Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů
Kapitálový trh v ČR Bakalářská práce
Autor:
Eva Černohousová, DiS. Bankovní managament
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Vladimír Nergl
Duben, 2011
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Poděbradech, dne 28. 4. 2011
Eva Černohousová, DiS.
Tímto bych ráda poděkovala za pomoc a odborné vedení při zpracování bakalářské práce vedoucímu mé práce, Ing. Vladimíru Nerglovi. Dále děkuji svým rodičům a přátelům za jejich podporu. Eva Černohousová
Anotace Cílem práce je definování kapitálového trhu v České republice, jeho vývoj a charakteristika. Detailněji se věnuji trhu dluhových cenných papírů a procesem jejich uvedení na trh, coţ dokumentuji na konkrétním příkladu hypotečního zástavního listu emitovaného Wüstenrot hypoteční bankou a.s. Klíčová slova: cenný papír, akcie, burza, krize, vývoj, dluhopis, dohled, investor, trh, banka, obchodník, náleţitosti, emise.
Annotation The mail purpose of disertation is defining of capital market in Czech republic, its progress and current characteristic. I am focusing on debt securities market and its placed on the market process. As an example, I choose documentation of mortgage bond issued by Wüstenrot mortgage bank Inc. Keywords: security, share, stock market, crisis, progression, obligation, supervision, investor, market, bank, businessman, appurtenances, emission
Obsah Úvod…………………………………………………………..……..
5
1 Finanční trh, charakteristika a členění………………….….………
6
1. 1. Kapitálový trh…………………………………………..…….
7
1. 2. Kapitálový trh a jeho novodobá historie v ČR….……………
9
1. 1. 1. Cenný papír……………………………..……….…….
10
1. 1. 2. Vývoj cenného papíru……………...........…………….
11
1. 1. 3. Formy cenného papíru, jeho náleţitosti a emise………
12
1. 2. Akciový trh………………………………………..…………
14
1. 2. 1. Akcie, její podoby a náleţitosti……..………………..
14
1. 3. Trh dluhopisový…………………………………….……….
18
2 Burza cenných papírů……………………………………….…….
23
2. 1. Historie burz…………………………………………..……..
24
2. 2. Typy burz a jejich právní formy………………………..…...
25
2. 3. České burzovnictví…………………………………..……...
26
2. 3. 1. Zaloţení burzy jako akciové společnosti…………....
28
2. 3. 2. Právní úprava burzy cenných papírů…………..........
28
2. 3. 3. Členové burzy……………………………………….
29
2. 3. 4. Burzovní rozhodčí soud……………………….…….
31
3 Dohled nad kapitálovým trhem…………………………………..
33
4 RM-Systém……………………………………………………….
36
4. 1. Historie RM-Systém………………………………………...
36
4. 2. Přechod RM-Systému na burzu…………………………………..
37
5 Hypoteční zástavní list………………………………………………….
39
Závěr………………………………………………………………..
46
Seznam pouţité literatury………………….……………………….
47
Seznam přílohy……………………………………….…………….
48
Úvod Ve své bakalářské práci se zabývám kapitálovým trhem, obchody s cennými papíry na tomto trhu a burzou cenných papírů. Cílem mé práce je pojednat o hlavních druzích cenných papírů a obchodování s nimi. Bakalářská práce se týká vymezení finančního trhu a zejména pak kapitálového trhu. V oblasti cenných papírů věnuji pozornost jejich formám, historii, náleţitostem a emisi. V této části vycházím z poznatků vybraných z literatury, příslušných zákonů a částečně i z internetu. Dále jsem se zaměřila na regulovaný trh, konkrétně na jeho reprezentanta v České republice, Burzu cenných papírů Praha, její hlavní rysy a uspořádání v současnosti. Zmínila jsem téţ dohled nad kapitálovým trhem a RM-Systém. V závěru své práce se zabývám konkrétním příkladem hypotečního zástavního listu.
39
1 Finanční trh, charakteristika a členění
Finanční trhy jsou organickou součástí struktury trţní ekonomiky. Na těchto trzích dochází ke střetávání nabídky dočasně nebo trvale volných peněţních prostředků a poptávky po nich. Na finančních trzích jsou nabízeny volné platební prostředky a peněţní kapitál. V současné době (koncem 20. století a začátkem 21.) je vnější uspořádání finančních trhů charakterizováno mimo jiné telekomunikačním propojením národních a celosvětových sítí, rozsáhlým pouţíváním informačních technologií ve všech hlavních úsecích finančních trhů. To vede k tomu, ţe obchody na těchto trzích mohou souběţně probíhat na různých místech, aniţ by se obchodující partneři přímo fyzicky setkávali. Zároveň toto materiální prostředí velmi urychluje převody peněţních fondů mezi spořícími subjekty a následnými uţivateli jejich úspor. Finanční trhy jsou členěny především podle doby splatnosti finančního aktiva na trh peněţní nebo kapitálový. Na peněţních trzích se obchoduje s krátkodobými finančními aktivy, jejichţ splatnost je zpravidla do jednoho roku, zatímco na kapitálových trzích se obchoduje s dlouhodobými finančními aktivy, jejichţ splatnost je od jednoho roku výše. Tato finanční aktiva můţeme členit podrobněji na střednědobá (od jednoho roku do čtyř, pěti i více let) a na dlouhodobá převyšující mez pouţívanou pro finanční aktiva střednědobá. Peněţní a kapitálový trh lze členit dále podle konkrétního finančního produktu, s nímţ je obchodováno, např. na trh krátkodobých depozit, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých úvěrů, na trh s cennými papíry (akciový a dluhopisový) atd.1
1
Volně zpracováno na základě knihy: LANDOROVÁ, Anděla a kol. Cenné papíry a finanční trhy. TUL, Liberec, 2005. ISBN 80-7083-920-1.
40
1.1 Kapitálový trh
Na kapitálovém trhu se obchoduje se střednědobými a dlouhodobými peněţními prostředky jako s finančními investicemi a závazky úvěrovými nebo majetkovými. Obchody mají formu jednak dlouhodobých bankovních úvěrů a jednak cenných papírů, jak majetkových, tak dluhových. Pro obchody s bankovními úvěry jsou charakteristické individuální zvláštnosti podmínek, za nichţ jsou uzavírány (různé moţnosti přístupu klientů k úvěrům, specifika bankovních úvěrů a jejich zdrojů, dále různá data splatnosti, způsoby úhrad závazků, poskytované záruky atd.). V porovnání s tím je trh cenných papírů pruţnější a likvidnější díky standardním charakteristickým rysům, obecně platným principům a náleţitostem finančních nástrojů, s nimiţ je obchodováno, i jednotnou metodikou obchodování, obecně uznávanou, předepsanou apod. V porovnání např. s peněţním trhem je okruh účastníků kapitálového trhu s cennými papíry obvykle širší a členitější. Investory při vstupu na kapitálový trh motivuje především zájem o vyšší míru výnosnosti, která je však často spojována s vyšším rizikem a niţší likviditou v porovnání s peněţním trhem. Příjemci dlouhodobých finančních zdrojů jsou motivováni snahou nabýt tyto zdroje k uskutečnění svých dlouhodobých záměrů týkajících se např. rozvoje podniku, nákupu zařízení pro provoz podniku, k doplnění vlastních zdrojů, výstavby budov apod. Kapitálový trh obvykle členíme podle následujících hledisek. Podle předmětu obchodu je trh cenných papírů rozdělen na akciový trh, trh dluhopisů a trh finančních derivátů. Podle způsobu organizace obchodu dělíme trh na regulovaný či organizovaný, do kterého patří burzovní a mimoburzovní trh, a na trh neorganizovaný neboli volný trh. Hlavními znaky organizovaného trhu je to, ţe na trhu smějí obchodovat pouze oprávněné osoby mající příslušné povolení a s aktivy, která splňují podmínky vyhlášené daným organizovaným kapitálovým trhem, jakoţ i způsob a čas obchodování. Příkladem organizovaného či regulovaného burzovního trhu v ČR je Burza cenných papírů Praha, a.s. a
41
RM-Systém, a.s. Zvláštním příkladem v USA organizovaného mimoburzovního trhu je trh Nasdaq2. Neorganizovaný kapitálový trh je trh, na který mají volný přístup prodávající a kupující. Jde spíše o způsob obchodování neţ o určité místo. Jinak se nazývá také OTC (over-thecounter), neboť připomíná prodej a nákup přes přepáţku. Podmínky obchodu se na tomto trhu dohadují pro kaţdou jednotlivou transakci zvlášť. Obchodovaná aktiva nepodléhají ze strany trhu ţádným předpisům. Také není přesně specifikován čas obchodování ani způsob. Obchoduje se zpravidla na základě zvyklostí a dobrovolně uznávaných standardů na místně různých trzích. Kapitálový trh členíme podle pořadí obchodů na primární a sekundární. Na primárním trhu dochází k prvnímu prodeji a nákupu nově emitovaných cenných papírů. Lze také říci, ţe na tomto zvláštním trhu emitent nabízí něco, co ještě neexistuje a co vznikne pouze za předpokladu, ţe vydávaný cenný papír najde svého prvonabyvatele. Na sekundárním trhu se obchoduje cennými papíry, které jsou na kapitálovém trhu obchodovány jiţ opakovaně. Tento trh umoţňuje původním investorům, kteří nakoupili svá finanční aktiva na primárním trhu, aby s nimi mohli dále obchodovat, pokud to uznají za vhodné a potřebné. Sekundární trh usnadňuje fungování primárního trhu. Sekundární trhy poskytují investorům likviditu v potřebné míře a čase. Z časového hlediska uzavíraných obchodů se kapitálový trh dělí na trh promptní a na trh termínový. Při promptních ochodech dochází k dodání cenných papírů ještě tentýţ den nebo do několika dnů po uzavření obchodu (3-4dny). Na trhu s termínovými obchody dojde k realizaci aţ po dohodnuté lhůtě (3 měsíce, 1 rok) nebo ve lhůtě stanovené pravidly obchodního místa; např. speciálních burz. Kapitálový trh plní v rámci ekonomiky několik funkcí. Mezi nejdůleţitější patří: alokační funkce - trh soustřeďuje nabídku a poptávku po aktivech a volné peněţní prostředky na jejich nákup; redistribuční - realizací prodeje dojde k redistribuci aktiv (předmětu obchodu) a volných peněţních prostředků (kapitálu); refinanční - nabízející si můţe na trhu obstarat prodejem kapitálových aktiv potřebný kapitál; cenotvorná – na trhu se vytváří cena kapitálového aktiva, která odráţí hospodářské výsledky emitenta; 2
NASDAQ je největší ryze elektronický burzovní trh v USA s více jak 3900 kótovanými společnostmi z 39 zemí celého světa. Na tomto trhu lze obchodovat akcie, opce a futures kontrakty.
42
ukazatel výkonnosti – cena prodávaného aktiva v sobě zahrnuje hospodářské výsledky prodávajícího. Způsoby fungování kapitálového trhu se díky určitým společenským znakům liší v jednotlivých zemích uspořádáním obchodních míst i pouţívanými systémy obchodování a jejich regulací danou v určitém státě3.
1.2. Kapitálový trh a jeho novodobá historie v ČR
Český kapitálový trh se začal rozvíjet aţ v souvislosti s kupónovou privatizací. Největší vliv měla privatizace na akciovou část. Po prvním kole kupónové privatizace byla první vlna akcií uvedena na praţskou burzu v polovině roku 1993. Šlo o téměř 1000 akcií, se kterými začalo pravidelné obchodování na praţské burze. Později, po skončení druhé vlny kupónové privatizace, bylo na trh uvedeno dalších zhruba 700 akcií. Ve srovnání se zahraničními burzami cenných papírů se tak praţská burza počtem obchodovaných titulů rázem dostala na pozici, která neodpovídala velikosti a významu domácí ekonomiky ve světovém měřítku. Zdrojem budoucích problémů praţské burzy však nebyl jen počet obchodovaných titulů. I kdyţ mnoţství cca 1700 akciových titulů bylo pochopitelně značně nepřehledné, při jinak standardně fungujících pravidlech by obrovský počet obchodovaných titulů nebyl sám o sobě významnou překáţkou. Problémem byla nedostatečná regulace českého kapitálového trhu a s tím souvisela nedostatečná ochrana minoritních akcionářů. Příkladem byla transformace některých fondů z kupónové privatizace v tzv. průmyslové holdingy 4 , která těmto fondům umoţnila vyhnout se regulaci vyplývající ze zákona o investičních společnostech a fondech. V důsledku toho se hodnota akcií těchto bývalých fondů hluboce propadla. Některé případy poškozování minoritních akcionářů jsou dodnes otevřené. Postupně se sniţoval počet akciových titulů obchodovaných na praţské burze, tím jak zcela nelikvidní tituly, případné tituly, které nesplňovaly další podmínky pro kotaci cenného papíru na praţské burze, byly z burzy vyloučeny, případně převedeny na RM-Systém. Avšak 3
Volně zpracováno na základě knihy: : LANDOROVÁ, Anděla a kol. Cenné papíry a finanční trhy. TUL, Liberec, 2005. ISBN 80-7083-920-1. 4 Průmyslový holding neboli koncern je sdruţení obchodních společností, z nichţ jedna společnost ostatní společnosti řídí.
43
naděje, ţe sníţení počtu obchodovaných titulů bude mít za následek zvýšení likvidity těchto titulů, které na praţské burze zůstanou, se však nenaplnil. Z pohledu investorů, a to jak domácích, tak zahraničních, je na praţské burze jen několik málo akciových titulů, které splňují základní poţadavek portfolio manaţerů na likviditu. Posléze se zlepšují i zákonná ustanovení týkající se ochrany minoritních akcionářů. K tomuto zlepšení přispěl i vznik Komise pro cenné papíry. V zahraničí jsou tyto komise standardní součástí kapitálového trhu. Kdyţ v českých podmínkách trvalo zavedení komise dlouho, její činnost přispívá k postupnému zvyšování úrovně domácího kapitálového trhu. Vzhledem k potřebám české vlády financovat se v 90.letech na finančním trhu docházelo postupně k nárůstu emisí českých státních dluhopisů. Obchodování s těmito dluhopisy se na dluhopisovém trhu úspěšně rozvinulo a český dluhopisový trh se stal v rámci středoevropského regionu jedním z nejrozvinutějších.5
1.1.1 Cenný papír
Cenný papír existuje jako fyzická listina nebo v zaknihované podobě jako záznam v evidenci. Zaknihovat lze pouze zastupitelné cenné papíry (akcie, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, kupóny a opční listy). V České republice jsou zaknihované cenné papíry evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů. Centrální evidenci cenných papírů vede od července 2010 Centrální depozitář a. s., který je dceřinou společností Burzy cenných papírů Praha. Činnost Centrálního depozitáře a.s. je regulována ČNB. Do roku 2010 tuto činnost vedlo Středisko cenných papírů.6 Drţitel cenného papíru nemůţe bez předloţení cenného papíru poţadovat uspokojení svých nároků. Rovněţ emitent můţe odepřít plnění závazků, jestliţe mu není cenný papír předloţen. Emitent cenného papíru můţe být osoba fyzická nebo právnická, která je oprávněna podle zákona k vydání určitého druhu cenného papíru.
5
Volně zpracováno na základě: KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy. 3. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006. ISBN 80-7265-093-9. 6 Volně zpracováno na základě : www.centraldepository.cz a www.businessinfo.cz
44
Cenné papíry se dají rozdělit z různých hledisek; např. z hlediska nároku investora, který cenný papír představuje, na cenné papíry majetkové (akcie, podílové listy, skladištní listy atd.) vyjadřující nárok na podíl na majetku, dále na cenné papíry vyjadřující dluţnické peněţní závazky (dluhopisy, hypoteční zástavní listy, směnky, vkladové listy bank apod.). Další členění jsou moţná z hlediska způsobu emise, převoditelnosti, podle ekonomické funkce, podle dluţníka, podle výnosu, podle podoby, podle zastupitelnosti, oběhuschopnosti, výnosnosti, obchodovatelnosti atd.7
1.1.2 Vývoj cenného papíru
Cenné papíry mají dlouhodobou historii. V papírové podobě jsou pravděpodobně helénského původu, protoţe se objevují uţ v době alexandrijské (4. stol. př. n. l.). V této době jiţ bankéř vydával vkladateli písemné potvrzení o vkladu nebo dluţník potvrzoval bankéři svůj závazek vystavením a podepsáním dluţního listu nebo stvrzenky. K rozvoji cenných papírů dochází v období středověku. V té době byly vydávány tzv. generální úvěrové listy. Emitent se zavazoval, ţe drţitelům těchto úvěrových listů, kteří jejich koupí poskytli úvěr emitentovi, splatí úvěr včetně úroku. Majitel úvěrového listu v případě potřeby mohl tento list prodat jiné osobě, aniţ by došlo ke změně ve výši pohledávky a podmínek plnění dané pohledávky. Rozhodující význam získávají cenné papíry s rozvojem velkých kapitálově silných podniků. Vyuţívání cenných papírů bylo také podpořeno zdokonalováním bankovního úvěrování a zaváděním cenných papírů spojených se zakládáním akciových společností, jakoţ i se stále více se rozšiřujícím deficitním financováním státu. Základem existence cenného papíru je skripturní akt, písemný projev vůle a normativně stanovený proces vydání či emise cenného papíru. Ne kaţdý projev vůle však je cenným papírem. To, co činí z listiny cenný papír, jsou právní důsledky, které jsou s tímto skripturním aktem spojeny. Teprve tyto důsledky způsobují cennost papíru. V cenném papíru je obsaţeno právo vlastníka cenného papíru na plnění závazků emitenta cenného papír, výslovně uvedených v souladu se zákonnými předpisy vztahujícími se na daný druh cenného papíru.
7
Volně zpracováno na základě : www.wikipedia.org
45
Podmínkou plnění emitentových závazků vůči majiteli cenného papíru je předloţení tohoto dokumentu rovněţ podle stanovených předpisů. V České republice platí zákon o cenných papírech č. 591/ 1992 Sb., o cenných papírech s účinností od 1. 1. 1993. Tento zákon byl jiţ vícekrát novelizován podle potřeb kapitálového trhu a jeho regulace.
1.1.3 Formy cenného papíru, jeho náležitosti a emise (v pojetí zákona č. 591/ 1992 Sb., o cenných papírech v platném znění)
Cenný papír můţe být vydáván v různých formách. Forma cenného papíru jako finančního aktiva má význam z hlediska osoby, jíţ náleţí práva z cenného papíru. Je významná i z hlediska způsobu, jak můţe být cenný papír převáděn. Ne kaţdý cenný papír můţe být vydán v jakékoliv formě a podobě. Příslušný právní předpis upravující ten který druh cenného papíru stanoví, v jaké formě z hlediska převoditelnosti můţe být tento druh vydán, respektive, ţe můţe být vydán jen v některé formě. V § 3 cit. zákona o cenných papírech je uvedeno, ţe cenný papír můţe mít formu cenného papíru na doručitele, na řad nebo na jméno. Dále je uvedeno, ţe pokud některý právní předpis označuje cenný papír jako cenný papír na majitele, vztahují se na něj ustanovení týkající se cenných papírů na doručitele; obdobně jsou uvedeny i zvláštnosti týkající se cenného papíru na jméno. ,, Pokud právní předpis označuje cenný papír jako cenný papír na jméno a současně umoţňuje jeho převod rubopisem, vztahují se na tento cenný papír ustanovení tohoto zákona upravující cenný papír na řad.“(odst. 3 téhoţ paragrafu). Vnější forma či podoba cenného papíru můţe být buď listinná (materializovaná) nebo odhmotnělá (dematerializovaná), tj. pouze zaknihovaná. Zákon s tímto členěním počítá, aniţ je uvádí ve zvláštním předpise, pouţívá je však běţně v příslušných paragrafech. V §4 zákon stanoví náleţitosti cenného papíru následovně: ,, (1) Náleţitosti cenných papírů stanoví zákon nebo jiný právní předpis. (2) Náleţitostí zaknihovaných cenných papírů však není: a) jejich číselné označení, b) podpisy nebo jejich otisky, c) údaj o povolení příslušného státního orgánu.
46
(3) Je-li podle zákona nutné rozlišit jednotlivé zaknihované cenné papíry, je osoba vedoucí jejich evidenci povinna pro tento účel číselné označení těmto jednotlivým cenným papírům z podnětu jejich emitenta přidělit.“ Náleţitosti cenných papírů jsou formální a obsahové. Formální náleţitosti cenných papírů zákon o cenných papírech neupravuje. Pro listinné cenné papíry je předepsána písemná forma, jejíţ nedodrţení má za následek neplatnost cenného papíru. Písemná forma cenného papíru je splněna jak jeho vytištěním, tak vlastnoručním napsáním. Podpis emitenta musí být učiněn vlastnoručně. Pokud jde o zaknihované cenné papíry, pak jejich náleţitostí není číselné označení, podpisy nebo jejich otisky a údaj o povolení příslušného státního orgánu. Číselné označení pro zaknihovaný cenný papír můţe však vyţadovat emitent v případě, ţe je podle zákona nutno odlišit jednotlivé zaknihované cenné papíry. Emise cenného papíru je proces, jímţ se písemný projev vůle stává cenným papírem. Podmínkou uskutečnění tohoto procesu je, ţe cenný papír splňuje všechny náleţitosti zákonně stanovené pro jednotlivé druhy cenného papíru a stává se majetkem prvého nabyvatele způsobem stanoveným zákonem. Nejdůleţitější ,, rodný list cenného papíru „„ je prospekt. Prospekt cenného papíru je informačním zdrojem pro investory. Obsahuje veškeré informace, které jsou nezbytné k přesnému a správnému posouzení cenného papíru, majetku a závazků emitenta cenného papíru, dále jeho finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje jeho podnikání a jeho budoucí finanční situace. Prospekt musí být formulován srozumitelně. Prospekt schvaluje ČNB na ţádost emitenta, obchodníka s cennými papíry nebo organizátora regulovaného trhu tz. Trh s investičními nástroji. Prospekt se uveřejňuje v úplném znění způsobem, který umoţňuje dálkový přístup a v úplném znění v alespoň jednom celostátně distribuovaném deníku. Dále musí být uveřejněn do šesti měsíců od schválení ČNB, jinak právní účinky rozhodnutí o schválení zanikají. 8 Emitentem je společnost nebo veřejná korporace ( např. obec, stát), která vydává cenné papíry především za účelem získání finančních prostředků na rozvoj svého podnikání. Další podmínky cenného papíru jsou v citovaném zákoně o cenných papírech uvedeny jen v obecných rysech (datum emise, hromadné listiny vybraných druhů cenných papírů, emisní kurs a některé zvláštnosti týkající se odpovědnosti v souvislosti s vydáním cenného papíru), s odvoláním na ,, zvláštní právní předpisy „„, které upřesňují postupy emitentů u jednotlivých zvláštních druhů cenných papírů. 8
Volně zpracováno na základě : www.sagit.cz
47
V dalších částech zákona jsou stanoveny poţadavky a předpoklady nakládání s cennými papíry, uzavíráním smluv, smluv o úschově, správě, uloţení, obhospodařování a nastavování cenných papírů, event. dalších, týkající se obecně všech druhů cenných papírů.
1.2. Akciový trh
Akciové trhy jsou trhy s akciemi, tj. s cennými papíry s teoreticky neomezenou splatností. Akcie existují tak dlouho, dokud nedojde k zániku akciové společnosti likvidací, rozdělením nebo sloučením s jinou společností. Akciová společnost je právnická osoba, jejíţ kapitál je rozdělen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Základní kapitál této společnosti se tvoří vydáváním (emisí) akcií na primárním trhu. S těmito akciemi se poté obchoduje na trhu sekundárním. Regulovaný akciový trh má své ohodnocení podle bodů a celkového objemu akcii, s kterými se obchoduje na burze cenných papírů.
1.2.1 Akcie, její podoby a náležitosti
Akcie je podle ustanovení § 155 odst. 1 Obchodního zákoníku cenný papír, s nímţ jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení akciové společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Práva akcionáře jako drţitele akcie jsou upraveny obchodním zákoníkem a stanovami společnosti. Jiná společnost neţ akciová nemůţe akcie vydávat. Jak uţ je výše uvedeno, akcionář vlastnící určité druhy akcií má právo na podíl na zisku společnosti (dividendu), účastnit se valné hromady společnosti a hlasovat na ni, uplatnit protinávrhy k návrhům, jejichţ obsah je uveden v pozvánce na valnou hromadu, přednostní právo na upsání části nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu, přednostní právo na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů, má téţ právo na informace (seznámit se s účetní uzávěrkou, se zprávou o fúzi, s projektem rozdělení společnosti apod.), podílet se na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti, právo na účast v
48
nástupnické akciové společnosti, a posléze na podílu na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti. Některé druhy nebo formy akcií poskytují práva vztahující se jen k jednotlivým zvláštním druhům nebo formám akcií. Typickým příkladem je právo týkající se podílu na zisku společnosti (tzv. prioritní dividenda) nebo na likvidačním zůstatku u prioritních akcií. Také jen s akciemi na jméno je např. spojeno právo na odkoupení akcií za cenu přiměřenou jejich hodnotě v zákonem stanoveném případě. Akcie nemusí mít jen jediného vlastníka. Můţe být společným vlastnictvím více osob. Práva spojená s akcií, která je ve spoluvlastnictví více osob, můţe vykonávat jen jedna z těchto osob na základě dohody všech spoluvlastníků, případně si mohou zvolit společného zmocněnce, který není spoluvlastníkem dané akcie. Na vztahy spoluvlastníků akcií se pouţijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Podle ustanovení obchodního zákoníku můţe akciová společnost vydávat jen tímto zákonem přípustné a upravené akcie. Jiné akcie, neţ které připouští obchodní zákoník, nesmějí být vydávány. Např. není přípustné vydávat úrokové akcie a jiţ ani není přípustné vydávat akcie zaměstnanecké. Vydávat akcie se zvláštními právy, tzv. zlaté akcie, obchodní zákoník rovněţ nepřipouští. Podle § 155 odst. 7 Obch.Z. ,, jiné druhy akcií, neţ které upravuje tento zákon, nesmějí být vydávány.” Akcie se zvláštními právy však byly zavedeny zákonem č. 210/1993 Sb., který připouští jejich vydávání a přiznává jim zvláštní práva, která účelově váţe na privatizaci státního majetku jako akt jednorázový, neopakující se. Uplatnit práva z těchto akcií mohou pouze dva akcionáři, Pozemkový fond ČR9a Fond národního majetku ČR.10 Ve stanovách společnosti, kde existují zlaté akcie, jsou charakterizovány jako akcie nepřevoditelné, ke kterým se váţe právo spočívající v tom, ţe bez souhlasu majitele této akcie nelze zrušit společnost, zvýšit nebo sníţit základní kapitál nebo změnit stanovy společnosti. Zvláštní práva spojená s těmito akciemi lze povaţovat za jakási rezervovaná práva státu vzniklá v souvislosti s privatizací jeho majetku. Zlaté akcie měly sehrát roli jakýchsi regulátorů v období přechodu centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku trţní, ne vţdy však tuto roli splnily. V současné době, kdy právní předpisy týkající se cenných papírů a podnikání na kapitálovém trhu, odpovídají předpisům Evropské unie, vláda dosud přesto ponechává zlaté 9
Pozemkový fond ČR spravuje nemovitý majetek státu, jeho finanční prostředky však nejsou finančními prostředky státu. Zřízen zákonem č. 569/1991 Sb. 10 Fond národního majetku ČR nehospodařil s majetkem státu. Byl zřízen § 4 odst. 1 zák. č. 171/1991 Sb. a zrušen zákonem č. 178/2005 Sb.
49
akcie ve strategických podnicích. V současné době existuje jiţ jen několik akciových společností, které ve svém portfoliu mají zlatou akcii (např. Plzeňský Prazdroj, Hřebčín Napajedla)11. Akciová společnost můţe vydávat akcie, s nimiţ nejsou spojená ţádná zvláštní práva (tzv. kmenové akcie), a akcie, s nimiţ jsou spojena přednostní práva týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku (tzv. prioritní akcie). Akcie mohou být vydávány v listinné podobě (listinné akcie) nebo v zaknihované podobě (zaknihované akcie)12. Náleţitosti akcie upravuje jednak zákon o cenných papírech v obecné úrovni a jednak obchodní zákoník, jak uţ je výše zmíněno. Obchodní zákon nestanoví, v jaké grafické úpravě musí být listinné akcie vydávány. Vţdy však musí být vytištěny tak, aby se zamezilo jejich zneuţívání a padělání. Kaţdá akcie musí mít tyto náleţitosti: obchodní firmu společnosti; sídlo společnosti; jmenovitou hodnotu; označení formy akcie; u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře; výši základního kapitálu společnosti; počet akcií k datu její emise; datum emise. U listinné akcie musí být dále číselné označení a podpisy člena představenstva nebo podpisy členů představenstva oprávněných jednat jménem společnosti k datu emise. Zaknihované akcie musí obsahovat číselné označení v případech, kdy takto stanoví zákon z důvodu rozlišení těchto akcií. Ten, kdo vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, je v takovém případě povinen přidělit zaknihovaným akciím číselné označení. Jmenovitá hodnota, která je na akcii uvedena, se v průběhu podnikání akciové společnosti liší od trţní ceny, tj. ceny, za kterou se tato akcie prodává na trhu. Trţní cena, čili kurz akcie můţe kolísat podle hospodářských výsledků společnosti, ale také podle konkrétní celkové situace na daném akciovém trhu. Příkladem můţe být i mezinárodní či globální turbulence (tzv. finanční krize, která také zachvátila i ČR) v období 2008/2009, a proto je obchod s akciemi na hlavních světových trzích velmi spekulativní a také rizikový. Jestliţe akciová společnost vydává více druhů akcií, musí akcie obsahovat označení druhu a listinná akcie i určení práv s nimi spojených alespoň odkazem na stanovy (§155 odst.6). Toto se týče zvláště prioritních akcií, naproti tomu akcie kmenové, se kterými nejsou spojena ţádná zvláštní práva, nemusí označení druhu akcie obsahovat13.
11
Volně zpracováno na základě knihy: POSPÍŠILOVÁ, Alena; POSPÍŠIL, Michal. Cenné papíry a podnikání na kapitálovém trhu: Vysoká škola aplikovaného práva. Praha 11, 2006. ISBN 80-86775-07-0. 12 Volně zpracováno na základě knihy: JÍLEK, Josef. Finanční trhy. Praha: Grada Publishing a.s., 1997. ISBN 80-7169-453-3. 13 Volně zpracováno na základě: www.e-akcie.cz
50
Akcie se z hlediska práva účasti na řízení společnosti dělí na akcie kmenové, prioritní a zaměstnanecké. V ČR zákon neumoţňuje vydávat zaměstnanecké akcie. Stanovy akciové společnosti však mohou určit, ţe zaměstnanci společnosti mohou nabývat akcie společnosti za zvýhodněných podmínek (§158). Zvýhodněné podmínky spočívají v tom, ţe zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurz akcií nebo celou cenu, za něţ je společnost pro zaměstnance nakoupila, pokud rozdíl je kryt z vlastních zdrojů společnosti. Souhrn částí kupní ceny je omezen zákonem. Tato zvláštní práva mohou uplatnit také zaměstnanci dané společnosti, kteří odešli do důchodu. Akcie téţe společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu, není-li zvláštním zákonem určeno jinak (§155). Obchodní zákoník připouští, aby akciová společnost vydávala akcie na majitele nebo akcie na jméno (§156).
Kromě listinné podoby jsou akcie vydávány i v
zaknihované podobě. O podobě akcie rozhoduje valná hromada akciové společnosti. Podle obchodního zákoníku mohou znít akcie na majitele nebo na jméno. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Listinné akcie, na nichţ je uvedeno jméno oprávněné osoby, jsou cennými papíry na řad a jsou převoditelné rubopisem. Akcie v klasické listinné podobě jsou sloţeny ze tří částí: pláště, kupónového archu a talonu. Náleţitosti jednotlivých částí listinné akcie jsou uvedeny v plášti akcie. Plášť akcie potvrzuje vlastnický podíl na akciové společnosti a obsahuje jiţ výše zde uvedené následující náleţitosti: název společnosti a sídlo společnosti, výši základního kapitálu, počet akcií k datu emise, nominální hodnotu jedné akcie, údaje o formě akcie, podpisy představitelů vedení akciové společnosti, datum emise, číselné označení, podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat k datu emise a popřípadě další náleţitosti dle zákona. Kupónový arch obsahuje 10 i více kupónů, které investor předkládá při výplatě dividend. Na jednotlivých kupónech je uveden název akciové společnosti, počet akcií, pořadové číslo kupónu a datum výplaty dividendy atd. Kupóny jsou cennými papíry na doručitele. Talon slouţí k vydání nového kupónového archu. Na talonu je uvedeno číslo akcie a název akciové společnosti. Talon není cenným papírem.14 Pokud akciová společnost vydává akcie na jméno, je povinna vést seznam akcionářů. V tomto seznamu se uvádí sídlo a název právnické osoby nebo jméno a bydliště
14
Volně zpracováno na základě: http://www.e-akcie.cz
51
fyzické osoby a jaké akcie jsou v majetku akcionáře. Akcionáři, kteří vlastní akcie na jméno (na řad), je představenstvo povinno zasílat písemnou pozvánku na valnou hromadu a stejnopis roční uzávěrky15.
1.3 Trh dluhopisový
Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech v platném znění, definuje tento cenný papír slovy: ,, (1) Dluhopis je zastupitelný cenný papír, s nímţ je spojeno právo na splacení dluţné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. (2) Dluhopis můţe být vydáván v listinné nebo zaknihované podobě. (3) Emisí dluhopisů se rozumí soubor dluhopisů vydávaných na základě týchţ emisních podmínek a majících stejné datum emise a stejné datum splatnosti. Dluhopisům téţe emise se přidělí stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN), je-li přidělováno, nebo jiný údaj identifikující dluhopis. (4) Dluhopisem vydávaným v České republice se rozumí dluhopis, který byl v listinné podobě předán nebo v zaknihované podobě zapsán v evidenci podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, na účet prvnímu nabyvateli na území České republiky. (5) Kupóny jsou cenné papíry na doručitele, které lze vydávat pro účely uplatnění práva na výnos z dluhopisu. Listinné kupóny se vydávají v kupónovém archu.„„ Emitent si vydáváním dluhopisů opatřuje finanční zdroje a investorovi slouţí dluhopisy k uloţení volného kapitálu. Emitent dluhopisu můţe být především právnická osoba podle podmínek stanovených zákonem o dluhopisech. Jako emitenty zákon vymezuje právnické osoby, ale téţ fyzické osoby, jsou-li bankou s místem podnikání na území státu Evropské unie nebo jiného státu tvořící Evropský hospodářský prostor, a která na území České republiky podniká na základě jednotné bankovní licence podle zvláštního právního předpisu, upravujícího činnost bank. Emitent vydávající dluhopisy v České republice je povinen nejpozději k datu emise informovat Českou národní banku o objemu emise, o formě a podobě dluhopisů, o jejich výnosu a splatnosti.
15
Volně zpracováno na základě knihy: LANDOROVÁ, Anděla a kol.: citovaná publikace.
52
Emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníka dluhopisu a dále pak podrobnější informace o emisi dluhopisů. Emisní podmínky schvaluje před vydáním dluhopisů ČNB. Pro dluhopisy vydávané státem v zastoupení ministerstva financí a dluhopisy vydávané ČNB platí výjimka z tohoto předpisu. Emisní podmínky musí obsahovat náleţitosti dluhopisu tak, jak jsou vymezeny pro listinný dluhopis v zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech § 6 v současně platném znění. ,, (1) Emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníka dluhopisu, jakoţ i podrobnější informace o emisi dluhopisů, a obsahují vţdy a) údaj o podobě dluhopisu; b) lhůtu pro upisování emise dluhopisu; c) emisní kurz nebo způsob jeho stanovení anebo způsob aukce (bude-li emisní kurz určen kurzem dosaţeným v aukci); d) způsob a místo upisování dluhopisu; e) způsob a místo splácení emisního kurzu; f) způsob výpočtu výnosu dluhopisu; g) údaje o zdaňování výnosu dluhopisu; h) údaje o osobách, které se podílejí na zabezpečení vydání dluhopisu, splacení dluhopisu a na vyplacení výnosu z dluhopisu, s uvedením způsobu jejich účasti na těchto činnostech; i) údaje z účetní závěrky emitenta a výrok auditora za poslední dva roky; j) informace o promlčení práv z dluhopisů; k) způsob oznamování schůze vlastníků dluhopisů, jakoţ i vlastníků podílů na sběrném dluhopisu; l) informace o finančním vyhodnocení emitenta; m) označení trhu, na kterém emitent hodlá poţádat o přijetí dluhopisů k obchodování.,, Emisní podmínky dluhopisů obsahují téţ vymezení dalších práv a povinností emitenta a vlastníka dluhopisu tak, jak je uvedeno v ustanovení § 7 odstav. 2 zákona o dluhopisech. Právní vztah mezi emitentem a osobou oprávněnou vykonávat práva spojená s dluhopisem, pokud není upraveno zákonem o dluhopisech, se řídí obchodním zákoníkem a zákonem o cenných papírech. Právní vztah mezi emitentem a vlastníkem dluhopisu (osobou oprávněnou vykonávat práva spojená s dluhopisem) se posuzují, pokud zákon o dluhopisech nestanoví jinak, obchodním zákoníkem a zákonem o cenných papírech.
53
Zaknihovaný dluhopis musí obsahovat údaje o emitentovi; název dluhopisu, který obsahuje pojem ,,dluhopis„„ a u zvláštního druhu dluhopisu označení jeho druhu; identifikační údaj o dluhopisu (zejména ISIN) 16 ; jmenovitou hodnotu; údaj o schválení emisních podmínek; výnos dluhopisu nebo způsob stanovení jeho výše; datum emise; způsob a místo výplaty jmenovité hodnoty dluhopisu a výnosu z něho; formu dluhopisu; prohlášení emitenta, ţe se zavazuje splatit dluţnou částku způsobem a v místě uvedeném v emisních podmínkách; data splatnosti dluhopisu a výnosu z něho. Dluhopisy v listinné podobě obsahují ještě navíc číselné označení dluhopisu, u dluhopisů znějících na jméno dále pak i jméno jeho prvního vlastníka a podpis emitenta. Dluhopisy mohou znít, jak na majitele, tak na jméno. Pokud znějí na majitele, pak k přechodu práv dochází předáním dluhopisů. V případě, ţe znějí na jméno, jsou zákonným order papírem. Převoditelné jsou rubopisem, jehoţ náleţitosti stanoví zákon. Výnos dluhopisu je stanoven zejména pevnou úrokovou sazbou; rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho niţším emisním kurzem; slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu, nebo pohyblivou úrokovou sazbu odvozenou např. z jiných úrokových sazeb či výnosů pohyblivých kurzů, indexů či cen komodit. Splatnost dluhopisu se stanovuje jednorázově k určitému datu nebo ve splátkách, jejichţ výše se určí v emisních podmínkách. Připouštějí-li to emisní podmínky, můţe vlastník dluhopisu ţádat splacení dluhopisu včetně jeho poměrného výnosu před stanovenou dobou. Právo na výnos z dluhopisu spojené s kupónem, který při předčasném splacení dluhopisu nebyl vrácen emitentovi, zůstává zachováno. Pokud jde o promlčení práv z dluhopisů, pak se promlčují ve lhůtě deseti let. Tato lhůta začíná dnem, kdy mohlo být právo z dluhopisu uplatněno poprvé. Zákon o dluhopisech upravuje zvláštní dluhopisy: státní dluhopisy a dluhopisy České národní banky, hypoteční zástavní listy, vyměnitelné a prioritní dluhopisy, komunální dluhopisy, podřízené dluhopisy a sběrné dluhopisy.
16
ISIN je dvanáctimístné identifikační číslo cenného papíru.
54
Státní dluhopisy jsou vydávány Českou republikou na základě zvláštního zákona. Vláda předkládá návrh zákona spolu se stanoviskem České národní banky ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy, jejichţ jmenovitá hodnota a poměrný výnos jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek. Hypoteční zástavní listy můţe vydávat pouze banka. Hypoteční úvěr je úvěr, jehoţ splacení, včetně příslušenství, je zajištěno zástavním právem k nemovitosti. Nemovitost se musí nacházet na území České republiky, tedy členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, s nímţ je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo právo na jeho výměnu za akcii nebo akcie téhoţ emitenta, které tento emitent vydal podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním právním předpisem je obchodní zákoník. Prioritní dluhopis je dluhopis, s nímţ je spojeno právo na jeho splacení a vyplacení výnosu z dluhopisu, jakoţ i právo na přednostní upisování akcií, které jeho emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním právním předpisem je i v tomto případě obchodní zákoník. Skutečnost, ţe jde o vyměnitelný nebo prioritní dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v evidenci zaknihovaných dluhopisů a ve všech materiálech pouţívaných k propagaci takovéhoto dluhopisu. Vyměnitelné a prioritní dluhopisy můţe vydávat akciová společnost, pokud tak připouštějí její stanovy (§174 Obch.Z.) a na základě usnesení valné hromady. Emisní podmínky vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu musí obsahovat místo a lhůtu pro uplatnění práv z vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu s uvedením, jak bude oznámen počátek běhu této lhůty, a určení dne, od kterého přestává výplata výnosu dluhopisu, u kterého bylo uplatněno právo na výměnu za akcie. Komunální dluhopisy jsou stanoveny v zákoně č. 190/2004 Sb. o dluhopisech § 27 takto: ,,(1) Dluhopisy vydávané územním samosprávním celkem jsou komunální dluhopisy. Součástí názvu tohoto druhu dluhopisu je označení komunální. Jiné dluhopisy nesmí toto označení obsahovat. (2) K vydání komunálních dluhopisů je nutný předchozí souhlas ministerstva. (3) Ţádost územního samosprávního celku o souhlas s vydáním komunálních dluhopisů obsahuje zdůvodnění záměru vydat komunální dluhopisy, základní údaje budoucích emisních podmínek, ekonomický rozbor důvodů vydání komunálních dluhopisů a jeho dopadů na hospodářskou a finanční situaci územního samosprávného celku včetně 55
skutečností podstatných z hlediska jeho schopnosti dostát závazkům z komunálních dluhopisů. (4) Ministerstvo souhlas podle odstavce 2 neudělí, dospěje-li k názoru, ţe ekonomické situace územního samosprávného celku neumoţňuje splnění závazků spojených s vydáním komunálních dluhopisů.,, Podřízené dluhopisy jsou dluhopisy, kde budou uspokojeny pohledávky s nimi aţ po uspokojení všech ostatních pohledávek (s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti) v případě vstupu emitenta do likvidace, prohlášení konkurzu na majetek emitenta, povolení vyrovnání nebo je-li emitentem zahraniční osoba, téţ jiného obdobného opatření. Skutečnost, ţe se jedná o podřízený dluhopis, musí být na něm vyznačena (je-li vydán v listinné podobě) nebo musí být zaznamenána v evidenci zaknihovaných cenných papírů (jeli vydán v zaknihované podobě). Podřízený dluhopis vydávaný v listinné podobě můţe znít jen na jméno. Sběrný dluhopis představuje souhrn jednotlivých dluhopisů dané emise, které jsou v rámci emisní lhůty upsány v upisovací listině. Sběrný dluhopis je vţdy v listinné formě. Sběrný dluhopis je společným vlastnictvím vlastníků podílů na sběrném dluhopisu. Vlastník podílu na sběrném dluhopisu můţe v souladu s emisními podmínkami převést dluhopisy odpovídající tomuto podílu nebo jeho části na jinou osobu. Sběrný dluhopis je uloţen a evidován u osoby oprávněné k vedení samostatné evidence podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu17.
17
Volně zpracováno na základě knihy: POSPÍŠILOVÁ, Alena ; POSPÍŠIL, Michal. Cenné papíry a podnikání na kapitálovém trhu: citovaná publikace
56
2 Burza cenných papírů
Podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, vč. změn, § 37, organizátorem regulovaného trhu v České republice je hlavním subjektem burza cenných papírů. Burza cenných papírů je organizovaným kapitálovým trhem. Je to místo, kde se ve stanovený čas a stanoveným způsobem střetává nabídka a poptávka po cenných papírech, které jsou obchodovány podle platných předpisů a pravidel. Na základě střetu nabídky a poptávky se vytváří cena obchodovaných cenných papírů. Přístup na burzu je omezen jak pro nakupující a prodávající, tak pro cenné papíry, které jsou předmětem obchodu. Burzovní trhy se vyznačují řadou zvláštností, kterými se liší od ostatních trhů. Především tím, ţe burzovní obchod je regulován zákonem, k jeho provozování je zapotřebí zvláštní povolení; jednotlivé druhy obchodů jsou přesně stanoveny; obchodující musí mít odbornou poměrně náročnou klasifikaci; burzovní orgány jsou přesně stanoveny včetně náplně jejich funkcí a pravomoci, k níţ patří mimo jiné přesné určení obchodovaných předmětů, jejich minimální mnoţství potřebné pro jeden obchod; čas a místo obchodování; algoritmus tvorby cen; způsob zadávání objednávek nákupu a prodeje; a další podmínky. Mezi burzovní orgány patří Valná hromada, Dozorčí rada, Burzovní komora, Burzovní výbor pro členské otázky, Burzovní výbor pro kotaci, Burzovní výbor pro burzovní obchody a Generální ředitel. V České republice je burzovním místem Burza cenných papírů Praha, a.s.. Burzovní index na BCPP se nazývá PX. Index PX je oficiálním indexem Burzy cenných papírů Praha. První výpočet indexu PX se uskutečnil 20.března 2006, kdy se stal nástupcem indexů PX 50 a PX-D. Index PX převzal historické hodnoty staršího indexu PX 50 a spojitě na ně navázal. Počátečním dnem výpočtu indexu se stal 50. duben 1994, k němuţ byla sestavena báze obsahující 50 nejvýznamnějších akciových emisí a nastavena výchozí hodnota indexu na – 1000 bodů. Svého historického minima zatím dosáhl 8. října 1998 po ruské finanční krizi s hodnotou 316 bodů, další nízkou hodnotou pak bylo 320 bodů 17. září 2001, následek teroristických útoků 11. září. Hodnotu 1000 bodů poprvé překonal 19. listopadu 2004. Nejblíţe k 2000 bodů se dostal 29. října 2007, kdy dosáhl hodnoty 1936 bodů, tato hodnota je také zatím historickým maximem. Tyto hodnoty jsou zaznamenány v níţe uvedeném grafu č. 1.
57
Index PX je cenovým indexem, dividendové výnosy se ve výpočtu nezohledňují. Zahraniční indexy: DAX (Německo), ATX (Rakousko), BUX (Maďarsko), WIG20 (Polsko) Vývoj akciového indexu PX na Burze cenných papírů Praha, a. s. Graf č. 1
Zdroj: www.bcpp.cz Pozn.: V období 05/04/1994 – 01/04/2011
2.1 Historie burz
Burzy vznikaly jiţ ve středověku. Název burza vznikl podle jména váţeného obchodníka a bankéře Van der Buerse v belgických Bruggách, kde se podobná setkání konala. Tehdy šlo o neformální nepravidelné setkávání obchodníků především z Benátek a Janova. Rok zaloţení burzy v Bruggách je uváděn 1401. V průběhu století byly burzy zakládány i v dalších evropských městech v Belgii to byly Antverpy (1460), kde se obchodovalo se směnkami, zlatými a stříbrnými mincemi, ve Francii Lyon (1462), v Londýně (1564-1567), v Německu Hamburg (1558), Kolín nad Rýnem
58
(1566), Brémy (1614), dále Frankfurt nad Mohanem (1615), Berlín (1716), v RakouskuUhersku Vídeň (1753), v USA New York (1792), ve Švýcarsku v Basileji (1866) a v Praze (1871). Největší rozvoj burz cenných papírů byl spojen s rozvojem průmyslu a mezinárodního obchodu v 19. století. V současnosti mají největší význam burzy ve Frankfurtu n. M., v Paříţi, v Curychu, v New Yorku NYSE - New York Stock Exchange (největší na světě), v Tokyu TSE - Tokyo Stock Echange, v Londýně LSE - London Stock Exchange.
2.2 Typy burz a jejich právní formy
Burzy se vyvíjely v různých geografických oblastech rozdílným způsobem, coţ se promítlo v různém uspořádání burz. V současné době rozlišujeme tři základní typy burz. Anglo - americký typ burzy: Burza je soukromoprávní organizace, spravovaná vlastní správní radou a samosprávními orgány dohledu nad burzovními obchody. Stát do obchodování přímo nezasahuje, pouze stanovuje obecně platné předpisy pro obchodování. Obchody lze uzavírat pouze prostřednictvím členů burzy. Ti jsou jmenováni burzovními orgány. Počet obchodujících členů burzy je omezen tzv. „počtem křesel“. Francouzský typ burzy je otevřený veřejnosti. Obchody však lze uzavírat pouze prostřednictvím senzálů, kteří jsou jmenováni státním orgánem a správou burzy. Středoevropský typ burzy je uzavřené shromáţdění členů burzy. Obchody lze uzavírat pouze prostřednictvím členů burzy. Stát zde vykonává přímý dozor prostřednictvím stálého státního zástupce. V České republice to je burzovní komisař. Podle právní formy rozlišujeme pouze dvě formy burzy cenných papírů, a to veřejnoprávní a soukromoprávní formu. U veřejnoprávní formy je zakladatelem burzy stát např. ministerstvo financí či hospodářství, různé veřejnoprávní instituce, obchodní a průmyslové spolky, komory, asociace a podobné instituce veřejnoprávního postavení. Vliv státu a dohled nad obchody je značný aţ silný. Tento typ burz je méně rizikový, ale také méně pruţný a často téţ méně výnosný. Tato forma je typická pro evropské státy. U soukromoprávní formy je zakladatelem burzy soukromá právnická osoba. Podmínky pro obchodování a členství na burze určují její správní orgány v rámci obecně platných zákonů.
59
Tento typ je pruţnější, likvidnější a výnosnější; je ale rizikovější. Příkladem této formy jsou angloamerické burzy, např. Torontská burza, NYSE, London Stock Exchange Burzy se dále rozlišuje podle systému obchodování na prezenční a elektronické. Prezenční burza představuje klasický sekundární trh, kde se na parketu v konkrétní dobu scházejí obchodníci za účelem obchodování. Elektronická burza má parket nahrazen počítačovým systémem. Zprostředkovatelé a obchodníci jsou vzájemně propojeni elektronickými počítačovými sítěmi. Jejich výhody v porovnání s prezenčními burzami spočívají v rychlosti provedení burzovní transakce, ve sniţování nákladů, v rychlosti a kvalitě rozšiřování informací a v růstu objemu obchodů. Elektronické burzy vytvářejí předpoklady pro mezinárodní a národní burzovní trhy. Trend jeho rozvoje je dán celkovými globalizačními procesy.
2.3. České burzovnictví
Snahy o zaloţení burzy se datují uţ od dob Marie Terezie, úspěchu však bylo dosaţeno teprve v roce 1871. Byla zaloţena Praţská burza pro zboţí a cenné papíry. Zpočátku se na praţské burze obchodovalo jak s cennými papíry, tak i s komoditami. Velmi úspěšná se stala praţská burza v obchodu s cukrem, pro který se stala klíčovým trhem pro celé RakouskoUhersko. V roce 1892 byla zaloţena samostatná plodinová burza, kde se obchodovalo se zemědělskými a mlýnskými produkty. Od té doby se na Praţské burze obchodovalo jiţ jen s cennými papíry. K přerušení obchodů na burze došlo začátkem první světové války. Po první světové válce byla praţská burza znovu otevřena aţ v únoru 1919. Meziválečné období se stalo pro praţskou burzu obdobím největšího rozmachu. Svým významem dokonce překonala burzu Vídeňskou. Toto období prosperity však bylo přerušeno 21. 9. 1938, kdy byl obchod na praţské burze zastaven. Příchod druhé světové války a poválečné uspořádání světa s rozdělením sfér vlivu znamenaly pro praţskou burzu konec obchodování na více neţ 60 let. Na úspěšnou a bohatou tradici mohlo být navázáno po historických změnách koncem 80. let minulého století 6. dubna 1993, kdy uskutečnily na parketu burzy první obchody a praţská burza začala psát svou novodobou historii, její vývoj je následující:
60
24. 11. 1992
Zaloţení Burzy cenných papírů Praha, a.s.
06. 04. 1992
Zahájení obchodování se 7 emisemi cenných papírů
1993 05. 04. 1994
Uvedení 955 emisí akcií z 1. vlny kupónové privatizace na burzovní trh Zahájení výpočtu oficiálního burzovního indexu PX (PX 50)
1995
Uvedení 674 emisí akcií z 2. vlny kupónové privatizace na burzovní trhy
1997
Vyřazení 1301 nelikvidních emisí akcií z volného trhu burzy
1998
Zahájení obchodování v systému SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů
04. 01. 1999
Zavedení nového, kontinuálně propočítávaného, indexu PX-D
01. 10. 2002
Zahájení obchodování s 1. zahraniční akciovou emisí ERST BANK
2004
Řádné členství burzy ve FESE (Federace evropských burz)
2004
Udělení statutu definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy do prestiţního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory.
28. 06. 2004
Zahájení obchodování s 1. primární akciovou emisí ZENTIVA (IPO)
04. 10. 2006
Zahájení obchodování s investičními certifikáty
05. 10. 2006
Zahájení obchodování s futures
07. 12. 2006
Zahájení obchodování s primární akciovou emisí ECM ( IPO= Initial Public Offering)
11. 12. 2006
Začátek obchodování s warranty na oficiálním volném trhu
01. 02. 2007
Licence pro Energetickou burzu Praha
17. 07. 2007
První obchodní den na Energetické burze Praha
24. 09. 2007
Zahájení obchodování s primární akciovou emisí AAA (IPO)
07. 12. 2007
Zahájení obchodování s primární akciovou emisí VGP (IPO)
05. 02. 2008
Zahájení obchodování s primární akciovou emisí VIG (IPO)
22. 02. 2008
Ve spolupráci s Českou televizí spuštěn provoz televizního Studia Burza, které přináší zpravodajství z dění na kapitálových trzích.
06. 04. 2008
Burza cenných papírů Praha završila patnáct let obchodování. Za dobu obchodování změnily majitele akcie v celkové hodnotě 5,5 bil. Kč a dluhopisy v celkové hodnotě 10,4 bil. Kč.
06. 05. 2008
Zahájení obchodování s primární akciovou emisí NWR. Jedná se o největší IPO v historii českého kapitálového trhu.
01. 10. 2008
Energetická burza Praha rozšířila nabídku svých produktů o futures na elektrickou energii s místem dodání na Slovensku. 61
08. 12. 2008
Majoritním akcionářem Burzy cenných papírů Praha se stala Wiener Börse AG, jejíţ podíl na základním kapitálu burzy činí 92,739 %.
01. 03. 2009
Energetická burza Praha rozšířila nabídku svých produktů o futures na elektrickou energii s místem dodání v Maďarsku.
15. 07.2009
Energetická burza Praha změnila název na Power Exchange Central Europe. V platnosti nadále zůstává jiţ zauţívaná zkratka PXE.18
2.3.1 Založení burzy jako akciové společnosti
Burza cenných papírů Praha a. s. je právním nástupcem zájmového sdruţení Burza cenných papírů v Praze, které vzniklo uzavřením společenské smlouvy o zájmovém sdruţení ze dne 29. března 1991 a bylo zapsáno do podnikového rejstříku při Obvodním soudu pro Prahu 1 dne 21. května 1991. Burza cenných papírů Praha a. s. byla zaloţena zakladatelskou smlouvou ze dne 24. července 1992 v souladu se zákonem č. 513/ 1991 Sb., obchodním zákoníkem, a zákonem č. 214/ 1992 Sb., o burze cenných papírů ve znění zákonů pozdějších. Burza vznikla dnem zápisu do obchodního rejstříku při Obvodním soudu pro Prahu 1 dne 24. listopadu 1992. Současné právní postavení BCPP je upraveno zákonem č. 256/ 2004Sb., o podnikání na KT, v současně platném znění, § 56, 57, 58, 59, 63, 64 ad.19
2.3.2 Právní úprava burzy cenných papírů Burza je právnická osoba, která organizuje trh s investičními nástroji pro osoby oprávněné uzavírat burzovní obchody. Burza poskytuje důleţité informace o postavení a očekávaném vývoji jednotlivých významných podnikatelských subjektů, které mají nezastupitelné místo ve vztahu k ekonomice dané země. Nejinak je tomu i v České republice.
18 19
Citováno na základě : www.bcpp.cz Citováno na základě : www.bcpp.cz
62
Zákonem č. 214/1992Sb., byla po roce 1989 opětně na území České republiky obnovena činnost burzy cenných papírů. Schůzí zakladatelů burzy cenných papírů konanou dne 24. července 1992 a I. mimořádnou valnou hromadou konanou dne 30. listopadu 1993 byly schváleny Stanovy Burzy cenných papírů Praha a.s. Právní úprava burzy je nyní dána zákonem č. 256/2004Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, který současně zrušil zákon č. 214/1992Sb., o burze cenných papírů. Účinnost zákona č. 256/2004Sb., o podnikání na kapitálovém trhu nastala dnem 1. 5. 2004. K činnosti burzy je nutné povolení České národní banky, která udělí toto povolení k činnosti burzy za dále uvedených podmínek. Burza musí mít formu akciové společnosti zaloţené podle obchodního zákoníku se stanovenými podmínkami, např. akcie burzy musí mít výhradně formu akcie na jméno; sídlo burzy musí být na území České republiky; její základní kapitál musí činit minimálně 100 000 000,- Kč, jeho původ musí být nezávadný a průhledný; musí mít věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti burzy; pro vedoucí osoby burzy jsou stanoveny náročné a přísné podmínky, které zákon vyţaduje pro všechny vedoucí osoby obchodníků s cennými papíry (věkovou hranici 18 let, odbornou a právní způsobilost, důvěryhodnost a další); vedoucí osobou burzy nesmí být poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, člen bankovní rady České národní banky nebo vedoucí osoba jiného organizátora regulovaného trhu anebo jiných organizací působících jako obchodníci s cennými papíry. V povolení k činnosti burzy Česká národní banka uvede investiční nástroje, se kterými můţe burza organizovat trh a stanoví další podrobnosti týkající se burzovního obchodování. Povolení k činnosti burzy se uděluje na dobu neurčitou.
2.3.3 Členové burzy
K uzavírání burzovních obchodů jsou oprávněni pouze členové burzy a ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu také Česká národní banka (ČNB) a Česká republika, která jedná prostřednictvím Ministerstva financí (MF). Podmínky účasti na burzovních obchodech upravují Burzovní pravidla. Členem burzy můţe být obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních sluţeb, která splňuje podmínky stanovené burzovními pravidly.
63
Mezi povinnosti členů burzy patří mimo jiné téţ členství v Garančním fondu burzy20 (GFB), je-li člen oprávněn nakupovat a prodávat cenné papíry. Majetek GFB potom slouţí k pokrytí rizik vyplývajících z vypořádání burzovních obchodů. Člen burzy jedná vţdy vlastním jménem prostřednictvím svého makléře. Převedení členství na jiný subjekt je moţné pouze za souhlasu burzovní komory. Burzovní komora je oprávněna uloţit členovi, který poruší povinnosti stanovené Burzovními pravidly, opatření.21 Velký zájem o členství na Burze cenných papírů Praha, a. s. byl zejména v letech 1993 aţ 1996, kdy počet členů burzy vzrostl z původních 17 na 106. Naopak v letech 1997 aţ 2001 došlo k výraznému poklesu počtu burzovních členů. Pokles je zaznamenán v níţe uvedené tabulce. V dnešní době má burza tyto členy : Atlantik finanční trhy a.s., BH Securities a.s., Cyrrus, a.s., Česká spořitelna, a.s., Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., Československá obchodní banka, a.s., Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiace Prag, organizační sloţka, Fio banka, a.s., ING Bank N.V., J & T Bank a.s., Komerční banka, a.s., LBBW Bank CZ a.s., Patria Finance, a.s., PPF banka a.s., Raiffeisenbank a.s., The Royal Bank of Schotland N.V., UniCredit Bank Czech Republic, a.s., WOOD & Copany Financial Services, a.s.. Mezi další osoby oprávněné uzavírat burzovní obchody patří Česká národní banka a Ministerstvo financí ČR 22.
Tabulka č. 1 Počet burzovních členů (BCPP, 1993 – 2010) Rok
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001 2010
Počet
62
71
101
106
88
66
54
52
35
20
Zdroj: http://www.bcpp.cz
20
Garanční fond burzy (Stock Exchange Guarantie Fund) Fond vytvořený členy burzy, který slouţí k zajištění závazků a pokrytí rizik vyplývajících z uzavírání a vypořádání burzovních obchodů. 21 Volně zpracováno na základě knihy: : POSPÍŠILOVÁ, Alena ; POSPÍŠIL, Michal. Cenné papíry a podnikání na kapitálovém trhu: citovaná publikace 22 Citováno z: www.bcpp.cz
64
2.3.4 Burzovní rozhodčí soud23
Burzovní rozhodčí soud rozhoduje spory z burzovních obchodů, ale i z ostatních obchodů s investičními nástroji, spory vzniklé z podnikání na kapitálovém a peněţním trhu. Jiţ v době habsburské monarchie byl přijat zákon č. 67/1875 ř. z., umoţňující zřizování burzovních rozhodčích soudů, i kdyţ burzovní rozhodčí soudy pro rozhodování sporů z burzovních obchodů byly více vyuţívány aţ mnohem později. Burzovní rozhodčí soud zřízený podle tohoto zákona byl nezávislý nestátní orgán pro ochranu konkrétních subjektivních práv a vztahů v oblasti finančního trhu. Burza zřizuje burzovní rozhodčí soud, který rozhoduje spory z burzovních obchodů, nedohodnou-li se strany jinak, a navazuje na tradice burzovních rozhodčích soudů RakouskoUherské monarchie. Burzovní rozhodčí soud ve své činnosti postupuje v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá, účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi stranami sporné, byly spolehlivě zjištěny. Burzovní rozhodčí soud, pokud se na tom strany dohodnou, můţe rozhodovat také spory z ostatních obchodů s investičními nástroji, spory z podnikání na kapitálovém, peněţním, pojišťovacím trhu a trhu penzijních připojištění. Dále se na tento soud vztahují právní předpisy upravující rozhodčí řízení a výkon rozhodčích nálezů, pokud to není v rozporu se ZPKT. Rozhodčí řízení je upraveno zákonem č. 216/1994Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Burzovní rozhodčí soud ve své činnosti uţívá kromě principů zakotvených v Ústavě a zákonech České republiky i mezinárodní smlouvy, a pro svou činnost vyuţívá i zkušeností dalších rozhodčích soudů. Řízení před burzovním rozhodčím soudem spočívá zejména na zásadách rovnosti účastníků řízení, rychlosti a hospodárnosti řízení, dispozičnosti, projednací, volného hodnocení důkazů a neveřejnosti. Spory rozhodují v rámci burzovního rozhodčího soudu nezávislí rozhodci, zapsaní v seznamu rozhodců burzovního rozhodčího soudu. Jejich práva o povinnosti stanoví, kromě zákona o rozhodčím řízení, statut a řád burzovního rozhodčího soudu. Řízení před burzovním rozhodčím soudem je jednoinstanční a zahajuje se podáním ţaloby a končí vydáním 23
Volně zpracováno na základě knihy: : POSPÍŠILOVÁ, Alena ; POSPÍŠIL, Michal. Cenné papíry a podnikání na kapitálovém trhu: citovaná publikace
65
rozhodčího nálezu, který je konečný a po doručení stranám se stává vykonatelným. Podmínkou podání ţaloby v rozhodčím řízení před burzovním rozhodčím soudem je zaplacení poplatku a paušálu na správní náklady podle tarifu vydaného burzovním rozhodčím soudem.
66
3 Dohled nad kapitálovým trhem
Státní dozor nad dodrţováním práv a povinností burzy a plnění podmínek povolení k činnosti burzy vykonává Česká národní banka, dříve Komise pro cenné papíry. V době návrhu zákona o zřízení Komise pro cenné papíry bylo řečeno, ţe vývoj na českém kapitálovém trhu v posledních letech prokázal, ţe současná právní úprava jeho kontroly Ministerstvem financí byla nedostatečná z hlediska institucionálního, ale i procesně a hmotně právního. Proto bylo navrţeno zřízení Komise pro cenné papíry jako flexibilního subjektu, bezprostředně vysoce odborně reagujícího na situaci na kapitálovém trhu a disponujícího zároveň i nadstandardními pravomocemi. Činnost Komise se měla zaměřit na zvýšení důvěryhodnosti finančního trhu. Proto byla Komise nadána kontrolními pravomocemi ve vztahu k účastníkům kapitálového trhu, kterým mohla ukládat i sankce, pokud účastníci kapitálového trhu nebudou plnit povinnosti uloţené jim zákony upravujícími kapitálový trh. Zároveň měla také spolupracovat s policií a soudy a měla mít ve stanovených případech pravomoc zmrazit přesun cenných papírů a peněz na účtech. Velmi zásadní pokrok se pak očekával od jejího působení proti zneuţívání veřejně nepřístupných informací. Komise byla dále povinna sledovat a prověřovat podezřelé obchody, trestat provinilce a případně dávat návrh na zahájení stíhání konkrétních osob. Postupná integrace měla vést k rozšíření působnosti Komise i na další oblasti a tím i ke změně jejího názvu na Komisi pro finanční trh. Předloţený vládní návrh změny zákona z května 2005 však v Poslanecké sněmovně doznal razantní změnu a k předpokládanému cílovému řešení úplného sjednocení dozoru nad finančním trhem došlo jiţ novelou zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry, zákonem č. 57/2006 Sb. Ten zlikvidoval celou Komisi a její působnost byla plně v duchu uvedené integrační tendence přenesena na Českou národní banku. V souvislosti s integrací dohledu nad finančním trhem do České národní banky (ČNB) ukončila ke dni 31. 3. 2006 Komise pro cenné papíry svoji činnost. Veškerou její agendu převzala od 1. 4. 2006 ČNB. Dosavadní působnost Komise vyplývající ze zákonů a dalších právních předpisů přešla z Komise na Českou národní banku. Té byla zároveň stanovena jednotná funkce dozoru nad celým finančním trhem.
67
Česká národní banka při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem posiluje důvěru investorů a emitentů investičních nástrojů v kapitálový trh zejména tím, ţe přispívá k ochraně investorů a rozvoji kapitálového trhu a podporuje osvětu v této oblasti. V zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance § 44a je uvedeno: (1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodrţováním povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních sluţbách uzavíraných na dálku a nad dodrţováním povinností zákazu pouţívání nekalých obchodních praktik, a to osobami uvedenými v § 44 odst. 1, s výjimkou osob, které vydávají elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu. (2) V případě přeshraniční spolupráce Česká národní banka vykonává dohled podle odstavce 1 a postupuje přitom podle příslušného předpisu Evropských společenství. (3) Zjistí-li Česká národní banka porušení nebo má-li důvodné podezření, ţe můţe dojít k porušení společného zájmu spotřebitelů osobou, nad kterou vykonává dohled podle odstavce 1, a která se dopustila protiprávního jednání na území členského státu Evropských společenství nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zakáţe této osobě pokračovat v protiprávním jednání. Za účelem doloţení bezúhonnosti či důvěryhodnosti účastníka správního řízení, které Česká národní banka vede, si vyţádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů a v případech stanovených zvláštním právním předpisem opis z evidence Rejstříku trestů. Ţádost o vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umoţňujícím dálkový přístup. V zákoně č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, § 3, § 7 je stanoveno: Česká národní banka v oblasti kapitálového trhu (a) vykonává dohled v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy upravujícími oblast podnikání na kapitálovém trhu, kolektivního investování, dluhopisů, práva obchodních společností a oblast umisťování peněţních prostředků penzijních fondů, (b) rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon nebo zvláštní 68
právní předpisy upravující oblast podnikání na kapitálovém trhu, kolektivního investování, dluhopisů, práva obchodních společností a oblast umisťování peněţních prostředků penzijních fondů, (c) kontroluje plnění informačních povinností osob podléhajících dohledu České národní banky stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy upravujícími oblast podnikání na kapitálovém trhu, kolektivního investování, dluhopisů, práva obchodních společností a oblast umisťování peněţních prostředků penzijních fondů, (d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona Dohledu České národní banky nad kapitálovým trhem podléhá (a) plnění povinností stanovených tímto zákonem fyzickým nebo právnickým osobám, (b) plnění povinností stanovených zvláštními zákony (c) plnění povinností a podmínek stanovených ve vykonatelných rozhodnutích České národní banky a (d) plnění povinností stanovených přímo pouţitelnými předpisy Evropských společenství. Důleţité je vymezení oprávnění k provedení opatření k nápravě. Podle nich je Česká národní banka, která vykonává dohled, oprávněna přijmout tato opatření k nápravě: 1. uloţit osobě podléhající tomuto dohledu, aby zjednala nápravu ve lhůtě stanovené v opatření a ve stanovené lhůtě podala zprávu o přijatých opatřeních, 2. určit, jakým způsobem je osoba podléhající tomuto dohledu povinna nedostatek odstranit. S tím souvisí i oprávnění k řízení o přestupcích a správních deliktech a ukládání pokut v rámci zákonem stanoveného rozsahu.24
24
Citováno dle: zákona č. 6/1993Sb., o České národní bance, současně platném znění, zákona č. 15/1998Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, platném znění
69
4 RM-Systém
RM-Systém, česká burza cenných papírů a.s. je trhem, kde se obchoduje s akciemi nejvýznamnějších českých, ale i zahraničních společností, jako je například ČEZ, Telefónica O2, Unipetrol, Erste Bank nebo NWR. On-line se zde obchoduje také s akciemi, které se nevyskytují na praţské burze, jako jsou Vítkovice, ArcelorMittal Ostrava 25 nebo Tatra. Novinkou na burze jsou akcie Deutsche Telekom, Intel26, Volkswagen, Nokia, Microsoft a další, obchodované v českých korunách, a rovněţ nepákové certifikáty. Česká burza RM-SYSTÉM je zaměřená především na drobné a střední investory, kteří mají zájem o investování na kapitálovém trhu. Velmi snadno získá přístup na trh rovněţ institucionální klient. Od 24. května 1993, kdy bylo zahájeno pravidelné obchodování, vyuţilo sluţeb společnosti více neţ 3 miliony zákazníků.
4.1. Historie RM-Systému
28. 01. 1993
Zápis do obchodního rejstříku,
19. 03. 1993
Udělení licence organizátora mimoburzovního trhu,
24. 05. 1993
Otevření trhu,
05. 1999
On-line obchodování prostřednictvím internetu,
05. 2001
On-line obchodování prostřednictvím webové aplikace,
01. 08. 2005
Otevření volného trhu,
05. 09. 2006
RM-Systém se stává součástí Finanční skupiny FIO,
18. 09. 2006
Zahájení obchodování inteligentním pokynem EasyClick,
26. 02. 2007
Licence ČNB opravňující k vedení samostatné evidence cenných papírů,
26. 09. 2007
Zahraniční akcie obchodovatelné v českých korunách na RM-Systému,
25
Nová huť, je hutnický a strojírenský komplex nacházející se v jiţní části Ostravy. V současnosti patří většina výrobních kapacit tohoto komplexu společnosti ArcelorMittal Ostrava a. s. 26 Firma Intel Corporation je největším světovým výrobcem polovodičových obvodů a dalších zařízení.
70
06. 2007
ČNB na obchodování a vypořádání derivátů (warranty a pákové certifikáty),
06. 05. 2008
Uvedení nepákových certifikátů na trh,
01. 12. 2008
Transformace mimoburzovního trhu na standardní burzu,
15. 12. 2008
Změna názvu společnosti na RM-Systém, česká burza cenných papírů a.s.,
01. 01. 2009
Nové webové stránky www.rmsystem.cz,
05. 01. 2009
Spuštění nového obchodního systému EasySys,
15. 12. 2010
Nový inteligentní pokyn Stepper na úrovni české burzy RM-Systém.27
4. 2. Přechod RM-Systému na burzu
RM-SYSTÉM, a.s. se 1. prosince 2008 transformoval z mimoburzovního trhu na burzu cenných papírů. Nadále bude jako RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. umoţňovat a podporovat obchodování malých a středních investorů. V souladu se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu se však změnil právní rámec, podle něhoţ mezi burzou cenných papírů, RM-Systémem a drobným neprofesionálním investorem musí figurovat profesionální zprostředkovatel v podobě licencovaného obchodníka s cennými papíry. Přímý přístup na burzu RM-Systém byl od 1. 12. 2008 umoţněn pouze licencovaným obchodníkům a také individuálním investorům, kteří mimo jiné splnili alespoň dvě ze tří podmínek: správa vlastního majetku ve finančních nástrojích přesahující 1 mil. Kč, realizace objemu obchodů ve výši min. 5 mil Kč za posledních 12 měsíců, realizaci transakcí v počtu min. 40 za posledních 12 měsíců. Investoři, kteří na základě obchodů za posledních 12 měsíců splňují podmínky pro přímý přístup na burzu RM-Systém, se mohou rozhodnout mezi dvěma moţnostmi. První je nadále obchodovat od počátku roku 2009 jako přímý účastník burzy prostřednictvím nové zvláštní metody28. Druhou moţností je obchodovat na RM-SYSTÉMU, česká burza cenných papírů, 27 28
Citováno z: www.rm-system.cz Uvedeno v kapitole 4.1. Historie RM-Systému
71
prostřednictvím některého z obchodníků s cennými papíry, obdobně jako všichni ostatní investoři. Ostatní investoři, kteří nesplňují podmínky pro přímý přístup na burzu RMSystému, od 1. 12. 2008 nemohou obchodovat přímo prostřednictvím RM-SYSTÉM, české burzy cenných papírů, ale budou muset vyuţít sluţeb licencovaného obchodníka s cennými papíry. V tuto chvíli je Fio, burzovní společnost, a.s., jediným licencovaným obchodníkem s cennými papíry, který svým klientům nabízí přímý elektronický přístup na RM SYSTÉM česká burza cenných papírů, a.s.. Fio, burzovní společnost, a.s., je jedním z největších tuzemských obchodníků s cennými papíry v ČR. Tento obchodník je profesionálním účastníkem trhu RM-SYSTÉM. Pracovníci obchodních míst RM-Systému jsou oprávněni poskytovat sluţby Fio, burzovní společnosti na základě mandátní smlouvy.29
29
Volně zpracováno na základě : www.rm-system.cz
72
5 Hypoteční zástavní list Uvedení cenného papíru na burzu – konkrétní příklad Pro přiblíţení fungování trhu s cennými papíry a mechanizmu uvedení nové emise na trh jsem se rozhodla pro popis konkrétního případu – emise hypotečního zástavního listu s fixním kuponem ve výši xxxx% p.a. a dobou splatnosti 5 let. Hypoteční zástavní list byl emitován Wüstenrot hypoteční bankou a.s. (dále jen WHB), která patří do skupiny Wüstenrot působící v ČR. Kromě hypoteční banky působí na trhu také Wüstenrot stavební spořitelna, Wüstenrot ţivotní pojišťovna a Wüstenrot pojišťovna. Hypoteční zástavní listy (dále HZL) jsou dluhopisy vydávané hypotečními bankami s cílem získat finanční prostředky na poskytování hypotečních úvěrů. Jmenovitá hodnota a hodnota poměrného výnosu HZL je plně kryta pohledávkami z hypotečních úvěrů. Pro řádné krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů mohou být pouţity pouze pohledávky z hypotečních úvěrů, které nepřevyšují 70% ceny zastavených nemovitostí. Vedle institutu řádného krytí funguje také tzv. náhradní krytí, coţ mohou být jen vysoce likvidní a bonitní prostředky (například hotovost, státní dluhopisy nebo vklady u ČNB). Takto kvalitní krytí činí z hypotečního zástavního listu jeden z vůbec nejbezpečnějších cenných papírů. HZL jsou tak vhodné pro konzervativní investory, kteří nemají příliš velké zkušenosti s angaţmá na kapitálových trzích a nechtějí podstupovat významnější riziko. Vzhledem k tomu, ţe WHB v době emise výše uvedeného HZL působila jako úzce specializovaná banka zaměřená pouze na poskytování hypotečních úvěrů a dále vzhledem k počtu zaměstnanců banky, bylo představenstvem rozhodnuto o vyuţití sluţeb aranţéra a administrátora emise. Toto rozhodnutí výrazně zvýšilo rychlost přípravy celého procesu emise. Prvním krokem po stanovení výše emise tedy bylo oslovení několika velkých komerčních bank s ţádostí o předloţení předběţné nabídky. Ta obsahovala předběţné ocenění emise, časový harmonogram a samozřejmě také poplatky. Po výběru aranţéra a administrátora následovala realizační fáze a podpis dokumentů. Tato fáze zahrnuje zejména přípravu a schválení prospektu. Velice důleţitá role při emisi cenných papírů je správné načasování, kontakty s investory a férové ocenění emise (zaxifování ceny a počtu kusů), které bude jak zajímavé pro investory
73
tak i z ekonomického hlediska přijatelné pro emitenta. Posledními kroky jsou úpis/prodej investorům. Dokumenty, které jsou nutné pro vydání emise: ZÁKLADNÍ PROSPEKT a jeho náleţitosti 1. PROHLÁŠENÍ EMITENTA 2. DŮLEŢITÁ ÚPOZORNĚNÍ 3. UPISOVÁNÍ A PRODEJ V podstatě jsou moţné dva druhy úpisu a prodeje dluhopisů. V prvním případě upíše aranţér emise celý objem a dále pak nabízí dluhopisy k obchodování na sekundárním trhu potenciálním zájemcům. Druhou moţností je forma veřejné nabídky dluhopisů investorům. V rámci této nabídky dojde k upsání jedním nebo více investory, kteří o dluhopisy projeví zájem. Dluhopisy budou vydány jejich připsáním na majetkový účet investorů (upisovatelů) proti zaplacení emisního kurzu. K vypořádání dojde prostřednictvím vypořádacího centra. 4. EMISNÍ PODMÍNKY 5. ÚDAJE O OSOBÁCH ODPOVĚDNÝCH ZA PROSPEKT A OVEŘENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY 6. HYPOTEČNÍ BANKOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE 7. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O EMITENTOVI 7.1. Místa, kde jsou k dispozici k nahlédnutí výroční zprávy emitenta 7.2. Profil společnosti 7.3. Historie a vývoj emitenta 7.4. Organizace správy a řízení 7.4.1. Organizační struktura Wüstenrot hypoteční banky 7.5. Akcionáři emitenta 7.6. Informace o významném akcionáři a ovládající osobě 7.7. Majetkové účasti emitenta 7.8. Plánované a potenciální akvizice emitenta 8. ÚDAJE O ZÁKLADNÍM KAPITÁLU EMITENTA 8.1. Základní kapitál emitenta 8.2. Popis podnikatelského seskupení – koncernu (popis společností, propojených ovládacími smlouvami) 9. ÚDAJE O ČINNOSTI EMITENTA 9.1. Základní oblasti podnikání emitenta 9.2. Nabízené produkty a sluţby 9.3. Významné produkty a sluţby nabízené Wüstenrot hypoteční bankou 74
9.4. Prodej produktů Wüstenrot hypoteční banky 9.5. Vývoj trhu hypotečních úvěrů a hypotečních zástavních listů v České republice 9.6. Postavení emitenta na trhu 9.7. Ohodnocení finanční způsobilosti emitenta (rating) 9.8. Údaje o trţbách v roce 2003 (nekonsolidované údaje dle CAS) 9.9. Organizační sloţka podniku emitenta, která se alespoň 10% podílí na celkových sluţbách emitenta 9.10. Souhrnný popis nemovitostí vlastněných emitentem 9.11. Licence a ochranné známky emitenta 9.12. Obchodní a finanční smlouvy mající zásadní význam pro podnikatelskou činnost nebo ziskovost emitenta 9.12.1. Smlouvy uzavřené mezi emitentem a propojenými osobami 9.12.2. Ostatní obchodní a finanční smlouvy 9.13. Soudní, správní nebo rozhodčí řízení emitenta 9.14. Hlavní investice uskutečněné emitentem v běţném účetním období a v roce 2003 (včetně finančních investic) (nekonsolidované údaje dle CAS) 9.15. Hlavní emitentem prováděné investice v letech 2003 (s výjimkou finančních investic) dle geografického rozlišení a způsobu jejich financování (nekonsolidované údaje dle CAS) 9.16. Hlavní budoucí investice emitenta (s výjimkou finančních investic) 9.17. Údaje o průměrném počtu zaměstnanců emitenta v běţném účetním období a v roce 2003 10. ÚDAJE O MAJETKU, ZÁVAZCÍCH A FINANČNÍ SITUACI EMITENTA 10.1. Nekonsolidované finanční výkazy emitenta dle CAS 10.1.1. Nekonsolidovaná rozvaha 10.1.2. Nekonsolidovaný výkaz zisků a ztrát 10.1.3. Nekonsolidované čtvrtletní výkazy 10.2. Konsolidované účetní výkazy emitenta dle IFRS 10.3. Změny vlastního kapitálu emitenta (nekonsolidované údaje dle CAS) 10.4. Přijaté úvěry, jiné závazky a poskytnutá zajištění 10.5. Trţní, úvěrová, operační a ostatní rizika 10.5.1. Trţní riziko 10.5.2.Úvěrové riziko
75
DODATEK ZÁKLADNÍHO PROSPEKTU – konečné podmínky dluhopisů Dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou v předpokládaném objemu do 1.000.000.000 Kč, splatné v roce 2012, ISIN CZ0002001209, Emisní kurz: 105,84 % jmenovité hodnoty k Datu emise. Stanovení emisního kurzu: Emisní kurz se stanovuje na základě IRS sazeb pro dané období a měnu (např. 5-ti letá sazba IRS v Kč pro dluhopis s fixním kuponem, výplatou jednou ročně a dobou splatnosti 5 let). Na základě dohody mezi emitentem a aranţérem se např. v 11 hod. zafixují kotace dané sazby IRS od 3 předem stanovených brokerů a z těchto hodnot se stanový průměr, který představuje emisní kurz. Emisní kurz se samozřejmě můţe lišit podle toho zda se emitent s aranţérem domluví např. na tom, ţe emisní kurz bude sníţen nebo navýšen o předem určený počet bazických bodů. Hlavní manaţer: Československá obchodní banka, a. s. Administrátor: Československá obchodní banka, a. s. Datum tohoto Emisního dodatku je 18.9.2007 Wüstenrot hypoteční banka a.s. EMISNÍ DODATEK: KONEČNÉ PODMÍNKY EMISE DLUHOPISŮ Rozhodnutím Komise pro cenné papíry ze dne 9.9.2004, č.j. 45/N/1081/2004/2, které nabylo právní moci dne 10.9.2004, byl schválen dluhopisový program společnosti Wüstenrot hypoteční banka a. s. se sídlem Praha 5, Smíchov, náměstí Kinských 2/602, PSČ 150 00, IČ: 267 47 154, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vloţka 8055 (dále jen "Emitent"), v maximálním objemu nesplacených dluhopisů 6.000.000.000 Kč, s dobou trvání programu 5 let a splatností kterékoli emise vydané v rámci programu nejvýše 5 let. Základní prospekt Emitenta byl schválen rozhodnutím České národní banky ze dne 2.10.2006, které nabylo právní moci dne 2.10.2006. První dodatek Základního prospektu byl schválen rozhodnutím České národní banky ze dne 7.9.2007, které nabylo právní moci dne 7.9.2007. Tento emisní dodatek představuje společně se Základním prospektem, aktualizovaným formou jeho dodatků, kompletní prospekt Dluhopisů (jak je tento pojem níţe definován). Tento Emisní dodatek je tvořen:
76
doplňkem Dluhopisového programu, který představuje doplněk k Emisním podmínkám, který byl schválen rozhodnutím České národní banky ze dne 5.9.2007, které nabylo právní moci dne 5.9.2007 dalšími informacemi týkajícími se 3. emise dluhopisů, které tvoří náleţitosti prospektu v souladu s nařízením Komise (ES) č. 809/2004 a které nejsou součástí Základního prospektu ani nejsou obsaţeny v Doplňku dluhopisového programu. Pojmy zde nedefinované mají význam, jaký je jim přiřazen v Emisních podmínkách, nevyplývá-li z kontextu jejich pouţití v tomto Emisním dodatku jinak. Tento Emisní dodatek nemůţe být studován samostatně, ale pouze společně se Základním prospektem včetně jeho dodatků. Hypoteční zástavní listy vydávané v rámci tohoto Dluhopisového programu (dále také jen "Dluhopisy") jsou vydávány podle Zákona o dluhopisech společností Wüstenrot hypoteční banka a.s.. Dluhopisy se řídí těmito Emisními podmínkami a dále příslušným Doplňkem dluhopisového programu. Tyto Emisní podmínky, které budou stejné pro jednotlivé emise Dluhopisů, a Prospekt byly schváleny Komisí30 v souladu se Zákonem o dluhopisech a Zákonem o podnikání na kapitálovém trhu dne [·].2004, rozhodnutím č.j. [·], které nabylo právní moci dne [·].2004. Rozhodne-li tak Emitent v případě konkrétní emise Dluhopisů nebo budou-li tak vyţadovat v případě kterékoli emise Dluhopisů právní předpisy, bude Dluhopisům a Kupónům (budou-li vydány) přidělen Komisí 31 samostatný kód ISIN. Informace o přidělených kódech ISIN, případně jiném identifikujícím údaji ve vztahu k Dluhopisům a Kupónům (budou-li vydávány) bude uvedena v příslušném Doplňku dluhopisového programu. V Doplňku dluhopisového programu bude uvedeno, zda Emitent poţádá některého organizátora regulovaného trhu o přijetí příslušné emise Dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu, tj. zda učiní všechny kroky nutné k tomu, aby Dluhopisy takové emise byly kótovanými cennými papíry. V Doplňku dluhopisového programu bude také uvedeno, zda bude příslušná emise Dluhopisů nabízena formou veřejné nabídky či nikoli. (Pro odstranění pochybností platí, ţe termíny "oficiální trh", "kótovaný Dluhopis" a "veřejná nabídka" mají význam, jaký je jim přisuzován v Zákoně o podnikání na kapitálovém trhu). Tyto Emisní podmínky budou vţdy pro kaţdou emisi Dluhopisů upřesněny Doplňkem dluhopisového programu obsaţeném v Emisním dodatku, který bude zvlášť schválen Komisí32 podle příslušných právních předpisů. Emisní podmínky kaţdé emise Dluhopisů budou tedy tvořeny ustanoveními těchto Emisních 30
Od r.2006 schvaluje emisní podmínky ČNB. Nahradila tak Komisi. V současné době kód ISIN přiděluje ČNB. 32 V současné době nahradila Komisi ČNB. 31
77
podmínek a ustanoveními Doplňku dluhopisového programu obsaţenými v příslušném Emisním dodatku schváleném Komisí. Kterékoli ustanovení těchto Emisních podmínek můţe být Doplňkem dluhopisového programu pro kteroukoli emisi Dluhopisů upraveno či pozměněno. V případě jakýchkoli rozporů mezi těmito Emisními podmínkami a příslušným Doplňkem dluhopisového programu platným pro kteroukoli emisi Dluhopisů mají ve vztahu k takové emisi Dluhopisů přednost ustanovení příslušného Doplňku dluhopisového programu. Tím však není dotčeno znění těchto Emisních podmínek ve vztahu k jakékoli jiné emisi Dluhopisů vydávané v rámci Dluhopisového programu. Nestanoví-li příslušný Doplněk dluhopisového programu jinak a nedojde-li ke změně v souladu s článkem 11.1.2 těchto Emisních podmínek, pak bude činnosti administrátora spojené s výplatami úrokových výnosů a splacením Dluhopisů zajišťovat Česká spořitelna, a.s.. Pro kteroukoli emisi Dluhopisů můţe Emitent provádět úkony spojené s výplatami úrokových výnosů a splacením Dluhopisů sám nebo můţe pověřit výkonem sluţeb administrátora Dluhopisů jinou osobu s příslušným oprávněním k výkonu takové činnosti (Česká spořitelna, a.s., Emitent nebo taková jiná osoba dále také "Administrátor"), a to na základě smlouvy o správě emise a obstarání plateb (dále také jen "Smlouva s administrátorem"). V případě, ţe Administrátorem bude Emitent, pak činnosti administrátora spojené s výplatami úrokových výnosů a splacením Dluhopisů bude vykonávat Emitent na základě podmínek správy emise a obstarání plateb (dále také jen "Platební podmínky"). Stejnopis Platebních podmínek nebo Smlouvy s administrátorem (podle toho, co relevantní) bude k dispozici k nahlédnutí Vlastníkům Dluhopisů a Vlastníkům Kupónů (budou-li vydávány) v běţné pracovní době v určené provozovně Administrátora (dále také jen "Určená provozovna"), jak je uvedena v článku 11.1.1 těchto Emisních podmínek. Vlastníkům dluhopisů a Vlastníkům Kupónů (budou-li vydávány) se doporučuje, aby se s Platebními podmínkami nebo Smlouvou s administrátorem (podle toho, co relevantní) obeznámili, neboť jsou důleţité mimo jiné i pro faktický průběh výplat Vlastníkům Dluhopisů a Vlastníkům Kupónů (budou-li vydávány). Nestanoví-li příslušný Doplněk dluhopisového programu jinak a nedojde-li ke změně v souladu s článkem 11.2.2 těchto Emisních podmínek, pak činnosti agenta pro výpočty spojené s prováděním výpočtů ve vztahu k emisím Dluhopisů zajistí Česká spořitelna, a.s.. Pro kteroukoli emisi Dluhopisů můţe Emitent vykonávat činnost agenta pro výpočty sám nebo můţe pověřit výkonem sluţeb agenta pro výpočty ve vztahu k některým emisím Dluhopisů jinou osobu s příslušným oprávněním k výkonu takové činnosti. Nestanoví-li příslušný Doplněk dluhopisového programu jinak a nedojde-li ke změně v souladu s článkem 11.3.2 těchto Emisních podmínek, pak činnosti kotačního agenta ve vztahu 78
k emisím kótovaných Dluhopisů spočívající v uvedení takových Dluhopisů na příslušný regulovaný trh zajistí Česká spořitelna, a.s.. Kteroukoli emisi Dluhopisů můţe Emitent uvést Dluhopisy na regulovaný trh sám nebo můţe pověřit výkonem sluţeb kotačního agenta spočívajících v uvedení takových Dluhopisů na příslušný regulovaný trh jinou osobu s příslušným oprávněním k výkonu takové činnosti (Česká spořitelna, a.s., Emitent nebo taková jiná osoba dále také jen "Kotační agent"). Emitent je oprávněn k vydávání hypotečních zástavních listů na základě rozhodnutí České národní banky ze dne 31.10.2002. Některé výrazy pouţívané v těchto Emisních podmínkách jsou definovány v článku 15. těchto Emisních podmínek. Po předloţení uvedených dokumentů vydá ČNB povolení a přidělí dluhopisu ISIN. Následně se dluhopis uvede na trh dle postupu uvedeného výše.33
33
Volně zpracováno z: www.wuestenrot.cz
79
Závěr Díky této bakalářské práci jsem měla moţnost podrobněji se seznámit s fungováním kapitálového trhu v trţní ekonomice, jeho významu a základním principu při emisích a obchodování s cennými papíry. Došla jsem k závěru, ţe kapitálový trh je sloţitý, přičemţ poskytuje velkou moţnost emitentům cenných papírů nabývat kapitál a také investorům měnit jejich úspory ve výnosná finanční aktiva a zároveň se seznámila s provázaností kapitálového trhu a ekonomiky státu.
80
Seznam použité literatury
1. JÍLEK, Josef. Finanční trhy, Praha: Grada Publishing a.s., 1997. 2. KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy. 3. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006. ISBN 80-7265-093-9. 3. LANDOROVÁ, Anděla a kol. Cenné papíry a finanční trhy, TUL, Liberec, 2005. 4. POSPÍŠILOVÁ, Alena; POSPÍŠIL Michal. Cenné papíry a podnikání na kapitálovém trhu. Praha :Vysoká škola aplikovaného práva, 2006. Zákony: zákon č. 519/1992Sb., o cenných papírech v platném znění zákon č. 190/2004Sb., o dluhopisech v platném znění zákon č. 256/2004Sb., o podnikání na kapitálovém trhu včetně změn a doplnění zákon č. 214/1992Sb., o burze cenných papírů, ve znění zákonů pozdějších zákon č.
6/1993Sb., o České národní bance, v současně platném znění
zákon č. 15/1998Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, v platném znění Internetové stránky: www.e-akcie.cz www.cnb.cz www.bcppc.cz www.rm-system.cz www.mesec.cz www.akatcr.cz www.wikipedia.org www.wuestenrot.cz www.sagit.cz www.businessinfo.cz www.centraldepository.cz
Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Počet burzovních členů…………………………………………….…30
Seznam grafů Graf č. 1 – Vývoj akciového indexu PX na Burze cenných papírů Praha, a. s. ….….24
Seznam příloh 1. seznam členů burzy, další osoby oprávněné uzavírat burzovní obchody 2. vzor dluhopisu 3. burzovní trhy
Příloha č. 1 Seznam členů burzy ATLANTIK finanční trhy, a.s. Vinohradská 230 10000 Praha 10 IČ: 26218062
BH Securities a.s. Na Příkopě 583/15 11000 Praha 1 IČ: 60192941
CYRRUS, a.s. Veveří 111 (Platinium) 61600 Brno IČ: 63907020
Česká spořitelna, a.s. Olbrachtova 1929/62 14000 Praha 4 IČ: 45244782
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Jeruzalémská 964/4 11000 Praha 1 IČ: 44848943
Československá obchodní banka, a. s. Radlická 333/150 15057 Praha 5 IČ: 00001350
Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizacní složka Jungmannova 34, 11121 Praha 1 IČ: 60433566
Fio, burzovní společnost, a.s. V Celnici 1028/10
tel.: 225 010 242 fax: 225 010 221
[email protected] www.atlantik.cz tel.: 255 710 710 fax: 255 710 770
[email protected] www.bhs.cz tel.: 538 705 711 fax: 538 705 733
[email protected] www.cyrrus.cz tel.: 224 995 111 fax: 224 995 337
[email protected] www.csas.cz tel.: 255 721 111 fax: 255 721 110
[email protected] www.cmzrb.cz
tel.: 224 111 111 fax:
[email protected] www.csob.cz
tel.: 221 191 355 fax: 224 098 260 www.db.com
tel.: 234 621 206 fax: 224 237 544
[email protected]
11721 Praha 1 IČ: 61858374
www.fio.cz
ING Bank N.V.
tel.: 257 473 111 fax: 257 473 555
[email protected] www.ing.cz
Nádraţní 344/25 15000 Praha 5 IČ: 49279866
J & T BANKA, a.s. Pobřeţní 297/14 18000 Praha 8 IČ: 47115378
Komerční banka, a.s. Na Příkopě 33, čp.969 11407 Praha 1 IČ: 45317054
LBBW Bank CZ a.s. Vítězná 1/126 15000 Praha 5 IČ: 14893649
Patria Finance, a.s. Jungmannova 24 11000 Praha 1 IČ: 60197226
PPF banka a.s. Evropská 2690/17 16041 Praha 6 IČ: 47116129
Raiffeisenbank a.s. Hvězdova 1716/2b 14078 Praha 4 IČ: 49240901
tel.: 221 710 130 fax: 221 710 133
[email protected] www.jtbank.cz tel.: 222 008 251 fax: 222 008 678
[email protected] www.kb.cz tel.: 224 406 290 fax: 224 218 291
[email protected] www.lbbw.cz tel.: 221 424 111 fax: 221 424 222
[email protected] www.patria-finance.cz tel.: 224 175 888 fax: 224 175 980
[email protected] www.ppfbanka.cz tel.: 221 141 111 fax: 221 142 111
[email protected] www.rb.cz
The Royal Bank of Scotland N.V.
tel.: 244 051 111 fax: 244 052 222
Jungmannova 745/24 11121 Praha 1 IČ: 47607921
www.rbs.cz
UniCredit Bank Czech Republic a.s.
tel.: 221 112 111 fax: 221 112 132
[email protected] www.unicreditbank.cz
Na Příkopě 858/20 11380 Praha 1 IČ: 64948242
WOOD & Company Financial tel.: 222 096 111 Services, a.s. fax: 222 096 222 Náměstí Rebubliky 1079/1a 11000 Praha 1 (Palladium) IČ: 26503808
[email protected] www.wood.cz
Další osoby oprávněné uzavírat burzovní obchody
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Na Příkopě 28 11003 Praha 1 IČ: 48136450
tel.: 224 414 348 fax: 224 412 788
[email protected] www.cnb.cz
Ministerstvo financí ČR (Ministry of Finance) tel.: 257 043 121 Letenská 15 11810 Praha 1 IČ:
Zdroj: www.bcpp.cz
fax: 257 042 415
[email protected] www.mfcr.cz
Příloha č. 2 Vzor dluhopisu
Zdroj: www.google.com
Příloha č. 3 Burzovní trhy
Počet kótovaných investičních nástrojů ke dni 4.4.2011 Regulovaný
Akcie
Dluhopisy
Kupóny
Certifikáty + Warranty
Futures
Hlavní trh
15
31
0
0
0
Volný trh
12
71
24
44
6
Celkem
27
102
24
44
6
trh
Zdroj: www.bcpp.cz
