Bankovní poplatky. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra finančních obchodů. Diplomová práce. Bc. Jana Havlůjová. Autor:

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Bankovní poplatky Diplomová práce

Autor:

Bc. Jana Havlůjová Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zbyněk Kalabis

Únor, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne: 28. února 2010

Jana Havlůjová

2

Poděkování: Ráda bych poděkovala panu Ing. Zbyňku Kalabisovi, vedoucímu mé diplomové práce, za jeho spolupráci, doporučení a rady, které mi poskytl během zpracovávání tohoto dokumentu.

3

Anotace Tato práce je zaměřena na problematiku bankovních poplatků a zabývá se především rozborem nákladů, které banky prostřednictvím těchto poplatků musí hradit. Analýza podílu bankovních poplatků na zisku bank nám ukáţe, jak důleţitý zdroj zisku pro banky představují. Přesvědčíme se také o tom, ţe porovnání jednotlivých bank působících v České republice, ale i mezinárodní srovnání cen na finančním trhu nemusí být tak jednoduché, jak je veřejnosti často prezentováno v masmediích.

Annotation This thesis is focused on the issue of bank charges and it deals primarily with costs that banks have to pay through these fees. Analysis of the proportion of bank charges on bank earnings will show us how an important source of profit for the bank these charges are. You will also see that the comparison of individual banks operating in the Czech Republic and also an international comparison of prices in financial markets may not be as easy as it is often presented to public in mass media.

4

OBSAH

ÚVOD ................................................................................................................................... 7 1. DRUHY BANKOVNÍCH POPLATKŮ ........................................................................ 9 1.1. POPLATKY ZA BĚŢNÝ ÚČET................................................................................ 9 1.1.1. POPLATKY ZA HOTOVOSTNÍ OPERACE .................................................. 10 1.1.2. POPLATKY ZA BEZHOTOVOSTÍ OPERACE ............................................. 19 1.1.3. POPLATKY ZA VÝPIS Z ÚČTU .................................................................... 23 1.2. POPLATKY ZA PLATEBNÍ KARTY .................................................................... 24 1.2.1. POPLATKY HRAZENÉ KLIENTEM ............................................................. 24 1.2.2. POPLATKY HRAZENÉ OBCHODNÍKEM.................................................... 26 1.3. POPLATKY ZA SPOŘICÍ PRODUKTY ................................................................ 27 1.3.1. POPLATKY ZA SPOŘICÍ A VKLADOVÉ ÚČTY, VKLADNÍ KNÍŢKY .... 27 1.3.2. POPLATKY ZA STAVEBNÍ SPOŘENÍ ......................................................... 28 1.3.3. POPLATKY ZA ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ .......................................................... 29 1.4. POPLATKY ZA ÚVĚR ........................................................................................... 29 1.5. POPLATKY ZA SMĚNÁRENSKOU ČINNOST ................................................... 31 1.6. POPLATKY ZA CENNÉ PAPÍRY .......................................................................... 33 1.7. POPLATKY ZA OSTATNÍ SLUŢBY ..................................................................... 34 2. VÝVOJ POPLATKOVÉ POLITIKY BANK ............................................................. 36 2.1. VÝVOJ POPLATKŮ V LETECH 1994 - 2000 ....................................................... 37 2.2. VÝVOJ POPLATKŮ V LETECH 2001 - 2008 ....................................................... 38 2.2. VÝVOJ POPLATKŮ V ROCE 2009 ....................................................................... 46 2.2.1. BŘEZEN 2009................................................................................................... 46 2.2.2. DUBEN 2009 .................................................................................................... 47 2.2.3. KVĚTEN 2009 .................................................................................................. 47 2.2.4. ČERVEN 2009 .................................................................................................. 48

5

2.2.5. ČERVENEC 2009 ............................................................................................. 49 2.2.6. SRPEN 2009 ...................................................................................................... 49 2.2.7. ZÁŘÍ 2009 ......................................................................................................... 50 2.2.8. LISTOPAD 2009 ............................................................................................... 50 3. ANALÝZA PODÍLU BANKOVNÍCH POPLATKŮ NA ZISKU VYBRANÝCH BANK ............................................................................................................................. 54 3.1. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s...................................................................................... 54 3.2. KOMERČNÍ BANKA, a.s. ....................................................................................... 58 3.3. ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, a.s. ................................................. 62 3.4. SLOVENSKÁ SPORITEĽŇA, a.s. .......................................................................... 65 4. POROVNÁNÍ POPLATKOVÉ POLITIKY BANK .................................................. 68 4.1. POROVNÁNÍ POPLATKOVÉ POLITIKY S OSTATNÍMI ZEMĚMI ................. 68 4.2. POROVNÁNÍ POPLATKOVÉ POLITIKY V ČR .................................................. 73 4.2.1. STUDENTSKÝ ÚČET ..................................................................................... 73 4.2.2. BĚŢNÝ ÚČET PRO FYZICKÉ OSOBY ......................................................... 75 4.2.3. ÚČET PRO PODNIKATELE ........................................................................... 79 4.3. JAK UŠETŘIT NA BANKOVNÍCH POPLATCÍCH ............................................. 81 4.3.1. RADY A TIPY, JAK DOSÁHNOUT NIŢŠÍCH POPLATKŮ ........................ 81 4.3.2. VOLBA ZPŮSOBU OVLÁDÁNÍ ÚČTU ........................................................ 83 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 86 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................................. 88 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................... 94 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 94 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 95

6

ÚVOD V současné době si jen těţko dovedeme představit náš ţivot bez bankovního účtu. Mít peníze uloţené na nějakém bezpečném místě tak, abychom k nim měli přístup a přitom se o ně nemuseli obávat, je velmi pohodlné. Za tento komfort však musíme platit - ať uţ v podobě poplatků, které většina bank svým klientům účtuje či v podobě omezené nabídky sluţeb v případě bank, které se rozhodly pro bezpoplatkovou politiku. Široká veřejnost, banky, ale i naši zákonodárci se v poslední době čím dál tím více zapojují do různých debat na téma výše bankovních poplatků. Většina lidí je přesvědčena o tom, ţe banky působící v České republice si za své sluţby účtují mnohem vyšší poplatky neţ je ve skutečnosti nutné. Mnozí lidé však podléhají davové psychóze a slepě se tak připojují ke kritikům bankovních poplatků, aniţ by si uvědomili, co se za bankovními poplatky skrývá a jaké náklady jejich prostřednictvím musí banky pokrýt. Tato práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol a jejím cílem je zhodnocení poplatkové politiky bank a analýza podílu bankovních poplatků na zisku bank. V první kapitole se čtenář seznámí s jednotlivými typy poplatků, které banky účtují svým klientům v souvislosti s poskytováním různých druhů bankovních sluţeb a produktů. U jednotlivých poplatků si uvedeme náklady banky, které jsou těmito poplatky hrazeny. Nejprve se budeme věnovat poplatkům spojeným s pouţíváním běţného účtu, dále platebních karet, spořením, úvěrem, směnárenskou činností, cennými papíry a ostatními produkty. Druhá kapitola zachycuje vývoj poplatkové politiky bank, který je rozdělen na tři etapy. První zachycuje vývoj v letech 1994 aţ 2000, druhá od roku 2001 do roku 2008 a třetí je věnována jednotlivých měsícům roku 2009 s důrazem na změny, ke kterým došlo v listopadu tohoto roku. Třetí kapitola analyzuje vývoj podílu bankovních poplatků na zisku vybraných bank za roky 2006 aţ 2008. Tento rozbor jsem provedla u tří největších bank působících v ČR a to u České spořitelny a.s., Komerční banky, a.s. a Československé obchodní banky, a.s. 7

Pro analýzu zahraniční banky jsem zvolila největší banku působící na slovenském trhu tedy Slovenskou sporiteľňu, a.s. Čtvrtá kapitola, která je věnována porovnání poplatkové politiky bank, je rozdělena do tří podkapitol. První z nich srovnává poplatkovou politiku bank působících na českém trhu s bankami v zahraničí a vychází z mezinárodních studií a šetření orgánů Evropské unie. Další podkapitola je věnována poplatkové politice bank v ČR a srovnává ceny jednotlivých typů účtů vedených u vybraných bank. Poslední podkapitola pak dává čtenářům rady a tipy, jak lze ušetřit na bankovních poplatcích. Závěr shrnuje výsledky analýz a šetření, ke kterým jsem dospěla v průběhu zpracovávání této diplomové práce.

8

1. DRUHY BANKOVNÍCH POPLATKŮ Bankovní produkty a sluţby většinou nemohou být nabízeny zdarma, neboť bance v souvislosti s jejich poskytováním vznikají náklady, které je pak v podobě poplatků nucena přenést na své klienty. V sazebnících bank mají často odlišné názvy, ale jejich podstata je stejná. Nyní se podíváme na jejich přehled a uvedeme si, jaké náklady banka hradí prostřednictvím vybraných poplatků za jednotlivé druhy produktů a sluţeb.

1.1. POPLATKY ZA BĚŢNÝ ÚČET V současné době většina lidí pouţívá ke správě svých finančních prostředků běţný účet. Jeho zaloţení banky nabízí zdarma, přestoţe jim v této souvislosti vznikají určité náklady. Jedná se zejména o náklady na sepsání smlouvy pracovníkem pobočky, zaevidování klienta do systému banky a v neposlední řadě také náklady na výpočetní středisko, ve kterém jsou účty vedeny. Kaţdé středisko musí být obsluhováno kvalifikovanými pracovníky a vybaveno spolehlivou výpočetní technikou, kterou je nutno zabezpečit proti selhání systému a také proti jeho napadení hackery1. Neustále se zvyšující počty účtů i jednotlivých transakcí kladou čím dál tím vyšší nároky na techniku, neboť s jejich rostoucím počtem roste i doba nočního zpracování. Banky proto musí svá výpočetní střediska neustále modernizovat, aby byly schopny zajistit jejich bezproblémové fungování. Peněţní ústavy však poplatky za otevření účtu většinou neúčtují, aby přilákaly nové klienty, kteří pak v budoucnu budou vyuţívat i jejich dalších sluţeb.

Rozdíly mezi

jednotlivými bankami jsou většinou jen ve výši počátečního vkladu. Stejně tak i zrušení běţného účtu banky nezpoplatňují. Za vedení účtu uţ ale většina bank poplatky vybírá. Pro klienty, kteří vyuţívají bankovní sluţby často, bývá výhodnější alternativou pořídit si balíček sluţeb za pevnou cenu, který obsahuje různé kombinace bankovních produktů.

1

počítačoví specialisté či programátoři, kteří zneuţívají slabin v systémech a programech

9

1.1.1. POPLATKY ZA HOTOVOSTNÍ OPERACE Hotovost je součástí aktiv a jedná se tedy o pouţití zdrojů, za které banka musí svým klientům platit, ale sama ţádný zisk bance nepřináší. Hovoříme o tzv. nákladech obětované příleţitosti. Pokladní prostředky jsou součástí primárních rezerv bank a představují nejlikvidnější aktiva, která slouţí k úhradě závazků a jsou bance k dispozici okamţitě. Veškerá ostatní aktiva musí být v případě nutnosti úhrady závazků přeměněna na peníze a s tím jsou spojeny transakční náklady. Banka musí být schopna v kaţdém okamţiku vyplatit klientům jejich vklady. Jedná se o nejdůleţitější zásadu řízení bank, neboť banka, která není schopná dostát svým právě splatným závazkům, nemůţe pokračovat ve své činnosti. Hotovost jen svou existencí přináší bance ztrátu. Zpracování hotovosti je pro banky nákladné, a proto tento druh operací zatěţují vyššími poplatky neţ v případě operací bezhotovostních. K zajištění hotovostních operací musí banky provozovat síť svých poboček. Např. jedna z našich nejvýznamnějších bank Česká spořitelna, a.s. má v současné době pro své klienty k dispozici celkem 655 poboček. Jejich provoz je finančně náročný a zahrnuje zejména náklady na mzdy pracovníků pobočky a jejich pravidelné školení, technické vybavení, pronájem těchto prostor a samozřejmě jejich zabezpečení. K bezproblémovému fungování poboček je nutné také zajistit, aby kaţdá pobočka měla dostatek finančních prostředků pro zajištění poţadavků klientů, ale zároveň by finanční hotovost drţená na pobočce neměla být příliš vysoká, neboť tyto prostředky nepřináší bance ţádné výnosy. Pokladník před zahájením své směny přebírá kazetu s hotovostí z úschovného místa banky nebo provede dotaci hotovosti z trezoru. Takto převzaté peníze musí nejprve přepočítat a uloţit v příručním úschovném prostoru, ze kterého odvádí a do kterého také předává peníze od klientů během dne. Při předávání hotovosti mezi klientem a bankou jsou většinou pouţívány formuláře - tzv. výčetky, na kterých je uvedeno, kolik kusů jednotlivých bankovek a mincí je předáváno. Pracovník banky musí provést kontrolu, jestli údaje na dokladu souhlasí se skutečností. Při přebírání peněz od klienta je povinen téţ tyto prostředky zkontrolovat, zda se nejedná o padělky. Pokud má pokladník podezření, ţe klient předloţil padělek, musí takovou bankovku zadrţet a vystavit o tomto zadrţení protokol. K zjištění počtu bankovek a prověření jejich pravosti je kaţdý pokladník v bance 10

vybaven počítačkou bankovek. Cena počítaček se sice pohybuje jiţ od necelých 3 tis. Kč, ale kvalitnější počítačky, které jsou schopné rozeznat i padělky bankovek mohou stát i 70 tis. Kč. Mezi další způsoby odhalení padělaných bankovek řadíme pouţívání zvětšovacích skel, detekčních per, lamp s ultrafialovým světlem či lamp umoţňující prosvícení bankovky. 2 Obrázek 1: Počítačka bankovek

Zdroj: dostupné z http://www.kovovynabytek.cz Pokladník můţe mít v příruční úschovně hotovost pouze do výše určitého limitu. V případě nadbytečné hotovosti provede pracovník odvod hotovosti do trezoru. Naopak při nedostatku hotovosti pokladník provádí dotaci z trezoru. Kaţdá manipulace s penězi musí být zachycena jednak na dokladu a jednak také v systému banky. Po skončení směny pracovník provede tzv. uzávěrku pokladny, kdy přepočítá hotovost a provede kontrolu s údaji v systému banky. K zůstatku hotovosti z předchozího dne jsou připočítány dotace hotovosti a příjmy od klientů. Od výsledné částky se pak odečtou veškeré výdaje klientům a případné odvody hotovosti z pokladny. Pokladník z přijaté hotovosti na konci směny utvoří balíčky bankovek a nasáčkuje mince podle jejich nominálních hodnot. Pásky na balíčcích bankovek a sáčky mincí pak označí razítkem a svým podpisem. Takto připravená hotovost je dále zpracovávána na specializovaných pracovištích, tzv. počítárnách platidel, kde jsou peníze znovu překontrolovány. Zde se pouţívají výkonnější a technicky dokonalejší velkokapacitní počítací a třídicí stroje.

2

Schlossberger O. a Soldánová M.: Platební styk

11

Převoz finanční hotovosti je vysoce rizikový, proto si banky musí na tuto činnost najímat bezpečnostní agentury, které jsou na tuto práci specializované. Přepravce ručí za převzaté obaly a za bezpečné doručení zásilky na místo určení. Při předání zásilky se vţdy kromě dokladů také kontroluje, zda obal a zapečetění nebyly porušeny. Pokud je nějaké porušení zjištěno, musí se obsah obalu zkontrolovat ihned na místě za přítomnosti přepravce. Zásilky peněz se otevírají pokud moţno okamţitě po jejich doručení. Následuje jejich další kontrola a zpracování, které vţdy musí probíhat komisionálně. Náklady na výše uvedené činnosti je pak banka nucena promítnout do poplatků za sluţby spojené s hotovostí. Z hotovostních operací klienti nejčastěji vyuţívají moţnost vloţit či vybrat peníze ze svého účtu na přepáţce banky. Fyzické osoby, kterým zaměstnavatel vyplácí mzdu bezhotovostním převodem, většinou moţnosti vkládat peníze na účet nevyuţívají. Pokud přeci jen potřebují peníze na účet vloţit, existuje pro ně mnohem levnější alternativa a tou je pouţití vkladomatu3. Tato sluţba však není zatím příliš rozšířená, i kdyţ v poslední době ji zavádí stále více bank. Prostřednictvím vkladomatů banky umoţňují provést svým klientům vklad hotovosti na účet za niţší cenu neţ při vkladu na pobočce. Banky mohou tuto sluţbu zatěţovat niţšími poplatky díky tomu, ţe vkladomaty bývají umístěny na veřejných prostranstvích a k převzetí hotovosti není zapotřebí provozovat pobočku a zaměstnávat její obsluhu. Poplatky účtované za vyuţití vkladomatu slouţí k pokrytí nákladů na jejich provoz. Jedná se zejména o zakoupení těchto přístrojů, jejich zabezpečení a obsluha, která spočívá v zajištění odvozu obálek s hotovostí na pracoviště banky, kde musí být následně peníze z obálky přepočítány. V současnosti existují dva druhy vkladomatů. V prvním případě jde o běţné bankomaty, jen je jejich funkce rozšířena i o moţnost vkládat hotovost. Po vloţení karty do bankomatu a zadání PIN4 klient místo výběru hotovosti zvolí moţnost vklad. Poté vyjede prázdná obálka a na displeji bankomatu se zadá vkládaná částka a číslo účtu, kam se mají peníze připsat. Po odsouhlasení dat je vytištěna stvrzenka s částkou, kterou klient vloţí do obálky s hotovostí a nakonec vše zasune do kazety v bankomatu. Teprve následující den po přepočtení vkladu pracovníkem banky dojde k připsání hotovosti na účet. Druhý typ 3 4

bankomat uzpůsobený k přijímání hotovosti PIN = Personal Identification Number (osobní identifikační číslo)

12

je automat určený pouze pro hotovostní vklady. Po vloţení platební karty, následné hotovosti a navolení čísla účtu je částka připsaná na účet příjemce okamţitě, anebo se zpoţděním.5 Depozitní bankomaty v současné době provozuje: 

UniCredit Bank Czech Republic, a.s. - 55 bankomatů, vklad banka nezpoplatňuje



Česká spořitelna, a. s. - 2 bankomaty, 6 korun za vklad na účet v České spořitelně, na ostatní účty 25 korun + 0,5 % z vkladu



Československá obchodní banka, a.s. - 1 bankomat, cena za vklad 6 korun



GE Money Bank, a.s. - 1 bankomat, vklad banka nezpoplatňuje

Pro část podnikatelů můţe být vkládání hotovosti na účet důleţité, protoţe někteří z nich vybírají ještě stále část trţeb od zákazníků v hotovosti. Některé banky se jim snaţí vyjít vstříc umoţněním bezplatného vkladu hotovosti v rámci podnikatelského účtu. V takovém případě někdy banky od klientů poţadují, aby hotovostní vklady prováděli v předem určené části otevírací doby banky. Podnikatelé také mohou vyuţívat pro vklad hotovosti noční trezory. Výše poplatku za tuto sluţbu záleţí na frekvenci vyuţívání trezoru a na výši vkládané částky. Poplatkem jsou pak hrazeny náklady na provoz tohoto trezoru, jeho zabezpečení a následné zpracování hotovosti pracovníky banky. Výše poplatků u hotovostních vkladů závisí také na tom, zda vkládáme peníze na účet vedený v Kč či cizoměnný účet. Bankovky by měl mít klient setříděné podle nominální hodnoty, jinak by mu banka mohla zaúčtovat také poplatek za zpracování platby. Pokud totiţ pracovník banky musí přijaté bankovky ještě navíc třídit, věnuje tak zpracování takovéhoto vkladu větší část své pracovní doby neţ je ve skutečnosti nutné a stihne tak obslouţit méně klientů. Za vklad hotovosti v mincích zaplatí klient téměř v kaţdé bance. Zpravidla mají banky limity, od kterých poplatky účtují, jenţe tento limit začíná i na 30 kusech mincí a jejich minimální hranice bývá okolo stokoruny. Poplatek za vklad v mincích tak můţe být draţší, neţ samotná vkládaná částka. Větší počet mincí musí být roztříděný podle jejich nominální hodnoty a pracovník banky pak tyto mince přepočítá pomocí speciálního přístroje na počítání mincí.

5

článek Jak levně s hotovostí do banky, dostupný z http://www.mesec.cz/clanky/jak-levne-s-hotovosti-dobanky/

13

Obrázek 2: Počítačka mincí

Zdroj: dostupné z http://www.eurokontakt.sk Při vkladu hotovosti banky také rozlišují, jaký má vkladatel vztah k účtu, na který peníze vkládá. Pokud se jedná o majitele účtu, vklad bývá mnohdy zdarma nebo za něj banka účtuje jen symbolickou částku. Jestliţe vkladatel není majitelem účtu a nemá ani právo s účtem disponovat, situace se můţe výrazně změnit. Banky na takovýto vklad pohlíţejí jako na vklad třetí osobou, který bývá zpoplatněn mnohem vyšší sazbou.6 Následně uvedená tabulka zachycuje ceny za vklad v hotovosti účtované vybranými bankami. Pouze Citibank Europe plc, Poštovní spořitelna (součást Československé obchodní banky, a.s.) a Volksbank CZ, a.s. nerozlišují, zda se jedná o vklad provedený majitelem účtu či třetí osobou. Ostatní uvedené banky toto rozlišují. Důvodem pro různé ceny je to, ţe banky mají informace o majiteli účtu jiţ zanesené ve své databázi a není třeba je tedy zadávat znovu. V případě třetí osoby je potřeba údaje o vkladateli zaevidovat do systému, aby se předešlo legalizaci výnosů z trestné činnosti. Úkon pracovníka banky při zadání těchto nových informací se pak následně promítne v poplatku za vklad třetí osobou.

6

článek Vklad hotovosti: jednou zdarma, jindy za stovku, dostupný z http://finance.idnes.cz/vklad-hotovostijednou-zdarma-jindy-za-stovku-fq2-/bank.asp?c=A090414_115907_bank_fib

14

Tabulka 1: Poplatky za vklady v hotovosti u přepáţky bank Banka Citibank Europe plc Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní bank, a.s. GE Money Bank, a.s. Komerční banka, a.s. Poštovní spořitelna (součást Československé obchodní banky, a.s.) Raiffeisenbank a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Volksbank CZ, a.s.

Pokladní operace v měně účtu Vklad hotovosti Vklad hotovosti Vklad 3. osobou Vklad hotovosti Vklad 3. osobou Vklad hotovosti Vklad 3. osobou Vklad hotovosti Vklad 3. osobou

zdarma 8 Kč 45 Kč 9 Kč 50 Kč zdarma * 70 Kč zdarma 50 Kč

Vklad hotovosti

0 - 9 Kč **

Vklad hotovosti Vklad 3. osobou Vklad hotovosti Vklad 3. osobou Vklad do 250 tis. korun Vklad nad 500 tis. korun/den

0 / 10 Kč *** 55 Kč 15 Kč 40 Kč zdarma **** 0,1 % z vkladu, max. 1 000 Kč

Poplatek

Pozn.: * 2. a další vklad v měsíci à 6 korun ** v závislosti na programu účtu činí poplatky 0, 4, 6 nebo 9 korun *** vklad na eKonto zdarma, za vklad nad 500 tisíc korun se připočítává 0,15 % z celkové vloţené částky **** platí se 10 korun za účetní poloţku Zdroj: www.finance.idnes.cz K výběru hotovosti z účtu lidé většinou vyuţívají bankomaty, které jim umoţňují přístup ke svým penězům 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Jejich doplňování bankovkami je však spojeno s poměrně vysokými náklady na převoz peněz a také na zabezpečení samotného bankomatu proti krádeţi. Současné bankomaty jsou on-line napojeny na autorizační systém, který ověřuje pravost informací uloţených na platební kartě, správnost PIN a dostatečný zůstatek hotovosti na účtu klienta. Banka tedy musí hradit také náklady na pronájem telekomunikačních kabelů, které zprostředkovávají přenos těchto informací. Bankomaty mohou být zabudované ve zdi nebo jsou volně stojící a zabírají tedy určitý prostor, který si musí banka pronajmout. Největší banky u nás provozují i více neţ 1000 vlastních bankomatů. Ceny za pořízení bankomatu se odvíjí od toho, co bankomat umí. Nejlevnější bankomaty lze pořídit za cenu 15

okolo 300 000 Kč, nejdraţší pak mohou stát i několik milionů korun. Jejich ţivotnost se pohybuje okolo osmi aţ deseti let. Bankomaty se často stávají terčem útoků různých podvodníků, kteří na ně instalují speciální zařízení na kopírování údajů z platebních karet. Banky tak musejí neustále vynakládat další finanční prostředky na zdokonalování zabezpečení bankomatů. Z těchto důvodů většina bank zpoplatňuje výběr z bankomatu, byť se jedná o její vlastní. Svou poplatkovou politikou banky upřednostňují, aby lidé místo výběru hotovosti z bankomatu, raději platební karty pouţívali k úhradě zboţí a sluţeb přímo u obchodníků. Sniţují se jim tak náklady na provoz bankomatů a navíc z provedených transakcí platebními kartami u obchodníků inkasují provize. Obrázek 3: Průřez bankomatem

Tiskárna výpisů Obrazovka a ovládací tlačítka

Tiskárna stvrzenek Snímač platebních karet

Klávesnice PIN Snímač bankovek pro vklad hotovosti

Podávací a počítací mechanismus Kazety s bankovkami

Zdroj: IDNES.CZ, dostupný na webových stránkách: http://fincentrum.idnes.cz/fi_osobni.asp?r=fi_osobni&c=A051219_120111_fi_osob ni_zal S nejniţšími náklady je spojen výběr z bankomatů vlastní banky. Klient můţe k výběru hotovosti vyuţít i bankomat jiných bank. V takovém případě banka, která bankomat vlastní, účtuje bance vydávající kartu poplatek za vyuţití bankomatu a přenos dat. Tento 16

poplatek se nazývá Interchange Fee. Informace o uskutečnění transakce v bankomatu se odesílají zpracovateli elektronicky a mohou být zpracovány dvěma způsoby. Pokud je zpracovatelem i vydavatelem karty jedna osoba, jedná o tzv. transakce on-us. Zpracovatel si tyto transakce sám zpracovává a zúčtovává, proto se zde neaplikuje Interchange Fee a jsou tedy pro zpracovatelskou banku nejvýhodnější. Ostatní transakce se odesílají do zúčtovacího centra ve formátu stanoveném mezinárodní asociací nebo servisním střediskem. Zúčtování transakcí se rozlišuje podle místa zpracování na tuzemské a zahraniční. V případě tuzemského je clearingovým centrem7 další bankovní či nebankovní subjekt, který zpracovává transakce uskutečněné pouze na území jednoho státu nebo mezinárodní asociace, která provádí tuzemský clearing pro dané území státu nebo pro některé banky státu. Tuzemský clearing je zpracováván rychleji a je výhodnější, protoţe transakce uskutečněné v domácí měně nejsou konvertovány do zúčtovací měny a odpadají tak i náklady spojené s případnou konverzí měn a s udrţováním zůstatků na cizoměnových účtech vedených u zahraničních bank. Pokud se jedná o mezinárodní clearing, je zúčtovacím centrem výhradně mezinárodní asociace, která zpracovává transakce z celého světa.8 V některých případech klient potřebuje větší obnos, neţ by mohl získat prostřednictvím bankomatu, takţe musí výběr uskutečnit přes přepáţku. Většina bank poţaduje ohlášení nadlimitního výběru předem. Jestliţe však klient nahlásí takovýto výběr bance a následně si peníze v domluveném termínu nevyzvedne, bude muset zaplatit poplatek, jehoţ výše se pohybuje okolo 500 Kč. Některé banky umoţňují svým zákazníkům ohlášený nadlimitní výběr předem zrušit, ale není to pravidlem.9 Banky účtují poplatky za neuskutečněný nadlimitní výběr, aby pokryly náklady, které jí tím vzniknou. Drţba hotovosti bankám nepřináší ţádné úroky a navíc jí vznikají náklady na převoz a zajištění hotovosti proti odcizení.

7

zúčtovacím centrem Schlossberger O., Hozák L.: Elektronické platební prostředky 9 článek Banky zpoplatňují i neuskutečněné výběry hotovosti. Inkasují za to i tisíce, dostupný z http://finance.idnes.cz/banky-zpoplatnuji-i-neuskutecnene-vybery-hotovosti-inkasuji-za-to-i-tisice-1vc/viteze.asp?c=A090625_122730_bank_fib 8

17

Tabulka 2: Ohlášení / zrušení nadlimitního výběru Banka

Kdy nahlásit nejpozději předem

Kdy nejpozději zrušit

Citibank Europe plc

2 pracovní dny*

1 den**

Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní banka, a.s. GE Money Bank, a.s.

min. 24 hod.

neupřesněno

2 dny

nelze

1-3 pracovní dny

není stanoveno

Komerční banka, a.s.

2 pracovní dny*

2 pracovní dny*

LBBW Bank CZ a.s.

do 12 hod. 2 dny

v den výběru

2 dny

nelze

2 pracovní dny 2 pracovní dny**** 2 dny

v den výběru

Poštovní spořitelna (součást Česloslovenské obchodní banky, a.s.) Raiffeisenbank, a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Volksbank CZ, a.s. Pozn.: * **

banka nesdělila den předem

Poplatek za neuskutečněný ohlášený výběr 500 korun, v cizí měně 0,5 %, min. 1 000 korun 500 korun 0,3 % z nevybrané částky 0,1 %, min. 500 korun 0,5 %, min. 500, max. 5 000 korun 0,2 % z nevybrané částky*** 0,3 % z nevybrané částky 1 %, min. 500 korun 0,5 %, min. 1 000, max. 5 000 korun 0,3 %, min. 500 korun

pro cizí měnu 5 pracovních dnů předem u nestandardních výběrů nelze

*** pro cizí měnu 0,4 % z nevybrané částky **** pro cizí měnu 3 pracovní dny Zdroj: www.finance.idnes.cz Pokud má klient poškozené bankovky, které potřebuje vyměnit, musí za to také většinou uhradit určitý poplatek. Jedná-li se např. o jednu popsanou či natrţenou bankovku, pokladní obvykle provedou výměnu bezplatně. V případě většího mnoţství bankovek, poškozených např. při povodni, banky účtují za výměnu paušální poplatek nebo určitou procentuální část z hodnoty poškozených bankovek. Třídění a počítání poškozených bankovek vyţaduje, aby specializovaní pracovníci jednotlivé bankovky od sebe oddělili a popřípadě sloţili jednotlivé části bankovek dohromady. Proto je nezbytné, aby výměna většího počtu poškozených bankovek byla zpoplatněna. Jestliţe je poţadována výměna bankovky, jejíţ určitá část chybí, obdrţí klient pouze částku odpovídající předloţené části bankovky. Pokladní pouţívají ke stanovení hodnoty bankovky speciální mříţku, podle které zjistí, jakou částku za bankovku klientovi vyplatí. 18

Podnikatelé ale i soukromé osoby mohou také potřebovat vyměnit bankovky za mince a naopak. I zde platí, ţe většina bank tuto výměnu provede do určitého limitu bezplatně, ale jedná-li se o větší počet kusů, je uţ klientům účtován poplatek z důvodu vzniklých nákladů na zpracování většího obnosu hotovosti.

1.1.2. POPLATKY ZA BEZHOTOVOSTÍ OPERACE K zajištění bezhotovostního platebního styku je nutné, aby jak příjemce, tak plátce měl u peněţního ústavu vedený běţný účet, protoţe se v tomto případě nepřevádějí peníze v hotovosti, ale pouze platební nároky na banku. Kaţdá obchodní banka má u České národní banky (ČNB) v zúčtovacím centru zřízen účet pro provádění mezibankovního platebního styku. Do tohoto centra pak banka předává data k zúčtování. Přenos těchto dat, jejich zabezpečení a provoz zúčtovacího centra vyţaduje značné náklady, které ČNB promítá do poplatků, které banky hradí za zpracování dat. Následně obchodní banky tyto náklady zohledňují při stanovení cen pro klienty vyţadující bezhotovostní platební operace. Mezi tyto operace řadíme zadávání jednorázových či hromadných příkazů k úhradě, zřizování trvalých příkazů, souhlas s inkasem a následné změny či zrušení těchto příkazů.10 Výše poplatků za tyto operace se odvíjí od způsobu, kterým byly zadány. Zdarma bývá jejich provedení prostřednictvím internetového bankovnictví. Zcela zdarma či za nízký poplatek lze platební příkaz zadat i prostřednictvím sluţby GSM banking11. Ovládat bankovní účet je moţné i prostřednictvím bankomatu. Je to sice poměrně levný způsob, jak zadat např. příkaz k úhradě, ale pro klienta ne zrovna moc pohodlný. Za prvé bývá výše převáděné částky limitována a za druhé je klient nucen zadat příkaz ve spěchu a ruchu z okolního prostředí, neboť bankomaty bývají nejčastěji umisťovány právě na nejfrekventovanějších místech. V takové situaci se můţe velice snadno stát, ţe zadávající udělá při typování příkazu chybu.

10 11

Patří sem také šeky, jejichţ pouţívání není v České republice příliš rozšířené, proto se jimi nebudeme dále zabývat. sluţba umoţňující provádět vybrané bankovní operace prostřednictvím mobilního telefonu a zabezpečených SMS zpráv

19

Za zadání příkazu prostřednictvím sluţby phone banking12 zaplatí klient částku ještě o něco vyšší, neboť je zde nutno v ceně poplatku zohlednit náklady na telefonního bankéře. Další poměrně levnou moţností je zadání příkazu prostřednictvím sběrného boxu, který mívá většina bank umístěný v prostorách pobočky. I zde existují určité limity, do jejichţ výše lze příkaz zadat. Výhodou je to, ţe klient si můţe předtištěné formuláře vyzvednout v bance a doma je pak v klidu a pohodlí vyplnit. Nevýhodou je moţnost vhodit příkaz do sběrného boxu pouze během otvírací doby pobočky. Poplatek za zadání příkazu prostřednictvím sběrného boxu zahrnuje náklady na výrobu boxu, tisk a distribuci příslušných formulářů na pobočky a zejména následné pořizování těchto příkazů do systému banky. Nejdraţší jsou pak opět příkazy zadané přímo na přepáţce banky. Při zadávání příkazu prostřednictvím internetového bankovnictví, sluţby GSM banking či bankomatu vznikají bance pouze náklady na technické zajištění těchto operací, proto za tyto příkazy vybírají niţší poplatky neţ v případě sběrného boxu, sluţby phone banking, či zadání příkazu na přepáţce banky. Tyto moţnosti totiţ navíc vyţadují náklady na pracovníka banky, který musí takto převzatý příkaz navíc zadat do systému. Dále je pro výši poplatku za převod rozhodné, u které banky je veden účet příjemce platby. Nejniţší poplatky jsou účtovány za převody v rámci jedné banky. Za převod finančních prostředků na účet vedený u jiné banky musí klient uhradit vyšší poplatek. Cena za převod peněz se dále liší podle toho, zda klientovi postačuje, ţe banka provede příkaz během zákonem stanovené lhůty. Podle zákona13 musí banka plátce zajistit, aby peněţní prostředky byly připsány na účet banky příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamţiku přijetí platebního příkazu. V případě papírového platebního příkazu se plátce a jeho poskytovatel mohou dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší. Pokud má být platba provedena v kratší době, vyţaduje banka příplatek za expresní platbu, který můţe při podání příkazu přes přepáţku banky činit i několik stovek korun. Cena za expresní platbu se odvíjí od poplatku, který musí banka zaplatit za zaslání expresní platby do zúčtovacího centra.

12 13

ovládání bankovního účtu prostřednictvím mobilního či standardního telefonu s vyuţitím telefonního bankéře (v některých případech také automatickou hlasovou sluţbou) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku nabyl účinnosti dne 1.11.2009 a zkracuje lhůtu pro převod peněţních prostředků na D+1 oproti původnímu zákonu č. 124/2002, který umoţňoval bankám převod ve lhůtě D+2.

20

ČNB účtuje komerčním bankám poplatky za mezibankovní platební styk v závislosti na počtu zpracovaných poloţek v měsíci a podle pásma zpracování. Základní cena za zpracování jedné neprioritní vstupní poloţky předané zúčtovacímu centru v závislosti na počtu všech zpracovaných poloţek v měsíci se pohybuje od 0,03 Kč do 0,15 Kč a platí zde, ţe čím více poloţek je předáno, tím niţší je výsledná cena za jednu poloţku. Za prioritní vstupní poloţku14 jsou pak účtovány poplatky mnohem vyšší a to od 4,88 Kč pro více neţ 5 milionů poloţek v měsíci aţ po 5 Kč v případě, ţe se jedná o méně neţ 250 tis. poloţek za měsíc. K této základní ceně je dále připočítávána přiráţka podle časového pásma zpracování. Následující tabulka zachycuje, jak se mění cena této přiráţky v jednotlivých časových pásmech. Čím dříve je poloţka předána ke zpracování, tím niţší je výsledná přiráţka k základní ceně.15 Tabulka 3: Přiráţky k základní ceně podle pásma zpracování Cena v Kč za vstupní poloţku

Časové pásmo

Neprioritní

Prioritní 0,00

od 17:00 hod. dne D-1 do 06:00 hod. dne D

0,00

od 06:00 hod. do 10:00 hod. dne D

0,15

0,00

od 10:0 0 hod. do 12:30 hod. dne D

1,00

0,00

od 12:30 hod. do 13:30 hod. dne D

3,00

5,00

od 13:30 hod. do 14:30 hod. dne D

20,00

20,00

od 14:30 hod. do 15:30 hod. dne D

100,00

100,00

Zdroj: Ceník peněţních a obchodních sluţeb České národní banky Nejdraţší je převod peněz do zahraničí, zde však má klient moţnost si vybrat, k čí tíţi budou poplatky za transakci účtovány podle následujících moţností: 

OUR - příkazce hradí všechny poplatky, tj. poplatky své banky, poplatky banky příjemce, případně i poplatky dalších zprostředkujících bank. Výlohy ostatních bank závisí na poplatcích zprostředkujících bank a banky příjemce.

14

jedná se o expresní platbu, která je na účet příjemce připsána v den, kdy byla připsána na účet v systému CERTIS 15 Ceník peněţních a obchodních sluţeb České národní banky, dostupný z http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/download/cenik.pdf

21



SHA - příkazce hradí poplatky své banky, příjemce hradí poplatky své banky a případně i poplatky dalších zprostředkujících bank.



BEN - příjemce hradí všechny poplatky, tj. poplatky své banky, poplatky banky příkazce, případně i poplatky dalších zprostředkujících bank.

Pro provádění zahraničního platebního styku vede kaţdá banka soustavu nostro a loro účtů v příslušné

měně

daného

státu,

přičemţ

převodové

operace

jsou

zajišťovány

prostřednictvím systému SWIFT16. Banky musí za účast v tomto systému zaplatit členský poplatek a následně pak hradí poplatky za jednotlivé odeslané zprávy. Takto vybrané peníze pak slouţí k pokrytí nákladů na provoz swiftové sítě a její další rozvoj. Poplatek za zahraniční platbu, který hradí klient, zahrnuje náklady na: -

vedení účtu v příslušné cizí měně u zahraniční korespondentské banky

-

zaslání platebních instrukcí prostřednictvím systému SWIFT

-

zpracování převodu v transakčním systému bank

-

zaslání debetního avíza pro příkazce

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie umoţňují banky provádět také tzv. přeshraniční platební styk. Ten se vyuţívá v případě převodu peněţních prostředků do/ze členských zemí Evropské unie / Evropského hospodářského prostoru (EU + Norsko, Island, Lichtenštejnsko). Podmínkou přeshraničního platebního styku je převod v EUR, uvedení IBAN17, BIC18 a typ poplatku SHA. Platby probíhají prostřednictvím systému SEPA19 a jsou zúčtovány v Evropském clearingovém centru. Platby SEPA jsou oproti klasickému zahraničnímu styku cenově zvýhodněny z důvodu odlišného způsobu zpracování, zúčtování a vypořádání plateb. Systém SEPA byl od 2.11.2009 spuštěn také pro inkasa a lze tedy poprvé inkasovat platby mezi účty klientů v různých zemích.

16

The Society for Worldwide Interbank Financial Telecomunication - Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci 17 International Bank Account Number - bankovní spojení pro přeshraniční platební styk 18 Bank Identifier Code - bankovní identifikační kód 19 Single Euro Payments Area - Jednotná oblast pro platby v EUR

22

1.1.3. POPLATKY ZA VÝPIS Z ÚČTU Tuzemské banky mají ze zákona20 povinnost od 1.11.2009 informovat své klienty minimálně jednou za měsíc o stavu a pohybech na jejich platebním účtu, přičemţ zasílání výpisů z účtů musí být zdarma. Platebním účtem se rozumí kaţdý účet, který slouţí k provádění převodů ale také účet, na který lze pouze vkládat, nebo z kterého lze pouze vybírat finanční prostředky. Kromě běţných účtů tak definici platebního účtu splňuje i většina spořicích účtů. Mezi platební účty ovšem nepatří termínované vklady či účty stavebního spoření, u kterých je omezena moţnost majitele účtu disponovat peněţními prostředky na tomto účtu. Poskytovatel splní povinnost poskytnout informaci uţivateli, jestliţe v důsledku jednání poskytovatele dojde uţivateli informace zachycená na trvalém nosiči dat. Poskytovatel také splní povinnost zpřístupnit informaci uţivateli, jestliţe mu před uzavřením smlouvy nebo během trvání smluvního vztahu sdělí údaj, který uţivateli umoţní informaci vyhledat. Způsob vyhledání nesmí uţivatele nepřiměřeně zatěţovat. Klienti od banky nejčastěji poţadují papírové výpisy, které však bývají zpoplatněny. Jen některé banky je nabízejí zdarma v rámci balíčku sluţeb. Cena klasických papírových výpisů se odvíjí od poţadavků klienta na frekvenci jejich zasílání. Zde platí, ţe čím častěji je výpis poţadován, tím vyšší poplatek banka účtuje. Někteří lidé upřednostňují papírové výpisy, protoţe mají obavy z uznávání elektronických výpisů úřady. Výpis vytištěný v bance můţe sice vypadat důvěryhodněji neţ ten, který si vytiskne klient na domácí tiskárně, ale úřady s uznáváním těchto výpisů problémy nemají.21 Alternativou papírových výpisů jsou výpisy elektronické, které mnoho bank od poplatků osvobodilo nebo účtuje jen poplatek za vyhotovení výpisu. U elektronických výpisů bance odpadají náklady na jejich tisk a na poštovné. Elektronický výpis je však dostupný pouze pro klienty, kteří vyuţívají elektronické bankovnictví. I kdyţ neustále roste počet uţivatelů této sluţby, stále je mnoho klientů, kteří o elektronické bankovnictví nemají zájem. 20 21

Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku článek Za výpisy z účtu je zbytečné platit. Lepší je elektronická cesta, dostupný z http://finance.idnes.cz/za-vypisy-z-uctu-je-zbytecne-platit-lepsi-je-elektronicka-cesta-psw/bank.asp?c=A090205_102957_bank_fib a článek Bankovní výpis má být ze zákona od listopadu zdarma. Ale jen někde, dostupný z http://ekonomika.idnes.cz/bankovni-vypis-ma-byt-ze-zakona-od-listopaduzdarma-ale-jen-nekde-pxz-/ekonomika.asp?c=A090724_210442_ekonomika_anv

23

Podle zákona o platebním styku, který vychází se směrnic Evropské unie, však musí banky od 1. listopadu 2009 poskytovat klientům výpisy z platebního účtu zdarma. Banky nyní řeší jak tuto novou povinnost splnit s co moţná nejniţšími náklady. Zákon totiţ neuvádí, jakou formu by tyto bezplatné výpisy měly mít. Některé banky tak za standardní budou povaţovat elektronické výpisy, které zasílaly i před účinností tohoto zákona zdarma a papírové výpisy za nadstandardní zpoplatněnou sluţbu. Bude záviset především na postoji bank, jakou strategii v konkurenčním boji o klienty budou chtít zaujmout. Mnohé banky budou chtít zachovat jako standardní sluţbu papírové výpisy, na které jsou jejich zákazníci zvyklí. To by pro ně ovšem znamenalo ne zrovna zanedbatelné zvýšení nákladů. Při zasílání papírových výpisů poštou totiţ bance vznikají náklady na tisk a odeslání výpisů a také na úhradu poštovného. Papírové výpisy jsou v bankách zpracovávány centrálně, tj. na jednom místě jsou vytištěny a dány do obálek. Pokud si klient vyzvedává papírový výpis na pobočce banky, musí zaplatit poplatek ještě vyšší, který je dán náklady na třídění výpisů, jejich doručení a uloţení na vybrané pobočce a následné předání pracovníkem banky. Nejlevnější variantou je elektronický výpis, u kterého všechny výše uvedené náklady odpadají. V jeho ceně se tak mohou promítnout pouze náklady na technické vybavení, které elektronický výpis generuje a odešle klientovi. Většina bank ale tyto náklady na své klienty nepřenáší a tento druh výpisů poskytuje v rámci elektronického bankovnictví zdarma.

1.2. POPLATKY ZA PLATEBNÍ KARTY Mnoho lidí si svůj ţivot bez platební karty nedovede ani představit. Je symbolem pohodlného placení bez nutnosti mít u sebe peníze, ale také umoţňuje přístup k našim finančním prostředkům 24 hod. denně 7 dní v týdnu. Poplatky spojené s platebními kartami však nehradí jen její drţitel ale také obchodník.

1.2.1. POPLATKY HRAZENÉ KLIENTEM Při ţádosti o vydání platební karty by měl klient zváţit, pro jaké účely bude kartu pouţívat, aby zbytečně neplatil za sluţby, které nebude vyuţívat. Nejlevnější jsou karty elektronické, 24

které lze pouţít pouze u obchodníků vybavených elektronickým platebním terminálem. Za kartu embosovanou, kterou lze platit i prostřednictvím imprinterů22, klient zaplatí částku o něco vyšší. Banky účtují poplatky za vystavení nové platební karty, aby tak pokryly náklady na její výrobu. Na karty je kladen vysoký poţadavek na jejich bezpečnost a ochranu proti zneuţití, proto se při jejich výrobě pouţívají nejmodernější technologie slouţící např. k výrobě čipu karty. V ČR jsou platební karty nejčastěji pouţívány k výběru peněz z bankomatu. Poplatek za takto vyzvednuté peníze z účtu je mnohem niţší neţ při výběru peněz u přepáţky. Většina bank umoţňuje všechny výběry nebo určitý počet výběrů do měsíce z vlastního bankomatu zdarma v rámci balíčku sluţeb či za nízký poplatek. Za pouţití bankomatu jiné banky musí klient počítat s vyšším poplatkem. Nejdraţší jsou pak výběry z bankomatů v zahraničí, kdy klient kromě pevného poplatku většinou hradí i určité procento z vybírané částky. Levnější alternativu k bankomatům představuje sluţba cash back23, kterou po vzoru zahraničních bank představily české banky svým klientům aţ v roce 2006. S rozvojem této sluţby neustále přibývá počet obchodníků, kteří svým klientům cash back nabízí. Tato sluţba přináší výhody všem zúčastněným stranám. Klient získá hotovost při úhradě za zboţí, aniţ by musel zajít na pobočku či vyhledat bankomat a to ještě za příznivý poplatek. Obchodník sniţuje objem drţené hotovosti, takţe se mu sniţují náklady na její odvod do banky. Banka si můţe dovolit nabídnout tuto sluţbu svým klientům za niţší cenu neţ při pouţití bankomatu, protoţe jí zde odpadají náklady na provoz bankomatu. Od jakýchkoliv poplatků je pak osvobozena platba kartou za zboţí a sluţby. Při transakci totiţ nedochází k ţádné manipulaci s hotovostí, která vţdy představuje pro banky vysoké náklady. Platební karty jsou chráněny před zneuţitím PIN kódem, který je buď vygenerován bankou, nebo je ponecháno na zákazníkovi, aby si ho zvolil sám. V takovém případě by měl klient svou volbu pečlivě zváţit, neboť změna PIN bývá bankami zpoplatněna. Klient by se měl u banky také informovat, zda je zpoplatněna změna nastavení výše limitů pro pouţívání karty.

22 23

mechanický pákový snímač výběr hotovosti u pokladníka v obchodě při placení za zboţí

25

Ţadatel o platební kartu si k ní můţe dokoupit další nadstandardní sluţby. Jednou z nich je např. moţnost umístit na kartu obrázek dle vlastního výběru. Tuto sluţbu nenabízí všechny banky. Většina z nich ale umoţňuje sjednat k platební kartě také cestovní pojištění. Ceny jsou obvykle niţší neţ sjednání klasického pojištění a odvíjí se od výše plnění a také od toho, zda se pojištění vztahuje jen na drţitele karty nebo i na příslušníky jeho rodiny. Nejvyšší poplatky spojené s platební kartou banky účtovaly za zablokování ztracené či ukradené karty. Rozdíly mezi bankami byly nejen ve výši poplatku ale také v okamţiku, od kterého banky nesly za zablokovanou kartu odpovědnost. U některých to mohlo být okamţikem nahlášení, u jiných pak aţ od půlnoci. Klienti bank tak uvítali změnu zákona o platebním styku, jeţ nabyl účinnosti 1.11.2009 a bankám zakazuje za blokaci karty poplatky účtovat.

1.2.2. POPLATKY HRAZENÉ OBCHODNÍKEM Bezplatná úhrada platební kartou za zboţí a sluţby u obchodníka je pro drţitele karty velice příjemná a pohodlná, pro obchodníka však představuje náklad. Banky většinou zapůjčují obchodníkům platební terminály zdarma, ale za kaţdou transakci poţadují určitou procentuální část z hrazené ceny. Tento poplatek stanovují banky obchodníkům většinou individuálně podle výše obratu, který je prostřednictvím platebního terminálu proveden. To je hlavní důvod, proč se někteří obchodníci i přes silný tlak ze strany klientů brání přijímání platebních karet. Nejvyšší ceny musí obchodník hradit za tzv. směňovací poplatky, které banka prodejce platí bance drţitele karty za kaţdou přeshraniční transakci. Těmito poplatky se začala zabývat i Evropská komise, které se nelíbí zejména to, ţe se tyto poplatky v kaţdé zemi Evropské unie výrazně liší, přičemţ jedny z nejvyšších jsou vybírány právě v Česku. Podle statistiky z roku 2007 tehdy museli obchodníci na poplatcích v Česku, Maďarsku a Portugalsku odvádět za přijetí karet MasterCard či konkurenční asociace Visa 2,5 aţ 3,1 procenta z celkové hodnoty transakcí. To bylo třikrát aţ čtyřikrát více neţ ve Švédsku, Finsku a Itálii. Tyto poplatky maloobchodníkům aţ o 2,5 procenta zvyšují ceny, které platí spotřebitel. Společnost Mastercard po výzvě Evropské komise sice jiţ jednou směňovací poplatek 26

zrušila, ale tento krok pak kompenzovala zdraţením některých sluţeb. Nová dohoda mezi Bruselem a Mastercard počítá s tím, ţe společnost vrátí své ceny na předchozí úroveň, přičemţ bude moci nadále vybírat přeshraniční poplatky, které ale zlevní. Banky jsou nuceny zatěţovat transakce hrazené prostřednictvím platebních karet určitými poplatky, aby tak pokryly náklady na pořízení platebních terminálů, které pak zapůjčují obchodníkům zdarma, zpracování těchto plateb a zejména zabezpečení komunikace mezi terminálem a bankou, do které se údaje o platbě odesílají. Banky v pravidelných intervalech zpracovávají přehledy transakcí uskutečněných prostřednictvím platebních terminálů a následně je odesílají obchodníkovi. Náklady na všechny tyto činnosti se pak promítají právě v poplatku, který obchodníci bance hradí.

1.3. POPLATKY ZA SPOŘICÍ PRODUKTY Jednou ze základních funkcí banky je přijímání vkladů od veřejnosti. Banky svým klientům nabízejí různé moţnosti zhodnocení jejich peněz, které se liší především rizikem, dobou splatnosti, výší zhodnocení a také samozřejmě poplatky.

1.3.1. POPLATKY ZA SPOŘICÍ A VKLADOVÉ ÚČTY, VKLADNÍ KNÍŢKY Tyto moţnosti spoření patří mezi nejzákladnější produkty bank a řadíme je mezi pasivní operace, kdy banka vystupuje v roli dluţníka a klient v roli věřitele. Za poskytnutí finančních prostředků bance obdrţí klient úrok, který závisí především na době splatnosti depozita a jeho velikosti. Banky tyto produkty od poplatků většinou osvobozují, protoţe tímto způsobem získávají větší finanční částky neţ na běţných účtech. Vklady mívají různé délky výpovědních lhůt a před jejich vypršením nelze peníze vybrat, nebo pokud ano, tak jsou za takovýto předčasný výběr účtovány poměrně vysoké poplatky. Banky tak činí proto, ţe s finančními prostředky klienta počítají a jeho předčasný výběr můţe jejich plány narušit a přinést jim dodatečné náklady.

27

Pokud poţaduje klient vinkulaci vkladu, banky mu ji samozřejmě umoţní, ovšem účtují za ni poplatek, který můţe dosahovat několika stovek korun. Poplatek je účtován v souvislosti s úkonem pracovníka, který musí vinkulaci zadat do systému banky. Tyto formy spoření většinou umoţňují kromě jednorázového počátečního vkladu provádět další dodatečné vklady. Převod finančních prostředků z běţného účtu na spořicí bývá zdarma. Jestliţe ale zákazník na spořicí účet vkládá peníze v hotovosti, musí i jako v případě běţného účtu počítat s určitými poplatky. Některé banky zaloţení spořicího účtu podmiňují zřízením i účtu běţného, takţe klient při volbě tohoto druhu spoření musí vzít v úvahy i další poplatky spojené s vedením běţného účtu.

Za zmínku stojí i poplatek za vyhotovení a zaslání výpisu ze spořicího účtu. Vzhledem k tomu, ţe na tomto druhu účtu bývá menší pohyb neţ na účtu běţném, můţe klient ušetřit na poplatcích tím, ţe sníţí frekvenci jejich zasílání na např. 1x za čtvrt roku.

1.3.2. POPLATKY ZA STAVEBNÍ SPOŘENÍ Stavební spoření představuje pro klienty velice výhodný způsob zhodnocení finančních prostředků, protoţe kromě úrokových výnosů obdrţí při splnění příslušných podmínek24 také státní podporu. Před zaloţením stavebního spoření by si klient měl dobře promyslet výši cílové částky, neboť z ní je pak vypočítán poplatek za jeho zaloţení. Při výběru banky je kromě úrokové sazby nutno ověřit výši tohoto poplatku, protoţe vyšší úroková sazba můţe být bankou kompenzována vyšším poplatkem za sjednání stavebního spoření a ostatních poplatků. Za správu a vedení účtu musí klient počítat s vyššími poplatky neţ u jiných druhů účtů, neboť bankám vznikají dodatečné náklady spojené především s ţádostí o přidělení státní podpory. V ceně za vedení účtu jiţ ale většinou bývá i zaslání ročního výpisu z účtu se stavem ke dni 31.12. Na tomto výpisu ale ještě není uvedena státní podpora, protoţe ta je připisována aţ několik měsíců po roce, za který je vyţadována. Banky svým klientům nabízí moţnost zaslání výpisu i po připsání státní podpory, ale za tuto sluţbu jiţ poplatek účtují.

24

dle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření

28

Jestliţe se klient rozhodne během trvání stavebního spoření pro jeho předčasné ukončení, můţe přijít o dosud získané úroky nebo můţe být sankcionován určitým poplatkem, který je obvykle stanoven procentuelně z cílové částky. Za přespoření cílové částky nebo za její navýšení banky obvykle účtují poplatek stejným způsobem jako při zaloţení stavebního spoření. I zde je moţnost výplaty peněz, za poplatek v řádu několika stovek korun, vinkulovat. S dalšími poplatky je nutno počítat v případě, ţe se klient v rámci stavebního spoření rozhodne vyuţít i úvěr.

1.3.3. POPLATKY ZA ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Většina bank nabízí jako jednu z moţností zhodnocení finančních prostředků také různé druhy ţivotního pojištění. Ceny za jejich sjednání se obvykle vypočítávají procentuelně z pojistné částky. Za její změnu si některé banky účtují další poplatek, jiné ho např. účtují aţ od druhé či třetí změny. Kaţdá změna totiţ musí být s klientem sepsána písemně a následně zadána do systému banky.

1.4. POPLATKY ZA ÚVĚR Banky v případě úvěru vystupují jako zprostředkovatel finančních prostředků, který na jedné straně stahuje likviditu od přebytkových subjektů a na druhé straně tyto dočasně volné finanční prostředky poskytuje ve formě úvěru deficitním subjektům. Aby tato činnost byla ekonomicky výnosná, musejí banky získávat finanční prostředky levněji, neţli je poskytují. Poskytnuté úvěry řadíme mezi riziková aktiva, neboť bankám hrozí v případě nesplacení úvěru klientem ztráta. Cenou za poskytnutí úvěru je úrok, jehoţ výše se odvíjí od referenčních úrokových sazeb vyhlašovaných ČNB. Výše úroku dále zohledňuje riziko klienta, lhůtu splatnosti úvěru a jeho velikost. Pokud klient poţaduje od banky poskytnutí úvěru, musí většinou zaplatit určitý poplatek jiţ za podání ţádosti a její posouzení. Cena poplatku se odvíjí od výše částky úvěru. Banky někdy v rámci různých akcí nabízejí po určitou dobu moţnost uzavřít smlouvu bez tohoto poplatku. Poplatek za podání ţádosti a její posouzení banky stanovují tak, aby pokryly náklady, které jim vznikají v souvislosti s nutností prověřit úvěruschopnost a úvěruhodnost

29

klienta. Podle druhu úvěru jsou klientům účtovány poplatky za správu a vedení účtu buď měsíčně, nebo ročně. Dostane-li se klient do potíţí se splácením úvěru, měl by o tom banku co nejdříve informovat a nečekat aţ na zaslání upomínek, jejichţ cena se můţe pohybovat i v řádu stovek korun. Klienti, kteří mají více úvěrů, mohou zváţit jejich konsolidaci25. Tuto sluţbu ovšem nenabízí všechny banky. Pokud moţnost konsolidace existuje, je nutno vzít také v úvahu poplatky s ní spojené. Jedná se především o poplatek za poskytnutí nového konsolidovaného úvěru a také poplatek za vedení běţného účtu, který většina bank při poskytnutí úvěru vyţaduje. Tabulka 4: Přehled poplatků za konsolidaci úvěrů Banka

Úvěr

Poplatky za získání úvěru

Navazující poplatky

GE Money Bank, a.s.

Konsolidace 1 % z poskytnutého půjček úvěru, min. 500 Kč; vedení úvěrového účtu měsíčně 49 Kč

běţný účet zdarma*

Komerční banka, a.s.

Optimální půjčka

poskytnutí úvěru zdarma, měsíčně vedení úvěrového účtu zdarma**

běţný účet min. 22 Kč měsíčně

LBBW Bank CZ a.s.

IQ půjčka

1 % z poskytnutého úvěru; vedení úvěrového účtu 50 Kč měsíčně

běţný účet není vyţadován

Raiffeisenbank, a.s.

Nízká splátka

poskytnutí úvěru zdarma, vedení úvěrového účtu 99 Kč měsíčně

běţný účet zdarma***

Pozn.: *

zdarma při průměrném zůstatku nad 40 tisíc Kč, jinak 49 Kč měsíčně;

** platí pro úvěry do objemu 250 tisíc Kč, jinak měsíčně 80 Kč; *** platí při splnění podmínky věrnostních výhod úrovně extra Zdroj: http://finance.idnes.cz

25

sloučení více úvěrů dohromady

30

Při zvaţování úvěru by si měl zájemce prostudovat nejen sazebník poplatků jednotlivých bank ale také úrokovou sazbu, kterou bude muset za poskytnutí peněz uhradit. Na první pohled výhodný úvěr s nízkou úrokovou sazbou můţe být v konečném důsledku z důvodu vyšších poplatků draţší a naopak. Při sjednávání úvěru je dobré se u banky také informovat o moţnosti předčasného splacení úvěru. I kdyţ se to klientům zdá nelogické, některé banky tuto moţnost nenabízí nebo ji zpoplatňují. Předčasné splacení úvěru totiţ můţe bankám přinést komplikace a dodatečné náklady, neboť splacením obdrţí finanční prostředky, se kterými nepočítaly a jsou nuceny je znovu reinvestovat. V době předčasného splacení ale na trhu nemusí být stejně výhodné podmínky pro reinvestici peněz a banka je tak nucena tyto finanční prostředky investovat za horších podmínek. Banky také nabízejí moţnost pojištění schopnosti splácet úvěr. Výše pojistného záleţí především na rizicích, která zahrnuje. Mezi nejčastější z nich náleţí pojištění pro případ ztráty zaměstnání, dlouhodobé nemoci nebo smrti. Uzavření tohoto pojištění často banka nechává jen na zváţení klienta, ale u některých druhů úvěru ho můţe přímo vyţadovat jako jednu z podmínek poskytnutí úvěru. Pokud klient poţaduje změnu podmínek poskytnutí úvěru, musí za to taktéţ uhradit poplatek, který banka účtuje, aby pokryla své náklady na posouzení nových moţností splácení úvěru. 26

1.5. POPLATKY ZA SMĚNÁRENSKOU ČINNOST Ať uţ lidé cestují do zahraničí na dovolenou, na sluţební cestu nebo z jiného důvodu, neobejdou se bez alespoň minimální výše hotovosti. Kromě klasických směnáren lze vyuţít k výměně peněz také sluţeb bank. Většina z nich si za tuto sluţbu účtuje poplatek, který slouţí bance ke krytí nákladů vzniklých v souvislosti s manipulací s hotovostí a také ke krytí kurzových ztrát, kterým je banka z důvodu drţby zahraniční měny vystavena. Při výměně peněz je vţdy nutno počítat s tím, ţe banka pouţívá odlišnou sazbu pro prodej a pro nákup valut. Zpětná výměna cizích bankovek by se tak mohla ještě více prodraţit. 26

článek Sloučit všechny dluhy v jeden se vám můţe prodraţit, dostupný z http://finance.idnes.cz/sloucitvsechny-dluhy-v-jeden-se-vam-muze-prodrazit-fhy-/bank.asp?c=A090602_143947_bank_fib

31

Manipulace s cizími penězi je obdobná jako v případě domácí měny. Rozdíl je zejména v tom, ţe v případě přebytku či nedostatku peněz se banka neobrací na centrální banku. Nákup či prodej zahraničních měn se uskutečňuje prostřednictvím dealerských operací. Z důvodu stanovených limitů pro vývoz a dovoz peněz z určitých zemí můţe být omezena výše prostředků, které mohou klienti prodat či koupit. Pracovník banky, který provádí směnárenskou činnost, musí mít výborné znalosti o cizích penězích. Ke své činnosti pouţívá speciální katalogy zahraničních měn, kde jsou u jednotlivých bankovek popsány jejich ochranné prvky. Při příjmu bankovek je také nutno sledovat, zda nejsou v prekluzivní lhůtě27. V takovém případě je banky ani nemusí od klienta vykoupit nebo si za takovýto výkup účtují poměrně vysoký poplatek, který se odvíjí od nákladů na staţení těchto bankovek z oběhu. Od 1. ledna 2009 např. skončila platnost slovenských korun, které ještě někteří Češi mohou mít stále u sebe a budou je potřebovat vyměnit. Např. Komerční banka, a.s. měnila slovenské koruny jen do 31. března 2009 za poplatek ve výši 20 % z částky, minimálně však za 50 Kč. V současné době mají drţitelé této měny ještě moţnost výměny u České spořitelny a.s., která si za směnu účtuje 10 % z objemu transakce, minimálně 50 Kč. Banka bude výměnu provádět aţ do konce roku 2010. 28 Následně uvedená tabulka zachycuje přehled poplatků za nákup cizí měny u vybraných bank. Při porovnávání jednotlivých peněţních ústavů je kromě poplatků za výměnu nutno vzít v úvahu i kurz měny v příslušné bance. Výhodnější kurz můţe být kompenzován vyšším poplatkem a naopak. Zcela bez poplatků lze provést výměnu peněz ve Volksbank CZ, a.s., LBBW Bank CZ a.s. a během letních prázdnin také v České spořitelně, a.s. Naopak nejdraţší poplatek účtuje Komerční banka, a.s. a to ve výši 2,5 %, minimálně však 50 Kč.

27 28

lhůta, po kterou lze peníze vyměnit za nové, vyhlašuje ji centrální banka článek Test směnáren: eura nejlevněji pořídíte v Praze, dolary v Brně, dostupný z http://finance.idnes.cz/test-smenaren-eura-nejlevneji-poridite-v-praze-dolary-v-brne-prw/viteze.asp?c=A090608_133634_viteze_sev a článek Slovenské koruny vyměníte s poplatkem aţ 20 procent, dostupný z http://finance.idnes.cz/slovenske-koruny-vymenite-s-poplatkem-az-20-procent-fx9/bank.asp?c=A090120_135737_bank_fib

32

Tabulka 5: Poplatky za nákup cizí měny Banka Citibank Europe plc Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní banka, a.s. GE Money Bank, a.s. Komerční banka, a.s. LBBW Bank CZ a.s. Raiffeisenbank, a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Volksbank CZ, a.s.

Výše poplatku prodej valut 1,5 %, min. 30 korun bez poplatku od 1. 6. do 30. 9., jinak 1 %, min. 50 korun 2% 1 %, min. 30 korun 2,5 %, min. 50 korun bez poplatku 1 %, min. 50 korun 1 %, min. 50 korun bez poplatku

Zdroj: Sazebníky bank

1.6. POPLATKY ZA CENNÉ PAPÍRY Většina klientů bank dává přednost klasickým moţnostem zhodnocení volných finančních prostředků, jako jsou vkladní kníţky či různé typy vkladových a spořicích účtů, protoţe je s nimi spojené jen velmi nízké riziko. Ti odváţnější raději investují do cenných papírů, kde je riziko podstatně vyšší, ale je moţno zde dosáhnout vyšších výnosů. Pro investice do cenných papírů musí klient s bankou uzavřít komisionářskou smlouvu a zaloţit si investiční či majetkový účet. Za tyto sluţby většina bank ţádné poplatky neúčtuje. Vedení účtu, jeho správa, výpis po kaţdé transakci i roční přehled pohybu na tomto účtu bývá často zdarma. Klient si musí obvykle připlatit, pokud výpis poţaduje častěji. Některé banky ovšem zaloţení investičního/majetkového účtu podmiňují i zřízením účtu běţného, za jehoţ správu a vedení uţ poplatky vyţadovány jsou. Pro klienta je to však pohodlné, pokud má oba dva druhy účtů vedeny u téţe banky, protoţe nákupy cenných papírů jsou ve většině případů prováděny bezhotovostním převodem.29 Jestliţe má klient zájem o cenné papíry obchodované na burze cenný papírů, je třeba mít zřízen i účet ve Středisku cenných papírů, které má svůj vlastní sazebník. Banky tedy 29

článek Účty k investicím nabízejí banky zdarma, dostupný z http://finance.idnes.cz/ucty-k-investicimnabizeji-banky-zdarma-f01-/bank.asp?c=A090514_132213_bank_fib

33

klientům účtují poplatek dle tohoto sazebníku. Poplatky za nákup akcií a dluhopisů se obvykle odvíjí od hodnoty obchodu. Nejniţší ceny jsou účtovány u cenných papírů obchodovaných v České republice, neboť náklady na jejich nákup či prodej jsou podstatně niţší neţ v případě cenných papírů obchodovaných na zahraničních burzách. Za

obstarání

koupě

či

prodeje

na

zahraničních

burzách

jsou

poplatky

i několikanásobně vyšší a bývají pro kaţdou zemi stanoveny rozdílně. Ještě vyšší cenu banky účtují za obstarání obchodů s podílovými listy otevřených podílových fondů. Pro klienty vlastnící cenné papíry v listinné formě nabízejí banky za poplatek jejich úschovu, správu či uloţení30. Cena je obvykle vypočítána z nominální hodnoty cenných papírů.

1.7. POPLATKY ZA OSTATNÍ SLUŢBY Mezi další bankami nabízené sluţby patří např. pronájem bezpečnostní schránky, kde lze uloţit cenné předměty ale i např. důleţité dokumenty. Banky v těchto případech cenu za tuto sluţbu stanovují individuálně, podle velikosti úloţného prostoru nebo podle hodnoty uloţených věcí. Poplatek za pronájem schránky slouţí k úhradě nákladů na pronájem těchto prostor, jejich zabezpečení a pojištění. Banky mezi ostatní sluţby řadí také vyhotovení kopií různých smluv dokumentujících vztah mezi bankou a klientem, kde se ceny obvykle stanovují podle data, kdy byly dokumenty podepsány. Některé banky zpoplatňují i poskytnutí informací o klientovi.31 Poplatek vybíraný za tyto sluţby pokrývá náklady na vyhledání dokumentu v archivu banky, vyhotovení jeho kopie a odeslání klientovi. Na výši bankovních poplatků má kromě klasických nákladů vliv také samozřejmě daň z přidané hodnoty, která je vybírána při poskytování některých sluţeb. V souvislosti se změnou sazby DPH, ke které došlo 1.1.2010, tak mnoho bank bylo nuceno upravit své sazebníky o vyšší sazbu DPH. Ke zvýšení ceny došlo především u sluţeb jako je pronájem bezpečnostních schránek, vystavení různých potvrzení či poskytnutí bankovní informace. 30 31

úschova spojená se správou informace poskytnuté podle ustanovení § 38 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů

34

Některé banky v rámci konkurenčního boje své ceníky zachovaly a převzaly tak náklad na zvýšenou sazbu DPH na sebe.

35

2. VÝVOJ POPLATKOVÉ POLITIKY BANK Většina bank za poskytované sluţby účtuje svým klientům poplatky, jejich výši odvozuje od nákladů, které jí v souvislosti s daným produktem či sluţbou vznikají. Někteří ale oponují tím, ţe pokud bance svěříme své peněţní prostředky, měla by s nimi hospodařit tak, aby kromě výnosového úroku pro klienta pokryla také své náklady na správu jeho peněz. Poţadovat od banky vysoké úroky z uloţených peněz a zároveň neúčtovat klientovi ţádné poplatky je nereálné. Banka by musela zajistit velice vysoké zhodnocení vloţených peněz, které by však bylo i vysoce rizikové. Poplatky za poskytované sluţby patří v kategorii neúrokových příjmů k jedněm z nejdůleţitějších součástí zisku bank. Banky s vyššími zisky jsou odolnější proti výkyvům trhu a představují tak pro klienty jistotu i v období krizí, které mohou méně ziskové banky ohrozit. Banky bývají v posledních letech často kritizovány za svou poplatkovou politiku, kterou údajně zneuţívají svého výrazně silnějšího postavení ve vztahu ke klientům. Zejména poplatková politika stavebních spořitelen, hypotéčních bank a komerčních bank vyvolala silnou diskusi o potřebě zesílení role státu jako regulátora při ochraně spotřebitelů. Regulátor za přispění antimonopolního úřadu tak bude muset nastavit jednoznačná pravidla zajišťující dostatečnou ochranu klientů, která však současně neohrozí stabilitu finančního trhu ani neomezí hospodářský rozvoj jednotlivých segmentů trhu. Nyní se podíváme na vývoj poplatkové politiky bank, kdy budeme vycházet především z podílu poplatků na zisku bank v ČR zveřejňovaný v Ročních zprávách o vývoji bankovního sektoru.32

32

Roční zprávy o vývoji bankovního sektoru za příslušné roky, dostupné z http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/analyticke_pub/publikace_rz.html

36

2.1. VÝVOJ POPLATKŮ V LETECH 1994 - 2000 Podle ročních zpráv vypracovaných Českou národní bankou (dále jen ČNB) je zřejmé, ţe v tomto období docházelo pravidelně ke zvyšování podílu poplatků a provizí na zisku z bankovní činnosti. Tabulka 6: Vývoj podílu poplatků a provizí na zisku bank v letech 1994 - 2000 Zisk z poplatků a provizí Zisk z bank. činnosti

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

8 512

9 053

11 357

11 829

12 916

14 638

17 240

65 042

68 046

72 144

88 554

96 860

90 323

80 113

Pozn.: údaje v mil. Kč Zdroj: Roční zprávy o vývoji bankovního sektoru dostupné z www.cnb.cz

V roce 1994 činil podíl zisku z bankovních poplatků a provizí na celkovém zisku z bankovní činnosti pouhých 13,09 %, přičemţ do roku 1996 docházelo k nárůstu podílu. V letech 1997 a 1998 se podíl vrací na úroveň roku 1995. Následně pak dochází k prudkému nárůstu podílu aţ na 21,52 % v roce 2000, coţ představuje nárůst na téměř dvojnásobný podíl. Je tedy zřejmé, ţe banky své zisky zvyšovaly prostřednictvím poplatků na úkor příjmů z ostatních činností, jako jsou například úrokové zisky. Tento jev byl způsoben především drastickým sniţováním úrokových sazeb v 90. letech. Banky tak přišly o své zisky z úrokových marţí a byly nuceny tento pokles příjmů kompenzovat zaváděním nových poplatků a zvyšováním těch stávajících. Rostoucí zisk z poplatků a provizí, který v roce 2000 činil 17,2 mld. Kč, je výrazem snahy bank změnit strukturu zisku z bankovní činnosti, ve které stále rozhodující úlohu hrají úrokové zisky, jejichţ vývoj je značně závislý na celkové úrovni úrokových sazeb. Zisk z poplatků a provizí, který mohou banky ovlivnit aktivní cenovou politikou, realizují téměř výhradně z operací s klienty. Operace s bankami, ČNB a s cennými papíry jsou z hlediska zisku z poplatků a provizí ztrátové. Téměř tři čtvrtiny zisku z poplatků a provizí realizovaly v roce 2000 velké banky, 37

coţ odpovídá rozsahu jejich klientely. Ve vztahu k zisku z bankovní činnosti i poměru mezi úrokovým ziskem a ziskem z bankovní činnosti nejsou mezi skupinami bank výrazné rozdíly a hodnoty těchto ukazatelů se pohybují mezi 16 aţ 28 % resp. 22 aţ 35 % s výjimkou stavebních spořitelen, kde je zisk z poplatků a provizí výrazně niţší (na úrovni 5,5 %). Následující graf názorně zobrazuje rapidní nárůst podílu příjmů z poplatků a provizí na zisku z bankovní činnosti. Graf 1: Podíl poplatků a provizí na zisku z bankovní činnosti v letech 1994 - 2000 25% 20% 21.52% 15%

15.74% 13.09%

13.30%

13.36%

10%

13.33%

16.21%

5% 0% 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Zdroj: Roční zprávy o vývoji bankovního sektoru dostupné z www.cnb.cz

2.2. VÝVOJ POPLATKŮ V LETECH 2001 - 2008 Patrně k nejvyššímu tempu růstu zisku z poplatků a provizí došlo v letech 2001 aţ 2004, kdy dosahovalo hodnot od 12,0 % do 18,9 % (tj. nárůst o 2,7 aţ 4,9 mld. Kč). Více neţ jednou pětinou se na celkovém zisku z bankovní činnosti za rok 2001 podílel zisk z poplatků a provizí s 21,0 mld. Kč a meziročním nárůstem o 21,1 %. Přestoţe se kaţdým rokem zvyšuje počet výběrů z bankomatů i objem vybrané hotovosti, tak v roce 2001 došlo ke sníţení tohoto tempa růstu právě v důsledku zvyšování poplatků za pouţití bankomatu. V roce 2002 vzrostl meziročně zisk z poplatků a provizí o více neţ 13 % a dosáhl jedné čtvrtiny celkového zisku z bankovní činnosti.

Prostřednictvím odstupňované výše

poplatků se jednotlivé banky snaţily ovlivnit chování klientů, aby upřednostňovali pro 38

banku méně nákladné způsoby komunikace s klientem, tj. aby klienti vyuţívali více různé formy elektronického bankovnictví a méně osobní obsluhu na přepáţkách. Při pouţití pokročilejších forem elektronického bankovnictví provádí zákazník vybrané operace sám a banka tak můţe sniţovat počet kontaktních pracovníků na pobočkách. Vzhledem k vysokým investičním nákladům spojeným se zaváděním a rozšiřováním elektronického bankovnictví banky usilovaly o jejich rychlou návratnost rovněţ prostřednictvím poplatků, které tehdy byly na vyšší úrovni, neţ tomu bylo běţně v zahraničí. Také v roce 2002 rostl počet transakcí a objem hotovosti při výběrech z bankomatů a to právě díky poplatkové politice bank, která zvýhodňovala bezhotovostní transakce. Tempo růstu se i nadále zvolňovalo, protoţe banky svými poplatky zvýhodňovaly niţší četnost výběrů. Přímé bezhotovostní platby za zboţí a sluţby u obchodníků se začaly prosazovat ve stále větším měřítku, protoţe pro klienty na rozdíl od výběru hotovosti z bankomatu tyto platby nepředstavují ţádné dodatečné náklady. Bankovní sektor byl ziskový i v roce 2003. Úroveň dosaţeného zisku z finanční činnosti a čistého zisku byla ve srovnání s rokem 2002 jen nepatrně niţší. Sniţující se sazby na mezibankovním trhu a na trhu klientských obchodů vedly ke sníţení úrokového rozpětí a čisté úrokové marţe. Jako důsledek tohoto vývoje, který byl ještě dále podpořen zvýšenou nabídkou sluţeb a produktů nemajících charakter vkladů a úvěrů, došlo v roce 2003 ke změně struktury zisku z finanční činnosti ve prospěch zisku z poplatků a provizí. Některé banky se v této době snaţily zmírnit všeobecný růst poplatků spojený s vyuţíváním sítě bankomatů tak, ţe např. zvýhodňovaly pouţívání vlastních bankomatů nebo omezovaly počet transakcí v daném období. Z důvodu zvyšování těchto poplatků také neustále stoupá průměrná výše vybírané částky. Zisk z finanční činnosti zaznamenal v roce 2003 především nárůst zisku z poplatků a provizí na úkor zisku úrokového a zisku z ostatních činností. Zisk z poplatků a provizí zaznamenal opakovaný růst, k 31. 12. 2003 meziročně vzrostl o více neţ 12 % a jeho roční tvorba dosáhla 29,2 % z celku (meziroční růst o 3,5 bodu). Rostoucí poplatky účtované klientům bank nebyly veřejností vnímány pozitivně. Růst poplatků nicméně souvisí do

39

značné míry s růstem počtu bezhotovostních plateb33 a se zaváděním nových produktů a sluţeb, které nejsou spojeny s úrokovými výnosy a náklady, nýbrţ s poplatky. Poplatky s vazbou na sluţby související s platebním stykem tvořily v roce 2003 rozhodující část celkového zisku z poplatků a provizí, a to 66 %. Zisky dosahované z poplatků a provizí byly z pohledu členění zisku z finančních činností podle jejich typu zastoupeny v roce 2003 nejvyšším podílem, těsně za nimi následuje zisk z operací s klienty. Zisk z poplatků a provizí za rok 2004 činil 31,3 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 5,0 mld. Kč (18,9 %). Důvodem byl nárůst objemu bankami inkasovaných poplatků o 2,4 mld. Kč spolu se současným sníţením objemu placených poplatků o 2,6 mld. Kč. Polovinu výnosových poplatků tvořily poplatky a provize z platebního styku, jejichţ objem však meziročně mírně poklesl. V roce 2004 také pokračoval pokles poplatkového příjmu spojeného s devizovými operacemi. Naproti tomu nárůst o 7 % zaznamenaly výnosy z poplatků spojených s úvěrovou činností bank. Podíl zisku z poplatků a provizí na celkovém zisku z finanční činnosti k 31. prosinci 2004 činil 30,3 % oproti 29,2 % o rok dříve. Ve skupině velkých bank vzrostl výnos z poplatků a provizí o 24,5 %. Ve skupinách středních bank, malých bank a poboček zahraničních bank byly přírůstky menší: 5,9 %, resp. 13,7 % a 13,4 %. Pouze skupina stavebních spořitelen zaznamenala meziroční mírný pokles čistých výnosů z poplatků a provizí (o 1,5 %), coţ je však způsobeno zejména výsledkem roku 2003, ve kterém stavební spořitelny inkasovaly mimořádný objem poplatků za uzavření nových smluv o stavebním spoření před změnou systému stavebního spoření od 1. ledna 2004. Do celkového objemu zisku z poplatků a provizí jsou zahrnuty kromě výnosů z poplatků a provizí z obchodování s klienty rovněţ výnosy a náklady spojené s transakcemi prováděnými na mezibankovním trhu, které mohou mít charakter jednorázových nestandardních operací. Následující tabulka zachycuje nárůst výnosů z poplatků a provizí v roce 2004 u jednotlivých kategorií bank.

33

např. výplaty posílané na běţný účet zaměstnance nahrazující výplatu v hotovosti či inkaso z běţného účtu nahrazující platby prostřednictvím pošty

40

Tabulka 7: Nárůst výnosů z poplatků a provizí v roce 2004 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% velké banky

střední banky

malé banky

-5%

pobočky zahraničních bank

stavební spořitelny

Zdroj: Roční zpráva o vývoji bankovního sektoru - Bankovní dohled 2004, dostupný z www.cnb.cz Zisk z poplatků a provizí v roce 2005 činil 31,8 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2004 to představuje nárůst o 0,5 mld. Kč, resp. 1,6 %. Čísla za rok 2004 jsou však navýšena o cca 2,4 mld. Kč v důsledku mimořádné specifické operace jedné velké banky. Při očištění o tento jednorázový vliv by meziroční růst zisku z poplatků a provizí činil cca 10,1 %34. Vyšší poplatkový zisk byl v roce 2005 způsoben především růstem počtu transakcí. Jedná se zejména o poskytované úvěry, příjmy z platebního styku a příjmy související s prodejem a správou alternativních investičních produktů35. Nárůst ziskovosti bankovního sektoru byl z velké části stejně jako v minulých letech tvořen příjmy z poplatků a provizí. Téměř 75 % z celkových příjmů z poplatků a provizí bylo tvořeno bankovními sluţbami vycházejícími z platebního styku a úvěrových činností. Poplatky za spotřebitelské úvěry a úvěry související s bydlením jsou mimo jiné zahrnuty v rámci vedení účtů, poplatcích za zpracování apod. Marketingovou strategií a výší

34

Srovnatelnost údajů je dále ovlivněna změnou IAS 39, v důsledku které jsou od roku 2005 poplatky spojené s poskytnutím úvěru časově rozlišovány do konce splatnosti úvěru (dříve se jednalo o jednorázový výnos v období poskytnutí úvěru), tj. tato změna sniţuje zisk z poplatků a provizí dosaţený v roce 2005 ve srovnání s předchozími roky. 35 zejména podílové a penzijní fondy, ţivotní pojištění apod.

41

poplatků se snaţí banky jiţ několik let přesvědčit klienty, aby upřednostňovali takové formy spravování účtů, které nejsou spojeny s přímou osobní účastí pracovníka banky. Ceny poplatků v roce 2005 v důsledku konkurenčních tlaků a velkému zájmu médií a veřejnosti o tuto problematiku spíše stagnovaly, u některých bank došlo k mírnému poklesu či zrušení některých poplatků Jedná se zejména o upuštění od účtování poplatku za zrušení účtu36, který byl značnou překáţkou mobility klientů, a dále o zjednodušení a zpřehlednění sazebníků, které jsou nutnou podmínkou transparentnosti nabídek. V roce 2006 došlo oproti předchozímu roku k nárůstu zisku z poplatků a provizí o 3,5 % coţ představuje celkem zisk ve výši 32,9 mld. Kč. Přesto však v roce 2006 některé banky vykázaly zisk z poplatků dokonce niţší neţ v roce 200537. Tento pokles byl způsoben zejména konkurenčním bojem, který bankám neumoţňoval výraznější zvyšování cen poskytovaných sluţeb. Růst poplatkových výnosů je tak taţen především rostoucím počtem transakcí. Téměř polovinu výnosů tvořily poplatky a provize z platebního styku, nicméně oproti růstu v předchozím období došlo v roce 2006 k jejich mírnému poklesu o 0,9 % na 19,5 mld. Kč. Vysoká úvěrová aktivita bankovního sektoru se projevila v rostoucím objemu poplatkových výnosů z úvěrových činností, které se zvýšily o 14,1 % na 7,6 mld. Kč. Díky tomu, ţe rostla obliba kolektivního investování a penzijního připojištění, rostl i objem poplatků z operací s cennými papíry a poplatků z ostatních finančních operací (šlo zejména o poplatky spojené s prodejem produktů nebankovních finančních institucí, jako jsou podílové listy, penzijní fondy, pojištění atd.). O bankovní poplatky se v této době také začala více zajímat široká veřejnost a média, která především srovnávala ceny bankovních sluţeb v České republice s obdobnými produkty v zahraničí a poukazovala na jejich neopodstatněnou výši. Ještě před nedávnem se předpokládalo, ţe banky svojí poplatkovou politikou postupně vytlačí velkou část klientů z poboček a přesvědčí je o výhodách ovládání bankovního účtu a vyuţívání dalších základních sluţeb na dálku. Tento předpoklad se i v ČR ukázal jako mylný, sluţby jako elektronické bankovnictví apod. vyhovují pouze určité skupině klientů. 36 37

u některých bank i souvisejících poplatků jednalo se např. o stavební spořitelny

42

Proto většina bank oznámila svůj záměr v roce 2007 svoji pobočkovou síť nadále rozšiřovat. Rozšiřování pobočkových síti souvisí rovněţ i s rozvojem obchodních aktivit bank vyţadující přímý kontakt s klientem a vyuţití cross-sellingu38 v rámci jednotlivých bankovních skupin. V roce 2007 se zisk z poplatků a provizí u tuzemského bankovního sektoru zvýšil o 8,9 %, (tj. o 2,9 mld. Kč) na 35, 9 mld. Kč. Zde je patrný výrazně vyšší meziroční nárůst neţ v roce 2006. Důvodem tohoto růstu je zejména zvyšující se počet transakcí a vyšší aktivita bank při obchodování na účet klienta. Dalším zdrojem zisku z poplatků se ve stále větší míře v tomto roce stávaly provize z příslibů a záruk. Téměř 60 % výnosů z poplatků tvořily poplatky a provize z platebního styku, přestoţe jejich tempo růstu bylo záporné a dosahovalo - 4,7 %. Banky realizovaly výnosy z poplatků a provizí z platebního styku v celkové hodnotě větší neţ 25 mld. Kč. Ve struktuře poplatků se naopak stále více projevuje růst poplatků a provizí, jenţ vyplývá z prodeje finančních produktů klientům (operace s cennými papíry, produkty nebankovních finančních institucí atd.). V roce 2008 se zisk z poplatků a provizí zvýšil oproti předchozímu roku pouze o necelé 1 % (tj. 0,3 mld. Kč) na 36,1 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2007 tedy došlo ke stagnaci. V meziročním srovnání vykazovala více neţ polovina všech bank v roce 2008 pokles zisku z poplatků a provizí. Důvodem byla sílící konkurence na bankovním trhu, která nutila banky korigovat jejich obchodní politiku. Z celkových poplatků a provizí tvořily v roce 2008 poplatky a provize z platebního styku téměř 60 % výnosů, jejich tempo růstu činilo 5,4 %. Banky realizovaly výnosy z poplatků a provizí z platebního styku v celkové hodnotě větší neţ 27 mld. Kč. V tomto roce se na sebe snaţila upozornit nově vzniklá mBank39, která vstoupila na český trh v listopadu 2007. Tato banka přišla s něčím pro české klienty dosud neznámým - běţný účet zcela bez poplatků. Jedinou podmínkou k tomu, aby měl klient účet opravdu zdarma, je jeho ovládání přes internet. To však pro většinu mladých lidí, kteří nemají problémy 38 39

strategie umoţňující zákazníkovi nabídnout alternativní produkt či související sluţby společně s produktem obchodní jméno banky zní BRE Bank SA a je člen skupiny Commerzbank

43

s pouţíváním internetového bankovnictví, nepředstavuje ţádné nepohodlí - právě naopak. Vše vyřídí bez zbytečného „papírování“ a chození do banky, coţ sniţuje bance její náklady, které pak nemusí v podobě poplatků přenášet na své klienty. Tento peněţní ústav získává neustále nové klienty, kteří však vyuţívají častěji moţnost zaloţení běţného či spořicího účtu před získáním úvěru od této banky. S nízkým úrokovým ziskem a takřka nulovými příjmy z poplatků40 se mBank dosud nepodařilo dosáhnout čistého zisku. Tabulka 8: Vývoj podílu poplatků a provizí na zisku bank v letech 2001 - 2008 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zisk z poplatků a provizí

20 966

23 788

26 343

31 326

31 831

32 944

35 854

36 111

Zisk z finanční činnosti

92 390

92 625

90 252 103 486 108 918 116 864 134 511 138 150

Pozn.: údaje v mil. Kč Zdroj: Roční zprávy o vývoji bankovního sektoru dostupné z www.cnb.cz Výše uvedená tabulka přehledně zachycuje vývoj zisku z poplatků a provizí ve vztahu k vývoji celkového zisku z finanční činnosti. Přestoţe v roce 2003 došlo k poklesu zisku z finanční činnosti oproti předchozímu roku o necelé 2,4 mld. Kč, tak se tento pokles neodrazil ve sníţení zisku z poplatků a provizí. Naopak se tento zisk o více neţ 2,5 mld. zvýšil. Zajímavé je také porovnání roku 2005, kdy došlo oproti roku 2004 k nárůstu zisku z poplatků a provizí pouze o přibliţně 0,5 mld. Kč, přestoţe zisk z finanční činnosti zaznamenal nárůst o 5,5 mld. Kč. Nejvyššího podílu zisku z poplatků a provizí na celkovém zisku z finanční činnosti bylo dosaţeno v roce 2004, kdy se podíl pohyboval mírně nad hranicí 30 %. Následující graf znázorňuje procentuální rozdělení zisku z finanční činnosti mezi jednotlivé druhy zisků. Nejprve rostoucí a následně pak klesající podíl výnosů z poplatků a provizí se nejčastěji vyvíjí na úkor podílu úrokového zisku, vůči kterému má negativní vztah. Z grafu dále vyplývá, ţe podíl zisku z finančních operací se kaţdým rokem sniţuje také právě na úrok úrokového zisku.

40

banka vybírá poplatky pouze za ovládání účtu prostřednictvím mLinky a za vyhotovení písemných výpisů a potvrzení

44

Graf 2: Struktura zisku z finanční činnosti podle druhu zisku 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2001

2002

Výnosy z poplatků a provizí

2003

2004

Úrokový zisk

2005

2006

Zisk z finančních operací

2007

2008

Zisk z akcií a podílů

Zdroj: Roční zprávy o vývoji bankovního sektoru dostupné z www.cnb.cz Zajímavý je také vývoj podílu zisku z poplatků a provizí na aktivech bank. Ve sledovaném období se jeho podíl pohyboval od 0,88 %, kterých dosáhl v roce 2001 do nejvyšší hodnoty 1,19 % v roce 2004. Od tohoto roku dochází k pravidelnému poklesu aţ do roku 2008, kdy dosahuje stejných hodnot jako v roce 2001. Vývoj podílu zisku z poplatků a provizí na aktivech banky kopíruje vývoj podílu zisku z poplatků a provizí na zisku z finanční činnosti bank. Graf 3: Zisk z poplatků a provizí k aktivům 1.4% 1.2% 1.0% 0.8% 0.6% 0.4% 0.2% 0.0% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj: Roční zprávy o vývoji bankovního sektoru dostupné z www.cnb.cz 45

2008

2.2. VÝVOJ POPLATKŮ V ROCE 2009 Za rok 2009 zatím nemáme souhrnná data k dispozici, a proto se v této podkapitole soustředíme na výrazné změny bankovních poplatků, ke kterým v průběhu tohoto roku došlo.41

2.2.1. BŘEZEN 2009 Komerční banka, a.s. u podnikatelských účtů začala zahrnovat příchozí platby přímo do balíčků. Dříve museli podnikatelé za příchozí platby platit poplatek, ale nyní mají 5-50 příchozích plateb zahrnuto jiţ v ceně balíčku, která zůstává ve stejné výši. Další příjemnou změnou pro klienty je zvýšení počtu bezplatných výběrů z bankomatu. Raiffeisenbank, a.s. se stala bankovním partnerem sbírkového projektu Pomozte dětem. Smyslem pomoci bylo nejen zajištění finančních sluţeb pro partnerský projekt Pomozte dětem, ale také další sponzorské a dárcovské aktivity banky a jejich klientů. Bonus, který přiznává banka svým klientům za vedení bankovního účtu ve výši 10 Kč, mohou klienti darovat jedné ze tří partnerských sbírkových projektů, mezi které patří i projekt Pomozte dětem. mBank představila nový spořicí účet eMax Plus, jehoţ zřízení a vedení je stejně jako u ostatních účtů této banky zdarma. Bez poplatků je i jedna odchozí platba měsíčně z tohoto účtu, za další platby uţ klient musí uhradit poplatek. Zpoplatnění druhé a případně dalších odchozích plateb je kompenzováno vyšší úrokovou sazbou na tomto účtu. Československá obchodní banka, a.s. přišla s novým produktem Spořicí účet s prémií, jehoţ vedení či zasílání výpisů z účtů je pro klienty zdarma. Peníze lze z účtu vybrat kdykoliv. GE Money Bank, a.s. zrušila poplatek u konta Genius Gold ve výši 499 korun měsíčně pro všechny klienty, kteří budou mít na tomto kontu zůstatek větší neţ milion korun.

41

přehled dostupný z http://www.bankovnipoplatky.com/autorske-clanky/mesicni-prehledy-poplatku.html

46

2.2.2. DUBEN 2009 Volksbank CZ, a.s. oznámila zavedení nového sazebníku s platností od 1. května 2009, ve kterém se klienti mohou těšit na sniţování nebo úplné zrušení některých poplatků. Mezi nejvýznamnější změny patří zrušení poplatku za hotovostní vklad na přepáţce banky (dříve 10,- Kč), zrušení poplatku za příchozí platbu pro fyzické osoby (dříve 6,- Kč), zrušení pojmu účetní poloţka (týká se hotovostních transakcí a transakcí platební kartou) a rozšíření sluţeb elektronického bankovnictví – zaslání sms a e-mailu o zůstatku zdarma. Druţstevní záloţna Fio umoţnila svým klientům převod peněz ze svých účtů na Slovensko a současně ze Slovenska na účty vedené u Fio úplně zdarma. Při posílání finančních částek do kterékoliv z bank působících na Slovensku tak klienti nezaplatí ţádný poplatek. Většina ostatních bank za platby do zahraničí účtuje svým klientům poplatek v řádu několika stovek korun. Česká spořitelna, a.s. přišla s novými funkcemi internetbankingu mezi něţ patří např. přihlašování do internetového bankovnictví prostřednictví sms zprávy, objednání čipové karty pro klientský certifikát či sjednání předschválené Chytré karty, přičemţ cena za pouţívání internetbankingu zůstává ve stejné výši. Komerční banka, a.s. zavedla v souvislosti s dotačním programem Zelená úspora nové úvěrové produkty, které nebudou zatíţeny ţádným poplatkem. GE Money Bank, a.s. přišla s nejvýhodnějším balíčkem pro advokáty, notáře apod. na našem trhu s názvem Juridica Business Program. Za vedení balíčku a jeho sluţeb banka neúčtuje ţádné poplatky a klienti tak mohou zcela zdarma vyuţívat bezplatné vedení Profesního účtu, bezplatné vedení neomezeného počtu Účtů úschov a jejich vysoké úročení, dále veškeré elektronické příchozí i odchozí transakce zdarma, platební kartu MasterCard Business zdarma apod.

2.2.3. KVĚTEN 2009 Raiffeisenbank, a.s. oznámila dobrou zprávou pro podnikatele s vyšším obratem na svém účtu. Pokud klient z řad podnikatelů nebo právnických osob splní nejvyšší věrnostní 47

podmínky, získá zdarma běţný účet s embosovanou a elektronickou platební kartou, výpis, přímé bankovnictví a sluţby eKomunikátoru. Při vyuţití všech těchto sluţeb by klient standardně zaplatil 468 korun. Kromě toho klient získá zdarma aţ 30 příchozích či odchozích transakcí měsíčně a další za zvýhodněné ceny. Zdarma jsou navíc i dva výběry z bankomatu měsíčně. Česká spořitelna, a.s. zavedla od 1. května 2009 nový sazebník, ve kterém došlo k zjednodušení poplatků, ale také k současnému zavedení nových poplatků v souvislosti s novými sluţbami. Zavedení poplatku se týká např. nové sluţby umoţňující klientům od května z bankomatů peníze nejen vybírat, ale také vkládat na účet. Pro vklad i výběr peněz z bankomatu v rámci České spořitelny banka stanovila shodný poplatek ve výši 6 Kč. Další novinkou je zavedení poplatku za změnu limitu u platební karty, který byl aţ dosud při první změně zdarma. Nyní za jeho první resp. druhou změnu budou muset klienti zaplatit 30 Kč.

2.2.4. ČERVEN 2009 Česká spořitelna, a.s. tento rok stejně jako v uplynulých letech přinesla osvobození od poplatků za směnárenskou činnost v období od 1. června do 30. září, coţ uvítali zejména klienti mířící na dovolenou do zahraničí. GE Money Bank, a.s. zavedla bankomat umoţňující vkládání peněz na účet a klienti za vyuţití této sluţby zaplatí od 1. června 6 Kč. Novinkou v ceníku je i sluţba zvaná restrukturalizace, za kterou klient zaplatí 250 Kč měsíčně po dobu odkladu splátky. Ke zvýšení poplatku došlo za vedení sluţeb přímého bankovnictví. Toto zdraţení se však nedotkne klientů, kteří mají tyto sluţby zahrnuty v rámci balíčku, u které se cena nezměnila. Poštovní spořitelna (součást Československé obchodní banky, a.s.) přistoupila ke zdraţení poplatků za pouţívání některých druhů platebních karet42. Naopak ke zrušení poplatků došlo u změny limitu platební karty a při ţádosti o obnovené vydání platební karty s původní vlastností.

42

např. PS MasterCard Standard, Elektron MasterCard

48

2.2.5. ČERVENEC 2009 Raiffeisenbank, a.s. zavedla od 1. července 2009 nový sazebník, jehoţ pozitiva jsou především zrušení poplatku za blokaci karty, za na nadměrný vklad, za elektronický výpis a za příchozí urgentní a expresní platby. Banka ovšem poplatky nejen rušila, ale bohuţel některé naopak zvýšila. Jedná se např. o poplatky za úkony provedené na pobočkách banky, jako jsou podání platebního příkazu prostřednictvím sběrného boxu či podání příkazu přímo na přepáţce. Vysoký nárůst poplatku se týká také zasílání upomínek, kde došlo k 100 % zvýšení poplatku. Banka zavádí i jeden zcela nový poplatek, a to za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Komerční banka, a.s. přišla s velkou změnou svého sazebníku. Úplného zrušení poplatku se klienti dočkali u sluţby cash back, kterou tak banka zvýhodnila před výběrem z bankomatu. V konečném důsledku má z této operace uţitek banka, které odpadá starost s doplňováním bankomatu; obchodník, kterému se sniţuje objem drţené hotovosti a nyní i klient, který si peníze vybere pohodlně přímo při nakupování. Jedinou nevýhodou této sluţby je, ţe ji zatím neposkytuje tolik obchodníků, kolik by si zákazníci přáli. Další úpravu sazebníku pocítili zejména studenti pouţívající balíček G2 nadstandard a majitelé embosovaných kreditních karet, kterým banka umoţnila jeden bezplatný výběr z bankomatu v zahraničí zdarma. Zapomětliví klienti uvítají sníţení poplatku na symbolických 20 Kč za zaslání první upomínky opoţděné splátky úvěru. Naopak zklamaní budou lidé, kteří potřebují vyměnit peníze na svou letní dovolenou. Banka zvýšila poplatek za výměnu z 1 % na 2,5 %. Citibank Europe plc zavedla poplatek za zaslání peněz do jiných tuzemských bank. Zpoplatněn je nově i třetí výběr v měsíci z bankomatu v síti Euronet, který byl dosud ještě zdarma. Ke zvýšení poplatku došlo u výběru v hotovosti na přepáţce banky a expresní tuzemská odchozí platba. Banka také svým klientům nabídla novou sluţbu cash back, za kterou však účtuje poplatek ve výši 9 Kč.

2.2.6. SRPEN 2009 Během srpna 2009 nedošlo k výrazným změnám v poplatkové politice bank. Jediná druţstevní záloţna Fio provedla drobné úpravy ve svém ceníku. Radovat se mohou 49

především klienti, kteří provádějí často platby do zahraničí. V rámci eurozóny mohou nyní klienti platit u Fio aţ pětinásobně méně neţ je u konkurence běţné. Klienti Fio tak mohou provádět platby v EUR do bank v zemích eurozóny za jednotnou cenu 2 eura. Za příjem peněz z těchto bank pak zaplatí jedno euro (v případě odeslání na účet vedený v CZK či doručení na účet v CZK 50 Kč, resp. 25 Kč). Doručení platby přitom můţe trvat i pouhý jeden pracovní den. Novou sluţbu mohou vyuţívat jak podnikatelé, tak běţní občané.

2.2.7. ZÁŘÍ 2009 Poštovní spořitelna připravila pro klienty, kteří si u ní zřídí podnikatelský účet Postkonto několik zajímavých výhod a bonusů. Velkou výhodou Postkonta je, ţe jeho vedení je po dobu 6 měsíců od zaloţení zcela zdarma. Noví majitelé Poskonta navíc mohou získat poukázku v hodnotě 500 Kč na pohonné hmoty. GE Money Bank, a.s. ve snaze podpořit prodej hypotečních úvěrů nabídla svým klientům výhodné úrokové sazby43 a také jim odpustila poplatek za zpracování úvěru ve výši aţ 25 tisíc korun.

2.2.8. LISTOPAD 2009 Listopad byl v roce 2009 zlomovým měsícem, protoţe 1.11.2009 vstoupil v účinnost nový zákon o platebním styku, který vznikl v souladu se směrnicí Evropské unie44. Tento zákon s sebou přinesl mnoho změn, přičemţ některé se týkají právě bankovních poplatků. Jednou z nich i je povinnost měsíčně zasílat výpisy z platebního účtu a to alespoň jedním způsobem zdarma. Mnoho bank však jiţ před účinností tohoto zákona bankovní výpisy poskytovala bezplatně v případě jejich elektronické podoby, a tak jiné změny neplánují. Najdou se i takové banky, které se rozhodly pro bezplatné výpisy v papírové formě.45 Další pozitivní zprávou pro klienty bank je zrušení poplatku za zablokování platební karty. Drţitelé platební karty, kterou ztratili nebo jim byla odcizena tak mohou ušetřit i několik 43

u tříletých aţ pětiletých fixací mohli klienti vyuţít úrokové sazby ve výši 4,99 % p.a. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. 11. 2007 o platebních sluţbách na vnitřním trhu 45 článek Nový zákon o platebním styku (zákon č. 284/2009 Sb.), dostupný z http://www.bankovnipoplatky.com/novy-zakon-o-platebnim-styku-zakon-c-2842009-sb-9083.html 44

50

tisíc korun za její zablokování. Ceny za blokaci platební karty dosud závisely na typu karty, od účinnosti nového zákona je tento úkon bez ohledu na její typ pro všechny karty zdarma. I kdyţ se nejedná o klasický poplatek, ráda bych upozornila také na zavedení spoluúčasti majitele platební karty při její ztrátě či odcizení. Podle zákona o platebním styku46 nese plátce ztrátu z neautorizované platební transakce: a) do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena 1. pouţitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku, nebo 2. zneuţitím platebního prostředku v případě, ţe plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, b) v plném rozsahu, pokud tuto ztrátu způsobil svým podvodným jednáním nebo tím, ţe úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností To však neplatí v případě, ţe plátce nejednal podvodně a a) ztráta vznikla po té, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo zneuţití platebního prostředku, nebo b) poskytovatel nezajistil, aby uţivateli byly k dispozici vhodné prostředky umoţňující kdykoliv oznámit ztrátu, odcizení, zneuţití nebo neautorizované pouţití platebního prostředku. Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce s elektronickými penězi, jejichţ povaha poskytovateli neumoţňuje zabránit jejich jakémukoli uţití. Přestoţe se v zákoně hovoří o spoluúčasti z neautorizované transakce, některé banky si vykládají zákon tak, ţe spoluúčast 150 EUR budou vztahovat na všechny transakce uskutečněné do nahlášení ztráty a nikoliv na jednotlivé transakce. Poslední změnu týkají se cen bankovních sluţeb, přináší zákon v podobě bezplatné moţnosti zrušení účtu, má-li klient tento účet déle neţ jeden rok. Stejně tak zdarma tuto 46

§ 116 zákona o platebním styku

51

sluţbu provede banka v momentě, kdy klient odstoupí od smlouvy z důvodu změny rámcové smlouvy.47 Nyní se podíváme, jak se k těmto novým povinnostem postavily některé banky a jaké změny si pro nás připravily ve svých sazebnících. Hned na úvod však musím bohuţel zklamat ty, kteří čekali nějaké dramatické rušení poplatků či jejich sniţování. Většina bank si totiţ své ztráty ze zrušení některých poplatků rozhodla kompenzovat zavedením nových poplatků či zdraţením jiţ existujících.48 Česká spořitelna, a.s. jako jedna z mála ve svém sazebníku spíše zlevňovala, neţ zdraţovala sluţby. Kromě zákonem zrušených poplatků banka ustoupila od vybírání plateb za zaslání telefaxu či dálnopisu. Zdarma lze nyní změnit či zrušit trvalý platební příkaz i souhlas s inkasem z podnětu klienta. Za tyto sluţby dříve museli klienti platit 30 Kč za kaţdý úkon. Bezplatná je pro klienty nyní i blokace přímého bankovnictví z podnětu klienta, za kterou dříve banky vybírala poplatek ve výši 300 Kč. Pro kompenzaci ztrát z těchto sluţeb banka přistoupila ke zvýšení poplatků za činnosti související s poskytováním úvěrů. Došlo například ke zvýšení sazby za přijetí, posouzení a vyhodnocení ţádosti o úvěr z dřívějších 0,8 % na 1 % z poţadované částky úvěry, ke zvýšení poplatku za správu a vedení účtu úvěrů a poplatku za správu a vedení úvěru na sporoţirovém účtu (kontokorent). Komerční banka, a.s. kromě zrušení poplatku za stoplistaci platební karty, za kterou musel klient dříve zaplatit dle typu karty od 150 do 2000 Kč, většinou přistoupila ke zvýšení jiných poplatků. K nejvýraznějšímu zdraţení došlo u poplatku za zpracování vkladu hotovosti v Kč provedeného třetí osobou na účet, kde navýšení sazby představovalo 50 % nárůst ceny za tuto sluţbu. Československá obchodní banka, a.s. jako kompenzaci nulových poplatků za blokaci ztracené či odcizení karty zdraţila roční poplatky za debetní karty. Překvapivě však došlo ke zrušení ročních poplatků u kreditních karet. Banka se snaţí svou poplatkovou politikou přesvědčit své klienty k upřednostňování kreditních karet před debetními. Mnoho jejích drţitelů totiţ není schopno splatit své závazky z kreditních karet v bezúročném období a bance tak z těchto dluhů plynou značné zisky. 47 48

např. při změně sazebníku článek PŘEHLEDNĚ: změny bankovních poplatků od 1. listopadu, dostupný z http://www.bankovnipoplatky.com/prehledne-zmeny-bankovnich-poplatku-od-1-listopadu-9106.html

52

GE Money Bank, a.s. zavedla poplatek za zaslání měsíčního výpisu z běţného účtu poštou. Jako kompenzaci zlevnila cenu za zaslání týdenních výpisů a výpisů při denním pohybu na účtu. Tyto výpisy ale poţaduje mnohem méně klientů neţ výpisy měsíční. Banka také přistoupila k zavedení poplatku za náhradu odcizené či ztracené karty ve výši 150 Kč. Cena poplatků klesla u potvrzení o zůstatku na účtu či za vystavení duplikátu platebního příkazu. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. vyuţila nutnost vydání nového sazebníku v souvislosti s povinnostmi, které bankám ukládá nový zákon o platebním styku, k zavedení nových poplatků a ke zdraţení těch stávajících. Nyní tak klienti budou muset platit např. za oznámení o vzniku nepovoleného zůstatku, poplatek za korespondenční zaloţení účtu, ţádost o inkaso předanou na papírovém nosiči či prostřednictvím internetu. Ke zvýšení poplatku došlo u trvalého příkazu do zahraničí podaného na papírovém nosiči (nárůst ceny o 200 %), za zaslání výzvy k úhradě závazku či za příplatek k platbě v rámci banky předané na papírovém nosiči. Jediný poplatek, který banka přestala vybírat a jehoţ zrušení nebylo iniciováno zákonem o platebním styku, se stal poplatek za vydání platební karty Visa Gold. Poštovní spořitelna se řadí k bankám, které svůj sazebník v rámci vynucených změn upravily jen velmi mírně. Kromě zrušení poplatku za zasílání měsíčního výpisu z běţného účtu poštou a poplatku za blokaci karty pro klienty banka připravila jen zdraţení vybraných bankovních sluţeb. Nyní si tak budou muset připlatit např. za změnu údajů, správu a vedení spotřebitelského úvěru či za vydání náhradní platební karty při její ztrátě či odcizení.

53

3. ANALÝZA PODÍLU BANKOVNÍCH POPLATKŮ NA ZISKU VYBRANÝCH BANK V předchozí kapitole jsme se věnovali podílu bankovních poplatků na zisku všech bank poskytujících své sluţby v České republice. Tento podíl se však u jednotlivých bank můţe velice výrazně lišit. Podívejme se proto podrobněji na finanční výkazy49 několika vybraných bank, abychom si lépe uvědomili rozdílné poplatkové politiky těchto subjektů.

3.1. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s. Česká spořitelna, a.s.50 patří se svými více neţ 5 miliony klientů51 k jedné z nejvýznamnějších českých bank. Její tradice sahá aţ do roku 1825, kdy zahájila svou činnost pod názvem Spořitelna česká. Od roku 1992 působí na našem bankovním trhu jako akciová společnost pod názvem Česká spořitelna, a.s. 52 Česká spořitelna, a.s. ve svém účetnictví poplatky a provize časově rozlišuje, výjimkou jsou pouze poplatky, které jsou součástí efektivní úrokové míry. Součástí efektivní úrokové míry jsou poplatky přímo spojené s poskytnutím úvěru, např. poplatky za poskytnutí úvěru, za zpracování úvěrové ţádosti apod. Tyto poplatky jsou sníţeny o přímé externí transakční náklady skupiny spojené s poskytnutím úvěru. V roce 2006 dosáhly čisté příjmy z poplatků a provizí úrovně 8 997 mil. Kč, coţ ve srovnání s předchozím rokem znamenalo zvýšení o 7 %. Tento meziroční růst čistých poplatků a provizí byl spojen se zvyšováním objemu a počtu finančních transakcí a obchodů provedených klienty finanční skupiny, protoţe Česká spořitelna, a.s. od 1. čtvrtletí 2004 neprovedla ţádné zvyšování cen. 53

49

při porovnávání budeme vycházet především z konsolidovaných účetních závěrek bank a výročních zpráv zkráceně ČS 51 počet klientů k 30.6.2009 52 profil banky dostupný z http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10002_profil 53 Výroční zpráva ČS za rok 2006, dostupná z http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/VZ_2006.pdf 50

54

Zásluhu na tomto výsledku měly zejména poplatky z úvěrových činností, které se díky pokračující expanzi úvěrových obchodů zvýšily o 20 %. O necelou polovinu se zvýšily poplatky a provize z operací s cennými papíry v souvislosti s nárůstem brokerských sluţeb mateřské banky a Brokerjetu ČS54, s nárůstem objemu aktiv pod správou a v souvislosti s investováním zejména do smíšených a akciových podílových fondů Investiční společnosti ČS. Příjmy z transakčních poplatků se zvýšily o 4 % zásluhou růstu počtu a objemu provedených platebních transakcí. Podíl čistých příjmů z poplatků a provizí na celkových provozních výnosech postupně klesal. Za rok 2004 činil 31 %, ale za rok 2006 se sníţil na 28 %. Graf 4: Výnosy z poplatků a provizí ČS za rok 2006 (v mil. Kč) 40

297

859

1787

1178

Z úvěrových činností Z platebního styku Z operací s cennými papíry Ze stavebního spoření Z devizových operací Z ostatních finančních činností 5885

Zdroj: Výroční zpráva banky za rok 2006 Pro příjmy z poplatků a provizí byl v roce 2006 rozhodující objem karetních transakcí, který se oproti roku 2005 výrazně zvýšil.55 V oblasti bankovních záruk došlo k nárůstu výnosů z poplatků a provizí o 15 %. K nejdůleţitějším prvkům zvyšování příjmů z poplatků a provizí patřil také růst počtu transakcí platebního styku. V roce 2007 se čisté příjmy z poplatků a provizí ve srovnání s rokem 2006 zvýšily o 7 % a dosáhly úrovně 9 639 mil. Kč. Dosaţený meziroční růst čistých poplatků a provizí byl spojen s pokračující expanzí úvěrových obchodů, se zvyšováním objemu a počtu platebních transakcí a obchodů provedených klienty této finanční skupiny. Zásluhu na 54 55

dceřiná společnost České spořitelny nárůst o 13 % na 29,5 mld. Kč

55

úspěšném výsledku měly zejména poplatky z úvěrových činností, které se zvýšily o 23 %. Poplatky a provize z operací s cennými papíry se zvýšily o 14 %. Příjmy z transakčních poplatků, které tvoří největší objem výnosů, se zvýšily o 4 % vlivem růstu počtu a objemu provedených platebních transakcí. Podíl čistých příjmů z poplatků a provizí na celkových provozních výnosech nadále postupně klesal a v roce 2007 se sníţil na 26 %.56 Po celý rok 2007 mohli noví klienti z řad podnikatelů a malých firem vyuţívat tříměsíční poplatkové prázdniny, které umoţnily firmám vyzkoušet produkty a sluţby České spořitelny zdarma. Klientský servis a intenzivní vyuţívání široké palety nabízených produktů a sluţeb přispěly v segmentu korporátní klientely k celkovému nárůstu výnosů z poplatků a provizí o 22 %. Graf 5: Výnosy z poplatků a provizí ČS za rok 2007 (v mil. Kč)

908

40

421 2203

498 Z úvěrových činností Z platebního styku Z úschovy, správy a obhospodařování aktiv Z ostatních operací s cennými papíry Ze stavebního spoření Z devizových operací Z ostatních finančních činností

847

6126

Zdroj: Výroční zpráva banky za rok 2007 V roce 2008 se čisté příjmy z poplatků a provizí ve srovnání s rokem 2007 zvýšily o 14 % a dosáhly úrovně 11 020 mil. Kč. Dosaţený meziroční růst čistých poplatků a provizí byl spojen se zvyšováním objemu a počtu platebních a karetních transakcí, s růstem úvěrových obchodů a s prodejem pojišťovacích produktů. Zásluhu na úspěšném výsledku měl zejména čistý příjem z poplatků z platebních a kartových transakcí, který se zvýšil o 15 % na 6 349 mil. Kč. Kartové transakce se na této sumě podílejí 21 %. Čisté poplatky

56

Výroční zpráva ČS za rok 2007, dostupná z http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/VZ_2007.pdf

56

a provize z úvěrových činností vzrostly o 17 % na 2 206 mil. Kč díky pokračujícímu rozvoji úvěrových obchodů. Čisté příjmy z poplatků z obchodování s cennými papíry se mírně sníţily o 5 % na 1 222 mil. Kč. Důvodem byly klesající příjmy z poplatků z podílových fondů a správy aktiv vzhledem k niţší poptávce v důsledku finanční krize. Podíl čistých příjmů z poplatků a provizí na celkových provozních výnosech zůstává zhruba na stejné úrovni jako v roce 2007 a to ve výši 26 %.57 Finanční skupiny České spořitelny přispěly v segmentu korporátní klientely k celkovému nárůstu výnosů z poplatků a provizí o 23 %. Další nárůst banka zaznamenala v oblasti poskytnutých bankovních záruk, kde meziroční objem inkasované provize vzrostl o 3 %. V druhé polovině roku 2008 došlo v České spořitelně, a.s., stejně jako v celém českém bankovním trhu, ke sníţení spokojenosti klientů, a to zejména s výší účtovaných poplatků za poskytované produkty a sluţby. Graf 6: Výnosy z poplatků a provizí ČS za rok 2008 (v mil. Kč)

1082

41

733 2945

631

Z úvěrových činností Z platebního styku Z úschovy, správy a obhospodařování aktiv Z ostatních operací s cennými papíry Ze stavebního spoření Z devizových operací Z ostatních finančních činností

783

7045

Zdroj: Výroční zpráva banky za rok 2008 Z grafů znázorňujících výnosy z poplatků a provizí za jednotlivé roky vyplývá, ţe ve sledovaném období nedocházelo k výraznějším změnám ve struktuře zdrojů výnosů plynoucích z jednotlivých činností banky. Celkový přehled struktury výnosů za roky 2006 aţ 2008 nám ukazuje následující tabulka.

57

Výroční zpráva ČS za rok 2008, dostupná z http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/VZ_2008.pdf

57

Tabulka 9: Struktura provozních výnosů ČS v letech 2006 - 2008 (v mil. Kč) Čisté příjmy z poplatků a provizí Čistý úrokový výnos Čistý zisk z obchodních operací Celkové provozní výnosy

2006 8 997 21 010 1 740

2007 9 639 24 727 1709

2008 11 020 30 239 1 403

32 471*

36 075*

42 712

* Údaje bez čistých výnosů z pojišťovacích sluţeb Zdroj: Výroční zprávy banky za příslušné roky

3.2. KOMERČNÍ BANKA, a.s. Komerční banka, a.s.58 je univerzální bankou se širokou nabídkou sluţeb v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Tato banka je od roku 2001 součástí skupiny Société Générale, která je jednou z největších finančních skupin eurozóny. Sluţby samotné Komerční banky, a.s. vyuţívá téměř 1,636 milionů zákazníků59. Za rok 2006 dosáhla banka čistých provozních výnosů ve výši 26 302 mil. Kč. Podíl čistých výnosů z poplatků a provizí činil 8 769 mil. Kč, tedy 33 %. Oproti údajům České spořitelny, a.s. za stejné období měla Komerční banka, a.s. více neţ o 5 procentních bodů vyšší podíl poplatků a provizí na celkových čistých provozních výnosech, přestoţe banka uvádí, ţe právě v tomto roce zrušila několik poplatků60. Zároveň ale z výroční zprávy za rok 2006 vyplývá, ţe oproti předchozímu roku došlo k nárůstu objemů čistých poplatků a provizí o 0,4 %.61 Nekurzové poplatky a provize se meziročně zvýšily o 0,7 % na 7 170 milionů Kč díky rostoucím objemům prodejů a transakcí, avšak byly omezeny v důsledku obecného tlaku na ceny a přechodu klientů k finančním balíčkům a sluţbám přímého bankovnictví s niţšími cenami. Čisté poplatky z úvěrů byly mimoto ovlivněny růstem provizí vyplacených zprostředkovatelům hypoték (+77 %). Z pohledu samotné Komerční banky, a.s. byl nejdynamičtější růst zaznamenán u poplatků z kříţového prodeje produktů 58

dále také jen KB počet klientů k 30.6.2009, profil banky dostupný z http://www.kb.cz/cs/com/profile/index.shtml 60 např. za zrušení produktů a sluţeb, za vklad v hotovosti, zavedení výběrů z bankomatů KB zdarma 61 Výroční zpráva KB za rok 2006, dostupná z http://www.kb.cz/file/cs/com/annual_reports/KB-vyrocni_zprava_2006.pdf 59

58

společností skupiny a jiných partnerů díky poptávce po investicích do podílových fondů a pojištění. Podíl těchto poplatků byl přesto stále nízký. Kurzové poplatky zůstaly stabilní, neboť rostoucí výnosy z poplatků z cizoměnových plateb byly vyrovnány niţšími měnovými konverzemi. Sniţování podílu kurzových poplatků na celkových poplatcích je postupným procesem, který souvisí se zavedením eura a tlakem trhu na sniţování cen. V účetnictví Komerční banky, a.s. Čisté poplatky a provize zahrnují i kurzové provize z hladkých a dokumentárních plateb a peněţních a směnárenských operací s klienty celé skupiny KB, a to ve výši rozdílu mezi kurzem nákupu/prodeje cizí měny stanoveným skupinou a úředním kurzem centrálních bank pouţívaným pro přeceňování transakcí v cizích měnách. Skupina zahrnuje kurzové provize do řádku Čisté poplatky a provize z důvodu, ţe tyto výnosy představují významné opakované výnosy z platebních a směnárenských operací s klienty skupiny KB. Graf 7: Výnosy z poplatků a provizí KB za rok 2006 (v mil. Kč) 543 1056 Poplatky a provize za služby a operace Čistý zisk z kurzových provizí z hladkých plateb Čistý zisk z kurzových provizí z ostatních operací 7170

Zdroj: Výroční zpráva banky za rok 2006 Z výše uvedeného grafu vyplývá, ţe největší podíl na výnosech z poplatků a provizí KB měly poplatky a provize za sluţby a operace, které zaujímaly více neţ 81 % z těchto výnosů. Čistý zisk z kurzových provizí z hladkých plateb představoval podíl ve výši 12 % a pouhých 7 % připadlo na čistý zisk z kurzových provizí z ostatních operací. V roce 2007 dosáhla Komerční banka, a.s. čistých provozních výnosů ve výši 29 665 mil. Kč, z čehoţ 31 % tvořily čisté poplatky a provize. Celkový objem čistých

59

poplatků a provizí se zvýšil na 9 283 mil. Kč, coţ představuje nárůst 5,9 %. 62 Přestoţe zde vidíme mírný meziroční pokles podílu poplatků a provizí na celkových čistých provozních výnosech banky i tento rok je ale jejich podíl stále o 5 procentních bodů vyšší neţ u ČS. Výnosy z poplatků se opíraly o rozšíření klientské základny, větší počet klientských transakcí a rostoucí kříţový prodej. Nekurzové poplatky a provize meziročně vzrostly o 7,1 % a dosáhly 7 678 milionů Kč. Transakční poplatky těţily z rostoucího mnoţství transakcí prováděných především platebními kartami. Příjmy z poplatků za vedení účtů se nezměnily, protoţe klienti nadále přecházeli na cenově výhodnější finanční balíčky. Z důvodu poklesu poplatků za zpracování hypoték během propagačních kampaní a zvýšení provizí vyplacených zprostředkovatelům hypoték se sníţily výnosy z poplatků za úvěrové sluţby. Zároveň se příznivě vyvíjely výnosy z poplatků z podnikatelských úvěrů. Výrazně vzrostly poplatky z kříţového prodeje produktů, přičemţ nejdůleţitější poloţkou byl prodej podílových fondů IKS63. Graf 8: Výnosy z poplatků a provizí KB za rok 2007 (v mil. Kč) 551 1054 Poplatky a provize za služby a operace Čistý zisk z kurzových provizí z hladkých plateb Čistý zisk z kurzových provizí z ostatních operací 7678

Zdroj: Výroční zpráva banky za rok 2007 Dynamický vývoj byl zaznamenán také u poplatků z financování obchodů, poplatků z investičního bankovnictví64 a poplatků za sluţby související s podnikovými financemi. Kurzové poplatky rostly opět pouze minimálně, přestoţe rychlý růst byl zaznamenán u transakcí platebními kartami. Hladké platby a měnové konverze meziročně poklesly. 62

Výroční zpráva KB za rok 2007, dostupná z http://www.kb.cz/file/cs/com/annual_reports/KB-vyrocni_ zprava_2007.pdf 63 Investiční kapitálová společnost, a.s. 64 např. za syndikaci úvěrů, obchodování s cennými papíry

60

V průběhu roku 2008 bylo upřesněno vykazování některých poloţek výkazu zisku a ztráty z titulu přechodu na strukturu finančních výkazů mateřské společnosti. Údaje za rok 2007 byly přepočítány v souladu s vykazováním běţného účetního období. Podle tohoto přepočtu představovaly nyní čisté výnosy z poplatků a provizí za tento kalendářní rok částku 7 756 mil. Kč. Čistý zisk z kurzových provizí65 ve výši 1 527 mil. Kč byl reklasifikován z kategorie Čistý výnos z poplatků a provizí do kategorie Čistý zisk z finančních operací.66 Za rok 2008 dosáhla Komerční banka, a.s. čistých poplatků a provizí ve výši 8 050 mil. Kč z celkových provozních výnosů 33 714 mil. Kč. Za tento rok tedy podíl poplatků a provizí na provozních výnosech činil necelých 24 %. Na první pohled se můţe zdát, ţe došlo k výraznému poklesu tohoto podílu. Musíme si však uvědomit, ţe tato poloţka byla v roce 2008 ovlivněna refundací nesprávně účtovaných poplatků mezi bankami v předešlých letech, která činila celkově 205 mil. Kč. Transakční poplatky vzrostly oproti roku 2007 o 8,5 % na 3 977 milionů Kč. Těţily z rostoucího mnoţství transakcí prostřednictvím přímého bankovnictví a uvedené refundace mezi bankami. Naproti tomu poplatky z kříţového prodeje poklesly o 23,4 % na 353 milionů Kč v důsledku poklesu příjmů z prodeje podílových fondů, který byl zasaţen světovou finanční krizí. Poplatky za prodej ţivotního pojištění mírně vzrostly. Příjmy z poplatků za vedení účtů se zvýšily o 1,8 % na 2 010 milionů Kč, přestoţe klienti nadále přecházeli na cenově výhodnější finanční balíčky. Mírný nárůst byl zapříčiněn růstem počtu zákazníků a vyššími poplatky za některé nákladné poloţky, například za posílání výpisu z účtu. Výnosy z poplatků za úvěrové sluţby se zvýšily o 3,8 % na 1 074 mil. Kč67. Naproti tomu narostly o 19 % provize placené zprostředkovatelům hypoték. Ostatní poplatky oproti předchozímu roku vzrostly o 2,9 % na 637 milionů Kč. Těţily hlavně z vysoké poptávky po nástrojích financování obchodu, jako jsou záruky a dokumentární platby. Meziročně poklesly poplatky za syndikaci úvěrů a obchodování s cennými papíry. Čistý zisk z cizoměnových transakcí činil 2 838 milionů Kč, coţ představuje nárůst o 36,2 %. Z toho 65

hladké platby, operace s platebními kartami Výroční zpráva KB za rok 2008, dostupná z http://www.kb.cz/file/cs/com/annual_reports/KB-vyrocni_zprava_2008.pdf 67 zejména v segmentu podnikatelských úvěrů a také ve společnosti ESSOX 66

61

Čisté poplatky a provize z cizoměnových plateb a převodů, které byly v roce 2008 reklasifikovány z kategorie Čisté poplatky a provize, aby byla lépe postiţena ekonomická povaha těchto příjmů, vzrostly o 6,5 % na 1 626 milionů Kč. Graf 9: Výnosy z poplatků a provizí KB za rok 2008 (v mil. Kč) 990

Poplatky a provize z transakcí 3977

Poplatky a provize z úvěrů a vkladů

3083

Ostatní poplatky a provize

Zdroj: Výroční zpráva banky za rok 2008 Z výše uvedeného grafu je patrná výrazná změna ve sloţení výnosů z poplatků a provizí za rok 2008. Tato změna je však dána reklasifikací kategorií.

3.3. ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, a.s. Československá obchodní banka, a.s.68 působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla zaloţena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování sluţeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizována a jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Po odkoupení minoritních podílů se v červnu 2007 stala KBC Bank jediným akcionářem ČSOB. Do konce roku 2007 působila ČSOB na českém i slovenském trhu; slovenská pobočka ČSOB byla oddělena k 1. lednu 2008. ČSOB v České republice poskytuje své produkty a sluţby více neţ 3 milionům klientů69.

68 69

zkráceně ČSOB údaj k 31.3.2009, profil banky dostupný z http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/ProfilCSOB/Stranky/default.aspx

62

ČSOB ve svých účetních závěrkách vykazuje poplatky a provize jako časově rozlišené podle okamţiku poskytnutí sluţby. Pro úvěry, které budou pravděpodobně vyčerpány, jsou poplatky za poskytnutí úvěrů časově rozlišené prostřednictvím efektivní úrokové míry úvěru. Provize a poplatky vzniklé z vyjednávání nebo účasti na vyjednávání transakce pro třetí stranu, jako například nabytí úvěrů, akcií nebo jiných cenných papírů nebo koupě či prodej podniků, jsou vykázány při uzavření podkladové transakce. Poplatky za portfoliové a jiné manaţerské poradenství a sluţby jsou vykázány na základě příslušné smlouvy o provedení sluţby. Poplatky za řízení aktiv investičních fondů jsou vykázány poměrně za období poskytování sluţby. V roce 2006 dosáhl čistý výnos z poplatků a provizí částky 6 890 mil.70 z celkových provozních výnosů ve výši 29 408 mil. Kč71, coţ představuje podíl více neţ 23 %. Oproti předchozímu roku došlo ke zvýšení celkových výnosů z poplatků a provizí o 5,7 %. K tomuto nárůst došlo především díky poplatkům a provizím z bankovních úvěrů a poplatků z AUM (podílové fondy a vkladové produkty ). 72 Graf 10: Výnosy z poplatků a provizí ČSOB za rok 2006 (v mil. Kč) Platební styk

1830

Úvěrové přísliby 111

Kolektivní investování Asset Management

147 441

Cenné papíry

4886

503

Správa, úschova a uložení hodnot Ostatní

808

Zdroj: Výroční zpráva banky za rok 2006

70

údaj po provedení reklasifikace v souvislosti s implementací standardu IFRS bez prodeje budov v Praze 72 Výsledky Skupiny ČSOB za rok 2006, dostupné z http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-kinvestorum/Financni-informace/CSOB_prezentace_vysledku_2006_cz.pdf a Výroční zpráva banky za rok 2006, dostupná z http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetnizpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2006.pdf 71

63

Výše uvedený graf zachycuje, jak se jednotlivé kategorie bankovních produktů a sluţeb podílejí na výnosech banky plynoucích z poplatků a provizí. Největší podíl zaujímají poplatky za zajišťování platebního styku, které představují přibliţně 56 % z těchto výnosů. Druhou největší poloţkou je kategorie Ostatní, která zahrnuje veškeré další poplatky, které nejsou samostatně uvedeny a tvoří necelou čtvrtinu výnosů. Naopak nejméně výnosů bance plyne ze správy, úschovy a uloţení hodnot. V roce 2007 došlo ke zvýšení čistého výnosu z poplatků a provizí o 6 % na 7 309 mil. Kč. K nárůstu přispěl především zvyšující se počet transakcí a to zejména u retailových úvěrů, podílových fondů a korporátních záruk. Celkové provozní výnosy v tomto roce dosáhly 32 090 mil. Kč. Podíl čistého výnosu z poplatků a provizí tedy činil necelých 23 %, coţ je shodná úroveň s rokem předchozím.73 Graf 11: Výnosy z poplatků a provizí ČSOB za rok 2007 (v mil. Kč) Platební styk

2034

Úvěrové přísliby

150

Kolektivní investování 209

Asset Management 5070

462

Cenné papíry

730

Správa, úschova a uložení hodnot 778

Ostatní

Zdroj: Výroční zpráva banky za rok 2007 Čistý výnos z poplatků a provizí dosaţený za rok 2008 byl ve výši 6 644 mil. Kč. Provozní výnosy však v tomto roce dosáhly pouze 19 175 mil. Kč a to z důvodu zohlednění ztráty z finančních nástrojů vykazovaných v reálné hodnotě. Skupina ČSOB v důsledku globální krize přecenila CDO74 na nulu a vytvořila opravné poloţky ve výši 804 mil. Kč k expozici vůči Lehman Brothers a islandským bankám. Pokud se podíváme na provozní výnosy bez vlivu tohoto přecenění, zjistíme, ţe činily celkem 32 245 mil. Kč.75 73

Výroční zpráva banky za rok 2007, dostupná z http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-kinvestorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2007.pdf 74 strukturované cenné papíry 75 Výroční zpráva banky za rok 2008, dostupná z http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-kinvestorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2008.pdf

64

Podíváme-li se nyní na graf znázorňující výnosy z poplatků a provizí, zjistíme, ţe došlo k určitým změnám ve struktuře a to zejména opět u kategorie Úvěrové přísliby, kde byl zaznamenán výrazný nárůst a to dokonce na hodnotu ještě vyšší neţ v roce 2006. Graf 12: Výnosy z poplatků a provizí ČSOB za rok 2008 (v mil. Kč) 1565

Platební styk

114

Úvěrové přísliby Kolektivní investování

154 279

Asset Management

709

Cenné papíry

4947

Správa, úschova a uložení hodnot 845

Ostatní

Zdroj: Výroční zpráva banky za rok 2008

3.4. SLOVENSKÁ SPORITEĽŇA, a.s. Dosud jsme se při našich analýzách podílu výnosu z poplatků a provizí na zisku bank zabývali pouze českými bankami. Pojďme se nyní podívat k našim nejbliţším sousedům, jak vypadá situace na Slovensku. Jako reprezentativní banka nám poslouţí Slovenská sporiteľňa, a.s., která je v současné době největší komerční bankou v zemi76. Její historie začíná od roku 1953, kdy začala působit jako součást tehdejší Československé státní spořitelny, od roku 1969 pak začíná působit jako samostatná sloţka Slovenská státní spořitelna. V roce 1994 se transformovala na akciovou společnost a začala působit pod obchodním jménem Slovenská sporiteľňa, a.s. Poplatky a provize banka účtuje ve výkazu zisků a ztrát podle principu časového rozlišení. Počáteční poplatky spojené s poskytnutím úvěru, které přesahují přímé počáteční náklady na úvěr, se časově rozlišují a vykazují v poloţce „Výnosové úroky“ pomocí efektivní úrokové míry ve výkazu zisku a ztrát za dobu trvání příslušného úvěru.

76

v současné době spravuje přibliţně 6 milionů účtů

65

Za rok 2006 dosáhla banka čistých výnosů z poplatků a provizí ve výši 3 075 mil. SKK, coţ představovalo 27 % podíl na celkových výnosech77. Výši výnosů z poplatků a provizí v tomto roce ovlivnilo více faktorů. Největší efekt měla metodická změna účtování poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru a jejich přesun do úrokových výnosů. Důleţitým zdrojem výnosů byl prodej produktů dceřiných společností. Vysoký růst úrokových výnosů se odrazil v niţším podílu čistých výnosů z poplatků a provizí na celkových výnosech banky.78 Nejvyšší podíl na čistém příjmu z poplatků a provizí zaznamenala banka u transakcí spojených s platebním stykem. Tyto poplatky přispěly k celkovému výnosu celkem 62 %. Druhou největší poloţku představovaly poplatky vztahující se k obchodům s cennými papíry a poplatky za zprostředkování těchto obchodů. Jejich podíl představoval 20 %. Poslední skupinu poplatků tvoří úvěrové poplatky, které se na čistém příjmu z poplatků a provizí podílely zbylými 18 %. Klienti banky velice rychle pochopili její poplatkovou politiku, která zvýhodňovala bezhotovostní transakce, a proto se zaměřili především na tento typ transakcí79. Bezhotovostní styk je pro klienty nejen levnější, ale také mnohem pohodlnější a pro banku méně finanční nákladnější, proto banky stanovují pro hotovostní operace vyšší poplatky neţ u bezhotovostních. V roce 2007 dosáhla banka čistých výnosů z poplatků a provizí ve výši 3 239 mil. SKK, coţ představovalo nárůst o přibliţně 5 %. Celkový podíl poplatků na příjmech banky se však sníţil o tři procentní body na 24 %. Podíváme-li se na strukturu čistých příjmů z poplatků a provizí, zjistíme, ţe oproti předchozímu roku nedošlo k výraznějším změnám. Poplatky za transakce zaujímaly v tomto roce 63 % podíl, na poplatky z úvěru připadl podíl ve výši 19 % a zbylých 18 % představovaly poplatky za sluţby spojené s cennými papíry a ostatní poplatky. Poplatky související s cennými papíry představují poplatky, které banka získala za sluţby úschovy a správy.80

77

příjmy tvořené čistými výnosy z obchodování, čistými příjmy z poplatků a provizí, čistými úrokovými výnosy 78 Výroční zpráva banky za rok 2006, dostupná z http://www.slsp.sk/downloads/rocna_sprava_slovenskej_sporitlne_2006.pdf 79 přibliţně 95 % transakcí jiţ bylo vykonáváno bezhotovostně 80 Výroční zpráva banky za rok 2007, dostupná z http://www.slsp.sk/vsetko-o-banke/financne-ukazovatele/vyrocna-sprava-slovenskej-sporitelne.html

66

Za rok 2008 dosáhla banka čistých výnosů z poplatků a provizí ve výši 3 569 mil. SKK, coţ představovalo meziroční nárůst o 10 %. Tento růst byl způsobený zejména zvýšeným počtem transakcí, coţ souviselo se zvýšeným zájmem klientů o bankovní produkty. Naopak na straně poplatků z dceřiných společností došlo k poklesu zejména v oblasti asset managementu81, kde se projevila krize na finančních trzích. Podíl čistých výnosů z poplatků a provizí na příjmech banky se celkově sníţil na 22 %. Struktura čistého příjmu z poplatků a provizí zůstává i nadále přibliţně shodná jako u předchozích roků. 82 Shrneme-li naši analýzu o podílech poplatků a provizí na příjmech bank, dospějeme k závěru, ţe tyto poplatky tvoří poměrně značně veliký zdroj výnosů banky. Vlivem zvyšující se konkurence na bankovním trhu, způsobené zejména příchodem zahraničních bank do České republiky, dochází k zesílení tlaku na sniţování celkové úrovně bankovních poplatků. Tuto tendenci ke sniţování poplatků můţeme nejlépe vidět na sniţujícím se podílu výnosů z poplatků a provizí na příjmech jednotlivých bank. Příklad slovenské banky nám také ukazuje, ţe bankovní poplatky v České republice dosahují vyšší průměrné úrovně neţ u našich sousedů.

81 82

správa aktiv Výroční zpráva banky za rok 2008, dostupná z http://www.slsp.sk/downloads/vyrocna%20sprava%20slsp_%202008.pdf

67

4. POROVNÁNÍ POPLATKOVÉ POLITIKY BANK V první části této kapitoly se budeme věnovat srovnání poplatkové politiky bank s ostatními zeměmi. Následně porovnáme různé typy účtů vybraných bank působících v ČR, abychom zjistili, jakou poplatkovou politiku si jednotlivé banky zvolily. Na závěr se čtenář seznámí s několika radami a tipy, jak lze ušetřit na bankovních poplatcích.

4.1. POROVNÁNÍ POPLATKOVÉ POLITIKY S OSTATNÍMI ZEMĚMI Jako země, která je součástí Evropské unie (dále jen EU), provádíme srovnání nejčastěji s ostatními členskými státy. Podle studie, kterou zveřejnila Evropská komise v září 2009, platí čeští klienti bank sedmé nejvyšší poplatky v Evropské unii.83 Češi v průměru za jeden účet v bance zaplatí na poplatcích ročně 95 eur (asi 2375 korun), v nejdraţší Itálii je to přitom 253 eur (zhruba 6325 korun) a v nejlevnějším Bulharsku 27 eur (675 korun). Uváděný průměr Evropská komise vypočítala z poplatků za účet, který ovšem není vyuţíván intenzivně. Při častějším vyuţití bankovních sluţeb se tak průměrná výše poplatků můţe zvýšit aţ na čtyřnásobek. Podle Evropské komise je účtování poplatků v členských státech unie velmi matoucí a je prakticky nemoţné, aby si spotřebitelé mohli spočítat, kolik budou skutečně platit a mohli mezi sebou jednotlivé nabídky porovnat. Evropská komise zkoumala poplatky v celkem 224 bankách, které pokrývají 81 procent evropského trhu. U 66 % analyzovaných bankovních ústavů byly uvedeny poplatky tak nesrozumitelně, ţe odborníci sestavující zprávu byli nuceni příslušnou banku poţádat o doplňující údaje, aby zjistili skutečnou výši poplatků za bankovní sluţby. Rakousko, Francie, Itálie a Španělsko vykazují nízkou transparentnost a patří mezi země s nejvyššími poplatky za bankovní účty. Trh EU je fragmentovaný, coţ zbavuje spotřebitele mnoţství 83

článek Česko má sedmé nejvyšší bankovní poplatky v EU, dostupný z http://www.e15.cz/byznys/financea-bankovnictvi/cesko-ma-sedme-nejvyssi-bankovni-poplatky-v-eu

68

výhod, jeţ poskytuje jednotný trh. Pouze 9 % spotřebitelů z členských států změnilo v období 2007–2008 poskytovatele běţných účtů.84 Evropská komise ve své zprávě poukazuje především na netransparentní bankovní poplatky: 1. Struktury poplatků za běţné účty jsou často netransparentní. Téměř třetina dotázaných spotřebitelů nebyla schopna porovnat nabídky běţných účtů. 2. On-line informace týkající se poplatků jsou neúplné. Ve dvou případech ze tří byli odborníci sestavující zprávu o bankovních poplatcích nuceni znovu kontaktovat příslušnou banku, aby si ujasnili informace o výši poplatků. Dokonce i tehdy mnohokrát došlo k tomu, ţe banky poskytly pouze ústní informaci o poplatcích, ale odmítly zaslat seznam poplatků. Přibliţně 10 % bank poskytuje na svých internetových stránkách málo informací nebo ţádné a 33 % poskytuje neúplné informace o poplatcích. 3. V některých zemích EU platí spotřebitelé podstatně vyšší poplatky za běţné účty neţ v jiných zemích. Poplatky za průměrně pouţívané účty se pohybují od nejvyšších (253 EUR v Itálii) po nejniţší (27 EUR v Bulharsku). Pro „intenzivní“ uţivatele je rozdíl ještě zřejmější: nejvyšší poplatky v Itálii činí 831 EUR a nejniţší v Bulharsku 28 EUR. Rakousko, Francie, Itálie a Španělsko vykazují nízkou transparentnost a řadí se mezi země s nejvyššími poplatky za bankovní sluţby. Bulharsko, Nizozemsko, Belgie a Portugalsko patří mezi země s nejniţšími poplatky za běţné účty. 4. Spotřebitelé v zemích s netransparentními strukturami poplatků pravděpodobně za bankovní účty platí více.

84

článek Spotřebitelé: zpráva Komise kritizuje „netransparentnost“ bankovních poplatků, dostupný z http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/09/1341&format=HTML&aged=0&languag e=CS&guiLanguage=en

69

Podle této zprávy jsou pro Česko typické vyšší poplatky za správu účtu. Na druhou stranu však české banky patří mezi ty, jejichţ poplatky jsou v rámci Evropské unie poměrně transparentní. Objasnění jednotlivých nabídek se však spotřebitelům dostane často aţ po ţádostech o dovysvětlení jednotlivých ceníků. Země EU seřazené dle nákladů na správu bankovního účtu od nejvyšších po nejniţší: 1. Itálie

15. Maďarsko

2. Španělsko

16. Irsko

3. Lotyšsko

17. Velká Británie

4. Francie

18. Švédsko

5. Rakousko

19. Polsko

6. Finsko

20. Lucembursko

7. Česko

21. Estonsko

8. Slovinsko

22. Dánsko

9. Německo

23. Malta

10. Řecko

24. Portugalsko

11. Slovensko

25. Belgie

12. Litva

26. Nizozemsko

13. Kypr

27. Bulharsko

14. Rumunsko

Ze studie World Retail Banking Report 200985, kterou provedla poradenská společnost Capgemini vyplývá, ţe český klient zaplatil v roce 2008 v průměru za bankovní sluţby přibliţně 188 Kč. V zemích platících eurem to bylo v přepočtu 158 Kč a celosvětový průměr činil 156 Kč.86 Struktura bankovních poplatků se v různých evropských zemích výrazně liší. Tuzemským bankám jsou blízké banky v Polsku a Rusku. V sousedním Slovensku vybírají banky většinu poplatků za vedení účtu a hotovostní operace. Samotné vedení účtu je pak základním zdrojem příjmů z bankovních poplatků třeba v Itálii, Nizozemsku a Německu. 85 86

kompletní studie dostupná z http://www.capgemini.com/wrbr09 článek Capgemini: České banky nejvíc těţí z poplatků za platby a účet, dostupný z http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/banky/zpravy/capgemini-ceske-banky-nejvic-tezi-z-poplatkuza-platby-a-ucet/371958&id_seznam=

70

Naproti tomu ve Švédsku nebo Norsku jsou náklady klienta za vedení účtu velice nízké, případně nulové. Tamní banky hradí své náklady především prostřednictvím poplatků vybraných zejména za operace platebního styku, které třeba ve Švédsku tvoří dokonce 99 procent všech poplatkových příjmů. Ve Velké Británii museli klienti platit mnohonásobně vyšší poplatky za blokaci karty, neţ tomu bylo u klientů bank ve střední Evropě. V roce 2008 se průměrná cena bankovních sluţeb ve světě sníţila o 2 % na 70,30 EUR za rok. Nejméně zaplatí za bankovní sluţby klienti v asijsko-pacifické oblasti s ročními náklady 54,30 EUR, nejvíce pak v Evropě mimo eurozónu (v průměru 76,60 EUR ročně). Celkově se ceny bankovních sluţeb mírně sníţily ve většině regionů. Významný pokles cen zaznamenala Eurozóna, kde se sníţily průměrné ceny o 6,1 % (zejména v důsledku propadu cen o 33,3 % v Irsku, kde byly zavedeny balíčkové produkty, a ve Španělsku o 7,2 %). Mimo Eurozónu pak evropské bankovní ceny rostly o 1,6 %. V Severní Americe klesly ceny o 1,4 % a v Asii-Pacifiku o 2,3 %.87 Tabulka 10: Struktura příjmů z poplatků za základní bankovní sluţby (v procentech) Stát/oblast

Platby

Vedení účtu

Hotovostní operace

Mimořádné poplatky

ČR Slovensko Polsko Rusko Rakousko Německo Itálie Velká Británie Švédsko Evropa (země platící eurem) Evropa (země bez eura) Severní Amerika

40 14 44 43 45 23 12 43 99 50 52 66

33 46 32 24 40 56 71 5 0 37 22 0

24 39 21 32 2 17 2 0 0 6 19 26

3 1 3 0 13 4 15 52 1 7 7 8

Zdroj: http://www.financninoviny.cz

87

článek Globální ceny bankovních sluţeb klesají, dostupný z http://www.cz.capgemini.com/cz/provas/aktuality/globalni-ceny-bankovnich-sluzeb-klesaji/

71

Výše uvedená tabulka zachycuje podíl jednotlivých typů poplatků za základní bankovní sluţby ve vybraných státech a oblastech světla. Jejich rozdělení je velice nerovnoměrné. Zatímco v Itálii připadá na poplatky spojené s platbami pouhých 12 % všech poplatků, ve Švédsku činí tento podíl aţ 99 %. Naopak ve Švédsku stejně jako v Severní Americe nemusí klienti platit za vedení svého účtu, ale v Německu je podíl tohoto poplatku ve výši 56 %. Největší podíl poplatku (39 %) za hotovostní operace zaplatí na Slovensku, pouze ve Švédsku a ve Velké Británii mají tyto sluţby zdarma. Ţádné mimořádné poplatky nejsou vyţadovány od klientů ruských bank, naopak nejvyšší podíl za tyto poplatky zaplatí ve Velké Británii. V USA, kde je poplatková politika značně odlišná od naší tuzemské, banky vybírají od klientů nejvyšší poplatky u zákazníků, kteří přečerpali povolený kontokorent. Lidé se v tomto případě chovají obdobně jako stát a své dluhy se snaţí hradit novými půjčkami. Kontokorentní poplatky tvoří více neţ tři čtvrtiny ze sumy, kterou banky účtují klientům za správu jejich vkladů. Bohuţel nejvyšší poplatky platí právě lidé, kteří kontokorenty vyuţívají nejvíce. Banky naproti tomu argumentují kompenzací za riziko, které jim vzniká, kdyţ zaplatí za zákazníky, kteří nemají dostatek peněz na svých účtech.88 Podobně jako v České republice se i banky v ostatních zemích snaţí svou poplatkovou politikou motivovat klienty k ovládání svého účtu prostřednictvím internetu či mobilního telefonu, které pro banku představuje niţší náklady neţ obsluha klientů pracovníkem přepáţky na pobočce banky. Od roku 2005 se cena základních bankovních sluţeb celosvětově sniţuje kaţdý rok v průměru o 1,2 procenta. Tlak regulačních orgánů a asociací na jasné stanovení cen a konkurence jsou stále ostřejší, a proto se očekává v příštích letech další pokles. Výše uvedené porovnání poplatků v jednotlivých zemích či oblastech světa je však velice zjednodušené a nezohledňuje různé výše nákladů, které bankám vznikají v souvislosti s poskytováním bankovních sluţeb a které jsou banky nuceny následně přenést na své klienty v podobě poplatků. Studie pouze stroze porovnává ceny produktů a sluţeb bez zohlednění průměrných příjmů osob v daných zemích. Přesnějších výsledků by bylo jistě dosaţeno, pokud by se výdaje na bankovní sluţby vyjadřovaly procentuálně jako jejich 88

článek Americké banky inkasovaly rekordní sumy na poplatcích dostupný z http://www.e15.cz/byznys/americke-banky-inkasovaly-rekordni-sumy-na-poplatcich

72

podíl na průměrném příjmu. Šetření také nezohledňuje různou kvalitu poskytovaných sluţeb jako je např. různý počet poboček či bankomatů, které mají klienti bank v příslušných zemích k dispozici. Studie navíc bere v úvahu bankovní produkty a sluţby samostatně. Ceny za jednotlivé poloţky bývají vyšší, neţ při vyuţívání různých balíčků sluţeb, v rámci kterých banky mnoho svých sluţeb nabízejí zdarma. Tyto balíčky jsou mnohdy pro klienty sestavovány přímo na míru podle jejich potřeb, a tak je jejich porovnání téměř nemoţné. Nejde tedy pouze o to, abychom přepočítali ceny za bankovní produkty a sluţby v různých zemích na společnou měnu a následně tvrdili, ţe v té či oné zemi jsou poplatky nejdraţší. Existuje mnoho dalších faktorů, které zde nejsou zohledněny, a proto můţe výše uvedená studie poskytovat zkreslené údaje.

4.2. POROVNÁNÍ POPLATKOVÉ POLITIKY V ČR V této praktické části práce porovnáme poplatkovou politiku vybraných bank, kdy si uvedeme přehled poplatků u jednotlivých typů účtů.

4.2.1. STUDENTSKÝ ÚČET Studentské účty jsou určeny především studentům vysokých škol a mládeţi. Nabízí většinou stejné sluţby jako běţné účty, ale za podstatně niţší ceny nebo dokonce i zcela zdarma. Banky většinou omezují moţnost vyuţívání studentských účtů věkovou hranicí, která se u jednotlivých peněţních ústavů různí. K zaloţení účtu je kromě občanského průkazu také nutno přiloţit i potvrzení o studiu, které většina bank poţaduje pro kaţdý rok studia.89 Výhodou studentského účtu bývá jeho vedení zcela zdarma. Od poplatků je obvykle také osvobozeno vystavení debetní platební karty. Některé banky nabízí studentům i kreditní karty, jejichţ limit bývá odvozen např. od ročníku, ve kterém právě studují. Banky také poskytují různé doplňkové sluţby zdarma nebo za zvýhodněných podmínek: kontokorentní úvěr, úvěry na studium, spořicí účty, směnu peněz, příspěvek na vydání ISIC karty apod. Rozsah doplňkových sluţeb se mezi bankami liší, některé banky připisují i peněţitou prémii. 89

článek Studentské účty, dostupný z http://www.mesec.cz/texty/studentske-ucty/

73

Tabulka 11: Porovnání studentských účtů ČS - účet Student

ČSOB Student. konto Plus

0 Kč

0 Kč

20 Kč

19 Kč

19 Kč

Výpis (měsíčně poštou)

7,50 Kč

30 Kč

0 Kč

20 Kč

15 Kč

Vklad na přepáţce

8 Kč

9 Kč

0 Kč

10 Kč

15 Kč

Výběr na přepáţce

53 Kč

60 Kč

60 Kč

60 Kč

30 Kč

Výběr z vlastního bankomatu

6 Kč

0 Kč

0 Kč

19 Kč

0 Kč

Výběr z cizího bankomatu

25 Kč

30 Kč

35 Kč

39,90 Kč

30 Kč

Příkaz k úhradě v rámci banky (přepáţka)

45 Kč

40 Kč

29 Kč

33 Kč

30 Kč

Příkaz k úhradě v rámci banky (internet)

2 Kč

0 Kč

0 Kč

3 Kč

2 Kč

Příkaz k úhradě do jiné banky (přepáţka)

47 Kč

30 Kč

31 Kč

35 Kč

30 Kč

Příkaz k úhradě do jiné banky (internet)

4 Kč

0 Kč

2 Kč

5 Kč

4 Kč

Příchozí platby v rámci banky

5 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Příchozí platby z jiné banky

7 Kč

0 Kč

2 Kč

0 Kč

0 Kč

Provedení pravidelné platby v rámci banky

5 Kč

6 Kč

4,50 Kč

3 Kč

5 Kč

Provedení pravidelné platby do jiné banky

7 Kč

6 Kč

6,50 Kč

5 Kč

2 Kč

Pro mládeţ ve věku 15 - 19 let a studenty do 30 let.

Pro studenty denního studia SŠ a VŠ od 15 do 26 let věku.

Kaţdoročně je potřeba předloţit potvrzení o studiu do 31.10.

Vedení účtu

Poznámky

Pro studenty ve věku 15 - 30 let.

Pro studenty od 15 do 28 let.

KB - G2 Raiffeisenbank nadstandard Student

Zdroj: www.mesec.cz, sazebníky bank

74

UniCredit Bank Studentské Konto

Uvedená tabulka porovnává výši poplatků u studentských účtů poskytovaných vybranými bankami. Zaloţení všech sledovaných účtů nabízí banky zdarma, za jejich vedení účtují poplatek všechny banky kromě České spořitelny, a.s. a Československé obchodní banky, a.s. Jediná Komerční banka, a.s. zasílá papírové výpisy jednou měsíčně zdarma. Ostatní banky bezplatný výpis zasílají pouze v elektronické podobě. Vklad v hotovosti na přepáţce nezpoplatňuje pouze Komerční banka, a.s. Za výběr však musí zaplatit majitelé všech účtů a to poměrně vysokou cenu - aţ 60 Kč. Pro studenty je výhodnější pouţít pro výběr hotovosti bankomat příslušné banky, který je zdarma pro klienty Československé obchodní banky, a.s, Komerční banky, a.s a UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Výběr z cizího bankomatu stojí v průměru okolo 30 Kč. Za příkaz k úhradě v rámci banky podaný prostřednictvím přepáţky musí poplatek zaplatit všichni studenti a to ve výši od 29 Kč do 45 Kč. Pokud klient tento příkaz zadá prostřednictvím internetu, nemusí za něj v případě Československé obchodní banky, a.s. a Komerční banky, a.s. platit ţádný poplatek. Obdobně je tomu tak i v případě příkazu do jiné banky. Za příchozí platbu v rámci banky musí platit pouze klienti České spořitelny, a.s. V případě, ţe se jedná o platbu z jiné banky, tak i klienti Komerční banky, a.s. Kromě sazeb za běţné sluţby je vhodné při výběru účtu porovnat také nabídku ostatních sluţeb, protoţe některé banky je k účtu poskytují zdarma. Můţe se jednat např. o současné bezplatné vedení spořicího účtu či o poskytnutí výhodné studentské půjčky.

4.2.2. BĚŢNÝ ÚČET PRO FYZICKÉ OSOBY Běţný účet pro fyzické osoby poskytuje kaţdá banka či druţstevní záloţna. Účet slouţí k plynulému zajišťování hotovostního a bezhotovostního platebního styku a navazuje na něj mnoho dalších bankovních produktů. K jeho zřízení musí klient prokázat svoji totoţnost a podepsat smlouvu o vedení běţného účtu. Účet je moţno otevřít jako korunový či jako devizový. Zřízení běţného účtu provádějí banky zdarma, aby získaly nové klienty. Následné vedení účtu, zasílání výpisů, provádění platebního styku a dalších sluţeb pak aţ na výjimky uţ bývá zpoplatněné, neboť bankám

75

v souvislosti s poskytováním těchto sluţeb vznikají náklady, které jsou pak nuceny přenést v podobě poplatků na své klienty. Ceny za bankovní sluţby se mohou výrazně lišit, a proto si v následujících tabulkách uvedeme přehled cen souvisejících s běţným účtem vedeným nejvýznamnějšími bankami působícími na českém trhu. Na rozdíl od přehledu studentských účtů byly do porovnání běţných účtů pro fyzické osoby zařazeny i některé další sluţby, které jsou často v souvislosti s pouţíváním běţných účtů poskytovány. Jedná se například o zřízení a změny trvalého příkazu k úhradě, výběry z bankomatů v zahraničí či příchozí a odchozí platby v EUR. Z následně uvedeného přehledu vyplývá, ţe nejvyšší poplatek za vedení účtu zaplatí klienti Citibank Europe plc. V rámci tohoto poplatku mají však mnoho ostatních sluţeb zcela zdarma a záleţí tedy jen na frekvenci vyuţívání bankovních sluţeb, zda je pro klienty výhodné si zřídit účet právě u této banky. Zcela zdarma nabízí vedení účtu pouze Volksbank CZ, a.s. a mBank společnosti BRE Bank SA, která si buduje pověst bezpoplatkové banky. Jako jediná také umoţňuje svým klientům výběr ze všech bankomatů jak na území ČR, tak i v zahraničí bez jakéhokoliv poplatku. Ostatní banky většinou účtují poplatek stanovený procentuálně na základě vybrané částky. Zřízení trvalého příkazu k úhradě mnoho bank nezpoplatňuje, nejdraţší je v tomto případě Komerční banka, a.s. která klientům účtuje 39 Kč. Za jeho změnu však musí kromě klientů mBank zaplatit klienti všech ostatních bank, přičemţ cena se pohybuje od 20 Kč účtovaných Poštovní spořitelnou aţ do výše 49 Kč, které vybírá GE Money Bank, a.s. Zajímavé je také porovnání cen za provedení platebního příkazu do jiné banky. Většina bank totiţ účtuje vyšší poplatek za provedení platby trvalým příkazem neţ za jednorázový příkaz k úhradě, který klient zadá prostřednictvím internetu. Bezplatně provádí trvalý příkaz pouze Citibank Europe plc a mBank, za stejnou cenu jako jednorázový příkaz k úhradě zadaný přes internet pak ještě Raiffeisenbank, a.s. a Volksbank CZ, a.s. Podle mého názoru je v tomto případě neopodstatněné cenově znevýhodňovat trvalé příkazy před jednorázovými. Trvalý příkaz, který uţ byl jednou zadán do systému, je pouze prováděn v pravidelných intervalech na rozdíl od jednorázového příkazu, který je nutno navíc pokaţdé znovu zadávat do systému banky.

76

Tabulka 12: Porovnání běţných účtů pro fyzické osoby - 1. část Citibank Citi konto

ČS Sporoţiro

ČSOB ČSOB konto

GE Money Bank Genius konto

KB Ideal konto

299 Kč

20 Kč

40 Kč

89 Kč

22 Kč

Výpis (měsíčně poštou)

0 Kč

17 Kč

10 Kč

0 Kč

20 Kč

Vklad na přepáţce

0 Kč

8 Kč

9 Kč

6 Kč

0 Kč

Vklad bankomatem

nelze

6 Kč

6 Kč

0 Kč

nelze

Výběr na přepáţce

49 Kč

53 Kč

60 Kč

60 Kč

60 Kč

Výběr z vlastního bankomatu

0 Kč

6 Kč

6 Kč

15 Kč

5 Kč

Výběr z cizího bankomatu

29 Kč

25 Kč

45 Kč

35 Kč

35 Kč

100 Kč + 0,5 %

Z bank. sk. Erste Bank Group 6 Kč. Ostatní 100 Kč + 0,5 % z vybírané částky.

ČSOB Slovensko 6 Kč, jiné banky 80 Kč + 0,5 %

100 Kč + 0,5 %

1 %, min. 100 Kč

Příkaz k úhradě do jiné banky (přepáţka)

49 Kč

47 Kč

9 Kč

45 Kč

31 Kč

Příkaz k úhradě do jiné banky (internet)

6 Kč

4 Kč

3 Kč

4 Kč

6 Kč

Příchozí platby z jiné banky

0 Kč

7 Kč

6 Kč

5 Kč

7 Kč

Zřízení trvalého příkazu

0 Kč

30 Kč

0 Kč

0 Kč

39 Kč

Změna trvalého příkazu

40 Kč

30 Kč

40 Kč

49 Kč

39 Kč

Platba trvalým příkazem do jiné banky

0 Kč

7 Kč

6 Kč

6 Kč

6,50 Kč

Odchozí platba SEPA (v EUR)

nelze

220 Kč

250 Kč

220 Kč

195 Kč

Příchozí platba SEPA (v EUR)

nelze

100 Kč

150 Kč

100 Kč

225 Kč

Vedení účtu

Výběr z bankomatu v zahraničí

Zdroj: www.mesec.cz, sazebníky bank

77

Tabulka 13: Porovnání běţných účtů pro fyzické osoby - 2. část mBank mKonto

Poštovní spořitelna Postţiro

Raiffeisenbank eKonto základ

UniCredit Bank Konto POHODA

Volksbank Běţný účet

Vedení účtu

0 Kč

18 Kč

35 Kč

64 Kč

0 Kč

Výpis (měsíčně poštou)

25 Kč

13 Kč

6 Kč

0 Kč

15 Kč

Vklad na přepáţce

nelze

9 Kč

10 Kč

15 Kč

0 Kč

Vklad bankomatem

nelze

0 Kč

nelze

0 Kč

nelze

Výběr na přepáţce

nelze

30 Kč

60 Kč

30 Kč

45 Kč

Výběr z vlastního bankomatu

nevlastní bankomaty

5 Kč

9,90 Kč

9 Kč

3 Kč

0 Kč

25 Kč

39,90 Kč

9 Kč

30 Kč

Zdarma

Z bank. ČSOB v SR 5 Kč, z ostatních bankomatů 80 Kč + 0,5 % z vybírané částky.

1,5 % min. 140 Kč

Z bankomatů UniCredit Bank 9 Kč, ostatní 100 Kč + 0,5 %.

75 Kč + 0,5 % z vybírané částky

Příkaz k úhradě do jiné banky (přepáţka)

nelze

10 Kč

33 Kč

30 Kč

30 Kč

Příkaz k úhradě do jiné banky (internet)

0 Kč

2 Kč

3 Kč

4 Kč

3 Kč

Příchozí platby z jiné banky

0 Kč

0 Kč

0 Kč

6 Kč

0 Kč

Zřízení trvalého příkazu

0 Kč

0 Kč

30 Kč

30 Kč

0 Kč

Změna trvalého příkazu

0 Kč

20 Kč

30 Kč

30 Kč

30 Kč

Platba trvalým příkazem do jiné banky

0 Kč

8 Kč

3 Kč

5 Kč

3 Kč

Odchozí platba SEPA (v EUR)

nelze

250 Kč

220 Kč

250 Kč

nelze

Příchozí platba SEPA (v EUR)

nelze

150 Kč

200 Kč

200 Kč

nelze

Výběr z cizího bankomatu

Výběr z bankomatu v zahraničí

Zdroj: www.mesec.cz, sazebníky bank

78

Klienti, kteří vyuţívají často zahraniční platební styk, by měli při výběru banky porovnat i ceny za tyto sluţby, neboť právě ty patří mezi jedny z nejdraţších. V našem porovnání jsme se zaměřili pouze na platby provedené v rámci SEPA. Sluţby SEPA jsou určeny klientům, kteří provádějí platby v eurech, jejichţ odesílatel i příjemce mají v SEPA vedeny účty. Platební transakce musí být v eurech, přičemţ nezáleţí na měně, ve které jsou vedeny účty. Zklamáním je v tomto případě dosud vychvalovaná mBank, která platby do / ze zahraničí vůbec neumoţňuje. Prostřednictvím tohoto systému nelze provést platby ani ve Volksbank CZ, a.s. a Citibank Europe plc. U těchto bank je ale moţno peníze zaslat jako zahraniční platbu. Za odchozí platbu SEPA zaplatí klienti aţ 250 Kč, cena za příchozí platbu bývá u všech bank o několik desítek korun niţší.

4.2.3. ÚČET PRO PODNIKATELE Další specifický segment klientů bank tvoří firmy a podnikající fyzické osoby. Pro ty jsou určeny odlišné druhy účtů, neţ jsou běţné účty pro fyzické osoby. Podnikatelé prostřednictvím bankovního účtu hradí své závazky dodavatelům, ale také jim na něj přichází platby od odběratelů. Převáţná většina firem přijímá trţby také v hotovosti či bezhotovostně prostřednictvím platebních terminálů, a proto je pro firmy důleţitá především výše poplatků za sluţby, které s těmito platbami souvisí. Společnosti obchodující na mezinárodních trzích se budou také samozřejmě zajímat o ceny za převody peněz do zahraničí. Stejně jako v případě běţných účtů pro fyzické osoby, tak i u účtů pro podnikatele se můţeme setkat s výrazně odlišnými cenami za vedení účtu. Nejlevněji a to zcela zdarma je tato sluţba u mBank v rámci mKONTO Business. Naopak v případě Komerční banky, a.s. a jejího konta Efekt zaplatí klient za vedení účtu 234 Kč měsíčně. Klienti této banky však získají na rozdíl od klientů ostatních bank moţnost vkládat hotovost na přepáţce zdarma. Tato sluţba však pro mnohé podnikatele můţe být právě jednou z těch nejčastěji vyuţívaných. V případě drobného ţivnostníka, který vybírá trţby od svých zákazníků v hotovosti a následně je pak kaţdý den vkládá na účet, můţe být právě účet u Komerční banky, a.s. tím nejvhodnějším.

79

Tabulka 14: Porovnání účtů pro podnikatele Česká ČSOB spořitelna Podnikatelské BÚ pro konto podnikatele

KB konto Efekt

Raiffeisenbank Podnikatelské eKonto

mBank mKONTO Business

Vedení účtu

75 Kč

165 Kč

234 Kč

140 Kč

0 Kč

Výpis (měsíčně poštou)

27 Kč

0 Kč

20 Kč

0 Kč

30 Kč

Vklad na přepáţce

8 Kč

9 Kč

0 Kč

10 Kč

nelze

Vklad bankomatem

6 Kč

nelze

nelze

nelze

nelze

Výběr na přepáţce

23 Kč

60 Kč

60 Kč

60 Kč

nelze

Výběr z vlastního bankomatu

6 Kč

6 Kč

5 Kč

19,90 Kč

nevlastní bankomaty

Výběr z cizího bankomatu

25 Kč

30 Kč

35 Kč

39,90 Kč

0 Kč

100 + 0,5 % z vybírané částky, výběr z bankomatu Erste Group 6 Kč.

80 Kč + 0,5 %

1 %, min. 100 Kč

100 K č + 0,5 % z vybírané částky

0 Kč

Příkaz k úhradě do jiné banky (přepáţka)

47 Kč

40 Kč

29 Kč

35 Kč

nelze

Příkaz k úhradě do jiné banky (internet)

4 Kč

3 Kč

4 Kč

5 Kč

3 Kč

Příchozí platby z jiné banky

7 Kč

6 Kč

7 Kč

7 Kč

0 Kč

Zřízení trvalého příkazu

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Změna trvalého příkazu

0 Kč

6 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Platba trvalým příkazem do jiné banky

7 Kč

3 Kč

6 Kč

5 Kč

3 Kč

Odchozí platba SEPA (v EUR)

220 Kč

250 Kč

195 Kč

220 Kč

nelze

Příchozí platba SEPA (v EUR)

100 Kč

150 Kč

145 Kč

200 Kč

nelze

Výběr z bankomatu v zahraničí

Zdroj: www.mesec.cz, sazebníky bank

80

Někteří podnikatelé umoţňují svým zákazníkům hradit zboţí či sluţby prostřednictvím platebních karet. Pro zákazníky je tato moţnost úhrady pohodlná, ale pro obchodníka představuje dodatečné náklady v podobě poplatku, který musí uhradit bance za platby realizované prostřednictvím karty. Výše poplatku se vypočítává procentuálně z výše částky, která je placena. U podnikatelů obchodujících se zahraničím budou rozhodující ceny za převody peněz do těchto zemí. Zatímco mezi platbami v EUR do zahraničí prostřednictvím systému SEPA není mezi jednotlivými bankami příliš velký rozdíl, tak u plateb přijatých ze zahraničí činí rozdíl mezi nejlevnější a nejdraţší bankou aţ 100 Kč za jednu platbu. Banky na ceny za provedení těchto plateb nemají příliš velký vliv, neboť se odvíjí od poplatků účtovaných za pouţití systému SEPA. Pokud bychom chtěli provést přesné porovnání, je nutné znát také podrobné podmínky poskytovaných sluţeb. V některých případech banky nabízejí v rámci produktových balíčků například určitý počet výběrů z bankomatu do měsíce zdarma apod. Mnohdy banky inzerují časově omezené zvýhodněné nabídky, které mohou být od některých poplatků osvobozeny.

4.3. JAK UŠETŘIT NA BANKOVNÍCH POPLATCÍCH Většina lidí je přesvědčena o tom, ţe poplatky, které platí za bankovní sluţby, jsou vysoké. Toto přesvědčení však můţe plynout z neznalosti skutečných nákladů na zajištění těchto sluţeb. Často bývá problém v nevhodně zvoleném balíčku sluţeb či vyuţívání způsobů ovládání účtu, který je pro banky nákladný, a proto jsou nuceny ho zatěţovat vyššími poplatky.

4.3.1. RADY A TIPY, JAK DOSÁHNOUT NIŢŠÍCH POPLATKŮ Pro ty, kteří nejsou spokojeni s výší poplatků a chtěli by při spravování svého účtu ušetřit, je zde několik praktických rad a tipů, jak toho lze dosáhnout.90 90

článek Jak na bankovní poplatky, dostupný z http://www.bankovnipoplatky.com/jak-na-bankovnipoplatky-wwwfinmagcz-3975.html a článek Deset rad, jak na bankovní poplatky, dostupný z http://fpweb.ihned.cz/c3-21324410-Q00000_d1-platte-jen-za-to-co-skutecne-vyuzijete

81

1. Porovnání bank Před zaloţením účtu je dobré provést porovnání sluţeb a ceníků různých bank. Uţ i u nás se začínají prosazovat peněţní ústavy, u kterých si lze zařídit běţný účet a spravovat ho za určitých podmínek bez poplatků. Klient se však musí smířit s tím, ţe nebude mít k dispozici všechny sluţby tak jako v případě jiných bank, které poplatky vybírají. Běţný účet pro fyzické osoby zdarma nabízí například jiţ zmiňovaná mBank či druţstevní záloţna Fio. 2. Výběr správné banky Kaţdá banka přijímá všechny typy klientů, ale většinou se orientuje jen na vybraný segment trhu a podle toho pak stanovuje také svou poplatkovou politiku. Pro běţnou klientelu je určena např. Česká spořitelna a.s., mBank je zaměřena spíše na mladší generaci a Commerzbank, a.s. na firemní klientelu. 3. Pouţívejte platební kartu Mnoho bank výběry z bankomatů zpoplatňuje, a proto je výhodnější pouţívat platební kartu přímo k úhradě zboţí či sluţeb u obchodníka neţ pro výběr hotovosti a následnou úhrada bankovkami. 4. Výběr vhodného účtu Většina bank nabízí více druhů účtů, ke kterým se váţí různé balíčky sluţeb. V rámci takovýchto balíčků bývá řada sluţeb zdarma či jen za nízký poplatek. Klient by si měl dopředu ujasnit, jaké sluţby bude vyuţívat a podle toho zvolit správný účet. Např. Česká spořitelna, a.s. nabízí moţnost definování vlastního balíčku sluţeb. 5. Volba způsobu ovládání účtu V současné době všechny banky poplatkovou politikou svým klientům naznačují, jakému způsobu ovládání účtu dávají přednost. Zejména pro mladou a střední generaci, která nemá problémy s novými technologie, je výhodnější spravování účtu přes mobilní telefon či internet. Nejvyšší poplatky pak banky účtují za sluţby poskytované na pobočkách, neboť jsou s nimi spojené vysoké náklady na zajištění těchto sluţeb. Volba způsobu ovládání účtu má zásadní vliv na ceny bankovních sluţeb, a proto se jí budeme podrobněji věnovat v následující podkapitole.

82

6. Pouţívejte trvalé příkazy Pro platby, které se pravidelně opakují, je výhodnější pouţít trvalé příkazy. Jednak se nemusíte obávat, ţe byste na platbu zapomněli, ale hlavně bývá poplatek za tento příkaz niţší neţ součet poplatků za jednorázové příkazy. 7. Povolení k inkasu Oproti trvalému příkazu má platba inkasním způsobem tu výhodu, ţe ji lze vyuţít pro platby, u kterých se mění jejich výše. Dodavatel poţádá prostřednictvím své banky banku odběratele o sraţení částky z účtu. Důleţité je ovšem nastavit správný limit, aby mohla být platba uskutečněna. 8. Porovnávejte sazebníky bank Je dobré čas od času porovnat sazebníky bank. V důsledku sílící konkurence na bankovním trhu banky přehodnocují svou poplatkovou politiku. 9.

Vybírejte ze svého bankomatu Za výběr hotovosti z vlastního bankomatu mnoho bank neúčtuje ţádný poplatek. Proto je i při volbě banky vhodné také vzít v úvahu, jak velkou síť bankomatů provozuje.

Pokud se budete drţet výše uvedených rad, neměli byste za pouţívání svého bankovního účtu zaplatit více neţli je skutečně nutné.

4.3.2. VOLBA ZPŮSOBU OVLÁDÁNÍ ÚČTU Zvolení způsobu ovládání účtu podstatným způsobem ovlivňuje výši bankovních poplatků. Uvedeme si příklad dvou fyzických osob, které během jednoho měsíce provedou u stejné banky a stejného typu účtu shodné operace, přičemţ první osoba provede tyto úkony prostřednictvím pobočky a druhá bude svůj účet ovládat pomocí internetového bankovnictví.

83

Oba klienti mají otevřený účet u České spořitelny, a.s. a kaţdý z nich během jednoho měsíce vyuţije tyto sluţby: 3x výběr hotovosti 2x vklad hotovosti 2x zadání platebního příkazu do jiné banky 1x změna trvalého příkazu Při kalkulaci celkové výše poplatků budeme vycházet z aktuálního sazebníku příslušné banky. Oba klienti navíc musí uhradit poplatek za vedení účtu resp. za sluţby přímého bankovnictví. První klient si výpis nechává zasílat měsíčně poštou, druhý klient vyuţívá moţnosti elektronického výpisu, který má v rámci internetového bankovnictví zdarma. Tabulka 15: Porovnání poplatků při různých způsobech ovládání účtu klient I. druh poplatku

klient II. cena

vedení účtu

druh poplatku

20 Kč vedení účtu

vyhotovení výpisu

5 Kč vyhotovení výpisu

odeslání výpisu (poštovné)

9,50 Kč sluţby přímého bankovnictví

výběr - přepáţka

3x53 Kč výběr - bankomat ČS

vklad - přepáţka převzetí platebního příkazu do jiné banky na přepáţce mezibankovní platba změna trvalého příkazu na přepáţce CELKEM

2x8 Kč vklad - bankomat zadání platebního příkazu přes 2x45 Kč internetové bankovnictví 2x2 Kč mezibankovní platba změna trvalého příkazu 30 Kč v internetovém bankovnictví 333,50 Kč CELKEM

cena 0 Kč 0 Kč 25 Kč 3x6 Kč 2x6 Kč 2x2 Kč 2x2 Kč 0 Kč 63 Kč

Zdroj: sazebník České spořitelny, a.s. Výše uvedená tabulka zachycuje dvě různé moţnosti ovládání sporoţirového účtu. Přestoţe oba klienti vyuţili identické bankovní sluţby, jejich celkové měsíční výdaje na bankovní poplatky jsou značně odlišné. Zatímco první klient zásadně pouţíval k zajištění poţadovaných sluţeb pobočku banky, tak druhý klient ovládal svůj účet prostřednictvím internetového bankovnictví, přičemţ výběry a vklady hotovosti prováděl prostřednictvím bankomatu. Jedná se o dva extrémní případy ovládání účtu, které nám však názorně ukazují, jak můţe být výše poplatků odlišná, zvolíme-li moderní způsoby obsluhy účtu, které pro banku nepředstavují tak vysoké náklady jako je tomu v případě provozování 84

poboček a manipulací s hotovostí. Před kritikou na adresu výše bankovních poplatků bychom se nejprve měli zamyslet nad změnou našich zvyklostí a přizpůsobit se novým trendům v obsluze účtu a ušetřit tak nejen na bankovních poplatcích, ale také svůj čas, který nemusíme trávit ve frontě na pobočce s omezenou otevírací dobou, kdyţ je moţné téměř vše zařídit z pohodlí svého domova.

85

ZÁVĚR V průběhu zpracovávání této práce jsem dospěla k závěru, ţe přestoţe je většina lidí přesvědčena o neopodstatněnosti vysokých bankovních poplatků, tak v posledních letech dochází ke zlepšování celkové poplatkové politiky na českém bankovním trhu. Faktem však zůstává, ţe banky v ČR zpoplatňují mnoho sluţeb, které v zahraničí bývají zdarma a za ostatní sluţby účtují vyšší částky neţ banky v zahraničí, o čemţ svědčí mnoho nezávislých průzkumů provedených mezinárodními poradenskými společnostmi či orgány Evropské unie. V České republice od 90. let 20. století docházelo k neustálému růstu podílu bankovních poplatků na zisku bank, přičemţ svého vrcholu nárůst dosahoval v letech 2002 aţ 2004, kdy tento podíl představoval více neţ 30 %. V důsledku sílící konkurence a většího zájmu široké veřejnosti byly banky nuceny svou poplatkovou politiku přehodnotit. Od roku 2005 tak dochází k poklesu podílu poplatků na zisku bank a také se sniţuje jejich podíl na celkových aktivech bank. Mezi jednotlivými bankami, které u nás působí, existují značné rozdíly v jejich poplatkové politice. V převáţné většině se jedná o banky účtující svým klientům vyšší ceny, za které jim ovšem mohou nabídnout jistotu v podobě dlouholeté tradice banky, vysoké kvality a široké nabídky poskytovaných sluţeb a produktů. V posledních letech se u nás začínají prosazovat i nízkonákladové banky, které slibují svým klientům ţádné či minimální poplatky, ovšem za cenu omezené nabídky sluţeb a přizpůsobení se komunikaci s bankou především prostřednictvím internetu. I kdyţ klienty bank lákají produkty a sluţby, za které neplatí ţádné poplatky, nemusí být takováto volba úplně správná. O tom jsme se mohli přesvědčit z vlastní zkušenosti z finanční krize, která se z nenadání rozvinula koncem roku 2008. Banky, jejichţ existence byla zaloţena jen na příjmech z reinvestovaných vkladů svých klientů, pak při problémech s návratností těchto investic neměly tak velké finanční rezervy jako jiné banky, jejichţ podstatně velkou část příjmů tvoří bankovní poplatky. Krach takovýchto bank byl pak nevyhnutelný.

86

Samotný problém bankovních poplatků nemusí spočívat v jejich výši. Zádrhel často bývá jiţ v sazebnících bank, které jsou pro mnohé lidi nepřehledné a mnohdy jsou klienti nuceni sčítat různé poloţky ceny, aby tak zjistili skutečnou výši poplatku za danou sluţbu. Např. pro zjištění ceny za platební příkaz je u některých bank nutno sečíst poplatek za zadání příkazu, za mezibankovní platbu a ještě za účetní poloţku. Sjednocení terminologie a členění ceníků, které by umoţnilo lepší porovnání mezi jednotlivými bankami, by bylo jistě přehledným řešením, ale v praxi nerealizovatelným, neboť kaţdá banka nabízí odlišné sluţby. Lidé, kteří nejsou spokojeni s výší bankovních poplatků, si ani často neuvědomují, ţe k obsluze účtu pouţívají pro banku nákladné moţnosti ovládání účtu. Je sice snadné říci, ţe pokud změníme své chování a přizpůsobíme se novým trendům, které jsou spojené s niţšími náklady, tak se nám sníţí objem poplatků, které měsíčně hradíme v souvislosti s obsluhou našeho účtu. Zejména pro starší osoby a počítačově negramotné lidi toto můţe představovat značný problém. Stejně jako u ostatních sluţeb, tak i v bankovnictví se do cen finálních produktů promítají přímé i nepřímé náklady na jejich zajištění. Nové znalosti a technologie umoţňují sice tyto náklady redukovat, ale vţdy existuje určitá hranice, pod kterou se je nikdy nepodaří sníţit.

87

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. SCHLOSSBERGER Otakar, SOLDÁNOVÁ Marcela: Platební styk, Třetí přepracované a doplněné vydání: Praha, květen 2005, ISBN: 80-7265-072-6, Bankovní institut, a.s. [cit. 2010-01-30] 2. SCHLOSSBERGER Otakar, HOZÁK Ladislav: Elektronické platební prostředky, První vydání: Praha, prosinec 2005, ISBN: 80-7265-073-4, Bankovní institut, a.s. [cit. 2010-01-30] Zákony 3.

Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku

4.

Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření

5.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách

Sazebníky bank 6.

Citibank Europe plc [cit. 2009-11-03]

7.

Česká spořitelna, a.s. [cit. 2009-11-03]

8.

Československá obchodní banka, a.s. [cit. 2009-11-03]

9.

GE Money bank, a.s. [cit. 2009-11-03]

10. Komerční banka, a.s. [cit. 2009-11-03] 11. LBBW Bank CZ a.s. [cit. 2009-11-03] 12. mBank - BRE Bank SA [cit. 2009-11-03] 13. Poštovní spořitelna [cit. 2009-11-03] 14. Raiffeisenbank, a.s. [cit. 2009-11-03] 15. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. [cit. 2009-11-03] 16. Volksbank CZ, a.s. [cit. 2009-11-03] Výroční zprávy bank 17. Výroční zpráva České spořitelny za rok 2006, [cit. 2009-08-15], dostupná z WWW: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/VZ_2006.pdf

88

18. Výroční zpráva České spořitelny za rok 2007, [cit. 2009-08-15], dostupná z WWW: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/VZ_2007.pdf 19. Výroční zpráva České spořitelny za rok 2008, [cit. 2009-08-15], dostupná z WWW: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/VZ_2008.pdf 20. Výroční zpráva ČSOB za rok 2006, [cit. 2009-08-19], dostupná z WWW: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocnipololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2006.pdf 21. Výroční zpráva ČSOB za rok 2007, [cit. 2009-08-19], dostupná z WWW: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocnipololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2007.pdf 22. Výroční zpráva ČSOB za rok 2008, [cit. 2009-08-19], dostupná z WWW: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k- investorum/Vyrocnipololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2008.pdf 23. Výroční zpráva Komerční banky za rok 2006, [cit. 2009-08-15], dostupná z WWW: http://www.kb.cz/file/cs/com/annual_reports/KB-vyrocni_zprava_2006.pdf 24. Výroční zpráva Komerční banky za rok 2007, [cit. 2009-08-15], dostupná z WWW: http://www.kb.cz/file/cs/com/annual_reports/KB-vyrocni_zprava_2007.pdf 25. Výroční zpráva Komerční banky za rok 2008, [cit. 2009-08-15], dostupná z WWW: http://www.kb.cz/file/cs/com/annual_reports/KB-vyrocni_zprava_2008.pdf 26. Výroční zpráva Slovenské spořitelny za rok 2006, [cit. 2009-08-19], dostupná z WWW: http://www.slsp.sk/downloads/rocna_sprava_slovenskej_sporitlne_2006.pdf 27. Výroční zpráva Slovenské spořitelny za rok 2007, [cit. 2009-08-19], dostupná z WWW: http://www.slsp.sk/vsetko-o-banke/financne-ukazovatele/vyrocna-spravaslovenskej-sporitelne.html

89

28. Výroční zpráva Slovenské spořitelny za rok 2008, [cit. 2009-08-19], dostupná z WWW: http://www.slsp.sk/downloads/vyrocna%20sprava%20slsp_%202008.pdf Internetové články serveru www.bankovnipoplatky.com 29. NACHER, Patrik: Nový zákon o platebním styku (zákon č. 284/2009 Sb.), [cit. 2009-11-07], dostupný z WWW: http://www.bankovnipoplatky.com/novy-zakono-platebnim-styku-zakon-c-2842009-sb-9083.html 30. NACHER, Patrik a ZEMAN, Miroslav: PŘEHLEDNĚ: změny bankovních poplatků od 1. listopadu, [cit. 2009-11-07], dostupný z WWW: http://www.bankovnipoplatky.com/prehledne-zmeny-bankovnich-poplatku-od-1listopadu-9106.html 31. Měsíční přehledy poplatků, [cit. 2009-08-30 aţ 2010-00-00], dostupné z WWW: http://www.bankovnipoplatky.com/autorske-clanky/mesicni-prehledy-poplatku.html 32. MÜLLER, Aleš: Jak na bankovní poplatky, [cit. 2009-10-24], dostupný z WWW: http://www.bankovnipoplatky.com/jak-na-bankovni-poplatky-wwwfinmagcz3975.html Internetové články serveru www.e15.cz 33. Americké banky inkasovaly rekordní sumy na poplatcích, [cit. 2009-10-24], dostupný z WWW: http://www.e15.cz/byznys/americke-banky-inkasovaly-rekordni-sumy-napoplatcich 34. Česko má sedmé nejvyšší bankovní poplatky v EU, [cit. 2009-10-24], dostupný z WWW: http://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/cesko-ma-sedmenejvyssi-bankovni-poplatky-v-eu Internetové články serveru www.finance.idnes.cz 35. FIALOVÁ, Běla: Banky zpoplatňují i neuskutečněné výběry hotovosti. Inkasují za to i tisíce, [cit. 2009-08-21], dostupný z WWW: http://finance.idnes.cz/bankyzpoplatnuji-i-neuskutecnene-vybery-hotovosti-inkasuji-za-to-i-tisice-1vc/viteze.asp?c=A090625_122730_bank_fib 90

36. FIALOVÁ, Běla: Sloučit všechny dluhy v jeden se vám může prodražit, [cit. 2009-08-25], dostupný z WWW: http://finance.idnes.cz/sloucit-vsechny-dluhy-vjeden-se-vam-muze-prodrazit-fhy-/bank.asp?c=A090602_143947_bank_fib 37. FIALOVÁ, Běla: Slovenské koruny vyměníte s poplatkem až 20 procent, [cit. 2009-08-25], dostupný z WWW: http://finance.idnes.cz/slovenske-korunyvymenite-s-poplatkem-az-20-procent-fx9-/bank.asp?c=A090120_135737_bank_fib 38. FIALOVÁ, Běla: Účty k investicím nabízejí banky zdarma, [cit. 2009-08-23], dostupný z WWW: http://finance.idnes.cz/ucty-k-investicim-nabizeji-banky-zdarmaf01-/bank.asp?c=A090514_132213_bank_fib 39. FIALOVÁ, Běla: Vklad hotovosti: jednou zdarma, jindy za stovku, [cit. 2009-08-21], dostupný z WWW: http://finance.idnes.cz/vklad-hotovosti-jednou-zdarma-jindy-zastovku-fq2-/bank.asp?c=A090414_115907_bank_fib 40. FIALOVÁ, Běla: Za výpisy z účtu je zbytečné platit. Lepší je elektronická cesta, [cit. 2009-08-23], dostupný z WWW: http://finance.idnes.cz/za-vypisy-z-uctu-jezbytecne-platit-lepsi-je-elektronicka-cesta-psw/bank.asp?c=A090205_102957_bank_fib 41. HRUŠKOVÁ, Monika: Test směnáren: eura nejlevněji pořídíte v Praze, dolary v Brně, [cit. 2009-08-26], dostupný z WWW: http://finance.idnes.cz/test-smenareneura-nejlevneji-poridite-v-praze-dolary-v-brne-prw/viteze.asp?c=A090608_133634_viteze_sev 42. MAŠEK, Jaroslav: Bankovní výpis má být ze zákona od listopadu zdarma. Ale jen někde, [cit. 2009-08-21], dostupný z WWW: http://ekonomika.idnes.cz/bankovnivypis-ma-byt-ze-zakona-od-listopadu-zdarma-ale-jen-nekde-pxz/ekonomika.asp?c=A090724_210442_ekonomika_anv

91

Internetové články serveru www.ihned.cz 43. Brusel vzdal souboj s MasterCard. Poplatky u obchodníka zůstanou vysoké, [cit. 2009-08-25], dostupný z WWW: http://ekonomika.ihned.cz/c1-36570350-bruselvzdal-souboj-s-mastercard-poplatky-u-obchodnika-zustanou-vysoke 44. NACHER, Patrik: Deset rad, jak na bankovní poplatky, [cit. 2009-10-24], dostupný z WWW: http://fpweb.ihned.cz/c3-21324410-Q00000_d1-platte-jen-za-to-coskutecne-vyuzijete Internetové články serveru www.mesec.cz 45. DVOŘÁK, Jiří: Jak levně s hotovostí do banky, [cit. 2009-08-21], dostupný z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/jak-levne-s-hotovosti-do-banky/ 46. Studentské účty, [cit. 2009-10-27], dostupný z WWW: http://www.mesec.cz/texty/studentske-ucty/ Ostatní internetové články a zprávy 47. Capgemini: České banky nejvíc těží z poplatků za platby a účet, [cit. 2009-10-24], dostupný z WWW: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/banky/zpravy/capgemini-ceske-bankynejvic-tezi-z-poplatku-za-platby-a-ucet/371958&id_seznam= 48. Ceník peněţních a obchodních sluţeb České národní banky platný od 1.1.2008, [cit. 2010-01-3], dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/download/cenik. pdf 49. Globální ceny bankovních služeb klesají, [cit. 2009-10-24], dostupný z WWW: http://www.cz.capgemini.com/cz/pro-vas/aktuality/globalni-ceny-bankovnich-sluzebklesaji/ 50. Profil České spořitelny, [cit. 2009-08-15], dostupný z WWW: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10002_profil

92

51. Profil ČSOB, [cit. 2009-08-15], dostupný z WWW: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx 52. Profil Komerční banky, [cit. 2009-08-15], dostupný z WWW: http://www.kb.cz/cs/com/profile/index.shtml 53. Roční zprávy o vývoji bankovního sektoru, [cit. 2009-10-17], dostupné z http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/analyticke_pu b/publikace_rz.html 54. Spotřebitelé: zpráva Komise kritizuje „netransparentnost“ bankovních poplatků [cit. 2009-10-24], dostupný z WWW: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/09/1341&format=HTML &aged=0&language=CS&guiLanguage=en 55. Výsledky Skupiny ČSOB za rok 2006, [cit. 2009-08-19], dostupné z WWW: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k- investorum/Financniinformace/CSOB_prezentace_vysledku_2006_cz.pdf

93

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Poplatky za vklady v hotovosti u přepáţky bank .............................................. 15 Tabulka 2: Ohlášení / zrušení nadlimitního výběru............................................................. 18 Tabulka 3: Přiráţky k základní ceně podle pásma zpracování ............................................ 21 Tabulka 4: Přehled poplatků za konsolidaci úvěrů.............................................................. 30 Tabulka 5: Poplatky za nákup cizí měny ............................................................................. 33 Tabulka 6: Vývoj podílu poplatků a provizí na zisku bank v letech 1994 - 2000 ............... 37 Tabulka 7: Nárůst výnosů z poplatků a provizí v roce 2004 ............................................... 41 Tabulka 8: Vývoj podílu poplatků a provizí na zisku bank v letech 2001 - 2008 ............... 44 Tabulka 9: Struktura provozních výnosů ČS v letech 2006 - 2008 (v mil. Kč) .................. 58 Tabulka 10: Struktura příjmů z poplatků za základní bankovní sluţby (v procentech) ...... 71 Tabulka 11: Porovnání studentských účtů ........................................................................... 74 Tabulka 12: Porovnání běţných účtů pro fyzické osoby - 1. část ....................................... 77 Tabulka 13: Porovnání běţných účtů pro fyzické osoby - 2. část ....................................... 78 Tabulka 14: Porovnání účtů pro podnikatele....................................................................... 80 Tabulka 15: Porovnání poplatků při různých způsobech ovládání účtu.............................. 84

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Podíl poplatků a provizí na zisku z bankovní činnosti v letech 1994 - 2000 .......... 38 Graf 2: Struktura zisku z finanční činnosti podle druhu zisku ............................................ 45 Graf 3: Zisk z poplatků a provizí k aktivům........................................................................ 45 Graf 4: Výnosy z poplatků a provizí ČS za rok 2006 (v mil. Kč) ....................................... 55 Graf 5: Výnosy z poplatků a provizí ČS za rok 2007 (v mil. Kč) ....................................... 56 Graf 6: Výnosy z poplatků a provizí ČS za rok 2008 (v mil. Kč) ....................................... 57 Graf 7: Výnosy z poplatků a provizí KB za rok 2006 (v mil. Kč) ...................................... 59 Graf 8: Výnosy z poplatků a provizí KB za rok 2007 (v mil. Kč) ...................................... 60 Graf 9: Výnosy z poplatků a provizí KB za rok 2008 (v mil. Kč) ...................................... 62 Graf 10: Výnosy z poplatků a provizí ČSOB za rok 2006 (v mil. Kč) ............................... 63 Graf 11: Výnosy z poplatků a provizí ČSOB za rok 2007 (v mil. Kč) ............................... 64 Graf 12: Výnosy z poplatků a provizí ČSOB za rok 2008 (v mil. Kč) ............................... 65 94

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Počítačka bankovek .......................................................................................... 11 Obrázek 2: Počítačka mincí ................................................................................................. 14 Obrázek 3: Průřez bankomatem .......................................................................................... 16

95