Smlouva o dílo. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. Bakalářská práce. Andrea Šmidmajerová. Autor:

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Smlouva o dílo Bakalářská práce

Autor:

Andrea Šmidmajerová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. René Šifta

2016

Prohlášení: Prohlašuji,

ţe

jsem

bakalářskou

práci

zpracovala

samostatně

a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Písku dne 29.4.2016

Andrea Šmidmajerová

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu práce Mgr. René Šiftovi, konzultantce Ing. Iloně Novákové za její připomínky a metodické vedení mé práce a Mgr. Renatě Slípkové za formální kontrolu mé práce.

Anotace Tato bakalářská práce popisuje mechanismus úpravy smlouvy o dílo, její jednotlivé a dílčí obsahové náleţitosti. Dále se zabývá srovnáním úpravy smlouvy o dílo k datu 31.12.2013 a od data 1.1.2014, tedy po nabytí platnosti nového občanského zákoníku. Součástí závěrečné kapitoly je komparace skutečných smluv, ve které zjištěné teoretické poznatky jsou doloţeny porovnáním dvou konkrétních typů smlouvy o dílo.

Klíčové pojmy Smlouva o dílo, zhotovitel, objednatel, dílo, práva a povinnosti, cena za dílo, vada díla.

Annotation This bachelor thesis describes the mechanism of the adjustment of a contract for work, the particular and constituent content requirement of it. It is further concerned with a comparison of adjustmensts of a contract for work to the date 31st December 2013, and since 1st January 2014, therefore after new Civil Code was taken into effect. The part of the final chapter is the comparison of actual contracts, in which theoretical knowledge is supported by comparing two specific types of contract for work.

Key words Contract for work, contractor, customer, work, rights and obligations, price for work, defect of work.

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1

Smlouva o dílo v obchodním zákoníku ............................................................ 8

1.1 Základní ustanovení .............................................................................................. 8 1.2 Věci určené k provedení díla ................................................................................ 8 1.3 Vlastnické právo k zhotovované věci a nebezpečí škody na ní ............................ 9 1.4 Cena za dílo......................................................................................................... 10 1.5 Způsob provádění díla......................................................................................... 12 1.6 Provedení díla ..................................................................................................... 13 1.7 Vady díla ............................................................................................................. 14 2

Smlouva o dílo v občanském zákoníku .......................................................... 16

2.1 Obecná ustanovení .............................................................................................. 16 2.2 Zvláštní ustanovení o zhotovení věci na zakázku ............................................... 20 2.3 Zvláštní ustanovení o smlouvě o opravě a úpravě věci ...................................... 23 3

Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku .............................................. 26

3.1 Obecná (základní) ustanovení ............................................................................. 26 3.1.1 Způsob provedení díla ................................................................................... 27 3.1.2 Věci k provedení díla .................................................................................... 28 3.1.3 Vlastnické právo k předmětu díla .................................................................. 28 3.1.4 Provedení díla ................................................................................................ 29 3.1.5 Svépomocný prodej ....................................................................................... 30 3.1.6 Cena za dílo ................................................................................................... 31 3.1.7 Vady díla ....................................................................................................... 32 3.2 Určení ceny podle rozpočtu ................................................................................ 33 3.3 Stavba jako předmět díla ..................................................................................... 35 3.3.1 Nebezpečí škody............................................................................................ 35 3.3.2 Právo na vyúčtování ...................................................................................... 36 3.3.3 Kontrola provádění díla ................................................................................. 36 3.3.4 Skryté překáţky ............................................................................................. 37 3.3.5 Převzetí stavby............................................................................................... 37 3.3.6 Vady stavby ................................................................................................... 37 5

3.4 Dílo s nehmotným výsledkem ............................................................................ 38 4

Srovnání předmětných právních úprav smlouvy o dílo ................................. 39

4.1 Základní vymezení smlouvy o dílo a její forma ................................................. 39 4.1.1 Shrnutí ........................................................................................................... 40 4.2 Podstatné náleţitosti smlouvy o dílo................................................................... 40 4.2.1 Shrnutí ........................................................................................................... 41 4.3 Práva a povinnosti stran ...................................................................................... 41 4.3.1 Shrnutí ........................................................................................................... 42 4.4 Cena za dílo......................................................................................................... 42 4.4.1 Shrnutí ........................................................................................................... 43 4.5 Provedení díla ..................................................................................................... 44 4.5.1 Shrnutí ........................................................................................................... 45 4.6 Vlastnické právo ................................................................................................. 45 4.6.1 Shrnutí ........................................................................................................... 46 4.7 Vady díla ............................................................................................................. 46 4.7.1 Shrnutí ........................................................................................................... 47 4.8 Komparace skutečných smluv ............................................................................ 47 4.8.1 Smluvní strany ............................................................................................... 47 4.8.2 Předmět smlouvy ........................................................................................... 48 4.8.3 Doba plnění ................................................................................................... 48 4.8.4 Cena díla ........................................................................................................ 48 4.8.5 Platební podmínky ......................................................................................... 48 4.8.6 Způsob provádění díla ................................................................................... 49 4.8.7 Předání a převzetí stavby ............................................................................... 49 4.8.8 Záruka ............................................................................................................ 49 4.8.9 Ukončení smlouvy ......................................................................................... 50 4.8.10 Shrnutí provedené komparace ....................................................................... 50 Závěr ......................................................................................................................... 51 Seznam pouţité literatury ......................................................................................... 53 Přílohy ...................................................................................................................... 55

6

ÚVOD Smlouva o dílo je jedním z nejčastěji uţívaných smluvních typů závazkového vztahu v praxi. Do konce roku 2013 byla její formální a věcná správnost upravována dvěma civilními kodexy – zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. S počátkem roku 2014 nabyl účinnosti nejrozsáhlejší český zákon všech dob, který řeší komplexní úpravu občanskoprávních vztahů – zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník. Byť

tato

nová

právní

úprava

navazuje

na

tu

dosavadní,

v občanskoprávních,

obchodněprávních otázkách i soudních rozhodnutích a praxi, přináší nový občanský zákoník celou řadu změn, které se dotýkají samozřejmě také úpravy smlouvy o dílo. V první kapitole své práce se budu zabývat podrobnou analýzou dokumentu – obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb. Detailně popíši jednotlivé dílčí kapitoly této právní úpravy smlouvy o dílo. Ve druhé kapitole mé práce se předmětem analýzy stane dokument – občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb. Stejně tak jako u předchozí kapitoly i zde budu analyzovat obsahové náleţitosti této úpravy smlouvy o dílo. Ve třetí kapitole své práce pomocí analýzy dokumentu – nový občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., seznámím čtenáře s formální a právní úpravou smlouvy o dílo v tomto kodexu. Dílčí cíle mé práce spočívají v provedení analýzy stávající občanskoprávní úpravy a předcházející obchodněprávní úpravy smlouvy o dílo. Hlavním cílem práce však je přehledné srovnávání předmětných právních úprav z celkového rámce smlouvy o dílo. Této komparatistice se věnuje celá závěrečná kapitola mé práce. Úprava smlouvy o dílo v novém občanském zákoníku vychází z právní úpravy v obchodním zákoníku a předchozím občanském zákoníku, se snahou předchozí právní úpravy inovovat. Práce by tak měla podpořit moji hypotézu, ţe současná právní úprava smlouvy o dílo v porovnání s předchozí obchodně právní verzí, by měla být praktičtější, srozumitelnější a pro smluvní strany uchopitelnější.

7

1 Smlouva o dílo v obchodním zákoníku V první kapitole své práce se budu zabývat analýzou dokumentu - zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Především popsáním mechanismu úpravy jeho dílčích částí.

1.1 Základní ustanovení Smlouva o dílo je jedním ze základních smluvních dokumentů mezi smluvními partnery, která má celou řadu náleţitostí a ustanovení. Pro lepší orientaci v dané problematice je důleţité si nejprve nadefinovat základní pojmy. Obchodní zákoník definuje smlouvu o dílo jako závazek zhotovitele k provedení určitého díla na straně jedné a závazek objednatele k zaplacení ceny za jeho provedení na straně druhé. Dále pak specifikuje, co je myšleno dílem. Tento pojem je také jasně a srozumitelně vysvětlen v publikaci Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. „Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.“1 Za poslední zmíněné základní ustanovení je v této právní úpravě povaţována cena, která musí být v kaţdé smlouvě o dílo dohodnuta nebo musí být alespoň stanoven způsob jejího určení. Jedinou moţnou odchylku připouští obchodní zákoník v případě, ţe se strany dohodnou uzavřít smlouvu i bez určení ceny za dílo.

1.2 Věci určené k provedení díla Výše jsme si uvedli základní pojmy smlouvy o dílo, nyní se zaměříme na specifikaci věcí určených k provedení díla, tak jak je definuje obchodní zákoník ve svém třetím oddílu. Objednatel je povinen opatřit a předat věci, které jsou potřebné pro zhotovitele k provedení díla bez zbytečné prodlevy. Jedná se však pouze o věci, k jejichţ opatření byl objednatel smluvně zavázán. Lhůta tohoto plnění je uvedena ve smlouvě, pokud tomu tak není, mělo by

1

SMEJKAL, Vladimír, RAIS, Karel, Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 4., rozš. a akt. vyd., nakl. Grada Publishing, a.s., 479 s. ISBN 978-80-247-4644-9, str. 382

8

to být bez zbytečného odkladu. Pokud by nastaly pochybnosti, má se za to, ţe cena těchto věcí nesniţuje cenu za provedení díla. Nastane-li situace, kdy objednatel neopatří potřebné věci pro zhotovitele včas, můţe mu být ze strany zhotovitele poskytnuta lhůta k nápravě, pokud ani v této lhůtě věci potřebné objednatel nezajistí, je zhotovitel oprávněn si tyto věci zajistit sám, na účet objednatele. Ten je pak povinen tuto cenu, včetně nákladů spojených se zajištěním těchto věcí, uhradit bez zbytečného odkladu. Vlastníkem věcí určených k provedení díla zůstává po celou dobu objednatel, stejně tak i zůstává objednatel odpovědným za případné nebezpečí vzniklé škody na těchto věcech. Ovšem pokud se jedná o věc převzatou do opatrování za účelem dalšího zpracování při provádění díla či za účelem opravy nebo úpravy, je odpovědný zhotovitel jako skladovatel těchto věcí. Věci, které byly určené k provedení díla a nebyly takto vyuţity, je zhotovitel povinen bez zbytečného odkladu vrátit objednateli bezprostředně po dokončení díla. „Ohledně věcí, které zhotovitel opatřil k provedení díla, má postavení prodávajícího, pokud z ustanovení upravujících smlouvu o dílo nevyplývá něco jiného. V pochybnostech se má za to, že kupní cena těchto věcí je zahrnuta v ceně za provedení díla.“2

1.3 Vlastnické právo k zhotovované věci a nebezpečí škody na ní Důleţitým faktorem při sjednávání smlouvy o dílo je určení vlastnictví a odpovědnosti za škodu. Obchodní zákoník nám říká v jakých případech a v jakém rozsahu jednotlivé smluvní strany odpovídají za škody. „Jestliže zhotovitel zhotovuje věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, objednatel nese nebezpečí škody na zhotovované věci a je jejím vlastníkem, jestliže smlouva nestanoví něco jiného.“3 Jestliţe ovšem zhotovitel zhotovuje pro objednatele věc kdekoliv jinde, nelze tudíţ uplatnit předchozí odstavec, je za nebezpečí škody na zhotovované věci odpovědný zhotovitel a je 2

zákon číslo 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, § 541

3

LAVICKÝ, Petr, Přehled judikatury ve věcech zásad soukromého práva, svazek II., Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, 284 s. ISBN 978-80-7357-991-3, str. 81

9

zároveň také jejím vlastníkem. Z této odpovědnosti jsou však zcela vyloučeny věci, které jsou předmětem opravy či úpravy, stejně tak vlastnické právo k nim. V případě potřeby určit kdy přechází odpovědnost nebezpečí škody ze zhotovitele na objednatele, je vhodné pouţít ustanovení o přechodu nebezpečí škody na zboţí z prodávajícího na kupujícího. Pokud se jedná o zánik závazku provést dílo, jsou vţdy rozhodující dva faktory – na čí straně je odpovědnost zániku závazku a kdo měl v okamţiku zániku k zhotovované věci vlastnické právo. Podle těchto okolností obchodní zákoník stanoví důsledky a další postupy. Pokud má vlastnické právo ke zhotovené věci zhotovitel a objednatel není odpovědný za zánik díla, můţe objednatel poţadovat zaplacení ceny za věci, které od něj zhotovitel převzal, zpracoval nebo které zkrátka nelze vrátit. Pokud má vlastnické právo ke zhotovené věci zhotovitel a objednatel je odpovědný za zánik díla, můţe objednatel poţadovat zaplacení toho, oč se zhotovitel zhotovením věci obohatil. Pokud má vlastnické právo ke zhotovené věci objednatel a zároveň není odpovědný za zánik díla, je povinen uhradit zhotoviteli to o co se obohatil zhotovováním věci. Pokud má vlastnické právo ke zhotovené věci objednatel a zároveň je také odpovědný za zánik díla, můţe zhotovitel poţadovat úhrady ceny věcí, které opatřil pro tento účel a které se zpracováním staly součástí zhotovené věci. Výjimkou by bylo, pokud by jiţ cena těchto věcí byla zahrnuta v celkové dohodnuté ceně za dílo.

1.4 Cena za dílo Po dokončení díla a při úhradě jeho ceny můţe docházet ke komplikacím a sporům. Tomu lze předejít specifikací ceny díla ve smlouvě o dílo. V obchodním zákoníku nalezneme ustanovení týkající se stanovení ceny za dílo. „Objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Není-li cena takto dohodnutá nebo určitelná a smlouva je přesto platná, je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek.“4

4

zákon číslo 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, § 546

10

Podle Praţáka je podmínkou platnosti smlouvy o dílo, ţe cena za dílo musí být ve smlouvě dohodnuta. Jsou podle něj tři varianty „dohody o ceně“, aby byla smlouva platná – cena je ve smlouvě výslovně dohodnuta, nebo bude ve smlouvě dohodnut alespoň způsob jejího určení, nebo se smluvní strany výslovně dohodnou na uzavření smlouvy bez určení ceny.5

Zvláštní kapitola je v obchodním zákoníku věnována určení ceny podle rozpočtu. V takové smlouvě je pak cena určena nikoliv konkrétní částkou nýbrţ odkazem, ţe výše ceny bude stanovena podle rozpočtu. Zákon v tomto případě hovoří o dvou moţných podobách rozpočtu. Pokud ze smlouvy vyplývá, ţe není zaručena úplnost rozpočtu, můţe zhotovitel poţadovat zvýšení ceny, objeví-li se k tomu pádné a předem nepředvídané okolnosti. Pokud ze smlouvy vyplývá, ţe je rozpočet povaţován za nezávazný, můţe zhotovitel poţadovat zahrnutí další nákladů do rozpočtu, je však povinen prokázat účelnost těchto vynaloţených nákladů. Všechny tyto skutečnosti, týkající se změny rozpočtované ceny, je povinen zhotovitel oznámit objednateli bez zbytečného odkladu. Obchodní zákoník také stanoví, ţe pokud objednatel se zvýšením ceny nesouhlasí, musí o jejím zvýšení rozhodnout soud a to na návrh zhotovitele. „Objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla“6 V následujících částech řeší obchodní zákoník změny dohodnutého, ne však zcela zhotoveného díla. Smluvní strany se po uzavření smlouvy mohou domluvit na změně rozsahu díla, tedy zmenšení či rozšíření rozsahu. V souvislosti s touto změnou, by mělo dojít také k úpravě výše ceny. Pokud tak smluvní strany neučiní, upravuje práva a povinnosti obou stran obchodní zákoník v § 549, ať jiţ se jedná o změny kvantitativní či kvalitativní.

5

PRAŢÁK, Zbyněk. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3.přepracované. Praha: Leges, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-87212-61-5. 6

LAVICKÝ, Petr. Přehled judikatury ve věcech zásad soukromého práva: svazek II. 2013. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. ISBN 978-80-7357-991-3, str. 83

11

1.5 Způsob provádění díla Tato část práce specifikuje různorodé situace, které mohou nastat při různých způsobech provádění díla oběma smluvními stranami. Pro zdárný průběh provádění díla, je důleţité mít tyto způsoby nadefinovány jasně a srozumitelně. Obchodní zákoník přiznává objednateli právo kontrolovat, jak zhotovitel dílo provádí. V případě zjištění vadného způsobu plnění díla, je objednatel oprávněn poţadovat nápravu stavu a provádění řádným způsobem. Pokud zhotovitel díla na tyto objednatelovy výtky nereflektuje, je objednatel oprávněn od smlouvy odstoupit. Následující kapitola obchodního zákoníku ukládá zhotoviteli povinnost upozornit objednatele na nevhodnou povahu věcí, které od něj převzal k provedení díla a stejně tak i na nevhodnost jeho pokynů. Tato oznamovací povinnost vzniká zhotoviteli pouze v případě, ţe mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaloţení své odborné péče. Toto oznámení pak musí učinit bez zbytečného odkladu. Další postupy zhotovitele také upravuje obchodní zákoník a záleţí na tom, zda nevhodné věci či pokyny brání zhotoviteli v řádném provádění díla. Je-li tomu tak, je zhotovitel povinen provádění díla přerušit na dobu nezbytně nutnou pro výměnu nevhodných věcí, změnu pokynů objednatele, případně písemného potvrzení objednatele, ţe trvá na provádění díla s pouţitím předaných věcí a daných pokynů.7 Dalším významným důsledkem oznámení nevhodnosti objednatelových věcí a pokynů je pro zhotovitele zproštění se odpovědnosti za vady díla, popřípadě nemoţnost dílo dokončit ve sjednané lhůtě případně vůbec. Pokud se v průběhu provádění díla vyskytnou jakékoliv skryté překáţky, které brání v provádění díla stanoveným způsobem, je zhotovitel povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit objednateli a navrhnout způsob dalšího provádění díla. Pokud se strany nedohodnou na změně smlouvy a pokračování provádění díla, můţe kterákoliv z nich od smlouvy odstoupit. S prováděním díla souvisí také spolupůsobení objednatele. Je-li tato součinnost objednatele stanovena ve smlouvě, je pak povinností zhotovitele to respektovat a umoţnit objednateli např. opatřit věci potřebné k provedení díla viz kapitola 1.2 nebo zkontrolovat předmět díla na určitém stupni jeho provádění. 7

ŠTENGLOVÁ, Ivana. Smlouva o dílo. První. Praha: C.H.Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-311-0.

12

1.6 Provedení díla Tato kapitola je zaměřena na specifikaci věcných, časových a místních podmínek provedení díla. Částečně jsou zde vymezena práva a povinnosti zhotovitele a objednatele vzhledem k problematice provedení díla. S provedením díla také jistě souvisí jeho předání zhotoviteli, kdy sám zákon jasně definuje jednotlivé kroky a postupy. Obchodní zákoník v ustanoveních týkajících se provedení díla stanoví, ţe zhotovitel je povinen provádět dílo na svůj náklad, na své nebezpečí a ve sjednané době. Podle Štenglové je tato podrobná formulace zbytečná, protoţe to vyplývá z logiky věci a následujících paragrafů obchodního zákoníku. „Pro smlouvu o dílo je charakteristické to, že závazek zhotovitele nespočívá jen v provedení díla, tj. v provedení všech činností, které je nezbytné provést k dosažení předpokládaného výsledku, jímž je předmět díla, ale v tom, že zhotovitel předá objednateli smluvený výsledek těchto činností. Z toho pak logicky plyne, že nese až do splnění závazku provést dílo zhotovitel náklady spojené s jeho prováděním.“8 Při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně, a pokud mu takovou povinnost neukládá konkrétní smlouva o dílo, není vázán pokyny objednatele. Objednatelovi pak zákoník ukládá povinnost zhotovené dílo převzít. Zhotovitel také můţe provedením díla pověřit jinou osobu, tímto pověřením se však nezbavuje své odpovědnosti. Má se za to, jakoby dílo prováděl sám zhotovitel. Jak jiţ bylo zmíněno výše, zhotovitel splní svůj závazek provedení díla v okamţiku ukončení a předání objednateli.9 Zákon říká, ţe toto předání můţe proběhnout v dohodnutém místě, pokud takové není stanoveno, pak odesláním, pokud není takto stanoveno, pak předáním v místě provádění díla nebo v místě zhotovitelova sídla či místa podnikání. Předáním provedeného díla získává objednatel ke zhotovené věci nejen vlastnické právo, ale také odpovědnost za nebezpečí škody na této věci.

8

ŠTENGLOVÁ, Ivana. Smlouva o dílo. První. Praha: C.H.Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-311-0, str. 40-41

9

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR. In: 29 Odo 416/2001 – z tohoto rozsudku je zřejmé, ţe v době předávání díla nesplnil zhotovitel svou povinnost provést dílo, neboť dílo nebylo v té době řádně ukončeno, protoţe vykazovalo vady a nedodělky a vzhledem k tomu nebyl objednatel povinen takto neprovedené (neukončené) dílo převzít. Povinnost převzít předmětné dílo s vadami a nedodělky pro objednatele nevyplývala ani z ujednání obsaţených ve smlouvě o dílo. Vzhledem k tomu zhotoviteli v té době nevzniklo podle § 548 odst. 1 obch.zákoníku ani právo na zaplacení doplatku ceny díla, protoţe dílo nebylo provedeno ve smyslu § 554 odst. 1 obch.zákoníku.

13

Dále můţe být ve smlouvě ujednána povinnost zhotovitele provést montáţ zhotovené věci a provedení dohodnutých zkoušek. V takovém případě je závazek splněn řádným provedením montáţe popřípadě prokázáním provedení úspěšných zkoušek zhotoveného díla.

1.7 Vady díla Za jakých podmínek a kdy má dílo vady a jak v takových situacích postupovat, vysvětluje následující kapitola mé práce. Je zde také vymezeno kdo a do jaké míry za tyto vady díla odpovídá. S případnými vadami díla, respektive s předáním či nepředáním díla, také souvisí záruční doba a i této otázce se věnují následující odstavce této kapitoly. „Dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě.“10 Podle Praţáka je vadou díla téţ provedení díla v jiném rozsahu, neţ bylo dohodnuto ve smlouvě, nebo také nesplnění termínu zhotovení díla.11 Zhotovitel je odpovědný za vady, které vykazuje zhotovené dílo v době jeho předávání. U zhotoveného díla, na které se váţe záruční doba za jakost, odpovídá zhotovitel za vady v rozsahu této záruky. Záruční doba u díla začíná běţet předáním díla. Odpovědnost za vady je také spjata s porušením povinností jednotlivých smluvních stran. Pokud tedy byly vady díla způsobeny porušením zhotovitelových povinností, je za tyto vady plně odpovědný. Naopak zhotovitel nemůţe nést odpovědnost za vady, které vznikly v důsledku pouţití nevhodných věcí nebo pokynů, které obstaral nebo dal objednatel a na jejichţ nevhodnost byl zhotovitelem upozorněn, přesto objednatel na pouţití trval. „Objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla.“12 Prohlídka předmětu díla má svou opodstatněnost, je důleţitá pro případná další rozhodnutí soudu. Pokud totiţ během takové prohlídky objednatel zjistí zjevné vady, či později skryté 10

zákon číslo 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, § 560 odst. 1

11

PRAŢÁK, Zbyněk. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3.přepracované. Praha: Leges, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-87212-61-5. 12

HOUDEK, Daniel. Jak úspěšně reklamovat: rádce spotřebitele i obchodníka. 2007. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-6174-9, str. 142

14

vady, je povinen bez zbytečného odkladu na tyto skutečnosti upozornit zhotovitele. Pokud tak neučiní, soud nepřizná objednatelovi právo z vad díla.

15

2 Smlouva o dílo v občanském zákoníku V této kapitole bakalářské práce se předmětem mé analýzy stane dokument – zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

2.1 Obecná ustanovení V této právní úpravě smlouvy o dílo je v první kapitole obsaţeno téměř celé vymezení základních náleţitostí. Jsou zde jasně formulovány podmínky provedení díla, stanovení ceny díla a následné moţné postupy při odchylkách v ceně, jak na straně zhotovitele, tak na straně objednatele. Stejně tak uplatňované postupy v součinnosti objednatele. Řešeny jsou také situace, které mohou nastat při neprovedení díla či smrti, ať jiţ jsou okolnosti zapříčinění na jakékoli straně. „Smlouvou o dílo zavazuje se objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.“13 Dle Bičovského je předmětem smlouvy dílo, které má být zhotoveno a zaplaceno, přičemţ vyhotovení jde na vrub zhotovitele.14 Není zde podstatné, zda materiál potřebný ke zhotovení díla dodá objednatel či zhotovitel. O zhotoviteli díla se v této části občanského zákoníku hovoří jako o konkrétní osobě, neznamená to ovšem, ţe vţdy musí dílo provést zhotovitel osobně. Za jistých okolností a není-li to výslovně stanoveno, můţe zhotovitel provedením díla pověřit jinou osobu. Pověřením jiné osoby provést dílo, se zhotovitel nezbavuje své odpovědnost za splnění závazku vůči objednateli, ta i nadále zůstává zcela na něm. Občanský zákoník rozeznává zhotovení díla na počkání a ve sjednané lhůtě. Ve druhém případě, je pak zhotovitel povinen objednateli vydat jakési potvrzení o přijetí či akceptaci závazku.

13

zákon číslo 40/1964 Sb., Občanský zákoník, § 631

14

BIČOVSKÝ, Jaroslav, JUDr., HOLUB, Milan, JUDr., Občanský zákoník – poznámkové vydání s judikaturou, 3., dopl.vyd. Praha: Linde, 1994, 671 s. ISBN 80-85647-59-1

16

Mezi další náleţitosti smlouvy o dílo by měla patřit dle občanského zákoníku ustanovení o ceně díla. Cena nemusí být vţdy sjednána ve smlouvě, pokud taková situace nastane, je dle zákoníku třeba zaplatit cenu přiměřenou. Zaplacení ceny za dílo určuje smlouva, pokud taková náleţitost nebyla ve smlouvě dohodnuta, náleţí zhotoviteli cena aţ po skončení díla. Zhotovitel má však právo, za jistých okolností a splnění určitých podmínek, nárok poţadovat vyplácení přiměřených záloh. Další moţností, kterou připouští tento zákon, je sjednání ceny díla podle rozpočtu. V zásadě se zde má za to, ţe pokud byla cena sjednána dle rozpočtu, nemůţe být jednostranně zvýšena. V takovém případě je nutný souhlas objednatele. Práce a náklady, které nebyly do rozpočtu zahrnuty, je zhotovitel oprávněn poţadovat pouze na základě písemného souhlasu či písemného objednání objednatele. Pokud byla cena sjednána podle zvláštního cenového předpisu, který se během plnění smlouvy změnil, je povinností zhotovitele na tuto novou skutečnost upozornit objednatele a v souvislosti s touto změnou mu oznámit cenu novou. Toto upozornění musí mít písemnou formu a musí být učiněno bez prodlení. Objednatel má právo po tomto upozornění na změnu ceny od smlouvy odstoupit, pokud tak neučiní bez zbytečného odkladu, má se za to, ţe akceptuje novou cenu a pak je povinen tuto zvýšenou cenu zaplatit. Pokud by se objednatel po takovém oznámení rozhodl od smlouvy oprávněně odstoupit, je jeho povinností zaplatit zhotoviteli na částečně provedeném díle vzniklé náklady. Podmínkou je ovšem objednatelův majetkový prospěch z částečně provedeného díla. Pokud nebylo moţné při uzavírání smlouvy sjednat cenu pevnou částkou, umoţňuje občanský zákoník určení ceny odhadem. Dle Bičovského jde o metodu stanovení ceny prakticky jinak nestanovitelné. Jde o situace a případy, kdy je cena stanovena odhadem na základě dohody a nikoliv jako cena přiměřená při skončení díla.15 Pokud nastane situace, a na tu také pamatuje občanský zákoník, kdy během práce na díle zhotovitel zjistí, ţe cena určená odhadem před započetím díla, bude překročena, je jeho povinností bez prodlení informovat o této nové skutečnosti objednatele. Zákoník také ukládá, ţe pokud tak zhotovitel neučiní, ztrácí tím svůj nárok na poţadování vyšší ceny.

15


17

Objednatel má po oznámení nové ceny právo od smlouvy odstoupit. Pokud se tak ovšem rozhodne, je povinen zaplatit zhotoviteli částku, která odpovídá do té doby provedené práci a vzniklým nákladům podle původně uvedené ceny. Podmínkou je zhotovitelův majetkový prospěch z částečně provedeného díla. Pokud objednatel po oznámení nové ceny od smlouvy neodstoupí, nebo tak neučiní bez zbytečného odkladu, má se za to, ţe akceptuje nově oznámenou cenu a je tudíţ povinen zaplatit novou vyšší cenu. Materiál pro provedení díla můţe zhotoviteli dodat také objednatel, pokud je to stanoveno ve smlouvě. V zájmu zhotovitele je dodaný materiál prohlédnout, a pokud jsou na něm shledány nedostatky bránící v řádném vyhotovení díla, je povinností zhotovitele na shledané vady upozornit objednatele. Obdobně musí být dle zákoníku nakládáno i s objednatelovými pokyny k provádění díla. Objednatel obvykle vyslovuje spíše svá přání, jako laik, a je na zhotoviteli, jako na profesionálovi, aby tato přání – pokyny posoudil, vyhodnotil a popřípadě na jejich nevhodnost upozornit zhotovitele. Pokud i přes toto upozornění objednatel trvá na své objednávce, má zhotovitel právo od smlouvy odstoupit. Další paragrafy občanského zákoníku upravují objednatelovu součinnost k provedení díla. Pokud taková situace nastane, je zhotovitel oprávněn určit objednateli přiměřenou lhůtu k poskytnutí nutné součinnosti. Pakliţe po uplynutí lhůty je objednatel v prodlení s poskytnutím své součinnosti, je zhotoviteli dána moţnost od smlouvy odstoupit. Je ovšem povinen na tento následek objednatele upozornit. Některá díla jsou prováděna přímo u objednatele. V takových případech je objednatel povinen vykonat potřebná zdravotní a bezpečnostní opatření pro všechny pracovníky zhotovitele, kteří plní povinnosti vyplývající z uzavření smlouvy o dílo. Pokud objednatel svoji součinnost zhotoviteli poskytl, ovšem v prodlení s provedením díla je zhotovitel, má objednatel právo na odstoupení od smlouvy a náhradu vzniklých nákladů. Občanský zákoník pro tento případ ukládá objednateli prekluzivní lhůtu jeden měsíc od odstoupení od smlouvy nebo od převzetí věci. Po uplynutí této lhůty objednatelovo právo zaniká. Dojde-li ke zmaření díla náhodou, tzn. bez zjevného přičinění jakékoliv smluvní strany, ztrácí zhotovitel nárok na odměnu. Podmínkou je zde pouze zmar díla před jeho splněním. Dle Bičovského lze z tohoto paragrafu vyvodit, ţe pokud byly vyplaceny zálohy či byla cena 18

za dílo vyplacena předem, musí je zhotovitel vrátit, protoţe mu dle výše uvedeného ustanovení nevznikl na odměnu nárok.16 Další ustanovení občanského zákoníku upravují případy, kdy dílo nebylo provedeno, ovšem okolnosti neprovedení nebyly na straně zhotovitele nýbrţ objednatele. V takových případech má zhotovitel právo na výplatu plné sjednané ceny za dílo, avšak objednatel můţe od této ceny odečíst to, co zhotovitel ušetřil neprovedení díla, co vydělal jinak, kdyţ nemusel pracovat na díle a to, co úmyslně zameškal vydělat. Upraven je také případ pouhého zdrţení zhotovitele v provádění díla okolnostmi na straně objednatele. Za toto zdrţení náleţí zhotoviteli přiměřená náhrada. Dále je řešena úprava práva objednatele odstoupit od smlouvy jednostranným projevem své vůle. Objednatel tak můţe učinit aţ do zhotovení díla. Tímto jednostranným právním aktem mu však vzniká vůči zhotoviteli povinnost, zaplatit částku připadající na jiţ vykonané práce, které nemůţe zhotovitel vyuţít jinak a jiným způsobem ve svůj prospěch. Další moţností pro odstoupení objednatele od smlouvy je situace, kdy je zřejmé, ţe dílo nebude hotovo včas nebo nebude provedeno řádně. V takovém případě však zákoník ukládá objednateli povinnost poskytnout zhotoviteli přiměřenou lhůtu k nápravě. Teprve po marném uplynutí této lhůty lze od smlouvy odstoupit jednostranným projevem vůle objednatele. Protoţe smrt je součástí ţivota, i část občanského zákoníku se věnuje vlivu smrti objednatele nebo zhotovitele na smlouvu o dílo. Smrt objednatele sama o sobě smlouvu o dílo neruší, není však vyloučeno, aby takové ustanovení bylo součástí konkrétní smlouvy o dílo konkrétních smluvních stran. Mnohdy se stává, ţe provedení díla záleţí na osobních vlastnostech a zkušenostech zhotovitele, proto, není-li ve smlouvě ujednáno jinak, platí, ţe se smlouva ruší smrtí zhotovitele. Dědici zhotovitele se pak mohou následně domáhat poskytnutí přiměřených náhrad.

16


19

2.2 Zvláštní ustanovení o zhotovení věci na zakázku Občanský zákoník se ve zvláštním oddílu věnuje náleţitostem zhotovení věci na zakázku. Odlišně tak vymezuje práva a povinnosti obou smluvních stran, vady díla i záruční dobu. Zhotovení věci na zakázku je speciální druh smlouvy o dílo, takţe pokud nejsou pro tento druh smlouvy o dílo zvláštní ustanovení, platí ustanovení obsaţená v obecném ustanovení o smlouvě o dílo. Podle Bičovského, úvodní ustanovení této části občanského zákoníku definuje smlouvu o zhotovení věci na zakázku, na jedné straně základní právo objednatele na to, aby mu zhotovitel dodal dílo podle zakázky, a na straně druhé povinnosti objednatele zaplatit zhotoviteli cenu za zhotovení věci. Opak práva a povinnosti objednatele je povinnost zhotovitele dodat dílo dle zakázky a poţadovat zaplacení ceny za dodané dílo.17 Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČSR k některým otázkám rozhodování soudů ve věcech sluţeb (zhotovení věcí na zakázku a opravy nebo úpravy věcí) „lhůta (a doba i místo) poskytnutí služby nepatří mezi podstatné náležitosti o službě, jde pouze o pravidelnou náležitost, takže smlouva o zhotovení věci na zakázku i smlouva o opravě nebo úpravě věci mohou vzniknout, aniž se účastníci dohodli na lhůtě plnění.“18 Další zvláštní ustanovení upravující zhotovení věcí na zakázku jsou části týkající se odpovědnosti zhotovitele za vady. Zhotovitel tak nese odpovědnost za vady, které má zhotovená věc při převzetí, za vady které se vyskytnou dodatečně po převzetí avšak v záruční době. Kromě toho ještě zhotovitel odpovídá za to, ţe zhotovená věc má vlastnosti, které si objednatel vymínil při domlouvání zakázky se zhotovitelem. Pokud zhotovitel neupozornil objednatele na vadnost či nevhodnost jím dodaného materiálu a důsledkem toho jsou vady na zhotovené věci či věcech, pak i zde jde odpovědnost na vrub zhotovitele. Stejně tak se posuzují vady vzniklé nevhodnými pokyny objednatele. Dále dle výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu ČSR „jsou předpoklady vzniku zákonné odpovědnosti za vady služby vymezeny obecně závaznými právními předpisy a při splnění

17

BIČOVSKÝ, Jaroslav, JUDr., HOLUB, Milan, JUDr., Občanský zákoník – poznámkové vydání s judikaturou, 3., dopl.vyd. Praha: Linde, 1994, 671 s. ISBN 80-85647-59-1 18

Stanovisko Nejvyššího soudu ČSR. In: 1989. částka 12, Cpj 39/88K.

20

těchto předpokladů uvedená odpovědnosti vzniká, aniž by ji účastníci mohli jakkoli vyloučit nebo omezit“. Smluvní odpovědnost za vady při zhotovení věci na zakázku nebo při opravě či úpravě věci vyplývá z jednostranného prohlášení organizace nebo z dohody účastníků smlouvy o této odpovědnosti. Za součást ujednání účastníků smlouvy o zhotovení věcí na zakázku nebo opravě či úpravě lze zpravidla povaţovat obsah reklamačního řádu.19 Záruční doba neboli lhůta, po kterou trvá záruka plynoucí z odpovědnosti za vady, je zde obecně stanovena na šest měsíců. Jedná se o lhůtu zánikovou, jejíţ časové omezení je striktně určeno. Ve zvláštních případech můţe být zvláštními předpisy stanoveno prodlouţení této záruční doby na dobu delší neţ šest měsíců, předpokladem je však splnění podmínky, ţe se jedná o věci, které mohou být uţívány delší dobu. Tato prodlouţená záruka se nemusí týkat nejen celé věci, ale i jen některé součástky. V tomto případě je také povinností zhotovitele vystavit objednateli záruční list s vyznačením záruční doby. Zcela jiná lhůta pak platí pro stavby, zde je zákoníkem stanovena na tři roky. Ve zvláštních případech pak můţe být u některých staveb nebo jen některých částí staveb sníţena, zákoník však stanoví nejméně osmnáct měsíců.20 „Záruční doba začíná běžet ode dne převzetí věci. Převzal-li objednatel věc až po dni, do kterého měl povinnost ji převzít, běží záruční doba již ode dne, kdy měl tuto povinnost.“21 Začátek záruční doby nelze měnit, je stanoven kogentně. Bývá obvykle zřejmé, ţe doba, kdy má objednatel hotové dílo převzít je jasně daná, a proto je také jasné, kdy začne běţet záruční doba. Výjimky v tomto případě občanský zákoník nepřipouští. Také u zhotovení věci na zakázku je potřeba zákonně ošetřit odpovědnost za vady. Občanský zákoník rozlišuje vady odstranitelné a neodstranitelné. Podle typu vady pak následně diferencuje zhotovitelovy další postupy a s tím související objednatelovy nároky. Konkrétně zákoník stanoví, ţe v případě odstranitelné vady je zhotovitel povinen vadu bezplatně a bez zbytečného prodlení odstranit.

19


20


21

HOUDEK, Daniel. Jak úspěšně reklamovat: rádce spotřebitele i obchodníka. 2007. Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-6174-9, str. 126

21

Pod pojmem neodstranitelné vady nelze dle Bičovského chápat jen vady, které není moţné technicky odstranit, ale i vady, jejichţ odstranění není účelné.22 Objednatel má zákonné právo na tři moţná řešení vadného plnění. Jedná se o právo na odstranění vady, coţ jsme si jiţ nadefinovali výše, právo na slevu z ceny, coţ je ovšem moţné pouze pokud se jedná o vadu neodstranitelnou, která však nebrání řádnému uţívání zhotovené věci a nakonec právo na zrušení smlouvy. Dle stanoviska NS je „zrušení smlouvy jednostranný právní úkon, adresovaný zhotoviteli, kterým objednatel dává na vědomí, že smlouvu ruší. Právo na zrušení smlouvy o zhotovení věci na zakázku se může uplatnit z důvodu neodstranitelné vady, většího počtu vad nebo při opětovném výskytu vad po opravě, avšak vždy jen za předpokladu, že vada brání řádnému užívání zhotovené věci.“23 Uplatnění práva z odpovědnosti za vzniklé vady musí objednatel uplatnit u zhotovitele během záruční doby. Záruční doba je nejen dobou, po kterou se mohou vyskytnout vady díla, ale především dobou, kdy je nutné práva z odpovědnosti uplatnit. Po uplynutí této doby práva zanikají. Pro uplatnění práva z odpovědnosti není zákonem stanovená ţádná forma, coţ však zákon jasně definuje, je povinnost zhotovitele vydat objednateli písemné potvrzení o uplatnění práva z odpovědnosti. Toto potvrzení pak ještě musí obsahovat specifikaci provedení opravy a dobu trvání této opravy. Běh záruční doby je po dobu trvání odstraňování vzniklých vad zastaven. Závěrečné paragrafy občanského zákoníku týkající se tohoto typu smlouvy o dílo pak upravují povinnost objednatele zhotovené dílo převzít a zároveň povinnosti zhotovitele dokončené dílo předat. U díla zhotoveného na zakázku teprve převzetím díla dochází také k přechodu vlastnického práva ze zhotovitele na objednatele. Upraveny jsou také postupy v případě prodlení objednatele s převzetím díla. Zhotovitel díla můţe v takových případech uplatnit kromě sankcí, dle právních norem závazkového práva, ještě svůj nárok na zaplacení poplatku za uskladnění zhotovené věci. Anebo dokonce po uplynutí zákonem stanovené lhůty můţe zhotovitel s věcí volně nakládat. Zcela nové je ustanovení týkající se zhotovení stavby na objednávku. Dle Bičovského se jedná o zvláštní případ zhotovování věci na pozemku určeném objednatelem, kde od 22



22

počátku vlastnictví je na objednateli a převzetí není totéţ, jako u přechodu vlastnictví, popř. jako je tradice u věci movité.24 „Došlo-li mezi objednatelem a zhotovitelem ke smlouvě o postavení stavby, pak se takto zhotovuje věc, která už v průběhu stavby patří objednateli a nikoli zhotoviteli, kterou by až po skončení stavby převedl na objednatele.“25 V případě zhotovení stavby náleţí zhotoviteli právo na zaplacení ceny za zhotovené dílo vţdy.

2.3 Zvláštní ustanovení o smlouvě o opravě a úpravě věci Ve svém posledním oddílu se občanský zákoník věnuje zvláštním ustanovením o smlouvě o opravě a úpravě věci. Tato ustanovení jsou ustanovení zvláštní k obecným ustanovením o díle. Vedle smlouvy o zhotovení věci na zakázku, se tak jedná o další samostatný typ smlouvy o dílo. Podobně jako v předchozí kapitole i zde jsou odlišně vymezena práva a povinnosti obou stran, také vady díla a odpovědnost za ně, a v neposlední řadě i záruční doba. Podrobně a srozumitelně je definován rozdíl mezi opravou a úpravou věci. První odstavec tohoto ustanovení definuje právní vztahy obou smluvních stran, tzn. na straně jedné je to právo objednatele na provedení opravy nebo úpravy věci podle jeho konkrétní objednávky a na straně druhé je to právo zhotovitele na zaplacení ceny za provedenou práci – opravu nebo úpravu věci. Následně je velmi srozumitelným způsobem definován rozdíl mezi opravou a úpravou věci. „Opravou věcí je činnost, kterou se zejména odstraňují vady věci, následky jejího poškození nebo účinky jejího opotřebení. Úpravou věci je činnosti, kterou se zejména mění povrch věcí nebo její vlastnosti.“26 Pro smlouvu o opravě a úpravě věci není stanovena písemná forma, pokud ovšem nedojde k provedení opravy nebo úpravy věci na počkání, je povinností zhotovitele vystavit 24


Rozhodnutí Krajského soudu. In: 1974. částka 16, 6 Co 387/73

26

zákon číslo 40/1964 Sb., Občanský zákoník, § 652 odst. 2

23

objednateli písemné potvrzení o převzetí objednávky, jak stanoví obecná ustanovení smlouvy o dílo. Podstatnou náleţitostí smlouvy o opravě a úpravě věci však musí být specifikace konkrétní objednané opravy nebo úpravy věci. Ustanovení týkající se odpovědnosti zhotovitele za vady na provedené opravě nebo úpravě věci jsou totoţná s ustanoveními, která definují odpovědnosti za vady při zhotovení díla na zakázku. Zhotovitel opět odpovídá za vady, které vykazovala provedená oprava nebo úprava věci převzatá objednatelem a stejně tak odpovídá také za vady, které se vyskytly v záruční době po předání věci. Ani tady se zhotovitel nemůţe zbavit odpovědnosti za vady, které vznikly jako důsledek vadnosti věci, která má být opravena nebo upravena či nevhodnosti objednatelových pokynů, pakliţe na tyto obě skutečnosti zhotovitel objednatele neupozornil. Obecná záruční doba u smlouvy o opravě a úpravě věci je zákoníkem stanovena na tři měsíce, u stavebních prací pak nejméně na osmnáct měsíců. Za jistých okolností je moţné zvláštními předpisy sjednat záruční dobu delší neţ kterou stanoví zákon, kratší záruční doby sjednávat nelze. Je zhotovitelovou povinností, vyplývající z tohoto zákona, vydat objednateli záruční list, ve kterém vyznačí záruční dobu, podmínky a rozsah záruky. Následující paragrafy občanského zákoníku řeší vady provedených oprav a úprav. Dle Bičovského je odpovědnost za ně třeba posuzovat podle § 654 a 655 občanského zákoníku bez ohledu na to, zda jde o vady vzniklé z pouţitého vadného materiálu nebo součástky, či o vadně provedenou práci.27 I zde rozlišujeme vady odstranitelné a neodstranitelné. A i zde má objednatel zákonnou volbu, jak vadné plnění vyřešit ke své spokojenosti. Můţe poţadovat bezplatné odstranění vady v dohodnuté lhůtě, můţe poţadovat slevu z ceny opravy nebo úpravy a nakonec můţe odstoupit od smlouvy. Svá práva z odpovědnosti za vady však musí objednatel uplatnit u zhotovitele během záruční doby, jinak zaniknou, jelikoţ záruční doba vzhledem k uplatnění práva má povahu lhůty prekluzivní. Oprava nebo úprava věci jako právní vztah zaniká jejím splněním, které spočívá v povinnosti objednatele si opravenou nebo upravenou věc převzít a povinnosti zhotovitele opravenou nebo upravenou věc předat. Zákoník stanoví pro toto převzetí lhůtu jednoho měsíce od doby, 27


24

kdy měla být oprava nebo úprava provedena. Po uplynutí této lhůty je objednatel v prodlení a je povinen zhotoviteli zaplatit poplatek za uskladnění. „Nevyzvedne-li si objednatel věc ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy byl povinen ji vyzvednout, má zhotovitel právo věc prodat. Je-li zhotoviteli známa adresa objednatele a jde-li o věc větší hodnoty, je zhotovitel povinen o zamýšleném prodeji objednatele předem vyrozumět a poskytnout mu přiměřenou dodatečnou lhůtu k vyzvednutí věci.“28 Pokud i přesto dojde k prodeji nevyzvednuté věci, je zhotovitelovou povinností vyplatit objednateli výtěţek prodeje této věci, pokud ovšem objednatel toto své právo u zhotovitele uplatní. Z výtěţku prodeje má právo si zhotovitel ještě před vyplacením objednateli odečíst cenu opravy nebo úpravy věci, poplatek za uskladnění a náklady s prodejem spojené.

Takto se řídila smlouva o dílo dle obchodního a občanského zákoníku. Po té došlo k velké novele a v současné době nalezneme tuto problematiku v novém občanském zákoníku. Pro lepší orientaci a jednodušší srovnatelnost je při specifikaci smlouvy o dílo v Novém občanském zákoníku dodrţena téměř stejná posloupnost údajů jako při pouţití obchodního a občanského zákoníku.

28

PETR, Bohuslav. Nabývání vlastnictví originárním způsobem. 1. Praha: C.H.Beck, 2011. ISBN 978-80-7400332-5, str. 168

25

3 Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku V této části bakalářské práce pomocí analýzy dokumentu – nový občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., vysvětlím a popíši formální a právní úpravu smlouvy o dílo v tomto kodexu. Dle důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku tato osnova odstraňuje dualismus úpravy neobchodní a obchodní smlouvy o dílo, jehoţ zavedením se české právo řadilo mezi evropské kuriozity.29

3.1 Obecná (základní) ustanovení Obecná (základní) ustanovení vymezují základní náleţitosti smlouvy o dílo z pohledu obou smluvních stran. „Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.“30 Objednatelem se rozumí ten, kdo zhotovení díla objednal a zhotovitelem je ten, kdo dílo zhotovuje. Velmi důleţitou součástí kaţdé smlouvy o dílo je ujednání ceny díla. Cena můţe být ujednána určitou částkou, nebo alespoň způsobem jakým bude určena nebo odhadem. Smlouvu lze také sjednat zcela bez určení ceny za dílo, musí to ovšem být shodná vůle obou stran. Za dílo je povaţováno zhotovení nové věci, úprava určité věci, její údrţba nebo oprava. Zhotovení, údrţba, oprava nebo úprava týkající se stavby nebo části stavby je za dílo povaţována vţdy. Podle Praţáka princip díla spočívá v tom, ţe je vykonávána nějaká činnost směřující k hmotnému výsledku.31 V případě, ţe zhotovení díla záleţí na zhotovitelových specifických osobních schopnostech či dovednostech, zaniká závazek provést dílo jeho smrtí či ztrátou tohoto umu. Smrt objednatele či zhotovitele sama o sobě závazek neruší.

29

Důvodová zpráva k Novému občanského zákoníku. In: . konsolidovaná verze.

30

ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014. 2012. Sagit, a.s., 2012. ISBN 978-80-7208920-8, § 2586 odst. 1, str. 243 31

PRAŢÁK, Zbyněk. Občanský zákoník II.: s komentářem. 2012. Český Těšín: Poradce, s.r.o., 2012. ISBN 97880-7365-338-5.

26

3.1.1

Způsob provedení díla

Způsobů provedení díla je několik, záleţí na zhotoviteli a také na ujednání v konkrétní smlouvě, jaký ze způsobů je zvolen. Často je k provedení díla nutná také součinnost objednatele, všechna tato ustanovení řeší následující podkapitola mé práce a také odpovídající paragrafy nového občanského zákoníku. Existují tedy tři moţné varianty, jak lze dílo provést. První z nich je, ţe zhotovitel provede dílo osobně, druhá varianta spočívá v tom, ţe zhotovitel pod svým osobním vedením nechá dílo provést třetí osobou a poslední varianta je, ţe zhotovitel pověří vedením i provedením díla jinou osobu. V posledním moţném způsobu provedení díla však odpovídá za provedení zhotovitel, jako by ho prováděl on sám. Zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí. Dále je povinen provést dílo v ujednaném čase, pokud není čas smluvně ujednán, hovoří zákoník o době přiměřené povaze díla. Zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně, coţ je podle Praţáka nezbytné, protoţe „má-li zhotovitel provádět dílo na své nebezpečí, musí mít svobodu rozhodování o postupech, které při provádění díla zvolí, a osobách, s kterými bude při provádění díla spolupracovat…“32 Zhotovitel v zásadě nepodléhá příkazům objednatele, výjimkou můţe být existence takového ujednání ve smlouvě. Zhotovitel jako osoba, která provádí dílo na svoji odpovědnost, musí na případné nevhodné příkazy nebo nevhodné věci převzaté od objednatele k provedení díla upozornit objednatele bez zbytečného odkladu. Pokud i přes toto upozornění objednatel trvá na provedení díla s těmito příkazy a věcmi, má zhotovitel právo poţadovat toto sdělení v písemné podobě. Krajním řešením pak můţe být odstoupení zhotovitele od smlouvy. V neposlední řadě je zhotovitel povinen provádět dílo s odbornou péčí. V některých případech je k provedení díla nutná součinnost objednatele. Na různých stupních provádění díla má součinnost různé formy např. dodání věci nebo materiálu k provedení díla. V případě objednatelovy „nesoučinnosti“ můţe být krajním řešením odstoupení zhotovitele od smlouvy.

32

PRAŢÁK, Zbyněk. Občanský zákoník II.: s komentářem. 2012. Český Těšín: Poradce, s.r.o., 2012. ISBN 97880-7365-338-5, str. 218

27

Vedle zhotovitelových povinností jsou zde také zmíněna práva objednatele. Tím zásadním je moţnost a právo kontrolovat provádění díla. V případě zjištěných nedostatků v plnění zhotovitele, má právo poţadovat nápravu stavu. Pokud zhotovitel nereflektuje, nedostatky neodstraní ani nezmění vadné postupy provádění díla, můţe objednatel od smlouvy odstoupit.

3.1.2

Věci k provedení díla

Věci k provedení díla můţe dodat objednatel nebo zhotovitel, vţdy v souladu s konkrétní smluvní úpravou. Pokud opatří věc zhotovitel, stává se prodávajícím této věci, a taková se stala součástí zhotovovaného díla. Pokud má věc opatřit objednatel, je povinen tak učinit v dohodnuté době nebo nejlépe v co nejkratším termínu po podpisu smlouvy. Pokud je objednatel s dodáním věci v prodlení a nezjedná nápravu ani v náhradním dohodnutém termínu, je zhotovitel oprávněn opatřit si potřebnou věc sám, ovšem na účet objednatele. „Cenu věci a náklady účelně vynaložené s jejím opatřením objednatel zhotoviteli zaplatí bez zbytečného odkladu poté, co jej o placení zhotovitel požádá.“33 Jak vyplývá z této formulace, objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli účelně vynaloţené náklady se získáním věci a také cenu za věc samotnou. Podmínkou je zde ţádost zhotovitele o tuto platbu. Odpovědnost za škodu na věci, kterou takto opatřil, souvisí s vlastnickým právem k dané věci. Pokud trvá objednatelovo vlastnické právo k věci, pak také odpovědnost škody musí jít zákonitě za ním. Rolí zhotovitele je, v případě takovéto věci převzaté, pouhý skladovatel a tak za ní také odpovídá.

3.1.3

Vlastnické právo k předmětu díla

Tato kapitola upravuje, kdo je vlastníkem předmětu díla, za jakých podmínek a okolností. Dále jsou zde popisovány okolnosti zmaření díla a jejich dopad na vlastnické právo obou smluvních stran.

33

ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK a Josef FIALA. Občanský zákoník: Komentář - Svazek VI. První. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-630-3.

28

Nabytí vlastnického práva k zhotovené věci záleţí na povaze předmětu díla. V případě, ţe předmětem díla je věc určená jednotlivě, má k ní vlastnické právo objednatel. V případě, ţe předmětem díla je věc určená podle druhu, má k ní vlastnické právo zhotovitel. Z těchto situací samozřejmě existují výjimky. Tou nejtypičtější situací je jiné místo zhotovení nebo lépe objednatelův pozemek, nebo pozemek, který objednatel opatřil. Konkrétně jsou tato fakta uvedena v paragrafech nového občanského zákoníku.34 Dalším důleţitým ukazatelem, souvisejícím s vlastnickým právem smluvních stran, je zmaření díla a odpovědnost na straně zhotovitele či objednatele za toto zmaření. Jinak je situace řešena pokud má vlastnické právo k věci zhotovitel a za důvody zmaření díla je či není odpovědný on a jinak je řešena situace, pokud má vlastnické právo objednatel. Z toho vyplývá, ţe takové situace mohou nastat čtyři. Má-li vlastnické právo k věci zhotovitel a dílo bylo zmařeno z důvodu, za který není zhotovitel odpovědný, nevzniká objednatelovi právo na náhradu za věc předanou zhotoviteli ke zpracování. Má-li vlastnické právo k věci zhotovitel a dílo bylo zmařeno z důvodu, za který je zhotovitel odpovědný, je jeho povinností poskytnout objednatelovi náhradu za zpracovanou věc, ať jiţ peněţitou či věc stejného druhu. Má-li vlastnické právo k věci objednatel a dílo bylo zmařeno z důvodu, za který není zhotovitel odpovědný, objednatel můţe poţadovat vydání věci, která vznikla zpracováním, je však povinen zhotoviteli nahradit cenu věci, kterou pouţil ke zpracování. A konečně poslední situace, má-li vlastnické právo k věci objednatel a dílo bylo zmařeno z důvodu, za který je zhotovitel odpovědný, má objednatel právo volby jak situaci vyřešit. Můţe poţadovat buď vydání věci, která vznikla zpracováním nebo peněţitou náhradu za věci, které poskytl ke zpracování.

3.1.4

Provedení díla

Povinnost zhotovitele k provedení díla je splněna jeho dokončením a předáním objednateli. Dle Praţáka a jeho komentáře k novému občanskému zákoníku „dílo je dokončeno, je-li

34

zákon číslo 89/2012 Sb., Nový občanský zákoník, § 2599

29

předvedena jeho způsobilost sloužit ujednanému účelu“35. Dále Praţák uvádí, ţe způsoby předvedení díla mohou být různé, obvykle bývají vymezeny ve smlouvě. Během předvedení díla ukáţe zhotovitel, ţe dílo je funkční a schopno slouţit svému účelu, který byl sjednán ve smlouvě. Nic pak nebrání objednateli zhotovené dílo převzít. Prokazovaná funkčnost však nemusí být zcela bez vad respektive, objednatel můţe mít k funkčnosti jisté výhrady. Je ovšem, v souladu se zákonem, objednateli umoţněno dokončené dílo převzít i s těmito výhradami. Vady díla musí být taxativně pojmenovány v protokolu o převzetí díla, jen tak má objednatel práva ze zjevných vad díla. Jak jsem jiţ uvedla výše, způsoby předvedení funkčnosti díla mohou být různé. Tím nejběţnějším jsou bezesporu zkoušky. Je-li dokončení díla podmíněno provedením takových zkoušek, je dílo povaţováno za dokončené po úspěšném skončení těchto zkoušek. Na provedení zkoušky je objednatel pozván zhotovitelem, pokud se však z jakýchkoliv důvodů nezúčastní, nebrání to jejímu provedení. Výsledek zkoušky je pak zapsán v zápisu o provedení zkoušky.

3.1.5

Svépomocný prodej

Tato kapitola řeší moţnosti zhotovitele v případě nevyzvednutí zhotoveného díla ze strany objednatele. Nutno podotknout, ţe toto ustanovení lze uplatnit, pouze pokud je předmětem díla věc. Dílo bylo dokončeno, avšak objednatel je s převzetím díla v prodlení. Nepřevezme-li si objednatel zhotovené dílo ani po té, co byl k tomu zhotovitelem vyzván, je zhotovitel oprávněn tuto věc prodat. O zamýšleném prodeji je povinen informovat objednatele a poskytnout mu další lhůtu s moţností převzetí věci. Podle mého názoru, toto ustanovení občanského zákoníku alespoň částečně chrání zájmy zhotovitele v případě prodlení objednatele v jeho plnění. Prodejem nevyzvednuté zhotovené věci můţe zhotovitel alespoň částečně pokrýt své náklady spojené se zhotovením věci, za jejíţ zhotovení měl objednatel povinnost mu zaplatit dohodnutou cenu.

35

PRAŢÁK, Zbyněk. Občanský zákoník II.: s komentářem. 2012. Český Těšín: Poradce, s.r.o., 2012. ISBN 97880-7365-338-5, str. 220

30

3.1.6

Cena za dílo

Cena díla by podle mého názoru měla patřit mezi jednu z nejpodstatnějších náleţitostí kaţdé smlouvy o dílo. V následujících řádcích této kapitoly si objasníme, jak tuto otázku řeší nový občanský zákoník. „Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.“36 Dle Štandery lze toto ustanovení chápat jako zhotovitelovo oprávnění poţadovat úhradu zhotoveného díla aţ po jeho dokončení, čemuţ také odpovídá objednatelova povinnost domluvenou cenu za zhotovené dílo zaplatit.37 Jak bylo uvedeno v jedné z předchozích kapitol, za provedené je povaţováno takové dílo, které bylo dokončeno a předáno objednateli. Současná právní úprava dále připouští vznik jednotlivých nároků v průběhu zhotovování díla. Tato situace můţe nastat, pokud tak bylo ve smlouvě ujednáno a dílo bylo prováděno po částech a lze ho tedy po částech předat jako zhotovené. S tím také souvisí moţnost zhotovitele poţadovat za takto jednotlivě provedené, dokončené a předané části díla úhradu ceny za vynaloţené náklady s tím související. Zákon to umoţňuje v případě, ţe nebylo smluvně dohodnuto placení záloh a dílčí provádění díla vyţaduje značné náklady. Podle Štandery nelze tuto úpravu povaţovat za vhodnou, natoţ koncepční. Zavádí podle něj „do oblasti smlouvy o dílo podstatnou právní nejistotu, když speciálně objednatel nemá možnosti jakkoli ovlivnit a předpokládat, kdy a jaké finanční plnění bude nucen vynaložit.“ Současně tento přístup podle něj narušuje postavení smluvních stran, neboť zhotovitel by měl dílo provádět jako profesionál, který by měl být schopen posoudit rozsah, trvání a cenu díla. V takovém případě je pak oprávněn si smluvně vyjednat placení záloh.38 Obecně lze o ceně za dílo v souladu s novým občanským zákoníkem říci, ţe cenu za dílo lze určit třemi způsoby – určení ceny stanovením pevné konkrétní částky, dále určení ceny odhadem a konečně určení ceny rozpočtem. Posledně zmíněné moţnosti se věnuje kapitola 3.2 mé práce, proto ji nyní nebudeme brát v úvahu. Naopak zaměřím se nyní na určení ceny odhadem. 36


37

ŠTANDERA, Jan. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku. 2013. Praha: C.H.Beck, 2013. ISBN 978-807400-519-0. 38

ŠTANDERA, Jan. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku. 2013. Praha: C.H.Beck, 2013. ISBN 978-807400-519-0, str. 98

31

Jak jsem uvedla v úvodu této kapitoly, cena by měla patřit mezi zásadní náleţitosti smlouvy o dílo. Jednou z moţností jak cenu stanovit je odhadem. Domnívám se, ţe k tomuto způsobu určení ceny strany přistupují v případech, kdy nelze zcela jednoznačně v době uzavírání smlouvy určit rozsah plnění, avšak je zde vůle obou stran smlouvu uzavřít a alespoň odhadem cenu stanovit. Takto stanovenou cenu pak lze zvyšovat, neboť jiţ v době sjednávání této ceny, bylo oběma smluvním stranám jasné, ţe se nejedná o cenu úplnou a konečnou. Zákon v souvislosti s překročením ceny hovoří o podstatném překročení ceny určené odhadem, coţ bylo podle dostupné judikatury stanoveno jako navýšení ceny o 10-20%.39 Pokud tedy zhotovitel potřebu takové úpravy ceny zjistí, zákon mu ukládá povinnost o tom bez zbytečného odkladu informovat objednatele s odůvodněním ceny nové. Kdyby tak z jakéhokoliv důvodu neučinil, zvýšení ceny by bylo neoprávněné a nevznikl by mu nárok na zaplacení rozdílu v ceně. Ovšem také objednateli přiznává zákon právo, ale také povinnost se k této nové situaci vyjádřit. Neakceptuje-li objednatel nově oznámenou cenu za dílo, má právo od smlouvy odstoupit. Vzniká mu pak povinnost uhradit zhotoviteli cenu za částečně provedené dílo. V případě, ţe objednatel neodstoupí od smlouvy bez zbytečného odkladu, po té co se dozvěděl o změně ceny za dílo, má se za to, ţe se zvýšením ceny souhlasí a pak mu zákon ukládá povinnost tuto vyšší cenu zaplatit. Na cenu díla mají také velký vliv změny rozsahu díla. Smluvní strany mohou své závazky vyplývající ze smlouvy o dílo měnit, zuţovat či rozšiřovat. V praxi se ustálily pro tyto případy slovní označení „méněpráce“ a „vícepráce“. Zatímco méněpráce neboli omezení rozsahu původního díla je běţný jev, který má oporu i v samotné právní úpravě

40

, rozšíření rozsahu

díla znamená další objednávku a tedy i novou smlouvu, která se obsahově můţe podobat smlouvě prvotní.41

3.1.7

Vady díla

Problematika vad díla a vadného plnění je řešena v novém občanském zákoníku v § 2615 aţ 2619. Jedná se o jakýsi „návod“, především pro objednatele, jak se můţe bránit, pokud není se 39

Rozsudek Nejvyššího soudu ČSSR. In: . 5 Cz 12/68, R 3/1970 civ

40


41


32

zhotoveným dílem spokojen a především v případě, ţe dílo vykazuje vady. Tato ustanovení zákoníku chrání objednatele, naopak zhotoviteli ukládají povinnosti, jak se v takových situacích chovat a jak plnit. Zákoník vymezuje vady díla velmi obecně, kdyţ stanoví, ţe „dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě“.42 To podle Štandery znamená, ţe dílo sice bylo provedeno a dokončeno, avšak výsledek neodpovídá tomu, co bylo ujednáno a stanoveno ve smlouvě.43 Dílo tedy vykazuje vady. Vady mohou být různorodé, obvykle se jedná o vady kvality provedení, jakosti či kvantity. Nový občanský zákoník v této své části odkazuje na části ustanovení o kupní smlouvě, která platí obdobně také pro vadné plnění ze smlouvy o dílo. Tato ustanovení rozlišují vady podstatné a nepodstatné. Pokud zhotovitel neprovedl dílo v souladu se smlouvou a dílo vykazuje vady, je za ně zhotovitel odpovědný a je povinen situaci uvést do souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku. Záleţí zde však na objednateli, jaký způsob nápravy vadně zhotoveného díla si zvolí. Zákoník jen částečně koriguje, jaká ustanovení o kupní smlouvě nelze v případě smlouvy o dílo pouţít. Následující ustanovení nového občanského zákoníku řeší obsah a rozsah odpovědnosti zhotovitele za vady. Odpovědnost zhotovitele je vymezena časově. Začíná dobou předání díla a trvá ještě dva roky po té. Rozsah odpovědnosti je pak dán tím, co bylo ze strany objednatele jako vady díla označeno při předávání. V případě, ţe zhotovitel poskytne objednateli záruku jakosti zhotoveného díla, jedná se o jeho závazek zaručující určité vlastnosti díla. Tato doba začíná běţet předáním díla objednateli.

3.2 Určení ceny podle rozpočtu Jak jsem jiţ uvedla výše ve své práci, domnívám se, ţe cena díla by měla patřit mezi podstatné náleţitosti kaţdé smlouvy o dílo. V současné právní úpravě bohuţel cena není nutnou podmínkou pro vznik smlouvy o dílo.

42

zákon číslo 89/2012 Sb., Nový občanský zákoník, § 2615 odst. 1

43

ŠTANDERA, Jan. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku. 2013. Praha: C.H.Beck, 2013. ISBN 978-807400-519-0.

33

V kapitole 3.1.6 „Cena za dílo“ jsem uvedla, ţe jedním ze způsobů určení ceny je určení ceny podle rozpočtu. Této otázce se nyní budu věnovat podrobněji. Podle Štandery se rozpočtem rozumí podrobné vypočtení nákladů, které bude zhotovování díla zřejmě vyţadovat.44 Tento způsob určení ceny za dílo se nejčastěji vyuţívá ve stavebnictví, nebo také v oblasti výzkumu a vývoje. Zákoník hovoří o dvou typologicky odlišných variantách rozpočtů, jedná se na jedné straně o rozpočet zaručený a úplný a na straně druhé je to rozpočet s výhradou, nezaručený a nezávazný. Odstavce zákoníku týkající se ustanovení ceny podle úplného a zaručeného rozpočtu jsou jasně vymezeny proti jakémukoliv dodatečnému zvýšení ceny za dílo. Zhotoviteli proto nelze přiznat vyšší nákladovost prací ani potřebu dalších prací k dokončení díla. Zde nemohu nezmínit ony „vícepráce“. K této problematice se jiţ několikrát vyslovil Ústavní soud, z jehoţ vyjádření vyplývá, ţe tyto vícepráce nejsou v souladu se zákonem ani dohodou smluvních stran, a proto je takovéto navýšení ceny protiprávní.45 Poslední ustanovení v této kapitole zákoníku se týká ustanovení ceny podle rozpočtu, který se jeví jako neúplný, nezávazný či nezaručený. Jde o speciální úpravu, kdy je moţné cenu díla dodatečně navýšit, je zde ovšem několik zákonem stanovených podmínek. První z těchto podmínek, o které hovoří nový občanský zákoník, je skutečnost, ţe se objevili nové činnosti, které do původního rozpočtu nebyly zahrnuty, protoţe v té době nemohly být předvídány.46 Další podmínkou je povinnost zhotovitele oznámit toto navýšení ceny objednateli bez zbytečného prodlení. Podmínkou zvýšení ceny díla stanoveného rozpočtem neúplným je ovšem souhlas objednatele. V případě, ţe objednatel se zvýšením nesouhlasí, dojde na návrh zhotovitele k soudnímu řízení a soud pak rozhodne o vypořádání smluvních stran.

44



zákon číslo 89/2012 Sb., Nový občanský zákoník, § 2622 odst. 1

34

Zákoník ještě dává objednateli moţnost od smlouvy odstoupit a to v případě, ţe by měla být cena zvýšena o více neţ 10% původně stanovené ceny.

3.3 Stavba jako předmět díla Zcela samostatnou kapitolu tvoří v novém občanském zákoníku ustanovení upravující stavbu jako předmět díla. Tato kapitola je obzvlášť důleţitá pro všechny, kteří se pohybují v oblasti stavebnictví a developmentu. Toto odvětví má jistě svá určitá specifika, a proto je potřeba tuto problematiku konkretizovat a specifikovat v oddělených paragrafech. V úvodu této kapitoly je vhodné vymezit pojem stavba. Za stavbu lze podle Štandery povaţovat jakékoliv stavební dílo, které vzniká pomocí stavební technologie, bez ohledu na technické provedení stavby, pouţité stavební materiály, účel vyuţití nebo dobu trvání stavby.47 Konkrétní případy v praxi pak řeší stavební úřad, který má pro tuto oblast podporu ve stavebním zákoně.48 Následující paragrafy nového občanského zákoníku tak jsou speciální doplňující právní úpravou k obecným základním ustanovením, které jsou obsahem kapitoly 3.1 mé práce. Existuje zde tedy zřejmá subsidiarita mezi těmito dvěma ustanoveními nového občanského zákoníku, přičemţ ustanovení týkající se stavby jako předmětu díla budou pouţita v případě, ţe je to v této části právní úpravy přímo stanoveno.

3.3.1

Nebezpečí škody

V případě odpovědnosti za nebezpečí škody je u stavby jako předmětu díla situace opačná neţ u běţné smlouvy o dílo. Zde je zhotovitel od počátku stavby odpovědný za nebezpečí škody nebo zničení stavby, aţ do jejího předání objednateli. Případné škody je pak zhotovitel povinen v plné šíři nahradit. To např. znamená, ţe pokud bude na stavbě aţ do jejího předání něco zničeno či odcizeno, musí to zhotovitel na vlastní náklad dát do pořádku. Pokud však

47


zákon číslo 183/2006 Sb., Stavební zákon

35

došlo k poškození rozestavěné budovy v důsledku např. záplav, půjde o situaci, kdyby ke škodě došlo i jinak a zhotovitel tedy za toto poškození neodpovídá.49 Tedy jediná výjimka, kdy mu tato povinnost nevznikne, by byla v případě, ţe ke škodě došlo jinak, tzn. bez jeho zavinění či účasti. Je tím zřejmě míněna přírodní či ţivelná pohroma.

3.3.2

Právo na vyúčtování

Jak jiţ jsem uvedla ve své práci několikrát, cena není podstatnou náleţitostí smlouvy o dílo. Avšak v případě stavby lze cenu díla ve smlouvě určit s odkazem na skutečný rozsah práce, hodnotu této práce a výši ostatních nákladů. Zákoník v této části umoţňuje objednateli být v jakékoliv fázi své stavby informován zhotovitelem o dosavadním postupu prací a vynaloţených nákladech. Zhotovitel je povinen objednateli vyhovět a v jakémkoliv stadiu realizace stavby poţadované informace objednateli sdělit.

3.3.3

Kontrola provádění díla

Smluvní strany mají moţnost si dohodnout kontrolu předmětu díla. Zákoník totiţ právo objednatele na kontrolu prováděného díla neobsahuje, toto právo tak nemůţe vzniknout ze zákona, ale pouze v případě, ţe si to obě strany ve smlouvě stanoví. Bude-li tak ve smlouvě ujednáno, je zhotovitel povinen pozvat objednatele ke kontrole. Pokud tak neučiní včas, nebo pozve-li ho v nevhodné době, musí zhotovitel objednateli umoţnit dodatečnou kontrolu a ještě mu uhradit náklady s tím spojené. V případě, ţe se objednatel ke kontrole nedostaví, přestoţe byl řádně a včas pozván, je zhotovitel oprávněn v provádění díla pokračovat bez jakýchkoliv následků.50

49

Smlouva o dílo a nový občanský zákoník (II.). In: www.stavebni-forum.cz [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/22788/smlouva-o-dilo-a-novy-obcansky-zakonik 50

NOZ: Stavba jako předmět díla. In: Moderní obec [online]. 2013 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://moderniobec.cz/noz-stavba-jako-predmet-dila/

36

Kontrola provádění díla můţe být také průběţná. Zejména ve výstavbě můţe být velmi praktické smluvně ošetřit a sjednat dobu provádění těchto kontrol, především u prací, které mohou být v dalším průběhu stavby zakryty.51

3.3.4

Skryté překážky

Toto ustanovení upravuje oblast tzv. skrytých překáţek, které se týkají místa provádění díla. Jde tedy o situace, kdy sjednané místo nevyhovuje realizaci díla, protoţe má skryté vady, které brání provedení díla dohodnutým způsobem.52 V případě, ţe tedy zhotovitel takovou to situaci zjistí, ukládá mu zákoník povinnost informovat objednatele a navrhnout mu způsob moţného řešení. Aţ do dosaţení dohody o změně díla je pak zhotovitel oprávněn přerušit provádění díla. V případě, ţe nedojde mezi smluvními stranami k dohodě, mají obě dvě právo od smlouvy odstoupit.

3.3.5

Převzetí stavby

Tento paragraf nového občanského zákoníku je novým a snad také přínosným ustanovením, které odstraní řadu zbytečných sporů, kdy zhotovitel dokončí stavbu, ale objednatel ji z řady důvodů nepřevezme.53 Objednatel je tedy povinen převzít stavbu, byť stavba vykazuje drobné vady. Pokud ovšem takové vady nebrání uţívání stavby k účelu, k jakému byla zhotovena, nebrání také nic objednateli k jejímu převzetí.

3.3.6

Vady stavby

Toto předmětné ustanovení upravuje pravidla uplatňování vad stavby. Vymezuje nejen podmínky uplatnění, ale také lhůty, během kterých je moţné vady vytknout.

51

Ke smlouvě o dílo podle nového občanského zákoníku. In: Bulletin advokacie [online]. 2012 [cit. 2016-0404]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/ke-smlouve-o-dilo-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku 52



37

Významnou novinkou je solidární odpovědnost za vady stavby. Společně se zhotovitelem stavby je tak nyní odpovědný za vady také poddodavatel zhotovitele tzn. subdodavatel, dodavatel stavební dokumentace a ten kdo prováděl stavební dozor. Všechny tyto vyjmenované osoby se mohou odpovědnosti za vady stavby zprostit, pokud prokáţí, ţe vadu díla nezpůsobila chyba v jejich konkrétní činnosti, za kterou jsou odpovědní. „Tato úprava je jistě výhodná pro objednatele, který se může domáhat svého práva z vad stavby u kteréhokoliv ze spoluodpovědných osob. V případě sporu přitom nebude nucen prokazovat, komu ze spoluzodpovědných osob lze vznik vady přičíst.“54 Objednatel je povinen na zjištěné skryté vady upozornit zhotovitele bez zbytečného odkladu, nejpozději do pěti let od převzetí stavby. Tato doba můţe být u některých částí stavby zkrácena aţ na dva roky.

3.4 Dílo s nehmotným výsledkem Závěrečná kapitola mé práce se týká oblasti provádění díla s nehmotným výsledkem. Nehmotné dílo lze podle Štandery definovat jako dílo, které nespočívá ve zhotovení věci nebo údrţbě nebo opravě či úpravě. Můţe se tak jednat např. o počítačový program, přípravu projektu nebo posudku atd.55 I zde je zhotovitel povinen postupovat s odbornou péčí a tak, aby svou činností dosáhl smluvně ujednaného výsledku. Za předané dílo je pro tyto účely povaţováno takové dílo, které je dokončeno a objednateli je umoţněno jeho pouţívání.

54

Vady stavby jako předmětu díla. In: TZB-info [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/pravni-predpisy/10721-odpovednost-za-vady-dila-v-novem-obcanskem-zakoniku 55

ŠTANDERA, Jan. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku. 2013. Praha: C.H.Beck, 2013. ISBN 978-807400-519-0.

38

4 Srovnání předmětných právních úprav smlouvy o dílo Obsahem této stěţejní kapitoly mé práce je vzájemná komparativní analýza právních kodexů upravujících podobu smlouvy o dílo. V rámci následujících podkapitol je prováděno porovnávání a „výzkum od stolu“ předmětných právních úprav z celkového rámce obecné smlouvy o dílo. Součástí tohoto porovnávání je zdůraznění rozdílů současné právní úpravy a předchozí úpravy v obchodním a občanském zákoníku.

4.1 Základní vymezení smlouvy o dílo a její forma Obchodní zákoník upravoval smlouvu o dílo - Díl IX, jeţ byl rozdělen do Oddílu 1 – 8, dále do konkrétních § 536 – 565. Forma smlouvy o dílo v obchodním zákoníku byla pouze rámcová. Smluvním stranám tak byla umoţněna velká volnost. Obchodní zákoník jim byl pouze jakýmsi vzorem, závazným se stal, pokud se strany ve smlouvě nedohodly jinak. Právní úprava smlouvy o dílo v obchodním zákoníku byla tedy zcela dispozitivní. Obchodní zákoník rovněţ nestanovoval nutnost písemné formy smlouvy o dílo. Záleţelo pouze na vůli a následné dohodě obou smluvních stran. V rámci obchodního zákoníku lze smlouvu o dílo chápat jako dohodu dvou stran, přičemţ jedna se zavazovala provést určité dílo, opravu či údrţbu a druhá se zavazovala za provedení díla zaplatit cenu. Občanský zákoník upravoval smlouvu o dílo v části osmé, hlava čtvrtá, rozdělena do Oddílu 1 – 3, § 631 – 656. Občanský zákoník upravil téměř celé vymezení základních náleţitostí ve své úvodní části. V této části občanského zákoníku jsou konkrétně formulovány podmínky provádění díla, moţnosti stanovení ceny či spolupráce obou smluvních stran. Formu a právní úpravu smlouvy o dílo však občanský zákoník nijak konkrétně nespecifikoval. Nový občanský zákoník upravuje smlouvu o dílo v části čtvrté, díl 8, rozdělen do Oddílu 1 – 4, konkrétní ustanovení v § 2586 – 2635. 39

Nový občanský zákoník zachovává rámcovou úpravu smlouvy o dílo. Je opět na domluvě smluvních stran, jak své vztahy a poměry smluvně ošetří. Pokud by k takové domluvě mezi stranami nedošlo, nastupuje úprava smlouvy o dílo obsaţená v novém občanském zákoníku. Právní úprava smlouvy o dílo v novém občanském zákoníku tak zůstává i nadále dispozitivní. Rovněţ nový občanský zákoník nestanovuje nutnost písemné formy smlouvy o dílo. I nadále zůstává v platnosti vůle a dohoda dvou smluvních stran. Není vyloučena varianta částečné formy písemně a částečné ústně, vţdy ovšem musí jít o dohodu obou zúčastněných stran. V rámci nového občanského zákoníku dochází k upřesnění výkladu smlouvy o dílo, kdy ji lze chápat jako dohodu dvou stran, kdy jedna se zavazuje provést dílo na svůj náklad a nebezpečí a druhá se zavazuje dílo převzít a zaplatit za jeho provedení cenu.

4.1.1

Shrnutí

Nový občanský zákoník zachovává rámcovou úpravu smlouvy o dílo. Definice smlouvy o dílo je v něm, oproti úpravě v obchodním zákoníku, poněkud upřesněna. Pokud se týká formy smlouvy o dílo, nestanoví nový občanský zákoník závaznou písemnou formu, respektuje tak zásadu neformálnosti právních jednání.

4.2 Podstatné náležitosti smlouvy o dílo Podstatné náleţitosti smlouvy o dílo upravuje základní ustanovení, které je obvykle prvním ustanovením smlouvy o dílo. V obchodním zákoníku jsou tyto náleţitosti vymezeny jako základní ustanovení v § 536. Za podstatné náleţitosti tak bylo v této právní úpravě smlouvy o dílo povaţováno vymezení určitého předmětu díla a určení ceny za provedení tohoto díla. Občanský zákoník vymezení podstatných náleţitostí nijak konkrétně neupravoval ani nespecifikoval, pouze v § 631 vymezuje závazek na straně zhotovitele. Nový občanský zákoník upravuje podstatné náleţitosti jako obecné (základní) ustanovení v § 2586. Za podstatné náleţitosti smlouvy o dílo je i nadále povaţováno vymezení díla a určení ceny či vymezení způsobu jejího určení. Současná právní úprava smlouvy o dílo však nově podstatné náleţitosti rozšiřuje o závazek zhotovitele provést dílo na svůj náklad a nebezpečí a závazek objednatele dílo převzít. 40

4.2.1

Shrnutí

Nový občanský zákoník zahrnuje mezi podstatné náleţitosti smlouvy o dílo vymezení předmětu díla a určení ceny za provedené dílo, v souladu s předchozími zákony, rozšířil je však o závazek na straně zhotovitele a závazek na straně objednatele. Nový občanský zákoník tak v úpravě podstatných náleţitostí navázal na dosavadní právní úpravu smlouvy o dílo a současně ji rozšířil, čímţ klade na smluvní strany větší formální poţadavky.

4.3 Práva a povinnosti stran Práva a povinnosti smluvních stran je moţné nalézt v celé šíři právní úpravy smlouvy o dílo. Formulace práv a povinností smluvních stran v novém občanském zákoníku vychází z právní úpravy v obchodním a občanském zákoníku, proto nelze, jako tomu bylo v předchozích kapitolách, zcela jednoznačně oddělit a vymezit a porovnat odlišnosti v těchto třech různých zákonících. Obchodní zákoník upravoval práva a povinnosti stran v § 537. Občanský zákoník se tímto zabývá v § 632 - 633. A nový občanský zákoník toto řeší v § 2586 odst. 1, § 2589, § 2590 odst. 1 a § 2592 – 2593. Základní povinností zhotovitele byl a nadále je závazek provést pro objednatele dílo. Nadále také zůstává platné ujednání o povinnosti zhotovitele provést dílo na vlastní náklad a nebezpečí. Základní povinností objednatele byl a nadále je závazek zaplatit cenu za dílo. Nezměnila se ani část, která upravuje samostatný postup zhotovitele při provádění díla. Částečně byla však doplněna nevázanost objednatelových pokynů o uţití tzv. zvyklostí. Nadále je zhotoviteli přiznáno právo pověřit provedením díla jinou osobu. Původně formulovaná povinnost zhotovitele obstarat věci potřebné k provedení díla z obchodního zákoníku, byla nyní v novém občanském zákoníku doplněna o povinnost zhotovitele provést dílo s potřebnou péčí. Částečnou novinkou je moţné označit součinnost objednatele, jelikoţ toto ustanovení zcela chybělo v obchodním zákoníku, ovšem jako jedno z mála ustanovení bylo inspirováno 41

úpravou v občanském zákoníku. Proti této úpravě však bylo znění rozšířeno a upraveno, a tak má zhotovitel mnohem větší moţnosti konání v případě objednatelovi nesoučinnosti. Právo objednatele na provádění kontroly díla bylo do stávající právní úpravy smlouvy o dílo převzato z obchodního zákoníku. Mezi velmi významné změny patří, dle mého názoru, povinnost objednatele převzít dílo, a to i pokud dílo obsahuje určité vady. Dále je v novém občanském zákoníku zakotven nový pojem – svépomocný prodej. Toto ustanovení řeší problematiku nepřevzetí zhotoveného díla a dává tak zhotoviteli návod na řešení této pro něj jistě sloţité situace.

4.3.1

Shrnutí

Nový občanský zákoník v úpravě práv a povinností smluvních stran vycházel z ustanovení obchodního a občanského zákoníku, v některých částech právní úpravu zcela převzal, v jiných částech došlo k rozšíření povinností zhotovitele či objednatele. Současná právní úprava smlouvy o dílo je dispozitivní normou, ve které jsou práva a povinnosti smluvních stran striktně vymezeny, coţ však nebrání smluvním stranám se od této úpravy odchýlit a zcela jednoznačně svá práva a povinnosti upravit v konkrétní smlouvě o dílo.

4.4 Cena za dílo Cena za dílo by podle mého názoru měla patřit mezi podstatné náleţitosti kaţdé právní úpravy smlouvy o dílo. Myslím si, ţe se jedná o stěţejní část kaţdé smlouvy o dílo. Obchodní zákoník upravuje cenu za dílo v § 546 aţ 548. Dle této úpravy bylo moţné uzavřít smlouvu s dohodou o výši ceny za dílo. Případně bylo moţné uzavřít i smlouvu bez určení ceny, v takovém případě byla cena za dílo stanovena jako cena obvyklá za srovnatelné plnění ve srovnatelných podmínkách. Dále bylo moţné určit cenu za dílo dle rozpočtu, přičemţ se rozlišoval rozpočet zaručený a nezaručený, který jak název napovídá, nezaručoval jeho úplnost a mohl být doplňován. Vše ovšem muselo být vţdy podmíněno souhlasem obou smluvních stran. Občanský zákoník se ustanovení ceny o dílo věnuje v § 634 aţ 636.

42

Tento zákon specifikoval cenu za dílo jako cenu přiměřenou, kterou lze „vymáhat“ aţ po skončení díla. Za určitých okolností však povoloval vyplácení záloh. Stejně jako v obchodním zákoníku i zde byla moţnost sjednat cenu dle rozpočtu. Rozdílem ovšem byla moţnost uzavření smlouvy s určením ceny odhadem. To bylo moţné pouze v případech, kdy nešlo při uzavírání smlouvy sjednat cenu pevnou částkou. Nový občanský zákoník řeší cenu za dílo v § 2610 aţ 2614 a v § 2620 aţ 2622. Podle současné právní úpravy smlouvy o dílo je moţné určit cenu za dílo pevnou částkou, podle rozpočtu nebo odhadem. Pokud je cena sjednána pevnou částkou nebo rozpočtem, přináší nový občanský zákoník novinku v podobě zohlednění mimořádné nepředvídatelné okolnosti, která dokončení díla podstatně ztěţuje. Tím dochází k prolomení zásady, ţe takto stanovenou cenu díla nelze pro jiné úsilí či vyšší náklady dodatečně zvyšovat. O tom však musí rozhodnout soud na návrh jedné ze smluvních stran.56 Stejně jako v předchozích dvou právních úpravách i zde je moţnost stanovit cenu díla rozpočtem, i v novém občanském zákoníku je rozlišován rozpočet zaručený (úplný) a nezaručený (s výhradou či neúplný). Drobné specifikum spatřuji v tom, ţe ustanovení o určení ceny podle rozpočtu tvoří v zákoníku samostatný oddíl. Stanovení ceny odhadem je podle nové právní úpravy určení ceny bez bliţšího a specifického vymezení „mantinelů“, jde o vůli smluvních stran stanovit alespoň nějakou přibliţnou cenu.

4.4.1

Shrnutí

Nový občanský zákoník povaţuje určení ceny za dílo za podstatnou náleţitost kaţdé smlouvy o dílo. Tím se podstatně liší od předchozích dvou úprav smlouvy o dílo, neboť obě umoţňovaly smlouvu o dílo uzavřít bez určení ceny díla. Samotné stanovení ceny za dílo prošlo jakousi transformací a postupným vývojem aţ k současným moţnostem určení ceny za dílo, kterými tak jsou po vzoru obchodního zákoníku dohoda o pevné částce, po vzoru obchodního i občanského zákoníku určení ceny za dílo dle rozpočtu a nakonec po vzoru občanského zákoníku určení ceny odhadem.

56

KARFÍKOVÁ, Olga. Současná právní úprava smlouvy o dílo ve srovnání s předchozí právní úpravou v obchodním zákoníku. Brno, 2015. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, právnická fakulta

43

4.5 Provedení díla Provedení díla v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo je bezesporu zásadní pro obě dotčené strany. Obchodní zákoník upravuje ustanovení provedení díla v § 554. Provedení díla se v této právní úpravě skládalo ze dvou závazků zhotovitele, kterými byli řádné ukončení a předání předmětu díla. Pokud tedy dílo vykazovalo jakékoliv vady, nebylo řádně dokončeno, a tudíţ nemohlo být podle tohoto zákoníku ani předáno. Provedení díla můţe dle tohoto ustanovení zhotovitel pověřit také jinou osobu, za provedení díla je však odpovědný on sám. Občanský zákoník řeší tuto problematiku v § 633. Provedení díla podle občanského zákoníku spočívalo v souladu se smluvní úpravou, i zde je ovšem zmíněn závazek řádného a včasného provedení. Objevil se zde odkaz na technickou normu a provedení díla v souladu s ní. I v této právní úpravě smlouvy o dílo nacházíme ustanovení o moţnosti provedení díla jinou osobou neţ je zhotovitel, odpovědnost za provedení díla je obdobně na straně zhotovitele. Nový občanský zákoník rozvádí způsob provádění díla v § 2589 aţ 2595 a dále v § 2604 aţ 2608. Také v novém občanském zákoníku se hovoří o dvou závazcích zhotovitele, jsou jimi dokončení a předání díla. Za dokončené je však zde povaţováno takové dílo, u kterého je předvedena způsobilost slouţit danému účelu, nejčastěji je to úspěšným provedením zkoušek. Je zde ovšem markantní rozdíl proti úpravě v obchodním zákoníku, jelikoţ nyní lze dílo povaţovat za provedené i pokud vykazuje vady a takového dílo také lze objednatelem převzít. Dále nový občanský zákoník počítá s moţnostmi dílčího provedení a dílčího převzetí díla. Ovšem takovou to moţnost zcela jistě nabízela dispozitivní úprava smlouvy o dílo v obchodním zákoníku. I v této úpravě smlouvy o dílo můţe být provedení díla realizováno osobně zhotovitelem nebo jinou osobu pod zhotovitelovým osobním vedením, pokud to umoţňuje povaha díla či absence zhotovitelových osobních vlastností.

44

4.5.1

Shrnutí

V provedení díla přinesl nový občanský zákoník změnu. Nadále je směrodatný závazek zhotovitele dokončit a předat dílo, nově ovšem zákon jiţ netrvá na dokončení díla bez vad. Podle nového občanského zákoníku je dílo dokončeno, pokud je prokázána jeho způsobilost slouţit danému účelu. Moţnost provádět a zároveň převzít dílo postupně byla také v době účinnosti obchodního zákoníku, takţe v tomto případě se nejedná o významnější změnu. I nadále má smlouva o dílo dispozitivní charakter, tudíţ je moţné, aby si strany samy ve smlouvě dohodly například případné provedení zkoušek. Ovšem také tuto moţnost nabízel jiţ obchodní zákoník.

4.6 Vlastnické právo Smlouva o dílo patří mezi smlouvy, jejichţ naplněním dochází ke vzniku případně změně vlastnických práv k určitě věci. Vlastnické právo většinou nabývá objednatel. Obchodní zákoník a nový občanský zákoník upravují vlastnická práva ke zhotoveným věcem ve zvláštních ustanoveních. Obchodní zákoník upravuje vlastnické právo ke zhotovované věci v § 542 aţ 544. Podle této právní úpravy smlouvy o dílo záleţelo vlastnické právo ke zhotovované věci na tom, kde se dílo provádělo a také na tom, zda bylo předmětem díla zhotovení věci, oprava nebo úprava věci. Pokud byla věc zhotovována u objednatele, či na jeho pozemku, pak je vlastníkem věci objednatel. Pokud byla věc zhotovována na pozemku, jehoţ vlastníkem nebyl objednatel, pak je vlastníkem věci od počátku zhotovitel, a to i v případě, ţe veškerý materiál pro zhotovení věci dodal objednatel. Ustanovení upravující vlastnické právo, stejně jako celý obchodní zákoník, bylo dispozitivní povahy, proto bylo moţné, aby si smluvní strany dohodly ve smlouvě jiný reţim vlastnictví.57 Občanský zákoník zvláštní ustanovení o vlastnických právech neobsahoval. Nový občanský zákoník řeší vlastnické právo ve svých § 2599 aţ 2603.

57

KARFÍKOVÁ, Olga. Současná právní úprava smlouvy o dílo ve srovnání s předchozí právní úpravou v obchodním zákoníku. Brno, 2015. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, právnická fakulta

45

Podle nového právního kodexu závisí vlastnické právo ke zhotovené věci nejen na místě zhotovení věci, ale také na povaze předmětu díla. Pokud je předmětem díla věc určená jednotlivě, je vlastníkem díla objednatel. Pokud je předmětem díla věc určená podle druhu, má k ní vlastnické právo zhotovitel.

4.6.1

Shrnutí

Další významnou částí smlouvy o dílo je úprava vlastnických práv ke zhotovené věci. Obecně lze říci, ţe přechod vlastnického práva ke zhotovené věci záleţí na místě zhotovení věci a nově dle nového občanského zákoníku ještě také na povaze předmětu díla. Nový občanský zákoník zde opět navázal na předchozí právní úpravu a doplnil ji o další specifikaci. Nutno zde připomenout, ţe smlouva o dílo má dispozitivní charakter a záleţí tedy jen na smluvních stranách, jaké podmínky přechodu vlastnického práva si ve smlouvě zakotví.

4.7 Vady díla Obchodní zákoník upravuje vady díla v § 560 aţ 562. Obchodní zákoník specifikuje vady dílo jako situaci, kdy výsledek díla neodpovídá tomu, co bylo dohodnuto ve smlouvě. Dále také pokud je dílo provedeno v jiném rozsahu, neţ bylo uvedenou ve smlouvě či v jiném termínu. Zhotovitel je plně odpovědný za vady, které dílo vykazuje v době jeho předání objednateli. Odpovědnost je dále podle této právní úpravy spjata s porušením povinností jednotlivých smluvních stran. Občanský zákoník řeší vady díla v § 645. Občanský zákoník stanoví, ţe zhotovitel je odpovědný za vady díla, které jsou prokazatelné při převzetí díla objednatelem. Novinkou je odpovědnost zhotovitele za vady díla, které se vyskytnou po převzetí díla v záruční době. Dále je zhotovitel dle této právní úpravy odpovědný za vady díla, které jsou důsledkem vadného materiálu dodaného objednatelem či nevhodného pokynu objednatele, pokud na to včas neupozornil. Nový občanský zákoník věnuje vadám díla § 2615 aţ 2618. Podle nového občanského zákoníku má dílo vady vţdy, kdyţ neodpovídá smlouvě. Zhotovitel je za takové vady odpovědný a je povinen uvést dílo do souladu s podmínkami 46

dohodnutými ve smlouvě a v zákoníku. Nový občanský zákoník zde přináší novinku v podobě volby objednatele, jaký způsob nápravy vadně zhotoveného díla zvolí.

4.7.1

Shrnutí

Obecně lze říci, ţe vadou díla je vţdy nesoulad mezi tím, co bylo dohodnuto ve smlouvě a tím, jak vypadá dílo v době převzetí objednatelem. A to zůstává prioritou, přestoţe se mění právní úprava smlouvy o dílo. Klíčovou otázkou zůstává odpovědnost za vady. Celková koncepce zákonné odpovědnosti za vady díla pojatá v obchodním zákoníku zůstává zachována jak v občanském tak v novém občanském zákoníku.

4.8 Komparace skutečných smluv V této kapitoly své bakalářské práce se budu zabývat stručnou komparací dvou skutečných smluv o dílo. Ty uzavřeli stavební společnost Kočí a.s. Písek a příspěvková organizace Jihočeského kraje Gymnázium, Písek, Komenského 89. V únoru 2013 uzavřeli smlouvu o dílo podle § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, příloha č.1. V červnu 2015 pak uzavřeli smlouvu o dílo podle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, příloha č.2. Pokusím se na těchto dvou konkrétních smlouvách doloţit závěry a shrnutí z předchozích podkapitol své práce.

4.8.1

Smluvní strany

Identifikace obou smluvních stran je v uzavřených smlouvách o dílo téměř totoţná. V obou právních úpravách smlouvy o dílo je jasně definován objednatel a na straně druhé zhotovitel. Dále jsou obě smluvní strany identifikovány přesnou adresou, jejich IČ, bankovním spojením a osobou, která je oprávněná jednotlivé organizace zastupovat. V této části smlouvy o dílo tedy není shledán ţádný rozdíl.

47

4.8.2

Předmět smlouvy

Ve specifikaci předmětu díla však jiţ drobné nuance najít můţeme. Úprava z roku 2013 v předmětu smlouvy hovoří o provedení stavby, včetně konkrétního místa provedení a rozsahu v souladu s projektovou dokumentací. Úprava z roku 2015 v předmětu smlouvy zmiňuje provedení díla. Zdůrazněn je především závazek objednatele dílo převzít a zaplatit. I zde je konkretizováno místo provedení, dokončené dílo je však podrobněji specifikováno (úplné, funkční, bezvadné, včetně stavebních a montáţních prací a konstrukcí atd.). Objevuje se zde zmínka o subdodavatelích a jejich spolupráci se zhotovitelem. Lze tedy říci, ţe v předmětu smlouvy dochází, z mého pohledu, k nepodstatné změně v pojmenování toho, co má být provedeno, přičemţ v této nové právní úpravě je patrná větší snaha o specifikaci podrobností souvisejících s provedením díla.

4.8.3

Doba plnění

Doba plnění představuje v obou smlouvách vţdy konkrétní termíny zahájení či dokončení prací, popřípadě termíny předání staveniště či konkrétní termíny jednotlivých fází a etap prováděných prací.

4.8.4

Cena díla

V bodech, které upravují cenu díla, lze opět nalézt rozdíly. Ve smlouvě o dílo z roku 2013 byla cena dohodnuta v celkové výši a byla to cena nejvýše přípustná a nepřekročitelná. Ve smlouvě o dílo z roku 2015 se hovoří o celkové nabídkové ceně, která je nejvýše přípustná a lze ji překročit za určitých smluvně stanovených podmínek.

4.8.5

Platební podmínky

Platební podmínky jsou v obou smlouvách hodně podobné, liší se jen drobnými detaily. V obou smlouvách je shodně stanoveno, ţe zhotovitel nebude poskytovat zálohy, měna, ve které proběhne platba, jsou české koruny. Drobný rozdíl je ve splatnosti faktur, ve smlouvě z roku 2013 je uvedeno 60 dní, ve smlouvě z roku 2015 je splatnost stanovena na 30 dní. 48

Odlišný je také dohodnutý způsob fakturace, u smlouvy z roku 2013 je moţné vystavit fakturu po předání a převzetí díla stvrzené předávacím protokolem, zatímco ve smlouvě z roku 2015 je stanovena měsíční fakturace v souladu se skutečně provedenými pracemi. Tyto odlišnosti ovšem nijak nesouvisí se změnou právní úpravy smlouvy o dílo, nýbrţ jsou výsledkem jednání smluvních stran a moţností dispozitivních úprav v této konkrétní smlouvě o dílo.

4.8.6

Způsob provádění díla

Smlouva o dílo z roku 2013 věnuje zvláštní odstavce součinnosti objednatele a zhotovitele, technickému dozoru objednatele. Vícepráce či méně práce byly zde moţné pouze po písemném souhlasu objednatele. Smlouva z roku 2015 jasně vymezuje kontrolní dny včetně denních záznamů o průběhu stavby. Dále jsou zde zmíněny certifikáty materiálů, které byly pouţité ke zhotovení díla. Stavební deník je součástí prováděného díla podle obou právních úprav.

4.8.7

Předání a převzetí stavby

V tomto ohledu se obě smlouvy o dílo zásadně rozcházejí. Podle úpravy smlouvy z roku 2013 splnil zhotovitel svou povinnost řádným ukončením a předáním díla bez vad a nedodělků. Objednatel pak splnil svůj závazek podepsáním zápisu o převzetí díla. Dílo nebo část díla, které má vady či je nedokončené není objednatel povinen převzít. Podle ustanovení ve smlouvě z roku 2015 není objednatel oprávněn provedené dílo nepřevzít, i kdyţ vykazuje ojedinělé drobné vady. Povinnost zhotovitele oznámit objednateli předání díla je u obou smluv téměř totoţná, u smlouvy z roku 2013 se jedná o 3 dny a u té druhé je to 5 dnů.

4.8.8

Záruka

Záruka je u obou smluv stanovena shodně na 60 měsíců.

49

4.8.9

Ukončení smlouvy

Smlouvu z roku 2013 bylo moţné vypovědět oběma smluvními stranami 3 měsíční výpovědní lhůtou, zatímco smlouvu z roku 2015 mohl vypovědět pouze objednatel z důvodu nečinnosti zhotovitele.

4.8.10 Shrnutí provedené komparace Z provedené komparace dvou smluv uzavřených podle odlišných právních úprav je zřejmé, ţe nový občanský zákoník vychází z ustanovení obchodního zákoníku a tudíţ úprava jednotlivých obsahových náleţitostí obou smluvních úprav spolu úzce souvisí a liší se jen v drobných nuancích. Nový občanský zákoník nadále zůstává dispozitivní právní normou, proto mají obě smluvní strany právo si ve smlouvě dohodnout a upravit jakékoliv náleţitosti. Jedinou podmínkou zůstává soulad se zákoníkem a shodná vůle obou stran.

50

Závěr Smlouva o dílo patří mezi nejrozšířenější a nejčastěji vyuţívaný typ formální smlouvy. Obsahem této bakalářské práce je srovnání současné právní úpravy tohoto smluvního typu s právní úpravou předchozí. Komparační analýza byla proto zaměřena na porovnání úpravy smlouvy o dílo v obchodním zákoníku a občanském zákoníku s novým občanským zákoníkem, jehoţ účinnost nastala 1. lednem 2014. Nový občanský zákoník představuje rozsáhlou změnu dosavadního pojetí českého soukromého práva. Nejzásadnější změnou, kterou přinesl ve vztahu k právnímu pojetí smlouvy o dílo, je bezesporu odstranění dosavadního dualismu neobchodní a obchodní právní úpravy, došlo ke sjednocení dřívější dvoukolejné právní úpravy. Za základní stavební kámen nové právní úpravy smlouvy o dílo byla vzata platná právní úprava zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a původní koncepce zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Ačkoliv současná právní úprava smlouvy o dílo vychází přímo z úpravy v obchodním a občanském zákoníku, neznamená to, ţe by se na ní nic nezměnilo. Některé změny, byť velmi zásadní a významné, se často tváří velmi nenápadně a celá nová úprava smlouvy o dílo tak působí velmi konzervativně. V podobném duchu se vyjádřil ve svém článku také Karel Eliáš, hlavní autor nového občanského zákoníku, kdyţ řekl, ţe „jakkoliv se velmi často namítá, že nový občanský zákoník chce změnit vše, co se změnit dá, tak pokud jde o smlouvu o dílo, snaží se být velmi konzervativní a neodchylovat se příliš od dosavadní právní úpravy a popřípadě ji doplnit o některé inovativní prvky anebo zobecnit některá detailní řešení.“58 Základní vymezení smlouvy o dílo se v podstatě nezměnilo. Smlouva o dílo i nadále zůstává závazkem na straně zhotovitele na svůj náklad a nebezpečí provést dílo a závazkem na straně objednatele provedené dílo převzít a zaplatit za něj cenu. V oblasti ceny za dílo nastanou díky novému kodexu změny. Cena za dílo je nyní povaţována za podstatnou náleţitost smlouvy o dílo a není tak jiţ nadále moţné uzavřít smlouvu bez určení ceny díla. V provedení díla přináší nový občanský zákoník další změnu. Zhotovitel je povinen dokončit a předat dílo, ovšem jiţ nemusí jít o dokončené dílo zcela bez vad. Podle nového občanského

58

Pravniradce.ihned.cz - Právo a obchod: Smlouva o dílo dnes a zítra [online]. 2013 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/pravo a obchod/smlouva o dilo dnes a zitra

51

zákoníku je dílo dokončeno, pokud je prokázána jeho způsobilost slouţit svému účelu. Objednatel tak jiţ nemá právo odmítnout převzetí díla pro nepodstatné vady díla. Tato tvrzení jsem si v podstatě ověřila při provedené analýze v závěrečné kapitole své práce. Další významnou novinkou a zároveň výhodou je moţnost uzavřít smlouvu o dílo také na činnost, jejíţ výsledek bude nehmotný. Dále je samostatně vyčleněna kapitola týkající se stavby jako předmětu díla. Tento úmysl zákonodárců hodnotím velmi kladně, neboť toto odvětví má svá specifika a proto je dobré je upravit samostatně. V úvodu své práce jsem vyslovila hypotézu, ţe současná právní úprava smlouvy o dílo by měla být v porovnání s předchozími úpravami praktičtější, srozumitelnější a uchopitelnější. Nejsem však jednoznačně přesvědčena o tom, ţe současná právní úprava smlouvy o dílo je tak ucelená a jednoznačná, ţe by v budoucnu nepřinesla ţádné otázky a sporné situace. Bude tak, dle mého názoru, záleţet na času, praxi, soudech a judikatuře, jak dané sporné situace vyřeší a objasní. Myslím si, ţe řadě soudních sporů by bylo moţné předejít tím, ţe smluvní strany si velmi pečlivě a podrobně upraví v konkrétní smlouvě jednotlivé otázky a případy. Nový občanský zákoník je dispozitivní norma a jako taková, dává smluvním stranám širokou smluvní volnost, které by, podle mého mínění, měly obě strany vyuţít ve svůj vzájemný prospěch.

52

Seznam použité literatury Knižní publikace BIČOVSKÝ, Jaroslav a Milan HOLUB. Občanský zákoník: poznámkové vydání s judikaturou. 3. doplněné. Praha: Linde, 1994. ISBN 80-85647-59-1. ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014. 2012. Sagit, a.s., 2012. ISBN 978-80-7208-920-8. HOUDEK, Daniel. Jak úspěšně reklamovat: rádce spotřebitele i obchodníka. 2007. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-6174-9. LAVICKÝ, Petr. Přehled judikatury ve věcech zásad soukromého práva: svazek II. 2013. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. ISBN 978-80-7357-991-3. PETR, Bohuslav. Nabývání vlastnictví originárním způsobem. 1. Praha: C.H.Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-332-5. PRAŢÁK, Zbyněk. Občanský zákoník II.: s komentářem. 2012. Český Těšín: Poradce, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-7365-338-5. PRAŢÁK, Zbyněk. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3.přepracované. Praha: Leges, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-87212-61-5. SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4.aktualizované. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4644-9. ŠTANDERA, Jan. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku. 2013. Praha: C.H.Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-519-0. ŠTENGLOVÁ, Ivana. Smlouva o dílo. První. Praha: C.H.Beck, 2010. ISBN 978-80-7400311-0. ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK a Josef FIALA. Občanský zákoník: komentář - Svazek VI. První. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2014. ISBN 978-80-7478-630-3.

53

Použité právní předpisy a judikatura Obchodní zákoník. In: 1991, ročník 1991, číslo 513. Občanský zákoník. In: 1964, ročník 1964, číslo 40. Nový občanský zákoník. In: 2012, ročník 2012, číslo 89 Stavební zákon. In: 2006, ročník 2006, číslo 183 Rozsudek Nejvyššího soudu ČSSR. In: . 5 Cz 12/68, R 3/1970 civ. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR. In: . 29 Odo 416/2001 Rozhodnutí Krajského soudu. In: 1974. částka 16, 6 Co 387/73. Stanovisko Nejvyššího soudu ČSR. In: 1989. částka 12, Cpj 39/88K. Důvodová zpráva k Novému občanského zákoníku. In: . Ministerstvo spravedlnosti ČR, konsolidovaná verze.

Internetové zdroje Odborné články Smlouva o dílo a nový občanský zákoník (II.). In: Www.stavebni-forum.cz [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/22788/smlouva-o-dilo-a-novy-obcansky-zakonik Vady stavby jako předmětu díla. In: TZB-info [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/pravni-predpisy/10721-odpovednost-za-vady-dila-v-novem-obcanskem-zakoniku Pravniradce.ihned.cz - Právo a obchod: Smlouva o dílo dnes a zítra [online]. 2013 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/pravo a obchod/smlouva o dilo dnes a zitra Ke smlouvě o dílo podle nového občanského zákoníku. In: Bulletin advokacie [online]. 2012 [cit. 2016-04-04].

Dostupné

z:

http://www.bulletin-advokacie.cz/ke-smlouve-o-dilo-podle-noveho-

obcanskeho-zakoniku NOZ: Stavba jako předmět díla. In: Moderní obec [online]. 2013 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://moderniobec.cz/noz-stavba-jako-predmet-dila/

Ostatní KARFÍKOVÁ, Olga. Současná právní úprava smlouvy o dílo ve srovnání s předchozí právní úpravou v obchodním zákoníku. Brno, 2015. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, právnická fakulta. 54

Přílohy Příloha č. 1 Smlouva o dílo podle § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Příloha č. 2 Smlouva o dílo podle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku

55

Příloha č. 1

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Příloha č. 2

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Smlouva o dílo. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. Bakalářská práce. Andrea Šmidmajerová. Autor:

Recommend Documents