Platební karty. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví. Bakalářská práce. Markéta Korfová

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví

Platební karty Bakalářská práce

Autor:

Markéta Korfová Bankovní management, Bankovní manažer

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Vanda Hadrabová

Duben, 2011

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Teplicích dne 10. března 2011

Markéta Korfová

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala Ing. Vandě Hadrabové za pomoc, vedení, cenné rady a připomínky, které napomohly ke zpracování této bakalářské práce. Rovněž bych chtěla poděkovat Evě Šourkové za textovou korekturu práce.

Anotace Cílem bakalářské práce je představit možnosti využití různých druhů platebních karet a jejich budoucnost. Teoretická část je věnována historii a druhům platebních karet. Praktická část je zaměřena zejména na porovnání platebních karet šesti nejznámějších bank v České republice. Předmětem porovnání jsou především poplatky, dále pak srovnání v oblasti pojištění, zabezpečení platební karty, dostupnosti bankomatů jednotlivých bank a v neposlední řadě i porovnání v nabídkách doplňkových služeb. Poslední kapitola odhaluje důvody nízkého využití nástrojů bezhotovostního platebního styku a názory na jejich možný budoucí vývoj jak z hlediska vzhledu, tak z hlediska použití.

Annotation The aim of this bachelor thesis is to introduce the possibility of using different types of payment cards and their future. The theoretical part is devoted to the history and types of credit cards. The practical part focuses on a comparison of six best-known credit card banks in the Czech Republic. The object of comparison are mainly fees, then the comparison in the field of insurance, security cards, access to ATMs of banks and, last but not least, the comparison offers additional services. The last chapter reveals the reasons for the low use of cashless payment instruments and their views on possible future developments both visually and in terms of use.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1

Historie platebních karet ............................................................................................ 8 1.1

Historický vývoj platebních karet........................................................................ 10

1.1.1

Diners Club.................................................................................................. 12

1.1.2

American Express........................................................................................ 14

1.1.3

JCB .............................................................................................................. 15

1.2

Vývoj platebních karet v ČR a používané systémy............................................. 15

1.3

MasterCard .......................................................................................................... 17

1.4

VISA.................................................................................................................... 18

1.4.1 2

Druhy platebních karet............................................................................................. 21 2.1

Podle způsobu zúčtování ..................................................................................... 21

2.1.1

Debetní karta................................................................................................ 21

2.1.2

Kreditní (úvěrová) karta .............................................................................. 22

2.1.3

Charge karta................................................................................................. 22

2.2

Podle způsobu provedení..................................................................................... 23

2.2.1

Elektronická karta........................................................................................ 23

2.2.2

Embosovaná karta........................................................................................ 24

2.3

3

Srovnání bankovních a nebankovních společností...................................... 19

Podle záznamu dat ............................................................................................... 24

2.3.1

Karta s magnetickým záznamem................................................................. 24

2.3.2

Karta s laserovým záznamem ...................................................................... 26

2.3.3

Čipová karta................................................................................................. 26

Porovnání bank v České republice .......................................................................... 29 3.1

Poplatky............................................................................................................... 32

3.1.1

Vydání platební karty .................................................................................. 32

3.1.2

Výběr hotovosti na přepážce ....................................................................... 33

3.1.3

Platba kartou v rámci obchodních sítí ......................................................... 34

3.1.4

Výběr hotovosti z bankomatu...................................................................... 35

3.1.5

Výběr hotovosti z bankomatu jiné banky .................................................... 35

3.1.6

Výběr hotovosti v zahraničí......................................................................... 35

3.2

Zabezpečení platební karty.................................................................................. 37

3.3

Pojištění ............................................................................................................... 38

5

4

3.4

Bankomaty........................................................................................................... 39

3.5

Ostatní bankovní služby ...................................................................................... 41

Omezující faktory pro rozšíření platebních karet.................................................. 43 4.1

Důvody nízkého stupně využívání platebních karet............................................ 43

4.1.1

Neochota populace sbírat nové informace................................................... 44

4.1.2

Konzervativní přístup seniorů k moderním technologiím........................... 44

4.2

Vliv sousedních států........................................................................................... 45

4.3

Změna fyzických vlastností platební karty.......................................................... 46

4.4

Čínské platební karty na českém trhu.................................................................. 47

4.5

Budoucnost platebních karet ............................................................................... 47

Závěr.................................................................................................................................... 51 Seznam použité literatury .................................................................................................... 52 Seznam obrázků................................................................................................................... 58 Seznam tabulek.................................................................................................................... 58 Seznam grafů ....................................................................................................................... 58 Seznam příloh ...................................................................................................................... 58

6

Úvod V dnešní moderní uspěchané době se bezhotovostní platební styk stal neodmyslitelnou součástí života každého z nás. Platební kartu lze definovat jako nástroj přímého bankovnictví, kterou je možné využívat jednak k výběrům hotovosti, jednak k zaplacení zboží, služeb, a to nejen v síti hypermarketů, ale i na čerpacích stanicích, v restauracích, v kulturních domech a podobně. V posledních letech došlo k dynamickému rozvoji držitelů těchto platebních instrumentů a rovněž i k výraznému rozšíření míst, která je akceptují. S užíváním platební karty je beze sporu spojeno i jisté riziko, které je však oproti disponování s hotovostí minimální. Všichni majitelé platební karty dnes mohou využít značné výhody vyplývající ze široké nabídky doplňkových služeb, mezi něž patří například cestovní a úrazové pojištění. Cílem této bakalářské práce je zjistit možnosti využití různých druhů platebních karet a jejich budoucnost. Nejvýznamnějším zdrojem pro její sepsání byla kniha Pavla Juříka Platební karty: 1870 – 2006: velká encyklopedie. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je věnována historii platebních karet, seznámení s největšími bankovními a nebankovními asociacemi a stručnému popisu vývoje platebního instrumentu v České republice. Nevyhýbá se ani rozboru nejzákladnějších druhů nástroje bezhotovostního platebního styku a obsahuje dva názorné obrázky. Praktická část se zabývá analýzou šesti vybraných bank v České republice a zaměřuje se zejména na výši poplatků jak za výběr hotovosti z bankomatu banky, u které má klient otevřený účet, tak z bankomatu cizí banky a za výběr hotovosti v zahraničí. Závěr bakalářské práce představuje problematiku nižšího stupně využívání platebních karet a nastiňuje možnosti budoucího vzhledu i nové možné technologie karty.

7

1

Historie platebních karet Platební karta je nástrojem bezhotovostního platebního styku, jenž je využíván až

87 % české populace. Zhruba desetina populace aktivně používá dvě a více karet. Jedná se o plastovou kartu, která slouží k výběru hotovosti z bankomatu či placení v hotelích, restauracích, nákupních centrech, k platbě pohonných hmot apod. Takovou kartu je možné používat jak na území České republiky, tak v zahraničí. „Platební karta musí obsahovat: •

označení vydavatele platební karty

•

jméno držitele platební karty, popřípadě identifikaci držitele (rodné číslo, podpis)

•

číslo platební karty

•

platnost platební karty

•

záznam dat (magnetický proužek, mikročip, optický nebo jiný speciální záznam).“1

Při výběru hotovosti se doporučuje klientům výběr z bankomatu „jeho banky“, tj. banky, která mu platební kartu vydala (klient se tak vyhne placení vyšších poplatků za výběr. Více v kapitole 3.1.3. Výběr hotovosti z bankomatu). Platební karty jsou vydávány především bankami jako doplňující produkt účtu, ale i úvěrovými společnostmi, a to zejména fyzickým a právnickým osobám. V případě výběru hotovosti vyšší částky než je schopen konečný zůstatek na účtu pokrýt, je banka oprávněna vyžadovat vrácení platební karty. Stejně tak je tomu i v případě nedodržení podmínek klientem či při pochybnosti banky o důvěře klienta. Karta je zabezpečena čtyřmístným identifikačním číslem, tzv. PIN (Personal Identification Number), který klient obdrží při vydání karty. Tento PIN kód slouží k ochraně karty před zneužíváním neoprávněnou osobou. Po klientovi je vyžadován při výběru hotovosti z bankomatu nebo při placení v obchodních domech apod., v některých případech společně s podpisem (záleží na zabezpečení karty). „Rozměry a fyzikální vlastnosti identifikačních karet stanoví mezinárodní norma ISO 3554 na 85,6 x 54,0 x 0,76 mm. Karta je vyrobena z třívrstvého PVC, který musí být: •

schopen elasticky vyrovnat deformace vzniklé při běžném používání

•

netoxický

•

odolný vůči chemickým vlivům při běžném používání

1

SEKERA, Bohuslav. Banky a bankovní produkty. Praha: Nakladatelství Profess Consulting, 1997. cit. 165 s.

8

•

strukturálně spolehlivý a použitelný při teplotách prostředí od -35 do +50 stupňů Celsia a při relativní vlhkosti vzduchu 5 – 95 % při 25 stupních Celsia

•

odolný proti rozmačkání a zkroucení prolisovaných částí (reliéfní písmo)“2

Stejně jako jiné produkty, i platební karta skýtá řadu výhod a nevýhod. Touto problematikou se zabývá řada autorů. První výčet výhod pochází z knihy Bankovnictví z roku 2004. Autor se zabývá zejména výhodami pro klienta. „Výhody platebních karet: •

přístup k finančním prostředkům

•

bezpečnost a úspora času

•

výhodnější směnný kurz

•

přehled výdajů – doplňkové služby

•

snížení hotovostního obratu

•

segmentace klientů“3

Další příklady výhod pocházejí z knihy Platební styk klasický a elektronický, jež vyšla v roce 2006.

„Výhody platebních karet: a) pro klienty •

jednoduchý přístup k potřebným finančním prostředkům. Držitel karty čerpá prostředky ze svého účtu až v době provedení platby (resp. později v závislosti na druhu karty)

•

vyšší bezpečnost oproti hotovosti

•

úspora času a poplatků spojených se směnou hotovostí

•

výhodnější kurz pro zúčtování plateb (je prováděno kurzem deviza prodej)

•

doplňkové služby pro držitele spojené s kartou

b) pro obchodníky •

vyšší bezpečnost v důsledku přijímaní menší hotovosti

•

větší obrat

2

JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, 1999. cit. 37 s. 3 HLAČINA, Tibor. Bankovnictví. Kunovice: Nakladatelství Evropský polytechnický institut, 2004. cit. 104 s.

9

•

zaručená platba (při splnění stanovených podmínek při přijímání platební kartou).“4

Autor se v této knize zabývá nejen výhodami pro klienty, ale i výhodami pro banku. Nejen v knihách, ale i na internetových stránkách lze nalézt velké množství výhod i nevýhod, příkladem může být webová stránka www.mesec.cz, kde se dočteme o kladech i záporech různých druhů karet (Bankokarta, Perfekt karta, Styl karta, MasterCard Makro karta a další).

Mezi nevýhody platebních karet lze zařadit: •

poplatky spojené s využíváním platební karty (u některých bank i poplatek za vydání karty)

•

možnost zneužití karty (odcizení, ztráta, odposlech při zadávání důležitých údajů apod.)

1.1

Historický vývoj platebních karet Kolébkou platebních karet nemohla být jiná země než Amerika. Za předchůdce

platebních karet je považován telegraf, který sloužil ve druhé polovině 19. století k převodu peněz. Dalším krokem ve vývoji bezhotovostního platebního styku byly cestovní šeky (vynálezce Thomas Cook); Hotel Coupons (hotelové poukázky), později The Circular Notes; poštovní poukázky, Metal Charge Coins (kovové úvěrové mince), které jsou známé spíše pod názvem Metal Coins nebo také Shopers Plate. „Předchůdci platebních karet zvaných Frank Card se ve Spojených státech objevili nejpozději v roce 1892, kdy je vybraným klientům začala vydávat dopravní a kurýrní společnost American Express. Tyto karty byly vyrobeny z tvrdého oboustranně potištěného papíru a sloužily k prokázání nároku na bezplatné nebo zlevněné služby.“5 V roce 1914 vydala americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company první platební kartu (vyrobena z plechu), která byla podobná vojenským identifikačním štítkům. Prostřednictvím této karty mohl majitel telefonovat či zasílat telegramy bez okamžitého placení. Na konci měsíce mu byl zaslán výpis, na němž byly údaje o veškerých

4

MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, 2006. cit. 59 s. 5 JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870 – 2006: velká encyklopedie. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, 2006. cit. 20 s.

10

telefonátech a zaslaných telegramech, jejich cena a celková částka, kterou společnosti dlužil. Částku uhradil buď šekem, nebo bankovním převodem. Společnost tím poskytovala „krátkodobý obchodní úvěr“. Použití platebních karet bylo velmi podobné dnešnímu užívání. Po předložení karty byl porovnán vzorový podpis na kartě s podpisem na účtu. Pro vyšší bezpečnost nebo pokud nebyl na kartě podpisový vzor, vyzval prodávající zákazníka k předložení průkazu totožnost. Od roku 1914 uběhlo mnoho let a samozřejmě se změnil i systém zabezpečení. Nyní je platební karta chráněna již zmíněným PIN kódem, který může být doplněn o ochranu v podobě podpisového vzoru. Bohužel narůstá i počet krádeží oproti minulému století a pokud si po odcizení či ztrátě platební karty nezajistíme zablokování přístupu na účet, může nás to hodně stát. Lidé jsou v dnešní době chytří i vynalézaví, a než si stačíme všimnout, že kartu postrádáme, můžeme mít nulový zůstatek na účtu.

Obrázek 1 - Platební karta společnosti Western Union z roku 19186

Těmto platebním kartám se říkalo „Věrnostní platební karty.“ Důvodem bylo, že si společnosti vydávající tyto karty snažily udržet dobré klienty. Již dříve bylo známo, že klient utratí více peněz za zboží, zejména pak za kvalitní a drahé výrobky, pokud zaplatí později. Stejnou psychologii používají obchodníci i dnes. Tento systém se nazývá „Buy now, pay later“ (neboli – nakup teď, zaplať později). Zákazník (popř. zaměstnanec) si nakoupí určité zboží, za které nemusí okamžitě platit. Nepřipouští si, že se jedná o výdaj. Tento fakt pocítí až v okamžiku skutečné platby. Na trhu se kromě Western Union Telegraph Company objevily další konkurenční společnosti. Například v roce 1924 společnost General Petroleum Corporation of California (dnešní Mobil Oil) vydávala nejdříve svým zaměstnancům a vybraným klientům úvěrové karty, které byly vyrobeny z papíru. Později se dostaly i do rukou širší veřejnosti. Tato úvěrová karta nabízela bezhotovostní placení pohonných hmot, náhradních 6

Idnes.cz. Jak a kde vznikly platební karty [online]. 2005 [cit. 2010-08-19].

11

dílů apod. Po tří měsíčním užívání obdržel klient novou kartu. Ovšem díky hospodářské krizi ve 30. letech byl rozvoj platebních karet zastaven. Mnohem horší následky pak přinesla 2. světová válka. Nevýhodou bylo, že karty byly vázány pouze na společnost, která je vydala. Změnu přinesla až společnost Diners Club International. Pravou „bankovní“ kartu vydala až v roce 1951 The Franklin National Bank z New Yorku. Karty byly vydávány důvěryhodným klientům, kteří museli své nákupy uhradit do 30, 60, 90 dnů. Důsledkem nízkého zisku a vysokých nákladů přestala společnost karty vydávat. Další bankou vydávající platební karty byla Bank of America v roce 1958. Karty byly poprvé vyrobeny z plastu, což umožňovalo placení pomocí mechanických snímačů – imprinterů. Bank of America zpřístupnila svůj úspěšný projekt v roce 1966 i ostatním bankám v Americe a jedné anglické bance (tzn. bezhotovostní platební styk se dostal i do Evropy).7

1.1.1 Diners Club Společnost Diners Club International stála u zrodu tzv. „univerzálních platebních karet“. Zakladateli společnosti jsou americký podnikatel Robert McNamara a Ralph Schneider. Ke vzniku společnosti se váže historka: roku 1950 pozvali tito dva pánové své přátele do luxusní restaurace v New Yorku. Společně povečeřeli a když došlo na placení, Robert McNamara zjistil, že nemá dostatek hotovosti k zaplacení celé útraty. Majitel restaurace mu nabídl splacení dlužné částky až na konec měsíce. V ten večer se zrodil nápad založit klub, který bude vydávat svým členům platební kartu (tzv. Charge Card) k zaplacení v restauracích, hotelech a obchodech, s nimiž klub uzavře smlouvu. Výhodou pro zákazníka byla možnost odložení placení za zboží či službu (pro obchodníky to znamenalo zejména zvýšení tržeb v důsledku vyššího zájmu o nakupovaní a ušetření prostředků, které by museli vynaložit na provoz vlastních věrnostních karet). Jelikož společnost ručila za závazky svých členů, obchodníci se nemuseli strachovat o případnou insolventnost zákazníků. Byli však povinni podílet se na nákladech a rizicích. Členové klubu při placení pouze předložili kartu a od společnosti dostávali každý měsíc výpis všech plateb, které museli uhradit do data splatnosti (za tento výpis, stejně jako dnes, museli držitelé karty platit). Byla zavedena provize z nákupu a poprvé byl zaveden i roční poplatek za vydání a správu karty. V únoru 1950 se oba pánové rozhodli zajít do newyorské restaurace Major´s Cabin Grill na večeři. Při placení předložil McNamara na 7

Finance.cz. Historie platebních karet [online]. 2000 – 2010 [cit. 2010-08-20].

12

stůl malou kartonovou kartičku (Diners Club Identification Card) a podepsal doklad o zaplacení. Tato večeře se proslavila jako tzv. First Supper (první večeře). Společnost Diners Club International začala oficiálně provozovat svou činnost 28. ledna 1950.8 Na začátku roku 1950 vydala společnost okolo 200 karet. Nových zájemců přibývalo, poptávka se zvyšovala a na konci téhož roku se počet klientů vyšplhal na více než dvacet tisíc. Nejen počet klientů se zvyšoval, rostl i počet partnerů pro tento „obchod“. Z původních 14 partnerů na 285. Zmínky o společnosti Diners Club se rychle šířily a kreditní karta pronikla i do dalších zemí. Například v roce 1961 mohli kartu používat občané Argentiny a Rakouska, v roce 1968 se dostala i do bývalého Československa. Dnes kreditní kartu využívá okolo 10,5 milionů obyvatel v 200 zemích a smlouvu se společností sepsalo více jak 13,5 milionů partnerů.9

Obrázek 2 - Karta Diners Club Classic10

Karty byly úspěšné a obrat se stále zvyšoval. Zvyšování obratu vedlo k potřebě dalšího kapitálu. Poskytnout kapitál byl ochoten Alfred Bloomingdale, ale pouze pod podmínkou, že ve společnosti získá podíl (McNamarův podíl činil 70%). Ostatní společníci tuto nabídku odmítali. Bloomingdale začal v Los Angeles vydávat podobnou kartu, tzv. Dine and Sign. Jeho obrat brzy činil 150 000 dolarů. Po třech měsících provozu se McNamara s Bloomingdale spojili. Propojením obou firem došlo k založení první celostátní Charge Card na území Spojených států amerických. Karta s sebou nesla i řadu problémů. Hlavním problémem byl materiál, z kterého byla karta vyrobena. Protože to byl papír, klienti na něj dopisovali svá jména, která byla často nečitelná. Bloomingdale musel najmout grafology, ale i ti nebyli vždy úspěšní. Nakonec musely být zavedeny karty

8

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870 – 2006: velká encyklopedie. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, 2006. 38 - 39 s. 9 Diners Club International. Historie [online]. 2006 [cit. 2010-08-19]. 10 Diners Club International. Karta Diners Club Classic [online]. 2006 [cit. 2010-08-19].

13

s předtištěnými jmény. Roku 1951 dosáhla společnost obratu 6,2 milionů dolarů a počet klientů narostl na 35 000. O rok později se McNamara rozhodl ze společnosti odejít a svůj podíl prodal Bloomingdalovi a Schneiderovi za 250 000 USD. Teprve v roce 1961 zavedl Diners Club plastové karty.11

1.1.2 American Express Zlomem pro začátek American Expressu byl rok 1850 a otevření hranic divokého západu. Společnost založili Henry G. Wells a William G. Fargo. V době, kdy bylo zapotřebí rychlé přepravy zlata a bankovek, společně založili dopravní společnost. V roce 1882 vytvořila společnost bezpečnou alternativu posílání peněz, tj. peněžní poukázky. V roce 1886 zahájila společnost American Express spolupráci s bankami v Evropě a umožnila tak přistěhovalcům v USA předávat peníze svým rodinám v zámoří. Kromě peněžních poukázek společnost vydávala i směnky, které bylo možno proplatit v kterékoliv firemní pobočce. Později byl veřejnosti představen i cestovní šek, který zajišťoval převod dolarů na jinou měnu (v případě odcizení či ztráty jej bylo možné nahradit). V době druhé světové války poskytovala společnost uprchlíkům finanční služby a dopravu. 1. října 1958 vydala společnost svou první kartu. Stejně jako karty společnosti Diners Club, i karty American Express byly vydávány nejprve v papírové formě. Netrvalo dlouho a papírové karty byly nahrazeny kartami plastovými, které měly svou typickou zelenou barvu (Green Card se symbolem Centuriona). Karta dodávala majiteli prestiž a uznání. Dnes jsou v nabídce i platinové a zlaté karty.12 American Express u nás: „Transakce uskutečněné kartami American Express zpracovává kancelář společnosti American Express v Praze pro část obchodníků, se kterými má smlouvu přímo tato společnost nebo smlouvu taktéž se společností American Express ve spolupráci s Českou spořitelnou, a. s. V tomto případě Česká spořitelna může nabídnout pro své obchodníky, se kterými má uzavřenu smlouvu o akceptaci platebních karet, možnost uzavření smlouvy o akceptaci i platebních karet Amex, kterou však uzavírá opět sama společnost American Express. Kancelář American Express odesílá transakce od obchodníků ke zpracování přímo do zpracovatelského centra American Express v Brightonu. Zpracování se provádí v amerických dolarech. 11

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870 – 2006: velká encyklopedie. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, 2006. 39 - 40 s. 12 American Express. Historie a tradice značky American Express [online]. 2010 [cit. 2010-08-19].

14

Mezinárodní transakce odesílá Komerční banka do zúčtovacího centra rovněž v Brightonu. Zúčtování se provádí v amerických dolarech. Pro asociaci American Express není v České republice žádné tuzemské zúčtovací centrum.“13

1.1.3 JCB Po 2. světové válce postihl Japonsko příliv amerického vlivu. Američané byli zvyklí na používání platebních karet, trend, který v Japonsku ještě nebyl zaveden. To bylo příčinou založení nejdříve dceřiných společností, které karty vydávaly. Až v roce 1961 byla založena společnost Japan Credit Bureau, ve zkratce JCB, se sídlem v Tokiu. Společnost si za vzor pro vytvoření vlastní karty vzala kartu společnosti American Express. V roce 1968 se společnost JCB spojila s další společností, OCB (Osaka Credit Bureau). Cílem JCB byla nabídnout Japoncům alternativu k cizím platebním kartám, které měly původ ve Spojených státech amerických. V roce 1972 vzrostl počet držitelů karty na 1 milion. V roce 1981 společnost výrazně rozšiřuje své podnikání do zahraničí. V tomto roce začali obchodníci přijímat první karty JCB a do deseti let přijímalo tyto karty na 1,7 milionů obchodů v Japonsku a okolo 400 000 obchodů v zahraničí. Všechny mezinárodní operace jsou prováděny prostřednictvím dceřiné společnosti JCB International Co., Ltd. Ve spojených státech amerických nejsou JCB karty tak široce přijímány jako jiné karty (Visa, Diners Club, apod.). Vedle platebních karet vydává společnost JCB také benefity leteckých společností a mezinárodních hotelových sítí, poskytuje finanční a cestovní služby atd. V současné době má společnost 59 milionů členů, kteří nakupují zboží a služby ve více než 190 zemích světa u 14 milionů obchodníků.14 JCB u nás: „Transakce uskutečněné kartami JCB se odesílají do zúčtovacího centra v Tokiu. Zpracování transakcí JCB v České republice provádějí následující banky: Česká spořitelna, a. s., Komerční banka, a. s., a ČSOB, a. s.“15

1.2

Vývoj platebních karet v ČR a používané systémy Akceptace platebních karet na našem území fungovala daleko dříve, než byla

vydána první platební karta. Onou první oficiálně akceptovanou kartou se stala v roce 1965 karta společnosti Diners Club. Později, do roku 1990, se přidaly i karty American Express, JCB, VISA, MasterCard a další. Karty byly ovšem v rukou cizinců, kteří se dostávali do 13

KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Nakladatelství Computer Press, 2005. cit. 68 s. Wikipedia – the free encyclopedia. Japan Credit Bureau [online]. 2010 [cit. 2010-08-20]. 15 KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Nakladatelství Computer Press, 2005. cit. 68 s. 14

15

styku pouze s cestovní kanceláří ČEDOK. Pod cestovní kancelář spadaly veškeré subjekty cestovního ruchu, a proto se Čedok stal společností akceptující platební karty. Začátkem 90. let vznikaly v bankách útvary, které se zabývaly vytvořením jednotného mezinárodního systému placení. V roce 1988 vydala v tehdejším Československu první platební kartu Živnostenská banka. Byla to tzv. dispoziční karta vydávaná k tuzexovým účtům, která sloužila k výběru odběrních poukazů PZO Tuzex v pobočkách ČSOB a SBČS (Státní banky československé) a k bezhotovostnímu placení v prodejnách Tuzex. Živnostenská banka se jako první banka u nás stala členem mezinárodní společnosti a roku 1991 vydala první VISA kartu. Společnost American Express otevřela v roce 1990 svoji kancelář v Praze a převzala

od

Čedoku

úlohu

akceptační

společnosti.

Čedok

ukončil

svou

zprostředkovatelskou činnost v červnu 1992, kdy tyto služby převzaly členské banky VISA a MasterCard. Živnostenská banka svou službu zúčtování karet VISA, Diners Club a JCB ukončila roku 1996 a převzala ji Česká spořitelna. ČSOB, Komerční banka, Agrobanka, Investiční banka, Tatrabanka a Všeobecná úvěrová banka založily v roce 1991 Mezibankovní sdružení pro platební karty. Platební karty se pro mnoho lidí staly nezbytností. Ovšem některé banky se chovaly skepticky a vývoj podcenily. Ze začátku procházely banky nepříznivým obdobím. Důvodem byly zejména vysoké náklady, příkladem takových nákladů může být instalace bankomatu, která činila 1,5 milionů Kč (bankomaty byly v začátcích v systému off-line, tzv. sloužil pouze pro výběr hotovosti). Dalším příkladem je samotné vedení banky. V ředitelském křesle seděli pánové starší 60 let, kteří neměli mezinárodní zkušenosti. Boom platebních karet v České republice sice nastal v 90. letech 19. století, ale většina obyvatelstva karty odmítala. Bylo to zejména z důvodu nevědomosti, nedostatkem informací, k čemu ji používat a proč ji vlastně chtít. Tento fakt měl dopad především na obchodníky. Ti obchodovali převážně s tuzemskými občany. Pro ty, kteří obchodovali s cizinci, se staly platební terminály nezbytností. Proto zhruba 90 % „kartového obratu“ tvořily karty vydané v zahraničí. Bylo jimi placeno hlavně v prodejnách skla, autopůjčovnách, hotelech, restauracích apod. V dnešní době je obrat maximalizován zejména prostřednictvím nákupů v hypermarketech.16

16

Srovnání: JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, 1999. 203 s. Peníze.cz. Jak došly platební karty do českých zemí aneb historie plná zajímavostí [online]. 2007 [cit. 2010-08-20].

16

1.3

MasterCard V současné době sobě konkurují dvě nadnárodní společnosti, MasterCard a Visa.

Rozdílem mezi těmito asociacemi je kromě jiného jejich právní forma. MasterCard International se stala akciovou společností, zatímco Visa International je neziskovou organizací. Klient se dnes ve své bance může setkat s nabídkou obou karet (jedná se o tzv. „duální banky“). Počátky společnosti sahají do roku 1964, kdy byla založena společnost Eurocard, která byla součástí švédské bankovní skupiny Wallenberg.

Cílem této bankovní

společnosti bylo konkurovat Charge Card American Express. V roce 1965 vznikla holdingová společnost Eurocard International, která sídlila v Bruselu. Rok 1966 byl zlomový. Skupina bank v Kalifornii vytvořila tohoto roku Interbank Card Association (ICA). ICA společně s pomocí New York’s Marine Midland Bank, nyní HSBC Bank USA, vytvořila již zmíněnou Master Charge: Interbank Card. Roku 1968 se připojila i výše zmíněná Eurocard International a růst asociace byl obrovský. V roce 1979 se Master Charge přeměnilo na dnes známou MasterCard. Obchodní činností této společnosti je zpracovávání plateb mezi bankami obchodníků a bankami kupujících a to pomocí debetních nebo kreditních karet MasterCard. Poslední rok, o kterém se zmíním, je rok 2006. V tomto roce se společnost MasterCard změnila na MasterCard Worldwide, která sídlí v newyorském městě Purchase v USA. Příčinou změny bylo rozšíření činnosti v globálním měřítku.17 MasterCard u nás: „Transakce, které klient provede pomocí karty MasterCard, se odesílají do zúčtovacích center. O které zúčtovací centrum se bude jednat záleží na typu transakce: o transakce evropských zpracovatelů nebo vydavatelů jsou zpracovávány v zúčtovacím centru v Bruselu a konvertovány do přidělené měny člena. Pro české banky šlo většinou o německé marky, od roku 1999 jednotlivé členské banky postupně přešly na zúčtování v měně euro o transakce

mimoevropských

zpracovatelů

nebo

vydavatelů

jsou

zpracovávány v zúčtovacím centru v Saint Louis v USA do přidělené měny člena. Pro české banky jde většinou také o zúčtování v euro.

17

Kreditní karty MasterCard. Historie kreditních karet MasterCard [online]. 2009 [cit. 2010-09-16].

17

Tuzemské transakce jsou tedy odesílány do zúčtovacího centra v ČR, které je ve společnosti Global Payments Europe nebo do clearingového centra v Bruselu (pro banky, které nejsou členy tuzemského zúčtování).“18 Druhů platebních karet společnosti MasterCard je několik, jednak z řad debetních, jednak z řad kreditních. Mezi nejvýznamnější patří: Maestro (elektronická debetní karta, od roku 1998 jsou znakem Maestro označovány i bankomaty. Asociace MasterCard a Europay založily v roce 1997 společnost Maestro International s cílem podpořit globální rozvoj této karty), MasterCard Electronic (2001), MasterCard Unembossed (2003), MasterCard Standard, MasterCard Gold, MasterCard Platinum, MasterCard World Signa, MasterCard Business Card, atd.

1.4

VISA Veškeré zúčtování ve Spojených státech prováděla Bank of America. Banky v

Latinské Americe a v Evropě již nechtěly být závislé na této společnosti, a proto se snažily vytvořit asociaci, která by byla podobná společnostem Master Charge a NABANCO (National Bank Americard Corporation) a konkurovala jim. V září 1974 byla ve Vancouveru založena asociace IBANCO (International Bank Americard Corporation), která se stala předchůdkyní VISA International. V roce 1977 se NABANCO a IBANCO přejmenovaly na VISA USA a VISA International. Velice zajímavá byla v Encyklopedii P. Juříka i zmínka o tom, jak ve skutečnosti vznikl název VISA. Již v 60. letech se dalo předpokládat, že s názvem Bank Americard bude problém. Státy jako Mexiko, Velká Británie, Kanada a východní pobřeží USA opovrhovaly názvem samotným a důležitou roli hrál i fakt, že Amerika nebyla v zahraničí oblíbená (autor v knize uvádí jako příklad válku ve Vietnamu). Proto se rozhodly ve svých zemích název Bank Americard neuvádět a raději používaly místní obchodní značky. Vedení IBANCO se rozhodlo název změnit a po zdlouhavém vybírání se 12členný tým rozhodl pro název VISA – VISA International Service Association. Visa u nás: Zúčtovací centrum společnosti VISA se nachází v Londýně, kde jsou všechny transakce přeměněny do přidělené měny člena. U českých bank se jedná hlavně o euro. Zúčtovací centrum zpracovává jak mezinárodní transakce, tak transakce tuzemské (pro české banky jsou tuzemské transakce zpracovávány v českých korunách).19

18 19

KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Nakladatelství Computer Press, 2005. cit. 67 - 68 s. KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Nakladatelství Computer Press, 2005. 68 s.

18

Mezi druhy VISA karet patří: VISA Cash (určená k úhradě drobných částek), VISA Travel Money (1993), VISA Plus, VISA Interlink,VISA Electron, VISA Classic, VISA Business, VISA Gold Card (určená pro nejvyšší příjmové skupiny klientů), Premier Card, VISA Platinum Card, VISA Signature Card.

1.4.1 Srovnání bankovních a nebankovních společností Závěr této kapitoly věnuji srovnání jednotlivých karet z hlediska jejich počtu a objemu transakcí. Mezi zástupce patří všechny výše zmiňované bankovní a nebankovní společnosti. „Celosvětový počet kreditních a debetních „General Purpose (GP)“ karet systémů MasterCard, VISA, American Express, JCB a Diners Club dosáhl na konci roku 2008 úctyhodných 3,18 miliardy, proti r. 2007 to představuje nárůst 7,9%. Největší růst počtu karet vykázala Visa s 8,3 procenty, následována MC a AmEx. VISA a MasterCard dohromady reprezentují 94,98% celkového počtu vydaných karet (3,02 mld.), v r. 2007 to bylo 94,86%. Největší procentní nárůst objemu plateb kartami vykázalo JCB (12,2%), za ním MC (11,3%) a Visa(10,1%).“20 Povšimněme si, že počet platebních karet na trhu rok od roku stoupá. Největší zastoupení má i nadále Visa. Následující tabulka poukazuje na stav ve světě z roku 2008. Tabulka 1 - Celosvětové počty a objemy transakcí „General Purpose“ karet v r. 200821 Systém

Objem (mld. USD)

Transakce (mld.)

Karty

celkem

platby

výběry

celkem

platby

(mil.)

VISA

6 405,24

4 040,30

2 364,94

77,85

62,35

2 043,40

MC

2 533,19

1 899,50

633,69

29,88

26,34

980,6

AmEx

683,3

673,19

10,11

5,26

5,2

92,4

JCB

67,85

62,95

4,9

0,67

0,64

60,2

DC

31

29,88

1,12

0,17

0,16

7,2

Celkem

9 720,58

6 705,82

3 014,76

113,84

94,69

3 183,70

Další srovnání se bude týkat pouze ČR. Již zmíněný zdroj Cardmag uvádí, že k 30.6.2009 bylo na našem území vydáno celkem 8 921 191 karet, z toho: o debetních karet 7 229 799

20 21

Cardmag. Platební karty ve světě 2008 [online]. 2009 [cit. 2010-10-15]. Cardmag. Platební karty ve světě 2008 [online]. 2009 [cit. 2010-10-15].

19

o kreditních karet 1 245 953 o čipových karet 7 614 558 o charge karet 445 826 Podle SBK (Sdružení pro bankovní karty) bylo za celý rok 2009 vydáno celkem 9 054 308 karet, což poukazuje na meziroční nárůst o 1,37 %. Z toho: o debetních karet 7 372 327, meziroční nárůst o 2,10 % o kreditních karet 1 681 981, meziroční pokles o -1,71 % o čipových karet 7 891 543, meziroční nárůst o 8,96 %

Srovnání se týká karet systémů VISA, MasterCard, American Express, Diner Club a společnosti CCS (Česká společnost pro platební karty, s.r.o. – akceptuje 4 800 obchodních míst na území ČR i Slovenska. Jedná se o obchodní síť, která zahrnuje čerpací stanice, myčky, restaurace, prodejny náhradních dílů apod. CCS karty se vydávají především zaměstnancům firmy na služební cesty). Karty společnosti JCB zde nejsou uvedeny, důvodem je skutečnost, že tyto karty jsou vydávány držitelům hlavně na území Japonska.

20

2

Druhy platebních karet V 21. století lidé již nenosí v peněženkách univerzální papírovou kartu, nýbrž

plastovou kartu s řadou vlastností a funkcí. Platební karty se člení dle následujících kritérií: •

způsob zúčtování (kreditní, debetní,…)

•

způsob provedení (elektronická, embosovaná)

•

vydávající asociace a třídy (MasterCard, VISA, AmEx,…)

•

použitelnost (domácí, mezinárodní,…)

•

záznam dat (s magnetickým proužkem, čipová,…).

Pro mnohé z nás jsou všechny zmíněné informace o kartách (konkrétně o jejich členění) podstatnou skutečností. Nejen servery www.idnes.cz, www.finance.cz a další podávají informace o novinkách v této oblasti bezhotovostního styku. Z předchozího členění je dále věnován prostor pouze třem kritériím, a to podle způsobu zúčtování, podle způsobu provedení a podle záznamu dat.

2.1

Podle způsobu zúčtování Členění platebních karet podle způsobu zúčtování patří mezi nejzákladnější.

Zahrnuje kartu debetní, kreditní a charge kartu. Rozdíl mezi prvními dvěma kartami je značný, ale přitom jednoduchý. Bohužel jsme dnes Amerikou ovlivněni do té míry, že velice často hovoříme o placení kreditní kartou, i když ve skutečnosti u pokladny vytahujeme z peněženky většinou kartu debetní. K této mylné domněnce jsme dospěli díky vlivu amerických filmů. V Americe se, na rozdíl od České republiky, využívají ve větší míře právě karty kreditní. Z důvodu neochoty se více informovat pak vzniká ona mylná domněnka. Kromě těchto tří druhů karet existují ještě elektronické peněženky, které jsou založené na čipové technologii a využívány především k drobným bezhotovostním transakcím.

2.1.1 Debetní karta Tento druh platební karty se začal objevovat na přelomu 60. a 70. let. Je vydávána k běžnému účtu. Pomocí ní jsou hrazeny nákupy zboží či služeb v obchodech (musí být však vybaveny elektronickým platebním terminálem) nebo vybírány peníze z bankomatu. Klient banky, která mu kartu vydala, může i prostřednictvím internetu provádět transakce buď z účtu, nebo na účet. Debetní karta okamžitě „zatěžuje“ účet klienta. Jakmile se banka 21

dozví o uskutečnění transakce, peníze z účtu klienta automaticky odečte. Někdy nejsou peníze odečteny z účtu hned, jedná se v podstatě o odložení platby (např. na několik hodin), které je způsobeno technologickými nebo provozními důvody. U debetní karty můžeme čerpat maximálně do výše zůstatku na našem osobním účtu v bance, můžeme však požádat i o kontokorent.

2.1.2 Kreditní (úvěrová) karta Vydáním kreditní karty poskytne banka klientovi možnost čerpat úvěr. Jedná se v podstatě o čerpání spotřebitelského úvěru, avšak úroková sazba u kreditní karty je obvykle vyšší než u spotřebitelského úvěru. Výše limitu úvěru bývá odvozována od měsíčního příjmu. Po obdržení výpisu klient zaplatí určitou část a zbytek splácí v pravidelném zúčtovacím období, které stanovuje banka a je zpravidla měsíční. Úvěr se čerpá prostřednictvím revolvingového limitu, který se obnovuje po splacení dlužné částky. Tato karta se používá zejména pro zaplacení zboží nebo služeb, jejím prostřednictvím je možné vybírat i hotovost z bankomatu, ale jde o draze zpoplatněnou službu. Pro banku vzniká vydáním úvěrové karty vysoké riziko, protože klient může kdykoliv opakovaně čerpat disponibilní limit, zatímco u jiných druhů půjček se úvěrové riziko snižuje pravidelnými splátkami. Při zřizování

spotřebitelského úvěru je nutná

záruka (ručení), což se u kreditní karty nevyžaduje. Ovšem před jejím vydáním si banka ověřuje zejména bonitu klienta, jeho měsíční příjem, a tzv. credit scoring, který se zabývá hlavně celkovým ročním příjmem klienta nebo rodiny, zda má klient finanční závazky vůči druhé osobě, údaje o zaměstnání, bydliště apod. Banka při ověřování klienta využívá i údaje z mezibankovního úvěrového registru (CBCB), kde nalezne informace o historii platební kázně klienta.22

2.1.3 Charge karta Je historicky první kartou. Opět se jedná o nákup s odložením platby. Hlavní rozdíl oproti kreditní kartě je obsažen v úrocích. Klient obdrží od své banky úvěr, který je neúročen. Získá tak půjčku bez úroků. Jediné, co musí udělat, je zaplatit celou dlužnou částku v jediné splátce. Držitel karty bude výpisem informován o všech útratách a stanoveném datu, do kdy musí zaplatit (rozmezí bývá od 14 do 30 dnů). K zaplacení může použít šek či možnost bankovního převodu. Velice často banky využívají inkaso. 22

SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005. 61 s.

22

Charge karta však není pro každého. Bývá poskytována zejména bonitním a léty prověřeným klientům (věrným klientům banky). Pokud má o kartu zájem „běžný klient“, který má například účet u jiné banky, prochází jeho údaje velmi podrobnou kontrolou a banka se pečlivě rozmýšlí, zda žádosti vyhoví. Mezi banky vydávající charge kartu společnosti Diners Club patří ČSOB, Česká spořitelna, Diners Club Česká republika, Volksbank a další. Karta se uplatňuje zejména v situacích, kdy nám chybí hotovost nebo peníze na účtu. Velmi často je využívána i při soukromých nebo služebních cestách, kdy po příjezdu zaměstnance předloží zaměstnavateli výpis všech útrat a cesta je mu proplacena.

2.2

Podle způsobu provedení Členění zahrnuje kartu elektronickou a embosovanou se všemi jejich výhodami a

nevýhodami.

2.2.1 Elektronická karta Elektronické karty jsou používány častěji než embosované. Jsou vydávány k účtu bankami. Jsou použitelné pouze pro transakce v režimu online. Slouží pro výběr hotovosti z bankomatu nebo k placení za zboží a služby v obchodech, které jsou vybaveny elektronickým platebním terminálem. Každá platební karta má od banky nastaven týdenní nebo denní limit, a to jednak pro výběr hotovosti nebo pro placení. Elektronické karty mají stanovené limity ze všech karet nejnižší. Jedná se o limit kolem 15 000,- Kč za výběr z bankomatu a okolo 30 000,Kč při placení v obchodě. Oproti tomu embosované karty mají limit značně vyšší nebo je stanovený bankou. Platí to hlavně pro zlaté a platinové karty. Velkou výhodou je nízká cena při pořízení a blokaci. V případě ztráty a následného zablokování karty je opravdu malá pravděpodobnost jejího zneužití. Mezi nevýhody je třeba zahrnout omezenou použitelnost. Ne každý obchod vlastní platební terminál, příkladem mohou být trafiky, obchodníci vietnamské národnosti na tržnicích a stánky s rychlým občerstvením.23

23

Idnes.cz. Je lepší elektronická, nebo embosovaná karta? [online]. 2005 [cit. 2010-10-19].

23

2.2.2 Embosovaná karta Embossing neboli vyražení identifikačních údajů (číslo karty, jméno klienta, platnost atd.) je prováděn přímo na plastik platební karty. Embosované karty si vzhledem k vyšším poplatkům mohou dovolit především bonitnější klienti, kteří chtějí utrácet více peněz. Na rozdíl od elektronických karet je možné platit embosovanou kartou i v obchodech, které nejsou vybaveny platebním terminálem, ale pouze mechanickým zařízením. Jedná se tedy o transakce v tzv. offline režimu. Postup při placení v takovém obchodě je následující. Zákazník předloží obchodníkovi embosovanou kartu, obchodník pomocí tzv. žehličky neboli imprinteru otiskne veškeré údaje z karty na stvrzenku, kterou zákazník nakonec podepíše. Embosované karty lze použít nejen v obchodech vybavených imprinterem, ale i v místech s platebním terminálem. Umožněno je to díky magnetickému proužku, kterým je embosovaná karta opatřena. Stejně tak může být platební prostředek použit i pro výběr hotovosti z bankomatu. Výhodou je tedy možnost placení ve větším počtu obchodů, ale nevýhodu přináší zmíněné vyšší poplatky za vydání, správu a případnou blokaci karty. Existuje větší možnost zneužití karty i v případě, že klient ztrátu či odcizení již nahlásil. Vzhledem k možnosti provádět neověřené transakce musí být karta uvedena na tzv. Stoplistu – seznamu ztracených a odcizených karet. Ten se zasílá partnerským bankám a jednotlivým obchodníkům, což může trvat i několik dní.

2.3

Podle záznamu dat Členění se zabývá nejen funkcí platební karty, ale i vizuální stránkou.

2.3.1 Karta s magnetickým záznamem Odkazuji se na knihu P. Juříka – Velká encyklopedie 1870 – 2006, ze které jsem pro tuto část čerpala nejvíce informací. Samotný magnetický záznam byl vytvořen již v roce 1878. V roce 1968 vymyslela společnost IBM metodu Hot Stamping. Touto metodou byl magnetický proužek, obsahující záznam informací, umístěn na kreditní kartu. IBM věděla, že magnetický proužek usnadní identifikaci klienta při výběru hotovosti z bankomatu, vstupních systémech, apod. O rok později se Air Travel Card stala první charge kartou, která měla na zadní straně magnetický proužek pro zrychlení placení letenek. Odpůrcem magnetického proužku se stala společnost Citibank, která používala vlastní techniku zaznamenávání informací pomocí dírek vyražených na papíru, jenž byl vložen do karty. Jednalo se o tzv. Magic Middle.

24

„Magnetický proužek je definován normou ISO a má tři záznamové stopy se specifickým účelem: 1. První stopa magnetického proužku byla definována již v roce 1969 Mezinárodní asociací leteckých dopravců IATA. Jejím úkolem bylo usnadnit automatické odbavovaní leteckých cestujících. Americké banky přijaly tuto normu v roce 1970. První stopa má 79 znaků, které obsahují číslo karty (až 18 číslic) a jméno klienta (až 26 alfanumerických znaků). Je určena pouze pro čtení. 2. Druhou stopu vyvinula American Bankers Association (ABA) pro online finanční transakce. Tato stopa obsahuje 40 numerických znaků včetně čísla karty (až 19 číslic) a v bankovnictví se používá nejvíce. Je určena pouze pro čtení. 3. Na rozdíl od první a druhé stopy, které jsou určeny pouze pro čtení, může být záznam na třetí stopě přepisován. Třetí stopa se dříve používala u offline bankomatů. Finanční limit klienta se snižoval o vybrané částky a po uplynutí stanoveného času se opět navyšoval na původní úroveň. Na této stopě byl zaznamenám parametr, podle kterého bylo možné ověřit správnost kódu PIN. K záznamu potřebných informací sloužilo až 107 numerických znaků.“24

Obrázek 3 - Platební karta s magnetickým záznamem

K nevýhodám se řadí možnost porušení magnetického proužku a také jeho omezenou kapacitu (1288 bitů). Některé asociace proto upřednostňovaly rozvoj čipové technologie.

24

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870 – 2006: velká encyklopedie. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, 2006. cit. 97 - 98 s.

25

2.3.2 Karta s laserovým záznamem Tento princip byl u karet poprvé zkoušen ve Spojených státech v 80. letech. Jedná se o záznam digitálních impulsů, stejně jako u CD disků. Jsou vhodné u velkého množství dat, protože paměť karty je velmi vysoká, až 4 MB. Vysoká paměť je v tomto případě nutností, protože provedený záznam již nelze smazat ani měnit. „Data-impulsy se do podkladové vrstvy disku vypalují laserovou technologií. Čtení uložených informací je založeno na principu odrazu laserových paprsků, které jsou převáděny do digitální formy. Data lze poměrně jednoduše kopírovat, což je jednou z největších nevýhod těchto karet. Z tohoto důvodu se karty využívající technologie laserového záznamu v oblasti bankovnictví využívají ve velmi omezené míře. Důvodem je poměrně vysoká cena nosného média, ale zejména omezené funkce. Proto se dnes karetní asociace a téměř všichni významní vydavatelé platebních karet orientují na rozvoj čipových karet.“25

2.3.3 Čipová karta Rozvoj čipové technologie znamenal pro platební karty největší investici v celé historii. Odkazuji se na knihu O. Schlossberga Elektronické platební prostředky, kde se autor podrobně zabývá fyzikálními vlastnostmi čipu, jejími funkcemi atd. První čip na světě si nechal v roce 1972 patentovat Francouz Roland Moreno. Francie se stala zemí, která se zasloužila o rozvoj čipové technologie. Čipová karta má podobné vlastnosti jako běžná platební karta. Do zabudovaného mikroprocesoru se ukládají informace potřebné k ověření osobního kódu klienta. Na přední straně je pod plastikem umístěn čip. Čipové karty můžeme rozdělit na kontaktní a bezkontaktní. Rozdílem je, že u kontaktních karet je komunikace mezi čipem a čtečkou v platebním terminálu nebo bankomatem zajištěna pomocí kontaktních plošek, které chrání samotný čip. Bezkontaktní karty kontaktní plošky nemají. Čip je umístěn pod vrchní laminací plastiku karty. Komunikace je zajištěna speciálními radiovými snímači. Mají delší životnost než karty kontaktní a jsou využívány zejména v dopravě (městská hromadná doprava) nebo při vstupu do některých budov apod. Ve východoasijských zemích se můžeme setkat s kartou, která má 2 čipy. Jednak čip kontaktní, jednak čip bezkontaktní.

25

SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005. cit. 65 s.

26

Můžeme je dále dělit do tří skupin: 1. Paměťové karty Jsou použitelné v oblastech, kde není požadována vysoká bezpečnost. Data jsou do čipu vepsána již při výrobě (telefonní karty,…). Náklady na pořízení jsou velmi nízké. 2. Logické karty Vyžadují vyšší bezpečnost. Kromě vložených dat je zabezpečení proti padělkům jištěno požadavkem na identifikaci prostřednictvím kódu (PIN). 3. Inteligentní karty Karta s aktivní inteligencí. Je umožněno měnit data, ale pouze v případě použití správného bezpečnostního kódu. Karty je možné programovat, nastavovat úroveň zabezpečení. Tento typ čipu se využívá zejména tam, kde je potřeba maximálního stupně zabezpečení, například v bankovnictví nebo telekomunikaci. Náklady jsou vysoké. Všeobecně patří čipové karty mezi bezpečné, ovšem nevýhodou je menší počet obchodních míst, na kterých ji lze uplatnit. První čipovou kartou se mohla v prosinci 2002 chlubit Komerční banka, v dubnu 2003 pak ČSOB. Na trhu se objevila karta, která obsahuje jak čip, tak magnetický proužek. Kartou je možné platit ve všech obchodech a zaručuje vysokou bezpečnost. Tato karta se nazývá hybridní.

Obrázek 4 - Čip na platební kartě

27

Dalším typem je tzv. předplatní karta (prepaid card), jež je omezena částkou na ni zaznamenanou. Záznam bývá obvykle jednorázový, ale některé karty umožňují částku znovu obnovit. Dříve byly karty vybaveny magnetickým proužkem, nyní se většinou setkáváme s použitím čipové technologie, v některých případech i s použitím optického záznamu. Stejně jako tomu bylo při používání již zmíněných „karet na dobíjení kreditu do telefonu“, i v případě ostatní předplatních karty se uložená částka obsažena v paměti karty postupně snižuje. Dalším místem, kde karty uplatníme, jsou místa veřejného stravování (ať to jsou hotely nebo závodní jídelny), karty pro vstupy do divadel nebo karty pro samoobslužný nákup novin, jízdenek a další. Výhody těchto karet jsou patrné pro držitele, tak pro vydavatele. Vydavatelům se zvýší obrat, nemusí čekat na žádné splátky, za kartu je zaplaceno ihned při nákupu, sníží se jim náklady na přepravu hotovosti, samotný prodej těchto karet se stává i reklamou pro veřejnost. V posledních letech je trendem i darování předplatních karet. Setkat se s ním můžeme při mnoha příležitostech, například předplatní karta jako forma vánočního dárku, svatebního daru apod.

28

3

Porovnání bank v České republice Cílem této kapitoly je srovnat banky v ČR. Předmětem srovnání jsou fakta týkající

se platebních karet, ale i dalších nabízených služeb šesti vybraných nejznámějších bank. Veřejnost má v dnešní době značnou výhodu právě díky tomu, že na našem trhu se nevyskytuje pouze jedna monopolní banka, ale řada kvalitních, bohužel i méně kvalitních, bank. Osoba rozhodnutá založit si účet může porovnat výhody i nevýhody všech bank, které se mu nabízejí. Konkurence je veliká. Česká spořitelna Počátky sahají do roku 1825. Ústav, jak byla spořitelna dříve nazývána, sloužil pro chudší a střední vrstvu. Její obchodní činnost byla redukována na hypotekární půjčky jištěné nemovitostmi a alokaci peněz do cenných papírů. Prvotní název zněl „Schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a pro Čechy“, ale dne 19.3.1825 byl název změněn na Spořitelnu Českou, jedinou spořitelnu v Praze (slovo „česká“ znamená však místo působní, nikoliv národnostní zaměření). Spořitelna fungovala pouze v pondělí, ve středu a v sobotu. Již v roce 1889 byla založena spořitelna pro stáří, jejímž principem bylo ukládání vkladů na vkladní knížku. Během následujících let vstupovaly na trh další záložny. V průběhu první a druhé světové války prošla spořitelna řadou nových ustanovení a řadou změn v zákonech. V roce 1969 provozovala svou činnost na našem území Česká státní spořitelna. 1. února 1992 se Česká státní spořitelna stala akciovou společností s novým názvem Česká spořitelna. Pod tímto názvem ji známe dodnes. V srpnu 2000 se rakouská Erste Bank stala nejprve 52% akcionářem České spořitelny, postupně svůj podíl navýšila na 98 % (v roce 2002). Česká spořitelna se tak stala součástí Erste Bank Group.26 Komerční banka Komerční banka, známá pod zkratkou KB, byla založena v lednu roku 1990 vyčleněním obchodní činnosti z bývalé Státní banky československé a o dva roky později se z ní stala akciová společnost. Tehdy se jednalo o státní peněžní ústav. Její akcie jsou kótovány na Burze cenných papírů Praha i v RM-Systému. V roce 1997 schválila vláda ČR prodej většinového podílu akcií investorovi a v roce 2001 koupila státní 60% podíl finanční skupina Société Générale (čtvrtá nejsilnější finanční skupina na evropském trhu).

26

KLAPAL, Jaroslav; KOUBA Ivan. Ve znamení jistoty, Česká spořitelna – 170 let tradice. Praha: Nakladatelství NUGA, 1995. 11 - 71 s.

29

V roce 2006 nakupuje KB 60% podíl v Modré pyramidě a získává tak plnou kontrolu nad třetí největší stavební spořitelnou v ČR.27 ČSOB Zkratka pro název Československá obchodní banka, a.s. působící jako univerzální banka v ČR. ČSOB byla založena v roce 1964. Poskytovala služby v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. Po roce 1989 rozšířila své služby z tehdejších PZO (Podniky zahraničního obchodu). O rok později, v rámci privatizace, prodal stát svůj akciový podíl belgické KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. O rok později došlo k převzetí Investiční a poštovní banky, a.s. (ve zkratce IPB) Československou obchodní bankou. V červnu 2007 se KBC Bank stala jediným akcionářem ČSOB. Do konce toho roku působila ČSOB na českém i slovenském trhu, avšak k 1. lednu 2008 byla slovenská pobočka ČSOB oddělena. Stejně jako předešlé banky, i tato banka se specializuje na poskytování bankovních služeb pro fyzické osoby i podnikatelské subjekty. Kromě bankovních služeb nabízí pobočková síť ČSOB i pojistné a penzijní produkty, financování bydlení apod.28 GE Money Bank Je bankovní instituce, která patří pod finanční skupinu General Electric (nadnárodní společnost se sídlem v Connecticutu). Kromě GE Money Bank se můžeme na českém trhu setkat ještě s dvěma dceřinými společnostmi GE Money; jsou jimi GE Money Multiservis a GE Money Auto. Společnost GE byla založena v roce 1892 v Americe Thomasem Alvou Edisonem a již několik let po sobě získává ocenění Nejobdivovanější společnost světa. Samotná česká pobočka GE Money Bank působí v ČR již 13 let a patří mezi největší české peněžní ústavy. Počátkem roku 2008 se stala oficiálním partnerem Českého olympijského týmu. GE Money Bank poskytuje své služby jednak drobným klientům, jednak malým a středním firmám. Mezi její standardní služby patří vedení běžných účtů, přijímání depozit, poskytování úvěrů a jiné.29 Raiffeisenbank S Raiffeisenbank se můžeme na českém trhu setkat již od roku 1993, avšak samotný název Raiffeisen se pyšní nejen 140letou tradicí, ale i řadou úspěchů. Raiffeisenbank, a.s. patří pod rakouskou instituci Raiffeisen Bank International (RBI), jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů investičního a firemního bankovnictví

27

KB. Základní informace [online]. 2010 [cit. 2010-10-27]. ČSOB. O společnosti ČSOB [online]. 2010 [cit. 2010-10-28]. 29 Finance.cz. Představujeme GE Money Bank [online]. 2007 [cit. 2010-10-28]. 28

30

v Rakousku. „RBCZ“ se v roce 2006 spojila s eBankou. Podle celkových aktiv je pátou největší bankou v České republice. Získala řadu ocenění, mezi nimiž je i první místo v kategorii Nejdynamičtější banka roku. RBCZ nabízí služby s důrazem na zohlednění specifických potřeb klientů. Tradiční ochranou známkou se staly dvě zkřížené koňské hlavy, které znázorňují ochranu rodin shromážděných pod společnou střechou před zlem a nebezpečím.30 UniCredit Bank Historie skupiny UniCredit má své kořeny v roce 1473 a souvisí se založením bankovního domu Rolo Banca. Později došlo ke sloučení devíti velkých italských bank. V roce 2005 se připojila i německá skupina HVB a nadále dochází k jejímu rozrůstání. O dva roky později došlo ke spojení s třetí největší italskou bankovní skupinou Capitalia a skupina začíná mít velké postavení na italském trhu. Největší zastoupení má UniCredit Group ve východní a střední Evropě. Působí nejen v Evropě, ale i v asijských zemích jako jsou Ázerbájdžán, Kyrgyzstán a Turecko. Banka je ve smluvním vztahu s více než 40 miliony klienty a své služby nabízí přibližně v 10 000 pobočkách.31

Je tomu jen pár let, kdy se na českém trhu začala působit společnost mBank. Tato banka patří do německé skupiny Commerzbank, jejíž oficiální název je BRE Bank S.A. Jako pobočka působí mBank na českém i slovenském trhu od listopadu 2007. Hlavním distribučním kanálem se stává internet a telefon. Tato banka dělí svá kontaktní místa na finanční centra a mKiosky. Pod pojmem finanční centrum si představíme klasickou pobočku (kamenný dům), kde bankéři nabízejí svým klientům bankovní produkty a služby. S těmito centry se můžeme setkat pouze ve větším městech. Zmíněné mKiosky nalezneme především v obchodních centrech, kde zaměstnanci nabízejí pouze základní produkty (např. hypotéku tu nelze sjednat). Důležitou informací je, že banka provádí pouze bezhotovostní operace, s hotovostí nepracuje. Mezi výhody lze zařadit nulové poplatky za vedení účtu. Další výhoda spočívá v již zmíněných mKioscích, ke kterým mají klienti z menších obcí či vesnic lepší přístup. Bankéři díky nim získávají snadněji nové klienty. Jelikož společnost nezaujímá velké postavení na trhu (patří mezi „nováčky“) a není v současnosti tak silná, aby konkurovala větší šestici (ČSOB, ČS, KB,…), rozhodla jsem se, že nebude součástí analýzy.

30 31

Raiffeisenbank. Historie Raiffeisenbank v ČR [online]. 2008 [cit. 2010-10-28]. UniCredit Bank. Historie skupiny [online]. 2010 [cit. 2010-10-28].

31

3.1

Poplatky Za každou službu platíme poplatky a v oblasti bankovnictví tomu není jinak.

Následující porovnávání odhalí, které banky jsou vhodnější pro bonitnější klienty a naopak. Je třeba zohlednit i typ účtu, který si klient vybral. Abychom se vyhnuli nadměrným poplatkům, velmi často využíváme výhod, které banka nabízí. Pro studenty je bez pochyby výhodnější studentský účet, díky němuž mají poskytnutí většiny služeb zcela zdarma. Například Česká spořitelna pro jeho zřízení vyžaduje pouze potvrzení o studiu a věkovou hranici do 26 let. U ČSOB se ani potvrzení o studiu nevyžaduje. Pro následující srovnání jsem vybrala dvě hlavní debetní karty, jimiž jsou VISA Electron a MasterCard Standard, které jsou každou bankou vydávány ke svým specifickým účtům. Jedinou bankou, která VISA Electron nevydává je GE Money Bank, proto je místo ní v tabulce použita karta Maestro. Veškerá srovnávání se týkají pouze fyzických osob, které mají u konkrétní banky vedený základní osobní účet.

3.1.1 Vydání platební karty Při zřizování účtu obdrží klient během pár dnů, většinou prostřednictvím pošty nebo přímo na pobočce, platební kartu (typ závisí na charakteru bankovního účtu) a zároveň PIN nutný k výběru hotovosti z bankomatu. Prvním porovnávacím hlediskem bude poplatek za vydání/používání platební karty.

Tabulka 2 - Poplatky za vydání/používání platební karty v Kč

Česká

UniCredit

GE

bank, a.s.

Bank, a.s.

200,-/rok

25,-/měsíc

39,-/měsíc

200,-/rok

20,-/měsíc

200,-/rok

400,-/rok

45,-/měsíc

59,-/měsíc

490,-/rok

45,-/měsíc

750,-/rok

spořitelna,

Money

Komerční

Raiffeisen

a.s.

banka,

ČSOB, a.s.

a.s.

Bank, a.s.

VISA Electron (Maestro) MasterCard Standard

Zdroj: Veřejné internetové stránky srovnávaných bank – tabulka vlastní

MasterCard Standard u společnosti ČSOB patří mezi ty karty, které jsou klienty stále využívány, ale které již nejsou součástí její nabídky. Tak jako obchodní domy mění

32

svou nabídku sortimentu, i bankovní asociace neustále upravují nabídku svých produktů a služeb. Z tabulky je zřejmé, že nejvyšší poplatek zaplatíme u společnosti UniCredit Bank za kartu MC Standard, která je zdarma vydávána ke kontu Mozaika, Komplet a ke kontu Exklusive.

3.1.2 Výběr hotovosti na přepážce Služba „výběr hotovosti na přepážce“ neboli tzv. cash advance, je používána zejména při výběru větší sumy peněz z účtu. Každý majitel platební karty má určitý limit, který nesmí svým výběrem financí z bankomatu překročit (obvykle se limit pohybuje okolo 20.000 Kč za den). Některé limity, například minimální částka peněz na účtu, si může klient sám zvolit (v určitém bankou zvoleném rozsahu). Ovšem u výběru hotovosti z bankomatu jsou limity již bankou pevně stanoveny, a to hlavně z důvodu bezpečnosti (zabezpečení PIN). Někteří lidé podceňují bezpečné uchování tohoto kódu. Neberou na vědomí, že uložení čísla PIN v telefonu může být snadnou cestou k „vytunelování“ jejich účtu, například při krádeži kabelky, tašky. Právě z tohoto důvodu se banka snaží své klienty ochránit a v případě potřeby výběru mnohatisícové částky je potřeba nejen karty, ale i podpisu žadatele.

Tabulka 3 - Výběr hotovosti na přepážce v Kč (Cash advance)

Česká spořitelna,

Raiffeisen

GE Money

Komerční

bank, a.s.

Bank, a.s.

banka, a.s.

ČSOB, a.s.

UniCredit Bank, a.s.

a.s. 150,V ČR

+

150,-

+

0,5%

1 %, min.

1 %, min.

0,5%

0,5%

65,-

z vybírané

30,-

30,-

z vybírané

z vybírané

částky

částky

150,125,-

+

200,-

+

100,-

+

0,5%

1 %, min.

1 %, min.

0,5%

0,5%

z vybírané

200,-

200,-

z vybírané

z vybírané

částky

částky

částky 1)

100,-

dokladem

částky

V zahraničí

+

nelze použít VISA Electron

Zdroj: Veřejné internetové stránky srovnávaných bank – tabulka vlastní

33

1)

Aby se turisté vyhnuli vysokým poplatkům za výběry hotovosti na přepážkách zahraničních bank, bude bez pochyby nejlepší, když před svou cestou navštíví směnárnu a vymění si dostatečné množství hotovosti.

3.1.3 Platba kartou v rámci obchodních sítí Na začátku 21. století se stalo velkým trendem nakupování bez nutnosti hotovosti. Pokud zavítáme do hypermarketů, větších obchodů, ale i na benzínové pumpy, stačí nám k zaplacení zboží a služeb pouze platební karta. Abychom transakci mohli pomocí karty uskutečnit, je potřeba, aby byl daný obchod vybaven platebním terminálem. Poté stačí už jen znát svůj PIN a v některých případech je třeba se podepsat (podpis na účtence musí souhlasit se vzorovým podpisem na platební kartě). Bohužel jen malý počet prodávajících si tento podpis ověřuje, a proto má potencionální zloděj snadnější cestu ke zneužívání karty (pokud majitel ihned nepožádá o blokaci). S placením v obchodních sítích je spojena i služba zvaná Cash back, neboli hotovost nazpět. Princip je velice jednoduchý. Postačí, když zákazník nakoupí zboží v hodnotě, kterou obchod pro zrealizování služby vyžaduje (minimální částka je 300 Kč) a na pokladně požádat o Cash back. Celý nákup bude placen prostřednictvím karty a zákazník může přímo na pokladně vybrat peníze (pokladna se tedy stává takovým bankomatem). Výše možné vybrané částky je 1.500 Kč (dolní hranice vybrané sumy peněz není omezena, ale musí být v celých stokorunách). Nejen, že se z účtu odečte nákup, ale i výběr hotovosti na pokladně. Cash back je velice rozšířen v zahraničí (Polsku, Itálii, USA, Velké Británii, Singapuru atd.). Její zavedení se pro spotřebitele stalo velkým hitem a nemalým pohodlím. Průzkum v Americe přinesl zajímavé výsledky. Podle nich by američtí občané byli ochotni přejít ke konkurenci, pokud by jejich banka zrušila poskytování služby Cash back. Jako první u nás začal službu používat obchod s elektronikou - Datart. Potencionální zájemci o službu museli vlastnit kreditní kartu Datart, jenž byla vydávána společností Cetelem. Všeobecně patří, zejména v zahraničí, vyžadována a kladně hodnocena služba mezi velmi rychlé a bezpečné, kterou lze uskutečnit pouze v prodejnách označených nálepkou CashBack, jedná se například o Albert Hypermarket nebo čerpací stanici Čepro Euro Oil.

34

Tabulka 4 - Platba kartou u obchodníka s možností Cash back v Kč

Česká spořitelna,

Raiffeisen

GE Money

Komerční

bank, a.s.

Bank, a.s.

banka, a.s.

zdarma

zdarma

zdarma

ČSOB, a.s.

UniCredit Bank, a.s.

a.s.

Cash back

6,-

zdarma

zdarma

Zdroj: Veřejné internetové stránky srovnávaných bank – tabulka vlastní

První společností, která umožnila zákazníkům výběr hotovosti na pokladně, byla VISA. V současnosti si službu mohou pochvalovat i majitelé MasterCard. Cash back používají jednak držitelé embosované, ale i elektronické, jednak debetní, ale i kreditní karty.

3.1.4 Výběr hotovosti z bankomatu Téměř každý majitel karty provádí výběr z bankomatu. Před každým výběrem se však ujišťuje, zda se tuto činnost skutečně chystá provést u bankomatu své banky (ve které má vedený účet). Najdou se i tací, kteří to na zřetel neberou. Jedná se buď o klienty, kteří mají dostatek peněz a jsou připraveni zaplatit i značně vysoké poplatky nebo jsou to lidé dosti neopatrní. Značná část výběrů hotovosti je spojena s poplatkem, který závisí na typu účtu. V současnosti je možné vybírat z široké škály bankovních účtů. S každým z nich jsou spojené určité výhody a nevýhody. Držitel karty se tedy může setkat i s možností, že veškeré realizované výběry nebudou zpoplatněny.

3.1.5 Výběr hotovosti z bankomatu jiné banky Po celé ČR je zavedeno na tisíc bankomatů. V případě okamžité potřeby hotovosti klientům často nezbude nic jiného, než zavítat na pobočku „cizí banky“ nebo vybrat požadovaný obnos z „cizího bankomatu“ a smířit se tak s odečtením okolo 30 korun z účtu.

3.1.6 Výběr hotovosti v zahraničí Vybrat peníze i v zahraničí je umožněno prostřednictvím ATM (bankomaty v zahraničí). Tento výraz pochází z anglického Automated teller machine, tedy automatický výplatní stroj. Beze sporu se jedná o nejdražší realizovaný výběr. Na

35

webových stránkách www.mesec.cz je možné zjistit několik rad pro levnější obstarání hotovosti v zahraničí. Stránky uvádějí, které banky zaručují menší poplatky za výběry. Nejen na Slovensku a v Evropě, ale i na celém světě lze tyto možnosti realizovat. Například majitel karty vydané u České spořitelny platí za výběr z bankomatu společnosti Erste Group pouze 6 Kč, tzn. stejnou částku jako z bankomatu ČS. Pokud tedy klient cestuje do zemí, kde působí tato banka nebo její dceřiné společnosti (například Chorvatsko, Srbsko, Ukrajina a jiné), nezaplatí více než je zvyklý v České republice.

Tabulka 5 - Výběr hotovosti z bankomatu v Kč

Česká spořitelna,

Raiffeisen

GE Money

Komerční

bank, a.s.

Bank, a.s.

banka, a.s.

ČSOB, a.s.

UniCredit Bank, a.s.

a.s. Bankomat „naší“

6,-

zdarma/19,90 1)

zdarma

39,90

38,-

5,-/zdarma 2)

6,-

5,-

35,-

30,-

30,-

80,- + 0,5

100,- + 0,5

banky Bankomat jiné banky

40,-

Bankomat

100,- + 0,5 % 125,-

v zahraničí

z vybírané

100,- + 0,5 %

1 %, min.

%

%

z vybírané

100,-

z vybírané

z vybírané

částky

částky

částky částky

1)

První dva výběry realizované v kalendářním měsíci jsou zdarma, třetí a další výběr v témže kalendářním

měsíci za poplatek 19,90. 2)

„Za každou platbu u obchodníka provedenou během jednoho kalendářního měsíce bude klientovi vrácena

částka odpovídající jednomu zaúčtovanému poplatku za výběr z bankomatu KB provedenému ve stejném kalendářním měsíci debetní kartou vydanou k účtu klienta vedeného v Kč. To neplatí, pokud v následujícím kalendářním měsíci dojde ke zrušení všech běžných účtů klienta v KB vedených v Kč. Za platbu u obchodníka se pro výše uvedený účel považuje platba jakoukoli kartou (debetní i kreditní) vydanou k některému z účtů, jichž je klient ke konci kalendářního měsíce uvedeného v první větě majitelem. K vrácení poplatků dojde v následujícím kalendářním měsíci na účet klienta v KB vedeného v Kč. Pro stanovení data platby u obchodníka a data výběru z bankomatu KB bude za účelem aplikace výše uvedeného pravidla rozhodné datum zaúčtování příslušné transakce Komerční bankou.“32

Zdroj: Veřejné internetové stránky srovnávaných bank – tabulka vlastní

32

KB. Debetní karty [online]. 2010 [cit. 2011-01-19].

36

3.2

Zabezpečení platební karty V předešlé kapitole jsem se zabývala hlavními druhy platebních karet, se kterými je

spojeno i jejich zabezpečení v podobě magnetického pásku, čipové technologie, ale i v podobě vzorového podpisu na zadní straně tohoto platebního instrumentu. Zloděj by nebyl zlodějem, kdyby se nepokoušel vymyslet nový trik, způsob, jak s odcizenou kartou manipulovat a dostat se tak k nemalému obnosu. Známý je výraz skimming, což můžeme v českém jazyce vyjádřit jako padělání karty, s kterým se dlouhodobě setkává zejména Evropa a USA. Kvalitní zabezpečení není jen v rukou bankovního domu, ale z velké části i v rukou samotného klienta. Varování, jak se vyhnout krádeži slýcháme od mnoha zdrojů, avšak většina z nás je i tak dost neopatrná. Jak správně manipulovat s kartou a jak zabránit její ztrátě, lze shrnout do několika základních rad. 1. při vydání nové karty si zkontrolovat, zda údaje na ni uvedené jsou pravdivé a okamžitě ji opatřit svým podpisem 2. kartu pokud možno uschovat na jiné místo, než je peněženka nebo mezi doklady 3. dbát na to, aby se magnetický proužek nepoškrábal či nedošlo ke zlomení karty (při vydání klient od banky obdrží i plastové pouzdro, do nějž může kartu vložit) 4. alespoň jednou týdně kontrolovat, zda kartu skutečně máme 5. pokud došlo ke ztrátě či jejímu odcizení, bez váhání zavolat na bankou zřízenou linku, která je dostupná 24 hodin denně a kartu zablokovat 6. při výběru peněz z bankomatu se ujistit, zda v okolí minimálně dvou metrů nestojí cizí osoba, která by mohla vysledovat váš PIN 7. stejně tak nikdy při výběru z bankomatu netelefonujte, nemluvte s přáteli, soustřeďte se pouze na výběr hotovosti 8. PIN nesdělovat přátelům ani blízkým příbuzným

Dalším zajímavým tématem je obchodování přes internet (e-commerce), tedy internetové placení. Tato metoda se může zdát dosti nebezpečná, především z důvodu snadného získání údajů o klientovi a jeho účtu. Je samozřejmé, že při tomto způsobu placení je nutné na příslušné internetové stránce „uveřejnit“ důležité a velmi citlivé informace, to znamená, že data o vaší platební kartě „tečou“ systémem. Tak jako my můžeme zabezpečit svůj počítač před viry pomocí antivirového programu, i banky se starají o zabezpečení svých systémů. Míra a důvěryhodnost zabezpečení je i nadále předmětem diskuze. I při běžném nákupu potravin v hypermarketu (při placení platební

37

kartou) hrozí nebezpečí ohrožení samotné karty. Veškeré údaje při takovéto transakci plují ke zpracovateli plateb a důsledkem nedostatečného zabezpečení může dojít k odcizení veškerých elektronických dat (například nabourání se do systému hackerem). Banky jsou dnes vybaveny zabezpečovacími technologiemi, které jsou neustále vylepšovány a zvyšuje se i jejich kvalita. Všichni klienti se proti jakémukoliv zneužití karty mohou u své banky samozřejmě pojistit.33 Zajímavé zabezpečení nabízí Raiffeisenbank. Jedná se o zamykání platebních karet, které chrání před použití platebního prostředku neoprávněnou osobou při její ztrátě či odcizení. Službu je možné zřídit buď ihned při zakládání účtu, nebo později. Je určena pouze pro výběr hotovosti z bankomatu a pro transakce u obchodníků s platebními terminály. Zamykání platební karty je možné jak prostřednictvím elektronického bankovnictví, tak prostřednictvím GSM bankovnictví (možné u všech operátorů). Služba umožňuje měnit stav platební karty na odemknuto – umožňuje klientům vybírat hotovost z bankomatu či platit u obchodníků s platebním terminálem, na zamknuto – znemožňuje výše uvedené. Stav platební karty je při jakékoliv autorizované transakci kontrolován. Otázkou zůstává, zda by nebylo lepší, vrátit se do dob jednoduchého placení, tedy formou hotovosti. Každý volí různé priority, někdo vsází na pohodlí a potřeba disponovat hotovostí se pro něj stává spíše zátěží, někdo je nedůvěřivý vůči dnešní technologii a raději má veškeré své finance plně pod svou kontrolou.

3.3

Pojištění Stejně jako se můžeme pojistit proti úrazu, pojistit se na cesty do zahraničí,

zabezpečit touto formou věci movité i nemovité, sjednat si životní pojištění, pojištění pro děti, pojištění schopnosti splácet, tak i platební karty se stávají stále častěji předmětem této služby. Každá banka má své ceníky a podmínky stanové jinak. Všeobecně platí, že jsme za své transakce odpovědní sami. Pokud dojde ke ztrátě či krádeži karty a budeme reagovat okamžitou blokací, odpovědnost za následující manipulaci s kartou a neoprávněné transakce přebírá banka. Jestliže dojde k situaci, kdy se ocitneme bez svého platebního instrumentu (jeden ze dvou uvedených případů) a kartu zablokujeme, banka nám část škody uhradí (opět závisí na předem stanovených podmínkách). V případě, že jsme blokaci nahlásili, ale karta je stále funkční a používána při placení neoprávněnou osobou, měla by nám banka uhradit celou vzniklou škodu. Náhrada škody se však netýká vědomé 33

Měšec.cz. Nebojte se platebních karet [online]. 2008 [cit. 2011-01-19].

38

nedbalosti klienta, tím se rozumí uvedení identifikačního čísla karty přímo na kartě, popřípadě v podobě poznámky uložené v peněžence a netýká se už vůbec hrubé nedbalosti, která je způsobena sdělením PIN třetí osobě. Všech šest vybraných bank nabízí pojištění karet společně s pojištěním osobních věcí, které lze sjednat na pobočkách ke všem kartám. Pojištění se vztahuje na transakce prováděné neoprávněnou osobou za okolností ztráty či odcizení karty, dále na hotovost vybranou klientem a na některé osobní věci, jakou je peněženka, kabelka, dioptrické brýle, poplatek za vyrobení náhradní karty a podobně (ke ztrátě nebo odcizení uvedených předmětů musí dojít současně se ztrátou či odcizením karty). Pojistná smlouva, která je sepsána mezi pojištěným (klient) a pojistníkem (banka), je uzavřena na dobu neurčitou, ale pojištění trvá po dobu „běžného roku“ karty. Pojištění končí dnem ztráty či zcizení karty, pokud se tak stane ještě před skončením běžného roku karty, pojistník nevrací již zaplacenou částku pojistného. Může nastat situace, kdy v období plnění bude pojištěnému vydána nová karta. Pojištění probíhající u „staré“ karty nezaniká a automaticky se vztahuje ke kartě nové. Veškeré varianty pojištění, ceny pojištění a výše pojistného plnění jsou uvedeny v přílohách.34

3.4

Bankomaty Bankomat slouží k samoobslužné manipulaci s hotovostí. První bankomat byl

instalován a uveden v provozu 27.června 1967 firmou Diebold a to v britské Barclay Bank. Na počátku se lidé setkávali s bankomaty umístěnými pouze v bankách a jejich pobočkách. Charakteristickým znakem bankomatů byl režim „off-line“, to znamená, že nebyly propojeny přímo s řídícím systémem. O pár let později, přesněji v druhé polovině 90. let minulého století, došlo k rozsáhlému umisťování bankomatů i mimo pobočky. Dnes se s nimi setkáváme zejména v lokalitách, kde je velká frekvence lidí, tzn. v obchodních centrech, na nádražích, v hotelích apod. Také se změnil režim, který se dnes nazývá „online“ a disponují jím téměř všechny bankomaty (v České republice se již režim „off-line nezavádí). Všeobecně se bankomaty rozdělují na monofunkční a multifunkční. Z monofunkčního bankomatu, též nazývaného cash dispenser, může majitel karty pouze vybírat hotovost. Od multifunkčního bankomatu však klient může očekávat včetně výběru hotovosti i další služby jakými jsou dobíjení kreditu na mobil, vložení hotovosti na účet, tisk výpisu, zaslání platebního příkazu a jiné. Existují i bankomaty umožňující výběr

34

Česká spořitelna. Pojištění karty a osobních věcí [online]. 2010 [cit. 2011-01-20].

39

hotovosti v cizí měně. Vzhledem k vyšším nákladům na provozní činnost bankomatů jsou banky nuceny zpoplatnit klientům výběry, aby byly schopny uhradit vzniklé náklady a získat přitom částečný zisk. Ke zpoplatněným položkám patří i často využívána služba, kterou je kontrola zůstatku peněz na účtu. A jak samotný výběr hotovosti z bankomatu probíhá? Kromě „pravidel bezpečnosti“, které jsou popsány v kapitole 3.2., musí klient znát identifikační číslo karty. Samotný výběr je velmi rychlý a jednoduchý. Po zadání PIN je k dispozici nabídka částek, obvykle od 200 Kč do 5.000 Kč. U některých bankomatů, například patřící ČSOB, se setkáváme s „rychlým výběrem“, jehož částka se každý den mění. Samozřejmě si klient může zvolit jakoukoliv částku potřebuje, avšak tato částka musí být vždy dělitelná stovkou a musí být nižší než denní/týdenní stanovený limit. Provozní doba bankomatů je 24 hodin. Díky novým technologickým pokrokům je klient i bankomat bezpečně chráněn. Nejen že je přístroj opatřen bezpečnostními kamerami, ale má v sobě zabudovaná čidla sloužící k ochraně před vloupáním, útokům, krádežím. Pokud k takové situaci dojde, bankomat se okamžitě uzamkne a hotovost v něm uloženou opatří trvalým obarvením.35 Bohužel na některé způsoby zlodějů, jak oklamat klienty i samotný bankomat, jsou tato zabezpečení nedostatečná. Jedním z typů podvodů je tzv. smyčka neboli prostředek, pomocí něhož dojde k zadržení karty bankomatem. Podvod je obvykle spojen s účastí třetí osoby, která se může vydávat za zaměstnance banky a nutit klienty k ukončení transakce.36 1. března 2005 byl instalován první bankomat pro nevidomé v České republice. Zasloužila se o to Česká spořitelna. Společně s dodavatelskou firmou NCR Česká republika s.r.o. se tak starají o bezproblémový přístup k bankomatům lidem se zrakovým handicapem. Tyto bankomaty jsou vybaveny ozvučením, a usnadní tak výběry hotovosti těm, kteří bohužel na obrazovku nevidí. Přístroje jsou umístěny zejména v bankách, kde jsou monitorovány kamerami a jsou v jejich blízkém okolí sledovány ochrankou. Hlavním důvodem je beze sporu nelidské chování některých občanů. Velmi často se setkáváme s případy, kdy občané, ať už se zrakovým či jiným postižením, jsou terčem útoků. A nemalá část těchto útoků pochází ze strany dětí a mladistvých. Od roku 2010 se do programu zpřístupňování služeb všem zapojila také Československá obchodní banka a Poštovní spořitelna.37

35

SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005. 26, 120 - 124 s. 36 Česká spořitelna. Bezpečnost platebních karet [online]. 2004 [cit. 2011-01-22]. 37 SONS.cz. Bankomaty pro nevidomé [online]. 2002 – 2010 [cit. 2011-01-22].

40

Následující graf zobrazuje, kolik bankomatů je na území České republiky instalováno a kolik jich přísluší jednotlivým bankám.

Graf 1 - Počet bankomatů v ČR v roce 2010

128 645 1276 59

Česká spořitelna ČSOB Komerční banka UniCredit Bank GE Money Bank

677

Raiffeisenbank 857

Zdroj: Veřejné internetové stránky srovnávaných bank – graf vlastní

3.5

Ostatní bankovní služby Doplňkovou a vysoce poptávanou službou je možnost vlastní image karty. Setkat se

s ní můžeme pouze u tří bank. Česká spořitelna nabízí program Karta podle vás, který držiteli debetní karty umožní navrhnout si vlastní vzhled karty za poplatek ve výši 199 Kč. Československá obchodní banka nabízí majitelům Aktivního a Exkluzivního konta, stejně tak studentům, službu zcela zdarma. Při jejím využití dostanou žadatelé kartu VISA Classic. V ostatních případech se jedná o zpoplatněnou službu za cenu 200 Kč. Vzhledem ke spolupráci s Poštovní spořitelnou se služba týká i klientů této banky. Poslední bankou, kde se se službou můžeme setkat, je Komerční banka nabízející produkt Moje karta. Zmíněná banka jako jediná neúčtuje jednorázový poplatek za vyhotovení takové karty, ale roční sazbu za její používání. Cena se pohybuje v rozmezí od 49 Kč do 99 Kč.38 Na stránkách UniCredit Bank nalezneme v nabídce službu Golf Package. U smluvních partnerů postačí nahlásit dopředu slevu a při placení, včetně debetní či kreditní karty, předložit i kartu Golf Package, která obsahuje pojištění golfového vybavení, výloh 38

Investia.cz. Jen tři banky nabízejí úpravu vzhledu platební karty [online]. 2010 [cit. 2011-01-24].

41

na úhradu green fee, výloh spojených s nájmem golfového vybavení, slevu u trenéra golfu člena PGA Czech atd. Své doplňkové služby nabízí i Raiffeisenbank. Jestliže klient (platí pouze pro soukromé osoby) má u této banky vedený účet a své nákupy uskutečňuje převážně v prodejnách Billa, může si na pobočce sjednat Billa platební kartu, která přináší zejména slevy z nákupů a další výhody. Další kartou s věrnostním programem je platební karta Uniqa, jejíž výhody spočívají především ve sjednávání pojištění.

Z výše uvedených srovnání z hlediska poplatků se pro běžného klienta stává nejvýhodnější platební karta od České spořitelny. Česká spořitelna je pro společnost atraktivní tím, že je nejrozšířenější bankou v České republice a nadále posiluje množství bankomatů a síť poboček. Tento aspekt se stává důležitým i pro nominaci v ocenění Fincentrum Banka roku, jejímž cílem je ocenit produkty a služby finančních institucí působících na území České republiky. V roce 2007 získala titul Komerční banka a v témže roce dostala ohodnocení Nejdůvěryhodnější banka roku Česká spořitelna. O rok později se Bankou roku stala Raiffeisenbank a nejdůvěryhodnější bankou byla zvolena opět Česká spořitelna. V roce 2009 zvítězila v obou kategoriích Česká spořitelna. Za rok 2010 si cenu Nejlepší banka roku odnesla Česká spořitelna, která zároveň rozšířila i svou sbírku ocenění za Nejdůvěryhodnější banku roku.

42

4

Omezující faktory pro rozšíření platebních karet Poslední kapitola bakalářské práce je věnována jednak příčinám nedostatečného

využívání platebních karet a faktorům působících na osoby, jenž tento platební prostředek odmítají, jednak na budoucí vývoj v oblasti bezhotovostního platebního styku.

4.1

Důvody nízkého stupně využívání platebních karet Na začátku práce je uvedeno, že 87 % populace používá jako platební prostředek

kreditní či debetní kartu. Co ale zbývajících 13 %? Tento zbytek je tvořen převážně dětmi a seniory. V minulosti byl počet dětí využívající platební kartu mnohem nižší než dnes. Není náhodou, že můžeme na ulici spatřit desetileté dítě disponující mobilním telefonem. Jestli je to dobrá volba či nikoliv je rozhodnutím každého z nás. Není tedy divu, že se i banky věnují této věkové skupině a nabízejí dětská konta. Ta lze zřídit jen v přítomnosti a se souhlasem odpovědného zástupce (rodičů), a to po dobu od narození až do 15 let, v některých případech do 18 let, závisí na stanovách jednotlivých bank. Veškeré služby (výběr hotovosti z bankomatu, změna PIN, vklad hotovosti a další) jsou většinou bezplatné. Výhodou jeho založení je především snaha naučit děti hospodařit s penězi. Prostřednictvím internetového bankovnictví či zasílání zpráv na mobilní telefon bankou mohou rodiče sledovat všechny transakce na kartě vlastněné jejich potomkem. Banky nenabízejí pouze dětská konta, ale i další produkty pro školáky. Z uvedeného jasně vyplývá, že počet dětí, které nemají založený účet, je relativně malý. Proč i přes vliv mnoha faktorů existuje stále velká část populace, která platební kartu nevlastní? U dětí je důvod zřejmý. Rodiče nemají v potomky takovou důvěru a zřízení účtu pro školáka navštěvujícího druhý stupeň základní školy se jim může zdát absurdní. Jak tedy přesvědčit odpůrce platebních karet o jejich mylném názoru na ně? Pomoci by mohlo jejich rozsáhlejší využívání, to znamená akceptování karet i jinde než na čerpacích stanicích, v obchodech a restauracích. Vzhledem k třicetikorunovém poplatku mohou být v budoucnu dalšími místy vhodnými pro přijímání karet nemocnice a soukromé ordinace. Vyhnuli bychom se tak neustálému přemýšlení nad nutností drobných mincí v našich peněženkách. Využitím technologie PayPass by platební karty mohly najít uplatnění i v hromadné dopravě. Cestující by tak nemuseli brát ohled na to, zdali mají v kapse přesnou částku peněz potřebnou pro jízdu v trolejbuse, autobuse či tramvaji. 43

Nemalý počet turistů nebo cizinců je překvapen, když do automatu v hromadné dopravě vhodí místo 15 Kč dvacetikorunu a vrácení drobných mincí se nedočkají. Pomocí PayPass by nastupování cestujících bylo o dost rychlejší. Školství, kultura, sport, stánky s rychlým občerstvením jsou dalšími oblastmi, které dosud platební karty neakceptují, přičemž zavedení této formy placení by mohlo být přínosné.

4.1.1 Neochota populace sbírat nové informace Především prostřednictvím médií se dovídáme každý den důležité informace o společnosti, o událostech doma i v zahraničí. Média zveřejňují i novinky v oblasti bankovnictví, zlepšení technologie, nabídka nových produktů a služeb na trhu, změny v užívání platebních karet a další. Většina dospělých a dospívajících hlavní události sledují. Nemalý podíl na tom má i internet. Proč tedy většina z nás je konzervativní a nerozhodne se alespoň na krátký časový interval disponovat některým z nových produktů? Je to snad otázka záliby v získávání nových informací a snaha se změnám co nejrychleji přizpůsobit a co nejefektivněji je využívat? Kdyby se lidé více zabývali nabídkami jednotlivých bank, zjistili by, že tím získají řadu výhod, ušetří nemalou sumu peněz a naleznou pohodlnější cesty při nakupování. Nedostatečná informovanost lidí způsobuje zpomalení celkového vývoje nové technologie v placení pomocí platební karty. Pokud není nový produkt či služba vyzkoušena a kladně zhodnocena, nemá smysl se zabývat jejím zlepšováním. Otázkou zůstává, co udělat proto, aby i ti nedůvěřiví či málo informovaní byli nakonec svolní a přizpůsobiví novým věcem. Hlavní vliv mají banky, které musí nabízet velké výhody a bonusy a přesvědčit, že karty jsou bezpečné a pohodlné. Pomoci ke zvýšení procenta ve vlastnění platebních karet by mohly i reklamní kampaně na podporu prodeje nejen od bank, ale i obchodních řetězců a samozřejmě i „masový útok“ billboardů.

4.1.2 Konzervativní přístup seniorů k moderním technologiím V České republice dnes žije okolo 1,6 milionu lidí ve věku nad 65 let, to je 15 % z celkového počtu obyvatel. Každým rokem tento počet narůstá a podle statistik budou v roce 2050 na našem území žít téměř 3 miliony důchodců, což je více než 30 %. Jak velké procento klientů v jednotlivých bankách představují právě senioři není známo, protože banky tyto údaje nesdělují. Toto procento já osobně zařazuji do skupiny tzv. „moderních důchodců“. Na jedné straně je důchodce, ať je to žena či muž, který se obává přijmout

44

moderní věci, nevěří jim a brání se je vyzkoušet. Avšak na druhé straně vidíme seniora, který doma „surfuje“ na internetu, diskutuje na sociálních sítích, telefonuje s členy rodiny prostřednictvím programu Skype a při nakupování platí platební kartou. Jaký vliv způsobilo jejich rozhodnutí vyzkoušet dnešní moderní technologii a být si rovný s mladší věkovou kategorií? Hlavním faktorem jsou zejména děti a vnoučata, také vlastní povaha a charakter a v neposlední řadě ovlivnitelnost způsobenou médii. Ne jeden mladý člověk věří, že ve svém stáří bude právě on patřit k „moderním důchodcům“, ale nemusí tomu tak vždycky být. Jedná se o začarovaný kruh. Dnešní lidé v produktivním věku spolu se svými dětmi budou stoprocentně v budoucnosti používat platební karty, ovšem nebudou se bránit přijímat novinky, které 21. století ještě přinese? Je důležité naše prarodiče přesvědčit o výhodách a bezpečnosti při používání platební karty. Každoročně přibývá případů, kdy jsou senioři terčem krádeží. Tradičním příkladem může být zloděj převlečený za falešného plynaře. V důsledku konzervativního přístupu k penězům tak přicházejí senioři o nemalé částky našetřených peněz. Jak ještě více zjednodušit podvodníkovi cestu ke snadnému přivýdělku než shromažďováním veškeré hotovosti doma? O těchto případech bychom měli s prarodiči hovořit, snažit se je přimět k založení účtu v bance a tím jim pomoci k bezpečné úschově jejich důchodů.

4.2

Vliv sousedních států Procento využívání platebních karet či tradiční placení pomocí bankovek a mincí

v zahraničních státech by na Českou republiku mohlo mít určitý vliv. Server finance.idnes.cz uveřejnil článek o evropském souboji mezi platebními kartami a hotovostí, podle něhož dávají Evropané přednost hotovým penězům. Bezhotovostní platby uskutečňují zejména Nizozemci, Švédové a Britové, kteří platí penězi hlavně tam, kde platební karty nejsou akceptovány, to znamená za jízdu v taxi, v parkovacích automatech apod. Hotovost využívají především Italové, dále pak Němci a Poláci. Čechy nelze zařadit ani do jedné z těchto skupin. Dáváme spíše přednost hotovosti, ovšem každým rokem počet platebních transakcí v obchodech narůstá. Slováci více vybírají z bankomatů, ovšem bezhotovostní placení se začíná postupně vyrovnávat tomu hotovostnímu. Za poslední rok hodnota transakcí platební kartou na Slovensku stoupla o více než desetinu. Když se zaměřím na frekvenci návštěv u bankomatů, tak poslední místo v tomto žebříčku obsadili Němci bránící se výběrům hotovosti. Na posledním místě se drží především proto, že nevybírají peníze z účtu často, za to však ve velkých částkách. Průměrná částka vybraná

45

z bankomatu se pohybuje okolo 2.200 Kč. Naopak na vrcholu žebříčku se usadili Poláci, jejichž frekvence u bankomatu je zhruba pětkrát měsíčně a vybraná hotovost činí průměrně 500 Kč. Poláci jsou vyhlášeni oblibou v nakupování, avšak tři čtvrtiny z nich platí hotovostí. Časté výběry z bankomatu způsobují zbytečné placení vysokých poplatků.

4.3

Změna fyzických vlastností platební karty Současné vlastnosti platební karty obsahují včetně nezbytného podpisu majitele a

popřípadě jeho fotografie navíc: •

hologram – trojrozměrný obraz, který mění vzhled pod určitým úhlem

•

mikrotext – na první pohled nečitelné mikroznaky

•

ultrafialový tisk – pod ultrafialovým světlem lze zhlédnout identifikační znaky produktu

•

PIN – osobní identifikační číslo sloužící k výběru hotovosti z bankomatu či placení v obchodech

•

BIN – první čtyři čísla karty, jenž vyryje přímo výrobce platebního instrumentu

•

čipová technologie

•

kódované rozmístění dat

•

specifický druh papíru a podtisku určený k podpisovému vzoru

•

CVC a CVV – kódy uvedené na podpisovém proužku

Tyto fyzické vlastnosti platební karty jsou pro bezpečnou manipulaci nezbytné. V příštích několika letech se výrazně nezmění. Začínají se však používat biometrické metody, které patří do zabezpečovacích prvků i u cestovních pasů. Jedná se o ochranu, kterou nelze díky rozdílnostem lidského těla napodobit, a pomáhá tak přesně identifikovat každého z nás. Mezi biometrické metody lze zahrnout rozbor hlasu, podpisu, DNA, záznam sítnice oka a otisk prstu. Jestliže se tyto metody budou v budoucnu týkat i platebních karet, vznikne veliká šance, že se zvýší poptávka po nich a bezhotovostní placení se stane součástí nakupování i u starších obyvatel.39

39

SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005. 115 - 117 s.

46

4.4

Čínské platební karty na českém trhu Visa International, americká karetní asociace, se striktně brání hrozící globální

expanzi čínských platebních karet, jejichž transakce zpracovává systém China UnionPay. V současné době lze hovořit o „začarovaném kruhu“, protože Visa se staví proti vstupu čínských platebních karet na ostatní zahraniční trhy a naopak čínské úřady brání zahraničním asociacím vstoupit na čínský trh. Tato situace ovšem vede k poškozování světové konkurence. Avšak čínská konkurence sílí a to se dotýká i společností MasterCard a American Express. V červnu roku 2010 upozornila Visa členské banky, že v případě autorizování plateb přes China UnionPay hodlá udělovat nemalé pokuty. Za spolupráci s Číňany hrozí pokutou ve výši 50.000 amerických dolarů. S tímto verdiktem samozřejmě druhá strana nesouhlasí. A přitom se ani Visa, ani MasterCard nemusí konkurence obávat, jelikož devadesát procent veškerých transakcí pomocí platebních karet ovládají právě tyto asociace. Na rozdíl od China UnionPay, které připadá pouhých 3,29 % celosvětového trhu. Nejen Česká republika se potýká se stále větším přílivem čínských turistů. Ti však mají problém s nakupováním drahého zboží, protože disponují buď čínskou platební kartou, která je akceptovatelná pouze v některých zemích, nebo jsou držiteli Visa karty, na které ale mají nastavený malý limit. Platit hotově se beze sporu nevyplatí vzhledem k měnícím se kurzům (turista by musel vyměnit jüany za eura a následně eura za koruny). Obchod Erpet Bohemia Crystal, sídlící na Staroměstském náměstí, zavedl jako první bezhotovostní terminál na karty China UnionPay za účelem zvýšení tržeb v prodeji s luxusním zbožím. Čínské karty, které jsou terminálem přijímány, se nazývají „CUP karty“. Pro širší využitelnost se China UnionPay snažila vyjednávat i s některými českými bankami. Jednou z nich byla Česká spořitelna, která však spolupráci s Číňany zamítla. Další banku představuje Raiffeisenbank, jež na návrh reagovala stejně jako Česká spořitelna.40 S jistotou lze říci, že následující roky v souvislosti s platebními kartami budou i nadále patřit dvěma nejsilnějším společnostem, Visa International a MasterCard.

4.5

Budoucnost platebních karet Jak se bude tento platební instrument v nebližší době vyvíjet, jaké novinky nás

čekají při jejím využívání, zda se můžeme za několik desítek let zcela rozloučit s hotovostí, 40

Lidovky.cz. Už jsou tu. Čínské karty se objevily v Česku, trh čekají velké změny [online]. 2010 [cit. 2011-02-04].

47

to vše zůstává otázkou. Co však za již zavedenou a neustále se rozvíjející službu můžeme považovat je tzv. m-commerce. Jedná se o platby uskutečněné prostřednictvím mobilního telefonu. V roce 2002 založili tři mobilní operátoři (Český Mobil, a.s., Eurotel Praha, spol. s r. o. a Radiomobil, a.s) a pět, v té době nejvýznamnějších, bank (Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., GE Capital Bank, a.s., HVB Bank Czech Republic, a.s. a Komerční banka, a.s.) Asociaci pro mobilní platby. Cílem je vývoj a podpora mobilních plateb. Díky vzniku této společnosti se otevřela nová cesta k uskutečňování bezpečných a univerzálních nákupů nejen v České republice, ale i po celém světě. Nakupování v zahraničí je možné pouze s aktivováním služby roaming. Od dubna roku 2010 je tato platební metoda dostupná u všech mobilních operátorů. Placení pomocí mobilního telefonu se může jevit jako pohodlnější než platba kartou. Jen málokdo totiž opustí svou domácnost, aniž by u sebe záměrně neměl tento komunikační prostředek. Pomocí m-platby se tak zbavíme obavy ze ztráty peněženky. Například při platbách v automatech stačí zavolat na speciální číslo, které je na automatu uvedeno a vyčkat. Peníze se vám během několika minut odečtou z účtu. Částky, které jsou touto formou placeny se pohybují obvykle v rozmezí od 29 Kč do 700 Kč. Platby přes telefon se zatím jeví jako bezpečné. Při ztrátě či odcizení telefonu je zloději m-commerce znemožněn, protože nezná PIN a heslo, které je nutné zadat. Společnost Arthur D. Little předvídá, že v roce 2010 se objem mobilních plateb vyšplhá na 250 mld. USD. Pro srovnání v roce 2008 celkový objem plateb dosahoval pouhých 29 mld. USD. Důležitým faktorem ovlivňující tento objem je bankovní infrastruktura dané země, zda se jedná o stát s vyspělou ekonomikou nebo rozvíjející se či nerozvíjející se zemi. Mezi země s vyspělým bankovním systémem patří USA, Evropa, Jižní Korea, Japonsko a Austrálie, pravým opakem je většina zemí Afriky a Indie. „Do zprostředkování plateb historicky bývali zapojeni čtyři subjekty - karetní společnost jako poskytovatel a vydavatel platební/kreditní karty, spotřebitel, obchodník a banka jako zprostředkovatel. Mobilní platby představují nový platební kanál, do něhož navíc přistupují mobilní operátoři. Zvýšení počtu subjektů povede ke vzniku jednoho ze dvou možných scénářů - buď se původní subjekty budou muset s mobilními operátory o své tržby rozdělit, nebo stoupnou servisní náklady koncových uživatelů. V současné době není zcela jasné, jak budou výnosy za poskytování služeb mobilních plateb rozděleny. Pro mobilní operátory je tak jasný pouze příjem za vydání platebních nástrojů, tržby za poskytování souvisejících

48

mobilních datových služeb a poplatky za zpracování pro vydavatele karet. Navíc mohou počítat s výnosy z vlastních služeb s přidanou hodnotou pro koncové uživatele.“41

„Hitem“ v oblasti e-commerce jsou virtuální karty, zavedené v roce 2002. Tyto karty se od embosovaných a elektronických karet liší hlavně svou podobou. Virtuální karta není plastová karta, neexistuje ve fyzické formě, ale je to pouhý shluk číselných informací. Obsahem této karty je 16místné číslo, doba platnosti a bezpečnostní kód, nazýván také jako CVC nebo CVC2. Platební instrument má svou použitelnost pouze při internetovém obchodování, nelze s ním vybírat hotovost z bankomatu či platit v kamenných obchodech. Výhodný je především pro lidi, kteří nakupují převážně na internetu nebo pro ty, kteří chtějí mít své běžné výdaje (placené kartou či hotovostí) oddělené od výdajů za zboží či služby na internetu. Jedinými společnostmi, které mají virtuální karty ve své nabídce, jsou GE Money, eBanka a Komerční banka, které požadují pro vydání karty, aby klient měl v dané bance vedený účet. O zařazení tohoto produktu přemýšlí i Česká spořitelna.

Ve více než 33 zemích světa (Kanada, USA, některé země Evropy atd.) je možné využívat bezkontaktní platby. Technologie vznikla hlavně proto, že majitelé karet platí ve velké části své nákupy prostřednictvím karet, nikoliv hotovostí a také se snižuje množství výběrů z bankomatů. Průkopníkem tohoto systému je společnost MasterCard. Tato asociace je vlastníkem licence bezkontaktní platební metody PayPass (týkající se i karty Maestro), a společnost VISA, která se stala jejím následníkem, je držitelkou licence payWave. Smyslem této technologie v placení je zejména rychlost uskutečněné transakce, během níž zákazník nevydá kartu z ruky a může tak po celou dobu sledovat průběh placení. Součástí výrazného zkrácení doby čekání při placení je i skutečnost, že není nutné zadávat PIN nebo se podepisovat. Ovšem to platí pouze pro nákupy nedosahující částky 500 Kč (v případě několika po sobě následujících plateb je po držiteli karty PIN či podpis vyžadován). Aby spotřebitel mohl bezkontaktní platby využívat, musí mít v sobě karta zavedena speciální čip a rádiovou anténu. Samotný nákup probíhá tak, že zákazník při placení pouze přiloží kartu ke snímači. Během okamžiku plynou údaje o transakci do systému zpracování karetních plateb a jedinou povinností prodejce je vydání účtenky za nákup. Obchodní místo musí být označeno symbolem bezkontaktní platby. Tato technologie přináší obchodníkům několik výhod. Zejména snižování rizika krádeže, neboť

41

Bankovnictví.Ihned.cz Mobilní platby: přítel, či nepřítel? [online]. 2009 [cit. 2011-01-26].

49

pokladna umožňující tuto formu placení disponuje menším objemem hotovosti. Další je konkurenční výhoda, která je v dnešní ekonomice velmi důležitá. Placení touto formou se ovšem netýká pouze čipových karet. Například v Turecku se pro zabudování systému používají hodinky, což umožní ještě pohodlnější nakupování, protože jedinou zátěží, kterou s sebou zákazník nosí, jsou klíče od bytu. Ve Španělsku a Francii se můžeme brzy setkat s možností PayPass a payWave pomocí mobilního telefonu.42

A jak by mohl systém placení probíhat ve vzdálené budoucnosti? V dnešním světě s možná příliš rychle se rozvíjející technologií by mohla nastat radikální změna. Podívejme se na Čínu, Japonsko, kde se mezi běžnými chodci potkáváme s roboty. Nebude trvat dlouho a za pár let už ani platební karty nebudou tak hojně využívány. Nestane se, že ony i hotovost zcela vymizí, ale všem budou nabídnuty nové možnosti, jak zaplatit v obchodech, na čerpacích stanicích a podobně. Budou banky vlastnit složky nejen s údaji o klientech, ale zároveň i s otisky prstů nebo oskenovanou oční sítnicí? Co ochrana důvěrných osobních údajů? Můžeme se v budoucnu obávat zneužití našich citlivých údajů, jelikož budou k dispozici nemalému počtu pracovníků v bance? Rozhodně se nevyhneme odpovědi na otázku: Pohodlí versus bezpečí? Nejpohodlnější formou nakupování by se mohla stát donáška nákupu až do domu, což zatím není hojně využívanou službou. V případě placení prostřednictvím skenování sítnice, otisků prstů či záznamu hlasu bude zapotřebí vybavit obchodní sítě speciálním zařízením. Pořízení těchto zařízení s sebou nese i nutnost opatřit obchody automatickými pokladnami. Následkem by bylo hromadné propouštění nadbytečných pracovních sil.

42

Měšec.cz. Bezkontaktní platební karty PayPass a payWave [online]. 1998 – 2011 [cit. 2011-01-27].

50

Závěr První karta byla vydána v roce 1914 telefonní a telegrafní společností Western Union Telegraph Company. V České republice se moderní nástroj bezhotovostního platebního styku rozšířil až kolem roku 1990. Od začátku 20. století uplynulo téměř sto let a na trhu se nesetkáváme pouze s jedním druhem karty sloužící k úhradě plateb. Banky nabízejí klientům nejen debetní karty sloužící právě k těmto účelům, ale i karty úvěrové, které jsou masově využívané právě ve Spojených státech amerických, kde byla vydána první platební karta. Dnešní platební kartu nelze hodnotit jen jako kus plastu. Poskytuje nám pocit finančního bezpečí a možnost platit téměř kdekoliv po celém světě bez nutnosti mít u sebe finanční hotovost. Moderní technologie nám zaručuje jistotu ochrany našich financí. V současnosti rozdělujeme karty na čipové, s magnetickým záznamem, s laserovým záznamem a další. Z analýzy šesti nejvýznamnějších finančních institucí na území České republiky vyplynulo, že z hlediska placení poplatků je pro běžného klienta (fyzickou osobu) nejvýhodnější debetní karta od České spořitelny. Z hlediska pojištění se nabídka analyzovaných bank výrazně neliší. V počtu bankomatů drží prvenství Česká spořitelna, která i nadále rozšiřuje jednak množství bankomatů, jednak síť poboček. Raiffeisenbank, a zejména pak UniCredit Bank, patří mezi společnosti s nejmenším počtem bankomatů. S platební kartou je spojena i řada služeb, které můžeme, v některých případech i bez příplatku, využít. Bezplatné služby se týkají především studentů (avšak pouze do 26 let). Nemalé procento držitelů karty souhlasí s navržením „vlastní image karty“. Jedná se o placenou službu. Při žádosti o platební kartu bychom si měli rozmyslet, zda nabízené služby skutečně využijeme. Téměř po celém světě došlo k dynamickému rozšíření počtu bankomatů a míst akceptujících platební karty. Placení nákupů bezhotovostním způsobem je stále více oblíbenější, a díky platebním terminálům, pohodlnější. Poptávka po „online obchodování“ a zároveň i „online placení“ nadále stoupá. Nové možnosti a především nadměrná rychlost ve vytváření nových programů a technologií způsobí v budoucnu u platebních karet nejen jejich vizuální změnu, ale i změnu v manipulování s nimi. Závěrem lze podotknout, že platební karta, jakožto důležitá součást našeho života, se i přes stávající poplatky jednoznačně vyplatí, a to nejen pro uživatele, ale i z hlediska makroekonomického.

51

Seznam použité literatury [1] HLAČINA, Tibor. Bankovnictví. Kunovice: Nakladatelství Evropský polytechnický institut, 2004. 154 s. ISBN 80-7314-038-1

[2] JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870 – 2006: velká encyklopedie. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, 2006. 296 s. ISBN 80-247-1381-0

[3] JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, 1999. 219 s. ISBN 80-7169-759-1

[4] KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Nakladatelství Computer Press, 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1

[5] KLAPAL, Jaroslav; KOUBA Ivan. Ve znamení jistoty, Česká spořitelna – 170 let tradice. Praha: Nakladatelství NUGA, 1995. 111 s. ISBN 80-85903-02-4

[6] MÁČE, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, 2006. 220 s. ISBN80-247-1725-5

[7] SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005. 144 s. ISBN 80-7265-073-4

[8] SEKERA, Bohuslav. Banky a bankovní produkty. Praha: Nakladatelství Profess Consulting, 1997. 532 s. ISBN 80-85235-51-X

52

Internetové zdroje Idnes.cz. Jak a kde vznikly platební karty [online]. 2005 [cit. 2010-08-19]. Dostupné z www:

Diners Club International. Historie [online]. 2006 [cit. 2010-08-19]. Dostupné z www:

Diners Club International. Karta Diners Club Classic [online]. 2006 [cit. 2010-08-19]. Dostupné z www:

American Express. Historie a tradice značky American Express [online]. 2010 [cit. 201008-19]. Dostupné z www:

Wikipedie - otevřená encyklopedie. Historie platebních karet [online]. 2010 [cit. 2010-0819]. Dostupné z www:

Finance.cz. Historie platebních karet [online]. 2000 – 2010 [cit. 2010-08-20]. Dostupné z www:

Wikipedia – the free encyclopedia. Japan Credit Bureau [online]. 2010 [cit. 2010-08-20]. Dostupné z www:

Peníze.cz. Jak došly platební karty do českých zemí aneb historie plná zajímavostí [online]. 2007 [cit. 2010-08-20]. Dostupné z www:

MasterCard. Co je to platební karta [online]. 2010 [cit. 2010-09-16]. Dostupné z www:

Kreditní karty MasterCard. Historie kreditních karet MasterCard [online]. 2009 [cit. 201009-16]. Dostupné z www:

53

Cardmag. Platební karty ve světě 2008 [online]. 2009 [cit. 2010-10-15]. Dostupné z www:

SFinance.cz. Druhy platebních karet [online]. 2007 [cit. 2010-10-20]. Dostupné z www:

Měšec.cz. Charge karta – půjčka bez úroků [online]. 2004 [cit. 2010-10-19]. Dostupné z www:

Idnes.cz. Je lepší elektronická, nebo embosovaná karta? [online]. 2005 [cit. 2010-10-19]. Dostupné z www:

KB. Základní informace [online]. 2010 [cit. 2010-10-27]. Dostupné z www:

ČSOB. O společnosti ČSOB [online]. 2010 [cit. 2010-10-28]. Dostupné z www:

Finance.cz. Představujeme GE Money Bank [online]. 2007 [cit. 2010-10-28]. Dostupné z www:

Raiffeisenbank. Historie Raiffeisenbank v ČR [online]. 2008 [cit. 2010-10-28]. Dostupné z www:

UniCredit Bank. Historie skupiny [online]. 2010 [cit. 2010-10-28]. Dostupné z www:

Wikipedie – otevřená encyklopedie. mBank [online]. 2010 [cit. 2010-10-28]. Dostupné z www:

54

Peníze.cz. Cashback: jednoduchý výběr peněz zdarma konečně také v ČR [online]. 2006 [cit. 2011-01-19]. Dostupné z www:

Měšec.cz. Jak vybírat v zahraničí z bankomatu zadarmo nebo levně (návod) [online]. 2010 [cit. 2011-01-19]. Dostupné z www:

KB. Debetní karty [online]. 2010 [cit. 2011-01-19]. Dostupné z www:

Měšec.cz. Nebojte se platebních karet [online]. 2008 [cit. 2011-01-19]. Dostupné z www:

Deník.cz. Pojištěním platební karty omezíte riziko [online]. 2010 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z www:

Česká spořitelna. Pojištění karty a osobních věcí [online]. 2010 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z www:

Česká spořitelna. Kartové služby [online]. 2010 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z www:

Raiffeisenbank. Pojištění zneužití platební karty [online]. 2008 [cit. 2011-03-21]. Dostupné z www:

UniCredit Bank. Pojištění platební karty proti zneužití SAFE [online]. 2010 [cit. 2011-0120]. Dostupné z www:

55

ČSOB. Varianty pojištění [online]. 2010 [cit. 2011-01-21]. Dostupné z www:

GE Money Bank. Pojištění zneužití debetní karty [online]. 2001 – 2011 [cit. 2011-01-21]. Dostupné z www:

Česká spořitelna. Bezpečnost platebních karet [online]. 2004 [cit. 2011-01-22]. Dostupné z www:

SONS.cz. Bankomaty pro nevidomé [online]. 2002 – 2010 [cit. 2011-01-22]. Dostupné z www:

Investia.cz. Jen tři banky nabízejí úpravu vzhledu platební karty [online]. 2010 [cit. 201101-24]. Dostupné z www:

Lupa.cz. Budeme v budoucnu platit hlavně mobilem? [online]. 2008 [cit. 2011-01-26]. Dostupné z www:

Bankovnictví.Ihned.cz Mobilní platby: přítel, či nepřítel? [online]. 2009 [cit. 2011-01-26]. Dostupné z www:

Měšec.cz. Bezkontaktní platební karty PayPass a payWave [online]. 1998 – 2011 [cit. 2011-01-27]. Dostupné z www:

KB Pojišťovna. Pojištění pro případ zneužití karet – Merlin – Popis [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. Dostupné z www: 56

Finance.idnes.cz. V evropském souboji vítězí hotovost, platby kartami jsou v těsném závěsu [online]. 2010 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z www:

Lidovky.cz. Už jsou tu. Čínské karty se objevily v Česku, trh čekají velké změny [online]. 2010 [cit. 2011-02-04]. Dostupné z www:

Další informace čerpány z veřejných internetových stránek Internetové stránky České spořitelny, a.s. http://www.csas.cz Internetové stránky Komerční banky, a.s. http://www.kb.cz Internetové stránky Československé obchodní banky, a.s. http://www.csob.cz Internetové stránky GE Money Bank, a.s. http://www.gemoney.cz Internetové stránky UniCredit Bank, a.s. http://www.unicreditbank.cz Internetové stránky Raiffeisenbank, a.s. http://www.rb.cz

57

Seznam obrázků Obrázek 1 - Platební karta společnosti Western Union z roku 1918................................... 11 Obrázek 2 - Karta Diners Club Classic ............................................................................... 13 Obrázek 3 - Platební karta s magnetickým záznamem........................................................ 25 Obrázek 4 - Čip na platební kartě........................................................................................ 27

Seznam tabulek Tabulka 1 - Celosvětové počty a objemy transakcí „General Purpose“ karet v r. 2008 ..... 19 Tabulka 2 - Poplatky za vydání/používání platební karty v Kč .......................................... 32 Tabulka 3 - Výběr hotovosti na přepážce v Kč (Cash advance) ......................................... 33 Tabulka 4 - Platba kartou u obchodníka s možností Cash back v Kč ................................. 35 Tabulka 5 - Výběr hotovosti z bankomatu v Kč.................................................................. 36

Seznam grafů Graf 1 - Počet bankomatů v ČR v roce 2010....................................................................... 41

Seznam příloh Příloha č. 1 - Česká spořitelna - Ceník pojištění za rok - Limit pojistného plnění podle zvolené varianty v žádosti Příloha č. 2 - UniCredit Bank - Parametry pojištění SAFE - SAFE Basic - SAFE Plus Příloha č. 3 - ČSOB - Varianty pojištění Příloha č. 4 - GE Money Bank - Přehled pojistné ochrany a limity pojistného plnění

Příloha č. 5 - Komerční banka - Limity pojistného plnění u pojištění Merlin

58

Příloha č. 6 - Raiffeisenbank - Limit pojistného plnění varianty ZÁKLAD - Limity doplňkových pojištění varianty PLUS

59

Příloha č. 1 Česká spořitelna Ceník pojištění za rok Varianta

Cena v Kč

P10 (pojistné krytí do 10.000 Kč)

170

P30 (pojistné krytí do 30.000 Kč)

320

P60 (pojistné krytí do 60.000 Kč)

480

P90 (pojistné krytí do 90.000 Kč)

780

Zdroj: Česká spořitelna. Kartové služby [online]. 2010 [cit. 2011-01-20].

Limit pojistného plnění podle zvolené varianty v žádosti Varianta

Neoprávněné karetní Vyzvednutá hotovost Sdružený limit pro transakce – limit na při přepadení - limit osobní věci - limit na kartu v Kč na kartu v Kč kartu v Kč

P10

10.000

10.000

20.000

P30

30.000

10.000

25.000

P60

60.000

10.000

30.000

P90

90.000

15.000

35.000

Zdroj: Česká spořitelna. Pojištění karty a osobních věcí [online]. 2010 [cit. 2011-01-20].

Příloha č. 2 UniCredit Bank - Parametry pojištění SAFE SAFE Basic Limit plnění Pojistná doba Základní pojištění

Doplňkové pojištění

30.000 Kč 96 hodin před nahlášením odcizení / ztráty karty Finanční ztráta vzniklá zneužitím pojištěné karty v důsledku jejího odcizení nebo ztráty Limity pojistného plnění pro doplňková pojištění se sjednávají v rámci limitu pojistného plnění sjednaného pro základní pojištění jako jeho sublimity Pojištění nákladů na znovupořízení ztracených osobních 4.000 Kč dokladů Pojištění nákladů na vydání nové karty za ztracenou / odcizenou 200 Kč kartu témuž majiteli s původní platností Pojištění nákladů na znovupořízení ztracených klíčů 4.000 Kč Pojištění pro případ loupeže peněz vybraných pojištěnou 5.000 Kč kartou Pojištění nákladů na znovupořízení odcizeného mobilního 5.000 Kč telefonu Pojištění zneužití odcizeného mobilního telefonu 5.000 Kč

Zdroj: UniCredit Bank. Pojištění platební karty proti zneužití SAFE [online]. 2010 [cit. 2011-01-20].

SAFE Plus Limit plnění Pojistná doba Základní pojištění

Doplňkové pojištění

50.000 Kč 96 hodin před nahlášením odcizení / ztráty karty Finanční ztráta vzniklá zneužitím pojištěné karty v důsledku jejího odcizení nebo ztráty Limity pojistného plnění pro doplňková pojištění se sjednávají v rámci limitu pojistného plnění sjednaného pro základní pojištění jako jeho sublimity Pojištění nákladů na znovupořízení ztracených osobních 4.000 Kč dokladů Pojištění nákladů na vydání nové karty za ztracenou/ odcizenou 200 Kč kartu témuž majiteli s původní platností Pojištění nákladů na znovupořízení ztracených klíčů 4.000 Kč Pojištění pro případ loupeže peněz vybraných pojištěnou 5.000 Kč kartou Pojištění nákladů na znovupořízení odcizeného mobilního 10.000 Kč telefonu Pojištění zneužití odcizeného mobilního telefonu 10.000 Kč

Zdroj: UniCredit Bank. Pojištění platební karty proti zneužití SAFE [online]. 2010 [cit. 2011-01-20].

Příloha č. 3 ČSOB Varianty pojištění Varianta

Roční limit pojistného Limit pojistného plnění Roční plnění při odcizení hotovosti pojistné (jednorázové)

Basic

do 15.000 Kč

2.000 Kč

150 Kč

Classic

do 50.000 Kč

5.000 Kč

460 Kč

Super

do 85.000 Kč

10.000 Kč

800 Kč

Premium do 150.000 Kč

15.000 Kč

1.080 Kč

do 200.000 Kč

20.000 Kč

1.300 Kč

Extra

Zdroj: ČSOB. Varianty pojištění [online]. 2010 [cit. 2011-01-21].

Příloha č. 4 GE Money Bank Přehled pojistné ochrany a limity pojistného plnění Limit pojistného plnění Zneužití debetní karty v důsledku jejího odcizení či její ztráty včetně ekvivalent 150 internetových transakcí (zákonná spoluúčast klienta) EUR Pojištění pro případ loupeže peněz vybraných pojištěnou kartou z 5.000 Kč bankomatu a/nebo vybraných na bankovní přepážce Pojištění nákladů na znovupořízení ztracených a/nebo odcizených 3.000 Kč osobních dokladů Pojistný program Jistota - typ pojistné ochrany

Pojištění nákladů na znovupořízení ztracených a/nebo odcizených 5.000 Kč klíčů Pojištění nákladů na znovupořízení ztraceného a/nebo odcizeného mobilního telefonu 10.000 Kč Pojištění zneužití ztraceného a/nebo odcizeného mobilního telefonu Pojištění nákladů na znovupořízení ztracené a/nebo odcizené 3.000 Kč peněženky Pojištění nákladů na znovupořízení ztraceného a/nebo odcizeného 5.000 Kč multimediálního přehrávače a/nebo dioptrických brýlí Zdroj: GE Money Bank. Pojištění zneužití debetní karty [online]. 2001 – 2011 [cit. 2011-01-21].

Příloha č. 5 Komerční banka Limity pojistného plnění u pojištění Merlin Zneužití karty třetí osobou - platby kartou

30.000 Kč

- za výběry kartou KB nebo z bankomatů KB

10.000 Kč

- výběry kartami jiných bank z bankomatů jiných bank

5.000 Kč

Krádež hotovosti v době do 48 hodin od výběru nebo výběr pod hrozbou

5.000 Kč

fyzického násilí Ztráta nebo krádež klíčů spolu s kartou

5.000 Kč

Ztráta nebo krádež dokladů spolu s kartou

1.000 Kč

Náklady na pořízení nového mobilního telefonu

3.000 Kč

Náklady na volání a zasílání SMS/MMS v době do 48 hod. od odcizení

5.000 Kč

mobilního telefonu Náklady na náhradu nebo opravu zboží zakoupeného kartou KB

20.000 Kč

Roční pojistné – pro prvního pojištěného

276 Kč

Roční pojistné – pro druhého pojištěného ke stejnému účtu KB

192 Kč

Zdroj: KB Pojišťovna. Pojištění pro případ zneužití karet – Merlin – Popis [online]. 2011 [cit. 2011-03-21].

Příloha č. 6 Raiffeisenbank Limit pojistného plnění varianty ZÁKLAD Maximální limit pojistného plnění 150 EUR Celkový roční limit pojistného plnění 500 EUR Zdroj: Raiffeisenbank. Pojištění zneužití platební karty [online]. 2008 [cit. 2011-03-21].

Limity doplňkových pojištění varianty PLUS Pojištění odcizení hotovosti Pojištění nákladů na vydání nové karty a PIN Pojištění nákladů na pořízení náhradních klíčů Pojištění nákladů na pořízení náhradních osobních dokladů Pojištění nákladů na pořízení náhradního mobilního telefonu a SIM včetně pojištění zneužitím odcizeného mobilního telefonu/SIM Celkový maximální limit pojistného plnění za rok

4.000 Kč 1.000 Kč 4.000 Kč 4.000 Kč 5.000 Kč

100.000 Kč

Zdroj: Raiffeisenbank. Pojištění zneužití platební karty [online]. 2008 [cit. 2011-03-21].