Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Finanční krize Bakalářská práce Autor: Marta Dvořáčková DiS

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Finanční krize Bakalářská práce

Autor: Marta Dvořáčková DiS. Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Ivana Šímová

Praha

Červen 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Neratovicích, dne 24.6.2010 Marta Dvořáčková

2

Poděkování Za odborné vedení, podporu a pomoc při psaní bakalářské práce, chci poděkovat vedoucí práce Ing. Ivaně Šímové. Mé poděkování patří mé rodině za pomoc a partnerovi za trpělivost, pochopení a toleranci.

3

Anotace: Cílem mé práce je zamyšlení se nad Finanční krizí. Pokouším se vysvětlit co je krize, proč k ní došlo, jaké jsou její projevy (tištění peněz, deflace, státní zásahy) a následky (vládní výdaje, podíl zadluţenosti). Poukazuji na reakce českých obyvatel a jak na krizi reagují firmy. Součástí práce je můj výzkum, který jsem dělala formou dotazníku. Zaměřila jsem se na informovanost lidí pracujících mimo finanční a ekonomický sektor. Chtěla jsem zjistit, jaké informace lidé mají, odkud je čerpají.

Annotation: The objective of my work is idea about the theme Financial crisis. I am trying to explain what is the crisis, how and where crisis comes up, whats are the symptoms (printing of the money, deflation, government´s interventions) and results (government spending, debt). I am showing the reactions of the Czech people and how companies response in this time. The research is a component of my work which I made as questionnaire. I was interested about people informations about crisis. These people works out of the financial and economist sector. I wanted to know what kind of the information people has and where they take them.

4

Obsah: Úvod ...................................................................................................................................... 6 1.

Co je finanční krize ..................................................................................................... 8

2.

Příčiny vzniku ............................................................................................................ 12

2.1 Spekulace .............................................................................................................. 12 2.2 Nárůst úvěrů ......................................................................................................... 13 3. Projevy ........................................................................................................................ 18 3.1 Tištění peněz ......................................................................................................... 19 3.2 Deflace .................................................................................................................. 19 3.3 Státní zásahy ......................................................................................................... 20 4. Následky ..................................................................................................................... 22 4.1 Vládní výdaje........................................................................................................ 28 4.2 Podíl zadluţenosti ................................................................................................. 29 4.3 Reakce obyvatel.................................................................................................... 30 4.4 Reakce firem ......................................................................................................... 31 5. Vlastní výzkum .......................................................................................................... 32 Závěr ................................................................................................................................... 39 Seznam použité literatury ................................................................................................. 40 Seznam webových adres.................................................................................................... 40 Seznam tabulek .................................................................................................................. 42 Seznam grafů ..................................................................................................................... 42

5

Úvod Finanční krize je v posledních letech velmi pouţívaný výraz. V novinách i na internetu můţeme najít články o krachu firem, o událostech na burze, ale i o propouštění lidí ze zaměstnání. Přemýšlela jsem, jestli lidé pracující mimo ekonomický a finanční sektor mají přehled o finanční krizi, proto cílem této práce je zamyšlení se nad finanční krizí z pohledu právě těchto lidí, co finanční krize je, proč vznikla, jaký má průběh a jaká bude budoucnost. O finanční krizi se zamýšlím z pohledu Spojených států amerických i České republiky. Poslední velká finanční krize byla ve 30. letech 20. století. Od té doby se v různých periodách krize vyskytovala, ale nikdy nedosáhla tak velkého rozmachu. Krize postihla buď jednotlivé státy nebo obor, ale nikdy nebyla tak mohutná, aby ovlivnila celosvětovou ekonomiku a všechna pracovní odvětví. Domnívám se, ţe v období před současnou finanční krizí se ekonomika postupně rozvíjela ve všech zemích úměrně. Nevznikl stav, ţe by se v Evropě ekonomika vyvíjela rychleji nebo pomaleji oproti Asii nebo Americe. Ekonomický vývoj byl rovnoměrný a HDP rostlo. Lidé si ve velkém půjčovali od bank a finančních institucí. Důvody půjček byly hypotéky, spotřebitelské úvěry a nebo lidé uvěřili marketingu a půjčovali si na nákup vánočních dárků či dovolené. Nezaměstnanost byla v porovnání s nynějším stavem nízká, coţ vítali i političtí představitelé. Zaměstnaní lidé dostávali od svých zaměstnavatelů odměny, rostly platy, měli moţnosti školení a řadu dalších firemních bonusů. Rostla i průměrná mzda. Z medií slýcháme, jak pro řešení krize centrální banky uvolňují velké mnoţství peněz do oběhu. Očekávají, ţe banky a finanční instituce budou ochotnější půjčovat lidem a podnikům. Snahou je do ekonomiky dostat větší mnoţství oběţiva. Důvodem je potřeba, aby lidé začali více utrácet. Ve Spojených státech amerických, kde finanční krize vznikla, je právě ţití si nad poměry moţnou příčinou začátku krize. Lidé utráceli víc, neţ byli schopni vůbec vydělat. Dostali se do stavu neschopnosti uhradit své závazky. Oproti tomu lidé v západních a rozvojových

6

zemích šetřili. Jejich ušetřené peníze se díky finančním trhům dostaly k těm co je potřebovali a chtěli si půjčit. V létě 2008 jsme ze sdělovacích prostředků dostali informace o krachu společnosti Lehman Brothers, o krachu dvou hedgeových fondů investiční banky Bear Stearns, o problémech společnosti American Industrial Group. Následovaly problémy ve společnosti General Motors, které se projevily mohutným propouštěním lidí a začalo se mluvit o krachu společnosti. Nedlouho po těchto informacích se začalo hovořit o finanční krizi ve Spojených státech amerických, která postupně začala postihovat i další země, aţ se stala celosvětovou. Dnes je finanční krize povaţována za nejhorší od velké hospodářské krize z 30. let 20. století. Postihla skutečně celý svět. Všude dochází k propouštění lidí ze zaměstnání a s tím spojeném růstu nezaměstnanosti i krachu společností. Neustále slýcháme o uvolňování finančních prostředků do ekonomiky. Pouţívají se ekonomické termíny jako inflace, deflace, recese a HDP. Cílem této práce je zamyšlení se nad finanční krizí z pohledu lidí mimo finanční a ekonomickou sféru. Domnívám se, ţe označení finanční krize je mediálně známý pojem, ale ţe lidé kolem nás mají jen základní informace. Jaké jsou následky krize znají převáţně z vlastní zkušenosti nebo ze zkušenosti někoho blízkého. Myslím si, ţe lidé čtou a slyší z různých zpravodajských kanálů o neustálém propouštění lidí, o krachu firem, ale co vše je původem ví asi málo kdo.

7

1. Co je finanční krize Snaţila jsem se v různých zdrojích najít definici finanční krize, která by objasnila, naznačila nebo přímo vysvětlila, co krize je. Myslím si, ţe finanční krize vznikla ve finančním sektoru světových ekonomik a velmi rychle se přesunula do reálné ekonomiky. Finanční krizi vnímám jako stav celosvětové ekonomiky, kdy je na finančním trhu dostatek peněz, úrokové sazby jsou niţší neţ v období před krizí, někdy aţ nulové, ale banky a finanční instituce se bojí, ţe se jim půjčené prostředky nevrátí. Finanční instituce ze strachu z nenávratnosti prostředků finance nepůjčují, případně své riziko vykrývají vysokými úrokovými sazbami. Právě vysoké úrokové sazby odrazují firmy a občany od půjček a méně nakupují. Protoţe lidé více šetří, klesá spotřeba vyrobených materiálů, produktů, výrobků a sluţeb, klesá produkce firem. Firmy, podniky mají niţší ziskovost a tak se snaţí šetřit. Sníţí svou výrobu. Na niţší produktivitu nepotřebují tak velké mnoţství zaměstnanců a dochází k propouštění. Propuštění lidé mají nízké příjmy, třeba jen podporu v nezaměstnanosti, klesá ţivotní úroveň jedince ale i celé jeho rodiny. Rodina víc šetří, zvaţuje co je pro ni nezbytně nutné a tak méně nakupuje či vyuţívá nabízených sluţeb. A právě tímto se dostáváme do „začarovaného kruhu“ a jsme zase na začátku. V prosinci 2009 jsem se dočetla v tisku, ţe finanční krize je jiţ za námi. Autora článku k této úvaze vedl fakt, ţe se česká ekonomika dostala od deflace („Deflace je absolutní meziroční

pokles

cenové

hladiny

v hospodářství.

Obvykle

se

měří

indexem

spotřebitelských cen.“1) opět k inflaci („Inflace je ekonomický jev, který označuje všeobecný růst cenové hladiny, neboli sníţení kupní síly peněz.“2). „Na rozdíl od inflace k deflaci dochází velmi zřídka; většinou ve velmi vyspělých zemích a pouze v krátkých časových obdobích.“3 V průběhu krátkodobé deflace nemusí v ekonomice docházet k nepříznivým jevům. Během deflace spotřebitelé zaplatí za sluţby a zboţí méně, ale pro výrobce a prodejce je tato situace nevýhodná – dostanou zaplaceno méně za své poskytované sluţby a výrobky. Pokusím se zamyslet, proč k deflaci dochází. Deflace je peněţní fenomén. Příčinou můţe být příliš velké mnoţství konkrétního zboţí či sluţeb na

1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Deflace 22.02.2010 https://cs.wikipedia.org/wiki/Inflace 22.02.2010 3 http://cs.wikipedia.org/wiki/Deflace 22.02.2010 2

8

trhu. Je z příčiny nedostatečné emise peněţ, případně jejich stahování z oběhu, které by mohly být vyuţity pro nákup zboţí či sluţeb. Jinou příčinou můţe být pokles cen dovozu. Kdyţ se zamyslím, proč krize vznikla a proč Světová banka očekává první propad od roku 1945, docházím k následujícímu. Často se uvádí, ţe příčinou vzniku krize jsou nadměrné ţití na dluh, vysoká spotřeba a výroba, investice do riskantních hypoték, finančních derivátů, nedostatek finanční regulace a další příčiny. Domnívám se, ţe jsou to uţ projevy krize. Od konce druhé světové války západní země prosperovaly, úroveň obyvatelstva rostla. Spotřeba rostla nejen u lidí samotných, ale také v roli státu, který lidem zajišťoval více pohodlí a bezpečí. Koncem 80. let začalo docházet k situaci, ţe příjmy přestaly odpovídat výdajům. Proč k tomu došlo aţ koncem 80. let? Došlo k pádu komunismu, rozpadl se sovětský blok, vznikala spousta nových svobodných států. Právě v této době docházelo k rozvoji internetu a telekomunikací, pád obchodních bariér, nové vynálezy a technologie. V zemích po pádu komunismu byla snaha dohnat vyspělou západní Evropu. Právě tyto příčiny strhly pomyslnou bariéru, která umoţnila světu daleko víc fungovat jako jeden velký celek. Projevilo se, ţe lidé z východní Evropy a Asie umí ţít skromněji oproti lidem ze západní Evropy nebo Ameriky a dokáţí produkovat podobné zboţí za mnohonásobně niţší náklady. Právě po pádu komunismu a větší moţnosti cestovat se v 90. letech na trh práce dostalo velké mnoţství lidí, kteří byli ochotni pracovat za zlomek toho, co jejich západní kolegové. Začalo se s takzvaným „outsorcingem“, kdy firmy svou nákladnou výrobu a výrobu náročnou na lidskou práci přesouvaly do levnějších zemí, poté tam odsunuly i vyspělejší výrobu, sluţby a nakonec i výzkum s vývojem. Tento krok byl povaţován za velmi pozitivní (americké a západní firmy si najímají levnou pracovní sílu a dá se na tom dobře zbohatnout. Američané nemusejí pracovat, protoţe pracují ti chudí.) Domnívám se, ţe tak funguje dnešní svět. Dobře placení Američané a Evropané tak postupem času přicházeli o svou práci. Udělat krok zpět ve své ţivotní úrovni se chce jen málo komu a dělá se to velmi obtíţně. Prvním krokem k udrţení si současné ţivotní úrovně je omezení spoření a tak lidé méně spořili, aby mohli stále stejně utrácet a udrţet si svou současnou ţivotní úroveň. Aţ kdyţ není odkud čerpat, současné příjmy nestačí a tak je nutno sáhnout na své úspory. Kdyţ dojdou i úspory, je čas si půjčit a ţít na dluh. Zadluţovali se všichni, domácnosti, firmy ale i vlády. „Současná krize je způsobená tím, ţe lidé ve vyspělém světě

9

se snaţí si udrţet vysokou ţivotní úroveň i přesto, ţe na to nemají.“4 Od konce druhé světové války rostla ţivotní úroveň obyvatel a západní země prosperovaly. Rostla spotřeba obyvatel tak i samotného státu, který lidem zajišťoval více pohodlí a bezpečí – sociální, zdravotní a další sluţby. To vše fungovalo několik let díky ochotě lidí na jedné straně světa pracovat, šetřit a půjčovat své peníze svým zákazníkům na druhém konci světa. Podle grafu „Míra úspor v USA“ (viz níţe) na konci osmdesátých let úspory začaly klesat. Myslím si, ţe příčinou tohoto poklesu je rostoucí spotřeba a stejné, nerostoucí příjmy. Graf č. 1 Míra úspor v USA

Zdroj: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/stepan-pirko.php?itemid=7562 25.09.2009

Pokud mzdy stagnují, jak je moţné, ţe spotřeba je nadále stejná nebo dokonce roste? V období stagnace mezd ţijí pracující stále více nad své poměry nebo se snaţí udrţet si svou dosavadní ţivotní úroveň tím, ţe si půjčují. Rostoucí dluhové zatíţení rodin tvoří cestu k nesplácení finančních závazku a k následným bankrotům. Nemusí jít pouze o zadluţení z pohledu hypoték poskytnutých na zajištění bydlení. Mezi dluhy se také počítá ţivot s kreditními kartami, spotřební úvěry na nákup auta. Myslím si, ţe přes veškerou snahu a zásahy vlád a centrálních bank se krize neustále prohlubuje. Investoři a spotřebitelé nevěří změnám provedených k záchraně ekonomiky. Ceny aktiv neustále klesají, domácnosti chudnou a klesá spotřebitelská poptávka.

4

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/stepan-pirko.php?itemid=7562 25.9.2009

10

Měření ekonomické situace je diskutabilní a růst hrubého domácího produktu ukazuje své omezení na příkladu šrotovného. Vezmeme plně funkční auto a necháme ho zničit. Místo něj vyrobíme auto podobné, které přepraví stejné mnoţství lidí nebo zboţí. Hrubý domácí produkt vzrostl (koupili jsme auto), ale nemáme se lépe. Zničili jsme funkční a zcela splacené auto a koupili jsme si nové, které je na dluh. „Po celá staletí se ekonomiky světa vyvíjejí v cyklech podle určitých zákonitostí, které nelze obelstít, podobně jako přírodní zákony.“5 Ekonomika není jako fyzika, tedy věda, kdy můţeme něco zkoumat v laboratorních podmínkách. V ekonomice se můţeme jedině spolehnout na historické záznamy a informace a danou situaci porovnat, případně se z historie ponaučit. Kdyţ se zamyslím, jak se z krize dostat, ještě lépe jak jí zabránit, nelze si nic takového v umělém prostředí vyzkoušet. Buď najdeme v historických materiálech podobné okamţiky a nebo si musíme vzniklou situaci odţít a věřit, doufat, ţe se ekonomika brzo uzdraví a opět rozeběhne. „Kdyţ naděláte dluhy, musíte je zaplatit. Pokud na to nemáte, zbankrotujete. Pokud jste panovník, který si můţe peníze natisknout, máte výhodu. Dluh zaplatíte v natisknutých penězích. Jejích hodnota však natolik klesne, ţe vaše dluhy ve skutečnosti zaplatí všichni, kdo vámi vydávané peníze drţí.“6

5 6

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/stepan-pirko.php?itemid=7562 25.9.2009 http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/stepan-pirko.php?itemid=7562 25.9.2009

11

2. Příčiny vzniku Jako hlavní příčiny vzniku finanční krize vnímám nahromadění špatných úvěrů a podcenění rizik, politické zájmy a selhání finančního dohledu.

2.1

Spekulace

Rozsah spekulací se všemi typy finančních nástrojů (akcie, termínové obchody, finanční deriváty) jsou závratné. Měnové spekulace jsou atraktivní tím, ţe můţete neustále obchodovat (24hodin denně). Je snadné své investice vloţit a případně zase rychle stáhnout zpět. „Spekulanti tak mohou posílit své pozice aţ o dvousetnásobek svých původních investic.“7 Existují různé spekulativní moţnosti jako je kupní nebo naopak prodejní opce, termínové obchody. Deriváty a hedgeové fondy měly na rozšíření finančních spekulací také velký podíl. Jak tvrdí Foster J. B. – Magdoff F. v knize Velká finanční krize příčiny a následky, obrat transakcí odvozených od devizových a úrokových sazeb vzrostl ve Spojených státech mezi lety 2001 – 2004 o 74% a dosáhl zhruba 2,4 miliardy dolarů. Velká moţnost spekulací na finančním trhu, ale i na trhu s realitami umoţňuje řadě populace pokusit se vytěţit více nadhodnoty. Aby lidé měli potřebný počáteční kapitál, půjčují si od finančních společností. Dochází tím k poskytování většího mnoţství úvěrů jednotlivcům i korporátním společnostem. Půjčky jsou poskytovány i jednotlivcům s nízkými příjmy za nevýhodných a neprůhledných podmínek, zvyšování zadluţenosti korporátních společností z důvodů spekulací, narušení obchodní nerovnováhy se zbytkem světa, zatěţování téměř všech oblastí hospodářského ţivota vysokými dluhy. Tyto aktivity přinášejí zisk spoustě lidem mimo těch co jsou na konci řetězce a v případě problémů musí uhradit účet. „Prezident newyorské federální rezervní banky Timothy Geithner cítí, ţe změny ve finančním systému přijímané od roku 1998 (a distribuce dluhových obligací mezi velké mnoţství zájemců) sníţily pravděpodobnost, ţe by relativně nepatrné otřesy ochromily celý systém. Nicméně, jak uvádí Geithner, „tytéţ faktory, které mohly sníţit pravděpodobnost budoucích systematických otřesů […], mohou na druhé straně prohloubit 7

J.B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky, str.56

12

škody způsobené hlubokými finančními otřesy a zkomplikovat jejich následné řízení. Změny, které sníţily zranitelnost systému vůči malým otřesům, moţná prohloubily potenciální dopady těch váţných.‟ Do americké ekonomiky infiltroval bezpočet ohnisek nestability nejrozmanitějšími technikami, které slouţí kapitálu k tomu, aby překonal překáţky bránící kvůli stagnaci ziskovým příleţitostem. Z nich se zrodily trendy, které nemohou pokračovat aniţ by nepřipravovaly půdu pro stále propastnější rozpory v budoucnosti: kaţdoroční prohlubování obchodní nerovnováhy mezi Spojenými státy a zbytkem světa, prhlubování zadluţování ve všech sektorech eonomiky v poměru k úrovni reálné ekonomiky a orientace finančního sektoru na stále vyšší míru spekulací. Existují přirozené hranice (nejsou však na první pohled patrné) velikosti finanční nadstvby v poměru k výrobní základně. Ačkovliv tato spekulativní řešení se zrodila z improvizovaných pokusů čelit stagnaci, nemohou systém nafukovat donekonečna. Otázka zní, jak to celé skončí a kam se kapitál obrátí aţ tyto mechanismy vyčerpají svůj potenciál. Jednou moţností je hluboká a dlouhotrvající recese provázená všeobecnou deflací. Druhou moţností jsou úspěšné vládní intervence na záchranu finančních institucí, které se dostanou do potíţí, jak k tomu docházelo například v případě bankovních krachů v 80. letech nebo v případě hrozícího pádu hedgeového fondu Long Term Capital Management ke konci 90. let. Vzhledem k obrovskému rozsahu vzájemně provázeného zadluţení a finančních spekulací je však zřejmé, ţe tento druh intervencí můţe pomáhat nanejvýš tak krátkodobě. Fakticky však zvyšují dlouhodobá rizika pro ekonomiku a její vleklou krizi mohou ještě protahovat.”8

2.2

Nárůst úvěrů

V letech 1997 - 2005 rostlo zadluţování finančních společností daleko strměji neţ v předchozích letech 1997 - 2005. V tomto období stoupala i zadluţenost na bydlení ale i popularita dluhu na kreditních kartách. Dluh nefinančních společností zaznamenal překotný růst. Korporátní klientela si půjčovala peníze nejrychlejším tempem za posledních několik let. V tomto období také byl sílící tlak ze strany akcionářů na růst dividend a odkup akcií vlastních společností.

8

J. B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky

13

Proč vlastně došlo k zadluţení finančních institucí? „Předchozích několik let byla totiţ emise dluhopisových, exotických a derivátových instrumentů velmi vysoká. Byla jen otázka času, kdy se zpomalí. Kamenem úrazu byla hlavně nedostatečná kapitálová vybavenost finančních institucí, které tyto instrumenty vlastnily. Velká část těchto instrumentů je totiţ nelikvidní a těţko ocenitelná. Při přecenění takovýchto aktiv se pak vlastní kapitál spaluje velmi rychle, nota bene kdyţ na trhu mezi bankami začne panovat pocit nedůvěry a likviditu musí zajišťovat centrální banky.“9 Vzhledem k tomu, ţe banky ukládají určité mnoţství kapitálu vůči aktivům podle rizikovosti, dostaly se do stavu nedostatku kapitálu. Z tohoto důvodu začalo docházet k utlumování úvěrové aktivity. Podle Milana Tomáška nedostatek kapitálu zpřísňuje úvěrovou politiku prakticky všech bank. Jak uvádí J. B. Foster a F. Magdoff ve své knize Velká finanční krize příčina a následky, zdrojem nárůstu úvěru nejsou pouze nefinanční společnosti. Ty byly pouze ve stínu finančních společností. Na počátku 70. let byla zadluţenost finančního sektoru asi jen 10% celkového amerického dluhu. Tato zadluţenost ovšem prudce vzrostla a v roce 2005 se blíţila téměř jedné třetině celkového dluhu. V témţe období se stejně rychle sníţilo zadluţení nefinančních firem a vlády, spotřebitelské zadluţení zůstalo přibliţně na stejné úrovni. Přestoţe celková míra zadluţenosti roste, její stimulační dopad na ekonomiku klesá. Úvěry poskytnuté právnickým a fyzickým osobám je moţné pouţít na různé účely. Některé stimulují ekonomiku více a mají dlouhodobý účinek (investice do nových podniků, hal, nebo jejich rozšiřování), některé mají vliv menší a mají i krátkodobý účinek (domácnosti zvyšují svůj dluh na kreditních kartách aby si pořídily spotřební zboţí) a některé nemají na ekonomiku vliv ţádný nebo jen nepatrný (finanční spekulace). Změna druhu zadluţenosti, situace, ţe zadluţenost finančního sektoru je větší a roste rychleji neţ zadluţení jakéholioliv jiného sektoru, můţe vést ke klesající stimulaci ekonomiky. Myslím si, ţe vznikající tzv. kreditní krize, které v nedávných dobách otřásly finančním systémem, mohou mít příčinu svého vzniku v nerovnováze mezi tempem zadluţování a 9

http://www.investujeme.cz/clanky/milan-tomasek-proplouvame-serii-bublin-pricemz-jejich-rozmer-sezvysuje/ 19.11.2009

14

růstem hrubého domácího produktu. S pokračujícím trendem se finanční krize tohoto druhu můţe vstřebat mnohem obtíţněji. „Předseda Federální reservní banky Alan Greenspan v červnu 2005 na toto téma v Kongresu Spojených států prohlásil: Doufám, ţe jsme se z ekonomické historie dostatečně poučili, ţe umírněné zadluţení podporuje ekonomický růst a vytváří prostor pro růst ţivotní úrovně, nicméně ţe přílišné zadluţování je zdrojem váţných problémů. Hlavní ekonom mozkového trustu MGB Information Services Charle W. McMillion to vyjádřil ještě přímočařeji: Rostoucí závislost ekonomiky na bezprecedentní míře zadluţování je očividně neudrţitelná a výrazně znepokojující. […] Jediná seriózní otázka nyní zní, kdy a jak se současná nerovnováha naplno projeví a jaké budou její následky.”10 Myslím si, ţe neustále se zvyšující zadluţení v poměru k příjmům způsobuje potíţe těm, kteří musí splácet své závazky a přitom

si chtějí udrţet svou ţivotní úroveň. Tuto

myšlenku mi potvrzuje i J. B. Foster a F. Magdoff, kteří uvádějí, ţe v období od července 2005 do června 2006 americké domácnosti utratily 13,75% svých zdaněných příjmů na splácení úvěrů. Za stejné období, při minimálním nebo aţ téměř nulovém růstu amerických zaměstnaneckých příjmů, lidé utratili o 1,1 miliardy dolarů víc neţ si vydělali. „Takový negativní růst osobních úspor nemá za celou dobu od Velké hospodářské krize obdobu.“11 Toto stupňování zadluţování amerických domácností bylo do určité míry vyvoláno sníţením úrokové sazby na historické minimum v roce 2000. Důvodem pro sníţení úrokové sazby byla snaha zabránit pádu ekonomiky do hluboké recese. Domácnosti se díky nízkým úrokovým sazbám začaly více zadluţovat kvůli bydlení, automobilům a kreditním kartám. Míra zadluţení se mezi lety 2000 a 2005 zvýšila o sedmdesátpět procent, kdyţ vlastníci domů na své nemovitosti čerpali úvěry. Američané si kupovali nové domy a zvyšovali své zadluţení novými hypotékami. Mimo toho se na trhu objevily nové typy hypoték, které byly navrţeny pro ty lidi, kteří si koupi vlastního domu nemohli dovolit. Mezi takové patří hypotéky, jejichţ úrokové sazby zůstávají po několik prvních let na velmi nízké úrovni a poté přejdou do variabilního reţimu, nebo hypotéky, kterými je financováno celých sto procent nemovitosti. U takových hypoték se úrokové sazby významně zvýší a vzniklé náklady na tuto hypotéku přivedou mnoho domácností do nesnází, dojde ke zvýšenému mnoţství zabavených domů, bankrotů, zvyšování sazeb za 10 11

J.B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky, str.49 J. B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky, str. 50

15

pozdní splátky. Zabavených domů v roce 2006 značně přibylo a to i mezi klienty s dobrým kreditním ohodnocením (zda má klient dostatečný příjem pro splácení své hypotéky). Tento typ hypoték přinesl zisky hypotečním agentům, bankám, distributorům úvěrů. „Dluhy stimulují finanční spekulace a finanční spekulace vedou k dalším dluhům!“12 Podle J. B. Foster a F. Magdoff se v posledních letech americký deficit běţného účtu pohyboval kolem 700miliard dolarů. To bylo zhruba šest procent amerického hrubého domácího produktu. Z toho vyplývá, ţe do Spojených států se musí denně dostat přibliţně dvě miliardy dolarů na nákup amerických vládních dluhopisů a dalších aktiv, jako jsou akcie a nemovitosti. Tím, ţe Spojené státy prodají cenné papíry, získají peníze a ty posílají do zahraničí za spotřební zboţí, sluţby a investice. Mezi americkými finančními experty panuje strach, ţe by zahraniční centrální banky a movití jednotlivci mohli převést své investice do jiných zemí a měn. „V jedné ze svých nedávných zpráv zopakoval Mezinárodní měnový fond své obavy ze současné americké rozpočtové nerovnováhy: Rizika plynoucí z nestability dolaru by se mohla značně zvýšit, pokud se nepřijmou opatření na stabilizaci nerovnováhy v oblasti úspor a investic.“13 Americké obchodní společnosti si nevěděly rady, jak účelně naloţit se svými zdroji. V polovině roku 2006 bylo uloţeno 20 procent jejich hodnoty na akciových trzích v hotovosti a ve vládních dluhopisech. I přes údajné investiční příleţitosti v ekonomikách s vysokým růstem jako jsou Čína nebo Indie se hovoří o značném mnoţství peněz přelévajících se sem a tam po světě v důsledku neexistujících úrokových sazeb v Japonsku a ve Spojených státech, nízkých úrokových sazeb v Evropě a vysokch cen ropy. Finanční sektor je v současné době hlavním poskytovatelem nových příleţitostí pro investice velkého mnoţství kapitálu. Lidé a korporátní klienti se stále víc zadluţovali. Úvěry byly dostupné věřitelům všech kategorií bez ohledu na jejich kreditní historii. Od začátku roku 2001 Federální rezervní rada dvanáctkrát sníţila úrokovou sazbu a do června 2003 se sazba dostala ze šesti procent na pouhé jedno procento. V tomto období vznikaly tzv. bubliny. Odborníci tímto termínem označují situaci, kdy si lidé půjčili od finančních institucí za účelem dalšího zisku. Tento

12 13

J. B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky, str. 53 J.B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky, str.52

16

stav má vliv na průběh ekonomiky. Termín bublina se dotýká realit, hypoték ale i akciových trhů (bliţší popis v kapitole 3). Během vzniklé, jak odborníci označují, hypoteční bubliny měli lidé moţnost půjčit si finance za minimální úrokovou sazbu, alespoň ze začátku. V této době zároveň rostly ceny nemovitostí a zvyšoval se počet hypotečních věřitelů. Nízké úrokové sazby a delší hypotéky umoţnily nízké měsíční splátky i přesto, ţe ceny nemovitostí rychle rostly. V případě, ţe měsíční splátky byly stále ještě příliš vysoké, přicházely na řadu prostředky, které umoţňovaly splátky ještě sníţit. K poţadovanému sníţení často docházelo variabilními úrokovými sazbami s marketingovou kličkou nízkých pevných úrokových sazeb, které měly být zrušeny po předem stanovené periodě, coţ bylo obvykle tři aţ pět let. Tato moţnost přilákala velké mnoţství zájemců. Příleţitost, koupit si draţší nemovitost neţ dřív, bez nutnosti skládat akontaci se potencionálním zájemcům o koupi líbilo ještě víc. Tito zájemci o koupi domu ochotně uvěřili, ţe rostoucí ceny jejich domů jim umoţní refinancovat jejich hypotéku v období, kdy uplyne období dočasně sníţených úrokových sazeb. Mnoho těchto hypoték krylo celých sto procent odhadní ceny domu. Banky a další poskytovatelé těchto hypoték měly důvody, aby poskytly a sloučily dohromady co největší počet úvěrů. Tyto balíčky šly dobře na odbyt. Součástí těchto rychle rostoucích kupních cen domů, které byly financované těmito hypotékami byly tučné provize a poplatky pro prostředníky. „Objem poskytnutých substandardních hypoték zabalených do cenných papírů podloţených hypotékami vyskočil z 56 miliard dolarů v roce 2006 na rekordních 508miliard v roce 2005.“14

14

J. B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky, str. 96

17

3. Projevy Pravděpodobnost celosvětové krize v roce 2008 byla naznačena několika důleţitými indikátory. Prvotní příčinou byla americká hypoteční krize (měla počátky v roce 2006. Americká krize s hypotékami vyústila finančním propadem burzovních trhů v USA a poté po celém světě v červenci a srpnu 2007. Toto bylo způsobeno neopatrným poskytováním hypoték tzv. rizikovým klientům, kteří nebyli schopni dostát svým závazkům. „Tito dluţníci pak při velkém mnoţství vytvořili finanční propast, jejímţ důsledkem byl kolaps největších amerických obchodníků s hypotékami a půjčkami, jako třeba New Century Financial Corporation.“15). Další důleţitou roli sehrála vysoká cena ropy v první polovině roku 2008, která vedla k poklesu skutečného HDP v České republice. Vysokou cenu ropy vytvořily spekulativní obchody, slabý dolar a rostoucí poptávka Číny před olympiádou. Jak jsme mohli slyšet ze sdělovacích prostředků, příchod světové krize měl za následek prudký pokles vysoké ceny ropy, která se propadla během dvou měsíců o třetinu své ceny a její pád pokračoval. Cena ropy z červencového maxima 147USD za barel prolomila hranici na konci roku 2008 kdy barel ropy stál 40USD. „25. září [2008] zaţily USA největší bankrot ve svých dějinách – zhroutila se největší americká spořitelna Washington Mutual. Na konci září krize postihla i Evropu – 29. září vláda Velké Británie znárodnila hypoteční banku Bradford & Bingley, vlády zemí Beneluxu zachránily finanční ústav Fortis, vláda Německa se zaručila za úvěr pro banku Hypo Real Estate a vláda Islandu převzala kontrolu nad bankou Glitnir. O den později vlády Belgie a Francie zachránily banku Dexia, vláda Irska vydala neomezenou záruku za vklady v bankách a za dluhy finančních ústavů.“16 Podle OSN je světová ekonomika v největším poklesu od Velké deprese ve třicátých letech 20. století. Tato předpověď se potvrdila i v odhadu ekonomického růstu pro rok 2009. Mezinárodní měnový fond ve své prognóze informoval o globálním pádu ekonomického růstu v roce 2009 na 0,5%. V roce 2008 tento růst dosahoval 3,4%. Listopadové odhady byly optimističtější a činily 2,2% růstu. V březnu ovšem Goldman Sachs přinesl daleko horší odhad – ekonomika by v roce 2009 měla klesnout o 1,0%. Pokles do záporných

15 16

http://cs.wikipedia.org/wiki/Americka_hypotecni_krize_2007 21.11.2009 http://cs.wikipedia.org/wiki/Svetova_financni_krize_2008 21.11.2009

18

hodnot naznačil i Mezinárodní měnový fond. Světová banka očekávala první propad globální ekonomiky od roku 1945.

3.1

Tištění peněz

Centrální banky mají pro naši záchranu jiné metody neţ stát. Pokud je kvůli krizi nedostatek peněz, je přece správné do ekonomiky peníze nalít a tím se problém vyřeší. Pro konkrétni přestavu jaký výsledek tištění peněz má uvedu následující příklad. „Představme si ostrov, na němţ ţije rybář, farmář a pekař. A centrální bankéř. Ten vydává peníze, které mají podobu škeblí. Kaţdý den rybář naloví ryby, farmář dodá maso, obilí a zeleninu a pekař napeče chléb. V oběhu je určité mnoţství škeblí a poměr jejich mnoţství k mnoţství výrobků určuje ceny. Obyvatelé tuto škeblovou měnu přijímají s plnou důvěrou jako platidlo. Jednoho dne se centrální bankéř rozhodne, ţe zvedne ţivotní úroveň všech obyvatel ostrova na dvojnásobek. Zvýší mnoţství škeblí v oběhu na dvojnásobek. Jaký bude výsledek?“17 Uvedený příklad mě vede k myšlence, ţe natištěním nových peněz a jejich uvolněním do oběhu se nemůţe zajistit bohatství národa. Myslím si, ţe dochází pouze k přesunu bohatství, nikoliv k jeho vytvoření. Bohatství se přesunuje od těch, co šetří, k těm, co jsou zadluţeni. K tomuto přesunu dochází právě inflací. Kdyţ je více peněz v oběhu, cena všeho se zvýší.

3.2

Deflace

Pojem deflace jsme si vysvětlili v úvodu kapitoly č. 1. Deflace úzce souvisí se zvyšující se rolí státu ve 20. století. Od té doby je deflace pevnou součástí ekonomiky. Je také vyhlášena jako hlavní nepřítel. Aby politici mohli slibovat svým voličům další výhody a aby byli zase zvoleni, musejí na to někde vzít. Inflace je výhodnější neţ zvyšování daní. „Nejde o nic nového, jiţ před desítkami let tvrdil John Maynard Keynes: „díky procesu neustálé inflace mohou vlády konfiskovat, tajně a nepozorovaně, značnou část bohatství naších spoluobčanů“.“18 Vlády jsou největšími dluţníky a právě inflace je pro ně darem. Je to jakýsi elegantní způsob jak od lidu získat peníze, neţ vybírání daní, na které kaţdý nadává. Daně jsou vidět, kaţdý je vnímá. Inflace odebírá peníze z účtu neviditelně. Ve 17 18

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/stepan-pirko.pho?itemid=7562 25.9.2009 http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/stepan-pirko.php?itemid=7562 25.9.2009

19

výhodě jsou tedy ti, kteří se chovají jako vlády – ţijí si nad poměry a dělají dluhy. Ve skutečnosti však vracejí zpět mnohem méně. Toto všechno platí ti, co šetří. Reálná hodnota jejich úspor klesá tempem inflace. Ekonomové často straší deflací. Hlavní argumentací jsou očekávané slevy a tak nemáme motivaci nakupovat, protoţe si počkáme aţ budou věci levnější. Myslím si, ţe u řady zboţí a sluţeb je to však nesmyslné. Nebudeme přece chodit v ošoupaných botách nebo hladovět abychom počkali na slevy v obchodě. Ceny elektroniky a počítačů dlouhodobě klesají a přitom jsou obchody s nimi neustále plné. V 19. století bylo docela dlouhé období deflace kdy ceny vytrvale klesaly kvůli technologickému pokroku. Toto období patří k časům největší prosperity. Myslím si, ţe strašení deflací a zakonzervování inflace je trikem, kterým náš největší dluţník stát neviditelně získává potřebné zdroje.

3.3

Státní zásahy

Současná protikrizová opatření mají jednu kladnou stránku a to jen pro ty z nás, kteří mají silné sociální cítění a chtějí skutečně pomoct lidem, kteří například přišli o práci. Státními zásahy dochází k socializaci dopadů krize. Dochází k jejich rozloţení do celé naší společnosti. Místo, aby trpěla jen postiţená část společnosti, trpí všichni, jen ti postiţení trpí o něco méně. Domnívám se, ţe tato záleţitost ovšem motivuje lidi k morálnímu hazardu. Pokud lidé, kteří udělali chybu, nenesou následky, udělají to znovu, ze svého neúspěchu se nepoučí. Bankéř nemá ţádnou motivaci jednat a chovat se obezřetně. Ví, ţe jeho banku zachrání stát a z peněz daňových poplatníků se rovnou vyčlení miliardy na bonusy. Takový člověk bude co nejvíce riskovat, aby v případě úspěchu vydělal co nejvíce a získal co největší odměnu. Střadatel dá své úspory tomu, kde dostane největší úrok, bez ohledu na riziko. V současném světě je nejracionálnější chovat se nezodpovědně, nadělat dluhy a nešetřit. Myslím si, ţe ještě horší důsledek státních zásahů spočívá ve zbytečném prodluţování ozdravného procesu. Ztrátové podniky nezkrachují, špatný management nadále řídí společnosti a to všechno sniţuje celkové bohatství společnosti. Místo krátké, bolestivé a hluboké krize se díky záchranám dostaneme do mírnějšího a delšího útlumu. Tlumením těchto dopadů krize však nevyuţíváme příleţitost poučit se z vlastních chyb a příště udělat věci lépe. Budeme dál ţít s pocitem, ţe vše děláme správně a chyby budeme opakovat.

20

Daně přesouvají bohatství od jednoho člověka k druhému. Státní dluh toto dokáţe i mezi generacemi. Inflace přesouvá bohatství od těch, co spoří, k zadluţeným. Státní zásahy krizi prodluţují, protoţe brání jejím očistným procesům. Kdyţ nás od krize nemůţe zachránit stát, jeho zásahy, ani tištění peněz, můţeme se zachránit jen my sami. Z výše uvedeného mě napadá, ţe jen naše pracovitost, šikovnost a skromnost jsou naše šance jak se dostat z krize.

21

4. Následky V této kapitole chci uvádět pojem realitní bublina, který se pokusím vysvětlit. Onu buublinu vnímám jako fiktivní, neskutečný stav nebo také cenu nemovitostí, který vzniká rozdílem mezi cenou která je v danou chvíli na trhu oproti skutečné ceně, která není vyhnána ţádnou situací. Je to cena, která je reálná, nepřemrštěná, daná umístěním nemovitosti, vybavením apod. Odborníky zmiňovaná realitní bublina, která způsobovala růst americké ekonomiky musela jednou splasknout. Důsledkem splasknutí je všeobecná finanční krize a ekonomické zpomalení, ale i stagnující a klesající ceny domů, nesplacené hypotéky. Finanční stres a panika se šířily mezi obyčejnými lidmi ale i na finančních trzích. Banky a finanční trhy se ocitly pod náporem. Rozsah spekulace je veden růstem zadluţení a rychlým propadem jeho kvality. Nákup finančních aktiv byl umoţněn mohutným zadluţováním, které nebylo podloţeno reálnými příjmy, ale pouze předpokladem a očekáváním dalšího růstu cen těchto aktiv. Tento jev byl označen jako hyperspekulace. Do těchto spekulací se zapletli nejen poskytovatelé hypoték a substandardních úvěrů. Realitní spekulanti se začali věnovat skupování domů za účelem jejich prodeje za ještě vyšší ceny. Řada majitelů domů začala tento rychlý růst hodnoty jejich nemovitosti vnímat jako přirozený a trvalý trend. Vyuţila proto nízkých úrokových sazeb k refinancování svých nemovitostí za účelem čerpání hotovosti z jejich hodnot. Toto byla jedna z moţností, jak udrţet nebo dokonce zvýšit úroveň spotřeby i přes neměnící se mzdy většiny zaměstnanců. „Na vrcholu hypoteční bubliny se jen mezi říjnem a prosincem 2005 objem nově poskytnutých úvěrů zvýšil o 1,11 bilionu dolarů, a celková výše splatných hypotečních závazků tak dosáhla 8,66 bilionu dolarů, coţ se rovnalo 69,4 procenta amerického HDP.“19 Realitní bublina začala kolabovat v roce 2006 jako důsledek rostoucích úrokových sazeb, které s sebou přinesly obrat v trendu cen nemovitostí s rozvojem substandardních hypoték. 19

J. B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky, str. 97

22

Tento stav s sebou přinesl velký stres, který byl příznakem prudkého obratu situace na finančích trzích. Tento stres byl vyvolán vnějším podnětem. Věřitelé, kteří spoléhali na nárůst cen nemovitostí a nízké úrokové sazby najednou čelili padajícím cenám nemovitostí a hypotečním splátkám, které vzrůstaly nebo měly být brzo zvýšeny. Myslím si, ţe první krach, který otřásl trhem byl ohlášen v červnu 2007, kdy zkolabovaly dva hedgeové fondy banky Bear Stearns. Podle Foster J. B a Magdoff F. tyto fondy drţely dohromady 10 miliard v cenných papírech krytých hypotékami. Jeden z fondů ztratil 90 procent své hodnoty a druhý zkrachoval úplně. Kdyţ se projevilo, ţe tyto fondy nebyly schopné odhadnout skutečnou hodnotu svých aktiv, musely banky v Evropě, Asii i Spojených státech přiznat svou exponovanost vůči substandardním hypotečním úvěrům. Spolu se strachem ve finančních institucích přišla hluboká kreditní krize. Jednotlivé finanční instituce si nebyly jisté, kolik „nakaţených“ finančních aktiv mají ve svém drţení jejich protistrany a partneři. Pronikání hypoteční krize postihlo hypoteční banky o hlavní zdroj finanční hotovosti. „Klíčovou událostí byl krach, následná vládní pomoc a znárodnění britské hypoteční banky Northern Rock, která se v září 2007 stala první britskou bankou za více neţ století, jiţ postihl útok střadatelů, kteří stáli fronty, aby si vybrali úspory ze svých účtů.“20 Američtí pojišťovatelé dluhopisů také začali krachovat a to byl pro kapitál hrozivý vývoj z důvodu „pojistek uzavřených na dohody o směně úvěrového selhání vztahující se na hypotékami kryté cenné papíry.“21 Finanční panika se šířila po světě a odráţela fakt, ţe do spekulací s americkými cennými papíry krytými hypotékami byli zapojeni i mezinárodní investoři. Finanční trh byl zaplaven obavami ze všech stran. Tyto obavy byly důsledkem komplikovaného a neprůhledného systému, kdy nikdo nevěděl, kdo substandardní hypoteční úvěry kryté cennými papíry vlastní. Tento stav měl za následek únik k americkým vládním dluhopisům a k masivnímu poklesu objemu poskytovaných úvěrů. Jak uvádí Foster J. B.; Magdoff F., Federální rezervní banka začala do systému dostávat likviditu a přistoupila k drastickému sníţení federální úrokové sazby, která byla v září 20 21

J. B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky, str. 98 J. B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky, str. 98

23

2007 ve výši 4,75 procenta na 3 procenta na začátku roku 2008 a naznačila, ţe další sniţování sazeb se dá očekávat. Coţ se také stalo a úroková sazba se dostala na pouhé 1 procento. Federální rezervní banka a ministerstvo financí zahltily finanční sektor stovkami miliard dolarů a slíbilz v případě nutnosti uvolnit další miliardy. Domnívám se, ţe americkému trhu hrozí další otřesy v souvislosti s tím, jak hypotéky s variabilními sazbami postihne zvyšování úrokových sazeb. I přes snahu dostat do finančního systému peníze a vzkřísit tak základní funkce kreditního trhu, ekonomika se ocitla v pasti likvidity. Hotovost se hromadila a mezi bankami rostla neochota poskytovat mezibankovní půjčky, na které se nahlíţelo v protikladu k pouhému drţení peněz jako na příliš rizikové. Myslím si, ţe past likvidity hrozí v okamţiku, kdy se nominální úrokové sazby začnou přibliţovat nule. Sniţování úrokové sazby ztrácí svou efektivitu kvůli nemoţnosti dostat úrokovou sazbu pod nulu. „Za této situace je ekonomika ochromena tím, co Keynes označil jako tendenci k hromadění hotovosti nebo jiných hotovostních aktiv, jako jsou například vládní dluhopisy.“22 Obavy z budoucnosti spolu s prohlubující se krizí vedly k tomu, ţe banky hledaly na trzích jistotu hotovosti. Přestoţe Federální rezervní banka uvolňovala peníze do ekonomiky, ty nebyly schopny uvolnit ztuhlý trh s úvěry. Myslím si, ţe úvahy o tom, jak velé bude ekonomické zpomalení, stále ještě nejsou jasné. Američtí finanční analytici poukazují na skutečnosti, ţe ceny nemovitostí se budou muset propadnout pravděpodobně o 20 – 30 procent a na některých územích ještě hlouběji. Vlastníci velkého kapitálu jsou dle Foster J. B. a Magdoff F. relativně dobře chráněni před úpadkem prostřednictvím širokého spektra investičních pojistek. Tito vlastníci se také mohou obrátit na vládu aby jim v případě potíţí pomohla. Většina ztrát tak dopadne na drobné investory, spotřebitele, dělníky a pravděpodobně i rozvojové ekonomiky. Navzdory všemu se finanční krize dál rozšiřuje a prohlubuje. „Největší američtí výrobci automobilů čelí váţným ekonomickým potíţím, a to dokonce i poté, co se Washington v září 2008 zavázal poskytnout tomuto odvětví zvýhodněné úvěry ve výši 25 miliard

22

J. B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky, str. 112

24

dolarů.“

23

Výstavba rodinných domů poklesla a spotřebu čeká pokles. S ohledem na

prudkost finančního a ekonomického otřesu se šíří obavy, ţe i přes snahu stabilizace, která by umoţnila rozmotání a urovnání mnohanásobných insolvencí, povede celá situace k dlouhotrvající stagnaci nebo dokonce k nové velké hospodářské krizi. Finanční krize byla na začátku chápána jako nedostatek peněz nebo likvidity. Převládala představa, ţe kdyţ se na finanční trhy napumpují další a další peníze a sníţí se úrokové sazby, vše se vyřeší. Teď jsme ve stavu, ţe svět je zahlcen dolary. Majitelé dolarů ovšem nejsou ochotni je půjčit ze strachu, ţe ten kdo si je půjčil uţ je nevrátí. A to dnes můţe být prakticky kaţdý, kdo dolary potřebuje. Ani sebevětší infuze likvidity nebyla schopna překonat stav amerických bank, které se dostaly do platební neschopnosti, jejímţ následkem bylo sloučení bank. Ceny klesají spolu s tím, jak dluţníci prodávají svá aktiva, aby splatily své závazky. Mezitím ceny padají, zbývající dluhy musí být zaplacené v dolarech, které mají díky úrokové sazbe vyšší hodnotu neţ ty dříve vypůjčené. To vede k dalšímu nesplácení závazků a k niţším cenám a roztáčení deflační spirály. Ekonomika ještě není v takto neutěšené situaci, ale riziko se zvyšuje. Nezaměstnanost stoupá, kapitálové trhy se nacházejí v hlubokém rozvratu a skoro všechno ukazuje k deflaci Podle analytiků, realitní bublina začala splaskávat na začátku roku 2006, tedy v době, kdy Federální rezervní banka začala zvedat úrokové sazby ve snaze zpomalit inflaci. Následkem byl pád realitního trhu a investičních podílů krytých hypotékami. Banky neschopné dostát svých finančních závazků odmítly obnovit jiţ splacené úvěry a místo půjčování a stimulování systému začaly hromadit hotovost. Díky tomuto stavu se řada důvěryhodných dluţníků ocitlo na pokraj platební neschopnosti. Finanční exploze posledních desetiletí, finanční imploze ke které dnes docházíme by měly být vykládány na pozadí tendence ke stagnaci, která ochromuje ekonomiku. Další výklady krize se soustřeďují na příčiny. Tyto výklady podávají ekonomové a mediální analytici. Patří sem regulace finančního sektoru, nízké úrokové sazby s účelem splasknutí akciové 23

J. B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky, str. 113

25

bubliny a prodej velkého mnoţství substandardních hypoték lidem, kteří si buď nemohli dovolit koupi vlastního domu a nebo plně nechápali podmínky poskytování těchto úroků. Velká pozornost byla věnována moţnostem, které umoţnili sloučit jednotlivé hypotéky do balíčků a jejich následné rozkouskování a odprodej investorům po celém světě. Na některých finančních tricích se mohlo i podvádět. Klesající hodnota nemovitostí po splasknutí hypoteční bubliny a neschopnost splácet substandardní hypotéky a dostát svým závazkům s následným zabavováním nesplácených nemovitostí vedly ke katastrofálnímu systémovému selhání. Co se týká vývoje úrokových měr v moderní historii, můţeme zjistit, ţe úrokové míry mají dlouhodobý klesající trend. Najdeme i okamţiky růstu, ale ty jsou záhy vystřídány opětovným poklesem. Úrokové sazby jsou stanovovány centrální bankou. Hlavní starostí je splatnost úvěrů komerčních bank. „Ačkoliv definuje svůj mandát jako ochránce měny a hospodářského růstu, ve skutečnosti je ale její hlavní starostí je zajišťovat splatnost úvěrů komerčním bankám.“24 Pochopitelně se nejedná o všechny úvěry a vţdy. To co centrální banka nechce dovolit se říká deleveraging. Je to proces, při kterém banky utrpí úvěrové ztráty a v jejich důsledku jsou kvůli celkové situaci na trhu nuceny omezit půjčky. Právě kvůli omezení půjček následují období, kdy se více půjček splácí nebo odepisuje a aktiva banky klesají. Delevaraging a omezení půjček má tlumící efekt na ekonomiku a působí bankám další ztráty z nedobytých úvěrů. V ekonomice poklesne aktivita a majitelé i věřitelé bank přijdou o většinu prostředků. Příčinou ztráty je fungování reţimu bankovnictví s částečnými rezervami, kde kaţdý vklad je jištěn úvěrem. Tento stav má moţnosti řešení, které míru zadluţení nesníţí, případně i vzroste. Vzrůstu je moţné dosáhnout uţitím soukromých investorských peněz ke zvýšení míry zadluţení. Investorům se nabídne stimul sníţením úrokových sazeb. Najednou jsou původně nerentabilní investice zajímavé a soukromý sektor začne investovat a půjčovat.

24

http://www.neterda.cz/analyzy-clanky/financni-krize-jeji-priciny-dusledky-nasledky-dil-5 17.03.2010

26

Další moţnou cestou je uţití státních peněz ke zvýšení míry zadluţení. Úroková sazba která se blíţí nule uţ nejde sniţovat a tak nastupuje stát a vezme si dluhy při nulových úrocích od soukromých subjektů. Tento postup se nazývá kvantitativním uvolňováním. Kdyţ se vrátíme na začátek a zamyslíme se proč sazby klesají. Střídají se cykly zvyšování a sniţování úrokových sazeb. Podle výše popsaných pravidel centrální banka nebude schopna zvednout sazby nad vrchol předchozího cyklu. Tím zajišťuje ochranu bankám před stavem deleveragingu. Budeme předpokládat, ţe banka udělá opak a sazbu zvýší nad úroveň, která byla vrcholem minulého cyklu zvyšování sazeb. Předchozí vrchol byl vrcholem z důvodu, ţe při své výši uţ začínaly mít půjčky problémy se svou splatností. Právě proto sazby klesly. Díky poklesu se nabralo více půjček a zabránilo se tím deleveragingu. Kdyby banka zvedla sazby nad úroveň, došlo by ke stejným problémům a vlivem vzrůstu zadluţení od předchozího cyklu zvedání sazeb by problémy byly ještě horší. Z tohoto důvodu je nepravděpodobné, ţe centrální banka zvedne úroky na tuto výši. Neţ se systém vrátí opět k normálu bude muset dojít k mohutnému zničení zisků. Tato krize je něčím daleko závaţnějším, neţ se původně myslelo. Je něčím, co mělo záhy vyjít najevo. Ekonomicky pokles je v konečném důsledku neodvratný. Je daleko víc neţ jen splasknutí jedné bubliny a nafouknutí jiné. Liberální ekonomové a komentátoři argumentují, ţe současné ekonomické krizi můţe prospět jen rozsáhlý program veřejné výstavby zaměřený na podporu zaměstnanosti. Nemohou být pochybnosti o tom, ţe reformy by měly být orientovány nejprve na uspokojení základních potřeb lidí v oblasti výţivy, zdravotnictví, vzdělání nebo také udrţení ţivotního prostředí. V důsledku finanční krize, všichni začali šetřit. Jsou to domácnosti, podniky i státy. Finanční sektor byl krizí postiţen jako první ale také asi jako první bude vyléčen. Jenţe společnost není pouze o bankách a finančních společnostech. Máme tu stavebnictví, elektrotechnický průmysl, zemědělství apod. Stavebnictví kvůli finanční krizi zastavilo své projekty. Výstavba bude sníţena, projekty pro příští roky minimalizovali. Dělníci budou mít méně práce. Těm bude pracovní úvazek zkrácen nebo budou propuštěni z důvodu nadbytečnosti. Takový člověk můţe najít jinou 27

práci jen obtíţně, stane se nezaměstnaným, v lepším případně bude patřit mezi sezónně nezaměstnané. Elektrotechnický průmysl dodává své zboţí mimo jiné do stavebnictví. Kdyţ se nebude stavět, nebudou mít tak vysoký odběr od svých stávajících zákazníků a budou také nuceni redukovat počet pracovních míst nebo omezovat výrobu. Všeobecně kaţdý podnik hledá cestu, jak své náklady sníţit a krizi přeţít. Šetří všude, mzdy stávajících zaměstnanců jsou zmraţené, odměny jsou výjimečně, moţnost školení je omezená.

4.1

Vládní výdaje

„Výdaje na vedení války v Koreji byly hlavním důvodem, proč Německo a Japonsko tak překvapivě rychle vstaly z popela. Další vzpruhu jejich ekonomikám poskytly americké vládní výdaje na vedení války ve Vietnamu.“25 Probíhající americké válečné konflikty v Iráku a Afghánistánu spolu s exporty zbraní do Izraele určených na válku s Libanonem stimulují ekonomiku Spojených států amerických se stále novými dodávkami vojenského materiálu, který se ve válečných a bojových podmínkách rychle opotřebovává. Stejně tak sem patří i průběţná náhrada a doplňování vypálených raket, nábojů nebo bomb. Během posledních několika let, kdy války zuřily, došlo i ke značnému nárůstu vojenských výdajů (mzda pro vojáky, zdravotníky, náklady na dopravu osob a materiálu do válečného prostředí atd.) Domnívám se, ţe nejčastější záchrannou činností je stimulace ekonomiky vládními výdaji. Neustále slyšíme o nutnosti uvolnění více financí, aby se víc utrácelo. Jenţe stát peníze nemá a sám má velké dluhy. Potřebné peníze můţe vybrat na daních nebo si půjčí a tím státní dluh ještě víc prohloubí. Peníze, které stát nutně potřebuje tedy dostane od všech lidí, kteří dnes platí daně nebo je budou platit v budoucnu. Tyto vybrané peníze přerozdělí lidem, kteří jsou státními úředníky vybráni. Jedná se tedy o přesun peněz z jedné strany na

25

J. B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky, str 43

28

druhou. Nesmíme zapomenout na korupci ve státním sektoru, takţe tento jev ţádnou efektivitu nemá.

4.2

Podíl zadluženosti

Ekonomiku stimuluje jak vládní tak soukromá tvorba dluhu. „Deficitní veřejný rozpočet je jednou z klasických keynesiánských odpovědí na recesi – do oběhu se pustí nové dolary, aby se oţivila poptávka.“26 Mezi korporátním a privátním zadluţováním jsou rozdíly. Kdyţ si lidé půjčují na nákup spotřebního zboţí, samotný nákup je okamţitým, přímým ekonomickým stimulem. Výrobci, přepravci i prodejci dostanou peníze za své zboţí. Tyto peníze mohou obratem pouţít k nákupu dalších produktů a běţně tak dělají. Tento koloběh můţe mít i nepatrný pozitivní vliv na ekonomiku jako celek. Kdyţ se zadluţují korporace z důvodu stavby nové haly, továrny nebo pro nákup nových strojů či pro poskytování nové sluţby, dopady této ekonomické aktivity se projevují po celá léta. Důvod je jednoduchý, nějakou dobu trvá postavení nové výrobní haly, ale poté ji firma bude vyuţívat několik let aţ desítek let pro výrobu nového produktu, či sluţbu, kterou bude následně prodávat. Tento finanční oběh je také pozitivní pro ekonomiku, ale z dlouhodobého hlediska. Jak korporátní tak privátní dluţiníci si půjčují od bank. Dnešní banky se však samy staly dluţníky. Finanční instituce všech typů se zadluţují ve snaze udělat z půjčených peněz další peníze. Zadluţení finančních institucí z důvodu finančních spekulací nemá ţádný podpůrný dopad nebo hodně malý dopad na samotnou výrobu. „Finančními spekulacemi se ţiví poměrně málo lidí (poměřováno objemem vypůjčených peněz, s nimiţ se provádějí spekulace).“27 Zisky z těchto spekulací, které jsou kryté úvěry, jsou zcela minimálně pouţity na investice do sluţeb nebo průmyslu vytvářející nová pracovní místa. Tyto spekulativní zisky jsou většinou pouţité pro ještě větší zisky z dalších spekulací nebo k dalšímu zvýšení jiţ vysoké ţivotní úrovně.

26 27

J.B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky str. 44 J.B. Foster; F. Magdoff: Velká finanční krize příčiny a následky str. 45

29

Podle Foster J. B. a Magdoff F. v knize Velká finanční krize příčiny a následky, třetina dluhů ve Spojených státech připadá finančním institucím, které jsou tak největším dluţníkem v zemi. Smyslem tohoto zadluţování je snaha vydělat peníze. V 60. letech byly zisky finančních firem ve výši 15% z veškerých zisků Spojených států. V roce 2005 tyto zisky jiţ představovaly téměř 40%. Proti tomu zpracovatelský průmysl, který býval zdrojem 50% všech zisků v zemi se propadl na méně jak 15% zisků.

4.3

Reakce obyvatel

Finanční krize neminula ani Čechy. A jak se u nás vlastně projevuje? Co se děje v naší společnosti? Řekla bych, ţe finanční krize byla v roce 2009 ve své plné síle a tak Češi začali výrazně šetřit. Lidé daleko více vyuţívají různých akčních nabídek, slev a motivačních podnětů obchodníků. Lidé jsou ochotni odpustit si luxus. Odkládají návštěvy luxusních restaurací, nákupy drahých automobilů či oblečení. Místo pořizování nových výrobků si raději půjčujeme nářadí abychom staré spotřebiče opravili sami, nekupujeme nové automobily a raději pořídíme ojetý vůz z autobazaru. V poslední době víc a víc kupujeme nástroje pro řemeslníky jako např. vrtačky, svářečky, sady nářadí, pily, stavebniny a další nástroje. Domácnosti víc investují do zateplování nemovitostí. Návyky z dob komunismu v nás neustále přetrvávají a teď v době krize se k nim opět vracíme. Opět odjíţdíme na chaty či chalupy. Lidé byli opatrnější i při nákupu dovolené. Odloţili jsme exotiku a nákladnější pobyty na jiné časy. Volné dny trávíme buď na chatách, v turisticky zajímavých oblastech republiky nebo jsme vybírali zájezdy last moment nebo v levnějších přímořských oblastech jako je Chorvatsko nebo Bulharsko. Předpokládám, ţe i v roce 2010 lidé stále budou mít na paměti finanční problémy z předchozího roku a budou nakupovat obezřetněji, stejně tak budou stále váhat, jestli si mají vzít půjčku. "Změnu v tomto chování očekáváme aţ po tom, co se ekonomická situace stabilizuje a lidé budou mít větší jistotu, ţe své úvěry bez problému splatí."28

28

http://financnikrize.ezin.cz/financni_krize_domaci_aktuality/cesi-si-vzpomneli-na-sve-navyky-zkomunismu/ 07.03.2010

30

4.4

Reakce firem

Mezi nejčastěji pouţitá protikrizová opatření patří optimalizace firemních procesů, posila týmové práce, větší kontrola nákladů, zvýšení aktivit v propojení marketingové oblasti, ale zároveň sníţení nákladů na marketing a komunikaci. Řada malých a středních podniků zastavila přijímání nových zaměstnanců, sníţila zaměstnanecké benefity, školení pracovníků, zmrazila mzdy. Zároveň sníţila ceny nakupovaných sluţeb a investice omezila jen na úroveň dokončení jiţ původně začatých. Řada firem musela omezit pracovní dobu svých zaměstnanců a také se musela zaměřit na posílení motivace či zvyšování kvalifikace svých pracovníků. Domnívám se, ţe oproti předchozím letům propouštělo větší mnoţství podniků. Manaţeři firem nespoléhají na úsporná opatření, ale provádějí i restrukturalizaci např. obchodních oddělení nebo strategii podniku. Oproti svým plánům se zadluţilo více společností a vzaly si bankovní úvěr. Dopady krize jsou patrné v niţších trţbách a v klesající platební morálce. Předpokládám, ţe mezi plánovaná opatření pro příští rok je pro řadu podniků pokračování ve větší kontrole nákladů a zvýšení aktivity v prodeji a marketingu. Myslím si, ţe nutnosti sniţování počtu zaměstnanců pro rok 2010 přistoupí uţ jen menšina firem. Je velmi pravděpodobné, ţe banky zpřísní podmínky pro poskytování úvěrů a budou poţadovat lepší zabezpečení. Pro posuzování budou důleţité výsledky z roku 2009, který byl pro většinu firem špatný. Krize má dle prováděných průzkumů u středních, malých i velkých firem jistá pozitiva. Podle průzkumu Hospodářské komory ČR 28 procent firem se zmiňuje o zefektivnění výroby, poskytovaných sluţbách nebo eliminaci skryté přezaměstnanosti. Došlo i k inovacím a změně portfolia výrobků nebo sluţeb. Některé podniky zmiňují i nalezení nových trhů pro své působení. Krize v některých podnicích nastartovala ozdravné procesy a přinutila je hledat nové postupy. Přes negativní rok 2009 se dařilo správcům konkurzní podstaty, vymahačům pohledávek a nejlépe na tom byly společnosti, které mají státní zakázky. Právě tyto firmy jsou pozitivní ve výhledu pro rok 2010.

31

5. Vlastní výzkum Domnívám se, ţe lidé pracující mimo ekonomický sektor a z nefinančního oboru mají základní informace o krizi, ale neznají příčinu vzniku, co znamená finanční krize, proč k ní došlo, co se v ekonomice děje a jaké mohou být následky. Abych si svou úvahu vyvrátila nebo potvrdila, udělala jsem výzkum. Metodu výzkumu jsem zvolila dotazník (viz příloha č. 1), který byl anonymní, obsahuje 16 otázek týkající se finanční krize a názvosloví. Dotazník byl rozdán 22 respondentům ve věku 18-65let na území Prahy. Dotazováni byli jak muţi tak ţeny. Kompletně vyplněných dotazníků jsem dostala zpět všech 22. Domněnka č. 1: Domnívám se, ţe lidé pracující mimo ekonomický sektor a z nefinančního oboru mají základní informace o finanční krizi. Tato doměnka se mi potvrdila několika vybranými otázkami. Na otázku, co byla jedna z prvních informací o krizi odpovědělo 13 z dotázaných krach General Motors v USA. Další výsledky viz tabulka č.1. Tabulka č. 1 Co byla jedna z prvních informací o krizi?

Otázka

Co byla jedna z prvních informací o krizi?

Možné

Krach General

Zadlužení

Nevím, šlo to

odpovědi

Motors v USA

Islandu

mimo mě

Počet odpovědí

13

2

5

Něco jiného 2

Zdroj: vlastní výzkum

Příjemně mě překvapilo, ţe dva dotázaní odpověděli něco jiného a specifikovali svou odpověď jako problém investičních bank Lehman Brothers, Bearn Stearns a Merril Lynch. Dotázaní jsou pracující muţi, kteří se sami aktivní zajímají o dění v ekonomice a sami si vyhledávají informace o daném stavu na internetu nebo z novin. Jak jsem výše zmínila, dotazovaní nepracují ve finančním ani ekonomickém sektoru.

32

Graf č. 2 Co byla jedna z prvních informací o krizi?

Co byla jedna z prvních informací o krizi?

Krach General Motors v USA

9% 23%

Zadlužení Islandu Nevím, šlo to mimo mě 59% Něco jiného

9%

Zdroj: vlastní výzkum

Osobně povaţuji informace o problémech investičních bank Lehman Brothers za první informace o vznikající krizi. Veřejnost si pravděpodobně víc zapamatovala aţ následující informaci o krachu General Motors v USA, která byla spojená se zvýšeným mediálním zájmem a mohutným propouštěním lidí. Druhá otázka: příčina finanční krize přišla odkud? Správnou odpovědí byly Spojené státy americké a tuto moţnost označilo18 dotázaných. Tabulka č. 2 Odkud vzešla příčina finanční krize?

Otázka Možné odpovědi

Příčina finanční krize přišla z: USA

Řecko

Island

Odjinud – uveďte, prosím,

Nevím

odkud Počet odpovědí

18

0

2

1

1

Zdroj: vlastní výzkum

Zaujalo mě, ţe dotázaní na první otázku: co byla jedna z prvních informací o krizi uvedli krach General Motors v USA, kdy takto odpovědělo 59 procent. Na otázku odkud krize přišla byla odpověď USA u většiny dotázaných, tj. 81 procent. Jedna odpověď: odjinud – dotázaný odpověděl, ţe nelze přesně určit. Podle odpovědi dotázaný vnímá finanční krizi jako stav, který vznikl bez konkrétního určení. Další výsledky viz tabulka č. 2 33

Graf č. 3 Odkud vzešla příčina finanční krize?

Příčina finanční krize přišla z:

0%

5%

9%

5% USA Řecka Islandu Odjinud Nevím 81%

Zdroj: vlastní výzkum

Domněnka č. 2: Myslím si, ţe lidé nevědí, kdy krize začala. Tato domněnka se mi potvrdila. 45 procent dotázaných uvedla, ţe finanční krize začala vznikat v roce 2007. Takto odpoveděla relativní většina dotázaných. Graf č. 4 Kdy finanční krize vznikala? Kdy finanční krize vznikala (začala vznikat)?

15%

15% 2005 2007 2009

25%

Jindy 45%

Zdroj: vlastní výzkum

Druhé místo zaujímá odpověď rok 2009. Myslím si, ţe je to způsobeno projevy krize v naší republice. Lidé začali víc vnímat krach našich firem, propouštění a rostoucí

34

nezaměstnanost v České republice. Také se o finanční krizi začalo více hovořit v médiích a byla vnímána jako celosvětový problém. Na odpověď jindy lidé shodně uváděli rok 2008. Tato odpověď byla stejně četná jako rok 2005. Tabulka č. 3 Kdy finanční krize vznikala?

Otázka

Kdy finanční krize vznikala (začala vznikat)?

Možné odpovědi

2005

2007

2009

Jindy

Počet odpovědí

3

9

5

3

Zdroj: vlastní výzkum

Domněnka č. 3: Myslím si, ţe lidé vědí co je příčinou krize. Tato domněnka se mi potvrdila. Dotazovaných jsem se ptala přímo touto otázkou. V odpovědi měli moţnost označit více odpovědí, proto je v odpovědích uveden vyšší počet odpovědí. Tabulka č. 4 Co je příčinou krize?

Otázka Možné odpovědi

Příčinou krize je: Rizikové hypotéky

Špatné fungování

Propouštění lidí

Jiný důvod

3

0

podniků Počet odpovědí

16

9

Zdroj: vlastní výzkum

4 dotazovaní označili odpověď: špatné fungování podniků. 11 dotázaných odpovědělo pouze rizikové hypotéky. 2 dotázaní označili propouštění lidí. 4 dotázaní označili rizikové hypotéky a špatné fungování podniků a 1 dotázaný označil rizikové hypotéky, špatné fungování podniků i propouštění lidí.

35

Graf č. 5 Co je příčinou krize?

Příčinou krize je:

11%

0% Rizikové hypotéky Špatné fungování podniků Propouštění lidí

32%

57%

Jiný důvod

Zdroj: vlastní výzkum

Převáţná většina lidí (57 procent) si myslí, ţe příčinou finanční krize jsou rizikové hypotéky. Hypotéky jsou poskytovány bankami a finančními ústavy, jsou právě ony vnímány jako hlavní příčina vzniku krize. Sama tuto odpověď povaţuji za správnou. Domněnka č. 4: Domnívám se, ţe lidé vědí, co je následkem finanční krize. Tato domněnka se mi potvrdila. Respondentům byla poloţena otázka: co je důsledkem finanční krize? U této otázky měli moţnost volby několika odpovědí, proto v odpovědích je uveden vyšší počet. Tabulka č. 5 Co je důsledkem finanční krize? Otázka

Co je důsledkem finanční krize?

Možné

Pomalý chod

Vysoké úrokové

Propouštění

Levné zboží /

Drahé zboží /

odpovědi

ekonomiky

sazby u hypoték /

lidí

služby

služby

12

5

1

půjček Počet

13

12

odpovědí Zdroj: vlastní výzkum

Důsledkem krize vyšly odpovědi: pomalý chod ekonomiky, vysoké úrokové sazby a propouštění lidí téměř vyrovnaně. Pouze jeden dotázaný vnímá jako důsledek krize drahé zboţí / sluţby. Výsledky viz tabulka č. 9. Myslím si, ţe nejčetněji uváděné důsledky jsou 36

také nejčastěji zmiňované ve zpravodajství. Poměrně často jsme slýchali o zpomalení ekonomiky jako následku finanční krize. Hodně se hovořilo o propouštění lidí ze zaměstnání. Vysoké úrokové sazby asi lidé vnímají ze své osobní zkušenosti nebo jsou to jejich domněnky. Graf č. 6 Co je důsledkem finanční krize?

Co je důsledkem finanční krize?

Pomalý chod ekonomiky 12%

2% 30%

Vysoké úrokové sazby u hypoték/půjček Propouštění lidí

28%

Levné zboží/služby 28%

Drahé zboží/služby

Zdroj: vlastní výzkum

Tento výzkum byl pro mě přínosný. Zjistila jsem, ţe lidé pracující mimo ekonomický nebo finanční sektor krizi vnímají. Někteří informace o krizi přijímají pasivně ze sdělovacích prostředků, někteří si sami aktivně vyhledávají další informace a o problematiku se zajímají. Příjemným zjištěním byla znalost dvou lidí o problému investičních bank Lehman Brothers, Bearn Stearns a Merril Lynch. Základní informace mají všichni respondenti. Jsou to informace, které dostáváme z hromadných sdělovacích prostředků. Jedná se třeba o informace odkud krize přišla, co je příčinou krize ale i přehled kdy krize vznikla. Informace, týkající se krize hlouběji uţ ví jen minimum dotázaných. Jsou to informace, o kterých nás média neinformují a lidé by si je museli vyhledat. Mezi dotázanými byli i tací, kteří se sami aktivně zajímali o finanční krizi a nové informace si vyhledávali v novinách a na internetu. Další informace o krizi dotázaní mají z osobních záţitků a zkušeností, které získali v důsledku krize. Jako postiţení vnímají ztrátu zaměstnání, sníţení pracovního úvazku nebo nepřidání na mzdě či neobdrţení odměn.

37

Většina respondentů ví, kdy finanční krize vznikla. Myslím si, ţe příčinou jsou projevy krize v České republice. Lidé začali ztrácet práci, firmy zmrazily mzdy zaměstnancům, podniky začaly krachovat. Média začaly informovat o všech těchto projevech finanční krize. Toto vše se dělo celosvětově a ne jen u nás. 20 z dotázaných následky krize řeší šetřením, utrácejí méně. Zbývající 2 dotázaní uvádějí, ţe si půjčili od známých nebo od rodiny. Třetina respondentů uvedla, ţe se jich nebo jejich rodiny krize dotkla. Buď byl někdo z práce propuštěn a nebo jim byl sníţen pracovní úvazek. Jiní uvádějí, ţe jim zaměstnavatel nenavýšil mzdu nebo ţe nedostali odměnu.

38

Závěr Finanční krize začala vznikat v roce 2008 ve Spojených státech amerických a následně zadluţením Islandu. První informace byly o problémech Lehman Brothers, Bearn Stearns a Merril Lynch. Následující zpráva byla o krachu General Motors a o masivním propouštění lidí. Tato informace byla natolik silná, ţe si lidé začali všímat finanční krize. Zatím ještě byla ve Spojených státech amerických, ale postupně se odtud šířila do celého světa a postihla všechny ekonomiky. Kaţdý stát má své specifické problémy, ale myslím si, ţe celosvětově došlo k propouštění lidí, krachu společností apod. Nejen americká vláda ale i země západní Evropy do ekonomiky uvolňují velké mnoţství financí. Tyto kroky jsou zatím bez výsledků. Nikde se neprojevuje zlepšení vzniklé situace. Domnívám se, ţe lékem na krizi není stát a jeho pomoc, ale naše pracovitost, rozum a skromnost. Těmito kroky vytvoříme dlouhodobé bohatství, které by mohlo vydrţet i pro další generace. Je důleţité abychom si udrţeli svou konkurenceschopnost. V současnosti patříme mezi „nastupující“ ekonomiky a těţíme z relativně levné pracovní síly, niţší ţivotní úrovně i souvisejících nároků na energii a další zdroje. Nic však není na stálo a proto bychom měli současné relativně výhodné pozice vyuţít. Teorií jak se dostat z krize, můţeme na internetu najít mnoho (od nutnosti šetřit, potřeby srovnání ţivotní úrovně východu se západem, aţ po moţnost znehodnocení měny). Dnes však nikdo nedokáţe skutečně a seriózně říct, jaký bude výhled a co nás čeká. Závisí to na mnoha faktorech včetně aktivit centrálních bank a vlád. Všechny výhledy nemusí být aţ tak negativní. Naše prosperita se opírá o technologickou revoluci – rozvoj počítačů, telekomunikací, biotechnologií a dalších vědních oborů. Tento rozvoj se nezastavil a bude pokračovat. Moţná i rychleji neţ doposud.

39

Seznam pouţité literatury SEDLÁČEK T. Ekonomie dobra a zla. 1. vyd. Praha : 65. pole, 2009. 272 s. ISBN978903944-3-8. FOSTER, J. B.; MAGDOFF, F. Velká finanční krize. 1. vyd. Všeň : Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4 KRUGMAN, P. Návrat ekonomické krize. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 2009. 168 s. ISBN978-80-7021-984-3 KOHOUT, P. Finance po krizi. 1. vyd. Praha : Grada, 2009, 224 s. ISBN978-80-247-31995 MANKIW, N. G. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha : Grada, 2010, 768s. ISBN978-807169-891-1 SAMUELSON, P. A.; NORDHAUS W. D. Ekonomie, 18. vyd. NS Svoboda, 2008, 800 s. ISBN978-80-205-0590-3 TOMÁŠEK, M. Proplouváme sérií bublin, přičemţ jejich rozměr se zvyšuje [cit. 19.11.2009], Dostupný z WWW: . PÍRKO, Š. Nesmyslnost záchran aneb Kdy krize skončí? [cit. 25.09.2009], Dostupný z WWW: . KUŢEL, P. K oţivení ekonomiky přispívají především střední a středně velké firmy [cit. 13.11.2009], Dostupný z WWW: http://www.komora.cz.

Seznam webových adres http://www.wikipedia.cz http://patria.cz http://radio.cz http://www.financninoviny.cz/ http://www.neterda.cz http://zpravy.rozhlas.cz http://www.mesec.cz http://rubriky.cz http://www.lidovky.cz http://www.investicniweb.cz http://www.ct24.cz

40

http://www.budoucnostprofesi.cz http://www.finance.cz http://www.financnikrize.cz http://www.cnb.cz

41

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Co byla jedna z prvních informací o krizi? .............................................. 32 Tabulka č. 2 Odkud vzešla příčina finanční krize? ........................................................ 33 Tabulka č. 3 Kdy finanční krize vznikala? ..................................................................... 35 Tabulka č. 4 Co je příčinou krize? ................................................................................... 35 Tabulka č. 5 Co je důsledkem finanční krize? ................................................................ 36

Seznam grafů Graf č. 1 Míra úspor v USA .............................................................................................. 10 Graf č. 2 Co byla jedna z prvních informací o krizi?..................................................... 33 Graf č. 3 Odkud vzešla příčina finanční krize? .............................................................. 34 Graf č. 4 Kdy finanční krize vznikala? ............................................................................ 34 Graf č. 5 Co je příčinou krize? ......................................................................................... 36

Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník ......................................................................................................... 43 Příloha č. 2 Jádro finanční krize ...................................................................................... 46

42

Příloha č. 1 Dotazník Váţený respondente, jmenuji se Marta Dvořáčková a jsem studentkou Bankovního institutu vysoká škola, a.s. Tento dotazník je součástí mé bakalářské práce a je zcela anonymní. Pro jeho pouţitelnost, prosím o jeho úplné a pravdivé vyplnění zaškrtnutím jedné vybrané odpovědi (u otázek číslo 5, 7 a 15 lze vybrat i více moţností neţ jednu) a vrácení zpět. Dekuji 1. Jste a) Muţ b) Ţena 2. Jste a) Pracující b) Studující c) Nepracující 3. Víte co je to finanční krize? a) Ano b) Ne c) Nevím d) Nejsem si jist/a 4. Příčina finanční krize přišla z: a) USA b) Řecka c) Islandu d) Odjinud – uveďte, prosím, odkud e) Nevím 5. Příčinou krize je: a) Rizikové hypotéky b) Špatné fungování podniků c) Propouštění lidí d) Jiný důvod – uveďte, prosím jaký 6. Kdy finanční krize vznikala (začala vznikat)? a) 2005 b) 2007 c) 2009 d) Jindy – uveďte, prosím, kdy 7. Co je důsledkem finanční krize? a) Pomalý chod ekonomiky b) Vysoké úrokové sazby u hypoték / půjček c) Propouštění lidí d) Levné zboţí / sluţby e) Drahé zboţí / sluţby

43

8. Co byla jedna z prvních informací o krizi? a) Krach General Motors v USA b) Zadluţení Islandu c) Nevím, šlo to mimo mě d) Něco jiného – uveďte, prosím, co 9. Co je „inflace“? a) Zdraţování b) Zlevňování c) Nevím e) Něco jiného – uveďte, prosím, co 10. Co je „deflace“? a) Zdraţování b) Zlevňování c) Nevím d) Něco jiného – uveďte, prosím, co 11. Je v průběhu krize stadium deflace? a) Ano b) Ne c) Nevím d) Moţná 12. Myslíte si, ţe krize uţ skončila? a) Ano b) Ne c) Nevím d) Nestarám se o to 13. Postihla Vás nebo někoho z rodiny finanční krize? a) Ano b) Ne c) Nevím 14. Pokud Vás nebo Vaši rodinu postihla, co se stalo? a) Byl/a jste propuštěn/a z práce / někdo z Vaší rodiny b) Byl Vám sníţen pracovní úvazek c) Váš podnik zkrachoval d) Přihodilo se něco jiného – uveďte, prosím, co 15. Jak řešíte následky? a) Šetřím b) Vzal/a jsem si půjčku c) Půjčil/a jsem si od známých / rodiny d) Nijak, mám ušetřeno dost

44

16. O finanční krizi jsem se dozvěděl/a: a) Z televize / radia b) Internetu c) Sám/Sama jsem si aktivně našel/našla informace d) Postihla mě

45

Příloha č. 2 Jádro finanční krize 16.3.2008

Investiční banku Bear Stearns koupila JP Morgan Chase & Co. Pád IndyMac představuje třetí největší bankovní krach v poválečné historii USA.

15.9.2008

Banka Lehman Brothers zaţádala o ochranu před věřiteli kvůli špatné likviditní situaci

15.9.2008

Americká druhá největší banka Bank of America schválila převzetí banky Merrill Lynch.

16.9.2008

AIG získala úvěr 85 miliard dolarů od Fedu.

22.9.2008

Svůj plán na nákup 10 – 20 procent akcií Morgan Stanley oznámila největší japonská banka Mitsubishi UFJ Financial Group.

24.9.2008

Do banky Goldman Sachs se rozhodl investovat své peníze miliardář Warren Buffett.

26.9.2008

Americká vláda uzavřela největší domácí spořitelnu Washington Mutual.

29.9.2009

Šestou největší americkou banku Wachovia získala největší americká finanční skupina Citigroup. Později byla tato dohoda odvolána a Wachovii nakonec získala za 15,1 miliardy dolarů konkurenční banka Wells Fargo

Zdroj: http://www.finance.cz/zpravy/finance/195113-financni-krize-jak-to-zacalo/ 25.4.2010

46