VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE, SPOL. S R. O. Kevin Dostál

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE, SPOL. S R. O.

Kevin Dostál

Rozvoj kongresového cestovního ruchu ve vybraném rajónu (Hradec Králové)

Bakalářská práce

2015

Rozvoj kongresového cestovního ruchu ve vybraném rajónu (Hradec Králové)

Bakalářská práce

Kevin Dostál

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-22 Datum obhajoby bakalářské práce: 2015-06 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor`s Dissertation

The Development of Congress Tourism in the Selected Area (Hradec Králové)

Kevin Dostál

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality

Major: Hotel Management Thesis Advisor: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Date of Submission: 2015-04-22 Date of Thesis Defense: 2015-06 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem bakalářskou práci na téma Rozvoj kongresového cestovního ruchu ve vybraném rajónu (Hradec Králové) zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s §47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s. r. o.

........................... Kevin Dostál V Praze dne.......................

Poděkování: Rád bych zde poděkoval vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. Jiřímu Jindrovi, CSc. Za jeho cenné rady a za čas, který mi věnoval při řešení dané problematiky.

Abstrakt

Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem kongresového cestovního ruchu ve vybraném rajónu. Mým vybraným rajónem je Hradec Králové. Součástí této práce je vymezení nejdůležitějších pojmů v oblasti kongresového cestovního ruchu spolu se seznámením s nejvýznamnějšími organizacemi. Práce zkoumá Kongresové centrum Aldis, Hotel Černigov a Hotel Alessandria. Tyto tři společnosti jsou stěžejní v Hradci Králové, a proto jsem je vybral. Cílem práce je rozvoj kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové s pomocí těchto dvou hotelů a kongresového centra. Práce zahrnuje i parafrázování názorů některých odborníků v oboru. Dále poukazuje na aktivity konkrétních hotelů a kongresového centra přispívající k lepšímu rozvoji kongresového cestovního ruchu v této oblasti. Vyplývá z ní, jakým směrem kongresový cestovní ruch v Hradci Králové směřuje.

Klíčová slova

Kongres, konference, kongresový cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, Kongresové centrum Aldis, Hotel Černigov, Hotel Alessandria, Clarion, Hradec Králové, Královéhradecký kraj, kongresový hotel, Czech Convention Bureau

Abstract

This bachelor`s thesis deals with the development of congress tourism in the selected area. My chosen area is Hradec Králové. The part of this thesis is definition of the main terms in congress tourism with the overview of the most important organization. The thesis explore the Convention Centre Aldis, Hotel Černigov and Hotel Alessandria. These three companies are main in Hradec Králové and that`s why I chose them. The aim of this thesis is the dvelopment of congress tourism in Hradec Králové using these two hotels and convention center. The thesis also includes paraphrasing some experts in the this bussines. It also points out the specific activity of hotels and convention center for better development of congress tourism in this area. It shows in which direction is the congress tourism in Hradec Kralové directed.

Key words

Congress, konference, congress tourism, incentive tourism, Convention Center Aldis, Hotel Černigov, Hotel Alessandria, Clarion, Hradec Králové, Hradec Králové region, congress hotel, Czech Convention Bureau

Obsah ÚVOD ................................................................................................... 8 1. TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................... 10 1. 1. MICE ........................................................................................ 10 1. 1. 1. Charakteristika jednotlivých složek MICE ......................... 11 1. 2. KONGRESOVÝ CESTOVNÍ RUCH .................................................... 12 1. 3. AKCE KONGRESOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ................................. 13 1. 4. KONFERENCE VYSOKÉ ŠKOLY HOTELOVÉ ...................................... 17 1. 5. TRH KONGRESOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ................................... 18 1. 6. POPTÁVKA A NABÍDKA V KONGRESOVÉM CESTOVNÍM RUCHU ........... 19 1. 7. NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO KONGRESOVÝ CESTOVNÍ RUCH ................................................................................................. 20 1. 8. KONGRESOVÁ ZAŘÍZENÍ ............................................................... 23 1. 9. SLUŽBY A DOPLŇKOVÉ AKTIVITY PŘI KONGRESOVÉ AKCI ................. 24 2. ANALYTICKÁ ČÁST .................................................................... 27 2. 1. HRADEC KRÁLOVÉ ...................................................................... 27 2. 2. ORGANIZACE KONGRESOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ČESKÉ REPUBLIKY V HRADCI KRÁLOVÉ ........................................................... 28 2. 2. 1. CzechTourism .................................................................. 28 2. 2. 2 Czech Convention Bureau ................................................. 29 2. 3. KONGRESOVÉ CENTRUM ALDIS, A.S. ............................................. 31 2. 3. 1. Hlavní oblasti činnosti společnosti ................................... 34 2. 3. 2. Problematika Kongresového centra Aldis, a.s. ................. 34 2. 4. CPI HOTELS, A.S. ....................................................................... 36 2. 4. 1. Hotel Černigov .................................................................. 36 2. 4. 2. Hlavní oblasti činnosti hotelu Černigov ............................. 37 2. 4. 3. Problematika Hotelu Černigov .......................................... 38 2. 5. HOTEL ALESSANDRIA .................................................................. 40 2. 5. 1. Hlavní oblasti činnosti hotelu Alessandria ........................ 43 2. 5. 2. Problematika hotelu Alessandria ...................................... 43 2. 6 KOMPARACE KONGRESOVÉHO CENTRA ALDIS S HOTELY ČERNIGOV A ALESSANDRIA .................................................................................... 44 3. NÁVRHOVÁ ČÁST ........................................................................ 46 ZÁVĚR ................................................................................................ 50 ZDROJE ............................................................................................. 52

Úvod Tato bakalářská práce se věnuje rozvoji kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové. Práce je rozdělenado tří kapitol, na teoretickou část, analytickou část a návrhovou část. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení základních pojmů, které jsou pro toto téma důležité. V této části také vysvětluji, jak se jednotlivé typy kongresových akcí liší. Jako příklad je zmíněna konference na naší Vysoké škole hotelové v roce 2014. Najdeme zde i posouzení důležitosti tohoto odvětví cestovního ruchu a také, jak funguje trh kongresového cestovního ruchu co se týče poptávky a nabídky. Uvádím i nejdůležitější národní a mezinárodní organizace pro tento druh cestovního ruchu a tabulky s pořadím států a měst co do počtu pořádaných akcí v různých letech. První kapitola obsahuje část, ve které se zajímám o to, jaké jsou vztahy mezi službami a doplňkovými aktivitami při kongresové akci. Druhá část se jmenuje Analytická. Tato část představuje vybraný rajón Hradec Králové a uvádí organizace v České republice, které podporují kongresový cestovní ruch, a rovněž naznačuje problematiku, která se týká rozvoje kongresového cestovního ruchu v tomto městě. Tato část práce také obsahuje parafrázované setkání s různými odborníky v tomto oboru, kteří mě svými postřehy inspirovali při setavení této práce. Hlavní smysl této části práce spočívá v analýze dvou největších hotelů a jednoho kongresového centra v Hradci Králové. Každé z těchto společností je v této části práce věnováno několik kapitol a podkapitol pro lepší představení a přiblížení se problematice daného místa. Každou společnost jsem osobně navštívil a pohovořil alespoň s jedním zaměstnancem hotelu, ať už na vedoucích pozicích nebo s řadovým zaměstnancem. Cílem této práce je nalézt podněty pro rozvoj kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové. K dosažení tohoto cíle jsem použil formu pohovorů se zaměstnanci pro lepší porozumění problematice každého podniku zvlášť. U každé společnosti je uvedeno představení dané společnosti: kde se nachází, čím disponuje, její kapacita, a také schémata kongresových prostor. Dále pak hlavní oblasti činnosti, čím se zabývá, co se zde odehrává nebo jaké služby poskytuje. Všem společnostem je věnována podkapitola s problematikou, která se pokouší řešit aktuální nebo budoucí stav. Tyto kapitoly u všech tří společností bych 8    

označil jako nejzásadnější. Na konci této části je uvedena stručná komparace kongresového centra Aldis s hotely Černigov a Alessandria. Návrhová část pak pojednává o řešení situace kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové tak, jak jsem měl možnost se s ni seznámit. Jsou zde shrnuty nejdůležitější poznatky, které jsem v průběhu práce nasbíral. Myslím si, že jde o návrhy, které jsou reálné a uskutečnitelné. Cílem práce bylo zjistit rozvoj kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové. Často jsem se snažil pohlédnout do blízké budoucnosti díky perspektivním plánům uvedených podniků a potencionálu, kterým disponují. Před vypracováním ani v průběhu vypracovávání této práce jsem si nezadal žádnou hypotézu, protože mi byl tento druh cestovního ruchu poněkud cizí. Nyní by moje hypotéza asi byla, zda je Kongresové centrum Aldis díky svým kongresovým možnostem jedním z hlavních dodavatelů hostů pro ubytovací zařízení v Hradci Králové.

9    

1. TEORETICKÁ ČÁST 1. 1. MICE Segment MICE zahrnuje všechna kritéria pro pořádání kongresových akcí (Meeting, Incentive, Convention- Congress, Exhibition-Event). Jak vyplývá z názvu, patří sem zejména akce v oblasti obchodních a služebních cest. Pro akce MICE je charakteristická vysoká úroveň a komplexnost služeb, odborný ráz akcí, vysoké nároky na organizační a technické zabezpečení, výrazně vyšší výdaje na jednoho účastníka, významná společenská a reprezentativní úroveň akcí, jejich konání mimo hlavní zimní a letní sezónu a převážně v pracovní době účastníků. Pro vybranou destinaci je akce MICE velkým přínosem při posilování image dané země nebo místa. “Trh MICE produktů jako jedna z forem cestovního ruchu je charakteristická, stejně jako ostatní ekonomické trhy, nabídkou produktů MICE a poptávkou po těchto produktech. Subjekty, které se vyskytují na poli trhu MICE, jsou zákazníci, poskytovatelé a zprostředkovatelé služeb. Takto se rozdělení a pohled na trh MICE jeví jako velmi jednoduché, ale ve skutečnosti se jedná o velmi symbiózní souhru mnoha dílčích činností, které musí na sebe navazovat a zákazníkovi splňovat všechny jeho požadavky a mnohdy i více. Aby mohl svět MICE reálně a efektivně existovat, je nutné si uvědomit, za jakých lokalizačních a realizačních předpokladů může být produkt MICE budován. Pokud budou tyto předpoklady nutné pro rozvoj produktů MICE dostatečně naplněny, můžeme hovořit o rozvinutém MICE trhu.” (HAVEL, M.; JÁNOŠKA, K. 2008. Vademecum pro profesionály ve světě MICE, 1. díl “Průvodce světem MICE”, Praha 2008. str. 6)

   

10    

1. 1. 1. Charakteristika jednotlivých složek MICE

Setkání (Meeting) Výraz setkání se obvykle používá pro jednání omezeného okruhu účastníků s pracovním, vědeckým nebo tematickým programem. Setkání lze nejčastěji rozdělit na semináře a kolokvia. Jedná se o formu cestovního ruchu a současně i motivační nástroj managementu, který využívá cestovní ruch pro motivaci zaměstnanců a nalezení těch, u kterých lze zvýšit míru ztotožnění s cíli firmy. Nejčastější formou incentivního cestovního ruchu je zájezd zaměstnanců organizace placený organizací za odměnu nebo v souvislosti s posilováním vztahů zaměstnanců k vlastní organizaci. Zažitým, ale nepřesným označením používaným v praxi je též incentivní turistika. Tato forma často bývá doplněna o teambuildingové akce.

Kongresy/Konference ( = Conventions/Conferences ) Termíny jsou významově velmi blízké. Oba označují významná setkání pořádaná obvykle pravidelně v ročním nebo delším interval; jejich obsahem jsou přednášky, formální a neformální diskuse a konzultace. Různé termíny jsou používány k odlišení rozsahu, významu a formálnosti jednotlivých akcí. Veletrhy/Výstavy ( = Exhibitions ) K vymezení pojmu veletrhy a výstavy přisupují autoři různě (viz např.Ján Orieška, o.c.s.37). Veletrhy jsou obvykle označovány jako pravidelně pořádané, tematicky nebo i regionálně komponentované kontrakční a prodejní akce produktů a služeb širokého okruhu, zpravidla přístupné veřejnosti. Nejčastěji se jedná o prezentaci výsledků práce subjektů nejrůznějších oborů, tedy vystavování reálných exponátů. Výtavní akce bývají převážně zaměřeny na informování veřejnosti o záměrech různých subjektů společenského života, ale mohou mít i ekonomický charakter. V poslední době je v omblasti MICE trhu zaznamenáván trend odborové specializace realizovaných veletrhů či výstav. Z těchto veletrhů lze též odvozovat ekonomickou stabilitu a vývoj daného oboru, a to nejenom v České republice, ale i ve 11    

světě.” (HAVEL, M.; JÁNOŠKA, K. 2008. Vademecum pro profesionály ve světě MICE, 1. díl “Průvodce světem MICE”, Praha 2008. str. 7)

1. 2. Kongresový cestovní ruch Kongresový cestovní ruch je jednou z nejvýznamnějších součástí cestovního ruchu. Patří mezi velmi lukrativní druhy cestovního ruchu. Účastníci kongresového cestovního ruchu totiž utratí zhruba dvojnásobné sumy peněz proti běžným turistům. Platí to pro Českou republiku, ale i v evropském a celosvětovém měřítku. Je to viditelně prorůstová součást ekonomiky v globálním měřítku. Stále trvají diskuse kolem definování pojmu kongresový cestovní ruch (a jiných pojmů vztahujících se k této problematice, např. kongres, meeting, convention). Za důležitou považuji charakteristiku Jána Oriešky (Kongresový cestovní ruch, Praha 2OO4, s. 7): “Jde o druh cestovního ruchu, který zahrnuje soubor činností spojených s cestováním a s pobytem v kongresovém místě, zaměřeným na výměnu vědeckých a odborných poznatků a zkušeností.“ Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu, uvádí: “Kongresová turistika je specializovaná forma cestovního ruchu … zaměřená na výměnu vědeckých a odborných zkušeností a zážitků spojených s cestováním … a s nabídkou doprovodných programů v rámci kongresu nebo v rámci využití volného času v kongresovém místě.“ (MMR, 2011, s. 4) Výkladový slovník cestovního ruchu říká: “Kongresový cestovní ruch je forma CR, jejíž účastníci jsou motivováni setkáváním s odborníky a odborným programem na kongresech, sympoziích, konferencích, seminářích, přednáškách apod. Časté jsou doprovodné akce pro účastníky a jejich rodinné příslušníky. Doprava (nejčastěji letecká, železniční) v rámci kongresového cestovního ruchu je stimulována různými slevami dopravců, kongresový cestovní ruch je typicky organizován pro předem známý orkuh a počet účastníků. Má zpravidla tematické zaměření, předem stanovený cíl jednání, vysoké nároky na organizační a technické zabezpečení a na organizační a technické zabezpečení a na bezprostřední infrastrukturu.” (Josef Zelenka, Martina Pásková, Cestovní ruch, výkladový slovník, kompletně přepracované a doplněné 2. vydání, Linde Praha, 2012, na straně 278)

12    

K tomu bych dodal, že ačkoli to ze zaměření kongresového cestovního ruchu vyplývá, je potřeba zdůraznit mimořádný význam konání kongresové akce pod jednou střechou. Domnívám se, že účastník kongresového cestovního ruchu, podobně jako např. lázeňský host, nerad přechází z jednoho zařízení do druhého, zvláště v zimním období.

1. 3. Akce kongresového cestovního ruchu Kongresový cestovní ruch má hluboké historické kořeny počínaje starodávnými náboženskými shromážděními a středověkými výročními trhy, které provázely vznik měst. Technický pokrok v devatenáctém století znamenal významný posun v mezilidské komunikaci a v získávání informací. Nejvíce se rozvíjelo výstavnictví spojené s výstavbou nových paláců k tomu účelu přímo určených. Tento trend pokračoval i ve století dvacátém, kdy se budovala kongresová centra. Domnívám se, že v určité podobě funguje společná aktivita výstavnictví a kongresových akcí dodnes, i když bez výrazného stavebního boomu. Kongresy se stále doplňují výstavami a naopak veletrhy se bez akcí kongresového typu neobejdou. Slovo kongres pochází z latiny (congressus) a myslí se tím setkání, společenský styk a kontakt. V USA je kongres zákonodárný orgán, a proto se používá jiný termín, convention (nebo meeting), což rovněž znamená setkání. Myslí se tím setkání určité skupiny lidí za určitým cílem. “Kongres je formální setkání zpravidla většího množství osob určitého odborného zaměření, jehož obsahem jsou přednášky a příspěvky účastníků na dané téma, formální a neformální diskuse, prezentace posterů, konzultace. Termín blízký termínu konference, použití termínu může označovat větší rozsah, význam nebo vyšší formálnost akce v porovnání s konferencí. Na rozdíl od konferencí se nejedná v sekcích, ale v plénu v zasedacím sále. Je pořádán zejména na mezinárodní úrovni. Obdobně jako u konferencí je pravidlem doprovodný program.” (o. c. Praha 2012, na straně 277) UNWTO a další, jako např. ICCA, MPI definují meeting jako setkání určitého počtu lidí (minimálně deset), po určitou dobu (minimálně čtyři hodiny) na jednom místě, aby projednali nebo zabezpečili nějakou aktivitu. Patří sem kongresy, konference, veletrhy a výstavy, incentivní cestovní ruch, bussiness setkání a jiná setkání, která 13    

splňují výše zmíněná kritéria. (Global Report on the Meeting Industry, Madrid, March 2014, s. 10, vlastní překlad) “Kongresem se rozumí akce zvláštního, nejčastěji mezinárodního významu, zaměřeného na výměnu výsledků lidského poznání z různých politických, vědeckých a jiných společenských oblastí … Pojem kongres představuje v současné době širší označení i pro ostatní akce kongresového cestovního ruchu – kongresové akce. Dosud však neexistuje jednotné vymezení tohoto pojmu, na kterém by se shodli jak teoretici, tak praktici.“(Ján Orieška, o. c. s. 28, 32) Termín kongresová akce budu nadále ve své práci používat. Podle mého názoru se kongresem rozumí akce velmi důležitého významu pro danou problematiku. Proto je převážně mezinárodního rozsahu a při dosti početné účasti, aby úhel pohledu a konečné řešení byly co nejefektivnější. Kongres chápu také jako setkání hlavně odborníků nebo zástupců společností, kteří se snaží nějakým způsobem posunout nebo rozhodnout vývoj řešené problematiky, kterou se daný kongres zaobírá. Kongresové akce se mohou dělit podle různých hledisek, např. podle toho, zda jde o klasickou kongresovou akci (Ján Orieška používá termín tradiční kongresová akce) nebo o výstavní a veletržní akci. Tradiční kongresové akce se mohou rozlišovat podle počtu účastníků, podle délky trvání, podle formy, tematického zaměření, struktury účastníků, významu jednání a jeho závěrů, podle možností účasti na akci, a také podle způsobu organizace akce (sem můžeme zařadit i nové formy akcí, např. telekonference).

14    

Dělení tradičních kongresových akcí podle Jána Oriešky, viz následujíci tabulka:

Zdroj: Orieška J., Kongresový cestovní ruch, 2004, s. 29

Dělení kongresových akcí podle počtu účastníků a podle délky trvání spolu úzce souvisí – čím více účastníků, tím delší doba trvání, a to hlavně z důvodů efektivity a organizačních možností zabezpečení kongresové akce. S počtem účastníků a s délkou trvání kongresové akce také souvisí, o jakou formu akce jde. Největší prostor co do počtu účastníků a délky trvání akce zaujímá kongres – viz výše. Pro setkání členů politických stran se v tomto smyslu používá označení sjezd. Další důležitou formou kongresové akce je konference, jejímž cílem je shromáždit vyjádření odborníků k zadané problematice, která většinou bývá uvedena v názvu konference. Konference jsou obvykle kratší a s menším počtem účastníků, i když mohou být s mezinárodní účastí. Speciální typ kongresové akce je sympozium, které se obvykle týká úzce vymezené vědecké problematiky. Může být s domácí i s mezinárodní účastí. Kromě 15    

vědeckých referátů se důraz klade na odbornou diskusi k problému. Podobnou funkci má kolokvium. Vědeckou rozpravu řídí vedoucí diskuse, účastníci mají připraveny kritické poznámky k jednotlivým referátům nebo názorům. Záleží zde i na řečnické úrovni vystupujících. Kongresová akce s názvem seminář je považována „za formu kolektivního odborného studia, jehož podstatou je spojení přednášky nebo série přednášek s diskusí a dotazy posluchačů. Jde o užší intenzívní pracovní jednání za účasti do padesáti osob, zaměřené na podrobnější seznámení s aktuálními problémy a úkoly, které jsou předmětem praktické nebo teoretické činnosti přítomných osob, a o následující diskusi o nich.“ (Ján Orieška, o. c. s. 32) Podobné zaměření má i školení a kurz, ve kterých jde především o vzdělávání. Posluchači jsou aktivní, a proto diskuse různých typů (panelová, kulatý stůl aj.) je také důležitou součástí těchto kongresových akcí. “Výstavy a veletrhy patří mezi nejstarší komunikační nástroje. Jsou to místa, kde se výrobci a obchodníci určité kategorie produktů nebo odvětví setkávají, aby jednali o obchodu, prezentovali a demonstrovali své výrobky, služby i jiné produkty, vyměnili si nápady a názory, navázali kontakty a tak svou produkci prodávali nebo nakupovali.“ (Dagmar Jakubíková, Marketing v cestovním ruchu, 2009, s. 246) Podle typu akce jde buď o výstavu, veletrh nebo i workshop. Výstava je „komplexní propagační akce s předvedením exponátů. Má informativní charakter s cílem prezentovat nabídku.“ (Ján Orieška, o. c. s. 37) Kromě komerční prezentace spojené s prodejem má výstava i společenský, kulturní a vzdělávací význam. Veletrh je velká obchodní výstavní akce většinou s mezinárodní účastí a často spojená s prodejem vystavených exponátů. Během veletrhu jsou navazovány obchodní kontakty a uzavírány kontrakty, proto má komerční charakter (o. c. s. 37) Workshop “je akce spojená nejenom s verbální výměnou zkušeností a poznatků, ale i s možností získání praktických dovedností v určitém oboru lidské činnosti. Workshopem se rozumí i kontraktačně-prodejní akce, která se uskutečňuje samostatně nebo v rámci veletržní akce. Podnikatelské subjekty se jí v takovém případě účastní s cílem navazovat kontakty a uzavírat kontrakty. Laická veřejnost na ni obvykle nemá přístup.“ (o. c. s. 37)

16    

Veletrhy, výstavy, ale i workshopy jsou důležitou složkou kongresového cestovního ruchu a nástrojem marketingové komunikace. Mohou mít charakter prezentační, kontraktační i prodejní. Jejich součástí je doprovodný program, který může mít odborné zaměření (prezentace, přednášky, semináře, tiskové konference), ale může splňovat i záměr společenský (společenský večer, kulturní program aj.). V České republice patří mezi největší veletrhy Mezinárodní strojírenský veletrh, veletrh INVEX (obojí v Brně), ale významné jsou i veletrhy v oblasti cestovního ruchu, např. Go, Regiontour (obojí v Brně) nebo Holiday World v Praze, člen prestižní mezinárodní asociace veletrhů cestovního ruchu ITTFA. Je to nejvýznamnější akce svého druhu nejen v České republice, ale i v regionu střední Evropy.

1. 4. Konference Vysoké školy hotelové Již šestý ročník konference se konal na Vysoké škole hotelové v roce 2014 pod názvem Hotelnictví, turismus a vzdělávání. Tento ročník nebyl specifikován na konkrétní téma, protože aktuálních problémů k řešení v sektorech hotelnictví, gastronomie a cestovního ruchu je široká škála a byla by škoda některá záměrně předem vylučovat. Takto znělo zahájení konference prorektorem pro výzkum VŠH panem docentem Janem Hánem. “Konference se v letošním roce nesla ve slavnostnějším duchu daném především probíhajícími oslavami 15. narozenin Vysoké školy hotelové v Praze. S tím byly také spojeny některé body programu, jako například předávání pamětních medailí významným osobnostem v oboru, a to konkrétně prof. Ing. Jiřímu Jindrovi, CSc. za neocenitelný přínos pro rozvoj vysokého hotelového školství v České republice, Ing. Zdeňku Zídkovi za rozvoj spolupráce mezi veřejnou správou a vysokými školami v oborech cestovního ruchu, destinačního managementu a hotelnictví a Bc. Tomáši Blablovi za snahu o zvyšování kvality poskytovaných služeb v oborech hotelnictví a gastronomie zapojením absolventů profesně orientovaných škol. V první části konference také proběhl za účasti zástupců z Ministerstva pro místní rozvoj slavnostní křest nové odborné monografie Řízení cestovního ruchu v České republice – minulost, současnost, budoucnost z pera již známých autorů Petra Studničky a Lucie Plzákové. V plenární části konference a jejích odborných sekcích zaznělo téměř 40 odborných příspěvků z úst zástupců podnikatelských subjektů realizujících se 17    

především v sektorech hotelnictví a gastronomie, státní správy a vysokých škol s příslušným odborným zaměřením. Prezentované příspěvky byly v odpolední části konference rozčleněny do sekcí Hotelnictví, Gastronomie, Destinační management, Marketing – management a do odborného workshopu věnovaného problematice franchisingu. V polední panelové části konference diskutovali přední čeští hoteliéři se zástupci z KPMG, vedením obcí a experty z vysokých škol na aktuální témata v sektoru českého i světového hotelnictví.” (http://www.vsh.cz/cz/konference-vShnav237/)

1. 5. Trh kongresového cestovního ruchu “Trh kongresového cestovního ruchu můžeme … definovat jako soustavu vzájemných vztahů mezi kupujícími a prodávajícími,… zejména komplexní služby, případně zboží související s přípravou a realizací kongresových akcí.“ (Ján Orieška, o. c. s. 10) Trh kongresového cestovního ruchu úzce souvisí s funkcemi kongresového cestovního ruchu, zejména s jeho funkcí ekonomickou. Jde o měřitelnost ekonomických přínosů, o skutečné zisky a výhody, které kongresové akce přinášejí v dané oblasti, když podporují další ekonomické aktivity v různých sektorech, jako je obchod, marketingová komunikace, doprava, lokální infrastruktura, vytváření nových pracovních míst, a jsou celkově přínosem pro rozvoj technologií a investic. Není možné zapomenout na funkci vědecko-informační a kulturně-poznávací. Vědecko-informační funkce znamená osobní seznámení odborníků z dané vědecké, technické nebo společenské oblasti, získávání nejnovějších informací z oboru, podporu pracovních kontaktů, objevování nových talentů. I v době fantastických možností spojení lidí díky sociálním sítím a jiným médiím je podle mého názoru osobní kontakt nejdůležitějším důvodem pro konání kongresových akcí v tradičním slova smyslu. Tuto situaci podporuje i kulturně-poznávací funkce kongresového cestovního ruchu, neboť poznávání místa konání kongresové akce přispívá k lepšímu porozumění mezi různými oblastmi a kulturami. Konání kongresové akce má pro rozvoj regionu přímo startovní význam – přináší do daného regionu velké možnosti profesionálního rozvoje, objevují se nová pracovní místa i nové talenty. Za

18    

zmínku podle mého názoru stojí i propracovanější běžná bezpečnost, a to i bezpečnost ekonomická (spolehlivost bankovnictví, důvěryhodný finanční trh).

1. 6. Poptávka a nabídka v kongresovém cestovním ruchu “Poptávka a nabídka jsou (spolu s cenou) nejdůležitějšími prvky trhu kongresového cestovního ruchu.“ (Ján Orieška, o. c. s. 10) Poptávku vytvářejí účastníci kongresových akcí, ať už jsou to přímo delegáti (kongresoví turisté), nebo, a to spíše, různé podnikatelské i nepodnikatelské subjekty, jako jsou soukromé i veřejné organizace, svazy, firmy, asociace, vědecké společnosti, vysokoškolské instituce, ale i kulturní, církevní a jiné instituce. Na úrovni národní, regionální i místní to mohou být orgány státní správy, krajské, městské i obecní úřady. “Primární potřeba změny místa a odpočinku, která je všeobecně hlavním charakteristickým znakem cestovního ruchu, je v tomto případě nahrazena potřebou výměny informací, anebo se potřeba odpočinku kombinuje s potřebou výměny poznatků a názorů anebo s potřebou vzdělávání. Změna místa tedy není vlastním cílem, ale jenom prostředkem k vzájemnému setkávání.“ (o. c. s. 10) Účastník kongresové akce (delegát) je na kongresovou akci vyslán (delegován) zaměstnavatelem, delegátova účast na kongresové akci se uskutečňuje převážně v pracovní době. Podle statistik si jen asi desetina účastníků kongresové akce hradí náklady sama. Týká se to především menších akcí v blízkosti bydliště nebo pracoviště, a to kvůli nižším nákladům. Zaměstnavatelé a iniciátoři kongresových akcí, národní i mezinárodní organizace, zabývající se přímo kongresovou aktivitou, většinou využívají služeb osvědčených organizátorů kongresových akcí na národní i mezinárodní úrovni. To už se ocitáme v oblasti nabídky kongresových akcí, kterou mohou realizovat nejrůznější subjekty: mohou to být samy podniky, instituce (často vysoké školy) nebo společnosti, které plánují a organizují kongresové akce z vlastních prostředků, vlastními silami a ve vlastních prostorách. Tyto subjekty upřednostňují dohody s dodavateli služeb (např. catering, technické vybavení, reklama). Nabídku vytvářejí rovněž i mnohé národní i mezinárodní organizace, zabývající se přímo kongresovou 19    

aktivitou. Profesionální organizátor kongresových akcí uvede ve své nabídce klíčové faktory, např. počet delegátů, financování, požadované služby. Pokud se jedná o kongresovou akci většího rozsahu, je naprosto nezbytné, aby všechny příslušné organizace ze státní i soukromé sféry pracovaly společně. Jako příklad úspěšné spolupráce všech příslušných organizací při získávání významné kongresové akce pro Českou republiku je 21. kongres Evropské biomechanické společnosti (ESB) v r. 2015. Tohoto multidisciplinárního kongresu se každoročně zúčastní kolem tisíce vědců, inženýrů a specialistů v oboru. “Na výroční zasedání rady v rámci 18. kongresu Evropské společnosti pro biomechaniku v Lisabonu 1. – 4. července 2012 bylo přizváno několik kandidátů, aby představili svoji kandidaturu na organizaci v pořadí již 21. kongresu společnosti v roce 2015. Kandidáti z Francie (Paříže) a Rakouska (Grazu) se mohli na rozdíl od České republiky opřít o rozsáhlou síť vědeckých pracovníků. Přesto však zasedání na základě dobře připravené, komplexní a přesvědčivé prezentace zvolilo jako další destinaci právě Českou republiku a její hlavní město.“ (COT business č.10, 2012, s.15)

1. 7. Národní a mezinárodní organizace pro kongresový cestovní ruch Iniciátoři kongresových akcí zadávají organizování kongresové akce mnohem častěji specializované profesionální firmě, profesionálním organizátorům kongresů (PCO – Professional Congress Organizer). Tyto organizace se na národní i mezinárodní úrovni zabývají nejen shromažďováním informací o možných kongresových akcích, ale často je i organizačně zajišťují, a to od výběru destinace až po konkrétní služby v daném místě, tzv. na klíč. Mezinárodní organizace pro kongresový cestovní ruch se podle svých zájmů sdružují do Unie mezinárodních organizací UIA (Union of International Associations), mohou to být mezinárodní vládní i nevládní organizace, a to i obchodní. Konkrétní organizace mezi sebou soutěží o získání co největší prestiže v získávání kvalitních nových členů a významných kongresových akcí. Např. „Evropská asociace veletrhů cestovního ruchu ETTFA (European Travel Trade Fairs Association) … sdružuje 20    

největší evropské veletrhy cestovního ruchu. V zájmu zachování vysokého standardu těchto akcí a profesionálního přístupu k jejich organizování kontroluje své členy. Členové asociace se sekávají a diskutují o možnostech zvyšování efektivnosti každé akce jak pro vystavovatele, tak pro odborné – obchodní návštěvníky … organizuje i vzdělávací projekty, granty…“(Ján Orieška, o. c. s. 23) Evropská federace kongresových měst EFCT (European Federation of Conference Towns) existuje již čtyřicet let a sdružuje města, ve kterých se kongresy často konají. Města vstupují do takové organizace kvůli odborné pomoci v kongresovém cestovním ruchu. Město to v kongresových plánech různých organizací značně zviditelní, ale zároveň musí splnit podmínky, které si organizace stanoví. Dostat se na mapu kongresových měst znamená mít k dispozici kongresové zařízení s kapacitou kolem 1500 osob a také příslušné kvalitní zázemí. To v České republice představuje v současné době Kongresové centrum Praha a Boby centrum Brno. Mezinárodní asociace kongresů a konferencí ICCA (International Congress and Convention Association) má více než šest set profesionálních členů (např. kongresová centra, vystavovatelské firmy apod.) z osmdesáti zemí. Členové opět musí dodržovat stanovená pravidla, ale zato mají přístup do databáze, která je zdrojem aktuálních a přínosných informací. Podobný profit z členství nabízí také Mezinárodní síť konferencí INCON (International Conference Network) a mnohé další. Podle Mezinárodní asociace pro kongresovou turistiku jsem sestavil následující dvě tabulky. První pojednává o prvních deseti zemí na žebříčku nejlepších kongresových destinací. Druhá nám ukazuje to samé, ale jde o porovnání měst. Obě tabulky jsou zpracovány pro rok 1997, 2009, 2011 a 2013.

21    

Tabukla 1: Světové pořadí států v počtu pořádaných setkání

Podle tabulky 1 lze vidět, že USA je již několik let na vedoucí pozici v počtu konaných akcí, druhé a třetí místo si drží Německo před Španělskem. Na ostatních příčkách do, řekl bych TOP 20 zemí, se pořadí každý rok mění. Co je pro nás ovšem důležité, to je zlepšení České republiky v posunu na 26. místo v roce 2013. Tabulka 2: Světové pořadí měst v počtu pořádaných setkání 1997

2009

2011

2013

1.

Paříž

Vídeň

Vídeň

Paříž

2.

Brusel

Barcelona

Paříž

Madrid

3.

Londýn

Paříž

Barcelona

Vídeň

4.

Vídeň

Berlín

Berlín

Barcelona

5.

Singapur

Singapur

Singapur

Berlín

6.

Syndey

Kodaň

Madrid

Singapur

7.

Berlín

Stockholm

Londýn

Londýn

8.

Amsterdam

Amsterdam

Amsterdam

Istanbul

9.

Ženeva

Lisabon

Istanbul

Lisabon

10.

Kodaň

Peking

Peking

Soul

Praha

22.

15.

15.

11.

22    

V této tabulce 2 je určitě nejzajímavější, že Praha se v roce 2013 umístila hned za nejvyhledávanějšími deseti městy světa na 11. místě. V tomto roce Praha porazila například Amsterdam, který byl od roku 1997 na osmém místě. Madrid se v počtu pořádaných akcí poprvé dostal ve Španělsku před Barcelonu a Vídeň sestoupila z prvenství. Nahradila ji Paříž následovaná právě španělským Madridem. Kongresový cestovní ruch je v České republice podporován zejména organizacemi CzechTourism (Česká centrála cestovního ruchu) a Czech Convention Bureau. Jeho pobočky působí v různých městech, zejména v Praze, ale nejen v ní – Prague Conventoin Bureau, Carlsbad Convention Bureau, Pilsen Convention Bureau, East Bohemia Convention Bureau, North Bohemia Convention Bureau, North West Bohemia Convention Bureau, Moravian-Silesian Convention Bureau. Tyto a další organizace poskytují služby v oblasti kongresového cestovního ruchu s cílem zvýšit počet kongresových akcí v regionech a vytvářet kontakty s mezinárodními organizacemi, např. s ICCA. Czech Convention Bureau zastřešuje aktivity v této oblasti již od r. 2009. Podporuje vzdělávání k dosažení požadované úrovně služeb, pomáhá při prezentaci důležitých projektů a připravuje promo materiály pro média. Koordinuje marketingové aktivity použitelné pro komunikaci s partnery a s klienty, hledá potenciální kontakty. Ve spolupráci s agenturou CzechTourism nabízí bezplatně informace a poradenství při výběru vhodných kongresových prostor, ubytování, vhodné agentury zajišťující organizaci akce, nabízí incentivní programy, prohlídku vybraného místa, propagační materiály. Místo konání kongresových akcí je převážně předmětem volby mezi kandidátskými zeměmi, městy, institucemi, na kterou má vliv členství země, města, instituce v některé z mnoha organizátorských asociací a také předešlý ohlas o dané destinaci, kdy se zohledňuje nejen technická a odborná připravenost kandidátů, ale celkové fungování a atraktivita destinace.

1. 8. Kongresová zařízení Je rovněž důležité, v jakém kongresovém zařízení se kongresová akce koná. Jedná se o zajištění materiálních a technických podmínek vhodných pro takový typ akce. 23    

Jsou to jednak kongresové hotely, které nabízejí komplexní kongresovou vybavenost, ubytování, stravování a doplňkové služby pod jednou střechou. Největší kongresové hotely jsou v USA, konkrétně Las Vegas Hilton s 3174 pokoji nebo Las Vegas Convention s kapacitou dvě stě tisíc osob. V Evropě patří mezi největší kongresové hotely Concorde La Fayette Paris Hotel s kapacitou 950 pokojů a kongresovými sály pro čtyři tisíce účastníků. V Praze je největší kongresový hotel Hilton Prague se sedmi sty pokoji a konferenčními sály pro tisíc pět set účastníků. Dále to jsou kongresová centra a kongresové paláce. Ty disponují velkou a variabilní kapacitou kongresových prostor, ale ostatní služby, jako ubytování a stravování řeší ve spolupráci s jinými subjekty, nejčastěji s hotely. Kongresové sály, které mají k dispozici některé firmy a vysoké školy, slouží převážně daným organizacím. Nabízejí sice kongresovou vybavenost, ale ubytování, stravování a často i technické vybavení řeší ve spolupráci s dalšími zařízeními, s hotely, cateringovými společnostmi, s produkčními firmami. Například Kongresové centrum Praha nabízí 20 sálů a 50 salónků s kapacitou od 20 do 2 800 míst. Maximální možný počet hostů je 9 500. Největší ze sálů je Kongresový sál, který je svou velikostí dokonce třináctý na světě s kapacitou 2 760 míst. Druhým největším sálem Kongresového centra Praha je Společenský sál, který má kapacitu kolem 1 030 hostů. Co se týče výstavních ploch, jsou zde chodby v pěti podlažích, které slouží k těmto účelům. Celková výstavní plocha tedy činí 13 000 m². Za nejluxusnější plochu určenou k výstavám patří Foyer Kongresového sálu ve druhém podlaží. Naproti tomu menší kongresové hotely a menší kongresová centra garantují větší soukromí a klid.

1. 9. Služby a doplňkové aktivity při kongresové akci Nedílnou součástí kongresové akce jsou služby. Nejde jen o technické zabezpečení, jako jsou tlumočnické služby, ozvučení, projekční technika a další, které jsou samozřejmým předpokladem pro konání kongresové akce. Příprava kongresové akce je dlouhodobou záležitostí, může trvat i několik let. Vždy se jedná o balíček vzájemně propojených služeb, které fungují před akcí, v průběhu akce a také po akci. 24    

Mezi nejdůležitější patří vypracování rozpočtu, zajištění kongresových prostor, způsob, forma a materiály pro propagaci akce, komunikace s účastníky kongresové akce, výběr poplatků a předání kongresových materiálů, překladatelské služby, tisk a expedice následných sborníků, zabezpečení cesty a transfer do a z místa konání kongresové akce. Spolupráce s dopravci, ať už se jedná o leteckou společnost nebo o vlaky a autobusy, je mimořádně důležitá. Je to delegátův první dojem, takže velmi záleží na kvalitě služeb dané společnosti. Dále je třeba zabezpečit plynulý chod akce počínaje ubytováním, stravováním, perfektním fungováním recepce, službami hostesek, směnárny, parkoviště a třeba i zdravotnické a bezpečnostní služby v cizích jazycích. Fungování služeb znázorňuje následující schéma:

(Zdroj: Ján Orieška, o. c., s. 39)

Doplňkové aktivity spolu s doprovodnými službami jsou významnou součástí kongresové akce a podněcují poznání atraktivit cestovního ruchu v dané destinaci, čímž se pro pořadatele otevírají velké možnosti zapojení mnoha dalších profesí a 25    

společností. Mohou se stát důležitou součástí nějaké incentivní akce v rámci kongresové akce. Incentivní akce slouží jako nástroj managementu k motivování vlastních zaměstnanců, někdy i partnerů a zákazníků. Je to většinou uzavřená skupina lidí, kteří se většinou znají. Incentivní akce má vysoké požadavky na kvalitu služeb a na originalitu programu, který obsahuje prvky zážitkového cestovního ruchu. Praha, díky rozvoji incentivního cestovního ruchu, který se často pojí s kongresovými akcemi, je oblíbenou destinací spolu s Paříží, Římem a Londýnem. (COT business o. c., s. 15) Doprovodné služby navazují na důležitou složku kongresových akcí, kterou je společenský program. Ten zpravidla obsahuje část kulturní, jako jsou koncerty, divadelní představení, slavnostní recepce, výstavy. Jako doplňkové aktivity jsou pak nabízeny další kulturní zážitky, zájezdy a exkurze, sportovní programy, gastronomické akce spojené s ochutnávkami, módní přehlídky nebo již zmíněné akce incentivního cestovního ruchu aj. Široký sortiment služeb a doplňkových aktivit není určen jen delegátům kongresové akce, ale i jejich doprovodu, pro něž to bývá součást dovolené. Klienti kongresových akcí vždy hodnotí zvlášť kongresové jednání, jeho obornou úroveň a technické zabezpečení a zvlášť služby, které se ho osobně týkají a pochopitelně si nejvíce pamatuje ty, které ho neuspokojily. Domnívám se, že je proto obzvlášť vhodné připravit přehled služeb a možných doprovodných aktivit přímo do nabídky kongresové akce.

26    

2.

Analytická část

2. 1. Hradec Králové Hradec Králové je hlavní město Královehradeckého kraje. Město leží na východě Čech na soutoku Labe s Orlicí. Díky poloze lze navštívit nedaleké Krkonoše, Orlické hory, Adršpašské skály, Český ráj, Prachovské skály, a take mnoho krásných zámků a hradů – stačí jmenovat např. Trosky, Hrubou Skálu, Pecku, Kost, Humprecht. V Hradci Králové se nachází díky hojné turistické navštěvovanosti řada hotelů, penzionů a jiných ubytovacích zařízeních. Mezi hlavní turistické atrakce patří historické centrum s panoramatickým Velkým náměstím, kde můžeme najít pospolu starobylé budovy různých slohů, dalšími lákadly pak jsou obří akvárium, botanická zahrada nebo chráněný soutok dvou místních řek, kde volně žijí ondatry, a to přímo ve městě. Mezi turistickými atrakcemi musím zmínit i hokejový a fotbalový klub tohoto města, které lákají hojné počty fanoušků a potencionálních turistů. 20. léta dvacátého století znamenala pro Hradec Králové, podobně jako pro další česká města (např. Brno, Zlín), doslova urbanistický zlatý věk. Právě Hradec Králové se díky starostovi Janu Ulrichovi, který zval do města vynikající architekty, jako byl Josef Gočár a Jan Kotěra, stal vzorem urbanistického plánování moderního města (viz slavný Gočárův okruh). Velkolepé urbanistické řešení nemělo v Čechách obdoby kromě již zmíněného Zlína. Hradec Králové se tak nejen kvůli tomu, ale take kvůli mnoha kubistickým a funkcionalistickým stavbám zajména Josefa Gočára a Jana Kotěry (např. Gymnázium J. K. Tyla, Ředitelství ČSD, školy na Tylově nábřeží, Masarykovo náměstí, domy na Pospíšilově třídě, Okresní dům, Městské museum aj.) řadí mezi evropské urbanistické unikáty. V r. 2010 se Hradec Králové podle studie VŠE stal vítězem soutěže „Kvality života” o nejlepší místo pro život s nejvyšší nadějí na dožití, a to v konkurenci 5O měst. Hodnotilo se několik úrovní, např. kvalita ovzduší, hrozba kriminality, výše nájemného, pracovní příležitosti, volnočasové aktivity aj.

Toto město také leží na dvou hlavních silničních tazích. Jedním je dálnice D11, která vede z Prahy do Hradce Králové. Druhý je silnice R35, která vede z Liberce 27    

přes Hradec Králové do Olomouce. Další způsob dopravy je železnice, která spojuje Hradec Králové přímou linkou s hlavními železničními křižovatkami. Ve městě se nachází i letiště, které však v dnešní době funguje jako plocha pro pořádání festivalů nebo různých leteckých přehlídek. Letecky se tedy do Hradce Králové lze dostat z 25 km vzdáleného letiště v Pardubicích nebo z letište Václava Havla v Praze.

Hradec Králové disponuje i mnoha školami. Kromě středních a odborných škol tu jsou i vysoké školy. V Hradci lze studovat na Lékařské a Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy, na Univerzitě Hradec Králové a na Lékařské fakultě Univerzity obrany. Ze středních škol jsou to například Gymnázium Boženy Němcové, Gymnázium J. K. Tyla a Biskupské gymnázium. Ke kulturním zážitkům nejvíce lákají Klicperovo divadlo, divadlo Drak, divadlo Adalbertinum, Galerie moderního umění nebo každoroční hudební festivaly ( např. Rock for People).

2. 2. Organizace kongresového cestovního ruchu České republiky v Hradci Králové 2. 2. 1. CzechTourism Nejdůležitější a nejvýznamější institucí pro propagaci České republiky jako turistické destinace v Čechách i v zahraničí je bezesporu agentura CzechTourism. Pro rok 2015 je Česká republika prezentována jako evropská excelentní destinace kombinující prvky kulturní krajiny, kultury, relaxace, bezpečí a vstřícného přístupu k turistům. Zakladatelem a zřizovatelem této agentury je Ministerstvo pro místní rozvoj. Samotná Agentura CzechTourism slouží především marketingovým stretegiím a koncepcím v České republice. Pro běžného turistu slouží tato agentura spíše k informačním účelům díky zviditelnění různých regionů i celé České republiky. Proto CzechTourism přišel s velmi užitečným internetovým portálem kudyznudy.cz. Na těchto stránkách je méně profesionálních a vědeckých pohledů na cestovní ruch, a proto je, podle mého názoru, daleko přívětivější pro běžného turistu díky své 28    

interaktivitě a jednoduchosti. Celý portál funguje doslova jako zmrzlinářství, kde si místo zmrzliny vyberete nejvhodnější místo, sportovní nebo kulturní akci, odpočinek, památku nebo gastronomický zážitek ve všech různých koutech republiky, a pak stačí jen kliknout a vyjet za dobrodružstvím. Tyto stránky se neustále aktualizují, proto je i já sám velmi často používám. Díky široce zacíleným segmentům je to, podle mého názoru, výborná forma propagace domácího cestovního ruchu.

Mimo domácí turistiku se CzechTourism prostřednictvím serveru kudyznudy.cz snaží oslovit i zahraniční turisty. Pomocí účasti v mnoha mezinárodních projektech propaguje CzechTourism Českou republiku na zahraničních výstavách a workshopech. CzechTourism je také členem několika zahraničních asociací, kde spolupracuje s agenturami z jiných zemí. Jde například o dohody o střídání kongresů mezi zeměmi.

Kdybych měl vyzvednout hlavní výhody České republiky, na kterých staví CzechTourism své reklamní kampaně proti konkurenčním státům jako je Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, bude to minimálně pět výhod. V první řadě je to cena, která je v Čechách nižší za poskytnutí ubytováni, stravování nebo i kongresu. Ve druhé řadě je to zeměpisná poloha Prahy a České republiky a dostupnost jakožto středu Evropy. Za třetí bych zmínil kulturní památky a historii nejen Prahy. Myslím, že na celkem malý stát je dvanáct památek UNESCO docela dost. A v neposlední řadě je tahákem česká krajina a poměrně malé vzdálenosti v porovnání třeba s Německem. A také si myslím, že nezanedbatelnou úlohu hrají reklamy v kulturních a sportovních televizních přenosech, jako jsou například: Mistrovství světa v biatlonu, mistrovství světa v ledním hokeji nebo mistrovství světa ve freestyle snowboardingu.

2. 2. 2 Czech Convention Bureau Czech Convention Bureau má na starosti zprostředkování kontaktů mezi organizátory akcí a poskytovateli služeb. Právě proto je tato kancelář jednou z nejdůležitějších složek v segmentu MICE pro Českou republiku. Organizace nabízí pomoc a radí při organizaci kongresových akcí. Mimo to agentura spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj a Českým statistickým úřadem sbírá data a vytváří 29    

statistiky vhodné pro potencionální klienty kongresové turistiky jak vzhledem k výběru jednotlivých regionů, tak i pro samotný výběr České republiky. Na rozdíl od CzechTourism má Czech Convention Bureau na starosti hlavně rozvoj incentivní a kongresové turistiky.

Zdeněk Giormani, ředitel Czech Convention Bureau, mi v rozhovoru vysvětlil, že agentura má dvě hlavní priority. První je úsilí o harmonizaci všech krajů a regionů v České republice. Podle Giormaniho je největší problém v komunikaci mezi krajskými úřady a Czech Convention Bureau a neochota k dohodě. Ve většině krajů již vznikly agentury, které mají na starosti svůj region a pod záštitou a s bezplatnou pomocí Czech Convention Bureau mají tyto regiony lepší podmínky, informace a kontakty než kraje, kde žádná agentura nepůsobí. Díky tomu si musí jednotlivé společnosti, firmy a hotely budovat marketingové studie a sběr dat samy. Pan ředitel uvedl, že v této době jejich agentura spolupracuje nebo začíná spolupracovat se všemi kraji kromě Středočeského a pro mě, bohužel, i Královehradeckého kraje. Lze to sledovat i na portfoliu Czech Convention Bureau, kde jsou informace o těchto dvou krajích mizivé.

Následující tabulka znázorňuje, že rok 2011 byl v počtu akcí pro tyto tři, mnou vybrané kraje, velice silný. Královehradecký region jsem si vybral, protože Hradec Králové, který je pro tuto práci nejdůležitější, je součástí tohoto regionu, Pardubický region proto, že je jako soused jeho největším konkurentem. A Ústecký region, protože jsou z údajů tohoto regionu nejlépe vidět změny za roky 2010 - 2013. Rok 2012 byl pro Ústecký kraj ještě silnější a naopak pro Pardubický kraj byl tento rok o 36 akcí slabší než v roce 2010. Královehradecký kraj se v tomto období propadl skoro o 90 akcí. Podle mého názoru je to způsobeno vstupem Czech Convention Bureau a marketingovým vlivem na první dva kraje. Z roku 2013 můžeme poznat, že Pardubický a Ústecký kraj mírně roste v počtu akcí, ale Královehradecký se drží na počtu okolo 300 akcí ročně. Je to podle mě způsobeno díky stálým klietnům, které se Královehradecký kraj snaží udržet, ale do ostatních dvou krajů se díky vlivu Czech Convention Bureau snaží proniknout více klientů.

30    

Rok

Královehradecký region

Pardubický region

Počet  akcí

Počet  akcí

Počet  účastníků

Ústecký region

Počet  účastníků

Počet  akcí

Počet  účastníků

2010

299

32  725

264

29  178

85

5  886

2011

392

43  568

387

39  255

141

10  518

2012

304

32  711

351

35  414

267

20  654

2013

303

32  034

384

42  637

272

27  358

Zdroj: ( http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr)

2. 3. Kongresové centrum Aldis, a.s. Největším kongresovým centrem je v Hradci Králové a okolí centrum Aldis. “Společnost Aldis, a.s. byla založena 27. října 1992 sdružením právnických osob “Sdružení odborových svazů” se sídlem v Praze, ČKD Hradec Králové, a.s. a Okresním úřadem v Hradci Králové podpisem zakladatelské smlouvy a stanov společnosti.” (Výroční zpráva Aldis, a.s. 2013) Centrum Aldis bylo otevřeno v roce 1993 a patří mezi první významné stavby postavené po roce 1989. Aldis, stejně jako většinu kongresových center, lze využít v celé jeho kapacitě. V budově se nachází šest sálů, resturace, salonek restaurace, foyer ve dvou patrech a v přízemí, studio ve druhém patře, salonek a výstavní síň. Nyní bych rád stručně popsal tyto výstavní plochy podle oficiálních stránek Aldis, a. s. (http://www.aldis.cz/pronajmy-salu.html) Největším prostorem je v Aldisu Velký sál v 1.patře s kapacitou až 1500 osob. Jedná se o největší kongresový sál v Hradci Králové a patří mezi největší sály v České republice. Sál nabízí variabilní prostor s tanečním parketem nebo stupňovitou divadelní stavbou, lze jej využít na konference, výstavy, divadelní představení, plesy, módní přehlídky, sportovní a taneční akce. Sál bez denního světla má dvě přísálí s okny. Sál je vybaven kvalitní zvukovou i osvětlovací technikou a prostorným jevištěm s velkým šatnovým zázemím. Malý sál má kapacitu až 500 osob a je postaven do čtvercového půdorysu bez denního světla, s balkonem po celém obvodu a velmi dobrou akustikou. Součástí 31    

vybavení Malého sálu je kvalitní zvuková a osvětlovací technika, zajímavě umístěná v odkrytém technickém prostoru stropu. Eliščin sál s kapacitou až 200 osob a denním světlem je vhodný pro semináře, rauty, tiskové konference a prezentační akce. Sál může být propojen s Jednacím sálem a Hradeckou restaurací. Jednací sál bez denního světla a kapacitou až 200 osob lze propojit s Eliščiným sálem a zdvojnásobit tak jejich kapacitu. Labský sál má kapacitu až 120 osob a je obdélníkového půdorysu s denním světlem a s výhledem na nábřeží. Je vhodný pro semináře, workhopy, plesy nebo rauty. Tento sál lze účelově propojit s Malým sálem. Hradecká restaurace disponuje příjemným prostředím s kapacitou 80 míst s výhledem na nábřeží. Součástí restaurace je bar a salonek pro 40 lidí. Prostředí je vhodné pro pracovní obědy, V. I. P. akce, rauty nebo rodinné oslavy. Přednáškový sál má kapacitu 120 osob a má pevnou stupňovitou divadelní stavbu s kapacitou 120 míst. Sedadla jsou opatřena psacími pultíky. Sál není nutné zvučit a nemá denní světlo. Výstavní síň je reprezentativní prosklená místnost, vhodná k instalaci výstav, pro prezentace firem nebo jako doplňkový prostor k doprovodným výstavám. Foyer přízemí lze využít jako společenský i výstavní prostor s kapacitou až 1000 osob, navazující na venkovní prostory. Venkovní prostor disponuje travnatou parkovní plochou směrem k nábřeží a nabízí spolu s restauračními terasami prostor pro garden party, rauty nebo posezení v příjemném prostředí. Prostor parkoviště lze také využít k výstavám exteriérových exponátů. Foyer 1. patra s kapacitou až 800 osob lze využít jako výstavní i společenský prostor pro rauty nebo coffeebreaky. Součástí tohoto foyer je velký bar. Foyer 2. patra má kapacitu až 200 osob a slouží jako doplňkový prostor k výstavám a restauračním službám s možností využití samostatného baru. Pro přehlednost umístění sálů v tak veliké budově přikládám obrázek znázorňující umístění sálů ve všech patrech.

32    

Obrázek 1: přízemí

1 - Eliščin sál 2 - Jednací sál 3- Restaurace 4 - Salonek restaurace A - Foyer přízemí

Obrázek 2: 1. patro 5 - Velký sál 6 - Malý sál 7 - Labský sál 8 - Salonek č. 1 9 - Salonek č. 2 10 - Výstavní síň B - Foyer 1. patro

Obrázek 3: 2. patro 11 - Přednáškový sál 12 - Studio 2. patro C - Foyer 2. patro

Zdroj: http://www.aldis.cz/umistenisalu.html

33    

2. 3. 1. Hlavní oblasti činnosti společnosti Nosnými obory podnikatelské činnosti Aldis, a.s., které jsou hlavním zdrojem tržeb, jsou podle výroční zprávy za rok 2013 zejména: pořádání kongresů, konferencí, seminářů, veletrhů, výstav, společenských, kulturních, vzdělávacích a dalších akcí včetně, poskytování souvisejících služeb, poskytování gastronomických služeb, a to jak ve vlastní restauraci, tak i formou cateringu, krátkodobý pronájem prostor Aldis, a.s. dlouhodobý pronájem kancelářských prostor spojený s poskytováním návazných služeb. Společnost Aldis a.s. poskytla prostory a zajistila další služby při pořádání 10 konferencí a 5 kongresů, z toho 3 s mezinárodní účastí, 8 veletrhů a výstav, 35 společenských akcí, 62 školení a seminářů, to je část z celkového počtu 348 akcí, které zajistili zaměstnanci všech úseků Kongresového centra Aldis v roce 2013. Nejvýznamější tradiční konferencí byl XVI. ročník “Internet ve státní správě a samosprávě”. K dalším prestižním setkáním patřila Silniční konference, která se s 800 účastníky řadí mezi nejvýznamější odborné akce v České republice. Dále zde jednali lékařští odborníci z oblasti vakcinologie, pediatrie a hematologie, v říjnu se zde již tradičně setkávají lékařští laboranti z celé republiky. Oblast stavebnictví byla zastoupena konferencí Betonářské dny, která je spojena s výstavnou Beton. Měsíce leden a únor jsou ve znamení plesů, v roce 2013 se jich konalo 23, mezi prestižní a velmi oblíbené patřil Královehradecký městský ples, Reprezentační ples Radia Černá Hora spolu s Reprezentačním plesem Lesů ČR.

2. 3. 2. Problematika Kongresového centra Aldis, a.s. Díky mé schůzce s výkonným ředitelem Kongresového centra Aldis, a.s. (dále jen Aldis) Tomášem Faltusem, jsem mohl poprvé nahlédnout do problematiky kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové a musím říci, že mě situace překvapila. Podle Tomáše Faltuse je největší problém Aldisu v neschopnosti udržení klientů, co se ubytování týče, a to má za následek poskytování výdělku konkurenci a 34    

to hlavně v měsících, kdy je kongresový cestovní ruch nejsilnější a rekreační cestovní ruch nejslabší. Tuto situaci se snažilo vedení Aldisu řešit přestavěním opuštěného objektu, který je od samotného centra vzdálen pouhých pár metrů. V plánech je dokonce i tunel, který umožní klientům přesun mezi Aldisem a stejnojmenným hotelem suchou nohou. Když byl celý projekt jen krůček před realizací, kvůli ekonomické krizi a strachu investorů o návratnost investic se tento projekt, který je již v dokonalé formě naprojektován, neuskutečnil a podle slov Tomáše Faltuse ani neuskuteční. Důvod je ve společnostech, které posílají své zaměstnance na koference, a které díky krizi zjistily, že není nutné posílat na konferenci 15 lidí, když 5 stačí. Díky tomuto procesu se snížila účast klientů na kongresech a konferencích, které Aldis poskytuje. Aldis se obtížně, ale i přes tyto krize úspěšně, stále drží v černých číslech, co se týče rozpočtu. Aldis je dlouhodobě zisková firma. Nicméně bez vhodného investora nebo za pomoci města je stavba hotelu nereálná. Byl by to radikální zásah do financí Aldisu a hrozba neschopnosti splácet tento projekt, protože se zde bavíme cca o 160 milionech korun. Pro Hradecký deník řekl Tomáš Faltus následující: “Osmdesát procent hostů budou účastníci různých konferencí. Proto budou v hotelu převažovat jednolůžkové pokoje. Ale myslíme i na velké rodiny. Na každém patře jsou dvoulůžkové pokoje, ke kterým můžeme připojit dva jednolůžkové,“ (http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/hotel20080422.html) Kvůli absenci ubytovacího zařízení je Aldis největší dodavatel klientů pro ubytovací zařízení v jeho okolí, a to až o 60%, pokud tedy jde o měsíce, které jsou aktivní pro kongresový cestovní ruch. Aldis tedy staví svoje přednosti, jak řekl T. Faltus, na prodeji času a prostoru. Na rozdíl od konkurenčních kongresových hotelů v Hradci Králové lze zde provádět i několik konferencí najednou a díky univerzálnosti většiny prostor Aldisu je možné poskytnout v ten samý čas akce, které jsou naprosto rozdílné. Například koncert ve Velkém sále a výstavu teraristiky v Malém sále. Výhoda je, že účastníci těchto dvou akcí se nemusejí vůbec potkat, pokud to organizátoři budou požadovat.

35    

Pro Aldis jsou velmi důležité kontakty s potencionálními klienty velkých kongresových akcí. Tyto kontakty jsou tajné, protože, jak bylo výše zmíněno, v dnešní době jezdí na konference a kongresy méně účastníků. Proto je pro Aldis velikou hrozbou, že klient využije spíše možnosti kongresového hotelu Černigov, který nabízí kapacitu 7 konferenčních sálů až pro 810 osob a k tomu i ubytování. Počet konferencí nad 800 delegátů se pro Hradec Králové opravdu velmi snížil.

2. 4. CPI Hotels, a.s. CPI Hotels je s portfoliem 28 hotelů o celkové kapacitě 8 800 lůžek a 11 500 konferenčních míst jednou z největších hotelových skupin v České republice. Od roku 1997 je výhradním zástupcem mezinárodní hotelové sítě Choice Hotels International pro značkou Clarion v České republice a na Slovensku. Síť čtyřhvězdičkových fullservisových Clarion hotelů strategicky pokrývá nejvýznamnější krajská města, v současné době zahrnuje 9 Clarionů v 7 českých městech, výhledově bude pod značku Clarion zařazen i Hotel Černigov, který společnost CPI Hotels provozuje v Hradci Králové. (http://www.cpihotels.com/cs/o-cpi-hotels/)

2. 4. 1. Hotel Černigov Hotel Černigov nabízí ubytování ve čtrnáctipodlažní budově. Hotel Černigov se nachází v bezprostřední blízkosti jak vlakového a autobusového nádraží, tak i nejdůležitějších příjezdových tras do města. Od centra je vzdálen cca 20 minut chůze nebo 10 minut autobusem. V nabídce je vedle ubytování v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích i možnost výběru konferenčních prostor ze široké nabídky, která je koncipovaná tak, aby uspokojila potřeby a požadavky co nejširšího spektra klientů. Součástí hotelu je prostorná restaurace vyhlášená svými gastronomickými službami. Hotel nabízí následující služby: recepce, internet, bezpečnostní schránky v recepci, hotelové parkoviště pro automobily i autobusy, 7 konferenčních místností s různou kapacitou, obchod se suvenýry a bižuterií, směnárenské služby, květinové služby, možnost ubytování i s domácími zvířaty. 36    

Kapacita hotelu je 210 pokojů. Toto číslo se neustále mění, protože hotel přestavuje některé pokoje na kanceláře a zpět. Co se týče kongresových sálů a prostorů určených pro konference jsou v tomto hotelu tři sály, z nichž dva jsou ve čtrnáctém patře. Zde jsou také čtyři salonky určené pro jednání a školení. Celková kapacita všech sálů je 810 osob, všechny jsou vybaveny internetem, a na rozdíl od hotelových pokojů, i klimatizací. Podle oficiálního webu hotelu Černigov bych zde rád zmínil sály a salonky určené pro konference a kongresy. (http://www.hotelcernigovhradeckralove.com/cs/meeting_events/) Největší sál hotelu Černigov je Kongresový sál, který disponuje kapacitou až 500 osob. Nejčastěji se zde konají kongresy, firemní setkání a taneční večery. Nachází se v přízemí a je chodbou přímo propojen s recepcí hotelu. Druhý a třetí sál se nachází ve čtrnáctém patře. Sál Panorama má kapacitu až 110 osob a Sál Harmonie disponuje kapacitou až 120 osob. Oba tyto sály jsou rozdílné pouze ve velikosti a umístění s výhledem na jiné části Hradce. Mimo Kongresového sálu se v přízemí nacházejí čtyři salonky, z nichž první a největší má kapacitu 45 osob, čtvtý a druhý největší 25 osob a shodně mají kapacitu druhý a třetí, tj. 20 osob.

2. 4. 2. Hlavní oblasti činnosti hotelu Černigov Hlavní oblasti činnosti hotelu Černigov jsou podle mého názoru: poskytování ubytování, poskytování gastronomických služeb, a to jak v hotelové restauraci a kavárně, tak i formou cateringu, krátkodobý pronájem prostor nebo pronájem za účelem podnikání v přízemí hotelu, dlouhodobý pronájem kancelářských prostor v přízemí a prvních patrech hotelu. Hotel Černigov poskytuje ubytování pro hosty největších kogresových akcí, které se v Hradci Králové konají nebo také pro účinkující a návštěvníky všech hudebních, divadelních nebo jiných kulturních událostí. Za celý rok je tedy několik termínů, kdy má hotel obsazenou celou kapacitu.

37    

Hotel také poskytuje své konferenční prostory k pořádání nejrůznějších kongresů, konferencí, vzdělávacích setkání, veletrhů, plesů a jiných společenských akcí. Podle oficiálního webu hotelu udávám hlavní události, které v hotelu proběhly za minulý rok 2014: již tradiční oslava Silvestru v prostorách hotelu v první polovině ledna 2014 Černigov hostil Kongres ODS v dubnu a červnu 2014 dvoudenní Konference GAS červen byl ve znamení Sborových a Folklorních slavností koncem června bylo Mezinárodní setkání divadelních škol o víkendech v srpnu a září bylo v hotelu plno díky poskytnutí ubytování účastníkům hudebních festivalů, Brutal Assault, Hip Hop Camp, Rock For People poslední veliká událost byla Královský košt s prezentací medailových vín.

2. 4. 3. Problematika Hotelu Černigov Při mém pátrání ohledně hotelu Černigov jsem narazil na zajímavý problém, který se tohoto hotelu týká. Společnost CPI, která hotel vlastní, chce investovat veliké peníze do zbourání starého hotelu a postavení nového moderního hotelu s menší kapacitou ubytovacích prostor, ale s daleko větší kapacitou prostor konferenčních. Problém je, že bourání budovy ze 70. let minulého století se nelíbí některým občanům Hradce Králové a dokonce začali podepisovat petici proti bourání hotelu. Na druhou stranu je tu i druhý tábor občanů spolu s krajským úřadem, kterým se představa nové budovy zamlouvá. O této problematice informuje několik médií. Já jsem vybral článek z internetového zpravodaje hradeckralove.cz, kde se píše: “Místo hotelu Černigov by v centru Hradce Králové měl už za několik málo let stát čtyřhvězdičkový hotel Clarion, který doplní nové kongresové centrum, moderní kanceláře a v uliční úrovni i obchodní prostory. Alespoň tak to zamýšlí realitní skupina CPI Radovana Vítka, která hotel naproti hradeckému hlavnímu nádraží vlastní. “ (http://zpravy.hradeckralove.cz/cernigov-ustoupi-ctyrhvezdickovemu-hoteluinvestor-do-neho-vlozi-1-miliardu-19524/) 38    

Nová budova hotelu Clarion by měla být kombinací kancelářských prostorů, kongresového centra, hotelu a také malých obchůdků v přízemí budovy. Měla by být zmodernizovaná ve všech možných směrech. Všechna média také mluví jasně o plánované investici jedné miliardy korun a o začátku výstavby v druhé polovině roku 2016. Společnost CPI přišla s tiskovou zprávou o přestavbě hotelu Černigov koncem minulého roku. Současná podoba hotelu Černigov má doslova dvě stránky.I když do Hradce Králové jezdím velmi často a tento hotel nejde přehlédnout, přesto měla moje návštěva premiéru díky této práci. Při příjezdu na mě zapůsobilo veliké automobilové parkoviště pro hosty hotelu, ale více pozornosti ve mně vzbudil vzhled budovy. “Taková klasická betonová obytná budova z minulého režimu, kterých jsou plná sídliště” , řekl bych. Po vstupu do lobby hotelu jsem byl zaskočen druhou stránkou hotelu Černigov. Velmi příjemné prostředí s prostornou lobby kavárnou. Do ubytovací části jsem nešel, ale pro informaci mi bylo dovoleno nahlédnou do konferenčních prostor. V přízemí, kde je recepce, se nachází největší sál, který působí velmi prosvětleně, vzdušně a příjemně. Sál je propojen přímo s kuchyní, když si klient objedná konferenci s rautem v jedné místosti. V přízemí se také nacházejí další čtyři menší salonky určené pro školení a jednání. V tomto patře také využívají prostory malí živnostníci, jako pobočka banky, maséři, tatéři, kteří přispívají svými službami k vybaveností hotelu. Nejvíce na mě ale zapůsobila druhá část kongresových prostorů. Nachází se totiž ve čtrnáctém, tedy v nejvyšším patře hotelu. Toto patro je rozděleno do dvou nezávislých konferenčních sálů, které jsou propojeny chodbou vhodnou pro přestávky. Z jakéhokoliv místa z těchto sálů je vidět doslova celý Hradec a díky proskleným vnějším stěnám působí oba sály jako opticky větší a prostornější. Moji pozornost upoutal také výtah, který jezdí z přízemí přímo do čtrnáctého patra a je určený přímo pro návštěvníky konferencí. Celý hotel na mě působil jako velmi dobře použitelný pro pořádání konferencí. Může za to hned několik faktorů. Opravdu veliké a prostorné lobby, které se mi zdálo připravené pojmout spoustu lidí najednou. Parkoviště srovnatelně veliké jako u obchodních center a do třetice velice chytře vymyšlený výtah pro plynulejší pořádaní akcí a oddělení hotelových hostů od kongresových návštěvníků. Pro akce, které by využily celou kapacitu všech kongresových prostor, je podle mě nevýhodou oddělení dvou sálů na střeše a zbylých prostor v přízemí. Výše zmiňované dvě stránky hotelu 39    

tedy jsou - z venku stará, nevzhledná, betonová budova a uvnitř příjemně působící a útulné zázemí. Největší poznatek pro tuto práci je podle mého názoru fakt, že budoucí objekt hotelu Clarion bude co do kapacity kongresových sálů velikým konkurentem kongresového centra Aldis.

2. 5. Hotel Alessandria Nově zrekonstruovaný kongresový hotel Alessandria se nachází v centru Hradce Králové. Na rozdíl od předchozích konkurenčních podniků je tento hotel postaven na trase Hradec Králové - Olomouc. Hotel Alessandria nabízí 80 zrekonstruaovaných pokojů, 40 parkovacích míst na hotelovém parkovišti, nově otevřený Steak and Lobby Bar a pivnici s bufetem. Alessandria nabízí také zázemí konferenčních sálů a salonků s celkovou kapacitou až 530 míst. Hotel nabízí širokou škálu doplňkových služeb, jako například: Axor Music Club o kapacitě až 200 osob, který se dá pronajmout k soukromým účelům, solárium, hotelové taxi, směnárna, kadeřnictví, kosmetika, masér, sekretářské služby, tlumočnické a překladatelské služby, incoming servis a catering. Všechny výše zmíněné hotelové služby se nacházejí v útrobách hotelu pod jednou střechou. Hotel Alessandria má celkovou kapacitu ubytování 230 lůžek. Každý pokoj je vybaven koupelnou se sprchou nebo vanou, telefonem s přímou volbou, internetem zdarma a televizí. Konferenční zázemí hotelu disponuje dvěma sály a třemi salonky s celkovou kapacitou až 530 osob. Nejnovější akvizicí, a zároveň vlajkovou lodí hotelu, je nový Kongresový sál s kapacitou až 290 osob. Druhý sál nese jméno Axor a má kapacitu až 90 osob. Salonky jedna a tři mají shodně kapacitu až 40 osob. Salonek dvě je ze salonků největší s kapacitou až 65 osob. Při rekonstrukci hotelu byla také zmodernizována konferenční technika a nyní tedy konferenční prostory disponují nejmodernější technikou. Pro přehlednost, stejně tak jako u Aldisu, přidávám schémata konferenčích prostor z oficiálního webu hotelu Alessandria. (http://www.alessandria.cz/cs/kongresy/3/3/0)

40    

Obrázek 4: Kongresový sál, hotel Alessandria, typ uspořádání: divadlo

Obrázek 5: Sál Axor, typ uspořádání: školně

41    

Obrázek 6: Salonek č. 1, typ uspořádání zleva: školně, divadlo, do písmene “I”

Obrázek 7: Salonek č. 2, největší ze salonků a má z nich nejvíce možností zasedacího uspořádání, zleva: do písmene “U”, do písmene “T”, do písmene “I”, divadelně, školně

Obrázek 8: Salonek č. 3, typ uspořádání zleva: školně, divadelně, do písmene “I”

42    

2. 5. 1. Hlavní oblasti činnosti hotelu Alessandria Hlavní oblasti činnosti hotelu Alessandria jsou podobné jako u hotelu Černigov. Vedle hlavní činnosti, kterou je poskytování ubytovacích služeb, je v tomto hotelu kladen veliký důraz na gastronomii a restaurační část hotelu. Restaurace a pivnice jsou postaveny spíše pro hosty z ulice, než pro klienty hotelu. I když jsou všechna tato místa propojena s hotelem chodbou, fungují samostatně. Ubytovací část je stejně jako u většiny hotelů v Hradci Králové naplněna především díky masivním akcím, které se v Hradci konají, a které jsem již několikrát zmiňoval. V hotelovém prostoru jsou dva kongresové sály a tři salonky. Tyto prostory se pronajímají k různým společenským akcím, které je hotel schopen zorganizovat. Jedná se především o svatby, rauty, školení a jednání. Jak jsem zjistil, tak se v tomto hotelu příliš nekonají vícedenní akce, ale především několikahodinová jednání nebo školení nejrůznějších firem z okolí. Hotel nabízí, jak už jsem zmiňoval, také doplňkové služby jako jsou: masáže, kadeřnictví, směnárnu, solarium a také pobočku pojišťovny v přízemí.

2. 5. 2. Problematika hotelu Alessandria Při mé návštěvě hotelu Alessandria, která byla neohlášená, protože jsem se chtěl pouze zeptat na recepci hotelu, jestli bych mohl nahlédnout do jejich kongresových prostor za účelem této práce, mě velmi mile překvapilo jednání se zaměstnankyní hotelu. I když moje návštěva byla neohlášená a nemohl bych se divit, kdybych byl odmítnut, tak se mě ujali a dokonce mě provedli po hotelu. Už při příchodu k hotelu je na první pohled vidět rekonstrukce, která proběhla v roce 2008 zvenčí a v roce 2012 byl rekonstruován vnitřek. Díky těmto krokům je v hotelu velmi příjemné prostředí. Při příchodu do hotelu si nelze nevšimnout osvětleného pultu recepce přímo proti vchodovým dveřím. Po pravici se nachází výše zmíněný Steak House a po levici prosklené schodiště, nad kterým visí opravdu zajímavý lustr. Toto schodiště vede do Kongresového sálu. Kongresový sál má veliký přísun denního světla a krásný výhled do místní části Hradce díky oknům, které tento sál lemují po třech stěnách. Celý sál je zbarven do červených barev s dřevěnými doplňky. Pravdou je, že na rozdíl od ostatních sálů v předchozích zařízeních se mi tento sál zdál poněkud “kýčovitý”. Přišlo mi, že na první 43    

pohled sál působí moderně a nedá se přehlédnout veliký, vybavený bar na zadní stěně sálu, ale ať jsem se pokusil posadit kamkoliv, kromě prvních tří řad, vždycky mně ve výhledu na podium překážel sloup, roh místnosti nebo samotné schodiště. Schodiště se totiž nachází uprostřed sálu. Co se týče salonků, všechny jsou ve třetím patře. Do tohoto patra vede schodiště nebo podle mě docela malý výtah. Na salonkách se mi líbilo, že má každý svoje sociální zařízení, takže host nemusí složitě vycházet na chodbu. Tyto salonky neslouží pouze k účelům setkání nebo školení, aledají se také jednoduše přestavět na prostory vhodné pro dětské kroužky nebo pro sportovní aktivity. V tomto patře se nacházejí také solárium, kadeřnictví a masáže. Podle zaměstnankyně hotelu je největší vytíženost právě těchto salonků a nikoli velkého kongresového sálu. Průměrně jsou různé akce v salonkách třikrát týdně, kdežto u sálu jsou to dva měsíce v roce, kdy jsou termíny plné, ale v ostatních měsících to jsoujen dvě až tři akce za měsíc. Bohužel si tento hotel prý nevede statistické ůdaje o uskutečněných akcích, takže je to pouze odhad paní zaměstnankyně.

2. 6 Komparace Kongresového centra Aldis s hotely Černigov a Alessandria Pokud bych měl srovnat prostory a služby výše zmíněných hotelů a kongresového centra, budu se zde opakovat. Myslím si ale, že není na škodu kapitola o srovnání, kde je vše pohromadě a začal bych opět od začátku. Kongresové centrum Aldis má obrovskou nevýhodu v absenci ubytovacího zařízení. Naopak disponuje výhodou multifunkčnosti většiny prostor a možností vzájemně tyto prostory slučovat nebo oddělovat. Pro Aldis také není problém poskytovat své prostory více konferencím zároveň, pokud upřednosťujeme obsáhlejší sály před malými salonky. Na rozdíl od obou hotelů je možné v Aldisu zorganizovat také venkovní akce, a to díky prostorům k tomu určeným. K výbavě všech svých prostor Aldis nabízí nejmodernější audiovizuální techniku, jako jsou: data projektor s vysokým rozlišením, velkoplošná projekce, ozvučení s bezdrátovými mikrofony. Mimo to jsou zde také možné takzvané grafické služby dokonce i mimo prostory Aldisu. Jedná se o informační a směrové tabule, reklamní a výstavní poutače, plastové tabule nebo transparenty. V Aldisu si lze také objednat aranžéra 44    

nebo režiséra kongresových akcí. Průběh akcí lze doplnit i cateringem, který je v Aldisu k dispozici. Hotely Černigov a Hotel Alessandria si jsou co do poskytování služeb velice podobné. Hotel Černigov disponuje 222 pokoji, které jsou vybaveny satelitní televizí, wi-fi, telefonem s přímou volbou a povolují domácí mazlíčky. Hotel Alessandria nabízí 230 lůžek se stejným vybavením, ale bez domácích mazíčků. Černigov má větší konferenční prostory s panoramatickým výhledema a s celkovou kapacitou 810 osob a je, podle mého názoru, lépe navržen pro pořádání akcí než jeho protějšek. Alessandria je díky rekonstrukci značně modernější, ale disponuje nižší celkovou kapacitou 530 osob. V Alessandrii jsou oba sály poněkud roztahané a případní hosté mají stížené navštěvy mezi sebou, kdežto v Černigově jsou salonky a hlavní sál v přízemí a dva sály v nejvyšším patře, kam vede jednorázový výtah, který přesuny mezi sály usnadňuje a zrychluje. Co se týče výbavy kongresových prostor obou hotelů, oba dokáží vybavit každý sál podle jakýchkoliv požadavků hosta. Výhodou je bezbariérový přístup do hotelu Černigov. Díky úzkým schodům do hlavního sálu Alessandrie je tento přístup značně omezen. Oba hotely se nacházejí v jiných částech města a pořádají tedy akce pro firmy, které to k nim nemají příliš daleko. Černigov má výhodu, že se nachází kousek od vlakového a autobusového nádraží. Oba hotely dokáží zajistit catering.

45    

3. Návrhová část Úkolem této práce je rozvoj kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové. Proto bych v této části práce rád navrhl možná řešení pro potencionální rozvoj kongresového cestovního ruchu v Hradci. Jak jsem již uvedl výše, tak se Hradec Králové momentálně vzpamatovává z ekonomické krize, kerá se v kongresovém cestovním ruchu obzvlášť projevila. Problém tedy je, že firmy a společnosti, které posílají na kongresové akce delegáty, si díky této krizy uvědomily, že i do budoucna je výhodnější posílat na tyto akce své lidi v menších počtech. Jak jsem zjistil pomocí analýzy problémů tří tahounů kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové a největších zprostředkovatelů konferencí, kongresů a různých sjezdů, jsou si všichni tohoto faktu vědomi. I když si všechna tato kongresová zařízení mezi sebou konkurují, tak jsem pochopil, že díky kongresovému centru Aldis si musejí vzájemně pomáhat kvůli absenci ubytovacího zařízení v tomto největším kongresovém centru v kraji. Aldis je totiž prozatím jediný, který dokáže pojmout více než 3000 lidí. Pravdou ovšem je, že počet akcí ročně, které mají návštěvnost podobných rozměrů, by se v Hradci daly spočítat na prstech jedné ruky. Vyjímkou jsou hudební a kulturní festivaly, které jsou masivní co do počtu návštěvníků a možných klientů hotelů. Výsledek tedy je, že díky těmto akcím mají hotely v Hradci zajištěnou klientelu. Jak jsem zjistil od svých přátel, tak v Hradci Králové při konání hudebního festivalu nesehnali volný pokoj. Nejvýhodnější volné pokoje prý byly až ve 20 km vzdálených Pardubicích. To znamená, že pro rozvoj cestovního ruchu v Hradci je skutečně zapotřebí výstavba hotelu. Nemyslím si tedy, že kdyby Aldis plánovaný hotel postavil, musel by se bát o naplnění jeho kapacity. Přes léto jsou totiž v Hradci Králové právě tyto ohormné festivaly a přes zimu je v kurzu incentivní cestovní ruch, kromě Vánoc. Aldis a kongresové části hotelů jsou na tom co do příjmu peněz jinak. Pro kongresové prostory plynou největší příjmy z poskytování času, prostoru a možnosti uskutečnění jakékoliv akce. Nejčastěji to jsou meetingy a školení pro firmy z Hradce a okolí a plesy, za které je především Aldis nesmírně vděčný. Co se týče Aldisu a plesů, má tu výhodu, že je v celém Hradci jediný, který dokáže 46    

uspořádat plesy pro školy a firmy, které v Hradci a v okolí Hradce jsou, a je také jediný, který má kapacitu na uspořádání mezinárodních konferencí. V těchto dvou směrech musím zmínit, že je jediný nejen v Hradci, ale i v širším okolí. Konkurence výše analyzovaných kongresových hotelů a kongresového centra je tedy převážně v kontaktech s firmami a společnostmi, které jsou většinou stálými klienty každého tohoto hotelu nebo centra. Kongresové hotely v Hradci, ačkoliv mají menší prostory pro pořádání konferencí, mají výhodu nižší ceny pronájmu díky různým výhodným balíčkům s poskytnutím ubytování, které Aldis nemá možnost nabídnout. Myslím si, že pro Aldis je vůbec nejtěžší udržet se na trhu, co se týče Hradce. Musí nabízet své služby za co nejmenší cenu, aby se alespoň přiblížil k ceně zvýhodněných balíčků hotelu Černigov nebo Alessandria. Do budoucna to bude pro Aldis krizové, protože CPI hotels hodlá tříhvězdičkový hotel Černigov přestavět na čtyřhvězdičkový hotel Clarion s víceméně shodnou kapacitou kongresových prostor, jako má Aldis dnes. A hrozba je jasná, takže Aldis bude muset s cenou ještě níže a nový Clarion bude nabízet své výhodné balíčky. Druhá možnost je, že Aldis sežene investora na výstavbu ubytovacího úseku. Jediné, co Aldisu zůstane, jsou podle mého názoru plesy, protože hradečtí studenti a firmy berou uskutečnění svých plesů jako tradici. Kongresový cestovní ruch je podobný jako lázeňský, co se týče hostů a klientů. Klient dá v dnešní urychlené době přednost místům, kde hostům, kteři byli klientem pozváni, bude dopřán luxus přemisťovat se z konference na lůžko, jak se říká “suchou nohou”. Host v kongresovém cestovním ruchu v dnešní době nechce nikam cestovat, aby se vyspal nebo najedl, ale právě naopak vyžaduje pokud možno co nejvíce služeb pod jednou střechou. A pokud by šlo o mě a měl bych zodpovědnost rozhodnout, kde se bude moje konference konat, zvolil bych zbrusu nový a moderní kongresový hotel. Jistě, je to hudba budoucnosti, která se však každým dnem přibližuje k realitě. Zajímavou věc jsem se dočetl v článku v publikaci The Global report on the meeting Industry UNWTO. Jedná se o zpravodaj o vývoji segmentu MICE v celém světě, který mi poskytlo Czech Convention Bureau. Článek pojednává o obrovském růstu ekonomiky v asijsko-pacifické oblasti, díky čemuž se rozvíjejí nové trhy. Vlivem rozvoje nových trhů roste v této oblasti střední třída, která by mohla jednou být potencionálním klientem segmentu MICE. 47    

Problém podle mě je, že pokud Královehradecký kraj nebude součástí Czech Convention Bureau, tak se celý kraj a hlavně jeho hlavní město připravuje o šance podílet se na pořádaní kongresů, byť už tedy z Asie nebo z jiných oblastí, kde je ekonomický růst na dobré cestě. Díky Czech Convention Bureau to ovšem nejsou pouze zahraniční klient, o které se Královehradecký kraj ochuzuje, ale také o tuzemské firemní akce nebo o firmy zahraniční s pobočkou v Čechách. Myslím si, že vstup do Czech Convention Bureau by pro Hradec byl jedině přínosem, protože, jak se shodli ředitel Aldisu T. Faltus a ředitel Czech Convention Bureau Z. Giormani, tak co se týče marketingu a shánění klientů je to pro Hradec Králové velmi obtížné. Každý podnik, který v Hradci poskytuje konference a kongresy musí díky svým kontaktům udržovat své klienty, ale vize nových klientů by se mnohem více zjednodušila prostřednictvím portfolia u Czech Convention Bureau. Mají lepší marketingový rozsah a také časté zahraniční worshopy, kde nabízejí kraje jako možnost výběru k uspořádání konferencí. Je tedy škoda, že kvůli neschopnosti stanovit si podmínky a domluvit se ze strany Královehradckého kraje přichází celý kraj o know-how, které Czech Convention Bureau nabízí. Jinak tomu asi bude u CPI hotels, kde mají určitě zhotovený potencionální ekonomický plán, protože jinak si nedovedu představit logiku investování miliard korun do budování hotelu, který by měl jednou převzít lídra v pořádání kongresů a konferencí v Hradci Králové. Jistě bude lákadlem už jen sám název Clarion, který je v tomto oboru velice známý. Také si myslím, že je možnost kooperace mezi Clarionem v Hradci a Clarionem v Olomouci, protože oba tyto hotely mají stejného majitele, oba tyto hotely jsou necelých sto metrů od vlakového nádraží a mezi městy existuje přímé vlakové spojení. To znamená, že si klidně dovedu představit konferenci, která bude mít několik přednášejících a hosté, pokud budou chtít, mohou jednoduše nastoupit do vlaku a jet si poslechnout na tu samou konferenci jiného přednášejícího a poznat jiný úhel pohledu na danou problematiku. Je to tedy čistě jenom moje domněnka, protože když jsem studoval všechny hotely, které vlastní CPI hotels a detailněji hotely s označením Clarion, nemohl jsem si nevšimnout, že budoucí Clarion v Hradci a Clarion v Olomouci mají na svých propagacích úplně stejnou informaci i to, že jsou v těsné blízkosti hlavního nádraží. A zajímavé je, že mezi Hradcem a Olomoucí vede také rychlostní silnice. Abych tedy shrnul své návrhy, myslím si, že pro rozvoj cestovního ruchu a rovněž kongresového cstovního ruchu má výstavba nových ubytovacích prostor v 48    

Hradci dveře otevřené. Zvýší se tím kvalita ubytovacích služeb a také se tím vytvoří nové zázemí pro kongresovou a business turistiku. Mimo to se vytvoří i nová pracovní místa, a to nejen právě v hotelech, ale i v navazujících odvětvích, které jsou pro správný chod hotelu a pro uspoádání kongresu potřebné. Navrhoval bych také vyřešit situaci ohledně Czech Convention Bureau. Zlepšit kominukaci s touto kanceláří a dohodnout se na vzájemných podmínkách. I když samozřejmě nevidím a ani nemohu vidět za oponu dění, myslím si, že Hradci Králové a celému kraji tento vstup do Czech Convention Bureau může jenom prospět. Ovlivní to udržení si statusu pořadatele největších hudebních festivalů v České republice nebo v lepším případě i možnost jich pořádat více, a také možnost zvýšit počet pořádáných mezinárodních konferencí. Další můj návrh je, že bych více propagoval konference nebo i jiné akce na místech, která jsou viditelná. Mám na mysli zejména reklamu na hokejových a fotbalových zápasech a jiných sportovních akcích, které přenáší televize nebo více různých billboardů a podobně. Zviditelnění Hradce Králové a celého kraje je pro cestovní ruch včetně kongresového mimořádně důležité. Toto město i kraj má totiž co nabídnout. Líbí se mi, jak to udělal třeba Karlovarský kraj – zajistil totiž zahraničním filmařům vynikající podmínky pro jejich práci, a tak se celá oblast dostala do širšího povědomí případných turistů.

 

49    

Závěr Během studia problematiky kongresového cestovního ruchu v Hradci Králové jsem zjistil, že všechna ubytovací zařízení jsou závislá na kongresové centru Aldis. Je tomu proto, že Aldis jako největší organizátor akcí spolu s hudebními festivaly a sportovními událostmi naplňuje hotely v celém Hradci. Díky této práci jsem se setkal s odborníky v tomto oboru a bylo velmi příjemné a zajímavé s nimi pohovořit. Bohužel zde musím zmínit i fakt, že kontakt, který jsem považoval skoro za samozřejmý, mi nakonec dveře neotevřel. Byl to kontakt na organizátora konferencí pro vysoké školy, kterých v Hradci není málo. Můj předpoklad, že jako student budu alespoň vyslyšen na půdě jiné vysoké školy, se bohužel neuskutečnil. Na druhou stranu jsem velice vděčný za informace od osob, se kterými jsem se mohl setkat a díky nimž jsem zde mohl uvést stěžejní informace, jak to vlastně s kongresovým cestovním ruchem v Hradci vypadá. Musím zde také zmínit, že tato práce se může zdát poněkud ochuzená o statistická data nebo analýzy. Jsou podle mého názoru dva důvody, proč tato práce tyto informace neobsahuje. První důvod je, že u obou hotelů a kongresového centra jsem zjistil, že si nevedou statistické údaje, neprovádějí zpětné vazby s klienty a hosty pomocí dotazníků. Druhý důvod je, že vědí o internetové dostupnosti této práce a tudíž mi tyto informace neposkytli kvůli konkurenci, co se spokojenosti a počtu návštěvníků týče. Jediný Aldis mi poskytl výroční zprávu za r. 2013, kde se ale uvádějí pouze názvy akcí, které proběhly. Zjistil jsem také, že Hradec Králové na to, že je to poměrně malé město, hostí akce, které přilákají opravdu spoustu lidí. Cílem práce bylo zjistit rozvoj kongresového cestovního ruchu v tomto městě. A musím říci, že je, podle mého názoru, na dobré cestě. Jistě se najdou nedostatky, ale i výstavba nového hotelu spadajícího pod hotelový gigant Clarion je určitě známkou toho, že Hradec Králové je a bude v tomto odvětví cestovního ruchu prosperovat. I přes velmi obtížné začátky kvůli shánění kontaktů a nejistoty z toho, jak vlastně takováto práce má vypadat, a celkově o nevědomosti v tomto druhu cestovního ruchu, jsem velice rád, že jsem se mohl po této stránce lépe seznámit s městem, od kterého bydlím pár kilometrů. Kdyby se mi naskytla možnost po studiích angažovat se v kongresovém cestovním ruchu právě v Hradci, asi bych tuto

50    

možnost přijal, protože v tom vidím velikou výzvu. I když má Hradec v tomto smyslu nakročeno dobře, je zde pro budoucnost viditelný kus práce. Nemyslím si, že Hradec není jediný, kde má kongresový cestovní ruch svůj potenciál. Obecně si myslím, že v České republice s tímto druhem cestovního ruchu není správně zacházeno a mělo by se mu dostat větší péče a úcty. Z mých pohovorů a studia této problematiky jsem nabyl dojmu, že u nás se tomuto věnují, když to řeknu svými slovy, „nadšenci“. Když jsem pročítal publikace ze západního světa, chovají se k incentivnímu cestovnímu ruchu úplně jinak. Myslím si, že si segment MICE svoje místo na slunci v této republice stále ještě hledá. Úplným závěrem bych chtěl říci, že i přes obtížné hledání a zjišťování čehokoli o kongresovém cestovním ruchu v Hradci Králové, na rozdíl od získávání informací v Praze, jsem rád, že jsem si zvolil toto téma. Určitě mi pomohlo se v tomto světě alespoň maličko zorientovat a utvořit si vlastní názor na věc.

51    

ZDROJE Literatura [1] BENEŠ, J. 2008. Kuchyně pro kongresový hotel. Food Service., květen – červen [2] BERÁNEK, J., 2004. Provozujeme pohostinství a ubytování. 1. vyd. Praha: Grada, 180 s. ISBN 80-867-2402-6 [3] BERÁNEK, J. Kongresová turistika. In: Kongresová turistika [online]. 2006 [cit. 11. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/99_05/5_statistika2.htm [4] BUREŠOVÁ, P.; ZIMÁKOVÁ B. 2010. Gastronomické služby. Praha , VŠH, 2010. 155 s ISBN 978-80-87411-06-3 [5] BUREŠOVÁ, P. 2010 Banketní a cateringové služby. Praha , VŠH, 2011. 146 s. 126 01 10. ISBN 978-80-87411-11-7 [6] COT Business, 1/2013, strana 52, článek Novinky z kongresové Prahy, V oblasti kongresového turismu stoupá popularita metropole, autor Prague Convention Bureau [7] COT Business, 4/2004, příloha Winning a congress – How to prepare a successful bid, zdroj: IAPCO, www.iapco.org [8] ČERNÝ, J.; KRUPIČKA, J. 1993. Moderní hotel. 1. vyd. Úvaly: Ratio, 223 s. ISBN 80-867-2402-6 [9] FILIP, V. 2012. Zápis z přednášky Základy hotelnictví a gastronomie. Vysoká škola hotelová, 1.semestr [10] HAVEL, M.; JÁNOŠKA, K. 2008. Vademecum pro profesionály ve světě MICE, 1. díl “Průvodce světem MICE”, Praha 2008.

52    

[11] HORÁK, D. 2011. Akce, kterou o sobě dáte vědět. Hotel & Spa Management. 2011, ročník V, č. 10. [12] CHROMÝ, J. 2012. Kvalita kongresového turismu z hlediska didaktických prostředků a technického zázemí sálu. In: Sborník recenzovaných příspěvků z mezinárodní vědecké konference: Hotelnictví, vzdělávání a turismus. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s. r. o., 2012, s. 356 [13] JINDRA, J. 2013. Zápis ze cvičení Kongresy a event marketing. Vysoká škola hotelová, 2013, 3. Semestr [14] MERHAUT, M. 2014. Vliv ekonomické krize a následné recese na změnu chování managementu v hotelovém průmyslu. Slezská univerzita v Opavě, 2014 s.249 – 257, 9 s. ISBN 978-80-7248-955-8 [15] SALAČ, G. 2004. Stolničení, Praha. ISBN 80-7168-752-9 [16] VEBER, J. A kol. 2004. Management-základy, prosperita, globalizace. Praha: Management Press, 2004. 700 s., ISBN 80-7261-029-5 [17] LIDINSKÁ, M. 2011. Buďte jiní v nabídce konferenčních prostor. Hotel & Spa Management. 2011, ročník V, č. 10 [18] ORIEŠKA, J. 2004. Kongresový cestovní ruch. 1. Vyd. Praha: Idea Servis, 2004, 139 s. ISBN 80-859-7045-7 [19] PECHO, M. 2011. Segment MICE je na vzestupu. Hotel & Spa Management. 2011, ročník V, č. 10 [20] ŠULCOVÁ, M. 2011. Trendy kongresové turistiky v České republice. Gastro & Hotel: Profi Revue. 2011, květen – červen [21] The Global report on the Meetings Industry UNWTO, 2013 53    

[22] VOSO, M. 1990. The convention and meeting planner’s handbook: a step-bystep guide to making your event a success. Lexington, Mass.: Lexington Books, 1990, 191 p. ISBN 06-692-1153-2 [23] Výroční zpráva Aldis, a. s. 2013

Internetové zdroje [24] http://www.vsh.cz/cz/konference-vSh-nav237/ [25] http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/hotel20080422.html [26] http://zpravy.hradeckralove.cz/cernigov-ustoupi-ctyrhvezdickovemu-hoteluinvestor-do-neho-vlozi-1-miliardu-19524/ [27] http://www.hotelcernigovhradeckralove.com/cs/meeting_events/ [28] International Congress and Convention Association, Report 2013http://www.iccaworld.com/npps/story.cfm?nppage=3537 [29] http://www.alessandria.cz/cs/kongresy/3/3/0 [30] http://www.cpihotels.com/cs/o-cpi-hotels/

54    

 

55