Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Akciová společnost Bakalářská práce
Autor:
Hana Abrmanová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Ing. Jaroslav Hloušek, MSc.
Duben, 2009
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Akciová společnost zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Břeclav dne 15. dubna 2009
Hana Abrmanová
2
Děkuji vedoucímu bakalářské práce JUDr. Ing. Jaroslavu Hlouškovi, MSc. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce.
3
Anotace: Cílem mé práce je problematika právní úpravy akciové společnosti, její specifika v českém právním řádu i v kontextu práva EU. Dále jsem se zaměřila na zaloţení a vznik akciové společnosti. Zvláštní pozornost věnuji akciím obecně, ale také podle druhů. Popisuji orgány společnosti pohledem českého práva a evropského práva. Popisuji také jakými způsoby lze akciovou společnost zrušit. V poslední části své bakalářské práce se zaměřuji na konkrétní případy akciových společností v České republice. Klíčové slova: akciová společnost, akcie, valná hromada, dozorčí rada, představenstvo, zrušení akciové společnosti, akcionář.
Annotation:
My main objective in this bachelor work is problematic of legal aspects joint-stock company, their specifics in czech legal order and in context of the European Law. I describe floatation of joint-stock company. Special attention I addict to problematic about stocks. I describe organization of joint-stock company from view of czech legal order and the European Law. In last part of my work I describe individual aspects of derogation joint-stock company in the Czech Republic.
Keywords: joint-stock company, stock, general meeting, advisory board, board, derogation of joint-stock company, share holder.
4
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1. Východiska právní úpravy.............................................................................................. 8 1. 1 Evropská akciová společnost ........................................................................................ 10 2. Založení a vznik akciové společnosti............................................................................ 13 2. 1 Zaloţení akciové společnosti ........................................................................................ 13 2. 2 Zaloţení na základě veřejné nabídky akcií ................................................................... 14 2. 3 Zaloţení bez veřejné nabídky akcií .............................................................................. 16 2. 4 Vznik akciové společnosti ............................................................................................ 16 2. 5 Zaloţení Evropské akciové společnosti ........................................................................ 18 2. 6 Základní kapitál ............................................................................................................ 21 3. Akcie ............................................................................................................................... 22 3. 1 Akcie na jméno ............................................................................................................. 24 3. 2 Akcie na majitele .......................................................................................................... 24 3. 3 Prioritní akcie ............................................................................................................... 25 3. 4 Zaměstnanecké akcie .................................................................................................... 25 3. 5 Úrokové akcie ............................................................................................................... 26 3. 6 Zlaté akcie..................................................................................................................... 26 3. 7 Zatímní listy.................................................................................................................. 26 3. 8 Dluhopisy vydané akciovou společností ...................................................................... 28 3. 9 Opční listy akciové společnosti .................................................................................... 29 3. 10 Kupóny ....................................................................................................................... 29 4. Orgány akciové společnosti .......................................................................................... 31 4. 1 Valná hromada.............................................................................................................. 31 4. 2 Představenstvo .............................................................................................................. 34 4. 3 Dozorčí rada ................................................................................................................. 36 4. 4 Rezervní fond ............................................................................................................... 37 4. 5 Organizační struktura evropské společnosti ................................................................. 37 4.5.1 Dualistický systém .............................................................................................. 38 4.5.2 Monistický systém .............................................................................................. 38 5. Zrušení akciové společnosti .......................................................................................... 39 5. 1 Zrušení společnosti soudem.......................................................................................... 40 5
5. 2 Likvidace společnosti ................................................................................................... 41 5. 3 Neplatnost společnosti .................................................................................................. 43 5. 4 Zrušení akciové společnosti s právním nástupcem ...................................................... 44 5. 5 Zánik akciové společnosti ............................................................................................ 46 6. Praktické příklady ......................................................................................................... 48 6. 1 Česká spořitelna a.s. ..................................................................................................... 48 6. 2 ČSOB a.s. ..................................................................................................................... 50 6. 3 ČEZ, a.s. ....................................................................................................................... 52 6. 4 Škoda holding a.s. ......................................................................................................... 55 Závěr ................................................................................................................................... 57 Seznam použité literatury ................................................................................................. 58 Seznam internetových zdrojů ........................................................................................... 59 Seznam použitých tabulek ................................................................................................ 59 Seznam příloh .................................................................................................................... 60
6
Úvod V této bakalářské práci se věnuji akciové společnosti. V úvodu své práce se zabývám pojmovým vymezením akciové společnosti, a to jak v kontextu práva České republiky, tak v kontextu práva Evropské unie. Dále jsem se věnuji jejímu zaloţení, vzniku a část této kapitoly věnuji i základnímu kapitálu akciové společnosti. Akciovou společnost lze zaloţit s veřejnou nabídkou i bez veřejné nabídky. V další části seznamuji se zaloţením Evropské akciové společnosti. Velkou kapitolu věnuji akciím v obecném kontextu, ale také se zabývám konkrétními druhy akcií – na jméno, na majitele, zaměstnanecké, zlaté, úrokové, zatímní listy, dluhopisy, opční listy a kupóny. Následná kapitola je zaměřena na orgány akciové společnosti pohledem českého práva, ale také evropského práva – valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu. V závěrečné části této kapitoly se zabývám rezervní fond. Zrušení akciové společnosti jsem věnovala poslední všeobecnou část kapitol. Akciovou společnost lze zrušit soudem, likvidací, neplatností společnosti, zrušení s právním nástupcem a nebo lze aby společnost zanikla. V závěrečné části své práce se zabývám konkrétními případy akciových společností v České republice.
7
1. Východiska právní úpravy Akciová společnosti upravena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku. Komplexní právní úpravu obchodních společností obsahuje obchodní zákoník, a to ve své druhé části, § 56 aţ § 220b. Tato úprava zahrnuje jednak obecná ustanovení v § 56 aţ § 75b, jednak úpravu jednotlivých forem obchodních společností. Obecná úprava obchodních společností platí i pro akciovou společnost, pokud její pouţití nenahrazuje zvláštní úprava akciové společnosti zahrnutá do ustanovení § 154 aţ § 220zb Obchoz. V této souvislosti je však třeba upozornit na to, ţe pro některé akciové společnosti stanoví zvláštní předpisy odchylnou úpravu od úpravy zahrnuté do obchodního zákoníku. Takovými společnostmi jsou banky, upravené zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, Burza cenných papírů Praha, a.s., řídící se zákonem č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, investiční společnosti a investiční fondy upravené zákonem č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, penzijní fondy upravené zákonem č. 42/1992 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, pojišťovny upravené zákonem č. 185/1999 Sb., o pojišťovnictví, a některé další akciové společnosti. Nezbytnost zvláštní úpravy některých poměrů těchto společností je vyvolána specifickým předmětem jejich podnikání, v rámci kterého jsou svěřovány značné cizí prostředky do správy. Proto pro ně zákon stanoví některé přísnější podmínky neţ u ostatních akciových společností a vesměs tyto subjekty téţ podrobuje zvláštnímu státnímu dozoru nad jejich činností, který provádí Komise pro cenné papíry, Česká národní banka či Ministerstvo financí. Pro tyto akciové společnosti pak platí úprava obchodních společností v obchodním zákoníku jen v rozsahu, ve kterém pro ně uvedené zvláštní předpisy neobsahují zvláštní úpravu1. Obchodní zákoník charakterizuje akciovou společnost jako společnost jejíţ základní kapitál je rozvrţen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Výše základního kapitálu akciové společnosti musí odpovídat součtu jmenovitých hodnot akcií, které vydala. Majitelé těchto akcií (akcionáři) neručí osobně za závazky společnosti. Akciová společnost musí mít pevný základní kapitál, relativně stanovenou vnitřní organizaci společnosti a neosobnost společníků. Akciová společnost se zpravidla zakládá za účelem
1
DĚDIČ, Jan; KŘÍŢ, Radim; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Akciové společnosti. 4. přepracované vydáni. Praha:
C.H.Beck, 2001. Str. 1
8
podnikání. Obchodní zákoník však připouští zaloţení akciové společnosti i za jiným účelem neţ podnikání, to však v praxi nebývá příliš časté. I akciová společnost zaloţená za jiným účelem neţ je podniká, se zapisuje do obchodního rejstříku a je tedy podle ustanovení § 2 odst. 2 ObchZ podnikatelem podle obchodního zákoníku. Akciová společnost patří do kapitálových společností. Za základní rysy kapitálových společností patří: o povinnost společníků (akcionářů) vloţit do společnosti určitý majetek – vklad (uhrazovací povinnost), o povinnost společnosti mít při zaloţení a v průběhu celé existence základní kapitál, jehoţ minimální přípustnou výši stanoví zákon, o účast společníků na řízení společnosti prostřednictvím orgánů společnosti, o ţádné nebo omezené ručení společníků za závazky společnosti v průběhu jejího trvání a jejich omezení ručení po zániku společnosti, o to, ţe ztráta společnosti se nerozděluje mezi společníky, ale nese ji společnost.2 Akciová společnost je právnickou osobou. To znamená, ţe je nositelem práv a povinností předpokládaných právním řádem a ţe sama je vlastníkem majetku, který byl předán jejími účastníky (akcionáři), spoluvlastníky. Také je vlastníky majetku, který si svou podnikatelskou činností získala. Její jednání zavazuje pouze tuto společnost a nikoli její účastníky (akcionáře). Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Vlastníci akciové společnosti se mohou měnit, kdyţ prodají své vlastnické podíly někomu jinému. Firma společnosti musí obsahovat označení akciové společnosti nebo zkratku akc. spol. nebo zkratku a.s. Akciová společnost má výhodná pro podnikání ve velkém. Její výhodou je, ţe existuje nezávisle na konkrétních vlastnicích akcií. Vlastníci riskují pouze to co do společnosti vloţili, coţ jsou peníze vynaloţené na koupi akcií. Firma můţe rozšiřovat svůj kapitál emisí dalších akcií, vzhledem k rozsahu majetku snadněji získává bankovní úvěry. Zisk akciových společností je obvykle zdaněn daní ze zisku. Čistý zisk se následně rozděluje v podobě dividend mezi vlastníky akcií, kteří z přijatých dividend platí daň z příjmů.
2
DĚDIČ, Jan; KŘÍŢ, Radim; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Akciové společnosti. 4. přepracované vydáni. Praha:
C.H.Beck, 2001. Str. 2
9
1. 1 Evropská akciová společnost Evropská akciová společnost má formu nadnárodních společností upravených normami komunitárního práva. Aplikují se přímo na území jednotlivých členských států Evropské unie. Cílem statutu evropské společnosti bylo nejen odstranění překáţek obchodu, ale také přizpůsobení struktur podnikání rozměrům Společenství. Evropská akciová společnost má společnostem, jejichţ činnost není omezena pouze na spojování čistě místních potřeb, umoţnit plánování a reorganizaci svého podnikání v měřítku Společenství. Podle ustanovení čl. 3 nařízení o Evropské akciové společnosti a navazujícího § 56 odst. 1 obchodního zákoníku je Evropská společnost svou povahou právnická osoba, upravená téţ právem Evropských společenství a zvláštními právními předpisy. Její základní charakteristika v mnohém odpovídá vlastnostem akciových společností. Základní kapitál Evropské akciové společnosti je rozvrţen do akcií a výše upsaného základního kapitálu musí činit nejméně 120.000 eur. Členské státy, které dosud nevstoupily do třetí fáze evropského hospodářství a měnové unie, tj. nepřijaly jednotnou měnu euro, mohou umoţnit vyjádření základního kapitálu a zpracování a zveřejňování účetní uzávěrky v národní měně. Český zákonodárce této moţnosti vyuţívá, proto má-li evropská společnost sídlo v ČR musí být základní kapitál evropské společnosti vyjádřen a účetní závěrka zpracována a zveřejněna v českých korunách. Samostatnou problematikou evropské společnosti je systém právních předpisů a dalších dokumentů aplikovatelných na Evropskou akciovou společnost. Těţiště právní úpravy záleţitostí týkajících se evropské společnosti spočívá v nařízení Rady (Evropské společnosti) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statutu evropské společnosti (dále jen „nařízení o SE“), doprovázeném směrnicí Rady č. 2001/86/ES, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na účast zaměstnanců (dále jen „směrnice o SE“). Oba uvedené předpisy, tj. nejen směrnice, která musí být v národních právních řádů vţdy transponována, ale i nařízení, které je přímo závazné a má aplikační přednosti před vnitrostátním právem, předpokládají existenci dalších právních předpisů, které komunitární úpravu doplní. Vedle nařízení o SE tak budou záleţitosti evropské společnosti upravovat její stanovy a národní právo členského státu, ve kterém má SE sídlo. Základním ustanovením z hlediska vymezení jejich hierarchie je článek 9 nařízení o SE.
10
Charakteristika evropské společnosti, která v mnoha ohledech připomíná národní akciové společnosti, předurčuje, které části národního právního řádu se ve vztahu k SE uplatní nejčastěji. V tomto případě můţeme hovořit o subsidiárním uţití národního akciového práva ve vztahu k případům, kdy je jeho aplikace zaloţena jiţ samotným nařízením, případně odkazem zákonodárce obsaţeném v prováděcím zákoně. Právní předpisy členského státu, ve kterém má SE sídlo však upravují i celou řadu dalších otázek, které výrazně překračují hranice akciového práva. Národní právní úpravě podléhá také sestavování účetní závěrky i konsolidované účetní závěrky, včetně jejich ověřování a zveřejňování, zrušení SE a její likvidace, platební neschopnost, zastavení plateb a další. Evropská společnost je konstruována jako společnost nadnárodní. Prvek nadnárodnosti vyniká zejména při procesu zakládání evropské společnosti, který se vyznačuje specifickými omezeními. Předpokladem zaloţení evropské společnosti je vţdy stávající podnikatelská struktura přesahující hranice jednoho členského státu. K naplnění mezinárodního prvku poţaduje nařízení o SE, aby zakladatelé byli podřízeni různým právním reţimům v rámci EU, příp. měli v jiném právním reţimu dceřinou společnost nebo organizační sloţku. Konkrétní způsoby zaloţení evropské společnosti taxativně vymezuje článek 2 nařízení o SE, z jehoţ ustanovení vyplývá i okruh subjektů, které se mohou na zakládání SE podílet. Vţdy se bude jednat o právnické osoby, zaloţené podle práva některého členského státu, které mají skutečné i zapsané sídlo ve Společenství. Okruh přípustných právních forem zakladatelů se však mění v závislosti na způsobu zaloţení – od jednoznačně nejširší mnoţiny v případě zakládání dceřiné SE aţ po jedinou přípustnou formu v případě SE zakládané fúzí nebo přeměnou akciové společnosti3.
3
na základě vlastního zpracování
11
Tabulka č. 1 Přehled právních předpisů aplikovatelných na SE (sestupné pořadí)
Nařízení o statutu SE Prinicpy obsažené ve směrnici o SE, na něž nařízení obsahuje Ustanovení stanov přijatá na základě nařízení Prováděcí zákon o SE Národní akciové právo Ustanovení národního právního řádu Ustanovení stanov přijatá v rámci vnitrostátního práva zdroj: na základě vlastního zpracování
12
2. Založení a vznik akciové společnosti Musíme od sebe rozlišit zaloţení společnosti a vznik společnosti. Mezi zaloţením společnosti a jejím vznikem je velký časový rozdíl. Zaloţení společnosti je doprovázeno řadou právních a dalších úkonů. Vznik společnosti je spojen s povolením zápisu společnosti rejstříkovým soudem do obchodního rejstříku.
2. 1 Založení akciové společnosti Společnost můţe být zaloţena jedním zakladatelem v případě, ţe je zakladatel právnická osoba, v případě fyzické osoby jde o dvě a nebo více zakladatelů. Pokud má všechny akcie jedna osoba, není to důvod k neplatnosti společnosti ani to není důvodem pro zrušení společnosti soudem. Pokud jsou zakladateli fyzické osoby, uzavřou zakladatelskou smlouvu. V případě, ţe je společnost zaloţena právnickou osobou, tak podepisuje zakladatelskou listinu. Zakladatelská smlouva a zakladatelská listina musí mít: o firmu, sídlo a předmět podnikání (činnost), o navrhovaný základní kapitál, o počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, v níţ budou akcie vydány, jakoţ i určení zda akce budou znít na jméno nebo na majitele, popřípadě kolik akcií bude znít na jméno a kolik na majitele; mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno, o kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen, o splácí-li se emisní kurs akcií nepeněţitými vklady, i určení předmětu nepeněţitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jeţ se vydají za tento nepeněţitý vklad, o alespoň přibliţnou výši nákladů, které v souvislosti se zaloţením společnosti vzniknout, o určení správce vkladu – Před vznikem společnosti spravuje splacené vklady nebo jejich části zakladatel pověřený tím ve společenské nebo zakladatelské smlouvě. Správou peněţitého vkladu můţe být téţ pověřena banka, i kdyţ není zakladatelem. Vlastnické právo ke vkladům nebo jejich částem splaceným před vznikem společnosti, popřípadě jiná práva k těmto vkladům přecházejí na společnost dnem 13
jejího vzniku. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá společnost vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostní na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným vkladem. Jiné majetkové hodnoty, ke kterým se příslušné právo nabývá zápisem do zvláštní evidence, nabývá společnost aţ účinností toho zápisu, o má-li být alespoň část akcií vydána na základě veřejné nabídky akcií, o návrh stanov. Má-li být společnost zaloţena na základě veřejné nabídky akcií, je podmínkou platného zaloţení společnosti schválení prospektu cenného papíru Českou národní bankou. Emisní kurz akcie je částka, za kterou společnost vydává akcie. Emisní kurz nesmí být niţší neţ její jmenovitá hodnota. Pokud je emisní kurz vyšší jak jmenovitá hodnota akcií, tvoří rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií emisní áţio. Pokud částka placená na placení emisního kurzu akcií nebo hodnota splaceného nepeněţitého vkladu je niţší neţ emisní kurz, započte se plnění nejprve na emisní áţio. Pokud částka placená na splacení emisního kurzu nebo hodnota splaceného nepeněţitého vkladu nepostačuje na splacení splatné části jmenovité hodnoty všech upsaných akcií, započítává se postupně na splacení splatné části jmenovitých hodnot jednotlivých akcií, pokud nebude v souladu se stanovami dohodnuto něco jiného. Nikdo nemůţe být zproštěn závazku splatit emisní kurs s výjimkou případů, kdy dochází ke sníţení základního kapitálu společnosti. Proti pohledávce společnosti na splacení emisního kursu není přípustné započtení, ledaţe s tím souhlasí valná hromada při zvyšování základního kapitálu společnosti. Nikomu, kdo se podílel na zaloţení společnosti nebo na činnosti vedoucích k získání oprávnění k její činnosti, nelze přiznat ţádnou zvláštní výhodu. Peněţité vklady, kterými se splácí emisní kurz, musí být splaceny na zvláštní účet u banky, který správce vkladu zřídí za tímto účelem na firmu zakládané společnosti. Banka neumoţní disponovat se splacenými vklady na tomto účtu dříve, neţ bude společnost zapsána do obchodního rejstříku, jen pokud je prokázáno, ţe jde o úhradu zřizovacích výdaji a nebo o vrácení vkladů upisovatelům4.
2. 2 Založení na základě veřejné nabídky akcií Zakladatel nebo zakladatelé zabezpečují vytvoření základního kapitálu převyšujícího jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií veřejnou nabídkou akcií. Veřejná nabídka akcií je vhodným způsobem uveřejněna a její obsah nelze měnit. Návrh stanov musí být 4
DĚDIČ, J. a kol. Právo obchodních společností. Praha: PROSPEKTRUM spol. s.r o., 1998. Str. 234
14
k nahlédnutí v kaţdém upisovacím místě. Pokud se akcie společnosti upisují na základě veřejné nabídky akcí, musí být nejpozději současně s nabídkou uveřejněn i prospekt cenného papíru, pokud tedy zvláštní právní předpis prospekt cenného papíru nevyţaduje, a musí být splněny další podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Prospekt cenného papíru nebo uţší prospekt cenného papíru musí být před uveřejněním doručen České národní bance. Veřejná nabídka akcií nesmí být zveřejněna před schválením prospektu cenného papíru nebo uţšího prospektu cenného papíru Českou národní bankou. Prospekt cenného papíru je informačním zdrojem pro investory. Musí obsahovat veškeré informace, které jsou nezbytné k přesnému a správnému posouzení cenného papíru, majetku a závazků emitenta cenného papíru, jeho finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje jeho podnikání a jeho budoucí finanční situace. Prospekt musí být formulován srozumitelně a způsobem, který umoţňuje snadnou analýzu. Podrobnosti o obsahu prospektu stanoví prováděcí předpis. Prospekt schvaluje Komise pro cenné papíry na ţádost emitenta, obchodníka s cennými papíry nebo organizátora regulovaného trhu (Trh s investičními nástroji). Prospekt se uveřejňuje v úplném znění způsobem umoţňujícím dálkový přístup a v úplném znění v alespoň jednom celostátně distribuovaném deníku nebo formou inzerátu v takovém deníku - inzerát musí obsahovat adresu místa, kde je veřejnosti bezplatně poskytována broţura s úplným zněním prospektu. Prospekt musí být uveřejněn do šesti měsíců od schválení Komisí, jinak právní účinky rozhodnutí o schválení zanikají. Jako informační pramen pro investory můţe slouţit i tzv. uţší prospekt cenného papíru, jehoţ funkce jsou obdobné jako u prospektu. Musí být vypracován v českém jazyce a musí obsahovat všechny informace, které jsou pro investory nezbytné k přesnému a správnému posouzení cenného papíru, majetku a závazků emitenta, jeho finanční situace, zisků a ztrát a budoucího vývoje jeho podnikání včetně jeho finanční situace. Nesmí obsahovat údaje klamavé, zavádějící nebo nesprávné a musí být formulován srozumitelně a způsobem umoţňujícím snadnou analýzu. Podrobný obsah uţšího prospektu stanoví prováděcí předpis. I uţší prospekt schvaluje Komise pro cenné papíry a po schválení je ho nutno uveřejnit. K upsání akcie na základě veřejné nabídky akcí podle § 164 odst. 1 dochází zápisem do listiny upisovatelů. Zápis zahrnuje počet, jmenovitou hodnotu, formu, podobu, popřípadě druh upisovaných akcií, emisní kurz upsaných akcií, lhůty pro splácení upsaných akcií, lhůty pro splácení upsaných akcií, firmu nebo název a sídlo právnického osoby anebo bydliště fyzické osoby, která je upisovatelem, a podpis, jinak upsání neplatné. Podpis 15
upisovatele na listině upisovatelů nemusí být úředně ověřen. Na základě veřejné nabídky akcií nelze upisovat akcie nepeněţitými vklady. Zakladatelé svolají ustavující valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy bylo dosaţeno účinného upsání navrhovaného základního kapitálu. Ustavující valná hromada se můţe konat jen v případě, ţe byly účinně upsány akcie v hodnotě navrhovaného základního kapitálu a bylo splaceno nejméně 30 % jmenovité hodnoty akcií a případně emisní áţio5. Ustavující valná hromada: o rozhoduje o zaloţení společnosti, o schvaluje stanovy společnosti, o volí orgány společnosti, podle stanov je valná hromada je volit.
2. 3 Založení bez veřejné nabídky akcií Zaloţení společnosti bez veřejné nabídky je upraven v ustanovení § 172 ObchZ. K tomuto zaloţení postačí uzavření zakladatelské smlouvy ve formě notářského zápisu nebo pořízení zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu, jeţ musí obsahovat i rozhodnutí přijímaná jinak na ustavujíc valné hromadě a ţe se jiţ nevyţaduje zvláštní notářský zápis o rozhodnutí zakladatelů nahrazující rozhodnutí ustavující valné hromady.
2. 4 Vznik akciové společnosti Akciová společnost stejně jako ostatní obchodní společnosti vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Do vzniku společnosti jednají ve věcech souvisejících se vznikem společnosti za společnost její zakladatelé nebo některý z nich. Závazky vzniklé ve věcech souvisejících se vznikem společnosti přecházejí na společnost okamţikem jejího vzniku, tj. pokud je společnost do tří měsíců neodmítne. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán podle § 62 odst. 1 Obchodního zákoníku do 90 dnů od zaloţení společnosti nebo od doručení průkazu ţivnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Návrh na zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku podává představenstvo a tento návrh musí být podepsán všemi členy představenstva (nejen těmi, kteří jsou oprávněni podle stanov jménem společnosti jednat). Podpisy členů představenstva musí být úředně ověřeny.
5
DĚDIČ, J. a kol. Právo obchodních společností. Praha: PROSPEKTRUM spol. s.r o., 1998. Str. 245
16
Rejstříkový soud je povinen před vydáním usnesení o povolení zápisu akciové společnosti do obchodního rejstříku přezkoumat, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro zápis společnosti do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, ţe se v souladu s obchodním zákoníkem o řádně konala ustavující valná hromada, bylo-li její konání předepsáno, o upisovatelé upsali celou hodnotu základního jmění, splatili případné emisní áţio a alespoň 30 % základního jmění společnosti tvořeného peněţitými vklady a zcela splatili nepeněţité vklady, o byly schváleny stanovy společnosti, o byli zvoleni všichni členové představenstva a dozorčí rady, o stanovy společnosti ani zaloţení společnosti nejsou v rozporu se zákonem. Obchodní zákoník v § 175 odst. 3 určuje, jaké listiny se musí přiloţit k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Jsou jimi zakladatelská smlouva, popřípadě zakladatelská listina, schválené stanovy, notářský zápis osvědčující konání ustavující valné hromady, popřípadě posudek znalce (znalců) na ocenění nepeněţitého vkladu. Nevyţaduje-li obchodní zákoník konání ustavujíc valné hromady, přikládá se notářský zápis o rozhodnutí zakladatele nebo zakladatelů ohledně otázek projednávaných jinak na ustavující valné hromadě. Vedle výše uvedených listin je nutno prokazovat i jiné skutečnosti, jako např. v případě činností, které mohou provozovat jen k tomu oprávněné fyzické osoby, je zapotřebí doloţit smlouvu uzavřenou s osobou, jejíţ pomocí bude tato činnost provozována, dále je nutno prokázat, ţe společnosti vznikne nejpozději dnem zápisu do obchodního rejstříku ţivnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění, u zahraniční fyzické osoby jako člena představenstva je nutno doloţit i povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu v České republice. Současně je třeba doloţit doklady prokazující rozsah splacení základního jmění společnosti6. Představenstvo je rovněţ povinno uloţit do sbírky listin u rejstříkového soudu zakladatelskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu, notářský zápis, stanovy společnosti a posudky znalců na ocenění nepeněţitých vkladů.
6
DĚDIČ, J. a kol. – Právo obchodních společností, PROSPEKTRUM spol. s.r o., Praha: 1998, str. 249
17
2. 5 Založení Evropské akciové společnosti Pro zaloţení evropské společnosti je předpoklad, ţe vţdy následující podnikatelská struktura přesahuje hranice jednoho členského státu. Aby byli zakladatelé podřízeni různým právním reţimům v rámci EU, aby měli v jiném právním reţimu dceřinou společnost nebo organizační sloţku. Zaloţit SE lze čtyřmi způsoby. 1. SE můţe být zaloţena fúzí akciových společností podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství, pokud alespoň dvě z nich podléhají právním předpisům různých členských států. Hlavním dokumentem fúze je projekt vypracovaný výkonnými orgány fúzující společnosti. Tento projekt musí schválit valná hromada. Fúze musí také získat osvědčení o plnění všech zákonných podmínek v kaţdém členském státě. 2. SE můţe být zaloţena formou holdingu za předpokladu, ţe nejméně dvě z nich se řídí právem různých členských států nebo mají nejméně dva roky dceřinou společnost, která se řídí právem jiného členského státu, nebo mají pobočku, která se nachází v jiném členském státě. Princip zaloţení holdingové SE je v tom, ţe akcionář (společník zúčastněné společnosti) vloţí svůj podíl, které musí být nejméně 50 % hlasovacích práv, do základního kapitálu SE a stane se tak jejím akcionářem.
3. SE můţe být zaloţena formou dceřiné společnosti. Musí mít sídlo a správní ústředí ve Společenství, jako o dvou výše uvedených. Dceřinou společnost mohou zaloţit upsáním jejich akcií v případě, ţe nejméně dva z nich se řídí právem různých členských států nebo mají nejméně dva roky dceřinou společnost, která se řídí právem jiného členského státu nebo mají pobočku, která je v jiném členském státě. Z pohledu zakladatelů je toto zaloţení nejdostupnější. Upisování akcií se mohou účastnit jakékoliv právnické osoby veřejného i soukromého práva zaloţené podle práva některého z členských států. Nařízení postup při zaloţení neupravuje, odkazuje jen na právo společností a ostatních právnických osob, které se účastní na zaloţení. Pokud bude dceřiná společnost zaloţena v České republice, pouţije se ustanovení obchodního zákoníku o zakládaní akciové společnosti.
18
4. SE se můţe zaloţit také přeměnou stávající akciové společnosti, která je zaloţena podle práva členského státu, má sídlo a správní ústředí ve Společenství. Další podmínkou je, ţe má nejméně dva roky dceřinou společnost, která se řídí právem jiného členského státu. Při tomto procesu nedochází k zániku akciové společnosti a vzniku nové společnosti, ale pouze ke změnám vnitřních poměrů. Níţe uvádím tabulku, ve které je shrnuto zaloţení Evropské akciové společnosti, jaké jsou na toto zaloţení kladeny poţadavky.
19
Tabulka č. 2 Přehled jednotlivých způsobů založení evropské společnosti Způsob založení evropské společnosti
Založení SE fúzí
Požadavky týkající
Právní formy společností, které
se sídla a správního ústředí
se mohou podílet
zúčastněných
na zakládání SE Akciové
společnosti
uvedené
v příloze
nařízení
o
SE,
Evropské společnosti
Nadnárodní prvek
společností dvě
Nejméně společnosti podléhající
právním
Společnosti zaloţené předpisům
různých
podle práva členského členských států
Akciové společnosti a státu, které mají sídlo Nejméně
dvě
společnosti s ručením a správní ústředí ve společnosti řídící se
Založení holdingové SE
omezeným
uvedené Společenství.
právem
v příloze nařízení o Společenství, SE,
Evropské správní
společnosti
různých
jejichţ členských států, které
sídlo
nenachází
se mají alespoň dva roky ve dceřinou
Společnosti ve smyslu Společenství,
jsou-li řídící
společnosti se
právem
čl. 48 odst. 2 SES, jiné zaloţené podle práva jiného členského státu
Založení dceřiné SE
veřejnoprávní
nebo členského státu, mají nebo
soukromoprávní osoby,
v tomtéţ
Evropské státě
společnosti
sídlo
pobočku
členském nacházející a
se
mají území
jiného
skutečnou a trvalou členského státu vazbu na hospodářství Společnost členského státu.
Založení SE změnou z akciové
na
Akciové společnosti
nejméně
dva
dceřinou řídící
společnosti
má roky
společnost se
právem
jiného členského státu zdroj: na základě vlastního zpracování
20
2. 6 Základní kapitál Obchodní zákoník definuje obecně pojem základního kapitálu v § 58 odst. 1 tak, ţe základní kapitál je peněţní vyjádření souhrnu peněţitých i nepeněţitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. Základní kapitál společnosti zaloţené na veřejné nabídce akcií musí být nejméně 20 milionů korun, pokud nestanoví zvláštní předpisy vyšší částku. Základní kapitál u společnosti zaloţené bez veřejné nabídky akcií musí být minimálně 2 miliony korun. Pokud společnost zvyšuje základní kapitál společnosti s veřejnou nabídkou, který je niţší neţ 20 milionů korun, tak jej musí zvýšit nejméně na 20 milionů korun. Akciová společnost můţe změnit výši základního kapitálu je v případech stanovených zákonem, jen zákonem stanovenými způsoby a postupy. Ke změně výše základního kapitálu můţe dojít v těchto případech: o v důsledku rozhodnutí příslušeného orgánu společnosti o zvýšení nebo sníţení základního kapitálu, o v důsledku sloučení akciové společnosti s jinou společností nebo s více společnostmi. Změna výše základního kapitálu v důsledku sloučení není zvýšení základního kapitálu ve smyslu § 202 aţ § 210 ObchZ, ale důsledkem postupu podle § 220a a násl. ObchZ7. Zvýšení základního kapitálu lze z vlastních zdrojů společnosti coţ je pouţití čistého zisku po přídělu do rezervního fondu nebo jiného vlastního zdroje vykázaného v účetní závěrce ke zvýšení základního kapitálu. Dále lze zvýšit kombinovaně základní kapitál coţ je, ţe část emisního kurzu upisovaných akcií bude kryta z vlastních zdrojů společnosti vykázaných v účetní závěrce ve vlastním kapitálu. Základní kapitál lze zvýšit také po rozhodnutí představenstva. Sníţení základního kapitálu rozhoduje valná hromada. Uvádí se důvod, způsob a rozsah sníţení. V případě, ţe se sniţuje základní kapitál vzetím akcií z oběhu na základě losování, musí být uvedeno pravidlo losování a výše úplaty za vylosované akcie nebo způsob určení. V případě, ţe se základní kapitál sniţuje na základě návrhu akcionářů, uvede se údaj, zda jde o návrh na úplné nebo bezplatné vzetí akcií z oběhu. Sníţením základního kapitálu se nesmí sníţit dobytnosti pohledávek věřitelů. Usnesení valné hromady se zapíše do obchodního rejstříku.
7
DĚDIČ, Jan; KŘÍŢ, Radim; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Akciové společnosti. 4. přepracované vydáni. Praha:
C.H.Beck, 2001. Str. 8
21
3. Akcie Obchodní zákoník charakterizuje v ustanovení § 155 odst. 1 akcii jako cenný papír, s nímţ jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle zákona a stanov na řízení akciové společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Uvedená práva lze označit za základní práva akcionáře. Z dalších ustanovení obchodního zákoníku vyplývají některá další práva akcionáře a stanovy akciové společnosti mohou tento rozsah ještě rozšířit. Akcie jsou kauzálními cennými papíry a patří mezi cenné papíry podílnické (korporační, členské), neboť ztělesňují právo podílet se na majetku a podnikání společnosti. Za náleţitosti, které musí obsahovat kaţdá akcie patří (podle obchodního zákoníku) o obchodní jméno a sídlo společnosti – rozumí se tomu jako název, pod kterým činí společnosti právní úkony při své podnikatelské činnosti (§ 8 Obchodního zákoníku), sídlem akciové společnosti je adresa, která je jako sídlo společnosti zapsána v obchodním rejstříku (§ 2 odst. 3 Obchodního zákoníku), o jmenovitou hodnotu akcie – tuto hodnotu určují stanovy (§ 157 Obchodního zákoníku), ustanovení § 6 odst. 1 ZoCP definuje jmenovitou hodnotu cenného papíru jako peněţní částku, která je na něm uvedena. Tato definice se týká pouze listinných cenných papírů. U zaknihované akce je její jmenovitou hodnotou částka, uvedená jako jmenovitá hodnota akcie v registru emitenta a na účtu majitele akcie ve Středisku cenných papírů. Akcie téţe společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. V ustanovení § 157 obchodní zákoník stanoví, ţe stanovy akciové společnosti musí určit jmenovitou hodnotu všech druhů akcií, které mají být vydány. Součet jmenovitých hodnot těchto akcií musí odpovídat výši základního kapitálu, o označení formy – akcie můţe mít formu akcie na jméno nebo na majitele (§ 156 odst. 1 Obchodního zákoníku), o výši základního jmění společnosti – je to peněţní vyjádření souhrnu peněţitých a nepeněţitých vkladů všech akcionářů do společnosti (§ 58 odst. 1 Obchodního zákoníku), o počet akcií k datu emise akcie a datum emise – datem emise je den, kdy můţe dojít k vydání cenného papíru prvnímu nabyvateli (§ 5 odst. 1 ZoCP), datum emise určuje emitent, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Pro určení data emise 22
zatímních listů a akcií obchodní zákoník v § 168 odst. 3 a § 176 odst. 5 stanoví, ţe datum emise lze určit aţ po zápisu akciové společnosti do obchodního rejstříku a u akcií téţ aţ po úplném splacení emisního kurzu8. Akcie mohou mít buď podobu listinné akcie nebo podobu zaknihované akcie. Moţnost vydávat akcie v zaknihované podobě upravuje zákon č. 591/1992 Sb., který v § 1 odst. 3 stanoví, ţe listina, která je cenným papírem, můţe být nahrazena zápisem do zákonem stanovené evidence, pokud tak stanoví zákon. Zvláštní zákon můţe akciové společnosti uloţit povinnost vydávat akcie pouze v určité podobě. Tak podle ustanovení § 20 odst. 1 BankZ můţe banka vydávat akcie, s nimiţ je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě. Zákonem stanovenou evidencí zaknihovaných akcií je podle § 1 odst. 4 CenP evidence vedená ve Středisku cenných papírů v registraci emitentů a na účtech majitelů cenných papírů9. Rozhodne-li akciová společnost o přeměně listinných akcií na zaknihované, zveřejní současně s tímto rozhodnutím v Obchodním věstníku lhůtu, ve které jsou akcionáři povinni příslušné listinné akcie odevzdat společnosti. Tato lhůta nesmí být kratší neţ dva měsíce a delší neţ šest měsíců. Po uplynutí stanovené lhůty podá akciová společnost Středisku cenných papírů příkaz k registraci přeměněných zaknihovaných akcií. Kromě evidence přeměněných akcií povede Středisko cenných papírů zvláštní evidenci neodevzdaných akcií. Akcionář můţe po uplynutí lhůty pro odevzdání listinných akcií poţadovat výnosy z akcií, jen pokud odevzdá akcie společnosti. Jestliţe akciová společnost rozhodne o přeměně zaknihovaných akcií na listinné, musí toto rozhodnutí sdělit Středisku cenných papírů, které je povinno do 30 dnů od tohoto sdělení předat společnosti výpis z jejího registru v rozsahu týkajícím se akcií, jejich podoba se přeměňuje. Od předání tohoto výpisu nesmí Středisko cenných papírů provádět ve své evidenci ţádné zápisy týkající se akcií, jejichţ podoba se přeměňuje. Ke dni, který mu akciová společnost označí jako den přeměny, zruší Středisko cenných papírů registraci akcií, jejichţ podoba se přeměňuje. Ke zrušení však nesmí dojít před předáním výpisu z registru o přeměňovaných akcií společnosti. Společnost je povinna postupovat tak, aby ode dne, kdy obdrţí výpis ze svého registru, do dne zrušení registrace přeměňovaných
8
DĚDIČ, J. a kol. Právo obchodních společností. Praha: PROSPEKTRUM spol. s.r o., 1998. Str. 250
9
DĚDIČ, Jan; KŘÍŢ, Radim; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Akciové společnosti. 4. přepracované vydáni. Praha:
C.H.Beck, 2001. Str. 89
23
akcií neuplynulo více neţ 30 dnů. Dnem zrušení registrace zaknihovaných akcií vzniká jejich majitelům právo, aby jim akciová společnost odevzdala akcie v listinné podobě.
3. 1 Akcie na jméno Nositelem práv a povinností z akcie vyplývající je pouze ten, kdo je výslovně v textu akcie jako majitel uveden. Stanovy akciové společnosti, která vydala zaknihované akcie, však mohou určit, ţe seznam akcionářů načazuje evidence zaknihovaných akcií, vedená Střediskem cenných papírů nebo jinou k tomu oprávněnou osobou. Akcie znějící na jméno proto mohou být převáděny na jiného majitele jenom za vědomí společnosti, která vede seznam majitelů akcií tohoto druhu. Převádí se tzv. rubopisem, v němţ musí být podobně jako u původního majitele uveden obchodní název a sídlo (popř. jméno a bydliště) nabyvatele akcie. Stanovy akciové společnosti mohou vyhradit, ţe převádět akcie na jméno lze pouze se souhlasem společnosti. K převodu akcií dochází smlouvo podle § 13 a násl. ZoCP, popřípadě § 16a ZoCP a § 409 a násl. Obchodního zákoníku, popřípadě § 611 a 628 a násl. Občanského zákoníku. O listinné akcie na jméno obchodní zákoník stanoví, ţe k jejímu převodu je nezbytný, kromě uzavření smlouvy (která nemusí mít písemnou formu) téţ rubopis a předání. Provedením rubopisu a předání přechází akcie do majetku kupujícího. K převodu zaknihované akcie na jméno dochází registrací převodu v evidenci Střediska cenných papírů na základě příkazu k registraci převodu, jestliţe převedená akcie odpovídá smlouvě. Účinnost převodu akcie na jméno ve vztahu ke společnosti podmiňuje obchodní zákoník zápisem změny osoby akcionáře do seznamu akcionářů. Pokud seznam akcionářů nahrazuje evidence zaknihovaných cenných papírů, nastává účinnost smlouvy převést cenný papír. Vzor akcie na jméno viz příloha.
3. 2 Akcie na majitele Práva spojená s listinnou akcií na majitele vykonává ten, kdo ji předloţí. Práva spojená se zaknihovanou akcií na majitele vykonává osoba vedená v zákonné evidenci zaknihovaných cenných papírů. Podle ustanovení § 156b Obchodního zákoníku však platí i pro zaknihované akcie na majitele, ţe v případech, kdy je v souladu se zákonem stanoven rozhodný den pro výkon konkrétního práva akcionáře, můţe toto právo vykonat pouze akcionář, na jehoţ účtu byly akcie vedeny k rozhodnému dni.
24
Pro převod listinných akcií na majitele a zaknihovaných akcií se uzavírá smlouva, která nemusí být písemná. K převodu listinných akcií na majitele dochází jejich předáním nabyvateli, nestanoví-li dohoda stran něco jiného.Vzor akcie na majitele viz přílohy.
3. 3 Prioritní akcie Vydávání prioritních akcií mohou určit stanovy. S těmito akciemi jsou spojena přednostní práva týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku. Obchodní zákoník omezuje moţnost vydat prioritní akcie tím, ţe souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřekročí polovinu základního jmění společnosti. Obchodní zákoník připouští, aby stanovy akciové společnosti určily vydání prioritních akcií hlasovat v případech, kdy zákon vyţaduje hlasování druhů akcií. Kromě toho obchodní zákoník určuje, ţe ode dne, který následuje po dni, v němţ valná hromada rozhodla o tom, ţe nebude vyplacena prioritní dividenda, nebo ode dne prodlení s výplatou prioritní dividendy nabývá majitel prioritní akcie hlasovací právo a můţe je vykonávat aţ do doby, kdy valná hromada rozhodne o vyplacení prioritní dividendy, a pokud byla společnost v prodlení s výplatou prioritní dividendy, do doby jejího vyplacení.
3. 4 Zaměstnanecké akcie Novela zrušila moţnost vydávat zaměstnanecké akce jako zvláštní druh akcií a namísto toho upravila v ustanovení § 158 Obchodního zákoníku moţnost, aby stanovy akciové společnosti určily, ţe zaměstnanci společnosti mohou nabývat její akcie za zvýhodněných podmínek. Zvláštní práva nabývání akcií společnosti podle § 158 ObchZ lze přiznat pouze zaměstnancům společnosti a zaměstnancům společnosti, kteří odešli do důchodu. Souhrn částí emisního kursu nebo kupních cen všech akcií, jeţ nepodléhají splacení zaměstnanci, nesmí překročit 5 % základního kapitálu v době, kdy se rozhoduje o upsání akcií zaměstnanci nebo o jejich prodeji zaměstnancům. Majitelé zaměstnaneckých akcií mají ze zákona ve stanovených případech povinnost vrátit akcie společnosti. Stejnou povinnost mají i dědicové těchto akcií. Ke dni úmrtí majitele zaměstnanecké akcie nebo zatímního listu nahrazujícího zaměstnaneckou akcii nebo ke dni skončení jeho pracovního poměru ke společnosti, mimo dohodo do důchodu, se pozastavuje výkon práv spojených s touto akcií nebo tímto zatímním listem a akcie nebo zatímní list musí být vráceny bez zbytečného odkladu společnosti. Pokud odcházející 25
zaměstnanec, popřípadě dědic, zaměstnanecké akcie společnosti nevrátí ani po poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty, můţe představenstvo akciové společnosti prohlásit tyto akcie za neplatné. V ostatním mají majitelé zaměstnaneckých akcií stejná práva jako ostatní akcionáři, nestanoví-li zákon něco jiného. Stanovy akciové společnosti další práva a povinnosti nad rozsah připuštěný v zákoně určit nemohou.
3. 5 Úrokové akcie Tyto akcie jsou zvláštním druhem. Jejich majitel je chráněn tím, ţe mu společnosti musí vyplatit úrok v předem stanovené výši i v případě, ţe společnost nedosahuje v daném roce dostatečný zisk. Takových akcií můţe však být vydáno nejvýše do 10 % základního kapitálu společnosti. V případě, ţe společnost dosahuje zisku v takové míře, ţe dividenda přesahuje tento úrok, pak jsou dividendy placeny jen do výši přesahující úrok.
3. 6 Zlaté akcie Zvláštní práva týkající se hlasování, která mohou být podle zákona č. 210/1993 Sb., kterým se mění zákon č. 92/1991 Sb., v novelizovaném znění, spojena s tzv. zlatými akciemi, můţe vykonávat pouze Fond národního majetku České republiky nebo Pozemkový fond České republiky. Ţádná jiná zvláštní práva neţ práva týkající se hlasování se zlatými akciemi spojovat nelze. Pokud dojde v rámci privatizace k převodu zlatých akcií na jiné subjekty, nemůţe jejich nabyvatel zvláštní práva týkající se hlasování vykonávat, takţe uskutečněním převodu dochází vlastně ke změně druhu akcií.
3. 7 Zatímní listy Zatímní list je cenný papír, který nahrazuje všechny doposud nesplacené akcie jednoho druhu upsané jedním akcionářem. Zatímní listy vydá společnost upisovateli bez zbytečného odkladu bez zbytečného odkladu do zápisu společnosti do obchodního rejstříku nebo po zápisu zvýšení základního jmění v případech, kdy akcionář dosud neplatil cely emisní kurz akcie. Pokud upisovatel upsal akcie různých druhů, vydá mu společnost tolik zatímních listů, kolik druhů akcií upsal. Pokud upisovatel emisní kurz upsaných akcií jiţ splatil, vydá mu společnosti výměnou za potvrzení o splacení emisního kurzu podle § 168 odst. 3 Obchodního zákoníku splacené upsané akcie. Zatímní listy lze od 1.7.1996 vydat pouze v listinné podobě.
26
Zatímní list je cenný papír na řad, se který jsou spojena práva vyplývající z akcií, které zatímní list nahrazuje, a povinnost splatit její emisní kurz. Zatímní list se převádí rubopisem. Jestliţe majitel zatímního listu převed zatímní list na jinou osobu před splacením emisního kurzu nesplacených akcií, ručí za splacení zbytku emisního kurzu. Stejně jako akcie můţe mít i zatímní list několik spolumajitelů. Zní-li zatímní list nebo jeho rubopis na jméno několika osob, jsou tyto osoby zavázány ke splacení nesplaceného emisního kurzu akcií, které tento zatímní list nahrazuje, společně a nerozdílně. Pro spolumajitelství zatímního listu se pouţije téţ ustanovení § 156 odst. 9 Obchodního zákoníku upravující spolumajitelství akcií. Zatímní list obsahuje o označení „zatímní list“, o firmu, sídlo a výši základního kapitálu společnosti, o firmu nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště vlastníka zatímního listu, o jmenovitou hodnotu tvořenou součtem jmenovitých hodnot upsaných nesplacených akcií, o počet, podobu a formu akcií, které zatímní list nahrazuje, popřípadě i určení jejich druhu, o splacenou a nesplacenou část emisního kurzu akcií a lhůty pro splácení emisního kurzu, o datum emise zatímního listu a podpis nebo podpisy členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat. Na zatímní list se pouţijí obdobně ustanovení o akciích na jméno. Pokud zatímní list nahrazuje nesplacené akcie na jméno, jejichţ převoditelnost je podle stanov společnosti omezena, je stejným způsobem omezena i převoditelnost zatímního listu. Po splacení emisní kurzu nesplacených akcií vyzve představenstvo bez zbytečného odkladu akcionáře, aby předloţil zatímní list k výměně za akcie, nebo na jeho ţádost zatímní list za akcie vymění. Pokud bude splacen emisní kurz jen některých nesplacených akcí, vymění společnost podle ustanovení § 176 odst. 5 Obchodního zákoníku zatímní list za akcie, jejichţ emisní kurz byl splacen, a za nový zatímní list o jmenovité hodnotě tvořené součtem dosud nesplacených akcií, které nový zatímní list nezahrnuje.
27
3. 8 Dluhopisy vydané akciovou společností Jedná se o cenný papír, který patří mezi cenné papíry dluţné nebo dluţnické. Jejich podstatou je , ţe je v nich inkorporováno právo věřitele na peněţité plnění. Základním právem je právo na zaplacení jeho jmenovité hodnoty, jeho splácení, popřípadě alternativní právo na výměnu dluhopisů za jiný dluhopis nebo za akcie. S tímto právem můţe být spojeno téţ předkupní právo na akcie akciové společnosti. Patří mezi kauzální cenné papíry, protoţe v textu dluhopisu musí být uvedeno, ţe emitent dluţí majiteli jmenovitou hodnotu dluhopisu. Akciová společnost můţe vydávat tyto dluhopisy: o běţné – bývají označovány také jako podnikové, s nimi je spojeno právo na splacení jmenovité hodnoty dluhopisu, řídí se úpravou zákona č. 530/1990 Sb, a neliší se od dluhopisů vydávaných jinými emitenty, o vyměnitelné nebo prioritní – upravuje je § 160 Obchodního zákoníku, tyto dluhopisy označujeme také jako konvertibilní, můţe je vydávat pouze akciová společnost, kromě práva na vyplácení výnosů jsou s nimi alternativě spojena dvě práva – právo na jejich výměnu za akcie a právo na proplacení jejich jmenovité hodnoty o zaměstnanecké obligace – řídí se podle § 21 DluhZ, jejich majitelem můţe být pouze zaměstnanec společnosti, který je v pracovním nebo obdobném poměru a nebo jeho pracovní poměr skončil z důvodu odchodu do důchodu, mohou být vydávány pouze na jméno, jsou nepřevoditelné, práva z nich nepřechází na dědice10. Prioritní obligace jsou označovány také jako dluhopisy přednostní, můţe je vydávat pouze akciová společnost. Těmito obligacemi získáme právo na proplacení jejich jmenovité hodnoty a výnosů z nich, tak také právo na přednostní upisování akcií společnosti, která je vydala. Představenstvo je povinno uveřejnit způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady informaci o přednostním právu na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů, a to v rozsahu, který stanoví zákon. Přednostní právo na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů zaniká, pokud bylo uplatněno ve stanovené lhůtě nebo marným uplynutím této lhůty.
10
DĚDIČ, J. a kol. Právo obchodních společností. Praha: PROSPEKTRUM spol. s.r o., 1998. Str. 275
28
3. 9 Opční listy akciové společnosti Opční list je cenný papír, s nímţ je spojeno přednostní právo nabýt akcie či prioritní nebo vyměnitelné dluhopisy. Opční list je vedlejším cenným papírem. Emitentem opčních listů můţe být jen akciová společnost, která vydala cenný papír, k němuţ se opční list vydává. Předpokladem vydání opčních listů k akciím nebo zatímním listům společnosti je, ţe valná hromada rozhodla o zvýšení základního jmění upisováním akcií nebo o podmíněném zvýšení základního jmění. K prioritním dluhopisům lze vydat opční list současně při jejich vydání. Opční listy lze vydávat pouze jako cenné papíry na doručitele, i kdyţ se vydávají k cenným papírům na řad nebo na jméno. Opční listy jsou neomezeně převoditelným cenným papírem, a proto mohou být i předmětem obchodování. Opční listy však nemohou být veřejně obchodovatelným cenným papírem ve smyslu § 71 ZoCP. Opční listy lze vydávat v listinné i zaknihované podobě. Opční listy musí obsahovat o obchodní jméno a sídlo emitenta, o kolik akcií a jakého druhu, formy a podoby nebo kolik vyměnitelných anebo prioritních dluhopisů společnosti, v jaké podobě, formě a v jaké jmenovité hodnotě lze z opčního listu získat, o doba a místo pro uplatnění přednostního práva, o emisní Kurz akcií anebo dluhopisů, k nimţ lze uplatnit přednostní právo, nebo způsob jeho určení, o údaj o to, ze zní na doručitele11. Práva z opčního listu zaniká marným uplynutím lhůty pro vykonání práva plynoucího z opčního listu.
3. 10 Kupóny Na vyplacení dividend vydala akciová společnost zvláštní druh cenného papíru, kterým je kupón (§ 12 ZoCP). Je to dluhový cenný papír a můţeme je vydat pouze jako cenný papírna doručitele. Kupón lze vydávat pouze v listinné podobě a to podle ustanovení § 1 odst. 4 ZoCP. Kupóny jsou vydávány v kuponových archách, jehoţ součástí můţe být talón, ze kterého plyne právo na vydání nového kupónového archu. Podle § 12 ZoCP v kupónu musí být kromě označení druhu akcie, ke které byl kupón vydán, jejího číselného
11
DĚDIČ, J. a kol. Právo obchodních společností. Praha: PROSPEKTRUM spol. s.r o., 1998. Str. 279
29
označení a údajů o emitentovi akcie uvedena téţ výše dividendy nebo způsob jejího určení a datum a místo pro uplatnění práva na dividendu, přičemţ je společnost těmito údaji vázána. Kupóny jsou převoditelné jako cenný papír na doručitele podle § 17 odst. 1 ZoCP, bez ohledu na rozhodnutí valné hromady o vyplacení dividendy. Lze jej vydávat pouze k listinným akciím.
30
4. Orgány akciové společnosti Akciová společnost má ze zákona povinnost zřídit valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu. Kromě těchto orgánů můţe zřizovat i další orgány. Osoby, které jsou členy statutárních či jiných orgánů akciové společnosti, mohou podle ustanovení § 66 odst. 1 Obchodního zákoníku ze své funkce odstoupit. Jsou však povinny oznámit to orgánu, jehoţ jsou členy, popřípadě orgánu, který je zvolil nebo jmenoval. Výkon jejich funkce končí dnem, kdy jejich odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který je zvolil nebo jmenoval, neurčují-li stanovy něco jiného. Tento orgán je povinen projednávat jejich odstoupení na nejbliţším zasedání poté, co se o jejich odstoupení dověděl, pokud stanovy neurčují jinou lhůtu.
4. 1 Valná hromada Je nejvyšším orgánem akciové společnosti. Akcionář se zúčastní valné hromady osobně nebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Zástupcem akcionáře nemůţe být člen představenstva nebo dozorčí rady. Právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní vykonávají u listinných akcií na majitele osoby, které listinnou akcii předloţili. U listinných akcií na jméno a u zatímních listů vykovávají toto právo osoby zapsané v seznamu akcionářů. Valná hromada se koná nejméně jednou za rok ve lhůtě určené stanovami, nejpozději však do šesti měsíců od posledního dne účetního období a svolává ji představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon stanoví povinnost valnou hromadu svolat, anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, nestanoví-li zákon jinak. Působnost valné hromady spočívá v o rozhodování o změně stanov, o rozhodování o zvýšení základního kapitálu, o rozhodování o sníţení základního kapitálu a o vydání dluhopisů podle § 160 Obchodního zákoníku, o volí a odvolává člena představenstva – pokud nestanoví stanovy ţe jsou voleni a odvolávání dozorčí radou, o volí a odvolává člena dozorčí rady a jiných orgánů určených stanovami – výjimkou jsou členové dozorčí rady, které volí zaměstnanci společnosti,
31
o schválení účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty a stanovení tantiém, o rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady, o rozhodování o podání ţádosti o povolení k veřejnému obchodování s akciemi společnosti a o zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií, o rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací a schválení podílů na likvidačním zůstatku a rozhodnutí o její přeměně, sloučení, splynutí nebo rozdělení, o rozhodnutí o prodeji podniku nebo jeho části, pokud stanovy neurčují, ţe o prodej části podniku rozhoduje představenstvo, o rozhodování o dalších otázkách, které tento zákon nebo stanovy zahrnují do působnosti valné hromady12. Valnou hromadu svolává představenstvo nebo, v zákonem stanovených případech, člen představenstva, dozorčí rada, popřípadě akcionář či akcionáři zmocnění k tomu podle ustanovení § 181 odst. 3 Obchodního zákoníku soudem. Pokud vydá akciová společnost akcie na jméno, svolává se valná hromada písemnou pozvánkou, která se zasílá všem akcionářům, kteří jsou majiteli akcií na jméno, na adresu jejich sídla nebo bydliště. Pokud vydala společnost akcie na majitele, svolává se valná hromada oznámením o konání valné hromady, které se musí vhodným způsobem určeným stanovami uveřejnit. Pokud stanovy neurčí způsob uveřejnění, musí představenstvo uveřejnit pozvánku nejméně do dvou celostátně distribuovaných denících. Pokud nedodrţí způsob zaslání pozvánky na valnou hromadu nebo uveřejnění oznámení o jejím konání můţe to být důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Důvodem neplatnosti ovšem nebude jakákoli odchylka od stanoveného způsobu uveřejnění, ale pouze taková, která zhorší informovanost akcionářů o konání valné hromady. Pozvánka nebo oznámení musí obsahovat zákonem stanovené náleţitosti o místo o datum a hodina konání valné hromady – musí být určena tak aby co nejméně omezovala moţnost akcionářů účastnit se Pozvánku na valnou hromadu zasílá představenstvo, nebo jiný orgán anebo osoba oprávnění k jejímu svolání, akcionářům minimálně 30 dní před konáním valné hromady. Taktéţ oznámení o konání valné hromady má 30ti denní lhůtu. Zkrácení třicetidenní lhůty, kterou stanovuje § 184 odst. 4 Obchodního zákoníku, připouští zákon pouze pro svolání 12
DĚDIČ, J. a kol. Právo obchodních společností. Praha: PROSPEKTRUM spol. s.r o., 1998. Str. 282
32
náhradní valné hromady. Potom se tato lhůta zkracuje na 15 dnů. Také lze lhůtu zkrátit pokud se svolává mimořádná valná hromada představenstvem na ţádost oprávněných akcionářů coţ je uvedeno v § 181 odst. 2 Obchodního zákoníku. Valná hromada je schopna se usnášet v případě, ţe akcionáři, kteří jsou přítomni, mají akcie u nichţ jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního jmění společnosti, toto je v případě ţe stanovy neurčují vyšší účast. Zákonem stanovená 30% hranice způsobilosti valné hromady k usnášení se počítá pouze z akcií či zatímních listů, u kterých můţe akcionář vykonávat hlasovací právo – upraveno v § 186 odst. 1 Obchodního zákoníku. Valná hromada zvolí svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů. Neţ se zvolí předseda, řídí valnou hromadu člen představenstva, kterého tím pověří představenstvo, pokud valnou hromadu svolává dozorčí rada, pak je to osoba jí pověřená. Valná hromada rozhoduje buď prostou většinou, nebo většinou kvalifikovanou. Ať uţ rozhoduje jakkoliv, spočítá se z přítomných akcionářů. Zákon předepisuje buď kvalifikovanou většinu buď dvoutřetinovou, nebo tříčtvrtinovou. O jednání valné hromady se dělá zápis, u kterého minimální obsah stanovuje: o firmu a sídlo společnosti, o místo a dobu konání, o jméno předsedy, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů, o popis projednávání jednotlivých bodů programu, o rozhodnutí s uvedeným výsledkem hlasování, o obsah protestu akcionáře, člena představenstva nebo dozorčí rady, týkajícího se rozhodnutí valné hromady, pokud o to protestující ţádá.
Zákon stanovuje uschovávat zápis o valné hromadě s oznámením nebo pozváním na valnou hromadu a listinou přítomných akcionářů v archivu společnosti po celou dobu jejího trvání. Pokud je společnost zrušena s likvidací, potom likvidátor archivaci nebo úschovu těchto zápisů po dobu dalších deseti let po zániku společnosti. V případě, ţe je společnost zrušena bez likvidace a její jmění přechází na právního nástupce, uschovávají se zápisy v archivu právního nástupce stejně jako zápis tohoto nástupce.
33
4. 2 Představenstvo Představenstvo je statutárním orgánem, který řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem, rozhoduje o všech záleţitostech společnosti, pokud nejsou podle zákona nebo stanov zařazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Členové představenstva, kteří zavazují společnost a jakým způsobem to činí, se zapisují do obchodního rejstříku. Členy představenstva volí a odvolává valná hromada akciové společnosti. Na volbu i odvolání stačí prostá většina hlasů přítomných akcionářů. Funkční období trvá pět let. Podmínkou volby člena představenstva je jeho předchozí souhlas s volbou. Členové představenstva mohou ze své funkce odstoupit, musí to však oznámit představenstvu a orgánu, který jej jmenoval. Výkon jejich funkce končí dnem, kdy jejich odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho do funkce zvolil. Orgán, který členy představenstva zvolil, je povinen projednat odstoupení na nejbliţším zasedání potom co se o odstoupení dověděl. V případě, ţe člen představenstva zemře, vzdá funkce, je odvolán, skončí jeho funkční období anebo neudělil příslušný orgán souhlas s výkonem funkce, musí příslušný orgán společnosti do tří měsíců zvolit nového člena představenstva. Počet členů představenstva určují stanovy. V obchodním zákoníku je stanoven nejniţší počet členů, který můţe být tvořen minimálně třemi členy. V čele představenstva akciové společnosti je předseda, kterého si volí členové představenstva. Členem představenstva můţe být pouze fyzická osoba, která splňuje tyto podmínky: o dosaţení 18 let věku, o plná způsobilost k právním úkonům, o bezúhonnost. Členem představenstva můţe být také zahraniční fyzická osoba. Jednat za představenstvo můţe jen v případě, ţe má povolení k pobytu v České republice. Členové představenstva se zapisují do obchodního rejstříku. Musí uvést jméno a bydliště, dále rodné číslo (popřípadě datum narození), způsob jakým jednají jménem akciové společnosti. Představenstvo zabezpečuje obchodní vedení i s řádným vedením účetnictví společnosti, předkládá valné hromadě účetní závěrku (řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, mezitímní), návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty. Představenstvo svolává valnou hromadu poté, co zjistí, ţe celková ztráta akciové společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, ţe při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo s ohledem na všechny okolnosti
34
předpokládá, ţe se společnost dostala do úpadku, potom navrhne valné hromadě zrušení akciové společnosti nebo přijetí jiného opatření. Představenstvo akciové společnosti přijímá rozhodnutí hlasováním. Počet hlasů členů představenstva potřebných pro přijetí rozhodnutí určují stanovy akciové společnosti. Pokud stanovy počet hlasů neurčí, je stanoveno obchodním zákoníkem, ţe je nutná většin hlasů všech členů představenstva, coţ je upraveno v § 194 odst. 3 Obchodního zákoníku. Členové musí přijímat rozhodnutí představenstva osobně, nelze podle obchodního zákoníku, aby se člen představenstva na zasedání nechal zastoupit. O průběhu zasedání představenstva a o jeho rozhodnutí se pořizují zápisy podepsané předsedou představenstva a zapisovatelem. V zápisu musí být uvedeni jmenovitě členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrţeli hlasování. Pokud není prokázáno něco jiného, platí, ţe neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení. Člen představenstva nesmí: o nesmí podnikat ve stejném nebo podobném oboru podnikání ani vstupovat do obchodních vztahů se společností, o zprostředkovávat nebo obstarávat jiným osobám obchody se společností, o účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, vykonávat činnost jako statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, lze jen v případě ţe jde o koncern. Pokud člen představenstva poručí zákaz konkurence, můţe od něj společnost poţadovat, aby vydal prospěch, který získal z obchodu uzavřeného s porušením zákazu konkurence, anebo aby na společnost převedl právo, které z takového porušení získal. Kromě toho vzniká společnosti právo na náhradu další škody. Práva společnosti z porušení zákazu konkurence zaniká, pokud společnost neuplatnila u člena představenstva do tří měsíců ode dne, kdy se dověděla o porušení zákazu konkurence, nejpozději však do jednoho roku ode dne, následujícího po dni, kdy k porušení zákazu konkurence došlo. Obchodní zákoník upravuje solidární odpovědnost členů představenstva, kteří způsobili společnosti škodu porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva. Pokud však ke vzniku škody dojde v důsledku toho, ţe členové představenstva plnili pokyny dané valnou hromadou, mohou předejít vzniku odpovědnosti tím, ţe alespoň jeden člen představenstva upozorní vanou hromadu na nevhodnost takového pokynu a poţádá o zapsání protestu ohledně nevhodného pokynu do zápisu z valné hromady , z jehoţ splnění 35
vznikla společnosti škoda, v rozporu s právními předpisy, nemohou členové představenstva protestem proti němu odpovědnosti za škodu předejít. Pokud je pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy, je představenstvo povinno splnění takového pokynu odmítnout, protoţe je povinno při výkonu své činnosti právní předpisy dodrţovat. Odpovědnost za škodu vzniklou z uposlechnutí takového pokynu se členovou představenstva nemohou zprostit. Obchodní zákoník v § 196a má řadu pravidel, která mají zamezit konfliktu zájmů akciové společnosti a osob, které mohou činit jménem společnosti či v jejím zastoupení právní úkony, osob těmto osobám blízkých a některých dalších osob, které mohou mít vliv na rozhodování společnosti.
4. 3 Dozorčí rada Dozorčí rada dohlíţí na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlíţet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady. Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva. Členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti. Členství člena dozorčí rady zaniká: o dnem smrti, o vzdání se funkce, o odvoláním z funkce, o skončením funkčního období, o rozhodnutím příslušného statutárního orgánu, ţe neuděluje souhlas s výkonem funkce člena dozorčí rady. V případě kooptace končí dnem konání první valné hromady, která se koná po provedení kooptace. Členem dozorčí rady můţe být pouze fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti a u níţ nejsou dány překáţky provozování ţivnosti bez ohledu na předmět podnikání. Nesmí jít o osobu, která je členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou jednat jménem společnosti. Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy. Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů, to znamená nejen těch přítomných. Zastoupení člena dozorčí rady nelze. Je povoleno podle zákona – jeden člen = 36
jeden hlas. Dozorčí rada má svého předsedu, ale nemusí být volen jejich členy. Dozorčí rada je povinna sepisovat zápis o zasedání. Zápis nemusí být podepsán zapisovatelem, ale předsedou dozorčí rady ano. Členové dozorčí rady jsou vázáni pokyny valné hromady ve stejném rozsahu jako představenstvo společnosti a ve stejném rozsahu odpovídají za škodu způsobenou porušením povinností při výkonu své funkce. Členové rady musí plnit povinnosti s náleţitou péčí a zachovávat mlčenlivost. Členové dozorčí rady mají stejně jako členové představenstva zákaz konkurence. Členové mají právo na úplatu za výkon funkce, o výši rozhoduje valná hromada. Dále jim lze přiznat právo na podíl ze zisku (tantiému). Obojí jsou pro ně příjmy ze závislé činnosti.
4. 4 Rezervní fond Všechny akciové společnosti mají povinnost rezervní fond vytvářet. Tvoří se z účetního zisku, pokud nabudou vlastní akcie a zatímní listy, nebo nabudou akcie a zatímní listy jí ovládající akciové společnosti. Z prvního zisku je příděl nejméně 20 % ze zisku, pokud ale přesahuje 10 % výši základního jmění, stačí příděl 10 % základního jmění. V dalším roce příděl určují stanovy, ale nesmí být niţší jak 5 % ze zisku. Při vzniku se musí vytvořit rezervní fond ze zisku nejméně 20ti % základního jmění. Nemůţeme zahrnovat rezervní fond, který vznikl sníţením základního kapitálu. Povinnost mít a vytvářet rezervní fond vzniká v době, kdy společnost vykazuje aktiva. Akciová společnost můţe tvořit také dobrovolný rezervní fond, který musí být zahrnut ve stanovách. Dobrovolný rezervní fond je tvořen příplatky nad jmenovitou hodnotu akcií, sníţením základního jmění. O uţití rezervního fondu rozhoduje představenstvo. Obchodní zákoník vylučuje rozhodování představenstvo o pouţití rezervního fondu k úhradě ztrát. Ke zvýšení základního kapitálu rezervním fondem, musí být představenstvo schválení od valné hromady. Rezervní fond vytvořený ze zisku ve výši 20 % základního kapitálu můţe akciová společnost pouţít pouze k úhradě ztráty. V případech, kdy zákon nepřikazuje určitý způsob uţití rezervního fondu nebo jeho uţití nezakazuje, je uţití rezervního fondu výlučně věcí rozhodnutí toho orgánu nebo těch osob, o nichţ to stanoví zákon nebo stanovy společnosti.
4. 5 Organizační struktura evropské společnosti Institut evropské společnosti přináší do českého právního řádu dosud nepřípustnou moţnost volby mezi monistickým a dualistickým systémem řízení společnosti. Pro oba modely je společné postavení valné hromady jako nejvyššího orgánu společnosti, naopak 37
rozdíly existují zejména v rozdělení výkonných a kontrolních funkcích, které jsou v dualistickém systému svěřeny řídícímu orgánu a dozorčímu orgánu, zatímco v monistickém systému spadají do působnosti správního orgánu. Nařízení obsahují jen základní úpravy obou systémů doplněnou o některá společná pravidla. Zároveň opravňuje členské státy, aby v prováděcím zákoně podrobněji upravily ten systém správy a řízení, který naše právo neznalo. Český zákonodárce tak činí ve vztahu k monistickému systému správy a řízení, který naše právo neznalo. Zvolí-li si SE pro své řízení systém, který stát jejího sídla upravuje, pouţije se tato obecná úprava i na SE. Odchylky od obecné úpravy se uplatní tam, kde je úprava obsaţená v nařízení komplexní nebo tam, kde odlišnou úpravu nařízení připouští.
4.5.1 Dualistický systém V dualistickém systému odpovídá za řízení SE řídící orgán, jeho členy jmenuje a odvolává dozorčí orgán, není-li ve stanovách uvedeno, ţe členy řídícího orgánu jmenuje a odvolává valná hromada, za stejných podmínek jaké platí pro akciovou společnost se sídlem na jeho území. Nikdo nesmí být současně členem řídícího i dozorčího orgánu téţe SE. Počet členů řídícího orgánu nebo pravidla pro jeho stanovení uvádějí stanovy SE. Členský stát však můţe stanovit jejich vyšší a niţší počet. Úkolem dozorčího orgánu je dohlíţet na činnost řídícího orgánu, sám však není oprávněn řídit SE. Členy dozorčího orgánu jmenuje valná hromada. Počet členů dozorčího orgánu nebo pravidla pro jeho stanovení uvádějí stanovy s tím, ţe členský stát můţe stanovit nejvyšší nebo nejniţší počet členů dozorčího orgánu pro SE se sídlem na jeho území.
4.5.2 Monistický systém Základem monistického systému je existence jediného správního orgánu, který v sobě zahrnuje funkci řídící i dozorčí. Nařízení o SE ve vztahu k monistickému systému říká pouze to, ţe SE řídí správní orgán. Podrobnější úpravu přenechává členským státům. Počet členů správního orgánu nebo pravidla pro jeho stanovení uvádějí stanovy SE. Členy správního orgánu jmenuje valná hromada. Bude-li SE mít své sídlo na území České republiky, bude muset valná hromada při jmenování členů správního orgánu, kterým bude správní rada respektovat rozmezí stanovené v § 16 odst. 1 zákona o SE, jenţe říká, ţe správní rada evropské společnosti můţe mít nejméně tři a nejvíce osmnáct členů.
38
5. Zrušení akciové společnosti Obchodní zákoník rozlišuje mezi zrušením a zánikem společnosti. Zrušení společnosti musí vţdy předcházet jejímu zániku. Zrušení společnosti je právní skutečnost, jeţ je předpokladem zániku obchodní společnosti. Zrušením obchodní společnosti rozumíme ukončení její ekonomické činnosti, zánikem ukončení její právní existence jako právnické osoby.Základ právní úpravy zrušení právnických osob obsahuje občanský zákoník v ustanovení § 20a odst. 1, kde se určuje, ţe právnická osoba se zrušuje dohodou, uplynutím doby nebo splněním účelu, pro který byla zřízena, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Takovým zvláštním zákonem je pro akciovou společnost obchodní zákoník. Právní úpravu zrušení akciové společnosti obsahují především ustanovení § 68 aţ § 75 ObchZ., začleněná do obecných ustanovení o obchodních společnostech a dále ustanovení § 161b odst. 4, § 161c odst. 2, § 194 odst. 2 a § 218 aţ § 220zb ObchZ, zahrnutá do právní úpravy akciové společnosti. 13 Za způsob zrušení akciové společnosti povaţuje obchodní zákoník: o uplynutí doby, na kterou byla zaloţena – akciová společnost můţe být zaloţena na dobu určitou nebo neurčitou, jestliţe byla zaloţena na dobu určitou, zrušuje se uplynutím stanovené doby, lze také změnit v průběhu společnost zaloţenou na dobu určitou ve společnost zaloţenou na dobu neurčitou, o dosaţení účelu, pro který byla zaloţena – zaloţení za určitým účelem je spíše teoretické – lze zaloţit společnost například na realizaci určité stavby, o rozhodnutí valné hromady o zrušení, a to buď s právním nástupcem nebo bez právního nástupce, o rozhodnutí soudu o zrušení společnosti – soud rozhoduje o zrušení na návrh osoby oprávněné k podání takového návrhu, o zrušení konkursu po slnění rozvrhového usnesení, o zrušení konkursu proto, ţe majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, o zamítnutí návrhu na prohlášení pro nedostatek majetku. Při zrušení společnosti na základě rozhodnutí společníků nebo orgánů společnosti (zpravidla bez likvidace) můţe být zároveň rozhodnuto, ţe dojde k přeměně obchodní
13
DĚDIČ, Jan; KŘÍŢ, Radim; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Akciové společnosti. 4. přepracované vydáni. Praha:
C.H.Beck, 2001. Str. 441
39
společnosti. Právního postavení zrušené a zaniklé společnosti vstupuje její právní nástupce. Přeměny společností jsou novým právním institutem, který je upraven v § 69 ObchZ. Přeměnami společností se rozumí takové přeměny společností, které: o vedou ke zrušení přeměňované společnosti (fúzí, převodem jmění nebo rozdělením), o nemají vliv na existenci a totoţnost přeměňované společnosti, nebot’ výsledkem přeměny je jen změna právní formy obchodní společnosti. Způsoby přeměny společnosti: o fúze (můţe se uskutečnit formou sloučení nebo splynutí, přičemţ zanikající i nástupnické společnosti musí mít stejnou právní formu, nestanoví-li zákon jinak), o převod jmění na společníka, o rozdělení ( a to formou rozdělení se zaloţením nových společností), o změna právní formy společnosti.
5. 1 Zrušení společnosti soudem Zrušení můţe být buď na návrh osoby oprávněné tento návrh podat, nebo v zákonem stanovených případech, i bez návrhu. Návrh na zrušení společnosti můţe podat státní orgán nebo osoba, která na zrušení společnosti osvědčí právní zájem. Zatím není nikde upraveno jaký státní orgán můţe podat návrt, tedy jakýkoliv státní orgán, který při výkonu své působnosti dospěje k závěru, ţe je dán některý z důvodů pro zrušení společnosti. Takovým orgánem můţe být například státní zastupitelství, ţivnostenský úřad, Komise pro cenné papíry, finanční úřad. Ostatní navrhovatelé jsou obecně vymezen. Osobou, která osvědčí právní zájem na zrušení, můţe být jakákoliv právnická nebo fyzická osoba. O tom, jestli je osoba, která podala návrh na zrušení společnosti oprávněnou poţadovat zrušení společnosti, rozhodne soud v kaţdém konkrétním řízení. Mezi obecné důvody pro zrušení společnosti soudem patří, ţe: o se v uplynulých dvou letech nekonala valná hromada, o nebyly v uplynulém roce zvoleny orgány společnosti, jejichţ všem členům skončilo funkční období před více neţ jedním rokem, nestanoví-li zákon jinak, o společnost po dobu delší neţ dva roky neprovozuje ţádnou činnost, o společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, o zaniknou předpoklady vyţadované zákonem pro vznik společnosti, 40
o společnost nemůţe vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, o společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, o společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3 ObchZ, o společnost neplní povinnosti prodat část podniku nebo se rozdělit uloţenou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe podle zvláštního předpisu14. Před rozhodnutím o zrušení je soud povinen stanovit akciové společnosti lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení společnosti navrţeno. Toto neplatí, pokud není takové odstranění moţné. Pokud společnost ve stanovené lhůtě nedostatky odstraní, potom ji soud zrušit nemůţe.
5. 2 Likvidace společnosti § 69 ObchZ upravuje případy, kdy se společnost ruší bez likvidace proto, ţe její jmění přechází na právního nástupce. Kromě případů uvedených v § 69 ObchZ se můţe podle § 68 odst. 1 a § 70 odst. 1 ObchZ zrušit společnost bez likvidace v případech, kdy je zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo kdy po zrušení konkursu – ať jiţ po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, ţe majetek úpadce nedostačuje k úhradě nákladů konkursu – společnosti nezbude ţádný majetek; k věcem, právům, pohledávkám a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z konkursní podstaty se přitom nepřihlíţí15. Podle § 69 ObchZ nemůţe po zrušení společnosti následovat její likvidace, v případech podle § 68 odst. 1 ObchZ likvidace následovat nemusí, ale můţe. Jestli likvidace následovat bude nebo nebude, záleţí v těchto případech na konkrétních okolnostech kaţdého případu. Akciová společnost, která se ruší likvidací, vstupuje do likvidace ke dni, ke kterému je zrušena. Vstup akciové společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrh na vstup do likvidace podává likvidátor, kterého jmenuje valná hromada. Při likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu jmenuje likvidátora soud, který o zrušení společnosti rozhodl. Ke jmenování likvidátora je věcně a místně příslušný krajský soud, ve kterém má společnost sídlo. Likvidátor musí souhlasit s jmenováním, ale
14
DĚDIČ, Jan; KŘÍŢ, Radim; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Akciové společnosti. 4. přepracované vydáni. Praha:
C.H.Beck, 2001. Str. 445 15
DĚDIČ, Jan; KŘÍŢ, Radim; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Akciové společnosti. 4. přepracované vydáni. Praha:
C.H.Beck, 2001. Str. 447
41
v případě jmenování soudem to neplatí. Likvidátorem můţe být jen fyzická osoba, nestanoví-li zákon něco jiného. Pokud je likvidátorem právnická osoba, potom musí určit konkrétní fyzickou osobu, která bude jménem právnické osoby vykonávat funkci likvidátora. Tato osoba se zapisuje vedle likvidátora do obchodního rejstříku. Za provádění likvidace přísluší likvidátorovi právo na odměnu, její výši určí valná hromada společnosti. Pokud likvidátora jmenoval soud, tak také určí výši jeho odměny a to na základě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti. Neplatí to pokud soud, který rozhodl o zrušení společnosti, jmenoval likvidátorem člena představenstva nebo akcionáře, v tomto případě mu odměna nenáleţí. V případě, ţe likvidátor zemře, je odvolán nebo se vzdá funkce, je jmenován nový likvidátor stejným způsobem jako ten předešlý, zapíše se do obchodního rejstříku na místo dosavadního likvidátora. Likvidátor je povinen oznámit všem známým věřitelům vstup akciové společnosti do likvidace. Také je povinen zveřejnit, nejméně 2x za sebou s nejméně dvoutýdenním časovým odstupem, rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou, aby věřitelé společnosti přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší neţ tři měsíce. Na zveřejnění výzvy se vztahuje § 769 ObchZ o zveřejňování údajů v Obchodním věstníku. Likvidátor je povinen sestavit ke dni vstupu akciové společnosti do likvidace zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění. Dnem vstupu do likvidace je den zrušení, není to den kdy byl vstup do likvidace zapsán v obchodním rejstříku. Účetní závěrku sestavuje představenstvo. Likvidátor musí soupis jmění společnosti kaţdému akcionáři a také kaţdému věřiteli společnosti, který o to poţádá. V průběhu likvidace trvá daňová povinnost akciové společnosti i její povinnost podat kaţdoročně daňové přiznání aţ do skončení likvidace. Po uspokojení všech věřitelů se likvidační zůstatek rozdělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. To neplatí, pokud společnost vydala prioritní akcie, jejichţ majitelé mají přednostní právo na podíl na likvidačním zůstatku. Po dobu likvidace uţívá akciová společnost svoji firmu s dodatkem „v likvidaci“. Vrácením listinných akcií společnosti předloţených na výzvu likvidátora vzniká akcionáři nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku. Vrácené akcie likvidátor zničí. Pokud akcionář listinné akcie na výzvu likvidátora nevrátí, prohlásí je likvidátor za neplatné, a to postupem podle ustanovení § 214 ObchZ. U zaknihovaných akcií, vzniká nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku ke dni, kdy byly na základě příkazu likvidátora zrušeny akcie společnosti v zákonné evidenci zaknihovaných cenných papírů. Při zániku společnosti s likvidací vzniká likvidátorovi povinnost zařídit vše potřebné k tomu, aby zaměstnancům, 42
kteří mají nárok na nemocenské dávky, mohly být tyto dávky i nadále vypláceny. Zpravidla neprodleně zašle potřebné doklady o zaměstnancích okresní správě sociálního zabezpečení místně příslušné podle sídla společnosti. Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku nebo pouţitím prostředků z výtěţku prodeje majetku k uspokojení věřitelů anebo odmítnutím věřitelů převzít majetek k úhradě dluhů. Po rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor seznam společníků, kterým vyplatil podíl na likvidačním zůstatku. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku.
5. 3 Neplatnost společnosti Pojem „neplatnost společnosti“ převzal obchodní zákoník z První směrnice, která jej velmi důsledně pouţívá. Podle § 58a odst. 2 ObchZ můţe neplatnost akciové společnosti prohlásit jenom soud i bez návrhu, pokud: o nebyla uzavřena zakladatelská smlouva nebo nebyla pořízena zakladatelská listina nebo nebyla dodrţena jejich předepsaná forma, o skutečný předmět podnikání (činnosti) je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku, o v zakladatelské smlouvě, zakladatelské listině nebo ve stanovách chybí údaj o firmě společnosti nebo o výši základního kapitálu nebo o předmětu podnikání (činnosti), o nebyla dodrţena ustanovení o minimálním splacení vkladů, o všichni zakladatelé jsou nezpůsobilí k právním úkonům – podle § 8 ObčZ vzniká způsobilost k právním úkonům fyzické osoby v plném rozsahu zletilostí, tedy dosaţením osmnáctého roku, před dosaţením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manţelství – právnická osoba nabývá způsobilosti k právním úkonům svým vznikem, o v rozporu se zákonem je počet zakladatelů niţší neţ dva. Toto prohlášení má stejné důsledky jako zrušení společnosti rozhodnutím soudem – ke dni právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti vstupuje společnost do likvidace. Povinnost akcionářů splatit nesplacené vklady tvá, pokud to vyţaduje zájem věřitelů na splacení závazků neplatné společnosti. Akciová společnost zaniká ke dni zápisu jejího výmazu do obchodního rejstříku. Pokud společnost zaniká s likvidací, podává do 30 dnů po skončení likvidace návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku likvidátor. V případě, ţe společnost zaniká bez likvidace, podává návrh na výmaz představenstvo. 43
Před povolením zápisu výmazu akciové společnosti do obchodního rejstříku musí rejstříkovým soud zkoumat, zda jsou splněny podmínky zápisu výmazu. Před podáním návrhu si musí společnost vyţádat souhlas s výmazem z obchodního rejstříku správce daně. V případě, kdy akciová společnost zaniká s likvidací, rejstříkový soud zkoumá, zda likvidátor předloţil valné hromadě všechny předepsané doklady ke schválení a jestli byly všechny akcie společnosti zničeny, prohlášeny za neplatné nebo zrušeny. Za pravdivost dokladů odpovídá likvidátor, rejstříkový soud jejich pravost nezkoumá.
5. 4 Zrušení akciové společnosti s právním nástupcem Akciová společnost můţe být zrušena i tak, ţe celé její jmění přejde nebo je převedeno na jejího jedno nebo více právní nástupců, aniţ by proběhla likvidace nebo bylo jinak naloţeno s majetkem a závazky zrušené společnosti. Tímto způsobem lze zrušit společnost, která má sídlo v České republice a lze to pouze způsoby, které jsou výslovně upraveny v zákoně. Tyto úpravy jsou v § 28a a § 69h ObchZ, které se vztahují na všechny formy obchodních společností i druţstva. V novelizovaném § 69 ObchZ je pojem „přeměna společnosti“ chápán v jiném (širším slova smyslu) neţ dosud, kdy se přeměnou rozuměla pouze změny právní formy společnosti. V obdobném slova smyslu je pojem „přeměna“ pouţíván v SRN v zákoně o přeměnách (Umwandlunsgesetz) z 28.10.1994. O zrušení akciové společnosti s právním nástupcem rozhoduje valná hromada. Ke zrušení společnosti s právním nástupcem dochází v den uvedeným v rozhodnutí příslušného orgánu společnosti a není-li v rozhodnutí tento den uveden, pak se společnost zrušuje dnem přijetí příslušného rozhodnutí. Se dnem zrušení společnosti s právním nástupcem nespojuje obchodní zákoník ţádné zvláštní právní důsledky. K zániku společnosti při jejím zrušení s právním nástupcem dochází stejně jako při kaţdém jiném zrušení společnosti aţ dnem zápisu příslušného způsobu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. Fúze je způsob zrušení společnosti s právní nástupcem a přeměny společnosti, pro kterou je typické ţe se jej účastní nejméně dvě společnosti a dochází ke spojení podniků nejméně dvou společností. Můţe se uskutečnit také v případě, ţe je společnost v úpadku nebo byl uţ na její majetek vyhlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání. Fúze se můţe uskutečnit formou sloučení nebo splynutí. Sloučením dojde k zániku jedné společnosti nebo více společností, předchází mu zrušení společnosti bez likvidace s tím, ţe jmění zanikající společnosti nebo zanikajících společností přechází na jednu jinou existující společnost (nástupnická společnost). Obě společnosti, jak nástupnická tak i zanikající musí mít sídlo 44
v České republice. Sloučení se musí účastnit nejméně dvě společnosti. Zúčastněnými společnostmi jsou jak zanikají společnost, tak i nástupnická. Splynutím dochází k zániku dvou nebo více společností (zanikající společnosti), jemuţ předchází jejich zrušení bez likvidace. Jmění zanikající společnosti přechází na nově zakládanou nástupnickou společnost. Zúčastněnými společnostmi jsou pouze zanikající společnosti. Akciová společnost se můţe sloučit nebo splynout pouze s jinou akciovou společností či s více akciovými společnostmi. Pokud by mělo dojít ke sloučení nebo splynutí akciové společnosti se společností jiné formy, je nutné nejprve provést přeměnu na společnosti jedné formy a teprve poté můţe dojít ke sloučení nebo splynutí. O sloučení a splynutí společnosti musí rozhodnout valné hromady všech zúčastněných společností. O rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis. Zrušení akciové společnosti s převodem jmění na akcionáře je nový způsob zrušení společnosti s právním nástupcem. Tímto způsobem dochází k zániku akciové společnosti (zanikající společnosti), předchází tomu zrušení společnosti bez likvidace s tím, ţe jmění zanikající společnosti převezme jeden akcionář této společnosti. Tímto akcionářem (přejímajícím) můţe být jak fyzická, tak i právnická osoba, v případě ţe má sídlo nebo trvalé bydliště na území České republiky, je zapsán v obchodním rejstříku a je majitelem akcií, jejichţ jmenovitá hodnota přesahuje 90 % základního kapitálu zanikající společnosti. Jinými slovy je to hlavní akcionář. Tímto zrušením nevzniká nový právní subjekt, ani se nemění právní nástupce, dochází pouze ke spojení podniků zanikající společnosti a akcionáře. Právní účinky zrušení akciové společnosti s převodem jmění na akcionáře nastávají zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku. Ke zrušení můţe dojít i v případě, ţe je společnost jiţ v úpadku nebo byl jiţ na její majetek prohlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání. Rozdělení je způsob zrušení akciové společnosti s právním nástupcem a přeměny společnosti typický tím, ţe se jej účastní pouze jedna společnost jako zanikající společnost a dochází k rozdělení podniku zanikající společnosti, a to buď na více samostatných podniků nebo současně ke spojení rozděleného podniku s podnikem existující společnosti.Společnosti vzniklé rozdělením akciové společnosti musí mít formu akciové společnosti. Pokud by některá ze společností vzniklých rozdělením měla mít jinou formu neţ formu akciové společnosti, musí poté, co budou do obchodního rejstříku zapsány společnosti vzniklé rozdělením, dojít k její přeměně na společnost jiné formy. Rozdělením rozdělená společnost zaniká. Rozdělit akciovou společnost lze třemi způsoby: 45
o rozdělení se zaloţením nových společností – dochází k zániku jedné společnosti, jmění zanikající společnosti se rozdělí a přechází na dvě nebo více nově zakládaných nástupnických společností, o rozdělení sloučením – zle jedním zápisem v obchodním rejstříku dojít k rozdělení společnosti i ke sloučení rozdělených částí společnosti s existujícími společnostmi, o kombinací obou forem16. Nárok na vydání akcií nástupnické společnosti nebo výplatu ceny akcií ve výši podílu na čistém obchodním jmění původní společnost se podle § 220a odst. 4 ObchZ nevztahuje na zanikající vlastní akcie nebo zatímní listy v majetku společnosti ani na akcie a zatímní listy zanikající v důsledku sloučení, které jsou v majetku přejímající společnosti. Akcionáři zaniklé společnosti, kteří se stávají akcionáři právního nástupce, mají právo na výměnu akcií nebo zatímních listů zaniklé společnosti za akcie právního nástupce bez zbytečného odkladu po výmazu původní společnosti z obchodního rejstříku. Po případ, ţe se akcionáři dostanou do prodlení s předloţením listinných akcií nebo zatímních listů původní společnosti k výměně za akcie nové společnosti, můţe představenstvo prohlásit tyto akcie či zatímní listy za neplatné postupem a za podmínek platných pro takové prohlášení při prodlení s předloţením akcií či zatímních listů při sníţení základního jmění. Zaknihované akcie se vymění tak, ţe právní nástupce podá příkaz osobě, které vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, ke zrušení akcií zaniklé společnosti a k vydání akcií právního nástupce postupem podle zákona č. 591/1992 Sb., v novelizovaném znění17.
5. 5 Zánik akciové společnosti Akciová společnost zaniká ke dni zápisu výmazu do obchodního rejstříku. Pokud zaniká s likvidací, podává návrh na povolení zápisu výmazu akciové společnosti z obchodního rejstříku likvidátor, a to do 30 dnů po skončení likvidace. Pokud akciová společnost zaniká bez likvidace, podává návrh na povolení zápisu výmazu představenstvo, popřípadě všechny statutární orgány všech zanikajících společností. Před výmazem z obchodního rejstříku musí rejstříkový soud zkoumat, jestli jsou splněny všechny podmínky výmazu. Před podáním návrhu je společnost povinna si podat písemný souhlas správce daně s výmazem z obchodního rejstříku. Pokud by jí správce daně nevyhověl, nová ţádost můţe
16
DĚDIČ, Jan; KŘÍŢ, Radim; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Akciové společnosti. 4. přepracované vydáni. Praha:
C.H.Beck, 2001. Str. 458 17
DĚDIČ, Jan a kol. Právo obchodních společností. Praha: PROSPEKTRUM spol. s r.o., 1998. Str. 349
46
být podána po uplynutí jednoho měsíce od doby, kdy bylo společnosti zamítavé rozhodnutí doručeno. V případě, ţe správce daně nerozhodne do tří měsíců, povaţuje se toto podání za schválené. Pokud akciová společnost zaniká s likvidací, bude rejstříkový soud především zkoumat, jestli likvidátor předloţil valné hromadě všechny předepsané doklady ke schválení a jestli všechny akcie společnosti byly zničeny, prohlášeny za neplatné nebo zrušeny. Ovšem rejstříkový soud není povinen zkoumat pravdivost dokladů předloţených likvidátorem valné hromadě.
47
6. Praktické příklady Vybrala jsem si jako praktické příklady nejznámější firmy v České republice, kterými jsou: o Česká spořitelna a.s. o ČSOB a.s. o ČEZ a.s. o Škoda holding a.s.
6. 1 Česká spořitelna a.s.
Kořeny České spořitelny sahají aţ do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká, nejstarší
právní
předchůdce
České
spořitelny.
Na
tradici
českého
a
později
československého spořitelnictví navázala v roce 1992 Česká spořitelna jako akciová společnost. 5,3 milionu klientů, které dnes Česká spořitelna má, hovoří zcela jasně o jejím pevném postavení na českém trhu. Od roku 2000 je Česká spořitelna členem silné středoevropské Erste Group s téměř 17 miliony klientů. V červenci roku 2001 úspěšně dokončila svou transformaci, která se zaměřila na zlepšení všech klíčových součásti banky. Česká spořitelna kontinuálně pokračuje ve zkvalitňování svých produktů a sluţeb a zefektivňování pracovních procesů. Česká spořitelna je moderní banka orientovaná na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Nezastupitelnou roli hraje také ve financování velkých korporací a v poskytování sluţeb v oblasti finančních trhů. Finanční skupina České spořitelny je počtem 5,3 milionu klientů největší bankou na trhu. Česká spořitelna jiţ vydala více neţ 3 mil. platebních karet, disponuje sítí zhruba 640 poboček a provozuje více neţ 1100 bankomatů. Na českém kapitálovém trhu patří Česká spořitelna mezi významné obchodníky s cennými papíry. Česká spořitelna je transparentní a otevřenou společností. Proto jiţ dlouhodobě veřejnost pravidelně
otevřeně
informujeme
o
aktuálním
dění
v
bance i v
dceřiných
společnostech včetně finančních výsledků. Česká spořitelna tak dlouhodobě patří mezi informačně nejvstřícnější společnosti.
48
Tabulka č. 3 Základní fakta k 31.12.2008 Aktiva celkem Počet klientů České spořitelny Počet aktivních klientů přímého bankovnictví SERVIS 24 a BUSINESS 24 Počet poboček Průměrný počet zaměstnanců Finanční skupiny České spořitelny Počet karet Počet bankomatů zdroj: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10002_profil
862,2 mld. Kč 5 293 632 1 199 329 646 10 911 3 304 197 1 164
Tabulka č. 4 Aktuální akcionářská struktura České spořitelny Podíl na základním kapitálu Podíl na hlasovacích právech (v %) (v %) 98 99,5 Erste Bank 0 Města a obce České republiky 1,6 0,4 0,5 Ostatní zdroj: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10002_profil Akcionář
Dozorčí rada: o předseda dozorčí rady - Manfred Sommer o místopředseda dozorčí rady - Bernhard Spalt o členka dozorčí rady – Eliška Bramborová o členka dozorčí rady – Jolana Dyková o člen dozorčí rady –Maximilian Hardegg o člen dozorčí rady – Zdeněk Jirásek o člen dozorčí rady – Herbert Juranek o člen dozorčí rady – Heinz Kessler o člen dozorčí rady – Andrea Klingen Představenstvo České spořitelny: o předseda představenstva a generální ředitel – Černot Mittendorfer o místopředseda představenstva a 1. náměstek generálního ředitele – Dušan Baran o člen představenstva a náměstek generálního ředitele – Daniel Heler 49
o člen představenstva a náměstek generálního ředitele – Heinz Knotzer o člen představenstva a náměstek generálního ředitele – Pavel Kysilka
6. 2 ČSOB a.s.
Československá obchodní banka, a. s. působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla zaloţena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování sluţeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. Představenstvo ČSOB, jako statutární orgán společnosti, je šestičlenné a je sloţeno z vedoucích zaměstnanců ČSOB. Vrcholové výkonné vedení ČSOB je přímo řízeno představenstvem a je tvořeno generálním ředitelem a šesti vrchními řediteli. Dozorčí rada ČSOB má devět členů a dohlíţí na výkon působnosti představenstva. Tabulka č. 5 Představenstvo a vrcholové výkonné vedení ČSOB Představenstvo
Vrcholové výkonné vedení
Ing. Pavel Kavánek
Předseda
Generální ředitel
Ing. Petr Knapp
Člen
Vrchní ředitel, Korporátní bankovnictví
Philippe Moreels
Člen
Vrchní ředitel, Distribuce
Mgr. Jan Lamser
Člen
Vrchní ředitel, Masový trh
Hendrik Scheerlinck
Člen
Vrchní ředitel, Řízení financí a rizik
Ing. Petr Hutla
Člen
Vrchní ředitel, Lidské zdroje a transformace
Není členem Vrchní ředitel, Zpracování operací a sluţby Ing. Karel Svoboda zdroj:http://www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/O-CSOB/Sprava-rizeniCSOB/Predstavenstvo.htm
50
Tabulka č. 6 Dozorčí rada ČSOB a.s. Dozorčí rada ČSOB Předseda dozorčí rady
Prof. Jan Švejnar Ph.D. William Davidson Institute University of Michigan Business Schoul
Místopředseda dozorčí rady
Jan Vanhevel Člen Výkonného výboru KBC Group a generální ředitel Středoevropské divize KBC Group
Člen dozorčí rady
John Hollows manaţer Středoevropské divize KBC Group
Člen dozorčí rady
Hendrik Soete Člen představenstva KBC Group
Členka dozorčí rady
Riet Docx Výkonná ředitelka pro koordinaci bankovních aktivit, Ředitelství KBC pro Střední Evropu
Člen dozorčí rady
Patrick Vanden Avenne ředitel KBC Bank a člen Výboru auditu KBC Bank
Člen dozorčí rady volený zaměstnanci
František Hupka předseda Podnikového výboru odborové organizace
Členka dozorčí rady volená zaměstnanci
Ing. Libuše Gregorová výkonná manaţerka útvaru Vývoj ICT pro produktové továrny
Členka dozorčí rady volená zaměstnanci
Ing. Martina Kopecká firemní bankéřka, Pardubice
zdroj:http://www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/O-CSOB/Sprava-rizeni-CSOB/Dozorcirada.htm
51
6. 3 ČEZ, a.s.
Akciová společnost ČEZ byla zaloţena v roce 1992 Fondem národního majetku ČR. Hlavním akcionářem je Česká republika, pro kterou vykonává správu jejího akciového podílu Ministerstvo financí České republiky. Celková výše základního kapitálu mateřské společnosti ČEZ, a. s., zapsaná v obchodním rejstříku k 31. 12. 2008 činila 59 221 084 300 Kč. Skládá se z 592 210 843 ks akcií o nominální hodnotě 100 Kč. Veškeré akcie jsou plně splaceny, mají zaknihovanou podobu, znějí na majitele a jsou registrovány. K 31. 12. 2008 má společnost v drţení 59 171 105 ks vlastních akcií, coţ představuje 9,99 % základního kapitálu společnosti. V únoru 2009 bylo do obchodního rejstříku zapsáno sníţení základního kapitálu společnosti ČEZ, a. s., na částku 53 799 mil. Kč, tedy o 5 422 mil. Kč. Jediným akcionářem s podílem nad 3 % základního kapitálu ČEZ, a. s., je Česká republika zastoupená Ministerstvem financí České republiky. Podíl České republiky na základním kapitálu se v průběhu roku 2007 sníţil z důvodu uskutečňování rozhodnutí vlády České republiky ze dne 19. 3. 2007 o prodeji 7% podílu v ČEZ, a. s. Podíl České republiky na hlasovacích právech ovšem naopak roste, počet vlastních akcií ČEZ, a. s., se zvýšil více, neţ se sníţil počet akcií v drţení České republiky. Majetkový podíl České republiky umoţňuje přímé ovládání ČEZ, a. s., běţnými formami, zejména hlasováním na valných hromadách. Informování ostatních akcionářů o případném negativním vlivu ovládající osoby na společnost je zajištěno prostřednictvím Zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, která je podle českého právního řádu veřejně přístupná a je součástí výroční zprávy. Průběţně je ČEZ, a. s., jako emitent akcií přijatých k obchodování na praţské a varšavské burze povinen informovat o důleţitých událostech jmenované burzy v českém, zprávy
anglickém jsou
zároveň
a veřejně
polském dostupné
na
jazyce jeho
a
internetových
všechny stránkách.
Podíl zahraničních osob (právnických i fyzických) na základním kapitálu ČEZ, a. s., činil 8,9 % s tím, ţe případné další zahraniční akcionáře, jejichţ cenné papíry jsou spravované správci, nemá ČEZ, a. s., moţnost zjistit. Cenné papíry 117 akcionářů o celkové nominální hodnotě 1 243 mil. Kč spravuje Československá obchodní banka, a. s., Citibank, a.s., spravuje akcie 95 akcionářů o celkové nominální hodnotě 4 106 mil. Kč a ING Bank N. V. spravuje akcie 70 akcionářů o celkové nominální hodnotě 1 063 mil. Kč. výpisu akcionářů
52
u Střediska cenných papírů k 31. 12. 2006 nebyla kromě Ministerstva financí České republiky zjištěna ţádná další osoba s podílem na základním kapitálu ČEZ, a. s., vyšším neţ 5 %. Tabulka č. 7 Struktura akcionářů ČEZ a.s.
Fond národního majetku (od 1. ledna 2006 Ministerstvo financí ČR) Ostatní právnické osoby z toho: Domácí Zahraniční
stav k stav k stav k stav k 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2007 67,612 % 67,612 % 67,61 % 65,99 % 24,448 % 5,253 % 19,195 %
24,290 % 4,525 % 19,765 %
24,27 % 2,93 % 21,34 %
19,04 % 10,24 % 8,80 %
Fyzické osoby z toho:
4,710 % 4,649 % 4,26 % Domácí 4,536 % 4,536 % 4,15 % Zahraniční 0,174 % 0,113 % 0,11 % 18 Správci celkem 3,229 % 3,449 % 3,86 % zdroj: http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/cez/struktura-akcionaru.html
4,14 % 4,04 % 0,10 % 10,83 %
Akciová společnost ČEZ jedná v souladu s ustanoveními Obchodního zákoníku ohledně ochrany práv akcionářů. ČEZ, a. s., svolává a vede valné hromady plně v souladu s platnou legislativou a zajišťuje plnění vyplývající z usnesení valných hromad. ČEZ, a. s., řádně plní informační povinnost vůči akcionářům. Společnost zajišťuje stejné zacházení se všemi akcionáři. Zajišťuje, aby měli k dispozici čtvrtletně informace o hospodaření společnosti a přehled termínů oznámení hospodářských výsledků, oznámení o konání a závěry z usnesení valných hromad, prospekty k vydaným cenným papírům. Základním pravidlem, kterým se společnost ČEZ, a. s., řídí při předávání informací akcionářům, je věrohodnost, konzistentnost a srozumitelnost. Od roku 2001 vyplácí ČEZ, a. s., svým akcionářům pravidelně
dividendy.
Výplata
probíhá
jedenkrát
ročně.
Rostoucí dividendy odráţejí zlepšující se hospodaření Skupiny ČEZ. Pro výplatu dividend počínaje dividendami za hospodářský rok 2007 uţ ČEZ, a. s., uplatní novou dividendovou politiku, podle níţ bude vyplácet akcionářům 50-60 % z dosaţeného konsolidovaného
18
Vykazuje se od roku 2001 - právnická osoba, která zajišťuje na základě smlouvy o správě cenných papírů
veškeré právní úkony, které jsou nutné k výkonu zachování práv spojených s určitým cenným papírem.
53
zisku. Dosud byla hranice stanovena na 40-50 %. V roce 2008, resp. 2007, vyplatila společnost dividendu 40 Kč, resp. 20 Kč, na akcii. Dividendy ze zisku roku 2008 budou schváleny na valné hromadě společnosti, která se uskuteční v prvním pololetí 2009.
Tabulka č. 8 Dividendy ČEZ, a.s. Obchodní rok
Dividenda na akcii Výše hrubé Rozhodný Administrátor (hrubá) dividendy den 2,50 Kč 1. 8. 02 - 31. 7. 07 11. 6. 2002 Česká spořitelna 2001 4,50 Kč 1. 8. 03 - 31. 7. 08 17. 6. 2003 Česká spořitelna 2002 8,00 Kč 1. 8. 04 - 31. 7. 09 17. 6. 2004 Česká spořitelna 2003 9,00 Kč 1. 8. 05 - 31. 7. 10 20. 6. 2005 Česká spořitelna 2004 15,00 Kč 1. 8. 06 - 31. 7. 11 23. 5. 2006 Česká spořitelna 2005 20,00 Kč 1. 8. 07 - 31. 7. 11 23. 5. 2007 Česká spořitelna 2006 40,00 Kč 1. 8. 08 - 31. 7. 12 21. 5. 2008 Česká spořitelna 2007 zdroj: http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/cez/struktura-akcionaru.html Představenstvo: o předseda – Dr. Martin Roman o 1. místopředseda představenstva – Ing. Daniel Beneš, MBA o 2. místopředseda představenstva – Ing. Tomáš Pleskač, MBA o člen představenstva – Mgr. Zdeněk Pasák o člen představenstva – Mgr. Ing. Vladimír Hlavinka o člen představenstva – Ing. Martin Novák, MBA Vrcholné vedení: o generální ředitel – Dr. Martin Roman o výkonný ředitel – Ing. Daniel Beneš, MBA o ředitel divize international – Ing. Tomáš Pleskač, MBA o ředitel divize personalistiky – Mgr. Zdeněk Pasák o ředitel divize výroba – Mgr. Ing. Vladimír Hlavinka o ředitel divize obchod – Ing. Alan Svoboda, MBA o ředitel divize správa – Ing. Ivan Lapin o ředitel divize investice – Ing. Peter Bodnár o ředitel divize distribuce – Ing. Jiří Kudrnáč
54
o ředitel divize finance – Ing. Martin Novák, MBA o ředitel úseku fúze a akvizice – Ing. Vladimír Schmalz Dozorčí rada: o předseda - Ing. Martin Kocourek o místopředseda – Ing. Tomáš Hüner o místopředseda – Ing. Zdeněk Ţidlický o člen – Ing. Ivan Fuksa o člen – Lubomír Klosík o člen – Petr Gross o člen – Ing. Zdeněk Trojan o člen – Ing. Jan Demjanovič o člen – MUDr. Josef Janeček o člen – Ing. Petr Kalaš o člen – Drahoslav Šimek o člen – Ing. Zdeněk Hrubý
6. 4 Škoda holding a.s.
Společnost ŠKODA HOLDING je tradiční českou firmou se silným postavením na domácím i světovém trhu v oboru klasické energetiky a dopravního strojírenství. Společnost se podařilo po stránce právní a finanční stabilizovat. Nyní probíhá oborová restrukturalizace výrobních společností. Hlavní roli převzala v dubnu 2000 nově vzniklá společnost ŠKODA HOLDING a.s. s původně 19 dceřinými společnostmi a většinou hlavních výrobních oborů.
55
Tabulka č. 9 Organizační struktura Škoda holding a.s. Transportation
Power
ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o. ŠKODA ELECTRIC a.s. ŠKODA VAGONKA a.s. VÚKV a.s. MOVO s.r.o. POLL, s.r.o. Sibelektroprivod (Rusko) GANZ – ŠKODA K.Zrt. (Maďarsko)
ŠKODA POWER a.s. ŠKODA POWER Pvt. Ltd. (Indie) ŠKODA JINMA Ltd. (Čína)
Ostatní TVC s.r.o.
zdroj: http://www.skoda.cz/holding/zakladni-informace/organizacni-strukturaskupiny-skoda-holding Představenstvo: o předseda představenstva a generální ředitel – Ing. Tomáš Krsek o místopředseda představenstva – Ing. Jiří Zapletal o místopředseda představenstva a ředitel pro zdroj – doc.Ing. Michal Korecký, Ph.D. Dozorčí rada: o předseda dozorčí rady – Ing. Marek Čmelka o místopředseda dozorčí rady – Jiří Diviš o člen dozorčí rady – Jaroslav Seemann Management: o předseda představenstva a generální ředitel – Ing. Tomáš Krsek o místopředseda představenstva – Ing. Jiří Zapletal o místopředseda představenstva a ředitel pro rozvoj – doc.Ing. Michal Korecký, Ph.D. o finanční ředitel – Ing. Miloš Kratochvíl o personální ředitel – Josef Bernard
56
Závěr Cílem mé práce bylo seznámení s akciovou společností. V úvodu své práce jsem se zabývala pojmovým vymezením akciové společnosti, a to jak v kontextu práva České republiky, tak v kontextu práva Evropské unie. Dále jsem se věnovala jejímu zaloţení ať uţ s veřejnou nabídkou, tak i bez veřejné nabídky, vzniku a část této kapitoly věnuji i základnímu kapitálu akciové společnosti. V další části jsem seznamila se zaloţením Evropské akciové společnosti. Velkou kapitolu jsem věnovala akciím v obecném kontextu, ale také konkrétními druhy akcií – na jméno, na majitele, zaměstnanecké, zlaté, úrokové, zatímní listy, dluhopisy, opční listy a kupóny. Následná kapitola byla zaměřena na orgány akciové společnosti pohledem českého práva, ale také evropského práva – valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu, v evropském právu jsem uvedla základní rozdíly mezi monetárním a dualistickým systémem. V závěrečné části této kapitoly jsem se zabývala rezervním fondem. Zrušení akciové společnosti jsem věnovala poslední všeobecnou část kapitol. Akciovou společnost lze zrušit soudem, likvidací, neplatností společnosti, zrušení s právním nástupcem a nebo lze, aby společnost zanikla. V závěrečné části své práce se zabývám konkrétními případy akciových společností v České republice – ČEZ a.s., ČSOB a.s., Česká spořitelna a.s. a Škoda holding a.s.
57
Seznam použité literatury Tištěné monografie RABAN, Přemysl; SKALICKÝ, Ivo. Akciové a jiné společnosti u nás. 1. vydání Praha: Práce, 1991. ISBN 80-208-0107-3. SOJKA, Milan; KONEČNÝ, Bronislav. Malá encyklopedie moderní ekonomie. Praha: Nakladatelství Libri, 1998. ISBN 80-85983-48-6. SYNEK, Miroslav a kol. Podniková ekonomika. 1. vydání Praha: C.H.Beck, 1999. ISBN 80-7179-228-4. DĚDIČ, Jan; KŘÍŢ, Radim; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Akciové společnosti. 4. přepracované vydání Praha: C.H.Beck, 2001. ISBN 80-7179-494-5. DĚDIČ, Jan a kol. Právo obchodních společností. 1. vydání Praha: Prospektrum spol. s r.o., 1998. ISBN 80-7175-064-6. KOCMANOVÁ, Marie; MAREŠ, Miroslav; MUSILOVÁ, Helena; OGROCKÝ, Jiří. Chci se dostat na vysokou školu! Právo a logika. 2. vydání Brno: Barrister & Pricincipal, 2005. ISBN 80-7364-003-1. MACHAČ, Richard. Evropské právo. 1. vydání Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-2460576-7. DĚDIČ, Jan a kol. Právo cenných papírů a kapitálového trhu. 1. vydání Praha: Prospektrum spol. s r.o., 2000. ISBN 80-7175-084-0.
58
Seznam internetových zdrojů http://www.skoda.cz http://www.csob.cz http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka http://www.cez.cz/cs/uvod.html
Seznam použitých tabulek Tabulka č. 1 - Přehled právních předpisů aplikovatelných na SE (sestupné pořadí) str. 12 Tabulka č. 2 - Přehled jednotlivých způsobů zaloţení evropské společnosti str. 20 Tabulka č. 3 - Základní fakta k 31.12.2008 str. 49 Tabulka č. 4 - Aktuální akcionářská struktura České spořitelny str. 49 Tabulka č. 5 - Představenstvo a vrcholové výkonné vedení ČSOB str. 50 Tabulka č. 6 - Dozorčí rada ČSOB a.s. str. 51 Tabulka č. 7 - Struktura akcionářů ČEZ a s. str. 53 Tabulka č. 8 – Dividendy ČEZ a.s. str. 54 Tabulka č. 9 - Organizační struktura Škoda holding a.s. str. 56
59
Seznam příloh Příloha č. 1 Akcie na jméno
60
Příloha č. 2 Akcie na majitele
61
Příloha č. 3 Hromadná akcie na majitele
62
Příloha č. 4 Akcie na majitele
63
Příloha č. 5 Akcie na majitele
64
Příloha č. 6 Hromadná akcie na majitele
65