Praktick rádce zadavatele tisku

Praktick˘ rádce zadavatele tisku

Komunikace s dodavateli Moderní trendy zadávání zakázek Kontrolní nátisk V˘bûr tiskové technologie Papíry pro polygrafii Knihafiské zpracování Povrchová úprava tiskovin

Praktick˘ rádce zadavatele tisku Vážení přátelé, Praktický rádce zadavatele tisku Vydavatel: Vydavatelství Svět tisku, spol. s r.o. zapsaná u městského soudu Praha, oddíl C, vložka 80559 Adresa vydavatele: Hollarovo nám. 11, 130 00 Praha 3 tel.: tel.: fax:

02/ 7173 3554 02/ 7173 7788 02/ 7273 6252

e-mail: [email protected] htttp://www.svettisku.cz Manažer projektu Ing. Svatopluk Mára Ing. Rostislav Kareš Autoři článků: Ing. Svatopluk Mára Ing. Rostislav Kareš Obchodní oddělení: Martin Jamrich Pavel Svítek Jiří Benda Grafické zpracování: Astron Studio, spol. s r.o. Tisk a knihařské zpracování: BOOM TISK, s.r.o. Názvy produktů a jména firem zmiňovaná v tiskovině mohou být ochrannými známkami. Přebírání jakýchkoli údajů je dovoleno pouze s písemným souhlasem vydavatele. ZDARMA © Vydavatelství Svět tisku 2001

Dostává se vám do rukou další vydání Praktického rádce. Informace, které vám tentokrát nabízíme, jsou opět určeny zadavatelům tiskových služeb, a to se zvláštním ohledem na ty, kdo se touto činností nezabývají profesionálně. Budeme se zde snažit popsat postupně veškeré okolnosti, které mohou nastat při zadávání tisku, případně dalších souvisejících služeb, a to technologické i právně obchodní. V úvodním kapitole si povíme o komunikaci s dodavateli. Praxe nás přesvědčuje, že máme-li objednávat práce v oboru, který se hemží pro nás neznámými pojmy, vstupujeme na tenký led. Proto vás zde seznámíme s důležitými termíny a upozorníme na kritická místa v komunikaci, jejíž úroveň je základem konečného úspěchu. Naším záměrem je vybavit vás určitým minimem, které by vám umožnilo přiměřeně reagovat a orientovat se v tématu. Polygrafie je však dnes již velmi široký a pestrý obor a oborový slovník má slušný počet hesel. Proto jsme se omezili na takové výrobky, jaké nejčastěji objednávají neprofesionálové – klasické firemní a osobní tiskoviny, letáky, plakáty a brožury, popřípadě knihy. V dalších kapitolách se již můžeme věnovat tomu, co si lze objednat, jaké materiály máme na výběr, nabídneme vám různé speciality, které rozšiřují možnosti a zvyšují působivost sdělení, jež jste do tiskoviny vložili, a chybět nebude ani srozumitelně pojednaná teorie pro ty, kteří rádi pronikají pod povrch věcí. Na mnoha místech text vyústí v doporučení „konzultujte svou zakázku s dodavatelem". Ad absurdum vzato, mohli bychom místo brožury vydat leták obsahující pouze toto doporučení. Proč tedy brožura vznikla? Je to proto, že konzultace, jíž nebudete rozumět, vám k ničemu nebude. A vaši dodavatelé nebudou mít čas vám vysvětlovat základní pojmy a souvislosti. Přestože může nastat nepřeberné množství kombinací technologických a organizačních okolností, budou se všechny odehrávat v určitém vymezeném prostoru technickém a terminologickém, budou pouhými variacemi na dané téma. Pokud tedy zvládnete téma, nezaskočí vás už jednotlivé variace. Prakticky řečeno, teprve znalost používaných pojmů, jejich obsahu, a základních technologických souvislostí pro vás učiní konzultaci užitečnou. Mnoho dalších informací najdete v časopisu Svět tisku. Přejeme vám spokojenost s dodavateli a minimum reklamací, k čemuž jsme se touto publikací snažili přispět. Ing. Svatopluk Mára

manažer projektu

Komunikace s dodavateli Zadávání zakázek a komunikace s dodavateli mají své náležitosti právní i technické. S naším dodavatelem jednak vstupujeme do obchodního vztahu, který je třeba vhodnou formou vyjádřit, jednak je třeba včas předat úplné a technicky správné podklady. Aby byla komunikace s dodavateli efektivní a zbyteãnû nezatûÏovala jak zadavatele tak dodavatele, je vhodné rozdûlit cel˘ postup komunikace do jednotliv˘ch fází: 1) definice poÏadavkÛ; 2) v˘bûr potenciálních dodavatelÛ; 3) poptávka realizace zakázky – kalkulace; 4) v˘bûr dodavatele; 5) objednávka; 6) pfiedání podkladÛ pro realizaci zakázky; 7) realizace zakázky; 8) v˘stupní kontrola a pfievzetí zakázky. ■ JAK SI VYBRAT DODAVATELE Máte-li zformulováno (bod 1), jak bude va‰e tiskovina vypadat, budou dal‰í otázky znít: Kdo vám to a za kolik vyrobí? Kolik v˘tiskÛ si mÛÏete v rámci va‰eho rozpoãtu dovolit? Jakou technologii zpracování a koho máte zvolit, abyste byli spokojeni a neprodûlali? A je tu i mnoho dal‰ích otázek, jejichÏ odpovûdi vám mají pomoci vybrat toho nejvhodnûj‰ího dodavatele.

Obrazovka kalkulace - leták

k v˘znamné akci nalepeny obálky vzhÛru nohama nebo jinou chybu – lidská fantazie nezná mezí, zvlá‰tû u práce pod tlakem, kdy je omezen ãas na prÛbûÏnou kontrolu a není moÏnost opravy. Obrazovka kalkulace - nabídka

Zaãnûte v˘bûrem potenciálnû vhodn˘ch dodavatelÛ, buì z odborn˘ch databází a katalogÛ, nebo postaãí v˘bûr z telefonního seznamu; pfiípadnû si necháte poradit od nûkoho, kdo jiÏ má s touto ãinností své zku‰enosti. U takto vybran˘ch dodavatelÛ provedete poptávku, tzn. pfiedáte jim va‰e zformulované poÏadavky, vãetnû poÏadovan˘ch termínÛ realizace, a poÏádáte je, aby vám pfiipravili svou cenovou nabídku, vãetnû ãasov˘ch termínÛ realizace. âasové relace v˘roby va‰í zakázky musíte mít stále na zfieteli, abyste napfiíklad nakonec nemûli kvalitní a levné dokumenty ke konferenci nebo v˘stavû, která v‰ak jiÏ probûhla. Dodavatel s tûmito termíny musí poãítat, zvlá‰tû pokud realizujete zakázku v ãásteãné ãasové tísni, neboÈ jako kaÏd˘ musí i on plánovat efektivní ãasové vyuÏití svého vybavení a nemÛÏe zastavit v˘robu, odsunout jiné zakázky a ãekat jen na tu va‰i. V krajním pfiípadû lze samozfiejmû takov˘ postup dohodnout, ale musíte poãítat s tím, Ïe za nûj zaplatíte. Dokonce jsou tiskárny, které jsou ochotné fie‰it naléhavé pfiípady prací o víkendu a o svátcích, ale pokud jste schopni prÛbûh zakázky naplánovat tak, aby na její realizaci byl dostatek ãasu, vydûláte na tom nejen finanãnû, ale i tím, Ïe se vyhnete stavu, kdy ve spûchu vzniká více chyb a není ãas na hlídání vysoké kvality, ãi v pfiípadû fatálních problémÛ na opakování v˘roby. Není nad to, mít u ãásti doprovodn˘ch broÏur

Potenciální dodavatele mÛÏete kontaktovat osobnû, telefonicky, faxem nebo pomocí Internetu. Osobní náv‰tûva umoÏní vysvûtlit pfiípadné nejasnosti nebo na základû konzultace s technologem lze provést úpravy va‰eho poÏadavku podle moÏností dodavatele. Nejmodernûj‰ím zpÛsobem získání kalkulace je nav‰tívit nûkterou WWW stránku firem, které nabízejí kalkulaãní formuláfi, nebo je‰tû lépe, poskytují on-line kalkulace. ZároveÀ si zadavatel mÛÏe ovûfiit, co bude dodavatele z hlediska poptávky zajímat, a své poÏadavky doplnit. Lze tak pfiedejít nedorozumûní nebo opakování náv‰tûvy u dodavatele. Odpovûdi kontaktovan˘ch dodavatelÛ by mûly obsahovat poÏadované informace, vãetnû potvrzení termínÛ a podmínek nebo návrhu alternativních, za kter˘ch je dodavatel ochoten zakázku realizovat, a údaje, jak dlouho a za jak˘ch podmínek nabídka realizace a hlavnû ceny platí. Vyhodnocení nejlep‰í nabídky je uÏ na vás, na zadavateli zakázky. Doporuãujeme nevázat se pouze na jednu, byÈ vypadá nejlépe, ale vybrat napfiíklad tfii dodavatele, a u nich kalkulaci a podmínky realizace osobnû ovûfiit, pfiípadnû prokonzultovat nejasnosti. Je samozfiejmé, Ïe peãlivost a nároãnost tohoto postupu se bude fiídit objemem zakázky, jednodu‰‰í postup bude u realizace 100 kusÛ pozvánek a detailnûj‰í u reprezentativní knihy v nákladu tisícÛ kusÛ.


3

Do jedné skupiny je svedly jejich v˘znamné spoleãné vlastnosti: obvykl˘m materiálem je papír, obvyklou tiskovou technologií je archov˘ nebo kotouãov˘ ofset, popfiípadû digitální tisk, lze aplikovat stejné povrchové úpravy, dokonãovací v˘robu tûchto produktÛ zvládne standardnû vybavená knihafiská provozovna nebo ji realizuje v kooperaci s jin˘m dodavatelem. Na tyto parametry je koncipována i va‰e objednávka a pfiehled jejích moÏn˘ch poloÏek. Náležitosti objednávky Objednávka je úplná tehdy, jestliÏe obsahuje v‰echny technologické operace nezbytné k dosaÏení poÏadovaného v˘sledku. KaÏdá tato operace pfiedstavuje souãasnû i finanãní ãástku. Z jejich souãtu se pak skládá celková cena a z toho vypl˘vá i dÛleÏitost úplnosti objednávky. Jednotlivé technologické operace a jejich cena jsou dány technick˘mi parametry – tisk je operace, barevnost tisku jeho parametrem. V˘sledná cena v‰ak není jedin˘m dÛvodem k poÏadavku na úplnost objednávky, protoÏe nûkteré parametry zakázky mají pfiím˘ vliv na cenu, napfiíklad zmínûná barevnost, jiné v‰ak cenu neovlivní, ale uvedeny b˘t musejí. Objednáváte-li napfiíklad formuláfie s otvory pro zavû‰ení, které se vyrábûjí vrtáním, pak cena operace vrtání bude stejná bez ohledu na prÛmûr otvoru, pro vás v‰ak má tento parametr svou dÛleÏitost. Proto musí b˘t v objednávce definován, buì slovnû nebo odkazem na pfiedan˘ vzorek, maketu nebo náãrtek tak, aby nemohlo dojít k zámûnû nebo nedorozumûní.

Finální odsouhlasení pfii tisku

■ JAK NAPSAT OBJEDNÁVKU Správně napsaná objednávka Objednávka je standardním a nezbytn˘m dokumentem o na‰em vztahu s dodavatelem; je souãástí zadání zakázky. Aby mûla smysl, to znamená aby mohla splnit svou funkci, musí b˘t úplná, pfiesná, vãas pfiedaná dodavateli a jím potvrzená. Z toho vypl˘vá, Ïe mÛÏe ãasovû velmi pfiedbíhat vlastní zadání zakázky, protoÏe mnohé její poloÏky (v˘robní operace) je dobré konzultovat s dodavatelem pfiedem a mít je potvrzené. Vzhledem k tomu, Ïe ‰kála polygrafick˘ch v˘robkÛ v obecném smyslu je velmi ‰iroká, li‰í se obsahovû i objednávky jednotliv˘ch produktÛ. Pro úãel, kter˘ tato broÏura sleduje, budeme pfiedpokládat, Ïe chcete vyrobit nûkterou z tiskovin, které se nejãastûji zadávají. Jsou to: ■ vizitky, ■ pozvánky a oznámení, ■ letáky, ■ plakáty, ■ broÏury, ■ knihy, ■ reklamní v˘robky, ■ ostatní v˘robky, jako napfiíklad desky, obálky, obaly, krabiãky atd.

Komunikace s dodavateli

4

Detail vykládání hotov˘ch v˘tiskÛ za tiskov˘m strojem

Pokud jste se u technologicky sloÏitûj‰í zakázky rozhodli pro konzultaci, neváhejte se zeptat na v˘znam pojmÛ, o nichÏ si nejste jisti, Ïe víte pfiesnû, co znamenají. Nechte si pfiedvést ukázky, které fieknou více neÏ vysvûtlování – kaÏdá tiskárna má vzorky své práce, zvlá‰tû ty atypické a speciální. Je tfieba, abyste vûdûli pfiesnû, co bude vyrobeno: Ïe dostanete právû to, co potfiebujete, a nikoli nûco „skoro stejného". Z toho dÛvodu se také vyvarujte souhlasu s pfiídavkem, Ïe „to je jedno". AÏ „to" uvidíte hotové, nejspí‰ zjistíte, Ïe to „jedno" nebylo. Identifikace zadavatele a dodavatele Objednávka musí b˘t opatfiena identifikaãními údaji zúãastnûn˘ch stran, datem vystavení a hlavnû datem pfievzetí vãetnû jména pfiebírajícího pracovníka, kter˘ je k tomuto úkonu dodavatelem zmocnûn. Doporuãujeme uvést co nejvíce údajÛ u obou stran, neboÈ s tûmito údaji budou obû strany stále v dal‰ím procesu pracovat a budou tak mít usnadnûnou ãinnost (expedice, fakturace zakázky, platba atd.). Navíc poskytnutí v‰ech údajÛ zvy‰uje vzájemnou dÛvûru.

Definice požadavku v objednávce V úvodním textu se uvede, jak˘ produkt objednáváte a jaké práce se k tomu vztahují (napfiíklad „Grafické zpracování a tisk letáku"). Zakázku je tfieba co nejpfiesnûji definovat slovnû a je vhodné objednávku doplnit vzorkem nebo maketou a dal‰ími podklady, jako jsou náãrtky atd., aby nemohlo dojí k nedorozumûní. 1. Rozsah U publikací v‰eho druhu je tfieba zadat poãet stran, kter˘ nemÛÏe b˘t zcela libovoln˘, pokud nechcete mít poslední stránky prázdné, bez potisku (tzv. vakát). Celkov˘ poãet stran je proto dán jako násobek ãísla 4, 8 nebo 16 v závislosti na formátu stránky a formátu tiskového archu. Nesmíme zapomenout na obálku, pokud ji chceme vyrobit. Ta má 4 strany a uvádí se zvlá‰È, protoÏe se zvlá‰È také tiskne – minimálnû proto, Ïe b˘vá vyti‰tûna na jiném papíru, obvykle s vy‰‰í plo‰nou hmotností, a témûfi vÏdy je plnobarevná, na rozdíl od textového bloku neboli „vnitfiku" publikace. Tak napfiíklad u broÏury o 32 stranách s obálkou pí‰eme: „rozsah: 32 + 4 obálka".

Obrazovka kalkulace - v˘sledná cena

2. Formát Podle druhu v˘robku se k poloÏce formát pfiipojuje dal‰í údaj, oznaãující,

o kter˘ formát jde. V na‰em pfiípadû bude nutné vÏdy uvádût tzv. formát po ořezu. U dopisního papíru je tento formát identick˘ s formátem konečným. Ale napfiíklad u skládaného letáku bude formát po ofiezu 210 x 297 mm (A4) a koneãn˘ formát po sloÏení na tfietinky bude 210 x 100 mm. V takovém pfiípadû je tfieba uvést oba formáty: po ofiezu a koneãn˘.

Zavû‰ování do obálky

PoÏadavek na skládání se musí objevit i v poloÏce Dokonãovací v˘roba (nebo také Knihafiské práce). V opaãném pfiípadû dostanete leták nesloÏen˘ a zdrÏení expedice vãetnû doúãtování vy‰‰í ceny za dodateãnû objednané skládání vás nemine. Opût uvedeme na‰i poznámku, Ïe sloÏitûj‰í tvary je lep‰í doplnit vzorkem, maketou nebo náãrtkem. âím více, tím lépe. 3. Papír (materiál obecně) Jde o jednu z nejv˘znamnûj‰ích poloÏek z hlediska ceny (nûkdy aÏ 50 % i více), ale i z hlediska kvality tisku a celkového dojmu z v˘robku. Polygrafick˘mi papíry se zab˘váme v samostatné kapitole. Vyrábíme-li broÏuru s obálkou, musíme uvést oba pouÏité papíry, napfiíklad: „textov˘ blok (vnitfiek) – ofsetov˘ papír bíl˘ 80 g/m2, obálka – kfiída lesklá 200 g/m2". 4. Barevnost Zde se zapí‰e pouze nûkolik ãísel, která v fieãi tiskafiÛ jednoznaãnû vyjadfiují urãitou skuteãnost. Napfiíklad: 2/1, 4/0, 4/4 nebo tfieba i 4+1/0 PNT 384 C apod. Místo lomítka si lze pfiedstavit


arch papíru, na nûjÏ se bude tisknout, a ãísla pfied a za ním pak vyjadfiují poãet tiskov˘ch barev, kter˘mi bude potisknuta jedna a druhá strana tohoto archu – je to opût v˘znamná poloÏka ceny. Napfi. ãíslo 4 fiíká, Ïe se bude tisknout plnobarevnû standardním ãtyfibarvotiskem (tj. v barevném systému CMYK), kter˘m se tisknou barevné obrázky (fotografie). TakÏe ãasopisy a i deníky s barevn˘mi fotografiemi z obou stran listu (archu) se tisknou v barevnosti 4/4. Dal‰í pfiíklad, 4/0, fiíká, Ïe jde o jednostranný (/0) plnobarevn˘ tisk. Máme-li v posledním pfiíkladu kombinaci 4+1/0 PNT 384 C, znamená to, Ïe plnobarevn˘ tisk (4) bude doplnûn dal‰í, pátou barvou (+1), v tomto pfiípadû tzv. přímou barvou Pantone ã. 384 pro natírané (kfiídové) papíry (C – z angl. coated – natíran˘), a Ïe jde pouze o jednostrann˘ tisk. Do záznamÛ o barevnosti tisku se ale nûkdy zapisuje i údaj, kter˘ patfií do oboru povrchov˘ch úprav (viz pfiíslu‰ná kapitola). Jde o lakování, které má, respektive mÛÏe mít s barevností spoleãnou technologii naná‰ení – lakovat lze totiÏ v tiskovém stroji bûhem tisku. Pak takov˘ zápis vypadá napfiíklad takto: „4+1/0 ofsetov˘ lak leskl˘", a znamená jednostrannû plnobarevn˘ tisk s lakem. 5. Náklad Tento údaj vyjadfiuje poãet objednan˘ch kusÛ – banální informace, fiekli byste. Ale pozor: tento údaj má nejen velik˘ vliv na celkovou a je‰tû více na jednotkovou cenu (Kã/ks), ale v urãit˘ch pfiípadech mÛÏe b˘t rozhodujícím kritériem pro volbu výrobní technologie: u malonákladov˘ch tiskovin se rozhodujeme mezi ofsetem a digitálním tiskem (viz kapitolu o volbû vhodné tiskové technologie), naopak pfii velk˘ch nákladech se volba odehrává mezi archov˘m (ploch˘m) a kotouãov˘m (rotaãním) ofsetem. Tady je ov‰em tfieba brát ohled na plo‰nou hmotnost potiskovaného papíru, takÏe více v kapitole o papíru. 6. Povrchové úpravy Jak uÏ jsme se zmínili, vûnujeme tomuto tématu celou kapitolu. Z hlediska na‰ich aktuálních potfieb si fieknûme, Ïe povrchovou úpravou tiskovin se rozumí laminování a lakování, popfiípadû uplatnûní speciálních lakÛ. Zde je

v objednávce místo na vyjádfiení va‰eho poÏadavku. 7. Dokončovací výroba Pod tûmito slovy se skr˘vá celá fiada moÏností úprav polygrafick˘ch v˘robkÛ. K tûm základním patfií ořez na poÏadovan˘ formát, pí‰eme „ofiez na formát". Bez nûho byste si museli odnést celé potisknuté archy (v pfiípadû, Ïe byste si dokonãovací v˘robu zaji‰Èovali sami v jiné provozovnû, by to bylo i logické). NáleÏí sem ale celá fiada dal‰ích operací: vazba broÏur a knih (blíÏe v kapitole o kniÏních vazbách), vrtání děr (uvést poãet, prÛmûr, umístûní), drážkování (neboli bigování), skládání (uvést poãet skladÛ a jejich smûr), vlepování vzorků (je tfieba dohodnout pouÏit˘ fixaãní prostfiedek a umístûní na tiskovinû), vysekávání (je tfieba dodat v˘kres nebo film s tvarem v˘seku), perforace (uvést tvar perforovan˘ch otvorÛ, tedy typ perforace), kašírování na tuhou podloÏku a dal‰í. V kaÏdém pfiípadû je nutno v tomto místû pfiesnû specifikovat svÛj poÏada-

Obrazovka kalkulace - leták

vek, aÈ uÏ slovnû nebo odkazem na maketu, vzorek nebo v˘kres. 8. Balení a expedice Ani tyto operace nelze podceÀovat. Balení pfiedstavuje urãitou práci, kterou je tfieba zaplatit. JelikoÏ se ale obecnû nelze spolehnout na to, Ïe zpÛsob balení bude vyhovovat pouze vám známé dal‰í manipulaci s hotov˘m v˘robkem, je tfieba jej specifikovat. MÛÏe se totiÏ stát, Ïe balení vydrÏí pouze první naloÏení do vozu a v cíli jízdy, bûhem níÏ se balíky ve voze posouvají, nûkdy i pfievalují, a obaly se trhají, budete pfii vykládání pfiekvapeni,


6

Obrazovka kalkulace - desky

co jste si to pfiivezli za smûs papírÛ. Nebo se mÛÏe pfiihodit, Ïe zakázka bude zabalená do pfiíli‰ objemn˘ch balíkÛ, s nimiÏ se jednak obtíÏnû manipuluje, jednak vzniká potíÏ se zbytky jejich obsahu po rozpoãítání urãitého poãtu, napfiíklad letákÛ, na rÛzná místa urãení. Je zkrátka potfieba myslet dále a objednat si balení na míru dle svých potřeb, tj. dostateãnû pevné (krabice nebo fólie), urãitou velikost balíkÛ a tfieba i rÛzné poãty kusÛ v nich. Souãástí tohoto bodu by mûlo b˘t místo pfievzetí a zpÛsob dopravy, zda pouÏijeme vlastní dopravu, vyuÏijeme sluÏby tiskárny nebo zakázku vyzvedne a odveze ná‰ smluvní partner. DÛleÏité je uvést cílové místo expedice, zejména pokud je odli‰né od sídla zadavatele. 9. Termíny Jsou v zásadû dva: předání podkladů a expedice zakázky. Pokud nedodáte vãas podklady, stûÏí mÛÏete vyslovenû trvat na splnûní termínu expedice zakázky pfii zachování v‰ech ostatních podmínek, zvlá‰tû pak ceny. Není tedy od vûci nechat si vãasn˘ termín pfiedání a kompletnosti podkladÛ potvrdit. Pak to budete vy, kdo mÛÏe poÏadovat napfiíklad slevu za opoÏdûné dodání zakázky. V této souvislosti je dobré zváÏit doplnění data expedice konkrétní hodinou, napfiíklad „do 14,00 hodin". Jinak se mÛÏe stát, Ïe zakázka bude pfiipravená k expedici v dan˘ den okolo 22. hodiny veãerní s poukazem na skuteãnost, Ïe termín byl splnûn. Dohodnete-li si s tiskárnou termín a hodinu náhledu barevnosti, doporuãujeme v mírném pfiedstihu tento termín telefonicky ovûfiit. V˘sledkem va‰í náv‰tûvy bude dohoda o barevnosti tisku, kterou stvrdíte podpisem jednoho archu a dal‰í si odnesete s sebou. Tiskárna pak musí schválenou barevnost dodrÏet v celém nákladu. Zda se jí to podafiilo, si mÛÏete pozdûji zkontrolovat pomocí právû tohoto kontrolního archu. Pokud se k náhledu nedostavíte, tiskárna vytiskne zakázku podle barevnosti kontrolního nátisku – je-li k dispozici, nebo na standardní parametry tisku. Potenciální problémy se skr˘vají v moÏnosti, Ïe v tisku se nepodafií dosáhnout barevnosti, jaká je na nátisku, a bude tfieba volit priority. To mÛÏete udûlat nejspí‰e vy sami. Pokud se tiskne na standardní

parametry tisku, coÏ lze zjistit mûfiením, mÛÏe vás v˘sledek uspokojit. Pokud ne, nelze tiskárnû principiálnû nic vytknout – mûli jste pfiijet na náhled. 10. Cena Seãteno, podtrÏeno – zde se dovídáme, co nás to v‰echno bude stát. Pozor: pfii neformální komunikaci je v polygrafii zvykem mluvit o ceně bez DPH. V potvrzení objednávky v‰ak najdete cenu s dovûtkem „včetně 22 % DPH“ nebo „bez DPH 22 %“, a to je nemal˘ rozdíl. TakÏe pokud se po telefonu dozvíte, Ïe vyti‰tûní plakátÛ vás bude stát urãitou ãástku bez uvedení dal‰í informace, pro jistotu se zeptejte, zda jde o cenu s DPH, nebo bez. Zvlá‰tû pokud nejste plátci DPH, protoÏe na rozdíl od plátcÛ DPH si tuto ãástku neodeãtete, a tiskárna ji bude poÏadovat. V této ãásti je dobré, pokud je zakázka vázána na urãit˘ termín a zvlá‰tû pokud si dodavatel úãtuje pfiiráÏku za rychlost, dohodnout a uvést konkrétní postih dodavatele v pfiípadû nedodrÏení termínu. 11. Platební podmínky Zku‰enosti získané v na‰em podnikatelském klimatu nás v‰echny nutí k opatrnosti. Neoãekávejte proto od dodavatele, kter˘ si vyÏádal pfiimûfienou zálohu pfied zapoãetím prací, Ïe se zaãne va‰í zakázce vûnovat, aniÏ byla tato podmínka splnûna. Pokud jste na tuto podmínku pfiistoupili, splÀte ji ve vlastním zájmu vãas. Stejné je to s dohodou o platbû pfii pfievzetí zakázky. Bez zaplacení vám zakázku nevydají. Pokud platbu budete provádût bezhotovostnû, je vhodné uvést, na jakou adresu pfiíslu‰nou fakturu zaslat nebo kdo si ji vyzvedne osobnû pfii pfievzetí zakázky. ■ FORMA OBJEDNÁVKY Vyjádfiit vztah s dodavatelem lze v zásadû tfiemi zpÛsoby: ústní dohodou, objednávkou a smlouvou. Je zfiejmé, Ïe tyto tfii moÏnosti mají rÛznou právní sílu. Po pfieãtení této broÏury zvládnete ústní dohodu i objednávku sami. K sepsání smlouvy si pfiipravíte pfiedmût smlouvy a jeho parametry, prakticky vzato objednávku, ale k formulaci uÏ budete muset pfiizvat právníka. A to pochopitelnû i v tom pfiípadû, kdy návrh smlouvy pfiedloÏí dodavatel a vy se k ní vyjadfiujete. Podívejme se nyní na jednotlivé pfiípady podrobnûji. Ústní dohoda Toto vyjádfiení vztahu mezi odbûratelem a dodavatelem má svou pfiednost v jednoduchosti a tedy i operativnosti. Logická nev˘hoda ústní dohody spoãívá v obtíÏnosti dokladovat její obsah. Dodavatel bude pravdûpodobnû poÏadovat zaplacení zálohy nebo i celé ãástky pfiedem – jistû si nezapomenete uschovat stvrzenku. Obecnû platí, Ïe ústní dohoda, popfiípadû jakékoli ústní zpfiesÀování zakázky v prÛbûhu její v˘roby, i kdyÏ to nûkdy ani jinak nejde, pfiedpokládá urãitou míru odborn˘ch znalostí (tûÏko pozdûji fiíkat, Ïe jste to pochopili jinak) a je pouÏitelná pouze v takov˘ch pfiípadech, kdy její selhání z jakéhokoli dÛvodu nebude mít fatální následky, a dále mezi tûmi, kdo se dobfie znají a mají spolu dlouhodobû dobrou zku‰enost. To je


7

Pro nenároãné zakázky zde musíme zopakovat to, co jsme uvedli v˘‰e. Obsah objednávky je vhodné, a my to doporuãujeme, projednat s dodavatelem pfiedem, tfieba jen telefonicky, a pak staãí napsat krátk˘ text a poslat ho faxem nebo e-mailem: „Na základû dohody objednáváme ..., prosíme o potvrzení objednávky na tel.: ... nebo e-mail ..." Má-li objednávka splnit svÛj úãel, musí b˘t úplná, pfiesná a potvrzená dodavatelem, kter˘ tímto vyjádfií souhlas se v‰emi uveden˘mi parametry a zavazuje se k jejich splnûní. V pfiípadû, Ïe dodavatel vystaví na základû va‰í objednávky vlastní dokument, tzv. potvrzení objednávky, je tfieba zkontrolovat jeho obsah a uschovat oba doklady, objednávku i její potvrzení, spoleãnû. Eventuální zpfiesÀování nûkterého aspektu zakázky z va‰í strany pouze po telefonu zÛstává na úrovni ústní dohody, proto je lépe poslat dodatek nebo upfiesnûní objednávky je‰tû písemnû – faxem nebo e-mailem – a vyÏádat si jeho potvrzení.

Povrchová úprava

ov‰em situace typická pro profesionálního, nikoli obãasného zadavatele. TakÏe na‰e doporuãení zní: ústní dohodu (radûji) ne. Toto ov‰em neznamená, Ïe nemáte projednat obsah objednávky s dodavatelem pfiedem, tfieba jen telefonicky. Naopak, vfiele to doporuãujeme; ale dohodnuté podmínky je vhodné si nechat následnû potvrdit písemnû. TakÏe jsme u dal‰ího odstavce. Písemná objednávka Tato forma je nejãastûj‰í a v pfieváÏné vût‰inû pfiípadÛ i zcela vyhovující. PouÏívá se pro jednorázové zakázky, jejichÏ finanãní objem nepfiesahuje individuálnû pfiijatelnou mez, fieknûme 50 aÏ 100 tisíc korun, nebo pro jednotlivé zakázky v rámci smlouvy.

Písemná smlouva O smlouvû jen struãnû. Jednak je to téma pro graduovaného odborníka, jednak se pouÏívá tam, kde nestaãí objednávka. Jde o pfiípady dlouhodobé spolupráce nebo o jednorázové, ale vût‰í nebo v˘znamnûj‰í zakázky, jejíÏ dÛleÏitost mÛÏe spoãívat v maximálních aÏ extrémních nárocích na kvalitu, v neodkladnosti termínu vyhotovení, v poÏadavku na utajení obsahu apod. Smlouva totiÏ, kromû jiného, umoÏÀuje preciznûji a s vût‰í právní silou vyjádfiit a pozdûji i vymáhat kompenzace v pfiípadû nedodrÏení sjednan˘ch podmínek. Také cena se v takov˘ch pfiípadech stanoví obvykle jinak, neÏ obvyklou kalkulací – jde o vyváÏení pfiínosÛ a pfiípadn˘ch rizik s nimi spojen˘ch. Smlouva se ãasto z praktick˘ch dÛvodÛ kombinuje s objednávkou – smluvní rámec spolupráce je pro jednotlivé zakázky konkretizován objednávkou, jejíÏ úvodní text pak zaãíná „Na základû na‰í smlouvy u vás objednáváme..." a následuje standardní objednávka. V jednodu‰‰ích pfiípadech lze akceptovat smlouvu podle vydan˘ch vzorÛ, ãímÏ máme zaji‰tûné potfiebné náleÏitosti, které doplníme na‰ím konkrétním pfiedmûtem smlouvy.


8

Smlouva je podepsána a objednávku máte potvrzenou dodavatelem. Pokud jste si jisti, Ïe jste v‰e správnû pochopili, mÛÏete klidnû spát. Problémy mohou nastat vÏdy, jde v‰ak o to, jak se k nim kdo postaví. Je asi zbyteãné radit, Ïe se proto vyplatí zadat práci vãas – kaÏd˘ to ví, ale doba to jaksi neumoÏÀuje. Pfies ve‰ker˘ stres je tfieba si zachovat lidské chápání druhé strany, protoÏe tiskárna je poslední instancí a nemá skuteãnû kam ustoupit, navíc moÏnost chyby vlivem lidského ãinitele je v‰udypfiítomná a ani stroje nemohou pracovat nonstop bez údrÏby a oprav. Na druhé stranû ale máte plné právo trvat na splnûní potvrzeného termínu a neustupovat pfied tlakem na posunutí expedice. Jednejte v‰ak s tiskárnou o této vûci, mÛÏe se stát, Ïe tiskárna pfiistoupí na slevu pro vás, aby vyhovûla jinde – máte-li ov‰em k dispozici ústupov˘ prostor. ■ PŘEVZETÍ ZAKÁZKY Pokud máte v úmyslu provést kontrolu zakázky, to znamená dodrÏení barevnosti v celém nákladu, pfiesnosti ofiezu, kvality provedení povrchov˘ch úprav a dal‰ích parametrÛ, zvlá‰tû u dokonãovacích operací (a nezapomeÀte ani na kontrolu mnoÏství), mÛÏete poÏádat o umoÏnûní vstupu do v˘roby v jejím prÛbûhu. Pfii pfievzetí mÛÏete, nebo nemusíte, kontrolovat podle svého uváÏení. Drobn˘ technick˘ problém spoãívá v tom, Ïe zakázka pfiipravená k expedici je kompletnû

Nátisková tiskárna DUPONT

Obrazovka v˘sledek kalkulace - broÏura

zabalená (i to je tfieba zkontrolovat, zvlá‰tû pokud jste na balení kladli zvlá‰tní dÛraz) a vy potfiebujete zboÏí rozbalit. Nikdo vám to nemÛÏe odepfiít, ale znamená to po kontrole vrátit zboÏí do balicí linky nebo na pfiíslu‰né pracovi‰tû, coÏ spolu s vlastní kontrolou mÛÏe znamenat nezanedbatelné ãasové prodlení („…teì právû se tam balí jiná zakázka, která velmi spûchá..."). KdyÏ navíc pfiijedete v nevhodnou dobu, nebude to mít po kontrole uÏ kdo zabalit. A pokud pfii namátkové kontrole najdete nekvalitní v˘robky, ãeká vás prohlídka prakticky celého nákladu, protoÏe jednání o kompenzaci, pokud neodmítnete zakázku jako celek, bude pravdûpodobnû zaloÏeno napfiíklad na dohodû o procentuální mífie nekvality v rámci celého nákladu. A to je tfieba zjistit. Pokud vám tedy na zakázce opravdu záleÏí a víte, Ïe nemÛÏete pfiipustit odchylky ani v malé toleranci, vyplatí se vám nav‰tívit tiskárnu dfiíve a ve spolupráci s odpovûdnou osobou kontrolovat dÛleÏité operace, popfiípadû koneãn˘ v˘sledek jako volnû uskladnûné kusy (archy) je‰tû pfied ofiezem a zabalením, a na místû v‰e fie‰it. Doufáme, Ïe jsme vás neodradili a vy jste doãetli aÏ sem. Neztrácejte náladu, mnozí jiní to také zvládli a vy navíc máte pfied sebou tuto publikaci obsahující vysvûtlení mnoha polygrafick˘ch pojmÛ a souvislostí, s jejichÏ znalostí se podobn˘m pfiípadÛm snadno vyhnete. A nakonec si vám dovolíme poskytnout dvû praktické rady. Pokud nejste polygrafiãtí odborníci a nemáte rozsáhlé kontakty na ovûfiené dodavatele, nechte si zakázku zpracovat jako celek „na klíã". T˘ká se to i DTP zpracování. Tiskárny mají své ovûfiené dodavatele a je pro vás v˘hodné, pokud za


zakázku odpovídá jeden subjekt. NemÛÏe se pak vymlouvat na chybné podklady, svádût vinu na DTP, tiskárnu nebo na knihárnu atd. MoÏná celková cena bude o nûco vy‰‰í neÏ va‰e jednotlivé kalkulace, ale vá‰ klid a jistota za to stojí a ãasem zjistíte, Ïe se to i finanãnû vyplatí. Druhá rada zní: vyhnûte se nápadnû levn˘m kalkulacím, pokud tohoto dodavatele nemáte provûfieného spoluprací nebo nevíte, Ïe zakázku napfi. potfiebuje spojit s jinou a tak u‰etfiit ãást va‰ich nákladÛ. Dodavatel musí „z nûãeho Ïít", stroje ani papír nejsou zadarmo, a tak nízká cena mÛÏe znamenat, Ïe bude ‰etfiit na kvalitû práce nebo surovin, nebo bude zakázka

9

realizována na odepsaném stroji a je riziko nekvalitního a nevyrovnaného tisku – ke kontrole vám samozfiejmû pfiedloÏí vybran˘ super kvalitní v˘tisk. Zde platí okfiídlené „Nejsem tak bohat˘, abych si kupoval levné vûci". Doufáme, Ïe jste po pfieãtení tohoto odstavce nepropadli malomyslnosti, Ïe nemÛÏete projít bez úhony mnoha popsan˘mi úskalími. Nebojte se. Pokud budete s dodavateli dostateãnû komunikovat, mÛÏete si b˘t jisti, Ïe je v jejich podnikatelském zájmu, nebo alespoÀ drtivé vût‰iny z nich, aby zakázka dopadla dobfie a vy jste se stali jejich trval˘mi zákazníky.

ADRESÁŘ Společnost

Telefon

E-mail

1.

Art D - Grafick˘ atelier âern˘, s.r.o. Grafika, Pfiíprava k tisku

02/72650882, 72650889

[email protected]

2.

CALAMARUS, s.r.o. 02/96325400, 66310805 [email protected] www.calamarus.cz Kompletní polygrafická v˘roba: DTP studio vãetnû osvitu, ofsetová (max. formát papíru 48 x 65 cm) a knihtisková (raÏba termofoliemi a slepotisk), tiskárna, knihárna.

3.

âTK Repro, a.s. 02/67182624-5, fax/72770008 [email protected] www.ctkrepro.cz Ofsetov˘ tisk - archov˘ pûtibarevn˘, formát B1 - rotaãní ãtyfibarevn˘, formát A2; Knihafiské zpracování - vazby V1, V2, V4 a V8; Distribuce.

4.

INFORMICA 02/74822016 [email protected] Archová montáÏ, Osvit do formátu B2, Digitální nátisk, Osvit On-line, Bubnová osvitová jednotka Purup Eskofot 7500 P

5.

Pardubická tiskárna SILUETA, s.r.o. 040/6261382, 6264575 [email protected] www.silueta.cz Ofsetov˘ tisk do formátu 65 x 48 cm, RaÏba fólií za tepla, Laminace, âíslování, V˘sek, Vazby V1, V2, V8, Tisk prospektÛ, katalogÛ, plakátÛ, broÏur, knih, novin, ãasopisÛ, vysekávané desky, tiskopisy na pfiímokopírující papír.

6.

PBtisk 0306/493711 [email protected] Kompletní polygrafická v˘roba - PREPRESS, PRESS, POSTPRESS, OSTATNÍ SERVIS.

7.

QUENTIN, s.r.o. 02/33355585 [email protected] www.quentin.cz Specializovan˘ distributor komponent pro DTP a Pre-press od renomovan˘ch v˘robcÛ: APPLE, AGFA, ADOBE, HELIOS, BEST, OLYMPUS, QUARK …

8.

Studio Winter, s.r.o. 02/24262853, 24261562 [email protected] www.winter.cz Pre-press a tisk. Na poãkání: Osvit, Nátisk, Sken, Sazba a Zlom. Malonákladov˘ digitální tisk, velkoplo‰n˘ digitální tisk, ofsetov˘ tisk.

9.

Tiskárna Hugo, s.r.o. 02/81017693, 81017681 DTP, Vícebarvov˘ ofset, Knihafiské zpracování, Doprava po Praze zdarma.

10.

Tiskárna REPROPRINT

02/25277111, 067/7687111

[email protected]

Internet www.art-d.com

www.litostudio.cz

www.pbtisk.cz

www.hugo.cz

[email protected]; www.reproprint.cz obchodní@reproprint.com Nabízíme archov˘ a rotaãní tisk, komunikujeme s dodavateli a odbûrateli na bázi smluv a objednávek. Podklady na bázi filmÛ i v datech. MoÏnost vyuÏití soukromé linky pro posílání dat. Dodání zakázky pfiímo k dodavateli – vlastní autodoprava.

Moderní trendy zadávání zakázek Včasné, kompletní a technicky správné zadání zakázky je dobrým vykročením k její úspěšné a včasné realizaci; je tím, co můžete pro věc učinit vy sami. Abyste pro splnění tohoto úkolu byli dobře vybaveni, připojili jsme k praktickým informacím i trochu teorie. Pfiedpokládejme, Ïe z nûjakého dÛvodu chcete realizovat tiskov˘ produkt, napfi. pozvánku, leták nebo broÏuru. Jak zaãít? Jaké potfiebujete získat podklady pro grafické zpracování a jaké pro vlastní tisk? Cel˘ proces v˘roby poÏadované tiskoviny lze rozdûlit do následujících krokÛ: 1) definice poÏadavkÛ, 2) v˘bûr tiskové technologie, 3) zaji‰tûní potfiebn˘ch podkladÛ (text, grafické prvky – obrázky), 4) grafické zpracování, 5) tisk, 6) dokonãovací zpracování, 7) v˘stupní kontrola a pfievzetí zakázky. V následujícím textu se nejprve budeme zab˘vat va‰í ãinností t˘kající se pfiípravy zakázky ve fázi pfiedání do DTP studia, a osvûtlíme nûkteré pojmy, jako jsou barva, rastr atd., se kter˘mi se mÛÏete setkat. V dal‰í ãásti uvedeme, v jaké formû budete nejãastûji pfiedávat podklady pro tisk a jak jsou dále tyto podklady zpracovány pfied v˘robou tiskové formy.

■ PODKLADY PRO GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ ZAKÁZKY Pokud jste se jiÏ rozhodli, jak˘ produkt a za jak˘m úãelem chcete vyrobit, musíte pfiipravit podklady pro jeho grafické zpracování, tj. pfiipravit jeho obsah. Podklady lze rozdûlit na dvû základní ãásti – textové podklady a obrazové prvky. Textové podklady Dnes je jen ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech pfiedáván text jako rukopis v papírové formû, protoÏe následnû musí b˘t stejnû pro dal‰í pouÏití pfiepsán do formy textového digitálního souboru. Pfied jeho pfiedáním je vhodné provést ve‰keré obsahové a jazykové kontroly a opravy, aby pfii sazbû jiÏ do textu nebylo nutné kromû úpravy dûlení slov zasahovat. Pfied pfiedáním textov˘ch podkladÛ k dal‰ímu zpracování je vhodné si ovûfiit, na jaké platformû bude text dále zpracováván a soubory pfiedat ve vhodném formátu. Lze pfiedpokládat, Ïe kaÏdé DTP studio je pfiipraveno na v‰echny pfiípady, které mohou bûÏnû nastat, a umí si s nimi poradit, ale pokud dostane soubor ve formátu vhodném pro dal‰í pouÏití, máte minimálnû jistotu, Ïe nenastanou problémy s kódováním ãe‰tiny nebo jiné problémy pfii pfievodu formátu. Obrazové prvky Tyto podklady lze rozdûlit do nûkolika kategorií, jako jsou obrázky nebo rÛzné grafy, loga a symboly, aÈ barevné ãi ãernobílé, a pérovky. Obrazové podklady pro tisk lze pfiedávat jako datové soubory, diapozitivy nebo fotografie. Pro zaji‰tûní kvalitního v˘sledku tisku musejí mít urãité parametry. Fotografie by mûly b˘t minimálnû stejnû velké jako bude v˘sledn˘ obrázek, obrázky v datové formû pak mají mít rozli‰ení 300 dpi (tj. 300 bodÛ na palec nebo cca 120 bodÛ na centimetr). Pozor si musíte dávat pfii získávání obrázkÛ z rÛzn˘ch zdrojÛ, zejména z Internetu. Pro informaci uvádíme, Ïe obrázky pouÏité na Internetu jsou v barevném modelu RGB a v rozli‰ení 72 dpi. Pfievod RGB na CMYK není problém, ale nesmí se na nûj zapomenout. Problém mÛÏe nastat s obrázky v rozli‰ení 72 dpi, protoÏe pfii pfievodu na 300 dpi jsou rozmûry pfiibliÏnû ãtvrtinové a vût‰inou je proto obrázek pfiíli‰ mal˘ a pro kvalitní reprodukci nepouÏiteln˘. Pérovky pro tisk potfiebují rozli‰ení minimálnû 600 dpi a v papírové formû by mûly mít minimálnû stejné rozmûry jako pouÏit˘ obrázek. Maketa Doporuãujeme vám vypracovat maketu, která nejnázornûji ukáÏe, jak si svÛj produkt pfiedstavujete. ZároveÀ si pfii její v˘robû pfiesnû ujasníte, jak bude produkt vypadat, kolik obrázkÛ a textu potfiebujete a jakou technologii v˘roby bude nejvhodnûj‰í zvolit. Maketu je nejlep‰í vyrobit v pomûru jedna ku jedné a pouÏít materiál podobn˘ch vlastností, jaké bude mít materiál finálního v˘robku, tj. papír podobného typu a podobné plo‰né hmotnosti. Pfii v˘robû makety broÏury si tak mÛÏete ovûfiit, jak bude siln˘ kniÏní blok pro dan˘ poãet stran a zda je tedy vhodn˘ vámi poÏadovan˘ typ vazby, a dal‰í otázky, jejichÏ odpovûdi bez makety pouze odhadujete. Text a obrázky se do makety zakreslují pouze schematicky – tak, aby mûl grafik v DTP studiu vodítko, jak si svÛj


11

v˘robek pfiedstavujete. To znamená, Ïe u textu se zakreslují pouze obrysy sloupce, stejnû jako u obrázkÛ. Maketa se vám mÛÏe hodit nejen jako podklad pro grafické zpracování, ale i nejnázornûji ukáÏe va‰i pfiedstavu pfii schvalování projektu vedením ve va‰í firmû. ■ BARVA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ TISKEM V celém procesu pfiedtiskové pfiípravy a tisku je právû oblast správné reprodukce barev nejobtíÏnûj‰í fází a zároveÀ nejnároãnûj‰í na kvalitní technické vybavení a praktické zku‰enosti. Základem v‰ech moÏn˘ch komplikací je jiÏ fakt, Ïe jednotlivá zafiízení pouÏívaná k pfiedtiskové pfiípravû a tisku materiálÛ Separace CMYK

odeãítáním od bílé – není-li pouÏita Ïádná barva, je místo „bílé", resp. má barvu podkladu. Teoreticky by základní barvy, které pfiedstavuje azurová, purpurová a Ïlutá (tedy pouze CMY), mûly v plné sytosti spoleãnû vytvofiit ãernou. Av‰ak vzhledem k tomu, Ïe tiskov˘ proces není dokonal˘ (napfi. s ohledem na pouÏitou tiskovou barvu a fiadu dal‰ích faktorÛ), nepfiedstavuje kombinace tfií základních barev CMY ãernou, ale „‰pinavû hnûdou". Proto se pfii tisku textu, ãern˘ch ploch a syt˘ch stínÛ pouÏívá ãtvrtá ãerná barva. âerné plochy jsou pak opravdu ãerné a stíny jsou správnû vykreslené. JelikoÏ nelze nûkteré barevné odstíny prost˘m smícháním barev modelu CMYK vytisknout, pouÏívají se tzv. přímé

Gamut jednotliv˘ch zafiízení

(fotoaparát, skener, monitor, náhledová barevná tiskárna a tiskov˘ stroj) pracují s rÛzn˘mi barevn˘mi modely (CMYK nebo RGB), a dále jsou schopna zobrazit nebo zachytit rÛzn˘ barevn˘ rozsah, fiíkáme také barevný prostor, tzv. gamut barev. Z dÛvodu rÛzn˘ch barevn˘ch rozsahÛ a práce jednotliv˘ch zafiízení se zcela odli‰n˘mi barevn˘mi modely mÛÏe docházet pfii konverzi obrazov˘ch informací mezi barevn˘mi modely jednotliv˘ch zafiízení k barevn˘m posunÛm. Pro popis barev se bûÏnû pouÏívají dva základní modely, které vycházejí z rÛzného principu zpracování svûtla. Obrazovka monitoru svûtlo vyzafiuje a pracuje v barevném modelu RGB, podle tfií barev: ãervená (Red), zelená (Green), modrá (Blue). Jsou to primární barvy, ze kter˘ch se vytváfiejí v‰echny ostatní barevné kombinace. V praxi to znamená, Ïe obraz je v tomto pfiípadû sloÏen z velkého poãtu bodÛ, které mohou svítit buì ãervenû, zelenû nebo modfie. RÛzn˘mi pomûry vyzafiování uveden˘ch primárních barev pak vznikají zobrazované barevné odstíny. Jsou-li zobrazeny v‰echny tfii barvy s maximální intenzitou, vnímá lidské oko barvu bílou. Není-li vyzafiována Ïádná barva, vnímáme ãernou. Model RGB proto pfiedstavuje model aditivní, neboÈ v‰echny barevné odstíny vznikají sãítáním primárních barev. Vyti‰tûn˘ obraz svûtlo odráÏí. Pro komerãní tisk je vyuÏíván barevn˘ model CMYK, podle ãtyfi pouÏit˘ch barev, kter˘mi se tvofií v‰echny ostatní barevné kombinace. Jedná se o barvu azurovou (Cyan), purpurovou (Magenta), Ïlutou (Yellow) a ãernou (blacK). Barvy jsou pfii tisku vytváfieny substraktivnû, tj.

Moderní trendy zadávání zakázek

12

barvy, které jsou dodávány jejich v˘robci (napfi. ve ‰kále Pantone). Jak bylo uvedeno, pouÏívá se pfii bûÏném tisku plnobarevn˘ch materiálÛ ãtyfi základních barev – azurové, purpurové, Ïluté a ãerné, které tvofií barevn˘ model CMYK. Správnou kombinací základních barev pak vznikají v‰echny ostatní barevné odstíny. Pfied tiskem je tedy tfieba obraz rozloÏit do ãtyfi samostatn˘ch pfiedloh, z nichÏ kaÏdá bude ti‰tûna jednou z v˘‰e uveden˘ch základních barev. Tento proces rozkladu se naz˘vá

Vnímání barev - vliv pozadí

barevná separace a dnes ji v plné mífie zaji‰Èují programy pouÏívané pro pfiedtiskovou pfiípravu. Ve vût‰inû pfiípadÛ jako podklad pro tisk slouÏí tiskárnû film. Film produkuje zafiízení naz˘vané osvitová jednotka a proces v˘stupu dat na film se naz˘vá osvit. Tyto filmy jsou půltónové (film je buì osvícen˘ – ãern˘, nebo neosvícen˘ – prÛhledn˘) a jsou vždy černobílé, bez ohledu na to, pro jakou barvu jsou pfiipraveny. Pfii osvitu dochází k rozloÏení obrazu na fiadu mal˘ch bodÛ, které se naz˘vají tiskový rastr a umoÏÀují reprodukci odstínÛ pfiíslu‰né barvy. Vzhledem k tomu, Ïe bûÏné zakázky se tisknou ãtyfimi barvami, potfiebujeme v tomto pfiípadû pro tisk ãtyfii ãernobílé filmy. Na jejich podkladû se v tiskovém stroji v˘sledn˘m soutiskem v‰ech ãtyfi barev vytvofií plnobarevné materiály. Stejn˘ postup je i pfii tisku pfiímou barvou, kdy se pro ni pfiipraví samostatn˘ ãernobíl˘ film. Koneãná barva zobrazená na dokumentu je pak tedy zcela závislá na odstínu tiskové barvy pouÏité pfii tisku, a proto je jednoznaãné zadání Ïádaného odstínu barvy velmi dÛleÏité. Obsahuje-li dokument jakoukoliv bûÏnou plnobarevnou fotografii, musí b˘t pro tisk pouÏit ãtyfibarvotisk – tedy reprodukce v‰emi ãtyfimi barvami CMYK.

urãité vzdálenosti jako souvisl˘ obraz. Tento princip vyuÏívají bûÏnû pouÏívané tiskové technologie, kdy je obraz pro tisk pfieveden na soustavu bodÛ, tvofiících tzv. rastr, coÏ je vlastnû urãit˘ poãet jist˘m zpÛsobem umístûn˘ch bodÛ na dané plo‰e. Uspofiádání bodÛ podle dan˘ch pravidel umoÏÀuje pfii tisku vyjádfiit rÛzné barevné odstíny. V pfiípadû jedné barvy jsou to rÛzné stupnû sytosti (v praxi 256 stupÀÛ). V praxi se toho dosahuje dvûma základními zpÛsoby. U prvního zpÛsobu jsou body stejně daleko od sebe a liší se velikostí (tmav‰í plo‰e odpovídají vût‰í body). Tento pfiípad je obvyklej‰í a rastru, kter˘ pouÏívá stejnou vzdálenost bodÛ rÛzné velikosti, se fiíká autotypický. U druhého zpÛsobu jsou naopak body stejně velké a jsou nestejně daleko od sebe (tmav‰í plo‰e odpovídá vût‰í koncentrace bodÛ na jednotce plochy), a naz˘vá se rastr stochastický. V pfiípadû 100% podílu tiskové barvy (plná plocha) není pak rastr pro danou tiskovou barvu vidût vÛbec, stejnû jako v pfiípadû, Ïe se tam daná barva nevyskytuje. Natočení rastru Pokud bychom jednotlivé body autotypického rastru uspofiádali do vodorovn˘ch a svisl˘ch linek, dostaneme takové provedení rastru, které bude pro lidské oko nejlépe viditelné (pfii stejné vzdálenosti linek bude lidské oko vnímat rastr nejvíc). Pokud naopak tuto síÈ bodÛ natoãíme o 45°, bude jejich viditelnost nejmen‰í. Zkuste si vzít do ruky libovolné noviny (ãernobílé) a najdûte si nûjak˘ obrázek s rÛzn˘mi stupni ‰edi. Podívejte se na obrázek zblízka a uvidíte jednotlivé body rastru. V‰imnûte si, Ïe síÈ rastru je natoãena právû o 45°. KdyÏ si naopak noviny natoãíte o stejn˘ch 45° (tj. na 0° nebo 90°) a podíváte se na obrázek znovu, uÏ vám

■ RASTR Díky nedokonalosti lidského oka vnímáme jednotlivé barevné body v závislosti na jejich velikosti a poãtu na plochu od

Kontrola správné barevnosti

pfiechody mezi jednotliv˘mi odstíny ‰edé nebudou pfiipadat tak plynulé. V pfiípadû barevn˘ch obrázkÛ je to sloÏitûj‰í. Barevné fotografie se pfii tisku nejãastûji skládají ze ãtyfi základních barev CMYK. Aby bylo zabezpeãeno vyti‰tûní v‰ech jednotliv˘ch bodÛ ze v‰ech ãtyfi plátÛ a nedocházelo k ti‰tûní jednoho bodu pfies druh˘ (napfi. C a M), je nutné kaÏdému jednotlivému plátu pfiifiadit jin˘ úhel natoãení rastru. Jeden tiskov˘ bod se tedy skládá ze ãtyfi rÛznû barevn˘ch bodÛ umístûn˘ch v kruhu nebo ãtverci, tzv. rozetû. Nejobvyklej‰í natoãení rastru u základních barev CMYK pro ofsetov˘ tisk je C = 15°; M = 75°; Y = 0; K = 45°. Moaré Dal‰ím problémem, kter˘ se objevuje pfii práci s rastrem, je moaré. Vzniká jako ru‰iv˘ vzorek, kdyÏ se nûkteré dva pravidelné (periodické) vzorky pfiekr˘vají a jejich perioda opakování se nepatrnû li‰í. Pak se stává, Ïe se „potkají" dva tmavé motivy (z kaÏdého vzorku jeden) kupfiíkladu kaÏdou ãtvrtou periodu. Tím se vytvofií nov˘ vzorek, kter˘ má jednotlivé pravidelnû se opakující motivy ãtyfinásobnû vzdálenûj‰í neÏ vzorky pÛvodní. Je jasné, Ïe vzorek se ãtyfiikrát vût‰í periodou opakování bude na pohled pÛsobit ãtyfiikrát ru‰ivûji. Pfii vzniku moaré v praxi to neb˘vá ãtyfiikrát, ale také napfiíklad desetkrát vût‰í perioda. V˘sledkem je nejãastûji nûco, co pfiipomíná pohled pfies prÛhlednou kostkovanou látku. Moaré trápí grafiky napfiíklad, kdyÏ skenují uÏ jednou vyti‰tûnou pfiedlohu (perioda rastru pfii tisku se „popere" s rozli‰ením skeneru), nebo kdyÏ je pfiedmûtem obrázku nûjak˘ pravideln˘ vzorek (napfiíklad drobnû kostkované sako). U natáãení rastrÛ bylo vyzkou‰eno, Ïe nemá-li vznikat moaré, je tfieba, aby jednotlivé rastry byly vzájemnû pootoãené alespoÀ o 30°. Pokud je tiskov˘ bod kruhov˘ (coÏ je nejãastûj‰í) nebo napfiíklad ãtvercov˘, znamená natoãení o 90° (tedy do pravého úhlu) totéÏ, jako kdybychom rastr nenatoãili vÛbec. Hustota rastru V˘sledná kvalita tisku je ovlivnûna i tím, jak velké (a jak od sebe vzdálené) tiskové body pouÏíváme. Tuto vlastnost vyjadfiujeme jako hustotu rastru a udává se v linkách na palec (line per inch, lpi)


nebo v linkách na centimetr (line per centimeter, lpc), 1 inch = 2,54 cm, a pak platí lpi = 2,54 x lpc. Maximální hustota rastru je dána technologick˘mi omezeními a vlastnostmi papíru, na kter˘ chceme tisknout. Zjednodu‰enû fieãeno, na papíru s vût‰í nasákavostí povrchu (nenatíran˘) se tiskov˘ bod více rozpíjí, proto je tfieba umísÈovat tiskové body dál od sebe, protoÏe kdyÏ budou moc blízko, hrozí nebezpeãí, Ïe se slijí a vytvofií naprosto nezam˘‰lené shluky, jeÏ cel˘ obrázek znehodnotí.

Rastr

Hustota rastru pfii tisku na novinov˘ papír se pohybuje okolo 85 lpi, pro ofsetov˘ papír je to nejãastûji 133 lpi a na natírané papíry (kfiídové, SC, LWC atd.) to b˘vá mezi 150 a 200 lpi. ¤ádovû niÏ‰í hustota rastru se pouÏívá u velkoformátového tisku (LFP, Large Format Printing). Tam pochopitelnû nejsme omezeni kvalitou papíru a s tím souvisejícím nárÛstem tiskového bodu. DÛvody men‰í hustoty rastru jsou pfieváÏnû ekonomické – pfii pohledu z dálky napfiíklad na billboard ãlovûk stejnû není schopen rozeznat detaily o velikosti nûkolika milimetrÛ. Hustota rastru ve vztahu k rozlišení obrázku Pfii ukládání obrázkÛ, které chceme tisknout, b˘vá ãasto dÛleÏité zvolit jejich správné rozli‰ení. KdyÏ zvolíme malé rozli‰ení, nebudou po vyti‰tûní vidût detaily a v hor‰ím pfiípadû bude obrázek „zubat˘". KdyÏ naopak zvolíte pfiíli‰ podrobné rozli‰ení, tak se pfii tisku toto vût‰í rozli‰ení nijak neprojeví, ale naroste velikost datov˘ch souborÛ, coÏ mÛÏe ãinit problémy pfii jejich pfienosu a archivaci (pfii dvojnásobném rozli‰ení objem vzroste ãtyfiikrát, pfii pûtinásobném pûtadvacetkrát atd.). Velikost obrázku v je udávána v bodech a je souãinem jeho geometrick˘ch rozmûrÛ a rozli‰ení. Jaké je tedy ideální rozli‰ení? Obrázek má mít dvakrát tolik dpi (dot per inch – bodÛ na

palec), kolik lpi bude mít rastr při tisku. V pfiípadû vztaÏení na centimetr se rozli‰ení znaãí dpc (dot per centimeter) a pfiepoãet je dpi = 2,54 dpc. V praxi jsou obrázky pouÏívány pro tisk standardnû s nastavením rozli‰ení 300 dpi (118 dpc) a pérovky minimálnû 600 dpi (236 dpc) z dÛvodu zachování hladk˘ch okrajÛ u hran ploch a kfiivek. Jak se vytváří rastr Rastr musí vzniknout tam, kde obrázek opou‰tí elektronickou podobu a stávají se z nûj body rozloÏené na plo‰e filmu – tedy v osvitové jednotce. O vznik rastru se zde stará RIP (Raster Image Processor) a vlastnû se zab˘vá v˘poãtem, tj. „nakreslením" tiskov˘ch bodÛ Ïádaného rastru. RIP má za úkol obsluhovat v˘stupní zafiízení, jako je osvitová jednotka nebo tiskárna. RIP interpretuje data ze vstupního souboru a pfiipravuje z nich informace pro v˘stupní zafiízení. Vstupní soubor obsahuje obvykle fonty, vektorovou grafiku a bitmapové (ve smyslu „fotografie" sloÏené z jednotliv˘ch bodÛ) obrázky. Na v˘stupu z RIPu jsou rastrové bitmapové soubory (ãernobílá bitmapa, tj. soustava ãernobíl˘ch bodÛ tvofiících zobrazení tiskov˘ch bodÛ). To znamená, Ïe RIP rozrastruje fonty a ilustrace v kfiivkách do urãeného rozli‰ení a obrázky pfievede do tiskov˘ch bodÛ (polotónov˘ rastr). V praxi se ãasto pouÏívá postupu, kdy se v soboru urãeném pro RIP pfievedou ve‰keré fonty na kfiivky (jiÏ uvedená vektorová grafika).

Vliv vzdálenosti na rozli‰ení (velikost rastru)

DÛvodem pro tento postup je skuteãnost, Ïe existuje velké mnoÏství fontÛ (druhÛ písem), v nejednom pfiípadû se jedná i o fonty nestandardizované, vytvofiené grafikem. V této „dÏungli" písem mÛÏe vlivem lidského faktoru (k souboru nejsou pfiipojeny fonty písem, která obsahuje apod.) dojít k chybám, kdy jsou po osvitu fonty zamûnûny nebo tzv. rozsypány. Uveden˘ postup pfievedení na kfiivky je tedy bûÏnû pouÏívan˘, i kdyÏ není ideálním fie‰ením. Je totiÏ nároãn˘ na dal‰í úkony pfii zpracování dat, zvût‰uje celkovou velikost souboru


14

a je tedy nároãnûj‰í na pfienos a více zatûÏuje vlastní RIP. V‰echny tyto operace uÏivateli navenek spl˘vají a jsou ovlivnûny jen nastavením hodnot polotónového rastru, tedy lineaturou, poãtem a úhly separací a tvarem tiskového bodu. Rozli‰ení bitmapy, kterou RIP vytváfií, je omezeno rozli‰ením osvitové jednotky.

âernobílá fotografie

Pro vytvofiení rastrového bodu máme k dispozici jenom urãit˘ poãet „ãtvereãkÛ" (elementárních bodÛ), jeÏ mohou b˘t buì ãerné nebo prÛsvitné (mluvíme o v˘robû filmu v osvitové jednotce). Kolik takov˘ch ãtvereãkÛ máme k dispozici, zjistíme porovnáním poãtu bodÛ rastru na urãité plo‰e s poãtem elementárních bodÛ (rozli‰ení osvitové jednotky). Pokud osvitová jednotka pracuje v rozli‰ení 2 500 dpi a my chceme vytvofiit rastr s hustotou 125 lpi (ãísla jsou zvolena pro snaz‰í v˘poãet), vychází jeden rastrov˘ bod na ãtverec 20 x 20 elementárních bodÛ (základní bod, se kter˘m pracuje osvitová jednotka v daném rozli‰ení). V tomto imaginárním ãtverci lze vytvofiit 401 velikostí rastrového bodu (poãet ãern˘ch ãtvereãkÛ – elementárních bodÛ mÛÏe b˘t na plo‰e ãtverce od nuly do ãtyfi set). Toto ãíslo se oznaãuje jako poãet stupÀÛ ‰edi. (Ve skuteãnosti nejde o ãtvereãky, ale o body vytvofiené laserem, které mají spí‰e kruhov˘ tvar.) Rastr u digitálního tisku Moderní digitální tiskové stroje vût‰inou pouÏívají vyspûlé rastrování s natáãením rastru jednotliv˘ch barev, jehoÏ pomocí se vytváfií rozetov˘ efekt. Zachovávají si v‰ak pfiitom moÏnost tisknout kaÏd˘ bod v rÛzn˘ch odstínech dané barvy (a ãasto i volit tento poãet odstínÛ tiskové barvy). Rada na konec. Zajímav˘m zpÛsobem tiskové reprodukce ãernobíl˘ch fotografií

je jejich tisk jen s urãit˘m barevn˘m nádechem za pouÏití dvou barev – tzv. duplex (viz obrázek). ■ PODKLADY PRO TISK Zakázka je nejdfiíve zpracována v DTP studiu a v˘sledky této práce musejí b˘t pfiedány dal‰ímu v˘robnímu stupni, tj. tiskárnû. Klasicky práce DTP studia konãí fází v˘roby filmÛ, které jsou postoupeny tiskárnû, a dal‰í ãinnosti jsou jiÏ plnû v její kompetenci. Podklady na filmu âasto v‰ak grafické zpracování aÏ po v˘robu filmÛ provádí jin˘ dodavatel (DTP studio, reklamní agentura atd.), neÏ kter˘ z nich tiskne. Pak je na vás, abyste si od tiskárny vyÏádali informace o parametrech podkladÛ, které jí budou slouÏit pro pfiípravu tisku.

nejlep‰í, aby se s tiskárnou spojil pfiímo dodavatel, jenÏ potfiebná data pfiipravuje. PoÏadované parametry lze ãasto najít na www stránkách dodavatele vãetnû toho, Ïe tam provozovatelé poskytují ovladaãe pro tvorbu v˘stupních souborÛ pro svá zafiízení. Data pro digitální tisk Pro tisk na digitálním tiskovém stroji je postup stejn˘ jako v˘‰e uveden˘, pouze s tou v˘jimkou, Ïe provedete archovou montáÏ a podklady dodáte namontované tak, aby byl vyuÏit tiskov˘ formát stroje, nebo v jedné produkci (v jednom exempláfii) podle poÏadavku tiskárny, a pak rozmnoÏení na tiskov˘ formát provede tiskárna sama. Soubory v digitální tiskárnû procházejí pouze kontrolou a pak jdou pfiímo ke zpracování do stroje. Opût jsou data nejãastûji pfiijímána ve formû postscriptov˘ch nebo PDF souborÛ a i zde platí, Ïe poÏadované parametry vãetnû potfiebn˘ch ovladaãÛ lze ãasto nalézt na Internetu. ■ DALŠÍ ZPRACOVÁNÍ PODKLADŮ PRO VÝROBU TISKOVÉ FORMY

Duplex - ukázka tisku

V pfiípadû filmů vám mÛÏe b˘t sdûleno, Ïe mají mít rastr napfiíklad 60 l/cm (linek na centimetr, v palcích to je 150 lpi, palec je cca 2,5x vût‰í neÏ cm) a chtûjí je ãtyfiikrát. Pfiinesete tedy ãtyfii soupravy filmÛ. Podklady v datech Jako v bûÏném Ïivotû atakuje elektronika mnohé oblasti, v nichÏ pfiiná‰í zjednodu‰ení a zpfiesnûní práce, tak i v oblasti pfiípravy tiskov˘ch desek pro ofsetov˘ tisk má v poslední dobû vyuÏití poãítaãÛ svÛj znaãn˘ pfiínos. Ano, mluvíme o ãinnostech jako archová montáÏ, vyfiazení a pfiím˘ osvit desek (CtP). Pokud grafické zpracování provádí jin˘ dodavatel, neÏ kter˘ z nich tiskne, musíte od tiskárny získat informace o parametrech podkladÛ, jeÏ jí budou slouÏit pro dal‰í zpracování, tj. formát souborÛ a parametry jejich nastavení. Nejãastûji budou vyÏadovány postscriptové nebo PDF soubory. V tomto pfiípadû je

V pfiedchozím textu jste se seznámili s moÏnostmi, jak jsou tiskárnû pfiedávány podklady pro v˘robu tiskové formy, a zde si vysvûtlíme nûkteré operace, které vlastní v˘robû formy pfiedcházejí. Jedná se o úpravu podkladÛ ve vztahu k tiskovému formátu a k následnému zpracování zakázky po tisku. Klasicky se tyto operace v tiskárnû provádûjí ruãnû, ale s nastupující moderní technikou se v mnoha pfiípadech realizují pomocí poãítaãÛ.

Pfiíklad vyfiazení - rub a líc

Vyřazení Jedním z kritérií dûlení tiskov˘ch strojÛ je formát tiskové plochy. Standardnû (nejãastûji) se tento formát pohybuje od rozmûru A3 aÏ do B1, na okrajích této ‰kály


Tisk na obrátku

ale existují v men‰ím mnoÏství i stroje s formátem A4 a A0. Bylo by jistû pl˘tváním tisknout na stroji s tiskovou plochou napfiíklad B2 pouze 1 plochu formátu A4. Nejefektivnûj‰í je pochopitelnû tisk s pln˘m vyuÏitím parametrÛ stroje, pfiedev‰ím formátu tiskové plochy. Tiskne se proto z plnû obsazeného tiskového archu. Na arch formátu B2 umístíme ãtyfii listy formátu A4, na arch B1 pak osm listÛ atd. Filmy, napfiíklad jednotlivé stránky v pfiípadû knihy, které pfiinesete do tiskárny, je tfieba na tiskovém archu nûjak uspofiádat, vytvofiit tzv. vyřazení. To má urãité zákonitosti. Jednak musí b˘t u v‰ech tiskovin zaruãeno, Ïe budou kaÏdá lícová a k ní pfiíslu‰ná rubová strana vytisknuty proti sobû, u knih navíc musejí strany následovat správnû za sebou (viz obrázek). Na arch se podle formátu knihy a tiskového formátu stroje vyfiazuje 2, 4, 8, 16, 32 nebo 64 stran a sloÏka vzniká jejich skládáním. Vyfiazení stránek je tedy nutno stanovit s ohledem na koneãnou podobu tiskoviny, respektive s ohledem na technologické nároky operací, které jsou nutné k dosaÏení poÏadované koneãné podoby. Vyfiazení je tfieba provést pfied archovou montáÏi. ■ ARCHOVÁ MONTÁŽ Známe-li vyfiazení, lze pfiistoupit k dal‰í nezbytné operaci v rámci pfiípravy tisku. Tou je archová montáÏ. Jde vlastnû o fyzickou realizaci vyfiazení, nalepení filmÛ na fólii podle schématu vyfiazení. Ruční montáž Klasicky se montáÏ provádí v tiskárnû ruãnû na stolech prosvûtlen˘ch zdola. Na pracovní plo‰e je prÛhledná fólie s milimetrovou sítí, jeÏ usnadÀuje pfiesné umístûní filmÛ. Na ní je nosná prÛhledná fólie, na kterou se nalepují filmy citlivou vrstvou nahoru, to znamená, Ïe texty i obrázky vidíme zrcadlovû

obrácené. To proto, aby pfiiloÏením montáÏí na tiskové desky byla kontaktem citlivé vrstvy filmu a desky zaji‰tûna maximální ostrost kopírování. V fieãi tiskáren se tato nosná fólie naz˘vá astralon, ãímÏ je zohlednûn i materiál, z nûhoÏ je vyrobena. Pfii montáÏi jednotliv˘ch ploch – napfiíklad stránek – musejí b˘t dodrÏeny urãité vzdálenosti mezi nimi, vypl˘vající z dal‰ího zpracování po tisku. Na pfiesnosti montáÏe závisí jedno z kvalitativních kritérií tisku – pfiesnost soutisku barev. ProtoÏe barevn˘ obrázek vzniká v tiskovém procesu postupn˘m naná‰ením ãtyfi barev (CMYK) na

Zafiízení pro osvit filmÛ

podloÏku (arch), je tfieba vytvofiit ãtyfii montáÏe ze ãtyfi filmÛ, pro kaÏdou barvu jednu, a na v‰ech umístit pfiíslu‰né filmy do stejného místa, mÛÏeme fiíci na stejné soufiadnice v rámci archu. TotéÏ je nutné provést pro opaãnou stranu archu, takÏe potisk jednoho archu vyÏaduje osm archov˘ch montáÏí. KaÏdá odchylka se pfii tisku obrázku projeví konturou, jak˘msi barevn˘m stínem na jedné stranû obrázku ve smûru odchylky té barvy, jejíÏ film byl nepfiesnû umístûn. Na opaãné stranû obrázku pak tato barva ve stejné ‰ífice naopak chybí. Máme-li napfiíklad na archu B2 ãtyfii stránky A4 a jedna z nich má posunutou modrou barvu a jiná tfieba

CtP - zafiízení pro osvit desek


16


Telefon

E-mail

Internet

1.

AdAm studio, s.r.o. 02/57310103, 57312091-2 [email protected] www.adamstudio.cz Reprografické studio s tiskovou produkcí. Digitální tisk do formátu B0. Vydavatelství. Skenování, sazba + zlom, osvit, nátisk (i digitální), archová montáÏ, tisk a archivace dat.

2.

BÁRIO s.r.o. 02/74822817 [email protected] … YOUR RIGHT TO PRINT FOR LESS. Spoãítejte si cenu tiskoviny sami a my Vám ji dodáme …

3.


4.

CDL Design s.r.o. 047/5238300, 5238306 Grafické studio, typografie, tisk ofsetov˘ archov˘

5.

FITOS spol. s r.o. 0434/660711 [email protected] www.fitos.cz Ve‰kerá komunikace (objednávky, korektury atd.) moÏná E-MAILem. Dále nabízíme: DTP, Ofset, Sítotisk, Digitální barevn˘ tisk, Barevné kopírování, Termotransfer, V˘sek, KartonáÏ, âárové kódy, Laminaci.

6.

FORNICA GRAPHICS, s.r.o. 0168/604650, 624908 [email protected] www.fornica.cz Pre-press studio, grafické studio, litografie, nátisk, nízkonákladov˘ digitální tisk, pfiíprava a realizace v‰ech druhÛ tisku, web design, reklamní pfiedmûty, kompletní reklamní servis.

7.

GRAFOTYP - tiskárna 0649/214987 [email protected] www.grafotyp.cz Návrhy a tisk vizitek, pozvánek, promoãních oznámení, parte. Návrhy letákÛ, prospektÛ, plakátÛ, kalendáfiÛ, v˘roãních zpráv. Sazba broÏur men‰ího i vût‰ího rozsahu.

8.

Helios Praha a.s., závod Exprint Polygrafická v˘roba.

0441/462895, 465015

[email protected]

9.

Libor Losenick˘ - tiskárna Tiskárna, DTP - studio

0441/470470, 470370

[email protected]

10.

LITERA PLZE≈, s.r.o. 019/7235236-7 [email protected] www.literaplzen.cz, www.efotografie.cz Produkce tiskovin, pfiedtisková pfiíprava, pre-press sluÏby - osvit, nátisk, scan, digitální plnobarevn˘ malonákladov˘ tisk, digitální fotografie, fotobanka, reklamní sluÏby.

11.

MAAG STUDIO s.r.o. 02/33379835, 33372836 Sazba, Scan, Osvit, Tisk, Design, Digitální fotoatelier

12.

Macron Systems, spol. s r.o. 02/84001510, fax/84001511 [email protected] www.macronsystems.cz Macron Systems nabízí, jako partner firem Barco Graphics a ScenicSoft, specializované programové vybavení, aÈ uÏ pro klasickou archovou montáÏ nebo pro speciální archovou montáÏ obalÛ. Dále nabízíme, jako partner spoleãnosti OneVision, produkãní nástroje pro kontrolu a úpravu dat ve formátu napfi. PDF ãi PostScript.

13.


14.


15.

POINT CZ, s.r.o. Polygrafická v˘roba - DTP, CtP, tiskárna.

02/44090626, 05/41427531

[email protected]

16.

POLYGRAFIA, a.s. Polygrafická v˘roba

02/24921784

[email protected]

17.

Repro Art Liberec, s.r.o. 048/2710181, 5101824 Litografické studio, Osvit do B1, Nátisk CROMALIN do A1, Digitální tisk do A3+

18.


19.


20.


[email protected] www.reproprint.cz obchodní@reproprint.com Tisk pfiipravujeme z filmÛ i z dat. Pfiedání zakázky v datech je základním zpÛsobem komunikace se zákazníkem VyuÏití CtP v B1 formátu, MoÏnost redigitalizace – CopyDot skener Renaissance II. Vyfiazování zakázek elektronickou formou.

21.

Tiskárna VAN DRUCK 0304/875310, fax/875775 [email protected] www.vandruck.cz Vlastníme v‰echny tiskové techniky. Ofset: barevné prospekty, katalogy, kníÏky V1 - V8. Knihtisk: ãíslování, perforace, tisk samopropisovacích papírÛ, tiskopisy, atd. Sítotisk: igelitové ta‰ky, barevné samolepky vãetnû v˘seku a barevn˘ potisk textilu.

22.

UNI GRAFIA, a.s. 02/81007697-8 [email protected] www.unigrafia.cz Grafické studio - sazba, skenování, stránková i archová montáÏ, nátisk, osvit, moÏnost pfiedávání dat na nosiãích. Ofsetov˘ tisk - ploch˘, rotaãní Heatset, rotaãní Coldset. Dokonãující zpracování - vazby V1, V2, vkládání, expedice.

[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

www.cenytisku.cz

www.cdldesign.com

www.exprint.cz www.losenicky.cz

www.mag.cz

www.pbtisk.cz www.pointcz.cz

www.reproart.cz

www.hugo.cz

02/25277111, 067/7687111


kaÏdou stranu archu ãtyfii filmy (separace CMYK), ãili provede osm montáÏí. I v tomto znaãnû zjednodu‰eném pfiípadû montáÏe mÛÏe dojít k odchylce u nûkteré z barev – pak je ale odchylka stejná pro cel˘ arch a lze ji nastavením stroje (v urãitém rozmezí) zcela eliminovat. V pfiípadû elektronické montáÏe je tfieba konzultovat s tiskárnou vzdálenosti stránek mezi sebou a postavení montáÏe na archu.

Archová montáÏ - vyfiazení

Porovnání obou možností Elektronická montáÏ zkracuje ãas, kter˘ zakázka stráví v tiskárnû, zrychluje a zpfiesÀuje v˘robu. Trvá-li ruãní montáÏ broÏury napfiíklad dva dny, pak

ãernou, mÛÏe tiskafi tyto odchylky do jisté míry eliminovat nastavením stroje, ale pochopitelnû pouze na úkor pfiesnosti soutisku ostatních ploch na archu. Nûkdy, v pfiípadû mal˘ch odchylek a podle úãelu tiskoviny, lze dojít k pfiijatelnému kompromisu, obecnû je ale náprava nepfiesnosti montáÏe v tiskovém stroji problematická. ProtoÏe jde o pfiípad selhání lidského ãinitele, je snaha tento vliv vylouãit. Kontrola tiskov˘ch desek

Elektronická montáÏ - kontrolní nátisk

Elektronická montáž V˘‰e uveden˘ problém témûfi úplnû fie‰í elektronická montáÏ. V posledních letech se objevily softwarové nástroje pro elektronické vyfiazení stránek, které spolu s velk˘m pracovním formátem osvitov˘ch zafiízení umoÏÀují provádût osvit cel˘ch vyfiazen˘ch archÛ, na rozdíl od samostatn˘ch stránek. V tiskárnû pak pracovník tyto filmy – montáÏe pouze pfiilepí na podloÏku (astralon) a pfiedá je do kopírny k osvitu tiskov˘ch desek. Pochopitelnû opût dostane pro

operátor u poãítaãe to zvládne v ãase fiádovû nûkolika desítek minut. Pfiesn˘ soutisk, jakkoli dÛleÏit˘, je vlastnû pfiíjemn˘m vedlej‰ím produktem elektronické montáÏe. Zda u‰etfiíme za dodané archové montáÏe nebo ne je otázkou, protoÏe nûkteré tiskárny se snaÏí pracovi‰tû ruãní montáÏe udrÏet a úãtují za tyto práce jen velmi nízké ceny, jinde naopak tlaãí svou cenovou strategií zákazníky do osvitu cel˘ch archÛ. Na vás pak zb˘vá porovnat cenové, kvalitativní a ãasové relace obou zpÛsobÛ v konkrétním pfiípadû a uãinit závûr.

Elektronická montáÏ

Kontrolní nátisk Řekne-li se nátisk, nemusí být vždycky úplně jisté, co se tím myslí. Řekneme-li kontrolní, resp. smluvní nátisk, je jasné, co chceme. Diskuse tím však nekončí, jen se zužuje: jak k němu dospět, co od něho můžeme očekávat a jak ho rozeznat od jiných, na pohled téměř stejných produktů. Vzhledem ke značné složitosti problematiky kontrolního nátisku se pokusíme jeho podstatu ozřejmit formou jednoduchých otázek a také co možná jednoduchých odpovědí. Co je tedy nátisk Nátisk je obraz budoucí plnobarevné tiskoviny ve skuteãné velikosti a relativnû vûrné barevnosti. Rozli‰ujeme nátisk vyroben˘ tradiãním zpÛsobem z polygrafick˘ch filmÛ, tzv. analogový nátisk (znám˘ také jako chemick˘), a nátisk digitální, kde jsou podkladem digitální data (zpracovaná RIPem). MÛÏeme fiíci, Ïe digitální nátisk vzniká na stejné úrovni, nebo ve stejné fázi v˘roby a ze stejn˘ch dat, jako filmy u nátisku analogového. Jen analogov˘ nátisk má jako mezistupeÀ v˘roby polygrafické filmy. Digitální nátisk tedy umoÏÀuje v pfiípadû chyby v˘raznû levnûj‰í pfiedûlání pÛvodních podkladÛ (u‰etfií se za v˘robu polygrafick˘ch filmÛ, které se v pfiípadû chyby objevené na analogovém nátisku musejí po opravû vyrobit znovu). Analogov˘ nátisk se také nepouÏívá tam, kde se tisk vyrábí technologií Computer to Plate, tedy pfiímou v˘robou tiskov˘ch desek z dat z poãítaãe bez pouÏití polygrafick˘ch filmÛ. Proč budoucí tiskoviny? Nátisk se vyrábí z podkladÛ pro tisk. Nátiskové tiskárny Pfied jejich pfiedáním do tiskárny je tfieba ovûfiit správnost a úplnost tûchto podkladÛ. Zjistit nedostatky aÏ bûhem tisku by se prodraÏilo. Navíc se nacházíme v technologickém pfiedûlu mezi pfiípravou podkladÛ pro tisk, coÏ obvykle zaji‰Èuje jeden dodavatel, a vlastní polygrafickou v˘robou u dal‰ího dodavatele. Je tedy tfieba zkontrolovat a pfievzít zakázku „zpracování tiskov˘ch podkladÛ", k ãemuÏ slouÏí filmy a kontrolní nátisk. Nátisk je navíc simulací následného, budoucího tisku. UmoÏÀuje tedy jednak zkontrolovat doposud vykonanou práci, jednak zjistit, jak bude vypadat

Nátiskov˘ prouÏek Cromalin - analog

Nátiskov˘ prouÏek Cromalin - digital

hotová tiskovina po vytisknutí z tûchto podkladÛ. Proto mÛÏeme fiíci, Ïe je (nebo by mûl b˘t) relativnû vûrn˘m obrazem budoucí tiskoviny. Proč relativně věrným? ProtoÏe je rozdíl mezi technologií v˘roby nátisku a technologií vlastního tisku. Tento rozdíl zpÛsobuje, Ïe z hlediska barevnosti tiskoviny nelze vÏdy ofsetov˘m tiskem vytisknout dokonale pfiesnû totéÏ, co vidíme na nátisku (zejména digitální nátisk mÛÏe vytisknout v˘raznû ‰ir‰í spektrum barev, které nelze klasick˘m tiskem reprodukovat). A to je právû úkolem správné pfiedtiskové pfiípravy – pfiipravit podklady tak, aby se daly správnû reprodukovat, a nátisk by to v‰e mûl potvrdit. Pochopitelnû, Ïe i nátiskové zafiízení musí pracovat tak, jak má – jeho majitel (studio) by jej mûl pravidelnû kalibrovat a garantovat tak stále konstantní barevn˘ v˘stup – tj. nátisk ze stejn˘ch dat by mûl pokaÏdé vypadat stejnû. Co je smyslem nátisku, k čemu slouží? ProtoÏe se nátisk vyrábí z podkladÛ pro tisk, umoÏÀuje zadavateli zakázky zkontrolovat obsahovou kompletnost, faktickou správnost a velmi reálnû i barevnost a celkov˘ vzhled budoucí tiskoviny. PfiestoÏe klient mÛÏe sledovat prÛbûh grafického zpracování na monitoru a nûkolikrát dostává v˘tisky ze stolní tiskárny, aÈ uÏ ãernobílé nebo barevné, a schválí je, potvrdí teprve nátisk, Ïe v‰echny obsahové komponenty jsou tam, kde mají b˘t, a Ïe v‰echny korektury byly provedeny, jsou i na podkladech pro tisk a budou tedy vytisknuty. V tomto smyslu je nátisk dokladem o provedené práci, umoÏÀujícím její kontrolu. Mluvíme o kontrolním nebo smluvním nátisku. Kontrolní nátisk je tedy produkt, kter˘ umoÏÀuje nejen kontrolu provedené práce, ale i kontrolu oãekávaného v˘sledku ve vlastním tisku. Musí b˘t proto vyroben s ohledem na moÏnosti tiskové technologie, jinak fieãeno, nemÛÏe napfiíklad obsahovat barevné odstíny, které nejsou tiskem dosaÏitelné (podrobnûji viz Barva a její vyjádfiení tiskem). Kontrolním nátiskem proto není jak˘koli v˘tisk ze stolní barevné tiskárny, ale technologicky definovan˘ produkt. Ve fázi tisku slouÏí k posouzení dosaÏené barevnosti tiskoviny.


ProtoÏe vizuální dojem barevnosti tisku je dán barevn˘m spektrem svûtla, kter˘m je pfiedloha osvûtlena, je tfieba ji posuzovat pod speciálním svítidlem s kalibrovan˘m svûteln˘m zdrojem. Pod záfiivkov˘m nebo bûÏn˘m Ïárovkov˘m osvûtlením, jeÏ mají odli‰né barevné spektrum, budou totiÏ i posuzované barevné odstíny jiné. Nezanedbateln˘ je téÏ vliv bezprostfiedního okolí, které oko zahrne do vyhodnocení. Mûlo by tedy b˘t pokud moÏno neutrální, proto jsou pracovní stoly kontrolního stanovi‰tû opatfieny ‰ed˘m nátûrem. Odsouhlasí-li tiskárna nátisk, pfiebírá tím zodpovûdnost za to, Ïe celá zakázka bude vytisknuta ve schválené barevnosti, a zaãíná vlastní produkãní tisk zakázky. Také z tohoto dÛvodu se mÛÏe stát, Ïe tiskárna nebude ochotna pfiijmout pfiedloÏen˘ barevn˘ v˘tisk jako smluvní nátisk – musí si b˘t totiÏ jista, jakou technologií v˘tisk vznikl, a Ïe v˘robce nátisku zvládá svoji práci natolik, Ïe se na ni mÛÏe spolehnout. Jaký nátisk tedy žádat? Nátisk je dÛleÏit˘ pfiedev‰ím v pfiípadech, kdy se vyrábí tiskovina, na jejíÏ barevné vûrnosti vám bude skuteãnû záleÏet. V takovém pfiípadû svûfiíte jistû v˘robu podkladÛ pro tisk studiu, které má s podobn˘mi zakázkami nejen dlouholeté zku‰enosti, ale disponuje také odpovídajícím technick˘m zázemím – i nátiskov˘m. Analogov˘ nátisk (DuPont Cromalin nebo 3M Matchprint) se v dne‰ní dobû pfiipravuje pfiedev‰ím pro zakázky, které budou ti‰tûny klasickou cestou s pouÏitím polygrafick˘ch filmÛ. Zejména pak u zakázek, na jejichÏ barevnost je kladen vysok˘ dÛraz. Roz‰ífienost analogov˘ch nátiskÛ, pfies nesporné v˘hody kvalitních digitálních systémÛ, je pak dána i skuteãností, Ïe analogov˘m nátiskem je dnes vybavena vût‰ina polygrafick˘ch provozÛ. V pfiípadû analogového nátiskového zafiízení se ujistûte, Ïe je zafiízení pravidelnû kalibrováno (tj. je kontrolována jeho vûrnost pfiíslu‰n˘mi nástroji pro mûfiení barevnosti a denzity) a pokud moÏno si nechte nátisk opatfiit kontrolním prouÏkem. Ten lze ve sporn˘ch pfiípadech promûfiit a zjistit, zda byl nátisk vyroben správn˘m zpÛsobem – tj. jestli v˘stup opravdu odpovídá polygrafick˘m filmÛm, ze kter˘ch byl vyroben. V pfiípadû digitálního nátisku je situace v˘raznû sloÏitûj‰í – na trhu existují totiÏ jak speciální nátiskové systémy urãené v˘hradnû k tomuto úãelu, jejichÏ pofiizovací cena v‰ak není malá, tak mnoÏství „bûÏn˘ch" barevn˘ch tiskáren nejrÛznûj‰ího druhu. V pfiípadû prvnû jmenovan˘ch zafiízení, mezi nûÏ

19

patfií na na‰em trhu zejména systém CreoScitex Iris, je situace podobná jako u analogového nátisku – je-li zafiízení správnû udrÏováno, mûl by v˘sledkem b˘t nátisk plnû pouÏiteln˘ jako kontrolní. Pokud je v‰ak jako nátisk pouÏito bûÏné tiskárny (laserové, ink-jetové atd.), ujistûte se radûji v polygrafickém provozu, kterému jsou podklady urãeny, Ïe v˘stup akceptuje. Pro barevn˘ tisk lze dnes pouÏít velké spektrum nejrÛznûj‰ích stolních tiskáren a pfiestoÏe je lze v fiadû pfiípadÛ nastavit tak, aby byl v˘stup akceptovateln˘ jako kvalitní kontrolní nátisk, vyÏaduje to skuteãnou znalost problematiky. Nûkterá levnûj‰í zafiízení navíc jednodu‰e vÛbec nemohou nahradit drahá profesionální fie‰ení. V koneãné fázi je tak v‰e opût otázkou nákladÛ a zámûru – pro bûÏn˘ tisk v fiadû pfiípadÛ postaãí i jen orientaãní barevn˘ v˘tisk, u nûhoÏ v‰ak nelze od tiskárny poÏadovat zodpovûdnost za pfiesné dodrÏení barevnosti; u reprezentativních tiskovin, kde záleÏí na pfiesném barevném podání, by se nic nemûlo nechat náhodû a vybrat si jen skuteãnû ovûfiená fie‰ení, která bude tiskárna ochotna pfiijmout jako závazn˘ podklad pro tisk.

Nátiskov˘ prouÏek IRIS

Kontrolní prvky nátisku Jak jsme se zmínili v˘‰e, k posouzení kvality nátisku a technického stavu zafiízení, na nûmÏ byl vyroben, slouÏí kontrolní prouÏky, naz˘vané také kontrolní ‰kály. Jejich popis pfiesahuje zamûfiení této publikace, pfiesto si na ukázku struãnû pfiiblíÏíme dva nejpouÏívanûj‰í systémy, na kter˘ch je patrné, jak˘m zpÛsobem lze nátisk kontrolovat. Úkolem kontrolních prouÏkÛ je zobrazit na nátisku nejrÛznûj‰í kombinace barev a jejich odstínÛ, jeÏ se sice nemusejí v samotném ti‰tûném obraze vyskytovat, ale mohou pomoci odhalit pfiíãinu potenciální chyby. Systém Cromalin (DuPont) Systém Cromalin je znám˘ pfiedev‰ím v oblasti analogového nátisku, nabízí v‰ak také stroje pro digitální nátisk. Obû ‰kály, digitální a analogová, se zásadnû li‰í jen v první ãásti zleva.

Kontrolní nátisk

20

·kála Digital Cromalin obsahuje obrazce pro kontrolu sefiízení tiskov˘ch hlav, v analogové verzi zde najdeme tzv. mikrolinky ve v‰ech ãtyfiech barvách CMYK, které slouÏí ke kontrole správnosti expozice. Na zobrazené ‰kále je správná expozice, tj. rozsah 16–11 µ (zobrazení linek ve v‰ech polích, tj. aÏ do hodnoty 6 µ znamená podexpozici, jsou-li naopak zobrazeny linky pouze v poli s hodnotou 16 µ, jde o pfieexpozici). V dal‰í ãásti, spoleãné pro obû technologie, je kontrola plné denzity (100 %), pÛltónÛ o hodnotû 75, 50 a 25 % a políãko pro kontrolu krytí pfiíslu‰né barvy v nejvy‰‰ích jasech s hodnotami 2, 3 a 5 % – postupnû pro v‰echny ãtyfii tiskové barvy. Následují políãka barev R, G, B pro kolorimetrické mûfiení. Z hlediska posouzení správnosti barevnosti jsou dÛleÏitá dal‰í pole, kontrolující

tisk neutrální ‰edé. V pfiípadû digitálního nátisku jde o soutiskovou ãernou sloÏenou ze zelené a modré a dále její polotóny 75, 50 a 25 %, u analogového

Nátiskové tiskárny IRIS

nátisku najdeme srovnání 100% ãerné se soutiskovou ‰edou (balance – 39 % M, 39 % C, 51 % Y), a koneãnû neutrální ‰edou jako 50 % ãerné, jako srovnávací prvek pro kontrolu dosaÏení neutrální ‰edé soutiskem balance.

Z této ‰kály lze tedy opticky zkontrolovat technick˘ stav zafiízení, krytí jednotliv˘ch barev v plné plo‰e a polotónech a ãtvrttónech a podání neutrální ‰edé. Systém Iris (Scitex) Kontrolní prouÏek digitálního nátisku Iris firmy Scitex lze tisknout jako souãást kontrolního nátisku. Je tvofien souborem barevn˘ch políãek, která reprezentují barevn˘ v˘stup tiskárny. Prvním políãkem je barva vlastní podloÏky, následují barvy C, M, Y a K, kaÏdá v hodnotû 50 a 100 %. Barvy R, G a B jsou vyjádfieny podrobnûji, ve formû ãtvrttónÛ (25 %), polotónÛ (50 %) a tfiiãtvrtûtónÛ (75 %) a plnou plochou (100 %). Nejvût‰í prostor je vûnován kontrole vyváÏenosti tisku barev formou ‰edé ‰kály od 10 do 100 % s odstupÀováním po 10 %, která je soutiskem barev R, G a B (3C – ãervená, zelená a modrá).


Telefon

E-mail

Internet

1.


2.

CDL Design s.r.o. 047/5238300, 5238306 Grafické studio, typografie, tisk ofsetov˘ archov˘

3.

FORNICA GRAPHICS, s.r.o. 0168/604650, 624908 [email protected] www.fornica.cz Pre-press studio, grafické studio, litografie, nátisk, nízkonákladov˘ digitální tisk, pfiíprava a realizace v‰ech druhÛ tisku, web design, reklamní pfiedmûty, kompletní reklamní servis.

4.


5.

MAAG STUDIO s.r.o. 02/33379835, 33372836 Sazba, Scan, Osvit, Tisk, Design, Digitální fotoatelier

6.

Macron Systems, spol. s r.o. 02/84001510, fax/84001511 [email protected] www.macronsystems.cz Macron Systems nabízí, jako partner firem BestColor, DuPont, Epson a Hewlett-Packard, digitální i analogové/chemické nátisky a dodávky pfiíslu‰n˘ch spotfiebn˘ch materiálÛ.

7.

QUENTIN, s.r.o. 02/33355585 [email protected] www.quentin.cz Specializovan˘ distributor kompnent pro DTP a Pre-press od renomovan˘ch v˘robcÛ: APPLE, AGFA, ADOBE, HELIOS, BEST, OLYMPUS, QUARK …

8.

Repro Art Liberec, s.r.o. 048/2710181, 5101824 Litografické studio, Osvit do B1, Nátisk CROMALIN do A1, Digitální tisk do A3+

9.


10.


11.


[email protected]; www.reproprint.cz obchodní@reproprint.com Zhotovíme a) z filmÛ chemick˘ nátisk, b)z dat Epson 5000, HP Design Jet 5000-plotr. Barevné v˘jezdy – náhledy v plném formátu.

12.


13.


0441/462895, 465015

[email protected]

[email protected] [email protected]

[email protected]

[email protected]

www.cdldesign.com

www.exprint.cz www.mag.cz

www.reproart.cz

www.hugo.cz

02/25277111, 067/7687111

V˘bûr tiskové technologie V určité fázi realizace tiskové zakázky jsme postaveni před otázky: „Které kritérium je nejdůležitější pro naše rozhodování – čas, kvalita nebo náklady?", „Jakou tiskovou technologii si vybrat pro tisk naší zakázky?", „Tisknout celý náklad najednou, nebo postupně s průběžnou aplikací aktuálních změn?", „Digitálně nebo klasickou technologií?", „Jak připravit podklady pro tisk?" atd. Odpovědi na tyto otázky nejsou jednoduché, přesto si na některé musíme odpovědět jednoznačně již při koncipování tiskoviny. Úvodem této kapitoly je třeba podotknout, že se zde budeme zabývat produkčními technologiemi určenými pro výrobou tiskovin z polygrafického pohledu. ■ DIGITÁLNÍ TISK Digitální tiskárny jsou jednou z nejdynamiãtûji se rozvíjejících oblastí polygrafické v˘roby. Pro zjednodu‰ení budeme tyto polygrafické tiskové stroje definovat jako tiskové stroje pracující pfiímo s digitálními daty a bez pouÏití klasick˘ch filmÛ a tiskov˘ch desek. Ty jsou v procesu tisku nahrazeny fotoelektrick˘mi obrazov˘mi válci, na nichÏ je pomocí laserové techniky vytvofien latentní obraz ve formû elektrostaticky aktivních bodÛ, pomocí nichÏ je barvivo pfies dal‰í válce pfieneseno na papír a tam tepelnû stabilizováno. Z uvedeného vypl˘vá, Ïe pro kaÏd˘ v˘tisk je nutné obraz na fotoelektrickém obrazovém válci vÏdy

znovu vytvofiit. Je tedy v principu jedno, zda se tiskne tisíc stejn˘ch kopií nebo tisíc originálÛ, coÏ umoÏÀuje provádût zmûny ti‰tûné informace v prÛbûhu jedné zakázky, aÈ se jedná o jazykové nebo obrazové mutace ãi tzv. personalizovan˘ tisk, kdy je kaÏd˘ v˘tisk originálem a jeho obsah je fiízen z pfiedem pfiipravené textové, popfi. obrazové databáze. Typick˘mi pfiedstaviteli digitálních tiskov˘ch strojÛ jsou v˘robky firem Xerox, Xeikon a Indigo. Technologii (enginy) Xeikonu pouÏívají ve sv˘ch strojích i dal‰í v˘robci – napfi. IBM, Nilpeter, Xerox a novû i Man Roland, enginy Indigo jsou nyní na trhu pod znaãkou Hewlett Packard.

Hlavní rozdíly mezi digitálními tiskov˘mi stroji spoãívají v tom, zda pro tisk pouÏívají papír v ar‰ích nebo kotouãích, a dále zda pouÏívají tekuté nebo prá‰kové barvy. Z pohledu zadavatele je dÛleÏitûj‰í vûdût, jestli se jedná o tisk kotouãov˘ nebo archov˘. Kotouãové digitální stroje pracují dle ‰ífie role papíru se základním formátem A3+ nebo A2+ s tím, Ïe jsou schopny potisknout papír ve vût‰í délce (dle v˘robce aÏ 10 m), coÏ lze v˘hodnû vyuÏít pfii tisku vût‰ích formátÛ, jako napfi. billboardÛ. Na druhou stranu dojde pfii v˘mûnû role ve stroji ke znehodnocení urãitého mnoÏství papíru, takÏe v otázce flexibilní zmûny potiskovaného materiálu jsou kotouãové digitální stroje ménû operativní neÏ archové. Archové digitální tiskové stroje vût‰inou tisknou na formát A3+. PouÏití archového tisku poskytuje uÏivateli vût‰í flexibilitu v kombinaci rÛzn˘ch druhÛ papíru. U digitálních tiskov˘ch technologií je tisk provádûn v barevném systému CMYK, a proto je nutné si uvûdomit, Ïe pfiímé barvy jsou zde pfievedeny na barvy soutiskové. Pro Indigo sice existují pfiímé barvy, ale náklady na jejich pouÏití by byly

Výběr tiskové technologie

22

Digitální tiskov˘ stroj Indigo

tak vysoké, Ïe je Ïádná tiskárna v âR nepouÏívá. Investice na instalaci kaÏdé dal‰í barvy dosahují cca 0,5 mil. Kã. V˘kon digitálních tiskov˘ch strojÛ se pohybuje na hranici fiádovû tisíc v˘tiskÛ za hodinu. Praktick˘ v˘kon závisí na poãtu a sloÏitosti zakázek, neboÈ kaÏdá nová zakázka potfiebuje urãit˘ ãas na kontrolu a pfiípravu tiskov˘ch dat, poÏadovaného papíru atd., i kdyÏ proti klasick˘m technologiím jsou tyto ãasy zanedbatelné. Vzhledem k tomu, Ïe pouÏívané barvy jsou tepelnû stabilizované, jsou tisky prakticky okamÏitû po v˘jezdu ze stroje vhodné pro pouÏití nebo pro dal‰í zpracování a barvy jsou ãásteãnû odolné proti vodû a UV záfiení. Samozfiejmû pro dlouhodobé vnûj‰í pouÏití je nutná laminace. ZpÛsob povrchové úpravy je zde ovlivnûn pouÏitou technologií tisku a je vÏdy vhodné ve‰keré kroky konzultovat s provozovatelem tiskového stroje a eventuálnû vyuÏít jeho vyzkou‰ené dodavatele následn˘ch operací. Podklady pro tisk se standardnû pfiedávají v datové formû. Nejãastûji vyÏadovan˘ formát tiskov˘ch dat je PostScript nebo formát PDF, kter˘ se hodí pro pfiená‰ení dat po Internetu.

dlouh˘m v˘vojem a dnes její pouÏití pfiedstavuje pro vût‰inu zakázek s nákladem nad 500 aÏ 1 000 kusÛ optimum jak z pohledu kvality, tak i ceny. Jedná se o klasickou tiskovou technologii, kdy je obraz pro kaÏdou barvu pfienesen na tiskovou desku, kde jsou vytvofieny body, které pfiijímají nebo nepfiijímají barvu. Tisková deska je namontována do tiskového stroje a pfies ofsetov˘ válec je obraz (tisková barva) z desky pfiená‰en na potiskovan˘ materiál, nejãastûji papír. Obraz na tiskové desce je stál˘ a nelze ho v prÛbûhu tisku mûnit, ale na druhou stranu tisková deska vydrÏí fiádovû minimálnû desetitisíce tiskÛ. V souãasnosti jsou tfii zpÛsoby, jak pfienést obraz na tiskovou desku.

■ OFSETOVÝ TISK NejpouÏívanûj‰í tiskovou technologií jsou tradiãnû ofsetové tiskové stroje; vzniká na nich vût‰ina zakázek a nástup digitálních technologií zatím neohroÏuje jejich dominantní postavení v oblasti polygrafie. Ofsetová technologie pro‰la

Archov˘ ofsetov˘ tiskov˘ stroj Heidelberg

První je klasick˘, kdy jsou na desku zkopírovány filmy. Vstupem jsou zde filmy, jeÏ jsou nejdfiíve namontovány na arch (tzv. archová montáÏ), pokud archová montáÏ nebyla provedena elektronicky jiÏ pfied jejich osvitem. Bûhem archové montáÏe lze kombinovat filmy z rÛzn˘ch zdrojÛ (napfi. reklama dodaná zvlá‰È atd.). Nev˘hodou ruãní montáÏe je ãasová nároãnost a moÏnost zanesení chyb, aÈ zámûnou filmÛ nebo nedokonal˘m soutiskem jednotliv˘ch barev atd. U druhého zpÛsobu je prostfiednictvím zafiízení CtP (Computer to Plate) tisková deska osvícena pfiímo z dat. Pfied osvitem desky musí jiÏ b˘t provedena elektronická archová montáÏ. Tento zpÛsob zrychluje a zkvalitÀuje proces pfiípravy tisku, neboÈ odpadá osvit filmÛ a ruãní archová montáÏ. Tfietí zpÛsob (tiskové stroje s oznaãením DI) je variací druhého zpÛsobu pfienosu obrazu na tiskovou desku, kdy je provádûn osvit desky jiÏ namontované ve stroji. V˘hodou je v˘razné urychlení pfiípravy stroje k tisku, neboÈ prakticky odpadá pracné sefiízení soutisku jednotliv˘ch barev. Nev˘hodou je znaãná cenová nároãnost stroje, a proto jsou tiskové ofsetové stroje s pfiím˘m osvitem desek v âR vyuÏívány jen v˘jimeãnû. Ofsetové tiskové stroje dûlíme na archové, ty jsou bûÏnû ve formátech A3 aÏ B1 (ale jsou vyrábûny i vût‰í formáty) a tzv. kotouãové, které tisknou na papír dodávan˘ v rolích (kotouãích). Ty jsou konstruovány na v˘raznû vy‰‰í v˘kon neÏ


archové a jejich formát je urãován podle toho, kolikrát obsahuje základní formát A4. Kotouãové tiskové stroje jsou zafiazovány do v˘robní linky, jeÏ obsahuje na v˘stupu tiskového stroje napfi. skládací automat, fiezaãku atd. S nejvût‰ími formáty a s nejvût‰ím v˘konem jsou stavûny tzv. „novinové rotaãky". Dal‰í moÏnost dûlení ofsetov˘ch tiskov˘ch strojÛ je podle poãtu barev, které mÛÏe tiskov˘ stroj vytisknout na jeden prÛjezd – jedno-, dvou-, ãtyfi-, pûtia více barvové stroje, a nûkdy jsou doplnûny napfi. lakováním atd., vãetnû toho, Ïe nûkteré umûjí potisknout obû strany najednou (napfi. 4/4 nebo 4/4 + lak atd.). Plnobarevné materiály jsou na ofsetu ti‰tûny ãtyfimi barvami v barevném systému CMYK, které dohromady sloÏí poÏadovan˘ barevn˘ obraz. PoÏadovan˘ odstín barvy (napfi. logo firmy) lze tisknout soutiskem, tj. sloÏením z barev sytému CMYK, zde ov‰em mohou díky technologick˘m omezením nastat urãité odchylky od poÏadovaného barevného odstínu, nebo pfiímou barvou, kterou lze zakoupit jiÏ namíchanou podle urãité palety (napfi. Pantone). ZáleÏí na vybavení tiskárny a na dohodû s technologem, jak˘m zpÛsobem bude poÏadovaná barva v zakázce realizována; toto je nutné zohlednit jiÏ pfii DTP pfiípravû, neboÈ pfiímá barva musí mít samostatn˘ v˘taÏek. V˘kon archov˘ch strojÛ b˘vá nejãastûji 8 aÏ 15 tisíc tiskÛ za hodinu, u kotouãov˘ch strojÛ jsou v˘kony vy‰‰í, 20 aÏ 70 tisíc archÛ za hodinu, a vzhledem

Kotouãov˘ ofsetov˘ tiskov˘ stroj

k tomu, Ïe i pfiíprava kotouãov˘ch strojÛ je nároãnûj‰í neÏ archov˘ch, vyplatí se na nich tisk zakázek o vy‰‰ích nákladech. Rentabilita archov˘ch strojÛ zaãíná u nákladu cca 500 archÛ plnobarevného tisku a u kotouãov˘ch tiskov˘ch strojÛ je tato hranice dle typu minimálnû 20 tisíc archÛ. ■ DALŠÍ TISKOVÉ TECHNOLOGIE Pro úplnost se musíme zmínit je‰tû o dvou technologiích, které stojí kaÏdá na opaãném konci objemového spektra. Jednou je sítotisk a druhou hlubotisk. Sítotisk Sítotisk prodûlal v poslední dobû stejnû jako ostatní technologie velk˘ rozvoj a dávno jsou pryã doby, kdy byl vyuÏiteln˘ jen pro potisk textilu bez moÏnosti kvalitního soutisku. Dnes jeho pfiesnost soutisku dosahuje u nejmodernûj‰ích technologií fiádovû desetiny milimetru a lze ho tudíÏ bez problémÛ pouÏít pro tisk mal˘ch nákladÛ plnobarevn˘ch materiálÛ vût‰ího formátu, které budou prohlíÏeny z vût‰í vzdálenosti a nebude vadit men‰í rozli‰ení tiskov˘ch bodÛ. Sítotisk stejnû jako ofset vyÏaduje pro kaÏdou barvu samostatnou tiskovou formu, síto, na níÏ je obraz pfienesen optickou cestou z filmu. MnoÏství barvy pfienesené na tiskovou podloÏku závisí na tlou‰Èce síta. Kromû tisku velmi mal˘ch nákladÛ (cca do 50 kusÛ) plnobarevn˘ch tiskÛ (napfi. plakáty atd.) má sítotisk uplatnûní pfii


24

úpravû povrchu tiskovin pro lakování a jeho specialitu, parciální UV lak. Pomocí sítotisku lze nanést na povrch upravované tiskoviny podstatnû vût‰í vrstvu (závisí na tlou‰Èce sítoviny) neÏ jin˘mi technologiemi a men‰í rozli‰ení zde není na závadu, neboÈ lak tvofií jednolitou vrstvu. Hlubotisk Hlubotiskové stroje jsou urãeny pro tisk vy‰‰ích nákladÛ a pouÏívají se vût‰inou pro v˘robu ãasopisÛ nebo plo‰nû distribuovan˘ch letákÛ (náklady pfiesahující 100 tisíc v˘tiskÛ). Obraz je zde ti‰tûn místo desky jako u ofsetu z hlubotiskového válce, ve kterém jsou prohlubnû (tiskové body), které pfiená‰ejí barvu na podloÏku. Pfiíprava je velmi finanãnû a ãasovû nároãná, a proto je tento tisk rentabilní u opravdu vysok˘ch nákladÛ. ■ KRITÉRIA PRO VÝBĚR TECHNOLOGIE Pfii definování poÏadavkÛ na polygrafické zpracování zakázky mÛÏete posuzovat va‰e poÏadavky z více hledisek. Pro zjednodu‰ení lze pfiedpokládat, Ïe v‰echny uvedené technologie splÀují ná‰ poÏadavek na kvalitu, formát a realizovatelnost zakázky. Nebudeme tedy napfiíklad brát v úvahu poÏadavek personalizovaného tisku, neboÈ ten je realizovateln˘ pouze technikou digitálního tisku. Hlavními kritérii pro v˘bûr nejvhodnûj‰í technologie pro realizaci zakázky jsou tudíÏ kritérium ãasové a ekonomické. A. Časové kritérium Z pohledu ãasového kritéria je v˘raznû zv˘hodnûna technika digitálního tisku, neboÈ zde odpadá nutnost v˘roby tiskové formy a její montáÏ do stroje, coÏ je ãasovû dosti nároãná operace. Dal‰í v˘hodou je tisková barva, která je ihned po v˘jezdu

Digitální tiskové stroje - Xeikon

ze stroje pfiipravena pro dal‰í zpracování. Urãit˘m kompromisem z pohledu ãasového kritéria jsou tzv. DI (Direct Imaging) ofsetové tiskové stroje, kde je tisková deska osvícena pfiímo ve stroji a tudíÏ je ãas potfiebn˘ na pfiípravu tisku sníÏen˘ na minimum. Závûrem mÛÏeme srovnat jmenované technologie podle ãasového kritéria v tomto pofiadí: digitální tisk, DI ofset, CtP + ofset, film + ofset. B. Ekonomické kritérium V˘robci pfii kalkulaci nákladÛ na realizaci tiskové zakázky rozdûlují náklady na fixní, které platíte, aÈ se jedná o jeden nebo sto tisíc v˘tiskÛ, a na náklady na kaÏd˘ jednotliv˘ v˘tisk, které jsou v celku pfiímo úmûrné poãtu v˘tiskÛ. Cena za jeden v˘tisk se tedy vypoãte ze vzorce: fixní náklady + cena tisku poãet v˘tiskÛ Fixní náklady jsou sloÏeny z ceny za archovou montáÏ, osvit filmÛ, v˘robu desek, pfiípravu stroje, mzdu obsluhy atd. Je zfiejmé, Ïe se jejich v˘‰e bude mûnit podle pouÏitého stroje. NejniÏ‰í budou u digitálních tiskov˘ch strojÛ, kde se pohybuje tzv. cena za jednostrann˘ ãtyfibarvov˘ tisk prvního archu ve formátu A3+ v rozmezí od 100,- do 250,- Kã podle provozovatele a jeho kalkulace nákladÛ. Oboustrann˘ tisk je vût‰inou poãítán jako dvojnásobek. U ofsetové techniky, kde je nejbûÏnûj‰í tiskov˘ formát A2, lze poãítat fixní náklady (vãetnû osvitu filmÛ) na jednu barvu ve v˘‰i cca 900,aÏ 1 500,- Kã, takÏe pro tisk s barevností 4/0 budou celkem 3 600,- aÏ 6 000,Kã a pro tisk 4/4 to bude dvakrát tolik. KaÏd˘ dal‰í v˘tisk (druh˘ a dal‰í) je u digitálního tisku (formát A3+ a barevnost 4/0) poãítán v rozmezí 10,- aÏ 25,- Kã za kus a se zvy‰ujícím se poãtem kopií tato cena klesá pouze mírnû. U ofsetu je cena vlastního tisku sloÏena z ceny archu pouÏité tiskové podloÏky (tvofií cca 40 aÏ 60 % ceny tisku), ceny barvy, kalkulaãní ceny prÛjezdu tiskov˘m strojem a jednotkové mzdy obsluhy. Kusová cena tisku je u ofsetu nûkolikanásobnû niÏ‰í neÏ u digitálního tisku. Po seãtení obou sloÏek (fixní náklady + cena tisku) dostanete celkovou cenu. Je zfiejmé, Ïe cena za tisk na digitálních tiskov˘ch strojích bude pro malé náklady niÏ‰í, ale se stoupajícím nákladem

poroste v˘raznû rychleji neÏ u ofsetu a pro urãit˘ poãet v˘tiskÛ budou ceny pro obû technologie stejné. Tento poãet v˘tiskÛ oznaãujeme jako kritick˘ bod nebo kritick˘ náklad. Pod touto hranicí je levnûj‰í digitální tisk a nad ní je levnûj‰í ofset. Stejnû lze postupovat i pfii porovnání ceny tisku na archovém a kotouãovém ofsetu nebo u rÛzn˘ch digitálních technologií pfii nízk˘ch nákladech. Skuteãné vámi poptávané ceny se vzájemnû mohou (a urãitû budou) znaãnû li‰it v závislosti na konkurenci tiskáren v regionu, jejich vybavení atd. Jinou cenu dostane novû pfiíchozí zákazník a jinou zabûhnut˘ zákazník, kter˘ dostává rÛzné mnoÏstevní slevy. Cena tisku se mÛÏe mûnit i v jedné tiskárnû, podle toho, zda zakázku budou realizovat samostatnû, nebo ji spojí s jinou, a tím u‰etfií fixní náklady. U zakázek men‰ích formátÛ se mÛÏe stát, Ïe tiskárna va‰i zakázku pfiiloÏí k jiné, kterou tiskne ve vy‰‰ím nákladu, a vy pak dostanete vy‰‰í poãet v˘tiskÛ neÏ jste objednali a za niÏ‰í celkovou cenu, neÏ kdyby va‰e zakázka byla ti‰tûna samostatnû. Dobrá rada na konec Pro realizaci urãit˘ch zakázek lze pfii tisku na ofsetu volit nákladovû efektivnûj‰í postupy. Plánujete-li napfiíklad v krátké dobû tisk mutace, jeÏ bude mít zmûnu jen v jedné barvû (napfi. text), lze se urãitû s tiskárnou dohodnout na tom, Ïe pokud jsou tiskové desky pfiipravovány klasickou cestou osvitem z filmÛ, uschová tiskárna hotové archové montáÏe (astralony) a vy dodáte pouze filmy s mutací. Tiskárna pak provede jen archovou montáÏ zb˘vající barvy (u‰etfiíte ãas a náklady). Jin˘m pfiístupem k fie‰ení této zakázky mÛÏe b˘t pfiedti‰tûní mutace bez textu s pÛvodní zakázkou a doti‰tûní textu následnû. V‰e záleÏí na vybavení tiskárny a na dohodû s technologem. V nûkter˘ch tiskárnách jsou schopni po dohodû uschovat po urãitou dobu i tiskové desky (ale zde pozor na stav desek pfii opûtovném pouÏití, úspora za v˘robu nov˘ch desek nemusí vyváÏit ztrátu kvality zpÛsobenou stárnutím desek nebo po‰kozením pfii manipulaci). V kaÏdém pfiípadû si vÏdy po skonãení zakázky v tiskárnû vyzvednûte filmy (jsou va‰ím majetkem – zaplatili jste si je) a uschovejte si je pro eventuální dal‰í pouÏití (aÏ budete potfiebovat dotisk), nebo si s tiskárnou domluvte jejich uloÏení.


25


Telefon

E-mail

Internet

1.


2.

ARBOR SOKOLOV, a.s. 0168/621078, 628439 Malonákladov˘ ãernobíl˘ digitální tisk. Malonákladov˘ plnobarevn˘ digitální tisk.

[email protected]

3.

Art D - Grafick˘ atelier âern˘, s.r.o. Grafika, Pfiíprava k tisku

[email protected]

4.


5.

CDL Design s.r.o. Grafické studio, typografie, tisk ofsetov˘ archov˘

6.


7.

Dipl.-Ing. Petr Vybíral - Kartis 069/6311620-1 [email protected] www.kartis.cz Tiskov˘ stroj D 846 - formát 72 x 52 cm, PRINTMASTER QM 46, skládací stroj s lepením STAHLFOLDER Ti 52, v˘sekov˘ automat TEMPO.

8.

FINISH, v.o.s. 040/6304360, 6304978 [email protected] www.finish-pce.cz Sítotisk aÏ 100 x 140 cm, Lakování vãetnû parciálního, Stírací losy, Textilní tisk na 8mi barvovém automatu, Tamponov˘ tisk. SluÏby: Separace barev pro textilní tisk, Prodej reklamního materiálu.

9.

FITOS spol. s r.o. 0434/660711 [email protected] www.fitos.cz Zpracování dat ve formû rÛzn˘ch databází do grafické podoby. Dále nabízíme: DTP, Ofset, Sítotisk, Digitální barevn˘ tisk, Barevné kopírování, Termotransfer, V˘sek, KartonáÏ, âárové kódy, Laminaci.

10.

Grafické závody Hronov, spol. s r.o. Ofsetov˘ tisk do formátu 48 x 65, ãíslování, bigování

11.

GRAFOTYP - tiskárna 0649/214987 [email protected] www.grafotyp.cz Tisk hospodáfisk˘ch tiskopisÛ, samolepek, reklamních tiskovin, regionálních novin, broÏur, ãasopisÛ. Balení tiskovin do formátu A3. Distribuce plo‰ná i adresná.

02/72650882, 72650889

047/5238300, 5238306

0441/482425

[email protected]

[email protected]

www.arbor.cz www.art-d.com

www.cdldesign.com

www.gzh.cz


26

12.


0441/462895, 465015

13.

HLAVÁâEK TISK 0602/315474, 02/44400264 Ofsetov˘ tisk, Digitální tisk, V˘sek, V˘voj a v˘roba obalÛ, Grafické studio.

14.

JANEVA - Jan StfiíÏka 0435/623480 [email protected] www.janeva.cz Tisk hosp.tiskopisÛ, barevn˘ digitální tisk a ofsetov˘ tisk letákÛ, plakátÛ, samolepek, svatebních oznámení, vizitek, novoroãenek apod. Barevné kopírování, krouÏková a kniÏní vazba, laminování, perforace.

15.

Libor Losenick˘ - tiskárna Tiskárna, DTP - studio

16.

Macron Systems, provozovna digitálního ofsetového tisku 02/22517558, 0602/285673 [email protected] www.indigo.cz Macron Systems nabízí, jako distributor produktÛ firmy Indigo pro trh âR a SR, ve svém democentru kapacity pro zakázky digitálního ofsetového tisku. Tiskneme za v˘hodné ceny napfi. samolepky, vizitky, malonákladové tisky s personalizací, dûláme potisky CD médií a obálek, to v‰e se ‰irok˘m v˘bûrem potiskovan˘ch substrátÛ.

17.

MORAVIAPRESS, a.s. 0627/305111 Ofsetov˘ rotaãní tisk barevn˘ch ãasopisÛ, katalogÛ a prospektÛ.

18.

OFTIS spol. s r.o. 0465/521052 [email protected] Ofsetov˘ tisk do formátu A2. Regionální vydavatelství knih, pohledÛ a novoroãních pfiání.

19.


20.

PBtisk 0306/493711 Kompletní polygrafická v˘roba - PREPRESS, PRESS, POSTPRESS, OSTATNÍ SERVIS.

[email protected]

21.

POLYGRAFIA, a.s. Polygrafická v˘roba

[email protected]

22.

PRINTO, s.r.o., tiskárna a reprografické studio 069/6938400, fax/6938410 [email protected] ·piãkov˘ polygrafick˘ servis: DTP - Osvit - Tisk - Knihárna; ·piãkové polygrafické vybavení: Heidelberg SpeedMaster 74/4, Heidelberg SpeedMaster 74/2, Heidelberg QuickBinder 200.

23.

Rpress Václav Rak CHEMIGRAFIE, RAÎBA, SLEPOTISK

24.

Stanislav Kolbe - Euroset tiskárna pro hotely 0445/534094 Tisk ubrouskÛ, rozetek, prostírání a ostatní hotelové a restauraãní doplÀky polygrafického charakteru.

25.

TISKÁRNA - AMAPRINT KERNDL s.r.o. 0618/851111, 851110 [email protected] Grafické zpracování, v˘sek, ofsetov˘ tisk do A2, knihafiské zpracování, rotaãní ofsetov˘ tisk.

26.

tiskárna bíl˘ slon s.r.o. Ofsetov˘ tisk aÏ do formátu B1.

27.

Tiskárna Dr.Eduard Grégr a syn, s.r.o. 02/24941841, 24943094 Ofsetov˘ ãtyfibarevn˘ tisk, Knihtisk, Knihafiské zpracování V1 aÏ V3

28.

Tiskárna Hugo, s.r.o. 02/81017693, 81017681 [email protected] Tisk na strojích HEIDELBERG a ROLAND do formátu B2, Kompletní knihafiské zpracování, DTP, Doprava po Praze zdarma.

29.

Tiskárna PEMA 02/74780547 [email protected] Tisk aÏ po knihafiské zpracování. Stroje Adast 745 AUT, 725, 715. Alkoholové vlhãení, Inkflow I, Osvit filmÛ.

30.

Tiskárna Rentis, spol. s r.o. Polygrafická v˘roba

040/6262361

31.


02/25277111, 067/7687111

[email protected]; www.reproprint.cz obchodní@reproprint.com Nabízíme stroje ve formátu B1,doplÀkovou pátou barvu jak v archovém tak i v rotaãním tisku. Mutaci textÛ i v rotaãním tisku. Perforaãní linku v rotaãním i archovém stroji. Parfémovan˘ lak. Rastry klasické i frekvenãní.

32.

Tiskárna TISKAP - Pavel Dojáãek 02/71724259, fax/71721264 [email protected] www.tiskap.cz Ofsetová tiskárna nabízí ‰irok˘ sortiment sluÏeb: max. formát 52x74, plnobarevné letáky, ãasopisy, broÏury, katalogy, kalendáfie, knihy, tiskopisy, vizitky, samolepky + knihafiské práce a DTP studio.

33.


34.

Tiskárny HavlíãkÛv Brod, a.s. V˘roba publikací, tisk prospektÛ, katalogÛ, letákÛ, aj.

35.

TRICO spol. s r.o. 02/83871435, 83871430 [email protected] 0www.trico-cz.com TRICO - tiskárna specializující se na nároãn˘ ãtyfibarevn˘ tisk obrazov˘ch publikací, katalogÛ, umûleck˘ch reprodukcí s pouÏitím nejjemnûj‰ích rastrÛ, vãetnû bezrastrové techniky Offlith.

36.


37.

UNIPRESS, spol. s r.o. 0436/319411 [email protected] 6 barvov˘ stroj MAN ROLAND 700, formát 72 x 104 s moÏností tisku aÏ 6/0 nebo 2/4, RaÏba fóliemi do formátu tiskového archu aÏ 64 x 89 cm, Reliéfní tisk, Parfémované tisky

0441/470470, 470370

02/24921784

0205/722295

[email protected]

www.exprint.cz

[email protected]

[email protected]

www.losenicky.cz

[email protected]

fax/727122

www.hlavacek-tisk.cz

www.moraviapress.cz www.oftis.cz

www.pbtisk.cz

www.printo.cz

[email protected]

019/014143, fax/701413

0451/434660

[email protected]

www.tiskgregr.cz www.hugo.cz

www.pematisk.cz

[email protected]

[email protected]

www.thb.cz

Papíry pro polygrafii Jedním z nejdÛleÏitûj‰ích krokÛ pfii realizaci na‰eho zámûru v˘roby dané tiskoviny je v˘bûr vhodného materiálu, na kter˘ budeme tisknout. Tento v˘bûr je ovlivÀován mnoha ãasto protichÛdn˘mi poÏadavky a vÏdy vyÏaduje urãit˘ kompromis tak, aby v˘sledek byl co nejlep‰í. V˘bûr ovlivÀují takové faktory, jako kolikabarevn˘ bude tisk, jaké jsou poÏadavky na kvalitu, umûleck˘ zámûr pÛsobení tiskové podloÏky, úãel tiskoviny, celková hmotnost v˘tisku ve vztahu k dopravû ke koncovému uÏivateli, a hlavnû ná‰ rozpoãet. Abyste se byli schopni orientovat alespoÀ v základních pojmech, uvádíme pfiehled pouÏívan˘ch typÛ papíru a jejich základní charakteristiku. Papíry se nejprve dûlí podle zpÛsobu zpracování základní suroviny (dfievoviny) na dvû hlavní skupiny - papíry bezdfievé a papíry dfievité. V souãasnosti je tedy primární surovinou pro v˘robu papíru dfievo, i kdyÏ tomu tak vÏdy nebylo. Dlouhou dobu se papír vyrábûl z hadrÛ, jeÏ vykupovali tzv. hadráfii. PÛvodní recepturu v˘roby ruãního papíru mÛÏeme je‰tû dnes vidût v papírnû ve Velk˘ch Losinách. Dfievité a bezdfievé papíry dále podle zpÛsobu zpracování dûlíme na natírané a nenatírané. ■ ZÁKLADNÍ DĚLENÍ DLE VÝROBNÍCH POSTUPŮ Dřevitý a bezdřevý papír Dfievit˘ papír vzniká z buniãiny, která se ze dfieva získává pfieváÏnû mechanickou cestou, naproti tomu pro bezdfievé papíry se buniãina ze dfieva získává chemickou cestou – postupy zvan˘mi várka. Oba typy vlákniny mají rozdílné papírenské vlastnosti.

Přírodní a recyklovaný papír Podle hmoty, z níÏ papír vzniká, jej lze rozdûlit na pfiírodní a recyklovan˘. Pfiírodní papír vzniká z dfievní hmoty vytûÏené v lese, recyklovan˘ papír z vláken vznikl˘ch recyklací, tzv. druhotn˘ch vláken, z jiÏ pouÏitého papíru, napfi. v˘mûtu, prÛmyslového odpadu nebo sbûrového papíru. Recyklaci lze opakovat, ale vlákna opûtovn˘m zpracováním ztrácejí své

papírenské vlastnosti a kvalita recyklovaného papíru klesá. Pfiesto tyto papíry mají v polygrafii své pouÏití nejen z cenového hlediska, ale mnohé typy jsou i graficky velmi zajímavé. Natíraný a nenatíraný papír Dal‰ím zpÛsobem je dûlení na natírané a nenatírané papíry. Natírané papíry mohou b˘t jak bezdfievé, tak dfievité, a jsou dále dûleny podle typu nátûru – a to z hlediska aplikace, poãtu a hmotnosti nánosu. Nátûr se dá aplikovat z jedné nebo obou stran a bûÏnû se pouÏívají papíry s jedním, dvûma nebo dokonce tfiemi nátûry. ■ JEDNOTLIVÉ TYPY PAPÍRŮ Dřevité papíry nenatírané SC papíry tvofií velkou skupinu dfievit˘ch nenatíran˘ch papírÛ. Jde o superkalan-drované (hodnû hlazené) papíry, jeÏ jsou bûlostí a pfiedev‰ím hladkostí povrchu skoro srovnatelné s natíran˘mi papíry s nízkou plo‰nou hmotností nátûrov˘ch vrstev (LWC a ULWC). Cena SC papírÛ je v‰ak podstatnû niÏ‰í. Papíry SC-A se pouÏívají pro heatsetové

Papíry pro polygrafii

barvy na hlubotiskov˘ch a ofsetov˘ch kotouãov˘ch tiskov˘ch strojích. Papíry SC-B se pouÏívají pro coldsetové barvy na hlubotiskov˘ch a ofsetov˘ch kotouãov˘ch tiskov˘ch strojích. Tyto papíry jsou díky své nízké cenû vyuÏívány pro tisk nároãn˘ch barevn˘ch ãasopisÛ ofsetovou technikou. Mají ov‰em pro ofsetovou techniku zásadní nev˘hodu, a to vy‰‰í nasáklivost, která zpÛsobuje jejich rozmûrovou nestálost, coÏ negativnû ovlivÀuje pfiesnost soutisku. Novinové papíry jsou dal‰í velkou skupinou dfievit˘ch papírÛ, které se dále dûlí na standardní, s vy‰‰í bûlostí (oznaãované jako vylep‰ené nebo FMS), barevné a papíry urãené pro telefonní seznamy. Jejich plo‰ná hmotnost je vût‰inou mezi 45 a 48,8 g/m2. Dřevité papíry natírané Lehce natírané LWC papíry (Light Weight Coated) tvofií nejvût‰í skupinu mezi dfievit˘mi natíran˘mi papíry. Vût‰inou mají jeden nátûr a jejich plo‰ná hmotnost b˘vá od 51 do 80 g/m2. LWC papíry se pouÏívají pfiedev‰ím na hlubotiskov˘ch a ofsetov˘ch kotouãov˘ch strojích. Do této skupiny patfií i ULWC papíry s plo‰nou hmotností 48 g/m2 a niÏ‰í, jeÏ jsou pouÏívány pfiedev‰ím pro hlubotisk. Papíry MFC (Machine Finished Coated) jsou strojnû hlazené natírané papíry a na rozdíl od LWC jsou kalandrovány a natírány pfiímo v papírenském stroji, ãímÏ lze dosáhnout jejich vy‰‰í plo‰né hmotnosti. LWC papíry jsou dodávány i v ar‰ích pro tisk na archov˘ch ofsetov˘ch strojích, pfiedev‰ím pro v˘robu ãasopisÛ. U tûchto papírÛ platí, Ïe ãím více dfieviny obsahují, tím mají vy‰‰í opacitu (neprÛsvitnost). LWC papíry v ar‰ích jsou dodávány s plo‰nou hmotností 70 aÏ 170 g/m2. Poslední skupinou dfievit˘ch natíran˘ch papírÛ jsou MWC papíry (Medium Weight Coated) a HWC papíry (High Weight Coated), které jsou vût‰inou jednou nebo dvakrát natírané a jejich plo‰ná hmotnost je od 65 do 115 g/m2. Bezdřevé papíry nenatírané Velkou ãást této skupiny pfiedstavují kanceláfiské papíry, nejãastûji o plo‰né hmotnosti 80 g/m2, urãené pro kopírky, faxy a rÛzné typy tiskáren. V klasické polygrafii se tento typ papírÛ pouÏívá pro kotouãov˘ i archov˘ tisk a souhrnnû má název ofsetové papíry. Nejvût‰í vyuÏití nachází pfii tisku knih, broÏur, se‰itÛ, letákÛ a dal‰ích materiálÛ,

Sklad papíru - ukázka

které obsahují pouze text a pérovky. Na tisk plnobarevn˘ch materiálÛ je vhodn˘ vût‰inou jen pfii niÏ‰ích poÏadavcích na kvalitu tisku, neboÈ má vy‰‰í nasáklivost a z toho plynoucí rozmûrovou nestálost. Zajímavou skupinou jsou papíry bankovní a ceninové k v˘robû akcií, kolkÛ apod. Jde o tûÏko napodobitelné papíry s ochrann˘mi prvky mechanick˘mi (napfiíklad vodoznak), optick˘mi (vloÏená vlákna rÛzn˘ch barev nebo viditelná jen pod speciálním osvûtlením) a chemick˘mi (reaguje zmûnou barvy na urãité chemikálie). Bezdřevé papíry natírané Tato skupina se slangovû naz˘vá kfiídové papíry nebo kfiída. Bezdfievé papíry natírané jsou urãeny pfiedev‰ím pro archov˘ ofsetov˘ tisk nároãn˘ch plnobarevn˘ch materiálÛ, jako jsou exkluzivní knihy, ãasopisy a letáky, kde jsou kladeny vysoké poÏadavky na kvalitu papíru a tisku. Mají nízkou nasáklivost, takÏe si pfii tisku udrÏují vysokou rozmûrovou stálost, coÏ ovlivÀuje kvalitu tisku. Natírané papíry jsou lesklé, pololesklé a matné, dále je lze dûlit na pigmentované, jednou, dvakrát a tfiikrát natírané. Matné natírané papíry pfiijímají více barvy neÏ lesklé a z tohoto dÛvodu déle trvá, neÏ je tisk úplnû such˘, s ãímÏ je nutné poãítat pfii plánování dal‰ích v˘robních operací. Natírané bezdfievé papíry mají obecnû vy‰‰í plo‰nou hmotnost a nejãastûji se pouÏívá papír o plo‰né hmotnosti 100 aÏ 300 g/m2. Mezi jednostrannû natírané papíry fiadíme pohlednicové kartony a etiketové papíry. Pohlednicové kartony jsou nejãastûji pouÏívané v rozsahu plo‰né hmotnosti 200 aÏ 350 g/m2. Natíraná strana mÛÏe b˘t lesklá nebo matná a druhá strana je pak bez nátûru, aby na ni bylo moÏné dobfie psát bûÏn˘mi pomÛckami. Etiketové papíry jsou urãeny pro mokr˘ proces (na etikety vratn˘ch obalÛ, z nichÏ je tfieba etiketu sm˘t) nebo pro such˘ proces (etiketu není tfieba sm˘vat, napfi. PET lahve, konzervy apod.). Zajímavou


kategorií etiketov˘ch papírÛ jsou papíry s metalizovan˘m povrchem, kter˘ získají nanesením slabé hliníkové fólie. Pfii v˘robû etiket je nutné zohlednit ve‰keré poÏadavky na vlastnosti papíru z pohledu pouÏitého lepidla, smûru vláken papíru pfii strojním lepení a odolnosti vÛãi vlivÛm prostfiedí, jak proti chemick˘m vlivÛm, tak napfiíklad proti napadnutí plísní (pfii skladování vína) atd. Dal‰í kategorií natíran˘ch papírÛ jsou samopropisovací papíry. Jsou tvofieny tfiemi základními vrstvami. První je svrchní list neboli originál, kter˘ je oznaãen CB (Coated Back) a má aktivní spodní vrstvu, která obsahuje barvuvydávající mikropouzdra. Druh˘ je stfiední list CFB (Coated Front and Back), kter˘ je na horní stranû natfien barvupfiijímající vrstvou a na spodní stranû je natfien stejnû jako první list. Poslední list je natfien pouze na horní stranû barvupfiijímající vrstvou. Stfiední listy je moÏné pouÏít v libovolném poãtu podle mnoÏství poÏadovan˘ch kopií. Pro v˘robu blokÛ formuláfiÛ ze samopropisovacích papírÛ jsou vyrábûna speciální lepidla, která mají vlastnosti upravené tak, aby zaji‰Èovaly bezpeãné odtrÏení vÏdy kompletní sloÏky z bloku. Poslední skupinou natíran˘ch papírÛ, ale z grafického hlediska nejzajímavûj‰í, jsou papíry exkluzivní neboli „krásné" (Text and Cover), které jsou vyrábûny v rozmanit˘ch barvách, vzorech a strukturách. Jsou urãeny na v˘robu exkluzivních tiskovin jako jsou v˘roãní zprávy, pozvánky, vizitky atd. Cena tûchto papírÛ je ve srovnání s ostatními typy v˘raznû vy‰‰í a vzhledem k jejich fyzikálním vlastnostem je tfieba jejich vhodnost pro dan˘ úãel konzultovat s tiskárnou. Dal‰ím problémem mÛÏe b˘t to, Ïe vybran˘ typ papíru nemá tiskárna skladem a musí b˘t zaji‰tûn u dodavatele. Pak záleÏí na tom, zda i on má tento typ v dostateãném mnoÏství skladem nebo jej bude nutné dovézt od v˘robce, coÏ vyÏaduje urãitou dobu, prakticky dva aÏ

Expedice papíru

ãtyfii t˘dny. Standardnû jsou tyto papíry k dispozici pouze v ar‰ích, jejichÏ rozmûr ãasto závisí na daném v˘robci. ■ VÝBĚR VHODNÉHO TYPU PAPÍRU Z uvedeného pfiehledu typÛ pouÏívan˘ch papírÛ vypl˘vá, Ïe pro realizaci kaÏdé zakázky máme nûkolik vhodn˘ch moÏností, které budou v principu ovlivÀovat dva protichÛdné poÏadavky. Jedním je kvalita tisku, tj. snaha pouÏít co nejvhodnûj‰í a co nejkvalitnûj‰í materiál, na druhé stranû stojí vût‰inou poÏadavek na co nejlevnûj‰í realizaci zakázky. NejschÛdnûj‰í cestou je konzultovat typ pouÏitého papíru s tiskárnou a pokud moÏno, a na‰e zku‰enosti to doporuãují, vyuÏít jí pouÏívané typy papírÛ. Za prvé má tiskárna s jejich zpracováním nejvût‰í zku‰enosti, za druhé nákup papíru ve vût‰ím mnoÏství a stál˘m odbûratelem je levnûj‰í, nehledû na dal‰í náklady na dopravu, a za tfietí je zde ãasové hledisko, jeÏ mÛÏe mít nakonec pfii volbû typu papíru nejvût‰í váhu. Pfii nákupu vlastními silami je tfieba poãítat s ãasem na nákup a eventuálnû s termínem dodání, pokud námi poÏadovan˘ typ papíru není v dostateãném mnoÏství na skladû, s dopravou a dále s ãasem na aklimatizaci papíru na prostfiedí tiskárny (teplota, vlhkost a dal‰í podmínky), z dÛvodu ovlivnûní vlastností papíru. Na druhou stranu je tfieba si dát pozor, aby vám tiskárna, jako nezku‰enému zadavateli, nevnutila ne zcela vhodn˘, ale pouÏiteln˘ typ papíru, kterého se nemÛÏe zbavit. Pokud bude tiskárna seriózní, mÛÏe vám takov˘ papír nabídnout za velmi v˘hodn˘ch podmínek a pak bude jen na vás, zda pfiistoupíte na urãit˘ kompromis, zvlá‰tû pokud vám tiskárna bude garantovat kvalitu práce i pfii pouÏití tohoto materiálu, nebo budete trvat na vybraném typu papíru. Dle na‰ich zku‰eností je vÏdy lep‰í nechat si poradit od odborníkÛ, i proto, Ïe se pak nemÛÏou vymlouvat na nevhodné vlastnosti pouÏitého papíru. ■ VÝPOČET HMOTNOSTI ZAKÁZKY Z velmi praktick˘ch dÛvodÛ, jak˘mi jsou nákup papíru, doprava a uskladnûní vyroben˘ch tiskovin, je dobré znát celkovou hmotnost zakázky, popfiípadû i hmotnost jednoho kusu pro kalkulaci nákladÛ na po‰tovné. K v˘poãtu potfiebujeme znát rozsah, formát po ofiezu, plo‰nou hmotnost pouÏitého papíru a poãet kusÛ.

Papíry pro polygrafii

30

Z hlediska ãistû matematického je tfieba dbát na jednotky, které musejí b˘t v celém v˘poãtu „jednotné". Nelze bez pfievodních koeficientÛ kombinovat napfiíklad formát v centimetrech a metry v jednotce plo‰né hmotnosti (g/m2). Proto je lépe dosazovat uÏ ãísla ve stejn˘ch jednotkách. Jako pfiíklad uveìme broÏuru s obálkou následujících parametrÛ: formát po ofiezu A4 (210 x 297 mm, tj. 0,21 x 0,297 m), rozsah 32 stran, tj. 16 listÛ, plo‰ná hmotnost 90 g/m2, tj. 0,09 kg/m2, obálka o stejném formátu, poãet stran 4, tj. 2 listy, o plo‰né hmotnosti 150 g/m2, tj. 0,15 kg/m2, náklad 10 000 ks. V˘poãet hmotnosti broÏury díky dvûma druhÛm pouÏitého papíru rozdûlíme na dvû ãásti. SloÏka: plocha x plo‰ná hmotnost x poãet listÛ = hmotnost 1 ks tj. 0,21 x 0,297 x 0,09 x 16 = 0,090 kg Obálka: 0,21 x 0,297 x 0,15 x 2 = 0,019 kg BroÏura celkem: 0,109 kg Jedna broÏura tedy bude váÏit pfiibliÏnû 109 g. Pokud jste pfii v˘poãtu hmotnosti sloÏky dávali dobr˘ pozor, tak jste si urãitû v‰imli, Ïe 16 listÛ A4 má plochu 1 m2. Pro úãely kalkulace po‰tovného musíme pfiipoãítat hmotnost zvolené obálky, pfiípadnû i prÛvodního dopisu v rozsahu 1 listu A4, kter˘ váÏí asi 5 g. Jde-li o rozsáhlej‰í zásilkovou akci, vyplatí se zabalit kompletnû 1 vzorov˘ kus (pouÏijeme maketu broÏury) a na po‰tû zjistit po‰tovné. Pokud pfiekroãíme urãit˘ váhov˘ limit, je moÏné, a nûkdy i finanãnû velmi v˘hodné, pouÏít jin˘ vyhovující typ papíru s niÏ‰í plo‰nou hmotností, aby se dopis s broÏurou ve‰el do niÏ‰ího váhového limitu. Celkovou hmotnost zakázky pak vypoãítáme vynásobením hmotnosti jedné broÏury poãtem kusÛ: 0,109 x 10 000 = 1 090 kg Zji‰Èujeme, Ïe k odvozu zakázky budeme potfiebovat vozidlo s uÏiteãnou hmotností vût‰í neÏ 1 000 kg, popfiípadû snadno spoãítáme, kolikrát budeme muset jet s vozidlem men‰ím. Z toho také vyplyne rozhodnutí, zda se vyplatí nechat si zajistit odvoz tiskárnou, která obvykle nabízí tuto sluÏbu a disponuje pfiimûfienû velk˘mi vozy, které jsou schopné dopravit zakázku sloÏenou na paletách.

Poslední akcí bude uloÏení do skladu, popfiípadû do kanceláfie, moÏná nûkde v patfie. Podívejme se tedy, co nás ãeká. Budeme uvaÏovat, Ïe 1 balík bude mít maximálnû 15 kg. JestliÏe tímto ãíslem vydûlíme celkovou hmotnost, zjistíme, Ïe zakázka bude zabalená v 73 balících. Budeme-li ji muset skládat svépomocí, ãeká nás absolvování 73 cest mezi vozidlem a úloÏn˘m místem s balíkem o hmotnosti 15 kg, coÏ pro necviãeného ãlovûka je aÏ dost. Navíc poãítejte s tím, Ïe fiidiã docela urãitû nebude mít ãas ãekat na postupné vykládání a sloÏí balíky poblíÏ svého vozidla. Pokud bude zakázka sloÏená na paletách, vyplatí se zjistit si pfiedem, zda se dají palety dopravit do místa uloÏení zakázky a zda máme ãím palety pfievézt, eventuálnû kde by se dal pfiíslu‰n˘ vozík vypÛjãit – nejspí‰e pfiímo z tiskárny. ■ VÝPOČET SPOTŘEBY PAPÍRU V pfiípadû, Ïe si papír budete kupovat sami, nebo jej získáte formou barterového obchodu ãi sponzoringu od nûkterého dodavatele papíru, budete potfiebovat znát celkovou spotfiebu papíru. Nejjednodu‰‰í a nejpfiesnûj‰í je informovat se o tomto údaji v tiskárnû a celou akci realizovat s její pomocí. Nebudete jistû riskovat, Ïe vám pak tiskárna nevyrobí potfiebn˘ poãet kusÛ s poukazem na to, Ïe jste pfiivezli málo papíru. Nicménû je to vhodná pfiíleÏitost fiíci si i nûco více o souvislostech tisku. Kvalita tisku je kromû mnoha jin˘ch parametrÛ pochopitelnû dána také kvalitou papíru a jeho aktuálním stavem v okamÏiku naloÏení do stroje. Tímto stavem se myslí teplota a vlhkost papíru. Papír musí b˘t „temperován" na normální, provozní teplotu a vlhkost. To je dobr˘ dÛvod k tomu, aby jej tiskárna nakoupila ve vût‰ím mnoÏství a vhodnû uskladnila, aby byl kdykoli pfiipraven k pouÏití. Vût‰í mnoÏství znamená i lep‰í nákupní cenu a men‰í náklady na dopravu. Na druhé stranû nákup papíru pfiedstavuje pro tiskárnu okamÏité a nikoli malé finanãní v˘daje, protoÏe dodavatelé papíru jsou v tomto smûru nekompromisní – zboÏí proti platbû. Je tedy tfieba celou vûc optimalizovat. Situace je pochopitelnû hor‰í v zimních mûsících, kdy není moÏné dojet pro papír a témûfi zmrzl˘ jej pustit do stroje. Pfiitom temperování palety papíru trvá nûkolik dní. KaÏdá tiskárna tedy musí pokud

moÏno plánovat svÛj provoz a mít i urãitou rezervu standardních papírÛ, které se pouÏívají nejãastûji. K nim patfií ofsetové a kfiídové papíry v bûÏném rozsahu plo‰n˘ch hmotností. Pokud pfiijdete do takto zásobené tiskárny s poÏadavkem na v˘robu tiskoviny napfiíklad na pohlednicov˘ karton, nebo na papír se speciálním povrchem, nastane situace, kterou hledáme – tiskárna jej aktuálnû nebude mít, popfiípadû bude mít nûjak˘ zbytek, kter˘ nebude staãit. U pohlednicového papíru se alespoÀ snadno dohodnete, co vlastnû je tfieba nakoupit. Ale v pfiípadû speciálních poÏadavkÛ, napfiíklad podle nûjakého vzorku vyrobeného jinde a jindy, nebo v pfiípadû, kdy si chcete teprve nûco speciálního vybrat, nezbude vám, neÏ nav‰tívit alespoÀ jednoho dodavatele papíru se sv˘m vzorkem. MoÏná zjistíte, Ïe tento typ povrchu nedodávají, a budete muset dále. Nebo rezignujete na svÛj vzorek s nadûjí na nûco je‰tû zajímavûj‰ího a vyuÏijete náv‰tûvy k prohlídce nabídkového katalogu. Tam dále hrozí, Ïe vámi vybran˘ papír nebudou mít skladem, bude tfieba jej objednat, moÏná dokonce na základû va‰í objednávky nechat vyrobit – nejspí‰ nûkde v zahraniãí – zálohu pfiedem, samozfiejmû. Termín dodání? Dva aÏ ãtyfii t˘dny (!) – podle aktuální situace ve v˘robû a s ohledem na pravidelné cesty zásobovacích vozidel. V lep‰ím pfiípadû se termín zkrátí, pokud si necháte papír dodat na vlastní náklady. Jste zklamáni, ‰okováni? Asi ne, znáte pfiece Ïivot. K mání je zkrátka v‰echno, to nejlep‰í, nebo nejzajímavûj‰í a nejdraÏ‰í k tomu, je ale málokdy skladem. Chcete pfiece fajnovost, nûco originálního, nûco, na co si rádi poãkáte, protoÏe vám záleÏí na úãelu. Pak platí jediná rada: zaãnûte zafiizovat zakázku od konce. A to s pfiedstihem o to vût‰ím, ãím speciálnûj‰í poÏadavky máte: vyplatí se to. A vlastní spotfieba? Její rozptyl je znaãn˘. Nicménû tato broÏura slouÏí k tomu, abyste si o v‰em mohli udûlat vlastní obrázek. Tak tedy, pokud byste chtûli napfiíklad svÛj vybran˘ speciální papír na obálku broÏury, pro kterou jsme v˘‰e poãítali hmotnost, budete postupovat následovnû. Ke hmotnosti obálky bude tfieba pfiipoãítat odpad po ofiezu tiskového archu, pfiídavek na sefiízení barevnosti na zaãátku tisku a pfiídavky na dokonãovací operace, minimálnû na vazbu. K tomu potfiebujeme


znát tiskov˘ formát stroje, respektive formát tiskového archu, abychom zjistili, kolikrát se nám obálka vejde na jeden arch a kolik tedy bude minimální (ãist˘) poãet potisknut˘ch archÛ. Budeme pfiedpokládat, Ïe pÛjde o stroj s tiskov˘m formátem B2 (coÏ je o nûco více neÏ A2), kam se vejdou ãtyfii stránky na‰eho formátu A4 na kaÏdou stranu (4 listy). To je celkem 8 stran A4, obálka má 4 strany, takÏe na jeden arch se vejdou 2 kompletní obálky. Na 10 000 obálek budeme tedy potfiebovat 5 000 archÛ. PÛjde-li o plnobarevn˘ tisk, má tiskafi podle normy (která má orientaãní platnost) k dispozici asi 5 % z celkového ãistého poãtu archÛ na zabarvení (sefiízení barevnosti), to je tedy dal‰ích 250 archÛ. Vzhledem k tomu, Ïe pÛjde

31

o nároãnou zakázku, nebude nikdo riskovat nedostatek papíru a doporuãí vám objednat nad ãist˘ náklad radûji fieknûme 10 % archÛ, kam by se ale uÏ mûla vejít i rezerva na sefiízení ofiezu a knihafiské linky, k ãemuÏ je samozfiejmû také moÏné pouÏít i tzv. makulaturu, tedy archy, které slouÏily k zabarvení stroje. Pokud jde o vlastní hmotnost, poãítejte, Ïe arch bude mít formát 50 x 70 cm (0,5 x 0,7 m), násobte pfiíslu‰nou plo‰nou hmotností v kg/m2 (ve va‰em pfiípadû 150) poãtem archÛ (5 500 ks). Dostáváte informaci, Ïe je tfieba objednat 288,75 kg papíru, coÏ nejspí‰e zaokrouhlíte na 290 kg, coÏ je 5 524 archÛ. Pokud pro v˘poãet spotfieby papíru pro tisk vnitfiku broÏury pouÏijete

stejn˘ postup jako u v˘poãtu pro obálku, dostanete ãistou spotfiebu 40 000 archÛ 50 x 70 cm s hmotností 1 260 kg, coÏ pfii nav˘‰ení o 10 % ãiní 44 000 archÛ s hmotností 1 386 kg. Celková hmotnost papíru potfiebného pro realizaci zakázky je zhruba 1 680 kg. Závûrem je tfieba upozornit, Ïe papír je vût‰inou dodáván v ar‰ích s rozmûrem 100 x 70 cm a tiskárna si jej upravuje na potfiebn˘ formát. Eventuální komplikace by mohla nastat, pokud by minimální mnoÏství v dodávce bylo poÏadováno podstatnû vy‰‰í. Pak z posledních sil nejspí‰e rezignujete a vyberete jin˘ papír, nejspí‰e dokonce bûÏnou kfiídu, kterou mají v tiskárnû, a objednáte nûjakou zkrá‰lující úpravu povrchu.


Telefon

E-mail

Internet

1.

Océ-âeská republika, s.r.o. 02/44010111 [email protected] V˘roba a prodej kopírovacích a tiskov˘ch zafiízení. Poskytování servisních sluÏeb. Prodej spotfiebních materiálÛ.

www.oce.cz

2.

Schneidersöhne Papier Praha, spol. s r.o. 0204/612511, 612540 [email protected] www.schneidersoehne.com Velkoobchod grafick˘mi, kanceláfisk˘mi a speciálními papíry, obchodní ta‰ky a obálky. Papíry dodáváme v ar‰ích i v rolích.

Knihafiské zpracování Při vzniku knihy nebo brožury je poslední fází knihařského zpracování vazba. Ta plní tři velmi rozdílné funkce: vytváří z jednotlivých listů funkčně kompaktní celek, chrání knihu proti opotřebení, a zároveň svým provedením dodává knize významu, vyjadřuje umělecké a společenské ambice vydavatele. Ano, je to obal, který celé dílo prezentuje a prodává. KniÏní vazby dûlíme na mûkké, polotuhé a tuhé. Jednotlivé typy oznaãujeme textem, písmenem V a ãíslem, popfiípadû je‰tû dal‰ím mal˘m písmenem, které vyjadfiuje technologickou alternativu nebo pouÏit˘ materiál. Pro pfiesné urãení typu vazby, aby vám ve v˘robû rozumûli, kter˘ typ poÏadujete, staãí uvádût oznaãení V a ãíslo, eventuálnû dal‰í malé písmeno. V praxi se pro jednotlivé druhy vazeb pouÏívá oznaãení V1 aÏ V8. O pouÏitém typu kniÏní vazby je nutné uvaÏovat a rozhodnout na samém poãátku koncipování tiskoviny, protoÏe její volbou vymezuje-

Je tedy tfieba konzultovat technologické nároky pfiedem. Osobní náv‰tûva a rozhovor s technologem dodavatele doplnûn˘ ukázkami je nejefektivnûj‰ím postupem, jak se vyhnout následn˘m problémÛm.

■ MĚKKÉ VAZBY Sešitová měkká vazba V1 Pro pfiesné urãení svého poÏadavku vystaãíte s oznaãením V1, které ji jednoznaãnû specifikuje. Je technologicky nejjednodu‰‰í, nejlacinûj‰í a spoleãnû s typem vazby V2 je nejãastûji pouÏívaná – samozfiejmû ve své „kategorii“. Tato vazba je zaloÏena na se‰ití do sebe vloÏen˘ch dvojlistÛ (nebo sloÏeného tiskového archu, tzv. sloÏky) drátûnou skobkou.

Skládání tiskového archu

me i nûkteré dal‰í v˘robní parametry a postupy. KaÏd˘ typ kniÏní vazby má svá specifika, která mohou ovlivÀovat jiÏ pfiípravné DTP práce, jako je grafická úprava, kdy typ vazby napfiíklad urãuje pouÏitelnou velikost a umístû-

Skládání listového archu - tisk broÏury

ní textového obrazce na stránce. Nûkteré vazby totiÏ umoÏÀují úplné rozevfiení publikace a lze volit men‰í vzdálenost textov˘ch sloupcÛ od hfibetu, u jin˘ch vazeb, které úplné rozevfiení neumoÏÀují, je nutno umístit text dále od hfibetu, tedy více „do stránky”. Volba vazby má dále vliv na vyfiazení stránek na tiskovém archu (jejich vzájemná poloha na jedné stranû archu a umístûní proti sobû na opaãn˘ch stranách), které se u nûkter˘ch vazeb vzájemnû li‰í a je nutno ho zadat pfied zapoãetím osvitu filmÛ nebo jejich archové montáÏe v tiskárnû.

Schéma - vazba V1

Vymezení této kategorie a tedy i pouÏitelnosti této vazby spoãívá pfiedev‰ím v maximální tlou‰Èce sloÏky, to je v poãtu listÛ, v závislosti na plo‰né hmotnosti (a tedy i tlou‰Èce) pouÏitého papíru. Pfiekroãíme-li urãitou mez, dochází k ne‰varu typickému pro tuto vazbu, kter˘m je rozevírání se‰ité sloÏky; pak je lépe pouÏít vazbu V2. Norma uvádí maximální povolen˘ poãet listÛ v závislosti na pouÏitém papíru o plo‰né hmotnosti: ■ do 70 g/m2 nejv˘‰e 60 listÛ (120 stran), ■ nad 70 g/m2 nejv˘‰e 44 listÛ (88 stran). V souvislosti s poãtem stran je tfieba si uvûdomit, Ïe vnitfiní listy budou mít men‰í formát, pfiesnûji men‰í ‰ífiku, neÏ stránky na zaãátku a na konci sloÏky, které jsou blíÏe k obálce. Je to zpÛsobeno vkládáním dvojlistÛ do sebe, na rozdíl od vazby V2, kde se jednotlivé listy fiadí do bloku vedle sebe a ofiezávají se v‰echny na stejn˘ formát. Správn˘ rozmûr tedy bude mít jen obálka a v‰echny ostatní stránky smûrem ke stfiedu budou o nûco uÏ‰í, protoÏe vkládáním „do sebe” se dostaly blíÏe k ofiezu. Tento

rozdíl mÛÏe v extrémních pfiípadech ãinit aÏ nûkolik milimetrÛ. Pfii grafickém zpracování je nutné s tímto jevem poãítat zejména u inzerátÛ na spadávku, které vyuÏívají plného formátu po ofiezu. A pozor: nejvíce se to t˘ká právû prostfiední dvoustrany! ¤e‰ením tady je maketa pfiedpokládané publikace, o jejíÏ v˘robu poÏádáme dodavatele. Z ní odmûfiíme skuteãné rozmûry vnitfiní dvoustrany a poãítáme s tolerancí je‰tû asi plusminus 1 aÏ 2 mm na nepfiesnost ofiezu. Vazba V1 je pouÏitelná pro v‰echny bûÏné formáty tiskovin, to znamená od A6 aÏ do B3 podle technického vybavení dodavatele. Nejãastûji je vazba V1 zhotovována buì pfiímo ve skládacích aparátech kotouãov˘ch rotaãek v pfiímé návaznosti na tisk (ãasopisy, reklamní katalogy, broÏury) nebo na automatick˘ch v˘robních linkách. Pfii v˘robû jsou jednotlivé sloÏky vloÏeny do sebe a do obálky a v‰e je následnû ve hfibetu se‰ito skobkami a ofiíznuto ze tfií stran. Poãet skobek ve hfibetu se fiídí jeho délkou a pohybuje od 2 do 4 kusÛ. Jejich umístûní po délce hfibetu lze ovlivnit, coÏ je v˘hoda v pfiípadû zmínûného potisku hfibetu nebo v pfiípadû, Ïe na prostfiední dvoustranû publikace je celoplo‰ná fotografie a nechceme, aby skobka byla umístûna napfi. v obliãeji zobrazené osoby nebo v jinak nevhodném místû motivu, kde by ru‰ila nebo omezovala ãitelnost drobného textu. Obálka se vût‰inou vyrábí z papíru s vût‰í plo‰nou hmotností neÏ vlastní sloÏka (pokud ne, pak je souãástí sloÏky). Obálku lze potisknout a povrchovû libovolnû upravovat, pouÏívá se v‰ak zásadnû bez záloÏek. Aby obálka pfii pouÏití papíru s plo‰nou hmotností nad 110 g/m2 svou tuhostí je‰tû nezvy‰ovala sklon vazby k rozevírání, b˘vá ve hfibetu r˘hovaná, „bigovaná”. To prakticky znamená vyrobení dráÏky (Ïlábku), jeÏ naru‰í tuhost papírové vrstvy a zv˘‰í ochotu papíru k lomu. Zabrání se tím nevzhlednému povrchovému popraskání. K ‰ití se pouÏívá drát, skobky z plochého nebo zaobleného drátu, nebo v˘jimeãnû ‰ití nitûmi po celé délce hfibetu. Praktickou alternativou jsou skobky s oãky na vnûj‰í stranû hfibetu pro zavû‰ení broÏury do ‰anonu. Zajímavou variantou je lepení ve hfibetním lomu, které b˘vá nejãastûji pouÏíváno jako bezpeãnostní opatfiení u se‰itÛ urãen˘ch pro malé dûti, kde je nebezpeãí, Ïe kovovou skobku spolknou. Lepená měkká vazba V2 Podle normy se jedná o broÏuru, u které je vnitfiní blok sloÏen z jednotliv˘ch listÛ, dvojlistÛ, speciálnû perforovan˘ch sloÏek nebo sloÏek slepen˘ch ve hfibetû pfii skládání. Blok je ve


hfibetû slepen syntetick˘m lepidlem, zavû‰en do kartonové obálky a v‰e je spoleãnû po tfiech stranách ofiíznuto. Obálka je vût‰inou ve hfibetû 4x r˘hována, dvû prostfiední r˘hy jsou urãeny ‰ífikou bloku, vnûj‰í r˘hy jsou posunuty o 4 aÏ 6 mm ke kraji a jsou provedeny z opaãné strany, protoÏe mají usnadÀovat otevírání obálky na opaãnou stranu, neÏ vyÏadovalo vytvarování hfibetu. Obálka a blok jsou slepeny v celé plo‰e mezi 1. a 4. r˘hou. Obálku lze libovolnû upravovat, pouze v místû lepení (na vnitfiní stranû mezi r˘hami) musí b˘t neupravená plocha z dÛvodu zaji‰tûní spolehlivosti lepení. Ve variantû vazby V2a je obálka dûlená a hfibet je oblepen plátnem, jin˘m druhem potahového materiálu nebo papírem. Norma udává, Ïe tlou‰Èka bloku má b˘t dle plo‰né hmotnosti papíru následující:

Schéma - vazba V2 ■

do 90 g/m2 4 aÏ 35 mm nebo 5 aÏ 20 mm pro sloÏky slepené ve hfibetû pfii skládání, ■ nad 100 g/m2 5 aÏ 40 mm. V praxi se ale mÛÏete setkat s vazbou V2 3 mm silnou, nebo naopak Zlaté stránky bûÏnû dosahují tlou‰Èky 50 aÏ 60 mm. Vazbu V2 lze vyrobit i se záloÏkami, které mohou mít rozmûr témûfi celé stránky a skládají se dovnitfi. Nabízejí tak moÏnost roz‰ífiení potisknutelné plochy pfiední i zadní obálky prakticky na dvojnásobek, coÏ mÛÏe mít zajímav˘ ekonomick˘ efekt, pokud tuto plochu dokáÏete úspû‰nû nabídnout inzerentovi. Tento typ vazby nachází své uplatnûní zejména pfii v˘robû rozsáhlej‰í broÏury, kde není nutná nebo vhodná vazba v tvrd˘ch deskách. Hodí se tedy na paperbacky, ãasopisy, katalogy, uãebnice a podobnû. Bloková měkká vazba V3 Jedná se o typ mûkké vazby, kdy je blok se‰it˘ skobkami shora, zavû‰en˘ do kartonové obálky se ãtyfimi r˘hami (bigy) a ofiíznut˘ ze tfií stran. Typicky jsou takto zpracována skripta. Nev˘hodou vazby V3 je, Ïe se pfii vût‰í tlou‰Èce bloku ‰patnû rozevírá a trpí i Ïivotnost, neboÈ se skobky mohou pfii zvût‰ené námaze vytrhávat z vnûj‰ích listÛ. Rozsah tlou‰Èky bloku je u vazby V3 omezen do cca 10 mm pfii pouÏití papíru pro tisk textu o doporuãené

plo‰né hmotnosti 90 g/m2 z dÛvodu ztíÏené rozevíratelnosti pfii pouÏití papíru s vy‰‰í plo‰nou hmotností. Pro formát do A5 je ‰ití provádûno na 2 skobky, u formátÛ A5 aÏ A4 na 2 aÏ 3 skobky a u formátÛ vût‰ích neÏ A4 se pouÏívá 3 aÏ 5 skobek. Obálka b˘vá bez záloÏek, lze ji libovolnû upravit, ale z vnitfiní strany mezi 1. a 4. r˘hou musí b˘t neupraven˘ papír stejnû jako u V2 z dÛvodu zaji‰tûní spolehlivosti lepení. Vazba V3 b˘vala doporuãována zejména pro nízkonákladové neperiodické publikace jako vysoko‰kolská skripta a malonákladové uãebnice. Vazba V3 a její deriváty jsou vzpomínkou na doby, kdy se nevûfiilo, Ïe lepidlo samo udrÏí vazbu pohromadû. Vazba V4 Pfii pouÏití vazby V4 je kniÏní blok se‰it˘ nití a potom zaklíÏen˘, nebo je ‰ití provedeno tavnou nití. Po zavû‰ení je broÏura ofiíznuta po tfiech stranách. Tlou‰Èka kniÏního bloku se u této vazby pohybuje od 5 do 50 mm a plo‰ná hmotnost papíru b˘vá do 100 g/m2, u ‰ití tavnou nití do 90 g/m2. Obálka b˘vá bez záloÏek, lze ji libovolnû upravit, ale z vnitfiní strany mezi 1. a 4. r˘hou musí b˘t neupraven˘ papír stejnû jako u V2 nebo V3 z dÛvodu zaji‰tûní spolehlivosti operace lepení. Obálka mÛÏe b˘t i pfiedem potaÏena hladk˘m plátnem nebo jin˘m potahov˘m materiálem, ãímÏ vznikne velmi pevná lehká vazba. Pro dosaÏení vût‰í pevnosti této vazby je vhodné oblepení hfibetu kniÏního bloku prouÏkem papíru nebo plátna s pfiesahem na obû strany v ‰ífii 15 aÏ 20 mm. Další typy měkké vazby Mimo jiÏ uveden˘ch typÛ mûkk˘ch vazeb se lze setkat je‰tû s následujícími variantami, z nichÏ zejména první tfii mohou dát broÏufie zajímavûj‰í a elegantnûj‰í vzhled: Brožury s okraji – kniÏní blok mûkk˘ch vazeb V2, V3 nebo V4 je pfied zavû‰ením ofiíznut ze tfií stran a poté je zavû‰en do pfiesnû ofiíznuté obálky, která je o 2 aÏ 3 mm vût‰í po v‰ech tfiech stranách. Brožury se záložkami – ofiíznut˘ kniÏní blok mûkk˘ch vazeb V2, V3 nebo V4 je zavû‰en do obálky se záloÏkami, jeÏ tak poskytuje dodateãn˘ tiskov˘ prostor – viz odstavec Vazba V2. I v tomto pfiípadû mÛÏe mít obálka vût‰í rozmûr neÏ kniÏní blok. Brožury s přebalem – pro nároãnûj‰í vydání, napfiíklad poezie nebo reprezentativních tiskÛ, lze u v‰ech popisovan˘ch typÛ mûkké vazby V1 aÏ V4, stejnû jako u tuh˘ch vazeb, pouÏít pfiebaly, které mohou b˘t libovolnû upravovány. Tato úprava poskytuje dodateãn˘ prostor pro grafickou úpravu, ale vyÏaduje

Knihařské zpracování

34

více práce a i finanãní náklady na v˘robu jsou tudíÏ vy‰‰í. Podlepované brožury – tato úprava se t˘ká pouze vazby V4, kdy je kniÏní blok opatfien dvoulist˘mi pfiedsádkami, vyfiazen˘mi ve sloÏkách pfii tisku textu. V obálce je kniÏní blok zavû‰en pouze na plo‰e hfibetu a potom jsou pfiedsádky podlepeny na celé vnitfiní strany obálky. Knižní komplet v měkké obálce – v kniÏní hant˘rce tzv. „zpracování voln˘ch listÛ s envelopou” – snesen˘ kniÏní komplet je volnû vloÏen do obálky se záloÏkami. ZáloÏka na zadní stranû b˘vá vût‰í a pod ni je vloÏen snesen˘ komplet. Tento zpÛsob poskytuje zajímavé moÏnosti pfii grafickém návrhu broÏury.

i podlepovaná. Dále se pouÏívají imitace usní a potahové papíry. Tuhé kniÏní vazby dûlíme do dvou základních skupin: Knižní vazba V7 Jde o tuhou vazbu s kombinovan˘m potahem, tzv. poloplátûnou vazbu. Hfibetník je s lepenkov˘mi pfiífiezy zadní a pfiední desky spojen plátûn˘m páskem. Nejãastûji se na potah kniÏních desek pouÏívá papír a na potaÏení hfibetu knihy plátno, ale v obou pfiípadech není vylouãeno pouÏití i jin˘ch materiálÛ. Potahov˘ papír b˘vá poti‰tûn.

■ TUHÉ VAZBY Pro velké mnoÏství technologicky pomûrnû sloÏit˘ch operací nutn˘ch k jejich zhotovení jsou tuhé vazby nejnároãnûj‰í ze v‰ech druhÛ kniÏních vazeb. Díky své odolnosti jsou urãeny pfiedev‰ím pro dlouhodobé pouÏívání a v‰ude tam, kde se pfiedpokládá vût‰í namáhání vazby a uplatní se její elegantní vzhled. Tuhé vazby jsou charakteristické tím, Ïe kniÏní blok, ‰it˘ nebo lepen˘, je spojen s kniÏními deskami tak, Ïe jsou pfiedsádky podlepené k vnitfiní stranû desek; nûkdy je spojení je‰tû zesíleno pfiilepením ve hfibetû na dutinku. Tuhé kniÏní desky zaji‰Èují mnohem lep‰í ochranu kniÏního bloku pfied po‰kozením neÏ obálky mûkk˘ch vazeb. PouÏívání plastu je dnes jiÏ na ústupu, a tak se desky zhotovují hlavnû z lepenky, a to ze dvou pfiífiezÛ, hfibetníku a potahového materiálu. Jako potahov˘ materiál se pouÏívají knihafiská plátna oboustrannû i jednostrannû zatíraná, speciální

Vazba V8 s papírov˘m potahem

Knižní vazba V8 Tuhá vazba s nekombinovan˘m potahem, tzv. celoplátûná vazba – kniÏní desky jsou potaÏeny celistv˘m plátûn˘m potahem. Má povolené dalsí varianty: V8a má kniÏní desky potaÏené laminovan˘m papírem, V8b je varianta s deskami potaÏen˘mi papírov˘m potahem. Papír mÛÏe b˘t lakovan˘, bûÏnû poti‰tûn˘, speciální potahov˘, nebo se syntetick˘m zátûrem. Desky varianty V8c jsou potaÏeny jin˘m potahem, napfiíklad usní, imitací usnû, vãetnû vatování desek.

■ VÝROBA TUHÉ VAZBY Z uvedeného vypl˘vá, Ïe v˘robní postup je pro v‰echny typy tuh˘ch vazeb podobn˘, li‰í

se pouze v typu pouÏit˘ch kniÏních desek, pfiiãemÏ zpÛsob v˘roby kniÏního bloku je u v‰ech typÛ vazby stejn˘. Technologick˘ postup v˘roby tuh˘ch kniÏních vazeb se skládá ze tfií základních ãástí, které mohou b˘t ve vût‰í ãi men‰í mífie automatizovány. Jde o v˘robu kniÏního bloku, v˘robu kniÏních desek a zavû‰ení bloku do desek, a dále o dokonãení vazby (pfiebalování atd.). Pro zhotovení kniÏního bloku platí nûkolik základních pravidel. Rozsah kniÏní sloÏky by nemûl b˘t vût‰í neÏ 32 stran a pro sloÏky z natíraného papíru (kfiída) o plo‰né hmotnosti 140 g/m2 je doporuãen˘ rozsah vyfiazení 8 stran. KaÏdá sloÏka má mít na své první stranû vlevo dole oznaãení signaturou, tvofienou pofiadov˘m ãíslem sloÏky a zkratkou, ze které je moÏné zjistit název díla. Ve hfibetním lomu mezi první a poslední stranou má b˘t umístûna hfibetní znaãka tak, aby po snesení sloÏek do kniÏního kompletu tvofiily tyto znaãky pravideln˘ obrazec pro optickou kontrolu kompletnosti. Pro spojení jednotliv˘ch sloÏek do kniÏního bloku lze pouÏít v‰echny dostupné technologie kromû ‰ití drátem. Po snesení sloÏek do kniÏního kompletu následuje lepení nebo ‰ití vãetnû lisování hfibetu. Pak následuje ofiíznutí kniÏního bloku na trojfiezu ze tfií stran a pfiípadné barvení ofiízky pigmentov˘mi barvami. Dal‰í operace jsou zalepení jedné nebo více stuÏek, kulacení kniÏního bloku, které je vhodné zejména u blokÛ s tlou‰Èkou hfibetu vût‰í neÏ 20 mm, protoÏe napomáhá snadnûj‰ímu otevírání knihy. V poslední dobû stoupá poptávka po jedné ãi více záloÏkov˘ch stuÏkách, lacetkách, hlavnû u slovníkÛ, atlasÛ a u publikací s vy‰‰ími nároky na orientaci a u nároãnûj‰ích vazeb obecnû. Papír kniÏního


bloku musí mít vlákna (v˘roby) orientována soubûÏnû se hfibetem, nedodrÏení tohoto pravidla ovlivÀuje mimo jiné i rozvírání a listování silnûj‰ími publikacemi, coÏ se v˘raznû projevuje napfiíklad u slovníkÛ. KniÏní desky jsou vût‰inou vyrábûny dopfiedu, aby byla zaji‰tûna kontinuita v˘roby pfii zavû‰ování. PrÛmyslovû jsou zhotovovány na deskovacích strojích (deskovaãkách) ze dvou pfiífiezÛ lepenky (pfiední a zadní desky), lepenkového prouÏku hfibetníku a pfiífiezu potahového materiálu, kter˘m jsou lepenkové pfiífiezy spojeny dohromady. Plo‰ná hmotnost pouÏité lepenky na hfibetník b˘vá u kulatého hfibetu 250 aÏ 300 g/m2 a 400 aÏ 900 g/m2 u rovného hfibetu. Jako potahov˘ materiál jsou pouÏívána knihafiská plátna, jejich syntetické imitace a rÛzné vícevrstvé materiály. Zdobení kniÏních desek, kromû pouÏití pfiedem poti‰tûn˘ch a povrchovû upraven˘ch potahov˘ch materiálÛ, je dále provádûno raÏbou nebo slepotiskem. Poslední fází v˘roby tuh˘ch vazeb je zavû‰ování, tedy spojení kniÏního bloku a kniÏních desek. KniÏní blok je do desek zavû‰en pfiilepením za pfiedsádku, pfiípadnû i za hfibetní dutinku. Zalepení je provedeno v plné plo‰e volné pfiedsádky. Posledními operacemi v˘roby je lisování hotové knihy, vypalování hfibetních dráÏek a navlékání pfiebalu. Poté následuje uÏ jen balení a expedice.

■ KONTROLA KVALITY VAZBY Asi kaÏd˘ se jiÏ setkal s publikací ãi ãasopisem, z nichÏ se po krat‰ím ãi del‰ím pouÏívání zaãaly uvolÀovat jednotlivé listy. Nejpalãivûj‰í je tento problém u lepen˘ch mûkk˘ch vazeb. Dal‰í nejãastûj‰í chybou je pouÏití pouze jednostrannû poti‰tûného archu, tj. v˘skyt nepoti‰tûn˘ch stran, a vynechání nebo zámûna kniÏních sloÏek, tj. chybûjící, nepoti‰tûné, zpfieházené nebo obrácenû zafiazené strany. Vût‰inu uveden˘ch chyb mÛÏe zákazník odhalit pfii vizuální kontrole hotového v˘robku. Zaãneme s posouzením celkového dojmu, zkontrolujeme kvalitu povrchové úpravy, rozmûry, pravoúhlost formátu a umístûní potisku na hfibetu. Prohlédneme ofiezové plochy, které musejí b˘t zcela hladké, jakékoli pfiíãné dráÏky nebo otfiepy okrajÛ nejsou pfiípustné a prozrazují, Ïe nÛÏ fiezaãky byl opotfiebovan˘. Pak zkontrolujeme, do jaké míry se podafiilo pfiesnû sloÏit kniÏní blok. Zjistíme to rychl˘m probûhnutím stránek „pfies palec”, pfiiãemÏ sledujeme, jak moc poskakují stránkové ãíslice nebo okraje sazebního obrazce.

U vazby V1 by mûla obálka lícovat s kniÏním blokem, dále si v‰imneme celkového vzhledu v˘robku a umístûní skobek. Rozevfieme ji uprostfied a bude nás zajímat, zda a jak moc jsou skobky uzavfiené, zda jsou jen rovnobûÏnû se sloÏkou, nebo pfiíli‰ „utaÏené” a prosekávají vnitfiní list, kter˘ brzo vypadne. V‰imneme si, jak je vnitfiní dvoustrana postiÏena zuÏováním formátu (viz v˘‰e); mûfiením zkontrolujeme pfiesnost ofiezu na formát. U lepen˘ch vazeb provedeme pfiedev‰ím posouzení vzhledu vazby. Obálka by mûla lícovat s kniÏním blokem, pfiiãemÏ okraje vazby musejí b˘t ãisté, tj. nemûly by b˘t od lepidla. Lze také udûlat subjektivní kontrolu pevnosti vazby a jejího otevírání. Podle druhu lepidla trvá dokonalé zatuhnutí aÏ dva dny. Testování se pfiipou‰tí nejdfiíve po 1 hodinû od dokonãení v˘roby. Kontrola v podstatû simuluje „zrychlené pouÏívání” publikace. U otevírání se posuzuje, jak snadno lze knihu nebo publikaci otevfiít a zda zÛstane otevfiená nebo se sama zavírá. Otevfieme ji do roviny a kontrolujeme, zda se hfibet neláme a nevypadávají z nûho listy. Pak vezmeme nûkter˘ list a zkou‰íme jej pfiimûfien˘m tahem (souãasnû v celé délce hfibetu, nikoli vytrÏením shora) uvolnit z bloku. To provedeme na nûkolika místech, obvykle v první tfietinû, uprostfied a v poslední tfietinû. Velké problémy vznikají zejména u natíran˘ch papírÛ o vy‰‰í plo‰né hmotnosti. Pfii specifikaci zakázky by mûl b˘t tento aspekt zohlednûn. BohuÏel se na to ãasto zapomíná a v nûkter˘ch pfiípadech pak zvolená lepená vazba nemÛÏe stoprocentnû plnit svoji funkci ani pfii sebelépe zvládnutém technologickém postupu. Pro pfiíklad uveìme publikace ve formátu A4, kdy hfibet knihy tvofií krat‰í strana a jako materiál je pouÏít natíran˘ papír (kfiída) o vysoké plo‰né hmotnosti. Zde jiÏ pfii pouhém otevfiení publikace pÛsobí na vazbu tak velké tlaky, Ïe mohou zpÛsobit vypadávání jednotliv˘ch listÛ. Nezanedbateln˘ vliv na pevnost vazby (lepen˘ch spojÛ) má také samotn˘ potisk. Ten by nemûl b˘t na spad aÏ do vazby, aby neovlivÀoval vlastnosti lepení, ale mûlo by zde b˘t urãité odsazení s neupraven˘m povrchem papíru. Poti‰tûn˘ povrch papíru pfiijímá lepidlo jinak neÏ neupraven˘ povrch. Pokud zjistíte problémy, bude nutno zv˘‰it rozsah kontroly. Pokud bude v‰e v pofiádku, bude staãit provûfiení fieknûme 10 % náhodnû vybran˘ch kusÛ z celkového mnoÏství. Jde samozfiejmû o to, abyste si neodvezli fatálnû nekvalitní zboÏí. Nedostatky vypl˘vající z nekvalitní v˘roby lze reklamovat i pozdûji.


36

■ VÝSEKY V˘sek je jednou z nejefektnûj‰ích a nejãastûji pouÏívan˘ch metod dokonãovací úpravy tiskovin. Typick˘mi pfiíklady vyuÏití této úpravy tiskovin jsou rÛzné obaly, papírové reklamní stojánky, desky na firemní materiály, vysekávané a pfiedsekávané samolepky, netradiãní pozvánky a rÛzné propagaãní materiály více ãi ménû nápadit˘ch tvarÛ. Aby byl v˘robek nejen atraktivní, ale také funkãní a vyrobiteln˘, musí jeho návrh akceptovat i urãité technologické poÏadavky. Pfii operaci v˘seku lze najednou nejen vyseknout poÏadovan˘ tvar, ale provést i r˘hování (bigování) a perforaci, která v tomto pfiípadû mÛÏe mít jak˘koliv technologicky zvládnuteln˘ V˘seková forma tvar a nemusí b˘t pouze pfiímoãará, jako pfii perforaci v tiskovém stroji pomocí perforaãních páskÛ nebo perforaãním koleãkem nebo noÏem. Perforace mÛÏe umoÏnit vyjmutí poÏadovaného tvaru z archu aÏ koncovému zákazníkovi (coÏ nachází uplatnûní zejména u rÛzn˘ch skládaãek, her a reklamních pfiedmûtÛ), a tak zajistí jeho aktivní úãast, která zvy‰uje úãinnost v˘robku. Základem úspûchu je peãliv˘ návrh, u sloÏitûj‰ích tvarÛ rÛzn˘ch reklamních v˘robkÛ a obalÛ je vfiele doporuãena v˘roba funkãní makety ve skuteãné velikosti, která odhalí mnohá úskalí v˘roby trojrozmûrn˘ch pfiedmûtÛ, jako jsou pfiídavky na ohyby atd. V˘sledkem návrhu a zároveÀ pfiedpokladem úspû‰ného v˘seku je peãlivû a pfiesnû vyrobená v˘seková forma. Pokud zde nastane chyba nebo nepfiesnost, nepomÛÏe ani peãlivé sefiízení v˘sekového stroje ani bezchybná a kvalitní práce obsluhy. V˘seky se zpravidla zab˘vají specializované firmy, které vût‰inou vlastní jiÏ odzkou‰ené v˘sekové formy pro standardní tvary, jako jsou rÛzné desky s chlopnûmi i bez, obálky, stojánky ãi krabiãky, mnohdy i pro v˘robky velmi neobvykl˘ch tvarÛ a funkcí. Pokud vás tato nabídka neuspokojí, nezb˘vá vám nic jiného neÏ provést návrh vlastními silami nebo vyuÏít nûkteré specializované firmy zab˘vající se v˘robou forem. Vámi vybran˘ dodavatel v˘sekov˘ch prací vám nejspí‰e takového v˘robce, se kter˘m má dobré zku‰enosti, doporuãí, nebo v˘robu sám zafiídí ãi zrealizuje. Jako podklad pro v˘robu formy slouÏí film s tvarem v˘seku v pomûru 1:1 s ãarami o tlou‰Èce 2 bodÛ, kde plná ãára znaãí linii v˘seku, pfieru‰ovaná ãára urãuje linii rylovací (bigu) a ãerchovaná linka urãuje, kde bude probíhat perforace. Nûkdy pro v˘robu formy postaãí pouze okótovan˘ plánek nebo datov˘ soubor, podle kterého si film vyrobí sama firma. Konkrétní poÏadavky na v˘robní podklady pro námi poÏadovanou v˘sekovou formu je dobré konzultovat pfiímo s v˘robcem. V˘sekovou formu tvofií soustava noÏÛ urãen˘ch pro v˘sek, bigování nebo perforaci, upnut˘ch ve dfievûné desce. NejpouÏívanûj‰ím materiálem je pfiekliÏka o síle 18 mm, na jejíÏ kvalitû a tvarové stálosti závisí dlouhodobá kvalita a rovnomûrnost v˘seku, jakoÏ i stabilní upevnûní noÏÛ a dal‰í vlastnosti formy. Na tuto základní desku je pfienesen tvar v˘seku – buì pfiekreslením nebo pfienosem prostfiednictvím svûtlocitlivé vrstvy. Podle pfieneseného nákresu jsou vytvofieny dráÏky pro upnutí noÏÛ a tyto dráÏky procházejí cel˘m prÛfiezem desky. Klasicky jsou dráÏky vyfiezány dekupírovací pilou. U nejmodernûj‰ích postupÛ jsou dráÏky vytvofieny poãítaãem fiízenou frézou nebo laserem pfiímo z poãítaãov˘ch dat bez pfienosu na základovou desku. Pfiesnost a peãlivost provedení této operace zásadním zpÛsobem ovlivÀuje kvalitu dal‰ích prací. Nasazení moderní techniky ovlivÀuje zejména nákladovost, poÏadovan˘ objem a produktivitu práce.

Na základovou desku jsou rozmístûny odpruÏovací gumiãky, které usnadÀují vyjmutí vyseknutého archu z formy, a do dráÏek jsou upevnûny noÏe poÏadovan˘ch vlastností. Správnû vsazen˘ nÛÏ musí b˘t rovnobûÏn˘ se základovou deskou, jinak by vysekával nerovnomûrnû. NoÏe jsou dodávány jako polotovary v kotouãích nebo nafiezané na délku 1 m. V˘sekové noÏe jsou ‰iroké 0,71 mm (tzv. dvoubodové) a jejich v˘‰ka je 23,8 mm, takÏe vyãnívají 5,8 mm nad základovou desku. V˘‰ka ostatních typÛ noÏÛ je dána jejich úãelem a vlastnostmi zpracovávaného materiálu, to znamená, Ïe napfiíklad násekové a rylovací (bigovací) noÏe musejí b˘t niÏ‰í. Perforovací noÏe jsou vût‰inou dodávány s nepfieru‰ovan˘m ostfiím a velikost otvorÛ a jejich rozteã je upravena aÏ pfii v˘robû konkrétní formy dle poÏadavku zákazníka. Pfii pfiípravû noÏÛ je nejdfiíve nutno rozhodnout, které úseky budou vyrobeny z jednoho kusu, kde budou ohyby a kde spoje jednotliv˘ch dílÛ noÏÛ. Tato fáze v˘roby závisí na zku‰enosti pracovníka. Vlastní operace vysekávání se provádí na standardních v˘sekov˘ch automatech nebo na bûÏn˘ch pfiíklopov˘ch strojích. Samotné v˘robû pfiedchází nejprve tzv. pfiíprava, která zahrnuje montáÏ formy, nastavení dorazÛ, zku‰ební v˘seky, úpravy polohy formy a natlakování. Nastavení tlaku, kter˘m bude stroj pÛsobit (tzv. natlakování), se fiídí vysekávan˘m materiálem. Pfii instalaci je stroj nastaven na v˘sek materiálu o plo‰né hmotnosti cca 80 g/m2 a pro konkrétní materiál je tlak zv˘‰en nebo sníÏen podle potfieby, aby spolehlivû vysekával a pfiitom netupil ostfií. V˘roba vysekávací formy není levnou záleÏitostí a je i ãasovû dosti nároãná. Na v˘robu je nutno poãítat nûkolik pracovních dnÛ dle dodavatele a jeho vytíÏení. Cena formy je odvozena od délky v‰ech noÏÛ a obvykle ãiní cca 6 aÏ 8 Kã za 1 cm noÏe plus urãit˘ pau‰ál za kaÏdou formu. Pro va‰i pfiedstavu je pfiibliÏná délka noÏÛ u jednoduch˘ch desek A4 s tfiemi chlopnûmi o ‰ífii 10 cm a jedním bigem v místech ohybu: 4 x 29,7 + 6 x 21,0 + 6 x 10,0 = 118,8 + 126,0 + 60,0 = 304,8 cm, coÏ ãiní jen za noÏe 1 828,80 aÏ 2 438,40 Kã. Pokud zvolíte formu z nabídky dodavatele, zaplatíte v nûkter˘ch provozovnách zhruba 200,- aÏ 300,- Kã za zapÛjãení. V pfiípadû zápÛjãky standardní v˘sekové formy je tfieba posoudit moÏnost, Ïe se potkají dva stejné tvary v˘seku a do jaké míry je odli‰í dal‰í zpracování, jako je typ pouÏitého papíru, potisk a povrchová úprava, eventuálnû kombinace s jin˘m v˘robkem. U zmiÀovan˘ch desek s chlopnûmi má potisk tak velkou odli‰ovací schopnost, Ïe zde Ïádné nebezpeãí nehrozí. V˘robní cena vlastního v˘seku se skládá z poplatku za montáÏ a sefiízení formy a z ãástky za kaÏd˘ vyseknut˘ arch. Cena za montáÏ a sefiízení se pohybuje mezi 100,- Kã pfii jednoduchém v˘seku a 1 000,- Kã pfii sloÏitûj‰ích nasekávan˘ch samolepkách, kdy jsou nároky na sefiízení podstatnû vy‰‰í a je vyÏadována peãlivá prÛbûÏná kontrola. Za kaÏd˘ vyseknut˘ arch dále zaplatíte 0,80 aÏ 1,- Kã. Závûrem se zmíníme o urãit˘ch technologick˘ch limitech, jejichÏ nerespektování mÛÏe vést ke zklamání nebo aÏ ke znehodnocení vynaloÏeného úsilí. BûÏná pfiesnost v˘seku vÛãi archu je zhruba plus mínus 1 mm, takÏe s tímto omezením musíme poãítat jiÏ pfii návrhu. Dal‰ím omezením je pouÏívání ostr˘ch úhlÛ mezi noÏi, kdy hrozí jejich rozjíÏdûní ve spoji a v˘sledkem je otfiepené vytrhávané zakonãení, coÏ znaãnû sniÏuje estetickou hodnotu v˘robku. Minimální vzdálenost mezi soubûÏn˘mi vysekávacími noÏi by nemûla b˘t men‰í neÏ 5 mm, u bigovacích a perforovacích noÏÛ mÛÏe b˘t nûkdy vzdálenost jen 3 mm a mezi


37

jednotliv˘mi v˘seky na jednom archu by mûla b˘t vzdálenost minimálnû 10 mm. Tyto poÏadavky v‰ak radûji konzultujte s konkrétním dodavatelem, neboÈ jsou závislé na jeho vybavení.

■ PERFORACE Perforaci mÛÏeme povaÏovat za speciální pfiípad v˘seku (viz v˘‰e), a proto se také obû technologie v mnohém pfiekr˘vají. K v˘robû lze pouÏít stejné stroje, pfiíprava podléhá obdobn˘m poÏadavkÛm, jediné, co se fakticky li‰í, je pracovní nástroj, perforovací nÛÏ, respektive u perforace i koleãko – nemá souvislé ostfií, ale pfieru‰ované podle poÏadavku na tvar a vzdálenost otvorÛ perforace. A je‰tû jeden podstatn˘ rozdíl nalezneme – perforovat lze dokonce i v ofsetov˘ch tiskov˘ch strojích, tedy jiÏ bûhem tisku, pomocí perforovacích páskÛ nalepen˘ch na tiskov˘ válec. Podle tvaru ostfií pásku lze nejen perforovat, ale i dráÏkovat, prosekávat archy, a to v‰echno v libovolném smûru. Tento zpÛsob má ale za následek opotfiebení ofsetové gumy. Pokud v‰ak je tfieba vyrobit perforaci ve smûru prÛchodu archu tiskov˘m strojem, pak se vyuÏívá pfiídavného zafiízení s pfiíslu‰nû tvarovan˘mi koleãky tlaãen˘mi do papíru. Na jednoúãelov˘ch pfiíklopech pro v˘sek lze perforovat a vysekávat dokonce souãasnû, vsadíme-li do v˘sekové formy pfiíslu‰n˘ nástroj – perforovací planÏetu poÏadovaného profilu. Z toho lze odvodit, Ïe ani perforace nemusí b˘t nutnû pouze pfiímková, ale mÛÏe sledovat urãit˘, i uzavfien˘ tvar, kter˘ má b˘t oddûlen vymáãknutím napfiíklad aÏ po doruãení tiskoviny pfiíjemci. Z hlediska tvaru otvorÛ rozli‰ujeme perforaci linkovou (ãárkovou) a známkovou (kuliãkovou). Charakter otvorÛ pak urãuje tvar hrany pro oddûlení perforovan˘ch ãástí. Po linkové perforaci, zvlá‰tû s krátk˘mi mÛstky, zÛstává hrana pomûrnû hladká, dokonce ani nenavozuje dojem perforované hrany; po známkové perforaci je taková, jak ji známe z po‰tovních známek. ·kála nástrojÛ je dostateãnû ‰iroká, kompletními sadami ov‰em disponují pouze specializovaní v˘robci. Tiskárny mají obvykle omezen˘ sortiment dokonãovacího vybavení, aby mohly operativnû vyhovût v pfiípadû mal˘ch nákladÛ, kdy cena za dopravu do vzdálené kooperaãní firmy neúnosnû nav˘‰í cenu zakázky. Nemívají v‰ak velk˘ v˘bûr nástrojÛ. Perforace je vlastnû pfieru‰ovan˘ v˘sek a s v˘sekem se ãasto dobfie doplÀuje funkãnû i esteticky, zvlá‰tû vyuÏijeme-li moÏnosti tvarování perforaãních planÏet.

■ RAŽBA Nejlep‰í nakonec – raÏba, slepá raÏba, slepotisk: princip star‰í neÏ sám tisk a rozvinut˘ dnes do hojnû vyuÏívané technologie. Pokud tedy chcete nûco opravdu zajímavého, krásného a slavnostního, jste u cíle. Zvlá‰tû pfiibereme-li razicí fólie, získáme velmi ‰irokou paletu moÏností. Z technického hlediska jde o princip tisku z v˘‰ky (knihtisk), ov‰em s vyuÏitím mnohem vût‰ího tlaku, protoÏe cílem je nepfiehlédnutelná deformace materiálu, hloubka vtisku. To je slepotisk, nebo také slepá raÏba, protoÏe nenese Ïádn˘ vizuální prvek. Teprve pouÏijeme-li barvu a rovnûÏ zmínûnou razicí (metalickou) fólii, mluvíme o raÏbû. PodloÏkou mÛÏe b˘t plátno, papír, kÛÏe, plast, dfievo. Raznice je základním kamenem tohoto postupu a fieknûme hned na zaãátku, Ïe mÛÏe b˘t zároveÀ nejvût‰í poloÏkou v˘robní ceny. Raznici o velikosti 5 x 6 cm mÛÏete pofiídit za 5 000,- Kã z mosazi, ale také za 500,- z hofiãíku, a je‰tû o nûco lacinûji z polymeru. V konkrétním pfiípadû záleÏí na poãtu raÏen˘ch kusÛ, do jakého materiálu se bude razit a jaká je pravdûpodobnost opûtovného vyuÏití raznice. Podle toho se volí nejblíÏe vy‰‰í materiál, kter˘ poÏadované nároky s rezervou splní.

Perforaãní pásky

Konzultujte koneãného dodavatele! MoÏností je mnoho. Od oceli s nejvût‰í Ïivotností, pfies mûì, která je‰tû spolehlivû vydrÏí statisíce otiskÛ, pfies mosaz, zinek, hofiãík a silikon ke zmínûnému polymeru pro nejniÏ‰í náklady v fiádu tisícÛ kusÛ. Volba materiálu raznice ov‰em závisí i na poÏadované pfiesnosti a ostrosti motivu v konkrétním materiálu podloÏky. Raznice se vyrábí leptáním (lacinûj‰í a rychlej‰í) nebo rytím (moÏnost víceúrovÀového reliéfu, napfiíklad v mosazi). V‰e tedy souvisí se v‰ím a volba vyplyne ze zku‰enosti dodavatele a konkrétního zadání. V kaÏdém pfiípadû je raznice po zpracování zakázky va‰e. Rozli‰ujeme tfii postupy: raÏení barvou za studena v razicích lisech s barevníkem, raÏení fólií za tepla, k ãemuÏ se pouÏívají fólie ve zlaté a stfiíbrné barvû, ale i rÛznû barevné metalízy a pigmentové fólie, a koneãnû raÏení za tepla bez barvy i fólie, takzvaná slepá raÏba. PfiestoÏe se v praxi ponûkud stereotypnû pouÏívá nûkolik základních moÏností stále dokola, pfiedev‰ím pfii v˘robû kniÏních obálek ve vût‰ích sériích, jsou kreativní moÏnosti této technologie opravdu velké. VyuÏity b˘vají u individuálních malonákladov˘ch zakázek, jejichÏ úãelem je


38

pfiedev‰ím reprezentovat a na jejichÏ pfiípravû se podílejí dobfií v˘tvarníci v souãinnosti s nároãn˘mi zadavateli. Konzultaãní náv‰tûva u v˘robce je v tomto pfiípadû nezbytná.

Knihařská linka – sestava strojÛ slouÏící ke zhotovení kniÏní vazby. Knihařské plátno – speciálnû upravená textilie opatfiená ‰krobov˘m zátûrem (apretací)

■ KNIHAŘSKÉ NÁZVOSLOVÍ Pro va‰i lep‰í orientaci uvádíme struãn˘ slovníãek pojmÛ uÏívan˘ch v dokonãovací knihafiské v˘robû. Jeho kompletní verzi a jemu odpovídající podrobná technická pojednání o kniÏních vazbách najdete v ãasopisu Svût tisku ã. 7–8/2001. Ukázka slepé raÏby na kniÏních deskách

Blok – také kniÏní blok, je svazek zkompletovan˘ch listÛ nebo sloÏek stejné velikosti spojen˘ch ve hfibetû lepením nebo ‰itím. Také textov˘ blok, vnitfiní ãást knihy. Horní okraj bloku se naz˘vá hlava, del‰í ãást proti hfibetu ãelo a spodní okraj pata. Brožura – kniha, u níÏ je blok (nebo jen sloÏka) spojen s papírovou obálkou. Hřbetník – lepenková nebo kartónová v˘ztuÏ hfibetu. Kapitálek – ozdobná textilní lemovka lepená do hlavy a paty hfibetu, pfiesahující jeho okraj; dnes má jiÏ jen okrasnou funkci.

tak, aby byla nepropustná, ale pfiitom pruÏná, nelámavá a dostateãnû pevná. Knižní arch – vytisknuté stránky knihy pfied sloÏením do sloÏky. MÛÏe mít 4, 8, 16 nebo 32 stran formátu knihy. Knižní desky – vnûj‰í ãást kniÏní vazby. Knižní přebal – papírov˘ obal knihy zu‰lechtûn˘ povrchovou úpravou, spojen˘ s knihou volnû, pouze pomocí pfiední a zadní záloÏky. Knižní vazba – spojení listÛ nebo sloÏek (kniÏního bloku) s obálkou nebo kniÏními deskami.

Maketa – model tiskoviny slouÏící pro posouzení vzhledu, rozmûrÛ a finálních vlastností budoucího koneãného produktu. Paperback – anglick˘ termín pro lepené (mûkké) vazby. Předsádka – dvojlist slouÏící ke spojení kniÏního bloku s deskami. Přířez – díl lepenky nebo jiného materiálu, ofiíznut˘ na poÏadovan˘ formát a pfiipraven˘ k dal‰ímu zpracování. Ražba – otisk razicí formy s grafick˘m motivem do materiálu se souãasn˘m nanesením barvy nebo metalické fólie. Skládací stroj – zafiízení pro skládání (falcování) vytisknut˘ch archÛ do sloÏek (falcovaãka). Slepotisk – raÏba bez pouÏití barvy nebo fólie, také slepá raÏba, protoÏe nenese Ïádn˘ vizuální prvek kromû vzniklé prohlubnû. Složka – neboli kniÏní sloÏka je arch sloÏen˘ jedním nebo nûkolika lomy na formát knihy. Snášecí stroj – zafiízení pro kompletaci kniÏního bloku. Záložková stužka, lacetka – tenká barevná pletenina k zakládání urãitého místa v knize. Zavěšování – pevné spojení kniÏního bloku s obálkou nebo deskami.


Telefon

E-mail

Internet

1.


2.

GRAFOTYP - tiskárna 0649/214987 [email protected] www.grafotyp.cz Vazby V1 – V8: knihy, ãasopisy, dipl.práce, sbírky zákonÛ. Opravy knih, KrouÏkové vazby, Termovazby. Kazety, Pasparty, Tubusy, Spisové desky, V˘roba a potahování krabiãek. Skládání tiskovin, Rozetky, Vrtání otvorÛ, Rylování, Perforování atd.

3.


4.


5.

TISKÁRNA - AMAPRINT KERNDL s.r.o. 0618/851111, 851110 [email protected] Grafické zpracování, v˘sek, ofsetov˘ tisk do A2, knihafiské zpracování, rotaãní ofsetov˘ tisk.

6.

Tiskárna Dr.Eduard Grégr a syn, s.r.o. 02/24941841, 24943094 Ofsetov˘ ãtyfibarevn˘ tisk, Knihtisk, Knihafiské zpracování V1 aÏ V3

[email protected]

7.


[email protected]

8.


[email protected]; www.reproprint.cz obchodní@reproprint.com Disponujeme vazbou V1 – ‰itá vazba (moÏnost vazby s ou‰ky), Vazbou V2 – lepená vazba (produkty nad 16 stran) Kontrola kvality probíhá ve stroji i vizuálnû. V kooperaci mÛÏeme nabídnout vazby V3, V4, V8.

9.


10.

Tiskárny HavlíãkÛv Brod, a.s. 0451/434660 V˘roba publikací, tisk prospektÛ, katalogÛ, letákÛ, aj.

11.


12.

UNIPRESS, spol. s r.o. 0436/319411 [email protected] MOLL, STAHL - lepení vícestopé (aÏ 8 stop) s otáãením archu a pfiíãn˘m lepením - naná‰ení oboustrannû lepící pásky

0441/462895, 465015

[email protected]

www.exprint.cz www.pbtisk.cz

www.tiskgregr.cz www.hugo.cz

02/25277111, 067/7687111

[email protected]

www.thb.cz

Povrchová úprava tiskovin Často jsme při konkretizaci našeho záměru inspirování jiným produktem. Nejdříve tedy chceme zjistit, o jakou úpravu se jedná. Prvním krokem je porovnání lícové a rubové strany tiskoviny, jež obvykle nebývají stejné. Investuje se především do titulní strany, jejímž hlavním úkolem je zaujmout, a rub plní spíše funkci esteticky méně významného nosiče doplňkových informací. Pokud mají potisknutá a nepotisknutá místa rozdílný lesk, je povrch bez úpravy. V případě, že povrch je jednotný, homogenní, ať už jakkoli lesklý či matný, je zřejmé, že byl povrchově upraven. Jde-li o laminaci či lakování, zjistíme nejjistěji pokusem o natržení okraje – lamino odolá, v případě lakování se okraj očekávaným způsobem natrhne. Laminace vyÏaduje papír s vût‰í plo‰nou hmotností, coÏ je tfieba zohlednit jiÏ pfii definování poÏadavkÛ na v˘robu a hlavnû v celkové úvaze o poslání tiskoviny a nákladech pfiimûfien˘ch tomuto úãelu – papír s vût‰í plo‰nou hmotností je draÏ‰í a laminace celkovou cenu pomûrnû citelnû zvy‰uje. A protoÏe dodavatelÛ laminace je jen zlomek oproti poãtu tiskáren, cenu zvy‰ují i náklady na dopravu do kooperující provozovny. Lakování taková omezení vût‰inou neklade a ãasto slouÏí jako pfiijateln˘ kompromis. Máme teì na mysli lakování ofsetov˘m nebo disperzním lakem, které lze aplikovat v tiskovém stroji, v dobfie vybavené tiskárnû dokonce pfii jednom prÛchodu strojem, v rámci vlastního tisku. V tomto pfiípadû je nutné se obrátit pfiímo na dodavatele a konzultovat jeho moÏnosti. Tímto zpÛsobem lze také lakovat parciálnû, to znamená jenom nûkteré plochy, obvykle obrázky nebo grafické prvky, jeÏ potom mají vy‰‰í lesk neÏ okolní nelakovaná plocha. K tomu je ov‰em tfieba vytvofiit reliéfní tiskovou formu, tedy jeden film navíc s vyznaãením ploch, které se budou lakovat. Z logiky vûci vypl˘vá, Ïe laminování takovou moÏnost nenabízí. Lamino dává hladk˘ povrch s vysok˘m leskem, ale také zcela matn˘ a hladk˘ povrch. Mezi tím je ‰kála nûkolika stupÀÛ vãetnû nûkolika grafick˘ch vzorÛ (samozfiejmû zcela prÛhledn˘ch).

■ LAMINOVÁNÍ Pfii v˘robû tiskovin rozumíme tímto termínem pokrytí povrchu tiskoviny polypropylenovou ãi polyesterovou fólií. Takto upraven˘ povrch má vysokou mechanickou odolnost a stoprocentnû odolává vlhkosti – s v˘jimkou absolutního okraje laminované stránky, kde i pfii oboustranné laminaci mÛÏe vlhkost díky ofiezu na formát zasáhnout papír. VyÏadujeme-li vodotûsnost, musí film pfiesahovat okraje papíru, a dojde k tzv. zakapsování. Tím se ale zvût‰í formát, s ãímÏ je tfieba poãítat! Polypropylenová ãi polyesterová fólie mÛÏe mít rÛznou tlou‰Èku s povrchem leskl˘m nebo matn˘m. Laminovat lze za tepla nebo za studena. Zadavatele by rozdíl mezi obûma zpÛsoby nemusel dopodrobna zajímat, protoÏe v˘sledn˘ efekt je v obou pfiípadech prakticky k nerozeznání. Nûkteré rozdíly mezi laminováním za tepla a za studena v‰ak mohou ovlivnit cenu a pfiedev‰ím rychlost zpracování zakázky. Laminování za tepla, termolaminace, probíhá pfii teplotách okolo 110 °C (tato teplota je nejãastûji pouÏívaná, technologie funguje zhruba od 90 do 125 °C). Obecnû je laminování za tepla ménû nároãné na obsluhu stroje, náklady na pofiízení stroje i provozní náklady (materiál, energie) jsou v‰ak zhruba 1,5x vy‰‰í neÏ u laminování za studena. Pro laminování za tepla je nutné pouÏívat kvalitní tiskové barvy, u nichÏ je vût‰í jistota, Ïe

pÛsobením vysoké teploty nezmûní barevnost, pfiípadnû strukturu. Laminovat za tepla je moÏno papír od plo‰né hmotnosti 90 g/m2, a to jednostrannû i oboustrannû. Pfii pouÏití matné fólie má povrch vlastnost jako „White Board", lze tedy na nûj opakovanû psát tuÏkou ãi such˘mi fixy. Matn˘ povrch se hodí jako podkladov˘ pro pozdûj‰í uplatnûní parciálního laku. Speciální polyesterová fólie je vhodná pro termoraÏbu. Jednou z velk˘ch v˘hod termolaminace je moÏnost laminované archy dále zpracovávat prakticky ihned po provedení operace, a dále okamÏitá vizuální kontrola kvality.

Laminace

Laminaci za studena rozli‰ujeme suchou a mokrou. Suchá laminace vyuÏívá samolepicí fólii, která se na poti‰tûn˘ papír lepí tlakem pracovního válce laminátoru; lze ji provádût jak jednostrannû, tak oboustrannû. Vzhledem k malé pracovní rychlosti je tento zpÛsob laminace vhodn˘ pro koneãnou úpravu jednotliv˘ch tiskÛ nebo nûkolikakusov˘ch sérií. Typicky je suché laminace vyuÏíváno pro zv˘‰ení Ïivotnosti tiskÛ z inkoustov˘ch digitálních tiskáren aplikací fólie s UV filtrem. Mokrá laminace se pouÏívá zejména ve vût‰ích tiskafisk˘ch provozech. V tomto pfiípadû se fólie lepí disperzním lepidlem, naná‰en˘m mezi ni a podloÏku pfied prÛchodem pfiítlaãn˘m válcem. Pfii tomto procesu mÛÏe papír díky pouÏitému

Povrchové úpravy

40

lepidlu navlhnout a po laminování mít tendenci se kroutit. Za studena je moÏné laminovat papír od plo‰né hmotnosti 115 g/m2. Jednotlivé tiskové archy se laminují pásem polypropylenu a po laminaci je tfieba je opût rozfiezat. U studené laminace je moÏné pfiistoupit k dal‰ímu zpracování tiskoviny aÏ po 24, lépe v‰ak po 48 hodinách, coÏ znemoÏÀuje bezprostfiední kontrolu kvality operace, a mnoÏství odpadu závisí ve vût‰í mífie na zku‰enostech obsluhy. ■ LAKOVÁNÍ Dal‰í moÏností povrchové úpravy tiskoviny je lakování. Podobnû jako u laminace lze poÏadovat v˘sledn˘ leskl˘ nebo matn˘

Lakovací stroj

povrch a pouÏít leskl˘ nebo matn˘ lak. Navíc máme na rozdíl od laminace moÏnost lakovat nejen cel˘ tiskov˘ arch, ale i pouze urãitou ãást stránky (tzv. parciální lak). Podobnû jako u laminace, také u lakování je tfieba poãítat s touto v˘slednou úpravou tiskoviny uÏ pfii vlastním tisku a pouÏívat takové barvy, které pfii následném lakování nebudou zpÛsobovat vût‰í problémy, neÏ je bezpodmíneãnû nutné. Pro lakování tiskovin se pouÏívají tfii rÛzné druhy lakÛ. Prvním z nich jsou laky tiskové

(nûkdy naz˘vané téÏ „ofsetové"). Nejvût‰í v˘hodou pouÏití tûchto lakÛ je jednoduchost aplikace. U ofsetového tisku lze pouÏít pro naná‰ení laku poslední agregát tiskového stroje. Tiskové laky se dnes pro nízkou v˘slednou kvalitu laku a pfiedev‰ím pro vysok˘ obsah organick˘ch rozpou‰tûdel prakticky pfiestávají pouÏívat. Dal‰ím druhem jsou laky disperzní. Ty se skládají pfieváÏnû z pevn˘ch syntetick˘ch polymerních ãástic, snadno rozpustn˘ch ve vodû. Po vysu‰ení nanesené vrstvy (tedy hlavnû po odpafiení vody) vzniká pevn˘ film chránící tiskovinu. Vrstva laku naná‰ená tímto zpÛsobem je v‰ak pomûrnû malá a má tendenci kopírovat drobné nerovnosti potiskovaného papíru. Proto není moÏné dosáhnout pfiíli‰ vysokého lesku. PouÏití disperzních lakÛ vyÏaduje v˘konné su‰ení s velk˘m podílem horkovzdu‰ného proudûní. Tímto zpÛsobem jsou lakovány napfiíklad krabiãky cigaret. Tfietím druhem jsou UV laky, které v souãasnosti proÏívají nejboufilivûj‰í rozvoj. Ty jsou pfied aplikací v kapalné podobû a obsahují fotoiniciátor, na nûjÏ pÛsobí v su‰icím (vytvrzovacím) zafiízení ultrafialové záfiení s vlnovou délkou od 250 do 400 nm (nanometrÛ) a jeho prostfiednictvím je aktivována polymerizace, tedy vytvrzení laku. JiÏ po nûkolika desetinách sekundy je celá vrstva definitivnû vytvrzená, coÏ umoÏÀuje velmi rychlou návaznost dal‰ího zpracování tiskoviny. Za nejvût‰í v˘hodu UV lakÛ b˘vá v‰eobecnû povaÏován vysok˘ lesk, moÏnost nanesení vût‰í vrstvy laku (vytváfiení hmatné a viditelné vrstvy) a také rychlost zpracování. Vytvrzen˘ lak je navíc odoln˘ proti vodû a ‰pínû, dobfie omyvateln˘, a podstatnû

zvy‰uje Ïivotnost tiskovin. U laku platí, Ïe ãím je jeho vrstva silnûj‰í, tím je vy‰‰í hloubka obrazu. Efekt rozdílného lesku a hloubky obrazu je vyuÏíván u tzv. parciálního laku, kdy jsou lakované pouze vybrané ãásti tiskoviny, napfi. ãásti fotografií atd. UV lakování lze rozdûlit podle pouÏité technologie na lakování sítotiskem, lakování ofsetovou technologií, popfi. pomocí speciálních lakovacích linek. Nejsilnûj‰í a nejkvalitnûj‰í lakovou vrstvu je moÏné nanést sítotiskem. Technologie sítotisku je nejvhodnûj‰í pro v˘robu luxusních tiskovin v men‰ích nákladech. Lakování sítotiskem probíhá nejãastûji na poloautomatech s hodinov˘m v˘konem cca 400 archÛ nebo na ploch˘ch automatick˘ch linkách s bûÏn˘m v˘konem 1 500 archÛ za hodinu; nejv˘konnûj‰í cylindrové automaty dosahují v˘konu aÏ 3 500 archÛ. Pomocí sítotisku je moÏno nanést vrstvu laku od 8 do 16 g/m2. Slab‰í vrstvu laku, pfiibliÏnû 3 aÏ 8 g/m2, nanese na tiskovinu ofsetová technika, ov‰em pfii podstatnû vy‰‰ím v˘konu. Tato technika je vhodná zejména u tiskovin, kde nepoÏadujeme tak vysok˘ lesk a hloubku obrazu, ale hraje roli ãasové hledisko a rychlost. Ofsetové lakování lze provádût dvûma zpÛsoby: in-line, kdy je lakovací zafiízení propojeno pfiímo s tiskov˘m strojem, nebo off-line, kdy je lakování provádûno na samostatném zafiízení. V˘voj v oblasti UV lakÛ jde pomûrnû rychle dopfiedu, takÏe nûkteré UV laky dnes uÏ mají certifikáty napfiíklad pro pouÏití na obalech pro dûtské hraãky. Zatím se ov‰em nedoporuãuje pouÏívat UV laky na obaly potravin.


Telefon

E-mail

Internet

1.

FINISH, v.o.s. 040/6304360, 6304978 [email protected] Sítotisk aÏ 100 x 140 cm, Lakování vãetnû parciálního, Stírací losy, Textilní tisk na osmi barvovém automatu, Tamponov˘ tisk. SluÏby: Separace barev pro textilní tisk, Prodej reklamního materiálu.

2.

FITOS spol. s r.o. 0434/660711 [email protected] Laminace, RaÏba a Lak. Dále nabízíme: DTP, Ofset, Sítotisk, Digitální barevn˘ tisk, Barevné kopírování, Termotransfer, V˘sek, KartonáÏ, âárové kódy, Laminaci.

3.


4.


5.


[email protected]; obchodní@reproprint.com Sv˘m zákazníkÛm nabízíme tiskov˘ a disperzní lak on line v tiskovém stroji, dále vyuÏití UV laku externû na lakovacích strojích Steinemann. SlouÏí jako povrchová ochrana tiskovin.

6.

UNIPRESS, spol. s r.o. 0436/319411 [email protected] Parciální UV lak - lesk, mat; Lakování tiskov˘m lakem celoplo‰nû a parciálnû, disperzním lakem celoplo‰nû; Lamino - lesk, mat.

0441/462895, 465015

02/25277111, 067/7687111

[email protected] [email protected]

www.finish-pce.cz

www.fitos.cz

www.exprint.cz www.hugo.cz www.reproprint.cz

Praktick rádce zadavatele tisku

Recommend Documents