Orgány s.r.o. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. Bakalářská práce. Jana Štědronská. Autor:

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Orgány s.r.o. Bakalářská práce

Autor:

Jana Štědronská Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. René Šifta

2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Jana Štědronská V Kožlí dne 20. 6. 2016

…...............................

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu práce Mgr. Renému Šiftovi za odborné vedení a podnětné komentáře k mé bakalářské práci.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá orgány společnosti s ručením omezeným, valnou hromadou a jednateli. Společnosti s ručením omezeným je nejčastější forma podnikání v České republice. Bakalářská práce shrnuje informace o společnosti s ručením omezeným, jejím založení, od vzniku až po zánik. Obsahuje podrobné informace o nejvyšším orgánu společnosti, kterým je valná hromada, popisuje působnost valné hromady, proces svolání valné hromady. Druhým nejpodstatnějším orgánem jsou jednatelé společnosti. Práce je doplněna o změny v právní úpravě od roku 2014. Poslední kapitola je věnována dotazníkovému šetření, jehož cílem bylo zjistit povědomost o změnách od 1. 1. 2014. Klíčové pojmy: Společnost s ručením omezeným, orgány společnosti s ručením omezeným, valná hromada, jednatel, dozorčí rada

Annotation This bachelor thesis deals with the bodies of a limited liability company — the general meeting and the company executives. A limited liability company is the most common form of entrepreneurship in the Czech Republic. The bachelor thesis summarizes the information on a limited liability company, from its creation to its demise. It contains detailed information on the company's highest body — the general meeting — and describes the scope of activity, and the process of convening the general meeting. The second most important body is the company executives. The thesis also includes amendments to legislation issued since 2014. The last chapter is devoted to the questionnaire survey, which is aimed at determining the awareness of the amendments since 1.1.2014. Key terms: Limited liability company, bodies of a limited liability company, general meeting, company executive, supervisory board

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1.

Vymezení pojmů - Definice pojmu jednatel, valná hromada, s.r.o. ........... 9

1.1. Stručná historie s.r.o. .......................................................................................... 9 1.2. Společnost obecně ............................................................................................. 10 1.3. Vymezení pojmů korporace a podnikatel ......................................................... 11 1.4. Všeobecné údaje ............................................................................................... 12 1.5. Založení a vznik s.r.o. ....................................................................................... 13 1.6. Společenská smlouva ........................................................................................ 15 1.7. Postavení společníků......................................................................................... 17 1.8. Orgány s.r.o. obecně ......................................................................................... 18 1.9. Zrušení a likvidace společnosti ......................................................................... 20 1.10. Vyloučení z funkce společníka ......................................................................... 21 2.

Jednatelé ........................................................................................................ 22

2.1. Jednatelé obecně ............................................................................................... 22 2.2. Jednatelé jako kolektivní orgán ........................................................................ 23 2.3. Povinnosti jednatelů .......................................................................................... 24 2.4. Zánik funkce jednatele ...................................................................................... 25 2.5. Zaměstnanost jednatelů v praxi ........................................................................ 26 2.6. Zákaz konkurence jednatelů ............................................................................. 27 2.7. Odpovědnost orgánu ......................................................................................... 27 2.8. Zánik účasti společníka ve společnosti ............................................................. 28 2.9. Převod podílu .................................................................................................... 28 2.10. Dozorčí rada s.r.o. ............................................................................................. 29 3.

Valná hromada .............................................................................................. 30

3.1. Základní údaje ................................................................................................... 30 3.2. Působnost valné hromady ................................................................................. 30 3.2.1. Zákonná působnost valné hromady................................................................ 31 3.2.2. Působnost společenskou smlouvou ................................................................ 34 3.2.3. Působnost valnou hromadou samotnou ......................................................... 34 3.3. Svolání valné hromady ..................................................................................... 35 5

3.4. Pozvánka na valnou hromadu ........................................................................... 36 3.5. Podmínky hlasování na valné hromadě ............................................................ 37 3.6. Účast a zastoupení společníka .......................................................................... 38 3.7. Usnášeníschopnost valné hromady ................................................................... 38 3.8. Průběh valné hromady ...................................................................................... 39 3.9. Rozhodování valné hromady per rollam........................................................... 40 3.10. Rozhodování prostou většinou hlasů ................................................................ 41 3.11. Kumulativní hlasování valné hromady ............................................................. 41 3.12. Změny od roku 2014 ......................................................................................... 42 4.

Praktická část ................................................................................................ 43

4.1. Úvod praktické části ......................................................................................... 43 4.2. Dotazník ............................................................................................................ 44 4.3. Závěr praktické části ......................................................................................... 60 ZÁVĚR ..................................................................................................................... 63 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................... 65 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................. 68 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .......................................................................... 69 PŘÍLOHY ................................................................................................................ 70

6

ÚVOD Když jsem uvažovala o volbě tématu mé bakalářské práce, zamýšlela jsem se nad tím, s čím se setkávám ve svém okolí. Nejvíce mě v současné době ovlivňuje obchodní právo, protože jsem se s volbami do obecního zastupitelstva stala zastupitelkou obce Kožlí a současně i předsedkyní finanční komise. Obec Kožlí je vlastníkem společnosti s ručením omezeným a já, jako členka zastupitelstva obce, jsem se stala valnou hromadou společnosti s ručením omezeným. Další důvod mé volby byla skutečnost, že společnost s ručením omezeným je v České republice nejrozšířenější formou obchodní korporace. Tato bakalářská práce bude věnována tématu, jaké jsou orgány společnosti s ručením omezeným, čímž je valná hromada a jednatelé. Cílem práce je podrobná analýza daného tématu se zaměřením na změny, které nastaly od 1. 1. 2014 pomocí komparativní metody. Téma práce je převážně popisné a teoretické, a tak se pro ilustraci pokusím uvést praktický příklad. První kapitola bude věnována obecným informacím o společnosti s ručením omezeným, její stručné historii, založení a vznik, postavení společníků, sepsání společenské smlouvy a obecným informacím o orgánech. Druhá kapitola bude věnována jednatelům společnosti s ručením omezeným, neboť jsou výkonným orgánem společnosti. Kapitola bude obsahovat rovněž obecné informace o orgánu, informace o jednatelích jako o kolektivním orgánu, zániku funkce jednatele a o praktických informacích o zaměstnanosti jednatelů aplikovaných na reálné společnosti s ručením omezeným. Třetí kapitolu budu věnovat nejvyššímu orgánu společnosti, kterým je valná hromada, základním údajům, působnosti valné hromady, zákonná působnost, působnost valné hromady samotné nebo působnost společenskou smlouvou a proces svolání valné hromady. Poslední kapitola bude věnována výzkumu prostřednictvím dotazníkového šetření, které by mělo zjistit, jakou povědomost mají dotazovaní respondenti o problematice týkající změn, které nastaly po změně zákona z obchodního zákoníku na zákon o obchodních korporacích. Výsledky budou znázorněny v tabulkách a grafech. Domnívám se, že povědomí o podnikání formou společnosti s ručením omezeným není tak vyspělé, aby si všichni, kteří začnou takto podnikat, uvědomovali,

7

jaká jsou jejich práva a povinnosti. V souvislosti se změnou zákona lze očekávat, že dojde k velkému nárůstu zakládání společností s ručením omezeným. V závěru práce se pokusím shrnout poznatky, kterých bylo při práci dosaženo zpracováním bakalářské práce a také vyhodnocením dotazníkového šetření.

8

1. Vymezení pojmů - Definice pojmu jednatel, valná hromada, s.r.o. Cílem první kapitoly je přinést obecné vymezení pojmů – definovat pojem jednatel, valná hromada a společnost s ručením omezeným. Kapitola bude mít popisný charakter. Budu se zejména věnovat současné úpravě společnosti s ručením omezeným, na začátku bude popsána její stručná historie, vymezení pojmů a základních údajů, jako je společenská smlouva, vznik a zánik společnosti se stručnou charakteristikou orgánů společnosti, kterým se budu věnovat v dalších kapitolách.

1.1.

Stručná historie s.r.o. Společnost s ručením omezeným je poměrně mladá forma podnikání. Na rozdíl

od akciové společnosti, která má původ ve středověku a pokračovala v novověku v druhé polovině 19. století. První zmínky o společnosti s ručením omezeným pocházejí z Německa. Jeden z hlavních autorů prvního zákona, který upravoval s.r.o., byl vídeňský profesor Grűnhut. Do České republiky se první zákon dostává již za Rakouska-Uherska je to zákon č. 1/1863 ř. z., všeobecný německý obchodní zákoník pro neuherské části říše, pro ostatní platil Uherský obchodní zákoník z roku 1875. Další zákon, který byl přijat je zákon č. 58/1906 ř. z., o společnostech s ručením omezeným. Tento zákon velice přísně upravoval podnikání ve společnosti. Zákon nabyl účinnosti velice rychle, trvalo to pouze 3 měsíce. Od jeho přijetí vznikl velký počet společností. ,,První Československá republika právní úpravu beze změny recipovala zákonem č. 11/1918 Sb. z. a n., o zřízení samostatného státu československého, kterým přebíraly (až na výjimky) veškeré právní předpisy říšské a zemské platné k 28. 10. 1918 pro české země a uherské právní předpisy pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Oproti jiným oblastem právního života se však právní úprava s.r.o. velmi záhy začala řídit podle jediného předpisu. Již 1. 5. 1920 nabyl účinnosti zákon č. 271/1920 Sb. z. a n., kterým se působnost starorakouského zákona rozšířila i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. K provedení zákona (§ 45 odst. 3 zákona č. 58/1906 ř. z.) bylo vydáno také vládní

9

nařízení č. 147/1922 Sb. z. a n., kterým se určoval postupy soudu k zajištění ochrany menšinových společníků.“1 Po roce 1945 politická reprezentace nepodporovala soukromé podnikání, neboť probíhalo znárodňování a tudíž nevznikaly s.r.o. Zákon č. 58/1906 ř. z. se dočkal novelizace, nejdříve zákonem č. 32/1946 Sb., o sjednocení

a úpravě některých

poplatkových předpisů poté zákonem č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech a v poslední řadě zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, který první zákon z Německa zrušil. Obchodní právo bylo přepracováno na hospodářské právo zákonem č. 109/1964 Sb., a proto se s.r.o. na dlouhou dobu vytratila z Československé republiky. První zmínky po dlouhé odmlce nastaly až po roce 1989, a to v roce 1990 novelou hospodářského zákoníku č. 103/1990 Sb., který obsahoval pouze krátkou úpravu s.r.o.. Podrobněji byla společnost upravena až v zákonu č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který byl účinný od 1.1.1992, po novelizaci však nebyl tak kvalitní jako starorakouský zákon č. 58/1906 ř.z. Úprava s.r.o. byla velmi složitá, společnost byla upravena jako a.s., tato úprava se ale nedočkala velké obliby. Posledním vývojem, bylo přijetí zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích a družstvech. Tento zákon obsahuje i starou právní úpravu s.r.o. doplněnou o novinky. Vývoj společnosti s ručením omezeným probíhal rychle, změn zákonů bylo přijato mnoho a zákon upravující společnost se dočkal několika úprav.

1.2.

Společnost obecně Společnost vzniká dnem, kdy se několik osob dohodne na společné spolupráci

v předem dohodnuté věci, uzavřou smlouvu, případně vloží vklad, a tímto vzniká společnost.2 Dříve se za společnost považovalo i setkávání lidí, kteří se sešli za nějakým účelem, ale nevznikala tím právnická osoba, jednalo se pouze o setkání např. fanoušků vážné hudby. Společnost s ručením omezeným působí jako právnická osoba a jako taková je právní osobnost. Z toho plyne, že je způsobilá k právům a povinnostem a způsobilá k právním jednáním.

1

DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, xlv, Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-633-4, s.3 2 § 2716 NOZ

10

a) Právní úprava do 31. 12. 2013 Do 31. 12. 2013 byla společnost s ručením omezeným upravena v obchodním zákoníku.3 Tato úprava v některých případech nedostatečně specifikovala právní úpravu, a proto byla nahrazena novou úpravou, která rozšířila a specifikovala právní úpravu pod novým názvem Zákon o obchodních korporacích a družstvech. b) Právní úprava od 1. 1. 2014 Od 1. 1. 2014 nahradil starou úpravu nový zákon. Nově byla upravena společnost s ručením omezeným zákonem s názvem Zákon o obchodních společnostech a družstvech neboli Zákon o obchodních korporacích.4 Tato úprava v jisté míře zachovala původní úpravu a zároveň zavedla novinky, které budou specifikovány v dalších kapitolách.

1.3.

Vymezení pojmů korporace a podnikatel

Korporace Pod pojem obchodní korporace jsou zařazeny obchodní společnosti a družstva. Rozlišujeme společnosti osobní a kapitálové. Osobní společnosti jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost a kapitálové společnosti jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost Družstva rozlišujeme na družstva a evropskou družstevní společnost.5 Salachová ve své publikaci Obchodní korporace a jejich přeměny: (právní, účetní a daňové aspekty) píše ,,Každá společnost s ručením omezeným však musí mít nejméně jednoho jednatele a valnou hromadu. Veškeré formy podnikání, tedy i obchodní korporace mohou fungovat jako rodinné závody.“6 Společnost s ručením omezeným má znaky osobní společnosti, i když je to podle zákona kapitálová společnost. Společnost má několik charakteristických znaků: 1.) Povinnost vytvoření základního kapitálu, přesná částka je stanovená zákonem

3

Zákon č. 513/1991 Sb. Zákon č. 90/2012 Sb. 5 §1 ZOK 6 SALACHOVÁ, Bohumila. Obchodní korporace a jejich přeměny: (právní, účetní a daňové aspekty). Ostrava: Key Publishing, 2014. Monografie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-220-4. Str. 26 4

11

2.) Společníci mají povinnost vkladu. Součet vkladů je základní kapitál s.r.o. 3.) Podíl společníka – velikost podílu je dána poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Podíl může být upraven ve společenské smlouvě. 4.) Organizační struktura – je pevně určena zákonem. Společnost musí mít obligatorní orgány a fakultativní orgány, jak nařizuje zákon. 5.) Změna společníka, která neznamená zrušení nebo zánik společnosti. U společností osobních je účast společníka trvalá, není tomu tak ale u s.r.o., kde je účast omezeně vázaná Podnikatel Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.7 Společnost s ručením omezeným vykonává činnost jako samostatná osoba, tedy samostatně rozhoduje a odpovídá za rozhodnutí. Vystupuje pod vlastním jménem společnosti, které je zapsáno i v obchodním rejstříku, tzn. na vlastní účet. Podnikatel odpovídá za svá rozhodnutí a ručí za závazky svým majetkem, společníci ručí pouze do výše svých nesplacených vkladů. Podnikání je činnost, která stále pokračuje, není považována za náhodnou, označuje se za soustavnou činnost. Posledním bodem definice, který stojí za vysvětlení, je účel dosažení zisku, protože zisk je hlavním účelem podnikání. To ovšem neznamená, že podnikání je vždy ziskové, může skončit i ztrátou. ,,Jestliže společnost podniká bez příslušného podnikatelského oprávnění nebo vyvíjí jinou činnost v rozporu se zákonem, může ji soud zrušit a nařídit její likvidaci [ § 93 písm. a) korp. z.]“8

1.4.

Všeobecné údaje

7

§ 420 odst. 1 NOZ DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, xlv, Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-633-4, s.10 8

12

Jako v běžném životě musí mít každý člověk jméno, příjmení, rodné číslo,… tak i společnost s ručením omezeným musí mít zákonem dané identifikační údaje, aby mohla být odlišena od ostatních společností nebo právnických osob. ,,Identifikační údaje společnosti s ručením omezeným 1.) Obchodní firma, 2.) Sídlo, 3.) IČO, 4.) Daňové identifikační číslo 5.) Údaje o zápisu společnosti v obchodním rejstříku a) Který rejstříkový soud vede obchodní rejstřík, v němž je společnost zapsána, b) Oddíl a vložka, v němž je zapsána.“9

1.5.

Založení a vznik s.r.o. Společnost s ručením omezeným se zakládá sepsáním společenské smlouvy

nebo zakladatelské listiny. Společenská smlouva musí být ve formě notářského zápisu a musí splňovat požadavky uvedené v zákonu o obchodních korporacích a novém občanském zákoníku. Společník -

Fyzická nebo právnická osoba

-

Podle nové úpravy v zákonu o obchodních korporacích není stanoven maximální počet společníků, dle obchodního zákoníku jich mohlo být maximálně 50.

-

Řetězení společností původně upraveno v §105 odst. 2 ObchZ, kde bylo uvedeno, že společník nesmí být členem více jak tří společností, bylo zákonem o obchodních korporacích zrušeno. Nově může být společník společníkem další společnosti s ručením omezeným.

9

DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, xlv, Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-633-4, s.15

13

Společnost s ručením omezeným se zakládá notářským zápisem. (viz příloha č. 3) Navrhovatelé mohou podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, zejména pokud žádají o povolení podnikání v určitém oboru. Aby podnikatelská činnost byla vykonávána dle zákona, potřebuje podnikatel oprávnění tzv. živnostenský list. Pokud je do společnosti vkládán vklad v nepeněžité formě, je nutné majetek ocenit. Toto ocenění provede znalec, který má potřebnou kvalifikaci k vykonávání této činnosti a k ocenění daného majetku. Ještě před vznikem společnosti může společnost jednat pod vlastním jménem, zákon toto označuje jako předběžnou činnost. Další podstatnou věcí před vznikem společnosti je vložení vkladů v peněžité nebo v nepeněžité formě. ,,V období mezi založením společnosti a jejím vznikem vznikají náklady (v rámci jednání jménem společnosti ještě před jejím vznikem, §127 NOZ). Jedná se o tzv. zřizovací výdaje a podle vyhlášky pro podnikatele je to souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské služby, nájemné a pachtovné.“10 Každý společník musí vložit vklad, který tvoří základní kapitál. Vklad tvoří podíl společníka. Forma vkladu je peněžitá nebo nepeněžitá. V případě, že se společník rozhodl vystoupit ze společnosti, nemá nárok na vrácení vkladu, stejně tomu tak je v případě zrušení společnosti. Základní kapitál Základní kapitál může být tvořen vkladem od 1 kč. Společenská smlouva může výši vkladu upravit.11 Úprava podle obchodního zákoníku do 31. 12. 2013 ustanovila základní kapitál ve výši 200 000,-kč a minimální vklad jednoho společníka ve výši 20 000,-kč.12 Základní kapitál je tvořen součtem všech vkladů společníků. Tady můžeme vidět nejvýraznější změnu, která neunikla mnohým z nás, zejména těm, kteří chtěli založit společnost s ručením omezeným, ale neměli k tomu potřebné prostředky. Otevřela jim dveře k této formě podnikání a podnikání jim velmi

10

JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-4445-2, s. 25 11 § 142 ZOK 12 § 109 obch. Zák.

14

usnadnila. Na druhou stranu společnosti, které měly základní kapitál v původní výši, tedy 200 000,-kč, působily více důvěryhodně. Účetnictví společnosti Se vznikem společnosti musí společnost s ručením omezeným vytvořit zahajovací rozvahu. Na straně aktiv bude bankovní účet společnosti, hmotný majetek podniku a dále nesplacený vklad společníků, tzn. pohledávka. Na straně pasiv je základní kapitál společnosti, ážio, rezervní fond nebo závazky. Vznik společnosti Společnost s ručením omezeným vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku u rejstříkového soudu nebo u notáře. Návrh na zápis je nutné podat do 6 měsíců od založení. Podle úpravy do konce roku 2013 platilo, že návrh je nutné podat do 90 dnů. Poplatek za zápis činí 6000,-Kč. Poplatky spojené se vznikem společnosti nečiní tak velké finanční náklady vzhledem ke sníženému minimálnímu základnímu kapitálu.

1.6.

Společenská smlouva Společenská smlouva nebo také zakladatelská listina je dokument, který

upravuje pravidla fungování společnosti. Společenská smlouva musí být ve formě notářského zápisu.

Náležitosti společenské smlouvy: -

Firma – název firmy zapsaný v obchodním rejstříku (př. Velký Vír s.r.o.)

-

Předmět podnikání nebo činnosti společnosti – za jakým podnikatelským účelem byla společnost založena, pokud se jedná o jiný účel, společnost uvede ve společenské smlouvě předmět činnosti. Např. předmětem podnikání může být provoz obchodu, pronájem prostor, zemědělské služby, ubytovací činnost nebo osobní služby, jako je kadeřnice nebo kosmetička.

15

Př.: Společnost autokemp Velký vír s.r.o. má předmět podnikání ubytovací služby v ubytovacích zařízeních, autokempy a tábořiště, obchodní činnost – nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zboží a hostinskou činnost Předmět podnikání stanovuje obor, v jakém bude společnost podnikat, na rozdíl od předmětu činnosti určuje oblast nepodnikatelských aktivit společnosti.13 -

Určení společníků – jméno, bydliště popř. datum narození, toto platí pro fyzické osoby, pro právnické osoby platí, že musí být uvedený název, sídlo, popř. identifikační číslo

-

Určení podílů – zákon připouští základní podíl, jiný podíl musí být uveden ve společenské smlouvě

-

Výše vkladu – minimální vklad společníka je 1 Kč, výši vkladů je určena ve společenské smlouvě. Výše vkladu by měl odpovídat podílu společníka ve společnosti.

-

Výše základního kapitálu – ,,Základní kapitál je souhrn všech vkladů, tj. součet peněžitých vkladů a peněžitého ekvivalentu nepeněžitých vkladů (§ 30 ZOK).“14 Např. Velký Vír s.r.o. má základní kapitál 800 000,- kč

-

Počet jednatelů – počet jednatelů, určení jednatele, který bude jednat za společnost15 Změna společenské smlouvy znamená velký zásah do fungování společnosti.

Možností, jak změnit společenskou smlouvu se stává dohoda společníků. A protože je to velký zásah do fungování společnosti musí být vytvořen notářský zápis o změně společenské smlouvy. Pokud je ve společenské smlouvě uveden bod, kde je umožněno změnit společenskou smlouvu i jiným způsobem než dohodou, bývá uvedeno, že může být změněna rozhodnutím valné hromady.16

13

POKORNÁ, Jarmila. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-475-9, str. 16 14 JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-4445-2, s. 49 15 § 146 ZOK 16 § 147 ZOK

16

1.7.

Postavení společníků

Podíl Společník ve společnosti s ručením omezeným může vlastnit jeden nebo více podílů, tak jak stanovuje společenská smlouva. Výše podílu se určuje poměrem vkladu vůči základnímu kapitálu. Podíly lze rozlišit na základní a další. Podíl může být také ve formě kmenového listu, tj. cenný papír. ,,Zákon o obchodních korporacích stanoví odchylku v tom směru, že podíl lze nastavit jen za podmínek, za nichž ho lze převést17. Podíl společníka je v návaznosti na § 25 zákona o účetnictví oceněn pořizovacími cenami.“18 Práva společníků Společník má právo na výplatu zisku, jestliže ho společnost dosahuje. Rovněž má právo podílet se na likvidačním zůstatku v případě likvidace společnosti. Společník má právo na informace, které se týkají společnosti. Dalším psaným právem je právo účastnit se valné hromady a také hlasovat. Dále má právo na společnickou žalobu, kterou může podat společník, který následně zastupuje společnost u soudu. Společník nemusí být jednatelem a nemusí být k zastupování zmocněn. Posledním právem společníka je právo domáhat se neplatnosti usnesení valné hromady. Povinnosti společníků Každý společník má povinnost být loajální ke společnosti i ostatním společníkům.19 Povinností společníka je také vložení vkladu do základního kapitálu podle společenské smlouvy. Pokud je ve společenské smlouvě stanoveno, může valná hromada požadovat po společnících příplatky podle výše jejich podílů. V případě, že společnost vyzve společníka k odevzdání kmenových listů, je jeho povinnost kmenové listy odevzdat. Povinností společníků je ručení za případné dluhy společnosti.

17

§ 32 odst. 3 ZOK JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-4445-2, s. 59-62 19 § 212 NOZ 18

17

,,Společníci, kteří jsou ve vztahu ke společnosti vlivnou a/nebo ovládající osobou, mohou ručit za splnění povinností navíc i v případě jejího úpadku.“20 Seznam společníků Společnost s ručením omezeným má povinnost vést seznam společníků. Seznam by měl obsahovat celé jméno, adresu, v případě právnické osoby sídlo, podíl společníka ve společnosti, uvedení druhu podílu a jeho velikosti nebo v případě více podílů i jejich počet.21 Změna společníků Nejobvyklejší změnou je převod podílu z vůle společníka. Společník se také může dohodnout na ukončení účasti ve společnosti anebo rovnou z ní vystoupit. V některých případech může být také společník vyloučen. Účast společníka může být také zrušena soudem. Podíl společníka se po jeho smrti dědí, společenská smlouva může však upravit, že podíl se nedědí. V případě vydání insolventního návrhu na společníka může být účast společníka ve společnosti zrušena, stejně tak pokud se společník účastní exekučního řízení. ,,Podíl společníka, jehož účast zanikla jinak než převodem podílu, se považuje za uvolněný podíl.“22 Takový to podíl nepřechází na podíl ve společnosti samotný.

1.8.

Orgány s.r.o. obecně Společnost s ručením omezeným je právnická osoba. Jako právnická osoba jedná

stejně jako fyzická osoba, pouze je omezena pravidly upravující činnost s.r.o. Společnost s ručením omezeným se skládá z obligatorních a fakultativních orgánů. Obligatorní - každá společnost musí mít tyto orgány Fakultativní – společnost je nemusí vytvářet, není stanoveno zákonem

20

JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-4445-2, s. 95 21 § 139 ZOK 22 Zákon o obchodních korporacích s komentářem: s účinností od 1.1.2014 nahrazuje obchodní zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, ISBN 978-80-247-4834-4, s. 44, § 212 odst. 1.

18

Obligatorní orgány s.r.o. 1) valná hromada ,,Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Rozhoduje o klíčových otázkách, které se týkají společnosti a její činnosti.“23 2) statutární orgán – jednatelé Jednatel je výkonný orgán společnosti s ručením omezeným. Společnost může mít jednoho jednatele nebo více jednatelů. ,,Jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti (zastupují společnost), zajišťují obchodní vedení (tradičně chápáno jako řízení směřující dovnitř společnosti, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti včetně rozhodování o podnikatelských záměrech), činí kroky uložené zákonem (například svolávání valné hromady) a náleží jim i veškerá další působnost, která nespadá do působnosti jiných orgánů.“24 3) v případě likvidace s.r.o. likvidátor Fakultativní a) dozorčí rada b) a jiné... (dle společenské smlouvy) Změny od roku 2014 Na nově zavedeném zákonu o obchodních korporacích je znatelné detailnější zpracování, zejména upřesnění pojmů. Co se týče orgánů společnosti, došlo také k upřesnění pojmů v některých případech, došlo i k jejich rozšíření, novinkou je kumulativní hlasování, které v obchodním zákoníku nebylo upraveno. Více o této novince je uvedeno níže. Zákon o obchodních korporacích bohužel neobsahuje

23

Zákon o obchodních korporacích s komentářem: s účinností od 1.1.2014 nahrazuje obchodní zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, ISBN 978-80-247-4834-4, s. 20 24 Zákon o obchodních korporacích s komentářem: s účinností od 1.1.2014 nahrazuje obchodní zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, ISBN 978-80-247-4834-4, s. 20

19

absolutně vše, co upravuje orgány s.r.o. Další důležité informace obsahuje i občanský zákoník. Další novinkou je zavedení institutu vyloučení osoby z funkce člena orgánu, například z důvodu neplnění svých povinností, které mohou způsobit společnosti existenční problémy. Tato novinka ukazuje, že zákon o obchodních korporacích více chrání společnost jako takovou, dává mu tím novou pravomoc.

1.9.

Zrušení a likvidace společnosti

Zánik I v případě, pokud se jedná o soudní spor, je nejdříve na řadě dohoda obou stran, tak je tomu i v případě zániku společnosti s ručením omezeným. Pokud se společníci dohodnou, může společnost zaniknout dohodou. Dohoda se může uskutečnit v případě, že je splněno vše, na čem se společníci dohodli a uvedli to ve společenské smlouvě, např. byly splněny ujednané podmínky nebo byl splněn účel zřízení společnosti.25 Dohoda se tak ukazuje jako nejsnazší možnost, jak ukončit podnikání ve společnosti. Nastat může ale i skutečnost, že společník zemře. Pokud na tuto situaci pomysleli společníci při sepisování smlouvy, uvedli, že při úmrtí společníka přechází jeho podíl na dědice. Stát se ale může, že toto ve společenské smlouvě uvedeno není a ve společnosti zůstane pouze jeden společník, společnost zanikne. V případě většího počtu společníků může dojít k dohodě o pokračování podnikání ve společnosti s ručením omezeným.26 Úmrtí se tak stává poměrně velkou komplikací pro společnost. Likvidace ,,Likvidace je jakási přechodná fáze mezi zrušením a zánikem společnosti. Společnost stále existuje, avšak směřuje ke svému zániku. Likvidace je postup upravený zákonem, jehož cílem je zpeněžit majetek společnosti (označována jako likvidační podstata) a uhradit její dluhy. Pokud po takovém vypořádání nějaký majetek zbude, je rozdělen mezi společníky jako likvidační zůstatek.“27

25

§ 2744 NOZ § 2745 NOZ 27 Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-4445-2, s. 180 26

20

1.10. Vyloučení z funkce společníka Tato úprava nebyla upravena v obchodním zákoníku, jedná se o novinku v zákonu o obchodních korporacích. ZOK zavedl novinku nazvanou institut vyloučení osoby z funkce člena orgánu. O vyloučení osoby z funkce člena orgánu rozhoduje soud, nikoliv společníci.

21

2. Jednatelé V druhé kapitole se budu věnovat jednomu z orgánů společnosti s ručením omezeným, což jsou jednatelé, kteří jsou výkonným orgánem společnosti. Kapitola bude obsahovat obecné informace o statutárním orgánu a jejich povinnosti. Zaměřím se na zákaz konkurence jednatelů a jejich odpovědnost za jednání. V závěru kapitoly bude stručně popsána i dozorčí rada.

2.1.

Jednatelé obecně Jednatel je výkonným orgánem společnosti s ručením omezeným. Zastupuje

společnost navenek, řídí její provoz a realizuje styk se společníky ve vnitřních vztazích. Vztahy společnosti s jednatelem upravuje smlouva o výkonu funkce jednatele (viz příloha č. 2). Každý jednatel musí být svéprávný, bezúhonný a nesmí mít žádné překážky, které by mu bránily v provozování živnosti. Jednatel nesmí být ve funkci člena dozorčí rady. Jednatelem společnosti může být fyzická nebo právnická osoba, která udělí fyzické osobě plnou moc k zastupování. Členem společnosti s ručením omezeným může být jedna osoba nebo více jednatelů; v případě, že společnost má více jednatelů jedná se o kolektivní orgán. Autokemp Velký vír s.r.o. je jednou ze společností, která má pouze jednoho jednatele, další osoby působící ve společnosti jsou pouze její zaměstnanci. Podle obchodního zákoníku nebylo možné zmocnit jednatele k samostatnému jednání za společnost s ručením omezeným. Toto je jedna z novinek, které přinesl zákon o obchodních korporacích. ,,Proces vzniku funkce u členů statutárních orgánů kapitálových obchodních společností tak lze v hrubých rysech přirovnat právě ke vzniku obchodních společností, kde v jedné fázi je třeba rozlišovat založení funkce, tedy ustanovení jednatelem ve společenské smlouvě (zakladatelské listině), a ve fázi druhé zápis společnosti do obchodního rejstříku vedeného příslušným soudem a tedy i vznik statutárního orgánu.“28

28

RADA, Ivan. Jednatelé s.r.o.: Představenstvo a.s. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2004. ISBN 80-861-3155-6 str.24

22

2.2.

Jednatelé jako kolektivní orgán Kolektivní orgán rozhoduje o záležitostech společnosti s ručením omezeným

jako jedna osoba, pokud to jinak nestanoví společenská smlouva. Obchodní vedení znamená např. řízení zaměstnanců, provozní záležitosti jako je reklama nebo vedení účetnictví. Podle nové úpravy v ZOK jsou jednatelé voleni kumulativním hlasováním, které v obchodním zákoníku nebylo upraveno. Rozhodování K rozhodování je nutné získat většinu hlasů přítomných jednatelů, není stanoveno z jakého počtu. Každý jednatel hlasuje sám za sebe, pouze jedním hlasem. Společenská smlouva může stanovit větší než většinu hlasů. Výkon funkce ,,Účast na jednáních kolektivního orgánu tvořeného jednateli je právem a povinností každého jednatele. Právo účastnit se tohoto jednání nelze vyloučit ani omezit, a to ani rozhodnutím valné hromady – šlo by o zásah do obchodního vedení.“29 Zápisy z jednání Zápis z jednání vyhotovuje zapisovatel a předseda, kteří zároveň zápis podepisují. Zápis musí obsahovat jmenný seznam přítomných jednatelů, jejich způsob hlasování, zda hlasovali pro, proti či se zdrželi hlasování, musí být zde jasně uvedeno, zda počet přítomných jednatelů je usnášeníschopen. Kooptace Podle společenské smlouvy může být jmenován náhradní jednatel, ale pouze do doby, než bude schválen valnou hromadou. ,,Jmenují-li jednatelé náhradního jednatele, musí jej nejbližší valná hromada potvrdit (zvolit) anebo musí zvolit nového jednatele. Nezvolí-li příští valná hromada náhradního jednatele do funkce, jeho funkce bez dalšího zaniká. Funkční období takového jednatele počíná běžet teprve potvrzením ve funkci.“30

29

Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3. str. 382 30 Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3. str. 383

23

Tzn., že po dobu působení jako náhradního jednatele se nezapočítává do jeho funkce jednatele. Volba náhradníků Zákon o obchodních korporacích představuje možnost jmenovat náhradníky, podle zákona musí být sestaven pořadník, v jakém budou přijímat funkci jednatele. Funkce vzniká až zápisem do obchodního rejstříku. Tuto možnost obchodní zákoník neupravoval.

2.3.

Povinnosti jednatelů Jednatel

společnosti

s ručením

omezeným

má

předepsané

povinnosti,

v některých případech může pověřit jinou osobu. V každém případě za své povinnosti i za povinnosti vykonané jinou osobou nese odpovědnost. A odpovědnost je jednou z novinek, kterou zavádí zákon o obchodních korporacích. Povinností jednatele je vedení evidencí, účetnictví nebo seznam společníků. Vedením účetnictví může být pověřena jiná osoba než jednatel nebo firma zabývající se vedením účetnictví firmám. I společnost s ručením omezeným Veký Vír s.r.o. pověřila soukromou firmu ke zpracování svého účetnictví. Mezi další povinnosti jednatelů poskytovat informace společníkům. ,,Nově není tato povinnost přímo svázána s valnou hromadou, ale jednatel je povinen informovat společníky i mimo ni. Jednatel je rovněž povinen nechat společníky společnosti nahlížet do dokladů společnosti a umožnit jim kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech. Společenská smlouva může stanovit širší informační povinnost jednatele vůči společníkům. Jednatelé mohou poskytnutí informací zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy, pokud jde o utajovanou informaci podle právního předpisu nebo pokud je požadovaná informace veřejně dostupná.“31 Kompetence jednatele Kompetencí neboli působností jednatele se rozumí, do jaké míry se může zabývat danou věcí, kam až může zajít, tak aby neporušil uvedenou kompetenci. Jak už

31

HEJDA, Jan. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2014. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-870-3, str. 230

24

bylo uvedeno, jednatel zastupuje společnost navenek, zajišťuje vedení společnosti po obchodní stránce a v neposlední řadě vede její účetnictví. Kompetence jednatele stanovuje zákon, další specifikaci kompetencí může upravovat společenská smlouva. Pokud je stanovena kompetence, která není stanovená zákonem, společenskou smlouvou nebo jiným orgánem, jedná se o zbytkovou působnost, kterou najdeme upravenou v § 163 NOZ.32 Zastupování společnosti Zákon jednateli umožňuje zastupovat společnost ve všech záležitostech nebo jen v záležitostech, které jsou přesně stanovené ve společenské smlouvě. ,,Jestliže jednatel zmocní třetí osobu k tomu, aby společnost „zastupovala ve všech věcech“, rozumí se tím v plném rozsahu oprávnění jednatele této společnosti; nejde o přenos jednatelského oprávnění na třetí osobu, který by byl v rozporu se zákonem, ale o platnou tzv. generální plnou moc.“33 Povinnost loajality Loajalita společníka je nezbytná k vykonávání funkce jednatele. Loajalita vůči společnosti znamená, že společník jedná rozvážně, má potřebné znalosti pro vykonávání funkce a také pečlivost. Společník jedná v zájmu společnosti, pokud tak nečiní, poruší své povinnosti a může způsobit společnosti škodu, kterou bude muset společnosti nahradit.34

2.4.

Zánik funkce jednatele Funkce jednatele zaniká úmrtím jednatele, jeho odvoláním z funkce,

odstoupením (viz příloha č. 5), uplynutím funkčního období, ztrátou předpokladů pro výkon funkce nebo popřípadě z jiného důvodu. Odstoupení je pravděpodobně jeden z nejčastějších způsobů, jak ukončit funkci jednatele společnosti s ručením omezeným. Pokud nastane jedna z těchto situací, valná hromada je povinná jmenovat nového

32

JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-4445-2, s. 158 33 Zastoupení při výkonu funkce opatrovníka [online]. Vladimír Janošek, 2012 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zastoupeni-pri-vykonu-funkce-opatrovnika-86275.html 34 Odpovědnost jednatelů po 1.1.2014 [online]. online: Investportal.cz - Hynek Rozkovec, 2014 [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://investportal.cz/odpovednost-jednatelu-po-1-1-2014

25

jednatele do lhůty jednoho měsíce. Odstoupení z funkce jednatele musí být písemnou formou. ,,Ani to, že odvolanému jednateli – do doby, než se dozvěděl nebo mohl dozvědět o svém odvolání z funkce – nelze vytýkat, že jednatel jako statutární orgán společnosti (neboť nevěděl, že jím již není), pak nic nemění na tom, že funkce jednatele zaniká dnem, kdy valná hromada společnosti rozhodla o jeho odvolání z funkce, případně pozdějším dnem v usnesení valné hromady určeným (nikoliv až okamžikem, kdy se jednatel o svém odvolání z funkce dozví).“ Usnesení Nejvyššího soudu ČR Sp. Zn. 29 Cdo 2363/2010, ze dne 21. Prosince 2010 35 ,,Stejně jako u akciové společnosti připouští zákon o obchodních korporacích, aby se právní nástupce zaniklé právnické osoby stal jednatelem bez dalšího, tj. aniž by musel být do funkce zvolen. K zániku právnické osoby s právním nástupcem dochází při její přeměně fůzí, rozdělením a převodem jmění na společníka.“36 Jmenování jednatele soudem je možné v případě, pokud společnost sama nejmenovala nového jednatele. Bez nového jednatele nemůže totiž rozhodovat. K rozhodnutí o jmenování nového jednatele soudem musí mít společnost souhlas. Pokud funkce jednatele, který byl mezi prvními jednateli společnosti při zakládání společnosti, zanikne, údaje, které byly vedeny o tomto jednateli, mohou být vymazány ze společenské smlouvy. Podle Obchodního zákoníku toto nebylo možné, údaje, které o společníkovi musely být dostupné i po zániku jeho funkce, nesměly být smazány.

2.5.

Zaměstnanost jednatelů v praxi V říjnu 2015 nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, zákon č. 203/2015

ze dne 23. července 2015 nahrazuje původní úpravu v zákoně č. 435/2004 Sb.. Podle novely již nebudou mít jednatelé společnosti s ručením omezeným nárok na podporu v nezaměstnanosti.

35

VRAJÍK, Michal. Judikatura Nejvyššího soudu z pohledu nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2014. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-846-8, str. 770 36 Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3. str. 386

26

Jako příklad uvedu skutečnou firmu, která podniká jako společnost s ručením omezeným. Jedná se o společnost autokemp Velký Vír s.r.o., předmětem podnikání je ubytovací činnost. Vlastníkem společnosti je obec Kožlí. Společnost má jediného jednatele. Všichni zaměstnanci včetně jednatele mají uzavřený pracovní poměr na dobu určitou. Společnost je v provozu pouze v letní sezóně, po zbylou část roku jsou zaměstnanci i jednatelé přihlášeni na úřadu práce a pobírají podporu v nezaměstnanosti. Na základě novely o zaměstnanosti nemá tedy jednatel společnosti Velký Vír s.r.o. nárok na podporu v nezaměstnanosti, tak jak tomu bylo v předchozích letech. Jednatel tedy zůstává bez finančních prostředků. Zaměstnavatel jednatele, tedy obec Kožlí rozhodla o uzavření nové pracovní smlouvy.

2.6.

Zákaz konkurence jednatelů Jednatel společnosti s ručením omezeným nesmí provozovat podnikání ve

stejném předmětu podnikání, ve které již jako jednatel působí, má zakázáno zprostředkovat jakýkoliv obchod jinému jednateli, dalším zákazem je zákaz být členem statutárního orgánu jiné společnosti, která se zabývá podobným předmětem podnikání. Další možnosti zákazu konkurence může rozšířit společenská smlouva a zákaz konkurence může být také rozšířen na společníky. S rozšířením zákazu konkurence musí souhlasit všichni společníci společnosti s ručením omezeným. Podle Obchodního zákoníku byla možnost rozšíření nebo omezení zákazu konkurence společníků zakázána.

2.7.

Odpovědnost orgánu Jestliže někdo poruší sjednané podmínky, musí nést odpovědnost za svoje

jednání. Jako příklad lze uvést odpovědnost za špatnou radu udělenou právním rádcem. Nebo mohu uvést příklad ze života. Pokud si dám opravit boty, zaměstnanec obchodu, který měl opravu provést, opravu pokazí nebo se boty ztratí, nese firma za ztrátu odpovědnost a je povinna nahradit mi škodu. Vše musí být podrobně uvedeno ve sjednané smlouvě. Stejně tomu tak je u statutárních orgánů. Odpovědnost statutárních orgánů se řídí zákonem o obchodních korporacích a občanským zákoníkem.

,,Odpovědnost proto může být omezená a podmíněná, jak tomu bývá v právních vztazích, nebo nepodmíněná a neomezená, jak tomu často je v lidském životě. Mravní

27

odpovědnost je termínem moderním a zkoumaným ve dvou filozofických rovinách. Původním filozofickým použitím pojmu odpovědnost bylo jedno použití v termínu politická odpovědnost, přičemž použití pojmu odpovědnost souvisí se slovesem odpovídat. Snad ve všech evropských jazycích koncem 18. Století se začala odpovědnost objevovat v rámci diskuse se zástupci vlády, tj. v myšlence, že vláda je odpovědná lidu.“ 37

2.8.

Zánik účasti společníka ve společnosti Společník může ukončit účast jednostranným jednáním, a tím je vystoupení ze

společnosti. Další možností je dohoda o ukončení účasti společníka. Tato dohoda musí být písemná, ověřená a společník musí odevzdat kmenový list, pokud mu byl vydán. Na ukončení účasti se musí dohodnout všichni společníci. Společník může být také vyloučen, v případě, že závažným způsobem porušuje své povinnosti a byl vyzván k jejich plnění a písemně upozorněn. Další možností vyloučení může být také zrušení účasti společníka soudem. Ten může rovněž požádat soud o zrušení své účasti ve společnosti. Důvody, za kterých může soud zrušit účast, posoudí soud v jednotlivých případech. Důvodem mohou být například osobní nebo zdravotní důvody. Dalšími důvody pro zánik účasti společníka ve společnosti podle § 206 ZOK může být zamítnutí insolventního návrhu pro nedostatek majetku úpadce, zrušení konkursu, proto, že majetek úpadce je zcela nedostačující, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu nebo pravomocný exekuční příkaz k postižení podílu. U všech těchto vyjmenovaných důvodů pro zánik účasti společníka ve společnosti platí, že společníci mají povinnost odevzdat kmenový list.

2.9.

Převod podílu Podíl může být převeden uvnitř společnosti na jiného společníka společnosti

nebo může být převeden na třetí osobu, která není společníkem. S tímto převodem musí souhlasit valná hromada. Pokud byl podíl převeden na jiného společníka, tak s tímto podílem souvisí i dluhy s ním spojené, za které následně ručí nabyvatel podílu. Převod musí mít písemnou formu smlouvy opatřené úředně ověřenými podpisy. Pokud je podíl

37

VÍTEK, Jindřich. Odpovědnost statutárních orgánů obchodních společností [online]. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012 [cit. 2016-02-19]. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-862-6. Dostupné z: https://books.google.cz/books str. 5

28

představený kmenovým listem, převod může být proveden rubopisem. Tento převod je platný až po předložení kmenového listu s rubopisem společnosti.

2.10. Dozorčí rada s.r.o. ,,Zákon o obchodních korporacích nestanoví pro společnost s ručením omezeným povinnost zřizovat dozorčí radu. O jejím zřízení rozhodnou společníci ve společenské smlouvě či jediný zakladatel v zakladatelské listině. Povinnost zřizovat dozorčí radu však může pro určité případy stanovit zvláštní zákon. Takový zákon je např. zákon o přeměnách.“38 V porovnání s obchodním zákoníkem to bylo podobné, také nepřikazoval povinně zřídit dozorčí radu. Nejdůležitější činností dozorčí rady je kontrola činnosti jednatelů. U společnosti s ručením omezeným se často se zřizováním orgánu dozorčí rady moc nesetkáváme. Srpová ve své publikaci uvádí, že členové dozorčí rady jsou povinni dodržovat pravidlo zákazu konkurence a jako kolektivní orgán musí mít minimálně tři členy.39 Působnost dozorčí rady -

Dohlíží na činnosti jednatelů

-

Nahlíží do obchodních a účetních knih, jiných knih a účetních závěrek a kontroluje tam obsažené údaje

-

Podává za společnost žalobu na náhradu újmy způsobenou jednatelem nebo na splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy o vypořádání újmy, žaloba na náhradu újmy způsobenou členem dozorčí rady či vlivnou osobou. Žalobu na splnění vkladové povinnosti či vyloučení společníka za společnosti pro neplnění vkladové povinnosti (§ 157 ZOK) a

-

Podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě.40

38

Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3. str. 392 39 SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3339-5., str. 76 40 JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-4445-2, s. 173-174

29

3. Valná hromada V další kapitole se budu zabývat dalším orgánem společnosti s ručením omezeným a tím je valná hromada. Cílem kapitoly je prezentace informací o orgánu společnosti a porovnání stavu do konce roku 2013 a nová úprava od 1. 1. 2014.

3.1.

Základní údaje Valnou hromadu lze definovat jako nejvyšší orgán společnosti s ručením

omezeným, ačkoliv tato definice není úplně správná. Správně by jako nejvyšší orgán měli být označeni společníci.

3.2.

Působnost valné hromady

a) Zákonná působnost b) Působnost společenskou smlouvou c) Usnesením valné hromady jako takové Zákonnou působnost valné hromady získala valná hromada prostřednictvím zákona, protože je nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným. ,,Společenská smlouva, stanovy ani usnesení valné hromady nikdy nemohou zákonem vymezené pravomoci valné hromady zrušit, omezit nebo přenést na jiný orgán společnosti nebo na jakoukoliv osobu, ledaže by zákon sám stanovil něco jiného.“41 Nepsaná působnost valné hromady Valná hromada se může podílet na rozhodování či přijímání rozhodnutí, podílet se na nepsaných činnostech ve společnosti. Ze zákona musí společnost dodržovat působnost uvedenou v zákoně, jakékoliv jiné rozhodnutí je protiprávní. Působnost je dána zákonem, společenskou smlouvou nebo usnesením valné hromady.

41

DVOŘÁK, Tomáš. Valná hromada s.r.o. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 435 s. Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-710-0. Str 10

30

3.2.1. Zákonná působnost valné hromady 1. Rozhodování o změně stanov Valná hromada může změnit stanovy jen v případě, kdy tato možnost změny je uvedena ve společenské smlouvě. Rozhodnutí o změně musí schválit minimálně dvě třetiny společníků společnosti. O rozhodnutí o změně stanov musí být vyhotoven notářský zápis. Podle úpravy do konce roku 2013 mohla valná hromada vždy rozhodovat o změnách ve společenské smlouvě. 2. Rozhodnutí o změnách výše základního kapitálu K rozhodnutí o změně výše základního kapitálu je potřeba souhlas dvou třetin společníků, změna musí být provedena notářským zápisem (viz příloha č. 4), poté musí dojít ke změně společenské smlouvy. 3. Rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění emisního kurzu Pokud má společník vůči společnosti pohledávku, tak s jeho souhlasem může ,,při zvyšování základního kapitálu peněžitými vklady tuto pohledávku za společností započítat na pohledávku společnosti na splacení emisního kurzu vůči dotčenému společníkovi.“42 4. Volba a odvolání jednatele Jednatelé jsou voleni a odvoláváni nejvyšším orgánem společnosti, valnou hromadou, která má k tomu určené kompetence zákonem. Jednatel může být odvolán například z důvodu porušení svých povinností. 5. Volba a odvolání dozorčí rady Volbu a odvolání dozorčí rady určuje společenská smlouva, jmenování do dozorčí rady se provádí zápisem do společenské smlouvy. Odvolání člena dozorčí rady může být bezdůvodné nebo v případě, pokud porušil členské povinnosti. O tomto rozhodnutí musí rozhodnout většina společníků kumulativním hlasováním. Dle úpravy

42

JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-4445-2, s. 119

31

v obchodním zákoníku bylo rozhodnutí prováděno stejným způsobem, protože v obchodním zákoníku nebylo známo kumulativní hlasování. 6. Schvalování a odvolání prokury ,,Prokura jakožto zvláštní plná moc udělená podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, je upravena v § 450 až 456 NObčZ. Mlčí-li společenská smlouva o tom, kdo uděluje prokuru, uděluje a odvolává ji valná hromada (konstrukce působnosti valné hromady je zde tedy opačná než v případě volby a odvolání likvidátora).“43 7. Schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky Řádná závěrka se sestavuje na konci účetního období, naopak mimořádná závěrka se sestavuje se vznikem mimořádné situace, jako je například vstup společnosti do likvidace. V případě, že společnost nesestavuje závěrku na konci účetního období, nazývá se uzávěrkou mezitímní. Konsolidovaná uzávěrka je prováděna společnostmi, které jsou v konsolidaci. 8. Rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty Na základě výsledku hospodaření se společnost dozví, zda disponuje ziskem nebo ztrátou. Zisk může být rozdělen mezi společníky nebo zůstane jako nerozdělený zisk z minulých let jako součást základního kapitálu. V případě, že se jedná o ztrátu tak je postup podobný, ztráta se dá k úhradě společníkům nebo se považuje za neuhrazenou ztrátu z minulých let. 9. Rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací ,,Společníci ve společenské smlouvě svěřili působnost rozhodnout o zrušení společnosti likvidací valné hromadě; učiní-li tak, může být společnost zrušena

43

Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3. str. 362

32

s likvidací jak dohodou všech společníků, tak i rozhodnutím valné hromady.“44 Stejně tak to upravoval i obchodní zákoník. 10. Jmenování a odvolání likvidátora V případě, že je společnost v likvidaci, přestávají rozhodovat jednatelé a začíná rozhodovat likvidátor, který je jimi jmenován. Odvolání likvidátora může být důvodné i bezdůvodné. O jmenování i odvolání musí rozhodnout většina společníků. Dle úpravy v obchodním zákoníku likvidátora jmenovala valná hromada, která zároveň rozhodovala o peněžní odměně pro likvidátora. 11. Schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti Závod je souhrn majetku podnikatele, který mu umožňuje provozovat podnikatelskou činnost je to například hmotný majetek, nehmotný majetek, zaměstnanci, ale i dluhy. Závod může být složen z jedné nebo více poboček, které vytvářejí zisk, a je tak označen ve stanovách společnosti. Převod, zastavení nebo pacht pobočky závodu vyžaduje souhlas valné hromady nebo souhlas většiny společníků. ,,Pokud se bude jednat o část závodu, která charakter pobočky nesplňuje, bude rozhodné, zda převod takového majetku znamená podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání společnosti (či předmětu činnosti, pokud společnost nepodniká).“45 Pokud není vyjádřen souhlas, je smlouva neplatná. 12. Rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem Společnost s ručením omezeným vzniká dnem zapsání do obchodního rejstříku. Aby mohla společnost činit rozhodnutí ještě před jejím vznikem, může pověřit osobu, která bude za společnost jednat. Každé takové jednání musí být se souhlasem většiny společníků.

44

Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3. str. 362 45 JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-4445-2, s. 127

33

13. Schválení smlouvy o tichém společenství Valná hromada může schválit smlouvu o tichém společenství, pouze pokud s tímto rozhodnutím souhlasí většina společníků. Pokud valná hromada nesouhlasí s přijetím smlouvy o tichém společenství, stává se tak neplatnou. V obchodním zákoníku k rozhodování o schválení smlouvy o tichém společenství byla připojena i povinnost rozhodování o jejích změnách. 14. Rozhodování o změně druhu kmenového listu Kmenové listy vydává společnost s ručením omezeným a vyjadřuje podíl na společnosti, tyto podíly mohou být pouze neomezeně převoditelné. Kmenový list se převádí na základě rubopisu.

3.2.2. Působnost společenskou smlouvou Společenská smlouva může vymezit působnost valné hromady pouze tak, aby nebyla v rozporu se zákonem. ,,Dále je nutné dbát na to, aby působnost vymezená společenskou smlouvou byla dostatečně určitá a nevznikaly tak pochybnosti, zda o určité otázce valná hromada rozhoduje či nikoliv. Do působnosti valné hromady tak může společenská smlouva svěřit například kontrolu jednatelů.“46 3.2.3. Působnost valnou hromadou samotnou Valná hromada si může vyhradit působnost, pouze pokud taková působnost nenáleží jinému orgánu nebo není v rozporu se zákonem o obchodních korporacích. Pokud se valná hromada rozhodne převzít působnost některého z orgánů, musí mít souhlas většiny společníků. Obchodní zákoník neurčoval, zda valná hromada může nebo nemůže rozhodovat o obchodním vedení. Zákon o obchodních korporacích toto zakazuje, pouze pokud by to bylo dovoleno.

46

JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-4445-2, s.131

34

3.3.

Svolání valné hromady Svolavatelem valné hromady nejméně jednou za účetní období je jednatel

společnosti, společenská smlouva nebo zákon může nařídit svolávání častější. Valná hromada má povinnost schválit řádnou účetní závěrku, a proto je nutné, aby valná hromada byla svolána do 6 měsíců od předcházejícího období. Velký Vír s.r.o. svolává valnou hromadu zpravidla po ukončení rekreační sezóny, aby se zhodnotila finanční situace společnosti oproti předcházejícímu období. Valná hromada společnosti rozhoduje o finančních prostředcích, které majitel, v tomto případě obec Kožlí, uvolní na modernizaci rekreačního areálu. ,,Termín a program valné hromady se oznámí společníkům ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou. Součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady. Záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat, jen jsou-li přítomni na valné hromadě všichni společníci a souhlasí-li s jejich projednáním všichni společníci. Společník se může vzdát práva na včasné a řádné svolání valné hromady písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem nebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě. Prohlášení na valné hromadě se uvede v zápisu o jednání valné hromady. Osvědčuje-li se rozhodnutí valné hromady veřejnou listinou, uvede se prohlášení v této veřejné listině.“47 Valnou hromadu svolává zpravidla jednatel společnosti. Pokud ale společnost nemá jednatele, může valnou hromadu svolat jakýkoliv společník, společnost je povinna původního jednatele nahradit novým jednatelem. Společník, který o svolání valné hromady požádá, musí disponovat vklady ve výši 10% základního kapitálu nebo podílu 10% na hlasovacích právech. Pokud podle obchodního zákoníku ve společnosti nebyl jmenován jednatel, valnou hromadu může svolat kterýkoliv ze společníků, pokud ale společnost má společníků více, musí valnou hromadu svolat společníci všichni. Povinnost svolání valné hromady ,,ZOK stanoví povinnost svolat valnou hromadu zejména v následujících případech:

47

Obchodní společnosti - změny [online]. Internet: Businessinfo.cz, 2014, 1.1.2014 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi51065.html#!&chapter=3

35

-

do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období za účelem schválení řádné účetní závěrky (§ 181 odst. 2 ZOK);

-

bez zbytečného odkladu poté, co jednatel zjistí, že společnosti hrozí úpadek, nebo z jiných závažných důvodů, zejména je-li ohrožen cíl sledovaný společností (§ 182 ZOK);

-

pokud o svolání valné hromady požádá kvalifikovaný společník (§ 187 ZOK);

-

za účelem volby nového jednatele, a to do jednoho měsíce od ukončení funkce jednatele (§ 198 odst. 1 ZOK);

-

za účelem volby člena dozorčí rady, pokud je zřízena, a to do jednoho měsíce od ukončení jeho funkce (§ 201 odst. 4 ve spojení s § 198 odst. 1 ZOK)“48

,,Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele. Do doby zvolení předsedy a v případě, že předseda zvolen nebyl, řídí valnou hromadu její svolavatel. Nebyl-li zvolen zapisovatel, určí jej svolavatel valné hromady. Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení a bez zbytečného odkladu ho na náklady společnosti zašle všem společníkům; zápis podepisuje předseda valné hromady nebo svolavatel, nebyl-li předseda zvolen, a zapisovatel.“49

3.4.

Pozvánka na valnou hromadu Pozvánku na valnou hromadu je společnost povinna rozeslat s dostatečným

předstihem před konáním valné hromady, tzn., společník musí obdržet pozvánku 15 dnů před termínem. Pozvánka bude společníkovi doručena na adresu, která je uvedena v seznamu společníků. Dle nové úpravy zákona o obchodních korporacích má společnost povinnost zveřejňovat pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách.

48

Jak správně svolat valnou hromadu od roku 2014 [online]. Internet: portal.pohoda.cz, 2014, 5.3.2014 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/legislativa-pro-podnikatele/jakspravne-svolat-valnou-hromadu-dle-zok/ 49 Obchodní společnosti - změny [online]. Internet: Businessinfo.cz, 2014, 1.1.2014 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi51065.html#!&chapter=3

36

Pozvánka na valnou hromadu musí být v písemné formě. Pokud to umožňuje společenská smlouva, může být pozvánka zaslána i elektronickou formou, tzn., musí být opatřena elektronickým podpisem. Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat údaje o společnosti, která je svolavatelem valné hromady, místo a dobu zahájení zasedání valné hromady, program jednání včetně návrhu usnesení přijatého valnou hromadou (obchodní zákoník toto nenařizoval). V případě, že na valné hromadě budou užity technické prostředky, např. videokonference nebo internet, musí být tato skutečnost uvedena na pozvánce. Dále je nutné, aby pozvánka obsahovala podpis svolavatele. Podle obchodního zákoníku tento podpis nebyl nutný. Společník má právo vzdát se práva na včasné svolání valné hromady. ,,Vzdání se práva na včasné a řádné svolání valné hromady přichází v úvahu pouze ve vztahu k určitému jednání valné hromady (nikoliv obecně ke všem jednáním konaným v budoucnu). Prohlášení společníka, jimž se vzdává svého práva, zavazuje i každého dalšího nabyvatele podílu.“50 Prohlášení musí být písemné a úředně ověřené, nemusí být ve formě notářského zápisu, jak požadoval dříve obchodní zákoník.

3.5.

Podmínky hlasování na valné hromadě Výsledkem každého hlasování je určité rozhodnutí. A proto i pro společníky

společnosti s ručením omezeným platí, že prostřednictvím hlasování mají možnost rozhodovat o řízení společnosti; toto právo mají možnost uplatnit buď na valné hromadě, nebo mimo ni. Hlasovat může společník fyzicky na valné hromadě nebo prostřednictvím technických prostředků, jako je např. videokonference. U tohoto způsobu hlasování musí být ověřena identita hlasujícího společníka, aby nemohlo dojít k podvodu. Pokud to společenská smlouva povoluje, může dojít k dalšímu typu hlasování, kdy společník odevzdá svůj hlas v písemné formě. Veškeré podmínky, jakým způsobem je možno hlasovat, musí být uvedeny ve společenské smlouvě. Tyto podmínky musí být i na pozvánce na valnou hromadu, která se rozesílá každému

50

Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3. str. 350

37

společníkovi, nebo v návrhu rozhodnutí.

51

Dalo by se říci, že způsob hlasování musí

přesně stanovit společenská smlouva. Pokud to nestanoví, považuje se za neplatné.

3.6.

Účast a zastoupení společníka Povinností společníka je účastnit se valné hromady osobně. Jestliže se nemůže

zúčastnit osobně, může někomu udělit plnou moc k jeho zastupování. Plnou moc sepíše společník a uvede veškeré údaje, které musí obsahovat.52 Příklad vzoru plné moci: Plná moc Já níže podepsaný: ABC Sídlo nebo adresa: ………………… Rodné číslo nebo IČ: …………….. Zmocňuji Jméno příjmení zmocněnce: XYZ Adresa: ……………… Rodné číslo:………………. Popis úkonu, ke kterému je zmocněnec zmocněn. Místo a datum sepsání plné moci. Podpisy zmocnitele ABC i podpis zmocněnce XYZ. Velmi důležité je uvedení úkonu, ke kterému je zmocněnec zmocněn, aby nemohlo dojít ke zneužití plné moci. Jakýkoliv jiný úkon, který v plné moci není uveden, nesmí být zmocněncem proveden.

3.7.

Usnášeníschopnost valné hromady Usnášeníschopnost valné hromady znamená schopnost valné hromady setkat se

v dostatečném počtu, aby valná hromada mohla rozhodovat o záležitostech týkajících se společnosti. Usnášeníschopnost valné hromady určuje společenská smlouva. Podle společenské smlouvy je možné, aby se valná hromada konala, i když nejsou přítomni všichni společníci. Valná hromada je schopná se usnášet, pokud je přítomna minimálně 51 52

§ 167 ZOK § 168 ZOK

38

polovina všech hlasů. Hlasy společníků jsou rovny každé koruně, kterou společník vloží do společnosti jako vklad. I tyto vklady přesně určuje společenská smlouva, může však určit i jiný poměr. Valná hromada je usnášeníschopná, i pokud jsou přítomni společníci, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo.

3.8.

Průběh valné hromady Valné hromady se mohou zúčastnit všichni společníci společnosti osobně nebo

svým zástupcem. ,,Účast na valné hromadě je právem, nikoliv povinností společníka.“53 Účast na valné hromadě je povinná pro jednatele společnosti, popř. dozorčí radu, i když to není nařízeno zákonem. Na samém počátku valné hromady je zvolen předseda a zapisovatel. Pokud nebyl zvolen předseda, zasedání řídí svolavatel, tedy jednatel společnosti s ručením omezeným. Nejenže má tedy jednatel povinnost řídit valnou hromadu, ale také má povinnost se valné hromady zúčastnit. ,,Není však vyloučeno, aby svolavatelem valné hromady byl kvalifikovaný společník nebo člen dozorčí rady. K tomu dojde zpravidla v návaznosti na porušení povinností jednatele (např. svolat valnou hromadu na základě žádosti kvalifikovaného společníka). Je logické, že není příliš vhodné, aby za takové situace valnou hromadu řídil jednatel, který nemusí přispět k jejímu řádnému průběhu.“54 Novinkou tedy je, jak je uvedeno výše, že pokud ještě nebyl zvolen předseda, valnou hromadu do té doby řídí svolavatel. Obchodní zákoník toto upravoval mnohem jednodušeji než zákon o obchodních korporacích. Bylo stanoveno, že pokud ještě nebyl zvolen předseda, tak valnou hromadu řídil jednatel nebo pověřený společník. Zapisovatel vyhotovuje zápis ze zasedání (podle obchodního zákoníku zápis vyhotovoval jednatel společnosti). Dále je nutné vyhotovit seznam společníků, kteří jsou na zasedání přítomni, a to i pomocí techniky. Zápis ze zasedání musí obdržet každý společník, jedno vyhotovení náleží společnosti. 53

JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-4445-2, s. 138 54 HEJDA, Jan. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2014. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-870-3, str. 206

39

Buchvaldek ve svém článku uvádí, že ,,Notářský zápis osvědčující průběh valné hromady, resp. rozhodnutí na valné hromadě přijatá se vyžaduje v případě rozhodnutí o změně společenské smlovy a dalších výše uvedených věcech dle § 171 odst. 1 ZOK, a dále u všech rozhodnutí, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku (např. zápis fúze, zápis změny výše základního kapitálu, apod.)“55 Zápis z valné hromady Hlavní součástí zápisu je uvedení názvu firmy a sídla společnosti, dále místo a doba konání, jméno předsedy valné hromady a v neposlední řadě uvedení společníků a výsledků hlasování. ,,Uvedením výsledků hlasování je nutno rozumět počet hlasů, který byl pro přijetí usnesení, a počet hlasů, který byl proti usnesení, eventuálně počet hlasů, který se zdržel hlasování. Jelikož počet společníků účastnících se valné hromady nemusí být po celou dobu jednání stejný, měl by zápis současně u každého usnesení obsahovat údaj o tom, kolik ,,hlasů“ se pro přijímání jednotlivých usnesení účastnilo valné hromady (srov. obdobně usnesení NS sp. Zn. 29 Odo 41/2002).“56 Pokud zákon požaduje, musí zápis obsahovat i jména jednotlivých společníků a jejich hlasy, případný protest proti usnesení nebo zápis o odmítnutí jednatele poskytnout určité údaje společníkovi.

3.9.

Rozhodování valné hromady per rollam ,,Znamená rozhodování (hlasovaní) pomocí oběžníků, korespondencí, dopisů

(písemně).“57 Rozhodování valné hromady per rollam je takové rozhodnutí, které je učiněno mimo valnou hromadu. Návrh rozhodnutí obdrží každý společník, který je v seznamu společníků. Návrh rozhodnutí rozesílá osoba, která je oprávněná valnou hromadu svolat. V tomto případě ke změně při přechodu na zákon o obchodních korporacích nedošlo ke změně. Obchodní zákoník per rollam upravoval v § 130.

55

Společnost s ručením omezeným od 1.1.2014 [online]. 2013 [cit. 2016-05-16]. Dostupné z: http://www.hblaw.eu/cz/aktuality/49-spolecnost-s-rucenim-omezenym-od-1-1-2014.html 56 Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3. str. 357 57 Rozhodování per rollam [online]. online: Business center.cz, ©1998-2016 [cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p2659-rozhodovani-per-rollam.aspx

40

3.10. Rozhodování prostou většinou hlasů Pokud pro předmět hlasování hlasuje kvalifikovaná většina všech přítomných společníků, může být rozhodnutí přijato. Přijetí rozhodnutí kvalifikovanou většinou hlasů znamená, že je potřebný souhlas dvoutřetinové většiny všech hlasů. Tato možnost hlasování musí být upravena ve společenské smlouvě nebo ji upravuje jiný zákon než zákon o obchodních korporacích. Pokorná ve své publikaci uvádí: ,,Zásada smluvní svobody a autonomie vůle se v těchto případech prosazuje pomocí stanovení minimálního počtu hlasů, jejichž nositelé musí být přítomni, aby vůbec mohlo dojít k projednávání návrhu rozhodnutí. Z takto stanoveného minima se potom určuje, kolik kladných hlasů je pro přijetí návrhu nutno dosáhnout. Rozhodnutí přijaté tímto způsobem je potom závazné pro všechny členy kolektivu, tedy i pro ty, kteří hlasovali proti návrhu, zdrželi se hlasování, popř. se k rozhodování vůbec nedostavili.“58 To znamená, že pokud by všechno úsilí dosáhnout jednoho názoru a rozhodnout selhalo, tak tento postup umožňuje i přes tyto problémy rozhodnout v dané věci.

3.11. Kumulativní hlasování valné hromady Kumulativní hlasování je nová úprava podle ZOK, obchodní zákoník tuto možnost hlasování neupravoval. Kumulativní hlasování je upraveno v § 178 - § 180 ZOK. Tento způsob hlasování umožňuje volit členy orgánů společnosti s ručením omezeným. Každý společník má tolik hlasů, kolik členů orgánů se volí. 59 ,,Je výhradně na vůli společníka, kolik hladů v rámci volby členů orgánů použije pro jakého kandidáta, přičemž může pro určitého kandidáta využít i veškeré hlasy, které mu náleží. Při kumulativním hlasování se hlasuje o každém členovi orgánu samostatně a odevzdávají se pouze hlasy pro volbu určité osoby nebo osob.“60 Výsledný zvolený člen musí získat nadpoloviční většinu hlasů, jinak se hlasování opakuje. Kumulativní hlasování určuje společenská smlouva. Dle mého názoru ZOK nedostatečně upravuje postup při kumulativním hlasování, kdo hlasování řídí, zda musí být ověřena totožnost hlasujících nebo zda zápis musí mít formu notářského zápisu. 58

Zákon o obchodních korporacích: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-537-5, str. 960 59 LASÁK, Jan. Zákon o obchodních korporacích, obchodní zákoník: srovnávací texty. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. ISBN 978-80-7357-346-1 str. 98 60 HEJDA, Jan. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2014. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-870-3, str.217

41

3.12. Změny od roku 2014 Největší změnou, která se týká valné hromady společnosti s ručením omezeným, je odvolání a udělování prokury. Tuto pravomoc v předchozí úpravě v obchodním zákoníku valná hromada neměla. Další změnou je, že valná hromada může na žádost jednatele udělit mu pokyn k obchodnímu vedení. Jednatel může této možnosti využít například k vyřešení sporu.

42

4. Praktická část Poslední kapitolu jsem se rozhodla věnovat dotazníkovému šetření, ve kterém se pokusím zjistit jaké povědomí má okolí o změnách zákona, který upravuje problematiku týkající se orgánů společnosti s ručením omezeným. Já osobně jsem se prostřednictvím zpracovávání mé bakalářské práce dozvěděla novinky, které nastaly.

4.1.

Úvod praktické části Další kapitolu tvoří vyhodnocení dotazníkového šetření. Otázky v dotazníku

byly zaměřeny na úroveň informovanosti veřejnosti o změnách, které nastaly 1.1.2014, kdy vstoupil v platnost Zákon o obchodních korporacích a družstvech č. 90/2012 Sb.. Zjišťovala jsem, zda by respondenti měli zájem o více informací a jakým způsobem by chtěli informace o orgánech společnosti s ručením omezeným získat. Dotazník byl vytvořen prostřednictvím internetových stránek www.click4survey.cz, byl rozšířen prostřednictvím zveřejnění na internetových stránkách, prostřednictvím sociální sítě a emailové komunikace. Zodpovídání otázek trvalo dotazovaným 2 – 5 minut. Odpovědi

byly

zpracovány

prostřednictvím

Microsoft

Office

Excell

2007.

Ke zpracování byly použity tabulky a grafy. Dotazník obsahoval 18 otázek. Prvních 5 otázek se týkalo obecných informací o respondentech, pohlaví, věk, kraj, ve kterém žijí, nejvyšší dosažené vzdělání a zaměstnání. Otázka č. 6 byla zaměřena na zjištění, zda dotazovaní respondenti jsou orgánem společnosti s ručením omezeným. Otázky 7 – 9 byly zaměřeny na základní informace o společnosti s ručením omezeným. Otázka č. 7 zjišťovala, zda respondenti vědí, jaký zákon byl platný do 31.12.2013, zda se jednalo o Obchodní zákoník nebo o Zákon o obchodních korporacích. Na tuto otázku navazovala otázka č. 8, která zjišťovala číslo zákona, který je aktuálně platný. Otázka č. 9 byla zaměřena na změnu minimální částky základního kapitálu, respondenti měli na výběr z možností 1 kč, 200 000 kč, 2 000 000 kč, poslední možností byla odpověď nevím. Otázky 10 – 13 byly zaměřeny na změny týkající se jednoho z orgánů společnosti s ručením omezeným – na jednatele. Otázka č. 10 se týkala osob, které se mohou stát jednatelem. Dále otázka č. 11 zjišťovala, jestli při zániku funkce jednatele s.r.o. jsou dále evidovány informace o společníkovi nebo jestli se tyto informace mohou vymazat ze společenské smlouvy. Otázka č. 12 zjišťovala, zda může být jednatel zmocněn k samostatnému jednání. Otázka č. 13 se dotazovala, zda nastala změna a zda může nebo nemůže být rozšířen 43

zákaz konkurence jednatelů. Otázky č. 14 – 16 byly zaměřeny na zjištění povědomí o změnách týkajících se nejvyššího orgánu společnosti s ručením omezeným, kterým je valná hromada. Otázka č. 14 zjišťovala, zda Obchodní zákoník upravoval kumulativní hlasování. Otázka č. 15 zjišťovala, zda podle nové úpravy sjednává valnou hromadu pouze jeden jednatel, nebo ji musí svolat všichni jednatelé. Otázka č. 16 byla zaměřena na změnu společenské smlouvy.

Cíl dotazníkového šetření: Jaké povědomí mají občané ČR o legislativních změnách zákona, který upravuje orgány s.r.o. Mají občané ČR zájem o větší informování o změnách týkajících se orgánů s.r.o.?

4.2.

Dotazník

Otázka č.1: Pohlaví Dotazníkového šetření, zaměřeného na zjištění povědomí o změnách zákona upravujícího orgány s.r.o., se zúčastnilo celkem 100 respondentů, z čehož 57 % tvořily ženy a 43 % muži (viz tabulka číslo 1). Muži byli méně ochotní zúčastnit se dotazníkového šetření, proto je počet žen převážně vyšší. Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů Odpověď Procentuální vyjádření Žena 57 % Muž 43 % Celkem 100 % Zdroj: Vlastní zpracování

44

Graf 1: Pohlaví

Zdroj: vlastní zpracování Otázka číslo 2: Jaký je Váš věk? Dotazovaní uváděli také svou věkovou kategorii. Nejčastěji se dotazníkového šetření účastnili respondenti ve věku od 41 – 60 let (viz tabulka č. 2 a graf 2) Tabulka číslo 2 : Věk Odpověď 0 – 15 let 16 – 25 let 26 – 40 let 41 – 60 let 60 + Celkem Zdroj: vlastní zpracování

Procentuální vyjádření 1% 30 % 29 % 37 % 3% 100 %

Graf 2: Věk

Zdroj: vlastní zpracování

45

Otázka číslo 3: V jakém kraji bydlíte? Další otázka v dotazníkovém šetření zjišťovala, z jakého kraje pochází respondenti, kteří odpovídali na otázky. Nejvíce respondentů bylo z Jihočeského kraje (62 %), dále z Hlavního města Prahy (23 %), ze Středočeského kraje (4 %), z Plzeňského kraje (3 %), z Karlovarského kraje, z Ústeckého kraje, z Libereckého kraje, z Královéhradeckého kraje, z Kraje Vysočina, z Jihomoravského kraje, z Olomouckého kraje, z Moravskoslezského kraje se zúčastnilo pouze 1 % respondentů. Z Pardubického kraje a ze Zlínského kraje se nezúčastnil nikdo. Tyto údaje jsou uvedeny v tabulce číslo 3. Tabulka č.3: Bydliště Odpověď Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Celkem Zdroj: vlastní zpracování

Procentuální vyjádření 23% 4% 62% 3% 1% 1% 1% 1% 0% 1% 1% 1% 1% 0% 100 %

Otázka číslo 4: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Dále byl u respondentů zjišťován jejich nejvyšší dosažený stupeň vzdělání. Respondenti volili mezi variantami základní vzdělání, středoškolské vzdělání s maturitou, střední odborné vzdělání bez maturity s výučním listem, vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání. Nejvíce respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, dosáhlo nejvyššího vzdělání ukončením střední školy s maturitou (61%).

46

Tabulka č. 4: Nejvyšší dosažené vzdělání Odpověď Procentuální vyjádření Základní vzdělání 6% Středoškolské s maturitou 62% Střední odborné vzdělání bez maturity 16% (výuční list) Vysokoškolské vzdělání 11% Vyšší odborné vzdělání 5% Celkem 100 % Zdroj: vlastní zpracování Graf číslo 3: Vzdělání

Zdroj: vlastní zpracování Otázka číslo 5: Jaký je váš obor zaměstnání? Tato otázka byla pouze orientační, zajímalo mě, jaký obor zaměstnání mají dotazovaní respondenti. Na výběr bylo, že patří do skupiny nezaměstnaných, dále skupina student/studentka, obor cestovní ruch, pohostinská činnost, průmyslová výroba, zemědělství, státní správa a politika, doprava, školství, finance a ekonomika, administrativa nebo jiný obor zaměstnání, který není uveden v nabídce. Procentuální vyjádření je ukázáno v následující tabulce a grafu pro názornější představení výsledků.

47

Tabulka číslo 5: Obor zaměstnání Odpověď Nezaměstnaný Student/ Studentka Cestovní ruch, pohostinská činnosti Průmyslová výroba Zemědělství Státní správa a politika Doprava Školství Finance a ekonomika Administrativa Jiné Celkem Zdroj: vlastní zpracování

Procentuální vyjádření 3% 25% 10% 13% 6% 9% 4% 4% 3% 6% 19% 100%

Graf číslo 4: Obor zaměstnání

Zdroj: vlastní zpracování Otázky číslo 6 – 9 se zaměřují na zjištění povědomí o změnách týkajících se obecně společnosti s ručením omezeným.

48

Otázka číslo 6: Jste orgánem nějaké společnosti s ručením omezeným? Otázka číslo 6 se zabývala společností s ručením omezeným, konkrétně tím, jestli respondenti jsou nebo nejsou již orgánem nějaké společnosti s ručením omezeným. Výsledky jsou zobrazeny v následujícím grafu číslo 5. Graf číslo 5: Jste orgánem s.r.o.?

Zdroj: vlastní zpracování Převážná většina respondentů

- 81 %, odpověděla, že nejsou orgánem

společnosti s ručením omezeným. Při zpracovávání odpovědí mě nepřekvapil počet respondentů, kteří zvolili variantu NE, jelikož se tohoto dotazníku zúčastnilo nejvíce osob, kteří v předchozí otázce odpověděli obor zaměstnání Student/Studentka. Druhou možností, kterou mohli respondenti zvolit, byla varianta ANO (19 %). Zaujalo mě, kolik osob z celkového množství uvedlo tuto variantu. Tato skutečnost mě velice potěšila. Tabulka číslo 6: Jste orgánem s.r.o.? Odpověd Procentuální vyjádření ANO 19 % NE 81% Celkem 100 % Zdroj: vlastní zpracování

49

Otázka číslo 7: Jaký zákon platil do 31. 12. 2013? Další otázka se zabývala povědomím respondentů o tom, jaký zákon byl platný do konce roku 2013. Většina respondentů odpověděla správně, tedy, že do 31. 12. 2013 platil Obchodní zákoník. Tabulka číslo 7: Zákon Odpověď Obchodní zákoník Zákon o obchodních korporacích Celkem Zdroj: vlastní zpracování

Procentuální vyjádření 79 % 21 % 100 %

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že více než tři čtvrtiny všech respondentů odpovědělo, že zákonem, který platil do 31.12.2013 byl obchodní zákoník (79 %). Pouze 21 % respondentů zvolilo špatnou odpověď zákon o obchodních korporacích. Tento zákon začal platit až o den déle, od 1. 1. 2014.

Graf číslo 6: Pohlaví x Zákon

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka znázorňuje, kolik procent respondentů odpovědělo na konkrétní odpověď. 79 % všech respondentů odpovědělo, že do 31. 12. 2013 byl platný Obchodní zákoník, 21 % respondentů odpovědělo neprávně, protože Zákon o obchodních korporacích byl platný od 1. 1. 2014. Celkem správně odpovědělo 45 žen a 34 mužů. Špatnou odpověď zvolilo 21 respondentů (12 žen a 9 mužů). Z grafického vyjádření vyplývá, že více než tři čtvrtiny respondentů odpověděly správně, že zákon, který byl

50

platný do 31. 12. 2013, byl Obchodní zákoník (79 %). Větší povědomost o této změně měly ženy, tedy 45 žen. Otázka číslo 8: Jaké číslo má aktuální zákon upravující orgány s.r.o.? Další otázka navazuje na otázku číslo 7, stejně tak zjišťuje základní povědomí o změnách týkajících se společnosti s ručením omezeným. Otázka číslo 8 zjišťuje znalost čísla aktuálně platného zákona, který upravuje společnost s ručením omezeným a taktéž i její orgány. Dotazovaní volili ze tří variant, první varianta byla zákon číslo 90/2012 Sb., druhou variantou byl zákon číslo 513/1991 Sb. a třetí variantu mohli zvolit respondenti, kteří si nebyli jisti správnou odpovědí, a označili tedy odpověď nevím. Tabulka číslo 8: číslo zákona Odpověď Procentuální vyjádření Zákon č. 90/2012 Sb. 66 % Zákon č. 513/1991 Sb. 8% Nevím 26 % Celkem 100 % Zdroj: Vlastní zpracování Z výše uvedené tabulky vyplývá, že povědomost o číselném označení aktuálního zákona upravujícího orgány s.r.o. je poměrně vysoká, správnou odpověď, zákon č. 90/2012 Sb. označilo 66 % respondentů. 8 % dotazovaných označilo odpověď zákon č. 513/1991 Sb. 26 % respondentů neví, jaké je aktuální číselné označení zákona. Z uvedených výsledků vyplývá, že tato změna veřejnosti neunikla.

Otázka číslo 9: Jaký je aktuální minimální základní kapitál s.r.o.? Následující otázka zjišťovala znalost aktuální výše minimálního základního kapitálu společnosti s ručením omezeným. Zaměřila jsem se na to, jaké mají lidé s konkrétním stupněm vzdělání povědomí o aktuální minimální výči základního kapitálu s.r.o..

51

Graf číslo 7: Vzdělání x základní kapitál

Zdroj: Vlastní zpracování Graf číslo 6 zobrazuje kolik respondentů s konkrétním vzděláním odpovědělo na uvedenou otázku, jaký je aktuální minimální základní kapitál s.r.o.. Z grafu vyplývá, že respondenti se základním vzděláním zvolili pouze odpověď nevím, a to ve výši 6 osob. Osoby s vyšším odborným vzděláním (6 osob) a vysokoškolským vzděláním (11 osob) odpověděly naprosto správně 1kč. Z předchozí otázky zjišťující nejvyšší dosažené vzdělání respondentů vyplývá, že nejvíce osob, které se zúčastnily dotazníkového šetření, uvedlo jako své nejvyšší vzdělání středoškolské s maturitou. Co se týče této otázky, tak osoby se středoškolským vzděláním zakončeném maturitou ve vysoké míře označily správnou odpověď 1 Kč (51 osob), 200 000 Kč (8 osob), 2 000 000 Kč (1 osoba) a variantu nevím zvolila také pouze 1 osoba. Respondenti, kteří uvedli jako své nejvyšší dosažené vzdělání střední odborné vzdělání bez maturity (s výučním listem), odpověděli na varianty 1 Kč (11 osob), 200 000 Kč 2 osoby, nikdo nezvolil variantu 2 000 000 Kč a pouze 3 osoby odpověděly nevím.

52

Další otázky se týkají jednatelů s.r.o. Otázka číslo 10: Jednatelem s.r.o. může být fyzická nebo právnická osoba? Dále bylo u respondentů zjišťováno povědomí, zda se jednatelem společnosti s ručením omezeným může stát fyzická osoba nebo právnická osoba nebo fyzická i právnická osoba nebo si mohli respondenti zvolit variantu nevím.

Tabulka číslo 9: Jednatel – FO nebo PO Odpověď Procentuální vyjádření Fyzická osoba 31 % Právnická osoba 6% Fyzická i právnická osoba 45 % Nevím 18 % Celkem 100 % Zdroj: Vlastní zpracování Graf číslo 8: Kdo může být jednatelem s.r.o.?

Zdroj: Vlastní zpracování Z výsledků vyplývá, že povědomost o této změně není tak velká, jak by se dalo očekávat. Správnou odpověď, tedy že jednatelem společnosti s ručením omezeným se může stát jak fyzická osoba, tak i právnická osoba odpovědělo pouze 45 %. Variantu, že jednatelem se může stát pouze fyzická osoba, odpovědělo 31 % respondentů. Tato varianta by byla správná, pokud by byl platný Obchodní zákoník. Z toho vyplývá, že dotazovaní nemají povědomí o změně, která nastala od 1. 1. 2014. Pouze 6 % respondentů odpovědělo, že jednatelem se může stát pouze právnická osoba, ale velice vysoké procento (18 %) odpovědělo variantu nevím. 53

Otázka číslo 11: Pokud funkce jednatele s.r.o. zanikne, zůstávají ve společenské smlouvě údaje o společníkovi? (podle nové úpravy) Další otázka zjišťovala, zda respondenti mají povědomí o problematice zaměřené na jednatele a údaje o společníkovi ve společenské smlouvě. Dotazovala jsem se, zda se tyto informace po zániku funkce jednatele mohou vymazat nebo zůstanou ve společenské smlouvě. Respondenti mohli zvolit variantu nevím, pokud nemají znalosti o této změně.

Tabulka číslo 10: Údaje o společníkovi Odpověď Procentuální vjádření Ano, zůstávají 25 % Ne, mohou se vymazat 43 % Nevím 32 % Celkem 100 % Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky vyplývá, že tato změna opět není veřejnosti známá. Ani polovina dotazovaných neodpověděla správně. Konkrétně se jednalo o 43 % dotazovaných, kteří v dotazníku označili možnost, že údaje o jednateli s.r.o., jehož funkce zanikla, nezůstávají ve společenské smlouvě a mohou se vymazat. Čtvrtina respondentů (25 %) odpověděla, že tyto údaje ve společenské smlouvě zůstávají. Tato možnost by byla správná, pokud by platil obchodní zákoník. A více než čtvrtina (32 %) zvolila variantu nevím, nevědí, že tato změna nastala.

Otázka číslo 12: Může být jednatel s.r.o. podle nové úpravy zmocněn k samostatnému zastupování? Dotazovaní respondenti odpovídali na otázku a vybírali ze tří možností odpovědi. První možností byla odpověď ano, může, druhá byla negativní ne, nemůže, třetí variantou byla opět odpověď nevím. Tabulka číslo 11: Zastupování Odpověď Procentuální vyjádření Ano, může 62 % Ne, nemůže 8% Nevím 30 % Celkem 100 % Zdroj: vlastní zpracování

54

Z výše uvedené tabulky je evidentní, že dotazovaní vědí, že nově může být jednatel zmocněn k samostatnému zastupování. Správnou odpověď označilo 62 % respondentů. Pouze 8 % dotazovaných označilo možnost, že jednatel nemůže být zmocněn k samostatnému zastupování společnosti. 30 % dotazovaných označilo, že o této změně neví. 24 žen a 38 mužů odpovědělo, že může být zmocněn, pouze 8 žen vybralo variantu, že nemůže být zmocněn, ale žádný muž nezvolil tuto variantu. 25 žen a 5 mužů zvolilo variantu, že neznají odpověď na otázku. Muži, kteří odpovídali na dotazník, odpovídali lépe než ženy.

Otázka číslo 13: Může být podle nové úpravy rozšířen zákaz konkurence jednatelů s.r.o.? Následující otázka je poslední, která je zaměřena na jednatele společnosti s ručením omezeným. Konkrétně zjišťuje povědomí o tom, zda respondenti vědí, jestli může být podle nové úpravy rozšířen zákaz konkurence jednatelů s.r.o. Zákaz konkurence je velice důležitý pro bezchybné fungování společnosti. Respondenti vybírali mezi třemi možnostmi a to variantou Ano, může; Ne, nemůže, anebo Nevím. Tato otázka opět patří k otázkám, od kterých jsem očekávala, že nebude vysoké procento správných odpovědí. Výsledky jsou znázorněny v následující tabulce. Tabulka číslo 12: Zákaz konkurence jednatelů Odpověď Procentuální vyjádření Ano, může 42 % Ne, nemůže 20 % Nevím 38 % Celkem 100 % Zdroj: vlastní zpracování

55

Graf číslo 9: Zákaz konkurence x pohlaví

Zdroj: vlastní zpracování Z výše uvedeného grafu vyplývá, že správnou odpověď, že zákaz konkurence může být rozšířen, označilo 28 žen a 14 mužů, ženy v tomto případě byly úspěšnější ve správném odpovídání než muži. Nesprávnou odpověď, že zákaz konkurence nemůže být rozšířen, označilo 15 žen a pouze 5 mužů. Odpověď nevím zvolilo 14 žen a 24 mužů. Následující otázky jsou zaměřeny na největší orgán společnosti s ručením omezeným, kterou je valná hromada. Otázka číslo 14: Upravoval Obchodní zákoník kumulativní hlasování? Kumulativní hlasování je jednou z možností, jak může valná hromada rozhodovat. Obchodní zákoník tuto možnost neupravoval. Tato otázka měla zjistit, zda tuto změnu dotazovaní zaznamenali. Tabulka číslo 13: Kumulativní hlasování Odpověď Procentuální vyjádření Ano 33 % Ne 22 % Nevím 45 % Celkem 100 % Zdroj: vlastní zpracování Z výše uvedené tabulky vyplývá, že téměř polovina respondentů (45 %) vůbec neví, zda tato skutečnost platila v obchodním zákoníku. Pouze 33 % dotazovaných

56

označila špatně, že obchodní zákoník upravoval kumulativní hlasování. Správnou odpověď, že obchodní zákoník neupravoval kumulativní hlasování, označilo pouze 22 % respondentů. Tato otázka měla nejhorší výsledky. Vyplývá z toho, že tato problematika není veřejnosti téměř vůbec známá. Jedná se totiž o nový pojem. Otázka číslo 15: Kdo podle nové úpravy svolává valnou hromadu s.r.o.? Valná hromada se podle zákona musí konat jednou ročně. Následující otázkou jsem se pokusila zjistit znalost o tom, kdo může svolat valnou hromadu s.r.o. Tabulka číslo 14: Svolání valné hromady Odpověď Procentuální vyjádření Jakýkoliv jednatel 54 % Všichni jednatelé 19 % Nevím 27 % Celkem 100 % Zdroj: vlastní zpracování Graf číslo 10: Kdo svolává valnou hromadu?

Zdroj: vlastní zpracování Z výše uvedené tabulky a grafu vyplývá, že více než polovina dotazovaných označila správnou odpověď, že valnou hromadu může svolat jakýkoliv jednatel (54 %), 19 % respondentů označilo nesprávnou odpověď, že svolavatelem valné hromady

57

mohou být pouze všichni jednatelé. Velice znepokojující je skutečnost, že variantu nevím označilo 27 % respondentů. Otázka číslo 16: Může valná hromada s.r.o. podle nové úpravy rozhodovat o změně obsahu společenské smlouvy? Další otázka zjišťovala povědomost respondentů, zda po zavedení nové úpravy mohla valná hromada rozhodovat o změně obsahu společenské smlouvy. Tabulka číslo 15: Změna společenské smlouvy Odpověď Ano, pokud to dovoluje společenská smlouva Ne, společenská smlouva to zakazuje Nevím Celkem Zdroj: vlastní zpracování

Procentuální vyjádření 64 % 9% 27 % 100 %

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že více než polovina dotazovaných vybrala správnou odpověď, že pokud to společenská smlouva dovoluje, tak valná hromada může rozhodovat o změnách společenské smlouvy (64 % respondentů). Pouze 9 % dotazovaných se domnívá, že valná hromada nemůže rozhodovat o změnách společenské smlouvy. 27 % dotazovaných označilo variantu nevím. Závěrečné otázky jsou zaměřeny na zjištění informací, zda dotazovaní respondenti mají zájem o více informací týkajících se problematiky orgánů společnosti s ručením omezeným. Otázka číslo 17: Máte zájem o více informací v problematice týkající se změn zákona upravující orgány s.r.o.? Tato otázka zjišťovala, zda mají respondenti zájem o více informací týkající se změn zákona upravujícího orgány s.r.o. Dotazník nabízel čtyři různé odpovědi, dotazovaní mohli zvolit možnost, že mají zájem o tuto problematiku, zajímají se o ni a chtějí znát více informací, další možností byla odpověď, že mají zájem o více informací a domnívají se, že je jejich povinnost být informováni o této problematice. Dále mohli respondenti zvolit i negativní odpověď, že nemají zájem o více informací, protože nejdůležitější změny jsou zdůrazněny na veřejnosti, nebo variantu, že nechtějí

58

být informováni více, protože se jich tato oblast netýká. Procentuální vyjádření odpovědí je znázorněno v následující tabulce. Tabulka číslo 16: Více informací Odpověď Ano, tato problematika mě zajímá, chci znát více Ano, je to moje povinnost být informován Ne, nejdůležitější změny jsou zdůrazněny na veřejnosti Ne, tato oblast se mě netýká Celkem Zdroj: vlastní zpracování

Procentuální vyjádření 44 % 20 % 6% 30 % 100 %

U této otázky jsem očekávala větší zájem. Bohužel dobrovolný zájem o tuto problematiku projevilo pouze 44 respondentů, nedobrovolný zájem z povinnosti projevilo 22 osob. O více informací nemá zájem 6 osob, které se domnívají, že nejdůležitější změny jsou zdůrazněny na veřejnosti a 30 osob nemá o informace vůbec zájem, protože se jich tato oblast netýká. Otázka číslo 18: Jaký způsob informování o změnách zákona, který upravuje orgány s.r.o., by vám vyhovoval? Poslední otázka zjišťovala jaký způsob informování o změnách zákona, který upravuje orgány s.r.o., by dotazovaným respondentům vyhovoval. Dotazovaní mohli zvolit ze čtyř variant. První variantou byly sociální sítě, další byla televize, následující internet a poslední možnost byla přednášky nebo školení. Tabulka číslo 17: Způsob informování Odpověď Sociální sítě Televize Internet Přednášky nebo školení Celkem Zdroj: vlastní zpracování

Procentuální vyjádření 20 % 14 % 48 % 18 % 100 %

Výše uvedená tabulka znázorňuje procentuální vyjádření respondentů, kteří zvolili jednotlivé varianty odpovědi. Nejvíce respondentů zvolilo jako zdroj informací internet (48 %), dále byla v pořadí odpověď sociální sítě, tuto odpověď zvolilo 20 %

59

respondentů, přednášky nebo školení (18 %), nejmenší byl zájem o televizi jako zdroj informací o změnách zákona (14 %). Graf číslo 11: Zdroj informací x pohlaví

Zdroj: vlastní zpracování Výše uvedený graf znázorňuje, kolik mužů a žen označilo jednotlivé možnosti odpovědí. Získávání informací prostřednictvím internetu preferuje 30 žen a 18 mužů, tuto odpověď zvolilo nejvíce respondentů, celkem 48 osob. Stejný počet žen i mužů zvolilo jako zdroj informací o změnách zákona upravujícího orgány s.r.o. přednášky nebo školení, celkem to bylo 18 osob, 9 žen a 9 mužů. Získávání informací prostřednictvím sociálních sítí zvolilo 15 žen a 5 mužů. Z logického hlediska bych neočekávala, že se informace o změnách zákona upravujícího orgány s.r.o. nebudou šířit prostřednictvím

sociálních

sítí.

Poslední

možnost

získání

informací

byla

prostřednictvím televize, tu zvolilo 14 osob, 3 ženy a 11 mužů. Připravované změny zákonů jsou vždy veřejně prezentovanou záležitostí. Já osobně bych zvolila přednášky nebo školení, považuji to za nejefektivnější vzdělávací prostředek, ale pokud potřebuji rychle získat konkrétní informace, volím internet.

4.3.

Závěr praktické části Z dotazníkového šetření vyplynulo, že změny které nastaly s příchodem zákona

o obchodních korporacích, nejsou dotazovaným osobám tak známé, jak by se dalo očekávat. 60

Na závěr dotazníkového šetření by bylo dobré zodpovědět otázky, které jsem si položila na začátku, tedy co bylo cílem dotazníku. Při zpracovávání dotazníku jsem očekávala, že znalost změn nebude stoprocentní. Po vyhodnocení dotazníku mě výsledky velice překvapily, došla jsem k názoru, že povědomost o této problematice není velká. Otázky týkající se staré úpravy zákona měly málo správných odpovědí. Výsledky dotazníkového šetření mě zklamaly. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit odpovědi na otázky 1) Jaké povědomí mají občané ČR o legislativních změnách zákona, který upravuje orgány s.r.o.? Povědomost o změnách týkajících se obecně zákonů upravujících společnost s ručením omezeným nebo konkrétních informací o společnosti s ručením omezeným, jako je minimální základní kapitál společnosti, jaký zákon byl platný do 31. 12. 2013 nebo jaké číslo má aktuální zákon upravující orgány s.r.o. jsou veřejnosti poměrně dost známé, zřejmě díky šíření informací prostřednictvím televizních zpráv nebo internetových článků. U otázek zaměřených na jednatele s.r.o. byla nejvíce známá změna, že podle nové úpravy může být jednatel zmocněn k samostatnému zastupování. Naopak otázky zda může být jednatelem fyzická nebo právnická osoba, zda údaje o společníkovi po zániku funkce jednatele zůstávají a stejně tak, zda může být rozšířen zákaz konkurence už tak známé nebyly. Otázky, které byly zaměřené na valnou hromadu, měly větší povědomost než na jednatele. Neznámou bylo kumulativní hlasování, zřejmě proto, že se nikde moc výrazně neprezentovala. Otázky, kdo svolává valnou hromadu a zda může podle nové úpravy valná hromada s.r.o. rozhodovat o změně společenské smlouvy ukázaly, že tyto informace jsou veřejnosti relativně známé. Povědomí o změnách není velké, ale na druhou stranu je pro nepodnikající veřejnost dostatečné. 2) Mají občané ČR zájem o větší informování o změnách týkajících se orgánů s.r.o.? Z výsledků zjišťujících zájem o informace týkající se orgánů s.r.o. vyplývá, že občané ČR nemají velký zájem o více informací. Otázka číslo 17 ukázala, že o problematiku se zajímá 44 respondentů a naopak 30 respondentů odpovědělo, že se jich tato problematika vůbec netýká. Otázka číslo 18 zjišťovala, jaký způsob získávání

61

informací by dotazovaným nejvíce vyhovoval. Největší zájem byl o získání informací prostřednictvím internetu.

Návrh řešení situace Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že povědomost o změnách zákona upravujícího orgány s.r.o. není tak velká jak by se očekávalo. Navrhovala bych zvýšit vzdělávání podnikatelů, kteří chtějí podnikat formou společnosti s ručením omezeným. Na základě dotazníkového šetření jsem došla k názoru, že současní podnikatelé vůbec nepocítili změny v zákonech nebo netuší, že skutečnosti upravené zákonem vůbec existují. Pokud nejsou na své povinnosti upozorněni institucemi k tomu oprávněnými, jako příklad bych mohla uvést finanční úřad, někdy vůbec nevědí, že je jejich povinností například odvádět daně. Proto bych navrhovala, aby se začínající podnikatelé povinně zúčastnili kurzů týkajících se podnikání ve společnosti s ručením omezeným. Tímto by se dozvěděli, jaká jsou jejich práva a povinnosti, pokud jsou orgánem společnosti. Tyto vzdělávací kurzy by předešly neznalosti zákona nebo porušování zákonných pravidel. Někdo by mohl namítat, že publikací, které jsou určené pro podnikatele, je mnoho, ale domnívám se, že jakákoliv forma vzdělávání je přínosem pro podnikatele v ČR.

62

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem došla k poznatku, že i když aktuální právní úprava popisované problematiky nenabyla účinnosti a jevila se v mnoha bodech odlišná, tak po prozkoumání věci to tak není. V práci jsem upozornila na zažitá a obecně známá pravidla týkající se dané problematiky, která se změnila novou úpravou. Práce je členěna celkem do 4 kapitol. V úvodní kapitole jsem nastínila společnost s ručením omezeným obecně jako celek od historie, vzniku, až po zánik společnosti. V této oblasti nastala nejvýraznější změna. Změnila se výše minimálního základního kapitálu z 200 000,- Kč na 1,- Kč. V dalších kapitolách jsem se podrobněji popsala jednotlivé orgány společnosti s ručením omezeným, nejdříve valnou hromadu jako nejvyšší orgán společnosti, dále jednatele a stručně jsem se zmínila i o nepovinném orgánu, kterým je dozorčí rada. U těchto orgánů jsem zdůraznila ty nejvýraznější změny podle mého názoru. V poslední kapitole jsem se věnovala dotazníkovému šeření zaměřením na problematiku týkající se změn v oblasti orgánů společnosti s ručením omezeným. Při sestavování otázek jsem netušila, že výsledek bude nad mé očekávání negativní. Domnívám se, že jsem v práci splnila cíle, které jsem si na začátku určila. Zároveň v průběhu zpracovávání dané problematiky jsem si rozšířila povědomí o tomto tématu. Popsala jsem problematiku týkající se orgánů společnosti s ručením omezeným v základních rysech a vymezila základní pojmy týkající se dané problematiky. Současně jsem upozornila na změny v právní úpravě od 1. 1. 2014 oproti úpravě v obchodním zákoníku. Na závěr mé bakalářské práce jsem uvedla do přílohy dotazník, smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti, notářské zápisy a výpis z usnesení zastupitelstva obce Kožlí. Založení s.r.o. je v ČR mnohem obtížnější než v jiných zemích. V České republice tento proces může trvat několik týdnů. Na rozdíl od Estonska, kdy je možné začít podnikat založením společnosti například přes chytrý telefon. Stejně tak rychlé je

63

to ve Velké Británii, kdy tento proces může trvat pouze tři dny.61 Původní myšlenka zjednodušení zakládání s.r.o. se nepotvrdila. I přes několik problémů zorientovat se v dané právní úpravě, která je zaměřena na orgány společnosti s ručením omezeným, mohu zhodnotit tuto úpravu dostatečně přehlednou. V případě nejasností, bude muset dojít k úpravě judikatury.

61

Stát chce zarazit zakládání firem s jednou korunou [online]. Svoboda, J., 2015 [cit. 2016-06-14]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/finance/358917-stat-chce-zarazit-zakladani-firem-s-jednoukorunou.html

64

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. Praha: Wolters Kluwer, 2014, xlv, 650 s. Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-633-4. DVOŘÁK, Tomáš. Valná hromada s.r.o. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 435 s. Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-710-0. HEJDA, Jan. Společnost s ručením omezeným. Olomouc: ANAG, 2014, 279 s. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-870-3. JOSKOVÁ, Lucie. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Praha: Grada, 2014, 207 s. Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-4445-2. LASÁK, Jan. Zákon o obchodních korporacích, obchodní zákoník: srovnávací texty. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. ISBN 978-80-7357-346-1. POKORNÁ, Jarmila. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-475-9. RADA, Ivan. Jednatelé s.r.o.: Představenstvo a.s. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2004, 199 s. ISBN 80-861-3155-6. SALACHOVÁ, Bohumila. Obchodní korporace a jejich přeměny: (právní, účetní a daňové aspekty). Ostrava: Key Publishing, 2014. Monografie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-220-4. SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada, 2010, 427 s. Expert (Grada). ISBN 97880-247-3339-5. VRAJÍK, Michal. Judikatura Nejvyššího soudu z pohledu nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Olomouc: ANAG, c2014, 851 s. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-846-8. Zákon o obchodních korporacích: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3.

65

Zákon o obchodních korporacích: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-537-5. Zákon o obchodních korporacích s komentářem: s účinností od 1.1.2014 nahrazuje obchodní zákoník. Praha: Grada, 2014, 85 s. ISBN 978-80-247-4834-4.

Elektronické knihy VÍTEK, Jindřich. Odpovědnost statutárních orgánů obchodních společností [online]. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012 [cit. 2016-02-19]. Právní monografie

(Wolters

Kluwer

ČR).

ISBN

978-80-7357-862-6.

Dostupné

z:

https://books.google.cz/books Internetové zdroje Obchodní společnosti - změny [online]. Internet: Businessinfo.cz, 2014, 1.1.2014 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnostizmeny-ppbi-51065.html#!&chapter=3 Jak správně svolat valnou hromadu od roku 2014 [online]. Internet: portal.pohoda.cz, 2014, 5.3.2014 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/zakon-apravo/legislativa-pro-podnikatele/jak-spravne-svolat-valnou-hromadu-dle-zok/ Rozhodování per rollam [online]. online: Business center.cz, ©1998-2016 [cit. 2016-0331].

Dostupné

z:

http://business.center.cz/business/pojmy/p2659-rozhodovani-per-

rollam.aspx Odpovědnost jednatelů po 1.1.2014 [online]. online: Investportal.cz - Hynek Rozkovec, 2014 [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://investportal.cz/odpovednost-jednatelu-po-11-2014 Společnost s ručením omezeným od 1.1.2014 [online]. 2013 [cit. 2016-05-16]. Dostupné z: http://www.hblaw.eu/cz/aktuality/49-spolecnost-s-rucenim-omezenym-od1-1-2014.html

66

Zastoupení při výkonu funkce opatrovníka [online]. Vladimír Janošek, 2012 [cit. 201606-02]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zastoupeni-pri-vykonu-funkceopatrovnika-86275.html Stát chce zarazit zakládání firem s jednou korunou [online]. Svoboda, J., 2015 [cit. 2016-06-14]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/finance/358917-stat-chce-zarazitzakladani-firem-s-jednou-korunou.html

67

SEZNAM ZKRATEK ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních korporacích NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., Nový občanský zákoník s.r.o. – společnost s ručením omezeným ObchZ - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Např. – například Př. – příklad ČR – Česká republika Ř.z. – Říšský zákoník Sb. – Sbírky Sb. z. a n. – Sbírka zákonů a nařízení

68

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů Tabulka č. 2: Věk Tabulka č. 3: Bydliště Tabulka č. 4: Nejvyšší dosažené vzdělání Tabulka č. 5: Obor zaměstnání Tabulka č. 6: Jste orgánem s.r.o.? Tabulka č. 7: Zákon Tabulka č. 8: Číslo zákona Tabulka č. 9: Jednatel – FO nebo PO Tabulka č. 10: Údaje o společníkovi Tabulka č. 11: Zastupování Tabulka č. 12: Zákaz konkurence jednatelů Tabulka č. 13: Kumulativní hlasování Tabulka č. 14: Svolání valné hromady Tabulka č. 15: Změna společenské smlouvy Tabulka č. 16: Více informací Tabulka č. 17: Způsob informování Seznam grafů Graf č. 1: Pohlaví Graf č. 2: Věk Graf č. 3: Vzdělání Graf č. 4: Obor zaměstnání Graf č. 5: Jste orgánem s.r.o.? Graf č. 6: Pohlaví x zákon Graf č. 7: Vzdělání x základní kapitál Graf č. 8: Kdo může být jednatelem s.r.o.? Graf č. 9: Zákaz konkurence x pohlaví Graf č. 10: Kdo svolává valnou hromadu Graf č. 11:Zdroj informací x pohlaví

69

PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Smlouva o výkonu funkce jednatele společnosti Příloha č. 3: Notářský zápis č. NZ 148/94 Příloha č. 4: Notářský zápis č. NZ 76/97 Příloha č. 5: Výpis z usnesení zastupitelstva

70

PŘÍLOHY Příloha č.1

Dotazník Dovoluji si Vás požádat o spolupráci při dotazníkovém šetření zaměřeném na zjištění povědomí o změnách, které nastaly od 1.1.2014 se Zákonem o obchodních korporacích. Jsem studentkou BIVŠ a.s. obor Právní administrativa v podnikatelské sféře. Získané údaje budou sloužit výhradně pro zpracování mé závěrečné práce. Dotazník je anonymní. Děkuji za Vaši ochotu odpovědět na následující otázky.

Štědronská Jana 1) Pohlaví a) Žena b) Muž 2) Jaký je Váš věk? a) 0 - 15 let b) 16 - 25 let c) 26 - 40 let d) 41 - 60 let e) 60 + 3) V jakém kraji bydlíte? a) Hlavní město Praha b) Středočeský kraj c) Jihočeský kraj d) Plzeňský kraj e) Karlovarský kraj f) Ústecký kraj g) Liberecký kraj h) Královéhradecký kraj i) Pardubický kraj j) Kraj Vysočina k) Jihomoravský kraj l) Olomoucký kraj m) Moravskoslezský kraj n) Zlínský kraj 4) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) Základní vzdělání b) Středoškolské s maturitou c) Střední odborné vzdělání bez maturity (výuční list) d) Vysokoškolské vzdělání e) Vyšší odborné vzdělání 5) Jaký je Váš obor zaměstnání? 1

a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)

Nezaměstnaný Student/ Studentka Cestovní ruch, pohostinská činnosti Průmyslová výroba Zemědělství Státní správa a politika Doprava Školství Finance a ekonomika Administrativa Jiné

6) Jste orgánem nějaké společnosti s ručením omezeným? a) Ano b) Ne 7) Jaký zákon platil do 31.12.2013 a) Obchodní zákoník b) Zákon o obchodních korporacích 8) Jaké číslo má aktuální zákon upravující orgány s.r.o.? a) zák. č. 90/2012 Sb. b) zák. č. 513/1991 Sb. c) nevím 9) Jaký je aktuální minimální základní kapitál s.r.o.? a) 1 kč b) 200 000 kč c) 2 000 000 kč d) Nevím 10) Jednatelem s.r.o. může být fyzická osoba nebo právnická osoba? a) Pouze fyzická osoba b) Pouze právnická osoba c) Fyzická osoba i právnická osoba d) Nevím 11) Pokud funkce jednatele s.r.o. zanikne, zůstávají ve společenské smlouvě údaje o společníkovi? (podle nové úpravy) a) Ano, zůstávají b) Ne, mohou se vymazat c) Nevím 12) Může být jednatel s.r.o. podle nové úpravy zmocněn k samostatnému zastupování? a) Ano, může b) Ne, nemůže c) Nevím 13) Může být podle nové úpravy rozšířen zákaz konkurence jednatelů s.r.o.? a) Ano, může

2

b) Ne, nemůže c) Nevím 14) Upravoval Obchodní zákoník kumulativní hlasování? a) Ano b) Ne c) Nevím 15) Kdo podle nové úpravy svolává valnou hromadu s.r.o.? a) jakýkoliv jednatel b) všichni jednatelé c) nevím 16) Může valná hromada s.r.o. podle nové úpravy rozhodovat o změně obsahu společenské smlouvy? a) Ano, pokud to dovoluje společenská smlouva b) Ne, společenská smlouva to zakazuje c) Nevím 17) Máte zájem o více informací v problematice týkající se změn zákona upravující orgány s.r.o.? a) Ano, tato problematika mě zajímá, chci znát více b) Ano, je to moje povinnost být informován c) Ne, nejdůležitější změny jsou zdůrazněny na veřejnosti d) Ne, tato oblast se mě netýká 18) Jaký způsob informování o změnách zákona, který upravuje orgány s.r.o. by vám vyhovoval? a) Sociální sítě b) Televize c) Internet d) Přednášky nebo školení Zdroj: vlastní zpracování

3

Příloha č. 2 SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE JEDNATELE SPOLEČNOSTI

uzavřená ve smyslu § 59 a násl. a § 194 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), mezi těmito smluvními stranami:

Společnost: …………… se sídlem … IČ: … Na straně jedné (dále jen „Společnost“)

Pan/paní ……………………… r.č …………………….. bytem ………………… Na straně druhé (dále jen „Jednatel“) I. Úvodní ustanovení Společnost byla založena na základě společenské smlouvy ze dne ….. a je zapsána u ….. soudu …… v …….. oddíl …, vložka …… Jednatel byl rozhodnutím společníků jmenován do funkce jednatele společnosti při jejím založení. Společnost má zájem upravit vztahy mezi Společností a Jednatelem touto Smlouvou o výkonu funkce, a proto rozhodnutím valné hromady společnosti ze dne … schválila toto její znění. II. Předmět smlouvy 1. Jednatel se zavazuje vykonávat pro Společnost funkci jednatele společnosti. 2. Společnost se zavazuje vyplácet za výkon funkce jednatele odměnu. 3. Jednatel jedná za společnost jako statutární orgán a je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. 4. Jednatel prohlašuje, že mu nejsou známy žádné důvody, jež by bránily ve výkonu

1

funkce jednatele společnosti. III. Práva a povinnosti Jednatele Jednatel řídí činnost společnosti v zákonném rozsahu, v souladu se zakladatelskou listinou společnosti a rozhodnutími valné hromady společnosti. V případě, že pokyny Společnosti budou zjevně nevhodné, ať už pro rozpor se zákonem, nebo by jejich dodržení znamenalo újmu Společnosti, je jednatel povinen písemně upozornit Společnost na takovou nevhodnost. Upozornění provede Jednatel tak, že jej doručí všem společníkům společnosti. Jednatel se zavazuje, že bude funkci jednatele vykonávat osobně, s péčí řádného hospodáře, vždy výlučně v zájmu Společnosti, přitom pečlivě a s potřebnými znalostmi. Sjednává se, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná Jednatel v takovém případě, kdy mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu Společnosti a to při: veškerém právním jednání, které mu přísluší jako jednateli, zejména pak při hájení a prosazování zájmů společnosti a v mezích své působnosti v tomto duchu při řízení společnosti a obchodních jednáních, a při plnění úkolů uložených mu valnou hromadou. Jednatel je povinen účastnit se zasedání valné hromady společnosti a podávat vysvětlení týkající se skutečností, které souvisejí se společností nebo s její činností. IV. Práva a povinnosti Společnosti 1. Společnost se zavazuje vytvořit jednateli odpovídající podmínky k výkonu jednatelské funkce a předat mu všechny informace, údaje a podklady nutné k výkonu jeho činnosti, jakož i poskytnout součinnost k řádnému výkonu funkce. 2. Společnost se zavazuje zaplatit jednateli odměnu dle článku VI. této smlouvy. 3. Společnost se zavazuje poskytnout jednateli prostory potřebné pro výkon jeho funkce, a to po celou dobu výkonu činnosti podle této smlouvy. V. Pracovní doba 1. Jednatel bude věnovat výkonu funkce Jednatele …. hodin týdně. 2. Doba věnovaná výkonu funkce jednatele je dobou pružnou a o jejím rozložení

2

v daném týdnu rozhoduje Jednatel. 3. Jednatel může v případě potřeby věnovat výkonu funkce i více než …. hodin týdně. VI. Odměna 1. Společnost bude Jednateli vyplácet za jeho činnost odměnu ve výši ……. Kč měsíčně. 2. Měsíční odměna je splatná nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. 3. Valná hromada společnosti může rozhodnout i o mimořádných odměnách jednateli, a to podle hospodářských výsledků společnosti. 4. Jednatel má nárok na náhradu výdajů, jež účelně vynaložil pro společnost. Za služební cesty obdrží jednatel náhrady. Pro stanovení výše cestovních náhrad budou použita příslušná ustanovení zákoníku práce a prováděcích předpisů. 5. Pokud bude Jednatel odvolán z funkce, pak má nárok, aby mu společnost vyplatila v měsíci následujícím po odvolání odchodné ve výši dvojnásobku odměny vyplacené mu za uplynulý rok. 6. Jednateli bude pro výkon funkce poskytnut Společností osobní automobil ………. 7. K výkonu funkce bude poskytnut Jednateli mobilní telefon, jehož náklady bude hradit Společnost. VII. Dovolená 1. Jednatel má v každém kalendářním roce nárok na dovolenou na zotavenou v rozsahu 5 týdnů. 2. Termín dovolené si stanovuje jednatel s ohledem na zájmy společnosti. VIII. Překážky v činnosti 1. Jednatel je povinen nahlásit bez zbytečného odkladu Společnosti překážky zabraňující výkonu jednatelské funkce, a to především pokud jde o jejich důvod a přibližnou délku trvání. 2. V případě nemoci je Jednatel povinen po uplynutí 3 dnů od začátku pracovní

3

neschopnosti předložit lékařské potvrzení o pracovní neschopnosti a její přibližné délce. IX. Povinnost mlčenlivosti 1. Jednatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech záležitostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce. Toto platí rovněž po dobu jednoho roku pro období po ukončení výkonu funkce Jednatele ve společnosti. 2. Po ukončení platnosti této smlouvy je jednatel povinen neprodleně a bez vyzvání odevzdat společnosti veškeré podklady, poznámky, návrhy a další písemnosti související s jednatelskou funkcí. Zadržovací právo k těmto dokumentům mu nepřísluší. Jednatel bere na vědomí, že nesplnění této povinnosti může mít za následek odpovědnost za škodu, kterou takovým porušením povinností Společnosti způsobí. X. Zákaz konkurence Pro jednatele platí zákonný zákaz konkurence vymezený v ust. § 199 ZOK a ve stanovách společnosti. XI. Trvání smlouvy 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu výkonu funkce Jednatele. 2. Tato smlouva nabývá účinnosti okamžikem podpisu oběma smluvními stranami. Veškeré změny a doplňky této smlouvy musí mít písemnou formu. 3. Ustanovení smlouvy, která upravují poměry stran i po zániku této smlouvy, jsou platná a účinná i po zániku smlouvy. XII. Závěrečná ustanovení 1. Smluvní strany se zavazují vykonat veškeré úkony, jichž je podle této smlouvy, právních předpisů či z jiného důvodu zapotřebí k tomu, aby došlo k plné realizaci transakcí předvídaných touto smlouvou, a to i v případech, kdy to tato smlouva výslovně nezmiňuje. 2. Je-li některé z ustanovení této smlouvy neplatné, odporovatelné nebo nevynutitelné či stane-li se takovým v budoucnu, je či bude neplatné, odporovatelné nebo nevynutitelné pouze pro toto ustanovení a nedotýká se to platnosti a vynutitelnosti ustanovení

4

ostatních. Smluvní strany se zavazují vadné ustanovení bezodkladně nahradit ustanovením bezvadným, které v nejvyšší možné míře bude odpovídat obsahu a účelu vadného ustanovení. 3. Vzdání se práva lhůty v jednotlivém případě se dotýká vždy jen daného případu a nezakládá tedy domněnku vzdání se práva či prominutí lhůty ve vztahu k případům totožným či obdobným. 4. Smluvní strany jsou povinny dodržovat obchodní tajemství ve vztahu ke všem informacím, které se týkají této smlouvy. 5. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky, konkrétně pak zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. Smluvní strany se zavazují vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby spory vzniklé v souvislosti s touto smlouvou byly vyřešeny smírnou cestou. Nebude-li možné dosáhnout mezi smluvními stranami smírného řešení, bude spor řešen věcně a místně příslušným soudem České republiky. 6. Tato smlouva je vyhotovena ve třech stejnopisech v českém jazyce s platností originálu, přičemž každá strana obdrží jedno vyhotovení. 7. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu poslední ze smluvních stran. 8. Smluvní strany prohlašují, že tuto smlouvu uzavřely na základě vážné a svobodné vůle, nikoliv v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek, smlouvu pročetly, jejímu obsahu porozuměly, a na důkaz toho připojují své vlastnoruční podpisy.

V …................. dne …................

………………………………… za spol. …., s.r.o. jednatel ….

…………………………………… za spol. …., s.r.o. společníci ......62

62

Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/zakony-a-pravni-normy/vzory-smluv/podnikatele-akorporace/smlouva-o-vykonu-funkce-jednatele-spolecnosti-2014/

5

Příloha č. 3

1

2

Zdroj: obec Kožlí v zastoupení starosty Jiřího Ponta

3

Příloha č. 4

1

2

Zdroj: obec Kožlí v zastoupení starosty Jiřího Ponta

3

Příloha č. 5

Zdroj: obec Kožlí v zastoupení starosty Jiřího Ponta