Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Societas Europaea Bakalářská práce
Autor:
Michal Boudný Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Natália Štefanková , Ph.D.
Březen 2015
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
Ve Slavkově u Brna dne 31. 3. 2015
Michal Boudný
Poděkování
Rád bych poděkoval JUDr. Natálii Štefankové, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce.
Anotace Tématem této bakalářské práce je seznámení se s nadnárodní obchodní společností Societas Europaea. První kapitola se zabývá základní charakteristikou a historií SE. Dále se práce věnuje současným pramenům právní úpravy SE od jejího založení, podmínkám vzniku, sídle a možnosti jeho přemístění až k jejímu zrušení a zániku. Ve třetí kapitole jsou popsány možnosti řízení SE a složení dualistické a monistické koncepce vč. zapojení zaměstnanců a publicity SE. Ve čtvrté kapitole je představena ready - made společnost a její výhody i nevýhody nabízených služeb. Závěrečnou kapitolu tvoří zamyšlení se, jaké výhody přináší evropská společnost českým podnikatelům. Cílem této práce je seznámit se s evropskou společností jako takovou, představit její možnosti, výhody a hlavně poukázat, že kromě klasických a. s., s. r. o., atd. existují na trhu i společnosti SE. Klíčová slova: Societas Europaea, evropská společnost, právní úprava, monistický systém, dualistický systém, ready - made společnosti, evropské právo.
Annotation The theme of this thesis is introducing with multinational trading company Societas Europaea (SE). The first chapter deals with the basic characteristics and history of SE. Furthermore, the work deals with current sources of legislation since the grounding, conditions of origin, headquarter and possibility of relocation to revocation and termination. In the third chapter is describing management options with a composition dualistic and monistic conception incl. employee involvement SE and publicity. In the fourth chapter is presenting a ready - made company and advantages and disadvantages of the services offered. The final chapter is consisting of reflection, the benefits of. European society for czech entrepreneurs. The aim of this work is to introduce to the society as a whole, to present its possibilities, advantages and especially point out that in addition to classical a.s., s.r.o., etc. exist in the market the SE society. Key words: Societas Europaea, European company law, unitary, monism - dualism system, ready - made company, European law.
OBSAH
ÚVOD ........................................................................................................................................................... 7 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ ................................................................................................ 8 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA .................................................................................................. 9 1.1 Societas Europaea (Evropská akciová společnost)................................................................... 9 1.2 Historický vývoj ............................................................................................................................ 10 2 EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ ................................................................... 13 2.1 Prameny práva evropské společnosti ........................................................................................ 13 2.2 Založení SE..................................................................................................................................... 15 2.3 Vznik SE ......................................................................................................................................... 20 2.4 Sídlo SE a jeho přemístění .......................................................................................................... 20 2.5 Zrušení a zánik SE ........................................................................................................................ 22 2.6 Základní kapitál SE ....................................................................................................................... 22 3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ŘÍZENÍ SE ................................................................................ 23 3.1 Monistická koncepce .................................................................................................................... 23 3.1.1 Správní orgán ......................................................................................................................... 24 3.1.2 Předseda správní rady ........................................................................................................... 26 3.1.3 Statutární ředitel..................................................................................................................... 27 3.1.4 Valná hromada SE ................................................................................................................. 27 3.2 Dualistická koncepce ........................................................................................................................ 28 3.2.1 Představenstvo ....................................................................................................................... 29 3.2.2 Dozorčí rada ........................................................................................................................... 30 3.3 Společná ustanovení pro monistický a dualistický systém ................................................... 31 3.4 Zapojení zaměstnanců do záležitostí SE .................................................................................. 32 3.5 Publicita SE .................................................................................................................................... 34 4 READY - MADE společnost .............................................................................................................. 35 4.1 Charakteristika ready - made společnosti ................................................................................. 35 4.2 Vývoj ready - made společností v České republice ............................................................... 36 4.3 Výhody a nevýhody ready - made společností ........................................................................ 37 5 VÝHODY EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI PRO ČESKÉ PODNIKATELE ............................. 38 5.1 Dostat se z vlivu českých úřadů ................................................................................................. 38 5.2 Výběr nejvhodnějšího daňového systému v rámci EU .......................................................... 39 5
5.3 Anonymita ...................................................................................................................................... 39 5.4 Lepší image..................................................................................................................................... 40 5.5 Možnost vybrat vhodný právní systém ..................................................................................... 40 5.6 Využití smluv o ochraně investic uzavřených Českou republikou ..................................... 40 5.7 Úsporu nákladů na správu a řízení ............................................................................................. 40 Seznam použité literatury........................................................................................................................ 43 Odborná literatura: ............................................................................................................................... 43 Právní předpisy: .................................................................................................................................... 43 Odborné a časopisecké články: ......................................................................................................... 43 Internetové zdroje: ............................................................................................................................... 44 Seznam použitých zkratek ...................................................................................................................... 46 Seznam obrázků ........................................................................................................................................ 47 Seznam tabulek ......................................................................................................................................... 47
6
ÚVOD Tato bakalářská práce je zaměřena na představení nadnárodní formy obchodní společnosti Societas Europaea, která byla uvedena v České republice v souvislosti s přistoupením naší země do Evropské unie. Hlavní myšlenkou bylo otevření vnitřního trhu českým podnikatelům, který by jim nabízel široké možnosti, využití nových právních forem, díky kterým by mohli rozvíjet své ekonomické aktivity v rámci celé EU. V rámci EU vznikly tři nové formy nadnárodních evropských společností. Jednou z nich je evropská „akciová“ společnost, další, které stojí za zmínku, jsou evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS) a evropská družstevní společnost (SCE). Hlavním tématem této práce bude evropská akciová společnost, která je nejoblíbenější formou evropské společnosti. Z tohoto důvodu jsem si zvolil dané téma, které je velmi aktuální, SE stále přibývá a Česká republika oproti ostatním zemím, mimo Německa, které je srovnatelné, drží nárůstový trend v zakládání SE. V bakalářské práci se proto zaměřením na historický vývoj SE, její právní úpravu vč. základního kapitálu, organizační struktury ať už formou monistického konceptu či dualistického konceptu. Představím tzv. ready - made společnosti, které nabízí již předzaložené společnosti jako založené mateřské společnosti. Založení společnosti pomocí ready - made společnosti s sebou přináší jisté výhody, ale i nevýhody, které zmíním v kapitole 4.3. Na závěr tj. v kapitole 5 vzniká jakýsi soubor výhod pro českého podnikatele, který by mu přineslo založení evropské společnosti. Přístupy k založení klasické a. s. nebo SE jsou však velmi individuální, ale myslím si, že tato práce by mohla nastínit nové možnosti a přinést širší rozhled o tom, čeho je možné na trhu využít.
7
ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ Podklady k sepsání této bakalářské práce vycházejí z knižní bibliografie, která převážně posloužila k vytvoření teoretických hledisek. K doplnění dalších informací sloužili i internetové odkazy a samozřejmě právní předpisy evropské i české, které posloužily k pochopení právní úpravy SE. Po prostudování všech získaných informací a možností založení SE i pomocí ready made společností byly vyvozeny výhody a nevýhody tohoto založení. A na závěr celkový pohled na to, jaké výhody přináší evropská společnost pro českého podnikatele.
8
1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA 1.1 Societas Europaea (Evropská akciová společnost)
Pod latinským názvem Societas Europaea (SE) se skrývá evropská akciová společnost, jenž je nadnárodní formou akciové společnosti vytvořenou komunitárním právem. Societas Europaea, je také do jisté míry symbolem. Symbolem sjednocené Evropy, naplňující myšlenku Roberta Schumana a Jeana Monneta založit společenství evropských států na hospodářské bázi, která by přinesla Evropě víc, než všechny politické projekty minulých století.1
Hlavním důvodem vzniku evropské společnosti jako nadnárodní právnické osoby bylo usnadnit volný pohyb kapitálu a sjednotit právní formy obchodních společností v rámci celé EU. Evropská společnost představuje stejný druh právnické osoby v jakékoliv zemi. Samotné použití zkratky SE za názvem firmy dodá zakládané společnosti jistou prestiž napříč celou EU bez ohledu na zemi, v níž byla společnost založena.2 V literatuře se uvádí několik pojmů např. evropská společnost, Societas Europaea, evropská akciová společnost nebo zkráceně SE. Všechny tyto termíny označují obchodní společnost - právnickou osobu, jejíž základní kapitál je rozvržen na akcie a která je založena určitým způsobem a za určitých podmínek, které jsou stanoveny pomocí Nařízení Rady (ES/EU) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE).3 Dalším důležitým předpisem je Směrnice Rady č. 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení
1
HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6. 2 iPodnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2015-03-31]. Www.ipodnikatel.cz. Dostupné z WWW:
. 3 Viz Článek 1 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015].
9
zaměstnanců.4
V českém právním řádu je upravena v zákoně č. 627/2004 Sb., o
evropské společnosti. Podle nařízení SE se v členském státě přistupuje ke společnosti stejně, jako by se jednalo o akciovou společnost, která je založena podle práva členského státu, ve kterém sídlí.5
Je nutno upozornit, že možnost vyvíjet činnost pod právní formou SE se netýká pouze členských států Evropské unie, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale také ostatních států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to na základě rozhodnutí Smíšeného výboru Evropského hospodářského prostoru č. 93/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se mění příloha XXII (Právo obchodních společností) Dohody o Evropském hospodářském prostoru. K dnešnímu dni se toto rozšíření působnosti týká Norska, Lichtenštejnska a Islandu.6
1.2 Historický vývoj Za úvodní impuls k vytvoření nadnárodní kapitálové společnosti může být považováno 34. zasedání německých právníků v Kolíně nad Rýnem, kde Karl Geilers požadoval vytvoření nadstátní kapitálové organizace ve formě obchodní společnosti. Návrh Karla Geilerse zůstal nevyslyšen až do roku 1949 a 1952, kdy Rada Evropy předložila dva různé návrhy k vytvoření evropské společnosti.
První požadavky na vytvoření evropské nadnárodní společnosti na půdě Evropských společenství se objevily v roce 1959, kdy francouzský notář Thibièrge na 57. Kongresu notářů Francie a později nizozemský profesor Pieter Sanders navrhovali vytvoření společnosti evropského typu jako doplnění národního akciového práva. Evropská
4
DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo? 2. doplněné a aktualizované vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2005. 485 s. ISBN 80-727-3122-x. 5 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 6 Tamtéž.
10
komise v roce 1959 označila zmíněné požadavky za cenný příspěvek k vytvoření evropské formy obchodní společnosti.
Vytvoření evropské akciové společnosti získalo v následujících letech podporu, především ve Francii; v roce 1962 předložil francouzský Svaz průmyslu návrh Statutu evropské společnosti o 194 článcích, v roce 1965 obdržela Rada ES nótu francouzské vlády, která navrhovala, vytvoření evropské obchodní společnosti uzavřením státní smlouvy všech šesti členů společenství. Komise přijala oba návrhy kladně a pověřila v roce 1966 skupinu odborníků vedenou Sandersem, aby určili, jak by mohla vypadat právní forma evropské akciové společnosti. Forma akciové společnosti byla zvolena proto, že existovala ve všech právních systémem členských států a umožňovala vstup na burzu. Ještě v roce 1966 Sandersova skupina předložila návrh, který měl být podkladem pro uzavření smlouvy o Societas Europaea. Sandersův návrh se později stal základem pro návrh nařízení o Statutu evropské akciové společnosti, který byl předložen Komisí Radě ministrů v roce 1970. Po řadě připomínek Komise návrh přepracovala a předložila jej opět v roce 1975. V Radě nebylo dosaženo shody ani tentokrát, spornými otázkami byly především struktura orgánů, koncernové a daňové právo a rovněž otázka spolurozhodování zaměstnanců.
Další fáze se odehrála v osmdesátých letech. Na zasedání Evropské rady v roce 1985 v Bruselu byla Komise vyzvána k vypracování detailního plánu k zajištění vnitřního trhu. Komise předložila Radě v roce 1985 tzv. Bílou knihu obsahující 279 návrhů zákonů a časový plán jejich přijetí, která rovněž zmiňovala potřebu přijetí evropské akciové společnosti. Po přijetí Jednotného evropského aktu byla Komise v roce 1987 vyzvána k harmonizaci práva obchodních společností s cílem vytvoření evropské společnosti a rychlému přijetí statutu. Po memorandu z roku 1988 vypracovala v roce 1989 zcela nový návrh nařízení o statutu evropské akciové společnosti, který byl doplněn návrhem směrnice o postavení zaměstnanců. Oba návrhy měly být přijaty v tzv. řízení spolupráce. Po kritických připomínkách Komise oba návrhy přepracovala a v roce 1991 opět předložila Radě ministrů, tentokrát již s oddělenou směrnicí o spolurozhodování zaměstnanců. A zatímco samotné nařízení již neobsahovalo úpravu, která vedla dříve k neshodám, tj. např. daňové a koncernové právo, problematika spolurozhodování 11
zaměstnanců
upravená
v
předložené
směrnici
zabránila
přijetí
statutu.
Po 1. lednu 1993, kdy vstoupil v platnost Evropský vnitřní trh, pracovalo několik skupin odborníků z řad ekonomů a právníků na návrhu Societas Europaea. V roce 1995 ocenila skupina vedená Carlo Ciampim potenciál ročních úspor na 30 miliard €. Komise v návaznosti na zveřejněnou Ciampiho zprávu ustanovila skupinu vedenou bývalým viceprezidentem Evropské komise Etiennem Davignomem, která měla za úkol zjistit rozdíly v míněních členských států a navrhnout přijatelný kompromis. Skupina vedená Davignom předložila závěrečnou zprávu v roce 1997, která viděla řešení sporu v zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě i v představenstvu a na místo několika modelů rozhodování zaměstnanců navrhla „záchytné“ pravidlo.
Po předložení Davignovi zprávy přijala k poradě návrh opět Rada ministrů. V roce 1998 byl za britského předsednictví v EU předložen návrh řešící problém spolurozhodování zaměstnanců, s nímž souhlasily všechny členské státy vyjma Španělska. Souhlas Španělska byl získán až v roce 2000 na zasedání Evropské rady prezidentů a předsedů vlády poskytnutím „Option-out“ pravidla a následně byla Rada ministrů vyzvána k přijetí rozhodnutí o vytvoření evropské akciové společnosti do konce roku 2000; stalo se tak 8. prosince 2000. Nařízení o statutu evropské společnosti spolu se směrnicí k doplnění státu evropské společnosti ohledně podílení zaměstnanců bylo Radou ministrů schváleno 8. října 2001. Přijetí směrnice mohlo být ohroženo ještě žádostí na vznesení žaloby podanou Evropským parlamentem, která byla ovšem krátce před uplynutím lhůty k podání žaloby stažena. Dne 8. října 2004, kdy se stane směrnice bezprostředně použitelnou a kdy nejpozději musí vstoupit v platnost potřebné prováděcí zákony jednotlivých členských států, tak může být založena první supranacionální akciová společnost.7
7
KREJSA, Jan. Epravo.cz [online]. 2004 [cit. 2015-03-15]. Epravo. Dostupné z WWW: .
12
2
EVROPSKÁ
SPOLEČNOST
V PRÁVNÍ
ÚPRAVĚ 2.1 Prameny práva evropské společnosti
Vymezení a systém právních předpisů, které upravují evropskou společnost, je velmi složitou problematikou. Základním právním předpisem, jak už bylo uvedeno dříve je Nařízení Rady č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statusu evropské společnosti. Pokud se jedná o záležitosti, které Nařízení č. 2157/2001 neupravuje, použije se národní právní předpis, jenž byl přijat za účelem provedení těch ustanovení nařízení, u nichž je provedení vyžadováno. V České republice je uvedeným předpisem zák. č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění pozdějších předpisů. Tento typ právního předpisu lze považovat za nástroj do té doby v českém právním řádu neznámý. Obsah zákona totiž závisí na znění nařízení a zároveň je nezbytný pro jeho realizaci.8 Následně se použije národní právní úprava pro akciové společnosti dle sídla SE. Nakonec jsou použity stanovy SE, které se uplatní v rozsahu a způsobem platným pro národní akciovou společnost podle sídla SE. K základnímu právnímu předpisu ještě můžeme zmínit Směrnici Rady č. 2001/86/ES, která upravuje postupy jednání a informování zaměstnanců a jejich případné účasti, které jsou využívány na jednotlivé SE. Směrnice také upravuje možnost nevyužití referenčních ustanovení pro případy fúze vzhledem k odlišnostem ve vnitrostátních systémech, které se zabývají zapojením zaměstnanců. Nynější systémy a zvyková praxe účasti na úrovni společností bude zachována úpravou předpisu v zápise do obchodního rejstříku.9 Co se týče českého právního řádu, směrnice zde byla implementována v podobě části druhé zákona o evropské společnosti.
8
Převzato od BREJČEK, Josef a kol. Působení práva EU ve sféře českého obchodního práva. Časopis pro právní vědu a praxi. 2011, roč. 19, č. 4, s. 356-364. ISSN 1210-9126. 9 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropské právo společností: Včetně úplného znění přepisů komunitárního práva. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2004. 536 s. ISBN 80-7273-110-6.
13
Evropská právní úprava pamatuje i na zvláštní případy, kdy vzhledem ke specifikům právních norem upravujících některé oblasti podnikatelské sféry, je nutno tyto normy na SE aplikovat vždy. Pokud se na konkrétní předmět podnikání vztahují speciální právní předpisy vnitrostátního práva, uplatní se na SE stejně, jako na jiné obchodní společnosti založené dle práva konkrétního státu. Toto pravidlo vyplývá z ust. čl. 9 odst. 3 Nařízení č. 2157/2001. Jako příklad lze uvést situaci, kdy by se SE měla stát bankou.10 Výše uvedený popis hierarchie právních norem aplikovaných na SE přináší značné aplikační potíže a je velmi nepřehledný. Právě tato nepřehlednost může být jedním z důvodů, který přináší nepříznivý vliv na atraktivitu SE. Výkladové obtíže se mohou značně projevit v procesu rozhodování o případném založení SE, neboť pochybnosti tohoto druhu se odrážejí v právní jistotě dotčených osob. Navíc je zřejmé, že SE založena v jednom státě se může velmi podstatně lišit od SE, založené ve státě jiném. Tento jev je zapříčiněn zejména subsidiaritou národních právních řádků.11 Pro přehlednost a shrnutí uvádím právní předpisy aplikovatelné na evropskou společnost, které se použijí v následujícím pořadí:12
Obrázek č. 1 Pořadí právních předpisů 10
PETR, Michal. Evropská společnost – 1. část. Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví. Praha: C. H. Beck, 2005, roč. 13, č. 2, s 69-76. ISSN 1210-6410. 11 DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, 1, 886 s. Právnické osoby. ISBN 978-807-3574-307. 12 DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: .
14
2.2 Založení SE
Evropskou společnost lze založit několika způsoby:
fúzí,
vytvořením holdingové společnosti,
vytvořením společnosti dceřiné,
vytvořením dceřiné společnosti existující evropské společnosti,
změnou právní formy společnosti.
Jednotlivé metody budou rozepsány níže.
Evropská společnost, neboli Societas Europaea, může být založena pouze 5 způsoby:
1.
Fúze
SE může být založena fúzí akciových společností uvedených v příloze I Nařízení, založených podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství, jestliže nejméně dvě z nich podléhají právním předpisům různých členských států. Způsob založení evropské společnosti fúzí je vyhrazen výlučně akciovým společnostem a nařízení o SE v tomto směru nepřipouští žádnou výjimku. Výchozím dokumentem fúze je projekt vypracovaný výkonnými orgány fúzujících společností - projekt fúze, který podléhá schválení valnou hromadou. Uskutečnění fúze je podmíněno také získáním osvědčení o splnění všech zákonných podmínek, a to v každém členském státě, jehož právem se řídí některá z fúzujících společností, které bude podkladem pro zápis SE do příslušného rejstříku státu sídla SE. Vydáváním osvědčení v České republice byli pověřeni notáři. Právě popsaný postup otevřel akciovým společnostem z členských států poprvé možnost fúzovat na nadnárodní úrovni, což vzhledem k odlišným právním úpravám obchodních společností v jednotlivých členských státech nebylo dosud bez dalšího
15
možné. Není proto divu, že právě možnost založit SE fúzí bývá často citována jako jeden z nejvýznamnějších přínosů zavedení SE.13
Dvě a více akciových společností z různých členských států mohou provést fúzi sloučením nebo splynutím a vytvořit evropskou společnost. Vznik evropské společnosti fúzí navíc představuje výjimečnou možnost přesunout sídlo stávající společnosti do zvoleného státu EU. Právě z tohoto důvodu je vznik SE fúzí nejčastější variantou vzniku Societas Europaea. Frekventovanou variantou je fúze české a slovenské společnosti s výslednou evropskou společností sídlící na Kypru či v jiné daňově příznivé destinaci.14
Česká a. s. fúze
Kyperská SE
Vznik fúzí splynutím nebo sloučením
Slovenská a. s.
Obrázek č. 2 Fúze15
2.
Vytvoření holdingové společnosti
Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným uvedené v příloze II nařízení o SE, založené podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství, mohou usilovat o založení holdingové SE za předpokladu, že nejméně dvě z nich se řídí právem různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou
13
DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: . 14 Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: . 15 Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: .
16
společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě. Princip založení holdingové SE spočívá v tom, že akcionáři, resp. společníci zúčastněných společností (promotorských společností), vloží své podíly, které musí představovat více než 50 % hlasovacích práv, do základního kapitálu SE a stanou se tak jejími akcionáři. Zúčastněné společnosti při tom nezanikají, ale původní společníci je ovládají prostřednictvím nově vzniklé holdingové evropské společnosti. Výchozím dokumentem pro založení holdingové SE je i zde projekt založení vypracovaný výkonnými orgány promotorských společností a schválený jejich valnými hromadami.16
Nově založená SE
Mateřská SE 100 % dcery Česká a. s.
Slovenská a. s.
Obrázek č. 3 Vytvoření holdingové společnosti17
3.
Vytvoření dceřiné společnosti
Základní ustanovení upravující založení dceřiné evropské společnosti stanoví, že společnosti ve smyslu čl. 48 ES a jiné veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby, založené podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství, mohou založit dceřinou společnost SE upsáním jejích akcií, jestliže nejméně dvě z nich se řídí právem různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě.
16
DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: . 17 Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: .
17
Z pohledu možných zakladatelů je založení dceřiné SE (neboli joint-venture SE) bezesporu nejdostupnější formou. Upisování akcií se mohou účastnit kterékoli právnické osoby veřejného i soukromého práva založené podle práva některého z členských států. Postup při založení nařízení neupravuje, pouze odkazuje na právo společností a ostatních právnických osob účastnících se založení. Bude-li dceřiná SE sídlit v České republice, použijí se přiměřeně ustanovení ZOK o založení akciové společnosti.18
Slovenská spol.
Nové založení SE dceřiná společnost
Česká spol.
Dceřiná SE
Obrázek č. 4 Vytvoření dceřiné společnosti19
4.
Změna právní formy
Akciová společnost založená podle práva členského státu, která má sídlo a správní ústředí ve Společenství, může být přeměněna na SE, pokud má alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu. Obdobně jako proces zakládání SE fúzí, je i založení změnou právní formy vyhrazeno výlučně akciovým společnostem. Dle výslovného ustanovení nařízení o SE nedochází při tomto procesu k zániku akciové společnosti a vzniku nového subjektu, ale pouze ke změně vnitřních poměrů měnící se společnosti. Hlavním dokumentem je opět projekt přeměny vypracovaný orgány měnící se společnosti a schválený její valnou hromadou.20
18
DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: . 19 Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: . 20 DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: .
18
Česká SE
Česká a. s.
100 % dcera
100 % dcera Slovenská a. s.
Slovenská a. s.
Obrázek č. 5 Změna právní formy21
5.
Dceřiná společnost jiné Societas Europaea
Evropská společnost může bez omezení zakládat jiné SE společnosti.22
Česká SE
Dceřiná SE1
Dceřiná SE2
Dceřiná SE3
Obrázek č. 6 Dceřiná společnost jiné SE23
21
Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: . 22 Tamtéž. 23 Tamtéž.
19
2.3 Vznik SE
Vznik evropské společnosti upravuje článek 16 odst. 1, kde je stanoveno: „SE nabývá právní subjektivity dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku uvedeného v článku 12.“ 24 Tato možnost je vázána na předchozí existenci již založené společnosti nebo společností. Právní úprava tedy neumožňuje, aby SE vznikaly tzv. „na zelené louce.“ Dalším nutným předpokladem je přítomnost nadnárodního prvku např. v podobě zahraniční dceřiné společnosti. Je tedy zřejmé, že podmínky pro založení SE nemůže splnit zdaleka kterákoliv společnost mající sídlo a správní ústředí v Evropské unii, ale pouze ta, jež naplní požadavky uložené v čl. 2 Nařízení č. 2157/2001.25
2.4 Sídlo SE a jeho přemístění
Ve vztahu k sídlu SE obsahuje nařízení pouze stručné ustanovení, které stanoví, že sídlo SE se musí nacházet ve stejném členském státě jako její správní ústředí a že členský stát může kromě toho uložit evropské společnosti zapsané do rejstříku na jeho území povinnost mít své správní ústředí a sídlo na stejném místě. Nařízení o SE neupravuje otázku, zda vznikající SE musí mít své sídlo ve stejném státě jako zakladatelské společnosti. Dle převládajícího právního názoru může být evropská společnost umístěna do kteréhokoli členského státu, bez ohledu na sídla zakládajících společností. Je-li ovšem evropská společnost zakládána přeměnou existující akciové společnosti, uplatní se omezení, které přemístění sídla zároveň s přeměnou na SE výslovně zakazuje. V tomto případě tedy sídlo evropské společnosti musí zůstat ve státě sídla původní akciové společnosti. Dalším často uváděným přínosem evropské společnosti je vedle již zmiňovaného umožnění nadnárodních fúzí skutečnost, že SE může přemístit své sídlo do jiného členského státu, aniž by tím došlo k jejímu zániku a vytvoření nové právnické osoby. To dosud nebylo bez dalšího možné, jelikož převážná většina právních řádů členských 24
Viz Článek 16 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 25 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo? 2. doplněné a aktualizované vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2005. 485 s. ISBN 80-727-3122-x.
20
států podmiňovala přemístění sídla likvidací společnosti a jejím následným znovuzaložením. Přemístění sídla evropské společnosti je tedy založeno na zachování její právní osobnosti za současné změny práva, jímž se SE řídí. Proces přemístění upravuje jak nařízení, tak zákon o SE. Východiskem je zpracování projektu přemístění sídla výkonným orgánem společnosti a jeho zveřejnění spolu se zprávou o přemístění, která vysvětlí všechny právní i ekonomické aspekty přemístění sídla a jeho důsledky pro akcionáře, věřitele a zaměstnance. Dalším předpokladem přemístění je přijetí rozhodnutí o přemístění sídla valnou hromadou společnosti a získání osvědčení potvrzujícího splnění všech formalit, tedy zejména splnění požadavků ve vztahu k ochraně minoritních akcionářů a věřitelů SE, které v České republice vydává notář. Teprve na základě osvědčení vydaného příslušným orgánem státu původního sídla je možné obrátit se na rejstřík cílového státu s návrhem na zápis SE. Přemístění sídla nabývá účinnosti dnem, ke kterému je evropská společnost zapsána do rejstříku příslušného pro nové sídlo. Rejstřík, který provede zápis nového sídla, oznámí tuto skutečnost rejstříku starého sídla, který provede výmaz původního zápisu. Zveřejněním nového zápisu je zápis nového sídla účinný vůči třetím osobám. Dokud však nebyl zveřejněn výmaz SE z rejstříku v zemi původního sídla, mohou se třetí osoby nadále dovolávat původního sídla, neprokáže-li SE, že těmto třetím osobám bylo nové sídlo známo. Ani po zveřejnění zápisu o přemístění sídla ovšem nejsou vazby evropské společnosti na zemi původního sídla zcela zpřetrhány. Věřitelům pohledávek vzniklých před účinností přemístění sídla je dána možnost žalovat SE v tom členském státě, odkud právě přesídlila. Kromě toho ke změně sídla evropské společnosti nemůže dojít tehdy, je-li společnost v likvidaci, jestliže vůči ní bylo zahájeno řízení o prohlášení konkurzu nebo je-li vůči ní vedeno jiné obdobné řízení.26
26
DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: .
21
2.5 Zrušení a zánik SE
Dle Nařízení rady ES č. 2157/2001 čl. 63 ve věcech zrušení, likvidace, úpadku, zastavení plateb a podobných postupů se SE řídí právními předpisy, které by se vztahovaly na akciovou společnost založenou podle práva členského státu, ve kterém se nachází její sídlo, včetně ustanovení o rozhodování valné hromady.27 Aniž jsou dotčena ustanovení vnitrostátních právních předpisů vyžadující další zveřejnění, zveřejňuje se v souladu s článkem 13 zahájení a ukončení řízení o zrušení, likvidaci, úpadku nebo zastavení plateb a každé rozhodnutí o pokračování v činnosti.28
2.6 Základní kapitál SE
SE je kapitálovou obchodní společností, která má stejnou finanční strukturu jako akciová společnost. Základní kapitál SE je rozvržen na akcie. Každý akcionář ručí jen do výše svého upsaného základního kapitálu.29 Dle ust. čl. 4 odst. 1 Nařízení č. 2157/2001
se základní kapitál SE vyjadřuje v eurech. 30 Pokud se na kterýkoli
členský stát nevztahuje třetí etapa hospodářské a měnové unie, může uplatnit na SE se sídlem na svém území stejné předpisy, které uplatňuje na akciové společnosti řídící se jeho právem, pokud jde o vyjádření jejího základního kapitálu. SE však může v každém případě vyjádřit svůj kapitál také v eurech. V tom případě je přepočítacím koeficientem mezi národní měnou a eurem přepočítací koeficient, který platil poslední den měsíce, který předcházel založení SE.31 Základní kapitál Evropské společnosti je ve výši 120.000 EUR. Je rozložen na akcie a každý akcionář ručí za závazky společnosti do výše upsaného kapitálu.32
27
Viz Článek 63 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 28 Viz Článek 65 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 29 Viz Článek 1 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 30 Viz Článek 4 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 31 Viz Článek 67 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 32 Evropská společnost (Societas europaea) SE [online] 2013 [cit. 2015-03-18]. Management mania. Dostupné z WWW: .
22
3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ŘÍZENÍ SE Jednou z výhod evropské akciové společnosti je její struktura řízení a správy. Nařízení o SE umožňuje využití jak monistického modelu, tak i modelu dualistického. Akcionáři si tím pádem mohou zvolit, zda uspořádají evropskou akciovou společnost podobně jako tuzemskou akciovou společnost, to znamená s představenstvem jako statutárním exekutivním orgánem a s dozorčí radou nebo podle monistického modelu, ve kterém je společnost spravována jediným orgánem, kterým je správní rada. Ta slučuje funkce exekutivy a dozoru. Tento model je nejčastěji využit v anglosaských zemích, v Itálii a Francii. V případě, že jeden z uvedených modelů není znám v akciovém právu členských států, jsou povinny jej upravit speciálně pro evropskou společnost.33 Nařízení o SE tuto problematiku upravuje v článcích č. 43 - 51.
3.1 Monistická koncepce
Prvním vývojově starším a rozšířenějším modelem organizační struktury akciové společnosti je model monistický. Uplatňuje se především v angloamerickém právním prostředí, tedy v právních řádech systému common law. S monistickým systémem se lze ale také setkat v právních řádech zemí příslušejících ke kontinentálnímu právnímu systému (tedy zemí, kterou jsou svou právní kulturou České republice bližší). Konkrétně jde např. o Francii, Itálii, Švýcarsko nebo Rusko. Svého uplatnění došel ale také např. v Japonsku. V organizační struktuře monistického modelu se nepočítá s dozorčí radou. Funkce řízení i dozoru jsou spojeny u jediného orgánu. Ten může být nazýván různě. Nicméně působnost, která je mu svěřena, je i přes dílčí odlišnosti vyplývající z různosti jednotlivých právních řádů obdobná.34
33
DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 34 ŘEHÁČEK, Oldřich. Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2010, 184 s. ISBN 978-80-7400-346-2.
23
Základní odlišností, již se organizační struktura monistické společnosti liší od té dualistické, je konstrukce spojení orgánu právního a řídícího s orgánem dozorčím. Takto koncipovaný složený orgán je nazýván správní radou. Vrcholným orgánem je stejně jako v případě druhého systému valná hromada, jež volí správní radu.35 Pro lepší orientaci přikládám grafické znázornění.
Obrázek č. 7 Monistický systém správy a. s.36
3.1.1 Správní orgán
Správní orgán plní dle čl. 43 odst. 1 Nařízení č. 2157/2001 funkci orgánu řídícího. Nařízení umožňuje členským státům, aby stanovily, že za každodenní vedení společnosti odpovídá výkonný ředitel nebo výkonní ředitelé, a to za stejných podmínek, za jakých toto umožňují akciovým společnostem se sídlem na jejich území. Jelikož až 35
DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, 1, 886 s. Právnické osoby. ISBN 978-807-3574-307. 36 Zdroj: .
24
do doby přijetí evropské úpravy SE nebyla na území České republiky monistická struktura řízení známa, jsou tyto záležitosti pojaty do zákona o evropské společnosti. K podobnému vývoji koneckonců došlo i ve státech jako je Slovensko, Německo nebo Rakousko.37 Je zajímavé, že Slovensko, které je státem s podobným právním řádem, jakým je český, označuje, jako výlučný správní orgán SE pouze správní radu, za kterou je oprávněn jednat každý člen, pokud není ve stanovách určeno jinak.38
Možnosti organizačních struktur: -
Klasický model, jenž je charakteristický pro americký corporate governance a spojuje funkci předsedy správní rady a funkci statutárního ředitele. Statutární ředitel je tedy statutárním orgánem společnosti a zároveň disponuje i jednatelským oprávněním. V této podobě organizace monistické SE mají zbývající členové správní rady postavení podobné dozorčí radě dualistické SE.
-
Oddělený model, jenž funkci předsedy správní rady a statutárního ředitele odlišuje. Statutární ředitel se tedy zabývá obchodním vedením SE a je jejím statutárním orgánem. Oproti tomu pozice předsedy správní rady se nijak dramaticky neliší od postavení jejího řádného
člena
a
jeho
funkce
má
tak
povahu
převážně
reprezentativní
a koordinační.39
Správní rada rozhoduje o všech záležitostech, které nemá vyhrazeny valná hromada. Hlavním úkolem tohoto orgánu je kontrola provozu, řízení a hospodaření SE. Správní rada má v ČR stanoven minimální počet členů a to jsou tři. Maximální počet členů správní rady je osmnáct. V případě, že SE podléhá dle nařízení o SE účasti zaměstnanců, pak budou členy správní rady a zástupci zaměstnanců. Podmínky pro členství ve správní radě jsou shodné s podmínkami pro členství v představenstvu akciové společnosti.40
37
DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 38 HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6. 39 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropské právo společností: Včetně úplného znění přepisů komunitárního práva. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2004. 536 s. ISBN 80-7273-110-6. 40 Zákon č. 627/2004 Sb. ze dne 11. listopadu 2004 evropské společnosti.
25
3.1.2 Předseda správní rady
Dle zákona o obchodních společnostech a družstev č. 90/2012 Sb. § 461: (1) Správní rada volí a odvolává svého předsedu. Funkční období předsedy nesmí přesáhnout délku jeho funkčního období jako člena správní rady. (2) Předsedou správní rady může být jen fyzická osoba. (3) V případě dočasné nezpůsobilosti předsedy vykonávat funkci může správní rada dočasně pověřit výkonem funkce předsedy jiného svého člena; odstavec 2 se použije obdobně.41 Dle § 461 Zákona o obchodních společnostech a družstev č. 90/2012 Sb., je správní rada kolektivním orgánem i když zákon umožňuje, aby byla pouze jednočlenná. Ze třetího odstavce § 461 vyplývá, že předseda správní rady musí být zároveň i jejím členem. Nepřipadá tedy v úvahu volba externího předsedy. Rozhodující hlas mu mohou svěřit stanovy společnosti. Předsedou správní rady může být pouze osoba fyzická. Ostatní členové správní rady mohou být osoby jak fyzické, tak i právnické. Na rozdíl od dualistické struktury, kde může být předsedou představenstva i předsedou dozorčí rady jak fyzická, tak i právnická osoba, u monistické struktury je požadavek jasně daný pouze na fyzickou osobu.
Dle zákona o obchodních společnostech a družstev č. 90/2012 Sb. § 462: (1) Předseda správní rady organizuje a řídí její činnost a dohlíží na řádný výkon funkce správní radě podřízených orgánů společnosti. O svých poznatcích a o činnosti správní rady informuje valnou hromadu. (2) Předseda správní rady zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti statutárnímu řediteli. Je-li předseda správní rady současně statutárním ředitelem, zastupuje společnost jiný správní radou určený člen.42
41
Zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 25. 3. 2015]. 42 Tamtéž.
26
Funkce
předsedy
správní
rady
je
z výše
uvedeného
ustanovení
spojena
s administrativními povinnostmi a se zajišťováním efektivního fungování správní rady obecně. Předseda správní rady není samostatným orgánem společnosti, sice se jeho pozice liší od pozic členů správní rady, ale jedná se jen o odlišnosti, které jsou pro předsedy správních rad typické.
3.1.3 Statutární ředitel
Statutárnímu řediteli je pak zákonem dle ustanovení § 463 ZOK svěřeno obchodní vedení společnosti s tím, že je povinen řídit se jeho základním zaměřením určeném správní radou. Statutární ředitel je, jakožto nositel obchodního vedení, povinen jednat s péčí řádného hospodáře a odpovídá za způsobenou újmu obdobně jako členové představenstva. Na jeho postavení se pak přiměřeně použijí zákonná ustanovení o představenstvu. Stejně jako v případě předsedy správní rady, i statutárním ředitelem může být pouze osoba fyzická a vzhledem k tomu, že zákon umožňuje kumulaci funkce statutárního ředitele s funkcí předsedy správní rady, v konečném důsledku tedy může nastat situace, kdy společnost bude řídit jediný člověk jakožto člen správní rady, který zároveň zastává funkci statutárního ředitele. Poněkud nedostatečně zodpovězenou však zůstává otázka, kdo, resp. který orgán struktury vnitřního řízení statutárního ředitele vlastně do jeho funkce volí, neboť ustanovení § 463 ZOK v odstavci prvním toto svěřuje do působnosti správní rady, zatímco ustanovení § 421 ZOK stanovující působnost valné hromady, volbu a odvolání statutárního ředitele svěřuje právě valné hromadě. Jde tedy o přímý rozpor zákonných ustanovení, který staví zakladatele akciových společností do určité právní nejistoty a do budoucna bude nutné, aby se zákonodárce s tímto nějakým způsobem vypořádal. 43
3.1.4 Valná hromada SE
43
ŠPERKOVÁ, Mgr. Kateřina. Systém vnitřní struktury akciové společnosti po rekodifikaci - dualistická a monistická struktura řídících orgánů [online]. 2014. Dostupné z WWW: .
27
Je nejvyšším orgánem společnosti, u kterého nezáleží, jestli je zaveden systém dualistický nebo monistický. Většina ustanovení v řízení valné hromady se odkazuje na vnitrostátní úpravu, v České republice má valná hromada stejné práva a povinnosti jako valná hromada akciové společnosti. Její pravomoci, stejně jako postavení akcionářů se řídí zákonem a stanovami společnosti.44
3.2 Dualistická koncepce
Druhým systémem řízení a správy akciové společnosti je systém dualistický. Ten se objevil jako reakce na nedostatky monistického systému. Hlavní problém monistické koncepce je totiž spatřován v tom, že jeden a tentýž orgán zajišťuje řízení a obchodní vedení společnosti a zároveň má povinnost na provádění těchto činností dohlížet. Zvláště palčivý je pak tento nedostatek v případě, kdy předseda tohoto orgánu je zároveň nejvyšší osobou v hierarchii managementu. V dualistické koncepci se lze proto setkat vedle valné hromady s dalšími dvěma povinně zřizovanými orgány představenstvem a dozorčí radou. Lze obecně konstatovat, že dualistická organizační struktura je založena na rozdělení funkcí mezi orgány tak, že představenstvu náleží řízení a obchodní vedení společnosti a dozorčí radě převážně kontrolní činnost. Funkční období pak činí maximálně 6 let. Tento model lze v současné době nalézt v řadě evropských právních řádů. Typický je pro Německo, ale lze se s ním setkat např. také v Rakousku, Řecku nebo Nizozemsku.45
Struktura akciové společnosti s dualistickým modelem řízení:
nejvyšší orgán společnosti
-
VALNÁ HROMADA
řídící orgán
-
PŘEDSTAVENSTVO
kontrolní orgán
-
DOZORČÍ RADA
44
Valná hromada SE - Evropské společnosti (Evropská společnost) [online]. 2014. [cit. 2015-03-22]. ASB GROUP. Dostupné z WWW: < http://www.evropskaspolecnostaab.cz/index.php/valna-hromada>. 45 ŘEHÁČEK, Oldřich. Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2010, 184 s. ISBN 978-80-7400-346-2.
28
Stěžejní právní normy týkající se dualistického systému aplikovaného na SE jsou zahrnuty v Nařízení č. 2157/2001. Úprava obsažena v čl. 39 - 42 tohoto Nařízení je však pouze rámcová s tím, že se předpokládá její doplnění národními pravidly, a to na základě zmocnění dle č. 9 Nařízení.46
3.2.1 Představenstvo
Oproti české právní úpravě řízení akciové společnosti existuje odchylka, která je obsažena v čl. 39 odst. 2 Nařízení č. 2157/2001, která zní: „Člena nebo členy řídícího orgánu jmenuje a odvolává dozorčí orgán. Členský stát však může vyžadovat nebo umožnit, aby ve stanovách bylo stanoveno, že člena nebo členy řídícího orgánu jmenuje a odvolává valná hromada za stejných podmínek, jaké platí pro akciové společnosti se sídlem na jeho území.“47 Česká republika využila možnosti upravení volby členů představenstva valnou hromadou ve stanovách SE.48 Zajímavostí dualistického modelu je možnost prolomení charakteristického znaku, ve kterém je jasně dáno oddělení řídícího orgánu od orgánu dozorčího dle ust. čl. 39 odst. 3, věta druhá Nařízení č. 2157/2001: „Dozorčí orgán však může jmenovat jednoho ze svých členů, aby jednal jako člen řídícího orgánu v případě, že toto místo není obsazeno. Po tuto dobu se pozastavují funkce dotyčné osoby jako člena dozorčího orgánu.“49 V českém prováděcím zákoně se uvádí omezená doba do data, kdy se bude konat nejbližší zasedání dozorčí rady. Funkce člena dozorčího orgánu však plyne i v této době a pozastaven je pouze její výkon, tudíž zde fakticky dochází k souběhu dvou funkcí ve společnosti.50 Významným specifikem české SE je fakt, že její představenstvo může být vzhledem k nevyužití zmocnění dle čl. 39 odst. 4 Nařízení č. 2157/2001 českým zákonodárcem i 46
HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6. 47 Viz Článek 39 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 48 Zákon č. 627/2004 Sb. ze dne 11. listopadu 2004 evropské společnosti. 49 Viz Článek 39 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 50 DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, 1, 886 s. Právnické osoby. ISBN 978-807-3574-307.
29
jednočlenné. Počet členů tohoto orgánu, ať už minimálně nebo maximální, je totiž plně ponechán na obsahu stanov SE.51 Osobně si myslím, že právě tento aspekt je jedním z důležitých důvodů, který motivuje subjekty na českém a evropském trhu při volbě formy podnikání k volbě SE. Při optimalizaci organizační struktury totiž dochází k výhodám jak ekonomickým, tak i praktickým.
Dle čl. 39 odst. 1 Nařízení č. 2157/2001 „Řídící orgán odpovídá za řízení SE“
52
Z tohoto ustanovení vyplývá, že není obecně dovoleno, aby kdokoliv dával tomuto orgánu k řízení společnosti pokyny. Z tohoto pravidla existují však dvě výjimky. První z nich může vyplývat z koncernového práva, druhá se týká schvalování určitých kroků dozorčím orgánem.53
3.2.2 Dozorčí rada
Dle čl. 40 Nařízení č. 2157/2001 Dozorčí orgán dohlíží na práci řídícího orgánu. Není oprávněn sám řídit SE. Členy dozorčího orgánu jmenuje valná hromada. Členové prvního dozorčího orgánu však mohou být jmenováni stanovami. To platí, aniž je dotčen čl. 47 odst. 4 nebo úprava účasti zaměstnanců uzavřená podle směrnice 2001/86/ES.54 V Nařízení č. 2157/2001 stejně jako v případě řídícího orgánu SE není stanoven minimální ani maximální počet členů. V Zákoně o evropské společnosti se na tento případ také nepamatuje, tudíž SE se sídlem v České republice může zastávat pouze jeden člen dozorčí rady a jeden člen představenstva. Funkční období je stejně jako u řídícího orgánu maximálně šestileté a musí jej upravovat stanovy SE.
51
DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 52 Viz Článek 39 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015] 53 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 54 Viz Článek 40 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]
30
Dle čl. 41 Nařízení č. 2157/2001 řídící orgán informuje dozorčí orgán nejméně jednou za tři měsíce o průběhu a předpokládaném vývoji podnikání SE. Kromě pravidelných informací podává řídící orgán dozorčímu orgánu neprodleně informace o událostech, které by mohly mít na SE, významný vliv. Dozorčí orgán může provést nebo nechat provést jakákoli šetření potřebná k výkonu jeho povinností. Každý člen dozorčího orgánu je oprávněn se dozvědět veškeré orgánu podané informace.55
3.3 Společná ustanovení pro monistický a dualistický systém
Členové orgánů SE jsou jmenováni na dobu určenou ve stanovách, která však nesmí přesahovat šest let. S výhradou případných omezení uvedených ve stanovách mohou být členové orgánů opětovně jmenováni jednou či vícekrát na dobu stanovenou v předchozí větě. Nestanoví-li nařízení o SE nebo stanovy jinak, platí pro usnášeníschopnost a rozhodování v orgánech SE tato pravidla:
usnášeníschopnost: musí být přítomna nebo zastoupena nejméně polovina členů,
rozhodování: většinou přítomných nebo zastoupených členů.
Nestanoví-li stanovy jinak, má předseda každého orgánu v případě rovnosti hlasů rozhodující hlas. Členové řídících, dozorčích a správních orgánů SE odpovídají společnosti za ztrátu nebo škodu, která vznikla SE v důsledku porušení jim uložených právních, ze stanov vyplývajících nebo jiných povinností, v souladu s předpisy vztahujícími se na akciové společnosti v členském státě, ve kterém se nachází sídlo SE.56 Po vysvětlení monistického a dualistického systému přikládám grafické znázornění těchto systémů ve srovnání s akciovou společností.
55
Viz Článek 40 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015] 56 DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: .
31
Tabulka č. 1 Srovnání akciové společnosti a evropské společnosti57 Evropská společnost Dualistický Monistický systém systém 1 a více členů 1 a více členů 3 a více členů správní statutární 1 akcionář představenstva představenstva rady orgán (představenstvo, 3 a více členů 1 a více členů 3 a více členů správní správní rada) více akcionářů představenstva představenstva rady bez ohledu na 3 a více členů 1 a více členů ● dozorčí orgán počet dozorčí rady dozorčí rady akcionářů bez ohledu na základní 2.000.000,- Kč 120.000,- EUR 120.000,- EUR počet kapitál akcionářů Akciová společnost
3.4 Zapojení zaměstnanců do záležitostí SE
Participace zaměstnanců na řízení evropské společnosti sehrává zásadní roli při jejím zakládání. Právě problematika míry a rozsahu participace zaměstnanců po léta blokovala přijetí nařízení o SE, neboť existovaly zásadní názorové rozdíly mezi zastánci a odpůrci zapojování zaměstnanců do spolurozhodování v rámci evropské společnosti. Kompromis řešení umožnil až tzv. Davignonův kompromis z roku 1997, který se odrazil ve formulaci textu směrnice o SE. Samotné nařízení o SE pouze předepisuje v čl. 12 odst. 2, že evropská společnost nemůže být založena do té doby, než je otázka zapojení zaměstnanců vyřešena v souladu s ustanoveními směrnice o SE. Směrnice byla do českého právního řádu implementována ustanovením § 46 až 62 zákona o SE.58 Zapojení zaměstnanců je definováno jako informování, projednání nebo účast zástupců zaměstnanců při řízení a rozhodování o záležitostech SE.59
Směrnice zahrnuje tedy celkem tři formy zapojení, kterými jsou:
57
HRUBÝ & BUCHVALDEK, v.o.s., advokátní kancelář. Hrubý &Buchvaldek Corporate Solutions. [online]. 2012, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: . 58 SIROTKOVÁ, Ing. Jana. Epravo.cz. Participace zaměstnanců na řízení evropské společnosti [online]. 2007. Dostupné z WWW: . 59 HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6.
32
informování,
jímž
se
rozumí
poskytování
informací
zaměstnancům
(prostřednictvím k tomu určeného orgánu nebo zástupců zaměstnanců) o záležitostech samotné SE, a kterékoli z jejích dceřiných společností nebo závodů nacházejících se v jiném členském státě nebo které překračují pravomoci rozhodovacích orgánů v jednotlivém členském státě,
projednání, kterým se rozumí navázání dialogu mezi zaměstnanci (prostřednictvím k tomu určeného orgánu nebo zástupců zaměstnanců) a příslušným orgánem SE, a to tak, aby zaměstnanci měli možnost vyjádřit na základě poskytnutých informací, své stanovisko k plánovaným opatřením,
účast, kterou se rozumí vliv zaměstnanců (prostřednictvím k tomu určeného orgánu nebo zástupců zaměstnanců) na záležitosti společnosti, a to na základě práva volit nebo jmenovat některé členy dozorčího nebo správního orgánu společnosti nebo na základě práva doporučovat nebo zamítat jmenování členů dozorčího nebo správního orgánu společnosti.60
Všechny formy zapojení předpokládají, že zaměstnanci budou vůči příslušným orgánům SE zastupováni zvláštním orgánem (výbor zaměstnanců), který bude organizován podle části 1 přílohy ke směrnici, nedohodnou-li se zaměstnanci s SE jinak.61
60
DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: . 61 HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6.
33
3.5 Publicita SE
Články 12 a 14 Nařízení o SE se týkají zápisu evropské společnosti do příslušného rejstříku a publikace údajů. Článek 12 odst. 1 Nařízení o SE stanoví, že každá SE se zapisuje v členském státě, ve kterém má sídlo, do rejstříku určeného právními předpisy členského státu v souladu s článkem 3 první směrnice Rady (68/151/EHS) ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření za účelem dosažení jejich rovnocennosti ve Společenství, které jsou vyžadovány v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 odst. 2 Smlouvy, na ochranu zájmů společníků a třetích osob.62
Kromě publikace údajů na národní úrovni upravuje nařízení o SE také povinnost zveřejnit oznámení o zápisu nebo výmazu evropské společnosti z rejstříku a o přemístění sídla SE v Úředním věstníku evropských Společenství. Oznámení musí být Úřadu pro úřední tisky Společenství doručeno nejpozději do jednoho měsíce po zveřejnění v členském státě, ve kterém má SE sídlo a musí obsahovat následující údaje:
firmu SE,
spisovou značku zápisu,
datum a místo zápisu SE do rejstříku,
datum, místo a název zveřejnění,
sídlo SE,
předmět podnikání SE.
Povinnost sdělit údaje Úřadu pro úřední tisky Společenství ukládá zákon o SE, rejstříkovému soudu, který tak učiní na náklady navrhovatele.63
62
Viz Článek 12 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015] 63 DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: .
34
4 READY - MADE společnost Jednou z osvědčených možností založení společnosti je koupě již předzaložené společnosti od firem, které nabízí společnost nejprve jako založenou mateřskou společnost.
4.1 Charakteristika ready - made společnosti
Ready - made společnost neboli předzaložená společnost je firma, která je zapsaná v obchodním rejstříku, má název, sídlo, jednatele, identifikační číslo a také plně splacený základní kapitál. Společnost však nevyvíjí žádnou obchodní činnost, je založena pouze za účelem prodeje konečnému zákazníkovi. Ten, kdo předzaloženou společnost koupí, se vyhne zdlouhavému administrativnímu procesu, který zakládání společností provází. Ready - made společnosti jsou někdy také označovány jako skořápky, z anglického názvu shell company. Firmy, jež se zabývají prodejem ready - made společností nabízejí jak akciové společnosti, tak společnosti s ručením omezeným a i evropské společnosti. Předregistrované obchodní společnosti splňují všechny zákonem stanovené podmínky (od určení předmětu podnikání a registraci k dani z příjmu právnických osob po splacení základního kapitálu), nemají žádné závazky a nevyvíjely žádnou obchodní činnost. Při koupi předzaložené společnosti si zákazník může vybrat nejen předmět podnikání, ale také její historii, tedy dobu po jakou společnost je zapsána v obchodním rejstříku. Společnosti s historií se taktéž rozumí společnost, která má účetní historii - taková společnost je vhodná pro získání bankovních úvěrů, státních dotací či jiných půjček. Ready - made společností je možné disponovat od okamžiku konání valné hromady společnosti, kdy dojde k odvolání současného jednatele - zvolení nového a k souhlasu s převodem obchodního podílu. Valná hromada se často (není to však pravidlem) koná prostřednictvím notářského zápisu. Zápis změn do obchodního rejstříku pak trvá minimálně 5 pracovních dnů. 35
V České republice existuje široká nabídka poskytovatelů ready - made společností, kdy jejich počet mezi lety 2007 a 2012 vzrostl z 20 na cca. 100.
4.2 Vývoj ready - made společností v České republice
2001 V České republice se poprvé objevil prodej tzv. ready-made společností.
2001 - 2002 Počty prodaných ready-made společností se pohybovaly v řádu desítek a na trhu je nabízel jediný profesionální prodejce.
2003 Prodeje začaly stoupat, a to i díky vstupu nových společností, které se prodejem ready-made firem zabývaly.
2004 - 2006 V tomto období již bylo na českém trhu prodáno přes 2 500 ready - made společností, přičemž službu využívaly především advokátní kanceláře, investiční a developerské společnosti. Zájem pomalu projevuje i širší podnikatelská veřejnost.
2007 Došlo k razantnímu nárůstu prodejů v důsledku očekávání daňové reformy (zejména v oblasti daně z příjmů fyzických osob). Prodáno bylo na 2 000 ready made společností. Při porovnání údajů agentury ČEKIA o všech zapsaných s. r. o. a a. s. v roce 2007 byl podíl ready -made společností na celkovém počtu zapsaných společností 11 %. V tomto roce se v České republice začala jako první v Evropě prodávat SE jako předzaložená společnost. V letech následujících prodej těchto společností v ČR stoupal a SE se stala oblíbenou právní formou při zakládání společnosti. V roce 2008 vzniklo v Česku 97 takových společností, přičemž v celé Evropě existovalo ke konci roku 2007 jen málo přes sto firem typu SE.
2008 Hlavním důvodem poklesu odbytu akciových forem bylo prodloužení tzv. časového testu pro osvobození od daně z příjmů z prodeje akcií z šesti měsíců na pět let. V roce 2008 bylo prodáno 2 600 ready - made společností. Značnou část 36
klientely již tvoří (kromě tradičních odběratelů) i široká podnikatelská veřejnost jako např. osoby zahajující podnikání či podnikatelé fungující dosud jako OSVČ.
2011 Ke konci roku 2011 došlo ke zvednutí poplatků spojených se zápisem do obchodního rejstříku. Poplatek za zápis změn do obchodního rejstříku se zvedl o 1.000,- Kč na celkem 2.000,- poplatek za prvozápis společnosti s ručením omezeným se zvedl o 1.000,- Kč na celkem 6.000,- Kč a poplatek za prvozápis akciové společnosti se zvedl o 7.000,- Kč na celkem 12.000,- Kč.
2012 V březnu byla spuštěna nová aplikace obchodního rejstříku v návaznosti na nový interní systém rejstříkových soudů, od kterého si Ministerstvo spravedlnosti slibovalo zrychlení zápisů do obchodního rejstříku. Realitou však je pravý opak a nový systém průměrnou lhůtu zápisu zatím prodloužil. V plánu je vytvoření online formulářů k zápisu do Obchodního rejstříku.
2014 Začátkem roku 2014 byla upravena možnost mít základní kapitál u společností ve výši 1,- Kč.64
4.3 Výhody a nevýhody ready - made společností
Zdaleka největší výhodou je rychlost zahájení podnikání. Jednat jménem společnosti je možné prakticky ihned po koupi a jmenování statutárního orgánu. K převodu obchodního podílu dochází bezprostředně po podpisu smlouvy a podnikatel nemusí čekat, než se změna projeví v obchodním rejstříku. Profesionální prodejce ready - made je schopen klientovi zajistit, aby mohl podnikat již několik hodin po koupi. Prodej ready - made hojně využívají také cizinci, pro které je české právní prostředí ještě komplikovanější. Spousta podnikatelů využívá ready - made kvůli splacenému základnímu kapitálu. Ten je v případě předzaložených firem splacen a zprostředkovatel si ho po prodeji převede 64
Ready-made společnost [online]. 2015. Dostupné z WWW: .
37
do pokladny a vybere. Absence nutnosti skládat základní kapitál je však současně i nevýhodou. Podnikatel ho musí v dalším působení společnosti dorovnat, aby mu nechyběl u případného konkursního řízení. Základní kapitál je navíc splacen v minimální výši, což může podnikateli činit problém, rozhodne-li se zažádat o bankovní úvěr. Další nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady a riziko, že má společnost dluhy nebo jiné závazky, které nemusí být z předložené dokumentace zřejmé. Tomuto nebezpečí lze samozřejmě předejít koupí firmy od ověřeného prodejce.65
5 VÝHODY EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI PRO ČESKÉ PODNIKATELE Základní výhodou oproti jakékoli běžné národní formě podnikání je možnost přesouvat sídlo Societas Europaea v rámci celé EU bez likvidace společnosti.
5.1 Dostat se z vlivu českých úřadů
Řada podnikatelů se setkává s ne příliš korektním přístupem českých úřadů. Zvláště v menších městech je tento jev častý, protože podnikatel je všem na očích a zpravidla v okolí známá osobnost. Pokud se objeví první náznak problému (zpravidla osobního charakteru) má podnikatel pravidelné a velice nepříjemné daňové kontroly. Všichni řeší tuto situaci odchodem do velkých měst. Vybraná skupina podnikatelů odchází z ČR a vytváří SE společnosti. České úřady tak naprosto ztrácí kontrolu nad podnikatelem. Český správce daně totiž nemá pravomoc provádět daňovou kontrolu v jiných zemích. Místní autority finančních úřadů tak ztrácejí veškeré možnosti, jak komplikovat život společnosti. Z běžné české
65
Jak začít podnikání [online]. 2013. Dostupné z WWW: .
38
firmy, vůči které měl každý úředník vysoké pravomoci, se stává prestižní evropská společnost, jejíž právní postavení je v ČR velmi pevné. České úřady budou muset veškerou komunikaci vést s vedením společnosti v zahraničí. Komunikace s bývalým sídlem společnosti v České republice nemůže logicky proběhnout, neboť sídlo nově zformované evropské společnosti se již nachází v zahraničí, a úřady musí vynaložit úsilí k tomu, aby kontaktovaly zahraniční subjekt v jeho sídle. Veškeré úřední písemnosti musí být přitom doručeny na sídlo společnosti. V případě, že české úřady (např. soud) nesplní veškeré náležitosti zasílání písemností do zahraničí, má adresát právo zásilku odmítnout. České úřady musejí navíc zajistit překlady do úředního jazyka země, kam je doručováno, (v některých případech tyto překlady musí být dokonce úřední), což s sebou nese časové a finanční náklady pro české úřady.
5.2 Výběr nejvhodnějšího daňového systému v rámci EU
Po přesunu společnosti se na SE vztahují daňové zákony zvolené země. Societas Europaea může dle výběru sídla například využívat nízké daně z příjmů na Kypru, nebo využít vhodného holdingového režimu v Nizozemí. Přesunem společnosti lze také řešit optimalizaci zdanění připravovaných transakcí. Nejčastěji se to týká následujících oblastí: obchod s pohledávkami, obchod se zbožím, nákup a prodej podílů ve společnostech, financování (poskytování půjček), poskytování licencí, vývoj SW, internetové služby.
5.3 Anonymita
Societa Europaea je právní forma, která umožňuje, aby nebyl veřejně vidět žádný z akcionářů společnosti. Zatímco pro dosažení stejného efektu je nutné použít akciovou společnost s tříčlenným představenstvem a tříčlennou dozorčí radou, evropská společnost může být do českého obchodního rejstříku zapsána tak, že je veřejně dostupné jen jméno jediného člena řídícího orgánu. 39
5.4 Lepší image
Založení či odkoupení SE je skvělou příležitostí, jak získat nadnárodní image. Pro zahraniční obchodní partnery se firma s obecně známou evropskou korporátní identitou stává důvěryhodnějším partnerem. Právní forma s dovětkem SE tak může firmám v řadě podnikatelských oborů dodat evropský goodwill a punc větší známosti a solidnosti.
5.5 Možnost vybrat vhodný právní systém
Právní systémy starších členských států EU jsou výrazně stabilnější než český. Přinášejí větší jistotu pro podnikatele a vyšší vymahatelnost práva. Naopak český právní systém je znám svou nevyzrálostí a častými novelizacemi důležitých zákonů.
5.6 Využití smluv o ochraně investic uzavřených Českou republikou
Přenesení sídla SE společnosti do zahraničí přináší silnější pozici společnosti při jednání s českým státem. Evropská společnost se může opřít i o smlouvy o ochraně investic uzavřených Českou republikou. Česká společnost tuto možnost nemá.
5.7 Úsporu nákladů na správu a řízení
Societas Europaea si může zvolit tzv. monistický systém řízení, kdy společnost řídí pouze jeden statutární orgán (minimálně dvoučlenný), kterým je Správní rada. To znamená úsporu režijních nákladů ve srovnání s běžnou a.s., jež musí mít povinně představenstvo a dozorčí radu. 66
66
HÁBA, Viktor. Jaké výhody přináší evropská společnost českým podnikatelům [online]. 2010. Dostupné z WWW: .
40
ZÁVĚR Závěrem této bakalářské práce lze říci, že na základě získaných poznatků a právních výkladů o SE jsem získal nový pohled na založení evropské společnosti. Každá obchodní společnost respektive její založení přináší jisté výhody a nevýhody pro investora. Do kladů bych zařadil zejména více možností optimalizace struktury řízení, možnost přemístění sídla SE, jistou image oproti klasickým českým obchodním společnostem, provádění nadnárodních fúzí a participaci zaměstnanců. Obávám se však, že všechny tyto klady postupem času ztrácí svůj význam a např. u participace zaměstnanců můžeme mluvit o jisté výhodě, ale i o nevýhodě. Někteří investoři si nepřejí, aby jejich zaměstnanci byli až příliš vtahováni do vedení společnosti, aby rozhodovali o některých členech, měli právo volit nebo jmenovat některé členy dozorčího nebo správního orgánu společnosti. I tento aspekt může vést ke sníženému zájmu některých investorů o založení evropské společnosti. Co je pro mnohé velkou výhodou je možnost výběru nejvhodnějšího daňového systému v rámci EU. Není pochyb o tom, že někteří investoři přesunou raději svoji společnost např. na Kypr, kde jsou obecně známy nízké daně nebo využijí vhodného holdingového režimu v Nizozemí. Co se týče jisté image, kterou přináší SE, nejsem si jist, jestli tato image je základem úspěchu, je to velmi individuální názor. Ovšem za velkou přednost lze považovat optimalizaci struktury SE. V České republice kromě monistického systému je možné využít i systém dualistický, který je založen pouze na jednom členovi představenstva a jednom členovi dozorčí rady. Tato možnost s sebou přináší velkou úsporu nákladů a vyšší efektivitu managementu. V České republice již vzniklo několik ready - made společností, které nabízí již předzaložené společnosti, je to jistá výhoda pro investory avšak dle mého názoru vůbec založení evropské společnosti je velmi nákladnou záležitostí a je vhodná spíše pro velké korporace. Podle nařízení však má být založení SE přístupné malým a středním podnikům. SE má ale i další nevýhodu a to ve složitosti právních norem. Tyto a další aspekty je možné řešit přes ready - made společnosti, ale investor musí počítat s dalšími nemalými náklady navíc. Osobně si myslím, že ready - made společnosti vytváří takovou nabídku SE, která je výrazně vyšší, než poptávka investorů a tudíž nelze říci, že nárůst SE v České republice je efektivním. 41
Podnikání pod právní normou SE může být zajisté pro některé společnosti přínosem, ale je potřeba počítat s velmi složitými právními úpravami. Ovšem pokud budou všechny podmínky naplněny, je zde určitá možnost vybudovat moderní společnost s prestižním nadnárodním charakterem, která bude flexibilní a efektivní.
42
Seznam použité literatury Odborná literatura: 1. DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropské právo společností: Včetně úplného znění přepisů komunitárního práva. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2004. 536 s. ISBN 80-7273-1106. 2. DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo? 2. doplněné a aktualizované vyd.
Praha: BOVA
POLYGON, 2005. 485 s. ISBN 80-727-3122-x. 3. DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 4. DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd.
Praha:
ASPI, 2009, 1, 886 s. Právnické osoby. ISBN 978-807-3574-307. 5. HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6. 6. ŘEHÁČEK, Oldřich. Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2010, 184 s. ISBN 978-80-7400-346-2.
Právní předpisy: 1. Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 2. Sbírka zákonů: přepis č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti [online]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?sn=y&hledany=627%2F2004&zdroj=sb04627&cd =3&typ=r [2015-03-25]. 3. Zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 25. 3. 2015].
Odborné a časopisecké články: 1. BREJČEK, Josef a kol. Působení práva EU ve sféře českého obchodního práva. Časopis pro právní vědu a praxi. 2011, roč. 19, č. 4, s. 356-364. ISSN 1210-9126. 2. PETR, Michal. Evropská společnost – 1. část. Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví. Praha: C. H. Beck, 2005, roč. 13, č. 2, s 69-76. ISSN 1210-6410.
43
Internetové zdroje: 1. Evropská společnost (SE) – kapitálová obchodní společnost založená evropským právem. [online]. 2011 Dostupné z WWW: . 2. KREJSA, Jan. Epravo.cz [online]. 2004, [cit. 2015-03-15]. Epravo. Dostupné z WWW: . 3. DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: . 4. DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: . 5. Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: . 6. Evropská společnost (Societas europaea) SE [online] 2013 [cit. 2015-03-18]. Management mania. Dostupné z WWW: . 7. ŠPERKOVÁ, Mgr. Kateřina. Systém vnitřní struktury akciové společnosti po rekodifikaci dualistická a monistická struktura řídících orgánů [online]. 2014. Dostupné z WWW: . 8. Valná hromada SE - Evropské společnosti (Evropská společnost) [online]. 2014. [cit. 201503-22]. ASB GROUP. Dostupné z WWW: . 9. HRUBÝ & BUCHVALDEK, v.o.s., advokátní kancelář. Hrubý &Buchvaldek Corporate Solutions.
[online].
2012,
[cit.
2015-03-22].
Dostupné
z WWW:
. 10. SIROTKOVÁ, Ing. Jana. společnosti
[online].
Epravo.cz. Participace zaměstnanců na řízení evropské 2007,
[cit.
2015-03-20].
Dostupné
z WWW:
.
44
11. Ready - made společnost [online]. 2015, [cit. 2015-03-22].
Dostupné z WWW:
. 12. Jak začít podnikání [online]. 2013, [cit. 2015-03-18].
Dostupné z WWW:
. 13. HÁBA, Viktor. Jaké výhody přináší evropská společnost českým podnikatelům [online]. 2010,
[cit.
2015-03-20].
Dostupné
z WWW:
.
45
Seznam použitých zkratek
a. s.
akciová společnost
atd.
a tak dále
ČR
Česká republika
EHS
Evropské hospodářské společenství
EHZS
evropské hospodářské zájmové sdružení
SCE
evropská družstevní společnost
ES
evropské společenství
EU
Evropská unie
Kč
Koruna česká
např.
například
odst.
odstavec
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
SE
evropská akciová společnost
Sb.
sbírka zákonů
SW
software
tj.
to jest
ZOK
zákon o obchodních korporacích
46
Seznam obrázků
Obrázek č. 1
Pořadí právních předpisů
Obrázek č. 2
Fúze
Obrázek č. 3
Vytvoření holdingové společnosti
Obrázek č. 4
Vytvoření dceřiné společnosti
Obrázek č. 5
Změna právní formy
Obrázek č. 6
Dceřiná společnost jiné SE
Obrázek č. 7
Monistický systém správy a. s.
Seznam tabulek
Tabulka č. 1
Srovnání akciové společnosti a evropské společnosti
47
