Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Platební karty Bakalářská práce
Autor:
Michaela Hájková Bankovní Management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Vanda Hadrabová
Duben 2011
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Teplicích dne 30.04.2011
Michaela Hájková
Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Vandě Hadrabové za připomínky, odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
Anotace Cílem bakalářské práce platební karty je obeznámit čtenáře s platebními kartami jako významným produktem současnosti. Práce se zabývá platebními kartami z hlediska historie, rozdělení, bezpečnostní problematikou a budoucností bezhotovostní platby obecně. V závěru je analyzováno pouţívání platebních karet v okolí autorky formou dotazníku za pomocí internetových sociálních sítí.
Annotation The aim of this thesis “Payment Cards” is to familiarize readers with payment cards as an important product of this age. Thesis is concerned with payment cards from a historical perspective, division, security issues and a future of cashless payments in general. In the conclusion, the use of payment cards in the author’s town is analyzed with the help of an online questionnaire using social networks.
Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................................7 1. Vznik a historie platebních karet ......................................................................................................8 1.1. Spojené státy americké – kolébka platebních karet .......................................................................8 1.2. Rozvoj platebních karet .................................................................................................................9 1.2.1. Spojené státy americké ...........................................................................................................9 1.2.2. Evropa a Japonsko ................................................................................................................17 1.2.3. Česká republika ....................................................................................................................18 1.2.4. Vliv technologií na rozvoj platebních karet .........................................................................19 1.3. Platební karty v současnosti ........................................................................................................24 1.3.1. Nejvýznamnější vydavatelé platebních karet .......................................................................24 1.3.2. Porovnání vybraných výběrových platebních karet .............................................................25 2. Rozdělení platebních karet a jejich použití ....................................................................................30 2.1. Základní rozdělení platebních karet ............................................................................................30 2.1.1. Debetní karty ........................................................................................................................30 2.1.2. Kreditní karty .......................................................................................................................30 2.1.3. Charge karty .........................................................................................................................31 2.1.4. Předplacené karty .................................................................................................................31 2.2. Rozdělení karet podle karetní společnosti ...................................................................................32 2.2.1. American Express ................................................................................................................32 2.2.2. Diners Club - Diners Club International ..............................................................................33 2.2.3. JCB Card – Japan Credit Bureau .........................................................................................33 2.2.4. MasterCard - MasterCard ....................................................................................................33 2.2.5. Visa - Visa, Inc. ...................................................................................................................33 2.3. Rozdělení karet podle segmentů klientely...................................................................................34 2.3.1. Karty základní ......................................................................................................................34 2.3.2. Karty specializované ............................................................................................................34 2.4. Podle pouţité technologie ...........................................................................................................34 2.4.1. Embosované .........................................................................................................................34 2.4.2. Elektronické .........................................................................................................................35 2.4.3. S magnetickým prouţkem ....................................................................................................35 2.4.4. Bezkontaktní platební systém...............................................................................................35 3. Ochranné prvky a ostatní náležitosti platebních karet .................................................................37 3.1. Logo banky..................................................................................................................................38 3.2. EMV čip ......................................................................................................................................38 3.3. Magnetický prouţek ....................................................................................................................39 5
3.4. Kód CVC, CVV ..........................................................................................................................40 3.5. Hologram.....................................................................................................................................40 3.6. Číslo platební karty .....................................................................................................................41 3.7. Název vydavatelské kartové asociace .........................................................................................41 3.8. Platnost platební karty (Valid Data Line)....................................................................................41 3.9. Jméno majitele ............................................................................................................................42 3.10. Podpisový prouţek ....................................................................................................................42 4. Zneužívání platebních karet ............................................................................................................43 4.1. Zneuţití cizí osobou ....................................................................................................................43 4.2. Padělky karet ...............................................................................................................................43 4.3. Zneuţití nedoručené karty ...........................................................................................................43 4.4. Zneuţití osobou blízkou ..............................................................................................................44 4.5. Zneuţití na internetu....................................................................................................................44 4.6. Podvod při výběru z bankomatu..................................................................................................44 4.7. Phishing .......................................................................................................................................45 4.8. Přepadení .....................................................................................................................................45 4.9. Zneuţití obchodníkem .................................................................................................................45 4.10. Platby na dálku ..........................................................................................................................45 4.11. Omyl klienta ..............................................................................................................................45 5. Budoucnost platebních karet...........................................................................................................49 5.1. Novinky v platebních kartách v roce 2011 ..................................................................................50 5.2. Co by reálně mohlo nastat v roce 2011 na českém karetním trhu ...............................................51 5.3. Čeho se pravděpodobně nedočkáme ...........................................................................................51 6. Vyhodnocení dotazníku ...................................................................................................................53 ZÁVĚR ..................................................................................................................................................54 Seznam pouţité literatury .......................................................................................................................56 Seznam obrázků .....................................................................................................................................57 Seznam grafů ..........................................................................................................................................57 Seznam příloh.........................................................................................................................................57
6
ÚVOD „Jsou věci, které si za peníze nekoupíte, na všechno ostatní je tady platební karta“, dal by se parafrázovat slavný reklamní slogan společnosti MasterCard. Skutečnost, ţe produktů, ať uţ zboţí, či sluţeb, které nemůţete zaplatit platební kartou, neustále ubývá, vypovídá o rozmachu fenoménu zvaném platební karta. Platební karta je spojovacím článkem mezi zákazníkem, obchodníkem a bankou, bez kterého je ţivot stejně těţko představitelný, jako ţivot bez mobilního telefonu nebo internetu. Důvodem její vzrůstající obliby je rychlost a jednoduchost uskutečnění transakce, bez nutnosti mít u sebe finanční hotovost. Právě pohodlnost, nezávislost a flexibilita tohoto finančního produktu přispěla k jeho obrovskému rozmachu. Popularita platebních karet ve světě i v České republice neustále roste, proto bych chtěla přispět svou prací k rozšíření svého i obecného povědomí o tomto nástroji bezhotovostní platby. Cílem mé práce je přehledně charakterizovat platební karty z hlediska vývoje, ochranných prvků, jejich rozdělení a pouţití a následně se zaměřit na jejich uţití v praxi, protoţe v pouţívání platebních karet má Česká republika, ve srovnání s vyspělým světem stále co dohánět. Hlouběji bych se chtěla věnovat vzniku fenoménu platební karta a také problému bezpečnosti při jejím pouţívání. Důvodem jsou nepříznivé statistiky z posledních let, které ukazují, ţe počet zneuţití platebních karet narůstá. V kapitole Platební karty v současnosti jsem se dotkla faktoru prestiţe, který je důleţitou součástí obchodní strategie vydavatelů karet. V závěru práce nastíním moţnosti a podmínky budoucího rozvoje platebních karet a bezhotovostní platby obecně, a vyhodnotím svůj vlastní průzkum frekvence a způsobu vyuţívání platebních karet uskutečněný za pomoci internetových sociálních sítí.
7
1. Vznik a historie platebních karet 1.1. Spojené státy americké – kolébka platebních karet Úvěr je metoda prodeje zboţí nebo sluţeb, která umoţňuje bezhotovostní nákup zboţí, či sluţeb. Potřeba zjednodušit a urychlit tuto formu prodeje stála u zrodu platební karty. Co je to platební karta? Termín, který označuje malou obvykle plastovou kartu s údaji identifikujícími jejího majitele. Pomocí karty je prováděna identifikace drţitele karty a jeho autorizace ke vstupu, úhradě sluţeb či zboţí. K této podobě platební karty vedla ovšem dlouhá a nejednoznačná cesta, od kousku papíru či plechu k plastové kartě, dnes s čipem. Podívejme se na „evoluci“ platební karty a okolnosti jejího vzniku. Rozvoj dopravy a poptávka po doručování zásilek velkých dopravních společností ve Spojených státech iniciovaly zrod předchůdců moderní platební karty, cestovních šeků, peněţních poukázek a úvěrových známek. Prudký rozvoj společností jako American Express Company či Western Union, si postupně vynutil potřebu „placení na dálku“, transfer hotovosti byl příliš nákladný a poštovní dostavníky nebyly k převozu peněz dostatečně bezpečné. Majitel cestovní kanceláře v Londýně, Thomas Cook je povaţován za vynálezce cestovního šeku, zpočátku to byla takzvaná hotelová poukázka, která slouţila k úhradě ubytování v Evropě. Šek má s platební kartou dva společné atributy, částečně nahrazuje hotové peníze a smí ho pouţít jen jeho majitel, hotové peníze jsou naproti tomu anonymní. Později byly tyto tzv. „Hotel Coupons“ nahrazeny tzv. „The Circular Notes“, které umoţňovaly výběr hotovosti v místní měně ve smluvních směnárnách. Cestovní šek, platící univerzálně v Americe i Evropě, vyvinula společnost American Express v roce 1891, tzv. the travellers cheque a postupně se přidávaly ostatní dopravní společnosti. Hotovost nahrazoval i další velký vynález – poštovní poukázka, která se pouţívá dodnes. Poštovní poukázky slouţily Americké poště k převodu peněz, výplatám penzí atd. Jejich nevýhodou ovšem byla snadná padělatelnost.
8
Dalšími předchůdci platebních karet byli kovové úvěrové mince – tzv. metal charge coins, které byli zavedeny jiţ v roce 1870. Zákazník obdrţel kovovou známku, jejímţ číslem se prokázal při placení, coţ bylo evidováno v účetní knize. Totoţnost majitele takové známky, zajišťovalo její originální číslo, podobně jako u platební karty. Tyto tzv. „metal money“ byly pouţívány do poloviny 20. století. Rozvoj vědy a techniky a zvýšená migrace obyvatel koncem 19. století ve Spojených státech přispěly k rozmachu prodeje na splátky a tím i ke zvýšené potřebě snadno získat půjčku. Neméně důleţitým faktorem byla ovšem snaha obchodníků prodat víc neţ konkurence. Snaha udrţet si své zákazníky a přilákat nové, vedla v roce 1914 americkou telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company k vydání první platební karty dostupné pro širší veřejnost, tzv. Identification Card. Byla vyrobena z plechu a umoţňovala stálým klientům telefonovat a posílat telegramy bez okamţitého placení. „Platební charge karty“ představovaly pro obchodníka dvě důleţité výhody, moţnost kontroly a ochrany účtu zákazníka, buď porovnáním podpisu na platebním dokladu s podpisovým vzorem na kartě, nebo porovnáním jména na kartě s průkazem totoţnosti. Pro majitele těchto „karet“ spočívala výhoda v moţnosti vyuţívat sluţby společnosti a hradit poplatky za ně jednoduchým a bezpečným způsobem, jednorázově na konci měsíce (proto charge karta).
1.2. Rozvoj platebních karet 1.2.1. Spojené státy americké Počátek 20. století byl ve Spojených státech charakterizován zvýšenou konkurencí a tím i vyšší potřebou prodeje na úvěr. Úvěr se dá charakterizovat jako odklad platby.Tato metoda prodeje byla nazývána „Charge-it“ (Připište mi to na účet.). V roce 1910 nabídl obchodní řetězec Sears Roebuck splátkový prodej svým zákazníkům v zásilkovém obchodě. Po určité době obdrţeli vybraní klienti této společnosti skutečnou kreditní kartu, kterou pouţívali k placení v obchodních domech Sears Roebuck. Nejednalo se tedy o kartu univerzální, platnou na různých obchodních místech, ale o tzv kartu věrnostní, platnou na jednom obchodním místě. 9
Podobně americké čerpací stanice zavedly systém zvaný „Buy now, pay later“ (Kup teď, plať později.), který se začal rychle rozšiřovat. Jako první nabídla tyto karty společnost General Petroleum Corporation of California v roce 1924, brzy se k ní přidali společnosti Mobil a Shell a následovala přibliţně polovina čerpacích stanic ve Spojených státech. Platnost karty trvala 3 měsíce a zákazníci ji většinou pouţívali ve „své“ čerpací stanici. Bouřlivý rozvoj platebních karet přibrzdila v roce 1929 Velká hospodářská krize, ovšem jiţ na počátku 30, let se objevuje „Air Credit Card“, první celostátní „charge“ karta, určená k hrazení letenek na sluţebních cestách, měla leteckým společnostem udrţet a přilákat pro ně atraktivní zákazníky. Po přestávce, vynucené Druhou světovou válkou, se Universal Air Travel Card (UATC) internacionalizovala a v roce 1948 se stala první mezinárodně platnou kartou na světě, ovšem stále se jednalo o kartu věrnostní. Věrnostní karty mají ve světě bezhotovostní platby dodnes své místo, ovšem jejich největší nevýhoda je, ţe jsou věrnostní, to znamená omezení jejich platnosti na obchodní míísta jejich vydavatele. Tuto nevýhodu, díky geniální myšlence svého zakladatele, odstranila aţ karta společnosti Diners Club International. Historie současné univerzální platební karty začala roku 1949 zaloţením společnosti Diners Club. Společnost Diners Club se poprvé v historii stala prostředníkem a tím nezávislou třetí stranou, mezi „kupujícím“ a „prodávajícím“, v tomto případě mezi zákazníky a řetězci restaurací, které se společností Diners Club uzavřely smlouvu. Příjemce karty, tedy restaurace, platila klubu 7 % poplatek z částky nákupu a pro majitele karty byl zaveden poplatek 5$ ročně za její výdej a správu. Na oplátku Dinners Club ručil svým členům za jejich závazky a obchodním partnerům zaručoval bezpečné zvyšování trţby, vyplývající z univerzálního pouţití karty. Po počátečních potíţích se obrat společnosti Diners Club zněkolikanásobil a potvrdil správnost myšlenky zakladatele společnosti Franka X. McNamary, která ho napadla při potíţích s placením na obchodní večeři v jedné z newyorských restaurací. V jiném saku zapomenutá peněţenka ho přivedla ke geniálnímu nápadu: Proč by lidé měli být omezeni výší hotovosti, kterou mají zrovna u sebe? Bylo by moţné platit v restauracích místo peněz nějakou kartou? Frank McNamara vymyslel systém bezhotovostní platby, která se u platebních karet pouţívá dodnes. Spojení několika náhodných situací bylo u zrodu univerzální platební karty, nového finančního produktu. Rozhodnutí McNamary zavést Diners Club Identification Card je označováno jako jedno ze 75 nejlepších 10
manaţerských rozhodnutí dvacátého století. Svět se změnil. Kdyţ se v roce 1957 manţelé Bortzfieldovi ze státu Pensylvánie vydali na svou cestu kolem světa, dokázali, ţe lze třicet dní cestovat pouze s kartou Diners Club v kapse. Úspěch karet Diners Club neunikl pozornosti konkurence. Zájem o ně projevily americké banky a také společnost American Express. Situace na trhu spotřebních úvěrů nebyla v padesátých letech 20. století ve spojených státech příliš uspokojivá. To se změnilo roku 1958, který je v historii platebních karet povaţován za klíčový. V tomto roce významně změnily trh tohoto finančního odvětví dva velké projekty. Na scéně se současně objevily dvě nové karty - po několikaleté analýze vydala v říjnu tohoto roku svou první platební kartu společnost American Express, největší vydavatel cestovních šeků na světě a největší americká banka Bank of America uvedla kreditní kartu BankAmericard. Podívejme se na oba významné projekty podrobněji. 1.2.1.1. American Express Credit Card Obavy ze ztráty trhu, zejména díky úspěchu karty Diners Club, vedly po počátečním váhání společnost American Express k rozhodnutí vyvinout vlastní kreditní kartu American Express Credit Card. Byla vyrobena z papíru, měla fialovou barvu, ale hlavně měla obrovský úspěch. Do konce roku 1960 měla společnost American Express 750000 klientů a obrat překročil 500 milionů dolarů. Karty „AmEx“ se od karet Diners Club lišily v jednom podstatném bodu, bylo s nimi moţno nakupovat více druhů produktů, ať uţ zboţí, či sluţeb na mnoha různých obchodních místech. Společnost American Express, jako největší cestovní společnost na světě, těţila z rozsáhlé sítě kontaktů po celém světě, Moţnost pouţítí karty při nákupu jízdenky, lodního lístku, v hotelu, restauraci, nebo v obchodním řetězci, nahrávala rychlému nárůstu počtu klientů. Kartě AmEx postupně nemohla karta společnosti Diners Club konkurovat. Svou roli sehrála také prestiţ, vlastnictví karty s logem světoznámé společnosti naznačovalo příslušnost k vyšším vrstvám. Ovšem ziskovým se tento projekt stal aţ v roce 1962, problémem se ukázala být neznalost úvěrového rizika a tím docházelo k nesplácení úvěrů. Další překáţkou v úspěšném prosazení na trhu byly hotely a letecké společnosti, které dávaly přednost vlastním věrnostním kartám.
11
Zlatá karta AmEx, první zlatá karta v historii, byla v roce 1966 další úspěšnou sázkou společnosti Ameican Express, zamířenou na elitní klientelu. Mezitím se změnil design karty American Express, v roce 1969 získala podobu, která ji proslavila. Reklamní slogan zněl: „Měníme barvu peněz vaší karty American Express z fialové na zelenou. Na barvu peněz.“ Obraz Centuriona uprostřed karty se stal slavným symbolem společnosti a karta sama symbolem platebních karet obecně. Obr. č. 1 - Hlava centuriona a „barva peněz“, asi nejslavnější podoba platební karty.
Zdroj: http://www.livingstonvisual.com/art/amex.jpg
1.2.1.2. BankAmericard Potřeba zracionalizovat oblast spotřebních úvěrů vedla koncem 40. let americké banky k myšlence vydat vlastní kreditní kartu. Moţnost splácení a čerpání úvěru pomocí kreditní karty mohla bankám šetřit náklady a tím zvýšit příjmy. Roku 1951 newyorská banka Franklin National Bank vydala svou první platební kartu. V průběhu několika let jí následovaly desítky dalších bank ve Spojených státech. Ovšem vysoké náklady na technologii, provoz a reklamu na jedné straně a nesplácení úvěrů a podvody s kartami na straně druhé, vedly ke ztrátám. Zlom přišel aţ počátkem 60. let. Projekt BankAmericard největší americké banky Bank of America má v historii platebních karet mimořádný význam. “Noste svůj úvěr ve své kapse” zněl jeden z reklamních sloganů při slavnostním zahájení projektu v září roku 1958. BankAmericard měla ve srovnání s kartami společností American Express, či Diners Club odlišnou koncepci, zisk byl zaloţen na procentech z poskytnutého úvěru a ne na ročním poplatku účtovaném majiteli karty a provizi od 12
obchodníka. Bylo to v historii poprvé, kdy klienti nebyli nuceni hradit utracenou částku najednou, ale bylo jim umoţněno splácet ji po částech. Rok po zavedení vlastnil kartu přibliţně milion klientů. Klíčovým se ovšem ukázalo rozhodnutí Bank of America v roce 1960, rozšířit svůj kartový program i na další americké banky. Přidruţené banky mohly formou licence poţívat osvědčený systém a Bank of America pronikla do oblastí, kde neměla své pobočky. BankAmericard díky svému obrovskému úspěchu inspirovala svým příkladem ostatní, v té době v tomto bankovním odvětví z výše uvedených důvodů, poněkud skeptické banky. Rok po vydání karty dosáhl tento projekt obratu 75 milionů dolarů. Na jedné straně bezesporu obrovský úspěch, ovšem objevily se také váţné problémy. Jedna věc je získat klienty, věc druhá je vykázat zisk. Nesplácení úvěrů a kartové podvody vedly ke značným ztrátám a vynutily si změny v projektu. BankAmericard se stala ziskovou aţ v roce 1961 a v roce 1968 jiţ vykázala zisk 12,7 milionu dolarů. V šedesátých letech, vydávání bankovních karet znamenalo alarmující ztráty a do roku 1970 dosáhly celkové ztráty amerických bank 115,5 milionu dolarů. Za hlavní důvod neúspěchu bankovních karet byly označeny tyto příčiny: Na rozdíl od nebankovních karet jako byly např. Diners Club a American Express, bankovní karty mohly díky americkým zákonům platit pouze na území státu, kde měly své sídlo. Pro obchodníky bylo přijímání desítek platebních karet značnou komplikací a dávali přednost větším kartovým systémům. Vydávat kreditní karty klientům bez toho, aby měli u dané banky otevřený účet, bylo pro banky značně riskantní. Tyto důvody a snaha konkurovat kartě BankAmericard donutily ostatní velké banky ve Spojených státech uvaţovat o společném systému vydávání karet bankovními asociacemi. Tak vznikl projekt Master Charge, dnešní MasterCard. Projekt MasterCharge byl reakcí konsorcia kalifornských bank „California Bank Card Association“ (CBCA) na úspěšný projekt BankAmericard uvedený bankou Bank of America, který se později stal známým jako VISA. V roce 1966 tato skupina bank vytvořila
13
asociaci Interbank Card Association (ICA), jejímţ úkolem byla mezibankovní autorizace a zúčtování transakcí. Po spojení s evropskou asociací Eurocard v roce 1968 zakoupila o rok později od First National Bank of Louisville výhradní právo pouţívat obchodní název Master Charge. V roce 1979 bylo “Master Charge: Interbank Card” přejmenováno na jednodušší “MasterCard“. Přední strana karty byla rozdělena na dvě poloviny, jedna byla dána k dispozici členům karetní asociace a v druhé polovině byl umístěn znak MasterCard. V roce 1981 zavedl MasterCard jako první ochranný prvek hologram a rovněţ v tomto roce vydal jako první bankovní systém zlatou kartu Gold Card. „Organizace
Eurocard
International
a
MasterCard
International
těsně
spolupracovaly až do roku 2002 kdy byla dokončena fúze se společností Europay International. Vznikla tak jednotná globální platební společnost vlastněná akcionáři, jejíž služby mohou využívat zákazníci na celém světě. Společnost Europay International, která byla dlouhodobým strategickým partnerem MasterCard International v Evropě, se stala součástí globální organizace společnosti MasterCard International jako tzv. Region Evropa. Sídlem Regionu Evropa zůstalo i nadále belgické Waterloo.“1 Mezitím
banky
zapojené
do
systému
BankAmericard
sledovaly
aktivity
konkurenčních asociací, zejména Master Charge a hledaly řešení, jak přetvořit svou organizaci do otevřeného a lépe řízeného systému. Důvodem byly problémy, které se týkaly struktury poplatků, způsobu vyřizování reklamací transakcí a špatného řízení. Nakonec se rozhodly vytvořit zcela novou nezávislou organizaci. Jejím cílem mělo být zajištění zpracování „elektronických peněz“, kterému byla předpovídána velká budoucnost. Řešením se ukázalo oddělení programu BankAmericard od Bank of America. 9. července 1970 se konalo první jednání rady ředitelů společnosti National BankAmericard Inc. (NABANCO nebo NBI, od roku 1977 - VISA USA), společnost pro zahraniční banky Ibanko Inc nese od téhoţ roku název VISA International. Název VISA má symbolizovat „vízum do celého světa.“. VISA je dnes největším mezinárodním platebním kartovým systémem.
1
http://kreditni-karty-mastercard.ic.cz/, http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/viceokartach/platebni_karty.html
14
Svou pozici koncem šedesátých let postupně ztratila karta společnosti Diners Club, na vině byly jednak úspěšnější karty American Express a jednak bankovní karty, které se začaly v druhé polovině sedmdesátých let výrazně prosazovat. Diners Club hledal řešení v orientaci na nejbohatší klientelu a významné firmy. I kdyţ začátkem sedmdesátých let na trhu úvěrových karet ještě dominovaly obchodní karty čerpacích stanic a obchodních řetězců, přece jen pomalu ztrácely svou pozici. Důvodem byla konkurence bankovních karet a karet společností American Express a Diners Club, které nabízely větší rozsah pouţití a také moţnost spotřebního úvěru. Graf č. 1
Výskyt platebních karet v amerických rodinách v % v letech 1970-1998 80 70 60 50 40 30 20 10 0
1970
1977
1983
1989
1995
1998
Any card
51
63
65
70
74
73
Retail store card
45
54
58
61
58
50
Bank-type card
16
38
43
56
66
68
Zdroj: http://www.federalreserve.gov/pubs/bulletin/2000/0900lead.pdf Any card - Karty vydané bankami, čerpacími stanicemi, obchody a obchodními řetězci, kartovými společnostmi (AmEx, DC atd). Retail store card - obchodní karta. Banktype card – bankovní karty (BankAmericard, VISA, MasterCard atd)2
2
http://www.federalreserve.gov/pubs/bulletin/2000/0900lead.pdf
15
O další přelom se postarala v roce 1973 banka Marquette Bank z Minesoty zavedením 10 dolarového ročního poplatku pro majitele karet. Bankovní karty byly do té doby bez poplatku, coţ (také) přispívalo k jejich ztrátovosti. Poplatek odradil problematickou klientelu a pomohl bance dostat projekt z červených čísel. VISA i MasterCard, ve snaze obstát v tvrdé konkurenci, nabízejí roku 1981 svým elitním klientům zlaté karty, které ovšem nebyly tak prestiţní jako jejich vzor, zlatá AmEx společnosti American Express. V roce 1985 představuje MasterCard další marketinkový tah, kartu Business SilverCard pro malé a střední podniky. Cashback aneboli 1% z kaţdého nákupu zpět majiteli karty DiscoveryCard, projekt obchodního řetězce Sears, nápad, který si rok po svém uvedení v roce 1985 získal 12 milionů klientů. Počet platebních karet ve Spojených státech v osmdesátých a devadesátých letech rychle rostl a tím i počet úvěrů, jak ukazuje graf č.2. Graf č. 2 Růst spotřebitelského úvěru v USA
2500
2500
2000 1800 1500 1000 800 500 0
60
1940
1950
125
170
370
0 1960
1970
1980
1990
2000
2010
Spotřebitelský úvěr v miliardách $ v USA 1940 - 2010
Zdroj: http://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?id=TOTALSL Snaha získat nové klienty v obtíţné konkurenci stála v devadesátch letech za dalším úspěšným projektem. V roce 1986 banka Marine Midland Bank, společně s Continental Airlines přišly s nápadem vytvořit „kobrandovanou“ kartu (co- = spolu, brand = značka).
16
Banka emituje kartu na které je jak její logo, tak logo zvoleného partnera (letecká společnost, čerpací stanice atd). Myšlenka je jednoduchá, banka získá skrze partnera novou klientelu a partner skrze banku, její technické zázemí a výhody pro své zaměstnance, např. v podobě klubové karty. Jedná se o spolupráci dvou potencionálně konkurenčních subjektů. Naproti tomu u karet afinitních je partnerem nekonkurenční subjekt, univerzita, charitativní organizace atd. Banka míří na konkrétní cílovou skupinu, např. studenty, ochránce zvířat apod. Můţeme shrnout, zvýšená individuální péče o kaţdého zákazníka a sofistikovaná nabídka nových a nových produktů, jsou trendy, které nás provází aţ do současnosti.
1.2.2. Evropa a Japonsko Úspěchy i problémy související s vývojem kreditních karet ve Spojených státech sledovaly samozřejmě i evropské banky. A přes počáteční ostraţitost se začaly vydávat platební karty i v Evropě. Především ve Velké Británii, Francii a Švédsku. I kdyţ první kreditní kartu po vzoru Diners Club vydala jiţ v roce 1951 společnost Finders Service (Velká Británie), skutečný rozvoj platebních karet nastal v západní Evropě aţ v šedesátých letech. V roce 1963 společnost American Express zahájila vydávání platebních karet ve Velké Británii. V roce 1965 vydala Westminster Bank ve spolupráci se společností Diners Club kartu „Charge Card“, první mezinárodní platební kartu v Evropě a o rok později Barclays Bank v licenci BankAmericard, kreditní kartu „Barclaycard“ a další následovaly. Spojením dvou karet, britské British Hotel and Restaurant Association a švédské Riksort vzniká v roce 1965 kreditní karta EuroCard. V roce 1969 uzavírá evropská společnost Eurocard International strategické partnerství s americkou společností Interbank. V Japonsku byla první kreditní karta vydána společnostní Nipppon Diners Club v roce 1960. Jedna z největších japonských bank Sanwa Bank zaloţila v roce 1961 společnost Japan Credit Bureau (JCB) a po vzoru kreditní karty American Express vydává Charge Card. Záměrem společnosti JCB bylo nabídnout alternativu k americkým kreditním kartám. V roce 1972 pouţíval karty JCB jeden milion klientů.
17
1.2.3. Česká republika Počátky platebních karet v České republice jsou spojeny se společností Diners Club. Platební karta Diners Club byla první platební kartou akceptovanou v tehdejším Československu a to jiţ v roce 1965. První transakce proběhla aţ v roce 1968 v praţské pobočce Čedoku. Aţ do pádu komunismu byly ovšem platební karty na našem území pouze v rukou cizinců. V roce 1991 bylo zaloţeno Mezinárodní sdruţení pro platební karty, mezi jehoţ zakladatele patřila ČSOB, Komerční banka, Investiční banka a Agro banka. První kartu na českém trhu začala jiţ v roce 1988 poskytovat Ţivnostenská banka k tuzexovému účtu a rovněţ Ţivnostenská banka vydala roku 1991 první VISA kartu u nás. Jedinou společností pověřenou akceptací platebních karet byla v Československu do začátku 90. let cestovní kancelář Čedok. V roce 1992 převzala od Čedoku Komerční banka obchodníky společnosti MasterCard a Ţivnobanka obchodníky VISA a Diners Club. Ta je v roce 1996 prodala České spořitelně. Platební karty v České republice se prosazovaly obtíţně jednak díky vlaţnosti bank (vysoké náklady) a jednak díky neochotě obchodníků budovat platební terminály (nebylo pro koho) a rovněţ neochotě zákazníků pořizovat si platební karty (nebylo s nimi kde platit). „V roce 1998 začala svoji Charge kartu nabízet česká pobočka Diners Club a v tomtéž roce nabídla kreditní kartu svým vybraným zákazníkům Česká spořitelna. Větší rozmach platební karet znamenal až vstup Bank Austria Creditanstalt s kreditní kartou Maxim na český trh v roce 2000. Za skutečný start kreditních a charge karet u nás jsou označovány roky 2001 a 2002. S těmito kartami přišel i rozmach různých nákupních karet. Podíl jednotlivých vydavatelů karet na trhu v ČR v letech 2004 a 2010 znázorňuje graf č.3 níže.“3
3
Zdroj: www.penize.cz
18
Graf č. 3
Vydané karty podle značek v ČR 4500000 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0
MC
MC Electron
Maestro
VISA
Electron
Ostatní
2004
771871
3809
2128046
554120
3020038
389849
2010
2092122
80135
1270408
1515120
4009287
301842
Zdroj: http://statistiky.cardzone.cz/czech/index.htm
1.2.4. Vliv technologií na rozvoj platebních karet Důleţitou roli při rozvoji platebních karet sehrála řada vynálezů a nových technologií. Podívejme se na některé z nich. 1.2.4.1. Imprintery Potřeba usnadnit převod údajů z platebních karet na účtenky a odstranit chybovost vedla ve 40. letech ve Spojených státech k vývoji mechanických snímačů platebních karet, tzv. imprinterů. Imprintery dokázaly otisknout přes kopírovací papír údaje vyraţené na platební kartě na prodejní doklad, takţe se nemusely zdlouhavě opisovat. Současně otisk karty na účtence prokazoval platbu kartou. Jako nouzové řešení při poruchách terminálů se imprintery vyrábějí a pouţívají dodnes. 1.2.4.2. Magnetické proužky Magnetický prouţek vyvinula v roce 1968 společnost IBM pro identifikaci majitelů platebních karet v bankomatech a vstupních zařízeních a prosadila ho jako otevřený standard pro platební karty. První kartou s magnetickým prouţkem se stala Air Travel Card.
19
Magnetický prouţek zrychloval placení letenek na letištích. Projekt se postupně prosadil a v roce 1973 bylo vybaveno 85 % bankovních karet vybaveno magnetickými prouţky. Funkci magnetického prouţku si přiblíţíme v kapitole Ochranné prvky platebních karet. 1.2.4.3. Bankomaty Historie bankomatů sahá aţ před druhou světovou válku a jejich vznik byl umoţněn vynálezem počítače. První bankomat na světě byl uveden do provozu ve 30. letech, ale v tomto období se ještě „neujal“. Za „otce“ bankomatu je povaţován Skot John ShepherdBarron, kterému vadila omezená otevírací doba bank. Se svou představou zařízení, které je schopno vyplatit peníze kdykoli, přišel v roce 1965 k šéfovi banky Barclays. Jeho automat spatřil světlo světa o dva roky později 27. června 1967 pod názvem BarclaysCash v pobočce banky v londýnské čtvrti Einfield. Bankomaty vyplácely hotovost po vloţení děrného štítku a zadání PIN. Zpočátku klienti bankomaty vyuţívali pouze v nouzi, kdyţ měly banky zavřeno, postupně se však díky pohodlnosti a jednoduchosti obsluhy prosadily. Děrné štítky ovšem nebyly příliš bezpečné a tato první generace bankomatů musela být nahrazena novou technologií, vyvinutou ve Spojených státech. Americký bankomat byl uveden do provozu v roce 1969. Od bankomatů první generace se lišil v několika důleţitých bodech, uměl přijímat hotovost, prováděl bankovní převody a klienti ho obsluhovali platební kartou s magnetickým prouţkem a osobním identifikačním kódem PIN. Pro tyto bankomaty se pouţíval výraz Automated Teller Machine – ATM, coţ je v angličtině dodnes výraz pro bankomat. Od roku 1967 vyrostlo ve světě přibliţně 1,8 milionu bankomatů. Jejich počet se přitom závratnou rychlostí zvyšuje – kaţdých pět minut je nainstalován jeden nový. Během této doby doznaly tyto samoobsluţné platební terminály podstatných změn ve vzhledu i rozsahu poskytovaných funkcí.
20
Současné bankomaty jsou napojený na systém autorizace, který je důleţitou součástí systému těchto bankovních transakcí. Systém autorizace je vlastně operační systém nebo software, jehoţ funkce spočívá v ověřování údajů uloţených na platební kartě, vyţadování PIN "Navzdory rozvoji bezhotovostního placení a postupného rozšiřování služby výběru hotovosti při platbě kartou u obchodníka (cashback) mají bankomaty i nadále slibnou budoucnost," uvedl šéfredaktor finančního serveru Měšec.cz. Podle něj se budou bankomaty stále více blížit bankovním terminálům, na nichž budou moci klienti provádět i další bankovní operace podobně jako v internetovém bankovnictví. Již dnes mohou klienti bank na řadě bankomatů nejen vybírat hotovost, ale ji i vkládat“.4 Graf č. 4 Růst počtu bankomatů v ČR 1989 – 20 4000 3534 3679
3500 3000 2669
2500 2000
3126
1909
1500 979
1000 500
2892
3868
1235
1502
564 3
100
0 1989 1991
1993 1995
1997 1999
2001 2003 2005 2007 2008 2009 2010
Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html
4
http://finweb.ihned.cz/c1-21464020
21
„V České republice byl první tehdy ještě off-line bankomat (bez propojení s bankou) nainstalován v lednu 1989 na pobočce České spořitelny na Václavském náměstí. Sloužil ale jen zaměstnancům spořitelny. První on-line síť spustila Komerční banka až o tři roky později v únoru 1992.“5 1.2.4.4 Platební terminály „Platební terminál nebo také POS terminál (z anglického Point-of-sale) je elektronické zařízení, které umožňuje provedení bezhotovostní transakce platební kartou.“6 První elektronické platební terminály byly zkonstruovány koncem 70. let ve spojených státech. Vývoj těchto zařízení si vyţádal nárůst počtu platebních karet a vzrůstající počet prodejních transakcí, coţ bylo pro obchodníky komplikací. Zatímco u prvních bankomatů byla prováděna autorizace transakce vytočením telefonního čísla platebního centra. Současné platební terminály pouţívají přenos dat pomocí GSM, GPRS nebo Bluetooth. 1.2.4.5. PIN PIN je akronym z anglického personal identification number, coţ znamená osobní identifikační číslo. Jedná se o jedinečný čtyřmístný identifikátor, pomocí kterého je moţné autorizovat např. platební karty, mobilní telefony, vstupní kódy apod.“ Pouţívá se od konce šedesátých let a je spojen s prvními bankomaty. Postup výběru hotovosti pomocí PIN: „Začnete tím, že vložíte kartu do bankomatu. Ten sám požádá o zadání vašeho osobního kódu PIN. Tento PIN vám banka pošle v zalepené obálce ještě před vlastním vydáním platební karty. PIN si musíte zapamatovat. Jakmile zadáte správný PIN (můžete se splést, ale ne vícekrát, toto by bankomat kartu automaticky zablokoval), můžete volit v menu výběr hotovosti přímo částku, kterou chcete vybrat. To je poslední krok před vydáním hotovosti. Během pár okamžiků, kdy bankomat autorizuje vaši platbu, vám vyjede z bankomatu karta. Následně bankomat vydá požadovanou hotovost. Je užitečné nechat si vytisknout i stvrzenku o potvrzení transakce.“7
5
http://www.profinance.cz/bankomaty.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Platební_terminál 7 http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/platebni-karty/pouziti/ 6
22
Po seznámení s technologiemi se podíváme, jak přesně probíhá transakce od okamţiku platby do okamţiku odpisu z účtu. „Pokud má obchodník elektronický platební terminál (POS), protáhne platební kartu čtečkou, případně ji zasune do zdířky terminálu (u čipových karet) a zadá či ověří na displeji potřebné údaje nutné k realizaci platby (číslo karty, dobu platnosti, částku), u elektronických karet požádá držitele, aby zadal svůj PIN. Tyto informace jsou platebním terminálem ihned odeslány do sítě platebního systému. Systém rozpozná vydavatele karty a odešle jí dotaz, zdali tuto transakci lze provést. Vydavatel ověří finanční krytí transakce vůči zůstatku na účtu, limity pro použití karty a odešle zpět do terminálu potvrzení (souhlas s transakcí, tzv. autorizační kód). Terminál na tom základě vytiskne účtenku. Tu zákazník podepíše a prodávající ověří shodu podpisu na účtence s podpisem držitele karty na zadní /rubové straně platební karty. Celý tento proces od zadání údajů obchodníkem až po verifikaci trvá v současné době kolem 30 sekund, v praxi se však můžeme setkat se systémy, které takovou transakci zvládnou vyřídit v průběhu 5 až 10 sekund. S embosovanými platebními kartami je však možno platit také v obchodech, které nejsou vybavené elektronickým platebním terminálem (POS terminál). Tyto obchody jsou vybaveny mechanickým strojkem (tzv. Imprinter). Pomocí imprinteru obchodník otiskne veškeré údaje z karty na účtenku, kterou klient podepíše. V případě úhrady vyšších finančních obnosu se taková transakce navíc ještě telefonicky ověřuje. To vše v zájmu nezneužití platební karty neoprávněným držitelem. Platební terminál je naprogramován tak, aby nejméně jednou denně odeslal všechny transakce, na terminálu ten den uskutečněné, do tzv. zúčtovací banky. Zúčtovací banka je banka, se kterou má obchodník uzavřenou smlouvu o přijímání platebních karet a která danému obchodníkovi na jeho podnikatelský účet posílá peníze za transakce na jeho prodejně uskutečněné (nejčastěji do dvou pracovních dnů od data transakce). Zpracovatelská banka také zabezpečí přenos detailních informací o každé transakci k vydavateli karty. Vydavatel karty poté zabezpečí
23
započtení/odúčtování této transakce vůči tomu účtu držitele karty, ke kterému byla příslušná karta vydána. Banka o všech transakcích k danému účtu.“8
1.3. Platební karty v současnosti Platební karta je dnes navzdory své nejednoznačné historii nejoblíbenějším způsobem pouţívaným k provádění bezhotovostních transakcí a stále více se prosazuje na úkor hotovosti. Svědčí o tom statistiky, dokládající dynamický růst trhu platebních karet, projevující se jak v počtech, tak i v objemech provedených finančních operací bezhotovostní platby. Moţnost platit za zboţí kartou dnes naleznete v naprosté většině obchodů Díky vzrůstajícímu pokrytí obchodních míst platebními terminály, roste i počet míst s akceptací platebních karet. Sniţuje se tím nutnost mít u sebe „nepraktickou“ hotovost. Platební karta přestala být exkluzivitou pro vyvolené a stala se snadno dostupným nástrojem bezhotovostní platby. Výhody platebních karet jsem popsala výše několikrát, moţnost platit prakticky kdekoliv za cokoli, karta jako finanční rezerva, bezúročné období, bezpečnost při srovnání s hotovostí, pouţití v zahraničí atd. Úspěšnou cestu platební karty historií jsem ukončila popisem vzniku dvou společností, z kterých jsou dnes dominantní subjekty finančního sektoru bezhotovostní platby. Zmapujme si současnou situci tohoto odvětví.
1.3.1. Nejvýznamnější vydavatelé platebních karet banky a bankovní asociace /VISA, Euro/Master Card, JCB/ finanční společnosti /American Expres, Diners Club/ obchodní domy, letecké, telekomunikační, olejářské společnosti apod. Rozhodující pozici si nadále drţí bankovní asociace MasterCard a VISA, v roce 2010 byl jejich odhadovaný společný podíl na počtu platebních karet v oběhu okolo 83%. (The NilsonReport)
8
http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/viceokartach/prubeh_platby.html
24
Graf č. 5
Počet vydaných karet v milionech ks v USA 700 600 500 400 300 200 100 0
2000
2003
2007
2010
VISA
255
283
321
312
MasterCard
200
267
279
251
Store
597
521
546
513
Oil Company
98
86
73
72
Discover
50
54
57
59
American Express
33
36
52
59
Other
192
185
166
150
Zdroj: http://education.cardhub.com/statistics/number-of-credit-cards/
1.3.2. Porovnání vybraných výběrových platebních karet Ráda bych se dotkla fenoménu občas zvaného „prestiţ-faktor“ Je třeba podotknout, ţe vydavatelé platebních karet od samého počátku vyuţívaly přirozenou potřebu kaţdého člověka, dávat najevo svou sociální příslušnost, která je často zaměňována se snobstvím. Platební karty jiţ od svého vzniku neslouţí jen k finančním transakcím, ale jsou i jakousi vizitkou svého drţitele, která mu přináší nejen prestiţ, ale i různé bonusy. Pocit exkluzivity ve spojení s různými výhodami je pro mnohé z nás neodolatelně lákavý. Výše uvedené společnosti soupeří pochopitelně i na poli prestiţních karet. Podívejme se nyní na tři z těch, které jsou za nejprestiţnější povaţovány v kolébce platební karty, v USA.
25
1.3.2.1. American Express „black card“ Neboli American Express Centurion - společnost American Express elegantně vyuţila pověsti o údajné „černé kartě“, kterou vlastní jen ty nejbohatší celebrity a v roce 1999 představila Centurion Card, černou charge kartu bez výdajového limitu, s opravdu velkým mnoţstvím výhod za nemalý roční poplatek.
1.3.2.2.VISA Black Card V době těţké ekonomické krize vydává společnost VISA svou odpověď na „Centuriona“, luxusní kreditní kartu vyrobenou z černého grafitu, která se svou koncepcí ovšem blíţí spíše kartám platinovým.
1.3.2.3.American Express – Platinum Společnost American Express je synonymem kvality a bezpečnosti a karta American Expres – Platinum patří k nejcennějším produktům společnosti. Dostupnost jednotlivých karet Majitel Centurion Card musí nejméně jeden rok vlastnit kartu Platinum a je zavázán k útratě 250 000 dolarů během dvanácti měsíců. Na rozdíl od VISA Black Card, která je kreditní, jsou Centurion a Platinum charge karty, takţe je očekáváno, ţe klient vyrovná svůj závazek kaţdý měsíc. Zájemce o kartu Platinum bude potřebovat příjem ve výši 100 000 dolarů a vysokou kredibilitu, své předpoklady si můţe kaţdý ověřit on-line na stránkách karty. A konečně získat kartu VISA Black Card znamená patřit k hornímu 1% vyvolených, kteří mohou utratit 50 000 a více dolarů ročně, nárok na kartu lze opět ověřit na jejích webových stránkách. Roční poplatky Centurion je ve své třídě osamocen, vstupní poplatek činí 5000 dolarů, roční poplatek pak 2500 dolarů. Vlastnictví VISA Black Card představuje roční poplatek 495 dolarů, zatímco u karty American Express Platinum činí 450 dolarů. 26
Concierge servis Všechny tři karty nabízí 24 hodinový concierge servis, coţ představuje osobního asistenta s prostředky a schopnostmi zařídit záleţitosti, na které klient nemá čas. Tato sluţba patří do oblasti „Lifestyle Management“. Karta Centurion zaručuje, ţe klient jedná s asistenty dle vlastního výběru a má moţnost soukromě nakupovat v nejluxusnějších obchodech. Protoţe pojem concierge je v Čechách poměrně neznámé, uvedu zde několik příkladů činností takového asistenta: Rezervace letenek, veškeré změny toho se týkající Pošta příchozí a odchozí Faxy a vzkazy hostům Transfery, taxi Zařizování okruţních jízd, rezervace průvodců Rezervace restaurací Rezervace hotelů Shopping tips Dalo by se říci jinými slovy: Vše co je legální a morální. Cestovní pojištění Cestovní úrazové pojštění nabízí opět všechny tři karty, Centurion ve výši 1 500 000, Platinum ve výši 500 000 a VISA Black Card ve výši 250 000 dolarů. VISA dále nabízí 100 dolarů denně po dobu tří dnů za zpoţděná zavazadla, Platinum Card pojistí klientovi zavadla aţ do výše 2000 dolarů a Centurion umoţňuje pojistit velká zavazadla do 1250 dolarů a příruční do 500 dolarů
27
Ochrana a záruka při nákupu. VISA Black Card umožňuje při problémech s nákupy vrátit až 500 dolarů do 90 dní . Karty Platinum a Centurion chrání klienta do 10 000 dolarů na položku a do 50 000 dolarů celkem, rovněž v 90 denní lhůtě od nákupu.9 Shrnutí – z uvedeného je zřejmé, ţe přes grafickou podobu s kartou VISA Black Card, pohybuje se karta American Express Centurion v jiné třídě neţ dvě zbylé karty, které jsou srovnatelné. Ta výše zmiňovaná prestiţ sice stojí nemalé peníze, ale také přináší nemalé výhody. Výběrové karty představují zajímavý segment trhu, jak pro banky, tak pro klienty. Obr. č. 2 - Špičkový design karty pro nejváženější klientelu
Zdroj: http://digitalscript.files.wordpress.com/2009/09/visa1.jpg A situace ve vyspělé Evropě? Dominance dvou společností VISA a MasterCard, nazývaná někdy duopol, vyvolává v Evropě snahy po „evropské kartě“, neboli po zaloţení nové evropské kartové organizace.
Existují sice první projekty, ovšem s ohledem na
pokračující globalizaci, je otázkou, jakou mají tyto evropskými politiky podporované snahy, vlastně šanci. Závaţnější je skutečnost, ţe v Evropě dominuje hotovostní platba nezanedbatelnými 80 % a proto jsou důleţitější snahy o vytvoření jednotného evropského platebního prostoru – Single Euro Payments Area (SEPA). Cílem je aby platby i výběry hotovosti probíhaly ve všech členských zemích SEPA jednotně. Předpokladem je zavedení čipové technologie (EMV- čip), coţ kupříkladu Česká republika úspěšně plní. „Všechny bankomaty a platební terminály v ČR jsou vybaveny čtečkou čipových karet. Téměř 90 %
9
http://www.consumerismcommentary.com/compare-visa-black-card-american-express-platinum-centurioncards/
28
karet v oběhu má již zabudovaný čip (91,5 % debetních karet, 67 % kreditních karet). Je pravděpodobné, že letos dosáhneme i zde 100 %.“10 Nejdynamičtější růst počtu vydaných karet v posledních letech nezaznamenaly ani Spojené státy ani Západní Evropa, ale překvapivě Čína a některé země bývalého Sovětského svazu, platební karty se v těchto zemích staly důleţitou součástí reformy finančního sektoru. Pozadu nezůstala také Střední a Východní Evropa, přičemţ např. Ukrajina je v tomto ohledu povaţována za teritorium budoucnosti. „Trend přecházet v rámci plateb od hotovosti k platební kartě se i v Čechách neustále zrychluje. Také nižší průměrná částka za platbu kartou svědčí o tom, že se učíme platit kartou i své každodenní nákupy. Vyplývá to z údajů asociace Visa Europe. Přesto se k nám nejnovější trendy ještě nedostaly. V jiných evropských zemích už se například testuje provoz plateb prostřednictvím přiložení mobilního telefonu k terminálu nebo bezkontaktních plateb kartou, která se k terminálu taktéž pouze přiloží. Celá transakce tak trvá pár sekund. Přesto se Čechy zatím na tyto pilotní projekty teprve připravují.“11
10 11
http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10053430-46449170-900000_d-svet-platebnich-karet-se-meni-pred-ocima http://www.mesec.cz/aktuality/inovaci-je-kolem-platebnich-karet-jako-hub-po-desti/
29
2. Rozdělení platebních karet a jejich použití 2.1. Základní rozdělení platebních karet 2.1.1. Debetní karty Debetní karta bývá klientům nabízena bankou automaticky při zaloţení běţného účtu. Spojení s účtem majitele je jejím základním rysem. Na rozdíl od karty kreditní drţitel karty čerpá vlastní peníze. Při nedostatku finančních prostředků na účtu je platba nebo výběr moţný pouze pokud je povolen kontokorent, klient jde do tzv debetu, proto debetní karta. A opět na rozdíl od kreditní karty, je za „mínus“ na účtu vţdy účtován úrok. V případě přečerpání kontokorentu, či účtu, bývá bankou účtován tzv sankční úrok. Zúčtování transakcí je provedeno většinou okamţitě, popřípadě během pár následujících dní. Banky zpravidla stanoví denní nebo týdenní limit karty, který lze na ţádost klienta změnit. Ke draţším debetním kartám jsou nabízeny nadstandardní doplňkové sluţby jako například cestovní pojištění. Ve světě slouţí debetní karty především pro výběr hotovosti z bankomatu. Pro příklad jsem uvedla základní srovnání vybraných debetních karet v České Republice za rok 2011, viz příloha č. 1. Debetní karta – shrnutí: vydaná k osobnímu účtu platíte vlastními penězi vhodná pro platby i výběry
2.1.2. Kreditní karty Drţitel kreditní karty nepouţívá při platbách své prostředky, na rozdíl od karty debetní, ale prostředky finanční instituce, která kartu vydala. Klientovi je poskytnut revolvingový úvěr, tzn., ţe s kaţdou splacenou částkou se obnovuje úvěrový limit. Za postupné splácení dluţné částky je sice bankou účtován nemalý úrok (15-20%), částku lze ovšem splatit najednou bez úroku v tzv. bezúročném období. To znamená, ţe klient si 30
„půjčuje zadarmo“. A to je důvod, proč je kreditní karta, je-li správně pouţívána, při platbách výhodnější, neţ karta debetní. Ve vyspělém světě je tato vlastnost kreditní karty pochopitelně vyuţívána, u nás bohuţel zatím stále přetrvává zvyk platit kartou debetní. Na základě výše příjmů ţadatele o kartu je stanoven bankou úvěrový limit. K vydání karty není zapotřebí mít u dané banky otevřený účet. Kreditní kartu lze vyuţít i v zahraničí při výhodnějším kurzu neţ při platbě v hotovosti. Proti nesplácení úvěru je moţno se pojistit. Pro příklad jsem uvedla základní srovnání vybraných kreditních karet v České Republice za rok 2011, viz příloha č. 2. Kreditní karta – shrnutí: má vlastní úvěrový účet platíte penězi banky určená primárně k platbám, nikoliv výběrům
2.1.3. Charge karty Charge karta je velmi podobná kreditní kartě. Klient čerpá finanční prostředky na úvěr poskytnutý bankou. Na rozdíl od kreditní karty je úvěr splácen ne po splátkách, ale najednou. Za tento úvěr se neplatí ţádné úroky, pouze roční poplatky v řádech tisíců korun. Banky vydávají charge karty svým nejlepším klientům s vysokou bonitou, které si většinou sama vybírá. Součástí bývají nadstandardní sluţby, řešení ztráty a blokace karty zdarma, cestovní pojištění, vstup zdarma do vybraných letištních salónků bez omezení konzumace. Roční náklady charge karet jsou vyšší neţ karet kreditních.
2.1.4. Předplacené karty Předplacené karty můţeme v zásadě rozdělit do třech kategorií: karty dárkové, karty dobíjitelné a karty virtuální. Předplacená karta je v podstatě elektronická peněţenka, kterou klient můţe čerpat předem stanovený objem prostředků. Příkladem jsou předplacené telefonní karty. Tyto karty 31
nevyţadují ţádný účet ani pozitivní kreditní historii. Jejich výdej nepřináší ţádná rizika, protoţe je nelze aţ na některé výjimky přečerpat. Mohou se rovněţ pouţít jako prostředek bankovního převodu na dálku, například z USA do Evropy, který je nákladný. Přeplacené karty jsou velmi často řešením pro klienty, kteří si běţnou platební kartu nemohou dovolit. Virtuální karta – virtuální karta existuje jen jako číslo, které banka klientovi přidělí k jeho skutečné platební kartě. Číslo virtuální karty se od čísla karty skutečné liší a není k ní přiděleno PIN. Tím je zvýšena bezpečnost klientova účtu. Číslo karty, platnost a CVC kód dostane klient v bezpečnostní obálce. Virtuální karta je pouţívána především v prostředí internetu pro platby typu „e-commerce“. Graf č. 6
Procentuální podíl typů karet v ČR 2010 Debetní
Kreditní
Charge
3% 17%
80%
Zdroj: Vlastní tvorba
2.2. Rozdělení karet podle karetní společnosti 2.2.1. American Express American Express Company, zkracovaná i jako AmEx nebo Amex, je globální finanční společnost sídlící v New Yorku. Byla zaloţena roku 1850 a je významným vydavatelem kreditních karet zejména v USA. Od roku 1958 pouţívá jako maskota zobrazení římského gladiátora.
32
2.2.2. Diners Club - Diners Club International Původně Diners Club, je americká finanční organizace zaloţená roku 1950 a sídlící v New Yorku. Je nejstarším provozovatelem systému mezinárodních platebních karet na světě. Od roku 1981, kdy Diners Club koupila Citibank, jiţ není nezávislou společností; v současné době (2010) ho vlastní firma Discover Financial Services.
2.2.3. JCB Card – Japan Credit Bureau Kreditní karta společnosti se sídlem v Tokiu, Japnosko. JCB byla zaloţena v roce 1961, společnost se zaměřuje na asijské země – Japonsko, Koreu, Čínu, Thajsko, Tchaj-wan, Sinagapur atd. V Evropě jsou platební karty JCB pouţívány jen v mezinárodních hotelích, v prodejnách luxusního zboţí a na místech navštěvovaných japonskými turisty.
2.2.4. MasterCard - MasterCard Plným jménem MasterCard Worldwide, je ve Spojených státech amerických sídlící nadnárodní společnost, která zpracovává platby platebními kartami své značky MasterCard mezi obchodníky a vydávajícími bankami. Společnost byla zaloţena Raymondem Tanenhausem a Stanleyem Benovitzem, poté byla vlastněna bankou United California Bank, postupně se přeměnila na sdruţení bank a roku 2006 se stala veřejně obchodovatelnou akciovou společností.
2.2.5. Visa - Visa, Inc. Běţně označována jako VISA (Visa International Service Association), je nadnárodní společnost se sídlem v San Francisco v Kalifornii, Spojených státech. Společnost provozuje největší světovou síť elektronických plateb, správu plateb mezi finančními institucemi, obchodníky, spotřebiteli, podniky a orgány státní správy. Před vstupem na akciový trh v roce 2008 byla provozována jako druţstvo přibliţně 21 tisíc finančních institucí, které vydávají produkty VISA, včetně kreditních a debetních karet.
33
2.3. Rozdělení karet podle segmentů klientely Kaţdá karetní společnost má ve své nabídce několik typů platebních karet a kaţdý typ je určen pro konkrétní typ nebo segment klientů. Rozsah sluţeb a výše finančního limitu jsou spojeny s druhem karty.
2.3.1. Karty základní Označované jako Mass Card, jsou karty bankomatové, vydavatel eventuálně nabízí volitelný limit.
2.3.2. Karty specializované Vyšší úroveň mají karty specializované, tzv.Bussines Card, obvykle karty sluţební, drţitel je spojován s firmou, jejíţ název bývá na kartě uveden. Prestiţní karty jsou určeny pro velmi dobře situovanou klientelu, mají vysoký limit čerpání, a jak je uvedeno výše, prestiţ těchto „zlatých“ karet je spojována s jejím majitelem. Banky je buď samy nabízí, ale můţe o ně být i poţádáno. O karty výběrové ţádat nelze, jsou nabízeny úzkému okruhu klientů s nejvyšší bonitou. Automaticky je předpokládána minimální výše ročního obratu.
2.4. Podle použité technologie 2.4.1. Embosované Jedná se o platební karty s tzv. reliéfním (plastickým) písmem, kterým jsou na platební kartě vyraţeny karetní informace a informace o jejím drţiteli (číslo platební karty a jméno majitele). Karty umoţňují nakupovat i v prodejnách, které nejsou vybaveny elektronickým terminálem, a tím výrazně rozšiřuje moţnosti jejího pouţití - kromě obchodů vybavených elektronickým platebním terminálem lze embosovanou platební kartu pouţít také v obchodech, které jsou vybaveny pouze mechanickým snímačem (tzv. imprinterem). Obchodník sejme otisk všech údajů vyraţených na kartě a zákazník údaje potvrdí svým
34
podpisem. Na základě toho pak obchodník zúčtuje platbu. Embosované karty lze pouţívat na více místech neţ karty elektronické. Obr. č. 3 – Rozdíl mezi elektronickou a embosovanou kartou.
Zdroj: http://www.csas.cz/
Na obrázcích je vidět zřetelný rozdíl mezi kartou embosovanou a elektronicku.
2.4.2. Elektronické Nejčastěji pouţívané karty. Banky je většinou vydávají k účtu zdarma. Jsou určeny především k výběrům z bankomatu a pro platby u obchodníků, kteří mají elektronický platební terminál. Nevýhodou je jejich zatím omezená pouţitelnost u plateb v prodejnách. Banky dnes nabízejí k těmto kartám pojištění proti zneuţití, a navíc se plynule přechází na karty čipové, které budou zadání PIN vyţadovat ve všech případech bez rozdílu.
2.4.3. S magnetickým proužkem „Magnetický proužek je nosičem informací o platební kartě a bývá umístěn na rubové straně platební karty. Ve formě magnetického záznamu je na něm nejčastěji uloženo číslo platební karty a PIN, může ovšem obsahovat i jiné informace. Nevýhodou magnetického proužku je fakt, že kapacita záznamu dat na proužek je omezená.“12
2.4.4. Bezkontaktní platební systém Technologie PayPass a payWave, která se jiţ osvědčila v řadě evropských zemí, je bezkontaktní platební metoda, která výrazným způsobem urychlí proces platby. Praxe v jiných zemích ukazuje, ţe díky těmto technologiím trvá celá platební transakce méně neţ 12
http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/platebni-karty/druhy-karet-zuctovani/
35
5 sekund. Drţitel karty vybavené bezkontaktním řešením PayPass nebo payWave jednoduše přiblíţí kartu ke čtečce, která je schopna si data přečíst na bezdotykové bázi. Díky této technologii je moţné nakoupit bez potřeby zadání PINu nebo vkládání karty do čtecího zařízení. „První zkušenosti ukazují, ţe banky s bezkontaktními platbami zaznamenávají vyšší objemy kartových transakcí a častější pouţívání karet neţ u dosavadních "kontaktních" typů karet, dále pokles pouţívání bankomatů pro výběry, pokles souvisejících nákladů, nárůst loajality klientů či moţnost odlišit se od konkurence a další“.13
13
http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/viceokartach/typy_karet_pouzita_technologie.html
36
3. Ochranné prvky a ostatní náležitosti platebních karet Platební karty jsou prostředkem k penězům, a proto jsou také cílem trestné činnosti. Kartové asociace ve spolupráci s bankami se snaţí ochránit své vynaloţené investice a tím i klienty a obchodníky, čím dál více sofistikovanějšími bezpečnostními opatřeními, která jsou umoţněna
rozvojem
nových
technologií.
Důleţitou
součástí
bezpečnosti
systému
bezhotovostní platby, jsou ochranné prvky platebních karet. Níţe si je spolu s ostatními náleţitostmi platebních karet, popíšeme. K popisu jsem zvolila kreditní, čípovou, embosovanou kartu České spořitelny – „Chytrou kartu“14. Její rozměry (85,6 mm × 54 mm × 0,76 mm) a provedení podléhájí předpisům daným normou ISO 3554. Obr. č. 4 – Popis ochranných prvků kreditní karty Logo vydavatele karty Čip Číslo karty Platnost karty Jméno a příjmení Logo kartové associace
14
http://chytrakarta.csas.cz/novinky/rozumite-vsem-udajum-na-karte
37
Magnetický prouţek
CVV, CVC kód
Podpisový prouţek
Zdroj: http://chytrakarta.csas.cz/novinky/rozumite-vsem-udajum-na-karte
3.1. Logo banky Na přední straně platební karty je uvedeno označení vydavatele – logo banky, k jejímuţ účtu byla platební karta vydána. Logo banky bývá umístěno v pravém či levém horním rohu.
3.2. EMV čip Rovněţ na přední straně je u čipových karet zabudován čip. „Myšlenkou na vytvoření elektronické kreditní karty se na počátku 70. let minulého století zabývalo více vědců. Až Moreno, původně novinář, podal v březnu 1974 patent na elektronický prsten, který měl sloužit jako elektronická peněženka k nákupům v obchodě. Na radu odborníků Moreno pro svoji platební metodu nakonec použil formát kreditní karty a pro jejich výrobu získal francouzskou společnost Bull. Ta svou první čipovou kartu veřejnosti představila v roce 1979“.15
15
http://www.fi.muni.cz/usr/staudek/vyuka/security/e_payment/“
38
Před časem došlo k výměně karet pouze s magnetickým prouţkem za karty s novým systémem vybaveným čipem s bezpečnostním protokolem EMV (Europay-MasterCard-Visa standard) díky němuţ se klientem při placení nemusí podepisovat, stačí, kdyţ zadá 4-místný PIN. „Čipová karta je navrhnuta tak, že žádná funkce nebo kombinace funkcí nevede k odhalení citlivých údajů. To je dosaženo interním monitorováním všech operací prováděných uživatelem karty a vynuceným horním limitem funkcí, které se mohou provést za určitou dobu. Speciální chemické vrstvy chrání čip na kartě proti analýze obsahu její paměti.“16 Obr. č. 5 – EMV čip
Zdroj: http://www.tiresias.org/phoneability/telephones/images/smart_card.jpg V České republice proběhl přechod na EMV standard v roce 2005. Karty s čipem, tzv. procesorové, nebo smart karty mohou kromě několikanásobně vyšší bezpečnosti mít řadu dalších funkcí, např. telefonní karta, zdravotní karta, údaje pro případ nehody, záznam bankovních operací atd.
3.3. Magnetický proužek Na zadní straně v horní části je umístěn magnetický prouţek, který slouţí pro uloţení dat potřebných k provádění elektronických transakcí. Magnetický prouţek má dvě nebo tři datové stopy pro záznam identifikačních údajů, jako je číslo karty, její časová a územní platnost, moţnost pouţití v platebních terminálech a bankomatech a bezpečnostní kód CVV nebo CVC (Card Verification Value, Code).
16
http://www.penize.cz/ucty-karty/50866-pred-35-lety-byl-podan-patent-na-prvni-cipovou-kartu-na-svete
39
3.4. Kód CVC, CVV Ověřovací kódy CVV (Visa) a CVC (MasterCard) představují dodatečné číslo, které slouţí pro zabezpečení transakcí při nepřítomnosti karty, např. objednávky na internetu nebo poště. Tyto ověřovací kódy jsou vytvořeny kryptovací metodou z čísla, expirace a servisního kódu karty. Při platbě na internetu je ověřováno, zda zadaný CVV nebo CVC kód patří k zadanému číslu karty, popřípadě zda souhlasí expirace. CVV a CVC kódy nechrání platební karty před všemi typy podvodů s kartami. Pokud někdo získá číslo Vaší karty, datum její expirace a CVV kód, mohou kartu bez problémů pouţít na nákup přes internet. Odchycení těchto údajů přitom není vůbec sloţité, protoţe všechny jsou viditelné na platební kartě.
3.5. Hologram „Zlepšit zabezpečení karty proti padělání můžete tiskem hologramu. Hologram si lze představit jako soubor velmi jemných vrypů vytvořených v základním materiálu speciální technologií, která na dvourozměrném podkladu vytváří velmi věrnou kopii trojrozměrného modelu. Jemná struktura tohoto záznamu umožňuje umístit na relativně malou plochu velké množství informací a dosáhnout při tom opticky mimořádně působivých efektů. Napodobení přetiskem nebo známými zařízeními pro kopírování je naprosto nevěrohodné. Hologramy umisťujeme na kartu metodou Hotstamping nebo ve formě samolepicích sebedestruktivních fólií.“17
17
http://www.abnote.cz
40
3.6. Číslo platební karty „Číslo platební karty představuje 16 až 19 numerických znaků. První číslice nebo dvojčíslí určují druh karty: 0 pro budoucí přidělení hospodářským sektorům 1 letecké společnosti 2 letecké společnosti a budoucí přidělení 3 Travel & Enterinment Cards ( American Express, Diners Club ) 4 bankovnictví a finanční odvětví (VISA) 5 bankovnictví a finanční odvětví (MasterCard) 6 obchod a bankovnictví (Maestero, Discover Card aj.) 7 petrochemie 8 telekomunikace a budoucí přidělení 9 vyhrazeno pro přidělení národními normalizačními orgány Za číslicí 9 musí vždy následovat třímístný kód ISO příslušného státu (např. Česká republika = 203). Za číslem odvětví následuje identifikace vydavatele karty, přidělovaná orgány ISO. Zbývajících 8 až 13 míst je určeno pro identifikaci konkrétního klienta.“18
3.7. Název vydavatelské kartové asociace Logo karetní asociace je umístěno v pravé části platební karty a je spojeno s ochranným hologramem, pokud není karta elektronická. Bankovní asociace MasterCard a VISA, které ovládají 70% trhu s platebními kartami, vydávají interní přepisy stanovující umístění loga a ochranných prvků.
3.8. Platnost platební karty (Valid Data Line) Uvádí se v ní období platnosti karty (většinou ve formátu MM/YY, např. 05/03 platí do 31.5.2003, moţný je i přesný zápis 31.05.2003), a to buď v podobě uvádějící začátek i konec platnosti, nebo jen konec platnosti. Navíc je v této oblasti uváděno u karet MasterCard 18
http://www.finance.idnes.cz/
41
čtyřmístné identifikační číslo banky (ICA). Počet znaků je max 19 a na konec platnosti platební karty většinou upozorní bankomat, e-mail, nebo výpis z účtu.
3.9. Jméno majitele Jméno drţitele je vyznačeno vţdy latinskou abecedou. V případě, ţe je karta vydána k firemnímu účtu, je někdy uvedeno jméno firmy, maximálně 27 znaků. V České republice není vyţadována diakritika, jméno smí obsahovat i titul drţitele karty (Dr, Mrs...)
3.10. Podpisový proužek „Podpisový proužek slouží pro podpis držitele. Proti zneužití je chráněn mikrotiskem. Na podpisovém proužku je zpětně lomeným písmem zapsáno číslo karty nebo alespoň jeho část.“19 Podpisový vzor se skládá z křestního jména a příjmení, u některých společností je vyţadováno pouze příjmení. Pouhý podpis stvrzenky na terminále místo kódu PIN je výjimkou, většinou je vyţadován PIN kód. Podpisový prouţek se nachází na zadní straně karty pod magnetickým prouţkem.
19
schlossberger.sweb.cz/.../08+09 Platebni karty.pdf
42
4. Zneužívání platebních karet Platební karty jsou bezesporu bezpečnější neţ hotové peníze, jejich pouţívání ovšem není bez rizika. Ani nákladný technologický vývoj ochranných prvků nedokáţe eliminovat zneuţívání či padělání platebních karet. „Podle SBK i v České republice mírně přibylo podvodů s platebními kartami. Banky loni zaznamenaly 85 případů takzvaného skimmingu (vysvětlím níže) přímo na bankomatu, o rok dříve jich přitom bylo 70. Zhruba deset případů v letních měsících byl takzvaný cash trapping (zadržení hotovosti při výdeji z bankomatu pomocí přidané lišty). Loni se objevovaly také úniky dat mimo Českou republiku.“20 Přibliţme si nejčastější podvody s platebními kartami i s vědomím, ţe pachatelé trestné činnosti bývají vţdy o krok napřed.
4.1. Zneužití cizí osobou Zneuţití osobou cizí tvoří největší ztráty vydavatelům karet. Jedná se většinou o zcizení, nebo zneuţití ztracených platebních karet.
4.2. Padělky karet V minulosti velmi oblíbený druh trestné činnosti, zejména organizovaných skupin, omezily nové ochranné prvky: hologram, speciální podpisový prouţek a zejména EMV čip – padělat tento ochranný prvek je příliš nákladné.
4.3. Zneužití nedoručené karty V rozvinutých zemích jsou platební karty zasílány bankami většinou poštou a i kdyţ je PIN kód zasílán odděleně, dochází ke zneuţití odcizených karet. Většinou se jedná o karty embosované, u kterých není při pouţití imprinteru vyţadován PIN kód.
20
Zdroj:sbk
43
4.4. Zneužití osobou blízkou Značné procento podvodů spáchají blízcí příbuzní, přátelé, známí, děti atd. Mají většinou snazší přístup k citlivým údajům a zneuţití platební karty na internetu je pak poměrně jednoduché.
4.5. Zneužití na internetu Při placení kartou na internetu je zákazník nucen sdělit číslo karty a další citlivé údaje, které jsou ukládány do databáze obchodníka. Ta můţe být cílem útoku podvodníka. Tento široký pojem často znamená obavy ze zneuţití karty při placení na internetu. Problém spočívá hlavně v riziku přístupu narušitele do databáze obchodníka, který má evidenci karet svých zákazníků. V České republice je toto riziko prakticky vyloučeno vzhledem k provozování internetových plateb pomocí 3D Security. „Velká část platebních bran dnes používá bezpečnostní systém 3D-secure, který zajišťuje bezpečnost tím, že údaje o své kartě nakupující neposkytuje obchodníkovi, ale přímo bance. Přenos informací o kartě probíhá pomocí HTTPS protokolu, který údaje klienta zakóduje tak, že si nikdo kromě banky údaje nemůže přečíst. Zákazník mající kartu vydanou pod systémem 3D-secure navíc může rozšířit proces autentizace při placení o další údaje, které zná pouze on a nikdo jiný jeho kartou nezaplatí, i kdyby si zkopíroval obvyklé údaje kreditní karty (číslo, datum expirace, kontrolní číslo). Zákazník platící tímto typem karty, je poté vždy vyzván k zadání dodatečných údajů, které si nastavil. Teprve po zadání odpovídajících údajů je transakce provedena.“21
4.6. Podvod při výběru z bankomatu Trik zvaný Libanonská smyčka zabrání bankomatu vydat kartu a podvodník nabídne svou pomoc, ovšem potřebuje znát PIN. Po neúspěšné „pomoci“ klient odchází a podvodník kartu po vyjmutí z bankomatu pouţije k výběru hotovosti. Další trik umoţní za pomoci skryté kamery zjistit PIN a je kombinován s Libanonskou smyčkou. Obrana spočívá ve skrytém zadávání PIN. Nepříliš častý způsob jak získat PIN spočívá v přelepení klávesnice senzorovou folií, která odečte PIN a karta je získána krádeţí nebo přepadením. 21
http://www.shopcentrik.cz/slovnik/3d-secure.aspx
44
4.7. Phishing Tento podvod je zaloţen na zasílání falešných E-mailů, do kterých klienti vyplní citlivé údaje. Riziko představují např. platební portály, které bývají propojeny s platební kartou. Obrana spočívá ve znalosti zásad při placení na internetu, do mailu se takové údaje zásadně nevypisují.
4.8. Přepadení Způsobů přepadení existuje mnoho, obrana je velmi sloţitá.
4.9. Zneužití obchodníkem Obchodník zneuţije informace o platbě a odčerpá z účtu prostředky. Nezaměňovat s neúmyslně duplicitně strţenou částkou.
4.10. Platby na dálku Jedná se o zaplacení zboţí či sluţby z vaší ztracené karty, v zahraničí je to velmi oblíbený druh podvodu.
4.11. Omyl klienta „Část „podvodů“ je vyšetřena a prokázána jako omyl klienta, přehlédnutí, zapomnětlivost atd.“22 Po výčtu nejrůznějších triků a podvodů týkajících se platebních karet, uvedu základní zásady chování jednak pro drţitele karet, ale i pro obchodníky, které riziko alespoň sniţují.
22
http://www.mesec.cz/clanky/rizika-platebnich-karet
45
DESATERO PRO DRŽITELE PLATEBNÍCH KARET Ztráta nebo krádeţ platební karty je velmi nepříjemná záleţitost. Kartu lze však také zneuţít, aniţ byste o ni fyzicky přišli. Jak se nejlépe chránit proti jejímu zneuţití? Stačí dodrţovat základní bezpečnostní pravidla. KARTA JE VÍC NEŢ HOTOVOST K platební kartě se chovejte stejně jako k penězům. Buďte na ni opatrní a noste ji odděleně od dokladů. Platební kartu podepište ihned při převzetí do podpisového prouţku. Po skončení platnosti se řiďte pokyny své banky. Neodevzdanou neplatnou kartu znehodnoťte JAKO OKO V HLAVĚ Stále si kartu hlídejte a při provádění transakcí ji nespouštějte z očí. Platební kartu nikomu nepůjčujte ani nedávejte do zástavy. Pravidelně kontrolujte, ţe stále víte, kde kartu máte, i kdyţ ji nepouţíváte kaţdý den. PIN JE KLÍČ K VAŠEMU ÚČTU PIN uchovejte v naprosté tajnosti. PIN si nikam nezaznamenávejte! Za ţádných okolností jej nesdělujte jiné osobě, bance ani policii či jiným orgánům. DŮVĚRYHODNOST Platební kartu pouţívejte pouze na důvěryhodných obchodních místech (včetně internetových) a důvěryhodných zařízeních. Nemáte-li k obchodníkovi důvěru, pouţijte k platbě raději hotovost. ZADÁVÁNÍ PIN kódu PIN kód zadávejte vţdy diskrétně. Dbejte na to, aby ho nemohl nikdo odpozorovat. Při zadávání PIN kódu u bankomatu nebo terminálu zakryjte klávesnici tělem a volnou rukou i shora a zabraňte jeho podezření nebo snímání kamerou. PLATBA KARTOU Po skončení transakce zkontrolujte, zda vám byla vrácena skutečně vaše platební karta. Uschovejte si potvrzení o kartové transakci. Obchodník je oprávněn ověřit si vaši totoţnost, proto s ním spolupracujte. 46
POZOR NA DOKUMENTY Zbavujte se opatrně všech dokumentů, které obsahují celé číslo vaší karty. Před vyhozením je roztrhejte nebo rozdrťte. NEODKLÁDEJTE KONTROLU Pečlivě kontrolujte výpisy kartových transakcí z banky nebo kartové společnosti vůči prodejním a výplatním dokladům. Pokud zjistíte neobvyklou transakci, kontaktujte ihned vydavatele karty. INFORMUJTE SE Některé vydavatelské banky poskytují k platebním kartám další doplňkové sluţby a produkty slouţící ke zvýšení bezpečnosti nebo zmírnění následků případného zneuţití karty.
DOPORUČENÍ PRO OBCHODNÍKA Při bezhotovostních platbách prostřednictvím kartových transakcí se mohou vyskytnout problémy. Proto vám doporučujeme dodrţování několika základních pravidel, která by měla přispět ke zvýšení ochrany vaší obchodní společnosti před kartovými podvody. KONTROLUJTE BEZPEČNOSTNÍ PRVKY Kromě platnosti karty, existují další bezpečnostní prvky popsané v pravidlech akceptace od kaţdé kartové asociace. POROVNEJTE PODPISY Nikdy nevynechávejte kontrolu podpisu drţitele karty a kontrolujte, zda se shodují podpisy na prodejním dokladu a na platební kartě. KONTROLUJTE TOTOŢNOST V případě, ţe máte podezření, ţe se nejedná o právoplatného drţitele karty, můţete zákazníka poţádat o průkaz totoţnosti k ověření shody s údaji uvedenými na platební kartě. HLASTE PODEZŘELÉ CHOVÁNÍ 47
Setkáte-li se s podezřelým chováním zákazníka, řiďte se postupy své obchodní společnosti. ZBOŢÍ AŢ NA ZÁVĚR Zboţí vydejte zákazníkovi aţ po dokončení platby.
SPOLUPRACUJTE Seznamte všechny své zaměstnance oprávněné přijímat úhrady platební kartou s pravidly akceptace karet a ve spolupráci s bankou pro ně zajistěte školení na akceptaci platebních karet. Sníţíte tak riziko, ţe se vaše společnost stane obětí kartového podvodu.
48
5. Budoucnost platebních karet Bezhotovostní platba má před sebou jistě skvělou budoucnost, ale jsou platební karty budoucností peněz? Nenahradí mobilní telefon dnes tak populární plastové karty? S dalším technologickým vývojem se skutečně můţe stát, ţe platební karty budou nahrazeny mobilními platbami. Zatím je ovšem tento způsob bezhotovostní transakce stále ve fázi vývoje a je poznamenán roztříštěností různých systémů. Kupodivu v odvětví mobilních plateb neudává tempo vyspělý svět, ale Afrika a Latinská Amerika. Příčinou je rostoucí potřeba převodu peněz na dálku v kombinaci s nedostatečnou bankovní infrastrukturou v těchto zemích. Většina odborníků se shodne na tom, ţe mobilním platbám patří budoucnost, ale které konkrétní technologie „zvítězí“ je zatím nejisté. „Mezitím pokračuje vývoj platebních karet především v oblasti bezkontaktních plateb. Ty jsou zatím primárně určeny pro hrazení menších částek, proto se prosazují spíše na úkor hotových peněz, než klasických karet. Např. v USA představují nákupy do 25 dolarů 75% a do 10 dolarů 45% všech transakcí. Dá se očekávat, že se vzrůstající bezpečností těchto systémů, poroste i limit na bezkontaktní kartě. Zatím dominují systémy payWave (VISA) a payPass (MasterCard) a právě technologie PayPass přinesla tato čísla – „36% nárůst používání (vztaženo na jeden účet), 45% nárůst celkového počtu transakcí na jeden účet, 230% nárůst používání u obchodníků schopných přijímat karty PayPass, 270% nárůst počtu transakcí u obchodníků schopných přijímat PayPass. Pro klienty jsou výhody rovněž zřejmé rychlost bezkontaktní platby vynikne jak ve srovnání se zdlouhavou platbou u obchodníků s "kontaktními kartami", tak i ve srovnání s hotovostní platbou“.23 Jak bylo řečeno výše, nedá se vyloučit, ţe při dalším vývoji a zlevňování technologií vymizí i samotné platební karty, klient bude u platebního terminálu spolehlivě identifikován například podle hlasu, otisku prstu, či oční sítnice nebo hlasu a nic uţ mu nebude bránit kontrolovat svůj účet.
23
http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10053430-46449170-900000_d-svet-platebnich-karet-se-meni-pred-ocima
49
5.1. Novinky v platebních kartách v roce 2011 „Hlavním tahounem novinek je platební karta s vyšší bezpečností. Jde o kartu s displejem, která je buď embosovaná (pak ji chybí klávesnice), nebo je elektronická (pak na ní může být i klávesnice). Varianta bez klávesnice po stisknutí tlačítka ihned vygeneruje jednorázový autentizační kód. Ten může sloužit pro přístup do internetového bankovnictví, nebo jako potvrzení platby kartou přes internet nebo obecně bez její přítomnosti (MO/TO). Tento prvek zabezpečení má i nevýhodu: když kartu ztratíte, pachatel má stejné možnosti jako vy. Jednoduše vygeneruje kód a platí. Podobně při nálezu karty ihned ví, jaké bance patří a může se pokusit přihlásit do internetového bankovnictví (pokud je tak karta nastavená). Na druhé straně při podpoře bank a zpracovatelů karetních transakcí u takovéto karty nehrozí její zneužití na dálku nebo na internetu. Kdo ji nemá fyzicky v ruce, nezaplatí s ní. Teoreticky. Karta s klávesnicí je na tom o hodně lépe, nejprve musíte na klávesnici zadat PIN, teprve poté se vám vygeneruje autentizační kód. Klávesnice umožňuje zjistit i zůstatek na kartě, resp. na účtu, který je ke kartě vedený. Ten se aktualizuje na čipu při každém použití karty v terminálu nebo bankomatu a prostřednictvím displeje (a po zadání PIN) jej lze v offline režimu zobrazit. Obr. č. 6 - Karta s klávesnicí
Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/novinky-v-platebnich-kartach-v-roce-2011/ Karetní společnost MasterCard pro rok 2011 klade důraz na bezkontaktní placení a bezpečnost pro používání karty. Na jejich stánku byly vidět patery hodinky s bezkontaktním čipem.
50
Společnost Visa již v roce 2009 prezentovala novinku v podobě dvou karet v jedné. Na jednom plastu jsou čísla dvou karet. Na přední straně je embosováno číslo debetní karty, na druhé straně je pouze napsáno číslo kreditní karty. Při každém použití čipu jde platba z účtu kreditní karty, při použití magnetického proužku a při výběrech hotovosti se transakce spáruje s účtem ke kartě debetní. Pokud platební terminál podporuje platbu takovouto kartou, umožní vám volbu, z jakého účtu se má transakce odečíst: zda z účtu kreditní karty nebo debetní karty.“24
5.2. Co by reálně mohlo nastat v roce 2011 na českém karetním trhu První bezkontaktní karty a obchodníci s akceptací těchto karet Nové a bezpečnější virtuální karty pro placení na internetu Předplacené a dárkové karty Rozšiřování obchodní sítě o mobilní jednotky s mobilními terminály Zjištění zůstatku na účtu u karet Maestro a MasterCard přes bankomat (karty Visa to jiţ podporují) Moţnost změny PIN karet u dalších bank, které to ještě nezavedly
5.3. Čeho se pravděpodobně nedočkáme Podpora 3D Secure ze strany vydavatelů karet (z pozice acquiringu to jiţ funguje) Expresní vydávání karet na vybraných pobočkách Platební karty s klávesnicí a displejem Bezkontaktní placení mobilním telefonem Autentizace do internetového bankovnictví pomocí platební karty(s výjimkou LBBW Bank, která to umoţňuje) Společná platební karta banky a významného dopravce (typu Oystercard z Velké Británie)1 Co si o budoucnosti platebních karet myslí „číslo jedna“ v ČR tohoto odvětví Pavel Juřík? „Dovede si představit svět, kde čipové platební karta nebo její miniatura nahradí více karet a osobních dokladů součastně? Karta, která umožní přístup k bankovnímu účtu, nahradí 24
http://www.mesec.cz/clanky/novinky-v-platebnich-kartach-v-roce-2011/
51
jízdenky v městské dopravě, zajistí zaplacení daní a poplatků na úřadech a bude fungovat jako vstupní karta do univerzitní knihovny? A co více, kartu ani nevyndáte z peněženky nebo kapsy, jen projdete kolem snímače. To vše není utopie, technicky je to možné již dnes.“25
25
http://www.mesec.cz/clanky/novinky-v-platebnich-kartach-v-roce-2011/
52
6. Vyhodnocení dotazníku V této kapitole vyhodnotím dotazník mapující způsob pouţívání platebních karet ve svém okolí a na sociálních sítích v České Republice. Zpracováno bylo 88 dotazníků ze 100. Z odpovědí respondentů vyplývají tři znepokojující závěry. Pouze 9% respondentů vlastní kreditní kartu, coţ vypovídá o nepříliš efektivním placení zboţí a sluţeb v ČR. S tím souvisí také zjištění fakt, ţe 90% respondentů pouţívá kartu pouze k výběru hotovosti. Znepokojující je rovněţ zjištěný fakt, ţe celých 36% respondentů „spíše není“ informováno o všech doplňkových sluţbách nabízených ke kartě. 54% respondentů pouţívajících platební kartu v zahraničí se mi zdá také málo. Naopak jako pozitivní shledávám, ţe 81% respondentů „nosí PIN pouze v hlavě“, a 90% je spokojeno s designem své platební karty.
53
Závěr Platební karty jsou jako téma bakalářské práce velice atraktivní, toto zadání jsem si vybrala zcela záměrně, protoţe i pro mne bylo fascinující ponořit se do tohoto „karetního“ světa a bezpochyby se studiem podkladů pro svou práci, cítím obohacena. Hlavní cíl však spočíval ve snaze přiblíţit toto téma veřejnosti. Tématem bakalářské práce byla charakterizace platebních karet, zejména z hlediska druhů a ochranných prvků a jejich uţití v praxi. Jejím cílem bylo seznámit veřejnost s historií, současností a dělením platebních karet, zároveň jsem se zabývala problematikou bezpečnosti jejich pouţívání. Jak jsem zmínila v úvodu a jak částečně naznačuje i můj průzkum, v pouţívání platebních karet mají Češi stále co dohánět. Pro nemalou část veřejnosti je stále problém i tak základní věc, jako je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou, o znalosti zásad bezpečného pouţívání platebních karet na internetu, či v bankomatech ani nemluvě. Nárůst objemu bezhotovostních transakcí platebními kartami z poslední doby bohuţel automaticky neznamená zvýšení informovanosti klientů, na čemţ mají svůj podíl i banky, které ve snaze získat nové zákazníky, některé důleţité informace ve svých reklamních kampaních nezmiňují. Proto si myslím, ţe osvěta v tomto směru má stále svůj smysl a součástí této osvěty by měla být i má práce. V páté kapitole jsem zmínila nejistou budoucnost platebních karet vzhledem k prudkému rozvoji technologií. To je jistě pravda, ovšem trend prosazování bezhotovostní platby na úkor hotovosti, je podle mého názoru nezadrţitelný z jednoduchého důvodu – bezhotovostní platba šetří peníze i čas. Podklady pro svou práci jsem čerpala z webových stránek, zejména bank a finančních institucí, a především z knih uznávaného experta v tomto oboru Pavla Juříka – Svět platebních karet a Platební karty, velká encyklopedie. Na závěr si dovolím citovat vizi tohoto renomovaného autora: „Dovedete si představit svět, kde čipová platební karta nebo její miniatura nahradí více karet a osobních dokladů současně? Karta, které umožní přístup k bankovnímu účtu, nahradí jízdenky v městské dopravě, zajistí zaplacení daní a poplatků na úřadě a bude fungovat jako vstupní karta do univerzitní knihovny? A co více, kartu ani
54
nevyndáte z peněženky nebo kapsy, jen projdete kolem snímače. To vše není utopie, technicky je to možné již dnes.“26
26
JUŘÍK, P. : Velká encyklopedie platebních karet – 1870-2006, první vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 296 s. ISBN 80-247-1381-0
55
Seznam použité literatury JUŘÍK, P. : Velká encyklopedie platebních karet – 1870-2006, první vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 296 s. ISBN 80-247-1381-0
JUŘÍK, P.: Svět platebních karet a identifikačních karet, první vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2002 ISBN 80-7169-759-1 Internetové zdroje: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23]
http://kreditkartenvergleich.kreditvergleich1a.de/kreditkarten-geschichte.htm http://www.bankovnipoplatky.com/kam-kracis-platebni-karto-bankovnictvi-8593.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Kreditn%C3%AD_karta http://www.kb.cz/ http://viktorhorak.blog.idnes.cz/c/132241/Podstata-penez-6-Budoucnost-penez.html http://www.lupa.cz/clanky/mobilni-platby-po-desetileti-marnych-nadeji/ http://www.mesec.cz/clanky/charge-karta-pujcka-bez-uroku/ http://finexpert.e15.cz/tema-predplacene-platebni-karty http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=390 http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2009.pdf http://education.cardhub.com/statistics/market-share-by-credit-card-network/ http://finance.idnes.cz/ http://www.rb.cz/osobni-finance/bezne-ucty/debetni-karty/prehled-debetnichkaret/visa-gold-a-mastercard-gold/ http://finweb.ihned.cz/c1-49724160-banky-vytahly-dalsi-zbran-brzy-pujde-platit-takenaramkem-nebo-hodinkami http://www.dinersclub.com/ http://amexnews.cz/aktuality-zajimavosti/historie-a-tradice-znacky-american-express/ http://inventors.about.com/od/cstartinventions/a/credit_cards.htm http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/platebni-karty/druhy-karet-zuctovani/ http://www.ebanka.cz/ http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/chytra-karta-cs/slovnik-kartoveterminologie-d00013989 http://www.shopcentrik.cz/slovnik/3d-secure.aspx http://www.zivnabanka.cz/ http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/viceokartach/typy_karet_pouzita_technolo gie.html
56
Seznam obrázků Obr. č. 1 - Hlava centuriona a „barva peněz“, asi nejslavnější podoba platební karty. .......................12 Obr. č. 2 - Špičkový design karty pro nejváženější klientelu ..................................................................28 Obr. č. 3 - Rozdíl mezi elektronickou a embosovanou kartou. ...............................................................35 Obr. č. 4 - Popis ochranných prvků kreditní karty .................................................................................37 Obr. č. 5 - EMV čip ...............................................................................................................................39 Obr. č. 6 - Karta s klávesnicí .................................................................................................................50
Seznam grafů Graf č. 1 - Výskyt platebních karet v amerických rodinách ..................................................................15 Graf č. 2 - Růst spotřebitelského úvěru v USA ......................................................................................16 Graf č. 3 - Vydané karty podle značek v ČR .........................................................................................19 Graf č. 4 - Růst počtu bankomatů v ČR 1989 – 2010 ............................................................................21 Graf č. 5 - Počet vydaných karet v milionech ks v USA 2000 - 2010 ...................................................25 Graf č. 6 - Procentuální podíl typů karet v ČR v roce 2010 .................................................................32
Seznam příloh Příloha č. 1 - Základní srovnání vybraných debetních karet ČR – 2011 Příloha č. 2 - Základní srovnání vybraných kreditních karet v České republice v roce 2011 Příloha č. 3 - Dotazník
57
Příloha č. 1 Základní srovnání vybraných debetních karet ČR – 2011
Typ karty
KB
ČS
ČSOB
Fio
Visa Electron
Visa Electron
Visa Electron
Visa Elestron
Poplatky Poplatek za vydání karty
0,00 Kč
0,00 Kč
0,00 Kč
0,00 Kč
Poplatek za znovuvydání karty - po blokaci
0,00 Kč
Poplatky
250,00 Kč
250,00 Kč
Vedení karty - ročně
200,00 Kč
200,00 Kč
240,00 Kč
240,00 Kč
Limity transakcí Limit platby
10 000,00 Kč
30 000,00 Kč
15 000,00 Kč
15 000,00 Kč
Limit - platby individuální
ano
ano
ano
Ano
Limit - hotovost
10 000,00 Kč
15 000,00 Kč
15 000,00 Kč
15 000,00 Kč
Limit - hotovost individuální
ano
ano
ano
Ano
Zabezpečení karty Platby na internetu, platby MO/TO
ano
ano
ano
ano
Online změna tarifů
ne
ano
ano
Ne
Změna PIN
ne
ano
ano
Ne
Lze zakázat platby bez přítomnosti karty?
ne
ano
ne
Ne
Pojištění Cestovní pojištění v ceně karty
ne
ne
ne
Ne
Pojištění zneužití v ceně karty
ne
ne
ne
Ne
5
3
Ostatní
Platnost karty - v letech
3
3
Standardně zahrnuta do ČSOB Osobního konta Plus.
Příloha č. 2 Základní srovnání vybraných kreditních karet v České republice v roce 2011
Vydání Bezúročné Banka
Karta
Poplatek za
Slevy u
výběr hotovosti
obchodníků
ANO
Zboţí a sluţby 23,99% / hotovost 29,99% / program splátek 9,9-21,9%
3,5 %, min. 89 Kč
nejsou
ANO
Bezhot. Platby 19,08% / výběry hotovosti 23,88% / sluţba
ATM ČS - 6 Kč,/ jiný ATM - 45 Kč
Zpoplatněny
ANO
Úvěrový limit 19,20% / REPO ČNB + 7 % p.a.
ATM ČSOB 6 Kč + 1,5% / jiný 30 Kč + 1,5% / přepáţka 150,- Kč
nejsou
ATM GE 19 Kč / jiný ATM 89 Kč / přepáţka 100 Kč
nejsou
ATM KB 1%, min 30 Kč / jiný ATM 1%, min 50 Kč / přepáţka 1%, min 100 Kč /
nejsou
Vedení období
Úročené období (% p.a.)
(měsíčně)
Citibank
Citi kreditní karta Classic
Zdarma / zdarma
Česká spořitelna
Chytrá karta České spořitelny
199Kč / 19 – 89 Kč
ČSOB
ČSOB kreditní karta**
Zdarma / zdarma
GE Money Bank
Komerční banka
MoneyCard Gratis
Zdarma / zdarma
Kreditní karta Visa Electron
Zdarma / 30 Kč
ANO
ANO
26,68% p.a. z čerpaných peněţních prostředků
21,90%
Příloha č. 3/1
Dotazník Jakého jste pohlaví? : a) Ţena b) Muţ Jaký je Váš věk? : a) Do 30 let b) 30-50 let c) Nad 50 let Vlastníte platební kartu? : a) Ano b) Ne Jaký typ platební karty vlastníte? : c) Debetní d) Kreditní e) Jiná Jakým způsobem kartu nejčastěji využíváte?
a) výběr hotovosti b) platba v kamenných obchodech c) úhrada zboţí a sluţeb na internetu Jste informováni o všech doplňkových službách nabízených ke kartě?
a) b) c) d)
ano spíše ano spíše ne ne
Jakou formu platby používáte na internetu?
a) b) c) d)
platební karta elektronická peněţenka (PayPal, atd.) bankovní převod ţádnou
Volíte si kartu podle banky (KB, ČS, ČSOB, …) nebo podle kartové asociace (VISA, MasterCard, …)
a) banka b) kartová asociace c) jiné hledisko Používáte v zahraniční platební kartu?
Příloha č. 3/2
a) ano b) ne Používáte pouze bankomat „vlastní“ banky?
a) ano b) občas c) pouţívám bankomat bez ohledu na příslušnost k bance Chystáte se změnit banku na základě nespokojenosti se službami spojenými s platební kartou?
a) ano b) ne Nosíte PIN pouze „v hlavě“?
a) ano b) ne Jste spokojeny s designem vaší platební karty?
a) ano b) ne
