Směnka vlastní. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. Bakalářská práce. Kamila Čzišová. Autor:

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Směnka vlastní Bakalářská práce

Autor:

Kamila Čzišová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Martin Steininger

Duben, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odvozená elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích dne 27. 4. 2015

Kamila Čzišová

Poděkování Chtěla bych zvláště poděkovat JUDr. Martinu Steiningerovi za odborné vedení a cenné rady při vedení mé bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou směnky se zaměřením na směnku vlastní. Vysvětluje, co je to směnka, kdy vznikla, k čemu se pouţívá, kdo jsou směnečně zavázané osoby a jak se práva ze směnky uplatňují. Popisuje oblast směnečného práva, jeho historický vývoj, zaměřuji se na definování směnky, její druhy z pohledu formy i funkce, náleţitosti směnky, účastníky směnečného vztahu a v neposlední řadě i uplatnění práv ze směnky a příklady praktické aplikace. Klíčová slova Blankosměnka, doloţka, pohledávka, remitent, směnečné právo, směnka, výstavce.

Annotation This bachelor’s dissertation deals with the broad issue of a bill of exchange with special amphasis on the promissory note. It explains its meaning, origin, use, the term of liable persons and ways of exchange law enforcement. It describes the exchange law areas, its historical development, aims at the exchange bill definition, its types from the wiew of form and function, the essentials of a bill exchange, participants of a bill relation and last but not least the exchange law enforcement and examples of its practical application.

Key words Blank bill, bill of exchange, claim, endorsement, law of exchange, remitent, promisor.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1

Historický vývoj ................................................................................................................ 7 1.1

2

Historický vývoj směnečného práva na našem území ................................................. 9

Pojem směnky .................................................................................................................. 10 2.1

Druhy směnek ............................................................................................................ 11

2.1.1

Vlastní směnka ................................................................................................... 11

2.1.2

Cizí směnka ........................................................................................................ 12

3

Náležitosti směnky vlastní .............................................................................................. 13

4

Funkce směnky ................................................................................................................ 22 4.1

Platební směnky ......................................................................................................... 22

4.2

Směnky zajišťovací .................................................................................................... 23

4.2.1

Blankosměnka .................................................................................................... 26

5

Směnečně zavázané a oprávněné osoby ........................................................................ 28

6

Uplatnění práv ze směnky .............................................................................................. 31 6.1

Postihová práva .......................................................................................................... 35

6.1.1

Postih v prvním stupni ........................................................................................ 35

6.1.2

Postih v dalších stupních .................................................................................... 37

6.2

Směnečný protest ....................................................................................................... 38

6.2.1 6.3

7

Druhy protestu .................................................................................................... 40

Vymáhání pohledávek ze směnky ............................................................................. 41

6.3.1

Směnečný platební rozkaz .................................................................................. 42

6.3.2

Námitky .............................................................................................................. 43

6.4

Směnka v rozhodčím řízení ....................................................................................... 46

6.5

Umořování směnek .................................................................................................... 47

Shrnutí a praktické využití ............................................................................................. 49

Závěr ........................................................................................................................................ 52 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 53 Seznam použitých zkratek ..................................................................................................... 55 Seznam příloh ......................................................................................................................... 55

5

Úvod Tématem této bakalářské práce je „Směnka vlastní“. Téma bylo zvoleno jako zajímavá oblast mé dosavadní praxe v bankovnictví, kdy směnka se často vyskytuje v rámci úvěrových vztahů a směnečné právo není přitom obecně příliš známo. Směnka patří k významným instrumentům v obchodních vztazích. Je to silný ekonomický nástroj, který neodmyslitelně patří k moderní ekonomice. Směnka je svým charakterem nástrojem, který sloţí k ošetření platby formou dluţního úpisu či k jejímu zajištění. Jako cenný papír má jednoznačnou právní úpravu, která vyplývá ze zákona 191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších přepisů. Směnky se dělí na vlastní a cizí, přičemţ hlavní pozornost bude věnována směnce vlastní. Cílem mé bakalářské práce je vysvětlit, co je to směnka, kdy vznikla, k čemu se pouţívá, kdo jsou směnečně zavázané osoby a jak se práva ze směnky uplatňují. V bakalářské práci popisuji oblast směnečného práva, jeho historický vývoj, zaměřuji se na definování směnky, její druhy z pohledu formy i funkce, náleţitosti směnky, účastníky směnečného vztahu a v neposlední řadě i uplatnění práv ze směnky a příklady praktické aplikace. Z českých autorů se tématem směnky zabývá Zdeněk Kovařík, a to ve své knize Směnka a šek v České republice (C. H. Beck 2011). Tato monografie je povaţována za klíčovou z pohledu zpracování tématu směnečného a šekového práva. Problematice směnky se také věnuje v knize Směnka jako zajištění. Dalším autorem, který zpracovává toto téma je např. Chalupa Radim v publikacích Zákon směnečný a šekový - Komentář (Linde a.s. 2006) a Zajišťovací směnka (Linde a.s. 2009). Nejnověji je téma směnky obsaţeno v knize Právo cenných papírů (C.H.Beck 2014) autorů Kotásek Josef, Pihera Vlastimil, Pokorná Jarmila, Vítek Jindřich. V bakalářské práci je pouţita výzkumná metoda: analýza.

6

1 Historický vývoj Počátky směnky sahají do středověku, konkrétně do 12. století. Tehdy se instrumenty podobné dnešním směnkám začaly pouţívat v severoitalských městech.1 Směnka vznikla ve snaze zajistit bezpečné obchodování mezi jednotlivými městy, jelikoţ špatné cestování bylo mnohdy spojeno s nebezpečím.2 „Dříve musel obchodník, který cestoval z jednoho města do druhého, mít u sebe vţdy velkou finanční hotovost, kterou platil za své nákupy. V případě, ţe byl cestou o své peníze oloupen, utrpěl často nenahraditelnou finanční ztrátu. Aby se tomu vyhnul, odevzdal peníze v místě svého působení svému finančníkovi, který mu za ně dal písemný slib „lettera di cambio“, tedy směnku. Tou se finančník zavazoval zaplatit v druhém městě příslušnou finanční částku v tamní platné měně proti vrácení směnky“3 Směnky se osvědčily jako velice bezpečný platební prostředek, z tohoto důvodu se postupem času rozšířily do celého světa. K jejich největšímu rozmachu došlo v 18. století, kdy vznikl celosvětový obchodní trh. Přestoţe se však směnky postupně rozšířily do celého světa, směnečné zákony se v jednotlivostech lišily, bylo proto zapotřebí jejich sjednocení.4 Prvním významnějším pokusem o unifikaci byla Lipská konference, která proběhla v roce 1847 za účasti většiny tehdejších německých států a Rakouska. Konference dala vzniknout Směnečnému řádu. Snahy o další unifikaci nacházíme aţ do konce 19. století.

5

Významnějšího úspěchu však dosáhly aţ dvě Haagské směnečné konference, které proběhly v letech 1910 a 1912. Výsledkem konferencí byl návrh jednotného směnečného řádu, obsahující 80 článků a mezinárodní smlouva, která zavazovala jednotlivé smluvní státy k jeho zavedení. Z důvodu vypuknutí první světové války nebylo moţné, aby se projevily první pozitivní efekty.6

1

KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Strana 11. NEJEPÍNSKÝ, K. Směnka v obchodě a podnikání. Praha: Profess, 1992. Strana 8. 3 NEJEPÍNSKÝ, K. Směnka v obchodě a podnikání. Praha: Profess, 1992. Strana 9. 4 Tamtéţ. Strana 9. 5 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 5. 6 KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Strana 15. 2

7

„Na započaté práci se pokračovalo v rámci Společenství národů. V roce 1927 pověřil jeho hospodářský výbor odbornou komisi vypracováním nového návrhu. Výsledkem je tzv. expertní návrh, který se do značné míry opírá o předchozí Haagské znění a který byl východiskem (a konečně úspěšné) konference v Ţenevě.“7 Ţenevská konference proběhla ve dnech 13. 5. aţ 7. 6. 1930 za účasti 31 států včetně Československa. Výsledkem konference byly tři úmluvy: Úmluva o jednotném zákonu směnečném Úmluva o střetech zákonů Úmluva o směnečných poplatcích Ţenevský směnečný systém je povaţován za jedno z nejrozšířenějších unifikovaných práv. První úmluva byla podepsána 26 státy a ke konečnému souhlasu přistoupilo 19 z nich. Všechny tři směnečné úmluvy podepsala i bývalá Československá republika, k ratifikaci ale zatím nedošlo, takţe formálně jimi vázáni nejsme, přesto však naše právní úprava vychází ze ţenevských dohod a spadá do okruhu ţenevského směnečného práva. Kromě ţenevské směnečné oblasti zůstala skupina zemí angloamerického okruhu. Hlavní rozdíl oproti ţenevskému směnečnému právu se angloamerická směnka liší především menší formálností. 8 Odlišnosti těchto dvou oblastí při pouţití směnek je důleţité především pro vývozce a dovozce při pouţití směnek v zahraničním styku. Základní odlišnosti obou právních úprav jsou: 1) slovo „směnka“ v textu listiny je základním poţadavkem ţenevské směnečné oblasti, angloamerická právní úprava tento poţadavek neobsahuje a tudíţ směnka vystavená v zemi, která se řídí touto právní úpravou, můţe být směnkou platnou. 2) směnečné rukojemství je v ţenevském směnečném právu řešeno avalem a v angloamerickém právním systému tzv. koakceptem, kde koakceptantem je jeden ze směnečníků, který se zavazuje směnku honorovat v případě, nebude-li zaplacena zbylými směnečníky. 3) promlčecí doba, v níţ lze vykonávat práva ze směnky proti přímým dluţníkům je ţenevském právním systému tři roky a v angloamerickém právním systému šest let.9

7

KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Strana 15. KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Strana 17. 9 HUBÁČKOVÁ-SVOBODOVÁ, V. Směnka podruhé aneb „Slasti a strasti uţivatele směnky po deseti letech“. Brno: ECON publishing, 2005. Strana 6. 8

8

1.1 Historický vývoj směnečného práva na našem území Poprvé bylo směnečné právo na našem území upraveno směnečným patentem ze dne 22. prosince 1763 vydaným za Marie Terezie, který vycházel z dolnorakouského směnečného řádu z roku 1717. Na základě Lipské konference byl zaveden nový směnečný řád císařským patentem č. 51/1850., který platil s některými změnami aţ do roku 1928. Na Slovensku platilo uherské směnečné právo. V rámci Československa bylo směnečné právo sjednoceno zákonem směnečným 1/1928 Sb. z. a n.. Aţ v průběhu protektorátu u nás bylo zavedeno Ţenevské směnečné právo na základě vládního nařízení o Jednotném směnečném právu ze dne 19.12.1940, č. 111/1941 Sb., které platilo po celou dobu německé okupace. Po skončení války nebylo jednoznačné zda platí nařízení č. 111/1941 Sb. nebo znovu platí československý zákon směnečný zák. č. 1/1928 Sb. z. a n. Nejasnosti byly vyřešeny zákonem směnečným a šekovým č. 191/1950 Sb., který uvedené předpisy zrušil.10 „Ústavním zákonem České národní rady č. 4/1992 Sb. čl. 1 odst. 1 stal se zákon č. 191/1950 Sb. součástí právního řádu nově konstituované České republiky a i nová Česká republika zůstává tedy zemí, která směnečně právně je orientována na ţenevské právo směnečné.“11 Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový (dále jen „ZSŠ“), ve znění pozdějších předpisů, ve svém základu platí dodnes a je základním pramenem směnečného a šekového práva. Byl zatím třikrát novelizován, největším zásahem je rekodifikace soukromého práva, kdy tento předpis převzal úpravu mezinárodního práva směnečného a šekového s účinností od 1. ledna 2014. Směnka dále podléhá obecnému reţimu cenných papírů v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), ke kterému mu má ZSŠ vztah zásadně lex specialis, úprava v zákoně směnečném a šekovém má přednost.12

10

KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014. Strana 120. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 10. 12 KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014. Strana 122. 11

9

2 Pojem směnky Pojem směnky zákon nijak nedefinuje. Definici bychom nenašli ani v ţádných jiných právních úpravách. Tyto otázky se ponechávají teorii.13 „Směnku však lze obecně definovat jako cenný papír vydaný v zákonem stanovené formě, kterým se určité osoby (směneční dluţníci) zavazují majiteli směnky zaplatit v místě a čase vyplývajícím z listiny částku směnkou určenou s tím, ţe jde o závazky přímé, bezpodmínečné, nesporné a abstraktní.“14 Směnku můţeme také definovat jako listinný cenný papír, který má zákonem předepsaný obsah, ve kterém výstavce buď sám slibuje, ţe zaplatí jiné osobě peněţitou částku (směnka vlastní) nebo přikazuje určité osobě zaplatit (směnka cizí).15 Směnka patří mezi cenné papíry. Cenné papíry jsou vţdy jednotou dvou nerozlučných prvků. Prvním je určitý právní podklad, druhým vyznačení závazku na tomto podkladu.16 „Podstatou cenného papíru je závazek určité osoby poskytnout majiteli cenného papíru, zpravidla listiny, určité plnění, převáţně plněné peněţité, coţ však není podmínkou. Charakteristickým rysem cenných papírů přitom je, ţe jsou vydávány v určité formě stanovené zákonem a na jeho základě.“17 Cenné papíry mohou mít obecně tři formy. U směnky přichází v úvahu jen dvě: na řad a na jméno. Nepřípustná je směnka na doručitele.18

Směnky jsou cenné papíry dluţnické, jelikoţ předmětem směnečného závazku nemůţe být nic jiného, neţ zaplacení určité, ve směnce konkretizované peněţité částky. Nepeněţité plnění nepřichází v úvahu.19

13

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 51. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 51. 15 KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014. Strana 124. 16 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 51. 17 Tamtéţ. Strana 51. 18 KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014. Strana 125. 14

10

„Směnka je závazkem abstraktním. Zákon neváţe vznik směnečných závazků na ţádné jiné okolnosti neţ na plnění formalit, které předepisuje. Je to tedy závazek platební, který není vázán na jiné vztahy, které mezi výstavcem a remitentem a směnečníkem, popř. příjemcem u směnky vlastní existují.“20 Směnka je závazkem nesporným, to znamená, ţe vlastník směnky nemusí při předkládání směnky k placení prokazovat nic jiného, neţ to, ţe je vlastníkem platné směnky. Platná směnka je sama dostatečným důvodem pro vznik nároku na částku v ní uvedenou. Směnka je cenným papírem emitovaným individuálně. Její vznik je vţdy vyvolán konkrétní potřebou mezi jednotlivými osobami. Směnka je zároveň cenným papírem umořitelným, právo tedy není zcela nezvratně fixováno na věc, listinu, hmotný substrát. „ Neznamená to však v ţádném případě, ţe by snad směnečná práva mohla bez formy listiny existovat. Moţnost směnku umořit znamená jen tolik, ţe při ztrátě nebo zničení listiny lez tuto listinu nahradit listinou jinou – alespoň rozhodnutím o umoření, pokud nebude vydána listina, směnka náhradní. Tato náhradní listina pak je nejen důkazem, ale zároveň opět legitimací k výkonu práv ze směnky“21

2.1 Druhy směnek Platné právo u nás zná dva druhy směnek, směnku vlastní a směnku cizí. Ostatní směnky pouţívají zvláštní názvy, ale v zásadě jsou jedním ze dvou druhů uvedených směnek.22

2.1.1 Vlastní směnka Základem směnky vlastní je bezpodmínečný slib výstavce listiny, ţe zaplatí věřiteli určitou peněţitou sumu. V praxi se tento slib objevuje pod slovem „zaplatím“, podle toho obvykle směnku vlastní poznáme (viz příloha č. 1, 2, 3). Směnka vlastní je určitá varianta dluţnického úpisu. 23

19

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 54. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 54 21 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 56. 22 Tamtéţ. Strana 60. 23 KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014. Strana 126. 20

11

„Ve své minimální podobě (jde-li o tzv. základní směnku) má vlastní směnka jen dva účastníky: výstavce a věřitele (remitenta). Výstavce je přímý dluţník ze směnky, jenţ se svým podpisem zavazuje, ţe při splatnosti směnku zaplatí.“24

2.1.2 Cizí směnka Cizí směnka má zpravidla tři účastníky. Existuje zde tzv. směnečník (trasát), který je adresátem příkazu výstavce a je tím, kdo by měl plnit. Přímým dluţníkem se směnečník stává aţ poté, co směnku přijme (akceptuje). Nepřímým dluţníkem u směnky cizí je výstavce, který věřiteli plní aţ ve chvíli, kdy směnečník směnku neakceptoval nebo nezaplatil. Jde o příkaz výstavce adresovaný jiné osobě, příkaz poznáme podle bezpodmínečného imperativu „zaplaťte“. V praxi je cizí směnka někdy označována jako trata. 25 Při praktickém pouţívání mohou obě směnky plnit funkce od nich poţadované a obě velmi dobře obstojí v podmínkách pro tu kterou směnku vhodných.26

24

KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014. Strana 126. Tamtéţ. Strana 126. 26 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 61. 25

12

3 Náležitosti směnky vlastní „§ 75 Vlastní směnka obsahuje: 1. označení, ţe jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněţitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce“27

Označení listiny Má-li být směnka platná, musí se v jejím textu vyskytovat slovo směnka. Pokud se v listině nebude vyskytovat slovo směnka, které bude nahrazeno např. slovy: směnečný úpis, směnečný list a podobně nebude listina směnkou. Mezi platné směnky ale patří listiny označené: solasměnka, primasměnka, sekundasměnka, krycí směnka, cizí směnka nebo vlastní směnka. Zda se jedná o směnku vlastní nebo cizí, listina obsahovat nemusí. Umístění označení vlastní směnky je nutné v platebním slibu. Umístění v nadpisu nebo i kdekoli jinde mimo vlastní text je nedostatečné dle poţadavku zákona. Jazykový požadavek Listina musí být sepsána v jednom jazyce, poţadavek se vztahuje na celý text základní směnky. Zákon umoţňuje vystavení vícejazyčných směnek. U vícejazyčných směnek musí být alespoň jedna základní část směnky v jednom jazyce kompletní. V ostatních jazycích můţe být základní text vícejazyčné směnky neúplný. Platná směnka musí být sepsána v objektivně existujícím jazyce srozumitelném pro průměrného účastníka směnečného vztahu. Směnka můţe být sepsána i v méně frekventovaných jazycích. Nepřípustné je sepsání směnky v uměle vytvořeném jazyce (např. počítačový jazyk, protoţe je nesrozumitelný pro třetí nezúčastněné strany), za pouţití tajného, šifrovaného nebo kódovaného písma, těsnopisu. 27

CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 507.

13

Platební slib U vlastní směnky je hlavním směnečným dluţníkem její výstavce, ke vzniku přímého směnečného závazku není potřeba ţádný další úkon. Platební slib zákon přesně nepředepisuje, ale nemůţe být formulován jakýmkoli způsobem. Slib nemůţe být vyjádřen slangovými výrazy, ale také formulacemi, které odpovídají věcně jinému vztahu, např. za tuto směnku daruji, za tuto směnku vrátím, za tuto směnku vydám. Striktní je bezpodmínečnost platebního slibu.28

Určitost peněžité sumy Určitost peněţité sumy je jednou z podstatných náleţitostí směnky, na kterou je kladem zvláštní důraz. Za neurčitost peněţité sumy se výslovně povaţuje: zaplatím tolik, kolik Vám dluţím; zaplatím tolik, kolik bude majitel směnky poţadovat; zaplatím ekvivalent 100USD, a to v Kč). Za neplatnou směnku se povaţuje listina, která zní na nepeněţní plnění. Určitá peněţitá suma musí být stanovena v konkrétní měně. Měna můţe být jakákoli a nemusí se shodovat s měnou platnou v platebním místě nebo v místě vystavení směnky.

Splatnost směnky Splatnost směnky je stav, kdy poţadujeme splnění splatného závazku, jedná se o den splatnosti. Den platební je nutné odlišit ode dne splatnosti. Splatnost směnky není omezena pouze na pracovní dny. Je-li směnka splatná mimopracovní den, dle §72 čl. I. ZSŠ lze předloţit směnku k placení první pracovní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti, jedná se o platební den a je to den, kdy se lze poprvé domáhat zaplacení směnky. Splatnost směnky můţe být stanovena pouze čtyřmi způsoby: 1) na viděnou, tato směnka je označována jako vistasměnka a je splatná při předloţení; 2) na určitý čas po viděné, tato směnka je označována jako lhůtní nebo časová vistasměnka a je splatná v poslední den lhůty, která určuje její splatnost např. splatno ... měsíců po viděné; 3) na určitý čas po datu vystavení, tato směnka je označována jako datosměnka, jedná se o lhůtní směnku a lhůta 28

CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 510.

14

začíná běţet ode dne vystavení směnky např. splatno za tři týdny; 4) na určitý den, tato směnka je označována jako denní směnka a je splatná v den, který je v ní uveden jako údaj splatnosti.29 Údaj splatnosti směnky není povaţován za podstatnou náleţitost směnky, dle § 76 čl. I. ZSŠ nemusí směnka tento údaj obsahovat. Pokud vlastní směnka neobsahuje údaj splatnosti, platí, ţe je splatná na viděnou. Směnky s jinou dobou splatností nebo s postupnou splatností jsou neplatné.30

Platební místo Zákon přesnou formulaci platebního místa neuvádí, ale z tohoto údaje musí být jednoznačně patrné, ţe se jedná o místo, kde má být směnka vyplacena např. splatno Břeclav. Ve směnce je moţné označit platební místo zprostředkovaně např. splatno v místě vystavení. V domicilované směnce, splatné u třetí osoby nemůţe být platební místo neovlivněno. Domicilační doloţka, která určí výslovně platební místo prostřednictvím domicilu. Pouhé uvedení geografického údaje u domiciláta se povaţuje za nedostatečné. Směnka, která obsahuje platební místo fakticky neexistující nebo místo, ve kterém nebude moţno směnku objektivně předloţit je neplatnou listinou.31 Směnka se dále povaţuje za neplatnou, pokud bude splatná např. na palubě lodi, letadla nebo jiného dopravního prostředku, na soutoku určitých řek nebo na jednom ze zemských pólů. Uvedení názvu obce je plně dostačující určení místa splatnosti směnky. § 76 třetí odstavec: „Není-li zvláštního údaje, platí, ţe místo vystavení směnky je místem platebním a zároveň místem výstavcova bydliště.“32

Jméno remitenta Osoba, na jejíţ řad má být placeno, jedná se o prvního směnečného věřitele. Tento údaj tvoří jedinou podstatnou náleţitost směnky vlastní, protoţe u směnky vlastní je nepřípustné jiné zprostředkované označení. Označení remitenta odkazující na výstavce lze pouze u směnky cizí, protoţe vlastní směnka nemůţe být platně vystavena na vlastní řad. 29

CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: 31 CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: 32 CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: 30

Směnky jsou

Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 278. Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 511 Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 513. Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 530.

15

cennými papíry adresnými, ordre papíry (cenné papíry na řad) a tudíţ musí obsahovat označení prvního věřitele. Za neplatnou se povaţuje směnka, která uvádí, ţe směnečná suma má být vyplacena doručiteli, majiteli nebo přínosci. Za remitenta nemohou být označeni městské či obecní úřady, úřady městských částí, konsorcia či sdruţení bez právní subjektivity. Správné či nesprávné označení remitenta nemá vliv na platnost směnky. Jméno remitenta musí být v textu směnky přesně identifikováno. U fyzické osoby uvedení křestního jména je nedostatečné, pouze vyplývá-li, ţe pouţité označení je příjmením této osoby. Pokud je remitent právnickou osobou, je nezbytné, aby pouţité označení bylo názvem tohoto subjektu. Ve směnce není potřeba uvádět bydliště u fyzické osoby a sídlo u právnické osoby, ale pro jednoznačnou identifikaci účastníka směnečného vztahu lze doporučit. Preciznost označení remitenta není podmínkou platnosti směnky. Není poţadována absolutní totoţnost jména uvedeného ve směnce a skutečným jménem tohoto účastníka směnečného vztahu, avšak nelze-li remitenta identifikovat na základě jeho označení, nelze z obsahu směnky vyvozovat ani směnečnou legitimaci k výkonu směnečných práv a remitent nemá postavení směnečného věřitele.33 Datum vystavení směnky Tento údaj se nemusí nutně shodovat se skutečným datem, kdy byla směnka vystavena, ale musí být časově situován do doby, kdy směnka mohla být vystavena. Směnka je neplatná, pokud datum vystavení směnky označuje neexistující den. Údaj musí být konkrétního data, musí obsahovat den, měsíc a rok vystavení. Měsíc se uvádí plným názvem, nikoliv číslem, z důvodu sníţení chyb. Většinou se datum uvádí v levém horním rohu směnky. Směnka, která má pozdější datum vystavení, neţ datum splatnosti nemůţe obstát, bylo by to nelogické.34 Místo vystavení směnky Zákon nestanovuje přesnou formulaci místa vystavení směnky. Nejvhodnější označení místa vystavení směnky je název obce. Pokud ve vlastní směnce není výslovně uvedeno místo vystavení, povaţuje se za místo vystavení tohoto cenného papíru místo uvedeného u jména výstavce.

33 34

CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 517. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 90.

16

Podpis výstavce Podpis výstavce směnky musí být proveden vlastní rukou, nemůţe být vyhotoven za pouţití technických prostředků např. razítka, kopírovacích zařízení, není moţný ani elektronický podpis. Podpis musí být situován na líci směnky.35 V otázce platnosti podpisu je nutné oddělit materiální a formální stránku. Formální stránka podpisů u fyzické i právnické osoby znamená, zda se podpis na příslušné listině jeví být podpisem, aniţ bychom zkoumali, zda tento podpis určitou osobu zavazuje nebo nikoliv. Materiální závaznost podpisů spočívá v tom, zda osoba, která vyznačila podpis na směnce formálně správně, je skutečně dluţníkem. Nejprve musí být podpis formálně platný a aţ lze uvaţovat o platnosti materiální tzn., zda taková osoba opravdu existuje, zda jde skutečně o její svobodný projev, zda je správně zastoupena. Formální a současně materiální správnost podpisu je nezbytná pro závaznost určité konkrétní osoby. Avšak k platnosti směnky jako celku zcela postačí platnost podpisů alespoň z hlediska formálního.36

Pluralita údaje Pouze v případě plurality údaje, který obsahuje rozpor, lze vyvozovat neplatnost směnky. Např. objeví-li se ve směnce dvakrát stejná směnečná suma nebo vícekrát uvedené slovo směnka, nebude tento údaj způsobovat neurčitost projevu vůle a nebude překáţkou platnosti směnky.

Pravdivost údajů uvedených ve směnce Zákon nevyţaduje pravdivost údajů obsaţených v textu směnky. Zaměření se na pravdivost údajů má smysl jen v případě údajů oznamujících skutkový stav tzn. údaj data a místa vystavení.

35 36

CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 521. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 47.

17

Umístění jednotlivých směnečných náležitostí v textu směnky Základní směnečné prohlášení (označení listiny za směnku, směnečná suma, jméno remitenta, údaj splatnosti) se můţe vyskytovat pouze na líci směnky. Všechny podstatné náleţitosti vč. směnečných doloţek musí krýt podpis, který se pravidelně nachází v pravém dolním rohu směnky. V levé dolní části směnky se nachází jméno směnečníka, do levého horního rohu se píše nejčastěji údaj místa a času vystavení. Do pravého horního rohu se píše směnečná suma čísly a slovy se píše do směnečného příkazu.

Formálnost obsahu směnky Skutečné poměry směnečného vztahu nemají zpravidla ţádný vliv na platnost směnky. „Platnost směnky rozhodujícím způsobem ovlivňuje obsah údajů uvedených v textu směnky, a to nezávisle na tom, zda odpovídají skutečnosti či nikoli. Z pohledu platnosti směnky není relevantní, kdo je účastníkem směnečného vztahu, ale jak je tento účastník označen.“37

Rozpor v údajích uvedených ve směnce Pokud směnka obsahuje jakýkoli rozpor, který způsobuje neurčitost projevu vůle, jedná se o směnku neplatnou. Není rozhodující, zda jsou rozporem stiţeny podstatné nebo nepodstatné náleţitosti. Nepodstatné náleţitosti směnka obsahovat nemusí, ale pokud jsou součástí textu, nemohou být pominuty.38

Doložky Doloţky ve směnce mohou a nemusejí být uvedeny, jsou to nepodstatné náleţitosti směnky a jejich neexistence nečiní směnku neplatnou. Nejčastěji se v praxi pouţívají: 1) doloţka protestační, 2) doloţka úzkosti, 3) doloţka domicilační, 4) doloţka o efektivním placení, 5)

37 38

CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 524. CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 525

18

rektadoloţka, 6) doloţka zástavní, 7) doloţka hodnotová, 8) doloţka kauční, 9) doloţka úroková ad) 1 doloţka protestační - vyjadřuje se slovy „bez protestu“, obvykle umístěna v blízkosti podpisu toho, kdo doloţku uvedl, ale můţe být i součástí samotného textu např. „za tuto směnku zaplaťte bez protestu“, obvykle vepisuje výstavce směnky. Výstavce směnky touto doloţkou zprostí všechny budoucí potenciální nabyvatele povinnosti zřídit protest pro neplacení. Pokud připojí doloţku do směnky indosant nebo směnečný rukojmí, tak je doloţka účinná jen vůči nim. ad) 2 doloţka úzkosti – vyjadřuje se slovy „bez postihu“, tuto doloţku můţe do směnky vepsat pouze výstavce směnky cizí, u směnky vlastní nelze tuto doloţku platně pouţít, protoţe výstavce směnky vlastní nemůţe vyloučit svou odpovědnost za zaplacení v případě prodeje směnky novému nabyvateli. ad) 3 doloţka domicilační – vyjadřuje se slovy „splatno u + jméno toho, u koho má být směnka splatná, směnka se stane splatnou u třetí osoby. Domicil se vyskytuje u směnek umístěných (domicilovaných) např. u dluţníka, u peněţních ústavů i u věřitele. Směnka má být majitelem směnečníkovi - dluţníkovi předloţena u osoby, která je v této doloţce uvedena. Směnka se prostřednictvím domicilu stane splatnou u třetí osoby. Tato osoba je nazývána domiciliátem a není odpovědná za zaplacení směnky. 39 Splatnost u třetí osoby by mohla splývat s místem placení, např. v doloţce bude uvedeno „splatno v Ţivnostenské bance v Praze, znamenalo by to místo, které účastníci vyuţijí pro placení, ale tato osoba není vůbec vtaţena do placení směnky.40 ad 4) doloţka o efektivním placení – vyjadřuje se slovy „pouze a výlučně“ v měně uvedené ve směnce, pokud směnka zní na měnu, která v daném státě není volně v oběhu, tak § 41 ZSŠ umoţňuje, zaplatit směnku v tuzemské měně daného státu podle hodnoty, kterou má v den oběhu. Věřitel ze směnky nese riziko a ztrátu z konverze. Tomuto riziku se věřitel vyhne uvedením této doloţky.

39

HUBÁČKOVÁ-SVOBODOVÁ, V. Směnka podruhé aneb „Slasti a strasti uţivatele směnky po deseti letech“. Brno: ECON publishing, 2005. Strana 61. 40 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 47.

19

ad 5) rektedoloţka – vyjadřuje se slovy „ nikoliv na řad“ nebo „ pouze + název firmy“, tato doloţka brání majiteli směnky, směnku prodat připojením indosamentu, avšak věřitel můţe převést práva a povinnosti ze směnky postoupením pohledávky - občanskoprávní cesí. ad 6) doloţka zástavní – vyjadřuje se slovy např. „ hodnota v zástavě“, „hodnota k zajištění“, je součástí zástavního indosamentu a současně se uzavírá smlouva o zástavě cenného papíru. Do směnky vepisuje pouze oprávněný majitel směnky (nikoliv dluţník). Práva a výkon práv ze směnky je omezen ve prospěch zástavního věřitele.41 ad 7) doloţka hodnotová – vyjadřuje se slovy „hodnota ve zboţí“, objevuje se velmi zřídka, nemá význam směnečněprávní, avšak pro účastníky můţe být významná při orientaci v právech, které se směnkou souvisí (práva, z nichţ směnka vznikla). § 17 ZSŠ abstraktnost charakteru směnky ve vztahu k dalším majitelům, které zásadně nezajímá, proč směnka vznikla.42 ad 8) doloţka kauční – vyjadřuje se slovy „v depotu“, „jako kauce“, tyto směnky často plní funkci jištění, s takovouto směnkou je spojen jiný reţim neţ je běţné. ad 9) doloţka úroková – musí být uvedena přímo ve směnce a stanoví, ţe směnečný peníz, který je ve směnce uvedený, podléhá určité úrokové sazbě. Uvádí se sazba úroku, kdyţ je uvedena částka úroku, pouţije se redukce směnečných částek dle § 6 odstavec 2 ZSŠ. Zákon tuto doloţku připouští pouze na směnkách splatných na viděnou (vistasměnky) a na směnkách splatných určitý čas po viděné (lhůtní vistasměnky).43

Směnečná smlouva Směnečná smlouva není nikde upravena, můţe mít libovolnou formu. Smlouva bude vţdy obsahovat ujednání o tom, ţe jeden z účastníků vystaví směnku určitého obsahu a za určitým účelem. Vzhledem ke skutečnosti, ţe směnka má nespornou a abstraktní povahu, tak k existenci platného směnečného vztahu, není nutný ţádný jiný důvod neţ směnka sama.

41

HUBÁČKOVÁ-SVOBODOVÁ, V. Směnka podruhé aneb „Slasti a strasti uţivatele směnky po deseti letech“. Brno: ECON publishing, 2005. Strana 73. 42 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 106. 43 HUBÁČKOVÁ-SVOBODOVÁ, V. Směnka podruhé aneb „Slasti a strasti uţivatele směnky po deseti letech“. Brno: ECON publishing, 2005. Strana 75.

20

Přesto v praxi ve většině případů mají směnky určitý důvod právní, ekonomický, obchodní aj. a při svém zaloţení se váţou k určitému kauzálnímu, příčinnému vztahu, ke kterému plní určitou funkci. Samostatný závazkový vztah se zakládá vznikem směnky a můţe se vyvíjet zcela nezávisle na příčině vzniku.44

44

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 56

21

4 Funkce směnky Podle funkce dělíme směnky na platební a zajišťovací. Vţdy se jedná o standardní směnky dle ZSŠ, vlastní nebo cizí, na řad nebo rektasměnky. Smysl vystavení platební směnky skutečně spočívá v tom, ţe při jejich splatnosti dojde k jejich úhradě. Směnka tedy bude zaplacena. Fungují ve dvou formách placení směnkou a druhým případem je placení prostřednictvím směnky. 45

4.1 Platební směnky Placení směnkou tzn. směnka jako platidlo, směnka daná pro soluto, kde fakticky dochází ke směně směnky oproti plnění ze smlouvy. Pokud je směnka předána věřiteli, je splněn dluh, který vyplývá z kauzálního vztahu, a jiţ zůstávají vztahy jen ze směnky. Směnka se samozřejmě v této situaci nestává zákonným platidlem, ale plní podobné funkce jako peníze. Tímto způsobem – privativní novace (náhrada dosavadního závazku novým) se u nás směnka vyuţívá jen zřídka, protoţe směnka představuje jen pokus o skutečné placení a je pochopitelné, ţe se věřitel jen nerad bude vzdávat obecněprávní pohledávky. Placení prostřednictvím směnky, směnka daná pro solvendo, se v praxi vyuţívá daleko častěji, protoţe nedochází k zániku povinnosti z kauzálního vztahu. Pohledávka trvá i nadále a souběţně je k ní zakládán závazek směnečný tzn., ţe pokud dojde k zaplacení směnky, bude současně splněn i závazek ze vztahu kauzálního. Z pohledu právního se jedná o dva samostatné instituty, ale neznamená to, ţe dluţník musí plnit dvakrát. Ochranu před duplicitním placením poskytuje dluţníkům § 1909 NOZ46: „Pouţil-li dluţník ve shodě se smlouvou jako prostředek placení směnku, nemá vystavení směnky vliv na trvání peněţitého dluhu, ale věřitel můţe na dluţníku poţadovat plnění dluhu, jen nemohl-li dosáhnout splnění ze směnky; pokud však věřitel splnění dosáhl, povaţuje se dluh za splněný jiţ vystavením směnky. To platí i tehdy, byl-li otevřen akreditiv, vystaven šek nebo v jiných obdobných případech“.47

45

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 58. KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014. Strana 202. 47 Zákon č. 89/2012, Sb., Občanský zákoník [online] © 1998-2015. [ cit. 18. 2. 2015]. ISSN 1213-7235. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/cast4h1d7.aspx#cast4h1d7o1> 46

22

4.2 Směnky zajišťovací Jedinými směnkami, které nemají uhrazovací funkci, jsou směnky, které slouţí jako prostředek k zajištění pohledávky – zajišťovací směnky. Věřitel nabývá tuto směnku s předpokladem, ţe ji nikdy nebude muset pouţít, protoţe očekává, ţe bude uhrazena zajištěná příčinná pohledávka. Zajišťovací směnku nabývá směnečný věřitel jen pro jistotu, pro případ, ţe se bude muset domáhat svých práv soudní cestou, urychluje a usnadňuje vymáhání pohledávky. Pokud bude směnečný věřitel uplatňovat zajišťovací směnku před příčinnou pohledávkou, nebude tento postup řádný. Směnečná smlouva nebo smlouva o převodu směnky (výjimečně smlouva o zastavení směnky) obsahuje ujednání o účelu vzniku zajišťovací směnky.48 Abstraktnost zajišťovací směnky Abstraktností směnečné pohledávky rozumíme její nezávislost na kauze a na okolnostech, které ve směnečném vztahu neexistují. Tato nezávislost však není absolutní. Ve směnce tedy není nutné vyjádřit důvod vzniku směnečného závazku, ale je přípustné rozšířit obsah směnky. Základní směnka i směnečná prohlášení jsou úkony fakultativně kauzálními, i přesto, ţe abstraktnost jedním ze základních znaků směnečných závazků. Rozlišujeme abstraktnost materiální a formální. Formální abstraktnost dovoluje do sporu mezi dluţníkem a věřitelem vtáhnout skutečnosti, které zpravidla existují v rámci příčinného vztahu, naopak materiální abstraktnost znamená úplné odloučení směnečné pohledávky od příčinné. Rozdíly mezi formální a materiální abstraktností jsou v uplatnění námitek, zatímco vůči formálně abstraktní směnečné pohledávce lze uplatnit jakékoli absolutní i relativní námitky, tak vůči materiálně abstraktní směnečné pohledávce lze uplatnit všechny absolutní námitky a omezený okruh námitek relativních, jen ty, které vztahují k aktuálnímu směnečnému věřiteli. Směnečná pohledávka se stane materiálně abstraktní pouze v důsledku indosace směnky. Na uplatnění relativních námitek nemá vliv převedení směnky cesí, podindosací, blankotradicí ani převodním

vyplněním

blankoindosamentu.

Pohledávka

vtělená

do

přímé

směnky

(rektasměnky) zůstává za všech okolností vţdy pohledávkou formálně abstraktní, protoţe rektasměnku nelze převádět indosací, ale pouze cesí.49

48 49

CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha: Linde, 2009. Strana 36. CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha: Linde, 2009. Strana 46.

23

Specifika zajišťovací směnky – akcesorita a subsidiarita Mezi základní vlastnosti zajišťovacích prostředků patří jejich akcesorita a subsidiarita. Akcesorita je definována jako existenční závislost zajišťovacího prostředku na zajišťované pohledávce. Subsidiarita zajišťovacího prostředku znamená, ţe zajišťovací instrument lze uplatnit, aţ kdyţ nebyla uspokojena zajištěná pohledávka. Vzhledem ke skutečnosti, ţe směnečná pohledávka je existenčně i obsahově nezávislá na příčinném vztahu, tak zajišťovací směnka není ani akcesorická a ani subsidiární v pravém slova smyslu. Soudy, ale přiznávají obranu dluţníkům zajišťovací směnky, která je při uplatnění práva zaloţena na akcesoritě a subsidiaritě. Toto řešení nazýváme nepravá akcesorita a subsidiarita. Zajišťovací směnka a její právní úprava Právní úprava pojem zajišťovací směnka nezná, přesto se s tímto pojmem setkáváme v obchodních a právních vztazích u soudů, v judikatuře. V případě, ţe směnečný věřitel při výkonu směnečného práva nebude respektovat dané limity pro uplatnění zajišťovací směnky, můţe být směnečný dluţník u soudu úspěšný. Z tohoto vyplývá, zajišťovací směnka má svůj právní reţim a zvláštnosti právního reţimu pramení z teorie směnečného práva, zvyklostí a rozhodovací praxe soudů.50 Forma a obsah zajišťovací směnky Pohledávka, která má být zajištěna, je obvykle dvoustranná, proto se v první řadě nabízí jako směnka zajišťovací směnka vlastní, protoţe jednoduše a přehledně kopíruje pohledávku kauzální. Výhodou této směnky je také, ţe můţe být vydána v obou formách jako ordre i jako rekta směnka. V praxi jsou však pro tuto funkci nejčastěji vyuţívány směnky cizí na vlastní řad výstavce dle § 3 odstavec 1 ZSŠ (výstavcem směnky je oprávněný, který směnku vystaví ve svůj prospěch, směnečníkem bude povinný ze smlouvy o zajištění a ten směnku akceptuje, akceptací splní povinnost ze smlouvy o zajištění). Tyto směnky nemohou být vydány ve formě rekta směnky. 51 K podstatnému obsahu zajišťovacích směnek na prvním místě patří směnečná suma, důleţitá je i otázka splatnosti a údaj platebního místa. V době, kdy se dává zajišťovací směnka do oběhu, můţe být známá výše dluhu k danému okamţiku, ale nevíme, jaká bude situace ve chvíli, kdy budou uplatněna práva ze směnky. U kontokorentních úvěrů 50 51

CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha: Linde, 2009. Strana 52. KOVAŘÍK, Z. Směnka jako zajištění. Praha: C. H. Beck, 2002. Strana 18.

24

není známá ani přibliţná výše dluhu, je znám pouze rámec čerpání úvěru, ale nevíme, zda bude vůbec vyuţíván. Další vlastností kontokorentního úvěru je, ţe můţe být čerpán opakovaně, tzn., ţe můţe být kdykoli jednorázově splacen a následně opět vyčerpán. V zajišťovací směnce bude nejvyšší moţná výše jistiny, ale uplatňována bude částka, která odpovídá skutečné výši dluhu v době vykonávání práv. Dalším problémem je příslušenství, protoţe to s postupem času roste a dopředu ho nelze spočítat. Směnka, která má pevnou splatnost a příslušenství chceme zahrnout, přičteme reálně očekávanou výši příslušenství k jistině. Směnečná suma se pak, ale stává méně jasnou. Z tohoto důvodu je lepší vyuţít některou ze směnek, kde je úročení přípustné dle § 5 ZSŠ, v praxi nejčastěji půjde o směnku splatnou na viděnou. Úročení lze vyznačit přímo ve směnce, fakultativní úrokovou doloţkou, která můţe být doplněna i další výběrovou doloţkou, která můţe úročení oddálit, pokud je tak stanoveno v kauzální pohledávce. Toto řešení však nemůţe být pouţito u úročení proměnlivého, jedná se především o bankovní úvěry, které sledují referenční sazbu v souvislosti s pohyby na finančním trhu, mění a nelze vyčíslit ano výši zákonných úroků z prodlení (není-li zajištěná pohledávka v prodlení), jeţ se odvozují od diskontní sazby.52 Datum splatnosti směnky se zdá na první pohled jednoduchý. V praxi se splatnost směnky většinou shoduje se splatností kauzální pohledávky. To znamená, ţe v den splatnosti kauzy by mohla být směnka z hlediska směnečně právního předloţena k placení, i přesto, ţe by v tento den mohla být řádně uspokojena pohledávka kauzální a tudíţ by nevznikl důvod vykonávat právo ze zajišťovací směnky. Věřitelé přistupují k výkonu práva ze zajištění aţ ve chvíli, kdy dospějí k závěru, ţe není naděje na plnění ze zajištěné pohledávky, nejprve se vţdy snaţí s dluţníky vyjednávat a dohodnout. Z těchto důvodů můţe dojít ke změně původního data splatnosti k jejímu prodlouţení nebo věřitel můţe odstoupit od smlouvy a pohledávka se stane ihned splatnou. Změnu směnečné splatnosti tyto skutečnosti neovlivní. Častěji dochází k prodlouţení splatnosti a většinou není obtíţné získat od dluţníka novou směnku a původní se vrací. Pokud se tak nestane je původní směnka předloţena k placení, popřípadě k protestu a začínají běţet lhůty, které se váţí ke splatnosti, jedná se především o promlčení. 53 Údaj o platebním místě věřitelé většinou směrují na svou adresu. To znamená, ţe se směnečným penízem se má dluţník dostavit k věřiteli, coţ plně vyhovuje zajišťovací směnce. Pokud je uvaţováno s prodejem směnky můţe být toto místo nevyhovující pro zájemce o 52 53

KOVAŘÍK, Z. Směnka jako zajištění. Praha: C. H. Beck, 2002. Strana 20. KOVAŘÍK, Z. Směnka jako zajištění. Praha: C. H. Beck, 2002. Strana 21.

25

koupi směnky. V této situaci se nabízejí dvě řešení, směnku lze nechat splatnou u dluţníka např. zákonným platebním místem nebo opatřit směnku vhodným domicilem, který by byl přijatelný pro potenciální nabyvatele směnky. Dále k obsahu zajišťovací směnky patří hodnotová doloţka. Ta dává účastníkům informaci, ţe směnka plní zajišťovací funkci. Neexistuje ţádný předpis, který by říkal jak má tato doloţka vypadat. Výhodná je doloţka, ze které je patrný konkrétní kauzální vztah např. směnka zajišťuje splacení úvěru reg. číslo a podobně. Tato věta však musí být právně neutrální, pokud bude formulována jako podmínkou plnění, např. směnka bude zaplacena, nebude-li uhrazena faktura číslo, tak podmíněná směnečná prohlášení nejsou platná, a pokud půjde o prohlášení výstavce, stane se směnka neplatnou.54 Hodnotová doložka zajišťovací Tato doloţka je označována jako vedlejší a není povinná, většinou vyjadřuje vztah mezi kauzální pohledávkou a směnkou. Z této doloţky se účastníci získají informaci, ţe směnka plní funkci zajišťovací. Hodnotová doloţka je věcí výstavce, protoţe ten směnku vydává a určuje její funkci. Nesprávná formulace této doloţky můţe způsobit neplatnost směnky.

4.2.1 Blankosměnka Blankosměnky patří k nejzajímavějším institutům směnečného ZSŠ upravuje blankosměnku pouze v jediném § 10 čl. 1, který platí ve smyslu § 77 odst. 2 i pro směnky vlastní. Otázky týkající se blankosměnek ponechává zákon teorii a judikatuře. Existence blankosměnek na našem území se datuje od roku 1930. Jedná se o směnku, která není zcela vyplněna, obsahuje bílá – nevyplněná místa (blank, bianco – bílý), která budou později doplněna, jedná se o podstatné i nepodstatné náleţitosti. Ve skutečnosti ještě nejde o plnohodnotnou směnku, která by mohla být uplatněna u soudu. Mezi pojmové znaky blankosměnky patří: a) musí obsahovat alespoň jeden podpis, b) na listině se musí vyskytovat slovo „směnka“, c) musí být vydána záměrně (ten, kdo směnku vydává, musí mít tento úmysl), d) udělení vyplňovacího práva (ten, kdo směnku nabyl má právo vyplnit chybějící údaje tzn. změna směnku na plnohodnotnou), e) vyplněním blankosměnky se z obecné listiny stane směnka f) stanovuje limity ochrany směnečných dluţníků proti chybnému doplnění.55

54 55

KOVAŘÍK, Z. Směnka jako zajištění. Praha: C. H. Beck, 2002. Strana 23. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 118.

26

Vyplňovací právo směnečné – podstata, vznik, rozsah, zánik Podstatou směnečného vyplňovacího práva je oprávnění majitele blankosměnky doplnit chybějící části. Toto právo má věcnou a smluvní povahu. Z hlediska práv věcných má vlastník neomezenou moţnost s věcí nakládat i cokoliv na listinu psát. Ale pokud chce obdrţet platbu proti směnce, musí dodrţovat soulad mezi dluţníky, tzn. smluvní vyplňovací právo, které stanoví podmínky, za kterých dluţníci slibují proplacení. Aţ po vyplnění bílých míst vznikají skutečná práva směnečná. Smluvní vyplňovací právo je zaloţeno na úmluvě mezi tím, kdo směnku podepsal, a tím kdo směnku převzal. Tato dohoda je většinou písemná a bývá součástí například smlouvy o úvěru nebo kupní smlouvy. Jedná se o tzv. vyplňovací prohlášení, ve kterém osoba podepsaná opravňuje majitele směnky v určitém rozsahu vyplnit chybějící údaje.56 Směnečné rukojemství Účelem směnečného rukojemství, nebo-li avalu, je zajištění dluhu. Avalista (směnečný rukojmí) je směnečný ručitel a avalát je osoba, jejíţ dluh je zajišťován. Směnečný rukojmí se zaručuje, ţe zaplatí určitou směnečnou sumu za kteréhokoli směnečného dluţníka. Forma musí být vţdy písemná. Rukojemské prohlášení má tři moţné formy: 1) rukojemství úplné (pravidelné) – je označeno slovy např. „jako rukojmí“, „per aval“ apod., obsahuje označení za koho se rukojemství přejímáno např. „za výstavce“ a podpis avalisty; 2) rukojemství zkrácené, kde chybí údaj za koho je rukojemství přejímáno a má se za to, ţe se přejímá za výstavce; 3) rukojemství minimální – obsahuje pouze vlastnoruční podpis avalisty.57 „Závazek rukojmího je zcela nezávislý na konkrétní směnce a ten je povinen ji zaplatit solidárně a ostatními dluţníky. Závazek směnečného rukojmího je platný i tehdy, je-li závazek, za který se zaručil, neplatný z jiného důvodu neţ pro vadu formy.“ 58 Kauzální směnečné námitky, které vyplývají z postavení avaláta vůči majiteli, avalista nemůţe pouţít. Uplatnit můţe námitky, které souvisejí s vyplňovacím prohlášením k blankosměnce. Nelze namítat neplatnost směnky, ale zneuţití konkrétního práva, které vychází z obsahu vyplňovacího prohlášení.59

56

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 123. ROZEHNAL, A. Závazkové práv: Obecná část, Deliktní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. Strana 72. 58 Tamtéţ. Strana 73. 59 ROZEHNAL, A. Závazkové práv: Obecná část, Deliktní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. Strana 73. 57

27

5 Směnečně zavázané a oprávněné osoby Na směnce vystupují v různých úlohách osoby oprávněné a zavázané, jejich postavení se můţe měnit a podle postavení se mění jejich práva a povinnosti. Tentýţ účastník můţe vystupovat v několika směnečných úlohách zároveň. Výstavce – vystupuje jak na směnce vlastní tak cizí, je to osoba pro směnečný vztah nepostradatelná a vyvolává celý směnečný vztah. Směnku uvádí do oběhu její emisí, vydání směnky další osobě. Výstavce směnky vlastní a cizí má odlišné postavení. U směnky vlastní se výstavce zavazuje svým prohlášením vyplatit směnečnou sumu a přímo přejímá tento závazek, jedná se o dluţníka přímého. Zatímco u směnky cizí dává výstavce platební příkaz budoucímu dluţníku, sám se nezavazuje, ale zcela zproštěn směnečných závazků není. Zůstává mu odpovědnost za přijetí a zaplacení směnky v případě, ţe směnka cizí není směnečníkem přijata a zaplacena nebo příjemcem zaplacena, má majitel moţnost uplatnit svá práva u výstavce směnky, který se stává dluţníkem nepřímým. Remitent – jedná se o prvního věřitele, majitele směnky, je to osoba, v jejíţ prospěch je směnka vydána, jedná se o prvního nositele oprávnění ze směnky. Tato osoba je označena stejně u směnky vlastní i směnky cizí.60 ZSŠ v §1 bod 6 pro cizí směnku a § 75 bod 5 pro směnku vlastní uvádí: „jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno.“61 Směnečník – osoba, která nepřichází v úvahu u směnky vlastní. Vystupuje pouze u směnky cizí, směnečník je označován také jako trasát a jedná se o osobu, vůči které směřuje příkaz výstavce směnky k zaplacení směnečné sumy. Směnečník však musí směnku přijmout (akceptovat) písemným prohlášením na směnce, aţ poté se stává osobou směnečně zavázanou. Příjemce – akceptant, kdyţ směnečník provede výše uvedený právní úkon, který označujeme jako přijetí směnky, stává se z něj příjemce neboli akceptant a stává ze z něj přímý směnečný dluţník. Majitel – jedná se o osobu, která řádně směnku nabyla, jde o věřitele směnečného závazku ( první majitel=remitent, kaţdý další majitel = indosantář) 60 61

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 64. CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 507.

28

Indosant – osoba, která práva ze směnky převádí rubopisem (indosamentem) Indosantář – osoba, která prává ze směnky nabývá, další majitel směnky, na kterého byla směnka převedena rubopisem, neboli indosamentem, definuje ZSŠ §13 odstavec 2. Rukojmí – také aval nebo avalista, jedná se o zvláštního ručitele, na rozdíl od ručení obecného je formálnější a přísnější, má speciální směnečnou povahu. Rukojmí je zavázán stejně jako osoba, za kterou se zaručil např. avalista, který se zaručil za výstavce směnky vlastní, je v postavení dluţníka přímého.62 Intervenient

- neboli honorant, je osoba, která dobrovolně vyplácí směnku, z důvodu

předejití hrozícímu postihu vůči směnečnému dluţníkovi. Honorantem nemůţe být příjemce směnky, výstavce směnky vlastní a jejich avalisté. 63 Intervenienty spojujeme se směnkou nuznou, tzn., ţe tato směnka se ocitá v nouzi (směnečník směnku nepřijal nebo přímý dluţník čí směnečník odmítá směnku proplatit). Rozlišujeme čestného příjemce a čestného plátce, volané (tzv. podpůrná adresa, která uţ byla na směnku zapsána) a nevolané (pouze se nabízejí k přijetí či k placení) intervenienty.64 Poctěný – neboli honorát ten, v jehoţ prospěch je intervenováno, proti této osobě je moţné vést směnečný postih (pro nepřijetí, nezaplacení nebo nejistotu) a musí se jednat o dluţníka nepřímého.65 Předchůdci a následníci – přesná definice těchto osob neexistuje, avšak zákon s nimi počítá v souvislosti s právy postihovými, regresivními a se směnečnou intervencí. Je to pořadí osob nepřímo směnečně zavázaných vůči jiným, protoţe přímí dluţníci jsou vůči majitelům v přímém vztahu, nejedná se o pořadí. Pořadí nepřímo zavázaných osob je určováno pořadím, v kterém se směnečně zavázali.66

62

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 67. KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Strana 54. 64 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 68. 65 KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Strana 54. 66 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 68. 63

29

Domicilát – osoba, u které je směnka splatná, není ze směnky zavázána ani oprávněna. Jedná se o prostředníka, skrze kterého má být směnka příslušným dluţníkem proplacena. Zpravidla jedná jménem dluţníka, ale je moţné, aby se domicilát do směnečných vztahů zapojil (např. při odkoupení směnky jako její majitel). Ideálním zprostředkovatelem bývá většinou banka. Domicilát můţe být označen pouze výstavcem směnky a za určitých předpokladů směnečníkem u směnky cizí.67

67

KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Strana 55.

30

6 Uplatnění práv ze směnky „Cílem prezentace směnky k placení je dosáhnout touto výzvou zaplacení směnky ze strany přímého dluţníka jako osoby, která je k placení směnky směnkou určena.“68 Mohou nastat tři situace: a) směnka je dluţníkem zaplacená v celém rozsahu, b) směnka je zaplacena jen částečně, c) dluţník odmítne zaplacení. Pokud nastane situace a) nemá majitel směnky ţádné další povinnosti a jiţ nic neočekává, je povinen směnku plátci vydat, opatřit směnku potvrzením o zaplacení, nejvhodnější místo je rub směnky ve znění „zaplaceno“ datum a podpis předkladatele směnky. Při nezaplacení majiteli směnky vznikají postiţní nároky, bude muset zřídit protest, po směnečných dluţnících poţadovat plnění a uplatnit směnku u soudu, případně předloţit směnku intervenientům.69 Předložení směnky k placení Vzhledem ke skutečnosti, ţe směnka je oběţný cenný papír, který můţe být i několikrát převeden, dluţník jen odhaduje, kdo mu směnku v čase splatnosti předloţí. Majitel směnky uplatňuje právo na zaplacení předloţením směnky přímému dluţníkovi, který nemusí (na rozdíl od běţných závazků) svůj závazek splnit ze své iniciativy. Pokud nebude směnka dluţníkovi předloţena, tak se dluţník v zásadě nedostane do prodlení, a to i přesto, ţe splatnost směnky jiţ nastala. Majitel směnky má právo na zaplacení v první řadě vůči dluţníkům přímým, tj. u směnky vlastní výstavce. Pokud nebyla směnka majitelem řádně předloţena, zanikají závazky všech postihových – nepřímých dluţníků ze směnky. Z toho vyplývá, ţe majiteli směnky zůstávají jen práva proti přímým dluţníkům. §38 odst. 1 ZSŠ stanuje předloţení směnky v den platební nebo v jednom ze dvou následujících pracovních dní. Toto ujednání se vztahuje na směnky fixní, datosměnky, lhůtní vlastní vistasměnky (musí být opatřeny datovanou viděnou, tzn. doloţkou, kdy byla směnka předloţena) a u cizích lhůtních vistasměnek musí být datováno přijetí směnečníkem. Směnka, která je splatná při předloţení (vistasměnka) vyţadují speciální postup. Tato směnka musí být nejprve

68 69

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 203 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 203

31

předloţena, aby mohla být splatná. Lhůta pro předloţení k placení je nejpozději do jednoho roku od data vystavení.70 Dle Rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 2. 1998, sp. zn. 5 Cmo 584/1996 ve věci dvojí doloţky splatnosti vlastní vistasměnky, která obsahovala údaj „VISTA směnka“ a současně údaj určitého dne splatnosti. Oba tyto údaje byly kryty podpisem výstavce. Protoţe se jedná a dva navzájem se vylučující údaje o splatnosti směnky, soud rozhodl, ţe se jedná o směnku neplatnou, z důvodu neurčitě stanovené doby splatnosti.71 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 1997, sp. zn. 5 Cmo 80/1996, který u směnky, která obsahovala text „zaplatím za tuto směnku 60 dnů od vystavení“, rozhodl, ţe tato doloţka neobsahuje ţádnou předloţku a tudíţ je zřejmé, ţe splatnost má být aţ šedesátý den od data vystavení, jedná se tedy o směnky, která je splatná v určitý čas po vystavení tzv. datosměnka. Pokud by doloţka obsahovala předloţku „během“ 60 dnů, jednalo by se o směnku neplatnou, protoţe den splatnosti musí připadnout vţdy na konkrétní den. V případě, ţe by doloţka obsahovala předloţku „za“ 60 dnů jednalo by se o zcela nepochybnou datosměnku.72 Rozsudek vrchního soudu v Praze ze dne 15. 9. 1997, sp. zn. 5 Cmo 437/1197 V případě úspěšného prokázání nepředloţení směnky není tato skutečnost překáţkou k úspěšnému uplatnění práva na zaplacení směnky vůči přímému dluţníkovi. Skutečnost, ţe směnka nebyla řádně a včas předloţena dle § 46 ZSŠ, prokazuje ten, kdo se proti majiteli dovolává, tedy dluţník. Momentem prezentace směnky k placení, kdy se navrhovatel domáhal zaplacení směnky soudní cestou, se povaţuje okamţik doručení ţaloby odpůrci.73 Rozsudek nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 29 Odo 1047/2005 § 33 ZSŠ nevylučuje, aby den vystavení směnky byl zároveň i dnem splatnosti, protoţe směnka můţe být vystavena na viděnou, na určitý čas po viděné, na určitý čas po datu vystavení, na určitý den a směnky jinou splatností nebo splatností postupnou jsou neplatné a nestanovuje, ţe směnka se stejným datem splatnosti i vystavení je neplatná, na rozdíl od směnky, která byla splatná dříve neţ vystavená, tato směnka je povaţována za neplatnou. 70

KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Strana 129 KOVAŘÍK, Z. Přehled Judikatury: Směnečná judikatura. Praha: Wolters Kluwer, 2010. Strana 71. 72 KOVAŘÍK, Z. Přehled Judikatury: Směnečná judikatura. Praha: Wolters Kluwer, 2010. Strana 72. 73 KOVAŘÍK, Z. Přehled Judikatury: Směnečná judikatura. Praha: Wolters Kluwer, 2010. Strana 73. 71

32

V tomto rozsudku se shoduje závěr odvolacího a dovolacího soudu. Při vyhotovení směnky výstavcem není důleţité v jakém pořadí byly na směnce vyznačovány jednotlivé doloţky. Budoucí směnka můţe být nejdříve podepsána a po té na ní mohou být vyznačeny jednotlivé další doloţky. Závazek ze směnky vzniká aţ jejím vydáním do oběhu, proto aţ stav, ve kterém je směnka dána do oběhu je rozhodný.74

Místo prezentace směnky Platební místo vţdy vyplývá ze směnky. Dle ZSŠ postačí pouze obecný údaj např. Praha, který nemusí být příliš jasný a vţdy se bude jednat o směnku platnou.75 Směnka vlastní a místo placení čl. I § 76 odst. 3 a 4 ZSŠ, místo vystavení je místem platebním a i místem bydliště výstavce a pokud na vlastní směnce chybí místo vystavení, platí, ţe byla vystavena v místě, které je uvedené u jména výstavce. Pokud bude místní údaj uvedený přímo v názvu nebo ve jméně výstavce nejedná se o podpůrné platební místo.76 Jako příklad uvádím Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 3. 1995, sp. zn. 5 Cmo 532/94, pokud není na směnce výslovně uvedeno platební místo, a to ani prostřednictvím domicilu, platí tzv. zákonné platební místo.77 Rozpor mezi platebním místem a domicilem Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 6. 1999, sp. zn. 9 Cmo 160/99 stanovil, ţe se jedná o směnku neplatnou dle § 77 odst. 2 platí i pro směnku vlastní, směnka můţe být učiněna splatnou u třetí osoby. Tato směnka byla učiněna splatnou u obchodního jména ţalobce, kde bylo uvedeno Brno a místo placení bylo Praha.78 Další spornou otázkou zda se jedná a směnku platnou či neplatnou pokud s určením místa slovy „v sídle věřitele“ či „v sídle remitenta“. Jak jiţ bylo výše řečeno místo označeno určitě, aby nebylo pochybností. Pokud je místo označeno „v místě věřitele“ dochází k několika otázkám o jaké místo se vlastně jedná, protoţe od doby vystavení a splatnosti směnky, dojde ke změně sídla věřitele nebo je směnka převedena na jiného věřitele. Pokud je splatná „v sídle 74

KOVAŘÍK, Z. Přehled Judikatury: Směnečná judikatura. Praha: Wolters Kluwer, 2010. Strana 23. KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Strana 130. 76 CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 533. 77 KOVAŘÍK, Z. Přehled Judikatury: Směnečná judikatura. Praha: Wolters Kluwer, 2010. Strana 20. 78 KOVAŘÍK, Z. Přehled Judikatury: Směnečná judikatura. Praha: Wolters Kluwer, 2010. Strana 21. 75

33

remitenta“ je situace o něco jednodušší, protoţe bude alespoň jasné, ţe se jedná o prvního věřitele. Odpověď v ţádném zákoně nenalezneme, problematikou se zabývá judikatura, která se opírá o zásadu, ţe směnka s takto uvedeným místem platná není. Jako příklad lze uvést Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2006 sp. zn. 5 Cmo 343/2006, kde bylo místo platební označeno „splatno u remitenta“, kde soud došel k závěru, ţe označení platebního místa není dostatečně určité, protoţe je zde souvislost i s dalšími skutečnostmi, jako například v případě sporu určení místní příslušnosti soudu, z tohoto důvodu je nezbytně nutné, aby bylo místo platební jasné ze směnky a nemuselo být sloţitě dovozováno a směnku označil za neplatnou. Dalším příkladem je Rozsudek Vrchního soudu ze dne 24. 4. 2007 sp. zn. 12 Cmo 347/2006, kde místo platební také bylo onačeno jako „sídlo remitenta“ ve kterém Vrchní soud zdůrazňuje nutnost posuzovat jednotlivé případy individuálně, směnku označil za platnou, protoţe adresa v údaji remitenta byla výslovně označena za sídlo.79

Předložení směnky intervenietům Pokud směnka nebyla zaplacena dluţníkem přímým, ocitá se tato směnka v nouzi pro neplacení. Jsou-li na směnce uvedeni nebo podepsáni čestní příjemci (intervenienti) nebo podpůrná adresa, musí se majitel směnky s prezentací směnky obrátit na podpůrnou adresu i čestné příjemce, po kterých poţaduje zaplacení předloţené směnky. V případě, ţe tyto osoby přes výzvu majitele směnky nezaplatily, zůstávají v tomto případě zachována postiţní práva proti výše uvedeným nepřímým dluţníkům. Prezentační lhůta je prodlouţena o jeden pracovní den.80

79

ŠPERKOVÁ K. K platnosti směnky s určením místa platebního k věřiteli [online]. © 1999-2015 [ cit. 31. 3. 2015]. ISSN: 1213-189X Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/k-platnosti-smenky-s-urcenim-mistaplatebniho-k-veriteli-96853.html> 80 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 205

34

6.1 Postihová práva Postihová práva se vztahují k nepřímo zavázaným dluţníkům, které definuje § 43 odst. 1 ZSŠ jedná se o indosanty, výstavce (u směnky cizí) a jiné směnečně zavázané osoby především avalisty, čestné příjemce, ale nejedná se jen o osoby, ale i např. o podpůrnou adresu. Osoba, která postih vykonává, je ve většině případů označována jako postihovatel (regredient), můţe to být majitel směnky (označujeme jako postih v prvním stupni) nebo ten, kdo směnku vyplatil (označujeme jako postihy v dalších stupních). 81 Podle časového hlediska dělíme postih před splatností, kdy důvodem postihu je nepřijetí (pouze u směnky cizí) nebo ohroţení směnky a postih po splatnosti, kdy je důvodem postihu neplacení. Předpokladem postihu pro ohroţení je mimořádná situace, ze které vyplývá, ţe směnka nebude při splatnosti zaplacena např. rozhodnutí o úpadku nebo zamítnutí insolvenčního návrhu, v těchto případech není nutné směnku předkládat k placení ani protestovat.82

6.1.1 Postih v prvním stupni Majitel směnky je vţdy postihovatelem v prvním stupni, osoby, na které se majitel směnky můţe obrátit, definuje § 47 ZSŠ, zde jsou uvedeni jak dluţníci přímí tak nepřímí. U dluţníků přímých se jedná o výkon práv přímých a postih lze uplatnit pouze u dluţníků nepřímých, jak uţ bylo výše uvedeno. Majitel směnky můţe poţadovat plnění na všech osobách na směnce podepsaných, není omezen jejich vzájemnými vztahy a ani jejich pořadím. Indosanti, kteří však k rubopisu připojili doloţku „bez závazku“, budou z plnění vyloučeni. Jedná se „postih skákavý“, kdy majitel směnky volí postiţníka bez ohledu na pořadí a přeskočí postiţníkovy následníky. Na rozdíl od „postihu pořadem“, kdy se postihovatel obrací vţdy na indosanta předchozího. Obojí postup můţe být pouţit jak v prvním tak dalších stupních. Pokud postiţník směnku vyplatí, má nárok vůči majiteli směnky na její vydání, pokud byl zřízen protest, tak protestní listina

a potvrzený účet tzv. „návratní účet“, který je potvrzený

příjemcem platby je dokladem pro postiţníka, o tom, co vyplatil a v jakém rozsahu má další postihová práva. Na samotnou směnku se placení při postihu zpravidla nezaznamenává, není to však zakázáno, ale potvrzení na směnce můţe být snadno zaměněno za vyplacení směnky, a to by mohlo zmařit další postih. Ze záznamu na směnce by muselo být zcela zřejmé, ţe jde o 81 82

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 214 KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014. Strana 190

35

postiţní a vůči komu. V případě, kdy je směnka zaplacena částečně při prezentaci je tato částka vyznačena na směnce a návratní účet se týká jen té části směnky, kde se budou realizovat postiţní práva. Směnka zůstává nadále v rukou majitele směnky. Vedle protestní listiny obdrţí postiţník opis směnky. Jedná se pouze o úřední opis listiny (ne o opis dle § 67 a § 68 ZSŠ), který je průkazem pro toho, kdo postiţní plnění poskytl. Pokud směnku zaplatí indosant, můţe škrtnout svůj rubopis a rubopisy, které následují po něm, a tím si zřídí dokonalou legitimaci pro další postih. Dle § 16 odst. 1 ZSŠ platí, ţe přeškrtnutý indosament je jako nenapsaný. Tzn. ţe indosantář z posledního nepřeškrtnutého indosamentu je postiţník a platí za řádného majitele směnky.83 „Práva majitele směnky vůči směnečně zavázaným osobám stanoví

§ 48 odst.1 ZSŠ

vyčerpávajícím způsobem takto: -směnečný peníz se stanovenými úroky -úroky ve výši 6% od splatnosti do zaplacení směnky -útraty -provize 1/3 % ze směnečné sumy nebo v niţší výš“84 Směnečná suma a úroky – jedná se o základní právo, vyplacení peněţitě částky, na kterou je směnka vystavena a úroky, které se vztahují k období od data vystavení směnky (nebo jiné datum na směnce uvedené) do data zaplacení postiţním dluţníkem. Pokud je postih uplatněn před splatností, krátí se majiteli úroky za období ode dne skutečného zaplacení směnky do data splatnosti. Úrok ve výši 6% - nejedná se o běţný úrok, charakter tohoto úroku je speciálně směnečný. Základem pro výpočet úroku je směnečný peníz a vztahují se na období od splatnosti směnky do data jejího zaplacení. Úročení tedy vyvolává okamţik splatnosti. Útraty skutečné výdaje, které vznikly majiteli v souvislosti s postihem. V první řadě jsou to útraty spojené s protestem (poplatek za protestaci, odměna notáři). V případě, ţe na směnce bude uvedena doloţka „bez protestu“ tyto výdeje vůbec nevzniknou. Dále se jedná o poplatky spojené s notifikační povinností, zejména poštovné, telekomunikační poplatky.

83 84

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 229 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 224

36

Provize – jedná se o formu odškodnění majitele ve výši 1/3 % ze směnečného penízu. Tato sazba můţe být pouze sníţena pod zákonnou úroveň. Tato provize vyplývá z německorakouského směnečného práva a stala se u nás tradiční. Ve světě není běţná a Ţenevský směnečný zákon ji neupravuje (ve světě běţná není).85

6.1.2 Postih v dalších stupních Jsou postihová práva pro toho, kdo směnku zaplatí a má právo vymáhat níţe uvedené po ostatních dluţnících. Jedná se o kaţdého, kdo směnku vyplatí v prvním postihu nebo předchozímu postiţníkovi a teď je v roli postihovatele. Má právo na postih jak vůči dluţníkům přímým tak nepřímým (dříve podepsaní indosanti, trasant, jejich rukojmí a jejich čestní příjemci). Postihovatel se nikdy nemůţe obracet na své následníky, a to i v případě, ţe by byli přeskočeni, protoţe ti jsou definitivně zbaveni svých povinností, placením svého předchůdce. Na rozdíl od postihu v prvním stupni (moţný jen ze strany majitele) se můţe postih v dalších stupních opakovat tolikrát, neţ je směnka zaplacena přímým dluţníkem, kdy všechna práva ze směnky zaniknou nebo postiţníkem, který nemá ţádného předchůdce a nemá tedy ţádnou reálnou moţnost dalšího postihu. Z tohoto vyplývá, ţe postihovatel zaplacením postihu uţ není věřitelem ze směnky a postiţní právo přechází na platícího dluţníka, ze kterého se stává nový věřitel. Pokud je více postiţníků v jednou stupni, jsou zavázáni společně a nerozdílně. Z pohledu práva směnečného nedochází k ţádnému vzájemnému vypořádání mezi postiţníky v jednom stupni. 86 § 49 ZSŠ: „Kdo vyplatí směnku, můţe vymáhat na svých předchůdcích: 1. celou částku; 2. šestiprocentní úroky z této částky ode dne, kdy zaplatil; 3. své útraty; 4. odměnu, která se vypočte podle §48 odst. 1 č. 4“87

85

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 226 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 230 87 CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 377 86

37

Pod bodem 1 je uvedena celá částka, která odpovídá § 48 ZSŠ (směnečný peníz vč. úroku, úrok 6 %, útraty a provize). Jsou to částky skutečně uhrazené. 6% úrok je koncipován stejně jako v postihu prvním, tzn. od vyplacení směnky při prvním postihu do zaplacení dalším postiţníkem. Útraty práva jsou upraveny stejně jako práva v prvním postihu, s výjimkou náhrady nákladů spojených s podáním protestu, protoţe protest stíhá pouze majitele směnky. Odměna má také stejný charakter jako odměna v prvním stupni, základem pro její výpočet je opět částka směnečného penízu. Tyto nároky tvoří další postiţní sumu, z toho vyplývá, ţe pokud se směnka bude vracet od majitele po řadě indosantů k výstavci (případně příjemci), bude se postiţní suma s kaţdým stupněm zvyšovat a můţe dosáhnout i násobku směnečného penízu. S růstem postiţních dluţníků, roste i postiţní suma. Při částečném vyplacení směnky se postihová práva vztahují jen nevyplacenou část směnky. Postihovatel nemá povinnost částečné placení přijmout.88

6.2 Směnečný protest Je písemné osvědčení vydané stanoveným orgánem, o které ţádá oprávněná osoba, z důvodu sjednání zákonem poţadovaného důkazu o tom, ţe učinila úkony, které musí být provedeny pro výkon některých směnečných práv. Protest nemůţe být ničím nahrazen, a to ani ţalobou, svědeckou výpovědí a ani potvrzením povinné osoby.89 Tato listina má dva významy. V první řadě je to význam důkazní, má zvýhodněné postavení mezi důkazními prostředky, pokud není prokázán opak, vychází se z pravdivosti toho, co je potvrzením osvědčeno. Z pohledu hmotného směnečného práva, spolu s předloţením směnky k přijetí a k placení, se jedná o tzv. zachovací úkon, protoţe pokud by bylo opominuto, následkem této skutečnosti by byl zánik práv proti dluţníkům nepřímým. Např. kdyţ dojde ke zmeškání lhůt k protestaci pro nepřijetí nebo neplacení, důsledkem je prekluze práv vůči všem nepřímým dluţníkům. V případě, ţe směnka obsahuje doloţku „bez protestu“ nebo „bez útrat“ je majitel zbaven protestační povinnosti. Pokud na směnce figurují pouze dluţníci přímí, tak opomenutí protestace nemá v podstatě ţádné nepříznivé dopady. Osoba, která protest objednává je označována jako protestant (většinou se jedná o majitele směnky) a osoba, po které je ţádán určitý směnečný úkon je nazývána protestát (protestovaný). Protestními orgány jsou soudy, notáři nebo obecní

88 89

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 228. KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Strana 137.

38

úřady. V praxi je nejběţnější protest notářský, který má nepochybnou výhodu, protoţe má neomezenou působnost ve věcech směnečných protestů (směnku na kterémkoli místě v ČR můţe protestovat notář bez ohledu na sídlo svého úřadu. V případě soudů a místních úřadů je nutné respektovat místní příslušnost. Tato skutečnost jen potvrzuje, ţe nejběţnějším protestem, je protest notářský.90 Směnečný protest nehodnotí, ani nezjišťuje, zda došlo ze strany toho, kdo odmítl provést určitý směnečný úkon, k porušení práva či povinností. Cílem protestace je zjistit skutečností předvídané zákonem a v listině je osvědčit.91 V protestní listině se uvádí § 80 ZSŠ: 1. „jméno toho, pro koho a proti komu se protest činí; 2. údaj, ţe ten, proti němuţ se protest činí, byl bez výsledku vyzván k směnečnému plnění nebo ţe ho nebylo lze zastihnout nebo ţe nebylo lze vypátrat místnost, kde provozuje svůj podnik, ani jeho byt; 3. údaj místa a data, kde a kdy došlo k výzvě nebo k bezvýslednému pokusu o ni; 4. jde-li o přijetí nebo zaplacení pro čest, poznámku, od koho, pro koho a jak bylo nabídnuto nebo jak došlo k přijetí nebo k zaplacení pro čest; 5. poţádá-li směnečník, jemuţ byla směnka předloţena k přijetí, aby mu byla ještě znovu předloţena v následující den, poznámku o tom; 6. doslovný opis směnky (opisu) se všemi indosamenty a poznámkami; 7. podpis protestního orgánu, úřední pečeť nebo úřední razítko“92 Jedna protestní listina stačí i v případě, ţe je plnění poţadováno po více osobách najednou. Záznam o provedení protestu se vyznačí přímo na směnce (za posledním indosamentem) nebo na přívěsku. Pokud majitel nedisponuje originálem směnky, doloţka se umísťuje na opis. Na platnost protestu nemá vliv opomenutí protestační doloţky. 93

90

KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014. Strana 177. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 233. 92 CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, 2006. Strana 546. 93 KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Strana 143. 91

39

6.2.1 Druhy protestu Protest pro neplacení při splatnosti je nejvýznamnějším druhem směnečného protestu. Tento protest prokazuje řádné předloţení směnky v platebním místě přímému dluţníkovi, který směnku nezaplatil nebo ji zaplatil zčásti. Protestantem je majitel směnky, protestátem je přímý dluţník. V případě domicilovaných směnek je z opatrnosti doporučováno jak proti domicilátovi tak i výstavci směnky vlastní (příp. proti směnečníkovi u směnky cizí). Platební místo je místem protestačním. Protestační lhůty jsou stanoveny v závislosti na splatnosti směnky. 94 Pro příklad uvádím, ţe v případě umístěné (domicilované) směnky, je nutné protestovat směnku pro neplacení u umístěnce - Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 1999, sp. zn. 9 Cmo 678/1998 ve kterém odvolací soud shledal oprávněnou námitku druhého ţalovaného, ţe protestace směnky nebyla řádná. 95 Protest pro nepřijetí je dalším druhem protestu, se kterým se však setkáváme pouze u směnky cizí. Směnka byla směnečníkovi řádně předloţena, ale směnečník ji nepřijal. Protest pro neplacení před splatností, u směnky cizí, činí majitel v případě, kdy směnečník své platby zastavil a na jeho majetek je vedena exekuce. Majitel je v tomto případě oprávněn provést postih pro ohroţení, jehoţ předpokladem je prezentace směnka a výše uvedený protest. Protest pro nedatované přijetí nebo nedatovanou viděnou připadá v úvahu jak u směnky vlastní tak cizí. U směnky vlastní budou častěji protestovány lhůtní vistasměnky pro nedatovanou viděnou neţ směnky pro nedatované přijetí. Můţeme očekávat, ţe výstavce odmítne potvrdit viděnou (snaha o odklad splatnosti. Majitel směnky nemůţe být této povinnosti protestu zbaven ani doloţkou „bez protestu.“ Protest pro nepřijetí podpůrnou adresou – v tomto případě se musí jednat o podpůrnou adresu, která má směnku přijmout nebo zaplatit v platebním místě, které bude místem protestačním. Kdyţ bude přijetí pro čest odepřeno, musí být tato skutečnost zjištěna protestem. Protest u placení pro čest musí proveden z důvodu zachování postiţních práv proti osobám, které směnku přijali pro čest, proti těm, kdo udali podpůrnou adresu, a proti indosantům po nich následujících. 94 95

KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014. Strana 179. KOVAŘÍK, Z. Přehled Judikatury: Směnečná judikatura. Praha: Wolters Kluwer, 2010. Strana 80.

40

Prekviziční protesty zde se jedná o protest pro odepření vydání prvopisu směnky. Je prováděn majitelem v situaci, kdy dojde k rozchodu směnečného opisu a originálu směnky (nabyvatel nedisponuje originálem směnky, indosací nabyl pouze opis).96

6.3 Vymáhání pohledávek ze směnky V soudním řízení se lze domáhat práva věřitele vůči směnečným dluţníkům. Procesním nástrojem urychleného rozhodnutí o nárocích, které plynou ze směnky, je směnečný platební rozkaz, který upravuje §175 OSŘ. Směnečný platební rozkaz odpovídá přísnosti směnečných závazků a jedná se o procesní projev hmotně-právního charakteru směnky. Umoţňuje relativně rychle dosáhnout pro věřitele vykonatelného soudního rozhodnutí. Bez návrhu věřitele nelze směnečný platební rozkaz vydat. Spory ze směnek rozhodují věcně příslušné krajské soudy. Předpokladem pro vydání směnečného platebního rozkazu je návrh na zahájení řízení, tedy ţaloba (stejné zásady, které platí pro všechny ţalobní návrhy § 41,42,79 OSŘ). Dále musí být zaplaceny všechny soudní poplatky a soudu musí být v prvopise předloţena směnka. Opisy ověřené i neověřené nebo fotokopie jsou zcela nepřípustné, protoţe směnka je základní legitimační prostředek navrhovatele. Je nepřípustné, aby se legitimace během řízení změnila. Protoţe je směnka oběţným cenným papírem a převody by bylo moţno provádět i během řízení, je nutné vzít směnku z oběhu a ţalobci ji vydat aţ po skončení řízení pravomocným rozhodnutím. V některých případech dle ZSŠ čl. 1 § 64 a 66 se věřitel legitimuje i jinými prostředky, jedná se o směnku, která existuje ve více vyhotoveních – duplikátech. Záleţí ovšem na tom, vůči komu jsou práva ze směnky uplatňována, protoţe jednotlivý duplikát bude legitimovat jen vůči směnečnému dluţníku, který je na směnce podepsán. V případě směnečných opisů je situace sloţitější, prvopis sám majitele nelegitimuje, ta vyplývá právě z opisu směnky a právě z tohoto opisu vyplývá legitimace majitele vůči osobám, které se podepsaly právě na tomto směnečném opise. Z tohoto vyplývá, ţe vůči osobám podepsaným na směnečném prvopise bude nutné předloţit prvopis i opis a vůči osobám podepsaným na opise postačí předloţení směnečného opisu (vč. protestní listiny. Bude-li směnka při postihu proplacena jen částečně, tak právo na vydání úředně ověřeného opisu směnky, protestních listin, kvitanci a zapsání částečného vyplacení směnky postihem na směnce má postiţník, který částečnou úhradu provedl čl. 1 § 51 ZSŠ. Doklady mu slouţí pro

96

KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014. Strana 182.

41

další legitimaci při domáhání svých práv v dalším postihu. Pokud je tento opis dostačující z hlediska hmotného práva, splňuje předpoklady i hlediska práva procesního. 97 Z dalších listin, které musí být soudu předloţeny, jsou protestní listiny. Jak jiţ bylo výše řečeno, ty jsou poţadovány v případě, ţe jsou poţadována práva vůči nepřímým dluţníkům, pokud není směnka opatřena doloţkou „bez protestu“ nebo „bez útrat“. Dále to mohou být listiny, které prokazují přechod nebo převod práv ze směnky jiným způsobem neţ rubopisem (u rektasměnky postupem pohledávky). Řízení bude zahájeno i bez těchto listin (stačí návrh). Směnečný platební rozkaz řeší nároky, které mají povahu přímých nebo postihových práv, buď pro majitele, nebo pro osobu, která jiţ vyplatila a rembursním postihem se domáhá postiţních práv vůči dalším dluţníkům. V ostatních případech je postupováno podle obecných ustanovení o sporném řízení.98

6.3.1 Směnečný platební rozkaz Vydání směnečného platebního rozkazu není závislé na uváţení soudu, tzn., ţe pokud není překáţek, soud platební rozkaz vydá dle § 175 odst. 1 OSŘ. Platební rozkaz můţe být vydán pouze samosoudcem.99 Podstatou směnečného platebního rozkazu je, ţe soud uloţí odpůrci nebo odpůrcům, aby do 15 dnů od doručení směnečného platebního rozkazu zaplatili poţadovanou částku a náklady řízení nebo ve stejné lhůtě podali námitky. Účelem je zrychlení řízení a získání rychle vykonatelného titulu pro ţalobce. Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 16/12 počáteční krátkou lhůtu pro podání námitek změnil z původních tří dnů na patnáct dnů. Směnečné řízení má dvě části, které tvoří jeden celek. První část je vydání směnečného platebního rozkazu (podkladem je prvopis směnky a další listiny), jedná se o listinné řízení a

97

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 476. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 478. 99 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 479. 98

42

druhou část tvoří projednání námitek, kde námitky jsou projednávány velmi přísně, protoţe platebnímu rozkazu jsou přisuzovány vlastnosti správnosti.100 Ve směnečném řízení se zvlášť řeší otázka tzv. rozhodného stavu. Pokud budou námitky vzneseny později (§ 175 odst. 4 OSŘ) nebude k nim přihlíţeno. U směnečného platebního rozkazu se posuzuje podle stavu v okamţiku jeho vydání a skutečnosti, ke kterým došlo aţ po jeho vydání, nemohou být důvodem k jeho zrušení. Doručení směnečného platebního rozkazu musí být vţdy do vlastních rukou dle OSŘ od 1. 1. 2014. Na rozdíl od klasického platebního rozkazu, kde náhradní doručení není vyloučeno. Kdyţ směnečný platební rozkaz není vydán, protoţe nebyly splněny předpoklady, nevydává se o tom ţádné zamítavé rozhodnutí, „mlčky“ je nařízeno jednání a ţalobce ztrácí výhodu procesní přísnosti, která plyne z přísnosti směnky a moţnost se bránit proti případnému nesprávnému postupu soudu. Soud, ale vydá zamítavé rozhodnutí o návrhu s poučením o moţnosti odvolání.101

6.3.2 Námitky Námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu nikdy nemohou vést ke zrušení jiţ vydaného směnečného platebního rozkazu, ale brání mu, aby nabyl právní moci. Lhůta pro podání námitek je patnáct dnů, v této lhůtě musí být podány všechny námitky a kaţdá námitka musí být odůvodněna. K ţádným námitkám po výše uvedené lhůtě nebude později přihlíţeno, i přesto, ţe by bylo prokázáno, ţe jsou pravdivé. Odpůrce však můţe v případném odvolacím řízení navrhnout další důkazy, ale námitky rozšiřovat nemůţe. Námitky vyţadují vylíčení skutku - skutků, na kterých bude ţalovaný stavět svou obranu. Kaţdý odpůrce podává námitky sám za sebe a s kaţdým odpůrcem budou projednány samostatně a samostatně se o těchto námitkách také rozhodne. Pokud odpůrci včas nepodají odůvodněné námitky nebo své námitky vzali zpět, tak směnečný platební rozkaz nabývá účinků pravomocného rozsudku a

100

SVOBODA, K. SMOLÍK, P., LEVÝ, J. ŠÍNOVÁ R. a kol. Občanský soudní řád: Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. Strana 605. 101 SVOBODA, K. SMOLÍK, P., LEVÝ, J. ŠÍNOVÁ R. a kol. Občanský soudní řád: Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. Strana 608.

43

stane se bezprostředně vykonatelným. V jednání bude pokračováno, jen vůči těm odpůrcům, kteří podali odůvodněné námitky včas. Námitky, které byly podány ve chvíli, kdy jiţ byli účastníci předvolání k projednání jiných námitek, soud tyto námitky neodmítá, ale nepřihlíţí k nim.102 Druhy námitek Námitky dělíme procesní, kde se můţe jednat například o místní nepříslušnost soudu, tak námitky popírající přímo směnečný závazek (směřují proti listině) a námitky, které se opírají o vztahy související se směnkou. Tyto námitky nazýváme kauzální. Kaţdá námitka je jiná, kolik je směnek a případů, tolik je námitek. Rozlišení námitek na absolutní a relativní, záleţí na tom, kdo a vůči komu mohou být námitky vznášeny. O námitce ve vztahu určitého dluţníka k určitému věřiteli (v určité relaci), hovoříme jako o námitce relativní, můţe jich být velké mnoţství. Námitka absolutní můţe být vznášena přicházejícím majitelem směnky, věřitelem. Absolutních námitek jsou dva druhy a vţdy se týkají listiny samotné. V první řadě mezi námitky absolutní patří ty, které směřují proti formálním vadám listiny, u směnky vlastní dle čl. I § 75 a § 76 ZSŠ, jedná se o zcela neplatné listiny, tzn., ţe nikdo z nich není oprávněn ani zavázán. Dalším druhem absolutních námitek jsou námitky, při kterých došlo k zaplacení směnky při splatnosti určenou osobou. Plátce vyvazuje i všechny další dluţníky jak přímé tak nepřímé, to neplatí při postiţním placení. Především vady, které se týkají podpisů na směnce, patří mezi nejčastější relativní námitky. Především se jedná o tyto základní námitky: „-námitka nesprávného zastoupení, směřuje proti oprávnění osob, které za dluţníka listinu podepsaly, tak právem činit, a patří sem tedy jak podpisy nezmocněných jednajících, tak i případy, kdy určitá osoba své oprávnění překročí; -námitka nesvobodného podpisu. Tuto námitku je nutno odlišit od námitky jednání v tísni (viz níţe)

102

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 478.

44

-námitka zfalšovaného podpisu, to je námitka, ţe dluţník sám nepodepsal a jiná osoba tak učinila jeho jménem při napodobení jeho podpisu nebo i bez takového napodobení; -námitka zfalšované směnky nebo šeku, jde o námitku, ţe nad pravý podpis dluţníka jiná osoba vytvořila směnečnou listinu (šekovou jen vzácně z praktických důvodů); -námitka omylu ve směnce (šeku). Dluţník namítá, ţe sice listinu podepsal, ale nevěděl, ţe se jedná o směnku nebo šek.“103 Další relativní námitka je neoprávněný zásah do textu směnky, která přísluší jen tomu, kdo směnku podepsal ještě před provedenou změnou. Mezi relativní námitky řadíme i námitku nesprávně vyplněné blankosměnky, která také naleţí jen tomu, kdo se podepsal na původní nevyplněnou listinu. Námitka směnečného promlčení je také námitkou relativní a můţe ji vznášet pouze dluţník, proti kterému jsou jiţ práva promlčena, ţádný jiný dluţník se nemůţe promlčení dovolávat. Relativní jsou vţdy i námitky kauzální, protoţe jsou moţné jen mezi účastníky kauzálního vztahu. Změna věřitele indosací, znemoţňuje přenášet námitky na další věřitele. Hlavní kauzální námitky jsou: 1) námitka neexistující kauzy (listina vznikla bezdůvodně), pro dostatečnou kauzu stačí důvody např. společenské, rodinné, jedná se o tzv. směnku z ochoty. 2) námitka zaniklé kauzy – tato námitka se týká zajišťovacích směnek, přichází v úvahu, kdyţ zajištěná pohledávka byla splněna 3) námitka nepřípustné kauzy – kauzální pohledávka odporuje právu (směnka by obcházela tento stav) 4) námitka omylu v kauze – v době, kdy dluţník podepsal směnku, se domníval, ţe pro závazky na směnce existuje důvod a později zjistil, ţe důvod není 5) námitka tísně – od směnečných závazků vůbec nelze odstoupit 6) námitka započtení – dluţník má moţnost si započítat své pohledávky za majitelem směnky

103

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 484.

45

Námitka promlčení se v oblasti kauzálních vztahů ke směnce se nepřipouští, protoţe závazky směnečné jsou zcela nezávislé na kauzálních vztazích, tzn., ţe samostatně vznikají, zanikají a samostatně se i promlčují. Soud projedná námitky, které jsou podány včas a jsou řádně odůvodněny, a podle výsledku ponechá v platnosti platební rozkaz nebo alespoň částečně. Pokud se podaří odpůrci prokázat důvodnost námitek, dojde buď ke zrušení celého platebního rozkazu, nebo jen k jeho částečnému zrušení. Soud vţdy rozhoduje rozsudkem, proti kterému je vţdy moţno podat odvolání, ale jen v případě, je-li napadán výrok o nákladech.104

6.4 Směnka v rozhodčím řízení Uplatnění nároků ze směnky v rozhodčím řízení je moţné pouze mezi účastníky, kteří jsou současně také účastníky uzavřené rozhodčí smlouvy. U zajišťovacích směnek je nutné odlišit, kdy se rozhodčí smlouva vztahuje jen na zajištěné obecné pohledávky nebo zahrnuje i nároky ze směnky zajišťovací. Jedná se vţdy o samostatný závazkový okruh, protoţe zajišťovací směnka nikdy není k zajištěné pohledávce ani ve vztahu akcesorickém a ani subsidiárním. Rozhodčí smlouva však můţe zahrnovat současně nároky ze směnky i z kauzálního vztahu, ale musí to být z rozhodčí smlouvy patrné nebo mohou být uzavřeny dvě rozhodčí smlouvy, kdy jedna se bude týkat směnky a druhá kauzální pohledávky. V rozhodčím řízení je rozhodováno formou nálezu nebo usnesení. Rozhodčí řízení nepřipouští jakýkoli rozkaz. V případě, ţe je to v souladu s rozhodčí smlouvou, můţe rozhodce nebo rozhodčí soud rozhodnout bez toho aniţ by svolal účastníky k jednání, ale musí jim dát moţnost uplatnit svá stanoviska, alespoň písemně. Ţalovaná strana musí dostat příleţitost vyjádřit svůj názor k projednávané věci. Kdyţ se tak nestane, jedná se o zásadní porušení pravidel rozhodčího řízení, které vede k jeho kasaci.105 Námitky v rozhodčím řízení Na rozdíl od směnečného rozkazního řízení ţalovaný můţe v podaných námitkách uplatnit svá práva proti ţalobci vzájemným návrhem. Rozhodce při svém rozhodování je vţdy nucen

104 105

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 487. KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 491.

46

posoudit a přihlédnout k tomu, zda podané námitky ţalovaným jsou charakteru pouze obranného nebo zda se jedná o protinávrh. Rozhodování o vzájemném protinávrhu ţalovaného je ve směnečném rozkazním řízení naprosto vyloučeno. Lhůta pro podání námitek není omezena a podání námitek nepodléhá zásadě koncentrace, ţalovaný však musí prokázat důvodnost a oprávněnost vznesených námitek. V případě, ţe je ţalobcem předloţena k rukám rozhodce platná směnka, od zahájení řízení nese důkazní břemeno jen ţalovaný. Další výhodou rozhodčího řízení pro ţalobce je moţnost v průběhu řízení změnit ţalobu. U směnečného rozkazního řízení je zcela vyloučeno.106

6.5 Umořování směnek Protoţe směnka představuje vysoce formalizovaný závazek, tak zničení nebo ztráta má pro majitele nepříznivé následky. V případě, ţe směnka nebude reálně předloţena, nemohou být práva vykonávána ani vymáhána. Článek I. §90 odst. 1 a čl. II. § 68 odst. 1 ZSŠ připouští, nahradit zničenou nebo ztracenou směnku a úspěšně práva ze směnky vymáhat. Tímto ustanovením se směnka řadí mezi umořitelné cenné papíry, a tudíţ zde není zcela absolutní vazba na listinu. Obecně je podstatou umoření zbavit ztracenou (zničenou listinu) účinnosti a přenést je na listinu jinou. Kdyţ se po umoření ztracená nebo zničená listina objeví, bude to jen kus zničeného papíru, nebude se jiţ jednat o směnku a nebudou z ní vyplývat ţádná práva ani povinnosti.

Účastníci umořovacího řízení Někteří účastníci budou v době podání návrhu zcela neznámí. V první řadě účastníkem ten, z jehoţ podnětu bylo řízení zahájeno tedy navrhovatel. Obecně je legitimován k návrhu ten, kdo má právní zájem na umoření listiny. Právní zájem má vţdy majitel směnky, dále jsou to osoby, které směnku vyplatily a chtějí se domáhat práv proti dalším směnečně zavázaným osobám. Jedná se zejména o postiţníky, kteří se v dalším stupni stali postihovateli vůči svým předchůdcům, dále jsou to také avalisté (směnku vyplatili a úhradu poţadují po avalátovi

106

PAŘÍZEK, I. Směnka a rozhodčí řízení. Právní rozhledy. Ročník 10, číslo 1/2002, str. 6-16. ISSN 12106410.

47

nebo jeho předchůdcích) a čestní plátci (poţadují úhradu po honorátovi a jeho předchůdcích). Účastníkem jsou také na směnce podepsaní dluţníci, tzn. osoby, které mají podle listiny plnit. Řízení se zahajuje návrhem, a pokud okolnosti nasvědčují závěru, ţe skutečně došlo ke zničení či ztrátě listiny, soud vydá usnesení, ve kterém je vyzýván ten kdo směnku drţí, se přihlásil u tohoto soudu a směnku předloţil. Lhůta pro splnění výzvy nebo podání námitek je dva měsíce. Současně je soudem zakázáno podle umořované směnky platit, převádět a jakkoliv s ní disponovat, hrozí sankce neplatnosti těchto úkonů. Po uplynutí dvouměsíční lhůty je právem navrhovatele podat návrh na prohlášení směnky za umořenou. Po nabytí právní moci se usnesení stává nositelem práv a povinností. V případě směnky cizí má majitel nárok vydání duplikátu, u směnky vlastní je vydání duplikátu nepřípustné (zaleţí pouze na ochotě výstavce náhradní směnku vystavit) 107

107

KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, 2011. Strana 471.

48

7 Shrnutí a praktické využití Směnka je historicky trvalým finančním instrumentem, který přes svou vcelku neměnnou podobu, je velice dobře prakticky vyuţitelný v dnešní době. V předchozích kapitolách byly vymezeny základní funkce směnky, jejich členění a nakládání s nimi v jejích jednotlivých fázích, byla popsána směnka vlastní a její právní úprava. Podíváme-li se na směnku vlastní z praktického hlediska, jedná se o jednoduchý platební či zajišťovací instrument s jasně definovanými náleţitostmi. Snadné orientaci u směnky vlastní napomáhá skutečnost, ţe platnost či neplatnost je jednoznačně a výhradně vázána na uvedení náleţitostí v konkrétní podobě listiny směnky. Tato její vlastnost umoţňuje dosti široké vyuţití v běţném ţivotě, a to i mezi fyzickými osobami. Sepsání směnky vlastní je poměrně snadné a rychlé a její forma umoţňuje jak vyuţití šablon, tak volné sepsání na list papíru. Pro tyto atributy je směnka velmi oblíbeným a vyuţívaným druhem dokladu, např. v oblasti úvěrů a půjček. S pomocí směnky je moţné získat finanční prostředky bez nutnosti sepisování dlouhých a sloţitých smluv. Navíc u věřitelského vztahu s účastí fyzických osob, kde směnka vlastní je téměř výhradně vyuţívaným směnečným nástrojem, plní tato současně i významnou zajišťovací roli. Její sepsání i srozumitelnost jsou i pro fyzickou osobu zvládnutelné tak, ţe není potřeba právní či jiné odborné pomoci. Avšak pro běţného občana uţ jen vlastní pojem směnka dodává věřitelskému vztahu na váţnosti a navozuje předpoklad nepříjemných sankčních dopadů v případě nesplnění závazku. Svým způsobem je tato obava na místě, neboť vymáhání dluhu ze směnky soudní cestou je bezesporu jednou z hlavních výhod vyuţití směnek. Z pohledu věřitele se jedná o jednoduchý a rychlý proces bez nutnosti sloţitého dokazování. Stačí předloţení originálu směnky, splňující zákonem stanovené náleţitosti a věřitel získává směnečný platební rozkaz vůči dluţníkovi, resp. výstavci v případě směnky vlastní. Vystavení a podepsání směnky je důleţité předem řádně zváţit. Výše zmíněné vlastnosti směnky vlastní jsou na jednu stranu snadno vyuţitelné, na stranu druhou však můţe dojít k jejich zneuţití, kdyţ si výstavce plně neuvědomí dopad realizace tohoto právního aktu. Zvláště kdyţ směnka můţe být vystavena na částku několik set korun, ale bez problému můţe dosáhnout milionových hodnot. V tomto ohledu není směnka nijak limitována. To je navíc

49

umocněno základní vlastností směnky - její samostatnou existenci bez příčinného vztahu k jakémukoli další skutečnosti. Jedinou výjimku tvoří blankosměnka, jako zvláštní typ směnky. Zde směnečné prohlášení k ní tvoří nedílnou součást umoţňující její platnost, neboť nevyplněná blankosměnka by bez této součásti nesplnila zákonem stanové náleţitosti a nebyla by tak platná. Výměnou za to blankosměnka poskytuje mnohá praktická vyuţití, např. pro ošetření specifik plynoucích z různorodosti úvěrových vztahů. Díky tomu blankosměnky patří k nejzajímavějším institutům směnečného práva současnosti. Z uvedeného shrnutí vyplývá, ţe směnka vlastní je formou i obsahem jednoduchým platebním či zajišťovacím instrumentem. Díku tomu nalézá uplatnění nejen v podnikatelské sféře, ale i v rámci občanských či kombinovaných vztahů. Její dvoustranná forma logicky zobrazuje závazkový vztah a je tak snáze uchopitelnější širším spektrem potenciálních uţivatelů oproti mnohem komplikovanější formě směnky cizí. V současné době nalézají směnky uplatnění zejména jako zajišťovací instrument úvěrových či dodavatelsko-odběratelských vztahů. Platební funkce směnky čím dál více ustupuje do pozadí. Nejčastější formou uţití směnky je v bankovnictví, její vystavení ve formě blankosměnky ze strany dluţníka úvěrového obchodu ve prospěch banky jako věřitele současně se směnečným vyplňovacím prohlášením. Směnečné prohlášení je oprávněním pro banku, aby v případě, ţe klient nesplní své smluvní finanční závazky, mohla směnku vyplnit a uplatnit svá práva. Toto prohlášení je zároveň garancí pro klienta, kdy banka nemůţe směnku vyplnit jinak neţ je jí směnečným vyplňovacím prohlášením umoţněno. Obdobně má zajišťovací charakter blankosměnka vyuţívaná na krytí finančních rizik v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Dodavatel poskytuje odběrateli tzv. odběratelský úvěr ve formě doby splatnosti vystavených faktur za dodávané zboţí nebo sluţbu a maximálního otevřeného rámce závazků. Blankosměnka zde slouţí pro zajištění rizika z neplacení těchto faktur. Vyplňovací prohlášení směnečné pak obsahuje údaje o moţném vypsání výše nesplaceného dodavatelského úvěru a lhůtě prodlení s placením, po které můţe být směnka vyplněna a uplatněna.

50

Klasickým případem vyuţití směnky vlastní zůstává i nadále její náhrada za dluţní úpis mezi dvěma stranami. Tento způsob uţití je v dnešní době modifikován na zajištění pro většinou osobních půjček, kdy smlouva je pouze v ústní podobě formou „gentleman agreement“. Zvláštním praktickým a málo řešeným aspektem směnek je jejich výhradně listinná podoba. Platný zákon z roku 1950 vţdy hovoří o směnce jako o listině. Ve svém důsledku to znamená, ţe existence směnky je vázána na existenci listiny, z čehoţ pramení některé významné skutečnosti teorií neupravené. Tuto problematiku lze rozčlenit na oblast vzniku a zániku směnky, stejně jako jejich mezidobí. Ze zákonné úpravy lze dovozovat, ţe směnku je nutné vystavit jako listinný dokument tedy formou psaného textu na papíru. Dnes hojně vyuţívaný elektronický dokument ačkoli opatřený autorizovaným elektronickým podpisem by ve znění zákona jako směnka neuspěl. Otázkou však zůstává, zdali s ohledem na postupující digitalizaci všech oborů nemělo dojít i k případnému otevření diskuze nad aktualizací obecné zákonné úpravy směnek v tomto směru. V podmínce směnky v listinné podobě se skrývá významné riziko plynoucí z případného nechtěného znehodnocení směnky. Papír sám o sobě jiţ není v dnešní době tím nejmodernějším mediem pro záznam dat. Důleţitým neuváděným poţadavkem na směnku a zacházení s ní je tedy ochrana jejího stavu ve „funkční podobě“. Samostatným tématem je pak i forma zneplatnění směnky ve chvíli jejího zániku. Nemálo účastníků směnečného vztahu si plně neuvědomuje rizika plynoucí z fyzické existence směnek s jiţ vypořádanými závazky, jeţ kryly. Zneplatnění směnky by mělo být automatickým úkonem, stejně jako například správné vyplnění směnky na počátku jejího vzniku. Dluţník ze směnky by měl v kaţdém případě vyţadovat vrácení směnky, stejně jako potvrzení o zaplacení dluţné částky. Jak dále se směnkou naloţit je jiţ na něm samotném, přesto by mělo být automaticky přistoupeno k některé z forem znehodnocení listiny. Z pohledu rozhodnutí o vyuţití či nevyuţití směnky je vhodné zváţit, s kým do směnečného vztahu vstupuji, neboť se jedná o klasický závazkový vztah.

51

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo vysvětlit, co je to směnka, kdy vznikla, k čemu se pouţívá, kdo jsou směnečně zavázané osoby a jak se práva ze směnky uplatňují. V souladu se zadáním jsem definovala směnku jako platební či zajišťovací instrument, zmínila její historický vývoj, rozčlenila a popsala druhy směnek, zpracovala oblast náleţitostí směnky, směnečně zavázané osoby a uplatnění směnečných práv. V souhrnu a praktické aplikaci jsem následně vyčlenila nejzákladnější informace týkající směnek, s důrazem na směnku vlastní, uvedla příklady jejich současného praktického vyuţití včetně rizik plynoucí ze stávajícího uplatnění systému směnečného práva. Směnka, v tomto případě směnka vlastní je i přes svou dlouhou historii, stále tradičním a četně vyuţívaným nástrojem v oblasti závazkových vztahů. Její funkce se s postupem doby více převaţuje její uţití jako zajišťovacího prostředku před původní platební funkcí. Stávající neměnná legislativa umoţňuje bezproblémové vyuţití směnek pro potřeby moderních obchodních vztahů. Jako zastaralá se tak jeví pouze její existence vázaná výhradně na listinnou podobu, která jiţ plně nekoresponduje s rychlým rozvojem datových technologií. Moţnost vyuţití elektronické formy a digitálního podpisu by určitě zaslouţil otevření odborné diskuse na toto téma, neboť dříve nebo později tento poţadavek přinese sama doba. V neposlední řadě práce rozebírá aspekty plynoucí právě z listinné formy směnek, zmiňuje rizika z toho vznikající rizika a navrhuje způsoby jejich ošetření. Tato bakalářská práce si dala za úkol komplexně zmapovat vznik, zánik a trvání směnečného závazku ve vazbě na platnou legislativu. Podává ucelený přehled směnečného práva a je zdrojem informací o směnce jako stále aktuálním a vyuţívaném prostředku podnikatelské i občanské sféry.

52

Seznam použité literatury Monografické publikace: HUBÁČKOVÁ-SVOBODOVÁ, Věra. Směnka podruhé aneb „Slasti a strasti uţivatele směnky po deseti letech“. 1. vyd. Brno: ECON publishing, 2005. 243 s. ISBN 80-86433-12-9. CHALUPA, Radim. Zajišťovací směnka. Praha: Linde, 2009. 189 s. ISBN 978-807201-756-0. CHALUPA, Radim. Zákon směnečný a šekový Komentář. 2. vyd. Praha: Linde, 2006. 623 s. ISBN 80-7201-570-2. KOTÁSEK, Josef. Úvod do směnečného práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 182 s. ISBN 80-210-2855-6. KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, I. Právo cenných papírů. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2014. 242 s. ISBN 978-80-7400-515-2. KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011. 642 s. ISBN 978-7400-402-5. KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka jako zajištění. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 98 s. ISBN 80-7179-785-5. KOVAŘÍK, Zdeněk. Přehled Judikatury: Směnečná judikatura. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 190 s. ISBN 978-80-7357-530-4. NEJEPÍNSKÝ, Karel. Směnka v obchodě a podnikání. Praha: Profess, 1992. 78 s. ISBN 80-85235-10-2. PAŘÍZEK, Igor. Směnka a rozhodčí řízení. Právní rozhledy. Ročník 10, číslo 1/2002, str. 6-16. ISSN 1210-6410. ROZEHNAL, Aleš. Závazkové právo: Obecná část, Deliktní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. 215 s. ISBN 978-80-7380-496-1. SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J. ŠÍNOVÁ R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013. 1398 s. ISBN 978-80-7400-506-0.

53

Elektronické dokumenty: ŠPERKOVÁ K. K platnosti směnky s určením místa platebního k věřiteli [online]. © 1999-2015 [ cit. 31. 3. 2015]. ISSN: 1213-189X Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/k-platnosti-smenky-s-urcenim-mista-platebniho-kveriteli-96853.html Zákon č. 89/2012, Sb., Občanský zákoník [online] © 1998-2015. [ cit. 18. 2. 2015]. ISSN 1213-7235. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanskyzakonik/cast4h1d7.aspx#cast4h1d7o1 Zákony zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

54

Seznam použitých zkratek ZSŠ - zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů OSŘ - zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů NOZ - zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Seznam příloh Příl. č. 1 - Směnka vlastní na standardním formuláři Příl. č. 2 - Směnka vlastní na volném listu papíru Příl. č. 3 - Směnka vlastní na standardním formuláři, na viděnou, bez protestu, umístěná, s úplným avalem

55

Příloha č. 1 Směnka vlastní na standardním formuláři

Zdroj: KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. C. H. Beck. 2011. Strana 504

56

Příloha č. 2 Směnka vlastní na volném listu papíru

Zdroj: KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. C. H. Beck. 2011. Strana 503

57

Příloha č. 3 Směnka vlastní na standardním formuláři, na viděnou, bez protestu, umístěná, s úplným avalem

Zdroj: KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. C. H. Beck. 2011. Strana 505

58