PPA4 Právo EU
Mgr. Pavel PETR Katedra spole enských v d VŠB - TUO
Literatura
!"
#
$
%
&'
('
)
Právní p edpisy
Internet www.euroskop.cz www.europa.eu www.mfa.cz www.psp.cz www.strukturalni-fondy.cz
Vznik, povaha a vývoj ES a EU
Vývoj p ed rokem 1945 Pierre Dubois Ji í z Pod brad Tomasso Campanella Napoleon Hrab Coudenhove-Calergi Aristide Briand V.I.Lenin Winston Churchill – Univerzita v Curychu
Vývoj po roce 1945 Politicko-bezpe nostní p edpoklady snaha o vytvo ení evropské politické velmoci obez etnost v i poraženému N mecku (neopakovat chyby, neizolovat) reakce na politické rozd lení Evropy (východ x západ)
Ekonomické p edpoklady zvýšení výkonnosti ekonomik (nejen s cílem povále né obnovy, ale i dalšího vývoje) vytvo ení velkého hospodá ského celku, který by se stal hospodá skou velmocí
Integra ní snahy 1949 – Rada Evropy (The Council of Europe) mezinárodní organizace jejímž cílem je ochrana lidských práv a spolupráce (nezam ovat s Evropskou Radou, event. Radou Evropské unie) sídlo Štrasburk – Evropská úmluva o lidských právech 1949 – RVHP – Rada vzájemné hospodá ské pomoci 1949 – NATO – Organizace severoatlantické smlouvy 1952 – Evropské obranné spole enství 1954 – Západoevropská unie
1951 – Evropské spole enství uhlí a oceli
Schumannova deklarace Ozna ováno také jako Montánní unie Francie, NSR, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko Pa ížská smlouva (18.4.1951-23.7.2002) V ele vysoký komisa – Jean Monnet
1957 - Evropské spole enství pro atomovou energii (EURATOM)
ímská smlouva Nevojenské využívání jaderné energie Bezpe nost, zdraví, trh Nenaplnilo o ekávání
1957 - Evropské hospodá ské spole enství (EHS)
ímská smlouva Celní unie Volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu Sbližování národních úprav (doprava, zdraví apod.) Sociální oblast Od 1993 – vypušt no sl vko „hospodá ské“ Smlouvou o EU – Evropské spole enství – jednotné íslo Od r. 1986 – jednotný vnit ní trh Základem tzv. prvního pilí e
1993 – Evropská Unie Politická integrace Evropy (ekonomická již probíhá ES) Budování hospodá ské a m nové unie Nemá právní subjektivitu (smlouvy uzavírá ES) 1. pilí – ES komunitární pilí 2. pilí – spole ná zahrani ní a bezpe nostní politika mezivládní pilí 3. pilí – justice a vnitro mezivládní pilí Revize 1. – Amsterdamská smlouva 1997 (1999) (sociální politika, politika zam stnanosti) Revize 2. – smlouva z Nice 2000 (2003) (institucionální zm ny)
Vývojové etapy evropské spolupráce Evropské spole enství uhlí a oceli (ESUO) - 1951
Evropské hospodá ské spole enství (EHS) 1957
Evropská spole enství (ES) - 1967
Evropská unie (EU) -1993
Hospodá ská a m nová unie (HMU) - 1999
Evropské spole enství pro atomovou energii (EUROATOM) - 1957
množné íslo!!!
lenské a další zem
•
•
Belgie, Bulharsko, eská republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Ma arsko, Malta, N mecko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, ecko, Slovensko, Slovinsko, Špan lsko, Švédsko, Velká Británie
lenské zem
•
Kandidátské zem
•
Chorvatsko, Makedonie, Turecko
•
Zem , které odmítly vstoupit do EU v referendu
•
Norsko, Švýcarsko
•
Albánie, Bosna a Hercegovina, erná Hora, Kosovo, Srbsko
•
Potenciální kandidátské zem
P istupování lenských zemí 1951 – NSR, FR, IT, BENELUX (6) 1973 – Dánsko, IR, VB (9) 1981 – ecko (10) 1986 – Špan lsko, Portugalsko (12) 1995 – Finsko, Rakousko, Švédsko (15) 2004 – 10 zemí východního bloku (25) 2007 – Bulharsko, Rumunsko (27)
Principy fungování EU Princip Supranacionality – Nadstátnosti Princip Subsidiarity (co nejblíže lov ku)
Primární právo Vytvá eno lenskými státy – mezinárodní smlouvy Sou ást tzv. acguis communautaire Z izovací smlouvy /viz dále/ Subsidiární smlouvy /spadající do kompetence ES a sjednané na jejich p d /
Primární právo Pa ížská smlouva ímské smlouvy Maastrichtská smlouva (smlouva o EU) Amsterdamská smlouva Smlouva z Nice Všechny zm ny a dopl ky (Smlouva o spol. orgánech (1965); Jednotný evropský akt (1986); dv rozpo tové smlouvy (1970,1975); smlouvy o p ístupu nových len ) N kdy se ozna uje za „evropské ústavní právo“
Sekundární právo Na ízení Sm rnice Rozhodnutí Doporu ení Stanoviska Forma ne vždy odpovídá obsahu!!
Acquis communautaire Vše co bylo v rámci ES dosaženo v oblasti právní úpravy (v nejširším smyslu) Primární právo Sekundární právo Judikatura soud Mezinárodní smlouvy s t etími státy aj.
Evropská komise Nástupkyní Vysokého ú adu ESUO P vodní název Komise Evropských spole enství – zavedeno Maastrichtem – smlouva o EU – zd razn ny pravomoci jen v I.pilí i Nyní název Evropská Komise – pravomoci i v II. a III. pilí i Orgán nadstátní povahy – co do složení – nikoliv pravomocí www.ec.europa.eu
Evropská komise Reprezentuje Spole enství jako celek (nikoliv lenské státy) P edstavuje exekutivní složku Unie, dá se p ipodobnit k vlád státu Ozna ována jako „strážce integrace“; iniciátor legislativy (zákonodárství) Sídlo Brusel Pokud paraleln zasedá Evropský parlament schází se ve Štrasburku
Evropská komise - sídlo Palác Berlaymont, Brusel
Evropská komise Složení V užším slova smyslu sbor komisa Nejsou zástupci lenských stát , p estože z nich pocházejí Absolutní nezávislost – prosazování jen zájm spole enství Nesm jí vykonávat jiné fce (i neplacené)
Evropská komise Složení P vodn do r. 2004 byl po et komisa 20 Malé státy m ly po 1 a velké (Velká Británie, N mecko, Itálie, Francie a Špan lsko) po dvou Do té doby m la Unie 15 len !!!! Od 1.5.2004 byl po et rovný 30 (20+10) Od 1.11.2004 zvolena nová Komise, která již ítala 25 komisa – za každý stát jeden Volební období prodlouženo Maastrichtem ze 4 na 5 let – shoda s volebním obdobím EP
Evropská komise Složení V ele stojí p edseda Komise Má významnou úlohu p i sestavování Zárove je však stále komisa em (z konkrétního státu) Platí ovšem, že musí být na svém státu nezávislý!!!!! V sou asné dob José Manuel Durão Barroso (Portugalsko) A dalších 26
eský komisa PhDr. Vladimír Špidla
eský komisa PhDr. Vladimír Špidla
Rada EU D íve ozna ována Rada ministr Zástupci lenských stát (nikoliv Spole enství) Scházejí se na ministerské úrovni – není absolutní – nám stci apod. V obecných politických otázkách – na úrovni ministr zahrani ních v cí, event. minist pro evropské záležitosti Jinak na resortní úrovni – dle projednávaného tématu Zasedá v Bruselu a Lucemburku
Rada EU Resortní úrove – 9 možných variant Nap . ECOFIN – Rada pro všeob. hosp. otázky – minist i hospodá ství nebo financí Práce rady je p ipravována a koordinována Výborem stálých zástupc COREPER Nejedná se o permanentní orgán!! Sla uje hospodá skou politiku EU P enáší kompetence na Komisi Klí ová role ve 2. a 3. pilí i ( lenské státy)
Rada EU rozhodování Povaha rozhodnutí Rady má nej ast ji podobu akt sekundárního práva: A) Sm rnice B) Na ízení C) Rozhodnutí D) Stanovisek E) Doporu ení
Rada EU rozhodování Je hlavním zákonodárcem legislativním orgánem. Od r. 1993 se d lí o tuto pravomoc s Evropským parlamentem. Je hlavním rozhodovacím orgánem.
P edsednictví v Rad EU Nejd ležit jší nástroj pro reprezentaci národních zájm v Unii St ídá se každých šest m síc Umož uje prosadit vlastní priority P edsednická zem vystupuje jménem Rady Jedná s EP a Komisí P ed nástupem p edstoupí p ed Radu a EP s programem cíl a priorit, které chce dosáhnout Aktuální otázky EU a vlastní priority
P edsednictví v Rad EU
COREPER Výbor stálých zástupc COMité des REprésentants PERmanents Pomocný orgán P ipravuje pro Radu podklady a vykonává úkoly, které na n j p enesla Dv úrovn COREPER I. – zvláštní pov enci technické zál. COREPER II. – na úrovni velvyslanc politické zál. A – agenda – jednomysln – Rada nejedná, ale hlasuje B – agenda – jinak – Rada jedná a hlasuje
Evropský parlament Nástupce Shromážd ní ESUO Demokratiza ní prvek Poslanci p vodn delegováni Od r. 1962 nep ímé volby Od r. 1976(1979) p ímé volby Maastricht velké rozší ení pravomocí Sídlo Štrasburk
Evropský parlament P vodn orgán bez politických pravomocí Nyní spolurozhodovací Konzultativní Koopera ní
Instituce Komise spolu s Radou ( lenské státy) vytvá í TANDEM, jehož cílem je d sledn dbát, jak zájm stát , tak Spole enství. Ve skute nosti má tandem t i sedadla na t etím sedí Evropský parlament.
Evropská rada Vrcholný orgán EU Tvo í jej hlavy stát – prezidenti event. premié i (dle státního z ízení) Nejednozna ná právní povaha Nejde o instituci!!! Nástupce tzv. vrcholných konferencí (70.léta) Zásadní politická rozhodnutí, nezbytná pro vývoj Spole enství (rozší ení EU, p ímé volby do EP, projekt EU)
Evropská rada Název používán od r.1987 JEA lenem je také p edseda Komise P edsedu tvo í zástupce zem p edsedající Rad Koncep ní otázky Ozna ována jako Evropský summit Schází se dvakrát ro n (min) zpravidla 4x Rozhodování konsenzus P edevším II. Pilí Podává zprávu o innosti EP Schází se v Bruselu event. v p edsedající zemi
Soudní orgány Evropský soudní dv r European Court of Justice Sídlo Lucemburk Soud prvního stupn (1989) The Court of First Instance Další soudní orgány možno z ídit na základ Smlouvy z Nice na základ legislativního aktu ES
ESD – Složení a innost 27 soudc Každý stát jeden soudce Voleni dohodou stát na 6 let Zp sobilost zastávat funkci soudce dle vnitrostátních p edpis Nezávislost (absolutní) V ele stojí p edseda (volen soudci z jejich st edu) Sídlo Lucemburk
Podmínky na jmenování soudcem v R
Právní bezúhonost Zp sobilost k právním úkon m V k minimáln 30 let VŠ vzd lání právnického sm ru dosažené v magisterském studijním programu Morální vlastnosti Souhlas s výkonem funkce
Generální advokát 8 generálních advokát Advocate General Stejné podmínky jako soudce Volen na 6 let dohodou stát M že i opakovan
Soud prvního stupn Vznik 1989 (1991) Jednotný evropský akt D vodem p etíženost ESD eší zpravidla mén závažnou soudní agendu
Soud prvního stupn 27 soudc Volitelnost totéž co u ESD Chybí GA Dvojinstan ní ízení Odvolání k ESD (pouze právní otázky nikoliv faktické) Rozhoduje v senátech 3-5 l. Jednací ád p ipouští rozhodování samosoudcem
IMF - MMF založen v Bretton - Woods v roce 1944 Zahájení innosti 1946 (podepsáno 1945) sídlem je Washington základní orgán je Sbor guvernér a Výkonný výbor spravuje mezinárodní m nový systém a p sobí jako centrální banka centrálních bank zdrojem prost edk jsou lenské kvóty prost edky se poskytují zemím, které mají problémy s platební bilancí, avšak podmínkou jejich poskytnutí jsou úsporná opat ení (snížení r stu a snížení dovoz ) cílem je stabilizovat devizové kurzy jednotlivých zemí má 179 len v etn R
WTO založena 1995 (na základ dohody z Marrakéše z roku 1994) sídlem je Ženeva (sekretariát) hlavním orgánem je Konference ministr a Generální rada cílem organizace je rozvoj a liberalizace obchodu významní ne lenové: Rusko má 132 len v etn R Vychází z: - Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1946(47) Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví v etn obchodu pad lanými výrobky (TRIPS)
WB Zahájení innosti 1946 (podepsáno 1945) sídlo ve Washingtonu hlavním orgánem je Sbor guvernér v n mž má každá zem zastoupení a Výkonný výbor akciová spole nost, která neplatí dividendy a je osvobozena od daní cílem je poskytovat dlouhodobé p j ky zemím, které p edloží rozumné projekty, ale nemohou získat soukromé p j ky s nízkými úroky má 177 len v etn R
United Nations Zal. 1945 ( SR) nástupkyn Spole nosti národ (*1919) hlavním dokumentem Charta OSN univerzální organizace sdružuje tém všechny státy sv ta (není Taiwan, Vatikán) podpisem Charty OSN se státy zavazují ešit spory mírovou cestou sídlo organizace je New York (USA); GT - Ban Ki-moon Mezinárodní soudní dv r (orgán OSN) sídlí v Haagu (Nizozemí) Orgány: Valné shromážd ní Rada bezpe nosti Hospodá ská a sociální rada Poru enská rada Mezinárodní soudní dv r Sekretariát OSN v ele s generálním tajemníkem – ten není orgánem!
NATO Založena 1949 Washington 10 ZE stát , USA a Kanada (pozd ji 16) FR vystoupila v roce 1959 z vojenské ásti Sídlo Brusel (p edtím Londýn, Pa íž) Má i hospodá ské aspekty – atlantismus (t sné spojenectví a spolupráce USA a ZE) Závazek kolektivní ochrany První akce v rámci Korejské války (1950-53) V ele Generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer
