Bankovní institut vysoká škola Praha
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Problematika nezaměstnanosti mladistvých Bakalářská práce
Autor:
Helena Pyszková Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Šárka Palermová
Duben, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Karviné, dne 20. dubna 2010 …………………………………….. jméno a příjmení autora
Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce JUDr. Šárce Palermové za cenné rady, připomínky a metodické vedení bakalářské práce.
ANOTACE Předloţená bakalářská práce, nazvaná Problematika nezaměstnanosti mladistvých, se blíţe zabývá jedním ze závaţných fenoménů současných ekonomik – nezaměstnaností. Konkrétně je zaměřena na pozici mladých osob na trhu práce, které nemohou najít pracovní uplatnění. V rámci textu uvádím do širšího kontextu problematiku trhu práce, nezaměstnanosti, prezentuji také formy pomoci, které můţou být zmíněné skupině uchazečů o zaměstnání nabízeny. Text uzavírám srovnávací analýzou stavu nezaměstnanosti mladistvých v regionu FrýdekMístek v porovnání s ostatními částmi ČR. Tento rozbor pak doplňuji o vlastní komentáře. KLÍČOVÁ SLOVA absolvent, mladistvý, nabídka práce, nezaměstnanost, politika zaměstnanosti, poptávka po práci, rizikové skupiny na trhu práce, trh práce, uchazeč o zaměstnání, úřad práce ANNOTATION The presented bachelor work, which is called The problems of youth unemployment, focuses closely on one of the serious phenomenon of temporary economics – unemployment. It concentrates especially on the situation of young people in the work market who cannot find jobs. In my text I am including the general problems of the work market, unemployment, in addition to offering some forms of solution which could be offered to the above mentioned group of applicants. The text ends with an analysis of the state of unemployment of young people in the Frýdek-Místek region in comparison to the other parts of The Czech Republic. The study is supplemented with my own commentaries. KEY WORDS a graduate, adolescent, job offer, unemployment, the policy of employment, job demand, at-risk groups in work market, work market, an applicant, job office
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................... 7 1. TRH PRÁCE ........................................................................................................................ 9 1.1. Charakteristika a funkce trhu práce ................................................................................... 9 1.2. Nabídka práce a poptávka po práci ................................................................................. 10 1.3. Segmentace trhu práce .................................................................................................... 11 1.4 Odstranění nepruţnosti trhu práce .................................................................................... 12 2. NEZAMĚSTNANOST ...................................................................................................... 14 2.1. Rozmístění a struktura úřadů práce ................................................................................. 14 2.2. Funkce úřadů práce ......................................................................................................... 14 2.3. Uchazeči o zaměstnání .................................................................................................... 15 2.4. Ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti ................................................................... 18 2.5. Typy nezaměstnanosti ..................................................................................................... 21 3. PROBLÉMOVÉ SKUPINY NA TRHU PRÁCE .............................................................. 24 3.1. Vymezení problémových skupin ..................................................................................... 24 3.2. Charakteristika jednotlivých problémových skupin ........................................................ 25 3.2.1. Osoby bez kvalifikace a s nízkou kvalifikací ............................................................... 25 3.2.2. Absolventi škol a mladiství .......................................................................................... 25 3.2.3. Občané se změněnou pracovní schopností ................................................................... 26 3.2.4. Ţeny .............................................................................................................................. 27 3.2.5. Osoby starší padesáti let ............................................................................................... 27 3.2.6. Osoby společensky nepřizpůsobivé ............................................................................. 27 3.2.7. Osoby romské národnosti ............................................................................................. 28 3.2.8. Osoby, které nemají zájem o práci ............................................................................... 28 3.2.9. Dlouhodobě nezaměstnaní ........................................................................................... 28 4. MLADISTVÍ A ABSOLVENTI ŠKOL ............................................................................ 29 4.1. Vymezení pojmu mladistvý a absolvent ......................................................................... 29 4.2. Vliv úrovně vzdělání rodičů na studijní ambice dítěte .................................................... 31 4.3. Nejdůleţitější poţadavky zaměstnavatelů na absolventy ................................................ 31 4.4. Vzdělávání a příprava na povolání, celoţivotní vzdělávání ............................................ 32 4.5. Cesty ke sniţování nezaměstnanosti mladistvých ........................................................... 33 4.6. Pomoc ÚP občanům při volbě povolání .......................................................................... 35 4.6.1. Poradenství pro volbu povolání ţákům ........................................................................ 36 4.6.2. Pomoc ÚP při výběru školy ......................................................................................... 37
4.7. Představy mladistvých o budoucím zaměstnání .............................................................. 37 4.8. Mladiství a absolventi škol v zemích Evropské unie ...................................................... 37 5. POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ....................................................................................... 40 5.1. Programy ÚP na podporu nezaměstnaných .................................................................... 40 5.1.1. Rekvalifikace ................................................................................................................ 40 5.1.2. Veřejně prospěšné práce ............................................................................................... 41 5.1.3. Investiční pobídky ........................................................................................................ 42 5.1.4. Společensky účelná pracovní místa .............................................................................. 42 5.1.5. Příspěvek na zapracování ............................................................................................. 42 5.1.6. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ............................................. 43 5.2. Aktivní politika zaměstnanosti zaměřena na mladistvé .................................................. 43 5.2.1. Nespecifický kurz pro absolventy ................................................................................ 43 5.2.2. Specifický kurz pro absolventy .................................................................................... 43 5.2.3. Příslibové kurzy ............................................................................................................ 43 5.2.4. Podpora v zahájení samostatné výdělečné činnosti ...................................................... 43 5.2.5. Absolventská a praktikantská místa ............................................................................. 44 6. ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH ................................................... 45 6.1. Mladiství v ČR ................................................................................................................ 45 6.1.1. Pracovní podmínky mladistvých .................................................................................. 45 6.1.2. Míra nezaměstnanosti v ČR podle věku ....................................................................... 46 6.1.3. Srovnání podle ukončeného vzdělání ........................................................................... 48 6.1.4. Vývoj nezaměstnanosti mladistvých v okrese Frýdek-Místek ..................................... 49 6.2. Srovnávací analýza mladistvých v okrese Frýdek-Místek vůči vybraným okresům ČR .. 53 6.2.1. Hypotéza ....................................................................................................................... 60 DOPORUČENÍ ...................................................................................................................... 60 ZÁVĚR ................................................................................................................................... 63
ÚVOD Současná mimořádně závaţná celosvětová ekonomická situace více či méně významně doléhá na trh práce snad ve všech státech, které participují ve světové globální ekonomice. Nejinak tomu je v České republice, která byla také poměrně silně zasaţena. Přestoţe určité výkyvy právě na trhu práce jsou zcela přirozeně a neodmyslitelně spjaty s ekonomickým vývojem, onu nynější hospodářskou „krizi“ předpokládal málokdo. Pro mnoho Čechů je tedy nyní na konci prvního desetiletí 21. století velmi obtíţné nalézt si vhodné a relativně dobře ohodnocené zaměstnání, a to dokonce i v oblastech, které téměř po celou dobu od roku 1989 po pádu centrálně řízené ekonomiky patřily k regionům s nejniţší nezaměstnaností. Lidé sniţují své nároky na zaměstnavatele, mnohem podstatnější je pro ně jistota pracovního místa a určitá pracovní perspektiva neţ průběţný nárůst platu. Nezaměstnanost se dotýká mnoha občanů ČR, které lze ovšem určitým způsobem dělit a strukturovat. K jedné velmi specifické skupině patří například mladí lidé, absolventi učilišť a dále středních, vyšších odborných a vysokých škol. Tito lidé po odchodu ze školy neoplývají aţ na pár výjimek bohatými praktickými zkušenostmi, nemají dostatečné pracovní návyky a jejich motivace k práci také ještě poměrně nevyzrála. Přestoţe je pro ně mimořádně důleţité nastoupit do zaměstnání, aby právě výše uvedené nedostatky eliminovali, tak se jim zaměstnavatelé převáţně brání, neboť s jejich zaučením jsou spojeny poměrně značné výdaje a navíc výsledek není zaručen. Mimo jiné i z tohoto důvodu jsem si vybrala jako ústřední téma mé bakalářské práce pozici mladistvých na trhu práce. Cílem práce je seznámit čtenáře s postavením mladistvých na trhu práce, s jejich moţnostmi pracovního uplatnění, moţnostmi vyuţití nabídky rekvalifikačních kurzů ze strany úřadů práce, tedy jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Dále chci poukázat na jednotlivé regiony z hlediska nezaměstnanosti mladistvých, a poukázat na řešení, které vedou ke sníţení nezaměstnanosti této skupiny. V nejrozsáhlejší části práce – teoretické části – tedy nejprve seznamuji s problematikou trhu práce, blíţe vysvětluji charakter trhu práce a jeho funkci, zmiňuji nabídku po práci a poptávku po práci a segmentaci trhu práce. Zabývám se také myšlenkou odstranění nepruţnosti trhu práce. Velkou pozornost věnuji stěţejnímu tématu textu – nezaměstnanosti a jejímu instituciálnímu rámci – úřadům práce. Dále popisuji jejich rozmístění a strukturu, jejich funkce. Zmiňuji ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti, typy nezaměstnanosti. Ve vztahu k zaměření bakalářské práce se zabývám také problémovými skupinami na trhu práce. Tyto nejdříve teoreticky vymezuji, jednotlivé skupiny dále charakterizuji, a specifikuji.
7
K bliţšímu rozboru jsem si vybrala mladistvé uchazeče o zaměstnání, proto v úvodu kapitoly nejprve vymezuji takového uchazeče o zaměstnání, dále zmiňuji například vliv úrovně vzdělání rodičů na studijní ambice dítěte. Na druhé straně uvádím nejdůleţitější poţadavky zaměstnavatelů na absolventy a zabývám se úlohou vzdělání jako faktoru ovlivňujícího úspěšné umístění na trhu práce. V textu dále zmiňuji velmi konkrétní formy a moţnosti řešení nezaměstnanosti mladistvých, uvádím konkrétní pomocné nástroje úřadů práce, jejichţ cílem je řešit nezaměstnanost zmíněné skupiny. V analytické části textu prezentuji srovnávací analýzu nezaměstnanosti mladistvých v okrese Frýdek – Místek vůči vybraným okresům ČR.
8
1. TRH PRÁCE 1.1. Charakteristika a funkce trhu práce *
Práci lze definovat jako cílevědomou činnost člověka, jako spojení jeho intelektu s konkrétní
manuální činností. Od tohoto pojmu odlišujeme pojem pracovní síla, který znamená souhrn fyzických a duševních schopností člověka konat práci. Člověk pracuje převáţně ze dvou důvodů. Jednak proto, aby uţivil sebe a svou rodinu, a dále proto, aby se zdokonalil, sebevzdělal, seberealizoval. Trh práce je relativně odlišný od ostatních trhů, a to tím, ţe se na něm nabízí a poptává práce, jejímţ nositelem je člověk. Trh práce je jedním z trhů výrobních faktorů. Zde stojí nabídka a poptávka ve vzájemné soutěţi a výsledkem je cena práce neboli mzda. Trh práce je tvořen třemi základními faktory: nabídkou práce, poptávkou po práci a cenou práce – mzdou. Trh práce je tedy na jedné straně ovlivňován poptávkou po pracovních silách vycházející z celkové hospodářské a sociální politiky a na druhé straně nabídkou pracovních sil. Trh práce má funkci ekonomickou a funkci sociální. Ekonomická funkce trhu práce vychází ze vztahu mezi výrobním systémem pracovních činností, resp. pracovních míst a pracovní silou. Tento vztah je řešen na základě směny práce mezi firmy, odvětví, regiony. Předmětem směny na trhu práce je pracovní síla. Sociální funkce trhu práce. V procesu směny jsou prostřednictvím nabídky pracovní síly a poptávky po pracovní síle určovány mzdy a další podmínky zaměstnanosti, například pracovní doba. Stranami zúčastněnými v tomto procesu jsou zejména zaměstnavatelé a zaměstnanci. Vedle nich do toho procesu zasahují další partneři: státní instituce, odbory, někdy i politické lobby a další, kteří tento proces ovlivňují, neboť souvisí s jejich ekonomickými a politickými zájmy. Trh práce je tedy na jedné straně ekonomickou institucí, tedy systémem ekonomických vztahů směny práce za mzdu zaloţené na racionální volbě účastníků směny, ale je současně i sociální *
Začátek citace viz (1)
9
institucí, jeţ zahrnuje podmínky a normy sociálního jednání ovlivňující koupi, prodej i cenu pracovních sluţeb.
1.2. Nabídka práce a poptávka po práci Nabídkou práce se rozumí nabídka práce ze strany jednotlivců. Jedná se tedy o počet pracovníků, které má ekonomika k dispozici nebo počet hodin odpracovaných při výdělečné činnosti. Nabídka práce představuje volbu spotřebitele, který porovnává uţitek z volného času s uţitkem, který plyne z výrobků a sluţeb, jeţ nakoupí za mzdu, získanou tím, ţe volný čas obětuje a nabízí více práce. Nabídka pracovních sil na trhu práce je teda závislá na výši reálné mzdové sazby a na mezní újmě z práce spojené s obětováním volného času. Hlavními determinantami* nabídky práce jsou: reálné mzdy (jejich současná i očekávaná úroveň) jmění (majetek) mimopracovní příjmy (včetně vládních transferů) demografický vývoj (zejména počet a věková struktura obyvatelstva) míra ekonomické aktivity obyvatelstva (tj. poměr mezi pracujícím obyvatelstvem a obyvatelstvem celkem nebo poměr mezi pracujícím obyvatelstvem v produktivním věku a obyvatelstvem v produktivním věku, vyjádřený v procentech) společenská tradice Poptávka po práci je definována jako poptávka jednotlivých firem po pracovní síle. Firmy a pracovníci jsou hlavními aktéry trhu práce. Pracovní síla se tedy na trhu páce prodává a kupuje. Při najímání pracovní síly je nutné stanovit nejen peněţní odměnu za práci, ale i podmínky, za nichţ bude zaměstnanec pracovat (pracovní prostředí, pracovní doba, zaměstnanecké výhody apod.) Hlavními determinantami poptávky po práci jsou: cena práce charakterizována mzdovou sazbou poptávka po produkci vyráběné pomocí práce a cena této produkce produktivita práce (tj. celkový výstup dělený pracovními vstupy), která závisí na: *
determinanty-souhrn určujících činitelů
10
kvalitě vstupů práce (dána gramotností, vzděláním, odbornou průpravou a dovednostmi ekonomicky aktivního obyvatelstva mnoţstvím a kvalitě kooperující výrobních faktorů úrovní a uţitím technických a technologických znalostí. ceny ostatních vstupů (kapitálů, půdy) očekávané budoucí trţby disponibilní přebytečná síla
1.3. Segmentace trhu práce V rámci segmentace trhu práce je moţno rozlišit: primární a sekundární trh práce formální a neformální trh práce externí a interní trh práce Na primárním trhu práce se soustřeďují lepší a výhodnější pracovní příleţitosti s vyšší prestiţí, poskytující řadu šancí, relativně dobré moţnosti profesionálního růstu a většinou i lepší pracovní podmínky. Pracovní místa na tomto trhu poskytují relativní bezpečí před ztrátou zaměstnání a propuštěním. Práce je zde relativně dobře placená a je zde zajištěn i jistý růst mezd. Je zde téţ relativně nízká fluktuace. Sekundární trh práce je charakterizován pracovními místy s niţší prestiţí a s niţší mzdovou úrovní. Pracovní kariéra je zde málo výhodná, popřípadě se o kariéře nedá vůbec hovořit. Navíc je to trh méně stabilních pracovních příleţitostí a pracovní kariéra osob, které se na tomto trhu pohybuje. Je periodicky přerušována obdobími kratší či delší nezaměstnanosti. Pracovníci na sekundárním trhu práce se častěji stávají nezaměstnanými, i kdyţ na druhé straně je zde snazší získat nové zaměstnání neţ v prvním sektoru. Existuje tu totiţ velká fluktuace pracovníků. Malá či nulová moţnost zvýšení kvalifikace je faktorem strhujícím většinou osob, které se na tomto trhu ucházejí o pracovní místa, do uzavřeného cyklu (znemoţňuje přechod na primární trh). Tento sektor je charakterizován vysokou fluktuací, nízkými výdělky a omezenými či neexistujícími příleţitostmi pro profesionální růst. Formální trh práce je trh oficiálních pracovních příleţitostí, tak či onak kontrolovaných společenskými institucemi slouţícími k jeho regulaci.
11
Neformální trh je naproti tomu většinou mimo kontrolu těchto institucí (zejména daňových úřadů) a vedle aktivit řazených obvykle do tzv. šedé či dokonce černé ekonomiky (různé formy nelegálního podnikání). Externí trh práce (vnější trh) představuje trh, kde se pracovníci nabízející svou pracovní sílu a kvalifikaci setkávají s firmami nabízející volná pracovní místa. Vnější trh představuje nástroj přizpůsobování pracovní síly změněné struktuře výroby. Interní trh práce (vnitřní trh) představuje pracovní příleţitosti uvnitř jednotlivých firem, mezi nimiţ dochází k rozmisťování pracovníků zpravidla bez jejich propouštění. Za hlavní charakteristiky interního trhu práce je povaţováno: existuje na něm hierarchicky uspořádaný ţebříček pozic vstup na něj je moţný jen na spodních stupních ţebříčků pohyb na ţebříčku je spojen s rozvojem dovedností a znalostí, jenţ zahrnuje zvláště pracovní praxi a individuální přípravu. (1)
1.4. Odstranění nepruţnosti trhu práce Nepruţnost evropských trhů práce je důsledkem konkrétních právních, smluvních a institucionálních podmínek. Pro odstranění nepruţnosti trhu práce byla navrţena řada opatření, v jejichţ centru pozornosti je rozvoj lidských zdrojů. Mezi tato opatření patří: -
zkvalitnit systém vzdělávání a přípravy na povolání a vytvořit systém celoţivotního vzdělávání.
-
zabezpečit, aby kvalitní a moderní příprava lidi na povolání odpovídala potřebám trhu práce a aby v podnicích docházelo k přizpůsobování zaměstnanců změnám s cílem optimálně zacházet s lidskými zdroji, které podnik má k dispozici (vnější flexibilita trhu práce).
-
sladit zájmy podniků a zaměstnanců pruţnou organizací práce na úrovni podniků, mimo jiné např. úpravou pracovní doby, vyuţíváním částečných úvazků apod.
-
sníţit cenu nízkokvalifikované pracovní síly relativním sníţením jejich nemzdových nákladů (pojistné na sociální a zdravotní pojištění), neboť nemzdové zatíţení tíţivěji
12
doléhá na nízké mzdy a vede ke ztíţenému přístupu nízkokvalifikované pracovní síly na trh práce, případně k jejímu nelegálnímu zaměstnávání. -
poloţit větší důraz na aktivní politiku zaměstnanosti, která by měla být prioritní oblastí politiky zaměstnanosti, neboť investovat do lidských zdrojů je nejen úkolem podniků, ale také státu. Ve struktuře výdajů na politiku zaměstnanosti zvýšit tu část výdajů, která je určena na aktivní politiku zaměstnanosti s cílem poskytovat účinnou pomoc nezaměstnaným při návratu do zaměstnání a zvláštní pozornost věnovat dlouhodobě nezaměstnaným (nezaměstnaní déle neţ 5 měsíců).
-
zvýšit pozornost věnovanou mládeţi bez kvalifikace a bez odpovídající přípravy na povolání.
-
zvýšit zaměstnanost tím, ţe budou uspokojovány ty potřeby ve společnosti, které dosud nejsou uspokojeny. (2)
(1)
Holásková,R. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Ostravská univerzita Ostrava, Filozofická fakulta, 2001. 11 s. ISBN 80-7042595-4 (2) Kotýnková,M.Němec,O. Lidské zdroje na trhu práce.1.vyd. Professional Publishing.2003. 109 s. ISBN 80-86419-48-7
13
2. NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost není jen ekonomickým, ale i sociálním a kulturním problémem. Proto také prostředky vloţené do boje s ní i s jejími důsledky nejsou jen ekonomickou, ale i sociální a kulturní investicí. A to jak v tom smyslu, ţe investované prostředky musí být nejen ekonomického, ale i sociálního a kulturního charakteru (změna postoje veřejnosti k zaměstnání a nezaměstnanosti, změna ţivotních strategií, vzdělávání apod.), tak i v tom smyslu, ţe efektivitu jejich vynaloţení nelze poměřovat výlučně ekonomickými, ale také sociálními kritérii.(3)
2.1. Rozmístění a struktura úřadů práce Správa sluţeb zaměstnanosti řídí 77 úřadů práce. Pro lepší dostupnost sluţeb občanům zřídily úřady práce 56 poboček a 116 stálých detašovaných pracovišť. V naléhavých případech jsou zřizována detašovaná pracoviště, nejčastěji v prostorách zaměstnavatele, který uvolňuje větší počet zaměstnanců. (4)
2.2. Funkce úřadů práce Úřady práce mají tyto funkce: -
Sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky
-
Informují občany o moţnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace, informují zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil
-
Zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání
-
Poskytují občanům poradenské sluţby spojené s hledáním zaměstnání, volbou povolání
-
Vedou evidenci uchazečů, příp. zájemců o zaměstnání, evidenci volných pracovních míst, evidenci pracovních povolení vydaných cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti
-
Rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, stanovují nároky a výši hmotného zabezpečení uchazečům
-
Organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů
-
Podporují zaměstnavatele a podnikatele při zřizování nových pracovních míst, míst pro zabezpečení odborné praxe, absolventům škol a pro získání kvalifikace mladist-
(3) (4)
Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2.vyd. Praha SLON, 1998. 137 s. ISBN 80-86429-08-3 Kotýnková, M.Němec, O. Lidské zdroje na trhu práce.1.vyd. Professional Publishing.2003. 136 s. ISBN 80-86419-48-7
14
vým uchazečům o zaměstnání vytvářejí veřejně prospěšné práce a pro občany se změněnou pracovní schopností podporují zřizování a provoz chráněných dílen a pracovišť -
Vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání cizincům a osobám bez státní příslušnosti
-
Spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce, se zaměstnavateli, s orgány sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy a ostatními orgány státní správy
-
Kontrolují dodrţování závazných právních předpisů o zaměstnanosti, zákoníku práce, mzdových předpisů, ukládají pokuty při zjištění jejich porušení, vyřizují stíţnosti občanů
-
Hospodaří s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a provoz úřadů práce (5)
2.3. Uchazeči o zaměstnání *
Práva a povinnosti občanů při zabezpečení vhodného zaměstnání upravuje zákon č. 435/2004
Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Vhodné zaměstnání si občan zabezpečuje sám nebo za pomocí příslušného úřadu práce. Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání bezplatně na celém území České republiky a ve své činnosti dodrţují zásadu rovných příleţitostí při zprostředkování zaměstnání pro všechny občany. Uchazečem o zaměstnání je občan, který není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost ani se nepřipravuje soustavně na povolání a osobně se u úřadu práce uchází podáním písemné ţádosti o zprostředkování vhodného zaměstnání. O zprostředkování zaměstnání se občan uchází u úřadu práce, v jehoţ obvodu má trvalý pobyt. Při podání ţádosti osvědčuje občan skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Ţádost s občanem sepíše úřad práce. Ten uchazeči o zaměstnání zodpoví dotazy související s evidencí uchazečů o zaměstnání. Poţádá-li občan o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání. Za pracovní nebo obdobný vztah se povaţuje např.:
(5) *
Kotýnková, M.Němec, O. Lidské zdroje na trhu práce.1.vyd. Professional Publishing.2003. 137 s. ISBN 80-86419-48-7
Začátek citace viz (6)
15
pracovní poměr dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr sluţební poměr práce společníka společnosti s ručeným omezením nebo komanditisty komanditní společnosti dlouhodobě uvolněný člen obecního zastupitelstva, příp. jiné práce za odměnu. Za výkon samostatné výdělečné činnosti se povaţuje: provozování ţivnosti podle zákona o ţivnostenském podnikání (zák. č. 455/1991 Sb.) zápis v evidenci podle zákona č. 105/1990 Sb. Ve znění zákona č. 219/1991 Sb. (zemědělská výroba) funkce statutárního orgánu obchodní společnosti (člen statutárního orgánu) soustavný výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů výkon jiné výdělečné činnosti na základě oprávnění podle zvláštních předpisů (např. zákon o advokacii, zákon o auditorech a Komoře auditorů a další) soustavný výkon činností, které nejsou ţivností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení příjmů činnost osoby spolupracující při výkonu samostatné výdělečné činnosti, na kterou lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy dosaţené výkonem této činnosti a výdaje vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. Za soustavnou přípravu pro povolání se posuzuje i doba po skončení studia (přípravy pro povolání) na střední škole nebo vyšší odborné škole, na vysoké škole nebo jiné škole, na které se podle obecně závazných právních předpisů taková příprava provádí, pokud bezprostředně poté občan pokračuje v dalším studiu na téţe nebo jiné škole. Uchazeč o zaměstnání má právo na: -
Zprostředkování vhodného zaměstnání. Tím se rozumí činnost zaměřená na vyhledávání vhodného zaměstnání pro občana, který se o práci uchází (i vyhledávání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá pracovní síly). Součástí zprostředkování je téţ činnost informační a poradenská. Vhodným zaměstnáním se rozumí zaměstnání, které odpovídá zdravotnímu stavu uchazeče, s přihlédnutím k jeho věku, kvalifikaci a schopnostem, délce předchozích dob zaměstnání a moţnosti ubytování. Námitku zdravotní nevhodnosti doporučovaného zaměstnání je uchazeč povinen dokladovat objektivním sdělením lékaře.
-
Rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění ve vhodném zaměstnání.
-
Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. 16
Doba, po kterou je občan veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, se započítává jako: účast na důchodovém pojištění, a to po dobu, po kterou náleţí hmotné zabezpečení, a v rozsahu tří let po dobu, kdy hmotné zabezpečení nenáleţí, doba trvání pracovního poměru pro stanovení výměry dovolené na zotavenou. Uchazeč o zaměstnání je povinen: -
Poskytnout úřadu práce na jeho vyzvání potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a řídit se při tom jeho pokyny, tj.:
-
osobně se dostavovat k projednávání otázek souvisejících se zprostředkováním zaměstnání v termínech určených úřadem práce,
-
jednat podle pokynů úřadu práce o nástupu do zaměstnání se zaměstnavatelem, k němuţ byl doporučen a o výsledku jednání informovat úřad práce.
Uchazeč, který nemůţe poskytnout úřadu práce na jeho vyzvání potřebnou součinnost z důvodu nemoci nebo ošetřování člena rodiny, je povinen tuto skutečnost osvědčit potvrzením o pracovní neschopnosti nebo jinou objektivní lékařskou zprávou. Hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti je uchazeč povinen podat úřadu práce bez zbytečného odkladu. Jiné, neţ zdravotní překáţky je téţ povinen prokázat vhodným objektivním důkazem. Bezodkladně, nejpozději do sedmi kalendářních dnů oznamovat nástup do zaměstnání (jiné pracovní činnosti) a další skutečnosti, rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to zejména: -
nástup vojenské a civilní sluţby,
-
nástup vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody,
-
vznik nároků na peněţité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení), které nahrazují ušlou mzdu (výdělek),
-
vznik nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod,
-
přerušení rekvalifikace dohodnuté s úřadem práce,
-
změnu trvalého pobytu.
Uchazeč o zaměstnání můţe být z evidence vyřazen, jestliţe bez váţných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo jestliţe úmyslně maří součinnost s úřadem práce. V těchto případech můţe být znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců, pokud o zprostředkování zaměstnání poţádá. Důleţité písemnosti, zejména rozhodnutí, se doručují do vlastních rukou. Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastiţen, ačkoliv se v místě doručení 17
zdrţuje, doručovatel jej vhodným způsobem uvědomí, ţe písemnost přijde znovu doručit ve stanovený den a hodinu. Zůstane-li nový pokus o doručení bezvýsledný, doručovatel uloţí písemnost na poště a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do tří dnů po uloţení, poslední den této lhůty se povaţuje za den doručení (24 správního řádu). (6)
2.4. Ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti *
Mezi ukazatele zaměstnanosti se zařazují:
Zaměstnaní, kteří představují všechny osoby 15-ti leté a starší, které během referenčního týdne příslušeli mezi „placené zaměstnané“ nebo „sebezaměstnané“. Placení zaměstnaní potom představují všechny osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracoval či nikoliv. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Další kategorií jsou sebezaměstnaní. Jsou to osoby, které pracují ve vlastním podniku. Tedy všichni zaměstnavatelé, pracovníci na vlastní účet a všichni členové produkčních (tj. výrobních a zemědělských druţstev). Mezi ukazatele nezaměstnanosti se zařazují: Nezaměstnaní – charakterizovaní jako všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběţně splňovaly dále uvedené tři podmínky: -
byly bez práce, to znamená, ţe nebyly ani v placeném zaměstnání ani nebyly sebezaměstnané.
-
hledaly aktivně práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí registrace u úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, hledání přímo v podnicích, vyuţívání inzerce, apod.
(6) *
Kotýnková,M.Němec,O. Lidské zdroje na trhu práce.1.vyd. Professional Publishing.2003. 92 s. ISBN 80-86419-48-7 Začátek citace viz (7)
18
-
byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamţitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání.
Pokud osoby nesplňují tyto tři uvedené podmínky, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Míry nezaměstnanosti procentním způsobem vyjadřují vţdy podíl nezaměstnaných (čitatel) na celkové pracovní síle (jmenovatel). Rozdíl mezi různými mírami nezaměstnanosti spočívá především v pouţité metodice stanovení čitatele a jmenovatele míry, ale i v přesnosti zdrojů dat a časové srovnatelnosti obou údajů. Protoţe především metodika má rozhodující vliv na hodnotu míry, je nutno vţdy důsledně rozlišovat, o jaký ukazatel se jedná.
u
U L
100 %
u – míra nezaměstnanosti U – počet nezaměstnaných L – celkový počet pracovních sil Nezaměstnanost je však moţno posuzovat i jinými měřítky neţ jen běţně uţívanou mírou nezaměstnanosti. Sleduje se tzv. specifická míra nezaměstnanosti. Jedná se o ukazatel popisující nezaměstnanost určité sociologické, věkové nebo jiné skupiny obyvatelstva. Existuje sedm různých ukazatelů specifické míry nezaměstnanosti. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti – vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných déle neţ 5 měsíců k celkovému počtu pracovních sil. Znamená to, ţe zcela vylučuje krátce nezaměstnané, ty, kteří pouze mění zaměstnání. Tento ukazatel zdůrazňuje dlouhodobou nezaměstnanosti jako daleko hrozivější ve srovnání s krátkodobou nezaměstnaností, kterou je moţné snadno překlenout díky úsporám či podporám v nezaměstnanosti. Míra propuštěných z práce – udává podíl lidí, kteří právě ztratili své zaměstnání, k celkové pracovní síle. Zaměřuje se na pracovníky, pro které je ztráta zaměstnání ztrátou jediných příjmů.
19
Míra nezaměstnanosti hledajících úplné zaměstnání – zahrnuje ty, kdo hledají zaměstnání na celu pracovní dobu. Je dána jejich podílem k celkové pracovní síle lidí pracujících na celý úvazek. Běţná míra nezaměstnanosti – oficiální, obvykle citována míra nezaměstnanosti, udávaná jako podíl všech nezaměstnaných, kteří se v posledních čtyřech týdnech snaţili hledat práci, k celkové pracovní síle. Pouze osoby nacházející se pouze přechodně v kategorii nezaměstnaných a lidé těsně před vstupem do zaměstnání jsou klasifikování jako nezaměstnání, aniţ by museli práci hledat. Míra zahrnující pracující z ekonomických důvodů na zkrácenou pracovní dobu – zahrnuje ty, kdo hledají úplné zaměstnání, plus polovinu těch, kdo hledají práci na zkrácenou pracovní dobu, plus polovinu těch, kdo jiţ takto z ekonomických důvodů pracují. Ve jmenovateli výrazu pro výpočet je celková pracovní síla sníţená o polovinu pracujících na částečnou pracovní dobu. Tento ukazatel zdůrazňuje, ţe i lidé, kterým je nedobrovolně zkrácena pracovní doba, jsou částečně zaměstnání, a ţe ti, kdo hledají zaměstnání pouze na částečný pracovní úvazek, mají z hlediska nezaměstnanosti menší váhu, neţ ti, kteří hledají na plný úvazek. Míra zohledňující rezignované pracovníky – základ této míry je stejný jako u předcházející míry, ale jsou ještě přičteni (do čitatele i jmenovatele) ti, kteří by sice chtěli pracovat, ale nevěří, ţe mohou najít práci.* Tzn. zjišťuje se to následovně: součet nezaměstnaných osob hledajících zaměstnání na plný úvazek + polovina osob hledajících zaměstnání na zkrácenou pracovní dobu + polovina osob, které z ekonomických důvodů na zkrácený úvazek pracují + osoby, které by chtěly pracovat, ale uţ nevěří, ţe nějakou práci někdy získají celková pracovní síla – polovina počtu osob pracující na zkrácenou pracovní dobu + osoby, které by chtěly pracovat, ale uţ nevěří, ţe nějakou práci někdy získají(8) **
Speciálními ukazateli se rozumí např. počet pracovních sil, míra ekonomické aktivity, eko-
nomicky neaktivní obyvatelstvo aj. *
Konec citace viz (7)
20
Počet pracovních sil zahrnuje všechny osoby 15-ti leté a starší, které splňují poţadavky na zařazení mezi zaměstnané nebo nezaměstnané. Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších 15-ti let. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo představuje všechny osoby, které nebyly zaměstnány během referenčního období a nejsou v současnosti ekonomicky aktivní (např. děti předškolního věku, osoby navštěvující různé vzdělávací instituce, starobní důchodci, dlouhodobě nemocné nebo invalidní osoby). Pro ně je charakteristické, ţe nesplňují 3 základní podmínky nezaměstnanosti. Patří sem např. i uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce, ale neschopni nastoupit do 14 dnů (např. z důvodu probíhající rekvalifikace). Podzaměstnaní jsou potom všechny osoby pracující ve vlastním podniku, které nedobrovolně pracovaly kratší dobu, neţ je pracovní doba určená pro danou činnost, a které během referenčního období hledaly práci nebo byly připraveny pro další práci. Nezahrnují se sem osoby nepracující déle neţ 4 týdny. (7)
2.5. Typy nezaměstnanosti Důsledkem nerovnováhy na trhu práce vzniká nezaměstnanost. Rozlišují se různé typy nezaměstnanosti, z nichţ lze usuzovat na její příčiny, závaţnost a odvozovat podle toho i moţné způsoby řešení. Existuje několik typů nezaměstnanosti, které se rozlišují podle různých hledisek. Podle délky trvání můţe být nezaměstnanost krátkodobá nebo dlouhodobá. Krátkodobá nezaměstnanost, za kterou je povaţována doba do pěti měsíců nezaměstnanosti (v zemích Evropské unie do 1 roku).
(8)
Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vyd. Praha SLON, 1998. 24 s. ISBN 80-84629-08-3 Začátek citace viz (7) (7) Holásková,R. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Ostravská univerzita Ostrava, Filozofická fakulta, 2001.13 s. ISBN 80-7042-5954 **
21
Dlouhodobá nezaměstnanost, která je závaţnějším problémem neţ nezaměstnanost krátkodobá. Za dlouhodobou nezaměstnanost je povaţována nezaměstnanost trvající déle neţ pět měsíců (v zemích Evropské unie déle neţ 1 rok). Obecná ekonomická teorie rozděluje nezaměstnanost na: Frikční* spojenou s ţivotním cyklem a s hledáním lepšího pracovního místa. Lidé, kteří nově či opětovně vstupují na trh práce nebo mění pracovní místo, nemají často potřebné informace o chtěných pracovních místech, jejichţ nalezení určitou dobu trvá. Tato nezaměstnanost má přechodný charakter a je povaţována za dobrovolnou. Strukturální spojenou s nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách v jednotlivých segmentech trhu práce. Některá odvětví, oblastí nebo profese, regiony apod. se rozvíjejí a poptávka po práci zde roste, zatímco jinde klesá a dochází k nezaměstnanosti. Mzdy na tyto ekonomické impulsy nereagují dostatečně pohotově a trvá poměrně dlouho neţ se nabídka a poptávka vyrovnají a nezaměstnanost vstřebá. Cyklickou, která souvisí s hospodářským cyklem v ekonomice. Je to nezaměstnanost nedobrovolná, která je dána převisem celkové nabídky nad celkovou poptávkou na trhu práce. Jestliţe se ekonomika nachází ve fázi recese, poptávka po práci klesá a má za následek propouštění pracovníků a růst nezaměstnanosti. Naopak jestliţe je ekonomika ve fázi expanze, poptávka po práci roste, dochází k přijímání nových pracovníků a tím i k poklesu nezaměstnanosti. Mezi další typy nezaměstnanosti se řadí: Sezónní nezaměstnanost, tato nezaměstnanost je způsobena nepravidelností produkce v odvětvích, která jsou závislá na počasí (např. stavebnictví, zemědělství, cestovní ruch) a dále výkyvy ve spotřebě. Skrytá nezaměstnanost, která představuje nezaměstnané osoby, které práci nehledají a ani se jako nezaměstnaní na příslušném úřadě práce neregistrují.
*
krátkodobá nezaměstnanost např. při dobrovolné změně zaměstnání
22
Technologická nezaměstnanost je způsobená tím, ţe lidé ztrácejí zaměstnání v důsledku rušení pracovních míst a nahrazení ţivé práce technikou. Podle jiného členění se vymezuje nezaměstnanost: Dobrovolná, o níţ se hovoří tehdy, kdy část pracovních sil nechce při určitých mzdách pracovat (pracovní místa existují, ale není o ně při stávající trţní mzdové sazbě zájem) a nebo nechce pracovat vůbec (upřednostňuje volný čas, ţije z charit a podpor nebo takový ţivotní styl umoţňují úspory či jen občasný výdělek). Pro moderní ekonomiky je typické, ţe mohou produktivně fungovat a přitom současně vytvářet značný rozsah tohoto typu nezaměstnanosti. Nedobrovolná, která vzniká v důsledku toho, ţe při vyšších mzdových sazbách existuje více pracovníků, kteří chtějí pracovat, neţ počet pracovních míst. Tedy poptávka po práci je vyšší neţ celková nabídka, část pracovníků při běţné mzdové sazbě nenachází práci. I kdyţ chtějí pracovat, práci nenajdou. Jsou tedy nedobrovolně nezaměstnaní. (9) (9)
Holásková,R. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Ostravská univerzita Ostrava, Filozofická fakulta, 2001. 16 s. ISBN 80-7042595-4
23
3. PROBLÉMOVÉ SKUPINY NA TRHU PRÁCE Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněné řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti. Jejich příslušníci nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce a na méně placených pracích s nejistou budoucností. Nezaměstnanost tak více ohroţuje určité skupiny populace, coţ potvrzuje zkušenost téměř ze všech průmyslově vyspělých zemí. Je zřejmé, ţe právě na tyto skupiny musí být zaměřena politika zaměstnanosti. U nás k nim patří mladí lidé, ţeny s malými dětmi, zdravotně postiţeni občané, starší lidé, lidé s nízkým vzděláním, romské etnikum a přicházející imigranti. Některé z tzv. cílových skupin potřebují také zvýšenou pomoc pracovně profesního a psychologického poradenství. Všeobecné tlaky dlouhodobé nezaměstnanosti mohou sice sdílet
s ostatními
nezaměstnanými,
ale
s odlišnými
psychologickými,
sociálními
a zdravotními následky. Důsledky ztráty práce mohou být pro některé jedince enormně bolestivé, protoţe v prvé řadě nesouvisejí s jejich pracovním zařazením. (10)
3.1. Vymezení problémových skupin Mezi problémové skupiny patří: -
osoby bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací
-
mladiství, kteří ukončili povinnou školní docházku, a kteří jiţ dále nepokračují v přípravě na povolání
-
absolventi učilišť, středních škol, vyšších a vysokých škol při prvním nástupu do zaměstnání
-
občané se změněnou pracovní schopnosti
-
ţeny a osoby pečující o dítě do 15 let věku nebo o dlouhodobě těţce postiţeného člena rodiny
-
osoby starší 50 let
-
osoby společensky nepřizpůsobivé
-
osoby romské národnosti
-
osoby, které nemají zájem o práci
24
-
osoby dlouhodobě nezaměstnané
Problémovým skupinám je třeba věnovat zvýšenou pozornost, zejména z důvodů obtíţné umístitelnosti na trhu práce a časté ztráty zaměstnání. Těmto osobám je určen především sekundární trh práce, tedy práce hůře placená, která vyţaduje niţší kvalifikaci, neumoţňující pracovní postup a další zvyšování kvalifikace.
3.2. Charakteristika jednotlivých problémových skupin 3.2.1. Osoby bez kvalifikace a s nízkou kvalifikací Představují osoby bez ukončeného vzdělání, nebo jen se základním vzděláním či zvláštní školou, s nedostatkem pracovních zkušenosti a s malou sebedůvěrou. Osoby bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací mají malou pravděpodobnost získat zaměstnání. Jsou umisťovány na sekundární trh práce, který je dostatečně nemotivuje ke vstupu a setrvání v pracovním poměru. Z tohoto důvodu jsou častými uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce. Délka trvání nezaměstnanosti je zařazuje obvykle mezi dlouhodobě nezaměstnané.
3.2.2. Absolventi škol a mladiství Absolventem je občan, jehoţ celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po ukončení studia dvou let. Do této doby se nezapočítává např. doba vojenské základní (náhradní) sluţby a civilní sluţby a doba mateřské dovolené. Mladistvým je osoba, která ještě nedosáhla 18 let věku. Absolventi škol a mladiství jsou na trhu práce obtíţně umístitelnou skupinou, to dokazuje vysoké procento těchto uchazečů z celkového počtu nezaměstnaných evidovaných úřady práce. Tato skupina osob patří k problémovým z důvodu chybějící praxe absolventů škol a nedostatečné kvalifikace mladistvých. Úřady práce řeší jejich sloţitou situace na trhu práce takovým způsobem, ţe zaměstnavateli, který přijme do pracovního poměru absolventa školy nebo mladistvého, poskytne plnou nebo částečnou úhradu mzdových nákladů. Podmínkou je, ţe zaměstnavatel zajistí pro absolventa odbornou praxi a pro mladistvého moţnost získat kvalifikaci.(11) (10)
Buchtová,B. Nezaměstnanost – psychologický, ekonomický a sociální problém. 1.vyd. Praha:Grada Publishing, 2002. 109 s. ISBN 80247-9006-8 (11) Holásková,R. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Ostravská univerzita Ostrava, Filozofická fakulta, 2001. 22 s. ISBN 80-7042595-4
25
S nezaměstnaností absolventů středních škol a mladistvých bez zájmu o získání zaměstnání se objevují i závaţné výchovné a psychologické problémy. Pokud si tito mladí lidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou schopni pracovat ani v dospělosti a nuda je pak povede k sociálně patologickému chování, k vyřazování ze společnosti. Prodluţování adolescence nezaměstnanosti má negativní důsledky pro jedince i pro společnost. (12)
3.2.3. Občasné se změněnou pracovní schopností (ZPS) Do kategorie osob se zdravotním postiţením se zahrnují občané se změněnou pracovní schopností a občané se změněnou pracovní schopností s těţším zdravotním postiţením. Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, která má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou moţnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění. Občané s těţším zdravotním postiţením mají potom mimořádně omezenou moţnost pracovního uplatnění a můţou se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání. U osob se ZPS se uvádí jako hlavní příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti postiţení, nízká kvalifikace, sníţená mobilita, nízká motivace, dlouhodobé vyřazení z pracovního procesu a malý počet vhodných pracovních míst. * Ovšem nutno říci, ţe i tady stát motivuje zaměstnavatele v zaměstnávání těchto osob: Zaměstnavatelé s více neţ 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4%.
Povinnost zaměstnavatelé plní: a) zaměstnáváním těchto osob v pracovním poměru, b) odebíráním výrobků nebo sluţeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více neţ 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením, zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen, zadáváním zakázek těmto subjektům. Odebírat výrobky nebo sluţby je moţné i od osob se zdravotním postiţením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají ţádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám,
(12)
Buchtová, B. Nezaměstnanost – psychologický, ekonomický a sociální problém. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 110 s. ISBN 80247-9006-8 * Viz odkaz (12)
26
c) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací těchto způsobů.*
3.2.4. Ţeny Především ţeny s malými dětmi patří mezi skupinku znevýhodněnou na trhu práce. Ţeny musí při volbě vhodného zaměstnání zvaţovat, zda jim např. práce na směny nezpůsobní komplikace při organizování rodinného ţivota. Z důvodu péče o domácnost a výchovy dítěte odmítají např. sluţební cesty, práce v noci, apod. Zaměstnavateli jsou povaţovány za osoby s vyšší absencí (např. z důvodu péče o nemocné dítě) neţ muţi. Tato skutečnost vede k tomu, můţe-li určité zaměstnání vykonávat muţ nebo ţeny, zaměstnavatelé většinou přijmou muţe.
3.2.5. Osoby starší padesáti let Uchazeči o zaměstnání starší padesáti let mají zhoršené postavení na trhu práce, neboť pro svůj vyšší věk se často setkávají s nezájmem zaměstnavatelů umístit je na volná pracovní místa. Tito uchazeči ovšem disponují pracovními zkušenostmi a dostatkem praxe, proto by neměli být zaměstnavateli odmítání, neboť mohou být cennou pracovní silou. Zaměstnavatelé se na tyto osoby dívají často jako na málo flexibilní, málo přizpůsobivé a jejich nevýhodou bývá slabá nebo ţádná znalost světového jazyka a horší znalost práce s počítačem.
3.2.6. Osoby společensky nepřizpůsobivé Mezi osoby společensky nepřizpůsobivé patří osoby vracející se z léčeben (protialkoholní, protitoxikomanické), po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody apod. Dále zde řadíme uchazeče, kteří mají problémy s dojíţďkou do zaměstnání (nerozhoduje pouze vzdálenost, ale také čas, peníze, popř. děti), osoby, které mají problémy s bydlením, v rodinném ţivotě, atd. O tyto osoby zaměstnavatelé většinou nejeví zájem, a z toho důvodu se obtíţně na trhu práce umisťují a přispívají k dlouhodobé nezaměstnanosti.
*
http://reintegra.cz/zps/new_page_3.htm
27
3.2.7. Osoby romské národnosti Také uchazeči romské národnosti přispívají k problémovým skupinám. Romové ve většině případů nejsou schopni spolupracovat, potlačit svoji agresivitu a nevytváří si pracovní návyky. Z toho důvodu je zaměstnavatele nemají zájem zařadit do pracovního procesu. Jedná se o skupinu osob, která přispívá k dlouhodobé nezaměstnanosti.
3.2.8. Osoby, které nemají zájem o práci Uchazeči, kteří nemají zájem o práci, tvoří zvláštní skupinu dlouhodobě nezaměstnaných. Tito uchazeči (většinou lidé bez potřeby seberealizace) nechtějí pracovat, protoţe rozdíl mezi pracovními příjmy a sociálními dávkami je nedostatečný (např. konstrukce výpočtu částky ţivotního minima pro vícečlennou rodinu zajišťuje vyšší příjmy neţ mzda nekvalifikovaných pracovníku), a jsou závislí na podpoře. Dále zde patří i ti, kteří si přivydělávají v šedé ekonomice a evidují se na úřadu práce, protoţe tak mají právo na zdravotní a sociální pojištění.
3.2.9. Dlouhodobě nezaměstnaní Jedná se o uchazeče, u kterých délka nezaměstnanosti přesáhla 5 měsíců (v zemích Evropské unie déle neţ 1 rok). Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácí pracovní zkušenosti a pracovní návyky. Pravděpodobnost najít pro tyto osoby vhodné zaměstnání se sniţuje s růstem handicapů a s délkou nezaměstnanosti. (13) (13)
Holásková,R. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Ostravská univerzita Ostrava, Filozofická fakulta, 2001. 24 s. ISBN 80-7042595-4
28
4. MLADISTVÍ A ABSOLVENTI ŠKOL Skutečnost, ţe nízká úroveň vzdělání je jedním ze základních rizikových faktorů dlouhodobé nezaměstnanosti, dokládají i statistická data, z nichţ vyplývá, ţe v současné struktuře dlouhodobě nezaměstnaných v České republice jsou nejvíce zastoupenou kategorií nekvalifikovaní pracovníci, kteří tvoří asi třetinu všech nezaměstnaných. Ke skupinám nejvíce ohroţeným dlouhodobou nezaměstnaností přitom patří především mladí lidé, kteří získali jen minimální úroveň vzdělání a ukončili svou vzdělávací dráhu jiţ po základní škole. Zde se rizikový faktor nízké úrovně vzdělání kombinuje s nedostatkem praxe a absencí potřebných pracovních návyků, coţ moţnost umístění těchto mladých lidí na trhu práce ještě více komplikuje. Je tedy zřejmé, ţe ukončení vzdělávání na úrovni základní školy je pro ţivotní start váţným handicapem, který dlouhodobě znesnadňuje uplatnění na trhu práce a ohroţuje získání solidního ţivotního standartu. Přes tuto závaţnou skutečnost část mladých lidí se o ţádnou formu studia na střední škole nepokusí nebo na této cestě selhává, školu nedokončí a vzdělávací proces opouští předčasně, na úrovni, která je z hlediska poţadavků trhu práce nedostačující. (14) Značný podíl nezaměstnaných mladistvých se vzdělávacími problémy vyrůstá v rodinách, kde ani rodiče nepracují a ţijí dlouhodobě ze sociálních dávek. Dlouhodobá nezaměstnanost přitom můţe vést k tomu, ţe rodina se na ţivot v nezaměstnanosti do jisté míry „adaptuje“. Pasivní pobírání sociálních dávek, závislost na sociálním státu, případně ekonomická aktivita rodičů v rámci šedé ekonomiky mohou v těchto rodinách představovat běţnou normu. Narušeny mohou být i vzory běţné docházky do zaměstnání a plnění pracovních povinností. Na základě těchto zjištění tak můţeme předpokládat, ţe zejména v případě dlouhodobé nezaměstnanosti obou rodičů mohou být mladiství negativně ovlivněni specifickou socializací, chybějícím vztahem rodičů k zaměstnání jako významné hodnotě i absencí vzorů úspěšného řešení nezaměstnanosti. (15) Zprostředkovat práci mladistvým a absolventům je stále obtíţnější. Příčiny nezaměstnanosti absolventů škol a mladistvých lze splňovat v nedostatku jejich praktických zkušeností a v nesouladu mezi profesní strukturou absolventů a potřebami trhu práce. Tyto dvě příčiny předurčují absolventy škol a mladistvé k dlouhodobé nezaměstnanosti.
4.1. Vymezení pojmu mladistvý a absolvent (14)
Trhlíková J., Úlovcová H., Vojtěch J. Sociální aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání 1. vyd.Praha 2006. 5 s. ISBN 80-85118-98-X
29
Mladiství jsou občané ve věku 15 – 18 let po skončení povinné školní docházky, v současné době devítileté. Patří mezi rizikové skupiny občanů, a proto je třeba věnovat jim zvýšenou pozornost. Mladistvým často chybí pracovní a sociální návyky, pracují převáţně krátkodobě, své zaměstnání si obvykle neudrţí a do evidence úřadů práce se vracejí opakovaně. Obtíţná je jejich umístitelnost také v rámci různých forem odborných příprav na povolání a rekvalifikačních kurzů. Často nemají motivaci najít si práci a z toho důvodu o ně zaměstnavatel nejeví zájem. Neochota zaměstnavatelů umístit na pracovní místa mladistvé uchazeče o zaměstnání je spojena také s řadou legislativních opatření. Jejich situace na trhu práce ještě zhoršují další faktory jako nízký věk, ţádná nebo nedostatečná kvalifikace a zákazy určitých prací. Absolventi škol jsou občané, jejichţ celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia dvou let a nastoupili poprvé do pracovního poměru. Do té doby se započítává: doba vojenské základní sluţby a civilní sluţby nahrazující tuto sluţbu doba mateřské a další mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnavatel omluvit nepřítomnost muţe v práci, protoţe mu přísluší rodičovský příspěvek Mezi problémové skupiny mladých lidí na trhu práce patří: -
mladiství vyučení, kteří pro svůj věk (niţší 18 let) nemohou být zařazeni do zaměstnání vyţadující hmotnou odpovědnost
-
mladiství bez kvalifikace, kteří nemají zájem o předpoklady pro běţnou přípravu na povolání
-
mladiství se změněnou pracovní schopností, kteří jsou prakticky neumístitelní na trhu práce
-
absolventi škol s ukončenou odbornou přípravou, která ovšem nevyhovuje poţadavkům trhu práce
-
absolventi zvláštních škol (16)
(15)
Trhlíková J., Úlovcová H., Vojtěch J. Sociální aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání 1. vyd.Praha 2006. 14 s. ISBN 80-85118-98-X (16) Holásková,R. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Ostravská univerzita Ostrava, Filozofická fakulta, 2001. 22 s. ISBN 80-7042595-4
30
4.2. Vliv úrovně vzdělání rodičů na studijní ambice dítěte Z řady výzkumů je zřejmé, ţe děti ve své vzdělávací dráze do jisté míry kopírují studijní dráhu rodičů a úroveň jejich vzdělání se zpravidla neodchyluje o více vzdělávacích stupňů. Problém specifické skupiny mladistvých je ale v tom, ţe opustili vzdělávací dráhu předčasně a úroveň jejich vzdělání je v současné době tak nízká, ţe závaţným způsobem znesnadňuje vstup na trh práce. Ve srovnání s rodiči je v zásadě buď stejně nízká, nebo dokonce niţší. (17) Zdá se, ţe zde dochází k přebírání negativních vzorů chování, pasivních ţivotních strategií, k adaptaci na ţivot bez pracovní aktivity. Podle teorie „kultury bídy“, která se tohoto problému dotýká a kterou formuloval americký antropolog O. Lewis, adaptace a přizpůsobení se ţivotu v chudobě zároveň vede k handicapu při pokusu se z této situace vymanit. Ti, kteří si „kulturu bídy“ osvojili, nedokáţí situace, které by jim pomohly, ani najít, ani vyuţít. Podle této teorie má přitom „kultura bídy“ tendenci se institucionalizovat, přenášet se z generace na generaci. V rodinách, které ţijí dlouhodobě z podpor, chybí vzory ţivotního úspěchu, nepředávají se dětem aktivní ţivotní postoje a děti pak v procesu socializace přejímají hodnoty, pro které jsou charakteristické nízké ţivotní aspirace. (18)
4.3. Nejdůleţitější poţadavky zaměstnavatelů na absolventy Komunikativnost - dovednost diskutovat, znázorňovat a vysvětlovat, zpracovávat a připravovat písemné materiály, číst s porozuměním a odpovídat na písemné materiály, včetně vlastní interpretace. Znalost cizích jazyků. Rozvoj schopnosti učit se - schopnost sebepoznávání a zjišťování vlastních schopností, navrhování cílů směřujících k vlastnímu rozvoji, vyhledávání zpětné vazby, zvyšování efektivity učení a zdokonalování vlastní výkonnosti. Schopnost práce v týmu - schopnost chápat význam podílu jedince na určování společných cílů, na rozdělování odpovědnosti při týmové práci, při volbě pracovních metod, při sledování pokroku při práci na splnění společného úkolu. (17)
Trhlíková J., Úlovcová H., Vojtěch J. Sociální aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání 1. vyd.Praha 2006.44 s. ISBN 80-85118-98-X (18) Trhlíková J., Úlovcová H., Vojtěch J. Sociální aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání 1. vyd.Praha 2006. 47 s. ISBN 80-85118-98-X
31
Řešení problémů - umět analyzovat různě sloţité problémy, identifikovat jejich podstatu, hledat přístup k jejich řešení,umět plánovat, realizovat a hodnotit efektivitu řešení. Numerické aplikace - umět pouţívat aritmetické a základní statistické techniky při řešení konkrétních praktických situací. Informační technologie - umět vyhledávat, vybírat, zpracovávat a ukládat textové, grafické i numerické informace za účelem jejich dalšího vyuţívání. V průběhu přijímacího řízení nejčastěji zaměstnavatele zajímá: co je absolvent schopen se dále naučit, zda bude ochoten dále se vzdělávat, s jakým nasazením bude ochoten pracovat, co hodlá svému profesionálnímu růstu v počátcích obětovat. Všichni uchazeči o zaměstnání by pak měli znát, jaké vlastnosti zaměstnavatelé u svých zaměstnanců nejvíce upřednostňují. Jsou to zejména: smysl pro kvalitní práci, hospodárnost a sluţba klientům, osvojení si odborného základu a ochota učit se, loajalita (oddanost, věrnost) k firmě, porozumění pracovním instrukcím, iniciativnost, flexibilnost (přizpůsobivost), schopnost týmové práce a rozhodování, schopnost interpersonální (mezilidské) komunikace*
4.4. Vzdělávání a příprava na povolání, celoţivotní vzdělávání Ve společnostech, které jsou zaloţeny spíše na vytváření nových poznatků a na sdílení znalostí neţ na obchodu se zboţím, hraje při odstraňování nepruţnosti trhu práce významnou roli rozvoj lidských zdrojů. Předpokladem jeho rozvoje je: Všeobecně dostupné vzdělání, příprava na povolání a celoţivotní vzdělávání. Rovnost přístupu ke vzdělání. *
http://www.icm.cz/hlavni-pozadavky-na-trhu-prace
32
Cílem vzdělání a přípravy na povolání je připravit mládeţ pro vstup na trh práce a rekvalifikovat ty, kteří ztratili zaměstnání v důsledku zavádění nových technologií a růstu produktivity práce. Proto se vzdělání a příprava na povolání musí pruţně přizpůsobovat změnám na trhu práce, aby se znalosti a dovednosti mládeţe a nezaměstnaných pruţně přizpůsobovaly potřebám trhu práce a tím se staly důleţitým nástrojem v boji proti nezaměstnanosti. Vzdělání a příprava na povolání má ve společnosti následující úlohu: Příprava na povolání přizpůsobuje znalosti a dovednosti lidí potřebám trhu práce. Umoţňuje začlenění mládeţe do společnosti zvládnutím základních znalostí (především jazykových a počítačových) a sociálních dovedností, neboli umoţňuje, aby kaţdý mladý člověk byl schopen se začlenit do ţivota ve společnosti se sloţitým technologickým prostředím, zvládl základní dovednosti v oblasti komunikace a navazování kontaktů a získal schopnost osvojovat si nové poznatky a dovednosti po celý svůj ţivot („naučit se učit celý ţivot“). Investice do lidských zdrojů jsou předpokladem zvyšování produktivity práce, neboť usnadňují vstřebávání a šíření nových technologií. Rozvoj lidských zdrojů však vyţaduje kontinuitu v průběhu celého pracovního ţivota, počínaje základním vzděláním, přes počáteční přípravu na povolání aţ k soustavnému zvyšování kvalifikace.
Celoţivotní
vzdělávání,
které
vychází
z rostoucí
potřeby
obnovování
a osvojování si nových znalostí v průběhu ţivota, umoţňuje průběţný kvalifikační růst. Tento typ vzdělávání však vyţaduje vytvoření pruţných a otevřených systémů vzdělávání a přípravy na povolání, které zajistí, aby lidé byli schopni přizpůsobovat se změnám na trhu práce, neboť značná část lidí bude muset několikrát za ţivot změnit své pracovní zaměření. (19)
4.5. Cesty ke sniţování nezaměstnanosti mladistvých Moţnosti sniţování nezaměstnanosti nejsou zcela jednoznačně záleţitosti školy, zejména v období vysoké nezaměstnanosti a špatného stavu ekonomiky. Škola však můţe pomáhat svým ţákům vytvářením předpokladů pro zaměstnanost a školství pak poskytovat dostatečné mnoţství informací k rozhodnutí o volbě vzdělávací dráhy s maximálním vyuţitím informačního systému. Znamená to vycházet z kvalifikačních poţadavků a zásadních vývojových trendů ve sféře práce. (19)
Kotýnková,M.Němec,O. Lidské zdroje na trhu práce.1.vyd. Professional Publishing.2003. 26 s. ISBN 80-86419-48-7
33
Jako kvantitativní trendy můţeme označit vývoj zaměstnanosti v odvětvích a profesích a vývoj poptávky po pracovní síle. Zde lze uvést především: -
Zhoršující se vyhlídky na zaměstnání pro lidi s nízkou kvalifikací
Poptávka po nekvalifikované práci a po pracovnících s nízkou kvalifikací klesá. Nekvalifikovaní a polokvalifikovaní pracovníci jsou povaţováni za méně flexibilní a adaptabilní. Poţadavky na kvalifikaci pracovní síly rostou a jsou sloţitější. Nárůst nabídky zaměstnání pro pracovníky s nízkou kvalifikací byl zaznamenán pouze v odvětvích obchod, hotely a restaurace. Nové technologie potlačují nekvalifikovanou práci také v logistice a v dopravě (zavádění moderních strojových nakládacích a vykládajících systémů řízených počítači). -
Sníţení pracovních příleţitostí pro kvalifikované pracovníky v průmyslové výrobě
Investice do strojového vybavení vedou k niţší potřebě obsluţného personálu a naopak ke zvýšené potřebě technických odborníků a řídících pracovníků. Dochází k redukci počtu kvalifikovaných dělnických prací v průmyslu i v jiné výrobě. Nejvíce ohroţeni nezaměstnaností jsou průmysloví dělníci v tradičních oborech (zpracování kovů, dřeva, výroba automobilů a strojních zařízení, dělníci v koksovnách, ocelárnách, montáţní a opravárenští dělníci, stavební dělníci. Zaměstnanost se v důsledku globalizace (zvýšená konkurence v rozvojových zemích) sniţuje i v odvětvích náročných na práci (textilní a oděvní průmysl, obuvnictví, výroba hraček). Jedná se o výrobní odvětví s velkou konkurencí importu. -
Výrazné zvýšení produktivity i v sektoru sluţeb
V průmyslu je jiţ dlouho konkurenceschopnost svázána s vysokou produktivitou práce. Rozšiřování počítačových aplikací a nových a levnějších prostředků telekomunikace vede i v sektoru sluţeb ke sniţování počtů zaměstnanců (týká se například bank a pojišťoven). K velké expanzi nabídky dochází v soukromém sektoru sluţeb (trţních-produkčně orientovaných sluţbách, obchodních sluţbách i osobních sluţbách-v oblasti vzdělávání a zdravotnictví, péče o staré a nemocné, postiţené). K nárůstu zaměstnanosti však dojde jen v případě zvýšení poptávky po soukromých sluţbách zaloţených na trţním základě a dále za předpokladu, ţe budou tyto sluţby hrát větší roli v mezinárodním obchodě (podíl sluţeb na exportu je zatím nízký). Obchodní sluţby mají velmi široké spektrum: zpracování dat (HW a SW poradenství), právní a poradenské sluţby (právnické činnosti, účetnictví a daňové poradenství), marketing (průzkum trhu a propagace), technické sluţby, leasing a pronájem (pronájem dopravního a stavebního zařízení, pronájem kancelářských strojů a počítačů), přijímaní pracovních sil (přijímaní pracovních sil a poskytování personálu), operační sluţby (bezpečnostní činnosti), další sluţby (např. sekretářské a tlumočnické činnosti, veletrhy a výstavy).
34
O kvalitativních trendech lze hovořit především v souvislosti s kompetencemi absolventů škol. Zde mohou školy vykonat nejvíce práce, poskytnout mladistvým i absolventům největší pomoc. Základní trendy v této oblasti jsou: -
Respektování nadoborových průřezových kvalifikačních poţadavků a vývojové trendy příslušného odvětví
-
Poskytování kompetencí odpovídajících současné situaci a vývojovým trendům ve sféře práce, zejména pak zvýraznění klíčových kompetencí a projektové výuky(20), tzn. jde to metodu, která:
-
Kompetenční model popisuje znalosti, které jsou důleţité pro pracovní pozice (jako je např. vzdělání, odborná praxe, manaţerské zkušenosti, jazykové znalosti apod.), současně snadno měřitelné a relativně jednoduché pro rozvoj (např. v manaţerských či jazykových kurzech).
-
Kompetenční model navíc popisuje dovednosti a postoje, které jsou zpravidla rozhodující pro kvalitní výkon profese a komunikaci na pracovišti (jako je například orientace na výkon, flexibilita, orientace na zákazníka, schopnost samostatně řešit problémy, schopnost komunikovat, odolnost vůči stresu apod.), které se hůře měří i rozvíjejí. Díky této metodě zaměstnavatel výrazně sníţí riziko nesprávného výběru zaměstnanců.*
4.6. Pomoc úřadů práce občanům při volbě povolání Ţákům základních a zvláštních škol, studentům a absolventům středních a vysokých škol, uchazečům o zaměstnání i dalším zájemcům poskytují úřady práce prostřednictvím svých Informačních a poradenských středisek (dále jen IPS) veškeré aktuální informace, které potřebují pro závaţná rozhodnutí při vstupu do světa práce. IPS mohou navštívit celé třídy, rodiče s dětmi i děti samotné. K rozhodování o volbě povolání můţe návštěvník IPS vyuţít samoobsluţné počítačové programy pro testování svého profesního zájmu. K dispozici má podrobné popisy jednotlivých profesí, obsahující výčet pracovních činností, pouţívaných pracovních prostředků a zdravotních nároků na pracovníka včetně popisů nepříznivých vlivů pracovního prostředí. Vţdy je k dispozici odborný pracovník připravený poradit a pomoci. (21) (20)
Holásková,R. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Ostravská univerzita Ostrava, Filozofická fakulta, 2001. 60 s. ISBN 80-7042595-4 * http://www.specialist.cz/cz/sluzby-a-produkty/tvorba-kompetencnich-modelu.html (21)
Kotýnková,M.Němec,O. Lidské zdroje na trhu práce.1.vyd. Professional Publishing.2003.137s. ISBN 80-86419-48-7
35
4.6.1. Poradenství pro volbu povolání ţákům Skupinové poradenství Organizují ÚP, kde přímo probíhají besedy s ţáky 8. tříd – kaţdá škola v regionu by měla besedou projít. Ţáci jsou seznámeni s tím, na co by se měli dívat při volbě povolání, na základě čeho volit profesi, obor studia a školu… Dále ÚP pořádají besedy pro studenty vycházející ze SŠ – určeno pro školy, které mají o toto poradenství zájem. Jde o seznámení studentů s aktuální situaci na trhu práce, jaké jsou jejich moţnosti po ukončení studia, jak se mají evidovat na ÚP, jejich práva a povinnosti v evidenci apod. Individuální poradenství k volbě povolání Po domluvě s pracovníkem ÚP můţe navštívit kaţdý občan, prioritně je však určeno ţákům, studentům a jejich rodičům. Zájemci jsou seznámeni s aktuální nabídkou studia na zvoleném typu školy, mohou nahlédnout do šanonů s prezentačními letáky jednotlivých škol, mohou shlédnout DVD nebo VHS se zvolenou profesí. Mohou nahlédnout a vytrhnout si popis povolání z profesiogramu (centralizovaný popis profesí). Nejsou-li si ţáci/ studenti jistí volbou oboru studia, nabízí ÚP testování: www.gwo.cz – průvodce světem povolání – je tam jednoduchý test zájmů (velmi hrubý nástin moţné orientace) ÚP také pouţívají program COMDI – diagnostika, celkové zhodnocení osobnosti, zájmů, schopností, vědomostí testovaného, test trvá 2-3h a výstupem je detailní rozbor s doporučenými obory studia. V dnešní době je určitě velkým problémem nezájem studentů o technické obory, na pracovním trhu chybí taková povolání jako klempíři, zedníci, malíři pokojů, pokrývači apod. Řešením by určitě bylo rozšířit tyto obory o maturitní, dále nabídnout absolventům těchto oborů lepší finanční ohodnocení. Škoda, ţe z učebních osnov základních škol vymizely tzv. „dílny“, šlo o praktické vyzkoušení manuálních dovedností ţáků, kteří si právě touto nenásilnou formou mohli oblíbit např. práci se dřevem, nebo vyzkoušet si práci se ţelezem. Toto je mohlo dle mého názoru motivovat k dalšímu vzdělávání v tomto oboru.
36
4.6.2. Pomoc úřadů práce při výběru školy Návštěvníci IPS vyhledávají prostřednictvím počítačového programu informace o síti středních škol, vyšších odborných škol a vysokých škol, studijních a učebních oborů v regionu i v rámci celé ČR. V tištěných celorepublikových přehledech a informačních materiálech jednotlivých škol nalézají informace o podmínkách a průběhu přijímacích řízení, o nárocích a poţadavcích přípravy na jednotlivá povolání. Nechybějí informace o současném uplatnění absolventů na trhu práce. Poskytovány jsou rovněţ dostupné informace o moţnostech studia v zahraničí a o krátkodobých pracovních příleţitostech. (22)
4.7. Představy mladistvých o budoucím zaměstnání Podstatnou součástí úspěchu na cestě za pracovním uplatněním je to, zda si mladistvý umí představit sám sebe v určitém povolání. Druhou otázkou je pak, zda je schopen si představit i cestu, která k tomuto povolání vede, a zda je samozřejmě schopen tuto cestu absolvovat. Představy o budoucím povolání nezaměstnaných mladistvých zahrnují celou škálu povolání a profesí, od poměrně jednoduchých aţ po profese, které vyţadují náročné studium. Velmi častými profesemi, kterým se chtějí tito nezaměstnaní věnovat, jsou profese zedníka a řidiče. Méně často se objevuje malíř, natěrač, klempíř nebo pokrývač. Část chlapců přitahují auta a stroje a chtějí se věnovat opravářské práci. U dívek převládají profese jako jsou prodavačky, kadeřnice, kosmetičky, zahradnice, kuchařky, číšnice, barmanky, pečovatelky, švadleny. Většina profesí vyţaduje, aby si mladiství kvalifikaci v tomto oboru doplnili, na druhé straně některé představy jsou poněkud nadnesené nebo zcela nereálné. V zásadě je ale moţno představy většiny nezaměstnaných povaţovat za reálné, v řadě případů usilují o uplatnění v profesích, o které je ze strany zaměstnavatelů zájem. (23)
4.8. Mladiství a absolventi škol v zemích Evropské unie Absolventům škol a mladistvým je zvýšená pozornost na trhu práce věnována také v zemích Evropské unie. Důraz je u této skupiny osob kladen na získání takové kvalifikace, která je poptávána na trhu práce, dále na podporu aktivního způsobu hledání práce, na pomoc při vy(22)
Kotýnková,M. Němec,O. Lidské zdroje na trhu práce.1.vyd. Professional Publishing.2003 s.138 ISBN 80-86419-48-7
(23)
Trhlíková J., Úlovcová H., Vojtěch J. Sociální aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání 1. vyd.Praha, 2006. 52 s. ISBN 80-85118-98-X
37
hledávání pracovních míst na základně rekvalifikace, poradenství, na rozvoj orientace osob na trhu práce, na zlepšení flexibility pracovní síly apod. Mezi základní priority v oblasti zvýšení zaměstnanosti absolventů škol a mladistvých v zemích Evropské unie patří: -
usnadnit profesní přípravu mladých lidí a jejich integraci do trhu práce
-
usnadnit přechod mládeţe ze školy do praxe
-
odstranit bariéry nedostatečných pracovních návyků a zkušeností
-
odstranit diskriminaci v přístupu k zaměstnání (z důvodu věku, nedostatečných pracovních zkušeností, apod.) a zjistit rozsah diskriminace.
-
vytvořit rovné pracovní příleţitosti všem občanům na trhu práce atd.
Vzhledem k současnému trendu nezaměstnané mládeţe zintenzivňují členské státy Evropské unie strategie orientované na prevenci a způsobilost získat zaměstnání. Země Evropské unie musí kaţdému zaměstnanému mladšímu 25 let nabídnout do šesti měsíců nové uplatnění ve formě školení, rekvalifikace, zkušební praxe, nebo pracovního místa. Důraz je rovněţ kladen na úpravu dávkového a daňového systému tak, aby zabezpečil pobídku pro nezaměstnané nebo neaktivní osoby. Členské státy také věnují pozornost moţnostem celoţivotního vzdělávání na straně jedné a mladým lidem s obtíţemi při výuce na straně druhé. V rámci Evropské unie existuje jeden ze strukturálních fondů zřízený Evropskou komisí. Jedná se o Evropský sociální fond, který má za cíl bojovat s dlouhodobou nezaměstnaností mladých lidí vyřazených z pracovního trhu, zásadu stejné příleţitosti a boj prosti sociálnímu vyřazování mladých lidí z trhu práce.(24) Tento Evropský sociální fond má více programů. V období let 2007 – 2013 Česká republika vyuţívá prostředky Evropského sociálního fondu prostřednictvím tří operačních programů: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je zaměřený na sniţování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na (24)
Holásková,R. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Ostravská univerzita Ostrava, Filozofická fakulta, 2001. 25 s. ISBN 80-7042595-4
38
začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. Z fondů EU je pro OP LZZ vyčleněno celkem 1,84 mld. €, coţ činí přibliţně 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Hlavním zdrojem financování OP LZZ je Evropský sociální fond. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) OP VK se zaměřuje na oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání ve všech jeho rozmanitých formách s důrazem na komplexní systém celoţivotního učení, utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a stimulace spolupráce participujících subjektů V rámci celkového finančního plánu alokace pro Českou republiku pro cíl Konvergence v letech 2007 – 2013 je na OP VK alokováno 7 % z prostředků strukturálních fondů EU, tj. 1 811,8 mld. €. Z celkové částky na financování OP VK tvoří 85 % zdroje EU (ESF) a 15 % národní zdroje ze státního rozpočtu. OP Praha – Adaptabilita (OPPA) Globálním cílem OPPA je zvýšení konkurenceschopnosti Prahy posílením adaptability a výkonnosti lidských zdrojů a zlepšením přístupu k zaměstnání pro všechny. OPPA se proto zaměřuje na vzdělávání a boj proti sociálnímu vyloučení. OPPA je jedním ze dvou operačních programů pro Prahu, který čerpá prostředky z fondů EU v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z fondů EU je pro OPPA vyčleněno 108,39 mil. €, coţ činí přibliţně 0,41 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z národních veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 19,13 mil. €.* *
Zdroj: Programy evropského sociálního fondu.(Online přístupné z http://www.esfcr.cz/07-13 )
39
5. POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Státní politika zaměstnanosti se snaţí o bojování s nezaměstnaností, a to zejména u marginálních skupin* na trhu práce. Politika zaměstnanosti se dělí na: Aktivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti Zatímco pasivní politika zaměstnanosti se zaměřuje především na finanční podporu nezaměstnaných (podpory v nezaměstnanosti, podpory v oblasti rekvalifikací…), aktivní politika zaměstnanosti se snaţí za pomoci svých nástrojů aktivně zapojovat uchazeče o zaměstnání do pracovních programů a činností. Pasivní politika směřuje ke všem uchazečům, kteří splňují zákonem dané podmínky, aktivní politika se zaměřuje především na problematické uchazeče o zaměstnání, tj. o osoby ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností (mladiství, lidé s niţším vzděláním, starší občané, absolventi škol…).
5.1. Programy ÚP na podporu nezaměstnaných Ministerstvo práce a sociální věcí se snaţí bojovat s nezaměstnaností svojí aktivní politikou zaměstnanosti. Mezi nástroje aktivní politiky nezaměstnanosti patří: Rekvalifikace Veřejně prospěšné práce Investiční pobídky Společensky účelná pracovní místa Příspěvek na zapracování Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
5.1.1. Rekvalifikace Prvním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jsou rekvalifikace. Při rekvalifikaci je buď zvyšována, rozšiřována nebo prohlubována současná kvalifikace, anebo je získávána kvalifikace zcela nová. Při získávání kvalifikací se bere ohled na dosavadní kvalifikaci, zdravotní stav nebo schopnosti a zkušenosti osoby, která má o rekvalifikaci zájem. Rekvalifikace jsou prováděny: Zařízením s akreditovaným vzdělávacích program dle zákona o zaměstnanosti. Zařízením s akreditovaným vzdělávacích programem podle zvláštního právního předpisu. *
Marginální skupina – okrajová, menšinová a často neplnoprávná skupina obyvatel.
40
Školou v rámci oboru vzdělávání O rekvalifikaci můţe poţádat buď uchazeč o zaměstnání, nebo zájemce o zaměstnání. Za účastníka pak hradí náklady příslušný pracovní úřad. V roce 2009 vyuţívaly rekvalifikace více muţi neţ ţeny, a to 65,41 %. Největší zájem je o ně u osob s výučním listem a u osob se základním vzděláním. Nejméně vyuţívají rekvalifikací osoby s vysokoškolským vzděláním (1 %). Pokud se zaměříme výhradně na mladistvé, tedy na osoby do 18 let věku (podle grafu do 19 let), tvoří nejmenší podíl na celkových rekvalifikacích, tedy 6 %. Dle mého názoru je to způsobeno malým zájmem o rekvalifikace mezi mladistvými, také je obvyklé nedokončení celé rekvalifikace. Toto malé číslo je také zapříčiněno malým procentem mladistvých v evidenci v ÚP v porovnání s jinými skupinami. * Graf č. 1: Věková struktura absolventů rekvalifikace v roce 2009
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, [upraveno autorem], http://portal.mpsv.cz/sz/local/cv_info/rekval/grafy/grafyr.pdf
5.1.2. Veřejně prospěšné práce Tento nástroj je pouţíván pro zachování pracovních návyků u nezaměstnaných. Jedná se o časově omezené pracovní příleţitosti, mezi které patří především údrţba veřejných prostranství, úklid veřejných budov a komunikací… Zaměstnavatel vytváří takováto místa nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců (moţno i opakovaně), s tím, ţe můţe za to získat příspěvek od pracovního úřadu. Příspěvek se vyplácí aţ do výše skutečných mzdových nákladů. *
Upraveno dle Zákoníku práce č. 262/2006 Sb.
41
5.1.3. Investiční pobídky Jedná se o předem přislíbené podpory vyplácené zaměstnavatelům v případě: -
vytvoření nových pracovních míst – investiční pobídka je poskytnuta v případě vytvoření nových pracovních míst v územní oblasti, která má průměrnou míru nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí nejméně o 50 % vyšší neţ je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice.
-
rekvalifikací nebo školení nových zaměstnanců – i v případě rekvalifikací je stanovena stejná podmínka pro poskytnutí investiční pobídky, jako v případě vytváření nových pracovních míst.
5.1.4. Společensky účelná pracovní místa Jedná se o pracovní místa, která zřizuje zaměstnavatel pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Do této skupiny patří i takové místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce i sám uchazeč o zaměstnání, který se rozhodl podnikat, tedy za účelem samostatné výdělečné činnosti. Výše příspěvku na jedno pracovní místo v případě, ţe v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání ţádosti byla míra nezaměstnanosti v daném okrese menší neţ průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, činí příspěvek maximálně 4násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Při zřízení více neţ 10 pracovních míst můţe být příspěvek na jedno místo aţ 6násobek takovéto průměrné mzdy. V případě, ţe míra nezaměstnanosti v daném regionu byla stejná nebo vyšší neţ byla průměrná mzda v národním hospodářství, činí příspěvek aţ 6násobek průměrné mzdy, při zřízení více neţ 10 pracovních míst je příspěvek aţ 8násobek průměrné mzdy.
5.1.5. Příspěvek na zapracování Úřady práce poskytují tento příspěvek zaměstnavateli, který na základě dohody s ním přijímá uchazeče o zaměstnání, kterým je věnována zvýšená péče. Jedná se o: -
osoby se zdravotním postiţením
-
osoby do 20 let věku
-
těhotné a kojící ţeny, matky do devátého měsíce po porodu
-
osoby pečující o dítě do 15 let věku
-
osoby starší 50 let věku
-
osoby, které jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání déle neţ 5 měsíců
42
-
osoby, které potřebují zvláštní pomoc
Příspěvek na zapracování se poskytuje maximálně po dobu 3 měsíců a můţe činit maximálně polovinu minimální mzdy.*
5.1.6. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Stejně jako v předchozím případě se jedná o dohodu mezi zaměstnavatelem a úřadem práce. Je získán v případě, ţe zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program, a z toho důvodu nemůţe zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Poskytuje se na částečnou úhradu náhrady mzdy maximálně po dobu 6 měsíců. Příspěvek na jednoho zaměstnance můţe činit maximálně polovinu minimální mzdy.
5.2. Aktivní politika zaměstnanosti zaměřena na mladistvé 5.2.1. Nespecifický kurz pro absolventy Tento kurz obsahuje 120 hod teorie, 900-1000 hod praxe, trvá 6 měsíců. Odborná praxe je zajišťována různými úřady a státními institucemi jako neziskové organizace, školství, nízkoprahové zařízení apod. Podmínkou nastoupení do kurzu je minimálně maturitní zkouška bez změny kvalifikace.
5.2.2. Specifický kurz pro absolventy Jde o změnu kvalifikace, kdy z důvodu změny zdravotního stavu v průběhu studia není umoţněn nástup do praxe a následný výkon povolání. Jde pouze o tento důvod.
5.2.3. Příslibové kurzy Zájemce o tento kurz musí donést příslib zaměstnání, kdy po absolvování tohoto kurzu nastoupí do zaměstnání. Tento kurz je šitý na míru, jde např. o svářečský kurz. Podmínkou je, ţe musí mít akreditaci Ministerstva školství. Na absolvování tohoto kurzu není právní nárok.
5.2.4. Podpora v zahájení samostatné výdělečné činnosti Podmínkou je evidence nad 3 měsíce, uchazeč musí navštívit informační seminář ohledně podnikání, kde absolvuje kurz podnikání a poté před odborníky musí obhájit svůj podnikatel*
Od ledna 2007 činí minimální mzda 8 000 Kč.
43
ský záměr. Po absolvování je nutné alespoň 15 měsíců podnikat na hlavní pracovní poměr. Příspěvek od ÚP můţe být čerpán aţ do výše 100 tis.Kč. Na absolvování tohoto kurzu rovněţ není právní nárok, rozhodnutí je vţdy na příslušném ÚP.
5.2.5. Absolventská a praktikantská místa Nástup do prvního zaměstnání a získání praktických dovedností usnadňují mladým lidem finanční příspěvky, poskytované úřady práce zaměstnavatelům. Dotovaná místa jsou vytvářena formou odborné praxe. O zabezpečení odborné praxe uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem písemnou dohodu, ve které se zaměstnavatel zaváţe přijmout absolventa do zaměstnání a zaměstnávat jej v souladu s programem odborné praxe. Ten musí odpovídat poţadavkům trhu práce. Úřad práce se zaváţe hradit mzdové náklady v dohodnuté výši. Dohody mohou být uzavřeny nejdéle na dobu 6 měsíců. Velmi obtíţné je zaměstnávání mladistvých občanů do 18 let věku. Zpravidla jsou to občané, kteří ukončili povinnou školní docházku v niţším nebo posledním ročníku nebo nedokončili studium na střední škole. Kromě toho, ţe nemají kvalifikaci, nemají často ani potřebné pracovní návyky. Pro tyto uchazeče zabezpečuje úřad práce získání kvalifikace na úrovni zaškolení pro konkrétní druh práce při výkonu jednoduchých povolání. I k tomuto účelu uzavírá úřad práce písemné dohody se zaměstnavateli. Zaměstnavateli, který vytvoří místo pro odbornou praxi absolventů škol (středních i vysokých) či pro získání kvalifikace mladistvých, evidovaných úřadem práce, můţe úřad hradit po dobu aţ šesti měsíců plně nebo částečně mzdové náklady, spojené se zaměstnáním absolventa či mladistvého. Finanční příspěvek zaměstnavateli, spojený s přijetím nezaměstnaného absolventa či mladistvého do pracovního poměru, usnadňuje mladým lidem nástup do prvního zaměstnání a pomáhá tak udrţovat jejich nezaměstnanost na společensky únosné výši i v období vstupu silných populačních ročníků na trh práce. (25) (25)
Kotýnková,M.Němec,O. Lidské zdroje na trhu práce.1.vyd. Professional Publishing.2003. 195 s. ISBN 80-86419-48-7
44
6. ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH Trh práce je problematické místo, kde se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. Nabídka většinou převyšuje poptávku, pokud se nejedná a silně specifické pracovníky. S narůstající nezaměstnaností roste potřeba státu zasahovat do pracovního trhu svými nástroji. Stát v oblasti pracovní politiky pouţívá aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. Zatímco jedna se snaţí podporovat uchazeče o zaměstnání pouze finanční podporou, ta druhá se snaţí nalézt aktivnější přístup k hledání zaměstnání. Problém nastává zejména u tzv. marginalizovaných skupin na trhu práce. Těmi jsou tradičně lidé s niţším vzděláním, národnostní menšiny, ţeny na mateřské dovolené a v neposlední řadě i mladiství. Ačkoli je mladistvý ze zákona definován jako osoba mladší 18 let, pro lepší analýzu budu pouţívat věkovou kategorii do 19 let, která je součástí všech statistik na pracovním trhu. S obrovskou nezaměstnaností mladistvých se potýká nejen Česká republika, ale jedná se o celosvětový trend. Podle zprávy Mezinárodní organizace práce bylo v roce 2005 na světě nezaměstnaných 85 miliónů mladistvých, tedy 44% z celkové světové nezaměstnanosti. Jejich největším problémem je absence jakýchkoli pracovních zkušeností.*
6.1. Mladiství v ČR Mladiství, spolu s osobami v předdůchodovém věku, zdravotně postiţenými, ţenami na mateřské dovolené, národnostními menšinami, cizinci apod., tvoří marginální skupinu na trhu práce. Jejich postavení je problematické vzhledem k jejich nízkému věku a skutečnosti, ţe většina z nich nemá ţádné pracovní zkušenosti. To se týká zejména čerstvých absolventů škol. Stát se na ně zaměřuje při tvorbě politiky zaměstnanosti a pamatuje na ně i v případě zákoníku práce, neboť jsou pro mladistvé určeny specifické pracovní podmínky.
6.1.1. Pracovní podmínky mladistvých Zaměstnanec je způsobilý pracovat od 15 let svého věku, zaměstnavatel ovšem s ním nesmí sjednat den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy ukončí povinnou školní docházku. *
MPSV. Nezaměstnanost a chudoba tíživě dopadá na mladistvé. [online], cop. MPSV. Citováno: 2010-02-15. Přístup z www: http://www.mpsv.cz/cs/3811
45
Zaměstnavatelé jsou ze zákona povinni úpravou pracovních podmínek vytvářet příznivé prostředí pro rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců. V pracovním procesu je jim věnována zvláštní péče. Mladiství nesmějí vykonávat práce, které jsou v rozporu s jejich fyzickým a duševním vývojem. Zaměstnavatel nesmí: -
Zaměstnávat mladistvé prací přesčas
-
Zaměstnávat mladistvé prací v noci – výjimka je u zaměstnanců starších 16 let, kteří mohou pracovat v noci, pokud pracovní doba nepřesáhne 1 hodinu, jestliţe je to důleţité pro výkon jejich povolání. Noční práce musí zároveň plně navazovat na jeho denní práci.
-
Zaměstnávat mladistvé prácí pod zemí při těţbě nerostů nebo při řazení tunelů nebo štol.
-
Zaměstnávat mladistvé pracemi, které jsou nepřiměřené jejich věku – tedy pracemi, které jsou nebezpečné a škodlivé jejich zdraví a pracemi, které jsou nepřiměřené vzhledem ke svým psychologickým, anatomickým a fyziologickým vlastnostem.
-
Mezi další povinnosti zaměstnavatele patří zabezpečení vyšetření závodním lékařem před vznikem pracovního poměru, před převedením na jinou prácí, a to nejméně 1krát ročně. Takto vydaným lékařským posudkem se pak musí zaměstnavatel řídit, aby nebylo ohroţeno zdraví pracovníka.
Zákoník práce specifikuje další podmínky pro pracovně právní vztahy u mladistvých. Zatímco běţní zaměstnanci mají nárok na pracovní přestávku po nejdéle 6 hodinách soustavné práce, mladistvým vzniká tento nárok jiţ po odpracování 4,5 hodin. Dále jsou mladiství specifikování ve zvláštních pracovních podmínkách některých zaměstnanců. Do této skupiny patří mimo jiné i vymezení zaměstnávání zdravotně postiţených, pracovní podmínky zaměstnankyň – matek, atd.*
6.1.2. Míra nezaměstnanosti v ČR podle věku Míra nezaměstnanosti v České republice je nejvyšší u věkové skupiny 15 aţ 19 let. Mladiství jsou tudíţ nejvíce ohroţenou věkovou skupinou na trhu práce. Problematická skupina jsou také osoby mezi 20 aţ 24 rokem věku. Obecně je uplatnění mladých lidí sloţitější, protoţe nemají dostatečné pracovní zkušenosti a získané pracovní návyky. Zaměstnavatelé si totiţ vybírají pracovníky s alespoň částečnou praxí, aby nemuseli vydávat dodatečné náklady na *
Upraveno podle Zákoníku práce (č.262/2006 Sb.)
46
zaškolování. Na tabulce Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice podle věku je vidět zajímavý trend v letech. Mezi lety 2005 aţ 2008 došlo ke sníţení míry nezaměstnanosti u mladistvých o více neţ polovinu. Podobný vývoj je patrný i u ostatních věkových kategorií, kromě věkových skupin 55 – 65 let. Tento trend reflektuje například zvýšená potřeba dalšího vzdělávání, a tudíţ sniţování počtu uchazečů o zaměstnání v mladší generaci. Tabulka č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice podle věku (v %) 2005
2006
2007
2008
15 aţ 19 let
43,6
38,6
26,9
24,4
20 aţ 24 let
15,8
14,5
8,8
8,0
25 aţ 29 let
8,5
6,6
5,2
4,1
30 aţ 34 let
7,0
7,0
5,2
4,7
35 aţ 39 let
6,7
5,9
4,8
3,7
40 aţ 44 let
6,4
5,7
4,5
3,2
45 aţ 49 let
6,5
6,2
4,5
4,2
50 aţ 54 let
7,6
6,6
5,3
3,9
55 aţ 59 let
5,8
6,0
5,4
4,4
60 aţ 64
3,0
3,0
2,5
2,3
65 a více
3,0
2,5
1,1
0,8
Zdroj: ČSÚ, CD: Trh práce v ČR 1993 aţ 2008, upraveno autorem
Protoţe bydlím v Třinci, pro bliţší analýzu jsem si zvolila právě Moravskoslezský kraj. Všechny dostupné statistické data jsou uváděna podle členění v bývalých okresech, proto toto členění pouţívám i já, i kdyţ jiţ okresy jako takové zanikly. Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji podle věkového rozlišení nám ukazuje následující tabulka. Z tabulky je patrné, ţe nejvyšší nezaměstnanost je u věkové skupiny 15 aţ 19 let. Druhou nejproblematičtější skupinu tvoří uchazeči s věkem 20 – 24 let. Je zřejmé, ţe největší problémy s nezaměstnaností mají zejména mladí lidé. Toto tvrzení dokládá i celkový vývoj nezaměstnanosti
v letech
2005
aţ
2008.
Tabulka
vývoje
míry
nezaměstnanosti
v Moravskoslezském kraji přesně kopíruje míru nezaměstnanosti v České republice. I v tomto případě došlo mezi roky 2005 aţ 2008 ke sníţení míry nezaměstnanosti u mladistvých.
47
Z tabulky č. 2 je dále patrné, ţe nedochází k takovému sniţování nezaměstnanosti u vyšších věkových skupin. Tento vývoj by mohl znamenat vyšší podporu právě nezaměstnanosti mladistvých z programů Úřadů práce. Tabulka č. 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji podle věku (v %) 2005
2006
2007
2008
15 aţ 19 let
59,3
53,5
32,0
29,7
20 aţ 24 let
27,6
26,5
12,6
12,5
25 aţ 29 let
14,8
10,7
7,5
5,0
30 aţ 34 let
11,8
9,7
8,9
7,2
35 aţ 39 let
11,0
9,2
6,8
6,6
40 aţ 44 let
11,2
10,3
6,0
5,6
45 aţ 49 let
11,1
9,2
5,9
7,0
50 aţ 54 let
13,9
11,2
10,4
7,8
55 aţ 59 let
10,6
11,8
11,6
8,9
Zdroj: ČSÚ, CD: Trh práce v ČR 1993 aţ 2008, upraveno autorem
6.1.3. Srovnání podle ukončeného vzdělání Důleţitější neţ věk uchazeče, je úroveň jeho dosaţeného vzdělání. Obecně platí, ţe lidé s niţším vzděláním mají problematičtější pozici na trhu práce a trpí více dlouhodobou nezaměstnaností. To, ţe je úroveň vzdělání relevantní dokládá i tabulka Vývoj míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji podle vzdělání (v %). Míra nezaměstnanosti je nejvyšší právě u osob bez vzdělání nebo se vzděláním základním. Téměř třetina lidí se základním vzděláním je v Moravskoslezském kraji registrovaná na úřadu práce. Tradičně nejméně problematickou pozici na pracovním trhu mají vysokoškoláci. V Moravskoslezském kraji se jejich nezaměstnanost pochybuje kolem 3 %. Tabulka č. 3: Vývoj míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji podle vzdělání (v %) 2005
2006
2007
2008
Základní vzdělání a bez vzdělání
43,6
36,9
29,0
29,6
Střední bez maturity
15,5
13,6
9,6
6,9
Střední s maturitou
7,5
6,8
4,8
4,7
Vysokoškolské
3,8
3,7
1,3
2,3
Zdroj: ČSÚ, CD: Trh práce v ČR 1993 aţ 2008, upraveno autorem
48
6.1.4. Vývoj nezaměstnanosti mladistvých v okrese Frýdek-Místek Míra nezaměstnanosti je v bývalém okrese Frýdku - Místku tradičně vyšší, neţ je celorepublikový průměr. Vývoj v letech 2006 – 2008 ukazuje následující schéma. Ze schématu je zřejmé, ţe v roce 2008 došlo k přiblíţení nezaměstnanosti k celorepublikovému průměru. Toto přiblíţení mohlo být způsobeno zvýšením nabídky nových pracovních míst. Například vstupem automobilky Hyundai.
Celorepublikový průměr Frýdek Místek
2006
2007
2008
8,1
6,6
5,4
11,0
9,1
6,2
Moravskoslezský kraj je po Ústeckém kraji na druhém místě v míře nezaměstnanosti. Pokud vyjdeme ze starého územního členění kraje na okresy, skládá se z okresů: Bruntál, Frýdek Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava-město. Z těchto okresů má Frýdek Místek nejniţší míru registrované nezaměstnanosti.* Následující tabulka ukazuje počet absolventů z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, rozdělený podle jednotlivých okresů. Tabulka ukazuje nárůst nezaměstnanosti v celém regionu. Oproti roku 2008 došlo k ročnímu zvýšení nezaměstnanosti o 43 %. Z údajů vyplývá, ţe se absolventi škol podílí na celkové nezaměstnanosti v kraji 6,1 procenty. Největší podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti je v okrese Opava. Frýdek Místek se umístil na druhém místě s 8,6 %. Nejniţší počet absolventů na celkové nezaměstnanosti je pak v okrese Nový Jičín.
49
Tabulka č. 4: Uchazeči o zaměstnání v Moravskoslezském kraji a jeho okresech k 30. 9. 2009 – uchazeči škol z celkového počtu uchazečů o Uchazeči o zaměstnání neu- zaměstnání místění celkem
absolventi škol Procento neza-
absolutně
index 2009/2008
absolutně
městnanosti
k
celkovému počtu
Kraj celkem
77 907
143,0
4 741
6,1
v tom okresy: Bruntál
7 552
152,9
516
6,8
Frýdek-Místek
10 136
153,7
867
8,6
Karviná
21 040
123,9
1 145
5,4
Nový Jičín
9 498
213,9
372
3,9
Opava
9 226
143,3
808
8,8
Ostrava - město
20 455
135,6
1 033
5,1
Zdroj: Český statistický úřad, [online]. Upraveno autorem
Při analýze mladistvých nesmí chybět analýza nezaměstnanosti absolventů škol, která s danou problematikou souvisí. Obecně se předpokládá, ţe absolventi škol mají problém se uchytit na trhu práce vzhledem k minimálním pracovním zkušenostem. Pokud porovnáme počet nezaměstnaných absolventů s mnoţství pracovních míst v Moravskoslezském kraji, zjistíme, ţe nejhorší situace je právě ve Frýdku-Místku, ve kterém na jedno pracovní místo připadá přes 30 uchazečů o práci z řad absolventů. Na druhém místě se umístil Bruntál, který má na 1 pracovní místo téměř 26 uchazečů. Nejlépe z dané statistiky vyšla Opava s 3,8 uchazeči na 1 pracovní místo, následovaná Ostravou s 9,7 uchazeči na jedno pracovní místo.
*
ČSÚ. Okres Frýdek-Místek. [online], cop. ČSÚ 2010. Citováno: 2010-01-27. Přístup z WWW: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/okres_frydek_mistek
50
Graf č. 2: Počet nezaměstnaných absolventů škol na 1 volné místo (situace v Moravskoslezském kraji)
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR, [online]. upraveno autorem
Přesnější členění nezaměstnanosti podle věkových skupin ve Frýdku Místku ukazuje následující tabulka. Nejvíce nezaměstnaných je ve věkové skupině 50 – 54 a 55 – 59 let. Pokud opomeneme poslední skupinu uchazečů o zaměstnání nad 65 let, nejméně početní skupinou jsou právě mladiství. Zde je hlavní rozdíl oproti ostatním okresům v Moravskoslezském kraji, ve kterých je nejméně početnou skupinou skupina 60 – 64 let (opět je opomíjena věková kategorie nad 65 let). Stejný výsledek je vidět i na srovnání Frýdku - Místku s celou Českou republikou. Nejvíce nezaměstnaných mladistvých bylo k 31. 12. 2008 v okresech Ostrava – město a Karviná. Nejméně pak v Novém Jičíně a v Bruntále.
51
Tabulka č. 5: Neumístění uchazeči o zaměstnání podle věku k 31. 12. 2008 Věková struktura uchazečů Kraj, okres ČR
-19
18 265 42 421 37 939 42 248 37 260 35 552 35 502 49 148 44 519 9 225
171
Bruntál
283
587
500
626
597
611
679
1 000
793
153
-
Frýdek- 284 Místek Karviná 785
768
660
728
668
693
732
1 032
958
285
6
1 612
1 453
1 756
1 767
2 089
2 113
2 646
2 120
536
19
272
641
595
566
515
560
568
847
788
166
4
321
968
735
820
659
652
725
1 091
887
171
3
1 481
1 556
1 747
1 649
1 665
1 671
2 335
1 878
571
9
Nový Jičín Opava
Ostrava- 800 město
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50 - 54 55-59
60-64 65 +
Zdroj: Český statistický úřad, [online]. Upraveno autorem
Shrnutí Mladiství v České republice patří k nejproblematičtější skupině na trhu práce. Roli v tom hraje jejich nízký věk, téměř ţádné pracovní zkušenosti a niţší úroveň vzdělání. Stát se snaţí zlepšit jejich podmínky nejen v době jejich nezaměstnanosti, ale i v době, kdy jiţ zaměstnání mají. Mladiství nesmí například vykonávat práci přesčas, práci v noci, nesmí pracovat pod zemí nebo dělat jakékoli práce, které nejsou přiměřené jejich věku, duševnímu a zdravotnímu stavu. Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji je tradičně vyšší, neţ je celorepublikový průměr. Například v roce 2008 byla nezaměstnanost v kraji o 0,8 procentních bodů vyšší, neţ byl celorepublikový průměr. V roce 2006 činil rozdíl dokonce 2,9 procentních bodů. Jak v případě České republiky, tak i v případě Moravskoslezského kraje je nejvyšší míra nezaměstnanosti u věkové skupiny 15 – 19 let, s tím, ţe kraj má hodnoty o více neţ 4 procentní body vyšší neţ průměr České republiky. Druhou neproblematičtější skupinou na obou úrovních je skupina 20 – 24 let. Tedy skupina, kterou také můţeme zařadit do kategorie mladiství. Ostatní věkové skupiny mají podobné statistiky, a tudíţ nejsou ţádné výrazné rozdíly mezi mírou nezaměstnanosti na úrovni kraje a v rámci České republiky. Při analýze absolventů v evidenci úřadů práce v Moravskoslezském kraji je patrné, ţe největší problém mají s hledáním místa absolventi právě ve Frýdku - Místku. Na jedno pracovní místo 52
v tomto okrese připadá 30,8 uchazečů. Nejlépe si v celém kraji vede okres Opava, ve kterém se o jedno pracovní místo ucházejí téměř čtyři nezaměstnaní absolventi.
6.2. Srovnávací analýza mladistvých v okr. Frýdku - Místku vůči vybraným okresům ČR Při srovnávací analýze mladistvých v bývalém okrese Frýdku - Místku k nezaměstnanosti v jednotlivých okresech České republiky je nutné se zaměřit na srovnání vůči podobně početným okresům ČR. Ačkoliv okresy jiţ oficiálně nejsou, ČSÚ pouţívá stále toto členění. Proto pro relevantní srovnání nezaměstnanosti mladistvých jsem vybrala 10 okresů s podobným počtem obyvatel: okres:
počet obyvatel:
Karviná
274 863
Olomouc
231 339
Frýdek-Místek
211 070
Brno-venkov
198 379
Zlín
193 154
České Budějovice
185 584
Plzeň-město
185 125
Opava
177 213
Liberec
168 561
Pardubice
166 519*
Pokud srovnáme nezaměstnanost mladistvých ve Frýdku-Místku k podobně početným okresům ČR (tabulka č. 6), zjistíme, ţe z těchto okresů má Frýdek-Místek téměř nejméně mladistvých v evidenci úřadu práce. Po Zlíně zaujímá v počtu mladistvých v evidenci druhé místo. Průměr za těchto deset okresů je 97 uchazečů v evidenci práce, Frýdek-Místek má uchazečů pouze 54. Problematické jsou zejména okresy Karviná, Liberec a Pardubice. Karviná měla k 30. 4. 2009 v evidenci celkem 211 uchazečů z řad mladistvých. Liberec 152 a Pardubice 112. Podobné závěry vyplývají i ze srovnání uchazečů, kteří jsou v evidenci déle neţ 5 měsíců. Opět je na tom nejhůře okres Karviná se 108 uchazeči, následovaný Libercem se 70 uchazeči a Pardubicemi, které měli 58 uchazečů z řad absolventů v evidenci déle neţ 5 měsíců. Průměr *
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2009. Praha: ČSÚ, 2009. str 62 – 66; stavy k 31. 12. 2008
53
za těchto deset okresů je 39. Frýdek-Místek evidoval k 30. 4. 2009 18 uchazečů, a zaujal tak po Zlíně a Brnu-venkově 3. pozici. Během sledovaného období našlo práci nejvíce mladistvých v Českých Budějovicích, a to celkem 11. Na druhém místě se umístila Olomouc, kde bylo umístěno do zaměstnání 7 uchazečů z 90. Nejhůře na tom byla Opava, kde ze 67 evidovaných mladistvých nenašel práci ţádný uchazeč, a Pardubice, kde našli práci pouze dva uchazeči. Frýdek-Místek patřil k okresům, kde bylo problematické umístění mladistvých uchazečů. Práci ke konci sledovaného období našli pouze 3 uchazeči, coţ je pod průměrem těchto deseti okresů. Při analýze podle pohlaví zjistíme, ţe nejčastěji jsou umísťováni do zaměstnání muţi. To ovšem odráţí fakt, ţe ţen je v evidenci podstatně méně. Konkrétně ve Frýdku-Místku je z celkového počtu mladistvých na úřadu práce pouze třetina ţen, z toho třetina z nich je ohroţena dlouhodobou nezaměstnaností.
54
Tabulka č. 6: Mladiství celkem ve vybraných okresech ČR k 30. 4. 2009 Mladiství celkem k 30.4.2009 v evidenci ÚP celkem Mladiství v evidenci ÚP k 30.4.2009
vyřazení z toho: v
bě-
hem období
evidenci
na konci
déle
dosud
sledovaného
neţ 5 měsí-
období
ců
umístění do
nepracující
za-
městnání dí ve
celkem dívek celkem
dívek celkem
dívek
celkem
k
Karviná
211
107
108
62
208
106
5
2
Olomouc
90
50
28
21
82
45
7
3
Frýdek-Místek 54
19
18
6
52
19
3
1
Brno-venkov 61
22
14
4
53
19
5
1
Zlín
51
22
8
2
43
17
5
4
jovice
87
40
30
75
31
11
6
Plzeň-město
84
42
26
13
80
39
3
0
Opava
67
35
28
17
67
35
0
0
Liberec
152
65
70
34
149
65
5
2
Pardubice
112
59
58
31
103
51
2
1
Průměr
97
46
39
20
91
43
5
2
České
Budě-
Zdroj: Ministerstvo práce http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs
a
sociálních
11
věcí,
[online].
Upraveno
autorem.
Dostupné
z:
Pokud srovnáme vývoj nezaměstnanosti mladistvých mezi měsíci dubnem a zářím 2009 (viz tabulka č. 6 a č. 7) v jednotlivých okresech, zjistíme pokles nezaměstnanosti v celé této kategorii. Zatímco v dubnu 2009 byl průměrný počet mladistvých v evidenci těchto okresů 97, v září stejného roku byl průměrný počet evidovaných ţadatelů o zaměstnání 70. Nejvíce nezaměstnaných absolventů měla Karviná se 183, Liberec se 107 a Pardubice se 70. Ačkoli tedy došlo u všech těchto okresů ke sníţení nezaměstnanosti, na pořadí v počtu nezaměstnaných se oproti dubnu 2009 nic nezměnilo. K ţádné změně nedošlo také v okresech s nejniţší nezaměstnaností mladistvých. Ve Zlíně jich bylo v evidenci 30 a ve Frýdku-Místku 31. 55
Stejně jako v dubnu 2009 se nezměnilo ani pořadí okresů s nejvyšší nezaměstnaností mladistvých v délce vyšší neţ 5 měsíců. Zatímco ve všech sledovaných okresech došlo ke sníţení celkového počtu evidovaných uchazečů, při porovnání počtu evidovaných uchazečů v délce nad 5 měsíců je vidět zvýšení počtu u tří okresů. Konkrétně u okresů Zlín, Plzeň-město a Opava. Nárůst je ovšem nepatrný, o jednoho aţ dva uchazeče. Průměr uchazečů v evidenci úřadů práce nad pět měsíců také zaznamenal pokles. Největší podíl na tomto poklesu měl Frýdek-Místek, kde tato dlouhodobá nezaměstnanost klesla o více neţ 61 %. Vzhledem k tomu, ţe na scénu nevstoupil ţádný velký investor, je takovéto sníţení dlouhodobé nezaměstnanosti ve Frýdku Místku zajímavé. Pokles mohl být způsoben pouhým administrativním přesunem mladistvých nezaměstnaných do vyšší věkové kategorie. V Pardubicích, které se umístily na druhém místě, poklesla dlouhodobá nezaměstnanost o 43 %. Na základě evidence k září 2009 našlo nejvíce uchazečů práci v Olomouci, zatímco v minulém období to bylo v Českých Budějovicích. Nejméně uchazečů získalo práci v Pardubicích, Opavě a ve Frýdku-Místku. Nejvyšší pokles byl zaznamenán v Českých Budějovicích z 11 na 4. Frýdek-Místek patřil stejně jako v předchozím období k okresům, kde bylo problematické pro mladistvé najít zaměstnání, a to i přestoţe míra dlouhodobé nezaměstnanosti zaznamenala největší pokles. Analýza podle pohlaví ukazuje stejné výsledky v obou obdobích. Ve Frýdku-Místku byla i v tomto období nezaměstnána třetina ţen z celkového počtu uchazečů, problémy s dlouhodobou nezaměstnaností měla ovšem více neţ polovina z nich. Zde je jediný rozdíl oproti předchozímu období. Zajímavé na obou tabulkách je to, ţe došlo v září oproti dubnu k poklesu nezaměstnanosti v kategorii mladistvích u všech okresů. Teoreticky mohla tento pokles způsobit zvýšená poptávka na pracovním trhu v oblasti sezónních prací. K poklesu nezaměstnanosti by nemělo dojít ze dvou důvodů: Celková nezaměstnanost v České republice neustále stoupala, za celý rok 2009 nebyl zaznamenán její pokles, tedy kromě října 2009, kdy poklesla oproti předchozímu měsíci o 0,1 procentní bod, který byl ovšem vyváţen opětovným nárůstem nezaměstnanosti v listopadu 2009. V červnu tradičně končí vyučování ve školách, a proto se ukončení docházky mladistvých mělo odrazit na trhu práce. Pokles uchazečů o práci v kategorii mladistvých můţeme tedy přikládat k:
56
Sezónní práce – mladiství našli v tomto období lépe práci z důvodu sezónních prací, které pozitivně ovlivňují pracovní trh v letních obdobích. Prázdniny – uchazeči o zaměstnání si prodluţovali prázdniny, a proto odsunovali své nastoupení do pracovního procesu tím, ţe se nehlásili do evidence na úřadu práce. Cílené programy nezaměstnanosti mladistvých – stát bere mladistvé jako marginalizovanou skupinu na pracovním trhu, a proto se cíleně zaměřuje na jejich pomoc. Aktivní politika zaměstnanosti mohla mít tudíţ vliv na pokles nezaměstnaných. Tabulka č. 7: Mladiství celkem ve vybraných okresech ČR k 30. 9. 2009 Mladiství celkem k 30.9.2009 v evidenci ÚP
Mladiství v
evidenci
k 30.9.2009
ÚP
vyřazení
celkem
z toho:
na konci
v evidenci déle
během
období
sledovaného období neţ 5 měsíců
dosud
umístění
nepracující
do zaměstnání
celkem
dívek
celkem
dívek celkem
dívek celkem
dívek
Karviná
183
92
91
51
179
91
3
1
Olomouc
61
36
27
16
59
35
6
4
Frýdek-Místek
31
13
7
3
29
12
1
0
Brno-venkov
36
17
8
0
33
16
4
1
Zlín
30
12
9
5
24
9
2
0
České Budějovice 66
36
22
13
60
32
4
0
Plzeň-město
57
29
28
14
53
26
3
2
Opava
60
29
30
17
60
29
1
0
Liberec
107
54
52
27
98
51
4
2
Pardubice
70
40
33
20
68
39
1
0
Průměr
70
36
31
17
66
34
3
1
Upraveno
autorem.
Zdroj: Ministerstvo práce http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs
a
sociálních
věcí,
[online].
Dostupné
z:
Výše uvedené tabulky shrnuté podle dosaţené úrovně vzdělání ukazuje tabulka č. 8: Mladiství podle vzdělání ve vybraných okresech ČR k 30. 9. 2009. Tabulka ukazuje, ţe jsou v evidenci úřadů práce i mladiství, kteří jsou bez vzdělání nebo mají neúplné základní vzdělání. Těchto osob je ovšem minimum. Početnější skupinu zahrnují uchazeči s ukončenou základní nebo praktickou školou. Pokud se primárně zaměříme na Frýdek-Místek, k 30. 9. 2009 neevidoval 57
ţádného uchazeče, který by neměl ţádné nebo neúplné základní vzdělání. Nejpočetnější skupinu osob bez vzdělání eviduje tradičně Karviná, ta z celé statistiky naprosto vyčnívá. Jedině Brno-venkov pak spolu s Frýdkem-Místkem nemá ţádného uchazeče bez vzdělání. Tabulka č. 8: Mladiství podle vzdělání ve vybraných okresech ČR k 30. 9. 2009 Bez vzdělání, neúplné základní vzdělání -A+B v evidenci ÚP
Mladiství v evidenci ÚP
k
30.9.2009
vyřazení
Základní vzdělání, praktická škola - C v evidenci ÚP
z toho: na
konci v
z toho:
evidenci
na
sledovaného déle neţ 5 umístění odbobí
vyřazení
měsíců
evidenci
do sledovaného déle neţ 5 umístění do
zaměstnání
odbobí dí-
zaměstnání
dí-
kem
vek celkem dívek celkem vek kem
vek celkem vek kem
vek
41
19
21
9
0
0
142
73
70
42
3
1
0
0
0
0
0
60
36
27
16
6
4
0
0
0
0
0
0
31
13
7
3
1
0
venkov
0
0
0
0
0
0
36
17
8
0
4
1
Zlín
2
2
0
0
0
0
28
10
9
5
2
0
2
1
0
0
0
0
64
35
22
13
4
0
město
6
4
2
1
0
0
51
25
26
13
3
2
Opava
2
1
0
0
0
0
58
28
30
17
1
0
Liberec
9
4
4
2
0
0
98
50
48
25
4
2
Pardubice 4
4
1
1
0
0
66
36
32
19
1
0
Průměr
4
3
1
0
0
63
32
28
15
3
1
Olomouc 1
cel-
měsíců
celKarviná
dí-
konci v
dí-
cel-
dí-
FrýdekMístek Brno-
České Budějovice Plzeň-
7
Zdroj: Ministerstvo práce http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs
a
sociálních
věcí,
[online].
Upraveno
autorem.
Dostupné
z:
58
Při zvětšení okruhu sledovaných uchazečů je nutné se zaměřit na analýzu absolventů škol, kteří s problematikou mladistvých úzce souvisejí. Zajímavá je analýza počtu nezaměstnaných absolventů škol na 1 volné pracovní místo ve vybraných okresech. Zatímco v předchozích analýzách na tom byly nejhůře Karviná, Liberec a Pardubice, z následujícího grafu vyplývá, ţe co do počtu nezaměstnaných absolventů na 1 volné pracovní místo jsou na tom nejhůře Zlín, Frýdek Místek a České Budějovice. Průměr těchto okresů je 16,69 uchazečů na 1 pracovní místo. Předchozí 3 okresy jsou vysoko nad tímto průměrem. Ve Zlíně připadá na jedno pracovní místo 54,7 uchazečů, ve Frýdku-Místku 30,8 a v Českých Budějovicích 20,1. Nejlépe dopadly Pardubice s 3,6 uchazeči a Opava s 3,8. Rozdíly mezi jednotlivými analýzami mohou být ovlivněny: Větší okruh uchazečů zařazených do analýzy absolventů, mladiství tvoří poměrnou část z celkového počtu uchazečů. Rozdílná vzdělanostní struktura mezi okresy Rozdílná poptávka na trhu práce a poţadavky na jednotlivé uchazeče. Graf č. 3: Počet nezaměstnaných absolventů škol na 1 volné místo ve vybraných okresech (zvolené podle jejich podobné velikosti)
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR, [online]. upraveno autorem
59
6.2.1. Hypotéza Nezaměstnanost mladistvých nekopíruje vývoj celorepublikové nezaměstnanosti. Mladiství jsou poměrně nízko-početná skupina na trhu práce a nemají proto ţádný vliv na vývoj celkové nezaměstnanosti. Tuto hypotézu dokládá předchozí analýza nezaměstnanosti mladistvých. Analýza stejně početně podobných měst ukazuje, ţe Frýdek-Místek patří k okresům s niţší nezaměstnaností mladistvých. Nejhůře z celé analýzy skončila Karviná, následovaná Libercem a Pardubicemi. A to jak v případě celkové nezaměstnanosti mladistvých, tak i v případě dlouhodobé nezaměstnanosti mladistvých. Mezi nejméně problematické okresy patří FrýdekMístek a Zlín. V těchto okresech tvoří nezaměstnanost mladistvých ţen třetinu z celkového počtu. Mezi dubnem 2009 a zářím 2009 došlo k překvapivému trendu u nezaměstnanosti mladistvých ve sledovaných okresech. Zatímco celorepubliková nezaměstnanost rostla, z důvodů hospodářské recese, nezaměstnanost mladistvých se sníţila ve všech okresech. Tento pokles mohly zapříčinit sezónní práce, které tradičně nezaměstnanost sniţují, a to zejména u nízkovzdělanostních skupin nebo tradiční doba prázdnin, která „zabránila“ mladistvým se evidovat na úřadu práce. Posledním moţným vysvětlením je dobře vedená aktivní politika zaměstnanosti, která se primárně zaměřuje na marginalizované skupiny na pracovním trhu, mezi které mladiství uchazeči patří. Zajímavé je rozšíření analýzy mladistvých na analýzu absolventů. Tímto rozšířením dojde ke změně pořadí okresů s vysokou nezaměstnaností. Zatímco u počtu mladistvých uchazečů patřily k nejproblematičtějším okresy Karviná, Liberec a Pardubice, podle počtu nezaměstnaných absolventů připadajících na 1 volné pracovní místo jsou na tom nejhůře Zlín, Frýdek-Místek a České Budějovice.
DOPORUČENÍ Nezaměstnaní mladiství většinou pocházejí ze sociálně slabších nebo neúplných rodin. Rodiče je nepodporují a nemotivují k dalšímu studiu. Tito mladí lidí nevidí doma vzory, neví, jak vzdorovat překáţkám, jak řešit studijní nebo vztahové problémy, které jsou obvyklým důvodem, proč se rozhodnou ve studiu nepokračovat. Myslím si, ţe rodiče těchto mladistvých často ve skutečnosti neví, co jejich děti ve škole proţívají, nevidí, ţe stojí na důleţitých ţivotních křiţovatkách, které významně ovlivní jejich další budoucí ţivot. Jsou často tak pohlceni vlastními existenčními problémy, ţe nekomunikují, neupozorní své dítě na pracovní vyhlídky, jaké bude mít pouze se základním vzděláním.
60
Nezletilý nezaměstnaný nedokáţe většinou správně zhodnotit svojí situaci. Je plný optimismu. Obvykle má představu, ţe do 18 let bude někde pracovat brigádně a po dosaţení plnoletosti si najde lepší práci. Nepřipouští si špatnou situaci na trhu práce, nevidí to mnoţství uchazečů se základním vzděláním, kteří se hlásí na jedno nabízené volné místo. Má-li kontakty, moţná práci opravdu najde. Moţná jej taky bude chvíli bavit to, co dělá, bude si uţívat toho, ţe má konečně vlastní příjem. Pohled z dlouhodobější perspektivy ale uţ tak pozitivní není – mnoho let v práci např. dělníka téměř bez moţnosti změny profese nebo kariérového postupu. Tam kde selhává role rodičů jako hlavních poradců, můţe nápomoci škola. Především role třídních učitelů a výchovných poradců můţe být v případě, ţe rodina selhává, neocenitelná. Výchovní poradci komunikují se ţáky o problematice volby povolání. Třídní učitelé znají ţáky své třídy a mohou jim tedy dobře poradit a pomoct. Třídní učitelé i výchovní poradci by měli zároveň působit na ţáky preventivně – upozornit je na rizika a nastínit jim budoucnost, jakou budou mít se základním vzděláním. V případě, ţe ţák i přesto na střední školu nenastoupí nebo ji neukončí, stane se uchazečem o zaměstnání a bude navštěvovat úřad práce. I zde se jej zprostředkovatelky v první řadě snaţí přesvědčit, aby nastoupil na školu. Na úřadě práce můţe také vyuţít sluţeb IPS – Informačního a poradenského střediska pro volbu a změnu povolání, kde s ním kvalifikovaný pracovník probere jeho situaci a informuje jej o aktuální nabídce učebních nebo studijních oborů a jiných informacích dle potřeby. Tyto osoby budou vţdy představovat vymezenou problémovou skupinu, a to nejen na trhu práce. Bude u nich vyšší kriminalita, nároky na sociální dávky, … Pokud chceme takovýmto problémům zamezit, nemůţeme řešit jejich nezaměstnanost jako takovou, protoţe představuje pouze důsledek celého problému. Mělo by dojít k zaměření na odstranění příčin, tedy na zvýšení jejich vzdělání. Nemělo by se stávat, aby se ocitali na pracovním trhu osoby pouze se základním vzděláním. Řešení problému musí začít jiţ na školách, kde učitelé musí umět vytipovat problémové ţáky a těm věnovat patřičnou pozornost. Stát by měl také umět takovéto problémové ţáky motivovat, aby se chtěli dále vzdělávat. Spíše neţ formou sociálních dávek bych zavedla sankční opatření pro rodiče, jejichţ děti se nebudou dále vzdělávat (min. výuční list). Rozhodně by takovéto rodiny neměly dostávat sociální dávky na dítě, které je evidováno na úřadu práce. Myslím si, ţe cestou, jak sníţit nezaměstnanost mladistvých, je především komunikace a obecně lidský kontakt. Dát mladému člověku prostor sdílet své myšlenky, dát mu najevo, ţe není sám; podepřít ho v dobrých rozhodnutích a ukazovat důsledky rozhodnutí špatných, coţ
61
v kontextu této práce znamená ukázat perspektivu a problémy, kterým bude čelit jako mladistvý nezaměstnaný.
62
ZÁVĚR Na trhu práce v různých pracovních pozicích či dokonce profesích strávíme i čtyři desetiletí, a to od ukončení vzdělávání po odchod do starobního důchodu. Práce, zaměstnání jsou také jedny z nejdůleţitějších ţivotních hodnot mnoha aktivních lidí. Naopak ztráta zaměstnání, nezaměstnanost patří k mimořádně náročným ţivotním situacím, které více či méně ohroţují existenci člověka a jsou významným zdrojem stresu. Mladí lidé, kteří vycházejí ze škol, oplývají různorodými ideály, které by rádi naplnili. Jedním takovým přáním podle mého názoru můţe být dobré uplatnění v praxi a ţivotě. Bohuţel či bohudík v dnešní době nemají nikým nařízeno nastoupit na konkrétní pracovní místo či pozici v nějaké společnosti či instituci oproti stavu, který v bývalém Československu panoval před sametovou revolucí. Velkou nevýhodou tohoto stavu je, ţe mladí lidé, ač by rádi pracovali a stali se například finančně nezávislými na svých rodičích, vhodné uplatnění nenacházejí, a to především z důvodu nedostatku pracovních zkušeností a návyků, které mnozí zaměstnavatelé velmi oceňují. Nezaměstnanost, příliš mnoho volného času na přemýšlení, nicnedělání mladým lidem velmi škodí. Snadno zapomínají osvojené učivo a poznatky, protoţe nemají příleţitost si vyzkoušet jejich aplikaci v praxi. Domnívám se, ţe podobně jako lidé v předdůchodovém věku nebo mladé ţeny s dětmi, jsou mladiství zásadně znevýhodněnou skupinou na trhu práce. Mladým lidem je třeba dát šanci a prostor, aby pochopili, co vlastně obnáší pravidelné docházení do zaměstnání, aby si uvědomili odpovědnost za svěřenou práci. Na druhou stranu nikdo nemůţe přikazovat institucím a společnostem, aby zaměstnávaly konkrétní znevýhodněnou skupinu. Proto se kaţdý musí zaslouţit podle svých schopností a moţností o své uplatnění. V teoretické části mé bakalářské práce jsem detailně rozebrala problematiku trhu práce, zvláštní pozornost jsem věnovala znevýhodněným skupinám na trhu práce – především mladistvým. Zabývala jsem se aktivní politikou zaměstnanosti, prezentovala formy institucionální pomoci nezaměstnaným mladistvým. V závěru jsem realizovala komparativní analýzu stavu nezaměstnanosti mladistvých v regionu Frýdek-Místek s ostatními regiony ČR. Na základě výše uvedené sumarizace se domnívám, ţe cíl mé práce byl zcela naplněn.
63
Seznam zdrojů Publikace: [1]. Buchtová,B. Nezaměstnanost – psychologický, ekonomický a sociální problém. 1.vyd. Praha:Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-9006-8 [2]. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2009. 1. vyd. Praha: ČSÚ, 2009. ISBN 978-80-250-1948-1 [3]. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2008. 1. vyd. Praha: MPSV, 2009. ISBN 978-80-86878-95-9 [4]. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2008. 1. vyd. Praha: MPSV, 2009. ISBN 978-80-86878-95-9 [5]. Holásková,R. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1.vyd. Ostravská univerzita Ostrava, Filozofická fakulta, 2001. ISBN 80-7042-595-4 [6]. HRUŠKA, V. Kolektivní smlouvy a vnitřní předpisy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-24719-87-0 [7]. Kadlec,M. Kofroňová, O. Co potřebují absolventi škol pro uplatnění na trhu práce. TAURIS nakladatelství 1999. ISBN 80-211-0363-9 [8]. Kotýnková,M.Němec,O. Lidské zdroje na trhu práce.1.vyd. Professional Publishing.2003. ISBN 80-86419-48-7 [9]. Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2.vyd. Praha SLON, 1998. ISBN 80-86429-08-3 [10]. Trhlíková J., Úlovcová H., Vojtěch J. Sociální aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání 1. vyd.Praha 2006. ISBN 80-85118-98-X Zákony: Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákoník práce č. 262/2006 Sb. Internetové zdroje: [1].
http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/okres_frydek_mistek
[2].
http://www.ostrava.czso.cz/
[3].
http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/1303-09
[4].
http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/ z_435_2004
[5].
http://www.mpsv.cz/cs/3811
[6].
http://portal.mpsv.cz/sz/local/cv_info/rekval/grafy
64
[7].
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
[8].
http://portal.mpsv.cz/sz/local/cv_info/apz/stat_apz
[9].
http://business.center.cz/business/ pravo/zakony/zakonik-prace/
[10]. http://www.spcr.cz/statistika/indexn.htm [11]. http://www.specialist.cz/cz/sluzby-a-produkty/tvorba-kompetencnich-modelu.html [12]. http://reintegra.cz/zps/new_page_3.htm [13]. http://www.icm.cz/hlavni-pozadavky-na-trhu-prace [14]. http://www.esfcr.cz/07-13
CD zdroje: [1].
ČSÚ: Trh práce v ČR 1993 aţ 2008. cop. Český statistický úřad, 2009. Kód w-3103-09
Seznam tabulek a grafů: Tabulka č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice podle věku (v %) .................. 47 Tabulka č. 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji podle věku (v %) .... 48 Tabulka č. 3: Vývoj míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji podle vzdělání (v %) 48 Tabulka č. 4: Uchazeči o zaměstnání v Moravskoslezském kraji a jeho okresech k 30. 9. 2009 – uchazeči škol ....................................................................................................................... 50 Tabulka č. 5: Neumístění uchazeči o zaměstnání podle věku k 31. 12. 2008 ........................ 52 Tabulka č. 6: Mladiství celkem ve vybraných okresech ČR k 30. 4. 2009 ............................ 55 Tabulka č. 7: Mladiství celkem ve vybraných okresech ČR k 30. 9. 2009 ............................ 57 Tabulka č. 8: Mladiství podle vzdělání ve vybraných okresech ČR k 30. 9. 2009 ................ 58 Graf č. 1: Věková struktura absolventů rekvalifikace v roce 2009 ........................................ 41 Graf č. 2: Počet nezaměstnaných absolventů škol na 1 volné místo (situace v Moravskoslezském kraji) .............................................................................................................................. 51 Graf č. 3: Počet nezaměstnaných absolventů škol na 1 volné místo ve vybraných okresech (zvolené podle jejich podobné velikosti) ............................................................................... 59
65
