Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Kupní smlouva Bakalářská práce
Autor:
Andrea Kašpírková Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. René Šifta
Červen, 2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Prachaticích, dne 30. 06. 2015
Andrea Kašpírková
Poděkování Chtěla bych tímto poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Renému Šiftovi, za jeho trpělivost, čas, cenné rady a náměty při vypracovávání této práce.
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá právní úpravou kupní smlouvy, která je považována za nejužívanější smluvní typ soukromého práva. První část stručně popisuje dlouhou historii kupní smlouvy od římského práva až po současnost. V druhé části je charakterizována struktura kupní smlouvy, její vznik, náležitosti, rozdělení, vedlejší ujednání. Třetí část se zaměřuje na porovnání úpravy kupní smlouvy k datu 31. 12. 2013 a od data 1. ledna 2014 v novém občanském zákoníku a je zároveň i cílem této práce. V poslední části je analyzován vzor kupní smlouvy na věc movitou. Klíčová slova: Smlouva trhová, kupní smlouva, občanský zákoník, nový občanský zákoník, koupě movité věci
Annotation This bachelor thesis deals with the legal aspects of purchase contract, which is considered the most widely used contract type of private law. The first part briefly describes the long history of purchase contract from the Roman law to the present. The second part describes the structure of purchase contract, its establishment, requirement, divisions, and ancillary agreements. The third part is focused on the comparison of purchase contract to the date 31. 12. 2013 and from the date of 1 January 2014 in a new civil code and this comparison is concurrently the aim of the thesis. The pattern of sale contract for movable thing is analysed in the last part. Key words: Market contract, purchase contract, civil code, new civil code, sale contract for movable thing
Obsah Úvod ....................................................................................................................................................... 7 1. Historie kupní smlouvy ................................................................................................................... 8 1.1. Římské právo ................................................................................................................... 8 1.1.1. Koupě – prodej (emptio venditio) ............................................................................. 9 1.2. Všeobecný občanský zákoník rakouský č. 946/1811 Sb. .............................................. 10 1.3. Občanský zákoník č. 141/1950 Sb. ................................................................................ 11 1.4. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. .................................................................................. 11 1.5. Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. ................................................................................ 12 1.6. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. ......................................................................... 13 2.
Kupní smlouva ............................................................................................................................ 14 2.1. Vznik kupní smlouvy ..................................................................................................... 14 2.2. Podstatné náležitosti kupní smlouvy.............................................................................. 15 2.2.1. Předmět koupě ......................................................................................................... 16 2.2.2. Kupní cena............................................................................................................... 17 2.3. Nabytí vlastnického práva ............................................................................................. 18 2.4. Koupě movité věci ......................................................................................................... 19 2.4.1. Vada věci a práva z vadného plnění ........................................................................ 20 2.4.2. Záruka za jakost ...................................................................................................... 22 2.4.3. Nebezpečí škody na věci ......................................................................................... 23 2.4.4. Svépomocný prodej ................................................................................................. 24 2.5. Koupě nemovité věci ..................................................................................................... 24 2.6. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě ............................................................................. 25 2.6.1. Výhrada vlastnického práva .................................................................................... 25 2.6.2. Výhrada zpětné koupě ............................................................................................. 26 2.6.3. Výhrada zpětného prodeje ....................................................................................... 27 2.6.4. Předkupní právo ...................................................................................................... 27 2.6.5. Koupě na zkoušku ................................................................................................... 28 2.6.6. Výhrada lepšího kupce ............................................................................................ 28 2.6.7. Cenová doložka ....................................................................................................... 29 2.6.8. Jiná vedlejší ujednání .............................................................................................. 29 2.7. Prodej zboží v obchodě .................................................................................................. 30 2.8. Koupě závodu ................................................................................................................ 32
2.9. Zánik kupní smlouvy ..................................................................................................... 35 3. Komparace úpravy kupní smlouvy s novým občanským zákoníkem ..................................... 36 3.1. Věci movité a nemovité ................................................................................................. 36 3.2. Ujednání o kupní ceně ................................................................................................... 36 3.3. Právo z vadného plnění .................................................................................................. 37 3.3.1. Podstatné porušení smlouvy .................................................................................... 37 3.3.2. Nepodstatné porušení smlouvy ............................................................................... 37 3.4. Zákonná odpovědnost z vad........................................................................................... 38 3.5. Záruka za jakost (smluvní záruka) ................................................................................. 38 3.6. Smluvní pokuta .............................................................................................................. 39 3.7. Ochrana dobré víry kupujícího ...................................................................................... 39 3.8. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě ............................................................................. 40 3.9. Koupě závodu ................................................................................................................ 40 4. Analýza vzorové kupní smlouvy na věc movitou ...................................................................... 41 4.1. Hlavička kupní smlouvy ................................................................................................ 41 4.2. Označení smluvních stran .............................................................................................. 41 4.3. Úvodní ustanovení ......................................................................................................... 42 4.4. Předmět smlouvy ........................................................................................................... 44 4.5. Termín a místo odevzdání a převzetí předmětu koupě, přechod vlastnického práva .... 44 4.6. Cena a způsob úhrady .................................................................................................... 45 4.7. Odpovědnost za vady ..................................................................................................... 46 4.8. Závěrečná ustanovení .................................................................................................... 47 4.9. Místo, datum a podpis .................................................................................................... 47 4.10. Vedlejší ujednání ......................................................................................................... 48 Závěr..................................................................................................................................................... 49 Seznam použité literatury .................................................................................................................. 50 Seznam příloh ..................................................................................................................................... 52
Úvod Ze všech vypsaných témat mě nejvíce zaujalo právě téma kupní smlouvy. Vybrala jsem si ho z důvodu získání určitého všeobecného přehledu nejužívanější a nejfrekventovanější smlouvy u nás. A vzhledem k tomu, že vyšel ke dni 1. 1. 2014 v účinnost nový občanský zákoník a s ním i velké změny, jsem se také chtěla dozvědět, jaké konkrétní změny nastaly právě u této smlouvy. Lidé se s kupní smlouvou setkávají jak v běžném životě, tak i v podnikatelské sféře. A jelikož je uzavírána téměř každý den, myslím si, že je důležité mít všeobecný přehled, spolu s novými změnami o tomto druhu smlouvy, aby mohli lidé předejít potížím spojených s neznalostí základních náležitostí této smlouvy. Cílem práce je popsat mechanismus úpravy kupní smlouvy, tedy její jednotlivé a dílčí obsahové náležitosti a srovnat její úpravu k datu 31. 12. 2013 a od data 1. ledna 2014 v novém občanském zákoníku. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole nejprve popíši historický vývoj kupní smlouvy od římského práva až po současnost, kde budou také uvedeny jednotlivé zákony, které kupní smlouvu upravovaly. Druhou kapitolou jsem charakterizovala jednotlivé a dílčí obsahové náležitosti kupní smlouvy. Její vznik, podstatné náležitosti, kam patří předmět koupě a kupní cena, nabytí vlastnického práva, koupě movité a nemovité věci, vedlejší ujednání a zánik této smlouvy. Ve třetí kapitole jsem provedla komparaci úpravy kupní smlouvy s novým občanským zákoníkem. Uvedla jsem a přímo popsala konkrétní změny u konkrétních ustanovení. V páté kapitole budu analyzovat vzorovou kupní smlouvu na věc movitou, na základě poznatků získaných ze studia odborných materiálů. Zvolené metody zpracování: Ke zpracování mé práce jsem nejprve zvolila metodu komparace, kdy porovnávám předchozí úpravu kupní smlouvy s novým občanským zákoníkem a uvádím konkrétní změny, které nastaly. Další metodou je analýza vzorové kupní smlouvy na věc movitou, kde jednotlivé části vzorové smlouvy rozeberu a popíši.
7
1. Historie kupní smlouvy V této kapitole popíši dlouhou historii kupní smlouvy od římského práva až po současný nový občanský zákoník. S koupí se v historii setkáváme od vzniku peněz jako platidla. Koupě stále vede k rozvoji trhu a tedy i společnosti jako takové. Myslím si, že historie je důležitá pro celkový vývoj práva, pro vyvarování se chyb a nedostatků, které v minulosti tvořily problémy. Stejně tak je to i u kupní smlouvy.
1.1. Římské právo Již v historii byla kupní smlouva (smlouva trhová) definována a podrobně rozpracována v právu obligačním (závazkovém), které bylo považováno za druhé hlavní odvětví majetkových práv a prošlo si dlouhým vývojem. Podstatným pojmem pro obligační právo byla obligace jako právní vztah, který předpokládal, že jedna strana mohla od té druhé žádat určité chování na základě zvláštního důvodu a druhá strana měla povinnost se tak chovat. Těmi zvláštními důvody byly buď, obligace ze smlouvy nebo z deliktu. Při obligaci z deliktu šlo o závazek z protiprávního činu a obligace ze smlouvy neboli obligace z kontraktu představovala dohodu o vzájemném plnění.1 Obligační smlouva (contractus) byla dvoustranné právní jednání mezi lidmi. Jednalo se o dohodu, která byla postavena buď na kontraktech formálních, které měly zákonem danou pevnou formu a dělily se na kontrakty verbální (slovní) a literární (písemné) nebo na kontraktech bezforemných (neformálních), které byly vytvářeny volně, bez určité formy a byly pro svůj účel také nazývány smlouvami kauzálními, se rozdělovaly na kontrakty reálné (zápůjčka, půjčka nebo výpůjčka, smlouva o úschově a smlouva o ruční zástavě) a kontrakty konsensuální (smlouva trhová, pacht a nájem, smlouva o dílo a smlouva pracovní). Mezi kontrakty konsensuální se řadily smlouvy, které byly užívány běžně, stejně jako kupní smlouva dnes. Patřily zřejmě k historicky nejmladší skupině smluv, jež se objevily ve 2. století před naším letopočtem. Vycházely z latinského termínu „consensus" – dohoda, shoda vůle, vzájemný souhlas. „Consensus“, byl označován jako jediný podstatný rys formy pro
1
KINCL, J., V. URFUS a M. SKŘEJPEK. Římské právo. 2., dopl. a přeprac. vyd., Praha: C.H. Beck, 1995, Právnické učebnice (C.H. Beck), str. 210-211, ISBN 34-064-0082-5. Dostupné z: http://uloz.to/kincl-urfusskrejpek-rimske-pravo-1997-pdf
8
jejich vznik. Považovalo se tedy za důležité k tomu, aby byla smlouva hotova (perfektní), shodná vůle stran.2 Na základě dohody smluvních stran při uzavírání smlouvy trhové se v Římě ujal z řeckého práva tzv. recipovaný závdavek neboli arrha, kdy dával jeden, druhému závdavek v podobě drobné nezastupitelné movité věci nebo částky peněz a po splnění smlouvy byl vyúčtován. Závdavek měl tedy smlouvu pouze potvrzovat, a proto nebyl její součástí nebo mohl také sloužit jako důkaz o jejím uzavření. Byl především používán při smlouvě o koupi a prodeji.3
1.1.1. Koupě – prodej (emptio venditio) Neboli smlouva trhová, která představovala výměnu věci za peníze. V Římě byla předchůdcem smlouvy trhové, po dlouhém a složitém vývoji, směna (permuatatio), znamenala výměnu věci za věc. K tomu, aby byla smlouva hotova (perfektní) nestačil jen souhlas obou stran, ale bylo důležité i určení předmětu trhu a jeho ceně. Jako předmět trhu nebo také zboží, mohla být označována jakákoliv věc (hmotná i nehmotná, bezvadná i zkažená, věc, která již je i která teprve vznikne). Také bylo možné, aby byl předmět trhu určen individuálně, alternativně nebo genericky. Cena smlouvy musela být určena v penězích, pokud se strany nedohodly jinak. Přesto, hodnotě prodávané věci nemusela cena odpovídat, i když by měla být spravedlivá. Teprve v justiniánském právu začalo platit, že cena má odpovídat hodnotě prodávané věci. I tehdy měly smluvní strany svá práva a povinnosti, které musely plnit. Kupcova povinnost byla splněna zaplacením trhové ceny a nákladů, tedy pokud prodateli vznikli po uzavření smlouvy a převzetím kupované věci. K povinnostem prodatele patřila odpovědnost za právní vady věci a za její vady faktické. Další podstatnou povinností prodatele bylo převést předmět trhu do držby kupce, bez jakýchkoliv narušení.4
2
KINCL, J., V. URFUS a M. SKŘEJPEK. Římské právo. 2., dopl. a přeprac. vyd., Praha: C.H. Beck, 1995, Právnické učebnice (C.H. Beck), str. 215-217,250-251, ISBN 34-064-0082-5. Dostupné z: http://uloz.to/kinclurfus-skrejpek-rimske-pravo-1997-pdf 3 KINCL, J., V. URFUS a M. SKŘEJPEK. Římské právo. 2., dopl. a přeprac. vyd., Praha: C.H. Beck, 1995, Právnické učebnice (C.H. Beck), str. 217, ISBN 34-064-0082-5. Dostupné z: http://uloz.to/kincl-urfus-skrejpekrimske-pravo-1997-pdf 4 KINCL, J., V. URFUS a M. SKŘEJPEK. Římské právo. 2., dopl. a přeprac. vyd., Praha: C.H. Beck, 1995, Právnické učebnice (C.H. Beck), str. 251-252, ISBN 34-064-0082-5. Dostupné z: http://uloz.to/kincl-urfusskrejpek-rimske-pravo-1997-pdf
9
Ke smlouvě trhové byly také připojovány různé vedlejší úmluvy, tzv. pacta adiecta, které znají i moderní právní řády. Patřily mezi ně například in diem addictio (výhrada lepšího kupce), pactum protimiseos (předkupní právo) a tak dále.5 Římské právo mělo a stále má pro český právní řád určitý praktický význam. Velká část současného soukromého práva je tvořena na základě římského práva. Stejně tak tvořilo základ pro právní úpravu kupní smlouvy, kterou opravdu podrobně a logicky rozpracovává. Už v tomto právu obsahovala nejzákladnější náležitosti, které kupní smlouva má mít a to je předmět koupě a cena. Proto samotné římské právo považuji za opravdu propracované, i vzhledem k tomu, že byl a stále je neustálou inspirací pro právní řád po celá staletí.
1.2. Všeobecný občanský zákoník rakouský č. 946/1811 Sb. Všeobecný občanský zákoník byl nejvýznamnější, na svoji dobu moderní zákonodárné dílo. Soukromé právo kodifikoval všeobecně a přinesl tím do něj řadu změn. Například upravoval manželské právo, dědické právo, obligační právo, pracovní právo a rodinné právo. Také rušil předchozí právní úpravu a platil tedy výlučně.6 Tento zákoník se skládal z 3 částí, 38 hlav a 1502 paragrafů. Prošel mnoha změnami a úpravami (novelizacemi) v letech 1914, 1915 a 1916 třemi tzv. dílčími novelami. Samotná kupní smlouva (trhová) byla popsána v hlavě dvacáté čtvrté (§1053 – §1054 a §1061 – §1063) a její znění bylo: „Smlouvou kupní někdo přenechává jinému věc jakous za určitý obnos peněžitý. Smlouva tak, tak jako směna, skýtá pouze právní důvod, na němž se zakládá právo vlastnické. Skutečně nabýváme práva toho teprve, když obdržíme věc koupenou. Až doté doby zůstává vlastníkem prodávající.“7 Tento zákoník stál na základech římského práva a možná právě to mělo za následek, že se jedná o tak významné dílo, které fungovalo tak dlouhou dobu. Také se stal nemalou inspirací pro zákonodárce, kteří vytvářeli nový občanský zákoník.
5
KINCL, J., V. URFUS a M. SKŘEJPEK. Římské právo. 2., dopl. a přeprac. vyd., Praha: C.H. Beck, 1995, Právnické učebnice (C.H. Beck), str. 253, ISBN 34-064-0082-5. Dostupné z: http://uloz.to/kincl-urfus-skrejpekrimske-pravo-1997-pdf 6 ADAMOVÁ, Karolina a Ladislav SOUKUP. Prameny k dějinám práva v českých zemích. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, str. 219-220, ISBN 978-80-7380-271-4. 7 ADAMOVÁ, Karolina a Ladislav SOUKUP. Prameny k dějinám práva v českých zemích. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, str. 231, ISBN 978-80-7380-271-4.
10
1.3. Občanský zákoník č. 141/1950 Sb. Všeobecný občanský zákoník trval téměř do roku 1950, kdy došlo k nové kodifikaci občanského práva. Vznikl tak Občanský zákoník č. 141/1950 Sb. s účinností od 1. ledna 1951, který všeobecný občanský zákoník nahradil. Vliv politických změn, které tehdy nastaly, měl za následek, že právní úprava tohoto zákoníku byla kodifikována ve velmi zjednodušené formě a tím utrpěla jeho funkčnost. Velká změna nastala v koncepci práva vlastnického, i v některých významných ustanoveních práva závazkového.8 I když je kupní smlouva součástí práva závazkového, výraznou změnou neprošla a její znění je stále stejné, kdy je prodávající povinen předmět koupě odevzdat kupujícímu a kupující musí věc převzít a zaplatit kupní cenu. Další vývoj občanského práva nastal přijetím Československé ústavy v roce 1960, kdy došlo k rekodifikaci Občanského zákoníku č.141/1950 Sb., který se stal nedostačujícím a byl vydán nový Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. s účinností 1. dubna 1964.
1.4. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Právní úprava zákoníku měla již od svého vydání mnoho nedostatků a ve všech směrech neodpovídala občanskému právu v demokratickém světě. Až když se po roce 1989 Československo vrátilo k demokracii a tržnímu hospodářství a došlo k přebudování celého právního řádu, se ukázalo, že je občanský zákoník opravdu téměř k nepoužití. Proto musely následovat jeho další novelizace, které měly zlepšit samotnou koncepci občanského zákoníku. Ve své konečné podobě měl přes 800 paragrafů.9 Kupní smlouvu vymezoval v § 588 bez jakýchkoliv změn, stejně jako v předchozích úpravách. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. upravoval kupní smlouvu v případě, kdy byla uzavírána fyzickými osobami a u osob právnických byla úprava dána v Obchodním zákoníku č. 513/1991 Sb. V současné době je tomu již jinak. Funkčnost u obou těchto zákoníku narušila tehdejší nepříznivá doba, která měla za následek, že naprosto odporovali demokracii jako takové. Proto si myslím, že poslední občanský zákoník měl být celkově nahrazen mnohem dříve a ne pouze novelizován.
8
KNAPPOVÁ, Marta, Jiří́ ŠVESTKA a Jan DVOŘÁK. Občanské́ právo hmotné́ . 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005, str. 69, ISBN 97880735712761. 9 KNAPPOVÁ, Marta, Jiří́ ŠVESTKA a Jan DVOŘÁK. Občanské́ právo hmotné́ . 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005, str. 69-70, ISBN 97880735712761.
11
1.5. Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník vznikl spolu s novelizací občanského zákoníku po návratu Československa k demokracii, s účinností od 1. ledna 1992. Došlo tak k obnovení obchodního práva, které si prošlo dlouhým vývojem a na několik let i zcela zmizelo. Průběžně byl několikrát novelizován, ale jednalo se většinou pouze o drobnější změny.10 Občanské právo bylo obecným základem (lex generalis) k němuž obchodní právo představovalo lex specialis. Vztah mezi těmito právy byl chápán jako vztah obecného a speciálního právního předpisu. Pokud některá ustanovení týkající se majetkových vztahů podnikatelů obchodní zákoník neupravoval, jednalo se podle občanského zákoníku (např. právní úprava vlastnictví a jeho ochrana, věcná břemena).11 Obchodní zákoník upravuje především vztahy týkající se podnikání, postavení podnikatelů, jiné vztahy související s podnikáním (obchodní rejstřík,…), obchodně závazkové vztahy. Obchodně závazkové vztahy nejčastěji upravují smluvní typy ve zvláštních ustanoveních. Jsou to například smlouva o prodeji podniku, smlouva o úvěru, smlouva o dílo a další. A právě kupní smlouva se také řadila mezi tyto smluvní typy, které obchodní zákoník upravoval, a byla vymezena v hlavě druhé § 409: „Kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.“12 Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. byl zrušen ke dni 1. ledna 2014 a byl nahrazen zákonem o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., který samostatně upravuje jednotlivé obchodní společnosti. Obchodní zákoník měl určitý význam pro náš právní řád, jelikož upravoval oblast obchodního práva jako součást práva soukromého. A oproti občanskému zákoníku působil jako zvláštní předpis. Mnohdy však způsoboval tzv. dvojkolejnost práva, jelikož upravoval některé smluvní typy v obchodních závazkových vztazích, stejně jako je upravoval občanský zákoník v občanskoprávních vztazích. Docházelo tak k častým nedorozuměním jakým zákoníkem se uzavřená smlouva vlastně má řídit. Takže lze říci, že opětovné zrušení obchodního zákoníku se jeví jako správné rozhodnutí zákonodárců. 10
PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, str. 142, ISBN 80-735-7062-9.
11
JANKŮ, Martin. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 4., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, Beckovy mezioborové učebnice, str. 329 a 331, ISBN 978-807-4003-448. 12 Česká republika. Zákon č. 513 ze dne 5. listopadu 1991 Obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky. 1991, částka 98, str. 2522. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/
12
1.6. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Nový občanský zákoník prošel dlouhým legislativním procesem, kdy ho upravovala komise pro rekodifikace občanského práva Ministerstva spravedlnosti ČR. Hlavním smyslem a účelem nového občanského zákoníku je upravit veškeré soukromoprávní vztahy v jednom kodexu. Hledal inspirace v návrhu občanského zákoníku bývalého Československa z r. 1937, neboli bere za svůj základ obecný občanský zákoník rakouský z r. 1811 a také v současných aplikovaných zahraničních úpravách (německý zákoník, švýcarský zákoník, rakouský, italský a nizozemský). Nový občanský zákoník obsahuje přesně 3081 paragrafů a je rozvržen do pěti částí (Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Usnesení společná, přechodná a závěrečná). Snaží se přizpůsobit dnešním moderním potřebám, upřesňuje některá dříve neřešená pravidla a také se snaží, aby byl zákoník srozumitelný a terminologicky jednotný.13 Předchozí úprava kupní smlouvy byla definována jak v občanském zákoníku, tak v obchodním zákoníku, jak bylo již uvedeno, ale její nová úprava v novém občanském zákoníku vychází z úpravy obsažené v obchodním zákoníku14 a je definována jako koupě v §2079 v téměř nezměněném znění, kde jsou povinnosti kupujícího a prodávajícího stále stejné. Tento zákoník opravdu nabyl na svém objemu a to především z důvodu, že do sebe pohltil několik zákonů. Jedná se například o zákon o rodině, ale především o celý obchodní zákoník, tedy podnikatelské obchodní smlouvy. Učinil tak, aby snížil roztříštěnost právní úpravy a odstranil již zmíněnou dvojkolejnost s obchodním zákoníkem. Nový občanský zákoník se nyní řídí zásadou autonomie vůle, což znamená, že respektuje projevenou vůli osob, než tomu bylo dříve. Projevuje se to tak, že ustanovení smluvního práva jsou dispozitivní povahy a umožňují smluvním stranám větší volnost při úpravě smluv. Více chrání slabší smluvní stranu a také spotřebitele. I když je rozsáhlý a upravuje právní vztahy podrobněji, snaží se tak zvýšit určitou předvídatelnost a je jistě správným krokem do budoucna.
13
Nový občanský zákoník. Nový občanský zákoník [online]. Česká republika: Ministerstvo spravedlnosti ČR, © 2013–2015 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecna-cast/obecne/ 14 Nový občanský zákoník. Nový občanský zákoník [online]. Česká republika: Ministerstvo spravedlnosti ČR, © 2013–2015 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/smluvni-pravo/konkretni-zmeny-vezvlastni-casti/kupni-smlouva/
13
2. Kupní smlouva Koupě je synallagmatické dvoustranné právní jednání, kdy synallagma představuje určité protiplnění mezi smluvními stranami, tedy že je věc na straně jedné a peníze na straně druhé. Právě samotná koupě je realizována prostřednictvím kupní smlouvy.15 Kupní smlouva je nejužívanějším a nejdůležitějším typem smlouvy a setkáváme se s ní v každodenním životě. Je součástí závazkového práva a jedná se o dvoustranný právní vztah mezi prodávajícím a kupujícím, kdy je prodávající povinen předat předmět koupě kupujícímu a kupující je povinen předmět převzít a zaplatit dohodnutou kupní cenu.16 V této kapitole se také budu zabývat judikaturou českých soudů, která projednávala otázky týkající se kupní smlouvy a jejích náležitostí. Avšak ještě není k dispozici aktuální judikatura, která by se zabývala spory spojené s kupní smlouvou podle nového občanského zákoníku.
2.1. Vznik kupní smlouvy K uzavření kupní smlouvy je podstatným a prvním krokem návrh, kdy má navrhovatel úmysl uzavřít smlouvu s druhou osobou, které návrh činí. Návrh nemusí mít písemnou formu, ale jedná-li se o převod nemovitostí a věcných práv k nim, v tom případě je písemná forma vyžadována. Návrh nemusí být ani výslovný, ale musí obsahovat podstatné náležitosti, tedy předmět koupě a jeho kupní cenu, také musí být dáno přesné označení smluvních stran – prodávajícího a kupujícího, aby nebylo zpochybnitelné, kdo smlouvu uzavřel. Návrh na uzavření smlouvy může obsahovat tzv. lhůtu pro přijetí, doba, po kterou se má druhá strana rozhodnout, zda návrh přijme nebo ne a zaniká uplynutím lhůty, není-li určena, zanikne návrh uplynutím přiměřené doby. Jinak návrh zaniká typickým způsobem a to odmítnutím. Pokud se, ale druhá strana rozhodne s návrhem souhlasit, musí informovat navrhovatele odesláním přijatého návrhu nebo v případě ústního uzavření smlouvy, pouhým souhlasem, hned po učinění návrhu. Má-li smlouva všechny náležitosti, které zákon vyžaduje a nemá žádné vady, pro které by se stala podle zákona neplatnou, je uzavřena platně.17
15
TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentář, str. 2, ISBN 978-807-4005-213. 16 KNAPPOVÁ, Marta, Jiří ŠVESTKA a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2006, str.168, ISBN 80735713154. 17 ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, str. 123-130, ISBN 978-80-2650071-1.
14
Všeobecně by se měla kupní smlouva uzavírat pouze písemnou formou, kdykoliv je to možné a důkladně ji pak archivovat. Protože v případě vzniku nějakého problému je pozdě dožadovat se zpětného potvrzení existence takové smlouvy v určitém znění, jelikož je nutné před soudem doložit i hmotný důkaz k tvrzení o její existenci. Pro vznik koupě nejsou dána tak přísná pravidla. Znamená to, že se smluvní strany nemusí přesně držet modelu vzniku smluvního závazku a nemusí spočívat na základě návrhu a jeho přijetí. Je zde možnost, že ke vzniku smlouvy stačí tzv. faktická akceptace návrhu smlouvy. Přijetí nabídky ani nemusí oznamovat navrhovateli a stačí se pouze podle nabídky pouze zachovat. I pozdější přijetí má podmínky včasného přijetí. Je to možné pouze v případě, že to navrhovatel připustil v nabídce nebo je to již zavedená praxe mezi smluvními stranami či je to v některých případech obvyklé. S touto možností moc nesouhlasím, protože může tímto docházet k častým nedorozuměním mezi smluvními stranami, i když se třeba jedná o zavedenou praxi. Jakákoliv smluvní strana se může zachovat nepředvídatelně. Takže jak jsem již zmínila v předchozím odstavci, jsem zastánce písemné formy kupní smlouvy i u věcí movitých.
2.2. Podstatné náležitosti kupní smlouvy Jak už víme, vedle souhlasu s návrhem smlouvy je důležité, aby kupní smlouva obsahovala podstatné náležitosti, k tomu aby se stala platnou. Mezi tyto náležitosti patří:
„určení předmětu koupě,
závazek prodávajícího odevzdat předmět koupě kupujícímu,
závazek prodávajícího umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo k předmětu koupě,
závazek kupujícího převzít předmět koupě,
závazek kupujícího zaplatit kupní cenu,
ujednání o kupní ceně.“18
Smlouva je tedy uzavřena, pokud se obě smluvní strany dohodnou na těchto podstatných náležitostech a jejich povinností je se jimi řídit. Smluvní strany si také ke smlouvě mohou a
18
ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, str. 147, ISBN 978-80-265-0071-1.
15
většinou to tak bývá sjednat mnoho dalších ujednání, které ve smlouvě upřesňují převod vlastnictví předmětu koupě a jeho podmínky.19 I když jsem ve výše uvedených náležitostech uvedla i ujednání o kupní ceně. Nepovažuje se již za podstatnou náležitost kupní smlouvy, ale pouze za vedlejší. Záleží tedy na smluvních stranách, zda kupní cenu uvedou či nikoliv. Ujednání jsem uvedla, protože si myslím, že se jedná o zavedenou praxi a smluvní strany si nadále v kupní smlouvě budou kupní cenu sjednávat. Podstatné náležitosti jsou základem smlouvy už od římského práva a nic se na tom nezměnilo. Žádný návrh kupní smlouvy se bez nich také neobejde. Je tedy jasné, že na těchto náležitostech bude nadále kupní smlouva fungovat.
2.2.1. Předmět koupě Předmět koupě je jedním z podstatných znaků kupní smlouvy a je jím věc. Taková věc je v novém občanském zákoníku chápána v právním smyslu jako vše co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Nejedná se tedy pouze o předměty hmotné, movité a nemovité, ale i o ovladatelné přírodní síly (např. elektrická energie, věci nehmotné a zejména subjektivní práva). Předmětem koupě může také být věc hromadná (např. sbírka předmětů, majetek jako takový, obchodní závod či zvíře, ač už se nepovažuje za věc a další. Ale jsou dány i výjimky, kdy určené věci nemohou být předmětem koupě (např. osobní práva, lidské tělo, části lidského těla, řidičské a živnostenské oprávnění, složky vlastnického práva – právo věc užívat a další). Dále se rozlišuje určení předmětu koupě jednotlivě, druhově nebo tzv. koupě naděje a koupě úhrnkem. Jednotlivě určená věc musí být ve smlouvě dostatečně odlišená od jiných věcí stejného druhu a věcí určených druhově musí mít určené druhové znaky. Předmětem koupě naděje je šance na zisk, zisk budoucích užitků, které v době uzavření smlouvy ještě neexistují a předmětem koupě úhrnkem je věc tak jak stojí a leží bez počtu míry a váhy.20 Předmět koupě má prodávající povinnost předat kupujícímu v ujednaném množství, jakosti a provedení spolu s příslušenstvím, pokud je součástí hlavní věci a dokladů patřících k předmětu, nestanoví-li smluvní strany jinak. Co se týče právě příslušenství předmětu koupě, přechází na nabyvatele (kupujícího) ze zákona, i když nemusí být přesně označeno v kupní smlouvě. Tuto otázku řešil Nejvyšší soud v rozsudku 22 Cdo 1432/2002. 19
ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, str. 147, ISBN 978-80-265-0071-1. 20 TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentář, str. 25-27, ISBN 978-807-4005-213.
16
„Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. března 2002, č. j. 13 Co 57/2002-184, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně vyjma výroku V., který nebyl odvoláním napaden, a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Poukázal na to, že se Nejvyšší soud rozsudkem ze 14. 8. 2001, sp. zn. 28 Cdo 133/2001, vrátil k „původní rozhodovací praxi“ ohledně převodu příslušenství věci hlavní a vyslovil, že při převodu vlastnictví příslušenství sdílí osud věci hlavní bez zřetele na to, jestli účastníci smlouvy v ní toto příslušenství přímo identifikovali. Proto již není významné, zda šlo o součást domu žalobců či o jeho příslušenství, v obou případech museli žalobci nabýt s vlastnictvím jejich domu i sýpku. Odvolací soud proto shledal rozhodnutí soudu prvního stupně správným.“ „Součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila (§ 120 odst. 1 občanského zákoníku). Součásti věci hlavní (§ 120 občanského zákoníku) však přecházejí na nového nabyvatele věci hlavní, i když nejsou výslovně uvedeny ve smlouvě o převodu věci hlavní (viz R 7/1987 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).“21 Rozhodnutí, které Nejvyšší soud uvedl, považuji za správné, vzhledem k tomu, že stejné znění pro součást věci je i v novém občanském zákoníku a to v § 505. Smluvní strany by měly rozhodně znát svá práva v případě uzavírání jakýchkoliv smluv. Přesto bych doporučila přesně uvést v každé takové smlouvě i součásti a příslušenství předmětu koupě, pro lepší přehled a jistotu obou smluvních stran. Pro vyvarování se těchto nedorozumění. Bez předmětu koupě se pochopitelně ve své podstatě nedá kupní smlouva obejít a neměla by tak žádný smysl. Až na výjimky je tedy možné si koupit jakoukoliv věc. V kupní smlouvě by měl být specifikován přesně, jasně a se všemi jeho součástmi a příslušenstvími.
2.2.2. Kupní cena Kupní cena představuje určité protiplnění za převod vlastnického práva k předmětu koupě a prodávající má povinnost kupujícího o této ceně dostatečně informovat. Jedná se o vyjádření hodnoty věci (plnění) nejčastěji zachycenou v penězích a to v české nebo cizí měně. Nemusí se jednat ani o zákonem uznanou měnu, ale může to být i kupní cena stanovená v rámci poukázkového systému (např. stravenky) nebo spontánně vzniklý platební prostředek (např. bitcoin) nebo devizové obchody, kdy dochází ke směně peněz v různých měnách. Kupní cena by měla také obsahovat, zda se jedná o cenu s daní, nebo bez daně, uvedení měny, spolu s
21
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 04. 11. 2008 sp. zn. 22 Cdo 1432/2002
17
náklady spojené s realizací koupě.22 Pokud prodávající neučiní přesné definování ceny, nemůže si již dodatečně kupní cenu navyšovat. To potvrzuje rozsudek Nejvyššího soudu 23 Cdo 3573/2007, který považuji za opodstatněný. „Odvolací soud dospěl k závěru, že je-li ve smlouvě stanovena kupní cena jako cena konečná (ze smlouvy tedy nevyplývá, že kupující je ke sjednané kupní ceně povinen platit navíc ještě další částky), není prodávající oprávněn dodatečně navyšovat konečnou kupní cenu o daň z přidané hodnoty. Tento právní závěr odvolacího soudu, na němž je rozhodnutí založeno, je v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 3. dubna 2003, sp. zn. 32 Odo 835/2002, na něž odvolací soud odkazoval, a není v rozporu s hmotným právem.“23 Ujednáním o kupní ceně si mohou smluvní strany určit její výši, způsob platby (např. hotovostně, bezhotovostně, prostřednictvím směnky nebo šeku, pomocí třetí osoby a další), konkrétní částku nebo sjednat způsob dodatečného určení. Konkrétní cena bývá obvykle vhodným kompromisem mezi stranami, ale na možné výkyvy cen nijak nereaguje. Pokud jde o kupní smlouvy většího rozsahu nebo v případě vyšší kupní ceny, lze doporučit sjednat dodatečné určení kupní ceny, kdy je určena podle přesného postupu a to buď nákladovým způsobem (používá se např. ve stavebnictví), nebo katalogovým způsobem (tento způsob používají např. mobilní operátoři). Kupní cenu lze určit i prostřednictvím třetí osoby (tzv. cenová arbitráž), která může cenu určit dodatečně namísto smluvních stran, na základě zmocnění.24 Při ujednání o kupní ceně mají smluvní strany mnohem větší volnost. Nejen, že není podstatnou náležitostí, ale také není povinnost ji v kupní smlouvě vůbec uvádět, postačí pouze označení způsobu jejího určení. O kupní ceně se budu také blíže zmiňovat ve třetí a čtvrté kapitole.
2.3. Nabytí vlastnického práva Závazek prodávajícího umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo k předmětu koupě, prodávající naplní tím, že předmět koupě odevzdá kupujícímu. Tímto na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci současně s nabytím vlastnického práva. U movitých věcí, kupující 22
TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, 503 s. Beckovy komentáře, str. 31-33,39-40, ISBN 978-807-4005-213. 23 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2009 sp. zn. 23 Cdo 3573/2007 24 ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, str. 154-155, ISBN 978-80-2650071-1.
18
nabývá vlastnického práva, okamžikem převzetí věci, a to fyzicky, tak i symbolicky. K nabytí vlastnického práva u nemovitostí zapsaných ve veřejném rejstříku, tedy katastru nemovitostí, dochází povolením vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen.25 Nabýt vlastnického práva můžeme také od nevlastníka (neoprávněného) v dobré víře, za splnění určitých podmínek. Nejprve je dobrá víra v oprávnění převodce převést vlastnické právo anebo také, že původní vlastník nepozbyl věc ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu. Nový občanský zákoník uvádí některé způsoby nabytí, kde se předpokládá dobrá víra a nejčastější je nabytí od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. Toto vlastnické právo lze nabýt pouze k věcem nezapsaným ve veřejném seznamu a vztahuje se i na věci nemovité, které nejsou zapsány v katastru nemovitostí, tedy pouze drobné stavby. Věnuje-li se podnikatel obchodování s použitými věcmi, je dobrá víra kupujícího oslabena a více je chráněn původní vlastník. Takže se může stát, že může kupující při koupi použitých věci do tří let o věc přijít, jestliže původní majitel prokáže, že mu věc byla ukradena, nebo ji ztratil.26
2.4. Koupě movité věci Za koupi movité věci je považována, každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, dodání spotřebního zboží (v rámci prodeje v obchodě), které je nutné sestavit nebo vytvořit a dodání věci, která má být teprve vyrobena. Forma kupní smlouvy uzavírané na movitou věc je buď písemná, nebo ústní.27 Smluvní strany (prodávající a kupující) mají určitá práva a povinnosti, které musí dodržet. K povinnostem prodávajícího patří předání předmětu koupě (věc) v ujednaném množství, jakosti a provedení, odevzdání dokumentů, které se k němu vztahují kupujícímu a převod (nabytí) vlastnictví. Prodávající může mít další povinnosti (vedlejší povinnosti), které mohou být ve smlouvě zvlášť ujednány nebo záleží na obecné praxi a zvyklostech. Jedná se o 25
ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, str. 150-151, ISBN 978-80-2650071-1. 26 ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, str. 151-153, ISBN 978-80-2650071-1. 27 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 112-113, ISBN 978-80-247-5164-1.
19
poučovací povinnost, kdy prodávající poučí kupujícího jaká rizika či nebezpečí mohou vzniknout s nakládáním s věcí. Další povinností může být zabalení věci a její ochrana před poškozením, zničením nebo odcizením než je věc odevzdána kupujícímu. K povinnostem kupujícího patří zaplacení kupní ceny a převzetí věci.28 Při převzetí, je kupující povinen věc prohlédnout a přesvědčit se o jejích vlastnostech a množství. Jestliže není kupujícímu poskytnuta možnost si věc prohlédnout, nemusí zaplatit kupní cenu, pokud nebylo ujednáno jinak.29 Můžou nastat další situace, kdy vzniknou smluvním stranám další povinnosti, například když se kupující dostává do prodlení nepřevzetím věci včas nebo nemůže-li zaplatit kupní cenu, v tomto případě má prodávající povinnost věc uchovat nebo když se kupující chystá odmítnout převzatou věc, musí ji přiměřeným způsobem uchovat.30 Smluvní strany si mohou ujednat kromě předmětu koupě, kupní ceny, ujednání o množství, jakosti a provedení, platebních podmínek a dalších i způsob předání předmětu koupě. Může to být buď osobní předání věci, nebo její zaslání pomocí dopravce. Také mají možnost určit jakost nebo provedení odkazem na vzorek nebo předlohu. Doba určená k plnění těchto povinností začíná dnem účinnosti smlouvy, na kterém se dohodly smluvní strany. Ale v případě má-li kupující splnit určitou povinnost ještě před odevzdáním věci (např. záloha na kupní cenu), začíná doba plnění splněním této povinnosti.31
2.4.1. Vada věci a práva z vadného plnění Věc je považována za vadnou, pokud neodpovídá ujednanému množství, jakosti a provedení, popřípadě je-li jakost nebo provedení odlišné od vzorku nebo předlohy. Dále může být věc vadná při plnění jiné věci, než byla uvedena ve smlouvě nebo výskyt vad v dokladech nutných pro užívání věci.32 Rozlišují se vady faktické a právní vady. Faktická vada znamená, že věc nemá vlastnosti (množství, jakost a provedení) předmětu koupě, na kterých se smluvní strany dohodly. Faktická vada se dále podrobněji dělí na vady zjevné (nepřehlédnutelné vady)
28
TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 68-70, ISBN 978-807-4005-213. 29 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík:redakční uzávěrka 26. 3. 2012. Ostrava: Sagit, 2012, ÚZ, str. 201, ISBN 978-80-7208-920-8. 30 TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 225-227, ISBN 978-807-4005-213. 31 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 114, ISBN 978-80-247-5164-1. 32 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 115, ISBN 978-80-247-5164-1.
20
a skryté (neodhalitelné vady). Za právní vadu se považuje věc, která je omezena právy třetích osob (např. vlastnická práva, práva držby, zajišťovací práva,…).33 Právo z vadného plnění kupujícímu vzniká vadou, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, i když se projeví až později. I později vzniklá vada (tzv. skrytá vada), kterou způsobil prodávající porušením své povinnosti, založí právo kupujícího. Moment, kdy přechází nebezpečí škody, si určují smluvní strany ve smlouvě a pokud tak neučinily, určuje se podle zákona. V případě předčasného plnění má prodávající možnost odstranit vady do doby určené pro odevzdání věci, stejně tak i pro vady dokladů.34 Pokud se vyskytnou nějaké vady předmětu koupě, vznikají tak nástroje (nároky) určité právní ochrany – práva z odpovědnosti za vady. Proto občanský zákoník rozlišuje dva režimy nároků z odpovědnosti za vady a jejich uplatnění mezi podstatným a nepodstatným porušením smlouvy. Podstatným porušením smlouvy se rozumí to, že některá ze stran porušuje povinnosti již při uzavření smlouvy a věděla, že by druhá strana smlouvy neuzavřela, kdyby toto porušení předvídala.35 Při podstatném porušení smlouvy, má kupující právo:
„ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
na odstranění vady opravou věci,
na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
odstoupit od smlouvy.“36
Je na kupujícím, jakou možnost zvolí, ale musí ji zvolit při oznámení vady, bez zbytečného odkladu poté a včas. Bez souhlasu prodávajícího už své rozhodnutí nesmí měnit. Nezvolí-li kupující některou variantu z podstatného porušení smlouvy včas, má pouze práva z vadného plnění jako pří nepodstatném porušení smlouvy, a má právo, buď na odstranění vady anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Jestliže prodávající neodstraní podstatnou či nepodstatnou
33
TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 126-129, 133-134, ISBN 978-807-4005-213. 34
ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík:redakční uzávěrka 26. 3. 2012. Ostrava: Sagit, 2012, ÚZ, str. 200, ISBN 978-80-7208-920-8. 35 TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 170, ISBN 978-807-4005-213. 36 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík:redakční uzávěrka 26. 3. 2012. Ostrava: Sagit, 2012, ÚZ, str. 200, ISBN 978-80-7208-920-8.
21
vadu věci včas nebo ji odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny nebo může od smlouvy odstoupit.37 Jedná-li se o možnosti výběru práv při uplatňování práv z vadného plnění, může si kupující vybrat pouze jedno ze základních. Dále již rozsudek Nejvyššího soudu 32 Cdo 4917/2010. „Z § 437 odst. 1 obchodního zákoníku vyplývá, že nejde-li o množstevní vady zboží, má kupující možnost volby pouze ze dvou základních práv – práva na odstranění vad zboží a práva na slevu z kupní ceny. To však neznamená, že by kupující musel zvolit u všech uplatněných vad buď pouze právo na jejich odstranění, nebo jenom právo na slevu a že by nemohl podle charakteru vad u některých požadovat jejich odstranění a u jiných slevu, ledaže by se jednalo o vady, jež jsou (vnějším) projevem jiné (hlavní) uplatněné vady. V takovém případě by byla opodstatněná úvaha odvolacího soudu o tom, že odstraněním vad dojde ke zhodnocení vadného předmětu plnění tak, aby odpovídalo smlouvou sjednanému zboží, přičemž poskytnutím slevy pro některou z těchto vad by mohlo dojít k neodůvodněnému majetkovému prospěchu na straně kupujícího.“38 Také je důležité, aby si kupující při převzetí předmět koupě důkladně prohlédl a popřípadě vyzkoušel jako funkčnost, aby mohl případně nalezené nedostatky konzultovat s prodávajícím na místě. Nebo v případě, kdy se mu předmět koupě dostane do rukou, prodávajícího okamžitě písemnou formou upozornit na to, že má věc určité vady a jaké právo uplatňuje.
2.4.2. Záruka za jakost Záruka za jakost představuje určitý závazek prodávajícího vůči kupujícímu, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel a zachová si své obvyklé vlastnosti. Jedná se o tzv. prohlášení o záruce. Toto ustanovení o záruce se může vztahovat na všechny druhy kupní smlouvy a to nejen na celý předmět koupě, ale i na jeho části či na jednotlivou součást věci a vztahuje se také na záruky na obalu v reklamě nebo na většinu spotřebního zboží. I když je doba použitelnosti uvedena na obalu, nemusí se jí smluvní strany řídit a můžou si ujednat vlastní záruční dobu, která bude mít přednost před dobou použitelnosti uvedenou na obalu. Dojde-li k rozporu smlouvy a prohlášení o záruce, platí záruční doba, která je delší. Běh záruční lhůty je důležitý pro určení vzniku záruční odpovědnosti prodávajícího a začíná buď od odevzdání věci kupujícímu (platí jak pro věci movitě, tak i pro nemovité věci), od 37
NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada)str. 115-116, ISBN 978-80-247-5164-1. str. 115-116. 38 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 03. 04. 2012 sp. zn. 32 Cdo 4917/2010
22
dojití věci do místa určení, byla-li podle smlouvy věc odeslána anebo od uvedení věci do provozu osobou odlišnou od prodávajícího. Počátek běhu záruční lhůty se nevztahují na záruku za trvanlivost nebo použitelnost do určité doby.39 V situaci, kdy vada na věci vznikla působením vnější události po přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího, nemá kupující právo ze záruky. Toto neplatí, jestliže způsobil vadu prodávající. Pokud vznikne kupujícímu na koupené věci vada, má právo z vadného plnění a uplatňuje ho u prodávajícího, u kterého byla věc koupena, případně u jiné osoby určené k opravě dle záručního listu. Osoba, která je k opravě určena, provede opravu ve lhůtě, kterou si dohodnou smluvní strany a prodávající nebo osoba určená k opravě má povinnost provést písemný zápis s datem uplatnění práva kupujícím, provedení opravy a dobu jejího trvání. Pod odstranění veškerých vad věci, běží záruční doba dále, ale pouze o dobu, kdy nebylo možné věc užívat.40
2.4.3. Nebezpečí škody na věci Pojmem nebezpečí je označeno jako riziko nahodilé zkázy nebo nahodilého zhoršení věci (např. přírodní jevy, nehody, ztráta, krádež, mimořádné náklady přepravy, zabavení věci…) a nebezpečí pro protiplnění. Nebezpečí škody přechází na kupujícího převzetím věci nebo okamžikem nepřevzetí věci kupujícím, ač mu s ní prodávající umožnil nakládat a také předáním věci dopravci k přepravě. Předpokladem přechodu nebezpečí je platná a účinná kupní smlouva a převzetí věci. Je-li věc zničena před předáním (převzetím věci) je tato situace chápána jako porušení smlouvy nebo nemožnost plnění. Vznikne-li škoda na věci až po přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího, nepozbývá povinnosti zaplatit kupní cenu. Existuje, ale výjimka, kdy na věci způsobí škodu prodávající porušením svých povinností (např. nedostatečný obal, použití nevhodné přepravy, dopravce, chybný návod k přepravě), čímž zaniká povinnost kupujícího zaplatit kupní cenu. Toto ustanovení neplatí, jestliže kupující uplatní právo žádat dodání náhradní věci nebo odstoupí od smlouvy.41
39
NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 126-127. ISBN 978-80-247-5164-1. 40 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 127-128, ISBN 978-80-247-5164-1. 41 TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 229-250, ISBN 978-807-4005-213.
23
2.4.4. Svépomocný prodej Svépomocný prodej má právo uskutečnit ta strana, která je povinna pečovat o zboží a uchovat ho, protože je druhá strana v nepřiměřeném prodlení s převzetím zboží nebo s placením kupní ceny či nákladů spojených s uchováním zboží. Pokud se strana, která uchovává zboží, rozhodne pro svépomocný prodej, musí včas upozornit prodlévající stranu a poskytnout jí přiměřenou lhůtu. Prodlévající má tak možnost odvrátit prodej, převzetím předmětu koupě nebo zaplacením kupní ceny. Toto upozornění musí obsahovat poukaz na realizaci svépomocného prodeje a způsob, jakým se uskuteční. Jestliže předmětu koupě hrozí rychlá zkáza a není na upozornění čas, nemusí prodávající kupujícího upozorňovat.42 Znamená určitou výhodu pro druhou stranu v tom, že se předchází dalším nákladům a zejména škodě. Svépomocný prodej je jistě dobrá a výhodná právní úprava.
2.5. Koupě nemovité věci Nemovitou věcí jsou chápány pozemky a podzemní stavby se samostatným účelem, spolu s věcnými právy k nim i práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Je-li tedy předmětem koupě nemovitost, musí mít kupní smlouva ze zákona písemnou formu. Avšak vedlejší ujednání (výhrada vlastnického práva, právo zpětné koupě zákaz zcizení nebo zatížení, výhrada předkupního práva nebo právo lepšího kupce a koupě na zkoušku), které si smluvní strany ujednají, může mít i formu ústní, ale pouze v případě nebude-li zřízeno věcné právo k nemovité věci. Ale pokud jsou tyto ujednání zřízeny jako právo věcné, vznikají až zápisem do veřejného seznamu (katastr nemovitostí).43 I při koupi nemovitosti se mohou objevit určité vady a rozdělují se na vady věcné (faktické) a právní vady. Faktických vad jsou dva typy (vada ve výměře pozemku a vada stavby, která je pro kupujícího vadou skrytou). Vada ve výměře pozemku spočívá v tom, že kupující nabyl výměru větší nebo menší než bylo uvedeno v kupní smlouvě. Jestliže byla výměra pozemku zapsána ve veřejném seznamu, má kupující právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, není-li dáno a ujednáno jinak. Skrytá vada stavby spočívá v tom, že je nedostatek stavby kupujícímu neznám i po využití prohlídky nemovitosti. Tato vada se vztahuje pouze na stavby spojené se zemí pevným základem. Skrytou vadu musí kupující uplatnit oznámením prodávajícímu ve 42
TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 253-256, ISBN 978-807-4005-213. 43 TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 259-260, ISBN 978-807-4005-213.
24
lhůtě pěti let od nabytí vlastnictví kupujícím, jinak prodávajícímu vzniká právo na námitku u soudu, že mu nebyla oznámena včas.44 Smluvní strany si mohou ve smlouvě sami stanovit okamžik převzetí nemovitosti kupujícím, který je označen přesným dnem. Od tohoto dne kupujícímu náleží plody (přirozený přírůstek, např. na půdě pozemku, nájemné placené uživateli domu) a užitky (majetek, který z nemovitosti vzchází, např. platby, úroky…) nemovité věci a přechází na něj i nebezpečí škody na věci.45 Některá ustanovení o kupní smlouvě se přiměřeně použijí i na koupi nemovité věci.
2.6. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě K základním ujednáním si mohou smluvní strany sjednat i další vedlejší ujednání, která mají podobu výhrad nebo podmínek vzniku práv a povinností smluvních stran a využívají se k ochraně, těchto smluvních stran.46
2.6.1. Výhrada vlastnického práva Výhrada vlastnického práva představuje možnost prodávajícího po dohodě s kupujícím odložit okamžik nabytí vlastnického práva k věci. Kupující tak nabyde vlastnického práva, až po úplném zaplacení kupní ceny. Tato výhrada v podstatě slouží jako motivace kupujícího k brzkému zaplacení kupní ceny. Ač není kupující ještě vlastníkem věci, má právo s ní běžným způsobem nakládat a má po dobu trvání výhrady povinnost věc chránit před poškozením, zničením či zkázou. Jestliže se ale převod vlastnictví už uskutečnil, výhradou již zvrátit nelze. Dřívější úprava byla omezena pouze na věci movité, ale nyní může být výhrada vlastnického práva sjednána i k nemovitostem a také bývá sjednána u koupě věci na splátky, prodeje zboží v obchodě či koupě závodu. U výhrady vlastnictví není vyžadována určitá forma a ani nemusí být přímou součástí kupní smlouvy.47 Pokud má ale prodávající podezření, že by mohl mít kupující problémy se svými věřiteli, tak výhrada vlastnického práva vyžaduje ověřené podpisy a formu veřejné listiny. Bez ověřeného podpisu a formy 44
TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 261-263, ISBN 978-807-4005-213. 45
TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 264-265, ISBN 978-807-4005-213. 46 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 118, ISBN 978-80-247-5164-1. 47 TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře. ISBN 978-807-4005-213, str. 279-281.
25
veřejné listiny tato výhrada již neochrání v insolvenčních a exekučních řízeních. Jedná-li se o věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nastávají účinky vůči třetím osobám až následným zápisem do tohoto seznamu.48 Otázkou výhrady vlastnického práva se například zabývá Nejvyšší soud v rozsudku 29 Cdo 1028/2007. „Výhrada vlastnického práva (pactum reservati dominii) je vedlejší smluvní ujednání při úplatných smlouvách, kterým se okamžik převodu vlastnického práva neváže na čas, s nímž ho právní předpisy obvykle spojují, ale na dobu pozdější, odloženou na úplné zaplacení ceny převáděného předmětu, resp. na poskytnutí ujednaného protiplnění. V důsledku toho nabyvatel nabývá předmět plnění jeho převzetím do pouhé detence a nabytí vlastnického práva je úmluvou stran suspendováno na dobu pozdější. Dokud tedy výhrada vlastnického práva ve prospěch zcizitele trvá, nemůže nabyvatel s věcí volně nakládat a na věc se ve vztahu k němu hledí jako na věc cizí, která je nabyvateli jen svěřena. Jde o ujednání o určení doby nabytí vlastnictví (úmluva o převodu certo tempore). Tento institut byl v českém právním řádu znám a vykládán i v předchozích etapách jeho vývoje.“ „Výklad podávaný v literatuře (i ve starší judikatuře k obecnému zákoníku občanskému) k institutu výhrady vlastnického práva, jejž Nejvyšší soud sdílí, je přitom ustálen v závěru, že poruší-li kupující závazek zaplatit řádně a včas sjednanou kupní cenu, stojí prodávající před volbou, zda od kupní smlouvy odstoupí (nebude-li mezi stranami ujednáno něco jiného, učiní tak na základě ustanovení § 517 občanského zákoníku) a bude požadovat vrácení věcí, k nimž uplatnil výhradu vlastnického práva, nebo zda ve smluvním vztahu s kupujícím nadále setrvá a bude vymáhat úhradu kupní ceny.“49
2.6.2. Výhrada zpětné koupě Zpětnou koupí se rozumí takové ujednání, kdy má prodávající právo a možnost zavázat kupujícího, aby mu předmět koupě vrátil zpět oproti vrácení kupní ceny. Jedná se o jednostrannou žádost (projev vůle) prodávajícího. K povinnostem kupujícího tak patří, vrácení prodávajícímu věc v nezhoršeném, původním stavu, z čehož plyne, že kupující odpovídá za stav kupované věci a v případě vzniku škody na věci je povinen nahradit tuto škodu. Jestliže kupující vynaloží určité náklady k zachování věci nebo zlepšení před vrácením
48
NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 118-119, ISBN 978-80-247-5164-1. 49 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 07. 2009 sp. zn. 29 Cdo 1028/2007
26
této věci, je prodávající povinen tyto náklady uhradit. Další povinností kupujícího je převést vlastnické právo k prodávané věci zpět.50 Lhůta k požádání o zpětný převod věci si smluvní strany sjednávají ve smlouvě. Pokud tak neučiní, má prodávající právo žádat vrácení věci u nemovité věci do deseti let a u movité věci do tří let. Mezi další ujednání smluvních stran může patřit to, že výhrada zpětné koupě zavazuje i dědice nebo je ujednána k věci zapsané do veřejného seznamu jako věcné právo. Takovou věc lze zatížit (např. sjednat zástavní právo) pouze se souhlasem toho, pro koho je právo zpětné koupě ve veřejném seznamu zapsáno.51
2.6.3. Výhrada zpětného prodeje Výhrada zpětného prodeje znamená to, že má kupující oprávnění prodat zakoupenou věc prodávajícímu zpět. Ujednání, která jsou ve výhradě zpětné koupě, se použijí podobně i pro výhradu zpětného prodeje. Jedná se tedy o povinnost kupujícího vrátit věc v nezhoršeném stavu a odpovídá za vady věci, prodávající je povinen vrátit kupujícímu kupní cenu a další.52
2.6.4. Předkupní právo Předkupní právo je možné sjednat jak v souvislosti s kupní smlouvou, tak i mimo ni. „Sjednáním předkupního práva vzniká dlužníku (osobě povinné z předkupního práva) povinnost nabídnout věc předkupníkovi (osobě oprávněné z předkupního práva) ke koupi, pokud by ji chtěl prodat třetí osobě (koupěchtivý).“53 Toto právo je obvyklé u smluv o převodu nemovitostí. Lze jej také sjednat i pro případ darování a zavazuje i dědice nebo převod na jinou osobu, povoluje-li to smlouva. Může být zřízeno i jako právo věcné.54 Prodávající (dlužník) má povinnost nejprve nabídnout věc předkupníkovi. Tato povinnost vzniká až pevným dojednáním podmínek mezi dlužníkem a koupěchtivým. Pokud tak neučiní a prodávající uzavře smlouvu s koupěchtivým, může se předkupník domáhat předkupního 50
TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 300-305, ISBN 978-807-4005-213. 51 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 119, ISBN 978-80-247-5164-1. 52 TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 309, ISBN 978-807-4005-213. 53 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 119, ISBN 978-80-247-5164-1. 54 ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, str. 158-157, ISBN 978-80-2650071-1.
27
práva. Ale v případě, že koupěchtivý o předkupním právu ví, platí, že kupní smlouva byla uzavřena s rozvazovací podmínkou uplatnění předkupního práva. Je-li na straně předkupníka více osob, mohou předkupní právo uplatnit jen společně. Nabídka předkupníkovi musí mít stejné podmínky, i kdyby byla nabídnuta někomu jinému a předkupník musí reagovat zaplacením kupní ceny do osmi dnů u movité věci a tří měsíců u nemovité věci, není-li ujednáno jinak. Nezaplatí-li předkupník kupní cenu, předkupní právo zaniká a prodávající má možnost věc nabídnout i jiným osobám.55
2.6.5. Koupě na zkoušku Je-li v kupní smlouvě zařazena koupě na zkoušku, kupujeme si věc s tou podmínkou, že ji ve zkušební lhůtě schválíme nebo odmítneme a vrátíme ve stavu, v jakém jsme věc převzali. Právo věc odmítnout kupujícímu však zaniká v případě, že nemůže věc vrátit ve stavu, v jakém ji převzal. „Zkušební lhůta trvá tři dny u věcí movitých a jeden rok u nemovitostí.“56 Tuto lhůtu si mohou smluvní strany ve smlouvě nastavit i jinak a začíná plynout, buď od uzavření smlouvy, nebo od odevzdání věci, vyplývá-li to ze smlouvy. Koupě na zkoušku má dvě podmínky, odkládací a rozvazovací. O odkládací podmínku se jedná, nepřevzal-li věc kupující a je podstatné, aby kupující prodávajícímu sdělil ve zkušební době, že věc schvaluje. Jestliže to prodávajícímu nesdělí, je podmínka považována za zmařenou. O rozvazovací podmínku se jedná, pokud věc kupující převzal a pokud ji ve zkušební době neodmítl, platí, že kupující věc schválil. S převzetím věci přechází na kupujícího nebezpečí škody na věci. Zatímco u nepřevzetí věci na kupujícího nebezpečí škody nepřechází.57 Koupě na zkoušku je jednoznačně výhodnější pro kupujícího.
2.6.6. Výhrada lepšího kupce U výhrady lepšího kupce, má prodávající možnost zrušit méně výhodnou kupní smlouvu uzavřenou s kupujícím během určité lhůty, najde-li se lepší kupující. Lhůta je dána tak, že jsou to, tři dny u movitých věcí a jeden rok u nemovitých věcí od uzavření kupní smlouvy, nestanoví-li si strany lhůtu jinak. Prodávající rozhoduje o lepším kupci a záleží pouze na jeho 55
ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, str. 157-158, ISBN 978-80-2650071-1. 56 ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, str. 158, ISBN 978-80-265-0071-1. 57 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 121, ISBN 978-80-247-5164-1.
28
posouzení. Podstatným kritériem pro jeho rozhodnutí může být cena, měna, další obchodní podmínky, způsob užití věci a další. Obdobně jako u koupě na zkoušku může mít výhrada lepšího kupce povahu podmínky odkládací nebo rozvazovací, s použitím stejných ustanovení.58 Toto ujednání je oproti koupi na zkoušku výhodnější pro prodávajícího.
2.6.7. Cenová doložka Ujednají-li si smluvní strany cenovou doložku, vyhnou se tak rizikům spojeným při uzavírání smlouvy s velkým časovým předstihem nebo při opakovaném dlouhodobém plnění. Znamená to tedy, že se upraví kupní cena věci dodatečně s přihlédnutím k výrobním nákladům. Jaké náklady a jakým způsobem ovlivní konečnou kupní cenu, by měly určit smluvní strany. Neurčí-li strany takové náklady, tak se kupní cena mění v poměru k cenovým změnám hlavních surovin potřebných k vyrobení věci.59 Dobu (lhůtu), která je rozhodující pro posouzení cenových změn, by si měly sjednat smluvní strany. Ale v případě, kdy to strany neudělají, porovnáváme ceny v době uzavření kupní smlouvy a v době, kdy měl prodávající věc dodat. Může také dojít k situaci, kdy prodávající dodá věc s prodlením a cena pro kupujícího je v době skutečného dodání nižší, přihlížíme k této nižší ceně.60 „Práva a povinnosti stran z cenové doložky zaniknou, neuplatní-li oprávněná strana svá práva u druhé strany bez zbytečného odkladu po dodání věci.“61
2.6.8. Jiná vedlejší ujednání Smluvní strany si mohou ujednat i jiné výhrady nebo podmínky připouštějící změnu nebo zánik práv a povinností z kupní smlouvy. Ale pokud sjednanou výhradu nebo podmínku
58
TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 353-358, ISBN 978-807-4005-213. 59 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5164-1. 60 ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, ISBN 978-80-265-0071-1. 61 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík:redakční uzávěrka 26. 3. 2012. Ostrava: Sagit, 2012, ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8.
29
neuplatní ten, kdo je z tohoto ujednání oprávněn, do jednoho roku od účinnosti kupní smlouvy, tak zaniká.62 Jaká vedlejší ujednání si smluvní strany vyberou, záleží především na nich, ale především se řídí tím jaké je pro ně nejvhodnější a nevýhodnější. Všechna uvedená ujednání jsou považována za zvláštní ujednání, u kterých je kupní smlouva jako smlouva hlavní a jimiž si prodávající nebo kupující zajišťují určitá oprávnění. U těchto ujednání považuji za podstatné, aby byly jejich podmínky sjednány podrobněji, než stanoví samotný zákon. Stejně tak i u samotné kupní smlouvy. Je to důležité pro ochranu obou smluvních stran.
2.7. Prodej zboží v obchodě Prodej zboží v obchodě je také jinak nazýván jako spotřebitelská kupní smlouva, ačkoliv v její úpravě se toto označení neobjevuje. Vztahuje na smlouvy o prodeji zboží (movitých věcí), kdy prodávajícím je podnikatel a kupujícím (spotřebitelem) není podnikatel v rámci jeho podnikatelské činnosti a nejsou to pouze smlouvy uzavírané se spotřebiteli, kteří mají zvýšenou ochranu, jakožto slabší strany. V prodeji zboží v obchodě nejde jen o prodej v kamenném obchodě, ale i o prodej zboží v internetovém obchodě.63 Prodej zboží v obchodě se uskutečňuje předáním hmotné věci prodávajícím kupujícímu a jde o tzv. koupi „z ruky do ruky“. Zboží, které kupující kupuje, musí mít při prodeji určenou jakost, s výslovným uvedením odpovědnosti prodávajícího, pokud takovou jakost nemá. „Zboží tedy zejména musí mít vlastnosti, které si strany ujednaly, věc se musí hodit k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, věc musí odpovídat jakosti nebo provedením smluveného vzorku nebo předloze, musí být v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a vyhovovat požadavkům právních předpisů.“64 Kupující má právo, aby byla věc, kterou kupuje, před ním překontrolována nebo, aby byly předvedeny její funkce. U zuživatelné věci má prodávající povinnost vyznačit dobu nejkratší trvanlivosti nebo u věci
62
ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík:redakční uzávěrka 26. 3. 2012. Ostrava: Sagit, 2012, ÚZ, str. 205, ISBN 978-80-7208-920-8. 63 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 122, ISBN 978-80-247-5164-1. 64 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 123, ISBN 978-80-247-5164-1.
30
podléhající rychlé zkáze dobu, po kterou lze věc použit. Dále může prodávající prodat i zboží, které je z nějakého důvodu vadně, ale pouze za nižší cenu.65 Převzetím věci kupujícím přechází na kupujícího nebezpečí škoda na věci a je také rozhodující pro nabytí vlastnického práva k věci na kupujícího. U prodeje zboží na dálku přechází na kupujícího vlastnické právo při dodání a převzetí zboží. U samoobslužného prodeje nedochází k převzetí věci samotným výběrem věci kupujícím, ale zaplacením kupní ceny. Kupující není povinen věc od prodávajícího převzít okamžitě. Tím pádem na kupujícího nepřechází nebezpečí škody na věci a je v zájmu prodávajícího, aby věc řádně uskladnil, než věc dodá kupujícímu. Dodání věci spočívá v povinnosti prodávajícího dodání (umístění) věci do místa určeného kupujícím pro převzetí věci.66 Při prodeji zboží v obchodě má také prodávající odpovědnost za vady. Především odpovídá za to, že má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, že se věc hodí ke svému účelu, věc odpovídá jakostí, je v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a že je věc v souladu s právními předpisy. Vyskytne-li se vada u spotřebního zboží v době šesti měsíců od převzetí zboží, má se za to, že věc měla vadu již při převzetí věci a tím i při přechodu nebezpečí škody na kupujícího. Kupující by měl co nejdříve informovat prodávajícího, protože výskyt vady je povinen prokázat během lhůty šesti měsíců. Ale dvouletá zákonná odpovědnost z vad stále platí a kupující může uplatnit právo z vady i v této lhůtě. Tato doba se krátí na polovinu v případě koupě už použitého spotřebního zboží. Doba, která je uvedena na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu při připojeném k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy, odkazuje na záruku za jakost. Kupující nemůže uplatnit své právo z vadného plnění, pokud před převzetí věci věděl, že věc má vadu anebo způsobil-li vadu sám. Také nemůže uplatnit své právo z vadného plnění u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, na obvyklé opotřebení věci, na vadu u použité věci nebo vyplývá-li to z povahy věci.67 Kupující má právo od prodávajícího požadovat písemné potvrzení o rozsahu a době trvání jeho povinnosti v případě vadného plnění. Prodávající v potvrzení srozumitelným způsobem vysvětlí obsah, rozsah, podmínky a dobu trvání své odpovědnosti i způsob, jakým lze uplatnit 65
NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 123, ISBN 978-80-247-5164-1. 66 TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 390-394, ISBN 978-807-4005-213. 67 TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 410-417, ISBN 978-807-4005-213.
31
práva z ní plynoucí. Takové potvrzení je možné nahradit dokladem o zakoupení věci obsahující uvedené údaje.68 Kupující má následující práva z vadného plnění, právo na dodatečné plnění (právo na opravu, právo na výměnu součásti, právo na výměnu věci, právo na doplnění plnění), právo na odstoupení od smlouvy a právo na slevu. 69 „Práva z vady se uplatňují z podávajícího, u kterého věc byla koupena, případně u osoby určené k opravě, je-li tak sjednáno.“ „Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího trvání.“ 70 Samotný pojem prodej zboží v obchodě je terminologicky zavádějící. Může navozovat špatný výklad, který by znamenal působnost této úpravy pouze na obchodní (provozní) prostory, ve kterých se realizuje kupní smlouva. Samozřejmě tomu tak není a kupní smlouva se v tomto případě uskutečňuje prodejem v obchodě i mimo tyto prostory. Proto navrhuji, že by bylo vhodnější zvolit jiný pojem například „prodej spotřebního zboží“. Nový občanský zákoník se snaží přehledně a srozumitelně regulovat pravidla postupu při uzavírání smluv mezi podnikatelem a spotřebitelem v § 1810 a následujících ustanovení. Snaží se více chránit spotřebitele jako slabší smluvní stranu. Podnikateli ukládá široké informační povinnosti. V zákoně nechybí ani důležitý výčet zakázaných ujednání, která by byla v neprospěch spotřebitele. Většina ustanovení se týká především možností a práv spotřebitele. Považuji za důležité, že je nyní spotřebitel více chráněn jako slabší strana, protože často docházelo k tomu, že někteří podnikatelé zahrnovali do kupní smlouvy i plnění, která spotřebitel neočekával a často ani nechtěl.
2.8. Koupě závodu Nový občanský zákoník definuje koupi závodu v § 2175, tak že koupí závodu kupující nabývá vše, co k závodu jako celku náleží. Je tomu tak i v případě, kdy strany jednotlivou položku vyloučí a celek tím neztratí vlastnost závodu. Tímto nabytím jsou na kupujícího 68
NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 124, ISBN 978-80-247-5164-1. 69 TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 424-426, ISBN 978-807-4005-213. 70 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 124, ISBN 978-80-247-5164-1.
32
převáděny všechny složky závodu (hmotné, osobní i nehmotné) a nepřevádí se pouze majetek, ale také i závazky (dluhy a pohledávky) související se závodem. Výjimku tvoří obchodní firma, která není spojena se závodem, ale pouze s nositelem závodu, práva z duševního nebo průmyslového vlastnictví, některé části mobiliáře závodu či osobnostní složka a jsou označovány jako oddělitelné položky. Závisí na vůli prodávajícího jako nositele závodu, co za součást závodu sám určil. Co náleží k závodu, je určeno buď smlouvou, nebo účetními záznamy. Součástí závodu mohou být cenné papíry, nehmotné složky (know-how nebo patent), pohledávky (splatné, nesplatné nebo i podmíněné), včetně práv spojených s provozem závodu. Dále je v § 2175 stanoveno, že koupě závodu je považována za převod činnosti zaměstnavatele. Tímto ustanovením jsou chráněni zaměstnanci, jelikož přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na kupujícího.71 Na koupi závodu se použije obecná úprava kupní smlouvy a představuje její doplňující úpravu. U smlouvy o koupi závodu jsou použity stejné podstatné náležitosti jako u kupní smlouvy. Jedná se o čtyři základní závazky, kdy se prodávající zavazuje, že odevzdá předmět koupě kupujícímu a umožní mu k předmětu nabýt vlastnické právo. Na druhé straně se kupující zavazuje převzít předmět koupě a zaplatit kupní cenu. Forma smlouvy o koupi závodu není zákonem daná, z čehož vyplývá, že nemusí být písemná.72 Předmětem smlouvy je závod. Závod je tedy nutno chápat jako organizovanou příležitost k výdělku. A je definován jako obchodní závod v § 502, jež je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování činnosti. Samotný závod se skládá z několika složek, hmotné složky (budovy – obchodní a výrobní prostory, stroje, materiál, zboží…), osobní složky (obchodní veden, zaměstnanci a jejich struktura a kvalifikace, jejich věkové složení…) a nehmotné složky (firma, obchodní tajemství, práva z duševního vlastnictví, know-how, umístění podniku, povolení k činnosti provozované závodem. Předmětem smlouvy může být i rodinný závod, který se odlišuje tím, že v něm společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní a je ve vlastnictví některé z těchto osob. Předmětem smlouvy se může stát i část závodu tvořící samostatnou
71
TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 448-450,454, ISBN 978-807-4005-213. 72 TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 451-452, ISBN 978-807-4005-213.
33
organizační složku. Jelikož není organizační složka zákonem definována, není jasné, co lze za organizační složku považovat a co už ne.73 Kupní cena je podstatnou náležitostí při koupi závodu a záleží na volném uvážení stran, zda stanoví cenu závodu podle určité metody (výnosové metody, tržní metody, majetkové metody) nebo bez ní. Avšak by měla mít souvislost s hodnotou závodu. Kupní cena musí být stanovena dostatečně určitě, buď jako číselný údaj vyjádřený v určité měně nebo jako metoda výpočtu ceny.74 Je zákonem dané, že se musí sepsat zápis o odevzdání/předání a o převzetí závodu. V takovém zápisu se uvádí výčet všeho, co závod zahrnuje a co se kupujícímu předává i se vším co chybí. A také v něm prodávající upozorňuje kupujícího na vady předmětu prodeje. Tento zápis je třeba oproti samotné smlouvě učinit písemnou formu.75 K nabytí vlastnického práva u koupě závodu dochází dvěma způsoby. U osob zapsaných ve veřejném rejstříku (obchodním rejstříku) je rozhodujícím okamžikem nabytí vlastnického práva k závodu jako celku zveřejnění údaje, že kupující uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu (zákon o veřejných rejstřících). U osob nezapsaných ve veřejném rejstříku dochází k nabytí vlastnického práva okamžikem účinnosti smlouvy.76 Jestliže některá se smluvních stran odstoupí od smlouvy, přecházejí na prodávajícího pohledávky a dluhy (o kterých věděl nebo je musel rozumně předpokládat), které k závodu patří. O tom zda dluh převezme prodávající, rozhoduje věřitel a pokud souhlas neudělí, ručí za splnění dluhu kupující. Nabytí pohledávek prodávajícím řídí ustanovení o postoupení pohledávek. Tím vzniká kupujícímu povinnost bez zbytečného odkladu oznámit věřitelům a dlužníkům, že jejich pohledávky a dluhy opět nabyl prodávající.77
73
TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 446-448, ISBN 978-807-4005-213. 74 TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 457, ISBN 978-807-4005-213. 75 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík:redakční uzávěrka 26. 3. 2012. Ostrava: Sagit, 2012, ÚZ, str. 207, ISBN 978-80-7208-920-8. 76 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro každého (Grada), str. 125, ISBN 978-80-247-5164-1. 77 ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík:redakční uzávěrka 26. 3. 2012. Ostrava: Sagit, 2012, ÚZ, str. 207, ISBN 978-80-7208-920-8.
34
2.9. Zánik kupní smlouvy Kupní smlouva může zaniknout těmito způsoby:
„splněním,
dohodou stran,
uplynutím doby, jde-li o fixní smlouvu,
odstoupením od smlouvy,
zaplacením odstupného bylo-li sjednáno,
dodatečnou nemožností plnění,
zmařením účelu smlouvy.“ 78
78
DĚDIČ, Jan a Zbyněk ŠVARC. Učebnice práva pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 1994, str. 329, ISBN 80-854-3195-5.
35
3. Komparace úpravy kupní smlouvy s novým občanským zákoníkem Jak bylo již několikrát uvedeno, kupní smlouva byla dříve upravována dvěma právními předpisy a to „starým“ občanským zákoníkem, který upravoval kupní smlouvy mezi fyzickými osobami a obchodním zákoníkem, který upravoval kupní smlouvy mezi právnickými osobami při podnikatelské činnosti. Avšak nyní je úprava kupní smlouvy sjednocena v Novém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. s účinností od 1. ledna 2014. Tento zákoník v úpravě kupní smlouvy vychází z obchodního zákoníku, ale bere si i části z občanského zákoníku a přináší do ní několik změn, které nyní podrobněji popíši.
3.1. Věci movité a nemovité Movitá věc se v předchozí úpravě mohla převádět jak podle občanského, tak obchodního zákoníku a převod nemovitostí se řídil zásadně občanským zákoníkem. Tato „dvojkolejnost“ působila v praxi mnoho problémů. Až úprava v novém občanském zákoníku, která vychází z obchodního zákoníku je modernější a přehlednější.79
3.2. Ujednání o kupní ceně Kupní cena byla dříve označována za podstatnou náležitost kupní smlouvy. Striktně se řídila cenovými právními předpisy, se kterými musela být sjednaná cena v souladu. Ale nová úprava mění kupní cenu ve vedlejší náležitost kupní smlouvy, která nemusí být přesně stanovena a už se nemusí řídit zákonem o cenách. Smluvní strany si tedy mohou pouze ujednat způsob určení kupní ceny nebo nemusí kupní cenu stanovit vůbec. Nestanovit kupní cenu můžou smluvní strany pouze v případě, že z obsahu kupní smlouvy musí být zřejmé, že měly v úmyslu takto učinit. Poté se kupní cena předmětu koupě stanoví podle ceny, za kterou se v době uzavření kupní smlouvy stejný nebo podobný předmět prodává a za obdobných smluvních podmínek.80
79
ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, str. 145-146, ISBN 978-80-2650071-1. 80 Právo pro podnikatele. Právo pro podnikatele [online]. PravoProPodnikatele.cz, právní poradenství online., © 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z:http://pravopropodnikatele.cz/smlouvy/kupni-smlouva/
36
Tato změna se mi jeví jako zbytečná, protože pokud si smluvní strany v kupní smlouvě ujednají pouze způsob určení kupní ceny a poté stejně cenu stanoví podle ceny, za kterou se předmět koupě prodával v době uzavření smlouvy, má to v podstatě stejný význam jako kdyby rovnou kupní cenu stanovili ve smlouvě. Ale na druhou stranu celé smluvní právo je založené na projevu vůle smluvních stran a z toho vychází i tato změna.
3.3. Právo z vadného plnění Právě úprava práv z vadného plnění prošla nejvíce změnami z celé právní úpravy kupní smlouvy. Od předchozího rozlišení vad na vady opravitelné a neopravitelné, jako od kritéria pro určení práv z vadného plnění nový občanský zákoník opouští a nahrazuje se kritériem intenzita, s jakou vadné plnění porušuje smlouvu. Nově se tedy vadně plnění rozlišujeme na ta, která porušují smlouvu podstatným způsobem a ta, která smlouvu porušují nepodstatným způsobem. V této úpravě opět nový občanský zákoník čerpá z obchodního zákoníku. Následující porušení, jsem popisovala již v kapitole 2.4.1. a nyní je pouze upřesním.81
3.3.1. Podstatné porušení smlouvy V případě, kdy je vada věci považována za podstatné porušení smlouvy, se práva kupujícího rozšiřují a je oprávněn si vybrat z práv na výměnu věci, na opravu věci, na přiměřenou slevu z kupní ceny nebo může od smlouvy odstoupit. Jaké právo si kupující vybral, sdělí prodávajícímu při oznámení vady nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Právo, které si kupující zvolil, už nemůže měnit, pouze se souhlasem prodávajícího je změna ještě možná.82
3.3.2. Nepodstatné porušení smlouvy Bude-li vada označována za nepodstatné porušení smlouvy, má kupující právo na odstranění vady nebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Kupující nemusí platit část kupní ceny, která odhadem přiměřeně odpovídá jeho právu na slevu, do odstranění vady. Pokud prodávající
81
GÜRLICH, Richard. Úprava kupní smlouvy dle nového občanského zákoníku. BussinesInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. 2013. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/uprava-kupni-smlouvydle-noveho-obcanskeho-zakoniku 82 Právo pro podnikatele. Právo pro podnikatele [online]. PravoProPodnikatele.cz, právní poradenství online., © 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z:http://pravopropodnikatele.cz/smlouvy/kupni-smlouva/
37
neodstraní podstatnou či nepodstatnou vadu věci včas nebo vadu věci odstranit odmítne, má kupující právo na slevu z kupní ceny, anebo na odstoupení od smlouvy.83 Zásadní změnou v novém občanském zákoníku prošlo nahlížení na přiznání práva z vad. Opouští se princip prekluze z vadného plnění a nyní se pouze promlčuje. To znamená, že soud přizná právo z vadného plnění, ale pouze za předpokladu, že prodávající nenamítne, že nebyla vada včas oznámena. 84
3.4. Zákonná odpovědnost z vad V této oblasti spotřebitelského práva spotřebitelé často tápou. Pojem klasické záruky se v novém občanském zákoníku již nevyskytuje, ale nahrazuje ho termín zákonná odpovědnost z vad, který je používaný u spotřebního zboží ve vztahu k reklamacím. Podstatná změna tedy nastává v tom, že při výměně reklamovaného zboží za nové bezvadné nepoběží nová záruční lhůta. Záruční lhůta trvá 24 měsíců od data prvního nákupu zboží a poběží stále bez přerušení i po využití práva na výměnu zboží.85 I když chtěli zákonodárci tímto zabránit zneužívání zákona, bude to nejvíce nevýhodné pro prodejce. Jelikož si spotřebitelé při reklamaci budou nyní volit to co je pro ně výhodnější a to je odstoupení od smlouvy a požadování vrácení peněz. Přesto si myslím, že měla být zachována předchozí úprava.
3.5. Záruka za jakost (smluvní záruka) Prodávající poskytuje záruku za jakost tím, že ji uvede na obalu, návodu či v reklamě, ale zavazuje se k tomu, že věc bude po určitou dobu způsobilá pro svůj obvyklý účel nebo si zachová obvyklé vlastnosti. Nově je možné, aby každý prodejce nebo výrobce ručil za kvalitu svého zboží, déle než zákon vyžaduje. Jestliže je tedy na obale, návodu či v reklamě uvedena doba použitelnosti delší, platí tato doba. Pokud se údaje o záruční lhůtě liší u záručního listu a
83
Právo pro podnikatele. Právo pro podnikatele [online]. PravoProPodnikatele.cz, právní poradenství online., © 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z:http://pravopropodnikatele.cz/smlouvy/kupni-smlouva/ 84 GÜRLICH, Richard. Úprava kupní smlouvy dle nového občanského zákoníku. BussinesInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. 2013. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/uprava-kupni-smlouvydle-noveho-obcanskeho-zakoniku 85 Záruka a její uplatnění. DTest: Komplexní servis pro spotřebitele. 2013. Dostupné z: https://www.dtest.cz/clanek/zaruka-a-jeji-uplatneni
38
ve smlouvě, platí ta lhůta, která je delší. Ale záruční lhůta uvedená ve smlouvě má přednost před lhůtou uvedenou na obalu věci.86 Změny v záruce za jakost nezasahují nijak negativně vůči prodávajícím a spotřebitelům.
3.6. Smluvní pokuta Součástí kupní smlouvy také může být ujednána různá postižení a finanční sankce. Jedná se o úrok z prodlení a k těm nejčastějším patří smluvní pokuta. V předchozí právní úpravě musela být smluvní pokuta určena ve formě peněžitého plnění, ale v novém občanském zákoníku už se nemusí jednat o plnění v penězích. Další změna spočívá v ujednání smluvní pokuty a to, že nemusí mít pouze písemnou formu, ale je možné i ústní sjednání. Doporučuje se, ale právě písemná forma smluvní pokuty, z hlediska prokázání této dohody před soudem. Smluvní pokuta vychází z obchodního zákoníku, který ji dále rozvíjí.87 Ani smluvní pokuta nepředstavuje špatnou úpravu vůči smluvním stranám. Opět je zde vidět, že opravdu záleží na projevu vůle stran.
3.7. Ochrana dobré víry kupujícího Nový občanský zákoník přináší jistou změnu, jelikož klade větší důraz na kupujícího (nabyvatele), stejně jako obchodní zákoník. „Tato obecná úprava se ovšem vztahuje pouze na movité věci, které nebyly nabyty specifickými způsoby, u nichž je nabytí od nevlastníka upraveno samostatné, a pouze na nabytí vlastnického práva. Jiná úprava tedy od nevlastníka podle tohoto ustanovení nabýt nelze.“88 Zároveň zákoník rozšiřuje možnost nabytí od nevlastníka na všechny smluvní typy. K nabytí vlastnického práva k movité věci od nevlastníka je podstatné splnění dvou podmínek. První podmínkou je dobrá víra nabyvatele v oprávnění převodce převést vlastnické právo a tou druhou je, že původní vlastník nepozbyl věc ztrátou nebo trestný činem. Při nabytí vlastnického práva od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku se dobrá víra předpokládá.89
86
Záruka a její uplatnění. DTest: Komplexní servis pro spotřebitele. 2013. Dostupné z: https://www.dtest.cz/clanek/zaruka-a-jeji-uplatneni 87 ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, str. 166, ISBN 978-80-265-0071-1. 88 ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, str. 152, ISBN 978-80-265-0071-1. 89 ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, str. 152, ISBN 978-80-265-0071-1.
39
V předchozí právní úpravě byla možnost nabytí vlastnictví od neoprávněného nemožná a také byla jejím velkým nedostatkem. Objevil se opět problém s tzv. dvojkolejností právní úpravy. Avšak nový občanský zákoník vše mění a zaměřil se na ochranu dobré víry kupujícího.
3.8. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě Vedlejší ujednání při kupní smlouvě jsou nyní zákoníkem zpřesněny a rozšířeny. Toto ujednání rozšiřuje o výhradu zpětného prodeje (u kterého se přiměřeně použijí ustanovení o zpětné koupi) a výhradu lepšího kupce (prodávající může dát přednost lepšímu kupci). A z obchodního zákoníku přebírá úpravu koupě na zkoušku a cenové doložky.
3.9. Koupě závodu Nový občanský zákoník přinesl podstatnou změnu tím, že nahrazuje „prodej podniku“, který byl upraven v obchodním zákoníku za nové označení a to je koupě závodu. Tím pádem pojem podnik nahrazuje pojem závod. Nyní se na závod nahlíží jako na věc hromadnou, tudíž jako na jeden celek. Další změna nastává v možnosti smluvních stran vyloučit jednotlivé položky z koupě, neztratí-li převáděný předmět vlastnost závodu. Tato úprava se jeví jako vhodná a jistě bude v praxi často využívána. Změnila si i forma smlouvy. Nyní se nevyžaduje písemná forma a záleží na rozhodnutí smluvních stran. Avšak se předpokládá, že bude písemná forma i nadále často využívána. Oproti předchozí právní úpravě se též změnilo stanovení okamžiku, kterým nastávají účinky převodu vlastnického práva. V předchozí úpravě se tak stalo v okamžiku, kdy se stala smlouva o prodeji podniku účinnou a u nemovitých věcí okamžikem vkladu do katastru nemovitostí. Nový občanský zákoník přejímá starou úpravu pouze pro případy, zda je kupující zapsán do veřejného rejstříku nebo není.90
90
Smlouva o koupi závodu – Vybrané dopady rekodifikace. KUČERA, Vít. Epravo.cz [online]. 1999 [cit. 201505-28]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/smlouva-o-koupi-zavodu-vybrane-dopady-rekodifikace
40
4. Analýza vzorové kupní smlouvy na věc movitou Tato část bude zaměřena na rozbor vzorové kupní smlouvy na věc movitou, za pomoci poznatků získaných ze studia odborných materiálů v rámci bakalářské práce. Budou zde popsány jednotlivé části smlouvy. Sestavování kupní smlouvy je často prováděno na základě nějakého smluvního vzoru, tak aby byly dodrženy všechny podstatné náležitosti. Vzorová kupní smlouva, která bude použita, je z webových stránek a je sestavena podle ustanovení týkající se nového občanského zákoníku. Vzor smlouvy bude uveden v příloze č. 1 mé práce.
4.1. Hlavička kupní smlouvy V hlavičce je obvykle uvedeno o jaký druh smlouvy se jedná a podle kterých ustanovení platného právního řádu se bude řídit. V tomto případě se bude tato smlouva uzavírat na základě občanského zákoníku. Není zde, však uvedeno o jaké číslo právního předpisu se jedná, což není zásadní chybou, ale doporučuje se uvést pro upřesnění. Jelikož je nyní účinný pouze jeden občanský zákoník a kupní smlouva má jednotnou právní úpravu, tak si myslím, že není nutné tento zákoník upřesňovat. Vypadalo by to takto: Kupní smlouva podle ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzor této kupní smlouvy lze použít pouze ke koupi jakékoliv movité věci (např. zařízení, stroj, vybavení domácnosti, elektronika, automobil…).
4.2. Označení smluvních stran Již při označování smluvních stran dochází k častým chybám. Pokud dojde ke špatnému nebo nedostatečnému označení smluvních stran, má to za následek obtížnou vymahatelnost plnění smluvních povinností. Proto je podstatné, aby bylo označení přesné, tak aby nedošlo ani k jejich záměně a bylo jasné, že jsou smluvní strany smlouvou vázáni. Zároveň je důležité, aby měly smluvní strany svou právní osobnost, spočívající ve způsobilosti mít v mezích právního řádu práva a povinnosti k tomu, aby mohly platně uzavřít smlouvu. Takže jsou smluvními stranami kupní smlouvy, jak fyzické, tak právnické osoby, které mají právní osobnost. Fyzická osoba musí být označena jejím jménem, příjmením uvedeném v průkazech totožnosti nebo rodném listě, rodné číslo, popřípadě datum narození a adresa trvalého bydliště. K 41
označení právnické osoby je zapotřebí uvést celý název firmy s dodatkem o právní formě, identifikační číslo (IČ) firmy a sídlo společnosti. Dále se uvádí název soudu, u kterého je právnická osoba zapsána v obchodním rejstříku, v jakém oddíle či vložce a osoba, která je oprávněná za danou společnost jednat. Nyní budou pro lepší porozumění uvedeny příklady v označení obou osob: Fyzická osoba Pavel Nový, rodné číslo 715928/1647, bytem v Písku, Spravedlivá 10, PSČ 397 01 (dále také jen „prodávající“) Právnická osoba „POP, s.r.o., se sídlem Kráčmerova 26, 779 00 Olomouc, IČ 545454, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, Reg., oddíl C, vložka 5464, jednající Mgr. Ivan Ivanský, jednatel“ 91 (dále také jen „prodávající“) Pokud, ale k chybnému označení i tak dojde, je podstatné vědět, co to pro smluvní strany znamená. Je-li ještě možné poznat, kdo byl smluvní stranou, je kupní smlouva stále platná. Neplatnou se stává pouze v případě, že je označení smluvní strany zcela nečitelné či nesrozumitelné a nelze ji identifikovat.
4.3. Úvodní ustanovení Smluvní strany si kupní smlouvu většinou sestavují v několika bodech, odstavcích, ustanoveních nebo článcích, které jsou dále rozvětvovány. Rozsah či pořadí těchto bodů, odstavců, ustanovení nebo článků není nijak daný a závazný. Zpravidla jsou označovány římskými nebo arabskými číslicemi a mohou se použít i písmena. V prvním odstavci tohoto úvodního ustanovení je uvedeno prohlášení prodávajícího o bezvýhradném vlastnictví k předmětu koupě. U kupní smlouvy je důležité a také její podstatou, převod vlastnictví k předmětu koupě z prodávajícího na kupujícího. Proto musí být prodávající výhradním vlastníkem věci, což stvrzuje svým prohlášením. Existuje zásada, která stanovuje, že nikdo nemůže na druhého převést více práv, než sám má. Tato zásada vychází především z ochrany vlastnictví. Nový občanský zákoník, tak klade větší
91
HORÁKOVÁ, Kateřina. Vzory smluv a podání pro obchodní společnosti I. s komentářem: obchodní smlouvy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, str. 166, ISBN 80-251-0926-7.
42
důraz na dobrou víru nabyvatele (kupujícího). Podle mého je důležité, aby byl kupující více chráněn, za předpokladu, že prodávající nebude jednat čestně a je dobře, že právě nový občanský zákoník toto téma lépe propracoval. V prohlášení prodávajícího je také uvedeno, jak prodávající věc nabyl, ač to není podstatnou podmínkou. Ale má to určitý význam pro právní jistotu kupujícího, v případě postihu pro náhradu škody, kdyby prodávající prodal věc, která mu nepatří. Je-li předmětem koupě použitá věc, tak se v prohlášení doporučuje také uvést, zda je prodávající prvním vlastníkem věci nebo zda je vlastníkem již použité věci. Ve druhém odstavci úvodního ustanovení kupující prohlašuje, že byl s předmětem koupě obeznámen. Vzhledem k tomu, že je to samé prohlášení uvedeno i v ustanovení V. Odpovědnost za vady, bodu 5, ztrácí v tomto ustanovení svůj význam a spíše se sem nehodí. Nedává moc velký smysl s prvním prohlášením a společně tak působí zmateným dojmem. Proto bych řekla, že by toto prohlášení mělo být obsaženo v závěrečných ustanoveních a mělo by ho nahradit lépe propracované popsání předmětu koupě. A i když není podstatnou náležitostí smlouvy, mělo by v textu kupní smlouvy být obsaženo, také hlavně pro právní jistotu smluvních stran. V kupní smlouvě je nutné přesně a dostatečně specifikovat předmět koupě, tak aby nemohl být nijak zaměnitelný a předešlo se případným sporům. Je důležité, aby prodávající uvedl veškeré informace a popis předmětu koupě. Proto si myslím, že by bylo vhodné přidat ke smlouvě i fotografie, které zachycují předmět koupě a tak i jeho stav v době koupě. Tím by se smluvní strany mohly vyvarovat dohadům o tom, zda byl například škrábanec na automobilu, mobilním telefonu či fotoaparátu už při koupi nebo ne. Co může a nemůže být předmětem koupě, jsem již vymezila v kapitole 2.2.1. Nyní uvedu konkrétní příklad vymezení předmětu koupě v kupní smlouvě. Jak bude popis vypadat, záleží především na tom, o jaký předmět koupě se bude jednat. V tomto případě se jedná o ojetý automobil a k jeho přesné identifikaci je nutné uvést tyto údaje: tovární značka a typ, barva a výrobní číslo karosérie, rok výroby, registrační značka, číslo technického průkazu, číslo osvědčení o registraci vozidla a počet ujetých kilometrů.
43
Příklad: Suzuki EZ C11S MT, Suzuki Swift 1,3, barva oranžová metalíza, výrobní číslo karosérie (VIN) JSAEZC11S00160655, rok výroby 2006, registrační značka 6S4 0552, číslo technického průkazu UAJ 441982, číslo osvědčení o registraci vozidla UB 477282, počet ujetých kilometrů 65 700.
4.4. Předmět smlouvy Následující bod obsahuje jednu z podstatných náležitostí kupní smlouvy a to je prohlášení jednotlivých smluvních stran. Ale název tohoto ustanovení neodpovídá jeho obsahu a je zcela matoucí. Jako předmět smlouvy jsou označována pouze věci, práva či jiné majetkové hodnoty. Prohlášení stran je závaznou součástí kupní smlouvy a je jejím obsahem a ne předmětem. Proto by měl tento název být nahrazen jiným pojmenováním, jako například prohlášení smluvních stran. Nedostatek smluvních vymezení vzájemných závazků smluvních stran patří k nejčastějším chybám kupní smlouvy. Z tohoto důvodu musí být závazek prodávajícího věc odevzdat a závazek kupujícího věc převzít, společně se zaplacením kupní ceny vždy součástí kupní smlouvy. Jedná se tak o určitý projev vůle smluvních stran. Utvářejí tak základ kupní smlouvy a zároveň ji odlišují od jiných smluvních typů. Uzavřením kupní smlouvy nastává řetězec událostí. Od povinnosti prodávajícího převést vlastnické právo, přes povinnost odevzdat předmět koupě kupujícímu včetně všech potřebných dokladů, až po povinnost kupujícího předmět koupě převzít a zaplatit kupní cenu. Vzorové kupní smlouvě však chybí výslovný závazek prodávajícího převést vlastnické právo k předmětu koupě. Proto navrhuji doplnit k prvnímu bodu větu: „ Prodávající se zavazuje převést vlastnické právo k předmětu koupě na kupujícího.“
4.5. Termín a místo odevzdání a převzetí předmětu koupě, přechod vlastnického práva V tomto ustanovení se upřesňuje místo a datum odevzdání předmětu koupě prodávajícím kupujícímu. Dále se zde upřesňuje termín a způsob převodu vlastnického práva na kupujícího. Uvedená prohlášení pouze uvádí skutečnost, že k převodu vlastnického práva dochází převzetím předmětu koupě kupujícím, což vyplývá přímo ze zákona. Platí to pouze u věcí movitých, ale u nemovitostí dochází k převodu vlastnického práva vkladem do katastru 44
nemovitostí. U nemovitostí, které se nezapisují do katastru nemovitostí, se vlastnické právo převádí kupní smlouvou stejně jakou u věcí movitých. Není-li ve smlouvě uvedeno jinak, k odevzdání věci dochází bezprostředně po podepsání smlouvy a bez zbytečného odkladu. Odevzdání a převzetí může proběhnout jakýmkoliv způsobem, ze kterého je možné usoudit souhlasný úmysl prodávajícího a kupujícího k převedení držby. Půjde například o předání „z ruky do ruky“ nebo distančním způsobem (zásilka). Věc lze také předat i prostřednictvím technických prostředků (prodejní automaty, automatizovaný prodej prostřednictvím on-line rozhraní a tak dále) nebo též symbolicky, např. předání klíčů. Dodání a převzetí v případě koupě nemovitostí se zpravidla realizuje prohlídkou pozemku (stavby), zápisem o jejich stavu (předávací protokol) a předáním klíčů. „ Při odevzdání nabývá kupující možnost užívání a od okamžiku předání mu přísluší užitky věci a nese náklady spojené s užíváním věci.“92 Za náklady, které jsou spojené s odevzdáním věci v místě plnění odpovídá prodávající. A za náklady spojené s převzetí věci odpovídá kupující. Druhý odstavec se týká vlastnického práva a jeho nabytí kupujícím. Převzetí předmětu koupě kupujícím je považováno za okamžik nabytí vlastnického práva a přechod nebezpečí škody na věci. Přesto může k nabytí vlastnického práva dojít i před převzetím předmětu koupě. Je to možné například u výhrady vlastnického práva, kdy dochází k převodu vlastnictví až zaplacením kupní ceny.
4.6. Cena a způsob úhrady Kupní cena je další důležitá součást kupní smlouvy, i když není v současné době stanovena jako podstatná náležitost smlouvy a pro platnost kupní smlouvy stačí, když bude ujednán způsob jejího určení. V této vzorové kupní smlouvě je stanovena pevnou částkou v jasně dané měně. Cena musí být stanovena v penězích a to v české nebo cizí měně, není-li tomu tak už se jedná o směnu. Součástí ceny může být za určených podmínek zcela nebo jen zčásti náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží, zisk, příslušná daň a clo. Podstatným kritériem pro určení výše ceny závisí na účelu, ke kterému cena slouží. Při určení výše ceny, také záleží především na vůli smluvních stran. Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku jsou právními předpisy, které mohou regulovat volnost stran při stanovení kupní ceny.
92
TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, Beckovy komentáře, str. 30, ISBN 978-807-4005-213.
45
Druhým odstavcem je řešena úhrada kupní ceny. Ve vzoru je přímo stanoveno, že úhrada proběhne po podepsání smlouvy a to v hotovosti. Jedná se tedy o tzv. koupi „z ruky do ruky“. K úhradě kupní ceny může dojít libovolným způsobem, ale nesmí být v rozporu se zákonem. Platbu lze uskutečnit hotovostně jako v našem případě, bezhotovostně (z bankovního účtu na bankovní účet, platební kartou, poštovní poukázkou, …) nebo také pomocí třetí osoby. Kupní cenu lze zaplatit i před uzavřením kupní smlouvy, formou zálohy, sjednáním závdavku nebo ve splátkách. Opravdu záleží na ujednání smluvních stran.
4.7. Odpovědnost za vady První a druhý bod se bude užívat v kupní smlouvě s předmětem koupě, který je již použitý. Tudíž v prvním odstavci prodávající označuje rok výroby předmětu koupě, a že byl od té doby plně využíván. Takové opotřebení věci nemusí mít vliv na další užívání. Pokud by prodávající nevěděl rok výroby předmětu koupě, mohlo by postačit uvedení od jakého data má prodávající věc v držení, což je uvedeno v úvodním ustanovení. Avšak věta: „ Kupující toto bere na vědomí“ může být odstraněna, protože je totožně obsažena v pátém odstavci. Ve druhém bodě má prodávající povinnost uvést konkrétní výčet vad, na které upozorňuje. Tyto vady by měly být přesně a jasně specifikované, protože budou-li vady vymezeny pouze obecně, může dojít k tomu, že prodávající nebude zbaven odpovědnosti za vady. Takže se přesným uvedením vad prodávající chrání před odpovědností. Tento bod spolu s prvním bude vynechán v případě, kdy bude předmětem koupě věc nová. Třetí bod je prohlášením prodávajícího, že předmět koupě nemá žádné právní vady. Avšak proti právním vadám existují i vady faktické. Nejsou méně důležité a povinnost prodávajícího se na ně také vztahuje. Stejně tak i na podrobnější rozdělení faktických vad (zjevné a skryté vady). Proto si myslím, že by bylo vhodnější tento bod rozšířit: „ Prodávající prohlašuje, že předmět koupě nemá žádné právní ani faktické vady, kromě vad uvedených v předchozím odstavci.“ Ve čtvrtém bodě téměř doslova citován předchozí občanský zákoník, tak se domnívám, že nemusí být tento odstavec přímo změněn i když není v novém zákoníku definován stejně. Jedná se o podstatné porušení smlouvy, kdy smluvní strany věděly, že porušují své povinnosti již při uzavírání smlouvy. Proto bych volila podrobnější vypsání možností, v případě kdy opravdu dojde k porušení. Pátý bod je zakončením ustanovení o odpovědnosti za vady a je zvoleno správně. 46
4.8. Závěrečná ustanovení První odstavec uvádí, že práva a povinnosti neupravené touto smlouvou se řídí ustanoveními občanského zákoníku a právními předpisy souvisejícími. Jedná se o přebytečné sdělení, jelikož jeho obsah vyplývá přímo ze zákona. Ve druhém odstavci se hovoří o změnách a doplňcích ke smlouvě, kterou lze činit pouze po dohodě smluvních stran, písemnou formou. Jedná se o změny, které mohou nastat ve vztahu mezi stranami. Například jsou to změny obsahu smlouvy, změny okolností nebo změny smluvních stran. Nový občanský zákoník ve svém ustanovení umožňuje, že obsah jednání lze změnit i v jiné formě, nevylučuje-li to ujednání stran. Třetí odstavec oznamuje, v kolika vyhotoveních bude smlouva vypracována. Především záleží na potřebách a požadavcích smluvních stranách, kolikrát bude smlouvy vyhotovena. Ve většině případů jsou vyhotovena ve dvou výtiscích, kdy dostane každá ze stran jeden. Čtvrtý odstavec je určitým shrnutím, kdy jsou splněné zákonné náležitosti projevů svobodné vůle stvrzeny podpisem smlouvy. Lze ale říci, že toto ustanovení nemusí smluvní stranu od podpisu smlouvy odradit. Takže se čtvrtý odstavec jeví jako celkem zbytečný, ale přesto je často na závěr ve smlouvách užíván. Body v závěrečném ustanovení jsou dostačující a objevují se ve stejném znění téměř v každé písemné formě kupní smlouvy.
4.9. Místo, datum a podpis Místo a datum se uvádí téměř v každé smlouvě, i když nepatří mezi podstatné náležitosti kupní smlouvy. Pokud se ve smlouvě neuvede datum sepsání kupní smlouvy, může dojít k problémům s namítnutím neplatnosti smlouvy z důvodu její neurčitosti. Proto si myslím, že by alespoň datum mělo být součástí podstatných náležitostí. Vlastnoruční podpisy stran se budou nacházet pod místem a datem ve vyznačeném místě a nemusí mít úřední ověření, ale je obecně lepší mít podpisy ověřené. Místo a datum podpisu smlouvy se může u každé strany lišit. Kupní smlouva nabývá platnosti a také i účinnosti, podpisem druhé smluvní strany. U fyzické osoby bude jméno a příjmení zpravidla uvedeno pod vlastnoruční podpis a nad označení smluvní strany. U právnické osoby bude uveden název firmy a jméno osoby, která je
47
oprávněna za tu firmu jednat. K vlastnoručnímu podpisu připojí oprávněná osoba i razítko společnosti. A také se uvádí nad označením smluvní strany. Opět uvedu příklad pro lepší představu: V Prachaticích dne 1. 1. 2015
V Praze dne 10. 1. 2015
------------------------------------
------------------------------
Tactic s.r.o. jednající
František Novotný
Josefem Smutným
kupující
prodávající I když je tato část zcela na konci kupní smlouvy, neztrácí na svém významu. Jelikož právě podpisem smluvních stran kupní smlouvy vzniká. Pro lepší přehlednost smlouvy by měly být podpisy postaveny, tak aby byly společně s textem na jedné straně a ne mimo něj na samostatné straně.
4.10. Vedlejší ujednání Vzorová kupní smlouva, kterou jsem použila, obsahuje pouze základní ustanovení a náležitosti. Takže jak bylo již několikrát zmíněno, je možné si k těmto základním náležitostem sjednat další vedlejší ujednání. Těmito vedlejšími ujednáními jsou výhrada vlastnického práva, výhrada zpětné koupě, výhrada zpětného prodeje, předkupní právo, koupě na zkoušku, výhrada lepšího kupce, cenová doložka a jiná vedlejší ujednání.
48
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo popsat mechanismus úpravy kupní smlouvy, tedy její jednotlivé a dílčí obsahové náležitosti a srovnat její předchozí úpravu s novým občanským zákoníkem. Dle mého názoru byl cíl bakalářské práce splněn. Nejprve jsem se zaměřila na historický vývoj kupní smlouvy. Právní úprava kupní smlouvy byla rozpracována již v římském právu. Na římské právo dále navazovaly zákoníky, které kupní smlouvu upravovaly. Byla obsažena jednak ve Všeobecném občanském zákoníku rakouském č. 946/1811 Sb., tak v obou předchozích občanských zákonících, zákon č. 141/1950 Sb. a zákon č. 40/1964 Sb. a obchodním zákoníku, zákon č. 513/1991 Sb. Po celou dobu základní úprava kupní smlouva neprošla výraznými změnami, které by jí zásadně měnily. Avšak s novým občanským zákoníkem, zákon č. 89/2012 Sb., který kupní smlouvu nyní upravuje, k určitým změnám došlo. Následně jsem komplexně popsala jednotlivé obsahové náležitosti kupní smlouvy. Vycházela jsem z již účinné právní úpravy v novém občanském zákoníku. Komparací kupní smlouvy s novým občanským zákoníkem jsem přesně definovala změny, které v úpravě kupní smlouvě nastaly. Došlo k sjednocení úpravy jednotlivých smluvních typů do jediného právního předpisu. A byla odstraněna tzv. dvojkolejnosti závazkového práva. Myslím si, že nový občanský zákoník tolik nezasahuje do života lidí, a když už tak chrání ty, kteří dodržují smlouvy. Více respektuje projev vůle smluvních stran. Na konec práce jsem analyzovala vzorovou kupní smlouvu na movitou věc na základě získaných poznatků ze studia odborné literatury. Konkrétně jsem rozebírala jednotlivá ustanovení vzorové smlouvy a doplňovala je o vlastní poznatky, či připomínky k možné změně. Smlouva měla několik nedostatků, na které jsem upozornila a navrhla jinou úpravu. Práce se snaží podat ucelený obraz mechanismu úpravy kupní smlouvy a pomocí odborné literatury se snaží zpřehlednit a sjednotit získané informace. Jak jsme již zmínila, považuji za důležité, aby smluvní strany při uzavírání kupní smlouvy měly určitý základní přehled o svých právech a možnostech a jakou má mít kupní smlouvy právní úpravu, aby byla platná. Já sama jsem se při vypracování této práce dozvěděla velmi cenné informace a byly pro mě přínosem.
49
Seznam použité literatury Knižní zdroje: 1. ADAMOVÁ, Karolina a Ladislav SOUKUP. Prameny k dějinám práva v českých zemích. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. ISBN 978-80-7380-271-4. 2. DĚDIČ, Jan a Zbyněk ŠVARC. Učebnice práva pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 1994, 910 s. ISBN 80-854-3195-5. 3. ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík:redakční uzávěrka 26. 3. 2012. Ostrava: Sagit, 2012, 320 s. ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8. 4. HORÁKOVÁ, Kateřina. Vzory smluv a podání pro obchodní společnosti I. s komentářem: obchodní smlouvy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, 275 s. ISBN 80-251-0926-7. 5. JANKŮ, Martin. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 4., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 497 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 978-8074003-448. 6. KINCL, J., V. URFUS a M. SKŘEJPEK. Římské právo. 2., dopl. a přeprac. vyd., Praha: C. H. Beck, 1995, 386 s., Právnické učebnice (C. H. Beck). ISBN 34-064-0082-5. Dostupné z: http://uloz.to/kincl-urfus-skrejpek-rimske-pravo-1997-pdf 7. KNAPPOVÁ, Marta, Jiří ŠVESTKA a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005, 3 v. ISBN 97880735712761. 8. KNAPPOVÁ, Marta, Jiří ŠVESTKA a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2006, 612 s. ISBN 80735713154. 9. NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 230 s. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5164-1. 10. PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 458 s. ISBN 80-7357062-9. 11. ŠEVČÍK, L., M. KINCL, R. PŠENKO a E. WELLECH. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, 216 s. ISBN 978-80-265-0071-1. 12. TICHÝ, L., P. J. PIPKOVÁ a J. BALARIN. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku: komentář. vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2014, 503 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-807-4005-213.
50
Internetové zdroje: 1. Česká republika. Zákon č. 513 ze dne 5. listopadu 1991 Obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky. 1991, částka 98, str. 2522. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ 2. GÜRLICH,
Richard.
Úprava
kupní
smlouvy
dle
nového
občanského
zákoníku. BussinesInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. 2013. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/uprava-kupni-smlouvy-dle-noveho-obcanskehozakoniku 3. Kupní smlouva na prodej movité věci (univerzální vzor smlouvy). Smlouva-Smlouvy.cz [online]. © 2014 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.smlouva-smlouvy.cz/smlouvasmlouvy/smlouvy-novy-obcansky-zakonik/smlouvy-koupe-a-darovani/smlouvy-kupnismlouva-na-prodej-movite-veci-univerzalni-vzor-smlouvy/ 4. Nový občanský zákoník. Nový občanský zákoník [online]. Česká republika: Ministerstvo spravedlnosti
ČR,
©
2013–2015
[cit.
Dostupné
2015-01-12].
z:
http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecna-cast/obecne/ 5. Právo pro podnikatele. Právo pro podnikatele [online]. PravoProPodnikatele.cz, právní poradenství
online.,
©
2015
[cit.
2015-03-05].
Dostupné
z:http://pravopropodnikatele.cz/smlouvy/kupni-smlouva/ 6. Smlouva
o
koupi
Vít. Epravo.cz [online].
závodu 1999
–
Vybrané [cit.
dopady
rekodifikace.
2015-05-28].
KUČERA,
Dostupné
z:
http://www.epravo.cz/top/clanky/smlouva-o-koupi-zavodu-vybrane-dopady-rekodifikace 7. Záruka a její uplatnění. DTest: Komplexní servis pro spotřebitele. 2013. Dostupné z: https://www.dtest.cz/clanek/zaruka-a-jeji-uplatneni
Judikatura: 1. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 04. 11. 2008 sp. zn. 22 Cdo 1432/2002 2. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2009 sp. zn. 23 Cdo 3573/2007 3. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 07. 2009 sp. zn. 29 Cdo 1028/2007 4. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 03. 04. 2012 sp. zn. 32 Cdo 4917/2010
51
Seznam příloh Příloha č. 1 – Vzorová kupní smlouva na věc movitou
52
Příloha č. 1
Kupní smlouva podle ustanovení § 2079 a následujících občanského zákoníku mezi 1. panem/paní ……………………………… rodné číslo …………/…… bytem …………………………………………………………… (dále také jen „prodávající“) a 2. panem/paní ……………………………… rodné číslo …………/…… bytem …………………………………………………………… (dále také jen „kupující“) společně také „ smluvní strany''
I. Úvodní ustanovení 1. Prodávající prohlašuje, že na základě kupní smlouvy ze dne ………… je vlastníkem ……………………………… (dále jen „předmět koupě“). 2. Kupující prohlašuje, že si předmět koupě řádně prohlédl a vyzkoušel, a že byl seznámen s jeho stavem.
II. Předmět smlouvy 1. Prodávající se touto smlouvou zavazuje předmět koupě kupujícímu odevzdat. 2. Kupující se touto smlouvou zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu sjednanou v článku IV. této smlouvy.
53
III. Termín a místo odevzdání a převzetí předmětu koupě, přechod vlastnického práva 1. Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě bezprostředně po podpisu této smlouvy. 2. Vlastnické právo k předmětu koupě kupující nabývá již samotnou účinností smlouvy.
IV. Cena a způsob úhrady 1. Kupní cena byla dle dohody prodávajícího a kupujícího stanovena ve výši ……………,- Kč (slovy …………………………………………………… korun českých). 2. Prodávající tímto potvrzuje, že kupní cena byla zaplacena v hotovosti při podpisu této smlouvy.
V. Odpovědnost za vady 1. Prodávající prohlašuje, že předmět koupě byl vyroben v roce …… a od té doby byl plně používán, čemuž odpovídá i stupeň jeho opotřebení. Kupující toto bere na vědomí. 2. Prodávající výslovně upozorňuje na následující vady předmětu koupě:
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
3. Prodávající prohlašuje, že předmět koupě nemá žádné právní vady. 4. V případě nepodstatného porušení smlouvy má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající rozsahu a povaze vady. Jde-li o podstatné porušení smlouvy, má kupující právo od smlouvy odstoupit. 5. Kupující prohlašuje, že se řádně seznámil se stavem předmětu koupě, jakož i vadami uvedenými v odstavci 2 tohoto článku smlouvy.
54
VI. Závěrečná ustanovení 1. Práva a povinnosti neupravené touto smlouvou se řídí ustanoveními občanského zákoníku a právními předpisy souvisejícími. 2. Změny a doplňky této smlouvy je možné činit pouze po dohodě smluvních stran formou písemných vzestupně číslovaných dodatků. 3. Smlouva byla vypracována ve … vyhotoveních, z nichž každý z účastníků obdrží … stejnopisy. 4. Smluvní strany prohlašují, že si tuto smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Autentičnost této smlouvy potvrzují svým podpisem.
V ……………… dne …………
V ……………… dne …………
…………………………………
…………………………………
prodávající
kupující 93
93
Kupní smlouva na prodej movité věci (univerzální vzor smlouvy). Smlouva-Smlouvy.cz [online]. © 2014 [cit.
2015-03-20].
Dostupné
z:
http://www.smlouva-smlouvy.cz/smlouva-smlouvy/smlouvy-novy-obcansky-
zakonik/smlouvy-koupe-a-darovani/smlouvy-kupni-smlouva-na-prodej-movite-veci-univerzalni-vzor-smlouvy/
55
