Marta Doleželová, DiS

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Marta Doleželová, DiS.

Perspektivy rozvoje zážitkového cestovního ruchu ve vybrané lokalitě se zaměřením na pohybové aktivity

Bakalářská práce

2014

Perspektivy rozvoje zážitkového cestovního ruchu ve vybrané lokalitě se zaměřením na pohybové aktivity

Bakalářská práce

Marta Doleželová, DiS. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra cestovního ruch

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-11-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelors Dissertation

Perspectives of the adventure tourism development in the selected area focused on motion activities

Marta Doleželová, DiS.

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D. Date of Submission: 2014-11-24 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

že jsem bakalářskou práci na téma „ Perspektivy rozvoje zážitkového cestovního ruchu ve vybrané lokalitě se zaměřením na pohybové aktivity“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

..…………………………… Marta Doleželová, DiS. V Praze dne 24. 11. 2014

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Šárce Tittelbachové, PhD. za její odborné rady, vedení a vstřícný přístup, dále Mgr. Monice Klímové za pomoc a věcné připomínky při závěrečném zpracování této práce a také týmu CzechRun, jež mi ochotně poskytl potřebné informace.

Abstrakt DOLEŽELOVÁ, MARTA. Perspektivy rozvoje zážitkového cestovního ruchu ve vybrané lokalitě se zaměřením na pohybové aktivity. [Bakalářská práce] Předmětem bakalářské práce je region Praha z pohledu zážitkových Vysoká škola hotelová. Praha: 2014., 47 stran. Cílem mé bakalářské práce je zhodnocení perspektivy zážitkového cestovního ruchu se zaměřením na pohybové, sportovní aktivity, konkrétně běžecké, a posoudit tak potenciál regionu Praha jako místa konání významných mezinárodních běžeckých závodů. Práce je zaměřena na mezinárodní běžecký závod – Prague International Marathon a nalezneme také výčet ostatních světových běžeckých maratonů a jejich relevantní srovnání. V první části bakalářské práce vysvětlíme základní pojmy jako je volný čas v cestovním ruchu, poté konkrétně charakterizujeme zážitkový cestovní ruch a volnočasové aktivity, sportovní cestovní ruch a specifikujeme běhání jako jeho součást. V druhé části představíme region Praha z pohledu svého potenciálu pro cestovní ruch, zaměřený na sportovní vyžití. Přehledem nejvýznamnějších a nejznámějších běžeckých akcí, konajících se v Praze, srovnáme současnost s nedávnou historií. Ukážeme směr, kterým se běžecké aktivity v regionu Praha ubírají, vybereme několik trendů dnešní doby v této oblasti a přiblížíme nejznámější, největší pražskou událost, Volkswagen Maraton Praha, dále také Sportisimo 1/2 Maraton Praha a výčet zbývajících půlmaratonů, konajících se v České republice. V poslední části bakalářské práce jsou navrženy konkrétní možnosti a návrhy, jež by mohly přispět k celkovému rozvoji zážitkového cestovního ruchu v regionu Praha při příležitosti konání sportovních běžeckých akcí a maratonského víkendu v Praze. Tyto návrhy budou obsahovat vlastní doporučení a návody na zlepšení.

Klíčová slova: zážitkový cestovní ruch, sportovní cestovní ruch, Praha, Maraton

Abstract DOLEŽELOVÁ, MARTA. Perspectives of the adventure tourism development in the selected area focused on motion activities. [Bacelors Disertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2014, 47 pages. The subject of my thesis is evaluating the perspective of event tourism with a focus on a physical, sport activities, particularly running and assesing the potential of the Prague region as a place for organizing international running events. Attention will be given to the international cross country race – the Prague International Marathon and we will also list other marathons arend the world and thein comparison. In the first part of this thesis, we will introduce the basic concepts, such as leisure tourism, then we will characterize event tourism and leisure activities, sport tourism and we will specify running as part of it. The second part describes the Prague region in terms of its tourism potential focusing on sports. An overview of the most important and most famous running events taking place in Prague will offer insight into and comparison of the present and recent history. We will outline the direction in which the cross-country activities in the Prague region are going. We will introduce the current trends in this field, select several current trends and will focus on the biggest and most famous event in Prague, the Prague Volkswagen Marathon, as well as the Prague Sportisimo Half Marathon and other half marathons taking place around the Czech Republic. The last part of the thesis will propose options and suggestions for the overall development of tourism in the Prague region in relation to running sports events and the Prague marathon weekend. These proposals will include my own recommendations and the outline of the specific implementation.

Key words: event tourism, sports tourism, Prague, Marathon.

Obsah Úvod............................................................................................................................................ 10 1.

Teoretická část ..................................................................................................................... 12 1.1

Definice cestovního ruchu ............................................................................................ 12

1.2

Volný čas ..................................................................................................................... 12

1.2.1 Význam cestovního ruchu ve volném čase ................................................................... 12 1.2.2 Vymezení volnočasových aktivit.................................................................................. 13 1.3

Vymezení pojmu event ................................................................................................. 13

1.3.1 Klasifikace eventů v cestovním ruchu .......................................................................... 14 1.3.2 Zážitkový cestovní ruch – sport v cestovním ruchu ...................................................... 15 1.4

Motivace k účasti na zážitkovém cestovním ruchu ........................................................ 16

1.5

Charakteristika destinace .............................................................................................. 17

1.5.1 Předpoklady destinace ................................................................................................. 18 1.5.2 Specifické znaky destinace .......................................................................................... 18 2.

Analytická část ..................................................................................................................... 19 2.1

Charakteristika Prahy jako destinace ............................................................................. 19

2.2

Charakteristika Prahy jako destinace sportovních eventů ............................................... 21

2.2.1 Běžecké lokality v Praze .............................................................................................. 22 2.2.2 Běžecké závody v Praze............................................................................................... 23 2.2.3 Ostatní vybrané akce spojené s během ......................................................................... 25 2.3

Historie maratonu ......................................................................................................... 26

2.3.1 Volkswagen Maraton Praha ......................................................................................... 26 2.3.2 Sportisimo ½ Maraton Praha ........................................................................................ 29 2.3.3 Ostatní ½ Maratony v České republice ......................................................................... 31 2.4 3.

Nejznámější světové běžecké Maratony ........................................................................ 32

Návrhová část ...................................................................................................................... 35 3.1

Muzeum hl. města Prahy pro maratonce a rodiny .......................................................... 36

3.2

Plavba lodí po Vltavě s návštěvou ZOO v pražské Tróji ................................................ 36

3.3

Večer zábavy pro maratonce a rodiny ........................................................................... 37

3.4

Další návrhy ................................................................................................................. 37

Závěr ........................................................................................................................................... 38 Literatura a internetové zdroje ...................................................................................................... 40 Přílohy ......................................................................................................................................... 42 Seznam zkratek ............................................................................................................................ 47

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počty ubytovaných návštěvníků v regionu Praha Tabulka č. 2: Počty účastníků na maratonu ve Stromovce Tabulka č. 3: Historie počtu závodníků na Volkswagen Maratonu Praha Tabulka č. 4: Historie počtu závodníků Sportisimo 1/2 Maratonu Praha Tabulka č. 5: 1/2Maratony v České republice Tabulka č. 6: Výběr světových Maratonů a jejich srovnání

Úvod Bakalářská práce nese název „Perspektivy rozvoje zážitkového cestovního ruchu ve vybrané lokalitě se zaměřením na pohybové aktivity“. Dané téma jsem volila záměrně a se zájmem, neboť je mi blízká Praha místem bydliště mých posledních let a tak ji stále objevuji a poznávám s radostí nejlépe ze sedla horského kola nebo trávením volného času po běžeckých trasách nebo jinou formou pohybové aktivity. Preferuji tento typ trávení volného času a zajímá mě také jeho nabídka a možnosti v Praze. Jako běžecký nadšenec se účastním běžeckých aktivit, které se v posledních letech právě v Praze velice rozvíjejí. Dalo by se říci, že „běhá celá Praha“. Začínala jsem jako fanoušek pražského maratonského víkendu a v roce 2O13 jsem se poprvé účastnila Sportisimo 1/2 Maratonu Praha jako závodník. Nyní jsem registrována a připravuji se na nadcházející běžecký závod na jaře roku 2015. Tyto velkolepé běžecké sportovní události, jež každoročně zvou a hostí tisíce turistů ze všech koutů světa a významně ovlivňují náš cestovní ruch, mají dle mého názoru významné místo v zážitkových sportovních aktivitách. Cílem práce je charakterizovat jednu z nejvýznamnějších sportovních událostí s dlouholetou historií, Volkswagen Maraton Praha, zhodnotit jeho význam pro cestovní ruch, jako i jeho celosvětové umístění, zobrazit vývoj, kterým se ubírá, a dále posoudit potencionál pro rozvoj zážitkových pohybových aktivit v destinaci Praha s navržením konkrétních změn a opatření, jež by vedly k dalšímu rozvoji a rozšíření nabídky sportovních eventů a zážitkového cestovního ruchu a prostřednictvím toho přispěly k nárůstu příjezdového cestovního ruchu a tím k posílení ekonomiky regionu. V první části vysvětlím obecné pojmy, týkající se cestovního ruchu, další rozdělení bude již patřit zážitkovému cestovnímu ruchu, volnočasovým aktivitám a nakonec pohybovým, sportovním aktivitám, významu a jejich členění. V druhé části se budeme podrobněji věnovat běžeckým akcím, speciálně Volkswagen Maratonu Praha a Sportisimo ½ Maratonu Praha. Představíme Prahu nejen z hlediska významu pro zážitkový, sportovní CR, ale také jako metropoli, která skýtá pestré a zajímavé lokality s běžeckými trasami. Historií pražských mezinárodních maratonů se dostaneme k statistickým údajům a přehledům, jakým se tato událost vyvíjí, zda má vzestupnou tendenci, co znamená pro rezidenty a turisty a situaci budeme celkově analyzovat.

10

V třetí, návrhové části uvedeme podněty, vlastní návrhy a možnosti dalšího perspektivního rozvoje zážitkových sportovních akcí u příležitosti maratonského víkendu, konaného každoročně v hlavním městě České republiky. Tato část přináší konkrétní návrhy k rozšíření služeb cestovního ruchu, nabídkou produktu služeb, jejich zkvalitnění a docílení nárůstu příjezdového cestovního ruchu a tím ekonomickému přínosu pro hlavní město Praha. V závěru bakalářské práce zhodnotíme všechny poznatky a závěry, co nám konkrétně přinesly, zdali naše cíle byly reálné a uskutečnitelné. Pro psaní bakalářské práce bylo čerpáno z odborných knih a článků a dalších nalezených zdrojů, jež úzce souvisí s danou problematikou. Ačkoliv dosud není mnoho tištěné dostupné literatury na toto téma a jsem si vědoma množství použitých internetových zdrojů, jež přispěly výraznou mírou k podkladům analytické části, vzhledem k jejich aktuálnosti a v mnoha případech jediné možnosti pro získání statistických dat, považuji výběr a rozsah použitých zdrojů ke zvolenému zadání za dostačující.

11

1. Teoretická část 1.1 Definice cestovního ruchu Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) zní definice takto: „Cestovní ruch je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její obvyklé prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“(Nejdl, 2010, s. 12) „Významným aspektem cestovního ruchu je mimo jiné uspokojování potřeb lidí. Tato potřeba se stále rozšiřuje a vyvolává tak rozsáhlou poptávku po cestovním ruchu. Týká se především obyvatelstva vyspělých zemí, kde se v souvislosti s růstem životní úrovně a rozšiřování fondu volného času stává masovým jevem a ekologicky i sociologicky důležitým fenoménem.“ (Čertík, Fišerová, 2009, s. 5)

1.2 Volný čas „Vymezení přesné definice volného času je složité. Např. Slepičková definuje volný čas jako „Dobu, časový prostor, v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž se pouze na základě svého vlastního svobodného rozhodnutí věnuje vybraným činnostem. Tyto činnosti ho baví, přinášejí mu radost a uspokojení a nejsou zdrojem trvalých obav či pocitů úzkosti.“ Obdobně definují volný čas Pásková, Zelenka „ Čas, v němž člověk nevykonává činnosti pod tlakem pracovních závazků či z nutnosti zachování svého bio fyziologického či rodinného systému. Často je charakterizován svobodnou volbou, očekáváním příjemných prožitků. Spojují jej následující funkce: rekreační, zábavní, sociální kontakty, rozvoj vlastní osobnosti i psychická a fyzická regenerace.“ (Čertík, Fišerová, 2009, s. 7) „Je patrné, že volný čas a sport se ve všech směrech doplňují a ovlivňují navzájem. Cestovní ruch v moderní společnosti musí sledovat potřeby účastníků cestovního ruchu se zaměřením na sportovní trendy.“ (Čertík, Fišerová, 2009, s. 17) 1.2.1 Význam cestovního ruchu ve volném čase „Cestovní ruch má s volným časem společné moderní rysy, oba tyto pojmy stejně odráží vliv společenských trendů a životního stylu. Cestovní ruch se převážně uskutečňuje ve volném čase a v poslední době výrazně oživuje problematiku trávení volného času. 12

Přičemž účast na cestovním ruchu patří k oblíbeným a atraktivním způsobům trávení volné času. Volný čas z pohledu cestovního ruchu nelze chápat pouze jako nadřazený systém, v rámci kterého turismus vznikl, ale chápeme jej jako jeho nezbytnou součást.“ (Čertík, Fišerová, 2009, s. 35) 1.2.2 Vymezení volnočasových aktivit „Způsob trávení volného času je v dnešní době postindustriální společnosti značně různorodý. Můžeme jej však rozdělit do dvou základních skupin, a to aktivní formy trávení volného času a pasivní formy trávení volného času.“ (Čertík, Fišerová, 2009, s. 14) Mezi aktivní formy trávení volného času můžeme zařadit: 

manuální činnosti



fyzické činnosti



kulturní činnosti



intelektuální činnosti



sociální činnosti

Mezi pasivní formy patří: 

sledování televize, počítačové hry



nicnedělání

V dnešní moderní uspěchané době není vývoj volnočasových aktivit příliš pozitivní. Lidé vyhledávají spíše formy pasivního odpočinku, což je z velké části zapříčiněno rozvojem moderních technologií, které vybízejí trávit čas hraním počítačových her, komunikací na sociálních sítích nebo sledováním nejrůznějších televizních kanálů z celého světa. Pasivní forma odpočinku je pohodlná, většinou lehce dostupná a jedinec není nucen vyvíjet fyzickou námahu.

1.3 Vymezení pojmu event „Každá destinace cestovního ruchu potřebuje mít určitý potenciál, to znamená, že musí disponovat určitými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Můžeme tudíž říci, že rozvoj cestovního ruchu je dán rozdílností podmínek rozvoje cestovního ruchu, především pak diverzifikací jeho atraktivit. Atraktivity cestovního ruchu představují tzv. primární potenciál cestovního ruchu. Dělí se na přírodní a antropogenní, tedy vytvořené člověkem, které můžeme dále členit na hmotné a nehmotné. Právě eventy patří k antropogenním 13

podmínkám cestovního ruchu a lze jimi potenciál cestovního ruchu výrazně zvýšit. Eventy (akce a události) jsou významnou součástí nabídky dané destinace a nezřídka se stávají hlavní motivací cestování.“ (Kotíková, 2013, s. 91) Event je tedy jedinečná, dočasná, speciálně naplánovaná, řízená a organizačně zabezpečená akce nebo událost, která má dopad na cestovní ruch. „AIEST (Association Internationale d’Experts Scientifiques du Tourisme,1987), charakterizuje eventy jako významné jednorázové nebo opakující se akce omezeného trvání, které mají zvýšit povědomí, atraktivitu a zisk destinace cestovního ruchu z dlouhodobého i krátkodobého hlediska. Tyto eventy zakládají svůj úspěch na jedinečnosti, prestiži a aktuálnosti s cílem vzbudit zájem a vyvolat pozornost.“ (Kotíková, 2013, s. 91) „Eventy mají v současné době v cestovním ruchu stále větší význam. Často nejsou pouze zpestřením nabídky v cestovním ruchu, ale stále častěji se stávají i hlavním důvodem pro návštěvu dané destinace. Vznik a existence event turismu je odrazem rostoucího zájmu o zážitky jako nezbytné součásti nejen cestovního ruchu, ale celé oblasti volného času. Pro event turismus je charakteristické to, že hlavním motivem účasti na cestovním ruchu je návštěva určité konkrétní, předem zvolené události.“ (Kotíková, 2013, s. 93) 1.3.1 Klasifikace eventů v cestovním ruchu Členění eventů je možné z mnoha hledisek. Rozdělení je možné stanovit podle kritérií, jako je obsah, organizace, délka trvání a další. Základní členění eventů: 

podle obsahového zaměření (tematické)



podle cílových skupin



podle místa



podle pořadatelského subjektu



podle velikosti (podle počtu účastníků)



podle významu



podle doby trvání



podle periodicity realizace

14

Nejvýznamnější je členění tematické, tedy podle obsahu eventu: 

kulturní eventy,



sportovní eventy,



eventy zaměřené na místní zvyky, tradice, historii, mýty a legendy,



společenské a zábavní eventy,



náboženské eventy,



specifické eventy v cestovním ruchu (incentivní akce, kongresy, konference, semináře, veletrhy a výstavy, eventy v oblasti hotelnictví a gastronomie). (Kotíková, 2013, s. 94)

1.3.2 Zážitkový cestovní ruch – sport v cestovním ruchu „Sport je součástí kultury a má vliv na životní styl, stává se tak uvědomovaným spolutvůrcem životního stylu.“ (Čertík, Fišerová, 2009, s. 12) Jestliže pohlédneme na cestovní ruch z hlediska účelnosti, lze konstatovat, že stále více se vedle ostatních zálib dostává na přední místa sport. „Pokud bude hlavním cílem naší cesty, jak trávit volný čas, sportovní aktivita, můžeme hovořit o sportovním cestovním ruchu (turismu).“ (Čertík, Fišerová, 2009, s. 17)

„Sportovní akce jsou lákadlem nejen samotných sportovců, ale také fanoušků a významně přispívají k rozvoji cestování a turistiky. Sportovní akce můžeme v zásadě rozdělit na akce v oblasti vrcholového nebo výkonnostního sportu a na akce v oblasti rekreačního sportu“ (Kotíková, 2013, s. 101). Velké akce celosvětového významu, mezi které pořádání běžeckých maratonů bezesporu patří, mají velký dopad na cestovní ruch v dané destinaci a jsou důležitým momentem pro zviditelnění dané destinace a možností, jak prostřednictvím dané akce upoutat větší zájem turistů. Mohou posloužit jako významný reklamní artikl a zvýšit všeobecné znalosti a informovanosti o dané destinaci. Zážitkový cestovní ruch pochází z anglického názvu Hedonik Tourism a znamená takovou formu cestovního ruchu, která je specifická motivací účastníků tohoto druhu cestovního ruchu, kteří vyhledávají zážitky odlišné od všedního života a touží po změně, vzrušení, vybočení ze stereotypu. Základními atributy jsou – vyhledávání a prožívání sociálních kontaktů a kontaktů s přírodou a kulturním prostředím a vyhledávání zážitků v rámci atrakcí. Součástí zážitkového cestovního ruchu je také sportovní cestovní ruch. 15

V současné době je na obrovském vzestupu sportovní cestovní ruch, zažívá doslova rozkvět, a protože je velice úzce propojen s volným časem, toto téma se stává stále více aktuálním. Běžecký sport se stal v posledních letech jednou z nejoblíbenějších činností ve volném čase, dalo by se dokonce říct, že se stal pohybem konce dvacátého století v pravém slova smyslu, jak popisuje P. Mertz ve svém díle Maraton (Grada, 2007). Lidé využívající služby cestovního ruchu naplňují svoje touhy po poznání a zájmy o sportovní akce. V popředí motivace bývá většinou zlepšení zdraví a celkové fyzické kondice, ale také touha po dosud nepoznaném. Lidé jsou fascinováni novými zážitky v oblasti zážitkového cestovního ruchu s pohybovým zaměřením a naplňují tyto aktivity spolu s poznáním nových destinací. Běhání v dnešní době představuje životní filozofii, je trendem dnešní doby, dalo by se říci módou. Výhodou je, že je možné provádět jej kdekoliv, ať už v parcích, na městských promenádách, sportovištích nebo v lese či na silnici a přitom náklady na provozování tohoto sportu jsou tak nízké, že se stává běhání dostupné takřka všem. Pozitiva běžeckého sportu: 

lepší životní pocit



aktivní tělesný pohyb, zlepšení fyzické kondice



zdravotní přínosy – posílení imunity, krevního oběhu a srdce, snížení nadváhy



vitalita a prodloužení života



sociální kontakty

1.4 Motivace k účasti na zážitkovém cestovním ruchu Čertík (2009, s. 19) ve svém díle uvádí, že „Výrazným aspektem v cestovním ruchu je motivace. Motivace v cestovním ruchu představuje souhrn vnitřních a vnějších podnětů vedoucích k účasti na cestovním ruchu. Rozhodnutí k vycestování předchází uvědomění si potřeb a přání klienta, které determinují jeho motivaci.“ Rozhodujícím je uspokojování potřeb, přičemž ty jsou zcela individuální, odvislé od způsobu života každého jedince a mohou se odlišovat v různých etapách života. Podle Čertíka (2009, s. 22) rozlišujeme potřeby z hlediska vzniku i zaměření do dvou skupin a dále rozdělujeme také zdroje motivace, jako podněty nebo skutečnosti, jež vyvolávají lidskou motivaci.

16

Potřeby:  základní biologické potřeby, které jsou vrozené  psychosociální potřeby, které vrozené nejsou, vytvářejí se pod vlivem společnosti, ve které člověk žije a vyplývají z jeho pozice jako sociální bytosti. Zdroje motivace:  potřeby  zájmy  hodnoty  ideály  návyky Motivační faktory:  fyzické (relaxace, sportovní aktivita, zdraví)  emocionální (fantazie, únik)  kulturní (gastronomie, poznávání historie)  postavení (módnost, exkluzivita)  osobní (návštěva rodiny, přátel)  osobní rozvoj (učení cizím jazykům, získání jiných znalostí) Zdroj: (Čertík, Fišerová, 2009, s. 24)

1.5 Charakteristika destinace Destinace úzce souvisí s cestovním ruchem a je možné nalézt v literatuře mnoho pojetí, jež tento pojem vysvětlují a definují. Takovou, která nejpřesněji vystihuje všechny základní charakteristické prvky a kterou uvedl Bieger je, že destinace znamená geografický prostor (místo, region, stát), jež si účastník zvolí jako cíl své cesty. „ Obsahuje pro pobyt všechna nezbytná zařízení pro bydlení, stravování, zábavu a další aktivity. Tím se stává jednotkou soutěže v příjezdovém turismu, která musí být řízena jako strategická obchodní jednotka.“ Jak uvádí K. Nejdl ve svém díle Management destinace cestovního ruchu (2010), i přes množství definicí destinace cestovního ruchu, všechny v podstatě zahrnují stejné charakteristické znaky a liší se pouze nepatrně, přičemž základ zůstává stejný. Mluvíme

17

o takovém místě, kde účastník cestovního ruchu stráví alespoň 1 noc a kde nalezne služby cestovního ruchu, jež mu poskytnou a uspokojí touhu po odpočinku, zábavě a poznání. Mezi tyto základní znaky můžeme řadit: 

geografický prostor – místo, region, stát



souhrn atraktivit a zařízení poskytujících služby pro jejich využití a ubytování, a které jsou cílené na uspokojení potřeb určitého typu návštěvníků.



definice ze strany účastníka, který si místo destinace vybírá

1.5.1 Předpoklady destinace Nejdůležitějšími aspekty a zásadními předpoklady pro vznik destinace je velikost a kvalita atraktivit cestovního ruchu. „Atraktivity cestovního ruchu jsou nezbytným předpokladem v konkrétním území, ale jejich pouhá existence nestačí. Pro efektivní fungování cestovního ruchu jsou nezbytné ještě další předpoklady – suprastruktura, infrastruktura, obecná infrastruktura využitelná v cestovním ruchu a také neopomenutelná administrativně-řídící infrastruktura v místech a regionech cestovního ruchu, jejíž součástí je efektivně fungující systém řízení turismu v území – destinaci (destinační management).“ (Nejdl, 2010, s. 32) 1.5.2 Specifické znaky destinace Destinace je geografický prostor, který často překračuje a nerespektuje hranice politické či administrativní. Problematice formování a efektivního fungování destinací se dlouhodobě věnuje pozornost v řadě zemí. V odborné literatuře nalezneme více názorů na to, co jsou charakteristické znaky či rysy destinace. V této souvislosti je často citován Buhalis, který stanovil šest rysů, jako 6 A destinace: 

attractions – primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně – historický potenciál),



accessibility and ancillary services – všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, patří sem také služby využívané především místními obyvateli (telekomunikační, zdravotnické, poštovní),



amenities – suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v destinaci a využití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně-rekreační, kulturně-společenská a jiná zařízení),



avaible packages – připravené produktové balíčky,



activities – rozmanité aktivity. (Nejdl, 2010, s. 46) 18

2. Analytická část 2.1 Charakteristika Prahy jako destinace Praha jako hlavní město České republiky patří mezi jedno z nejstarších a nejzachovalejších měst v Evropě. Na svém území má nejkrásnější a také nejvýznamnější památky České republiky, které patří mezi skvosty evropské i světové architektury. Historické centrum Prahy je zapsané na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Památky zapsané na seznamu UNESCO vypovídají o jedinečné a pro svět něčím významné hodnotě, jež má být chráněna a uchována pro potřeby dalších generací. Těžko bychom popsali všechny historické památky a zajímavosti této metropole a věnovat se jim podrobněji není předmětem této bakalářské práce. Jmenujme tedy pouze několik turisticky zajímavých míst, jimiž se region pyšní a pro které se stává cílovým místem z řad příjezdového cestovního ruchu. Jedná se zvláště o historickou část Prahy. Zajímavosti v regionu 

Pražský hrad



Karlův most



Katedrála sv. Víta



Valdštejnský palác



Židovské město



Vyšehrad



Národní divadlo



Petřínská rozhledna



Staroměstské náměstí

Praha představuje i důležitý mezinárodní železniční uzel. Hlavní nádraží v Praze prošlo celkovou rekonstrukcí, která byla ukončena v roce 2011. Současné vybavení nádraží výrazně zlepšilo komfort cestování. Významnou změnou v železniční dopravě bylo začleňování železniční dopravy v Praze do Pražské integrované dopravy v roce 1992. V současné době je do Pražské integrované dopravy integrováno celkem 406 linek městské hromadné dopravy, z toho 33 linek vlakových. Letecká doprava osobní i nákladní byla v Praze provozována zejména na letišti Praha Ruzyně, které bylo v průběhu roku 2012 přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha. 19

Zde také začala plánovaná rekonstrukce hlavní vzletové a přistávací dráhy. V roce 2012 zde bylo odbaveno přes 12 milionů cestujících. Mezinárodní Letiště Václava Havla Praha je jedním z největších vzdušných přístavů v celé střední a východní Evropě. Své služby zde nabízí více než 50 leteckých společností, které spojují Prahu s více než 130 destinacemi po celém světě. Pro pražské letiště je mj. velmi důležitý i rozvoj dálkové dopravy mimo Evropu, díky ní přibývá i cestujících, kteří českou metropoli využívají jako přestupní bod. Praha má relativně dobře fungující městskou hromadnou dopravu s páteřním systémem metra v délce téměř 60 km a sítí tramvajových tratí o délce 142 km. Ročně se vozidly MHD přepraví více než 1 miliarda osob. Praha patří z hlediska kvality ovzduší, i přes výrazné zlepšení v 90. letech, k nejvíce postiženým regionům státu. Kvalita ovzduší v Praze je nejvíce ovlivněna dopravou a výrobou elektřiny a tepla. (www.czso.cz) „Významnou oblastí ekonomiky hlavního města České republiky je cestovní ruch. V roce 2012 se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 5,4 milionů hostů, což je více než v roce 2011. Meziroční nárůst počtu evidovaných hostů se mírně zvýšil, a to z 6 % v roce 2011 na 7 % v roce 2012. Naprostou většinu návštěvníků Prahy, kteří se ubytovali v některém z hromadných ubytovacích zařízení, tvoří trvale turisté ze zahraničí, kteří zde představují necelých 90 % všech ubytovaných návštěvníků. Od roku 2009 se však podíl ubytovaných tuzemských hostů zvyšuje a v roce 2012 bylo domácích návštěvníků více než 13 % ze všech hostů pražských ubytovacích zařízení. Praha je také nejčastějším cílem tuzemských služebních cest. Mezi zahraničními hosty převládají tradičně Němci a jejich počty trvale rostou. V roce 2011 a 2012 byly druhou nejpočetnější skupinou návštěvníci z Ruska, zatímco ještě v roce 2010 to byli Britové. V časovém horizontu byl počet hromadných ubytovacích zařízení na území Prahy nejvyšší v roce 2008, kdy jich bylo celkem 656, od tohoto roku je v Praze každoročně zaznamenáván pokles. V roce 2012 bylo v Praze evidováno 621 hotelů, penzionů, ubytoven i kempů. Mírně však narůstají počty hotelů vyšších kategorií“. (http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf)

20

Tabulka č. 1: Počty ubytovaných návštěvníků v regionu Praha Hromadná ubytovací zařízení celkem (k 31. 12.) Lůžka celkem (k 31. 12.) Hosté Přenocování

2009

2010

2011

2012

2013

653

630

622

845

856

83 132 4 346 839 11 218 200

82 559 4 743 373 12 121 133

77 972 5 050 923 12 948 091

92 246 5 726 454 14 443 143

92 052 5 899 630 14 654 282

Zdroj: www.czso.cz Dle znázorněné tabulky č. 1 můžeme konstatovat nárůst počtu návštěvníků v posledních pěti letech, přitom z dostupných údajů uvedeného zdroje bylo zjištěno, že počet přenocovaných nerezidentů v roce 2013 z celkového počtu 14 654 282, byl 13 056 931, přičemž průměrná doba pobytu je uváděna 3, 5 dne, z čehož vyplývá jednoznačný, každoroční nárůst turistů v regionu Praha.

2.2 Charakteristika Prahy jako destinace sportovních eventů Prahu lze skutečně nazývat městem sportu, v posledních letech rapidně roste zájem o nejrůznější sportovní aktivity a město dlouhodobě finančně přispívá a podporuje vznik nových a kvalitnějších sportovišť, podporuje také vrcholné sportovní akce a sportovní eventy mezinárodního charakteru. V rámci podpory sportu v Praze vznikl také projekt Praha sportovní. Díky němu se koná množství akcí, mezi než patří např. „Týden sportu zdarma“. Tento projekt nabízí nepřeberné množství sportovních akcí a je možností poznat nové neotřelé a zajímavé sporty a motivovat tímto Pražany ke sportovním zájmům. Pod vedením školených instruktorů je možné navštěvovat vybrané akce, tréninky a cvičení v pražských parcích, jež se konají pod záštitou Prahy sportovní. Hlavní město České republiky bylo jedno ze dvou měst, jež se ucházelo a usilovalo o titul Evropské hlavní město sportu pro rok 2016. Komise ACES (Sdružení evropských měst sportu), rozhodla 13. října v Bruselu o přidělení jmenovaného titulu Evropské hlavní město na rok 2016 Praze. Hlavní město České republiky se tak zařadí k několika předním evropským metropolím, která již v minulosti tento titul získala. (www.praha.eu) Za jednu z očekávaných a významných sportovních událostí nadcházejícího roku připomeneme Mistrovství světa v ledním hokeji 2015, jež se uskuteční na dvou místech v České republice, kde jedním z nich je Praha.

21

2.2.1 Běžecké lokality v Praze Hlavní město Praha skýtá řadu možností, jak trávit aktivně volný čas a také se dlouhodobě věnuje rozvoji a výstavbě sportovišť, turistických a běžeckých tras a tímto přispívá a podporuje sportovní aktivity nejen všech obyvatel Prahy, ale také návštěvníkům z řad příjezdového cestovního ruchu, kteří v době svého pobytu preferují aktivní odpočinek a vyhledávají lokality, jemu určené. S každoročním pořádáním maratonského víkendu narůstá zájem o tento sport a tím vzrůstá poptávka po běžeckých lokalitách a informacích z hlediska obtížnosti terénu, náročnosti a délky tratí a dostupnosti. Praha nabízí trasy v samotném centru města, v parcích a lesích, některé pokračují dále až za hranice území města Prahy.

 Park Cibulka – různé trasy, 7km, náročnost – středně těžká  Ďáblický háj – různé trasy, 7 km, náročnost - lehká  Divoká Šárka – různé trasy, 9 km, náročnost – středně náročná  Hostivařský lesopark – různé okruhy, náročnost - lehká  Klánovický les – 3,6 – 15,6 km, náročnost - lehká  Kunratický les – různé okruhy, náročnost – středně náročná  Letná – 2,6, 4,4 km, náročnost - lehká  Milíčovský les – 7 km trasy, náročnost - lehká  Modřanská rokle - 3 trasy, lehká, středně náročná, náročná  Petřín – 3 různé značené trasy, náročnost - vysoká  Prokopské údolí – různé okruhy, náročnost – středně náročná  Stromovka – 2-5 km okruh, náročnost – velmi lehká  Hvězda – 3,8 km, náročnost – středně těžká  Ladronka – 3,5 km – náročnost – velmi lehká  Riegerovy sady – 1,45 km, náročnost – lehká  Vyšehrad – 2 km areál, náročnost – lehká Výše jmenované lokality nejsou pouze a jenom běžecky vyhledávané, ale nabízí možnosti provozování ostatních sportovních aktivit, jako je in-line bruslení, cyklistické trasy, volejbalová hřiště, přičemž v zimních obdobích slouží některé z nich také k provozování běhu na lyžích.

22

Mimo lokality, které si běžec vybírá a kde běhá sám, existují v Praze také běžecké spolky, jež se věnují běžcům začátečníkům, pořádají hromadné běhy, tréninky a na základě takto organizovaných aktivit je běžec motivován, veden a často má možnost pod vedením zkušených, registrovat se na jeden z pořádaných maratonů. Jmenujme příkladem Miloše Škorpila, známého běžce, sportovce a spisovatele, který se věnuje běhání, běžeckým tréninkům a je vzorem mnohým začínajícím zapáleným běžcům. Založil také Běžeckou školu Miloše Škorpila, vydal již několik knih a je známý jako jeden z vodičů na Pražském Maratonu. Jedním z pozitivních a přínosných programů na podporu běžeckých aktivit a možností pro širokou veřejnost, se stalo v roce 2014, otevření běžeckého centra Running Mall v Praze, jež pořádá tréninky, cvičení jógy, skupinová setkání veřejnosti se známými běžci, výživovými poradci, slouží také jako informační centrum. 2.2.2 Běžecké závody v Praze  Zlatý Maraton Emila Zátopka – závod je konaný každoročně v červnu v Praze ve Stromovce na silničním povrchu trati, účastníci si mohou zvolit klasickou 42,2 km trať nebo půlmaraton či běh na 10 km.  Velká Kunratická – nejstarší a nejpopulárnější krosový závod v České republice. Datum konání je stanoveno z tradice každým rokem druhou listopadovou neděli. Na výběr je několik kategorií a tras. Ačkoliv je obrovský zájem běžců, kapacita je pouze 3400 závodníků celkově z důvodu limitu stanoveného ochránci přírody. Počet byl výrazně eliminován ve srovnání s 80. Léty, kdy například v roce 1983 běželo Velkou Kunratickou neuvěřitelných 9128 závodníků u příležitosti 50. Ročníku.  Běchovická desítka – nejstarší závod silničního běhu v Evropě. Byl založen roku 1897 a od té doby trvá nepřetržitě. Délka tratě je 10 km a kromě mistrovských kategorií se může účastnit také široká veřejnost. Náročnost trati je vysoká, terén je kopcovitý, začátek závodu je v Běchovicích u Prahy a končí v Praze na Žižkově.  We Run Prague – závod s již čtyřletou historií v Praze, běží se 10 km trať historickým centrem Prahy, start je v Podolí v areálu Žlutých lázní a odtud se běží do centra s cílem na pražské náplavce. Trať je certifikovaná IAAF/AIMS kritérii a letos běželo rekordních 10 000 závodníků.

23

 Birell Grand Prix – tento 10 km závod běží kromě široké veřejnosti závodníků také nejlepší světoví vytrvalci. Průběh je sledován v přímém přenosu České televize v sportovní relaci. Start spolu s cílem jsou umístěny na Václavském náměstí.  ČEZ CITY TRAIL RUN – tento závod uskutečněný letos v říjnu teprve poprvé, pro svoji atraktivitu a náročnou neobvyklou trasu skýtá dobré předpoklady k rozvoji a konání i do budoucna. Letošního prvního ročníku se zúčastnilo na 1000 běžců. Startuje se v atraktivní části staré Prahy na Malé straně. Trať je poměrně náročným terénem, kopcovitá, kdy je krátce po startu směrována výběhem na Petřín, pokračuje přes Letohrádek, Stromovku, Letnou a dále vinicemi v Botanické zahradě v Tróji a 16 km úsek je zakončen v Bohnicích. Dle informací a dojmů účastníků závodu na www.rungo.cz, měl tento závod coby první ročník určité organizační nedokonalosti, avšak výběrem tratě běžce uspokojil a celkově se dá hovořit o úspěšnosti pořádané akce.  Pražský Maraton Stromovka – tento nejstarší český pražský maraton slavil letos již 51. výročí. Tradičně je pořádán v říjnu v parku Stromovka, kde běžci závodí na 5km dlouhé okruhové trati, která výsledně splňuje 42,195 km. Za zmínku stojí, že tento maraton je českou sportovní událostí, proto zde nenajdeme zahraniční zastoupení. Poslední ročníky došlo k výraznému zlepšení organizace závodu a zkvalitnění zejména měření časů na trati. Po povodních v roce 2013 muselo být kompletně rekonstruováno zázemí šaten a toalet, pro které nemohl být v daném roce maraton uskutečněn. Kapacita počtu účastníků je stanovena na 500. Tabulka č. 2: Počty účastníků na Maratonu ve Stromovce Počty účastníků na startu v uplynulých letech Maratonu ve Stromovce Rok Počet závodníků Přírůstek Procento 201 2008 264 63 31% 2009 220 -44 -17% 2010 350 130 59% 2011 461 111 32% 2012 392 -69 -15% 2014 Zdroj: vlastní zpracování dle http://www.prazskymaraton.cz/vysledky/ Z tabulky č. 2 vyplývá nižší počet účastníků ve srovnání s ostatními běžeckými závody v Praze, navzdory velké historii tohoto závodu. Zásadní rozdíl je v zastoupení závodu, 24

který nemá mezinárodní charakter. Dlouhá maratonská trasa je koncipována do 8 opakujících se stejných okruhů v parku Stromovka a tato skutečnost může odradit spoustu zájemců, stejně jako časté chladné počasí, neboť start je v měsíci říjen. 2.2.3 Ostatní vybrané akce spojené s během 

Charitativní



Zábavní



Lívancový běh ve Stromovce – akce konaná obvykle každou první sobotu v měsíci pro širokou veřejnost, pro děti je připravena zhruba 1 km délka závodu, pro dospělé se běží délka trasy o 3,2 km. Běh je nenáročný a myšlenkou je běžet pro radost a podnítit širokou veřejnost k tomuto sportu.



Night Run Prague – tento netradiční závod se pořádá celkově v šesti městech České republiky a Praha je jedním z nich. Nabízí se 5 km trasa, jež má charitativního ducha a závod je součást projektu na podporu rakoviny prsu nebo je klasický 10 km závod. Zvláštností je, že se běží večer a tak závod kouzelně rozsvěcuje celou trať. Ve světě má tato tento nápad delší historii, než je tomu v České republice a cílem takových neotřelých závodů je běžet pro radost a zábavu a nejen pro pouhé kilometry s vidinou co nejlepšího umístění. Kolem celé akce je připravena spousta atraktivních doprovodných akcí, které zaujmou pozornost návštěvníků z řad dospělých i dětí. Tímto směrem se běžecké závody podobné povahy hlásí k zážitkovým běžeckým eventům.



Běh pro gorily – „charitativní akce“, zaměřená na podporu goril ve volné přírodě a zároveň se stává akcí zábavní, kdy Prahou běží závodníci v maskách goril. Event tohoto druhu má ve světě tradici již od roku 2003“. (http:/www.behprogorily.cz/). V roce 2015 se bude konat již šestý ročník už nyní tak populárního a oblíbeného běžeckého eventu.

25

2.3 Historie maratonu „Běh není jenom formou pohybu člověku nejvlastnější, ale i jedním z nejstarších druhů závodního sportu. Magická, nebo mystická vzdálenost 42 195 metrů se však neodvozuje od závodu samého, nýbrž se zakládá na dávné historické události.“ (Metz, 2007, s. 8) Historii tohoto proslulého 42.2 km vzdáleného závodu najdeme ve starořecké legendě, která vypráví příběh o řeckém kurýrovi Pheidippesovi, posla, jež byl poslán z maratonského bojiště do Athén a měl doručit zprávu o vítězství nad Peršany. V té době měřil maraton pouze 42 km. Konečných 42 195 metrů dostal až na olympijských hrách v Londýně v roce 1908. Maratonský běh byl vůbec poprvé na světě uskutečněn zařazením do programu prvních olympijských her v roce 1896 v Řecku. Postupně se maraton začal běhat v dalších světových destinacích, jako druhý na světě byl americký Boston, zde stojí za zmínku zajímavost, že zde „přežil“ a bez přerušení se konal po dobu obou dvou světových válek. Na konci sedmdesátých let zažívá „boom“ běžecký závod v New Yorku, jímž se brzy inspiruje valná většina ostatních světových měst a tak proniká koncem let osmdesátých také do evropských měst. V posledních letech se maratony stávají skutečně masovým hnutím a také pronikají do stále nových, vzdálenějších a odlehlejších míst, zmíníme například Saharskou poušť, maraton na Antarktidě, maraton na Severním pólu nebo maraton v Bombaji, který byl zahájen poprvé teprve v roce 2003. „Ženy běhají maraton až od roku 1926 a první světovou rekordmankou byla Violet Percyová z Velké Británie časem 3:40:22.“ (Metz, 2007, s. 10) Tím, že tato velkolepá sportovní událost je uskutečňována celosvětově, má obrovský dopad na cestovní ruch v daných destinacích a propojuje nejen účastníky samotného maratonu, běžce, ale také i příznivce a fanoušky ze všech koutů světa. Maratony se běhají už téměř ve všech zemích světa. Vyjmenujeme si ty nejznámější, nejrychlejší a ty, jež jsou hodnoceny jako nejkrásnější. (Metz, 2007, s. 88) 2.3.1 Volkswagen Maraton Praha Volkswagen Maraton Praha je často řazen do top desítky nejvýznamnějších maratonů světa a sbírá prestižní ocenění za svou úroveň a kvalitu. Poprvé se konal 4. Června roku 1995. Prezidentem PIM a člověkem, který stojí za vznikem pražského mezinárodního maratonu je italský imigrant Carlo Capalbo.

26

Tato jedinečná sportovní událost má historii již 20 let. Je složena celkem ze tří sportovních akcí. Sportisimo ½ Maratonu Praha s délkou téměř 22 km, maratonského víkendu s klasickou délkou 42,195 km a večerního maratonu Grand Prix, jež uzavírá sezónu. V rámci pražského Volkswagen Maratonu se také koná Mistrovství republiky v maratonu. V současné době je dle organizátorů naplněn maximální stav počtu účastníků, který Praha pojme, tento údaj značí více než 10 000 účastníků. Pozitivní vývoj je jednoznačný od roku 1995, kdy jich v Praze běželo 958. Pražský Maraton je také v týmu Czech Run, který pořádá navíc dalších šest velkých běžeckých závodů v České republice. Dle IAAF Volkswagen Maraton Praha získal zlatou známku ocenění. Účast domácích a zahraničních běžců je zhruba vyrovnaná a tak více než deseti tisícová masa běžců zahrnuje závodníky z 91 zemí celého světa, čímž se událost tohoto druhu v Praze stává ojedinělou. (www.runczech.com) Popis tratě Volkswagen Maraton Praha 

Start – Staroměstské náměstí



1-2 km – Čechův most, Malostranské náměstí, Karlův most



3-6 km – Staroměstská mostecká věž, náměstí Jana Palacha, Mánesův most



7-12 km – Libeňský most, Rohanské nábřeží, Karlín, Čechův most



12-14 km – Pařížská ulice, Staroměstské náměstí, Celetná ulice, ulice Na Příkopě



14-16 km – Národní třída, Tančící dům, břeh řeky Vltavy



16-19 km – trasa podél břehu řeky Vltavy až pod Vyšehrad



20-24 km – Podolské nábřeží



25 -29 km – Palackého most, Smíchov, Anděl



30-33 km – Janáčkovo nábřeží, Most legií, Mánesův most, nábřeží Edvarda Beneše



34-40 km – okruh Holešovicemi, Libní a Karlínem,



41 km-cíl – Pařížská ulice, Staroměstské náměstí.

Trať nabízí skvostné výhledy na historické jádro Prahy, a účastníci mohou zažít vedle sportovního nezapomenutelného zážitku také ojedinělou atmosféru, kdy míjejí historické budovy hlavního města, Staroměstskou radnici s orlojem, slavnou barokní stavbu chrámu svatého Mikuláše, Karlův most z poloviny 14. Století, Národní divadlo, a z mnoha stran lze vychutnat krásný pohled na dominantu hlavního města Pražský hrad. Pro příznivce sledování tohoto závodu z televizních obrazovek, je závod možno sledovat v přímém přenosu České televize jako i na webových stránkách PIM, přičemž lze konkrétně sledovat 27

dráhu jednoho konkrétního běžce, po zadání jeho startovního čísla do místního vyhledávače. Podmínky, pro získání zlaté známky ocenění (Gold Road Race Label) 

Pět elitních závodníků z pěti různých zemí s osobním rekordem za poslední tři roky pod 2:10:30, respektive 2:28:00 u žen



Certifikovaná uzavřená trať



Zajištění TV přenosů do zahraničí, domácí přímý přenos



Finanční odměna stejná pro muže i ženy



Velkoplošná obrazovka, mezičasy online



Zdravotní péče odpovídající počtu účastníků a počasí



Minimální odběr 12 dopingových vzorků



A mnoho dalších organizačních a technických parametrů

Zdroj: www.iaaf.org Česká republika je také stále bezpečnou destinací a to v dnešním světě politických nepokojů není zanedbatelný aspekt a může se velkou mírou podílet na výběru destinace ze strany zájmu účastníků z celého světa. Jako příklad uvedeme neštěstí teroristického útoku, jenž byl v průběhu konání maratonu v Bostonu v roce 2013. Toho samého roku byl v pásmu Gazy z důvodu bezpečnosti maraton zrušen zcela. Z hlediska klimatických podmínek je Česká republika taktéž příznivá, obzvlášť v měsíci květnu, kdy je maraton pořádán a tento měsíc většinou nejsou teploty vysoké, jinak pro tento dlouhý běh nežádoucí. Příkladem a srovnáním s jedním ze světových maratonů s daleko větším počtem účastníků a celkově masovější akcí než je Praha, zato naprosto nevyhovujícím ovzduším, je Peking v Číně, kde znečištění ovzduší letošní ročník maratonu překročilo normu více než 16 krát a světovou zdravotnickou organizací byl tento event označen ze zdravotního hlediska jako hazardní. Mezi nejvýznamnější osobností v historii české atletiky a běhu je zapsán český Emil Zátopek, jenž udělal jméno naší zemi po celém světě a díky němu má také běh v České republice svou velkou historii. Emil Zátopek byl prvním závodníkem na světě, jenž uběhl vzdálenost 10 km pod 29 minut a stal se trojnásobným olympijským vítězem běžeckých závodů na Olympiádě v roce 1952.

28

Tabulka č. 3: Historie počtu závodníků na Volkswagen Maratonu Praha rok počet závodníků 1995 958 1996 1167 1997 1639 1998 2520 1999 3169 2000 3173 2001 3143 2002 3151 2003 2998 2004 4222 2005 4953 2006 3796 2007 4153 2008 5127 2009 5993 2010 7934 2011 8338 2012 9057 2013 9573 2014 10192

Zdroj: vlastní zpracování dle www.runczech.com Volkswagen Maraton Praha 2014 – zajímavosti 

Počet národností – 71



Nejstarší účastník – 80 let



Počet dobrovolníků – 1300



Počet medailí – 14400



Počet plotů – 7756 m



Počet mobilních toalet – 235



Množství minerální vody – 37044 l



Emise – 0 g

Zdroj: www.runblue.cz 2.3.2 Sportisimo ½ Maraton Praha Tento závod, konající se každoročně na jaře je součástí běžeckého seriálu, kam patří také Pražský mezinárodní maraton. První ročník se uskutečnil v roce 1999. V současné době patří mezi největší půlmaratóny v České republice a se svým datem konání v březnu prakticky zahajuje běžeckou sezónu závodů. Obliba závodníků běžců neustále stoupá. Trať 29

je dlouhá 21,0975 a trasa závodu vede centrem historické Prahy, vnitřní částí města, dále podél Vltavy a vrací se zpět do centra. Tento půlmaraton je tolik populární zejména pro svoji menší vzdálenost, než je klasický maraton a proto láká tolik nadšenců také z řad neprofesionálních běžců, dále i zahraničních turistů, pro které je taková trať zvládnutelná a cíl dosažitelný. Právě půlmaratonové závody zažívají doslova celorepublikovou expanzi. Klimatické podmínky pro Sportisimo ½ Maraton Praha jsou většinou příznivé, neboť se koná každoročně na jaře. Atmosféra je nabita již od časného rána příprav ze strany organizátorů, kdy provoz centrem je omezen a v době závodu leckde úplně uzavřen. Pořadatelé si zakládají na perfektní organizaci, plynulém chodu závodu tak, aby byl poskytnut dostatečný prostor pro závodníky, zároveň však poskytuje informace rezidentům, jak se v případě potřeby pohybovat v den sportovní události v okolí centra. (www.runczech.com) Tabulka č. 4: Historie počtu závodníků Sportisimo 1/2 Maratonu Praha počet závodníků 980 1224 1609 1957 2397 2557 3478 4207 4956 5796 6228 8447 9614 11085 12137 12114

rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Zdroj: vlastní zpracování dle www.runczech.com Tabulka č. 4 zobrazuje každoroční vysoký nárůst zájmu o pražský Sportisimo ½ Maraton. Další nárůst se neočekává, vzhledem k naplnění kapacity závodu a počtu účastníků.

30

2.3.3 Ostatní ½ Maratony v České republice Tyto sportovní závody s délkou trasy půlmaratonu jsou pořádány v rámci běžecké ligy Czech Run. Odehrávají se v dalších 4 velkých městech České republiky a těší se vzrůstajícímu zájmu závodníků, kteří se sjíždějí nejen ze všech koutů naší země, ale i zahraničí. 

Karlovy Vary



České Budějovice



Olomouc



Ústí nad Labem

Tabulka č. 5: 1/2Maratony v České republice Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Praha

Olomouc

České Budějovice

Karlovy Vary

Ústí nad Labem

980 1224 1609 1957 2397 2557 3478 4207 4956 5796 6228 8447 9614 11085 12137 12114

1788 2100 2762 3543 4987

1438 2512 2800

1509 3000

1195 2314 2988 3500

Zdroj: vlastní zpracování dle www.runczech.com Tabulka č. 5 znázorňuje počty závodníků v průběhu let od vzniku prvního půlmaratonu v Praze v roce 1999. Ostatní města se postupně zapojovaly a i přes svoji hojnou účast si Praha drží svoje prvenství s největším počtem účastníků.

31

2.4 Nejznámější světové běžecké Maratony Maratony se běhají už téměř ve všech zemích světa. Tratě můžeme najít rovinaté, v pustině či v centrech světových metropolí, stejně jako terény plné kopců a převýšení v horských oblastech. Není snadné ne-li nemožné objektivně posoudit, které z nich patří mezi nejlepší, avšak je možné je dle různých kritérií seřadit a posoudit. Pokud budeme posuzovat okem turisty, který se maratonu neúčastní, bude nás zajímat bezpečnost destinace, ve které se maraton pořádá, cenová dostupnost dopravy a ubytování, dále pak atraktivity místní destinace. Pokud ale hledíme na danou destinaci jako závodník a běžec, budeme se soustředit zpravidla na specifika tratě maratonu, kvalitu organizace pořádané akce a vůbec dostupnost a možnosti startovat na jednom ze světových Maratonů, neboť jsou i takové, jež přijímají pouze běžce, kteří splnili kritéria kvalifikace, což znamená účast a časově daný limit v jednom z kvalifikovaných světových Maratonů. Vyjmenujeme si maratony nejznámější, nejrychlejší a ty, jež jsou hodnoceny jako nejkrásnější. Deset nejrychlejších Maratonů na světě 1. Chicago – USA 2. Rotterdam – Nizozemsko 3. Berlín – Německo 4. Londýn – Anglie 5. Peking – Čína 6. Gold Cost – Austrálie 7. Antverpy – Belgie 8. Carpi – Itálie 9. Vigarano – Itálie 10. Frankfurt – Německo Maratony s nejkrásnější krajinou na světě 1. Jungfrau –Marathon – Švýcarsko 2. Big Sur – USA (Kalifornie) 3. Řím – Itálie 4. Tahiti Nui – Tahiti 5. Twin Cities – USA 6. Mount Everest Challenge – Indie 7. Humbold Redwoods – USA (Kalifornie) 8. Avenue of the Giants – USA (Kalifornie) 9. Paříž – Francie 10. Maui – Havaj Zdroj: (Metz, 2007, s. 88) 32

Tabulka č. 6: Výběr světových Maratonů a jejich srovnání počet závodníků

Terén

náročnost

zvláštnosti

pozitiva

negativa

Pražský Maraton

11000

rovinatý, silniční

6 z 10

současně se koná Marathon music festival

úzké dlážděné ulice, poslední roky byly logistické potíže

Newyorský Maraton

45000

6 z 10

největší světový Maraton

Bostonský Maraton

35000

okružní prohlídka všech částí NewYorku kopcovitý náročný terén

organizace závodu, zázemímaratonské EXPO, trať vede historickým centrem organizace závodu

6 z 10

40000

historické centrum

7 z 10

Chicagský Maraton

45000

4 z 10

Berlínský Maraton

40000

centrum, rovinatý terén nejrychlejší trasa, rovný terén

mohutná podpora fanoušků i závodníků vysoká podpora fanoušků start i cíl v centru

2013 teroristický útok

Pařížský Maraton

nejstarší každoročně pořádaný maraton na světě největší skupinou běžců jsou Britové 4. největší maraton na světě

4 z 10

pověst trati, na níž padlo nejvíce světových rekordů v běhu.

úzké části tratě jsou místy neprůchodné

Londýnský Maraton

35000

rovinatý terén, méně náročná trať

5 z 10

současně soutěž handicapovaných, běh pro charitu

karnevalový duch akce,více než 70 živých hudebních kapel benefiční akce, běhy pro charitu

Vídeňský Maraton

30000

dlouhé rovné silniční úseky

5 z 10

Maraton v Amsterdamu

10000

4 z 10

vynikající technické zázemí a organizace většina trasy vede přírodoučistější ovzduší

Alénský Maraton

12000

dlouhé rovinaté silniční úseky dlouhé kopcovité úseky

závod doprovází vážná hudba velkých skladatelů nízká náročnost, vhodné pro začátečníky

jedinečná atmosféra kopírující historii tratě z roku 1896

velmi náročný terén, časté střídání horka a chladu,špatná aklimatizace

Pekingský Maraton

30000

5 z 10

start v říjnupříznivější klima

znečištěné ovzduší, hustý provoz

Antarktický Maraton

40

historické centrum + západní část města 1000 m n. m., pustina, běh po ledu

6000

pevnina, venkov, centrum Benátek

5 z 10

velkolepá scenérie, jedinečnost, organizace nevšední Maraton

0 fanoušků, vstupní poplatek 12000eur

Maraton v Benátkách

počátek Maratonské historie dle Maratonské legendy, 490 př.n.l. závodní pole Maraton, půlmaraton, běh pro radost extrémní soutěž s velmi vysokými nároky fyzicky a finančně poslední 3 km závodu obsahují 13 mostů

8 z 10

9 z 10

* (žádná významná negativa) Zdroj: vlastní zpracování dle JONES, H.; JAMES, A, 2013. 33

chladné počasí start v listopadu

zúžené úseky vedou k ucpání trati nepředvídatelné klima

poptávka po startovních číslech převyšuje kapacitu závodu *

*

úzké ulice centra, množství mostů

Na znázorněné tabulce č. 6 můžeme posuzovat maratony podle několika hlavních kritérií. Ty, jež jsou popisovány, znázorňují, jak velkou úlohu má velikost destinace při pořádaní maratonů a může nabídnout větší kapacitu pro počty závodníků. Také terén a krajina se podílí významnou mírou, pro kterou si účastníci danou lokalitu vybírají a nakonec zvolí. Praha se svými 11 000 závodníků zaujímá jedno z menších měst, kde se maraton koná, avšak svými atraktivitami s historickou částí metropole a proslulou výtečnou organizací závodu, stejně jako vynikajícími sportovními výkony, se stává sportovní událostí světového formátu a zaujímá každoročně první místa ve spokojenosti, mezi ostatními evropskými metropolemi, které maratony pořádají. Oproti ostatním zmiňovaným městům nabízí účastníkům náročnější terén, i když ten je často vytýkán a znesnadňuje závodníkům běh. Výčet byl vybrán zcela náhodně a subjektivně, aby podal pestrý obraz, míst konání maratonů i s těmi extrémními, mezi něž patří zejména maraton na Antarktidě a dále aby upozornil na zajímavá specifika některých, z hlediska zajímavostí nebo špatných a dobrých stránek.

34

3. Návrhová část Jak už jsme se zmínili a z analytické části této bakalářské práce vyplývá, nárůst účastníků na sportovním eventu, konkrétně Volkswagen Maratonu Praha a Sportisimo ½ Maratonu Praha je značný a má vzrůstající tendenci od doby jeho vzniku v roce 1995. Vzhledem k tomu, že kapacita počtu účastníku byla již posledním ročníkem naplněna, tak není nutné zpracovávat návrhy na rozšíření jeho propagace. Cílem je vytvořit novou nabídku, neotřelou, lákavou, jež by zviditelnila a zatraktivnila danou destinaci, u příležitosti konání maratonského víkendu. V této části bakalářské práce vytvoříme vlastní návrh doplňkových služeb a předložíme doporučení, které by mohly vést k dalšímu pozitivnímu rozvoji a podpoře turistického potenciálu v regionu Praha v době konání tohoto druhu eventu. Zvážíme možnosti rozšíření nabídky služeb pro účastníky květnového Volkswagen Maratonského víkendu a jejich rodinné příslušníky, se zájmem docílit zvýšení poptávky po turistických atrakcích, které hlavní město Praha nabízí. Pokud si lidé, cestující ze všech koutů světa, vyberou za svůj cíl Prahu a jejich prvotní zájem je účast na jednom z pořádaných mezinárodních maratonů, snahou bude vytvořit takový produkt a nabídku, která bude spojovat sport s relaxací a kulturním poznáním. Nabídka by měla být zajímavá a pro účastníky lákavá a také dostupná nejen pro samotné běžce, ale také pro jejich rodinné příslušníky, kteří cestují s nimi. Inspirací pro zpracování této části bakalářské práce, se autorovi stal mimo jiné i TCS New York City Marathon, jehož organizátoři pojímají tuto největší sportovní událost skutečně velkolepě a již týdenní zajímavý program v duchu maratonu, věnují před samotným závodem oslavě běhu. Zajímavostí je také hromadná večeře v předvečer závodu. Rozšíření sportovního maratonského víkendu v Praze o další zajímavé nabídky z oblasti kultury a zábavních akcí, se může do budoucna stát výzvou nejen pro pořadatele PIM, ale také ostatní poskytovatele služeb cestovního ruchu, kteří se vzájemnou spoluprácí s veřejnou správou zaslouží o celkový rozvoj regionu Praha. Tyto návrhy jsou určeny konkrétně pro všechny registrované účastníky běžeckých závodů a také jejich rodinné příslušníky čtyři dny před plánovaným maratonským víkendem a po dobu jeho trvání. Jelikož máme za cíl oslovit konkrétní cílovou skupinu, použijeme na propagaci nástroje přímého marketingu.

35

3.1 Muzeum hl. města Prahy pro maratonce a rodiny Cílová skupina – všichni registrovaní účastníci Volkswagen Maratonu Praha, tuzemští i zahraniční Nabídka – slevový kupon - 50% sleva pro 3 osoby na vstup do Muzea hl. města Prahy. Termín – 28.4. – 3.5.2015 Propagace - nabídka bude zveřejněna na internetových stránkách CzechRun a v podobě letáků s informacemi, jež obdrží osobně každý startující účastník ve svém startovacím balíčku materiálů v centru Expo. Dále před muzejními prostory a ve všech informačních pražských střediscích budou vystaveny a pro tento účel tištěny materiály. Obsah letáků bude zahrnovat otvírací dobu Muzea hl. města Prahy, ceny vstupu a malou mapu pro snadnou orientaci a možností dostupnosti pražské hromadné dopravy. Tyto letáky budou tištěny v českém a anglickém jazyce.

3.2 Plavba lodí po Vltavě s návštěvou ZOO v pražské Tróji Cílová skupina – registrovaní účastníci Volkswagen Maratonu Praha Nabídka – balíček bude zahrnovat lodní zpáteční lístek a vstup do ZOO pro 3 osoby v celkové hodnotě 700 Kč. Termín – 28.4. – 3. 5. 2015 Program – vyplouvá se denně od 9.00, každou hodinu do 15.00 od Čechova mostu na lodi s označením „Rodina a zábava/Family and Fun“. Poslední loď se vrací z Tróje do Prahy v 19.00. Propagace – nabídka bude ve formě letáků předána každému účastníku závodu na pražském výstavišti v centru Sport Expo při vyzvednutí startovního čísla. Obsah letáků bude zahrnovat informace o nástupním místě, časy vyplouvání, ceny vstupu, otvírací dobu a ceny vstupu do pražské ZOO a malou mapu pro snadnou orientaci a možnosti dostupnosti pražské hromadné dopravy. Tyto letáky budou tištěny v českém a anglickém jazyce.

36

3.3 Večer zábavy pro maratonce a rodiny Cílová skupina – registrovaní účastníci Volkswagen Maratonu Praha a rodiny s dětmi Místo konání – areál pražského výstaviště Čas – sobota v předvečer Volkswagen Maraton Praha od 17 do 20 hodin. Program  17.00 zahájení, uvítací proslov organizátorů PIM,  17.00 - 19.00 atrakce pro děti – stany plné zábavy a her, dětské překážkové dráhy, soutěže, trampolíny, výhry budou odměňovány reklamními předměty a dárky na propagaci PIM.  Program pro dospělé – velkoplošné promítání historie Volkswagen Maratonu Praha, rozhovory s elitními běžci, upoutávky prostřednictvím velkoplošné obrazovky na dostupné kulturní a zábavní akce v rámci pořádání maratonského víkendu.  19.00 – 20.00 Předmaratonská společná večeře sestavená z jídelníčku zdravé výživy na doporučení výživových poradců pro sportovní výživu. Stravu zajistí smluvená cateringová společnost.  20.30. – závěrečný ohňostroj na závěr akce Cena – večeři a nápoje si každý účastník hradí sám Propagace – při otevření sportovního centra Expo na pražském výstavišti, budou upoutávky na danou akci prostřednictvím reklamních letáků v samotném centru, každý registrovaný účastník obdrží informace v rámci svého startovacího balíčku se startovním číslem.

3.4 Další návrhy Maratonská svatba v srdci Prahy – balíček služeb, který by obsahoval ubytování pro zasnoubené páry, registrované na Volkswagen Maraton Praha, svatbu v běžeckém stylu přímo v den konání, jízdu v kočáře s koňským spřežením, hostinu s českými specialitami. Po stopách Prahy stověžaté aneb běžíme do věží – program by byl určen pro individuální zájemce a nadšence, kteří touží poznat Prahu z výšek mnoha pražských věží, které jsou dostupné veřejnosti, příkladem Jindřišská věž, Katedrála svatého Víta, Astronomická věž v Klementinu, Petřínská rozhledna nebo Prašná brána.

37

Závěr Praha je jedinečná z mnoha pohledů a my jsme v této bakalářské práci podpořili vnímání hlavního města České republiky, jako metropole sportovní, která má obrovský potenciál stát se vyhledávanou sportovní destinací pro turisty z celého světa. Je místem konání mnoha významných mezinárodních sportovních eventů, ale také místem, jež nabízí svým rezidentům stále větší možnosti pro aktivní trávení volného času sportem. Pro cestovní ruch se sportovní aktivity a jejich eventy, stávají předmětem zájmu příjezdového cestovního ruchu, také přispívají k poznání a přátelství mezi státy a národy, pokud mohou být spojeny mezinárodní sportovní události s objevováním místních kulturně historických památek dané země. V tomto ohledu a s odkazem na stanovený cíl bakalářské práce lze konstatovat, že region Praha skýtá obrovský potencionál, který je ale potřeba neustále rozvíjet, služby cestovního ruchu neustále inovovat a naslouchat potřebám turistů, abychom na trhu konkurence uspěli jako celek a šířili dobré jméno regionu Praha v kvalitě poskytovaných služeb cestovního ruchu. Z práce vyplývá, jak aktuální téma bylo zvoleno, jak velkou roli v naplňování a uspokojování potřeb v oblasti zážitkového sportovního cestovního ruchu hraje zvolená destinace, a pokud se ve stejném duchu pořádají mezinárodní sportovní eventy, jak velký přínos a obohacení může přinášet dané destinaci. Protože sama se maratonského víkendu v Praze účastním jako fanoušek a příštím rokem již podruhé jako registrovaný závodník Sportisimo ½ Maratonu Praha, vycházím z osobních zkušeností, které mi umožnili osobně posoudit celkovou atmosféru této velké sportovní události ze strany pozorovatele i ze strany přímého účastníka. Celkově mohu konstatovat velice kvalitní organizaci a propagaci samotného maratonského víkendu a ostatních běžeckých závodů v rámci Prahy. Zde jsem neshledala výrazné nedostatky, jež by bylo možno organizátorům vytknout a pro něž by bylo nutné hledat návrhy na zlepšení či reorganizaci. Rezervy však nalézám v nabídce a propagaci ostatních zážitkových akcí, speciálně vytvořených v době konání mezinárodních sportovních eventů v Praze, které by ještě více zatraktivnily region pro zahraniční návštěvníky a staly se tak důvodem k jejich delšímu pobytu se zájmem objevovat a poznávat i jiné zajímavosti města. Samozřejmě velkou úlohu v dalším rozvoji budou hrát finance na podporu města jako vyhledávané sportovní destinace. V návrhové části bakalářské práce jsou uvedeny konkrétní návrhy, které shledávám jako uskutečnitelné a možné v uvedení do praxe.

38

Velice oceňuji vstřícnost a výjimečnou spolupráci s týmem CzechRun, který mi byl nápomocen a ochoten zodpovídat moje dotazy a poskytovat data, které nebylo možné s takovou přesností vyhledat v odborné tištěné literatuře, která je zatím pro toto specifické téma stále nedostatečná.

39

Literatura a internetové zdroje [1] Praha sportovní – běh. Magistrát hlavního města Prahy. Kartografie PRAHA, a.s. 2009 dostupné na internetu http://www.praha.eu [2] Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 až 2005, Situace z pohledu statistických údajů. Český statistický úřad, Krajská správa hl. m. Praha. 2006. ISBN 80-250-1361-8 [3] ČERTÍK, M.; FIŠEROVÁ, V. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Praha: VŠH, 2009. 104 s. ISBN 978-80-86578-93-4 [4] DAVID, P.; SOUKUP, V, a kol. Průvodce po Čechách Moravě a Slezsku. Praha – centrum. Praha: Nakladatelství a vydavatelství S&D, 2000. 160 s. ISBN 86050-50-5 [5] ELIÁŠEK, J.; Česká republika – Unesco. Český Krumlov: Vydavatelství MCU s.r.o. 2013. 80 s. ISBN 978-80-7339-210-9 [6] FLEMR, L.; NĚMEC, J, a kol. Pohybové aktivity ve vědě a praxi. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2621-5 [7] JONES, H.; JAMES, A. Maratony nejvýznamnější a nejvyhledávanější. Nakladatelství Slovart, s.r.o., 2013, 160 s. ISBN 978-80-7391-768-5 [8] KOTÍKOVÁ, H.; Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing. 2013, 208 s. ISBN 978-80-247-4603-6 [9] LACIKA, J.; Praha turistický průvodce. Bratislava: Vydavatelstvo Príroda s.r.o. 2006, ISBN 80-07-01401-2 [10] MERTZ, P.; Maraton. Praha: Grada Publishing. 2007, 96 s. ISBN 978-80-247-1873-6 [11] NEJDL, K.; Management destinace cestovního ruchu. VŠH, Praha 2010 [12] ŠKORPIL, M, a kol. Jak uběhnout maraton za 100 dní. Praha : Extra Média, s.r.o. 2007, 234 s. ISBN 978-80-254-0300-6 [13] ŠKORPIL, M.; MACHEK, V. a kol. Běháme po Praze a okolí. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2006-7 [14] http://www.behej.com/clanek/9404-maratonske-statistiky [15] http://www.praha.eu 40

[16] http://www.crainsnewyork.com [17] http://www.prazskenovinky.cz/zpravy/regiony/praha [18] http://www.prazskymaraton.cz [19] http://www.prg.aero/cs/sluzby-cestujicim/exkurze-letiste-praha/11.2014/ [20] http://www.runczech.cz [21] http://www.behej.com [22] http://cs.srichinmoyraces.org/beh-2-mile-praha [23] http://www.praha.czso.cz [24] http://www.night-run.cz/zavod-info/praha/o-zavodu.html [25] http://www.novinky.cz/vase-zpravy/praha/1153-26730-we-run-prague-2014

41

Přílohy Příloha 1: PIM 1995 Příloha 2: Úsek trati Volkswagen Maratonu Praha Příloha 3: Běžecký závod We Run Prague Příloha 4: Mapa trati závodu Běchovické desítky

42

Příloha č. 1. PIM 1995

Zdroj: www.runczech.com

43

Příloha č. 2. Úsek trati Volkswagen Maratonu Praha

Zdroj: www.runczech.com

44

Příloha č. 3. Běžecký závod We Run Prague

Zdroj: www.behej.com

45

Příloha č. 4. Mapa trati závodu Běchovické desítky

Zdroj: http://www.bechovice-praha.cz/o-zavode/propozice/mapa-tr

46

Seznam zkratek ACES – European Capitals of Sport Association AIMS – Association of International Marathons and Distance Races - Asociace mezinárodních Maratonů a rychlostních závodů IAAF – International Association of Athletics Federation - Mezinárodní asociace atletických federací PIM – Prague International Marathon - Pražský Mezinárodní Maraton UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization - Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNWTO – United Nations World Tourism Organisation - Světová organizace cestovního ruchu

47