Bankovní institut vysoká škola Praha. Platební karty. Diplomová práce

Bankovní institut vysoká škola Praha

Platební karty Diplomová práce

Bc. Jan Hornát

Duben 2010

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví

Platební karty Diplomová práce

Autor:

Bc. Jan Hornát

Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Hana Augustínová

Duben 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze, dne datum 25.4.2010

........................................................ Jan Hornát

Poděkování

Děkuji Ing. Haně Augustinové, vedoucí práce, za odborné vedení, cenné připomínky a rady při zpracování této práce.

Anotace Diplomová práce je zaměřena na téma platební karty. Cílem práce je popsat historii, vznik, vývoj, druhy, náleţitosti a bezpečnost platebních karet. Pramenem informací je odborná literatura, internet a informace získané od Komerční banky, a.s. Cenným zdrojem informací mě byli téţ specialisté Komerční banky, a.s. na bankomaty a platební karty. Tato diplomová práce vysvětluje pojmy související s platebními kartami, popisuje asociace vydávající platební karty jako VISA, MasterCard a historii platebních karet v České republice. Praktickou část jsem zaměřil na bezpečnost platebních karet. Popsal jsem ochranné prvky jako, jakým způsobem dochází k zneuţití, jak se zachovat v případě zneuţití platební karty, jak funguje a jak se rozpoznává podvodné zařízení nainstalované na bankomatu. Zpracoval jsem statistiku, jak se na bezpečnost platebních karet dívají zaměstnanci Komerční banky, a.s. a porovnal jsem to s názorem klientů. Pro přehlednost jsem vyjádřil výsledky průzkumu v grafech. Závěrem diplomové práce jsem věnoval pozornost budoucnosti a metodám ověřující totoţnost majitele platební karty. Vzhledem k tomu, ţe je stále větší důraz na bezpečnost platebních karet, měly by se pravděpodobně tyto metody implikovat ve světě platebních karet. Anotace The thesis is focused on the topic of payment cards. The target of the thesis is to describe birth, development, history and security elements. The main resource is professional literature, individual websites of different banks and informations obtained from Komercni Banka a.s. Very important resource bacame employees of Komercni Banka working as a specialists in ATM and payment cards. This thesis explains payment cards terms, describes the association issuing payment cards as VISA, MasterCard and history of payment cards in the Czech Republic. In the practical part of my thesis I focused on security of payment carts. I described security elements, the way how a payment cards can be misused, how to behave in case of misusing payment card, how works and how to recognize fraudulent devices installed on the ATM. I have carried out the statistic how the security of payment cards the employees of Komercni Banka see and I compared the results with the opinions of clients. To make it transparent I explained my results in graphs. At the end of the thesis I focused on the future and methods that verify identity of owner of payment card. Since the higher security of payment cards is emphasized, this methods should be used in the future.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 1 1

2

Historie platebních karet................................................................................................ 2 1.1

Kurýrní přeprava peněz a cenin ............................................................................. 4

1.2

Cestovní šeky, registrační pokladny a úvěrové známky........................................ 6

1.3

Cestovní šeky......................................................................................................... 7

1.4

Obchodní úvěr a úvěrové známky ......................................................................... 8

1.5

První platební karty ............................................................................................. 10

1.6

Univerzální platební karty ................................................................................... 12

1.7

Bankovní karty .................................................................................................... 14

Asociace vydávající platební karty .............................................................................. 17 2.1

Druhy platebních asociací ................................................................................... 17

2.2

Bankovní asociace ............................................................................................... 19

2.2.1

Europay/MasterCard.................................................................................... 19

2.2.2

Europay International S. A. ......................................................................... 20

2.2.3

Eurocheque International............................................................................. 20

2.2.4

MasterCard International, Inc. ..................................................................... 21

2.2.5

VISA International ...................................................................................... 22

2.3

Průzkum drţitelů platebních karet ....................................................................... 23

2.4

Nebankovní platební systémy.............................................................................. 24

2.4.1

American Express Company ....................................................................... 24

2.4.2

Diners Club International ............................................................................ 27

2.4.3

Japan Credit Bureau (JCB) .......................................................................... 28

2.4.4

Cetelem ........................................................................................................ 29

2.4.5

Discover Card .............................................................................................. 29

2.5

3

4

Platební karty v České republice ......................................................................... 29

2.5.1

Rozvoj platebních karet v České republice ................................................. 31

2.5.2

Sdruţení pro bankovní karty ....................................................................... 36

2.6

Světové trendy platebních karet .......................................................................... 38

2.7

Vydání platební karty v bance ............................................................................. 41

Druhy platebních karet ................................................................................................ 43 3.1

Elektronické karty ............................................................................................... 44

3.2

Embosované karty ............................................................................................... 44

3.3

Způsob zúčtování................................................................................................. 45

3.3.1

Charge Card ................................................................................................. 45

3.3.2

Kreditní karty............................................................................................... 46

3.3.3

Debetní karty ............................................................................................... 50

3.3.4

E-karta ......................................................................................................... 58

Náleţitosti platebních karet ......................................................................................... 59 4.1

Druh záznamu ...................................................................................................... 59

4.2

Tištěné údaje ........................................................................................................ 59

4.3 5

Pouţívání platebních karet........................................................................................... 63 5.1

Autorizační, clearingový a zúčtovací systém ...................................................... 66

5.2

Placení v obchodní síti......................................................................................... 68

5.3

Reklamace zboţí a sluţeb - vracení částky transakce (Credit) ............................ 69

5.4

Výběry hotovosti ................................................................................................. 70

5.4.1

Výběr z bankomatu...................................................................................... 70

5.4.2

Cash Advance .............................................................................................. 71

5.4.3

Cash back..................................................................................................... 72

5.5 6

Záznamy na kartě ................................................................................................ 61

On-line úhrada kartou přes internet ..................................................................... 74

Bezpečnost platebních karet ........................................................................................ 75 6.1

Zneuţití karty cizí osobou ................................................................................... 75

6.2

Zneuţití nedoručené karty ................................................................................... 75

6.3

Padělky karet ....................................................................................................... 76

6.4

Zneuţití platebních karet prostřednictvím přímých kanálů ................................. 76

6.5

Budoucnost platebních karet a ochrany proti zneuţití......................................... 77

6.6

Ochrana karet....................................................................................................... 79

Výsledky a doporučení ........................................................................................................ 80 Závěr .................................................................................................................................... 84

Úvod Jako téma pro svou diplomovou práci jsem si vybral platební karty. Jsem rád, ţe mohu o platebních kartách psát, protoţe jsou součástí mého profesního i běţného uţivatelského ţivota. V práci se chci zaměřit na historii, protoţe platební karty vznikly přibliţně před sto lety, takţe jejich historie je velice bohatá. Zajímá mě, jakým způsobem karty vznikly a co bylo příčinnou vzniku platebních karet. Platební karty jsou jeden z nejdynamičtějších bankovních produktů, jejichţ počet rostl geometrickou řadou. Bankovní asociace VISA Europay/MasterCard a další zajišťují akceptaci a vydávání platebních karet ve světě. Členy těchto asociací jsou samozřejmě banky, prostřednictvím kterých je prováděna distribuce platebních karet mezi klienty. Popíši historii platebních karet v České republice. Platební karty se významnou rolí podílely na světovém rozvoji obchodu a ekonomiky vůbec. Z historicky luxusní sluţby, kterou platební karty nabízí, se karty staly kaţdodenní záleţitostí pro většinu obyvatel země. Cílem mé práce je také popsat, jak se platební karty pouţívají, jak funguje autorizační, clearingový a zúčtovací systém, jakým způsobem se platí v obchodech a co je třeba udělat v případě reklamace platby. Dále popíši náleţitosti platebních karet a vysvětlím pojmy, které s platebními kartami souvisí. Vysvětlím, jak funguje novinka ve světě platebních karet Cash back. Praktickou část zaměřím na téma bezpečnost. V této době je toto téma velice aktuální, protoţe se vyskytují případy, kdy dochází k zneuţívání platebních karet. Chci o bezpečnosti platebních karet získat zajímavé informace od specialistů Komerční banky, a.s. na bankomaty a platební karty. Popíši ochranné prvky platebních karet, jakým způsobem dochází k zneuţití karet, jak se zachovat při zneuţití platební karty a jak rozpoznat podvodný bankomat. Zajímá mě, jak se na bezpečnost platebních karet dívají zaměstnanci bank a porovnám to s názorem klientů. Popíši segmentaci klientů banky. Pro lepší přehlednost vypracuji grafy, které poskytnou lepší orientaci ve výsledcích. Vzhledem k tomu, ţe platební karty se neustále vyvíjí a zdokonaluje se jejich zabezpečení, popíší předpokládaný budoucí vývoj platebních karet. S nárůstem modernizace a techniky, jsou kladeny stále větší nároky na bezpečnost platebních karet. Banky investují velké částky do metod ověřování totoţnosti majitele platební karty, které by se v budoucnosti mohly vyuţít ve světě platební karet, tak aby byly bezpečnější neţ jsou nyní.

1

1 Historie platebních karet S rozvojem obchodu a cestování byly v 19. století vyvinuty cestovní šeky, poštovní poukázky, ale také předchůdci kreditních karet – kovové úvěrové známky. Do začátku 2. světové války začaly platební a úvěrové karty vydávat ve Spojených státech amerických i čerpací stanice, hotely, ţelezniční a letecké společnosti. Staly se nejdostupnější formou spotřebního úvěru a nejpohodlnějším způsobem placení. Ke vzniku1 vynálezu nebo nápadu nejčastěji vede potřeba nebo problém, který je nutno vyřešit. Stejný impuls vedl i ke vzniku platebních karet. Za jejich kolébku se oprávněně povaţují Spojené státy americké. Cesta k vynálezu úvěrové karty ale nebyla přímočará a uţ před zavedením karet koncem 90. let 19. století můţeme vidět jejich předchůdce – cestovní šeky, peněţní poukázky a úvěrové známky. Všechny tyto finanční produkty řešily potřebu bezpečného placení za zboţí a sluţby, bezpečného přenesení peněz na dálku, zvýšení prodeje na obchodní úvěr a snadné identifikace zákazníků i evidence jejich nákupů. Spojené státy americké se rozvíjely v 19. století velmi rychlým tempem. Přistěhovalci osídlovali nové oblasti kontinentu a vzdálenosti mezi městy a hlavními centry států rostly. Díky tomu stoupla poptávka po osobní i nákladní dopravě, poště a doručování kurýrních zásilek. Spojení mezi východním a západním pobřeţím zajišťovaly téměř výhradně dostavníky, protoţe Panamský průplav v té době ještě nebyl vybudován a cesta lodí z New Yorku do San Franciska trvala tři měsíce. Okolo roku 1840 měly Spojené státy americké asi 15 milionů obyvatel a noví osadníci mířili dále na západ a do vnitrozemí. V té době byla zaloţena řada společností pro dopravu nákladu, cestujících a pošty. Zajistit spojení bylo pro tak velkou zemi nezbytné a poptávka po něm rostla. Např. v letech 1841-1849 vzrostl objem přepravovaného zboţí a zásilek ve státě New York stokrát. Právě kurýrní společnosti byly, moţná překvapivě, jedním z pozdějších kmotrů platebních karet. Podívejme se proto krátce na historii společností Američan Express, Wells Fargo a Western Union, spojenou s „divokým“ Západem.

1

Pavel Juřík, Platební karty, Velká encyklopedie 1870 – 2006, Grada, str. 12

2

Za otce kurýrní dopravy ve Spojených státech je povaţován William F. Harnden, který vlastnil dopravní společnost zajišťující dopravu v okolí New Yorku. Jeho agentem ve městě Albany se stal pro své obchodní schopnosti Henry Wells. V roce 1841 Henry Wells od Harndena odešel a zaloţil se dvěma společníky společnost Pomeroy & Copany pro přepravu zboţí, peněz a obchodní korespondence mezi městy Buffalo a Albany. V roce 1845 společnost zavedla dopravu dopisů za cenu 6 centů, zatímco federální pošta si účtovala 25 centů. Federální pošta se pak několik let neúspěšně snaţila svého konkurenta zničit, místo aby zlevnila a zkvalitnila své sluţby. Největšími dopravními společnostmi na východním pobřeţí Spojených států byly Livingston, Fargo & Co., Wells & Co. a Butterfield and Wasson. Po řadě jednání se všechny tři společnosti 18. března 1850 spojily do nové firmy American Expres Copany. Firmy tehdy přepravovaly zboţí, poštu, ale také peníze a zlato. Mezi nejvýznamnější klienty patřily právě banky, které potřebovaly spolehlivě a bezpečně dopravovat ceniny a dokumenty mezi svými pobočkami. Důvěra, spolehlivost dopravce a v jeho schopnost dopravit zásilku včas a bezpečně do místa určení, se staly hlavními devizami nejúspěšnějších firem. Poptávka po kurýrních a dopravních sluţbách ještě vzrostla s příchodem „zlaté horečky“. Dne 24. ledna 1848 objevil James Marshall v Kalifornii nedaleko Sutter´s Mills zlato. Asi 75 000 lidí se rychle vypravilo obsadit půdu u naleziště s vidinou rychlého zbohatnutí. V San Francisku prý dokonce nebyl nikdo, kdo by v první dny vytiskl noviny, protoţe i tiskaři zanechali práce a spěchali ke zlatým polím, stejně jako přes 4000 námořníků, kteří dezertovali z lodí v přístavu. Za jediný rok se v Kalifornii vytěţilo zlato v hodnotě tehdy ohromných 60 miliónu dolarů. William Fargo a Henry Wells okamţitě viděli příleţitost nabídnout dopravní a poštovní sluţby American Express Kalifornii. Jejich společníci však byli proti, chtěli rozvíjet obchod na východním pobřeţí Spojených států, takţe Fargo a Wells učinili historické rozhodnutí a zaloţili novou společnost Wells Fargo & Co., ale i nadále oba působili ve firmě American Express. Úkolem nové společnosti se stala výměna zlatého prachu za peníze a poskytování dalších peněţních sluţeb ve zlatokopeckých městech. Wells Fargo & Copany byla zaloţena v New Yorku 18. března 1852 jako bankovní a kurýrní společnost s kapitálem 300 000 dolarů. Svou první pobočku otevřela 13. července 1852 naproti Gold Rush v San Francisku, v místě dnešního sídla této společnosti.

3

Kapitál American Express se do roku 1881 zvýšil na 18 000 000 dolarů. Její obchodní síť tvořilo 2 700 kanceláří a zaměstnávala přibliţně 5 000 lidí, z nichţ bylo 600 kurýrů. V roce 1873 byl zaveden dodnes pouţívaný název American Express Company. Obrázek 1

Známý dostavník Concord vozil na trasách Wells Fargo & Co. cestující, poštu i peníze

http://www.wellsfargohistory.com/stagecoach/stagecoach.htm 18.11.2009 18:34hod

1.1

Kurýrní přeprava peněz a cenin

Od samého počátku 2oznamovaly nápisy na první pobočce Wells Fargo v San Francisku, ţe firma poskytuje kurýrní a bankovní sluţby – „Express Office and Nankiny House“. První reklama z roku 1852 popisovala bankovní sluţby společnosti takto: nákup a doprava zlata, výplata šeků, prodej bankovních směnek k proplacení v jiných státech a v zámoří, příjem vkladů a úschov. Společnost Wells Fargo se stala známou svými jednotlivými budovami z červených cihel se zelenými okenicemi. Do roku 1863 Wells Fargo vybudovala po celém Západě síť 180 stájí. Zelené poštovní schránky Wells Fargo úspěšně konkurovaly červeným schránkám federální pošty. V roce 2


4

1866 křiţovaly dostavníky Wells Fargo po 4000 mil dlouhých trasách napříč Sierra Mountains, Great Plains aţ do Idaha a Montany. Kdyţ San Francisco postihlo 18. dubna 1906 katastrofální zemětřesení, zřítila se i budova Wells Fargo Nevada National Bank na Montgomery Street. Druhý den se Amerikou roznesla známá telegrafní zpráva pokladníka banky Frederica L. Lipmana: „Budovy zničeny. Trezor nepoškozen. Důvěra neovlivněna“. Hned následující den po zemětřesení Wells Fargo obnovila bankovní sluţby přímo na ulici, podobně jako např. Bank of Italy (pozdější Bank of America). Do roku 1900 vybudovala společnost Wells Fargo síť 2800 poboček a délka jejích tras dosahovala téměř 38 000mil. Wells Fargo nebude téměř nikdy zapomenuta díky 313 přepadením jejích dostavníků (s celkovou škodou 415 000 $), k nimţ došlo v 70. letech 19. století a které se staly námětem řady románů a filmů. Prvnímu přepadení dostavníku Wells Fargo došlo jiţ v roce 1855. Zavedení soukromých detektivů vedlo nejen k vypátrání 240 pachatelů, ale také k zabránění 34 pokusů o přepadení. Ani pevné pokladny váţící 100-150 liber nemohly lupičům odolat. Nejznámějším lupičem byl Black Bart, jenţ se dopustil několika desítek přepadení a také získal největší kořist z jednoho přepadení – 80 000 $. Do amerických legend vstoupil 26. června 1875, kdyţ přepadl „svůj“ první dostavník Wells Fargo nedaleko Copperopolis v Kalifornii. Legendární historka se odehrála při přepadení dostavníku jedoucího 30. července 1878 z La Porte do Oroville. Dáma, jeţ v něm cestovala, vyhodila z okna svou peněţenku. Black Bart ji údajně zvedl a vrátil se slovy: „Madam, nechci vaše peníze. V tomto ohledu se zajímám jen o zásilku Wells Fargo.“ Při tomto přepadení si v pokladně dostavníku přišel na 500 $ a stříbrné hodinky. Za jeho dopadení ţivého nebo mrtvého bylo vypsáno nejprve 300 $ a pak nakonec 5 000 $. Byl dopaden aţ v roce 1882 a odsouzen na 6 let vězení. V San Quientinu si odseděl jen 4 roky a byl pro dobré chování propuštěn na svobodu, kde si spokojeně uţíval ţivota (většina jím odcizených peněz nebyla nikdy nalezena). Zemřel v roce 1917 ve věku 87 let. Vynález telegrafu přinesl do Wells Fargo myšlenku převádět s jeho pomocí peníze. První telegrafický převod peněz na světě se uskutečnil mezi dvěma pobočkami Wells Fargo v roce 1864. Tento způsob převodu peněz byl nejen rychlejší, ale mnohem bezpečnější neţ

5

převozy peněz poštovními dostavníky. Ani „Black Bart“ nemohl odcizit peníze přenášené pomocí telegrafních drátů. Další firmou, která sehraje důleţitou roli v platebních kartách, je Western Union Telegraph Copany. Byla zaloţena skupinou podnikatelů z Rochesteru 8. dubna 1851. Byla jednou z 50 telegrafních společností, které budovaly navzájem nepropojené telegrafní linky. V průběhu občanské války bylo pro federální vládu rychlé spojení se západním pobřeţím Spojených států nesmírně důleţité. 2 000 mil dlouhé telegrafní vedení spojující východ a západ Spojených států bylo vybudováno v rekordně krátkém čase 112 dnů a dokončeno bylo 24. října 1861. O dva dny později vláda zastavila pouţívání Pony Express a začala vyuţívat telegrafní sluţby Western Union. Vojenský telegraf měl sídlo nedaleko Bílého domu a sehrál významnou roli při řízení armády a udrţení Unie pohromadě. O pět let později, v srpnu 1866, bylo po pěti nezdařených pokusech a s velikými investicemi vybudováno 3 000 mil dlouhé podmořské telegrafní vedení mezi Spojenými státy a Evropou. Bude slouţit nejen k přenášení zpráv, ale později také k převodům peněţ. Postupně Western Union pohltila více neţ 500 telegrafních společností a roce 1884 byly její akcie zařazeny mezi prvních 11 akcií sledovaném v indexu Dow-Jones Average. V říjnu 1871, sedm let po Wells Fargo, zavedla i Western Union telegrafické převody peněz – Money Transfer.

1.2

Cestovní šeky, registrační pokladny a úvěrové

známky Devatenácté století se stalo3 stoletím vynálezů a objevů, jeţ rychle měnily ţivot společnosti, tvář měst i venkova. Budování ţeleznice ve Spojených státech a Evropě zkrátilo a usnadnilo cestování, telegrafní a telefonní síť spojila hlavní obchodní a politická centra zemí. Průmyslová revoluce měnila výrobu. Elektrické osvětlení získalo stále více na oblibě a parníky nahradily na větru závislé plachetnice. První letadla, vzducholodě, automobily a motocykly na konci 19. století ukazovaly, ţe změnám nebude konec.

3


6

A právě rozvoj vědy a techniky, zvýšená migrace lidí na velké vzdálenosti, cestování za prací nebo zábavou a rozvoj obchodu stály u zrodu pro nás tak samozřejmé věci, jako jsou platební karty, cestovní šeky nebo poštovní poukázky. „Nyní podrobněji popíši, jakými způsoby probíhalo bezhotovostní placení na cestách a v obchodech“.

1.3

Cestovní šeky

Cestovní šeky byly ve své době velikým objevem. Na jejich myšlenku přišel Thomas Cook, majitel stejnojmenné cestovní kanceláře v Londýně. V roce 1868 začal svým zákazníkům prodávat hotelové poukázky na placení ubytování v Evropě – Hotel Coupons. O šest let později je nahradily The Circular Notes, které slouţily jak k placení, tak k výběru hotovosti v místní měně ve smluvních bankovních a hotelových směnárnách. V roce 1891 zavedla cestovní šeky také dopravní a kurýrní společnost American Express. Stalo se tak poté, co se její zakladatel James C. Fargo vydal v roce 1890 do Evropy a setkal se s obtíţemi při výběru hotovosti na své americké bankovní akreditivy. Jelikoţ v té době se do Evropy vydávalo na cesty mnoho Američanů, uloţil svému specialistovi Marcellusovi F. Berrymu, aby vyvinul cestovní šek. To se podařilo a 7. července 1891 M. Berry obdrţel autorská práva k nové sluţbě, kterou nazval The travellers cheque – cestovní šek. Jiţ v prvním roce prodal American Express cestovní šeky v hodnotě 9,12 milionů dolarů. V roce 1905 dosáhne jejich prodej tehdy ohromné částky 13 milionů dolarů a v roce 1913 jiţ 32 milionů dolarů. Do své nabídky zařadily cestovní šeky i další dopravní společnosti jako Wells Fargo & Co. nebo Bank of America. Miliony cestujících budou spoléhat na pohodlí a bezpečí cestovních šeků – aţ do rozšíření platebních karet. A v čem spočívala jejich výhoda? Klient zakoupí cestovní šek v určité hodnotě a podepíše se na něj. Současně obdrţí doklad o nákupu s telefonním spojením na klientská centra pro případ, ţe by došlo ke ztrátě nebo krádeţi cestovního šeku. Při placení v hotelu nebo obchodě, které cestovní šeky akceptují, nebo při výběru hotovosti ve směnárnách, předloţí klient cestovní šek a ještě jednou ho podepíše. Oba podpisy musí být shodné. Klient navíc předkládá i svůj průkaz totoţnosti. Šek tak můţe pouţít jen jeho skutečný majitel, na rozdíl

7

od peněz, jeţ jsou anonymní a můţe je pouţít náhodný nálezce, stejně jako kapsář. V případě ztráty nebo krádeţe šeku dostává klient do dvou dnů nový šek. Marcellus F. Berfry se zaslouţil i o zlepšení dalšího vynálezu, jenţ měl velký význam zejména ve Spojených státech, i kdyţ se s ním setkáváme dodnes i u nás – poštovní poukázky. Protoţe ve Spojených státech neexistoval v polovině 19. století spolehlivý bankovní systém, uloţil Kongres americké federální poště U.S. Post zajistit převody peněz, výplaty penzí apod. Americká pošta zavedla poštovní poukázky, které se podobaly šeku. Odesílatel vyplnil předtištěný formulář, sloţil potřebnou hotovost a zaplatil poplatek. Pošta pak poukázku doručila příjemci, jenţ si následně vyzvedl na poště hotovost. Poštovní poukázky se staly velmi oblíbené a v roce 1880 jich americká pošta prodala za 100 milionů dolarů, a s velkým ziskem. Byly však snadno padělatelné. Vedení American Express uvidělo příleţitost, a proto pověřilo opět Marcelluse F. Berryho, aby vymyslel nepadělatelnou peněţní poukázku. Podařilo se mu to v roce 1882 tím, ţe vytvořil formulář, z něhoţ se z levé strany odstřihávaly neplatné číslice tak, aţ zůstala jen zasílaná částka. Ještě v roce 1882 prodal American Express přes 250 000 poštovních poukázek v hodnotě 1,1 milionu dolarů.

1.4

Obchodní úvěr a úvěrové známky

O platebních kartách si mnozí4 myslí, ţe jsou americkým vynálezem. Ti, kdo to tvrdí mají pravdu. Málokdo ale ví, ţe jejich počátky sahají aţ do roku 1870. Za první předchůdce dnešních platebních karet jsou totiţ povaţovány kovové úvěrové mince nebo známky – zvané metal charge coint, metal credit tokens, které obchodníci zavedli jiţ před více neţ 130 lety. Obchodníci tyto úvěrové mince nebo známky dávali svým stálým zákazníkům, kteří u nich nakupovali na dluh, tedy přesněji řečeno obchodník jim vedl úvěrový účet, který zákazníci uhradili v hotovosti např. na začátku dalšího měsíce. Aby si nemusel pamatovat kaţdého takového zákazníka, vydal jim kovové známky, které při placení ukázali pokladníkovi. Ten pak jejich útratu zaevidoval v účetní knize pod číslem kovové známky.

4


8

Tento způsob prodeje na úvěr nebo splátky se ve Spojených státech úspěšně rozvinul po skončení občanské války Severu proti Jihu. Lidé se stěhovali na velké vzdálenosti a rodiny byly od sebe velmi vzdáleny a nemohly se spoléhat na rodinné půjčky. Přirozeným řešením byl úvěr poskytovaný obchodníky, úvěrovými druţstvy nebo lichváři. Po první světové válce začaly domácnosti nakupovat ledničky, vysavače, automobily nebo nábytek, a to z velké části na úvěr poskytovaný obchodníky. Rozvoj těchto úvěrů zpomalila velká hospodářská krize ve 30. letech a nakonec je zcela zastavila omezení vydaná vládou v souvislosti s financováním výdajů na armádu za 2. světové války. Úvěrové mince nebo známky měly podobu kovových oválných nebo šestihranných štítků, na nichţ byl vyraţen znak nebo název obchodu a identifikační číslo. Pro tento druh platidla se vţily názvy metal money nebo shopers plate. Odhaduje se, ţe ve Spojených státech vydávalo tyto předchůdce platebních karet 2000 obchodů. Tyto známky některé obchody pouţívaly aţ do 50. let 20. století. Jiné obchody vydávaly místo kovových známek úvěrové nebo šekové kníţky. Při placení zákazník vytrhl z kníţky např. úvěrové známky nebo šeky v určité hodnotě. Zaplacení útraty pak obchodník zaznamenal do kníţky a svého účetnictví. V Evropě se objevil první předchůdce úvěrových karet ve Velké Británii koncem 19. století. Podle britské asociace pro platební styk byly vydány první úvěrové poukázky Credit Voucher v roce 1880 společností Provident Clothing Group. Její poukázky bylo moţné pouţít ve vybraných obchodech, které zaznamenaly klientův nákup a předaly ho k proplacení společnosti Provident. Její zástupce pak inkasoval splátky přímo od klienta. Společnost pak klientovi opět navyšovala jeho revolvingový úvěr.

9

Obrázek 2

Charge Metal Coin – úvěrová známka hotelu La Salle Chicago

http://www.creditcards.com/credit-card-news/credit-collectible-coins-charge-plate1264.php 23.11 2009 21:48hod

1.5

První platební karty

Předchůdci platebních karet zvaných5 Frank Card se ve Spojených státech objevili nejpozději v roce 1892, kdy je vybraným klientům začala vydávat dopravní a kurýrní společnost American Express. Tyto karty byly vyrobeny z tvrdého oboustranně potisknutého papíru a slouţily k prokázání nároku na bezplatné nebo zlevněné sluţby. Po předloţení této karty podepsal odesílatel objednávku na dopravu zboţí, v níţ bylo uvedeno číslo karty, společnost mu na konci měsíce poslala fakturu za všechny přepravené zásilky. Podobnou papírovou kartu vydávala i společnost Western Union a pravděpodobně i další přepravní společnosti ve Spojených státech. Někteří zákazníci American Express dostávali ještě další typ karty – kartu na 50% slevu z tarifních cen. Také tyto karty byly vyrobeny z kartonového papíru. První platební kartu dostupnou širší veřejnosti vydala americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Copany v roce 1914. Společnost ji nabídla zdarma svým vybraným zákazníkům, kterým umoţňovala telefonovat a zasílat telegramy prostřednictvím svých poboček a uhradit je najednou na konci měsíce na základě faktury. Důvodem, proč společnost Western Union začala vydávat Identification Card, byla snaha

5


10

udrţet si dobré zákazníky v době rostoucí konkurence a přimět je k častějšímu pouţívání svých sluţeb. Proto se tyto karty někdy nazývají věrnostní platební karty. Obrázek 3

Platební karty Western Union Telegraph Copany

http://rmc.library.cornell.edu/Ezra-exhibit/EC-life/Screen/C6Passes.JPEG 12.12.2009 22:16hod Rostoucí konkurence přiměla začátkem roku 1910 americký obchodní řetězec Sears Roebuck nabídnout svým klientům prodej na splátky. Začal jej nabízet nejprve v zásilkovém obchodě. Úvěrová pravidla však tehdy byla velmi přísná. Např. pokud si farmář objednal zboţí, které firma nepovaţovala za nezbytné, nenavýšila mu zpět úvěrový rámec, i kdyţ úvěr včas splatil. Za dva roky nabídla některým klientům skutečnou kreditní kartu, kterou mohli pouţít v jejích obchodních domech k placení a úvěr postupně spláceli.

11

Jiné obchody nenabízely klientům karty ani úvěrové známky, ale kuponové nebo šekové kníţky. Zákazník platil úvěrovými známkami v různých předtištěných hodnotách. Za zakladatele splátkového prodeje a platebních karet s revolvingovým úvěrem je ve Spojených státech povaţována společnost Wanamaker z Philadelphie. Ta ve 30. letech nabídla svým klientům moţnost splácet nákupy ve čtyřech měsíčních splátkách, a to bez úroku. Nákupy klienti platili pomocí Metal Charge Plate. Další společností, která zavedla Rotating Charge Account byl obchodní dům L. Bamberger & Copany z Newarku v New Jersey. Jejich karty jsou sběratelskou raritou. Při masovém vydávání platebních karet se samozřejmě objevovaly i problémy se splácením úvěrů. Některé obchody zavedly v roce 1928 plechové karty, podobné identifikačním štítkům americké armády. Vyráběla je společnost Fahrington. Vyuţilo se při tom vynálezu firmy Addressograf, vyrábějící plechové adresní štítky, jeţ se pouţívaly k tisku adres stálých klientů bank a firem. Na nich bylo vyraţeno jméno klienta a číslo karty, které se při placení otiskly pomocí mechanického pákového snímače tzv. imprinteru a kopírovacího papíru na prodejní doklad. Tyto karty se nazývaly Charge-plates a zákazníci s nimi získali řadu výhod. S cílem prodat na úvěr co nejvíce, jim velké obchodní domy nabízely splácení formou minimální pevné měsíční splátky, bez ohledu na výši čerpaného úvěru, nebo 30 denního bezúročného čerpání úvěru, pokud ho zákazník v této lhůtě splatil celý najednou. Byly tedy objeveny všechny základní formy úvěru pouţívané dodnes.

1.6

Univerzální platební karty

V historii platebních karet se zařadila6 na stejně významné místo jako Western Union společnost Diner Club International. Byl-li rok 1914 rokem vzniku věrnostní platební karty, pak rok 1950 byl rokem zrodu univerzálně pouţitelné platební karty. K jejímu zrodu se váţe zajímavý příběh: její zakladatelé, pánové Robert McNamara, Ralph Schneider a Alfred Bloomingdale šli na večeři do prvotřídní restaurace Major´s Cabin Grill v New Yorku hned vedle Empire State Building. McNamara byl ředitelem nepříliš úspěšné úvěrové společnosti Hamilton Credit Corporation., která poskytovala osobní půjčky. Klienti mu dluţili 35 000 $, které byly téměř jistě nedobytné. Právě však řešil případ

6

Pavel Juřík, Svět platebních karet a identifikačních karet, Grada, str. 13

12

jednoho klienta z Bronxu, který se stal prostředníkem mezi společností a dalšími lidmi, jenţ potřebovali peníze, ale úvěr by sami nikdy nedostali. Znal případ, kdy jeho soused potřeboval v noci 30 $ na zakoupení léků. Klient mu poradil do jaké lékárny zajít a jaké je jeho číslo úvěru u společnosti Hamilton Telefonicky pak odsouhlasil čerpání 30 $ sousedem, který mu pak později vrátil 40 $. Zdánlivě to byl dobrý obchod a klient jej stále rozšiřoval. Další a další známí si od něj půjčovali na nejrůznější potřeby a přicházeli znovu a znovu, aţ se dluţná částka vyšplhala na 3 000$. Vznikla situace, kdy většina dluţníků mu peníze nebyla schopna vrátit a on sám je nebyl schopen Hamilton Credit Corporation v přijatelné době vrátit. A McNamara tyto peníze nutně potřeboval. Kdyţ vrchní po večeři přinesl účet McNamara zjistil, ţe u sebe nemá ţádná peníze. McNamaru v restauraci znali a nabídli mu proto, aby zaplatil příště, ale on zatelefonoval manţelce, která potřebnou částku peněz donesla. Trapná situace ho vedla k myšlence, proč by měli být lidé v restauracích omezeni hotovostí, kterou mají zrovna u sebe? Nebylo by lepší peníze nahradit nějakou kartou, jeţ by platila v mnoha restauracích? Spojení této náhody s vrozenou podnikavostí pánů pak vedlo k myšlence zaloţit klub, nazvaný příznačně Diners Club. Úkolem klubu by bylo vydávat členům klubu úvěrové karty pro placení v restauracích, které s klubem uzavřou smlouvu. Klub bude obchodním partnerům ručit za závazky svých členů a bude jim proplácet předloţené účty. Svým členům pak jednou za měsíc zašle výpis provedených transakcí, které členové klubu uhradí do 14 dnů. Protoţe je karta universálně pouţitelná a přinese obchodnímu partnerovi zvýšení trţby, aniţ by nesl riziko případné insolventnosti člena Diners Clubu, musí se podílet na provozních nákladech. Byl proto zvolen poplatek z částky nákupu, hrazený příjemcem karty jejímu vydavateli ve výši 5-7%, a téţ byl zaveden roční poplatek za vydání a správu karty 5 $. Svou činnost zahájila společnost Diner Club 28. ledna 1950 s kapitálem pouhých 75 000 $, ale s pevnou vírou správnosti myšlenky. V únoru 195O pak zašel McNamara a jeho partner Ralph Schneider znovu do newyorské restaurace Major´s Grill a objednali si večeři. Kdyţ došlo na placení, McNamara předloţil malou papírovou kartičku – Diner Club Identification Card a podepsal doklad o zaplacení. Tato večeře je známa jako tzv. First Super (první večeře).

13

V únoru 1950 dostalo malou kartičku Credit Identification Card asi 200 vybraných podnikatelů a obchodníků, kteří měli kanceláře v Empire State Building, a z nichţ McNamara a Schneider mnohé znali osobně. Osobní znalost i zaměření na vyšší příjmové vrstvy mělo omezit ztráty z nesplacených účtů. Kartu přijímalo k placení 27 luxusních restaurací a dva hotely na Manhattanu. Obrat společnosti z počátku byl velmi malý, ale myšlenka fungovala, tak se zrodil Diners Club. Vynálezce universální kreditní karty a zakladatel společnosti Diner Club, pan Mc Namara, se v roce 1961 vypracoval z obchodního zástupce u Forda na prezidenta Ford Motor Copany a v roce 1962 se stal ministrem obrany ve vládě presidenta Kennedyho. Kariéru završil jako president Světové banky.

1.7

Bankovní karty

Koncem 40. let se začínají o platební karty7 zajímat i americké banky. Nejprve v roce 1947 zavedla newyorská banka Flatbush Nationl Bank of Brooklyn papírový doklad zvaný Charg-It, který slouţil k placení v lokální síti obchodů. Podobnou sluţbu pak zavedlo několik dalších amerických bank. Všechny karty slouţily k placení, nikoli čerpání úvěru. První kreditní kartu vydala aţ v roce 1951 newyorská banka The Franclin National. Karta byla vydávána zdarma a klienti museli zaplatit provedené nákupy do 30, 60 nebo do 90 dnů. Během několika dalších let platební karty vydávala přibliţně stovka amerických bank. Předběţně se očekávaly zisky, ale z počátku jim platební karty přinesly ztráty, takţe polovina z nich vydávaní karet zastavila. V roce 1954 provedla Bank of America rozsáhlou analýzu programů kreditních karet 55 bank a společnosti Mobil Oil. Prezident banky S. Clark Burse obdrţel podrobnou zprávu, která nebyla pro rozvoj kreditních karet příliš optimistická. Důvod počátečního neúspěchu bankovních karet totiţ byl, ţe banky zajistily příliš málo obchodníků v malých lokalitách a nedostatečně vyškolily obchodníky i klienty, jak a proč karty pouţívat. Byl zde problém získání kritické masy. S. Clark Burse však povaţoval myšlenku kreditní karty za tak zdařilou, ţe se do ní rozhodl investovat více neţ všichni ostatní.

7


14

Po pečlivých přípravách zahájila Bank of America v létě 1958 pilotní projekt kreditní karty nazvané Bank Americard ve čtvrtmilionovém kalifornském městě Fresno. Banka vydala dva druhy kreditních karet: základní s limitem 300 $ a pro vybrané klienty s limitem 500 $. U první karty mohl zákazník nakupovat bez ověření u banky s limitem 50 $, u druhé do částky 100 $. Klienti získali skutečnou kreditní kartu s úrokovou sazbou 1,5% měsíčně (18% ročně), s flexibilním splácením. Obchodníkům narostl obrat a nemuseli se starat o věrnostní kreditní karty, pokud je nabízeli. Za to vše zaplatili bance provizi z obratu ve výši 6%. Za mechanický strojek pro otisk karty na prodejní doklad (imprinter) platili roční nájem 25 $. Úspěšnost kartového programu Bank Americard dokazuje skutečnost, ţe pouhý rok po zavedení, v roce 1959 vlastnilo kartu 1 mil. klientů a obrat společnosti dosáhl 75 mil. $. V roce 1965 zaloţily čtyři banky v Chicagu Midwest Bank Card Association a začaly vydávat vlastní karty. O rok později zaloţilo 17 bank z východního pobřeţí USA (Wells Fargo Bank, United California Bank, Bank of California a další) společnost California Bank Card Association a ostatním bankám nabídli licenci vlastního systému platebních karet. Dne 16. srpna 1966 pak vytvořily přední kalifornské banky asociaci Inter Card Association (ICA), jejímţ úkolem bylo zabezpečovat mezibankovní autorizaci, clearing a zúčtování transakcí. Pro snazší identifikaci karet a akceptujících obchodníků byl vytvořen symbol „i“, který byl umísťován na karty a obchodní provozovny. V roce 1967 vytvořily čtyři velké kalifornské banky Western States Bancard Association a zavedly obchodní název pro své karty MasterCharge. Později se spojily s Interbank Card Association, která svoji obchodní značku v roce 1969 prodala. ZICA později vznikla dnešní asociace MasterCard. V roce 1968 se stala členem ICA první banka v zahraničí mexická Banco Nacionál de México a krátce po ní evropská společnost Eurocard International a některé japonské banky. Bank of America nezůstala vůči tomuto vývoji imunní a v roce 1967 nabídla svůj kartový systém Bank Americard ostatním americkým bankám za licenční poplatek 25 000 $ a procentní podíl na kaţdé transakci. Karty nesly název systému Bank Americard a pronikly i do oblastí, kde Bank of America neměla své pobočky. Přidruţené banky sice ušetřily vlastní náklady na vývoj a provoz platebních karet a získaly moţnost pouţívat formou licence osvědčený systém, který byl provozně levnější neţ autonomní systémy, ale

15

všechny karty nesly název jejich velkého konkurenta – Bank of America. Banky také nelibě nesly způsob řízení Bank Americard Service Corporation a poţadovaly její větší nezávislost, jako tomu bylo u ICA, která byla provozována jako sdruţení bank. Důsledkem tohoto tlaku bylo oddělení operací s platebními kartami od Bank of America a vytvoření dvou samostatných neziskových sdruţení: National Bank Americard Inc. pro Spojené státy, Bianco Ltd. pro ostatní státy světa. Obě sdruţení byla později znovu reorganizována a v 70. letech přijala své aktuální názvy VISA USA a VISA International. V roce 1966 pronikl systém Bank Americard do Evropy. Jejím prvním neamerickým vydavatelem se stala Barclays Bank ve Velké Británii, následovaná dodnes více neţ 21 000 bankami na celém světě. Příklad amerických bank a společnost Diners Club a American Express se stal vzorem pro četná napodobení v zahraničí. První následovník se objevil jiţ v roce 1963 a pocházel z Japonska (JCB). V roce 1964 byla ve Švédsku zaloţena bankovní skupinou Wallenberg společnost Eurocard jako protiváha rozšiřující se karty American Express. O rok později se z ní stala holdingová společnost Eurocard International se sídlem v Bruselu, která pak v roce 1968 uzavřela strategické partnerství s americkým systémem Master Charge. V první polovině 70. let objevily banky moţnosti magnetického prouţku a začaly budovat sítě bankomatů a platebních terminálů. V 80. letech začínají investovat do vývoje čipových karet a platební karty se v podobě debetní karty k běţnému účtu staly samozřejmou součástí nabídky bankovních sluţeb. Počet bankovních platebních karet dosáhl 2 miliard kusů. V 90. letech si nebankovní společnosti uvědomily, ţe musí změnit svojí strategii, a začaly rozvíjet kreditní karty pro střední vrstvy a dokonce i mladé klienty. Diners Club a American Express začaly také navazovat strategická partnerství s bankami. Řada bank si uvědomila významnou sílu těchto prestiţních značek a ve snaze se odlišit od konkurence, nabízející podobné produkty od obou bankovních asociací, nabídly svým nejlepším klientům karty American Express (NatWest, Komerční banka atd.). Koncem 90. let přinesl velké změny internet a mobilní komunikace. Všechny platební systémy vidí v těchto distribučních kanálech velkou budoucnost, výzvu, ale současně i hrozbu.

16

2 Asociace vydávající platební karty Bankovní asociace VISA a Europay/MasterCard jsou koncipovány jako neziskové organizace. Největší část jejich příjmů tvoří provozní poplatky, jejichţ výše je závislá na počtu vydaných karet, druhu, počtu, objemu realizovaných transakcí a sluţeb. V mezinárodním8 měřítku se jedná o nemalé částky, které jsou nutné pro rozvoj, údrţbu a provoz platebních systémů.

2.1

Druhy platebních asociací

Obě bankovní asociace VISA a Europay/MasterCard jsou zaloţeny na bázi neziskových organizací. Největší část jejich příjmů tvoří provozní poplatky. Členy VISA a Europay/MasterCard se mohou stát banky a za určitých podmínek i jiné instituce. Členství existuje v obou asociacích několik druhů. Řádný člen ( Principal Member ) Organizace přímo zapojená9 do mezibankovního systému vydávání karet, příp. provozování bankomatů a zúčtovacích sluţeb pro obchodníky. Můţe se jím stát pouze banka nebo bankou plně vlastněná organizace. Asociační člen ( Associantion Member ) Instituce vytvořená jednou nebo více společnostmi za účelem zabezpečování sluţeb spojených s platebními kartami.

8


9


17

Přidruţený člen ( Affiliate Member ) Finanční instituce, která je do kartového systému zapojena prostřednictvím řádného nebo přidruţeného člena. Merchant Bank Member Instituce, která zajišťuje příjem karet k placení v obchodní síti a následné zúčtování v těch zemích, ve kterých nepůsobí ţádná banka, která je jejím členem. VISA International i Europay/MasterCard mají rozdělený systém řízení na dva stupně. Nejvyšším orgánem je Rada ředitelů, která je zodpovědná za celkovou mezinárodní obchodní politiku systému, jednotnost technického zázemí a infrastruktury, ochrannou známku, bezpečnost a další rozvoj systému. Členové rady jsou kaţdoročně voleni členskými bankami, které získávají volební hlasy podle jejich podílu na obratu celého systému. Členové obou asociací se dále dělí regionálně do šesti oblastí, v jejichţ čele stojí Regionální rady zodpovědné za řízení marketingu a činnosti systému v souladu se specifickými potřebami daného regionu v návaznosti na globální systém. Silné regiony finančně podporují rozvíjející se oblasti. Všichni členové Europay/MastarCard a VISA si vzájemně předávají informace prostřednictvím datové distribuované sítě ( MasterCard – Banknet, Europay – EPSNet, VISA Base I ), jejíţ základy byly poloţeny jiţ v 70. letech. Autorizační dotazy, data o provedených transakcích, reklamace a další údaje do ní vstupují pomocí několika set přímých spojovacích bodů, instalovaných v jednotlivých zemích nebo velkých bankách. Transakce a autorizace probíhají asi ve 160 měnách a zúčtování mezi jednotlivými bankami se provádí aţ v 60 měnách. Všechny datové sítě jsou konstruovány tak, aby umoţnily velmi rychlý přenos dat mezi členy a centrálou, vţdy nejméně zatíţenou cestou, nebo aby okamţitě nahradily výpadek některé z části sítě přenosem přes jiné uzly a kanály. Jiţ od konce 80. let je standardně dosahována dostupnost spojení v síti na úrovni 99,99% a průměrné doby odezvy nyní dosahují okolo 1,7 sekundy. Miliardy transakcí vyţadují vysokou kapacitu celé

18

infrastruktury a zálohu pro pokrytí špiček. Např. v roce 2000 zpracovávala VISA ve špičkách aţ 3 700 transakcí za sekundu.

2.2

Bankovní asociace

Platební karty jsou dnes jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících bankovních produktů. Dokumentuje to výrazný růst počtu platebních karet mezinárodních organizací. Akceptaci a vydávání platebních karet zajišťují ve světě tyto asociace:

2.2.1 Europay/MasterCard Obrázek 4

Oficiální logo MasterCard

Zdroj: http://www.mastercard.com/cz/gateway.html 15.12 2009 17:45hod. Europay/MasterCard jsou dvě nezávislé10 mezinárodní společnosti bankovní asociace, které provozují systémy platebních karet. Od roku 1968 obě společnosti spolupracují jako strategičtí partneři. Europay zabezpečuje akceptaci a vydávání platebních karet v celé Evropě, MasterCard zajišťuje stejné činnosti mimo ni. V roce 1997 byla mezi oběma asociacemi uzavřena nová asociační smlouva, která zvýšila význam značky MasterCard při zachování obchodní nezávislosti Europay na svém partnerovi. Jelikoţ tento systém přestal v globalizujícím se bankovnictví vyhovovat. Oba partneři proto začali jednat o spojení obou asociací do jedné organizace – MasterCard International. V červnu 2001 oznámily Europay a MasterCard, ţe se jejich akcionáři rozhodli obě

10


19

společnosti sloučit do jedné organizace – MasterCard a změnit Europay International na regionální organizaci MasterCard Europe.

2.2.2 Europay International S. A. Začátky mezinárodní bankovní asociace Europay sahají aţ do roku 1964, kdy byla ve Švédsku zaloţena bankovní skupinou Wallenberg karta Eurocard jako protiváha Charge Card American Express. O rok později z ní byla vytvořena holdingová společnost Eurocard International se sídlem v Bruselu. V roce 1968 se stala hlavním evropským členem Interbank Card Association, dnes ji známe pod názvem Master Card. Členy Europay International je 9 000 bank z 31 evropských zemí, Kypru a Izraele. Europay má za sebou uţ jednu velkou fúzi. Byla totiţ zaloţena 1. září 1992 sloučením společností Eurocard International a Eurochegue International. V totoţném roce byla dohromady s asociací MasterCard vznikla společnost Maestro International, která měla za úkol budování a provoz elektronické debetní platební karty Maestro.

2.2.3 Eurocheque International V 70. letech byla v Paříţi zaloţena11 zástupci 15 evropských zemí společnost eurocheque Int. (symbolem „ec“) s cílem sjednotit šekovou agendu. Na základě vzájemných dohod bylo moţné některé šeky pouţít i v zahraničí, u vybraných poboček bank a směnáren. Proto existovalo velké mnoţství vzorů šeků, různé postupy a částky, do kterých byly šeky propláceny. Kvůli tomu byly nejdříve sjednoceny podmínky pro výplatu hotovosti a od roku 1972 byl zaveden jednotný formulář „eurošeku“ a eurošekové záruční karty. Od té doby se eurošeky vystavují v měně státu, kde jsou právě pouţity, a jejich proplacení je vázáno na předloţení záruční karty. V roce 1974 se rozšířilo pouţití eurošeků i na placení zboţí s sluţeb. Za šest let se eurošek ujal iniciativy při vytváření mezinárodní normy pro bankomatové transakce. U záručních karet byl zaveden magnetický prouţek umoţňující získat hotovost z nově instalovaných eurošekových bankomatů v národním měřítku. První mezinárodní eurošekové bankomatové transakce byly uskutečněny jiţ v roce 1984, kdy drţitelé

11


20

belgických, německých a britských karet získali přístup k hotovosti v bankomatech ve Španělsku. Nejvíce šeků se vydalo v Německu, Nizozemí, Belgii, Itálii a v Rakousku, V dalších zemích bývalého Sovětského svazu byly neúspěšné – banky i klienti měli zájem o modernější platební a bankomatové karty. V roce 1993 tvořily bankomatové transakce jednu třetinu celkového obratu eurošeku, do roku 1997 ale jejich podíl vzrostl na 60%. Od roku 1997 se trvale sniţuje obrat i počet transakcí realizovaný „papírovými“ eurošeky – nastupují místo nich platební karty Maestro a Eurocard/MasterCard. V únoru 2002 karta „ec“ končí svoji existenci.

2.2.4 MasterCard International, Inc. Počátky mezinárodní bankovní12 společnosti MasterCard sahá aţ do poloviny 60. let. Dne 16. srpna 1966 byla ve Spojených státech zaloţena asociace Interbank Card Association, sdruţující 17 bank, které stály v té době mimo systém Bank Americard. Symbolem se stalo písmeno „i“, které na kartě zaujímalo ve srovnání s názvem banky jen malý prostor a nevytvářelo tak pojem sítě. Prvním zahraničním členem se stala v roce 1968 mexická Banco Nacionál de Mexico, následovaná ve stejném roce evropskou společností Eurocard Int. a několika japonskými bankami. V roce 1969 odkoupila ICA exkluzivní právo pouţívat název Master Charge, který od roku 1970 povinně zaujímalo celou přední stranu karty jako její podtisk s doplňkem malého „i“ z původního symbolu. V roce 1973 zavedla první počítačový systém nazývaný INAS (Interbank Authorisation Systém), s vyuţitím zkušeností Pentagonu s budováním inteligentní distribuované sítě koncem 60. let. Výpočetní systém spojoval členské instituce a nahradil dosud pouţívané ověřování transakcí bankou obchodníka u banky, která kartu vydala. V roce 1979 byl název asociace změněn na MasterCard International. Horní polovina přední části karty byla dána bankám k volnému vyuţití, druhou povinně vyplňoval znak MasterCard, doplněný v roce 1981 o hologram jako ochranu proti padělání karet.

12


21

V zájmu vyjít vstříc potřebám nejnáročnějších klientů MasterCard zavedl v roce 1981 jako vůbec první bankovní systém „zlatou kartu“ Gold Card. V roce 1985 pak zařadil mezi své produkty, opět jako první, sluţební „stříbrnou kartu“ pro organizace a podnikatele, nazvanou Business Card. Tím upevnil své postavení prestiţní bankovní karty určené především bonitním klientům.

2.2.5 VISA International Obrázek 5

Oficiální logo VISA

http://www.visaeurope.com/corporate.jsp 23.12 2009 14:36hoh. Historie této bankovní společnosti začíná v roce 1958, kdy jejím předchůdcem byla první úspěšná bankovní Charge a Credit Card Bank Americard, vyvinutá Bank of America. V roce 1967 nabídla Bank of America účast na tomto projektu formou licence i dalším americkým a zahraničním bankám. Jako reakce na poţadavek bank na odtrţení systému Bank Amercard Service Corporation od Bank of America byly v roce 1970 vytvořeny společnosti Bank Americard Inc. pro Spojené státy a Ibanko Ltd. pro zahraniční banky. V roce 1977 přijaly tyto společnosti nová jména VISA USA a VISA International. VISA je dnes největším mezinárodním platebním kartovým systémem. Její karty vydává více neţ 19 000 bank. V roce 2008 se uskutečnil průzkum jednotlivých platebních systémů na trhu v USA. Graf číslo 1 ukazuje, ţe s podílem 46 % vede VISA, 36% drţitelů platebních karet vlastní kartu MasterCard, 12% uţivatelů pouţívá karty American Express a 6% pouţívá karty jiných společnosti.

22

Graf 1 Podíl platebních systémů na trhu v USA v roce 2008

Podíl platebních systémů na trhu v USA v roce 2008

6%

12%

VISA

46%

MasterCard American Express Ostatní

36%

Zdroj: http://www.wikinvest.com/stock/Mastercard_(MA) 23.12.2009 17:21hod.

2.3

Průzkum držitelů platebních karet

Pomocí dotazníku jsem udělal průzkum. Zeptal jsem se 30 klientů banky a 30 zaměstnanců banky, jakou platební kartu pouţívají. Graf 2

Graf 3

Dotázaní klienti banky jsou držiteli těchto karet

21%

25%

Dotázaní zam ěstnanci banky jsou držiteli těchto karet

MC

MC

3%

Maestro 21%

Maestro 43%

VISA 33%

51% 3%

VISA Electron

23

VISA VISA Electron

Dotázaní klienti pouţívají skoro stejný poměr karet MasterCard, Maestro, VISA a VISA Electron. U zaměstnanců bank mají největší podíl karty embosované. Dominují karty VISA a MasterCard.

2.4

Nebankovní platební systémy

Na světovém trhu platebních karet zaujímají významnou roli také nebankovní platební systémy. Mezi nebankovní platební systémy patří tyto společnosti:

2.4.1 American Express Company Firmu American Express zaloţil13 ve Spojených státech v roce 1841 Henry Wells. Náplní jejího podnikání byla přeprava zboţí, peněz a cenin mezi městy Buffalo a Albany ve státě New York. O 9 let později se společnost spojila s dalšími poštovními expresy Wells and Co., s konkurenty Livingston and Fargo and Butterfield a Wasson and Co. Během občanské války Severu proti Jihu se v roce 1861 proslavila přepravou volebních lístků přímo z bojiště do zázemí. V roce 1882 vynalezl pracovník firmy pan Marcellus Berry dodnes vyuţívaný systém poštovních poukázek „Money Order“. V roce 1891 zavedl American Express mezi své produkty cestovní šeky, které i nyní patří mezi nejrozšířenější na světě. Velmi rychle se rozrůstala síť poboček American Express, které mimo přepravy zásilek začaly nabízet i ţelezniční a lodní lístky, tak vznikl zárodek dnešní cestovní kanceláře. V roce 1898 zaloţila společnost své nové pobočky ve Velké Británii, Francii a Německu. Společnost American Express se stala významnou cestovní kanceláří s řadou inovací, např. v roce 1922 zorganizovala jako první na světě turistickou plavbu kolem světa. Začátkem 20. století začaly ve firmě hrát hlavní úlohu finanční sluţby. Cestovní šeky a Money Order American Express se staly široce pouţívanými platebními nástroji. Po vypuknutí 1. světové války v roce 1914, v době zhroucení evropského finančního systému, proplácela společnost American Express vlastní cestovní šeky, i šeky vydané konkurencí. Stejné sluţby poskytovala síť poboček American Express i v roce 1933 v době

13


24

desetidenních „bankovních prázdnin“, kdy většina amerických bank byla zavřena a vklady zmrazeny. Kvalitně řízená firma expandovala úspěšně do oboru financí. Na podporu finančních operací, i činnosti početné sítě poboček své cestovní kanceláře, otevřela v roce 1918 vlastní banku American Express Bank. Do její finanční skupiny patří i penzijní fond, investiční banka Brother Kun Loeb holding a jeden z největších obchodníků s cennými papíry v USA firma Shearson Loeb Rhoades Inc. V první polovině 50. let, po vzniku univerzálně pouţitelných platebních karet, zvaţoval American Express jejich zavedení pro své stálé i potencionální zákazníky. Nejprve jednal o odkoupení společnosti Diners Club, která platební karty vydávala od roku 1950, ale nakonec se v roce 1958 rozhodl vydat vlastní platební karty. Tenkrát měly růţovou barvu, podobně jako cestovní šeky. Kromě členů klubů Gorument Club Universal a Travel Club, které koupil. Úspěch byl značný, jiţ během prvního roku vyuţívalo platební karty American Express více neţ 253 000 klientů. Roční poplatek za kartu činil 6 $ a prvním obchodníkem se stala restaurace Ye Olde Chop House v New Yorku. V roce 1966 společnost jako první začala nabízet prestiţní The Executive Credit Card, přejmenovanou v roce 1967 na Gold Card a v roce 1984 společnost nabídla vybraným klientům i prestiţní Platinum Card, o kterou klient nemůţe poţádat. Tato karta je nabídnuta pouze za určitých podmínek. V roce 1969 se na kartách společnosti American Express poprvé objevil obraz Centuriona, který se stává nejznámějším symbolem této firmy, a základní karty získaly svou dnešní zelenou barvu.

25

Obrázek 6

Typická karta American Express od Komerční banky, a.s.

http://gallery.cardzone.cz/kb/slides/kb_sl_amex_company_card.html 25.12 2009 10:43hod. Podmínky, za kterých jsou vydávány platební karty American Expess, jsou obvykle přísnější neţ u bankovních karet a rovněţ poplatky jsou vyšší. Jejich drţitelé patří k vyšším příjmovým skupinám a k lidem, kteří znají hodnotu svých peněz a vyţadují za ně sluţby nejvyšší kvality. Standardní součástí je kvalitní cestovní a úrazové pojištění, ve většině zemí i zařazení do bonusového systému několika desítek leteckých a hotelových společností. Jestliţe dojde ke ztrátě nebo krádeţi platební karty, je náhradní karta doručena zdarma do jednoho dne. V roce 1987 zareagoval American Express na stále rostoucí konkurenci bankovních úvěrových karet nabídkou Optima Card, které poskytovaly moţnost revolvingového úvěru. Jednou z podmínek pro vydání této úvěrové karty je předchozí vlastnictví Charge Card American Express. Dnes je společnost Americian Express třetím nejvýznamnějším mezinárodním kartovým systémem. Zaujímá vedoucí místo v oblasti T&E Card. Tuto její pozici však ohroţují karty bankovních asociací. Téměř 70 % karet obratu této společnosti je realizováno ve Spojených státech amerických. Od poloviny 80. let vydávají platební karty American Express s vlastním logem i některé banky, např. Lloyds Bank of Ireland, Vrodit Lyonnais atd. Své partnery si společnost pečlivě vybírá. Klienti partnerských bank získávají zázemí cestovních a dalších sluţeb, které jim jsou dostupné v celé síti poboček American Express.

26

2.4.2 Diners Club International Firma Diners Club International14 vydala 28.2.1950 v New Yorku první univerzální platební kartu (Charge Card) na světě. Do konce roku 1951 se zvýšil počet karet z 200 na 42 000. Počet restaurací a obchodů dosáhl 330 a obrat překročil 1 milion $. Cena karty byla 5 $. v roce 1952 se v Diners Club stal první kartou akceptovanou v autopůjčovnách (Hertz, aAvis, National). V roce 1960 překonal počet karet 1 250 milionů. Sluţební Corporate Card zavedla společnost do své nabídky v roce 1975. O šest let později se staly sluţebními kartami úřadů vlády Spojených států amerických. Diners Club International je organizací, která se specializuje svým zaměřením na zprostředkování bezhotovostní úhrady zboţí a sluţeb mezi drţiteli jejích Identification Card a smluvními partnery. Špičková klientela je cílem společnosti. Mimo území Spojených států se rozšířila formou franchease do 48 zemí světa. Diners Club byla první Charge Card na světě akceptovaná v SSSR, Číně a Československu v roce 1968. Jelikoţ konkurence jiných platebních systémů byla velmi silná, musel Diners Club hledat finančně silného investora. V roce 1970 ho našel ve společnosti Continental Corporation a v roce 1981 u Citibank, která získala téměř polovinu poboček. Někteří analytici očekávají, ţe kartu Diners Club má Citibank ve svém portfoliu jako čekajícího koně pro moţné vytvoření vlastního platebního systému fungujícího po celém světě, pokud by se nedohodla o svých podmínkách s asociacemi VISA a Mastercard. V 90. letech se začaly opět s dobrými výsledky rozvíjet aktivity Diners Club, zejména v Evropě, která se stává vedoucím trhem tohoto systému. K nejvýznamnější změně došlo v Itálii, kde v roce 1998 italské franšízo Diners Club koupil CTP Holding, coţ je síť luxusních obchodů, která zahrnuje takové značky jako Versace a Dolce & Gabana. GTP Holding koupil také franšíza v Belgii, Francii, Irsku, Lucembursku, Německu, Nizozemí, Švýcarsku a ve Velké Británii. Za 3 roky se v těchto zemích zvýšil počet majitelů karet DCI o 100% na 1,5 milionu a počet obchodů vzrostl na 600 000. Obrat dosáhl 6 mld. EUR, z toho 1/3 vytvořila Itálie. Nabízené sluţby se rozšířily o zajišťování sluţebních cest, správu aktiv a on-line shopping. Strategie GTP je vytvořit první multimediální a finanční skupinu v Evropě. 14


27

Nabízené druhy karet: Diners Club InternationalCard, Diners Club International Corporate Card, Diners Club International Business Card. V 80. a 90. letech Diners Club zavedl několik co-branded karet s leteckými společnostmi. Jednou z obzvláště atraktivních výhod těchto karet je bezplatný vstup do salonků na 89 letištích a garantovaná rezervace ubytování v síti více ne 7 000 mezinárodních hotelů. V síti hotelů InterContinental jsou karty Diners Club preferovanou kartou a pouze na ni vyplácejí hotovost. (Cash Advance).

2.4.3 Japan Credit Bureau (JCB) Společnost Japan Credit Bureau15 vznikla v roce 1961. Postupně v ní získaly podíl na akciích i jiné japonské finanční a obchodní firmy a průmyslové společnosti. Jako cíl si společnost stanovila nabídnout japonským zákazníkům alternativu americkým platebním kartám. Proto se JCB v prvních desetiletích své existence zaměřila především na domácí trh, kde postupně získala 50% podíl na trhu platebních karet. Podmínky pro expanzi v zahraničí se vytvořily aţ v 80. letech s rostoucí ekonomickou silou Japonska a zvyšujícím se počtem Japonců cestujících sluţebně nebo soukromě do zahraničí. Karta je akceptována v zahraničí teprve od roku 1981. O 10 let později začala společnost JCB vydávat své karty i v zahraničí. Orientuje se na movitější klientelu. Drţitelům karet je v několika desítkách zemích k dispozici síť poboček nazvaných JCB Plaza.

15


28

2.4.4 Cetelem Cetelem16 byl zaloţen v roce 1953 v Paříţi a dnes je dceřinou společností finanční skupiny BNP-Paribas. Jeho aktivity směřují na trh spotřebních úvěrů a úvěrových karet v zemích Evropy, severní Afriky, Latinské Ameriky a Asie. V České republice je činný od roku 1997. V roce 2000 měl 30 milionů klientů a 11,5 milionu drţitelů úvěrových karet AURORE – Aura. Tyto karty jsou poskytovány zdarma a klienti jimi mají moţnost čerpat úvěr při nákupech u smluvních obchodníků. Karty přijímá více neţ 200 000 obchodů, z toho přes 100 000 mimo Francii.

2.4.5 Discover Card Americký řetězec obchodních domů Sears, Roebuck and Company vydal v roce 1985 zkušebně úvěrovou kartu Discover. O rok později jí vyuţívalo jiţ 12 milionů klientů a objem poskytnutých úvěrů dosáhl 1,3 miliardy USD. V roce 1990 měla společnost objem úvěrů 11,6 miliardy USD a její podíl na trhu úvěrových karet v USA činil 4,90 %. Úvěrová karta Novus Discover je příkladem věrnostní kreditní karty, která získala významný podíl na trhu v USA. Společnost Dean Witter Discover se snaţila získat členství v bankovních asociacích VISA a MasterCard. Uspěla aţ v roce 1993, kdy pomocí Nations-Bank vydala kartu Prime Option Mastercard. Od roku 1995 se objem poskytnutých úvěrů zvýšil na 27,3 miliardy USD, počet karet dosáhl 36,1 milionů a přijímalo je 2,7 milionu obchodních míst v Spojených státech.

2.5

Platební karty v České republice

U nás v České republice jsou mezinárodní17 platební karty přijímány od roku 1969. První karty byly karty Diners Club a American Express. Postupně byly do roku 1990 akceptovány platební karty American Express, Diners Club, Eurocard/MasterCard, JCB, 16


17


29

VISA a krátce i Air Plus a enRoute. Smlouvy s obchodními místy, školení jejich personálu, autorizaci a zúčtování transakcí zajišťovala cestovní kancelář Čedok. Problematiku vydávání platebních a bankomatových karet pro obyvatelstvo v bývalém Československu mělo na starost Usnesení vlády ČSSR a Mezirezortní komise expertů. V té době jiţ vydávala první platební karty v bývalém RVHP Spořitelna města Berlína (NDR), která vytvořila síť několika bankomatů vyrobených firmou Robotron. První bankomatové karty vydaly Česká a Slovenská státní spořitelna v létě roku 1989. Jako první vydala platební karty v roce 1988 Ţivnostenská banka. Jednalo se o dispoziční karty k tuzexovým účtům, které byly určené k výběru odběrných poukazů pro Tuzex v pobočkách ČSOB a SBČS a k bezhotovostnímu placení v prodejnách Tuzex. V roce 1991 navázala Ţivnobanka na tento projekt vydáním karet VISA Classic a o rok později VISA Business. V roce 1990 otevřela v Praze svoji kancelář společnost American Express a převzala od Čedoku zajištění příjmu a výdeje svých karet v obchodní síti. Svoji zprostředkovatelskou činnost pro ostatní systémy Čedok ukončil v červnu 1992. Důleţitým impulzem pro rozvoj bankovních karet v České republice byla nabídka Komerční banky z roku 1990, týkající se společného budování a provozování moderního platebního systému, vyuţívajícího know-how některé z bankovních asociací. Tato nabídka byla přijata Agrobankou, Investiční bankou, Poštovní bankou, Tatra bankou a VÚB. V únoru 1992 pak byly instalovány do provozu on-line bankomaty Komerční banky, zapojené do mezinárodního systému Eurocard/MasterCard/Cyrrus, jako první v zemích bývalého RVHP. Do sítě VISA byly bankomaty nainstalovány aţ v roce 1994. Investice finančních zdrojů, techniky a specialistů do akciové společnosti I.S.C. MUZO a vytvoření Sdruţení pro bankovní karty umoţnily bankám rychleji a levněji vybudovat jednu z nejspolehlivějších bankomatových sítí v Evropě a plně se zaměřit na bankovní sluţby. V roce 1993 uvedla KB, a.s. do provozu první platební terminály. V polovině 90. let se platební a bankomatové karty stávají jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících a nejvíce ţádaných bankovních sluţeb v České republice. Zavedena byla celá produktová řada platebních karet. Vrcholový segment klientů dnes můţe poţádat i o vydání zlatých platebních karet. V roce 2000 se objevila i první platinová karta VISA.

30

2.5.1 Rozvoj platebních karet v České republice Nejdříve české banky18 nabídly svým klientům bankomatové karty Cirrus nebo elektronické platební karty Maestro/Cirrus. Bonitní zákazníci měli moţnost vlastnit mezinárodní karty VISA nebo Eurocard/MasterCard, včetně Gold Card. Protoţe banky neměly dlouhodobě o svých klientech moc informací, byly podmínky pro vydání platebních karet poměrně přísné. Klient, který měl zájem o platební kartu, musel mít zůstatek na svém běţném účtu větší neţ 100 000 Kč a musel mít účet vedený u banky starší 3 měsíců. Teprve poznání klientely, získání zkušeností a růst konkurence zmírnil ve 2. polovině 90. let tyto přísné podmínky a karty se staly dostupné větší části klientů. Většina karet na českém trhu má platnost mezinárodní a 99% z nich jsou karty debetní. Po několika letech dominace karet VISA opět mírně převaţují karty Europay/MasterCard 52 %. Nejvíce se projevila konkurence bank v oblasti zúčtování transakcí provedených v tuzemských obchodech zejména zahraničními návštěvníky. Banky musely z počátku překonat nedůvěru nových majitelů obchodů, hotelů a restaurací k nové placené sluţbě, ale jiţ okolo roku 1995 se po ní začala zvyšovat poptávka. Tuzemští obchodníci si uvědomili, ţe v konkurenčním prostředí je přijímání karet výhodou a v některých sektorech hospodářství i nutností. Postupně zúčtovací sluţby nabízelo 11 bank, nyní jen 4. Turisté se na kartovém obratu podíleli v roce 2000 asi 80%, podíl tuzemských klientů se tak zvýšil za 3 roky 10krát. Na tomto výrazném zlepšení má podíl: 1) zvýšení počtu obchodů přijímacích karty 2) reklama a soutěţe na podporu bezhotovostního placení Srovnáme-li počet obchodních míst akceptující karty v České republice je jich cca 28 000 se srovnatelně velkými zeměmi jako Rakousko 45 000, Belgie 67 000 a rozdíl se začíná pomalu sniţovat. V roce 1997 bylo v České republice 3krát méně obchodů neţ v Rakousku a 4 méně neţ v Belgii. V roce 2000 se tento rozdíl sníţil na zhruba jednonásobek. Podíl elektronických transakcí (platební terminály) na kartovém obratu se od roku 1997 zvýšil a

18


31

v roce 2000 činil téměř 90% transakcí i obratu, coţ je více neţ evropský průměr 70%. Česká republika byla do roku 1997 vedoucí zemí v postkomunistických státech. Jako první dokázala vybudovat moderní bankomatovou síť připojenou do mezinárodních systémů, vybudovala společné autorizační a zpracovací centrum I.S.C. MUZO a v roce 1993 zavedla elektronické platební terminály v obchodech. Vedoucí pozici však převzalo Maďarsko, kde začaly banky dříve nabízet svým klientům debetní karty Maestro a VISA Electron jako součást běţného účtu. Nejpouţívanější sluţbou jsou výběry hotovosti z bankomatů, kterých bylo v roce 2000 provedeno téměř 50 milionů v hodnotě 76 miliard korun, z toho Česká spořitelna 45 mld. Kč. Průměrná částka výběru činila 3 190 Kč u karet VISA a Europay/MasterCard a 1 125 Kč u sporoţirových karet. Celkový počet bankomatů dosáhl 1 550 kusů. Ve střední Evropě vlastní soukromou síť asi 500 bankomatů společnost Euronet. Tato síť v ČR, Maďarsku, Polsku a Slovinsku přijímá platební karty Europay/MasterCard, VISA a některé další. K zúčtování vyuţívá firma Euronet členy bankovních asociací. Všechny její bankomaty jsou umístěny v atraktivních lokalitách, kde je velký výskyt lidí jako např. obchodní centra, náměstí, čerpací stanice apod. a komunikují s centrálou v Budapešti pomocí satelitního spojení. Od roku 1998 provozuje přibliţně 60 bankomatů také v České republice. Tato tabulka znázorňuje počet jednotlivých druhů platebních karet na českém trhu. Zajímavý je ohromující rozdíl mezi růstem počtu debetních a kreditních karet. Zatímco u debetních jde meziročně o jednotky procent, tak u kreditních došlo mezi rokem 2004 a 2005 dokonce k více neţ 160% navýšení. Stejně tak se v posledních čtyřech letech výrazně zvýšil počet čipových karet (ročně o více neţ 30%). Celkový počet platebních karet dosáhl v roce 2007 více neţ osm a půl milionu a meziročně se nárůst ustálil do 10%.

32

Karty / rok

2003

2004

2005

2006

2007

Kreditní (včetně charge)

203.274

372.933

971.911

1.261.606

1.648.977

Meziroční nárůst v %

108,21

83,46

160,61

29,81

30,60

Debetní

5.829.857 5.873.728 6.418.446 6.603.621

6.974.147


12,24

5,61

Počet karet celkem

6.373.591 6.867.733 7.390.357 7.865.227

8.623.124


20,35

9,64

Z toho čipové karty

1.428.732 2.166.418 2.830.302 3.488.627

5.811.912


78,47

66,91

0,75

7,75

51,63

9,27

7,61

30,64

2,89

6,43

23,26

http://www.bankovnipoplatky.com/platebni-karty---statistika-9084.html 28.12.2009 21:09hod. Následující tabulka přináší zajímavé srovnání – jedná o počet plateb u obchodníka a počet výběrů z bankomatů. I přesto, ţe obojí vyuţití platební karty meziročně roste, je vidět, ţe klienti evidentně přicházejí na chuť platbám u obchodníka. To je zřetelně vidět na poměru mezi platbami u obchodníka a výběry z bankomatů – od 1,7 v roce 2003 aţ k téměř jedna k jedné v roce 2007. Méně častější jsou platby v obchodech. Objem výběrů z bankomatu je třikrát větší neţ objem plateb v obchodech. Za posledních pět let se průměrný výběr z bankomatu zvýšil o více neţ 750 Kč.

33

Platby u obchodníka vs. výběr z bankomatu

2003

2004

2005

2006

2007

Počet plateb

67.652.432

83.493.644

99.756.686

116.890.828

137.899.579

Objem plateb (v tis. Kč)

77.588.299

91.727.996

114.584.198

133.746.846

155.830.892

Počet výběrů

118.096.693

119.815.016

125.159.933

133.737.642

144.062.332

Objem výběrů (v tis. Kč)

344.853.470

382.434.935

422.183.267

475.192.728

531.282.074

Průměrný výběr z bankomatu (v Kč)

2 920

3 192

3 373

3 553

3 688

Poměr plateb a výběrů

1,7

1,4

1,3

1,1

1,0

http://www.bankovnipoplatky.com/platebni-karty---statistika-9084.html 28.12.2009 21:09hod. Poslední tabulka znázorňuje vývoj počtu obchodních míst a bankomatů v ČR. Zlomové byly roky 2005 a 2006. V roce 2005 se téměř zastavil počet nových bankomatů, aby se v dalších dvou letech opět meziročně posunul o 7% respektive o více neţ 16%. Pokud jde o počet obchodních míst, kde akceptují platební karty, ten svého vrcholu dosáhl v roce 2005. V následujícím roce dokonce poklesl a i přesto, ţe v roce 2007 se vrátil k meziročnímu růstu 2%, nedosáhl stále vrcholu z roku 2005. Podle Sdruţení českých spotřebitelů byla redukce počtu maloobchodních míst v roce 2006 důsledkem dynamiky trhu, kdy podle měnících se ekonomických podmínek ukončila obchodní místa svoji činnost či neaktivní místa byla postupně bankami z výkazů vyřazována.

34

Obchodní místa vs. bankomaty

2003

2004

2005

2006

2007

Počet obchodních míst

48 723

51 393

54 667

53 265

54 340

5,48

6,37

-2,56

2,02

Meziroční nárůst v % Počet bankomatů

2 669

2 850

2892

3 096

3 599


13,57

6,78

1,47

7,05

16,24

http://www.bankovnipoplatky.com/platebni-karty---statistika-9084.html 28.12.2009 21:09hod. V následujícím grafu je přehledně zobrazen nárůst vydaných platebních karet bankami v České republice v jednotlivých letech. Největší podíl vydaných platebních karet je od systému VISA a MasterCard. V grafu jsou zahrnuty pouze platební karty, které jsou aktivně vyuţívány jejich drţiteli. Graf 4 Počty karet vydaných v České republice v jednotlivých letech

Počty karet vydaných v České republice v jednotlivých letech 9000000 8000000 7000000 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0

2004

2005

2006 Rok

2007

zdroj: výroční zpráva Sdruţení pro bankovní karty z roku 2008

35

2008

2.5.2 Sdružení pro bankovní karty K liberalizaci československého bankovnictví došlo v roce 1990. SBČS byly zrušeny úkoly, které nesouvisely s úlohou centrální emisní banky a byly předány nově zaloţené Komerční bance a Všeobecné úvěrové bance. Mimo těchto dvou bank České a Slovenské spořitelny, Ţivnostenské banky a ČSOB začalo poskytovat finanční sluţby obyvatelstvu a firemní klientele několik desítek nově vzniklých peněţních ústavů. Tyto zásadní změny19 se projevily i v zájmu bank nabízet svým klientům moderní peněţní sluţby, včetně platebních karet. V důsledku existence plánované ekonomiky po dobu více neţ 50 let chyběly hlavně zkušenosti i informace. Jako dobrý nápad se ukázalo spojení úsilí bank s cílem vybudovat moderní systém platebních karet, s vyuţitím zahraničních zkušeností. Zásadní úlohu v té době sehrála Komerční banka, která získala v zahraničí řadu zkušeností, na jejichţ základě provedla technickou a marketingovou studii. Pak zpracovala otevřený projekt platebních karet a účast na něm nabídla na konci roku 1990 všem tehdy existujícím peněţním ústavům. Pro případ, ţe by návrh nebyl bankami akceptován, Komerční banka paralelně pracovala na vybudování autorizačního a provozního centra. Z praktických důvodů se rozhodla koupit podíl v Mechanizační ústředně zahraničního obchodu MUZO, která v té době disponovala špičkovou technikou i týmem zkušených specialistů. Návrh Komerční banky na vybudování společné infrastruktury byl přijat Investiční bankou, ČSOB, Agrobankou a Tatra bankou. Soustředění specialistů, kapitálu a techniky do jednoho centra se bankám velmi vyplatilo. Moderní a efektivní systém platebních karet byl vybudován během necelého roku a levněji, neţ kdyby ho budovaly banky kaţdá zvlášť. Pro koordinaci činnosti bank 4. února 1991 vzniklo Mezibankovní sdruţení pro platební karty. Dnes se toto sdruţení jmenuje SBK. Po rozpadu ČSFR se v únoru 1993 oddělilo na českou a slovenskou část. Sdruţení pro bankovní karty je zájmovým spolkem právnických osob, jehoţ zájem je podílet se na rozvoji platebních karet v České republice a koordinace prací související s tímto rozvojem. SBK má za cíl koordinaci a podporu rozvoje platebních karet v České 19


36

republice. Za tímto účelem koordinuje vzájemně výhodnou kooperaci bank v oblasti platebních karet, pořádá pravidelná jednání řešící technické, obchodní, bezpečnostní, marketingové a další otázky. V zájmu svých členů jedná s tuzemskými i mezinárodními organizacemi, pracujícími v oblasti platebních karet.

37

Sdruţení pro bankovní karty má dva druhy členství: 1) Řádným členem sdruţení se můţe stát pouze banka 2) Pozorovatelem se můţe stát banka i nebankovní asociace. Členy přijímá Kolegium sdruţení, které se schází 2krát ročně a v němţ jsou zastoupeni všichni členové. Hlasují jen řádní členové, jejich počty hlasů závisí na podílu na trhu v předchozím roce. Kolegium volí na dvouleté období 7 členů Výkonného výboru, kteří ze svých řad zvolí předsedu a místopředsedu.

2.6

Světové trendy platebních karet

Celkové mnoţství platebních karet20 mezinárodních systémů se od 90. let zvyšuje v průměru o 15% ročně. Podobně vysokým tempem roste jen počet uţivatelů internetu a mobilních telefonů. Platební karty jiţ nejsou pouze doplňkem bankovních sluţeb, ale hrají stále

významnější

úlohu

v platebním

styku

a

v dalších

bankovních

sluţbách.

V dlouhodobém horizontu mají ambici značně sníţit počet hotovostních transakcí v obchodech a jiţ nyní ovládají bezhotovostní placení ve virtuálním světě. Hlavní vývojové trendy platebních karet můţeme shrnout do několika bodů: 1) Růst bezhotovostních plateb 2) Vzestup kreditních karet 3) Silná pozice megabank na trhu 4) Konflikt bankovních a nebankovních systémů 5) Nové distribuční kanály a noví hráči na trhu 6) Čipové karty

20


38

Velká Británie, Německo, Španělsko a Francie jsou z hlediska počtu platebních karet v Evropě nejvýznamnějšími zeměmi. Ze zemí střední a východní Evropy se staví na vedoucí místa Polsko, Maďarsko a Česká republika. Největší část světového obratu připadá na Spojené státy americké 35% a Evropu 30%. Vedoucí pozici si upevňují asociace VISA a Europay/MasterCard, jejichţ karty tvoří více neţ 90% světového obratu. A v jejich rámci má vedoucí pozici pětice bank s více neţ 50% podílem na celém obratu: Citibank, MBNA, Bank One, Chase Manhattan a Household International. Tyto banky v 90. letech pronikly s úspěchem na trh úvěrových karet ve Velké Británii a získaly na něm 20% podíl. V letech 1997-99 jejich zásluhou vzrostl objem úvěrů o 55% z 16 na 25 mld. GBP a počet aktivních karet se zvýšil ze 49 na 78 %. Další zemí, kam americké banky expandovaly, se stala Francie, Citibank nabízí kreditní karty i na dalších trzích. Z britských bank expandovaly do kontinentální Evropy zatím jen NatWest (Nizozemí, Německo) a Barclays (Německo). Barclays je také jedinou neamerickou bankou, která se zařazuje mezi 20 největších vydavatelů kreditních karet na světě. Konzervativní Evropa se nyní pod vlivem marketingu zámořských bank v posledních pěti letech změnila a podíl kreditních karet jiţ dosáhl 30%. K růstu došlo nejen ve Španělsku a Itálii, ale i v zemích s tradičním pouţíváním kontokorentních účtů, debetních karet a eurošeků, jako jsou Německo a Francie. Nejsilnější vydavatelé platebních karet expandují mimo svá tradiční teritoria. Zakládají dceřiné banky nebo fúzují s menšími bankami. Např. v USA se povaţuje za banku s dlouhodobou schopností obstát v konkurenci jen ta, jejíţ úvěrové portfolio kreditních karet dosahuje alespoň 10 miliard USD. Pouze nejvýznamnější členové21 obou bankovních asociací začínají působit globálně a z tohoto důvodu koncem 90. let váţně uvaţovali stále častěji o tom, zda pro ně mají VISA a MastarCard význam. Síla značek těchto obrovských bank je velká a jejich provozní centra jsou schopna konkurovat centrálám platebních systémů. Asociace si však svoji pozici uhájily. “Ať chtějí nebo ne, jméno Citibank obchodníci neznají. Jiţ několikrát se stalo, ţe banky se chtěly osamostatnit, ale opět se vrátily.“ řekl Steven Van Fleet, vedoucí spotřebitelských programů asociace MasterCard. 21


39

Generální ředitel VISA USA Carl F. Pascarella zdůraznil význam asociací v nových podmínkách trhu: „Je to doba, kdy banky mohou dokázat více společně.“ Banky jsou nyní totiţ pod tlakem obchodních a telekomunikačních firem, které vidí v nových distribučních kanálech příleţitost, jak vstoupit jako prostředník mezi banky a klienty. Na druhou stranu nemají zájem bankám konkurovat v nákladných činnostech tzn. vedení účtů, platebním styku atd. Na trh vstupují i zprostředkovatelé nových distribučních kanálů, jako jsou telekomunikační společnosti, obchodní portály a velké obchodní řetězce. Základní definicí úlohy platebních karet podal Charles T. Russell z VISA International: „Pokud mají banky hrát svou roli dodavatele peněţních sluţeb, musí mít více neţ jen Charge Card nebo Credit Card, více neţ debetní karta, deposit access card, a více neţ platební karta. Karta je vztahovou kartou, spojující mezi zákazníkem, bankou a obchodními sluţbami, které zákazník bude chtít“. Cílem platebních systémů Europay/MasterCard a VISA je poskytnout bankám potřebnou infrastrukturu, která jim umoţní úspěšně konkurovat nebankovním subjektům a pokračovat v konkurenci mezi sebou navzájem. VISA i Europay/MasterCard si jsou vědomy toho, ţe je důleţité, aby si banky i nadále udrţely kontrolu nad svými vztahy se zákazníky. Proto budou transakce s platebními kartami procházet informačními centrálami obou platebních systémů, ať jiţ budou prováděny současnými nebo novými distribučními kanály. Rostoucí konkurenci zviditelnila také ţaloba, kterou v roce 1998 podalo Ministerstvo financí USA proti asociacím VISA a MasterCard. Tato ţaloba je viní z omezování konkurence tím, ţe v USA bankám zakazují vydávat jiné karty neţ VISA a MasterCard. Tím se výrazně sniţuje nabídka produktů spotřebitelům. Obě asociace tuto ţalobu odmítly jako neopodstatněnou, protoţe jejich karty vydává 20 000 bank, které si navzájem konkurují asi 100 000 produkty. Počet obchodů přijímajících22 platební karty se zvýšil v letech 1990 z 9,5 na 21 milionů. Přes tento velký nárůst se stále zvyšuje i počet bankomatů. Příčinou je vytlačování hotovostních operací z pokladen bankovních poboček do bankomatů a stále ještě převaţující placení v hotovosti ve valné většině zemí světa. Platební karty tedy zatím hotovost nevytlačí – s výjimkou virtuálního světa. 22


40

Elektronické peněţenky, které byly populární v polovině 90. let a díky ekonomickým ztrátám a neexistujícím standardům byly utlumeny, jsou nyní znovu masově zaváděny. Jsou však doplňkovou sluţbou pro internetové platby a drobné nákupy. O jejich ekonomické výhodnosti se vedou diskuse. Přelomovou změnu přinese zavedení čipových platebních karet, které budou povinně vydávány členy VISA a MasterCard od 1.1 2005. Průběţně nahradí karty s magnetickým prouţkem, ovšem ještě několik let se souběţně budou pouţívat všechny technologie – reliéfní písmo, magnetický prouţek, čip. Programovatelný mikroprocesor ve formě jednoúčelové platební karty nebo multifunkční karty otevřou cestu k bezpečnému placení na internetu a v dalších distribučních kanálech. Platební karty mají za sebou dlouhou a zajímavou historii. Za nedlouho oslaví sté narozeniny, ale budoucnost mají stále ještě před sebou.

2.7

Vydání platební karty v bance

Banka vydává karty k účtům vedeným v měnách CAD, CZK, EUR, GBP, CHF nebo USD na základě smlouvy. Smlouva se řídí právním řádem České republiky. O vydání karty můţe poţádat23 klient pro sebe nebo kteroukoli třetí osobu starší 18 let, v případě karet vydávaných nezletilým osobám, dle podmínek příslušného produktu, pokud klient tuto osobu zmocní k disponování s prostředky na účtu s pouţitím karty. Pokud se karta vydává osobám mladším 15 let, je nezbytné, aby podpis smlouvy provedl společně s drţitelem jeho zákonný zástupce. Klient je povinen zajistit, aby drţitel dodrţoval povinnosti stanovené smlouvou. Podpisem smlouvy24 klient uděluje souhlas s tím, aby banka prováděla zúčtování všech transakcí realizovaných kartou vydanou na základě smlouvy všech cen a nákladů souvisejících s pouţíváním karty na vrub účtu. Podpisem smlouvy klient a drţitel zároveň souhlasí s tím, aby banka informovala ostatní banky v České republice o případném porušení smlouvy a aby poskytovala příslušné karetní asociaci informace týkající se karty. 23

Podmínky pro pouţívání platebních karet MasterCard a VISA KB, a.s.

24

viz. Příloha 2

41

Klient a drţitel dále25 souhlasí s tím, aby banka poskytovala po dobu účinnosti této smlouvy příslušné karetní asociaci informace o klientovi a drţiteli v rozsahu - jméno, příjmení, bydliště, údaje o kartě a kartou provedených transakcích – místo, datum a částka transakce, a to za účelem nabízení obchodu a sluţeb poskytovaných příslušnou karetní asociací, a aby příslušná karetní asociace tyto údaje za uvedeným účelem zpracovávala. Uvedené souhlasy jsou dobrovolné a klient i drţitel je oprávněn je kdykoliv odvolat. Odvolání souhlasu musí být učiněno písemně vůči bance. Pokud je PIN zaslán drţiteli poštou a nedojde k doručení PIN, můţe drţitel poţádat banku o znovuzaslání PIN. V takovém případě banka zašle nový PIN způsobem uvedeným v ţádosti o znovuzaslání PIN. Pokud drţitel z důvodu nedoručení PIN poţádá podruhé o znovuzaslání PIN, banka doručí nový PIN na obchodní místo klienta. Pokud byl PIN drţiteli řádně doručen a drţitel poţádá o znovuzaslání PIN, banka doručí nový PIN na obchodní místo klienta. Drţitel převezme kartu26, případně i obálku s PIN osobně v klientově obchodním místě. Drţitel převzetí karty a obálky s PIN bance písemně potvrdí při převzetí karty. Drţitel je povinen obálku s PIN zničit, jakmile si PIN zapamatuje. Drţitel je oprávněn odmítnout kartu a obálku s PIN převzít, pokud je obálka s PIN při předání poškozená. Pokud drţitel odmítne kartu převzít, případně nepřevezme kartu do 30 kalendářních dnů od doručení výzvy banky drţiteli, banka kartu a případně i obálku s PIN znehodnotí a zúčtuje veškeré náklady spojené s vydáním a znehodnocením karty na vrub účtu. Způsob vytvoření a distribuce PIN zaručuje, ţe tento PIN je znám pouze drţiteli.

25


26

viz. Příloha 3

42

3 Druhy platebních karet Historie rozdělila platební karty na několik druhů, které veřejnosti většinou splývají do názvů kreditní nebo platební karta. Karty dělíme27 do několika skupin podle kritérií, která pak mohou být na skutečné kartě i kombinována. Pro lepší orientaci slouţí tato tabulka.

Základní členění platebních karet Způsob zúčtování

Způsob použití

Charge Card

Platební karty

Síť vydavatele

Kreditní karty

Bankomatové karty

Regionální

Debetní karty

Šekové záruční karty

Vnitrostátní

Předplatní karty

Druh záznamu

Mezinárodní Uživatel

Marketing

Reliéfní písmo

Osobní karty

Základní karty

Magnetický záznam

Sluţební karty

Prestiţní karty

Čip

Bez identifikace

Výběrové karty

Laserový záznam

27

Rozsah použití

Pavel Juřík, Svět platebních karet a identifikačních karet, Grada, str.42

43

3.1

Elektronické karty

Elektronické karty jsou nejvíce se vyskytujícím typem karet u nás. Do této skupiny patří karty VISA Electron či Maestro. Elektronické karty se pouţívají pro transakce, které jsou on-line ověřeny v kartovém centru, tedy pro výběry z bankomatů a platby u obchodníků disponujících elektronickým platebním terminálem. Výhodou elektronických platebních karet je nízká cena (banky je většinou vydávají k účtu zdarma – např. Komerční banka, a.s.). Základní nevýhodou je pak jejich omezená pouţitelnost.

3.2

Embosované karty

Embosované karty jsou karty s tzv. plastickým – reliéfním písmem, kterým jsou na kartě vytištěny všechny informace o majiteli karty, validitě atd. Platba probíhá tak, ţe obchodník vloţí kartu do imprinteru (ţehlička, mechanický snímač) a otiskne údaje z karty na účet, který pak zákazník podepíše. Kaţdý obchod má nastaven tzv. floor limit, neboli výši útraty, kterou mohou jeho zákazníci provést kartou bez nutnosti platbu ověřit telefonicky. Všechny platby nad tento limit musí obchodník telefonicky ověřit. Embosované karty lze pouţít i k elektronickým (on-line ověřeným) transakcím stejně jako elektronické platební karty, a proto je jejich akceptace větší neţ u karet elektronických. Nevýhodou je její vyšší cena za vydání a jistá moţnost zneuţití karty i po nahlášení její ztráty či odcizení. Embosované karty umoţňují i elektronicky neověřované transakce, a tak musí být při ztrátě zařazeny na tzv. stoplist, neboli na listinu odcizených či ztracených karet, kterou banka rozešle jednotlivým obchodníkům a partnerským bankám. To můţe trvat i několik dnů, po které lze kartu do jisté míry zneuţít a banku to stojí nemalé peníze. Od 1.1. 2010 banky dle nového zákona neúčtují poplatek za stoplistaci klientovi. Dříve výše poplatku za stoplistaci embosované platební karty činila 2 000Kč. U karet elektronických stála blokace 250Kč. Pro mezinárodní stoplistaci musí banka kontaktovat své partnerské banky a za poplatek minimálně v řádů tisíců korun poţádat o zařazení karty na stoplist v daném regionu. Pokud

44

by banka chtěla takto postupovat ve více částech světa, stálo by ji to určitě desítky tisíc korun, proto se takto rozsáhlá stoplistace obvykle neprovádí a banky někdy raději „riskují“, ţe např. vaší kartou nebude zloděj platit v USA, kdyţ byla ukradena v České republice. Embosované karty jsou na rozdíl od elektronických reálně zneuţitelné i po jejich blokaci, protoţe platby do určité výše, individuálně stanovené pro kaţdého obchodníka, nejsou ověřovány telefonem a jedinou moţnou autorizací je podpis klienta, který ale můţe zloděj snadno pečlivě napodobit. V takovém případě hraje důleţitou roli termín, po kterém banka přebírá odpovědnost za zneuţití. V některých případech se u embosovaných karet setkáte i se stanovením spoluúčasti klienta na případných ztrátách ve výši několika tisíc korun. Embosované karty lze pouţít i pokud nefunguje on-line spojení terminálu s bankou. V dnešní době je jiţ moţné embosovanými kartami platit i po internetu, není-li karta pro tyto případy blokována To činní embosované karty pro mnohé klienty výhodnějšími neţ karty elektronické.

3.3

Způsob zúčtování

Kaţdý druh platební karty má svůj druh vyuţití, od placení velkých finančních obnosů za ubytování v hotelích nebo za letenky přes běţné denní nákupy aţ po placení malých částek v restauracích nebo za denní tisk. Historicky byly jako první zavedeny úvěrové karty, následované kartami debetními a konečně i předplatními.

3.3.1 Charge Card V prvopočátku bylo záměrem28 vydavatele karty prodat více nebo prodat i draţší zboţí a zjednodušit svému klientovi placení přesunem okamţiku úhrady jednotlivých nákupů do souhrnné částky v závěru měsíce nebo v ještě delším období. Klient má zpravidla povinnost splatit svůj závazek do 15 aţ 30 dnů od data výpisu. Karta tedy slouţí jako jednoduchý, pohodlný a bezpečný platební prostředek na soukromých nebo sluţebních cestách, ale čerpaná částka musí být do data splatnosti uhrazena celá. Klient získává bezúročné období pro platby provedené kartou v délce 14 – 15 dnů. Bezúročné období se odvíjí od data platby, data výpisu a data splátky.

28


45

Karta odstraňuje nutnost obstarávat si před např. sluţební cestou nebo nákupem hotovost nebo šeky, a umoţňuje tak hradit bez problémů i nepředvídané výdaje nebo zakoupit zboţí, které zákazník původně neplánoval. Mezi majitelem účtu a vydavatelem karty můţe být uzavřena dohoda o automatickém inkasu z jeho účtu. Podmínkou pro vydání této karty je důvěryhodnost klienta, zaloţená na jeho dobré znalosti bankou nebo na vyhodnocení 29scoringem.

3.3.2 Kreditní karty „Veřejný náhled na platební karty a nejčastější mýlka lidí je, ţe všechny platební karty jsou kreditní. Rozdíl mezi kreditní a debetní kartou je, ţe kreditní karta je spojena s úvěrovým účtem, kdeţto debetní karta je spojena s účtem běţným“. Jedná se o nástroj 30čerpání spotřebního úvěru čerpaného prostřednictvím revolvingového úvěrového účtu. Na rozdíl od Charge Card můţe být čerpaný úvěr u kreditních karet splácen po částech nebo najednou. Vţdy je stanovena minimální výše splátky úvěru, obvykle 3-10% z dluţné částky nebo z výše úvěrového limitu. I zde se poskytuje bezúročné období pro nákupy kartou. Úvěr nebývá zajištěn, proto jsou úvěrové karty nabízeny jen dobře známým klientům nebo na základě scoringu. Na základě ohodnocení bonity klienta je klientovi stanoven úvěrový limit. Klient hradí své závazky průběţně ve lhůtě 15-30 dnů od data výpisu. Úvěrový limit klienti čerpají nejčastěji na nákup draţšího zboţí nebo na základě neočekávaných výdajů o dovolených. Předčasné splátky jsou moţné bez sankcí. V případě, ţe se klient dostane do prodlení se splátkami, je úlohou útvaru správy portfolia nebo vymáhání pohledávek klienta kontaktovat a dohodnout s ním další postup. Celý proces správy úvěrů a jejich efektivního vymáhání opět patří mezi cenné know-how bank. Zvláštním druhem kreditních karet jsou nákupní úvěrové karty, které vydávají některé leasingové a úvěrové společnosti. Tyto karty platí pouze v omezené síti obchodů a obvykle neumoţňují bezúročné čerpání např. Cetelem, Home Credit, OK karty. 29

Scoring je metoda řízení rizika zaloţená na statistickém odhadu pravděpodobnosti, ţe hodnocená

skutečnost nastane tzn., ţe klient bude splácet. 30

http://www.kb.cz/cs/seg/seg1/products/credit_card_visae.shtml

46

47

Komerční banka, a.s. poskytuje svým klientům kreditní kartu VISA Electron. Kreditní karta je určena pro občany České republiky starší 18 let. Pro cizince starší 18 let s povolením k trvalému pobytu. U občanů členských států EU je postačující i povolení k přechodnému pobytu. Jde o mezinárodní platební kartu VISA Electron a stálý úvěr v jednom. Karta je platná 3 roky. K jednomu účtu jsou vydávány aţ dvě kreditní karty. Limit úvěru je u kreditní karty nastaven v rozmezí 10 000 aţ 60 000 Kč a banka nepoţaduje ţádné další zajištění. Úvěr je moţno splácet formou pravidelných splátek jedenkrát měsíčně (1/20 částky čerpané k datu výpisu plus vyměřené úroky) nebo formou mimořádných splátek kdykoliv aţ do výše čerpané částky. O splacenou část úvěrového rámce se automaticky zvyšuje částka, kterou můţete znovu čerpat tzn. čím více splácíte, tím více můţete opět čerpat. Princip splácení lépe vysvětluje následující obrázek. Obrázek 7

Princip splátek kreditní karty

Zdroj: http://www.kb.cz/cs/seg/seg1/products/credit_card_visae.shtml16.1.2010 23:47hod. Úročena je výhradně čerpaná částka úvěrového rámce, a to denně. Tím je zajištěno, ţe úroky jsou vyměřovány pouze z té částky, která je momentálně čerpaná (není dosud splacená). Při splnění příslušných podmínek můţete úvěr čerpat bezúročně aţ 45 dnů. Pokud je celá čerpaná částka splacena v předem dohodnuté době, jsou v daném měsíci odpuštěny úroky.

48

Podmínky jsou oznámeny pravidelně kaţdý měsíc prostřednictvím výpisu z účtu ke kreditní kartě. Za vydání kreditní karty VISA Electron není účtován poplatek. Klient můţe vyuţít bezúročné čerpání po dobu aţ 45 dní a to pro hotovostní i bezhotovostní transakce, tzn. nejenom na platby u obchodníků, ale i na výběry hotovosti v bankomatech a na přepáţkách bank. Při podpisu smlouvy je její součástí zdarma pojištění schopnosti splácet v případě ztráty zaměstnání, dlouhodobé nemoci, invalidity, nebo úmrtí. Povinná měsíční splátka je 1/20 z čerpané částky plus vyměřené úroky z čerpané částky. K jednomu úvěrovému účtu je moţnost vydání aţ dvou kreditních karet. Klient můţe vyuţít kombinaci kreditní karty se sluţbami Mojebanka a Expresní linka pro vyšší pohodlí a flexibilitu. Klient můţe poţádat o kreditní kartu on-line přes internetové bankovnictví Mojebanka. Je moţné nastavit sráţení poplatků z úvěrového rámce nebo z běţného účtu, pro klienty vlastnící běţný účet u Komerční banky, a.s. Úvěrový limit je moţno navýšit na základě nového posouzení bonity klienta. U kreditní karty je moţnost změnit si PIN v kterémkoli bankomatu KB. Dle vlastní fantazie si klienti mohou vytvořit vlastní design své karty díky sluţbě Mojekarta. Vhodnou doplňkovou sluţbou je Merlin pro případ ztráty či odcizení karty. Novinkou je na některých obchodních místech vyuţití sluţeb Cash back, kdy při placení kartou za nákup můţete současně vybrat hotovost přímo na pokladně v obchodě. K vydání kreditní karty je nutné mít zaloţený běţný účet vedený v Kč. Při osobní návštěvě pobočky KB předloţíte potvrzení o výši průměrného příjmu za posledních 12 měsíců (viz. příloha č.1). Jestliţe klient vlastní běţný účet u KB, můţe být kreditní karta vydána bez prokazování příjmů. Kartu je moţné si vyzvednout po šesti pracovních dnech od podání ţádosti na obchodním místě KB, kde si klient kreditní kartu objednával. Kreditní karty začínají být na českém bankovním trhu oblíbeným produktem. Klienti bank vítají tuto sluţbu jako finanční rezervu. Moţnost rychlé dostupnosti k finančním prostředkům společně s cestovním pojištěním pro drţitele karty a jeho rodinu nabízejí embosované kreditní karty pro občany. Bezúročné období a jejich předností akceptovatelnost před debetními kartami na všech platebních terminálech v tuzemsku i v zahraničí jsou dalším důvodem, proč lidé o kreditní karty mají zájem. V zahraničí se kreditní karty aktuálně těší větší oblibě neţ v České republice. Cizinci chápou vlastnictví kreditní karty jako určitý způsob prestiţe. V Čechách je obliba kreditních karet rok od roku větší.

49

V následujícím grafu je zaneseno zajímavé srovnání kreditních karet, které byly vydané Komerční bankou, a.s. za 3 kvartál roku 2009 se všemi ostatními platebními kartami. Podíl vydaných kreditních karet Komerční bankou, a.s. vůči všem ostatním platebním kartám tvoří 14%. Graf 5 Podíl kreditních karet v České republice vydané KB, a.s. za 3 Q roku 2009

Podíl kreditních karet v České republice vydané Komerční bankou, a.s. za 3 Q roku 2009

14% Kreditní karty Vydané karty celkem 86%

Zdroj: Interní data Komerční banky, a.s. za 3 Q roku 2009

3.3.3 Debetní karty Debetní karty jsou u nás běţnější. Jsou spojeny s vaším běţným účtem. Při platbách nebo výběrech z bankomatů realizovaných pomocí nich čerpáte vlastní peníze. Ty jsou při pouţití buď okamţitě nebo během několika dnů strţeny ze zůstatku. Pokud nemáte na svém účtu dostatek finančních prostředků není platba nebo výběr moţná. I kdyţ je moţno s nimi platit v obchodech, ve světě jsou debetní karty pouţívány především pro výběry hotovosti z bankomatů. Na bezhotovostní platby je totiţ vhodnější pouţívat právě druhý druh platebních karet – kreditní karty. Rozvoj výpočetní

31

techniky a telekomunikací přinesl v 70. letech vznik debetních karet

spojených s běţným účtem klienta. Do té doby byly platební karty vydávány bez přímé vazby na účet. Moţnost ověřit, zda právě prováděnou transakcí klient nepřekračuje 31


50

zůstatek na účtu nebo povolený úvěrový limit, byla hlavní příčinou rozšíření bankomatových karet, nejprve ve Spojených státech. Velký vliv na rozšíření karet mezi klienty bank měla správná taktika peněţních ústavů. Ty nejlepším klientů nabízely Charge Card a úvěrové karty. Niţším příjmovým skupinám, zejména mladým lidem a studentům nabídly bankomatové karty. Banky věděly, ţe mají-li se karty rozšířit, musí pro ně získat mládeţ, která sice financí nemá dostatek, ale časem doroste do manaţerských pozic. Zvykne-li si na karty během studia, bude je pouţívat i do budoucna. A protoţe v 70. letech měla mládeţ stále bliţší vztah k technice a počítačům, nebyl problém elektronické bankomatové karty rozšířit na půdě amerických univerzit a vysokoškolských kolejí, odkud pronikly do široké veřejnosti. American Express „V nabídce Komerční banky, a.s. je několik druhů debetních karet, které jsou jedním z prostředků, jak disponovat s penězi na běţných účtech klientů. Velmi oblíbeným druhem debetních karet byly karty American Express hlavně kvůli kvalitnímu cestovnímu pojištění, které se na karty American Express vztahovalo, ale Komerční banka, a.s. neprodlouţila se společností American Express smlouvu a k 30.11.2009 ukončila jejich expiraci. Nyní Komerční banka, a.s. spolupracuje s asociacemi VISA a MasterCard. Karty od těchto asociací je moţno si zřídit jako prostředek pro přístup k finančním prostředkům na běţném účtu u dětských, občanských a podnikatelských kont. Prima karta Debetní karta k dětskému kontu se jmenuje Prima karta.“ Prima karta k 32Dětskému kontu je v nabídce Komerční banky od začátku roku 2008. Za tu dobu bylo vydáno přes 9 000 těchto karet, coţ ukazuje velký zájem o tento produkt. Platební karta je určena majitelům Dětského konta od osmi let. Karta slouţí k výběrům z bankomatů, její vydání je zdarma a za výběry v bankomatech KB klienti neplatí ţádný poplatek. Zdarma je i moţnost změny PINu, aby byl pro dítě snadno zapamatovatelný. Standardně je karta vydávaná s obrázkem ve stylu japonského komiksu manga, ale stále populárnější je mezi dětmi vlastní obrázek na kartě. 32

http://www.kb.cz/cs/com/press/releases/678.shtml

51

Tuto sluţbu nabízí KB pro děti od července 2008 a jiţ kaţdá desátá vydaná karta má jiný neţ standardní obrázek. Děti si mohou vybrat obrázek v galerii na www.mojekarta.cz a nebo si nahrát svůj vlastní. Mezi jedny z nejoblíbenějších patří obrázky zvířat ze ZOO Praha. "Dětská platební karta je vlastně pomocníkem rodičů při finanční výchově dětí. Rodiče mohou posílat dětem kapesné na účet a nastavit týdenní limity tak, aby měli přehled nad výší výběrů z bankomatu. Prostřednictvím internetového bankovnictví Mojebanka navíc vědí, kdy dítě vybíralo a kolik," uvedl Radko Belada, zástupce vedoucího marketingu pro retailové bankovnictví Komerční banky. Komerční banka vede aktuálně více neţ 171 tis. Dětských kont, účtů pro klienty ve věku od narození do 15 let. Dětské konto je elektronická kasička vedená zdarma, úročená 2,2% do zůstatku 20 000 Kč. Zdarma jsou i vklady na účet. Dítě navíc dostane při zaloţení konta od Komerční banky dárek - plyšovou berušku. Inter card MasterCard/VISA Mezi další velmi často pouţívané debetní karty patří Inter card MasterCard. Karta je určena náročnější klientele, kteří se nespokojí pouze s elektronickým placením. Inter card je vhodná pro lidi, kteří jsou často na cestách a chtějí mít moţnost provádět všechny potřebné transakce kdekoli na světě. V kartě je zahrnuto cestovní pojištění, které poskytne bezpečí dané cestovním pojištěním uzavíraným automaticky vţdy na jeden rok. Jde o embosovanou platební kartu, kterou vám nabízíme ve spolupráci se společností MasterCard. Tato karta zajišťuje rozsah sluţeb, který odpovídá nárokům moderního ţivotního stylu. Součástí platební karty je kvalitní cestovní pojištění s pojistným krytím aţ do výše 1 000 000 Kč (hrazeny jsou náklady na léčení během zahraniční cesty i dodatečné výlohy způsobené vynuceným prodlouţením pobytu, náklady na repatriaci, náklady na ambulantní ošetření a právní pomoc). Součástí karty je inteligentní čip pro rychlé a bezpečné transakce. Klient má moţnost vytvořit si vlastní design své karty díky sluţbě Mojekarta. Ve všech bankomatech Komerční banky, a.s. si klient můţe změnit PIN, který chodí při zaloţení běţného účtu poštou domů. Na pokladnách v některých obchodních centrech je

52

zavedená sluţba Cash back, kdy při placení kartou za nákup můţete současně vybrat hotovost přímo na pokladně v obchodě. Karta Inter Card od společnosti VISA nebo MasterCard je přijímána v nejširším moţném spektru obchodních míst – ať jiţ prostřednictvím imprinterů nebo na elektronických platebních terminálech. Soubor pojistných produktů Interpo Plus dodá pocit bezpečí během cest do zahraničí. Pojistný program33 nabízený Komerční pojišťovnou, a. s. Pojištění se vztahuje na léčebné výlohy v případě úrazu nebo náhlého onemocnění, lékařský převoz a repatriace, návštěva blízkou osobou v nemocnici, převoz zesnulého, předčasný nutný návrat do vlasti, náhradní pracovník, doprovod dětí při návratu do vlasti, pojistná částka pro případ trvalých následků a pro případ smrti následkem úrazu, právní pomoc při dopravní nehodě a sloţení kauce.

33

Materiály Komerční banky, a.s.

53

Přehled poplatků a informací souvisejících s debetní kartou Inter card znázorňuje následující tabulka.

Název karty

Platnost

Použitelnost

Roční poplatek

Inter Card

3 roky

mezinárodní

700 Kč

Poplatky Výběr z bankomatu v ČR

6 Kč (z automatu jiné banky 35 Kč)

Výběr z bankomatu v zahraničí

1 %, min. 100 Kč

Cash advance v ČR

1%, min. 30 Kč

Cash advance v zahraničí

1,7%, min. 200 Kč

Platba kartou v obchodní síti

zdarma

Opakované zaslání PIN

200 Kč Postup při ztrátě/odcizení karty

Držitel karty neprodleně telefonicky (faxem) nebo vyplněním formuláře "Příkaz k uvedení karty na Stoplist" banku informuje, tel. číslo je 800 111 124 Inter Card Karta pro aktivní klienty, vhodný platební prostředek. Součástí je: pojistný program Interpo Plus při cestách do zahraničí (i pro rodinné příslušníky). Jako soubor karet (společně s VISA) vhodný platební prostředek do zahraničí, neboť se v různých částech světa může vyskytnout odlišná akceptace platebních karet.

54

Zlaté karty VISA nebo MasterCard „Platebními kartami pro nejnáročnější klientelu jsou stříbrné, zlaté, platinové nebo dokonce diamantové platební karty, které nabízí komplex luxusních sluţeb“. Zlatá karta je určena náročným zákazníkům. Mnoha lidem stačí obyčejné auto, ale někteří nejsou spokojeni, dokud nesedí v limuzíně. Stejně tak vybíraví uţivatelé platebních karet poţadují jen to nejlepší a mohou to dostat s kartami Gold Card. Kaţdá banka je ráda, ţe můţe nabídnout určitou prestiţ, celosvětovou akceptaci karty a výhody, které neposkytuje ţádná jiná karta. Mezi výhody Zlaté karty VISA nebo MasterCard patří: komplexní Cestovní pojištění ke zlaté kartě, které chrání i přímé rodinné příslušníky cestující s drţitelem karty. Pojištění vstupuje v platnost automaticky po překročení hranic České republiky a zahrnuje také následující asistenční sluţby: -

léčebné výlohy v zahraničí

-

náhradu výloh způsobených zpoţděním letu či zrušením cesty

-

odpovědnost za škodu na zdraví a majetku způsobenou neúmyslně třetí straně

-

asistenční sluţbu ÚAMK - zahrnující domácí a mezinárodní technickou pomoc, zvláštní sluţby (jako poskytování základních dopravních a motoristických informací) a sluţby poskytované se slevou nebo za zvýhodněných podmínek (například půjčovny automobilů či ubytovací, stravovací a rekreační zařízení v České republice a dalších evropských zemích)

Asistenční sluţba ÚAMK zahrnuje silniční sluţby, mobilní servis, práce mechanika, odtahové sluţby, vyproštění automobilu, převoz nepojízdného automobilu, uloţení nepojízdného automobilu, náhradní ubytování pro řidiče, posádku, zajištění náhradní dopravy, zapůjčení náhradního automobilu, zajištění náhradního řidiče, dovoz náhradních dílů, poradenské sluţby, předání vzkazu blízkým, poskytování základních dopravních a mototuristických informací, právní pomoc. ÚAMK poskytuje své sluţby prostřednictvím dispečinku 24 hodin denně, 365 dní v roce v ČR a ve vybraných státech Evropy.

55

členství v programu OK Plus Frequent Flyer společnosti ČSA, který členům nabízí bonusové letenky, přednostní registraci před odletem, vyšší kategorie sluţeb, kdekoli existují, a volný přístup do salónků ČSA Poskytnutí výhodných

34

podmínek pro vstup do Programu Frequent Flyer OK Plus ČSA,

který je zaloţen na sčítání mílí za jednotlivé lety. Při vstupu do tohoto programu drţitelé Business Silver Card i souboru získávají zvýhodněný bonus 2 000 mil a drţitelé Gold Card i souboru 3 000 mil. Členství v programu OK Plus poskytuje řadu exkluzivních výhod, moţnost získání bonusové letenky, vyuţívání slev u partnerů ČSA a získání stříbrné karty nebo zlaté karty OK Plus, které přinášejí nadstandardní sluţby: např. přednostní odbavení na lety ČSA, klient bude přeřazen do vyšší cestovní třídy, neţ kterou platil (je-li volné místo), volný vstup do salónku na letišti nebo bezplatné nadváhy zavazadel. moţnost změnit si PIN v kterémkoli bankomatu KB moţnost vyuţít sluţeb Cash back, kdy při placení kartou za nákup můţete současně vybrat hotovost přímo na pokladně v obchodě Obrázek 8

a)

34

Zlaté platební karty od Komerční banky, a.s.

Gold Master Card

b) Gold VISA


56

c) American Express gold card

Zdroj: http://gallery.cardzone.cz/kb/index.html 21.1.2010 18:16hod. Jednou z variant pro malé a střední podnikatele můţe být platební karta Prestige Card, která je v nabídce Komerční banky, a.s. Prestige Card je určena všem klientům z řad podniků a podnikatelů, městům, obcím, svazkům měst a obcí, krajům a jimi zřízených příspěvkových organizacím a zaloţeným právnickým osobám. Jde o mezinárodně platnou platební kartu, kterou KB vydává ve spolupráci se společností VISA nebo MasterCard. Karta je embosovaná, takţe ji lze pouţít pro platbu na mechanickém platebním terminálu imprinteru v elektronických platebních terminálech – to zaručuje nejširší moţnosti vyuţití na všech místech, kam firmu obchodní aktivity zavedou. Můţete vést obchodní jednání v Nigérii nebo prodávat led Inuitům – komplexní pojistná ochrana zajišťuje pocit bezpečí, ať jiţ samotné obchody dopadnou jakkoli. Prestige Card K výhodám Prestige Card patří zdarma všechny výběry z bankomatů KB a široká moţnost pouţití v elektronických i mechanických (imprinter) platebních terminálech. Cestovní pojištění k embosovaným kartám chrání nejen drţitele karty, ale i všechny rodinné příslušníky, kteří s ním cestují.

57

Z pojištění Prestige Card se hradí náklady: na zdravotní péči v případě zranění či nemoci náklady na 35repatriaci zvýšené náklady způsobené změnou cestovních plánů v důsledku nemoci nebo zranění náklady na zastoupení nemocného zaměstnance plnění do výše 1 milionu Kč v případě úmrtí či úrazu s trvalými následky Pojistný program 36nabízený Komerční pojišťovnou, a. s. Pojištění se vztahuje na léčebné výlohy v případě úrazu nebo náhlého onemocnění, lékařský převoz a repatriace, návštěva blízkou osobou v nemocnici, převoz zesnulého, předčasný nutný návrat do vlasti, náhradní pracovník, doprovod dětí při návratu do vlasti, základní částka úrazového pojištění pro případ trvalých následků úrazu a pro případ smrti následkem úrazu, přídavná pojistná částka pro případ úrazu ve veřejných dopravních prostředcích, právní pomoc, sloţení kauce, odpovědnost za škodu, zpoţdění nebo zrušení letu, zpoţdění zavazadel, ztráta, odcizení, poškození nebo zničení zavazadel a zrušení zájezdu.

3.3.4 E-karta E-karta umoţňuje placení přes internet, klient obdrţí pouze PIN a číslo karty. Platební karta mu není fyzicky nikdy předána. Klient obdrţí pouze obálku, ve které jsou uvedeny potřebná čísla, jejich prostřednictvím je moţné uskutečnit platbu přes internet. Komerční banka, a.s. poskytuje svým klientům tyto karty k některým účtům zcela zdarma, jinak si Ekartu klienti mohou objednat separátně a v tomto případě je poplatek za objednání karty 100Kč.

35

repatriace – znamená návrat do vlasti

36


58

4 Náležitosti platebních karet Všechny platební karty mají svoje přesně dané náleţitosti dle norem ISO. Některé náleţitosti identifikují majitele platební karty, jiné zase mají na starosti bezpečnost pouţití platební karty.

4.1

Druh záznamu

Platební karta je druhem identifikačních dokladů. Rozměry a fyzikální vlastnosti identifikačních karet stanoví mezinárodní norma ISO 3554 na 84,6 x 54, 0 x 0,76 mm. Karta je vyrobena z třívrstvého PVC, která musí být schopna vyrovnat deformace vzniklé při běţném pouţívání. Plastika je netoxická a odolná vůči chemickým vlivům při běţném pouţívání. Druh záznamu na kartě je jedním z faktorů ovlivňujících způsoby moţného pouţití karty. Reliéfní záznam slouţí pro transakce s pouţitím mechanického snímače. Magnetický záznam se u platebních karet objevil v širším měřítku aţ začátkem 70. let. Umoţnil u karet zavést sluţbu výplaty hotovosti z bankomatů a později i elektronické placení. Čipové karty k záznamu dat vyuţívají paměťový čip nebo mikroprocesor Laserové karty jsou zaloţeny na principu záznamu dat na kompaktním disku. Poprvé byl tento princip u karet zkoušen v polovině 80. let ve Spojených státech. Paměť těchto karet je velmi vysoká, někdy více neţ 4 MB, ale v bankovnictví se nepouţívají.

4.2

Tištěné údaje

Pro pouţití v mechanických snímačích tzn. imprinterech se na kartu vyrazí nezbytné identifikační údaje. Tento proces se nazývá Embosing. Velikost tohoto písma je 3,63 mm a styl OCR 7B Optical Character Recognition. Čísla jsou umístěná v dolní polovině, kterou norma dělí na tři řádky:

59

Account Number Line – obsahuje číslo karty. První dvě číslice určují druh karty. Např. karty MasterCard začínají vţdy číslicí 5, VISA 4. Za nimi následuje identifikace vydavatele karty, která zabere dalších 5 číselných míst, přidělovaná orgány ISO. Zbývajících 8 aţ 13 míst je určeno pro identifikaci konkrétního klienta. Valid Data Line – uvádí se v ní období platnosti karty v pořadí měsíc, rok, a to buď v podobě uvádějící začátek i konec platnosti, nebo jen konec platnosti. navíc je v této oblasti uváděno u karet MasterCard čtyřmístné identifikační číslo banky ICA. Počet znaků je maximálně 19. Třetí řádek je určen pro jméno drţitele karty. Počet maximálně 27 znaků Čtvrtý řádek obsahuje u sluţebních karet jméno společnosti, k jejímuţ účtu je karta vydána. Počet znaků je maximálně 27. V řádku čísla karty musí být uvedeno šestimístné identifikační číslo vydavatele normy ISO/IEC 7812-1,2. Obrázek 9

Silver card VISA

Zdroj: http://gallery.cardzone.cz/kb/slides/kb_sl_silver_card_visa.html 26.1.2010 23:02hod. Pro karty určené pouze k elektronickým transakcím (bankomaty, platební terminály) se v poslední době nahrazuje reliéfní písmo hladkým tiskem (Ident Printing).

60

Zadní strana karty obsahuje: 1)

Magnetický prouţek - má dvě nebo tři stopy záznamu identifikačních údajů.

Celkem můţe být zaznamenáno aţ 1 288 bitů. 2)

Podpisový prouţek je určen pro záznam podpisového vzoru drţitele karty.

4.3

Záznamy na kartě

Záznamy na kartě se nalézají na přední i zadní straně karty. Mají svoje přesné umístění dle norem ISO. Přední strana karty Přední strana karty obsahuje tyto náleţitosti: -

Řádek čísla karty

Account number line – obsahuje číslo karty. První dvě číslice určují druh karty, za nimi následuje identifikace vydavatele karty (Issuer Identification Number – tzv. INN, zpravidla dalších 5 míst), přidělovaná orgány ISO/IEC 7812-1,2. Zbývajících 8 aţ 13 míst je určeno pro identifikaci konkrétního klienta. -

Řádek platnosti

Valid data line – zde se uvádí období platnosti karty (měsíc a rok), a to buď v podobě uvádějící začátek i konec platnosti, nebo jen konec platnosti. -

Řádek drţitele

U osobních karet se jedná o třetí řádek, ve kterém je napsáno jméno, příjmení a titul drţitele karty. U karet sluţebních je přidán ještě čtvrtý řádek, který obsahuje jméno společnosti, k jejímuţ účtu byla karta vydána. Zadní strana karty Na zadní straně je jeden z nejdůleţitějších bezpečnostních prvků a to je magnetický prouţek.

61

Magnetický prouţek má dvě nebo tři stopy záznamu identifikačních údajů. Celkem v něm můţe být zaznamenáno aţ 1 288 bitů. Při poškození magnetického prouţku přestává být karta validní. Stopa 1: obsahuje jméno drţitele karty, umoţňuje pouze čtení dat ne zápis a slouţí pro vnitrostátní i mezinárodní transakce. Stopa 2: slouţí pro on-line transakce, tzn.pokud si drţitel karty vybere peníze z bankomatu a pokud půjde k dalšímu bankomatu a bude opět chtít vybrat peníze, bankomat kartu odmítne, protoţe jiţ byl vyčerpán finanční limit, který stanovuje maximální čerpání v určitém období. Kaţdý druh platebních karet má přiřazenou sadu limitů, které je moţné na daném druhu a typu karty nastavit. Platební karta má určité číslo platnosti. Toto číslo se označuje zkratkou PAN. Tento systém zabraňuje podvodům. Tato stopa obsahuje nejdůleţitější data – servisní údaje jako je PIN, druh sluţby, termín platnosti karty a PAN. Stopa 3: umoţňuje zápis i čtení dat, ale slouţí pouze v tuzemsku.

62

5 Používání platebních karet Jeden z hlavních důvodů rozšíření platebních karet a bankomatových karet jsou mezinárodní normy vydávané ISO a variabilní technologie, schopná splnit potřeby jednotlivých uţivatelů. K těmto

37

podmínkám je třeba přiřadit také jednoduché pouţití,

ekonomický provoz a úspor nákladů. „Pouţívání platebních karet je kaţdodenní rutinou moderního člověka. Platební karty zajistí lidem určitý standart pohodlí, kdy mají vţdy moţnost se rychle a snadno dostat k finančním prostředkům. Z hlediska bezpečnosti není v případě odcizení okamţitě likvidní, jako je to u peněz. Rozvojem technologií a inovací se staly platební karty běţnou součástí ţivota, které lze vyuţít nejen při placení v kamenných obchodech, ale i v internetových.“ Drţitel pouţívá kartu v souladu38 se smlouvou. Banka má právo v souladu s nastavením funkčnosti karty odmítnout souhlas k uskutečnění některých druhů operací prováděných s pouţitím karty nebo určitých typů transakcí např. písemné poštovní či telefonické objednávky s pouţitím identifikačních údajů obsaţených na kartě při tzv. autorizaci. Banka nezkoumá oprávněnost transakcí provedených kartou. Klient odpovídá za to, ţe karta nebude pouţita v rozporu s právními předpisy v místě pouţití karty. Drţitel je oprávněn kartou provádět transakce do výše týdenního limitu stanoveného ve smlouvě. Banka je oprávněna kdykoliv změnit výši tohoto limitu. Drţitel je oprávněn kartou čerpat prostředky pouze do výše zůstatku na účtu případně do výše povoleného debetu, pokud se banka s klientem dohodli na zřízení povoleného debetu na účtu, a to za podmínek sjednaných pro povolený debet. Od okamţiku, kdy banka provede schválení transakce (autorizační dotaz na kartu a zůstatek účtu) prostřednictvím karty, je banka oprávněna blokovat na účtu prostředky, které odpovídají výši transakce v autorizačním dotazu.

37


38


63

Způsob přenášení informací o zůstatku na účtu mezi centrálním informačním systémem platebních karet banky a autorizačním systémem platebních karet v některých případech z technických důvodů nemusí umoţnit promítnutí aktuálních změn. Tyto změny mohou být v autorizačním systému platebních karet zpracovány aţ v rámci následujícího obchodního dne. Při pouţití karty k placení39 vystaví příslušný obchodník prodejní doklad, na který se drţitel podepíše. Podpis drţitele na prodejním dokladu, kterým je příslušná transakce autorizována, musí odpovídat vzoru podpisu na kartě, v opačném případě je obchodník oprávněn odmítnout provedení úhrady s pouţitím karty. Drţitel je povinen prokázat oprávněnost pouţití karty a autorizovat transakci i prostřednictvím PIN (zadáním PIN na klávesnici platebního terminálu), případně předloţit doklad totoţnosti, pokud o to obchodník v souvislosti s provedením úhrady s pouţitím karty poţádá. PIN se nepoţaduje při provádění úhrady s pouţitím karty při uzavírání obchodů prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (telefon, email, fax, apod.). Podpis se nevyţaduje při provádění transakcí kartou v samoobsluţných terminálech. Při výběru hotovosti v pobočkách bank a směnárnách s pouţitím karty je drţitel povinen předloţit společně s kartou i průkaz totoţnosti. Při výběru hotovosti z peněţních automatů s pouţitím karty drţitel transakci autorizuje zadáním PIN na klávesnici peněţního automatu. V případě poţadavku výběru vyšších částek je moţné, ţe peněţní automat odmítne tuto částku vyplatit v rámci jedné transakce a drţitel je nucen rozloţit poţadovanou částku do několika po sobě jdoucích výběrů. Toto rozhodnutí se řídí technologickými parametry daného typu peněţního automatu. Kaţdý provozovatel peněţního automatu rovněţ můţe nastavit bezpečnostní parametr, kterým omezí maximální výší částky jednotlivého výběru. Banka nemůţe tato nastavení v ţádném případě ovlivnit. Klient není oprávněn odvolat transakci poté, co ji autorizoval. Veškeré operace s kartou, při kterých je zadáván PIN, je drţitel povinen provádět samostatně bez asistence třetích osob.

39


64

Transakce, o kterých banka40 obdrţí zprávu od příslušné karetní asociace, jsou na vrub účtu zúčtovávány denně. Částky vyplacené v jiné měně, neţ v jaké je veden účet, jsou přepočítány podle kurzu platného v den zúčtování transakce bankou, a to podle kurzu deviza prodej a u transakcí, které jsou prováděny v Kč s pouţitím karty vedené k účtu v cizí měně, kurzem deviza nákup. V případě transakce z mezinárodního zúčtování karetních asociací, pouţije banka výše uvedený kurz na částku, která byla přepočtena podle pravidel příslušné karetní asociace. V případě, ţe je k uskutečněné transakci provedena transakce kreditní a tato je prováděna obchodníkem, jehoţ transakci zpracovává jiná banka, nenese banka odpovědnost za případný rozdíl ve výši přepočtených částek vzniklý v důsledku časového odstupu mezi zpracováním debetní a kreditní transakce. Banka informuje klienta o zúčtovaných transakcích s pouţitím karty zvláštním výpisem, který mu doručuje způsobem a ve lhůtách sjednaných ve smlouvě. Ve výpisu z účtu jsou transakce provedené v jednom dni uvedeny jednotlivě. Ceny za uskutečněné sluţby a transakce jsou účtovány samostatně. Banka je oprávněna zúčtovat na vrub účtu všechny náklady, které jí vznikly v důsledku porušení smlouvy klientem nebo drţitelem. Drţitel karty je oprávněn provést změnu PIN. Změnu lze provést pouze v peněţním automatu banky, který tuto operaci umoţňuje, a to kdykoli v průběhu platnosti karty vyjma období od 15. dne měsíce, který předchází měsíci, na který připadá konec platnosti předmětné karty. Pro nakládání s PIN, který si drţitel karty změnil, platí shodné zásady jako pro PIN, který banka předala drţiteli při přebírání nové karty, případně karty vydané po stoplistu. Zapomene-li drţitel karty41 PIN přidělený bankou nebo změněný drţitelem, můţe klient, případně drţitel, poţádat o znovuvytištění PIN v klientově obchodním místě. Transakci Cash back tzn. výběr hotovosti na pokladně u obchodníka lze uskutečnit pouze v místech, která jsou označena samolepkou sluţby „Cash back“. Podmínkou pro uskutečnění transakce je její souběţné provedení s nákupem zboţí nebo sluţeb u daného 40


41


65

obchodníka. Minimální částka prováděného nákupu je 300 Kč. Částka Cash back musí být zaokrouhlena na celé koruny, kdy minimální částka je 1 Kč a maximální částka je 1 500 Kč. Sluţbu Cash back mohou drţitelé vyuţít výhradně na území České republiky. Obchodník je oprávněn poskytnutí transakce typu Cash back odmítnout, a to i bez udání důvodu. Banka je oprávněna zařadit kartu na stoplist z důleţitých, zejména bezpečnostních důvodů. Banka bude o zařazení karty na stoplist a jeho důvodech informovat drţitele předem nebo, není-li to moţné, okamţitě po jejím zařazení na stoplist. Banka bude drţitele informovat telefonem nebo e-mailem na čísle nebo adrese, které drţitel bance sdělí. Po dohodě banky s drţitelem banka kartu znovu aktivuje nebo drţiteli vydá novou kartu s původní platností.

5.1

Autorizační, clearingový a zúčtovací systém

Společnost MasterCard a VISA vybudovaly začátkem 70. let první elektronické autorizační

systémy

vyuţívající

telex

a

automatizovaly

clearing

a

zúčtování

prostřednictvím svých výpočetních center. Tím se doba nutná pro autorizaci sníţila na sekundy a zlevnilo se mezibankovní zúčtování. Platební karta vstupuje do autorizačního systému v několika operacích. Nejdříve se provede autorizace transakce. Po autorizaci se přenese transakce do centra platebního systému. Transakce projde clearingem, kde proběhne vzájemné vypořádání transakce a vyrovná pohledávky a závazky bank, kdy dojde k zúčtování a samotné úhradě mezi bankami. Nakonec se přenese transakce k majiteli karty, který si můţe ověřit platbu na výpise. Komerční banka

42

provádí zúčtování transakcí s obchodními místy (společnostmi) kaţdý

pracovní den. O zúčtování je společnost informována výpisem z běţného účtu a výpisem z platebních karet. Zúčtování na účet obchodníka probíhá v celkových sumách za jednotlivé druhy platebních karet MasterCard, VISA, JCB atd. Na výpisu z běţného účtu společnosti je vedle částky úhrady poukázané Komerční bankou uveden konstantní symbol 1178. Částka úhrady musí souhlasit s čistou částkou uvedenou 42


66

na výpisu z platebních karet. Pokud má klient účet veden u Komerční banky, je na výpisu z účtu uveden pouze symbol 1178, je-li veden u jiných peněţních ústavů, konstantní symbol se liší. Na výpisu je dále uveden variabilní symbol, který je shodný s identifikačním číslem obchodního místa. V systému Komerční banky začíná číslicí 9. Na výpisu z platebních karet, který je zasílán po kaţdém zúčtování, jsou uvedena čísla a částky jednotlivých sumářů, které byly zúčtovány, celková částka přijatých sumářů, výše poplatku a čistá částka poukázaná Komerční bankou na účet společnosti. Částky na výpisu z platebních karet jsou rozděleny podle data zúčtování a podle jednotlivých mezinárodních kartových společností. Kaţdý příjemce platebních karet má stanoven autorizační limit tzv. Floor Limit. U transakcí překračující jeho výši musí být provedena autorizace. Toto ověření se provádí telefonicky nebo automaticky, vlastní-li obchodník platební terminál. Autorizační centrum pošle43 do sítě platebního systému dotaz obsahující číslo karty, dobu platnosti, částku a další údaje. Podle čísla karty systém rozpozná jejího vydavatele a doplní dotaz o identifikaci banky. Banka ověří informace o finančním krytí transakce zůstatkem na účtu, finančním nebo úvěrovém limitu klienta a odešle zpět potvrzení – autorizační kód nebo odmítnutí transakce. Jestliţe je karta nahlášena jako odcizená, ztracená nebo si vydavatel přeje z jiných důvodů kartu zadrţet, předá příkaz kartu zadrţet, nebo-li Pick-up Card. Proces celé autorizace od vstupu dotazu do sítě aţ po odeslání odpovědi bance trvá v průměru 2 sekundy, ale přenos výsledku aţ do bankomatu nebo platebního terminálu trvá déle přibliţně 5-12 sekund. Pokud vydavatel karty neodpoví na autorizační dotaz do stanovené doby, proběhne ověření v centrále platebního systému. Vydavatel se také můţe rozhodnout, ţe centrála bude jeho jménem ověřovat všechny transakce. V obou případech ověří centrála transakci na základě předem stanovených parametrů. V případě, ţe je přerušeno spojení s platebním systémem, proběhne záloţní autorizace lokálním spojovacím modulem. Tím je zajištěna téměř 100% provozuschopnost platebních karet. Po obnovení 43


67

spojení se odešlou zprávy o provedených záloţních autorizacích do řídícího centra a vydavateli karty k provedení aktualizace dat. Následujícím krokem v procesu zpracování platební transakce je clearing a zúčtování. Kaţdý den jsou v platebních systémech provedeny miliony platebních transakcí v řádu miliard dolarů, které musí být uhrazeny některým z 21 000 členských bank ve více neţ stovce zemí. Obchodník předává bance zprávu o provedené platební transakci v podobě papírového prodejního dokladu nebo elektronicky. Banka zpracuje v systému zvaném Card Management System. Jeho výstupem jsou data pro zúčtování vlastních klientů a soubor dat určených pro vyrovnání s ostatními účastníky platebního systému. Clearing transakcí provádějí centrální střediska VISA, Europay a MasterCard. Kaţdý z vydavatelů pak denně obdrţí informaci o sumě debetních a kreditních transakcí, které budou zúčtovány. Tyto informace slouţí k tomu, aby banky, které jsou v převaţující dluţnické pozici, mohly včas přesunout prostředky k úhradě na zúčtovací účet. Současně se zúčtováním odesílá centrála bankám detailní informace o jednotlivých transakcích, aby mohly zatíţit účty svých klientů. Mezi tyto informace patří například datum, částka, měna, místo, název obchodu atd.

5.2

Placení v obchodní síti

Uţ více neţ 50 let se pouţívá k provedení transakce mechanický snímač (Imprinter) prostřednictvím, kterého můţeme uskutečnit transakci pouze s embosovanou kartou. Imprinter otiskne údaje z karty na 3 aţ 4 listou účtenku, která je vyrobena ze samokopírujícího papíru. Imprinter zjednodušuje a zrychluje práci při vystavování prodejního dokladu. Mechanický snímač zrušil ruční vypisování čísel karet a tím i odstranil chyby při jejich opisování. Přehlednější je i čtení a typování v bance. Účtenka je dokladem o předloţení karty. Identifikační štítek obsahuje číslo a název obchodníka, název města a zkratku státu. Je ho moţné pouţívat pro více platebních systémů. Nárůstem počtu vydaných karet a provedených platebních transakcí se projevil i nárůst papírových dokladů, které obchodníci vyplňovali a zasílali bankám. Velké mnoţství transakcí muselo projít telefonickou autorizací. Tyto administrativně náročné operace značně zjednodušily elektronické platební terminály nazývané EFTPOS (Electronic Funds Transfer at Point.-Of-Sale).

68

Terminály jsou zaloţeny na principu kontroly platební transakce prostřednictvím záznamu finančního limitu, druhu pouţití a časové platnosti na magnetickém prouţku karty a seznamu zakázaných a zablokovaných karet, uloţeném v platebním terminálu (off-line). Terminál provádí denně přenos dat o provedených transakcích do banky nebo jiného zúčtovacího místa. Nyní pracují platební terminály nepřetrţitě v reţimu on-line. Ověřování transakcí probíhá v reálném čase přibliţně během 10-20 sekund v autorizační centrále kartového systému. Systém ověřuje kód PIN, který musí být zadán správně pro verifikaci drţitele karty. Terminály pracující v obou výše uvedených reţimech, šetří čas a telekomunikační náklady.

5.3

Reklamace zboží a služeb - vracení částky

transakce (Credit) V případě, ţe zákazník reklamuje zboţí nebo sluţbu, kterou uhradil platební kartou v obchodě, je povinen předloţit: -

účtenku (paragon)

-

účtenku (Sale Slip), kterou obdrţel při placení kartou v obchodě

-

kartu, kterou zboţí (sluţbu) platil

Bude-li reklamace uznána, obchod odešle44 účtenku bance. Obchod vystaví klientovi účtenku na částku, která bude vrácena a označí ji čitelně nápisem "CREDIT". Účtenku podepisuje pracovník obchodního místa (společnosti). Obchodník poté pro transakce "Credit" vystaví vţdy samostatný sumář. List sumáře určený pro banku označí čitelně (nejlépe červenou barvou) rovněţ nápisem "CREDIT" a odešle bance. Při reklamaci nevyplácí obchodník nikdy hotovost. Zákazník platil kartou, proto i vrácení peněz proběhne bezhotovostním zúčtováním.

44

Interní materiály Komerční banky, a.s.

69

Vrácení části nebo celé částky placené kartou klientovi nemusí být bankou povoleno ve všech obchodních místech akceptujících platební karty. K provedení této operace obchodník pouţívá u platebního terminálu funkci "Návrat". Transakce “Návrat“ můţe být provedena pouze tehdy, pokud drţitel karty předloţí doklad o zaplacení zboţí nebo sluţby, které reklamuje a platební kartu. Reklamovaná částka nesmí být větší neţ původní částka reklamované platební transakce. Stvrzenku podepisuje pracovník, který transakci "Návrat" provedl a předá její originál drţiteli karty.

5.4

Výběry hotovosti

Výběry hotovosti se dají prostřednictvím platebních karet uskutečnit několika způsoby.

5.4.1 Výběr z bankomatu Nejvíce vyuţívaným je výběr z bankomatu. Lidé si mohou vybírat do výše svého limitu, který je na kartě daný při objednání platební karty v bance. Limity jsou na kartě z bezpečnostních důvodů. Majitel má moţnost po správném zadání PIN si vybrat částku, kterou potřebuje. Bankomaty umoţňují výběr od dvousetkorunových bankovek po pěti tisícikorunové. U některých karet výběr z bankomatu není zpoplatněn. Jinak je sazebníkový poplatek za výběr u Komerční banky, a.s. pět korun u bankomatů KB, a.s. a u bankomatů jiných finančních ústavů je poplatek třicet pět korun. Nově je zpoplatněn dotaz na zůstatek na účtu, který činní dvě koruny padesát a u jiných bank deset korun. U karty kreditní je poplatek za výběr 1% min. třicet korun. Většina karet je mezinárodně platná. Lidé se ke svým finančním prostředků dostanou kdekoli na světě u bankomatů, které akceptují jejich platební kartu. Je-li výběr uskutečněn v zahraničí, banka účtuje poplatek 1% z vybírané částky minimálně sto korun. Měna se automaticky převádí aktuálním kurzem valuta nákup dané měny podle toho, ve které zemi se bankomat nachází. Bankomat dále umoţňuje si prostřednictvím platební karty dobít kredit u telefonu nebo je také moţné zaplatit faktury. Následující graf znázorňuje průzkum počtu výběrů v České republice uskutečněné klienty Komerční banky, a.s. za 3 kvartál roku 2009. Z grafu je jednoznačně zřejmé, ţe nejvíce výběrů uskutečnili drţitelé platebních karet VISA Electron. Platební karty VISA Electron

70

jsou nejčastěji spojeny se základními typy účtů, které vlastní většina obyvatel České republiky. Dále následují karty platebního systému MasterCard, VISA a Maestro. Graf 6 Výběry z bankomatů v ČR uskutečněné klienty KB, a.s za 3 Q roku 2009

Výběry z bankomatů v České republice uskutečněné klienty Komerční banky, a.s. za 3 Q roku 2009

4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 Výběry z bankomatů

MC

Maestro

VISA

VISA Electron

1 127 951

509 567

969 982

3 838 875

Zdroj: Interní data Komerční banky, a.s. za 3 Q roku 2009

5.4.2 Cash Advance Dalším uţ méně vyuţívaným způsobem, jak se dostat k hotovosti prostřednictvím platební karty je Cash Advance. Tento způsob výběru hotovosti lze uskutečnit pouze s embosovanými platebními kartami. Při předloţení embosované platební karty u přepáţky zaměstnanec banky zavolá na centrum platebních karet, kde si potvrdí, jestli je dostatek finančních prostředků na účtu klienta. Platební centrum si ověří, ţe je karta krytá, poté co zaměstnanec banky nadiktuje číslo karty na přední straně a číslo karty na straně zadní. Platební kartu projede imprinterem, kde se otiskne na účtenku číslo platební karty a dopíše číslo občanského průkazu klienta. Jestliţe identifikace klienta je platebním centrem potvrzena, banka můţe klientovy vyplatit poţadované peněţní prostředky. Tato sluţba je pro klienty dostupná po celém světě. Poplatek u některých prestiţních platebních karet není účtován. Dle sazebníku Komerční banky, a.s. je poplatek za Cash Advance v tuzemsku 1% min. sto korun a v zahraničí 1,70% min. dvě stě korun.

71

5.4.3 Cash back Horkou novinkou na trhu platebních karet je sluţba Cash back. Tuto sluţbu mohou lidé vyuţít při placení kartou pouze ve vybraných obchodech. Sluţba Cash back šetří čas nutný při výběru hotovosti z bankomatu. Kdykoliv je moţné souběţně s placením za zboţí či sluţby prostřednictvím platební karty vybrat potřebnou hotovost přímo na pokladně u obchodníka. Cash back umoţní vybírat pohodlně hotovost i v oblastech, kde není bankomat k dispozici Nákup zboţí nebo sluţby na platebním terminálu lze díky s Cash backu spojit s výběrem hotovosti. Za podmínek, ţe minimální hodnota realizovaného nákupu musí být 300 Kč. Maximální částka výběru hotovosti je 1500 Kč a minimální částka výběru hotovosti je 1 Kč. Pokladní v obchodech můţe vydat pouze české koruny. Vyuţitelnost sluţby je zatím pouze na území České republiky. Částka, která se vybere na pokladně v hotovosti, se započítává do týdenního limitu platební karty jako transakce u obchodníka. Tato sluţba je u Komerční banky, a.s. zdarma. Sluţbu cash back vyuţijete všude tam, kde u pokladny najdete logo VISA a MasterCard Cash back. Banky pozvolna45 rozšiřují síť obchodů, kde se nechá Cash back provést. Prakticky jedině podle toho lze soudit, ţe roste i obliba sluţby mezi klienty. CASH BACK V ČÍSLECH Počet provozoven poskytujících cash back: 1 730 Počet transakcí: 7 210 Objem transakcí: 7 730 000 korun Průměrná výše transakce: 1 072 korun Průměrný počet transakcí na měsíc: 2 403

45

http://finance.idnes.cz/cash-back-se-zmenil-v-prisne-chranene-tajemstvi-flh

/bank.asp?c=A090630_094153_bank_fib

72

Zdroj: Sdruţení pro bankovní karty ČR, statistika za 1. čtvrtletí 2009 - transakce u obchodníků

Cash back funguje na trhu rok. Je to sluţba, na kterou si lidé v České republice teprve zvykají. Cash back je důkazem, ţe české bankovnictví se posunuje směrem dopředu a snaţí se maximálně své sluţby zdokonalovat. Aktuálně mohou drţitelé platebních karet vybírat pouze české koruny, ale v blízké budoucnost bude moţné vybírat pomocí Cash backu i evropskou měnovou jednotku. Klienti Komerční banky, a.s. ve 3 kvartálu roku 2009 uskutečnili celkem 9 755 výběrů hotovosti pomocí Cash backu. Valnou většinou výběrů byla pouţita platební karta VISA Electron, dále následovaly platební karty dalších systémů, coţ znázorňuje následující graf.

73

Graf 7 Počet výběrů Cash back v ČR jednotlivými druhy karet uskutečněné klienty KB, a.s. v 3 Q roku 2009

Počet výběrů Cash back v České republice jednotlivými druhy karet uskutečněné klienty Komerční banky, a.s. v 3 Q roku 2009

6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Počet výběrů Cash back

MC

Maestro

VISA

VISA Electron

1 617

1 182

1 779

5 177

Zdroj: Data Komerční banky, a.s. za 3 Q roku 2009

5.5

On-line úhrada kartou přes internet

V České republice jsou platební karty pro úhrady přes internet standardně zablokovány. Moţnost platby přes internet umoţňují pouze embosované platební karty, které je moţné na přání pro sluţbu SSL odblokovat. Odblokování trvá cca 3 dny. Neţ se stane karta aktivní pro platby přes internet, musí banka oznámit všechny internetové obchody, ţe danou kartu mohou akceptovat pro internetové platby. Uskutečnění platby je velice jednoduché. Stačí na stránkách internetového obchodu zadat číslo karty z přední strany a číslo ze strany zadní, dobu platnosti karty a jméno. Do několika sekund dojde k blokaci finančních prostředků na účtu ve výši ceny nakupovaného zboţí. Trvá několik dní, neţ si obchodník peníze strhne z účtu. V průběhu těchto dní dochází k ověřování dostatku finančních prostředků na účtu. On-line úhrady jsou zcela zdarma jak pro platby v tuzemsku, tak pro platby do zahraničí. Nevýhodou on-line plateb je nebezpečnost zneuţití platební karty. V případě ztráty odblokované karty pro on-line platby můţe úhradu uskutečnit kdokoli, proto je třeba vţdy kartu okamţitě zablokovat. Při placení přes internet je dobré preferovat obchody, které vyuţívají systém bezpečného placení SecureCode.

74

6 Bezpečnost platebních karet Téma bezpečnost platebních karet je pro banky velice citlivé. Banky ani platební systémy nehovoří o bezpečnosti rádi. Díky výměně zkušeností vyspělých zemí s těmi méně rozvinutými, se globálně sledují trendy a zavádějí nová protiopatření. Rychlý technologický vývoj a zvyšující se kriminalita mají za následek hrozby v bezpečnosti, které sebou nesou různé druhy rizik.

6.1

Zneužití karty cizí osobou

Největší podíl na zneuţití karty cizí osobou tvoří ztráty nebo krádeţe platebních karet. Nejdůleţitější je, aby vlastník karty, který kartu ztratí nebo mu ji někdo ukradne, neprodleně kontaktoval svoji banku a zaţádal o stoplistaci karty. Drţitelé platebních karet dostávají vţdy při vyzvednutí platební karty kartičku s telefonním číslem, na kterém lze kartu okamţitě zablokovat popřípadě si drţitel karty můţe rovnou zaţádat o vystavení karty nové. Velkou část podvodů mají na svědomí blízcí příbuzní, děti, přátelé a spolupracovníci. Největší a zároveň nejčastější chyba, kterou drţitelé platebních karet dělají je, ţe u platební karty mají napsaný PIN. V tomto případě nebrání zloději nic, aby mohl rovnou vybrat peníze z bankomatu. Jestliţe je uskutečněn neoprávněný výběr prostřednictvím, kterého byl pouţit PIN code, drţitel karty nemá nárok na náhradu škody, která mu neoprávněným výběrem vznikla, i kdyţ má kartu pojištěnou proti ztrátě a krádeţi. Banky zaznamenaly případy, kdy drţitel platební karty se snaţil platit přes internet a nedokončil transakci. Data a citlivé údaje zůstaly uloţeny v počítači a poté byly zneuţity.

6.2

Zneužití nedoručené karty

V rozvinutých zemích banky pouţívají poštu k doručení platebních karet. V jedné zásilce jde plastika karty a v druhé oddělené zásilce jde PIN. Některé z takto doručovaných karet jsou během poštovní přepravy odcizeny a následně mohou být zneuţity. Nové platební karty, které nebyly předány klientovy, mají čistý podpisový prouţek, takţe podvodník můţe podle jména klienta vytvořit svůj vlastní podpisový vzor.

75

Tento způsob zneuţití platebních karet vygradoval v roce 1997, kdy se nedoručené karty podílely na ztrátách bank 7%, proto všechny platební karty v České republice jsou předávány výhradně na pobočkách bank.

6.3

Padělky karet

V devadesátých letech se objevil nárůst padělků platebních karet. Hlavní podíl na této nelegální činnosti měly kriminální skupiny z jihovýchodní Asie, Nigérie, západní Evropy a Ruska. V České republice46 se banky potýkaly pouze s 3%, coţ bylo v mezinárodním měřítku velice dobré číslo. Pouze vysoce specializovanou technologií lze padělat platební karty i přes její ochranné prvky jako je hologram, mikrotext, ceninový tisk, speciální podpisové prouţky. Přelom v této problematice přinesly čipové karty, které mají za následek výrazné zlepšení v poklesu výskytu padělků. Speciální detekční zařízení bank a platební systémy pomáhají včas zjistit výskyt padělků.

6.4

Zneužití

platebních

karet

prostřednictvím

přímých kanálů Moderní doba umoţňuje drţitelům platebních karet zaplatit si zboţí pomocí internetu nebo telefonu. Jedná se o sluţby Paypall, SSL a Telefon order, při kterých drţitel karty sděluje dodavateli elektronicky nebo telefonicky číslo své karty a konec její platnosti. Jakmile dojde k autorizaci údajů tzn.ověření transakce, dodavatel předá své zúčtovací bance prodejní doklad. Tyto transakce, při kterých dochází k zneuţití údajů, tvoří asi 26% všech podvodů s platebními kartami. Zúčtovací banky upozorňují dodavatele na riziko ztrát, pokud drţitel karty transakci odmítne. Prostředek, který ji pomáhá řešit, je Adress Verification System AVS. AVS ověřuje adresu drţitele karty. Objednané zboţí můţe být zasláno pouze na adresu drţitele karty, nikoliv cizí osobě.

46


76

6.5

Budoucnost platebních karet a ochrany proti

zneužití Pouţívání PINu a podpisový vzor se za několik let stane minulostí. Určitý stupeň rizikovosti zneuţití platebních karet při této identifikaci klienta přiměly platební společnosti a banky investovat velké částky do biometrických metod ověřování totoţnosti majitele platební karty. Biometrická metoda je zaloţena na skutečnosti, ţe určité části lidského těla jsou pro kaţdého člověka jedinečné a nepřenositelné, proto mohou být pouţity pro 100% určení majitele platební karty. Vědci se zabývají rozvojem47 technologie, která by umoţnila snadné pořízení vzorku majitele platební karty. Identifikace klienta pomocí pořízení vzorku musí být levná, spolehlivá a snadno proveditelná bez zvláštních nároků na prostředí a zaškolení pracovníků obsluhujících zařízení. Důraz se klade na společenskou přijatelnost při ověřování drţitele v obchodním místě jak pro klienta, tak pro obchodníka. Vědci si stanovili priority, na které zaměřili svůj výzkum s důrazem pouţití finančně nenáročné technologie, která by identifikaci zajišťovala: Nepřenositelnost Nenapodobitelnost Stabilnost Komfort Spolehlivost Nenáročnost Rychlost Jestliţe se povede vynalézt zařízení, které by díky výše uvedeným prioritám dokázalo spolehlivě identifikovat majitele platební karty, bude to revoluce v historii platebních 47


77

karet. Lidé uţ se nebudou muset obávat, ţe ztratí platební kartu, ţe zapomenou PIN nebo ţe se špatně podepíší. Spekuluje se, ţe budoucnost ověřování majitele platební karty by mělo být v otisku jeho prstu v kombinaci s čipovou kartou, coţ by zajistilo komfort a vysokou jistotu správného ověření. Náklady na pořízení snímače otisků prstu se značně sníţily. Avšak tato metoda je určitou částí veřejnosti nepřijatelná. Nevýhodou tohoto zařízení je, ţe nepozná mrtvou tkáň např. uříznutý prst. Biometrie zkoumá záznam sítnice oka. Toto zařízení se jiţ vyuţívá v přístupech do vysoce utajovaných prostor. Je nejpřesnější a velice spolehlivé, protoţe vyuţívá jedinečného záznamu sítnice, ale tato identifikace představuje ve světě bankovnictví určité omezení klienta. Další variantou by mohl být rozbor hlasu. First National Bank48 v Jihoafrické republice tuto metodu jiţ vyuţívá u svých bankomatů. Drţitel karty vysloví řadu číslic od 1 do 10. Při výběru je majitel karty vyzván říci náhodně vybraná čísla a porovnáním dojde k ověření totoţnosti. Banka v Jihoafrické republice přistoupila k této metodě ve snaze pomoci negramotné části obyvatelstva. S fotografií na platebních kartách se můţeme setkat i České republice u Citibank. Fotografie majitele platební karty je umístěna na přední nebo zadní straně karty. Společně s občanským průkazem, pasem atd. je tedy moţné identifikovat majitele platební karty. Zkušenosti jsou však různé a rozporuplné. Odborníci uvádějí, ţe identifikace prostřednictvím fotografie odvádí pozornost obchodníků od kontroly podpisu drţitele karty. Biometrika bude v budoucnu hrát velikou roli ve světě platebních karet. Zabývá se ještě dalšími, ale vysoce nákladnými a v bankovnictví neověřenými metodami jako např. geometrie dlaně nebo elektronické rozpoznání tváře. Tudy vede cesta ke zvýšení bezpečnosti platebních karet, spokojenosti jich majitelů, platebních společností a bank.

48


78

6.6

Ochrana karet

Stejně jako ceniny nebo bankovky jsou platební karty chráněny bezpečnostními prvky, které komplikují jejich napodobení. Bezpečnostní prvky chrání platební karty proti řadě rizik. Do několika oblastí můţeme rozdělit ochranu karet. Ochrana karty proti zneuţití drţitelem Platební karty mají na sebe navázány výběrní limity, které jsou ve smlouvě o pořízení platební karty. Klient a banka se při objednávce platební karty dohodli na podmínkách limitu pro výběr a nákup. Komerční banka, a.s. má stanoveny týdenní limity na platebních kartách. Limity se počítají od pondělí do neděle. Klient má moţnost výběru limitu. Kaţdá platební karta má svůj specifický limit, podle toho, do které kategorie spadá. Běţné občanské platební karty mají limity od 10 000Kč týdně do 50 000Kč. Prestiţnější platební karty mají limity vyšší. Banka musí být schopna včas zjistit zhoršení finanční situace klienta a rychle na ní reagovat. Karty jsou kryty finančním limitem a zůstatkem na účtu. V průběhu výběru z bankomatu dochází k autorizaci, kde je indikován limit a zůstatek na účtu klienta. Jestliţe tyto limity nebo zůstatek je překročen, je odeslána negativní autorizační odpověď. Ochrana proti zneuţití cizí osobou Kontrola podpisového vzoru a PIN má za úkol zajistit ochranu proti zneuţití karty cizí osobou. Nejrozšířenější metodou je kontrola podpisového vzoru při platbách v obchodech nebo různých nákupech. Drţitel karty by se měl podepsat na účtenku u obchodníka a ten by měl zkontrolovat podpisový vzor na zadní straně platební karty. Podpisový vzor musí souhlasit. Toto opatření by mělo ztíţit pouţití karty cizí osobou. Nevýhodou je, ţe podpisový vzor je snadno napodobitelný, a ţe v delším časovém období se lidem písmo mění, proto není záruka, ţe platbu provádí skutečný majitel platební karty. Záleţí také na schopnosti prodávajícího rozpoznat falešný podpis. Podpisový prouţek na zadní straně karty je ze speciálního materiálu, který neumoţňuje přepisování nebo gumování. Pokud se podpis na prouţku snaţí někdo odstranit, podpisový prouţek zčerná nebo se objeví nápis neplatný.

79

Společnost IBM vyvinula další metodou ověření. Je jím osobní identifikační kód PIN (Personal Identification Number). Situaci komplikuje fakt, ţe pouţitím správného PIN kódu neznamená, ţe platbu provádí vlastník platební karty. Můţeme se často49 setkat i s kombinací obou variant. Obě výše uvedené metody sebou nesou určité riziko, které je vydavatelé platebních karet, veřejnost a obchodníci vnímají a určitým způsobem je akceptují.

Výsledky a doporučení V praktické části jsem věnoval pozornost bezpečnosti a budoucnosti platebních karet, dále pak rozdělení platebních karet dle segmentace. Průzkum bezpečnosti platebních karet Zajímalo mě srovnání, jak se na bezpečnost pouţívání platebních karet dívají zaměstnanci banky a klienti. Oslovil jsem třicet zaměstnanců banky a třicet klientů. Srovnal jsem hodnoty, které mě poslali zaměstnanci banky a klienti. V dotazníku jsem se ptal, jaký názor mají tyto dvě skupiny lidí na pouţívání platebních karet, jestli se jim zdá být pouţívání platebních karet bezpečné. Pouţíváním platební karty je myšleno placení kartou v obchodech, výběry z bankomatů, placení kartou přes internet atd. Dotázaní mohli zvolit odpověď od jedné do pěti, z čehoţ se bralo, ţe odpověď jedna je nejbezpečnější a odpověď pět je nejméně bezpečný způsob. Jaké mínění mají, o bezpečnosti pouţívání platebních karet mají zaměstnanci bank a klienti bank, vyjadřuje tento graf.

49


80

Graf 8 Názor na bezpečnost používání platebních karet zaměstnanců bank a klientů

Názor na bezpečnost používání platebních karet zaměstnanců bank a klientů 16 14 12 10 8 Zaměstnanci banky

6

Klienti

4 2 0

1

2

3

4

5

Průměr

Zaměstnanci banky

6

13

6

5

2,3

Klienti

2

8

15

5

2,8

Z 30 zaměstnanců bank a 30 klientů bank volilo tyto odpovědi. Odpověď 1 zvolilo 6 zaměstnanců banky a 2 klienti, odpověď 2 dalo 13 zaměstnanců a 8 klientů, odpověď 3 zvolilo 6 zaměstnanců a 15 klientů, odpověď 4 dalo 5 zaměstnanců a 5 klientů a to ţe pouţívání platební karty tzn.odpověď 5 nezvolil ţádný drţitel platební karty. Průměr odpovědí u zaměstnanců bank je 2,3 a u klientů banky 2,8. To znamená, ţe zaměstnanci bank si myslí, ţe pouţívání platebních karet je bezpečnější, neţ je názor klientů. Čtečky umístěné na bankomatech Důmyslné zařízení, které aktuálně nejvíce ohroţuje Českou republiku, je specializované čtecí zařízení nainstalované na bankomatech. Podvodníci instalují přímo na bankomat speciální čtečku, která je umístěna v místě, kde se karta zasouvá do přístroje. První typ čtečky je sloţen ze tří částí. Samotné čtecí zařízení, které scanuje kartu, minikamera umístěná na „kšiltu“ bankomatu nasměrovaná na klávesnici, kde se zadává PIN a simka s vysílačkou, která odesílá data ze čtečky a záznam z minikamery do vzdáleného počítače. Čtečka je schopna získat data i z čipových karet. Podvodník má k dispozici veškeré informace, které jsou třeba k zneuţití platební karty.

81

Druhý důmyslnější typ čtečky se skládá pouze ze dvou částí. První částí je klávesnice, kterou podvodníci umístí místo klávesnice originální a čtecí zařízení umístěné do prostoru, kde se zasouvá karta do bankomatu. Tyto čtečky většinou instalují zahraniční vysoce organizované zločinecké skupiny. Informace ze čtečky nečastěji přes počítač putují do Asie, kde jsou schopni podvodníci do 3 hodin od získání informací z karty, vyrobit kartu falešnou a na druhém konci planety dojde k vyčerpání finanční hotovosti. Komerční banka, a.s. se brání proti tomuto druhu zneuţití platebních karet speciálními kryty, které jsou nově nainstalovány v místech, kde se karta zasouvá do bankomatu. Zařízení by mělo zabránit instalaci čtečky, nicméně uţ se vyskytl případ, kdy byl podvodníky kryt demontován a nainstalován jiný, který obsahoval čtecí zařízení. Tyto kryty nejsou vůbec podobné krytům originálním. Z valné většiny by čtecí zařízení nainstalované na bankomatu měl poznat i laik, proto banka doporučuje nevybírat nebo jinak pouţívat kartu v bankomatech, které se zdají být jakýmkoli způsobem podezřelé. Rozdělení platebních karet dle segmentace Banky vyuţívají pro svoji obchodní politiku specifikaci klientů, kterou určují na základě různých kritérií. Klienty zařazují do segmentů, aby mohly lépe zacílit a vystihnout jejich potřebu, která je v jednotlivých segmentech odlišná a snaţí se jim připravit produkty, které jsou stavěné přímo „na míru“. Segmentací se myslí, rozdělení do skupin, které mají podobné potřeby, finanční situaci, preference, chování atd. Existuje řada kritérii, kterými banka rozděluje své klienty do jednotlivých segmentů. Banka oslovuje různé segmenty a diferencuje jejich obsluhu a nabídku. Klienty banky lze rozdělit např.: fyzické osoby a podnikatele Fyzické osoby můţeme dále dělit na: muţe a ţeny podle věku podle vědomostí bankovních produktů tzn. kvalifikované, nekvalifikované segmentaci ţivotního stylu

82

potřeby dle příjmu nebo sociálního postavení dle chování demografická segmentace atd. Obecně pro platební karty platí, ţe klient si můţe vybrat z celé škály platebních karet dle svého uváţení a své potřeby. Je zde pouze malé omezení a to na rozdělení fyzické osoby a podnikatele. Kaţdá s těchto dvou skupin má svoji škálu platebních karet. Platinové, zlaté, stříbrné karty jsou určeny pro majetné klienty, kteří potřebují zaplatit všude po světě a vyuţijí dalších sluţeb, které s kartou souvisí jako např. cestovní pojištění s vysokými pojistnými limity, vstupy do VIP letištních salónků, asistenční sluţby, vysoké limity pro výběr z bankomatů a placení v obchodech atd., ale mohou je vlastnit i klienti, kteří nemusí být bohatí a také nemusí vyuţívat všech sluţeb, které tyto karty nabízí. Tito klienti prestiţní platební karty mohou získat na poţádání, i kdyţ se za ně budou platit vyšší poplatky, někteří klienti jsou toto ochotni akceptovat. Můţe to být samozřejmě i naopak, ţe klient, který by tyto sluţby vyuţil, vlastní platební kartu, která je v sobě zahrnuty nemá. Z marketingového hlediska banka propaguje své sluţby, které jsou pro daný segment vhodné. Reklamní kampaně jsou koncipovány tak, aby zaujaly segment, pro který jsou určené. Jako příklad lze uvést, platební karta k dětskému kontu, kterou mohou pouţívat děti jiţ od 8 let věku, má jako design kreslené postavičky z pohádek, aby děti zaujala. Segmentace by měla být ucelená a bankou musí být chápána jednotně všemi zaměstnanci, kteří mají na starosti klienty. Segmentace je krokem ke zlepšení poznání klientského portfolia. Zamezuje chápání portfolia jako celek. Rozčleněním portfolia na jednotlivé segmenty se zvyšuje informovanost banky, vede to k osobnímu přístupu ke klientovi a tím lepší poznání klientských potřeb.

83

Závěr Platební karty mají za sebou bohatou historii. Od jejich zrození udělaly obrovský skok kupředu. Díky odborné literatuře jsem si prohloubil znalosti v bohaté historii platebních karet, která mě velice zaujala, proto jsem v mé diplomové práci poměrně rozsáhle popsal historii platebních karet od samého vzniku. Historie platebních karet poutavě popisuje prvopočátek platebních karet ve Spojených státech amerických. Ze světové historie a historie platebních karet v České republice práce plynule pokračuje do současnosti. Platební karty jsou dnes součástí moderního ţivota. Sluţby platebních karet vyuţívá mnoho lidí, které jim za akceptovatelnou míru rizika zneuţití, poskytují komfort dostupnosti finančních prostředků po celém světě. Rozšíření platebních karet mělo za následek nárůst trţeb obchodníků vlastnících platební terminály a oţivilo celosvětovou ekonomiku. Významně se na nich podepsal technologický vývoj, který změnil karty z cestovních šeků, poštovních poukázek a různých kovových známek na moderní plastikové karty obsahující různé bezpečnostní prvky jako např. magnetický prouţek, čip, reliéfní písmo, PIN, hologram, podpisový prouţek atd. Moderní platební karty se snaţí poskytnout pokud moţno největší pohodlí jejich drţitelům společně s různými doplňkovými sluţbami, které jsou s platebními kartami spjaty. Tyto informace jsou přehledně popsány díky grafům, které jsem zpracoval na základě aktuálních informací získaných v Komerční bance, a.s. V diplomové práci jsem popsal druhy platebních karet a praktické věci, které lze běţně pouţít v praxi. Např. jak je třeba se zachovat při ztrátě karty, co dělat při reklamaci platby u obchodníka, jak rozpoznat bankomat s podvodným čtecím zařízením. Aktuálně se v médiích objevují zprávy o zneuţívání platebních karet. Je to téma, které lidi velice zajímá, proto jsem mu v závěru práce věnoval velikou pozornost. Díky konzultacím s odborníky Komerční banky, a.s. na platební karty, bankomaty a ochranu platebních karet jsem měl moţnost se dostat k cenných informacím a postřehům z bankovní praxe. V praktické části jsem udělal průzkum na bezpečnost platebních karet, kde jsem zjišťoval, jak se dívají na bezpečnost zaměstnanci Komerční banky, a.s. a klienti. Po konzultaci se specialisty na bankomaty jsem se dostal i informacím o čtečkách umístěných na bankomatech a zaměřil jsem se na segmentaci klientů bank.

84

Věřím, ţe tato práce je zdrojem zajímavých informací. Platební karty za bezmála stoletou historii udělaly veliký krok kupředu. Díky stále se vyvíjející technologii a zvyšující hrozbě jejich zneuţití se stále pracuje na jejich zdokonalení a zvýšení bezpečnosti pouţívání. Práce popisuje i předpokládaný budoucí vývoj a případné technologie, které by se mohly v nejbliţší budoucnosti implikovat ve světě platebních karet. Banky investují vysoké částky do jejich vývoje a snaţí se zajistit jejich bezpečné pouţívání. Platební karty však ještě neřekly svoje poslední slovo. Určitě mají před sebou velkou budoucnost.

85

Zdroje: 1/ Ivana Kipielová a kolektiv, Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Fortuna, ISBN 80-7168-273-X 2/ Pavel Juřík, Svět platebních karet a identifikačních karet, Grada, ISBN 80-247-0195-2 3/ Pavel Juřík, Platební karty Velká encyklopedie 1870 – 2006, Grada ISBN 80-247-13810 4/ Data Komerční banky, a.s. za 3 Q roku 2009 5/ Pokyny pro provádění transakcí platebními kartami – Komerční banka, a.s. 6/ Podmínky pro pouţívání platebních karet MasterCard a VISA KB, a.s. 7/ http://www.kb.cz/cs/seg/seg1/products/credit_card_visae.shtml 8/ http://ceskekreditky.cz/kreditni-vs-debetni-karta/ 9/ http://www.kb.cz/cs/com/press/releases/678.shtml 10/http://www.podnikinfo.eu/bankovnictvi/bu/karty.aspx?sekce=6&menu=226&id=05a13 ebb-6f86-497e-93c6-a01704e533f1 11/ http://www.slovnik-cizich-slov.net 12/http://finance.idnes.cz/cash-back-se-zmenil-v-prisne-chranene-tajemstvi-flh/bank.asp?c=A090630_094153_bank_fib

13/http://www.banktech.com/index.jhtml;jsessionid=FH3DYP5THMRLBQE1GHOSKH WATMY32JVN 14/ http://www.wikinvest.com/stock/Mastercard_(MA)

86

Zkratky: Atd.

-

a tak dále

Obr.

–

obrázek

Co.

–

copany (společnost)

Tzv.

–

tak zvaného

Mil.

-

milion

ICA

-

Inter Card Association

INAS -

Interbank Authorisation Systém

Cca

asi

-

Apod. -

a podobně

Mld.

-

miliarda

GBP

-

britská libra

SBK

-

Mezinárodní sdruţení pro bankovní karty

87

Přílohy Příloha 1

Potvrzení o příjmu

88

Příloha 2 Smlouva o vydání a používání služební platební karty KB

89

90

91

Příloha 3 Potvrzení o předání platební karty

92

Definice pojmů Autorizace proces, během kterého je ověřována platnost karty a finanční krytí platby kartou. Autorizační kód numerický, alfabetický nebo alfanumerický kód, který je obchodnímu místu sdělen jako označení souhlasu s provedením platební transakce (telefonicky, dálnopisem nebo zobrazením a tiskem u platebního terminálu. Autorizační limit stanoví maximální výši transakce v daném obchodním místě, kterou je obchodník oprávněn provést bez autorizace. Autorizační limit je důvěrný a nesmí s ním být seznámeny jiné osoby, neţ které provádějí transakce s platebními kartami. Držitel karty osoba, která je oprávněna pouţít platební kartu. Její jméno a příjmení je uvedeno na přední straně karty a vzorový podpis na podpisovém prouţku. EFTPOS (Electronic Funds Transfer at Point.-Of-Sale) elektronické platební terminály Floor limit výše útraty, kterou mohou zákazníci v obchodě provést kartou bez nutnosti platbu ověřit telefonem ICA u karet MasterCard čtyřmístné identifikační číslo banky Imprinter (mechanický snímač) je mechanické zařízení slouţící k provedení otisku údajů vyraţených reliéfním písmem na přední straně karty a k otisku údajů z identifikačního štítku obchodníka, který je na imprinteru pevně umístěn. Identifikační štítek je vyměnitelný a můţe slouţit k identifikaci obchodníka pro více systémů platebních karet současně. ISO International Organization for Standardization Klientovo obchodní místo je obchodní místo banky, které vede klientův účet. Obchodní místo jednotlivé místo (provozovna, restaurace ap.) vybavené pro příjem platebních karet. PIN je osobní identifikační číslo slouţící k identifikaci drţitele a k prokázání jeho oprávnění disponovat s kartou při provádění elektronických transakcí.

93

Pick-up Card jestliţe je karta nahlášena jako odcizená, ztracená nebo si vydavatel přeje z jiných důvodů kartu zadrţet, předá příkaz kartu zadrţet nebo-li Pick up Card. Platební terminál elektronické zařízení (zvané také EFTPOS terminál - Electronic Funds Transfer at Point-Of-Sale) slouţící k elektronické realizaci plateb provedených platebními kartami. Prodejní doklad účtenka (Sale Slip) vznikající jako doklad o provedení transakce, obsahuje číslo karty a platnost karty platebních karet. U mechanických transakcí obsahuje navíc otisk jména drţitele karty a identifikačního štítku obchodníka. Sazebník je přehled všech poplatků, ostatních cen a jiných plateb za Bankovní sluţby a za úkony s Bankovními sluţbami souvisejícími. SecureCode systém bezpečného placení v internetových obchodech. Scoring je metoda řízení rizika zaloţená na statistickém odhadu pravděpodobnosti, ţe hodnocená skutečnost nastane tzn., ţe klient bude splácet. Společnost dále také obchodník je subjekt, který uzavřel s Komerční bankou smlouvu o přijímání platebních karet v obchodních místech (hotel, obchod ap.). SSL moţnost provádět platby přes internet umoţňují pouze embosované platební karty, u kterých je moţné na přání klienta zaktivnit sluţbu SSL. Sumární doklad dále také sumář (Summary Slip) je souhrnný doklad o provedených transakcích, předávaný Komerční bance k zúčtování. Stoplist seznam karet, jejichţ platnost byla vydavatelem karty zrušena. S kartami uvedenými v tomto seznamu nesmí být prováděny transakce, ale musí být zadrţeny a odeslány Komerční bance (viz dále). Seznam je důvěrný. Stoplist je Komerční bankou zasílán pravidelně nebo příleţitostně ve formě tištěné sestavy nebo na disketě. Stoplistace je uvedení karty na stoplist. Účet běţný účet klienta je vedený u banky uvedený ve smlouvě o zřízení a vedení běţného účtu.

94

Bankovní institut vysoká škola Praha. Platební karty. Diplomová práce

Recommend Documents