Platební karty. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra finančních obchodů. Bakalářská práce. Simona Černá. Autor:

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Platební karty Bakalářská práce

Autor:

Simona Černá Bankovnictví, Bankovní management

Vedoucí práce:

Ing. Helena Janegová

Praha

červen, 2010

  



1

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne 7. června 2010

………………………… Simona Černá



2

Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Heleně Janegové za cenné připomínky a odborné vedení, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Bc. Michaele Kudrové za rady a korektury mé práce.  



3

Anotace

Bakalářská práce podává souhrnný přehled o platebních kartách jako takových. První kapitola obsahuje informace o vzniku úplně první karty a následného vývoje. Dŧleţitým krokem vpřed bylo přijetí Zákona o platebním styku, který je nastíněn v další kapitole. Práce se zaměřuje na druhy karet, realizaci transakce, riziko podvodŧ a v neposlední řadě i na moţnosti vyuţití s následným zhodnocením situace na trhu u dvou nejvýznamnějších bank z hlediska internetového placení.

Annotation

This bachelor work is primarily focused on the total survey of credit cards. The first chapter contains some information on the origin of the first credit card and its gradual development. Adopting The System of Payment Act was an important improvement. The Act is described in the other chapter. The paper aims at the types of credit cards, effecting the transactions, fraud risk and last but not least at possibilities of their usage. In the end of the work a situation of two most important banks in light of internet payments is interpreted.



4

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................................... 6 1

VZNIK A VÝVOJ PLATEBNÍCH KARET........................................................................................... 7 1.1 1.2 1.3 1.4 1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.5

2

PRVNÍ PLATEBNÍ KARTA ..................................................................................................................... 7 UNIVERZÁLNÍ PLATEBNÍ KARTA ......................................................................................................... 7 BANKOVNÍ KARTY .............................................................................................................................. 8 EVROPSKÉ ZAČÁTKY .......................................................................................................................... 8 Velká Británie.............................................................................................................................. 9 Francie ........................................................................................................................................ 9 Německo .................................................................................................................................... 10 PLATEBNÍ KARTY V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................................. 10

ZÁKON O PLATEBNÍM STYKU ........................................................................................................ 12 2.1

3

VYMEZENÍ NĚKTERÝCH ZÁKLADNÍCH POJMŦ ................................................................................... 12

PLATEBNÍ KARTY ............................................................................................................................... 15 3.1 DRUHY PLATEBNÍCH KARET ............................................................................................................. 15 3.1.1 Platební karty dle rozsahu použitelnosti ................................................................................... 15 3.1.2 Platební karty dle způsobu provedení ....................................................................................... 15 3.1.3 Platební karty dle způsobu zúčtování ........................................................................................ 16 3.1.4 Platební karty dle vydavatele .................................................................................................... 17 3.1.5 Platební karty dle druhu záznamu ............................................................................................. 17 3.1.6 Platební karty dle druhu uživatele............................................................................................. 18 3.2 REALIZACE KARETNÍ TRANSAKCE .................................................................................................... 19 3.2.1 AUTORIZACE ........................................................................................................................... 19 3.2.1.1 3.2.1.2 3.2.1.3

Hlasová autorizace ............................................................................................................................... 20 Automatická autorizace ........................................................................................................................ 22 Specializovaná kartová centra .............................................................................................................. 23

3.2.2 CLEARING................................................................................................................................ 25 3.2.3 SETTLEMENT........................................................................................................................... 26 3.3 PODVODY A BEZPEČNOST ................................................................................................................. 27 3.3.1 Ztráta nebo zcizení platební karty ............................................................................................. 27 3.3.2 PIN v blízkosti karty .................................................................................................................. 28 3.3.3 Zachycení peněz ........................................................................................................................ 28 3.3.4 Zachycení karty ......................................................................................................................... 28 3.3.5 Skimming ................................................................................................................................... 29 4

VYUŽITÍ PLATEBNÍCH KARET V ČESKÉ REPUBLICE............................................................. 31 4.1.1 4.1.1.1 4.1.1.2 4.1.1.3 4.1.1.4 4.1.1.5 4.1.1.6 4.1.1.7 4.1.1.8

4.1.2 4.1.2.1 4.1.2.2 4.1.2.3

Využití karet .............................................................................................................................. 31 Platba u prodejcŧ .................................................................................................................................. 31 Výběr z bankomatu .............................................................................................................................. 32 Cash back ............................................................................................................................................. 33 Cash advance ........................................................................................................................................ 34 MO/TO transakce ................................................................................................................................. 34 Placení na internetu .............................................................................................................................. 34 Bezkontaktní placení ............................................................................................................................ 35 M-commerce ........................................................................................................................................ 36

Situace na trhu platebních karet ............................................................................................... 37 Česká spořitelna ................................................................................................................................... 37 Komerční banka ................................................................................................................................... 39 Karta pro platby na internetu KB a ČS ................................................................................................. 41

ZÁVĚR ........................................................................................................................................................... 44 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................................................... 45 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................... 47 PŘÍLOHY ...................................................................................................................................................... 48



5

Úvod  

Platební karty jsou stále více vyuţívány širokou veřejností. Jen málokdo ale o nich ví více, neţ jen pár základních informací. Kaţdý při otázce, jak se rozdělují karty, většinou odpovídá, ţe na kreditní a platební. Proto v této práci nastíním veškeré dŧleţité, uţitečné a zajímavé informace, které by o nich měli jejich uţivatelé znát. První kapitola přináší pohled do historie a vývoje platebních karet a design prvních karet u nás i ve světě. Stručně zmíním pronikání tohoto platebního prostředku i do evropských zemí a zároveň uvedu počátky pouţívání platebních karet v České republice, které začalo v roce 1969. Druhá kapitola obsahuje nový Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, který nahradil Zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku. Ten harmonizuje právo Evropské unie s českým. Začal platit od 1. listopadu 2009 a přináší do tuzemského bankovního systému několik novinek. Blokace karty, měsíční výpis a zrušení účtu zdarma. "Největším přínosem je jistě sjednocení trhu platebních služeb v Evropské unii. Cílem je, aby platební služby ve všech státech EU byly stejné a za stejných podmínek. K tomu se touto legislativní změnou blížíme," uvedl pro iDNES.cz František Klufa, finanční arbitr České republiky.1 Velkou pozornost budu věnovat platební kartě jako takové. Uvedu, jaké jsou druhy platebních karet podle rŧzných kritérií. Dále je v této kategorii uveden princip realizace karetní transakce či problematika podvodŧ a bezpečnosti. Popíši rizika spojená s pouţíváním platební karty. Aby banky uspěly v ostrém konkurenčním boji, musí potencionálního klienta zaujmout kvalitou svých sluţeb a také jejich příznivou cenou. Proto uvedu konkrétní nabídku produktŧ vybraných dvou bank pŧsobících na našem trhu a porovnám karty pro platby na internetu.

  1 Zdroj: http://finance.idnes.cz/novy-zakon-o-platebnim-styku-zrychli-prevody-a-zrusi-nektere-poplatky-13a/bank.asp?c=A090901_150407_bank_fib



6

1 Vznik a vývoj platebních karet Mezi největší objevy a vynálezy lidstva, které lidem usnadňují ţivot, patří mimo jiné vynález peněz, mincí a také bezhotovostní placení zpočátku uskutečňované pomocí cestovních šekŧ, poštovních poukázek a později i kovových úvěrových mincí, tzv. Metal Charge Coins. Vydávaly se stálým zákazníkŧm a ti je pouţívali vţdy, kdyţ u sebe neměli hotovost. Po prokázání se známkou se svým číslem a znakem jim útrata byla připsána na tzv. úvěrový účet s jejich číslem. Tyto mince se velice přiblíţily k dnešní platební kartě.

1.1 První platební karta V roce 1914 americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company vydala první platební kartu na světě. Byla vyrobena z plechu a podobala se vojenským identifikačním štítkŧm. Karta byla zdarma nabízena stálým zákazníkŧm Western Union, kterým umoţňovala telefonovat a zasílat telegramy prostřednictvím svých poboček a zaplatit je najednou na konci měsíce. Společnost tak svým zákazníkŧm umoţňovala získat snadný krátkodobý obchodní úvěr. Western Union začala vydávat „Identification Card“ proto, aby si udrţela dobré klienty a přiměla je k častějšímu pouţívaní jejích moţností bezhotovostního placení. Proto se také karty nazývají věrnostní. Základní princip pouţití prvních platebních karet zŧstal zachován aţ do současné doby. Bylo potřeba, aby klient předloţil svou kartu a podepsal účet. Prodávající pak ověřil platnost karty a porovnal podpis na účtu se vzorovým podpisem na kartě nebo si pro porovnání vyţádal prŧkaz totoţnosti (nebyl-li na kartě podpisový vzor). Účet klienta pak byl poslán do účetního oddělení společnosti k vystavení měsíční faktury. Tuto výhodu zákazníci ocenili zejména při nákupu draţšího zboţí.

1.2 Univerzální platební karta Mimo Western Union pŧsobila v historii platebních karet i společnost Diners Club International, která zaujímala stejně významné místo. Za velký přínos v roce 1950 se dá pokládat vznik univerzálně pouţitelné platební karty. Pan Rober McNamara a Ralph



7

Schneider zaloţili klub nazvaný „Diners Club“. Jeho úkolem bylo vydávat svým členŧm úvěrové karty nazvané „Charge Card“, které slouţily k bezhotovostnímu placení u všech smluvních hotelŧ, restaurací a obchodŧ na základě uzavřené smlouvy s klubem. Vznikla tak první víceúčelová úvěrová karta pro nákupy draţšího zboţí a sluţeb – Travel and Entertainment Card (T&E Card). Jelikoţ karta byla univerzálně pouţitelná a přinesla obchodnímu partnerovi zvýšení trţby, aniţ by nesl riziko případné insolventnosti člena Diners Club, musel se podílet na nákladech. Byl proto zaveden poplatek (provize) z částky nákupu hrazený příjemcem karty jejímu vydavateli (5 %) a také byl poprvé zaveden roční poplatek za vydání a správu karty (5 USD).2

1.3 Bankovní karty Na konci 40. let projevily zájem o tyto platební prostředky i americké banky. V roce 1947 zavedla newyorská banka Flatbush National Bank of Brooklyn papírový doklad nazvaný „Charg-It“. Ten slouţil pouze k placení v lokální síti obchodŧ. Všechny karty byly určeny pouze k placení, nikoli k čerpání úvěru. Samozřejmě i další americké banky poté zaváděly podobnou sluţbu, ale teprve aţ v roce 1951 banka The Franklin National v New Yorku vydala první kreditní kartu. Karta se vydávala zdarma a klienti měli povinnost uhradit provedené nákupy do 30, 60 nebo 90 dnŧ. Během dalších let platební karty vydávala asi stovka amerických bank. Polovina z nich vydávání karet zastavila, protoţe zpočátku jim platební karty přinesly jen ztráty a ne očekávaný zisk. V roce 1957 vydávalo Charge Card jiţ jen 26 amerických bank v několika málo státech americké Unie.

1.4 Evropské začátky Banky na evropském kontinentu sledovaly vývoj kreditních karet ve Spojených státech a přesto, ţe byly znepokojeny velkými ztrátami, které řada amerických bank utrpěla, tak platební karty Evropa přijala. I kdyţ v rŧzných formách, v závislosti na podmínkách   2 JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, spol. s. r.o., 2001. 175 s. ISBN 80-247-0195.



8

toho kterého státu. Velká Británie a Francie velmi brzy patřily mezi nejrozvinutější státy v oblasti platebních karet.

1.4.1 Velká Británie První plastovou identifikační kartu pro bankovní účely vydala ve Velké Británii National Provincial Bank v roce 1965. Svým klientŧm vydala šekovou záruční kartu, která slouţila k výběru hotovosti v jejích pobočkách do částky 20 GBP. O několik let později byly šekové záruční karty chráněny hologramem s vyobrazením busty Williama Shakespeara. První mezinárodní platební kartu v Evropě vydala v roce 1965 Westminster Bank. Vybraným klientŧm nabídla Charge Card ve spolupráci se společností Diners Club International. V roce 1966 Barclays Bank jako první banka mimo území Spojených státŧ koupila licenci BankAmericard. V témţ roce vydala 1 milion karet prostřednictvím 30 000 nasmlouvaných obchodníkŧ a vytipováním potenciálních klientŧ v řadách svých klientŧ. Dále zavedla vŧbec první bankomaty „Cash Point“ na světě. V roce 1977 se Barclays Bank s 3,3 mil. kreditních karet stala největším vydavatelem karet VISA mimo území Spojených státŧ a toto prvenství si udrţela dosud. Aţ o 11 let později, v roce 1988, se banka stala členem asociace MasterCard.3

1.4.2 Francie Francouzské banky také nestály stranou vývoje. Roku 1967 banka Société Marseillaise de Crédit vydala děrné štítky, které slouţily k výběrŧm hotovosti z prvních bankomatŧ. V témţ roce Société Générale spolu s ostatními bankami zaloţila mezibankovní skupinu nazvanou Carte Bleue (Modrá karta), kterou přijímalo 39 000 obchodŧ ve Francii. O několik let později Carte Bleue zdokonalila své karty magnetickým prouţkem slouţícím pro výběry hotovosti z bankomatŧ.

  3 JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, spol. s. r.o., 2003. 312 s. ISBN 80-247-0685-7.



9

1.4.3 Německo V Německu se na konci 60. let vŧbec nepřijaly kreditní karty a platební karty se zavedly jen v omezeném rozsahu. Země preferovala a podporovala pouze zavedení celoevropského systému zaručených šekŧ. V roce 1972 zavedly německé banky mezi své produkty k běţným účtŧm Eurošeky (eurocheque – „ec“). Zpracování eurošekŧ v clearingové centrále bylo aţ do roku 1980 ruční. Krokem vpřed bylo v roce 1986 zavedení prvních off-line bankomatŧ, které vyplácely peníze na karty „ec“. V roce 1981 Bank of America vydala první VISA karty v Německu. O několik let později vstoupila na trh banka Santander, která zajišťovala příjem karet VISA v obchodech. V roce 1998 byly „ec“ karty doplněny o logo Maestro, coţ zapříčinilo rychlý pokles eurošekových plateb, které nahradilo pohodlnější a celosvětové placení v obchodech přijímajících karty Maestro.

1.5 Platební karty v České republice V České republice se platební karty začaly přijímat od roku 1969. Mezi první karty patřily Diners Club a American Express. Do konce roku 1990 byly akceptovány platební karty American Express, Diners Club, Eurocard/MasterCard, JCB, VISA a krátce i Air Plus a enRoute. Cestovní kancelář Čedok zajišťovala uzavírání smluv s obchodními místy, školení personálu, autorizaci a zúčtování transakcí. V roce 1989 vydaly Česká a Slovenská státní spořitelna první bankomatové karty. První platební karty vydala v roce 1988 Ţivnostenská banka. Jednalo se o tzv. dispoziční karty k tuzexovým účtŧm a k bezhotovostnímu placení v prodejnách Tuzex. V roce 1990 spol. American Express převzala od Čedoku zajištění příjmu svých karet v obchodní síti. Významným impulsem pro rozvoj bankovních karet v České republice byla nabídka Komerční banky z roku 1990 týkající se společného budování a provozování moderního platebního systému vyuţívajícího know-how některé z bankovních asociací. Tato nabídka byla akceptování Agrobankou, Investiční bankou, Poštovní bankou, Tatra bankou a VÚB.4   4 JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, spol. s. r.o., 2001. 175 s. ISBN 80-247-0195-2.



10

Aţ do roku 1992 pracovaly bankomaty v tzv. off-line reţimu, tedy do bankomatŧ se nahrávaly soubory s blokovanými kartami a čerpání limitu se sledovalo prostřednictvím záznamu na magnetickém prouţku. V roce 1992 byly instalovány první bankomaty, které byly přímo napojené na systémy banky, tzv. v reţimu on-line. Poprvé mohli Češi zaplatit kartou v roce 1991. V roce 1993 uvedla Komerční banka do provozu i první platební terminály. Postupně se platební a bankomatové karty staly jednou z nejrychleji se rozvíjejících a nejvíce ţádaných bankovních sluţeb u nás. Mezi desítku největších vydavatelŧ platebních karet v České republice v roce 2000 patřila Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a další. Karty měly mezinárodní platnost a většina z nich byla debetní. Graf 1 - Vývoj podílu obchodů přijímajících platebními kartami v ČR Počet obchodů 70000 60000 50000 40000 O bchody

30000 20000 10000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. vyd.



11

2 Zákon o platebním styku Platební styk v ČR je v současné době na úrovni zcela odpovídající poţadavkŧm kladeným na tuto činnost v členské zemi EU. Od 1. listopadu 2009 platí v zemích evropské sedmadvacítky nový Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, který nahradil Zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku. Česká republika samozřejmě není výjimkou a implementace patřičné evropské směrnice zde byla schválena v polovině června roku 2009. Tyto legislativní změny se významnou měrou promítnou i v běţném ţivotě většiny ekonomicky aktivních občanŧ, a proto uvedu krátkou analýzu celé situace. Zákon č. 284/2009 Sb. zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a zároveň navazuje na přímo pouţitelný předpis Evropských společenství a upravuje: a) činnost některých osob oprávněných poskytovat platební sluţby a vydávat elektronické peníze včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémŧ s neodvolatelností zúčtování, c) práva a povinnosti poskytovatelŧ platebních sluţeb (dále jen "poskytovatel") a uţivatelŧ platebních sluţeb (dále jen "uţivatel"), d) práva a povinnosti vydavatelŧ elektronických peněz a drţitelŧ elektronických peněz.5

2.1 Vymezení některých základních pojmů Tento zákon definuje platební transakci jako vloţení peněţních prostředkŧ na platební účet, výběr peněţních prostředkŧ z platebního účtu nebo převod peněţních prostředkŧ. Velmi dŧleţitý pojmem je platební účet, který slouţí k provádění platebních transakcí. Peněţními prostředky se rozumí bankovky, mince, bezhotovostní peněţní prostředky a také elektronické peníze. Zato platebním prostředkem je zařízení nebo soubor postupŧ dohodnutých mezi poskytovatelem a uţivatelem, které jsou vztaţeny k osobě uţivatele a kterými uţivatel dává platební příkaz.

  5 Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku



12

Podle zákona se dále rozumí plátcem uţivatel, z jehoţ platebního účtu mají být odepsány peněţní prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici peněţní prostředky k provedení platební transakce. Zatímco příjemcem je uţivatel, na jehoţ platební účet mají být podle platebního příkazu připsány peněţní prostředky nebo jemuţ mají být podle platebního příkazu peněţní prostředky dány k dispozici. Podle názorŧ mnoha odborníkŧ je nejvýznamnější novinkou tohoto zákona zkrácení doby realizace mezibankovních převodŧ ze tří dnŧ na dva. Je to dáno rychlým vývojem v oblasti informačních technologií, které nyní umoţňují nakládat s penězi klientŧ rychleji neţ kdy předtím. Nový zákon také klientŧm nařizuje, aby v případě ztráty nebo odcizení platební karty bezodkladně nahlásili tuto skutečnost své platební instituci. Tato povinnost byla dříve zakotvena pouze ve smluvních podmínkách upravujících vztah banky a klienta. Poskytovatel platebních sluţeb navíc musí ze zákona recipročně zabránit zneuţití karty, která byla nahlášena jako ztracená nebo ukradená. Za zablokování karty nesmí být poţadován ţádný poplatek, coţ je poměrně výrazná změna v porovnání s předchozím stavem, kdy za tuto operaci byly účtovány řádově stovky aţ tisíce korun. Pokud i přesto dojde k neautorizované platbě kartou, klient zaplatí spoluúčast max. do výše 150 eur (cca 3 900 Kč), zbytek rizika nese platební instituce. Podmínkou ale je, ţe se klient svým chováním nedopouští podvodného jednání a zároveň dodrţuje ustanovení o bezodkladném nahlášení ztráty karty. V případě, ţe by k neautorizované platební operaci došlo aţ po nahlášení ztráty karty klientem, ponese veškeré náklady na její vypořádání poskytovatel karty. Zákon ale neuvádí, za jak dlouhou dobu po ztrátě karty mŧţe klient peníze nárokovat. Klienty to ochrání při neautorizovaných transakcích, tedy při platbách, u kterých není nutné zadávat PIN, ale stačí jen podpis. Tento zpŧsob placení stále umoţňují některé obchody, restaurace a čerpací stanice. Nová povinnost má přimět banky pouţívat bezpečnější zpŧsoby autorizace. Majitel karty, u které se při transakci zadává PIN, musí být více opatrnější, např. nemít PIN napsaný na kartě či lístku v peněţence, protoţe mŧţe ztratit nárok na odškodnění jen kvŧli tomu, ţe nezajistil dostatečnou ochranu PIN a porušil tím pravidla. Výjimkou



13

jsou organizované podvody s kopírováním karet, při kterých gangy zároveň snímají kamerami nad bankomatem PIN. Takové případy uţ ale banky běţně řeší vracením ukradených peněz. Větší ochraně karet nahrává zavádění čipových technologií. V Česku má čip uţ asi 85 procent karet a přijímá je přes devadesát procent obchodníkŧ. Tuzemské banky i banky jinde ve světě se snaţí postupně měnit magnetické platební karty na nový systém vybavený speciálním čipem. Nově mají banky za povinnost bezplatně informovat klienta o všech transakcích, které se staly na jeho běţných účtech, a to s pravidelnou měsíční periodicitou. Zákon však jiţ nenařizuje, jakým zpŧsobem má být tento krok realizován, a proto banky ve většině případŧ přistoupí na formu elektronického výpisu zasílaného e-mailem, coţ je pro ně nákladově mnohem přijatelnější varianta neţ poštou doručované papírové provedení. Dochází také k regulaci výpovědních lhŧt při rušení účtu - novinkou je zavedení maximálně měsíčního limitu délky trvání výpovědi. Po ročním vedení účtu banky ze zákona nesmějí poţadovat poplatky za jeho zrušení, ovšem pokud se k nim klient nezavázal jiţ dříve při podpisu smlouvy. Mezi další významnou změnu se dá pokládat i zavedení nové kategorie nebankovních poskytovatelŧ platebních sluţeb. Osoby, které nesplní poţadavky kladené na platební instituce, budou moci poskytovat platební sluţby v omezeném rozsahu.



14

3 Platební karty Platební karty jsou nástroj, pomocí něhoţ se provádí bezhotovostní platby. Tento zpŧsob placení se stává čím dál tím více populární v obchodech, hotelích nebo na benzinových stanicích. Platit kartou je nejen praktické, ale také bezpečné. Platební karty s rŧznými funkcemi, variantami a dokonce i v nejrŧznějších designech nabízejí nejen banky, ale i obchodníci nebo firmy. V současné době se karty rozdělují do několika skupin podle kritérií, která mohou být na skutečné kartě i kombinována.

3.1 Druhy platebních karet 3.1.1 Platební karty dle rozsahu použitelnosti Toto členění se váţe k počátkŧm zavádění a pouţívání karet. Většina vydaných karet je mezinárodně platná, jen některé základní karty – např. studentské karty, jsou omezeny územím republiky. Domácí karty se pouţívají k výběrŧm z bankomatŧ a placení v obchodech pouze na území České republiky. Banky od jejich vydávání z dŧvodu rozmachu placení v zahraničí upouštějí. Mezinárodní karty se dají pouţívat jak na našem území, tak i v zahraničí. Celkově vývoj ve světě směřuje ke kartám mezinárodním přinášejícím klientŧm větší moţnosti pouţití.

3.1.2 Platební karty dle způsobu provedení Elektronické karty patří mezi nejrozšířenější typ karet u nás. Jsou většinou zdarma dávány k účtu. Tyto karty slouţí pro výběry z bankomatŧ a platby u obchodníkŧ, kteří disponují elektronickým platebním terminálem, nebo-li pro transakce, které jsou on-line ověřeny v kartovém centru. Do této skupiny patří VISA Electron či Maestro. Výhodou tohoto typu karet je nízká cena a nevýhodou je jejich zatím omezená pouţitelnost u plateb v prodejnách.



15

Embosované karty se poznají podle toho, ţe mají veškeré údaje (číslo karty, majitele, platnost apod.) plasticky vyraţeny. Karty umoţňují nakupovat i v prodejnách, které nejsou vybaveny elektronickým terminálem. Obchodník vloţí kartu do imprinteru (mechanický snímač), nebo do tzv. ţehličky, která otiskne veškeré údaje z karty na účet, který zákazník potvrdí svým podpisem. Na základě toho pak obchodník zúčtuje platbu. Embosované karty lze pouţít na více místech neţ karty elektronické. Nevýhodou je vyšší cena za vydání a vedení.

3.1.3 Platební karty dle způsobu zúčtování Debetní karty (debet cards) jsou pevně propojeny s běţným účtem. Při placení u obchodníka nebo při výběru z bankomatu se peníze čerpají přímo z účtu vlastníka karty. Ke zúčtování dochází chvíli po provedené transakci nebo během několika dní. Úvěr se

mŧţe

čerpat

tehdy,

má-li

klient

u

banky

sjednaný

kontokorent.

Vţdy

se ale nejprve vyčerpají vlastní prostředky a poté banka poskytuje „kontokorentní úvěr“. Kreditní karty (credit cards) znamenají nákup na úvěr. Karta není napojena na běţný účet, ale na účet úvěrový. Kaţdá transakce s kartou znamená čerpání úvěru od banky. Ten se pak musí v dohodnutém termínu splatit. Banky stanovují minimální výši splátky úvěru (obvykle 5 - 10 % z dluţné částky) a úvěrový limit (podle bonity klienta). Na rozdíl od debetních karet je při vydání kreditní karty zjišťována zpŧsobilost klienta splatit budoucí úvěr (tzv. credit scoring). Při tomto posouzení se jako jeden z hlavních ukazatelŧ bere čistý měsíční příjem ţadatele.6 Charge karty (charge cards) fungují podobně jako kreditní karty, ale nenakupuje se na úvěr. Klient má zpravidla povinnost splatit svŧj závazek do 15 – 30 dnŧ od data výpisu. Karta tak slouţí jako jednoduchý a bezpečný platební prostředek na sluţebních cestách. Z čerpané částky není účtován ţádný úrok. Podmínkou pro vydání této karty je dŧvěryhodnost klienta, zaloţená na jeho dobré znalosti bankou nebo na vyhodnocení scoringem. Scoring je metoda řízení rizika zaloţená na statistickém odhadu pravděpodobnosti, ţe hodnocená skutečnost nastane (klient bude splácet úvěr).7

  6 Zdroj: http://www.penize.cz/15744-platebni-karty-a-jejich-druhy 7 JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, spol. s. r.o., 2001. 175 s. ISBN 80-247-0195-2.



16

Nákupní úvěrové karty se dají pokládat za kreditní karty vydávané nebankovními institucemi. Liší se hlavně v ceně, výši úročení a omezené pouţitelnosti. Je to například Aura karta nebo YES karta.

3.1.4 Platební karty dle vydavatele Téměř všechny karty vydané v České republice mají logo mezinárodní asociace VISA International nebo MasterCard International. Obě mají téměř stejný počet bankomatŧ a obchodních míst. Kromě značky karty je dŧleţitá i její třída (model). Ta ovlivňuje cenu karty, poţadavky na bonitu a výši maximálních limitŧ pro platby. MasterCard nabízí elektronické karty Cirrus a Maestro, embosované MC Standard karty a velmi bonitním klientŧm jsou k dispozici karty MC Gold. Mezi karty VISA patří embosované VISA Classic, elektronické karty VISA Electron a pro vyšší třídu klientŧ pak VISA Silver a VISA Gold. Nejvyšší kartou je VISA Platinum. Dále se lze setkat s kartami Diners Club, JBC (Japan Credit Bureau) a AMEX (American Express).

3.1.5 Platební karty dle druhu záznamu Druh záznamu na kartě je jedním z faktorŧ ovlivňujících zpŧsoby moţného pouţití karty. Magnetické karty s magnetický prouţkem na zadní straně karty se objevily v širším měřítku aţ koncem 70. let. Prouţek slouţí jako médium pro záznam identifikačních údajŧ při elektronických transakcích. Skládá se ze tří stop a u kaţdé z nich je přesně určená struktura dat a účel pouţití. Nevýhodou je omezená kapacita prouţku a náchylnost na poškození dat. Čipové karty vyuţívají k záznamu dat paměťový čip nebo-li zabudovaný mikroprocesor, do něhoţ lze uloţit informace k ověření osobního kódu klienta. Nevýhodou těchto karet je méně obchodních míst, kde s nimi lze platit. Výhoda je dána bezpečností. Údaje jsou



17

chráněné šifrováním a mikroprocesor je odolný proti mechanickému poškození. První čipová karta se v České republice objevila v prosinci 2002 u Komerční banky. Dále ji začala vydávat i ČSOB v roce 2003. Hybridní karta obsahuje čip i magnetický prouţek. Dá se pouţít na všech obchodních místech a zaručuje větší bezpečnost. Vznik této karty byl zapříčiněn i tím, ţe karty s magnetickým prouţkem se budou rušit, a to kvŧli malé kapacitě. Laserové karty se v současné době moc nevyuţívají z dŧvodu vysokých pořizovacích nákladŧ a nízké bezpečnosti.

3.1.6 Platební karty dle druhu uživatele Osobní karty slouţí k soukromému pouţívání drţitelem, jako je např. nákup denních potřeb, oblečení, placení ubytování atp. Karty jsou vydány na jméno drţitele a jsou nepřenosné. Služební karty jsou určeny pro majitele a pracovníky společností, kteří s ní hradí výdaje spojené s plněním pracovních nebo sluţebních úkolŧ. Velmi často jsou zaměstnavateli poskytovány karty na úhradu pohonných hmot s denním limitem. Obrázek č. 1 – Embosované karty

Zdroj: www.embosovana-karta.webnode.cz



18

3.2 Realizace karetní transakce Proces od okamţiku zaplacení kartou drţitelem aţ po zúčtování transakce bankou lze rozdělit do tří krokŧ: autorizace, clearing a settlement.

3.2.1 AUTORIZACE Autorizace je ověření oprávněnosti provést platební kartou příslušnou transakci. Před provedením transakce musí obchodník zkontrolovat údaje na kartě, a to i v případě, ţe se jedná o čipovou kartu a zákazník ji do platebního terminálu zasunuje sám. Jedná se především o povinné náleţitosti, jestli není karta poškozena atp. Ověření karty by mělo zahrnovat také kontrolu pravosti pomocí bezpečnostních náleţitostí, dále její platnost a totoţnost drţitele. Pokladník dále zjišťuje porovnáním podpisu na účtence a na kartě, zda kartu skutečně předkládá oprávněná osoba, na kterou je karta vystavena, a pokud nalezne nějaké nesrovnalosti, tak si mŧţe vyţádat prŧkaz totoţnosti. Čipové karty ověřuje i samotný platební terminál pomocí čísla PIN, které by měl zadávat pouze oprávněný drţitel karty a nikdo jiný. Všude je poukazováno na to, aby se toto číslo nezapisovalo nikam na papírek a ještě k tomu na takový, který je uchovaný spolu s kartou. Praxe bohuţel ukázala i velké procento zneuţití karty (včetně zadání PIN) vlastními rodinnými příslušníky drţitelŧ. Přesto je tento zpŧsob ověření totoţnosti drţitele lepší neţ ověřování na základě shody podpisŧ, které je často prodejci prováděno nedostatečně, nebo dokonce vŧbec. Ověření totoţnosti pomocí prŧkazu totoţnosti je u některých transakcí povinné. Jedná se o sluţbu cash advance, jak jiţ bylo zmíněno výše, ale mŧţe to být i u klasických transakcí, které přesahují stanovený limit. Ten je stanoven ve smlouvě mezi obchodníkem a bankou. Proces ověření by měl probíhat následovně. Pokladník převezme od zákazníka platební kartu a vizuální kontrolou ověří: - zda je karta opatřena příslušným logem karetní asociace, kterou mŧţe přijmout, - zda je podepsaná drţitelem platební karty, protoţe bez podpisu je karta neplatná, - platnost karty, která je uvedena na přední straně karty



19

- lokální platnost karty - přijme kartu, která nemá vymezenu lokální platnost, tedy je platná mezinárodně, nebo kartu, která má vyznačeno, ţe je platná pro dané území (např. Valid only in Slovak Republic) - a dále se zkontroluje: zda jméno uvedené na kartě odpovídá drţiteli (národnost, pohlaví), čtyřčíslí BIN vytištěné pod číslem karty, které se musí shodovat s prvními čtyřmi čísly karty, zda karta není znehodnocena, poškozena atp. Příloha č. 1 – Pokyny pro kontrolu platební karty uvádí, co vše se musí zkontrolovat u platební karty, aby mohla být provedena transakce. Na rozdíl od ověření, které je víceméně v reţii obchodníka, autorizace probíhá na základě komunikace obchodníka, nebo-li platebního terminálu, s vydavatelskou bankou drţitele karty. Autorizace vlastně znamená ověření, zda je transakce kryta dostatečnými prostředky na účtu a zda není karta vedena jako odcizená, ztracená nebo zablokovaná. Na počátcích trvala autorizace, kterou bylo moţné provést pouze telefonicky, okolo 5 - 21 minut. Dnes probíhá tzv. hlasová autorizace, která se pohybuje v rozmezí několika vteřin. Pokud budeme brát v úvahu celý proces od zaslání dotazu po získání odpovědi, pak se zpravidla jedná o 5 aţ 12 vteřin.8 3.2.1.1 Hlasová autorizace Nejdříve existovala pouze hlasová autorizace prováděná pomocí telefonu. V současné době se jiţ ve většině případŧ provádí online autorizace. Výjimku tvoří situace, kdy je platba z nějakého dŧvodu, např. nefunkčnosti nebo nepřítomnosti elektronického platebního terminálu, prováděna pomocí imprinteru. U těchto mechanických transakcí je povinnost provést hlasovou autorizaci v případě, ţe platba přesahuje autorizační limit. Autorizační limit je finanční částka, do jejíţ výše nemusí obchodník ověřovat platnost platební karty a finanční krytí transakce v autorizačním centru. Obchodník pouze zkontroluje náleţitosti karty, zda se karta nenachází na stoplistu (seznamu karet, které nesmí být přijaty pro ţádnou platební operaci - jde o karty odcizené, padělané, ztracené, karty jejichţ drţitel

  8 JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, spol. s. r.o., 2003. 312 s. ISBN 80-247-0685-7.



20

není solventní, karty insolventních bank apod.). Tento seznam bývá pravidelně zasílán vybraným obchodním místŧm ve formě tištěné sestavy nebo na disketě. Výše částky je zpravidla stanovena zúčtovací bankou, případně dohodou mezi bankou a obchodníkem. U mechanického snímače je to nejvyšší částka, resp. součet částek, v rámci jedné transakce, kterou lze platit platební kartou MasterCard na jednom obchodním místě během jednoho kalendářního dne bez provedení autorizace. Výše autorizačního limitu je uvedena ve Smlouvě o přijímání platebních karet. U elektronického terminálu je autorizační limit při pouţití platební karty na elektronickém platebním terminálu vţdy nulový. Kaţdá transakce je autorizována. U čipových karet je moţno do určitého limitu nastavit off-line autorizace, tj. není nutno online autorizovat – při stanovení offline čipových limitŧ se však nesmí nepřekročit stanovené floor limity karetních asociací!9 Autorizace je také povinná v případě sluţby cash advance, tedy výběru hotovosti na pobočkách bank a dalších označených místech. Je-li platba prováděna přes imprinter, musí být vţdy voláno autorizační centrum, ať uţ je výběr v jakékoli výši. U transakcí probíhajících přes elektronický platební terminál nebo ATM je autorizace prováděna vţdy a automaticky. Obchodníci volají autorizační centrum i v případech chybně zadané částky, potřeby zrušit jiţ potvrzenou transakci, ale i kdyţ se jim zákazník zdá nějakým zpŧsobem podezřelý. Autorizační limit obchodníka je dŧvěrná informace a nesmí s ní být seznámeny jiné osoby neţ ty, které v rámci obchodního místa provádějí akceptaci platebních karet. Při samotné hlasové autorizaci obchodník vytočí příslušné telefonní číslo a operátorovi sdělí identifikační číslo obchodního místa stanovené bankou, číslo, platnost karty, částku transakce v korunách a dŧvod autorizace. Například u Raiffeisen Bank obchodník při podezření na zneuţitou nebo padělanou kartu sděluje kód 10, který operátorovi identifikuje problém. Výsledkem autorizace je povolení transakce s obdrţením autorizačního kódu, který se následně zapíše na prodejní doklad, nebo zamítnutí, kdy se karta vrátí drţiteli a účtenka se roztrhne. Pokud však dostane kromě zamítnutí také pokyn k zadrţení karty, pak pokud to lze provést bezpečně a nenásilně, kartu drţiteli nevrátí, předepsaným zpŧsobem ji nastřihne a prodejní doklad zničí.   9 Zdroj: http://www.rb.cz/attachements/pdf/firemni-finance/podnikatele-a-firmy/platebni-styk/Pokyny_pro_akceptaci_10_09-new.pdf



21

Na ţádost drţitele případně vystaví potvrzení o zadrţení karty a následně se řídí pokyny banky při zadrţení platební karty, coţ znamená vyplnění příslušného protokolu a doručení své zpracovatelské bance, se kterou má podepsánu smlouvu o akceptaci platebních karet. Za takto předanou časově platnou kartu vyplácí banka obchodníkovi odměnu. 3.2.1.2 Automatická autorizace Pokud probíhá platba přes elektronické zařízení, tedy POS terminál nebo ATM, tak autorizace je vţdy automatická, protoţe uţ jsou zde nastaveny autorizační limity na částku nula. Automatická autorizace probíhá tak, ţe platební terminál obchodníka odešle ţádost o autorizaci transakce bance obchodníka, resp. jeho autorizačnímu centru. Autorizační centrum následně odešle autorizační dotaz neboli také autorizační poţadavek do sítě platebního systému karetní asociace. Dotaz obsahuje údaje z magnetického prouţku nebo čipu karty. Jedná se o dobu platnosti karty, jméno a příjmení drţitele, bezpečnostní kódy, kódy pro ověření PIN a číslo karty, podle jehoţ začátku je rozpoznána vydavatelská banka. Spolu s těmito údaji z karty je vydavatelské bance zaslána částka transakce a u vydavatele je pak ověřováno finanční krytí transakce buď podle zŧstatku na účtu nebo úvěrového limitu. Dále je zjišťováno, zda výše částky transakce nepřesahuje případný limit stanovený pro tyto operace na kartě klienta. Kromě ověření dostatečného mnoţství peněţních prostředkŧ na účtu a limitu, jsou elektronicky ověřovány ochranné prvky, územní platnost a zda je potřeba zadat PIN. Pokud

je

nutné

PIN

zadat,

tak

se

vloţená

čísla

přímo

ověřují

u vydavatele karty. Pokud je vše v pořádku, tak je obchodníkovi do platebního terminálu zaslán autorizační kód, který znamená povolení transakce a který je pak vytištěn na účtence. Další zprávy na displeji terminálu po ověření jsou podobné jako u hlasové autorizace. Výsledkem mŧţe být zamítnutí, zamítnutí se zadrţením karty, povinnost zavolat autorizační centrum nebo ţe nelze přečíst údaje. Pokud se zobrazí pokyn volat autorizační centrum, tak se platba musí autorizovat po telefonu. V případě, ţe se nepřečtou údaje transakce, tak platba nebude bankou uhrazena.



22

3.2.1.3 Specializovaná kartová centra V 70. letech převáţný počet bank v zahraničí vydával platební karty s pouţitím vlastních technických útvarŧ. Z dŧvodu sníţení investičních a provozních nákladŧ systémŧ platebních karet a také zvýšení kvality sluţeb začaly v 80. letech vytvářet společná pracovní centra (Bank Card Processor). Některé banky ale vyuţívají sluţeb soukromých specializovaných společností, které pro ně tuto činnost vykonávají (tzv. outsourcing). Banky tak nemusí investovat do nových technologií a systémŧ. Největší světová společnost na zpracování agendy platebních karet je americká First Data Corporation a dále například Sema a Experian. Společnost First Data Corporation (FDC) byla zaloţena v roce 1971 v USA. Je tvořena několika společnostmi, které jsou dohromady největším dodavatelem sluţeb týkajících se zpracování dat, zejména transakcí platebních a věrnostních karet, šekŧ a investičních fondŧ. Jejími hlavními činnostmi jsou peněţní převody (např. pro Western Union), zpracování transakcí platebních karet, vydávání a vedení databáze úvěrových a debetních karet, řízení klientského rizika, sluţby pro zdravotní pojišťovny, autorizace šekŧ, vydávání a zpracování šekŧ vlády USA a další.10 Global Payments Europe (GPE) je hlavním dodavatelem bezhotovostních plateb pro banky a finanční instituce v České republice. GPE má kořeny v podniku MUZO, jenţ zahájil činnost zpracování dat pro podniky zahraničního obchodu před více neţ 50 lety. GPE je dceřiná společnost Global Payments Inc. a pŧsobí v regionu Střední a Východní Evropy. Ze své strategické pozice v Praze snadno dodává sluţby i klientŧm v regionech Střední a Východní Evropy a Ruska. Celá Global Payments Inc. je jednou z největších světových společností, která se specializuje na elektronické zpracování transakcí. Její hlavní sídlo je v Atlantě, ve státu Georgia, USA. Mimo zpracování transakcí a souvisejících sluţeb jako je autorizace a zúčtování, provádí také personalizaci karet, vydávání čipových karet, instalaci a servis bankomatŧ a POS terminálŧ.

  10 JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, spol. s. r.o., 2001. 175 s.ISBN 80-247-0195-2.



23

Autorizace se týká jak vydavatele, tak zpracovatele. Vydavatel má moţnosti vybrat si z několika metod, které mŧţe rozdělit dle jednotlivých kartových produktŧ. Nejvyuţívanější a nejbezpečnější metoda je autorizace aţ do vydavatelské banky, tzv. „on-line to issuer“. Další metodou je také celková autorizace v systému GPE bez účasti vydavatelské banky, tzv. „full outsourcing“. V případě výpadku spojení mezi vydavatelem a GPE nebo výpadku v systému vydavatele zajišťuje GPE zpracování autorizací sama bez přerušení provozu. Této metodě se říká „stand-in“ a umoţňuje přepínání mezi autorizací v bance a autorizací v GPE podle potřeby. V případě metody „on-line issuer a „stand in“ se mŧţe předzpracovat i autorizační poţadavek ověřením údajŧ platební karty, transakčních limitŧ, bezpečnostních prvkŧ atd. Outsourcuje-li tuto sluţbu zpracovatel, znamená to, ţe autorizační poţadavky putují z platebních terminálŧ obchodníkŧ nebo hlasové linky přímo do GPE, kde jsou buď přímo zpracovány nebo přesměrovány do příslušné karetní asociace – to záleţí na vydavateli karty. Autorizační odpověď je následně zaslána od GPE zpět k obchodníkovi. Autorizace jsou ke zpracování přijímány ze sítí karetních asociací nebo rovnou ze sítě GPE. Poţadavky jsou potom v systému Global Payments Europe zpracovány na základě pozitivní metody, pozitivní metody se zŧstatkem nebo negativní metody. Pozitivní metoda znamená, ţe kaţdá karta má svoji sadu parametrŧ. Pozitivní metoda se zŧstatkem je zaloţena na stejném principu jako pozitivní metoda s tím rozdílem, ţe je zde přidáno ověření zŧstatku na účtu či zŧstatku dostupného úvěru. Negativní metoda pouze kontroluje karty ze seznamu, které jsou blokované nebo ztracené, tzv. zda karta není uvedena na stoplistu. Jedná se o metodu, která se pouţívá jen zřídka, a to z dŧvodu nízké bezpečnosti. Dnes je samozřejmě nejvyuţívanější pozitivní metoda se zŧstatkem, i kdyţ se jedná také o nejdraţší zpŧsob autorizace.11 Banky, které vyuţívají outsourcingu, musí být se specializovanou společností úzce spojeny. Global Payment Europe nabízí svým klientŧm i vzdálenou on-line správu databází karet, tzv. Authorization Data Management, kde pomocí ISO zpráv mŧţe vydavatel v reálném čase karty blokovat, aktivovat, nastavovat limity, zadávat nové karty nebo je mazat ze systému. A dále tzv. Remote Transaction Viewer umoţňuje prohlíţení autorizovaných či odmítnutých autorizačních poţadavkŧ.   11 Zdroj: http://www.globalpaymentsinc.com/Europe/Czech/productsServices/cardIssue_authorization.html



24

V České republice většina bank zpracování autorizací karetních transakcí outsourcuje. Ale například Česká spořitelna má své vlastní autorizační centrum. I tak platí, ţe jak Global Payments Europe, tak i vlastní autorizační centra jsou napojena na centrály karetních asociací.

3.2.2 CLEARING Clearing znamená vzájemné vypořádání transakcí platební kartou, který následuje vţdy po autorizaci. Pokud si jde drţitel karty (kupující) koupit nějaké zboţí a u prodavače (prodávající) pouţije kreditní kartu, tak ţádné peněţní prostředky nejsou fyzicky předány. Později obdrţí kupující vyúčtování od společnosti, která vystavila kreditní kartu a prodávající obdrţí částku jako pohledávku z prodeje určitého zboţí. Částka se ale liší o poplatky, které musí za zpracování transakce zaplatit nebo získat jednotliví účastníci transakce. Drţiteli karty se z účtu poníţí vţdy stejná částka, jako byla cena zboţí nebo sluţeb, protoţe tato bezhotovostní platba kartou je vţdy zdarma. Společnost, která kartu vydala, tak provede clearing transakce. Tzv. clearing nákupu zboţí byl proveden během období mezi tím, kdy kupující koupil dané zboţí, a před tím, neţ byla účtenka zaplacena prodávajícímu. Data prodejce o provedených transakcích se u elektronického platebního terminálu posílají do banky na základě provedení denní uzávěrky na terminálu. U mechanického imprinteru toto není moţné. Prodejce si musí sám vytvořit uzávěrku, nebo-li určitý přehled, na který otiskne svŧj identifikační štítek a doplní počet dokladŧ, celkovou částku, datum a podpis. Identifikační štítek je plastový štítek, který je připevněn k mechanickému snímacímu zařízení pro přijímání platebních karet – imprinteru. Na štítku je reliéfním písmem vytištěno identifikační číslo, adresa a název obchodního místa. Při provádění transakcí platební kartou jsou tyto údaje spolu s údaji na platební kartě přeneseny na účtenku a částku transakce lze pak následně zaúčtovat. Tento přehled spolu s prodejními doklady musí bance doručit do určitého data. Ve většině případŧ je obvyklé, ţe obchodník a drţitel karty jsou klienti té samé banky. Tyto transakce si banka zpracuje sama a jsou pro ní ekonomicky výhodnější, protoţe nemá poplatky za zpracování dalším stranám. Pokud zúčtování probíhá i s jinými vydavatelskými bankami, tak zpracovatelská banka musí data odeslat clearingovému 

25

centru. Clearingové centrum je pro většinu transakcí příslušná mezinárodní kartová asociace. Clearingové centrum ČNB Předávání úhrad mezi bankami v České republice zabezpečuje Clearingové (zúčtovací) centrum České národní banky. Kaţdá tuzemská banka má u Clearingového centra ČNB zaloţen svŧj účet vedený v Kč a jeho prostřednictvím zasílá, nebo naopak přijímá úhrady od jiných bank v souladu s uzavřenou smlouvou. Předávání úhrad mezi bankou a CC ČNB se uskutečňuje pouze v Kč a provádí se formou vstupních nosičŧ (souborŧ) v souladu s pravidly a časovým harmonogramem vyplývajícími z mezibankovní smlouvy.

3.2.3

SETTLEMENT

Poslední fází transakce je takzvaný settlement, neboli zúčtování sald vzešlých z clearingu přímo na účet banky. Pro mezinárodní transakce se pouţívá nostro účet u nějaké zahraniční banky a pro tuzemské transakce je to vlastní účet v českých korunách. Výsledkem je, ţe drţiteli karty jsou sníţeny prostředky na účtu ve výši, v jaké nakoupil zboţí, a prodejci jsou zase připsány prostředky sníţené o poplatky. Settlement mezinárodních transakcí je prováděn příslušnou mezinárodní asociací, zatímco tuzemský settlement je rozčleněn podle toho, zda byla transakce provedena na základě karty společnosti MasterCard nebo Visa. U MasterCard transakcí provádí settlement společnost Global Payment Europe účetními převody odesílanými na účty jednotlivých bank prostřednictvím ČNB. Pro banky nezapojené do tuzemského clearingu prostřednictvím společnosti Global Payment Europe dává příkazy k úhradě za tuzemské transakce přes ČNB pověřená banka, a to Deutsche Bank. U Visa transakcí provádí settlement ČSOB pomocí účetních převodŧ odesílaných na účty jednotlivých bank prostřednictvím ČNB. U transakcí společností jako AMEX, JCB či Diners Club se neprovádí tuzemský settlement, protoţe ty nemají tuzemský clearing.



26

3.3 Podvody a bezpečnost Počet podvodŧ s platebními kartami neustále roste i přesto, ţe je bezpečnost zajišťována velkou řadou bezpečnostních prvkŧ a opatření. Velká většina případŧ zneuţití je přitom dŧsledkem

vlastního

neopatrného

chování

drţitelŧ

při

zacházení

s

kartou,

zejména s osobním kódem PIN.

3.3.1 Ztráta nebo zcizení platební karty Největší ztráty vydavatelŧ tvoří zneuţití ztracených nebo odcizených platebních karet. Pachatel s nalezenou nebo ukradenou kartou se snaţí k pouţití karty napodobit podpis nebo se přímo prokázat padělanými osobními doklady. Téměř kaţdý tento podvod se uskuteční u obchodníka dříve, neţ je drţitelem nahlášena ztráta karty. Ztrátu platební karty je tedy nutné neprodleně ohlásit vydavateli. Při oznámení ztráty platební karty je nutné sdělit údaje, podle kterých je moţné danou kartu identifikovat (jméno drţitele, druh karty, rodné číslo apod.). V případě krádeţe se událost musí oznámit policii a je třeba vyplnit protokol. Co vše je nově spojené se ztrátou karty, bylo jiţ specifikováno v kapitole Zákon o platebním styku. Zde bylo řečeno, ţe vydavatel karty musí ze zákona zabránit zneuţití karty, která byla nahlášena jako ztracená nebo ukradená. V případě, ţe dojde k neautorizované platbě, klient se na ztrátě podílí spoluúčastí maximálně do 150 EUR. Pokud dojde k neautorizované platbě po nahlášení ztráty klientem, tak vydavatel karty nese veškeré náklady. Poté následuje zablokování karty. Za zablokování karty nesmí být účtován ţádny poplatek. Veškeré podmínky týkající se platebních karet jsou uvedeny ve smlouvě o platební kartě, která se podepisuje při převzetí. Pro minimalizování rizika ztráty či krádeţe karty by se mělo ke kartě chovat jako k penězŧm, být na ni stejně opatrný. Nenechávat ji v odloţené tašce v restauraci na podlaze nebo v kapse oděvu na veřejném místě. Karta by měla být uchována pokud moţno odděleně od osobních dokladŧ. V příloze č. 2 je uvedeno desatero pro drţitele platební karty.



27

3.3.2 PIN v blízkosti karty Jedná se o častou příčinu podvodŧ u bankomatŧ. Majitelé karet mají poznamenaný PIN na papíře u karty, v mobilním telefonu, peněţence a na dalších místech, které při odcizení celé tašky s věcmi znamená pro zloděje jasný a jednoduchý přístup k PINu. PIN je třeba uchovat v naprosté tajnosti a nesdělovat ho jiné osobě ani instituci. U některých vydavatelŧ je moţnost si zvolit PIN dle vlastního výběru.

3.3.3 Zachycení peněz Jednou z metod zneuţití platební karty je pouţití specifické metody, tzv. hradecké lišty. Obětí se stává člověk, který si chce vybrat peníze z bankomatu. Zpŧsob provedení je jednoduchý a vyuţívá nepozornosti okradených. Na otvor, kde bankomat vydává peníze, pachatelé nalepí hliníkovou lištu se samolepkou. Peníze tak nevyjedou ven, ale zŧstanou přilepené zevnitř. Je to známá, minimálně pět let stará metoda, která dostala název podle místa, kde se poprvé objevila, tedy v Hradci Králové. V případě, ţe klient usoudí, ţe bankomat má poruchu a hotovost tak uţ neobdrţí, od bankomatu odejde a zloděj má příleţitost přijít, odblokovat výdej hotovosti a následně ji neoprávněně odebrat. Nejlepším opatřením proti tomuto podvodu je o jeho existenci vědět, stejně jako o tom, ţe bankomat hotovost nabízí jen omezenou dobu, po jejímţ uplynutí hotovost zasune zpět a zruší transakci. Tudíţ by měl klient po tuto chvíli stát u bankomatu. Další moţností je oznámení poruchy na telefonní číslo uvedené na bankomatu nebo přímo zkontaktování policie. V tomto případě musí být zloděj přítomen poblíţ, aby si mohl odebrat hotovost, takţe je vhodné si zapamatovat podobu osob v okolí.

3.3.4 Zachycení karty Další metodou je tzv. libanonská smyčka. Princip spočívá v tom, ţe zloděj nalepí přes slot bankomatu malé zařízení, viz. obrázky č. 2, 3 a 4. Obvykle páska z videokazety zabrání tomu, aby karta vyjela ven. Majitel karty je dalšími čekateli (zloději) tlačen k tomu, aby uţ uvolnil místo, odejde bez karty. Během toho uţ mohou mít odpozorovaný PIN



28

nebo zjištěný dálkově pomocí dalekohledu. Zákazník si vybere svoje peníze, ale bankomat mu jeho kartu nevrátí. Po odchodu zákazníka odstraní pásku, vyjme kartu a pouţije ji k dalšímu výběru v hotovosti. Obr. č. 2

Obr. č. 3

Obr. č. 4

Falešný kryt s páskou

Kartu je moţné zasunout do otvoru

Zasunutou kartu blokuje páska, aby ji bankomat nemohl dále zpracovat

Před pouţitím bankomatu se musí zkontrolovat, zda není vidět neoprávněný zásah. Nejdŧleţitější informace a pokyny jsou k najití na obrazovce bankomatu. Pokud se tam nezobrazí oznámení o zadrţení karty, tak banka vŧbec netuší, ţe bankomat kartu zadrţel. Jakmile se při pouţití bankomatu nezobrazí vysvětlení, proč karta nebyla vrácena, tak je nejvhodnější okamţitě nahlásit zadrţení karty bance. Jednotlivá telefonní spojení konkrétních bank jsou uvedeny v příloze č. 3.

3.3.5 Skimming Další pouţívanou metodou je padělání platební karty pomocí skimmovacího zařízení (z angl. data skimming – sbírání dat), které je schopno zjistit PIN kód při běţném pouţití bankomatu. Skládá se z části, která umí číst magnetické karty a zařízení, které dokáţe snímat PIN kód. Tím je nainstalovaná minikamera nebo upravená klávesnice. Během této metody nemusí dojít k fyzickému odcizení karty, protoţe pachatel se ke své oběti vŧbec nemusí přiblíţit, a také oběť se o tom, ţe byla okradena, dozví většinou aţ z výpisu z účtu. Skimmovací zařízení zaznamená data z magnetického prouţku do paměti nebo je následně posílá

formou

sms

zloději.

Pro

funkčnost

se

zařízení

musí

umístit

přímo

do otvoru pro kartu. V současné době je otvor vybaven plastovým nástavcem, který instalaci znemoţňuje, a k vidění je ve stříbrné nebo zelené poloprŧhledné barvě.



29

U klávesnice se pouţívá speciální fólie nebo přímo vyjmutí a nahrazení kopie klávesnice, která dovede zjistit vloţený PIN. Dále se stává, ţe se pachatelŧm podaří instalovat přímo do bankomatu miniaturní kameru, která vysleduje zadaná čísla. Pro předejití tomuto podvodu se před pouţitím bankomatu musí zkontrolovat, zda na něm není vidět neoprávněný zásah a zda kolem bankomatu nejsou podezřelé osoby. Karta by se měla snadno zasunout a při zadání PINu se doporučuje zakrýt klávesnici rukou, aby přes rameno nikdo neodpozoroval PIN.



30

4 Využití platebních karet v České republice Platební kartu dnes jiţ pouţívá skoro kaţdý. Postupem času se platební karta stala téměř nepostradatelnou součástí kaţdodenního ţivota lidí po celém světě. O tom svědčí i počet vydaných karet v ČR, který v roce 2009 činil 9 054 308 a zaznamenal tak meziroční nárŧst o 1,37 %.12 Dnes lze kartu běţně vyuţít k nákupŧm v obchodě, výběru hotovosti z bankomatu, ale také na přepáţkách bank, směnáren a mezinárodních hotelŧ. Kromě těchto základních sluţeb jich existuje ještě mnoho doplňkových, které jsou méně obvyklé, a také sluţby nové, které se teprve rozvíjejí.

4.1.1 Využití karet 4.1.1.1

Platba u prodejců

První základní funkcí platební karty je bezhotovostní placení. Proto také byly karty pŧvodně vyvinuty. Dŧleţité je, aby obchodník měl k dispozici elektronický platební terminál (POS – Point Of Sale), dříve nazývaný EFTPOS (Electronic Funds Transfer at Point Of Sale), mohl protáhnout kartu čtečkou a následně zadat potřebné údaje o platbě. Poté jsou informace odeslány z terminálu do kartového centra k ověření. U většiny karet zákazník zadává číslo svého PINu. Po několika vteřinách přijde obchodníkovi zpět na terminál údaj o ověření transakce a vytiskne se mu účtenka. Jedno vyhotovení účtenky musí zákazník přesně podepsat podle podpisového vzoru, který se ověřuje na zadní straně karty. Pokud by si obchodník po porovnání nebyl jistý, zda jsou podpisy totoţné, tak mŧţe zákazníka poţádat o druhý a doklad totoţnosti. U obchodníkŧ, kteří nemají elektronický terminál, ale jen tzv. imprinter, je moţné platit pouze embosovanou kartou. Obchodník pouze vloţí kartu do imprinteru a otiskne údaje z karty na účet, který pak zákazník podepíše. S rozvojem technologií dnes jiţ ve většině zemí převládají elektronické platební terminály, coţ platí i pro Českou republiku.

  12 Zdroj: http://data.cardzone.cz/sbk/tz/tz_sbk_23_02_2010.pdf



31

Pokud má drţitel mezinárodní kartu, tak s ní mŧţe platit i v zahraničí. Platba je z běţného/úvěrového účtu odečtena v měně účtu. Při převodu na měnu účtu se pouţívají přepočty přes mezinárodní zúčtovací měnu v závislosti na značce karty. 4.1.1.2

Výběr z bankomatu

Další zpŧsob pouţití platebních karet je výběr hotovosti z bankomatu, neboli z tzv. ATM (Automated Teller Machine). Bankomat je zařízení, jehoţ hlavní funkcí je umoţnit přístup k hotovosti, ať uţ z vlastních prostředkŧ, nebo ve formě úvěru. Bankomat uţ toho ale nabízí víc, neţ jen vydávání peněz. Mezi oblíbené sluţby patří dobíjení mobilních telefonŧ, zjišťování zŧstatkŧ na účtech (poprvé v ČR v roce 1995) nebo zadávání platebních příkazŧ. Běţné jsou i přístroje pro nevidomé. Poslední novinkou jsou mobilní bankomaty, které se dočasně umísťují tam, kde se přechodně shromáţdí větší počet lidí (koncerty, sportovní utkání). V

současnosti

si

klienti

bank

mohou

v

Česku

svou

hotovost

vybrat

asi v 3 600 bankomatech. Nejrozsáhlejší sítí disponuje Česká spořitelna, která jich má cca 1 200. Okolo 700 bankomatŧ provozuje ČSOB, stejně jako Komerční banka. Banky se snaţí počty i sluţby bankomatŧ stále rozšiřovat. Například GE Money Bank v uplynulých 12 měsících zprovoznila 63 nových bankomatŧ. Bankomat, který byl zařazen mezi 100 nejvýznamnějších vynálezŧ 20. století, nejspíš ještě dlouho zŧstane v nabídce bankovních sluţeb.13 Výběr z bankomatu začíná tím, ţe se do něho vloţí karta. Zařízení poţaduje zvolení jazyka a následně zadání osobního kódu PIN. Jakmile se zvolí správný PIN, v menu se musí potvrdit částka pro výběr hotovosti. Je vhodné si nechat vytisknout i stvrzenku o potvrzení transakce, coţ je poslední krok před vydáním hotovosti. Po autorizování platby bankomat vydá kartu a následně i poţadovanou hotovost. Postup pro výběr hotovosti v zahraničí je totoţný.

  13 Zdroj: http://www.financninoviny.cz/zajimavosti/zpravy/v-cr-je-3600-bankomatu-pred-20-lety-byl-spusten-ten-prvni/409761



32

Použití karet v obchodě a bankomatech Loňský rok byl pro český karetní trh přelomem. Významnou zprávou pro banky bylo zvýšení rozdílu vyuţití karet ve prospěch jejich pouţívání v obchodních sítích oproti výběrŧm hotovosti. Tento fakt je ve vyspělých zemích běţný. V roce 2009 byla četnost plateb u obchodníkŧ o 24,11 % vyšší neţ četnost výběrŧ hotovosti z bankomatŧ. Naproti tomu objem výběrŧ hotovosti z bankomatŧ je 2,88krát vyšší neţ objem plateb u obchodníkŧ.14

4.1.1.3

Cash back

Nová sluţba pro drţitele karet, která umoţňuje získání hotovosti pomocí platební karty, se nazývá Cash back. V angličtině to znamená „hotovost nazpět“ a zatím se ţádný český ekvivalent nepouţívá. Tato sluţba znamená, ţe v některých obchodech při platbě kartou banky, která tuto sluţbu poskytuje (zatím jen u některých, jejich počet se však rozšiřuje), mŧţe zákazník poţádat, aby mu pokladní vydala určitou (omezenou) částku v hotovosti. Celkový součet platby a „výběru“ se pak drţiteli karty zaúčtuje společně. Tato sluţba je zatím omezena jen na zemi, kde byla karta vydána.15 Sluţba cash back mŧţe být nabízena pouze tehdy, pokud je daná transakce zpracována elektronicky, tudíţ ne v případě pouţití manuálního otiskovacího zařízení. Výběr hotovosti je umoţněn debetními i kreditními platebními kartami Visa, Visa Electron, MasterCard, MasterCard Electronic a Mestro, vydanými v České republice, a to všude tam, kde je u pokladny logo VISA a MasterCard Cash Back. Při realizaci dané transakce musí být přítomen drţitel karty i karta jako taková. Další podmínkou vyuţití této sluţby je nákup zboţí či sluţeb v určité peněţní částce, v ČR minimálně 300,- Kč. Zákazník mŧţe poţádat o částku aţ do výše 1500,- Kč. Vybraný obnos je zahrnut do maximální výše hotovostního limitu pro daný den. Podle souhrnné statistiky Sdruţení bankovních karet za rok 2009 je evidováno 3 899 provozoven poskytujících sluţbu cash back. Počet transakcí se pohybuje okolo 105 tisíc a objem transakcí je v hodnotě 115 976 000 korun ročně.16   14 Zdroj: Tisková zpráva – Sdruţení pro bankovní karty, www.bankovnikarty.cz 15 Zdroj: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=320 16 Zdroj: Sdruţení pro bankovní karty ČR, statistika za rok 2009 - transakce u obchodníkŧ



33

4.1.1.4

Cash advance

Cash advance je spíše doplňkovou sluţbou k platebním kartám. Jejím jediným účelem je umoţnit drţiteli karty výběr hotovosti na pobočkách bank, směnáren, mezinárodních hotelŧ a jiných dalších místech označených logem příslušné karetní asociace. Pouţití cash advance je v podstatě totoţné s běţnou platbou kartou. Povinností navíc je prokázat se občanským prŧkazem nebo pasem. Cash advance se nejvíce realizuje prostřednictvím imprinteru, ale v poslední době přibývá elektronických terminálŧ i pro tuto sluţbu. Tato sluţba je drţiteli karet výjimečně vyuţívaná z dŧvodu vysokých poplatkŧ, a to v případech, kdy v okolí není ţádný bankomat nebo klient potřebuje vybrat přesně definovanou částku včetně drobných. Za jednu transakci si banky účtují od 20,- Kč po několik set korun včetně určitého procenta z částky. Nevýhodou je také odkázání na pokladní hodiny příslušné pobočky. 4.1.1.5

MO/TO transakce

Jiţ v 70. letech se začaly pouţívat tzv. poštovní a telefonní objednávky placené pomocí kreditních karet. Anglicky nazýváno Mail Order (MO) a Telephone Order (TO). Při objednávce zboţí nebo sluţeb poskytovaných tímto zpŧsobem obchodník poţádá o sdělení čísla platební karty, data její platnosti, případně o zadání kontrolního kódu (kód CVV2 v případě karet VISA, CVC2 u karet MasterCard). Jedná se o poslední vytištěné trojčíslí za číslem platební karty na nebo vedle podpisového prouţku na zadní straně karty. Obchodník provede autorizaci úhrady a vystaví účtenku označenou Mail Order/Telephone Order, kde místo podpisu klienta je uvedena zkratka M.O. nebo T.O. Účtenka se většinou posílá společně s objednaným zboţím nebo potvrzením objednávky. Zásadním pravidlem je, ţe se v ţádném případě nesmí sdělovat bezpečnostní kód PIN. 4.1.1.6

Placení na internetu

Placení kartou prostřednictvím internetu je stále častěji vyuţívanou sluţbou. Platby prostřednictvím internetu se často souhrnně nazývají e-commerce. Stále se ještě pokládají za riskantní zpŧsob platby, ale je jisté, ţe v blízké budoucnosti to bude vylepšeno.



34

Moţnost těchto plateb je na webových stránkách internetových obchodŧ označena logem kartových asociací, které podporují toto řešení. Je to například logo MasterCard SecureCode a Verified by VISA. Veškeré informace o tomto zpŧsobu platby popisují vydavatelské banky ve svých podmínkách. Při platbě na internetu, nebo-li „on-line,“ se karta neúčastní fyzicky svými viditelnými znaky. Zákazník při placení na internetu vyplní do formuláře číslo karty, dobu její platnosti, popřípadě další údaje, které jsou přeneseny k obchodníkovi a potom do autorizačního střediska karet. Tím je tento zpŧsob placení zranitelnější vŧči případnému zneuţití. Pro větší ochranu před zneuţitím na internetu některé banky tuto moţnost povolují u svých karet pouze na vyţádání. Alternativním postupem je, ţe údaj o čísle karty a době platnosti, případně další kontrolní informace, zadává drţitel karty do formuláře odesílaného přímo do autorizačního střediska a obchodník se je nedozví. Po autorizaci platby získá obchodník informace o jejím výsledku a v kladném případě je mu po odeslání zboţí na účet převedena příslušná částka. Celý přenos je opět zabezpečován kódovacím protokolem.17 Všechny embosované platební karty a karty VISA Electron zaloţené k vybraným typŧm účtu lze pouţít k platbám za zboţí nebo sluţby na internetu. Vţdy je potřeba si prostudovat platební podmínky a reklamační řád daného obchodníka. Velice vhodné je ověřit si jeho spolehlivost a zda vyuţívá některý ze standardŧ pro zabezpečení přenosu dat (SSL nebo SET). Stává se, ţe obchodník vyzývá i k zadání tzv. CVC2 nebo CVV2 kódu. Pouţívání a kontrola tohoto kódu zvyšují bezpečnost karty na internetu. Bezpečností kód PIN se nikdy a nikde neuvádí, ani kdyţ o to někdo poţádá. V případě nesrovnalostí na výpisu, který banka zasílá, je potřeba se obrátit na pobočku, která vede daný účet a vše prověřit. 4.1.1.7

Bezkontaktní placení

Otázkou blízké budoucnosti je bezkontaktní placení, které umoţní drobné nákupy v supermarketech, na čerpacích stanicích či v prodejnách rychlého občerstvení, kde bude moţné platit kartou rychleji a pohodlněji neţ dosud. Mělo by to fungovat na principu přiblíţení platební karty, příp. jiného speciálně upraveného předmětu (mobilního telefonu, hodinek), k platebnímu přístroji. Ve světě se jiţ testují rŧzné projekty pro bezkontaktní placení, většina z nich vyuţívá čipu v platebních kartách. PayPass, jak se tato bezkontaktní   17 Zdroj: http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/platebni-karty/pouziti/



35

technologie nazývá, mŧţe být součástí jakékoliv čipové karty MasterCard nebo Maestro, která je kromě čipu vybavena i rádiovou anténou. U bezkontaktního placení se mŧţeme setkat s těmito obchodními názvy karetních asociací: MasterCard PayPass, VISA Contactless, ExpressPay (American Express).

Při nákupu se jiţ nemusí hledat hotovost, podávat kartu pokladní, protahovat ji čtečkou ani zadávat PIN, jak je tomu doposud. Kartu stačí jen přiblíţit ke čtečce, která si data dokáţe přečíst na bezdotykové bázi. U nákupŧ v hodnotě 400 aţ 500 korun není vyţadován ani podpis drţitele karty, proto je ideální v místech, kde je dŧleţitá rychlost, např. v rychlých občerstveních, parkovištích či v městské hromadné dopravě. Obr. č. 5 - Bezkontaktní platba

Zdroj: www.retailanswers.wordpress.com

4.1.1.8

M-commerce

Přestoţe placení mobilním telefonem není v Česku příliš rozšířené, kroky mobilních operátorŧ naznačují, ţe tomu tak nebude na dlouho. Mobilní telefony mají potenciál nahradit platbu v hotovosti či platební kartou. Téměř všichni mají mobilní telefon a účet v bance - ideální stav pro příchod m-commerce. M-commerce, neboli placení prostřednictvím mobilního telefonu, se postupně začíná prodírat na trh. Všude na světě jsou zakládány asociace společností sloţených ze zástupcŧ mobilních operátorŧ, bank a obchodních řetězcŧ. Během probíhajících jednání se snaţí firmy najít jednotné řešení, které by umoţnilo masové rozšíření placení přes mobilní telefon.



36

4.1.2 Situace na trhu platebních karet 

Před dvaceti lety byly platební karty v České republice jen u několik set lidí a vydávaly je pouze dvě banky. Dnes uţ to je nejrozšířenější platební nástroj u nás a s širokou nabídkou. O to je více sloţité vybrat si tu správnou. Nejdŧleţitější je si uvědomit, kdo, kde a k čemu se karta bude pouţívat. V ČR jsou bankami vydávány převáţně karty systémŧ MasterCard a Visa, z nebankovních karet jsou v současné době v ČR vydávané karty American Express, Diners Club a karty společnosti CCS. Počet vydaných karet v roce 2009 počet karet celkem 9 054 308

meziroční nárŧst 1,37 %

- z toho čipových karet 7 891 543

meziroční nárŧst 8,96 %

- z toho debetních karet 7 372 327

meziroční nárŧst 2,10 %

- z toho kreditních karet 1 681 981

meziroční pokles -1,71 %

Celkový počet vydaných karet vykazuje meziroční nárŧst 1,37 %; přičemţ nárŧst je u debetních karet 2,10 % oproti meziročnímu poklesu u kreditních karet v úrovni - 1,7, %. Za zmínku stojí další nárŧst čipových karet, u nichţ zaznamenáváme téměř 9 % meziroční nárŧst. Přestoţe bylo jen tuzemskými bankami vydáno v roce 2009 roku přes 9 milionu platebních karet, stále se najdou lidé, kteří teprve zvaţují, zda, případně jakou kartu si mají pořídit.18 4.1.2.1 Česká spořitelna 

Nejvyuţívanější elektronickou platební kartou České spořitelny je karta Visa Electron mezinárodní, kterou se dá platit za zboţí a sluţby po celém světě na místech označených Visa Electron. Dále je vydávána i karta Maestro. Standardní limit výběru hotovosti u Maestro karty a Visa Electron z bankomatu je 15 000,Kč za den a pro platby u obchodníkŧ 30 000,- Kč za den, ale na ţádost klienta lze nastavené limity měnit. Pokud je karta vydaná k Osobnímu účtu České spořitelny, účtuje se v rámci měsíční ceny Osobního účtu České spořitelny za vydání/pouţívání karty 200,- Kč za rok.   18 Zdroj: http://data.cardzone.cz/sbk/tz/tz_sbk_23_02_2010.pdf



37

Česká spořitelna nabízí volitelné cestovní pojištění – Comfort. Je zde moţnost připojistit i rodinné příslušníky (Comfort Family). Pojistné plnění se vztahuje na úraz, léčebné výlohy včetně asistenčních sluţeb a odpovědnosti za škodu a zavazadla. Další volitelné pojištění je pojištění proti zneuţití karty v případě ztráty nebo odcizení. Klient mŧţe vybírat ze tří typŧ pojištění podle limitu pojistného plnění. Chytrá karta České spořitelny je jediná karta na trhu s garancí nejvýhodnějších nákupŧ. V praxi to funguje tak, ţe pokud si člověk koupí novou věc, zaplatí ji chytrou kartou České spořitelny a o několik dnŧ později zjistí, ţe v jiném obchodním centru mají tu samou věc levnější, tak cenový rozdíl spadá do stanoveného rozmezí pro plnění pojišťovnou. Poté stačí zavolat kontaktní údaje místa prodeje s niţší cenou zboţí do zákaznického centra POJIŠŤOVNY CARDIF PRO VITA na telefonní číslo 234 240 250 a tam poradí, jak dále postupovat. Vše se řídí dle pojistných podmínek a rámcové kupní smlouvy ČS. Touto kartou lze platit u obchodníkŧ, na internetu, přes telefon nebo vybírat hotovost. Dále karta nabízí: v programu Sphere card širokou nabídku zboţí a sluţeb v 7 500 obchodních místech v České republice i na Slovensku. Slevy se pohybují v rozmezí 5 - 30 %. Prodlouţení záruční doby u bílé a černé techniky o jeden rok déle. Za kaţdých celých 1 000 Kč nákupu zaplaceného chytrou kartou je odměna 10,Kč na účet penzijního připojištění u Penzijního fondu ČS. Další odměny v rámci Bonus programu. Při splnění určitého ročního obratu nulový poplatek za vedení karty, atp. Doplňkové služby k platebním kartám Jako dalším kritériem výběru karty mohou být doplňkové sluţby. Česká spořitelna nabízí sluţbu Karta podle Vás, která umoţňuje vytvořit si vlastní design platební karty. Lze pouţít vlastní obrázek nebo obrázek z galerie ČS. Sluţba odemknutí/zamknutí karty jednoduše a rychle zvýší transakční limity k platební kartě po telefonu na zvolený časový úsek (1 – 23 hodin, nebo 1 – 5 dní). Po uplynutí stanovené doby dojde k automatickému vrácení limitŧ na jejich pŧvodní úroveň. Cash back je nová sluţba pro drţitele karet. Během platby kartou Visa, Visa Electron, MasterCard nebo Maestro mŧţe drţitel karty získat hotovost přímo na pokladně. A v neposlední řadě je moţné si sjednat ke kaţdé



38

mezinárodní kartě cestovní pojištění, pojištění karty a osobních věcí a pojištění schopnosti splácet. 4.1.2.2 Komerční banka Komerční banka jako jediná dává podle typu platební karty zdarma výběry z bankomatŧ. Vydává platební karty asociací Master Card, VISA a American Express. Jmenovitě se jedná například o Bankokartu VISA Electron, VISA Elektron, Bankokartu Maestro a Inter Card MasterCard /VISA. Karty jsou nabízeny v rámci balíčkŧ zdarma, samostatně pak stojí Bankokarta VISA Electron a Bankokarta Maestro 200,- Kč/rok. Karty lze pojistit pro případ ztráty a zneuţití platební karty. Komerční banka, jako první umoţnila volbu vlastního designu na platební kartě. Obrázek mŧţe být na embosovaných kartách, kromě karet American Express. Elektronické karty Bankokarta Jde o kartu Visa Electron nebo Maestro. Bankokarta VISA Electron je zdarma poskytnuta k Ideal kontu. Bankokarta Maestro a Bankokarta VISA Elektron k ostatním účtŧm stojí 200,- Kč ročně. Výhodou je nulová cena u Ideal konta a také technická asistenční sluţba pro motoristy ABA, která zajišťuje pomoc motoristŧm na celém území ČR, a to 24 hodin denně. Karta je opatřena inteligentní čipem pro rychlé bezpečné PINem ověřené transakce. Je zde i moţnost změnit si PIN v kterémkoli bankomatu KB. Nevýhodou je to, ţe je určena pouze pro elektronické transakce. Perfekt karta Je karta Visa Electron, která se zdarma dává k Perfekt kontu. Jako jediný typ elektronické platební karty nabízí dva výběry z bankomatŧ KB zdarma. Opět je v ceně i asistenční sluţba.



39

Embosované karty U embosovaných karet jsou 3 výběry z bankomatŧ KB zdarma pro všechny karty, lze měnit PIN a v ceně je cestovní pojištění pro drţitele a jeho rodinu. Karta Inter Card MasterCard / VISA Tuto osobní platební kartu lze objednat k jakémukoliv účtu u KB. U Premium konta je součástí balíčku. Cena za kartu se pohybuje kolem 700,- Kč a pokud se jedná o soubor karet, tak to činí 980,- Kč. UniKarta Jde o speciální cobrandovou kartu, která je určena studentŧm a zaměstnancŧm vysokých škol, kteří spolupracují s Komerční bankou a vydávají UNIkartu jako identifikační prŧkaz. V současné době vydávají UNIkartu svým studentŧm příp. i zaměstnancŧm následující vysoké školy: Vysoké učení technické v Brně (VUT) Univerzita Hradec Králové (UHK) Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) Janáčkova akademie múzických umění v Brně (JAMU) Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) Slezská univerzita v Opavě (SLU)19 Tedy UNIkarta je multifunkční karta, slouţící jako identifikační prŧkaz na vysoké škole příp. současně i jako ISIC karta a elektronická platební karta Maestro. U komerční banky si stačí vybrat kartu dle potřeby a vkusu. V případě zájmu o zlatou kartu nevyţaduje prokázání bonity. Stačí ji pouze zaplatit. Doporučuje se raději uzavřít komplexní pojištění proti zneuţití karty (tzv. Merlin).

  19 Zdroj: http://www.kb.cz/cs/seg/seg1/products/unicard.shtml



40

4.1.2.3 Karta pro platby na internetu KB a ČS Nákupy přes internet jsou u nás stále častější a s tím souvisí i rozvoj plateb kartami přes internet. Ve srovnání se zahraničím jsme hodně pozadu, ale čím více se bude rozvíjet prodej přes internet, tím častěji se s touto moţností budeme setkávat. Dŧleţité pro placení přes internet je, aby byla karta pro tuto platbu aktivovaná. Některé karty jsou aktivované automaticky, jiné jsou zablokované a musí se o aktivaci poţádat. Záleţí na bankovním ústavu, u kterého je karta vystavená. Některé banky nabízejí také virtuální kartu, kterou se dá platit přes internet.  Používání karet v roce 2009 na internetu počet transakcí u obchodníkŧ 1 932 532 transakcí

meziroční nárŧst 14,7 %

objem plateb

3 048 472 000,- Kč

meziroční nárŧst 48,1 %

prŧměrná platba

1 577,- Kč

meziroční pokles -21,3 %

Meziročně vzrostl počet internetových obchodníkŧ, kteří akceptují karty o 24,6 %, zároveň vzrostl počet i objem internetových transakcí hrazených kartou o 14,7 resp. 48,1 %. Prŧměrná transakce se meziročně sníţila o více neţ 20 %.20

  20 Zdroj: Zdroj: http://data.cardzone.cz/sbk/tz/tz_sbk_23_02_2010.pdf



41

Česká spořitelna V současné době se u ČS dá platit embosovanými kartami, a to debetními a kreditními kartami Visa a MasterCard a elektronickou debetní kartou Visa Electron. Poţadavkem je mít nastavený limit pro platby na internetu. Platba kartou na internetu, nebo-li e-commerce 3D-Secure, zajišťuje bezpečné placení na veřejné počítačové síti. U tohoto zpŧsobu internetový obchodník nemá k dispozici údaje o platební kartě. ČS komunikuje pomocí zakódovaného přenosu dat tak, ţe po objednání zboţí nebo sluţby se musí kliknout na logo Verified by Visa nebo MasterCard SecureCode a v

té chvíli se to přesměruje

do zpracovatelské banky obchodníka, kde se zadají povinné údaje o kartě, viz. obrázek č. 6. ČS plánuje zabezpečení platebních karet na straně drţitele karty a mělo by se jednat o pouţívání osobního hesla (obdoba PIN kódu). Obr. č. 6 - On-line platební formulář

Zdroj: www.csas.cz



42

Komerční banka Komerční banka má pro kaţdého, kdo chce platit prostřednictvím internetu, kartu e-card. Je určena fyzickým osobám - občanŧm, podnikatelŧm a právnickým osobám a jsou vydávány v systému Eurocard/MasterCard a VISA, s tříletou platností. Nejedná se o plastikovou platební kartu, ale pouze o 16místné číslo platební karty, které se pouţívá k provádění transakcí v síti Internet (tzv. e-commerce transakce). Tato karta se nedá pouţít k provádění transakcí v obchodní síti, rezervace letek, hotel a k výběrŧm hotovostí, jako tomu je u standardních plastikových karet. Výhodou oproti klasickým platebním kartám je to, ţe virtuální karta e-card je určena výhradně k provádění transakcí prostřednictvím sítě internetu. Klient tak mŧţe pouţívat platební prostředek i v nechráněném prostředí, aniţ by se vystavoval riziku zneuţití klasické platební karty. U karty je automaticky nastaven stupeň zabezpečení transakcí uskutečněných prostřednictvím sítě internet protokolem SSL (Secure Sockets Layer). V praxi probíhá transakce tak, ţe ve virtuálním obchodním domě nebo na internetových stránkách drţitel karty označí platbu kartou. Následně se mu zobrazí okno pro doplnění údajŧ za kartu a zboţí a v prohlíţeči se zobrazí ikona "zámeček". Přenos těchto dat obchodníkovi bude jiţ šifrován. Obchodník obdrţí poţadavek drţitele karty, na základě kterého provede vyplnění účtenky.21 Je nutné počítat s tím, ţe číslo platební karty mŧţe kdykoliv získat některý z hackerŧ. Speciální virtuální karta je bezpečnější tím, ţe je na ní většinou nízký limit. Dalším příkladem mŧţe být i to, ţe pokud klient ztratí klasickou plastikovou kartu, tak je na ní číslo karty, CVV i platnost, nebo-li vše, co je potřeba k zneuţití. Vzhledem k tomu, ţe lidé nosí plastovou kartu s sebou, tak riziko je velké. Vše záleţí na potřebách klienta.

  21 Zdroj: Zdroj: http://www.kb.cz/cs/seg/seg1/products/e_card.shtml



43

Závěr Pouţívání platebních karet je čím dál tím častější a drţitelé je dnes povaţují za jiţ zcela běţný platební prostředek. V současné době existuje několik druhŧ platebních karet, které nabízejí rŧzné sluţby. Ať uţ to je vybírání hotovosti ve všech bankomatech, platba v obchodních místech nebo pouţití po celém světě. Cílem této práce bylo poskytnout všeobecný přehled o platebních kartách od historie aţ po současnost. Při vzniku úplně první karty asi nikdo netušil, jaký vývoj tento instrument zaţije. Nejzajímavější na tom je, ţe základní princip pouţití prvních platebních karet zŧstal zachován aţ do současné doby. Nový Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku měl dopad na banky, druţstevní záloţny a jiné poskytovatele finančních sluţeb, ale také na jejich klienty. Proto jsem shrnula veškeré dŧleţité změny, které se významnou měrou promítly do běţného ţivota většiny lidí. Bakalářská práce obsahuje informace jak o nabídce druhŧ platebních karet dle rŧzných kritérií, tak i o procesu realizace karetní transakce. Celý proces od zaplacení kartou aţ po zúčtování transakce na účtu drţitele karty a ve prospěch účtu obchodníka lze rozdělit do tří krokŧ - autorizace, clearing a settlement. Velkou pozornost jsem věnovala problematice bezpečnosti. Většina zneuţití kartou je z dŧvodu neopatrnosti, a proto je třeba znát pravidla, která by se měla dodrţovat. Platební karta dnes neumoţňuje pouze úhradu transakcí. Klient si z bankomatu zjistí stav zŧstatku na účtu, uhradí sloţenku nebo doplní kredit do mobilního telefonu. Velkou budoucností

bude

bezkontaktní

placení,

které

přinese

výhody

obchodníkŧm,

neboť se výrazně zkrátí doba placení (aţ o 30 %). Dalším krokem pro vývoj bude i placení nákupŧ přes internet, které se začíná rozmáhat. KB má v této věci jiţ zavedenou kartu e-card, která zaručuje maximální bezpečnost.



44

Seznam použité literatury Tištěné monografie [1] JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet – historie, současnost, budoucnost peněz a platebních karet. Praha: Grada Publishing, a. s., 2003. 312 s. 80-247-0685-7. [2] JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s. r.o., 2001. 210 s. ISBN 80-247-0195-2. [3] KOISUR, David. Elektronická komerce, principy a praxe. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1998. 276 s. ISBN 80-7226-097-9. [4] SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. Praha: Bankovní institut a. s., 2005. 376 s. ISBN 80-7265-072-6. Zákony [5] Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku



45

Internetové zdroje [6]

Raiffeisenbank [online]. Dostupné z:

[7]

Bankovní karty [online]. Dostupné z:

[8]

Mastercard [online]. Dostupné z:

[9]

Česká spořitelna [online]. Dostupné z:

[10]

Finance [online]. Dostupné z:

[11]

Ekonomický server ČTK [online]. Dostupné z:

[12]

Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. Dostupné z:

[13]

Novinky [online]. Dostupné z:

[14]

Global Payments [online]. Dostupné z:

[15]

Československá obchodní banka [online]. Dostupné z:

[16]

mBank [online]. Dostupné z:

[17]

Komerční banka [online]. Dostupné z:

[18]

Diners Club [online]. Dostupné z:

[19]

Peníze [online]. Dostupné z:

[20]

Kreditka [online]. Dostupné z:

[21]

Osobní a rodinné finance [online]. Dostupné z:



46

Seznam zkratek   

AMEX

American Express

ATM

Atomatic Teller Machine

BIN

Bank Identification Number

CC ČNB

Clearingové centrum České národní banky

CVC

Card Verification Code

CVV

Card Verification Value

ČR

Česká republika

ČSOB

Československá obchodní banka

EU

Evropská unie

EUR

Euro

GBP

Libra šterlinkŧ

GPE

Global Payments Europe

JCB

Japan Credit Bureau

MC

MasterCard

PIN

Personal Identification Number

POS

Point Of Sale

SSL

Secure Sockets Layer

T&E

Travel and Entertainment Card

USA

United States of America

USD

Americký dolar

VISA

Visa International Service Association

VÚB

Všeobecná úvěrová banka



47

Přílohy Příloha č. 1 POKYNY PRO KONTROLU PLATEBNÍ KARTY Mechanický snímač Karta je opatřena příslušným logem karetní asociace. Karta je opatřena příslušným hologramem. Karta je určena pro imprinter – opatřena reliéfním písmem pouţitelným při mechanické transakci. Karta je podepsaná drţitelem platební karty. V případě ţe platební karta není podepsaná, ověřte totoţnost drţitele platební karty (doklad s fotografií) a poţádejte jej o podpis na podpisový prouţek (bez podpisu je karta neplatná). Karta je platná (časová platnost je uvedena na přední straně karty, např. 01/04 – 12/07. Karta smí být pouţita pouze v uvedeném intervalu, tj. nejdříve 1. 2004 a nejpozději 31. 12. 2007. Karta je vţdy platná do posledního dne měsíce vyznačeném na platební kartě. Pouţití karty není omezeno pouze na území cizího státu. Tato informace je uvedena na přední straně karty (např. Valid only in Slovak Republic). Na zadní straně karty je umístěn *podpisový prouţek s podpisovým vzorem drţitele karty, který nejeví známky gumování, přepisování, přelepování apod. U karet MasterCard je na podpisovém prouţku (příp. v bílém poli vpravo od podpisového prouţku) uvedeno trojčíslí CVC2. U karet VISA a Diners Club je na podpisovém prouţku uvedeno trojčíslí CVV2 (u karet VISA příp. v bílém poli vpravo od podpisového prouţku). U karet MasterCard a VISA je na podpisovém prouţku vytištěno celé číslo karty či čtyři jeho poslední číslice. Pokud tato čísla nesouhlasí s číslicemi na přední straně, nesmíte transakci provést. Karta je opatřena čtyřčíslím vytištěným pod číslem karty, s jehoţ prvními čtyřmi čísly se musí shodovat. Karta obsahuje doplňkové ochranné znaky – MC (pouze u karet MasterCard a MasterCard Electronic), resp. znak holubice u karet VISA. Tyto prvky jsou viditelné pod UV lampou. Dále zkontrolujte zda: Jméno uvedené na kartě odpovídá drţiteli (národnost, pohlaví). U hotelŧ, autopŧjčoven a při prodeji letenek je třeba ověřit totoţnost zákazníka podle prŧkazu totoţnosti. Karta není viditelně znehodnocena, poškozena nebo změněna, např. děrováním, přestřiţením, nápisy Vzor, Sample, Specimen, Void apod. Znaky (číslice a písmena) reliéfně zaznamenané na přední straně karty jsou stejné velikosti a jsou rovnoměrně seřazeny v řádce a nejsou přeraţeny jinými (je moţné zjistit na zadní straně karty).

Elektronický terminál Karta je opatřena příslušným logem karetní asociace. Karta je opatřena příslušným hologramem (u karet Maestro a MasterCard Electronic není hologram povinný). Číslo karty uvedené na přední straně souhlasí s číslem zobrazeným na displeji platebního terminálu. Pokud číslo není totoţné, nesmíte transakci provést. Karta je podepsaná drţitelem platební karty. V případě ţe platební karta není podepsaná, ověřte totoţnost drţitele platební karty (doklad s fotografií) a poţádejte jej o podpis na podpisový prouţek (bez podpisu je karta neplatná). Karta je platná (časová platnost je uvedena na přední straně karty, např. 01/12/07. Karta smí být pouţita pouze v uvedeném intervalu, tj. nejdříve 1. 1. nejpozději 31. 12. 2007. Karta je vţdy platná do posledního dne měsíce vyznačeném na platební kartě. Pouţití karty není omezeno pouze na území cizího státu. Tato informace je uvedena na přední straně karty (např. Valid only in Slovak Republic). Na zadní straně karty je umístěn *podpisový prouţek s podpisovým vzorem drţitele karty, který nejeví známky gumování, přepisování, přelepování apod. U karet MasterCard je na podpisovém prouţku (příp. v bílém poli vpravo od podpisového prouţku) uvedeno trojčíslí CVC2. U karet VISA (zpravidla i VISA Electron) a Diners Club je na podpisovém prouţku uvedeno trojčíslí CVV2 (u karet VISA a VISA Electron příp. v bílém poli vpravo podpisového prouţku). U karet MasterCard, VISA a VISA Electron je na podpisovém prouţku vytištěno celé číslo karty či čtyři jeho poslední číslice. Pokud tato čísla nesouhlasí s číslicemi na přední straně, nesmíte transakci provést. Karta je opatřena čtyřčíslím vytištěným pod číslem karty, s jehoţ prvními čtyřmi čísly se musí shodovat. Karta obsahuje doplňkové ochranné znaky – MC (pouze u karet MasterCard MasterCard Electronic), resp. znak holubice u karet VISA. Tyto prvky jsou viditelné pod UV lampou. Dále zkontrolujte zda: Jméno uvedené na kartě odpovídá drţiteli (národnost, pohlaví). U hotelŧ, autopŧjčoven a při prodeji letenek je třeba ověřit totoţnost zákazníka podle prŧkazu totoţnosti. Karta není viditelně znehodnocena, poškozena nebo jinak změněna, např. děrováním, přestřiţením, nápisy Vzor, Sample, Specimen, Void apod.

Ponechte si kartu u sebe po celou dobu transakce!

Ponechte si kartu u sebe po celou dobu transakce!

Zdroj: http://www.rb.cz/



48

Příloha č. 2 DESATERO PRO DRŽITELE PLATEBNÍCH KARET Ztráta nebo krádeţ platební karty je velmi nepříjemná záleţitost. Kartu lze však také zneuţít, aniţ byste o ni fyzicky přišli. Jak se nejlépe chránit proti jejímu zneuţití? Stačí dodrţovat základní bezpečnostní pravidla. 1. KARTA JE VÍC NEŢ HOTOVOST. K platební kartě se chovejte stejně jako k penězŧm. Buďte na ni opatrní a noste ji odděleně od dokladŧ. Platební kartu podepište ihned při převzetí do podpisového prouţku. Po skončení platnosti se řiďte pokyny své banky. Neodevzdanou neplatnou kartu znehodnoťte. 2. JAKO OKO V HLAVĚ. Stále si kartu hlídejte a při provádění transakcí ji nespouštějte z očí. Platební kartu nikomu nepŧjčujte ani nedávejte do zástavy. Pravidelně kontrolujte, ţe stále víte, kde kartu máte, i kdyţ ji nepouţíváte kaţdý den. 3. PIN JE KLÍČ K VAŠEMU ÚČTU. PIN uchovejte v naprosté tajnosti. PIN si nikam nezaznamenávejte! Za ţádných okolností jej nesdělujte jiné osobě, bance ani policii či jiným orgánŧm. 4. DŦVĚRYHODNOST. Platební kartu pouţívejte pouze na dŧvěryhodných obchodních místech (včetně internetových) a dŧvěryhodných zařízeních. Nemáte-li k obchodníkovi dŧvěru, pouţijte k platbě raději hotovost. 5. ZADÁVÁNÍ PINu. PIN zadávejte vţdy diskrétně. Dbejte na to, aby ho nemohl nikdo odpozorovat. Při zadávání PIN u bankomatu nebo terminálu zakryjte klávesnici tělem a volnou rukou i shora a zabraňte jeho snímání kamerou. 6. PLATBA KARTOU. Po skončení transakce zkontrolujte, zda vám byla vrácena skutečně vaše platební karta. Uschovejte si potvrzení o kartové transakci. Obchodník je oprávněn ověřit si vaši totoţnost, proto s ním spolupracujte. 7. POZOR NA DOKUMENTY. Zbavujte se opatrně všech dokumentŧ, které obsahují celé číslo vaší karty. Před vyhozením je roztrhejte nebo rozdrťte. 8. NEODKLÁDEJTE KONTROLU. Pečlivě kontrolujte výpisy kartových transakcí z banky nebo kartové společnosti vŧči prodejním a výplatním dokladŧm. Pokud zjistíte neobvyklou transakci, kontaktujte ihned vydavatele karty. 9. ZTRÁTA KARTY. Při ztrátě nebo odcizení platební karty jednejte rychle a kartu ihned zablokujte u vydavatele, poté v případě krádeţe kontaktujte policii. K zablokování pouţijte telefonní číslo určené vydavatelem.. 10. INFORMUJTE SE. Některé vydavatelské banky poskytují k platebním kartám další doplňkové sluţby a produkty slouţící ke zvýšení bezpečnosti nebo zmírnění následkŧ případného zneuţití karty.

Zdroj: www.bankovnikarty.cz 

49

Příloha č. 3 TELEFONNÍ ČÍSLA PRO BLOKACI KARET

Telefonní číslo

Banka Banco Popolare Cetelem Citibank Europe Commerzbank Credium Česká spořitelna ČSOB Essox Fio, druţstevní záloţna GE Money Bank Home Credit HSBC Bank Komerční banka LBBW Bank mBank Oberbank Poštovní spořitelna PPF Banka Raiffeisenbank Raiffeisenbank im Stiftland UniCredit Bank Volksbank Waldviertler Sparkasse von 1842

V rámci ČR 495 800 111 844 840 840 233 062 222 272 771 111 233 064 585 800 207 207 495 800 111 272 771 111 495 800 111 272 771 111 840 155 155 844 000 999 222 412 241 (American Express) 222 412 230 (Visa, MasterCard) 272 771 111 844 777 000 495 800 111 495 800 121 495 800 111 800 900 000 495 800 111 800 122 221 495 800 111

Ze zahraničí +420 495 800 111 +420 257 080 425 +420 233 062 222 +420 272 771 111 +420 233 064 585 +420 582 405 405 +420 495 800 111 +420 272 771 111 +420 495 800 111 +420 272 771 111 +420 840 155 155 +420 225 024 307 +420 222 412 241 (American Express) +420 222 412 230 (Visa, MasterCard) +420 272 771 111 +420 246 017 777 +420 495 800 111 +420 495 800 121 +420 495 800 111 +420 417 941 446 +420 495 800 111 +420 224 221 017 +420 495 800 111

495 800 111

+420 495 800 111 Telefonní číslo V rámci ČR Ze zahraničí 800 142 494 +420 495 800 111 800 142 121 +1 410 581 9994 267 197 450 +420 267 197 450 800 118 866 +420 266 108 108

Společnost MasterCard (všechny karty) VISA (všechny karty) Diners Club CCS Česká společnost pro platební karty

Zdroj: http://www.finance.cz/bankovnictvi/karty/blokace/



50