Bankovní institut vysoká škola Praha oborová katedra financí a ekonomie
Podnikatelský záměr Bakalářská práce
Autor:
Jan Wolf DiS. obor bankovní management
vedoucí práce:
Teplice
Ing. Gabriela Kukalová
Duben, 2014
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Teplicích dne 15. 4. 2014
Jan Wolf
Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucí bakalářské práce ing. Gabriele Kukalové, za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce.
Anotace Předmětem této bakalářské práce je sestavení
podnikatelského záměru na zaloţení
společnosti a jeho vyhodnocení. V teoretické části charakterizuje hlavní moţnosti podnikání a jeho právní úpravu. Je zde definována konkrétní náplň podnikání, charakteristika podnikání, oblasti řízení a stanovení hlavních cílů podnikatelské činnosti. Určující pro podnikatelský záměr je konkurenceschopnost a zajištěná finanční stabilita. Je zde popsána SWOT analýza, důleţitou částí je i kapitola upřesňující řízení rizik a jako stěţejní součást podnikatelského záměru jsem uvedl konkrétní kroky k sestavení finanční analýzy podniku. V praktické části této práce je sestaven podnikatelský záměr na zaloţení společnosti CYKLO - WM s.r.o., její rozjezd a uplatnění v makroekonomickém prostředí spolu s jeho vyhodnocením. Práce je doplněna přílohami společenskou smlouvou, smlouvou o nájmu nebytových prostor a smlouvou o tichém společenství. Samozřejmostí i přehled literatury, ze které bylo při psaní této práce čerpáno, závěr a resumé. Klíčová slova : podnikatelský záměr, marketing, marketingová studie, finanční plán
Annotation The topic of this bachelorś essay is drawing up a business intention and setting up the company with it‘s assessment. In the theoretical part of a business intention is a characteristic of the principal opportunities of entrepreneurship and it‘s juridical modification. There is included definition of the particular content of business, characteristic of business, sphere of management and establishment of the principal aims of business activities. Ability of the competition and ensuring of a financial stability is determining for the business intention. There is a characterization of the SWOT analysis and very significant part is chapter, which is specifying risk management. I mentioned particular procedures as a crucial constituent of the business intention for drawing up a financial analysis of the company. In the practical part of this essay is composed business plan for the establishment of the company CYKLO - WM Ltd., its start-up and implementation of the macroeconomic environment, together with its evaluation. Key words: business intention, marketing, marketing study, financial plan
Obsah Úvod
8
Zvolené metody zpracování
10
1
Podnikání
11
1.1 Základní právní formy podnikání v České republice
11
1.2 Podmínky získání ţivnostenského oprávnění
13
1.3 Podnikatelský plán
14
1.4 Zdroje financování podnikatelské činnosti
15
1.5 Zakladatelský rozpočet
16
Marketing
18
2.1 Marketingový mix
18
2.2 Analýza prostředí
19
2.3 Podnikatelské riziko
21
Identifikace firmy
23
3.1 Základní údaje a charakteristika společnosti
23
3.2 Podnikatelské cíle
26
3.3 Sídlo společnosti, resp. provozovny
27
3.4 Logo společnosti
28
3.5 Organizační struktura
28
3.6 Organizační uspořádání prodejních prostor
29
3.7 Marketingová studie
30
2
3
4
3.7.1
Předpoklady
30
3.7.2
Marketingový výzkum
31
3.7.3
Analýza mikroprostředí
32
3.7.4
Analýza makroprostředí
37
3.7.5
SWOT analýza
41
3.7.6
Marketingové cíle
44
3.7.7
Kontrola řízení procesu
45
3.7.8 Vliv na ţivotní prostředí
45
Finanční plán
46
4.1 Zahajovací rozvaha
46
4.1.1
Dlouhodobý majetek
47
4.1.2
Krátkodobý majetek (oběţný majetek)
47
4.2 Osobní náklady
48
4.3 Odpisy dlouhodobého majetku (DM)
49
4.4 Náklady a výnosy
51
4.4.1
Měsíční náklady
51
4.4.2
Měsíční výnosy
52
4.5 Hospodářský výsledek
54
Závěr
56
Seznam odkazů
58
Použité zdroje
59
Seznam obrázků a tabulek
61
Přílohy
61
Řešení není v ničem jiném než v důsledném zavedení tržních vztahů, jedině ty nám ukáží, kdo si co skutečně zaslouží. Neztratí se v nich ani ti eventuelní Einsteinové nebo van Goghové, ztratí se v nich zcela jistě ti, kteří toho k našemu krajíci budou přidávat příliš málo a kteří byli zvyklí, že toho bez zásluhy dostávali moc. Václav Klaus, Literární noviny 1. 7. 1990, cit.
Úvod Podnikatelský záměr (podnikatelský plán) je v dnešních turbulentních dobách nezbytnou součástí přípravy na podnikání. Na základě podnikatelského záměru je moţné si ověřit, zda je daný podnikatelský nápad vhodný pro následné podnikání. Proto je nezbytné, aby se podnikatelský záměr co nejvíce blíţil skutečnosti, aby byl postaven na reálných základech. Jeho součástí jsou dosaţitelné a reálné cíle a jednotlivé aktivity, které povedou k dosaţení vytýčených cílů. Sestavení podnikatelského plánu můţe tak poskytnout odpovědi na řadu otázek, které na počátku podnikání vyvstanou. Pro jeho sestavení je totiţ nezbytné shromáţdit celou řadu informací, které jsou nezbytné pro zahájení podnikání, a které zároveň dávají odpovědi na moţné otázky a problémy. Podnikatelský plán je důleţitý i z hlediska správného řízení podniku. Umoţňuje totiţ poznat jednotlivé kroky, které povedou k ţádoucím cílům, a kontrolovat je a vyhodnocovat nebo v případě potřeby měnit. V průběhu podnikání můţe docházet ve vnějším okolí k řadě změn, které nelze z pozice podnikatele ovlivnit (např. legislativní změny), proto je nutné tyto změny sledovat a včas reagovat. Pro zahájení a rozvoj podnikání je nezbytné získat potřebné finanční prostředky. Finanční plán je proto důleţitou součástí celého podnikatelského plánu a musí být v souladu se všemi částmi podnikatelského záměru. S pomocí finančního plánu lze určit potřebu finančních prostředků na nákup nezbytného zařízení, strojů apod. Finanční plán také odpoví na otázku, zda bude začínající podnikatel schopen pokrýt náklady a dosahovat zisku. Je třeba uvést, ţe současná ekonomická situace na trhu není příznivá pro ambiciózní podnikatelské záměry, a proto je nutné postupovat při sestavování podnikatelského plánu a zahájení činnosti s určitou obezřetností.
8
Cílem bakalářské práce je sestavit podnikatelský záměr nově vzniklé společnosti a vyhodnotit ho. Vedlejšími cíli je provedení finanční analýzy a zhodnocení moţnosti uplatnění nově vzniklé firmy v makroekonomickém prostředí.
9
Zvolené metody zpracování Bakalářská práce pojednává o podnikatelském záměru, jehoţ obsahem je vysvětlení základních pojmů, vztahujících se k této problematice a následně zaloţení společnosti, vytýčení hlavního předmětu podnikání. Podnikatelský plán je zaměřen na oblast v současné době veřejností velmi preferovanou, a to sport, kterým je cyklistika. Práce se zaobírá obchodní činností zaloţené společnosti, zahrnuje analýzu existujícího trhu tj. zákazníků a konkurence. Dále obsahuje marketingovou studii včetně analýz prostředí a rozebírá moţnosti finančního zabezpečení. Toto vše pak shrnuje ve svém finančním plánu. Podnikatelský plán vychází a respektuje teorii podnikání, prozatímní zkušenosti s obchodem autora. V úvodní části práce bude objasněn účel a struktura podnikatelského plánu, legislativní podmínky pro podnikání, význam podnikatelského plánu a zdroje financování. Pozornost bude věnována zároveň struktuře marketingového mixu a analýze okolí podniku s vyuţitím PEST a SWOT analýz. Závěr této části je pak věnován podnikatelskému riziku a jeho příčinám. Následující část práce je věnována samotnému podnikatelskému záměru dle doporučené osnovy. Je představena společnost CYKLO – WM s.r.o., včetně poskytovaných sluţeb, následně bude provedena analýza okolí podniku a jeho moţné konkurence. Zároveň se práce zaměřuje na cenovou strategii podniku, nákup vybavení, moţnost propagace. Rovněţ bude sestaven finanční plán společnosti, ve kterém budou konkretizovány náklady a trţby, bude odhadnut hospodářský výsledek v roce 2014 Součástí je samozřejmě i kvalifikovaný odhad budoucí poptávky po sluţbách a zboţí.
10
1 Podnikání Podnikání je soustavná samostatná činnost na vlastní účet za účelem dosaţení zisku na vlastní zodpovědnost. Za soustavnou činnost lze povaţovat i činnost v případě, ţe podnikatel je zaměstnán a podniká ve volném čase nebo v určitém ročním období, avšak musí jít o úmysl provádět tuto činnost opakovaně. 1 Podnikatelem je ten, kdo vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost ţivnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosaţení zisku, můţe být zapsaná v obchodním rejstříku; má se za to, ţe má k podnikání ţivnostenského oprávnění nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. např. zemědělská činnost, advokáti, daňoví poradci, banky, loterie.2 Samostatná činnost pak spočívá v tom, ţe podnikatel rozhoduje o tom : jaké statky nebo sluţby bude na trhu poskytovat, jakým způsobem a kde bude své produkty vytvářet, s kým bude spolupracovat, jakým způsobem bude zajištěno financování, jaká bude právní forma podnikání, jakým způsobem se budou tvořit ceny, jakého zisku se má dosahovat.
1.1 Základní právní formy podnikání v České republice Současná platná legislativa v Česká republice upravuje základní právní formy podnikání v občanském zákoníku, v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (dále téţ zákon o korporacích) a v zákoně č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (dále jen ţivnostenský zákon), v platném znění.
1 2
§ 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.,občanský zákoník § 420 odst. 1, § 421 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb.,občanský zákoník
11
Rozdělení společnost s ručením omezeným zakládá 1 osoba, počet společníků není omezen, základní kapitál 1,- Kč, ledaţe společenská smlouva určí, ţe výše vkladu bude vyšší, společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění, jeden společník můţe vlastnit více neţ jeden podíl ve společnosti3. akciová společnost k zaloţení společnosti se vyţaduje přijatí stanov; ten kdo přijal stanovy a podílí se na jejich úpisu je zakladatel můţe být zaloţena jedním zakladatelem, a to v případě, ţe je zakladatelem právnická osoba, jinak dvěma nebo více zakladateli, základní kapitál 2 000 000,- Kč nebo 80 000 EUR, 4 akcionář neručí za závazky společnosti. komanditní společnost zakládají nejméně dvě osoby (komplentář, komanditista), základní kapitál není zákonem stanoven, alespoň jeden společník ručí za dluhy společnosti omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník neomezeně tj. celým svým majetkem (komplementář). družstvo společenství neuzavřeného počtu osob, které uzavřeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, příp. za účelem podnikání, 5 má nejméně 3 členy, výše zapisovaného základního kapitálu se ponechává na druţstvu, jeho výše je zjistitelná ze součtu vkladů členů druţstva, členové neručí za závazky druţstva. 3
§ 135 odst. 2 zákona č.90/2012 Sb., o korporacích
4
§ 246 odst 2 zákona č.90/2012 Sb., o korporacích
5
§ 552 odst. 1 zákona č.90/2012 Sb., o korporacích
12
živnost fyzická osoba podnikající na základě ţivnostenského oprávnění, kapitál není určen zákonem, fyzická osoba ručí celým svým majetkem. Z pohledu zahájení podnikatelské činnosti je třeba zváţit veškeré klady a zápory jednotlivých právních forem, zejména z pohledu ručení za závazky jednotlivce za celek tj. společnost. „Zvolenou právní formu podnikání lze během podnikání změnit, ale změna, kromě ztráty času, vyvolá i poměrně značné výdaje peněţních prostředků.“6
1.2 Podmínky získání živnostenského oprávnění Živnost je definována v ustanovení § 2 ţivnostenského zákona jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.7 Všeobecnými podmínkami pro osoby, které chtějí provozovat ţivnost jsou: 8 věk 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, v případě koncesí pak odborná způsobilost. Je nutné však v této souvislosti konstatovat, ţe tyto podmínky jsou taxativní, musejí být splněny jedna po druhé. Jejich nesplnění ještě neznamená, ţe osoba nemůţe získat ţivnostenské
oprávnění.
Ţivnostenský
zákon
v takovém
případě
upravuje
institut
„odpovědného zástupce“, který odpovídá za řádný provoz ţivnosti a dodrţování právních předpisů místo podnikající osoby.
6
ŠIMAN,J., PETERA, P., Financování podnikatelských subjektů, Teorie pro praxi, s.33 , cit.
7
§ 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění
8
§ 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění
13
Před zahájením podnikání je třeba si ujasnit zda, činnost, ve které chceme podnikat, spadá do oblasti ţivnostenského zákona, tj. zda vykazuje znaky ţivnosti, zda splňujeme všeobecné popř. zvláštní podmínky pro provozování ţivnosti, a dále pak do jaké skupiny ţivností daná ţivnost spadá tj. volná, řemeslná, vázaná a koncesovaná.
Vydání živnostenského oprávnění K získání ţivnostenského oprávnění musí být splněny všeobecné podmínky stanovené v ustanovení § 6 odst. 1 ţivnostenského zákona. K vydání ţivnostenského oprávnění je místně příslušný ţivnostenský úřad podle místa bydliště fyzické osoby nebo sídla právnické osoby. Druhy jednotlivých ţivností jsou pak specifikovány v přílohách č. 1 aţ 4 ţivnostenského zákona. Vydání ţivnostenského oprávnění je zpoplatněno správním poplatkem, a to dle druhu ţivnosti. K ţádosti o vydání ţivnostenského oprávnění se zpravidla připojuje: občanský průkaz, výpis z rejstříku trestů ne starší 3 měsíců, doklady poukazující odbornou způsobilosti či jinou způsobilost, doklady o právu uţívaní prostor uvedených jako místo podnikání např. nájemní smlouva, zakladatelská smlouva, případně výpis z obchodního rejstříku. V případě fyzické osoby lze začít podnikat ode dne ohlášení ţivnosti. V případě právnické osoby nově vznikající, lze začít podnikat aţ zápisem společnosti do obchodního rejstříku.
1.3 Podnikatelský plán Podnikatelský plán je písemný dokument zaměřený na budoucí vývoj podniku, zpracovaný podnikatelem, popisující vnější i vnitřní faktory, související, se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy.9 Konkretizuje záměry podnikatele do budoucna. Slouţí k interním účelům, ale je vyţadován zejména externími subjekty, které na 9
ŠIMAN,J., PETERA, P., Financování podnikatelských subjektů,Teorie pro praxi, s.46, cit.
14
jeho základě analyzují schopnost firmy realizovat své záměry, např. při ţádostech o dotace. Základními zásadami při jeho zpracovaní je srozumitelnost, logika, stručnost, pravdivost a reálnost a respektování rizik. „Podnikatel (společníci) uvaţující o zaloţení firmy si musí klást otázku, v čem a jak bude podnikat (těţiště podnikatelského plánu), a následně tyto úvahy promítnout do finanční podoby (zakladatelský rozpočet).“ 10 Před sestavením podnikatelského plánu by tedy měly být zodpovězeny dvě základní otázky, a to co je skutečným cílem podnikání a který moment podnikatelských aktiv představuje konkurenční výhodu. Struktura podnikatelského plánu obsah shrnutí – zhuštěná informace o tom, co je následně popsáno podrobně všeobecný popis firmy – např. historie firmy klíčové osobnosti produkty okolí firmy prodej, výroba, provozní činnosti jakost, environment, bezpečnost personální otázky finanční plán
1.4 Zdroje financování podnikatelské činnosti Zdroje financování z hlediska vlastnictví lze nejčastěji rozdělit na vlastní a cizí. Mezi vlastní zdroje je moţno zahrnout vklady vlastníků, zisk, odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku. K cizím zdrojů pak patří hlavně úvěry popř. půjčky od známých a příbuzných, leasing. Můţou to však být i faktoring a forfaiting, dluhopisy, tiché společenství a rizikový kapitál, i kdyţ tyto jsou velmi málo vyuţívané. Jiným hlediskem, podle kterého členíme finanční zdroje, je hledisko časové. Podle tohoto hlediska se finanční zdroje dělí na krátkodobé a dlouhodobé. Toto hledisko má svůj význam 10
VEBER, J., SRPOVÁ, J., Podnikání malé a střední firmy, s.87
15
při plánování, neboť dlouhodobý majetek by měl být financován z dlouhodobých zdrojů a naopak oběţný majetek z krátkodobých zdrojů, čímţ by měla být sladěna ţivotnost majetku. Dalším moţným hlediskem je rozdělení na zdroje interní a externí, a to podle toho zda firma získává prostředky svou vlastní činností nebo z externích zdrojů. Interními zdroji financování jsou zisk a odpis nebo odprodej majetku firmy. Externími pak můţou být dlouhodobé nebo krátkodobé úvěry, vklady vlastníků, dary popř. dotace. Důvody pro vyuţití cizího kapitálu: nedostatek vlastního zdroje kapitálu, pouţitím cizího kapitálu se neomezuje řídící pravomoc podnikatele, překlenutí časového rozdílu mezi příjmy a výdaji, „cizí kapitál zvyšuje rentability podnikání“. 11 Je nutné však upozornit i na negativní stránku pouţití cizího kapitálu, spočívající ve sníţení finanční stability podniku, v omezení jednání managementu, který musí respektovat podmínky bank či jiných poskytovatelů kapitálu. Roste tím riziko omezení „svéprávnosti“ firmy, a proto je zcela na podnikateli do jaké míry bude vyuţívat cizího kapitálu. Je obecným pravidlem, ţe podíl cizího kapitálu k celkovému kapitálu by neměl převyšovat 60 aţ 70 %.
1.5 Zakladatelský rozpočet Zakladatelský
rozpočet
je
nedílnou
součástí
podnikatelského
plánu.
„Úkolem
zakladatelského rozpočtu je specifikovat a kvantifikovat finanční prostředky potřebné k zahájení podnikání.“12 Zakladatelský rozpočet má dvě složky : rozpočet potřeby startovního kapitálu a rozpočet výnosů, nákladů a zisku.
11
VEBER, J., SRPOVÁ, J., Podnikání malé a střední firmy, s. 98, cit.
12
tamtéž, s. 87, cit.
16
Rozpočet potřeby startovního kapitálu Finanční prostředky nutné k zaloţení k firmy Sloţení základní kapitálu, poplatky za vydání ţivnostenských listů, ověření listin aj. Jsou to však také náklady jako návrh loga, webové stránky, informační materiály. Finanční prostředky na pořízení tzv. dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Tato poloţka představuje i finanční dopady do budoucna firmy. Jedná se o nákup pozemků, budov, technického vybavení apod. Je důleţité zvolit si správný způsob financování – nákup, pronájem, leasing. Finanční prostředky vloţené do nákupu tzv. oběţného majetku Nákup surovin, materiálu resp. zboţí. Velikost těchto prostředků je závislá na velikosti obratového cyklu peněz tj. na době obratu peněz, době inkasa a době úhrady krátkodobých závazků. Finanční prostředky určené na zahájení podnikatelské činnosti Finanční prostředky na běţný chod firmy jako mzdy zaměstnanců, náklady na energie, vodu, dopravu, běţnou údrţbu. U začínajících firem je pak dále nutné počítat s nutnými provozními náklady jako např. hygienická měření, proškolení zaměstnanců apod. Rozpočet výnosů, nákladů a zisku Jedná se odhad, jakých ekonomických výsledků bude dosahováno v prvních obdobích po zahájení podnikatelské činnosti, a to pomocí rozpočtu výnosů, nákladů a zisku. Tímto obdobím je zpravidla rok, popř. výhled na příští rok či další roky. Plánované výnosy, náklady a zisk se zjistí v rozpočtové výsledovce. Při výhledu na více let je nutné pracovat s více variantami, a to s ohledem na předpokládané výnosy a náklady.
17
2 Marketing Marketing je označení pro soubor aktivit manaţerů podniku prováděných za účelem zjištění a uspokojení poţadavků potenciálních zákazníků podniku.13 Je to proces výzkumu trhu, prodeje výrobků či sluţeb, jehoţ cílem je udělat taková opatření, aby byl nový produkt uváděn na trh ve vhodný čas a za vhodnou cenu.
2.1 Marketingový mix „Soubor taktických marketingových nástrojů – výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umoţňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu.“ 14 Skládá se ze čtyř sloţek, které se navzájem ovlivňují: produkt (výrobek, sluţba), cena, podpora prodeje, distribuce, Produkt Jedná se o výrobek či sluţbu. Důleţité pro firmu bude, zda se svou činností bude soustředit pouze na jeden výrobek či sluţbu nebo zda bude předmětem její činnosti více produktů. Při stanovení produkce je pak nutné rozhodnout i o hloubce sortimentu, o zárukách a pozáručních opravách.
Cena, cenová politika Cena je hodnota produktu vyjádřená v penězích, za kterou se prodává. Zahrnuje slevy, termíny, podmínky placení, náhrady nebo moţnosti úvěru. Při jejím stanovení je nutné vycházet z analýzy nákladů a z konkrétní situace na trhu a stavu poptávky. Z hlediska 13
ŠIMAN,J., PETERA, P., Financování podnikatelských subjektů, Teorie pro praxi, s.129, cit.
14
KOTLER, P., ARMSTRONG, G., Marketing, s. 105, cit.
18
krátkodobé strategie lze cenu stanovit pod úroveň nákladů na jednotku produkce, a to zejména při rozjezdu firmy, je však nutné nezapomenout na skutečnost, ţe i konkurence je schopná z důvodu udrţení se na trhu sníţit svou cenu produktu. Z dlouhodobého hlediska by kaţdý podnikatel měl zváţit, zda se mu tato strategie vyplatí. Podpora prodeje Jedná se o stanovení forem podpory prodeje, a to jak u nově zaváděného produktu na trh, tak produktu, který by se měl na trhu udrţet. Jde o vyčíslení nákladů s realizací opatření spojených s jednotlivými formami podpory prodeje - reklama, propagace, osobní prodej, orientace na značkové zboţí, public relation aj. Distribuce Představuje cesty, které jsou nutné k zajištění dodávky od výrobce ke koncovému spotřebiteli – zákazníkovi. Součástí je rozhodování o distribučních kanálech, kterými zejména jsou velkoobchod, maloobchod a přímý prodej. Volba distribuční strategie má v marketingu značný význam, neboť je moţno jejich prostřednictvím překonat bariéry mezi výrobcem a zákazníkem např. přímou distribucí, kdy dochází ke kontaktu mezi výrobcem a konečným uţivatelem – prodejce zeleniny na trhu.
2.2 Analýza prostředí Pro úspěšný start podnikání a realizaci podnikatelského záměru je nezbytné provést analýzy okolního prostředí budoucího podniku. Výsledky těchto analýz přinášejí podnikateli řadu důleţitých informací při rozhodování např. o právní formě podniku, o jeho umístění, ale i o vhodném přístupu ke konkurenci. Okolí podniku lze rozčlenit na makroprostředí a mikroprostředí. Makroprostředí zahrnuje obecně politickou stabilitu, míru inflace, demografický pohyb obyvatelstva. Rozborem makroprostředí se zaobírá PEST analýza, která rozděluje tyto vlivy do čtyř základních skupin - politické a legislativní faktory, ekonomické faktory, sociální demografické faktory a technologické faktory. Oblastí mikroprostředí se pak zabývá SWOT analýza. Do tohoto prostředí náleţí jeho dodavatelé, odběratelé, konkurence, finanční instituce, ale i jednotliví lidé, kteří mají vliv na fungování podniku. 19
PEST analýza politické a legislativní faktory Tyto faktory zásadním způsobem ovlivňují chod kaţdého podniku, a to legislativními omezeními v oblasti daňových zákonů, ale také ochrany přírody, zdraví zaměstnanců, regulací exportu či importu, stanovené cenové politice. Potenciální zahraniční investory pak zejména zajímá stabilita politické situace, členství v EU a pro podniky vyváţející do zahraničí pak mají velký význam politické vztahy s ostatními zeměmi. ekonomické faktory Ekonomické faktory jsou důleţité pro odhad cen produktů a sluţeb. Sledují se makroekonomické ukazatele jako HDP, stabilita měny a návaznost jejího kurzu ke kurzu domovské měny firmy, úroková míra. Ekonomický růst vede ke zvýšené spotřebě, zvyšuje příleţitosti na trhu a naopak. sociální demografické faktory Tyto faktory odráţejí trendy ţivotního stylu, postoje a ţivot obyvatelstva a jeho strukturu. V současné době se projevuje stárnoucí populace, čímţ je dána podnikům moţnost orientace na seniory. V případě mladší generace je preferováno aktivní vyuţívání volného času. Podniky se pak orientují na proměnlivou pracovní dobu zaměstnanců, prodlouţení délky dovolené. Je na ně kladen tlak v oblasti ochrany ţivotního prostředí zejména zaváděním ekologické výroby, sniţováním imisí apod. technologické faktory Pro úspěšnost podnikání je nezbytné být správně informován o nových technologiích a technických změnách, neboť v současné době se tyto oblasti rychle vyvíjejí. Předpověď jejich vývoje můţe být pro budoucnost podniku klíčová. SWOT analýza Metoda, pomocí které lze identifikovat slabé a silné stránky podniku ve vztahu k příleţitostem a hrozbám okolí. Je zaloţena na analýze silných stránek a slabých stránek podniku a příleţitostí a hrozeb okolí. silné a slabé stránky podniku Při analýze se zaměřujeme zejména na silné stránky podniku, neboť jsou pro podnikatele zjevnou výhodou. U kaţdého podniku jsou odlišné, závisí na tom v jakém oboru podniká, kde se nachází apod. Je třeba se zaměřit na oblast hospodaření
20
podniku, specifika činnosti podniku, management a zaměstnance a marketing podniku. Cílem analýzy slabých stránek je pak jejich eliminace. příležitosti a hrozby okolí Hrozby okolí mohou pocházet jak z makroprostředí tak mikroprostředí podniku. Na jedné straně je nutné vyuţít maximálně příleţitosti, které tak mohou eliminovat hrozby. Při této analýze se zaměříme na vztahy mezi firmami a fyzickými osobami (otevření trhu, vyuţití problémů konkurence, přístup k financování apod.), trendy ve společnosti (demografické trendy, vznik nové technologie, prodej přes internet aj.), změny v podnikatelském prostředí (politické, legislativní, kontrolní) a naopak. Kombinací příleţitostí a hrozeb okolí a silných a slabých stránek podniku lze získat nové kvalitativní informace. Jedná se o následující strategie: strategie S - O : vývoj nových metod, které jsou vhodné pro rozvoj silných stránek podniku strategie W – O : odstranění slabin pro vznik nových příleţitostí strategie S – T : pouţití silných stránek pro zamezení hrozeb strategie W – T : vývoj strategií, díky nimţ je moţné omezit hrozby ohroţující slabé stránky „Dobrá strategie je pak taková, která neutralizuje hrozby očekávané z vnějšího prostředí, dovoluje vyuţít budoucích příleţitostí, těţí ze silných stránek organizace a odstraňuje neutralizuje její slabé stránky.“ 15
2.3 Podnikatelské riziko Podnikatelským rizikem se rozumí nebezpečí, ţe se dosaţené výsledky podnikání budou odchylovat od předpokládaných výsledků. Rizika podnikání můţeme chápat ze dvou hledisek, a to z hlediska pozitivního a negativního. Z hlediska pozitivního jde o naději na úspěch, o moţnost dosaţení úspěchu. Z hlediska negativního jde o nebezpečí vzniku ztráty, která můţe mít za následek i bankrot podniku. Existují interní a externí rizika. „Interní rizika se projevují uvnitř podniku a podnikatel je schopen je víceméně řídit, patří mezi ně finanční síla organizace, zvládnutí výrobních 15
VEBER, J. a kol., Management – základy, prosperita, globalizace , str. 428, cit.
21
(provozních) činností,
produktů, personální management apod.“ 16 Pokud se týče externích
rizik, musí je podnikatel zpravidla respektovat, popř. se před nimi chránit, má však minimální moţnost je ovlivnit. Jsou jimi např. ekonomické vlivy (úrokové sazby, měnové kurzy, výše daňové povinnosti), změny v legislativě (zpřísnění podmínek pro podnikatelskou činnost – ekologie, ochrana zdraví), změny trhu práce. Při analýze rizik je nezbytné vycházet z určitých předpokladů, které se mohou nebo nemusí naplnit. Zjistit, které faktory jsou pro podnikání nezbytné a které jsou nejvíce rizikové a zda riziko jejich uplatnění je stále ještě přijatelné. Nakonec je nutné navrhnout souhrn opatření, který by mohl zmírnit dopad těchto rizik.
16
VEBER, J., SRPOVÁ, J., Podnikání malé a střední firmy, s. 19, cit.
22
3 Identifikace firmy 3.1 Základní údaje a charakteristika společnosti Společnost byla zaloţena v roce 2013 dle platných zákonů tj. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. obchodní jméno: CYKLO - WM s.r.o. sídlo:
U Zámku 14, Teplice
provozovna:
U Zámku 14, Teplice K účelu podnikání byly společnosti pronajaty nebytové prostory od Obecně prospěšného bytového druţstva Teplice. Návrh
smlouvy
tvoří Přílohu č. 1. Tato smlouva byla aktualizována od 1. 1. 2014 dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. IČO:
bylo společnosti přiděleno při zápisu do obchodního rejstříku
právní forma:
společnost s ručením omezeným Společnost
bude
zaloţena
Společenskou
smlouvou,
která
byla
sepsána formou notářského zápisu v Notářské kanceláři JUDr. Satrapové, Krupská 3, Teplice. Text společenské smlouvy tvoří přílohu č. 2. Sepsáním společenské smlouvy je společnost zaloţena. V souladu s ustanovením § 777 odst. 2
zákona č. 90/2012 Sb.,
o korporacích, bude znění společenské smlouvy přizpůsobeno nejpozději do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona tj. do 1. 7. 2014 příslušným ustanovením zákona o korporacích. účetnictví :
podvojné plátce DPH
- cílovou skupinou tj. zákazníky jsou fyzické osoby
– občané a obrat společnosti bude činit více jak jeden milión korun17 plátce silniční daně plátce daně z příjmu tel., fax: 17
417883462
§ 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění
23
číslo účtu:
bude zaloţen u České spořitelny a.s., pobočka Teplice Na tento účet bude sloţen i základní vklad společníků ve výši 100.000,- na kaţdého společníka. Správcem vkladu do zápisu společnosti v obchodním rejstříku bude Jan Wolf.
den zápisu do obchodního rejstříku : Návrh na zápis společnosti byl podán u místně příslušného rejstříkového soudu tj. u Krajského soudu v Ústí nad Labem, dnem zápisu společnost vzniká. předmět podnikání : Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ţivnostenský zákon) obor činnosti –
výroba, opravy a údržba sportovních potřeb Jedná se o činnost, spočívající v sestavování kol na míru dle přání zákazníka z nabídky sortimentů součástí a rámů na prodejně či objednáním z katalogu firem, nabízející jednotlivé díly. Zároveň obsahuje záruční a pozáruční servis - opravy, seřizování a celková údrţba.
–
zprostředkování obchodu a služeb Společnost bude zajišťovat prostřednictvím uzavřených smluv zprostředkování prodeje či sluţeb, např. v poradenství v oblasti výţivové či tréninkové pro jednotlivce cyklisty u odborných poradců.
–
maloobchod V rámci této ţivnosti bude prováděn samotný prodej široké škály cyklistického zboţí včetně katalogového prodeje (moţnost sestavování kol dle katalogů) zejména silničních kol, ale také okrajově ostatních kol, náhradních dílů, vybavení, příslušenství, oblečení, obuvi, doplňků výţivy popř. odborných časopisů. Jedná se o ţivnost volnou tj. ţivnost opravňující k výkonu činností, pro jejichţ provozování ţivnostenský zákon nevyţaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti.
Počet zaměstnanců: prodej bude zajišťován samotnými společníky v období zvýšeného prodeje (před začátkem cyklistické sezóny, vysvědčením a Vánocemi) budou zaměstnáni na výpomoc studenti - cyklisté amatéři
24
Jednatelé : Jan Wolf, Michaela Müllerová –
společnost zastupuje a podepisuje za ní jednatel kaţdý samostatně
–
podepisování se děje tak, ţe k vytištěnému nebo napsanému obchodnímu jménu připojí jednatel svůj podpis
Základní jmění : základní kapitál – 200.000,- Kč, splacen 100 % Společníci : vklad 100.000,- Kč - Jan Wolf vklad 100.000,- Kč - Michaela Müllerová tichý společník : vzhledem k tichému společenství je jeho identita anonymní Při vzniku společnosti byla uzavřena smlouva o tichém společenství. Touto smlouvou poskytne tichý společník vklad ve výši 300.000,- Kč a zároveň se zaváţe k odkoupení společnosti v případě ztrátovosti společnosti po dobu dvou let, včetně veškerého zařízení a skladových zásob. Podíl na zisku od začátku podnikání tichého společníka bude 25 % dokud celkový podíl nedosáhne 450.000,- Kč, dále pak bude činit 15 %. Návrh smlouvy tvoří přílohu č. 3. Charakteristika společnosti Společnost CYKLO – WM s .r.o. by měla provozovat cyklistickou prodejnu umístněnou v samotném centru města Teplice v blízkosti státních hranic se Spolkovou republikou Německo a zároveň cca 100 km od hlavního města Prahy. Samotné umístění prodejny bude na velmi atraktivním místě, coţ sebou přináší i zvýšený pohyb případných zákazníků. Předmětem činnosti bude jak samotný prodej jízdních kol a s tím související poskytování servisu, ale i jejich sestavování a prodej příslušenství např. dresy, náhradní díly, GPS apod. Vzhledem ke konkurenčním prodejnám ve městě bude cyklistický obchod zaměřen převáţně na silniční kola pro širokou veřejnost, ale i pro náročné zákazníky, jakými jsou amatérští či profesionální závodníci. V cyklistické prodejně budou prodávána kola čtyř renomovaných zahraničních značek a dvě značky tuzemské. Co se týče ostatního sortimentu, bude zde zastoupeno více neţ 15 značek příslušenství, komponentů a sportovních oděvů. Zaloţená společnost by měla vyřešit v
regionu Ústeckého kraje neexistenci
specializované prodejny pro silniční kola a případnými smlouvami s cyklistickými kluby zajistit dodavatelské sluţby pro jednotlivé členy těchto klubů či klubu samotnému.
25
3.2 Podnikatelské cíle Vytýčení cíle Nabízené sluţby by se měly prosadit na tuzemském trhu popř. v příhraniční oblasti Spolkové republiky Německa. Sluţby společnosti by se měly stát vyhledávanou sluţbou pro širokou veřejnost, ale i pro profesionální závodníky. Předpokládá se růst firmy a tím i růst produkce jen do určité míry, aby zůstalo zachováno renomé kvalitních sluţeb. a) pro 1. rok –
prosazení na tuzemském trhu
–
začínání pronikání do příhraniční oblasti
–
vybudování renomé společnosti, dobré pověsti a vybudování
povědomí na trhu
o sluţbách a jejich kvalitě –
stabilizace distribučních kanálů
b) další roky – prosazení v oboru a rozšíření klientely – nabytí všeobecného statutu kvalitního a ve svém oboru špičkového produktu – další rozšiřování sluţeb v daném odvětví – moţné zakoupení výrobních prostředků a technologií – nalezení stabilních distribučních kanálů, optimalizace stávajících – tvorba zisku ve výši 10 - 20 % obratu c) vlivy, které mohou ovlivnit marketingové cíle změna daňového systému: – změna sazby daní – nakupovaných produktů, práce, prodávaných výrobků změna ceny produktu – sníţení vlivem: sníţení ceny konkurenčních produktů, malá koupěschopnost, neprosazením produktu na trhu, nezískání pověsti, renomé a věhlasu produktu tyto změny jsou málo pravděpodobné a neočekávají se – zvýšení ceny: výjimečností produktu, zvýšením poptávky, prosazením na zahraničních trzích, růstem výrobních nákladů d) cílové trhy a možnosti Pro prodej našeho výrobku jsou existenčně důleţití standardní zákazníci včetně koupěschopných cyklistických závodníků a manaţerů cyklistických oddílů. Na tyto skupiny musí byt zaměřena reklama.
26
Cílové trhy jsou tuzemské, které jsou nejdůleţitější hlavně v začátcích prodeje a postupem času se předpokládá expanze i na zahraniční evropské trhy.
3.3 Sídlo společnosti, resp. provozovny Jak jiţ bylo uvedeno prodejna společnosti se bude nacházet na velmi atraktivním místě v centru města Teplice. v blízkosti zámeckého parku, kde se nachází pro občany města trasa pro bruslaře a stezka pro cyklisty. Toto umístění prodejny je pro tedy pro budoucí moţné zákazníky velmi strategické. V ulici je moţné parkování pro osobní automobily, coţ je další nemalou výhodou. Obrázek č. 1 - situační obrázek umístění provozovny
Zdroj: www.mapy.cz
27
3.4 Logo společnosti Nemalou úlohu při prezentaci společnosti a její reklamě tvoří na trhu její logo. Je nutné vytvořit takové logo, které bude vyjadřovat činnost společnost, bude dobře zapamatovatelné, čímţ se dostane do podvědomí potenciálních zákazníků. Při tvorbě loga společnosti je třeba mít na paměti, ţe logo společnosti musí být jedinečné, jednoduché a mělo být líbivé.
Obrázek č.2 –Logo společnosti
Zdroj: vlastní
3.5 Organizační struktura Úlohu managementu při řízení společnosti vykonávají oba společníci se stejným dílem odpovědnosti. Jejich aktivity směřují jednak k naplnění strategických cílů, jednak k fungování a rozvoji společnosti z hlediska delšího časového horizontu. Rovněţ tak se budou podílet na zabezpečení činnosti společnosti formou mandátních smluv. Na začátku působení společnosti kromě brigádníků z řad studentů nebo cyklistů amatérů v období zvýšeného prodeje, nebudou zaměstnáváni zaměstnanci ve stálém pracovním poměru. O rozšíření se uvaţuje aţ ve třetím roce působení společnosti na pracovní pozici servisní technik servisních sluţeb.
28
provádění odborných
Obrázek č. 3 – Moţné organizační schéma
tichý společník brigádník - servisní technik majitel
spolumajitel
brigádník popř. zaměstnanec brigádník popř. zaměstnanec
Zdroj: vlastní
Tabulka znázorňuje moţné organizační schéma společnosti. Z tohoto schématu jasně vyplývají liniové pravomoci směrem od nadřízeného k podřízenému, od majitele po zaměstnance. Případní zaměstnanci: Servisní technik
– bývalý cyklistický jezdec nebo servisní technik, zabývající se servisem kol
Ostatní zaměstnanci – 1 popř. 2 zaměstnanci, vyučený v oboru prodavač průmyslového zboţí se zkušenostmi v oblasti cyklistického zboţí
3.6 Organizační uspořádání prodejních prostor K účelu podnikání bude pronajat nebytový prostor od bytového druţstva – Obecně prospěšné bytové druţstvo Teplice, a to v bytovém domě U Zámku 14 – přízemí. Tento nebytový prostor byl v minulosti zkolaudován k danému účelu tj. prodejna s vymezeným prostorem - dílny. Prodejna bude rozdělena do dvou částí. V první části bude prodejna s prodejním pultem a ve druhé části bude umístěna dílna pro potřebný servis. V prodejně zároveň bude prostor se sociálním zařízením a skladem.
29
Obrázek č. 4 – Organizační uspořádání prodejních prostor
regálysezboţím
montáţní pult
prodejna
montáţní stojan
prodejní pult
regálysezboţím
sklad materiálu
dílna výstavní plocha– stojanysezboţím
výstavní plocha–stojanyskoly
WC
výloha Zdroj: vlastní
3.7 Marketingová studie
3.7.1 Předpoklady Společnost vzniká nově, kromě základního kapitálu a vkladu tichého společníka nevlastní ţádný majetek. Pro účely provozu byly zvoleny prostory v domě v Teplicích, v ulici U Zámku, v přízemí. V této lokalitě se nevyskytují ţádné podobné obchody se zaměřením na cyklistiku s otevírací dobou po celý den včetně víkendů. Je zde také hustá síť cyklotras směrem na Ústí nad Labem a do Spolkové republiky Německo, včetně tras po hřebenech Krušných hor. Tyto cyklotrasy jsou především v letních měsících hojně vyuţívány širokou škálou cyklistů. Pronajatá plocha o výměře 105 m2 je rozčleněna na prodejnu, dílnu, sklad a sociální zařízení. Nájemné činí 9.500,- Kč měsíčně včetně poplatků za energie a sluţby.
30
Společnost prozatím nebude mít ţádného zaměstnance, prodej a servisní sluţby bude vykonávat vlastními silami. V budoucnu se uvaţuje o zaměstnávání 2 brigádníků pro provádění pomocných servisních prací.
3.7.2 Marketingový výzkum Marketingový
výzkum
byl
z větší
části
zaměřen
na
podrobné
monitorování
konkurenčního prostředí, zejména na získání nejčerstvějších informací z této oblasti a na analýzu zájmu o produkty z hlediska kvality a ceny. Na základě provedených analýz bude podrobně identifikována cílová skupina zákazníků. Okolí společnosti hraje velmi důleţitou roli, a to jak z hlediska odbytu zboţí a sluţeb, tak pro zákazníky, kteří budou moci volit mezi různými obchody. Město Teplice je rychle se rozrůstajícím městem. Jeho poloha, lázeňský charakter a způsob ţivota města, rozsáhlé zbudované a udrţované cyklistické stezky jsou dobrou zárukou, ţe dosud chybějící značková cyklistická prodejna spolu se svou servisní sluţbou osloví široký okruh zájemců z řad obyvatel tohoto města a okolních vesnic. S ohledem na umístění společnosti v blízkosti státních hranic, je třeba brát na zřetel i konkurenceschopnost v dané oblasti za hranicemi. Lze usuzovat, ţe současný kurz eura vůči české koruně bude mít vliv i na příliv zahraničních zákazníků, neboť prodávané zboţí bude levnější neţ za hranicemi, a to i v odpovídající kvalitě. Potencionální zákazníci budou moci zahlédnout některou z reklam společnosti v místních, či okresních inzertních novinách, nebo na cedulích umístěných na hlavních silničních tazích. Prodejna bude situována v těsné blízkosti městského parku – Zámecká zahrada, kde je vytvořena cyklostezka pro cyklisty a zároveň v samotném centru města, coţ představuje potenciálně nejfrekventovanější místo z města. Z tohoto faktu také vyplývají další potencionální zákazníci. Prodej bude realizován jednak v kamenném obchodě, anebo bude moţno nakupovat prostřednictvím sítě internet. Samozřejmostí bude prodej na splátky prostřednictvím renomovaných finančních institucí např. Home Credit, GE Money Bank apod. V okolí jsou tři zavedené cykloprodejny vzdálené od místa prodejny cca v okruhu 2 aţ 5 kilometrů, v nichţ se ovšem zaměřují na prodej výrobků a materiálu střední, převáţně niţší třídy. Další velkou konkurencí můţe být záliba veřejnosti v nakupování v hypermarketových řetězcích, které si mohou dovolit prodávat za ceny pro maloobchodníka nedosaţitelné. Na 31
druhou stranu kvalita těchto výrobků je velmi nízká aţ nulová, coţ prokázaly nezávislé testy zveřejněné v médiích. Reklamní činnost bude velice intenzivní ze začátku prodeje, a to především ve vydávaných místních a regionálních novinách, dále v podobě letáků vhazovaných do schránek ve městě a okolí. Důleţitou součástí budou také reklamní poutače umístěné v rámci cyklistických závodů pořádaných Českým svazem cyklistiky nebo regionálním svazem či kluby. Reklamní činnost bude také poskytovat nápis na osobních autech společníků, kterým se bude dopravovat materiál. Dále bude mít prodejna zhotoveny internetové stránky, které budou podporovat všechny velké vyhledávače. Cílovou skupinou, na kterou se společnost při své činnosti zaměří, by měla být zejména ta část obyvatelstva, která klade důraz na kvalitu prodávaného zboţí či sluţeb. Vzhledem k prodeji značkového zboţí pak budou většinou osloveni zákazníci, kteří hledají kvalitu, i kdyţ nabízená cena je vyšší. Samozřejmě bude nabízeno i zboţí s niţší zárukou kvality, které je pak zákonitě levnější, čímţ společnost osloví daleko širší okruh zákazníků.
3.7.3 Analýza mikroprostředí Analýza odvětví Odvětví prodejen s cyklistickým zboţím je charakteristické širokým sortimentem nabízeného zboţí nejen samotných kol různých
druhů, ale i dalšího příslušenství. Šíře
nabízeného sortimentu kol je velmi rozmanitá s odlišným provedením a konstrukcí, ať uţ se jedná o kola dětská, horská, trekingová, silniční, bikrosová, freestylová, sjezdová, dráhová, tandemy a další. K danému sortimentu je nutné nabízet také široký sortiment náhradních dílů, vybavení, příslušenství, oblečení, obuvi, doplňku výţivy, odborných časopisů apod. Tato šíře nabízeného sortimentu vyţaduje dostatečně způsobilý, zkušený a proškolený obsluhující personál. Nedílnou součástí prodejen musí být i kvalitní, dobře vybavený a rychlý servis. Standardem při prodeji v tomto odvětví je bezplatný záruční servis. Dále pro náročné zákazníky je moţné sestavení kol na míru dle přání zákazníka z nabídky sortimentů součástí a rámů, a to buď z nabídky na prodejně či objednáním z katalogu firem, nabízejících jednotlivé díly. Na stavbu takových kol dle přání zákazníků budou vyuţity sluţby 32
rámařských firem, umoţňujících postavení rámů na míru dle specifikace zákazníků či designem na přání. Pro tyto náročné zákazníky bude tato sluţba poskytována s následným bonusem na další prodej či sluţby. Analýza hybných sil v odvětví Mezi významné hybné síly v odvětví lze počítat dobrou pověst mezi zákazníky, zajištění autorizovaného servisu a dodávek zboţí od výhradních dovozců a dodavatelů či přímo být dovozcem či autorizovaným prodejcem. Dále mezi hybné síly patří dobře vedená reklamní kampaň spojená s dobrým marketingovým záměrem prodejny a případné zachycení módních trendů v odvětví např. jako bylo svého času nástup lehkých koloběţek. U těchto tzv. vln módních trendů je nutno přihlíţet k jejich moţnému krátkému času trvání. Dodavatelé Byl proveden průzkum dodavatelů v souvislosti se zaměřením prodejny. S ohledem na vliv značky a kvalitu jízdních kol budou v rámci dodávek upřednostňováni výhradní dovozci v České republice, jakými jsou společnosti Universe Agency spol.s r.o. – výhradní dovozce a prodejce kol značky „AUTHOR“, společnost BRETTON s.r.o. – výhradní dovozce kol značky „TREK“, společnost SCOTT SPORTS – výhradní dovozce kol značky „SCOTT“ a společnost MAMA BOHEMIA s.r.o. – výhradní distributor kol značky KELLYS. Konkurence Pomocí uţití Porterova modelu byly stanoveny následující konkurenční faktory: –
Konkurenti a charakter jejich soupeření Při vstupu na trh se stáváme součástí konkurenčního trhu jiţ zavedených firem. Aby se společnost mohla stát konkurenceschopnou, bude mít zmapované cenové hladiny všech jejích nejbliţších konkurentů a bude operativně reagovat na jejich změny.
–
Noví účastníci trhu, potencionální účastníci a hrozba vstupu nových účastníků Kaţdá zavedená prodejna má svoji léty vytvořenou klientelu, v případě vstupu na trh je cílem společnosti přebrat konkurentům co největší část a při vstupu nových účastníků na trh je pak cílem si svou klientelu udrţet v co největším počtu. 33
–
Odběratelé a jejich vliv Odběratelé z řad maloobchodních zákazníků nemají přílišný vliv na tvorbu cen.
–
Dodavatelé a jejich vliv Dodavatelé mohou značně ovlivnit naše zboţí jak cenově, tak také co do kvality.
–
Náhradní výrobky nebo sluţby V tomto odvětví je velmi nepravděpodobná konkurence v této oblasti.
Analýza konkurentů : V nejbliţším okolí vznikající společnosti jde o 3 konkurenty: a) Regal bike - Podsedník Martin –
tento podnik je převáţně orientovaný na biková a krossová kola, v zimě na lyţařské produkty
–
úzký výběr cyklistického sortimentu
–
špatná pozice obchodu – odlehlá část města
–
dlouholetá tradice, stálá klientela (převáţně lyţařský sortiment)
b) Ladislav Prokůpek – HPM Sport –
specializace na horská a trekingová kola
–
malý výběr příslušenství, oblečení
–
zajištění oprav prostřednictví třetí osoby, podnikající na základě ţivnostenského oprávnění
–
dobrá pozice obchodu
–
dlouhá tradice
c) Petr Polívka – Sport Koktejl – specializace na horská, trekingová a cyklokrosová kola –
malý výběr doplňků a výbavy
–
zaměření na levnější modely kol
–
dobrá pozice obchodu
–
dobrý servis
V úvahu při posuzování konkurence je nutno vzít i prodejnu „Sportisimo“ v Nákupním centru „Fontána Teplice “ a prodejnu „INTERSPORT“ v obchodním centru „Galerie Teplice“
v centru města Teplice. Co se týče prodeje jednotlivých druhů kol, jsou tyto 34
prodejny zásobeny převáţně koly s niţšími cenami srovnatelnými s cenami v ostatních obchodních centrech. V oblasti ostatního vybavení pro cyklistický sport je její zásobení zboţí velmi malé. Jedná se spíše o zaměření na potřeby pro fotbalisty, tenisty, lyţaře či oddychové sporty. Zákazníci Z hlediska velikosti, vývoje segmentace trhu cílové skupiny lze případné zákazníky dělit do následujících skupin: a) konzumenti –
podíl na trhu 30 %
–
kola do 10.000,- Kč
–
charakterističtí koupí levnějšího kola, vybaveného horšími komponenty s menší ţivotností a uţivatelským pohodlím
–
úspora při koupi kola přivodí negativní důsledky s vyšší potřebou servisních zákroků a jejich obtíţnějším provedením a celkově niţší ţivotností celého kola
–
tito zákazníci hledí na co nejpřijatelnější cenu,
nehledí však na další záporné
okolnosti při koupi levnějšího kola – menší ţivotnost a tím i dřívější potřeba servisních zákroků i výrazně niţší ţivotnost komponentů i celého kola – z toho plyne, ţe při koupi levnějšího a tím dáno i méně kvalitního kola, se nic neuspoří b) standardní zákaznici –
podíl na trhu zhruba 45 %
–
kola cenové výši 10.000 – 20.000,- Kč
–
nejpočetnější a nejdůleţitější kategorie zákazníků z hlediska nejvyššího podílu na obratu maloobchodní prodejny
–
zákazníci ochotni investovat do dalšího vybavení a výstroje, téţ i do modernizace a obnovy kol
c) nároční zákaznici –
podíl na trhu okolo 20 %
–
kola nad 20.000,- Kč
–
ochotni investovat do lépe vybaveného kola s delší ţivotností a vyšším uţivatelským komfortem
–
velmi ţádaná kategorie zákazníků 35
–
tento segment zákazníků je třeba zvyšovat pomocí zákaznických – věrnostních, slevových programů a nabídek, a tím udrţet jejich přízeň
d) velmi nároční zákazníci, závodníci –
podíl na trhu 5 %
–
kola nad 50.000,- Kč
–
poţadují kvalitní kola i s nejlepším a nejdraţším vybavením
–
ochotni investovat do servisu a obměny komponentů i před jeho morálním opotřebením
–
větší část prodeje se uskuteční pomocí tzv. katalogového prodeje tzn. zboţí je zákazníkům objednáno po vybrání z katalogu
–
u této kategorie je důleţitá motivace věrnostního nakupování (pomocí dostatečně znalého personálu, servisu na odborné výši, věrnostních slev, odběrových kuponů apod.) Obrázek č. 5 – Segmenatace zákazníků
Segmentace zákazníků
5% 20%
konzumenti 30%
standardní zákazníci nároční zákazníci velmi nároční zákazníci
45%
Zdroj: vlastní
Vliv značky V tomto oboru je vliv značky do určité míry citelný – záleţí na vnímání zákazníků – prodej značkových kvalitních kol a komponentů je s velkým otazníkem, zájem o ně a taktéţ
36
jako druhý pól – nabídka velmi levných a často nekvalitních kol (v supermarketech a prodej kol v prodejnách se zahradní technikou atd.) je velmi diskutabilní. Při prodeji velmi lehkých a nekvalitních kol a komponentů nastává téţ otázka ovlivnění renomé, pověsti a kvality prodejny. Z výše uvedených faktů vyplývá, ţe o míře vlivu značky rozhoduje smýšlení a zvyklosti zákazníků. Dále v tomto oboru skoro bez výhrady platí, ţe s cenou vzrůstá kvalita a ţivotnost zboţí.
3.7.4 Analýza makroprostředí Cílem je určení vlivu hlavních příleţitostí hrozeb na realizaci záměru
Obrázek č. 6 – Vlivy prostředí
politicko-právní
sociálně-kulturní zákazníci
ekonomické demografické
konkurence distribuční sítě
firma
dodavatelé odběratelé
MIKROPROSTŘEDÍ technologické MAKROPROSTŘEDÍ Zdroj: z materiálu VOŠ Ekonom o.p.s.
37
Analýza vlivu světové ekonomiky Vliv světové ekonomiky v prodávaném sortimentu zahrnuje v sobě nejvíce vliv politiky nastavení dovozních cel a dovozních přiráţek uplatňovaných na zboţí z Asie. Další moţná i za daných podmínek výrazným vlivem na podnikání je cena ropy – jeţ ovlivňuje ceny vyuţívaných sluţeb – rozváţkových a logistických sluţeb. Nezanedbatelný je i vliv celoevropské popř. světové krize, přitom bezprostřední dopad nelze určit. Vliv růstu cen komodit není očekáván.
Analýza vlivu EU Ekonomický vliv Evropské unie na tento typ podnikání je velmi nevyzpytatelný. Do budoucna lze očekávat dotace pro malé podnikatele, coţ by velmi usnadnilo rozvoj podniku a z toho by vyplývalo kvalitnější poskytování sluţeb a servisu. Další příleţitost prodeje vidíme v moderní technologii a moţnosti nákupu přes internet se šancí, ţe náš produkt koupí zákazník ze státu EU bezcelně a pouze za poštovné. V právní problematice však lze očekávat oboustranný vliv EU, a to například uzákoněním předpisů, jeţ se zaměřují na bezpečnost a předepisují určitou výstroj pro cyklisty ve všech státech EU. Potenciální zákazník následně zapřemýšlí nad nákladným koníčkem a koupi kola v našem obchodě si rozmyslí. Na druhou stranu však skutečnost, ţe kaţdý cyklista je povinen na kole mít specifickou výstroj zaručuje to, ţe zákazník, který kolo nechce odloţit a cyklistice se stále věnovat, je pak právně nucen výstroj si koupit a v dané lokalitě je velká šance, ţe zavítá právě do tohoto obchodu, kde můţe na místě vše hned vyzkoušet. Ještě je třeba se zabývat právním aspektem v souvislosti s ochranou zaměstnance, a dbát na všechny povinnosti uzákoněné ve státech EU, které vůči zaměstnancům budeme mít .
Společensko-kulturní faktory Z hlediska demografického je sídlo společnosti velmi dobře umístněno. V Severních Čechách se vzdáleností cca 100 km od Prahy a 15 km od státních hranic se Spolkovou republikou Německo se její poloha jeví jako velmi strategická. Průměrný věk obyvatelstva v daném regionu je 40 let, porodnost v této oblasti oproti minulým letům klesla, ale přesto 38
Ústecký kraj zaujímá páté místo v porovnání s ostatními kraji. Co se týče samotného města působení společnosti, ţije v něm resp. v jeho rozšířené působnosti celkem 128 266 obyvatel (stav k 1.1..2014 – veřejná databáze českého statického úřadu
18
). Průměrná hrubá měsíčná
mzda činila v roce 2013 v Ústeckém kraji 22 762 Kč 19. Věkový průměr obyvatelstva lze povaţovat za garanci odbytu zboţí společnosti, jemuţ odpovídá i současný ţivotní styl, spočívající ve zdravé výţivě a sportovní činnosti. Míra nezaměstnanosti by měla stagnovat, a to dle makroekonomické predikce České republiky z ledna 2014. Navzdory oslabení koruny vlivem devizových intervencí ČNB by se rok 2014 měl vyznačovat velmi nízkou inflací. Na rozdíl od předchozích let by totiţ během celého letošního roku měly administrativní vlivy (zejména pokles cen elektřiny) působit protiinflačně. Míra inflace by tak letos mohla dosáhnout 1,0 %. Snaha zaměstnavatelů o zvyšování produktivity práce racionalizací počtu zaměstnanců by měla vést k faktické stagnaci zaměstnanosti v tomto i příštím roce.20 Přínosem je i skutečnost, ţe město Teplice je lázeňským městem, kterým procházejí důleţité ţelezniční a silniční dopravní tepny. Horské části okresu Teplice jsou hojně vyuţívány k rekreaci s ohledem na stávající a nově vznikající cyklistické stezky. Mobilita obyvatelstva odpovídá průměru v České republice. Technologické faktory Vládní výdaje na vědu a výzkum jsou nízké, ale ve stávající podobě společnosti to není směrodatné. Důleţitým faktorem je vývoj nových technologií při
výrobě jednotlivých
komponentů, ze kterých jsou následně kola sestavována. Obecným trendem v dané oblasti je sniţování hmotnosti
jednotlivých dílů při dosaţení co největší kvality a komfortu pro
cyklisty. Cílem je však i sníţení cen s ohledem na větší dostupnost pro běţné klienty. Ekonomické faktory Ţivotní cyklus společnosti záleţí především na rozšíření nabízených sluţeb. Je závislý na objemu prodeje výrobku a času. Úroveň inflace je přiměřená. Současná úroková míra je díky makroekonomické situaci a také konkurenci bank nízká. Nabídka peněz je z tohoto hlediska vysoká, a to moţností čerpání úvěrů, leasingů či splátkového prodeje. Působení recese 18
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1301-12r_2013
19
http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/home
20
http://www.mfcr.cz/makropre
39
v makroekonomice se zákonitě projeví na ekonomické situaci společnosti. Důsledky však nelze předem stanovit. Politicko – právní faktory Současná vláda se zavázala prosazovat ekonomický program pro Českou republiku, který by měl být zaloţen na podpoře podnikání, zejména pak malého a středního, neboť v současné situaci představuje nevyuţitou rezervu pro růst ekonomiky a zaměstnanosti. Zároveň by měl být kladen intenzivní důraz na zajištění fungující a transparentní státní správy a efektivního trhu práce. Přesto však vláda bude s účinností od 1. 1. 2015 usilovat o omezení výše paušálních výdajů pro osoby samostatně výdělečně činné, popř. o sníţení procentní sazby paušálních výdajů tak, aby bylo dosaţeno smyslu tohoto institutu, tj. zjednodušení výpočtu daní a nedocházelo k neodůvodněným sniţováním daňových základů. V rámci této politiky bude prováděna i novelizace některých zákonů. Měla by být sice sniţována administrativní zatíţenost těchto subjektů, ale na druhé straně z důvodu zlepšení výběru daní by mělo dojít k efektivní kontrole vykazovaných trţeb z maloobchodního prodeje a sluţeb, a to u vybraných subjektů, např. online hlášením trţeb, vystavováním dokladů s unikátním číslem nebo „účtenkovou loterií“. Náklady by měl nést stát prostřednictvím daňových odpočtů. 21 Významným faktorem pro malé a střední podnikatele je i moţnost čerpání dotací z Evropských fondů, coţ je také jedna z priorit vládní koalice. Koalice téţ zvaţuje zvýšení daňového zatíţení formou sektorové daně. Nová vláda si stanovila velmi propopulistické cíle, které by měly vést k posílení ekonomického růstu, ale zůstává otázkou, jak se jí to v rámci jejího volebního období podaří. V současné době lze konstatovat, ţe politická scéna je stabilní a má podporu v parlamentu.
21
Programové prohlášení vlády České republiky únor 2014
40
3.7.5 SWOT analýza SWOT matice strategií Tabulka č. 1 - SWOT matice strategií
SWOT matice strategií
Slabé stránky – Weakness 1. nulová úroveň stálých zákazníků 2. nedostatek finančního kapitálu 3. ţádná tradice
Silné stránky – Strenght 1. praktické znalosti a zkušenosti 2. strategické místo podnikání (velké mnoţství cyklotras) 3. precizní zpracování internetových stránek
Příležitosti – Opportunities 1. sponsoring regionálních závodů a sportovních akcí 2. získání stálých zákazníků
WO strategie VYUŽITÍ je třeba se stále učit a zlepšovat vše, co zlepšit jde. Poučit se z neúspěchu a příště to udělat lépe. Všechny síly věnovat tomu, aby slabých stránek bylo co nejméně.
SO strategie ROZVOJ je třeba pokračovat v tom co funguje a snaţit se být ještě lepší. Celý podnik stojí na zaběhnutých věcech. Je třeba zavádět nové aspekty do prodeje a sledovat jejich úspěšnost a projevení na trţbách.
Ohrožení – Threats 1. malá poptávka z důvodu velmi nízkých cen hypermarketů 2. velká konkurence internetových obchodů 3. zaloţení podobného podniku našemu v blízkém okolí
WT strategie VYHÝBÁNÍ je třeba udrţet se na trhu a snaţit se podnik přesunout do jiné strategie. Vysledovat způsob vedení prodeje u konkurence a otestovat, jak by fungoval u nás.
ST strategie KONFRONTACE je třeba vědět, co by se mohlo stát a pracovat tak, aby jsme těmto negativním prvkům předešli.
Zdroj: vlastní
Z analýzy SWOT vyplývá, ţe organizace má slabé stránky spočívající v nedostatku finančního kapitálu a její postavení na trhu - nově vzniklý subjekt, ţádná tradice, lze těţit z praktických zkušeností a strategického umístění organizace. Zároveň lze jednoznačně vyuţít zkušeností konkurence za účelem získání stálých zákazník. Je třeba se orientovat na zavádění nových aspektů, přičemţ je nutné se vyhýbat rizikům a neohrozit chod organizace.
41
Produkt, cena, distribuce Výrobkem jsou kola celá, která jsou tříděna do kategorií podle ceny. Do těchto kategorií se řadí jednotlivé modely a značky kol podle jejich maloobchodní prodejní ceny. Kategorie:
1 – cena kol 5 000,- – 15 000,- Kč 2 – cena kol 15 001,- – 25 000,- Kč 3 – cena kol 25 001,- – 35 000,- Kč 4 – cena kol 35 001,- – 60 000,- Kč 5 – cena kol 60 001,- – neomezen
Cena Faktory ovlivňující výši ceny jsou vnitřní faktory – cíle firmy, organizace cenové politiky, marketingový mix, diferenciace výrobků, náklady a vnější faktory – poptávka, konkurence, distribuční síť, ekonomické podmínky a opatření centrálních orgánů. Cíle cenové tvorby maximalizace obratu firma se snaţí dosáhnout co největšího objemu prodeje zboží maximalizace vyuţití trhu firma se snaţí "sbírat na trhu smetanu" v maximální moţné míře maximalizovat své zisky Postup stanovení cen zachycuje ve zjednodušené podobě sled kroků tvorby a realizace cenové strategie a) etapa Vymezení odbytového trhu - rozhodnutí o tom, kterým zákazníkům budou nabídnuty výrobky - aktivně ţijícím obyvatelům v okolí prodejny, lidem věnujícím se cykloturistice, závodníkům b) etapa Výzkum spotřebitelského chování - úkolem marketingového výzkumu je zjišťování nákupních motivů zákazníků, jejich rozmístění, citlivost vůči cenám, jejich vztahy k výrobci a k prodejcům, moţnosti účinného reklamního působení apod. c) etapa Analýza konkurence - identifikace současné i potenciální konkurence d) etapa Vymezení spotřebitelského chování - odhad mnoţství výrobků prodaných za různé ceny, moţnosti vyuţití ostatních prvků marketingového mixu, prognóza reakce konkurentů na zvolené cenové strategie e) etapa Vymezení nákladů ve vztahu k poptávce - v závislosti na předpokládaném objemu prodeje výrobků odhadnout výši nákladů pro různé varianty objemu prodeje 42
f) etapa Určení ceny - určení rozpětí, v němţ se cena výrobku můţe pohybovat Z předešlého jsme došli k závěru, ţe nejlepší bude vyuţití: Strategie přizpůsobování Jelikoţ: existuje široký vějíř cen, od cen nízkých aţ po ceny vysoké – a tím pokrytí nejširšího spektra zákazníků pracuje s dvojím způsobem cenové tvorby, který se mění dle podmínek na trhu ( ekonomická recese…) a neustále se mění reakce konkurentů někdy bývá zcela bezprostřední při úvahách o moţnosti sníţení cen jedním z konkurentů promýšlejí podniky velmi důkladně varianty svých odvetných opatření dále je možné - Přizpůsobování ceny dle tvorba
cen
z geografického
hlediska
-
jiné
ceny
v různých
lokalitách
odměnění
zákazníka
(dopravní náklady, kupní síla) cenové
srážky
a slevy
-
úprava
cen
za účelem
(za včasné platby, hromadné nákupy, mimosezónní nákupy apod.) Propagační tvorba cen tvorba cen na úkor vedoucích firem - velkoprodejny a obchodní domy prudce sníţí ceny dobře známých značek produktů, ale výrobci se tomu brání z obavy o dobré jméno značky tvorba cen pro zvláštní příležitosti - sezónní ceny za účelem přilákání zákazníků záruky a servisní smlouvy - bezplatná záruka nebo servis zdarma psychologická sleva - nasazena vysoká cena a ta se postupně sniţuje, ale nová cena se uvádí vedle staré (dříve 359,- Kč - nyní pouhých 299,- Kč) Dále je moţná reakce na změny cen konkurence 1. Ponechat cenu - vedoucí firma můţe svou cenu a ziskové rozpětí udrţet, protoţe je přesvědčena, ţe by v důsledku sníţení ceny ztratila příliš velkou část zisku, nebo ţe neztratí příliš velkou část svého podílu na trhu 2. Zvýšit vnímanou kvalitu - zdůrazňovat kvalitu svého produktu vzhledem k niţší kvalitě levnějšího konkurenčního produktu 3. Snížit cenu - vedoucí firma můţe cenu sníţit na úroveň ceny konkurenční firma by měla vţdy usilovat o udrţení kvality
43
4. Zvýšit cenu a zlepšit kvalitu - vedoucí firma můţe své ceny zvýšit, nebo uvést na trh nové značky a takto útočící značku obklíčit 5. Zavést řadu levných produktů - přidat ke stávající produktové řadě levnější produkt nebo uvést na trh zvláštní řadu levnější značky Sluţby budou poskytovány v kamenném obchodě, v budoucnu se uvaţuje o prodeji prostřednictvím internetu, neboť tato forma je mezi zákazníky velice oblíbená. Dodávky zboţí
budou realizovány přímo od dodavatele. Forma dodávek bude závislá na jejich
mnoţství a objemu (např. PPL, DHL nebo vlastní odběr). Propagace společnosti bude probíhat po linii přímého prodeje, reklam v tisku a na cyklistických závodech včetně vlastních internetových stránek společnosti.
3.7.6 Marketingové cíle Cílem společnosti je získání stálé klientely, která by se spokojeně vracela a stále se rozrůstala. Společnost by se měla zároveň zaměřit na spolupráci s cyklistickými kluby. Hlavním trhem by mělo být město Teplice s vyhlídkou rozšiřování i do vzdálenějšího okolí. Poskytovanými výrobky budou jízdní kola horská, crossová, freeridová, sjezdová, ale zejména kola silniční, která budou montována na zakázku. K tomu budou prodávány komponenty všeho druhu, a také oblečení. Aby péče o zákazníka byla ucelená, bude společnost provádět servis a opravy. Během příštího roku je naším cílem prosadit se na trhu, získat nové zákazníky, stát se ziskovými. V dalších letech je pak cílem rozšířit sortiment (širší zastoupení firem), s tím budeme muset zvětšit plochy prodejny a přijmout popř. zaměstnance. Dalším cílem společnosti je zřídit závodní tým, testovací centrum a půjčovnu kol. Negativními vlivy pro společnost můţe být malý zájem veřejnosti, nízká koupěschopnost občanů, a to vzhledem ke stagnaci ekonomiky a ze strany občanů ke zvyšování úspor pro případ dalšího zhoršení ekonomické situace. dalšími negativními vlivy můţe být otevření obdobného podniku v bezprostřední blízkosti a s tím související problémy s úhradou nájmu popř. sluţeb spojených s provozem. Moţným negativním vlivem, který můţe negativně ovlivnit vývoj podnikání je politická situace ve východní části světa (Taiwan, Čína, Korea), kde se převáţně vyrábějí komponenty a součástky, nezbytné k naší produkci kol. 44
Cílovým trhem společnosti budou zpočátku občané města Teplice, ale v budoucnu bychom se chtěli prosadit i do širšího okolí. Společnost se bude snaţit si udrţet ceny na takové výši, aby byly konkurenceschopné a zároveň rentabilní pro naši společnost. Sluţby bude nabízet odborně vyškolený personál, který také bude zodpovědný za kvalitu finálních produktů.
3.7.7 Kontrola řízení procesu Kontrolní činnost
bude především soustředěna na zpětnou
kontrolu plnění cílů
obsaţených v marketingovém plánu společnosti. Je nutné v jednotlivých časových úsecích ověřovat ceny sluţeb a zboţí u konkurentů a reagovat včasnou cenovou úpravou tak, aby byla společnost i nadále konkurenceschopná. Průběţně bude prováděna kontrola dodávek a přejímky zboţí, rozborová činnost společnosti, jejíţ podstatou je porovnání skutečnosti s plánem a operativní řešení eventuelních odchylek. V rámci průběţné kontroly bude prováděna i kontrola probíhajících jevů v průběhu sledovaného období např. fakturace prodeje výrobků a sluţeb, evidence změny zásob vlastní výroby, evidence příjmu a výdajů skladových zásob apod. V rámci kontroly operativního finančního opatření se soustředíme na správný způsob vykazování nákladů.
3.7.8 Vliv na životní prostředí Z hlediska předmětu podnikání bude mít činnost společnosti nevýznamný vliv na celkové ţivotní prostředí. Společnost uzavře s pronajímatelem nebytových prostor v rámci nájemní smlouvy, jejíţ součástí bude i odvozu domovního odpadu. Co se týče běţných papírových obalů (balení komponentů a kol od dodavatelů) bude odváţen průběţně do Severočeské papírny s.r.o., Novosedlice jako sběr. Ostatní odpad jako např. hadry zašpiněné olejem, zákazníky odmítnuté staré díly, které byly vyměněny, budou tyto skladovány odděleně ve skladovacím prostoru a následně odváţeny do sběrného dvora společnosti Marius Pedersen a.s., pobočka Teplice.
45
4 Finanční plán Finanční plán by měl promítat podnikatelský záměr do peněţních toků. Je spojovacím článkem mezi představami začínajícího podnikatele a realitou. Ověřuje reálnost podnikatelského záměru, případně přesvědčuje potencionálního investora o jeho výnosnosti. V neposlední řadě dokáţe modelovat moţné varianty vývoje společnosti. Finanční plán by měl v prvé řadě obsahovat přesný a promyšlený výpočet zakládacích a pořizovacích výdajů např. poplatky za vystavení ţivnosti, poplatky za ověřování listin, poplatky za zřízení účtů, náklady za případné sepsání nájemních a pracovních smluv, nákup základního kancelářského popř. strojního vybavení a další administrativní výdaje související se zaloţením společnosti. V dalším bodě by měl obsahovat náklady spojené s pronájmem vhodných prostor pro podnikání včetně sluţeb (telefon, internet, energie,...), cestovné a náklady na pohonné hmoty, popř. mzdu pro společníky a pro případné zaměstnance včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění a v neposlední řadě odhad potřebné finanční rezervy.
4.1 Zahajovací rozvaha Zahajovací rozvaha sestavená při zaloţení společnosti obsahuje: –
zřizovací výdaje (poplatky za vydání ţivnostenského listu, za výpis z rejstříku trestů, ověření listin, zápis do obchodního rejstříku, soudní a právní poplatky, poradenské sluţby, logo společnosti, razítka apod.)
–
vklad obou společníků a vklad tichého společníka. Rozvaha k 15. 1. 2014 Tabulka č. 2 – Rozvaha k 15. 1. 2014
Aktiva Zřizovací výdaje Peníze na bankovním účtu Peníze v pokladně Celkem A
Pasíva 65 000 385 000
Základní kapitál
200 000
Ost.dlouhodobé závazky
300 000
Celkem P
500 000
50 000 500 000
zdroj: vlastním výpočtem
46
4.1.1 Dlouhodobý majetek Je součástí aktiv společnosti. Jeho pořízení s ohledem na finanční dopady do budoucnosti má závaţný rozhodovací krok. Tento majetek je určen k dlouhodobému pouţívání ve společnosti (déle neţ jeden rok) a zároveň musí splňovat podmínku minimální ceny, určené k zařazení do dlouhodobého majetku. Společnost si stanovila limit pro zařazení do dlouhodobého majetku nejméně 40 000,- Kč a u nehmotného majetku nejméně 60 000,- Kč v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů22. Hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek se odepisuje. U finančního majetku minimální cena není stanovena a neodepisuje se. Společnost si pořídila následující dlouhodobý majetek :
Tabulka č. 3 – Dlouhodobý majetek
Majetek
pořizovací cena
strojní výrobní zařízení včetně nářadí
85 000 Kč
výpočetní techniku (počítač vč. příslušenství a software)
45 000 Kč
multifunkční zařízení (fax, kopírka, skener, tiskárna…)
42 000 Kč
C e l k e m dlouhodobý majetek
172 000 Kč
Zdroj: vlastní
Dlouhodobý nehmotný majetek (zřizovací výdaje) Dlouhodobý finanční majetek
65 000 Kč 0
4.1.2 Krátkodobý majetek (oběžný majetek) Krátkodobý majetek (oběţný majetek) společnosti se vyskytuje v různých formách (zásoby, pohledávky, prostředky na účtech a hotovost) a neustále mění svou podobu.
22
zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění
47
Zvyšování rychlosti tohoto koloběhu sniţuje kapitálovou potřebu společnosti, coţ znamená ve své podstatě zvýšení rentability. Současně přináší i větší zisk. Zásoby se zahrnují do nákladů v souladu s účetními předpisy jednorázově, a to v okamţiku jejich spotřeby, prodeje, darování a v případech, kdy dochází k jejich úbytku. V rámci zásob v měsíci ledna si společnost pořídila: zboží za účelem dalšího prodeje od plátce DPH Tabulka č. 4 – Zásoby měsíc leden 2014
Cena za ks
Počet ks
6 000,-
celkem
1 041,-
34 713,-
7 287,-
10 744,-
2 256,-
53 720,-
11 280,-
19 008,-
3 992,-
2 ks
38 016,-
7 984,-
46 000,-
14 ks
126 449,-
26 551,-
153 000,-
13 000,5 ks 23 000,-
zboží
DPH 21 %
4 959,7 ks
Celkem nákup
Cena bez daně
42 000,65 000,-
Zdroj: vlastním výpočtem
4.2 Osobní náklady Součástí osobních nákladů společnosti je hrubá mzda brigádníka ve výši 10 000 Kč, pojistné placené za zaměstnance ve výši 25 % soc. pojištění a 9 % zdrav. pojištění. Výpočet mzdy: Hrubá mzda Soc.poj za zaměstnance Zdrav.poj. za zaměstnance Zdanitelná superhrubá mzda Daň před slevami
10 000,- Kč 2 500,- Kč 900,- Kč 13 400,- Kč 2 010,- Kč 48
Sleva na dani
- 2 070,- Kč
Daň po slevách
0,- Kč
Pojistné (sráţka ze mzdy) soc. (6,5 %) zdrav.(4,5 %) K výplatě
650,- Kč 450,- Kč 8 900,- Kč
4.3 Odpisy dlouhodobého majetku (DM) Odepisování tohoto majetku je postupné přenášení vstupní ceny do nákladů, a tím významně ovlivňuje hospodaření společnosti a výši daní z příjmu. Účetní odpisy: Účetní odpisy stanovila společnost tak, aby objektivně vystihly míru opotřebení dlouhodobého majetku. Podle odpisového plánu je společností stanovena doba ţivotnosti u strojního výrobního zařízení na 10 let a u výpočetní techniky a multifunkčního kancelářského zařízení na 4 roky (roční odpisová sazba je 25 %). Dále je stanoveno, ţe zahájení odpisování bude vţdy od prvého dne následujícího měsíce, kdy byl majetek pořízen. Účetní odpisy se počítají s přesností na měsíce a zaokrouhlují se na celé koruny nahoru.23 Společnost si v lednu pořídila následující dlouhodobý majetek: Tabulka č. 5 – Doby uţívání - dlouhodobý majetek
Dlouhodobý majetek
pořiz. cena
doba užívání (roky)
(Kč) strojní výrobní zařízení včetně nářadí
85 000,- Kč
výpočetní technika
45 000,- Kč
4 roky
multifunkční zařízení (fax, kopírka,
42 000,- Kč
4 roky
skener, tiskárna..) Zdroj: vlastním výpočtem
23
zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění
49
10 let
Strojní výrobní zařízení včetně nářadí 85 000 : 10 = 8 500 roční odpis účetní odpis za rok 2014
měsíční odpis 8500 : 12 = 708,33
708,33 x 11 = 7 791,63
tj. 7 792 Kč
Výpočetní technika 45 000 : 4 = 11 250 roční odpis účetní odpis za rok 2014
měsíční odpis 11 250 : 12 = 937,50
937,50 x 11 = 10 312,50 = 10 313
Multifunkční zařízení (fax, kopírka, skener, tiskárna…) 42 000 : 4 = 10 500 roční odpis
měsíční odpis 10 500 : 12 = 875
účetní odpis za rok 2014 875 x 11 = 9 625 U dlouhodobého nehmotného majetku – zřizovací výdaje - doba odepisování dle vnitropodnikové směrnice je stanovena na 60 měsíců (stejně jako je stanovena v zákoně o daních z příjmů), odepisování je rovnoměrné, bez přerušení, s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němţ byly splněny podmínky pro odpisování. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Zřizovací výdaje 65 000 : 60 = 1 083,33 účetní odpis za rok 2014
1 083,33 x 11 = 11 916,63 = 11 917
Daňové odpisy: Daňové odpisy v souladu se zákonem o daních z příjmů vede společnost pro potřeby výpočtu daně z příjmů. Uvedený dlouhodobý majetek je zařazen do I. odpisové skupiny a pouţije se rovnoměrné odpisování. Sazba v prvním roce odpisování je 20 % a v dalších letech 40 % V roce 2014 daňové odpisy činí: Tabulka č. 6 – Daňové odpisy r. 2014
Majetek
poř. cena (Kč)
odpis 20 %
Strojní výrobní zařízení
85 000,-
17 000,-
Výpočetní techniky
45 000,-
9 000,-
Kancelářská technika
42 000,-
8 400,-
Zřizovací výdaje
65 000,-
11 917,-
Zdroj: vlastním výpočtem
50
U zřizovacích výdajů je doba odepisování 60 měsíců s přesností na celé měsíce (viz výše u účetních odpisů)
4.4 Náklady a výnosy 4.4.1 Měsíční náklady Náklady představují v peněţních jednotkách spotřebu výrobních činitelů vynaloţenou na určitý účel. Základní hledisko, co bylo spotřebováno, zajišťuje v účetnictví členění nákladů podle nákladových druhů. V průběhu měsíce společnost vykazovala tyto náklady: a) spotřeba materiálu - nákup kancelářských potřeb za hotové
800,- Kč
- drobný nákup hygienických potřeb
300,- Kč
- nákup provozní látky (mazadla, čistící prostř.) za hotové
900,- Kč
- nákup drobného hmotného majetku - regály
25 000,- Kč
celkem
27 000,- Kč
b) nakupované sluţby - poštovné za hotové
700,- Kč
- platba nájemného včetně záloh na energie za hotové celkem
9 500,- Kč 10 200,- Kč
c) mzdové náklady
10 000,- Kč
zákonné sociální pojištění
3.400,- Kč
d) nákup zboţí
127 497 ,- Kč
Náklady celkem
178 097,- Kč
51
4.4.2 Měsíční výnosy Výkony (výrobky, práce a sluţby dodávané a poskytované jiným organizacím a obyvatelstvu) v peněţním vyjádření tvoří výnosy účetní jednotky. V průběhu měsíce společnost prodala následující zboží Tabulka č. 7 – Měsíční výnosy leden 2014
Cena za ks
Počet ks
Cena bez daně
DPH 21 %
celkem
10 000,-
7 ks
57 851,-
12 149,-
70 000,-
20 000,-
5 ks
82 645,-
17 355,-
100 000,-
30 000,-
2 ks
49 587,-
10 413,-
60 000,-
14 ks
190 083,-
39 917,-
230 000,-
Zdroj: vlastní
Společnost dále měla trţby z prodeje služeb - servisní sluţby celkem
12 500,- Kč
DPH 21 %
2 169,- Kč
cena bez DPH
10 331,- Kč
Tržby celkem
200 414,- Kč
Rozvaha k 31. 1. 2014 Tabulka č. 8 – Rozvaha k 31. 1. 2014
Aktiva
Pasiva
Dlouhodobý nehmotný majetek 65 000
Vlastní kapitál
200 000
Dlouhodobý hmotný majetek
172 000
Ost.dlouhodobé závazky
300 000
Peníze v pokladně
255 300
Dodavatelé
153 000
Účet v bance
213 000
Zaměstnanci
10 000
Závazky za soc.pojištění
3 400
Závazky vůči fin.úřadu
14 922
Hospodářský výsledek
23 978
CELKEM
705 300
CELKEM
705 300
Zdroj: vlastním výpočtem
52
Výsledovka k 31. 1. 2014 Tabulka č. 9 – Výsledovka 31. 1. 2014
Náklady
Výnosy
Spotřeba materiálu
27 000
Trţby za sluţby
10 331
Sluţby
10 200
Trţby za zboţí
190 083
Mzdové náklady
10 000
CELKEM VÝNOSY
200 414
Zákonné soc.pojištění
3 400
Nákup zboţí
126 449
CELKEM NÁKLADY
177 049
Hosp.výsledek = ZISK
23 365 200 414
200 414
Zdroj: vlastním výpočtem
Hospodářský výsledek z prodeje je zisk
73 965,- Kč ( 200 414 – 126 449)
(náklady sniţující hospodářský výsledek – spotřeba materiálu 27 000,- Kč, nakupované sluţby 10 200,- Kč a mzdové náklady včetně pojištění 13 400,- Kč) Daň z přidané hodnoty: DPH na vstupu (nákup)
26 551,- Kč
DPH z výstupu (prodej,sluţby)
42 086,- Kč
Rozdíl – závazek
15 535,- Kč
53
4.5 Hospodářský výsledek Přehled nákladů a výnosů v průběhu roku 2014 podle jednotlivých měsíců spolu s uvedením zisku před zdaněním, úpravou o daňové odpisy a zdaněním zisku je uveden v níţe uvedené tabulce na straně 55 této bakalářské práce. Společnost k 31. 12. 2014 vykazuje čistý zisk ve výši 757 874,- Kč, který bude následně rozdělen a pouţit jednak k tvorbě rezervního fondu ve výši 5 % základního kapitálu společnosti, coţ činí 10 000,- Kč, jednak k odměně tichého společníka v souladu s uzavřenou smlouvou tj. 25 % z čistého zisku po odečtení přídělu do rezervního fondu, coţ činí 186 969,Kč. O dalším pouţití zisku společnosti rozhodne valná hromada společníků (tento zisk lze např. pouţít k pořízení dalšího vybavení, částečnému rozšíření sortimentu a sluţeb, popř. k odměně společníků).
54
tabulka č. 10 - Náklady a výnosy r. 2014 Druh nákladů
leden
únor
Spotřeba materiálu Spotřeba energie Nákup zboţí Sluţby (nájemné,pojištění tel.poplatky apod.) Opravy a udrţování Cestovné Mzdové náklady Zákonné soc.pojištění Odpisy dlouh. nehmot. a hmot. majetku Finanční náklady Náklady celkem
27000 0 127497
1220 0 148333
10200
duben
květen
červen
2400 4900 164666
1900 0 143333
1550 0 208333
2030 2500 297500
11200
13100
11600
11600
0 0 10000 3400
0 700 10000 3400
0 400 10000 3400
0 0 10000 3400
0
3604
3604
0 178097
200 178657
0 202470
Trţby za zboţí Trţby z prodeje sluţeb Tržby celkem
190083 10331 200414 Zdroj: vlastním výpočtem
233333 10417 243750
březen
258333 8583 266916
srpen
Září
říjen
1370 0 131667
1650 0 127500
1400 2300 148333
12850
11600
11700
12100
870 720 10000 3400
0 300 10000 3400
0 450 10000 3400
0 780 10000 3400
3604
3604
3604
3604
3604
3604
0 173837
0 240077
250 332434
0 162091
0 158634
150 181287
225000 10833 235833
283333 9165 292498
450000 10415 460415
červenec
200000 12499 212499
200000 9406 209406
listopad
prosinec
2400 0 143333
1800 0 304167
3300 4500 295000
48 020 14200 2239662
11500
11650
12870
141970
0 1320 0 850 10000 10000 3400 3400
0 850 10000 3400
0 520 10000 3400
2190 5570 120000 40800
3604
3604
3607
39647
0 176407
0 335471
250 333447
850 2652909
450000 2500 452500
3490081 105145 3595226
233333 10415 243748
zisk před zdaněním úprava o daňové odpisy
942 317 -6 670
zisk ke zdanění daň 19 % čistý zisk
935 647 177 773 757 874
225000 7249 232249
541666 3332 544998
celkem
Závěr Problematika zaloţení společnosti je velmi rozsáhlá a zasahuje do mnoha úrovní teorie a praxe. Cílem této práce bylo zpracovat podnikatelský záměr na vznik cyklistické prodejny spolu se servisem jízdních kol a zjistit zda tento projekt můţe mít reálnou šanci na realizaci popř. co je všechno nutné udělat, aby projekt mohl být úspěšný a minimálně jeho finanční plán byl vyrovnaný a v dalších letech ziskový. V této práci je uveden základní postup pro vytvoření podnikatelského záměru pro nově vzniklou společnost. Při sestavování podnikatelského plánu bylo vycházeno ze standardních postupů, doporučovaných při zpracování takovýchto podnikatelských plánů. Marketingová část byla sestavena na základě současného stavu makroekonomiky a marketingového výzkumu, který byl proveden autorem v rámci moţné konkurence a případných dodavatelů. Součástí analýz potřebných pro vyhodnocení podnikatelského záměru byly i analýzy makroprostředí a mikroprostředí. Analýzou makroprostředí bylo zjištěno, ţe nelze jednoznačně určit vliv světové ekonomiky na rozvoj společnosti, je však třeba brát v úvahu ţe obchodovaný sortiment zahrnuje v sobě nejvíce vliv politiky v nastavení dovozních cel a dovozních přiráţek uplatňovaných na zboţí z Asie. Zároveň je velmi nevyzpytatelný vliv Evropské Unie. V budoucnosti je moţné sice očekávat dotace pro malé a střední podnikatele ve vyhlašovaných programech EU, které jsou vázány splněním stanovených podmínek pro tyto programy. Z právního aspektu však lze očekávat sjednocování legislativy v oblasti bezpečnosti a jejich přenos do národních předpisů stanovujících určitou výstroj pro cyklisty ve všech státech EU a tudíţ je moţné předpokládat, ţe zákazník dá přednost obchodu, kde mu bude poskytnuta komplexní sluţba s moţností si zboţí vyzkoušet. Z makroekonomického hlediska je míra inflace pro tuto oblast podnikání přiměřená a koresponduje i se současnou úrokovou mírou bankovního trhu. Analýza mikroprostředí ukázala, ţe hybnou silou odvětví je nejenom dobrá pověst mezi zákazníky, zajištění autorizovaného servisu, ale také široký sortiment nabízeného zboţí spočívající nejen v samotném sortimentu kol, ale i příslušenství, oblečení, doplňků výţivy, odborných časopisů a odborného poradenství. Zároveň je třeba se zaměřit na kvalitu poskytovaných sluţeb a přizpůsobování trhu. Při výběru dodavatelů je nutné soustředit se s ohledem na konkurenci a vliv značky na zákazníky, na dodavatele s výhradním zastoupením v České republice pro kola značky „AUTOR“, „TREK“, KELLYS“ apod. tak, aby bylo splněno zamýšlené zaměření prodejny. Situačně se jeví umístění sídla společnosti jako velmi
56
strategické, a to vzhledem ke vzdálenosti k hlavnímu městu republiky cca 100 km a 15 km od státních hranic se Spolkovou republikou Německo. Průměrný věk v daném regionu je 40 let, coţ lze povaţovat za dobrý výchozí potenciál pro odbyt zboţí společnosti, neboť právě této věkové kategorii odpovídá současný ţivotný styl, spočívající ve zdravé výţivě a sportovní činnosti. Při ekonomické analýze podnikatelského subjektu bylo zjištěno, ţe je moţné v daném mikro a makro prostředí dosahovat zisku, který umoţňuje ţivotaschopnost společnosti. Společnost by měla vykazovat čistý zisk ke dni 31. 12. 2014 ve výši 757 874,- Kč a po odečtení přídělu do rezervního fondu ve výši 5 % základního kapitálu společnosti a odměně tichého společníka ve výši 25 % z čistého zisku, pak částku 560 905,- Kč. Na základě marketingové analýzy bylo zjištěno, ţe v dané oblasti tj. ve městě Teplice, přestoţe v okolí jsou jiţ tři zavedené cyklistické prodejny, chybí dosud značková cyklistická prodejna spolu se svou servisní sluţbou. Zavedené cyklistické prodejny však jsou zaměřeny na prodej výrobků a materiálů střední třídy a niţší třídy kol. Sestavení finančního plánu a jeho vyhodnocení vypovídá o tom, ţe podnikatelský záměr je realistický. Vzhledem ke zpracování finančního plánu pouze v jedné variantě a vzhledem k finančnímu riziku obsahuje finanční plán maximalizovaný výpočet zakladatelských a pořizovacích výdajů společnosti a na druhé straně pak minimalizovaný výpočet příjmů. Společnost jiţ od prvního roku působení vytváří zisk a je předpoklad k tomu, ţe bude schopná dodrţet své závazky vůči dodavatelům, případným zaměstnancům, pronajímateli nebytových prostor a státním orgánům. Platební schopnost společnosti závisí však téţ na správném hodnocení trhu. Toto hodnocení jsem ve své práci posuzoval vzhledem k současné probíhající finanční světové krizi pesimističtěji, neţ by mohla být skutečnost. Na základě provedených analýz bylo vyhodnoceno, ţe zvolený podnikatelský záměr při splnění všech uvedených podmínek je realizovatelný, prosperující a konkurenceschopný. Sestavením podnikatelského záměru a jeho vyhodnocením v souvislosti s provedením finanční
analýzy
a
zhodnocením
moţnosti
uplatnění
nově
v makroekonomickém prostředí byly splněny stanovené cíle práce.
57
vzniklé
společnosti
Seznam odkazů 1 zákon č. 89/2012 Sb.,občanský zákoník, ustanovení § 420 odst. 1 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ustanovení § 420 odst. 1, § 421 odst. 1, 2 3 zákon č.90/2012 Sb. o korporacích, ustanovení § 135 odst. 2 4 zákon č.90/2012 Sb. o korporacích, ustanovení § 246 odst. 2 5 zákon č.90/2012 Sb. o korporacích, ustanovení §552 odst. 1 6 ŠIMAN, J., PETERA, P., Financování podnikatelských subjektů,Teorie pro praxi, s.33 7
zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění, ustanovení § 2
8
zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění, ustanovení § 6
9 ŠIMAN,J., PETERA, P., Financování podnikatelských subjektů, Teorie pro praxi, s.46 10 VEBER, J., SRPOVÁ, J., Podnikání malé a střední firmy, s.87 11 VEBER, J., SRPOVÁ, J., Podnikání malé a střední firmy, s. 98
12 VEBER, J., SRPOVÁ, J., Podnikání malé a střední firmy, s. 87 13 ŠIMAN,J., PETERA, P., Financování podnikatelských subjektů, Teorie pro praxi, s.129 14 KOTLER, P., ARMSTRONG, G., Marketing, s. 105 15 VEBER, Jaromír a kol., Management – základy, prosperita, globalizace, s. 428 16 VEBER, J., SRPOVÁ, J., Podnikání malé a střední firmy, s. 19 17
zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění, ustanovení § 6
18
Počet obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností k 1.1.2013. Dostupné na WWW:
19
Průměrná měsíční hrubá mzda v Ústeckém kraji . Dostupná na WWW:
20 Makroekonomická predikce České republiky. Dostupná na WWW: 21 Programové prohlášení vlády České republiky únor 2014 Dostupné na WWW: 22 zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění 23 zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění
58
Použité zdroje
Seznam použité literatury: KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing, Grada Publishing, Praha 2004, ISBN 80024705-13-3 ŠIMAN,J., PETERA, P., Financování podnikatelských subjektů, Teorie pro praxi, C. H. BECK, Praha , ISBN 978-80-7400-117-8 VEBER, Jaromír a kol., Management – základy, prosperita, globalizace, 1. vydání, Praha, management Press, 2003, ISBN 80-7261-029-5 VEBER, J., SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy, Grada Publishing, Praha 2005, ISBN 80-247-1069-2
Právní předpisy Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012 občanský zákoník, Dostupné na WWW: Zákon č. 90/2012 Sb. ze dne 25. ledna 2012 občanský zákoník, Dostupné na WWW: Zákon č. 455/1991 ze dne 2. října 1991, o ţivnostenském podnikání, (ţivnostenský zákon). Dostupné na WWW: Počet obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností k 1.1.2013. Dostupné na WWW: Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle pohlaví v krajích. Dostupné z WWW: .
59
Makroekonomická predikce České republiky. Dostupná na WWW: Další zdroje – interní materiály
60
Seznam obrázků a tabulek obrázek č. 1
Situační obrázek umístění provozovny
obrázek č. 2
Logo společnosti
obrázek č. 3
Moţné organizační schéma
obrázek č. 4
Organizační uspořádání prodejních ploch
obrázek č. 5
Segmentace zákazníků
obrázek č. 6
Vlivy prostředí
tabulka č. 1
SWOT matice strategií
tabulka č. 2
Rozvaha k 15. 1. 2014
tabulka č. 3
Dlouhodobý majetek
tabulka č. 4
Zásoby měsíc leden 2014
tabulka č. 5
Doby uţívání – dlouhodobý majetek
tabulka č. 6
Daňové odpisy roku 2014
tabulka č. 7
Měsíční výnosy leden 2014
tabulka č. 8
Rozvaha k 31. 1. 2014
tabulka č. 9
Výsledovka k 31. 1. 2014
tabulka č. 10
Náklady a výnosy r. 2014
Přílohy Příloha č. 1 : Smlouva o nájmu nebytových prostor včetně dodatku č. 1 Příloha č. 2 : Společenská smlouva o zaloţení společnosti s ručením omezeným Příloha č. 3 : Smlouva o tichém společenství
61
Příloha č. 1 Smlouvu o nájmu nebytových prostor uzavřená uzavřena v souladu s ustanovením § 2302 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Obecně prospěšné bytové družstvo Teplice Alejní 2409/2, 415 01 Teplice, IČ: 00055964 zapsán v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl DR.XXXVI, vloţka 3 (dále jen „Pronajímatel“) zastoupený: ................................., členem představenstva ................................., místopředsedou představenstva a CYKLO-WM s.r.o. U Zámku 14, Teplice zastoupená jednateli společnosti p. Janem Wolfem a Michaelou Müllerovou IČ: zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem ,oddíl C č.účtu: (dále jen „Nájemce“) pronajímatel a nájemce také dále označováni jako „Smluvní strany“ Článek 1. Předmět nájmu 1.1. Pronajímatel
je
vlastníkem
nemovitosti
umístěné
na
pozemku
parcel.
č. 209/1 v Teplicích, k.ú. Teplice zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č.6389 u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice, a domu čp. 2412 U Zámku na této nemovitosti (dále jen nemovitost). 1.2. Předmětem této Smlouvy je nájem prostor slouţících k podnikání umístěných ve shora uvedené nemovitosti, o celkové výměře 105 m2, umístěných v přízemí shora uvedené 1
nemovitosti. Jedná se o jednu provozní místnost, rozdělenou do dvou částí, sklad a WC. Vybavení nebytového prostoru: výloha, ochranná bezpečnostní roleta přes výlohu a vstupní dveře, vodoměr č.06002182 a vodoměr č.05052611, 2 ks topidel Gamat. Článek 2 Účel nájmu 2.1. Nájemce bude uţívat prostory slouţící k podnikání k podnikatelské činnosti: prodejna cyklistického zboží, dílna v souladu s předmětem své podnikatelské činnosti zapsané na Magistrátu Teplice -ţivnostenský odbor, a to výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, obor činnosti výroba, opravy a údrţba sportovních potřeb, zprostředkování obchodu a sluţeb, maloobchod , k čemuţ jsou prostory slouţící k podnikání dle stavebně technického určení vhodné. 2.2. Nájemce není oprávněn dát pronajaté prostory slouţící k podnikání do podnájmu třetím osobám.
Článek 3 Výše, splatnost a způsob platby nájemného 3.1. Nájemce povinen platit za nájem prostor slouţících k podnikání nájemné ve výši 9.640,Kč (slovy: devět tisíc šest set čtyřicet korun české) za jeden kalendářní měsíc. 3.2. Skutečné náklady za ceny sluţeb vyúčtuje pronajímatel kaţdoročně nájemci dle platných Pravidel pro rozúčtování sluţeb schválených Shromáţděním delegátů. 3.3. Nájemné za příslušný kalendářní měsíc bude splatné do 15dne kalendářního měsíce, za které se nájemné platí. Nájemné bude placeno bezhotovostním bankovním převodem na účet Pronajímatele, č. účtu variabilním symbolem
, vedený u Komerční banky v Teplicích, pod . Pro včasnost plateb je rozhodující den připsání
platby na účet pronajimatele. 3.4. Nájemné se zvýší vţdy k 1. lednu kaţdého roku doby platnosti této smlouvy počínaje 1. lednem 2015 s ohledem na změny indexu spotřebitelských cen za předcházející kalendářní rok oficiálně zveřejněné Českým statistickým úřadem na jeho webových stránkách; zvýšení bude vyjádřeno v procentech a bude odpovídat meziročnímu zvýšení indexu spotřebitelských cen vyhlášenému Českým statistickým úřadem. Pronajímatel
2
vypočte zvýšení nájemného a bude o této částce – pokud ke zvýšení dojde - informovat Nájemce nejpozději do 15. února kaţdého roku po dobu platnosti této nájemní smlouvy. 3.5. Nájemce sloţil na základě uzavřené smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 1. 2013 na účet Pronajímatele jistinu ve výši 20.000,- Kč, kterou je Pronajímatel oprávněn pouţít pro případ vzniku pohledávek Pronajímatele vůči Nájemci, které vzniknou z nájemního vztahu. Jistina je splatná při podpisu této nájemní smlouvy. V případě, ţe Pronajímatel oprávněně pouţije jistinu v souladu s touto smlouvou je Nájemce na základě písemné výzvy Pronajímatele povinen ve lhůtě 5 pracovních dnů po doručení takové ţádosti doplatit jistinu do původní výše. Jistina bude vyúčtována a provedeno finanční vyrovnání nejpozději do 30 ti dnů ode dne skončení nájemního vztahu. V tomto termínu bude poukázán i eventuální zůstatek jistiny na účet Nájemce. Článek 4 Doba trvání nájmu 4.1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou od 1. 1. 2014 a nahrazuje původní smlouvu o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 1. 2013 4.2. Tato Smlouva můţe být ukončena dohodou smluvních stran nebo výpovědí pronajímatele nebo nájemce z důvodů uvedených v zák.č. 90/2012 Sb., o korporacích resp. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (ustanovení § 2288) . Výpovědní lhůta činí 3 měsíce a počítá se od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Článek 5 Práva a povinnosti smluvních stran 5.1.
Nájemce je povinen: 5.1.1. uţívat prostory slouţící k podnikání jen v rozsahu dohodnutém Smluvními stranami v této Smlouvě, 5.1.2. hradit náklady spojené s obvyklým udrţováním, 5.1.3. oznámit bez zbytečného odkladu Pronajímateli potřebu oprav, které má Pronajímatel provést, a umoţnit provedené těchto i jiných nezbytných oprav, 5.1.4. vrátit prostory slouţící k podnikání Pronajímateli ke dni ukončení této Smlouvy ve stavu, v jakém je převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení a k opravám a změnám, ke kterým dal Pronajímatel souhlas, přičemţ v případě, kdy tak Nájemce neučiní, je Nájemce povinen platit Pronajímateli smluvní pokutu za porušení této povinnosti ve výši 200,- Kč za kaţdý, byť i započatý 3
den prodlení. Pronajímatel je oprávněn započíst svou pohledávku z titulu smluvní pokuty vůči pohledávce Nájemce na vrácení jistiny. 5.1.5
zajistit úklid chodníku před pronajatým nebytovým prostorem.
5.1.6
dodrţovat platné Stanovy OPBD Teplice
5.1.7. v zájmu domovního klidu je nutné vyloučit jakékoliv obtěţování ostatních nájemců a podnájemců. To platí především pro obtěţování hlukem a zápachem. Nájemce odpovídá za škody,které vzniknou nedodrţováním tohoto závazku. V případě výtky se postará o okamţitou nápravu. 5.2
Pronajímatel je povinen: 5.2.1
odevzdat prostory slouţící k podnikání
Nájemci ve stavu způsobilém ke
smluvenému uţívání, 5.2.2
umoţnit Nájemci kdykoliv přístup do nebytových prostor,
5.2.3
zabezpečit řádné plnění sluţeb, jejichţ poskytování je s uţíváním nebytových prostor spojeno, a to zejména zabezpečit dodávky vodného a stočného Článek 6 Ostatní
6.1. Nájemce nebude provádět stavební úpravy ani jiné změny prostor slouţících k podnikání bez předchozího písemného souhlasu Pronajímatele. Pokud budou mít technické úpravy provedené Nájemcem v prostorách slouţících k podnikání
během doby pronájmu
povahu technického zhodnocení, bude nájemce oprávněn zaznamenat je jako svoji investici a odepisovat je v účetnictví a pro daňové účely a Pronajímatel s tímto udělí svůj písemný souhlas. 6.2. Veškeré úpravy, zhodnocení a přístavby, které zůstanou v prostorách určených k podnikání se stávají majetkem Pronajímatele. Pokud takové úpravy, zhodnocení a přístavby byly provedeny bez udělení předchozího písemného souhlasu Pronajímatele, je oprávněn Pronajímatel dát závazný pokyn k jejich odstranění a vrácení prostor určených k podnikání do stavu, v jakém byly předány. Pokud tak Nájemce neučiní, můţe tak učinit sám Pronajímatel a Nájemce bude povinen uhradit příslušné náklady vynaloţené pronajímatelem do 7 dnů od předloţení písemné výzvy k zaplacení s výjimkou takového vybavení a zařízení, které je pevně spojeno s prostory určenými k podnikání. Pronajímatel je oprávněn pouţít na úhradu těchto nákladů jistinu sloţenou Nájemcem.
4
6.3. Nájemce se zavazuje informovat Pronajímatele o provedených úpravách, zhodnoceních a přístavbách provedených v prostorech určených k podnikání a doloţit Pronajímateli účetní doklady prokazující hodnotu těchto stavebních prací, příp. poskytnout Pronajímateli jiné Pronajímatelem poţadované informace. Článek 7 Závěrečná ustanovení 7.1. Změny a doplnění této Smlouvy jsou moţné pouze v písemné podobě po dohodě obou smluvních stran. 7.2. Tato Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami. 7.3. Tato smlouva nahrazuje smlouvu uzavřenou mezi stranami dne 1. 1. 2013. 7.4. Tato Smlouva je vyhotovena ve 4 stejnopisech v českém jazyce,z nichţ kaţdý má platnost originálu. Kaţdá smluvní strana obdrţí po dvou vyhotoveních. V Teplicích dne
.....................................
......................................
pronajímatel
nájemce
5
Dodatek č.1 ke smlouvě o pronájmu nebytových prostor uzavřené mezi OPBD Teplice a firmou CYKLO-WM s.r.o. , IČ ……………..dne 01.01.2014. Nebytové prostory se nachází v obci Teplice, U Zámku 2412/14 Tento dodatek upravuje placení záloh a stálých poplatků za sluţby spojené s pronájmem nebytových prostor OPBD Teplice. OPBD Teplice si vyhrazuje právo případné změny cenových relací dodavatelů promítnout aktuálně do takto stanoveného rozpisu. Druh platby
Kč / rok
1. Záloha na vodné a stočné
380,-
2. Záloha na el. energii
1.200,-
3. odpad
100,-
Celkem služby
1.680-
Rekapitulace plateb : Platba Správní poplatek sluţby celkem Nájemné platby celkem
Kč / rok
Kč / měsíc
0 1.680,-
140,-
114.000,-
9.500,-
115.680,-
9.640,-
Teplice 01.01.2014
........................
..................................
za OPBD Teplice
nájemce
6
Příloha č. 2 Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným dle zákona č. 513/91 Sb. pro společné provozování podnikatelské činnosti pod obchodním jménem
Níţe uvedeného dne, měsíce a roku se zakladatelé : Jan Wolf , bytem Teplice, ..........................., nar. ................. Michaela Müllerová, bytem Teplice, ..........................., nar. ...................... dohodli o založení společnosti s ručením omezeným. Článek I. 1. Obchodní název společnosti: CYKLO-WM s.r.o. 2. Sídlo společnosti: Teplice, U Zámku 14 Článek II. Předmět podnikatelské činnosti Předmětem podnikání společnosti je : Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ţivnostenský zákon) obor činnosti –
výroba, opravy a údrţba sportovních potřeb
–
zprostředkování obchodu a sluţeb
–
maloobchod Článek III.
1. Hodnota základního jmění společnosti je 200.000,- Kč českých). 2. Vklady společníků : Jan Wolf
100.000,- Kč
Michaela Müllerová
100.000,- Kč 1
(slovy dvě stě tisíc korun
3. Zakladatelé se zavazují splatit před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku 100.% svých vkladů, a to u peněţního ústavu České spořitelny a.s., pobočka Teplice na vinkulovaný účet zřízený za tímto účelem. 4. Vklady společníků se stávají majetkem společnosti dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku. 5. Správou vkladů je pověřen Jan Wolf. 6. Kaţdý společník můţe mít na společnosti pouze jeden obchodní podíl. Převezme-li společník obchodní podíl jiného společníka nebo vnese-li společník další vklad, zvýší se tím dosavadní obchodní podíl o hodnotu převzatého obchodního podílu nebo vneseného vkladu. Článek IV. Jednání a podepisování za společnost 1. Jménem společnosti je oprávněn jednat a podepisovat samostatně jednatel, nebo jím pověřené osoby. 2. Podepisováním za společnost se děje tak, ţe jednatel připojí svůj podpis k vytištěnému nebo napsanému obchodnímu názvu společnosti. Článek V. Orgány společnosti 1. Valná hromada a) Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která je tvořena všemi společníky společnosti. Valná hromada jmenuje jednoho nebo více jednatelů, přičemţ jim upraví způsob jednání a jejich pravomoci. Prvními jednateli jsou Jan Wolf, bytem ....................., Teplice, nar. ................... a Michaela Müllerová, bytem Teplice, ..........................., nar. ...................... b) Valná hromada zasedá podle potřeb, minimálně však 1x ročně. c) Do působnosti valné hromady přísluší vše podle ustanovení obchodního zákoníku. d) Valná hromada si můţe vyhradit právo rozhodovat o otázkách, které jinak náleţí do pravomoci jiných orgánů společnosti. e) Kaţdý společník má jeden hlas za kaţdých 1.000,- Kč svého obchodního podílu. f) Valnou hromadu svolává písemnou pozvánkou s uvedením pořadu jednání jednatel a to tak, aby pozvánka byla doručena alespoň 15 dnů předem.
2
g) Usnesení valné hromady můţe být ve výjimečných případech nahrazeno písemným prohlášením všech společníků, ţe se zamýšleným rozhodnutím souhlasí. Takovéto rozhodnutí musí být pojato do zápisu na nejbliţší valné hromadě. Tento reţim se nevztahuje pro rozhodnutí valné hromady, pro které je zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků. h) Valná hromada můţe rozhodnout o vytvoření dalších orgánů. 2. Jednatel zejména : a) rozhoduje o konkrétních záměrech společnosti, navrhuje koncepci rozvoje a zásady hospodaření společnosti, včetně tvorby a vyuţití fondů společnosti b) zabezpečuje vypracování roční účetní závěrky a navrhuje rozdělení zisku nebo ztráty c) zajišťuje řádné vedení účetnictví a obchodních knih, svolávání řádných a mimořádných zasedání valné hromady. Mimořádnou schůzi valné hromady jsou povinni svolat, jestliţe zjistí, ţe společnost ztratila jednu třetinu základního jmění, je-li společnost platebně neschopna po dobu delší neţ tři měsíce nebo poţádají-li o to písemně společníci, jejichţ obchodní podíl tvoří nejméně 10% základního jmění společnosti. d) Jednatele jmenuje valná hromada a stanovuje jeho/jejich vzájemné působení a dělbu pravomoci a odpovědnosti. e) Jednatel je řídící a statutární orgán společnosti, jenţ zajišťuje provádění podnikatelské činnosti, organizuje práci společnosti a vykonává zaměstnavatelská práva. f) Jednatel zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení valné hromady, pravidelně jí podávají zprávy o činnosti společnosti a odpovídají za tuto činnost. Jednatel je oprávněn rozhodovat o všech věcech, které touto smlouvou nebo obecně závazným předpisem nejsou vyhrazeny jiným orgánům. Článek VI. Fondy společnosti, účetnictví, výkazy 1. Společnost vytvoří rezervní fond z prvního čistého zisku společnosti. Výše rezervního fondu při jeho vytvoření činí 10 % jejího čistého zisku, avšak ne více neţ 5 % z hodnoty základního kapitálu. Rezervní fond se doplňuje přídělem ze zisku ve výši 5% čistého zisku, a to aţ do doby, kdy rezervní fond dosáhne 10% základního jmění. 2. Účetní závěrka se provádí jednou ročně k 31.12. příslušného roku s tím, ţe bude předloţena valné hromadě do 30.6. následujícího roku. Roční závěrka schválená valnou hromadou je podkladem pro její rozhodnutí o pouţití čistého zisku společnosti. 3
3. Obchodní rok společnosti je totoţný s rokem kalendářním. Článek VII. Závěrečná ustanovení 1.
Do doby zápisu společnosti do obchodního rejstříku ručí zakládající společníci za závazky převzaté jménem společnosti společně a nerozdílně.
2. Tato smlouva se vyhotovuje v 4 vyhotoveních.
4
Příloha č. 3 Smlouva o tichém společenství dle § 2747 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku CYKLO-WM s.r.o. se sídlem U Zámku 14, Teplice za níţ jedná jednatelé společnosti Jan Wolf a Michaela Müllerová (dále jen společnost) a jméno, příjmení , datum narození bytem Teplice, (dále jen tichý společník) uzavírají mezi sebou níţe uvedeného dne, měsíce, roku smlouvu o tichém společenství : Článek 1 1. Tichý společník se touto smlouvou zavazuje poskytnout společnosti, za podmínek dále uvedených, vklad specifikovaný v článku 2. smlouvy a podílet se tak v celém rozsahu jeho podnikání.Společnost se zavazuje vyplácet tichému společníkovi podíl na zisku z uvedených činností. Článek 2 1. Tichý společník předává podnikateli k jeho podnikání: peněţitý vklad ve výši 300.000,- Kč slovy třistatisíckorunčeských 2. Peněţitý vklad uvedený pod bodem 1 bude splacen tichým společníkem na běţný účet společnosti do 15 dnů od data podpisu této smlouvy. Připsáním na uvedený účet přechází peněţitý vklad do vlastnictví společnosti. 3. Tichý společník není povinen zvyšovat svůj vklad nad uvedenou výši. Není ani povinen doplňovat vklad zmenšený případnou ztrátou z podnikání.
1
Článek 3 1. Na základě dohody s přihlédnutím ke vkladu tichého společníka a s přihlédnutím k vlastnímu výkonu podnikatelské činnosti společnosti, určují smluvní strany podíl tichého společníka na zisku od začátku podnikání ve výši 25 % dokud celkový podíl nedosáhne 450.000,- Kč, dále pak 15 %. 2. Pro výpočet skutečné výše podílu na zisku je rozhodující vedle dohodnuté procentuální sazby roční účetní závěrka, kterou je společnost povinen sestavit po uplynutí kaţdého obchodního roku, jímţ se rozumí kalendářní rok. V případě potřeby můţe být jiné určení obchodního roku provedeno stranami pouze písemným dodatkem k této smlouvě. 3. Nárok na podíl na zisku vzniká tichému společníkovi do 30 dnů od schválení účetní závěrky společnosti. Termín předpokládaného schválení oznámí společnost tichému společníku s předstihem 10 dnů. Datum schválení oznámí pak nejpozději do 10 dnů. 4. Ve výše uvedené lhůtě je společnost povinna převést podíl na zisku na účet tichého společníka č. …………………………… vedený u …………………….. Článek 4 1. Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. 2. Účast tichého společníka na podnikání zaniká: a) výpovědí, doručenou druhé smluvní straně nejpozději 9 měsíců před koncem kaţdého obchodního roku, b) dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše jeho smluvního vkladu, c) ukončením podnikání, pro které byl vklad poskytnut d) prohlášením konkurzu na majetek podnikatele nebo zamítnutím návrhu na prohlášení tohoto konkurzu pro nedostatek majetku. 3. Před ukončením účasti dle bodu 2 písm. b) tohoto článku je společnost povinna předloţit tichému
společníkovi
písemné
zdůvodnění
vzniklé
ztráty
spolu
s rozborem
podnikatelských záměrů na příští léta. Tichý společník pak do 5 dnů, po doručení uvedených listin, sdělí společnosti, zda se dále účastní na podnikání doplněním svého vkladu. Podnikatel se zavazuje návrh na doplnění vkladu písemně akceptovat a změnit tak článek 3 této smlouvy. Marným uplynutím výše stanovené lhůty účast tichého společníka na podnikání zaniká. 4. Před ukončením účasti podle bodu 2 písm. c) tohoto článku je společnost povinna sdělit tichému společníkovi případnou změnu svého předmětu podnikání a navrhnout mu účast
2
na tomto změněném podnikání dosavadním vkladem. Neakceptuje-li tichý společník písemně tento návrh do 10 dnů od jeho doručení, účast na podnikání zaniká. Článek 5 1. Tichý společník se neúčastní na podnikání jinak neţ svým vkladem a výkonem práv přiznaných mu touto smlouvou nebo zákonem. 2. Společnost si musí předem vyţádat souhlas tichého společníka k: a) změně své právní formy b) zastavení nebo omezení podnikatelské činnosti c) účasti na obchodech mimo rámec předmětu podnikání, pro něţ byl vklad poskytnut d) jakékoli účasti na podnikání jiných právních subjektů, zejména pak ve stejném předmětu činnosti e) prodeji nebo pronájmu podniku nebo jeho části f) jakémukoli zajištění závazků jiných právních subjektů ve prospěch třetích osob g) uzavírání dalších smluv o tichém společenství 3. Účast na podnikání opravňuje tichého společníka zejména k: a) podílu na zisku podnikatele, b) nahlíţení do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání c) obdrţení stejnopisu roční účetní závěrky 4. Z účasti na podnikání plynou pro tichého společníka tyto povinnosti: a) převést vklad na společnost ve stanovené lhůtě b) zdrţet se jakéhokoliv chování, které by znemoţnilo nebo ohrozilo předmět smlouvy c) nezpřístupnit informace třetím osobám o všech záleţitostech týkajících se podnikatelské činnosti podnikatele, o nichţ vědomost nabyl ať v souvislosti s touto smlouvou nebo i mimo tuto souvislost. 5. Tichý společník se zavazuje, ţe v případě dosaţení ztráty společnosti po dobu dvou let po sobě jdoucích odkoupí obchodní podíly společníků ve společnosti za cenu stanovenou znalcem v oboru. 6. Při úmrtí tichého společníka přecházejí jeho práva a závazky plynoucí z této smlouvy na dědice, nedohodnou-li se tito s podnikatelem jinak. 7. Práva a povinnosti plynoucí z podnikání vůči třetím osobám vznikají pouze společnosti.
3
Článek 6 1. Po zániku smlouvy je podnikatel povinen provést s tichým společníkem vyrovnání, a to v následujících lhůtách: a) peněţitý vklad vrátí společnost na účet tichého společníka bez zbytečného odkladu po zániku tiché společnosti upravený o podíl na výsledku svého podnikání podle stavu ke dni zániku tiché společnosti b) další případné pohledávky vyplývající z této smlouvy vypořádá společnost po vzájemné dohodě 2. Lhůty pro vypořádání jsou stanoveny ve prospěch společnosti, plnění můţe proto tichému společníkovi poskytnout kdykoli před příslušným termínem, avšak za předpokladu souhlasu tichého společníka. 3. Neuhrazené části pohledávky podléhají sankčnímu úroku dle § 369 obchodního zákoníku. Článek 7 1. Společnost prohlašuje, ţe v době uzavření smlouvy nemá smluvní vztah s jiným tichým společníkem a ani vůči ţádné třetí osobě nemá závazky. 2. Smluvní strany se zavazují podřídit se v případě technických nebo finančních rozporů plynoucích z této smlouvy hodnotícímu verdiktu třetí osoby (zpravidla znalce), kterým je pan .......................... Náklady činnosti této osoby ponese a uhradí kaţdá ze smluvních stran jednou polovinou. 3. Změny této smlouvy vyţadují písemnou formu. 4. Smlouva je vyhotovena v 3 vyhotoveních s platností originálu a kaţdý z účastníků obdrţí po jednom vyhotovení. 5. Smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu obou účastníků smlouvy. 6. Smluvní strany si smlouvu přečetly, s jejím obsahem souhlasí, neboť je projevem jejich pravé vůle, coţ stvrzují svými vlastnoručními podpisy. V …………… dne ……………….
…………………………..
……………………… 4