Základní kola praktická. Bc. Jana Bli áková

Základní kola praktická

Bc. Jana Bliáková

Diplomová práce 2009

ABSTRAKT Abstrakt esky: Diplomová práce obsahuje podrobné informace ze souasnosti i minulosti základní koly praktické, kolní vzdlávací program pro základní vzdlávání, vzdlávací cíle, hodnocení ák, vliv rodiny na dít, rady rodim, nástin vvoje pée o dti se speciálními vzdlávacími potebami, aktuální trendy ve speciální pedagogice, vzdlávání a poradenskou péi o jedince se zdravotním posti ením, pedagogickou diagnostiku, spolupráci s organizacemi, dít v nesnázích.Ve vzkumné ásti je zpracován vzkum zamen na to, jak vznam má základní kola praktická ve kolském vzdlávacím systému eské republiky a jak je názor na integraci ák ze základních kol praktickch do základních kol.

Klíová slova: základní kola praktická, speciální pedagogika, kolní vzdlávací program, rodina, vzdlávání dtí a poradenská pée, spolupráce s organizacemi, sociáln patologické jevy.

ABSTRACT Abstrakt ve svtovém jazyce: The diploma thesis contains detailed information about the past and the present of primary practical schools, the school educational programme for primary education, educational aims, an evaluation of pupil, a family influence on a child, advice for parents, development of the care of children with special educational needs, current trends in special pedagogy, education and consulting care of physically handicapped individuals, pedagogical diagnostics, co-operations and children in troubles. The practical part of the thesis deals with the research of the importance of primary practical schools in the educational system of the Czech Republic and the opinion on integration of primary practical schools pupils into primary schools.

Keywords: primary practical school, special pedagogy, school educational programme, family, education of children and consulting care, co-operation with organizations, socially pathological phenomena.

Podkování: Po dvou letech m opt ekalo t í období plné zkou ek. Kdy si zhodnotím tyto dva studijní roky, tak to bylo úpln jiné. Ji dva roky pracuji ve kole, kde se odehrává plnohodnotn mj ka d pracovní den. Kolem sebe mám dti, které m naplují láskou a dobíjí m energií. Práce je to nároná, ale hezká. Ka d den zde utíká velmi rychle, v pohod a to i díky mm kolegm – kamarádm, kteí mi velmi pomáhali po celou dobu mého studia. Proto jim chci velmi podkovat, za trplivost, kterou se mnou mli a pomáhali mi, co bylo v jejich silách. Dokonce mi byli odbornou pomocí do mého vzkumu. Paní editelka byla velmi vstícná, po vzájemné domluv jsme se dohodli, e tato práce bude slou it i pi práci v Základní kole praktické. Do budoucna by mohla tato práce poslou it pi tvorb propaganí bro ury. Se svm podkováním se obracím i na mé rodie a na mého pítele Pavla, kteí mi byli velkou oporou. Chtla bych podkovat v em dotazovanm, kteí m neodbyli a na li si as na rozhovor. A nesmím zapomenout na paní PhDr.Mgr. Emílii Dvoákovou, které bych touto cestou chtla podkovat za odborné konzultace, rady ohledn diplomové práce a za její drahocenn as.

Motto, které m oslovilo: ,,Tu náhle jsem vidl, e mohu pro druhého nco znamenat, u jenom tím, e tu jsem, a

e ten druh je astn, proto e jsem u nho. Kdy se to takhle ekne, zní to velmi prost, ale kdy pak o tom lovk pem lí, je to obrovská vc, která vbec nemá konce. Je to nco, co lovka m e úpln roztrhat a zmnit. Je to láska, a pece nco jiného. Nco pro co lze ít. Pro lásku lovk ít nem e. Ale pro lovka jist!“ Erich Maria Remarque

OBSAH ÚVOD.................................................................................................................................. 11 I

TEORETICKÁ ÁST ............................................................................................. 12

1

ZÁKLADNÍ KOLA PRAKTICKÁ VE VIZOVICÍCH ..................................... 13

2

1.1

HISTORIE ZÁKLADNÍ KOLY PRAKTICKÉ VE VIZOVICÍCH ..................................... 13

1.2

SOUASNOST ZÁKLADNÍ KOLY PRAKTICKÉ VE VIZOVICÍCH ............................... 14

1.3

STATISTIKA A JINÉ INFORMACE Z VRONÍ ZPRÁVY ............................................ 15

KOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDLÁVANÍ ...... 20 2.1

CHARAKTERISTIKA ÁK ..................................................................................... 20

2.2

SPOLUPRÁCE S RODII A JINMI SUBJEKTY .......................................................... 20

2.3

ZAMENÍ

2.4

POJETÍ KOLNÍHO VZDLÁVACÍHO PROGRAMU ..................................................... 22

KOLY ................................................................................................ 21

2.5 HLAVNÍ VZDLÁVACÍ CÍLE ................................................................................... 23 2.5.1 Umonit ák!m osvojit si strategii uení a motivovat je pro celoivotní uení: ......................................................................................... 23 2.5.2 Podncovat áky k tvoivému mylení, logickému vyjadování a k eení problému:........................................................................................ 23 2.5.3 Vést áky k vestranné a úinné komunikaci:.............................................. 23 2.5.4 Rozvíjet schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspchy druhch:........................................................................................................ 23 2.5.5 Podporovat áky,aby se projevovali, jako samostatné,svobodné a zodpovdné .................................................................................................. 23 2.5.6 Vytváet u ák! potebu projevovat pozitivní city v chování, rozvíjet vztahy k lidem, prostedí, pírod: ............................................................... 24 2.5.7 Uit áky aktivn rozvíjet a chránit fyzické a duevní zdraví a bt za n odpovdn: .............................................................................................. 24 2.5.8 Vést áky k toleranci a ohleduplnosti k jinm lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, uit je ít spolen s ostatními lidmi:...................... 24 2.5.9 Pomáhat ák!m poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné monosti a uplatovat je pi rozhodování o vlastní ivotní a profesní orientaci:........... 24 3 HODNOCENÍ ÁK .............................................................................................. 25 3.1 4

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ÁKA ........................................................................ 25

VLIV RODINY NA DÍT ....................................................................................... 27

5

6

4.1

TYPOLOGIE RODINY PODLE PLNNÍ FUNKCÍ .......................................................... 27

4.2

RODINNÁ DIAGNÓZA ............................................................................................ 28

4.3

RODINNÉ FUNGOVÁNÍ .......................................................................................... 28

4.4

RODINNÁ IDENTITA .............................................................................................. 29

4.5

VCHOVA ............................................................................................................ 29

4.6

TYPY RODINNÉ VCHOVY .................................................................................... 30

4.7

NÁSTROJE RODINNÉ VCHOVY ............................................................................. 30

RADY RODI M ................................................................................................... 32 5.1

HLEDÁNÍ POMOCI ................................................................................................. 32

5.2

OBECNÉ ZÁSADY .................................................................................................. 33

5.3

ZÁSADY PRO PRAXI .............................................................................................. 34

NÁSTIN VVOJE PÉ E O D TI SE SPECIFICKMI VZD LÁVACÍMI POTEBAMI .......................................................................... 35 6.1

NÁSTIN VVOJE PÉE O DTI S MENTÁLNÍM POSTIENÍM ..................................... 35

6.2

NÁSTIN VVOJE PÉE O DTI S PORUCHOU UENÍ A CHOVÁNÍ .............................. 36

7

AKTUÁLNÍ TRENDY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ......................................... 38

8

SYSTÉM VZD LÁVÁNÍ A PORADENSKÉ PÉ E O JEDINCE SE ZDRAVOTNÍ POSTI ENÍM ................................................................................. 41 8.1

9

10

11

LENNÍ SPECIÁLNÍCH KOL A ZAÍZENÍ .............................................................. 41

PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA ....................................................................... 43 9.1

KOMPLEXNÍ PÍSTUP K PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTICE ........................................... 43

9.2

KDO A KDE PROVÁDÍ DIAGNOSTIKU...................................................................... 44

SPOLUPRÁCE S MÍSTNÍMI ORGANIZACEMI............................................... 45 10.1

ODBORNÁ SPOLUPRÁCE VE VIZOVICÍCH ............................................................... 45

10.2

TRÁVENÍ VOLNÉHO ASU VE VIZOVICÍCH ............................................................ 46

10.3

ODBORNÁ SPOLUPRÁCE MIMO VIZOVICE ............................................................. 47

DÍT V NESNÁZÍCH ............................................................................................. 51 11.1

ODMÍTÁNÍ KOLY ................................................................................................. 51

11.2

VYRU OVÁNÍ VE KOLE A VE TÍD ..................................................................... 52

11.3

IKANA ................................................................................................................ 53

11.4 PREVENCE ALKOHOLU, DROG A TABÁKU.............................................................. 55 11.4.1 Pístup k prevenci......................................................................................... 56 11.4.2 Vsledky preventivních program............................................................... 57 II PRAKTICKÁ ÁST................................................................................................ 59 12

VZKUMNÁ ÁST ................................................................................................ 60 12.1 TÉMA VZKUMU: ZÁKLADNÍ KOLA PRAKTICKÁ ................................................. 60 12.1.1 Cíl vzkumu:................................................................................................ 60

12.1.2 Vzkumn problém:..................................................................................... 60 12.1.3 Druh vzkumu:............................................................................................. 60 12.1.4 Promnná: .................................................................................................... 60 12.1.5 Vzkumn vzorek: ....................................................................................... 61 12.1.6 Metody vzkumu: ........................................................................................ 61 12.1.7 Zpsob zpracování dat: ................................................................................ 62 12.2 ROZHOVORY ........................................................................................................ 62 12.2.1 Rozhovory s uiteli ze Základní koly praktické ve Vizovicích.................. 62 12.2.2 Rozhovory s uiteli ze Základní koly ve Vizovicích................................. 66 12.2.3 Rozhovory se sociálními pracovníky SPOD MÚ ve Vizovicích ............... 70 12.2.4 Rozhovory s rodii dtí ze Základní koly praktické ve Vizovicích ........... 71 12.2.5 Rozhovor s lidmi z Vizovic.......................................................................... 74 12.3 VYHODNOCENÍ ROZHOVOR ................................................................................ 77 12.3.1 Vsledky rozhovor s uiteli ze Základní koly praktické ve Vizovicích .................................................................................................... 77 12.3.2 Vsledky rozhovor s uiteli ze Základní koly ve Vizovicích................... 78 12.3.3 Vsledky rozhovor se sociálními pracovníky mstského úadu ve Vizovicích .................................................................................................... 78 12.3.4 Vsledky rozhovor s rodii dtí navtvující Z praktickou ve Vizovicích .................................................................................................... 79 12.3.5 Vsledky rozhovor s obany msta Vizovice ............................................ 79 12.4 ZÁVRY VZKUMU............................................................................................... 80 ZÁVR ............................................................................................................................... 81 SEZNAM POU ITÉ LITERATURY.............................................................................. 82 SEZNAM POU IT CH SYMBOL A ZKRATEK ..................................................... 84 SEZNAM OBRÁZK ....................................................................................................... 85 SEZNAM P ÍLOH ........................................................................................................... 87

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií

11

ÚVOD Práce, kterou máte ped sebou, je rozdlena na dv ásti. V prvním oddílu nazvaném teoretická ást, jsem se zabvala nejdíve historií a souasností Základní koly praktické ve Vizovicích a odtud jsem pe la k pojmu kolní vzdlávací program s podrobnostmi tkající se základní koly praktické. Dal í kapitolky jsou vnovány hodnocení ák a vlivu rodiny na dít. Velmi dle itá je kapitola s radami pro rodie dtí, které mají speciální vzdlávací poteby. Popsala jsem i vvoj pée o dti se specifickmi vzdlávacími potebami, aktuální trendy ve speciální pedagogice. Následuje kapitola o pedagogické diagnostice bez, které by se neobe li nejenom pedagogové. Zaadila jsem i ást, ve které popisuji s jakmi organizacemi spolupracuje základní kola praktická, a jaké mají nejenom dti z této koly mo nosti po vyuování. V závrené ásti popisuji aktuální problematiku, která se tká v ech kolskch zaízení – sociáln patologické jevy a téma dít v nesnázích. V druhém oddílu nazvaném vzkumná ást, je zpracován vzkum, kter jsem realizovala ve Vizovicích. Vzkumem jsem se sna ila zjistit názory skupin obyvatel z rznch oblastí na integraci ák se speciálními vzdlávacími potebami do základních kol a také vznam základní koly praktické ve kolském vzdlávacím systému eské republiky. Rozhovory jsem rozdlila na 5 skupin tak, abych získala co nejobjektivnj í názory z více oblastí. Rozhovory jsem provádla po domluv s dotazovanmi a v e jsem si nahrávala na diktafon. Dlala jsem rozhovory s tmito skupinami: uitelé Základní koly praktické ve Vizovicích, uitelé Základní koly ve Vizovicích, sociální pracovníci Mstského úadu ve Vizovicích, rodie dtí nav tvující Základní kolu praktickou ve Vizovicích, obané msta Vizovic. V píloze jsou k nahlédnutí otázky pro v echny vzkumné skupiny, seznam pou itch zkratek a pár fotek ze Základní koly praktické ve Vizovicích.


I. TEORETICKÁ ÁST

12


1

13

ZÁKLADNÍ KOLA PRAKTICKÁ VE VIZOVICÍCH

1.1 Historie Základní koly praktické ve Vizovicích Základní kola praktická má ve Vizovicích pevné a dlouhé historické základy, které sahají do období kolem roku 1950. Od roku 1953 si tato kola vede kolní kroniku, ze které budu uvádt nkterá fakta. Dívjí a dlouhodob název koly byl Zvlátní kola. Do 1. záí 1953 byly zvlátní tídy pod spolenou správou s národní kolou. Zvlátní kola byla od 1.záí 1953 osamostatnna jako tytídní. Pro nedostatek uitelskch sil byla vak kolou trojtídní. Jen bych doplnila, e se tyto tídy nacházejí v 1. pate v budov Základní koly ( ,,Stará kola“). Prmrn poet ák navtvujících zvlátní kolu byl 55 (od roku 1950 do roku 1985). Z toho bylo prmrn 40 dtí ze Zvlátního dtského domova ve Vizovicích, kter byl souástí Zvl. Prmrn poet vyuujících v tchto letech byl: 4 uitelé. Zmna byla zaznamenaná ve kolním roce 1954, kdy se vyuovalo ve 4 tídách. Co se te prostor a podmínek k vyuování, tak byl stav zaízení ve velmi patném stavu. Nap. chybla tekoucí voda ve tídách, nedoléhala okna a chybly radiátory. kola mla k dispozici tlocvinu, nevybavenou dílnu na dvoe, záhony pro pstitelsk krouek. V roce 1966 se na kole zaalo pouívat audiovizuálních pomcek, promítaly se pro dti pouné a zábavné filmy, ve tídách byly poízeny magnetické tabule. V roce 1970 byla Zvl oddlena pestavbou od Z. Kabinet se doploval pomckami, byl zakoupen dataprojektor. V roce 1972 se provádla generální úprava koly, a proto se vuka pesthovala na Dtsk domov. Vuka byla velmi ztíená, protoe na Domov byly malé místnosti, vysoké stolky, málo místa pi psaní. Pomcky se penáely ze koly na domov a zpt. Uitelé nemli kabinet, a proto byl problém se kvalitn pipravit. Zaátkem února byly opravy dokoneny a vuka opt probíhala ve kole. V roce 1975 probíhala generální oprava vodoinstalace. V roce 1977 se vymnila okna, dvee. erpala jsem za kolní kroniky, která byla vedena do r. 1985. Z tchto historickch informací jsem také zjistila, e se neustále eil problém malého kabinetu, nedostatku odbornch pomcek. Chybly prostory k tlesné vchov, proto se vyuívala tlocvina Z. Dlouhodobé koncepce koly byly zameny na dodrování uebních osnov a také zde byl poskytnut velk prostor pro pracovní vyuování hlavn z dvod následujícího uplatnní ák v dalím ivot.


14

Celou dobu existence koly provází její internát, bez kterého by nebyla vuka naplnna. Dtí po absolvování této koly nastoupily hlavn do podnik Svit (Gottwaldov, Otrokovice,…); JZD Vizovice nebo Sluovice; drbeárny; zemdlství.

1.2 Souasnost Základní koly praktické ve Vizovicích Základní kola praktická má ve Zlínském regionu nezastupitelné místo. Její tradice je více ne padesátiletá. Od 1.1.1990 je organizací s právní subjektivitou. Nachází se na Masarykov námstí 420, v prvním pate budovy Z Vizovice. Tyto prostory vyuívá ke svému psobení na základ nájemní smlouvy uzavené s Mstskm úadem Vizovice. Jedná se o kolu malotídní s pti tídami a devíti roníky. áci se zde vyuují v oddleních. Kapacita koly je 60 ák. kola poskytuje vchovu a vzdlání dtem, které vyadují citliv pístup pedagog a individuální tempo vuky, za pouití speciáln pedagogickch vchovn vzdlávacích metod. Ve kole se klade velk draz na pracovní vyuování, které se vyuuje ve vech ronících. áci se nejprve uí základním pracovním innostem, které pak v následujících ronících prohlubují, upevují a zdokonalují. V hodinách pracovní vchovy se uí pelivosti, trplivosti, pracovitosti, estetickému cítní, rozvíjí jemnou i hrubou motoriku, uí se kladnému vztahu k práci. Do kolních vzdlávacích program je zaazena vuka informatiky a cizího jazyka. Kadé dva roky se na kole koná vstava runích, vtvarnch a rukodlnch prací ák, kde je nejlépe vidt, jak jsou tyto dti ikovné a zruné. O její úspnosti svdí ada kladnch hodnocení rodiovské i pedagogické veejnosti. áci koly se úastní také rznch sportovních závod: lehkoatletického tyboje, turnaje v kopané, krajského kola v pespolním bhu, Vánoní ceny v plavání. V tchto sportovních disciplínách dosahují vynikajících vkon a pedních umístní. Zapojují se dále do rznch soutí, mezi které patí nap. krajské kolo matematické olympiády, pehlídky zájmové umlecké innosti a vtvarné soute. kola uskuteuje minimáln preventivní program zamen na prevenci sociáln patologickch jev u dtí a mládee, organizuje tematické besedy, spolupracuje s Policií


15

R, Poradnou pro eny a dti, Speciáln pedagogickm centrem, Pedagogicko psychologickou poradnou, dtskou lékakou a dtskm psychologem a psychiatrem. Pravidelné konzultace a úzká spolupráce s rodii ák je zárukou spokojenosti rodi a úspnosti jejich dtí, které jsou áky naí koly. Absolventi 9.roníku se dále vzdlávají v odbornch uilitích Klevka u Zlína, v Holeov, Bzenci, Uherském. Brod, Vsetín a Valaskch Kloboukách. kola má vhodnou polohu zejména pro dojídjící áky z okolních vesnic. Dti cestují jak vlakem, tak i autobusem. Obvod koly tvoí áci z Vizovic, Jasenné, Bratejova, Pozdchova, Zádveic, Lípy, elechovic, Sluovic, Veminy a Neubuze. (stránky DDZSVizovice)

1.3 Statistika a jiné informace z Vroní zprávy Vzdlávací programy koly

.j.MMT

Vzdlávací program

Základní kola praktická

kolní rok 2006/2007 v ronících

poet ák

1. – 9.

32

22980/97 - 22

Koncepce koly Základním cílem naí organizace je vchova a vzdlání ák s takovmi rozumovmi nedostatky,

pro

které

se

nemohou

s úspchem

vzdlávat

podle

vzdlávacího

programu základní koly, poskytnout ákm kvalitní základy vzdlání, vytvoit podmínky pro dalí vzdlávání, komunikaci mezi lidmi a uplatnní v ivot. Rozvíjet osobnost kadého áka, aby byl schopen samostatn myslet, svobodn se rozhodovat v souladu s obecn uznávanmi ivotními a mravními hodnotami.


16

Vzdlávací program koly : Základním prostedkem k dosa ení cíl je: •

poskytování základního vzdlání dle v e uvedeného vzdlávacího programu ,

•

v chova, vzdlávání a zájmová innost ák v dob mimo vyuování a v dob kolních prázdnin,

•

píprava pro budoucí povolání,

•

poskytování celodenní, celoroní v chovy, pée dtem umístn m v dtském domov,

•

píprava dtí pro budoucí ivot a uplatnní ve spolenosti,

•

zabezpeování stravování ák a pracovník koly ve kolní jídeln.

Klima koly •

zamování se na celkové kulturní prostedí koly a dtského domova,

•

zamovat se na kvalitní ízení,

•

na systém mezilidsk ch vztah mezi dospl mi pracovníky /uiteli, vychovateli, ostatními pracovníky, rodii a dtmi/,

•

vytváet

atmosféru,

kdy

vekeré

iniciativní

návrhy

pedagogick ch

i

nepedagogick ch pracovník jsou projednávány, zva ovány, pop. finann, materiáln a organizan zabezpeovány .


17

Údaje o pracovnících zaízení Pedagogití pracovníci : kolní rok 2005/2006 poet fyzick ch osob

kolní rok 2006/2007

pepotené

poet fyzick ch

úvazky

osob

pepotené úvazky

Interní pracovníci

15

13,0

14

13,447

Externí pracovníci

0

0

0

0

Dalí údaje o pedagogickch pracovnících ve kolním roce 2006/2007: Ped. pracovníci

Pracovní zaazení,

Úvazek

funkce

- po.íslo

Kvalifikace, obor, aprobace

Rok ped. praxe

1

editelka koly

1,0

V – spec. ped.

21

2

uitelka

1,0

V – spec. ped.

29

3

uitelka

1,0

V – spec. ped. VP

22

4

uitelka

1,0

V – spec. ped.

31

5

uitel

1,0

V – spec .ped.

3

6

uitel

0,59

V – doplnk

1

7

uitelka

1,0

V – spec. ped.

28

8

stat. zástupce

1,0

SPg - vychovatelství

39

9

vychovatelka

1,0


30

10

vychovatel

1,0


9

11

vychovatelka

1,0

BS – vychovatelství, spec.ped.

3

12

vychovatelka

1,0


31

13

vychovatelka

1,0

SP – ped. doplnk

33

14

vychovatel

0,41

V – doplnk

1


18

Komentá k tabulkám doplující v e uvedené údaje: Vkov prmr uitel je 44 let, prmrná délka pedagogické praxe uitel iní 19 let. Vkov prmr vychovatel je 45 let, prmrná délka pedagogické praxe je 23 let. Pedagogití pracovníci /uitelé a vychovatelé/ jsou stabilizování.

Po adovaná kvalifikace a stupe vzdlání uitel: kolní rok 2005/2006 Poadované vzdlání v %

89

kolní rok 2006/2007 89

Základní informace o hospodaení zaízení Rok 2006 Zdroje celkem (v tis. K):

9 534,92 tis. K

Provozní dotace od zizovatele

1 322,00

Ostatní dotace ze státního rozpotu

7 727,79

Dotace z Úadu práce

45,00

Vlastní píjmy - stravné

73,87

Vlastní píjmy – o etovné, Pnd

248,35

Úroky v bankách

15,72

Pouití fond

69,34

Ostatní

32,85

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Náklady celkem (v tis. K ):

19 9 534,92 tis.K

Z toho: Mzdové náklady

5 596,47

Odvody

1 947,01

Energie

511,37

Spot eba materiálu

649,46

Sluby

479,96

Jiné ostatní náklady

199,68

Odpisy DHM P ídl do FKSP

(V ro ní zpráva, 2006/2007)

39,34 111,63


2

20

KOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDLÁVANÍ

kolní vzdlávací program pro základní vzdlávání – upraveno pro áky s lehkm mentálním postiením.

2.1 Charakteristika ák Do koly picházejí áci se sníenmi rozumovmi schopnostmi, áci se závanmi poruchami uení opakovan selhávající pi vuce na Z a áci nezvládající uivo bné Z z dvod danch komplikovanm rodinnm a sociálním prostedím. Peváná vtina ák je z regionu Vizovic. Asi 1/3 tvoí áci, kteí jsou umístni v dtském domov. Máme i dobré zkuenosti s integrací ák s jinm zdravotním postiením. áci jsou pijímáni na ádost rodi a na základ doporuení spec.pedagogického poradenského zaízení.

2.2 Spolupráce s rodii a jin mi subjekty Spolupráce s rodii ák se neustálé rozvíjí. Rodie mohou kolu navtívit vdy po vzájemné dohod s vyuujícím, jsou pravideln informováni na tídních schzkách. Rovn se mohou s dotazy a podnty obracet i pímo na vedení koly. kolu mohou navtívit i pi vech sportovních akcích, vtvarnch, rukodlnch vstavách a dtskch vystoupeních. Od záí 2005 zaala pracovat kolská rada, do které byli zvoleni i zástupci rodi a zizovatele. Velmi úzce spolupracujeme s dalími subjekty v obci – M , Z , ZU , Stední kolou odvní a slueb, DDM Zvonek, knihovnou, domem kultury a to hlavn v oblasti zájmovch krouk a kulturn spoleenskch akcí. Pravidelné jsou i konzultace s dtskm psychiatrem MUDr. Kouilem a pracovníky OSPOD, kteí mají v péi nae áky. V pedprofesionální orientaci ák 9., ale i 8.roník nám pomáhá Úad práce ve Zlín svmi programy a se závrenm psychologickm vyetením SPC Duha nebo PPP Louky. Spolupracujeme také s nejbliími odbornmi uiliti, s jejich vchovnmi poradci.


21

Pedagogové vzájemn spolupracují na poádání kulturn – vzdlávacích akcích koly: kolní vlety, exkurze, kurzy plavání, turnaj v kopané, sportovní hry mládee v atletice, vstavy vtvarnch a rukodlnch prací, pehlídky zájmové a umlecké innosti.

2.3 Zamení koly

kolní vzdlávací program vychází z obecnch vzdlávacích cíl a klíovch kompetencí RVPZV - pílohy upravující vzdlávání ák s lehkm mentálním postiením, z analzy vlastních moností a schopností pedagogického sboru, poadavk rodi a navázáním na dlouholetou tradici koly.

kola má svá specifika, která ji odliují od ostatních kol a tím dochází k její profilaci: -

malá kola rodinného typu,

-

píznivé sociální klima, otevené partnerství mezi áky a uiteli,

-

mení poet ák ve tídách umouje respektovat individuální zvlátnosti dtí,

-

vkov rozliné kolektivy tíd vedou áky k respektování pravidel chování,

-

rozvíjení komunikaních schopností prostednictvím logopedické pée,

-

dostatek zptné vazby mezi uiteli a áky umouje motivující hodnocení ák,

-

preferování pracovního vyuování, které má hlavní vznam pro pracovní zalenní,

-

ák zaívá úspchy a to podporuje jeho zdrav vvoj.

Vchovn – vzdlávací zamení koly.

kola vzdlává áky se specifickmi vzdlávacími potebami, áky v rzném pásmu lehkého mentálního postiení. Hlavním cílem je pipravit áky pimen na svt, ve kterém dochází k vznamnm zmnám v rznch oblastech. Srozumitelnm zpsobem vést áky k osvojování základních vdomostí, dovedností a návyk, rozvíjet zvídavé a tvrí mylení. Utváet vyjadovací schopnosti ák i prostednictvím odborné logopedické pée. Rozvíjet komunikaní dovednosti vyuíváním vpoetní techniky v hodinách. Pro budoucí ivot v EU je nezbytné zaazení vuky cizího jazyka, aby ák získal základy komunikace v anglickém jazyce, pedevím v oblasti jeho zvukové podoby.


22

Rozvíjet u ák vlohy a nadání v oblasti vtvarnch a pracovních schopností, vést je k estetickému cítní. Pipravit áky na ivot rozvíjením vzájemnch vztah v kolektivu, vést je k tmové práci. Prostednictvím preventivního programu podporovat zdrav ivotní styl v oblasti prevence patologickch jev /alkohol, drogy, kouení / a chování v rizikovch skupinách. Nejvt í draz je kladen na vuku pracovního vyuování, které pispívá k v estrannému rozvoji dítte. Pipravuje áka v rámci jeho schopností k úasti na aktivní práci v rznch oborech. Rozvíjí motoriku, verbální vyjadování, rozumové schopnosti, áci získají pímou zku enost a praktické dovednosti. Pedagogové vytváejí pozitivní klima ve kole, vnují se ka dému dítti podle individuálních poteb. Vytváejí vstícné a podntné prostedí pro ka dého áka.

2.4 Pojetí kolního vzdlávacího programu Vzhledem k tomu, e dít s lehkm mentálním posti ením dosahuje kolní zralosti v pozdj ím vku, je dané skutenosti pizpsobeno i jeho vzdlávání. První stupe je zamen: -

na individuální pístup k jednotlivci,

-

na respektování jeho mo ností,

-

na adaptaci na nové prostedí,

-

na pozitivní hodnocení ka dého pokroku áka,

-

na upevování základních hygienickch návyk,

-

na utváení sociálních návyk.

Druh stupe je zamen: - na získávání vdomostí, dovedností, návyk a jejich uplatnní v ivot, - na získávání pracovních návyk, - na rozvíjení sociálních a komunikaních schopností, - na celkov rozvoj osobnosti, vchovu demokratického obana.


23

2.5 Hlavní vzdlávací cíle 2.5.1

Umo nit ákm osvojit si strategii uení a motivovat je pro celo ivotní uení:

-

uit ustálenému postupu pi osvojování uiva,

-

astm opakováním poznatky upevovat,

-

motivovat áky formou pochvaly,

-

pimenm zpsobem vysvtlit vznam vzdlání,

-

vyu ívat informaní a komunikaní prostedky.

2.5.2 Podncovat áky k tvoivému my lení, logickému vyjadování a k e ení problému: -

soustavn a systematicky rozvíjet úrove rozumovch schopností,

-

vytváet dostatek píle itostí k získávání novch zku eností,

-

uvádt získané znalosti do souvislostí.

2.5.3 Vést áky k v estranné a úinné komunikaci: -

podporovat rozvoj sociálních vztah ve tíd,

-

podporovat osobní zku enosti,

-

naslouchat názorm ák.

2.5.4

Rozvíjet schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspchy druhch:

-

vytváet dostatek prostoru k tmové práci,

-

umo nit za ít uspokojení z vsledk spolené práce,

-

vytváet mo nosti pro budoucí pracovní uplatnní ák.

2.5.5

Podporovat áky,aby se projevovali, jako samostatné,svobodné a zodpovdné osobnosti, uplatovali svá práva, plnili své povinnosti:

-

navazovat na nauené normy chování,

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií -

podporovat rozvoj samostatnosti a zodpovdnosti u ák,

-

formovat vhodnm zpsobem osobnost,

-

e it praktické problémy a situace.

24

2.5.6 Vytváet u ák potebu projevovat pozitivní city v chování, rozvíjet vztahy k lidem, prostedí, pírod: -

ovlivovat emoce ák vhodnou stimulací,

-

zaji ovat dostatek píle itostí k získávání vlastních emoních pro itk,

-

podporovat správn psychick vvoj ák.

2.5.7

Uit áky aktivn rozvíjet a chránit fyzické a du evní zdraví a bt za n odpovdn:

-

vytváet a upevovat u ák poznatky v oblasti pée o zdraví a jeho prevenci,

-

vést ke správné organizaci denního re imu a dodr ování zdravého ivotního stylu,

-

vést k pozitivnímu my lení a pekonávání stresovch situací,

-

uit áky poskytnout úinnou pomoc v situacích ohro ujících ivot a zdraví.

2.5.8

Vést áky k toleranci a ohleduplnosti k jinm lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, uit je ít spolen s ostatními lidmi:

-

vést áky k toleranci k minoritním skupinám ve spolenosti,

-

ve zv ené míe zaji ovat dostatek píle itostí k získávání potebnch zku eností.

2.5.9

Pomáhat ákm poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné mo nosti a uplatovat je pi rozhodování o vlastní ivotní a profesní orientaci:

-

umo ovat ákm vyzkou et konkrétní pracovní innosti,

-

bt nápomocni pi vbru vhodné profesní orientace.

UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií

3

25

HODNOCENÍ ÁK

3.1 Pravidla pro hodnocení áka Cílem hodnocení je poskytnout ákovi zptnou vazbu o tom co se nauil, co zvládnul, v em chybuje a v em se má zlepit. Hodnocení vychází z posouzení míry dosaení oekávanch vstup v jednotlivch pedmtech VP. Má bt jednoznané, srozumitelné, vcné, vestranné a pro áka motivující Obecná pravidla pro hodnocení vycházejí z Vyhláky .48/2005 Sb.

Hodnocení prospchu: V 1.-3.roníku jsou áci hodnoceni slovn. Slovní hodnocení je podrobnjí, má pozitivn motivaní charakter. Obsahuje konkrétní vyjádení toho, co ák v daném pedmtu zvládl a vymezuje i dalí postup rozvoje áka vzhledem k jeho individuálním schopnostem. Hodnocení je vdy adresné a obrací se ke konkrétnímu ákovi. Ve 4. a 5.roníku je slovní hodnocení pouze v pedmtu eová vchova, vzhledem k obsahu pedmtu. Ostatní pedmty jsou hodnoceny známkou – íslicí. Od 6. do 9. roníku jsou áci hodnoceni známkou – slovn. Známka z vyuovacího pedmtu nezahrnuje hodnocení ákova chování.

U ák se SVPU, na základ ádosti rodi a doporuení PPP je moné pouít slovního hodnocení v konkrétním pedmtu. ák me bt uvolnn z nkterého pedmtu na základ lékaského potvrzení. Na vysvdení je v rubrice pedmtu uvedeno – uvolnn.


26

U prbného hodnocení uíváme rzné formy ovování vdomostí dovedností ák: - písemné práce ( testy,diktáty, cviení ) - ústní zkouení - zpracování jednoduchch referát - úprava seit a domácí úkoly

Hodnocení musí probíhat prbn v celém asovém období a vsledná známka je stanovena na základ dostateného mnoství rznch podklad. Klasifikuje se vdy dostaten probrané a procviené uivo. Termíny závrench prací jsou ákm vdy pedem oznámeny. áci jsou vedeni k sebehodnocení a sebekontrole. U prbného hodnocení uitel vyuívá i +,- a pochval.

Hodnocení chování: Chování áka ve kole a na akcích poádanch kolou je pi pouití slovního hodnocení popsáno slovn. Pi pouití klasifikace se hodnotí na vysvdení stupni 1 -3. (VP ZP Vizovice, 2006). (Bartoová, 2007)


4

27

VLIV RODINY NA DÍT

V této kapitole si stanovíme základní pojmy rodiny, projdeme si typologií rodin, rodinnou diagnózou. Dle mého je nejdle itj í v jaké rodin dít vyrstá a podle toho se vyvíjí cel jeho budoucí ivot.

4.1 Typologie rodiny podle plnní funkcí Stabilní rodina – plní v echny funkce, které má ze zákona i moráln plnit. Nestabilní rodina – má nkolik znak, ktermi se vyznauje : nízk nebo vysok vk rodi, neúplná rodina, rodina v rozvodovém ízení, rodina tsn po rozvodu, probíhají soudní spory o dít, nezájem jednoho z rodi o dít, potí e s placením v ivného, ekonomické a bytové potí e, sou ití s novm partnerem, nezamstnanost, nízké vzdlání, zanedbávání pée o dít, alkoholismus i toxikomanie rodi, gambling, prostituce, pobyt jednoho z rodi mimo domov, o dít peují prarodie nebo jiné osoby.

Egocentrická rodina se projevuje tak, e rodie upednostují kariéru, dbají na materiální presti rodiny.Vchovn vztah k dtem je bu vysoce náron nebo je pée o dít pesunuta na jinou osobu.

Asociální rodina V této rodin jsou ploché nebo ádné citové vztahy. Mezi leny rodiny se objevuje násilí a agresivita. Rodie neuspokojují základní poteby dtí a pekraují závazné normy spolenosti, následn k tomu vedou i své dti.

Perfekcionalistická rodina Tito rodie se zámrn zamují na to, jak budou jejich dti úsp né, úspch vy adují. Dti mají pevn stanoven prbh volného asu. Velk draz je kladen na dobré chování.


28

Nepipravená rodina Rodie jsou mladí a nezralí, mají existenní a ekonomické problémy. Pístup k vchov je laicky naivní. Bvají velmi nesamostatní a jsou to rodie, kteí nezaily model rodiovského chování. Je obvyklé, e bvají do vysokého vku závislí na své matce, asto do této rodiny zasahují i prarodie. (Musilová, 2005)

4.2 Rodinná diagnóza Ve studiích rodin chápeme diagnózu rodiny jako charakteristiku rodinnch rolí, vztah, komunikace, oekávání konflikt a zpsob e ení prezentovanch problém (Sauber et al., 1993). Diagnóza, kterou upesujeme a ze které vycházíme pi práci s rodinou, by mla obsahovat následující : •

Souasné potíe – pro se rodina dostává do pée odborník. Rodina nejastji uvádí potíe na stran dtí – poruchy chování, problémy ve kole i se sociálním zaleováním do vhodné skupiny vrstevník, atd.

•

Role a fungování rodi – zkoumáme jak partnersk vztah, tak vkon rodiovské role. Podstatné je také objasnit oekávání a pedstavy o vlastních rolích druhch len rodiny…

•

Rodinné vztahy – jejich dynamika, spojenectví a rozkoly, role obtního beránka.

•

Proces komunikace – jasnost, pímost a adresnost sdlení, otevenost a snadnost komunikace. Eventuální poruchy.

•

e ení konflikt a problém – tolerance, stupe solidarity v rodin, kdy je vystavena konfliktu, vyhbání se problémm, proces jejich e ení…

4.3 Rodinné fungování Vstiné vymezení uvádí S. R. Sauber s kolegy (1993) - schopnost rodiny fungovat ve tyech rozhodujících oblastech : Osobní fungování (spokojenost len se svou pozicí a rolí v rodin) Manelské, resp.partnerské fungování (spokojenost v sexuální oblasti, vzájemn soulad)


29

Rodiovské fungování (odpovdnost za vchovu dtí a pocit obohacení z rodiovské role) Socioekonomické fungování (ekonomická úrove rodiny i sociální zalenní, sociální podprná sí)

4.4 Rodinná identita O tomto problému pí e J. Ko o (1987) v souvislosti s psychologickou strukturou rodiny. Subjektivní aspekt rodinné celistvosti. Kognitivní a emocionální ,,my“ dané rodiny. Pedstavuje zachování jistch hodnot, spojenectví pi e ení problém adaptace, vzájemné doplování se v procesu uskuteování rodinnch rolí. Zahrnuje pocity i vdomí vzájemné blízkosti, sounále itosti, projevy zájmu a velost. Úzce souvisí se soudr ností rodiny (Ko o in Sobotková, 2001, s. 41-43)

4.5 Vchova „Proces zámrného psobení na osobnost lovka s cílem dosáhnout pozitivních zmn v jejím vvoji…. Z moderního hlediska je proto vchova pedev ím procesem zámrného a cílevdomého vytváení a ovlivování podmínek umo ujících optimální rozvoj ka dého jedince v souladu s individuálními dispozicemi a stimulujících jeho vlastní snahu stát se autentickou, vnitn integrovanou a socializovanou osobností.“ (Prcha, Walterová, Mare , 1994)


30

4.6 Typy rodinné vchovy a)

autoritativní, trestající – rodie prosazují svou autoritu, neakceptují poteby dítte

z hlediska jeho samého, trestají asto nevhodn. - dsledky pro dít: pocit kivdy, strachu, nkdy agrese. b)

nadmrn pelivá vchova – láska k dítti, akceptace jeho poteb, ale pehnaná

starostlivost, neustálá kontrola, nedostatek domácích povinností. - dsledky pro dít: malá samostatnost, schopnost pekonávat peká ky, mo n vznik frustrací. c)

nadmrn shovívavá vchova – láska k dítti, akceptace jeho poteb, ale nízké

po adavky, slabá kontrola, mnoho volnosti, málo povinností. - dsledky pro dít: potí e pi akceptování spoleensk m norem a po adavk, potí e pi pekonávání peká ek v dosplosti. d)

zdravá demokratická vchova – láska rodi, akceptace poteb, porozumní,

respektování individuality i práv dítte, pimené po adavky, dslednost. - dsledky pro dít: aktivita, samostatnost, tvoivost a odpovdnost.

4.7

Nástroje rodinné vchovy

Metody a prostedky, jak dobe v rodin vychovávat, jsou pestré. Z nich lze uvést nap. nkteré nástroje rodinné v chovy: •

slovní psobení – rozhovory, vysvtlování, pesvdování.

•

cílená cviení - prohloubení, rozíení intelektuálních, senzomotorick ch a sociálních dovedností v rodin.

•

metody hodnocení – umt innost dtí motivovat, povzbuzovat pochvalou. Trestm pedcházet. Ka d den s díttem zaínat radostí a konit smírem.

•

denní re im dítte zahrnuje aktivity - píprava na vyuování, práce v domácnosti, volnoasové aktivity, posezení v rodinném kruhu, rodinné v lety.

•

osobní píklad a autorita rodi, jejich postoje k lidem, k eení problém a konflikt, jednotné psobení obou rodi.

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií •

píznivé klima, formování interpersonálních vztah a ivotního stylu.

(Pike, Selby, 1994)

31


5

32

RADY RODIM

V této kapitole se zamíme na rodie – zde je dleité, aby se nebáli obrátit na odborníka. Myslím si, e se rodie velmi tce smiují s tím, e jejich dít je jiné ne ostatní. Proto se podíváme na zpsob získání pomoci a jakou podobu me mít. Dále rodim poradíme, co mou sami doma udlat, aby vyuili schopností svch dtí na maximum. Klíem k úspchu je spolupráce rodi a uitel.

5.1 Hledání pomoci Uitel, léka i, podp rné organizace Pokud máte obavy o své dít, které je t nenav tvuje kolu, tak se porate s dtskm lékaem. Pokud u dít do koly chodí, promluvte si nejdíve s tídním uitelem. Zvate, zda je dít umístné ve správné tíd a kole. Pokud ji byla doma i ve kole zavedena opatení, av ak nemla ádn vsledek, tak se opt porate s dtskm lékaem. On nebo kola vám moná navrhnou, abyste se svm díttem nav tívili kolního psychologa (pokud na kole psobí), pedagogicko – psychologickou poradnu, klinického psychologa nebo psychiatra pro dti a mláde. Pokud by potíe vycházely z nevyhovujícího domácího prostedí, tak je velmi pravdpodobné, e budete spolupracovat se sociálním oddlením. Odborníci: testy, pohovory, léka ská vyet ení, terapie Odborníci mohou od va eho dítte poadovat vypracování testu, kter jim pome ohodnotit jeho rozumové schopnosti a schopnosti uení i to, co si dít o sob myslí a jak se cítí. lenové rodiny projdou pohovorem, aby bylo moné stanovit rodinnou anamnézu. Dít bude tlesn vy eteno, protoe nkteré poruchy mohou bt zpsobeny somatickm onemocnním. Zpsobit je mohou nap. pedepsané i nepedepsané léky, otrava olovem, infekce, poranní hlavy nebo abnormální vyluování hormon. Tím, e odborník udlá testy a pohovoí s lidmi, kteí ivot dítte ovlivují, bude schopen jasnji definovat problém a stanovit, odkud pramení. Pokud va e dít njakou poruchou trpí, je dleité umt posoudit, zda stanovená léba zabírá. Na startovní áe mítka pokroku budou testy a pohovory. Diagnostika a léba dtskch poruch je velmi sloit proces. Dít se me chovat

patn z nejrznj ích dvod, a navíc me bt postieno více ne jednou poruchou.


33

Léba proto do znané míry probíhá metodou zkou ky a omylu. Neoekávejte ádná rychlá a jednoduchá e ení. Musíte mít na pamti, e vvoj va eho dítte i jeho ivotní situace se budou neustále promovat, tak e mu léebn program budete muset pravideln upravovat.

5.2 Obecné zásady Pot eba jasné p edstavy vlastního svta Dít potebuje cítit, e má ve svém ivot urité osoby, které mu v dy budou nablízku; urité události se musí opakovat, uritá pravidla musí platit. Musí vdt, jaké je jeho místo ve vztahu k okolnímu svtu. Potebuje mapu svého osobního svta – takovou, která je itelná a jejich souadnice se nemní. Pot eba ivotního cíle Dít potebuje mít urité vyhlídky, na nich pracuje. Musí vdt, e ped ním stojí konkrétní cíle, kterch má dosáhnout – tyto cíle jsou nejen v jeho zájmu, ale i v zájmu ostatních. Pot eba cítit se souástí dní Dít potebuje mít pocit sounále itosti. Potebuje bt schopné vidt sebe jako ást celku. Potebuje pocítit, e má pro ostatní cenu, e je souástí sít vztah, která mu dává pocit vlastní identity. Potebuje nkam patit. Pot eba stimulace Dít potebuje rozmanité podnty. Stimulace mu rovn pom e rozvinout e i schopnost abstraktního my lení. Také mu m e vybudovat vnitní ídící mechanismy. Velká nuda m e vést k vá nm problémm; jsou ji známé pípady, kdy se dti zaaly sebezraovat, nebo dokonce zabíjet ostatní ve snaze pocítit smysl vlastního bytí. Pot eba cítit rodinné ko eny Dít potebuje bt spjato s matkou. Pouto se vytváí v raném dtství a vzniká tak pevn bod pro budoucí vvoj. S tímto základem se z dítte m e stát nezávislou osobností se svobodnou vlí a schopností sebekontroly. Pokud takov závazek mezi díttem matkou nebo jinou urující osobou nevznikne, m e bt pozdji pro dít obtí né vytvoit si podobn vztah k ostatním lidem, a m e dokonce vyústit ve snahu ovládat, nebo naopak


34

nechat se ovládat jinmi. Takové dít se m e stát velmi zahlednm do sebe nebo pociovat nutkání k niení. Poteba lásky Cit pro lásku, pro bezvhradné pijetí, vzniká bhem vytváení pouta s matkou; víme také, e ho lze dosáhnout v trochu jiné podob i s ostatními. Bezvhradné pijetí není jeho jedinou nezbytnou souástí. Stejn tak dle ité je pochopit, e láska znamená péi a snahu vyhovt v em ji zmínnm potebám.

5.3 Zásady pro praxi Tyto zásady lze vyu ít jak doma, tak i ve kole pi práci s dtmi, u nich se projevuje jakákoliv porucha chování : •

spolupracovat;

•

pedvídat problémy, které m e dít mít;

•

opakovat pokyny;

•

asto dít chválit;

•

zamit se na odmování dítte;

•

pou ívat okam ité, asté a odpovídající postupy;

•

pedvést pravidla;

•

rozdlit úkoly do men ích celk, které dít zvládne – zamit se na mo n úspch;

•

poskytnout únikovou cestu, nap. klidné místo;

•

udr et pimenou hladinu stimulace – nabídnout adu alternativních inností.

(Train, 2001)


6

35

NÁSTIN VVOJE PÉE O DTI SE SPECIFICKMI VZDLÁVACÍMI POTEBAMI

Zde pouze zahrnu vvoje tkající se dtí naí Základní koly praktické ve Vizovicích.

6.1 Nástin vvoje pée o dti s mentálním postiením 1871 – ERNESTINUM, první ústav pro slabomyslné ( Karel Slavoj Amerling) 1896 – První tída pomocná pi kole Sv. Jakuba ( Staré msto praské); Francouztí psychologové Binet a Simon hledají zpsob, jak hodnotit inteligenci dtí a propracovávají metodu mení inteligence 1909, 1911, 1913 – Sjezdy pro slabomyslné, Frantiek ada (zakladatel vvojové psychologie), Karel Herolt (zakladatel dtské psychiatrie), Josef Zeman (dnení speciální pedagog) 1918 – Ústav pro vzkum dítte a dorstající mláde (léka, psycholog, pedagog); Spolek pée o slabomyslné 1924 – asopis Úchylná mláde 1935 – Zemské ústedí pée o mláde v echách 1941 – Vvojová diagnostika (Gesello a Armatrdová) 1945 – Sociodiagnostick ústav ( doc. Josef Langmeier, prof. Zdenk Matjek, prof. Frantiek Kábele) 1948 – Speciální kolství – MVZP (kolství pro mláde vyadující zvlátní péi) {nií poet ák ve tídách, speciáln upravené poty ák ve tídách, speciáln upravené uební plány a osnovy, speciální uebnice a pomcky, vyuují speciální pedagogové}; Zákon o jednotné kole – povinná devítiletá docházka, pomocná kola se nazvá kolou zvlátní a pro dti tce slabomyslné se zizují pi zvlátních kolách pomocné tídy 1953 – KOLSK ZÁKON 1960 – Zákon o soustav vchovy a vzdlání 1989 – Zmny ve vzdlávání mentáln postiench. Jedinec s mentálním postiením neme bt integrován do tídy základní koly, kad jedinec i tce mentáln postien má nárok na vzdlání.


36

Speciální kolství pro mentáln posti ené : -

zvlátní koly,

-

pomocné koly,

-

pípravn stupe pomocné koly,

-

praktické koly,

-

,,rehabilitaní“ tídy pro tce mentáln postiené.

1992 – Vznamnou pomoc rodinám s dtmi s mentálním postiením poskytují speciáln pedagogická centra pro mentáln postiené, která zárove pomáhají s integrací. od r. 1992 a dále – Integrace jedinc s mentálním postiením se me uskutenit formou experimentu, kter je schvalován a vdy individuáln posouzen MMT. Úspn probíhá i integrace na experimentech u dtí s Downovm syndromem.

6.2 Nástin v voje pée o d ti s poruchou uení a chování 1896 – Pringle Morgan (Vrozená slovní slepota); Poprvé popsán pípad dyslektického dítte. 1904 – A. Heverech (O jednotlivé neschopnosti nauit se íst pi znamenité pamti); Poprvé zmínka o dyslexii u nás. 1945 – Sociodiagnostick ústav; Vznamn podíl Langmeier, Matjek 50. léta – Havlíkv Brod (Psychiatrická léebna); Poruchy uení (Langmeier, Kuera) 1962 – 1. tída pro dyslektiky pi nemocnici Brno; Dr. Vrzal 1964 – I. tídy pro dti s lehkou mozkovou dysfunkcí a vyrovnávací tídy; Psychiatrická léebna (Dolní Poernice); turma, lab, Jirásek 1966 – Prvních sedm dyslektickch tíd v Praze – fungují dodnes. 1972 – Vstník M ,,Zakládaní specializovanch tíd pro dti s poruchou uení“ 1984 – Pokyn M – dalí doporuení pro práci s dyslektiky 1989 – PRLOM DO INTEGRACE 1992 – MMT R ,,Metodick pokyn k zajitní pée o dti se specifickmi vvojovmi poruchami uení v základních kolách“.


37

1993 – Vykazování dtí se specifickmi poruchami uení a monost zv eného normativu; Povinnost vypracování individuáln vzdlávacích plán k integraci 2001 – V souasné dob se diagnostika pée o dti se specifickmi poruchami uení a chování ídí dle Metodického pokynu M MT k vzdlávání ák se specifickmi poruchami uení a chování. ( vingalová, Tomická, Pe atová, 2003)


7

38

AKTUÁLNÍ TRENDY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Od 80. a zejména 90. let 20. století se ve speciální pedagogice stále více zaíná zdrazovat vznam osobnosti ka dého lovka s posti ením. Souvisí to ze základní zmnou v pístupu k jedincm s posti ení, která vyúsuje v novou koncepci tzv.speciálních poteb, slu eb a podpor oproti díve uplatované koncepci neschopností. Lidem s posti ením jsou piznána práva na plnohodnotn a dstojn ivot ve spolenosti, do ní se narodili a její povinností je vytvoit takov systém speciálních slu eb a podpor, aby byly speciální poteby tchto osob po cel jejich ivot adekvátn naplovány. Práva jedinc s posti ením, jsou zakotvena v mnoha mezinárodních dokumentech, deklaracích a legislativ jednotlivch zemí. Hlavním vchodiskem je piznání jedincm zdravotn posti enm a sociáln naru enm práva na vzdlání v rámci b nch vchovn vzdlávacích institucí, tj. v rámci b ného sociálního prostedí.

Integrace Jedná se o pomrn irok pojem, v nm se uplatuje ada aspekt filosoficko – etickch, ekonomickch, legislativních, zdravotních, sociálních, právních, psychologickch, pedagogickch,… Obecn znamená pojem integrace plné zalenní jedince s posti ením do spolenosti, do pirozeného sociálního prostedí, v co nejvy í mo né míe. Jesensk (1995) charakterizuje integraci jako ,,sou ití posti eného a neposti eného pi pijatelné míe konfliktnosti“.

Pedagogická (kolní) integrace Integrace, která se vá e na vchovn vzdlávací instituci – kolu. Jedná se vytvoení takovch podmínek, které umo ují zalenní jedince s posti ením do stávajícího b ného kolského systému. Integraci ve smyslu pedagogické integrace, charakterizuje Stejskal (1997) nikoli jako pouhé seskupování dtí a vleování posti ench mezi neposti ené. Pi integraci jde o zá itek, vytváení celku vy í kvality, tj. ka dé dít je souástí nezbytnou pro funkci celku,


39

je nepostradatelné (pokud tu není, chybí mi). Jedno dít je tu pro druhé. Z tohoto vymezení plyne i vznam integrace pro oblast sociální. V posledních letech se poukazuje na velk vznam pedagogické integrace. Na druhou stranu ji nelze peceovat. Pi integraci dtí zdravotn posti ench do b nch tíd je povinnost koly z hlediska nárok na uplatnní normativu na toto dít vypracovat individuální vzdlávací program neboli plán. Podkladem pro vypracování individuálního vzdlávacího programu je tzv. integraní zpráva, kterou na základ diagnostiky vydává odborné pracovi t (nejastji pedagogicko psychologické poradny nebo speciáln pedagogické centra). Odborn posudek musí mj. obsahovat, zda je zdravotní posti ení áka takového druhu a stupn, e by jej opravovalo k zaazení do speciální koly. Individuální vzdlávací program je závazn pracovní materiál, kter má charakter smlouvy mezi v emi zúastnnmi, a v nm je akcentován pedev ím zájem dítte. Vy aduje vzájemnou spolupráci v ech zainteresovanch: editele koly, uitele, pracovníka provádjícího diagnostiku a reedukaci, rodi i áka. Míra integrace u t ího a t kého zdravotního posti ení má ti formy neboli stupn (Speciální pedagogika – Terminologick a vkladov slovník, 1995) •

Místní: dti s posti ením se vzdlávají ve stejné budov jako dti neposti ené, ale v prostorách pro n vyhrazench (p. speciální tída pi základní kole). Kontakty mezi obma skupinami jsou omezené.

•

Sociální: vchova a vzdlávání se uskuteuje v odli nch prostorách, ale dochází k pomrn bohatému pravidelnému kontaktu dtí s posti ení a dtí neposti ench, hlavn v mimo kolních aktivitách.

•

Funkní: dti posti ené a neposti ené nav tvují spolenou kolu (tídu) a jsou zaazované do skupin s neposti enmi dtmi, piem v zásad stejné jsou uební osnovy a vzdlávací standardy.


40

Normalizace Podle vancarové (1998) normalizace, v kontextu naeho sociálního a historického vvoje ponkud zavádjící pojem, má vyjádit skutenost, e lidé s mentálním postiení mají, pokud je to moné, ít normálním ivotem tak, jako jejich ostatní spoluobané. Znamená to neít v kolektivním zaízení, ale: •

ít v rodin, kde jsou uspokojovány jejich pirozené poteby,

•

mít monost navtvovat kolu nebo kolské zaízení, které dtem a mládei umoní maximální mon rozvoj jejich schopností,

•

zabvat se zájmovou, kulturní a sportovní inností,

•

pipravovat se na urité profesní uplatnní,

•

v dosplosti mít odpovídající zamstnání.

Humanizace Z hlediska trend o jedince s postiení jde o snahu zkvalitovat podmínky ivota jedincm s postiením ve vech oblastech a pomocí rznch forem Humanizace spolenosti se projevuje nejen ve verbáln vyjadovanch postojích k postienm lidem, ale zejména v jednání a zacházení s nimi a ve vytváení adekvátních podmínek pro jejich ivot. Humánní pístup zahrnuje etick aspekt. Ten by se ml uplatovat i v oznaení lidí s postiením. Nejastji je pouíván pojem ,,osoba“ (lovk, dít, dospl,…) s postiením. Speciální pedagogika hovoí v tomto smyslu o ácích se speciálními vzdlávacími potebami, kterm je poteba poskytnout adekvátní speciální sluby a podpory.


8

41

SYSTÉM VZDLÁVÁNÍ A PORADENSKÉ PÉ E O JEDINCE SE ZDRAVOTNÍ POSTI ENÍM

V naí republice se nejastji setkáváme v oblasti poradenské pée, která zahrnuje také diagnostickou innost, s následujícími institucemi: •

Stediska rané pée pro jednotlivá postiení (pro vk 0-3 roky) – provádí depistá dtí, diagnostiku, nápravu, rehabilitaci, poradenství.

•

Speciáln pedagogická centra pro jednotlivá postiení (od 3 let po dokonení povinné kolní docházky) – provádí diagnostiku, nápravu, rehabilitaci, odbornou zprávu pi integraci jedinc.

•

Pedagogicko psychologické poradny (od 3 let po dokonení povinné kolní docházky) – diagnostika a poradenství ák s vukovmi a vchovnmi problémy.

•

Dys-centry – pro dti se specifickmi poruchami uení (dyslexie, dysgrafie,..) a dti s ADD, ADHD. Provádjí diagnostiku, nápravu a poradenství.

•

Stediska vchovné pée – diagnostika, náprava, poradenství pro jedince s poruchami chování a jejich rodinné písluníky.

8.1 len ní speciálních kol a za ízení Pedkolní vk ( 3-6-7 let): •

mateská kola,

•

speciální tídy pro mentáln postiené pi mateské kole,

•

speciální mateská kola,

•

stacionáe (zdravotnická zaízení)

•

ústavy sociální pée(MPSV) – s denním pobytem, s tdenním pobytem, s trvalou péí.

kolní vk (6-7-15, event. 19 let): •

speciální tídy (zvlátní, pomocné koly) pi základní kole,

•

zvlátní kola (nyní Z praktická), která je lenna na{devítiletá povinná kolní docházka}: nií stupe (1.-3. roník); stední stupe (4.-6: roník);


42

vyí stupe (7.-9. roník). Tídy pomocné koly pi zvlátní kole, tídy zvlátní koly pro dti s autismem, •

pomocné koly (nyní speciální) {desetiletá povinná kolní docházka}je dále lenna: nií stupe (3 roky); stední stupe (3 roky); vyí stupe (2 roky); pracovní stupe (2 roky). Pípravn stupe pomocné koly trvá 1-3 roky a nezapoítává se do povinné kolní docházky,

•

ústavy sociální pée pro mentáln postiené: s denním pobytem, s tdenním pobytem, s trvalou péí.

Adolescence (15-17, 21 let): •

odborné uilit (dvou a tíleté pro úspné absolventy 9. roník zvlátních kol),

•

praktická kola:

-

tíletá (pednostn pro absolventy zvlátních kol, vjimen pro áky, kteí neúspn dokonili 9. roník Z ),

-

dvouletá, jednoletá.

Do dvouleté a jednoleté praktické koly se pijímají áci, kteí splnili povinnou kolní docházku na zvlátní nebo pomocné kole. •

praktická profesní píprava (jednoletá) – pro absolventy pomocnch kol,

•

záuní a zácvikové kurzy,

•

ústavy sociální pée.

Dosplí (nad 21 let) •

veerní kola,

•

kurzy k doplnní vzdlání (poskytované zvlátními nebo pomocnmi kolami),

•

ústavy sociální pée,

•

chránné dílny,

•

chránné bydlení.

( vingalová, Tomická, Peatová, 2003)


9

43

PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA

Pedagogická diagnostika je dlouhodob, spirálovit probíhající proces, kter musí brát v úvahu vechny systémy, je ovlivují vvoj dítte. Na základ stanovené diagnózy volíme optimální postupy, mníme podmínky a vlivem tchto zmn dochází ke zmnám ve vvoji dítte, které se dostává na vyí úrove. Probíhající zmny jsou i nadále v prbhu diagnostického procesu posuzovány a vyhodnocovány. Jsou bu potvrzením správn nastoupené cesty nebo signálem k provedení zmn.

9.1 Komplexní pístup k pedagogické diagnostice Pi hlubích úvahách o dítti je nezbytn nutné uvdomní si systém a subsystém. Umouje nám vnímat dít v rovin biologické, psychické a sociální. Psobení rodiny, koly i spolenosti se promítá do vvoje dítte a má na nj vliv ve smyslu pozitivním i negativním.

Systémy ovliv ující vvoj dítte: •

Rodina – rodie, sourozenci, prarodie, dalí píbuzní, styly rodinné vchovy.

•

kola – klima koly, vedení koly, vztah mezi vedením koly a uiteli, vztahy mezi uiteli, vztahy uitelé-áci, uební plány, uební osnovy, uebnice a pomcky.

•

Spolenost – sdlovací prostedky, zájmové organizace, kolská politika, vrstevníci.

Oblasti diagnostiky p i posuzování dítte •

zdravotní obtíe v minulosti X souasn zdravotní stav,

•

motivace, rozumové schopnosti, temperament, úrove koncentrace, vnímání sebe samého, proitky a zkuenosti, pam, e, zájmy, sebepojetí, sebehodnocení,

•

vrozené a zddné vlastnosti,

•

zraková percepce, sluchová percepce, pravolevá a prostorová orientace, kinesteické vnímání, hmat, jemná a hrubá motorika, grafomotorika.


44

9.2 Kdo a kde provádí diagnostiku Diagnostika není pedmtem pouze pedagogiky, psychologie nebo lékask ch vd. Provádí ji ka d , kdo se zam lí nad díttem, ka d na úrovni dané sv mi vdomostmi a specializací. Diagnostika ve vztahu ke kolskému systému je provádna v tchto institucích: •

rodina;

•

kola a tída;

•

pedagogicko psychologická poradna, speciáln pedagogické centrum;

•

zdravotnické instituce;

•

zájmové organizace.

Profesní zastoupení: •

rodie s rznou úrovní vdomostí, mo ností, zájmu;

•

pedagog, speciální pedagog;

•

psycholog;

•

sociální pracovnice;

•

lékai;

•

vedoucí zájmov ch oddíl.

Diagnostick proces z hlediska asu: •

krátkodob ;

•

dlouhodob .

(Zelinková, 2001)


45

10 SPOLUPRÁCE S MÍSTNÍMI ORGANIZACEMI Základní kola praktická ve Vizovicích spolupracuje s více institucemi nejen z msta Vizovic. Hodn se dbá na to, aby dti po skonení vyuování vyu ívaly vhodn m zpsobem voln as. Dbá se na aktivní vyu ívání volného asu, které má zamezit bezpedmtnému toulání se mstem.

10.1 Odborná spolupráce ve Vizovicích •

Policie R – preventivní pednáky ( drogová problematika, kriminalita,…);

•

MÚ Vizovice – sociální odbor, spolupráce pi jakémkoliv záva njím problému v rodin nebo pi problémech se ákem ;

•

Nízkoprahové zaízení Vítek: Poslání: – usilovat o pozitivní zmnu v ivotním stylu neorganizovan ch dtí a mláde e ve Vizovicích, – nabízet aktivity vedoucí k sociálnímu zalenní, – poskytovat informace, základní sociální poradenství a podporu, – pedcházet vzniku sociáln-patologick ch jev u vizovick ch dtí a mláde e.

Zaízení je otevené dtem a mláde i ve vku 8 – 26 let. Je mo né vyu ít zaízení klubu – kuleník, stolní fotbálek, stolní tenis, PC, knihovna, hry, keramická dílna. Jednu sobotu v msíci vyrá í na v lety (turnaje, bivakování, cyklistika), nepravideln se konají pátení klubové veery s promítáním film a poslechem hudby. Základním principem práce je nízkoprahovost – umo nní anonymního kontaktu, bezplatnost, mo nost pijít a odejít podle vlastní vle, svoboda rozhodování o vyu ití nabízen ch slu eb.


46

Svoji cestu do VITKU si za dobu jeho trvání u na lo víc ne 200 vizovickch dtí a mláde e. Pracovníci zaízení nabízejí podporu a pomoc tm, kteí se ocitli v obtí né sociální situaci, nebo jsou ohro eni jejím vznikem. Nkdy se jedná se o dti a mláde , které vedou rizikov zpsob ivota a nacházejí se v nestandardní rodinné situaci. Poskytováním sociálních slu eb se ve VITKU sna í minimalizovat mo ná rizika související se zpsobem ivota tchto dtí. Neformálními cestami se uí lépe se zorientovat ve svém sociálním prostedí, upevovat zdravé vztahy s vrstevníky a v rodinách, smyslupln trávit voln as. Ve VITKU mohou dostat základní poradenství i oteven dialog v oblastech mezilidskch vztah, experimentování s návykovmi látkami, sexuálního ivota a ivotního stylu. Formou u iteného trávení volného asu – sportem, spoleenskou hrou, outdoorovmi aktivitami, rozhovory – podporujeme v dtech a mláde i pozitivní postoje a zdravou seberealizaci. Ji tém rok psobí v rámci Nízkoprahového zaízení pro dti a mláde také terénní sociální pracovník – streetworker. Ten psobí pímo v lokalitách, kde se mláde neformáln schází. Nabízí jim alternativní zpsoby trávení volného asu, ale také sociální pomoc, rozhovory, poradenství a situaní intervenci. Nkolikaleté psobení zaízení ve Vizovicích mezi skupinou dtí a mláde e, kteí se neúastní ádnch organizovanch zájmovch aktivit, pispívá ke sni ování rizika vzniku sociáln patologickch jev mezi mláde í. (www.Vizovice.eu/vitek)

10.2 Trávení volného asu ve Vizovicích •

D m d tí a mládee Zvonek DDM Zvonek Vizovice má dlouholetou historii psobení. Momentáln se nachází na ulici Slu ovské, kde nabízí dtem mnoho zájmovch krou k. K dispozici mají vybavenou budovu, kde se nachází pec na keramiku, vybavené prostory na vtvarné krou ky, prostory pro krou ky hudební (hra na kytaru, hra na flétnu, hra na klávesy), nov vybavenou kuchy (krou ek vaení, besedy, tábory, víkendové akce,…), tlocvinu (floorbal, gymnastika, míové hry, aerobik,…), zahradu. Jsou zde organizovány jednodenní, víkendové akce i tábory. Neuvedla jsem v echny


47

krou ky, které jsou nabízeny. Myslím si, e je zde pro dti místní, ale i pespolní velk v br. •

Základní um lecká kola Zde probíhá v uka hry na hudební nástroje pod odborn m vedením (hra na klavír, hra na housle, hra na flétnu, hudební nauka, sborov zpv,…).

•

Orienta ní b hy Dti mají mo nost zdokonalovat svoji orientaci v terénu, zrychlovat se a podívat se na zajímavá místa. Tato organizace poádá pro dti sout e i soustední.

•

SK Vizovice Sdru uje dosplé hráe, ale i áky. Dti mívají pravidelné tréninky, jezdí na soustední a na zápasy. Msto má vlastní prostory pro fotbal. Kvalitní vyu ití volného asu pro kluky.

•

Jiné organizace, místa k trávení volného asu: Skaut, Orli, potápi, Dobrovolní hasii, Bike areál,…

10.3 Odborná spolupráce mimo Vizovice •

d tsk psycholog, d tsk psychiatr

•

Pedagogicko psychologická poradna: Charakteristika innosti Pedagogicko-psychologická poradna poskytuje poradenství a preventivní slu by dtem a ákm ve kolách, v pedkolních a kolsk ch zaízeních zpravidla ve vku od 3 let do ukonení vzdlávání na stední kole. Náplní naí innosti je: •

participace na vzdlávacím procesu dtí a ák zvlát v tch pípadech, kdy vzdlávací proces je njak m zpsobem znesnadnn,

•

pímá práce s dtmi, áky a jejich rodii formou individuální i skupinové práce,

•

doporuení nebo úprava volby vzdlávací cesty,


48

ovlivování procesu pijímání a upevování poznatk, postoj a hodnotové orientace, jako nap. volba vhodného uebního stylu, rodinná terapie apod.,

•

realizace innosti prevence sociáln patologickch jev u dtí a mláde e,

•

participace na kariérovém poradenství a napomáhání pi rozvoji pedagogicko-psychologickch kompetencí uitel.

Pedagogicko-psychologické sluby Pedkolní vk Diagnostika •

posouzení kolní zralosti, posouzení schopností potebnch k nácviku tení a psaní u dtí s rizikem poruch uení, vy etení laterality, poskytování odborné pomoci pi e ení vchovnch problém dítte, poradensk servis pro rodie a pedagogické pracovníky (poskytnutí odborné pomoci pi aktuálních osobních, rodinnch, kolních a dal ích problémech dítte).

Reedukace •

program „Hurá do koly“ – nabídka aktivit formou skupinové práce s dtmi za pítomnosti jejich rodi (jednotlivé aktivity potebné pro nácvik tení a psaní). Vhodné pro dti s odlo enou kolní docházkou.

•

program k odstranní grafomotorickch obtí í – nácvik správného úchopu pera a celkového uvolnní ruky formou skupinové i individuální pée,

•

individuální vedení dtí s rizikem poruch uení,

•

KUPOZ – program pro rozvoj pozornosti pro dti s ADHD.

Mladí kolní vk Diagnostika •

diagnostická innost (intelektové pedpoklady, osobnostní charakteristiky), diagnostika

specifickch

poruch

uení,

diagnostika

problémového

kolektivu, poskytování odborné pomoci pi e ení vchovnch a vzdlávacích problém áka.


49

Reedukace •

individuální vedení ák s poruchami uení, program k odstranní grafomotorickch obtíí, relaxaní techniky pro úzkostlivé a nejisté dti, adaptaní programy pro 1. roníky Z ,

Poradenství •

poradensk servis pro rodie a pedagogické pracovníky (poskytnutí odborné pomoci pi aktuálních osobních, rodinnch, kolních a dal ích problémech áka), rodinná psychoterapie (terapeutická práce s rodinami problémovch dtí a mládee).

Starí kolní vk Diagnostika •

diagnostická innost (intelektové pedpoklady, osobnostní charakteristiky), diagnostika

specifickch

poruch

uení,

diagnostika

problémového

kolektivu, poskytování odborné pomoci pi e ení vchovnch a vzdlávacích problém áka. Reedukace •

pohybové techniky pro dti s diagnózou ADHD, adaptaní programy pro 6. roníky Z a 1. roníky víceletch gymnázií, uební styly pro áky 2. stupn Z , program zamen na rozvoj osobnosti ("Jak si porozumt").

Poradenství •

poradensk servis pro rodie a pedagogické pracovníky (poskytnutí odborné pi aktuálních osobních, rodinnch, kolních a dal ích problémech dítte nebo

áka),

rodinná

psychoterapie

(terapeutická

práce

s rodinami

problémovch dtí a mládee), poradenství pi rozhodování o dal ím studiu na S , SOU, OU, U a V . (www.ppp.cz)


50

Speciáln pedagogické centrum: - podpora rodiny v tíivé ivotní situaci, rady rodi m jak rozvíjet schopnosti dít te, rady pi volb a vyhledávání vhodného kolského zaízení, pomoc pi za leování dít te do b ného typu koly, doporu ení osobní a pedagogické asistence, nabídka spolupráce s rodi i - program PORTAGE, bazální stimulace atd. (www.spc.cz) (katalog soc.slueb Zlín.kraje)


51

11 DÍT V NESNÁZÍCH V této kapitole bych chtla rozebrat aktuální problémy dtí nav tvující nejen na e zaízení. Jde hlavn o popsání nejbnj ích, av ak asto vrazn znepíjemujících potíí, se ktermi se u malch a dospívajících dtí meme setkat.

11.1 Odmítání koly asto se klade draz na rozli ování mezi zá koláctvím a kolní fobií (odmítání koly). Ti co kolu odmítají, by teba do koly rádi chodili, ale asto jim v tom nco brání. Zá koláctví je obecn chápáno jako jedna varianta agování, asto spojeného s delikvencí a rozvratnm zpsobem chování, zatímco odmítání koly je vt inou vnímáno jako druh neurózy charakterizované úzkostí a obavami. Pi rozli ení tch, kdo kolu odmítají, od zá kolák uvedl Berg a kol. (1969), e na rozdíl od zá kolák dti odmítající kolu mívají spolené rysy: •

závané potíe pi nav tvování koly, konící asto dlouhodobou absencí;

•

váná emoní rozlada. Me zahrnovat následující píznaky: nadmrnou bázlivost, vbuchy vzteku, nevolnost nebo stování si na nemoc, kdy má jít do koly;

•

bhem vyuování zstane dít doma s vdomím rodi;

•

nepítomnost závanch asociálních poruch – nap. delikventní chování, disociální jednání a sexuální aktivita.

Naproti tomu zá koláci nav tvují kolu spí e sporadicky. Vt inou nemají strach i úzkost z chození do koly a ani si obvykle nestují na fyzické obtíe. Zá koláci dokáí dlouho svou absenci ped rodii tajit. Ve srovnávací studii zá kolák a dtí odmítajících

kolu (Galloway, 1983) sdlení rodi ukázala, e zá koláci byli více ovlivnni vrstevníky a del í dobu lhali, kradli a toulali se v dob vyuování. kola a její úloha pi intervenci Úloha uitel je velmi dleitá jak pro odhalení potíí hned v zárodku, tak pi vytváení podprného a nápomocného kolního prostedí. Poáteními známkami odmítání kolní docházky bvají obasné absence, nadmrná úzkostlivost a asté stínosti na tlesné obtíe. Protoe existuje v eobecná shoda v tom, e rychl návrat do koly zvy uje pravdpodobnost úsp né neintegrace, je nezbytné, aby uitelé rychle reagovali na


52

potencionální pítomné nebo budoucí pípady odmítání docházky, aby rychle vyhledali pomoc dal ích odborník hned na zaátku potí í, pokud situaci sami nezvládnou. Zku ení uitelé a pedagogicko-sociální pracovníci, kteí se v problematice vyznají a znají vhodné intervenní metody, v ak mohou sami vas diagnostikovat problém a terapeuticky pracovat díve, ne do pípadu vstoupí dal í instituce. (Blagg, Yule, 1984) Uitelé mohou vznamn ovlivnit atmosféru kolního prostedí. M e to zahrnovat krátkodobé úpravy kolního rozvrhu dítte, které z velké ásti zabrání vzniku situací, v nich se dít bojí bt samo. Blagg (1987) nastiuje témata, která souvisí s úsp nm návratem do koly: •

Otázky tkající se studia. Potebuje dít pomoci, aby dohnalo látku, kterou zame kalo? Bude nutné individuální vedení speciálním pedagogem? Má dít potí e s uením, které bude teba e it?

•

Otázky tkající se vrstevník. Je poteba udlat nco pro to, aby nedocházelo k viktimizaci dítte formou ikanování i posmchu? Je teba zajistit, aby se dít vyhnulo obávanm situacím v dob pestávek a obda? Jsou si uitelé vdomi toho,

e dítti m e pomoci men í pozornost tídy?

•

Otázky tkající se uitel. Má dít strach z nkterého uitele i uitel? Je vhodná zmna tídy nebo je mo né problém vye it jinmi prostedky?

( Elliot, Place, 2002)

11.2 Vyruování ve kole a ve tíd Historické zmínky o nevhodném chování ve kole (Pearson 1983) vypovídají o tom, e se nejedná o nic nového. Nicmén v celém svt vzrstá obava z astj ího vskytu patného chování ve kole. Obecn se uznává, e u vt iny dtí se m e jejich chování ve tíd znan mnit v závislosti na tom, kdo práv ve tíd uí. Zku en uitel m e bt asto schopen vytvoit pracovní atmosféru a zajistit klid ve tíd navzdory skutenosti, e mnoho dtí ve tíd má tendenci vyru ovat. Naproti tomu ve tíd u mén zku eného uitele si dti, které jsou jindy pozorné a hodné, dovolí vyru ovat.


53

Intervence na úrovni interakce uitel-ák Je známou pravdou, e a je dít jakkoli problematické, jeho chování závisí do znané míry na psobení uitele. Pvodní práce Kounina (1970) ve Spojen ch státech svdila pro to, e uitelé kteí byli pova ováni za vynikající ve zvládaní situací ve tíd, se neliili od mén úspn ch koleg ve své reakci na záva né pestupky proti kázni, ale spí ve schopnosti zabránit k docházení tchto obtí í. Kouninova práce poukazovala na v znam ostra itosti uitele, na potebu úinn se vypoádat s mnoha po adavky, které jsou kladeny na pozornost uitele ve tíd, dovednost udr et pozornost. Práce Robertsona (1990) v Británii byla postavena na americk ch studiích. Zdraznila povahu autority uitele a to, jak se autorita projevuje prostednictvím celé ady t ce postehnuteln ch verbálních a neverbálních signál. Od prvního setkání uitele a áka slou í komunikace ke zv ení nebo sní ení pravdpodobnosti stetu s uitelskou autoritou. Klíové verbální, neverbální typy chování, které zvyují i sni ují autoritu uitele: •

oní kontakt;

•

kontakt z oí do oí;

•

etnost eí;

•

hlasitost a celkové ladní ei;

•

rytmus, plynulost a intonace pednesu;

•

v ka hlasu;

•

postoj tla a gestikulace;

•

vyu ití území.

(Elliot, Place, 2002)

11.3 ikana Chování jedince nebo jedinc se zámrem ublí it jedinci, ohrozit nebo zastraovat jiného áka, pop.skupinu ák. Cílené a opakované u ití násilí jedincem nebo skupinou vi jedinci nebo skupin ák, kteí se neumí nebo z nejrznjích dvod nemohou bránit.


54

Projevy ikanování

ikanování má ve svch projevech velice rznou podobu s následky pedevím na psychickém zdraví. Dlení znak: •

verbální pímé a nepímé,

•

fyzické pímé a nepímé,

•

aktivní a pasivní.

Prevence ikanování Je nutné se s podstatou, formami a nebezpenmi dsledky ikany jako antisociálního chování jedinc i skupin ák seznámili vichni áci, uitelé, vychovatelé, vchovní poradci, editelé kol a kolní inspektoi. áci i pedagogové by mli vdt, e tyto formy chování nejsou nekodnou legrací a zábavou. Mli by bt seznámeni s negativními dsledky ikany jak pro obti, tak pro pachatele. Kad pedagogick pracovník vede dsledn a systematicky áky a studenty k osvojování norem mezilidskch vztah zaloench na demokratickch principech, respektujících identitu a individualitu áka.

Metody eení ikanování Pi vyetování ikany dodrují pedagogové strategii provádnou v tchto pti krocích: - rozhovor s tmi, kdo na ikanování upozornili a s obmi. - nalezení vhodnch svdk. - individuální, pípadn konfrontaní rozhovory se svdky. - zajitní ochrany obtem. - rozhovor s agresorem. Pi skupinovém násilí vi obti je nutn následující postup: - pekonání oku pedagoga a bezprostední záchrana obti. - domluva pedagog na spolupráci a postupu vyetování. - zabránní domluv agresor na kivé vpovdi.


55

- pokraující pomoc a podpora obti. - nahlá ení policii, vlastní vy etování.

Vchovná opatení Bná v chovná opat ení: Napomenutí a dtka tídního uitele, dtka editele; sní ení známky z chování; pevedení do jiné tídy; doporuení rodim obtí i agresor náv tvy v ambulantním oddlení stediska vchovné pée pro dti a mláde Mimo ádné p ípady:

Doporuení rodi, na dobrovolné umístní dítte do pobytového oddlení SVP, doporuení realizovat dobrovoln diagnostick pobyt áka v místn píslu ném diagnostickém ústavu. Podání návrhu orgánu sociáln právní ochrany dtí k zahájení ízení o

naízení

pedb ného

opatení

i

ústavní

vchovy

s následnm

umístním

v diagnostickém ústav. Velmi dle itá je i spolupráce s rodii obti, s rodii agresora, se specializovanmi institucemi. (Altman, 2007; ían, 1995; Kolá, 2001)

11.4 Prevence alkoholu, drog a tabáku Rizikové faktory: Kulturní a spole enské - zákony podporující u ívání, - sociální standardy podporující u ívání, - dostupnost, - neobvykle patné ekonomické podmínky.


56

Mezilidské - u ívání drog rodi i nebo v rodin , - kladn postoj k u ívání v neju í nebo celé rodin , - patné nebo naru ené rodinné prostedí, - hádky v rodin a rozvod, - zamítnutí kamarády, - styky s páteli, kteí u ívají drogy. Psychosociální - rané a petrvávající problémové chování, - nezdary ve kole, - na tíru se kolou, - odbojnost, - kladn postoj k u ívání drog, - za átek u ívání v nízkém v ku. Biogenetické - na náchylnost k drogám mají vliv genetické faktory, - psychofyziologická náchylnost na ú inky drog.

11.4.1 Pístup k prevenci Strategie zacílené na jednotlivce •

Zastra ovací taktiky: cílem je odradit cílovou skupinu od ur itého druhu chování pomocí strachu.

•

Vysv tlování, co znamená rozumné u ívání: tento pístup neodpovídá v eobecn akceptovanému názoru, e drogy jsou nepijatelné v jakékoli form .

•

Afektivní a interpersonální pístup: tyto programy se zabvají zlep ováním sebehodnocení, rozhodnosti, komunika ních dovedností a vyjasn ním hodnot.


57

Nabídka alternativních aktivit: programy tohoto typu se zamují na pstování osobního rstu a podporu boje proti jedné z hlavních píin u ívání drog – nud.

•

Informativní pístup: pedpokládá, e se drogy u ívají, proto e lidé nebyli dostaten informováni o kodlivch úincích. Sdlování informací se m e stát vznamnou souástí ir ího pístupu, pocházejí – li informace ze zdroje pova ovaného cílovou skupinou za spolehliv a vypustí – li z nich prvek ,,zastra ování“.

•

,,Tohle by se mohlo stát i mn!“: tyto programy vycházejí z my lenky, e mladí jsou si nebezpeí drog vdomi, ale pedpokládají, e se jim to nestane. Programy se teda vytváejí tak, aby se mladm sdlilo, e se to m e stát i jim. Obsahují i prvek ,,zastra ování“ a doká í bt úsp né, pokud je jejich sdlení vdecky podlo eno.

•

Uení vypoádat se s emocemi: vchodiskem tohoto pístupu je, e se drogy u ívají jako reakce na citové problémy. Zabvá se zvy ováním odolnosti vi stresu a rozpoznáváním ohro ench skupin, aby se jim vas dala nabídnout pomoc.

•

Zvy ování sociálních dovedností: programy se zamují na prosazování rozhodnosti, zlep ování komunikaních dovedností, posilování asertivity a dodávání odvahy odolat sociálnímu tlaku.

•

Rozpoznání asociálního chování ji v raném vku: základní my lenkou je, e ranmi indikátory pozdj ích behaviorálních problém mohou bt nap. agrese vzdor, netrplivost i stydlivost.

11.4.2 Vsledky preventivních program Emoní sebejistota: - vt í schopnost rozpoznat a pojmenovat vlastní emoce, - vt í schopnost pochopit píinu pocit, - rozpoznání rozdílu mezi pocity a jednáním. Regulování emocí: - zv ená tolerance frustrace a lep í usmrování hnvu, - mén verbálního poni ování, hádání se a ru ení ve kole,

UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií - vtí schopnost vyjádit hnv vhodn m zpsobem a bez hádek a boje, - ni í poet podmínn i skuten vylouen ch ze kolní docházky, - mén agresivních i sebedestruktivních chování, - pozitivnjí mínní o sob, rodin a kole, - vtí schopnost umt se vypoádat se stresem, - mén osamlosti a strachu ze spolenosti. Produktivní vyuití emocí: - vtí pocit odpovdnosti, - vtí schopnost dávat pozor a soustedit se na to, co je teba udlat, - mén impulsivity, více sebeovládání, - lepí známky ve kole. Empatie, interpretování emocí: - vtí schopnost pochopit názor nkoho jiného, - více empatie a citlivost k pocitm jin ch lidí, - vtí schopnost naslouchat ostatním. Zvládání vztah: - vtí schopnost analyzovat a chápat vztahy, - vtí schopnost eit konflikty a urovnávat názorové spory, - vtí schopnost eit problémy ve vztazích, - vyí asertivita, obratnost pi komunikaci, - ádanost u vrstevník, - starostlivjí a ohleduplnjí, spoleentjí chování ve skupinách, - vyí vle dlit se, spolupracovat, pomáhat. (Píruka prevence, 1998)

58


II. PRAKTICKÁ ÁST

59


60

12 V ZKUMNÁ ÁST 12.1 Téma vzkumu: Základní kola praktická 12.1.1 Cíl vzkumu: Téma vzkumu jsem zámrn zvolila tímto zpsobem, protoe v Základní kole praktické pracuji 2 roky. Velmi m práce v tomto zaízení ovlivnila. V prbhu tchto 2 let jsem se snaila zjistit, co je problémem v tomto zaízení, abych se poté pokusila na tento problém udlat vzkum. Vzkum by se dal udlat i na jiná témata ne jsem si zvolila já. Mj vzkum se zabvá aktuálním problémem, kter eí vechny Základní koly praktické. Na Ministerstvu kolství se delí dobu projednává varianta, e by se Základní koly praktické úpln zruily a dti z tchto kol by byly integrované do Základních kol. Kadé toto dít by mlo svého asistenta. Vzkumem bych proto chtla zjistit, jak je názor na integraci ák Základních kol praktickch do Základních kol a jak vznam má Z praktická ve kolském vzdlávacím systému eské republiky? 12.1.2 Vzkumn problém: Jak je názor na integraci ák ze Základní koly praktické do Základní koly? Jak vznam má Základní kola praktická ve kolském vzdlávacím systému eské republiky? 12.1.3 Druh vzkumu: Pro mou práci jsem zvolila kvalitativní vzkumnou strategii, která je zamená na nkteré aspekty pedagogické problematiky v Základní kole praktické ve Vizovicích. Nejde mi o kvantifikaci jevu, ale o jeho rozkrytí. 12.1.4 Promnná: Integrace ák: jsou pístupy a zpsoby zapojení ák se zvlátními vzdlávacími potebami do hlavních proud vzdlávání a do bnch kol. (Prcha, Walterová, Mare, 1995) . Integrace tedy znamená vyuovat vechny áky v jejich spádovch kolách, v bnch tídách odpovídajících jejich vku a poskytovat jim a uitelm adekvátní podporu.


61

M e b t úspná za pedpokladu, e vezmeme to nejlepí ze speciálního a b ného kolství a zkombinujeme to do jednotného systému vzdlávání. Podstatou integrace je spolen ivot a spolené uení handicapovan ch a b né populace. Základní kola praktická: Název „základní kola praktická“ vyplynul z reálné charakteristiky kol, jejich prostedí vytváí areál cvin ch byt, cvin ch kuchyní, devodílen, kovodílen a keramick ch dílen, v tvarn ch ateliér, místností pro ití a dalích techniky práce s textilem, zahrad, pozemk, skleník a dalích odborn ch pracoven, kde probíhá vtina v uky ryze praktického obsahu a zamení. Do základní koly praktické se formáln nepeklápí b valé zvlátní koly, ale je vytváen nov typ základní koly pro áky, s takov m rozsahem speciálních vzdlávacích poteb, pro kter by nemohli b t úspn vzdláváni v b n ch základních kolách, nedisponujících ve velké vtin rozsáhl m systémem v e uveden ch zaízení a podprn ch speciáln pedagogick ch slu eb. (Uitelské noviny, 2005) 12.1.5 Vzkumn vzorek: Sna ila jsem se vybírat pokud mo no nejrozmanitjí vzorek respondent, abych získala co nejvtí íi názor na v zkumné problémy. V brov vzorek: Uitelé Základní koly praktické ve Vizovicích – 3 (délka praxe u dotazovan ch: 2 roky, 17 let, 20 let) Uitelé Základní koly ve Vizovicích – 3 (délka praxe 5let ,7 let, 20 let) Sociální pracovníci z oddlení SPOD – 2 (oba respondenti mají 15 let praxe) Rodie dtí ze Základní koly praktické ve Vizovicích – 2 Obané msta Vizovice – 3 ( vk: 30 let, 50 let a 83let; dva dotazovaní mají Stední kolu a poslední dotazovaná je vyuená) 12.1.6 Metody vzkumu: S ka dou osobou z ka dé skupiny budu dlat rozhovor – polostrukturovan . Rozhovor budu se souhlasem dotazovaného nahrávat na diktafon. Polostrukturovan rozhovor jsem sestavila a po malé sond u lidí, kde jsem si chtla ovit porozumní polo en ch otázek.


62

12.1.7 Zp sob zpracování dat: Analza rozhovor a poté poslech, následn pepis do písemné formy.

12.2 Rozhovory Nejt í ástí vzkumu bylo domlouvání si schzek a místa rozhovor, jeliko je vzkumn vzorek sloen ze 13 lidí, tak to bylo 13 míst a 13 as pro rozhovory. V ichni dotazovaní mi s ochotou odpovídali. Rozhovory jsem pepsala bez oprav, aby zstal dkaz, kter dokládá autentinost vpovdí respondent. 12.2.1 Rozhovory s uiteli ze Základní koly praktické ve Vizovicích •

První rozhovor:

Kolik let u íte na této kole? Na této kole uím 20 let. Jak m zpsobem se dti do této koly dostávají? Na základ doporuení Pedagogicko – psychologické poradny, kam jde dít ze Základní

koly na vy etení, pokud má ve kole závané vukové problémy. Jaké dti navtvují Z praktickou? Dti s lehkm stupnm postiení, které nezvládají Základní kolu. Obas se k nám dostávají dti, které mají vchovné problémy. Jak vnímají umístní sv ch dtí do Z praktické rodi e? Rodie se bu nemohou s pechodem na Z praktickou smíit a snaí se dít na Z udret za kadou cenu, nebo berou pechod na na í kolu jako velkou úlevu pro sebe i pro dít. Dti se zklidní, konen zaívají úspch a s nimi jsou spokojeni i rodie. Jak vnímají umístní do Z praktické dti? Dti to vnímají velmi dobe. Je to pro n velká úleva, skonil stres na Z . V em spo ívá, dle vaeho názoru, v jime nost Z praktické ve Vizovicích? Na e kola pipravuje dti, které by nezvládly Z na pechod do stedních odbornch uili , aby se mohly vyuit ve zvoleném oboru (dnes se mohou hlásit i do stedních odbornch uili ).


63

Kde se mohou po absolvování Z praktické áci uplatnit? Mohou se vyuit na odbornch uili tích nebo SO . Mají dost velk vbr uebních obor. Omezí je spí e finanní situace v rodin – nemonost bt ubytován na internát, cena jízdného. Proto vt ina z nich koní na OU Lípa - Klevka, ale tam ten vbr není tak velk. Myslím, e ti nejlep í by mohli po vyuení zvládnout i uební obor s maturitou – zatím jsem to v ak nezaila. U dtí z dtského domova nastávají problémy, kdy dosáhnou 18 let, odcházejí z domova a velmi asto se nevyuí. Kdy si porovnáte osnovy Z a Z praktické – jsou dti Z praktické schopné zvládnout osnovy Z? Dti Z praktické nejsou schopny zvládnout osnovy Z ani v eském jazyce, matematice, naukovch pedmtech. Dokonce si myslím, e ani v hudební vchov. Snad jen v Pracovním vyuování mohou bt nkteré ma e dti lep í, protoe mají více hodin PV Jak je vá názor na integraci dtí Z praktické do Z? Integrace dti do Základních kol se mi nelíbí, protoe se paní uitelka pi velkém potu dtí ve tíd neme vnovat integrovanému dítti individuáln. Snad jen za pomoci asistentky a to jsou zbyten investované peníze, kdy existují Z praktické. Navíc neme Z organizan zajistit plnní osnov Z praktické soubn s osnovami Z (neodpovídá poet vyuovacích hodin – nap. PV), tko bude Z pro jednoho áka tvoit nové rámcov vchovné vzdlávací plány. Proto to nedoporuují ani pedagogicko psychologické poradny a Z od integrace zrazují (PPP Louky).

•

Druh rozhovor: vychovatelka

Kolik let uíte na této kole? Na této kole pracuji druhm rokem. Jakm zpsobem se dti do této koly dostávají? Bu je to na základ doporuení ze koly nebo pedagogicko psychologickch poraden. Jaké dti nav tvují Z praktickou? Z praktickou nav tvují dti s problémy chování, dti slab í na uení a dti mentáln zaostalej í.


64

Jak vnímají umístní sv ch dtí do Z praktické rodi e? Je to jak u koho. Nkdo si sem dá dít z toho dvodu, aby mli dít premianta, i kdy by moná na tu Z mlo a tam by bylo slabí. To ti rodie teba neskousnou, tak ho radji dají sem, aby vynikal. Zas na druhé stran to nkdo vnímá patn tím, e teba si chtl ve svém synovi nebo dcei njaké svoje sny. To e jeho dít chodí do ,,zvlátní koly“ je pro nj potupa. Jak vnímají umístní do Z praktické dti? Ti malí to ani nevnímají, ti starí to vnímají tak, e se jim druhé dti smjí. Kolikrát jdu s naimi dtmi a dti ze Z se jim smjí nebo k nim mají pipomínky. Na druhou stranu si myslím, e je pro n lepí, e zde mají individuální pístup, e tady ty jejich slabiny nejdou a zas tak vidt. Dti u nás jsou na stejné úrovni, take se to ztratí. Na základní kole, kdy njak vyboovali, tak to byl ten dvod teba pro ikanu nebo pro njaké posmky. V em spo ívá, dle va eho názoru, v jime nost Z praktické ve Vizovicích? Urit v tom, e tady je mí pedagog i dtí. Pístup k dtem je zde rodinnjí, urit dokáou ti uitelé daleko víc proniknout do tch dtí, zjistit jejich poteby, protoe kdy má nkdo ve tíd 30 dtí, tak nemá anci se vnovat vem a zjistit ve o vech dtech. Kde se mohou po absolvování Z praktické áci uplatnit? Já si myslím, e to budou urit uilit – nejblií mají v Líp. Vidla jsem teba inzeráty na pracovní píleitosti, tak hodn lidí, co se tká teba Z praktickch, tak je tch nabídek stran moc a jsem se tomu sama divila. Od hlída po zedníky, kteí jsou dobe platov ohodnocení. V této dob mají daleko víc moností na uplatnní ne mli dív. Jak je vá názor na integraci dtí Z praktické do Z ? Myslím si, e by tato kola mla zstat. Dti se tady cítí lépe ne nkde na ,,základce“, kde pro n nemají uitelé tolik asu. Za druhé vyboují teba z toho, e nejsou silné, tak se to odráí na jejich psychice a na vem. Co jsem se bavila i s uiteli, tak pro n by to byl taky problém na té Z – mít nkoho takového, komu by se museli individuáln vnovat. Jsou zvyklí mít tam 30 dtí, které pochopí zadání a kdyby tam mli jednoho, za kterm by museli poád chodit, tak by to byl problém jak pro n, tak pro ty dti. Myslím si, e by to mlo zstat, tak jak to je.


65

Rozhovor tetí:

Kolik let uíte na této kole? V lednu bych ekla, e to bude 17 let. Jakm zpsobem se dti do této koly dostávají? Tak bu je to na podklad ádosti uitel ze Z nebo pijdou sami rodie. Vdycky to musí bt doloeno vyetením z Pedagogicko-psychologické poradny. Jaké dti nav tvují Z praktickou? Jsou to dti s lehkm a stedním mentálním postiením. Pokud se to netká speciální tídy. Jak vnímají umístní svch dtí do Z praktické rodie? Rodie se s tím velice asto tce smiují, ekla bych, e odkládají to rozhodnutí. Urit ale nedlají dobe. Setkáváme se s tím, e nám rodie po nkolika msících eknou, e udlali nejdleitjí rozhodnutí v ivot. eknou, e to dít je spokojené. Oni jsou rádi, e se zbavili problému, protoe je to hrozná úleva pro celou rodinu. Nejen pro dít, ale i pro rodie. Ale to rozhodnutí, aby tu to dít lo, tak to teda nkteí zvaují hodn dlouho. Jak vnímají umístní do Z praktické dti? Urit to vnímají. Myslím si, e ím starí je dít, tím je to pro nho horí. Je vytrené jednak z kolektivu, kter ml a jde do nového kolektivu. Hlavn se mu posmívají dti, se ktermi chodil do tídy pedtím. Pokud je to dít mení, tak si myslím, e tam takov problém není, e se velice rychle adaptují. I ti starí se velice rychle adaptují, protoe ten mení kolektiv jim urit udlá dobe. V em spoívá, dle va eho názoru, vjimenost Z praktické ve Vizovicích? ekla bych, práv tím malm kolektivem. Je tu málo dtí, vichni se tu znají. Jsou v kombinaci – malí, velcí ve tídách, e se musí postarat vtí o mení nebo o ty víc postiené. Dti znají vechny uitele, s kadm se tu jedná individuáln a ve se sním rozebírá. To je veliké plus. Kde se mohou po absolvování Z praktické áci uplatnit? V souasné dob u mou i dostat na Odborné uilit, pokud jsou ikovní. Jinak jsou pímo speciální uilit pro nae áky, take uplatnní mají veliké, pokud se douí.


66

Kdy si porovnáte osnovy Z a Z praktické – jsou dti Z praktické schopné zvládnout osnovy Z ? Myslím si, e ne. Tam to omezení, monosti zvládnout uivo je u nás je, ekla bych, dvoulet odstup toho uiva, take to nemohou dohonit, zvládnout celé to uivo. Jak je vá názor na integraci dtí Z praktické do Z ? Moné by to bylo jen s asistentem. Moná. Kdyby se vnovali individuáln kadému dítti, ale myslím si, e takhle prakticky dát to dít do tídy se 30 áky to není vbec moné. Jak by se zvládal poet pracovního vyuování. Na e kola je zamena hlavn na praktickou innost. Take to vbec není na Z o etené. Myslím, e ta integrace vbec dobrá není. 12.2.2 Rozhovory s uiteli ze Základní koly ve Vizovicích První rozhovor: Kolik let uíte na této kole? Na této kole uím u 20 let. Jaké dti navtvují Z praktickou? Z praktickou nav tvují dti, které nezvládají osnovy Z . Vt inou ze své zku enosti poznám, kdo bude jedniká, kdo bude prmrn ák a kdo bude slab í. Setkala jste se osobn se ákem, kter ml speciální vzdlávací poteby a nezvládal osnovy Z ? Ano, setkala. Ze své psobení jsem dávala pár návrh rodim, aby za li se svm díttem do poradny. Vt inou jsem se nemlila. Rodie neradi sly í, e zrovna jejich dít je ,,slab í“ ne jejich vrstevníci. Nemla jsem ale ádné dít, které by bylo extrémn ,,slabé“. Momentáln mám ve tíd jednoho chlapce, kter by poteboval nav tvovat va í kolu. Jak jste se k tomuto dítti chovala? Vdy jsem se k dítti snaila chovat trpliv a více se mu vnovat, ale není v mch silách, abych se teba aktuáln vnovala slab ímu chlapci víc ne ostatním. Mám poetnou a ivou tídu. Ne projdu pi psaní celou tídu, tak vdy chlapce opravím pi drení pera, ale jen se vzdálím a on u to zase drí patn.


67

Mla jste/Máte dostatek asu se vnovat tomuto dítti? Jak u jsem íkala, pi velkém potu ák se nemohu vnovat ákm píli individuáln – není na to as ani prostor. Úkoly zadávám hromadn pro vechny dti a pak je kontroluji. Slabí dti zde pak jen trpí, protoe nestíhají dlat to, co po nich vyaduji a nemu ekat tak, jak teba vy u vás ve kole. Máte tam monost poskytnout dítti vtí prostor k ,,pemlení“. Ostatní dti to velmi rychle vycítí a pak to dávají tomu dítti najevo – to, e je jin. asto jsem musela dtem vysvtlovat, e se mu nesmí smát, e mu mají pomáhat, atd. Jak reagovali rodie na vzniklou situaci? Vtinou dají na má doporuení, i kdy vidím, e to bvá pro n ok nebo si to nechtjí pipustit. asto mívají jedno dít ikovnjí a proto nechápou, e sourozenci nemohou bt stejní. Bvá to boj uvnit jejich due. Vesms se domnívají, e kdy jejich dít neabsolvuje Z , tak nebudou v ivot astni – jak dti, tak rodie. asto je musím pesvdovat o tom, e ivot dítte chozením do Z praktické nekoní, ale e zaíná. Kdy si to vezmu s odstupem asu, tak si vzpomínám na pár dtí, které se po njaké dob do praktické koly dostaly a jsou z nich ikovní dosplí lidé, kteí mají práci a rodinu. Co byste íkala na asistenta u dítte ve va í tíd? Umím si to pedstavit. Momentáln bych ho i potebovala- mohl by se vnovat 3 slabím dtem, ale ty nejsou na peazení do Z praktické, jen h zvládají psaní – mají hodn ztuhlou ruku a jsou pomalí, asistent by je nejen ,,popohánl“, ale navíc by se jim mohl více vnovat. Jen nevím, kdo by toto místo platil. Jak je vá názor na Integraci ák Z praktické se speciálními vzdlávacími potebami do Z ? Myslím si, e to není moné ani reálné. M osobn by ve tíd dalí lovk nevadil, ale znám hodn pedagog, kteí by mli problémy s dalím lovkem ve tíd – nejsou moc tolerantní. asto neberou ani ohledy na dti, které mají rzné úlevy ve vzdlání (p. dyslektici,..). Neumím si je pedstavit, jak pedem konzultují prbh vuky s asistentem. Je to i o kompromisech a to nkdo neumí… Druh rozhovor: Kolik let uíte na této kole? Uím zde 5 let.


68

Jaké dti nav tvují Z praktickou? Vtinou to jsou dti, které z njakého dvodu nezvládly vuku na Z. Setkala jste se osobn se ákem, kter ml speciální vzdlávací poteby a nezvládal osnovy Z ? Zatím jsem se s takovm ákem, kter by ml závanjí problémy nesetkala, ale od kolegyní vím, e v naem roníku pár jedinc je. Ve tíd mám nanejv pár slabích dti na tení, mají problémy s anglickm jazykem. Mám i jednoho dyslektika. Problémy se tením má ale více dtí. Dnení doba moc nepodporuje etbu knih a málo dtem se doma te ped spaním. V dnení dob se víc propaguje televize a poíta, proto dtem nestaí mluvené slovo – musí se doplovat o vizuální podnty. Co byste íkala na asistenta u dítte ve va í tíd? Vbec si neumím pedstavit, co by ml u m dlat, jestli bych ho já vedla nebo by vdl, co má dlat. Myslím si, e by mi to ruilo vuku a byla bych nesvá. Ani nevím, odkud by se na toto místo brali peníze. Nejsem tomu moc naklonna. Jak je vá názor na Integraci ák Z praktické se speciálními vzdlávacími potebami do Z ? Podle toho, kdy se bavím s kolegynmi, tak mi tato mylenka pipadá nereálná. Pece jen mají v Z praktické podmínky pro práci s tmito dtmi a navíc jsou specializovaní na tuto oblast práce lépe ne my. Vím, e mají i jiné osnovy, tak nevím, jak by to mohlo fungovat.

Tetí rozhovor: Kolik let uíte na této kole? Nevím to pesn, ale u to bude asi tak 7 let. S pestávkou, kdy jsem byla na mateské. Jaké dti nav tvují Z praktickou? Jsou to dti, které neobstály u nás ve kole. asto se tyto nedostatky u dtí projevují a ve vyích ronících, kdy se zanou uit pedmty jako je fyzika, chemie, djepis, cizí jazyky. Tam u se ve jasnji pozná. Bvají to dti, kde se jim rodie dostaten nevnují, jsou to i dti vchovn nezvladatelné.


69

Setkala jste se osobn se ákem, kter ml speciální vzdlávací poteby a nezvládal osnovy Z ? Ano, setkala jsem se s tím. Utkvl mi v pamti kluk, kter nebyl zas a tak hloup, ale uitelé ho vbec nezvládali – niil kolní majetek, uitelé se báli ho brát nkam na kulturní pedstavení, protoe nedbal pokyn od nich. Na uení spí e ka lal, protoe ml rodie, kteí byli od rána do veera v práci a ten kluk, byl více i mén cel den sám. Po dlouhch peripetiích se dostal na ádost uitel i rodi k vám do koly a pokud vím, tam ty problémy skoro vymizely. Jak jste se k tomuto dítti chovala? Já osobn jsem ho mla jen na 2 pedmty, take jsem ho zase tak asto nevidla. Snaila jsem se ho zaujmout a kdy u se snail rozhodit vuku, aby na sebe upoutal pozornost, tak jsem ho vdy njak usmrnila. V jádru to nebyl patn chlapec, jen se mu neml, kdo vnovat. Mla jste/Máte dostatek asu se vnovat tomuto dítti? V odbornch pedmtech bvá nkdy prostor pro diskuze, tak jsem se ho snaila zapojovat, musím íct, e se nkdy snail, nkdy naschvál rezignoval a celá tída z toho pak mla srandu, protoe v e hlasit komentoval a dával najevo, jak mu nic nevadí. Jak reagovali rodie na vzniklou situaci? Rodie tomu nechtli vit, protoe to byl jejich jedin a velmi milovan syn, kterému by dovolili úpln v e, take postihy za pr vihy ve kole nebyly. Kdy se ho nkdo zeptal, co se mu stalo za pr vih, tak v e bylo v pohod. Postupem asu pibylo stíností od více uitel, tak se to otec snail e it silou – kad pr vih následoval vprask, take pak chlapec utíkal z domova. Rodie si nakonec uvdomili, e jejich syn potebuje odbornou pomoc a individuální pístup. Sami si pipustili to, e udlali velkou chybu pi vchov, ale to u ne lo vzít úpln zpátky. Momentáln se synovi více vnují, aktivn spolupracují se Z praktickou. Co byste íkala na asistenta u dítte ve vaí tíd? Umím si to pestavit, ale do detailu ne. Mla bych asi strach, jak by to fungovalo. Pece jen nás pi na em studiu na nic podobného nepipravili. Kdo by to platil? Rodie áka?


70

Jak je vá názor na Integraci ák Z praktické se speciálními vzdlávacími potebami do Z? Myslím si, e je velmi dobré, e v naem kolství funguje stupe mezi Z a kolou Speciální. Kadopádn by neml vymizet, protoe by se pro tyto dti sníil pístup ke kvalitnímu a odpovídajícímu vzdlání. To by si mli tam nahoe, kde takové vci vymlí uvdomit. 12.2.3 Rozhovory se sociálními pracovníky SPOD MÚ ve Vizovicích První rozhovor: Kolik let pracujete v oboru? Na jakém oddlení? Pracuji na oddlení sociáln právní ochrany dtí ji 15 let. Jakm zpsobem probíhá va e spolupráce se Z praktickou? Vtinou si domluvíme osobní kontakt po telefonu dle aktuální situace a podle aktuálního problému. Vdy se mi velmi dobe se Z praktickou spolupracovalo. V pípad poteby si pedáváme dleité informace, abychom mohli dál situaci eit a aby se zlepila. Jste spokojen/á s formou spolupráce se Z praktickou nebo byste nco zlep ili? Ano, spolupráce probíhá dle mch pedstav, nemám ádné vtky. Jsou v echny va e dti, které máte v evidenci ze Z praktické? Ne, veejnost si to nkdy me myslet, ale z vaí koly jsem moc klient nemla. Spíe se jednalo o práci s rodii, kteí njakm zpsobem nezvládali eit problémy v rodin – p. nedostatek penz, mén intelektu,.. Momentáln eíme hodn pípad, kdy rodie nezvládají své dít v dsledku velké asové zaneprázdnnosti – dít se poflakuje, kouí nebo bere drogy, páchá z nudy vandalismus. Máme zde i hodn problematické partiky. Jaké dti nav tvují Z praktickou? Tuto kolu navtvují dti se sníenm intelektem nebo pochází ze sociáln znevhodnného prostedí. Co si myslíte o novém trendu ve kolství – ru ení Z praktickch, integrace dtí se speciáln vzdlávacími potebami do Z?


71

Dle mého názoru je velkou otázkou, zda by Z byla pi souasném systému schopná zvládnout integraci dtí ze Z praktické. Nepipadá mi to velmi reálné a vhodné. Rozhovor druh: Kolik let pracujete v oboru? Na jakém oddlení? Pracuji v oboru 15 let a jsem kurátorem pro dti a mláde. Jakm zpsobem probíhá va e spolupráce se Z praktickou? V této kole provádím po domluv s pedagogy protidrogovou prevenci formou pedná ek. Jinak, dle domluvy, probíhají osobní konzultace o daném ákovi. Jste spokojen/á s formou spolupráce se Z praktickou nebo byste nco zlep ili? Relativn ano, jen by mohla bt prunj í komunikace v poátku problému. Jsou v echny va e dti, které máte v evidenci ze Z praktické? Ne, nejsou. Pevaují dti z bné Základní koly. Problémy jsou individuální, vt inou to není jeden problém, ale je jich víc. Jaké dti nav tvují Z praktickou? Omezující intelektové, zdravotní, sociální dispozice. Co si myslíte o novém trendu ve kolství – ru ení Z praktickch, integrace dtí se speciáln vzdlávacími potebami do Z? Není vhodná integrace tchto dtí, protoe vyadují speciální péi, co u vás ve va í kole mají.

12.2.4 Rozhovory s rodii dtí ze Základní koly praktické ve Vizovicích První rozhovor: Kolik let va e dít nav tvovalo Z? Na e dít chodilo do Z 5 let, z toho dvakrát opakoval 3 tídu. Jaké problémy mlo va e dít ne nastoupilo do Z praktické? Ze zaátku jsme si nepipou tli njak problém, brali jsme to tak, e ná syn bude prmrn ák a e kolu projde tak njak v pohod. Poté se dostal do 3. tídy, kde se mu


72

zmnila po dvou letech paní uitelka, na kterou byl zvykl, co byl první kámen úrazu. Jeho nová paní uitelka byla vrazn starí a nedávala prostor slabím ákm. S naím synem se uila starí dcera, která se mu hodn vnovala. Dokonce mu radila, kdy ml strach z paní uitelky, aby se nebál a kdy nemu nebude rozumt, tak a se pihlásí a ona mu to ráda vysvtlí. Syn chodil ze koly zamlkl, nechtl chodit do koly, asto si vymlel dvody, aby tam nemusel a ranní vypravování bylo provázeno pláem a kikem. Podailo se nám zjistit, e se mu ve vyuování paní uitelka vysmívala a shazovala ho ped vemi áky. íkala mu, e skoní ve zvlátní kole, kam patí. Ten rok byl pro nj utrpením, tak jsme se snaili hledat jinou monost. Pestoupil na nov kolní rok do Z v Zádveicích, kde opakoval 3.tídu. Tam dostal hodnou, trplivou a chápající paní uitelku, jeho kolní vsledky se zlepily o dva stupn, rád chodil do koly a dokonce navtvoval paní uitelku i po vyuování. Take jsme si mysleli, e problém je zaehnán a nevnovali jsme tomu pozornost. Dalí rok nastoupil do 4. tídy, ale to zaala vuka anglického jazyka, kterou ná syn nezvládal i po douování od sestry. Zase se zaal trápit a to jsme u na doporuení paní uitelky byli na vyetení a pomalu jsme zaali pemlet nad mylenkou, co dál? Byli jsme se podívat do Zvlátní koly a zjistili jsme, e to zase tak hrozné není, jak jsme si to pedstavovali. S manelem jsme to dlouho probírali a poád jsme hledali jinou variantu. Nakonec jsme to rozhodnutí udlali a syna tam nechali zaadit. Jak se k va emu dít ti chovali na Z? První dva roky byla pée vynikající, ale pak se to zmnilo v horor. Syn na tento rok, dote, nerad vzpomíná. V Zádveicích se mu líbilo a s pístupem jsme byli spokojení, paní uitelka se snaila dlat, co bylo v jejich monostech. Synovi spoluáci byli vcelku hodní a moc mu nedávali najevo, e opakuje tídu. Moná to bylo tím, e tam bylo málo dtí ve tíd. Zdálo se vám, e se uitel za Z dostaten v noval va emu dít ti? Mimo té 3. tídy ve Vizovicích ano. Co bylo hlavním impulsem pro p e azení va eho dít te do Z praktické? Byla to nae bezradnost, synovo trápení ve vuce, kdy si zaal on i my uvdomovat, e nestíhá bné tempo na Z . Paní uitelka nám velmi poradila.


73

Jak byl vá první dojem ze Z praktické? Hned se nás ujala paní zástupkyn, která nás provedla po celé kole, povykládala nám o tom, jak to ve kole chodí. Ukázala nám nové synovi spoluáky, povykládala nám o vuce a reimu koly. Byli jsme velmi nadení. Malé, ale pkné zaízení, plné krásnch vtvor od dtí. Cítili jsme odtud domácí rodinnou atmosféru. Jak se k vám choval pedagogick sbor? Mli jste dostatek informací? Ano, vechny potebné informace nám podala p.u. Machalová, která se nás pkn ujala. Zmnilo se chování nebo nco u va eho dítte po p estupu do Z praktické? Ná syn, si velmi rychle oblíbil paní uitelky a získal brzy kamarády. Jeho chování se zklidnilo. Pestal bt nervózní z návtvy koly, asto se do ni til a bez problém o ni mluvil. Oblíbil si pracovní vyuování v dílnách. Jak celkov hodnotíte Z praktickou? Pozitivn a známka by mohla bt 1. Pkné prostedí, vborní uitelé, rodinné prostedí, hezk pístup ke vem, dostatek informací pro rodie. Druh rozhovor: Kolik let va e dít nav tvovalo Z? Ná syn chodil 2 roky na Z v Pozdchov, poté jsme si nevdli rady, protoe se nechtl uit do koly, dti se mu smály, zapomínal psát úkoly, nechtl plnit domácí úkoly a museli jsme ho do veho nutit. Byl velmi vzdorovit. Neml rád paní uitelku. Po domluv s paní uitelkou a s manelem jsme udlali pokus - nechali jsme syna peadit na nov kolní rok do Valaské Polanky, ale vsledek byl stejn. Zde u jsme dávno vdli, e ná syn je pomalejí ne jeho sestry a spoluáci, dlá mu velké problémy se soustedit. Domácí píprava probíhala s velkmi obtíemi. Jak se k va emu dítti chovali na Z? Paní uitelky se mu vnovaly jak jen to bylo v jejich silách, ale to nestailo. Doma jsem se mu vnovala já i babika. Dti si ze syna dlali legraci, nadávali mu. asto nechtl jít do koly.


74

Zdálo se vám, e se uitel za Z dostaten vnoval vaemu dítti? Ano, jak íkám v rámci moností, ale paní uitelka nám íkala, e má mnoho dtí, take se mu neme vnovat tak, jak by chtla. Hodn jsme se to snaili dohánt doma, kdy ml syn lepí náladu a zrovna nevzdoroval. Co bylo hlavním impulsem pro peazení vaeho dítte do Z praktické? Stupovaly se vkyvy nálad naeho syna, kter nechtl do koly nechtl se uil, asto se vztekal, protoe vdl, e nestíhá tempo ostatních. Dti mu to dávaly najevo. Jak byl vá první dojem ze Z praktické? Mla jsem velk strach, protoe jsem nevdla jaké to tam bude. Pár informací mi dala moje vzdálená sestenice, která tam pracuje – hned jsem byla klidnjí. Jak se k vám choval pedagogick sbor? Mli jste dostatek informací? Hned u dveí se mne ujala paní uitelka Machalová, která m provedla po celé kole, ukázala mi tídu, kam ml ná syn zaít chodit. Byla jsem mile pekvapena, jak jsou tídy útulné a e je zde málo dtí ve tídách. Poté jsme eili organizaní vci dleité pro to, aby mohl syn zaít chodit do koly. Se vím mi ochotn p.u. pomáhala. Zmnilo se chování nebo nco u vaeho dítte po pestupu do Z praktické? Chování se zmnilo razantn. Syn zaal ze koly chodit klidn, vesel. Velmi m pekvapil tím, e se chtl sám a dobrovoln uit a pipravovat si úkoly na dalí den. Dokonce m nutil, abych s ním hned la psát úkoly, díve ekal a jsem si vzpomnla já a a jsem ho zaala nutit. O kole se asto baví a íká, e se mu u vás líbí. Jak celkov hodnotíte Z praktickou? Tato kola zmnila mému synovi ivot v lepí. Ovlivnila jak syna, tak celou naí rodinu. Díve jsme to povaovali za osobní prohru, e ná syn nevychodí Z , ale u víme, e jsme se mlili. Kdo ale nemá své dít v této kole, tak to neme objektivn posoudit. 12.2.5 Rozhovor s lidmi z Vizovic První rozhovor: Vk, nejvyí dosa ené vzdlání 50 let, Stední kola s maturitou.


75

Jaké dti dle vás nav tvují Základní kolu praktickou? To je ta bvalá Zvlá tní kola, jak jste mi íkala. Chodí tam slab í dti, které nejsou tak chytré, aby to zvládali v b né kole. Chodí tam i dti od rodi, kteí nemají peníze nebo se nestarají o své dti. V imla jsem si i dtí posti ench, se ktermi chodíte na procházky. ím je Základní kola praktická odli ná od Základní koly? Tak to moc nevím. Mají mí dtí ve tídách, mí uitel. Vidla jsem jejich vstavu a mají ikovné dti. Znáte njaké dít, které nav tvovalo Základní kolu praktickou? Jak mu Z praktická svd í/svd ila? Neznám ádné dít osobn. Je podle vás Z praktická potebná? Ano, je. Kam by pak chodily dti, které to nestíhají v Základní kole? Co si myslíte o integraci dtí Z praktické se speciálními vzdlávacími potebami do Z ? Myslím si, e to není mo né. Ty dti by se v b né kole trápily a nestíhaly by se uit. Bylo by jim to moc líto. A ostatní dti by se jim mohly smát. Druh rozhovor: Vk, nejvy

í dosaené vzdlání 30 let, Stední kola s maturitou. Jaké dti dle vás nav tvují Základní kolu praktickou? Tuto kolu nav tvují dti, které mají njaké záva nj í zdravotní problémy nebo nejsou stejn chytré jako ostatní dti. ím je Základní kola praktická odli ná od Základní koly? Tím, e tam chodí jiné dti – nemyslím vzhledem, ale e to jsou dti, které neza ily moc úspch na základní kole. Odli ná je v tom, e tam mají lehí uivo, proberou toho mén, proto e dti v echno nepochopí. Hodn se tam pracuje rukama – budou se jimi ivit.


76

Znáte njaké dít, které nav tvovalo Základní kolu praktickou? Jak mu Z praktická svd í/svd ila? Ano, ml jsem ve kole jednoho spolu áka, kter asi v 6. tíd pestoupil do zvlá tní koly. Ve kole se mu kluci smáli, proto e byl pomal a oni íkali, e je zasekl. Na kluka byl a moc hodn a choval se pkn k paní uitelce. Asi mu ta kola svdila, proto e jsem se s ním bavil a pr dlá malíe, má man elku a jedno dít. Vbec na nm není poznat, e nechodil na ,,základku“. Je podle vás Z praktická potebná? ekl bych, e ano. U jenom proto, e jsem se potkal s bvalm spolu ákem, kter k vám chodil. Je z nho zrun malí. Uplatnil se jak v pracovním, tak v soukromém ivot. Asi bych ml radost, kdybych byl jeho uitelka. Co si myslíte o integraci dtí Z praktické se speciálními vzdlávacími potebami do Z ? Je to hloupost. Jak by to s ostatními dtmi zvládali? V ak by na n nemla uitelka as, nás bylo kolem ticeti, byli jsme ivá tída, tak si to nedovedu pedstavit…na to by rodie nemli peníze, byli by ne astní jak o ni, tak dti. Tetí rozhovor: Vk, nejvy

í dosaené vzdlání 83 let, vyuená. Jaké dti dle vás nav tvují Základní kolu praktickou? Chodí tam zlobivé dti, které se nechcou uit. Jsou tam samí darebáci a cigáni. ím je Základní kola praktická odli ná od Základní koly? Majú tam víc práce, uhlídat ty dti, aby nco nezniily nebo nerozbily…chudry uitélky. Znáte njaké dít, které nav tvovalo Základní kolu praktickou? Jak mu Z praktická svd í/svd ila? Neznám, jen mi súsedka íkala, e tam chodil jejich synovec Jó a. Taky to byl raubí, nechtl se uit, ani doma pomáhat. Mohli sa tam sna it jak chtli, ale on na to ka lál, kolikrát dostal emenem. Pracuje jen nkdy, aby mohl na pivo. Je podle vás Z praktická potebná? To to nevím, asi je, kam by ti darebáci chodili a kdo by se o n staral?!


77

Co si myslíte o integraci dtí Z praktické se speciálními vzdlávacími potebami do Z? Nemyslím si nic, aj kdy ste mi to vysvtlovala, to nechte radji mladím.

12.3 Vyhodnocení rozhovor Z kadé kategorie vyberu podstatné vci, které jsem v prbhu rozhovor zaznamenala. Pokusím se je zde popsat. 12.3.1 V sledky rozhovor s uiteli ze Základní koly praktické ve Vizovicích Pi tchto rozhovorech, jsem cítila velkou odezvu a také cit pro danou problematiku, kter byl zpsoben délkou práce v oboru. Vichni pracovníci do posledního si jsou vdomi nepostradatelností této sféry ve kolství. Bohuel si jsou také vdomi velké hrozby ve svtovém trendu ruit tuto oblast vzdlávání. Z rozhovoru nám vyplvá, e nám kola me nabídnout velké mnoství pedagog s velkmi zkuenostmi a s dlouholetou praxí v oboru. kola má nezamnitelné a útulné prostory, které vytváí tém dokonalou iluzi rodinného prostedí. K tomu je piloen fakt, e se dti ze vech roník navzájem znají, uí se si navzájem pomáhat, co je velkou pedností pro dti, které nemají sourozence. Zde si mohou osvojit prvky chování, které doma nemají monost spatit. Individuální pístup pedagog asto zvyuje jejich ance na úspch jak ve kole, tak v osobním ivot. Uitel je tu brán skoro jako ,,kamarád“. Uitelé se shodli, e kolu navtvují dti, které jsou mentáln ale i zrun o dost slabí ne dti v minulch letech. asto jim chybí pedstavivost a v neposlední ad samostatnost. Rodie ped peazováním svch dtí mají velké pochyby a mají strach z neznáma. Nemají ped vstupem do této koly podrobné informace o tomto zaízení a z toho asto vyplvá jejich strach z neznáma. Existují i velké pedsudky a pochyby o tomto zaízení. To se vdy zmní po informaní schzce s prokolenm pedagogem, kter rodim ve vysvtlí, uklidní je a provede je po zaízení. Dti se do Z praktické dostávají na doporuení z Pedagogicko – psychologické poradny. Vtinou se provádí vyetení na doporuení pedagoga nebo na pání rodi, pokud se jim nco nezdá. Na 100% jsme se shodli, e není reálné, aby áci Z praktické zvládly osnovy Z , protoe tam nastává mnoho nesoulad p. rozdílné poty hodin v rozvrhu, nkteré


78

pedmty jsou v niím rozsahu a o 2 roky nazpt. Reálná není ani vuka cizích jazyk, dti mají velké nedostatky hlavn v psaném projevu, vslovnost nechápou. Dti se speciálními vzdlávacími potebami nejsou schopny zvládnou integraci do základních kol. Uitelé se hodn vyjádili k této otázce ji pi otázce k osnovám. Co se te uplatnní ák po ukonení kolní docházky, tak se situace oproti pedchozím rokm vrazn zlepila. Díve mohli studovat jen na uilitích, která navazovala na tehdejí zvlátní koly, ale dnes mohou studovat i na uilitích, kde si budou pát. 12.3.2 Vsledky rozhovor s u iteli ze Základní koly ve Vizovicích I uitelé ze základní koly mají pehled, jaké dti navtvují základní kolu praktickou – ani jednou se nestalo, e by vbec nevdli, jaké dti jsou v této kole. Nkteí dokonce doporuili rodim vyetení jejich dítte. A na jednu vjimku se kad uitel setkal za dobu své praxe s takovm ákem. Kad uitel se snail takovému dítti vnovat více, co není reálné pi takovém potu ák ve tídách. Také se ho snail uchránit ped dtmi, které si z nho dlaly legraci. Rodie si vbec nechtjí pipoutt, e by jejich dít mohlo chodit do Z praktické, vtinou bvají neastní a nechají to zajít daleko, kdy je neastné dít i rodie. asto to povaují za osobní selhání. Asistenta ve tíd by nkteí uvítali a jiní ji odmítají úpln. Vtinou si uitelé neumí pedstavit, jak by jejich spolupráce ve tíd probíhala. Jsou zvyklí na svj systém ve vyuování a velmi tce by se smiovali s nkm jinm ve tíd. Ale jiní pedagogové by to pivítali, protoe mají pár slabích dtí, kterm se nemohou individuáln vnovat. Vichni se ale shodli, e integrace ák se speciálními vzdlávacími potebami není reálná, dle nich by dti trpli a také není doeen prbh hodin a osnovy. 12.3.3 Vsledky rozhovor se sociálními pracovníky m stského úadu ve Vizovicích Spolupráce se Z praktickou probíhá vtinou po telefonické domluv osobn. Se spolupráci jsou pracovníci spokojeni, jen by poadovali rychlejí spolupráci na zaátku problému u dítte.


79

Z rozhovoru vyplynulo, e dti ze Z praktické nejsou jedinmi klienty sociálního oddlení, take se vyvrátilo tvrzení, e se sociálka stará hlavn a peván o dti ze Z praktické. I sociální pracovníci s pehledem vdli, jaké dti navtvují Z praktickou. Integraci dtí do základních kol nedoporuují z více dvod. 12.3.4 V sledky rozhovor s rodi i dtí navtvující Z praktickou ve Vizovicích Vechny dti se ped pestupem trápily, nestíhaly tempo, které bylo na základní kole a do toho ml kad své problémy rzného druhu. Dti byly na Z vtinou asi 5 let ne se rodie odhodlali s nimi zajít na vyetení a nechat je peadit do Z praktické. Co se te pée uitele o dti na Z , tak a na jednu vjimku ve probíhalo relativn optimáln, ale v neprospch dtí byl nedostatek asu ze strany uitele zpsoben vysokm potem dtí ve tídách. Hlavní impuls k peazení byl hlavn z dvod, e dti nestíhali tempo vuky na Z , dti i rodie byli bezradní a neastní. Dti mly vkyvy nálad, netily se do koly a více zlobily. Dojmy ze Z praktické se neliily ani u jednoho z rodi. Vichni byli spokojení s prostedím, rodinnou atmosférou, s ochotou pedagog. Mli dostatek informací, take se pestali bát peazení jejich dítte a zjistili, e se vlastn nic a tak hrozného nestalo. Chování snad u vech dtí se vrazn zmnilo k lepímu, dti se uklidnily, tí se do koly a u nemají strach, e se jim nkdo bude smát. Díky tmto podntm se asto zkliduje i situace v rodin. 12.3.5 V sledky rozhovor s ob any msta Vizovice A na jednu vjimku vdli obané z Vizovic, jaké dti navtvují Z praktickou. Je zejmé, e veejnost není dostaten informovaná o vyuití této koly. Starí obané nechápou na, co tato kola je a myslí si, e se zde schází jen dti, které zlobí. Vtina dotazovanch zná nkoho ve svém okolí, kdo navtvoval Z praktickou. S uplatnním v ivot tchto bvalch ák je to tak napl. Jedna ást se snaí a v ivot se dle svch moností uplatnila. Druhá ást se poflakuje a moc se ji nedaí. Ani obyejní lidé nepovaují za dobré integrovat dti do základních kol.


80

12.4 Závry v zkumu Jak je názor na integraci ák ze Základní koly praktické do Základní koly? Vechny dotazované skupiny se nezávisle na sob shodly, e integrace ák je vylouená a nemoná. Bylo by to v neprospch dítte. Dít se speciálními vzdlávacími potebami je závislé na individuální péi a pístupu speciálního pedagoga. Sami pedagogové ze základní koly potvrdili, e by nemli prostor se vnovat takovému dítti. Dalí bod, na kterém se uitelé z obou kol shodli je, e není reálné pizpsobit dv odliné vzdlávací osnovy do jedné. Utrply by tím ob strany dtí. Bylo by poteba velké mnoství asistent v tídách základní koly, není jasné financování tohoto pracovního místa. Samozejmostí by bylo dokolení uitel za základní koly. Dti se cítí lépe s dtmi podobného problému, v mením rodinném prostedí a individuální péí. Jak v znam má Základní kola praktická ve kolském vzdlávacím systému eské republiky? Podle vpovdi respondent je vznam Z praktické ve kolském systému nezastupiteln. Zruením této koly by dolo k vymizení mezistupn mezi základním a speciálním kolstvím. Není doeen systém integrace ák do základních kol. Chybí spolené osnovy, chybí prokolení a zkuení pedagogové pro realizaci této vci. Není doeená otázka financování nové vzniklch míst v základních kolách. V nkterch zemích Evropské unie tento mezistupe ruili a pak ho po pár letech obnovovali, protoe zjistili, e chybí místa pro dti se speciálními vzdlávacími potebami. Velmi dleit je individuální a osobit pístup pedagog k dtem, velké plus bvá malé a domácí prostedí, kdy se problémy u dtí dají podchytit v mnoha pípadech u v zárodku. Drtivá vtina dtí i rodi shodn tvrdí, e jim tato kola zmnila ivot k lepímu.

kola mla pozitivní vliv na zklidnní jejich dítte, zlepil se vztah ke kole - dít se tam tilo. Rodinná atmosféra se také vylepila - mén vypjatch situací v rodin, ztratil se pocit bezradnosti z dítte.


81

ZÁVR Má práce byla zamená, jak u z názvu vyplvá, na Základní kolu praktickou ve Vizovicích. Velmi m ovlivnila má práce v této kole. lovk se zde setkává nejen s dtmi, ale zaívá mnohé situace, které se mu vryjí do pamti. Vidí ivotní situace, kdy se rodie dtí trápí nad ivoty svch dtí, neví si rady a poté zaívají pocity tstí, kdy se ivot jejich dtí zane naplovat. ivot je uí reagovat na nové situace a asto je nutí, se nad sebou zamyslet a pehodnotit své dosavadní mylenky. V mnoha pípadech je velmi nároné se smíit s novou situací, která se nám postaví do cesty, ale ta situace vystrkuje rky u hodn dív, ale rádi ped ní zavíráme oi. Na druhé stran zde vidíme astné oi dtí, které se u mohou radovat ze ivota a nikdo jim nedává najevo, e jim nco nejde. Nkteré tyto dti se umí jet radovat z mála. Kolikrát u si ani neuvdomuji z eho se máme v ivot radovat. Lidé jsou velmi asto a poád smutní, mli by si vzít vzor z tchto dtí, které umí vytit i z mála. Kadá kola praktická se setkává s problematikou ,,udrení se“ mezi základními kolami. Kad rok nastává problém, zda se naplní potebná kapacita ák ve tídách a kad rok se uitelé z tchto kol znovu a znovu zamlejí nad svou existencí. Nkteí si moná myslí, e pemlí hlavn z dvodu, e by pili o práci, ale myslím si, e to není pravda. Kdy se podívám na kadého uitele v základní kole praktické, tak vidím lovka plného elánu, energie, kter s láskou, trplivostí a nhou pedává, co jen lze ,,svm“ dtem. Dlá to poád dokola a dokola, i kdy nkdy cítí, e z dítte nejde odezva. Tato práce i jí podobné jsou takovm velkm ivotním posláním lidí. Poslání plní po cel svj ivot a nkdy to ani netuí. Vzkum jsem zhodnotila v shrnutí vzkumné ásti. Mohli bychom se vichni zamyslet nad problematickou existencí základních kol praktickch ve kolském systému – v dnení dob dti, které patí do Z praktickch i po vyetení v pedagogicko psychologické poradn nedostávají tolik potebná doporuení pro peazení do Z praktickch, co zpsobuje pomalou, ale jistou záhubu tchto kol. Bylo by vhodné, aby se vechny Z praktické semkly, zaaly spolupracovat a daly se do boje proti nepíznivm situacím.


82

SEZNAM POUITÉ LITERATURY [1] Altman, Z., Problém zvan ikana. ár nad Sázavou: Fakta, 2007 [2] Bartoová, M., Pístupy ke vzdlávání ák se specifickmi poruchami uení na základní kole. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-150-8 [3] Blagg, N., Yule, W., The behavioral treatment of school refusal – a comparative study. London, 1984 [4] Bliáková, J., Pomoc rodinám v obtíné sociální situaci. Zlín: UTB, 2007 [5] apková, E., Vroní zpráva Základní koly praktické. Vizovice, 2007 [6] Elliot, J., Place, M., Dít v nesnázích. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0182 [7] Jesensk, J., Prostor pro integraci. Praha: Comenia Consult, 1993. ISBN 80-7178-0-X [8] Kolá, M., Skryt svt ikanování ve kolách. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-123-1 [9] Kolá, M., Bolest ikanování. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7367-014-1 [10] Kolektiv uitel Zvl., Kronika Zvlátní koly ve Vizovicích. Vizovice, 1985 [11] Koo, J., Poradenská psychológia. Bratislava: SPN,1987 [12] Langmeier, J., Balcar, K., pitz, J., Dtská psychoterapie. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-381-1 [13] Maák, J., vec, ., vec, V., Slovník pedagogické metodologie. Brno: Paido, 2005. ISBN 80-7315-102-2 [14] Maák, J., vec, V., Cesty pedagogického vzkumu. Brno: Paido, 2004. ISBN 807315-078-6 [15] Marcoová, J., O –Prevence ikany. Vizovice, 2008 [16] Marcoová, J., kolní vzdlávací program pro základní koly. Vizovice, 2008 [17] Matjek, Z., Praxe dtského psychologického poradenství. Praha: SPN, 1991. ISBN 80- 04-24526-9 [18] Matjek, Z., Dytrych, Z., Jak a pro nás trápí dti. Praha: Grada, 1997. ISBN 807169-587-4 [19] Matouek, O., Rodina jako instituce a vztahová sí. Praha: Slon, 2003. ISBN 8086429-19-9


83

[20] Matou ek, O., Kroftová, A., Mláde a delikvence. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178226-2 [21] Odbor sociálních vcí Krajského úadu Zlínského kraje, Katalog sociálních slu eb Zlínského kraje. Zlín: ESPRINT, 2005 [22] Pike, G., Selby, D., Globální vchova. Praha : Grada, 1994. ISBN 80-85623-98-6 [23] Prcha, J., Walterová, E., Mare , J., Pedagogick slovník. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-7367-416-5 [24] ían, P., Agresivita a ikana mezi d tmi. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-049-9 [25] Sobotková, I., Psychologie rodiny. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-559-8 [26] Stejskal, B., V em spo ívá integrace? Informatorium M . 2/1998 [27] Stel, J., Píru ka prevence. Groede: Pieters, 1998. ISBN 90-74037-08-9 [28] vingalová, D., Tomická, V., Pe atová, I., Kapitoly ze speciální pedagogiky ve vztahu k sociální práci. Liberec: Vysoko kolsk podnik, 2003. ISBN 80-7083-775-6 [29] Train, A., Nej ast j í poruchy chování d tí. Praha: Portál,2001. ISBN 80-7178-503-2 [30] Vágnerová, M., Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 1999. ISBN 978-80-7367-414-4 [31] Zelinková, O., Pedagogická diagnostika a individuální vzd lávací program. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-544-X [32] www.ddzsvizovice.cz [33] www.spc.cz [34] www.ppp.eu [35] www.vizovice.cz [36] Materiály z pedná ek od Doc. PaedDr. Musilové, CSc. - Pedagogicko psychologická diagnostika


SEZNAM POUIT CH SYMBOL A ZKRATEK Bc.

Bakalá

DDM

Dm dtí a mláde e

EU

Evropská unie

MÚ

Mstsk úad ve Vizovicích

M

Mateská kola

PPP

Pedagogicko psychologická poradna

RVPZV

Rámcov vzdlávací program pro základní vzdlávání

SPC

Speciáln pedagogické centrum

SPg

Stední pedagogická kola

SPOD

Sociáln právní ochrana dtí

VP

kolní vzdlávací program

V

Vysoká kola

Z

Základní kola

ZU

Základní umlecká kola

Zvl

Zvlá tní kola

84


SEZNAM OBRÁZK

Obr.1. Hodina tlesné vchovy na stadion ve Vizovicích

Obr.2. Den Zem

85


Obr.3. Krmení zvíátek

Obr. 4. Bruslení

86


SEZNAM PÍLOH P íloha P1: Otázky pro uitele Základní koly praktické ve Vizovicích P íloha P 2: Otázky pro uitele Základní koly ve Vizovicích P íloha P 3: Otázky pro sociální pracovníky MÚ ve Vizovicích P íloha P 4: Otázky pro rodie dtí ze Základní koly praktické ve Vizovicích P íloha P 5: Otázky pro obany msta Vizovice

87

PÍLOHA P 1: OTÁZKY PRO UITELE ZÁKLADNÍ KOLY PRAKTICKÉ VE VIZOVICÍCH 1. Kolik let uíte na této kole? 2. Jakm zpsobem se dti do této koly dostávají? 3. Jaké dti nav tvují Z praktickou? 4. Jak vnímají umístní svch dtí do Z praktické rodie? 5. Jak vnímají umístní do Z praktické dti? 6. V em spoívá, dle va eho názoru, vjimenost Z praktické ve Vizovicích? 7. Kde se mohou po absolvování Z praktické áci uplatnit? 8. Kdy si porovnáte osnovy Z a Z praktické – jsou dti Z praktické schopné zvládnout osnovy Z? 9. Jak je vá názor na integraci dtí Z praktické do Z?

PÍLOHA P2: OTÁZKY PRO UITELE ZÁKLADNÍ KOLY VE VIZOVICÍCH 1. Kolik let uíte na této kole? 2. Jaké dti nav tvují Z praktickou? 3. Setkala jste se osobn se ákem, kter ml speciální vzdlávací poteby a nezvládal osnovy Z ? 4. Jak jste se k tomuto dítti chovala? 5. Mla jste/Máte dostatek asu se vnovat tomuto dítti? 6. Jak reagovali rodie na vzniklou situaci? 7. Co byste íkala na asistenta u dítte ve va í tíd? 8. Jak je vá názor na Integraci ák Z praktické se speciálními vzdlávacími potebami do Z ?

PÍLOHA P3: OTÁZKY PRO SOCIÁLNÍ PRACOVNÍKY MÚ VE VIZOVICÍCH 1. Kolik let pracujete v oboru? Na jakém odd lení? 2. Jak m zpsobem probíhá vae spolupráce se Z praktickou? 3. Jste spokojen/á s formou spolupráce se Z praktickou nebo byste n co zlepili? 4. Jsou vechny vae d ti, které máte v evidenci ze Z praktické? 5. Jaké d ti navt vují Z praktickou? 6. Co si myslíte o novém trendu ve kolství – ruení Z praktick ch, integrace d tí se speciáln vzd lávacími potebami do Z ?

P ÍLOHA P4: OTÁZKY PRO RODIE DTÍ ZE ZÁKLADNÍ KOLY PRAKTICKÉ 1. Kolik let vae dít navtvovalo Z ? 2. Jaké problémy mlo vae dít ne nastoupilo do Z praktické? 3. Jak se k vaemu dítti chovali na Z ? 4. Zdálo se vám, e se uitel za Z dostaten vnoval vaemu dítti? 5. Co bylo hlavním impulsem pro peazení vaeho dítte do Z praktické? 6. Jak byl vá první dojem ze Z praktické? 7. Jak se k vám choval pedagogick sbor? Mli jste dostatek informací? 8. Zmnilo se chování nebo nco u vaeho dítte po pestupu do Z praktické? 9. Jak celkov hodnotíte Z praktickou?

PÍLOHA P5: OTÁZKY PRO OBANY MSTA VIZOVICE 1. Vk, nejvy

í dosaené vzdlání 2. Jaké dti dle vás nav tvují Základní kolu praktickou? 3. ím je Základní kola praktická odli ná od Základní koly? 4. Znáte njaké dít, které nav tvovalo Základní kolu praktickou? 5. Jak mu Z praktická svd í/svd ila? 6. Je podle vás Z praktická potebná? 7. Co si myslíte o integraci dtí Z praktické se speciálními vzdlávacími potebami do Z ?

Základní kola praktická. Bc. Jana Bli áková

Recommend Documents