradenství lidem ohroženým majetkovou nouzí nebo těm, kdo se s tímto problémem již potýkají. Sdružení pomáhá lidem lépe pochopit základní mechanismy řízení osobních financí, včetně uvážlivého využívání půjček, úvěrů a dalších finančních produktů bankovních i nebankovních institucí. • Poradna při finanční tísni – obecně prospěšná společnost založená v roce 2007 smlouvou mezi Sdružením českých spotřebitelů a Českou spořitelnou. Jedná se o nestátní, neziskovou a nekomerční instituci poskytující veškeré své služby zcela zdarma. Jejím posláním je kvalitní a účinná poradenská činnost pro občany ve finanční tísni v hrozící či existující platební neschopnosti nebo v exekuci a pomoc při podání návrhu na oddlužení. Poradna se specializuje na bezplatné zpracování návrhů na oddlužení (insolvenčních návrhů) – osobní bankrot podle insolvenčního zákona. Za rok 2011 měla dluhová poradna cca 12000 klientů, z toho 60 % prostřednictvím bezplatné linky a dalších poradenských linek na pobočkách.
46
• Dluhový labyrint – internetová aplikace finančně podpořena Ministerstvem průmyslu a obchodu v rámci projektu „Vzdělávání studentů sociální práce v oblasti ochrany spotřebitele a zvyšování finanční gramotnosti obyvatel prostřednictvím internetové aplikace Dluhový labyrint“, realizovaného občanským sdružením REMEDIUM Praha. Tento projekt reaguje na stále se zvyšující potřebu posilování spotřebitelské a finanční gramotnosti občanů, neboť tyto oblasti jsou úzce propojeny s fenoménem zadlužování a předlužování obyvatel. Jeho hlavním záměrem je podpora dostupnosti potřebných informací.
Ze zkušenosti občanských poraden vyplývá, že je lidé považují až za poslední možnou pomoc z jinak bezvýchodné životní situace. V budoucnu by se proto rády soustředily na prevenci tohoto jevu a dali klientům vědět, že do poradny se mohou přijít poradit kdykoliv si nejsou jisti podmínkami úvěru, úvěrovou smlouvou nebo čímkoliv co couvisí se zadlužením. V ideálním případě by měl klient navštívit některou z občanských poraden ještě podpisem smlouvy.
47
před
ZÁVĚR Demokracie stojí a padá s osobní odpovědnostíkaždého člověka (naopak v diktaturách odpovědnost není vyžadována, o všechno se postará diktátor/strana/stát). Nikdo jiný než jednotlivec sám není zodpovědný za své dluhy a je jen na něm jak se bude ve svobodné ekonomice chovat. Podlehnout touze po hmotných statcích a neúměrně se kvůli nim zadlužit je velmi snadné. Jak chce stát přimět občany, aby se chovali zodpovědně, když se tak sám nechová? Italské banky budou potřebovat na rekapitalizaci 20 miliard eur, španělské 10 miliard. Některé státy se stále chovají nezodpovědně a pokračují v zadlužování. Ve Španělsku navíc už čtvrtina lidí nemá práci a situace tam není dlouhodobě udržitelná. Zadlužení domácností v České republice zatím nedosahuje tak negativních hodnot. Největší objem úvěrů tvoří úvěry na bydlení, jež vykazují nejnižší míru delikvence a zároveň je lze považovat za zdravé zadlužení. Stále máme tedy prostor poučit se ze situace zadluženějších států. Nicméně tempo růstu zadlužení domácností je dost vysoké na to, aby byla na místě obezřetnost. Zodpovědné zadlužování by nemělo být jen frází. Každý z nás by si měl před potenciálním finančním závazkem zodpovědět otázky jako: Chci se opravdu zadlužit? U koho se zadlužím? Na jak dlouho? Jak případné zadlužení ovlivní mou rodinu? Atd. A aby měly naše odpovědi skutečnou vypovídací hodnotu, měli bychom mít přesný přehled o svých pravidelných výdajích, věřitelích, vědět u koho máme smlouvy na telefon, internet, elektřinu, plyn, kreditku. Neměli bychom zapomenout nahlásit novou adresu všem těmto institucím a raději obeslat či obvolat ty věřitele, se kterými jsme smluvní vztah ukončili, zda u nich nemáme ještě nějaký nedoplatek, který by nám za pár let narostl do nezanedbatelné částky. Takové chování vyžaduje disciplínu a část volného času ale pomůže nám vyhnout se mnoha nepříjemnostem. Když už se dostaneme do nesnází, je potřeba situaci urychleně řešit. Zde je nutné podotknout, že není radno stát ani na druhé, tedy věřitelské straně. Díky dírám v zákonech není výsledek soudních sporů nikdy jistý. Věřitelé nejsou povinni posílat upomínky, dlužníci nejsou povinni nahlásit soudu všechny své věřitele nebo alespoň ty, o nichž vědí, ti se o svoje peníze nepřihlásí a mají smůlu, protože soud ne vždy důsledně ověřuje aktuální doručovací adresu dlužníka v centrálním registru. Objevují se praktiky jako „odklonění“ peněz před hrozící exekucí na životní pojistku nebo penzijní fond, které lze při exekuci pouze zablokovat, ale nelze je vyplatit předčasně. Výsledkem jsou pak papírově nemajetní lidé, kteří nejsou nijak motivovaní své dluhy platit. Jezdí cizím luxusním autem,
48
bydlí v půjčeném domě a pracují za minimální mzdu. Pro poctivé dlužníky mi nezbývá než doporučení o své finance se aktivně zajímat o své dluhy včas platit.
49
Seznam použité literatury 1.
SMRČKA, L. Smrčka, L. Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu. 1.vydání 371 s. ISBN 978-80-7400-199-4. Praha: C.H.Beck, 2010, 371 str. ISBN 978-80-7400-199-4.
2.
ALENA BIČÁKOVÁ, Z. P. P. Who Borrows and Who May Not Repay? Prague: CERGE-EI, 2011. ISMN ISSN 1211-3298.
3.
Běhounek.eu: Mohlo by vás zajímat.Rozdíl mezi úvěrem a půjčkou. [online]. © 2009 [cit. 2012-prosinec-19]. Dostupné z WWW: http://www.behounek.eu/mohlo-by-vas-zajimat/rozdil-mezi-uverem-a-pujckou/
4.
Lichva. In: [online]. 1. duben. 2012 [cit. 2013-červen-2]. Dostupné z WWW: http://zakony.kurzy.cz/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-218/
5.
Slovník pojmů. In: [online]. © 2013 [cit. 2013-únor-18]. Dostupné z WWW: http://www.hypoconsulting.cz/slovnik_pojmu/
6.
ACSS: Grafy stavebního spoření [online]. © 2012 [cit. 2013-leden-25]. Dostupné z WWW: http://acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/grafy-stavebniho-sporeni/
7.
Ministerstvo financí ČR: Zákon č. 43/2013 Sb. - Novela zákona o spotřebitelském úvěru (zákona č. 145/2010 Sb.) [online]. 25. únor. 2013 [cit. 2013-červen-12]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/novela-zakonao-spotrebitelskem-uveru-vs-9918
8.
Hypoindex: Hypoindex vývoj [online]. duben. 2013 [cit. 2013-duben-19]. Dostupné z WWW: http://www.hypoindex.cz/hypoindex-vyvoj/
9.
ČNB. ARAD: Databáze časových řad [online]. [cit. 2012-prosinec-23]. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm
10.
Fincentrum hypoindex [online]. prosinec. 2012 [cit. 2013-únor-17]. Dostupné z WWW: http://www.hypoindex.cz/fincentrum-hypoindex-prosinec-2012-nejvyssi-objemy-a-
50
nejnizsi-sazby-roku/ 11.
Solus: Závazky po splatnosti mělo ke konci roku v negativním registru SOLUS více než 8 % obyvatel ČR [online]. 24. leden. 2013 [cit. 2013-únor-16]. Dostupné z WWW: https://www.solus.cz/cs/archiv-tiskovych-zprav/24-1-2013-zavazky-po-splatnosti-meloke-konci-roku-v-negativnim-registru-solus-vice-nez-8-obyvatel-cr
12.
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/2013. In: [online]. 21. březen. 2013 [cit. 2013-květen-20]. Dostupné z WWW: https://www.email.cz/download/i/8HpImzfaA4nVpGq8-lbIPRK8fNnW8zceMHh TROCKV7mvvMpfHcu_GliPIhFkGy6dQac6KU0/2708_1646.pdf
13.
STEM: JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI [online]. 13. únor. 2013 [cit. 2013-květen-25]. Dostupné z WWW: https://www.email.cz/download/i/x5Gms _g7LhzZS9AQ6gzgVSqkVPFXMiBRB9R5Zau2aW0WsXW-NdNcrnCnOil8M0a1 ub9SQaU/2688_1636.pdf
14.
Finanční noviny: Loni vyhlaseno 16956 osobnich bankrotu nejvice v historii [online]. 2. leden. 2013 [cit. 2013-únor-16]. Dostupné z WWW: http://www.financninoviny.cz/zpravy/loni-vyhlaseno-16-956-osobnich-bankrotunejvice-v-historii/884058
15.
EEIP A UNIVERZITA KARLOVA. Navigátor bezpečného úvěru. In: [online]. 30. listopad. 2012 [cit. 2013-leden-20]. Dostupné z WWW: http://navigatoruveru.cz/dokumenty/Studie.pdf
16.
Finančni noviny: Prumerna mzda v cr loni byla 25101 kc realne klesla [online]. 11. březen. 2013 [cit. 2013-květen-15]. Dostupné z WWW: http://www.financninoviny.cz/zpravy/csu-prumerna-mzda-v-cr-loni-byla-25-101kc-realne-klesla/912046
17.
PORADNA PŘI FINANČNÍ TÍSNI. Výroční zpráva 2011. In: [online]. 28. květen. 2012 [cit. 2012-prosinec-11]. Dostupné z WWW: http://www.financnitisen.cz/doc/vyrocni_zprava_11.pdf
51
18.
Měšec [online]. © 2012 [cit. 2013-březen]. Dostupné z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/duvody-zadluzeni-lide-precenuji-sve-schopnosti/
19.
wiki.aktualne [online]. 24. leden. 2013 [cit. 2013-únor]. Dostupné z WWW: http://wiki.aktualne.centrum.cz/finance/osobni-bankrot-oddluzeni/
20.
CRIF Czech Credit Bureau: Tisková zpráva [online]. 2. leden. 2013 [cit. 2013-červen-20]. Dostupné z WWW: http://www.crif.cz/Novinky/Novinky/Pages/V-roce-2012-bylo-vyhl%C3%A1%C5 %A1eno-16-956-osobn%C3%ADch-bankrot%C5%AF,-firem-zbankrotovalo-3-692.aspx
21.
In: [online]. © 2007 [cit. 2012-listopad-24]. Dostupné z WWW: http://www.pomocsdluhy.cz/pdf/prirucka.PDF
22.
Asociace občanských poraden: O nás [online]. © 2010 [cit. 2012-prosinec-25]. Dostupné z WWW: www.obcanskeporadny.cz
23.
LILICO, A. Household Indebtedness in the EU. In: [online]. © 2010 [cit. 2012-listopad-21]. Dostupné z WWW: http://www.europarl.europa.eu/activities/committees/studies.do?language=EN
24.
SILC: Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností [online]. [cit. 2013-únor-17]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/vykazy/vykazy.nsf/i/vyberove_setreni_prijmu_a_zivotnich_ podminek_domacnosti
25.
MFCR: Analýza vybraných aspektů distribuce na FT ČR [online]. © 2009 [cit. 2013-únor-18]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Analyza_vybranych_aspektu_distibuce_ na_FT_CR_-_MFCR_2009.pdf
26.
Wuestenrot: Poskytování předsmluvních informací [online]. © 2013 [cit. 2013-červen-21]. Dostupné z WWW:
52
http://www.wuestenrot.cz/o-nas/stavebni-sporitelna/poskytovani-predsmluvnich-informaci/ 27.
Peníze.cz: Trik jak zbavit spotřebitele práv [online]. © 2013 [cit. 2013-červen-11]. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/192322-rozhodci-dolozkytrik-jak-zbavit-spotrebitele-prav
28.
JÍLEK, J. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 648 str. ISBN 978-80-247-1653.
29.
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. In: [online]. © 2006 [cit. 2012-prosinec-25]. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/insolvencni/
30.
Algin [online]. červen. 2012 [cit. 2012-prosinec-11]. Dostupné z WWW: http://algin.cz/2012/06/dluhy-domacnosti-rostou-mohou-za-to-hypoteky/
31.
Měšěc: Důvody zadlužení.Lidé přeceňují své schopnosti. [online]. [cit. 2013-únor-16]. Dostupné z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/duvody-zadluzeni-lide-precenuji-sve-schopnosti/
32.
Sbírka zákonů Česká Republika. In: [online]. 25. únor. 2013 [cit. 2013-květen-19]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/novela-zakonao-spotrebitelskem-uveru-vs-9918
33.
ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN. acss: Stavební spoření v roce 2012 [online]. © 2012 [cit. 2013-leden-25]. Dostupné z WWW: http://acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/vyrocni-zpravy-acss/vyrocni-zprava-2012/
34.
Finance: Monetární politika [online]. © 2013 [cit. 2013-červen-11]. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/makrodata-eu/menove-ukazatele/monetarni-politika/
53
54
Seznam grafů Graf 1: Objem poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření [6]................................................. 20 Graf 2: Domácnosti – hypotéky a úvěry ze stavebního spoření – srovnání [6] ....................... 20 Graf 3: Spotřebitelské úvěry domácností a jejich selhání (v mil. Kč) ..................................... 23 Graf 4: Vývoj Fincentrum Hypoindexu [8].............................................................................. 24 Graf 5: Celkové zadlužení domácností (v mil. Kč) [9] ............................................................ 26 Graf 6: Zadlužení domácností dle účelu (v mil. Kč) ................................................................ 27 Graf 7: Klientské úvěry se selháním celkem (v mil. Kč) ......................................................... 31 Graf 8: Domácnosti – pohledávky z kreditních karet (v mil. Kč) ............................................ 32 Graf 9: Podíl věřitelů z bankovního a nebankovního sektoru [19] .......................................... 35 Graf 10: Struktura klientů poradny dle věku [19] .................................................................... 36
55
Seznam obrázků Obrázek 1: Míra neschopnosti splácet v krajích podle registru Solus [14] .............................. 29 Obrázek 2: Hospodaření českých domácností [11] .................................................................. 30 Obrázek 3: Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR (v Kč) [17] ....................................... 34
56
