Bankovní institut vysoká škola Praha Práva a veřejné správy
Zásady tvorby smluv dle občanského zákoníku Bakalářská práce
Autor:
Romana Obhlídalová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. PhDr. Ivo Svoboda, PhD.
Duben, 2011
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literatura. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
……………………………………. v Praze dne 29. Dubna 2011
Romana Obhlídalová
2
Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu práce JUDr. PhDr. Ivu Svobodovi, PhD. za jeho ochotu a pomoc. 3
Anotace Má bakalářská práce popisuje závazkové vztahy. V první časti, mé práce jsem popsala vznik, změnu, zajištění a zánik závazku a v druhé části jsem se zabývala smlouvami podle občanského zákoníku.
Annotation My bachelor thesis describes the obligations. In the first part of my thesis, I describe the creation, amendment, indemnity and extinguishment of debt , and in the second part I deal with contracts under the Civil Code. 4
Obsah
Úvod 1 Pojem závazkové právo ......................................................................................................... 13 1.2 Subjekty závazkového právního vztahu.......................................................................... 13 1.3 Společné závazky a společná práva ................................................................................ 13 1.4 Obsah závazkového vztahu ............................................................................................. 14 1.5 Druhy závazkových vztahů ............................................................................................. 14 1.6 Zásady závazkových vztahů ........................................................................................... 14 1.7 Vznik závazkových vztahů ............................................................................................. 15 1.8 Závazky z právních úkonů .............................................................................................. 15 1.9 Závazek z protiprávního úkonu ...................................................................................... 15 1.10 Závazky z úředního rozhodnutí .................................................................................... 16 1.11 Závazky z jiných právních důvodů ............................................................................... 16 1.12 Změna závazku ............................................................................................................. 16 1.13 Změny v obsahu závazku .............................................................................................. 17 1.13.1 Změna závazku v důsledku dohody stran .............................................................. 17 1.13.2 Změna závazku v prodlení dlužníka....................................................................... 17 1.13.3 Změna závazku z prodlení věřitele......................................................................... 18 1.14 Změny v subjektech závazku ........................................................................................ 18 1.14.1 Postoupení pohledávky .......................................................................................... 19 1.14.2 Změna v subjektech závazku převzetím dluhu ...................................................... 19 1.14.3 Změna subjektu závazku přistoupením k závazku ................................................. 20 1.14.4 Změna subjektu závazku poukázkou...................................................................... 20 1.14.5 Změna subjektu závazku poukázkou na cenné papíry ........................................... 21 1.15 Zajištění závazku .......................................................................................................... 21 2 Zajišťovací instituty ............................................................................................................... 21 2.1 Smluvní pokuta ............................................................................................................... 21 2.2 Ručení ............................................................................................................................. 22 2.3 Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů .................................................................. 23 5
2.4 Zástavní smlouva ............................................................................................................ 23 2.5 Zajišťovací převod práva ................................................................................................ 23 2.6 Zajištění postoupením pohledávky ................................................................................. 24 2.7 Jistota .............................................................................................................................. 24 2.8 Uznání dluhu ................................................................................................................... 24 § 558 ..................................................................................................................................... 24 2.9 Zánik závazku ................................................................................................................. 24 2.9.1 Zánik závazku jeho splněním ................................................................................... 25 2.9.2 Zánik závazku dohodou ........................................................................................... 27 2.9.3 Nemožnost plnění..................................................................................................... 28 2.9.4 Uplynutí doby........................................................................................................... 29 2.9.5 Smrt dlužníka nebo věřitele ..................................................................................... 29 2.9.6 Započtení .................................................................................................................. 30 2.9.7 Zánik závazku výpovědí........................................................................................... 30 2.9.8 Zánik závazku neuplatnění práva ............................................................................. 31 2.9.9 Zánik závazku splynutí............................................................................................. 31 2.9.10 Zánik závazku narovnání ....................................................................................... 31 2.9.11 Zánik závazku odstoupením ................................................................................... 32 2.9.12 Zánik závazku uložením do úřední desky .............................................................. 32 3 Druhy smluv podle občanského zákoníku ............................................................................. 33 4 Kupní smlouva....................................................................................................................... 34 4.1 Náležitosti ....................................................................................................................... 34 4.2 Práva a povinnosti ........................................................................................................... 35 4.3 Shoda s kupní smlouvou ................................................................................................. 36 4.4 Odpovědnost za vady věci .............................................................................................. 37 4.5 Zánik závazku ................................................................................................................. 38 5 Směnná smlouva .................................................................................................................... 38 5.1 Náležitosti ....................................................................................................................... 38 5.2 Práva a povinnosti stran .................................................................................................. 39 6 Darovací smlouva .................................................................................................................. 39 6.1 Náležitosti ....................................................................................................................... 39 6.2 Pojmové znaky darovací smlouvy .................................................................................. 39 6.2.1 Předmět daru ............................................................................................................ 39 6
6.2.2 Bezplatnost ............................................................................................................... 40 6.2.3 Dobrovolnost ............................................................................................................ 40 6.3 Vznik darovací smlouvy reálně ...................................................................................... 40 6.4 Vznik darovací smlouvy na základě konsensuální smlouvy........................................... 40 6.5 Zánik darovací smlouvy.................................................................................................. 41 6.6 Hrubé porušování dobrých mravů obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny . 41 6.7 Jednostranný právní úkon dárce adresovaný obdarovanému.......................................... 42 6.8 Odpovědnost ................................................................................................................... 42 7 Smlouva o dílo ....................................................................................................................... 42 7.1 Podstatné náležitosti smlouvy o dílo tvoří ...................................................................... 43 7.1.1 Předmět díla ............................................................................................................. 43 7.1.2 Ujednání o úplatě ..................................................................................................... 43 7.1.3 Provedení díla na nebezpečí zhotovitele .................................................................. 45 7.2 Práva a povinnosti smluvních stran ................................................................................ 45 7.2.1 Na straně zhotovitele ................................................................................................ 45 7.2.2 Na straně objednatele ............................................................................................... 45 7.3 Odpovědnost ................................................................................................................... 46 7.4 Zánik ............................................................................................................................... 47 7.5 Zhotovení věci na zakázku.............................................................................................. 47 7.6 Odpovědnost zhotovitele ................................................................................................ 48 7.6.1 Odpovědnost za vady ............................................................................................... 48 7.7 Odpovědnost za škodu .................................................................................................... 50 7.8 Odpovědnost objednavatele ............................................................................................ 50 7.9 Oprava a úprava věci ...................................................................................................... 51 8 Smlouva o půjčce .................................................................................................................. 51 8.1 Náležitosti ....................................................................................................................... 51 9 Smlouva o výpůjčce .............................................................................................................. 52 9.1 Náležitosti ....................................................................................................................... 52 9.2 Práva a povinnosti stran .................................................................................................. 53 10 Nájemní smlouva ................................................................................................................. 53 10.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 53 10.2 Práva a povinnosti ......................................................................................................... 54 10.3 Zánik závazku ............................................................................................................... 55 7
10.4 Zvláštní ustanovení o nájmu bytu ................................................................................. 56 10.4.1 Náležitosti .................................................................................................................. 56 10.4.2 Práva a povinnosti stran ......................................................................................... 57 10.4.3 Společný nájem bytu .............................................................................................. 58 10.5 Zánik nájmu .................................................................................................................. 59 10.5 Nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení ......................... 62 10.6 Podnájem bytu (části bytu) ........................................................................................... 63 10.7 Nájem a podnájem nebytových prostor ........................................................................ 63 10.8 Zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých ....................................... 63 11 Příkazní smlouva ................................................................................................................. 64 11.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 64 11.2 Práva a povinnosti stran ................................................................................................ 65 11.3 Zánik závazku ............................................................................................................... 65 12 Jednatelství bez příkazu ....................................................................................................... 66 12.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 66 12.2 Práva a povinnosti stran jednatelství bez příkazu ......................................................... 67 13 Smlouva o úschově .............................................................................................................. 67 13.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 67 13.2 Práva a povinnosti stan ................................................................................................. 68 13.3 Zánik závazku ............................................................................................................... 68 14 Smlouva o ubytování ........................................................................................................... 69 14.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 69 14.2 Práva a povinnosti stran ................................................................................................ 69 14.3 Zánik závazku ............................................................................................................... 70 15 Smlouva o přepravě ............................................................................................................. 70 15.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 70 15.2 Práva a povinnosti ......................................................................................................... 71 15.3 Zánik závazku ............................................................................................................... 72 16 Smlouva zprostředkovatelská .............................................................................................. 72 16.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 72 16.2 Práva a povinnosti stran ................................................................................................ 73 16.3 Zánik závazku ............................................................................................................... 73 17 Vklady ................................................................................................................................. 73 8
17.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 73 17.2 Práva a povinnosti stran ................................................................................................ 74 17.3 Zánik závazku ............................................................................................................... 74 18 Smlouva o sdružení ............................................................................................................. 75 18.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 75 18.2 Práva a povinnosti stran ................................................................................................ 75 18.3 Zánik závazku ............................................................................................................... 76 19 Smlouva o důchodu ............................................................................................................. 77 19.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 77 19.2 Práva a povinnosti ......................................................................................................... 78 20 Sázka a hra ........................................................................................................................... 78 20.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 78 20.2 Práva a povinnosti stran ................................................................................................ 79 21 Veřejná soutěž ..................................................................................................................... 79 21.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 79 21.2 Práva a povinnosti stran ................................................................................................ 80 22 Veřejný příslib ..................................................................................................................... 80 22.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 80 22.2 Práva a povinnosti ......................................................................................................... 81 23 Cestovatelská smlouva ........................................................................................................ 81 23.1 Náležitosti ..................................................................................................................... 81 23.2 Práva a povinnosti ......................................................................................................... 83 23.3 Zánik závazku ............................................................................................................... 85 Závěr Seznam použité literatury
9
Úvod V této bakalářská práci budu rozebírat, vznik závazku, změnu, zajištění a zánik závazku. Budu se snažit objasnit co závazkový vztah je. Dále se budu zabývat zásadami tvorby smluv dle občanského zákoníku, tak jak jsou v zákoníku obsaženy, kupní smlouvou, směnnou smlouvou, darovací smlouvou, smlouvou o dílo, smlouvou o půjčce a výpůjčce, smlouvou nájemní, příkazní smlouvou, jednatelskou smlouvou, smlouvou o úschově, ubytování a o přepravě, zprostředkovatelskou smlouvou, smlouvou o vkladech, smlouvou o sdružení a o důchodu, smlouvou a hrách a sázkách. Z hlediska funkčnosti je smlouva téměř nejvýznamnějším právním institutem. Občanský zákoník upravuje nejběžnější a nejpoužívanější smluvní typy takových závazkových vztahů, jejichž pojem a obsah se podařilo právně definovat. Takové smluvní typy jsou označovaný jako typové smlouvy nebo také pojmenované smlouvy. Těmto smlouvám budu věnovat pozornost v mé bakalářské práci. První smlouvou, kterou se budu zabývat podle Občanského zákoníku, je smlouva kupní, která je upravena v občanském zákoníku v ustanovení § 588. Je to závazkový vztah mezi kupujícím a prodávajícím za určitou stanovenou úplatu. Tato smlouva je ve společnosti velmi častá a známá. Směnnou smlouvu podle ustanovení § 611 Občanského zákoníku uzavírají nejméně dvě osoby, které směňují věc za věc a umožní si nabití vlastnických práv k věci. Liší se od kupní smlouvy tím, že se neplatí kupní cena, ale nabízí se jiná věc. Darovací smlouva je upravena v ustanovení § 628 až 630 Občanského zákoníku. Při uzavírání darovací smlouvy se vyžaduje písemná forma. Podstatou smlouvy je bezúplatný převod věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty z jedné osoby na druhou. Smlouvu o dílo uzavírá objednatel a zhotovitel. Je uzavírána na základě ustanovení § 631 až 656 Občanského zákoníku. Objednatel má zájem o vytvoření určitého díla a zhotovitel se zavazuje, že dílo na vlastní nebezpečí zhotoví za sjednanou cenu. Dílem je hmotný výsledek tvůrčí činnosti. Smlouva o půjčce je upravena v ustanovení § 657 a 658 Občanského zákoníku. Tato smlouva nevyžaduje povinnou písemnou formu. Smlouvu a půjčce uzavírá mezi sebou věřitel a dlužník. Věřitel přenechá předmět půjčky dlužníkovy na určitou dobu. 10
Předmětem půjčky mohou být jak věci, tak i peníze. Půjčka muže být a nemusí být úplatná. Smlouva o výpůjčce je dočasné bezplatné přenechání předem určené věci do užívání jiné osoby. Smlouva je uzavírána mezi půjčitelem a výpůjčitelem. Nájemní smlouva je upravena v ustanovení § 663 a následující Občanského zákoníku. Smlouva je uzavírána mezi pronajímatelem a nájemcem. Pronajímatel přenechá věc nájemci, který musí zaplatit nájemné. Příkazní smlouva je upravena v Občanském zákoníku v ustanovení § 724. Uzavírá se mezi příkazcem a příkazníkem. Příkazník se zavazuje pro příkazce vykonat nějakou činnost nebo obstarat věc. Jednatelská smlouva upravena v ustanovení § 742 až 746 Občanského zákoníku upravuje situaci, kdy nějaká osoba v zájmu odstranění hrozící škody jiné osobě obstará její záležitosti bez toho, že by k jednání byl oprávněn. Smlouva o úschově je upravena podle ustanovení § 747 až 753 Občanského zákoníku. Uzavírá se mezi složitelem movité věci do opatrování schovatele. Schovatel nemůže movitou věc užívat. Občanský zákoník nestanovuje povinnou písemnou formu. Smlouva o ubytování, kterou upravuje Občanský zákoník v ustanovení § 754 až 759, je uzavírána mezi ubytovatelem a objednatelem ubytování. Ubytovatel je povinen poskytnout objednateli ubytování na přechodnou dobu. Ubytovatel má povinnost s ubytování poskytnou ubytovanému i služby spojené s ubytování. Smlouva o ubytování nemá stanovenou povinnou písemnou formu. Občanský zákoník v ustanovení § 760 až 773 upravuje smlouvu o přepravě osob, nákladu. Podstatou smlouvy o přepravě osob je právo cestujícího být přepraven na určité místo za odměnu přepravci.
Podstato smlouvy o přepravě nákladu je
přeprava nákladu na určité místo a jeho předání za zaplacení odměny. Zprostředkovatelská smlouva je upravena podle ustanovení § 774 a následující Občanského zákoníku. Je uzavírána mezi zájemcem o zprostředkování uzavření smlouvy a zprostředkovatelem, za odměnu. Smlouva o vkladu podle ustanovení § 778 až 787 Občanského zákoníku upravuje vklady na vkladních knížkách, vkladní listy a jiné formy vkladů. Vklad může přijímat pouze peněžní ústav. Je to tedy závazkový vztah mezi peněžním ústavem a jakoukoliv právnickou či fyzickou osobou. 11
V ustanovení § 829 až 841 Občanského zákoníku je upravena smlouva o sdružení. V těchto paragrafech jsou stanoveny podmínky pro vznik, fungování a zánik sdružení. Je to sdružení právnických nebo fyzických osob. Smlouva o důchodu je upraven v ustanovení § 842 a následující Občanského zákoníku, kde je upraveno vyplácení peněžního plnění konkrétní osobě. Smlouva o sázkách a hrách je obsažená v ustanovení § 845 a 846 Občanského zákoníku. Podstatou této smlouvy je negativním způsobem omezit účinky takového závazkového vztahu. Veřejná soutěž je upravenu podle ustanovení § 847 až 849 Občanského zákoníku. Podstata veřejné soutěže je v nabídce vyhlašovatele veřejné soutěže vůči soutěžitelům. Podstatou veřejného příslibu je podle ustanovení § 850 až 852 Občanského zákoníku povinnost slibujícího poskytnout určité plnění osobě, která není předem určena. Cestovatelská smlouva upravena Občanským zákoníkem v ustanovení § 852a až 852k upravuje vztah mezi provozovatelem cestovní kanceláře a cestujícím. Cestovní kancelář je povinna cestujícímu poskytnou zájezd dle jeho výběru a cestující se povinen za zájezd zaplatit sjednanou částku. Tato práce se bude zabývat společným výkladem závazku a zejména jednotlivými smlouvami dle občanského zákoníku.
12
1 Pojem závazkové právo Závazkovým právním vztahem se rozumí vzájemná práva a povinnosti stran závazkového vztahu. Závazkový právní vztah je někdy označován jako závazek. Závazkový právní vztah vzniká nejméně mezi dvěma subjekty, ze kterého plynou vzájemná soukromá práva a povinnosti.
1.2 Subjekty závazkového právního vztahu Subjektem závazkového vztahu je věřil a dlužník. Smluvní strana závazku je věřitel, který má právo požadovat od dlužníka určité plnění a dlužník je druhá stran závazkového vztahu, jež má povinnost věřiteli určité plnění poskytnout.
1.3 Společné závazky a společná práva Na straně dlužníka i věřitele se může vyskytnout více osob. V tomto případě se jedná o společné závazky s větším počtem dlužníků a společná práva s větším počtem věřitelů. Dalším důležitým kritériem je skutečnost, zda se jedná o dělitelné nebo nedělitelné plnění. Pokud je dělitelné plnění na straně dlužníků, odpovídá každý dlužník jen za svou část dluhu a splní-li větší část dluhu, může od ostatních dlužníků požadovat náhradu. Jestliže zákon nebo dohoda nestanoví jinak, jsou podíly dluhu stejné. V případě dělitelného plnění na straně věřitelů, může každá u věřitelů od dlužníka požadovat jen příslušnou část dluhu. V případě nedělitelného plnění na straně dlužníků, jsou dlužníci zavázáni společně a nerozdílně a každý z nich odpovídá za celý dluh. Jestliže jeden z dlužníků uhradí plnění v celém rozsahu, zaniká plnění i ostatním, ale vzniká povinnost ostatních dlužníků nahradit platícímu dlužníku uhrazenou část dluhu. Dlužník může plnit dluh jen jednomu věřiteli, přičemž v rozsahu plnění zanikne právo ostatních věřitelů domáhat se plnění.1
1
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 144-145
13
1.4 Obsah závazkového vztahu Závazek je právní vztah a nelze jej ztotožňovat s pojmem dluh. Dluh a pohledávka jsou párovou pojmovou kategorií, stejně jako shora uvedený věřitel a dlužník. Dluh je povinnost dlužníka poskytnout věřiteli určité plnění, tj. něco poskytnout, něčeho se zdržet, něco strpět nebo něco konat. Z hlediska náležitostí závazků rozlišujeme náležitosti podstatné, které jsou nezbytné pro platnost, obvyklé, které nejsou nezbytné pro platnost, ale běžně se upravují a nahodilé. Může nastat i situace, kdy právo věřitele bude možné, povolené, ale nebude soudně vymahatelné. Taková práva se nazývají naturálními obligacemi. Jsou to práva promlčená, soudně nevymahatelná, zejména sázky a hry. Na straně věřitele nevznikne bezdůvodné obohacení, jestliže přijme plnění ve formě naturálních obligací. Věřitel se nemůže prostřednictví soudů takového plnění domáhat.
1.5 Druhy závazkových vztahů Můžeme je rozlišovat z různých hledisek zejména na pojmenované a nepojmenované, občanskoprávní, obchodně právní, smluvní a deliktní, dvoustranné a vícestranné, na závazky způsobující vznik, změnu či zánik závazkových vztahů, na závazky s plněním dělitelným a nedělitelným, jednorázovým a opakovaným, peněžitým a nepeněžitým, jednotlivě nebo druhově určeným, úplatné a bezúplatné, konsensuální a reálné, abstraktní a kauzální, synallagmitické a assynalagmitické.2
1.6 Zásady závazkových vztahů Závazkové právo má zejména tyto zásady: -
rovnost stran
-
smluvní svoboda stran týkající se rozhodnutí zda smlouvu uzavřít, s kým a s jakým obsahem
2
zásada, že smlouvy se mají dodržovat
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 145
14
-
zásady ochrany dobré víry
-
zásada, že nikdo nemůže mít prospěch z vlastního protiprávního jednání
1.7 Vznik závazkových vztahů Závazkové právní vztahy vznikají na základě právních úkonů (smlouvy), protiprávních úkonů (z deliktů, způsobení škody), z rozhodnutí státních orgánů, nebo z jiných právních skutečností.
1.8 Závazky z právních úkonů Tyto závazky jsou nazývány často jako kontraktní závazkové vztahy. Takové označení není zcela přesné. Právní úkony mohou být jednostranné a vícestranné. Závazkový vztah lze založit jak jednostranným, tak i vícestranným právním úkonem. Do jednostranných právní úkonu patří především, návrh smlouvy, výpověď závazkového vztahu, jednatelství bez příkazu podle ustanovení § 472 Občanského zákoníku, veřejnou soutěží podle ust. § 847 an. OZ, veřejný příslib dle § 850 an. OZ. Také vznikají z hlediska vícestranných právních úkonů závazkové vztahy na základě smluv podle ust. §43 an. OZ.
V tomto smyslu se jedná
o smlouvy pojmenované, to jsou smlouvy upravené OZ, nebo smlouvy nepojmenované podle ust. § 51 OZ, nejsou výslovně upraveny občanským zákoníkem. Pokud jde o smlouvy nepojmenované, je nutné je posuzovat podle obsahu a účelu nejbližšího upraveného smluvního typu.3
1.9 Závazek z protiprávního úkonu Jedná se o závazkový vztah vzniklý v důsledku protiprávního úkonu porušením smluvních či zákonných povinností jedné strany. V tomto případě se jedná o způsobenou škodu a povinnost k její náhradě. Z tohoto hlediska občanský zákoník v obecné rovině upravuje ust. § 499 an. OZ odpovědnost za vady. V tomto případě odpovídá převodce při úplatném převodu nabyvateli za to, že věc nemá právní vady a že má vlastnosti, které si 3
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 145 - 146
15
nabyvatel vymítil, nebo které převodce deklaroval. Jestliže jsou vady zjevné, nemusí na ně převodce nabyvatele upozornit, pokud ve smlouvě výslovně neprohlásí, že věc má určitou kvalitu a vlastnosti. Občanský zákoník stanovuje odpovědnost převodce za vady, které vzniknou v záruční době. V obchodních závazkových vztazích je záruka výhradně věcí dohody smluvních stran. Nabyvatel je povinen převodce upozornit na vady právní i faktické a požadovat náhradu. Na vady je potřeba upozornit v záruční době, hned po zjištění vad bez jakéhokoliv odkladu po provedení kontroly, kterou má nabyvatel činit poté, co může s věcí nakládat, nejpozději do šesti let. Po oznámení vady má převodce právo vadu, její charakter a důvod vzniku prozkoumat. Nabyvatel může požadovat výměnu věci v závislosti na povaze věci, její opravu, slevu z ceny věci, nebo může od smlouvy odstoupit. Také je nabyvatel oprávněn požadovat náhradu nákladů souvisejících s uplatněním škody.
1.10 Závazky z úředního rozhodnutí Z hlediska vzniku závazku z úředního rozhodnutí má právní význam jen takové rozhodnutí, které je schopné založit závazkový vztah (rozhodnutí konstitutivní povahy). Takové rozhodnutí mění, zakládá či ruší závazkové vztahy.
1.11 Závazky z jiných právních důvodů Z hlediska jiných právních důvodů vzniku závazkového vztahu, se může jednat o právní události (v důsledku autohavárie), protiprávní vztah (bezdůvodné obohacení).
1.12 Změna závazku Závazkový vztah je vymezen subjekty a obsahem. V obou směrech je možné závazkový vztah za jeho existence změnit.4
4
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str 146 – 147
16
1.13 Změny v obsahu závazku Ke změnám může dojít v důsledku: -
dohody stran
-
prodlení dlužníka
-
prodlení věřitele
1.13.1 Změna závazku v důsledku dohody stran Občanský zákoník na mnoha místech pojednává o změnách závazkových vztahů a jejich změnu předpokládá především na základě souladné vůle obou smluvních stran se zachováním formy totožné s formou původně uzavřeného závazku. Změnu závazku dohodou stran občanský zákoník připouští ve dvou podobách. První podoba změny závazku dohodou, je podle § 516 OZ je, že již existující závazek je dohodou stran změněn, aniž by musel zaniknout. Tato změna se nazývá komulativní novace, protože ke stávajícím právům a povinnostem stran přistupují další práva a povinnosti stran založená dohodou o změně závazku. Další druhá varianta podle ust. § 570 an. OZ spočívá v zániku závazku původního a ten je nahrazen novým závazkem. Tato varianta se nazývá privativní novace a je řazena spíše mezi způsoby zániku závazku. Podle ust. § 570 OZ se o komulativní novaci jedná ve všech případech, kdy dohoda stran mění existující stávající závazkový vztah, aniž by z této dohody jasně plynulo, že by původní závazkový vztah zanikl. Komulativní novace nemá vliv na již poskytnuté zajištění. Pouze ručitel, který nedal k takové změně závazku souhlas, zůstává možnost namítat vůči věřiteli veškeré námitky, které měl před změnou závazku.5
1.13.2 Změna závazku v prodlení dlužníka Závazkový vztah a jeho obsah se mění také v důsledku porušení závazkového vztahu jednou ze smluvních stan. Pokud dlužník nesplní dluh řádně a včas, dostává se na základě ust. § 517 an. OZ do prodlení. Zda prodlení z plnění závazku zavinil, či nikoliv, není rozhodné. V okamžiku vzniku prodlení, pokud není prodlení dlužníka vyloučeno např. předchozím 5
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 147
17
prodlením věřitele, se původní závazek mění tak, že k původním povinnostem a právům stran přistupují další práva a povinností sankční povahy vůči dlužníkovi. Pokud se jedná o plnění nepeněžité povahy, odpovídá dlužník za ztrátu, poškození nebo zničení věci. Pokud se jedná o plnění peněžité povahy, je dlužník povinen uhradit úroky u prodlení nebo poplatky z prodlení. Výše úroku a poplatků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Poplatek z prodlení se platí ve věcech nájmu, úroky z prodlení se platí v ostatních případech prodlení. Další možnou sankcí je odstoupení věřitele od smlouvy. Může tak učinit projevem vůle předem, přičemž smlouva následně zaniká v okamžiku vzniku prodlení v případech, kdy je zřejmé, že na pozdní plnění nemá věřitel zájem. I po vzniku prodlení může věřitel odstoupit. Může tak učinit, pokud dlužník nesplní dluh ani v dodatečně poskytnuté lhůtě k plnění. Nad rámec úroků či poplatku z prodlení může věřitel v případech, kdy tyto sankce nejsou dostačující k pokrytí vzniklé škody, požadovat i náhradu škody.
1.13.3 Změna závazku z prodlení věřitele V prodlení se podle ust. § 522 OZ může ocitnout i věřitel. Může se tak stát z důvodů, že věřitel nepřijme plnění, nebo k splnění závazku dlužníkem neposkytne součinnost. Prodlení věřitele vylučuje prodlení dlužníka. Protože dlužník nemůže plnit, spočívá změna závazku ve vzniku odpovědnosti věřitele za dlužníkovi vzniklou škodu a ztrátu, poškození nebo zničení věci. Protože prodlení věřitele vylučuje prodlení dlužníka, není dlužník povinen platit úroky ani poplatky z prodlení. Dlužník se může po dobu prodlení věřitel zprostit své povinnosti plněním do úřední úschovy podle ust. § 568 OZ.6
1.14 Změny v subjektech závazku Tato změna v subjektech závazku může dojít jak na straně věřitele, tak na straně dlužníka pěti způsoby.
6
-
postoupení pohledávky
-
převzetí dluhu
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 147 - 148
18
-
přistoupení k závazku
-
poukázkou
-
poukázkou na cenné papíry
1.14.1 Postoupení pohledávky Podle ust. § 524 an. OZ dochází ke změně věřitele závazkového vztahu. Může se tak stát na základě dohody mezi původním a novým věřitelem, nebo na základě zákona. Původní věřitel se označuje jako postupitel, nový věřitel se označuje jako postupník. K postoupení pohledávky není potřeba souhlas dlužníka, ani osoby, která poskytla zajištění za dlužníka. Některé pohledávky jsou z postoupení pohledávky vyloučeny. Jsou to takové dohody, u níž to vylučuje dohoda stran původního závazkového vztahu, nebo povaha pohledávky, která by postoupením znamenala změnu závazku. Jestliže je plnění vázáno výhradně na konkrétní osobu v pozici dlužníka nelze ji postoupit. Také z postoupení je vyloučena pohledávka, kterou nelze vymáhat výkonem rozhodnutí. Po postoupení pohledávky je třeba změnu v osobě věřitel oznámit dlužníkovi. Dokud dlužníkovi není změna věřitele oznámena původním věřitelem, nebo prokázána věřitelem novým, je povinen dlužník plnit stále věřiteli původnímu. Dlužníkovo postavení se postoupením pohledávky nemění. I nadále může při své obraně použít námitky, které měl vůči věřiteli v okamžiku postoupení. Může použít i námitky, které vznikly v době mezi postoupením. Původní věřitel za plnění dlužníka novému věřiteli neručí, pokud se k tomu novému věřiteli písemné nezavázal. I v takovém případě ručí jen do výše přijaté úplaty. Původní věřitel odpovídá za plnění dlužníka novému věřiteli jen v případě, že pohledávka byla postoupena za úplatu. 7
1.14.2 Změna v subjektech závazku převzetím dluhu Podle ust. § 531 an. OZ se mění osoba dlužníka. Zaniká tedy původní závazkový vztah mezi věřitelem a dlužníkem a vzniká vztah nový mezi původním věřitelem a novým dlužníkem. Převzetí dluhu vyžaduje písemnou formu. Tento proces je označován jako 7
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 148-149
19
privativní intercesi. Změna v osobě dlužníka významnou skutečnosti jednak z pohledu věřitele, v jehož zájmu je posuzovat bonitu dlužníka. Ze stejného důvodu je změna v osobě dlužníka významná i z pohledu osoby, která poskytla zajištění za dluh dlužníka. Z těchto důvodů zajištění trvá jen tehdy, pokud zajišťující osoba se změnou dlužníka souhlasila. Toto platí i pro věřitele. Pokud věřitel vysloví se změnou dlužníka souhlas, obsah závazku se vůči věřiteli nezmění. Počet dlužníků však závisí na postoji původního dlužníka. Ke změně dlužníka může dojít v důsledku smlouvy, v důsledku zákona nebo na základě soudního rozhodnutí.
1.14.3 Změna subjektu závazku přistoupením k závazku K přistoupením k závazku podle ust. § 533 an. OZ dochází v případě, že k původnímu dlužníkovi přistupuje dlužník další. Tento případ se označuje jako kumulativní novace. Obsah závazku se nemění, námitky dlužníka zůstávají zachovány, jen k původnímu dlužníku přistupuje dlužník další. K přistoupení závazku dochází na základě písemné dohody mezi přistupujícím dlužníkem a věřitelem. Může nastat situace, kdy se dlužníci dohodnou jen mezi sebou, že druhý dlužník bude hradit dluh věřiteli místo prvního dlužníka. Podle ust. § 534 OZ se jedná o dohodu mezi dlužníky, vznikají práva a povinnosti jen mezi nimi. Věřiteli z této dohody žádná práva nevznikají.
1.14.4 Změna subjektu závazku poukázkou Poukázka podle ust. § 535 an. OZ je ve své podstatě dohodou mezi třemi stranami. Mezi věřitelem, dlužníkem a osobou pověřenou věřitelem k přijetí plnění. Jedná se o pověření poukazníka k přijetí plnění od poukázaného a to na účet poukazatele a také se jedná o pověření poukázaného, aby plnil poukazníkovi. Prostřednictvím poukázky se často řeší úhrada dluhu mezi poukazníkem a poukazatelem.8
8
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. Str. 149 - 150
20
1.14.5 Změna subjektu závazku poukázkou na cenné papíry Poukázka na cenné papíry podle ust. § 540 an. OZ je zavázána osoba povinna plnit v cenných papírech tomu, kdo je z této poukázky oprávněný. Oprávnění může být peněžní ústav, nebo i jiná osoba. Poukázka na cenné papíry může být převoditelná rubopisem podle zák. č. 191/1950 Sb., zákona směnného a šekového.
1.15 Zajištění závazku Závazkové právní vztahy jsou tvořeny souborem práv a povinností smluvních stran tohoto vztahu. Věřiteli plyne ze závazkového vztahu právo požadovat od dlužníka plnění a povinnost dlužníka toto plnění poskytnout. Zajišťovací závazkové vztahy jsou vztahy vedlejší, tzv. akcesorické, povahy. To znamená, že k hlavnímu závazkovému vztahu přistupuje další navazující závazkový vztah, z něhož plynou stranám hlavního závazku další práva a povinnosti. Význam zajišťujících právních prostředků je ve zvýšení pravděpodobností věřitele na úhradu závazku a možnost přímé úhrady prostřednictvím zajišťovacího prostředku. Zajišťovací právní vztahy mohou vznikat na základě dvoustranného právního úkonu, jednostranného právního úkonu nebo na základě zákona. Zajišťovací prostředky jsou upraveny zejména v ust. § 544 an. OZ. 9
2 Zajišťovací instituty 2.1 Smluvní pokuta § 544 (1) Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. (2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.
9
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 150
21
(3) Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále). § 545 (1) Nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost,
jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacení (2) Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu, jen když to je mezi účastníky dohodnuto. (3) Nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil.
2.2 Ručení § 546 Dohodou účastníků lze zajistit pohledávku ručením. Ručení vzniká písemným prohlášením, jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník. § 547 Věřitel je povinen kdykoli a bez zbytečného odkladu sdělit ručiteli na požádání výši své pohledávky.10 § 548 (1) Ručitel je povinen dluh splnit, nesplnil-li jej dlužník, ačkoli byl k tomu věřitelem písemně vyzván. (2) Ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky, které by měl proti věřiteli dlužník. (3) Uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, jen když s ním vysloví souhlas. 10
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str. 45
22
§ 549 Ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem. § 550 Ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli.
2.3 Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů § 551 (1) Uspokojení pohledávky výživného podle zvláštních právních předpisů a jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon, lze zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Při provádění srážek se postupuje podle zvláštních právních předpisů. (2) Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou.
2.4 Zástavní smlouva § 552 Pohledávku lze zajistit i zástavní smlouvou. Jak se zajišťuje pohledávka zástavou věci nebo práva, je upraveno v části o věcných právech.
2.5 Zajišťovací převod práva § 553 (1) Splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele. (2) Smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně.11
11
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str.46
23
2.6 Zajištění postoupením pohledávky § 554 Pohledávku lze zajistit i postoupením pohledávky dlužníka nebo pohledávky třetí osoby.
2.7 Jistota § 555 Závazek dát jistotu lze splnit zejména zřízením zástavního práva nebo způsobilými ručiteli. § 556 Nikdo není povinen přijmout věc nebo právo jako jistotu do částky vyšší, než kolik činí dvě třetiny jejich odhadní ceny. § 557 Vklady v bankách a spořitelnách (dále jen "peněžní ústav") a státní cenné papíry jsou způsobilou jistotou do celé své výše.
2.8 Uznání dluhu § 558 Uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek, jen vědělli ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.12
2.9 Zánik závazku Rozumí se tím zánik závazku jako celku, ne jen jeho jednotlivých částí. Promlčení není zánikem závazku. Promlčením dochází jen k jeho zeslabení do podoby neutrální obligace, kterou nelze po námitce promlčení úspěšně prostřednictvím soudu vymáhat.
12
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str. 46
24
K zániku závazku může dojít několika způsoby, které lze členit podle různých kritérií. K zániku závazku může z hlediska důvodu zániku závazku dojít v důsledku jednostranného právního úkonu (splněním), v důsledku dvoustranného právního úkonu (dohodou), v důsledku právní skutečnosti (uplynutím doby), v důsledku rozhodnutí státního orgánu nebo v důsledku kumulované právní skutečnosti (neuplatnění práva a uplynutí doby znamenající prekluzi práva). 13
2.9.1 Zánik závazku jeho splněním § 559 (1) Splněním dluh zanikne.
(2) Dluh musí být splněn řádně a včas. § 560 Mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se domáhat splnění závazku jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve anebo je připraven jej splnit. I ten, kdo je povinen plnit předem, může své plnění odepřít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné, je-li plnění druhého účastníka ohroženo skutečnostmi, které nastaly u druhého účastníka a které mu nebyly známy, když smlouvu uzavřel. § 561 (1) Lze-li závazek splnit více způsoby, má právo volby dlužník, nebylo-li dohodnuto jinak. Od provedené volby však nelze odstoupit. (2) Byla-li nahodilým zánikem některé věci volba zmařena, může účastník, který měl právo volby, od smlouvy odstoupit.14
13
14
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 153 Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str. 46
25
§ 562 Dlužník splní dluh i tehdy, jestliže plní tomu, kdo předloží věřitelovo potvrzení o tom, že je oprávněn přijmout plnění; to však neplatí, jestliže dlužník věděl, že ten, kdo potvrzení předložil, není oprávněn plnění přijmout. § 563 Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. § 564 Je-li doba plnění ponechána na vůli dlužníka, určí ji na návrh věřitele soud podle okolností případu tak, aby to bylo v souladu s dobrými mravy. § 565 Jde-li o plnění ve splátkách, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. § 566 Věřitel je povinen přijmout i částečné plnění, neodporuje-li to dohodě nebo povaze pohledávky. § 567 (1) Dluh se plní na místě určeném dohodou účastníků. Není-li místo plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo dlužníka. (2) Plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, není-li dohodnuto jinak. (3) Plní-li dlužník peněžitý dluh poštovním poukazem, je dluh splněn připsáním částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti, není-li dohodnuto jinak.15 15
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str. 46 - 47
26
§ 568 Nemůže-li dlužník splnit svůj závazek věřiteli, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení nebo má-li dlužník důvodné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo věřitele nezná, nastávají účinky splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy. Vynaložené nutné náklady s tím spojené nese věřitel. § 569 (1) Věřitel je povinen vydat dlužníkovi na jeho požádání písemné potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn. (2) Dlužník je oprávněn plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň potvrzení.
2.9.2 Zánik závazku dohodou § 570 (1) Dohodne-li se věřitel s dlužníkem, že dosavadní závazek se nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen plnit závazek nový. (2) Nahrazuje-li se závazek zřízený písemnou formou, musí být dohoda o zřízení nového závazku uzavřena písemně. Totéž platí, je-li nahrazován promlčený závazek. § 571 Dosavadní závazek se pokládá za nahrazený pouze v rozsahu, který nepochybně vyplývá z dohody o novém závazku.16 § 572 (1) Ručení a zástavní právo zajišťující závazek zaniklý zajišťují i závazek, který nahrazuje závazek původní. Jestliže však ručitel nebo osoby, vůči nimž mohou být uvedená práva uplatněna, neprojeví souhlas s tím, aby byl zajištěn nový závazek, trvá zajištění jen v rozsahu původního závazku a všechny proti dosavadnímu závazku zůstávají zachovány. (2) Strany se mohou dohodnout, že nesplněný závazek nebo jeho část se ruší, aniž by vznikl
16
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str. 47
27
nový závazek. Nevyplývá-li z dohody něco jiného, zrušovaný závazek zaniká, když návrh na jeho zrušení byl přijat druhou stranou. (3) Dohoda o zrušení závazku musí být uzavřena písemně, jestliže se zrušuje závazek sjednaný písemně. § 573 Nevyplývá-li výslovně z písemné dohody o zrušení závazku něco jiného, zaniká současně i závazek druhé strany, a jestliže byl již splněn, má druhá strana nárok na jeho vrácení, a to u peněžitého závazku spolu s úroky. Dohodnou-li se strany na zrušení části závazku, zaniká závazek druhé strany v rozsahu odpovídajícím zrušované části závazku. § 574 (1) Věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí;
tato dohoda musí být uzavřena písemně. (2) Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout, je neplatná.
2.9.3 Nemožnost plnění § 575 (1) Stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne. (2) Plnění není nemožné, zejména lze-li je uskutečnit i za ztížených podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase. (3) Týká-li se nemožnost jen části plnění, zanikne povinnost, jen pokud jde o tuto část; věřitel má však právo ohledně zbývajícího plnění od smlouvy odstoupit. Jestliže však vyplývá z povahy smlouvy nebo z účelu plnění, jež byl dlužníkovi znám v době uzavření smlouvy, že plnění zbytku závazku nemá pro věřitele žádný hospodářský význam, zaniká závazek v celém rozsahu, ledaže věřitel bez zbytečného odkladu poté, kdy se o nemožnosti části plnění dozvěděl, sdělí dlužníkovi, že na zbytku plnění trvá.17 17
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str. 47 - 48
28
§ 576 Stane-li se uskutečnění jednoho z více volitelných plnění nemožným, omezuje se závazek na plnění zbývající. Jestliže však nemožnost tohoto plnění je způsobena osobou, která nemá právo volby plnění, může druhá strana od smlouvy odstoupit. § 577 (1) Dlužník je povinen bez zbytečného odkladu poté, co se doví o skutečnosti, jež činí plnění nemožným, oznámit to věřiteli, jinak odpovídá za škodu, která vznikne věřiteli tím, že nebyl včas o nemožnosti vyrozuměn. (2) Právo na vydání bezdůvodného obohacení není dotčeno.
2.9.4 Uplynutí doby § 578 Práva i povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny. Uplynutí doby určité je třeba odlišit od uplynutí promlčecí lhůty a uplynutím prekluzivní lhůty. Uplynutím promlčecí lhůty závazek nezaniká, jen se zeslabuje. Uplynutím prekluzivní lhůty závazek zaniká.
2.9.5 Smrt dlužníka nebo věřitele §579 (1) Smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem. (2) Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu; zanikne i právo na bolestné a na náhradu za ztížení společenského uplatnění.18
18
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str. 48
29
2.9.6 Započtení § 580 Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. § 581 (1) Započtení není přípustné proti pohledávce na náhradu škody způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu škody téhož druhu. Započtení není přípustné ani proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí. (2) Započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná. (3) Dohodou účastníků lze započtením vyrovnat i pohledávky uvedené v odstavcích 1 a 2. (4) Započtení proti pohledávkám na výživné upravuje zákon o rodině.
2.9.7 Zánik závazku výpovědí § 582 (1) Jestliže je sjednána smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem je závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo závazek zdržet se určité činnosti anebo strpět určitou činnost a nevyplývá-li ze zákona nebo ze smlouvy způsob její výpovědi, lze smlouvu vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí. (2) Výpověď je však neúčinná ohledně závazku zdržet se určité činnosti, jestliže z jeho povahy nebo ze smlouvy vyplývá, že závazek je časově neomezen.19
19
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str.48
30
2.9.8 Zánik závazku neuplatnění práva § 583 K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, dochází jen v případech v zákoně uvedených. K zániku soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne.
2.9.9 Zánik závazku splynutí § 584 Jestliže splyne jakýmkoli způsobem právo s povinností (závazkem) v jedné osobě, zanikne právo i povinnost (závazek), nestanoví-li zákon jinak.
2.9.10 Zánik závazku narovnání § 585 (1) Dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet. (2) Byl-li dosavadní závazek zřízen písemnou formou, musí být dohoda o narovnání uzavřena písemně; totéž platí, týká-li se dohoda promlčeného závazku. (3) Dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání. § 586 (1) Omyl o tom, co je mezi stranami sporné nebo pochybné, nezpůsobuje neplatnost dohody o narovnání. Jestliže však omyl byl vyvolán lstí jedné strany, může se druhá strana neplatnosti dovolat. (2) Narovnání sjednané v dobré víře nepozbývá platnosti ani v případě, že dodatečně vyjde najevo, že některá ze stran dohodnuté právo v době sjednání narovnání neměla.20
20
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str.48
31
§ 587 I když strany prohlásí, že narovnáním jsou mezi nimi upravena veškerá vzájemná práva, týkají se tyto účinky pouze právního vztahu, v němž vznikla mezi nimi spornost nebo pochybnost, ledaže z obsahu narovnání nepochybně vyplývá, že se narovnání týká i jiných vztahů.21
2.9.11 Zánik závazku odstoupením Odstoupením od smlouvy zaniká závazkový vztah v okamžiku takového projevu vůle druhé straně, ovšem s účinky k samému počátku vzniku závazku. Odstoupit od smlouvy lze podle ust. § 48 odst. 1 OZ v případě, že to stanoví zákon, nebo smlouva. Občanský zákoník připouští odstoupení od smlouvy v případě prodlení strany s plněním závazku podle ust. § 517 OZ, v případech vadného plnění podle ust. 575 odst. 3 OZ, v případě uzavření smlouvy v tísni podle ust. § 49 OZ, v případě nemožnosti volby plnění podle ust. § 576 OZ. Odstoupení je jednostranný projev vůle jedné smluvní stany. Po odstoupení od smlouvy závazek zaniká k okamžiku svého vzniku a strany jsou povinny si vrátit vše, co v rámci plnění tohoto závazku již plnily.
2.9.12 Zánik závazku uložením do úřední desky Je to zvláštní způsobe zániku závazku. Podle ust. § 568 OZ lze závazek splnit uložením věci do úřední úschovy. Splnění závazku je nazýváno solucí, jde tedy o soluční úschovu. Složením plnění je závazek splněn a zaniká. Pro zánik v důsledku uložení do úřední úschovy je třeba splnění podmínek dvojího druhu. Je třeba posoudit, jestli je předmět způsobilý pro úřední úschovu. Především dochází k úschově peněz, movitých věcí, cenných papírů, u nichž to jejich povaha připouští. Druhou podmínkou je překážka k řádnému splnění závazku. Tato překážka může spočívat v nepřítomnosti věřitele, kterému se má plnit, prodlení ohoto věřitele, v neznalosti totožnosti věřitele, nebo v pochybnostech o to, kdo je věřitelem. 22
21
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str.48 22
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. Str. 156-157
32
3 Druhy smluv podle občanského zákoníku Hlava 2 § 588 - 627 Kupní a směnná smlouva Hlava 3 § 628 - 630 Darovací smlouva Hlava 4 § 631 - 656 Smlouva o dílo Hlava 5 § 657 - 658 Smlouva o půjčce Hlava 6 § 659 - 662 Smlouva o výpůjčce Hlava 7 § 663 - 723 Nájemní smlouva Hlava 8 § 724 - 741 Příkazní smlouva Hlava 9 § 742 - 746 Jednatelství bez příkazu Hlava 10 § 747 - 753 Smlouva o úschově Hlava 11 § 754 - 759 Smlouva o ubytování Hlava 12 § 760 - 773 Smlouvy o přepravě Hlava 13 § 774 - 777 Smlouva zprostředkovatelská Hlava 14 § 778 - 787 Vklady Hlava 15 § 788 - 828 Zrušena (dříve Pojistné smlouvy) Hlava 16 § 829 - 841 Smlouva o sdružení Hlava 17 § 842 - 844 Smlouva o důchodu Hlava 18 § 845 - 846 Sázka a hra Hlava 19 § 847 - 849 Veřejná soutěž Hlava 20 § 850 - 852 Veřejný příslib Hlava 21 § 852a - 852k Cestovní smlouva23
23
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7.
33
4 Kupní smlouva 4.1 Náležitosti Podstatou kupní smlouvy podle ust. § 588 an. OZ je změna vlastníka věci za úplatu. Za úplatu předává prodávající kupujícímu věc a ten ji přijímá. Na základě kupní smlouvy lze koupit i budoucí užitky případně budoucí nejisté užitky. V případě této kupní smlouvy patří kupujícímu všechny budoucí užitky, ale nese riziko, že užitky nevzniknou. Občanský zákoník v ust. § 612 až § 615 upravuje také zvláštnosti prodeje zboží v obchodě. V právní úpravě kupní smlouvy není vyžadována obligatorně písemná forma. Při smlouvách týkající se nemovitostí je třeba dodržet písemnou smlouvu. Některé volitelné doložky kupní smlouvy také vyžadují písemnou formu. V písemné formě musí být sjednána výhrada vlastnictví podle ust. § 601 OZ a právo zpětné koupě podle ust. 607 OZ. Pro případ prodeje movité věci lze sjednat výhradu vlastnictví. Význam výhrady vlastnictví znamená, že bez ohledu na předání věci kupujícímu, dojde k nabytí vlastnictví po zaplacení kupní ceny. V okamžiku předání dochází tedy jen k přechodu nebezpečí škody na věci. Tato vedlejší doložka musí být písemně. Předkupní právo je další vedlejší doložkou podle ust. § 602 an. OZ. Předkupní právo zakládá povinnost nabyvateli věci, aby při dalším převodu této věci nabídl věc ke koupi osobě, od níž věc do vlastnictví nabyl. K věci movité i nemovité lze sjednat předkupní právo. Je možné jej sjednat i pro jiný typ převodu než prodeje. Předkupní právo má význam jen mezi osobami, které si jej sjednali, nebo může mít věcně právní povahu. Pokud má předkupní právo věcný charakter, musí mít písemnou formu a musí být zapsán do katastru nemovitostí. V takovém případě předkupní právo váže jak současného vlastníka, tak i jeho právní zástupce a budoucí vlastníky. Jakmile dojde k porušení předkupního práva, může se ten, komu toto právo svědčí, domáhat učinění nabídky k prodeji, nebo mu zůstane předkupní právo zachováno. Předkupní právo svědčí jen osobě, v jejíž prospěch bylo sjednáno. Osoba, které svědčí předkupní právo, musí uhradit cenu věci nabídnutou jinou osobou.
Pokud nedojde k úhradě kupní ceny ve shora uvedené lhůtě,
předkupní právo zaniká.24
24 24
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 158
34
Právo zpětné koupě podle § 607 an. OZ spočívá v právu prodávajícího do určité lhůty od uskutečněného prodeje požádat kupujícího o vrácení prodané věci a jeho povinnosti vrátit zaplacenou kupní cenu. Právo zpětné koupě lze sjednat jen v případě prodeje movité věci. I tato doložka vyžaduje písemnou formu. Toto právo lze uplatnit ve lhůtě jednoho roku od prodeje, strany však mohou lhůtu sjednat odlišně. Jelikož pro vznik tohoto práva je třeba písemná forma, je stejná forma třeba i pro jeho uplatnění. Podle ust. § 610 OZ lze sjednat v písemné formě i jiná vedlejší ujednání, jejichž význam spočívá ve výhradách či podmínkách, které připouštějí zánik závazkového vztahu. Obecnou lhůtou pro jejich uplatnění je jeden rok, avšak strany mohou tuto lhůtu sjednat odlišně.
4.2 Práva a povinnosti Základní povinností prodávajícího je předat prodávanou věc kupujícímu. Hlavní povinností kupujícího je uhradit kupní cenu za kupovanou věc. Občanský zákoník dává prodávajícímu možnost předání věci odepřít, dokud nebude uhrazena kupní cena. Odesílá-li se předmět koupě do místa předání, hradí kupující kupní cenu až po té, kdy má možnost si věc prohlédnout. V takovém případě zákon stanoví, že okamžikem předání je okamžik předání předmětu koupě dopravci. Současně s předáním věci přechází na kupujícího též právo nebezpečí škody na věci. Pokud kupující věc nepřevezme, uschová ji prodávající na náklady kupujícího. Následně má prodávající právo vyzvat kupujícího k převzetí a současně ho upozornit, že pokud věc nepřevezme, může ji kupující prodat. Povinnost prodávajícího je předat věc kupujícímu v řádném stavu. Řádným stav je stav sjednaný mezi stranami. Kupující odpovídá za vady, které měl předmět prodeje v okamžiku jeho předání, pokud kupující věc nekupoval s vědomím existence těchto vad. Aby kupujícímu vznikly práva z vad věci, musí je uplatnit. Pro uplatnění práva občanský zákoník stanovil lhůtu šesti měsíců o předání věci. Jakmile se jedná o vady krmiv nebo o vady zvířat, lhůta se zkracuje na tři týdny. Pokud kupující vady uplatnil, má právo jednat o slevě z kupní věci a pokud není věc pro vady upotřebitelná, má právo od smlouvy odstoupit. Vedle uvedených práv z vad věci má kupující právo na náhradu nákladů souvisejících s uplatněním vad věci.25
25
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 158-159
35
Pro případ prodeje zboží v obchodě, případ kdy na straně prodávajícího je podnikatel a prodej je předmětem jeho podnikatelské činnosti, stanovuje občanský zákoník v ust. § 612 an. OZ práva a povinnosti stran do větších podrobností. V těchto ustanoveních se věnuje způsobu prodeje, kvalitě prodávaných věcí a odpovědnosti prodávajícího za vady věci. V rámci prodeje zboží v obchodě dochází často nejen přímému prodeji, ale také k prodeji věci na objednávku, nebo zásilkovým prodejem. Pokud kupující u prodávajícího věc objednal, musí ji prodávající ve sjednané lhůtě dodat. Nestane-li se tak, může objednatel od smlouvy odstoupit. K přechodu vlastnictví na kupujícího dochází v okamžiku převzetí věci při přímém prodeji nebo při dodání na určené místo při dopravě zboží nebo při zásilkovém prodeji, nebo v okamžiku zaplacení zboží při samoobslužném prodeji.
4.3 Shoda s kupní smlouvou Ustanovení § 616 až § 618 OZ stanovují pravidla pro kvalit dodaného zboží a to prostřednictvím institutu „shoda s kupní smlouvou“. Pokud má být dosaženo shody s kupní smlouvou, tj. má být dané zboží považováno za řádně dodané z hlediska jeho kvality, musí zboží vykazovat veškeré vlastnosti mezi stranami kupní smlouvy sjednané, dále vlastnosti uváděné prodávajícím v okamžiku nabídky prodeje formou reklamy apod., požadavky obvyklé a požadavky vyplývající z právních předpisů. Pokud zboží nebude ve shodě s kupní smlouvou, ale bude s ní v rozporu, má kupující právo žádat, aby bylo zboží uvedeno do stavu v souladu s kupní smlouvou. To může prodávající řešit opravou či výměnou věci. Nestane-li se tak, může kupující od smlouvy odstoupit. Stejná práva má kupující i v případě, že vada se projeví ve lhůtě šesti měsíců od převzetí zboží a prodávající neprokáže, že vady zboží prodaná věc v okamžiku prodeje neměla. Pokud to prodávající neprokáže, předpokládá se, že vady věc měla již v okamžiku převzetí věci.26 Prodávat lze i věci s vadami, pokud tyto vady nebrání jejich obvyklému užívaní a je takové zboží prodávané za nižší ceny a současně byl na existenci takové vady kupující upozorněn. Povinností prodávajícího je také upozornit kupujícího na potřebu zvláštního zacházení s prodávanou věcí, pokud prodávaná věc takové zvláštní zacházení vyžaduje.
26
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. Str 159-160.
36
4.4 Odpovědnost za vady věci Značnou pozornost věnuje občanský zákoník v rámci prodeje zboží v obchodě úpravě zákonné záruční doby a odpovědnosti za vady. Na rozdíl od obchodněprávních vztahů, kde je sjednání záruky výhradně v rukou smluvních stran, poskytuje občanský zákoník kupujícímu záruční dobu, za jejíhož trvání odpovídají kupující za vady, které se objeví. Vadou, za kterou prodávající odpovídá nelze rozumět vadu, na kterou byl kupující upozorněn a věc s vědomím vady již za sníženou cenu kupoval, přiměřené opotřebení věci a vady odpovídající míře používání jednalo-li se o prodej věci použité. Obecná záruční doba činí dva roky od okamžiku převzetí zboží, nebo od jejího uvedení do provozu jiným podnikatelem, pokud kupující uvedení do provozu objednal nejpozději do tří týdnů od převzetí zboží. Delší než obecnou promlčecí lhůtu mohou sjednat právní předpisy, nebo dohoda stran. Kratší lhůta je občanským zákoníkem stanovena pro potravinářské zboží v délce osmi dní, pro prodej krmiv v délce tří týdnů a pro prodej zvířat v délce šesti týdnů. Dohodou smluvních stran lze záruční dobu zkrátit jen v případě prodeje použitých věcí a to ne méně než dvanáct měsíců. Do délky záruční doby se nezapočítává doba, kdy ji měl prodávající u sebe v důsledku uplatnění práv kupujícího. Dojde-li však po uplatnění práv kupujícího k výměně věci, začíná v okamžiku převzetí nové věci běžet nová záruční doba. Kupující se může spolehnout na záruční dobu stanovenou občanským zákoníkem a za tímto účelem požádat kupujícího o vydání písemného potvrzení o zakoupení věci. Kupující však může také požádat prodávajícího o vystavení záručního listu, obsahující identifikační údaje prodávajícího a podrobným způsobem také uvedené podmínky záruky, způsob uplatnění práv z odpovědnosti za vady v záruční lhůtě a další podstatné informace týkající se záruky. Pokud kupující o vystavení záruční listiny požádá, musí mu prodávající vyhovět.27 Práva z odpovědnosti za vady je třeba uplatnit u prodávajícího nebo jiného určeného podnikatele v záruční době, jinak zanikají. U rychle kazících se věcí musí být práva z odpovědnosti za vady uplatněna nejpozději v den následující po prodeji, jinak také zanikají.
27
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 160-161
37
Vady věci je třeba dělit na odstranitelné a neodstranitelné. Tomuto dělení následně odpovídají i práva kupujícího z vad věci. Stejnou povahu jako neodstranitelné vady mají i vady odstranitelné, přičemž však vyšší počet vad nebo jejich opakovaný výskyt brání řádnému užívání věci stejně, jako je tomu u vad neodstranitelných. V případě vady odstranitelné, které svou závažností brání řádnému užívání věci, u vad sice odstranitelných, ale vyskytujících se opětovně nebo ve větším počtu, nelze z povahy věci požadovat opravu věci, resp. není účelné opakovaně požadovat opravu věci. Kupující tedy může požadovat rovnou výměnu věci, nebo může od smlouvy odstoupit. Stejná práva jako z vad věci má kupující i v případě vadné montáže, pokud tuto montáž prováděl prodávající, nebo ji prováděla na odpovědnost prodávajícího jiná osoba.
4.5 Zánik závazku Z povahy věci plyne, že nejčastějším způsobem zániku závazku v případě kupní smlouvy je jeho splnění. Kromě toho občanský zákoník na několika místech zakládá právo kupujícího odstoupit od smlouvy. Je tomu tak zejména v případě včasného nedodání objednané věci zejména podle § 613 OZ, dodání věci s vadou, která činí věc neupotřebitelnou nebo dodání věci s absencí předem požadovaných a slíbených vlastností posle ust. §597 OZ, v případě výskytu odstranitelných vad když výměna nebo oprava věci není účelná podle § 622 odst. 1 OZ, v případě výskytu neodstranitelné vady bránící řádnému užívání nebo opakovaného či ve větším množství se projevujícího výskytu odstranitelných vad podle ust. § 622 ods. 2 OZ.28
5 Směnná smlouva 5.1 Náležitosti Směnou smlouvu podle ust. § 611 OZ uzavírají nejméně dvě smluvní strany, které se vzájemně zavazují směnit tzv. věc za věc a umožnit si vzájemně nabýt vlastnická práva k věcem. Od kupní smlouvy se odlišuje tím, že za převod věci se nehradí kupní cena, ale 28
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. tr. 161
38
nabízí se jiná věc. Uvedené ustanovení neobsahuje zvláštní pokyn z hlediska formy smlouvy ani jejího obsahu. Z hlediska formy tedy platí obecná ustanovení, zejména že písemnou formu vyžadují smlouvy ohledně nemovitostí. Z hlediska obsahu smlouvy musejí být identifikovány smluvní strany, směňované věci a musí obsahovat projev vůle směřující ke směně věcí.
5.2 Práva a povinnosti stran Zákon stanoví, že se na směnnou smlouvu použijí přiměřená ustanovení o smlouvě kupní. Každá ze stran má ohledně věci, kterou dává ke směně, právní postavení prodávajícího.
6 Darovací smlouva 6.1 Náležitosti K darování dochází smlouvou uzavřenou mezi dárcem a obdarovaným. V darovací smlouvě se dárce bezúplatně, a aniž k tomu měl právní povinnost, zavazuje poskytnout majetkový prospěch obdarovanému, který dar přijímá. Darování není jednostranný právní úkon. O dar nejde, poskytne-li se bezúplatně majetkový prospěch bez úmyslu uzavřít darovací smlouvu. To jsou zejména případy tzv. přátelských úsluh, občanské ochoty či společenských konvencí. Právní následky takového jednání bude třeba posoudit, pokud to vůbec bude nutné, v první řadě podle projeveného úmyslu účastníků. 29
6.2 Pojmové znaky darovací smlouvy 6.2.1 Předmět daru Předmětem daru může být věc, případně spoluvlastnický podíl na věci, avšak také právo a vše, co má majetkový význam.
29
PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanské práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN 978-807380-
145-8. str. 184
39
6.2.2 Bezplatnost O bezplatnost jde tehdy, jestliže obdarovaný nemá právní povinnost poskytnout protihodnotu. Darování neztrácí tuto svou povahu, jestliže se obdarovaný zavazuje k protislužbě, kterou nelze vyjádřit v penězích. O bezplatnost nejde, pokud se dar poskytuje s příkazem, který má majetkový význam. O darování nejde ani tehdy, bylo-li mezi účastníky dohodnuto, že obdarovaný poskytne nějakou úplatu třetí osobě. Od příkazu je třeba odlišit podmínku. Darování může být vázáno na splnění podmínky odkládací nebo rozvazovací.
6.2.3 Dobrovolnost Od bezplatnosti je třeba odlišit dobrovolnost darování, která je rovněž předpokladem darovací smlouvy. Poskytuje-li se něco sice bez protihodnoty, avšak na základě právní povinnosti rodiče, nejde o darování. Darováním není např. plnění vyživovací povinnosti rodiče vůči nezletilému dítěti. Ani v případě plnění naturálních závazků nejde o darování.
6.3 Vznik darovací smlouvy reálně Darovací smlouva vzniká zpravidla reálně, tj. projevem vůle dárce a obdarovaného spojeným s odevzdáním a přijetím předmětu darování. Nelze vyloučit převzetí movité věci i jinak, např. předáním takového příslušenství darované věci, které umožňuje její faktické ovládání a je jeho předpokladem.
6.4 Vznik darovací smlouvy na základě konsensuální smlouvy Druhou formou darovací smlouvy je konsensuální smlouva, podle níž dárce pouze slibuje poskytnout nějaký majetkový prospěch obdarovanému, který slib přijímá. V takovém případě však zákon vyžaduje, aby darovací smlouva byla písemná, byť jde o movitou věc. Nedodržení písemné formy má za následek neplatnost darování.30
30
PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanské práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN 978-807380-
145-8. str. 184 - 185
40
Ze smlouvy vzniká závazek dárce odevzdat ve stanovenou dobu věc obdarovanému a přenést na něj vlastnictví. Obdarovaný se může domáhat tohoto plnění i žalobou u soudu. Darovací smlouva, která se týká věci nemovité, musí být vždy uzavřena písemně. Vlastnictví se nabývá dnem vložení vkladu práva vlastnictví do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu. Občanský zákoník v ust. § 628 odst. 3 výslovně zakazuje, aby jako doba odevzdání předmětu daru byla smluvena doba po dárcově smrti. K darování může dojít jen mezi živými.
6.5 Zánik darovací smlouvy Práva a povinnosti z darování zanikají z obecných důvodů zániku práv a povinností, zejména však splnění. Ze zvláštního důvodu zaniká právní vztah z darování, jestliže se dárce domáhá zrušení darovací smlouvy. Může tak učinit, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo ke členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Využije-li dárce tohoto práva, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle obdržel obdarovaný. Tímto okamžikem se totiž obnoví původní právní vztah, tj. obnoví se vlastnictví dárce k věci a obdarovaný je povinen věc mu vydat. Nezáleží na tom, zda jde o věc movitou či nemovitou. K zániku právního vztahu darování dochází na základě dvou po sobě následující právních skutečností:
6.6 Hrubé porušování dobrých mravů obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Jde buď o porušení značné intenzity, nebo o porušení soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutí pomoci apod. Za členy rodiny dárce je třeba považovat manžela a děti, ostatní příbuzné v řadě přímé a sourozence. Pojem dobrých mravů byl již vysvětlen výše.31
31
PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanského práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN 978-
807380-145-8. str. 186
41
6.7 Jednostranný právní úkon dárce adresovaný obdarovanému Tento právní úkon dárce může být učiněn jakoukoliv formou, jde o to, aby byly splněny náležitosti právního úkonu ve smyslu ustanovení § 34 a násl. Zákon nestanoví, jak se má dar vrátit. Otázku je třeba řešit obchodně podle ustanovení platných v případě vrácení bezdůvodného obohacení. Obdarovaný musí tedy vydat vše, co získal, a není-li to možné, zaplatit peněžitou náhradu. S věcí musí být vydány i užitky, pokud je obdarovaný získal v době, kdy už nebyl v dobré víře. V dobré víře pak obdarovaný není od okamžiku, kdy se proti dárci nebo členům jeho rodiny dopustil chování, které se stalo důvodem pro zrušení darovací smlouvy. Dárce se může domáhat vrácení daru v jakémkoliv časovém odstupu od uzavření darovací smlouvy. Jako každé majetkové právo promlčuje se ve lhůtě podle § 101, která začíná běžet od doby, kdy chování obdarovaného naplnilo shora uvedené negativní znaky. S ohledem na to, že zrušení darovací smlouvy je osobním právem dárce, jeho smrtí zaniká. Pokud ovšem dárce svým jednostranným projevem darovací smlouvy zrušil a požádal o vrácení daru a dar za jeho života vrácen nebyl, nárok na vrácení nezaniká, ale přechází na dědice.
6.8 Odpovědnost Za vady věci dárce neodpovídá. Nicméně je dárce povinen při nabídce daru upozornit na vady, o nichž ví § 629. Má-li předmět daru vady, na které dárce neupozornil, je obdarovaný oprávněn dar vrátit. Jinou sankci nelze z darovací smlouvy dovozovat.
7 Smlouva o dílo Smlouva o dílo je vzájemný závazkový právní vztah, jehož předmětem je poskytnout objednateli podle stanoveného zadání dílo za úplatu. Zhotovitel se zavazuje provést pro objednatele dílo na své nebezpečí, objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.32
32
PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanského práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN 978-
807380-145-8. str. 187
42
7.1 Podstatné náležitosti smlouvy o dílo tvoří 7.1.1 Předmět díla Předmětem díla výsledek činnosti (práce fyzické nebo duševní), který má povahu materiální (zhotovení věci, oprava věci, oprava nebo údržba věci), nebo povahu prací a výkonů (oholení, provedení účesu, vymalování bytu). Dílo může být určeno druhově, je-li předmět smlouvy dohodnut jako věc mající znaky podle počtu nebo váhy, nebo individuálně, spočívá-li výsledek pracovní činnosti ve vlastnostech, které jej individualizují a ční nezaměnitelným. Pro dílo je charakteristické, že v době uzavření smlouvy ještě neexistuje a že má vzniknout teprve v budoucnu. Není rozhodující, zda materiál potřebný ke zhotovení díla poskytne objednatel nebo zhotovitel
7.1.2 Ujednání o úplatě Smlouva o dílo nemůže být sjednána bezúplatně, jinak by šlo o jiný smluvní typ, popř. přátelskou úsluhu. Cena díla představuje úplatu za předmět smlouvy v penězích. Stanoví se především na základě dohody účastníků smlouvy nebo na základě zvláštního předpisu, a to uvedení peněžité částky, popř. jiným způsobem, který ji lze nepochybně určit. Výše ceny díla může být sjednaná při uzavření smlouvy, není však vyloučeno, aby k dohodě došlo po provedení díla. Podstatnou náležitostí smlouvy o dílo je ujednání úplaty za provedené dílo, stanovení výše ceny díla však podmínkou platnosti smlouvy není.33 V rámci smlouvy o dílo rozlišujeme tyto způsoby určení ceny díla: -
Pevnou částkou, která se určuje jako cena celková nebo jako cena příslušné měrné jednotky.
-
Přiměřenou cenou, o níž hovoříme tehdy, pokud výše ceny není sjednaná smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy a přiměřeným ziskem.
33
PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanského práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN 978-
807380-145-8. str. 188
43
-
Odhadem, kterýžto způsob nastupuje poté, co objednatel trvá na stanovení ceny pevnou částkou. Jestliže pevná částka nemůže být z objektivních důvodů stanovena, nastupuje tento způsob určení ceny díla.
Určení ceny odhadem předpokládá, že jsou do ní zahrnuty všechny potřebné práce a náklady potřebné ke zhotovení díla. Takto určená cena je proto závazná. Nemůže být považována za cenu maximální a je možné ji překročit, avšak v zájmu ochrany objednatele je stanoveno, že při zhotovení díla nesmí být cena překročena podstatně. Za podstatné překročeny ceny určené odhadem se zpravidla považuje její zvýšení v rozmezí 10-20%. Zda k podstatnému překročení ceny určené tímto způsobem došlo, je pak věcí posouzení každého konkrétního případu. Přihlíží se k povaze díla, obtížnosti odhadu ceny při uzavření smlouvy. Překroční ceny musí zhotovitel objednateli bez prodlení písemně oznámit a současně mu sdělit i cenu novou. Tento úkon zhotovitele je nutný pro zachování jeho práva na zaplacení rozdílu v ceně. Objednatel má na vybranou. Buď zaplatí cenový rozdíl, nebo po oznámení zhotovitele od smlouvy odstoupí. Po odstoupení od smlouvy je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli částku připadající na provedené práce a vzniklé náklady podle původně určené ceny. Uvedené náklady však platí zhotovitel tehdy, měl-li z částečného plnění smlouvy majetkový prospěch. Prospěch bude mít objednatel většinou tehdy, je-li dílo zhotoveno na jeho pozemku či v jeho prostorách. -
Rozpočtem podle ustanovení § 635 odst. 1 v případě, kdy je cena dohodnuta podle rozpočtu, nesmí být bez souhlasu objednatele zvýšena. Práce a náklady do rozpočtu nezahrnuté lze účtovat pouze tehdy, schválil-li je objednatel písemně, nebo jestliže práce dodatečně písemně objednal. Cena takto dohodnutá je nepřekročitelná.34
Ustanovení § 635 odst. 2,3 a 4 jsou již z hlediska tvorby cen nepraktická. Cenový zákon neumožňuje stanovit ceny tak, jak to bylo možné do 1. 1. 1991. Prakticky se jednalo o případy, kdy Federální cenový úřad vyhlásil nové velkoobchodní ceny. Zhotovitel díla byl povinen fakturovat ceny vyhlášené FCÚ, a nikoliv ceny dohodnuté. 34
PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanské občanského práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN 978-807380-145-8. str 189
44
7.1.3 Provedení díla na nebezpečí zhotovitele Provedení díla na nebezpečí zhotovitele znamená, že zhotovitel své povinnosti ze smlouvy neplní tím, že bude na díle pracovat, ale pouze tím, že objednateli poskytne výsledek své práce. Riziko zmaření provedení díla nese zhotovitel. Pro uzavření smlouvy o dílo není předepsána zvláštní forma, a to ani v případě, spočívá-li dílo ve zhotovení nemovitosti. Pro opačný závěr není opory ani v obecných ustanoveních ObčZ.
7.2 Práva a povinnosti smluvních stran 7.2.1 Na straně zhotovitele Povinností je provést dílo, a to podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době. Je-li pro provedení díla stanovena závazná technická norma, musí provedení odpovídat této normě. Nebyla-li jakost díla výslovně dohodnuta, je třeba druhově určené dílo provést v průměrné střední jakosti. Zhotovitel je povinen dílo provést zásadně osobně. Odpovídá-li to povaze díla, může je dát i bez souhlasu objednatele provést jinému, pokud to neodporuje dohodě účastníků. Skutečnost, že dílo provedla třetí osoba, nic nemění na tom, že dílo bylo provedeno na nebezpečí zhotovitele. Objednatel má proto stejné právní postavení, jaké by měl, kdyby zhotovitel provedl dílo sám, a vůči třetí osobě nemá žádné nároky. Právo odstoupit od smlouvy v tom případě, pokud k provedení díla byla nutná součinnost objednatele, zhotovitel mu určil přiměřenou lhůtu k této součinnosti, ale objednatel ji nedodržel. Právo odstoupit má tehdy, jestliže objednatele na následek nedodržení lhůty upozornil.35
7.2.2 Na straně objednatele Povinnost zaplacení odměny zhotoviteli, jde o základní povinnost objednatele. Tuto odměnu je nutno poskytnout v místě určené dohodou stran, není-li určeno, je jím bydliště 35
PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanského práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN 978-
807380-145-8. str.189 - 190
45
nebo sídlo objednatele. Pro splatnost odměny nestanoví občanský zákoník podrobnější pravidla. Z povahy smlouvy vyplývá, že tato splatnost obvykle nastane až po skončení díla. Není však vyloučeno, aby splatnost nastala dříve. Právo odstoupit od smlouvy může objednatel učinit, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně, a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě. Právo na náhradu nutných nákladů má objednatel tehdy, jestliže poskytl řádně a včas potřebnou součinnost, ale zhotovitel v určené době nepřistoupil provedení díla. Objednatel musí uplatnit toto právo nejpozději do jednoho měsíce od převzetí věci. Jestliže však odstoupil od smlouvy, musí právo náhradu nutných nákladů uplatnit nejpozději do jednoho měsíce od odstoupení. Nedodrží-li objednatel tuto lhůtu, jeho právo zanikne.
7.3 Odpovědnost Odpovědnost za porušení povinnosti ze smlouvy o dílo nastupuje podle obecných ustanovení o jednotlivých druzích odpovědnosti. To platí zejména o odpovědnosti za škodu. Odpovědnost za škodu podle obecných ustanovení OZ vzniká na základě porušení závazků smluvních i mimosmluvních. Odpovědnost za vady vzniká pouze tehdy, jestliže byla ve smlouvě o dílo zakotvena, včetně toho, zda byla ujednána záruční lhůta, po níž bude mít předmět smlouvy o dílo požadovanou jakost, pokud nebude možno použít zvláštní ustanovení o zhotovení věci na zakázku a o smlouvě o opravě a úpravě věci.36
36
PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanského práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN 978-
807380-145-8. Str. 190 - 191
46
7.4 Zánik Zánik závazku ze smlouvy o dílo může nastat na základě nejčastějšího a nejobvyklejší způsobu, tj. splněním. Vedle něho se uplatní odstoupení, jehož jednotlivé případy jsme uvedli již výše. Na trvání smluvního vztahu ze smlouvy o dílo působí specificky taková právní událost, jako je smrt některého z účastníků: Smrt objednatele (§ 643 ods. 2) sama o sobě smluvní vztah neruší. Práva a povinnosti objednatelem přecházejí na jeho dědice, ledaže by podle obsahu smlouvy nebo povahy díla bylo plnění omezeno jen na jeho osobu. -
Smrt zhotovitele vede k zániku právního vztahu jen tehdy, jestliže provedení díla, které mělo být zhotoveno, závisí na zvláštních schopnostech zhotovitele (§ 643 odst. 1). Jinak smrtí zhotovitele závazek ze smlouvy o dílo zásadně nezaniká. Práva a povinnosti přecházejí na oprávněné osoby.
7.5 Zhotovení věci na zakázku Smlouva o zhotovení věci na zakázku je zvláštní druhem smlouvy o dílo. Občanský zákoník ji upravuje v ustanoveních § 644-651, přičemž se zabývá zejména úpravou odpovědnosti, v ostatních záležitostech se musí použít obecná úprava smlouvy o dílo. Účelem smlouvy o zhotovení věci na zakázku je umožnit objednateli získat věci přizpůsobené jeho individuálním požadavkům, které si nemůže obstarat při prodeji zboží v obchodě. Předmětem této smlouvy proto nemohou být práce nebo výkony nehmotné povahy. Práva a povinnosti účastníků smlouvy se řídí ustanovením § 632-643. Ustanovení § 645-651 obsahují zvláštní úpravu, která má před uvedenými obecnými ustanoveními přednost.37
37
PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanského práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN 978-
807380-145-8. Str. 191 - 192
47
7.6 Odpovědnost zhotovitele 7.6.1 Odpovědnost za vady Zhotovitel odpovídá za vady, které má zhotovená věc pří převzetí a které se vyskytnou v záruční době nebo které se vyskytnou na věci v důsledku nesplnění povinnosti uložené zhotoviteli v § 637 odst. 1. Tato odpovědnost je založena na principu tzv. zákonné záruky. Za vady, jejichž příčinou byla vadnost materiálu dodaného objednatelem nebo nevhodnost jeho pokynů, na něž zhotovitel objednatele neupozornil, zhotovitel odpovídá stejně jako za jiné vady. Splnil-li zhotovitel povinnost dle § 637 odst. 1 OZ, od smlouvy však ve smyslu ustanovení § 637 odst. 2 OZ neodstoupil a dílo provedl, je třeba z ustanovení § 645 odst. 1 OZ vyvozovat, že za takto vzniklé vady neodpovídá. Odpovědnost za vady věci zhotovené na zakázku má tyto předpoklady: -
existence platné smlouvy o zhotovení věci na zakázku,
-
zhotovení věci a její přenechání jinému na základě této smlouvy,
-
porušení povinnosti splnit závazek řádně, tj. bez vad
-
výskyt vadného plnění,
-
souvislost mezi porušením povinnosti splnit závazek bez vad a výskytem vadného plnění.
Při odpovědnosti za vady věci zhotovené na zakázku činí záruční doba 6 měsíců, jde-li o zhotovení stavby, činí 3 roky. Stavbou může být nemovitost i věc movitá, pojem stavby je třeba vymezit podle stavebních předpisů. Jde-li o zhotovení stavby, může zvláštní předpis stanovit, že u některých částí stavby bude záruční doba kratší, musí však trvat nejméně 18 měsíců. Práva z odpovědnosti za vady věci zhotovené na zakázku se liší podle toho, zda jde o vadu odstranitelnou a zda lze věc pro ni užívat jako věc bez vady, či o vadu neodstranitelnou.38
38
PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanského práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN 978-
807380-145-8. str. 192
48
Jde-li o vadu odstranitelnou, má objednatel tato práva: -
právo na odstranění vady (§ 648 odst. 1)
-
právo na zrušení smlouvy (§ 648 odst. 2, věta druhá)
Právo na odstranění vady je základním nárokem objednatele a představuje možnost domáhat se bezplatného včasného a řádného odstranění vady. Bylo-li právo uplatněno důvodně, je zhotovitel povinen vadu odstranit „bez zbytečného odkladu“. Tento pojem je třeba vykládat podle okolností každého případu s přihlédnutím k povaze zhotovené věci a náročnosti odstranění vady. Neodstranil-li by zhotovitel vadu v této lhůtě, stává se vada tzv. subjektivně neodstranitelnou. Právo na zrušení smlouvy může objednatel uplatnit jen tehdy, jestliže nemůže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat. O „opětovné vyskytnutí vady po opravě“ jde tehdy, jestliže se stejná vada, která již byla nejméně dvakrát odstraňována, opětovně vyskytne. O stejnou vadu jde za situace, že vada má stejné projevy ve vlastnostech věci, není však podstatné, jakým způsobem byla odstraňována. „Větším počtem vad“ věc trpí tehdy, má-li v době uplatnění nároku současně nejméně tři odstranitelné vady, z nichž každá jednotlivá vada brání v užívání věci jako věci bez vady. Právo zrušit smlouvu je jednostranný právním úkonem objednatele adresovaným zhotovitelem. Okamžikem, kdy projev vůle dojde zhotoviteli, se smlouva ruší od počátku. Souhlas zhotovitele s tímto právním úkonem se nevyžaduje. Zrušením smlouvy vzniká mezi účastníky synallagmatický právní vztah z bezdůvodného obohacení, z něhož vzniká každému účastníku povinnost vrátit vše, co mu bylo podle ní plněno. Sleva z ceny se stanoví zejména s přihlédnutí k rozsahu vady a možnostem, za nichž lze věc i s vadou užívat. Práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u zhotovitele jednostranným právním úkonem, kterým objednavatelem vytkne konkrétní vadu a kterým sdělí, jaký konkrétní nárok z odpovědnosti za vady uplatňuje. Nároky z odpovědnosti za vady zhotovené věci lze uplatnit samostatně, nebo jich lze uplatnit více najednou.39
39
PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanského práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN 978-
807380-145-8. str.192 -193
49
7.7 Odpovědnost za škodu V souvislosti s úpravou zhotovení věci na zakázku obsahuje OZ zvláštní skutkovou podstatu odpovědnosti za škodu. Podle ustanovení § 651 zhotovitel nese riziko poškození nebo zničení stavby až do jejich převzetí objednavatelem a je povinen nahradit takto případně vzniklou škodu. Jedině tehdy, že by ke škodě došlo i jinak, za ní neodpovídá. Ke škodě by došlo i jinak, je-li příčinou poškození nebo zničení stavby živelná událost, popř. další okolnosti, které nemají souvislosti s prováděním smlouvy o zhotovení věci na zakázku a které by nastaly i bez ní. Odpovědnost za škodu podle tohoto ustanovení je založena na objektivním principu.
7.8 Odpovědnost objednavatele V ustanovení § 650 OZ jde o odpovědnost za prodlení objednatele. Z této odpovědnosti vyplývají tyto povinnosti. -
Zaplatit poplatek za uskladnění je objednatel povinen, pokud nepřevezme věc zhotovenou na zakázku nejpozději do 1 měsíce od uplynutí doby, kdy měla být věc zhotovena, nebo byla-li pro prodlení zhotovitele věc zhotovena později, do 1 měsíce od zhotovení.
-
Povinnost strpět volné nakládání s věcí stíhá objednavatele, pokud nepřevezme zhotovenou věc do 6 měsíců od uplynutí doby, kdy byla zhotovena. Právo volného nakládání se zhotovenou věcí má zhotovitel, může věc zpeněžit nebo jiným způsobem s ní účelně naložit.
-
Zaplatit cenu zhotovení díla bude povinen objednatel, pokud se nepodaří zhotoviteli s věcí naložit ve výše uvedeném odst. b). V takovém případě smlouva trvá dále, zhotovitel má právo nezaplacení ceny zhotovené věci a objednatel může požadovat odevzdání věci.40
40
PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanské občanského práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN
978-807380-145-8. str. 193 – 194
50
7.9 Oprava a úprava věci Smlouva a opravě a úpravě věci je rovněž druhem smlouvy o dílo. Je pro ni charakteristické, že jejím předmětem jsou práce a výkony směřující k opravě nebo úpravě již existujících věcí. Předmětem smlouvy o opravě a úpravě věci nemůže být vytvoření nové věci. Občanský zákoník v ustanoveních § 653-656 upravuje problematiku odpovědnosti za vady, opravy nebo úpravy. Tato ustanovení obsahují zvláštní úpravu, které mají před obecnými ustanoveními § 632-643 přednost. Při odpovědnosti za vady provedené opravy nebo úpravy, které se vyskytnou po převzetí věci objednavatelem, činí záruční doba 3 měsíce, a jde-li o stavební práce, činí 18 měsíců (§ 654), jinak zhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednavatelem (§653 odst. 1). 41
8 Smlouva o půjčce 8.1 Náležitosti Smlouva o půjčce je upravena ust. § 657 a 658 OZ, které nestanoví povinnosti písemnou formu a v toto směru se tak uplatní obecná úprava. Strany této smlouvy jsou označeny jako věřitel a dlužník. Podstatou smlouvy je přenechání předmětu půjčky věřitelem dlužníkovi na dočasnou dobu k užívání. Po uplynutí sjednané doby je dlužník povinen vrátit věřiteli věci stejného druhu. Po sjednanou dobu se dlužník stává vlastníkem předmětu půjčky a může ji držet, užívat, požívat i s ní volně disponovat. Jedná se o smlouvu reálnou. K naplnění půjčky tedy dochází v okamžiku faktického předání předmětu půjčky. V tomto okamžiku přechází na dlužníka i nebezpečí škody na věci.42
41
PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanského práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN 978-
807380-145-8. str.194 42
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. Str.165
51
Od smlouvy o výpůjčce se liší tím, že výpůjčka je ze zákona bezúplatná. Od nájemní smlouvy se půjčka liší tím, že nájem je zásadně smlouvou úplatnou. Obdobnou funkci jako úplatná smlouva o půjčce má v obchodním styku smlouva o úvěru. Předmětem půjčky mohou být věci, přičemž zákon výslovně uvádí, že předmětem půjčky mohou být i peníze. Půjčka může být sjednána jako úplatná i jako bezúplatná. Úplatnosti lze u půjčky peněz sjednat ve formě úroků. V případě půjčky jiných věcí lze úplatnost sjednat formou navrácení většího množství věcí téhož druhu, nebo navrácení věcí v lepší kvalitě, příp. i vrácení věcí jiného druhu podle ust. § 658 odst. 2 OZ. Podstatným obsahem smlouvy je identifikace smluvních stran a určení předmětu půjčky, jednotlivě v případě nemovitostí a druhově v případě ostatních předmětů půjčky. Nepovinnou náležitostí je zejména ujednání o úplatnosti půjčky a době, na kterou se půjčka poskytuje. K naplnění této smlouvy se vyžaduje skutečné předání předmětu půjčky dlužníkovi. Jedná se tedy o smlouvu reálnou.
9 Smlouva o výpůjčce 9.1 Náležitosti Podstatou smlouvy o výpůjčce podle ust. § 659 a násl. OZ je dočasné bezplatné přenechání konkrétní věci do užívání jiné osobě, která má po uplynutí sjednané doby povinnosti totožnou věc vrátit. Smlouvu uzavírá půjčitel, který věc poskytuje, s výpůjčitelem, který věc do užívání získává. Od smlouvy půjčce se liší vymezením předmětu výpůjčky, který je určen u výpůjčky individuálně. Zatímco půjčka může, ale nemusí být úplatná, nájem je zásadně úplatný, je výpůjčka zásadně bezúplatná. Podstatnými náležitostmi smlouvy je identifikace smluvních stran, označení předmětu výpůjčky a doba užívání. Předmětem výpůjčky je věc bez bližšího zákonného vymezení. Může se tedy jednat o věci movité a nemovité. Nemůže se však jednat o věc, kterou převzal. Jelikož se vlivem výpůjčky nemění vlastník věci, nemusí být vlastníkem předmětu výpůjčky ani půjčitel. Občanský zákoník nevyžaduje písemnou formu smlouvy.43
43
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 165-166
52
9.2 Práva a povinnosti stran Jelikož se jedná o bezúplatnou smlouvu, nevztahují se na ni ustanovení o odpovědnosti za vady. Výpůjčitel je povinen zejména užívat věc k obvyklému účelu, nebo k účelu smluvenému, opatrovat věc před ztrátou, poškozením či zničením, nést náklady běžné údržby a vrátit věc jakmile uplyne sjednaná doba. Výpůjčitel naopak nesmí přenechat věc do užívání další osobě. Půjčitel je povinen předat předmět výpůjčky výpůjčiteli a umožnit mu jeho nerušené užívání, předat předmět výpůjčky ve stavu způsobilém k řádnému užívání, chránit nerušené užívání věci výpůjčitele po sjednanou dobu, požadovat navrácení věci před sjednanou dobou neužívá-li výpůjčitel věc řádně nebo ke sjednanému účelu.
10 Nájemní smlouva 10.1 Náležitosti Podstatou nájemní smlouvy podle ust. § 663 OZ a následující je přenechání pronajaté věci pronajímatelem nájemci a povinnost nájemce za poskytnutí věci do nájmu zaplatit nájemné. Předmětem nájmu může být věc movitá i věc nemovitá. Nájemce je oprávněn předmět nájmu užívat i z něj brát užitky. Svým účelem se nájemní smlouva velmi přibližuje smlouvě o půjčce. Rozdíl mezi uvedenými smluvními typy je v úplatnosti a ve vlastnickém právu. Zatímco při smlouvě o půjčce dochází k dočasné změně vlastnického práv, u smlouvy o nájmu k této změně nedochází. U smlouvy o výpůjčce také nedochází ke změně vlastnického práva. Rozdíl je v tomto případě u úplatnosti smlouvy. Zatímco nájem je zásadně úplatný, výpůjčka bezúplatná a půjčka může být sjednána jako úplatná i bezúplatná. V obecné úpravě nejsou stanoveny zvláštní požadavky z hlediska formy nájemní smlouvy ani jejich obsahových náležitostí. Tyto otázky jsou ponechány zvláštním oddílům věnujícím se jednotlivým zvláštním nájemním vztahům dle předmětu nájmu. V obecné rovině lze konstatovat, že z nájemní smlouvy by mělo plynout, kdo je smluvní stranou, co je předmětem nájmu, na jakou dobu se nájem sjednává a kolik činí úhrada nájemného.44
44
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 166-167
53
10.2 Práva a povinnosti Základní povinností pronajímatele je přenechat nájemci předmět nájmu ve smluveném stavu, jinak ve stavu způsobilém k běžnému užívání. S touto povinností pronajímatel na druhé straně koresponduje povinnost nájemce užívat předmět nájmu v souladu s jeho účelem a způsobem, který předmět nájmu nepoškozuje. Uvedený způsob užívání předmětu nájmu může pronajímatel kontrolovat a nájemce je povinen pečovat, aby na předmětu nájmu nevznikla škoda. S užíváním předmětu nájmu souvisí i nezbytné opravy předmětu nájmu. K některým z nich je povinen pronajímatel, k některým nájemce. Pokud je však provedení opravy povinností pronajímatele, je povinností nájemce pronajímatele na nutnost oprav upozornit. Pokud pronajímatel ani přes uvedenou výzvu opravu neprovede, je k jejímu provedení oprávněn nájemce a náklady s tím spojené může požadovat od pronajímatele. Pokud tak učiní bez tohoto souhlasu, může pronajímatel po zjištění provádění změn od nájemce odstoupit, jinak musí provedené změny nájemce při ukončení nájmu odstranit. Na náhradu nákladů provedených změn má nájemce právo jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Pokud se pronajímatel k úhradě nákladů nezavázal, může nájemce žádat jen hodnotu toho, oč se pronajímatel obohatil. Základní majetkovou povinností nájemce je platit nájemné. Toto je splatné měsíčně v měsíci následujícím. Nájemné není nájemce povinen hradit v případě, že nemohl pro vady pronajaté věci předmět nájmu užívat. Pokud nemohl předmět nájmu užívat v jeho plném rozsahu, hradí i nájemné přiměřeně snížené odpovídajícím způsobem o míru omezení užívání. V takovém případě je nájemce povinen právo na snížení nebo prominutí nájmu povinen uplatnit do šesti měsíců ode dne omezení výkonu nájemného práva. Se zmeškáním této lhůty je spojena prekluze práva na slevu z nájmu nebo prominutí povinnosti platit nájemné. Pokud nájemce bez zákonného důvodu nehradí nájemné, má pronajímatel zástavní právo k movitým věcem pronajímatele umístěným v předmětu nájmu. V případě stěhování nájemce nebo v jiném případě ohrožujícím míru zajištění práva pronajímatele má pronajímatel právo zadržet movité věci nájemce. Do osmi dnů však musí požádat o soudní soupis zadržených věcí, které jsou součástí zákonné zástav.45 45
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 167
54
10.3 Zánik závazku Z hlediska obecné úpravy nájemného vztahu stanoví občanský zákoník následující možnosti zániku nájmu: uplynutí doby, výpovědí, odstoupení od smlouvy a zničením věcí. V rámci jednotlivých dílčích úprav nájemních vztahů řeší občanský zákoník jen jejich specifika podle druhu předmětu nájmu. Nájemné zaniká uplynutím času, na nějž byl sjednán. V rámci obecné úpravy nájmu ust. § 676 odst. 2 OZ připouští automatické prodlužování nájmu. Pokud po uplynutí sjednané doby nájemce dál předmět nájmu užívá a pronajímatel do 30 dnů nepodá návrh na předání či vyklizení předmětu nájmu, obnovuje se nájemní smlouva za stejných podmínek, za nichž byla uzavřena původně, z hlediska délky nájmu však nejdéle o další jeden rok. Výpověď nájmu je jedním z nejběžnějších a nejčastějších způsobů zániku nájemního vztahu. Z obecného hlediska je délka výpovědní lhůty u nemovitostí tříměsíční, u movitých věcí jednoměsíční a u pozemků zemědělského a lesního původního fondu jednoroční k 1. říjnu. Podle předmětu nájmu však občanský zákoník stanový řadu odchylek a podrobností k možnostem výpovědi nájemního vztahu.46 Občanský zákoník připouští též odstoupení od nájemní smlouvy. Podle ust. § 666 OZ může pronajímatel od nájemní smlouvy odstoupit, pokud dá nájemce věc do podnájmu v rozporu s nájemní smlouvou. Podle ust. § 667 odst. 3 OZ může pronajímatel od smlouvy odstoupit, pokud nájemce provádí bez jeho souhlasu změny na předmětu nájmu, z nichž může pronajímateli vzniknout značná škoda. Stejně tak může pronajímatel od smlouvy podle § 679 odst. 3 OZ odstoupit v případě, že nájemce užíváním předmětu nájmu i přes písemnou výstrahu způsobil na předmětu nájmu škodu, nebo že vznik takové škody hrozí. Podle téhož ustanovení může pronajímatel od smlouvy odstoupit v případě, že předmětem nájmu není byt nebo nebytový prostor, také v případě, že je nájemce i přes výzvu v prodlení s úhradou nájemného do splatnosti dalšího nájemného. Také nájemce má právo od smlouvy odstoupit. Je tomu v případě, nechrání-li pronajímatel nájemce před zásahy třetích osob zasahujících do nájmu dostatečným způsobem. Nájem zaniká také zničením předmětu nájmu. Změna
46
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str.168
55
vlastnictvím k nemovitosti není důvodem pro výpověď podanou pronajímatelem. Nájemce však v případě vypovědět nájemní smlouvy může. To neplatí, je-li předmětem nájmu věc movitá. Byla-li podaná výpověď z výpovědí nájmu nemovitostí, lhostejnou stranou, nebo máli zaniknout takový nájem uplynutím doby, může být předmět nájmu opětovně pronajat. Z uvedeného důvodu musí nájemce umožnit po podání výpovědi nebo tři měsíce před uplynutím sjednané doby nájmu umožnit pronajímateli prohlídku předmětu nájmu. Po ukončení nájemního vztahu je nájemce povinen předmět nájmu předat zpět pronajímateli ve stavu, v jakém jej převzal. Pokud nájemce předmět nájmu předá ve stavu horším než odpovídající běžnému opotřebení, má pronajímatel právo se do šesti měsíců domáhat náhrady škody. Se zmeškáním uvedené lhůty je spojena prekluze práva pronajímatele.
10.4 Zvláštní ustanovení o nájmu bytu 10.4.1 Náležitosti Podstatou nájmu bytu je jeho přenechání pronajímatelem nájemci do užívání s tím, že nájemce za přenechání bytu platí pronajímateli nájemné. Do nájmu lze získat byt bez dalšího zvláštního určení, nebo se může jednat o byt zvláštního určení podle zvláštního právního předpisu, o byt služební pro zaměstnance pronajímatele nebo o byt družstevní pro člena družstva.47 Nájemní smlouva vyžaduje ke své platnosti nezbytně písemnou formu. Mezi podstatné náležitosti patří identifikace smluvních stran, vymezení předmětu nájmu, jeho příslušenství a rozsah užívání, způsob výpočtu nájemného a výši úhrad za plnění poskytován s nájmem bytu. Na ochranu pronajímatele zakládá občanský zákoník v ust. § 686a OZ pronajímateli právo požadovat od nájemce složeni kauce ve výši až trojnásobku měsíčního nájmu a záloh na služby poskytované s nájmem bytu. Tato kauce slouží k zajištění povinností nájemce vůči pronajímateli související s nájmem bytu. Tyto peněžní prostředky ukládá nájemce na zvláštní účet kaucí a čerpá je podle potřeb k zákonem stanoveným účelům. Pokud výše složené kauce klesne pod její sjednanou hodnotu, je nájemce povinen do jednoho měsíce doplnit výši kauce
47
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. Str. 168-169
56
na původně sjednanou výši. Po ukončení nájmu vrací pronajímatel peněžní prostředky kauce v nevyčerpané výši nájemci.
10.4.2 Práva a povinnosti stran Závazkový právní vztah je tvořen právy a povinnostmi stran, přičemž právu jedné strany odpovídá povinnost strany druhé. Mezi základní práva a povinnosti pronajímatele patří: -
právo na úhradu nájemného a úhrad za služby s tím spojené
-
právo na úhradu kauce ve výši tří měsíčních nájmů
-
právo požadovat od nájemce úhradu drobných úhrad a běžné údržby předmětu nájmu
-
právo považovat od nájemce odstranění těch změn, které nájemce provedl bez souhlasu pronajímatele
-
požadovat od nájemce úhradu poplatků z prodlení pokud nájemce neuhradí nájemné ve lhůtě splatnosti ani v následujících pěti dnech48
Mezi základní práva a povinnosti nájemce patří zejména: -
právo na nerušené užívání předmětu nájmu a společných prostor i zařízení domu
-
právo na předání předmětu nájmu ve stavu způsobilém běžnému užívání
-
právo na předání bytu nezpůsobilého k užívání za zvlášť stanovených podmínek,
-
právo požadovat od pronajímatele úhradu nákladů nad rámec běžné údržby a drobných oprav
-
povinnost do 15 dnů od změny v počtu spolužijících osob v bytě tyto změny oznámit pronajímateli
48
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 169
57
-
povinnost po zjištění nutnosti oprav a údržby nad rámec jeho povinnosti oznámit pronajímateli potřebu těchto prací
-
právo v případě neuskutečnění oprav a údržby pronajímatelem uskutečnit tyto práce na náklady pronajímatele
-
povinnost umožnit pronajímateli instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla, teplé a studené vody a odpočet spotřeb
-
povinnost odstranit poškození předmětu nájmu způsobené nájemcem nebo osobami, kterým užívání předmětu umožnil,
-
právo na slevu z nájmu v případě nemožnosti řádného užívání předmětu nájmu
-
právo na slevu za úhradu spotřeb spojených s nájmem pokud tyto služby nejsou poskytovány ve sjednaném rozsahu a kvalitě
10.4.3 Společný nájem bytu Společný nájem družstevního bytu vzniká jen mezi manžely. Může také vzniknout i mezi několika nájemci a to na základě několika nájemních smluv nebo na základě dohody mezi pronajímatelem, nájemcem a dalším nájemcem. Společný nájem u manželů vzniká, když se některý z nich nebo oba stanou za doby trvání manželství nájemcem bytu. Totéž platí i tehdy, vstoupí-li nájemník do manželského svazku, čímž vznikne společný nájem bytu pro oba manžele. Společný nájem bytu manželů nevznikne v případě, že spolu manželé trvale nežijí, nevzniká také mezi registrovanými partnery, kdy jeden z partnerů je skutečný nájemce bytu druhý z partnerů má jen právo předmět nájmu po dobu trvání registrovaného partnerství užívat. Při zániku manželství zaniká společný nájem bytu. Jestli bude o osudu nájemního vztahu rozhodovat soud, přihlédne ke stanovisku pronajímatele a k potřebám nezletilých dětí. Možnost o právech a povinnostech ze společného nájmu mají též rozvedení dohodou mezi nimi. U nájmu družstevního bytu je v právu ten, kdo nabyl právo na nájem tohoto bytu před uzavřením manželství. S nájmem družstevního bytu se oba manželé stávají členy družstva.49
49
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. Str.169-170
58
10.5 Zánik nájmu Nájem může zaniknout uplynutím sjednané doby nájmu, dohodou stran, výpovědí čí uplynutím lhůty po ukončení výkonu práce nájemce pro najímatele jedná-li se o nájem služebního bytu. Občanský zákoník vyžaduje pro sjednání nájmu písemnou formu. Stejnou formu je třeba zachovat i pro změny nájemního vztahu nebo jeho zánik. Dohoda stran o ukončení nájmu vyžaduje písemnou formu. Pokud se jedná o nájem služebního bytu, končí nájemní poměr k poslednímu dni měsíce následujícího po ukončení výkonu práce nájemce pro pronajímatele. Největší pozornost v zániku nájemního vztahu je zánik výpovědí. Výpověď musí mít určitou kvalitu po stránce formální i materiální. Z hlediska formálního je třeba písemné formy. Z hlediska materiálního je třeba, aby byl na straně pronajímatele splněn jeden ze zákonem daných důvodů, které jsou dány uzavřeným výčtem, který nelze ani dohodou stran rozšiřovat. Zákon rozděluje výpovědní důvody do dvou kategorií v ust. § 711OZ a § 711a OZ. Výpovědní důvody v ust. § 711 OZ jsou takové, ke kterým pronajímatel nepotřebuje přivolení soudu. 50 § 711 (1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze z důvodů uvedených v zákoně. (2) Pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu: a) jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě; b) jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní prostředky na účtu podle § 686a odst. 3; c) má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;
50
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. Str. 171
59
d) neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů nebo byt bez vážných důvodů užívá jen občas; e) jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a nájemce není zdravotně postižená osoba. (3) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2), poučení nájemce o možnosti podat do 60 dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, a pokud nájemci podle tohoto zákona přísluší bytová náhrada, závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu. (4) Má-li nájemce právo na náhradní byt nebo na náhradní ubytování, je povinen byt vyklidit do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování. (5) Nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu.51 § 711a (1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto případech: a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence; b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat; c) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat; d) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat. (2) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi a výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2).
51
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str.61- 62
60
(3) V případě výpovědi dané z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), c) a d) je pronajímatel povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací náklady, pokud nedojde k jiné dohodě. (4) Jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení, lze vypovědět nájem podle odstavce 1 jen po předchozím souhlasu toho, kdo svým nákladem takový byt zřídil, podílel se na jeho zřízení, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl byt zvláštního určení zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, lze nájem vypovědět jen na základě předchozího rozhodnutí příslušného úřadu. (5) Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu k účelu, pro který vypověděl nájem bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který byt uvolnil, stěhovací náklady a další náklady spojené s potřebnou úpravou náhradního bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu náhradního, až za dobu 5 let, počínaje měsícem, v němž se nájemce přestěhoval do náhradního bytu, nejdéle však do doby, kdy nájemce ukončil nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu v nájemném se v období 5 let nepromlčí. Jiné nároky nájemce tím nejsou dotčeny. Dále soud může na návrh toho, kdo poskytl bytovou náhradu, uložit pronajímateli, aby mu uhradil přiměřenou náhradu. (6) Nájemce je povinen vyklidit byt do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování.52 § 712 (1) Bytovými náhradami jsou náhradní byt a náhradní ubytování. (2) Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711a odst. 1 písm. a), b), c) a d), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený náhradní byt). Soud může na návrh pronajímatele z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše než vyklizovaný byt. Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711a odst. 1 písm. b) a nájemce 52
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str. 62
61
přestal vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Soud může na návrh pronajímatele rozhodnout, že z důvodů zvláštního zřetele hodných má nájemce právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, nebo právo na náhradní ubytování. (3) V případech podle § 705 odst. 2 věty prvé postačí rozvedenému manželovi, který je povinen byt vyklidit, poskytnout náhradní ubytování; soud však z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodne, že rozvedený manžel má právo na náhradní byt. V případech podle § 705 odst. 1 a odst. 2 věta druhá má rozvedený manžel právo na náhradní byt; soud může, jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že rozvedený manžel má právo jen na náhradní ubytování. (4) Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce. (5) Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle § 711 odst. 2 písm. a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Jde-li o rodinu s nezletilými dětmi a skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle § 711 odst. 1 písm. c) a d), může soud na návrh nájemce, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní ubytování, popřípadě na náhradní byt. Přístřeším se rozumí provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby; v těchto případech může být bytová náhrada poskytnuta i mimo obec, v níž je vyklizovaný byt. (6) Pokud má nájemce právo na bytovou náhradu, není tento nájemce povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit, dokud pro něj není odpovídající bytová náhrada zajištěna; společní nájemci mají nárok jen na jednu bytovou náhradu.53
10.5 Nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému
bydlení V ust. § 717 a 718 OZ se občanský zákoník věnuje nájemním vztahům v zařízeních určených k trvalému bydlení. Takový nájemní poměr je specifický tím, že předmět nájmu, 53
Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW:
. ISSN 978-80-7208-729-7. str. 63
62
tedy jeho část, může být poskytnuta do nájmu více osobám. V takovém případě je každá u osob samostatným nájemcem předmětu nájmu. Nájemní smlouva však může vymezit, v jakém rozsahu je každý za samostatných nájemců oprávněn předmět nájmu užívat. Po ukončení nájmu má nájemce právo na poskytnutí náhradního ubytování.
10.6 Podnájem bytu (části bytu) Pokud je předmětem nájmu byt, může nájemce s další osobou sjednat smlouvu podnájemní. Tato smlouva se může týkat celého bytu nebo jen jeho části. K platnosti vyžaduje písemnou formu a písemný souhlas pronajímatele. Pokud nebude k podnájemní smlouvě dán písemný souhlas, je podnájemní smlouva neplatná a uzavřením smlouvy bez souhlasu pronajímatele je důvod pro podání výpovědi pronajímatele z důvodu porušení povinností nájemce.
10.7 Nájem a podnájem nebytových prostor Práva a povinnosti stan z nájmu a podnájmu nebytových prosto, jsou ponechána zvláštní úpravě zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.
10.8 Zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých Podle ust. § 721 an OZ nevyžaduje ke své platnosti písemnou formu. Právní úprava se věnuje několika málo odchylkám od obecné úpravy nájemního vztahu. Povaha předmětu nájmu umožňuje, aby nájemce v případě, že nájem nelze ke sjednanému účelu užívat, požadoval jednak slevu z nájmu, ale také na výměnu předmětu nájmu za jiný, způsobilý ke sjednanému účelu užíván. Po ukončení nájmu je nájemce povinen věc vrátit pronajímateli, jinak dále platí po dobu dalšího užívání výši nájemného. 54
54
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 173
63
11 Příkazní smlouva 11.1 Náležitosti Příkazní smlouva podle ust. § 724 an. Oz je závazkový vztah mezi příkazcem a příkazníkem, kterým se příkazník zavazuje pro příkazce vykonat nějakou činnost nebo obstarat nějakou věc. Obstaráním věci neznamená obstarání movité či nemovité věci, ale zajištění nějaké záležitosti příkazce. Součástí příkazní smlouvy bývá plná moc, nebo na tuto smlouvu plná moc navazuje. Plná moc je v takovém případě pouhou legitimací existence závazkového vztahu mezi příkazníkem a příkazcem, kterou se příkazce prokazuje třetím osobám. Příkazní smlouva vymezuje práva a povinnosti stran. Na takto vymezenou příkazní smlouvu navazuje její užší vymezení ve smlouvě o obstarání věci podle ust. § 733 an. OZ a smlouvy o obstarání prodeje věci podle ust. § 737 an. OZ. Příkazní smlouva podle ust. § 724 OZ může být sjednána jako úplatná a bezúplatná. Ustanovení § 724 a 732 o smlouvě příkazní jsou aplikovatelná i na smlouvu o obstarání věci a na smlouvu o obstarání prodeje věci. Smlouva o obstarání věci je úplatná a při sjednání smlouvy o obstarání prodeje věci má obstaratel právo na odměnu v případě, že prodej věci obstaral. Příkazní smlouva nevyžaduje ke své platnosti písemnou formu. Její povinou náležitostí je identifikace stran závazku a věc nebo činnost, kterou má příkazník pro příkazce obstarat. Ani smlouva o obstarání věci dle ust. § 733 OZ nevyžaduje písemnou formu. Obstaratel však vydává objednateli písemné potvrzení obsahující identifikaci věci, kterou má obstaratel obstarat, dobu trvání závazku a cenu obstarávané věci Smlouva o obstarání prodeje věci podle ust. § 737 OU na rozdíl od obou předchozích smluv již ke své platnosti písemnou formu nezbytně vyžaduje. Mezi její povinné náležitosti patří předmět prodeje, prodejní cena. Smlouva musí vymezit odměnu obstaratele a poplatek za případné předčasné odstoupení objednatele od této smlouvy.55
55
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 174
64
11.2 Práva a povinnosti stran Základní povinností příkazníka je postupovat při plnění závazku podle pokynů objednatele. Pokud je třeba vykonat nějakou činnost, jejíž plnění nebylo předmětem dohody stran, je povinen příkazník požádat příkazce o souhlas k takovým úkonům. Bez souhlasu může jednat jen tehdy, pokud je tento úkon nezbytný v zájmu příkazce. S ohledem na obsah tohoto smluvního vztahu si příkazník (objednatel) vybírá smluvní stranu podle jejich schopností nebo odbornosti. Základní povinností příkazníka z hlediska kvality jeho činnosti jednat podle svých schopností a znalostí. Dalším důsledkem je, že příkazník je povinen plnit povinnosti z této smlouvy osobně. V rámci smlouvy o obstarání prodeje věci vystupuje obstaravatel na straně prodávající jako obstaratel prodeje, ačkoliv není vlastníkem. Jelikož bude často jediným jednajícím partnerem kupujícího, informuje kupujícího právě on o vlastnostech prodávané věci i o jejích vadách. Na základě toho za vady věci odpovídá. Také odpovídá kupujícímu i za to, že prodaná věc má vlastnosti, které při prodeji obstaratel uvedl. Základní povinností příkazníka je vymezení věci, kterou chce příkazce pověřit. Z hlediska majetkového je základní povinností příkazce (objednatele) náhrada účelně vynaložených nákladů, případně škody vzniklé v důsledku plnění povinností příkazníkem v zájmu příkazce. Povinnosti k výplatě odměny je zákonem předpokládána jen v případě, že byla věc prodána. V obecné rovině může být však příkazní smlouvy úplatná i bezúplatná. V rámci úpravy příkazní smlouvy má příkazník právo na odměnu i bez výslovného ujednání ve smlouvě tehdy když je úplata za jeho činnost z nějakého důvodu obvyklá. Obvyklost lze posuzovat zejména vzhledem k povolání příkazníka, nebo k dalším okolnostem konkrétního vztahu. Sjednání úplaty má vliv na případnou náhradu škody, kterou by příkazník utrpěl jen náhodou. V rámci obecné úpravy příkazní smlouvy se hradí odměna, byla-li sjednána, nikoliv za výsledek činnosti, ale u provádění činnosti vedoucí ke splnění záměru příkazce. 56
11.3 Zánik závazku Ohledně zániku závazku platí jednak obecná úprava občanského zákoníku o zániku závazku. Z obecného hlediska se na zánik závazku z příkazní smlouvy aplikují ustanovení o 56
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 174-175
65
zániku plné moci podle ust. § 33b OZ. Na základě toho, lze příkazní smlouvu odvolat. Je-li příkazní smlouva odvolána a příkazce tak nemohl smluvenou činnost dokončit, má právo na náhradu již vzniklých nákladů a v závislosti na míře již odvedené práce též na poměrnou část smluvené odměny a případně též škodu, kterou příkazce v důsledku odvolání smlouvy utrpí. Ustanovení § 735 Oz zakládá objednateli právo odstoupit od smlouvy o obstarání věci a to i bez uvedení důvodů. Toto právo musí využívat dříve, než závazek zanikne jeho splněním. Účinkem odstoupení od smlouvy je zánik závazku, vyjma práva obstaratele na náhradu účelně vynaložených nákladů, práva na náhradu jiné újmy obstaratele a práv z pozdního či vadného plnění obstaratele. V rámci smlouvy o obstarání prodeje věci platí dispozitivní časové omezení trvání smlouvy v délce tří měsíců. Strany mohou tuto lhůtu zkrátit, prodloužit, nebo i smluvit způsob automatického prodlužování trvání smlouvy. Pokud se však strany o délce trvání této smlouvy nedohodnou, zanikne závazek z této smlouvy uplynutím tří měsíců ode dne svěření věci do prodeje obstaravateli.
12 Jednatelství bez příkazu 12.1 Náležitosti Jednatelství bez příkazu podle ust. § 742 až 746 OZ postihuje situaci, kdy někdo v zájmu odstranění hrozící škody jinému obstará jeho záležitosti bez toho, že by k takovému jednání byl oprávněn. Z tohoto závazkového vztahu plyne, že od smlouvy příkazní se liší tím, že osoba, v jejímž zájmu je jednáno, k takovému jednání zasahující osobu nepověřila. Smyslem jednatelství bez příkazu je jednáním třetí osoby zabránit vzniku škody jiné osobě. Zásah jednajícího má být tedy ochranným zásahem v okamžiku, kdy vznik škody reálně hrozí. Není přitom rozhodující, zda i navzdory zásahu jednajícího ke škodlivému zásahu dojde.57
57
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 175-176
66
12.2 Práva a povinnosti stran jednatelství bez příkazu Jednatelství bez příkazu nedefinuje charakter stran tohoto vztahu ani obsah jednání, které jednající učiní. Ustanovení § 742 OZ vymezuje jen účel tohoto jednání, kterým je zabránění vzniku škody. Jelikož se jedná o jednání, k němuž ten, v jehož prospěch má být jednáno, nedal souhlas ani jednajícího nepověřil, nemá jednající právo na odměnu. Zákon jednajícímu přiznává jen právo na náhradu nákladů, které v souvislosti s jednáním vynaložil. Jednající osoba je povinna po dokončení jednání předložit vyúčtování jednání a převést na toho, v jehož zájmu bylo jednáno vše, co jednající získal. Pokud jednajícímu nevznikne právo na náhradu nákladů, může svou činnost kompenzovat tím, že si ponechá to, co na vlastní náklady pořídil.
13 Smlouva o úschově 13.1 Náležitosti Podstatou smlouvy o úschově podle ust. § 747 až 753 Oz je úschova movité věci složitele do opatrování schovatele, ten však není oprávněn movitou věc v úschově užívat. Tímto se tato smluvní smlouva liší od smlouvy o výpůjčce. Pokud by ji schovatel užil nebo by dovolil, aby věc užila jiná osoba, zodpovídá za náhodně vzniklé škody. Od smlouvy o úschově podle ust. § 747 an OZ je třeba odlišit úpravy obdobných smluvních typů v obchodním zákoníku nebo bankovní uložení věci. Předmětem uložení mohou být výlučně movité věci. Smlouva o úschově podle § 474 an. OZ na úschovu cenných papírů je aplikovatelná, jelikož zákon o cenných papírech pro tento případ upravuje zvláštní smluvní typ. 58
58
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str.177
67
Občanský zákoník pro tento smluvní typ nestanovuje písemnou formu. Smlouva musí obsahovat identifikaci stran, identifikaci předmětu úschovy a závazek schovatele, věc do úschovy převzít a dočasnou dobu opatrovat. Smlouva může stanovit druhou úschovu. To je úschova, do které věc předá schovatel dalšímu schovateli. Smlouva může dále stanovit kupříkladu též odměnu schovatele, bližší podmínky provádění úschovy a opatrování věci či délku trvání úschovy.
13.2 Práva a povinnosti stan Smlouva může být sjednána jako úplatná nebo jako bezúplatná. Právo na odměnu schovateli vznikne bez ohledu na text smlouvy vždy, je-li schovatel podnikatelem v oblasti úschov anebo odpovídá-li to zvyklostem. I když nebude v tomto případě odměna za úschovu výslovné sjednána, náleží schovateli odměna v obvyklé výši. Bez ohledu na sjednání odměny však bude mít schovatel právo na náhradu vynaložených nákladů a škody, kterou schovatel výkonem svých povinností z tohoto závazkového vztahu utrpí. Náklady vzniknou přímo opatrováním věci, ale také v souvislosti s pojištěním, ke kterému je schovatel povinen v případě, je-li to u úschovy daného typu obvyklé. Z hlediska kvality výkonu úschovy vyžaduje ust. § 479 odst. 1 OZ pečlivost při úschově movité věci i jejích přírůstků. Závazek ze smlouvy o úschově může vzniknout buď v důsledku výslovného uzavření smlouvy, nebo v důsledku konkludentního jednání stran smlouvy. Konkludentní jednání neznamená jen mlčky projevený projev vůle dočasně předat movitou věc do úchovy a její následné převzetí, ale také uskutečnění úschovy prostřednictvím mechanických prostředků.59
13.3 Zánik závazku Zánik závazku nabízí občanský zákoník v rámci právní úpravy úschovy též zánik závazku uplynutím doby. Závazek z úschovy věci zaniká i okamžikem vyzvednutí předmětu úschovy od schovatele. Složitel může věc vyzvednout kdykoliv aniž by musel uvádět důvod nebo předem upozornit na vyzvednutí věci. Schovatel má povinnost věc na výzvu složitele vydat. Naopak složitel se nemůže domáhat v průběhu trvání úschovy, aby složitel věc
59
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 177-178
68
z úschovy převzal. Výjimkou je situace, kdy schovatel není schopen bezpečně bez vlastní škody opatrovat a to výhradně z důvodu události, kterou nemohl předem očekávat. Pro uplatnění vzájemných práv a povinností platí nejen obecná promlčecí lhůta, ale občanský zákoník v ust. § 753 stanoví i prekluzi, zánik práva domáhat se vzájemných práv. Prekluzivní lhůta je pro obě smluvní strany totožná a její délka činí 6 měsíců počínaje od okamžiku vydání věci z úschovy složiteli.
14 Smlouva o ubytování 14.1 Náležitosti Na základě smlouvy o ubytování podle ust. § 754 759 Oz má ubytovatel povinnost přenechat objednateli ubytování na přechodnou dobu. Současně má ubytovatel povinnost poskytovat ubytovanému služby spojené s ubytováním. Za poskytnuté ubytování a související služby je objednatel povinen zaplatit ubytovateli odměnu. Od nájmu se tento smluvní typ liší poskytováním ubytovacích služeb na nezbytnou dočasnost poskytování ubytovacích služeb. Zákon ani v tomto případě nestanovil povinnost nezbytné písemné formy. Práva a povinnosti plynou ze 3 pramenů. První je text občanského zákoníku a druhým pramenem jsou smlouvy o ubytování, jejímž účelem by mělo být v obecných rysech vymezit práva a povinnosti stran nad zákonný rámec. Pramenem 3 je ubytovací řád, z něhož podle předpokladu ust. § 754 odst. 1 OZ plynou některá práva a povinnosti stran závazkového vztahu.
14.2 Práva a povinnosti stran Ubytovatel je povinen předat objednateli do užívání jen takové prostory, které svou kvalitou odpovídají požadovanému účelu tohoto závazkového vztahu. Poskytnutý prostor k užívání předpokládá i jejich zařízení. Poskytnuté prostory má objednatel právo užívat obvyklým účelem a to spolu s dalšími prostory, jejichž užívání ubytovatel současně s ubytováním nabízí. V tomto smyslu se bude jednat zejména o společenské prostory hotelů, penzionů či nocleháren.60
60
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. Str. 178-179
69
14.3 Zánik závazku Vyjma obecných způsobů zániku závazku, plynou z právní úpravy ubytování zvlášť dva způsoby zániku tohoto závazkového vztahu. Uplynutí sjednané doby nebo odstoupení od smlouvy. Odstoupit od smlouvy v obecné rovině lze jen tehdy, stanoví-li to smlouva nebo zákon. V případě ubytovací smlouvy stanoví občanský zákoník právo k odstoupení od smlouvy oběma smluvním stranám. Objednatel může odstoupit od ubytovací smlouvy kdykoliv za jejího trvání a to i bez uvedení důvodu, jen ubytovatelovo odstoupení od smlouvy je vázáno na splnění zákonných důvodů. Prvním důvodem je, že objednatel buď porušuje hrubě povinnosti plynoucí ze smlouvy. Druhým důvodem je hrubé porušování dobrých mravů. Oba důvody pro odstoupení vyžadují opakovatelnost jednání a určitou intenzitu porušení. V případě, že od ubytovací smlouvy před uplynutím sjednané doby odstoupí objednatel ubytování, může ubytovatel žádat újmu vzniklou v důsledku neobsazeného ubytovacího místa. Na náhradu újmy má však ubytovatel právo jen tehdy, pokud nemohl vzniku újmy zabránit.
15 Smlouva o přepravě 15.1 Náležitosti Ustanovení § 760 až 773 obsahující právní úpravu smlouvy o přepravě osob, smlouvy o přepravě nákladu a ustanovení společná pro oba smluvní typy. Podstatou smlouvy o přepravě osob je právo cestujícího být za odměnu pro přepravce přepraven rádně a včas do určeného místa přepravci za poskytnutí přepravy náleží odměna. Jedná se jak o přepravu individuální, tak o přepravu hromadnou. Podstatou smlouvy o přepravě vzniká zájemci právo na přepravu nákladů do určeného místa a jeho předání určenému zájemci a přepravci vzniká právo na zaplacení odměny za uskutečněnou přepravu.61 Smlouva o přepravě osob nebývá zpravidla uzavírána v písemné formě, kterou občanský zákoník k její platnosti nepožaduje. Jelikož je občanskoprávní úprava této smlouvy
61
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. atr. 179
70
poměrně stručná a uzavírání smlouvy pro konkrétní případ nebývá v praxi obvyklé, upravuje většinu podrobností a fakultativních náležitostí smlouvy přepravní řády nebo zvláštní právní předpisy, inspirované často mezinárodními právními předpisy pro tuto oblast. Smlouva je většinou uzavírána adhézním způsobem. Tím se rozumí takový způsob uzavření smlouvy, kdy v dopravním prostředku nebo na jiném viditelném místě je zveřejněn přepravní řád určující podrobnější podmínky přepravy. U smlouvy o přepravě nákladu se přepravuje náklad do místa určení a přeprava končí předáním nákladu určené osobě. Ani v tomto případě občanský zákoník nevyžaduje písemnou formu. Odesílatel i dopravce jsou však povinni si na požádání vzájemně písemně potvrdit obsah závazkového vztahu.62
15.2 Práva a povinnosti U smlouvy o přepravě osob je základním právem cestujícího být po uzavření smlouvy přepraven do cílového místa a to spolu se svými zavazadly. To však neznamená, že by zavádka musela být přepravována výhradně společně, nebo pod dozorem cestujícího či dopravce. Lze je přepravovat i odděleně. Základním právem přepravce je právo na odměnu za přepravu osob a jejích zavazadel. Přepravce je povinen umožnit cestujícímu užívat kulturní a sociální zařízení tak často, jak je to běžně nezbytné. Tato povinnost nabývá na významu zejména u dlouhotrvající přepravy. Realizovat ji lze buď zpřístupněním sociálního a kulturního zázemí v rámci dopravního prostředku nebo zastávkami v místech, kde jsou tyto služby poskytovány. Škoda na zavazadlech se posuzuje podle obecných ustanovení o náhradě škody a podle ustanovení o náhradě škody způsobené provozem dopravního prostředku nebo pří nákladní přepravě. Druhou možnou škodu může utrpět cestující a to v důsledku pozdního provedení přepravy. Práva a povinnosti stran při prodlení většinou upravují přepravní řády. V rámci smlouvy o přepravě nákladu mají přepravní podmínky ještě významnější roli. To se projevuje hned v několika směrech. Zájemce o přepravu má možnost v průběhu provádění přepravy dávat dopravci další pokyny. Možnost udělovat nové příkazy může limitovat přepravní řád. Dopravce nemusí přepravu nákladu provádět osobně. K jejímu faktickému provedení může pověřit i třetí osobu. Přeprava nákladu se uskutečňuje zejména jako hlavní 62
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 179-180
71
činnost přepravce. Z tohoto důvodu se očekává jeho odborná zdatnost. Občanský zákoník tedy z hlediska kvality stanoví, že dopravce musí přepravu provést nejen ve sjednané lhůtě, ale také s odbornou péčí. Přepravce odpovídá za škodu vzniklou na přepravovaném nákladu v období od jeho převzetí do okamžiku jeho vydání. Ustanovení § 769 odst. 1 OZ uvádí několik důvodů exkulpace. Na jejich základě nebude přepravce za škodu na nákladu zodpovídat, pokud byla způsobena odesílatelem, příjemce, vadou zásilky, jejího obalu, zvláštní povahou nákladu nebo okolností, kterou nemohl dopravce odvrátit. Při ztrátě nebo poškození hradí přepravce škodu.
15.3 Zánik závazku Občanský zákoník v ust. § 760 až 773 neobsahuje zvláštní ustanovení o zániku závazku. Důvodem je adhezní způsob uzavření smlouvy, jehož vyústěním je ukončení přepravy (splnění závazku). Splnění závazku je tak nejčastějším způsobem zániku závazku. Ustanovení § 773 odst. 1 OZ pamatuje na zánik závazku v důsledku nevyzvednutí. Tento způsob zániku závazku může nastat zejména u přepravy nákladu. I současně s přepravou osob mohou být přepravovány jejich zavazadla a to společně a cestujícím nebo zvlášť. Pokud není náklad nebo zavazadla vyzvednuta ve sjednané lhůtě, ponechá je dopravce u sebe ještě dalších 6 měsíců a následně má právo náklad či zavazadla na náklady cestujícího prodat.
63
16 Smlouva zprostředkovatelská 16.1 Náležitosti Smlouvu o zprostředkování podle ust. § 774 a násl. OZ se zájemce zavazuje poskytnout zprostředkovateli odměnu, pokud zprostředkovatel obstará uzavření smlouvy. Úkolem zprostředkovatele tedy není smlouvou jménem zájemce zavřít, ale jen obstarat její uzavření zájemcem. Jestliže došlo k uzavření smlouvy zásluhou zprostředkovatele, vzniká zprostředkovateli právo na odměnu. Jestliže byla smlouva uzavřena bez přičinění zprostředkovatelem, právo na odměnu mu nevzniká. Občanský zákoník nestanovuje pro 63
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. Str. 181-182
72
zprostředkovatelskou smlouvu povinnou písemnou formu. Tu však lze s ohledem na právní jistotu, stejně jakou ostatních smluv, doporučit. Povinnými náležitostmi jsou identifikace smluvních stran, vymezení smlouvy, kterou má zájemce v úmyslu zavřít a určení odměny zprostředkovatele. Ta nemusí být určena pevnou sumou, ale třeba i jen způsobem jejího výpočtu. Absence určení odměny zakládá důvod dovolat se relativní neplatnosti smlouvy.
16.2 Práva a povinnosti stran Zájemce i zprostředkovatel budou v průběhu existence tohoto závazkového vztahu disponovat informacemi relevantními pro uzavření smlouvy. Z tohoto důvodu jsou povinni si podstatné informace ovlivňující uzavření smlouvy navzájem sdělovat. K uzavření smlouvy nebo přijetí jiného plnění je zprostředkovatel oprávněn jen v případě, že ho zájemce k tomu pověří vzletní plnou mocí, pro kterou je vyžadována písemná forma.
16.3 Zánik závazku Zánik závazku podle ust. § 774 až 777 OZ neobsahuje zvláštní úpravy. Z tohoto důvodu je třeba aplikovat obecná ustanovení o zániku závazku nebo úpravu zániku závazku obsaženou ve zprostředkovatelské smlouvě.64
17 Vklady 17.1 Náležitosti Smlouva o vkladu podle ust. § 778 až 787 OZ upravuje nejen vklady na vkladních knížkách, ale také vkladní listy či jiné formy vkladů domluvené mezi stranami tohoto závazkového vztahu. Na straně vkladatele může být jakákoliv fyzická či právnická osoba. Na straně příjemce vkladu však může být výhradně peněžní prostředky k dočasnému užívání a peněžní ústav se zavazuje peněžní prostředky spravovat a vyplatit vkladateli úrok z hodnoty vkladu. Předmětem vkladu mohou být jen peníze. Vkladová smlouva je reprezentována buď jako vkladní knížka nebo vkladní list. Vkladní list je na rozdíl od vkladní knížky cenným 64
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 182
73
papírem vystaveným výhradně ve formě na jméno. Běžným způsobem vkladu je jeho vložení peněžnímu ústavu ve formě vkladní knížky vystavené na jméno. Vkladní knížka uvádí zejména hodnoty vkladů, jeho změn a stavu zůstatku. Předložení knížky je nezbytnou podmínkou pro nakládání penězi. Výjimku tvoří případ ztracené nebo zničení vkladní knížky, kterou prostřednictvím prohlášení peněžního ústavu prohlásil za umořenou a nahradil za novou. Se vkladem může nakládat její majitel uvedený ve vkladní knížce jménem nebo jiným identifikujícími údaji. Vkladní list je cenným papírem vydaným výhradně ve formě na jméno. Mezi jeho povinné náležitosti patří označení cenného papíru, označení majitele a jmenovitá hodnota odpovídající výši vkladu.
17.2 Práva a povinnosti stran Zvláštností tohoto závazkového vztahu je, že z něj vznikají povinnosti na straně peněžního ústavu. V okamžiku předání vkladu vzniká tento závazkový vztah, ale povinnosti vznikají na straně peněžního ústavu. Základní povinností peněžního ústavu je vyplatit vkladateli úroky z vkladu nebo mu poskytnout jinou majetkovou výhodu. Právem peněžního ústavu je se vkladem nakládat. Vkladatel má práva s peněžními prostředky nakládat podle předem sjednaných podmínek. K nakládání se vkladem má právo pověřit i jinou osobu. Osoba nakládající s účtem se musí prokázat heslem, pokud je na sdělení hesla vázáno nakládání s vloženým prostředky. Pokud heslo zapomene nebo ztratí, musí jiným způsobem prokázat, že mu vklad náleží. Oblíbenost vkladních knížek nebo vkladního listu je v tom, že vklady jsou předávány bance a z tohoto důvodu jsou v určité míře pojištěny u Fondu pojištění vkladu.
17.3 Zánik závazku Vzhledem k absenci zvláštní úpravy zániku tohoto závazku bude třeba aplikovat obecné způsoby zániku závazku. Závazkový vztah lze vázat na výpovědní lhůtu. V závislosti na délku výpovědní lhůty a její případně zkrácení se může měnit výše poplatku vkladatele hrazenému peněžnímu ústavu. Vkladová smlouva může být sjednána na dobu určitou i dobu neurčitou. Zákon však dobu trvání závazkového vztahu limituje dobou 20 let nenakládání se vkladem na vkladní knížce nebo nepředložení vkladní knížky.65
65
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 182-183
74
18 Smlouva o sdružení 18.1 Náležitosti Ustanovení § 829 až 841 OZ stanovuje podmínky pro vznik, fungování i zánik sdružení. Sdružení fyzických nebo právnických osob podle těchto ustanovení občanského zákoníku neupravuje však konstituování sdružení s právní subjektivitou. Sdružení s právní subjektivitou je upraveno zvláštním zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Smyslem sdružení vzniklého podle občanského zákoníku je sdružení osob za účelem vyvíjení společné činnosti za účelem dosažení předem stanoveného účelu. Vzhledem k tomu, že občanské sdružení podle ust. § 829 a násl. OZ nemá právní subjektivitu, nevěnují příslušná ustanovení občanského zákoníku pozornost ani jeho organizační struktuře vkladů účastníku sdružení. Právní subjektivitu i nadále mají jednotlivý členové sdružení a jejich úkony ve prospěch sdružení zakládá z hlediska majetkového podílu ostatních členů sdružení na nabytých právech a povinnostech. Smlouva o sdružení nevyžaduje písemnou formu. Její podstatnou náležitostí je identifikace stran.66
18.2 Práva a povinnosti stran Povinnosti členů sdružení budou ve většině vyplývat ze smlouvy o sdružení. Jejich hlavní vymezení se bude vázat na účel sdružení, který je povinnou náležitostí smlouvy. Základní povinností členů sdružení je jednat v zájmu splnění účelu sdružení a základní povinností je zdržet se všeho, co by mohlo dosažení účelu sdružení zmařit nebo ohrozit. Vkladem může být jakákoliv ocenitelná věc a to ve stejném poměru pro všechny členy sdružení. Ke správě vkladů může smlouva o sdružení pověřit jen jednoho z členů. Z hlediska předmětu vkladu je třeba rozlišovat dvě situace. Je-li předmětem vkladu věc druhově určená, stává se vklad podílovým spoluvlastnictvím všech členů sdružení. Z činnosti jednotlivých členů sdružení budou plynout práva a povinnosti. Jelikož sdružení nemá právní subjektivitu, podílejí se na nabytých právech a povinnostech v poměru určeném smlouvou o sdružení.
66
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 183-184
75
Pokud tato nic bližšího neurčí, je vztah členů sdružení k nabytému majetku vztahem podílového spoluvlastnictví a vztah členů k nabytým majetkovým povinnostem vztahem solidárních dlužníků. Dalším právem členů je podílet se na rozhodování sdružení prostřednictvím výkonu hlasovacího práva. Každému členu náleží jeden hlas a k přijetí rozhodnutí je třeba jednomyslného souhlasu všech členů. Členství ve sdružení podle občanského zákoníku není ze zákona převoditelné a práva a povinnosti ze smlouvy o sdružení tak váží skutečné jen ty osoby, které smlouvu o sdružení podepsaly.
18.3 Zánik závazku Smlouva o sdružení zaniká podle obecných způsobů zániku uplynutím doby trvání sdružení, rozpuštění sdružení jako celku, ale též způsoby zániku účasti jednotlivých členů, kterými jsou vystoupení, výpověď a vyloučení člena. O rozpouštění sdružení jako celku rozhodují členové sdružení ze zákona jednomyslným souhlasem všech členů, přičemž každý člen má jeden hlas. S rozpuštěním souvisí i majetkové vypořádání. Každý z členů má právo vzít si zpět předmět svého vloženého vkladu a dále podíl na majetku sdružení, který sdružení nabylo za dobu svého trvání. Účastníka sdružení lze z tohoto sdružení vyloučit. V tomto případě, stejně jako v ostatních případech zániku členství jednoho z členů sdružení, se hlasuje jednomyslným souhlasem všech členů. K vyloučení člena ze sdružení nemůže dojít bezdůvodně. K platnému vyloučení je třeba splnění vážných důvodů. Tyto důvody nedefinuje občanský zákoník ani jiný právní předpis. Vážné důvody vedoucí k vyloučení člena sdružení může tak stanovit smlouva o sdružení nebo je bude třeba ponechat na judikatuře. 67 Občanský zákoník připouští zánik členství ve sdružení prostřednictví výpovědi. Podání výpovědi není vázáno na splnění dalších podmínek, vyjma doručení výpovědi sdružení jeho členů. K výpovědi tak není třeba souhlasu ostatních členů sdružení ani splnění výpovědních důvodů. K zániku členství tak dochází až uplynutím výpovědní doby po doručení výpovědi, která je jednostranným právník úkonem. 67
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. Str. 184-185
76
Vystoupený člen sdružení způsobuje zánik jeho účasti ve sdružení na základě jeho jednostranného právního úkonu. Ani v tomto případě nemá souhlas či nesouhlas ostatních členů sdružení na platnost vystoupení vliv. V případě vystoupení společníka již občanský zákoník důvody uvádí. Důvod však nemá vliv na platnost či neplatnost vystoupení člena sdružení jako takového, ale jen na okamžik zániku účastni ve sdružení. Jedná-li se o vážný důvod vystoupení na straně vystupujícího člena, může člen vystoupit ze sdružení kdykoliv. Vymezení jaký důvod je či není vážný, bude opět možné ze smlouvy o sdružení nebo bude třeba ponechat posouzení jejich vážnosti na soudu. Jestliže nemá člen sdružení k vystoupení vážný důvod, nemůže vystoupit v nevhodné době pro, nebo nesmí vystoupit v době, kdy by zánik jeho členství způsobil újmu ostatním členů sdružení. Na zánik účasti ve sdružení některého z jeho členů zavazuje majetkového vypořádání jeho členství. Stejně jako při rozpuštění sdružení má člen, jehož účast zanikla v důsledku vystoupení, právo na navrácení jeho vkladu a na podíl na majetku nabytém v době trvání sdružení. Jelikož se však jedná o zánik individuálního členství, nikoliv sdružení jako celku, je třeba předpokládat, že nabyté hodnoty budou i nadále sloužit ku prospěchu sdružení jako celku. Z tohoto důvodu se bývalému členovi nepředává část nabytého majetku, ale jeho spoluvlastnický podíl se vyplácí v penězích. Z hlediska majetkových povinností zůstává bývalý člen i nadále solidárně zavázán za závazky, které vznikly v době jeho členství. Totéž platí i při vyloučení člena sdružení.68
19 Smlouva o důchodu 19.1 Náležitosti Podstatou smlouvy o důchodu podle ust. § 842 a násl. OZ je vyplácení určitého peněžního plnění konkrétní osobě a to po neurčitou dobu. Neurčitá doba musí být určena tak, aby nebylo možné předem zjistit délku trvání. Dobu je možné vymezit na doživotí určité osoby, na dobu jejího studia. Zákon nevymezuje, kdo je plátcem důchodu, ani kdo je příjemce. Strany lze tedy určit libovolně. Důchod podle ust. § 842 an. OZ je peněžitým
68
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 185-186
77
pleněním odlišným od důchodu poskytovaného podle právních předpisů o sociálním zabezpečení. Smlouva vyžaduje k platnosti písemnou formu. Smlouva musí vedle identifikace stran obsahovat též určení předmětu opakujícího se plnění. Ze smlouvy musí plynout též neurčitost trvání této povinnosti plátce důchodu.
19.2 Práva a povinnosti Zákon nevymezuje protiplnění příjemce důchodu.
Nelze tedy vykrčit, že bude
v konkrétním případě sjednáno. Pojmově se však právě absencí protiplnění liší od pojistné smlouvy. Obdobně zákon nevyžaduje ani uvedení důvodu poskytování důchodu a v tomto smyslu se jedná o smlouvu abstraktní. Na straně příjemce se jedná o právo vázané výlučně na osobu příjemce určeného ve smlouvě a jako takové je právo na vyplácení důchodu do budoucna nepřevoditelné. To však neomezuje převoditelnost již splatných dávek důchodu. Ustanovení ů 842 a násl. OZ nevylučují ani možnost uzavřít smlouvu o důchodu ve prospěch 3 osoby. Uvedeným způsobem se relativizuje např. zákaz podmínek připojených k závěti. V současné době význam smlouvy o důchodu roste v souvislosti s oddlužením podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, kdy existence smlouvy o důchodu zvyšuje bonitu úpadku a tím roste i šance na povolení oddlužení.69
20 Sázka a hra 20.1 Náležitosti Ustanovení a sázce a hře obsažené v ust. § 845 a 846 OZ má odlišnou povahu od ostatních ustanovení o závazcích Jeho podstatou není vymezit tento závazkový vztah, ale negativním způsobem omezit účinky závazkového vztahu. Občanský zákoník rozlišuje sázku, hru a los. Sázkou lze rozumět soutěž dvou odlišných názorů smluvních stran s následným hodnocením pravdivosti výroků. Hrou je třeba 69
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. Str. 186
78
rozumět činnost vázanou určitými předem danými pravidly s hodnocením výsledku. Losem je třeba rozumět získání individuálně vymezeného losu, který není cenným papírem, s následným losováním. Jelikož zákon nevymezuje formální ani obsahové náležitosti tohoto závazkového vztahu, je třeba aplikovat obecnou úpravu o závazcích s tím, že nevyhnutelně roste význam fakultativních náležitostí smlouvy.
20.2 Práva a povinnosti stran Zákon stanoví, že výhry ani pohledávky ze sázek, her a losů nelze soudně vymáhat, nelze je zajistit a nelze se ani domáhat navrácení půjčení hodnot následně použitých do sázky, hry nebo na získání losu. V tomto smyslu se veškerá práva na plnění plynoucí z této smlouvy stávají naturální obligací. Plnění práv ze sázky, hry nebo losu není tedy bezdůvodným obohacením, nicméně nelze je přiznat v soudním řízení. Jelikož nelze tyto pohledávky soudně vymáhat, nejsou podle ust. § 581 odst. 2 OZ ani způsobilé k započetí. Pravidla stanovená v ust. § 845 a 846 OZ se nevztahují na provoz výherních podniků podle zvláštních právních předpisů.
21 Veřejná soutěž 21.1 Náležitosti Veřejná soutěž je upravena v ust. §847 až 849 OZ. Podstata veřejné soutěže spočívá v nabídce vyhlašovatele veřejné soutěže vůči soutěžitelům na poskytnutí stanovené ceny, pokud ve smyslu předem stanoveného způsobu hodnocení poskytnou nejlépe požadované dílo nebo jiný výkon. Od veřejné soutěže je třeba odlišit obchodní veřejnou soutěž podle ust. § 281 a násl. Obchodního zákoníku. Podmínky veřejné soutěže musí vymezit požadované dílo nebo výkon a lhůtu trvání soutěže. Mezi tyto další podmínky mohou patřit zejména kvalifikační předpoklady soutěžitelů, určení pravidel pro rozdělení ceny mezi soutěžící, kteří předložili výsledek své činnosti vzniklý společným úsilím.70
70
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 187
79
21.2 Práva a povinnosti stran Charakter vyhlašovatele soutěže ani soutěžícího zákon neomezuje. Z hlediska předmětu plnění je dáno omezení na určité dílo nebo výkon přičemž z povahy věci plyne, že výsledek díla nebo výkonu musí být hmotně zachytitelný a způsobilý hodnocení. V případě veřejné soutěže ponechává občanský zákoník značný prostor pro vlastní úpravu tohoto závazkového vztahu v podmínkách soutěže vyhlášených vyhlašovatelem. Veřejná soutěž je založena na jednostranném prohlášení vyhlašovatele, z něhož nevznikají nikomu povinnosti. Povinnosti vznikají vyhlášením soutěže a podmínek na straně vyhlašovatele. Jedná se zejména o povinnost poskytnout cenu oprávněnému soutěžiteli, povinnost posoudit předložené výsledky soutěže a soutěžitele o výsledku informovat. Soutěžitel, který odevzdal výsledek své činnosti má právo na zhodnocení tohoto výsledku a v případě kladného hodnocení též na předání ceny. Vyhlašovatel soutěže je povinen předat cenu tomu kdo splnil podmínky soutěže a jehož výběr odpovídá pravidlům výběru oprávněného předem stanovených podmínkám. Oprávněných soutěžitelů může být víc. Jestliže podmínky nestanoví jinak, použije se na poskytnutí ceny dispozitivní úprava § 848 OZ, podle níž se ceny dělí mezi soutěžící v poměru, v jakém se podíleli na výsledku činnosti. Vyhlašovatel soutěže má právo soutěž odvolat. Musí to však udělat stejným způsobem, jakým soutěž vyhlásil nebo jiným stejně účinným způsobem a může tak učinit jen ze závažných důvodů. Důvody pro případné odvolání soutěže lze vymezit již v soutěžních podmínkách. Pokud se vyhlašovatel k odvolání soutěže rozhodne, musí současně s jejím odvoláním informovat soutěžící, kteří již podmínky alespoň částečně splnili, na skutečnost, že mají právo na přiměřené odškodnění odpovídající míře splnění podmínek soutěže.71
22 Veřejný příslib 22.1 Náležitosti Podstatou veřejného příslibu podle ust. § 850 až 852 OZ je povinnost slibujícího k poskytnutí určeného plnění předem neurčenému subjektu v případě splnění předem 71
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str.187-188
80
stanovených podmínek. Občanský zákoník v rámci úpravy tohoto závazkového vztahu užívá velmi volné formulace a ponechává tak slibujícímu velmi velký prostor pro vlastní invenci. Zákon vymezuje charakter slibujícího ani případného příjemce plnění. Stanoví, že příjemce bude na základě předem daných podmínek vybrán z předem blíže neurčeného počtu osob. Stejně tak není vymezen předmět plnění ani obsah podmínek, jejich splnění se pro vznik práva na plnění vyžaduje. V pozitivním smyslu je tedy stanoveno, že slibující musí předem vymezit podmínky, jejichž splnění zakládá právo na slíbené plnění. Občanský zákoník předpokládá výběr příjemce veřejného příslibu podle časové přednosti. Příjemce má být ten, kdo splní předem stanovené podmínky jako první. Splní-li podmínky současně více osob, dělí se mezi ně plnění rovným dílem. Slibující může tato pravidla na základě výslovného zákonného zmocnění změnit tak, že stanoví jiné podmínky výběru příjemce než je časová přednost splnění podmínek, nebo že stanoví právo na výplatu v plné výši stanovené odměny více osobám, kterým vzniklo na plnění právo.
22.2 Práva a povinnosti K určení okamžiku vzniku závazku nestačí uskutečnění veřejného příslibu a vymezení podmínek. Závazkový vztah vzniká až v okamžiku splnění předem stanovených podmínek. Po zveřejnění veřejného příslibu nevzniká povinnost snažit se podmínky splnit ani povinnost vyplatit slíbenou odměnu. Povinnost slibujícího z tohoto závazkového vztahu vzniká až v okamžiku splnění stanovených podmínek.72
23 Cestovatelská smlouva 23.1 Náležitosti Cestovní smlouva podle ust. § 852a až 852k OZ řeší problematiku cestovní smlouvy. V jejím rámci jsou upravena vzájemná práva a povinnosti mezi cestujícím a provozovatelem cestovní kanceláře. Na jedné straně je povinnost cestovní kanceláře poskytnout zákazníkovi zájezd a povinnost zákazníka za tento zájezd zaplatit. Na úpravu v občanském zákoníku 72
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 188-189
81
následně navazují zvláštní právní předpisy upravující vztahy v cestovním ruchu, zejména zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. Právní úprava tohoto smluvního typu se významně odlišuje od ostatních smluvních typů technikou legislativní úpravy. Několik prvních paragrafů je věnováno jen náležitostem smlouvy, obligatorním a fakultativním, což je z hlediska právní úpravy rozsahu náležitostí smlouvy v občanském zákoníku výjimečné. Smlouva vyžaduje k platnosti nezbytně písemnou formu. Od ostatních smluvních typů, řeší občanský zákoník v tomto případě i to, že návrh cestovní smlouvy předkládá cestovní kancelář, že jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet zákazník. Nezbytnou přílohou této smlouvy je doklad o pojištění, který vystavuje pojišťovna, na uzavřenou cestovní smlouvu, vyjma potvrzení o pojištění, navazuje ještě další dokument. Tímto jsou v písemné formě sdělené podrobné informace o zájezdu, které musí být zákazníkovy předány nejpozději 7 dnů před zahájením zájezdu. Informace musí obsahovat podrobnosti o skutečnostech, které mají na zákazníkův zájezd vliv a nebyly dosud zákazníkovi jinak sděleny prostřednictvím cestovní smlouvy nebo katalogu. Jedná se zejména o podrobné informace týkající se cesty, ubytování, kontaktní osoby v místě pobytu, informace o možnosti pojištění. Podstatné náležitosti cestovní smlouvy jsou uvedeny v ust. § 852b odst. 1 a 2 OZ. Jedná se o identifikaci smluvních stran, podrobný popis zájezdu, jeho ceny, způsobu úhrady zájezdu zákazníkem a výší odstupného, které bude povinen zákazník uhradit, odstoupí-li od cestovní smlouvy v případech stanovených v ust. § 852h OZ týkajících se odstoupení od smlouvy z důvodu nespočívajících v porušení cestovní smlouvy zákazníkem. Náležitosti cestovní smlouvy uvedené v ust. § 852b odst. 3 OZ mají zvlášť povahu, na jejímž základě by je bylo možné označit za fakultativně obligatorní. Jedná se o náležitosti cestovní smlouvy, které se za splnění zákonných podmínek stávají podstatnými náležitostmi smlouvy. Jedná se o podrobnosti o způsobu dopravy, jeli doprava součástí zájezdu, o podrobnostech týkající se plateb za dílčí služby a jejich celkového součtu je-li zákazník povinen platit za zájezd několik dílčích položek, stanovení podmínek, které musí zákazník pro uskutečnění zájezdu splnit nebo stanovení minimálního počtu zákazníků, bez jehož dosažení nebude zájezd realizován.73
73
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str.189-190
82
23.2 Práva a povinnosti Základním právem zákazníka je právo na uskutečnění zájezdu a jeho základní povinností je cenu zájezdu uhradit. Základní povinností cestovní kanceláře je poskytnout zákazníkovi zájezd podle jeho výběru. Cestovní kancelář má právo cestovní smlouvu po jejím uzavření jednostranně měnit. Ke změnám smlouvy může dojít jednak vlivem objektivních skutečností podle ust. § 852e OZ, podle něhož je však cestovní kancelář povinna, nastane-li objektivní nutnost změnit podmínky smlouvy, navrhnout zákazníkovy změnu smlouvy a to i v otázce ceny zájezdu. V takovém případě musí cestovní kancelář nabídnout zákazníkovi novou cestovní smlouvu, jejíž obsah bude odpovídat objektivně nezbytným změnám původní smlouvy. Současně musí cestovní kancelář zákazníka vyzvat, aby v případě nesouhlasu od cestovní smlouvy odstoupil a to ve lhůtě, která nesmí být kratší než 5 dní od doručení návrhu na změnu smlouvy. Zvláštností tohoto procesu změny smlouvy je v případě nevyjádření se zákazník k navržené smlouvě, uplatnit se ze zákona vyvratitelnou domněnku, že zákazník s navrženou smlouvou souhlasí. Písemně sjednanou smlouvu tak následně strany změní písemným návrhem změn a jeho mlčky uskutečněným přijetím spočívajícím v neodstoupení od původní smlouvy. Druhou variantou změny cestovní smlouvy je skutečná možnost změnit obsah smlouvy jednostranným úkonem cestovní kanceláře. Tato varianta musí být předem mezi stranami ujednána v cestovní smlouvě. Pokud se taková možnost v cestovní smlouvě sjedná, může se týkat jen zvýšení ceny zájezdu a musí být předem ujednáno, jakým způsobem může být cena zvýšena. Možnost platného zvýšení ceny zájezdu je vázána na podmínky spočívající v limitu časovém a limitu daném důvodem změny. K jednostrannému navýšení ceny zájezdu může dojít nejpozději v důsledku odeslání oznámení o navýšení ceny, které bude zákazníkovi odesláno nejpozději 21 dnů před zahájením zájezdu. Také zákazník může způsobit změnu smlouvy. V důsledku jeho právního úkonu nebude však měněn obsah závazku, ale dojde ke změnám závazku v subjektu. Podle ust. § 852f OZ může zákazník cestovní kanceláři oznámit, že místo něj se zájezdu zúčastní jiná osoba a že tato osoba bude tedy smluvní stranou cestovní smlouvy. Oznámení musí mít písemnou formu a zákazník v něm musí uvést totožnost nového zákazníka a jeho souhlasu s uzavřením smlouvy.74 74
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str. 190-191
83
V cestovním ruchu je obvyklé, že se zájezdy uskutečňují v součinnosti několika subjektů. Často také zprostředkovávají zájezdy cestovní kanceláře či agentury. Bez ohledu na to, kolik subjektů se na realizaci zájezdu podílí, odpovídá za porušení závazků cestovní kancelář, která smlouvu se zákazníkem uzavřela. Na odpovědnost cestovní kanceláře nemá vliv posouzení otázky, kdo ve skutečnosti porušení závazku způsobil. Náhradu škody je třeba uplatnit u kteréhokoliv subjektu, který se na straně cestovní kanceláře na plnění povinností podílel. Náhradu škody je však třeba uplatnit v prekluzivní 3 měsíční lhůtě, jinak právo na náhradu škody zaniká. Občanský zákoník v ust. § 852j stanovuje exkulpační důvody pro zproštění se odpovědnosti cestovní kanceláře za škodu a to pro dvě různé situace. Pro případ odpovědnosti za škodu v důsledku porušení povinnosti na straně cestovní kanceláře se takto zprostí odpovědnosti, pokud vyvrátí možnost zavinění na straně cestovní kanceláře a jejich dalších zprostředkovatelů a současně prokáže, že škoda byla způsobena zákazníkem, třetí osobou nespojenou s poskytovatelem zájezdu nebo neodvratitelnou událostí, které nebylo možné zabránit. Druhá skupina exkulpačních důvodů se vztahuje na zproštění se odpovědnosti za vznik škody v důsledku odstoupení cestovní kanceláře od cestovní smlouvy pro zrušení zájezdu, nebo odstoupení zákazníka z důvodu neakceptování cestovní kanceláří navržené změny cestovní smlouvy. V těchto případech se cestovní kancelář zprostí odpovědnosti za škodu vzniklou neodvratitelnou událostí nebo v případě, že byl sice zájezd zrušen, ale možnost zrušení získat pro zájezd potřebný předem stanovený počet zákazníků.75 Ustanovení § 852k OT zakládá vzletní povinnosti cestovní kanceláře pro případ problémů s realizací zájezdu jako celku, jeho jednotlivých částí, nebo služeb. Zde stanovené zvláštní povinnosti chrání zákazníka na zájezdu proti nečekaným komplikacím s dopravou, nemožností realizace zájezdu nebo jeho části, nebo jiných nečekaných událostí nastalých po dobu zájezdu. Cestovní kancelář je povinna poskytnout zákazníkovi veškerou pomoc, která je třeba v okamžiku nečekaných událostí. V okamžiku kdy je zřejmé, že nastaly komplikace bránící realizaci zájezdu ve sjednané kvalitě nebo rozsahu, nebo bránící řádnému dokončení zájezdu, je cestovní kancelář povinna nahradit zákazníkovi nedostatky formou jiného zájezdu, v případě levnějšího zájezdu čí služeb též doplatkem, v penězích, vrácením ceny zájezdu, 75
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8. str.191
84
nebo dopravou zákazníka zpět do místa zahájení zájezdu či na jiné smluvené místo buď levněji, nebo za vyšší náklady, které však nemůže požadovat k úhradě od zákazníka.
23.3 Zánik závazku Občanský zákoník věnuje pozornost úpravě institutu odstoupení od smlouvy, které může využít zákazník i cestovní kancelář. Cestovní kancelář může od cestovní smlouvy odstoupit v případě zrušení zájezdu pro nedostatečný počet zákazníků, přičemž potřebný počet zákazníků deklarovala cestovní kancelář již v době uzavření cestovní smlouvy. V tomto případě má zákazník právo na poskytnutí náhradního zájezdu. Pokud ke zrušení zájezdu dojde v době kratší než 20 dnů před zahájením zájezdu, má zákazník právo též na smluvní pokutu ve výši 10% ceny zájezdu. Druhým důvodem odstoupení od cestovní smlouvy ze strany cestovní kanceláře má cestovní kancelář jednak povinnost vrátit poskytnutou cenu zájezdu, ale na druhou stranu má právo na úhradu odstupného ve výši stanovené v cestovní smlouvě. Zákazník má právo od smlouvy odstoupit před jeho zahájením. Pokud zákazník odstoupí z důvodu porušení smlouvy cestovní kanceláří nebo z důvodu neuskutečnění zájezdu, má právo na vrácení uhrazené ceny zájezdu. Pokud však zákazník odstoupí z jiného důvodu, má povinnost uhradit cestovní kanceláři odstupné určené cestovní smlouvou. V ostatních případech se užijí obecná ustanovení o zániku závazku.76
76
SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8.str. 192
85
Závěr Cílem mé práce bylo co nejpřesněji popsat závazkové vztahy a zásady tvorby smluv dle občanského zákoníku. V první částí mé práce jsem se zabývala obecnou částí závazkového práva, jeho společnými závazky, společnými právy, vznikem závazků, změnou závazků, zajištěním a zánikem závazků. V druhé části mé práce jsem se zaměřila na jednotlivé typové závazkové vztahy na kupní smlouvu, směnnou smlouvu, darovací smlouvu, smlouvu o dílo, smlouvu o půjčce, smlouvu o výpůjčce, nájemní smlouvu, příkazní smlouvu, jednatelství bez příkazu, smlouvu o úschově, smlouvu o ubytování, smlouvu o přepravě, smlouvu zprostředkovatelskou, vklady, smlouvu o sdružení, smlouvu o důchodu a smlouvu o sázkách a hrách. Bakalářská práce je rozdělena do několika kapitol, které na sebe navzájem navazují. Jsem si vědoma toho, že práce se ne vždy přesně držela vymezeného tématu a osnovy, což bylo způsobeno částečně šíří popisované problematiky a také snahou dostatečně vystihnout teoretické základy v širších souvislostech, a díky tomu získat potřebný nadhled nad posouzením právní úpravy jednotlivých smluvních typů. Jako první jsem se zabývala kupní smlouvou. S kupní smlouvou se skoro každý člověk ve svém životě setkal a určitě pro každého je to nejznámější závazkový vztah. Kupní smlouva je změna vlastníka věci za úplatu, kdy prodávající předá věc kupujícímu. Další smlouvou, kterou jsem se zabývala, byla směnná smlouva. Směnnou smlouvu uzavírají nejméně dvě osoby, které se zavazují směnit věc za věc a umožnit si vzájemně nabýt vlastnických práv k věci. Smlouvu o dílo uzavírá objednavatel, který má zájem o vytvoření díla, a zhotovitel, který se zavazuje dílo na vlastní nebezpečí a za sjednanou cenu provést. Dílo je hmotný výsledek tvůrčí činnosti. Smlouva o půjčce nemá povinnou písemnou formu. Podstatou smlouvy je přenechání předmětu půjčky věřitelem dlužníkovi na dočasnou dobu k užívání. Po uplynutí sjednané doby je dlužník povinen vrátit věřiteli věci stejného druhu. Smlouva o výpůjčce je dočasné bezplatné přenechání konkrétní věci do užívání jiné osoby, která po uplynutí sjednané doby má povinnost věc vrátit. Podstatou nájemní smlouvy je přenechání věci pronajímatelem nájemci a povinnost nájemce za poskytnutí věci do nájmu zaplatit nájemné. U smlouvy o nájmu nedochází ke změně vlastnického práva. 86
Příkazní smlouvou se rozumí závazkový vztah mezi příkazcem a příkazníkem. Příkazník je zavázán vykonat pro příkazce nějakou činnost nebo obstarat nějakou věc. Součástí příkazní smlouvy bývá plná moc. Jednatelství bez příkazu postihuje situaci, kdy někdo v zájmu odstranění hrozící škody jiné osobě obstará jeho záležitosti bez toho, že by k takovému jednání byl oprávněn. Závazek z jednatelství bez příkazu vzniká na základě faktického jednání. Úschovou movité věci do opatrování schovatele se zabývá smlouva o úschově. Schovatel však nemá právo movitou věc v úschově užívat. Pokud schovatel věc užije, bude odpovídat za její škodu. Na základě smlouvy o ubytování má ubytovatel povinnost přenechat objednateli ubytování na přechodnou dobu a současně má povinnost poskytovat ubytovanému služby spojené s ubytováním. Smlouvou o přepravě se může rozumět přeprava osob nebo nákladu. Podstatou smlouvy o přepravě osob je právo cestujícího být za odměnu pro přepravce přepraven řádně a včas do určeného místa a přepravci za poskytnutí přepravy náleží odměna. Podstatou smlouvy o přepravě vznikán zájemci právo na přepravu nákladu do určeného místa a jeho předání určenému zájemci a přepravci vzniká právo na zaplacení odměny za uskutečněnou přepravu. Smlouvou o zprostředkování se zájemce zavazuje poskytnout zprostředkovateli odměnu, pokud zprostředkovatel obstará uzavření smlouvy. Smlouva o vkladu upravuje vklady na vkladních knížkách, vkladní listy či jiné formy vkladů domluvené mezi stranami tohoto závazkového vztahu. Na straně vkladatele může být jakákoliv fyzická či právnická osoba. Vkladovou smlouvu poskytuje peněžní ústav. Předmětem vkladu mohou být jen peníze. Smlouvou o sdružení se rozumí sdružení fyzických nebo právnických osob podle ustanovení v občanském zákoníku. Smyslem sdružení vzniklého podle občanského zákoníku je sdružení osob za účelem vyvíjení společné činnosti. Smlouva o důchodu upravuje vyplácení určitého peněžního plnění konkrétní osobě a to po neurčitou dobu. Smlouva o sázkách a hrách má odlišnou povahu od ostatních ustanovení o závazcích. Podstatou není vymezit tento závazkový vztah, ale negativním způsobem omezit účinky takového závazkového vztahu. Veřejná soutěž spočívá v nabídce vyhlašovatele veřejné soutěže vůči soutěžitelům. Předmětem veřejné soutěže je předmět nebo výkon. 87
Veřejný příslib je povinnost slibujícího poskytnout určité plnění neurčenému subjektu. Veřejný příslib musí být splněn na základě předem stanovených podmínek. Cestovatelská smlouva upravuje práva a povinnosti cestujícího a cestovní kanceláře. Povinnost cestovní kanceláře je poskytnout zákazníkovi zájezd. Povinnost zákazníka je za tento zájezd zaplatit. Vybrané téma osobně pokládám za velmi zajímavé a pro praxi významné, přičemž mám za to, že by bylo záhodno některé jeho kapitoly rozebrat důkladněji, což mi ovšem rozsah bakalářské práce neumožňuje.
88
Seznam použité literatury Česká republika . Občanský zákoník a související předpisy. ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s. 1-272. Dostupný také z WWW: . ISSN 978-80-7208-729-7. PLECITÝ, Vladimír , et al. Základy občanského práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 295 s. ISBN 978-807380-145-8. SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2010. 226 s. ISBN 978-80-7418-066-8.
89