Vysoká škola Hotelová V Praze 8, SPOL. S.R.O

Vysoká škola Hotelová V Praze 8, SPOL. S.R.O.

Nikol Svobodová Prosperita rodinné firmy

Bakalářská práce

2014

Prosperita rodinné firmy Bakalářská práce

Nikol Svobodová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Josef Vlček, CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: 00.00.2014 Datum obhajoby bakalářské práce: Email: [email protected]

Praha 2014

The Prosperity of the family company Bachelor´s Dissertation

Nikol Svobodová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel management Thesis Advisor: doc. Ing. Josef Vlček, CSc. Date of Submission: 00.00. 2014 Date of Thesis Defense: Email: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe diplomovou práci na téma: ,, Prosperita rodinné firmy´´ jsem vypracovala samostatně. Pouţitou literaturu a podkladové materiály Uvádím v přiloţeném seznamu literatury

V Praze dne:

Nikol Svobodová

Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi jakkoliv pomohli při zpracování této bakalářské práce. Velké poděkování patří mému vedoucímu práce doc. Ing. Josef Vlček, CSc. Za příkladné vedení.

Abstrakt s klíčovými slovy: Cestovní agentura, podnikání, podnikatel, SWOT analýza

Obsah Úvod

9

Teoretická část 1.Historie podnikání

10

1.1. První podniky v ČR

10

1.2. Podnik

11

1.3. Činnosti podniku

11

1.4. Členění podniku

11

1.5. Majetek podniku

12

1.6. Zastupování podniku

13

1.7. Podnikání

14

1.8. Znaky podnikání

14

1.9. Ţivnostenské podnikání

14

1.10. Podnikatel

15

1.11. Podnikatelské cíle

15

1.12. Podnikatelský záměr

16

2. Restaurace

17

2.1. Nejstarší restaurace ve světě

17

2.2. Nejstarší restaurace v ČR

17

2.3. Penzion

18

2.4. Rodinný podnik

18

2.5. První nejznámější rodinný podnik

20

2.6. Rozdíl mezi rodinným podnikem X podnikem

20

3. Motivování

22

3.1. Kontrola

23

3.2. Vedení

24

3.3. Řízení

25

3.4. Organizování

26

3.5. Plánování

27

3.6. Role manaţera

28

Analytická část 4. Restaurace a Penzion U Lávky- vznik

29

4.1. Poloha

28

4.2. Historie Květnice

30

4.3. Kapacita a rozmístění

31

4.4. Dělba práce

32

4.5. Dodavatelé

34

4.6. Stravovací úsek

35

4.7. Ubytovací úsek

40

4.8. Náplň práce

41

4.9. Konkurence

41

4.10. Plány do budoucna

42

4.11. Reakce a vyplnění dotazníku

43

4.12. Praxe

44

4.13. Zahraniční praxe

45

4.14. Graf trţeb

47

4.15. Graf návštěvnosti

48

4.16. Závěr

49

Literatura

50

Přílohy

51

Úvod Pro zpracování své závěrečné zkoušky, jsem si zvolila téma Prosperita rodinné firmy. Toto téma mě zaujalo, protoţe pracuji spolu s vlastní rodinou v rodinné restauraci spojenou s penzionem. Tento objekt se nachází nedaleko Prahy, v obci jménem Květnice. Za cíl si kladu dokázat, ţe rodinné podnikání je výhodnější. Obrovskou výhodou rodinného podnikání jsou niţší náklady, důvěra a rodinná atmosféra. Můţeme někomu věřit více, neţ vlastní rodině a blízkým? V rodinách funguje jistá loajalita, souhra, důvěra, ochota a spousta dalších faktorů. Vydělané peníze zůstávají pořád v rodině, vzniká koloběh peněz, který narůstá. Jednou za čas jsou potřebné jisté investice, do objektu, určenému k podnikání. Pomocí dotazníku, bych ráda zjistila, jestli zákazníci preferují rodinné restaurace nebo penziony a proč? A pomocí grafu bych chtěla ukázat, jak se zvyšuje ziskovost, protoţe máme restauraci teprve 4. rokem, je ale pěkně vidět, jak rok od roku trţby vzrostly. Ráda bych se zaměřila na klady a zápory v rodinném podnikání, se zaměřením na gastronomii. Bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části a to teoretickou a praktickou s jednotlivými kapitolami. V teoretické části bych ráda popsala vznik a historii podnikání, definice podniku a podnikání, rozdělení podniku, rodinné podnikání, dále také manaţerské řízení a vedení pracovníků. V praktické části bych ráda popsala naší rodinnou restauraci, kde se nachází, jak je velká, historie obce, ve které se restaurace nachází, dále bych ji rozdělila na úsek stravovací a ubytovací, rozdělení práce, dodavatelé, popis mé práce a ostatních členů rodiny.

9

TEORETICKÁ ČÁST 1. Historie podnikání Kdyţ budeme mluvit o úplných počátcích podnikání, zavede nás to hluboko do historie a to uţ do 10. století, kdy docházelo k rozvoji podnikání na našem území. Ale budeme-li mluvit o podnikání v současné podobě, začneme po roce 1989, neboť právě tehdy došlo k otevření trhu a začátku podnikání. Ekonomický růst zaţívala česká ekonomika po pádu komunistického reţimu. Váţnější problémy začaly v roce 1996, kdy objevuje silná korupce a dochází k rozkrádání majetku a firem. Dále se zhoršuje nezaměstnanost a to velmi rychlým růstem, kdy ze 3% nezaměstnanosti se zvyšuje na 11% a dochází k poklesu hodnoty české koruny. Zásadní postavení na trhu mají spíše malé a střední podniky, které se podílejí na zaměstnanosti z 60-80% a více neţ z poloviny investic, uskutečňovaných v naší zemi. Menší podniky mají výhodu v přizpůsobení a to jak na reakci přání zákazníka, ale i v právních změnách. Pro nás byli, jsou a budou podniky a podnikatelé významnými podnikatelskými subjekty. Jejich postavení ve společnosti mělo jistý vliv a moc. Jsou zároveň zaměstnavateli, ale i plátci daní. Podniky a jejich podnikání určovalo tempo hospodářského a technického rozvoje. Tempo změn v podnikové či hospodářské sféře se neustále zvyšuje a na řadu změn, které vyvolalo zavádění nových technologií, inovací, apod. 1.1.

První podniky v ČR V České republice byl jako první podnik zaloţený v roce 1348. Mluvíme o pivovaru Broumov, který funguje dodnes. Tento pivovar můţeme najít ve východočeském kraji Broumov, v městské části zvané Olivětín. Pod tento pivovar patří značky jako Olivětínský Opat, Opat Lemon nebo Retro pivo. Vyrábí se světlá piva a to 8%, 10%, 11% a 13%, dále polotmavé 17% a tmavé 10%. Stáčírna do sudů a do lahví byla uvedena do výroby v roce 1994 a vyrobí 55sudů nebo 15 000 lahví za hodinu. O 150 let později vznikl velmi známý praţský pivovar u Fleků a spoustu jiných známých pivovarů například Svijany, Kutná Hora nebo Krušovice a to v druhé polovině 16. století. Opravdový rozmach přišel v 19. století. V tomto období vzniká celá řada dalších známých podniků, mezi které můţeme zařadit 10

Laurin&Klement rok 1895, předchůdce firmy Škoda, v roce 1925 přechod na jméno a znak Škoda. První česká vzájemná pojišťovna rok 1827 a to jako současná Česká pojišťovna, nebo Spořitelna česká roku 1825, dnešní Česká spořitelna a další.

1.2.

Podnik

Vycházíme z definice, která zní, ţe:,, Podnik je soubor hmotných, nehmotných a osobních sloţek k podnikání´´. Do hmotných sloţek zařazujeme materiál, budovy, stroje a ostatní zařízení. Do nehmotných sloţek k podnikání patří patenty, software, nebo dobré jméno podniku či společnosti. Do poslední sloţky, která se nazývá osobní, zahrnujeme zaměstnance. Podnikem se rozumí kaţdý subjekt, který vykonává hospodářskou činnost. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné, rodinné podniky vykonávající řemeslné nebo jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdruţení, která vykonávají běţně hospodářskou činnost. 1.3. Činnosti podniku Dělíme zpravidla na hlavní a vedlejší. 1. Hlavní – to je činnost, pro kterou byl podnik zřízený Výrobní činnost (např.: Škoda auto) Obchodní (Asko) Poskytující sluţby (kosmetický salon, kadeřnictví) 2. Vedlejší – nesouvisejí s předmětem podnikání Kulturní – příspěvky na vstupenky Vzdělávací – školení, semináře Bezpečnostní – zajištění pracovního prostředí Sociální – příspěvky na penzijní pojištění

1.4. Členění podniku Členíme jej podle velikosti, předmětu činnosti a dále podle právní formy podnikání A. Podle velikosti – podle počtu zaměstnanců Malé (do 20) 11

Střední (od 20-100) Velké (od 100) B. Podle předmětu činnosti Výrobní (zemědělské) Poskytující sluţby (dopravní podnik, cestovní kancelář) C. Podle právní formy podnikání Soukromý podnik – ţivnost Obchodní společnosti Státní podniky Druţstva

1.5. Majetek podniku ,,Kaţdý podnik potřebuje k plnění své činnosti různé prostředky (budovy, stroje, dopravní prostředky, zásoby, peněţní prostředky atd.) S těmito prostředky hospodaří (vyrábí, prodává, poskytuje sluţby), a proto se jim říká hospodářské prostředky. Souhrn hospodářských prostředků podniku se označuje jako obchodní majetek´´. Majetek podniku členíme na dlouhodobý a oběţný. Dlouhodobý majetek: Slouţí podniku po dobu déle neţ 1 rok, nemění svou formu a postupně se opotřebovává. Dlouhodobý majetek se nám dělí na hmotný, nehmotný a finanční. Dlouhodobý hmotný majetek: pozemky, budovy, samostatné movité věci například stroje, dopravní prostředky atd. Dlouhodobý nehmotný majetek: patenty, licence, software atd. Dlouhodobý finanční majetek: dlouhodobé cenné papíry (akcie) pro dlouhodobou investici Oběţný majetek: Tento druh majetku během své činnosti mění svou formu, proto ho nazýváme oběţný. Dochází u nich k jednorázové spotřebě. Z pravidla se spotřebovává najednou

12

(příklad: peníze → materiál → výrobek →peníze) Dále do oběţného majetku patří zásoby, krátkodobý oběţný majetek a pohledávky.

Zásoby: -

Materiál – je předmět, který se výrobní činností mění na výrobek

-

Zboţí – věc, která se nakupuje a prodává v nezměněné formě

-

Výrobek – je výsledkem výrobní činnosti, určený k prodeji

-

Nedokončená výroba – těmito výrobky myslíme ,,polotovary´´, tento výrobek prošel jiţ několika stupni výroby, ale není hotový

Krátkodobý finanční majetek: Mezi krátkodobý finanční majetek patří peněţní prostředky, které mají dvojí formu. -

Peníze v hotovosti

-

Bezhotovostní forma

Jako další příklad můţeme uvést ceniny (poštovní známky, kolky, telefonní karty, dálniční známky, stravenky atd.). A jako poslední cenné papíry. Splatnost cenných papírů trvá nejvýše 1 rok. Pohledávky: Nejčastěji vznikají ve vztahu k odběratelům. Podnik vystaví fakturu na prodané výrobky, nebo sluţby a neţ odběratel provede platbu, vzniká pohledávka.

1.6. Zastupování podniku a) Sepsáním plné moci Má písemnou formu, uděluje se fyzické i právnické osobě k určité činnosti (advokát, který zastupuje podnik u soudu). Osoba, které byla plná moc udělena, nazýváme zmocněnec, a osoba, která plnou moc uděluje, nazýváme zmocnitel. b) Ze zákona – prokura Prokura se uděluje pouze fyzické osobě, kterou nazýváme prokurista. Prokurista můţe zastupovat podnik ve všech činnostech, které souvisejí 13

s provozem podniku kromě prodeje nemovitostí a zástavy majetku. Prokurista se zapisuje do obchodního rejstříku.

Podnikání

1.7.

Pro pojem podnikání, cizím slovem enterprise, vycházíme z definice, která zní, ţe, ,, Podnikání je soustavná činnost provozovaná samostatně pod vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosaţení zisku´´. Dále pod tím můţeme rozumět zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, abychom tak zvýšili jejich původní cenu. Podnikání nás motivuje a to tím, ţe chceme něco získat, něčeho dosáhnout. (Veber Jaromír, Srpová Jitka a kolektiv, Podnikání malé a střední firmy, str.15)

Znaky podnikání

1.8.

Soustavnost – činnost musí probíhat opakovaně Samostatnost – podnik není v podřízeném stavu ke svým obchodním partnerům (dodavatelé, odběratelé) Vlastní jméno – fyzická nebo právnická osoba Na vlastní odpovědnost – podnik ručí za své závazky celým svým majetkem Zisk – hlavní cíl našeho podnikání

1.9. Ţivnostenské podnikání Ţivnost můţe zaloţit osoba fyzická i právnická. Do ţivnosti nezahrnujeme například činnost lékařů, veterinářů, advokátů, dále ani bankovní, pojišťovací, rozhlasové a televizní vysílání. Pro provozování ţivnosti máme podmínky: a. Všeobecné – plnoletost, právní způsobilost k právním úkonům a trestní bezúhonnost. b. Zvláštní – odborná způsobilost (vzdělání, praxe) Ţivnosti dělíme na ohlašovací a koncesované. Ohlašované dále na řemeslné, vázané a volné. Koncesované- provozování CK, taxi sluţby nebo pohřební sluţby atd. Řemeslné- hostinská činnost, pekařství, kosmetické sluţby, zlatnictví atd. Vázané- oční optika, provoz solária, činnost úředních poradců, průvodcovská sluţba atd. Volné- provozování CA, průvodcovská činnost v oblasti CR, ubytovací činnost atd. 14

Ohlašovací činnosti vznikají dnem ohlášení. Koncesované ţivnosti vznikají dnem udělení koncese. Provozovna: ,, Provozovna je prostor, ve kterém probíhá ţivnostenské podnikání ´´. Tím myslíme prodejnu, kancelář, dílnu nebo mobilní provozovnu. Provozovna musí být označena jménem a příjmením podnikatele fyzické osoby nebo názvem u právnické osoby, identifikačním číslem.

1.10.

Podnikatel [entrepneur]

Je fyzická nebo právnická osoba, která soustavně podniká. Můţeme tím říci také, ţe podnikatel realizuje své plány, budoucí podnikatelské aktivity. Pokud je podnikatelem fyzická osoba, jedna se o osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Kaţdý podnikatel, musí být zapsaný v obchodním rejstříku, kde jsou zákonem stanovené údaje o podnikatelích a to, firma, sídlo, předmět podnikání nebo společníci. Kdokoliv do něj můţe nahlídnout a pořizovat výpisy. Fyzické osoby mohou podnikat na základě Ţivnostenského listu Koncesní listiny Podle toho se jedná o ţivnost ohlašovací nebo koncesovanou. (Veber Jaromír, Srpová Jitka a kolektiv, Podnikání malé a střední firmy, strana 16.)

1.11.

Podnikatelské cíle

V tomto případě bude našim podnikatelským cílem úkol. Úkol, kterého chceme během naši činností dosáhnout. Souvisí také s podnikatelským záměrem. Členění cílů: Podle doby trvání – Krátkodobé, které jsou do 1 roku Střednědobé – do 3 let Dlouhodobé – nad 3 roky Podle důleţitosti – hlavní cíl = poslání Podle obtíţnosti Podle časové posloupnosti 15

Podle obsahu Podle cíle, směřujícího k uspokojení poptávky – rozšíření sluţby Cíl směřující k sociálnímu a ekonomickému zabezpečení podnikatele, nebo i k jeho zaměstnancům – příspěvky na stravování, kulturní, sportovní a jiné akce

-

poskytování podnikatelských půjček

-

zapůjčení firemního telefonu, nebo automobilu Cíle směřující k finanční stabilitě a lepší ekonomické efektivnosti -

Trvalé sníţení nákladů

-

Pravidelná ziskovost

-

Zkrácení návratnosti

-

Zlepšení rentability

Ekologické cíle – upřednostňování vratných obalů nebo důsledné třídění odpadů Cíle vedoucí ke zvýšení společenského, politického a ekonomického vlivu -

Zavedení VIP karet

1.12.

Podnikatelský záměr

Jedná se o vizi, nebo jisté představě podnikatele, o jeho podnikatelské činnosti v písemné formě. Můţe se týkat: Zaloţení a otevření firmy Otevření nových poboček, provozoven atd. Rozšíření provozu o nové sluţby a výrobky Zavedení nových technologií nebo materiálu Rekonstrukce stávajícího zařízení Zavedení opatření přispívající ochraně ţivotního prostředí

Do podnikatelských představ zahrnujeme: 16

Objem investičních prostředků Geografické hledisko (poloha) Sociální aspekty (zákazníci, klientela) Určení typu a počtu odbytových středisek

2. Restaurace Restauraci zahrnujeme do veřejného stravovacího úseku. Podáváme zde nápoje a pokrmy z jídelního a nápojového lístku hostům, kteří přijdou. Restaurace se skládá z výčepu, lokálu, kuchyně, toalety, personální místnosti, sklepu a zahrádky. Typy restaurací s obsluhou: restaurace, pizzerie, pivnice, vinárna, kavárna a další. Typy restaurací bez obsluhy: fast food, kantýna, bufet, jídelna, cukrárna a jiné. Velikost restaurace: Malá – pro 40-60 hostů (bistro, kavárna, malé restaurace) Střední – pro 70-100 hostů Velká – pro 100 i více hostů (motoresty, hotelové provozovny)

2.1. Nejstarší restaurace ve světě: ,,Sobrino de Botin´´ Tuto oficiálně nejstarší dodnes fungující čtyřpatrovou restauraci včetně sklepa najdeme v centru Madridu, v ulici Cuchilleros 17. Svou výjimečností se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů. Jejím zakladatelem je James Botin se svou manţelkou v roce 1725. Původně se restaurace jmenovala Casa de Botin. Po smrti Jamese Botina, zdědil restauraci jeho synovec Candido Remis a od té doby se ji říká Sobrino de Botin. ,, Sobrino ´´, jako ve španělském překladu synovec. Restaurace je proslulá svou starou pecí, která se pouţívá po staletí dodnes. Specialitou tohoto podniku je iberská šunka nebo mladí úhoři. Foto viz příloha číslo 1.

2.2. Nejstarší restaurace v ČR Mezi nejstarší krčmu, která se nachází v Praze, na Malé Straně v ulici Thunovská se jmenuje Středověká krčma ,,U krále Brabantského´´. Tato krčma je otevřena denně od roku 1375. Říká se, ţe od roku 1375, navštěvovali krčmu králové a šarlatáni. Nebylo vyloučeno, ţe sem zavítali tajnou chodbou i čeští králové. Je také známo, ţe tuto krčmu navštívil také Jaroslav Hašek, Karel Čapek nebo i Wolfgang Amadeus Mozart. 17

2.3. Penzion ,, Ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových sluţeb, avšak s ubytovacími sluţbami srovnatelnými s hotelem pro účely klasifikace je penzion specifikován jako ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty´´. Ubytovací sluţba ,, Krátkodobý pronájem pokoje za účelem uspokojení základní potřeby člověka ´´.

2.4.

Rodinný podnik

Musím říct, ţe obecná definice pro rodinný podnik neexistuje. V odborné literatuře nalezneme několik definic, které se snaţí vystihnout rodinný podnik, ţádná z nich není ta pravá. Aţ koncem 20. století byly doporučeny tři definice, které se snaţí popsat co nejpodrobněji ve třech variantách. Široká definice: ,, Rodinný podnik je takový, kde má rodina strategický vliv na další směřování podniku (nikoli však nutně strategickou většinu ve smyslu akcií) a kde existuje záměr stávajících vlastníků udrţet podnik v rodině´´. Středně široká definice: ,, Rodinný podnik je takový, kde zakladatel či jeho potomci podnik řídí a mají nad ním vlastnickou kontrolu (ve smyslu podílu akcií)´´. Úzká definice: ,, Říká, ţe za rodinný podnik lze povaţovat takový podnik, kde se angaţuje více rodinných generací, rodina podnik přímo řídí a také vlastní a více neţ jeden člen rodiny v něm má významné manaţerské postavení ´´. (Koráb Vojtěch, Hanzelková Alena, Mihalisko Marek, Rodinné podnikání, strana č. 20)

Rodinný podnik disponuje těmito vlastnostmi: Obětavost, trpělivost, zodpovědnost, důvěryhodnost, stálost, podnikavost, cílevědomost, bojovnost ale i tvrdohlavost. Tyto vlastnosti jsou zřejmé, zejména pokud se jedná o budoucnost rodinného podniku. Je to běh, 18

na dlouhou trať se spoustou překáţek, jak se říká. Síla rodinného podniku se ukrývá v moţnosti rozvoje a prosperity po celé generace. Rodinné podnikání v České republice prozatím není natolik rozsáhlé, jako v ostatních zemích. Celkově podnikání, dostalo novou formu aţ po roce 1989, kdy proběhla ,,sametová revoluce´´. Dříve se podnikání jakéhokoliv typu potlačovalo. Kdyţ bychom zapátrali do minulosti, zjistili bychom, ţe za první republiky bylo rodinné podnikání hojně rozvinuto. Převládala zejména rodinná řemesla, kde bylo celkem běţné, ţe syn podědil po otci ţivnost. Víte, kdo měl první rodinný podnik? Jako zcela první rodinný podnik můţeme hledat v Japonsku, přesněji v Osace. Tento podnik se nazývá Kongo-Gumi, přesněji je to stavební firma a je stará více neţ tisíc let. Tradice přetrvává v téţe rodině. Je to aţ neuvěřitelné. Počátky této firmy jsou zaznamenány od roku 593, kdy do Japonska dorazil korejský tesař Shigemitsu Kongo, který se ucházel o práci na stavbě.

Rodinné podniky ve světě v oboru : potravinářství, oděvní průmysl, kosmetika, automobilový průmysl nebo hračky. země

Název firmy

obor

Itálie

Benetton

Oděvní průmysl

Ferrerro

Potravinářství

Fiat

Automobilový průmysl

Ford

Automobilový průmysl

Mars

Potravinářství

Estee Lauder

Kosmetika

Levi Strauss

Oděvní průmysl

Švédsko

H&M

Oděvní průmysl

Francie

L´Oreal

Kosmetika

Holandsko

C&A

Oděvní průmysl

Dánsko

Lego

Hračky

Finsko

Fazer

Potravinářství

Kone

Strojní zařízení

USA

Tabulka : Koráb Vojtěch, Hanzelková Alena, Mihalsko Marek, Rodinné podnikání, str.12. 19

Rodinné firmy si budoucnost určují samy. Rozhodující slovo, má právě rodina. O změnách do budoucna ví kaţdý člen rodiny a o těchto změnách mohou diskutovat nebo hlasovat. Vztahy v rodině mohou dost často ovlivnit i podnikání. Rozbroje a nepokoje, je lepší vyřešit na místě. Nejdůleţitější je ovšem podíl rodiny na vlastním kapitálu.

2.5.

První nejznámější rodinný podnik

Tomáš Baťa (3. 4. 1876- 12. 7. 1932) jedním ze zakladatelů, společně se svými sourozenci Annou a Antonínem, roku 1894 ve Zlíně. Tato firma si vyslouţila zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Firma Baťa byla označena za ,,Největšího prodejce a výrobce bot´´. Podle průzkumu firma Baťa prodala za svoji existenci přes 14 miliard párů bot. Rok 1900 - dostala firma právní podobu a to jako veřejná společnost, v té době zaměstnávala 120 lidí. V roce 1908 - byl uveden za jediného majitele Tomáš Baťa. Květen 1931 - změna z veřejné společnosti, na Baťa akciová společnost Červenec 1932 – smrt Tomáše Bati při letecké havárii, poté jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa expandoval, a snaţil se rozšířit výrobní obory o výrobu pneumatik. 1. 1. 1945 – podnik Baťa (Zlín), změna na Svit, národní podnik, který funguje aţ dodnes. Společnost Baťa , provozuje čtyři obchodní jednotky po celém světě a to: Baťa Europe - sídlo ve švýcarském Lausanne Baťa Asia – sídlo Singapur Baťa Latin America – se sídlem Ciudad de México Baťa North America – se sídlem v kanadském Torontu

2.6. Rozdíl mezi rodinným podnikem X podnikem komerčním Rodina

Podnik

Rodina přeţije vţdy, kdyţ za sebou bude mít

Podnik přeţije, pouze pod podmínkou, ţe

členy rodiny.

bude platebně schopný.

20

Rodina zajišťuje vše pro blaho svých členů.

Podnik zajišťuje vše pro svůj vývoj, výrobu a prodej sluţeb.

Niţší náklady – zaměstnanci.

Vysoký náklady, pro všechny pracující zaměstnance.

Práce ve svém.

Pronájem.

Důvěra

Důvěra či nedůvěra vůči svému okolí a cizím zaměstnancům.

Rodina je celek, a osoby jsou nenahraditelné. Zaměstnanec jako osoba je nahraditelná v kaţdém případě.

Rodina ve finanční krizi má výhodu v tom, ţe nemusí řešit vyplácení mezd zaměstnancům, rodina jako celek si s touhle variantou poradí. Bude tomu tak i v jiném podniku plných zaměstnanců? Zaměstnanec, který nedostane výplatu, zkrátka odejde a uţ se nevrátí. Podnik tímto zkrachuje. Pro rodinu je důleţité udrţet pouze peníze vloţené do nákladů. Podnik má výhodu, ţe zaměstnanci vědí, na čem jsou, nebo mají-li moţnost postupu. Oproti rodinnému podniku, kde se objeví občas rodinná rivalita. Závist vůči sourozencům. Lepší nebo zajímavější práce atd. Hůře se pro členy rodiny chápe rozhovory mezi s sebou ( otec a syn nebo nadřízený s podřízeným?). Rodinný podnik řadíme do malých firem, s menším počtem zaměstnanců, neboli členů rodiny. Malé firmy jsou více závislejší na okolní faktory, neţ střední a větší firmy. Rizika rodinné firmy: Zde je opravdu důleţité mít v rovině tři podstatné věci. Podnik, rodina, společníci a další členové. Z hlediska rodiny funguje ve firmě jiný přístup v chování. Nejedná se o formální stránku rozmluvy. Podnikatelské rozhodnutí jedince za rodinný podnik, by měl být sjednocen. A přijat od všech členů rodiny. Neshody a rozbroje přivádí zánik jak rodině, tak i podniku. Tlak je vyvíjen tehdy, jednáli se o rozdělení podílů a pozic ve firmě. Příklad: Otec má tři syny. Zemře a jeho role přechází na nejstaršího syna. V tomto okamţiku zbylí synové se bouří. Narušuje to chod podniku a podnik odkrývá své nedostatky. Co se týká nové generace a jejich budoucnosti, bylo více méně rozhodnuto za ně. Jejich úlohou je pokračovat dále v rodinném podnikání a dovést podnik zase o trochu víš. Ne vţdy chtěl být kaţdý stejný a dělat takovou práci, nebo pokračovat v rodinné tradici. Občas se stane, ţe se 21

člen rodiny nechce podílet na rodinném podnikání a z firmy odejde. Co se týká rodinného podnikání, nemáte moţnost kariérového vzrůstu. V tomto podniku jsou si všichni rovni a táhnou za jeden provaz. Jen jedna osoba zastupuje celý podnik tím, ţe ji provozuje.

3. Motivování zaměstnanců Důleţitou součástí vedení pracovníků je jejich motivování a stimulování. Motivace: Odráţí přání pracovníka. Mezi nejznámější teorii patří Maslowova teorie, která je zaloţena na hierarchickém uspořádání lidských potřeb od nejniţší motivační úrovně, aţ po tu nejvyšší. Jejím základem je pyramida lidských potřeb, kde je důleţitá seberealizace, uspokojení z práce, sociální potřeby, existenční jistota a bezpečnost a fyziologické potřeby. K motivaci pracovníků je pouţívaná stimulace. Je to soubor vnějších podmětů a pobídekstimulů, které působí jak pozitivně, tak negativně. Stimuly máme hmotné i nehmotné. Hmotné: Prémie, odměny, příspěvky Podíly na hospodářských výsledcích Výhody (auto, telefon, počítač) Zaměstnanecké akcie Negativní (pokuty, penále, náhrady škod atd.) Nehmotné: Pochvaly, veřejné uznání Zveřejnění výsledků práce +/Moţnost zvyšování kvalifikace a reprezentace firmy Sociální a pracovní klima (jistota práce) Napomenutí, nebo výpověď Hmotné i nehmotné stimuly se často kombinují a tím je dosaţeno podstatně lepších výsledků. Pouţití stimulů se musí opírat o přesně a jasně stanovená pravidla, se kterými musí být seznámena, jak manaţeři, tak i jiný podřízení. Veškerá pravidla musí být dodrţována.

22

3.1. Kontrola Jedna z nejdůleţitějších manaţerských funkcí. Jejím smyslem je získat objektivní představu o plnění plánovaných cílů a úkolů a o stupni realizace přijatých rozhodnutí. Při kontrole vycházíme z různých zdrojů informací. a.

Primární – se získávají přímým sledováním a kontrolováním skutečností

b. Sekundární – získáváme ze statistiky z účetnictví, z rozborů hospodářské činnosti Při kontrole vyuţíváme různé metody například analýzy, nebo rozpočetnictví. Druhy a formy kontroly: Podle charakteru manaţerské aktivity: I. II.

Strategická kontrola – vycházíme ze SWOT analýzy Operativní kontrola – prověřujeme konkrétní činnost ( hospodaření s finančními zdroji, energií)

Podle místa kontroly: I. II.

Přímá – uskutečňuje se přímo na místě (formou měření nebo porovnávání) Nepřímá – (skrytá kamera) formou médií

Podle času: I. II. III.

Předběţná- měla by vyloučit rizika a nedostatky Průběţná- provádí se zcela běţně Následná- na odstranění nedostatků

Podle doby trvání:¨ I. II. III.

Nepřetrţitá kontrola- automatizované provozovny Občasná (pravidelná)- namátková Občasná (nepravidelná)- zcela náhodná

Z hlediska rozsahu: I. II.

Komplexní- roční rozbor hospodářských výsledků Dílčí- kontrola nákladů ve výrobním středisku

Z hlediska způsobu vyjádření: I.

Slovní – zpracovaná zpráva 23

II.

Finanční vyjádření

III.

Naturální vyjádření

IV.

Technické parametry

Z hlediska systému: I.

Vnitřní (manaţeři, představenstvo, dozorčí rada)

II.

Vnější (finanční úřad, poţárníci) organizace mimo firmu

3.2. Vedení Tato funkce managementu spočívá ve schopnosti vést, usměrňovat, stimulovat, motivovat pracovníky tak, aby pracovali dobrovolně a efektivně. Mezi vlastnostmi manaţera, které jsou pro vedení nutné – inteligence, schopnost, komunikace, výkonnost, vytrvalost, samostatnost, schopnost improvizace a čestnost. Při vedení lidí jsou uplatňovány různé metody a způsoby, jejichţ základ jsou dvě teorie: Teorie X: Často se jí říká: ,, teorie krátkého vodítka´´. Vychází z předpokladu, ţe průměrný pracovník má přirozený odpor k práci. Do práce musí být nucen, soustavně kontrolován a usměrňován. Má malou ctiţádost, přeje si mít ve všem jistotu, dává přednost tomu, aby byl veden, a vyhýbá se odpovědnosti. Obvykle autokratický styl řízení. Teorie Y: Této teorii se zase přezdívá: ,, teorie dlouhého vodítka´´. Člověk má přirozený sklon k práci a odpovědnosti, je iniciativní, má obvykle dobrý vztah k podniku, chce se realizovat a snaţí se být kreativní. Můţe mu být svěřena jak pravomoc, tak i odpovědnost. U těchto pracovníků můţeme uplatňovat styl řízení demokratický, popřípadě liberální. Ve firmě se běţně setkáváme s uplatňováním obou teorií. Někdy tyto teorie i kombinujeme a vyuţíváme ve vzájemném propojení.

24

3.3. Řízení Proces jak přimět pracovníky pracovat efektivně a dobrovolně. Musíme umět pracovníky získat, vybrat a udrţet si je. Na výběr pracovníků se zaměřuje personální řízení. V procesu řízení se uplatňují určité styly řízení a to způsoby řídící práce, které manaţeři uplatňují. Styl řízení závisí na osobnosti manaţera, zvyklostem ve firmě, na konkrétní situaci a na oboru podnikání. Styl řízení je také ovlivňován mírou pravomocí a odpovědnosti, kterou manaţer má. Styly řízení: Styl autokratický – manaţer vyuţívá při řízení autoritu, rozhoduje sám, svá rozhodnutí obvykle s nikým nekonzultuje a očekává bezpodmínečné plnění rozkazů. Pracovníci se musí podřídit jeho rozhodnutí. Většinou i sebou přináší pozitivní i negativní stránky. V případech a oborech jako hasiči, policie, záchranka je autokratický styl řízení brán jako jediné moţné řešení. V ostatních povolání se v běţném ţivotě dochází při uplatňování tohoto stylu řízení, potlačení kreativity pracovníků ke konfliktům. Má málo času na koncepční práci. Řeší spíše okamţité problémy, ale to se někdy můţe projevit negativně při fungování firmy. Styl demokratický – je zaloţen na tom, ţe pracovníci mohou projevit svůj názor, probíhá diskuze mezi nimi, Manaţer můţe přijmout i cizí názor a přehodnotit ten svůj, ale vţdy rozhoduje sám a jeho finálnímu rozhodnutí se musí pracovníci podřídit. Existuje zde větší dělba práce, pravomocí i odpovědností. Manaţer předá část svých pravomocí podřízeným pracovníkům a sám se více zaměřuje na kontrolu. Styl liberální – vedoucí pracovník vstupuje spíše v roli konzultanta. Snaţí se společně s ostatními vyřešit problém. Řešení bývá zaloţeno na dohodě většiny. Vedoucí pracovník se snaţí motivovat podřízené ke splnění cílů a přesvědčuje je na základě vlastních zkušeností a znalostí. Pouţívá řadu motivačních stimulů, jako jsou třeba pochvaly nebo odměny. Vyuţívá se většinou výjimečně. I v tomto stylu můţe rozhodnout sám manaţer. Ve výjimečné situaci a na svém rozhodnutí trvá. Uplatnění stylu ve vědě a výzkumu, návrhářství, oblast designu.

25

3.4. Organizování Smyslem je vytvořit prostředí pro efektivní spolupráci skupin i jednotlivci. Manaţer musí umět posoudit, jak se pracovníci mohou zapojit a podílet na dosahování cílů firmy. Sám musí práci zorganizovat a zvolit vhodnou dělbu práce. Dělba práce z hlediska managmentu: Podle pravomocí Podle vztahů nadřízenosti, podřízenosti Z hlediska teritoriálního (geografické rozdělení) Podle výsledného produktu Základním problémem, který musí organizování řešit je vytvoření organizační struktury. Vypracování popisu práce jednotlivých funkcí, určení a zařazení pracovníků do těchto funkcí. Organizační struktura podniku závisí na velikosti podniku, na škále financí, hierarchie nadřízenosti a podřízenosti, pravomoc a odpovědnost jednotlivých funkcí. Výhody a nevýhody v organizační struktuře : Úzký rozpětí –výhody: Těsné vedení a kontrola Rychlá komunikace mezi podřízenými a nadřízenými Efektivní dělba práce a pravomocí Nevýhody: Vedoucí pracovník má tendenci do práce podřízených Velký počet organizačních úrovní Vyšší náklady Široké rozpětí – výhody: Vedoucí jsou nuceni delegovat (pravomoc má více pracovníků) Musí zde být pečlivější, co se týká výběru pracovníků Větší porovnatelnost výsledků práce Nevýhody: Vedoucí má větší zátěţ (mohou zde ztratit přehled) Tendence k odkládání rozhodnutí a řešení současných problémů Musí mít mimořádně kvalitní manaţery 26

3.5. Plánování Racionální přístup k dosahování cílů, podstata spočívá ve volbě cílů, výběr strategií a určení prostředků, jak těchto cílů dosáhnout. Při sestavování plánu vycházíme: Z cílů Z akcí – z výběru strategií, které představují určité činnosti, jak bychom rádi cílů dosáhli Ze zdrojů – představují moţnosti i limity Z pravidel – ze způsobu realizace plánu Dělení plánů: z časového hlediska a.

Dlouhodobé výhledy a prognózy (nad 10 let)

b. Dlouhodobé plány (5let) c. Střednědobé plány (2-3roky) běţné problémy podniku d. Krátkodobé plány (1rok) obvykle rozepsané ( čtvrtletí, měsíce, týdny) Z hlediska rozhodovacího procesu a.

Strategické plány (dlouhodobé) sestavuje top management

b. Taktické (střednědobé) sestavuj top management společně se středním managementem c. Operativní plány (krátkodobé) sestavuje střední management, na základě střednědobých plánů – provádí operativní management Z hlediska ukazatelů pouţívaných plánů a.

Naturální

b. Hodnotové Funkce managementu: vedení, kontrolování, řízení, organizace, plánování

27

3.6. Role manaţera Výkonná – řídí určitou skupinu lidí, odpovídá za dosaţené výsledky v rámci této role plní úkoly z oblasti plánování, organizování, vedení a kontrolu Společenská – klade důraz na etiku, kulturní jednání manaţera a ve vztahu k odběratelům, spolupracovníkům, dodavatelům, ale i ve vztahu ke státu Reprezentativní – zastupuje navenek svoji firmu a reprezentuje často i svou zem Odborná – své vědomosti a zkušenosti předává členům skupiny, řeší s nimi problémy, poskytuje konzultaci, případně provádí i určitá školení Hodnotící – musí umět posoudit práci jednotlivců i skupiny Výchovná – vést pracovníky k tomu, aby byli na pracovišti dobré vztahy, motivovat je ke zvyšování kvalifikace, být vzorem pro své pracovníky Vlastnosti manaţera: Vlastnosti rozdělujeme na vrozené a získané. Mezi ty vrozené patří například temperament, potřeba řídit lidi ve svém okolí, mít moc, charakterová vlastnost, inteligence. Mezi vlastnosti získané patří vzdělání, zkušenosti atd.

Dovednosti: Technické – počítačové znalosti, vyuţití internetu, pouţívání dalších technických prostředků Koncepční – dokázat metodicky zpracovat pokyny pro zaměstnance, vybrat správnou strategii a techniku pro splnění úkolu, to znamená správně zvolit postup a vysvětlit jej Komunikační - schopnost pracovat s lidmi, vytvářet dobré pracovní prostředí, navazovat své vztahy, umět vést obchodní jednání, řešení problémů, naslouchat spolupracovníkům, vyslechnout odlišné názory Personální – umět vybrat správné pracovníky pro určitou funkci, umět je řídit, motivovat, vyškolit a zaučit

28

ANALYTICKÁ ČÁST

4. Restaurace a Penzion U Lávky – vznik Tato restaurace byla zakoupena v půlce srpna roku 2007, ale jako hrubá stavba. Takţe se stavbou jsme byli úplně na začátku. Čekalo nás dokoupení oken, malování, podlaha a ve finální části následovala výbava. Jako první věc můj otec zařizoval půjčku, aby se mohlo za co pokračovat dále. Následovalo najmout pracovníky na poloţení dlaţby před provozovnou, dále elektrikář na zapojení elektriky, nebo instalatéra na připojení toalet, umyvadel a sprchových koutů. Převáţně jsme na tom pracovali jako rodina od začátku. Já se sestrou jsme vymalovávaly místnosti bílou barvou, rodiče pokládaly obklady v koupelnách. Všichni jsme se na tom nadřeli. Pěkné na tom je, ţe je to vidět a ţe po sobě něco zanecháte. V říjnu 2009 nebylo sice vše hotové, ale naskytla se první akce, jak restauraci vyzkoušet. Bohuţel se zapíjely moje 18-té narozeniny. Po tomto druhu zábavy, restauraci čekala jistá rekonstrukce. Po této slavné akci se dala restaurace dohromady a pomalu ale jistě nás čekalo obvolání pivovarů a podepisování smluv. Koncem ledna roku 2010 bylo vše připraveno na zahájení provozu. Ţivnost byla udělena, dodavatelé nasmlouváni, restaurace zařízena, personál kompletní, takţe nám uţ nic nestálo v cestě. Restaurace zahájila svůj provoz dne 6. 2. 2010 a fungujeme dodnes.

4.1. Poloha Tato rodinná restaurace se nachází v malebné obci Květnice, nedaleko Prahy na adrese Nad Proutnicí 20. Tato ulice dál nevede, tak alespoň nemůţe nikdo zabloudit. Pro bliţší umístění se nacházíme vedle obce Úvaly (Praha-východ), nebo 8km od Říčan. Restaurace stojí mimo hlavní silnici, ale hned vedle Květnického parku, kde stojí nově renovované hřiště pro děti od 3 do 15let. Stojí tam velký dětský hrad se skluzavkou, pískoviště, houpačky a nové krásné dřevěné altány. Květnicí protéká potůček vlévající se do velkého rybníka. Tento potůček vede podél parku. Přes tento potůček vede dřevěná lávka, díky které jsme pojmenovali naší provozovnu. Právě dětské hřiště je naší obrovskou výhodou, protoţe v Květnici jsou další dvě hospody a v obci vedle, která se jmenuje Sibřina, je další restaurace a krámek s potravinami. Konkurence je dosti veliká a to uţ jedna restauraci v Květnici zkrachovala. Poloha co se týče podnikání je dosti důleţitá. Nejezdí zde tolik aut, rodiče se tedy nemusí bát tolik o svoje děti, ubytování je v přírodě, vedle parku a 29

rybníku. Co víc si přát? Proto naši stálí zákazníci vyhledávají ubytování právě u nás. Líbí se jim, ţe je tu klid, příroda a místo na procházky. K restauraci neodmyslitelně patří i parkoviště, které jsme po roce podnikání odkoupili od obce Květnice. Z parkoviště je i bezbariérový přístup pro vozíčkáře z vedlejšího vchodu do budovy. 4.2. Historie Květnice Přesné počátky obce Květnice nejsou úplně přesně známé. První zmínky jsou od roku 1352 spolu s obcí Sibřina, pod jménem Pumau. Roku 1358 byla obec zapsána do Staroměstské soudní knihy. Tehdy patřila spolu s obcí Lhota praţskému rodu Olbranoviců. V roce 1362 koupil Květnici, Sibřinu a Lhotu staroměstský měšťan Pešlín, syn Bohuslavův. Po jeho smrti získal roku 1386 Květnici jeho syn Johánek, který jako první psal o vladyckém způsobu. Johánek patrně nechal vybudovat roku 1390 Květnickou tvrz. O této tvrzi jsou první zmínky aţ roku 1418. Nedá se přesně říci, kdy byla tvrz zaloţena. Ovšem podle památek Českobrodského okrsku z roku 1907, vyplívá, ţe hrádek zanikl ve 13. století. Dále obce Květnice přešla na Johánkova příbuzného Bohuslava. Tomu patřila Květnice do roku 1421. Po roce 1421 obec patřila jednookému katolíkovi Prokopovi Trčkovi z Kralovic. Katolíkem zůstal i nadále i přes to, ţe celé okolí bylo pod mocí Praţských husitů. Roku 1425, přesněji 27. května dobili Praţští husité obec Květnici. Jednooký Prokop Trčka sice přeţil dobití Květnice, ale jeho osudným dnem se mu stal boj na Praţském hradě, kde byl zabit bývalým sousedem ze Škvorce, Janem Ohnišťkem. Ten byl za porušení sněmovního míru odsouzen a následně popraven. Roku 1434 vlastnil Květnici Strachota z Kralovic. Dále od roku 1443 vlastnil Květnici Vaněk Holec. Po něm připadla Květnice Prokopovi z Hobšic. Ten nebyl úplně vhodný člověk, protoţe trpěl dluhy. Je známo, ţe roku 1443 Květnická tvrz ještě stála, ale roku 1510 byla přikoupena ke Škvoreckému panství. Tato tvrz patřila ke Škvorci aţ od roku 1558. Roku 1575 koupil Květnici Jaroslav ze Smiřic, který jako oficiálně připojil Květnici ke Škvoreckému panství. Květnice se dále roku 1654 po třicetileté válce uvádí jako pustá obec. Květnice spadala pod panství Škvorec do roku 1850 a od téhoţ roku patřila po zrušení poddanství k osadě obce Dobročovice.

30

A konečně od roku 1960 je Květnice samostatnou obcí. roky

1869

1890

1910

1930

1950

1970

1991

Počet

23

26

34

52

76

74

40

248

193

285

290

231

247

115

domů Počet obyv. Poslední počítání obyvatelstva obce Květnice proběhlo 1. 1. 2010. V tento rok, bylo zaznamenáno 1026 obyvatel, s trvalým pobytem , ale v Květnici ţije přes 2,5 tis. obyvatel.

4.3. Kapacita a rozmístění Restaurace je menší, i přes to se dovnitř vejde 37 lidí ke stolu a 3 na barové ţidličky. K restauraci patří také zahrádka, která má k dispozici 8 lavic a 5 slunečníků. Celkem se na zahrádku pohodlně usadí cca 50 lidí. Kapacita penzionu je o něco menší neţ restaurace, ale přece. V prvním patře se nachází celkem 9 místností. Z toho je 6 pokojů, toaleta pro zaměstnance, šatna pro zaměstnance a úklidová komora s loţním prádlem a mycími prostředky. Celkem se na penzionu vyspí 13 osob na pevném lůţku a k dispozici máme ještě 3 přistýlky. Celkem nabízíme 1x jednolůţkový pokoj, 2x dvojlůţkový, 2x třílůţkový a 1x apartmán pro čtyři osoby. Kaţdý pokoj má své sociální zařízení, tedy sprchový kout plus toaleta, kromě apartmánu, na kterém se nachází sociální zařízení s vanou. Pokoje máme vybaveny skromně. Ţádná televize, pouze postele, noční stolky, lampičky a věšáky na oděvy. Na apartmánu je umístěna i skříň na ukládání oděvů. Neposkytujeme dlouhodobý pronájem, tak ani nepotřebujeme veškeré další vybavení. Pokoje jsou spíše menší, takţe by dodatečný nábytek nebyl kam dát. Kuchyně se skládá z hlavní místnosti, mycí místnost, kde je myčka na nádobí a odkládací prostor na špinavé nádobí, dále pak přípravna zeleniny, dále přípravna masa, skladové prostory na zásoby, úklidová místnost a toaleta pro zaměstnance. Jako další místnost, která se zde nachází, je sklep, kde je umístěn mrazák, patřící ke kuchyni. Ve sklepě také skladujeme veškeré pivo a točenou limonádu. Sklep také vyuţíváme jako odkládací místnost. Díky policím zde ukládáme sklenice na točení piva do zásoby, inventář do kuchyně a sklad alkoholu a ostatního, co se týká baru. Kdyţ začneme mluvit o baru, tak musím říct, ţe ten je dělaný na zakázku. 31

Našim problémem je nedostatek místa. Tento bar v dubovém provedení sem perfektně zapadá. Vše máme dělané přehledně. Opět naší nevýhodou jsou větší akce, kde je potřeba více inventáře najednou a který se musí nosit ze sklepa. Já osobně bych rozmístění celé restaurace udělala úplně jinak. Ale protoţe uţ s touhle stavbou nešlo nic jinak dělat, člověk se musel přizpůsobit. Majitel před námi, chtěl malou restauraci s penzionem, ale kvůli nedostatku peněz musel objekt prodat. Poté jsme to převzali my a objekt dodělali. Jako kaţdá restauraci nebo hospoda má i ta naše ,, stůl pro štamgasty´´, kam pravidelně usedají známé tváře a bez kterých bych si uţ ani nedovedla představit den. Povzbuzují nás, zlepšují náladu a mnohdy i zabaví. 4.4. Dělba práce Moje jméno je Nikol Svobodová, narodila jsem se 26. října roku 1991 v Praze. V roce 2009 jsem odmaturovala na střední Hotelové škole ve Vršovicích a teď se nacházím ve funkci provozovatelky a servírky zároveň v našem rodinném podniku. Před dvěma lety byla provozovatelkou má sestra Lucie Matoušková, dnes Kahounová. Bohuţel má sestra nebyla z oboru. Vystudovala obchodní akademii. Kdyţ začala podnikat, naše teta jí dělala dozor. Po té co já vystudovala střední Hotelovou školu ve Vršovicích, jsem převzala veškerou vládu nad restaurací. Mou náplní práce je, starat se o objednávky piva a nealkoholických nápojů, masa, zeleniny, popřípadě knedlíků. Ve volném čase samozřejmě pomáhám rodičům s úklidem penzionu. Převlečení postelí a úklidu pokojů. Zajišťuji kapely na letní akce. Letos u nás vystoupí kapela Emma a dále koncem srpna kapela Medvěd 009. Kromě letních rockových akcí zařizuji také narozeninové oslavy, dětské programy, večírky, rozlučky se svobodou nebo svatby. Některé fotky jsem přidala do příloh. Dále se starám o výplaty a dávám dohromady účetnictví, které poté vozím mé účetní. Mým snem bylo vţdy vlastnit a provozovat restauraci. Přišlo mi to jako zajímavá práce. Hlavně kdyţ člověk přichází do styku s tolika lidmi během dne. Neţ jsem se stačila nadechnout, tenhle sen jsem zaţívala a pořád zaţívám. Mým obrovským přáním by bylo, aby restaurace prosperovala i nadále, a měla větší návštěvnost a člověk mohl stále něco nového budovat. Člověk pak do budoucna myslí na potomky, kteří by jednou tuto restauraci zdědili a pokračovali v provozování.

32

Sestra: Má sestra Lucie Kahounová narozena 10. října roku 1986, se loni provdala za svého přítele Jana Kahouna. Pro sestru se nic nezměnilo, kromě bydliště. Dále vykonává práci v restauraci ve funkci servírky naproti směně. Usazuje hosty ke stolu, zanáší jídlo i pití, kasíruje hosty a zároveň mi pomáhá sepisovat objednávky. Ve volném čase pomáhá rodičům s úklidem penzionu. Otec: Můj otec Ludvík Svoboda, narozen 18. června roku 1968 se stará o údrţbu restaurace i penzionu. Od výměny ţárovky po vyčištění ucpaného potrubí. Dále se stará o zásobování restaurace. Jezdí na nákupy do Makra na Černý Most, nebo do obchodu poblíţ restaurace. V poslední řadě odváţí pouţité povlečení z penzionu na vyprání a vyţehlení do prádelny. Matka: Má matka Andrea Matoušková narozena 30. října roku 1966 je naše báječná kuchařka. Její specialitou je dršťková polévka a hovězí na houbách. Tak po tomhle jídlu se tady mohou všichni utlouct. Od malička ráda vaří, tak se tím i ţiví. Stará se o chod kuchyně, dělá si přípravy na druhý den, stará se o soupis objednávky masa. Po zavezení masa si ho sama naporcuje. Ve volném čase jezdí společně s tátou na nákupy a stará se i o chod penzionu. A nesmím zapomenout, ţe dohlíţí na práci našeho posledního zaměstnance, který není z naší rodiny, tudíţ dohled na jeho práci neuškodí. kuchař: Náš druhý kuchař se jmenuje Karel Šplíchal, narozen 19. listopadu 1959, pracuje naproti směně s mojí mamkou. Je to sice starší kuchař, ale za to má bohatou zkušenost s vařením. Perfektně ovládá minutkovou kuchyni i omáčky. Jeho největší zálibou je vykrajování a zdobení šunkových nebo sýrových mís na stůl. Musím uznat, ţe i grilování selátek nebo vepřových kýt je mu blízké. Jeho čalamáda na nakládání má dlouholetou tradici a recept prý nikdy neprozradí. Pro nás je důleţité, ţe s grilovaným masem byli zákazníci u nás vţdy s pokojeni. Na našeho Karla bylo zatím vţdy velké spolehnutí a vkládáme do něj i naší důvěru. Pracuje u nás přes dva roky a pomalu ho bereme, jako člena naší rodiny, Podle toho se k němu i tak chováme. Se vší úctou. Stále přichází s novými nápady a pomáhá při sestavování jídelního lístku. Musím říct, ţe je naší nedílnou součástí.

33

Naší výhodou je neustálá komunikace. Na komunikaci je vše stavěno. Kdokoliv z nás potřebuje pomoci, víme, ţe v tom druhým máme oporu. Kdokoliv onemocní, je ten druhý ochotný za něj jít pracovat. Myslím, ţe práce se nám zatím takto vedená osvědčila, tento princip funguje uţ přes 4 roky a myslím, ţe bude fungovat i nadále. Co se týče inventury a zrcadel se v naší restauraci nedělá. Kaţdý má jistotu v tom druhém. Kaţdý si zodpovídá za svou práci, ale jako rodina drţíme pohromadě. Nemáme potřebu sami sebe okrádat, a proto věříme jeden druhému. A na našeho posledního zaměstnance je kladen důraz a máme ho všichni, jak se říká pod dohledem. Kdyţ se naskytne nějaký problém, vţdy dáme hlavy dohromady a přijdeme na nějaké východisko. Jednou za měsíc děláme porady, na kterých se radíme co a jak. Myslím, ţe jako tým, jsme neporazitelní.

4.5. Dodavatelé Maso- Maso objednávám z našeho oblíbeného řeznictví, které máme vyzkoušeno uţ řadu let a to ve Škvorci, řeznictví Švejda. Necháváme si dováţet vepřové panenky, játra, srdce, bůček, krkovici, plec, hovězí kosti, hovězí přední i zadní, dršťky, hovězí svíčkovou, uzené, anglickou slaninu, mleté maso, sádlo nebo vinnou klobásu a špekáčky. Pro kuřecí maso si jezdíme do Makra. Objednáváme od úplného začátku z tohoto řeznictví, protoţe naší velikou výhodou je, ţe tam pracuje můj kamarád, u kterého vím, ţe mi porcuje to nejlepší a nejhezčí maso. Kofola- Přes Kofolu si nechávám zaváţet nealkoholické nápoje a to, točenou kofolu a malinovku, dále vodu značky Rajec a to neperlivou, jemně perlivou, perlivou a jemně perlivou s příchutí brusinky a dţusy s příchutí jahody, pomeranče, hrušky, jablka, maliny a multivitamín. Svijany- Z tohoto pivovaru objednávám v 50l sudech Svijanský máz 11°. Šumavský kout- Tento pivovar je pro spoustu zákazníků nový, i přesto, ţe tento pivovar byl zaloţen roku 1736. Tento pivovar se u nás celkem osvědčil. Odebíráme Šumavský kout nefiltrovaný 10°, také v 50l sudech. Radegast birell- Tento pivovar Radegast spadá pod Plzeňský prazdroj. Pivo nám prozatím nezaváţí, ale odebíráme nealkoholické pivo a ve dvou variantách. Světlé a polotmavé. Knedlíky- Jednou za čas, kdyţ se nestíhá, si knedlíky objednáme. V Říčanech je výrobna, kterou provozuje pan Martin Lukavec a rozváţí knedlíky houskové, bramborové, špekové, plněné uzeným, ovocné (jahodové, meruňkové, švestkové, borůvkové, malinové), dále halušky a plněné bramborové taštičky se špenátem.

34

Zelenina- Zeleninu si nechávám dováţet od jednoho farmáře. Přiveze mi cokoliv. Od brambor aţ po rajčata. Káva- Jako poslední odebíráme velmi chutnou kávu od značky Illy. Víno- Víno si necháváme vozit z Moravy, oblast Mutěnice. Nejčastěji objednávám z bílého vína Pálavu, pro ty kdo mají rádi sladší víno a jako druhé Chardonnay. Z červeného vína převáţně objednávám Modrý Portugal. Objednávám 2x do měsíce, aby bylo víno čerstvé a nezkazilo se.

4.6. Stravovací úsek Restaurace je otevřena kaţdý den a to v době pondělí, úterý, středa, čtvrtek a neděle od 11:00 – 22:00 a v pátek a v sobotu od 10:00 – 23:00. Vaříme českou kuchyni. Náš jídelní lístek se skládá. Předkrmy: nakládaný utopenec, nakládaný hermelín, topinka s česnekem a nivou, dále topinka ,, flamendr ´´ a ďábelské bramboráčky. Tato dvě jídla mají stejnou směs, která se skládá z kuřecího masa, červené papriky, pórku, cibule, chilli a kečupu. Základ jednoho jídla tvoří topinky a u druhého domácí bramboráčky. Polévka: česnečka a dále polévka dle denní nabídky Kuřecí maso: kuřecí řízek, kuřecí medailonky v cornfleaks, kuřecí steak na houbách, steak na rokfórovém špenátu, vodňanské dušičky a kuřecí nudličky na medu. Vodňanské dušičky se skládají z kuřecího masa, anglické slaniny, hermelínu a nivy. Kuřecí steak na rokfórovém špenátu je kuřecí steak přírodní se špenátem, přelitý omáčkou z modrého sýru. Vepřové maso: vepřový řízek, obrácený řízek, směs hefaistos, vepřová panenka v pepřovo-smetanové omáčce, vepřové medailonky na rokfórovém špenátu, dřevorubecký steak a vepřový steak s restovanými ţampiony. Obrácený řízek, je vepřové obalné ve strouhance a poté ve vajíčku. Směs hefaistos se skládá s cibulky, chilli, smetany a vepřové krkovičky na nudličky. Dřevorubecký steak, je steak z krkovičky, podávaný s chlebem, hořticí a křenem a se sázeným vajíčkem na vrchu. Hovězí maso: Biftek s pepřovo-smetanovou omáčkou, biftek s vejcem, biftek po myslivecku, špalek paní nadlesní a tatarský biftek. 35

Biftek po myslivecku se skládá z hovězí svíčkové a omáčky: kečup, bobkový list, nové koření, slanina, ţampiony, rozmarýn a bílé víno. Špalek paní nadlesní je biftek přelitý omáčkou z brusinek a červeného vína. Tatarský biftek je čerstvě namletá hovězí svíčková, ochucená pepřem, solí, sójovkou, worchestrem, kmínem a trochou kari. Přidáme najemno nasekanou cibulku a na vrch podáváme syrový ţloutek. Bezmasá jídla: smaţený eidam, hermelín, trio sýrů. Trio sýrů se skládá z obaleného a usmaţeného eidamu, hermelínu a nivy. Saláty: Šopský, Caesar, Míchaný, Řecký. Šopský – rajče, okurka, paprika, balkánský sýr Caesar – ledový salát, kukuřice, kuřecí maso, rajče, jogurtový dresink, toustové krutony Míchaný- míchaný salát s okurkou, rajčátkem, paprikou, cibulkou a na vrchu s osmaţenými kousky hermelínu Řecký – rajče, okurka, paprika a černé olivy Dětská jídla: smaţený kuřecí řízek s vařeným bramborem a kuřecí přírodní plátek s kroketami Přílohy: hranolky, americký brambor, krokety, vařený brambor, dušená zelenina na másle, kukuřice na másle, rýţe, fazolky s česnekem a slaninou, chléb Omáčky: tatarská, kečup, sýrová, pepřová, brusinková Dezerty: horké maliny s vanilkovou zmrzlinou s šlehačkou, zmrzlina se šlehačkou, pohár ,, Nikola ´´, palačinky s marmeládou a ,,královské´´ palačinky Pohár Nikola – ovoce, zmrzlina, šlehačka, čokoládová poleva, sušenka Královské palačinky – palačinky s ovocem, zmrzlinou, šlehačkou a čokoládovou polevou Z alkoholických nápojů zde podáváme: Vodka (Boţkov, Absolut, Stolichnaya, Finská, Smirnoff Red), Zelená, Fernet, Fernet citrus, Becherovka, Becherovka lemond, tuzemák, Jelzin s příchutí jablka, višně, lesních plodů a švestky, Amundsen vodka s příchutí limetky a máty, broskve, jahody, melounu a brusinky. Dále Cinzano, Martini bianco, Beefeater, Jägermeister, Magistr, Slivovice a Hruškovice. Dále Baileys, vaječný likér, absintr, 36

kahlua, metaxa 3*, metaxa 5*, Tequilla stříbrná, Tequilla zlatá, Captain Morgan Spiced, Captain Morgan Jamaica, Havan bianco, Havana Club, Ron Zacapa, Jameson, Tullamore Dew, Ballantines, Grant´s, Jack Daniels, Johnnie Walker Red Label a Old Smuggler. Míchané nápoje neděláme, pouze jeden shot drink s názvem B52, který se skládá z Baileys, Absinthu a Kahluy (kávový likér). Z teplých nápojů nabízíme: espresso, cappuccino, latté, kávu tureckou, rozpustnou, vídeňskou, alţírskou, čaj, grog, griotku, svařené červené nebo bílé víno, svařený hruškový nebo jablečný dţus. Kávu, jak uţ jsem zmínila, odebíráme od značky Illy, protoţe tuhle značku máme osvědčenou, pouţíváme ji i doma a moc nám chutná. Má výraznou chuť a bohatou pěnu. Kávu odebíráme v takových speciálních kaplích. Tato kapsle uţ má poţadovanou gramáţ kávy, to je 7g. Kávovar je na tyto kapsle specializovaný. Kapsle jsou baleny jednotlivě v pytlíčku, aby si káva ponechala své úţasné aroma. Poté, kdyţ se kapsle otevře, lehce se trochu promačká a umístí na speciální místo a zaklapne páčka. Dále se zmáčkne čudlík, díky kterému začne tryskou proudit horká voda, která se přes tu kapsli překape. Kdyţ je káva hotová, páčka se odklopí a pouţitá kapsle se poté vyhodí. Výhodou je, ţe máte stále čistý kávovar a nikde ani smítko kávy. Jediné co je třeba, doplňovat vodu do nádrţky, která je umístěna zezadu na kávovaru. Jednou za měsíc provádíme odvápnění kávovaru a celkovou údrţbu. Akce ke kávě. Kaţdý víkend se snaţíme nalákat zákazníky na pečený domácí štrůdl, nebo koláč s ovocem a drobenkou, perník, bábovku, nebo jiné řezy s tvarohem , nebo pudinkem. Víno: Rozlévané víno máme v nabídce z oblasti Mutěnice a to Pálavu, Chardonnay a Modrý Portugal. Z lahvového vína nabízíme víno značky Habánské sklepy. Na výběr je z bílého vína Ryzlink Rýnský, Rulandské šedé a Chardonnay. Z červeného vína je to Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Jedenkrát za rok si vozíme i burčák, aby byla nějaká změna.

37

Akce mimo jídelní lístek. V létě obohacujeme naší nabídku o domácí langoš, lívance s borůvkovým přelivem, hamburgery s hranolky, párky v rohlíku, grilované klobásy, vyuzené klobásy nebo grilovaný hermelín. Rezervace do naší restaurace mohou zákazníci provést třemi způsoby. Osobně Na telefonním čísle +420 607 912 792 Pomocí emailové schránky : [email protected] Restaurace je kuřácká, ale přes polední menu od 11hod do 14hod nekouřilo. Restaurace je kuřácká, protoţe v tomto okolí je spousta kuřáků. Samozřejmě myslíme na vše a proto je restaurace vybavená vzduchotechnikou, na odsávání kouře. Do budoucna jsou ještě jisté plány na úpravu. Člověk se nezavděčí všem. Ale restaurace nám nedává příliš mnoho prostoru na to, abychom to předělali a něco vylepšili, zvětšili atd. K dispozici máme i jednu dětskou ţidličku a pro čtyřnohé zákazníky několik misek na vodu. Psí mazlíčci nejsou jediný, kdo naší restauraci navštěvují. V okolí se nachází malé farmičky, kde mají koně a kdyţ vyjedou na vyjíţďku, zastaví se u nás na limonádu. Kdyţ uţ se lidé nechodí koukat na koně, chodí krmit kačeny a labutě. Kaţdý rok mají labutě své potomky, na které je radost koukat. Vypadají roztomile a vţdycky se jedno od ostatních liší. Jako v té pohádce: ,, O ošklivém káčátku ´´. Restaurace je pokryta bezdrátovým připojením k internetu a heslo je na vyţádání na baru. Pro ty, kteří by se k nám chtěli dostat a nemají auto je spojení autobusové, a to z Prahy, Skalka (metro A), autobusem č.329 na zastávku Květnice, rozcestí. Dále z Praha Černý Most autobusem č.250 na zastávku Rohoţnická a dále č.391 na stejnou zastávku. Do Květnice vede několik cyklostezek. Dále pokračuje směrem Koloděje nebo Dobročovice a Škvorec. Okolo naší restaurace se nachází stezka č. 01211. V létě pořádáme různé akce. Během letních měsíců pořádáme rockové akce, kde je vstup zdarma. Hrály tu kapely Tam, Papa Joe, Šatlava, Septic People, Oceloti, Emma, Medvěď 009, Oběšená blondýna, Trambus, Agapepe nebo Snails. Lidé si na to zvykli a chodí pravidelně. Patří to mezi oblíbené akce. Dále děláme na jaře a na podzim Zabijačku. Všechny výrobky jsou čistě domácí. Všechno se vyrábí před očima zákazníků. Venku, místo parkoviště se roztáhne stůl, na kterém se porcuje vepřové maso a přeměňuje na zabijačkové pochoutky. Připravuje se prdelačka, Ovar, Jelítka, Jitrnice, Tlačenka nebo 38

výpečky. Foto v příloze č.1. Dále pořádáme společně s obcí pálení čarodějnic, lampionový průvod, den dětí, halloween, mikulášskou besídku, vánoční besídku nebo oslavu Nového roku. Dále se zaměřujeme na hokejové či jiné sportovní přenosy, které pouštíme na velké televizi. 30. října pořádáme maškarní, halloweenskou párty. I kdyţ to není český svátek, je zase o důvod víc něco pořádat. Během dne se věnujeme dětem. Tiskneme různé omalovánky s halloweenskou tématikou, pouštíme strašidelné pohádky v televizi, kreslíme speciální barvou dětem na obličeje a jako závěr dne, udělujeme diplom, o nejkrásnější a nejzajímavější masku. Podáváme dýňovou polévku, dýňové koláčky a smaţené bramborové placičky ve tvaru duchů. V zimních měsících, kdy je zima a padá sníh, vymýšlíme zase jiné akce. Výhodou je zamrzlý rybník, na který se sjíţdí lidé z celého okolí, aby si zabruslili. Pro nás je to signál, ţe máme naplnit várnici svařeným vínem a čajem a šup na rybník a prodávat teplé nápoje. Kdyţ se daří a je hodně sněhu, se snaţíme být kreativní a vymýšlíme hry a zábavu pro ty nejmenší obyvatele Květnice. Ať uţ je to soutěţ o nejhezčího sněhuláka. I kdyţ to někdo můţe brát, ţe děláme maximum pro okolí, ne všichni naši snahu dokáţí ocenit. Uţ tři roky se potýkáme, především se jedná o letní rockové zábavy se stíţnostmi na hluk a celkové omezení občanů. Kaţdá akce má své pro a proti. Tady by se někteří lidé rádi bavili a to i po 22. hodině. Někteří lidé bojují o klid natolik, ţe sepisují petice, ve kterých většinou neuvádějí pravdivé informace. Trvají na zrušení akcí, nebo s omezením do 22. hodiny, po které následuje noční klid. Policisté z Úval pak musí kvůli několika stíţnostem vyjet na prohlídku a sepsat formulář. Ani pro jednoho z nás to není příjemné. Policisté jsou na naší straně. Nikdy u nás nebyl problém a ani na akcích neděláme ţádné problémy. S nespokojenými zákazníky v tuto chvíli nejde nic udělat. Pořádáme dvě někdy i tři akce v létě, které se takhle protáhnou. To nejsou ale všechny problémy, se kterými se setkáváme. Po loňské zkušenosti víme, ţe i u nás v této malé obci se můţeme bát povodní. Z malé říčky se během pár hodin stane potok. Kdyţ loni v létě praskla o dvě vesnice dál hráz, nikdo netušil, jak velký problém to bude. Dětské hřiště uţ nepřipomínalo dětské hřiště. Člověk mohl akorát hádat, kde stály houpačky a kde se nacházelo pískoviště. Jediné co bylo vidět, byly zbytky dětského hradu, kterému koukala střecha. Na vesnici je výhodou to, ţe se lidi znají a kdokoliv má někdo nějaký problém, ostatní se ho snaţí vyřešit s ním. Lidé nosili pytle s pískem, aby se voda nedostala dál, neţ bylo nutné a aby nezaplavila naší restauraci. Od jisté doby si váţím všech lidí, co dělali vše proto, aby se k nám ta voda nedostala. Musím říct, ţe lidé jsou zde

39

velmi ochotní a přátelští. Uţ několik let se říká, ţe se chodí do hospody a do podobných provozoven za prací. Ona je to ale pravda. Člověk u toho piva zjistí, ţe jeden člověk je elektrikář, druhý opravář praček, třetí řezník, čtvrtý truhlář apod. Člověk přijde do restaurace na pivo, a během toho vyřeší i několik dalších potřebných věcí. Právě díky restauraci máme tolik známých, kteří jsou ochotni na zavolání přijet a pomoci nám vyřešit problém, který nastal. Proto vím, ţe ve stálých zákaznících mám oporu a jistotu naprosto ve všem. Já osobně mohu říci, ţe mám dvě rodiny. Jednu vlastní a druhou v práci s lidmi, kteří mě obklopují u ,, štamgast stolu ´´. V restauraci pořádáme i různé výlety. Jeden z výletů se koná kaţdý květen, kdy se vyráţí na Moravu, přesněji do Mutěnic do vinného sklípku. Vylepí se plakátek, kdy, kde a za jakou částku a čekáme, kolik lidí se přihlásí. Většinou naplníme jeden celý autobus, cca. 35míst. Odjezd je třeba ve 14hod od naší restaurace. Jako druhý výlet, který uţ teda není úplně veřejný, se jezdí s našimi nejbliţšími zákazníky a také stálými hosty na hory za lyţování. Na týden se zavře restaurace a celá rodina společně s ostatníma jede na dovolenou. Celkem jsme byli uţ třikrát. A to v Itálii, Rakousku a ve Francii. Naše rodina je pak alespoň pohromadě, odpočine si, uvolní se a doslova vypne. 4.7. Ubytovací úsek Penzion je sice malý, ale za to útulný. Za přespání zaplatí 350Kč za noc. Poskytujeme slevy pro déle ubytovaný okolo jednoho týdne. Přes letní měsíce je penzion stále plný, ale přes zimu, jak se nepracuje, tak ani nikdo nemá zájem o ubytování. Ubytované si zapisujeme do ubytovací knihy. Na kaţdý rok je jedna kniha se zápisky. Zapisujeme jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště, číslo občanského průkazu, na kolik dní se host ubytovává a jaké číslo pokoje přidělujeme. Kaţdému vypisujeme paragon za ubytování na danou částku, za kolik dní, razítko, datum a podpis. Na svazku klíčů od pokoje jsou dva klíče a visačka. Visačka s označením čísla pokoje, jeden klíč, který je od pokoje a druhý klíč, který je od vedlejšího vchodu, pro případ, kdyţ je restaurace zavřená, a hosté jsou mimo penzion, aby se měli jak dostat do svých pokojů. Host musí pokoj vyklidit do druhého dne a to do 10hod. Dále následuje převlečení postelí, umývání sociálního zařízení, doplnění ručníků, mýdel apod. V poslední fází se pokoj vyluxuje a vytře. Jednou za týden, převáţně v neděli odpoledne, se chodí na kontrolu penzionu, zda všechna světla svítí, zda netečou kohoutky, zda není rozbitá postel nebo ucpaný záchod. Vymalování všech pokojů probíhá jednou ročně, a to v zimě, kdy není taková obsazenost. Naposledy se malovalo v lednu a vymalovala se i celá restaurace. Nechali jsme si dovnitř namalovat stromy, aby 40

se hosté cítili lépe, uvolněně a odreagovali se. Penzion má po čtyřech letech provozu stále nové a nové zákazníky, ale s čím se nově setkáváme, je návštěva cizinců. Ubytovávali jsme Němce, Poláky, Slováky a nedávno i dva Francouze. 4.8. Náplň práce Kaţdý den, po příchodu do práce se jako první utírají stoly v lokále, doplňují slánky a pepřenky a jiná dochucovadla jako kečup, olivový olej nebo aceto balsamico. Doplnění toaletních papírů a utěrek na toalety a úklid toalet. Výměna toaletních odpadkových košů, doplnění mýdla, úklid samotné toalety a vytírání. Umytí a vyleštění příborů, doplnění ubrousků. Dále zapisujeme do kasy polední lístek s hotovými jídly, sepisujeme na tabule nabídku dne, příprava zahrádky, která zahrnuje otírání lavic, roztaţení slunečníků a příprava na kaţdý stůl slánky s pepřem, ubrousky, popelníky a stojánky s nápojovým lístkem. Následuje doplnění ledničky nealkoholickými nápoji a zapnutí chlazení na točení piva. Jako další se zapíná odvětrání. Po skončení výdejů poledních jídel se připravuje kuchyň na přípravu večeří. Příprava zeleniny na oblohu, popřípadě výměna fritéz za čistý olej. Během se vyklízejí a umývají lednice na maso, zeleninu, popřípadě personální lednice. Probíhá kontrola stavu piva a nealkoholických nápojů a sepisuje se na speciální objednávkový list. Nejpozději do půl 4 odpoledne, se snaţím mít vše hotové a objednané na další den. Kdyţ je volnější den, běţně utíráme prach, z parapetů, z televize a z baru. Při zavírání se sklízí veškerý pouţitý inventář, který umyjeme, uklidíme zpátky na své místo. Vypne se chlazení, uzamkne lednice, zameteme podlahu, aby kdyţ se ráno přijde, mohlo jen vytřít. 4.9. Konkurence Naší největší konkurencí je hospoda, lidově řečeno ,, nalejvárna ´´. Kde se i v 10 hodin dopoledne nalévá kořalka. Tento podnik se nazývá U Javůrků. Naše konkurence má tři výhody. Ta první, ţe je o něco levnější, ta druhá, ţe v Květnici stojí uţ několik let. Ti, co v Květnici ţijí uţ delší dobu, jsou zvyklí ji navštěvovat. Ta třetí je bohuţel, ţe dává na dluh. V zimě se to dělá tak, ţe má na okně vysázený jeden lístek za druhým a připisuje pouze čárky. Po měsíci se lístek spočítá a zaplatí. Tato provozovna stojí ve staré zástavbě a ta naše restaurace stojí přímo na pomezí staré a nové zástavby. Ti lidé, co navštěvují pro nás konkurenci, nemají zájem o nově přistěhované ,, praţáky ´´. I tak k nám hosté od 41

konkurence zavítají a to kaţdé úterý, kdy má hospoda U Javůrků zavřeno. U nás jsou ale naučeni, ţe za kaţdé pivo a kořalku si zaplatí. Naší druhou konkurencí o vesnici dál jsou potraviny Veselka. Malý krámek, kde prodává ovoce zeleninu, pečivo, chlebíčky, uzeniny, cigarety, těstoviny, jogurty, no zkrátka všechno, na co si vzpomenete. Ti co neoplývají příliš penězi na jídlo, si zde koupí pět rohlíků a pochoutkový salát a člověk pak nemá chuť na cokoliv jiného. Pro ně je rozdíl zaplatit za jídlo u nás 76,- a za rohlíky a salát do 50,-. Je to tak. Postarší lidé, co bydlí v Sibřině nebo v Květnici nemusí jezdit pro nákup daleko. Takhle jim to vyhovuje. Nám to zas tolik nevyhovuje, protoţe nebýt těch potravin, naše trţby by rostly ještě víše, neţ jsou nyní. Co se dá dělat. Dá se jen doufat, ţe se do Květnice přistěhují nové lidi, ze kterých se mohou stát nový stálý zákazníci, nebo bude jezdit více cyklistů. Jako poslední konkurence je pro nás další restaurace. Vlastní ji otec se synem a zbytek personálu zaměstnávají. Otevírací dobu mají stejnou jako tu naši. Prodávají jiné pivo, neţ které točíme my, vaří jiná jídla, neţ jaké máme my, ale nejsou jako my. Říkáme si, ţe my jsme ti lepší.

4.10.

Plány do budoucna

Tak jako kaţdý, i my plánujeme co změnit, vylepšit, nebo předělat do budoucna. Určili jsme si pár bodů, kterým bychom se do budoucna chtěli věnovat. Koupě nového grilu (na grilování kýty nebo prasete) Zimní zahrada Nekuřácký salonek Automat na zmrzlinu Bezbariérový přístup na penzionu Bezbariérový pokoj Rozvoz jídel Jídelní lístky v cizím jazyce Naší největší prioritou je nekuřácký salonek a bezbariérový přístup do penzionu. Tyto věci bychom rádi dali do konce roku do pořádku. Stále častěji se setkáváme se zákazníky, kteří jsou upoutáni na vozíku. Do restaurace bezbariérový přístup je, ale co penzion. Je to vstřícný krok, pro tento druh zákazníků. Zároveň je potřeba přizpůsobit jeden z pokojů pro zákazníky s postiţením. Umístit madla vedle toalety a sedátko do sprchového koutu. Pokoj

42

číslo 1, by byl pro tento typ pokoje nejideálnější. Je hnedka z kraje, zároveň je to největší pokoj a s výhledem na dětské hřiště. V tomto pokoji se nachází největší koupelna. Zimní zahrada spojená s nekuřáckým salonkem. Tato zimní zahrada, kterou máme v úmyslu, by zastávala ještě jednu funkci, a to jako podium, během letních rockových akcí. Prostory restaurace by se tak opět o trochu zvětšili, a vybudoval by se zde nekuřácký salonek, oddělený od kuřácké části. Jako další sluţbu zákazníkům, bychom rádi přidali rozvoz jídel. Ale proto, ţe bychom to uţ časově nestihli, je potřeba přibrat dalšího člověka, který by se nám staral jen o rozvoz jídel. Dále bychom rádi koupili, nebo prozatím alespoň pronajali automat na točenou zmrzlinu. Během léta je to šikovný a přiláká to další spoustu lidí. A v neposlední řadě bychom rádi zakoupili nové vybavení do kuchyně. Kdyţ se začínalo, nebyly peníze na nový sporák, tak se koupil pouţitý. Nevýhodou je, ţe má jen čtyři hořáky. Bude víc prostoru na vaření a nebude to zdrţovat. Dále se plánuje nová mikrovlnná trouba, lednice a druhá myčka na nádobí. Bohuţel všechno nejde hned, ale podle pánu se těmito věcmi chceme zabývat.

4.11.

Reakce na vyplněný dotazník

Na internet jsem vyvěsila dotazník, ve kterém bylo, zdali lidé preferují rodinný podnik, ať uţ restauraci nebo penzion a jiný druh ubytování. V dotazníku jsem poloţila tři otázky. Zdali lidé preferují rodinný podnik, dále jestli znají vůbec nějaký rodinný podnik a v poslední řadě důvod, proč vyhledávají rodinný podnik. Po vyhodnocení všech výsledků z dotazníků vyplynulo, ţe zákazníci buďto nemají zájem o rodinný podnik, nebo jej nepreferují, nebo nechtěli dotazník ani vyplnit. I přes několik negativních názorů, se našli i pozitivní názory. Někteří lidé přeci jen preferují rodinný podnik. Jako odpovědi na to proč, jsem přišla do styku s těmito odpověďmi. ,, Osobnější přístup k zákazníkovi, kvalita sluţeb, rodinná příjemná atmosféra, ţádné nátlaky na práci atd. ´´. Z několika odpovědí je znát, ţe rodina se chová k zákazníkům jako ke své rodině a členům rodiny. Naším pravidlem je, aby se měl host jako v bavlnce. Ať uţ se u nás ubytuje, nebo přijde na jídlo. 43

Já osobně navštívila několik penzionů, který vlastnila rodina. Vţdycky se mi tam líbilo, nebyla zde ţádná přetvářka, vţdy z nich vyzařovala energie a pozitivní vztah k práci, vţdyť pracují na ,,svém´´. Celý dotazník s odpověďmi jsem uvedla do příloh. 4.12.

Praxe

Na střední Hotelové škole ve Vršovicích, kde jsem studovala od roku 2005 ro roku 2009. Během studia na střední škole jsem chodila po různých brigádách, ale nikdy jsem nebyla v rodinném podniku. Ráda bych poukázala touto cestou, jak se pro mě lišila práce v hotelu, nebo pro cateringovou společnost oproti rodinné firmě, ve které pracuji dnes. V prvním ročníku jsem jako první brigádu šla vykonávat do hotelu Hilton Prague na Florenci. V tomto hotelu jsem vykonávala funkci servírky na hlavní restauraci. Pouze jsem debarasovala špinavý inventář ze stolů. Ve druhém ročníku nám umoţnovala škola vykonávat brigádu pro cateringovou společnost Golem, s r. o. Tato brigáda mi dala spoustu zkušeností. Díky této společnosti jsem se podívala do Aneţského kláštera na Malé Straně, vedle nemocnice Na Františku. Nejčastěji si nás brali na debaras a roznášení welcome drinků nebo nabízení kanapek hostům. Mou největší zkušeností v té době, bylo pracovat v Praţském Rudolfínu, kde se konala galavečeře. Firma Schwarzkopf, která na trhu představuje barvy na hlavu, uspořádala módní přehlídku. Takový sled menu, jako proběhl na této akci, jsem ještě v ţivotě neviděla. Nabízeli jsme welcome drink, víno červené i bílé, vodu, dţus a po večeři samozřejmě kávu nebo čaj. Poprvé a naposledy jsem pracovala na této akci. Talíře se nahřávaly tak, ţe jsme obsluhovali v rukavicích, aby nás to nepálilo. Takový sled menu jako byl tam, se nevidí denno denně. Od studeného předkrmu po dezert. To byl opravdu gastronomický záţitek. Ráda bych si ho zopakovala znovu. Další brigády, které jsem vykonávala byly pro hotel Hilton Prague Old Town. V tomto hotelu jsem pracovala poměrně dlouho. Tady v tomto hotelu, mě ale mrzel přístup k zaměstnancům. Můj nadřízený F&B manaţer, mi nebyl natolik sympatický. Choval se ke mně jako ke slečně, co nic neumí. Začátky byly opravdu veselé, na plac k zákazníkům jsem se ani nedostala. Pokaţdé jsem dostala nějakou práci typu leštění příborů, nebo vymývání lednic, kde se skladovalo víno. A po ukončení práce se place jsem otírala stoly, doplňovala sůl a pepř, skládala ubrousky a leštila sklenky na víno a na vodu. Tato práce mě popravdě nebavila a ani nenaplňovala. Postupně jsem se probojovávala k práci, která mi uţ umoţňovala komunikovat s hosty hotelu. Největší radost pro mě byla zanášet kávu. Udělat latté a donést ho k hostovi. Pamatuji si jako by to bylo včera, kdyţ jsem nesla své první latté nebo cappuccino, a bála jsem, protoţe vzhledově odpovídalo na první pokus. Hosté

44

ale na to jen kývly hlavou a usmáli se. S odstupem času jsem dělala nejpěknější latté ze všech zaměstnanců na restauraci. Občas mě ostatní spolupracovníci prosili, jestli bych jim nemohla udělat kávu a zanést ji. To mi nedělalo ţádný problém. Ale co jsem chtěla říct, ţe v hotelu pracuje tolik lidí, ţe se pomalu ani navzájem neznají. Občas mě zamrzelo, kdyţ si ředitel hotelu na něco stěţoval, a odneslo to spoustu zaměstnanců, ţe jsme se s ním nikdy nesetkali. Ta stíţnost prošla přes tolik lidí, ţe osobní přístup k zaměstnancům tady v těch hotelech prostě není. Nikdo nikoho za dobře odvedenou práci nepochválí. I kdyţ si myslím, ţe na tom hodně záleţí. Kdykoliv byl problém a někdo nebyl spokojen, to se řešilo, ale jakmile někdo udělal něco perfektně, nebo přišel s novým nápadem, který se vyuţil, to uţ nikdo neocenil. Nikdo neříká, ţe člověk musí být neustále chválen, ale dát najevo spokojenost je velké plus pro obě strany. Chci říct, ţe kdybych měla porovnat práci v hotelu a práci v rodinné firmě, tak rodinný podnik více naslouchá, přijímá nové nápady, které uskutečňují. Váš hlas v hotelu nikdo neslyší, ani neocení. Navíc si myslím, ţe práce je menším kolektivu lidí, je lepší. Člověk ty okolo sebe lépe pozná, vytváří nové vztahy a přátelství. Já osobně, bych byla raději zaměstnanec. To byla výhoda práce v hotelu. Člověk se nemusel o nic starat. Ţádné objednávky, reklamace a jiné záleţitosti. Kaţdý přijde, odpracuje si to, co má a jde domů. Člověk odchází z práce s čistou hlavou a za prací zavře dveře. Kdyţ to porovnám se sebou, tak já řeším jak objednávky, reklamace a jiní záleţitosti. A s tím rozdílem, ţe já chodím domů, a přesvědčuji se, zda jsem vše objednala a jestli je všechno tak, jak by mělo být. Člověk i mimo práci přemýšlí, jestli je všechno v pořádku, jestli nedošlo pivo, nebo párátka, sůl a jiné drobné věci, které by člověk normálně vypouštěl z hlavy. Je ale pravda, ţe mojí oporou je rodina. Rodina, která vás v těţkých chvílích podrţí a nenechá ve štychu. Rodina je to nejdraţší, co člověk v ţivotě má. A to já si uvědomuji dnes a denně.

4.13.

Praxe v zahraničí

Ve třetím ročníku střední Hotelové školy jsem odjela na 3 měsíční zahraniční praxi do Řecka, na ostrov Rhodos s mou nejlepší kamarádkou ze třídy. Tato zkušenost, byla ta nejlepší, co mě kdy v ţivotě potkala. V mých letech mi probíhalo hlavou, sama, u moře, bez rodičů, za brigádou. Tato příleţitost se přeci nenaskytne kaţdému. Ve škole probíhalo ústní pohovor, týkající se znalostí z anglického jazyka. Tímto pohovorem jsme prošly a uţ nám nic nebránilo v cestě. Ve škole jsem zameškala poslední měsíc školy a odlétalo se uţ začátkem června pryč. Bylo to dlouhé odloučení od mé rodiny, kamarádů a České

45

republiky. Po příletu na Řecký ostrov Rhodos, jsem se teprve dozvěděla, do jakého hotelu půjdu pracovat. Byl to hotel Rodos Princess, který se nacházel v jiţní části ostrova. Ubytováni jsme byly v takových chatkách kousek od hotelu. Na chatce byla koupelna, klimatizace, lednička a dvě postele. To nám bohatě stačilo, stejně jsme netrávili tolik času na pokoji. Druhý den nám zástupce ředitele hotelu ukázal hotel, restaurace a bary, ve kterých se budeme střídat. O pár hodin později přijelo na hotel dalších 8 lidí ze Slovenska a z České republiky, ţe zde budou pracovat s námi. Bylo to fajn, tvořili jsme jednu velkou partu lidí. Celkem pracovalo 5 brigádníků na hlavní restauraci, dále 2 brigádníci u pláţového baru, 2 brigádníci na večerním baru a 1 brigádník u stánku se zmrzlinou. Kdo měl zájem, mohl vyzkoušet všechna moţná místa na pracování. Nikdo ale po týdnu práce nic měnit nechtěl. Kaţdý byl spokojen tam, kde byl. Já přes tři měsíce pracovala na hlavní restauraci a jen zřídka jsem zaskočila na výpomoc do zmrzlinového stánku. Pracovalo se vţdy 6 dní z týdne. Kaţdý měl volno na přeskáčku. Kaţdý den, po příchodu do práce, jsme si museli na naši zaměstnaneckou kartu píchnout příchod i odchod. Z této karty se nám potom počítala měsíční výplata. Za ty celé tři měsíce jsme všichni procestovali celý ostrov skrz na skrz. Dokonce za mnou v srpnu přijeli rodiče na dovolenou. Celý týden, byli ubytovaní v hotelu, ve kterém jsem pracovala. Takţe jsem se o ně celý týden starala. Obsluhovala je při snídani, obědu, nebo večeři. Směny v hotelu nepřesahovaly nikdy více, jak 8hodin. Někdo měl směny rozepsané na snídaně na 4 hodiny a na večeře 4 hodiny. Někdo měl obědy plus večeře dohromady 8 hodin. Nic méně, kdyţ zamnou byli rodiče, tak během volna jsem zamluvila auto a jelo se na výlet do hlavního města Rodos. Ukázala jsem jim památky, a dělala takového průvodce městem. Kdyţ rodiče odlétali koncem srpna, věděla jsem, ţe za chvíli poletím domu také. Letenku jsem měla vystavenou na 17.září. Tři měsíce uplynuly doslova jako voda, ale tato zkušenost vnesla do mého ţivota úplně jiný pohled. Člověk, co jezdí na dovolené, ani netuší, co se děje za stěny restaurace. Jaký tam vládne chaos. Člověk na dovolený chce být hýčkaný za kaţdou cenu a dovolenou si uţívá. Já uţ znám obě dvě stránky na dovolené. A to jak z pohledu zákazníka, tak z pohledu zaměstnance. ( fotky viz příloha č.3 )

46

4.14.

Graf trţeb

90000 80000 70000 60000 50000

Řada 1 Řada 2

40000

Řada 3 30000 20000 10000 0 rok 2010

rok 2011

rok 2012

rok 2013

rok 2014

Tento graf, se týká trţeb v měsíci únor. Od roku, kdy jsme začali podnikat. Je nepatrně vidět, jak trţby rostou. Rok od roku se vše zlepšuje, tak doufáme, ţe tomu bude i nadále. Únor je jeden z nejsladších měsíců. Lidé jezdí na hory a obec je poloprázdná. Lidé se vzpamatovávají po vánocích a po novém roce, kdy se vydají ze všech peněz minimálně do března. Je to mu zhruba rok, co si restaurace vydělává sama na sebe a něco i pro nás. Chce to jen trpělivost a výdrţ. Veškeré investice se jednoho dne vrátí samy. Jen člověk musí být soudný, a všechno si rozloţit. Kdyţ bude restaurace drahá, bude do ní chodit méně lidí, tak návratnost investic opět stoupne. Naopak, kdyţ člověk vydělává pomalu, ale zároveň se mu to vrátí v kratším časovém období.

47

4.15.

Graf návštěvnosti

160 140 120 100

Sloupec1

80

Sloupec2 návštěvnost

60 40 20 0 podzim, zima

jaro, léto

Návštěvnost v zimních a letních měsících je značně rozdílná, V zimních měsících vydáme tak 25 obědů denně a naopak v letních měsících okolo 60 obědů denně. V létě je převáţně návštěvnost maminek s dětmi, které přijdou na kávu, limonádu a zákusek. Dále rodiny s dětmi na oběd. Během letních měsíců vyděláváme na ,, přeţití ´´ zimních měsíců. V létě se zaměřujeme na tuto klientelu lidí a přizpůsobujeme naše sluţby těmto zákazníkům formou prodejem zmrzlin, dětských pohárů, oblíbených dětských jídel jako jsou dukátové buchtičky se šodó, plněné ovocné knedlíky, lívance, palačinky. Někteří se spokojí i s hranolky s kečupem. Přes obědy se zase snaţíme dobře a levně zasytit, chlapi, kteří pracují na stavbách a potřebují se pořádně najíst. Přes obědy se preferují knedlíky s omáčkou jako rajská, svíčková, znojemská, bratislavská, štěpánská, koprová, křenová a jiné. Nebo dalšími oblíbenými jsou vepřové výpečky s knedlíkem a se zelím, vepřová směs v bramboráku, smaţený kuřecí nebo vepřový řízek s vařenými brambory nebo odlehčenou variantu, jako jsou saláty, francouzské brambory nebo zapečené těstoviny. Polední menu se u nás prodává za 89,-. V poledním menu je polévka a hlavní jídlo. Ostatní jídla se pohybují: polévka 22,- a hlavní jídla od 69 do 79,- za porci. Polední nabídku nabízíme kaţdý den i o víkendu od 11 do 15hod. Kaţdý den se polední menu mění a pro stálé zákazníky není problém uvařit jídlo, dle jejich přání.

48

4.16.

Závěr

Na závěr bych chtěla říct, ţe jsem neskutečně ráda, ţe mohu pracovat v rodinném podniku, určitě bych to doporučila i ostatním. Mám skvělou rodinu, která se jen tak někde nevidí. I přes to, ţ jsem mladá, si myslím, ţe jsem zatím získala dost zkušeností a rad z praxe a brigád. Myslím, ţe člověk my běl vyzkoušet několik provozoven, aby zjistil, jak to funguje jinde. Člověk tak má moţnost vidět chyby na podnikání druhých a jednou se takových chyb vyvarovat. Podle průzkumu, který jsem vedla na téma rodinné podniky, jsem zjistila, ţe většině lidí v dnešní době je jedno, kde je ubytovaná, nebo kde se stravuje. Jejich jediným cílem je odejít spokojen. Takový to pohled, není úplně ideální. Na druhou stránku se mezi námi najdou i lidé, kterým není jedno, kde se ubytují, nebo kam zajdou na oběd nebo večeři. Vnímají prostředí, tváře, sluţby, vůně, pachy, nebo detaily. Takových to lidí, si především my váţíme. Myslím, ţe rodinné firmy, by se měli jen a jen rozrůstat. Zaniknout by měly převáţně fast foody, kterých je tady víc neţ dost. Fast foody jsou převáţně konkurencí všech restauračních zařízení. Vţdyť fast foody jsou vizitkou Ameriky, rodinné podniky s nejlepšími sluţbami mohou být zase naší vizitkou. Dnešní hrozbou pro lidi je čas. Spousta lidí nemá čas se v klidu najíst. Posedět, vypít si kávu v klidu v přírodě a poslouchat zpěv ptáků. Dnešní doba je upřímně chaotická. Kdyţ bychom všichni zvolnili tempo a nikam nespěchali, lidé by navštěvovali více restaurační zařízení. Proto já osobně bych odstranila veškeré fast foody a věnovala se kvalitnímu vaření. Restaurace se zaměřením na cizí kuchyni bych rozhodně podporovala. Aby člověk mohl ochutnat jídlo z celého světa v okolí několika kilometrů.

49

Literatura Devátá Ivanka: Rodinný podnik, Motto 2010, ISBN: 978-80-7246-522-4 Geršlová Jana, Milan Ţák: Dějiny podnikání, Copyright, Vysoká škola ekonomie a managementu 2012, ISBN: 978-80-86730-95-0 Geršlová Jana: Dějiny moderního podnikání, Professional Publishing, PBtisk, Příbram 2012, ISBN: 978-80-7431-080-5 Hesková Marie, Vojtko Viktor: Rodinné firmy zdroj regionálního rozvoje, Profess Consulting 2008, ISBN: 978-80-7259-062-9 Jones Gary : Cesta k prosperitě, Grada Publishing 1996, ISBN: 80-7169-307-3 Koráb Vojtěch, Alena Hanzelková, Marek Mihalsko : Rodinné podnikání, Computer Press, a.s., Brno 2008, ISBN: 978-80-251-1843-6 Macháček Ivan: Rodinné podnikání, ASPI 2005, ISBN:978-80-7357-099-8 Veber Jaromír, Jitka Srpová a kolektiv : Podnikání malé a střední firmy, Grada Publishing, a.s., 2008, ISBN: 978-80-247-2409-6 Vodáček Leo, Olga Vodáčková : Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské Unii, Managment Press, Praha 2004, ISBN: 80-7261-099-6 Zadraţilová Dana, Vladimíra Khelerová : Management obchodní firmy Cover Design 1994 ISBN: 80-85623-72-2 Webové stránky www.mmr.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace-CR-2010-2012.pdf www.pivovarbroumov.cz www.botin.es www.novinky.cz

50

Příloha číslo 1 (restaurace Sobrino de Botin)

51

Příloha číslo 2. (zabijačka)

Příloha

52

č.3 praxe v zahraničí (Řecko, ostrov Rhodos)

53

Keywords: CA, enterprise, entrepneur, SWOT

54