Družstvo. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. Bakalářská práce. Tereza Kadeřábková. Autor :

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Družstvo Bakalářská práce

Autor :

Tereza Kadeřábková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Ing. Marek Andrášek

2016

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 5. května

.……………………… Tereza Kadeřábková

Poděkování bych chtěla především vyjádřit JUDr. Ing. Markovi Andráškovi z katedry práva BIVŠ v Praze, vedoucímu mé bakalářské práce, za metodické vedení, odborné konzultace a čas, který mi po celou dobu věnoval.

ANOTACE Bakalářská práce se zabývá problematikou družstva jako obchodní společnosti, jeho definicí, odpovědností jeho statutárních orgánů a jeho odlišností od ostatních obchodních společností. Dále se zabývá problematikou nabývání členství a provádění změn zakládajících dokumentů a stanov, v souladu se zákonem o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., v komparaci s obchodním zákoníkem č.513/1991 Sb. Součástí práce jsou také návrhy optimalizace konkrétních právních problémů.

KLÍČOVÁ SLOVA: Družstvo, obchodní společnost, odpovědnost, statutární zástupci, družstevní podíl, práva a povinnosti, návrhy optimalizace, právní problémy.

ANNOTATION This bachelor’s thesis deals with a co-operative society as a bussines company, its definition, responsibility of statutory bodies and its difference with another companies. As well this thesis deals with problems of acquiring membership and making changes in foundation of documents and statutes, and also in conformity with a code of law about trade corporation no. 90/2012 Sb., in comparison with commercial code no. 513/1991 Sb. A part of the thesis is a proposal of optimization of specific law problems.

KEY WORDS Co-operative Society, bussines company, responsibility, statutory deputy, co-operative share, law and duty, proposal of optimization, legal problems.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 2.

3.

Cíl práce a metodika ........................................................................................................... 9 2.1

Historie....................................................................................................................... 10

2.2

Družstva v období 1948 až 1989 ............................................................................... 11

2.3

Vývoj po roce 1990 do současnosti ........................................................................... 12

2.4

Memorandum ............................................................................................................. 13

Družstvo z pohledu obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. ............................................. 16

4. Družstvo dle zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) č. 90/2012 Sb....................................................................................................... 18 4.1

Volební a jednací řád ................................................................................................. 20

4.2

Činnost delegáta ......................................................................................................... 23

4.3

Odpovědnost statutárních zástupců ........................................................................... 26

4.3.1

Povinnost člena vydat prospěch ......................................................................... 27

4.3.2

Důkazního břemeno členů statutárních orgánů .................................................. 27

4.3.3

Odpovědnost statutárního orgánu za úpadek korporace a insolvence ................ 28

4.4

Aktuální problémy bytové politiky v ČR................................................................... 29

4.5

Problémy plynoucí ze současné právní úpravy .......................................................... 30

4.6

Sociální bydlení a bytová družstva ............................................................................ 31

4.7

Svolání členské schůze bytového družstva prostřednictvím internetových stránek .. 33

4.7.1 4.7.2

5.

Platná právní úprava ........................................................................................... 33 Internetové stránky ................................................................................................. 33

4.8

Převody družstevních bytů do osobního vlastnictví .................................................. 34

4.9

Rozdíl mezi bytem družstevním a bytem v osobním vlastnictví z právního hlediska ………………………………………………………………………………………35

4.10

Změna stanov ......................................................................................................... 37

4.11

Základní údaje o družstvech – stav k 31.12.2014 .................................................. 39

4.12

Odlišnosti družstva od ostatních obchodních korporací. ....................................... 42

Návrhy na optimalizaci..................................................................................................... 42 5.1 Subjektivní pohled do oblasti rozdílu mezi bytem družstevním či bytem v osobním vlastnictví ............................................................................................................................. 44 6

6.

Závěr ................................................................................................................................. 46

7.

Použité prameny: .............................................................................................................. 47

8.

7.1

Internetové zdroje: ..................................................................................................... 48

7.2

Odborné časopisy:...................................................................................................... 49

7.3

Použité zkratky: ......................................................................................................... 49

Přílohy .............................................................................................................................. 50

7

Úvod Vznikem a účinností zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. ke dni 1.1.2014 se v porovnání se zaniklým obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb., dostala problematika družstva, zejména bytového družstva do jiných právních dimenzí. Základním problémem při změně legislativy zákona o obchodních korporacích k vzhledem k bytovým družstvům byla potřebná změna stanov bytových družstev. Tyto stanovy musely obsahovat základní rámec všech práv a povinností, které vyplývaly mezi bytovým družstvem a členem družstva a stanovovaly základní mantinely nájemních vztahů. Problematickým ustanovením zákona o obchodních korporacích je § 731 odst. 2, kterým je taxativně vyžadováno pro změnu úprav týkajících se podmínek vzniku členství bytového družstva a úpravy práv a povinností člena družstva je obligatorní souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenou nájemní smlouvu na družstevní byt, nebo kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Toto ustanovení de facto neumožňuje tuto zákonnou podmínku splnit neboť nejvyšší orgán družstva, a sice členská schůze - shromáždění delegátů družstva není schopno zajistit stoprocentní účast všech delegátů družstva. V současné době je tato právní otázka palčivým problémem bytových družstev, které pokud mají splnit podmínku změny stanov po změně legislativy, pak musí zákonitě porušit podmínku stoprocentního schvalovacího procesu. Tento schvalovací proces pak musí mít formu notářského zápisu. Dalším diskutovaným právním problémem, který vznikl účinností zákona o obchodních korporacích je zavedení zcela nového neznámého pojmu a to družstevní podíl. Ten byl nahrazen různě užívanými pojmy za existence obchodního zákoníku, jako byli členská práva a povinnosti, členský podíl nebo členství. Za současné právní úpravy může mít každý člen v družstvu pouze jeden družstevní podíl. Z tohoto vyplývá, že družstevník má pouze jeden buď větší, nebo menší družstevní podíl, který se vztahuje například k více bytům či garážím. Tato oblast družstevního podílu je v odborných kruzích diskutována. 1 Tato bakalářská práce není cílena na to, aby analyzovala komplexně všechny problémy, které vznikly účinností zákona o obchodních korporacích, ale jejím cílem je

1

Zpravodaj SBD MÍR Teplice 2014

8

poukázat na nejpalčivější problémy aplikace nových právních norem do družstev, a v případě vhodnosti také nabídnout možná řešení nebo úvahy.

2. Cíl práce a metodika V současné době je v platnosti a účinnosti neskutečné množství platných právních norem, kdy jenom sbírka zákonů obsahuje přes 7 000 zákonů a stejné množství různých prováděcích předpisů a norem. Zákonodárci naší země, rovněž tak volení funkcionáři komunitárního práva produkují právní normy a nařízení, které nejsou vždy tvořeny odborníky zcela kvalifikovaně a uvážlivě, nebo jsou tvořeny v časové tísni, v běžném životě činí chaos a potíže a následně jejich dodržování může často vést i k fatálním následkům. Některé zákony nebo prováděcí předpisy mají téměř nulovou životnost. Řadový občan této země se v dané problematice velmi obtížně orientuje. Je také nutné připomenout, že se v naší legislativě objevují i některé neurčité právní pojmy například pojem „ péče řádného hospodáře“ nebo pojem „dobré mravy“. Vzhledem k tomu, že se v problematice zejména bytového družstevnictví není jednoduché orientovat, je nutné reagovat na platné a účinné ustanovení zákona o obchodních korporacích, přičemž zde vyvstává možnost snadného pochybení případného přivození újmy, jak sobě tak jiným osobám. Cílem práce je definování vybraných právních rozporů a nabídka jejich řešení. Hlavní použitou metodou bude studium právních dokumentů, zejména zákonů, judikatury, právních rozhodnutí a odborných názorů, jejich analýza a rozbor. Pozornost bude také zaměřena na studium této problematiky na odborných právních serverech na internetu a v celostátním a regionálním tisku. Práce je členěna do 8 kapitol, přičemž těžištěm bakalářské práce jsou kapitoly č. 4., 5., 7. a kapitoly č. 7. a 8. Je zaměřena na analýzu nejpalčivějších problémů bytových družstev a jejich případnou optimalizaci.

9

2.1 Historie Družstvo jako nástroj pro řešení ekonomických problémů se objevilo v polovině 19. století. Přineslo kapitalistické tržní hospodářství, které bylo důvodem průmyslové revoluce, která s sebou nesla sociální a hospodářské problémy. Společensko-ekonomickou formu, kterou tvořily principy solidarity, svépomoci a spolupráce mezi drobnými živnostníky s opatřením proti negativním vlivům špatně regulované tehdejší tržní ekonomiky.2 V roce 1844, kdy vzniklo první družstvo, které bylo považováno za spotřební, sídlilo v městečku Rochdale. Formální prohlášení o jeho zásadách jsou dodnes platné. Jako druhý příklad si můžeme uvést potravní a úsporný spolek se sídlem v Praze, které vzniklo za tehdejšího Rakousko-Uherského období, vzniklo v roce 1847 a patřilo mezi první družstva založených na našem území. Jakožto samostatná právní úprava družstevnictví v této době neexistovala. Samuel Jurkovič je považován za zakladatele, který zinscenoval první úvěrní a spotřební družstvo na světě s názvem „Gazdovský spolek“ se sídlem na Slovensku z roku 1845. Rok 1873 je považován za historický okamžik, neboť se vydal družstevní zákon. Dále mezinárodní družstevní svaz, který spadal pod mezinárodní družstevnické hnutí, byl významným hraničníkem v roce 1895.3 Družstevnictví patří k nejstarším českým tradicím, které se pojí od roku 1847. Kapitálové obchodní společnosti upravoval obchodní zákoník č. 1/1863 římského zákona dále jen ř. z., (který spadá do zakládajícího předpisu spolkového práva nazýván císařský patent č. 253/1852 ř. z., o spolcích), jenž nabyl účinnosti roku 1863. Zákon č. 70/1873 ř. z., o výdělkových a hospodářských společenstvech, byl základem družstevní právní úpravy, který byl později doplněn o zákon č. 133/1903 ř. z., o revizi výdělkových a hospodářských společenstvech. Československá republika přejímala tento zákon zákonem č. 11/1918 Sb. Rychlý rozvoj družstev přinesl samostatný vznik Československa, který pomohl k růstu různých činností a typů družstev, který dal nový zrod etap v dějinách družstevnictví,

2

DVOŘÁK, Tomáš. Bytové družstvo: převody družstevních bytů a další aktuální otázky. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xxiii, Beckova edice právní instituty. ISBN 978-807-4001-277. 3

Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3.

10

které se klasifikovalo například podle typu podnikání. Tímto se vytvořilo demokraticky funkční, tržní a ekonomické odvětví, které bylo společensky značné a dobře strukturované. 4 Nejvýznamnějšího vzrůstu družstevnictví u nás, bylo období během první a druhé světové války. Poté družstevní existence byla notně redukována díky okupaci v průběhu druhé světové války, která měla výrazný dopad na činnosti družstev. Původy družstevního hnutí byly zaznamenány v druhé polovině 40. let 19. století, které se odehrávaly v oblasti soudobé České republiky. Růst produkce ve zrodu družstevnictví spočíval v rozvoji tržního hospodářství a kapitalistických výrobních vztahů, který způsoboval, že „chudí lidé, se stávali ještě chudšími“5 například dělníci či rolníci. V defenzívě proti narůstajícímu ekonomickému tlaku se zakládaly organizace a spolky za účelem svépomoci a vzájemné pomoci, které nebyly vždy zdařilé. Nicméně se podnikání rozrůstalo do dalších společenských úrovní, které vzneslo příznivý rozkvět družstevního hnutí v okruzích výrobní a ekonomické činnosti na přelomu 19. a 20. století.6

2.2 Družstva v období 1948 až 1989 Regulací družstev bylo výsledkem, že důležitým segmentem ekonomiky nebyly družstva podle obsahu, ale podle názvu, do kterých spadaly družstva bytová, zemědělská, výrobní a spotřební. Následkem této regulace nebylo reálného rozlišení mezí členy, kteří byli zaměstnáni ve státním podniku nebo družstvu. Detailní úprava družstevního práva byla vystižena ve vyhláškách Ústřední rady družstev, které byly zřízené zákonem č. 187/1948 Sb., a družstva jím byla podřízena, dále pak v předpisech podzákonného charakteru, ústředních úřadů a nařízení vlády, které patřilo k podstatnému rysu tehdejšího družstevnictví.

4

ŠTENGLOVÁ, Ivana, et al. Zákon o obchodních korporacích : komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2013. 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3. 5 Http://www.dacr.cz/historie-ceskeho-druzstevnictvi/ [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.dacr.cz/historie-ceskeho-druzstevnictvi/ 6 ŠTENGLOVÁ, Ivana, et al. Obchodní zákoník : komentář. 12. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009.-xxi, 1375 s. ISBN 978-80-7400-055-3.

11

Samostatnou osobitou kapitolou historie českého družstevnictví je následkem totalitního režimu a poválečného politického období, kterým nastala renovace hospodářství i když významně poznamenala mnohé aktivity v družstevnictví roku 1948.7

Zvláštní složky družstevního hnutí a demokracie byly vymezovány a razantně narušovány (například- zbaveny podnikatelského podnětu a „zestátňovány“) podoby družstevního vlastnictví nebo odstraňování úseků družstevní činností. Navzdory tomu se se družstva charakterizovala větší elastičností a podnikavostí, s ohledem na fungující řetězec výroby a služeb.

2.3 Vývoj po roce 1990 do současnosti Za výrazné podpory družstevních organizací ze zahraničí, družstva konečně uhájila zákonodárné ocenění a své vlastní bytí. Tady lze jasně poukázat na to, jak rozvoj družstevnictví ve 20. století nezastřeně dokázal, že družstvo postavené na zásadách a hodnotách, které respektuje a užívá, je schopné ustát jak vnitřní sporné záležitosti, tak podněty či likvidační tlaky z vnějšího prostředí. Zjištění je takové, že v jednadvacátém století je družstevnictví vnímáno stejně jako tehdy a zůstane stále výkonnou organizací a podnikatelskou tvárnicí, která je a bude ustavičně aktuální a pro Českou republiku a i ostatní země světa má svoje odůvodnění ( například pomáhá při zlepšení sociálních, kulturních či ekonomických složek veškeré pospolitosti)8.

7

ŠTENGLOVÁ, Ivana, et al. Zákon o obchodních korporacích :komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2013. 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3. 8 ŠTENGLOVÁ, Ivana, et al. Zákon o obchodních korporacích : komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2013. 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3.

12

2.4 Memorandum „Aktuální situace v českém a evropském výrobním, spotřebním, bytovém a zemědělském družstevnictví a úloha družstev v hospodářské struktuře členských zemí EU“9 Družstva jako jediná korporace zakusila a podstoupila období ekonomických krizí, proto jsou pozičně nejlépe chápaná jako významný subjekt pro snižování sociální nezaměstnanosti a držení ekonomické stability lidstva, uznávanou Evropskou komisí. Přesto jsou negovány vládou Evropské unie i přes značnou a důležitou podstatou naší historie hospodaření obchodních společností. V České republice jsou mnohdy posuzována jako ,,pokřivené společnosti s ručením omezeným“ což je nesprávně chápáno. Nejdůležitějším prvkem pro fungování družstev v tržní ekonomice, je dodržování jejich osobitých pozic v hospodářské struktuře České republiky a Evropské unie, na zajištění podílu a zájmů reprezentantů družstev při projednávání zákonodárných návrhů, které se jich týkají. Proto je Družstevní Asociace České republiky (dále jen „DAČR“) nejlepší úřední půdou pro podávání připomínek.10 Resumé přijatých připomínek k právním předpisům z roku 2015 „Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a další zákony11 Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolventní zákon) Návrh nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu

9

Http://www.dacr.cz/historie-ceskeho-druzstevnictvi/ [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.dacr.cz/historie-ceskeho-druzstevnictvi/ 10 Http://www.dacr.cz/historie-ceskeho-druzstevnictvi/ [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.dacr.cz/historie-ceskeho-druzstevnictvi/ 11 Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 97880-7263-823-9.

13

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů12“ Nevyhnutelné je také podpora právních podmínek, které budou pro všechny subjekty stejné v podnikání, jako je například registrace tržeb, pevně dané daňové předpoklady za určité období, či ustálení právního okolí na zlepšení podnikání. Toto se týká spotřebních družstev.13 Evropská komise radí a schvaluje, aby vlády vedly porady ohledně tvoreb jejich legislativ, týkajících se jejich družstevních organizací a následně po vypracování je informovat o nové právní úpravě předpisů a norem před samotným schválením. Toto se týká bytových družstev, která se vykazují v České republice jako nepříznivá - například legislativní úpravou a společenstvím držitelů. Tímto hrozí samostatný zánik bytových družstev jejich nerespektováním.14 Výrobní družstva jsou považována za „domácké familiární firmy“, což znamená, že výrobní družstva jako jediná družstva zůstávají na určité části území, tudíž se nestěhují do lepších lokačních podmínek, což se týká českých podniků. Díky hospodářské krizi během roku 2008 až 2012, jsou tyto družstva pokládána za stabilizátor nárůstu zaměstnanosti a příznivé tržní ekonomiky, ve které se projevilo, že firmy výrobních družstev v Evropě zastaly první místo za zdolání tísňových situací, a i přes to navýšily zaměstnanost oproti běžným podnikům.15 „Je znepokojující, že podíl malých a středních podniků (dále jen ,,MSP“), mezi které patří i výrobní družstva (údaj vychází z definice MSP užívané Českým statistickým úřadem), který činil na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v ČR v roce 2013 99,84 %, má na tvorbě zdrojů pro HDP a přímo do státního rozpočtu velmi nízký podíl na rozdíl například od Spolkové republiky Německo, Anglie, Itálie, Francie a dalších. Ve srovnání se

12

České družstevnictví a vybrané statistické údaje za rok 2014 [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.dacr.cz/soubory/Brozura%20statisticke%20udaje_2015_.pdf?fid=doc_1447676749_30353.pdf 13 Http://www.dacr.cz/historie-ceskeho-druzstevnictvi/ [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.dacr.cz/historie-ceskeho-druzstevnictvi/ 14 LOCHMANOVÁ Ludmila. Obchodní zákoník a předpisy související. Brno: Iuridica Brunensia, 1995, 459 s. Komentované kapesní zákony. ISBN 80-859-6411-2. 15 Http://www.dacr.cz/historie-ceskeho-druzstevnictvi/ [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.dacr.cz/historie-ceskeho-druzstevnictvi/

14

stejnými ekonomikami Evropy je tento podíl cca o 50 % nižší, a navíc 70 % činnosti MSP představuje často nerentabilní mzdová práce a výroba komponent pro velké firmy“.16 Pro posílení růstu a existence výrobních družstev kam spadají malé a střední podniky je podpora od velkých firem, které se musejí zapojit díky postupnému programu na zlepšení opatření a předpokladů pro nárůst úseku výrobních družstev a středních firem. Díky tomu se přispívá pro lepší upevnění rizikové struktury hospodářství a vytváření lepších podmínek, což znamená nezávislost menších firem a výrobních družstev na větších firmách vlastnící jejich produkční naplň a závěrečných cílů na českém území. Toto musí být podpořeno těmito opatřeními:17 „posílení postavení podniků družstev v české ekonomice na úroveň evropského a celosvětového kontextu, zajištění růstu jejich konkurenceschopnosti a široká podpora jejich vlastních českých výrobních programů, vytváření vhodných legislativních a ekonomických podmínek ze strany českého státu vedoucích k jejich podpoře, inovativnosti a prosperitě, hrající zásadní roli pro stabilizaci české ekonomiky a zaměstnanosti, zkvalitňování podnikatelského prostředí pro zajištění rozvoje a posilování role družstevních podniků v českém hospodářství. Podpora technologií a marketingu s cílem snížit závislost MSP (malých nebo středních podniků) na nerentabilní mzdové práci a nerentabilních kooperacích s velkými partnery.“

Tyto opatření jsou důležitá pro odolávání větších a větších krizových odchylek evropského a světového družstevnictví.

16

Http://www.dacr.cz/historie-ceskeho-druzstevnictvi/ [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.dacr.cz/historie-ceskeho-druzstevnictvi/ 17 České družstevnictví a vybrané statistické údaje za rok 2014 [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.dacr.cz/soubory/Brozura%20statisticke%20udaje_2015_.pdf?fid=doc_1447676749_30353.pdf

15

3. Družstvo z pohledu obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník č.513/1991 Sb., (dále jen „obchodní zákoník‘‘) ze dne: 5. 11. 1991, nabyl účinnosti dne 1. 1. 1992 a byl zrušen dne 1. 1. 2014.18 Obchodní zákoník sloužil k úpravě soukromého práva a skládal se ze tří částí. V první části se jednalo o Obecná ustanovení (§1 až §55), které definovalo základní pojmy včetně podnikání zahraničních osob, obchodního rejstříku, účetnictví podnikatelů a hospodářské soutěže. Část druhá (§56 až §260) byla věnována obchodním společnostem (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost) a družstvu a část třetí pak obchodním závazkovým vztahům (§261 až §755). Tento Obchodní zákoník byl od 1.1.2014 nahrazen Zákonem o obchodních společnostech a družstvech č. 90/2012 Sb., (zákon o obchodních korporacích), dále jen „ZOK“.19 Původní Obchodní zákoník Družstvo upravoval v §221 jako společenství neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Družstvo, zajišťovalo bytové potřeby svých členů, jednalo se o družstvo bytové. Družstvo muselo mít nejméně pět členů; to neplatilo, byli-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Dle § 222 bylo družstvo právnickou osobou. Za porušení svých závazků odpovídalo celým svým majetkem. Při založení družstva, které bylo upraveno v § 224, bylo vyžadováno konání ustavující schůze družstva. Tato ustavující schůze družstva určovala zapisovaný základní kapitál, schvalovala stanovy a volila představenstvo a kontrolní komisi.20 Dle § 227 členy družstva mohli být osoby fyzické i právnické. Po splnění podmínek vyplývajících z tohoto zákona a stanov vznikalo členství při založení družstva dnem vzniku družstva, za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, nebo převodem členství, anebo jiným způsobem stanoveným zákonem. Dle § 228 Družstvo vedlo 18

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

19

HESKOVÁ, Marie. Encyklopedie družstevnictví. Vyd. 1. Bratislava: KARTPRINT,2005. 70 s. ISBN 80-88870-51-8., strana 7 20 Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Http://zakony.kurzy.cz/513-1991-obchodni-zakonik/ [online]. [cit. 2016-0424]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/513-1991-obchodni-zakonik/

16

seznam všech svých členů. Do seznamu byly zapisovány kromě firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby jako člena i výše jejího členského vkladu a výše, v níž byl splacen. Dle § 229 bylo upraveno, že členská práva a povinnosti mohl člen převést na jiného člena družstva, pokud to stanovy nevylučovaly. Dohoda o převodu členských práv a povinností na jinou osobu podléhala souhlasu představenstva. V § 230 byl upraven převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhal souhlasu orgánů družstva.21 Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházela na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě.

Zánik

členství byl upraven v § 231 a toto zanikalo písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena, doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, nebyli-li členská práva a povinnosti převoditelné, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, bylli v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu nebo zánikem družstva.22 Obchodní zákoník upravoval v § 237 orgány družstva. V § 239 uváděl, že nejvyšším orgánem družstva je schůze členů družstva (dále jen "členská schůze"), která se scházela ve lhůtách určených stanovami, nejméně jednou za rok. Svolání členské schůze muselo být členům oznámeno způsobem určeným stanovami. Do působnosti členské schůze patřilo měnit stanovy, volit a odvolávat členy představenstva a rozhodovat o dalších záležitostech týkajících se družstva a jeho činnosti. V § 243 bylo uvedeno, že dalším orgánem družstva je představenstvo. Představenstvo řídilo činnost družstva a rozhodovalo o všech záležitostech družstva. Představenstvo bylo statutárním orgánem družstva. Plnilo usnesení členské schůze a odpovídalo jí za svou činnost. Nevyplývalo-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jednal

21

Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Http://zakony.kurzy.cz/513-1991-obchodni-zakonik/ [online]. [cit. 2016-0424]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/513-1991-obchodni-zakonik/ 22 Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h2.aspx [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h2.aspx

17

navenek předseda nebo místopředseda. V § 246 bylo uvedeno, že funkční období členů orgánů družstva určují stanovy, nesmělo však přesáhnout pět let.23

4. Družstvo dle zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) č. 90/2012 Sb. „Zákon o obchodních korporacích je zkrácený název zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Jde o zákon, který zčásti nahradil dosavadní obchodní zákoník. Věnuje se především úpravě obchodních společností a družstev, obchodní závazkové právo je obsaženo v novém občanském zákoníku. Jeho hlavním autorem je Bohumil Havel. Poslanecká sněmovna jej schválila 16. prosince 2011, Senát 25. ledna 2012 a prezident republiky jej podepsal 20. února 2012. Účinnosti zákon nabyl 1. ledna 2014“. 24 Zákon se člení na tři části s celkem osmi hlavami: 1. Obchodní korporace hlava I – obecná ustanovení (například: založení korporace, vklady, základní kapitál, podíly nebo zrušení a zánik korporace) hlava II – veřejná obchodní společnost hlava III – komanditní společnost hlava IV – společnost s ručením omezeným hlava V – akciová společnost hlava VI – družstvo (obsahuje jak obecná ustanovení, tak zvláštní úpravu bytového družstva a tzv. sociálního družstva, zaměřeného na obecně prospěšnou činnost) 2. Ustanovení závěrečná a přechodná hlava I – odkaz na zapracované předpisy EU hlava II – ustanovení přechodná 23

Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h2.aspx [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h2.aspx 24 ŠTENGLOVÁ, Ivana, et al. Zákon o obchodních korporacích : komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2013. 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3.

18

3. Účinnost25 Problematika družstev je upravena v VI hlavě tohoto zákona. Tento zákon řeší družstva jako taková, samostatný díl zákona je věnován pouze bytovému družstvu. V uvedeném zákoně je definován v § 595 družstevní podíl, který představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu. Každý člen může mít pouze 1 družstevní podíl. Zákon také definuje vznik a zánik funkce delegáta v § 672, kdy za každý volební obvod se volí 1 delegát z řad členů zařazených do tohoto volebního obvodu. Delegáta volí a odvolávají členové zařazení do příslušného volebního obvodu. Při volbě a odvolání delegáta má každý člen 1 hlas, ledaže stanovy určí, že má vyšší počet hlasů; právo volit delegáta má i člen družstva, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti.26 V ustanovení § 673 je uvedeno, že zánikem volebního obvodu zaniká funkce delegáta, který byl zvolen členy zařazenými do zaniklého volebního obvodu. Volby delegátů zajišťuje a organizuje představenstvo. Delegát se volí na funkční období určené stanovami, které nesmí být delší než 5 let.

Funkce delegáta zaniká volbou nového delegáta, nejpozději však

posledním dnem jeho funkčního období. Delegát může být kdykoliv ze své funkce odvolán. Delegát může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením. Funkce delegáta zaniká doručením prohlášení do sídla družstva.27 Problematika orgánů družstva zůstala nezměněna. § 629 a násl. definuje, že orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo, kontrolní komise a jiné orgány zřízené stanovami. Členem orgánu družstva může být jen člen družstva., který má jeden hlas Funkční období nesmí být delší než 5 let. Funkční období členů voleného orgánu končí všem jeho členům stejně; to platí i pro delegáty.28 Samostatnou kapitolou je bytové družstvo. V § 727 a násl. je uvedeno, že bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů, že může spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob. Stanovy bytového 25

ŠTENGLOVÁ Ivana a kol. Zákon o obchodních korporacích: komentář. ISBN 978-80-7400-480-3. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 97880-7263-823-9. 27 Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 97880-7263-823-9. 28 ELIÁŠ Karel a kol. Kurs obchodního práva: obchodní společnosti a družstva. ISBN 978-80-7400-048-5. 26

19

družstva kromě náležitostí podle § 553 obsahují také podmínky, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, a podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu. Tato práva a povinnosti se stávají dnem jejich vzniku právy a povinnostmi člena plynoucími z členství v bytovém družstvu.29 Důležitým aspektem pro tuto práci jsou změny úpravy náležitostí stanov, kdy se vyžaduje souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.30 Na členské schůzi bytového družstva, která je upravena v § 755 má každý člen bytového družstva má při hlasování 1 hlas. Jedná-li se o společné členy, mají dohromady 1 hlas.31

4.1 Volební a jednací řád

Jako příklad pro poukázání volebního a jednacího řádu, bylo vybráno Okresní stavební bytové družstvo, které sídlí v Liberci, adresa: Kamenická 471, PSČ 460 06 a je zapsáno ve veřejném rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem v oddíle Dr XXVI, vložka 313, identifikační číslo 00224138, které jsem našla na stránce www.osbdkamenicka.cz V článku prvním se uvádí: „1. Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva, které vykonává v plném, rozsahu působnost členské schůze. Shromáždění delegátů tvoří všichni řádně zvolení delegáti, kteří na jeho zasedání zastupují členy družstva.32

29

Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 97880-7263-823-9. 30 Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3. 31 Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3.

20

2. Za každý volební obvod je volen jeden delegát z řad členů družstva zařazených do volebního obvodu a současně též jeden náhradník delegáta. 3. Volební obvody svým usnesením vytváří, mění a popř. i zrušuje představenstvo družstva. Každý člen družstva je zařazen do některého z volebních obvodů, zánikem volebního obvodu zaniká i funkce delegáta a náhradníka delegáta. 4. Volby delegátů svým usnesením vyhlašuje představenstvo družstva a to nejméně čtyři týdny před stanoveným dnem jejich konání a to na webových stránkách družstva. 5. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě jako usnesení o vyhlášení voleb zveřejní představenstvo i své usnesení o vytvoření jednotlivých volebních obvodů. 6. Volby delegátů zajišťuje a organizuje představenstvo družstva. Delegát a jeho náhradník je volen na období pěti let. Jeho funkce zaniká volbou nového delegáta, nejpozději však posledním dnem jeho funkčního období. 7. Volby delegátů na shromáždění delegátů se provádí veřejným hlasováním. 8. Ke zvolení delegáta je zapotřebí souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů příslušného volebního obvodu. 33 článek 2 1. Zvolený delegát má povinnost účastnit se aktivně jednání shromáždění delegátů, právo vystoupit v diskusi a požadovat zodpovězení předložených dotazů. Není-li dotaz zodpovězen, musí být delegátovi zodpovězen do 30 dnů anebo ve lhůtě stanovené představenstvem. 32

Http://www.osbdkamenicka.cz/sites/osbd.localhost/files/dokumenty/volebni_jednaci_16_21.pdf [online]. [cit. 2016-04-26].Dostupné z http://www.osbdkamenicka.cz/sites/osbd.localhost/files/dokumenty/volebni_jednaci_16_21.pdf 33

Http://www.osbdkamenicka.cz/sites/osbd.localhost/files/dokumenty/volebni_jednaci_16_21.pdf [online]. [cit. 2016-04-26].Dostupné z http://www.osbdkamenicka.cz/sites/osbd.localhost/files/dokumenty/volebni_jednaci_16_21.pdf

21

2. Zvolený delegát je povinen informovat o průběhu jednání a usneseních shromáždění členy volebního obvodu, ve kterém byl zvolen. 3. Mandátem, opravňujícím k účasti na jednání shromáždění delegátů je pozvánka, doručovaná delegátům na jejich adresu. 4. Delegát může ze své funkce odstoupit, a to písemným prohlášením doručeným do sídla družstva. 5. Družstvo vede seznam delegátů. Do seznamu je zapisováno jméno, bydliště, den vzniku a den zániku jeho funkce. 34 článek 3 Delegáta nebo za náhradníka delegáta mohou navrhovat: a) písemným podáním adresovaným představenstvu družstva členové družstva zařazení ve volebním obvodě. b)představenstvo družstva. 2. Přihlíží se pouze k návrhům doručeným představenstvu nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce před stanoveným dnem konání voleb. článek 4 1. Každému členu družstva (společným členům) náleží pouze jeden hlas. 2. Člen družstva, který má v užívání více bytů nebo byt a nebytový prostor, může hlasovat pouze v jednom volebním obvodě a to v tom, do kterého byl zařazen.35

34

Http://www.osbdkamenicka.cz/sites/osbd.localhost/files/dokumenty/volebni_jednaci_16_21.pdf [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.osbdkamenicka.cz/sites/osbd.localhost/files/dokumenty/volebni_jednaci_16_21.pdf

22

3. V případě společného členství v družstvu hlasuje pouze jeden ze společných členů družstva a to ten, na němž se oba společní členové dohodnou. článek 5 Pokud v průběhu volebního období dojde k zániku funkce delegáta, stává se delegátem zvolený náhradník delegáta. Zanikne-li funkce obou, je představenstvo družstva povinno, nejpozději ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy tato skutečnost nastala, vyhlásit ve volebním obvodě, za který byli delegát a jeho náhradník zvoleni, nové volby, v nichž bude zvolen nový delegát a jeho náhradník na zbytek volebního období. To neplatí, pokud do konce volebního období zbývá méně než jeden rok“.36

Podle § 671 odstavce 1 se uvádí, že volební obvody vytváří a zrušuje představenstvo podle pravidel určených ve stanovách. V odstavci 2 v tentýž paragrafu se uvádí, že každý člen družstva se zařazuje do některého z volebních obvodů. Nikdo nesmí být zařazen do více volebních obvodů. V odstavci 3 je napsáno, že stanovy určí způsob zařazování členů do jednotlivých volebních obvodů.37

4.2 Činnost delegáta Jako příklad pro nákres práv a povinností delegáta, bylo vybráno Okresní stavební bytové

družstvo

v Teplicích.

S

adresou

Střední

ulice

1057/11

415 01, viz na stránce www.osbdtp.cz „1. Delegát je výkonným orgánem samosprávy. Za svou činnost odpovídá členské schůzi samosprávy a je povinen řídit se jejími usneseními. Delegát a náhradník delegáta je volen dle článku 86 stanov družstva. 35

Http://www.osbdkamenicka.cz/sites/osbd.localhost/files/dokumenty/volebni_jednaci_16_21.pdf [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.osbdkamenicka.cz/sites/osbd.localhost/files/dokumenty/volebni_jednaci_16_21.pdf 36 Http://www.osbdkamenicka.cz/sites/osbd.localhost/files/dokumenty/volebni_jednaci_16_21.pdf [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.osbdkamenicka.cz/sites/osbd.localhost/files/dokumenty/volebni_jednaci_16_21.pdf 37 Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3.

23

2. Delegát a náhradník delegáta se volí z členů samosprávy tak, aby nebyli mezi sebou manželi, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci. 3. Delegát má zejména tyto práva a povinnosti: 3.1. plní úkoly na úseku předmětu činnosti družstva v okruhu působnosti samosprávy; 3.2. sleduje technický stav objektů příslušného střediska bytového hospodářství a upozorňuje družstvo na nutnost provedení oprav a údržby a spolupracuje při jejich zajišťování; 3.3. stará se o zvyšování kultury bydlení, úpravy okolí objektů příslušného střediska bytového hospodářství a o ochranu životního prostředí v okruhu působnosti samosprávy; 3.4. dbá na dodržování domovního řádu a zásad slušnosti mezi členy užívajícími družstevní majetek v okruhu působnosti samosprávy; 3.5. seznamuje členskou schůzi samosprávy s výsledky hospodaření příslušného střediska bytového hospodářství, s ročním vyúčtováním nájemného za užívání družstevních bytů a družstevních nebytových prostor a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu; 3.5. navrhuje představenstvu uzavření smlouvy o nájmu bytu mimo pořadník v případech uvedených v čl. 30 odst. 3 písm. a); 3.6. na výzvu družstva se vyjadřuje ke smlouvám o podnájmu bytu (části bytu); 3.7. projednává návrhy představenstva na vyloučení člena z družstva a oznamuje mu své stanovisko; 3.8. informuje představenstvo o činnosti a stavu samosprávy; 3.9. podává členské schůzi samosprávy zprávy o své činnosti a stavu samosprávy a seznamuje ji s činností a celkovým stavem družstva; 3.10. předkládá členské schůzi samosprávy návrhy podle čl. 81 odst. 2, písm. g); 3.11. na výzvu družstva se vyjadřuje ke smlouvám o přenechání bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu, uzavíraných podle čl. 32.

24

3.12. Pravidelně dostávat výsledky hospodaření střediska bytového hospodářství, pořizovat kopie faktur prováděných prací, nahlížet do evidence plateb nájemného a nahlížet do členské evidence v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. 3.13. Svolávat členskou schůzi střediska bytového hospodářství nejméně jedenkrát ročně, popřípadě tak, aby mohly být naplněny závěry Shromáždění delegátů či projednány materiály příslušející k projednání široké členské základně. 3.14. Za vykonávanou činnost obdržet finanční odměnu v souladu se zásadami přijatými nejvyšším orgánem družstva. 3.15. Být informován o přípravě hospodářského plánu střediska bytového hospodářství 3.16. Účastnit se jednání nejvyššího orgánu družstva, tj. Shromáždění delegátů 3.17. Oznamovat družstvu neoprávněné pronajímání či dlouhodobé neužívání bytů. 3.18. Oznamovat družstvu užívání bytů k jinému účelu, než-li k bydlení 3.19. Řídí a kontroluje práci domovníků 4. Náhradník delegáta střediska bytového hospodářství 4.1. Náhradník delegáta nastupuje na místo delegáta, pokud delegát přestane funkci vykonávat, či se nemůže zúčastnit jednání Shromáždění delegátů 5. Odvolat delegáta resp. náhradníka může pouze členská schůze příslušného střediska bytového hospodářství 6. Tyto práva a povinnosti delegáta střediska bytového hospodářství schválilo Shromáždění delegátů dne 19. listopadu 2015 a nabývají účinnosti 19. listopadu 2015.38“ Práva a povinnosti delegáta najdeme v ZOK v § 677, kde v odstavci prvním se uvádí, že delegát vykonává svoji funkci osobně, v druhém odstavci se uvádí, že delegát jedná v souladu se zájmy členů zařazených do volebního obvodu, v němž byl zvolen. Ve stejném paragrafu v odstavci třetím je uvedeno, že delegát informuje členy o svolání shromáždění delegátů navrženém programu shromáždění delegátů, vyžádá si jejich pokyny a jedná 38

Http://www.osbdtp.cz/storage/1454581007_sb_delegat_2015.pdf [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.osbdtp.cz/storage/1454581007_sb_delegat_2015.pdf

25

v souladu s většinovým názorem členů. V odstavci 4 zase delegát informuje členy o průběhu a přijatých usneseních každého shromáždění delegátů a poskytne jim k nahlédnutí veškeré s tím související podklady a informace.39

4.3 Odpovědnost statutárních zástupců Podle zpravodaje Kučera & Associates Advokátní kancelář (dále jen „K&A‘‘), se uvádí, že v zákoně č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen „ZOK‘‘) a zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ‘‘), se s novou právní úpravou, která nastala s účinností od 1.1.2014, zjistilo hodně změn v českém právním odvětví, což znamená, že korporacím dlouho potrvá, než se této právní úpravě přizpůsobí. Pro lepší, srozumitelnější a větší informovanost pro odpovědnost členů statutárních orgánů v této nové právní úpravě, je sepsaný článek týkajících se někdejších obchodních společností.40 V § 159 NOZ, je uvedena povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, která je vymezena jako „výkon funkce s potřebnou loajalitou, znalostmi a pečlivosti“,41 která dopadá na všechny členy statutárních orgánů obchodních společností i na neziskové organizace.42 Podle § 51 ZOK je uvedeno „business judgement rule“, které je do češtiny přeloženo jako tzv. pravidlo podnikatelského úsudku, v překladu znamená „jednat pečlivě a s potřebnými znalostmi“, proto musí konat: Informovaně Loajálně V obhajitelném zájmu obchodní korporace43 Odpovědnost za postih zaniká, pokud člen obchodních korporací

39

Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3. 40 Zpravodaj. Http://www.kuceralegal.cz/blog/2014/03/06/odpovednost-clenu-statutarnich-organu-po-1-1-2014/ [online]. 2014 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.kuceralegal.cz/blog/2014/03/06/odpovednost-clenustatutarnich-organu-po-1-1-2014/ 41 KREJČÍ, Pavla a Vladimíra KNOBLOCHOVÁ. Nový občanský zákoník s komentářem. Praha: Dashöfer, 2013-. ISSN 1805-9589. 42 ELIÁŠ Karel a kol. Kurs obchodního práva: obchodní společnosti a družstva. ISBN 978-80-7400-048-5. 43 Zpravodaj. Http://www.kuceralegal.cz/blog/2014/03/06/odpovednost-clenu-statutarnich-organu-po-1-1-2014/ [online]. 2014 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.kuceralegal.cz/blog/2014/03/06/odpovednost-clenustatutarnich-organu-po-1-1-2014/

26

bude dodržovat výše uvedené podmínky pro jednání v dobré víře řádného hospodáře. Platí to i v případě, že jeho počínání povede ke ztrátě.

4.3.1 Povinnost člena vydat prospěch Pokud člen obchodní korporace svým konáním ve funkci uvede korporaci ke ztrátě, je povinen tuto újmu uhradit, podle § 53 ZOK to platí i pokud člen obchodní korporace svým jednáním se uvede ve prospěch obchodní korporace. Pokud není pravděpodobné navrácení prospěchu, musí navrátit v peněžních jednotkách. Například uzavření nevýhodné smlouvy s obchodní společností, ve které je člen společnosti zainteresován.44 Toto platí i naopak, odpovědnost a vztah mezi členem orgánu a třetí osobou. Pokud člen orgánu je povinen uhradit škodu určité společnosti, kterou způsobil svou výkoností ve funkci a není schopen ji nahradit či vyrovnat, tudíž se třetí osoba nedomůže plnění této povinnosti, musí patřičný člen orgánu, věřitelům obchodní společnosti ručit svým celým jměním. (např. jednatel obchodní společnosti). Podle § 159 NOZ, kde se uvádí i o odpovědnosti členů ve vztahu k třetím osobám.45

4.3.2 Důkazního břemeno členů statutárních orgánů Je nutné, aby každý člen statutárního orgánu zachovával důležité dokumenty, jak postupoval a jednal při zadávání úkolů, které v případě nutnosti mohou přiložit ke kontrole a k prokázání, že jednal řádně a odpovědně s péčí řádného hospodáře, loajálně k blahu obchodní korporace. Což znamená, že každého člena skličuje toto důkazní břemeno, pokud porušil tyto podmínky, uvedené v § 52 odst. 2 ZOK.46

44

Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3. 45 ELIÁŠ Karel a kol. Kurs obchodního práva: obchodní společnosti a družstva. ISBN 978-80-7400-048-5. 46 Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3.

27

4.3.3 Odpovědnost statutárního orgánu za úpadek korporace a insolvence Každý člen je zodpovědný svým jednáním vůči společnosti, což znamená, že pokud společnost spadne do úpadku výkonem funkcí určitého člena, ten potom musí ručit celým svým majetkem, protože musí jednat tak, aby vedl firmu do zisků a zdraví chod obchodní korporace. Kvůli možnému založení společnosti například s ručením omezeným, ke kterému postačí vklad ve výši 1,- Kč, je nezbytnost, aby členové společností měli zpřísněnou odpovědnost vůči firmě, které je uvedené v ZOK. Toto je asi nejvýznamnější změna odpovědnosti statutárního orgánu za úpadek společnosti.47 Členové statutárního orgánu i bývalí členi statutárního orgánu, ručí a jsou odpovědní obchodní korporací za dluhy podle § 68 ZOK, které musí splnit následující podmínky: Musí být rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku Soud rozhodne o zákonitém ručení členů obchodní společnosti na návrh insolvenčního správce či samotného věřitele. Člen, a to i bývalý člen společnosti věděl, či mohl vědět nebo předpokládat svým jednáním, že obchodní korporaci hrozí úpadek, (proto měl jednat s péčí řádného hospodáře za účelem vedení firmy ku prospěchu), neučinil tak pro odklonění či zmírnění úpadku společnosti48 Toto neplatí pro osoby, které byly dány do této funkce za tímto účelem, když nastane tzv. krizový management. Za toto jednání se člen statutárního orgánu může na návrh lze i bez návrhu, uvést do insolvenčního řízení u soudu, který má pravomoc ho diskvalifikovat, pokud mohl za úpadek společnosti svým výkonem ve funkci a neučinil proti tomu žádné opatření.

47

Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3. 48 Zpravodaj. Http://www.kuceralegal.cz/blog/2014/03/06/odpovednost-clenu-statutarnich-organu-po-1-1-2014/ [online]. 2014 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.kuceralegal.cz/blog/2014/03/06/odpovednost-clenustatutarnich-organu-po-1-1-2014/

28

Mgr. Jiří Kučera dále uvádí, že s ohledem na uvedené lze shrnout, že nová právní úprava přináší podrobnější úpravu péče řádného hospodáře a zavádí pravidlo podnikatelského úsudku. Odpovědnost členů statutárních orgánů obchodních korporací za řádný výkon funkce je oproti předešlé právní úpravě přísnější. Nejzávažnější postihy pak hrozí v případě, kdy statutární organ přivede korporaci k úpadku. V takovém případě mimo jiné ručí za dluhy korporace vlastním majetkem a hrozí až trestněprávní postih.49 Nová právní úprava a přísnější odpovědnost zvýší potřebu po odborném a kvalifikovaném posouzení, kterým člen statutárního orgánu případně bude prokazovat, že svou funkci vykonává řádně. V případě pochybností to totiž bude právě on, kdo bude muset prokázat, že jednal s náležitou péčí. Nebude-li schopen řádný výkon funkce prokázat, vystavuje se riziku přísných postihů. Vždy je tedy vhodné se při důležitém rozhodnutí z pozice statutárního orgánu poradit s odborníkem.50

4.4 Aktuální problémy bytové politiky v ČR Podle RNDr. Jiřího Bárty, předsedy SČMBD, který sepsal problémy v odborném časopise o Svazích českých a moravských bytových družstev („dále jen SČMBD“) je uvedeno, že „Dlouhodobě přetrvávající snaha legislativy v ČR o sbližování družstev a ostatních obchodních společností vede k pokřivenému a nesprávnému pohlížení na družstva. Ta jsou nakonec chápána jako „pokažené“ společnosti s ručením omezením a družstevní principy nejsou v obchodních zákonech respektovány nebo jsou dokonce trvale pošlapávány“.51 Na rozdíl od družstev v Evropské unii (např. Německo, Francie či Velká Británie), která mají osobitější postavení ve společnosti, než družstva v České republice, jež jsou doposud brána jako méně svérázné.

49

NOVOTNÝ, Marek. Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva: komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2016. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-602-9. 50 ŠTENGLOVÁ, Ivana, et al. Zákon o obchodních korporacích : komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2013. 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3. 51 BÁRTA, RNDr. Jiří. O svazích českých a moravských bytových družstev. O svazích českých a moravských bytových družstev. 2014, 40.

29

Díky osobním zkušenostem, které družstva podstoupila v období hospodářské krize, je Evropská komise posuzuje jako významný činitel pro snižování nezaměstnanosti a ekonomické stability. Proto při každé novelizaci právních norem, jsou povinna informovat Evropskou komisi i své partnery a prokonzultovat je s družstevními organizacemi, s pracovníky a zaměstnavateli zúčastněných organizací. Tato povinnost platí pro všechna družstva Evropské unie.

4.5 Problémy plynoucí ze současné právní úpravy Palčivým problémem pro bytová družstva, jenž se týkají schvalování některých stanov obsažených v konečné právní úpravě v ZOK, uvádí družstva do existenčních problémů, kvůli nesplnitelným zákonným podmínkám. Družstva by zasloužila lepší postavení ve společnosti, než jak jsou popisována v občanském zákoně a ZOK, díky jejich výsledkům při výkonu funkcí, díky kterým se snižuje například nežádoucí nezaměstnanost.52 Například v poslední právní úpravě je uvedené, že bytová družstva nesmí být uzavřená, z čehož vyplývá, že jim byl zrušen nedělitelný fond a zisky bytových družstev se nemůžou rozdělovat libovolně. Největším naprostým fenoménem je, že bytová družstva jsou nesvobodná vůči privatizaci svých bytů, u kterých musí brát ohledy na své členy a jejich jednotlivých preferencí. Důsledkem tohoto jednání je skutečnost, že pokud člen družstva nebude souhlasit s privatizací svého bytu, dopustí se toho, že může o svůj byt přijít. Tento problém se potýká i se společenstvím vlastníků, u kterých se navýšili správní poplatky v bytových domech. Dnes se vyskytuje přibližně 6 typů těchto společenství, které odborníci jsou schopni rozlišit. Těchto odborníků je jen malé množství. I toto odvětví se potýká s nesplnitelnými podmínkami a situacemi sepsané v právní úpravě v novém občanském zákoníku i přes patřičné opatření, které byly sepsány metodickým odborem svazu. Například náklady při založení společenství vlastníků v bytovém domě s osmi bytovými jednotkami, které se týkají schvalováním stanov, mohou převyšovat náklady až deset tisíc korun na bytovou jednotku.53

52

Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3. 53 ŠTENGLOVÁ, Ivana, et al. Zákon o obchodních korporacích : komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2013. 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3.

30

Dalším palčivým problémem společenství vlastníků je dopad při zadluženosti ostatních členů bytových jednotek, pokud je tento majetek v podílovém vlastnictví. Oproti jiným evropským zemím je tento jev v České republice brán za „normální“. Dluhy jsou totiž vedeny i proti sousedním bytům, kterých se to netýká. Je to nerovné postavení oproti jiným věřitelům dluhů, které souvisejí s bydlením. Užívání bytů, ze kterých vznikají dluhy, spadají na nevinné sousedy kvůli nemožnosti uhrazení či vymáhání dluhu. Pokud vzroste počet oddlužení a schýlí se nebo se úplně odstraní minimální třicetiprocentní hranice pro částečné uhrazení dluhu, situace tímto úmyslem se ještě více zhorší. Komplikovanost tomu nepřidává ani výrok ministerstva spravedlnosti o tomto zadlužení, že společenství není povinné související služby při užívání bytu poskytovat, pokud dlužník neuhradí dluh. Připouští i možnost odmontování elektroměru a dalších věcí v bytové jednotce, což by mohlo být i trestným činem. Toto je samozřejmě vzhledem k rámcům bytového družstva technicky nerealizovatelné, jelikož v České republice ani jedno bytové společenství neposkytuje elektrickou energii a plyn do bytů svých členů, protože každý člen bytové jednotky má smlouvu, která je uzavřená přímo s příslušným dodavatelem plynu a elektřiny v bytovém domě.54 Výsledkem je, že ministerstvo spravedlnosti nenapravuje legislativní nedostatky, tudíž ani nekomunikuje s odbornou veřejností a spíše zhoršuje situaci bytových družstev při spolupráci na návrzích novel, týkajících se například problému vypořádacího podílu bytových družstev, a to i ve vyhlášce č. 269/2015 Sb., o nákladech na vytápění a společnou přípravu teplé vody, která obsahuje chyby v textu a je v rozporu se zněním zákona č. 67/2013 Sb., o službách, toto je příklad nechtěné spolupráce ministerstev s odbornou veřejností.

4.6 Sociální bydlení a bytová družstva Díky nedokonalé právní úpravě zákona o sociálním bydlení, jež se segmentovala do určitých komunit, se tím vyvolávají nepříjemné sociální napětí mezi obyvateli určitých oblastí sídlišť, do kterých se zabydlují chudí, sociálně vyloučení, ale i normálně fungující populace

54

ŠTENGLOVÁ, Ivana, et al. Zákon o obchodních korporacích : komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2013. 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3.

31

lidí. Vláda a místní samospráva neřeší tyto problémy se sociálním napětím a plně ponechává odpovídat za dění bytová družstva.55 Na mnoha místech na severu Čech a Moravy postupně vznikají tzv. „sociálně vyloučené lokality“. Tyto vznikají také díky skupování více bytových jednotek, ať v jednom bytovém domě, či ve více domech, jednou fyzickou osobou. Tato osoba všechny byty neužívá pro vlastní bytové potřeby, nýbrž je dále pronajímá sociálně slabším jedincům, za účelem dosažení zisku. Následně pak vznikají konflikty mezi jedinci i mezi komunitami. Pronajímáním bytů příjemcům dávek se zhoršila kvalita bydlení v mnoha bytových družstvech. Toto má za následek, že ceny bytů v těchto lokalitách rapidně klesly, téměř tyto byty se staly neprodejnými.56 U ostatních evropských bytových družstev mají členové právo komentovat, kdo se nastěhuje do jejich sousedství, kvůli zajištění kvalitního a pohodového bydlení mezi řádnými obyvateli. Stejné praktiky i používá USA nebo Kanada. V České republice se členové družstva k těmto okolnostem nemohou vyjadřovat. Tyto tradice u nás doposud nezakotvily, díky absenci zákona o sociálním bydlení. Toto pak přináší devastující následky mezi „slušnými“ obyvateli a kvalitou jejich bydlení. Bytová družstva poskytují kvalitní a ekonomicky dostupné bydlení.57 V současnosti se připravuje nový zákon pro sociální bydlení pro chudší obyvatele, který má zlepšit a vyřešit trvající sociální napětí. Obavy nese tento zákon, kvůli břemenu, které může dopadnout na obce, které nejsou na to dostatečně připravené a znalé.

55

Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3. 56 DVOŘÁK, Tomáš. Bytové družstvo: převody družstevních bytů a další aktuální otázky. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xxiii, Beckova edice právní instituty. ISBN 978-807-4001-277. 57 Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Http://zakony.kurzy.cz/513-1991-obchodni-zakonik/ [online]. [cit. 2016-0424]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/513-1991-obchodni-zakonik/

32

4.7 Svolání členské schůze internetových stránek

bytového

družstva

prostřednictvím

Podle právničky Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR, JUDr. Ivany Šimonkové, která se vyjádřila k tomuto problému v odborném časopise Okolo bytu, praktické informace pro bytová družstva a SVJ z roku 2014. „Ačkoli nová podoba zákona v obchodních společnostech a družstvech je účinná již od ledna 2014, stále se kolem výkladu některých ustanovení opakuje řada dotazů. Jedním z nejdiskutovanějších zůstává svolání členské schůze družstva prostřednictvím jeho internetových stránek“.58

4.7.1 Platná právní úprava Zde je uplatněna nová právní úprava, která doposud v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů nebyla. Jedná se o svolání členské schůze družstva prostřednictvím internetových stránek, která je upravena v § 636 zákona č. 90/2012 Sb. ZOK. Ve kterém se uvádí povinnost svolání členské schůze prostřednictvím pozvánky, která se zveřejní na internetových stránkách družstva. Minimálně však 15 dnů před konáním samotné schůze podle § 636 odst. 1.59

4.7.2 Internetové stránky Podle zákona č 90/2012 Sb., ZOK, se zastřeně stanoví, že každé družstvo musí pozvánky na členské schůze, zprostředkovat pomocí internetových stránek, kde jsou povinni uveřejňovat náležitosti členských schůzí družstva až do samotného konání schůze.60 Největším problémem pro užívání webových stránek, spočívá ve veřejné síti, která je přístupná všem počítačovým sítím, neboť internet je podle zákona posuzován jako veřejná soustava systému, která není omezena.

58

ŠIMKOVÁ, JUDr. Ivana. Svolání členské schůze. Okolo bytu. 2014, 2014, 43. Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Http://zakony.kurzy.cz/513-1991-obchodni-zakonik/ [online]. [cit. 2016-0424]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/513-1991-obchodni-zakonik/ 60 Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3. 59

33

Nejlepším řešením pro uveřejňování členských schůzí by bylo, používání privátních internetových stránek, které by byly vymezeny jen pro uzavřenou skupinu členů, kteří pak budou chráněni bezpečnostním opatřením. Ty kvůli souladu se zákonem nelze zprostředkovat, nejedná-li se o analogové webové stránky.

4.8 Převody družstevních bytů do osobního vlastnictví Podle JUDr. Františka Lebla, předsedy Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR, který se vyjádřil k tomuto problému v odborném časopise Okolo bytu, praktické informace pro bytová družstva a SVJ. „V některých případech dochází k nedorozumění při výkladu §751 ZOK ,,omezení převodů vlastnického práva k bytům a nemovitostem“. Toto ustanovení spadá pod marginální rubriku „Omezení hospodaření bytového družstva“ v § 750 a následující. Je spatřován rozpor v možnosti převodu vlastnického práva k družstevním bytům nebo budovám s těmito byty a vzniká obava, zda to nezablokuje převody bytů do vlastnictví jeho členů a vznik bytového spoluvlastnictví. Proto je třeba tuto otázku objasnit“.61 Vymezení pojmu o restrikci převodu vlastnického práva k bytům a nemovitostem se uvádí v § 751 ZOK ve spojitosti s § 1188 nového obchodního zákoníku. V odstavci 1 paragrafu 751 se můžeme dočíst o možnostech jiného převedení bytů či budov s družstevními byty do vlastnictví členů bytových družstev, kteří užívají bytovou jednotku. Převod bytů do osobního vlastnictví musí být odsouhlaseno všemi nájemci budovy, nebo mají právo na uzavření smlouvy o nájmu podle stanov bytového družstva. Tento souhlas musí být písemný a úředně ověřený podpisem. Poté může členská schůze přijmout takovéto rozhodnutí.62 Pokud členská schůze rozhodne, bez předchozího souhlasu všech členů družstevních bytů o převodu bytu do osobního vlastnictví znamená, že posléze ho soud tento převod prohlásí za neúčinný, ale není to povinnost. Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví, však nebude anulován a prohlášen za neplatný. Tento akt chrání bytové družstvo před

61

LEBL, JUDr. František. Svolání členské schůze. Okolo bytu. 2014, 2014, 43. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3. 62

34

prodejem družstevních bytů do vlastnictví třetích osob, bez předchozího souhlasu všech členů družstva. Stěžení situace zřizují převody družstevních bytů do vlastnictví členů bytových družstev, kteří již užívají bytovou jednotku.

„Odstavec 3 v § 751 vylučuje použití ustanovení v odstavci 1. K tomu uvádí § 1188 odstavce 1 NOZ, že vznikne-li jednotka v domě ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví právnické osoby bytového družstva a je-li nájemcem člen této právnické osoby, který se podílel majetkovou účastí na pořízení nemovité věci, lze vlastnické právo k jednotce převést na něho“.63 Z toho lze odvodit, že převody bytů do osobního vlastnictví členům bytového družstva či uživatelům družstevních bytů při vzniku spoluvlastnictví není nijak ohroženo. Jelikož při převodu družstevních bytů do vlastnictví samotných členů bytového družstva se použije odstavec 3 § 751, zatímco odstavec 1 tohoto paragrafu zabraňuje v prodeji družstevních bytů či budov třetím osobám, jež nemají souhlas všech členů tohoto družstva. Pro souhlas o převodu do vlastnictví postačí nadpoloviční většina členů bytového družstva na usnášeníschopné schůzi.64

4.9 Rozdíl mezi bytem družstevním a bytem v osobním vlastnictví z právního hlediska Velkým rozdílem mezi byty v osobním vlastnictví nebo bytem družstevním se řadí způsob převodu bytu. Byt v osobním vlastnictví se převádí kupní smlouvou, která se zakládá u příslušného katastrálního úřadu. Byty v osobním vlastnictví mají mnohdy vyšší tržní cenu. Byt družstevní se převádí dohodou o převodu družstevního podílu, která se projednává s příslušným bytovým družstvem. Dále je pak rozdíl mezi samotným prodejem bytů. U družstevního bytu kupec za družstevní byt zaplatí tzv. odstupné, zatím co u bytu v osobním vlastnictví zaplatí kupní cenu.

63

ŠTENGLOVÁ, Ivana, et al. Zákon o obchodních korporacích : komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2013. 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3. 64 ŠTENGLOVÁ, Ivana, et al. Zákon o obchodních korporacích : komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2013. 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3.

35

Přehlednějším, co se týče zjištění o vlastníkovi bytu, je byt v osobním vlastnictví, kdy se lze o vlastnictví bytu dočíst na katastru nemovitostí. Těžším úkolem je to pak u družstevního bytu, kde je na první pohled zřejmý vlastník, a to bytové družstvo. Družstvo pak vede evidenci o družstevním podílu. Ještě složitější otázka je například po rozvodu manželů, u kterých není zcela zřejmá výše nabytí družstevního podílu či členství v bytovém družstvu, pokud si tuto otázku sám člen družstva nevyřídí a tuto skutečnost bytovému družstvu neoznámí.65 Dalším rozdílem je úhrada daní či správních poplatků. Při převodu bytu v osobním vlastnictví se musí uhradit daň z převodu nemovitosti, která v současné době činí 4%, z kupní ceny nemovitosti, nebo z ceny odhadní. Dále se na katastru nemovitostí platí správní poplatek, který činí 1.000,- Kč, při vkladu zápisu do katastru nemovitostí. Družstevní byt tyto poplatky nemá, zde se však hradí poplatek za převod družstevního podílu příslušnému bytovému družstvu, který je ovšem i každého bytového družstva rozdílný. Kromě těchto poplatků má osobní vlastnictví bytu charakteristicky větší právní jistotu. U družstevního bytu připadá možnost hrozby, zejména kvůli špatnému hospodaření či úpadku družstva, že členovi družstva nájemní právo zanikne. Toto ale není pravidlem, ani podmínkou. Dále může být člen družstva vyloučen pro neplnění určitých povinností a závazků vůči družstvu.66 U družstevních bytů není vlastníkem bytu daný nájemce, ale příslušné bytové družstvo. Proto je jasné, že člen tohoto družstva má pouze nájemní právo s bytem, tudíž si ve své podstatě bez souhlasu bytového družstva nemůže volně provádět rekonstrukce, či manipulovat s vnitřním vybavením bytu libovolně. K těmto úkonům potřebuje vždy souhlas družstva, případně i stavebního úřadu. U osobního vlastnictví je to jednodušší. Daná osoba tento byt vlastní a může si s bytem dělat v podstatě cokoliv, samozřejmě musí dbát na okolní nájemníky bytů, které tím nesmí nikterak omezovat. Ale i vlastník bytu musí v případě rekonstrukce bytu postupovat v souladu se zákonem a tuto rekonstrukci si musí nechat schválit příslušným stavebním úřadem.

65

ŠTENGLOVÁ, Ivana, et al. Zákon o obchodních korporacích : komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2013. 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3. 66 DVOŘÁK, Tomáš. Bytové družstvo: převody družstevních bytů a další aktuální otázky. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xxiii, Beckova edice právní instituty. ISBN 978-807-4001-277.

36

4.10

Změna stanov

Změna stanov je účinná od 1.1.2014, postihuje většinu bytových družstev. Tyto změny uvedl do chodu ZOK, které se týkají i způsobu jejich schvalování. Obsahují také stoprocentní účast členů družstva, což je palčivým problémem pro většinu družstev. Stanovy by měly zahrnovat vztah mezi bytovým družstvem a členem družstva, jejich nájemní relaci při užívání družstevních bytů a jejich vzájemnými právy a povinnostmi. Při doladění úpravy stanov, by mohly obsahovat také náležitosti kompletní nájemní smlouvy. Preciznější a detailnější úprava těchto skutečností, by mohla lépe chránit práva a povinnosti členů družstev, kteří posléze nemusí podléhat náplni nájemní smlouvy, kterou jim sepsalo družstvo, ale budou tyto náplně plynout ze samotných stanov bytového družstva. Tato úprava nejlépe uspokojí zájemce při koupi družstevního podílu, neboť z ní vyplývá vyšší jistota o tom, co budou skutečně kupovat.67 Díky preciznějšímu a detailnějšímu zpracování a úpravy stanov lze konstatovat, že stanovy poskytují vyšší právní jistotu budoucím členům družstva, ale také při prodeji družstevního podílu snižují rizika zájemcům spojená s nabytím družstevního podílu, což zprostředkovaně má významný vliv a výrazně ovlivňuje prodejnost družstevního podílu. Konkrétněji si zasluhuje preciznější úpravu ve stanovách bytového družstva toto: „vymezení právní povahy bytového družstva včetně specifik oproti běžnému družstvu a dále vymezení okruhu osob, které se mohou stát členy bytového družstva, což je jeden z mála nástrojů, jak případně nepřímo ovlivnit převod či přechod družstevního podílu (kdo se může stát členem družstva) vymezení režimu vkladů členů družstva a vztah ke kapitálu družstva možnost dalších členských vkladů a režim jejich splacení a případného vrácení členovi družstva

67

Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3.

37

dispozice s družstevním podílem, včetně rozdělení družstevního podílu a splynutí družstevních podílů, a s tím související řešení problému68 základního členského vkladu, když každý člen družstva může mít pouze jeden základní členský vklad a jeden družstevní podíl možnost zastavení družstevního podílu připuštění spoluvlastnictví družstevního podílu režim správy družstevního podílu ve spoluvlastnictví a režim správy družstevního podílu ve společném jmění manželů řešení problému družstevního podílu ve společném jmění manželů a jejich společného členství v bytovém družstvu, včetně souběhu společného členství a výlučného členství jednoho z manželů práva a povinnosti členů, zejména pokud chce družstvo aplikovat určité sankce za prodlení s úhradou apod. odkaz na domovní řád a jeho závaznost pro členy družstva a jiné osoby, kterým člen družstva umožní užívání družstevního bytu nebo nebytového prostoru podmínky vzniku práva člena na uzavření nájemní smlouvy konkrétní práva a povinnosti z nájmu bytu či nebytového prostoru, která budou aplikovatelná již na základě stanov, nikoliv až z moci uzavřené nájemní smlouvy; tedy obsah nájemní smlouvy by měl být do značné míry určen již zněním stanov, včetně úpravy oprav a údržby, nočního klidu, pořádku v domě, stavební úpravy bytu či nebytového prostoru členem družstva apod69. možnost a podmínky podnájmu bytu či nebytového prostoru způsob nakládání s volnými družstevními byty či nebytovými prostory

68

Http://www.portalobydleni.cz/zpravy/379-poradna-musi-byt-u-zmen-stanov-druzstva-pritomno-100-procentclenu/. Http://www.portalobydleni.cz/zpravy/379-poradna-musi-byt-u-zmen-stanov-druzstva-pritomno-100procent-clenu/ [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.portalobydleni.cz/zpravy/379-poradna-musibyt-u-zmen-stanov-druzstva-pritomno-100-procent-clenu/ 69 NOVOTNÝ, Marek. Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva: komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2016. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-602-9.

38

působnost orgánů bytového družstva a pravidla rozhodování70“

Podle § 731 odstavce 2 ZOK, se požaduje v případě změn stanov souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenou nájemní smlouvu na družstevní byt, a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Jelikož například některé družstva pobývají trvale v zahraničí a byt pronajímají, se někteří z členů družstev obracejí s tím, že není reálné, aby se na členské schůzi sešli všichni členové družstva a současně, aby všichni členové souhlasili se změnami stanov. Bohužel se tento problém dotýká i družstev sídlících na území České republiky.71 K této změně se vyjádřila také právnička Mgr. Lenka Veselá ze Sdružení nájemníků ČR. „Tento problém trápí většinu bytových družstev v ČR. Jde o to, že k uvedenému ustanovení existují různé výklady, nicméně většina odborné veřejnosti, advokátů a notářů se zatím přiklání k tomu výkladu, podle něhož je pro „první“ změnu stanov, ke které musí dojít na základě ustanovení § 777 zákona o obchodních korporacích, nutný souhlas 100% členů bytového družstva, kteří mají s bytovým družstvem uzavřenou nájemní smlouvu na družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na její uzavření“.72

4.11

Základní údaje o družstvech – stav k 31.12.2014

Svaz českých a moravských bytových družstev má největší počet v České republice s 627 družstvy, na druhém místě se nachází Zemědělský svaz České republiky s 364 družstvy. Největší počet členů začleňuje Svaz českých a moravských spotřebních družstev se 149 402 členy, podle obrázku lze vidět, že na druhém místě se 109 právnickými osobami a 4 006 členy 70

Http://www.portalobydleni.cz/zpravy/379-poradna-musi-byt-u-zmen-stanov-druzstva-pritomno-100-procentclenu/. Http://www.portalobydleni.cz/zpravy/379-poradna-musi-byt-u-zmen-stanov-druzstva-pritomno-100procent-clenu/ [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.portalobydleni.cz/zpravy/379-poradna-musibyt-u-zmen-stanov-druzstva-pritomno-100-procent-clenu/ 71 Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3. 72 Http://www.portalobydleni.cz/zpravy/379-poradna-musi-byt-u-zmen-stanov-druzstva-pritomno-100-procentclenu/. Http://www.portalobydleni.cz/zpravy/379-poradna-musi-byt-u-zmen-stanov-druzstva-pritomno-100procent-clenu/ [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.portalobydleni.cz/zpravy/379-poradna-musibyt-u-zmen-stanov-druzstva-pritomno-100-procent-clenu/

39

je Svaz českých a moravských výrobních družstev, které jsou sdružená v členských svazech DA

ČR.

Obrázek 1 Družstva sdružená v členských svazech Družstevní asociace ČR73 Zemědělská družstva s počtem 160 družstev na území České republiky a Peněžní družstva s 11 družstvy a 57 179 členy. Tyto družtsva nejsou členy DA ČR.

Obrázek 2 Družstva, která nejsou členy Družstevní asociace ČR74

Podle obrázku lze usoudit, že počty členů, družstev, zaměstnanců klesli během roku 2013/2014. Počet členů družstev klesl v roce 2014 o 27 390 členů, družstva o 3 a zaměstnanci o 29 zaměstnanců. Výsledkem je, že nejvíce s úbytkem jsou na tom členi družstva s 27 390 členů. Ostatní počty zůstávají v normě s menšími odchylkami.

73

České družstevnictví a vybrané statistické údaje za rok 2014 [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.dacr.cz/soubory/Brozura%20statisticke%20udaje_2015_.pdf?fid=doc_1447676749_30353.pdf 74 České družstevnictví a vybrané statistické údaje za rok 2014 [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.dacr.cz/soubory/Brozura%20statisticke%20udaje_2015_.pdf?fid=doc_1447676749_30353.pdf

40

Obrázek 3 Svaz českých a moravských spotřebních družstev 75

Počet členů bytových a spotřebních družstev narostl v roce 2014 o 3 členy. Počet spravovaných bytů klesl v roce 2014 o 3 byty a počet zaměstnanců také klesl 48 zaměstnanců.

Obrázek 4 Svaz českých a moravských družstev76

75

České družstevnictví a vybrané statistické údaje za rok 2014 [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.dacr.cz/soubory/Brozura%20statisticke%20udaje_2015_.pdf?fid=doc_1447676749_30353.pdf 76 České družstevnictví a vybrané statistické údaje za rok 2014 [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.dacr.cz/soubory/Brozura%20statisticke%20udaje_2015_.pdf?fid=doc_1447676749_30353.pdf

41

4.12

Odlišnosti družstva od ostatních obchodních korporací.

Družstvo jako takové lze založit nejméně třemi jeho členy, přičemž je nutné schválit při ustavující schůzi stanovy družstva a výši základního členského vkladu. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze. Statutárním orgánem je představenstvo družstva a kontrolní komise. Každý člen se podílí svým vkladem na základním kapitálu družstva. Komanditní společnost lze založit společenskou smlouvou pouze jednou osobou – komanditistou. Ten určuje také základní kapitál společnosti. Nejvyšším orgánem společnosti je rozhodnutí jediného společníka – komanditisty. Statutárním orgánem je komplementář. Rovněž společnost s ručením omezením lze založit společenskou smlouvou i jednou osobou s minimální vkladovou povinností 1,-Kč. Nejvyšším orgánem společnosti je rozhodnutí jediného společníka společnosti. Statutárním orgánem je jednatel. I akciovou společnost lze založit společenskou smlouvou s jednou osobou, ovšem s minimální vkladovou povinností 2.000.000,-Kč. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada – rozhodnutí jediného akcionáře. Statutárním orgánem je v případě dualistického sytému představenstvo a dozorčí rada, v případě systému monistického, správní rada a statutární ředitel. Pro všechny tyto obchodní korporace platí, že o všech záležitostech změn stanov, resp. společenské smlouvy a kapitálu rozhoduje valná hromada. Pouze u družstev je zákonně přípustné, že členskou schůzi může zcela nebo z části nahradit shromáždění delegátů. Představenstvo družstva vytvoří volební obvody, ve kterých každý člen družstva volí svého delegáta, který tohoto člena na shromáždění delegátů zastupuje. Tato možnost u jiných obchodních korporací není. Zastupování na valné hromadě by pak přicházelo v úvahu pouze na základě ověřené plné moci.

5. Návrhy na optimalizaci Podle ustanovení § 777 odst. 2 ZOK bylo povinností všech korporací, tedy i bytových družstev, přizpůsobit nejpozději do 1. července 2014 zakladatelský dokument (společenskou smlouvu, zakladatelskou listinu nebo stanovy) nové právní úpravě. Ze zákona hrozí bytovým 42

družstvům sankce v podobě zrušení korporace či pokuty, pokud uplyne lhůta pro změnu stanov.77 Ustanovení dosavadních stanov bytových družstev jsou problematická, neboť často odporují nové právní úpravě. Jde například o samotný název bytového družstva, který musí obligatorně dle § 728 ZOK obsahovat spojení „bytové družstvo“. Nestačí tedy jen „družstvo“ ani "Družstvo vlastníků bytového domu … " apod. Dále se jeví problematické ustanovení omezující či vylučující možnost převodu, přechodu anebo rozdělení družstevního podílu. Ustanovení § 736 a násl. ZOK stanovuje výslovně neomezitelnost dispozic s družstevním podílem.78 Je třeba připomenout, že dle § 731 odst. 2 ZOK je potřeba pro změnu úpravy některých náležitostí stanov souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt nebo kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Stanovy bytového družstva potom vyžadují formu notářského zápisu, podobně jako stanovy spoluvlastníků jednotek.79 I odborná veřejnost není v úhlech pohledu na současný právní stav jednotná. Na jedné straně panuje názor, že pokud nejde o schvalování změny stanov, nýbrž o zařazení zcela nové úpravy do stanov, pak by teoreticky neměl být vyžadován stoprocentní souhlas všech členů družstva. Tento stoprocentní souhlas by měl být vyžadován až v případě budoucích změn těchto ustanovení, která budou následně zařazena do stanov bytového družstva. Na druhé straně odborná veřejnost zastává názor, že i „nové zařazení“ jakékoliv náležitosti do stanov bytového družstva je možné chápat jako jejich „změnu“. A stoprocentní souhlas všech členů družstva je nutný s ohledem na složitost této problematiky. Zejména na straně notářů existují rozdílné výklady. Část notářů souhlasí s tím, že nyní jde o nové zařazení uvedených náležitostí do stanov a není třeba stoprocentního souhlasu, naprosto stejně jako to není třeba stoprocentní souhlasu při schvalování stanov při založení bytového družstva, přičemž druhá část notářů vyslovuje požadavek na stoprocentní souhlas 77

Zákon o obchodních korporacích: zákon č. 90/2012 Sb. ze dne 25. ledna 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy, o.p.s., 2014. Právo a management. ISBN 978-80-87974-00-1. 78 Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 97880-7400-480-3. 79 Zákon o obchodních korporacích: zákon č. 90/2012 Sb. ze dne 25. ledna 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy, o.p.s., 2014. Právo a management. ISBN 978-80-87974-00-1.

43

všech členů bytového družstva se současným přizpůsobením stanov bytového družstva ustanovením zákona o obchodních korporacích. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že stoprocentní souhlas všech členů družstva při změně stanov je prakticky nerealizovatelný. Řešením by byla například změna právní úpravy, která by mohla mimo jiné obsahovat větu doplněnou například „ stoprocentní souhlas všech „přítomných“ členů družstva na členské schůzi“. Přítomných členů na členské schůzi by pak muselo být nejméně 75% ze všech členů družstva. Takto nastavená právní úprava by byla pro změnu stanov schůdná. Dále se nabízí možnost udělení tohoto souhlasu nepřítomného člena družstva prostřednictvím plné moci některému z členů družstva, který bude schůze přítomen, ovšem je potřeba vyřešit otázku, zda takováto plná moc bude stoprocentně splňovat všechny požadavky nepřítomného člena družstva, a dále zda by nedocházelo ke zneužití takto udělené plné moci. Řešením by bylo také hlasování členů družstva pro změnu stanov prostřednictvím internetu, ale i tato možnost je v současné době problematická, neboť každý člen družstva nedisponuje internetem a rovněž se zde nabízí zneužití hlasování.

5.1 Subjektivní pohled do oblasti rozdílu mezi bytem družstevním či bytem v osobním vlastnictví Dalším palčivým problémem, který však přímo nesouvisí s novou právní úpravou ZOK, je převod družstevních bytů případně garáží do osobního vlastnictví. V současné době některá družstva k tomuto převodu svolila. Například bytové družstvo Krušnohor Most, které nepřineslo pro majitelé bytů očekávaný výsledek. Pravdou je, že členové družstva Krušnohor v Mostě tento převod bytů do osobního vlastnictví schválili v domnění, že osobní vlastnictví bude pro majitele bytů přínosem. Tyto domy však pod soukromým vlastnictvím začaly chátrat, vlastníci domů nejsou schopni domluvit se na nutných opravách, rekonstrukcích či modernizacích domů. Toto mělo za následek snížení kvality bydlení. Byty, byť v osobním vlastnictví pak nedosahovaly tržních cen jako ceny zrekonstruovaných družstevních bytů. I vzhledem k této skutečnosti je patrné, že v domech s více nájemníky je družstevní bydlení pro družstevníky pohodlnější, praktičtější a v konečném důsledku i výhodnější. 44

Družstvo jako takové ze zákona musí plnit všechny nutné povinnosti, které s družstevním bydlením souvisí. Jedná se o periodické revize elektro zařízení, plynu, požárních hydrantů, hasicích přístrojů, komínů a podobně. Stejně tomu tak je při opravách, havarijních stavech či při modernizaci zateplením domu. Družstvo jako takové má nástroje i prostředky jak se například vypořádat s neplatiči či s obtížnými spoluobyvateli, kteří nerespektují domovní řád. V případě osobního vlastnictví bytové jednotky v bytovém domě s více nájemníky, jsou nastíněné problémy řešitelné obtížněji, neboť každý vlastník jedná individuálně, řeší pouze své problémy a ostatní záležitosti, tedy až na výjimky jej nezajímají.

45

6. Závěr Tato práce byla zpracována z důvodu, aby poukázala na vybrané problémy současné složité právní úpravy v oblasti družstev. Práce popisuje konkrétní situace vybraných právních skutečností, vzniklé situace a jejich možná řešení. Také je zaměřena na současnou, poměrně složitou problematiku družstev i družstevního bydlení a osobní odpovědnosti statutárních orgánů družstev. Jsou zde popisovány výhody i nevýhody družstevního vlastnictví bytových jednotek a rovněž výhody i nevýhody bytových jednotek v osobním vlastnictví. Práce pojednává o výhodách a nevýhodách při aplikaci ZOK. Definuje výhody, které nám tato právní norma přinesla, rovněž tak upozorňuje na nedostatky, které touto právní normou vznikly. Dále je zejména zaměřena na obchodní korporaci družstvo. Jsou v ní definovány zejména nedostatky, které v současné době stěžují odborné veřejnosti výklad a dodržování právních norem, neboť nesplnění těchto povinností je ohroženo sankcí. Zákonodárci by měly při svých schvalovacích procesech o právních normách, které následně uvádí v platnost a účinnost, uvážlivěji a pečlivěji vymezovat jednotlivé dispozice právní norem, pochopitelně za odborného dohledu kvalifikovaných osob. Je snadné při tvorbě nové právní normy tzv. od stolu schválit normu, která teoreticky je schůdná, ale v praktickém životě naprosto nerealizovatelná. Proto by bylo žádoucí, aby v případě takto zjištěných nedostatků, byla schopnost našich zákonodárců tyto vady rychleji napravovat. Následná aplikace této upravené normy by usnadnila život všem lidem, kteří se touto právní normou musí řídit. Není zcela vhodné, aby v demokratické společnosti vadná právní norma, která je v platnosti a účinnosti navíc pod hrozbou sankcí, byla následně odbornou veřejností vykládána různými způsoby, různými způsoby upravována a modifikována. Právní normy v ČR by měly mít jasně definovanou dispozici tak, aby její plnění bylo vykládáno pouze jedním způsobem a o výkladu této právní normy nebylo pochyb. 46

7. Použité prameny: ELIÁŠ Karel a kol. Kurs obchodního práva: obchodní společnosti a družstva. ISBN 978-807400-048-5. ŠTENGLOVÁ Ivana a kol. Zákon o obchodních korporacích: komentář. ISBN 978-80-7400480-3. LOCHMANOVÁ Ludmila. Obchodní zákoník a předpisy související. Brno: Iuridica Brunensia, 1995, 459 s. Komentované kapesní zákony. ISBN 80-859-6411-2. Předpis č. 90/2012 Sb.Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Zákony pro lidi.cz [online]. Praha: Parlament, 2012 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90 DVOŘÁK, Tomáš. Družstevní právo. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006, xxiv, Beckovy příručky pro právní praxi. ISBN 80-717-9551-8. strana 47 ZPRAVODAJ SBD MÍR TEPLICE. ZPRAVODAJ SBD MÍR TEPLICE. 2014, 2014(1), 4.)

HESKOVÁ, Marie. Encyklopedie družstevnictví.Vyd. 1. Bratislava: KARTPRINT,2005. 70 s. ISBN 80-88870-51-8., strana 7 ŠTENGLOVÁ, Ivana, et al. Zákon o obchodních korporacích : komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2013. 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3.

Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) :poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 97880-7263-823-9.

47

Obchodní

zákoník

č.

513/1991

Sb.

Http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h2.aspx [online]. [cit. 2016-0424]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h2.aspx

7.1 Internetové zdroje: České družstevnictví a vybrané statistické údaje za rok 2014 [online]. Praha, 2015 [cit. 201601-24].

Dostupné

z:

http://www.dacr.cz/soubory/Brozura%20statisticke%20udaje_2015_.pdf?fid=doc_144767674 9_30353.pdf http://www.dacr.cz/historie-ceskeho-druzstevnictvi/ http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90 http://www.judikaty.info/document/nscr/58209/ Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Http://www.osbdkamenicka.cz/sites/osbd.localhost/files/dokumenty/volebni_jednaci_16_21.pd f

[online].

[cit.

2016-04-26].Dostupné

z

http://www.osbdkamenicka.cz/sites/osbd.localhost/files/dokumenty/volebni_jednaci_16_21.p df Http://www.osbdtp.cz/storage/1454581007_sb_delegat_2015.pdf [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné

z:

http://www.osbdtp.cz/storage/1454581007_sb_delegat_2015.pdf Http://www.portalobydleni.cz/zpravy/379-poradna-musi-byt-u-zmen-stanov-druzstvapritomno-100-procent-clenu/. Http://www.portalobydleni.cz/zpravy/379-poradna-musi-byt-uzmen-stanov-druzstva-pritomno-100-procent-clenu/ [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.portalobydleni.cz/zpravy/379-poradna-musi-byt-u-zmen-stanov-druzstvapritomno-100-procent-clenu/

48

7.2 odborné časopisy: Zpravodaj.

Http://www.kuceralegal.cz/blog/2014/03/06/odpovednost-clenu-statutarnich-

organu-po-1-1-2014/

[online].

2014

[cit.

2016-04-26].

Dostupné

z:

http://www.kuceralegal.cz/blog/2014/03/06/odpovednost-clenu-statutarnich-organu-po-1-12014/

BÁRTA, RNDr. Jiří. O svazích českých a moravských bytových družstev. O svazích českých a moravských bytových družstev. 2014, 40. KREJČÍ, Pavla a Vladimíra KNOBLOCHOVÁ. Nový občanský zákoník s komentářem. Praha: Dashöfer, 2013-. ISSN 1805-9589. NOVOTNÝ, Marek. Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva: komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2016. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-602-9. ŠIMKOVÁ, JUDr. Ivana. Svolání členské schůze. Okolo bytu. 2014, 2014, 43. LEBL, JUDr. František. Svolání členské schůze. Okolo bytu. 2014, 2014, 43.

7.3 Použité zkratky: SČMBD- Svaz českých a moravských bytových družstev SČMSD- Svaz českých a moravských spotřebních družstev SČMVD- Svaz českých a moravských výrobních družstev ZS ČR- Zemědělský svaz České republiky DA- Družstevní asociace BD- Bytová družstva SV- Spoluvlastnictví bytů

49

8. Přílohy Příloha č. 1 (Tento rozsudek je čerpaný z judikatury Nejvyššího soudu České republiky) ROZSUDEK Vyloučení člena z družstva; Člen družstva pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin Z uvedeného lze dovodit, že účelem úpravy možnosti vyloučení člena z družstva je jednak chránit družstvo před takovým jednáním jeho člena, které lze podle zákona či stanov považovat za jednání pro družstvo a jeho ostatní členy nebezpečné, či dokonce jeho existenci ohrožující, jednak postihnout člena, který se takového jednání dopustil. Zákon přitom rozlišuje mezi případy, kdy k vyloučení dochází pro porušení členských povinností či z jiných vážných důvodů uvedených ve stanovách a případy, kdy byl člen pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, který spáchal proti družstvu nebo členu družstva, když pouze v prvním z uvedených případů členu družstva, který porušuje členské povinnosti, umožňuje důsledky takového porušení odvrátit. Má-li však být člen z družstva vyloučen proto, že byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, který spáchal proti družstvu nebo členům družstva, pak takový závěr za situace, kdy se druhý ze společných členů na činu, pro který byl vylučovaný člen odsouzen, nepodílel, učinit nelze. Vyloučením odsouzeného člena se totiž družstvu dostane dostatečné ochrany před tím, aby nemohl ovlivňovat činnost družstva a ztráta členství v družstvu je pro odsouzeného člena (vedle odsouzení za spáchaný trestný čin) podle mínění Nejvyššího soudu dostatečným postihem. V důsledku vyloučení jednoho ze společných členů z družstva pak přestává být členský podíl v družstvu společným podílem a druhý z manželů se stane výlučným členem družstva.

29 Odo 834/2006 ROZSUDEK 50

JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci navrhovatelů a) H. H. a b) Ing. J. N., zastoupených advokátem, proti odpůrci S. b. d. b. m., zastoupenému advokátem, o neplatnost vyloučení, vedené Městským soudem v P. pod sp. zn. 30 Cm 135/2001, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 23. listopadu 2005, č. j. 14 Cmo 103/2005 – 85, ve znění opravného usnesení ze dne 3. února 2006, č. j. 14 Cmo 103/2005-90, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelům k ruce společné a nerozdílné na náhradu nákladů dovolacího řízení 6.075,- Kč, do rukou jejich právního zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud (poté, co jeho předchozí rozsudek ze dne 19. ledna 2004, č. j. 14 Cmo 192/2003 – 59, Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 1. prosince 2004, č. j. 29 Odo 744/2004 – 77, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení) rozsudek Městského soudu v P. ze dne 27. ledna 2003, č. j. 30 Cm 135/2001 – 25, kterým tento soud určil, že rozhodnutí shromáždění delegátů S. b. d. b. m. (dále jen „družstvo“) ze dne 25. dubna 2000, kterým byla původní navrhovatelka J. N. vyloučena z družstva, je neplatné (výrok I.) a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud usnesením ze dne 23. listopadu 2005, č. j. 14 Cmo 103/2005-81, podle § 107 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl, že v řízení na straně navrhovatele bude pokračováno s dědici zemřelé původní navrhovatelky J. N., tedy s navrhovateli a) a b).

51

Odvolací soud opětovně projednal odvolání odpůrce proti rozsudku soudu prvního stupně a poté, co se ztotožnil se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně (přičemž pro stručnost odkázal na odůvodnění obsažené ve svém rozsudku předcházejícím) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal odpůrce dovolání, v němž namítá nesprávné právní posouzení věci. V odůvodnění dovolání dovolatel tvrdí, že v dosavadním přístupu soudů obou stupňů spatřuje popření celého právního základu samotného institutu společného členství manželů v bytovém družstvu. Společné členství manželů v družstvu je podle dovolatele výjimečným institutem obsaženým v občanském zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), a to pouze ve vztahu k členství v bytovém družstvu. Od jeho vzniku v roce 1964 až dosud vždy platilo, že společné členství manželů v družstvu vzniká automaticky, nezávisle na vůli manželů a družstva a na zdroji, z něhož byl uhrazen členský podíl. Podle § 703 odst. 2 poslední věty obč. zák. jsou z tohoto členství oprávněni a povinni společně a nerozdílně oba manželé, protože společné členství manželů v bytovém družstvu je vázáno na právo společného nájmu družstevního bytu manžely. Dovolatel dále uvádí, že tento „pojmový znak“ společného členství vyplývá ze samé jeho podstaty a je vyjádřen v § 703 odst. 2 obč. zák. a v návaznosti na to v článku 7 odst. 4 stanov družstva. Je třeba zdůraznit – pokračuje dovolatel – že společné členství manželů je členstvím jediným a tak je třeba s ním výhradně nakládat. Proto z hlediska jeho zániku, vyjma případů taxativně výslovně uvedených v § 705 odst. 2 a v § 707 odst. 2 obč. zák., je třeba vycházet z toho, že vždy zaniká jako celek. V opačném případě by došlo k popření obsahu společného členství manželů, a to nejen proto, že by nebylo možno žádat o vyklizení bytu, ale například by ani nebylo možno vést výkon rozhodnutí postižením členských práv a povinností či vydat exekuční příkaz k postižení členských práv a povinností dle § 231 odst. 2 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), vždy by totiž zůstal druhý manžel členem družstva, protože se postihovaného jednání nedopustil a tím by nebylo co exekuovat. Dovolatel zastává názor, že článek 10 stanov družstva určuje taxativně způsoby přeměny 52

členství s tím, že v písmenu a) odkazuje na případy uvedené v článku 25. Z textu článku 25 pak lze dovodit, že toto ustanovení řeší jednak zánik společného členství v důsledku určité události a jednak v důsledku právního úkonu či rozhodnutí. Ve vazbě na situaci pak stanovy umožňují přeměnu společného členství na členství samostatné. Současně toto ustanovení stanoví důsledky zániku společného členství manželů v případě smrti jednoho z nich a v případě dohody po rozvodu manželství přeměnou na členství samostatné. Dle dovolatele však jde o jednoznačné vymezení těchto případů majících svůj základ ve výslovných ustanoveních občanského zákoníku a použití jakékoli analogie shledává nemožným. Dovolatel setrvává na stanovisku, že oprávněný důvod pro vyloučení člena družstva směřující byť jen proti jednomu z manželů – společných členů bytového družstva – má jednoznačně za důsledek, že vyloučením zanikne společné členství manželů jako celek, protože podle § 703 odst. 2 obč. zák. jsou z tohoto členství oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Navrhovatelé ve vyjádření k dovolání argumentují na podporu správnosti rozhodnutí soudů obou stupňů a navrhují, aby dovolací soud dovolání odpůrce zamítl. Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam. O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam jde zejména, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, kterou dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně. Zásadní právní význam dovolací soud shledává (a potud má dovolání za přípustné) v řešení otázky, zda může družstvo, jsou-li splněny podmínky pro vyloučení jednoho z manželů společných členů družstva, vyloučit i druhého manžela. 53

Vzhledem k tomu, že občanský ani obchodní zákoník tuto otázku výslovně neřeší, přistoupil Nejvyšší soud k logickému a teleologickému výkladu ustanovení těchto právních předpisů vztahujících se k vyloučení člena družstva a ke společnému členství manželů v družstvu. Ustanovení § 703 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném ke dni rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení určuje, že vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Podle ustanovení § 231 odst. 3 obch. zák. může být člen z družstva vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Fyzická osoba může být vyloučena také, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, který spáchala proti družstvu nebo členu družstva. O vyloučení, které musí být členu písemně oznámeno, rozhoduje, pokud stanovy neurčují jinak, představenstvo. Proti rozhodnutí o vyloučení má právo podat člen odvolání k členské schůzi. Z uvedeného lze dovodit, že účelem úpravy možnosti vyloučení člena z družstva je jednak chránit družstvo před takovým jednáním jeho člena, které lze podle zákona či stanov považovat za jednání pro družstvo a jeho ostatní členy nebezpečné, či dokonce jeho existenci ohrožující, jednak postihnout člena, který se takového jednání dopustil. Zákon přitom rozlišuje mezi případy, kdy k vyloučení dochází pro porušení členských povinností či z jiných vážných důvodů uvedených ve stanovách a případy, kdy byl člen pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, který spáchal proti družstvu nebo členu družstva, když pouze v prvním z uvedených případů členu družstva, který porušuje členské povinnosti, umožňuje důsledky takového porušení odvrátit. Uvedenému účelu posuzovaných ustanovení pak odpovídá závěr, že v případech, kdy člen družstva opětovně porušuje členské povinnosti, které zákon nebo stanovy ukládají oběma společným členům družstva tak, že nesplní-li některý ze společných členů takovou povinnost, může ji splnit druhý z nich (např. společnou uhrazovací povinnost), lze pro porušení takové 54

povinnosti po marné výstraze, poskytnuté každému ze společných členů, vyloučit z družstva oba. To platí obdobně i v případě jiných důležitých důvodů vyloučení uvedených ve stanovách. Má-li však být člen z družstva vyloučen proto, že byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, který spáchal proti družstvu nebo členům družstva, pak takový závěr za situace, kdy se druhý ze společných členů na činu, pro který byl vylučovaný člen odsouzen, nepodílel, učinit nelze. Vyloučením odsouzeného člena se totiž družstvu dostane dostatečné ochrany před tím, aby nemohl ovlivňovat činnost družstva a ztráta členství v družstvu je pro odsouzeného člena (vedle odsouzení za spáchaný trestný čin) podle mínění Nejvyššího soudu dostatečným postihem. V důsledku vyloučení jednoho ze společných členů z družstva pak přestává být členský podíl v družstvu společným podílem a druhý z manželů se stane výlučným členem družstva. Závěry odvolacího soudu jsou tedy správné. Protože se dovolateli prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost právního posouzení věci odvolacím soudem zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243b odst. 2 věty první o. s. ř. zamítl. O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, jak se uvádí ve výroku, a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 7 písm. g), § 17 odst. 2 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do 31. srpna 2006 a paušální náhradu nákladů řízení podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. srpna 2006. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 8. ledna 2008 JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu

55