Základní práva a svobody
Mgr. Pavel PETR Katedra spole enských v d VŠB - TUO
Charta 77 Charta 77 byla neformální eskoslovenskou ob anskou iniciativou, která kritizovala „politickou a státní moc“ za nedodržování lidských a ob anských práv, k jejichž dodržování se SSR zavázala p i podpisu Záv re ného aktu Konference o bezpe nosti a spolupráci v Evrop (KBSE) v Helsinkách. Impulsem pro vznik byla také kauza hudebník skupiny The Plastic People of the Universe
Iniciativa p sobila v letech 1977 až 1992. Pojmenována je podle dokumentu Charta 77 (Prohlášení Charty 77) z 1. ledna 1977. Autory, organizátory a prvními signatá i byli Václav Havel, Jan Pato ka, Zden k Mlyná , Ji í Hájek, a Pavel Kohout. Signatá i reprezentovali odlišná povolání, politické postoje i náboženská vyznání. V roce 1977 vznikl v Pa íži Mezinárodní výbor na podporu zásad Charty 77 v eskoslovensku Extrémními p íklady teroru ze strany tajné policie byla smrt prvního mluv ího charty Jana Pato ky, který zem el 13. b ezna 1977 po osmihodinovém výslechu nebo p ípad Pavla Wonky, který byl po vykonstruovaných procesech opakovan v zn n; zem el v roce 1988 v královéhradecké v znici v 35 letech ada z nich se výrazn zapojila do ve ejného života po Sametové revoluci v roce 1989
Dovršení snah o uznání základních práv a svobod na území R Zkušenost s totalitním režimem Aktivity Záv re ný koš konference KBSE Helsinky 1975 – SSR formáln se zavázala k dodržování práv ob an Reakce na další nedodržování: Charta ´77 VONS N kolik v t aj.
VONS Výbor na obranu nespravedliv stíhaných (VONS) bylo sdružení ob an založené 24. dubna 1978, jehož cílem bylo sledovat a zve ej ovat p ípady lidí vystavených pro politické p esv d ení a innost trestnímu stíhání nebo policejní i justi ní zv li (p ípadn i dalším formám útlaku). Zárove se snažil t mto osobám pomáhat. VONS t sn navazoval skrze své poslání i leny na Chartu 77. Jeho lenové a aktivisté byli pro své lenství a innost komunistickým režimem krut pronásledováni.
1
N kolik v t Petice N kolik v t byl dokument vypracovaný hnutím Charta 77 na ja e roku 1989 a zve ejn ný 29. ervna. Bylo v n m vzneseno 7 požadavk : Aby byli okamžit propušt ni všichni politi tí v z ové. Aby p estala být omezována svoboda shromaž ovací. Aby p estaly být kriminalizovány a pronásledovány r zné nezávislé iniciativy a za aly být kone n chápány i vládou jako to, ím v o ích ve ejnosti už dávno jsou, totiž jako p irozená sou ást ve ejného života a legitimní výraz jeho r znotvárnosti. Zárove by nem ly být kladeny p ekážky vznikání nových ob anských hnutí, v etn nezávislých odboru, svazu a spolku. Aby byly sd lovací prost edky i veškerá kulturní innost zbaveny všech forem politické manipulace a p edb žné i následné skryté cenzury a otev eny svobodné vým n názor a aby byly legalizovány sd lovací prost edky, p sobící dosud nezávisle na oficiálních strukturách. Aby byly respektovány oprávn né požadavky všech v ících ob an . Jako kontaktní osoby byly pod peticí uvedeni Stanislav Devátý, Václav Havel, Ji í K ižan a Saša Vondra.
Listina základní práv a svobod Jde o sou ást ústavního po ádku (srov. l 112 Ústavy) Ústavní po ádek je chápán jako ústavní ád, soubor p edpis (ústavních zákon ) tvo ících ústavu R (v širším slova smyslu) Jde o usnesení .2/1993 Sb., p edsednictva NR z 16.12.1992
Petici podepsali nap íklad Zden k Sv rák, Ji í Bartoška, Jan enský, Rudolf Hrušínský, Martin Stropnický
Preambule Nejde jen o proklamaci! Jsou formulovány nejvýznamn jší principy, na kterých úprava stojí uznávajíc neporušitelnost p irozených práv lov ka, práv ob ana a svrchovanost zákona, navazujíc na obecn sdílené hodnoty lidství a na demokratické a samosprávné tradice našich národ , pam tlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potla ovány, vycházejíc z práva eského národa a slovenského národa na sebeur ení, p ipomínajíc si sv j díl odpov dnosti v i budoucím generacím
len ní Listiny Hlava 1 – Obecná ustanovení Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody Hlava 3 – Práva národnostních a etnických menšin Hlava 4 – Hospodá ská, sociální a kulturní práva Hlava 5 – Právo na soudní a jinou ochranu Hlava 6 – Ustanovení spole ná Hlavy jsou dále len ny na lánky
2
Hlava 1 – Obecná ustanovení Lidé jsou svobodní a rovní v d stojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, neproml itelné a nezrušitelné. Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlu nou ideologii, ani na náboženské vyznání. Státní moc lze uplat ovat jen v p ípadech a v mezích stanovených zákonem, a to zp sobem, který zákon stanoví. Každý m že init, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen init, co zákon neukládá. Povinnosti mohou být ukládány toliko na základ zákona a v jeho mezích a jen p i zachování základních práv a svobod Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejn pro všechny p ípady, které spl ují stanovené podmínky
Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody Každý je zp sobilý mít práva. Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již p ed narozením. Nikdo nesmí být zbaven života. Trest smrti se nep ipouští. Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaru ena. Omezena m že být jen v p ípadech stanovených zákonem. Nikdo nesmí být mu en ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.
Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody
Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody
Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastník má stejný zákonný obsah a ochranu. D d ní se zaru uje. Vlastnictví zavazuje. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, p írodu a životní prost edí nad míru stanovenou zákonem. Vyvlastn ní nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve ve ejném zájmu, a to na základ zákona a za náhradu. Dan a poplatky lze ukládat jen na základ zákona.
Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do n j vstoupit bez souhlasu toho, kdo v n m bydlí. Domovní prohlídka je p ípustná jen pro ú ely trestního ízení, a to na písemný od vodn ný p íkaz soudce. Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznam , a již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným zp sobem. Stejn se zaru uje tajemství zpráv (v etn sms) podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným za ízením.
3
Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody Svoboda pohybu a pobytu je zaru ena. Cizinec m že být vyhošt n jen v p ípadech stanovených zákonem (pozor na ob any EU ESD Van Duyn v. Home Office (41/74) Svoboda myšlení, sv domí a náboženského vyznání je zaru ena.
Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody – POLITICKÁ PRÁVA Právo pokojn se shromaž ovat je zaru eno Právo svobodn se sdružovat je zaru eno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, spole nostech a jiných sdruženích. Ob ané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odd leny od státu Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním Ob ané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstra oval demokratický ád lidských práv a základních svobod (právo na odpor)
Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody – POLITICKÁ PRÁVA Svoboda projevu a právo na informace jsou zaru eny. Každý má právo vyjad ovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným zp sobem, jakož i svobodn vyhledávat, p ijímat a rozši ovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Cenzura je nep ípustná. Svobodu projevu lze omezit zákonem Peti ní právo je zaru eno; ve v cech ve ejného nebo jiného spole enského zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu (pro to zde je?)
Hlava 3 – Práva národnostních a etnických menšin P íslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšin nesmí být nikomu na újmu. Ob an m tvo ícím národnostní nebo etnické menšiny se zaru uje: všestranný rozvoj, zejména právo spole n s jinými p íslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozši ovat a p ijímat informace v jejich mate ském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Ob an m p íslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaru uje též a) právo na vzd lání v jejich jazyku, b) právo užívat jejich jazyka v ú edním styku, c) právo ú asti na ešení v cí týkajících se národnostních a etnických menšin.
4
Hlava 4 – Hospodá ská, sociální a kulturní práva Každý má právo na svobodnou volbu povolání a p ípravu k n mu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodá skou innost Každý má právo svobodn se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodá ských a sociálních zájm . Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Zam stnanci mají právo na spravedlivou odm nu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky Ženy, mladiství a osoby zdravotn postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví p i práci
Hlava 4 – Hospodá ská, sociální a kulturní práva Rodi ovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Žen v t hotenství je zaru ena zvláštní pé e, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající zdravotní podmínky. D ti narozené v manželství i mimo n mají stejná práva. Pé e o d ti a jejich výchova je právem rodi Práva rodi mohou být omezena a nezletilé d ti mohou být od rodi odlou eny proti jejich v li jen rozhodnutím soudu na základ zákona. Rodi e, kte í pe ují o d ti, mají právo na pomoc státu. Každý má právo na vzd lání. Školní docházka je povinná po dobu Ob ané mají právo na bezplatné vzd lání v základních a st edních školách, podle schopností ob ana a možností spole nosti též na vysokých školách Každý má právo na p íznivé životní prost edí
Hlava 4 – Hospodá ská, sociální a kulturní práva Ob ané mají právo na p im ené hmotné zabezpe ení ve stá í a p i nezp sobilosti k práci, jakož i p i ztrát živitele Každý má právo na ochranu zdraví. Ob ané mají na základ ve ejného pojišt ní právo na bezplatnou zdravotní pé i a na zdravotní pom cky za podmínek, které stanoví zákon
Hlava 5 – Právo na soudní a jinou ochranu Každý se m že domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených p ípadech u jiného orgánu Každý má právo odep ít výpov , jestliže by jí zp sobil nebezpe í trestního stíhání sob nebo osob blízké. Všichni ú astníci jsou si v ízení rovni Nikdo nesmí být od at svému zákonnému soudci Jen soud rozhoduje o vin a trestu za trestné iny Každý, proti n muž je vedeno trestní ízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena Nikdo nem že být trestn stíhán za in, pro který již byl pravomocn odsouzen nebo zprošt n obžaloby.
5
