Mládeţ a volný čas. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra ekonomických a sociálních věd. Bakalářská práce. Tereza Jislová

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Mládeţ a volný čas Bakalářská práce

Autor:

Tereza Jislová Bankovní management

Vedoucí práce: PhDr.

Praha

Vladimír Dubský, CSc.

Červen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Nové Pace, dne 29.června 2010

Tereza Jislová

Poděkování:

Děkuji PhDr. Vladimíru Dubskému, CSc. za ochotu, pomoc, podporu a cenné rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce se zabývá trávením volného času dnešní mládeţe. Cílem této práce je teoretické a praktické popsání současné mládeţe a trávení volného času. V teoretické části jsem se zaměřila na popis, charakteristiku mládeţe, volného času a na vymezení důleţitých a souvisejících pojmů. Pomocí průzkumu, který jsem realizovala na Gymnáziu SOŠPg v Nové Pace jsem se snaţila zjistit, jakými aktivitami, činnostmi se mládeţ zabývá, co ji k tomu chybí, aby tyto činnosti uskutečňovala. V samotném závěru jsou uvedeny pomocí grafického znázornění výsledky dotazníkového šetření.

Annotation This Bachelor thesis is aimed at young people of today and spending of their leisure. The aim of this thesis is theoretical and practical description of youth and their leisure activities. In the theoretical part, I focused on the description and characteristics of young people and leisure. I also focused on the definition and explication of important and realted concepts. Using a survey that was done in the Secondary Grammar School SOŠPg in Nová Paka I tried to detect what activities are young people deal with and what prevents to accomplish them. At the end are shown results of a survey by graphical representation.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1. Mládeţ ............................................................................................................................... 7 1.1 Definice pojmu ........................................................................................................... 7 1.1.1 Související pojmy ............................................................................................... 9 1.2 Pohled na dnešní mládeţ .......................................................................................... 10 Volný čas ......................................................................................................................... 15 2.1 Pohled na volný čas .................................................................................................. 16 2.2 Funkce volného času ................................................................................................ 17 2.3 Výchova mimotřídní, mimoškolní, mimo vyučování .............................................. 18 2.4 Výchova formální, informální, neformální .............................................................. 19 2.5 Organizovanost výchovného působení..................................................................... 20 3. Soudobá mládeţ a volný čas .......................................................................................... 21 3.1 Činitelé působící na mládeţ a volný čas .................................................................. 21 3.1.1 Rodina .............................................................................................................. 21 2.

3.1.2

Škola ................................................................................................................. 24

3.1.3

Vrstevnické skupiny ......................................................................................... 27

3.1.4

Média ................................................................................................................ 28

3.2 Volnočasové aktivity ................................................................................................ 31 3.2.1 Vývoj aktivit ve volném čase v závislosti na věku .......................................... 31 3.2.2

Generační posuny aktivit .................................................................................. 33

3.2.3

Zařízení pro volný čas ...................................................................................... 33

3.3 Negativní jevy spojené s trávením volného času ..................................................... 34 3.3.1 Drogy ................................................................................................................ 35 3.3.2

Alkohol ............................................................................................................. 36

3.3.3

Nikotin .............................................................................................................. 37

3.4 Průzkum ................................................................................................................... 38 3.4.1 Tvorba dotazníku.............................................................................................. 38 3.4.2

Místo realizace a charakteristika respondentů ................................................. 38

3.4.3

Zpracování dotazníků ....................................................................................... 39

3.4.4

Výsledky průzkumu ......................................................................................... 48

Závěr ........................................................................................................................................ 49 Seznam pouţité literatury ...................................................................................................... 51 Seznam tabulek, grafů ........................................................................................................... 53 Seznam příloh ......................................................................................................................... 54

5

Úvod Volný čas mládeţe je aktuální problematikou dnešní doby. Způsoby a vyuţití volného času mají totiţ významný vliv na rozvoj mládeţe. Volný čas je jedním z důleţitých faktorů, který ovlivňuje ţivotní styl nejen mládeţe, ale později také dospělých, protoţe zkušenosti a návyky z dětství se promítají do dospělosti. Dnešní mladá generace má jiné postoje a hodnoty, proto preferuje odlišné způsoby trávení volného času, neţ jejich rodiče. Tyto odlišné formy trávení volného času se mnohdy rodičům nezamlouvají, protoţe je z vlastního dětství neznají, a proto je důleţité, aby se právě rodiče aktivně podíleli na vytváření a určování volnočasových aktivit svých dětí. Aktivity spojené s trávením volného času se v posledním desetiletí patřičně rozrostly. Můţe se jednat o volnočasové aktivity v rámci školy, zájmových krouţků, sportu, tance, hudby apod. Tyto činnosti podněcují mládeţ, aby svůj volný čas trávila aktivně, rozvíjela své schopnosti a dovednosti, a tím předcházela působení negativních vlivů způsobených minimální fyzickou a psychickou aktivitou. Vhodné trávení volného času by proto mělo představovat důleţitou součást ţivota kaţdého z nás. Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma mládeţ a volný čas, jelikoţ uţ několik let se podílím na přípravě a organizaci – management basketbalových soustředění, která jsem určena pro mládeţ. Cílem bakalářské práce bylo 1) definování pojmu mládeţ a objasnit s ní související pojmy. Dále jsem se pokusila popsat pohled na dnešní mládeţ. 2) porovnání základních definic volného času od různých autorů, popsání volného času z různých pohledů: dle funkcí, výchovného působení a jeho organizovanosti a 3) popsání volnočasových aktivit dnešní mládeţe a zařízení, kde mladí lidé mohou trávit volný čas, dále jsem se zaměřila na jednotlivé činitele, kteří ovlivňují volný čas dnešní mládeţe, negativní jevy spojené s trávením volného času a poslední podkapitola byla věnována průzkumu, který se zabýval volným časem novopacké mládeţe. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak dnešní mládeţ v Nové Pace tráví svůj volný čas a co ji chybí k tomu, aby ho mohla aktivně vyuţívat.

6

1. Mládeţ V současné době neexistuje jednotná definice pro vymezení pojmu mládeţ. U různých autorů se můţeme setkat s různými definicemi v závislosti, z jakého hlediska tuto skupinu posuzují.

1.1 Definice pojmu Sociologie chápe mládeţ jako velkou sociální skupinu lidí se specifickou pozicí a úlohou ve společnosti. Do této skupiny bývají zařazeny jedinci ve věku od ukončení základní školní docházky do věku ukončení sociální zralosti, převzetí všech rolí dospělých a získání plnohodnotného občanského statutu. [11] Mládeţ lze charakterizovat také tím, ţe si osvojuje hodnoty a společenské normy, které se týkají: 1) profesní přípravy, která jim umoţňuje získat odbornou kvalifikaci a tím pak také ekonomickou soběstačnost; 2) partnerského a rodičovského ţivota, aby si osvojili chování jako rodiče a partneři; 3) osvojování sociálních rolí, které jim umoţňují jednat jako občané své společnosti (umět se chovat ve společnosti). Z hlediska těchto činností mládeţe je tato sociální skupina sociologií definována jako lidé od puberty do zhruba 30 let. Prostřednictvím mládeţe dochází k vývoji hodnotového systému společnosti, protoţe interiorizace1 hodnotového systému společnosti se neděje mechanickým kopírováním. Mládeţ je v tomto procesu aktivním subjektem a přebírá jednotlivé hodnoty diferencovaně2 a tak zpětně obměňuje hodnotový systém společnosti. Mladí lidé vnáší do společnosti inovace, např. tato současná mládeţ byla subjektem komputerizace společnosti. [11] Zvláštní status mládeţe vyplývá z toho, ţe je ve stadiu neúplné nebo odloţené ekonomické aktivity a profesionální přípravy a ţe je sociálně a ekonomicky závislá na „světě dospělých“. Mládeţ ve společnosti zaujímá specifické postavení, které sociologicky označujeme jako její sociální pozici či sociální status. S tímto postavením souvisí vše, co pomáhá utvářet vědomí a postoje mládeţe, její zájmy, potřeby a poţadavky. [6]

1 2

Osvojení Odlišně

7

Mládeţ lze dále charakterizovat tím, ţe věkově i sociálně jde o mezivrstvu mezi dětmi a dospělými, která má své specifické zájmy, aspirace, postoje, společenské postavení a svou roli, prestiţ. V rozmezí svého sociálního věku postupně přejímají nové sociální role, osvojuje si sociální mechanismy. [13] Mládeţí označujeme dospívající většinou od 14 – 15 let, kdy končí povinná školní docházka, do 30 let, kdy jsou završeny dílčí procesy sociálního zrání u všech skupin mládeţe. Pro představu uvádím, jakou část české populace tvoří mládeţ a její vývoj v následujících letech. Tabulka 1: Věkové sloţení mládeţe [14]

Věkové sloţení mládeţe k 31.12.2008

Věkové sloţení mládeţe k 31.12.2002

Věk 15 – 19 20 – 24 25 - 29

Věk 15 – 19 20 – 24 25 - 29

Počet obyvatel 637 248 707 501 784 613 2 129 362

Počet obyvatel 665 282 773 754 906 497 2 345 533

V roce 2002 bylo mezi 15 – 19 lety v ČR 2 345 533 obyvatel, vlivem niţší porodnosti mezi roky 2002 2008, došlo v r. 2008 k poklesu na 2 129 362 obyvatel, počet mládeţe se tedy sníţil o 10%. Ve věkové skupině 15 –19 let došlo k poklesu o 5% (r. 2002 – 665 282 obyv., r.2008 – 637 248 obyv.). V následující věkové skupině 20 – 24 let se počet dospívajících sníţil o 9% a v poslední věkové skupině 25 – 29 let byl pokles největší a to 14 %. Nejniţší pokles u věkové skupiny 15 – 19 let je dán stárnutím silnějších porodních ročníků 1989 –1993. V průběhu posledních desetiletí dochází v důsledku měnících se ţivotních podmínek k akceleraci3 biologického zrání. Naopak se prodlouţila profesionální příprava a posunul se věk, v němţ si mladí lidé osvojují společenské role dospělých. To má své dopady na proces osamostatňování mladého člověka od rodiny. [13] Na to má především vliv nízkých počátečních platů absolventů středních a vysokých škol a s tím i související

3

Zrychlení

8

bytový problém, a proto se zvyšuje věk osob uzavírajících manţelství. Mladí proto upřednostňují spíše ţití tzv. „na hromádce“. Tabulka 2: Počet snoubenců [15]

Snoubenci podle věku k 31.12.2002

Snoubenci podle věku k 31.12.2008

Věk 18 - 19 20 - 24 25 - 29

Věk 18 - 19 20 - 24 25 - 29

Počet 2 285 27 411 40 445

Počet 977 14 042 36 295

Trendem dnešní doby se stává pokles sňatkovosti v niţších věkových skupinách. 18 – 19 ti letých snoubenců bylo v r. 2002 2 285 ,v r.2008 došlo k velkému propadu na počet 977 18 – 19 ti letých snoubenců, tedy o 58%. Ve věkové skupině 20 –24 let byl pokles snoubenců o trošku menší, tedy o 49%. U starších, 25 –29 ti letých, byl zaznamenán mezi léty 2002 a 2008 nejmenší pokles = 11%. Na těchto údajích je dobře dokumentován posun ve sňatkovosti k starším věkovým skupinám a také pokles celkové sňatkovosti oproti dřívějším rokům.

1.1.1 Související pojmy Příslušníky mládeţe spojuje to, ţe se nalézají ve stejném ţivotním cyklu nazývaném mládí. Mládí je pojem chápaný jako: a) období přechodu mezi dětskou závislostí a relativní nezávislostí a svébytností dospělého, období individuálního vývoje, ve kterém dochází k dotváření předpokladů jedince pro jeho reprodukci; b) soubor subkulturních znaků příznačných pro

mládeţ, které souvisí s historickým obdobím, jeho podobou

a proměnami.[13] R.Havlík ve své knize popisuje: „Ze sociologického hlediska je mládí obdobím přechodu z dětství do dospělosti, fáze života, ve kterém dochází k významným biologickým, psychickým a sociálním změnám“. [1] Dalším termínem spojený s mládeţí je adolescence. Termín adolescence je odvozen z latinského slovesa adolescere, které přeloţené do češtiny znamená dospívat, dorůstat, mohutnět. Adolescence - v české terminologii mládí,

9

je většinou datována od 15 do 20 (22) let. Dnes se adolescencí označuje celé období mezi dětstvím a dospělostí. Adolescence je dospívání i mládí současně, odlišuje se od ostatních ţivotních etap a současně je diferencovaná. Toto období můţeme rozlišit a rozdělit do tří fází: 1. časnou adolescenci v časovém rozmezí 10 (11) – 13 let 2. střední adolescenci vymezenou přibliţně intervalem 14 – 16 let 3. pozdní adolescenci od 17 do 20 let, popřípadě i mnohem déle [5] Tento proces vyústil v oddělení sociálního světa mladých lidí. Projevilo se to v mnoha oblastech kaţdodenního ţivota, včetně trávení volného času, uţívání médií a vytvoření specifické kultury a hodnot. [9] Dalším pojmem, který souvisí s mládeţí je socializace. Socializace je komplexní proces, v jehoţ průběhu se člověk stává prostřednictvím sociální interakce a komunikace s druhými sociální bytostí schopnou chovat se jako člen určité skupiny či společnosti. [13] Socializace vede k osvojování určitých společenských rolí, tj. způsobů chování, které okolí od jedince očekává z hlediska jeho věku, pohlaví a společenského statusu. Nejde zde o pasivní přebírání schémat, nýbrţ o vyrovnání se s poţadavky, které jsou před člověka stavěny. [9]

1.2 Pohled na dnešní mládeţ Dospívání je přechodnou fází ţivota, ve které jedinec jiţ není dítě, ale ještě není dospělý. Adolescence neboli psychosociální zrání v sobě zahrnuje několik úkolů : vytvoření vlastní identity, systému hodnot, volba a příprava na budoucí povolání a také navazování vztahů s opačným pohlavím. Dospíváním jsou ovlivněny všechny sféry dospívajícího člověka. V citové sféře často dominuje emoční nestabilita, sugestivita atd. V intelektuální sféře je znatelný rozvoj rozumových schopností a tvořivého myšlení a v sociální sféře roste působení vrstevníků,

10

čímţ dochází k oslabení vlivu daných autorit, a také začíná postupná emancipace od rodiny. Dospívání je období kritické a rizikové. Ovlivňují ho různé faktory, ať uţ pozitivní či negativní. Faktory můţeme také rozdělit na vnitřní (osobnost, vlastnosti dospívajícího) a vnější (rodina, vrstevníci, příslušnost k menšině, sociální statut, místo bydliště, mediální kultura...). Tyto faktory se různě kombinují a dávají dohromady obraz dnešní mládeţe, která má svá pozitiva, ale také i negativa. Mezi klady dnešní mládeţe patří nepochybně vzdělanost. Vzdělání je dostupnější, je větší výběr mezi různými typy a zaměření škol, forem vzdělávání. Informace jsou dostupnější díky internetu. Dnešní mládeţ pracuje velmi dobře s osobním počítačem, ovládání základních funkcí je pro ně samozřejmostí (elektronická pošta, word, excel, programování...). Je také znatelná větší touha po vzdělání, po větší profesionalitě a po práci, která bude seberealizací, zdrojem sebevědomí a úcty a také dobrým finačním zabezpečením. Začíná být běţná znalost minimálně jednoho světového jazyka, především angličtiny, avšak není nijak výjimečná znalost více jazyků. Častější je zkušenost s jazykovými a studijními pobyty v cizině, cestování se pro mladé lidi stává rovněţ samozřejmostí. Tabulka 3: Počet studujících studentů VŠ, SOU [16]

Počet studentů studujících vysokou školu Rok 2002 2008

Počet 220 259 369 619

Počet studentů studujících střední odborné učiliště Rok 2002 2008

Počet 190 186 160 159

Významně se zvýšil počet studentů vysokých škol (dále v.š.), aţ o 68% v roce 2008 oproti roku 2002. To je podmíněno nejen vyšším počtem v.š., ale také i větším zájmem o studium na v.š., rovněţ není výjimkou studium více neţ jedné v.š.V dnešní době je vysokoškolský titul velkou motivací, protoţe umoţňuje volbu lepšího zaměstnání a také vyšší platové

11

ohodnocení. Má to ale i svá negativa, neboť s rostoucí kvantitou vysokoškolských titulů klesá jejich kvalita. Na druhé straně je zřetelný odliv v návštěvnosti středních odborných učilišť (dále sou). (V roce 2008 poklesl počet studentů sou o 26% oproti roku 2002). Technické vzdělávání přestává být pro mladé lidi perspektivní, neboť platové ohodnocení není vysoké, v řemeslných oborech je vyšší nezaměstnanost a větší nestálost pracovního místa a také jiţ řemeslný obor není tolik společenský lukrativní, není tzv „in“. V dnešní době roste stále prestiţ u povolání jako jsou např.: právník, manaţer, I.T. pracovník.

Tabulka 4: Přehled nezaměstnanosti [17]

Nezaměstnanost podle věkových skupin k 31.12.2008 Věk 15 - 19 20 - 24 25 - 29

Procento 24,4 8 4,1

Nezaměstnanost podle věkových skupin k 31.12.2002 Věk 15 – 19 20 – 24 25 - 29

Procento 35,8 13,5 7,9

Dále je zřejmá větší snaha o co nejdřívější emancipaci od rodiny a o co nejdřívější schopnost se finančně zajistit. Toto můţeme dokumentovat sníţením nezaměstnanosti ve všech mládeţnických věkových skupinách, a to i přes nárůst počtu studentů v.š. Ve věkové skupině 15 – 19 let je pokles v r.2008 o 11,5% od r.2002, ve věkové skupině 20 – 24 let je to o 5,5% a ve věkové skupině 25 –29 let byl pokles nejniţší a to 3,8%. Z dalších kladů můţeme vyzdvihnout zvyšující se zájem o zdravý ţivotní styl, ekologii, kulturnost, ale i vyšší kritičnost k politické kultuře, konzumní společnosti, coţ v naší společnosti představuje generační vzdor mládeţe proti „zkaţeným“ dospělým. Dnešní mládeţ má ale na druhé straně i své zápory. Fenoménem dnešní doby se stává syndrom rizikového chování v dospívání (dále s.r.ch.), neboli nová morbidita mládeţe.

12

Výskyt tohoto problému stoupá hlavně v rozvinutých západních zemích, v ČR jsou následky tohoto syndromu nejčastější příčinou úmrtí u 15 – 19ti letých. [3] Tento syndrom v sobě zahrnuje zneužívání návykových látek (nikotin, alkohol, drogy), negativní jevy v reprodukční oblasti (předčasný sex, střídání partnerů, nechtěná těhotenství), negativní jevy v psychosociální oblasti (poruchy chování, agresivita, úrazy, deprese, sebevraţdy). Všechny tyto jevy se navzájem prolínají, ovlivňují a podmiňují (alkohol a drogy sníţí zábrany a vedou např. k úrazům). Rizikové faktory pro vznik s.r.ch. jsou rozmanité. Mohou mít původ v dětství (zanedbávání, zneuţívání dětí, významná ztráta v rodině...), v samotném dospívání (nenacházení smyslu ţivota, nuda, touha po silných záţitcích, nejisté perspektivy pro budoucnost), původ můţe ale být i ve společnosti (příslušnost k menšinám, oslabené rodiny...) [3] V oblasti zneuţívání návykových látek je trendem výrazný nárůst a šíření do niţších věkových skupin a navíc mezi dívky. S kouřením cigaret začíná většina okolo 14 let, velmi je podceňován rychlý vývoj závislosti na nikotinu v dospívání (vznik závislosti do 2 let od začátku). Stále panuje nedostatečná informovanost o závaţnosti marihuany. Abúzus alkoholu také stoupá a to především u studentů odborných učilišť, u kterých je sledována i největší úrazovost (pády, pracovní úrazy, dopravní nehody). Neměla by se podceňovat ani vzrůstající sociální závislost k různým typům sekt a skupin. V oblasti psychosociální je nápadnější nevhodné zvládání stresu a to především vzdorem, agresí, úzkostí... [3] Výrazné je sniţování věku prvního sexuálního styku, dochází ke změně sexuálních norem. V dnešním světě je sex velmi medializován, informace o něm jsou všude dostupné, dochází k nárůstu promiskuity. K sexuálnímu ţivotu se však i přes veškeré informace přistupuje velmi lehkováţně. Z dalších negativních jevů dnešní doby můţeme jmenovat špatný ţivotní styl mládeţe a to především nezdravá strava (fast food) a nedostatek pohybu (trávení volného času u počítače, u televize). To vede k nárůstu obezity mezi dospívajícími a tím k vyššímu výskytu přidruţených komplikací obezity jako např.: vysoký tlak, ortopedické obtíţe (skoliózy, plochá noha...), psychické obtíţe (syndrom méněcennosti, úzkost...). 13

Větší ovlivnitelnost hodnot, názorů mládeţe společností a médii v dnešní době vede k častějšímu výskytu poruch příjmu potravy, jako je mentální anorexie, mentální bulimie. Tento trend roste u dívek, ale i u chlapců. Jednou z příčin vzniku těchto poruch je právě nevyzrálost názorů a hodnot a médii předkládaný kult štíhlého těla. Jak uţ bylo výše řečeno - dospívání je rizikové období. Kladné i záporné rysy budou vţdy mezi mládeţí přítomny. Důleţité je posilovat kladné rysy a předcházet a včas odhalovat rysy záporné, abychom je dovedli odstranit.

14

2. Volný čas V odborné literatuře najdeme několik definic, které charakterizují volný čas. Je to činnost, do níţ člověk vstupuje s očekáváním, účastní se jí na základě svého svobodného rozhodnutí a která mu přináší příjemné záţitky a uspokojení. [11] Vývoj jeho pojetí lze ukázat na vymezeních několika autorů, kteří vycházejí ze zásadně shodného, dostatečně širokého základu. Francouzský sociolog volného času Joffre Dumazedier pokládá volný čas za součást předchozích civilizací a nalézá ho jiţ u aristokracie antického Řecka nebo v období renesance. Jeho masový rozvoj však právem klade aţ do 19. a 20. století. J. Dumazedier se o volném čase vyjádřil: „Základní rasy volného času jsou svobodná volba účasti na jeho aktivitách, bezprostřední „neužitečnost“ a poskytování radosti i upokojování osobních potřeb“. [2] J. Pávková definuje pojem volného času následujícím způsobem: „Volný čas je možno chápat jako opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění“. [10] B. Hofbauer definuje volný čas následovně: „Volný čas je čas, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, jež vyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti zachovat a rozvíjet svůj život. Přesnější a úplnější je však charakteristika volného času, jako času do níž člověk vstupuje s očekáváním, účastní se jí na základě svého svobodného rozhodnutí a která mu přináší příjemné zážitky uspokojení“. [2] P. Sak uvádí: „Volný čas ve svém rozsahu a obsahu je systémově provázán s daným typem společnosti, kterému odpovídají určité hodnoty, instituce, vzorce chování a sociální mechanizmy spojené s naplňováním volného času“. [12] Podle sociologických kritérií je povaţován volný čas za čas, v němţ jedinec svobodně na základě svých zájmů, nálad a pocitů volí svou činnost. Jedná se o tu část mimopracovní, mimoškolního času, která zbyde po zabezpečení individuálních, rodinných, existenčních a biologických potřeb. [11]

15

Obecně můţeme říci, ţe volný čas je čas, kdy člověk nevykonává činnosti, které musí vykonávat, jako např. pracovní, studijní, rodinné a další povinnosti. Volný čas zbývá po splnění všech těchto pracovních i nepracovních povinností. Je časem, ve kterém člověk dělá činnosti, které ho baví, které si volí sám, přinášejí mu uspokojení a radost, a které není nijak povinen vykonávat. Podle výše zmíněných definic můţe mít volný čas následující funkce – relaxační (dělám takové činnosti, které uvolňují stres), rozvojové (kultivuji si svou osobnost, např. návštěva divadla) a funkce rekreační (odpočinek aktivní i pasivní).

2.1 Pohled na volný čas Na volný čas se můţeme dívat z různých pohledů. J. Pávková uvádí: ekonomický, sociologický a sociálně – psychologický, politický, zdravotně – hygienický, pedagogický a psychologický pohled. Tyto jednotlivé pohledy se prolínají a nelze je posuzovat odděleně. [10] Z ekonomického hlediska je důleţité, kolik prostředků společnost investuje do zařízení pro volný čas, zda a jakým způsobem se aspoň část nákladů vrátí. O úrovni společnosti svědčí i to, kolik prostředků jsou lidé schopni a ochotni věnovat pro vyuţívání volného času, jelikoţ odpočinutý člověk podá lepší pracovní výkon. Z hlediska sociologického je zapotřebí sledovat, jak činnosti ve volném čase přispívají k utváření mezilidských vztahů, zda pomáhají tyto vztahy kultivovat a celkově rozvíjí osobnost člověka. Mezi sociální činitele, ovlivňující volný čas mládeţe patří rodina, vrstevníci a kamarádi a také hromadné sdělovací prostředky – masmédia. Ne vţdy se jedná o vliv pozitivní a tak právě školy, výchovná zařízení i další subjekty mají moţnost tento nedostatek do určité míry kompenzovat kvalifikovaným pedagogickým vedením. Z politického hlediska je nutno uváţit, jak a do jaké míry bude stát zasahovat do volného času obyvatel. Stát by neměl při ovlivňování volného času narušovat jeho specifika. Základní státní zainteresovanost spočívá především v zakládání, financování zařízení pro volný čas dětí a mládeţe, v pomoci organizacím, sdruţením a spolkům pracujícím s dětmi a mládeţí, ve vytváření vhodných podmínek pro uspokojování spontánních aktivit dětí a mládeţe mimo organizovanou činnost, dále ve vytváření kladných postojů dospělých členů společnosti k výchově dětí a mládeţe ve volném čase 16

a v konstituování

pedagogiky volného času a na přípravy profesionálních či dobrovolných pedagogů věnujících se volnému času dětí a mládeţe. Zdravotně – hygienický pohled především sleduje, jak lze podporovat zdravý tělesný i duševní vývoj člověka při vyuţívání volného času. Zdravotníky zajímá uspořádání reţimu dne, výkonnost jedince, hygiena prostředí a duševního ţivota. Správné vyuţívání volného času se pozitivně projevuje na zdravotním stavu člověka. Pedagogická a psychologická hlediska berou v úvahu věkové i individuální zvláštnosti a jejich respektování ve volném čase a sledují, do jaké míry a jakým způsobem tyto zvláštnosti přispívají k biologické a psychické pohodě člověka. Pedagogické ovlivňování volného času by mělo podporovat aktivitu, seberealizaci, ale i zabezpečit pocit bezpečí a jistoty. Dobrovolně prováděné činnosti s vhodným pedagogickým působením motivují rozvoj všech stránek osobnosti a tak zmírňují patologické chování. Volný čas dětí a mládeţe má z pedagogického hlediska dva úkoly: 1) výchova ve volném čase – naplňování volného času smysluplnými aktivitami a 2) výchova k volnému času – která jedince seznámí s mnoţstvím zájmových aktivit a pomůţe mu najít vhodnou činnost pro jeho uspokojení a seberealizaci. [10]

2.2 Funkce volného času Volný čas má velký význam pro náš ţivot. Plní řadu funkcí, jak po stránce fyzické, psychické, kulturní, ale i sociální. Jako hlavní funkce volného času se uvádějí: odpočinek (regenerace pracovní síly), zábava (regenerace duševních sil), rozvoj osobnosti (spoluúčast na vytváření kultury). [2] Popis funkcí volného času lze ukázat na vymezení několika autorů. Jednu z prvních prací o volném čase dětí a mládeţe vydal Michael Damay. Rozdělil volný čas na biologickou, sociální, politickou a pedagogickou dimenzi. Za významného teoretika ohledně volného času je povaţován francouzský sociolog Joffre Dumazedier, který rozlišuje 3 základní funkce volného času:

17

1. odpočinek (délassement), zotavení, reprodukci pracovní síly 2. rozptýlení (divertissement), zábava, únik z monotónnosti práce 3. rozvoj osobnosti (développement) fyzický, sociální, kulturní [2] Všechny tři funkce spolu úzce souvisejí, překrývají se, existují ve střídavé míře u kaţdého člověka. Také polský sociolog volného času Alexandr Kamiński vymezil tři hlavní , navzájem související způsoby realizace volného času: odpočinek, zábava a aktivity rozvíjející osobnost. Moţnosti a funkce volného času komplexně vymezil německý pedagog volného času Horst W. Opaschowski, který za základní funkce povaţuje: -

rekreaci (zotavení a uvolnění);

-

kompenzaci (odstraňování zklamání a frustrací);

-

výchovu a další vzdělání (učení o svobodě a ve svobodě, sociální učení);

-

kontemplaci (hledání smyslu ţivota a jeho duchovní výstavba);

-

komunikace (sociální kontakty a partnerství);

-

participaci (podílení se, účast na vývoji společnosti);

-

integraci (stabilizaci ţivota rodiny a vrůstání do společenských organismů);

-

enkulturaci (kulturní rozvoj sebe samých, tvořivé vyjádření prostřednictvím umění, sportu, technických a dalších činností). [2]

2.3 Výchova mimotřídní, mimoškolní, mimo vyučování Potřeba a snaha pedagogicky ovlivňovat volný čas jako rychle se rozvíjející oblast ţivota dětí a mládeţe vedla k tomu, ţe se v jednotlivých zemích a postupně i celoevropském měřítku začala tato terminologie uplatňovat stále patrněji. Především to byla koncepce a pojem výchova mimotřídní, aktivity realizované školou mimo povinnou školní výuku. Pojem mimoškolní výchova pojmenovává činnosti, které se uskutečňují mimo školu, např. ve sdruţeních a zařízeních volného času. 18

Toto pojetí bylo v šedesátých letech nahrazováno širším a věcně správnějším pojmem výchova mimo vyučování. Volný čas byl v praxi a teorii postupně doceňován, coţ se odrazilo také v mezinárodní terminologii. Jiţ od čtyřicátých let 20. století se sporadicky objevovalo označení aktivity volného času nebo zařízení volného času. V širší míře se tyto výrazy uplatnily zejména od počátku šedesátých let. V devadesátých letech 20. století se věkové, sociální a zájmové spektrum jeho účastníků rozšířilo; funkce, obsah a metody výchovného působení se obohatily a rozrůznily. Volný čas se stále patrněji stává dimenzí celého, výrazně se prodluţujícího lidského ţivota. [2]

2.4 Výchova formální, informální, neformální V posledních desetiletí se zejména v dokumentech a v praxi evropských institucí objevují nové pojmy. Zdůrazňují zřetel ke komplexně chápanému výchovnému působení. Výchova formální je systém aktivit uskutečňovaných ve školách nebo v odborných vzdělávacích zařízeních. Je zajišťována nebo podporována státem, věkově odstupňována. Patří sem tradiční vzdělávání uskutečňované ve škole, dálkové studium na středních a vysokých školách, distanční vzdělání zprostředkované médii na základě připravených programů. Výchova informální je učením vyplývajících z kaţdodenního kontaktu a zkušeností s rodinou, prací, přáteli. Můţe probíhat cíleně, obvykle je však toto působení nezáměrné, neorganizované a nekoordinované. Výchova neformální je cílená a strukturovaná aktivita mimo formální výchovný systém (např. činnost v útvaru zájmové činnosti, jako je zájmový krouţek, sportovní druţstvo, členství ve sdruţení dětí a mládeţe). Zpravidla neprobíhá ve škole. Hlavním rozdílem mezi výchovou informální a neformální je skutečnost, ţe informální výchova je víceméně dána postavením dítěte a mladého člověka ve společnosti a neuskutečňuje se z jeho rozhodnutí, neformální výchova od dítěte a mladého člověka naopak vychází, realizuje se prostřednictvím jeho dobrovolné činnosti a má nejblíţe k výchově ve volném čase

19

Pojmy vztahující se k volnému času tedy berou jako své východisko oblast lidského ţivota, pojmy výchova formální, informální a neformální zdůrazňují různé aspekty a míru institucionalizace a organizovanosti výchovného působení. Oba přístupy odráţejí realitu, liší se zorným úhlem svého přístupu a oba jsou v tomto směru opodstatněné. [2]

2.5 Organizovanost výchovného působení Ve směrnicích a pedagogické praxi se průběţně objevují také pojmy vyjadřující různou míru organizovanosti výchovného působení ve volném čase. Činnost spontánní se uplatňuje individuálně nebo ve skupině podle aktuálního zájmu účastníků. Je pedagogicky a výchovně ovlivnitelná nepřímo. Spontánní aktivity (např. na otevřených hřištích a sportovištích, v knihovnách, v přírodě) jsou přístupny všem zájemcům a nemají stanoven čas začátku ani konce. Pedagogický pracovník (pokud je stanoven) při nich vystupuje jako rádce, konzultant nebo motivující činitel, jenţ současně zajišťuje bezpečnost účastníků. Další činností je zájmová činnost příleţitostná. Zahrnuje organizované, jednorázové i cyklické, rekreační, oddechové nebo vzdělávací aktivity (např. sportovní turnaje a závody, divadelní a jiná představení, exkurze a výlety, turistické aktivity). Je časově ohraničena, přímo řízena pedagogem a současně umoţňuje a podněcuje spoluúčast dětí a mládeţe. Můţe probíhat v místním, regionálním, celostátním i mezinárodním měřítku. Zájmová činnost pravidelná se uskutečňuje celoročně v pravidelných intervalech (jednou nebo několikrát za týden) pod vedením kvalifikovaného vedoucího. Inspiruje vznik různých způsobů zájmových útvarů – krouţků, sportovních druţstev, klubů s volnější organizační strukturou). Jejich cílem je osvojit si nové vědomosti, dovednosti a prohloubit kladný vztah k předmětu zájmu. Účastníci zájmové činnosti seznamují zpravidla na závěr školního roku své rodiče i veřejnost s výsledky své činnosti (např. formou výstavy, přehlídky, sportovní akce) a dostávají osvědčení o činnosti. [2]

20

3. Soudobá mládeţ a volný čas 3.1 Činitelé působící na mládeţ a volný čas Chování člověka, ať je to dítě nebo mladý člověk, je ovlivněno podmínkami, ve kterých vyrůstá. To ovlivňuje i jeho budoucí chování. Volba různých činností, volba vyuţití volného času je do jisté míry ovlivněna prostředím, ve kterém jedinec ţije. Proto je důleţité, aby prostředí, ve kterém vyrůstá, umoţňovalo a nabízelo moţnosti kvalitního trávení volného času. Mezi výše zmiňované prostředí patří rodina, škola, vrstevnické skupiny a v neposlední řadě média.

3.1.1 Rodina Rodinu chápeme jako společně ţijící malou sociální skupinu lidí, spojenou pokrevními svazky a úzkými citovými vazbami. Její fungování se odráţí v pozdějším fungování jedince v ostatních sociálních uskupeních. V součastnosti je moţno rodinu povaţovat za institucionalizovaný sociální útvar nejméně tří osob, mezi nimiţ existují rodičovské, příbuzenské nebo manţelské vazby. Výchozím znakem rodiny je existence nejméně jednoho dítěte bez zřetele na jeho věk. [4] Rodina je také jedním z prvotních a nejzákladnějších činitelů, který člověka determinuje4 na celý ţivot. Rodina je primární sociální skupina, která disponuje bohatými a intimními citovými vztahy. Vytváří hmotné podmínky a sociální ochranu, začíná s výchovou a vzděláním, rozvíjí mezilidské vztahy, vštěpuje morální postoje, vytváří kulturní návyky svých členů, klade základy hodnotové orientace a je prvotním prostředím výchovy volnočasového ţivota. [2] Na volný čas dětí v rodině, jako na zdroj pozitivních i negativních vlivů, působí především objektivní podmínky ţivota a výchovy dětí v rodině: její velikost, úplnost nebo pozdější zakládání rodiny. V průběhu času se mění její ţivotní úroveň a sociální status, způsob začlenění do společnosti, úroveň bydlení, vybavenost domácnosti včetně potřeb pro volný čas. [2]

4

Vývojové nasměrování

21

Jak můţe rodina ovlivňovat volný čas? V rodině je důleţitý způsob jejího ţivota, postoje a výchovná praxe rodičů. Rodiče by měli být inspirátory, iniciátory nebo spoluorganizátory aktivit svých dětí a celé rodiny. Rodiče jsou pro své děti prvními vzory. Děti se od svých rodičů učí ţít určitým způsobem, přebírají a napodobují jejich ţivotní styl. Pro formování vztahu k volnému času jsou důleţité mnohé zkušenosti. Máme tím na mysli především zájmy rodičů, dále jaký význam svým zájmům přikládají a kolik finančních prostředků do nich vkládají. Proměny rolí dnešních rodin ve volném čase podmiňuje řada faktorů. Ţivot mnoha z nich obohacují nové obsahy a způsoby individuální činnosti jejich dětí i podněty pro společné aktivity rodičů s dětmi doma i mimo domov. [2] Jaké činnosti dělají rodiče s dětmi nejčastěji? P. Sak uvádí: „Nejvýraznější závislost mezi aktivitou dětí a rodičů vidíme u aktivit spojených s drahými technickými prostředky, či s materiálním zázemím (sledování videa, práce s počítačem). Spojuje se zde jednak možnost přístupu k těmto činnostem, jednak určitá metodická pomoc rodičů“. [11] Další aspekt má sociální charakter – jde o společné činnosti, určité uvedení dětí rodičem do sociálního prostředí aktivity a činnosti rodinného charakteru (turistika, návštěva sportovních utkání). [11] Postupem času se stává, ţe děti ztrácejí zájem trávit s rodiči volný čas. To je způsobeno tím, ţe roli rodičů nahradí vrstevníci, mění se výběr aktivit na ty, které rodičům „uţ nic neříkají“ atd.

3.1.1.1 Rodina a její pozitivní i negativní vliv na volnočasové aktivity Rodina působí jako inspirátor, podporovatel i realizátor volnočasových aktivit. Učí děti přistupovat k volnému času tvůrčím způsobem. Můţe vytvářet postoje, které budou děti ochotny v budoucnosti uplatňovat i po zaloţení vlastní rodiny. Podle B. Hofbauera se toto působení uskutečňuje: Nápodobou a reprodukcí vzorců pozitivního volnočasového chování rodičů prostřednictvím účasti dětí na aktivitách rodiny: příleţitostných společenských hrách, domácích zábavách a oslavách; setkáních s příbuznými a přáteli; společných

22

návštěvách zábavních a kulturních zařízení, divadel, koncertů; při vycházkách, výletech, poznávacích zájezdech; různých formách pohybu v přírodě; rodinných dovolených. Uskutečňování individuálních i společných pravidelných zájmových činností dětí v rodině (sportovních, turistických, uměleckých, technických, zábavných). Citlivým sledováním a cílevědomým reagováním na potřeby, zájmy a nadání dětí, které se k takové činnosti samy přihlásí nebo jeţ k účasti na ní rodiče přímo vybídnou a podpoří i její realizaci mimo rodinu. S rostoucím věkem a rozvíjejícími se zájmy děti překračující rámec rodiny a postupně se osamostatňují. Společně se svými vrstevníky vstupují do dalších výchovných prostředí, kde svoje zájmy a nadání rozvíjejí soustavně a na náročné odborné i výchovné úrovni. [2] Děti se učí svůj volný čas vyuţívat různorodě, smysluplně, na základě svého dobrovolného rozhodování podporovaného rodiči. Někteří rodiče se snaţí o volném čase svého dítěte rozhodovat nebo je v jeho průběhu nepřiměřeně zaměstnávají. To není dobrý přístup. Dítě se pak můţe cítit nesvobodně a má pocit, ţe tuto činnost vykonávat musí, aniţ by samo chtělo. „V součastnosti se kromě skutečného nebo údajného nedostatku času některých rodičů, jejich nezájmu a neznalosti, nepochopení, nerespektování potřeb a zájmů dětí nebo nevyužívání existujících možností projevují také další negativní skutečnosti. Mezi ně patří toxikomanie a další závislosti, domácí šikana, fyzické a psychické násilí a týraní dítěte“. [2] Obtíţná situace je v některých rodinách, kde rodiče buď nejsou ochotni nebo nemají dostatek času věnovat se svým dětem nebo neznají způsob, jak lze pozitivně vyuţívat volný čas (např. v neúplných rodinách, v rodinách kde se volný čas vyuţívá především pasivním způsobem apod.). Takové děti, především v podmínkách městského ţivota, jsou často odkázány samy na sebe. Nevědí co s volným časem, potulují se po okolí a věnují se tomu, co jim zrovna „přijde do cesty“. Doma potom sledují televizi bez ohledu na obsah nebo tráví hodiny před počítačovým monitorem. Učí se odmala být spíše konzumenty volného času neţ jejich aktivními účastníky. Dalším problémem, se kterým se rodiny potýkají, je ekonomické zajištění rodiny. Mnozí rodiče se snaţí zajistit potřebné finanční prostředky, aby mohli svým dětem poskytnout 23

nákladné věci, které jim, jak se domnívají, přinesou dostatek zábavy a uspokojení. Tráví stále více času v zaměstnání a nemají potom čas na výchovu ani odpočinek, coţ se i přes veškeré nákladné vybavení a hračky negativně promítá na jejich vztahu k dětem a následně i na vztahu dětí k volnému času.

3.1.2 Škola Od školy, jako od vzdělávací a výchovné instituce, se očekává vytváření předpokladů pro úspěšný vstup mladé generace do profesního i volnočasového ţivota. Škola plní jak uţ bylo výše řečeno funkci vzdělávací a výchovnou, ale také i funkci kulturní a sociálně – preventivní, zdravotní (regenerační a relaxační), oddechovou a kompenzační. Svoji úlohu ve volném čase ţáků škola uplatňuje přímo a to prostřednictvím svých zařízení. Dobrovolná účast na volnočasových aktivitách školy vytváří prostor pro rozvoj individuálních předpokladů účastníků a jejich zájmového vzdělávání jako souhrnu jednorázových, pravidelných činností. Škola se snaţí zpřístupnit poznání dvěma základními způsoby: 1) ve vyučování a 2) v souběţných volnočasových aktivitách. Ve výuce usiluje o kooperativní učení a další způsoby inovace. Souběţné volnočasové aktivity jsou oproti povinnému vyučování volnější, dynamičtější a flexibilnější, způsob jejich realizace se neustále obměňují a obnovují. Jedná se o: Jednorázové aktivity Jde o příleţitostné, jednorázové volnočasové činnosti, které prohlubují obsah vyučovacího procesu nebo mají oddechovou funkci. Mezi ně patří návštěvy historických památek, kulturní a sportovní akce, školní slavnosti, taneční zábavy a plesy, lyţařské výcvikové zájezdy, školy v přírodě nebo zahraniční zájezdy pořádané školou. Soutěţe Poslání soutěţí je rozšiřování vědomostí a schopností; vede k samostatnému a tvořivému myšlení; přispívá k vyhledávání a odbornému růstu nadaných ţáků a k účelnému vyuţívání jejich volného času.

24

Soutěţí se v různých předmětech. Ať uţ

jde o přírodovědné předměty (matematika,

fyzika, biologie), tak i společenskovědní (český jazyk, cizích jazycích, dějepisu, zeměpisu) nebo také v činnostech v různých druzích individuálního a kolektivního sportu. [2] Tabulka 5: Účast ţáků základních a středních škol r.2001 – 2002 [2]

Předmět

Počet (v tisících)

olympiáda chemická

6,3

olympiáda biologická

14,6

olympiáda dějepisná

25,0

olympiáda v českém jazyce 38,0 soutěţe v cizích jazycích

43,1

Jak je z tabulky patrné, tak největší zájem je o soutěţení v cizích jazycích, coţ má v dnešní době velký význam pro mládeţ, jak z pohledu vzdělávacího, společenského, ale i profesního. Úlohou soutěţí je také probouzet zájem o významné a perspektivní obory vědy za podpory pedagogů, specialistů z výzkumu i praxe příslušného oboru objevovat a rozvíjet nadané talenty a pomáhat z nich vychovávat budoucí odborníky. Pravidelná zájmová činnost Pravidelná zájmová činnost je velmi významná pro ţáky. Jedná se o zájmové krouţky, soubory umělecké tvořivosti, sportovní druţstva. Tato činnost sleduje individuální rozvoj účastníka, úzce spjatý s činností zájmového kolektivu a s jeho veřejně prospěšnou nebo tvůrčí činností (aktivity zaměřené na ochranu a tvorbu ţivotního prostředí, výstavy výtvarných prací, pokusy o literární tvorbu, koncerty apod.). V letech 1998 – 2002 podíl členů zájmových útvarů tělovýchovných na celkovém počtu všech účastníků zájmové činnosti základních škol klesl překvapivě z poloviny na třetinu. Skoro o polovinu se sníţil průměrný počet účastníků na jeden útvar zájmové činnosti. Nárust oproti tomu zaznamenal zájem o angličtinu, o výpočetní techniku a práci na internetu. [2]

25

3.1.2.1 Prostředí školy Kromě příleţitostných aktivit a spoluúčasti ţáků má na rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí význam také celkové „ovzduší“ školy. Učitel je zprvu pro dítě nejvýznamnější osobou ve škole, postupně však nabývají na významu vztahy ke spoluţákům a solidarita s nimi. Učitel je autoritou, která zprvu konkuruje autoritě rodičů a později také vrstevníků. [8] Proto velmi záleţí na vnitřní atmosféře uvnitř školy. Ve školách nepřevládá pouze pozitivní atmosféra, ale jsou přítomny i velmi kritické jevy, jako je záškoláctví a šikana. Záškoláctví můţeme charakterizovat jako úmyslné zameškání školního vyučování, kdy ţák o své vlastní vůli, ve většině případů bez vědomí rodičů, nechodí do školy a neplní školní docházku. [7] Příčin záškoláctví můţe být mnoho. Můţe jít o nechuť ke školní práci, strach ze školy, strach z učitele či poruchu vztahu mezi dětmi. Šikana je nemoc, nemoc toho, kdo šikanuje. Důleţitým znakem šikany je nepoměr sil mezi agresorem a obětí. U šikany je typickým znakem samoúčelnost převahy agresora nad obětí. To odlišuje šikanu od běţných „chlapeckých šarvátek“ mezi spoluţáky. K tomu, abychom mohli hovořit o šikaně, musí existovat agresor, oběť a prostředí, ve kterém se šikana uskutečňuje. Šikana je velice závaţný společensky nebezpečný jev, ohroţující oběť fyzicky a zejména psychicky. [7] To jsou důvody, proč nesmíme šikanu přehlíţet nebo zlehčovat. Šikana můţe mít i formu sexuálního obtěţování aţ zneuţívání. Nově se můţe realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Ta zahrnuje útoky pomocí e-mailů, sms zpráv, vyvěšování uráţlivých materiálů na internetové stránky apod. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlíţení a ignorování ţáka či ţáků třídní nebo jinou skupinu spoluţáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závaţnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoţivotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti. [7]

26

Šikanování se prakticky vyskytuje na všech školách. Pocit bezpečí kaţdého jedince a jeho začlenění do třídního kolektivu je základní podmínkou vytváření produktivního prostředí a dobrého sociálního klimatu třídy a školy. Všechny školy a školská zařízení mají povinnost předcházet všem náznakům násilí a šikanování. Šikanování v jakékoli formě a podobě nesmí být pracovníky školy akceptováno. Podle průzkumu MŠMT Z ROKU 2001 je na druhém stupni ZŠ šikanováno 41% ţáků. V roce 2008 šikanu zaţilo a zároveň se samo na ní podílelo 58% ţáků. [18] Během sedmi let vzrostl nárust šikany o celých 17%, a proto by nejideálnější prevencí mělo být zvýšené pozorování ţáků a to nejen při hodinách, ale i o přestávkách, o hodinách volna a častější komunikace s nimi. Nevšímavost k výše uvedenému nárůstu šikany je nejlepším podhoubím pro rozjezd šikanujícího chování.

3.1.3 Vrstevnické skupiny Velký význam pro rozvoj osobnosti mladého člověka mají vztahy mezi mladým člověkem a lidmi z jeho okolí, neboli vrstevníky. Ti mu dávají najevo, ţe jim na něm záleţí, ţe je milován, ale také od nich přijímá kritiku ke své osobě, anebo naopak mu dávají najevo, ţe je jim nesympatický, ţe ho nemají rádi. B. Hofbauer popisuje ve své knize, ţe pro mnoho dětí a mladých lidí je jedinou formou sdruţování neformální vrstevnická skupina. Skupinu tvoří mladí lidé blízkého věku, podobných zájmů a často také téhoţ pohlaví. Tyto skupiny jsou výrazem potřeby člověka navazovat neformální mezilidské kontakty. Příslušnost k takové skupině poskytuje zázemí a ochranu, kompenzuje sociální a citovou deprivaci a vytváří pocit bezpečí. [2] Pozitivně zaměřené vrstevnické skupiny se věnují společným hrám, sportování, zábavě nebo společně objevují své okolí. Ačkoliv vrstevnické skupiny postrádají pevnou organizační strukturu, zůstávají jím trvalé vzpomínky, intenzivní záţitky nebo osobní vztahy, které mohou přetrvat aţ do stáří. Členům skupiny pomáhají osvojovat si způsob samostatného jednání, profilovat spektrum svých zájmů, vytvářet skupinové normy, hodnoty, postoje. [2] Mimo jiné dává „parta“ moţnost svěřit se se svými myšlenkami bez zábran, uvolnit vnitřní emocionální napětí.

27

Vrstevnické skupiny zůstávají trvalou součástí ţivota mladých lidí a mají značný výchovný potenciál. [2] Bohuţel vliv vrstevnických skupin není jen kladný. Delikventní party u nás skoro vţdy vznikají z podskupin mladých lidí, kteří se dobře znají z jedné instituce. Tyto skupiny se úplně vymknou běţným mechanismům sociální kontroly – přestanou se připravovat do školy a co více, přestanou do školy či práce chodit a vytvoří si vlastní hodnotové systémy a preference. Některé party jsou ke kriminální činnosti přivedeny tím, ţe tráví čas v hernách a na diskotékách a záhy se jim na tento způsob ţivota přestane dostávat finančních prostředků. Začnou si je opatřovat drobnými krádeţemi, jeţ pak přerůstají v organizované, plánované akce s napojením na překupníky. Jiné party vede ke kriminalitě nuda. Neuvědomovaným motivem tohoto chování je pravděpodobně snaha předvést se před kamarády jako „správnej tvrďák“, coţ představuje skupinovou atmosféru, kvůli níţ před násilným aktem nikdo nedokáţe couvnout, protoţe by byl za slabocha. Takto vzniklé party jsou jiţ téměř neovlivnitelné zvenčí. Organizátoři všech forem intervencí a všech typů preventivních programů by měli dát pozor na to, aby vznik delikventní party nebyl právě vedlejším důsledkem preventivního programu, jehoţ cíl byl opačný. Toto riziko je vysoké u všech typů skupinových programů pro rizikovou mládeţ. [8] Z toho všeho je patrné, ţe je třeba věnovat zvýšenou pozornost vztahům mezi mladými lidmi v období dospívání.

3.1.4 Média Média5 se stávají v současné době velmi významnou součástí trávení volného času dětí a mládeţe. Ţivotní styl současného člověka je významně ovlivněn hromadnými sdělovacími prostředky. Zejména masmédia6 umoţňují ovlivňování velkých skupin lidí najednou a v poslední době i jejich aktivní zapojení do komunikace. Děti a mladí lidé se s médii setkávají v rodině, škole i ve volném čase. Moţnost pro jejich vyuţívání se jim dnes nabízejí jiţ v předškolním věku. Prostřednictvím médií děti a mladí lidé získávají informace o světě dospělých i vrstevnících; uspokojují a rozvíjejí své zájmy; 5 6

Sdělovací prostředky Hromadné sdělovací prostředky

28

inspirují se pro nové způsoby oddechu a zábavy; proţívají chvíle napětí, dobrodruţství nebo radosti, dosáhnou-li stanoveného cíle; a někdy se na mediální tvorbě sami podílejí. Ve 20. století prošla prudkým vývojem jak tradiční média tištěná – knihy, časopisy, tak média zaměřená na obrazové zpracování informací – film, televize. V posledních desetiletích je doplnila média spjatá s rozvojem elektronických technologií – mobilní telefon, počítač, internet. Působení médií má však také odvrácenou stranu: jednak přecenění diváckého a uţivatelského přístupu na úkor vlastní aktivity a spoluúčasti, jednak propagací násilí, šíření pornografie a dalších negativních jevů. Pro současnost je charakteristické rychlé šíření a všestranné vyuţívání elektronických médií. Od poloviny devadesátých let 20.století se datuje prudký vzestup počtu uţivatelů mobilních telefonů. Počet aktivních mobilních telefonů v roce 2004 dosáhl v ČR počtu jejích obyvatel. Co se týče počítačů, podle šetření z poloviny roku 2003 byla většina oslovených škol se svým počítačovým vybavením a jeho vyuţitím spokojena a na tři čtvrtiny jich vyuţívaly zvláštní učebny pro počítačovou výuku a zájmové krouţky. S počítači se tak děti seznamují ve škole, školních druţinách a klubech, ve střediscích volného času dětí a mládeţe nebo samostatných centrech počítačových her. [2] Podle Saka: „Nejfrekventovanější činností dětí a mládeže je sledování televize“. 12] Zamysleme se nad tím, proč je tomu tak? Proč dnešní mládeţ tráví tolik volného času sledováním televize? Proč raději jinak nevyuţívají svůj volný čas, jako např. sportem, četbou, návštěvou divadla atd.? Zapnutí tlačítka na dálkovém ovládání je přeci jednodušší a méně namáhavé, neţ vyvinout nějakou tělesnou aktivitu. A to má i za následek toho, ţe dnešní mládeţ se přestává zajímat o četbu knih, ale i například o sběratelství. Kdo by si dnes kupovat drahé modely autíček, raději si za kapesné pořídí kredit do mobilního telefonu, aby mohli komunikovat se svými přáteli.

3.1.4.1 Počítač, internet Počítač a internet se stal pro mnohé z nás součástí ţivota. Kdyţ si budeme klást otázku: „jaký je k tomu důvod“, tak odpověď je snadná – počítač a internet potřebujeme denně.

29

Ať uţ se jedná o psaní poznámek, vyhledávání informací a v neposlední řadě o komunikaci. Kdyţ bychom porovnali současnou generaci mládeţe s předchozími generacemi, zjistíme, ţe v řadě podstatných znaků porovnání není, protoţe dříve internet popř. počítač neexistovaly, tudíţ se neobjevovaly jako součást volného času. Zřejmě nejpodstatnějším odlišným znakem současné mládeţe ve srovnání s dřívějšími generacemi je její spojení s novými informačními a komunikačními technologiemi. Počítač Mládeţ byla v devadesátých letech klíčovým subjektem komputerizace společnosti. Základním znakem komputerizace je přístup k osobnímu počítači. Podívejme se tedy, jak je mládeţ vybavena osobním počítačem v roce 2002. Ve věku 15 – 30 let vlastnilo PC 38% a dalších 35% mohlo PC pouţívat. Celkem tedy 73% mládeţe mělo osobní počítač k dispozici. [12] Internet Internet patří k moderním technologiím, které proměňují náš ţivot. V posledních čtyřech letech je dynamika šíření internetu obrovská, zvláště u mladé generace. Tabulka 6: Jednotlivci pouţívající internet [19]

Jednotlivci pouţívající internet věk

rok 2005

rok 2009

16 – 24

63,7

90,3

25 – 34

40,5

76,9

55 - 64

15,3

36,0

Tabulka ukazuje, ţe dynamika osvojování internetu se postupem času zvyšuje. Osvojování samozřejmě probíhá rychleji u mladé generace, zatímco střední a především staré generace zaostávají. Mladá generace má přístup k internetu a samozřejmě ho vyuţívá. Vyuţívání jednotlivých moţností internetu jsou různé. V následující tabulce si některé uvedeme.

30

Tabulka 7: Aktivity prováděné na internetu [20]

Vybrané aktivity prováděné na internetu ukazatel

rok 2005 rok 2009

posílání/přijímání ele. pošty

27,0

50,7

telefonování přes internet

5,5

23,3

psaní na chat (ICQ,facebook..)

-

18,7

video hovory pomocí web. kamery -

9,3

Během čtyř let četnost vyuţívání jednotlivých sluţeb stoupla většinou o polovinu. Výrazně stouplo vyuţívání posílání/přijímání elektronické pošty. Mladá generace internet poslední dobou více vyuţívá ke komunikaci prostřednictvím sociálních sítí jako např. facebook a dále pouţití komunikačních programů jako např. ICQ apod. Na základě zjištěných poznatků si lze klást otázky, jaké změny v informační a komunikační technologii nás v budoucnu čekají, protoţe vývoj jde neustále kupředu.

3.2 Volnočasové aktivity Pro mladou generaci je velmi důleţité kvalitně trávit volný čas. Pokud společnost zabezpečí kvalitní trávení volného času dětí a mládeţe urychlí tím rozvoj schopností a dovedností mladé generace a potlačí rozvoj negativních jevů, jako je náštěvování hospod spojené s pitím alkoholických nápojů, kouření a v neposlední řadě uţívání drog. Volný čas a volnočasové aktivity mají svá specifika. V ţádném dalším ţivotním období není jedinec schopen zajímat se o tak široké spektrum aktivit jako v dětství a mládí. Volný čas dětí a mládeţe a jeho obsahové naplnění má velký význam pro celoţivotní orientaci člověka. [12]

3.2.1 Vývoj aktivit ve volném čase v závislosti na věku Struktura volnočasových aktivit je ve věkových skupinách odlišná. Závislost aktivit na věku je obsahově naplněna odlišnými faktory způsobující změny struktury činností ve volném čase. [11]

31

Změna frekvence aktivit a jejich pozice v ţivotním stylu mládeţe se mění relativně rychle. P. Sak říká: „Ţivotní styl mladého člověka odpovídá jeho ţivotní fázi a je v souladu s jeho sociálním polem“. [11] Proto si v následující tabulce ukáţeme, jaké volnočasové aktivity vykonávají jednotlivci v závislosti na věku. Vybrala jsem ty, které mají nevyšší frekvenci. Tabulka 8: Volnočasové aktivity [12]

Volnočasové aktivity – 2001 věková skupina 15 – 23 Věkové skupiny 15 – 18 19 – 23 4,75 4,63 4,65 4,50 4,60 4,49 4,02 3,91 3,56 3,48 3,91 4,09 3,17 2,90 4,44 2,76 2,44 2,38 2,82 3,73 2,83 3,41 1,89 2,09 2,03 3,27 2,00 1,84 3,17 2,90

Sledování televize Poslech CD Povídání si s přáteli, známými Odpočinek, nicnedělání Práce s počítačem Četba knih Aktivní sportování Studium a příprava na školu Návštěva diskoték Schůzky s partnerem Návštěvy kaváren, restaurací Vedlejší výdělečná činnost Sexuální aktivity Návštěva sportovních utkání Aktivní sportování

Nejvyšší frekvence aktivity ve věkové skupině 15 – 18 let: sledování televize, poslech CD, povídání s přáteli, známými, studium a příprava na školu, odpočinek, četba knih, práce s počítačem. Nejvyšší frekvence aktivity ve věkové skupině 19 – 23 let: sledování televize, poslech CD atd. je téměř shodné jako u kategorie 15 – 18, ale dále jsou zde aktivity spojené s ţivotní fází a pozicí ve společnosti. Do této skupiny patří zcela odlišné aktivity jako jsou sexuální aktivity, schůzky s partnerem, návštěva restaurací. Samozřejmě zde mluvíme o průměru za celou věkovou skupinu, konkrétní jedinci mají svůj osobitý profil trávení volného času. [12]

32

3.2.2 Generační posuny aktivit Pomocí existence výzkumné časové řady můţeme sledovat vývojové trendy v trávení volného času mládeţe. P. Sak uvádí: „Koncem devadesátých let dochází k vyhraňování tráven í volného času. U řady aktivit se zvyšuje jejich frekvence. Toto vyhraňování činností ve volném čase je výrazem určitého obratu ve vývoji společnosti. Důsledkem je jakési rozlomení mladé generace. Mezi jejími částmi vzniká propast, kterou odráží i kvalita trávení volného času“. [11] Vývoj volnočasových aktivit celého souboru mládeţe není příliš pozitivní. Narůstá spíše frekvence negativních aktivit. Mládeţ tráví více času v hospodách, barech, diskotékách. Kdyţ se zeptáte dnešní mladé generace: Kde by raději utratila své kapesné? Řada si zvolí utratit je v hospodě. Takovéto trávení volného času silně koreluje se sociálně negativním vývojem.

3.2.3 Zařízení pro volný čas Pro děti a mládeţ je důleţité trávit kvalitně volný čas.Vzhledem k tomu, ţe jde o jedince procházející sociálním zráním a s neustálenou osobností, je předností, jestliţe mohou trávit čas organizovaně. Volný čas takto připravený a strávený má velice pozitivní dopady, jak prevence sociální deviace, tak preventivní působení proti patologickým jevům. V následující tabulce se uvádí četnost aktivit v jednotlivých zařízeních pro volný čas. Tabulka 9: Místo trávení volného času [12]

Místo trávení volného času 2000 věková skupina 15 – 23 15 – 18 37,25 V tělovýchovné organizaci 30,39 Ve škole mimo vyučování 24,51 V domě dětí a mládeţe 14,71 V komerčním zařízení pro volný čas 10,68 V jiné instituci, zařízení 85,29 Sám, s rodinou, přáteli

33

19 – 23 26,47 15,69 8,33 31,37 14,22 86,76

Nejvíce mladých lidí ve věku 15 – 18 let tráví svůj volný čas v tělovýchovné organizaci a dále ve škole a v domovech dětí a mládeţe. V těchto zařízeních jsou aktivity připraveny odborníky na základě pedagogiky volného času za pomoci materiálního zázemí a v kolektivu jedinců zaměřeným stejným směrem. Měly by rozvíjet osobnost účastníku a cílem těchto zařízení je výchovně-vzdělávací poslání. Takto připravený a strávený čas má velice pozitivní dopady na trávení volného času. [12] Dalším místem pro trávení volného času mohou být parky a hřiště, které by měly být opatřeny vhodným vybavením k aktivnímu odpočinku. V součastnosti hřiště procházejí výraznými změnami. Některá z nich byla dokonce zrušena, aby se zřizovatelé nemuseli přizpůsobit novým, náročnějším poţadavkům na bezpečnost. Jinde se stávají trvalou součástí občanské vybavenosti a včleňují se do denního ţivota dospělých i mladých obyvatel města. Jedná se o hřiště spontánních her malých dětí, streetbalová nebo basketbalová hřiště, lezecké stěny, skateboardové rampy, cyklistické trasy a okruhy, in-line stezky, naučné poznávací stezky. V současnosti vznikají také u nás nové typy zařízení volného času: 

velkokapacitní rekreační a sportovní střediska včetně ubytovacích moţností v městech nebo přírodně zajímavých oblastech – aquaparky, sportovní areály



jednoduchá zařízení spontánní činnosti – skateparky



velká nákupní střediska poskytující příleţitosti volnočasových aktivit pro děti nakupujících rodičů nebo pro celé rodiny – herní koutky, sportovní centra, multikina, bowlingové herny, centra zábavy atd. [2]

3.3 Negativní jevy spojené s trávením volného času V této podkapitole bych se chtěla zmínit o problémech, které souvisí s mládeţí a jejich trávením volného času. Ať uţ se jedná o uţívání drog, kouření atd. Česká společnost je tradičně společností s velkou spotřebou alkoholu, rozšířeným nikotinismem a v posledních deseti letech se prostřednictvím mladé generace stává i zemí

34

rozšířené toxikomanie7. Konzumace drog je jedním z fenoménů, který odlišuje současnou mládeţ od předchozích generací, a společnost a stát se musí tímto problémem zabývat. Fenomén drog přímo či nepřímo svými důsledky odčerpává finanční prostředky, pracovní kapacitu a ničí ţivoty tisíců mladých lidí. [12]

3.3.1 Drogy Ţádný jev nevznikne a neexistuje ve společnosti izolovaně. Jeho vznik je podmíněn celým mnoţstvím příčinných jevů a společenských procesů a další jevy dále ovlivňuje. Také fenomén drog je takto svými příčinami a důsledky zakotven ve společnosti. Zpočátku byly drogy v naší kultuře cizorodým prvkem a musely překonávat silný odpor ve společnosti a různých skupinách populace. Drogy se zvláště šířily prostřednictvím specifických skupin, na určitých „zlomových vrstvách společnosti“. Šlo o marginalizované8 skupiny a jedince s poruchami v hodnotové orientaci a v sociálním zrání. Z těchto deviantních ostrůvků se konzumace drog a s ní spojené jevy za vhodných společenských podmínek dále šířila společností a v té míře, jak drogy postupovaly společností, ji také měnily. Drogy jsou kulturním fenoménem a o něm je také určitým způsobem pojednáváno v médiích jedinci, kteří mají k drogám liberálnější, tolerantnější přístup. Tímto působí na změnu postoje i u dalších jedinců a celkově i na změnu postoje a přístupu celé společnosti. Posuny v postojích a v hodnotách ve společnosti vytvářejí vhodné předpolí pro další změny vstřícné k šíření drog, např. v právní akceptaci některých drog atd. Tabulka 10: Zkušenosti s drogou [12]

Zkušenosti s drogou – 2000 Věkové skupiny 15 – 18 19 – 23 24 - 30

7 8

ve věkových skupinách Nikdy jsem nezkusil Zkusil 58,42 52,48 62,90

35,64 34,16 31,80

Drogová závislost Osamocené

35

Občas

Pravidelně

5,94 12,87 5,30

0,00 0,50 0,00

Ve věkových skupinách mělo v roce 2000 zkušenost s drogou následující procento dané věkové skupiny: skupina 15 – 18 let 42%, skupina 19 – 23 let 48 % a skupina 24 – 30 let 37% mladých lidí. Stupeň vyjadřující pravidelnou kontumaci má nulovou četnost. To je způsobeno tím, ţe se pravidelní narkomani obtíţně dostávají do výběrového souboru standardního výzkumu a dále tím, ţe se drogy pohybují na hraně právní legality. Ve všech věkových skupinách má zkušenost s drogou 37 aţ 47 % mladých lidí dané věkové skupiny.

3.3.2 Alkohol Česká populace zaujímá v různých ţebříčcích konzumace alkoholu ne-li první místo, tak určitě „medailové umístění“. Je mladá generace zárukou této nedbalé kontinuity, či nastoluje v české společnosti „nový trend“? Stoupenci liberálního přístupu k drogám navíc tvrdí, ţe střední a starší generace má na alkohol právo a mladé generaci by mělo být tedy přiznáno jiné právo a to, aby místo alkoholu měla drogy. Podle této liberální teze by bylo logické, kdyby s šířením drog mezi mládeţí souběţně klesala u mládeţe konzumace alkoholu a nikotinu. Tabulka 11: Zkušenosti s pitím alkoholu [12]

Zkušenosti s pitím alkoholu – 2000 (v %) Věkové skupiny 15 – 18 19 – 23 24 - 30

nikdy

ve věkových skupinách zkusil

občas

pravidelně

4,85 0,49 2,11

40,78 8,82 12,28

53,40 77,94 76,49

0,97 12,75 9,12

Údaje v tabulce jsou jasnou výpovědí o tom, ţe alkohol se stal součástí ţivota naší společnosti. I v nejmladší skupině mládeţe jsou jedinci, kteří nemají zkušenost s alkoholem, naprostou výjimkou. Naopak jiţ v nejmladší skupině alkohol konzumuje více neţ polovina jedinců a v dalších věkových skupinách se podíl konzumujících pohybuje kolem 90%. [12]

36

3.3.3 Nikotin Porovnáváme-li údaje ze čtyř sledovaných let, ukazuje se, ţe nejméně byl rozšířen nikotinismus v roce 1992 a kulminoval (vrcholil) v roce 1996. V té době z mládeţe ve věku 15 – 30 let kouřilo 44% mladých lidí. Nabízí se otázka, nakolik s tímto vývojem souvisí tabáková reklama, která v té době byla zcela neregulovaná

a dosáhla svého

maxima. [12] Navíc je kouření stále bráno mládeţí jako tzv. „in“ a společností jsou nadále ignorována fakta, informace o negativních vlivech kouření.

Tabulka 12: Zkušenosti s kouřením [12]

Zkušenosti s kouřením (v %)

1992 1996 2000 2002

věková skupina 15 – 30 let nezkusil zkusil občas 16,5 42,9 29,0 15,9 41,7 20,1 17,8 47,7 12,5 14,1 44,8 17,4

pravidelně 11,6 22,3 22,0 23,7

Vývoj mládeţe v oblasti konzumace alkoholu, uţívání drog a kouření je za posledních deset let velmi nepříznivý a má celou řadu negativních důsledků. Jedná se o zdravotní stav populace a dopad na demografický vývoj9 a na kvalitu nově narozené populace, protoţe nelze vyloučit vliv drog, alkoholu a nikotinu na genetický potenciál české společnosti. Další dopady mají ekonomický charakter. Zdravotní důsledky se promítají do finančních nároků na zdravotnictví. Populace ohroţené alkoholem a drogami obtíţněji získává a uplatňuje kompetence (rozsah působení) poţadované na trhu práce. Sniţuje se bezpečnost společnosti. Jedinci závislí na drogách postupně přecházejí na kriminální obstarávání drog či peněz na drogy. Drogově závislí jedinci či jedinci pod silným vlivem alkoholu a drog ztrácejí sebekontrolu a jsou schopni páchat činy, jichţ by se za normálního stavu nedopouštěli. Problém drog není pouze problémem individua, rodiny či naší společnosti. Jedná se globální (celosvětový) problém. Proto je třeba, aby společnost tento problém vnímala adekvátně a odpovědně na něj reagovala. [12] 9

Demografie – věda zabývající se reprodukcí obyvatelstva

37

3.4 Průzkum Cílem mého průzkumu bylo zjistit: Jak dnešní mládeţ v Nové Pace tráví svůj volný čas, co ji k tomu chybí. Pro dotazníkové šetření jsem si vybrala děti ve věku 13-17 let. Toto věkové rozhraní je velmi zásadním zlomem, kdy se z dítěte začíná pomalu stávat dospělý. Dochází k důleţitým a rozhodujícím změnám v jeho ţivotě. A právě proto, je důleţitý výběr jeho aktivit a činností, kterými se zabývá ve svém volném čase, které mu napomáhají k rozvinutí jeho schopností a působí na jeho vývoj. V dotazníkovém šetření se pokusím zjistit jakými aktivitami, činnostmi se mládeţ zabývá, co jí k tomu chybí, aby tyto činnosti uskutečňovala.

3.4.1 Tvorba dotazníku Dotazník je jednou z mnoha technik sběru dat, který mu klade za úkol mapovat vyuţití volného času, vztah k aktivitám a činnostem, co brání mládeţi více vyuţívat volný čas. Tvorba otázek nebyla aţ tak náročná. Hlavní bylo, aby otázky byly srozumitelné a aby my jejich zodpovězení bylo uţitečné a přínosné při vyhodnocování. Dotazník obsahuje 8. otázek. Otázky byly formulovány buď vypisovacím nebo zaškrtávacím způsobem. Struktura dotazníku: První dvě otázky slouţí k získání údajů o respondentovi – pohlaví, věk Třetí aţ sedmá otázka je zaměřena na mládeţ a volný čas, zjištění na co je zaměřen jejich volný čas, s kým nejraději tráví svůj volný čas...... Poslední otázka je formulována vypisovacím způsobem a je zaměřena na zjištění co mládeţ v Nové Pace postrádá.

3.4.2 Místo realizace a charakteristika respondentů Dotazníky byly rozdány na Gymnáziu SOŠPg v Nové Pace. Dotazníky ţákům rozdávali profesoři občanské výchovy. Věk respondentů byl 13-17 let. Celkem bylo rozdáno 130 dotazníků a zpět se mi jich vrátilo 102. 38

3.4.3 Zpracování dotazníků Celkem jsem zpracovala 102 dotazníků. Překvapivě byly všechny řádně vyplněné. Při zpracování dat jsem pouţila tabulky, které jsem zpracovala v programu Microsoft Excel. Data jsem následně zpracovala do grafů.

39

Graf č.1 Otázka č.1: Jsi dívka nebo chlapec?

Graf 1: Otázka č. 1

41% dívka chlapec 59%

Na vyplnění dotazníku se podíleno celkem 102 dívek a chlapců. V procentuálním vyjádření to je 59% dívek a 41% chlapců.

40

Graf č.2 Otázka č. 3: Tvůj volný čas je zaměřen na:?

Graf 2: Otázka č. 3

12%

30% sport turistika,skaut

18%

výpočetní technika výtvarná činnost,keramika zpěv,hra na hudební nástroj jazykový kroužek četba

5%

3%

jiné

11% 2%

19%

Z výše uvedených informací vyplývá, ţe největší procento dětí se ve svém volném čase věnuje sportu. Nejméně dětí je věnuje výtvarné činnosti a keramice. Velice mě překvapilo skoro stejné procento četba (18%) a výpočetní technika (19%). Je dobré vědět, ţe i v dnešní době plné počítačových her, internetu si děti ještě najdou cestu ke čtení. Co se týče poloţky „jiné“ děti uvedli téměř shodné činnosti. Jejich volný čas je zaměřen v pěti případech na tanec a kamarády. Po jednom případu šlo o dramatický krouţek, hlídání sestry a návštěva restauračního zařízení.

41

Graf č. 3 Otázka č. 4: Kolikrát týdně navštěvuješ zájmovou činnost – krouţek?

Graf 3: Otázka č. 4

14%

14% 0% 6%

1x 14%

2x 3x 4x 5x

16%

více vůbec

36%

3x týdně navštěvuje nějakou zájmovou činnost, krouţek největší procentu dětí – 36%. Ostatní výsledky jsou následující: 1x týdně navštěvuje zájmovou činnost 14% dětí, 2x týdně 14%, 4x týdně 16% a 5x týdně 6%. Bohuţel se nenašel nikdo, kdo by své zájmové činnosti popř. krouţky navštěvoval více jak 5x týdně. 14% je procentuální vyjádření dětí, které nenavštěvují vůbec ţádný krouţek. Není to zrovna zanedbatelné číslo, a proto si v následujícím grafu ukáţeme, proč je tomu tak, co jim v tom brání.

42

Graf č. 4 Otázka č. 5: Volný čas trávíš nejraději?

Graf 4: Otázka č. 5

5% 0%

13%

16% sám s kamarády v některých z kroušků nudím se jiné

66%

Z vyhodnocení je zřejmé, ţe většina mladých lidí tráví nejraději volný čas se svými kamarády– 66%. Pokud děti zaškrtli více odpovědí, tak se jednalo o spojení trávení volného času v některých z krouţků spolu s trávením volného času se svými kamarády. Překvapivé bylo procentuální vyjádření 13% - kde děti odpověděli, ţe nejraději volný čas tráví sami. Je to asi podmíněno dnešní dobou internetu, počítačových her, sledování televize apod. Proč si s kamarádem povídat někde venku, kdyţ se můţou připojit po síti a povídat si pohodlně z domova. Co se týče odpovědí u poloţky „jiné“ šest ţáků odpovědělo, ţe volný čas nejraději tráví se svým přítelem/přítelkyní.

43

Graf č.5

Otázka č. 6: Co Ti brání v tom, abys chodil po škole do nějakých krouţků nebo kamkoli jinam?

Graf 5: Otázka č. 6

1%

nemám peníze

13%

nemám čas 34%

mám to daleko 16% nechce se mi nikam chodit zákaz rodičů nic mi nebrání

3% 12%

jiné

21%

U této otázky jsem byla velice mile překvapena, ţe největší procentuální vyjádření – 34% je u odpovědi, ţe jim nic nebrání v tom, aby navštěvovali nějaký krouţek. Nemám čas – 16% uvedli děti, kterým příprava a učení do školy zabere skoro veškerý volný čas a tudíţ jim potom uţ nezbývá ţádný volný čas na trávení času v nějakých z krouţků. Velké procento – 13% bylo u odpovědi, co se týče peněz. Bohuţel jsou i takové rodiny, kde si nemohou dovolit výdaje ohledně zájmových krouţků, a proto se v našem městě snaţí investovat do rekonstrukcí, výstavby nových sportovních hřišť, kde si děti mohou zahrát

44

fotbal, basket, tenis apod., místo toho, aby doma seděli před televizí, u počítače popř. se někde potulovali s kamarády. U odpovědi „jiné“ jsem byla nemile překvapena odpovědí: Nesnáším krouţky, ale do hospody klí’do. To uţ trochu vypovídá o výchově rodičů a jejich vedení k vyuţití volného času.

45

Graf č. 6 Otázka č. 7: Jsi spokojen(a) s nabídkou vyuţití volného času v Nové Pace?

Graf 6: Otázka č. 7

6%

11%

ano spíše ano spíše ne 44%

ne 39%

11% respondentů odpovědělo, ţe jsou spokojeni s nabídkou vyuţití volného času, 39% spíše ano, takţe je něco co v Nové Pace postrádají. Nejvíce procent má odpověď spíše ne – 44%, coţ je zřejmé, ţe je hodně věcí a míst, které by mladí lidé v Nové Pace uvítali a 6% má odpověď, u které jsou ţáci naprosto nespokojeni s nabídkou pro vyuţití svého volného času v Nové Pace. V následujícím grafu si ukáţeme, co by mladí lidé ocenili, aby se v Nové Pace objevilo.

46

Graf č. 7 Otázka č. 8: Co Ti chybí (postrádáš) k vyuţití volného času v Nové Pace?

Graf 7: Otázka č. 8

3%

9%

bazén

19%

2%

mcdonalds kfc

5%

skatepark (krytý)

5%

8%

nic hudební klub

2% 6%

velké obchodní centrum kvalitní jazykové kurzy horolezecká stěna

21%

atletická hala větší nabídka kroužků

20%

Z vyhodnocení je zřejmé, ţe většina dotazovaných k vyuţití svého volného času v Nové Pace nic nepostrádá – 20%. Co se týče toho, co by nového uvítali v Nové Pace, převládá kvalitní hudební klub – 21%. Nadále je tu také velké procentuální zastoupení poţadavku na krytý bazén – 19%. Dále je to s 9% větší nabídka krouţků, kde by mohli trávit volný čas, s 8% je to mcdonalds. Nevím, jestli tohle je zrovna podstatné zařízení k trávení volného času, jestli spíše nejde o takový „módní trend“.

47

3.4.4 Výsledky průzkumu Dotazníkového šetření se zúčastnilo 102 13 – 17ti letých dětí z Nové Paky a okolí. Dotazník je zaměřen na trávení volného času – na způsoby trávení volného času a také na nedostatky v nabídce volnočasových aktivit, které poskytuje město Nová Paka. Pozitivním zjištěním je, ţe většina dětí (30%) se věnuje nějakému sportu, který zpravidla pravidelně navštěvuje, nejčastěji 3x týdne. Sport je v dospívání důleţitý nejen pro správný rozvoj svalstva, pohybových vzorců, ale je důleţitý i pro socializaci, naučení se pravidelným reţimům, kázni. Četba knih a práce s počítači jsou dalšími nejčastějšími volnočasovými aktivitami. Je potěšující, ţe četba knih zůstává mezi nejčastějšími aktivitami, kterými dnešní mládeţ tráví svůj volný čas. Aţ 15% dětí nenavštěvuje ţádnou zájmovou činnost. Důvody jsou různé: velká vzdálenost a nemoţnost se dostat na krouţek platí především pro děti z okolí Nové Paky, protoţe dopravní obsluţnost zejména malých vesnic a obcí není veliká. Dalším udávaným důvodem je nedostatek peněz, coţ se dá řešit vybudováním hřišť, sportovišť, na které je vstup zdarma. 14% dětí udává, ţe se jim nechce nikam chodit, coţ má především na vinu výchova a nedostatečná motivace rodičů. Nadpoloviční většina dětí tráví volný čas s kamarády. Toto je pro dospívající věk typické, začíná postupné osamostatňování od rodiny, vrstevníci mají v dospívání větší vliv. S nabídkou volnočasových aktivit v Nové Pace je polovina respondentů spokojena a polovina nespokojena. Navrhovaných změn je mnoho, nejvíce převládají hlasy pro stavbu krytého bazénu a kvalitního hudebního klubu. I přes malé nedostatky, však Nová Paka skýtá moţnosti k vyuţití volného času.

48

Závěr Volný čas mládeţe je velmi důleţitý a jeho význam se nesmí podceňovat. Má velký výchovný potenciál a hodnoty, návyky, postoje v něm naučené, osvojené nás poté provázejí po celý ţivot. Je tedy nutné špatným návykům předcházet a pozitivní posilovat. Dnešní doba je plná změn, vývoj ve všech oblastech jde rychle kupředu. Na tento prudký vývoj reaguje především mladší část populace a to hlavně mládeţ, která je flexibilnější, ovlivnitelnější, jiţ není oproti dětství pod převáţným vlivem rodičů a má poměrně dost volného času a energie vývoj sledovat. Současná mládeţ je velmi ovlivněna počítačem, internetem, mobilními telefony a médii. Mobilní telefony zaznamenávají velký rozvoj a vlastní je čím dál více osob a čím dál více mladší věkové skupiny. Počítač a internet se stává běţnou součástí domácnosti, mládeţ na něm tráví velkou část volného času. To má svá pozitiva (snadná dostupnost informací, znalost práce s PC je důleţitá pro mnoho povolání atd.), ale i svá negativa (přecenění informační přesnosti internetu, pasivní ţivotní styl, závislost na internetu atd.). Velký rozvoj zaţívají v současné době sociální sítě, pomocí jichţ mladí komunikují. Často si však neuvědomují nebezpečnost těchto sítí, protoţe je to poměrně nový fenomén a jen málo jedinců s ním má zatím špatné zkušenosti. Je důleţité dostatečně informovat mládeţ o negativech plynoucích z nadměrného pouţívání výpočetní techniky, sledovat čas, který mládeţ tráví s počítačem, mobilním telefonem a motivovat děti a dospívající k pestrému, co nejvíce aktivnímu vyuţívání volného času. V současnosti jsou totiţ větší moţnosti s ohledem na širší nabídku sportovního vyţití (prudká výstavba sportovních hřišť, parků, větší mnoţství sportovních odvětví), větší moţnosti cestování, poznávání. Z negativních jevů provázejících dnešní mládeţ musíme vyzdvihnout hlavně nárůst procenta uţivatelů drog. Neustále zvyšující se počet dospívajících uţívajících alkohol, nikotin, či jiné drogy je velmi varovný. Dnešní hektická doba, kdy dospělí nemají tolik času na děti, obecná tolerance tzv.legálních drog a módní proudy předkládané médii tomuto velmi napomáhají. V současnosti jsou hlavním problémem především legální drogy (nikotin, alkohol), společností neustále trochu přehlíţeným. Zavedené preventivní programy stále nejsou dostatečně účinné, je třeba vytvořit jiné, účinnější a je třeba i pozměnit smýšlení celé naší společnosti o kouření cigaret a konzumaci alkoholu.

49

Dnešní mládeţ má větší moţnosti ve výběru volnočasových aktivit neţ generace přecházející, je proto potřeba jí lépe směrovat, aby si v široké nabídce našla své pojetí volného

času.

Rovněţ

je

jí

potřeba

dostatečně

motivovat,

neboť

motivace

k plnohodnotnému, pestrému a aktivnímu trávení volného času se v současnosti sniţuje, aby nezůstala pouze „počítačovou generací“, ale rozvíjela se všestranně. Kaţdý dospívající je jiný, tudíţ má jiné zájmy, koníčky a představy o svém trávení volného času, a to potvrdily i výsledky mého výzkumu. Proto je důleţité, aby nabídka volnočasových aktivit byla pestrá, aby kaţdý mohl alespoň něco pro sebe a svůj volný čas nalézt. Je potřeba, aby se společnost aktivně podílela na vytváření kvalitního vyuţití volného času dnešní mládeţe, neboť mládeţ je budoucnost společnosti a čím bude lepší mládeţ, tím bude i lepší společnost. To platí i pro jednotlivce, protoţe jak říká staré přísloví: „Co se v mládí naučíš, ve stáří jak kdyţ najdeš“ .

50

Seznam pouţité literatury Tištěné monografie: [1] HAVLÍK, Radomír. Sociologie výchovy a školy. 1.vyd. Praha : Portál, 2002. 174 s. ISBN 80-7178-635-7. [2] HOFBAUER, Břetislav . Děti, mládež a volný čas. 1.vyd. Praha : Portál, 2004. 176 s. ISBN 80-7178-927-5. [3] HRODEK, Otto; VAVŘINEC, Jan. Pediatrie. 1.vyd. Praha : Galén, 2002. 767 s. ISBN 80-7262-178-5. [4] KRAUS, Blahoslav ; POLÁČKOVÁ, Věra. Člověk - prostředí - výchova. Brno : Paido, 2001. 199 s. ISBN 80-7315-004-2. [5] MACEK, Petr. Adolescence. 2.vyd. Praha : Portál, 2003. 144 s. ISBN 80-7178-747-7. [6] Malý sociologický slovník. 1.vyd. Praha : Svoboda, 1970. 614 s. [7] MARTÍNEK, Zdeněk. Agresivita a kriminalita školní mládeže. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2009. 152 s. ISBN 978-80-247-2310-5. [8] MATOUŠEK, Oldřich; KROFTOVÁ, Andrea. Mládež a delikvence. 1.vyd. Praha : Portál, 1998. 336 s. ISBN 80-7178-226-2. [9] NAKONEČNÝ, Milan . Sociální psychologie. 2.vyd. Praha : Academia, 2009. 498 s. ISBN 978-80-200-1679-9. [10] PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času. 3.vyd. Praha : Portál, 2002. 231 s. ISBN 80-7178-711-6. [11] SAK, Petr. Proměny české mládeže. 1.vyd. Praha : Petrklíč, 2000. 291 s. ISBN 807229-042-8. [12] SAK, Petr; SAKOVÁ, Karolína. Mládež na křižovatce. 1.vyd. Praha : Svoboda servis, 2004. 240 s. ISBN 80-86320-33-2. [13] Velký sociologický slovník : Díl 1. A/O. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 807184-164-1.

Elektronické zdroje: [14] Český statistický úřad. In Věkové složení obyvatelstva v roce 2002, 2008 [online]. [s.l.] : Český statistický úřad, 2002 [cit. 2010-06-29]. Dostupné z WWW: . [15] Český statistický úřad. In Snoubenci podle věku 2002, 2008 [online]. [s.l.] : Český statistický úřad, 2002 [cit. 2010-06-11]. Dostupné z WWW: .

51

[16] Český statistický úřad. In Vzdělání 2002, 2008 [online]. [s.l.] : Český statistický úřad, 2002 [cit. 2010-06-10]. Dostupné z WWW: . [17] Český statistický úřad. In Nezaměstnanost 2002, 2008 [online]. [s.l.] : Český statistický úřad, 2002 [cit. 2010-06-10]. Dostupné z WWW: . [18] Závěrečná zpráva projektu MŠMT. In KOLÁŘ, Michal. Program proti šikanování a násilí ve školách a školních zařízeních [online]. [s.l.] : [s.n.], 2003 [cit. 2010-05-12]. Dostupné z WWW: . [19] Český statistický úřad. In Jednotlivci používající internet 2005, 2009 [online]. [s.l.] : Český statistický úřad, 2005 [cit. 2010-06-11]. Dostupné z WWW: . [20] Český statistický úřad. In Aktivity prováděné na internetu 2005, 2009 [online]. [s.l.] : Český statistický úřad, 2005 [cit. 2010-06-10]. Dostupné z WWW: .

52

Seznam tabulek, grafů Tabulka 1: Věkové sloţení mládeţe ...................................................................................... 8 Tabulka 2: Počet snoubenců .................................................................................................. 9 Tabulka 3: Počet studujících studentů VŠ, SOU ................................................................. 11 Tabulka 4: Přehled nezaměstnanosti ................................................................................... 12 Tabulka 5: Účast ţáků základních a středních škol r.2001 – 2002...................................... 25 Tabulka 6: Jednotlivci pouţívající internet ......................................................................... 30 Tabulka 7: Aktivity prováděné na internetu ........................................................................ 31 Tabulka 8: Volnočasové aktivity ......................................................................................... 32 Tabulka 9: Místo trávení volného času................................................................................ 33 Tabulka 10: Zkušenosti s drogou ........................................................................................ 35 Tabulka 11: Zkušenosti s pitím alkoholu ............................................................................ 36 Tabulka 12: Zkušenosti s kouřením .................................................................................... 37

Graf 1: Otázka č. 1............................................................................................................... 40 Graf 2: Otázka č. 3............................................................................................................... 41 Graf 3: Otázka č. 4............................................................................................................... 42 Graf 4: Otázka č. 5............................................................................................................... 43 Graf 5: Otázka č. 6............................................................................................................... 44 Graf 6: Otázka č. 7............................................................................................................... 46 Graf 7: Otázka č. 8............................................................................................................... 47

53

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník

54

Příloha č.1

DOTAZNÍK „VYUŢITÍ VOLNÉHO ČASU“ Dostává se Ti do rukou dotazník, kterým bych chtěla zjistit, jak trávíš svůj volný čas, co Ti chybí k tomu, abys jej trávil(a) tak, jak chceš, a případně co pro to udělat. To, co se dozvím, vyuţiji při své bakalářské práci. Dotazník je anonymní, to znamená, ţe nechci znát Tvé jméno a nikdo se nedozví, ţe jsi tento dotazník vyplňoval(a). Odpovědi zakrouţkuj, zaškrtni nebo vypiš. Děkuji Ti za vyplnění dotazníku a přeji Ti hodně úspěchů ve škole. 1. Jsi dívka nebo chlapec?

dívka

chlapec

2. Tvůj věk:.................................. 3. Tvůj volný čas je zaměřen na: (můţeš označit více odpovědí, max. 3) sport turistika, skaut výpočetní technika výtvarná činnost, keramika zpěv, hra na hudební nástroj jazykový krouţek četba jiné (prosím, uveďte) ................................................................................

4. Kolikrát týdně navštěvuješ zájmovou činnost – krouţek – zakrouţkuj: 1x

2x

3x

4x

5x

55

více

vůbec

5. Volný čas trávíš nejraději: sám s kamarády v některých z krouţků nudím se jiné: ...........................................................................................................

6. Co Ti brání v tom, abys chodil po škole do nějakých krouţků nebo kamkoli jinam? (můţeš označit více odpovědí) nemám peníze nemám čas mám to daleko nechce se mi nikam chodit zákaz rodičů nic mi nebrání jiné: ............................................................................................................. 7. Jsi spokojen(a) s nabídkou vyuţití volného času v Nové Pace? ANO

SPÍŠE ANO

SPÍŠE NE

NE

8. Co Ti chybí (postrádáš) k vyuţití volného času v Nové Pace? ........................................................................................................................................ .........................................................................................................................................

56

57