Bankovní institut vysoká škola Praha
Elektronické distribuční kanály a trendy budoucího vývoje v ČR The electronic channels of distribution and trends of future development in the Czech Republic Bakalářská práce
Kateřina Trochtová
Červen, 2009
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Neubauera a uvedla v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.
V Praze dne 15.6.2009 __________________________________ vlastnoruční podpis autorky
Anotace Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře s elektronickým bankovnictvím. Dále představit elektronické distribuční kanály, jejichţ prostřednictvím můţe klient komunikovat s bankou, ovládat své účty a popsat způsob jejich fungování a moţnosti jejich zabezpečení. Nedílnou součástí je stručný popis vývoje elektronického bankovnictví a predikce předpokládaného vývoje v budoucnosti, včetně televizního bankovnictví a mobilních plateb.
Annotation The main goal of this bachelor`s thesis is familiarizing the reader with electronic banking. It also presents electronic distribution channels which can be used by clients to communicate with banks, control their accounts and describes method of functioning and possibilities of their security. Part of this thesis is a short description of development and further development prediction, inclusive of TVbanking and mobil payments.
Obsah: Úvod ........................................................................................................................................... 5 1
2
3
4
Elektronické distribuční kanály ........................................................................................ 7 1.1
Pojem elektronické distribuční kanály a elektronické bankovnictví ........................ 7
1.2
Historický vývoj elektronického bankovnictví ........................................................ 9
1.3
Srovnání elektronické banky s tradiční bankou ..................................................... 11
Současný stav a možnosti elektronického bankovnictví .............................................. 13 2.1
Samoobsluţná zóna ................................................................................................ 13
2.2
Phonebanking ......................................................................................................... 14
2.3
GSMbanking .......................................................................................................... 16
2.4
JAVAbanking ......................................................................................................... 19
2.5
Homebanking ......................................................................................................... 20
2.6
Internetbanking ........................................................................................................ 5
2.7
PDA banking .......................................................................................................... 23
Výhody, nevýhody a rizika spojená s využíváním elektronického bankovnictví ....... 26 3.1
Výhody a nevýhody elektronického bankovnictví ................................................. 26
3.2
Rizika elektronického bankovnictví a jejich řízení ................................................ 30
Budoucí vývoj elektronického bankovnictví .................................................................. 40 4.1
Budoucnost dnešních forem elektronického bankovnictví .................................... 40
4.2
Televize jako nový distribuční kanál elektronického bankovnictví ....................... 43
4.3
M-commerce a m-payment .................................................................................... 46
4.4
Technologie Near Field Communication ............................................................... 49
Zhodnocení .............................................................................................................................. 52 Závěr ........................................................................................................................................ 54 Seznam použité literatury a dalších pramenů ..................................................................... 55
Úvod Bankovnictví, stejně jako jeden z mnoha oborů, vzniklo k uspokojování nově vznikající potřeby lidí. První formy bankovnictví jsou patrné jiţ před naším letopočtem, je tedy zřejmé, ţe lidé jiţ od nepaměti oceňovali výhodu, která spočívá ve vyrovnání prostředků mezi jednotlivými subjekty skrze zprostředkovatele. Termín banka (italsky banco, odtud tedy banka) vznikl před stoletími v Benátkách, kde si obchodníci s penězi museli pořídit dřevěnou lavici a na níţ s nimi mohli obchodovat. Dnešní banky jsou v mnoha případech vysoce váţené finanční instituce sídlící v honosných budovách a kromě směnárenské činnosti nabízí celou řadu dalších sluţeb, bez kterých si dnešní svět umíme představit jen těţko. Proces vývoje bankovnictví od jeho prvopočátku aţ do dnešní podoby je zapříčiněn proměnou ţivotního stylu. Aby byly banky schopny udrţet si své postavení na trhu, bylo třeba uzpůsobit své sluţby neustále se měnícím potřebám lidí. Nejinak je tomu v době sílící globalizace a informačních technologií. S pomocí prostředků multimediální komunikace mnohonásobně vzrostlo ţivotní tempo a všichni k sobě mají blíţe, neţ kdy předtím. Krédem dnešního světa je rychlost, jednoduchost, snadná dostupnost a variabilita. Nesčetně oborů lidské činnosti si nutnost přizpůsobovat se uvědomilo. Není tomu jinak ani u bankovnictví, kdy motto bank zní „svět se mění a my s ním“. Klasické bankovní sluţby přestávají současnému tempu stačit a jsou postupně doplňovány případně nahrazovány pruţnějšími, vhodnými pro současnou klientelu. Právě tyto sluţby zahrnujeme do oblasti přímého neboli elektronického bankovnictví. Cílem mé bakalářské práce je přehledně analyzovat elektronické distribuční kanály vyuţívané bankami na našem území a predikce trendů budoucího vývoje elektronického bankovnictví. V první kapitole se zabývám vývojem elektronického bankovnictví a dále pak komparací elektronického a tradičního bankovnictví. Následující kapitola analyzuje současný stav 5
elektronického bankovnictví v České republice. Nedílnou součástí práce je deskripce výhod, nevýhod a rizik spojených s vyuţíváním elektronického bankovnictví. V závěrečné části jsem se zaměřila na trendy a budoucí vývoj elektronického bankovnictví. Toto dílo není úplným přehledem moţností v oblasti elektronického bankovnictví se všemi jeho aspekty, coţ by vzhledem k jeho rozsahu nebylo ani moţné.
6
1
Elektronické distribuční kanály
Elektronické distribuční kanály nám umoţňují vzdálený přenos pomocí elektronického zařízení. Dnešní doba je charakteristická rozmachem mobilních technologií, které jsou dostupné kaţdému. Počet uţivatelů, kteří své záleţitosti vyřizují pomocí internetu nebo call center neustále roste. Pro velký počet lidí je tento způsob vyhovující, neboť si mohou srovnat nabídku více společností, zařídit si vše potřebné během dne z kanceláře či z domova. Proto elektronické kanály nabírají na důleţitosti a své vyuţití nalezly i v oblasti bankovnictví.
1.1 Pojem
elektronické
distribuční
kanály
a elektronické
bankovnictví Pojem elektronické distribuční kanály se v současnosti skloňuje ve všech pádech. Elektronické kanály slouţí k přenosu dat pomocí elektronických zařízení a vyuţívají se ve velké většině oborů lidské činnosti. Elektronické kanály umoţňují přímý prodej, který je výhodný pro kupující i prodávající. Klient si můţe během okamţiku: zjistit podmínky sluţeb a porovnat je s konkurencí, nakoupit produkty, sluţby nezávisle na otevíracích hodinách jednotlivých společností, ihned provést obchod (např. při obchodování s cennými papíry, kdy kaţdá minuta je drahá). Výhody pro společnosti, které nabízí a prodávají své sluţby a produkty prostřednictvím elektronických kanálů jsou zejména: sníţení nákladů na obsluhu klienta, 7
rozšíření pokrytí, zvýšení operativnosti prodeje, moţnost nabídky doplňkových sluţeb, minimalizace chyb lidského faktoru, oslovení širšího počtu klientů, moţnost propojení jednotlivých distribučních kanálů (např. aplikace pro prodej pomocí internetu můţe být pouţita i pro zaměstnance telefonních center, čímţ se optimalizují náklady na její vývoj i provoz jednotlivých telefonních center). Kromě samotného prodeje nabízí společnosti správu portfolia svých smluv, kupříkladu v případě banky bude mít klient přehled nejen o svých účtech, ale o podílových fondech, které prostřednictvím banky nakoupil, zjistí údaje o svém leasingu, pojistkách nebo úvěrech. Elektronické bankovnictví můţeme vyjádřit v několika ekvivalentech, jako jsou direct banking, přímé či vzdálené, e-banking. Tyto pojmy označují elektronickou formu komunikace mezi klientem a bankou. „Elektronické bankovnictví představuje elektronickou formu komunikace při řízení platebního styku a obchodování s bankovními produkty mezi bankami, bankou a klienty.“1
1
Ševčík, A. Bankovnictví I. Masarykova univerzita v Brně, 2002, 1. vydání. s. 145.
8
1.2 Historický vývoj elektronického bankovnictví Jak jiţ bylo řečeno, moderní formy komunikace, které jsou vyuţívány v bezhotovostním platebním styku jsou vázány na technický pokrok, moţnosti vyuţití výpočetní techniky, převáţně počítačů, a to jak na straně bankovní instituce, tak na straně jejich klientů. Celý finanční sektor a zejména bankovnictví neučinilo po staletí ţádnou změnu v oblasti komunikace s klienty. Banky byly omezeny na osobní kontakt s klienty pomocí své pobočkové sítě. Ve druhé polovině 20. století jsme byli svědky změny ve vzájemné komunikaci, ke které došlo v důsledku technologického pokroku v oblasti informačních systémů a vstupu substitutů postupně nahrazujících tradiční osobní kontakt klienta s bankovním úředníkem. Vývoj vyuţívání informačních technologií v oblasti bankovnictví a komunikace banky s klientem můţeme rozdělit do čtyř etap: 1. Etapa sálových počítačů v 70. letech 20. století přinesla vyuţití hromadného zpracování dat. Vůbec poprvé se objevuje vzájemná výměna dat mezi klienty a bankami nejprve prostřednictvím magnetopáskových médií a poté disket. Klienty předané informace na nosiči dat se jednoduše přenesly do bankovního informačního systému – počátky homebankingu viz. podkapitola 2.5. 2. V etapě stolních počítačů v 80. letech 20. století se objevují osobní počítače, později notebooky. k vzájemné výměně informací mezi bankou a jejími klienty dochází na kompaktních médiích, která slouţí k ukládání digitálních dat. 3. Třetí etapa souvisí se vznikem dnešního internetu, který je datován do roku 1993, kdy Tim Berners Lee vymyslel pro atomové fyziky nový způsob výměny informací. Tento nový způsob, všem známý pod zkratkou www (World Wide Web – okolo světa) byl
9
začátkem závodu za zábavou a informacemi na internetu. Sluţba www je na prvním místě v objemu přenesených dat. 4. Poslední vývojová etapa, která trvá aţ do současnosti, je charakterakteristická pronikáním počítačových zařízení do domácností. Neustále roste význam drátové a bezdrátové výměny dat klienta s bankou. Mobilní telefony, počítače a internet se staly samozřejmou součástí pracovního i soukromého ţivota. s tím je take spojena moţnost komunikace klientů s bankou prakticky 24 hodin denně 365 dní v roce. Počet uţivatelů internetu kaţdým rokem roste celosvětě, ani Česká republika není vyjímkou
% podíl z celkového počtu domácností
viz. graf 1. Graf č. 1 Vybavenost dom ácností osobním počítačem a připojením k internetu 48% 42% 40% 36% 33% 32% 30% 27% 26% 24% 19% 15% 15% 2% PC
Internet 4Q 2003
1Q 2005
2Q 2006
5%
Vysokorychlostní internet 2Q 2007
2Q 2008
Zdroj: Český statistický úřad
Dle údajů Českého statistického úřadu 48% domácností, coţ je 2,06 mil. obyvatel v ČR má doma osobní počítač a 42 % domácností tj. 1,8 mil. lidí má internetové připojení, přičemţ vysokorychlostí připojení k internetu má 33 % domácností na našem území. Graf zachycuje počet domácností vybavených osobním počítačem a připojením k internetové síti v letech 2003 – 2008. Osobní počítač vlastnilo v roce 2008 48 % domácností, tedy 2,06 mil. obyvatel, coţ je ve srovnání s rokem 2003 dvojnásobek. Nárůst vybavenosti internetem byl ještě výraznější. z domácností, které vlastní osobní počítač, má 87 % připojení
10
k internetu. z porovnání připojení k internetu v jednotlivých letech vyplývá, ţe mít počítač s připojením na internet se stalo běţným standardem. Přímé bankovnictví bezesporu patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející oblastí bankovních sluţeb. Kaţdá banka má širokou nabídku produktů, které řadíme do kategorie přímého bankovnictví. Specifikaci jednotlivých forem přímého neboli elektronického bankovnictví zahrnuje kapitola 2.
1.3 Srovnání elektronické banky s tradiční bankou Hnací jednotkou inovací ve finančním sektoru je snaha o zatraktivnění bankovních sluţeb a získání nových klientů. s rozvojem nových technologií přirozeně nastal vývoj nových produktů v bankovním sektoru. Většina bank jiţ řadu let nabízí širokou škálu produktů elektronického bankovnictví, které je stále populárnější. Jeho předností je moţnost přístupu a ovládání svého účtu téměř kdykoliv a odkudkoliv. Největší rozdíly mezi elektronickou a tradiční bankou spočívají v odlišném způsobu komunikace mezi bankami a jejich klienty. V tradiční bance probíhá nabídka produktů, zadávání platebních příkazů apod. prostřednictvím zaměstnance banky, klient se fyzicky dostaví do banky. U elektronického bankovnictví probíhá komunikace skrze komunikační kanály a klient ovládá svůj účet, aniţ by se musel dostavit na pobočku banky. Elektronická banka nepotřebuje síť bankovních poboček, v tom spočívá úspora provozních nákladů, kdy se sníţí variabilní náklady tzn. sníţení počtu personálu. Nespornou výhodou elektronické banky je dostupnost sluţeb nejen doma, ale i v zahraničí. Propojení bankovních systémů a komunikačních kanálů umoţňuje bankám rozšiřovat nabídku svých sluţeb např. digitální televizi budeme moci vyuţít jako ovladač běţného účtu. Banky prostřednictvím elektronického bankovnictví zvýšily rychlost sluţeb a jejich kvalitu. Největší výhoda elektronického bankovnictví však spočívá v úspoře času.
11
Počáteční náklady elektronické banky mohou být však vysoké, a to díky investicím do technického vybavení. Elektronické bankovnictví vyţaduje v mnoha ohledech odlišný přístup a filozofii neţ tradiční pobočkové, a to v segmentaci klientů a marketingové strategii. Výše uvedené důvody mohou být příčinou zakládání dceřiných společností mimo jiţ existující klasické banky, coţ sebou přirozeně nese zvýšení nákladů. Nevýhodu můţe někdo spatřovat také v neosobní komunikaci. Pro uţivatele i banku jsou však obrovskou nevýhodou moţné nedostatky v zabezpečení elektronického bankovnictví.
12
2
Současný
stav
a možnosti
elektronického
bankovnictví V posledních letech svět proţil bouřlivý vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologiích. Organizace, pokud chtějí na trhu uspět, jsou nuceny na změny reagovat. Fenoménem současnosti je mobilní telefon a internet. V nabídce kaţdé banky nalezneme některou z forem elektronického bankovnictví, kterými se zabývají následující podkapitoly.
2.1 Samoobslužná zóna Samoobsluţná zóna, někdy také nazývaná automatizovaná přepáţka, je alternativou přístupu klienta k bankovnímu účtu 24 hodin denně. Jde o samoobsluţný terminál, zpravidla osobní počítač, umístěný třeba v bance, který slouţí nejen k zadávání bankovních operací, ale také jako zdroj informací. V terminálu je nainstalována aplikace internetového bankovnictví, která se ovládá, stejně jako bankomat, pomocí dotykové obrazovky. Většina automatizovaných přepáţek umoţňuje klientům mimo jiné vytisknout výpis z jejich účtu. Tento způsob ovládání bankovních účtů vyuţívají zejména klienti, kteří nemají přístup k internetu. Klienti pro přístup k samoobsluţné zóně vyuţívají platební karty, pro provádění aktivních operací tj. platebních transakcí navíc v kombinaci s heslem nebo jiným autentizačním2 zařízením. V budoucnu by mohl vývoj v oblasti přístupu klientů k bankovnímu účtu přes samoobsluţnou zónu, přinést identifikaci klienta pomocí biometrických znaků3. Přechod
2
Zařízení slouţící k ověření identitity.
3
Jsou jedinečné znaky typické pro kaţdého člověka, které jsou nezaměnitelné, řadíme mezi ně zejména verfikaci
otisku prstu, rozpoznávání duhovky, analýzu sítnice, rozpoznávání obličeje a hlasu.
13
na uvedenou technologii by byl pro banky finančně velmi nákladný a není vyloučeno, ţe tato technologie ještě desítku let v bankovnictví vyuţita nebude. Výhodou samoobsluţné zóny je její snadné ovládání, naopak nevýhodou je vázanost k jednomu místu, klienti tak musí dojít na určené místo stejně, jako by šli do banky. Další nevýhodou jsou vysoké pořizovací náklady, cena samoobsluţné zóny se pohybuje v současnosti okolo jednoho milionu korun. Pro banky je efektivnější propojit funkce samoobsluţných zón s bankomaty.
2.2 Phonebanking Phonebanking
(telebanking,
telefonní
bankovnictví)
je
jednou
z nejstarších
forem
elektronického bankovnictví. Phonebanking vyuţívá pro komunikaci telefonní síť a telefonní přístroj, ať uţ mobilní nebo klasickou pevnou linku. U telefonního bankovnictví nehraje typ telefonního přístroje velkou roli. Nabídku sluţeb telefonního bankovnictví nalezneme snad u všech bank v České republice. Samozřejmě se liší rozsahem sluţeb a jejich zpoplatněním. Někde mohou klienti zjistit po telefonu pouze zůstatek na účtu a provést transakci na jiný účet, jinde zvládnou po telefonu téměř totéţ, co osobně na pobočce banky. Bankovní operace, a to nejen u phonebankingu, dělíme na dvě skupiny – aktivní a pasivní. Obecně lze říci, ţe aktivní operace se týkají samotného bankovního účtu a zůstatku na něm, řadíme sem kupříkladu příkaz k úhradě. Ve smlouvě o otevření a vedení bankovního účtu jsou vyjmenovány, které z aktivních operací lze pomocí phonebankingu provádět, výše jejich peněţních limitů pro jednotlivé transakce nebo pro dané období. Pasivní operace narozdíl od aktivních nemění stav zůstatku na účtu. Patří mezi ně údaje o produktech banky, o bance samotné, autorizované informace z informačního systému banky např. transakční historie účtu.
14
Phonebanking dělíme do dvou skupin podle toho, s kým klient komunikuje prostřednictvím telefonu. Rozlišujeme tzv. call centra, kdy s klientem komunikuje telefonní bankéř a IVR4 systémy. Pro jednodušší bankovní operace je moţno pouţívat počítač na druhé straně linky s hlasovým automatem, sloţitější operace je nutno provádět prostřednictvím telefonního bankéře. Pokud klient vyuţívá sluţeb call centra, provádí bankovní operace operátor, který je na druhé straně telefonní linky. Tento typ telefonního bankovnictví nevyţaduje ţádné zvláštní technické vybavení, postačí funkční telefon. Operátor provádí aktivní i pasivní operace po předchozí autentizaci5 pomocí generovaného jednorázového hesla, PIN6. Poskytuje klientovi také informace o novinkách v oblasti nabízených sluţeb a poradenství. Nevýhodou je vysoká finanční nákladnost provozu call centra z pohledu banky, poněvadţ telefonní hovory vyřizují bankéři a ti, jako lidská pracovní síla, jsou vysokým nákladem. Většina call center je provozována nonstop, případně si lze zvolit komunikaci i v jiném neţ českém jazyce. Interactive voice response systém je zaloţen na provádění bankovních operací pomocí menu, které se ovládá skrze tónové volby telefonu. k tomuto druhu komunikace je třeba mít telefon s tónovou volbou, která umoţňuje volajícímu zadávat volby v průběhu hovoru. Při vstupu do menu jsou klientům počítačem přehrány jeho moţnosti. Výběr moţnosti se děje pomocí číslic na telefonu. Ve velké většině případů se jedná o provádění pasivních operací. Nejvíce prováděnými operacemi jsou historie pohybů na účtu a zjištění informací. Přes IVR lze
4
Zkratka z anglického Interactive Voice Response – interaktivní hlasová odpověď
5
Proces, při kterém se ověřuje, zda je uţivatel ten, za koho se vydává.
6
Zkratka z anglického Personal Identification Number- osobní identifikační číslo
15
provést jednorázový tuzemský platební příkaz, i kdyţ to není samozřejmostí u všech bank. Velká většina bank kombinuje mezi shora uvedenými typy phonebankingu.
2.3 GSMbanking GSMbanking je bankovní sluţba, jejíţ vznik a postupný vývoj je spjat s rozšířením mobilních telefonů. Mobilní telefony mohou slouţit pro komunikaci s telefonním bankéřem nebo automatickým systémem. Kaţdý z mobilních telefonů umoţňuje komunikaci pomocí krátkých textových zpráv SMS7. Novější typy telefonů podporují technologii GSM SIM8 Toolkit nebo WAP, coţ je základní rozdělení GSM bankovnictví. GSM SIM Toolkit je technologie umoţňující nahrávání a provozování bankovních aplikací v mobilním telefonu. Bankami dodané aplikace nahrané přímo na SIM kartě slouţí ke správě účtů. SIM Toolkit je jakési makro, které usnadňuje práci s mobilním telefonem. Nahraná aplikace je šifrována a nelze z ní získat ţádné údaje v případě ztráty nebo krádeţe mobilu. Ovládání probíhá přes menu SIM Toolkit, které vyzve klienta k zadání příkazu. Pakliţe je příkaz zpracován, odešle se SMS s příslušnými informacemi. Nakonec klient obdrţí zprávu o vybrané sluţbě formou SMS nebo elektronickou poštou do e-mailové schránky. Tuto sluţbu zprostředkovávají na našem území např. operátoři T-Mobile, Vodafone. K přístupu do bankovní aplikace je nutný BPUK, jenţ obdrţí kupující od operátora společně se zakoupenou bankovní SIM kartou. Pomocí BPUKu si klient nastaví BPIN, který slouţí k identifikaci transakcí prostřednictvím GSM. BPUK je osmimístné číslo, které slouţí k prvnímu nastavení a dalším změnám BPINu. Pokud je BPUK zadán desetkrát chybně,
7
Zkratka z anglického Short Message Service – systém krátkých zpráv
8
Zkratka z anglického Subcriber Identifikation Module – identifikační modul účastníka
16
zablokuje se a je nutné zakoupit a aktivovat novou SIM kartu pro bankovní sluţby. Komunikace mezi mobilním telefonem s bankovní aplikací a serverem banky je zabezpečena šifrováním. Obrázek 1 Schéma struktury GSM ČSOB, a.s.
Zdroj:www.csob.cz [2009-03-29]
Sluţba krátkých textových zpráv tedy SMS banking je dalším druhem GSM bankovnictví. Jak jiţ vyplývá z názvu, komunikace probíhá prostřednictvím SMS. Zadávat instrukce pomocí SMS zpráv je poměrně snadné, ale z hlediska uţivatele nepříliš příjemné. SMS zprávy je nutné totiţ posílat ve formátu definovaném bankou viz. struktura SMS zprávy.
17
Struktura SMS zprávy bance ZUST_256348*11_056486_93777 Zdroj: vlastní
Klient si musí pamatovat přesný formát zpráv nebo mít po ruce manuál, který obdrţel od banky, coţ můţe být obtěţující. Vyuţití SMS je v bankovním sektoru široké. Jejich prostřednictvím můţe klient provádět aktivní i pasivní operace. Aktivní operace musí být zabezpečeny, stejně jako další typy komunikace s bankou proti zneuţití. Jednou z moţností jak zabezpečit SMS banking je pouţití autentizačního kalkulátoru, který klientovi vydá banka. Tento přístroj vygeneruje kód s určitou dobou platnosti, který klient vloţí do SMS zprávy. Dalším druhem zabezpečení je elektronický klíč9. Banky řeší problém, jak se elektronický klíč dostane ke klientovi a s tím spojené technické problémy. Moţným řešením je pevné napojení na SMS centrum určitého operátora. Aby nedocházelo k přetíţení sítě mobilního operátora, je tato sluţba zpoplatněna. Předností pevného připojení je rychlost a nezávislost na běţném provozu. Doplňkové sluţby GSM bankovnictví nejsou tak široké jako u internetového nebo telefonního bankovnictví. Vyuţitím těchto sluţeb má klient k dispozici výpis z účtu, zadá, změní, zruší trvalé příkazy, inkasa, sjedná pojištění apod. Přes GSM banking si můţe zájemce zejména zřídit termínovaný vklad, dobít kredit do mobilního telefonu, zadat a zrušit příkaz k úhradě.
9
Je autentizační a certifikační prostředek, který je zaloţen na technologii elektronického podpisu. Obsahují
obvykle soukromý klíč, veřejné klíče a certifikáty, které umoţňují ověřit podepisující osobu a platnost jejího podpisu.
18
V minulosti se dal přes mobilní telefon ovládat účet jen u jedné banky, dnes je moţné ovládat účty u více bank, kdy např. SIM karta operátora T-Mobile uloţí dvě různé bankovní aplikace. Další, poměrně novou technologií mobilního bankovnictví na principu technologie SIM Toolkit je WAP10 bankovnictví. Tento typ bankovnictví se blíţí internetovému, odlišný je v tom, ţe místo webových stránek se zobrazují stránky wapové, které jsou zaloţeny na protokolu WAP. Wapové stránky se zobrazují v mobilním telefonu pomocí nainstalovaného mikroprohlíţeče. WAPbanking umoţňují všechny modernější typy mobilních telefonů. Přístup k wapovým stránkám je moţný i z jiných technických zařízení jako jsou např. pagery, palubní počítače automobilů. Pomocí výše uvedeného technického zařízení a autorizačního klíče můţe uţivatel zejména z aktivních operací zadávat příkazy k úhradě, zjistit zůstatek na bankovním účtu a další informace o účtu. Komunikace mezi bankou a klientem je opět šifrována. Pro svou nákladnost a pomalejší načítání wapových stránek není WAPbanking příliš rozšířen.
2.4 JAVA11banking Díky investicím do nových technologií mobilních telefonů, najdeme na českém trhu banky, které nabízejí relativně nový kanál přímého bankovnictví – JAVAbanking. Sluţba je spojením mobilního bankovnictví s komfortem internetového bankovnictví. Klient je ve spojení
10
11
Zkratka z angl.ického Wireless Application Protocol – aplikační protokol pro bezdrátová zařízení Je jeden z nejpouţívanějších programovacích jazyků na světě, který vyvinula firma Sun Microsystems.
19
s bankou díky aplikaci v mobilním telefonu, kterou si stáhne do svého telefonu pomocí datového spojení. Ovládání je srozumitelné a můţeme říci, ţe i jednoduché. Komunikace probíhá díky datovému spojení v online reţimu, a tak je banka schopna zajistit rychlou odezvu. JAVAbanking umoţňuje u vybraných bank zjištění pohybů na účtu aţ devadesát dní zpětně. Rozsah sluţeb, který JAVAbankingové aplikace nabízí, je rozmanitý v pasivních operacích, kdy jej můţeme srovnat s internetbankingem. Některé banky vyţadují, aby klient měl aktivovanou sluţbu phonebanking, jestliţe chce JAVAbanking pouţívat. Po prvním přihlášení a vygenerování klíčů banka poţaduje po klientovi identifikační heslo, dva znaky PIN a heslo. U aktivních operací můţe být klient vyzván k potvrzení kaţdé z poţadovaných operací jednorázovým heslem, které musí mít uţivatel vţdy u sebe. Ochrana dat a zabezpečení je zajištěna šifrováním.
2.5 Homebanking Další sluţbou elektronického bankovnictví je homebanking, kdy bankovní aplikaci narozdíl od JAVAbankingu nemá uţivatel v mobilním telefonu, ale v počítači. V minulosti bývalo někdy mnoţství operací, hlavně ze strany podnikatelů a společností, pro banky neúnosné. V devadesátých letech minulého století tak přišli s moţností komunikace označované jako homebanking. Homebanking neboli počítačové bankovnictví, je spojením banky a klienta za pomocí osobního počítače se speciálním softwarem. Tento způsob komunikace se uskutečňuje buď
20
prostřednictvím modemu12 nebo datových sítí. Data jsou přenášena obousměrně, od klienta do banky a z banky ke klientovi, takţe dochází k velkým finančním a časovým úsporám. V počátcích zavádění této novinky klienti vyplňovali formuláře v jednotlivých bankách, kde měli své účty. Bankovní úředníci poté zadávali data získaná z formulářů do informačního systému banky. Tento způsob nebyl výhodný ani pro jednu ze stran, nedocházelo téměř k ţádnému zrychlení, natoţpak ke zjednodušení. Banky přišly s inovací, která byla zaloţena na získávání formulářů v elektronické podobě směrem od klientů na nosičích dat. Banky vybraným klientům (těm, kteří měli velký počet transakcí) poskytly počítačové programy, které jim umoţnily zadávat transakce elektronicky a ty poté ukládat např. na diskety. Údaje nemusely být jiţ v bance přepisovány do bankovního systému. Klient se ale stále ještě musel dostavit fyzicky do banky. O tento typ sluţeb postupem času rostl zájem. Aby nebyla nutná přítomnost klienta v bance, byly zavedeny nové elektronické formuláře, které se přenášely do bankovního informačního systému pomocí elektronického distribučního kanálu. Také dnes má klient ve svém počítači nainstalován bankovní software (přirozeně inovovaný), který umoţňuje v offline reţimu zjišťovat informace o jednotlivých transakcích. Práce v offline reţimu znamená, ţe klient není napojen na bankovní systém a můţe si všechny své zamýšlené operace připravit a poté po napojení (práce v online reţimu) provést např. tuzemské i zahraniční příkazy k inkasu. Tímto způsobem si můţe klient sníţit náklady na připojení. Nevýhodou je pouţívaná technologie, kdy si klient musí sám nainstalovat bankovní aplikaci. Homebanking nabízí moţnost propojení s dalšími podnikovými infosystémy např. s účetními programy.
12
Modem je technické zařízení umoţňující převod mezi analogovým a digitálním signálem a naopak.
21
Veškeré homebankingové programy jsou zaloţeny na podobném principu. Kaţdá z bank si ale sama určuje zabezpečení. Jednou z moţností přihlášení klienta do systému je autorizační certifikát a zadání hesla, vzájemná komunikace pak probíhá přes kódovaný kanál.
2.6 Internetbanking Internetové bankovnictví, jak jiţ vyplývá z názvu, umoţňuje přístup k bankovnímu účtu pomocí celosvětové sítě zvané internet. Ke komunikaci s bankou není zapotřebí ţádného speciálního softwaru, jako je tomu u homebankingu, stačí připojení k síti internet a běţný internetový prohlíţeč s technologií 128 bitového šifrování. V současnosti jiţ s tímto technickým poţadavkem není problém, dnešní počítače mají standardně nainstalovány vyšší verze. Nevýhodou je nemoţnost propojení internetového bankovnictví s dalšími podnikovými programy, jako je tomu u homebankingu, a potřeba přístupu k internetu. S postupným sniţováním cen za připojení k síti a vyuţitím vysokorychlostního bezdrátového připojení se internetbanking stal jedním z nejoblíbenějších sluţeb elektronického bankovnictví. V porovnání se sluţbou GSMbanking se můţe zdát, ţe internetové bankovnictví je méně operativní. Mobilní telefon má snad kaţdý z nás nepřetrţitě u sebe a svůj účet můţe ovládat opravdu odkudkoliv, kde přijímá mobilní telefon signál a má nabitou baterii. Pomocí internetového bankovnictví můţe klient provádět většinu aktivních a pasivních operací, kdy lze zejména zadat příkaz k úhradě, zakládat termínované vklady, získat informace o posledních platbách z účtu, kurzech měn a úrokových sazbách. Nabídka jednotlivých bank je rozdílná. Neocenitelnou výhodou je moţnost vytváření příkazů k úhradě z jím uloţených vzorů, takţe si klient nemusí pamatovat čísla účtů a ani je mít někde na papírku vypsané. Prostředí sítě internet není bezpečné, banky se snaţí o maximální ochranu přenášených dat. Operace jsou zabezpečeny prostřednictvím speciálních kódů generovaných autentizačním kalkulátorem nebo kódů zaslaných na mobilní telefon. Vygenerované kódy jsou platné a pouţitelné pouze po určitý krátký časový limit. Alternativou a rozšířeným zabezpečením 22
jsou certifikáty, které slouţí k ověření klienta a banky. Veškerá komunikace mezi bankou a klientem je kódována. Budoucnost ve styku klienta s úřady představují tzv. kvalifikované certifikáty. Je sluţbou pro občany, podnikatele i společnosti, které vyuţívají a potřebují elektronický podpis13.. Kvalifikovaný certifikát tohoto podpisu umoţňuje komunikaci s úřady státní správy a se subjekty, které ho akceptují. Kvalifikovaný certifikát zajišťuje přístup na WWW servery a obchodování na internetu, komunikaci s úřady a své vyuţití má také v rámci sluţeb portálu zdravotnických zařízení. Tuto sluţbu v současné době jiţ nabízí od 1.1.2009 Československá obchodní banka. Výhodou je, ţe k vyuţití sluţby nemusí být zájemce klientem výše uvedené banky, coţ povaţuji za velký krok dopředu.
2.7 PDA banking V roce 2003 se díky eBance na českém trhu objevila nová sluţba, která umoţnila ovládat účet pomocí kapesního počítače tzv. PDA14banking. Kapesní počítač (viz. obrázek 2) lze k internetu připojit prostřednictvím datových přenosů mobilního telefonu či propojením PDA s běţným osobním počítačem připojením na internet, čímţ však dojde ke ztrátě mobilnosti.
13
Jsou elektronické identifikační údaje odesílatele elektronického dokumentu, připojené k němu, zároveň
zaručuje i integritu dokumentu a autentizaci podepsaného. 14
Z anglického Personal Digial Assistant - osobní digitální asistent
23
Obrázek 2 PDA – kapesní počítač
Zdroj: www.ssl.aukro.cz [2009-03-29]
Pro zprovoznění sluţby nemusí klient nic nastavovat, ani instalovat ţádnou speciální bankovní aplikaci – stačí být majitelem kapesního počítače s připojením k síti internet. Kapesní počítač musí obsahovat internetový prohlíţeč podporující Secure Sockets Layer zkr. SSL protokol.15. k autentizaci a certifikaci je zapotřebí osobní elektronický nebo mobilní klíč. Přístup k účtu pomocí mobilního klíče není zpoplatněn. Klient můţe skrze PDA provádět pasivní operace a nejčastěji prováděné aktivní operace např. příkaz k úhradě. Rozhodně se funkčnost PDA nedá srovnat s internetovým bankovnictvím. Nejpodstatnější sluţby jsou pokryty, další jsou buď pro PDA technicky nevhodné (např z důvodu velikosti formuláře) nebo nejsou klienty, dle sdělení bank, pro PDA zařízení poţadovány.
15
SSL protokol poskytuje zabezpečení komunikace, šifrování a autentizace vzájemně komunikujících stran.
24
V porovnání sluţeb PDA bankingu se sluţbami GSM bankingu je jednoznačně lepší PDA banking, liší se strukturou informací, které lze získat, taktéţ i rozsahem umoţněných operací. Pomocí GSM bankingu nelze např. zakládat trvalé příkazy nebo revolvingové termínované vklady.
25
3
Výhody, nevýhody a rizika spojená s využíváním elektronického bankovnictví
Nové komunikační technologie mají přínos jak pro zákazníka, tak i pro banku. Při procesu zavádění a pouţívání nových technologií vzniká prostor kupříkladu pro neoprávněné vniknutí k cizím bankovním účtům či odcizení citlivých dat. Kapitola je rozdělena do dvou částí, z nichţ první se zabývá pozitivy a negativy elektronického bankovnictví z pohledu uţivatele i poskytovatele sluţeb. Druhá část pojednává o rizicích elektronického bankovnictví, která jsou specifická právě pro e-banking.
3.1 Výhody a nevýhody elektronického bankovnictví Komunikační kanály elektronického bankovnictví mohou jejich uţivatelé vyuţít 24 hodin denně, prakticky po celý rok. Prostřednictvím počítače, mobilního telefonu a bankovních aplikací pro elektronické bankovnictví je klient ve spojení s bankou okamţitě, snadno a prakticky kdykoliv. Klient má tak k dispozici úplný přehled o svých účtech, můţe je ovládat doma, z kanceláře či ze zahraničí, aniţ by se musel fyzicky dostavit na pobočku banky. Se zaváděním elektronických forem bankovních sluţeb a nových sluţeb elektronického bankovnictví jsou spojeny poměrně vysoké finanční náklady na pořízení technologií, zaškolení pracovníků aj., které nese banka. Dalším problémy jsou z hlediska vysoké nároky na bezpečnost komunikace a nutnost jednoznačné identifikace klienta bez osobního kontaktu. Na druhou stranu poskytováním sluţeb elektronického bankovnictví si banka sníţí celkovou výši nákladů, a to z důvodu niţších transakčních nákladů na provádění platebního styku.
26
Dalším důvodem úspor je sníţení pracovních sil ve front-office16 a back-office17. Banky mají díky elektronickému bankovnictví moţnost zvýšit efektivitu svých aktivit, posílit své postavení na trhu a zvýšit kvalitu nabízených sluţeb. Výhodou pro klienta je bezesporu výrazná úspora času, kdy se nemusí osobně dostavit do pobočky banky. Klienti jsou motivováni bankou k vyuţívání elektronických distribučních kanálů, a to především výší poplatků za jednotlivé sluţby. Jako příklad lze uvést Českou spořitelnu, a.s., která účtuje klientovi – podnikateli za zadání příkazu k úhradě pomocí internetového bankovnictví 2,- Kč za účetní poloţku, na přepáţce klient zaplatí za stejnou sluţbu 30,- Kč.
16
Přeloţeno z angl. vedení podniku.
17
Přeloţeno z angl. specialista zákaznického oddělení.
27
Nevýhodu z klientského hlediska lze spatřit v potřebě investování do zabezpečovacích zařízení a metod, které banky nabízí, jako např. do autentizačních kalkulátorů18. Vpřípadě, ţe banka zasílá klientovi jednorázové autorizační kódy formou SMS19, náklady s tím spojená samozřejmě zaplatí také klient. Mezi další nevýhodu z pohledu klienta řadíme finanční náklady spojené s nákupem potřebných technických zařízení, např. k vyuţívání homebankingu musí být klient vlastníkem počítače s potřebným softwarem. Pro klienty není příliš pohodlné pamatování si hesel a přístupových jmen, coţ by mohlo být pro starší generaci v některých případech handicapem. Největší nevýhodou pro klienta je bezesporu nedokonalé zabezpečení při komunikaci s bankou prostřednictvím elektronických kanálů, coţ prakticky není ani moţné. Přehled dalších výhod a nevýhod z pohledu klienta u konkrétních distribučních elektronických kanálů obsahuje následující tabulka 1.
18
Technické zařízení, které dokáţe generovat jednorázová hesla pro přístup k bankovní aplikaci. Tato zařízení
bývají synchronizována se bankovními systémy tak, aby obě strany generovaly stejné klíče. Ty pak klientuţivatel zadává do aplikace a ověřuje tak svou totoţnost jednoduše tím, ţe dokáţe, ţe je majitelem příslušného kalkulátoru. Generovaná hesla mají obvykle návaznost na operace, které jsou pomocí klíče generovány a uţivatel je tak nucen do kalkulátoru uvádět informace jako je číslo účtu, částka se kterou je manipulováno a podobně. Z tohoto důvodu je velmi těţké podvrhnout uţivateli falešné formuláře k potvrzení, protoţe v případě, ţe nejsou na obou stranách zadány stejné údaje, klíče jsou neplatné. Jedná se o jednu z nejvíce bezpečných metod autorizace uţivatele. 19
Jedna z metod generování jednorázových hesel.Uţivatel přímo komunikuje s bankou pomocí mobilního
telefonu. Banka při poţadavcích o autorizaci zašle klientovi SMS s potvrzovacím kódem, který klient musí zadat do aplikace. Jedná se o velmi bezpečnou metodu, která má ovšem omezení. Součástí SMS bývá informace o tom, k čemu se daný kód vztahuje. Pokud uţivatel tyto informace nekontroluje, je dost snadné mu podvrhnout falešnou webovou stránku a provést jiný krok neţ ten, který uţivatel očekává. Některé banky navíc podrobné informace ve zprávách nezasílají, takţe je není podle čeho ověřit.
28
Tabulka 1 Výhody a nevýhody jednotlivých distribučních kanálů elektronického bankovnictví
Elektronický distribuční kanál
Výhody
Nevýhody
Telefonní bankéř
klient komunikuje s pracovníkem banky (snadný přístup k různým druhům informací)
omezení časové dostupnosti (některé telefonní linky jednotlivých bank nejsou k dispozici nonstop)
IVR - automat
nonstop provoz
vlastnictví telefonu s tónovou volbou, není vzhledem ke své povaze pro uţivatele příjemný – komunikace se strojem, omezení při řešení konkrétních problémů
SMSbanking
nezávislost na výběru mobilního operátora, vlastnictví speciální SIM karty
nedostatky v zabezpečení
GSM SIMToolkit
vyšší míra zabezpečení neţ je tomu u SMS bankovnictví
finanční náklady spojené s koupí speciální SIM karty a mobilního telefonu s technologií SIM Toolkit
WAPbanking
moţnost přístupu kdykoliv
pomalé připojení a zpracování příkazů
Homebanking
přehlednost moţnost propojení s účetním softwarem moţnost zadávání hromadných platebních příkazů vysoká úroveň zabezpečení díky digitálním podpisům, šifrování
Internetbanking
není nutná instalace speciálního software snadná přístupnost snadná obsluha
Zdroj: vlastní
29
omezená moţnost přístupu (jen z počítače, který má příslušnou bankovní aplikaci) vyšší bankovní poplatky ve srovnání s ostatními formami přímého bankovnictví časová omezení (u některých bank probíhá zpracování dat jen v pracovní dny) nemoţnost propojení s dalšími programy jako je tomu u homebankingu menší operativnost větší problémy se zabezpečením (internet je veřejná síť)
3.2 Rizika elektronického bankovnictví a jejich řízení Riziko je historický výraz, pocházející zřejmě ze 17. století, kdy byl pouţíván v souvislosti s lodní plavbou. Výraz „risico“ je původem z italštiny a označoval úskalí, kterému se museli mořeplavci vyhnout. Poté se tímto pojmem vyjadřovalo „vystavení nepříznivým okolnostem“. „Ve starších encyklopediích najdeme pod tímto heslem vysvětlení, ţe se jedná o odvahu či nebezpečí, případně ţe „riskovat“ znamená odváţit se něčeho. Teprve později se objevuje význam ve smyslu moţné ztráty. Dnes jiţ víme, ţe nebezpečí představuje něco poněkud jiného a v teorii rizika souvisí s hrozbou. Podle dnešních výkladů se rizikem obecně rozumí nebezpečí vzniku škody, poškození, ztráty či zničení, případně nezdaru při podnikání.”20 Rizika se vyskytují samozřejmě také v bankovnictví, a to jak v klasickém tak i elektronickém. Poněvadţ se imperativem doby stalo poskytování sluţeb pomocí elektronických distribučních kanálů, je při zajišťování bezpečnostních sluţeb elektronického bankovnictví důleţité, aby kaţdý článek z řetězce poskytovatelů elektronického bankovnictví rizika včas identifikoval a přijal odpovídající opatření, které povede k jejich úplné eliminaci či alespoň ke sníţení případných následků. Rizika, která jsou spojena s elektronickým bankovnictvím můţeme rozdělit na: 1. obecná, vyskytují se taktéţ v oblasti klasického bankovnictví, 2. specifická pro elektronické bankovnictví (viz. níţe), přičemţ do této skupiny zahrnujeme jednak nové druhy rizik a jednak rizika existující v klasickém
20
SMEJKAL, V., RAIS, K.: Co je to riziko a analýza rizik [on-line]. 2006 [cit. 2009-04-24]. Dostupný na adrese
WWW:
.
30
bankovnictví, avšak ve zvýšené míře, kterými se budeme zabývat dále stejně jako principy řízení rizik charakteristických pro elektronické bankovnictví. Rychlost změn v elektronickém bankovnictví je způsobena inovacemi v technologiích a je mnohem vyšší neţ u tradičních bankovních sluţeb. Systémy, které podporují produkty klasického bankovnictví byly zaváděny do praxe v průběhu několika desetiletí, po důkladných testech. Zatímco u elektronického bankovnictví jsou banky často ovlivněny konkurenčním bojem, v němţ jde o co nejrychlejší implementaci nových řešení. Proto jsou kladeny mimořádně vysoké nároky na provedení analýzy rizik, co se týče bezpečnosti před samotnou implementací. Transakční webové aplikace jsou jen úzce propojeny s tradičními bankovními systémy, a to tak, aby bylo moţné STP21 elektronických transakcí. STP na straně jedné výrazným způsobem sniţuje výskyt chyb způsobených lidským faktorem, na straně druhé však zvyšuje závislost na provozní spolehlivosti. Mezinárodně uznávané principy řízení rizik týkající se elektronického bankovnictví můţeme rozdělit do čtyř oblastí, jsou jimi dohled nad elektronickým bankovnictvím, který provádí vedení banky, opatření týkající se otázky bezpečnosti, udrţení goodwill22,
21
Z anglického Straight Through Processing – automatické zpracování došlých plateb ze zahraničí bez ručních
oprav. 22
Z angličtiny - dobré jméno společnosti
31
právní aspekty. Dohled nad riziky spojenými s elektronickým bankovnictvím je efektivní, pokud jsou vedením banky zavedeny konkrétní odpovědnosti a vnitřní kontrolní mechanismy. Kaţdá banka by měla mít komplexní systém řízení rizik, jedná se např. o stanovení odpovědnosti vedoucích pracovníků za zajištění kontroly přístupu k citlivým prvkům distribučních kanálů, za pravidelné testování bezpečnostních opatření. Vedení banky by mělo dále dbát o zajištění dohledu nad outsourcingem23 a nad podobnými závislostmi na třetích stranách. Do této skupiny náleţí kupříkladu posouzení případných dodavatelů,
poskytovatelů
sluţeb,
smluvních
zajištění,
ochrany
osobních
údajů
spolupracujícími třetími osobami. Je potřeba mít vypracovány a otestovány vhodné havarijní plány pro případy selhání třetích stran. Zajištění bezpečnosti elektronického bankovnictví je jedním z nejdůleţitějších úkolů bank, jedná se o prestiţ nabízet a zabezpečovat kvalitní bankovní sluţby. Reálně nelze dosáhnout stoprocentního zabezpečení ani nejmodernějšími bezpečnostními opatřeními, banky by však na vzniklé hrozby měly včas dostatečně reagovat.
23
Uskutečňování činností ve společnosti pomocí vnějších zdrojů, delegování vedlejší činnosti a práce na třetí
stranu.
32
Mezi hrozby vyskytujícími se v elektronickém bankovnictví se řadí mimo jiné: dobrovolné zaslání přihlašovacích údajů uţivatelem (phishing24, pharming25), odchycení přihlašovacích údajů (trojské koně26, spyware27,spam28), získání hesel a dalších citlivých dat od třetích stran, kde byla tato data pouţita k úhradě,
24
Je podvodná technika tzv. hackerů (podvodníků) pouţívaná v internetovém bankovnictví. Útočníci se snaţí
získat citlivé údaje klientů bank a poté je zneuţít pro své obohacení. Vypadá to např. tak, ţe je uţivateli zaslána podvodná zpráva, která se tváří jako sdělení jeho banky, a ta ho nasměruje na podvodné stránky, kde je po něm vyţadováno zadání klientského čísla, hesla do internetbankingu. Častou záminkou je ohroţení bezpečnosti bankovního účtu klienta. 25
Podvodná činnost, při které hackeři přesměrovávají internetovou komunikaci z jednoho webu na druhý,
vypadající podobně, s cílem oklamat uţivatele a donutit je k zadání svého uţivatelského jména a hesla do databáze na jejich falešném webu. 26
Je uţivateli skrytá část programu či aplikace s funkcí se kterou uţivatel nesouhlasí. Program či aplikace
vypadají sice uţitečně, ale místo toho naruší zabezpečení počítače a umoţní útočníkovi ovládat vzdáleně počítač uţivatele. Trojský kůň se objevil uţ i v mobilních telefonech, kdy škodlivý program posílá zprávy SMS, které obsahují uţivatelem neautorizované pokyny k převodu peněţ z účtu učivatele na účet, který kontrolují podvodníci. 27
Program, který pouţívá internet k odesílání informací z počítače uţivatele bez jeho souhlasu a vědomí.
28
Sdělení šířené intenetem, nejčastěji reklama, původně se toto označení pouţívalo pro nevyţádané reklamní
e-maily, postupem času se se spam objevil i u ostatních druhů internetové komunikace.
33
neoprávněné vniknutí do systému (hacking29, clickjacking30), odposlechy. Aby se uţivatelé a banky podvodům vyhnuli jsou nezbytná bezpečnostní opatření k nimţ zejména řadíme: autorizaci – jenţ je klíčovou částí komunikace s bankou, jde o jedinou překáţku mezi uţivatelem a bankovním účtem, existuje proto řada autorizačních postupů a jimi jsou zejména certifikát31, autorizační kalkulátor moţná je autorizace pomocí SMS, (viz. kapitola 2), zajištění nezpochybnitelnosti autorství, zaručení odpovědnosti v případě transakcí elektronického bankovnictví, jehoţ účelem je dosaţení právní odpovědnosti, důvěrnost přenášených dat – utajení zpráv je zajištěno jejich šifrováním, integritu přenášených dat – zajištění celistvosti zpráv, které nemohou být pozměňovány ani podvrţeny případným pachatelem,
29
Výraz hacking je odvozen z anglického hack tj. hákovat ve smyslu proniknout do počítačových systémů s cílem
získat jak informace o systému, tak přístup k datům v systému. 30
Nová metoda hackingu, kdy hacker překryje zobrazované webové stránky vlastním obsahem, cílem útoku je
přimět uţivatele ke kliknutí. Ke zneuţití bankovního účtu můţe dojít skrze klikání uţivatele, kterým se ale ve skutečnosti na pozadí originálního webu dané banky provádí bankovní transakce. 31
Pouţívá bankovní aplikace pro ověřování totoţnosti přistupující osoby, jedná se o běţný soubor, který je
uloţena libovolném médiu, z hlediska bezpečnosti je nejlepší umístění certifikátu načipovou kartu, jejíţ čtečku musí mít uţivatel připojenu ke svému počítači.
34
důvěrnost klíčových informací – toto opatření je třeba zajistit jak při zpracování dat v bance, tak především při zpracování dat třetími osobami, vhodné oddělení pracovních povinností jednotlivých zaměstnanců – cílem je zamezit přílišnému nebo nepříliš vhodnému kumulování oprávnění zaměstnanců banky, vytváření auditních záznamů o kaţdé transakci a její vyhodnocení, s tím souvisí skórování32 klientů bankou, sledování jejich chování a kontrolování toků informací směrem k a od klienta, akvizice klientů musí být podmíněna také kritériím standardů jako jsou AML33 a KYC34. Do mezinárodně uznávaných principů řízení rizik, které se týkají elektronického bankovnictví řadíme ještě, jak jiţ bylo uvedeno, goodwill tj. udrţení dobré pověsti a právní aspekty přímého bankovnictví. Drobné chyby mohou tvořit velmi podstatné ztráty, zůstávají ovšem často veřejnosti nepovšimnuté a samy finanční instituce je samozřejmě nezdůrazňují, protoţe by mohly
32
Skórování klientů je hodnocení jejich rizikovosti.
33
Z anglického Anti Money Laundering – proti praní špinavých peněz. Tento systém pracuje jako detekční
sluţba, která sleduje centrální zpracování finančních transakcí, přičemţ činnost systému je rozdělena do několika oblasti. Tento nástroj finančním institucím pomáhá účinně bojovat proti praní špinavých peněz a to tak, ţe efektivně detekuje, analyzuje a oznamuje podezřelé nebo neobvyklé transakce. Toto řešení odpovídá všem zákonným předpisům. 34
Z anglického Know Your Client – poznej svého klienta. Uplatňování této zásady spočívá ve shromaţďování
poţadovaných informací o klientech, monitorování potenciálních i stávající klientely, porovnání klientů se seznamy sankciovaných osob tzv. black listy a vyhodnocování jejich rizikovosti.
35
poškodit jejich reputaci. Právě riziko poškození reputace neboli tzv. reputační riziko je totiţ váţnou hrozbou pro finanční instituce a ony samotné se jej obávají. Reputační riziko splňuje charakteristiky operačního rizika, je nefinančním rizikem zasahujícím do všech oblastí činností. Reputačním rizikem se rozumí riziko ztráty ze změny reputace na trzích, které jsou způsobeny především nekvalitním poskytováním sluţeb, nedodrţováním smluvních podmínek a zejména nerespektování dobrých mravů při provozování podnikatelské činnosti. Ve finančním sektoru se spolu se standardizací produktů stala reputace jedním z nejvýznamnějších konkurenčních činitelů a banky tak věnují řízení reputace velké úsilí. Jako příklad poškození reputace můţeme uvést únik citlivých údajů o klientech Československé obchodní banky v roce 2007.
36
Co se týče právních aspektů, tak banka zpracovává osobní údaje klientů (fyzických osob) za účelem, který je nutný pro plnění zákonných povinností35, v rozsahu a z důvodů, které bezprostředně souvisí s bankovními obchody či sluţbami a pro svou vnitřní potřebu (např. sledování kvality sluţeb a spokojenosti klientů). Osobní údaje slouţí k nezaměnitelné identifikaci klienta a těmito jsou zejména příjmení, jméno, titul, rodné číslo příp. datum narození, adresa, čísla průkazů totoţnosti. Zpracování těchto údajů probíhá v bance automatizovaným nebo manuálním způsobem a mělo by podléhat nepřetrţité kontrole fyzické i technické.
35
Vybraná ustanovení zákonů, která bance ukládají povinnost získávat a uchovávat osobní údaje: a)
Dle ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách je kaţdá banka povinna pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách, včetně rodného čísla, pokud nebylo přiděleno datum narození, vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo moţné bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Na tyto získané a zpracované údaje se vztahují ustanovení zákona o bankách o bankovním tajemství.
b) Dle ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách je kaţdá banka povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohroţuje stabilitu banky. Tato povinnost vyţaduje, aby si banka opatřovala, zpracovávala a uchovávala údaje o svých klientech, fyzických i právnických osobách.
c) Dle ustanovení § 41c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách je kaţdá banka povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje vést ve své evidenci. Identifikačními údaji jsou dle tohoto ustanovení u fyzické osoby jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, pak datum narození, popřípadě identifikační číslo.
37
Všechny osoby, které přichází do styku s osobními údaji, a to v rámci výkonu pracovních či smluvně převzatých povinností musí být vázány mlčenlivostí. Veškeré informace o klientech jsou chráněny bankovním tajemstvím. Bankovní tajemství spočívá v povinnosti zachovávat mlčenlivost o výše uvedených informacích, nedá-li klient výslovný souhlas k jejich sdělení. Banka můţe sdělit údaje bez klientova souhlasu pouze v případech, kdy to stanoví zákon č. 21/1992 Sb., o bankách § 38 odst. 336 a 437.
36
Zprávu o záleţitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez
souhlasu klienta jen na písemné vyţádání a) soudu pro účely občanského soudního řízení, b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon, c) správcům daně za podmínek podle zvláštního zákona o správě daní a poplatků, d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle zvláštního právního předpisu ve sporu navrhovatele proti instituci, e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí, f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluţí, včetně dluhu na přiráţce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory, ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku, g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluţí; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona, i) úřadu práce ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků, j) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské sluţby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona,
38
Uvedené principy řízení rizik nejsou uspořádány podle významu. Významnost jednotlivých principů je vţdy dána faktickým prostředím banky, druhem distribučního kanálu, typy rizik, provozní a organizační strukturou, firemní kulturou a mnoha dalšími činiteli v dané finanční instituci.
k) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské sluţby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona . Písemné vyţádání musí obsahovat údaje, podle nichţ můţe banka příslušnou záleţitost identifikovat. 37
Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyţádání orgánů sociálního zabezpečení nebo
okresních úřadů ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce dávky včetně jejího vymáhání identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu a osobách oprávněných nakládat s peněţními prostředky na tomto účtu a údaje o záleţitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněţ povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyţádání úřadu práce.
39
4
Budoucí vývoj elektronického bankovnictví
Budoucnost znamená pro elektronické bankovnictví nejen novou nabídku sluţeb a funkcí, ale také více moţností, jak se klient „dostane“ do banky. Dosavadní aplikace elektronického bankovnictví, jako je internetbanking nebo GSM banking, určitě nebudou upadat, poněvadţ mají silný potenciál a celou řadu výhod, kterými se mimo jiné zabývala předchozí kapitola.
4.1 Budoucnost dnešních forem elektronického bankovnictví Díky tomu, ţe telefonní přístroj má v současnosti snad kaţdý, je velmi vyuţívaným komunikačním prostředkem i v bankovnictví. Klient komunikuje buď s hlasovou samoobsluhou (IVR) či telefonním bankéřem. Stále více lidí oceňuje ţivý kontakt se zástupcem společnosti – banky, zvyšuje to kredibilitu a „důvěrnost“ vzájemného vztahu. Hlasové samoobsluhy v současné době zatím rušeny nejsou a jako doplňkový kanál ještě budou po nějakou dobu určitě fungovat, jen na ně z hlediska komunikace, není kladen jiţ takový důraz, jako tomu bylo v minulosti. Z výše uvedeného vyplývá, ţe zákazníka nezajímá pouze kvalita sluţby, ale také způsob jakým s ním společnost komunikuje. a právě kvalita komunikace se stala jednou z rozhodujících konkurečních výhod. Telefonní bankéř se postupem času stal, hned po internetbankingu, nejoblíbenějším distribučním kanálem. Po telefonu lze provést všechny základní operace (viz. kapitola 2). Dále má klient přehled o stavu svého běţného bankovního účtu, úvěrového účtu aj. Velmi oblíbenou a cennou sluţbou je moţnost průběţného kontrolování stavu splácení hypotéky. V dlouhodobých předpovědích se predikuje, ţe telebanking, jak ho známe dnes, postupně nahradí modernější technologie, po řadu let však ještě bude součástí elektronických distribučních kanálů v bankovním sektoru, a to především v oblasti poradenství. 40
GSMbanking je (v porovnání s phonebankingem) jiţ méně vyuţívanou sluţbou, a to i přesto, ţe je ze strany bank zvýhodněna cenově. Na rozdíl od jiných kanálů přímého bankovnictví GSMbanking nabízí pouze omezené mnoţství sluţeb a obsluha není srozumitelná a přehledná. Pouţívání GSMbankingu si ve středně velké společnosti pro komunikaci s bankou můţeme představit jen ztěţí. Do budoucnosti mobilní komunikace se i přes drobné komplikace vkládají velké naděje a nejen v oblasti elektronického bankovnictví. Celosvětovým trendem je, co moţná nejširší vyuţití mobilních telefonů od přenosu hlasu po přenos televizního signálu. Vše nasvědčuje tomu, ţe internet a komunikace prostřednictvím mobilu se budou čím dále více propojovat. Jiţ dnes mobilní telefony doplňují internetové bankovnictví, neboť jsou vyuţívány jako prostředek pro zvýšení bezpečnosti (zasílání kódů k potvrzení aktivních bankovních operací na mobilní telefon pomocí SMS zpráv). WAPbanking doposud nepatří mezi příliš oblíbené sluţby, k čemuţ při jeho zavádění na trh přispěla skutečnost, ţe mobilní telefony podporující tuto technologii byly v té době ještě málo rozšířeny. V nabídce bank se poté objevily další druhy e-bankingu, které byly méně nákladné, a zpracování příkazů probíhalo rychleji. Pro jeho slibnou budoucnost nehovoří ani sloţitější obsluha a při pouţívání mimo území České republiky i vyšší finanční náklady. Podobně je na tom JAVA a PDA bankovnictví. Co se týká oblíbenosti sluţby homebanking, tak ta je na tom v porovnání s WAPbankingem o poznání lépe, a to zejména u středních a velkých podniků. Dnešním trendem je však nahrazování řady funkcí homebankingu internetovým bankovnictvím. Tento substituční proces je zcela samozřejmý, poněvadţ výhody internetbankingu oproti homebankingu jsou zcela zjevné a spočívají zejména v dostupnosti, rozšířenosti, komfortu a přehlednosti, která je dána grafickým vzhledem webových stránek.
41
Internet je ve 21. století nejoblíbenějším kanálem elektronického bankovnictví ve vyspělém světě. Budoucí trend bude spočívat v integraci nových funkcí do stávajících aplikací internetbankingu. s jejich pomocí budou mít klienti moţnost sjednávat a ovládat další finanční produkty. Jednou z těchto funkcí by mohl být tzv. pre-scoring, coţ je proces při kterém banka na podkladě vyhodnocení chování klienta a jeho nakládání s finančními prostředky nabídne klientovi svůj konkrétní produkt, jenţ mu bude nejvíce vyhovovat př. navýšení kontokorentu, ukládání volných peněţních prostředků na spořicí účty. Další moţností zapojení nových sluţeb do aplikace internetbankingu je správa úvěrů, nákup a prodej cenných papírů. Velký počet evropských bank nabízí uţivatelům informační servis online nebo vybrané pojistné produkty. Budoucí vývoj internetbankingu spočívá ve zvyšování a zlepšování zabezpečení a kompatibility. Výše popsaný celosvětový trend budou následovat i české banky. Dnes je moţné čerpat předschválené úvěry přes internetbanking a do budoucna budou mít banky ve své nabídce sluţbu, jejíţ prostřednictvím bude moţné v jednom prostředí koupit investiční a pojistné produkty. Např. Raiffeisenbank má jiţ ve své nabídce nákup a prodej investičních produktů skrze internetové bankovnictví. Při zmiňování trendů v bankovnictví nesmíme zapomenout ani na samoobsluţnou zónu. Banky moţná jednou budou moci klient identifikovat pomocí biometrických údajů (jako jsou otisk prstu, geometrie dlaně, záznam hlasu) a poté bude mít klient moţnost realizovat široké portfolio základních bankovních operací, jako jsou náhledy na pohyby na účtu, tisk výpisů, výběry, vklady, příkazy k úhradě aj. Klient si bude rovněţ moci sjednat jednoduchý produkt nebo jen zadat zpracování nabídky, která mu bude zaslána prostřednictvím elektronické pošty. Např. klienti banky GE Money mohou od května letošního roku v samoobsluţné zóně vyuţívat k obsluze svého účtu terminál internetového bankovnictví.
42
S procesem digitalizace v České republice se bude pojit i nová bankovní sluţba spočívající v ovládání bankovního účtu pomocí digitální televize. Touto moţností přístupu a ovládání účtu se zabývá mimo jiné následující podkapitola.
4.2 Televize
jako
nový
distribuční
kanál
elektronického
bankovnictví Tuzemští uţivatelé se učí běţně pracovat s on-line aplikacemi a explicitně vyţadují také nové moţnosti komunikace i s institucemi, jako jsou nejrůznější úřady, banky atd. Stále větší význam je kladen na integraci sluţeb a schopnost poskytovat kromě běţných moţností celou řadu nejrůznějších produktů a funkcí v jediném, kompaktním a snadno dostupném rozhraní. Metody komunikace s bankou se diferencují. Pro určitý typ akcí je vhodnější vyuţít internetového bankovnictví, pro další GSMbanking nebo PDA. K tomu se pomalu přidává funkce DVB-T38/IPTV39 bankovnictví jako další z řady alternativ. Jedním z nových perspektivních distribučních kanálů mezi bankou a jejími klienty je tedy digitální televize. K přenosu dat dochází pomocí internetu (IPTV) nebo pozemního digitálního vysílání (DVB-T). Tzv. set-top boxy40 umoţňují interaktivní činnost a dostatečné zabezpečení k tomu, aby byly méně vybavenou alternativou k internetovému bankovnictví. Jejich velkou výhodou je, ţe tuto formu přímého bankovnictví mohou vyuţívat i ti, kteří z nějakého důvodu
38
Z anglického Digital Video Broadcasting – Terrestrial – pozemní digitální vysílání
39
Z anglického Internet Protocol TeleVision – internetový televizní protokol, který patří do skupiny protokolů
na jejichţ principu funguje celosvětová síť internet. 40
Ke všem televizorům mohou lidé dokoupit set-top box, který se zapojí mezi anténu a televizor. Je to technické
zařízení, které přijímá digitální vysílání.
43
nemohou nebo nechtějí pouţívat se správě svých účtů počítač. Navíc zavedení této formy elektronického bankovnictví pro banku nepředstavuje větší problém, neboť k tomu vyuţívá modifikovanou verzi internetbankingu. Tu je však třeba uzpůsobit moţnostem televizního settop boxu, které jsou omezenější a jednodušší neţ u běţného počítače i co se týče zobrazení. Podmínkou ovládání bankovního účtu pomocí digitální televize je propojení set-top boxu s pevnou linkou nebo kabelem a digitální přijímač, který je kompatibilní s multimediální platformou MHP41. Zatím jedinou bankou v České republice, která nabízí moţnost ovládání bankovního účtu skrze internetovou televizi je Poštovní spořitelna ze skupiny Československé obchodní banky. Sluţba TV Banka PS je dostupná pomocí aplikace Windows Media Center, tu ovládá klient pomocí speciálního dálkového ovladače, kterou připojí k počítači nebo prostřednictvím myši a klávesnice. Počítač musí být vybaven televizním tunnerem42 pro příjem televizního signálu. Do aplikace se klient přihlásí přes menu internetové televize a PIN. Aktivní operace jsou potvrzovány jednorázovým autorizačním kódem – SMS klíčem, který je zasílán klientovi na mobilní telefon.
41
Je zkratkou z angl. Multimedia Home Platform, tj. domácí multimediální platformy, kdy jde o synonymum
interaktivního vyuţití digitálního vysílání. Jedná se o standard s jehoţ pomocí se přenáší v digitálním vysílání doprovodné aplikace, malé počítačové programy. Je postaven na programovacím jazyku JAVA. Jednotlivé aplikace dělíme do tří skupin, programy první kategorie internet nepotřebují vůbec (předpověď počasí, hry), další ho vyuţívají pouze pro přenos směrem od diváka tj. hlasování a třetí skupina vyţaduje obousměrnou internetovou komunikaci (hledání na internetu, ovládání bankovního účtu). 42
Tzv. TV karta, coţ je grafická karta, která umí přijímat televizní signály pomocí antény či kabelu.
44
„Funkcemi TV Banky PS jsou: zjištění zůstatku, pohyby na účtu (historie účtu), podrobné informace o účtu, příkazy čekající na zpracování – tato funkce nabízí přehled platebních příkazů, které ještě nebyly bankou přijaty ke zpracování. V rámci této funkce můţe klient příkaz s budoucím dnem splatnosti změnit nebo zrušit.“43 Nabídka platebních operací TV Banky PS: příkaz k úhradě, převody mezi účty náleţející jednomu klientovi, trvalý příkaz k úhradě, inkaso, dobíjení kreditů mobilních operátorů. Pasivními operacemi prováděnými pomocí TV Banky PS jsou zejména: zjištění informací o účtu,
43
Postovnisporitelna.cz
[online].
Dostupné
z WWW:
elektronicke-bankovnictvi/Stranky/tv-banka ps.aspx>.[cit. 2009-03-29]
45
informování o aktuálních měnových kurzech. Dle mého názoru digitální televize bude v budoucnosti jedním z klíčových distribučních kanálů, který bude snadno pouţitelný širokou veřejností. Navíc se digitální televize v řadě zemí rozvíjí velmi rychle i jako jedna z platforem e-commerce44.
4.3 M-commerce a m-payment M-commerce (mobil commerce) je uţším odvětvím e-kommerce. Jedná se o e-kommerci provozovanou prostřednictvím mobilních telefonů. Pojem m-commerce se objevil teprve před pár lety a představuje nový distribuční a platební kanál. M-commerce zahrnuje celou řadu aplikací a obchodních modelů, které se pojí s určitým druhem pouţité technologie a rozsahem funkčnosti. M-commerce se vyznačuje jedinečnými znaky, které jí dávají jisté výhody v porovnání s tradičními formami komerčních transakcí, včetně e-commerce. Řadíme mezi ně moţnost: okamţitého spojení, provádět transakce a vyuţívat sluţeb kdykoli, vyuţívat sluţby a provádět transakce kdekoli bez ohledu na geografickou polohu, jednoduché autentizace pomocí SIM karty, která je zaregistrována u mobilního operátora, SIM karta má své vlastní číslo,
44
Takto se označují veškeré obchodní transakce realizované za pomoci internetu a dalších elektronických
prostředků.
46
vyuţívat proaktivní funkce, coţ souvisí s push45- marketingem, který zahrnuje aktivity obchodníků, které jsou prováděny za účelem propagování nějakého produktu. Zákazník si můţe vybrat, o kterých produktech chce být informován tj. relevantní informace jsou doručeny klientům, kteří o ně mají zájem. Uvedené moţnosti m-commerce přináší výhody ve formě nabídky jedinečných sluţeb, které jsou nabízeny bez ohlednu na denní dobu či lokalitu, kde se klient nalézá. Díky m-commerci je moţné řešit rychle časově kritické situace, uţivatelé mohou kupříkladu rychle reagovat na pohyby na burze cenných papírů. Pro masovější rozšíření m-commerce je potřeba učinit ještě několik kroků týkajících se především redukce cen za sluţby operátorů, inovace technologie zařízení, co se týče jejich zabezpečení, kvality a celkového zatraktivnění nabídky firem působících v oblasti m-commerce. Dle průzkumů světových agentur rozvoj technologií vytvoří z tohoto segmentu e-byznysu úplně novou sféru e-commerce. S m-commercí souvisí mobilní bankovnictví a s ním mobilní platby – m-payment. Mobilní platba je taková, při níţ je pouţit mobilní telefon, který s podporou nejrůznějších technologií zaúčtuje částku transakce na vrub ať uţ telekomunikačního nebo jiného účtu zákazníka. Podle výše transakce hovoříme o mikro platbách, které se zaúčtovávají na vrub telekomunikačního účtu, a výše transakční částky se pohybuje v rozmezí od tří do několika set korun českých. Vedle mikro plateb existují také makro platby z jejichţ názvu vyplývá, ţe se jedná o vyšší transakční částky od několika stovek korun českých výše. Makro platby za zaúčtovávají na vrub účtu finanční instituce.
45
Z angličtiny – tlačit.
47
S úmyslem zajistit rozvoj m-commerce bylo zaloţeno jiţ několik asociací. Např. v roce 2001 byla zaloţena společnostmi American Express, JCB, Master Card a Visa asociace s názvem Mobile Payment Forum. Jde o celosvětovou asiciaci, která sdruţuje partnery z bankovnictví, technologické společnosti a mobilní operátory a jejich společným cílem je umoţnit pouţití bezdrátové komunikace pro placení kdykoliv a kdekoliv s pouţitím platební karty. Také v České republice byla v roce 2002 zaloţena MPA (Mobile Payment Association46), která sdruţuje přední mobilní operátory a banky v České republice. Jejími zakladateli byli tři mobilní operátoři a pět bank. Mezi cíle této asociace patří zavedení standardního platebního nástroje vyuţívajícícho mobilní zařízení a stimulace vyuţití mobilních technologií finanční sluţby jako jsou mobilní bankovnictví, mobilní platby apod. Doposud nebyl pro český trh nalezen ţádný model mobilních plateb s účastí bank. Řešení mobilních plateb musí: být dostatečně srozumitelné a celkově jednoduché pro uţivatele, eliminovat nutnost registrace uţivatelů, konečnému zákazníkovi nenavýšit celkovou cenu nákupu při pouţití mobilní platby ve srovnání s jinými metodami, nabídnout obchodníkům přidanou hodnotu. Pro mikro platby vyuţívají mobilní operátoři vlastní řešení (např. T-Mobile nabízí m-platby do částky 350,- Kč u sjednaných obchodníků). U větších částek se mobilní operátoři potýkají
46
Z angličtiny - Asociace pro mobilní platby
48
se zákonnými omezeními a úvěrovým rizikem. V případě, ţe zákazník neuhradí svou měsíční fakturu způsobí operátorovi pouze vnitřní škodu. Za přímou škodu jsou povaţovány náklady za nezaplacené sluţby jiných mobilních operátorů tzv. roaming47 a obchodníků, kterým operátor musí vţdy zaplatit za své klienty. Dle průzkumu MPA jak u obchodníků, tak i u klientů, je český trh ještě tzv. nezralý pro tento typ plateb. Bariérou pro zavedení této sluţby je neexistence jednotného standardu. Banky v České republice přistupují k platbám skrze mobilní telefon různě – některé vidí m-platby jako zajímavou obchodní příleţitost a některé tento způsob placení povaţují spíše za futuristickou vizi. Např. pro vedení Raiffeisenbank je mobile payment zajímavým tématem pro mikro platby, ale vnímají jej spíše jako vzdálenou budoucnost. S mobilními platbami souvisí inovační technologie Near Field Communication, kterou popisuje následující podkapitola.
4.4 Technologie Near Field Communication S rozšířením elektronického bankovnictví souvisí vývoj a implementace nových technologií a nových způsobů placení za produkty a sluţby. Jednou z těchto inovačních technologií je Near Field Communication zkr. NFC díky níţ je moţná komunikace na krátké vzdálenosti mezi elektronickými přístroji tj. mobilními telefony, PDA, počítači, platebními terminály. Můţe mít ale formu např. klíčenky či platební karty, a to díky implementovanému čipu.
47
Technologie, která umoţňuje vyuţití mobilního telefonu se SIM kartou českého operátora v zahraničí. Operátor
působicí na našem území musí mít uzavřenou roamingovou dohodu se zahraničním operátorem.
49
Technologie NFC je velmi blízká technologii Bluetooth, na rozdíl od ní ale podporuje řadu standardizovaných protokolů, které slouţí k bezpečnému přenosu dat. Tato technologie byla vyvinuta společnostmi Sony, Philips a Visa. NFC je kombinací bezkontaktní identifikace (RFID – Radio Frequency Identification) a propojovacích technologií, funguje v páswmu 13,56 MHz běţně na vzdálenost několika málo centimetrů. Je tedy zřejmé, ţe ke komunikaci stačí, aby byly kompatibilní elektronické přístroje blízko u sebe. NFC byla testována po dobu šesti měsíců např. ve francouzském městě Caen. Pouţívání NFC mělo názorně předvést, ţe zákazníci mohou jednoduše a bezpečně provádět platební operace, nakupovat a získávat informace ze pomoci svých mobilních telefonů. Nejlépe hodnocenou předností NFC při zkušením provozu byla moţnost platit mobilním telefonem kaţdodenní nákupy. NFC se vpraxi uplatňuje zejména: ve sluţbách pro turisty, kdy na vybraných informačních místech je na mobiní telefon po projetí příslušným čtecím zařízením NFC proveden hovor či poslána textová zpráva informující např. o dané památce či místu. V České republice byla technologie NFC testována minulý rok na Sázavafestu v Kácově mobilním operátorem O2, kdy se
návštěvníci hudebního festivalu mohli dozvědět pomocí NFC zajímavosti
o vystupujících interpretech. V maloobchodních řetězcích vybavených potřebnými terminály, které umoţňují platby pomocí mobilních telefonů vybavených technologií NFC. V České republice tento platební systém ještě zaveden nebyl. Zkušební provoz v oblasti nákupu přestupních jízdenek ve vozech městské hromadné dopravy byl zahájen v květnu 2009 v Plzni. Další fáze vývoje bude od poloviny léta do konce letošního roku zaměřewna na vyuţití elektronické peněţenky v mobilu i mimo dopravu. Bude se jednat o platby za produkty a sluţby u smluvních partnerů. 50
Mobilní platby jsou čím dál oblíbenější a získávají si důvěru zákazníků. Díky mobilním platbám dochází ke zvýšení ţivotního standardu. Dle dnes dostupných analýz se do roku 2012 více neţ zdvojnásobí počet uţivatelů platících za produkty či sluţby pomocí mobilního telefonu.
51
Zhodnocení Elektronické neboli přímé bankovnictví se vyvinulo z důvodu toho, ţe banky chtěly své sluţby zatraktivnit a získat nové klienty. s rozvojem nových technologií samozřejmě nastal vývoj v oblasti bankovnictví. Banky jiţ několik let mají ve své nabídce různé formy elektronického bankovnictví, jsou jimi: samoobsluţná
zóna,
phonebanking,
GSMbanking,
JAVAbanking,
PDAbanking,
internetbanking a homebanking. Kaţdá z forem elektronického bankovnictví má své výhody a nevýhody, přičemţ největší předností elektronického bankovnictví je bezesporu snadná dostupnost sluţeb. Naopak nevýhodou jsou pak nedostatky v zabezpečení elektronického bankovnictví, a to i přesto, ţe vývoj v této oblasti jde neustále mílovými kroky dopředu. Jednou z priorit všech bank je nabídnout svým klientům základní, dnes uţ prověřenou řadu funkcí některého z elektronických distribučních kanálů a zároveň jim poskytnout co moţná největší přidanou hodnotu. Ta představuje konkurenční výhodu. Celosvětovým trendem je, pokud nebudeme brát v úvahu nové formy a úrovně zabezpečení, centralice ovládání klientských financí. Ještě před několika málo lety bylo pro banky poskytnutí základních moţností ovládání bankovního účtu online konkurenční výhodou, dnes se poskytnutí komplexní sady funkcí stalo samozřejmostí. Stále větší význam je kladen na integraci sluţeb a schopnost poskytovat běţně dostupné moţnosti týkající se přístupu k bankovnímu účtu. Cílem bank je poskytovat celou škálu sluţeb a uţitečných funkcí v jediném a snadno dostupném rozhraní tzn. nabídnout svým klientům maximální usnadnění při správě svých financí. Oblíbenost dosavadních distribučních kanálů elektronického bankovnictví v ţádném případě neznamená, ţe nebudou vznikat nové cesty komunikace mezi klientem a bankou. Vývoj
52
mnoha nových bankovních sluţeb je teprve na svém začátku a s ním souvisí pochopitelně i změny v oblasti distribučních kanálů. Banky jiţ velmi záhy začnou, pokud jiţ tak neučinily, klást důraz na vztahy se svými stávajícími klienty a taktiku získávání nových, stejně tak jako pouţívat CRM systémy (Customer Relationship Management, systémy podporující řízení vztahů se zákazníky). Globálně lze říci, ţe dnešní formy elektronického bankovnictví nebudou upadat, neboť mají silný potenciál (především internetbanking a GSMbanking) a stále větší počet klientů je přijímá za své. Jiţ za krátkou dobu se objeví na českém trhu nová forma elektronického bankovnictví tzv. DVB-T/IPTV bankovnictví. Slibnou budoucnost mají před sebou mobilní platby a s nimi související mobilní bankovnictví.
53
Závěr Cíl bakalářké práce jsem splnila. Nejprve jsem se zabývala distribučními kanály obecně, dále jsem čtenáře seznámila s vývojem přímého bankovnictví a jeho jednotlivých forem. Mezi elektronické distribuční kanály řadíme internet, telefon, přičemţ mobilní telefon a PDa a další různé organizéry směřují k téměř ekvivalentní úrovni sluţeb, jaké nabízí internet. Klienti tak dnes vyuţívají alternativu ověřovat zůstatky na svých účtech pomocí internetového či mobilního bankovnictví nebo zadávat platební příkazy. Naproti tomu s komplikovanějšími operacemi, jakou je např. ţádost o úvěr klient raději zajde do pobočky a bude je chtít probrat s bankéřem osobně. I toto by se do budoucna mohlo změnit díky novince, kterou je videobanking. V kapitole druhé jsem se zabývala jednotlivými aktuálními formami elektronického bankovnictví v České republice. Významná je kapitola třetí, která pojednává o výhodách a nevýhodách jednotlivých druhů přímého bankovnictví, rizicích, které se k nim pojí a principech řízení těchto rizik. Stěţejní je poslední čtvrtá kapitola o trendech, které se v oblasti elektronického bankovnictví ve světě objevují a jsou pomalu implementovány do sluţeb bankovnictví České republiky, jako je bankovnictví provozované za pomoci digitální televize nebo čipu umístěného v mobilním telefonu. Závěrem lze říci, ţe elektronické distribuční kanály bank působících v České republice jsou na úrovni srovnatelné s okolními zeměmi, v některých aspektech, díky absenci zátěţe z minulosti, dokonce před nimi.
54
Seznam použité literatury a dalších pramenů Monografie: [1]
DVOŘÁK, P.: Bankovnictví pro bakéře a klienty, 3. vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2005. 673 s. ISBN 80-7201-515-X.
[2]
GKOUTZINIS, A.: Internet banking and the law in Europe: regulation, financial integrations and electronic commerce. 1st. pub. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. 354 p. ISBN 978-0-521-86071-0.
[3]
HARTLOVÁ, V., SOLDÁNOVÁ, M., SVOBODOVÁ, J., ŢLEBKOVÁ, M.: Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, 1.vyd. Zlín: Fortuna, 2004. 199 s. ISBN 807168-900-9.
[4]
JIROVSKÝ, J.: Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství. Praha: Grada Publishing, 2007. 284 s. ISBN 978-80247-1561-2.
[5]
JUŘÍK, P.: Platební karty – velká encyklopedie 1870-2006, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 296 s. ISBN 80-247-1381-0.
[6]
PÁNEK, D.:Bankovní sluţby, 1.vyd. Brno: ESF MU, 2001.70 s. ISBN 80-210-2691-X
[7]
PETRJÁNOŠOVÁ, B.: Bankovnictví II, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 167 s. ISBN 80-210-2503-4.
[8]
PŘÁDKA, M., KALA, J.: Elektronické bankovnictví: rady a tipy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 166 s. ISBN 80-7226328-5.
[9]
ŠEVČÍK, A.: Bankovnictví I. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 159 s. ISBN 80-210-3019-4. 55
[10]
ŘÍHA, Z. Elektronické bankovnictví. Brno, 2006. 59 s. Masarykova univerzita v Brně. Bakalářská práce.
[11]
PEKÁRKOVÁ, L. Elektronické bankovnictví, jeho moţnosti a další vývoj. 2006. 60 s., Masarykova univerzita v Brně. Bakalářská práce.
56
Elektronické zdroje: [1]
KAFKA, J.: Přímé bankovnictví se v ČR úspěšně rozvíjí již devátým rokem [online]. Ihned.cz, 2007 [cit. 2009-03-13]. Dostupné z WWW:
.
[2]
Trendy v internetové bezpečnosti: Většina českých bank není odolná proti ClickJackingu [online]. Lupa.cz, 2009 [cit. 2009-03-16]. Dostupné z WWW: http://www.lupa.cz/zpravicky/vetsina-ceskych-bank-neni-odolna-proti-clickjack/>.
[3]
PIŠTORA, M.: Bankovní bezpečnost: Rizika SMS [online]. Měšec.cz, 2006 [cit. 200903-23]. Dostupné z WWW:
.
[4]
TETÍKOVÁ, B.: Budoucnost řízení operačního rizika [online]. Bankovnictví.ihned.cz, 2007 [cit. 2009-03-23]. Dostupné z WWW:
.
[5]
KOVÁŘIK, T., NEVICKÝ, P.: Řízení reputačního rizika a reputační kapitál [online]. Ihned.cz, 2006 [cit. 2009-03-23]. Dostupné z WWW: .
[6]
HOLLAN, J.: Bankovní pobočka budoucnosti [online]. Ihned.cz, 2008 [cit. 2009-0323]. Dostupné z WWW: .
[7]
STRNAD, Z.: Call centra – budoucnost operátorů [online]. Strategie.cz, 2008 [cit. 2009-03-25].
Dostupné
z WWW:
php?id=351193>.
57
[8]
PIKORA, A.: Útoky proti bankám neustanou [online]. Zive.cz, 2009 [cit. 2009-04-02]. Dostupné
z WWW:
1&article=146136>. [9]
KALOUS, R.: Alternativní distribuční kanály a řízení rizik [online]. Pwc.com, 2008 [cit.
2009-04-06].
Dostupné
z WWW:
http://www.pwc.com/extweb
/insights.nsf/docid/B6F7666B7E6CD9E3CA25753C001621A2>. [10]
KRČMÁŘ, P. Autorizace v internetovém bankovnictví [online]. Root.cz, 2006 [cit. 2009-04-20].
Dostupné
z WWW:
internetovem-bankovnictvi/>. [11]
Nový trojský kůň ohrožuje uživatele chytrých mobilů se Symbianem [online]. Digiweb.ihned.cz,
2009
[cit.
2009-04-22].
Dostupné
z WWW:
digiweb.ihned.cz/c1-33797530-novy-trojsky-kun-ohrozuje-uzivatele-chytrychmobilu se-symbianem>. [12]
RUML, M.: Každé spojení s internetem je bezpečnostním rizikem [online]. Sfinance.cz, 2008
[cit.
2009-04-22]
Dostupné
z WWW:
finance/189851-truschka-kazde-spojeni-sinternetem -je-bezpecnostnim-rizikem/>. [13]
KOLÁŘOVÁ, J., ŠULAI, M.: Trendy v retailovém bankovnictví [online]. Adastra.cz, 2008 [cit. 2009-04-22] Dostupné z WWW: .
[14]
SMEJKAL, V., RAIS, K.: Co je to riziko a analýza rizik [online]. Businessinfo.cz, 2006 [cit. 2009-04-24]. Dostupné z WWW: .
58
[15]
ZÁMEČNÍK, P. Přímé bankovnictví na vzestupu [online]. Měšec.cz, 2003 [cit. 200605-14]. Dostupné z WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/prime-bankovnictvi-navzestupu/>.
[16]
Co je to hacking? [online]. Igi1.estranky.cz, 2007 [cit. 2009-05-28]. Dostupné z WWW: .
[17]
FIALOVÁ, B.: GE Money razantně mění vzhled poboček, riskla i agresivní červenou [online].
Idnes.cz,
2009
[cit.
2009-05-28].
Dostupné
z WWW:
. [18]
Pharming: Není důvěryhodná webová stránka ve skutečnosti chytrý podvrh? [online]. Microsoft.com,
2009
[cit.
2009-05-28].
Dostupné
z WWW:
microsoft.com/cze/athome/ security/privacy/pharming.mspx>. [19]
Zákon o bankách č. 21/1992 Sb. [online]. Financecr.cz, [cit. 2009-05-28]. Dostupné z WWW:
=show &id=8>. [20]
CHUCHVALCOVÁ, J.: Budování mostů v bankách [online]. Ihned.cz, 2009 [cit. 2009-05-28]. Dostupné z WWW: .
[21]
Obrázek PDA – kapesního počítače [online]. Aukro.cz, 2009 [cit. 2009-05-29]. Dostupné
z WWW:
pda_hp_ipaq_hw6915.html #gallery>. [22]
PIJÁK, M. Mikroplatby – jsou nezbytné? [online]. Měšec.cz, 2003 [cit. 2009-05-29]. Dostupné z WWW: .
59
[23]
PEŠEK, J. Mobil jako platební nástroj [online].Lidovky.cz, 2008 [cit. 2009-05-29]. Dostupné z WWW: .
[24]
MAXA, J. Banku bude možné ovládat také pomocí televize – 1. díl [online]. ITBIZ, 2008 [cit. 2009-05-29]. Dostupné z WWW: .
[25]
MAŠEK, J. Placení hodinkami se zpožďuje, banky váhají [online]. iDNES.cz, 2008 [cit. 2009-05-29]. Dostupné z WWW: .
[26]
server Českého statistického úřadu: http://www.czso.cz
[27]
server banky Komerční banka: http://www.kb.cz
[28]
server banky ČSOB: http://www.csob.cz
[29]
server banky eBanka:http://www.ebanka.cz
[30]
server banky Raiffeisenbank: http://www.rb.cz
[31]
server banky Volksbank: http://www.volksbank.cz
[32]
server internetové encyklopedie Wikipedia: http://cs.wikipedia.org.
[33]
server banky UniCreditbank: http://www.unicreditbank.cz
[34]
server banky Poštovní spořitelna: http://www.postovnisporitelna.cz
60