Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů
Bankovní poplatky Bakalářská práce
Autor:
Martina Boušová, DiS. Bankovní management
Vedoucí práce:
Ing. Ludmila Trojanová
Odborný konzultant:
Andrea Libová
Praha
červen, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Bankovní poplatky“ zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Praze dne 15. června 2010
Martina Boušová
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé práce, paní Ing. Ludmile Trojanové, za ochotu a připomínky při tvorbě této práce, Lence Boušové z Komerční banky za cenné informace a odborné rady a Andree Libové za věcné připomínky k mé bakalářské práci.
Anotace práce Tato bakalářská práce na téma „Bankovní poplatky“ je zaměřena na obecné informace o bankovních poplatcích v České republice, na přehled základních typů bankovních poplatků, spojené s pouţíváním osobního účtu vedeným v Kč pro fyzické osoby, na porovnání bankovních poplatků v České republice s poplatky s Evropskou unií, ale také na kritiku poplatkové politiky. Cíl mé bakalářské práce je vysvětlit strukturu bankovních poplatků, popsat základní a nepouţívanější druhy poplatků, ukázat některé zvýhodněné sluţby spojené s placením bankovních poplatků pro klienty a také vysvětlit současnou problematiku. Výsledkem práce je porovnání výše bankovních poplatků v České republice a v zemích Evropské unie a poukázat tak na fakt, ţe tuzemské bankovní domy oproti zahraničí vybírají za své sluţby v některých případech opravdu absurdní a velmi vysoké poplatky.
This Bachelor Thesis named „Bank Charges“ provides a general information on bank charges in the Czech Republic and summarizes the basic types of the bank charges related to personal checking bank accounts in Czech crowns. It also provides a comparison of the bank charges collected in the Czech Republic with bank charges in the European Union and offers a critical view of the current bank charges policy. The goal of the thesis is to describe the structure of the bank charges and to introduce the basic and the most used types of charges. I also refer to some useful and preferential client services related to fee payments. The result of my thesis is a comparison of the bank charges collected in the Czech Republic and those collected in other EU countries, as well as a conclusion, that in some cases domestic banks are collecting quite ridiculous and very high charges for their services.
Obsah Úvod ………………………………………………………………………………...…..….. 7 1
Bankovní poplatky …………………………………………………………………..... 9 1.1 Význam bankovních poplatků ……………………………………………...……. 10 1.2 Přehled bankovních poplatků ………………………………………………......... 11 1.3 Bankovní poplatky spojené s vedením osobního účtu ……………………...…… 13 1.3.1
Poplatek za zřízení účtu ……………………………………..…………... 13
1.3.2
Poplatek za vedení účtu ……………………………………...………...... 14
1.3.3
Poplatek za výpis z účtu ……………………………………..….………. 14
1.3.4
Poplatek za změnu účtu ……………………………………..….…...….... 15
1.3.5
Poplatek za změnu údajů nebo nastavení ………………………….…….. 15
1.3.6
Poplatek za zrušení účtu ………………………………………….……… 15
1.3.7
Poplatek za příchozí platbu …………………………………….....…....... 15
1.3.8
Poplatek za odchozí platbu …………………………………….......……. 16
1.3.9
Poplatek za příchozí a odchozí platbu do zahraničí ……………...……… 16
1.3.10 Poplatek za výběr hotovosti na pokladně …………………………...…… 17 1.3.11 Poplatek za výběr z bankomatu v České republice a v zahraničí .……...... 17 1.4 Zvýhodněné sluţby bankovních poplatků u vybraných bank ……………...……. 18 1.4.1
Komerční banka …………………………………………………............. 18
1.4.2
UniCredit Bank ………………………………………………….………. 20
1.4.3
mBank ……………………………………………………...……………. 21
1.5 Bankovních poplatky v České republice a Evropské unii .………………………. 23 1.5.1
Studie Evropské komise …………………………………………...…...... 23
1.5.2
SEPA …………………………………………………………………….. 24
1.6 Srovnání bankovních poplatků v ČR a ve vybraných zemí EU ……………......... 26 1.6.1
Rakousko ………………………………………………………………… 28
1.6.2
Německo …………………………………………………………....……. 29
2 Poplatková politika bank v České republice .……………..…………………....….. 32 2.1 Zákon o platebním styku ………………………………………………...………. 35 2.2 Nejabsurdnější poplatek ………………………………………………....………. 37 2.2.1 Reiffeisenbank ……………………………………………………...……… 38 2.3 Ţaloby na banky ……………………………………………………………...….. 39 5
3 SWOT analýza bankovních poplatků ……………………………………………… 41 3.1 SWOT analýza bankovních poplatků z pohledu banky ………………...……….. 41 4 Budoucnost bankovních poplatků v České republice .………………………...….. 43 4.1 Ministerstvo financí ……………………………………………………………… 44 4.2 Potřebnost bankovních poplatků ………………………………………………… 45 4.3 Finanční krize a poplatky ………………………………………………...……… 45 Závěr …………………………………………………………………………………….. 47 Seznam pouţité literatury ……………………………………………………………… 48 Seznam tabulek …………………………………………………………………….…… 51 Seznam příloh ……………………………………………………………………...…… 52 Přílohy
6
Úvod Téma Bankovní poplatky, jsem si vybrala nejen proto, ţe se v současné době o bankovních poplatcích velmi často mluví, ale také proto, abych pronikla detailněji do této problematiky. Bakalářská práce pojednává o bankovních poplatcích v České republice, o jejich významu, přehledu základních typů bankovních poplatků, které klient nejčastěji platí za pouţívání svého osobního účtu, ale také o výši bankovních poplatků a jejich srovnání s Evropskou unií. Poplatky v České republice patří mezi sedmé nejvyšší v Evropě. Vyplívá to ze studie Evropské komise, která tuto studii zveřejnila na konci roku 2009. Některé poplatky, které si u nás banky nárokují, jinde v Evropě vůbec nevybírají. Kritika poplatkové politiky sílí a míří na banky ze všech stran. Často kritizovanou oblastí v této souvislosti jsou také bankovní sazebníky. Jejich nepřehlednost a rozsáhlost způsobuje mnoha klientům velké potíţe. V sazebnících bank jsou uvedeny i zcela absurdní poplatky. Tento stav rozpoutal ve společnosti kritické diskuse, do kterých se samozřejmě zapojují i političtí představitelé. Významnost tohoto tématu umocňuje také probíhající ekonomická krize. Výnos z poplatků významně ovlivňuje bankovní zisky. Bankovní poplatky jsou pro kaţdou banku velmi důleţité. Právo kaţdé banky je stanovit si vlastní poplatkovou politiku tak, aby vyhovovala bance a zároveň nevzbuzovala negativní pocity u klientů. Bankovní poplatky mají svůj význam z pohledu klienta jako jeden z nejdůleţitějších faktorů při výběru peněţního ústavu. V první části bakalářské práce uvedu obecné informace o bankovních poplatcích, významu, základním rozdělení poplatků ve vztahu k osobnímu účtu, o zvýhodněných bankovních poplatcích, ale také srovnání poplatků s Evropskou unií. V další kapitole se zaměřím na poplatkovou politiku bank, kde uvedu nejabsurdnější poplatek minulého roku a ţaloby na banky ze strany klientů. Následně bude moje pozornost věnována SWOT 7
analýze bankovních poplatků z pohledu banky, kde vyhodnotím tuto analýzu a navrhnu moţnosti na zlepšení či změnu v oblasti bankovních sluţeb. V posledních kapitolách se budu zabývat budoucností bankovních poplatků a jejich spojením s finanční krizí. Cílem mé bakalářské práce je popsat bankovní poplatky, provést srovnání jejich druhů a výše u vybraných bank, upozornit na problematiku bankovních poplatků v České republice.
8
1 Bankovní poplatky Poplatek je jednorázová peněţní částka, která je vybírána za určitou sluţbu. Bankovní poplatky jsou vlastně veškeré platby, které musí klient platit svoji bance, jsou to např. poplatky za vedení účtu, za pouţití platební karty, za výběr peněz u přepáţky, za poštovní sluţby, za převod peněţních prostředků do jiné banky, za kreditní úroky a debetní úroky z prodlení apod. Samozřejmostí jsou také poplatky za účetní poloţky. Účetní poloţka patří snad mezi nejvíce kritizované poplatky mezi klienty. Tato poloţka má často nepřesnou terminologii nebo se velmi často jedná o rozdělení poplatku na dvě části. V bankovních sazebnících se tento pojem účetní poloţka často objevuje, ale jde spíše o nevhodně nastavený pojem, který v praxi označuje úplně jiný poplatek. Například banka Volksbank má ve svém sazebníku u vkladu a výběru hotovosti uvedeno, ţe je to zdarma, platí se pouze za účetní poloţku ve výši 10,- Kč aţ 30,- Kč. Přitom by stačilo, kdyby tato banka ve svém sazebníku měla zjednodušený termín, a to vklad hotovosti za 10,- Kč a výběr hotovosti do 250 000,- Kč za 30,- Kč. Mnoho bank pouţívá spíše jiné označení neţ účetní poloţka, a to ve formě např. příkazu v rámci banky nebo trvalého příkazu. Některé banky dokonce vybírají poplatky za vedení hypotéčního účtu, za předčasné splácení úvěru a mnoho dalších poskytovaných sluţeb. Z předběţných údajů centrální banky vyplývá, ţe české banky v roce 2009 vybraly na poplatcích za své sluţby 47 miliard Kč. To je skoro o 300 milionů víc neţ v roce 2008. Bankovní poplatky tuzemských bank jsou nejvyšší ve střední Evropě a převyšují i světový průměr. O bankovních poplatcích se v poslední době mluví velmi často. Kritika poplatkové politiky sílí a míří na banky v České republice ze všech stran. Kaţdá banka má vytvořen svůj vlastní sazebník poplatků, ve kterém klient najde vedle obecně uznávaných, také zcela absurdní poplatky. Tento stav rozpoutal ve společnosti kritické diskuse, do kterých se také neustále zapojují političtí představitelé. Nejsou sami, kdo s výší bankovních poplatků není spokojen. Kromě spotřebitelů se stále více ozývají různé organizace podnikatelů, podle nichţ se některé poplatky, které si u nás banky nárokují, se jinde v Evropě vůbec nevybírají. Například poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky bychom na západ od 9
hranic České republiky hledali ve většině případů jen stěţí. Nespokojenost veřejnosti vyvrcholila
uspořádanou
internetovou
anketou
na
internetových
stránkách
bankovnipoplatky.com o nejabsurdnější bankovní poplatek. Dále také nelze opomenout vyhlášení dne 28. února jako „Den protestu proti bankovním poplatkům“.
1.1 Význam bankovních poplatků Výnosy z bankovních poplatků tvoří přibliţně čtvrtinu příjmů bank. Výnosy z poplatků významně ovlivňují bankovní zisky. K nárůstu bankovních poplatků došlo kvůli rostoucí nebankovní konkurenci ve finančním sektoru, kdy banky přicházely o značný počet klientů a jejich peněz. Proto produkovaly niţší zisky. Navíc, zisky bank jsou nestálé (úrokové výnosy jsou totiţ velmi citlivé na hospodářský cyklus). Proto manaţery bank napadlo, ţe by bylo velice efektivní, kdyby jim klienti platili za sluţby, které do té doby banky poskytovaly zdarma. Viníkem rostoucích bankovních poplatků byl paradoxně pokles vlivu bank. Přestoţe se bankám tento vliv později podařilo nabýt zpět. Poplatky dnes působí jako prostředek, kterým banky ukazují svou moc, a k vysokým úrokovým výnosům si významně přilepšují na úkor svých klientů. Vzhledem ke sluţbám, které banky svým klientům poskytují, jsou některé bankovní poplatky opodstatněné, a to tím, ţe klienti banky poţadují po své bance provádění jistých sluţeb a okamţitý přístup ke svým penězům, a za tyto sluţby si musí bankovní domy logicky účtovat poplatky, které jsou pro kaţdou banku velice významné. Bankovní poplatky mají svůj význam z pohledu klienta i jako jeden z nejdůleţitějších faktorů při výběru peněţního ústavu.
10
1.2 Přehled bankovních poplatků Běţný klient banky neví, jaké sluţby mu banka nabízí zdarma, za jaké sluţby připlácí a kolik vlastně stojí měsíční bankovní paušál. Moţná existuje jen pár zasvěcených, kteří pravidelně studují podrobné ceníky tuzemských bank a balíčkových sluţeb. Banky, ale v současné době nabízejí tak velké mnoţství balíčků, ţe se klient při jejich zkoumání jednoduše ztrácí. Klient si v široké nabídce správný balíček vybere jen těţko sám a bankéři mu samozřejmě jeho potřeby nadhodnocují a snaţí se mu prodat draţší sluţby. Většinou to argumentují tím, ţe více sluţeb je pro klienta výhodnější. Lidé ale často platí za něco, co vůbec nepotřebují. Tuzemské banky mají nabídku svých sluţeb velmi často nepřehledné. V západní Evropě je běţně nabízený a vyuţívaný model, kdy klient platí podle svých potřeb za sluţby na míru, a můţe tedy podstatně ušetřit, není pro Českou republiku typický. U tuzemských bank platí tzv. „přebalíčkování“. To prakticky znemoţňuje srovnání nabídek jednotlivých bank mezi sebou a především klientovi znesnadňuje výběr té nejvýhodnější varianty. Balíček má zpřehlednit sluţby a ušetřit peníze, ale v českém bankovnictví tomu je spíše naopak. Rozčlenění a přehled všech těchto poplatků by přesáhl stanovený rozsah této bakalářské práce, proto jsem do této kapitoly zpracovala základní přehled bankovních poplatků, které klienti bank nejvíce vyuţívají.
11
Tabulka 1 - Přehled základních bankovních poplatků
Přehled základních bankovních poplatků BALÍČKY A BĚŢNÉ ÚČTY Vedení osobního účtu Poplatek za zřízení / zaloţení úctu Poplatek za vedení úctu / balíčku Poplatek za potvrzení zůstatku na účtu Poplatek za přechod / změnu účtu Poplatek za změnu údajů nebo nastavení Poplatek za zrušení účtu Měsíční výpis z účtu poštou Internetové bankovnictví Telefonní bankovnictví Mobilní bankovnictví PLATEBNÍ STYK Došlá platba z účtu v Kč Příkaz k úhradě Hromadný příkaz k úhradě Inkaso Trvalý příkaz k úhradě Poplatek za příchozí platbu Poplatek za odchozí platbu Poplatky spojené se zahraničním platebním stykem Poplatek za vklad hotovosti Poplatek za vklad hotovosti na účet vedený u jiné banky Poplatek za vklad hotovosti na účet provedený třetí osobou Poplatek za výběr hotovosti Poplatky spojené s hotovostními operacemi v cizích měnách POPLATEK ZA VYUŢÍVÁNÍ PŘÍMÉHO BANKOVNICTVÍ Poplatek za zrušení přímého bankovnictví Poplatek za vyuţívání přímého bankovnictví Poplatek za zrušení přímého bankovnictví Poplatky dle pouţívaného přístupu k účtu KARTY Poplatek za vydání platební karty Poplatek za expresní vydání platební karty Poplatek za vedení platební karty Poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky Poplatek za výběr z bankomatu cizí banky v tuzemsku Poplatek za výběr z bankomatu v zahraničí Výběr hotovosti na přepáţce v tuzemsku – Cash Advance Výběr hotovosti na přepáţce v zahraničí – Cash Advance Výběr hotovosti na pokladně u obchodníka v tuzemsku – Cash back Zasílání jednoho výpisu z transakcí platební kartou poštou Zasílání jednoho výpisu z transakcí platební kartou elektronicky Cestovní pojištění k embosovaným kartám Změna PIN v bankomatech KB Zdroj: vlastní 12
1.3 Bankovní poplatky spojené s vedením osobního účtu Přestoţe mít účet v bance je dnes jiţ naprostou nutností pro téměř kaţdého člověka, je tento bankovní produkt pro řadu klientů zahalen rouškou tajemství a řadou nejasností. Přispívají k tomu hlavně nepřehledné bankovní sazebníky, obsahující často desítky stran se stovkami poloţek, které jsou pro laika často nic neříkající názvy. Osobní účet je takový účet, který eviduje finanční transakce mezi bankou a klientem, který si jej u ní zaloţil. Zřizovatelem účtu je tedy banka. Osobní účet si většinou zřizuje fyzická osoba. Právnická osoba a fyzická osoba podnikatel si musí zřídit tzv. podnikatelský účet, ale banky je pro podnikatele nabízejí s jinými podmínkami. Jedná se o takzvané podnikatelské nebo obchodní účty. Běţný účet slouţí zejména k platebnímu styku klienta prostřednictvím vloţených finančních prostředků. Tyto finanční operace pak můţe klient provádět prostřednictvím finančních transakcí, např. převody, vklady, platby nebo třeba výběr hotovosti. Také banka můţe na tento účet poukázat určitou finanční částku, většinou úroky, nebo ji z tohoto účtu odebrat. Jedná se pak o bankovní poplatky nebo penále. [měsíční náklady na vedení účtu, Příloha č. 1]
1.3.1 Poplatek za zřízení účtu Tuto poloţku obsahují sazebníky téměř všech tuzemských bank a téměř nikde není zpoplatněna. Poplatek za zřízení účtu je ve většině případů součástí bankovního balíčku. Jednou z prvních bank, která v České republice zrušila tento poplatek, byla Komerční banka.
13
1.3.2 Poplatek za vedení účtu Poplatek za vedení účtu vadí většině klientů a neváhají ho označit za absurdní. Tento poplatek zahrnuje vedení účtu a několik nadefinovaných sluţeb a transakcí, většinou vyhotovení pravidelného měsíčního výpisu z účtu, vydání a vedení platební karty a vedení internetového bankovnictví. Existence poplatku za vedení běţného účtu i nízké úročení jeho zůstatku mají však své objektivní důvody. Otevření a vedení běţného účtu je sluţba, kterou banka poskytuje klientovi s vynaloţením určitých nákladů. Potřebuje k tomu technické vybavení, personál a také musí hradit provozní náklady. Klient s otevřením účtu získá moţnost bezhotovostních převodů i hotovostních vkladů a výběrů peněz v pobočkové síti bankovních domů i jinde. Záleţí jen na libovůli klienta kdy, kde a kolik peněz na svůj účet vloţí nebo si z něj vyzvedne. Banka pohyby na účtu klienta eviduje a pravidelně ho o nich informuje formou výpisů z účtu. Vedle toho klient v rámci poplatku za vedení účtu často získá moţnost vyuţívat lépe úročený spořící účet, a někdy také platební kartu, která komfort sluţeb podstatně rozšiřuje. Své peníze bude mít okamţitě dostupné a přitom v relativním bezpečí, protoţe mu za ně ručí nejen banka, ale do poměrně vysoké výše je garantuje také stát. Banka neví, kolik peněz a kdy se na klientově účtu objeví, ani kdy a kde si je klient vyzvedne. Je povinna je na klientův účet kdykoliv přijmout a zase z něj téměř okamţitě vyplatit. Klient bance negarantuje vůbec nic. Svůj účet můţe pouţívat kaţdý den, občas nebo také vůbec a kdykoliv ho můţe zdarma zrušit. V souvislosti s vedením běţného účtu tedy bankovní domy klientům poskytují daleko více, neţ je tomu naopak.
1.3.3 Poplatek za výpis z účtu Výpis z účtu je takový dokument, ve kterém jsou chronologicky řazené písemné záznamy o pohybu peněţních prostředků na účtu klienta a výše počátečního a konečného zůstatku. Banka výpis vystavuje a předává klientovi v pravidelných intervalech a dohodnutým 14
způsobem. U mnoha bank je poloţka za výpis z účtu (zasílán nejčastěji měsíčně poštou nebo elektronicky) jiţ součástí ceny konta. Poplatky za výpis z účtu se liší podle frekvence vyhotovování (roční, čtvrtletní, měsíční, týdenní, po pohybu na účtu, mimořádný) a podle způsobu doručení (poštou, elektronicky, osobní vyzvednutí na pobočce).
1.3.4 Poplatek za změnu účtu V případě, ţe se klient rozhodne změnit v rámci své banky typ účtu. Některé banky za tuto změnu vyměřují poplatek. Tento poplatek je označován právě jako poplatek za změnu účtu a jeho výše se u různých bank různí.
1.3.5 Poplatek za změnu údajů nebo nastavení Jedná se o poplatek za změnu např. kontaktní adresy, nový občanský průkaz, periodicity zasílání výpisu z účtu, podpisového vzoru atd.
1.3.6 Poplatek za zrušení účtu Poplatek za zrušení účtu patří mezi další nejvíce kritizovaný bankovní poplatek. V současné době téměř ţádná banka tento poplatek neúčtuje. Výjimku tvoří, pokud klient poruší obchodní podmínky, které byly uvedeny ve smlouvě při uzavření osobního účtu. Banka poţaduje poplatek za zrušení účtu, pokud například měl klient sjednaný osobní účet a pouţívá ho k podnikání. Tuto podmínku musí mít banka ve smlouvě přesně definovanou.
1.3.7 Poplatek za příchozí platbu Další poplatek povaţovaný klienty banky za absurdní. Z letošního průzkumu bank vyšlo najevo, ţe u pěti bank z devíti klienti neplatí poplatek za příchozí platbu na svůj účet. Jedná se o tyto banky: GE Money Bank, mBank, Poštovní spořitelna, Raiffeisenbank a 15
Volksbank. Česká spořitelna a Komerční banka si za příchozí platbu na účet účtují shodných 5,- Kč, ČSOB a UniCredit Bank 6,- Kč.
1.3.8 Poplatek za odchozí platbu Odchozí platby jsou nazývány platby a převody peněz ve prospěch jiných účtů. Tyto platby a převody peněz lze realizovat prostřednictvím příkazu k úhradě, hromadného příkazu k úhradě, trvalého příkazu k úhradě nebo inkasem. Výše poplatku se liší podle pouţité formy příkazu, způsobu zadání (prostřednictvím přímého bankovnictví, u přepáţky, sběrný box), data splatnosti (druhý nebo další den po zadání, v den zadání) a banky příjemce (převod v rámci banky, do jiné banky). Příkazy zadané u přepáţky jsou několikanásobně draţší neţ ty zadané prostřednictvím přímého bankovnictví. Určitý počet a druh transakcí někdy bývá jiţ součástí ceny konta.
1.3.9 Poplatek za příchozí a odchozí platbu do zahraničí Platby do zahraničí a ze zahraničí patří mezi nejdraţší bankovní sluţby. Za odchozí a příchozí platby si banky účtují stokoruny i více. Nejjednodušší varianta pro přijetí platby ze zahraničí a odeslání platby do zahraničí je bankovní převod. Pokud bude platba odeslána s dispozicemi BEN nebo SHA, téměř kaţdá banka si naúčtuje poplatek za příchozí zahraniční platbu. Výše poplatku se bude lišit podle toho, zda půjde o příchozí platbu podle podmínek SEPA a nebo ostatní zahraniční platbu. SHA – kaţdý hradí poplatky své bance (standardní způsob zasílání plateb v obchodním styku). BEN – poplatky hradí příjemce platby. V praxi jsou veškeré poplatky strţeny nejčastěji jiţ z částky převodu při odeslání platby. Některé banky mají v ceníku poněkud matoucí formulaci, ţe BEN platba je zdarma, jiné přímo sdělují, jak velká částka bude z převáděné
16
částky strţena – obvykle je to stejná částka jako u SHA plateb, plus samozřejmě výlohy zahraniční banky. OUR – všechny poplatky hradí plátce. To znamená, ţe aţ banka odesílatele platby obdrţí od banky příjemce informaci, jaký byl její poplatek za připsání platby, bude tento poplatek (a případně všechny další, které cestou vznikly) naúčtován odesílateli. To se můţe stát i s několikatýdenním zpoţděním. BIC kód – mezinárodní identifikační bankovní kód (Bank International Code), který přiděluje belgická společnost SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication). Zjednodušeně se pouţívá také výraz SWIFT kód.
1.3.10 Poplatek za výběr hotovosti na pokladně banky Výše poplatku za výběr hotovosti v pokladně banky je v některých bankách odstupňována např. dle výše vybírané částky. KB a GE Money Bank mají jednotný poplatek pro všechny výběry a je jedno, jestli si klient chce vybrat pouze 200,- Kč nebo 50 000,- Kč. Banky tuto sluţbu zdůvodňují, ţe poplatek vybírají, aby pokryly náklady na mzdy bankovních úředníků sedících v pokladně banky.
1.3.11 Poplatek za výběr z bankomatu v České republice a v zahraničí Výše tohoto poplatku je většinou dána pevnou částkou, ke které se připočítává stanovené procento z vybírané částky. Poplatky za výběry z bankomatů patří zpravidla mezi jedny z nejvyšších. Je to dáno tím, ţe bankám provozování bankomatu přináší náklady. Nákladné je i doplňování hotovosti. Proto existují mezibankovní poplatky, které si banky účtují samy mezi sebou při vyuţívání bankomatové sítě. Příklad: u mBanky jsou první tři výběry v měsíci z jakéhokoliv bankomatu zdarma. Klient platí za výběr z bankomatu aţ od 4. výběru a to za 19,- Kč. Platební podmínky výběru peněz z bankomatu jsou stejné jak v České republice, tak i v zahraničí. Tyto platební 17
podmínky platí bohuţel pouze do konce července roku 2010. V srpnu tohoto roku je připravený nový sazebník mBank, ve kterém je výběr z bankomatu zpoplatněn částkou 9,Kč a kaţdý čtvrtý jiţ 35,- Kč. V zahraničí stojí kaţdý výběr z bankomatu 35,- Kč. Výběr z bankomatu u ČSOB stojí v České republice 6,- Kč a z jiného bankomatu 30,- Kč. V zahraničí stojí výběr 80,- Kč a 0,5 % z částky. U většiny bank musí klient počítat s vysokými poplatky za výběr z bankomatu v zahraničí. Výběry z bankomatů přijdou minimálně na 80,- Kč, v některých případech i více. Pouze dvě banky zatím nabízejí bezplatné zahraniční výběry z bankomatů i prostřednictvím sluţby cash advance (výběr hotovosti na pokladně bank a směnáren). Jde o debetní karty mBank a HSBC Bank. Druhá jmenovaná banka vydává i karty kreditní, ale tam je výběr zpoplatněný. mBank pouţívá karty Visa, HSBC Bank má karty konkurenční společnosti MasterCard.
1.4 Zvýhodněné sluţby bankovních poplatků u vybraných bank I kdyţ jsou bankovní poplatky v České republice stále příliš drahé, banky ve svých sluţbách nabízejí pro své klienty i zvýhodnění některých svých sluţeb. Uvádím příklady tří tuzemských bank, které mají pro své klienty i dobré zprávy z oblasti bankovních poplatků, a které nabízejí svým klientům zvýhodnění některých svých sluţeb, Komerční banku, UniCredit Bank a mBank.
1.4.1 Komerční banka Komerční banka v roce 2008 sníţila ceny některých balíčků sluţeb a jiţ od začátku roku 2009 nabízí bezplatné výběry ze svých bankomatů od základních embosovaných karet. Její hlavní cíl je maximálně zvýhodnit často vyuţívané sluţby.
18
Pro majitele studentských kont G2 nadstandard a pro majitele embosovaných kreditních karet nabízí KB jeden bezplatný výběr z bankomatu v zahraničí. Bezplatný výběr se vztahuje na kterýkoliv bankomat v zahraničí, není tedy omezen pouze na bankomaty mateřské skupiny Société Générale. Na dovolenou tak stačí přibalit kreditní kartu KB, která umoţní bezplatné a pohodlné platby v obchodech, ale v případě potřeby nabídne také bezplatný přístup k hotovosti. Zejména pro studenty tato novinka znamená další zatraktivnění nabídky KB. Od loňského léta mají totiţ všichni studenti s balíčkem G2 všechny příchozí transakce zdarma a ti s nadstandardní variantou mají uţ od začátku letošního roku veškeré výběry z bankomatů KB bez poplatku. Pro studenty je tak dostupnější vyuţití platební karty v zahraničí. Komerční banka zároveň ruší poplatek za sluţbu cash back, který znamená výběr hotovosti při nákupu u obchodníka, a to jak pro debetní, tak pro kreditní karty. Díky této novince se platba kartou u obchodníka stává bezkonkurenčně nejpraktičtější moţností pouţití platební karty. Klient můţe tak na jednom místě nakoupit, zaplatit za nákup a také získat potřebnou hotovost bez nutnosti hledání bankomatu. Transakce platební kartou je v tomto případě zdarma. Změny se dotýkají i úvěrových obchodů. Vzhledem k bankovním nákladům spojeným s administrativou, které vznikají při prodlevách ve splácení, Komerční banka harmonizuje poplatky za upomínky zasílané při nedodrţení splátky. Cena první upomínky je 20,- Kč, kterou je klient upozorněn na nedodrţení termínu splátky. Zaslání druhé upomínky jiţ ale plně zohledňují náklady na náročnou administrativu banky, a tato upomínka je zpoplatněna částkou 500,- Kč. Ceny jsou shodné jak pro spotřebitelské a podnikatelské úvěry tak i pro kontokorenty. Náklady spojené s prací s hotovostí, Komerční banka promítá do cen za své směnárenské operace. Prodej a nákup cizí měny bude nově zpoplatněn jednotnou sazbou 2,5 %, minimálně 50,- Kč. Opět platí, ţe pro klienta, který cestuje do zahraničí, je nejpohodlnější a nákladově nejefektivnější variantou platby platebními kartami přímo u obchodníků, které jsou zcela zdarma.
19
Komerční banka je povaţována za jednou z nejefektivnějších univerzálních bank ve střední Evropě. Svým klientům banka poskytuje komplexní sluţby v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Na 8 930 zaměstnanců skupiny Komerční banky obsluhuje téměř 1 632 000 klientů, kteří mohou vyuţít rozsáhlé sítě aţ 397 obchodních míst v celé České republice. KB nyní provozuje 679 bankomatů a jejich počet se neustále zvyšuje. Více neţ 958 000 klientů vyuţívá jeden z kanálů přímého bankovnictví. Komerční banka je součástí skupiny Société Générale, která je jednou z největších bankovních skupin v eurozóně (podle trţní kapitalizace). Jejich 163 000 zaměstnanců obsluhuje na celém světě více neţ 30 miliónů individuálních klientů. [sazebník bankovních poplatků osobního účtu KB, Příloha č. 2]
1.4.2 UniCredit Bank Za loňský rok klienti UniCredit Bank ušetřili na poplatcích za výběry z bankomatů skupiny UniCredit Group v zahraničí téměř 1,5 milionu Kč a to díky sjednocením poplatků za výběry z bankomatů v tuzemsku a v zahraničí. Celkem z bankomatů skupiny UniCredit Group vybrali klienti přes 62 milionů Kč a průměrný výběr činil 6 093,- Kč. Nejvíce zvýhodněných výběrů se uskutečnilo na Slovensku, v Itálii, Rusku a Německu. Z pohledu celkového objemu výběru jasně dominovalo Německo před Slovenskem a Itálií. Jiţ od 1.7.2008 umoţňuje UniCredit Bank svým klientům vybírat hotovost z bankomatů UniCredit Group v zahraničí za stejných podmínek jako v České republice. Pro většinu klientů to znamená, ţe za výběr z bankomatu neplatí ţádný poplatek. Jde o klienty, kteří vyuţívají některé z Osobních kont (vyjma konta Pohoda = 9,- Kč), Business kont nebo mají Studentské konto. Pro zbývající klienty se poplatek za výběr sníţil z původních 100,Kč + 0,5 % z vybírané částky na pouhých 5,- Kč. Nabídka je časově neomezená a vztahuje se na víc jak patnáct tisíc bankomatů v sedmnácti evropských zemích skupiny UniCredit Group. Sjednocením bankovních poplatků za výběry z bankomatů v České republice a zahraničí v rámci skupiny UniCredit Bank odstranila výrazné poplatkové rozdíly mezi platbou kartou v obchodech a výběrem hotovosti. Klientům UniCredit Bank se také sniţují náklady na dovolené v zahraničí nebo při sluţebních cestách. Tato banka také v současné 20
době nabízí pro své klienty výhodné cestovní pojištění Travel Basic, které je automatickou bezplatnou součástí embosovaných debetních karet UniCredit Bank. [sazebník bankovních poplatků osobního účtu UniCredit Bank, Příloha č. 3]
1.4.3 mBank mBank je původem polská banka, která vstoupila na český trh v listopadu roku 2007. V Polsku funguje od roku 2000. mBank je retailové bankovnictví polské BRE Bank SA, patřící do německé skupiny Commerzbank. Oficiální obchodní název zní BRE Bank SA, organizační sloţka podniku. Přidělený bankovní kód je 6210. Retail banking znamená maloobchodní a drobné bankovnictví, nebo-li segment bankovnictví orientovaný na velké mnoţství drobných klientů. Obchodní síť mBank tvoří v České republice 10 finančních center a 17 mKiosků. mBank neustále svá centra rozšiřuje. Finanční centra jsou postupně budována ve větších městech, mKiosky jsou situovány do největších obchodních center. Návštěvník v nich najde terminály se stálým přístupem na internet k obsluze svých účtů, telefony s přímým spojením na call centrum banky (mLinku) a také finanční poradce. Hlavním distribučním kanálem zůstává internet a telefon - pomocí nich má klient nepřetrţitý přehled o svých financích. Nabídka produktů a sluţeb zahrnuje v první fázi osobní a spořící účty a platební karty, dále pak hypoteční úvěry, spotřebitelské půjčky a kreditní karty. Samozřejmostí jsou také sluţby finančního poradenství. mBank nabízela jako první osobní účet v České republice, který byl bez poplatků. Jedná se o účet mKONTO. Prodkukt nabízel svým klientům běţně vyuţívat svůj účet a neplatit ţádné poplatky za příchozí/odchozí platby a neplatit ţádné poplatky za vedení účtů. S příchodem nového sazebníku mBank, který je v platnosti od 1. srpna 2010 se některé sluţby zpoplatnily. Naštěstí není zdraţení u mKonta výrazné. K nějvětším změnám došlo u platebních karet. V novém sazebníku u osobního účtu je i nadále uvedeno, ţe zřízení, 21
vedení a změna osobního účtu je stále bez poplatků. Změna nastala u realizace platebního příkazu z mKonta na účet v jiné bance v České republice, kdy deset transakcí je bez poplatků a jiţ jedenáctá a kaţdá další transakce je zpoplatněna částkou 3,- Kč. Zřízení, změna či zrušení trvalého platebního příkazu z mKonta prostřednictvím mLinky je místo 0,- Kč zpoplatněn částkou 20,- Kč. Perfektní a efektivní marketingovou kampaní si mBank během prvního roku získala 200 000 klientů. Tato banka zasadila největší ránu České spořitelně, které odcházeli klienti doslova po tisících. mBank fandily desetitisíce klientů z důvodů nulových poplatků. Dokázali jí odpustit i absenci stále slibovaných sluţeb. Třeba na spuštění inkasa a SIPO se čekalo osm měsíců. mFondy nejsou do dnešního dne. Zahraniční platby také stále chybějí. Kontokorent, naprostá samozřejmost pro kaţdou retailovou banku, není a nebude ani v následujících měsících s výjimkou podnikatelů, kde mBank kontokorent nabídne. (Kontokorent je sluţba, která klientovi dovoluje čerpat z účtu peníze aţ do určité záporné výše zůstatku.) Nejvíce oceňovaným nulovým poplatkem mezi klienty byl nulový poplatek za výběr hotovosti z bankomatu. Klient si mohl vybrat své peníze z bankomatu zdarma 3x, kaţdý další výběr ve stejném měsíci byl za 19,- Kč. Podle nového sazebníku mBank, který má platit od 1. srpna 2010 je výběr z bankomatu zpoplatněn 9,- Kč. Kaţdý čtvrtý výběr z bankomatu je zpoplatněn částkou 35,- Kč. V zahraničí klienti uţ také nebudou jako doposud platit za výběr hotovosti 0,- Kč, ale za kaţdý výběr zaplatí 35,- Kč. mBank se pomalu, ale jistě stává klasickou bankou. Uţ to nebude banka, která jako jediná na našem trhu nabízela veškeré sluţby bez poplatků.
[sazebník bankovních poplatků osobního účtu mBank, Příloha č. 4] [sazebník bankovních poplatků osobního účtu mBank od 1.8.2010 Příloha č. 5]
22
1.5 Bankovní poplatky v České republice a Evropské unii 1.5.1 Studie Evropské komise Evropská komise zveřejnila studii, ve které prováděla srovnání bankovních poplatků Evropské unie. Studii prováděla během roku 2009 a na konci roku 2009 ji také zveřejnila. Sběr dat byl podle autorů studie extrémně časově náročný, takţe klient, který by chtěl takové porovnání udělat sám, by do něj musel investovat velké mnoţství času. Analýza přehlednosti cen byla provedena na základě ukazatelů dostupnosti, viditelnosti a přehlednosti cen na jedné straně a společného postoje, názorů členů výzkumného týmu na druhé straně. Výzkumníci stanovili dvě úrovně, úroveň jednoduchosti a přehlednosti, které mají vliv na porovnatelnost cen a seřadili všech 27 zemí tímto způsobem. Relativní jednoduchost cen, tj. skutečnost, která je posuzována podle počtu sloţek cen od omezeného po velký. Z tohoto pohledu 63 % zemí je nad průměrem jednoduchosti, zatímco 37 % je pod ním. Relativní přehlednost cen, tj. přehlednost, která je dána jednotnými cenami s malým počtem sloţek. Zjišťuje se, zda je třeba další zkoumání a hledání, aby bylo moţné porozumět cenové struktuře a poté zjistit celkovou cenu, kterou spotřebitel zaplatí. V tomto ukazateli bylo zjištěno 56 % zemí nad průměrem a 44 % pod ním. Lépe jsou na tom země Evropské unie z hlediska jednoduchosti neţ z hlediska přehlednosti. Nad průměrem z hlediska obou úrovní je 44 % zemí; jsou to Belgie, Německo, Estonsko, Finsko, Litva, Lucembursko, Lotyšsko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Slovinsko a Slovensko. Česká republika je tak v té horší nadpoloviční většině. Jedním ze závěrů studie bylo, ţe pouze menšina (34 %) bank poskytuje dostatečně přehledné informace veřejnosti. Zjištění studie jsou důleţitá mimo jiné i pro pozdější
23
porovnání s tím, co přinese jednotná platební oblast SEPA a další integrace směrem k jednotnému trhu v bankovnictví. Po zveřejnění studie Evropské komise uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy: „Tato analýza odhalila problémy, s nimiţ se musí běţný spotřebitel potýkat při zacházení s finančními produkty a sluţbami. Evropská komise s tím bude bojovat.”. Doporučení obsaţená v závěrech ze studie se ubírají těmito směry: brát plně v úvahu rozdílnost profilů uţívání běţných účtů, cenových modelů a zvyklostí, stimulovat banky k tomu, aby své úplné ceníky zveřejňovaly na internetových stránkách co nejsrozumitelnějším způsobem, zváţit v kaţdé členské zemi i na úrovni celé Evropské unii moţnost zřízení ústředních webových stránek, kde se budou porovnávat ceny účtované za bankovní sluţby spojené s běţnými účty. K tomu lze vyuţít například webové stránky centrální banky kaţdé země a webové stránky Evropské centrální banky, banky by tam mohly v předdefinovaném formátu ročně zasílat své ceny, pokud by se podařilo sestavit takové tabulky porovnávající ceny, dalším krokem by mohlo být zřízení rozhraní pro klienty, s jehoţ pomocí by mohli snadno zjistit, který typ účtu je nejvhodnější pro jejich potřeby z cenového hlediska i z hlediska nabízených sluţeb.
1.5.2 SEPA SEPA je jednotná oblast pro platby v eurech, v originálu zkratka SEPA znamená „Single Euro Payments Area”. SEPA je projekt vedoucí k vytvoření evropské oblasti s takovou finanční infrastrukturou, která by umoţňovala bezhotovostní převod peněz v eurech stejným způsobem a za stejných podmínek, ať se jedná o platbu vnitrostátní nebo mezinárodní. Cílem SEPA je posílení evropské integrace a nabídka vyšší úrovně sluţeb platebního styku za niţší ceny. _________________________________________________________________________ Tiscali [online]. 22. září 2009 [cit. 2009-09-22]. Česko má sedmé nejvyšší bankovní poplatky v Evropské unii. Dostupné z WWW: http://penize.tiscali.cz/cesko-ma-sedme-nejdrazsi-bankovni-poplatky-v-eu-18287
24
Tento standard je povinnou součástí budování jednotného trhu v Evropské unii a má za úkol odstranit rozdíly mezi národními a přeshraničními platbami v eurech. Ty musejí probíhat stejně rychle a za stejných podmínek jako tuzemské platby. Iniciativa projektu SEPA vzešla od samotných evropských bank, ty také v praxi připravily jeho realizaci. SEPA zahrnuje země Evropského hospodářského prostoru (Evropská unie, Norsko, Lichtenštejnsko a Island a Švýcarsko). Nepřistupují k ní státy, ale hlavně jednotlivé banky či bankovní skupiny. A jak má taková evropská platba fungovat? V současné době existuje tzv. standardní EU platba. Jde o plně automatizované platby v reţimu sdílených nákladů (SHA), které v praxi zajišťují, ţe plátce platí svoje poplatky bance a příjemce zase bance své. Podmínkou těchto EU plateb je řádné uvedení čísla účtu ve formátu IBAN a mezinárodního bankovního kódu BIC, resp. SWIFT. Jestliţe tyto náleţitosti nejsou splněny, banka odesílatele zatíţí sankčními poplatky aţ do výše 50,- Eur. Jednotlivé prvky SEPA jsou: jednotná měna, jednotný soubor platebních nástrojů: o
bezhotovostní úhrady,
o
přímé inkaso,
o
platby uskutečňované prostřednictvím platebních karet,
efektivní infrastruktura pro platební styk v eurech, jednotné technické normy, jednotné provozní postupy, harmonizovaný právní základ, průběţný rozvoj nových sluţeb orientovaných na zákazníky.
25
SEPA nařizuje jednotný evropský standard pro čtyři základní druhy platebních operací: bezhotovostní úhrady, přímá inkasa, úhrady či výběry pomocí platební karty, hotovostní platby v euru. Garantem a regulátorem SEPA je Evropská rada pro platební styk, která je rozhodovací a koordinační instituce evropského bankovnictví pro oblast platebního styku. Jako první oznámila připravenost na platby SEPA Česká spořitelna, následovala ji ČSOB. Naděje na levnější zahraniční platby se rozplynula. Vzhledem k tomu, ţe Česká republika stále nepřijala euro za vlastní měnu, nemají české banky povinnost provádět eurové platby za běţné tuzemské ceny.
1.6 Srovnání bankovních poplatků v České republice a ve vybraných zemí Evropské unie Porovnat bankovní poplatky u bank v České republice s poplatky s Evropskou unií je velmi nepřesné a problematické. Hlavní příčinou problematiky srovnání bankovních poplatků je politika nepřehlednosti a sloţitosti balíčkových kont i poplatků za jednotlivé sluţby tuzemských bank. Jednotlivá konta tak obsahují jiné sluţby v jiném rozsahu, která se i velmi často mění, a je velmi sloţité se v nich skutečně dobře vyznat. Česká republika má sedmé nejvyšší bankovní poplatky v Evropské unii. Klienti v České republice v průměru za jeden účet v bance zaplatí na poplatcích ročně 95,- EUR (asi 2375,Kč), v nejdraţší Itálii je to 253,- EUR (zhruba 6325,- Kč) a v nejlevnějším Bulharsku 27,EUR (675,- Kč). Pro Českou republiku jsou podle Bruselu typické vyšší poplatky za správu účtu.
26
Banky velmi často uvádějí nejasné informace. Banky sice na svých stránkách či pobočkách mají informace o poplatcích uvedeny, jsou ale neúplné a často matoucí. Tvůrci studie poznamenali, ţe u 66 % zkoumaných bankovních domů se museli dotázat pracovníka banky, co se poplatkem myslí, a jak je ve skutečnosti vysoký. Je téměř nemoţné, aby se klient dozvěděl kolik a za co opravdu platí, a sumy mezi jednotlivými bankami srovnal. Neúplné informace jsou hlavně na internetových stránkách a chybí u kaţdého desátého zkoumaného ústavu. Sloţitější a méně přehledná struktura poplatků je patrná v Itálii, Francii, Maďarsku, Řecku a ve Španělsku. Problematika sloţitost do určité míry souvisí s nedostatkem přehlednosti a u některých zemí i s vysokými poplatky. Například vyšší poplatky za debetní karty zaplatí klient ve Francii. Nizozemsko je země, kde banky většinou vyuţívají fixní roční poplatky. Ty jsou přehlednější a zároveň vykazují niţší úroveň poplatků. Podle studie klienti platí více za své běţné účty v zemích, kde mají obtíţe při porovnávání ceníků a nabídek jednotlivých bank, a kde jsou ceníky sloţitější. Nejvyšší ceny bankovních sluţeb zjistila sice studie v zemích jako jsou Itálie a ve Španělsku, španělské banky však uplatňují poměrně individuální vyjednávání o poplatcích s klienty případ od případu, takţe skutečně zaplacené poplatky pak mohou být podle autorů studie niţší neţ ty, které se objevují v cenících. Lotyšsko, Francie a Rakousko se také soustavně (ve všech profilech) vyskytují mezi nejdraţšími zeměmi. Na druhé straně soustavně nízké poplatky (ve všech profilech) vykazují Bulharsko a Portugalsko. Nízké náklady spojené s běţnými účty byly zjištěny také v Nizozemsku a Belgii. Ostatní země se z hlediska poplatků nacházejí uprostřed mezi těmito krajními skupinami členů Evropské unie. Silnější cenová konkurence mezi bankami byla zjištěna v Belgii, Bulharsku, České republice, Estonsku, Finsku, Maďarsku, Irsku, Litvě, Nizozemsku, Slovinsku a na Slovensku. Slabší cenová konkurence je v Dánsku, Francii, Itálii, Lotyšsku, Polsku, Portugalsku, Švédsku a ve Velké Británii. Vyšší úroveň cenové konkurence však nutně neznamená niţší cenu - a naopak. 27
Zpravidla všechny zahraniční banky kladou hlavně důraz na placení všech nákladů spojených s provozem účtu jiţ v paušální ceně, která je pro klienta nejpřehlednějším vodítkem, tuzemské banky vyuţívají především zpoplatnění velkého mnoţství dalších sluţeb, které nejsou součástí balíčkových kont a tím nenápadně zvyšují ceny provozu bankovního účtu.
1.6.1 Rakousko Právě z této země pochází vlastník jedné z našich největších bank České spořitelny a to banka Erste Bank. Poplatek za vedení osobního účtu u jednoho z nejdraţších bankovních balíčků Erste Bank stojí 36,- EUR (přibliţně 1170,- Kč) ročně, za vklad hotovosti na přepáţce zaplatí klient 0,5,- EUR a za výběr z bankomatu deset eurocentů. Platby kartou, účetní poloţky za došlou bezhotovostní platbu nebo všechny sluţby přímého bankovnictví jsou v ceně balíčku této banky. Jedním z nejlevnějších balíčkových kont v Rakousku je Plus Direct banky Volksbank, které vyjde klienta měsíčně na 1,- Euro. V tomto balíčku jsou zahrnuty sluţby vedení účtu, sedm bankovních operací zdarma, on-line bankovnictví, platební karta, bezplatný je výběr z bankomatu vlastní banky, zaloţení a změny trvalého příkazu. Příkladem skutečně komplexního balíčkového účtu je Vortails Konto banky Sparkasse Amstetten, které obsahuje všechny důleţité sluţby a stojí 4,75,- Euro měsíčně. Zajímavostí je, ţe v Rakousku, ale i v Německu najdeme u většiny bankovních účtů poplatek za zrušení účtu, který se pohybuje nejčastěji od 5,- do 15,- Euro.
28
1.6.2 Německo V Německu stejně jako v Rakousku převládají balíčkové účty, které za paušální měsíční platbu obsahují mnoho sluţeb. Takový balíček můţe klient v Německu pořídit jiţ za cenu 1,80,- Euro za měsíc. Jedná se o konto u Sparkasse Saarbrucken. Některé sluţby, které nejsou součástí balíčku, si musí klient v Německu připlatit. Jedná se o zaloţení a změnu trvalého příkazu, které stojí 1,- Euro nebo poplatek za výběr z bankomatu přijde na 0,15,Euro. O něco draţší je jiţ balíček Volksbank, kde klient zaplatí za balíček od 3,50,- Euro, nicméně jiţ ţádné další poplatky neplatí. Převody, zaloţení i změny trvalého příkazu, dvě EC-karty jsou plně „all inclusive". Podobnou cenu najde klient i u balíčku CC-Bank, která nabízí balíčková konta v ceně jiţ od 3,25,- Euro za vedení bankovního účtu. Ostatní sluţby jsou však jiţ bezplatné. Zde přitom platí, ţe stejně jako u tuzemské internetové banky mBank se ani v Německu u těchto bank, ţádné bankovní poplatky neplatí. Zajímavostí také je, ţe pokud si na bankovní účet nechá klient zasílat určitou výši minimální částky, nejčastěji je to v Německu 1 250,- Euro, pak ţádné poplatky spojené s provozem bankovního účtu neplatí, nebo můţe vyuţívat výrazných slev. Pokud je částka niţší, pak klient platí standardní balíčkový bankovní poplatek. Tuto sluţbu nabízí například Postbank se svým Giro Plus. Zajímavou nabídkou přináší Deutsche Bank se svým Aktivkontem za cenu 4,- Euro měsíčně, v ceně konta je jiţ přímé bankovnictví, měsíční výpis z účtu, převody provedené přímým bankovnictvím a bankovním terminálem (celá Evropská unie), zřízení a zrušení trvalých příkazů online či bankovním terminálem, šeková kníţka, příchozí platby z domova a ze zahraničí (Evropská unie), příkazy k úhradě, výpisy z účtu u bankovního terminálu, výběry hotovosti na bankomatech DB doma a v zahraničí, vklady a výběry v hotovosti v bance, Deutsche Bank Card, vedení účtu. Konto tak obsahuje všechny důleţité a nejvyuţívanější sluţby. Zde lze najít zásadní rozdíl mezi německými a českými
29
balíčkovými konty, kdy si v České republice i u draţších balíčků nikdy klient nekoupí komplexní škálu sluţeb, ale vţdy za nějaké další sluţby doplácí. U některých německých bank klient neplatí poplatky za platby do zahraničí či zahraniční výběr hotovosti z bankomatu. Balíčky v Německu obsahují bezplatné on-line bankovní převody, poplatky za příchozí platby většinou neexistují a poplatky za výběr z bankomatu také nejsou pravidlem. Občané v České republice zaplatí skutečné náklady i u balíčkových kont měsíčně průměrně 198,- Kč, coţ představuje téměř 8,- Euro. Tedy dvakrát více neţ by zaplatili v Německu, kde němečtí občané vydělávají aţ 4 násobně více neţ Češi.
30
Tabulka 2 – Pořadí zemí s nejdraţšími bankovními poplatky v Evropě Pořadí zemí s nejdraţšími bankovními poplatky v Evropě 1. Itálie 2. Španělsko 3. Lotyšsko 4. Francie 5. Rakousko 6. Finsko 7. Česko 8. Slovinsko 9. Německo 10. Řecko 11. Slovensko 12. Litva 13. Kypr 14. Rumunsko 15. Maďarsko 16. Irsko 17. Velká Británie 18. Švédsko 19. Polsko 20. Lucembursko 21. Estonsko 22. Dánsko 23. Malta 24. Portugalsko 25. Belgie 26. Nizozemsko 27. Bulharsko Zdroj: http://www.novinky.cz/ekonomika/179715-cesi-maji-jedny-z-nejvyssichbankovnich-poplatku-prumerne-2375-kc-za-rok.html
31
2 Poplatková politika bank v České republice Poplatková politika bank v České republice je především ovlivňována konkurencí a zásahy státu. Poplatková politika bank také závisí i na obchodní strategii banky. Pokud je banka ve fázi pronikání na trh, přechodně můţe sníţit poplatky na úkor zisku, a tím zvýšit svůj podíl na trhu. Bankovní klient v současnosti však začíná vnímat i rozdíl v kvalitě sluţeb bank a za lepší sluţby je někdy ochoten zaplatit více. (Neplatí to u všech klientů). Významnou roli hraje i faktor necenové konkurence. Banky preferují realizaci platebního styku v co největší míře v prostředí elektronického bankovnictví nebo formou trvalých převodních příkazů a inkas. Klienty k tomu motivují právě niţšími poplatky. Převody uskutečněné přes internet či telefon bývají přibliţně o polovinu levnější neţ ty, které jsou zadané v pobočce a rozdíly mezi nimi se budou zvyšovat. Sluţby elektronického bankovnictví nabízejí téměř všechny banky s minimálním poplatkem. Výši poplatků bank při tuzemských převodech ovlivňuje typ transakce a také i způsob, jakým klient poţádá o převod (příkaz k úhradě přes elektronické bankovnictví, telephonebanking, SMS banking, mobilbanking, mailbanking, resp. prostřednictvím ATM, výběr hotovosti prostřednictvím ATM terminálu, platba prostřednictvím platebních POS terminálů, provedení příkazu k úhradě, vkladu a výběru hotovosti v obchodním místě banky), přičemţ při vyuţívání sluţeb elektronického bankovnictví, resp. prostřednictvím ATM nebo POS terminálů jsou transakční náklady banky na zpracování a zúčtování platebního příkazu k úhradě minimální. Na výši bankovních poplatků je nutné se podívat detailněji. Názory a pocity klientů jsou jednou věcí a skutečný stav v oblasti poplatkové politiky bank pak zcela odlišnou. Sluţeb bank vyuţívají průměrní (typičtí) a pasivní klienti. Je pochopitelné, ţe se individuální potřeby klientů liší, a ţe se průměrný klient liší banku od banky. To je dáno mimo jiné tím, ţe se různé banky zaměřují na různý klientský segment – některé se specializují na bohatší klientelu, jiné na širokou veřejnost, některé
32
významně preferují přímé bankovnictví, jiné rozšiřují síť poboček a jsou jistotou pro lidi, kteří nevěří internetu a mobilním telefonům. Rozdílnost klientely je dána rovněţ poplatkovou politikou. Pokud se banka zaměřuje na movitější klienty, nasadí často vysoké základní poplatky, z nichţ slevuje v případě, ţe klient má vyšší zůstatky na účtech, vysoké obraty nebo přijaté platby. Proto srovnání bankovních poplatků podle „typického“ klienta není zcela přesné a přesvědčivé. Přesto je potřeba srovnání dělat a získat tak přehled o jakési cenové hladině bank a typický bankovní klient je dobrým měřítkem. Pasivní klient je klient, který svůj bankovní účet pouţívá jen zřídka (i přesto ho ale musí mít). Například ho má zřízen jen z důvodu vyplácení mzdy. Z ţádného jiného důvodu ho nepouţívá. Průměrný (typický) klient - na základě zkušeností a dostupných dat z bank byl vytvořen předpoklad průměrného klienta s typizovanými poţadavky a poptávkou po bankovních sluţbách. Je pochopitelné, ţe se individuální potřeby klientů liší, a ţe se průměrný klient liší podle druhu banky. Tabulka 3 – Sluţby vyuţívané průměrným klientem
Sluţby vyuţívané průměrným klientem VEDENÍ ÚČTU Výpisy Příchozí platby Vklad v hotovosti Odchozí platby trvalý příkaz příkaz k úhradě změna trvalého příkazu Výběry na přepáţce Výběr z bankomatu Platby u obchodníka Platební karta Přímé bankovnictví
1x měsíčně poštou 3x 1x 2x (1 zadán na přepáţce, 1 elektronicky; 1 do vlastní banky, 1 do cizí) 3x (1 zadán na přepáţce, 2 elektronicky; 1 do vlastní banky, 2 do cizí) 2x/rok 1x 3x (2x z bankomatu vlastní banky, 1x z cizí) 2x 1x (elektronická) 1x
Zdroj: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/pruzkum-vyse-bankovnich-poplatku-aprehlednosti-sazebniku/ 33
Poplatky v bankovních domech v České republice uţ dlouhou dobu překračují únosnou míru a ve vztahu k příjmům obyvatel patří mezi nejvyšší na světě. Nepomáhají stíţnosti klientů ani opakovaná kritika Ministerstva financí a tlak spotřebitelských organizací. Poplatky jsou v České republice vyšší neţ v zemích, kde sídlí mateřské firmy vlastnící banky, které působí na našem území. Navíc většina zisků těchto bankovních domů odchází do ciziny a čeští občané nemají z profitu bankovních domů ţádné výhody. Je nepochopitelné, ţe banky vytvářejí takové prostředí, které je málo transparentní. Místo světového trendu posilování postavení klienta jsou zákazníci českých bank rukojmím, který se musí v případě odchodu do jiné banky draze vykoupit. Srovnatelná výše poplatků a podmínek ukazuje také na slabou konkurenci, kterou omezuje také velmi nepřehledné uvádění cen a podmínek jednotlivých sluţeb. V České republice výrazně chybí ochrana klientů na finančním trhu. Je potřeba, aby byl klient českých finančních institucí chráněn tak, jak je obvyklé v civilizovaných zemích, a aby regulátor (ČNB) neotevíral prostor pro pochybné praktiky a zneuţívání postavení, čehoţ jsme dnes u českých bank svědky. Přitom systému bezhotovostního platebního styku a nutnosti mít u banky veden účet se v dnešní době nelze prakticky vyhnout. Je to důsledek politiky, kdy v uplynulých patnácti letech byli občané vedeni k omezování plateb v hotovosti s odůvodněním, ţe hotovostní platební styk je příliš nákladný a méně bezpečný. Je tomu tak, Česká národní banka nemá bohuţel moţnost měnit poplatkovou politiku, nebo určovat poplatkovou politiku, ta je v případě bank volná. Pochopitelně zákazník můţe hledat banku, kde poplatky jsou co moţná nejniţší. Právo kaţdé banky je stanovit si vlastní poplatkovou politiku tak, aby vyhovovala bance a nevzbuzovala negativní pocity u klientů.
34
2.1 Zákon o platebním styku Prvním listopadem 2009 nabyl účinnosti nový Zákon o platebním styku. Zákon zavedl novinky, které se týkají bank, druţstevních záloţen a jiných poskytovatelů finančních sluţeb, ale také jejich klientů. Zákon vznikl v souladu se směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. 11. 2007 o platebních sluţbách na vnitřním trhu. Změny, které klientům bank přinesla účinnost nového zákona o platebním styku jsou následující: zkrácení lhůty provádění platebních transakcí v rámci tuzemského i zahraničního platebního styku, odpovědnost banky za neautorizovanou transakci, odpovědnost občana z neautorizované transakce, blokace platební karty zdarma, důkazní břemeno banky, nová pravidla provádění inkas, informační povinnost banky o transakcích na běţném účtu, úprava pravidel k vypovězení běţného účtu, úprava dohledu pro nebankovní poskytovatele platebních sluţeb, nová kategorie nebankovních poskytovatelů platebních sluţeb, nové vymezení působnosti finančního arbitra, zrušení limitu pro spory řešení arbitrem. První větší změnou byla povinnost drţitele platební karty oznámit bance bez zbytečného odkladu její ztrátu či odcizení. Tentokrát je to stanoveno zákonem a nikoliv pouze obchodními podmínkami jednotlivých bank. Naopak banka má povinnost zajistit, aby drţitel platební karty měl k dispozici vhodný způsob jak ztrátu či odcizení ohlásit. Navíc musí banka zabránit jakémukoli uţití platební karty, jakmile klient ztrátu oznámil. Za tuto zákonnou povinnost si ale banka nově nesmí smět účtovat ţádný poplatek. Cena blokace karty se u tuzemských bank pohybovala od 200,- aţ 2 000,- Kč, v závislosti na druhu platební karty (embosovaná/elektronická).
35
V současnosti nese majitel karty případnou ztrátu, kterou utrpí například po odcizení karty, sám. Své peníze můţe ochránit pouze vhodným pojištěním. Od listopadu roku 2009 se o tyto své výdaje klient dělí s bankou. Ztrátu z neautorizované platební transakce nese majitel karty pouze do částky odpovídající 150,- EUR (při aktuálním kurzu přibliţně 3 800,- Kč). Z tohoto pravidla existují pouze tři výjimky. První je, ţe ztrátu nese plně banka, pokud po nahlášení blokace zablokování karty jiţ sama ihned neprovedla. Dalšími výjimkami jsou dále podvodné jednání a hrubá nedbalost klienta vedoucí ke způsobené ztrátě. Za hrubou nedbalost je podle nového zákona povaţováno pouţívání karty v rozporu se smlouvou a také neoznámení ztráty, odcizení, zneuţití nebo neautorizovaného pouţití platební karty. Vše bez zbytečného odkladu. Za největší přínos úpravy zákona o platebním styku, ale odborná veřejnost povaţují zkrácení doby převodu peněz mezi účty ze tří dnů na dva. Lhůtu pro připsání peněz na účet příjemce si ale klient můţe s bankou dohodnout o jeden pracovní den delší. To v případě, ţe klient platební příkaz bance předá v papírové podobě. Dohodnout se však lze i na lhůtě kratší. Banky mají povinnost informovat své klienty o transakcích na účtu. V maximálně měsíčních intervalech totiţ nově musí banka zpřístupňovat přehled toho, co se na účtu odehrálo. Způsob však ponechává na dohodě klienta a banky. Zda se tedy bankovní domy vydají cestou tištěných výpisů zdarma, není tak jednoznačné. V současné době má klient u většiny bank na vybranou mezi bezplatným elektronickým a tištěným (jiţ placeným) výpisem. V některých případech jsou výpisy zahrnovány do celkových poplatků za balíčková konta. Také interval jejich předávání byl doposud ponechán na dohodě smluvních stran. Ti, kteří internetbanking nemají a doposud dostávali výpisy v papírové podobě v jiném neţ měsíčním intervalu, mají k dispozici výpisy měsíčně zdarma (banky to většinou řeší tak, ţe výpisy jsou k vyzvednutí na pobočce, aby nevznikaly dodatečné náklady). Výpověď smlouvy o běţném účtu banky přijímají s lhůtou sedm dnů aţ dvou měsíců. Je to zpravidla u kont s navazujícími sluţbami, kupříkladu platebními kartami. Listopadovou novinkou je, ţe délka výpovědní doby nesmí přesáhnout jeden měsíc. Navíc, pokud účet 36
klient zruší po dvanácti měsících jeho trvání, musí tak banka učinit bezplatně. Momentálně ovšem bankovní domy převáţně poplatky za výpověď smlouvy o běţném účtu neúčtují. Změna právní úpravy se proto dotýká z větších bank pouze Poštovní spořitelny, která si za zrušení účtu účtuje poplatek 200,- Kč. Stejně tak zdarma banka tuto sluţbu provádí v momentě, kdy klient odstoupí od smlouvy z důvodu změny rámcové smlouvy (např. změna sazebníku). Do osmi týdnů je moţné odvolat jiţ provedenou platbu (např. při podezřele vysoké částce). To se netýká těch inkasních plateb, které fungují na principu záloh, kde jsou částky plátcům předem známy. Banky proto reagují tím, ţe vyzývají klienty k tomu, aby si u inkas (pokud tak jiţ neučinili) nastavili limity. Zákon dělí povinnosti bankovních domů na poskytnutí (aktivní krok banky, předání na trvalém nosiči dat) a zpřístupnění informací. Banky mají dále povinnost informovat klienta o změnách rámcové smlouvy dva měsíce před nabytím její účinnosti. Nebude to jiţ den odeslání platby z účtu plátce, ale den připsání ve prospěch účtu poskytovatele příjemce (nikoliv přímo účtu příjemce). Z celkového pohledu jsou tedy změny zákona pozitivní a mají přispět k větší ochraně práv klienta. Otázkou je, zda nově vzniklé výdaje budou chtít poskytovatelé platebních sluţeb kompenzovat u klienta jinde. Výsledkem můţe být přenos nákladů ze zrušeného poplatku na jiný, který neodporuje znění zákona.
2.2 Nejabsurdnější poplatek V anketě o nejabsurdnější poplatek roku 2009, kterou kaţdoročně pořádá server bankovnípoplatky.com, zvítězila platba za vklad na přepáţce na vlastní účet. Anketa měla rekordní účast. Zúčastnilo se celkem 65 tisíc lidí, coţ je oproti loňskému roku téměř dvojnásobek.
37
Poplatek za vklad na přepáţce na vlastní účet neúčtuje klientům uţ většina tuzemských bank. Mezi bankovní domy, které mají tento poplatek stále ve svých sazebnících, patří ČSOB, Česká spořitelna, Poštovní spořitelna nebo Raiffeisenbank. Banky odůvodňují bankovní poplatek za vklad na přepáţce tím, ţe práce s hotovostí je pro banky to nejnákladnější, co můţe být. Kvůli moţnosti vloţit hotovost na účet musí bankovní domy budovat pobočky, školit zaměstnance, pobočky vybavit, vysoké jsou náklady na zajištění bezpečnosti, počítání, svoz hotovosti a podobně. Banky dbají na to, aby všechny poplatky, které účtují, byly opodstatněné. Kaţdá sluţba nebo produkt generuje náklady, které musí banka pokrýt. Bankovní poplatky by proto měly být posuzovány podle toho, jakou hodnotu klient za své peníze dostává. Poplatek za vklad na přepáţce na vlastní účet vadí necelým 45 % hlasujících. Za druhý nejabsurdnější poplatek hlasující zvolili platbu za připsaný úrok. Třetí místo v anketě získal poplatek za výpis odeslaný elektronickou cestou. Anketa má i pozitivní výsledky. Kaţdý rok, kdy je tato anketa pravidelně vyhlašována, zruší minimálně jedna banka jeden z absurdních bankovních poplatků. Asi největší úspěch zaznamenal hned první vítězný poplatek za příchozí platbu, který těsně po vyhlášení v roce 2008 zrušily tři banky. Jednou z nich je i Reiffeisenbank.
2.2.1 Raiffeisenbank Raiffeisenbank se rozhodla zrušit poplatek, který byl vyhlášen klienty bank jako nejabsurdnější, a svým klientům odpustí i některé další. Hlavní změny v cenové politice banky jsou následující: zrušení poplatku za vklad na účet, vyhlášeného letos za nejabsurdnější poplatek, zrušení poplatku za předčasné splacení spotřebitelského úvěru, zrušení poplatku za změnu nastavení účtu přes internetové bankovnictví, větší přehlednost sazebníku, 38
zvýšení poplatků za transakce, zvýšení cen starých cenových programů. Raiffeisenbank s účinností od 7. července 2010 připravuje nový sazebník. Hlavní změnou nového sazebníku je zrušení poplatku za vklad na účet soukromých osob, který doposud činil 10,- Kč. Tento poplatek letos klienti zvolili nejabsurdnějším poplatkem. Raiffeisenbank ruší rovněţ poplatek za předčasné splacení spotřebitelského úvěru Rychlá půjčka, který doposud činil 4% z výše předčasné splátky. Tato změna se bude týkat všech úvěrů uzavřených po 7. červenci. Dochází rovněţ ke zrušení poplatku za změnu nastavení účtu a výpisů přes internetové bankovnictví. Pokud si klient doposud chtěl ve svém internetovém bankovnictví např. změnit frekvenci zasílání výpisů, zaplatil za tuto úpravu 30,- Kč. Nově bude sluţba zdarma. Nový sazebník by měl být pro klienty rovněţ přehlednější a měli by se v něm lépe orientovat. Změny jsou platné od 7. července, nový ceník banka zveřejní na svých internetových stránkách v nejbliţších dnech. [sazebník bankovních poplatků osobního účtu Raiffeisenbank, Příloha č. 6]
2.3 Ţaloby na banky Sdruţení SOS obrany spotřebitelů zahájilo na začátku roku 2006 na ČSOB hromadnou ţalobu klientů kvůli bankovním poplatkům. K ţalobě se připojila tisícovka lidí. Soud jim dal v únoru 2006 za pravdu, kdyţ rozhodl, ţe ţalované poplatky banka vybírala neoprávněně. ČSOB rozsudek napadla a spor šel před soud znovu. Sdruţení SOS vyzvalo klienty ČSOB, aby se připojili k ţalobě, která měla vysoudit zpětné navrácení poplatků, které byly podle sdruţení SOS vybírány protiprávně.
39
Výzva se vztahovala na poplatek za zrušení účtu, který banka jako jedna z posledních, uţ také zrušila. Dalším poplatkem, který spotřebitelům výrazně vadil, byl poplatek za vedení účtu a poplatek za neoprávněnou reklamaci transakce platební kartou, který banka podle SOS vybírá jako jediná na českém trhu a tzv. neadresný poplatek. Neadresný poplatek, je takový poplatek, který je sice uvedený v sazebníku, ale je účtován bez ohledu na to, zda klient danou sluţbu vyuţívá. SOS odhadovalo, ţe pokud soud vyhraje, bude muset ČSOB kaţdému svému klientovi vyplatit jako náhradu asi 1 700,- Kč. Z vysouzené částky ale ještě 15 % pohltí odměna advokátní kanceláři. Nakonec soud rozhodl, ţe bankovní poplatky za vedení a zrušení bankovního účtu neodporují českému právnímu řádu a ČSOB je účtovala oprávněně. Argumenty, pouţívané Sdruţením obrany spotřebitele k obviňování ČSOB z protiprávního jednání, byly soudem odmítnuty jako neoprávněné. Soudy ţaloby zamítly.
40
3 SWOT Analýza bankovních poplatků 3.1 SWOT analýza bankovních poplatků z pohledu bank Ve SWOT analýze bankovních poplatků z pohledu banky, jsem se snaţila zhodnotit silné a slabé stránky, najít a ohodnotit příleţitosti a hrozby spojené s bankovními poplatky pro banky a navrhnout moţnosti na zlepšení či změnu v oblasti bankovních sluţeb. Silné stránky: výnosy z poplatků významně ovlivňují bankovní zisky, niţší nebo nulové poplatky znamenají získávání stále nových klientů, vyšší poplatky naopak znamenají pro banku vyšší zisk, banka si vytváří svůj vlastní bankovní sazebník, klientům nabízí zvýhodnění některých svých sluţeb v rámci balíčků, nabízí výhodné podmínky pro studenty, kaţdá banka má právo stanovit si vlastní poplatkovou politiku. Slabé stránky: nespokojenost klientů s bankovními poplatky, nepřehlednost bankovních sazebníků, vysoké náklady na práci s hotovostí, banky neposkytují dostatek informací veřejnosti o výši bankovních poplatků, obtíţe při porovnávání ceníků a nabídek jednotlivých bank, častá kritika poplatkové politiky. Příleţitosti: pro velké banky příleţitost k další expanzi a růstu, vytvořit na základě poplatků perfektní marketingovou kampaň a tím přilákat nové klienty, nové marketingové moţnosti, příleţitost zpřehlednit nabízené sluţby a k nim bankovní poplatky, které banka účtuje, 41
zveřejnit
úplné
bankovní
ceníky
na
svých
internetových
stránkách
nejsrozumitelnějším způsobem, zrušit některé poplatky a vstřícněji reagovat na kritiku klientů, sníţit poplatky na úkor výnosů a tím zvýšit svůj podíl na trhu, upravit své bankovní poplatky a tím přetáhnout klientelu konkurenční bance. Hrozby: přechod klientů ke konkurenci z důvodu niţších bankovních poplatků, tlak klientů a státních orgánů na sniţování poplatků, silnější cenová konkurence mezi bankami, vyšší úroveň cenové konkurence však nutně neznamená niţší cenu a naopak, konkurence v bankovním sektoru má také značný vliv na vývoj poplatků za nabízené sluţby, tento trend vede ke sniţování či zrušení některých poplatků, hrozba finanční krize, kritika Ministerstva financí a tlak spotřebitelských organizací, stíţnosti klientů, ţaloby na banky, legislativní opatření, která by vedla ke zpřísnění regulace finančního sektoru a omezení rozsahu a výše bankovních poplatků, budoucnost patří internetovému bankovnictví, kde jsou účtovány nejniţší bankovní poplatky.
42
4 Budoucnost poplatků v České republice Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek s rekordní účastí hlasujících jiţ skončila. Jednoznačně zvítězil poplatek za vklad na přepáţce na vlastní účet. Právě rekordní účast hlasujících a výsledky ankety, která byla citována významnými médii v České republice, zvedla vlnu reakcí, diskusí a sporů o další osud bankovních poplatků. Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek je některými finančními institucemi nepřímo podporována. Fio, druţstevní záloţna, nabídla platební sluţby zdarma jiţ přede dvěma lety. Některé banky jako mBank si z nulových poplatků vytvořily svou obchodní strategii a nulové nebo nízké poplatky tak představují zatím její největší konkurenční výhodu. O tom, ţe je tato strategie úspěšná, svědčí stále rostoucí počet klientů této banky. Je tím zároveň potvrzeno, ţe to jde bez bankovních poplatků i u nás. O nízké poplatky se ve své cenové strategii začíná opírat i Poštovní spořitelna, která nedávno oznámila jejich další sníţení v segmentu podnikatelů. Ač se banky navenek cítí silné a odmítly bezprostředně po zveřejnění výsledků jakékoliv rušení poplatků, řada představitelů bank připouští opatrné korekce v poplatkové politice v budoucnosti. Nemusí se jednat přímo o zrušení jednotlivých poplatků, ale o sniţování cen, zavedení kompenzačních bonusů a podobně. Podle nejmenovaného vysoce postaveného zaměstnance tuzemské banky, „Budou všechna tato opatření reálná aţ po delší době, jelikoţ je banky nechtějí zavádět pod nátlakem veřejného mínění, reprezentovaného například výše zmíněnou anketou“. Je to vcelku logické. Banky by totiţ v opačném případě přiznaly, ţe to jde i bez poplatků, čemuţ se úzkostlivě brání. Oficiální prohlášení bank o oprávněnosti a nezrušitelnosti nejabsurdnějšího bankovního poplatku, ale i poplatků jiných, je tak nutné brát s určitou rezervou. Budoucnost patří internetu, přehledným a jednoduchým sazebníkům a pokud moţno nízkým nebo přímo nulovým bankovním poplatkům. Budoucnost českého bankovnictví je tedy v internetu, v komunikaci přes mobil, ICQ, Skype či v zapojení biometrických údajů pro zlepšení bezpečnosti transakce.
43
4.1 Ministerstvo financí České republiky Ministerstvo financí České republiky se zavázalo v roce 2010 rozpoutat diskuzi o současném stavu českého bankovnictví a o moţnostech jeho budoucího zlepšení, která by ve výsledku měla vést aţ k jakési formě samoregulace uvnitř odvětví. Cílem nejbliţších schůzek na Ministerstvu financí České republiky by tedy mělo být zkonkretizování a zpřesňování těch změn, které bude v blízké budoucnosti moţné zavést. Ministerstvo financí České republiky, ale stále trvá na některých sporných bodech jako je například jednotná terminologie ceníků, dopady změn ceníků na jednotlivé klienty či povinný přestupní servis. Proti přílišné regulaci bankovních sluţeb je ale také řada ekonomů. Ti upozorňují, ţe aktivita ministerstva má spíše politický podtext. Navíc by opatření k dosaţení úplné srovnatelnosti informací pro klienty mohla vést k celkové unifikaci odvětví a k demotivaci pro inovace bankovních produktů. Tím by ve výsledku nejvíce utrpěli zase jen spotřebitelé, kteří by měli zúţené moţnosti při výběru banky nebo jejího produktu. Naopak pozitivní dopady by mohl mít návrh ministerstva na zjednodušení přechodu klientů mezi bankami, tedy zvýšení tzv. mobility. Bankovní domy by měly převzít veškerou administrativu spojenou se změnou bankovního ústavu (např. převést si mezi sebou veškeré trvalé platební příkazy a inkasa), zatímco klient by si pouze zaloţil nový účet. Vypořádání dodatečných pohledávek mezi starou a novou bankou by se mělo také co nejvíce urychlit, coţ by pro klienta znamenalo velkou časovou úsporu. Finanční úspora je zatím nejednoznačná, neboť závisí na výši nutných investic do informačních technologií, které by se mohly promítnout do dalšího růstu bankovních poplatků. Také banky přicházejí s novými nápady, které by mohly vést třeba ke sníţení rizika při ztrátě nebo zneuţití platební karty nebo ke snadnější orientaci klientů v cenících a jejich změnách. Jak se situace v bankovním sektoru vyvine, není v současné situaci zcela jasné, pravděpodobně bude potřeba celá řada jednání a kompromisů, aby byl konečný stav co nejpřínosnější pro spotřebitele bankovních sluţeb.
44
4.2 Potřebnost bankovních poplatků Banky trvají na vybírání bankovních poplatků proto, ţe by jinak bylo pro ně financování jejich činnosti mnohem náročnější, obzvláště pak při současné nákladovosti. Rozdělení bankovních výnosů nejen ţe sniţuje rizikovost výnosu, ale přináší bankám vítaný příjem. Jak by obstály banky ve světě bez výnosů z bankovních poplatků a provizí. Mohly by si banky dovolit udrţet současnou úroveň podnikání? Pokud by banky přišly o neúrokové výnosy plynoucí z bankovních poplatků a provizí, sníţily by se jejich provozní výnosy, coţ by, při současné výši provozních nákladů, negativně dopadalo na ziskovost.
4.3 Finanční krize a poplatky O bankovních poplatcích se v České republice intenzivně diskutuje posledních několik let. Vţdyť mBank na nulových poplatcích postavila svou politiku a po prvním roce působení v České republice má více neţ 300 tisíc otevřených účtů. A do budoucna to vypadá, ţe s všudypřítomnou finanční krizí tato debata nekončí, moţná právě naopak. Při pohledu na finanční krizi, na kterou dnes všichni všechno svádějí a která se rychle a snadno stala vděčnou výmluvou pro neúspěchy na jedné straně a ţádosti o záchranné balíčky a nejrůznější subvence z veřejných peněz na druhé straně, lze ve vztahu k bankovním poplatkům vidět dva zajímavé názory. První prezentují nekritičtí obhájci poplatků - je dobře, ţe bankovní domy u nás tvořily a tvoří z velké části zisk právě prostřednictvím poplatků, protoţe se tak vyhnuly rizikovým obchodům a tudíţ i samotné krizi. To je ale omyl. Naše bankovní domy se vyhnuly finanční krizi jednoduše proto, ţe v České republice fungují tradiční univerzální komerční banky, které poskytují úvěry a přijímají vklady. Vydělávají nejen na poplatcích, ale zejména na úrokové marţi. V České republice prostě nenajdeme investiční banky, které vydělávají, jak se ukázalo, riskantními nákupy derivátů či strukturovaných dluhopisů. 45
Navíc je zapotřebí vzít do úvahy, ţe český bankovní sektor byl uţ jednou v devadesátých letech očištěn a daňové poplatníky to stálo stovky miliard korun. Druhý pohled je názorem zejména klientů. Bankovní domy by mohly více slyšet na hlasy volající po rušení poplatků a vstřícněji reagovat na kritiku klientů, jestliţe zároveň po státu a tedy po daňových poplatnících chtějí (to se České republiky netýká) finanční injekce, záruky či odkupy nekvalitních aktiv. Zkrátka zneuţívat krizi k podpoře vybraného odvětví a vybraných firem nepovaţují za efektivní nakládání s veřejnými penězi. Důvěra se zatím nevrátila ani na akciové trhy, ale dokonce ani mezi bankovní domy samotné. Důsledkem pak je zajímavá situace, která se nemile dotýká klientů – zatímco úrokové sazby centrální banky sniţují na historická minima, úrokové sazby pro koncové zákazníky se dokonce zvyšují, protoţe si bankovní domy navzájem nevěří a nechtějí si půjčovat. Vlády dávají miliardy do bank, ale ty je dále nechtějí distribuovat a hromadí hotovost. Centrální banky sniţují úroky, které se ale na výstupu naopak zvyšují a peníze se tak zdraţují. Co je výsledkem? Pokud někam krize ještě nedošla, tak je v současné době na nejlepší cestě.
46
Závěr Problematika bankovních poplatků v České republice spočívá nejen v jejich výši a neustálé kritice, ale také v nepřehlednosti a sloţitosti bankovních sazebníků. Informace o poplatcích jsou pro klienty neúplné, matoucí a časově náročné. Klienti bank jsou s vybíráním bankovních poplatků velmi nespokojeni. A mají také proč. Česká republika má sedmé nejvyšší bankovní poplatky v Evropské unii. Češi v průměru za jeden účet zaplatí na poplatcích ročně 95,- EUR (asi 2375,- Kč). Velkou roli v poplatkové politice hraje konkurence a zároveň závislost na obchodní strategii kaţdé banky. Konkurence v bankovním sektoru má také značný vliv na vývoj poplatků za nabízené sluţby. Tento trend vede ke sniţování či zrušení některých absurdních poplatků. Mezi mé hlavní zdroje patřili bankovní sazebníky jednotlivých bank, odborná literatura z oblasti bankovnictví, internetové stánky a ekonomicky zaměřené magazíny. Ve své bakalářské práci jsem chtěla představit informace o bankovních poplatcích a strategii jejich rozvoje. Zjistila jsem nejen, ţe Česká republika má jedny z nejvyšších bankovních poplatků, které jsou klienty označovány často za absurdní, ale také, ţe sazebníky tuzemských bank, jsou velice nepřehledné. Myslím si, ţe uspokojivým řešením pro obě strany by bylo alespoň sjednocení terminologií u základních a nejčastěji pouţívaných poplatků a sjednocení vzhledu sazebníků, které by umoţňovaly jednoduché a rychlé porovnání. Mým cílem bylo uvést obecné informace o bankovních poplatcích, popsat základní a nepouţívanější druhy poplatků, ukázat některé zvýhodněné sluţby spojené s placením bankovních poplatků pro klienty a také vysvětlit současnou problematiku. Doufám, ţe jsem svojí prácí přispěla k bliţšímu poznání této problematiky, a ţe bude přínosem nejen pro mne, ale bude zajímavým tématem také pro ostatní čtenáře.
47
Seznam pouţité literatury Publikace: BLAŢEK, Jiří; UKLEIN, Jiří. Bankovnictví. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 1997. 179 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 80-210-1715-5, 80-85765-91-8. KALABIS Zbyněk. Bankovní služby v praxi. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2005. 148 s. Finance. ISBN 80-251-0882-1. MOSCHETTO, Bruno; ROUSSILON Jean. Banka a její funkce. 1. vyd. Praha : HZ Praha, 1996. 112 s. Editio Q. ISBN 80-901918-9-4.
Magazíny: Hospodářské noviny Týdeník ekonom Respekt Bankovnictví
Sazebníky: Komerční banka mBank Raiffeisenbank UniCredit Bank ČSOB Volksbank
48
WWW stránky: Aktuálně [online]. 2009 [cit. 2009-12-07]. Češi platí nejvyšší bankovní poplatky ve střední Evropě. Dostupné z WWW:
. CHVÁTAL, Dalibor. Měšec [online]. 2010 [cit. 2010-01-11]. Problémy s poplatky, nebo s
informacemi?.
Dostupné
z
WWW:
poplatky-nebo-s-informacemi/>. KOLÁŘ, Petr. Bankovní poplatky [online]. 2010 [cit. 2010-03-24]. Kolik platíme za nejabsurdnější
poplatky?.
Dostupné
z
WWW:
. ŠEBELOVÁ, Hana. Měšec [online]. 2005 [cit. 2005-11-10]. Proč se soudit s ČSOB?. Dostupné z WWW: . ZÁMEČNÍK, Petr. Měšec [online]. 2009 [cit. 2009-01-12]. Komerční banka vrátí poplatky za vedení účtu. Dostupné z WWW: .
bankovnipoplatky.cz čnb.cz mfcr.cz citibank.cz csob.cz ebanka.cz fio.cz ihned.cz kb.cz kurzy.cz mbank.cz 49
mesec.cz novinky.cz postovnisporitelna.cz raiffeisenbank.cz unicreditbank.cz volksbank.cz
50
Seznam tabulek Tabulka 1 - Přehled základních bankovních poplatků ……..…………………….……... 12 Tabulka 2 - Pořadí zemí s nejdraţšími bankovními poplatky v Evropě ……….…….…. 31 Tabulka 3 - Sluţby vyuţívané průměrným klientem ……………….……...…..……….. 33
51
Seznam příloh Příloha č. 1 - Měsíční náklady na vedení účtu ……………...…………………………... 13 Příloha č. 2 - Sazebník bankovních poplatků osobního účtu KB ………………..……… 20 Příloha č. 3 - Sazebník bankovních poplatků osobního účtu UniCredit Bank ….....….… 21 Příloha č. 4 - Sazebník bankovních poplatků osobního účtu mBank ………..………..… 22 Příloha č. 5 - Sazebník bankovních poplatků osobního účtu mBank od 1.8.2010 ...……. 22 Příloha č. 6 - Sazebník bankovních poplatků osobního účtu Raiffeisenbank …..………. 39
52
