Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra financí a ekonomie. Platební systémy. Diplomová práce. Bc. Tereza Perlíková. Finance

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Platební systémy Diplomová práce

Autor:

Bc. Tereza Perlíková Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Marcela Soldánová

prosinec, 2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Jirnech dne 12. prosince 2016

………………………………… Tereza Perlíková

Poděkování: Chtěla bych poděkovat své vedoucí diplomové práce Ing. Marcele Soldánové za odborné vedení, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování mé diplomové práce.

Anotace Tato diplomová práce analyzuje systém mezibankovního platebního systému v České republice. Zabývá se teoretickými aspekty jeho organizace a fungování zúčtovacího centra České národní banky. Dále je zde věnována pozornost analýze dvou vybraných mezinárodních platebních systémů SWIFT a TARGET/TARGET2 a také jsou zde schnuty platební systémy z pohledu veřejnosti. Klíčová slova: Platební systémy, zúčtovací centrum, CERTIS, SWIFT, TARGET, PayPal

Annotation This diploma analyses interbank payment systém in the Czech Republic. It describes theoretical aspects it´s organisation and it´s clearing center operand by the Czech National Bank. A big attention is here given to the analysis of two selected international payment systems SWIFT and TARGET/TARGET2 and also to the summary of the payment systems from the public view.

Keywords: Payment Networks, Clearing Center, CERTIS, SWIFT, TARGET, PayPal

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

2

Platební systémy.................................................................................................................. 9 1.1

Právní předpisy v České republice............................................................................... 9

1.2

Základní pojmy platebních systémů a jejich definice ................................................ 10

1.2.1

Definice platby .............................................................................................................. 10

1.2.2

Platební systém.............................................................................................................. 11

1.2.3

Mezibankovní platební systém ...................................................................................... 11

Zúčtovací centrum ČNB.................................................................................................... 14 2.1

Historie zúčtovacího centra České národní banky ..................................................... 15

2.2

Podstata systému CERTIS ......................................................................................... 17

2.2.1

Principy systému ........................................................................................................... 17

2.2.2

Systém CERTIS zpracovává ......................................................................................... 19

2.3

Činnost zúčtovacího centra ........................................................................................ 19

2.3.1

3

Jak mohou banky získat potřebnou likviditu ................................................................. 20

2.4

Účastníci systému ...................................................................................................... 21

2.5

Kolaterizovaný vnitrodenní úvěr ............................................................................... 23

2.6

Poplatková politika .................................................................................................... 24

2.7

Evidence a vypořádání obchodů s krátkodobými dluhopisy ..................................... 26

2.8

Systém vnitřního účetnictví České národní banky .................................................... 28

Platební systémy ve světě .................................................................................................. 30 3.1

Systém SWIFT ........................................................................................................... 30

3.1.1

Historie vzniku SWIFT ................................................................................................. 32

3.1.2

Účel SWIFT .................................................................................................................. 32

3.2

Systém TARGET/TARGET2 .................................................................................... 36 5

4

3.2.1

Historie TARGET a jeho sestavování ........................................................................... 37

3.2.2

Složení Targetu ............................................................................................................. 38

Platební systémy pohledem veřejnosti .............................................................................. 46 4.1

Bankovní platby ......................................................................................................... 46

4.2

Úhrada ........................................................................................................................ 46

4.3

Inkasa ......................................................................................................................... 47

4.4

Šeky ........................................................................................................................... 47

4.5

Platební karty ............................................................................................................. 49

4.6

Systém PayPal............................................................................................................ 50

4.7

Systém PaySec ........................................................................................................... 53

4.8

Platba prostřednictvím jednorázového příkazu .......................................................... 56

4.9

Platba na dobírku ....................................................................................................... 57

Závěr ......................................................................................................................................... 61 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 62 Seznam požitých zkratek .......................................................................................................... 65 Seznam použitých obrázků ....................................................................................................... 67 Seznam použitých tabulek ........................................................................................................ 68 Přílohy ...................................................................................................................................... 69

6

Úvod Dnešní doba je značně dynamická a je nepopiratelným faktem, že pokrok v dnešní společnosti probíhá mnohem rychleji než kdykoliv jindy. Změny jsou viditelné téměř všude v technologiích, vědě, ale i na světových trzích i v chování spotřebitelů. Na tyto moderní trendy je třeba reagovat a přizpůsobovat se jim. Jak se mění chování spotřebitelů, související s tím co a jakým způsobem nakupují, musejí se i měnit platební systémy, které by jim měli takovéto chování pokud možno co nejvíce usnadnit, nebo alespoň neklást zbytečné překážky. Peníze jsou staré v podstatě jako lidstvo samo a ačkoliv prošly také značným vývojem co do jejich formy, podstata a jejich funkce zůstali po staletí téměř neměnné. Oproti tomu internet je fenomén poslední doby, jehož rozvoj probíhá zejména několik posledních let. V moderní společnosti dnes již hraje zcela nepřehlédnutelnou roli a jeho zásah jistě již překročil pouze oblast informačních technologií. Zasahuje stále do více a více oblastí, peněžnictví a platební systémy nevyjímaje. V několika málo letech se elektronické platby ukázaly jako nový a relativně úspěšný způsob nakupování zboží a služeb. Každou metodu nakupování, ve které se platba uskutečňuje za pomoci elektronické reprezentace platebních nástrojů - obvykle přes síťové spojení, můžeme nazvat elektronickou platbou. Elektronické platby jsou uschovávány a zasílány v elektronické podobě, která přináší nové problémy vývojářům bezpečných platebním systémů. Stejně jako se vyvíjí obast elektronických plateb, mění se také bezpečnostní požadavky, které na tyto platby máme. Přesun peněz elektronickou cestou přes zabezpečené finanční sítě je logicky bezpečný (nebudeme-li brát v úvahu útoky zevnitř sítě), ale platební operace vedené otevřenými sítěmi, jako je Internet, vytváří nové možnosti pro potenciální zloděje. Proto se musela vytvořit taková schéma platebních modelů, která jsou bezpečná vůči všem možným útokům a v této souvislosti také vznikají různé bezpečnostní standardy, které se snaží bankovní instituce a firmy obchodující na Internetu implementovat do svých počítačových systémů. Je přirozené, že útoky na tyto platební modely jsou a budou různé a také různě úspěšné. Z tohoto důvodu nemůžeme prohlásit žádný model za naprosto bezpečný. Navíc peníze dnes již nejsou výsadou pouze státu či bank, ale stále více nebankovních subjektů je zahrnuto do jejich spravování, převádění či emise.

7

V první části se pokusím vymezit platební systémy jako pojem a určit jejich základní charakteristické znaky, které je odlišují od jiných systému ať již bankovních či klasických neelektronických. Poté se blíže podívám na jejich právní úpravu, kde je nejdůležitější otázkou, jak jsou tyto systémy právně regulovány. V další části budou detailněji popsány dva konkrétní platební systémy. Jejich základní charakteristika význam atd. Závěrem se budu zaobírat několika platebními systémy internetu z pohledu uživatele, jak fungují a jak s nimi lze platit. Zmíněny budou i jejich základní charakteristiky, velikost a význam v rámci internetu.

8

1 Platební systémy V České republice jsou prakticky veškeré domácí platby (malé i velké platby), pokud nebereme v úvahu převody prováděné mezi účty v jiné bance, prováděny jediným platebním systémem, a to zúčtovacím centrem České národní banky. Díky tomu je vše standardizováno a centralizováno. Většina velkých bank nabízí velkým podnikům služby založené na mezinárodních standardech EDIFACT (jako obecná mezinárodní norma pro EDI je současně normou multioborovou a logicky zastřešuje řadu uživatelsky orientovaných podmnožin, tzv. aplikačních norem pro jednotlivá odvětví), případně na multibankovním systému MultiCash (je mezinárodní multibankovní systém přímého bankovnictví, jehož prostřednictvím můžete obsluhovat Vaše účty vedené v různých bankách nejen na území České republiky, ale i v zahraničí). Je běžné, že banka používá jeden vlastní systém pro zpracování korunových plateb, který je vyvinutý na zakázku nebo vlastními silami a jeden systém pro cizoměnové platby.1

1.1 Právní předpisy v České republice V České republice jsou platby považovány za soukromoprávní vztah a jsou v obecné rovině podřízeny občanskému zákoníku. Tento kodex také obsahuje základní principy bankovních obchodů, o které se opírají vztahy mezi klientem a bankou. Konkrétní zásady platebního systému jsou obsahem těchto předpisů: 

zákon č. 284/2019 Sb., o platebním styku,



vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku,



vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování,



vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, a

1

JÍLEK Josef, Finance v globální ekonomice I. Peníze a platební styk. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 987-80-247-3893-2

9



vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance.



zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. 2

Zákon o platebním styku: 

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/64/ES ze dne 13. Listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, a



směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. Září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostem dohledu nad touto činností.3

1.2 Základní pojmy platebních systémů a jejich definice 1.2.1 Definice platby Platba znamená převod prostředků (peněž či likvidity) od plátce k příjemci platby. Platba je možná realizovat: Oběživem, to jsou hotovostní peněžní prostředky v oběhu. V České republice Česká národní banka vydává mince a bankovky v šesti jednotlivých hodnotách. Mince (1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč) a bankovky (100, 200, 500, 1 000, 2 000 a 5 000 Kč). Prostřednictvím vkladů na bankovních běžných účtech, tj. jako bankovní platba u takové platby se peníze nebo likvidita převádějí z účtu plátce na účet příjemce platby, pokud plátce i příjemce platby mají své účty u stejné banky, provede platbu sama banka. V případě, že plátce a příjemce platby mají své účty u různých bank, banka plátce použije pro převod peněz nebo

2

JÍLEK Josef, Finance v globální ekonomice I. Peníze a platební styk. Vyd. 1. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2013. ISBN 987-80-247-3893-2 3


10

likvidity zúčtovací centrum, a to v případě domácí platby, nebo korespondenční bankovnictví, a to v případě příhraniční platby.4 Kombinací oběživa a bankovní platby, zde se jedná o tzv. poukázání peněz to je jednoduchá platební služba, při které dochází k přijetí peněz od plátce, bez potřeby platebního účtu na jméno plátce nebo příjemce, výhradně za účelem převodu příslušné částky příjemci nebo jinému poskytovateli platebních služeb jednajícímu jménem příjemce nebo při níž dochází k přijetí těchto peněžních prostředků jménem příjemce a jejich zpřístupnění příjemci, kdy plátce složí u poskytovatele platebních služeb oběživo a příjemce obdrží částku na svém bankovním účtu. Plátce převede ze svého bankovního účtu částku a příjemce obdrží oběživo od poskytovatele platebních služeb, nebo plátce složí u poskytovatele platebních služeb oběživo a příjemce obdrží oběživo od poskytovatele platebních služeb.5

1.2.2 Platební systém Platební systém či systém převodu peněz nebo likvidity je systém, který zajišťuje převody peněz nebo likvidity. Může být provozován buď na principu zúčtování a vypořádání jednotlivých položek při současné kontrole jejich krytí (hrubý platební systém), nebo na principu zúčtování rozdílů (sald) vypočtených ze vzájemných pohledávek a závazků účastníků systému (čistý platební systém), případně jako kombinace těchto principů. Právně se jedná o formální dohodu založenou na soukromém kontraktu nebo na zákoně. Dohoda se vyznačuje vícenásobným členstvím, společnými pravidly a standardizovaným uspořádáním pro převod a vypořádání pohledávek a závazků vzniklých mezi členy systému.6

1.2.3 Mezibankovní platební systém MPS či systém mezibankovních převodů prostředků (IFTS interbank funds transfer system) je systém převodu prostředků, u něhož většinu nebo většiny přímé účastníky představují banky. Obecně funguje v rámci korespondenčního bankovnictví prostřednictvím nostro

4




11

a vostro účtů. Přitom je běžné, že měna tohoto účtu je shodná s domácí měnou banky, u které je tento účet veden.7 V jednotlivých zemích se obecný systém nostro a vostro účtů zjednodušuje tak, že existuje určitá banka či speciální nebankovní jednotka vlastněna bankami (nebo více takových bank či či speciálních nebankovních jednotek vlastněných bankami), u níž jiné banky mají své nostro účty. Jedná se o tzv. zúčtovací centrum (clearing centrum). Potom uvnitř dané země existuje jednostupňový či dvoustupňový platební systém. U jednostupňového systému jsou všechny banky přímo napojeny na centrální platební systém provozovaný obvykle centrální bankou. Taková je struktura v České republice, kde všechny obchodní banky, většina poboček zahraničních bank a některé družstevní záložny jsou napojeny na zúčtovací centrum České národní banky. Naopak u dvoustupňového systému je centrální platební systém omezen na určitý okruh obchodních bank a je doplněn satelitními platebními systémy provozovanými obchodními bankami nebo i nebankovními institucemi vlastněnými bankami.8 Centrální mezibankovní platební systém funguje na základě převodu prostředků z účtu bankyplátce na účet banky-příjemce v zúčtovacím centru centrální banky. Banky provádějí platby na základě příkazů svých klientů, předávaných formou písemného dokladu (příkaz k úhradě, šek apod.) nebo technickými prostředky (příkazy prováděnými na datovém nosiči, elektronicky počítačem spojeným s bankou, hlasově běžným telefonem, zvláštní bankovní aplikací prostřednictvím mobilního telefonu apod.). Pokud plátce i příjemce platby mají své účty u stejné banky, provede zúčtování a vypořádání tato banka ve svém vlastním zúčtovacím centru a nevyužívá k tomu mezibankovní platební systém.9 Velkými platbami (large-value payments) jsou platby o velkých hodnotách, ke kterým dochází zejména mezi bankami nebo rozhodujícími účastníky finančních trhů a které vyžadují včasné a prioritní vypořádání. Systém převodu velkých prostředků (large-value funds transfer system, wholesale funds transfer system) je systém převodu prostředků o velké hodnotě a vysoké prioritě mezi účastníky systému na jejich vlastních účet nebo na účet jejich 7




12

klientů. I když není stanoveno minimum pro platby, průměrná hodnota prochází takovými systémy je dosti vysoká.10 Drobnými platbami (retail payments) jsou platby o malých hodnotách, ke kterým dochází zejména mezi bankami nebo rozhodujícími účastníky finančních trhů a jejich klienty. Systém převodu drobných prostředků (reatil funds transfer system, bulk funds transfer system) je systém převodu prostředků, který provádí velký počet plateb o relativně malé hodnotě ve formě úhrad, inkas, šeků a platebních karet.11 Některé platební systémy zajišťují centrální banky. V takovém případě se obvykle setkáváme s pojmem kolaterizovaný vnitrodenní úvěr (daylight credit, daylight overdraft, daylight exposure, intraday credit). Je to úvěr poskytnutý centrální bankou obchodním bankám na období kratší než jeden pracovní den k vyrovnání platebních nesouladů během dne. Úvěr je zajištěn kolaterálem. U systému převodu prostředků s konečným vypořádáním na konci dne vnitrodenní úvěr implicitně (tiše) poskytuje nebo přijímá účastník, jestliže přijímá a poskytuje prostředky podle platebních příkazů, i když konečné prostředky obdrží nebo poskytne na konci dne.12

10




13

2 Zúčtovací centrum ČNB Domácí neboli tuzemské bankovní platby v České republice zajišťují banky, a to i včetně poboček zahraničních bank a družstevní záložny. V České republice existuje jediný platební systém mezibankovních plateb CERTIS provozovaný Českou národní bankou, jehož používání bankami pro domácí platby v české měně bylo d konce roku 2002 podle zákona o bankách povinné. Přijetí novely zákona o bankách – zákon č. 126/2002 Sb. teoreticky platebních systémů provozovaných posle zákona o platebním styku. Případný nový platební systém musí obdržet licenci od České národní banky a musí splňovat podmínky, které stanový vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování. Jiné platební systémy v České republice nevznikly a ani nové platební systémy v blízké budoucnosti ani nevzniknou. Důvod je ekonomický. Platební systém provozovaný Českou národní bankou je účinný a pro účastníky velice levný.13 Obrázek 1: Princip mezibankovního platebního styku prostřednictvím zúčtovacího centra:

Banka A

Banka B

Banka F ZÚČTOVACÍ BANKA Banka E

Banka C

Banka D Zdroj: vlastní zpracování 13


14

2.1 Historie zúčtovacího centra České národní banky Systém domácích mezinárodních plateb začal vznikat v bývalém Československu po roce 1989. Předtím existovalo kromě Státní banky československé (SBČS) pět obchodních bank. Na začátku roku 1990 vznikly dvě nové banky, a to Komerční banka a Všeobecná úvěrová banka. Tyto banky přejaly pobočkovou síť, a to i včetně budov a obchodní aktivity SBČS – poskytnuté úvěry i závazky vůči podnikům, spořitelnám a pojišťovnám, podle územního rozdělení na českou a slovenskou část. Převzaly také techniku na zpracovávání peněz.14 Přípravy projektu zúčtovacího centra se ve spolupráci s obchodními bankami ujala centrální banka. Mezinárodním tendrem byl vybrán dodavatel, kterému centrální banka předala detailní specifikace požadavků na systém. Ve velice krátkém čase (jedenáct měsíců od podpisu kontraktu v prosinci 1990) byla společností Unisys instalována potřebná technologie a provedeno naprogramování vlastní aplikace. Byly zavedeny kódy bank a čísla účtů skládající se ze šestimístného předčíslí a desetimístného základního čísla účtu. Po čtrnácti měsících vývoje, implementace a testování bylo 8. Března 1992 Zúčtovací centrum SBČS (dnes ČNB) uvedeno do provozu.15 Po rozdělení Československa pracovalo po dobu cca pěti týdnů stále pouze jediné centrum. Obě země se v počátku dohodly na měnové unii, tedy na zachování československé měny. Po této krátké době byl v únoru 1993 uvedený model opuštěn a došlo k měnové odluce – k zavedení národních měn (české koruny a slovenské koruny). Zároveň bylo v Slovenské republice založeno Bankové zúčtovací centrum Slovenska jako akciová společnost bank. Národná banka Slovenska (NBS) vlastnila v této společnosti majoritní podíl. Dne 1. ledna 2003 bylo zúčtovací centrum začleněno do NBS. Původní zúčtovací centrum SBČS bylo organizačně převedeno do České národní banky.16

14




15

Těsně před měnovou odlukou byla mezi Českou republikou a Slovenskou republikou uzavřena tzv. platební smlouva, která řešila vzájemné mezirepublikové zúčtování (jak převody prostředků ze závazků vzniklých v době federace – tzv. starý blok, tak převody nové, vzniklé po rozdělení federálního státu – tzv. nový blok. Mezistátní zúčtovací systém mezi Českou republikou a Slovenskou republikou vznikl na jednoduchém proncipupřevodu prostředků z jednoho zúčtovacího systému do druhého zúčtovacího systému prostřednictvím třetí zúčtovací měny. Byla zvolena Evropská měnová jednotka (ECU). Tento princip byl poměrně snadno realizovatelný, neboť obě země provozovaly takřka stejný mezibankovní systém, na který byly v každé z nich povinně napojeny všechny ostatní banky. Ve starém bloku byla dohodnuta zásada, že jedna čeká koruna je rovna jedné slovenské koruně, v novém bloku byl používán přepočet tzv. zúčtovací ECU (mohlo se lišit o ±5% od standardního ECU a aktuální kurz vůči domácí měně si určovala příslušná centrální banka).17 Příhraniční platby pořízené bankou v zemi plátce byly nejprve předány spolu s domácími do domácího zúčtovacího centra (ZC). Tyto platby, v té době stále v domácí měně, byly nejprve podrobeny formálním kontrolám. V případě, že byl na účtu banky plátce k dispozici dostatek likvidity k jejich krytí, byla z daného účtu odepsána odpovídající částka a připsána na účet virtuální zúčtovací banky CLEA. Tato banka byla z účetního hlediska nedílnou součástí hlavní účetní knihy centrální banky. Zúčtovacím centrem v zemi plátce byly tyto příhraniční platby převedeny podle platného kurzu do ECU a zařazeny do souboru, který byl v dohodnutý čas vysílán do druhé virtuální zúčtovací banky v zemi příjemce, rovněž nazvané CLEA. V zúčtovacím centru druhé země pak proběhl převod v ECU do domácí měny a operace byla již v domácí měně zúčtována na vrub účtu banky CLEA a ve prospěch účtu banky příjemce.18 Tento systém byl provozován za přímé podpory Ministerstev financí obou zemí, na jejichž účtech u centrálních bank byla zúčtována salda převodů mezi zúčtovacími centry obou zemí. Kromě toho si obě strany vzájemně otevřely úvěrovou linku zaručenou státem ve výši 130

17



16

mil. ECU. Jestliže byl stav účtu na konci měsíce vyšší než tento limit, rozdíl mezi limitem úvěru a aktuálním stavem účtu byl vyrovnán platbou ve směnitelné měně.19 Uvedený systém pracoval bez nejmenších potíží po dobu více než dvou a půl let. Denně jím procházelo přes deset tisíc operací, v říjnu 1995 bylo propojení obou center zrušeno s ohledem na připravované členství České republiky v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jedna z podmínek členství je, že členové mohou mít pouze jeden měnový kurz mezi domácí měnou a jinými měnami. Výše uvedené dohody byly v rozporu s tímto pravidlem. Platby mezi Českou republikou a Slovenskou republikou se tak staly standardními příhraničními platbami.20

2.2 Podstata systému CERTIS Systém mezibankovních plateb provozovaný zúčtovacím centrem ČNB je od roku 2001 označen zkratkou CERTIS (Czech express real time interbank gross settlement system). Systém CERTIS je jediným systémem mezibankovního zúčtování v České republice. Jsou jím zpracovávány veškeré mezibankovní operace, ať už jsou iniciovány příkazem klienta bance, platební kartou, šekem nebo operací na burze. Z důvodu zjednodušení dále používáme pro jakéhokoli účastníka systému (banka, pobočka zahraniční banky a družstevní záložna) pojem banka).21

2.2.1 Principy systému 

hrubé zúčtování v reálném čase (real time gross settlement, RTGS), tj. zpracování a vypořádání každé operace se provádí průběžně,

19




17



vypořádá mezibankovních plateb pouze v českých korunách, a to bez ohledu na částku i bez ohledu na to, zda tyto platby byly iniciovány přímo příkazcem klienta bance nebo nepřímo jako výsledek kartových operací, případně operací na burze,



přímá účast všech obchodních bank, některých poboček zahraničních bank a některých družstevních záložen,



účtování probíhá na účtech mezibankovních plateb vedených Českou národní bankou, přičemž zůstatky na těchto účtech představují plnění rezervních požadavků,



přímé bilaterální vztahy mezi centrálou dané banky a CERTIS,



neodvolatelnost položek akceptovaných systémem,



zpracování různých typů transakcí,



nekryté platby nejsou ani realizovány ani odmítnuty, ale drženy ve formě (se dvěma stupni priority); banka může průběžně sledovat svou frontu,



na účtech mezibankovních plateb nebí povoleno debetní saldo,



Česká národní banka poskytuje bankám, které jsou klienty Systému krátkodobých dluhopisů (SKD), bezúročný plně kolateralizovatný vnitrodenní úvěr s cílem zajistit dostatečnou likviditu; kolaterálem mohou být cenné papíry v SKD; vnitrodenní úvěr závisí na aktivitě banky a lze jej navyšovat a snižovat libovolně v době od zahájení účetního dne SKD v 8:30 do ukončení účetního dne systému CERTIS v 16:00,



Česká národní banka poskytuje bankám úročený plně kolaterizovaný jednodenní úvěr (lombardní repo obchod); jedná se o situaci, kdy výše uvedený vnitrodenní úvěr není bankami splacen do konce účetního dne systému CERTIS; cenné papíry slouží jako kolaterál pro vnitrodenní úvěr jsou přesunuty na účet České národní banky a poté slouží jako kolaterál jednodenního úvěru, a



neexistuje fyzický oběh dokladů mezi bankou plátce a bankou příjemce.22

Systém hrubého zúčtování v reálném čase s kontrolou krytí jednotlivých operací byl zvolen zejména s cílem minimalizovat systémové riziko. Neodvolatelnost zúčtování znamená, že jakmile je jedna položka mezibankovních plateb předána bankou plátce a akceptována zúčtovacím centrem České národní banky, nemůže být bankou odvolána ani zrušena. Banky

22


18

mohou navíc odlišit dva druhy priorit příkazů k úhradám – úhrad mohou být buď prioritní, nebo standardní.23

2.2.2 Systém CERTIS zpracovává 

úhrady; zde se rozlišuje transakce s nízkou prioritou a dva typy transakcí s vysokou prioritou: bankovní prioritní transakce a klientské prioritní transakce; klientské prioritní transakce musí být připisovány n účet příjemce ten samý den, kdy byl debetován účet plátce.



inkasa,



opravné zúčtování,



transakce přidružených systémů, a



informační a kontrolní položky.

Účty pro mezibankovní platby jsou vedeny v České národní bance na základě smluv o účtu, uzavřených s bankami podle obchodního zákoníku. Smlouvy stanoví pro všechny banky jednotné právní a technické podmínky vedení účtů a předávání a zpracování dat mezibankovních plateb. Česká národní banka provádí příkazy k převodu prostředků (likvidity) mezi účty na základě instrukcí majitelů účtů, tj. obchodních bank. Zúčtovací centrum České národní banky zpracovává veškeré mezibankovní operace bez ohledu na to, zda se jedná o zúčtování plateb banky nebo plateb jejích klientů. Příkazy k platbám z účtů mezibankovních plateb mohou dát též účastníci se statutem třetí strany, kteří nemají u České národní banky účet, ale dostali k tomu od banky, které je majitelem účtu, předem písemný souhlas.24

2.3 Činnost zúčtovacího centra

23



19

Banky předávají do CERTIS v průběhu dne data v elektronické podobě podle závazných pravidel určených Českou národní bankou, kterými se stanoví náležitosti, formát a struktura položek v mezibankovních platbách. Data jsou předávána prostřednictvím komunikační sítě.25 Po převzetí jsou nejprve všechna data podrobena zúčtovacím centrem České národní banky formální kontrole. Je provedena autorizace dat, kontrolována úplnost, integrita a obsahová správnost jednotlivých polí. Poté je zahájeno vypořádání. V průběhu tohoto procesu se kontroluje, zda je na účtu banky plátce dostatek likvidity na krytí každé platby. V případě, že je vše v pořádku je platba okamžitě provedena, tj. účet bank plátce je debetován a účet banky příjemce kreditován. Zpracované transakce jsou předávány účastníkům elektronickou formou prostřednictvím komunikační sítě. Zúčtovací centrum České národní banky provádí platby pouze v případě dostatečného krytí na účtu banky plátce. Pokud banka plátce nemá dostatek likvidity na provedení operace, je platba pozdržena (zadržená fronta). Příslušná banka je o této situaci informována informačním systémem zúčtovacího centra a je jí poskytnut čas na to, aby získala dostatečnou likviditu.26

2.3.1 Jak mohou banky získat potřebnou likviditu 

Čekáním na platbu z jiné banky,



Přijetím úvěru od jiné banky,



Formou kolaterizovaného vnitrodenního úvěru od České národní banky, a



Formou kolaterizovaného jednodenního úvěru od České národní banky (lombardní obchod, repo obchod).

V případě, že se bance z jakéhokoliv důvodu nepodaří likviditu do konce účetního dne získat, je příkaz k platbě (čekající ve frontě) systémem odmítnut a vrácen bance, která jej zaslala.27 25




20

Zpracované položky (včetně položek odmítnutých) jsou podle jejich určení předávány bankám opět v elektronické formě sítí nebo na nosičích. Proces zpracování je v průběhu účetního dne monitorován zúčtovacím centrem České národní banky, která má stále k dispozici stavy na účtech mezibankovních plateb. Obchodní banky mají v průběhu účetního dne informace o zůstatcích na svých účtech, provedených operacích a operacích čekajících ve frontě.28 Provoz účetního dne začíná cca v 17:00 hodin předchozího pracovního dne (D-1) a končí v 16:00 hodin následujícího pracovního dne (D). Doba mezi 15:30 a 16:00 v den D je využita pro tzv. dolaďování zůstatků na účtech bank a banky si mezi sebou poskytují likviditu na mezibankovním trhu.29

2.4 Účastníci systému Přímými účastníky mezibankovních plateb mohou být banky, které mají povolení působit jako banka, pobočky zahraničních bank a družstevní záložna.30 Zúčtovací centrum, umístěné v prostorách České národní banky, komunikuje pouze s centrálami jednotlivých bank. Pro každou banku vede Česká národní banka pouze jeden účet mezibankovních plateb v českých korunách. Znamená to, že banky mají interně zpracovávat data svých poboček a vyčleňovat z toho převody do dalších bank. Jen takové platby mohou být předány do zúčtovacího centra.31 Vnitřní převody mezi jednotlivými pobočkami dané banky jsou záležitostí této banky a probíhají v její síti bez jakékoliv účasti ze strany zúčtovacího centra České národní banky. Česká

národní

banka

provádí

příkazy

k převedení

finančních

prostředků

z účtů

mezibankovních plateb na základě instrukcí bank. Zůstatky na účtech mezibankovních plateb 28





21

jsou součástí minimálních povinných rezerv, které jsou v České republice povinné. Tyto rezervy jsou stanovené jako určité procento z vkladů a mohou být používány k mezibankovním platbám.32 Účastníky se zvlášť statutem mohou být na základě bilaterální smlouvy s Českou národní bankou třetí strany (nepřímí účastníci). Jedná se o finanční instituce, které nejsou bankami, ale hrají významnou roli na trhu, jako například zúčtovací centra pro platební karty a instituce zajišťující zúčtování a vypořádání cenných papírů. Třetí strany nemají v České národní bance účet mezibankovních plateb, ale mohou zúčtovacímu centru předávat (se souhlasem příslušného přímého účastníka) příkazy k převodům prostředků mezi přímými účastníky (vypořádání výsledných sald při operacích provedených platebními kartami nebo při operacích na burze cenných papírů). Tak mohou debetovat a kreditovat jiné účty než účty vlastní.33 Na konci roku 2011 měl systém CERTIS 49 přímých účastníků: 

Česká národní banka,



18 obchodních bank,



17 poboček zahraničních bank,



5 stavebních spořitelen



8 družstevních záložen.

Na konci roku 2011 měl systém CERTIS 6 třetích stran, nepřímých účastníků: 

MasterCard Europe sprl. (platební karty),



vybrané operace Komerční banky,



Centrální depozitář cenných papírů, a.s.,



Česká národní banka (krátkodobé dluhopisy),



Česká národní banka (zúčtovací centrum) a



Československá obchodní banka, a.s. (platební karty).34

32




22

Vývoj průměrného denního počtu položek a průměrného denního obratu v systému CERTIS. V roce 2011 zpracoval systém CERTIS celkem 490,2 mil. položek v celkové hodnotě 134 909 mld. Kč. Průměr činil 1,94 mil. Položek denně. Průměrná denní hodnota položek činila 533,2 mld. Kč.35

2.5 Kolaterizovaný vnitrodenní úvěr Kolaterizovaný vnitrodení úvěr (collaterised intraday lending facility) je bezúročný úvěr poskytovaný Českou národní bankou obchodním bankám v průběhu dne zajištěný přijatelným kolaterálem. Přijatelný kolaterálem jsou cenné papíry vypořádávané v Systému krátkodobých dluhopisů (SDK), který Česká národní banka provozuje. Česká národní banka poskytuje bankám tento úvěr za účelem zajištění dočasné likvidity v systému mezibankovních plateb provozovaném zúčtovacím centrem České národní banky. Úvěr je poskytován jednorázově v rámci jednoho účetního dne. Pokud je splacen v průběhu dne, není pak úročen.36 Při navyšování a snižování vnitrodenního úvěru cenné papíry zůstávají v SDK na majetkovém účtu banky. Banka úvěr získá tak, že dá příkaz k převedení cenných papírů ze stavu volných do stavu určeného pro vnitrodenní úvěr (stav K). Následně je jí navýšen vnitrodenní úvěr. Naopak převedením senných papírů za stavu K do stavu volných dává banka příkaz k vrácení vnitrodenního účtu.37 Pokud banka vnitrodenní úvěr nesplatí na základě vlastního příkazu, při ukončení účetního dne se o úvěr sníží likvidita na rezervním účtu banky. Pokud zůstatek na rezervním účtu nepostačuje k splacení vnitrodenního úvěru, automaticky se generuje lombardtní repo, a to bez pokuty. Přitom jsou cenné papíry ve stavu K převedeny na majetkový účet České národní banky.38 35





23

2.6 Poplatková politika Ceník mezibankovních plateb platný od 1. února 2011 je uveden v následující tabulce. Vzhledem k množství předávaných dat je zájmem České národní banky, aby jednotlivé banky předávaly svá data co nejdříve, aby v závěru účetního dne nedocházelo k zahlcení systému (jeho propustnost je cca 1 500 000 operací za 1 hodinu). Proto současný sazebník mezibankovních plateb stanoví bance plátce za zpracování položek dodaných v předchozím dnu (D-1) na začátku účetního dne (D) cenu velice nízkou, a to 0,02 až 0,12 Kč za položky dodané v předchozím dnu a za položky dodané do 7:00 hodin daného dne.39

39


24

Tabulka 1: Poplatky za služby zúčtovacího centra ČNB platné od 1. února 2011 OPERACE

CENA V KČ

Základní cena za zpracování jedné neprioritní vstupní položky předané zúčtovacímu centru v závislosti na počtu všech zpracovaných položek v měsíci a.

do 249 999. položky v měsíci

b.

od 25 000. do 2 249 999. položky v měsíci

c.

od 2 500 000. do 4 999 999. položky v měsíci

d.

od 5 000 000. položky v měsíci

0,12 0,08 0,04 0,02

Přirážka k základní ceně položky podle pásma zpracování od 17:00 dne D-1 do 07:00 D I. pásmo

0,00

od 07:00 do 12:00 dne D II. pásmo

0,08

od 12:00 do 13:00 dne D III. pásmo

1,00

od 13:00 do 14:00 dne D IV. pásmo

3,00

od 14:00 do 15:00 dne D V. pásmo

20,00

od 15:00 do 16:00 dne D VI. pásmo

50,00

Základní cena za zpracování jedné prioritní vstupní položky předané zúčtovacímu centru v závislosti na počtu všech zpracovaných položek k měsíci a.

do 249 999. položky v měsíci

b.

od 25 000. do 2 249 999. položky v měsíci

c.

od 2 500 000. do 4 999 999. položky v měsíci

d.

od 5 000 000. položky v měsíci

5,00 4,96 4,92 4,90

Přirážka k základní ceně položky podle pásma zpracování 0,00

od 17:00 dne D-1 do 13:00 dne D I. – III. Pásmo

5,00

od 13.00 do 14:00 dne D IV. pásmo

20,00

od 14:00 do 15:00 dne D V. pásmo

50,00

od 15:00 do 16:00 dne D VI. pásmo Vytvoření jedné výstupní položky

Zdarma

Zpracování faxového příkazu předaného na tiskopisu

1 000,00

Zpracování souboru vstupních dat (nosiče) a.

druhý a další soubor vstupních dat mino Systému přenosu zpráv a AMOS

100,00

b.

první soubor vstupních dat mimo Systému přenosu zpráv a AMOS

Zdarma

c.

všechny soubory vstupních dat v Systému přenosu zpráv a AMOS

Zdarma

Vytvoření souboru výstupních dat (nosiče) z archivovaných dat

500,00 100,0040

Vyhledání položek archivu

40


25

Naopak před závěrem účetního dne od 15:00 do 16:00, kdy jsou předpokládány pouze mezibankovní operace o značných finančních objemech, je cena za položku podstatně vyšší (50Kč). Zařazení vstupních dat do časového pásma je určeno časem, kdy zúčtovací centrum obdrží vlastní data a potvrzovací dopis, v případě předávání potvrzovacího dopisu faxem i telefonické potvrzení faxu. Tak Česká národní banka stimuluje banky k optimálnímu rozložení dat předávaných zúčtovacímu centru. Z tabulky je patrné, že jeden převod běžné obchodní banky přes platební systém České národní banky je obvykle spojen s poplatkem, který je mnohonásobně nižší, než obchodní banky účtují klientům. Celý systém je od října 1996 zálohován v reálném čase na principu zrcadlového disku – disk mirroring.41

2.7 Evidence a vypořádání obchodů s krátkodobými dluhopisy Systém krátkodobých dluhopisů (SKD) je provozovaný Českou národní bankou a zajišťuje evidenci cenných papírů a jejich vypořádání. V současné době se jedná o tyto dluhopisy se splatností do jednoho roku: 

Státní pokladniční poukázky (SPP)



Poukázky České národní banky (P ČNB).42

Provoz systému byl ve velmi jednoduché formě zahájen v listopadu 1992. V květnu 1995 byl zahájen provoz druhé etapy SKD s rozšířenou funkčností. SKD nahradil dne 9. Prosince 2002 původní systém TKD. Při zřizování účtu cenných papírů vyžaduje Česká národní banka ode všech žadatelů, kteří žádají o účast v registračním centru SKD, zákonem předepsané doklady. Účty cenných papírů jsou zřizovány pouze po splnění všech podmínek daných zákonem a pravidly SKD. Obdobné pravidlo platí pro přidělování oprávnění v systému.43 Účastníci SKD se od 1. Července 2005 dělí na:

41




26

o agenty – kteří sjednají s Českou národní bankou dohodu o přístupu ke komunikační bráně České národní banky, aby měly zajištěné online spojení se SKD, a dohodu o účasti v SKD. Agent musí mít v České národní bance vlastní rezervní účet nebo musí mít účet u banky, která má rezervní účet u České národní banky – banka agenta. Platby custodiánů a klientů agenta se vypořádávají z tohoto účtu. Agent může poskytovat služby jiným účastníkům, tzv. custodiánům a klientům. Na konci roku 2011 bylo evidováno 20 agentů, o klienty – kteří se činností SKD účastní prostřednictvím agentů. Klient je osoba, která sjednala s Českou národní bankou smlouvu o majetkovém účtu vlastníka, na kterém jsou evidovány cenné papíry v jeho vlastnictví. K tomuto účtu má klient přístup prostřednictvím agenta, a o custodiány – kteří se činností SKD účastní prostřednictvím agentů. Custodián je osoba, která sjednala s Českou národní bankou smlouvu o majetkovém účtu zákazníků, na kterém jsou evidovány cenné papíry ve vlastnictví cizích osob než custodiána. K tomuto účtu má custodián přístup prostřednictvím agenta. Na konci roku 2011 bylo registrováno 151 majetkových účtů, 109 klientů a 9 custodiánů.44 Evidovat dluhopisy v SKD může pouze klient. Musí použít služeb agenta, který má přístup k jeho majetkovému účtu. Emitovat cenné papíry evidované v SKD může Česká národní banka, Ministerstvo financí a dále klienti, kteří mají oprávnění emitovat cenné papíry a mají povolení České národní banky k emisi. Klienti podávají v případě svého zájmu v aukci elektronické objednávky na koupi cenných papírů dané emise. V den aukce se na základě objednávek klientů prostřednictvím aukčního místa zanese do evidence SKD rozdělení cenných papírů dané emise mezi jednotlivé účastníky aukce a výnosy, za které se primární prodej v jednotlivých případech bude realizovat, podle postupu, který stanovil emitent.45 Vypořádání úplatných i neúplatných převodů cenných papírů v rámci SKD se provádí pro klienty a custodiány na základě příkazů jejich agentů. Vypořádání platných převodů cenných papírů provádí SKD pro klienty a custodiány v systému CERTIS na základě principu dodání proti platbě – delivery versus payment. Zahrnuje převod cenných papírů z majetkového účtu 44



27

klienta (prodávajícího) nebo custodiána, na kterém se evidován cenný papír prodávajícího, na majetkový účet klienta (kupujícího) nebo custodiána,na kterém bude evidován cenný papír kupujícího, a platbu.46 Vypořádání cenných papírů začíná zablokováním cenných papírů na majetkovém účtu klienta nebo custodiána. Následně je automaticky okamžitě vytvořen příkaz do systému CERTIS (příkaz ze třetí strany) k převodu příslušné částky z clearingového účtu agenta kupujícího, případně banky agenta kupujícího s uvedením příslušného účtu agenta na účet prodávajícího. Spojení mezi SKD a systémem CERTIS je plně automatizováno a příkaz je běžně realizován během několika málo minut. Pro dokončení finančního převodu je proveden převod zablokovaných cenných papírů z majetkového účtu, na kterém byl dosud evidován cenný papír prodávajícího, na majetkový účet, na kterém bude evidován cenný papír kupujícího.47 SKD funguje v reálném čase, a to i ve dni, ve kterém je obchod sjednán (same value date settlement). Kromě toho podporuje SKD od roku 1998 plynulý provoz systému CERTIS tím, že cenné papíry ve vlastnictví bank mohou sloužit jako kolaterál pro vnitrodenní úvěr poskytovaný bankám Českou národní bankou.48

2.8 Systém vnitřního účetnictví České národní banky Systém vnitřního účetnictví České národní banky, systém ABO (automatizované bankovní operace), poskytuje platební služby organizačním složkám státu (provádí jejich příkazy a poskytuje výpisy z účtů), předává Ministerstvu financí denní informace o účtech spadajících do státní pokladny a informace o všech pohybech na těchto účtech a vytváří výkazy pro organizační složky státu dle jejich potřeb.49

46





28

Za účelem řízení likvidity souhrnného účtu státní pokladny (SÚSP) je tento účet napojen na systém řízení státního dluhu Ministerstva financí a poskytuje tomuto systému v reálném čase souhrnné informace o pohybech na SÚSP. Tento účet vede Česká národní banka na základě § 33 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Mezi tyto souhrnné informace patří zejména informace o zůstatku SÚSP a souhrnné informace o platbách státní pokladny, tj. o přijatých platbách, o zaúčtovaných poskytnutých platbách a o plánovaných poskytnutých platbách.50 Zahrnutí jednotlivých účtů státní pokladny pod tento souhrnný účet umožňuje dobré hospodaření s penězi státu tj. minimalizaci krátkodobých prostředků investováním na trhu a zjišťování zdrojů v případě přechodného nesouladu příjmů a výdajů. Systém ABO je vyvíjen samotnou Českou národní bankou. V srpnu 2006 byl uveden do provozu systém elektronického bankovnictví. Následně v říjnu 2006 byl zprovozněn systém umožňující správcům rozpočtových kapitol předávat pokyny k nastavování rozpočtových limitů interaktivně přes internet a poskytující jim online informace o rozpočtových limitech na účtech spadajících do jejich kapitol. Kromě služeb pro stát slouží systém ABO také zároveň pro potřeby dalších klientů a pro vnitřní potřeby České národní banky.51 Systém ABO zpracovává denně průměrně 225 tisíc plateb, přičemž platby poskytnuté ze státní pokladny převažují nad platbami státní pokladny. Jeden z velkých objemů tvoří poskytování plateb na penze a sociální platby.52

50




29

3 Platební systémy ve světě V kapitole o platebních systémech ve světě se budu věnovat systému SWIFT a systému TARGET/TARGET2.

3.1 Systém SWIFT Obrázek 2: SWIFT logo

Zdroj: https://www.swift.com/ Zkratka SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) znamená v překladu Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci. Je to mezinárodní družstevní organizace, založená v roce 1973 a vlastněná bankami, které působí v síti zajišťující přenos dat zejména v oblasti platebního systému mezi svými členy. Podíl ve SWIFT ná ve světě asi 8 600 bank z více než 200 zemí. Přes SWIFT denně projde asi 15 miliónů zpráv, které představují platby v úhrnné výši asi 5 000 mld. dolarů. Počítačová centra jsou v La Hulpe v Belgii, Zoeterwoude v Nizozemsku a Culpeperu v USA. Čtvrté počítačové centrum bylo nedávno zřízeno u Curychu ve Švýcarsku, ale pobočky jsou i v dalších zemích.53 Platební systémy SWIFT jsou instrukcemi k převodu prostředků. Poté dochází k vypořádání v národním platebním systému nebo prostřednictvím korespondenčního bankovnictví. SWIFT 53


30

využívají české banky pro všechny příhraniční platby a také pro platby domácí, pokud je ale platba v jiné měně než v české koruně. U domácích plateb v českých korunách se platby provádějí přes zúčtovací centrum České národní banky.54 SWIFT představuje „pouze“ komunikační síť mezi obchodními bankami, která nemá žádnou zúčtovací (clearingovou) funkci. Zúčtování příkazů předávaných prostřednictvím SWIFT probíhá výlučně prostřednictvím běžných účtů, vedených u korespondenčních bank (tedy prostřednictvím účtů loro a nostro). Když klient obchodní banky předloží platební příkaz, je tento příkaz zadán na terminálu bankovního úředníka a odeslán prostřednictvím vlastního počítače obchodní banky do sítě SWIFT. Protože ne každá obchodní banka je přímo napojena na některé z operačních středisek SWIFT (v nizozemském Leidenu nebo v New Yorku), je příkaz SWIFT předáván do příslušného národního koncentrátoru. Koncentrátor zakóduje obdržená data a předá je operačnímu středisku, odkud jsou data o transakci po jejich uložení přenášena do koncentrátoru, na který je napojena banka adresáta. Odtud obdrží banka příjemce dekódovaný příkaz SWIFT. Transakce (resp. informace o nich), které jsou přenášené prostřednictvím systému SWIFT, jsou tímto systémem zpoplatňovány. V případě vysoké priority SWIFT je obchodní banka příjemce informována rovněž o tom, že platba je urgentní. Také tato informace se (bez zpoždění) přenáší systémem SWIFT. Za uvědomění tohoto typu obchodní banky vybírají od svých klientů zvýšený poplatek. Obě operační střediska společnosti SWIFT jsou propojena a jsou vzájemně záložní - každé z nich totiž ukládá také data, která jsou zpracovávána druhým střediskem. Tím opatřením je zajištěno, že v případě zhroucení jednoho výpočetního střediska může druhé středisko jeho činnost převzít, neboť může okamžitě vyvolat stejné informace. Dalším bezpečnostním opatřením jsou tzv. sekundární spoje neboli alternativní linky, které umožňují přístup do systému SWIFT, pokud jsou běžně používané linky náhle přerušeny.55

54


Zlatá koruna [online], [cit. 2016-11-01]. Dostupné z: http://www.zlatakoruna.info/zpravy/system-swift

31

3.1.1 Historie vzniku SWIFT Na sklonku šedesátých let začal výrazný nárůst mezinárodních bankovních operací převyšovat možnosti klasického ručního zpracování i možnosti tehdejších telekomunikačních prostředků. V této době banky komunikovaly převážně prostřednictvím dálnopisu (telex), který neposkytoval dostatečnou bezpečnost a nenabízel prostor pro efektivní automatizaci. Náklady se prudce zvyšovaly, což nutilo jednotlivé banky automatizovat a budovat vlastní zúčtovací systémy. Používání různých systémů a odlišných postupů jednotlivých bank v platebním styku vedlo velmi často k nedorozumění a ve svém důsledku komplikovalo zpracování plateb. Skupina významných bank navrhla proto řešení založené na dvou klíčových požadavcích – společném jazyku a společném telekomunikačním systému mezi bankami.56 V květnu roku 1973 skupina 239 bank z patnácti vyspělých zemí Evropy a Severní Ameriky založila nevýdělečnou organizaci typu družstva, plně vlastněnou členskými bankami s hlavním sídlem v Bruselu. Tato společnost měla za úkol sjednotit a standardizovat mezibankovní komunikaci a umožnit přenos dat mezi bankami a dalšími finančními institucemi s důrazem na bezpečnost a spolehlivost. Návrh a vývoj jednotného systému, postupů, řešení technických, komerčních a právních otázek trvaly další čtyři roky.57 V květnu roku 1973 skupina 239 bank z patnácti vyspělých zemí Evropy a Severní Ameriky založila nevýdělečnou organizaci typu družstva, plně vlastněnou členskými bankami s hlavním sídlem v Bruselu. Tato společnost měla za úkol sjednotit a standardizovat mezibankovní komunikaci a umožnit přenos dat mezi bankami a dalšími finančními institucemi s důrazem na bezpečnost a spolehlivost. Návrh a vývoj jednotného systému, postupů, řešení technických, komerčních a právních otázek trvaly další čtyři roky.58

3.1.2 Účel SWIFT

56

Bankovní Kód.cz, [cit. 2016-11-01]. Dostupné z: https://www.bankovnikod.cz/swift-kody-bank/

57


58


32

V

současné

době

používají

banky

k

přenosu

dat

i

informací

převážně

jen

SWIFT. Dálnopisové zprávy tvoří nepatrnou část zasílaných zpráv. Dálnopisové spojení využívají hlavně méně významné banky a finanční instituce, které zpracovávají malé množství platebních operací, pro něž by bylo napojení na swiftovou síť příliš nákladné vzhledem k malému rozsahu využití. V řadě zemí byl dokonce dálnopis už zrušen, v ČR se tak stalo v r. 2008.59

Výhody získané zapojením do SWIFT: 

rychlou komunikaci s ostatními bankami nebo finančními institucemi po celém světě,



zvýšení produktivity zpracování informací (vše je automatizováno),



snížení nákladů na přenos informací např. oproti dálnopisné zprávě



zvýšení bezpečnosti při přenosu informací60

Rozhraní SWIFT: Pro připojení do sítě SWIFT slouží rozhraní SWIFT (aplikace umožňující komunikaci dle standardů podporovaných v síti SWIFT). 

SWIFTNet Link (SNL) – infrastrukturní komunikační rozhraní (hlavní komponentou je Tuxedo)



SWIFTAlliance Access (SAA)- serverová aplikace zajišťující přenos, zpracování a distribuci swiftových zpráv



SWIFTAlliance Entry (SAE) – jednouživatelská aplikace zajišťující přenos a zpracování swiftových zpráv (na PC)



SWIFTAlliance Workstation (SAW) – tlustý klient SAA



SWIFTAlliance Gateway (SAG) – komunikační koncentrátor



SWIFTAlliance Starter Set (SAS) – light verze SAG



SWIFTAlliance Webstation (SAB) – GUI SAG



SWIFTAlliance Messenger (SAM) – Java aplikační server zprostředkující přístup do SAA z tenkého klienta

59


60


33



SWIFTAlliance Lite (SAL) – odlehčená verze pro korporáty61

SWIFTOVÉ zprávy: Swiftové zprávy se člení do deseti kategorií: 0 – Systémové zprávy (System Messages) 1 – Úhrady klientů a úhrady šeků (Customer Transfers, Cheques) 2 – Mezibankovní převody (Financial Institution Transfers) 3 – Konverze a operace na peněžních trzích (Foreign Exchange, Money Markets and Derivatives) 4 – Inkasa a Cash Letters (Collections and Cash Letters) 5 – Operace s cennými papíry (Securities) 6 – Drahé kovy a komodity (Precious Metals and Syndications) 7 – Dokumentární akreditivy a záruky (Documentary Credits, Guarantees) 8 – Cestovní šeky (Travellers Cheques) 9 – Zprávy o zůstatcích, výpisy, avíza o změnách sazeb, žádosti a statusy (Cash Management, Customer status) n9x – Společná skupina zpráv (Common Group Messages) - v každé kategorii kromě 0 je pak poslední skupina zpráv společná.62 Skupina zprávy popisuje, k jakému účelu je daná zpráva použita a také funkci zprávy uvnitř určité kategorie. Rozlišujeme tři základní skupiny: 

systémové swiftové zprávy – patří sem zprávy kategorie MT 0, které se vztahují k odesílateli a příjemci zprávy, k různým technickým aspektům nebo adresám,



finanční swiftové zprávy – patří sem zprávy kategorie MT 1 – 9, kterými se provádějí finanční transakce mezi uživateli,



lužební zprávy – jde o řídící zprávy, které se používají pro řízení systému nebo pro potvrzování zpráv.

Typ zprávy popisuje specifické detaily určené funkce. Celkový počet standardizovaných typů zpráv se pohybuje kolem 200. Konkrétní typ swiftové zprávy je možné použít pouze k tomu účelu a funkci, pro která byla vytvořena.63 61 62

Bankovní Kód.cz, [cit. 2016-11-01]. Dostupné z: https://www.bankovnikod.cz/swift-kody-bank/ Bankovní Kód.cz, [cit. 2016-11-01]. Dostupné z: https://www.bankovnikod.cz/swift-kody-bank/

34

Nejpoužívanějším typem zpráv jsou: 

MT 103 – Klientský převod – v listopadu roku 2003 nahradil původně používanou zprávu MT 100 z důvodu její nedostatečné technické kapacity. Používá se k předávání pokynů k hladké platbě při převodu peněžních prostředků mezi příkazcem a příjemcem, přičemž platí, že ani jedna z nich není finanční institucí. Touto zprávou předává banka příkazce pokyny k platbě buď přímo, nebo prostřednictvím korespondentské banky.



MT 202 – Všeobecný převod finanční instituce – používá se jako příkaz k převodu finančních prostředků mezi dvěma finančními institucemi. Touto zprávou jsou prostředky převedeny opět přímo nebo prostřednictvím korespondentské banky.64

Obsah swiftové zprávy se skládá z pěti bloků, z nichž pouze první je povinný pro všechny zprávy. Zpráva se skládá z: 

záhlaví – tvoří první bloky, obsahuje identifikaci odesílající banky nebo finanční instituce, vstupní pořadové číslo swiftové zprávy, typ zprávy, její prioritu a identifikaci adresáta swiftové zprávy,



textový blok – tvoří čtvrtý blok, skládá se z polí pevné nebo proměnlivé délky, která mají standardizované formáty, a jejich použití je buď povinné, nebo nepovinné. Pro textovou část swiftových zpráv je definováno cca 95 textových polí, která jsou seskupena do devíti skupin. Stejná pole se používají pro různé kategorie swiftových zpráv, ale přesný význam pole může být vytvořen pouze ve vztahu k určité kategorii zpráv nebo dokonce k jednotlivému typu zprávy.



trailer – tvoří poslední pátý blok a obsahuje technické informace (např. možnost duplicitního odeslání zprávy, zpoždění zprávy nebo autetifikační kód).65

63

MARVANOVÁ M., SCHLOSSBERGER O. a kol., Platební styk II. Vyd. 1. Praha: Bankovní institut, srpen 1998. ISBN neuvedeno 64 MARVANOVÁ M., SCHLOSSBERGER O. a kol., Platební styk II. Vyd. 1. Praha: Bankovní institut, srpen 1998. ISBN neuvedeno 65

MARVANOVÁ M., SCHLOSSBERGER O. a kol., Platební styk II. Vyd. 1. Praha: Bankovní institut, srpen 1998. ISBN neuvedeno

35

SWIFT adrasa – BIC: Swiftová adresa dané banky BIC (Bank Identifier Code = bankovní identifikační kód) je osmi nebo jedenáctimístný údaj, který se skládá z následujících znaků: 

kódu banky, který identifikuje banku pomocí čtyř abecedních znaků (např. KOMB – Komerční banka a.s. Praha; CNBA – ČNB; apod.)



kódu země, identifikujícího zemi nebo geografické území, na němž je úmístěno sídlo banky nebo jiného konkrétního uživatele (používá se dvoumístného abecedního kódu ISO, např. FR pro Francii, US pro USA, CZ pro Českou republiku atd.);



kódu místa, který identifikuje pomocí dvoumístného alfanumerického znaku region nebo město, v němž je umístěno sídlo uživatele (např. PP – Praha, SG – Singapur atd.)



příp. kódu pobočky, který je volitelnou součástí swiftové adresy a skládá se ze tří alfanumerických znaků.

Swiftové adresy jsou popsány normou ISO 9362 a jsou publikovány v adresáři BIC Directory a to v tištěné nebo v elektronické podobě. Lze je též nalézt na webových stránkách SWIFTu.66

3.2 Systém TARGET/TARGET2 TARGET 2 je decentralizovaný evropský mezibankovní zúčtovací systém, který byl vytvořen k podpoře eurosystému v oblasti implementace měnové politiky eurozóny a k podpoře hladkého průběhu platebního styku. TARGET 2 provozuje Evropská centrální banka. Tento platební systém umožňuje obchodním bankám vypořádání transakcí v eurech v reálném čase. Mohou jej využívat pouze ty obchodní banky, které mají svoje sídlo nebo pobočku v některé z členských zemí Evropské unie a které mají přístup k příslušnému národnímu eurovému systému hrubých plateb v reálném čase (RTGS neboli Real Time Gross Settlement System).67

66


67

Zlatá koruna [online], [cit. 2016-11-01]. Dostupné z: http://www.zlatakoruna.info/zpravy/platebni-systemy-v-

eu

36

3.2.1 Historie TARGET a jeho sestavování Obrázek 3: TARGET

Zdroj: https://www.ecb.europa.eu V 90. letech Evropa usilovala o jednotnou měnu a státy EU se připravovaly na změnu z jejich národních měn na Euro. Proto zde byla nutná potřeba vyvinout platební spojení (payment service) vyhovující potřebám, které by byly jednotnou peněžní metodou (policy) a zároveň aby umožnil úhradu evropských plateb napříč hranicemi států EU. V té době už většina členských států měla svůj vlastní RTGS systém, ale jen pro úhradu transakcí v jejich národních měnách. Proto v březnu 1995 Rada Evropského měnového institutu rozhodla, že všechny národní centrální banky by měli být připravené připojit se k TERGET od roku 1999. Nebyl dostatečný čas vytvořit plně kvalifikovaný jednotný RTGS systém do zavedení Eura. Nejpraktičtějším a bezprostředním řešením byl odkaz stávajícího RTGS systému a vymezený minimální set sladěných funkcí pro odesílání a přijímání plateb napříč národními hranicemi. Centrální banky na národní úrovni pokračovaly se službami jako při úhradě plateb uvnitř jejich bankovního společenství. Tento směr/cesta držely změny, že banky a centrální banky musely přestát/snést/podstoupit na minimum. To bylo důležité v čase, kdy už byly silně zapojené do přeměny na Euro a jednotnou měnovou politiku. 37

Systém TARGET byl vytvořen spojením různých RTGS systémů, které existovaly na národních úrovních. TARGET, první generace RTGS systému pro Euro, zahájil operace 4. ledna 1999 následovaný zavedením Eura.68

3.2.2 Složení Targetu Obrázek 4: TARGET logo

Zdroj: https://www.ecb.europa.eu První generace TARGET měla decentralizovanou technickou strukturu. Migrace na druhou generaci systému (TARGET2) začala v listopadu 2007. V té době byl TARGET složen ze sedmnácti národních RTGS systémů. Ty byly propojené k stanovení technické soustavy k zpracovávání plateb napříč národních hranic v evropské unii.69

Dostupnost Targetu: TARGET byl dostupný pro všechny kreditní (credit) převody v zemích, které přijaly Euro, stejně jako pro Dánsko, Estonsko, Polsko a Velkou Británii. Jako výsledek široké účasti bylo možné dosáhnout všech kreditních institucí založených v EU přes TARGET a všech jejich držitelů účtů.70 68

European Central Bank Eurosystem [online]; https://www.ecb.europa.eu/paym/t2/target/html/index.en.html

[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:

69


[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:

70

[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:


38

Vysoko-objemné platby: TARGET byl původně zamýšlený k zpracovávání vysoko-objemných plateb v Eurech s cílem zredukovat systémovou rizikovost veskrze EU. Platby související s operacemi zahrnující Eurosystém nebo konečnou úhradu systematicky důležitých plateb a úhradu systémů musely být zpracovány přes TARGET (nyní TARGET2).71

Ostatní platby: Uživatelé TARGET také začali užívat systém pro ostatní typy transakcí, zahrnující maloobchodní platby. Uživatelé uvítali benefity a výhody TARGET především v rychlosti, likviditě a bezpečnosti. Vlastnictví tohoto lákavého cenového schématu umožnilo menším kreditním institucím v EU, že jsou odteď schopné nabídnout jejich zákazníkům efektivní zahraniční platební služby.72

Stanovení cen: Použití první generace TARGET systému byla podporována transparentní cenovou strukturou. Platby mezi členskými státy byly podmětem pro klesající transakční poplatky (klesly z 1,75 EUR na 0,80 EUR). Poplatky za transakce mezi členskými státy se odlišovaly, a proto je zafixovaly jednotlivé centrální banky.73

Začlenění do TARGET: Prudká integrace obchodů v rámci euro zóny byla blízce související se založení TARGET systému. Po jeho představení v roce 1999 se stal TARGET vztažným bodem pro zpracování

71


[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:

72


[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:

73

[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:


39

plateb v rámci eurozóny, co se týče rychlosti, spolehlivosti, dostupnosti a podpory. Také to zahrnuje integraci peněžních obchodů v Evropě poskytnutím jeho uživatelů běžné platby.74

Proč TARGET? První generace Targetu úspěšně operovala po mnoho let i díky těmto bodům: - podporovala realizaci jednotné peněžní politiky, - minimalizovala risk, - pomohla bankám k euro likviditě do nadnárodní úrovně.

Výzvy: V obchodním prostředí, které se rapidně rozvinulo a bylo vysoce konkurenční, potvrdila první generace Targetu určitě nedostatky. Decentralizovaná struktura Tergetu násobená lokálními technickými komponenty zvýšila prostředky k údržbě a běžné náklady na ni. V kontextu rozšíření EU, nové členské státy očekávaly zapojení do systému, proto byl zvýšen počet komponentů Targetu. Tyto výzvy volaly po přepracování systému. Uživatelé Targetu potřebovali zdokonalení a sladění provozu za stejných podmínek napříč EU. Cenová efektivita potřebovala být optimalizována, protože generované příjmy dostatečně nepokrývaly míru nákladů.75

Vývoj TARGET: 24. října 2002 Rada ECB rozhodla o principech a struktuře další generace TARGET: TARGET2. Rada rozhodla, že TARGET2 by měl: - nabídnout servis - který by měl být na jednotné technické bázi - a měl by být stanovena stejná cena 74


[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:

75

[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:


40

Výhody TARGET2: Nový směr měl Eurostystému umožnit snížení cen a dostat zpět náklady za TARGET2. Faktor veřejného dobra byl založen na bázi pozitivních účinků vytvořených Targetem2. Nový systém snížil risk a umožnil narovnání plateb v centrálních bankách během jediného dne. 76 Navzdory technickému sjednocení Targetu2, by bylo decentralizované prostředí na lokální úrovni. Vztahy, které měly centrální banky s dodavateli v jejich zemích byly udržovány a zahrnovaly peněžní politiku věřitelů.77 Obrázek 5: TARGET2 vizualizace změn infrastruktury

Zdroj: https://www.ecb.europa.eu

76


[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:

77

[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:


41

Projekt TARGET2: V Targetu2 byl decentralizovaný systém první generace Targetu nahrazen jednotnou technickou platformou „Single Shared Platform“ (SSP). Tři Eruosystémové banky – the Banca d’Italia, the Banque de France a the Deutsche Bundesbank – společně poskytly SSP pro Target2 a provozovali jej ve prospěch Eurosystemu. Project Target2 byl rozdělen do tří fází: (i) pre-project, (ii) project a (iii) testovací a zkušební fáze.78 Cílem pre-project fáze bylo ztotožnit se s požadavky uživatelů a vybudovat koncept pro SSP. Budoucí uživatelé systému byli do této fáze podrobně zahrnuti. The General Functional Specifications (GFS) pro SSP byly navrženy na bázi vkladu obdrženého během veřejné konzultace o Targetu2. Návrh GFS byl diskutován s uživatelskou komunitou Targetu a byl dokončen v červenci 2004 na základě komentářů uživatelské komunity. Toto, společně s dokončením práce na konstrukčních aspektech SSP, bylo označeno za konec první fáze. Druhá fáze byla pánována na počátek roku 2006. Tato fáze zahrnovala vypracování podrobných funkčních a technických specifikací rozvíjejících software a ustanovující technickou infrastrukturu pro nový systém. Poslední fáze, zkušební a testovací, začala v roce 2006 a byla zasvěcena intenzivnímu testování a zkušebním procesům. Eurosytém rozhodl, že čísla migračních skupin budou omezena na čtyři. Centrální banky byly přiděleny pouze do prvních tří skupin, zatímco čtvrtá byla vyhrazená pro výjimečné situace. Migrace začala první skupinou zemí ve druhé polovině roku 2007 a mezi každou další následnou vlnou zemí byly přibližně tři měsíce. Proto tedy byla celková délka migrační fáze omezena na cca šest měsíců, během kterých běžely jak Target1 tak i SSP.79

TARGET2 Go-Live:

78


[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:

79

[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:


42

Target2 začal s operacemi 19. Listopadu, kdy první skupina zemí (Rakousko, Kypr, Německo, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta a Slovinsko) migrovaly do SSP. Tato první migrační vlna byla úspěšná a potvrdila spolehlivost platformy Targetu2. Po této počáteční migraci, už Target2 zprostředkoval 50% celkových obchodů, pokud jde o rozsah a 30% co se týče hodnoty.80 18. února 2008 do Targetu2 úspěšně migrovala druhá skupina zemí (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko). 19. května 2008 do Targetu2 migrovala poslední skupina: Dánsko, Estonsko, Řecko, Itálie, Polsko a ECB. Šestiměsíční migrační proces byl velmi hladký a nezpůsobil žádné operační poruchy. Po pěti letech plánování, vývoje a testování, Eurosystém v listopadu 2007 úspěšně spustil systém Target2. Nový systém nahradil prvogenerační Target v květnu 2008. - The General functional specifications (GFS) podporoval migraci do Targetu2. GFS zůstal dostupný jako referenční dokument a k informačním účelům. - Reporty vývoje Targetu 2 byly publikovány během příprav migrační fáze z Targetu na Target2. Všechny informace o vývoji Targetu2 byly zveřejněny pro komunitu uživatelů Target.81

Vedle platebního systému TARGET 2 jsou v EU provozovány i další platební systémy, jedná se o: 

EURO1, což je soukromoprávní platební systém, určený pro domácí a přeshraniční jednotlivé platby v eurech mezi bankami v rámci Evropské unie. Tento platební systém je založen na netto principu. V roce 1998 byl systém zaveden a byl vyvinut za účelem poskytnout bezpečnou, účelnou a nákladově efektivní infrastrukturu pro velkoobjemové platby v novém prostředí s jednotnou měnou. Pouze banky mohou být členy tohoto systému ke vstupu, ale musí splnit přísná kritéria stanovená EBA: - vlastní prostředky nejméně ve výši 1,25 mld. Euro,

80


[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:

81

[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:


43

- krátkodobý úvěrový rating nejméně P2 (Moody´s) nebo (S&P) nebo jejich ekvivalent, - přímý vstup k některému RTGS systému v EU přímo napojenému na TARGET. Hlavní rozdíl proti systému TARGET je to, že jde o nettingový platební systém, a to znamená, že veškeré platební příkazy jsou vypořádávány prostřednictvím zúčtovací banky a na konci účetního dne, tj. ECB. 

STEP1, což je soukromý euroclearingový systém, jehož úkolem je zpracovávat zejména obchodní přeshraniční platby malého objemu v euro. Ty banky, které mají provozovnu v Evropské unii mohou používat tohoto systému jako u systému EURO1. Denně zpracuje systém okolo 22 000 transakcí a jejich celková hodnota je více než 400 miliónů euro. Zaveden byl v listopadu roku 2000 k podpoře bank v době, kdy se legislativa EU týkající se doby provádění a ceny za příhraniční platby stala účinnou. STEP1 je výhodným řešením pro zpracovávání komerčních přeshraničních plateb v euro za výhodnou cenu. Společnost EBA díky zavedení systému STEP1 otevřela přístup k systému EURO1 také bankám, které nesplnily přísná kritéria pro jejich vstup.



STEP2 je celoevropský automatizovaný zúčtovací systém, určený pro převádění přeshraničních převodů a domácích plateb velkého objemu na bázi tzv. hromadných plateb v eurech, kdy je účet plátce zatížen jednou částkou a následně je tato platba „rozčleněna“ na jednotlivé částky, „směrované“ ve prospěch účtů více příjemců.82 STEP2 je vysoce automatizovaný, uživatelsky jednoduchý a moderní systém, založený na nejnovějších technologiích. Systém STEP2 se uskutečňuje v rámci systémů EURO1 a STEP1, každý účastník těchto dvou systémů se může stát přímým účastníkem STEP2.

V Evropě dále existují tři bankovní e-payment kanály, ve kterých je „domácí měnou euro“ a které jsou využívány v tuzemském platebním styku a jeden nebankovní e-payment kanál, 82


eu

44

který je využívaný pro tuzemský i zahraniční platební styk s možností plateb ve více měnách. Jedná se o Giropay (v Německu), iDeal (v Nizozemí) a eps (v Rakousku).83 Celosvětově působí systém internetový platební systém PayPal, který umožňuje přesuny finančních prostředků mezi účty, identifikovanými e-mailovými adresami. Každý takovýto účet je propojen s jednou nebo více platebními kartami, které musí mít povolené platby na internetu (které ovšem nemusí být embosované).84

83


eu 84


eu

45

4 Platební systémy pohledem veřejnosti 4.1 Bankovní platby K provádění bankovních plateb slouží nejrůznější druhy běžných účtů, které banky vedou svým klientům. Účty termínovaných vkladů (vklady na termín nebo s výpovědní lhůtou) a spořicí účty nejsou běžně v platebních systémech využívány.85 Bankovní platby dělíme na dvě základní formy: 

úhrady



inkasa

Bankovní platby se provádějí především prostřednictvím: 

papírových příkazů



elektronických příkazů (například prostřednictvím internetu)



šeků



platebních karet

4.2 Úhrada Úhrada, kreditní převod nebo žirová platba je platební příkaz iniciovaný plátcem u své banky za účelem převodu prostředků na účet příjemce (beneficienta) u téže nebo jiné banky. Platební příkazy a prostředky se pohybují od příkazce nebo banky příkazce k příjemci nebo bance příjemce, případně přes několik dalších bank a více než jeden platební systém. Tak na základě platebního příkazu obdrženého bankou od příjemce nakonec banka příjemce poskytne nepodmíněně prostředky na účet příjemce. Neboli banka příjemce přijímá závazek vůči příjemci v částce kreditního převodu. Současně o stejné částce banka příjemce proti tomuto závazku obdrží likviditu debetováním účtu banky příkazce či banky působící ve funkci 85


46

zprostředkovatelské banky. Systém se nazývá systém kreditních převodů. Problém nekrytých šeků zde neexistuje, protože plátce nemůže poukázat více peněz, než kolik má ve skutečnosti na svém účtu.86

4.3 Inkasa Inkaso, debetní převod nebo přímý debet je předem autorizované debetování bankovního účtu plátce iniciované příjemcem platby. Plátce a příjemce sjednají smlouvu o inkasování částek příjemcem z účtu plátce. Banky jen plní požadavky příjemce o inkasování částek z účtu plátce. Příkazy na debetování se přenášejí od banky příjemce do banky plátce, a následně se realizuje úhrada již popsaná. Typickým příkladem systému debetních převodů je vypořádání šeků nebo platebních karet. Odpovídající systém se nazývá systém debetních převodů. Příkaz k inkasu dává na rozdíl od úhrady své bance příjemce platby, a to stejnou formou jako u úhrady papírovým tiskopisem nebo elektronickou formou. Banka příjemce předá prostřednictvím mezibankovního zúčtování elektronickou formou příkaz k inkasu bance plátce, která platbu realizuje, pokud je debetování přístupné. Pokud plátce dal své bance předem souhlas k odepsání peněz ze svého účtu buď ve prospěch určitých účtů, nebo ve prospěch určité jednotky je debetování považováno za přístupné. Banka je povinna zajistit, aby kromě výslovně povolených případů nebyl účet jejího klienta neoprávněně debetován. Bez předchozího souhlasu plátce banka platbu nesmí provést. Pokud se platby často opakují, zřizují se takzvané trvalé příkazy k inkasu. Typickým příkladem v České republice je systém SIPO České pošty.87

4.4 Šeky Šek je cenný papír, představující písemný příkaz výstavce šeku bance, aby tato zaplatila buď z jeho pohledávky, kterou má u banky, nebo z poskytnutého úvěru bankou peněžní sumu v šeku uvedenou a to určité osobě nebo majiteli šeku. 86



47

Druhy šeků: Soukromé šeky: Výstavcem je fyzická osoba nebo právnická osoba, nikoli banka. Obvykle se jedná o šek ze šekové knížky vydávané bankou výstavce. Představuje účinný nástroj úvěrového placení krátkodobého charakteru. Tiskopisy soukromých šeků se vydávají ke sporožirovému nebo běžnému účtu majiteli účtu, nebo disponujícím osobám. Je možné vystavit v korunách nebo v cizí měně, minimální ani maximální částka není určena. Jako příklad uvádím soukromý šek České spořitelny a.s. Obrázek 6: Soukromý šek

Zdroj: http://www.csas.cz

Bankovní šeky: Výstavcem šeku je banka. Šekovníkem je jiná banka, případně pobočka banky výstavce. Je určen fyzické či právnické osobě. Za jeho krytí ručí banka, a proto je považován za nejkvalitnější druh šeku.

Cestovní šeky: Výstavcem šeku je banka obvykle za nejvíce používané měny. Používají se v oblasti cestovního ruchu. Je to cenný papír opravňující osobu na něm uvedenou k přijetí peněžní částky při jeho předložení k výplatě.

48

Eurošeky: Eurošek je dalším typem šeku, který se vyvinul pro potřeby turistického ruchu. Je to určitá modifikace šeku soukromého (vydaného majitelem k tíži jeho účtu vedeného u příslušného peněžního ústavu). Je zaručen kartou vydanou příslušným peněžním ústavem (šekovníkem), u kterého je účet veden.88 V České republice není tradičně placení šeky významné. Do roku 1989 byly šeky v neplatném rozsahu používány k výběrům oběživa v bankách a pouze šeky České státní spořitelny k placení v obchodech. Po roce 1990 začaly šeky vydávat též nové vzniklé banky. Šeky v České republice podléhají zákonu č. 191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový, který vychází ze Ženevských úmluv. V České republice neexistuje speciální šekové zúčtovací centrum. Šeky jsou zúčtovány stejně jako ostatní platby buď v rámci jedné banky, nebo prostřednictvím mezibankovního zúčtování, a to úhradou nebo inkasem z účtu výstavce šeku. Banky prodávají rovněž cestovní šeky vydávané některými velkými zahraničními společnostmi. Jejich používání se řídí obchodním zákoníkem. V roce 1994 byla Česká národní banka gestorem při zadávání nového systému zaručeného šeku, tj. jednotného domácího systému používání šeku se záruční kartou. Systém se ukázal jako neživotaschopný a zanikl.

4.5 Platební karty Platební karty (payment card) mají svůj původ v tzv. poptávkových kartách amerických obchodních domů. Některé obchody poskytovaly úvěry ceněným klientům s tím, že například na konci měsíce se platby sečetly a klient zaplatil jednu platbu (obvykle tak, že se na měsíční částku vypsal šek). To znamená, že klient obdržel úvěr až do data zaplacení. Obchody na sebe pochopitelně braly riziko nezaplacení. S tím, jak se zvyšoval počet těchto klientů, začali obchodní domy vydávat karty totožnosti, připomínající dnešní úvěrové karty. Poté vznikly úvěrové karty, které

88

MARVANOVÁ M., HOUDA M. a kol., Platební styk Platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. Vyd. 3. Brno: ECON. ISBN 80-901627-2-X

49

vydávaly třetí strany a obchodníci okamžitě obdrželi platby snížené o určitý diskont. Třetí strana na konci každého měsíce zaslala vlastníkovi karty vyúčtování za jeho koupě.89 Tabulka 2: Základní členění platebních karet

Základní členění platebních karet ZPŮSOB ZÚČTOVÁNÍ

ZPŮSOB POUŽITÍ

ROZSAH POUŽITÍ



Charge card



platební karty



síť vydavatele



kreditní karty



bankomatové karty



regionální



debetní karty



šekové záruční karty



vnitrostátní



předplatní karty



mezinárodní

DRUH ZÁZNAMU

UŽIVATEL

MARKETING



reliéfní písmo



osobní karty



základní karty



magnetický záznam



služební karty



prestižní karty



čip



bez identifikace



výběrové karty



laserový záznam

4.6 Systém PayPal PayPal je celosvětově velmi oblíbená služba placení na internetu. Spojuje výhody a komfort platby kartou s bezpečností internetových peněženek. Zařízení účtu PayPal je zdarma a jako nakupující neplatíte ani žádné poplatky za transakce – ty platí prodávající. Další výhodou je bezesporu bezpečnost (všechny data se mezi vaším počítačem a PayPal servery přenáší v zašifrované podobě) a jednoduchost plateb – místo

89


50

toho, abyste pokaždé vyplňovali (poměrně dlouhé) číslo vaší karty, její vypršení a CVV kód se stačí přihlásit a kliknout na pár tlačítek.90

Jak PayPal funguje: PayPal se chová jako prostředník mezi vámi a e-shopem, na kterém nakupujete. Po založení PayPal účtu ho spárujete se svou kartou (ta musí mít povolené platby na internetu – zda-li to vaše karta podporuje a má aktivováno si zjistěte ve vaší bance) – tím získá PayPal přístup k vašim financím, které na kartě máte. Když pak budete někde platit, zaplatíte přímo PayPal účtem.91

Založení účtu PayPal: Pro založení je potřeba přihlásit se na stránky www.paypal.com. Zde najdete vpravo nahoře tlačítko Sign-up – Zaregistrujte se, na které kliknete a můžete začít. Nejdříve si vyberete typ účtu – osobní, na další stránce zadáte e-mail a zvolíte si heslo. To by se mělo skládat z minimálně osmi znaků a mělo by obsahovat alespoň jednu číslici. V dalším kroku vyplníte jméno a adresu. Následuje přidání vaší platební karty. Pokud se budete přihlašovat přes toto nové rozhraní, nelze tento krok obejít. Vyplníte údaje ze své karty – 16místné číslo karty, datum expirace a CVV kód. Nechce se vám hned přidávat karta? I pro vás je tu řešení. Vyžaduje pouze jiný způsob registrace. Stejně jako v prvním případě ho najdete na stránkách Paypal.com, musíte ovšem sjet až na konec stránky a kliknout na možnost Sign Up for Free. Na první stránce byste měli mít přednastavenou zemi, dále pokračujte výběrem jazyka, na výběr máte ze čtyř možností – angličtiny, španělštiny, francouzštiny a čínštiny. Pokud si zřizujete účet pro své osobní potřeby, zaměřte se na levý sloupec, tlačítkem Get Started spustíte registraci. Následující stránka bude chtít pár osobních údajů – e-mail, jméno, adresu nebo telefon. Nezapomeňte odsouhlasit obchodní podmínky. Mezitím vám na uvedený e-mail dorazí potvrzovací zpráva. Klepněte na Click to activate your account a znovu se přihlaste. Na další stránce se můžete podívat, jak PayPal dobíjet převodem peněz ze svého účtu, nebo můžete rovnou přidat

90

Playr [online], [cit. 2016-11-01]. Dostupné z: http://playr.cz/wiki/paypal-co-to-je-jak-funguje/

91


51

platební kartu. Tyto kroky lze přeskočit a pokračovat přímo do nového účtu – kliknutím na Go to my account a na další stránce pouze na Account. Rozhodnout se, jak budete svoji „peněženku“ plnit, tedy můžete později. Dodat účtu na PayPal potřebné peníze můžete několika způsoby. Prvním z nich je přidání platební karty, ze které se platby budou rovnou strhávat. I když se PayPal tváří, že podporuje všechny známé druhy karet, není to pravda. Například kartu Maestro si v Česku nepřidáte. Úspěšní bude s kartami VISA, Mastercard, American Express a Discover. Kartu přidáte pomocí možnosti Link and confirm my debit or credit card. Vyplníte údaje o kartě, tak jak bylo popsáno výše, a karta je přidána. Aby si PayPal ověřil, že je funkční a že má povolené platby přes internet, strhne vám malý finanční obnos – jeden americký dolar, převedeno na koruny tedy zhruba 22 Kč. Nebojte se, že byste o ně přišli. PayPal nakonec platbu nepotvrdí a částka se vám z účtu nestrhne. Tím ovšem vaše práce nekončí. Kartu musíte ještě potvrdit, jinak bude vaše nakupování omezeno limitem 2500 korun za měsíc. Aby si PayPal ověřil, že ten, kdo kartu zadal, je jejím skutečným vlastníkem a má přístup k účtu, ke kterému je vedena, strhne vám z ní padesát korun. Ve výpisu transakcí na vašem účtu bude u této transakce uveden čtyřmístný kód. Ten je potřeba pro ověření karty a také pro to, aby vám PayPal nabil 50 korun na váš účet. Investované drobné se tedy neztratí. Druhým způsobem „nabití účtu“ je převod peněz z běžného účtu. K tomu je nutné znát jednak číslo PayPal účtu, velmi důležité je také Transfer ID – specifické identifikační číslo, potřebné k tomu, aby peníze byly připsány právě na váš PayPal účet. Toto číslo vždy vyplňujete do poznámky transakce. Spousta lidí se ho snaží zadat jako variabilní symbol, což jim většinou nevyjde už proto, že Transfer ID je příliš dlouhé a skládá se z písmen a číslic. Takže ještě jednou, Transfer ID vždy do poznámky. A jak ho zjistíte? Jednoduše se na svém účtu podíváte do záložky Top Up, zde také najdete číslo účtu, na který budete peníze posílat. Peníze musí zároveň přijít z účtu, který je vedený na vaše jméno. Konečně třetí možností je nabití peněz přes Pay Trust. Někoho možná odradí další prostředník, někdo zase ocení české rozhraní. Přihlásíte se pomocí svého e-mailu a hesla do PayPal, vyberete banku a zadáte částku v rozmezí od 80 korun do 50 tisíc. Zobrazí se vám účet příjemce a také zpráva pro příjemce – číslo, které opět vyplníte do poznámek transakce. Tyto údaje pak zadáte ve svém internetovém bankovnictví a peníze se vám v reálném čase dobijí na PayPal účet. Výhodou této služby je bezesporu její rychlost.92

92

Peníze.cz [online],[cit. 2016-11-01]. Dostupné z: http://www.penize.cz/nakupy/293651-paypal-krok-zakrokem-jak-jednoduse-platit-na-internetu

52

Výhody PayPalu: 

rychlost – platby probíhají takřka okamžitě (proti zdlouhavým bankovním převodům)



bezpečnost – při vytvoření účtu dáváte PayPalu informace o své kartě (její číslo, datum vypršení a bezpečností CVV kód – zkrátka to samé, jako když nakupujete kartou online), ale při platbách platíte „přímo PayPal účtem“ a prodejce tedy nevidí citlivé údaje o vaší kartě (a nemůže je zneužít)

PayPal můžete používat i na posílání financí mezi rodinou a přáteli, ale to se většinou nevyplatí (pokud není prioritou rychlost) – opět není třeba si pamatovat dlouhá čísla účtů vašich přátel ale pouze jejich e-mailové adresy.93

Nevýhody PayPalu: Pokud se vám někdo dostane do PayPal účtu (zjistí vaše heslo), může si na váš účet vesele nakupovat. Ovšem stejně tak když vám ukradne kartu. Pokud budete používat silné heslo, které budete pravidelně měnit a hlídat si výpisy z účtu, nebudete mít sebemenší problém. Pokud máte o své finance hodně velký strach, nastavte si minimální limit na internetové platby a v momentě, kdy budete chtít nakupovat si je na okamžik zvedněte na požadovanou částku. Pro někoho může být velkou nevýhodou absence češtiny. PayPal je na druhou stranu velmi intuitivní, takže byste ho měli se zásobou pár základních slovíček zvládnout.94

4.7 Systém PaySec Konto PaySec je moderní systém pro bleskurychlé a bezpečné nakupování na internetu. Pomocí předplaceného konta ("elektronické peněženky") můžete v reálném čase platit na online aukcích či za služby, obsah a zboží u obchodníků, kteří mají svůj systém napojený na PaySec. Online platby přes Konto PaySec můžete realizovat i mezi kamarády. Nevystavujete

93


94


53

přitom své osobní údaje ani číslo kreditní karty žádnému nebezpečí a transakce proběhne online během okamžiku.95

Založení účtu PaySec: Konto PaySec získáte velice jednoduše. V internetovém prohlížeči otevřete stránky www.paysec.cz . Zobrazí se domovská stránka PaySec. Na ní můžete získat informace o tom, kde PaySec platí, založit si své Konto PaySec a po zaregistrování k němu přistupovat. Pokud si chcete založit Konto PaySec: 

Přečtěte si Obchodní podmínky PaySec



Klikněte na tlačítko a založte si Konto PaySec



Vyplňte všechny potřebné údaje ve formuláři



Opište znaky z obrázku v oddíle Ověření



Klikněte na tlačítko Pokračovat

Zobrazí se stránka s přehledem zadaných údajů pro kontrolu. Všechny informace si pečlivě zkontrolujte. Pokud je některý údaj chybný, klikněte na tlačítko Zpět. Pokud je vše v pořádku, klikněte na tlačítko Pokračovat. V dalším kroku vás systém požádá o vložení kontaktních údajů: emailu a telefonního čísla. Ty slouží k ověření majitele účtu, autorizaci zadaných transakcí a k resetování zapomenutého hesla. Pak už stačí jen Konto PaySec nabít platební kartou nebo převodem z účtu například pomocí internetbankingu a počkat na aktivaci. V případě nabití kartou jde o pouhé minuty. Po aktivaci můžete své Konto PaySec okamžitě používat.96

Placení pomocí PaySec: 

Internetový obchod - na internetových stránkách obchodníka zvolíte platbu pomocí PaySec. Budete přesměrování na platební bránu PaySec, kde vyplníte své přihlašovací údaje a potvrdíte platbu. Obchodník obratem dostane zprávu o zaplacení a dodá Vám své zboží nebo službu.

95

PaySec [onine], [cit. 2016-11-01]. Dostupné z: https://www.paysec.cz/CmsPage.aspx?Id=paysecAccount

96


54



Platební tlačítko - platební tlačítko PaySec můžete najít na jakékoliv stránce (osobní stránky, blogy, nadace…). Po kliknutí na platební tlačítko budete přesměrování na platební bránu PaySec, kde vyplníte své přihlašovací údaje a potvrdíte platbu. U tlačítka s volitelnou hodnotou musíte zvolit výši příspěvku



Posílání peněz mezi Konty (peer-to-peer transakce) - poslat peníze na jiné Konto je také velice jednoduché. Zjistěte si, jestli je Konto aktivní a jaké je jeho číslo nebo přihlašovací jméno. Klikněte na Platby > Placení, vyplňte číslo nebo přihlašovací jméno Konta a částku.97

Příjem peněz přes PaySec: 

Požádání o platbu - požádat o platbu můžete kohokoliv s aktivním kontem. Žádost provedete po přihlášení v záložce Platby > Požádání o platbu.



Platební tlačítko - platební tlačítko si může vytvořit majitel Konta PaySec i Konta pro obchodníky. V záložce Správa Konta > Platební tlačítko si vytvoříte platební tlačítko se zvolenými vlastnostmi. Zdrojový kód platebního tlačítka vložte do na své internetové stránky.98

Výhody konta PaySec: Konto PaySec nabízí intuitivně jednoduché, rychlé a bezpečné placení za služby a zboží v prostředí internetu. S Kontem PaySec nemusíte mít internetovou platební kartu, nemusíte při malém nákupu čekat několik dní na proběhnutí převodu z účtu na účet - všechny platby v systému PaySec probíhají v reálném čase a nevystavují vaše osobní údaje riziku.99

Bezpečnost PaySec: Veškerá vaše komunikace se systémem je šifrovaná. Díky systému nabíjení Konta PaySec máte vždy pod kontrolou, kolik peněz je možné utratit. Dvojí kontrolu nad vyššími platbami 97


98


99


55

také získáte pomocí Limitu pro ověřování. Při nabíjení kartou svěřujete své údaje karetní autoritě PayMuzo, která posílá dále pouze informace o platbě. Ani obchodník, ani provozovatel se číslo vaší karty nedozví.100

4.8 Platba prostřednictvím jednorázového příkazu Všechny banky poskytují svým klientům možnost zadávání příkazů k úhradě prostřednictvím internetového bankovnictví. Pokud klient, tímto platebním nástrojem nedisponuje, je další možnost jak podat jednorázový příkaz a to prostřednictvím mobilního telefonu prostřednictvím služby mobil banking. Již méně flexibilní způsob platby, který se ale stále používá, je zadání platebního příkazu přímo na pobočce banky, pošty nebo zadání platby přes bankomat.

Druhy podání jednorázového příkazu: Elektronicky: Jednorázový elektronický příkaz k úhradě je nejpohodlnější a nejrychlejší platbou přes počítač, tablet, nebo chytrý telefon. Pro počítač se využívá pokročilého internetového bankovnictví, přes které se zadá a upraví všechny druhy plateb včetně trvalých příkazů a souhlasů s inkasem. Vstup do internetového bankovnictví i každá platba je potvrzována SMS klíčem (kódem, který je zaslán na mobil odesílatele).

Osobně na pobočce: Na jakékoliv pobočce je možnost vyplnění papírového příkazu k úhradě (viz. obrázek č. 7 - Raifeisen BANK), a to buď s pracovníkem na přepážce, nebo levněji sami a pak jej vhodit do sběrného boxu. Důležité v tomto případě je podepsat se správně podle podpisového vzoru, který je uvedený v bance.

100


56

Obrázek 7: Jednorázový příkaz k úhradě - VZOR

Zdroj: https://www.rb.cz/

Osobně na poště: Příkaz k převodu za svého účtu je možné provést na jakékoliv pobočce České pošty. Zapotřebí je jen předložit platební kartu s aktivovanou službou zadávání příkazů k úhradě na poště.

Telefonicky: Zadávat platby je možné také telefonicky u banky, u které je veden osobní účet. Služba je sjednatelná společně s internetovým bankovnictvím.

4.9 Platba na dobírku Platba na dobírku je další možnost platebního systému. Princip platby na dobírku spočívá v objednání zboží nebo služby u obchodníka, který následně zboží zašle společně s fakturou pomocí doručovací společnosti (např. České pošty) klientovi na adresu, kterou uvedl v objednávce. Po doručení zboží zákazníkovi je placeno až při převzetí zásilky a finanční prostředky jsou přeposlány obchodníkovi doručovací společností. Při způsobu dodání zásilky na dobírku je částka za objednávku inkasována v hotovosti při převzetí zásilky od České pošty.

57

Příklady plateb na dobírku, které poskytuje Česká pošta: Balík na poštu: Unikátní služba pro přepravu vnitrostátních balíků do hmotnosti 30 kg po celé České republice. Odesílatel nebo adresát si volí poštu, na které bude balík připraven k vyzvednutí. Garance možnosti vyzvednutí na zvolené poště již následující pracovní den. Podání balíku na většině pošt. Avizování je nedílnou součástí služby. Podání balíku na poštu, stačí zabalený balík opatřený adresními údaji podat na poště, vybrat poštu, na kterou bude balíková zásilka přepravena a připravena k vyzvednutí a přidat správně vyplněný podací lístek (viz obrázek č. 7). 101 Obrázek 8: Podací lístek České pošty

Zdroj: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/balik-na-postu Informaci o tom, že je zásilka převzata do přepravy, obdržíte v avízu (SMS/e-mail). Garance, že zásilka bude připravena k vyzvednutí na vybrané poště je již od 12 nebo 15 hodin po dni podání. Zásilka je připravena k vyzvednutí po obdržení elektronického informování (SMS/email). 101

Česká pošta.cz. [online], [cit. 2016-11-20] Dostupné z: ://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/balik-na-postu

58

Vyzvednutí zásilky na přepážce – nutné je předložit doklad totožnosti a sdělit přepážkové pracovnici buď číslo balíkové zásilky, kterou obdržíte prostřednictvím SMS nebo e-mailu, nebo sdělíte svoje mobilní telefonní spojení, nebo e-mailovou adresu (resp. spojení, na které Vám byla zásilka avizována).102 Základní ceník České pošty je uveden v tabulce č. 3. Tabulka 3: Základní ceník balíku na poštu České pošty Hmotnost do 2 kg 3 kg 4 kg 5 kg 6 kg 7 kg 8 kg 9 kg 10 kg 12 kg

Cena (bez DPH) 89,25 Kč 95,86 Kč 99,17 Kč 104,95 Kč 108,26 Kč 110,74 Kč 114,04 Kč 117,35 Kč 119,83 Kč 125,61 Kč

Cena (s DPH)

Hmotnost do

108,00 Kč 116,00 Kč 120,00 Kč 127,00 Kč 131,00 Kč 134,00 Kč 138,00 Kč 142,00 Kč 145,00 Kč 152,00 Kč

14 kg 16 kg 18 kg 20 kg 22 kg 24 kg 26 kg 28 kg 30 kg

Cena (bez DPH) 128,92 Kč 140,49 Kč 143,79 Kč 149,58 Kč 155,36 Kč 161,97 Kč 164,45 Kč 167,76 Kč 170,24 Kč

Cena (s DPH) 156,00 Kč 170,00 Kč 174,00 Kč 181,00 Kč 188,00 Kč 196,00 Kč 199,00 Kč 203,00 Kč 206,00 Kč

Zdroj: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/balik-na-postu

Balík do ruky: Balík o hmotnosti až 50 kg, který je doručitelný na jakoukoliv adresu v ČR. Podání Balíku Do ruky od 30 do 50 kg je podmíněno smluvním vztahem s ČP a těžší zásilky s hmotností nad 30 kg je možno podat pouze na vybraných provozovnách. Možnost služby -

Komplexní

doručení, přivezený balík Česká pošta vybalí a zkontroluje jeho obsah. Současně s vybalením je obal odvezen a je možné zajištění odvozu například starého spotřebiče. Odeslání zásilky – zabalenou zásilku je zapotřebí předat České poště na jakékoliv vybrané pobočce České pošty nebo využít služby; odvoz balíku. Každá zásilka musí být opatřena adresními údaji. Adresát bude předem informován elektronicky, pokud budou na podacím lístku vyplněny kontaktní údaje adresáta (mobil/email). Doručení balíku do ruky probíhá mezi 8:00 – 16:00 hodinou, ve vybraných lokalitách až do večerních hodin od 14:00 – 19:00 hodin, v Praze od 14:00 - 20:00 hodin. Před doručením balíku je adresát informován. Samozřejmě je možnost změny termínu doručení a také způsobu

102

Česká pošta.cz. [online], [cit. 2016-11-20] Dostupné z: ://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/balik-na-postu

59

doručení a to prostřednictvím internetového formuláře. Základní ceník balíku do ruky naleznete níže v tabulce č. 4.103 Tabulka 4: Základní ceník balíku do ruky České pošty Hmotnost do 2 kg 3 kg 4 kg 5 kg 6 kg 7 kg 8 kg 9 kg 10 kg 12 kg 14 kg 16 kg

Cena (bez DPH) 96,69 Kč 104,95 Kč 108,26 Kč 114,04 Kč 117,35 Kč 119,83 Kč 122,31 Kč 127,27 Kč 131,40 Kč 138,01 Kč 140,49 Kč 155,36 Kč

Cena (s DPH) 117,00 Kč 127,00 Kč 131,00 Kč 138,00 Kč 142,00 Kč 145,00 Kč 148,00 Kč 154,00 Kč 159,00 Kč 167,00 Kč 170,00 Kč 188,00 Kč

Hmotnost do 18 kg 20 kg 22 kg 24 kg 26 kg 28 kg 30 kg 35 kg 40 kg 45 kg 50 kg

Cena (bez DPH) 158,67 Kč 162,80 Kč 170,24 Kč 176,85 Kč 183,46 Kč 186,77 Kč 189,25 Kč 199,99 Kč 224,78 Kč 244,61 Kč 270,23 Kč

Cena (s DPH) 192,00 Kč 197,00 Kč 206,00 Kč 214,00 Kč 222,00 Kč 226,00 Kč 229,00 Kč 242,00 Kč 272,00 Kč 296,00 Kč 327,00 Kč

Zdroj: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/balik-na-postu

103

Česká pošta.cz. [online], [cit. 2016-11-20] Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/balik-doruky

60

Závěr I přesto, že tradiční platební systémy mají stále navrch oproti těm elektronickým, je zřejmé, že el. platební modely přináší člověku jednoduchost, šetří mu čas a finanční prostředky a mají další nesporné výhody, které v budoucnu budou lákat k jejich častějšímu použití. Dosavadní vývoj také ukazuje, že je jen velice těžké říci, který el. platební systém bude v budoucnu úspěšný a který ne. Dle zadání diplomové práce jsou zde vypracovány různé přehledy elektronických platebních principů, jenž jsou okomentovány a vysvětleny spolu se způsoby spojení se správcem peněz a použitými implementačními principy. Dále jsou v práci zmíněny reprezentativní modely EPS. Jednou z oblastí dotýkající se rozvoje nebankovních platebních systémů je právní regulace. Myslím, si že v této oblasti nejsou kladeny pro rozvoj těchto systémů nadměrné překážky. Zákony sice kladou provozovatelům systémů nemalé povinnosti, spojené zejména s právem vydávat elektronické peněžní prostředky, ale jsou to vše požadavky opodstatněné. Hlavním cílem by měla být ochrana uživatelů a tvorba podmínek, které umožní rozvoj elektronických peněz. I když v každé geografické oblasti, v níž jsem právní regulaci zkoumal, jsou akcentovány jiné cíle, obecně mohu říci, že pomocí platných zákonů je jich dosahováno. Důležité je se na nebankovní systémy podívat i z pohledu konečného uživatele. Zde si myslím, že je mají velkou konkurenci v zavedených bankovních systémech a budou muset nabídnout uživatelům jasné a srozumitelné výhody. Jinak budou těžko uživatelé měnit své zažité chování a opouštět od služeb bankovních institucí. V současné době si myslím, že z pohledu uživatele není přílišný rozdíl v tom, zda provádí platby přes systém bankovní či nebankovní. Pokud si budou chtít nebankovní systémy vybojovat a udržet své místo na trhu, budou se muset specializovat zejména na drobné platby, kde mohou nabídnout uživatelům výhodu v podobě nulových či velmi malých transakčních poplatků. Dle mého názoru na tomto bude záviset, zda získají větší podíl na rostoucím trhu elektronický plateb či nikoliv Internetové nebankovní platební systémy určitě své místo na trhu mají, ale i když celkově budou elektronické platby růst, bude jejich role stále spíše marginální a nahraditelná. Očekávám růst těchto systému, nikoliv však takovým způsobem, že by se staly dominantními na trhu plateb. S ohledem na vše výše uvedené si nemyslím, že by 21. století patřilo nebankovním systémům. Zkrátka PayPal v brzké době VISU neporazí.

61

Seznam použité literatury Monografie 1. JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I, Peníze a platební styk. Praha: Grada Publishing, 2013 - 660 s. ISBN 978-80-247-3893-2 2. REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2012 - 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6 3. MARVANOVÁ M., HOUDA M. a kol., Platební styk Platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě. Vyd. 3. Brno: ECON. ISBN 80901627-2-X 4. MARVANOVÁ M., SCHLOSSBERGER O. a kol., Platební styk II. Vyd. 1. Praha: Bankovní institut vysoká škola, srpen 1998. ISBN neuvedeno 5. BARTOŠEK, K., FELSBERGOVÁ, D., JAROŠ, P. Bankovnictví v České republice. Vyd. 3. Praha: Bankovní institut vysoká škola, srpen 1998. ISBN neuvedeno 6. JUŘÍČEK, P. Platební a zúčtovací styk. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně-podnikatelská fakulta v Karviné, 2002. ISBN 80-7248-136-3 7. MARVANOVÁ, M., JUŘÍK, P., VÍTKOVSKÝ, K. Platební styk. Vyd. 1. Praha: Bankovní institut vysoká škola, září 1996. ISBN neuvedeno 8. SCHLOSSBERGER, O., HOZÁK, L. A KOL. Platební styk. Vyd. 3. Praha: Bankovní institut vysoká škola, červenec 2000. ISBN 80-7265-036-X

62

Zákony a jiné legislativní úpravy 1. Zákon č. 284/2019 Sb., o platebním styku 2. Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 3. Vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku 4. Vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování 5. Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu 6. Vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance 7. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/64/ES ze dne 13. Listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu 8. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. Září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostem dohledu nad touto činností

Internetové zdroje 1. BANKOVNÍ

KÓD.CZ.

[cit.

2016-11-01].

Dostupné

z:

https://www.bankovnikod.cz/swift-kody-bank/ 2. ZLATÁ

KORUNA.CZ.

[online],

[cit.

2016-11-01].

Dostupné

z:

http://www.zlatakoruna.info/zpravy/platebni-systemy-v-eu 3. European Central Bank Eurosystem [online]; [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/paym/t2/target/html/index.en.html 4. PLAYR.CZ. [online], [cit. 2016-11-01]. Dostupné z: http://playr.cz/wiki/paypal-co-toje-jak-funguje/

5. PENÍZE.CZ.

[online],[cit.

2016-11-01].

Dostupné

z:

http://www.penize.cz/nakupy/293651-paypal-krok-za-krokem-jak-jednoduse-platit-nainternetu 6. PAYSEC.CZ.

[onine],

[cit.

2016-11-01].

https://www.paysec.cz/CmsPage.aspx?Id=paysecAccount 63

Dostupné

z:

7. ZÁKONY PRO LIDI. CZ. Zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku [online], © AION CS 2010-2016[cit.2016-11-25]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-284

64

Seznam požitých zkratek ABO

Automatizové bankovní operace

BIC

Bank Indentifier Code

CERTIS

Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement System

CVV

Card Verification Value

ČNB

Česk národní banka

ECB

Evropská národní banka

ECU

Evropská měnová jednotka

EURO 1

Soukromoprávní platební systém

GFS

The Generel Functional Specifications

IBAN

International Bank Account Number

ID

Identifikační číslo

IFST

Interbank Funds Transfer System

NBS

Národna banka slovenska

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

P ČNB

Poukázky České národní banky

PIN

Personal Identification Number

RTGS

Real-Time Gross Settlement

SAA

SWIFTAlliance Access

SAB

SWIFTAlliance Webstation

SAE

SWIFTAlliance Entry

SAG

SWIFTAlliance Gateway

SAL

SWIFTAlliance Lite

SAM

SWIFTAlliance Messenger

SAS

SWIFTAlliance Starter Set

SAW

SWIFTAlliance Workstation

SBČS

Státní banka československá

SKD

Systém krátkodobých dluhopisů

SNL

SWIFTNet Link

SPP

Státní pokladniční poukázky

SSP

Single Shared Platform 65

STEP 1

Soukromý euroclearingový systém

STEP 2

Celoevropský automatizovaný zúčtovací systém

SÚSP

Soukromý účet státní pokladny

SWIFT

Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication

TARGET

Trans-europen Automated Real-Time Gross Settlement Express Transfer System

ZC

Zúčtovací centrum

66

Seznam použitých obrázků Obrázek 1: Princip mezibankovního platebního styku prostřednictvím zúčtovacího centra: .. 14 Obrázek 2: SWIFT logo ........................................................................................................... 30 Obrázek 3: TARGET ................................................................................................................ 37 Obrázek 4: TARGET logo........................................................................................................ 38 Obrázek 5: TARGET2 vizualizace změn infrastruktury .......................................................... 41 Obrázek 6: Soukromý šek ........................................................................................................ 48

67

Seznam použitých tabulek Tabulka 1: Poplatky za služby zúčtovacího centra ČNB platné od 1. února 2011 .................. 25 Tabulka 2: Základní členění platebních karet........................................................................... 50 Tabulka 3: Základní ceník balíku na poštu České pošty .......................................................... 59 Tabulka 4: Základní ceník balíku do ruky České pošty ........................................................... 60

68

Přílohy Návod na založení PayPal:

Inkaso pro PayPal Kde ve výpisu transakcí na svém účtu najdu čtyřmístný kód...

... a kam ho napíšu v PayPalu.

69

Převod z účtu

JAK VYPADÁ PAYPAL ÚČET

70

Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra financí a ekonomie. Platební systémy. Diplomová práce. Bc. Tereza Perlíková. Finance

Recommend Documents