VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Vladislav Godun

Kulturní zvyklosti turistů z Ruské federace, tradice, jejich vliv na tvorbu produktu a poskytování služeb v cestovním ruchu

Bakalářská práce

2016

Kulturní zvyklosti turistů z Ruské federace, tradice, jejich vliv na tvorbu produktu a poskytování služeb v cestovním ruchu

Bakalářská práce

Vladislav Godun

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: 21.04.2016

Praha 2016

Culture traditions of Russian tourists, their effects on creating goods and providing service in tourism.

Bachelor’s Dissertation

Vladislav Godun

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality Management

Major: Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 21.04.2016

Prague 2016

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Kulturní zvyklosti turistů z Ruské federace, tradice, jejich vliv na tvorbu produktu a poskytování služeb v cestovním ruchu zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

V Praze dne

Podpis

Poděkování

Rád bych poděkoval vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Monice Klímové za její cenné rady a odborné znalosti, které mi poskytla během její zpracování, za ochotu, trpělivost a čas, který byl mi věnován.

Abstrakt Téma bakalářské práce je „Kulturní zvyklosti turistů z Ruské federace, tradice, jejich vliv na tvorbu produktu a poskytování sluţeb v cestovním ruchu―. Jedná se o téma velice aktuální, neboť cestovní ruch v ČR je velice závislý na zahraničních klientech, kterým se provozovatelé různých provozoven cestovního ruchu snaţí vyjít vstříc. Cílem práce je analyzovat, do jaké míry ovlivňují kulturní zvyky a tradice Rusů nabídku produktů a sluţeb pro tyto občany. Práce je rozdělena na tři části, teoretickou, praktickou a návrhovou. Teoretická část se v prvé řadě zabývá kulturou, cestovním ruchem a také pojednává o tom, jaký má vliv kultura na cestovní ruch. Praktická část se pak zabývá ruskými občany v ČR, jejich počtem (statistikou) a dále pak produkty, které jsou těmto klientům nabízeny. Návrhová práce pak představuje shrnutí a vlastní návrhy autora ke zlepšení dané situace.

Abstract The subject matter is "Cultural practices of tourists from the Russian Federation, traditions, their influence on the creation of products and services in tourism". This is a very current topic, since tourism in the Czech Republic is very dependent on foreign clients, which the operators of the various establishments of tourism aims to meet. The aim is to analyze to what extent affect cultural customs and traditions of Russians range of products and services for these people. The work is divided into three parts: theoretical, practical and design. The theoretical part deals primarily with culture, tourism and discusses its impact on culture tourism. The practical part deals with Russian citizens in the Czech Republic, their numbers (statistics), and then the products that are offered to these clients. Form work represents a summary of the author's own proposals to improve the situation.

Klíčová slova Cestovní ruch, Rusko, stereotypy, turismus, zvyky

Key words Tourism, Russia, stereotypes, tourism, customs

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 8 1 Teoretická část....................................................................................................................... 10 1.1 Kultura ................................................................................................................................ 10 1.2 Cestovní ruch a jeho specifika ........................................................................................... 10 1.3 Vliv kultury na cestovní ruch ............................................................................................ 12 1.4 Rusko a kulturní zvyklosti Rusů ........................................................................................ 14 1.4.1 Základní informace o zemi .......................................................................................... 14 1.4.2 Tři pilíře ruské kultury ................................................................................................. 17 1.4.3 Ruská kultura ............................................................................................................... 18 1.4.3.1 Stravování ............................................................................................................. 18 1.4.3.2 Hodnoty a zvyklosti v ruské kultuře ..................................................................... 24 1.4.3.3 Rusové jako klientela v cestovním ruchu ............................................................. 27 1.4.3.4. Cestování.............................................................................................................. 28 1.4.3.5 Postavení ţen ........................................................................................................ 33 1.4.3.6 Národní mentalita.................................................................................................. 34 2 Analytická část ...................................................................................................................... 37 2.1 Vnímání České republiky ze strany občanů Ruské federace ............................................. 37 2.2 Vývoj v roce 2015 ............................................................................................................. 38 2.3 Vývoj počtu ruských turistů v ČR ...................................................................................... 39 2.4 Jaké produkty Rusům nabídnout ....................................................................................... 42 2.5 Vlastní šetření ..................................................................................................................... 44 3 Návrhová část ........................................................................................................................ 46 Závěr......................................................................................................................................... 53 Zdroje ....................................................................................................................................... 54

Úvod Ekonomika Ruské federace je pátou nejsilnější ekonomikou světa a při posuzování parity kupní síly sedmou. Země je rozlohou největší zemí světa a pyšní se velkým nerostným bohatstvím zemního plynu, ropy, uhlí, barevných kovů a drahých kovů. Od dob rozpadu Sovětského svazu se Rusko podrobilo významným změnám - z centrálně plánované ekonomiky přešlo na trţně zaloţenou a globální integrovanou ekonomiku. Tento krok měl podstatný vliv na rozvoj trhu cestovního ruchu v zemi, coţ dokazuje konkurenční prostředí na trhu, rozšiřující se seznam dostupných turistických destinací a stále větší toky ruských turistů směřujících do zahraničí. V 90. letech byl zrušen státní monopol na některé druhy obchodních činností a došlo k privatizaci státem vlastněných podniků, liberalizaci cen, k vytvoření legislativního a právního rámce pro domácí podniky. Země následně získala zvýhodněný status pro zahraniční podniky působící v Rusku. Turismus, cestování a zahraniční obchod se tak pro Rusko a jeho obyvatele staly běţnou součástí ţivota. Bakalářská práce se zabývá tématem Kulturní zvyklosti turistů z Ruské federace, tradice, jejich vliv na tvorbu produktu a poskytování sluţeb v cestovním ruchu. Jedná se o téma velice aktuální, neboť cestovní ruch v ČR je velice závislý na zahraničních klientech, kterým se provozovatelé různých provozoven cestovního ruchu snaţí vyjít vstříc. Je zřejmé, ţe k nalákání klientů je nutné znát zvyky a tradice, neboť pak se v ubytovacích a dalších zařízeních cestovního ruchu budou cítit spokojeně jako doma. Jelikoţ je oblast cestovního ruchu vysoce konkurenční, jednotlivé provozovny se pak doslova předbíhají v tom, jaké nabídky předkládají svým hostům. A jsou to právě hosté, kteří tak vlastně určují to, jak bude tvořen výsledný produkt. Provozovatelé zařízení cestovního ruchu si totiţ nemohou dovolit mít v nabídce takový produkt, o který nebude mít nikdo zájem a proto se snaţí cílit na poptávku jednotlivých skupin hostů. Mimo produkty je třeba vzít v potaz, ţe velký vliv mají také mezinárodní otázky či konflikty mezi státy. Práce je rozdělena na tři části, teoretickou, praktickou a návrhovou. Teoretická část se v prvé řadě zabývá kulturou, cestovním ruchem a také pojednává o tom, jaký má vliv kultura na cestovní ruch. Jsou to prakticky úvodní kapitoly ke kapitole čtvrté, která se jiţ přesně zabývá tématem. Po krátkém popisu Ruské federace se práce zabývá kulturou, mentalitou, náboţenstvím, stravováním, stereotypy a hlavně cestovatelským profilem ruských občanů. Praktická část se pak zabývá ruskými občany v ČR, jejich počtem (statistikou) a dále pak

produkty, které jsou těmto klientům nabízeny. Návrhová práce pak představuje shrnutí a vlastní návrhy autora ke zlepšení dané situace. Nechybí na závěr práce také shrnutí či vlastní návrhy k dané problematice. Cílem práce je analyzovat, do jaké míry ovlivňují kulturní zvyky a tradice Rusů nabídku produktů a sluţeb pro tyto občany. S cílem práce úzce souvisí také hypotéza: Předpokládá se, ţe tam, kde jsou produkty a sluţby svou strukturou nakloněny ruské klientele, je zde vyšší podíl hostů z této klientely. Při zpracování práce bude vyuţita jak základní odborná literatura, která je dostupná, tak informace z odborných webových stránek či dalších relevantních webových stránek. Velké těţiště z hlediska zdrojů informací bude leţet na samotném autorovi práce, které ruské prostředí zná. Takto analyzované informace z uvedených zdrojů budou setříděné tak, aby se s nimi dalo pracovat. Následně proběhne jejich syntéza v kompaktní výstup.

1 Teoretická část 1.1 Kultura Kultura je pojem označující soubor hodnot v různých oblastech. Obecně platí, ţe kulturou se rozumí lidská aktivita spojená se sebevyjádřením (náboţenský kult, imitace) osoby, projev jeho subjektivity (charakter, schopnosti, dovednosti a znalosti) (Barša, 1999, str. 17). Další rozšířený pojem společné kultury se skládá ze tří sloţek: -

Ţivotní hodnoty

-

Normy chování

-

Artefakty (hmotná díla) (Barša, 1999, str. 17)

Ţivotní hodnoty jsou nejdůleţitější pojmy v ţivotě. Jsou základem kultury. Normy chování se projevují z hlediska morálky a etiky. Ukazují, jak se má člověk chovat v různých situacích. Pravidla, formálně zakotvené, se nazývají zákony. Je moţné mluvit o kultuře jedince, kultuře sociální či profesní skupiny, o kultuře určité doby. Nejdůleţitější je pojem kultury lidí, jeden jazyk, související a relativní jednota státního a veřejného ţivota. Taková kultura vzniká v procesu historického vývoje, nese vzpomínku na minulost, a to samo o sobě můţe být základem pro budoucnost.

1.2 Cestovní ruch a jeho specifika Cestovní ruch je oblast národního hospodářství, která má určitá specifika, neboť se zde neposkytují klasické sluţby. Mezi tato specifika řadí: -

osobní charakter této sluţby, neboť se jedná o sluţby pro lidi

-

místo (místo, které je pro cestovní ruch atraktivní a dává moţnost aplikace této sluţby)

10

-

pomíjivost (sluţby, které nejsou spotřebovány v daný moment, kdy jsou k dispozici, jsou následně znehodnoceny)

-

čas (cestovní ruch probíhá v určitém stanoveném čase, např. dle typu v určité sezóně)

-

podnik v cestovním ruchu nelze zaloţit kdekoliv, je třeba k tomu vhodné prostředí a jeho perfektní znalost

-

je třeba nabídnou zajímavý produkt, záţitek, popř. umět vymyslet „balíček― klientům přímo na tělo

-

nerovnoměrná poptávka, často ovlivněná počasím a sezónností

-

působení mnoha významných vlivů, které mohou podnikání v cestovním ruchu výrazně ovlivnit

Kaţdý, kdo podniká v této oblasti, tak musí dát pozor na úskalí tohoto oboru. Proto platí, ţe je třeba mít dostatečné znalosti z této oblasti případně profesionály kolem sebe. Při rozjezdu podnikání mohou být totiţ zásadní chyby pro další působení na trhu cestovního ruchu fatální a můţe dojít i k ukončení podnikání. Prvotní problém, stejně jako v jiných odvětvích, je umět se prosadit na trhu a udrţet si zde pozici, resp. umět tuto pozici odhadnout. Jelikoţ je cestovní ruch zaměřen na sluţby, je třeba mít kvalitní zaměstnance, kteří tyto sluţby poskytují. Zákazníci umí ocenit kvalitu a za daný finanční obnos chtějí na trhu získat to nejlepší. Firma poskytující sluţby cestovného ruchu na trhu není sama, musí si umět uvědomit své okolí a pracovat s ním, umět se mu přizpůsobit. Zákazník totiţ můţe kdykoliv odejít ke konkurenci, a tak je třeba uspokojit kaţdou jeho potřebu, popř. se snaţit umět odhalit i jeho potřeby skryté, latentní, zatím neobjevené. Zákazník toto pak bude reflektovat s povděkem a to je pro danou provozovnu nejlepší reklama. Je třeba se tedy zaměřit na to, aby zákaznické okolí podniku, tj. hosté jak stávající tak potenciální, byli spokojeni. Záleţí podle hlavně na:

1

-

schopnostech a profesionalitě personálu

-

umění komunikace personálu

-

kladný vztah personálu k vykonávané práci

-

dostupnost personálu, tzn. zákazník by neměl zbytečně čekat

-

spolehlivost personálu, ochota

-

kvalita ubytovacích a stravovacích sluţeb dle očekávání zákazníka

-

kvalita doplňkových sluţeb1

INDROVÁ, J: Cestovní ruch. Praha: Oeconomia, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4, str. 25

11

1.3 Vliv kultury na cestovní ruch Kultura má na cestovní ruch obrovský vliv, můţeme říci, ţe kultura je jedním z motorů cestovního ruchu. Lidé totiţ velice často cestují právě za kulturou, za kulturními záţitky, rádi navštěvují např.: -

výstavy

-

hrady

-

zámky

-

muzea

-

vernisáţe

-

atd.

Kultura a umění se ovlivňují navzájem. Zatímco kultura vytváří pro rozvoj cestovního ruchu, i na druhou stranu cestovní ruch rozvíjí kulturu např. v určitém regionu. Tato vzájemná souvislost je však realitou aţ od určitého sociálního a ekonomického stupně vývoje, od přelomu 19. a 20. století. V tu dobu jiţ bylo moţné lépe cestovat a bylo moţné také šířit informace jak o moţnostech cestovního ruchu, tak také o kulturních atrakcích a moţnostech.2 Existují i názory, ţe cestovní ruch ovlivňuje kulturu negativně. Můţe se jednat hlavně o zahraniční kulturu a nebo i jinou kulturu, která do daného regionu nezapadá. Jde hlavně o to zalíbit se turistům a proto se některé akce či zvyky, tzn. ţivot v regionu, změní tak, aby se turistům co nejvíce zamlouval. Coţ samozřejmě ve své podstatě můţe místí specifika a kulturu narušit a ovlivnit. Toto riziko nesou hlavně regiony, které jsou méně vyspělé a jsou na financích z kultury doslova závislé. Jejich touhou je získat s cestovního ruchu co nejvíce peněz a proto se nezdráhají se turistům zavděčit, často za kaţdou cenu, i za cenu pošlapání místních tradic a kultury, popř. kulturu různě mění a "ohýbají", aby zde byli turisté co nejvíce spokojeni. Cestovní ruch ve spojení s kulturou má pro region velký význam. Zvyšuje v regionu zaměstnanost, zvyšuje zisky místních firem a láká do místa i investory, kteří zde dále podnikají a opět poskytují pracovní příleţitosti. Kulturní a její zdroje zatraktivňují dané 2

GALVASOVÁ, I., a kol.: : Průmysl cestovního ruchu. 1vyd., Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. 262 s. ISBN 978-80-87147-06-1, str. 65

12

destinace a je tak jedním z klíčových faktorů, které mohou ovlivnit návštěvnost a místní atraktivitu. Často se na základě místních kulturních památek a pamětihodností vytváření pro turisty a jiné účastníky cestovního ruchu speciální balíčky, které jsou opět pro zákazníky a potenciální návštěvníky nesmírným lákadlem.3 Na základě spojení kultury a cestovního ruchu je moţné pojednat o kulturním cestovním ruchu. Cestovní ruch lze totiţ různě členit a právě kulturní cestovní ruch je jednou z moţností, jak kulturní ruch dělit. Dále se jedná např. o sportovní cestovní ruch, poznávací cestovní ruch, cestovní ruch zaměřený na přírodní turistiku atd. Kulturní cestovní ruch je tedy takový cestovní ruch, který se zaměřuje na poznávání kulturních památek, zvyků, obyčejů, tradic, historických objektů a památek atd. jiných národů nebo v jiných regionech. Právě kulturní cestovní ruch je součástí cílů cestovního ruchu, které se dnes stávají stále více modernějšími. Jedná se o spíše individuální cestovní ruch, nikoliv masový, kdy jednotlivci mají zájem poznat, jak ţije vzdálený národ nebo jiné etnikum z hlediska kultury, tradic, zvyků atd. Kulturní cestovní ruch nemá jen ekonomický přínos, ale má přínos i pro subjekty cestovního ruchu jako takové, neboť pomáhá vzájemně poznávat s sbliţovat různé kultury a národy. Coţ je ve výsledku dobře, neboť pouze vzájemné poznání můţe vést k toleranci vzájemných odlišností a kulturních rozdílů, které mohou být někdy velmi špatně pochopeny, právě na základě neznalosti těchto rozdílů. A samozřejmě, pokud je cestovní ruch v rámci regionu hýčkám v rozumných mezích, má pro místní obyvatele další přínosy, jak ekonomické, jak bylo uvedeno výše, tak i jiné praktické. V místě se vybuduje lepší infrastruktura, je zde více stravovacích zařízení, častěji se např. pořádají různé kulturní a společenské akce, je zde více obchodů a moţností k podnikání atd. Je důleţité, aby vidina ekonomických přínosů místní tradiční kulturu nakonec nezlikvidovala nebo aby zmíněný profit z cestovního ruchu pocítili a zuţitkovali všichni místní obyvatelé, neboť všichni v dané destinaci nesou i "náklady" cestovního ruchu, které např. jsou: -

zvýšená hlučnost

-

zvýšená prašnost

-

moţnost vyšší kriminality

-

častější stavební ruch

3

GALVASOVÁ, I., a kol.: : Průmysl cestovního ruchu. 1vyd., Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. 262 s. ISBN 978-80-87147-06-1, str. 67

13

-

narušení místních ustálených poměrů

-

atd.4

Cestovní ruch je tak třeba kontrolovat z hlediska jeho udrţitelnosti v rozumných mezích, tj. takových, které můţe ještě místní prostor a vybavenost pojmout. Platí totiţ, ţe pro cestovní ruch musí být splněny určité podmínky, bez kterých není moţné cestovní ruch v místě aktivovat. A mezi tyto podmínky určitě patří i nějaké kulturní zázemí či atraktivity. Mezi další podmínky uplatnění cestovního ruchu v určité místě můţeme zařadit: dostatečná vybavenost ubytovacími a stravovacími kapacitami, vhodná infrastruktura- jak silnice a chodníky, tak např. cyklostezky a dopravní spojení, pamětihodnosti, nezdevastovaná příroda atd. 5 Člověk, který cestuje za kulturou, je tak kulturní turista. Je to takový člověk, který navštěvuje v rámci cestovního ruchu nějakou atrakci, a to kdykoliv během své cesty, bez ohledu na to, jaký je důvod cesty nebo cíl cesty. Můţe se jednat např. o cestu na kongres, kdy si dotyčná osoba udělá výlet po místních kulturních památkách.

1.4 Rusko a kulturní zvyklosti Rusů 1.4.1 Základní informace o zemi Oficiální název státu: Ruská federace - Rusko (Российская Федерация – Россия). Základní údaje o Rusku:

4 5

-

Rozloha 17 075 400 km2

-

Počet obyvatel 142,9 mil. obyvatel

-

Jazyk: ruština, jazyky jednotlivých autonomních oblastí a republik

-

Měna: Rubl

-

Hustota zalidnění: 8,4 ob./km²

-

Vznik: 25. prosinec 1991 (rozpadem SSSR)

-

Státní zřízení: federativní poloprezidentská republika

-

Hlavní město: Moskva

VAŠKO , M.: Cestovní ruch a regionální rozvoj, Praha: Oeconomica, 2002. 96 s. ISBN 80-245-0445-6, str. 56 VAŠKO , M.: Cestovní ruch a regionální rozvoj, Praha: Oeconomica, 2002. 96 s. ISBN 80-245-0445-6, str. 58

14

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva - 76 mil., tj. 53 %. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické sloţení K 1.červnu se počet obyvatel Ruska od začátku roku 2009 sníţil o 57.300 osob, t.j. o 0,04 %. Migrační přírůstek (především ze států SNS) kompenzoval jen 64,2 % ztrát. Národnostní sloţení: -

Rusové 80 %

-

Tataři 3,83 %

-

Ukrajinci 2,03 %

-

Baškirové 1,15 %

-

Čuvaši 1,13 %

-

Čečenci 0,9 %

-

Arméni 0,78 %

-

asi 140 dalších malých národností.

Náboţenské sloţení: -

pravoslavní – 71 % pokřtěných (20 % alespoň částečně praktikujících)

-

muslimové – 5 %

-

katolíci – 1 %

-

protestanti – 1 %

-

buddhisté - 1 %

-

judaismus vyznává 1 % obyvatel

-

k ateistům se hlásí jen asi 13 % obyvatel. 6

Také je nutné zmínit šamanismus, který někdy bývá chybně označován za náboţenství. Šamanismus je souhrn náboţenských, magických, mytologických a mystických představ a rituálních praktik. V současnosti jsou dva nejznámější typy šamanismu sibiřský a severoamerický. Sibiřský šamanismus byl za dob Ruského impéria a zejména Sovětského svazu vystaven tvrdému pronásledování.

6

zdroj: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/rusko/

15

Jelikoţ se jedná o velikou zemi, má Rusko mnoho sousedů, např.: Norsko, Finsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajinu, Čínu, Ázerbájdţán, Mongolsko atd. Země je rozdělená na 9 časových pásem a do 83 samosprávných celků. Rusko je následníkem Sovětského svazu, který se rozpadl v roce 1991. Stejný rok je povaţován také za ukončení studené války. Rozpad SSSR pro Rusko znamenal velké geopolitické ztráty, zhoršila se i moţnost spolupráce se sektory světového hospodářství. Rozpadem SSSR Rusko ztratilo polovinu námořních přístavů, mnohé z nich byly důleţité nezamrzající přístavy. Ruské ztráty se týkaly také ohledně kultury, vzdělávání či vědeckotechnického pokroku (Pipes, 2004). Rusko je členem mnoha světových organizací, mezi ty hlavní je moţné zařadit (Pipes, 2004): -

SNS: je organizace zahrnující 9 z 15 bývalých svazových republik Sovětského svazu: Arménie, Ázerbájdţán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádţikistán a Uzbekistán. Turkmenistán přerušil své stálé členství 26. srpna 2005 a je v současné době přidruţeným členem.

-

G8: sdruţení osmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království, USA a Ruska). Dohromady tyto státy představují 65% světové ekonomiky.

-

G20: skupina největších ekonomik světa představovaná ministry financí a guvernéry centrálních bank, tj. členy 19 států a Jednotného vnitřního trhu Evropské unie. Celkově ekonomiky G20 představují 85% světového hrubého domácího produktu, 80% mezinárodního obchodu a 2/3 světové populace.

-

OBSE: Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě je mezinárodní bezpečnostní organizace. Vznikla roku 1995 transformací Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE, téţ Helsinská konference). OBSE sdruţuje převáţně evropské státy. Členem je 56 států

-

OSKB: Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti je mezinárodní regionální organizací pro oblast obrany a bezpečnosti, která zahrnuje 7 zemí bývalého SSSR — Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádţikistán a (od r. 2006) Uzbekistán.

-

SCO: Šanghajská organizace pro spolupráci je mezivládní organizace zaloţená 14. června 2001 těmito státy: Čínská lidová republika, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, 16

Tádţikistán a Uzbekistán. Pozorovatelské země jsou: Mongolsko, Indie, Írán, Pákistán. V současné době usiluje o připojení k této organizaci Mongolsko. -

APEC: Ekonomické seskupení Asie a Tichomoří je organizace sdruţující 21 zemí. Tyto země vytvářejí polovinu HDP světa. Cílem tohoto seskupení je zlepšit ekonomické a politické vztahy mezi členskými státy.

1.4.2 Tři pilíře ruské kultury Pravoslaví Pravoslaví je ortodoxní pravoslavná církev, coţ je církev křesťanská. Hlavou pravoslavné církve byl vţdy car. To se změnilo aţ po vyvraţdění carské rodiny Romanovců. Vedení církve v pravoslaví po r. 1918 náleţí patriarchovi. Odlišnosti oproti katolické církvi jsou následující: - mše je vedena v rodném jazyce a popi jsou na stejné úrovni jako věřící - v pravoslavných chrámech nejsou zpovědnice - odlišnosti v architektuře a ve vnitřní výzdobě chrámu - popové neţijí v celibátu Samoděrţaví Samoděrţaví je absolutistická monarchistická vláda, vychází z historického vývoje Ruska, kdy car byl v podstatě od počátku existence Ruska neomezeným vládcem jak státu, tak i pravoslavné církve. Lidovost Posledním pilířem ruské kultury je lidovost, která „klade důraz na tradice, soudrţnost lidí v době krize, bídy, semknutost a národní hrdost.―7

7

ŽUFAN J.; HÁN J.; KLÍMOVÁ M., Kapitoly z personálního a interkulturního managementu, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, ISBN 978-80-7478-328-9

17

1.4.3 Ruská kultura 1.4.3.1 Stravování Pro pochopení ruské gastronomie - nazýváme ji "ruská", i kdyţ máme na mysli celou oblast bývalého Sovětského svazu - je třeba porozumět především historickým souvislostem. Majetkové a společenské postavení ruského člověka je totiţ zásadním prvkem, který modeluje tvář ruské kuchyně vlastně dodnes. Za základ ruské kuchyně je obecně povaţováno období carského Ruska, které trvalo v podstatě aţ do počátku dvacátého století. Kaviár a šampaňské, bohatýrský ţivot carských důstojníků a opulentní hostiny ruské burţoazie a aristokracie, která do místní gastronomie vnesla vytříbené pochoutky z Evropy i evropské manýry. To, co je dnes povaţováno za ruskou kuchyni, je tak ve skutečnosti spíše kuchyní rusko-francouzskou. Na druhé straně stojí nezanedbatelný vliv chudého venkova. Drsné podmínky naučili Rusy vyuţít úplně všechno, co příroda poskytla nebo dovolila vypěstovat - ryby, zvěřinu, houby, lesní plody, med, obilí, řepu a brambory. Díky prolínání obou těchto extrémů vznikly nesmírně pestré gastronomické kombinace, kde vedle sebe na jednom stole i dnes vídáme prosté sušené ryby hned vedle kaviáru, vodky či šampaňského. Tak jako v ostatních náboţenstvích, tak i pravoslavní v Rusku mají určitý obřadný druh stravy, kterou konzumují při zvláštních příleţitostech a která vychází z jejich vyznání. Rozmanité funkce plní jídlo jak o svatbách, tak pohřbech, svátcích či při rodinných nebo náboţenských obřadech. Mezi rituální pokrmy má výjimečné postavení chléb. Největší mnoţství náboţenských svátků se v pravoslaví slaví na přelomu roků, v období zimního slunovratu, hlavně Vánoce. V předvečer Vánoc končí tradiční půst. Asi sedm týdnů po vánocích začínalo období masopustu a masopustní půst. Mezi tradiční ruská jídla patří: kaše, bliny, oladi, piroţky, vatrušky, pončiky, vareniky, kuťja, boršč, kulebjaka, okroška, šči, ucha, pelmeně; zajímavé jsou také polévky: -

lehké polévky a omáčky, jejichţ základ se dělal z vody a zeleniny

-

studené polévky zaloţené na kvasu

-

husté polévky, které byly zaloţené na masu či sladkokyselém základu

-

zelné polévky a nudlové polévky 18

-

obilné a zeleninové polévky8

Tradičními ruskými nápoji jsou: vodka, kvas, čaj, mošt, sbiteň, medok, kysel, prostokvaša. Hostitelka většinou předkládá na stůl všechno, co jí moţnosti dovolí. Její pohostinnost vychází z hloubi srdce a setkání u stolu není časem pro upjatou etiketu, ale pro příjemné posezení plné volnosti, hojnosti a přirozené společenské zábavy.9 Kaviár - za starých dobrých časů se jedl zlatou polévkových lţíce a zapíjet šampaňské. Podle mnoha Rusu je nejlepší s bliny (slaný lívanec) a trochou husté smetany. Výborně ladí s vodkou, existuje dokonce značka Beluga vodka, vyvinutá speciálně pro kombinaci s pravým kaviárem. Chatka - konzervované krabí maso. Krab kamčatský, nebe takové královský, pochází z Tichého oceánu z oblasti kolem ruského poloostrova Kamčatka. V Barentsově moři ho Rusové vysadili uměle v 60. tých letech minulého století. Krabi zde neměli ţádné přirození nepřítele a vzápětí se přemnoţili a začali decimovat místní rybí populace. V sedmdesátých a osmdesátých letech se chatce říkalo "Sovětský krab" a konzervy stálý pár korun. Název chatka Pravděpodobně pochází ze slova Kamčatka resp. Kam-chatka. Polévky - patří k nosným pokrmům ruské kuchyně. Nejznámější je boršč, o kterém se říká, ţe reprezentuje snahu uvařit to nejlepší z mála surovin, které jsou na venkově k dispozici - zelí, brambory, červená řepa, mrkev a cibule, někdy maso a smetana. Podobná je i polévka šči, ale maso a vývar jsou z ryb. Velmi silný záţitek představuje studená polévka okroška. Připravuje se z různých vařených druhů masa a ryb, nakrájené kyselé okurky, vařených vajíček a kvasu nebo smetany. Pelmeně - vařené taštičky s masovými, rybími nebo houbovými náplněmi. Jsou jakýmsi národním jídlem Sibiře, kde se připravují ve velkém mnoţství a pak se uchovávají zmrazené venku i několik měsíců. Některé recepty ještě doporučují pelmeně ještě dozlatova osmahnout na pánvi. Podávají se horké s máslem, smetanou nebo s octem. Podobají se na ukrajinské

8 9

KOVALEV, N.; KUTKINA, M.; KARCEVA, N.: Ruská kuchyně. Moskva 2000. ISBN 5-93211-006-6, str. 85 KOVALEV, N.; KUTKINA, M.; KARCEVA, N.: Ruská kuchyně. Moskva 2000. ISBN 5-93211-006-6, str. 87

19

taštičky varjeniky, ty ale obvykle bývají plněné směsí masa a zelí, nebo mají sladkou či ovocnou nádivku. Pirohy - na ruském stole nikdy nechyběly. Pečou se z kynutého nebo listového těsta a mívají masovou, zelnou, játrovou nebo houbovou nádivku. Jedí se samotné nebo k tradičním přesnídávkovým polévkám. Zákusky - čeština nemá relevantní překlad. Jde o pochutiny, které bychom nazvali předkrmem, ale podávají se po celou dobu hodování. Patří zde vynikající nakládané okurky, kukuřice, houby a další zelenina, čerstvé zeleninové saláty, kyselé rybičky s cibulí, slanina, klobása, chléb, uzený losos, kaviár apod. Bliny - malé pečené lívance z řídkého kynutého těsta. Připravují se spíše na slano s kaviárem a smetanou nebo rybou a cibulí. Sladký varianta se doplňuje podobně jako palačinky dţemem nebo rosol čokoládou nebo kompotem. Chléb - ten originální má tvar kvádru, je černý jako bota a prodává se na kila. Existují ale desítky různých variant chleba - světlé, kulaté, kořeněné atd. Za skutečných chlebových specialistů se tradičně povaţují na Ukrajině. Zde se údajně zrodil i zvyk vítat hosty chlebem a solí. Kaše - patří mezi nejstarší původní jídla. Připravuje se z pšenice, ovsa, ječmene, pohanky, krupice, kukuřice i rýţe. Vaří se ve vodě, mléce nebo smetaně a existují slané i sladké varianty. Servírují se polité rozpuštěným máslem nebo sádlem. Neoddělitelně patří k ruským snídani. Podle konzistence se kaše dělí na sypké (slouţí jako příloha), lepkavé (jedí se samostatně) a řídké (sypou se cukrem). Šašlik - špíz z různých druhů marinovaného masa, cibule a sezónní zeleniny. Podává se s výraznými omáčkami a někdy také se zrnky granátových jablek. Prý nejlepší Šašlik jsou z grilu, pod kterým doutná březové dřevo. Slanina - v Rusku slanina, na Ukrajině mast. Ta nejkvalitnější je neuvěřitelně vysoká (i 10 cm), ze speciálně chovaných prasat a stojí skoro stejně jako svíčková. Podle místních je nejlepší odříznout kůţi, potřít slaninu česnekem, nasolit a pevně zabalit do fólie nebo alobalu. 20

Pak ji uloţit na 24 hodin do mrazničky. Takto marinovanou a ztuhlou ji dostanete i v lepších restauracích - krájí se na tenoučké plátky (podobně jako carpaccio).

Ryby Jak jiţ bylo napsáno, je díky vodním plochám v Rusku dostatek rybích trţišť s solení, uzenými či marinovanými rybami. Jídla z ryb byly vţdy vysoce ceněné a čím více a větších ryb bylo na stole, tím více byl uctíván host, kvůli kterému se jídlo připravovalo. V 17. století se do jídelníčku zařadil jako předkrm kaviár a své místo si udrţel aţ do dnes. Kaviár je nejchutnější a nejdraţší ruská delikatesa. Pravý ruský kvalitní je černý kaviár jesetera a červený kaviár lososovitých ryb. Jeseter v Kaspickém moři iv sibiřských řekách dosahuje aţ několik metrů, a přesto získat 500 tun kaviáru znamená ulovit 250 tisíc ryb. Proto jsou u Kaspického moře speciální farmy určené k jejich pěstování.

Bliny Bliny jsou typickým příkladem lidové kuchyně. Mají dvě podoby, jsou buď z tenkého nebo z hrubého těsta. Mohou být pohankové, ovesné, makové, z bílého chleba nebo bramborové. Nejlepší jsou hned po upečení a podávají se se smetanou, kaviárem, slanou rybou, máslem nebo se sladkou zavařeninou, medem či jablky. Byly rituálním jídlem uţ u pohanských slovanských národů. Pirohy Pirohy mohou být plněné zelím, mletým masem, rybou, kaší, řepou, mrkví, bramborami, kopřivou, houbami, jahodami, jablky, tvarohem, povidly, lískovými ořechy, medem, březovým sirupem atd. Náplni do pirohů se rusky říká načinka

21

Nápoje Oblíbeným nápojem je březová šťáva. Bříza je totiţ nejen symbolický ruský strom jako zdroj písní, maleb a tance, ale i produkt lidové kuchyně. Dále Rusové rádi pijí kvas a čaj, ke kterému podávají zavařenin, oblíbená je především višňová, s nerozvařená ovocem jako dţem. Káva rozhodně nemá své jisté místo na ruském stole jako kvalitní čaj. Čaj je skutečně typickým ruským nápojem a pije se čaj nejrůznějších druhů, speciálně upravený v tradičním ruském samovaru.10 Čaj je králem mezi nealkoholickými nápoji. Černý, silný, sladký, bez mléka. V domácnostech se čaj stále připravuje tradičním způsobem v samovaru. V něm se udrţuje silná čajová směs a dolévá se vroucí vodou. Sladí se cukrem, medem, tradičně však varjeniem, coţ je obdoba hustého dţemu s velkými kousky ovoce. Kromě čaje se samozřejmě pije i káva a velkou oblibu si získává hustá hořká čokoláda - "Šokoladnica" jsou v městech skoro stejně populární jako čajovny a kavárny. Kvas původní ruský nápoj, který jinde na světě nenajdete. Je to vlastně nealkoholická limonáda, vyráběná ze zkvašené směsi ţitného chleba, dţemu, kvasnic a vody. Má zlatavě hnědou barvu a voní i chutná po sladu; někdy se pro příjemnější aroma do kvasu přidává ovoce, zázvor nebo máta. Napoprvé vám asi velmi nezachutná, ale dá se na něj zvyknout. Rajčatová šťáva specialita jiţněji poloţených oblastí. Je lahodná, bez přísad, naprosto nesrovnatelná s naším rajčatovým dţusem. V restauracích se běţně prodává v litrových dţbánech a k vodce je vynikající. Pivo je v Rusku skoro stejně populární jako u nás - nejznámější a pro mlsné Čechy asi chuťově nejpřijatelnější je ruská Baltika No 3, ale běţně jsou zde k sehnání všechny světové značky, nebo třeba i licenčně vyráběný Staropramen. "Šampaňské" se proslavilo díky sovětským vědcům, kteří ve třicátých letech minulého století vyvinuli unikátní metodu fermentace v nádrţích místo v lahvích. To umoţnilo Krymskému

10

KOVALEV, N.; KUTKINA, M.; KARCEVA, N.: Ruská kuchyně. Moskva 2000. ISBN 5-93211-006-6, str. 89

22

vinařskému závodu vyrábět 12 milionů lahví ročně a ze šampaňského se stal "nápoj pro všechen lid". Za zkoušku rozhodně stojí červené a polosladké. EU bojuje proti uţívání označení šampaňské, Rusko oponuje, ţe se jedná o generické slovo a ruština jiné označení nezná. Vína: mezi nejznámější producenty vína patří sluneční Gruzie, obecně platné za kolébku pěstování vinné révy, Moldavsko s vinicemi na obdobné výškové úrovni jako francouzské Burgundsko a Bordeaux a s vynikajícím fortifikovaným vínem Kagor. Dezertními víny proslulo vinařství Massandra na ukrajinském Krymu. Dobré vína dávají světu i Arménie a Ázerbájdţán. "Koňak", Armagnac a gruziňák - Arménie se slavnou značkou Ararat z Jerevanská destilárky, Gruzie, Moldavsko, Rusko, Ukrajina - s produkcí "koňaku" se lze setkat téměř všude, kde se daří vinné révě. S pouţíváním slova koňak se to má zhruba stejně jako s ruským šampaňským. Vodka nalijí v nejluxusnější restauraci, v méně luxusních i při domácí návštěvě. V restauracích se vodka obvykle objednává na gramy, častěji v karafě nebo lahvi pro celý stůl. Regály s vodkou v samoobsluţných obvykle měří desítky metrů. Sladkosti Zmrzlinu známe ji pod označením "sibiřky". Tato klasická je vţdy smetanová, hranatá a s oplatkou po obou stranách. Novější varianty obsahují i rozinky, čokoládu nebo karamel. V Rusku je ale "pravá ruská zmrzlina" celkem vzácností - globalizace zaplavila zemi nadnárodními značkami a příchutěmi všeho druhu. Čokoládové bonbony - jsou obrovské a kdyţ sníte jeden, máte vyčerpaný kalorický příděl na celý den. Rusové jim říkají "konfetky". Jsou čokoládové, s oříšky, griliášem, karamelem, nugátem a jsou jich stovky druhů. Nakupovat v Rusku bonbony je opravdový záţitek prodávají se na váhu a v obchodě je jim obvykle vyhrazená celá velká stěna. Na obalech bývají vymalovány veverky, medvědi, červené Karkulka a podobné motivy.

23

Chalva - nepochází sice původně z Ruska, je zde však velmi oblíbená. Další kalorická bomba, velmi, velmi sladká. Připravuje se z opraţených rozemletých sezamových semínek smíchaných s medem. Podle místních zvyklostí se přidávají i pistáciové a jiné oříšky nebo rozinky. Nejčastěji má konzistenci husté hrubé pasty. Ruský způsob obsluhy Je velmi oblíbený hlavně kvůli své náročnosti pro personál. Technika obsluhy je charakteristická tím, ţe před příchodem hosty, se na stoly zakládají předem hostitelem objednané pokrmy, které jsou vkusně uloţeny na mísách a hosté si nabírají sami podle chuti, pomocí překládacích příborů. Povinností obsluhujícího personálu je aby dohlíţel na to, aby byl na stole vţdy čistý inventář a samozřejmě sbírají upotřebený inventář, aby hostům zbytečně nepřekáţel. Tento způsob obsluhy se v minulosti nazýval i okruţní systém obsluhy. Tento systém je velmi jednoduchý a nenáročný na obtíţnost pro obsluhující personál.

1.4.3.2 Hodnoty a zvyklosti v ruské kultuře Mezi základní hodnoty a zvyklosti v ruské kultuře můţeme zařadit: -

Autorita: v ruské kultuře je autorita velice uznávaná, a to i v rámci pracovních týmů nebo obchodních jednání. Uţ proto se v rusé kultuře očekává direktivní způsob řízení a vedení jednání. Pokud je rozhovor přátelská, jedná se spíše o slabost, resp. to bývá povaţováno za slabost. Je moţné zde vidět velmi jasnou charakteristiku toho, ţe národ je schopný přijmout tvrdé vedení a diktaturu v rámci státu.

-

Osobní kontakt: upřednostňuje se vţdy, kdyţ existuje nějaké osobní doporučení, neboť základem je nedůvěřivost a z té se vychází.

-

Konzervativnost: Rusové nemají rádi velké změny, změn se obávají, neboť pro ně často znamenají chaos. Nemají rádi také riziko, jsou spíše konzervativní.

-

Nedochvilnost: Rusové bývají nedochvilní, na pracovní schůzky chodí se zpoţděním a za menší nedochvilnosti se ani neomlouvají, nepovaţují to za nutné, neboť nedochvilnost je normou.

-

Dárky: Velmi důleţité místo mají dárky, které se vyměňují jak při osobních setkáních, tak při osobních jednáních.

24

-

Oslovování: V Rusku je zvykem, ţe se lidé oslovují křestním jménem, ale druhým jménem, které je po otci. Nedochází k oslovování dle příjmení.

-

Vodka: Vodka je jedním ze základních rysů ruské kultury. Voda se konzumuje na různá výročí, oslavy, a také se pije při obyčejném stolování. V dřívějších dobách bývala také u obchodních jednáních. Rusové oceňovali obchodního partnera podle toho, jakou měli schopnost pít vodku.

Komunikace Oficiálním jazykem je ruština, avšak většina Rusů perfektně ovládám angličtinu. Naučené fráze jako dobrý den, děkuji a těší mě avšak potěší. Kromě ruštiny je v Rusku kolem 100 minoritních jazyků mnoha národnostních menšin - tatarský jazyk, ukrajinský, Čuvašská jazyk, čečenský jazyk a podobně. Rusové jsou povaţováni za odměřených a pochmurných, proto je hlasité mluvení a výrazný smích na veřejnosti povaţován za drzý. Rusové se rádi povídají o seriózních tématech, jako je otázka míru, současná ekonomická situace nebo aktuální společenská situace a změny v Rusku. Společnost a kultura Rusko Rodina je závislá od jejího všech členů. Většinou ţijí v malých příbytcích spolu dva aţ tři generace. Rodiny nejsou velmi velké, většina rodičů má jen jedno dítě - ţena musí kromě péče o domácnost vydělávat peníze na ţivobytí. Rusové jsou velmi hrdý národ. Hrdí jsou zejména na svou zemi. Existuje mnoţství patrioticky písní a básní o Rusku. Ţijí v tvrdých podmínkách, tvrdě pracují a jsou pyšní, ţe dokáţí to, co jiní moţná ne. Milují své ruské kulturní dědictví a rádi ho vystavují na odiv ostatním. Rusové mají kolektivního ducha a ţijí ve skupinách. Pokud přijdou sami do restaurace, raději si přisednou k někomu cizímu, jak by měli jíst o samotě

25

Etiketa a zvyky Při pozdravu je důleţitý stisk ruky, přímý pohled do očí a slovní pozdravení se. Stisk ruky muţe a ţeny je jemnější. Ţeny se při setkání líbají - většinou aţ třikrát, začnou na levé straně, pokračují pravou a končí na znovu levé. Blízcí muţští přátelé se zvyknou obejmout a poplácal po zádech. Oblečení Muţi by si měli na formální příleţitosti obléci tmavé, dobře tvarované obleky. Rusové dbají na kvalitní obuv a celkový image. Na setkáních si nesvlékejte sako, nevkládejte si ruce do kapes - je to povaţováno za mimořádně drzé. Ţeny by se měli obléci konzervativnější, vyhýbat se třpytivému nebo křiklavé oblečení či doplňkem. Noste výhradně sukně, ne kalhoty. Při návštěvě ruského ortodoxního kostela noste pokrývku hlavy - klobouk, čepec, šátek. Muţi, pokud jste pozváni na večeři do jejich příbytku, oblek můţete vyměnit za slušné tmavé kalhoty a elegantní košili bez vázanky Vhodné chování Je třeba přijít vţdy včas. Rusové častokrát zkouší vaši trpělivost tím, ţe mnohokrát zpozdily, proto neočekávejte ţádné ospravedlnění a nedomlouvejte setkání na pozdější hodiny. Společenské akce jsou uvolněnější, návštěvník můţe otálet nejvýše 15 aţ 30 minut. Rusové si více váţí trpělivost neţ přesnost, proto vydrţí na jednáních sedět i několik hodin bez konkrétního výsledku. Připravte se, ţe jednání budou zdlouhavé. Nekompromisní Rusové povaţují kompromis za projev slabosti a proto odmítají ustoupit. V Rusku vládnou konexe a lokální vlivy. Kdo chce dělat byznys v Rusku, základem je napojit vztahy s místními - pomohou dárky, finanční dary, sponzorství.

26

Za drzé mohou povaţovat podávání rukou s nataţenými rukavičkami, ukazování podráţek svých bot, odmítnutí pozvání na drink nebo jídlo. Dárky Nehodí se darovat ţluté květy a ani dárek pro ještě nenarozené dítě, obě přinášejí neštěstí. Postačí láhev vína nebo dobrého alkoholu, kytice květů nebo dezert. Rusové dárky nejprve odmítají, pak ho ale nakonec přijmou.

1.4.3.3 Rusové jako klientela v cestovním ruchu Stejně tak, jako je moţné charakterizovat specifické znaky ruské kultury, je určit specifické vlastnosti a charakteristiky ruského turisty, které se v rámci cestovního ruchu projeví. Tyto znaky jsou následující: -

Hrdost a patriotismus: Kaţdý ruský občan je hrdý na to, odkud pochází, je patriotem a očekává, ţe o něj bude náleţitě postaráno, ţe bude náleţitě přijímán a vítán, coţ však na někoho můţe působit jako arogance a nepřístupnost, hlavně např. pro personál hotelu či restaurace. Rusové jsou totiţ nedůvěřiví, dlouho lidi i informace prověřují, a proto chvíli trvá, neţ si daný člověk důvěru získá.

-

Ruský jazyk: Rusové vychází z předpokladu, ţe se v České republice domluví svým rodným jazykem. Velice je pak překvapí,ţe to nemusí takto vţdy fungovat. Stejně tak předpokládají, ţe zde standardně seţenou ruský denní tisk, jídelní lístky v ruštině, apod.

-

Jak jiţ bylo uvedeno, Rusové jsou v jádru nedůvěřiví, a proto vyţadují velké mnoţství informací, neţ se rozhodnou. Právě to můţe vyvolat velkou řadu střetů a konfliktů, hlavně rámci různých exkurzí, procházek či výletů. Oni totiţ do ČR, jako téměř jediný národ, jezdí do ČR řádně připraveni, spoustu věcí mají nastudovaných. Proto potom nepřekvapí, ţe např. různě „zkouší― průvodce či personál hotelu. Chtějí se zkrátka

27

přesvědčit o profesionalitě daného pracovníka. Pokud si toto pracovník neuvědomí, můţe docházet ke zbytečným konfliktům.11 -

Náročnost: Ruská klientela je velice náročná na výběr ubytovacích kapacit, většinou bydlí alespoň ve čtyřhvězdičkovém hotelu, vlastní sociální zařízení v náleţité kvalitě je pro ně samozřejmostí.

-

Spropitné: Ruští turisté si na spropitné nepotrpí, většinou ho nedávají. Není to z důvodu, ţe by nechtěli a nebo na něj neměli peníze, ale vychází z předpokladu, ţe spropitné je jiţ zahrnuto v ceně dané sluţby. Na druhou stranu, někteří ruští hosté dávají spropitné extrémně vysoké, aby dali najevo, ţe na to mají, ţe jsou bohatí.

-

Nakupování: Rusové rádi nakupují, a to hlavně v případě, ţe se nabízí slevy. V ČR nakupují hlavně tradiční české výrobky jako pivo, sklo, český granát apod.

-

Ke konfliktům můţe dokonce docházet i z hlediska různého vnímání historie. Ruský turista,

vychovaný

ruským

(příp.

sovětským)

školstvím

si neuvědomuje, ţe jeho znalosti bývají značně zkresleny aţ zdeformovány propagandou. Ruský turista Vám bude např. tvrdit, ţe SSSR ani Rusko v historii nikdy nikoho nenapadlo. Mnohdy není ochoten přijmout ani očividné fakty, které byť minimálně naznačují negativní roli jeho země. -

Historicky je u nich zakořeněna aţ nepochopitelná úcta k vedení jejich státu. Ve všech obdobích a

od

Breţněva

aţ

doby

carského

do

současného

Ruska, nekritického

přes

období

obdivu

k

Stalina Putinovi.

V podmínkách Ruska a v působení jeho tradic tak velmi snadno dochází k vypěstování kultu osobnosti.

1.4.3.4. Cestování Je všeobecně známo, ţe Rusové jsou velkými nadšenci cestování. Cestování uţ dávno není výhradou jen bohaté ruské společnosti, i kdyţ tato cílová skupina zůstává stále nejatraktivnější. Zálibu cestovat si osvojila i rychle rostoucí střední vrstva s měsíčním příjmem 1 000, - USD a více. Právě díky růstu této skupiny obyvatel se zvyšuje poptávka po cestovním ruchu. Všichni ruští turisté, nezávisle na jejich socioekonomického statusu, jsou známí velkou vášní pro nakupování. Oficiální statistiky dokazují, ţe výjezdy mnoha Rusů 11

ŢUFAN J.; HÁN J.; KLÍMOVÁ M., Kapitoly z personálního a interkulturního managementu, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, ISBN 978-80-7478-328-9

28

jsou jen jednodenní, a to z důvodu, ţe nákupy v zahraničí jsou často levnější neţ v Rusku. Největší nárůst výjezdů ruských turistů v posledních letech zaznamenali přímořské destinace, například Turecko a Egypt, čemu předcházely agresivní a nákladné marketingové kampaně. Zvyšující poptávku Rusů se projevil i v dalších destinacích nacházejících se zejména v Evropě, předpokládané je pokračování tohoto trendu. Příjezdem Rusů se těší zejména destinace, kde ruští návštěvníci nemají vízovou povinnost nebo kde mohou získat víza při příjezdu do země bez větších komplikací, například Turecko, Egypt, Dubaj, Izrael, Tunisko, Thajsko a Brazílie. Většina dovolených je neplánovaných, zakoupených na poslední chvíli. Právě z tohoto důvodu Rusové upřednostňují cestování do zemí, ve kterých se vyhnou problémům s vyřizováním víz.12 Ruský výjezdový cestovní ruch od roku 2005 aţ po současnost postupně narůstá, jen v roce 2009 vlivem světové finanční krize poklesl - tento rok byl obtíţný pro rodinné rozpočty zasaţené sniţováním platů a mezd, ztrátou zaměstnání, oslabením rublu a ekonomickou nejistotou. Příjezdový cestovní ruch Ruska stále výrazně zaostává za výjezdovým cestovním ruchem přesto, ţe v roce 2012 dosáhl s počtem turistů 26 milionů meziroční nárůst 13,4%, čímţ se Ruská federace stala 9. nejoblíbenější destinací cestovního ruchu na světě. Jet na dovolenou v Rusku je pro domácí draţší ve srovnání s cizinou. Cena 7 denního pobytu v hotelu nebo v sanatoriu spolu se stravováním a dopravou v Rusku stojí v přepočtu 1 100 - 1 300, - EUR, zatímco ceny za 10-ti denní dovolené v některých zahraničních destinacích začínají od 600 - 800, - EUR. Cestovní ruch v Ruské federaci spadá pod Ministerstvo kultury Ruské federace, které koordinuje práci Federální agentury pro cestovní ruch Ruské federace a jeho jednotlivých útvarů: Sekce cestovního ruchu a regionální politiky, Sekce mezinárodních vztahů a Sekce kulturního dědictví. Podle slov předsedy Federální agentury pro cestovní ruch Ruské federace patří cestovní ruch k nejdůleţitějším oblastem ekonomiky. Nejoblíbenější destinací Rusů v roce 2013 bylo Turecko, následoval Egypt, i přes nestabilní politické situaci, a třetí Řecko. Na čtvrtém místě preferencí byla v tomto roce Čína, za ní následovaly Thajsko, Španělsko, Finsko, Itálie, Spojené arabské emiráty a Bulharsko.

12

http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/institut-turismu-ruskych-turistu-prijede-o-15%E2%80%93-2/

29

Rok 2013 potvrdil, ţe stále více ruských turistů vyhledává ekonomicky, politicky a přírodně bezpečné země, které jsou přiměřenou náhradou za přímořské dovolené. Ruští rodiče posílají stále více své děti do dětských táborů do zemí, které jsou z hlediska vzdálenosti blízké a zároveň bezpečné po všech stránkách. Rusové projevují vysoký zájem o lázně a termální koupaliště kvůli léčení, prevenci, příjemnému prostředí a ničím nerušenému relaxu. V Rusku v současnosti funguje kolem 2 000 sanatorií a léčebných zařízení s celkovou kapacitou 450 tis. míst, ročně se v nich léčí přibliţně 8 mil. lidí. Růstu počtu lidí v léčebných zařízeních v Rusku brání především vysoká cena za dopravu do místa, neuspokojivý stav samotných zařízení, ne vţdy potřebná úroveň sluţeb a špatná státní kontrola léčivých zdrojů. Přesto, ţe počet ubytovacích zařízení v Rusku v posledních letech výrazně roste, počet sanatorií a léčebných zařízení se od roku 2000 sníţil o 20% a počet dětských léčebných zařízení skoro o třetinu, v současnosti jejich funguje 2 400. Nehledě na to, ţe Rusko má unikátní tradici a úroveň lázeňské léčby a bohaté léčebné zdroje, kaţdý rok se zvyšuje poptávka po lázeňských a léčebných pobytech v zahraničí. Významným faktem pro Rusy je, ţe stále méně prostředků putuje do fondu zdravotního pojištění na léčebné pobyty. V roce 2005 fond hradil více neţ 1 mil. léčebných pobytů v Rusku, v roce 2012 jiţ jen 154 tis. pobytů av roce 2013 počet hrazených pobytů klesl ještě o 10%. Rusové značně upřednostňují zájezdy s all-inclusive balíčky. Během dovolené se nechtějí o nic starat, vyţadují komfort a vše perfektně připraveno pro odpočinek. Uţ tradičně patří mezi nejoblíbenějších turisty mezi hoteliéři a obchodníky, protoţe v porovnání s ostatními národy během dovolené utrácejí nejvíce peněz. V posledních letech byl zaznamenán velký nárůst rekreantů i ve vzdálenějších cílových místech od Ruska, jako jsou například Thajsko, Goa, Dominikánská republika. Solventnější a zkušenější cestovatelé pocítili touhu objevovat nové a exotická místa po celém světě.13 Bohatší a vzdělanější Rusové se zajímají o krásné přírodní scenérie, kulturu a historii. Rádi navštěvují kostely, hrady, zámky, historické budovy a jiné národní památky, vyhledávají také parky, botanické zahrady, muzea a galerie. Stupňuje se aktivní i pasivní účast na sportovních aktivitách. Nejvyšší zájem stále vzbuzují historická města západní Evropy a moderní resorty ve Středomoří. 13

http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/institut-turismu-ruskych-turistu-prijede-o-15%E2%80%93-2/

30

Během cest v zahraničí si většina Rusů vybírá ubytování střední aţ vyšší třídy. Očekávají, ţe koupelna bude tvořit součást vybavení hotelového pokoje a milují rozlehlejší pokoje. Mají rádi jistotu, kterou jim nabízejí značkové hotely a all-inclusive zájezdy. Obecně upřednostňují ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních, ačkoli v posledních letech se objevují i poţadavky ubytování v penzionech, chatách a soukromých domech (v případě 2-3 rodin prázdninových společně, hlavně během zimní dovolené). Stále více Rusů si v zahraničí kupuje vlastní ubytování. Je sice menší, nicméně je finančně dostupné pro poměrně velký počet Rusů. Zůstávají ubytováni i u přátel, známých a rodiny. Pro tuto národnost je charakteristické, ţe chtějí být během dovolené ubytováni na jednom místě a odtud realizovat různé výlety. Dovolenkové zvyky Rusů jsou srovnatelné se zvyky jejich západních sousedů. Poţadují podobná zařízení, stejné vybavení, vyhledávají dovolenkové resorty. Typy cest Rusů v Evropě zůstávají rozmanité, od autobusových zájezdů po městech Evropy (bleší trhy, aukce, vinné a sýrové cesty), do přímořských destinací aţ po okruţní jízdy. Tyto zájezdy jsou určeny zejména těm, kteří cestují do zahraničí, resp. do dané evropské země poprvé, vyuţívají je zejména rodiny s dětmi a senioři. Jsou cenově dostupné i pro méně solventních, příp. jsou přizpůsobovány potřebám turistů, například i tím způsobem, ţe do některého z evropských států jsou turisté přepraveni letadlem nebo vlakem a po ostatních zemích cestují autobusem. Účastníci zájezdů se často stěţují na chybějící praktické informace od cestovních kanceláří o navštívených městech (otevírací doby obchodů, orientační ceny vybraných výrobků, moţnosti exkurzí ve městě a okolí apod.). Individuální cestování se rozmáhá ve větší míře jako cestování ve skupinách, momentálně tvoří 35%. Přírodní geografické atrakce v Evropě jsou velmi podobné ruským. Výjimky tvoří norské fjordy a gejzíry na Islandu. V Evropě je skutečně okouzluje vysoká úroveň rozvoje, bohaté kulturní dědictví a zajímavá historie. V případě Slovenska Rusové za velké pozitiva povaţují: bezpečnost, dostatek zajímavých produktů cestovního ruchu, příjemné počasí, výhodnou cenovou nabídku, nízkou jazykovou bariéru a velmi příjemné chování Slováků k ruským hostům. V poslední době se do popředí dostává ještě jeden faktor. Ve srovnání s jinými zeměmi Evropy, Slovensko zůstává "nepřeplněné" emigranty, tzn. prostředí je z hlediska vnitřní bezpečnosti mnohem klidnější.

31

Evropa je vnímána jako bezpečná destinace s rozmanitou nabídkou pro návštěvu pamětihodností a vysoce kvalitními sluţbami, ve které lidé přirozeně respektují zákony a předpisy. Rusové, byť jejich turismus do Evropy a i ČR v době, kdy začaly platit sankce ze strany EU vůči Rusku, klesl, i tak rádi do ČR jezdí. Je to z mnoho důvodů: -

Relativně levná dovolená a lázeňská péče, v Rusku jsou i organizované zájezdy do ČR levnou záleţitostí.

-

Jednoduchá doprava: Nejpohodlnější cestu z Ruska do ČR zajišťují četná letecká spojení. Své lety z Moskvy, Petrohradu, Jekatěrinburgu či Samary denně provozují ČSA, Aeroflot nebo Uralské aerolinky. Levnější dopravu nabízejí charterová spojení z Moskvy do Karlových Varů nebo do Pardubic.

-

Velká nabídka hradů a zámku, kulturního vyţití. Hlavně proto, ţe v pravoslavném Rusku tato evropská architektura chybí.

-

Obliba českého piva: Také reklamní kampaň Staropramenu, Velkopopovického Kozla a Plzeňského prazdroje aktivně na ruských TV stanicích přispívá k propagaci České republiky jako turistické destinace. Výhodou zůstává i cena piva, která je minimálně dvakrát niţší i oproti těm nejlevnějším moskevským restauracím.

-

Česko je v Rusku oblíbené: Pouze v Moskvě a okolí ţije přes deset milionů osob – to je téměř stejně jako v celé ČR. Přesto, nebo moţná i právě proto, obyvatelé obrovského Ruska obdivují komorní krásy této středoevropské země.

-

Podobnost jazyků, i přes to, ţe Rusové píšou cyrilicí a Češi latinkou. Pro Rusa není problém se v ČR domluvit. Často jsou i v ruštině jídelní lístky v restauracích, hlavně v Karlových Varech apod.

-

Ruské cestovní kanceláře vyuţívají v názvech svých zájezdů často spojení jako „kouzlo zámků―, „magická Praha―, „romantická dovolená― a další. Rusové totiţ věří, ţe právě u nás najdou mnoho krásných dívek; přesvědčeni jsou také o tom, ţe přání se jim splní zejména na Karlově mostě. Za nejvhodnější místo pro romantické líbánky povaţují mnohé české hrady a zámky a nejlepším místem pro vyznání lásky je podle nich Staroměstské náměstí.

-

Ideální dovolená pro rodinu: Ruští turisté dávají přednost skupinovým zájezdům - rádi cestují s celou rodinou nebo spolu s přáteli. Česká republika nabízí zajímavosti pro všechny věkové skupiny: pro rodiče (památky, nákupy, dobré jídlo a pití), děti

32

(procházky spojené se zábavou – ZOO, strašidla a pověsti na hradech a zámcích, aquaparky) a novomanţele (lázně, ubytování v zámku, aktivní dovolená). Velký potenciál růstu má korporativní cestovní ruch. Největší zájem o něj projevili zahraniční společnosti zaloţené v Rusku, postupně se tento trend rozšiřuje i mezi ruské firmy. Jedná se o firmy nejen v hlavních centrech, jako jsou Moskva a Petrohrad, ale například i v Jekatěrinburgu, které je důleţitým zdrojovým místem minerálního bohatství. Přitaţlivost incentivního cestovního ruchu spočívá v tom, ţe je novinkou a něčím vzrušujícím pro lidi. Cestování do zahraničí bylo dlouho nad rámec rozpočtu většiny obyvatelstva, po změně situace chce nyní kaţdý navštívit co nejvíce destinací. Cestování se proto stalo velmi populární formou odměny a motivace pro zaměstnance firem. Internet booking vyuţívají zkušenější a individuální cestovatelé a mladší generace. V tomto případě se však nevyhnou problémům s vyřizováním víz. Většina Rusů je zvyklá cestovat prostřednictvím cestovních kanceláří. Tato tendence se projevuje u skupin iu individuálních cestujících, často je to z důvodu potřebné pomoci při ţádostech o udělení víz do cílové země. Cestovní kanceláře stále ve velkém vyuţívají nabídkové katalogy a broţury. Od roku 2010 role cestovních kanceláří na trhu postupně slábne, avšak jejich vliv by neměl být podceňován a zůstat nepovšimnut. V roce 2013 vyuţilo sluţby cestovních kanceláří 37% Rusů cestujících do zahraničí.

1.4.3.5 Postavení žen Postavení ţeny v ruské společnosti je podobné jako v ČR, nicméně ruští muţové jsou více hrdí a více sebevědomí, často aţ za hranici únosnosti, ţen si cení.

Ţena v Rusku je

opečovávaná, muţ chce, aby bylo jasně vidět, ţe je to jeho ţena, ţe je krásná a hezky oblékaná - muţ je hrdý, kdyţ ţena ve společnosti "zazáří". Muţ se o ţenu stará, na druhou stranu je nepřijatelné, aby zůstal v domácnosti a ţena pracovala, jako např. v ČR. Vyslouţil by si tak pohrdání okolí. Jsou uzavřenější neţ např. v ČR, neradi vyjadřují city, snaţí se, aby za kaţdé situace vzbuzovali respekt. Ţeny o sebe v Rusku dbají, hezky se oblékají a malují. Muţ se o ně stará, ale vyţaduje, aby ho ţena "reprezentovala". Jsou štědří, ale od ţeny na oplátku dost vyţadují - jsou zde více 33

vymezeny role muţ x ţena. Panuje zde víc patriarchát a netoleruje se nevěra, to je důvod k rozvodu. Postavení ţen je i v dnešní ruské společnosti rozdvojené. Formální jsou rovnoprávné, avšak ještě často se projevují patriarchální tradiční vzory myšlení a chování. Některé formy emancipace nebyly v zemi potřebné, protoţe ţeny byly vţdy zaměstnané, a tak například nemusí dokazovat svou finanční nezávislost. Účty v restauraci však vţdy platí silnější pohlaví a ruské ţeny rády přijímají od muţů zdvořilé projevy pozornosti, tak decentní komplimenty. Naproti tomu při pozdravu a loučení samy rozhodují, komu podají ruku, a to i v obchodním styku, bez ohledu na postavení v hierarchickém ţebříčku firmy. Kontakt mezi pohlavími je u mladších Rusů uvolněnější neţ u starších generací. V mladých, dynamických podnicích sebevědomé ţeny ve středním věku zastávají náročné vedoucí funkce.

1.4.3.6 Národní mentalita Ruští návštěvníci jsou obvykle dobře vzdělaní, ovšem komunikace především se starší generací Rusů můţe představovat problém. Po pádu komunistického reţimu učení cizích jazyků

nebylo

podporováno,

většina

Rusů

nemluví

ţádným

cizím

jazykem.

Rusové se notoricky pozdě rozhodují o cestování. Velmi málo Rusů plánuje dovolenou v předstihu. Většina z nich si rezervuje dovolenou na poslední chvíli, Stejně tak platí,ţe za dovolenou platí v hotovosti. Při výběru dovolené se většina ruských turistů rozhoduje s ohledem na cenu. Při koupi dovolené se snaţí ušetřit, například nákupem zájezdů z nabídky first minute a last minute, avšak během samotné dovolené dokáţí utratit více neţ stál samotný zájezd. Peníze utrácejí zejména na nakupování v obchodech. Ceny v České republice jsou mnohem niţší neţ v Rusku, proto si v zimě mnozí ruští turisté kupují kompletní lyţařské vybavení zde, také utrácejí hodně v barech, restauracích a za doplňkové sluţby. V případě Rusů rozhoduje všeobecná oblíbenost destinace a jednotlivých produktů cestovního ruchu, tzn. přizpůsobují se všeobecnému trendu při výběru dovolené a silně si zakládají na informacích a názorech příbuzných a přátel. Vysokou důleţitost u Rusů má osobní zkušenost a pokud byly s poslední dovolenou spokojeni, rádi se vracejí na stejné místo. Nejdůleţitější

34

atributy dobré dovolené pro ruské turisty jsou: odpočinek, dobré jídlo, dobré sluţby, zábava, nové známosti, přátelství, nákup. Prvky, které mohou mít vliv na rozhodování Rusů při výběru navštíveného místa jsou profesionalita nabízejícího, přátelský přístup k hostům, dopravní dostupnost a originální produkt. Během dovolené chtějí změnit kaţdodenní rutinu, zaţít pozitivní atmosféru a příjemné dojmy. Vědí si uţít kvalitní ubytování, rádi se naučí něco nového a vychutnávají si svobodu. Rusové mají tendenci chovat se s odstupem k jiným národnostem. Pokud je však jednou tato bariéra překonána, jsou přirozeně přátelští a štědří. Jejich povaha je dobrodruţná, rádi jsou aktivní, společenští, občas aţ příliš hluční.14 Vyhledávají nové zkušenosti a záţitky. Jsou vysoce náchylní na všechno nové - pokud se destinace propaguje a odlišuje od ostatních správným způsobem jako netradiční a atraktivní místo, má velkou šanci uspět na tomto trhu. Často volí stejný typ dovolené v dosud nenavštívených destinaci, například po lyţování v Alpách přemýšlejí opět o zimní dovolené, avšak spíše někde jinde neţ o návratu na stejné místo. Mají chuť vyzkoušet nové sluţby a nové formy dovolených. Některé destinace si zvolili známé tváře s cílem zaujmout na ruském trhu. Při komunikaci v Rusku existuje jazyková bariéra, která souvisí s tím, ţe v sovětských dobách se angličtina vyučovala jen málo. Nespoléhejte na své někdejší nedostatečné znalosti ruštiny, povinně získané ve škole, ani na příbuznost slovanských jazyků. Kdo nemá ruštinu jako mateřský jazyk, nedokáţe postřehnout všechny jemné odstíny, coţ můţe být někdy při obchodním jednání rozhodující. I kdybyste mluvili plynně rusky, v důleţitých fázích jednání se vyplatí vynaloţit náklady na tlumočníka. Stejně jako v jiných teritoriích, nezaškodí ovládat v místním jazyce alespoň pozdravy a několik zdvořilostních. Při pozdravu se pouţívá Zdrávy, Dobrij den (Dobrý den) a pak se můţe připojit otázka Kak dela? (Jak se máte?). Dalšími pozdravy jsou Privjet (Ahoj, Nazdar), Dobroje utro (Dobré ráno), Dobrij vječer (Dobrý večer), Spakojnoj noci (Dobrou noc) a Dasvidaňja (Nashledanou). Důleţité jsou slovíčka da (ano), njet (ne), paţalsta (prosím),

14

http://student.e15.cz/agora/ruska-mentalita-1206482

35

Spasibo (děkuji), praští (promiňte) a zejména Na zdarovje! (přípitek Na zdraví!). V jakém jazyce se bude jednat závisí většinou na regionu. Mimo velkých měst Moskvy a Petrohradu je znalost angličtiny vzácná, najdou se však starší manaţeři a úředníci, kteří studovali v někdejší Německé demokratické republice a ovládají němčinu. Mezitím však jiţ nabyli jazykové znalosti zejména mladí Rusové s univerzitním vzděláním, z nichţ většina hovoří anglicky. Ruského partnera proto nepodceňujte! Kompliment, jako například "mluvíte dobře anglicky" můţe být pro vás gólem do vlastní branky, protoţe jak odpověď můţe zaznít: "Děkuji. Jíme i vidličkou a noţem ". Samozřejmě, angličtina jako náhradní jazyk je vhodná pouze tehdy, kdyţ ji obě strany ovládají na výborné úrovni. Jinak raději rokujte v ruštině s pomocí tlumočníka. Důleţité je zmínit význam symbolů postavení, kterým ruští podnikatelé přikládají velký význam. Sami za ně povaţují například drahé auto nebo exotický dţíp, nadměrně prostorný dům, lyţovačku v Alpách či dovolenou v USA, bohatě šperky a koţešinami ověšenou manţelku.15 Od zahraničních top manaţerům se symboly postavení očekávají rovněţ; kdyţ chybí, ruští partneři mohou dokonce pochybovat o jejich identitě nebo kompetentnosti. Vyjádřeno ve zkratce napsal, ţe kdo chce, aby si ho lidé v Rusku váţili, musí ho předcházet pověst o vynikajícím stavu jeho majetku - blahobyt udělá na nich ten nejlepší dojem. Proto se například nedoporučuje přijít na jednání veřejnou dopravou, ale vlastním autem nebo alespoň taxíkem. Oblečení a doplňky (například značkové hodinky) by měly korespondovat s pozicí ve firmě.

15

https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2014/10/28/zahadna-ruska-duse-narodni-charakter-rusu-azvlastnosti-jejich-spolecenskeho-chovani/

36

2 Analytická část 2.1 Vnímání České republiky ze strany občanů Ruské federace Rusové vnímají Českou republiku jako jednu z nejatraktivnějších destinací, a to zejména pro lázeňskou a poznávací turistiku. Obvykle ti, kteří naši zemi jiţ navštívili, se vracejí velmi spokojeni a pomáhají budovat pozitivní image. Pro Rusy jsme jednou z vůbec nejatraktivnějších zemí, a to hned po Francii, Itálii a Španělsku. Naprosto dominantní pak je postavení ČR v oblasti lázeňství: Česká republika je pro Rusy první volbou pro zahraniční lázeňský pobyt. Uţ dnes v ČR Rusové tvoří čtvrtinu lázeňských hostů, přičemţ za posledních pět let se jejich počet téměř zdvojnásobil. O návštěvě lázní častěji uvaţují ţeny a atraktivita lázeňského pobytu roste s věkem, takţe pro české léčebny hovoří také jazyková blízkost a moţnost kombinace ozdravného pobytu s poznávacím. Hlavním zdrojem informací o destinacích jsou pro Rusy turistické informační portály a přátelé či příbuzní. S Českou republikou si nejčastěji spojují pivo, Prahu a památky. Od cesty očekávají hlavně poznání zachovalých historických měst a příjemnou atmosféru, předpokládají také originální jídlo a pití, kvalitní servis pro turisty nebo nízkou kriminalitu. Zároveň pokládají Českou republiku za drahou zemi, ovšem Rusové, kteří u nás uţ byli, si to nemyslí. Jejich dojmy jsou naopak velmi pozitivní a prakticky všichni v průzkumu potvrdili, ţe je návštěva České republiky příjemně překvapila. Průzkum definoval také klíčovou překáţku, která odrazuje turisty z Ruska od ještě častějších návštěv České republiky. Jde o vízovou povinnost, která sice platí ve všech státech Schengenské dohody, ale česká procedura udělování víz je vnímána jako obzvlášť komplikovaná. I kdyţ české vízum nakonec nedostane jen přibliţně 1,5 procenta ţadatelů,dělá to negativní reklamu a spousta Rusu se sem ani raději nevydá, coţ samozřejmě znamená ušlé zisky. Ruští turisté totiţ patří mezi ty nejutrácivější, jejich denní výdaje dosahují solidní výše na osobu, čemuţ se obvykle dokáţou vyrovnat jen Američané nebo turisté z Číny či Japonska. Přes vízovou překáţku a stále relativně nízkou informovanost o české turistické nabídce jsou u nás Rusové jiţ dnes po Němcích druhou nejpočetnější návštěvnickou skupinou. V loňském roce jich do České republiky podle předběţných údajů dorazil rekordní půlmilion. K dalšímu nárůstu by měl přispět právě výzkum agentury CzechTourism, jehoţ výsledky budou 37

operativně vyuţity v marketingových plánech zastoupení české turistické centrály na ruském trhu.

2.2 Vývoj v roce 2015 Za celý

rok 2015

se

zvýšil

celkový počet

ubytovaných

hostů o 10,2 %,

a počet

přenocování o 9,6 %. Přijelo více jak domácích (+13,3 %), tak i zahraničních hostů (+7,3 %). Rovněţ počet přenocování u obou skupin klientů byl vyšší neţ v roce 2014. Ve všech krajích republiky se meziročně zvýšila návštěvnost z hlediska počtu příjezdů i přenocování. Nejlépe byl na tom Královéhradecký kraj (+18,7 % hostů) a také Liberecko (+17,3 % hostů). Zahraničních návštěvníků přijelo v roce 2015 do Česka více neţ v roce předchozím. Pokles zájmu o ubytování ze strany hostů z Ruska (o 37,4 %, úbytek 260 tisíc hostů) a z Ukrajiny (o 10,7 %, o 12 tisíc příjezdů méně), byl kompenzován vyšší návštěvnosti z okolních i vzdálenějších zemí. Němců se loni ubytovalo o 12,6 %, tedy o 196 tisíc hostů více neţ v roce 2014. Slováků přijelo o 14,6 % více (plus 72 tisíc hostů) a příjezdů ze Spojených států amerických přibylo o 14,9 %, tedy nárůst o 66 tisíc. Pokračoval rovněţ zájem o návštěvu Česka z asijských zemí. Čínských turistů se ubytovalo o 35,3 % více a podobně na tom byli i hosté z Jiţní Koreje, kteří zaznamenali meziroční zvýšení počtu cest o 31,8 %. 16 Nejvíce zahraničních hostů (podle státního občanství) přijelo z Německa. Ve sledovaných zařízeních se jich ubytovalo 427 tisíc, tedy o 6,1 % více neţ ve 4. čtvrtletí 2014. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili hosté ze Slovenska se 142 tisíci příjezdy, coţ představovalo zvýšení příjezdů o 14,7 %. Na třetím místě se umístili turisté z Velké Británie (+7,8 %). Zvýšený zájem o návštěvu Česka projevili také hosté ze Spojených států amerických (+9,9 %), Itálie (+8,5 %) nebo Rakouska (+11,4 %). Dynamika růstu návštěvnosti z Číny ve 4. čtvrtletí se oproti zbytku roku zpomalila a dosáhla 20,8 %. Lázeňská zařízení navštívilo ve sledovaném období celkem 178 tisíc hostů. Bylo to o 1,1 % více neţ ve stejném období předchozího roku. Počet nocí, které turisté strávili v lázních, se 16

Citováno z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/cestovni-ruch-4-ctvrtleti-2015

38

meziročně zvýšil o 3,9 %. Ubylo zahraničních hostů a jejich přenocování (o 2,6 %, resp. o 11,9 %), ale domácích hostů přijelo do lázní více, o 4,5 % a prodlouţili své lázeňské pobyty o 17,0 % nocí.17

2.3 Vývoj počtu ruských turistů v ČR Abychom však mohli udělat nějaký závěr ohledně návštěvnosti ruských turistů v ČR, je nutné se podívat nejprve na celkový vývoj turismu v ČR. Z tabulky č. 1 je vidět, ţe počet hostů, jak z řad rezidentů, tak z řad nerezidentů rok od roku stoupá Tab. č. 1 Počet hostů v ČR Rok / Čtvrtletí

Počet hostů nerezidenti

celkem

2012 15 098 817 2013 15 407 671 2014 15 587 076 2015 17 175 487 Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr

7 647 044 7 851 865 8 095 885 8 686 726

rezidenti 7 451 773 7 555 806 7 491 191 8 488 761

Graf č. 1 pak ukazuje, jakým způsobem stoupá počet nerezidentů, mezi které je moţné zahrnout ruské návštěvníky. Graf č. 1: Počet hostů – nerezidentů v ČR

Růst počtů hostů - nerezidentů 9,000,000 8,500,000 8,000,000 7,500,000 7,000,000 2012

2013

2014

Růst počtů hostů - nerezidentů

17

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/cestovni-ruch-4-ctvrtleti-2015

39

2015

Zdroj: vlastní zpracování V prvním čtvrtletí roku 2014 přijelo do Česka celkem 1,4 milionu zahraničních turistů, coţ představuje nárůst 1,6 procenta oproti stejnému období předchozího roku. Zpomalení růstu zaznamenaly statistiky u turistů z Ruské federace. Následující tabulka č. 2 uvádí jak se vyvíjel počet lázeňských hostů z Ruska. V roce 2015 je moţné zaznamenat prudký úbytek rusých klientů v lázních. Tab. č. 2: Počet lázeňských turistů z Ruska Rok

Počet

2012 91 633 2013 104 065 2014 92 448 2015 56 644 Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr Propad počtu ruských turistů dokumentuje také graf č. 2, kde je jasně zřetelné, ţe počet lázeňských hostů v roce 2015 je zhruba na polovině počtu, který byl ještě před dvěma lety, tedy v roce 2013. Graf č. 2: Počet lázeňských turistů z Ruska

Počet lázeňských turistů z Ruska 120,000 100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0 2012

2013

2014

Počet lázeňských turistů z Ruska

Zdroj: vlastní zpracování

40

2015

Velice podobný vývoj, jak uvádí tabulka č. 3, má počet přenocování turistů z Ruska, opět je moţné vidět, ţe počet přenocování v roce 2015 je výrazně niţší neţ počet v roce 2013 Tab. č. 3: Počet přenocování turistů z Ruska Rok

Počet

2012 1 150 805 2013 1 263 383 2014 1 134 339 2015 697 353 Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr

Graf č. 3: Počet přenocování turistů z Ruska

Počet přenocování turistů z Ruska 1,400,000 1,200,000 1,000,000 800,000 600,000 400,000 200,000 0 2012

2013

2014

2015

Počet přenocování turistů z Ruska

Zdroj: vlastí zpracování V budoucnu tedy je nutné vyvinout silný boj o ruského turisty. Česká destinace pro ně musí být konkurenceschopná, a to i včetně vydávání turistických víz. Czech tourism by se měl snaţit oslovit ruskou veřejnost a povzbudit ji k cestám do ČR, např. pomocí PR článků, inzerce, reklamy apod.

41

Seznam společných kroků EU a Ruska k bezvízovému styku se skládá ze čtyř bloků. První se týká ochrany cestovních dokladů, tedy poţadavků na biometrické pasy, na čtečky informací z pasů na přechodech či na výměnu informací o ztracených a ukradených dokladech. Druhý blok je zaměřen na boj s nelegální migrací a na společný přístup k ochraně hranic. Třetí se týká koordinace v bezpečnostních otázkách, aby svobody pohybu nezneuţívali zločinci k praní špinavých peněz a pašování drog a zbraní. Čtvrtý je zasvěcen mezinárodním otázkám, včetně antidiskriminační politiky při získávání cestovních dokladů a volného pohybu lidí po zemi, kde pobývají. Pokud se však podíváme na tabulku č. 4, je vidět, ţe počet zahraničních turistů z jiných zemí se naopak zvýšil. Ruští turisté tak byly nahrazováni turisty z jiných zemí. Projevila se tak krize ruské ekonomiky a sankce Evropské unie kvůli konfliktu s Ukrajinou. Český cestovní ruch byl tímto jasně zasaţen.

Tab. č. 4: Turisté dalších národností v roce 2015 Země

Počet ubytovaných turistů

1. Německo 1 749 276 2. Slovensko 564 496 3. USA 507 376 4. Polsko 467 285 5. Velká 441 516 Británie Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr

Meziroční změna 12,60% 14,60% 14,90% 4,10% 11,10%

2.4 Jaké produkty Rusům nabídnout V současnosti se v Rusku v souvislosti s událostmi na Ukrajině a s anexí Krymského poloostrova, projevují ve státních orgánech a organizacích tlaky na obyvatelstvo, aby na dovolenou zůstali doma, popř. jeli do jiných neţ těch, které na Rusko uvalili hospodářské a jiné sankce. Všechny cílové segmenty, zvláště mladá generace a rodiny s dětmi, silně preferují destinace s teplým klimatem, kde je moţné strávit letní dovolenou u moře. Roste tendence kombinovat 42

dovolenou v blízkosti pláţí s návštěvou pamětihodností, restaurací nebo wellness. Průměrná délka pobytu rekreanti v přímořské oblasti je přibliţně 10 dní (v případě rodin s dětmi přibliţně 2 týdny), cesty do evropských zemí jsou většinou realizovány na kratší období. Rusové značně upřednostňují zájezdy s all-inclusive balíčky. Během dovolené se nechtějí o nic starat, vyţadují komfort a vše perfektně připraveno pro odpočinek. Uţ tradičně patří mezi nejoblíbenějších turistů mezi hoteliéři a obchodníky, protoţe ve srovnání s ostatními národy během dovolené utrácejí nejvíce peněz. V posledních letech byl zaznamenán velký nárůst rekreantů i ve vzdálenějších cílových místech od Ruska, jako jsou například Thajsko, Goa, Dominikánská republika. Solventnější a zkušenější cestovatelé pocítili touhu objevovat nové a exotická místa po celém světě. Bohatší a vzdělanější Rusové se zajímají o krásné přírodní scenérie, kulturu a historii. Rádi navštěvují kostely, hrady, zámky, historické budovy a jiné národní památky, vyhledávají také parky, botanické zahrady, muzea a galerie. Stupňuje se aktivní i pasivní účast na sportovních aktivitách. Nejvyšší zájem stále vzbuzují historická města západní Evropy a moderní resorty ve Středomoří. Během cest v zahraničí si většina Rusů vybírá ubytování střední aţ vyšší třídy. Očekávají, ţe koupelna bude tvořit součást vybavení hotelového pokoje a mají v oblibě rozlehlejší pokoje. Mají rádi jistotu, kterou jim nabízejí značkové hotely a all-inclusive zájezdy. Obecně upřednostňují ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních, ačkoli v posledních letech se objevují i poţadavky ubytování v penzionech, chatách a soukromých domech (v případě 2-3 rodin na dovolené společně, hlavně během zimní dovolené). Stále více Rusů si v zahraničí kupuje vlastní ubytování. Je sice menší, avšak je finančně dostupné pro poměrně velký počet Rusů. Zůstávají ubytováni i u přátel, známých a rodiny. Pro tuto národnost je charakteristické, ţe chtějí být během dovolené ubytováni na jednom místě a odtud realizovat různé výlety. Ruský výjezdový cestovní ruch čelí závaţné demografické krizi. Jako ve většině zemí vyspělého světa, i v Rusku poklesly přírůstky obyvatelstva. Ve stejnou dobu se zvýšila úmrtnost, především u muţů v produktivním věku jako důsledek nesprávného ţivotního stylu v postsovětském období. Populace Ruské federace se v posledních letech sniţuje. Věková skupina 70 let a výše bude stále více růst. Tento jev si vyţádá zvýšení nabídky wellness produktů na tomto trhu.

43

Prvky, které mohou mít vliv na rozhodování Rusů při výběru navštíveného místa jsou profesionalita nabízejícího, přátelský přístup k hostům, dopravní dostupnost a originální produkt. Během dovolené chtějí změnit kaţdodenní rutinu, zaţít pozitivní atmosféru a příjemné dojmy. Vědí si uţít kvalitní ubytování, rádi se naučí něco nového a vychutnávají si svobodu. Rusové mají tendenci chovat se s odstupem k jiným národnostem. Pokud je však jednou tato bariéra překonána, jsou přirozeně přátelští a štědří. Jejich povaha je dobrodruţná, rádi jsou aktivní, společenští, občas aţ příliš hluční. Vyhledávají nové zkušenosti a záţitky. Jsou vysoce náchylní na všechno nové - pokud se destinace propaguje a odlišuje od ostatních správným způsobem jako netradiční a atraktivní místo, má velkou šanci uspět na tomto trhu. Často volí stejný typ dovolené v dosud nenavštívených destinaci, například po lyţování v Alpách přemýšlejí opět o zimní dovolené, avšak spíše někde jinde neţ o návratu na totéţ místo. Mají chuť vyzkoušet nové sluţby a nové formy dovolených. Některé destinace si zvolili známé tváře s cílem zaujmout na ruském trhu. Prázdninové zvyky Rusů jsou srovnatelné se zvyky jejich západních sousedů. poţadují podobné zařízení, stejné vybavení, vyhledávají prázdninové tábory. Typy cest Rusů v Evropě zůstávají rozmanité, od autobusových zájezdů po městech Evropy (bleší trhy, aukce, vinné a sýrové cesty), do přímořských destinací aţ po okruţní jízdy. Tyto zájezdy jsou určeny zejména těm, kteří cestují do zahraničí, resp. do dané evropské země poprvé, vyuţívají jejich zejména rodiny s dětmi a senioři. Jsou cenově dostupné i pro méně solventních, příp. jsou přizpůsobovány potřebám turistů, například i tím způsobem, ţe do některého z evropských států jsou turisté přepraveni letadlem nebo vlakem a po ostatních zemích cestují autobusem.

2.5 Vlastní šetření Oslovil jsem celkem 10 občanů Ruské federace, na které jsem měl kontakt a které jsem poţádal o zodpovězení 4 otázek. Odpovědi na tyto otázky by vhodně doplnily tuto práci. Respondenti odpovídali na následující otázky: 1) Jste v ČR spokojeni? Ano/Ne/Nevím 2) Jak vnímáte Čechy? Pozitivně/Neutrálně/Negativně 3) Co Vám na ČR/Češích vadí? 4) Co se Vám na ČR/Češích líbí?

44

Na první otázku odpovědělo 7 Ano, 2 lidé Ne a jeden člověk nevěděl. Spokojení byli hlavně kvůli tomu, ţe je zde podobná kultura, ţe se zde cítí skoro „jako doma―. Negativní odpovědi byly zaloţené hlavně na negativních zkušenostech ohledně nepřívětivých lidí vůči občanům Ruské federace, které jsou dány hlavně předsudky a různými mediálními událostmi. Velice podobně dopadly odpovědi ohledně vnímání Čechů. 8 odpovědí bylo pozitivních, dvě negativní. Negativní byly dány analogicky jako u otázky první, tedy negativní zkušenost s některými Čechy, kteří nemají Rusy rádi a kteří neváhají jim to dát najevo. Třetí a čtvrtá otázka dopadla následujícím způsobem. Respondenti na jedné straně ocenili to, ţe ČR je slovanskou zemí, kde je relativně jednoduché se přizpůsobit, ţe Češi jsou hlavně v městech s ruskou komunitou na Rusy zvyklí a nemají vůči nim ţádné předsudky. Dále se líbí na ČR příroda, památky, dobrá dopravní dostupnost, resp. kvalitní dopravní hromadná infrastruktura, velký počet restaurací s přívětivými cenami. Mladí lidé oceňovali své vrstevníky z ČR, kteří nemají předsudky a jsou schopni komunikovat a jakoukoliv národností. Na druhou stranu zmínili dobrou „manipulovatelnost― Čechů mediální protiruskou masáţí, častou nechuť Rusům porozumět, někdy dávání najevo ostych a nebo přímo opovrţení. Jak ale dodávají, jsou to spíše výjimečné případy. Ve velkoměstech a velkých turistických centrech vidí jako problém kriminalitu, kdy se kriminální ţivly zaměřují hlavně na cizince. A jelikoţ Rusové chodí velmi pěkně oblečeni a neváhají dát najevo své postavení a majetek, jsou pak snadným terčem.

45

3 Návrhová část Progres v rozvoji cestovního ruchu byl počátkem 21. století negativně ovlivněn teroristickými útoky směřujícími i do některých destinací cestovního ruchu. Od roku 2008 zasahuje světové ekonomiky hospodářská a finanční krize, která má vliv i na poptávku po sluţbách cestovního ruchu. Přerušení letecké dopravy, ke kterému došlo v důsledku sopečného popela z islandské sopky Eyjafjallajökull v dubnu a květnu 2010 negativně zasáhlo dopravu v Evropě a způsobilo značné škody ekonomikám více zemí a subjektům cestovního ruchu (letecké společnosti, cestovní kanceláře, turisté). Cestovní ruch v Evropě v současnosti čelí několika výzvám, mezi které patří především nestabilní ekonomické podmínky a fiskální tlaky, potřeba posilovat podíl na světovém trhu cestovního ruchu, rostoucí konkurence ostatních destinací jako jsou např. BRIC země (Brazílie, Rusko, Indie, Čína), měnící se cestovní chování, klimatické změny, sezónní fluktuace apod. Tyto jevy zvyšují tlak na odvětví cestovního ruchu a nutí ho přicházet s novými efektivními řešeními a strategiemi, které vyţadují vysoký stupeň koordinace a spolupráce, jakoţ i vytváření nových synergických efektů a inovativních partnerství s cílem maximalizovat přínosy pro evropské země Česká republika implementuje od roku 2010 Národní program podpory cestovního ruchu, v rámci kterého je i podprogram "Cestovní ruch pro všechny", který je zaměřen na rozvoj nových produktů zaměřených na sníţení sezónnosti cestovního ruchu a vytváření podmínek pro tvorbu nových pracovních míst během celého kalendářního roku. Program je orientovaný na vytváření nových produktů domácího cestovního ruchu včetně marketingové podpory pro nově vytvořené produkty. Projekt potrvá do roku 2013 a nenávratné finanční prostředky poskytnuté v rámci tohoto programu jsou poskytovány do výše maximálně 50%, zbytek si musí dofinancovat z vlastních zdrojů ţadatel. Je nutné se zaměřit propagaci na také jiných míst neţ jen Prahu a Karlovy Vary, které ruští turisté dobře znají. Vyplatilo by se vzít ruské hosty do regionů, protoţe Rusové hledají autentické a unikátní záţitky. Můţe se jednat např. o návštěvu safari ve Dvoře Králové stejně jako klasické české (nikoli turistické) restaurace, fantastickým záţitkem je pro Rusy třeba vepřové koleno. Překvapivě atraktivní můţe být i pěší turistika nebo cykloturistika. Právě nabídka aktivní dovolené v regionech by mohla přilákat ruské rodiny s dětmi, které si pro 46

rodinnou dovolenou zpravidla vybírají jiné destinace v přesvědčení, ţe Česká republika nemá dětem co nabídnout. Pro oslovení mladé generace, které Česká republika připadá poněkud nudná, CzechTourism doporučuje zdůrazňovat autentickou zábavu například v českých hospodách a spojit zájezdy třeba s koncerty světoznámých kapel a zpěváků, kteří v Rusku nevystupují. Shrnutí návrhů, které by platily obecně a které by cestovní ruch posunuly opět o něco výše tak, by byl nejen pro občany Ruska, ale i pro ostatní opět o něco atraktivnější. -

Podporovat ty druhy turismu, které jsou předmětem mezinárodního zájmu a které z hlediska potenciálu patří mezi stěţejní v ČR

-

Navázat na mezinárodní turismus, a to zejména sledováním turistických toků a dopravních tras procházejících resp. končících v České republice.

-

Provázat důsledněji cíle rekreačního a poznávacího turismu.

-

Dotvořit funkčně-prostorový systém rekreace a turistiky na celoslovenské úrovni vytvářením sítě rekreačních územních celků, sítě rekreačních zájmových území větších měst a sítě ucelených území venkovského osídlení.

-

Vázat lokalizaci sluţeb zajišťujících proces rekreace a turismu přednostně do sídel s cílem zamezit neodůvodněné rozšiřování rekreačních útvarů ve volné zemi s vyuţitím obnovy a revitalizace historických městských a venkovských celků a objektů kulturních památek.

-

Podporovat podmínky pro příměstskou rekreaci obyvatel měst v jejich zájmovém území.

-

Podporovat rozvoj lázeňských měst se zřízenými přírodními léčebnými lázněmi nebo lázeňskými léčebnami, za současného respektování tvorby lázeňského prostředí a ochrany lázeňských území lázeňských měst.

-

Podporovat vznik a rozvoj místních lázní na základě vyuţití specifik daného území.

-

Na podporu rozvojových směrů turismu vyuţívat ţelezniční a silniční dopravu, rozvoj a propojování cyklostezek, jakoţ i budování příslušné technické infrastruktury.

-

Zajišťovat na územích evropské soustavy chráněných území a územích národní soustavy chráněných území funkce spojené s rozvojem turismu a rekreace tak, aby nedocházelo ke zhoršení stavu ochrany těchto území a předmětu jejich ochrany.

47

Lidské zdroje mají pro rozvoj cestovního ruchu důleţité a nezastupitelné místo. Kvalita poskytované sluţby je úzce propojena s kvalitou personálu. Dobře připravený a kvalifikovaný zaměstnanec je konkurenceschopný a snadněji si najde uplatnění na trhu práce. Na rozvoj cestovního ruchu má tak přímý vliv vzdělanostní struktura obyvatelstva. Lidé s vyšším vzděláním snadněji najdou uplatnění na trhu práce. Lidé, kteří s hosty z Ruska přichází do styku, musí znát jejich charakteristické rysy a jejich náturu a zvyky, musí s nimi zkrátka umět jednat tak, aby zde Rusové cítili jako doma. Potenciál cestovního ruchu v ČR vytváří reálné předpoklady na perspektivní vývoj tohoto sektoru. Proto CR z hlediska vize chápeme jako zemi s vyspělým cestovním ruchem, který bude mezinárodně konkurenceschopný, s rozvinutým a kvalitním destinačního managementu, kvalitně poskytovanými sluţbami, s dostatečně vzdělaným a kvalifikovaným personálem, v jasné koexistenci s ochranou přírody, kulturními hodnotami a zachováním kulturního a přírodního dědictví. To vše musí být podpořeno koordinovaným marketingem, propagací a prezentací na všech úrovních, vyuţívající přitom všechny moderní komunikační a prezentační technologie. Pouze tak se bude cestovní ruch dále rozvíjet. Jen od plně rozvinutého cestovního ruchu lze očekávat předpokládané přínosy v podobě jeho výraznějšího vlivu na ekonomiku státu, regionální rozvoj, na tvorbu nových pracovních příleţitostí a v neposlední řadě i na sociální a zdravotní oblast. ČR je malá země, proto má určité kapacitní moţnosti uspokojit spotřebitelská poptávka. V dlouhodobém výhledu se proto musíme orientovat na trvale udrţitelný cestovní ruch a poptávka zahraničních turistů orientovat na málo známé, nepřeplněné, autentické destinace, tato skutečnost můţe být v konečném důsledku pro CR velmi přínosná. Slovensko se z hlediska konkurenceschopnosti musí z krátkodobého hlediska zaměřit na lepší vyuţívání kapacit, a z dlouhodobého hlediska je hlavním poţadavkem a předpokladem rozvoje kvalita. K naplňování stanoveného strategického cíle je proto moţné vidět realizací úkolů ve dvou oblastech: -

Oblast kvality: Jde nejen o kvalitu konkrétního zboţí a sluţeb, ale i všeho, co ji vytváří, podmiňuje, ovlivňuje. Jde o soubor faktorů, jejichţ výsledkem je nabízen 48

produkt spotřebovávané návštěvníkům v cestovním ruchu. V návaznosti na tuto cestu je třeba realizovat i záměry a úkoly na druhé cestě. -

Oblast prezentace ČR jako země cestovního ruchu: Obsahem této oblasti jsou úkoly a opatření zaměřená na prezentaci a propagaci ČR na produkty cestovního ruchu na cílových trzích cestovního ruchu. Obsah prezentace přitom musí vycházet z představ, které o ČR mají její obyvatelé. Prezentace ČR nesmí být "Překvapením" pro vlastní občany, neboť oni jsou její součástí. Z toho vyplývá, ţe prezentace země musí vycházet z existující státní identity a musí odráţet stávající hodnoty dané společnosti. Forma prezentace se musí zaměřit na vyuţití všech nových komunikačních a informačních technologií. Významnou roli přitom mají plnit i organizace cestovního ruchu.

Kvalitně

poskytovaná

sluţba

návštěvníkovi

je

základním

předpokladem

konkurenceschopnosti cestovního ruchu. Jde o oblast, kterou především zahraniční návštěvník vnímá velmi citlivě. Proto kvalita nemůţe být jednorázová, náhodná nebo týkat se jen některých zařízení. Je také nutné podporovat a zatraktivnit legální podnikání v cestovním ruchu zlepšením a zjednodušením podmínek podnikání zejména pro mikro- a malé podnikatele, odstraňováním různých překáţek administrativního charakteru a v oblasti hygienických předpisů. Tím se vytvoří prostor k vytváření nových pracovních míst, jakoţ i na sniţování podílu tzv. šedé ekonomiky v cestovním ruchu. zlepšit vyuţívání informačních technologií ve státní správě a při komunikaci subjektů cestovního ruchu s ní. Je také nutné zmínit kvalitní připravenost absolventů v rámci výchovy-vzdělávacího procesu na jejich uplatnění v cestovním ruchu Navrhuji zaměřit se na zkvalitnění výchovyvzdělávacího procesu v systému celoţivotního vzdělávání tak, aby se zvýšila kvalita lidských zdrojů jako základního Předpoklad konkurenceschopnosti na trhu práce a poskytovaných produktů cestovního ruchu. Na základních a středních školách věnovat vyšší důraz formování pozitivního vztahu k návštěvníkům a turistům bez jakýchkoliv předsudků. Jde zejména o zlepšení komunikačních a jazykových dovedností se schopností poradit i v cizím jazyce, jakoţ i etiky a znalostí o turistických cílech v ČR.

49

Domnívá se také, ţe je nutné zkvalitnit úroveň veřejné osobní dopravy v zájmu zvýšení dostupnosti atraktivit v regionech i pro nemotorizovaných turisty je třeba zlepšit vyuţitelnost veřejné osobní dopravy při dosahování turistických cílů, a to zavedením povinnosti pro dopravce uvádět základní informace pro cestující i v anglickém jazyce, případně i v jiných jazycích a stanovením minimálních norem veřejné osobní dopravy na celostátní úrovni. V závislosti na státního rozpočtu přehodnotit moţnost zavedení podpůrných programů nebo opatření v rámci aktivního zahraničního cestovního ruchu s cílem zvýšení návštěvnosti ČR prostřednictvím vyuţití letecké dopravy. Podpořit další rozvoj lázeňství v ČR Cílem tohoto úkolu je podpořit projekty rozšiřování lázeňských měst včetně zvýšení počtu lázeňských zařízení s bezbariérovým přístupem, jakoţ i podpory atraktivit v lázeňských městech a jejich okolí. Současně je třeba zlepšit systém kvality sluţeb cestovního ruchu. Problémem, na který poukazují pacienti, je nekvalitní silniční infrastruktura a pravidelné dopravní spojení do ČR. Váţným problémem je získávání víz pro klienty z Ruska, Ukrajiny a dalších států bývalého Sovětského svazu. Přírodní léčebné lázně by také ocenili zlepšení spolupráce s lázeňskými obcemi a městy. Velký potenciál v ČR je v zdravotním cestovním ruchu (např. stomatologické, zkrášlující pobyty).

Dalším záměrem by mohla být tvorba specifických regionálních produktů cestovního ruchu, jako např: -

Tvorba produktů cestovního ruchu vyuţívajících kulturní dědictví regionu (např. folklór, tradiční řemesla),

-

Tvorba produktů šetrných forem cestovního ruchu (venkovský cestovní ruch, agroturistika),

-

Tvorba produktů cestovního ruchu zaměřených na místní typické aktivity,

-

Tvorba záţitkových programů pro návštěvníky,

-

Pěší turistika, cykloturistika, zimní cestovní ruch, golf, turistika za vínem či pivem

-

Kongresový a incentivních cestovní ruch,

-

Zdravotní cestovní ruch,

50

-

Tvorba komplexních produktů vázaných na vodní cestovní ruch a cestovní ruch podél vodních toků zaměřených na individuální turisty a turisty výletních lodí,

-

Tvorba produktů cestovního ruchu podporujících volnočasové aktivity návštěvníků,

-

Podpora spolupráce při tvorbě přeshraničních projektů v cestovním ruchu, - Tvorba a udrţování kvalitních naučných tras,

-

Tvorba specifických produktů pro domácí cestovní ruch (projekty pro mládeţ, rodiny a seniory).

Konkretizace návrhové části na následujícím příkladu: Místo: Hotel v Poděbradech, který není pro ruskou klientelu moc známý Cíl: Zlepšit návštěvnost právě ruské klientely, která je pro budoucnost dobrým potenciálem růstu trţeb Činnosti: -

Intenzivní kursy ruštiny pro personál: Bude najata externí jazyková agentura, která se o tuto výuku postará. Personál, kterého se toto týká, tedy personál, který se bude přímo stýkat s hosty hotelu, bude dvakrát do týdne absolvovat dvouhodinové kursy ruštiny přímo na pracovišti. Lektor bude docházet tedy přímo do hotelu. Jedna dvouhodinová lekce bude s českým lektorem, jedna dvouhodinová lekce v týdnu pak s rodilým mluvčím. Vţdy po měsíci bude psán test, aby se vyhodnotilo, jak zaměstnanci v ruštině prospívají.

-

Přednáška ohledně ruské mentality a ruských turistů: V zasedací místnosti hotelu budou uskutečněny dvě přednášky, které se budou týkat ruské mentality a ruských turistů. Přednášet bude ruský rodák, znalec ruského prostředí, který nicméně ţije v ČR a umí tak velice dobře porovnat obě prostředí a upozornit zaměstnance hotelu na moţná úskalí a rozdíly mezi oběma národnostními mentalitami.

-

Příprava luxusních pokojů pro náročné klienty: Pokoje budou samozřejmě vybaveny sociálním zařízením, coţ je naprostý standard. Standardem je také vysoušeč vlasů, mýdla, sprchové šampony a další hygienické přípravky k dispozici, včetně hotelových pantofli. Samozřejmostí je dostatek ručníků a osušek. Na pokoji je vedle telefonu, minibaru a televizoru s ruskými programy také PC s moţností přístupu na internet. Dále mimo standardního nábytku pak trezor, velké zrcadlo, luxusní nábytek s matovou 51

povrchovou úpravou, sedací souprava, kadeřnický stolek, křesla, několik druhů lamp pro různý typ osvětlení prostoru apod.

52

Závěr Vliv ruské kultury na cestovní ruch je zřejmý, i kdyţ není moţné ho přímo nějak kvantifikovat. Na druhou stranu nelze říci, ţe by neexistoval nebo ţe by byl minimální. V dnešní době, kdy se rozšiřují vzájemné vztahy na všech bázích, jak na bázi studentských výměn, studijních pobytů, pracovních pobytů či turistických zájezdů, není moţné říci, ţe by vzájemný vliv kultur na cestovní ruch neexistoval. Turista vţdy jede na nějakou kulturou, za nějakým cílem. Jede poznávat to, co země nabízí. A ruská kultura jak doma, tak všude ve světě, ČR nevyjímaje, má co nabídnout. Jak jiţ bylo řečeno, můţe se jednat o vynikající kuchyni, kterou je moţné na několika místech nejen v Praze ochutnat, je moţné navštívit různé kulturní akce týkající se ruských autorů. Čím lepší a širší je kulturní nabídka, tím více to můţe cestovní ruch podpořit. Bakalářská práce byla sepsána na téma kulturních zvyklostí turistů Ruské federace a jejich vliv na produkt v cestovním ruchu. Téma je to zajímavé jiţ z toho důvodu, ţe o ruských turistech, resp. jejich rostoucí či klesající návštěvnosti se často dozvídáme z médií. Je to proto, ţe ruští turisté obvykle vyuţívají lázeňská zařízení či zařízení luxusnějšího charakteru a neváhají zde, v ČR, utratit nemalé peníze. Četnost jejich návštěv je tedy pro průmysl cestovního ruchu nezbytná a je třeba pozorně přistupovat k tvorbě produktu v rámci cestovního ruchu, který je moţné těmto hostím nabídnout. Jelikoţ je oblast cestovního ruchu vysoce konkurenční, jednotlivé provozovny se pak doslova předbíhají v tom, jaké nabídky předkládají svým hostům. A jsou to právě hosté, kteří tak vlastně určují to, jak bude tvořen výsledný produkt. Cílem práce bylo analyzovat, do jaké míry ovlivňují kulturní zvyky a tradice Rusů nabídku produktů a sluţeb pro tyto občany. Cíl práce byl tedy splněn. S cílem práce úzce souvisí také hypotéza: Předpokládá se, ţe tam, kde jsou produkty a sluţby svou strukturou nakloněny ruské klientele, je zde vyšší podíl hostů z této klientely. Hypotézu je moţné potvrdit, neboť se ukázalo, ţe nejvíce je ruskými hosty navštěvován Karlovarský kraj a kaţdý z nás, kdo do Karlových Varů zavítá, uvidí, ţe se zde ruským hostům snaţí přizpůsobit jak jazykovou výbavou či jídelními lístky také v ruštině, tak také stylem nabídky v obchodech apod.

53

Zdroje

BARŠA, P. Politická teorie multikulturalismu. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. 347 s. ISBN 80-85959-47-X. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr ČESKÝ STATISTICKÝ ÚRAD https://www.czso.cz/csu/czso/cri/cestovni-ruch-4-ctvrtleti2015 CZECHTOURISM

http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/institut-turismu-

ruskych-turistu-prijede-o-15-%E2%80%93-2/ CZECHTOURISM FORET, M., FORETOVÁ, V: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X. GALVASOVÁ, I., a kol.: : Průmysl cestovního ruchu. 1vyd., Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. 262 s. ISBN 978-80-87147-06-1 HRALA, V: Geografie cestovního ruchu. Praha: Oeconomica, 2005. 109 . ISBN 80-2450858-3 INDROVÁ, J: Cestovní ruch. Praha: Oeconomia, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4 KOVALEV, N.; KUTKINA, M.; KARCEVA, N.: Ruská kuchyně. Moskva 2000. ISBN 593211-006-6 KOVALEV, N.; KUTKINA, M.; KARCEVA, N.: Ruská kuchyně. Moskva 2000. ISBN 593211-006-6 STUDENT E15 http://student.e15.cz/agora/ruska-mentalita-1206482 VAŠKO , M.: Cestovní ruch a regionální rozvoj, Praha: Oeconomica, 2002. 96 s. ISBN 80245-0445-6 WORDPRESS https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2014/10/28/zahadna-ruska-dusenarodni-charakter-rusu-a-zvlastnosti-jejich-spolecenskeho-chovani/ ŢUFAN J.; HÁN J.; KLÍMOVÁ M., Kapitoly z personálního a interkulturního managementu, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, ISBN 978-80-7478-328-9

54