Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Virtuální měny Diplomová práce
Autor:
Marcela Paboučková Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Marcela Soldánová
Duben, 2016
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích, dne 15.4.2016
Marcela Paboučková
Poděkování: Touto cestou bych ráda poděkovala Ing. Marcele Soldánové za čas, který mi věnovala a za cenné rady a připomínky, které mi napomohly k vypracování této diplomové práce.
Anotace Diplomová práce analyzuje oblast virtuálních měn a zkoumá možnosti jejich současného využití. V první kapitole jsou charakterizovány virtuální měny se zaměřením na kryptoměny a jejich tři nejsilnější zástupce dle tržní kapitalizace. Druhá kapitola objasňuje zařazení virtuálních měn v právním řádu vybraných zemí a blíže popisuje situaci v České Republice a Evropské unii. Kapitola třetí je zaměřena na postavení virtuálních měn z pohledu centrální banky, kde je analyzován jejich vliv na stabilitu finančního systému. Čtvrtá kapitola popisuje aktuální využívání virtuálních měn jako smluvního platebního prostředku a s tím spojené výhody, nevýhody a možná rizika. A poslední kapitola je věnována praktickému využití virtuálních měn se zaměřením na bitcoinovou infrastrukturu, kde je uveden potřebný software pro držení bitcoinů, možnosti jejich získání a platební místa, kde možné je směnit za reálné zboží a služby. Klíčová slova: virtuální měny, kryptoměny, Bitcoin, platební prostředek Anotation The diploma thesis analyses virtual currencies and explores possibilities of their use. In the first chapter the definition of the term virtual currency is provided with a focus on cryptocurrencies and their three strongest types according to market capitalization. The second chapter clarifies the legal status of virtual currencies in several countries and looks more closely at the situation in the Czech Republic and European Union. The third chapter deals with the status of virtual currencies from the point of the central bank where their effect on stability of financial system is analysed. The fourth chapter describes current use of virtual currencies as a contractual means of payment and the advantages, disadvantages and possible risks which their use brings. The last chapter examines the practical use of virtual currencies with a focus on bitcoin infrastructure including the software for bitcoin storage, possibilities of their acquisition and places of payment where the bitcoins can be exchanged for real goods and services. Key words: virtual currencies, cryptocurrencies, Bitcoin, means of payment
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 Zvolené metody zpracování ..................................................................................................... 8 1.
2.
3.
4.
Charakteristika virtuálních měn ..................................................................................... 9 1.1.
Typy virtuálních měn ................................................................................................... 9
1.2.
Kryptoměny ............................................................................................................... 12
1.2.1.
Kryptografie........................................................................................................ 12
1.2.2.
Bitcoin ................................................................................................................ 16
1.2.2.1.
Koncoví uživatelé........................................................................................ 18
1.2.2.2.
Mineři (těžaři) ............................................................................................. 22
1.2.3.
Ripple ................................................................................................................. 30
1.2.4.
Litecoin ............................................................................................................... 36
Zařazení virtuálních měn v právním řádu zemí EU .................................................... 40 2.1.
Česká republika.......................................................................................................... 43
2.2.
Evropská unie ............................................................................................................ 45
Virtuální měny z pohledu centrální banky ................................................................... 48 3.1.
Cenová stabilita.......................................................................................................... 48
3.2.
Finanční stabilita ........................................................................................................ 52
3.3.
Stabilita platebního systému ...................................................................................... 53
3.4.
Dohled ........................................................................................................................ 54
3.5.
Riziko poškození dobré pověsti ................................................................................. 55
3.6.
Shrnutí ........................................................................................................................ 56
Virtuální měny jako smluvní platební prostředek ....................................................... 57 4.1.
Použití virtuálních měn .............................................................................................. 58
4.2.
Výhody virtuálních měn ............................................................................................ 61
4.2.1.
Rychlost transakce .............................................................................................. 61
4.2.2.
Nízké poplatky za transakci ................................................................................ 62
4.2.3.
Anonymita (pseudonymita) ................................................................................ 66
4.2.4.
Specifické vlastnosti kryptoměn......................................................................... 66
4.3.
Rizika a nevýhody virtuálních měn ........................................................................... 68
4.3.1.
Nedostatek transparentnosti................................................................................ 68
4.3.2.
Absence nebo nejasnost právního statusu .......................................................... 69
4.3.3.
Vysoká závislost na informačních technologiích a síti ...................................... 70
4.3.4.
Zneužití anonymity ............................................................................................. 70
4.3.5.
Vysoká volatilita ................................................................................................. 71
4.3.6.
Riziko potenciální nelikvidnosti ......................................................................... 73 5
4.4. 5.
Shrnutí ........................................................................................................................ 73
Praktické využití virtuálních měn ................................................................................. 74 5.1.
Držba bitcoinů (peněženky, klienti)........................................................................... 74
5.1.1.
Peněženky v osobním počítači ........................................................................... 74
5.1.2.
Webové – online peněženky ............................................................................... 75
5.1.3.
Mobilní aplikace ................................................................................................. 77
5.1.4.
Vytvoření bitcoinové adresy............................................................................... 78
5.1.5.
Papírové a hardwarové peněženky ..................................................................... 78
5.2.
Získání bitcoinů ......................................................................................................... 81
5.2.1.
Bitcoiny zdarma.................................................................................................. 81
5.2.2.
Těžení – odměna pro těžaře ................................................................................ 81
5.2.3.
Burzy a směnárny ............................................................................................... 82
5.2.4.
Přímý nákup ........................................................................................................ 85
5.2.5.
Bitcoinmat .......................................................................................................... 86
5.3.
Platba v bitcoinech ..................................................................................................... 87
5.3.1.
Možnosti řešení pro obchodníky ........................................................................ 89
5.3.2.
Platba pomocí BTC v ČR ................................................................................... 90
Závěr ........................................................................................................................................ 91 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 93 Seznam obrázků...................................................................................................................... 99 Seznam tabulek ..................................................................................................................... 100 Seznam grafů ........................................................................................................................ 100 Přílohy
6
Úvod Možnosti úhrady za zboží a služby se s příchodem nových technologií neustále rozšiřují. S tím jde také ruku v ruce postupná digitalizace plateb a preference bezhotovostních transakcí. Velká část společnosti dnes již běžně používá platební kartu k nákupu zboží a služeb jak v kamenných prodejnách, tak v internetových obchodech. Výjimkou nejsou ani platby pomocí mobilního telefonu nebo využívání elektronických peněz pro rychlé platby přes internet. Stále se však jedná o jedny a ty samé peníze, jen v různých podobách. Až rok 2009 a vznik úplně nové digitální hodnoty v podobě virtuálních měn, nás nutí k zamyšlení, co to jsou vlastně peníze. Cílem mé diplomové práce je „Analýza virtuálních měn a možnosti jejich současného využití“. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. V první kapitole jsou charakterizovány typy virtuálních měn se zaměřením na kryptoměny a specifikovány tři nejsilnější zástupci kryptoměn dle tržní kapitalizace. Druhá kapitola práce se věnuje zařazení virtuálních měn v právním řádu vybraných zemí s bližším pohledem na situaci v Evropské unii a České Republice. Zda a jakým způsobem mohou virtuální měny ovlivnit plnění funkcí centrálních bank je rozebráno ve třetí kapitole. Napojení virtuálních měn na reálnou ekonomiku a jejich působení na cenovou stabilitu, finanční stabilitu a stabilitu platebního systému bylo zanalyzováno z pohledu Evropské centrální banky, jejímž rozhodováním jsou ovlivněny ostatní centrální banky EU. Kapitola čtvrtá se zabývá virtuálními měnami v postavení smluvního platebního prostředku a porovnává jejich využití s běžnými platebními metodami. Součástí této analýzy je také uvedení výhod a rizik, která se vyskytují při provádění plateb pomocí virtuálních měn. Poslední kapitola je věnována bitcoinové infrastruktuře a prvkům důležitým pro manipulaci s bitcoiny. Jsou zde specifikovány druhy peněženek potřebné k držbě a uchování bitcoinů, možnosti získání bitcoinů, z nichž jsou nejběžnějšími nákup na bitcoinové burze či směnárně nebo využití bitcoinového bankomatu, a poslední část je věnována platebním místům akceptujícím bitcoiny jako jednu z platebních metod.
7
Zvolené metody zpracování První kapitola má převážně deskriptivní charakter. Jsou zde popsány jednotlivé typy virtuálních měn s bližší specifikací kryptoměn a kryptografie. Druhá část kapitoly je věnována podrobnějšímu popisu fungování tří nejsilnějších virtuálních měn dle tržní kapitalizace v době psaní této práce – Bitcoin, Ripple a Litecoin. Druhá kapitola je věnována popisu a porovnání právní úpravy virtuálních měn ve vybraných zemích světa. V podkapitolách je uvedeno, jak se na virtuální měny pohlíží v právním řádu České republiky a Evropské unie obecně a pod jaká ustanovení je možné virtuální měny v současné době zařadit. V těchto kapitolách dále provádím komparaci virtuálních měn s elektronickými penězi z hlediska jejich právní úpravy. Analýza virtuálních měn z pohledu centrální banky je obsahem kapitoly třetí. Je zde prováděn rozbor vlivu existence a použití virtuálních měn v reálné ekonomice na plnění hlavních funkcí centrálních bank v oblasti měnové politiky, cenové stability a stability platebního systému. Funkce virtuálních měn jako smluvního platebního prostředku a analýza výhod a nevýhod jejich použití jsou obsaženy ve čtvrté kapitole práce. Vyhodnocení se zakládá na komparaci virtuálních měn s fiat měnami a běžnými platebními prostředky. Poslední kapitola zaměřující se na praktické využití virtuálních měn je opět převážně deskriptivní. Zde jsem se zaměřila na popis manipulace s virtuálními měnami, jako jsou možnosti držby jednotek, jejich získání a následná směna za zboží a služby.
8
1. Charakteristika virtuálních měn Virtuální neboli digitální měna je označení pro měnu, která je elektronicky vytvořena a uložena. V závislosti na interakci se zákonnými platidly (tzv. „fiat měnou“1) a propojení s reálnou ekonomikou je možné virtuální měny rozdělit do tří typů.
1.1. Typy virtuálních měn Prvním typem jsou virtuální měny používané v uzavřeném systému, jako jsou například online hry, kde mohou být získány a utraceny pouze v rámci konkrétní virtuální komunity a nemají tedy téměř žádnou vazbu na reálnou ekonomiku. Příkladem takové měny může být měnová jednotka používána v MMORPG2 hře World of Warcraft (WoW), tzv. Gold. WoW Gold slouží ve hře jako prostředek směny. Umožňuje hráčům nakoupit různá vylepšení a dosáhnout tak vyšší herní úrovně. Hráči mají několik možností, jak WoW Gold ve hře získat. Prodej a nákup WoW Gold mimo tento virtuální systém je přísně zakázán vývojářem této hry (společnost Blizzard Entertainment, Inc.), i přesto se však vyskytují černé trhy, kde je možné WoW Gold za reálné peníze nakoupit. Druhým typem jsou takové systémy virtuálních měn, které umožňují jednosměrný tok peněz, tedy nákup virtuální měny za reálné peníze v určitém kurzu. Zpětná výměna za zákonnou měnu však není možná. Podmínky směny určuje vlastník měnového systému. Tento typ virtuálních měn slouží k nákupu virtuálního zboží a služeb, některé systémy však umožňují také nákup reálného zboží a služeb. Takovou podobu má například měna sociální sítě Facebook (FB) – Facebook Credits. Tato měna byla zavedena v roce 2009 a umožňovala uživatelům koupit virtuální zboží v jakékoliv aplikaci na platformě Facebooku. FB Credits byly k dispozici v 15-ti měnách a bylo možné je nakoupit např. pomocí platební karty, PayPal účtu nebo např. formou mobilní SMS zprávy. Stanovený kurz byl 1 USD = 10 Facebook Credits. V roce 2012 došlo k převedení FB Credits do lokálních měn jednotlivých zemí a v září roku 2013 byly z Facebooku oficiálně odstraněny. Facebook tento krok odůvodnil
1
Měna s nuceným oběhem, která plní funkci hlavní státní měny a jejíž hodnota je stanovena zákonem. MMORPG (Massively Multiplayer Online Role-playing Game) je počítačová hra „na hrdiny“ o více hráčích, která umožňuje tisícům hráčů po celém světě sdílet online v reálném čase fiktivní, virtuální svět skrze internet. 2
9
zprávou, že většina aplikací má své vlastní virtuální měny a FB Credits tím pádem nejsou potřeba. 3 Posledním, třetím typem jsou virtuální měny s obousměrným tokem (je tedy umožněn nákup i prodej) a virtuální měna se v tomto ohledu chová, jako každá volně směnitelná měna se dvěma směnnými kurzy. Je tedy možné ji použít na nákup jak virtuálního zboží a služeb, tak i na nákup zboží a služeb v reálné ekonomice. Takovou volně směnitelnou měnou jsou například Linden dolary používané ve virtuálním světě Second Life. Tento virtuální svět má svou vlastní ekonomiku, kde si mohou uživatelé nakupovat a prodávat zboží navzájem. K tomu jsou zapotřebí právě Linden dolary, které lze zakoupit za americké dolary a další světové měny dle směnných kurzů. Nákup probíhá pomocí platebních karet nebo PayPal účtu.4 TYP 1
TYP 2
TYP 3
Reálné peněžní prostředky
Reálné peněžní prostředky
Reálné peněžní prostředky
Virtuální měna
Virtuální měna
Virtuální měna
Použití pouze pro virtuální zboží a služby
Použití pro virtuální i reálné zboží a služby
Použití pro virtuální i reálné zboží a služby
Obrázek 1 Typy virtuálních měn Zdroj: EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes: 2012 [cit. 2015-07-10]. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2012. ISBN 978-928-9908-627. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf, str. 15, vlastní zpracování
3
GANS, Joshua S. a Hanna HALABURDA. BANK OF CANADA. Some Economics of Private Digital Currency [online]. 2013 [cit. 2016-02-22]. ISSN 1701-9397. Dostupné z: http://www.bankofcanada.ca/2013/11/working-paper-2013-38/, str. 7. 4 EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes: 2012 [cit. 2015-07-10]. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2012. ISBN 978-928-9908-627. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf, str. 13, 14.
10
Virtuální měny konvertibilní a nekonvertibilní Virtuální měny lze tedy dle výše uvedených typů rozdělit na virtuální měny konvertibilní neboli „otevřené“, které mají protihodnotu v reálných měnách a mohou za ně být směněny tam i zpět. Virtuální měna je však směnitelná pouze do té doby, dokud ji budou někteří účastníci nabízet a jiný účastníci ji budou ochotni přijímat, neboť směnitelnost není v tomto případě zaručena zákonem. Virtuální měny nekonvertibilní neboli „uzavřené“ jsou specifické pro konkrétní virtuální komunitu. Tyto měny jsou oficiálně přenositelné pouze v určitém virtuálním prostředí. Tento typ měn je ovšem náchylný ke vzniku černého trhu, který umožňuje směnu určité virtuální měny za zákonná platidla či jinou virtuální měnu. Administrátoři komunit v těchto případech uplatňují sankce (např. propadnutí zbylé měny či ukončení členství v dané komunitě) na ty, kteří používají nebo vytváření sekundární trh v rozporu s pravidly pro nakládání s virtuální měnou. Avšak rozvoj pevného sekundárního černého trhu může nekonvertibilní virtuální měnu prakticky přeměnit na virtuální měnu konvertibilní. Charakteristika nekonvertibility virtuální měny tedy nemusí být nutně neměnná.
Virtuální měny centralizované a decentralizované Všechny nekonvertibilní virtuální měny jsou centralizované, neboť jsou vydané ústředním orgánem, který jejich nesměnitelnost stanovil. Na druhé straně konvertibilní virtuální měny mohou být jak centralizované, tak decentralizované. Centralizované virtuální měny mají hlavní řídící orgán (tj. třetí strana), který celý systém spravuje – vydává měnu, stanovuje pravidla jejího používání, spravuje centrální knihu provedených plateb, a má moc celou měnu stáhnou z oběhu (např. vykoupením). U konvertibilních měn může být směnný kurz stanoven jako plovoucí – tedy určen nabídkou a poptávkou po virtuální měně na trhu, nebo jako fixní, jehož výši určí řídící orgán (dle změření její hodnoty v porovnání s fiat měnou nebo jinou hodnotou reálné ekonomiky, jako je např. zlato či měnový koš).
11
Decentralizované virtuální měny (neboli kryptoměny) jsou internetové open-source 5 peer-topeer
6
platební sítě, které nemají žádný ústřední ani kontrolní orgán.
7
Decentralizace je
považována za jednu z hlavních výhod kryptoměn. Tabulka 1 Rozdělení virtuálních měn
Virtuální měny
Centralizované
Decentralizované
Konvertibilní
Mají ústřední orgán (správce), hlavní účetní knihu transakcí vede správce, mohou být směněny za fiat měnu Příklad: Facebook Credits
Nemají ústřední orgán (správce), hlavní účetní knihu transakcí (Blockchain) drží všichni uživatelé, mohou být směněny za fiat měnu Příklad: Bitcoin
Nekonvertibilní
Mají ústřední orgán (správce), hlavní účetní knihu transakcí vede správce, nemohou být směněny za fiat měnu Příklad: WoW Gold
Tento typ virtuální měny neexistuje
Zdroj: THE FINANCIAL ACTION TASK FORCE (FATF). FATF REPORT: Virtual Currencies Key Definitions and Potential AML/CFT Risks [online]. 2014 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.fatfgafi.org/topics/methodsandtrends/documents/virtual-currency-definitions-aml-cft-risk.html, str. 8, vlastní zpracování
1.2. Kryptoměny Kryptoměny jsou decentralizované, konvertibilní virtuální měny založené na matematické bázi a chráněné pomocí kryptografie pro řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů v rámci systému virtuální měny.
1.2.1. Kryptografie Kryptografie, pocházející z řeckého slova „kryptós“ – skrytý a „gráphein“ – psát, je nauka zabývající se šifrováním. Cílem šifrování je zaslání zprávy někomu takovým způsobem, aby jejímu obsahu porozuměl kromě odesílatele pouze její příjemce a nikdo jiný. K pochopení 5
Software s otevřeným zdrojovým kódem, což znamená technickou i legální dostupnost softwaru (při dodržení podmínek umožňuje uživatelům zdrojový kód využívat, prohlížet a upravovat). 6 Doslova „rovný s rovným“ je označení počítačových sítí, ve kterých spolu klienti komunikují přímo. Pro komunikaci (výměnu dat) tedy není třeba žádný server. 7 THE FINANCIAL ACTION TASK FORCE (FATF). FATF REPORT: Virtual Currencies Key Definitions and Potential AML/CFT Risks [online]. 2014 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.fatfgafi.org/topics/methodsandtrends/documents/virtual-currency-definitions-aml-cft-risk.html, str. 4, 5.
12
smyslu zprávy je nutné znát tajný klíč, pomocí kterého lze zprávu rozluštit. Kryptografie je společně s kryptoanalýzou hlavní disciplínou vědy zvané kryptologie. Kryptoanalýza je pak v podstatě opakem kryptografie, neboť se zabývá metodami k získání obsahu šifrovaných informací bez přístupu k tajnému klíči. Základními pojmy kryptografie tedy jsou: •
šifra/ šifrování – kryptografický algoritmus, jenž převede zprávu do nečitelné podoby neboli na šifrovaný text,
•
tajný klíč – informace, bez níž není možné šifrovaný text přečíst,
•
symetrická šifra – používá pro stejný klíč pro šifrování i pro dešifrování,
•
asymetrická šifra – používá veřejný klíč pro šifrování a soukromý klíč pro dešifrování (tento způsob šifrování je využíván právě u kryptoměn),
•
hašovací funkce – způsob (matematická funkce, resp. algoritmus), kterým lze převést vstupní data do relativně krátkého řetězce (hash, otisk, miniatura), který jednoznačně identifikuje původní data,
•
certifikáty a elektronický podpis – softwarové prostředky umožňující šifrování textu. 8
Symetrická šifra V případě, že chce odesílatel zaslat zprávu příjemci bez toho, aby si ji mohl přečíst někdo jiný, zašifruje původní zprávu tajným klíčem. Zašifrovanou zprávu pošle příjemci, který musí znát tajný klíč k použití symetrické šifry a rozluštění zprávy. Dešifrováním se vyruší šifrování a příjemce získá původní zprávu. Odesílatel s příjemcem sdílejí tzv. symetrický klíč a jsou jediní, kdo tento klíč zná. Vzhledem k tomu, že nikdo jiný není schopen jejich komunikaci přečíst nebo pozměnit, je dosaženo důvěryhodnosti. Symetrická šifra má v tomto případě také autorizační účinek. Příjemce zprávy si může být jistý, že je zpráva od „správného“ odesílatele, protože není nikdo jiný, kdo by měl k dispozici tajný klíč. Symetrický klíč může být pro každou zprávu nebo skupinu zpráv rozdílný. V takovém případě je pokaždé náhodně generovaný a platný právě pro jednu relaci. Kdyby se tedy
8
Úvod. Kryptografie [online]. [cit. 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.kryptografie.wz.cz/uk.htm.
13
podařilo získat nějakým způsobem klíč útočníkovi, byl by schopen rozluštit pouze zprávy z jedné relace, nikoliv však celou konverzaci. 9
Asymetrická šifra Tento typ šifrování nevyužívá jeden tajný šifrovací klíč sdílený mezi odesílatelem a příjemce, nýbrž dva různé, avšak vzájemně propojené šifrovací klíče. Jedná se o soukromý a veřejný klíč, z nichž jeden slouží k šifrování a druhý k dešifrování zasílané zprávy. Soukromý klíč zná pouze jeho vlastník, veřejný klíč je pak dostupný každému uživateli. Je-li zpráva zašifrována veřejným klíčem, je možné ji dešifrovat pouze odpovídajícím soukromým klíčem. Soukromý klíč není možné žádným způsobem z veřejného klíče odvodit. Příjemce zprávy si tedy vygeneruje dvojici klíčů – soukromý a veřejný klíč, přičemž soukromý klíč si uloží na své důvěryhodné úložiště a veřejný klíč dá veřejně dispozici. Odesílatel poté vezme příjemcův veřejný klíč a použije ho k zašifrování zprávy. Jediný kdo může poté zprávu dešifrovat je příjemce, neboť vlastní odpovídající soukromý klíč. Výhodou asymetrické šifrování je fakt, že je relativně jednoduché zašifrovat text pomocí veřejného klíče, ale na druhou stranu je velice obtížné získat původní zprávu jen na základě znalosti veřejného klíče. 10
Hašovací funkce Jedná o způsob převodu jakkoliv velkého množství dat na relativně malé číslo. Výstupem této funkce je tzv. hash (otisk). Mezi hlavní vlastnosti hašovací funkce patří: •
stejně dlouhý výstup (hash) pro jakékoliv množství vstupních dat,
•
malá změna vstupní dat způsobí velké změny na výstupu (konečný hash se na první pohled liší od původního),
•
z hashe je téměř nemožné získat původní text zprávy,
•
je vysoce nepravděpodobné, že by dvěma různým zprávám odpovídal stejný hash, v praxi lze tedy pomocí hashe identifikovat právě jednu zprávu.11
9
Symetrické a asymetrické šifrování. SOOM.cz [online]. 2013 [cit. 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.soom.cz/clanky/1126--Symetricke-a-asymetricke-sifrovani. 10 Základy šifrování: symetrická a asymetrická kryptografie. FLOPS: Magazín pro IT profesionály [online]. 2011 [cit. 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.flops.cz/zaklady-sifrovani-symetricka-a-asymetrickakryptografie.
14
„Hash (otisk) je jednocestná funkce, která nám z libovolně dlouhého textu vytvoří krátký řetězec konstantní délky.“ 1 Jednocestná funkce je algoritmus, který není výpočetně náročný, ale je velice náročné (ne-li nemožné) z konečného výsledku zkonstruovat původní text. Příklad jednoduchého hashe – ciferný součet: 29.9.1988
=> 2+9+9+1+9+8+8 = 46
46
=> 4+6 = 10
10
=> 1+0 = 1
Hash pro data „29.9.1988“ by byl tedy v tomto případě 1. Hash se používá jako důkaz integrity zprávy. Odesílatel odešle zprávu a data doplní o hash textu zprávy. Příjemce po přijetí zprávy také spočítá hash, a pokud se shodují, je jasné, že zpráva nebyla cestou změněna.
Elektronický podpis Elektronickým podpisem (neboli digitálním podpisem) se rozumí elektronické údaje, které se připojí k datové zprávě a umožňují tak ověření totožnosti podepsané osoby (odesílatele). Tento podpis v podstatě nahrazuje vlastnoruční podpis v případě dat v elektronické podobě. V dnešní době se pro elektronické podpisy využívá asymetrického šifrování – tedy soukromého a veřejného klíče. Aplikování asymetrického šifrování je oproti šifrování symetrickému výrazně pomalejší. Z tohoto důvodu se při tvorbě podpisu nešifruje soukromým klíčem odesílatele celá zpráva, ale nejprve se vypočte příslušný hash, který se poté zašifruje asymetrickým algoritmem s použitím soukromého klíče odesílatele. Za nesrovnatelně kratší dobu je tak vytvořen digitální podpis, který splňuje stejné bezpečnostní požadavky jako digitální podpis celého dokumentu.
11
Hašovací funkce. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2002, 4. 6. 2015 [cit. 2015-07-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ha%C5%A1ovac%C3%AD_funkce.
15
Obrázek 2 Podepsaní a ověření digitálního podpisu s použitím asymetrické kryptografie Zdroj: Elektronický podpis. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2002, 15. 6. 2015 [cit. 2015-07-24]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronick%C3%BD_podpis
Pro podepsání elektronického dokumentu vygeneruje odesílatel pomocí speciálního programu z obsahu dokumentu a svého soukromého klíče určitou posloupnost znaků, kterou ke zprávě připojí jako digitální podpis. Takto podepsaná zpráva je odeslána příjemci. Příjemce pro kontrolu digitálního podpisu musí spočítat dle dohodnutého algoritmu novou hashovou hodnotu zprávy. Ta je následně porovná s hash hodnotou, která byla ke zprávě přiložena a dešifrována pomocí veřejného klíče odesílatele. Obě hodnoty musí být shodné. Pokud ne, tak zprávu nepodepsala osoba, jejíž veřejný klíč byl pro kontrolu použit, nebo byla zpráva po podepsání někým změněna. 12
1.2.2. Bitcoin Poprvé byly principy digitálních měn (kryptoměn) publikovány v roce 2008. Bitcoinová síť, jako síť první decentralizované, konvertibilní digitální měny byla oficiálně spuštěna 3. ledna 2009. Autorem Bitcoinu je programátor Satoshi Nakamoto. Jedná se však pouze o pseudonym pravděpodobně skupiny osob, které se na vytvoření bitcoinového softwaru podílely. 12
E-podpis. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2002, 22. 5. 2015 [cit. 2015-07-24]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/E-podpis.
16
Bitcoin je tedy: •
platební síť – peer-to-peer (P2P) síť s otevřeným zdrojovým kódem (open-source) 13,
•
digitální měna – bitcoin (BTC).
Pokud se hovoří o cele platební síti, uvádí se název Bitcoin, jednotky jsou pak označovány jako bitcoin/ bitcoiny. Základní jednotkou je 1 BTC – bitcoin, ten je pak dále dělitelný až na 8 desetinných míst: •
1 bitcoin = 1 BTC,
•
1 cBTC = 0.01 BTC – centibitcoin,
•
1 mBTC = 0.001 BTC – milibitcoin,
•
1 µBTC = 0.000001 BTC – mikrobitcoin,
•
1 Satoshi = 0.00000001 – nejmenší možná jednotka pojmenovaná po svém zakladateli.
Celkový počet jednotek v systému Bitcoin je cca 21 milionů BTC, které budou vytěženy do roku 2140. Kolem roku 2033 bude však vytěženo již 99 % z celkového množství bitcoinů. Aktuálně je vytěženo 14 381 125 BTC. 14
Toto předem určené množství je konečné, a systém zaručuje, že nikdo další nemá možnost jakýmkoli způsobem vytvořit další měnové jednotky, jak se to děje například v případě emise peněz centrálními bankami. Každou emisí nových peněz centrálními bankami dochází k poklesu jejich hodnoty a následné inflaci. Jedná se tedy o centralizovaný systém, ve kterém mohou množství peněz v oběhu a tedy i jejich hodnotu ovlivňovat především centrální banky. Bitcoiny však, jako kryptoměny obecně, nikdo nevydává nebo „netiskne“. Vznikají takzvaným „těžením“ (mining).15 Díky systému peer-to-peer není v bitcoinové síti žádný centrální počítač, který by mohl být odpojen, nebo napaden útočníky. Celou síť tvoří jednotlivé počítače (příp. jiná zařízení – mobilní telefony, tablety apod.) se specializovaných softwarem, který daného účastníka propojuje s dalšími účastníky v síti, tedy dalšími uzly bitcoinové sítě. Účastníky v síti můžeme rozdělit na koncové uživatele a tzv. „minery“ (neboli těžaře), s tím, že každá skupina hraje v tomto systému určitou roli. 13
Zdrojový kód Bitcoin: https://github.com/bitcoin/bitcoin Available Supply. COINMARKETCAP. Crypto-Currency Market Capitalizations [online]. 2015 [cit. 201507-14]. Dostupné z: http://coinmarketcap.com/. 15 FILLNER, Karel. Jak na bitcoin krok za krokem [online]. 2015, 30.5.2015 [cit. 2015-07-14]. Dostupné z: http://btctip.cz/jak-na-bitcoin-krok-za-krokem-e-book-zdarma/, str. 6. 14
17
1.2.2.1. Koncoví uživatelé Koncoví uživatelé jsou účastníci, kteří si v rámci bitcoinové sítě posílají navzájem platby. K zaslání nebo přijetí platby musí každý účastník vlastnit tzv. bitcoinovou adresu, která se dá přirovnat k běžnému účtu vedenému v bance. Každý účastník si může vytvořit libovolné množství bitcoinových adres. Příklad bitcoinové adresy: 13xXoXM3iY1UC6dPkiPBmE3uqdmLGNNWtT Dále je nutné mít zřízenou „peněženku“ (wallet) nebo použít speciální software, tzv. klienta. Uživatelé používající plnohodnotnou verzi klienta – základní softwarovou peněženku udržují účetní knihu celé sítě, neboli Blockchain.
Blockchain Blockchain je veřejná kniha všech transakcí v chronologickém pořádku, které byly v síti Bitcoin uskutečněny. Transakce jsou řazeny do skupin zvané bloky. Blok je „aktuální“ část Blockchain, který zaznamenává některé nebo všechny z nedávných transakcí, a jakmile je vyplněn, je zařazen do Blockchain. Pokaždé, když je blok dokončen, je generován nový blok. Jedná se tedy o decentralizovanou, distribuovanou databázi veřejně dostupných informací o každé transakci, která v rámci sítě Bitcoin proběhla. Každá z těchto informací je ihned zapsána na nezaměnitelný, časově označený seznam, který je pak kopírován na všechny servery po celém světě.
18
Obrázek 3 Centralizovaný, decentralizovaný a distribuovaný systém Zdroj: MOUGAYAR, William. The Blockchain is the New Database, Get Ready to Rewrite Everything. Startup Management. Dostupné z: http://startupmanagement.org/2014/12/27/the-blockchain http://startupmanagement.org/2014/12/27/the blockchain-is-the-new-database-getready-to-rewrite-everything/
Je nutné si uvědomit, domit, že jednotky BTC, které vlastníme, nejsou uložené někde na pevném disku počítače čii jiném nosiči. nosič Je to pouze informace, že na naší adrese XXX je možné utratit XY bitcoinů, získaná na základě základ všech uskutečněných transakcí zapsaných v Blockchain. Uživatelé tak drží pouze klíče, klí které poskytují přístup k určitým zůstatk ůstatkům na „účtu“, které jsou zapsány v Blockchain. V případě, že má být tedy z konkrétní adresy odesláno určité ur množství bitcoinů,, je nutné ověřit ov předchozí transakce, tzv. vstupy upy ze kterých který je jasné, že bylo v minulosti na konkrétní adresu přijato (a zatím neodesláno) minimálně minimáln takové množství jednotek,, které má být nyní převedeno na příjemce platby. Toto ověřování ověř provádí ostatní uzly v síti. Databáze Blockchainn je společná spole pro všechny uzly, které se systému účastní, a jeho úplná kopie obsahuje záznamy o každé transakci v síti Bitcoin, která byla provedena. provedena Je tedy možné zjistit, jak velká hodnota bitcoin itcoin náležela ke konkrétní adrese kdykoliv v minulosti. 16 Prvotní blok v Blockchain, tzv. „Genesis block“ vytvořil vytvo il Satoshi Nakamoto dne 3.1.2009 a je napevno zakódován v softwaru Bitcoin. Byl také vytvořen vytvo těžením, žením, jen obtížnost byla na minimální úrovni. Ve srovnání s ostatními bloky neobsahuje odkaz na předchozí p blok. Zajímavostí je, že současn časně s běžnými údaji obsahuje i následující text: „The „ Times 16
Blockchain. INVESTOPEDIA [online]. 2015 [cit. 2015-07 07-17]. http://www.investopedia.com/terms/b/blockchain.asp?version=v1&version=v1.
19
Dostupné
z:
03/Jan/2009 Chancellor on brink of second bailout for banks“, což je titulek na přední straně časopisu The Times ze dne 3.1.2009. To má pravděpodobně sloužit důkaz, že prvotní blok byl vytvořen 3.1.2009 nebo později. Původní noviny se staly sběratelským kouskem, bylo však nalezeno jen velmi málo výtisků.
Bitcoin transakce Po připojení do sítě Bitcoin se klient synchronizuje a je stažena celá databáze všech transakcí od dalších důvěryhodných uzlů sítě (klientů). Tak dochází k neustálému vytváření a ověřování kopií Blockchainu. Každý plnohodnotný klient díky kompletní historii transakcí ví, ke které adrese každá konkrétní jednotka bitcoin nebo její část náleží. Pokud chce uživatel provést platbu, odešle ze své adresy bitcoiny na adresu příjemce. V tomto okamžiku vytvoří transakci. Aby bylo možné bitcoiny odeslat, je zapotřebí určitého hesla, kterému se říká digitální podpis. Stejně jako vlastnoruční podpis, potvrzuje digitální podpis důvěryhodnost zprávy, což se děje přes matematické algoritmy, které zabraňují např. padělání. Pro každou transakci je však potřebný jiný digitální podpis. V případě Bitcoinu obchoduje každý uživatel s anonymními neznámými osobami, proto je velmi důležité, aby nedošlo k odhalení jeho hesla, které by mohl někdo jiný zneužít. Tabulka 2 Zprávy o transakcích Kdo -> komu
Zasílané jednotky bitcoin
Digitální podpis
10 BTC
45983242…
0,0060 BTC
02588994…
Lucie -> Tomáš
150 BTC
12357365…
Lucie -> Jakub
8,0 BTC
00359753…
Lucie -> Jakub Lucie -> Veronika
Digitální podpis je u každé transakce jiný (a to i v případě zaslání platby stejné osobě).
Zdroj: vlastní zpracování
Jak jsem již zmínila, je u kryptoměn používána asymetrická šifra. K šifrování se tedy využije veřejný klíč a k dešifrování je zapotřebí klíč soukromý. Digitální podpis pracuje s využitím dvou různých (vzájemně propojených) klíčů. Soukromý klíč slouží pro vytvoření podpisu a veřejný klíč je použit ostatními uzly v síti k ověření. 20
Veřejným klíčem je u Bitcoinu adresa uživatele. Digitální podpis se vygeneruje ze zprávy o transakci a soukromého klíče. Soukromý klíč je možné si představit jako skutečné heslo a digitální podpis jako prostředek, který dokazuje, že uživatel heslo zná, aniž by ho musel odhalit. Ostatní uzly v síti tento podpis použijí, aby si ověřili, že souhlasí s veřejným klíčem odesílatele. Díky matematice jsou poté schopny ověřit, že odesílatel vlastní soukromý klíč bez toho, aby ho viděly. 17
Zpráva
Zpráva
Veřejný klíč
Digitální podpis
Soukromý klíč Vytvoření
Ověření
Obrázek 4 Šifrování transakce Zdroj: DRISCOLL, Scott. How Bitcoin Works Under the Hood. ImponderableThings: Scott Driscoll's Blog [online]. 2013 [cit. 2015-07-23]. Dostupné z: http://www.imponderablethings.com/2013/07/how-bitcoin-worksunder-hood.html, vlastní zpracování
Vzhledem k tomu, že digitální podpis závisí na zprávě o transakci a bude tedy pro každou transakci jiný, nemůže ho nikdo použít k jiné transakci nebo ho při cestě po síti nijak upravit, neboť by jakákoliv změna digitální podpis zneplatnila. Pro odeslání bitcoinů zadá uživatel do zprávy o transakci adresu příjemce a množství jednotek, které mají být odeslány. Podepíše transakci svým soukromým klíčem a vytvořením transakce dá také k dispozici svůj veřejný klíč (bitcoinová adresa) pro ověření digitálního podpisu. Transakce je poté vyslána do sítě Bitcoin, kde ji vidí ostatní uživatelé. 18 Systém je však nastaven tak, že není možné odeslat jen část peněz. Pokud bychom tedy chtěli, aby na naší bitcoinové adrese část jednotek zůstala, musí se všechny jednotky rozdělit a část poslat konečnému příjemci platby a zbytek vrátit na naši BTC adresu (tzv. vracející transakce).
17
DRISCOLL, Scott. How Bitcoin Works Under the Hood. ImponderableThings: Scott Driscoll's Blog [online]. 2013 [cit. 2015-07-23]. Dostupné z: http://www.imponderablethings.com/2013/07/how-bitcoin-works-underhood.html. 18 Introduction: Sending payments. Bitcoin wiki [online]. 2014 [cit. 2015-07-23]. Dostupné z: https://en.bitcoin.it/wiki/Introduction#Sending_payments.
21
Transakce
Jana -> Martin
Transakce
Transakce
Martin -> Lucie
Lucie -> Zdeněk
Transakce
Transakce
Jakub -> Lucie Jakub -> Jakub (dva výstupy)
Jakub -> Veronika
Transakce
Karel -> Martin
Transakce
Tomáš -> Jakub
Obrázek 5 Řetězec transakcí (historie vlastnictví) Zdroj: DRISCOLL, Scott. How Bitcoin Works Under the Hood. ImponderableThings: Scott Driscoll's Blog [online]. 2013 [cit. 2015-07-25]. Dostupné z: http://www.imponderablethings.com/2013/07/how-bitcoin-worksunder-hood.html, vlastní zpracování
1.2.2.2. Mineři (těžaři) Podobně jako v bance je i zde nutné, aby provedené transakce někdo ověřil a určil, zda je možné je akceptovat. Tuto funkci plní v systému virtuálních měn tzv. „mineři“ neboli těžaři či horníci. Těžaři plní v síti dva základní úkoly: •
potvrzují bitcoinové transakce,
•
a zároveň uvolňují do sítě nové bitcoiny.
Jednotlivé transakce jsou sdružovány do skupin zvané bloky. Tyto bloky jsou následně řazeny do řetězce bloků neboli Blockchain. Tento řetězec je odlišný od řetězce transakcí uvedeného na obrázku výše. Blockchain řadí transakce, zatímco řetězec transakcí eviduje změny vlastnictví jednotek. Každý blok obsahuje odkaz na blok předcházející. Tyto bloky se řadí v čase a je možné zpětně dojít až k úplně prvnímu bloku transakcí – Genesis block. Na transakce v jednom bloku se nahlíží, jako by byly provedeny ve stejný čas. 22
Blok #2A4…
Blok #2F7…
Blok #8FA…
předchozí #473 transakce 658… transakce c48… transakce 87a… ….
předchozí #2A4 transakce 28e… transakce 14b… ….
předchozí #2F7 transakce 321… transakce e8b… transakce 7be… ….
ČAS Obrázek 6 Řetězec bloků (Blockchain) Zdroj: vlastní DRISCOLL, Scott. How Bitcoin Works Under the Hood. ImponderableThings: Scott Driscoll's Blog [online]. 2013 [cit. 2015-07-25]. Dostupné z: http://www.imponderablethings.com/2013/07/how-bitcoinworks-under-hood.html, vlastní zpracování
Transakce, které nejsou dosud zahrnuty do žádného bloku, se nazývají nezařazené nebo nepotvrzené. Tyto transakce může jakýkoliv těžař vložit do bloku a zaslat je do sítě jako návrh na další blok (každý těžař má k dispozici trochu jiný soubor transakcí, třeba jen v jiném pořadí). Ve stejnou dobu může blok vytvořit několik těžebních počítačů, konečný blok se tedy vybírá z několika možností. Který blok bude následovat, se rozhodne na základě vyřešení kryptografického hašovacího problému nad posledními nepotvrzenými transakcemi bitcoinové sítě. Hašovací funkce zpracovává určitý blok transakcí a snaží se jej převést na celé, velké číslo. Výsledkem funkce je hash. Jakmile je toto vypočtené číslo nižší, než číslo vyjadřující tzv. aktuální složitost bitcoinové sítě, je úloha vyřešena. Samotný hash slouží jako identifikátor bloku a chrání soudržnost databáze transakcí (Blockchainu). V okamžiku, kdy první z těžařů najde řešení, předá tuto informaci do sítě a hledání tohoto bloku se zastaví. Ostatní těžaři musí ověřit, že je blok v pořádku a má správný hash, a pokud ano, označí všechny transakce bloku za registrované. Mezi tím se ale opět odstartuje hledání dalšího bloku. Jedná se v podstatě o „hrubou výpočetní sílu“, kdy software neustále zkouší všechny možné kombinace, dokud nenalezne správné řešení. Je to v podstatě podobný postup jako u zapomenutého kódu u číselného zámku.19
19
TÝC, Martin. Velká kniha KRYPTOMĚN aneb příručka těžaře (minera) [online]. 2014 [cit. 2015-07-25]. Dostupné také z: http://www.miners.cz/bitcoin-kniha.html, str. 20 – 21.
23
Obrázek 7 Rozmístění těžařů ve světě Zdroj: Global Bitcoin Nodes Distribution. BITNODES [online]. 2016 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: https://bitnodes.21.co/
Mapa zobrazuje koncentraci uzlů (počítačů s nainstalovaným programem Bitcoin-core) ve světě. Z obrázku je patrné, že většina bitcoin se těží ve Spojených státech (necelých 40 %) a dále převážně v Evropě, zde je dominantní zemí Německo s cca 14 %. V České Republice je evidováno 34 uzlů z celkového počtu 5514 na celém světě.
Odměna za pro těžaře = nově vytvořené jednotky BTC Vyřešení kryptografického hašovacího problému je výpočetně velice složité. Dnes na něj běžné počítače již nestačí. Těžení tedy představuje velké náklady jak na pořízení potřebného hardwaru, tak na obrovské množství spotřebované energie. Za tuto investici ovšem očekávají těžaři nějakou protihodnotu. Dostáváme se tedy k tomu, proč se tomuto procesu vlastně říká těžení. Těžař, který najde řešení matematického problému dříve než ostatní, získá jednak právo k potvrzení všech transakcí, které do bloku zařadil a dále předem stanovenou odměnu za nalezení nového bloku a transakční poplatky (viz odstavec Transakční poplatky). Tato odměna představuje nové jednotky, které v síti vzniknou. Ostatní těžaři mají pro tentokráte smůlu, neboť odměnu získá vždy ten první, který daný blok vytvořil. V Blockchain tuto odměnu poznáme podle toho, že tyto jednotky nemají žádné vstupy a jsou označeny jako „No 24
Inputs (Newly Generated Coins)“ a také jsou vždy dy první transakcí v bloku, bloku dále je zde uvedena bitcoinová adresa a označením ozna těžaře, který nový blok vytvořil řil a tuto odměnu odm získal. Odměna za vytvoření ení nového bloku se snižuje každé 4 roky na polovinu. Do prosince 2012 byla ve výši 50 BTC. Aktuálně Aktuáln je stanovena na 25 BTC. V prvních čtyřech letech bylo vytvořeno celkem 10 500 000 BTC a každé 4 roky se tento počet po et o polovinu sníží. Celkový počet vytvořených ených jednotek je tedy 21 mil. BTC.
Obrázek 8 Růst počtu tu bitcoinů bitcoin v čase Zdroj: Total bitcoins over time. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2002, 9. 8. 2015 [cit. 2015-08-11]. 2015 Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitcoin#/media/File:Total_bitcoins_over_time.png, https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitcoin#/media/File:Total_bitcoins_over_time.png vlastní zpracování
Dle tohoto plánu budou všechny jednotky je vytěženy v roce 2140. Velká většina vě však již kolem roku 2033. Síť je nastavena tak, aby nový blok bylo možné nalézt (vytvořit) cca každých 10 minut. Aby byl tento interval dodržen, dodržen je složitost bitcoinové sítě přepočítávána ítávána jedenkrát za 14 dní – zhruba ruba po 2016 nových blocích, neboť nebo těžařů přibývá a roste i výkonnost používaného hardwaru. Z tohoto důvodu ůvodu bývá složitost většinou v zvýšena. Může ůže však dojít i k jejímu snížení, to se stávalo především ředevším na počátku po fungování bitcoinové sítě. ě. Složitost je vyjádřena vyjá číslem a přímo ovlivňuje ňuje náročnost náro vytvoření nového bloku. Aktuální složitost (pro blok 25
#369541 ze dne 12.8.2015) je 52,699,842,409.35
20
a výsledný hash musí mít na počátku 17
nul.
Transakční poplatky Nejrychlejšímu těžaři, kterému se podaří vytvořit nový blok, připadnou společně s odměnou ještě tzv. transakční poplatky, které uživatelé zahrnují do své transakce právě pro těžaře. Těžaři si totiž mohou vybrat, které transakce do nového bloku zařadí (postupně však budou zařazeny všechny transakce, i ty nejvíce diskriminované). Přidaný transakční poplatek tak může znamenat rychlejší vyřízení transakce. Nyní je většina těžařů ochotna zařazovat i transakce bez poplatku, se snižující se odměnou však budou transakční poplatky pro fungování sítě stále důležitější. Transakční poplatky jsou také odpovědí na to, co se stane, až budou všechny jednotky bitcoin vytěženy a těžaři tak nebudou za svou práci získávat žádnou odměnu. V tuto chvíli budou motivování právě jen získáním tohoto poplatku. Uživatelé, kteří budou chtít potvrdit své transakce, budou muset nechat v transakci určitý poplatek, jinak nebude mít žádný těžař motivaci ji do svého bloku přidat. Na tuto chvíli zřejmě nebudeme muset čekat až do roku 2140, čili do úplného vytěžení všech bitcoinů, neboť již v roce 2032 bude odměna za vytvořený blok méně než 1 BTC. Nestoupneli do té doby výrazně hodnota Bitcoinu (což není vyloučené), budou těžaři vyžadovat transakční poplatky již mnohem dříve. 21
Hashování Pro fungování sítě Bitcoin bylo potřeba použít takový algoritmus, který umožní nalezení bloku v relativně stabilním čase, bude dosahovat určité složitosti, aby nedocházelo k nalezení řešení příliš brzy nebo neproběhlo najednou na více zařízeních, ale zároveň aby potvrzování transakcí netrvalo příliš dlouho.
20
https://blockchain.info/block/000000000000000009225c1e2d9e417895b2fd0be836a6ffb485283c59d49d66 MEIER, Vladimír. Není horník jako horník aneb jak se těží bitcoiny. Česká expozice: Informace pro svobodné lidi [online]. 2014 [cit. 2015-08-13]. ISSN 1213-1385. Dostupné z: http://ceskapozice.lidovky.cz/nenihornik-jako-hornik-aneb-jak-se-tezi-bitcoiny-f6i-/tema.aspx?c=A140131_230745_pozice_138812. 21
26
Těmto účelům vyhovuje kryptografická hashovaní funkce SHA-256. A z důvodu změn výpočetního výkonu sítě, počítá dále řešená úloha s výše uvedenou složitostí bitcoinové sítě. Funkce SHA-256 zašifruje libovolně dlouhý vstup na 256 bitový hash, které je znázorněn jako text o 64 hexadecimálních znacích. I zde platí, že jakákoliv nepatrná změna ve vstupních datech bude mít za následek vygenerování úplně jiného hashe, a že z hashe je téměř nemožné získat původní text. V praxi tedy těžař zkouší všechny možné kombinace tím, že na konec bloku s neověřenými transakcemi zkouší přidávat rostoucí, celá čísla, dokud není výsledný hash ve správném tvaru – má na začátku odpovídající počet nul (dle pravidla složitosti sítě). S každou další nulou mnohonásobně roste složitost řešené úlohy a neexistuje žádný „chytrý“ algoritmus, který by našel řešení rychleji, než postupným zkoušením jednotlivých čísel za sebou. 22 Například BTC blok #369537 vypadá takto: •
obsahuje 1 979 transakcí
•
celkový objem 20 924,12889594 BTC (což je dle aktuálního kurzu cca 5,6 mil. Kč)
•
hash: 000000000000000009b3675e4a12bd1f8736eb923ca93b24ba38e5816f5cbeaf
Těžařská uskupení – mining pool Vzhledem k tomu, že je v současné době proces těžby, vytvoření nového bloku a získání odměny velice obtížné a nákladné, nepracuje většina těžařů samostatně, ale sdružují se do větších skupin, tzv. „poolů“. Za vynálezem konceptu společného těžení kryptoměn stojí programátor Marek Palatinus (zakladatel uskupení „Slush pool“) z firmy Satoshi Labs, která je také provozovatelem celosvětové mapy obchodů akceptující bitcoiny – www.coinmap.org a výrobcem zabezpečené hardwarové peněženky „TREZOR“. Jedná se o uskupení, kde se několik, nebo i větší počet (např. tisíce) těžařů podílí na vytvoření bloku kryptoměny společně. Samotný těžař nemusí správné řešení nalézt i několik let, zatímco v mining poolu bude dostávat se stejným zařízením určitou poměrnou část z každého bloku, který vytvoří těžaři v tomto uskupení společně. To se může stát několikrát za den nebo dokonce i několikrát za hodinu. Odměna je rozdělena dle různých pravidel mezi jednotlivé těžaře, kteří se na nalezení bloku podíleli. Za možnost být součástí poolu se odvádějí jeho 22
TÝC, Martin. Velká kniha KRYPTOMĚN aneb příručka těžaře (minera) [online]. 2014 [cit. 2015-08-13]. Dostupné také z: http://www.miners.cz/bitcoin-kniha.html, str. 21.
27
provozovateli poplatky, které se dnes u klasických poolů poo pohybují v rozmezí do 2 % odměny odm jednotlivého těžaře. Dle principu těžby můžeme žeme mining poolu rozdělit rozd do třech ech základních typů: typ •
klasické (single) pooly – jsou zaměřeny na těžbu žbu jedné konkrétní kryptoměny, kryptom
•
P2P pooly – jedná se hybridní řešení mezi sólo těžbou žbou a klasickým poolem, poolem
•
multipooly – poskytují možnost dle aktuální situace na trhu přepínat p př mezi několika kryptoměnami a těžit ěžit tu, která je v té chvíli nejvýhodnější. 23 F2Pool (Discus Fish) AntPool BTCChina Pool BitFury KnCMiner BW.COM
21 Inc.; 26; 4% Slush; 39; 7% BW.COM; 41; 7%
Slush 21 Inc.
F2Pool (Discus Fish); 117; 20%
KnCMiner; 49; 8%
AntPool; 100; 17%
Telco 214 Eligius
BitFury; 80; 14%
BTCChina Pool; 86; 15%
GHash.IO
Graf 1 Mining pooly dle vytěžených vyt bloků (údaje ze dne 13.8.2015) Zdroj: Hashrate Distribution: An estimation of hashrate distribution amongst the largest mining pools. Blockchain [online]. 2015 [cit. 2015-08-13]. 2015 ]. Dostupné z: https://blockchain.info/pools?timespan=4days, https://blockchain.info/pools?timespan=4days vlastní zpracování
nejúsp mining poolů za posledních 591 vytěžených bloků Graf znárodňuje přehled nejúspěšnějších (4 dny). Tento žebříček ek se však neustále mění m ní podle toho, jak se jednotlivé pooly rostou a vznikají nové. Z mining poolů pool aktuálně vytěžil nejvíce bloků (celkem 117) čínský těžební pool F2pool (Discus Fish),, druhý byl AntPool se 100 bloky a se 39 vytěženými vytě bloky vidíme také Slush pool Marka Palatinuse. 23
TÝC, Martin. Velká kniha KRYPTOMĚN KRYPTOM aneb příručka těžaře (minera) [online]. 2014 [cit. 2015-08-13]. Dostupné také z: http://www.miners.cz/bitcoin-kniha.html, http://www.miners.cz/bitcoin str. 241 – 242.
28
Shrnutí – technická specifikace Bitcoin Zkratka měny:
BTC
Algoritmus:
SHA-256
Nový blok:
průměrně každých 10 minut
Velikost bloku:
1 MB
Odměna za blok:
aktuálně 25 BTC, snížení odměny (půlení) každé 4 roky
Konečný počet jednotek:
21 000 000 BTC
Dělitelnost 1 BTC:
8 desetinných míst
Přepočet složitosti:
každých 2 016 bloků (cca 14 dní)
Tržní kapitalizace:
$ 3 253 664 956
Aktuální kurz:
$ 223,78 24
V době, kdy se Bitcoinu začalo dařit a zájem o něj začal růst, si řada nadšenců začala uvědomovat, že by nebylo špatné se v této oblasti více angažovat, a to nejen nákupem bitcoinů nebo jejich těžbou. Jelikož má Bitcoin otevřený zdrojový kód, není pro většinu programátorů problém tento kód zkopírovat, modifikovat a vytvořit tak úplně novou kryptoměnu a platební síť. Původním záměrem alternativních kryptoměn neboli „altcoinů“ byla snaha o vylepšení některých ne zcela optimálně nastavených parametrů Bitcoinu a jeho algoritmu. S vidinou snadného zisku se do vytváření nových kryptoměn začala pouštět i řada „amatérů“. Vzhledem k tomu, že stačilo vymyslet nové, zajímavé jméno kryptoměny, vytvořit logo a nadefinovat parametry, začaly alternativní kryptoměny vznikat jedna za druhou. Většina z nich však neměla šanci na úspěch, neboť jejich algoritmy obsahovaly mnoho chyb a z nějakého důvody po čase přestaly fungovat. Kryptoměny, které sice byly po technické stránce v pořádku, ale byly pouhou kopií již zavedeného, fungujícího Bitcoinu, se ve většině případů také neuchytily. Celkový počet existujících digitálních měn se momentálně pohybuje okolo 600 měn
25
. Toto
číslo se neustále mění s tím, jak některé měny zanikají a nové vznikají. Dle hodnoty tržní kapitalizace je aktuálně po Bitcoinu na druhém místě měna Ripple (XRP) a na třetím místě měna Litecoin (LTC). 24 25
http://coinmarketcap.com/currencies/bitcoin/ [cit. 2015-08-13]. aktuální počet nalezneme na http://coinmarketcap.com/currencies/views/all/.
29
1.2.3. Ripple Ripple je open-source, peer-to-peer platební systém vytvořený společností Ripple Labs Inc. Jedná se o sdílenou veřejnou databázi, která obsahuje hlavní knihu sloužící ke sledování účtů, jejich zůstatků a všech transakcí v Ripple protokolu. Tato databáze je automaticky, průběžně aktualizována tak, že hlavní kniha existuje na tisících serverech po celém světě. Je tedy možné kdykoliv zpětně prostudovat záznam veškeré aktivity uskutečněné v tomto systému. Pokud jsou v knize provedeny nějaké změny, počítače připojené k Ripple protokolu se na těchto změnách musí vzájemně dohodnout prostřednictvím v procesu zvaném konsensus. Této shody je dosaženo na celém světě během několika sekund po uskutečnění změny, konsensus tedy umožňuje rychlé, bezpečné, decentralizované vypořádání obchodu. Ripple je název jak pro platební systém, tak pro vnitřní virtuální měnu „ripple“, která má označení XRP. Měna ripple (XRP) je tedy „domácí“ měnou tohoto platebního systému, kromě ní je však možné v tomto systému obchodovat i ve světových měnách (USD, EUR, JPY a další) nebo také v ostatních kryptoměnách jako je např. Bitcoin, Litecoin apod. 26
Dlužní úpis - IOU Platby v jiných měnách než je XRP (fiat měny a ostatní kryptoměny) jsou zastoupeny tzv. „IOU“ (I owe you – Já ti dlužím), což by mohlo být považováno za jakési vlastnoručně podepsané prohlášení dluhu (neboli dlužní úpis). Například: „IOU 25 USD – podepsala Jana“ a každý kdo věří Janě, může toto prohlášení přijmout s přesvědčením, že tato hodnota bude později splacena. IOU tedy nejsou virtuální měnou, ale pro ucelený pohled na fungování systému Ripple bych je zde také ráda uvedla. Označení IOU je použito pro snadnější představu o fungování plateb v síti Ripple. Interně však Ripple protokol IOU nepoužívá, místo toho udržuje seznam zůstatků mezi stranami pro jednotlivé měny. Jelikož IOU představuje jakýsi slib, že bude „dluh“ splacen, nemusí pro nás být slib jednoho uživatele stejně dobrý, jako slib jiného uživatele. K určení komu bude věřit a komu ne slouží tzv. „trust lines“, neboli důvěryhodné linky.
26
How Ripple Works. GEHRING, Bryant. Ripple [online]. 2014 [cit. 2015-08-26]. Dostupné z: https://ripple.com/knowledge_center/how-ripple-works/.
30
Důvěryhodné linky (Trust lines) Zůstatek dluhu mezi dvěma Ripple účty je reprezentován jako důvěryhodná linka. Jedná s v podstatě o záznam, jaká je mezi jednotlivými stranami výše dluhu. Pokud například Jana dluží Martinovi $ 5 a Martin bude v budoucnu potřebovat půjčit $ 8, transakce se vypořádá tak, že Martin bude dlužit Janě $ 3. Tento zůstatek je zaznamenán v hlavní knize Ripple a pokaždé, když proběhne podobná transakce mezi těmito uživateli, nastaví síť Ripple zůstatky odpovídajícím způsobem. 27 Důvěryhodné cesty (Trust paths) Jiná situace nastane, pokud chce uživatel zaslat prostředky (IOU) uživateli, kterému „nedůvěřuje“. Například pokud by Jana prodala knížku za $ 10 Martinově sestře Aleně. Jana s Alenou si ovšem nedůvěřují a proto musí platba proběhnout přes Martina, neboť Jana je ochotna přijmout „dlužní úpis“ (IOU) od Martina a ten zase od jeho sestry Aleny. Takže důvěryhodná cesta od Jany k Aleně vede přes Martina.
knížka Jana
Martin $ 10 IOU
Alena $ 10 IOU
Obrázek 9 Důvěryhodná cesta v síti Ripple Zdroj: vlastní zpracování
Tato důvěryhodná cesta funguje, protože všichni se zaručili za osoby bezprostředně před sebou. Martin přijme IOU od Aleny a vydá svůj IOU ve stejné výši na Janu. Tento systém pracuje na důvěryhodnosti mezi jednotlivými uživateli v síti. Čím více lidem uživatel důvěřuje, tím více lidí důvěřuje jemu, a tím více cest může být vytvořeno, což umožňuje více transakcí.
27
Payments. Ripple Wiki [online]. 2014 [cit. 2015-08-28]. Dostupné z: https://wiki.ripple.com/Payments.
31
Zúčtování v Ripple síti V reálném světě uhradí dlužník svůj dluh např. převodem na účet věřitele nebo mu prostředky předá hotově. V systému Ripple může uživatel v pozici věřitele vystavit svůj IOU na dlužníka ve výši jeho dluhu a ten se tím pádem vynuluje, nebo má možnost tento zůstatek zúčtovat prostřednictvím brány Ripple (Ripple Gateway).
Brány (Gateways) Aby mohli uživatelé začít pro své platby využívat Ripple protokol, musí do něj nejprve transformovat své prostředky. To se děje prostřednictvím tzv. bran (Gateways). Brány jsou mostem mezi národními (fiat) měnami, ostatními digitálními měnami a Ripple sítí. Brány mají obvykle zřízen tradiční bankovní účet, Bitcoin peněženku, apod. a přijímají finanční prostředky od uživatelů výměnou za zůstatky v Ripple síti. Uvnitř systému jsou pak finanční prostředky v USD, EUR, BTC, atd. prezentovány jako digitální měna ripple (XRP) nebo IOU denominovaný v této měně. Uživatel tedy může například vložit USD a s pomocí brány je tak vyměnit za v USD denominovaný IOU. Ten může následně zaslat příteli, který ho u této brány může opět vyměnit za hotovost. V praxi jsou tyto brány svou funkcí velmi podobné tradičním bankám, s tím rozdílem, že bránou může být jakýkoliv podnik, který poskytuje přístup k platebnímu systému Ripple. Bránou tedy mohou být jak banky, tak ostatní instituce poskytující finanční služby. Pro ekosystém Ripple hrají brány důležitou roli, neboť umožňují vstup a výstup prostředků z platebního systému. Každá měna na Ripple má svou specifickou bránu např. USDsnapswap, USDbitstamp, BTCbitstamp, atd. Stejně jako v tradičním finančním systému se i zde uživatelé vystavují riziku protistrany. Pokud uživatel drží zůstatek u konkrétní brány, podstupuje riziko, že mu brána tento zůstatek nebude chtít přiznat a on přijde o své prostředky. Uživatelé by tedy měli držet své zůstatky pouze u bonitních bran, protože tento zůstatek je v podstatě jen slib brány, že bude v případě potřeby vyplacen v požadované měně.28
28
What is a Gateway? GEHRING, Bryant. Ripple [online]. 2014 [cit. 2015-08-27]. Dostupné z: https://ripple.com/knowledge_center/gateways/.
32
sít a podporované měny: Nejznámější brány Ripple sítě •
SnapSwap – USD, EUR
•
btc2ripple – BTC
•
Bitstamp – BTC, USD
•
The Rock – BTC, LTC (Litecoin), NMC (Namecoin), PPC (Peercoin), (Peerco DOGE (Dogecoin), EUR, USD
Ripple brány jsou sou také řešením v situacích, kdy mezi dvěma dv ma uživateli neexistuje žádná důvěryhodná cesta. Poplatky za přenos Brány jsou podniky, kterým ohledně vydávání a zpětného tného vykoupení IOU či jednotek XRP důvěřuje mnoho lidí.. Jako každý podnik, chtějí cht i brány v rámci poskytování svých služeb dosáhnout určitého itého zisku. Síť Sí Ripple tedy umožňuje bránám (jako emitentům emitent IOU) určit poplatek, který bude zaplacen vždy, když bude IOU převeden p na příjemce říjemce. Brána Bitstamp například účtuje v současné časné době dob odesílateli poplatek ve výši 0,2 %.
Obrázek 10 Přenos enos IOU v síti Ripple Zdroj: The Science of Trust. WAGNER, Andrew. Bitcoin Magazine [online]. 2014 [cit. 2015-08-28]. 2015 Dostupné z: https://bitcoinmagazine.com/15513/science com/15513/science-trust/
Díky IOU je tedy možné v síti Ripple posílat a přijímat platby v různých ůzných měnách, m ať už to jsou fiat měny čii jiné kryptoměny. kryptom Pokud by například chtěll uživatel odeslat platbu v USD obchodníkovi, který přijímá ijímá platby pouze JPY, proběhnul prob hnul by obchod následujícím způsobem. zp
33
Obrázek 11 Zaslání platby v Ripple Zdroj: How Ripple Works. GEHRING, Bryant. Ripple [online]. 2014 [cit. 2015-08-26]. Dostupné z: https://ripple.com/knowledge_center/how-ripple-works/
Obchod bude vypořádán přes tzv. „tvůrce trhu“, který od odesílatele nakoupí USD a příjemci odešle JPY. Tvůrcem trhu jsou jedinci nebo finanční instituce, kteří poskytují likviditu prostřednictvím podílových fondů a soutěží o devizové obchody. Prostřednictvím tvůrců trhu si tedy uživatelé Ripple systému mohou vzájemně platit i v měnách, které nemají v držení na svých účtech. 29
Měna Ripple (XRP) XRP je kryptoměna, která může být převáděna mezi uživateli v síti Ripple. Jednotky XRP se netěží jako např. bitcoiny, ale celkový počet jednotek ve výši 100 miliard XRP byl vytvořen najednou (tzv. pre-mined, neboli před-těžen) společností Ripple Labs Inc, které většinu jednotek vlastní a postupně je uvolňuje do oběhu mezi uživatele, obchodníky a různé vývojáře tak, aby co nejvíce šířili povědomí o tomto systému. Jednotky XRP jsou dělitelné na 6 desetinných míst. Nejmenší jednotka se nazývá „a drop“ (kapka). Jeden milion „kapek“ se 29
How Ripple Works. GEHRING, Bryant. Ripple [online]. 2014 [cit. 2015-08-26]. Dostupné z: https://ripple.com/knowledge_center/how-ripple-works/.
34
rovná 1 XRP. Vzhledem k tomu, že byly jednotky XRP vydány společností Ripple Labs, nedá se hovořit o plně decentralizované měně. I přesto, že společnost Ripple Labs prohlásila, že žádné další jednotky nebudou v budoucnu vytvořeny, musí uživatelé věřit, že bude slib dodržen, a že se tento ústřední orgán nebude chovat tak, aby v budoucnu docházelo inflaci. Aktuálně je Ripple (XRP) po Bitcoinu druhá měna s největší tržní kapitalizací: Tržní kapitalizace:
$ 249 774 194
Aktuální kurz:
$ 0,007688 30
Na rozdíl o IOU není spojena s důvěryhodnými linkami a může být posílána přímo z jednoho účtu Ripple na druhý, aniž by prošly skrz bránu či tvůrce trhu. XRP tedy může sloužit jako tzv. „mostní měna“. V rámci Ripple systému existuje mnoho potencionálních měnových párů a místo všech těchto kombinací měn/ bran může být pro převod použita právě měna XRP. Každá měna je totiž v systému Ripple směnitelná za XRP a tudíž jsou všechny měny pomocí XRP směnitelné navzájem. Na tradičních finančních trzích fiat měn hraje tuto roli například americký dolar.
Obrázek 12 Vzájemná směnitelnost měn díky XRP Zdroj: XRP as Bridge Currency. GEHRING, Bryant. Ripple [online]. 2014 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: https://ripple.com/knowledge_center/bridge-currency-2/
30
http://coinmarketcap.com/currencies/ripple/ [cit. 2015-09-04].
35
Používání domácí měny Ripple protokolu XRP má oproti použití ostatních měn (IOU) určité výhody: •
tato měna nenese žádné riziko protistrany, neboť nevyžaduje důvěru k jakékoliv bráně nebo třetí straně,
•
je možné ji zaslat přímo z jednoho účtu na druhý,
•
nejsou účtovány poplatky za přenos (kromě zanedbatelných poplatků – viz níže),
•
nemělo by dojít k jejímu znehodnocení – konečné množství jednotek již bylo vytvořeno a žádné další by neměly být vydány. 31
Ochrana před spamovými útoky Základní funkcí XRP je také chránit síť Ripple před spamovými útoky. Vzhledem k tomu, že je tento systém založen na společné hlavní knize, mohl by útočník vytvořit velké množství fiktivních účtů či transakcí ve snaze přetížit síť. To by mohlo narušit schopnost hlavní knihy rychle zúčtovat potřebné transakce. Jako ochranu před tímto nežádoucím chováním je nutno mít na svém účtu v síti Ripple malou rezervu XRP. Toto množství má být zanedbatelné pro uživatele, ale zároveň má zabránit potencionálním útočníkům zahltit síť vytvořením velkého množství podvodných účtů. Další ochranou jsou „poplatky“ za provedenou transakci v síti Ripple – 0,00001 XRP. Tyto jednotky budou doslova „zničeny“ při každém zpracování transakce. Tento poplatek nikomu nenáleží, neboť jednotky jednoduše přestanou existovat, ale mají zabránit vytváření velkého množství fiktivních transakcí. I tento poplatek je navržen tak, aby byla tato částka pro běžné uživatele zanedbatelná. Pokud ovšem začne docházet k přetížení sítě, bude tento poplatek pravděpodobně rychle stoupat. 32
1.2.4. Litecoin Na třetím místě v žebříčku kryptoměn dle tržní kapitalizace aktuálně setrvává měna Litecoin (LTC), která je díky svým vlastnostem označována také jako doplněk Bitcoinu, nebo také jako stříbro ke (krypto)zlatu.
31
XRP as Bridge Currency. GEHRING, Bryant. Ripple [online]. 2014 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: https://ripple.com/knowledge_center/bridge-currency-2/. 32 XRP for Abuse Protection. MARTINEZ, Julian. Ripple [online]. 2014 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: https://ripple.com/knowledge_center/abuse-protection-2/.
36
Stejně jako Bitcoin je Litecoin decentralizovaná peer-to-peer platební síť s otevřeným zdrojovým kódem. Jedná se tedy také o virtuální měnu bez centrální autority, kterou nemůže žádná instituce nijak ovlivňovat, kontrolovat nebo dle svého uvážení emitovat další jednotky. Litecoin vznikl 7. října 2011 a byl první kryptoměnou používající těžební algoritmus Scrypt místo SHA-256, což bylo údajně hlavním motivem vzniku této měny. Tvůrcem Litecoinu je Charles Lee. Algoritmus Scrypt, který Litecoin využívá, je ve srovnáním s bitcoinovým algoritmem SHA256 mnohem méně náročný na výpočetní výkon, ale zato vykazuje vysokou náročnost na paměť počítače. Tento algoritmus byl již mnohokrát modifikován a dnes je využíván u většiny alternativních měn, neboť je oproti SHA-256 rychlejší a energeticky úspornější. Ostatní základní principy jsou u Litecoinu zachovány. Liší se tedy jednak použitým algoritmem a dále také parametricky. Ve srovnání s Bitcoinem je čtyřikrát rychlejší – nový blok je přidáván čtyřikrát rychleji, tzn. průměrně každé 2,5 minuty a také konečný objem vytěžených jednotek je celkově čtyřnásobný, tj. 84 milionů LTC. Rychlost potvrzení transakce se tedy v případě LTC zvyšuje z 10 minut na 2,5 minuty. Odměna za vytěžený blok je nyní 25 LTC a k jejímu snižování (půlení) dochází každé 4 roky (tj. každých 840 000 bloků). Stejně jako Bitcoin je LTC dělitelný na 8 desetinných míst. Nejmenší jednotkou je milicoin (mLTC) někdy nazývaný jako „Litoshi“. Zkratka měny:
LTC
Algoritmus:
Scrypt
Nový blok:
průměrně každé 2,5 minut
Velikost bloku:
1 MB
Odměna za blok:
aktuálně 25 LTC, snížení odměny (půlení) každé 4 roky
Konečný počet jednotek:
84 000 000 LTC
Dělitelnost 1 LTC:
8 desetinných míst
Tržní kapitalizace:
$ 125 143 179
Aktuální kurz:
$ 2,96 33
33
http://coinmarketcap.com/currencies/litecoin/ [cit. 2015-09-15].
37
Spamový útok na Bitcoin V červenci 2015 zaznamenala bitcoinová síť dosud největší spamový útok za dobu její existence. Blokchain byl během několika dní zahlcen obrovským množstvím transakcí v minimálních částkách, které ovšem představovaly velké objemy dat. V době největšího zatížení čekalo na zařazení do bloků více než 50 tisíc nepotvrzených transakcí. To mělo za následek obrovské zpoždění při potvrzení běžných transakcí. Jednalo se o stovky transakcí za sekundu s malými hodnotami, třeba jen 0,0001 BTC. Problémem byla především jejich velikost, která může být častokrát vyšší, než u transakcí s větším počtem zasílaných jednotek. Vzhledem k současné maximální velikosti jednoho bloku, což je 1 MB, bylo zpracování takového objemu dat pro bitcoinovou síť velice náročné. Dle tvůrce Litecoinové sítě Charlese Lee je Litcoin proti podobným spamovým transakcím imunní, neboť má tyto problémy již dopředu vyřešené. Litecoin si podobnou situací prošel zhruba před třemi lety, avšak v daleko menší míře. Lee si toho všimnul a tuto chybu u Litecoinu opravil. Vývojáři Bitcoinu s tímto rozhodnutím však nesouhlasili a stejnou úpravu odmítli do bitcoinové sítě začlenit. Úprava spočívá v účtování poplatku odesílateli za každý malý výstup, který v transakci vytvoří. V případě tohoto konkrétního útoku na Bitcoin byl odesílateli účtován poplatek až za 34 malých výstupů v paušální výši 0,00001 BTC. Po implementování této úpravy by byl spamový útok tedy 34 krát dražší, což by mohlo útočníka od jeho plánů odradit.
34
Tato skutečnost je také příkladem toho, že i altcoiny mají svou
hodnotu a v některých případech mohou být v porovnání s Bitcoinem napřed. Možností, kdo za tímto útokem stojí a co bylo jeho motivem, je hned několik. S největší pravděpodobností se jednalo o pokus o snížení důvěryhodnosti Bitcoinu s důsledkem pádu jeho ceny. To mohlo být v zájmu velkého spekulanta nebo skupiny obchodníků. O diskreditaci Bitcoinu však mohla mít zájem i velká banka či finanční skupina, jejímž dlouhodobým záměrem mohlo být odrazení lidí od používání virtuální měny a navrácení se k tradičním finančním prostředkům. Dalším motivem mohla být také snaha těžařů o zvýšení poplatků. Těžaři si totiž mohou nastavit prioritní potvrzování transakcí s vyšším poplatkem a tento útok nutil uživatele k placení vyšších částek za transakce, které potřebují expresně
34
FILLNER, Karel. Litecoin ukazuje, jak odolat spamovým útokům na bitcoinovou síť. THE COINTELEGRAPH: Bitcoin news Czech Republic [online]. 2015 [cit. 2015-09-23]. Dostupné z: http://cointelegraph.cz/news/114792/litecoin-ukazuje-jak-odolat-spamovym-utokum-na-bitcoinovou-sit.
38
poslat. Tak mohly být ve finále poplatky nashromážděné u vytěžených bloků vyšší než náklady spojené s útokem. V souvislosti s touto situací se u Bitcoinu diskutuje o možném navýšení velikosti bloku, které by urychlilo zpracování transakcí a předešlo by se podobným scénářů, jako byl tento. Někteří příznivci navrhují zvýšení velikost z nynějšího 1 MB třeba až 20 MB. Oponenti však namítají, že by změna velikosti bloku dotkla funkčnosti celého systému a mohla by způsobit katastrofu. Kompromisním návrhem je aktuálně tzv. hard fork BitcoinXT, který obsahuje navýšení bloku na 1 – 8 MB do roku 2016, s tím, že by se velikost každé dva roky zdvojnásobila. Tento návrh vyžaduje přijetí těžaři, kteří by museli schválit 75 % z tisíce po sobě jdoucích bloků s vloženým oznámením o navrhované změně. Velká část těžařů, mezi které patří především velké čínské pooly, však preferuje spíše společnou dohodu, která by umožnila aplikaci větších bloků přímo do současného systému, aniž by se tím riskoval rozkol v aktuálním Blockchainu.35
35
FILLNER, Karel. Bitcoinová síť čelí útoku, nestíhá potvrzovat transakce. Btctip: Vše co potřebujete vědět o bitcoinu a kryptoměnách [online]. 2015 [cit. 2015-09-23]. Dostupné z: http://btctip.cz/bitcoinova-sit-celi-utokunestiha-potvrzovat-transakce.
39
2. Zařazení virtuálních měn v právním řádu zemí EU Po vzniku první decentralizované virtuální měny Bitcoin v roce 2009 a začátku jejího používání prvními nadšenci uplynulo již několik let. V současné době je možné s pomocí Bitcoinu a ostatních altcoinů platit nejen online přes internet, ale také v běžném maloobchodním prodeji. Za tu dobu se virtuální měny staly reálným způsobem placení se všemi právními důsledky a dopady. Každá země se ve svém právním řádu rozhodla se zapojením virtuálních měn do reálné ekonomiky vypořádat jiným způsobem. Některé země používání virtuálních měn z různých důvodů zakazují – např. na Islandu jsou virtuální měny v rozporu s tzv. Foreing Exchange Act, dle něhož nesmí islandská měna opustit zemi. Čína považuje digitální měny za virtuální komoditu, a proto by na trhu neměla být v oběhu využívána jako měna. Na základě zprávy Notice on Precautions Against the Risks of Bitcoins, které vydala centrální banka Číny společně se čtyřmi ministerstvy, mají banky a platební instituce v Číně zákaz s bitcoiny obchodovat. Nemohou poskytovat služby s nimi spojené, přijímat bitcoiny nebo je používat jako zúčtovací nástroj. Tato zpráva také požaduje posílení dohledu nad internetovými stránkami, které obchodování s bitcoiny či další služby spojené s touto měnou umožňují. Virtuální měny chce zakázat i Rusko, neboť tamní ministerstvo financí předložilo v červenci roku 2014 návrh zákona, jehož schválení by zařadilo bitcoinové transakce mezi přestupky, a za transakce s virtuálními měnami a distribuci softwaru pro jejich emisi (těžbu) by bylo možné ukládat pokuty až do výše částky odpovídající 30 000 USD. Pro nepřesnou definici „náhradních peněz“ (surrogate money), kterou tento návrh osahoval, byl nakonec z projednávání v parlamentu stažen. Nyní v roce 2015 je však k dispozici přepracovaná verze návrhu, která by měla dění v Rusku v oblasti virtuálních měn v následujícím období ovlivnit.36
36
SOMMEROVÁ, Klára. Kryptoměny v praxi. Výzva pro právní regulaci? Epravo.cz [online]. 2015 [cit. 201509-30]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/kryptomeny-v-praxi-vyzva-pro-pravni-regulaci96942.html.
40
V USA vstoupila v roce 2015 v platnost tzv. BitLicense, tedy soubor pravidel a předpisů vydaných státem New York prostřednictvím NYDFS (New York State Department of Financial Services). Těmito pravidly se mají povinnost řídit instituce operující s virtuálními měnami, jako jsou směnárny, burzy a platební operátoři. BitLicense poskytuje větší jistotu investorům a zákazníkům bitcoinových společností, na druhou stranu je těmito společnostmi kritizována za přísnost a vysoké náklady s ní spojené, které jsou nepříznivé především pro začínající subjekty. Několik start-upů, jako je např. směnárna ShapeShift nebo burzy Poloniex a Bitfinex, opouští Spojené státy a budou svou činnost řídit z daňově a právně výhodnějších destinací. Naproti tomu např. burza ItBit, která své služby poskytuje v Singapuru, podala oficiální žádost o registraci v New Yorku a stala se tak první licencovanou bitcoinovou burzou v USA. 37 Jiné státy naopak považují virtuální měny za právně závazný finanční nástroj způsobilý k provádění platebních transakcí. Takovým příkladem je Německo, které bitcoiny dle zákona o bankách reguluje jako zúčtovací jednotku. Bitcoiny zde nemají podobu zákonného platidla, ale plní funkci smluvního platebního prostředku, který je využíván u obchodních transakcí na základě právních smluv soukromého práva. Některé další státy s regulací v této oblasti zatím vyčkávají a monitorují vývoj kryptoměn do budoucna. Způsob regulace závisí především na tom, zda virtuální měny přiřadit pod stávající legislativu, rozšířit existující zákonné definice nebo na ně aplikovat nově přijaté právní předpisy.
37
FILLNER, Karel. Bitcoin - 7 důvodů, proč si letos zaslouží vaši pozornost. Bankovnictví. 2015, 50(9), 46-47. ISSN 1212-4273.
41
Obrázek 13 Regulace virtuálních měn ve světě Zdroj: Bitcoin Legality - Map of Regulatory Landscape. CoinDesk [online]. 2016 [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://www.coindesk.com/bitcoin-legal-map/, interaktivní mapa na http://www.merkletree.io/
Na mapě zobrazující regulaci virtuálních měn můžeme vidět, jak k Bitcoinu a dalším kryptoměnám přistupují jednotlivé státy světa. Zeleně jsou označeny oblasti, které jsou k virtuálním měnám liberální, žlutá barva značí existenci jistých omezení, a červeně jsou označeny státy, kde je zacházení s virtuálními měnami nelegální. Do červených oblastí patří Bolivie, kde je zakázáno použití nebo označování cen v bitcoinech. Ekvádor, jehož právní úprava zakazuje vydávání a používání virtuálních měn nebo jakékoliv jejich uvádění do oběhu nebo způsob prezentace. A poslední zemí je Island, kde je nezákonný jen nákup virtuálních měn. Povolena je jejich těžba, za předpokladu, že nebude virtuální měna vyměněna za islandské koruny tak také držba, a z důvodu přínosu pohybu kapitálu na Island a ven i její nákup. Modrými tečkami jsou označeny mezinárodní instituce, jejichž činnosti se oblast virtuálních měn dotýká - INTERPOL, Financial Action Task Force (FATF), Evropská centrální banka, Evropský soudní dvůr a Evropská komise. Celá tabulka regulace ve všech zemích i s odkazy na právní úpravu jednotlivých zemí je přiložena jako příloha č. 1. 42
2.1. Česká republika Z pohledu české právní úpravy nelze virtuální měny, ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, považovat za peněžní prostředky. Logicky to nejsou bankovky ani mince, nejedná se ani bezhotovostní peněžní prostředky, a nemohou být považovány ani za elektronické peníze, neboť dle § 4 uvedeného zákona je elektronickými penězi hodnota, která: a) představuje pohledávku za vydavatelem elektronických peněz, b) je uchovávaná elektronicky, c) je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší, než je hodnota vydávaných elektronických peněž, d) je přijímána jako platební prostředek jinými osobami než vydavatelem elektronických peněz. 38 Z této definice vyplývá, že kryptoměny nemohou být zařazeny do kategorie elektronických peněz, neboť nepředstavují žádný závazek v rozvaze emitenta, a proto není možné tvrdit, že se jedná o pohledávku držitele elektronických peněz za jejich vydavatelem. Tento fakt také umocňuje způsob vydávání elektronických peněz proti přijetí peněžních prostředků. Taková výměna v případě kryptoměn nenastává vůbec. Vnímat kryptoměny jako elektronické peníze není také možné kvůli povaze emitenta elektronických peněz, kterým mohou být: •
banky a zahraniční banky či pobočky,
•
spořitelní a úvěrní družstva,
•
instituce elektronických peněz vč. zahraničních,39
•
vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu,40
•
Česká národní banka (ČNB). 41
38
ČESKO. Zákon č. 284 ze dne 22. července 2009 o platebním styku. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupné také z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-22-cervence-2009-o-platebnimstyku-17306.html. 39 Instituce elektronických peněz: je akciová společnost nebo evropská společnost se sídlem v České republice, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka. 40 Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn vydávat elektronické peníze na základě zápisu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. 41 SCHLOSSBERGER, Otakar. Kdo může poskytovat platební služby [online]. 2011 [cit. 2015-09-30]. Dostupné z: www.birddd.cz/po3.pdf.
43
Kryptoměny jako decentralizované systémy bez institucionální autority tuto podmínku nesplňují. V rámci legislativního zařazení virtuálních měn vydala Česká národní banka oznámení, dle kterého nevyžaduje obchodování s bitcoiny (je možné aplikovat na kryptoměny obecně) povolení ČNB a nepodléhá ani jejímu dohledu. Nákup či prodej bitcoinů na vlastní účet nepředstavuje žádnou z platebních služeb uvedených v § 3 odstavce 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, či bezhotovostní obchod s cizí měnou. Platební službu nepředstavuje ani provedení transakce v rámci sítě bitcoin ani vedení účtu v bitcoinech. Povolení ČNB není potřebné ani k přijímání úhrad zboží a služeb prostřednictvím bitcoinů. ČNB také potvrdila, že bitcoin nelze považovat za investiční nástroj, cenný papír ani derivát. 42 Otázkou tedy zůstává, do jaké právní kategorie můžeme v České republice virtuální měny zařadit. Vzhledem k tomu, že jsou virtuální měny obchodovány na burzách, bylo by možné je přirovnat ke komoditám. Virtuální měny však nejsou spojeny s jakýmkoliv typem spotřeby, jako je tomu u běžných komodit, a je možné je využít pouze ke směně. Tento fakt tedy kryptoměny z definice komodity vylučuje. V českém právním řádu je možné virtuální měny zařadit pod ustanovení § 489 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ), který definuje věc v právním smyslu jako vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Takovou definici virtuální měny splňují, a protože nemají žádnou fyzickou podstatu, lze je považovat za věc nehmotnou, kterou lez uchovat zachycenou na hmotném nosiči elektronické povahy. Dle českého práva můžeme virtuální měny zahrnout také do kategorie cenin sui generis (svého druhu). Ceniny jsou účelovým platebním prostředkem, který nahrazuje peníze, a za něž byla při nákupu uhrazena částka odpovídající jejich jmenovité hodnotě. Kryptoměny nemají uvedenou nominální hodnotu v českých korunách (jejich hodnota vůči jakékoliv měně je výsledkem nabídky a poptávky na trhu), proto je třeba uvádět kryptoměny jako ceniny sui generis. 43 Pojem virtuální měna se poprvé objevil až v novele zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti – EU, kde je v § 2 uvedeno, že se virtuální měnou pro 42
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Obchodování s bitcoiny [online]. 2014 [cit. 2015-09-30]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/faq/obchodovani_s_bitcoiny.pdf. 43 VRBÍKOVÁ, a VYSKOČIL. Zkušenosti s virtuálními měnami - Bitcoin měna budoucnosti?: Sborník z konference: Praha, 26. března 2014 [online]. Praha: Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, 2014, 149 s. [cit. 2015-09-30]. ISBN 978-80-86847-71-9. Dostupné z: http://ekon.konference.vsmie.cz/zkusenosti-s-virtualnimi-menami/data/sbornik_bitcoin_2014_web.pdf.
44
účely tohoto zákona rozumí „elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta.“ 44
2.2. Evropská unie Vzhledem k odrazu evropského práva do českého právního řádu, nesplňují kryptoměny definici elektronických peněz ani v EU, a to dle Evropské směrnice o elektronických penězích 2009/110/ES ze stejných důvodů jako v České republice. Pro účely této směrnice se elektronickými penězi rozumí „elektronicky, a to i magneticky, uchovávaná peněžní hodnota vyjádřená pohledávkou za vydavatelem, vydaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí vymezených v čl. 4 bodě 5 směrnice 2007/64/ES (dle níž se platební transakcí rozumí: úkon uložení, převodu nebo výběru peněžních prostředků, ať už z podnětu plátce, nebo příjemce, bez ohledu na jakékoli související povinnosti mezi plátcem a příjemcem45) a přijímaná jinou fyzickou či právnickou osobou, než je vydavatel elektronických peněz“
46
V rámci této definice tedy pro kryptoměny opět neplatí, že by
vyjadřovali pohledávku za vydavatelem a byly vydávány proti přijetí peněžních prostředků. Při porovnání elektronických peněz a virtuálních měn jsou patrné ještě další rozdíly. V systému elektronických peněz je nadále zachována vazba mezi elektronickými penězi a zákonnými peněžními prostředky, neboť jsou vyjádřeny ve stejných zúčtovacích jednotkách (např. euro, americký dolar, libra atd.). U virtuálních měn se zúčtovací jednotka změní na virtuální (např. Linden dolary, bitcoiny, XRP atd.). To může být problém především u virtuálních měn, které mají směnný kurz založený na interakci mezi nabídkou a poptávkou, ten je v některých případech vysoce volatilní. Virtuální měny také na rozdíl od elektronických peněz nepodléhají požadavkům obezřetnostního dohledu. Článek 11 výše uvedené směrnice uvádí, že „členské státy zajistí, aby vydavatelé elektronických peněz na žádost držitele 44
Sněmovní tisk 752/0, část č. 1/16 Novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti – EU, Platné znění s vyznačením změn. POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR [online]. 2016 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=752&CT1=0. 45 EVROPSKÁ UNIE. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007: o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES [online]. 2007 [cit. 2015-10-02]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32007L0064. 46 EVROPSKÁ UNIE. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/110/ES ze dne 16. září 2009: o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES [online]. 2009 [cit. 201510-02]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1443778861344&uri=CELEX:32009L0110.
45
elektronických peněz provedli kdykoli zpětnou výměnu peněžní hodnoty držených elektronických peněz ve výši odpovídající jejich jmenovité hodnotě“ 47. Takovou výměnu však systémy virtuálních měn (konvertibilních virtuálních měn jako např. Facebook Credits nebo kryptoměny) zaručit nemohou. Co se rizik týče, je s elektronickými penězi spojeno především riziko provozní, které vyplývá z možnosti narušení systému, na kterém jsou prostředky uloženy. Virtuální měny jsou však kromě operačního rizika ovlivněny také úvěrovým rizikem a rizikem likvidity (především u virtuálních měn centralizovaných jako jsou Facebook Credits nebo WoW Gold), a protože je s nimi spojena nejasná či neúplná právní úprava, mohou být předmětem právní nejistoty a rizika podvodu. 48 Tabulka 3 Rozdíly mezi elektronickými penězi a virtuálními měnami
Formát peněz Zúčtovací jednotka
Přijetí Právní status Emitent
Nabídka peněz Možnost odkoupení peněžní prostředků
Elektronické peníze
Virtuální měny
Digitální
Digitální
Tradiční měna (EUR, USD, GBP atd.) se statusem zákonného platidla Jinými osobami než je vydavatel elektronických peněz
Vytvořená měna (Linden dolary, bitcoin atd.) bez statusu zákonného platidla
Regulované
Neregulované
Právně zřízená instituce elektronických peněz
Nefinanční soukromá společnost
Pevná
Nemusí být pevná (závisí na rozhodnutí případného emitenta a na konkrétní měně)
Garantováno (v nominální hodnotě)
Není garantováno
47
Obvykle v rámci konkrétní virtuální komunity
EVROPSKÁ UNIE. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/110/ES ze dne 16. září 2009: o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES [online]. 2009 [cit. 201510-02]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1443778861344&uri=CELEX:32009L0110. 48 EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes: 2012. Frankfurt-on-Main: European Central Bank, 2012. ISBN 978-928-9908-627. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf, str. 17.
46
Dohled Typy rizik
Ano
Ne
Především operační
Legislativní, úvěrové, likviditní, provozní
Zdroj: EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes: 2012. Frankfurt-on-Main: European Central Bank, 2012. ISBN 978-928-9908-627. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf, str. 16, vlastní zpracování
Evropská centrální banka (ECB) nepovažuje pro plnění svých úkolů v oblasti platebních systémů za nutné v tomto směru měnit nebo rozšířit stávající právní rámec EU. Dle jejích slov je však žádoucí, aby bylo příslušnými orgány vysvětleno, jak se současný právní rámec vztahuje na virtuální měny a aspekty s nimi spojené. Ohledně definice virtuálních měn ECB ve své poslední zprávě o virtuálních měnách uvádí, že žádná virtuální měna dosud nebyla vyhlášena jako oficiální měna státu, zhotovena ve fyzické podobě a nemá status zákonného platidla. Z tohoto důvodu není věřitel povinen od dlužníka platbu ve virtuální měně přijmout. To znamená, že virtuální měny mohou být použity pouze jako smluvní platební prostředek, na kterém se mezi sebou kupující a prodávající dohodnou.49
Bitcoin a daň z přidané hodnoty Pokud jde o zdanění virtuálních měn, zveřejnil Soudní dvůr Evropské unie dne 22.10.2015 rozhodnutí
50
, kterým mají být bitcoinové transakce osvobozeny od daně z přidané
hodnoty (DPH). Do této chvíle byl přístup k možnosti uplatnění DPH na nákupy a prodeje bitcoinů u jednotlivých evropských zemí odlišný. Po tomto rozhodnutí by mělo platit pro všechny země EU jednotné pravidlo, kterým by byl bitcoin od DPH osvobozen. Tato zpráva může mít pozitivní vliv na vnímání virtuálních měn jako legálního a všeobecně přijímaného platebního prostředku. 51
49
EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes - a further analysis: 2015. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2015. ISBN 978-92-899-1560-1. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf, str. 24. 50 Rozsudek soudního dvora: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=9ea7d2dc30ddaa07debb40e04441a6c4f29a93e79f 26.e34KaxiLc3qMb40Rch0SaxuRbxn0?text&docid=170305&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir&occ= first&part=1&cid=785381. 51 EU's Top Court Rules That Bitcoin Exchange Is Tax-Free. BODONI, Stephanie. Bloomberg L.P. [online]. 2015 [cit. 2015-10-22]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-10-22/bitcoin-virtualcurrency-exchange-is-tax-free-eu-court-says-ig21wzcd.
47
3. Virtuální měny z pohledu centrální banky Virtuální měny se za dobu jejich existence staly, ať už více či méně, součástí finančního systému. Z tohoto důvodu je vhodné posoudit jejich vliv na plnění úkolů centrálních bank, a to zejména v oblasti měnové politiky, cenové stability a stability platebního systému. Virtuální měny prvního typu, čili nekonvertibilní měny využívané pouze v rámci určité virtuální komunity (např. online hry), nemají vazbu na reálnou ekonomiku, a proto nejsou předmětem této analýzy. Jiná situace je však u virtuálních měn druhého a třetího typu, tedy měn konvertibilních, které mohou být směněny za fiat měny, a to zvláště pak u měn s obousměrným směnným kurzem (především kryptoměny). Díky možnosti jejich využití na nákup reálného zboží a služeb, mohou tyto virtuální měny konkurovat tradičním měnám.
3.1. Cenová stabilita Na cenovou stabilitu by mohly mít virtuální měny dopad v situaci, kdy by: a) podstatně změnily množství peněz v oběhu, b) měly vliv na rychlost obratu peněz a využívání „reálných“ peněžních prostředků, c) sílila interakce mezi virtuálními měnami a reálnou ekonomikou. Možná změna množství peněz v oběhu závisí jednak na počtu vydaných jednotek virtuálních měn a jednak na směném kurzu, ve kterém jsou směňovány za běžné měny. U centralizovaných měn, jako jsou například Linden dolary, bývá směnný kurz regulován centrální autoritou. Kurz je tedy relativně stabilní a vliv na peněžní zásobu je do budoucna více předvídatelný. Problém může být u decentralizovaných měn, především kryptoměn, jejichž kurz je dán interakcí nabídky a poptávky, a který v současné době u většiny z nich vykazuje vysokou volatilitu. V případě rychlosti obratu peněz se předpokládá, že je konstantní v krátkodobém horizontu, neboť je dána institucionálními a technickými vlastnostmi ekonomiky. U virtuálních měn však zatím není příliš jasné, jak by rychlost obratu peněz mohly ovlivnit inovace v této oblasti. Podstatný bude také počet aktivních uživatelů virtuálních měn – tedy spotřebitelů, kteří budou ochotni platit těmito měnami a obchodníků, kteří budou ochotni tyto platby přijmout. V případě, kdy by byly virtuální měny široce akceptovány, mohlo by docházet 48
k poklesu využívání „reálných“ peněžních prostředků pro provádění transakcí. To by mělo za následek snížení objemu prostředků v rozvahách centrálních bank, a tedy i jejich schopnosti provádět měnovou politiku pomocí regulačních nástrojů (např. ovlivňovat krátkodobé úrokové sazby). Centrální banky by se tedy do budoucna mohly zaměřit na skladbu svých regulačních nástrojů a například se snažit zavést požadavky na minimální rezervy obchodních bank ve virtuálních měnách. 52 V době psaní této práce existuje kolem 600 virtuálních měn. Jejich celková tržní kapitalizace se aktuálně pohybuje 5,5 miliard EUR. Tržní kapitalizace většiny z nich však nedosahuje ani 1 mil. EUR. Pouze 31 měn překročí tuto hranici a jen prvních 6 měn má více než 10 mil. EUR. Tato čísla se však neustále mění s ohledem na množství jednotek, které je aktuálně k dispozici a na jejich kurzy. S náskokem téměř 5 miliard EUR v současnosti s přehledem vede kryptoměna Bitcoin. Tabulka 4 Virtuální měny s největší tržní kapitalizací
Virtuální měna
Tržní kapitalizace (EUR)
Cena (EUR)
Aktuální nabídka (počet jednotek)
Objem obchodů v posledních 24 hodinách (EUR)
Bitcoin (BTC)
5 112 006 717
345.49
14 796 350
132 106 422
Litecoin (LTC)
162 776 330
3.78
43 005 160
8 154 014
Ripple (XRP)
159 795 245
0.004819
33 156 211 683
781 155
(údaje ze dne 3.11.2015, 13.30 hod) Zdroj: COINMARKETCAP. Crypto-Currency Market Capitalizations: Market Cap. [cit. 2015-11-03] Dostupné z: http://coinmarketcap.com/, vlastní zpracování
Význam virtuálních měn v závislosti na interakci s reálnou ekonomikou lze odhadnou porovnáním jejich tržní kapitalizace s měnovým agregátem M1 světových měn – eura, amerického dolaru, libry šterlinků a například koruny české.
52
EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes: 2012. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2012. ISBN 978-928-9908-627. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf, str. 34, 35.
49
7 000,00 6 450,92 6 000,00
Mld. EUR
5 000,00
4 000,00
2 768,45
3 000,00
2 032,02 2 000,00
1 000,00 110,36
5,11
CZK
BTC
EUR
USD
GBP
nové agregáty M1 (EUR, USD, GBP, CZK) a tržní kapitalizace (BTC) Graf 2 Měnové (údaje ze dne 3.11.2015,, pro CZK ke dni 30.9.2015) 30.9.2015 Zdroj: vlastní zpracování dle: http://www.tradingeconomics.com/euro-area/money-supply http://www.tradingeconomics.com/euro supply-m1 http://www.tradingeconomics.com/united http://www.tradingeconomics.com/united-states/money-supply-m1 http://www.tradingeconomics.com/united http://www.tradingeconomics.com/united-kingdom/money-supply-m1 http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=938&p_u ka=3&p_strid=AAAADA&p_od=200201&p_do=201509&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C ka=3&p_strid=AAAADA&p_od=200201&p_do=201509&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C
Výše uvedený graf znázorňuje, znázorňuje, že tržní kapitalizace Bitcoinu, jako nejsilnějšího nejsiln zástupce virtuálních měn, je v porovnání s měnovým agregátem M1
53
vybraných světových sv měn stále
velmi nízká. A to i přes řes to, že v posledních letech došlo k nárůstu ůstu objemu vytvořených vytvo jednotek virtuálních měn. U Bitcoinu je však růst tržní kapitalizace v mnohem větší v míře dán zhodnocování měny ny než vytěžením vytě nových jednotek. Tabulka měnových nových agregátů agregát M1 a tržní kapitalizace BTC ke Grafu fu 2 přiložena p jako příloha č. 2. Tržní kapitalizace virtuálních měn m se může i v krátkém období velmi výrazně výrazn měnit, a to v závislosti na počtu tu jednotek a aktuální hodnotě hodnot virtuální měny. ny. Graf 3 zachycuje vývoj ukazatelů Bitcoinu za období od 29.4.2013 do 4.11.2015.
53
Měnový agregát M1 zahrnuje oběživo, ob tj. bankovky a mince, a také zůstatky, které lze okamžitě okamžit převést na oběživo živo nebo použít k bezhotovostní platbě, platb např.. jednodenní vklady. Zdroj: https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/harmonizace_mbs/harmonizace_mbs_agregaty.html https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/harmonizace_mbs/harmonizace_mbs_agregaty.html.
50
Graf 3 Vývoj tržní kapitalizace, ceny a objemu obchodů s bitcoiny (údaje ke dni 5.11.2015) Zdroj: COINMARKETCAP. Crypto-Currency Market Capitalizations: Bitcon [online]. 2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://coinmarketcap.com/currencies/bitcoin/#charts
Bitcoin dosáhl nejvyšší tržní kapitalizace, téměř 14 mld. USD, dne 4.12.2013 při ceně 1 145 USD. Je zde zobrazen také objem obchodů s bitcoiny vytvořených během 24 hodin. Ten je v posledních dnech (3. – 5.11.2015) nejvyšší za dobu sledování tohoto ukazatele, tj. od 27.12.2013. Za současným nárůstem obchodů s bitcoiny a zároveň jejich ceny stojí události na čínském trhu. Z důvodu pokračující devalvace jüanu přemisťují investoři a spekulanti své prostředky do oblasti alternativních investic, což potvrzují i obchodované objemy na čínských bitcoinových burzách v tomto období. Bitcoin v Číně slouží také jako nástroj, který umožňuje obejít zesilující kapitálové kontroly a vyvést tak část kapitálu ze země. Tyto skutečnosti zesilují poptávku po bitcoinu a zvyšují jeho cenu. Druhým důvodem je s největší pravděpodobností rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 22.10.2015, který osvobodil bitcoinové transakce (směnu bitcoinu za běžné měny) od 51
DPH. Do této chvíle žili obchodníci s bitcoiny v nejistotě, zda je nutné z provedených transakcí odvádět DPH či nikoliv, neexistovalo totiž žádné právní rozhodnutí v této oblasti. Rozsudkem tak Soudní dvůr EU v podstatě postavil Bitcoin na roveň tradičním měnám. Bitcoin a virtuální měny obecně jsou zatím využívány hlavně mezi soukromými osobami. Ovšem nadále roste i počet institucí, které přijímají virtuální měny jako možnou formu platby za poskytnuté zboží či služby. Mnoho z těchto společností však preferuje okamžitý převod jednotek virtuální měny do místní zákonné měny, aby omezily měnové riziko způsobené právě nestabilním vývojem ceny virtuálních měn. 54 Za předpokladu, že bude objem vydávaných jednotek virtuálních měn stabilní a jejich použití dále relativně nízké, neměly by dle aktuálních informací pro cenovou stabilitu představovat faktické riziko.
3.2. Finanční stabilita Finanční stabilitu lze definovat jako situaci, kdy je finanční systém schopen odolat vnitřním či vnějším šokům, čímž je snížena pravděpodobnost narušení v procesu finančního zprostředkování a finanční systém je schopen plnit své funkce bez nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku. Virtuální měny by mohly být hrozbou pro finanční stabilitu kvůli vysoké volatilitě jejich směnných kurzů. V této souvislosti by rizika pro finanční stabilitu pravděpodobně rostla za následujících podmínek: a) virtuální měny by byly ve větší míře používány v pravidelných platbách, b) zesílení vazby virtuálních měn na reálnou ekonomiku, c) neexistence předpokladu snížení volatility směnných kurzů virtuálních měn. Kvůli relativně nízkému počtu uživatelů, nedostatečnému objemu obchodů a slabou interakcí virtuálních měn s reálnou ekonomikou, v současné době finanční stabilitu neohrožují. 55
54
Expert Karel Fillner o tom, jak bitcoin změní svět. Roklen24 [online]. 2015-10-30 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://roklen24.cz/a/wZRj9/expert-karel-fillner-o-tom-jak-bitcoin-zmeni-svet. 55 EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes - a further analysis: 2015. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2015. ISBN 978-92-899-1560-1. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf, str. 26.
52
3.3. Stabilita platebního systému Dalším z úkolů centrálních bank je podpora plynulého fungování platebních systémů. Virtuální měny jsou systémy s určitými pravidly a postupy, které umožňují jejich převody podobně jako tradiční (maloobchodní) platební systém. V tradičních platbách plní poskytovatelé finančních služeb funkci prostředníka. U virtuálních měn však vstupují uživatelé do systému přímo a vystavují se tak v platebním systémovým rizikům. V závislosti na typu virtuální měny to je např. úvěrové riziko, riziko likvidity, operační riziko nebo riziko právní. Těmto rizikům se ve většině případů dá stěží předejít nebo je zmírnit z toho důvodu, že jsou vlastností konceptu virtuálních měn. Ani pro stabilitu platebního systému nepředstavují virtuální měny z důvodu jejich nízkého použití významnou hrozbu. Tato situace by se mohla změnit, v případě, že by se virtuální měny staly součástí pravidelného finančního systému a/nebo by byly používány ve velkém měřítku. To znamená, pokud: a) by velké finanční instituce globálního bankovního systému začaly nabízet služby související s virtuálními měnami a/nebo, b) výrazně vzrostl počet uživatelů a objem transakcí (např. v důsledku přijetí virtuálních měn velkými obchodníky z oblasti internetových a elektronických služeb). Lze očekávat, že růst významu a rozsahu virtuálních měn bude nejspíše pokračovat. Zda budou virtuální měny v budoucnu využívány více jako platební prostředek, závisí na tom, zda se autorům a programátorům virtuálních měn podaří odstranit technické nedostatky a usnadnit přístup většímu okruhu uživatelů. Některé parametry virtuálních měn by také mohly sloužit jako inspirace pro poskytovatele tradičních platebních služeb, kteří by na jejich základě mohli nabízet inovativní řešení plateb. Evropská centrální banka a další banky Eurosystému sledují vývoj virtuálních měn a jejich možné využití jako alternativy k tradičním platebním systémům. 56
56
EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes - a further analysis: 2015. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2015. ISBN 978-92-899-1560-1. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf, str. 27.
53
3.4. Dohled Dohledové orgány či centrální banky, které mají dohled nad finančními institucemi daný jako jeden ze svých základních úkolů, se k problematice virtuálních měn stavějí různými způsoby. Některé se rozhodly vydat varování nebo přijmout regulační opatření související s virtuálními měnami, v jiných zemích naopak na virtuální měny vůbec nedohlíží. Evropská centrální banka převzala dohled nad bankovním sektorem eurozóny v listopadu 2014, kdy se začal uplatňovat nový systém bankovního dohledu v Evropě, tzv. jednotný mechanismus dohledu (Single Supervisory Mechanism – SSM). Jednotný mechanismus dohledu je tvořen Evropskou centrální bankou a vnitrostátními orgány dohledu zúčastněných zemí. ECB tak vykonává přímý dohled nad 129 významnými bankami v zúčastněných zemích (tyto banky jsou držiteli téměř 82 % bankovních aktiv v eurozóně). Dozor zbylých bank je ponechán současným národním regulátorům v jednotlivých státech, i zde však bude mít Evropská centrální banka své slovo. „Hlavními cíly SSM jsou: •
zajistit bezpečnost a odolnost evropského bankovního systému,
•
posílit finanční integraci a stabilitu,
•
zajistit konzistentní dohled.
SS je jedním ze dvou pilířů bankovní unie EU. Druhým je jednotný mechanismus pro řešení krizí.“ 57 V rámci své dohledové funkce Evropská centrální banka sleduje, do jaké míry jsou finanční instituce, nad kterými dohlíží, zapojeni v oblasti virtuálních měn a na základě toho posuzuje možná rizika, která by z této činnosti mohla plynout. 58 V České republice nepodléhá obchodování s bitcoiny dohledu České národní banky a není tedy uplatňována informační povinnost vůči ČNB. V současné době ČNB oblast virtuálních měn pouze monitoruje. 59
57
Jednotný mechanismus dohledu. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA: BANKOVNÍ DOHLED [online]. 2016 [cit. 2016-01-06]. Dostupné z: https://www.bankingsupervision.europa.eu/about/thessm/html/index.cs.html. 58 EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes - a further analysis: 2015. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2015. ISBN 978-92-899-1560-1. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf, str. 28. 59 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Obchodování s bitcoiny [online]. 2014 [cit. 2016-01-06]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/faq/obchodovani_s_bitcoiny.pdf.
54
Shodně se k virtuálním měnám vyjadřuje i německý dohledový orgán BaFin (Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht), podle nějž užívání, nákup, prodej ani těžba bitcoinů nevyžaduje žádnou speciální licenci. Banky a finanční instituce, které jsou držiteli povolení k obchodování s finančními nástroji, mohou obchodovat také s bitcoiny. Licenci mohou vyžadovat doplňkové služby. A ostatní aktivity, jako například Bitcoin start-upy budou orgánem BaFin posouzeny případ od případu. 60 Ředitelství dohledu italské centrální banky Bank of Italy vydalo prohlášení, ve kterém potvrzuje dokument EBA Opinion on ‘virtual currencies’ (červenec 2014) vydaný Evropským orgánem pro bankovnictví (European Banking Authority - EBA). V dokumentu jsou uvedena rizika nakládání s virtuálními měnami, jejichž cílem je odradit banky a další finanční zprostředkovatele od nákupu, držení a prodeje virtuálních měn. Evropský orgán pro bankovnictví vydal v prosinci 2013 také Varování pro spotřebitele týkající se virtuálních měn. V něm objasňuje, co jsou virtuální měny a na jakém principu fungují a zabývá riziky s nimi spojenými. Ve většině dalších zemí Evropské unie nejsou virtuální měny předmětem dohledu. 61
3.5. Riziko poškození dobré pověsti Pověst centrálních bank je pro jejich fungování klíčovým prvkem. Aby mohly provádět měnovou politiku, a další činnosti spojené s plněním jejich funkcí, je důležité, aby získaly důvěru jak finančních institucí, tak ostatních účastníků finančního trhu. V případě Evropské centrální banky je reputační riziko definováno jako zhoršení pověsti, důvěryhodnosti nebo veřejného mínění Evropské centrální banky vůči ostatním zúčastněným stranám (veřejnost, finanční sektor, atd.). Negativní dopad na pověst centrální banky mohou mít i události, za které není centrální banka přímo zodpovědná. Takovým případem mohou být právě virtuální měny. Jsou spojovány s penězi a platbami, a proto pro širokou veřejnost jasně spadají do působnosti centrální banky, i když to tak ze zákonného hlediska nemusí být.
60
Bitcoins: Aufsichtliche Bewertung und Risiken für Nutzer. BaFin: Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht [online]. 2013 [cit. 2016-01-06]. Dostupné z: http://www.bafin.de/SharedDocs/Veroeffentlichungen/DE/Fachartikel/2014/fa_bj_1401_bitcoins.html. 61 EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes - a further analysis: 2015. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2015. ISBN 978-92-899-1560-1. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf, str. 35 – 37.
55
Ačkoli by měl být dopad selhání systémů virtuálních měn za předpokladu jejich současného relativně malého rozsahu omezen, je zde velká pravděpodobnost, že by mohly být centrální banky v důsledku nestability, vysoké volatility a stále větší medializaci virtuálních měn, v tomto směru ohroženy. Nepříznivé události pak může veřejnost vnímat jako pochybení centrální banky, která dostatečně neplní své funkce. Z tohoto důvodu by mělo být reputační riziko bráno v úvahu při posuzování situace celkových rizik centrální banky. 62
3.6. Shrnutí Na základě výše uvedených skutečností je možné konstatovat, že virtuální měny v současné situaci: •
nepředstavují významné riziko pro cenovou stabilitu za předpokladu, že objem vydaných jednotek nebude výrazně růst, ale poroste stabilně na nízké úrovni,
•
i přes to, že mají tendenci být ze své podstaty nestabilní, nemohou, vzhledem k jejich omezenému napojení na reálnou ekonomiku, nízkému objemu prováděných obchodů a nedostatečným přijetím většího počtu uživatelů, ohrozit finanční stabilitu,
•
z důvodu nízkého použití neohrožují ani stabilitu platebního systému,
•
nejsou dostatečně regulovány a v některých případech nejsou ani pod centrálním dohledem, ani pod dohledem orgánů veřejné moci (i přes to, že účast v systému virtuálních měn může uživatele vystavovat úvěrovým, likviditním či právním rizikům)
•
za účasti médií může veřejnost nabývat dojmu, že centrální banky neplní dostatečně svou úlohu a ty jsou vystaveny reputačnímu riziku.
Problematiku spojenou s virtuálními měnami budou muset centrální banky do budoucna jistě řešit tím více, čím větší bude jich význam a využití spojené s prováděním plateb.
62
EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes: 2012. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2012. ISBN 978-928-9908-627. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf, str. 45.
56
4. Virtuální
měny
jako
smluvní
platební
prostředek Virtuální měny a jejich systémy jsou v současné době využívány různými způsoby. Jejich hlavní funkcí je možnost sloužit jako smluvní platební prostředek mezi dvěma či více uživateli. Slovo smluvní je v tomto případě významné, neboť virtuální měny nelze z právního hlediska definovat jako zákonné peníze či měnu. Ani z ekonomického hlediska nevyhovují třem funkcím peněz, definované v ekonomické literatuře, kterými jsou: 1. prostředek směny – jako prostředek směny může vystupovat cokoliv, co je všeobecně přijímáno jako platba za zboží a služby, 2. uchovatel hodnoty – funkce je dána schopností peněz přenést současnou hodnotu do budoucnosti, to znamená fungovat jako prostředek k uskutečnění koupě zboží či služby i kdykoliv v budoucnu (aby byla tato funkce naplněna, musela by zůstat hodnota v čase stejná, ta se ovšem pohybuje v závislosti na pohybu cenové hladiny – pokud cenová hladina roste, hodnota peněz klesá a naopak), 3. zúčtovací jednotka – peníze umožňují vyjadřovat, měřit a zaznamenávat cenu, tedy ekonomickou hodnotu statků, a stávají se tak účetní jednotkou k vyjadřování cen a vyčíslování vzájemných pohledávek. 63 Ani Bitcoin, jako nejsilnější a nejpoužívanější virtuální měna, není schopen v současné době zcela plnit funkci prostředku směny z důvodu stále velmi nízké akceptace mezi širokou veřejností. Všeobecně vysoká volatilita měnových kurzů znemožňuje virtuálním měnám sloužit jako uchovatel hodnoty i v krátkodobém horizontu, natož aby sloužily jako spolehlivý nástroj dlouhodobého spoření. A konečně, virtuální měny nejsou, kvůli přijetí malého okruhu uživatelů a vysoké volatilitě kurzů a tedy i kupní síly, vhodné jako zúčtovací jednotka. 64 Na základě těchto skutečností nelze virtuální měny (především kryptoměny) v současnosti považovat za plnohodnotné formy peněz. 63
Peníze. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2015 [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Peníze. 64 Jako „zúčtovací jednotka finančního nástroje“ jsou pro daňové účely označovány dle německého zákona o bankách § 1 odst. 11 bodu 7. Tento institut německého práva nemá v českém právu ani právu EU obdobu. Dostupné také z: dipbt.bundestag.de/dip21/btd/17/145/1714530.pdf.
57
4.1. Použití virtuálních měn Kryptoměny nelze z ekonomického hlediska považovat za plnohodnotnou formu peněz, a ani se nejedná o měnu či peníze z hlediska právního. Přesto mohou v některých platebních situacích nahradit bankovky a mince, bezhotovostní peníze či elektronické peníze. Obecně platí, že se kupující a prodávající mohou dohodnout, co bude v určité transakci použito jako peníze (a to jak v případě regulovaných, tak neregulovaných platebních metod). Proto mohou být použity jako způsob platby i virtuální měny, pokud s tím obě strany souhlasí. V případě dvoustranných obchodů může být základním problémem pro fungování v tzv. „kritickém množství“ na obou stranách. Například u platebních karet nebo jiných platebních nástrojů, je nutné mít dostatek obchodníků, kteří tento platební prostředek akceptují. A na druhé straně je potřeba dostatečný počet uživatelů, kteří chtějí tento platební prostředek používat tak, aby ho zatraktivnili natolik, že se budou chtít k používání přidat další uživatelé a obchodníci, a tím se umocní síťový efekt. Pokud je na obou stranách dostatečný počet uživatelů, je platební prostředek nadále používán. Pokud však jedna ze stran nemůže nalézt dostatek partnerů na straně druhé, ztrácí postupně o daný platební prostředek zájem a ten nakonec přestane být používán úplně. Jakým případem budou kryptoměny můžeme prozatím jen odhadovat. 65 Následující graf nám ukazuje, že počet provedených transakcí v síti Bitcoin má od svého počátku, ať už s většími či menšími výkyvy, zatím stále rostoucí tendenci. Po překonání počáteční nedůvěry v systém vypořádání plateb se obchodování postupně usadilo a i přes viditelné spekulativní bubliny je růstový trend nezpochybnitelný.
65
EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes - a further analysis: 2015. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2015. ISBN 978-92-899-1560-1. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf, str. 17, 18.
58
Graf 4 Počet transakcí v síti Bitcoin za den (údaje ke dni 8.1.2016,, vyhlazeno 7 denními průměry) pr Zdroj: upraveno dle: Bitcoin Number Of transactions Per Day. Da BLOCKCHAIN info [online]. 2016 [cit. 2016-012016 08]. Dostupné z: https://blockchain.info/charts/n-uniquehttps://blockchain.info/charts/n addresses?timespan=2year&showDataPoints=false&daysAverageString=7&show_header=true&scale=0&addres s=
Graf 5 Počet et používaných unikátních adres v síti Bitcoin (údaje ke dni 8.1.2016 za poslední dva roky, vyhlazeno 7 denními průměry) Zdroj: upraveno dle: Number of Unique Bitcoin Addresses Used. Used BLOCKCHAIN info [online]. 2016 [cit. 201601-08]. Dostupné z: https://blockchain.info/charts/n-uniquehttps://blockchain.info/charts/n addresses?timespan=2year&showDataPoints=false&daysAverageString=7&show_header=true&scale=0&a addresses?timespan=2year&showDataPoints=false&daysAverageString=7&show_header=true&scale=0&addres s=.
59
Skutečnost, že použití Bitcoinu stále roste, nám potvrzuje i Graf 5 zobrazující počet používaných unikátních bitcoinových adres za poslední dva roky. Tento graf asi nejlépe vystihuje rostoucí popularitu Bitcoinu. Zvyšující se počet používaných adres se dá připodobnit k rostoucímu počtu nových bankovních účtu v bankách. U Bitcoinu je však snazší zřídit si více adres například k jedné BTC peněžence. V porovnání s ostatními platebními metodami jako jsou transakce provedené pomocí platebních karet Visa a MasterCard, s internetovým platebním systémem PayPal, službou pro převody peněz Western Union je objem i počet transakcí provedených v síti Bitcoin stále relativně malý.
Graf 6 Objem celosvětových denních transakcí v síti Bitcoin a pomocí ostatních platebních metod v rámci EU
Graf 7 Počet celosvětových denních transakcí v síti Bitcoin a pomocí ostatních platebních metod v rámci EU
(údaje ze dne 10.8.2014) Zdroj: EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes - a further analysis: 2015. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2015. ISBN 978-92-899-1560-1. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/../virtualcurrencyschemesen.pdf, str. 17
Na Grafu 7 jsou uvedeny hodnoty z roku 2014, kdy byl počet transakcí provedených v síti Bitcoin zhruba 69 000 transakcí za den. Aktuální denní průměr transakcí za poslední rok, tj. od 13.1.2015 do 13.1.2016 je necelých 128 000 transakcí, což znamená, že se tento počet za poslední rok téměř zdvojnásobil. V porovnání s počtem maloobchodních, bezhotovostních
60
transakcí provedených za den (v grafech v rámci EU) se tento počet možná stále nízký, avšak téměř stoprocentní meziroční nárůst využití Bitcoinu jistě zanedbatelný není. 66
4.2. Výhody virtuálních měn To, že je Bitcoin společně s dalšími kryptoměnami využíván stále větším počtem uživatelů svědčí o tom, že jsou tyto systémy schopny poskytnout oproti standardním platebním prostředkům a metodám určité výhody.
4.2.1. Rychlost transakce První výhodou je poměrně krátká doba ověřování a vypořádání transakce. Délka těchto dvou procesů se může v systémech jednotlivých měn lišit. U decentralizovaných systémů je to obvykle méně než 1 hodina (u centralizovaných měn dochází k ověření prakticky okamžitě). Rychlost ověřování a vypořádání nejsou závislé na zeměpisné vzdálenosti mezi odesílatelem a příjemcem. U Bitcoinu je doba potřebná k potvrzení transakce nastavena na 10 minut (doba potřebná k nalezení dalšího bloku). Jak ovšem ukazuje Graf 8, v praxi se tato doba může lišit. Příjemce platby (obchodník) však nemusí čekat ani oněch 10 minut než bude transakce potvrzena, neboť jsou běžně přijímány i transakce nepotvrzené. Již po několika sekundách je transakce v síti dostatečně rozšířená. Avšak za bezpečné se považuje 3 až 6 potvrzení (jedno potvrzení cca 10 min), teprve pak si může být příjemce jistý, že se nejedná o pokus o dvojí utracení tzv. Double-Spending. Double-Spending neboli dvojí útrata představuje riziko narušení sítě, kde mohou být jednotky virtuální měny utraceny dvakrát. Problém dvojí útraty je pro virtuální měny specifický, neboť virtuální informace lze poměrně snadno reprodukovat. U bankovek a mincí standardních měn je padělání složité a oprávněnost bezhotovostních plateb je ověřována příslušnými finančními institucemi. U Bitcoinu je tento problém vyřešen pomocí mechanismu, který zajistí, že uživatel utratí pouze vlastní jednotky a to pouze jednou. Všechny transakce jsou zaznamenány v řetězci 66
Zdroj: EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes - a further analysis: 2015. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2015. ISBN 978-92-899-1560-1. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf, str. 17.
61
tvo v průběhu času přidáváním idáváním dalších a dalších bloků, tedy v Blockchain, který je tvořen transakcí. Potvrzení bitcoinových transakcí (čili vytvoření nového bloku) bloku trvá určitou dobu z důvodu vypočítávání ítávání složitých algoritmů, algoritm k čemuž je zapotřebí řebí velkého množství výpočetního výkonu. Z tohoto důvodu d je téměř nemožné vypočítat ítat si bloky „do zásoby“ a poté je ve správný čas as použít pro dvojí útratu stejných jednotek, jednotek neboťť by v tomto podvodník závodil na čas as s výkonem zbytku sítě. sít 67
Graf 8 Průměrná rná doba potvrzení transakce (vytěžení (vyt žení nového bloku) v síti Bitcoin (údaje ke dni 11.1.2016, 6, údaje za poslední dva roky, vyhlazeno 7 denními průměry) pr Zdroj: upraveno dle: Average time to mine a block in minutes. Data.bitcoinity.org [online]. 2015 [cit. 2016-022016 03]. Dostupné z: http://data.bitcoinity.org/bitcoin/block_time/2y?r=week&t=l
4.2.2. Nízké poplatky za transakci Poplatky za transakci slouží v síti Bitcoin jako motivace pro těžařee ke zpracování transakce. To, kteréé transakce budou zpracovány dříve d a které později, závisí jednak ednak na stáří transakce a jednak na výši poplatku. Upřednostňovány Up ovány jsou transakce, které nebyly potvrzeny v předchozím bloku a pak ty s vyšším poplatkem.
67
Double-Spending. INVESTOPEDIA [online]. http://www.investopedia.com/terms/d/doublespending.asp.
62
2016
[cit.
2016-01 01-11].
Dostupné
z:
Transakce jsou odeslány bez poplatku, pokud splňují tyto podmínky: •
jsou menší než 1 000 bytů,
•
výstupy jsou 0,01 BTC nebo větší,
•
jeho priorita je dostatečně velká (výpočet priority je dán vzorcem: priorita = suma (vstupy * stáří vstupů) / velikost transakce (v bytech), pokud je hodnota menší než 0,576, je poplatek vyžadován).
V případě transakce větší než 1 000 bytů je účtován poplatek 0,0001 BTC. Stejně tak pokud jsou výstupy transakce nižší než 0,01 BTC, je poplatek 0,0001 BTC. Obecně jsou znevýhodňovány malé transakce (< 0,01 BTC) z důvodu odrazení od transakčního spamu a možného přehlcení sítě. Ten však není nutné přijmout a transakci lze odeslat i bez poplatku. Poplatek zde slouží jako kompenzace znevýhodnění malých transakcí, které budou s poplatkem provedeny dříve. Priorita přichází s tím, jak transakce stárne a nakonec bude i „diskriminovaná“ transakce provedena. 68
0,00035 0,0003 0,00025
BTC
0,0002 0,00015 0,0001 0,00005 0
Graf 9 Průměrná výše poplatku na transakci v BTC Zdroj: BLOCKCHAIN info [online]. 2016 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://blockchain.info/, vlastní zpracování
68
Bitcoin Transaction Fees Explained. Bitcoin Fees [online]. 2014 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://bitcoinfees.com/.
63
0,25
0,20
USD
0,15
0,10
0,05
0,00
Graf 10 Průměrná výše poplatku na transakci v USD Zdroj: BLOCKCHAIN info [online]. 2016 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://blockchain.info/, vlastní zpracování
Předchozí grafy znázorňuje průměrnou výši transakčních poplatků za den. Jedná se o podíl celkových denních transakčních poplatků na celkovém počtu transakcí provedených za den v síti Bitcoin. Jak můžeme vidět, je průměrná výše poplatku na provedení transakce relativně malá. Za období od 15.1.2015 do 15.1.2016 byl průměrný poplatek za transakci 0,05 USD, což je v přepočtu zhruba 1,25 Kč (dle kurzu cca 25 CZK/USD). Poplatky za zahraniční či přeshraniční převody se v českých bankách pohybují většině případů od 200 Kč výš za platbu do 50 tis. EUR. V případě zaslání částky vyšší než 50 tis. EUR s poplatky v mnoha případech pohybují už v řádu tisíců korun (tabulka poplatků přiložena jako příloha č. 3). V tomto porovnání je využití virtuálních měn nákladově daleko efektivnější. Je však nutné si uvědomit, že ne všechny transakce podléhají poplatku, je tomu spíše naopak. A důležitou informací je také to, že graf obsahuje i hodnoty tzv. vracejících transakcí (popsány v kap. 1.2.2.1 Koncoví uživatelé, Bitcoin transakce), které rovněž nic nestojí. Při predikci vývoje poplatků do budoucna je nutné brát v úvahu, že transakční poplatky aktuálně nejsou hlavní motivací těžařů. Za den je na poplatcích průměrně vybráno a rozděleno mezi těžaře cca 15 BTC. Největší zisk, pro těžaře, kteří se starají o zpracování transakcí, je odměna za vytvořený blok, tedy nové jednotky BTC, kterých je za den vytěženo a rozděleno 64
mezi těžaře cca 3 600 BTC. Tato odměna je v podstatě nákladem transakcí, do které by se daly zahrnout náklady na amortizaci hardwaru, energii pro těžbu a také i zisk pro vlastníky těžby. Tento fakt je důležitý vzhledem ke skutečnosti, že se odměna bude snižovat o polovinu každé čtyři roky, a aby se těžařům i poté jejich práce vyplatila, budou za zpracování transakce požadovat vyšší poplatky. Skutečné náklady transakce tak můžeme vyjádřit pomocí následujícího grafu. 14,00 12,00 10,00
USD
8,00 6,00 4,00 2,00 0,00
Graf 11 Náklady na transakci v USD Zdroj: BLOCKCHAIN info [online]. 2016 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: https://blockchain.info/, vlastní zpracování
Při započítání celkových nákladů na transakci vidíme, že se již náklady nepohybují v setinách dolarů, ale v jednotkách až desítkách dolarů. Pokud by tedy nebylo „dotací“ v podobě vytěžených jednotek, použití virtuálních měn se v tomto ohledu již nemuselo zdát tak výhodné. Při průměru 8 dolarů na transakci se tak dostáváme na cca 200 Kč, což už by mohlo být srovnatelné se standardními bankovními převody.
65
4.2.3. Anonymita (pseudonymita) Další výhodou pro uživatele kryptoměn může být anonymita, kterou tato technologie nabízí. Na rozdíl např. od platebních karet, zde není pro provedení platby nutné uvádět žádné osobní nebo citlivé údaje. Platba prostřednictvím kryptoměn není spojena s žádným platebním nástrojem, bankovním účtem nebo s konkrétní osobou. V síti Bitcoin jsou platby posílány z adresy
na
adresu,
která
vypadá
například
takto:
13xXoXM3iY1UC6dPkiPBmE3uqdmLGNNWtT a na první pohled není možné zjistit, komu patří adresa odesílatele a komu adresa příjemce. Nejsou zde žádné informace o IP adresách, žádné skryté identifikátory či soubory „cookies“. Ještě ke všemu si každý uživatel může jednoduše vytvořit libovolné množství adres, třeba i pro každý nákup nebo převod jednotek. Na druhou stranu je však Bitcoin velice transparentní, a to díky decentralizovanému principu uchovávání provedených transakcí – Blockchain. Můžeme tedy zjistit vše o platbách, které byly uskutečněny – adresu odesílatele, adresu příjemce, množství jednotek, datum a čas. Bitcoinová adresa ovšem přestává být anonymní ve chvíli, kdy je možné ji spojit s identitou odesílatele. V zásadě existují dvě cesty, jak BTC získat. První možností je těžba, která je v podstatě anonymní. Další možností je jejich nákup např. na burze, které ale eviduje osobní údaje uživatele. Zde už existuje možnost, jak spojit identitu uživatele s konkrétní BTC adresou.
Ještě jednodušší je to v případě nákupu zboží za BTC a zaslání na konkrétní
poštovní adresu. Vzhledem k množství prováděných transakcí denně prostřednictvím bitcoinové sítě je identifikace odesílatele či příjemce velmi obtížná, nikoliv však nemožná. Proto v této souvislosti hovoříme spíše o pseudonymitě. 69
4.2.4. Specifické vlastnosti kryptoměn Kryptoměny mají ve srovnání se standardními měnami a platebními systémy určité vlastnosti, které mohou někteří uživatelé považovat za výhodu a jiné uživatele mohou tyto vlastnosti od virtuálních měn naopak odrazovat. Takovým případem je například skutečnost, že kryptoměny vznikají bez centrální autority. Vytvořený počet jednotek a jejich emise je již obsažena v protokolu a proto každý již dopředu
69
Anonymity. Bitcoin: Wiki [online]. 2015 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.bitcoin.it/wiki/Anonymity.
66
ví, kolik jednotek a jakým způsobem bude emitováno. Tím se liší od fiat měn, jejichž emise je vždy pod vlivem určité centrální instituce. Stejně jako emise kryptoměn, není ani jejich oběh řízen nebo kontrolován žádnou bankou, vládou, společností či jednotlivcem. S pevně daným množstvím vytvořených jednotek a neexistencí centrální autority, která by o další emisi mohla rozhodovat, souvisí také fakt, že kryptoměny nepodléhají inflaci. Naopak mají spíše deflační charakter, který je dán tím, že v případě ztráty přístupových údajů k peněženkám či klientům (příp. ztráta hardware v případě off-line peněženek) jsou uložené jednotky nenávratně ztraceny a není možné s k nim nijak dostat a disponovat s nimi. Je tedy pravděpodobné, že celkové disponibilní množství jednotek kryptoměn se bude do budoucna snižovat. Na rozdíl od klasických peněz není možné kryptoměny zfalšovat. Díky decentralizaci jsou všechny transakce kontrolovány celou sítí. Pokud by někdo např. chtěl vrátit transakci zpět a utratit stejné jednotky dvakrát (Double-spending), musel by disponovat více než 51 % výkonu celé sítě Bitcoin. Což ovšem není možné s jedním počítačem. Hrozbou by mohly být velká těžařská uskupení – mining pooly. Ovšem i kdyby se třeba nějakému těžařskému poolu mohlo podařit získat nadpoloviční převahu ve výkonu sítě, neměl by žádnou motivaci síť „přehlasovat“ a manipulovat s transakcemi. Neboť by tak Bitcoin ztratil důvěru uživatelů a vytěžené mince i nakoupený software by jim byly i k ničemu. Proto i ty nejsilnější pooly ve svém zájmu raději přestanou přijímat nové členy, než aby dosáhly kritických hranic výkonu. Decentralizace má také za následek to, že transakce v síti kryptoměn jsou nevratné. Jakmile se jednou platba provede, není možné ji získat zpět jiným způsobem, než aby ji vrátil sám příjemce (na rozdíl od platby bankovním převodem, platební kartou nebo šekem). To může představovat výhodu akceptace kryptoměn obchodníky, ale jistou nevýhodu pro uživatele. Díky tomu, že jsou kryptoměny open-source platební systémy, o další vývoj softwaru se starají samotní uživatelé na základě dobrovolnosti, čímž je možné nasměrovat využití kryptoměn do různých oblastí, které by jednoho vývojáře nemusely napadnout, nebo by toto řešení nezvolil.
67
4.3. Rizika a nevýhody virtuálních měn Všechny výše uvedené výhody, ať už skutečné či vnímané, musí být porovnány s nevýhodami a riziky, které s sebou používání virtuálních měn jako alternativního platebního prostředku přináší.
4.3.1. Nedostatek transparentnosti Pro běžné uživatele může být obtížné porozumět fungování virtuálních měn. Ve většině případů lze dohledat jen obecné informace. Není určen žádný subjekt, který by měl informace uživatelům poskytovat. Proto může být pro běžné uživatele složité zhodnotit rizika, která virtuální měny představují. Nejasnost a nedostatek dostupných informací také mohou být příčinou toho, proč je stále tak nízký okruh lidí, kteří by měli o virtuálních měnách dostatečné povědomí. Existují však instituce, které se osvětou v této oblasti dobrovolně zabývají. Takovým případem je například americká nezisková společnost The Bitcoin Foundation, jejímž posláním je standardizovat, chránit a podporovat využívání Bitcoinu jako kryptografické měny ve prospěch uživatelů na celém světě. 70 V České republice se kryptoměnami a šířením povědomí o jejich fungování zabývá pražský institut Paralelní Polis, což je spolek preferující témata jako je decentralizace, svoboda, soukromí a využití moderních technologií. Na virtuální měny se zaměřuje především jedna z částí – Institut kryptoanarchie, jehož cílem je zpřístupňování nástrojů pro neomezené šíření informací na internetu a podpora decentralizované ekonomiky, kryptoměn a dalších předpokladů pro rozvoj svobodné společnosti 21. století. Součástí Paralelní Polis je také espresso bar Bitcoin Coffee a coworking Paper Hub. Paralelní polis je první místo na světě, kde se dá za všechny služby platit pouze v bitcoinech. Dá se říci, že tak mimo jiné plní funkci jakéhosi „showroomu“, který ukazuje, jakým způsobem lze bitcoiny používat v reálném světě. Pořádají se zde různé Bitcoin Meetupy na témata ohledně používání, možností a výhod virtuálních měn. Za tímto projektem stojí umělecká skupina Ztohoven, která chce demonstrovat, že stát v současné době funguje neefektivně a chce poukázat na lepší existující alternativy fungování společnosti. 71 70 71
Bitcoin Foundation [online]. 2016 [cit. 2016-01-20]. Dostupné z: bitcoinfoundation.org/. Paralelní Polis [online]. 2016 [cit. 2016-01-20]. Dostupné z: http://www.paralelnipolis.cz/.
68
4.3.2. Absence nebo nejasnost právního statusu Jak jsem již uvedla v kapitole 2. Zařazení virtuálních měn v právním řádu zemí EU, je postavení virtuálních měn z hlediska právního řádu ve většině zemí odlišné a legislativa v této oblasti je celkově nedostatečná. Vzhledem k tomu, že nad sebou kryptoměny nemají žádný regulatorní či dohlížející orgán, nejsou zde ani takové ochrany pro uživatele jako je například pojištění vkladů či možnost vrácení platby v případě reklamace u obchodníka. Riziko pro uživatele představují i směnárny a další obchodní platformy, kde mohou být vystaveni podvodům anebo mohou být ohroženi úpadkem těchto subjektů. Takovým příkladem je krach burzy Mt. Gox. Mt. Gox byla druhem specializované směnárny na bázi burzy: umožňovala koupit nebo prodat virtuální měnu Bitcoin za dolary a další měny. V únoru 2014 však přestala náhle fungovat a zastavila veškeré výběry virtuální měny. Na burze se ztratilo více než 740 tisíc bitcoinů, čímž utrpěla důvěra uživatelů a kurz Bitcoinu klesl o více než 20 % na tehdejší hodnotu 420 dolarů. Doposud není zcela jasné, kam bitcoiny zmizely a co bylo skutečnou příčinou krachu burzy.72 K další ztrátě bitcoinů došlo v lednu 2015, kdy bylo z bitcoinové burza Bitstamp odcizeno téměř 19 tisíc BTC. Hackeři napadli „hot wallet“, tedy online peněženku, která slouží pro příjem a výběr denních plateb pro obchodníky. Ukradené bitcoiny byly převedeny na adresu s názvem „Bitstamp Hack“73, kde se k datu 21.1.2016 nacházelo přes 8 milionů USD. 74 Decentralizované kryptoměny jsou pro různé podvody či odklony jednotek ideální, neboť útočníka nelze kvůli anonymitě vystopovat, nikde není žádná identita. Uživatele virtuálních měn by si měli být vědomi toho, že zde neexistují žádné kompenzační mechanismy, v případě že protistrany z jakéhokoliv důvodu nesplní své závazky, ať už se jedná o bankrot či podvody. Není zde žádný poskytoval platebních služeb, na kterého by bylo možné se obrátit, a ani není žádná možnost řešení sporů prostřednictvím ústředního orgánu.
72
Mt. Gox. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2015 [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Mt._Gox. 73 https://blockchain.info/address/1L2JsXHPMYuAa9ugvHGLwkdstCPUDemNCf?currency=BTC. 74 Z Bistampu zmizely bitcoiny za 5 milionů dolarů. Btctip: Vše, co potřebujete vědět o bitcoinu a kryptoměnách [online]. 2015 [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: http://btctip.cz/z-bistampu-zmizely-bitcoiny-za-5-milionu-dolaru/.
69
4.3.3. Vysoká závislost na informačních technologiích a síti Kromě jasného faktu, že si bez připojení k internetu nemáme možnost za virtuální měnu cokoliv koupit (např. v zaostalé části světa bez připojení k internetu), tak stejně jako u dalších mechanismů závislých na IT jsou i virtuální měny v tomto ohledu vystaveny především operačním rizikům. Zde je široké spektrum od technických závad až po riziko hackerského útoku. Ta mohou nastat jak na individuální úrovni - ztráta hesla nebo celé peněženky (software v počítači, online služba, mobilní aplikace nebo hardwarová peněženka), tak i v širším měřítku, jak jsem zmínila v předchozí kapitole – hackerské útoky nebo narušení infrastruktury směnáren a burz, což vede ke ztrátám pro uživatele. Čím máme silnější heslo pro přístup do naší peněženky, tím hůře pro případné hackery, ale i pro nás, v případě že si heslo nebudeme pamatovat. Pro zmírnění rizika na individuální úrovni je proto vhodné uchovávat heslo např. napsané na papíře odděleně od počítače, nebo je možné soubor s peněženkou uchovat v počítači či jiném zařízení offline. Pro zmírnění rizika v širším měřítku je dobré nenechávat veškeré jednotky uložené na burzovním účtu, kde byly nakoupeny, neboť pravděpodobnost jejího krachu či krádeže jednotek se v čase zvyšuje.
4.3.4. Zneužití anonymity Jedna z výhod může být pro virtuální měny zároveň nevýhodou. Anonymita plateb může být magnetem pro financování nelegálních aktivity jako je nákup drog a zbraní či podpora terorismu. Nejznámější aktivitou v této oblasti byl online černý trh s názvem SilkRoad. Portál SilkRoad byl provozován skrze skryté služby, takže ho uživatelé mohli procházet anonymně a bezpečně bez hrozby monitorování. Web byl v provozu od roku 2011 do roku 2013. V roce 2013 měl v nabídce před 10 tisíc produktů, z nichž 70 % tvořili drogy, dále se zde bylo možné koupit zbraně jakéhokoliv druhu, pornografii z celého světa, ukradené kreditní karty nebo třeba i objednat vraždu. Platební prostředkem zde byly samozřejmě bitcoiny. Objem objem transakcí v SilkRoad byl za dobu jeho existence 9,5 milionů BTC a provize pro majitele portálu zhruba 614 tisíc BTC. 75
75
SAMID, Gideon. Tethered Money: Managing Digital Currency Transactions. London: Academic Press, 2015. ISBN 978-0-12-803477-4, str. 30 – 32.
70
Obrázek 14 Náhled webové stránky černého trhu SilkRoad Zdroj: screenshot, Purchasing on Silk Road – A “Trip” Report. Thehiddenwiki.net [online]. 2013 [cit. 2016-012016 21]. Dostupné z: http://www.thehiddenwiki.net/purchasing tp://www.thehiddenwiki.net/purchasing-on-silk-road-a-trip-report/
SilkRoad dnes již neexistuje, ale stále je zde řada funkčních ních stránek postavených post na podobných principech, které jsou ukázkou zneužití užití anonymní sítě společně spole s anonymní decentralizovanou měnou nou a složitějším složit vymáháním práva v určitých čitých oblastech. Ovšem společnost nost proti nelegálním aktivitám jako jsou drogy, nelegální prodej zbraní či pornografie bojovala už dávno předtím, edtím, než virtuální měny m vznikly, a je pravděpodobné, podobné, že se s nimi bude potýkat i v budoucnu.
4.3.5.
Vysoká volatilita vol
Vysoká volatilita je zřejmě řejmě nezávažnější jší nevýhodou pro uživatele virtuálních měn. m Prudké výkyvy kurzu potěší ší snad jen spekulanty, kteří kte je očekávají,, mají zkušenosti a umí s nimi pracovat. Pro běžné žné uživatele, kteří kte chtějí používat virtuální měny jako platební prostředek pro nákup zboží a služeb bude jejich volatilita velký problém. Kurzové riziko se objeví ve chvíli, kdy se držitelé virtuálních měn m rozhodnou směnit nit své jednotky zpět zp za fiat měnu, nebo pokud jednotky budou chtít použít k nákupu zboží ží a služeb, jejichž cena je obvykle vyjádřená vyjád ve fiat měnách, nách, a je tedy nestabilní v případě použití virtuálních měn.
71
Graf 12 Vývoj kurzu Bitcoinu (14.1.2016 – 21.1.2016) Zdroj: COINMARKETCAP. Crypto-Currency Market Capitalizations: Bitcon [online]. 2016 [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: http://coinmarketcap.com/currencies/bitcoin/#charts, vlastní zpracování
O značené volatilitě virtuálních měn svědčí i předchozí graf vývoje ceny Bitcoinu za posledních 7 dní (tj. od 14. – 21. 1.2016), kdy během necelých dvou dnů klesla cena 1 BTC ze 432,03 USD na 360,03 USD, což je o 16,7 %, a následně pak 21.1.2016 znovu vzrostla na 420,25 USD/BTC. Na volatilitu virtuálních měn má vliv několik faktorů: •
Virtuální měny jsou také jedním z investičních instrumentů, stejně jako ostatní měny, cenné papíry, finanční deriváty, komodity atp. Cena jednotlivých měnových párů, obchodovaných cenných papírů či různých druhů komodit je vždy dána nabídkou a poptávkou na konkrétním trhu. Ať už větší či menší výkyvy jsou způsobeny hledáním optimální ceny mezi prodávajícími a kupujícími.
•
Předchozí bod je navíc umocněn faktem, že manipulace na burzách s virtuálními měnami nevyžaduje tak vysoké investice, aby bylo možné ovlivnit jejich cenu. Jednotlivci se svými drobnými nákupy a prodeji nijak zásadní vliv na změnu ceny nemají, nákup či prodej většího počtu jednotek se však na kurzu virtuální měny projeví.
•
Stejně jako je tomu v případě běžných fiat měn, tak i hodnota virtuálních měn závisí na důvěře lidí, které jsou však z tohoto pohledu daleko citlivější. Proto, objeví-li se nějaká negativní informace, může to způsobit prudký pokles cen. Na negativní zprávy 72
uživatelé reagují mnohem intenzivněji, než na zprávy o pozitivním vývoji, které ceny virtuálních měn ovlivňují směrem vzhůru. •
Virtuální měny, především kryptoměny, jsou díky svému stejnému základu navzájem provázané. Růst či pokles ceny jedné kryptoměny tak okamžitě ovlivní ceny ostatních kryptoměn. 76
4.3.6. Riziko potenciální nelikvidnosti Budoucnost virtuálních měn není zaručena. Uživatelé čelí riziku z případné ztráty důvěry ve virtuální měny, žádný obchodník už je nebude chtít přijímat a všechny jednotky budou najednou bezcenné. To stejné je i v případě ztráty důvěry v důsledku směnných kurzů. Virtuální měna ztratí hodnotu a uživatelé ji již nebudou ochotni jednotky kupovat. Ovšem existuje nějaká záruka, že svou hodnotu nemohou ztratit i současné fiat měny?
4.4. Shrnutí Vzhledem k uvedeným nevýhodám a rizikům pro uživatele – především stále vysoké volatilitě, jsou virtuální v současné době možná spíše více investičním či spekulativním nástrojem, než využitelným a spolehlivým platebním prostředkem. Nicméně virtuální měny představují i nemalé výhody, kterými jsou rychlost vypořádání plateb, nízké náklady na transakci a tedy výhodnost jejich využití především v zahraničním platebním styku. V případě, že se v budoucnu podaří odstranit či zmírnit příslušná rizika a nedostatky, je pravděpodobné, že se virtuální měny stanou alespoň alternativním platebním řešením ke stávajícím možnostem.
76
FILLNER, Karel. Proč je cena bitcoinu tak proměnlivá a co ji ovlivňuje? THE COINTELEGRAPH: Zprávy o bitcoinu [online]. 2016 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://cointelegraph.cz/news/116014/proc-je-cenabitcoinu-tak-promenliva-a-co-jiovlivnuje?utm_source=newsletter18leden2015&utm_medium=email&utm_campaign=campaign_154.
73
5. Praktické využití virtuálních měn Abychom mohli začít používat virtuální měny jako platební prostředek, to znamená přijímat a posílat jednotky, budeme potřebovat „peněženku“ (wallet), která je základním nástrojem pro manipulaci s virtuální měnou. Další důležitou informací je to, kde a jakým způsobem je možné jednotky získat a pak samozřejmě také utratit. V této části se zaměřím především na infrastrukturu virtuální měny Bitcoin, jako nejsilnějšího zástupce kryptoměn.
5.1. Držba bitcoinů (peněženky, klienti) Peněženka je v podstatě jako náš osobní účet, ke kterému máme neomezený přístup a pomocí nějž je možné přijímat a posílat jednotky. Bitcoin peněženky je možné rozdělit na 4 základní typy podle toho, kde budeme mít jednotky uložené a kde je budeme spravovat.
5.1.1. Peněženky v osobním počítači Jedná se o programy nainstalované v osobním počítači, které uchovávají osobní klíč a BTC adresu. Veškeré jednotky jsou tak uložené na pevném disku počítače. Pokud zrovna není prováděna transakce, není nutné mít připojení k síti. Tyto peněženky jsou označovány také jako „cold wallet“. Data jsou zašifrována v určitém souboru, do kterého je umožněn přístup pomocí hesla. Ztráta hesla nebo souboru (bez předchozí zálohy) znamená ztrátu všech uložených jednotek. Na druhou stranu představuje počítat v off-line režimu (nepřipojený k internetové síti) výhodu eliminace rizika napadení počítačovými viry či malwarem a odcizení jednotek. Vlastní správa peněženky tak v tomto ohledu představuje vyšší stupeň ochrany, ale všechna možná rizika přebírá uživatel na sebe. Nefiguruje zde žádná třetí strana, která by mohla jednotky jak zneužít, tak ochránit. Softwarové peněženky se dále dělí na základní a odlehčené.
74
Základní softwarová peněženka (kompletní klient) Jedná se o software, který obsahuje kompletní databázi transakcí v síti Bitcoin, tedy celý Blockchain, jehož aktuální velikost je 54 GB dat. Z důvodu této náročnosti je kompletní klient pro běžné uživatele, kteří ho využívají pro účely pouhé peněženky, poněkud nevhodný. Původním softwarovým klientem je Bitcoin-Qt (Bitcoin Core)
77
, který není pouze
peněženkou, ale plnohodnotnou součástí Bitcoinové sítě. Umožňuje ověřovat cizí transakce a a také bitcoiny těžit, proto musí mít vždy k dispozici kompletní řetězec všech bloků. Běžné uživatele mohou funkce toho klienta zbytečně zatěžovat, neboť už první synchronizace klienta může trvat několik hodiny (v závislosti na rychlosti připojení řádově i dny) a také vyžaduje značný prostor na pevném disku počítače. Při každém dalším otevření se pak stahují nově vytvořené bloky s transakcemi, což zabere další čas podle toho, kdy byl klient spuštěn naposledy. Odlehčená softwarová peněženka (tenký klient) Tento typ peněženky nestahuje celý Blockchain, ale pouze hlavičky transakcí. Je tedy znatelně rychlejší a úspornější. Obecně klient kontroluje především hloubku bloku, tedy o kolikátý blok se jedná, nikoliv však jeho obsah. V tomto důvěřuje Blockchainu a ostatním uzlům. Velmi populární odlehčenou peněženkou je MultiBit
78
. Jedná se o open-source program,
který nestahuje celý Blockchain, a proto je jeho instalace a synchronizace záležitostí na pár minut. Kromě vytváření dalších adres je v tomto programu možné vytvořit i nové, samostatné peněženky. 79
5.1.2. Webové – online peněženky Webové peněženky jsou online účty pro uložení BTC, které jsou provozovány externím poskytovatelem. Patří sem jak standardní služby poskytující online peněženky, tak třeba účty na měnových burzách. Zde je nutné mít na paměti, že jakákoliv forma webové peněženky znamená, že své jednotky v podstatě svěřujeme třetímu subjektu. Poskytovatel má přístup k našemu privátnímu klíči, proto je nutné tomuto subjektu důvěřovat, že je schopen jednotky 77
Bitcoin-Qt ke stažení zde: https://bitcoin.org/en/download. MultiBit ke stažení zde: https://www.multibit.org/releases.html. 79 FILLNER, Karel. Jak na bitcoin krok za krokem [online]. 2015, 30.5.2015. Dostupné z: http://btctip.cz/jak-nabitcoin-krok-za-krokem-e-book-zdarma/, str. 11 – 12. 78
75
na svých počítačích ochránit před krádeží, jak interní, tak externí. Na webových peněženkách se raději nedoporučuje nechávat uložené větší množství bitcoinů delší dobu. Výhodou tohoto řešení je, že není nutné mít u sebe vždy k dispozici notebook, tablet či jakékoliv jiné zařízení, na jehož pevném disku bychom měli uloženou softwarovou peněženku. U online peněženek máme k jednotkám přístup z jakéhokoliv místa, kde je internetové pokrytí a lze ji synchronně používat na více zařízeních. Hodí se tedy například pro platby v obchodech, restauracích nebo pro placení na cestách. Příkladem takové peněženky je například Coinbase 80. Do této webové peněženky se uživatel přihlásí pomocí přihlašovacího jména – e-mailu a zvoleného hesla. Je zde možné i dvouúrovňové ověření pomocí zaslané SMS zprávy s kódem. V případě, že uživatel heslo zapomene, bude mu zasláno e-mailem heslo nové. Společnost Coinbase se snaží o maximální ochranu svých uživatelů, proto je až 97 % prostředků uloženo off-line na odpojených discích a jednotlivé zálohy jsou rozmístěny po celém světě, aby snížili geopolitické riziko a riziko přírodní katastrofy. Kromě klasických webových peněženek existují ještě tzv. hybridní webové peněženky, které se odlišují tím, že uživatel může sám vlastnit privátní klíč, pomocí kterého se do peněženky dostane. I v případě napadení serverů tak nepřijde o své prostředky, protože data na serverech jsou zašifrovaná klíčem, který vlastní uživatel, nikoliv poskytující subjekt. Další výhodou je, že si uživatel může jednoduše exportovat své soukromé klíče a použít je v jiném klientovi či peněžence (softwarové, mobilní,…). 81 Jedním z nejpoužívanějších a nejdůvěryhodnějších řešení je oficiální peněženka serveru blockchain.info – Blockchain Wallet
82
. I do této peněženky se uživatel přihlásí pomocí
zadání své e-mailové adresy a hesla, které musí být dostatečně silné, ovšem při jeho zapomenutí či ztrátě není možné ho pomocí e-mailu obnovit. Pro tento případ peněženka při registraci vytvoří řadu náhodných anglických slov, tzv. „seed“, které si uživatel vytiskne a uschová či jinak uloží mimo svůj počítač, a který pak slouží k obnovení hesla peněženky.
80
Webová peněženka Coinbase: https://www.coinbase.com/. Browser-based wallet. Bitcoin wiki [online]. 2014 [cit. https://en.bitcoin.it/wiki/Browser-based_wallet. 82 Webová peněženka Blockchain Wallet: https://blockchain.info/wallet. 81
76
2016-01-28].
Dostupné
z:
5.1.3. Mobilní aplikace Mobilní peněženky ženky jsou pro běžné b nákupy nejpohodlnějším řešením. ešením. Dá se říci, že v podstatě nahrazují normální peněženku. ěženku. Chytrými telefony s aplikací – peněženkou ěženkou a fotoaparátem je možné provádětt platby okamžitě okamžit pomocí naskenování příslušného íslušného QR kódu, který poskytne obchodník. Případně pomocí NFC čipu, což je stejná technologie jako u bezdotykových platebních karet. U mobilních peněženek ženek je nejdůležitější nejd vytvořit it zálohu, to znamená vyexportovat privátní klíč – nejlépe opsat na papír nebo vytisknout i v podobě QR kódu a uschovat. Při P ztrátě mobilního telefonu poté stačit stačit znovu stáhnout znovu aplikaci a opsat klíč klí či naskenovat QR kód – telefon zkontroluje Blockchain a připíše p příslušné íslušné jednotky do mobilní peněženky. pen
Obrázek 15 Mycelium – hlavní strana
Obrázek 16 Mycelium – transakce
Zdroj: obrázek 15 + 16 - vlastní screenshot
Mezi nepoužívanější jší mobilní peněženky pen patří Mycelium.. Tato aplikace nestahuje celý Blockchain, ale uživatel má kontrolu nad svým privátním klíčem. klí em. Tudíž kombinuje výhodu softwarového klienta v počítači poč a všechny výhody mobilního zařízení. řízení. Jako záloha slouží v této aplikace tzv. seed, ted edy soubor anglických slov. Dojde-li například říklad ke ztrátě telefonu, 77
stačí si nainstalovat stejnou aplikaci do nového zařízení, zadat seed, a k dispozici máme stejné množství bitcoinů jako v předchozím zařízení. Jako aplikace pro mobilní telefony je k dispozici také výši zmiňovaná peněženka Blockchain wallet, která je dostupná jako pro Androind, tak pro i Phone.
5.1.4. Vytvoření bitcoinové adresy Bitcoinová adresa je jako číslo účtu, díky němuž je možné přijímat platby do příslušné peněženky. Většina peněženek po instalaci automaticky vygeneruje novou bitcoinovou adresu. Adres je možné vytvořit a používat libovolné množství. Zároveň je vygenerován soukromý klíč, který má podobný tvar jako bitcoinová adresa, tedy dlouhá řada písmen a čísel. Soukromý klíč je nutné zabezpečit silným heslem a zálohovat, neboť kdokoliv by tento klíč získal, měl by možnost odeslat jednotky na svou adresu, nevratně. Záloha se provádí pomocí volby „Exportovat privátní klíč“ – bude vytvořen soubor, který je vhodné uložit na flash disk, CD či externí disk. Zálohu je poté možné nahrát do jiné peněženky, která si načte historie transakcí a objeví se stejné množství BTC. Některé peněženky také umožňují zobrazit klíč jako QR, který lze vytisknout a uschovat. 83
5.1.5. Papírové a hardwarové peněženky Pokud bychom se chtěli co nejvíce eliminovat odcizení privátního klíče a tím i všech našich bitcoinů, existuje řešení v podobě online vytvořené papírové peněženky. Takovou peněženku získáme například na stránce https://www.bitaddress.org/, kde generátor vytvoří náhodným výběrem bitcoinovou adresu (veřejný klíč) a soukromý klíč, které se následně zobrazí v klasické podobě i v podobě QR kódu. Peněženku si poté vytiskneme a pomocí jiné peněženky si na tuto adresu uložíme bitcoiny. Pokud bychom v budoucnu potřebovali těmito bitcoiny zaplatit, naimportujeme soukromý klíč do jakékoliv peněženky (nejjednodušeji načtením QR kódu) a můžeme s jednotkami nakládat.
83
FILLNER, Karel. Jak na bitcoin krok za krokem [online]. 2015, 30.5.2015. Dostupné z: http://btctip.cz/jak-nabitcoin-krok-za-krokem-e-book-zdarma/, str. 14, 15.
78
peně vytvořená ená pomocí webu bitaddress.org Obrázek 17 Papírová peněženka Zdroj: https://www.bitaddress.org/ [cit. 2016-02-09], vlastní vytvoření
Zde je nutné mít na paměti, ěti, že po importu soukromého klíčee do peněženky v počítači po nebo mobilním telefonu a následném odeslání BTC se nespotřebovaný nespot ebovaný zůstatek z (vracející transakce) odešle zpětt na automaticky vytvořenou vytvo adresu v příslušené íslušené peněžence, pen nikoliv do papírové peněženky. ženky. Tuto skutečnost skute je nutné brát v úvahu z hlediska zálohování dat. 84 Dalším řešením s vysokým stupněm stupn zabezpečení je hardwarová peněženka pen TREZOR, která uchovává soukromý klíč klí a slouží k podepisování transakcí. Je to samostatná počítačová po jednotka, která je připojena ipojena k běžnému počítači pomocí USB.
84
FILLNER, Karel. Jak na bitcoin krok za krokem [online].. 2015, 30.5.2015. Dostupné z: http://btctip.cz/jak-nabitcoin-krok-za-krokem-e-book-zdarma/ zdarma/, str. 14 – 18.
79
pen TREZOR Obrázek 18 Hardwarová peněženka Zdroj: BREJCHA, Kamil. Láká vás obchodování obchodování na bitcoinové burze? Jak vybrat tu pravou. THE COINTELEGRAPH: Zprávy o bitcoinu [online]. 2016 [cit. 2016 2016-02-09]. Dostupné z: http://cointelegraph.cz/news/laka http://cointelegraph.cz/news/laka-vas-obchodovani-na-bitcoinove-burze-jak-vybrat-tu-pravou
Transakce v běžné peněžence ěžence je j provedena vložením adresy příjemce íjemce (nebo načtením na QR kódu), udáním částky ástky a potvrzením, potvrzením které proběhne zadáním hesla. Tím dojde k potvrzení transakce soukromým klíčem uloženým v peněžence. Přii využití TREZORu zadáme transakci na běžném počítači, i, ale potvrzení potv privátním klíčem em probíhá mimo počítač po – na displeji TREZORu je zobrazena zadaná adresa a nabídnuta možnost potvrzení transakce (ano/ne). Transakce je potvrzena mechanicky stisknutím příslušného p tlačítka, čímže je vyloučeno vylou riziko odeslání transakce útočníkem čníkem či počítačovým virem. Bitcoin TREZOR umožňuje ňuje přenos p dat pouze jedním směrem – ze zařízení řízení do počítače, po proto může být nainstalován i například např na potenciálně zavirovaném počítači. či. 85 Vývojářem je česká eská společnost spole Satoshi Labs v čele s Markem Palatinusem Pala („Slush“). TREZOR podporuje kromě Bitcoinu i další altcoiny jako je Litecoin, Viacoin, Mazacoin a nově byl přidán Dash (původn ůvodně DarkCoin). Peněženka je kompatibilní se systémy Windows, OS X, Linux, Chrome OS a Androidem, je tak možné ji využívat s více vhodnými zařízeními.
85
Bitcoin Trezor – recenze. Jak mít bitcoiny v bezpečí. bezpe Btctip: Vše co potřebujete řebujete vědět v o bitcoinu a kryptoměnách [online]. 2014 [cit. 2016-02-04]. 2016 Dostupné z: http://btctip.cz/bitcoin-trezor trezor-recenze/.
80
Jako možnost přihlášení bez použití hesla byl TREZOR integrován na webové stránky Bitex, Coinpayments, CoinSimple, Osclass, Strip4Bit a současně je v plánu také jeho integrace přihlášení pro burzu Bitstamp, těžařský pool Marka Palatinuse Slush pool a dokonce také pro redakční systémy tvorby webových stránek Wordpress a Drupal. Přihlašování bez použití hesla je daleko bezpečnější. Především v dnešní době, kdy většina uživatelů internetu používá opakovaně několik stejných hesel nebo dokonce jediné heslo pro všechna přihlášení. I uživatelé, kteří používají aplikace pro správu hesel, mohou být ohroženi nainstalovanými „keyloggery“, tedy programy, které zaznamenávají stisknutí kláves, pořizují snímky obrazovky, nahrávají zvuky apod. Proto může být způsob přihlašování bez hesla tou správnou cestou pro ochranu virtuální identity. 86
5.2. Získání bitcoinů Pokud jsme splnili první krok pro používání virtuální měny Bitcoin, což je vytvoření peněženky a získání bitcoinové adresy, můžeme si obstarat naše první jednotky. Bitcoiny je možné získat hned několika způsoby.
5.2.1. Bitcoiny zdarma Ideální možností, jak vyzkoušet fungování virtuálních měn jsou webové stránky, které nabízejí malé množství jednotek (v řádu desetin centu dolarů) za klikání na reklamní plochy. K takovým stránkám patří např. http://moonbit.co.in/ nebo https://freebitco.in/. Díky možnosti rychlé platby bez vysokých poplatků dostal tento způsob propagace webových stránek s využitím virtuálních měn nový impuls.
5.2.2. Těžení – odměna pro těžaře Další možností je těžení virtuální měny. Za vytěžený blok je v případě Bitcoinu aktuální odměna 25 BTC. Od celkového výdělku však těžař musí odečíst výdaje za nakoupený hardware, spotřebovanou energii, a další náklady spojené například s opatřením vhodného prostoru pro těžební zařízení a náklady na jeho chlazení, které jsou také nemalé.
86
FILLNER, Karel. Trezor podporuje Dash a přihlásíte se s ním bez hesla na web. THE COINTELEGRAPH: Zprávy o bitcoinu [online]. 2015 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://cointelegraph.cz/news/trezor-podporujedash-a-prihlasite-se-s-nim-bez-hesla-na-web.
81
řízení Obrázek 19 Těžební zařízení Zdroj: Bitcoin: The magic of mining. The Economist [online]. 2015 [cit. 2016-02-08]. 2016 Dostupné z: http://www.economist.com/news/business/21638124 http://www.economist.com/news/business/21638124-minting-digital-currency-has-become become-big-ruthlesslycompetitive-business-magic
Dnes již jednotlivec nemá šanci se samotěžbou samot žbou uživit a proto je pro získání zajímavého výdělku lku vhodné zapojit se do těžení t v poolu. Možným řešením ešením je také nákup podílu v nějakém poolu, kde jsou kontrakty ve formě podílových listů sjednávány většinou v na delší dobu, například pět let.
5.2.3. Burzy a směnárny sm Asi nejjednodušším řešením ešením získání většího v počtu tu jednotek je jejich nákup pomocí směnáren sm nebo burz. První směnárny, nárny, kde bylo možné získat za digitální měnu m nu hotovost, začaly za vznikat v období, kdy cena bitcoinu dosahovala hodnoty dolaru. Ve směnárnác směnárnách cenu kryptoměn určuje uje provozovatel, naproti tomu burza je prostředím, edím, kde zájemce zadá požadovaný počet po jednotek, který chce nakoupit a nabídne příslušnou p cenu. V okamžiku, kdy se najde prodávající, který nabízí dostatečné dostate množství jednotek v dané ceně, ě, dojde automaticky ke spárování obchodu a je provedena směna. sm Obchodování na burze se zpravidla vyplatí až od vyšších částek, ástek, a jsou zajímavé především p pro spekulanty, kteříí se obchodují často asto a snaží se dosáhnout zisku v rámci pohybů kurzů. 82
S obchodováním na burze bývají spojeny nepřímé náklady, jako jsou například kurzové ztráty pří převodu na zahraniční měnu nebo bankovní poplatky za SEPA platbu v případě eura a SWIFT platbu v případě dolaru. Dále jsou účtovány poplatky burzy za poskytnuté služby, které jsou však již proti výše uvedeným poplatkům spíše zanedbatelné. Pohybují se průměrně v rozmezí 0,1 – 0,5 % za provedený obchod. Základním předpokladem pro obchodování na burze či ve směnárně je převedení bitcoinů či peněz na účet u nich vytvořený. To vyžaduje důvěru v danou burzu, že na jejich účtech budou naše peníze v bezpečí. Téměř všichni poskytovatelé používají alespoň dvoufázové ověřené, a většina z nich offline metody uložení jednotek (cold wallet) nebo hardwarová řešení v podobě TREZORu či jiné hardwarové peněženky. 87 Může se však stát, že i přes veškerá bezpečnostní opatření může být burza nebo směnárna napadena hackery nebo mohou její majitelé zmizet i se všemi prostředky klientů. Proto je vhodné na burzách držet prostředky v omezeném množství a jen po nezbytně nutnou dobu.
Graf 13 Podíl burz na trhu dle objemu obchodů s bitcoiny (údaje ke dni 9.2.2016 za posledních 6 měsíců) Zdroj: Bitcoin trading volume. Data.bitcoinity.org [online]. 2016 [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://data.bitcoinity.org/markets/volume/6m?c=e&t=a 87
BREJCHA, Kamil. Láká vás obchodování na bitcoinové burze? Jak vybrat tu pravou. THE COINTELEGRAPH: Zprávy o bitcoinu [online]. 2016 [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://cointelegraph.cz/news/laka-vas-obchodovani-na-bitcoinove-burze-jak-vybrat-tu-pravou.
83
Největší podíl na trhu mají v současné doby čínské burzy Huobi – 47 %, OkCoin – 40 % a BTCChina – 4 %. Ty jsou určeny především asijským obchodníkům a nejsou kvůli svým pokročilým možnostem obchodování příliš vhodné pro začátečníky. Další oblíbenou asijskou burzou je Bitfinex – 2 %, kde je kromě bitcoinů možné obchodovat s litecoiny a alternativní měnou Dash (dříve Darkcoin). Burza umožňuje obchodování pákovým efektem a je možné si zde vsadit na růst či pokles ceny. Dále nabízí možnost zde prostředky pouze ukládat a využívat tzv. swapy, což je v podstatě půjčení peněz nebo kryptoměn ostatním obchodníkům za stanovený úrok (burza zde vystupuje v roli garanta). Mezi nejznámější zahraniční burzy patří Bitstamp a BTC-e. Z hlediska poplatků jsou srovnatelné, přičemž Bitstamp je díky jednoduchosti nákupů a prodejů vhodná i pro začátečníky. Peníze jsou vkládány v eurech – nejrychlejším a nejlevnějším lůsem je SEPA platba. Na burze jsou připsány za 2-3 dny a Bitstamp je dle svého kurzu (který nemusí být vždy úplně výhodný) převede na dolary, za které následně probíhá nákup bitcoinů. Stejným způsobem pak probíhá i výběr prostředků z burzy. I přes to, že měla v minulosti problém v důsledku hackerského útoku a přišla o téměř 19 tisíc BTC, tak se jí tyto bezpečností problémy podařilo vyřešit a v současnosti je uživateli považována za spolehlivou. BTC-e má sídlo v Bulharsku a patří mezi jednu z nejvíce navštěvovaných burz, a to také proto, že nabízí prodej a nákup dalších sedmi kryptoměn jako je Litecoin, Peercoin, Namecoin, Novacoin a další.
Online bitcoinové směnárny v ČR Pro české uživatele, a zvláště pak začátečníky, je velice vhodným řešením nákup BTC v české bitcoinové směnárně za české koruny bez dalších kurzových rozdílů. Doporučit lze určitě bitcoinovou směnárnu SimpleCoin.cz, která kromě velmi intuitivního, příjemného českého prostředí nabízí i vysoce konkurenční kurz a nákup nebo prodej je zde velmi jednoduchý a rychlý. Zapotřebí není ani registrace, ani přihlášení, stačí zadat pouze e-mail a bitcoinovou adresu. Kurz nákupu směnárna zaručuje po dobu 4 hodin. Během této doby je nutné provést platbu. K dispozici jsou účty u čtyř různých bank (mBank, Česká spořitelna, Fio Banka a ČSOB). Proces nákupu BTC na SimpleCoin.cz přikládám jako přílohu č. 4. Mezi české směnárny patří dále například First-bitcoin.cz nebo Coinhub.cz. Směnárny se od sebe liší zejména nabízenými kurzy. Pokud bychom porovnali nabídku výše uvedených 84
směnáren ze dne 10.2.2016 (ve 12.00 hod), tak je pro nás vyjde nejvýhodněji nákup právě na SimpleCoin.cz, kde nakoupíme 1 BTC za 9 401 Kč. First-bitcoin.cz nabízí cenu 9 415,62 Kč a Coinhub.cz dokonce 9 776 Kč. V těchto směnárnách je možné bitcoiny také prodat, i zde se jednotlivé nabídky směnáren liší. Nejvýhodnější kurz prodeje nabízí First-bitcoin.cz – výkupní cena je 8 826,48 za 1 BTC. Mezi výhody nákupu bitcoinů v českých online směnárnách jsou jednoduchost a rychlost nákupu, nákup přímo za české koruny, žádné další poplatky a v neposlední řadě to, že po vyřízení obchodu máme prostředky ihned k dispozici. Za nevýhodu lze považovat větší rozpětí mezi nákupem prodejem v porovnání s bitcoinovými burzami.
Bitcoinové burzy v ČR Jedinou českou online burzou je BitStock provozovaná společností Digital Financial Services s.r.o., která na rozdíl od většiny burz bitcoiny nedrží na svých účtech, čímž je eliminováno riziko napadení hackery a krádeže jednotek. I zde je výhoda obchodování za české koruny. V porovnání se zahraničními burzami účtuje o něco vyšší poplatek ve výši 0,5 % z provedeného obchodu. 88 Jak v případě bitcoinových burz, tak směnáren bychom se měli vždy zajímat o dobré jméno a zkušenosti předchozích uživatelů. Hodně nám napoví i doba, po kterou společnost figuruje na trhu. A je nutné mít na paměti, že ve většině případu svěřujeme své prostředky do rukou třetí osoby, soukromému subjektu, proto je důležitá jeho důvěryhodnost.
5.2.4. Přímý nákup Velice zajímavou možností, jak koupit bitcoiny je přímý nákup bez použití burzy nebo směnárny. Tuto službu zajišťuje stránka https://localbitcoins.com/, která pomáhá vyhledat druhou stranu k provedení obchodu. Ve formuláři zvolíme, zda chceme bitcoiny koupit nebo prodat, zadáme lokalitu, kde se nacházíme, příp. kde chceme obchod provést (po registraci je možné vybrat lokalizaci pomocí GPS), částku, a způsob úhrady (hotovost, bankovní převod, PayPal, apod.) a služba nám vyhledá nejbližší vhodné protistrany.
88
Jak výhodně koupit a prodat bitcoiny. Btctip: Vše co potřebujete vědět o bitcoinu a kryptoměnách [online]. 2015 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://btctip.cz/jak-vyhodne-koupit-a-prodat-bitcoiny/.
85
U pořízení bitcoinů tímto způsobem je nutná zvýšená opatrnost. U jednotlivých uživatelů si můžeme na jejich profilu prohlédnout reference předchozích obchodních partnerů, na základě čehož je možné se rozhodovat. Zpočátku je lepší začít s nákupem menších částek a dle toho případně do budoucna navázat vztahy s důvěryhodnými prodejci.
5.2.5. Bitcoinmat Velice rychlou a bezpečnou možností je nákup BTC v bitcoinovém bankomatu. V současné době jich máme v České republice k dispozici devět. V Praze je umístěno celkem šest – dva bankomaty z názvem Robocoin od WBTC 89, které jsou obousměrné, takže bitcoiny je možné nejen koupit, ale i prodat, dále Lamassu od WBTC a tři bankomaty od General Bytes 90. Další Robocoin je v Brně a jeden BitcoMat se nachází v Plzni a v Ostravě. Umístění bankomatů ve světě přiloženo jako příloha č. 5. Nákup probíhá velice jednoduše. V prvním kroku zadáme rozpětí korun, ve kterém chceme bitcoiny nakoupit, následně přiložíme mobilní telefon se zobrazeným QR kódem naší peněženky ke čtečce na bankomatu, vložíme hotovost a zobrazí se nám množství jednotek, které bude připsáno. Pak už stačí jen nákup jedním stiskem potvrdit a bitcoiny máme během chvíle v naší peněžence. Kurzy vycházejí, stejně jako ve většině případů, z aktuálních cen na burze Bitstamp k nimž jsou připočítány poplatky bankomatu.
89 90
http://www.wbtcb.cz/cz/. http://www.generalbytes.com/.
86
Obrázek 20 Bitcoinový bankomat
Obrázek 21 Stvrzenka nákup BTC
Zdroj: vlastní foto ze dne 29.1.2016, Paralelní Polis, Praha
Zdroj: vlastní stvrzenka
Další možností je nechat si v bankomatu privátní klíč v podoběě QR kódu vytisknout a postupovat s ním stejným způsobem zp jako v případě papírové peněženky ženky – v případě potřeby naimportovat do mobilní, softwarové či webové peněženky.
5.3. Platba v bitcoinech Jako platební prostředek začal za být Bitcoin, jako měna na bez hotovostní podoby, využíván především v prostředí edí internetu. V současné době však roste i počet čet kamenných obchodů, obchod restaurací a různých zných služeb, které přijímají p Bitcoin jako jeden ze způsob ůsobů platby. Oficiálně přihlášených platebních atebních míst, která eviduje webová stránka https://coinmap.org/, https://coinmap.org/ je nyní přes 7 500. Při zahrnutí e-shopů shopů a online služeb se celkový počet odhaduje na více než 100 000 platebních míst. Ke společnostem společ přijímajících bitcoiny patří například říklad i počítačový po giganti jako je Dell nebo Mircosoft, populární aukční auk web Overstock, nebo si za ně n můžeme koupit letenku u polské národní letecké společnosti spole LOT. Obchodníků, kteříí ve virtuálních měnách m vidí příležitost ke zlepšení svého sv byznysu, přibývá. Mezi hlavní důvody přijímání ijímání bitcoinů bitcoin obchodníky patříí následující výhody. 87
Nižší transakční poplatky – do prosince minulého roku mohly být jedním z lákadel nízké poplatky za transakce v síti Bitcoin v porovnání s poplatky za platbu platební kartou, které se průměru pohybovaly v něco málo nad 1 % (v některých případech mohly být i 2 – 3 %). Ovšem dle nového nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2015/751 s účinností od 9. prosince 2015 mohou být uplatňovány mezibankovní poplatky do max. výše 0,2 % hodnoty transakce při platbě debetní kartou a 0,3 % hodnoty transakce při platbě kreditní kartou. Tyto poplatky hradí banka obchodníka a jsou příjmem banky, která platební kartu vydala. To, zda se tyto poplatky, případně jejich snížení, promítne do poplatků účtovaných zúčtovací bankou obchodníkovi, je nadále odrazem cenové politiky jednotlivých bank. Účtované poplatky se pak promítají buď do cen zboží a služeb nebo je obchodník nese na úkor svého zisku. Pokud platí zákazníci bitcoiny, je poplatek na jejich straně, ten se aktuálně ve většině případů pohybuje v řádu desítek haléřů. 91 Rychlost – obchodník musí čekat i několik dní, než jsou peníze připsány na jeho účet a může s nimi disponovat. Bitcoiny má ve své peněžence okamžitě, u vyšších částek je pak na vůli obchodníka, zda počká několik minut na potvrzení transakce sítí. Výhodnost v případě mezinárodních plateb – pro menší online obchody mohou být poplatky v případě standardních zahraničních natolik omezující, že ani neuvažují o mezinárodním rozšíření své působnosti. U bitcoinů je však jedno, zda jednotky posíláme v rámci České republiky nebo třeba obchodníkovi v Austrálii. V současné době s aktuálními poplatky za transakce v BTC je jejich použití ve srovnání s běžnými platebními metodami úspornější, rychlejší a mnohdy a jednodušší. Zajímavá reklama a propagace – pokud se obchodník rozhodne zavést platbu v bitcoinech, nejen že poskytne svým zákazníkům další způsob, jak uhradit zakoupené zboží nebo služby, ale toto rozhodnutí může dát světu rychle vědět například pomocí registrace svého obchodu na Coinmap nebo do dalších mobilních aplikací (Bitcoin World Map, Bitcoin Finder, Bitcoin Map a další), kde si zákazníci během chvíle vyhledají obchody, které bitcoiny přijímají.
91
Změny mezibankovních poplatků za platební transakce. Ministerstvo financí České Republiky [online]. 2015 [cit. 2016-02-16]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2015/zmeny-mezibankovnichpoplatku-za-platebn-21456.
88
Bitcoinová komunita se navíc snaží všemi možnými způsoby podporovat všechny, kteří rozvoji virtuální měny pomáhají. 92
5.3.1. Možnosti řešení pro obchodníky Prodejci, kteří se rozhodnou přijímat bitcoiny, mají v zásadě dvě možnosti implementace této metody do svého provozu. V menších prodejnách postačí obchodníkovi připojení k internetu a bitcoinová peněženka. Prodávající vytvoří QR kód pro příslušnou platbu obsahující částku a příjemcovu adresu. Zákazník tento kód načte pomocí fotoaparátu mobilního telefonu s nainstalovanou peněženkou, a transakci zadáním hesla potvrdí. Platba je provedena stejně jako pomocí platební karty během několika málo okamžiků. Dalším řešením je využití platebních systému pro kryptoměny. Ty nabízejí jednak přehledné rozhraní s dalšími možnostmi rozšíření, ale především umožňují okamžitý převod přijatých bitcoinů do domácí měny. Obchodník tak nenese kurzové riziko a bitcoiny slouží jen jako přenosový instrument pro doručení prostředků od zákazníka k prodejci, podobně jako platba kartou nebo dobírka, ovšem s nižšími náklady a vyšší rychlostí převodu. Mezi nejznámější platební brány patří BitPay a Coinbase a v České republice například BitcoinPay. U platformy Coinbase nejsou vybírány žádné poplatky, a to jak měsíční, tak transakční do výše obratu 1 milionu USD (poté 1 % z objemu). BitPay zrušila výběr poplatků (30 USD/měsíc do výše 10 000 USD denně + transakční poplatky cca 0,8 %) v roce 2014, a to s cílem získat 1 milion obchodníků do konce roku 2016. Česká platforma BitcoinPay účtuje transakční poplatky ve výši 0,8 %, měsíční poplatky nejsou účtovány. Ve většině případů jsou prostředky ve fiat měně připsány na účet obchodníka následující den. Například BitPay podporuje vypořádání v 9 měnách a přímý bankovní vklad je možný ve 38 zemích. Jako terminál lze použít mobilní telefon nebo tablet, přičemž nejsou vyžadována žádná dodatečná programování, nastavení terminálu si obchodník provede přímo ze svého účtu. Prodejcům nabízejí platební systémy zdarma nadstavbové aplikace například pro e-shopové systémy a samozřejmostí je i zákaznická podpora a servis. 93 92
7 důvodů pro obchodníky, proč zavést platbu bitcoiny. Btctip: Vše co potřebujete vědět o bitcoinu a kryptoměnách [online]. 2015 [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://btctip.cz/7-duvodu-pro-obchodniky-proczavest-platbu-bitcoiny/. 93 BitcoinPay [online]. 2016 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: https://www.bitcoinpay.com/cs/. Coinbase [online]. 2016 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: https://www.coinbase.com/merchants. BitPay [online]. 2016 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: https://bitpay.com/.
89
5.3.2. Platba pomocí BTC v ČR V České eské republice existuje v současné sou asné kolem 115 míst, kde je možné uhradit zboží nebo služby v bitcoinech. Největší koncentrace obchodníků obchodník přijímající ijímající BTC je ve větších v městech v čele s hlavním městem stem Prahou (asi 70 akceptačních akcepta ních míst), druhé je Brno (cca 10 akceptačních míst), dále pak Olomouc, Ostrava nebo Plzeň.
Obrázek 22 Platební místa v ČR akceptujících BTC Zdroj: Coinmap [online]. 2016 [cit. 2016-02-23]. 2016 Dostupné z: https://coinmap.org
Mezi těmito mito místy nalezneme jak restaurace a kavárny, sportovní a volnočasová volno centra, běžné služby jako pneuservis nebo kadeřník, kade tak samozřejmě firmy poskytující služby v oblasti internetu a tvorby webových stránek, ale v bitcoinech můžete žete uhradit například nap i školkovné v mateřské škole (Mateřská řská škola Fíček, Fí Praha). Rozložení platebních míst ve světě sv přikládám jako přílohu č. 6.
90
Závěr Oblast virtuálních měn se vyznačuje vysokou nestálostí, kde situace, která je dnes, již nemusí být zítra, za týden, měsíc nebo dokonce rok. To se týká prakticky všech segmentů souvisejících s virtuálními měnami. Asi nejznámější a nejvíce kritizovanou vlastností virtuálních měn je jich vysoká volatilita. Není žádnou výjimkou, že se měnový kurz virtuální měny může během dne změnit řádově o několik jednotek až desítek procent. Měnový kurz je vytvářen na základě nabídky a poptávky po virtuální měně. V budoucnu by tento problém mohlo částečně vyřešit rozšíření virtuálních měn mezi širší okruh uživatelů. Pro jednotlivce nebo skupinu uživatelů by tak bylo obtížnější, nákupem nebo prodejem jednotek, kurz virtuální měny významně ovlivnit. V souvislosti s měnícím se kurzem se za dobu psaní mé práce několikrát změnilo i pořadí virtuálních měn dle tržní kapitalizace. Neustálými změnami prochází také právní úprava virtuálních měn. Přístup jednotlivých zemí se v této oblasti liší, neboť nepanuje jednotný názor na to, co to vlastně virtuální měny jsou a pod jaká ustanovení je možné je zařadit. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně novou technologii s rostoucí vlivem, je na základě vývoje v této oblasti upravována i příslušná legislativa. V době psaní této práce není ve většině zemí používání virtuálních měn přímo zakázáno nebo nějak výrazně regulováno. Virtuální měny za současného stavu nepředstavují riziko ani pro plnění funkcí centrálních bank. Díky jejich prozatímnímu nízkému vlivu na reálnou ekonomiku neohrožují cenovou stabilitu, finanční stabilitu ani stabilitu finančního systému, a tedy nekomplikují provádění měnové politiky centrální bankou. Čím více se však budou zvyšovat objemy a počet transakcí prováděných pomocí virtuálních měn, a čím větší bude jejich napojení na reálnou ekonomiku, tím je pravděpodobnější, že bude růst motivace a snaha vlád a centrálních bank tuto oblast řídit a regulovat. To, že popularita virtuálních měn v čele s Bitcoinem roste a okruh uživatelů této technologie se neustále zvětšuje, nám potvrzují i údaje ohledně objemu prováděných transakcí v síti Bitcoin i počtu používaných unikátních bitcoinových adres. Tento trend lze bezpochyby odůvodnit výhodami, které systémy virtuálních měn v porovnání s tradičními platebními prostředky nabízí. Tyto výhody představují především rychlost transakcí a relativní nízké poplatky, které jsou znatelné zejména u zahraničních plateb. Fanoušky virtuálních měn láká 91
také určitá anonymita spojená s nimi spojená a také odstranění pozice centrální autority společně s pevně stanoveným a konečným počtem vytvořených jednotek. I přes to je však objem i počet provedených transakcí v systémech virtuálních měn, ve srovnání se standardními platebními metodami jako jsou platební karty nebo internetové platební systémy typu PayPal, stále relativně malý. Hlavním důvodem je dle mého názoru stále velmi nízké povědomí o virtuálních měnách. Mnoho lidí, se kterými jsem o tématu své práce hovořila, vůbec nevěděli, co to virtuální měny jsou a ve většině případů jim nic neříkal ani pojem Bitcoin, a to včetně zaměstnanců bank a dalších finančních institucí. Vzhledem k tomu, že jsou tyto „peníze“ vytvořeny a fungují virtuálně na matematickém základu, může být pro většinu lidí složité technické okolí virtuálních měn pochopit a tím pádem jim důvěřovat. Svou roli zde jistě hraje také strach z virtuální hodnoty, za kterou nikdo nestojí – tedy žádná instituce v podobě centrální banky, která by se za koupěschopnost měny „zaručila“. Počet obchodů akceptující platby ve virtuálních měnách i tak stále roste, což platí také pro služby s nimi související, jako jsou platební brány, bezpečnější peněženky nebo renomované burzy. Uživatelsky stále přívětivější je také samotné prostředí plateb. Pro rozšíření virtuálních měn mezi širokou veřejnost a jejich začlenění mezi standardní platební metody by ovšem bylo zapotřebí vytvoření „zlomové“ aplikace nebo softwaru, který by uživatelům ve srovnání s tradičními platební prostředky nabídnul významnou přidanou hodnotu, a který by zároveň odstranil strach a nedůvěru panující v souvislosti s touto technologií.
92
Seznam použité literatury 1. GANS, Joshua S. a Hanna HALABURDA. BANK OF CANADA. Some Economics of Private Digital Currency [online]. 2013 [cit. 2016-02-22]. ISSN 1701-9397. Dostupné z: http://www.bankofcanada.ca/2013/11/working-paper-2013-38/ 2. EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes: 2012. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2012. ISBN 978-928-9908-627. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf 3. THE FINANCIAL ACTION TASK FORCE (FATF). FATF REPORT: Virtual Currencies Key Definitions and Potential AML/CFT Risks [online]. 2014 [cit. 201507-10]. Dostupné z: http://www.fatfgafi.org/topics/methodsandtrends/documents/virtual-currency-definitions-aml-cftrisk.html 4. Úvod. Kryptografie [online]. http://www.kryptografie.wz.cz/uk.htm
[cit.
2015-07-08].
Dostupné
z:
5. Symetrické a asymetrické šifrování. SOOM.cz [online]. 2013 [cit. 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.soom.cz/clanky/1126--Symetricke-a-asymetricke-sifrovani 6. Základy šifrování: symetrická a asymetrická kryptografie. FLOPS: Magazín pro IT profesionály [online]. 2011 [cit. 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.flops.cz/zaklady-sifrovani-symetricka-a-asymetricka-kryptografie 7. Hašovací funkce. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2002, 4. 6. 2015 [cit. 2015-07-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ha%C5%A1ovac%C3%AD_funkce 8. Elektronický podpis. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2002, 15. 6. 2015 [cit. 2015-07-24]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronick%C3%BD_podpis 9. E-podpis. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2002, 22. 5. 2015 [cit. 2015-0724]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/E-podpis 10. COINMARKETCAP. Crypto-Currency Market Capitalizations: Available Supply [online]. 2015 [cit. 2015-07-14]. Dostupné z: http://coinmarketcap.com/ 11. FILLNER, Karel. Jak na bitcoin krok za krokem [online]. 2015, 30.5.2015. Dostupné z: http://btctip.cz/jak-na-bitcoin-krok-za-krokem-e-book-zdarma/ 12. MOUGAYAR, William. The Blockchain is the New Database, Get Ready to Rewrite Everything. Startup Management [online]. 2014 [cit. 2015-07-17]. Dostupné z: http://startupmanagement.org/2014/12/27/the-blockchain-is-the-new-database-getready-to-rewrite-everything/ 93
13. Blockchain. INVESTOPEDIA [online]. 2015 [cit. 2015-07-17]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/b/blockchain.asp?version=v1&version=v1 14. DRISCOLL, Scott. How Bitcoin Works Under the Hood. ImponderableThings: Scott Driscoll's Blog [online]. 2013 [cit. 2015-07-23]. Dostupné z: http://www.imponderablethings.com/2013/07/how-bitcoin-works-under-hood.html 15. Introduction: Sending payments. Bitcoin wiki [online]. 2014 [cit. 2015-07-23]. Dostupné z: https://en.bitcoin.it/wiki/Introduction#Sending_payments 16. TÝC, Martin. Velká kniha KRYPTOMĚN aneb příručka těžaře (minera) [online]. 2014. Dostupné také z: http://www.miners.cz/bitcoin-kniha.html 17. Global Bitcoin Nodes Distribution. BITNODES [online]. 2016 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: https://bitnodes.21.co/ 18. Total bitcoins over time. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2002, 9. 8. 2015 [cit. 2015-08-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitcoin#/media/File:Total_bitcoins_over_time.png 19. MEIER, Vladimír. Není horník jako horník aneb jak se těží bitcoiny. Česká expozice: Informace pro svobodné lidi [online]. 2014 [cit. 2015-08-13]. ISSN 1213-1385. Dostupné z: http://ceskapozice.lidovky.cz/neni-hornik-jako-hornik-aneb-jak-se-tezibitcoiny-f6i-/tema.aspx?c=A140131_230745_pozice_138812 20. Hashrate Distribution: An estimation of hashrate distribution amongst the largest mining pools. Blockchain [online]. 2015 [cit. 2015-10-01]. Dostupné z: https://blockchain.info/pools?timespan=4days 21. How Ripple Works. GEHRING, Bryant. Ripple [online]. 2014 [cit. 2015-08-26]. Dostupné z: https://ripple.com/knowledge_center/how-ripple-works/ 22. Payments. Ripple Wiki [online]. 2014 [cit. 2015-08-28]. Dostupné z: https://wiki.ripple.com/Payments 23. What is a Gateway? GEHRING, Bryant. Ripple [online]. 2014 [cit. 2015-08-27]. Dostupné z: https://ripple.com/knowledge_center/gateways/ 24. The Science of Trust. WAGNER, Andrew. Bitcoin Magazine [online]. 2014 [cit. 2015-08-28]. Dostupné z: https://bitcoinmagazine.com/15513/science-trust/ 25. XRP as Bridge Currency. GEHRING, Bryant. Ripple [online]. 2014 [cit. 2015-09-04]. Dostupné z: https://ripple.com/knowledge_center/bridge-currency-2/ 26. XRP for Abuse Protection. MARTINEZ, Julian. Ripple [online]. 2014 [cit. 2015-0904]. Dostupné z: https://ripple.com/knowledge_center/abuse-protection-2/
94
27. FILLNER, Karel. Litecoin ukazuje, jak odolat spamovým útokům na bitcoinovou síť. THE COINTELEGRAPH: Bitcoin news Czech Republic [online]. 2015 [cit. 2015-0923]. Dostupné z: http://cointelegraph.cz/news/114792/litecoin-ukazuje-jak-odolatspamovym-utokum-na-bitcoinovou-sit 28. FILLNER, Karel. Bitcoinová síť čelí útoku, nestíhá potvrzovat transakce. Btctip: Vše co potřebujete vědět o bitcoinu a kryptoměnách [online]. 2015 [cit. 2015-09-23]. Dostupné z: http://btctip.cz/bitcoinova-sit-celi-utoku-nestiha-potvrzovat-transakce 29. SOMMEROVÁ, Klára. Kryptoměny v praxi. Výzva pro právní regulaci? Epravo.cz [online]. 2015 [cit. 2015-09-30]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/kryptomeny-v-praxi-vyzva-pro-pravni-regulaci96942.html 30. FILLNER, Karel. Bitcoin - 7 důvodů, proč si letos zaslouží vaši pozornost. Bankovnictví. 2015, 50(9), 46-47. ISSN 1212-4273 31. Bitcoin Legality - Map of Regulatory Landscape. CoinDesk [online]. 2016 [cit. 201601-08]. Dostupné z: http://www.coindesk.com/bitcoin-legal-map/ 32. ČESKO. Zákon č. 284 ze dne 22. července 2009 o platebním styku. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupné také z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirkazakonu/zakon-ze-dne-22-cervence-2009-o-platebnim-styku-17306.html 33. SCHLOSSBERGER, Otakar. Kdo může poskytovat platební služby [online]. 2011 [cit. 2015-09-30]. Dostupné z: www.birddd.cz/po3.pdf 34. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Obchodování s bitcoiny [online]. 2014 [cit. 2015-0930]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/faq/obchodovani_s_bitcoiny.pdf 35. VRBÍKOVÁ, a VYSKOČIL. Zkušenosti s virtuálními měnami - Bitcoin měna budoucnosti?: Sborník z konference: Praha, 26. března 2014 [online]. Praha: Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, 2014, 149 s. [cit. 2015-09-30]. ISBN 978-80-86847-71-9. Dostupné z: http://ekon.konference.vsmie.cz/zkusenosti-svirtualnimi-menami/data/sbornik_bitcoin_2014_web.pdf 36. Sněmovní tisk 752/0, část č. 1/16 Novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti – EU, Platné znění s vyznačením změn. POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR [online]. 2016 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=752&CT1=0 37. EVROPSKÁ UNIE. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007: o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES [online]. 2007 [cit. 2015-10-02]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?uri=CELEX:32007L0064
95
38. EVROPSKÁ UNIE. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/110/ES ze dne 16. září 2009: o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES [online]. 2009 [cit. 201510-02]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1443778861344&uri=CELEX:32009L0110 39. EUROPEAN CENTRAL BANK. Virtual currency schemes - a further analysis: 2015. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2015. ISBN 978-92-899-1560-1. Dostupné také z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf 40. EU's Top Court Rules That Bitcoin Exchange Is Tax-Free. BODONI, Stephanie. Bloomberg L.P. [online]. 2015 [cit. 2015-10-22]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-10-22/bitcoin-virtual-currencyexchange-is-tax-free-eu-court-says-ig21wzcd 41. COINMARKETCAP. Crypto-Currency Market Capitalizations: Market Cap. Dostupné z: http://coinmarketcap.com/ 42. Euro Area Money Supply M1. TRADING ECONOMICS [online]. 2015 [cit. 2015-1103]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/euro-area/money-supply-m1 43. United States Money Supply M1. TRADING ECONOMICS [online]. 2015 [cit. 201511-03]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/united-states/money-supplym1 44. United Kingdom Money Supply M1. TRADING ECONOMICS [online]. 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/united-kingdom/moneysupply-m1 45. Tabulka A41: Peněžní agregáty a protipoložky - peněžní agregáty (stavy). Česká národní banka [online]. 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_de s=50&p_sestuid=938&p_uka=3&p_strid=AAAADA&p_od=200201&p_do=201509& p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C 46. Peněžní agregáty Eurozóny. Česká národní banka [online]. 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/harmonizace_mbs/harmonizac e_mbs_agregaty.html 47. Expert Karel Fillner o tom, jak bitcoin změní svět. Roklen24 [online]. 2015-10-30 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://roklen24.cz/a/wZRj9/expert-karel-fillner-o-tom-jakbitcoin-zmeni-svet 48. Jednotný mechanismus dohledu. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA: BANKOVNÍ DOHLED [online]. 2016 [cit. 2016-01-06]. Dostupné z: https://www.bankingsupervision.europa.eu/about/thessm/html/index.cs.html 96
49. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Obchodování s bitcoiny [online]. 2014 [cit. 2016-0106]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/faq/obchodovani_s_bitcoiny.pdf 50. EUROPEAN BANKING AUTHORITY. EBA Opinion on ‘virtual currencies’ [online]. 2014 [cit. 2016-01-06]. Dostupné z: https://www.eba.europa.eu/documents/10180/657547/EBA-Op-201408+Opinion+on+Virtual+Currencies.pdf 51. Bitcoins: Aufsichtliche Bewertung und Risiken für Nutzer. BaFin: Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht [online]. 2013 [cit. 2016-01-06]. Dostupné z: http://www.bafin.de/SharedDocs/Veroeffentlichungen/DE/Fachartikel/2014/fa_bj_140 1_bitcoins.html 52. Peníze. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2015 [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Peníze 53. Bitcoin Number Of transactions Per Day. BLOCKCHAIN info [online]. 2016 [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: https://blockchain.info/charts/n-uniqueaddresses?timespan=2year&showDataPoints=false&daysAverageString=7&show_hea der=true&scale=0&address 54. Number of Unique Bitcoin Addresses Used. BLOCKCHAIN info [online]. 2016 [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: https://blockchain.info/charts/n-uniqueaddresses?timespan=2year&showDataPoints=false&daysAverageString=7&show_hea der=true&scale=0&address 55. Double-Spending. INVESTOPEDIA [online]. 2016 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/d/doublespending.asp 56. Average time to mine a block in minutes. Data.bitcoinity.org [online]. 2015 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://data.bitcoinity.org/bitcoin/block_time/2y?r=week&t=l 57. Bitcoin Transaction Fees Explained. Bitcoin Fees [online]. 2014 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://bitcoinfees.com/ 58. BLOCKCHAIN info [online]. 2016 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://blockchain.info/ 59. Anonymity. Bitcoin: Wiki [online]. 2015 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.bitcoin.it/wiki/Anonymity 60. Bitcoin Foundation [online]. 2016 [cit. 2016-01-20]. Dostupné z: http://www.bitcoinfoundation.org/ 61. Paralelní Polis [online]. 2016 [cit. 2016-01-20]. Dostupné z: http://www.paralelnipolis.cz/ 62. Mt. Gox. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2015 [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Mt._Gox 97
63. Z Bistampu zmizely bitcoiny za 5 milionů dolarů. Btctip: Vše, co potřebujete vědět o bitcoinu a kryptoměnách [online]. 2015 [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: http://btctip.cz/z-bistampu-zmizely-bitcoiny-za-5-milionu-dolaru/ 64. SAMID, Gideon. Tethered Money: Managing Digital Currency Transactions. London: Academic Press, 2015. ISBN 978-0-12-803477-4. 65. Silk Road (marketplace). Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2016 [cit. 201601-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Silk_Road_(marketplace) 66. Purchasing on Silk Road – A “Trip” Report. Thehiddenwiki.net [online]. 2013 [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: http://www.thehiddenwiki.net/purchasing-on-silk-road-atrip-report/ 67. COINMARKETCAP. Crypto-Currency Market Capitalizations: Bitcon [online]. 2016 [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: http://coinmarketcap.com/currencies/bitcoin/#charts 68. FILLNER, Karel. Proč je cena bitcoinu tak proměnlivá a co ji ovlivňuje? THE COINTELEGRAPH: Zprávy o bitcoinu [online]. 2016 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://cointelegraph.cz/news/116014/proc-je-cena-bitcoinu-tak-promenliva-a-co-jiovlivnuje?utm_source=newsletter18leden2015&utm_medium=email&utm_campaign =campaign_154 69. Browser-based wallet. Bitcoin wiki [online]. 2014 [cit. 2016-01-28]. Dostupné z: https://en.bitcoin.it/wiki/Browser-based_wallet 70. Bitaddress.org: Open Source generátor Bitcoin peněženky napsaný v JavaScript [online]. 2016 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://www.bitaddress.org/ 71. BREJCHA, Kamil. Láká vás obchodování na bitcoinové burze? Jak vybrat tu pravou. THE COINTELEGRAPH: Zprávy o bitcoinu [online]. 2016 [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://cointelegraph.cz/news/laka-vas-obchodovani-na-bitcoinove-burzejak-vybrat-tu-pravou 72. FILLNER, Karel. Trezor podporuje Dash a přihlásíte se s ním bez hesla na web. THE COINTELEGRAPH: Zprávy o bitcoinu [online]. 2015 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://cointelegraph.cz/news/trezor-podporuje-dash-a-prihlasite-se-s-nim-bez-hesla-naweb 73. Bitcoin Trezor – recenze. Jak mít bitcoiny v bezpečí. Btctip: Vše co potřebujete vědět o bitcoinu a kryptoměnách [online]. 2014 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://btctip.cz/bitcoin-trezor-recenze/ 74. Bitcoin: The magic of mining. The Economist [online]. 2015 [cit. 2016-02-08]. Dostupné z: http://www.economist.com/news/business/21638124-minting-digitalcurrency-has-become-big-ruthlessly-competitive-business-magic 75. SimpleCoin: snadný nákup Bitcoinů [online]. 2016 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://simplecoin.cz/ 98
76. Jak výhodně koupit a prodat bitcoiny. Btctip: Vše co potřebujete vědět o bitcoinu a kryptoměnách [online]. 2015 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://btctip.cz/jakvyhodne-koupit-a-prodat-bitcoiny/ 77. Bitcoin ATM Map. CoinDesk [online]. 2016 [cit. 2016-02-11]. Dostupné z: http://www.coindesk.com/bitcoin-atm-map/ 78. Změny mezibankovních poplatků za platební transakce. Ministerstvo financí České Republiky [online]. 2015 [cit. 2016-02-16]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2015/zmeny-mezibankovnichpoplatku-za-platebn-21456 79. 7 důvodů pro obchodníky, proč zavést platbu bitcoiny. Btctip: Vše co potřebujete vědět o bitcoinu a kryptoměnách [online]. 2015 [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://btctip.cz/7-duvodu-pro-obchodniky-proc-zavest-platbu-bitcoiny/ 80. BitcoinPay [online]. 2016 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: https://www.bitcoinpay.com/cs/ 81. Coinbase [online]. 2016 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: https://www.coinbase.com/merchants 82. Coinmap [online]. 2016 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z: https://coinmap.org
Seznam obrázků Obrázek 1 Typy virtuálních měn ........................................................................................... 10 Obrázek 2 Podepsaní a ověření digitálního podpisu s použitím asymetrické kryptografie .................................................................................................................................................. 16 Obrázek 3 Centralizovaný, decentralizovaný a distribuovaný systém ............................... 19 Obrázek 4 Šifrování transakce ............................................................................................... 21 Obrázek 5 Řetězec transakcí (historie vlastnictví) ............................................................... 22 Obrázek 6 Řetězec bloků (Blockchain) .................................................................................. 23 Obrázek 7 Rozmístění těžařů ve světě ................................................................................... 24 Obrázek 8 Růst počtu bitcoinů v čase .................................................................................... 25 Obrázek 9 Důvěryhodná cesta v síti Ripple .......................................................................... 31 Obrázek 10 Přenos IOU v síti Ripple ..................................................................................... 33 Obrázek 11 Zaslání platby v Ripple ....................................................................................... 34 Obrázek 12 Vzájemná směnitelnost měn díky XRP ............................................................. 35 Obrázek 13 Regulace virtuálních měn ve světě ..................................................................... 42 Obrázek 14 Náhled webové stránky černého trhu SilkRoad ............................................... 71 99
Obrázek 15 Mycelium – hlavní strana
Obrázek 16 Mycelium – transakce .................. 77
Obrázek 17 Papírová peněženka vytvořená pomocí webu bitaddress.org ......................... 79 Obrázek 18 Hardwarová peněženka TREZOR .................................................................... 80 Obrázek 19 Těžební zařízení................................................................................................... 82 Obrázek 20 Bitcoinový bankomat .......................................................................................... 87 Obrázek 21 Stvrzenka nákup BTC ........................................................................................ 87 Obrázek 22 Platební místa v ČR akceptujících BTC ........................................................... 90
Seznam tabulek Tabulka 1 Rozdělení virtuálních měn .................................................................................... 12 Tabulka 2 Zprávy o transakcích ............................................................................................ 20 Tabulka 3 Rozdíly mezi elektronickými penězi a virtuálními měnami .............................. 46 Tabulka 4 Virtuální měny s největší tržní kapitalizací ........................................................ 49
Seznam grafů Graf 1 Mining pooly dle vytěžených bloků ........................................................................... 28 Graf 2 Měnové agregáty M1 (EUR, USD, GBP, CZK) a tržní kapitalizace (BTC) .......... 50 Graf 3 Vývoj tržní kapitalizace, ceny a objemu obchodů s bitcoiny .................................. 51 Graf 4 Počet transakcí v síti Bitcoin za den .......................................................................... 59 Graf 5 Počet používaných unikátních adres v síti Bitcoin ................................................... 59 Graf 6 Objem celosvětových denních transakcí v síti Bitcoin a pomocí ostatních platebních metod v rámci EU ................................................................................................ 60 Graf 7 Počet celosvětových denních transakcí v síti Bitcoin a pomocí ostatních platebních metod v rámci EU ................................................................................................................... 60 Graf 8 Průměrná doba potvrzení transakce (vytěžení nového bloku) v síti Bitcoin ......... 62 Graf 9 Průměrná výše poplatku na transakci v BTC .......................................................... 63 Graf 10 Průměrná výše poplatku na transakci v USD ........................................................ 64 Graf 11 Náklady na transakci v USD .................................................................................... 65 Graf 12 Vývoj kurzu Bitcoinu (14.1.2016 – 21.1.2016) ........................................................ 72 Graf 13 Podíl burz na trhu dle objemu obchodů s bitcoiny ................................................ 83
100
Přílohy Příloha č. 1 Regulace virtuálních měn ve světě Nation
Status
Updated
Albania
permissive
May 4th, 2015
Argentina
permissive
Apr 16th, 2015
Austria
permissive
Mar 6th, 2014
Australia
permissive
Dec 2nd, 2014
Bangladesh
contentious
Jul 7th, 2015
Belgium
permissive
Jan 21st, 2014
Bulgaria
permissive
Apr 8th, 2014
Bolivia
hostile
Apr 21st, 2015
Brazil
permissive
Apr 8th, 2014
Belarus
permissive
Jan 30th, 2014
Canada
permissive
Feb 1st, 2014
Switzerland
permissive
Feb 1st, 2014
China
contentious
Mar 23rd, 2014
Colombia
permissive
Mar 26th, 2014
Cyprus
permissive
Feb 3rd, 2014
Czech Republic
permissive
Jan 26th, 2014
Germany
permissive
Feb 23rd, 2014
Denmark
permissive
Mar 23rd, 2014
Ecuador
hostile
Apr 1st, 2015
Estonia
permissive
Feb 3rd, 2014
Spain
permissive
Feb 4th, 2014
Finland
permissive
Nov 25th, 2014
France
permissive
Jan 29th, 2014
United Kingdom
permissive
Mar 30th, 2015
Greenland
permissive
Jan 12th, 2014
Greece
permissive
Feb 13th, 2014
Hong Kong
permissive
Jan 24th, 2014
Croatia
permissive
Feb 3rd, 2014
Hungary
permissive
Feb 19th, 2014
Indonesia
permissive
Feb 6th, 2014
Ireland
permissive
Jan 6th, 2014
Israel
permissive
Feb 19th, 2014
Isle of Man
permissive
Mar 30th, 2015
1
India
contentious
Jan 23rd, 2014
European Union
permissive
Dec 12th, 2015
FATF
permissive
Apr 20th, 2015
Interpol
permissive
Jan 1st, 1970
Iran
permissive
Mar 11th, 2014
Iceland
hostile
Jan 26th, 2014
Italy
permissive
Feb 4th, 2014
Jersey
permissive
Apr 24th, 2014
Jordan
contentious
Feb 23rd, 2014
Japan
permissive
Mar 23rd, 2014
South Korea
permissive
Feb 1st, 2014
Kazakhstan
contentious
Feb 4th, 2014
Lebanon
permissive
Jan 26th, 2014
Liechtenstein
permissive
Nov 21st, 2014
Lithuania
permissive
Feb 10th, 2014
Luxembourg
permissive
Mar 24th, 2014
Latvia
permissive
Feb 7th, 2014
Malta
permissive
Feb 4th, 2014
Mexico
contentious
Mar 11th, 2014
Malaysia
permissive
Feb 1st, 2014
Netherlands
permissive
Jan 1st, 1970
Norway
permissive
Jan 20th, 2014
New Zealand
permissive
Feb 19th, 2014
Philippines
permissive
Mar 11th, 2014
Poland
permissive
May 28th, 2014
Portugal
permissive
Feb 4th, 2014
Russia
contentious
Feb 12th, 2014
Sweden
permissive
Jul 26th, 2014
Singapore
permissive
Mar 24th, 2014
Slovenia
permissive
Feb 20th, 2014
Slovakia
permissive
Feb 4th, 2014
Thailand
contentious
Jul 30th, 2014
Turkey
permissive
Feb 4th, 2014
Trinidad and Tobago
permissive
Mar 24th, 2014
Taiwan
permissive
Feb 3rd, 2014
Ukraine
permissive
Nov 12th, 2014
United States
permissive
Mar 23rd, 2014
Viet Nam
contentious
Feb 28th, 2014
South Africa
permissive
Feb 20th, 2014
Zdroj: Bitcoin Legality - Map of Regulatory Landscape. CoinDesk [online]. 2016 [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: http://www.coindesk.com/bitcoin-legal-map/, interaktivní mapa na http://www.merkletree.io/
2
Příloha č. 2 Měnové agregáty M1 (EUR, USD, GBP, CZK) a tržní kapitalizace (BTC) Měna EUR USD GBP CZK BTC
M1 v mil. 6 451 3 051 1 447 2 990 Tržní kapitalizace
Kurz
3.11.2015
USD/EUR GBP/EUR CZK/EUR
0,90736 1,40424 0,03691
M1 v mld. EUR 6 450,92 2 768,45 2 032,02 110,36 5,11
Zdroj: vlastní zpracování dle: http://www.tradingeconomics.com/euro-area/money-supply-m1 http://www.tradingeconomics.com/united-states/money-supply-m1 http://www.tradingeconomics.com/united-kingdom/money-supply-m1 http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=938&p_u ka=3&p_strid=AAAADA&p_od=200201&p_do=201509&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C
1
Příloha č. 3 Poplatky bank za platby do zahraničí Banka
Platba přes internetové bankovnictví
Platba na pobočce
Air Bank
100 korun
Citibank
1 % z částky, min. 300 - max. 2000 korun do Slovenské spořitelny: 50 korun SEPA platba do 50 tis. eur: 220 korun
Česká spořitelna
SEPA platba nad 50 tis. eur + ostatní platby: 1 % z částky, min. 220 - max. 1500 korun
+ příplatek 200 korun
do ČSOB na Slovensku: 9 korun SEPA platba do 50 tis. eur: 250 korun ČSOB
SEPA platba nad 50 tis. eur: 0,7 % z částky, min. 250 - max. 750 korun
+ příplatek 250 korun (1)
ostatní platby: 1 % z částky, min. 250 max. 1500 korun Equa bank
Europlatba (do 50 tisíc eur): 99 korun
+ příplatek 20 korun
do jakékoli slovenské banky: zdarma Fio banka
+ příplatek 30 korun
SEPA platba: 50 korun ostatní platby: 250 korun
Europlatba SEPA: 0,9 % z částky, min. 220 - max. 1500 korun
Europlatba SEPA: 220 korun GE Money Bank
Komerční banka
LBBW Bank
ostatní platby: 1 % z částky, min. 220 ostatní platby: 1 % z částky, min. max. 1500 korun 220 - max. 1500 korun Europlatba SEPA: 195 korun ostatní platby: 0,9 % z částky, min. 250 - + příplatek 300 korun max. 1500 korun 0,9 % z částky, min. 350 - max. 2000 korun
0,9 % z částky, min. 500 - max. 2200 korun
SEPA platby zdarma mBank
ostatní platby: 0,5 % z částky, min. 220 max. 840 korun
1
nelze
Europlatba SEPA: 220 korun Raiffeisenbank ostatní platby: 1 % z částky, min. 300 - max. 1500 korun
platby do 3000 korun: 100 korun Sberbank
UniCredit Bank
Europlatba nad 3000 korun: 250 korun
+ příplatek 300 korun
ostatní platby: 1 % z částky, min. 300 max. 1700 korun Europlatba: 250 korun ostatní platby: 0,9 % z částky, min. 250 - + příplatek 300 korun max. 1500 korun SEPA platba z účtu Plus: zdarma
Zuno
SEPA platba u běžného účtu: 180 korun
ostatní platby: 280 korun Zdroj: banky; (1) kromě platby do ČSOB na Slovensku Většina bank si navíc ke standardnímu poplatku za zahraniční platbu účtuje i příplatek, pokud klient posílá peníze do zahraničí prostřednictvím pobočky. Příplatky se pohybují od 20 korun (Equa bank) až do 300 korun (Komerční banka, UniCredit Bank, Sberbank). Zdroj: Finance. Novinky.cz [online]. 2014 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/finance/328883-posilate-penize-do-zahranici-pripravte-se-na-poplatek-i-nekolik-stovekkorun.html.
2
Příloha č. 4 Proces nákupu bitcoinů v online směnárně SimpleCoin.cz
Zdroj: SimpleCoin: snadný nákup Bitcoinů [online]. 2016 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://simplecoin.cz/
1
Příloha č. 5 Mapa bitcoinových bankomatů
Zdroj: Bitcoin ATM Map. CoinDesk [online]. 2016 [cit. 2016-02-11]. Dostupné z: http://www.coindesk.com/bitcoin-atm-map/
1
Příloha č. 6 Platební místa přijímající BTC ve světě
Zdroj: Coinmap [online]. 2016 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z: https://coinmap.org
1
