VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Jiří Dufek Vývoj lázeňství v Karlových Varech po roce 1989

Bakalářská práce

2014

1

Vývoj lázeňství v Karlových Varech po roce 1989 Bakalářská práce

Jiří Dufek

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra Hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing Pavel Attl Datum odevzdání bakalářské práce: 24. 04. 2014 Datum obhajoby bakalářské práce: červen 2014 E-mail: [email protected]

Praha 2014 2

Barchelor´s Dissertation

Development in spa Karlovy Vary after 1989

Jiří Dufek

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing Pavel Attl Date of Submission: 20. 04. 2014 Date of Thesis Defense: June 2014 E-mail: [email protected]

Prague 2014

3

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vývoj lázeňství v Karlových Varech po roce 1989 zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

………………………. Jiří, Dufek V Praze, dne 24. 04. 2014 4

Toto místo bych rád využil k poděkování vedoucímu práce panu Ing. Pavlovi Attlovi, Ph.D za jeho cenné rady při vytváření této práce.

5

Abstrakt Dufek, Jiří. Vývoj lázeňství v Karlových Varech po roce 1988. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová (VŠH). Obor studia – Hotelnictví. Vedoucí práce – Ing. Pavel Attl. Praha 2014. Počet stran: 40 Práce se zabývá vývojem lázeňství v Karlových Varech po roce 1989. Toto období velice ovlivnilo lázeňství nejrůznějšími faktory. Cílem práce je určení stavu lázeňství po roce 1989 a určení změn a opatření, které toto období doprovázely. S tím se pojí mnoho dalších institucí a jejich aktivit, které v této práci

popíši.

K výzkumu

jsem

využil

především

analýzu

primárních

a sekundárních dat. Jako primární data jsem zvolil výzkum pomocí dotazníků. Sekundárními data jsou statistiky, které jsem zpracoval na základě literatury, kterou jsem měl k dispozici. V návrhové části práce ukáži na možnost začlenění města do seznamu UNESCO.

Klíčová slova: Demografie, Karlovy Vary, lázeňství, letiště, návštěvnost, SPURM, UNESCO.

6

Abstrakt Dufek, Jiri. Balneology in Karlovy Vary after 1988. Barchelor disertation. University of Hotel Management (VSH). Subject of study – Hotel management. Thesis supervisor – Ing. Pavel Attl. Prague 2013. Number of pages – 40.

The work deals with the development of spas in Carlsbad after 1989., This period greatly influenced by various factors spas. The aim is to determine the status of the spa industry since 1989 and identify changes and measures that accompany this period. In this connection there are many other institutions and their activities in this job description. The research I used mainly on primary and secondary data. As the primary data, I chose research using questionnaires. Secondary data are statistics that I compiled on the basis of literature, which I had available. In the design of the work indicates the possibility of incorporating the city into the list of UNESCO.

Keywords: Airport, demography, Karlovy Vary, spa, SPURM, traffic, UNESCO.

7

Obsah Obsah ..................................................................................................................... 8 Úvod ........................................................................................................................ 9 1 Lázeňství a historie Karlových Varů (Teoreticko-metodologická část) ........... 11 1.1 Vývoj karlovarské lázeňské léčby ............................................................ 14 1.2 Karlovarské prameny ............................................................................... 17 1.3 Historický vývoj Karlových Varů ............................................................... 18 1.3.1 Počátky lázeňství a objevení Karlem IV. ........................................... 18 1.3.2 Zlatý věk Karlových Varů ................................................................... 19 1.3.3 1946 – 1989 ...................................................................................... 21 2 Vývoj lázeňství v Karlových Varech po roce 1989 (Analytická část) .............. 24 2.1 Privatizace lázní po roce 1989 ................................................................. 27 2.2 Vývoj ubytovacích kapacit a lázeňských pacientů po roce 1989 .............. 28 2.3 Vývoj institucí a podniků souvisejících s lázeňstvím v Karlových Varech 33 2.3.1 Karlovarské letiště ............................................................................. 33 2.3.2 Karlovarské infocentrum .................................................................... 36 2.4 Demografické změny v Karlových Varech po roce 1989 .......................... 40 2.4.1 Rusové v Karlových Varech .............................................................. 43 3 Budoucnost lázeňství v Karlových Varech (Návrhová část) ........................... 45 3.1 UNESCO.................................................................................................. 46 3.2 Strategický plán udržitelného rozvoje do roku 2020 ................................. 47 Závěr ..................................................................................................................... 51 Seznam použité literatury: ..................................................................................... 53 4 Internetové zdroje .......................................................................................... 54 Přílohy: .................................................................................................................. 55 Příloha č. 1 ........................................................................................................ 55 Příloha č. 2 ........................................................................................................ 57

8

Úvod Důvodem ke zvolení tématu „Vývoj lázeňství v Karlových Varech po r. 1989“ bylo to, že v tomto městě žiji a není mi lhostejná jeho budoucnost. Přítomnost pramenů a nádherné architektury lázeňských domů a kolonád v Karlových Varech tvoří velký turistický potenciál. Ten je však třeba podporovat aktivní politikou a strategií městských zastupitelů a zdejších provozovatelů lázeňských zařízení, restaurací a hotelů, ale také spoluprací s rezidenty města. Cílem práce je analýza vývoje lázeňství Karlových Varech po r. 1989, zjištění případných problémů a navrhnutí jejich řešení pro zvýšení návštěvnosti. Dále určím to, jak se město změnilo po pádu komunismu s příchodem kapitalismu. Hypotézou, kterou se budu snažit ověřit je, že, lázeňství se po roce 1989 vyvíjelo pozitivněji. Výzkum bude prováděn ze dvou hlavních hledisek. Z hlediska návštěvnosti lázní a hlediska demografického. V teoretické části (kapitola 1.) čtenáře seznámím s pojmem lázeňství a s předpoklady vzniku lázeňského místa. Popíši lázeňskou péči v Karlových Varech a zmíním se o ostatních lázeňských místech v České republice. Dále se zaměřím na studium karlovarské historie. Ta je velmi důležitá proto, abychom byli schopni pochopit širší souvislosti. Začnu se založením města Karlem IV, dále popíši tzv. zlatý věk města a kapitolu zakončím popisem éry komunismu v Karlových Varech. K vytvoření této kapitoly využiji knihy zapůjčené v krajské karlovarské knihovně, které se věnují historii města a lázeňství. V druhé části (kapitola 2. se budu věnovat městu a lázeňství od roku 1989 až po současnost. Výzkum začnu dotazníkovým šetřením. Dotazování podrobím lázeňské hosty a karlovarské rezidenty. Získané údaje poté zanalyzuji a budu je používat a řídit se jimi v průběhu celé práce. Dále se zaměřím na návštěvnost, průměrnou délku pobytu hostů a strukturu jejich zdrojových destinací. Dále se budu věnovat karlovarskému letišti, infocentru, a jeho vzniku po revoluci roku 1989. Budu se věnovat také demografickému vývoji ve městě, který v tomto období zaznamenal také velké změny. Zaměřím se na kulturu a náladu obyvatel 9

města a jejich budoucí očekávání od života v Karlových Varech. K vytvoření této kapitoly budu využívat opět knihy zapůjčené v krajské karlovarské knihovně a data získaná v karlovarském archivu, kde se chystám prozkoumat vybrané statistiky a internetové zdroje. Za nejdůležitější zdroj považuji soubor sborníků přednášek Historického semináře Karla Nejdla. Seminář vznik k uctění památky Karla Nejdla a k příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Koná se každý rok v listopadu

a je

věnován

regionální

historii.

Semináře

se

zúčastňují

profesionálové z oboru lázeňství, kteří své poznatky předávají široké veřejnosti. V poslední části se budu zabývat budoucím vývojem města a opatřeními podporující jeho rozvoj. Prozkoumám možnost přijetí města na seznam světového dědictví UNESCO. Třetí část zakončím zprávou z návštěvy schůze pořádané magistrátem města dne 15. 04. 2014. Důvodem této schůze je diskuze o plánovaném rozvoji města, jejíž výstupy budou použity při zpracování Strategického plánu udržitelného rozvoje města do roku 2020. Při vytváření této kapitoly budu používat zdroje internetové, zejména z webu magistrátu města, webových stránek UNESCA a své osobní zápisky pořízené z výše uvedené schůze.

10

1 Lázeňství a historie Karlových Varů (Teoretickometodologická část) V této kapitole vysvětlím pojem lázeňství a karlovarskou lázeňskou léčbu. Dále jsem popsal nejdůležitější události v historii Karlových Varů. Touto kapitolou bych chtěl i nezasvěceného čtenáře rychle seznámit s tím, kde se vzala velká sláva tohoto města. To je pro tuto práci velmi důležité, díky tomu můžeme pokračovat v dalším výzkumu. Lázeňství je obor cestovního ruchu, který významným způsobem zasahuje do zdravotnictví. Je to soubor činností různých oborů a odvětví, směrujících k uspokojování potřeb lázeňských hostů. Lázeňství má také velký ekonomický význam pro danou lokalitu. Místo, kde se provozuje lázeňství, se nazývá lázeňské místo. Lázeňské místo musí splňovat následující předpoklady: První předpoklad představuje existenci alespoň jednoho přírodního léčivého zdroje. Může jít o minerální nebo termální vodu využívanou k balneaci, nebo potaci. Při balneaci je voda využívaná k různým typům koupelí, při potaci k pitným kúrám. Ozdravuje se povrch těla a reflexní cestou poté i funkčnost vnitřních orgánů. Vnitřní prostředí se obohacuje o substance obsažené v minerální vodě. Ty potom podporují správnou činnost orgánů, napomáhají metabolismu, pomáhají tělu se zbavovat škodlivých látek. Dalším přírodním zdrojem jsou humidity (takzvané léčivé bahno). Jsou to látky organického, nebo anorganického původu používané ke koupelím, obkladům a zábalům. Bahno pomáhá zejména lidem s problémy pohybového ústrojí, nebo reflexní cestou upravují činnost vnitřních orgánů. Do poslední kategorie patří ostatní zdroje, které se používají k léčbě. Jsou to zejména plyny. Ty pomáhají alergikům, lidem se sníženou psychickou nebo fyzickou odolností u chorob kožních, nebo dýchacího ústrojí. I přes snahy dnešních podnikatelů platí, že pokud místo nedisponuje alespoň jedním z výše uvedených léčivých zdrojů, nemůže se stát místem lázeňským.

11

Druhým předpokladem je pověst a důvěryhodnost lázní. Získávají se pomalu a dlouho. Jsou to především zkušenosti těch, kteří město navštívili a pobyli zde nějaký čas. Domů se potom vrací odpočatí, plni sil a pověst města vzkvétá. Absence tohoto pilíře by znamenala, že by chybělo vstupní pozitivní vyladění hosta. Bez zpráv o dobrém účinku léčby a o serióznosti postupů se pilíř zmenší o několik bodů. Host potom přijíždí na místo s rozpaky a řeší, jestli pobyt nejsou vyhozené peníze. V opačném případě přijede v dobré náladě, těší se a stráví zde dlouhý a spokojený pobyt. Třetím předpokladem je lázeňské prostředí. Je to soubor vjemů, které host vnímá, tedy co člověk vidí, slyší, cítí. Je to příroda, architektura, vystoupení muzikantů a herců na promenádách i v budovách, vůně oplatek nebo bylin likéru. Význam třetího pilíře spočívá v navození pocitu uvolnění i opojení. V lázeňském místě by mělo být vše připraveno pro potěšení, pobavení, a citový požitek hosta. Čtvrtým předpokladem je kvalita poskytovaných služeb. Opět nejde pouze o samotné léčebné procedury, nýbrž o vše, s čím přijde host do styku. Jsou to hotely, restaurace, obchody, kulturní instituce, dopravní prostředky, nemocnice apod.1 Lázeňství je v České republice součástí zdravotní péče. Poskytované lázeňské procedury jsou: 

fyzioterapie,



fyzikální terapie,



dietoterapie,



farmakoterapie,



fytoterapie,



ergoterapie,



arteterapie,



muziko-terapie,



klimatoterapie,

KOSORINOVÁ, D. Obohacování bohatých tradic karlovarských lázeňských pobytů. In V. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary: ÚM Karlovy Vary, 1996, s. 42 1

12



reflexoterapie,



klinické psychologie a psychoterapie,



logopedie,



edukace,



pedologie,



pediatrie a další.

Doporučená délka pobytu v lázních jsou tři týdny. Lázně se zaměřují hlavně na regeneraci a léčbu po vážných nemocech a úrazech a také na prevenci před onemocněním. Mezi služby lázeňství patří zejména zdravotně léčebné, ubytovací, stravovací a kulturně společenské služby. Zdravotně léčebné služby zahrnují vstupní a průběžná kontrolní vyšetření a jsou ukončené závěrečnou prohlídkou se zprávou pro ošetřujícího lékaře. Nové trendy zkracují dobu pobytu a zaměřují se na určité sociální skupiny (podnikatelé, senioři, děti apod.). Objevuje se tvorba antistresových, redukčních, detoxikačních, nebo třeba team buildingových programů.2 Ubytovací služby nabízejí především hotely, lázeňské domy, penziony. Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a doplňkových služeb (jsou to služby zejména stravovací a společenské). Člení se do pěti kategorií. Penzion je ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb a člení se do čtyř kategorií. Lázeňský dům se liší od hotelu tím, že má lázně zabudované přímo v prostorách budovy a host se nemusí připravovat na přesun v deštivých dnech. Dalším zajímavým způsobem ubytování je ubytování v soukromí, které zaznamenává v posledních letech velký rozmach. Ubytování v soukromí vyhledávají většinou studenti a osoby s nižším příjmem. Jedná se o ubytování v soukromém bytě, jehož majitel pronajme jeden pokoj, nebo celý byt za úplatu lázeňskému hostovi. Byt bývá zařízený a k prohlídnutí na internetu, takže host ví, jak bude vypadat. Pro hosta

2

Programy pro posilování týmového ducha v rámci firmy.

13

to je zajímavé, protože si může například sám uvařit, ušetří, ale také lépe pozná zdejší kulturu. Způsob platby za lázeňský pobyt se dělí na tři možnosti. Host platí pobyt sám, nebo může být částečně (příspěvková lázeňská péče), nebo plně hrazen pojišťovnou. Příspěvkovou lázeňskou péči předepíše lékař v případě, že pacient nesplnil předpoklady pro plné hrazení pojišťovnou. Ta tedy potom proplatí pouze náklady na vyšetření a léčbu, nikoliv však ubytování, stravování a dopravu. Komplexní lázeňská léčba je doporučena ošetřujícím lékařem a poté schválena nebo zamítnuta revizním lékařem, který rozhodne v souladu se Zdravotním řádem. V takovém případě se jedná o pobyt plně hrazený pojišťovnou, host neplatí ani za ubytování a stravování. Na hosta, i když si to občas neuvědomuje, působí kultura, morálka a vzdělanost zaměstnanců těchto zařízení i všech dalších osob, se kterými přijde do styku. Pokud se host vydá na místo, které není vyloženě lázeňské, může potkat i rezidenty města, kteří nejsou s turismem vůbec spjati. Takovým negativním příkladem může být, když se potká turista ruské národnosti s rezidentem, který nemá rád Rusy. Výsledkem je někdy až nepochopitelná nesnášenlivost a urážky, které turista ani nemusí pochopit. Host musí mít pocit, že je vítán a že ho mají všichni rádi, jinak se nevrátí a pověst bude upadat. Lázeňství má také velký význam pro město, protože podporuje zaměstnanost, orientuje se na zahraniční klientelu, působí celoročně na uzdravení pacienta. Dále je to potom zdroj devizových prostředků, působí pozitivně na investiční výstavbu a významnou částí se podílí na příjmech státu.

1.1 Vývoj karlovarské lázeňské léčby Karlovarská lázeňská léčba má více než šest set let starou historii a v průběhu času se neustále vyvíjela. Měnil se způsob aplikace i množství aplikované léčebné vody. Zde jsem zkoumal odborné lázeňské praktiky. Proto dále cituji pana doktora Šolce, který rozdělil způsob zdejší léčby do sedmi etap. 14

MUDr. Pavel Šolc je historik karlovarské léčby, lázeňský lékař a emeritní primář lázeňského sanatoria Rozkvět – Regina Karlovy Vary. 3 „1. fáze – „Předhistorická “, o níž víme velmi málo. Horké prameny v neobydleném údolí Teplé byly zřejmě v okolí známy a příležitostně užívány ke koupání a možná i k napití. Proto král Jan Lucemburský sem přesídlil obyvatele blízké vesnice. 2. fáze – 14. – 15. století. Trvalé osídlení umožňuje pravidelné využívání pramenů léčebně ke koupelím, ty se záhy stávají slavné. Jsou tu nečetní nemocní, z počátku žádní lékaři. Koupele ulevují od bolestí kloubů, zad a jiných poruch pohybového ústrojí (tak jako dosud) a zřejmě léčí i svrab a jiné kožní nemoci. Pravidla léčení se vyvíjela, a získávaly se zkušenosti. 3. fáze: 16. století. Koupele převažují a to ve dvou podobách: v horké, čerstvé vodě a při obtížích z pohybového ústrojí. Pitná léčba e zavedena u menšiny nemocných. Velké dávky vody vyvolají průjem, tím léčí zácpu a vyhánějí střevní parasity. 4. fáze: Konec 16. a 17. století. Pitná léčba je již zavedena, začíná ústup koupelové. Obojí dostává pevný řád ve střídání pitných a koupelových cyklů o 5 nebo 7 dnech. Několikadenní „velké pití“ vyvolává průjem a oslabuje pacienta a vynutí si pausu bez pití, kdy se podávají dlouhé koupele. Ty dráždí kůži, kterou je třeba zklidnit, a proto následuje cyklus pití. Spektrum léčených chorob se nemění. 5. fáze: 17. století. Vedle střídání cyklů pití a koupelí (5 denní cyklus vymizel) se provádí ještě léčba jen koupelemi, nebo jen pitná (s ojedinělými a posléze již jen 8. dnem koupelí). Rigidní předpis léčby zřejmě řada nemocných špatně snášela, a proto byl individualizován. Pouze koupelové léčby výrazně ubývá.

http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/david-becher-hippokrates-karlovych-varu/ (Vyhledáno dne 25. 03. 2014) 3

15

6. fáze: 18. století. Koupele jsou jen krátkodobé, Hautfresser vymizel (viz dále). Becherova reforma omezuje rozsah pitné léčby a ruší osmý den bez pití a jen s koupelí. Léčebný efekt omezené pitné léčby je stejný, jako u „velkoobjemového“ pití. Léčba se lépe snáší, vyvolává méně komplikací (od oběhové soustavy, vyprazdňování moči až akutní zástava, otoky). Průjem již neléčí, nepřináší výhody, jen obtěžuje. (Snad měli karlovarští pacienti již méně střevních parasitů a méně zácpy). Becherova reforma se více než půl století obtížně prosazovala proti starým představám. 7. fáze: 19. – 20. století. Pitná léčba zůstává v rozsahu 1 – 1,5 litru denně ve dvou třech dávkách samozřejmě nalačno. Koupelová léčba je již jen doplňkem z obecných indikací u doprovodných onemocnění pacientů (jako koupele perličkové, uhličité a přísadové jodové a přechodně i radonové). Rozšiřuje se počet léčených diabetem a výrazně ubývá dny. Stále přibývá doléčování po chirurgických výkonech. Jako vedlejší onemocnění jsou léčeny choroby pohybového ústrojí a gynekologické. Léčba kožních chorob odpadla. Zvýšená pozornost je věnována výzkumu.“4 Slovo „Hautfresser“, znamenající doslovně požírač kůže, je slovo pocházející z němčiny, které se používalo v Karlových Varech. Z přemíry dlouhých koupelí (pacienti se koupali deset hodin i déle), začala kůže bolestivě praskat, což byl cíl tehdejší terapie. Podle její teorie se prasklinami vyplavovaly nežádoucí látky. Jakmile se zjistilo, že se voda dá využít i k pitné kúře, hosté vodu nepili střídmě, jak jim radil například doktor Payer (lázeňský lékař, právě on první vyslovil myšlenku, že se v Karlových Varech nejlépe léčí ledviny, žaludek, žlučník a játra), ale pili obrovská množství vody (někdy i čtyřicet litrů denně). Z toho si můžeme odvodit, že tato léčba nebyla příliš účinná. Velký průlom v karlovarské léčbě přišel s doktorem Davidem Becherem, někdy nazývaným Hippokratem Karlových Varů. Narodil se v Karlových Varech, studoval na pražské universitě, lékařsky se proslavil ve Vídni a poté se vrátil do svého rodného města, kde se dál věnoval své kariéře. Poprvé chemicky prozkoumal prameny. Radil pacientům individuálně, který pramen je pro ně nejvhodnější.

4

ŠOLC, P., Karlovarská lázeňská léčba, její vývoj a logika, Sokolov: Fornica Graphics s.r.o., 2011, s. 40.

16

Také je důkladně vyšetřoval, což nebylo do té doby zvykem. Jako prvního ho napadlo vyrábět z vřídelní vody sůl. Ta se díky němu začala i vyvážet daleko za hranice města. Byl tím, kdo vyslovil větu: „Vřídlo se má pít u Vřídla“. To znamená, nenechávat sluhu vodu donášet do lázeňských domů, protože ke správnému uzdravení těla je nutný i pohyb na zdravém vzduchu. Proto vznikly mnohé kolonády a cesty v lázeňských lesech.

1.2 Karlovarské prameny Z Vřídla vyvěrá přibližně dva tisíce litrů termální vody za minutu, spolu s ní se uvolní okolo pěti tisíců litrů oxidu uhličitého. Jeho fontána tryská do výše až deseti metrů. Tryská samovolně za pomoci tlaku oxidu uhličitého, nikoli pomocí čerpadel, či jiných podobných zařízení. Ostatní, tzv. Malé prameny jsou pouze větvemi oddělující se blízko pod povrchem od hlavního vřídelního kmene. Celkem v Karlových Varech vyvěrá termální minerální voda na více než 80 místech. Třináct nejznámějších pramenů je pro účely pitných kůr přístupných veřejnosti

v přetokových

vázách

v kolonádách

(Vřídelní,

Tržní,

Mlýnská

a Sadová), a 3 pramenních pavilonech (Pavilon Sadového pramene, Pavilon pramene Svobody, Pavilon Horního Zámeckého pramene). O jednotlivých pramenech, jejich teplotách a vydatnosti se lze dočíst v příloze č. 1. Prameny je třeba neustále kontrolovat a regulovat, aby nedocházelo k explozím, nebo zastavení vývěrů pramenů. Již v dávných dobách byly prameny regulovány (například pomocí proutěných košíků, které byly naházeny na nepotřebné vývěry pramenů). Ty později zarostly sintrem (vodním kamenem), který vývěr dokonale zastavil. Ještě dnes jsou zřetelné drobné vývěry na různých místech v okolí a zejména v zimě jsou potom nápadné, protože v těchto místech taje sníh podstatně rychleji. K častému odkrytí nových vývěrů, místy až průvalů termy docházelo také při hloubení základů pro nové domy. Vznikla tak celá řada nových pramenů, na druhou stranu místy vlivem stavebních zásahů mizely z povrchu prameny starší.

17

1.3 Historický vývoj Karlových Varů Nyní se budu zabývat vývojem lázeňství na území Karlových Varů od založení města až po rok 1989. Smyslem této kapitoly je zamyšlení se nad tím, co vývoj města a lázeňství ovlivňovalo kladně, či záporně. Díky tomu budeme schopni poučit se z minulosti a pochopit některé souvislosti. Kapitolu jsem dále rozdělil do tří subkapitol. V první popisuji situaci objevení léčivého účinku pramenů a založení města Karlem IV. V druhé se zabývám rozvojem města v době takzvaného „zlatého věku města. “ V poslední subkapitole (kapitola 1.2.3) jsem popisoval vliv první a druhé světové války a éru komunismu v karlovarských lázních.

1.3.1

Počátky lázeňství a objevení Karlem IV.

Mnoho lidí se domnívá, že historie Karlových Varů začíná objevením pramenů císařem Karlem IV. Pravdou ale je, že prameny už dávno před tím využívali mniši, kteří dobrovolně léčili nemocné z velkého okolí. Pověst o objevení pramenů se nazývá Sommerova pověst, kterou jako první zaznamenal lékař Fabian Sommer. Pověst vypráví o císaři Karlu IV., který pronásledoval divou zvěř, která byla v kraji hojně zastoupena. Jeden ze psů při tom spadl do hluboké tůně, odkud tryskala horká voda, a začal bolestí výt. Lovci, kteří mu přispěchali na pomoc, ochutnali horkou vodu a zpravili o tom Karla IV. Ten se pak s četnou družinou vydal k tomuto místu a zjistil, že jde o ojedinělý přírodní úkaz. Se svými lékaři zjistil, že tato voda může léčit těžké nemoci a sám si zde léčil nemocnou nohu, která se mu hojila. Dr. Sommer datuje objevení horkých pramenů před rokem 1370. Mistr pražské Karlovy univerzity Pavel Stránský zmiňuje objevení horkých warských pramenů již v roce 1335 a město bylo podle vřelosti pramenů nazýváno Wary. Johann Stephan Strolbelberger zpochybnil v roce 1629, že Karel IV. nalezl místo s prameny jako první. Domníval se, že císař prameny pouze obnovil a také uvedl, že území znali již dokonce Římané a popsali místo ve svých dokumentech 18

jako je např. Valerius Cordus, který v místech u řeky Teplé vypráví o městu s nevysychajícími prameny. Jiné pověsti zase vypráví o tom, že Karel IV. prameny znal již v dětství, kdy byl se svojí matkou Eliškou vězněn na hradě Loket. Roku 1358 Karel IV. udělil Karlovým Varům městská práva a 14. 8. 1370 byla vydána karlovarská listina, která Karlovy Vary povýšila na královské město. Městu tak odpadly problémy například s rodem Šliků, který město dlouhou dobu terorizoval. S tím se pojily další výhody, zejména propagace města, která městu zaručovala jistou prosperitu v dalším období, trvající až dodnes. Výjimku tvořila pouze krátká období válek a hladomoru v Evropě a roky záplav a požárů města, ze kterých se město pokaždé velmi rychle vzpamatovalo. Město se vyvíjelo a jeho návštěvnost rostla dalších pět set let, relativně plynule. Velký zlom přišel až na konci 19. století, kdy nastal, tzv. zlatý věk města Karlovy Vary.

1.3.2

Zlatý věk Karlových Varů

Zpočátku si lázně v Karlových Varech mohla dovolit pouze šlechta a úspěšní umělci. Město navštěvovalo zpočátku pouze 50 hostů ročně, avšak šlechta měla ve zvyku přijíždět s početním doprovodem (car Petr Veliký s družinou o počtu kolem 500 lidí). Ke konci tohoto období zaznamenáváme postupnou změnu klientely. Místo šlechty, jejíž vliv pomalu vyprchával, do města začínají jezdit podnikatelé z nejrůznějších zemí světa. S touto změnou přichází velké zvýšení počtu lázeňských pacientů.5 Zlatý věk, je období mezi druhou polovinu 19. století a začátkem 20. století. Toto období bylo významné návštěvností lázní a to jak do počtu hostů i jejich společenskou významností. Důvodem bylo mimo jiné to, že v roce 1870 byly Karlovy Vary napojeny na mezinárodní železniční síť. Karlovy Vary v tomto okamžiku „jeli naplno´“ a nezastavila je ani ničivá povodeň v roce 1890, která téměř zdevastovala celé město. Za krátký čas bylo vše opraveno a hosté mohli lázně opět navštívit. Hosté byli velmi bohatí a utráceli ve městě spoustu peněz. 5

ŠMÍD, Z., Mé staré dobré Vary aneb Váš žoviální průvodce pitím i žitím. Praha: Olympia, 2003, s. 55.

19

Platila se hudba produkovaná mnohdy velmi početnými orchestry, kterou objednavatelé třeba ani neslyšeli. Důležité bylo, že hraje na jejich počest. Jeden šlechtic zaplatil obrovské peníze, aby mohl hrát šachy s lidskými figurkami. Město bylo téměř přestavěno podle architektů Fellnera a Helmera a dalších významných architektů. Přestavěli divadlo, Vřídelní kolonádu, Sadovou kolonádu, Goethovu vyhlídku, Lázně I. a další desítky budov. Dalším z významných architektů byl například Josef Zítek, který postavil Mlýnskou kolonádu. Za zmínku stojí rozhodně také starosta Eduard Knoll, který byl podle mého názoru největším karlovarským vlastencem. Ve městě zařídil na tehdejší dobu vyspělé technické novinky, jako byla plynofikace, vodovod, kanalizace, potrubní pošta, telefon, elektrické osvětlení, kinematograf a další.6 Z dalších budov, které tehdy byly postaveny, vyjmenuji například Císařské lázně a Lázně III, Vojenský lázeňský ústav, ruský a anglikánský kostel a židovská synagoga. Prosperita města vrcholila stavbou hotelu Imperial, který byl postaven v roce 1912. Tato velkolepá stavba byla postavena v rekordním čase po historické nejvyšší návštěvnosti v roce 1911 (70935 hostů).7 Slávu a návštěvnost Karlových Varů ukončila první světová válka. Ve městě byl dokonce hlad a byl zaveden přídělový systém na lístky. Po válce se město na chvíli zotavilo, ale přišla hospodářská krize a hoteliéři a další obchodníci se začali zadlužovat a krachovat. Následující text vhodně popisuje situaci v Karlových Varech ve třicátých letech. „Třicátá léta znamenají pro celý svět léta krize a pro Karlovy Vary znamenala úpadek po všech stránkách. Krach na americké burze, posléze i německých a rakouských bank, měl nesmírně negativní dopad na hospodářský rozvoj města. Město odjakživa žilo z lázeňské sezóny, prodeje karlovarské soli a minerálních vod. Krize představovala v podstatě pro rozvoj města pohromu. Z těchto čísel je tedy patrné, že během několika let se z prosperujícího města se službami světové úrovně stalo město zchudlé, potýkající se s nesnázemi. O velmi špatném finančním stavu v polovině 30. Let vypovídají údaje o poklesu

6

http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/stanislav-burachovic-genius-loci-karlovych-varu/ (Vyhledáno dne 10. 4. 2014) 7 http://www.mistopisy.cz/historie_karlovy-vary_43.html (Vyhledáno dne 10. 4. 2014)

20

příjmů ve srovnání roků 1928 a 1934, kde příjmy z lázní poklesly o 38%, lázeňská taxa o 46%, příjmy solivarny o 43% a lázeňský fond o 44.5%.“8 Druhá světová válka dala Karlovým Varům další zásah. Lázeňské objekty obývali vojáci, kteří ve městě nepůsobili nic dobrého. O křišťálové noci byla navíc zničena synagoga. Byly rozstříleny dokumenty a interiér a nakonec vše polito benzinem a zapáleno.

1.3.3

1946 – 1989

Po válce v roce 1945 bylo město v desolátním stavu. Byla narušena dodávka vody i kanalizace a odpadky se neodvážely. Z lázeňských domů byl válečný lazaret a město bylo přeplněno tisíci uprchlíky z východu. Rybáře, Tuhnice a Horní nádraží byly zničeny bombardováním v posledních měsících války. Lázeňské domy byly přidělovány národním správcům na základě dekretu o konfiskaci nepřátelského majetku. Některá lázeňská lůžka převzal Ústřední svaz nemocenských pojišťoven, Brněnská pojišťovna, pojišťovna ČSD a poštovní fond Charitas. LS Imperiál a Richmond zabrala sovětská armáda pro léčení svých příslušníků.9 Lázeňství v té době řídil Národní Výbor. Představa byla taková, že se lázeňství bude vyvíjet podobně jako za první republiky. To znamená, že budou obnoveny soukromé lázeňské domy a pensiony. Procedury byly zjišťovány v centrálních balneo - provozech. V roce 1948 byly znárodněny přírodní léčivé zdroje a lázně. Národní správy byly zrušeny a byl založen podnik Československé státní lázně a zřídla. V tomto okamžiku se vyskytla krize lázeňství. Lázeňství bylo považováno za

KOBESOVÁ, M. Třicátá léta v Karlových Varech. In JÁCHYMOVSKÝ, V., VII. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary: ÚM Karlovy Vary, 1998, 62 s. 9 SLABOTÍNSKÝ, R., Pod českou správou v nové republice, Karlovy Vary: Krajské muzeum Karlovy Vary, 2005, s. 56. 8

21

přežitek nejen v politických kruzích, ale i lékařská veřejnost příliš neuznávala léčení přírodními zdroji. 10 Československá společnost zažila svobodu pouze za první republiky a hned po válce je čekalo 40 leté období totality. Ti, kteří přežili hrůzy války, očekávali obnovení demokracie. Sudetští Němci byli následně vystěhováni, což přineslo opět mnoho nepříjemností a nenávisti trvající dodnes. Z Karlových Varů se stalo místo již ne exkluzivní, vyhledávané hosty z celého světa, nýbrž běžným městem se spíše rezidenční funkcí. Hospodářství trpělo koncepcí státního plánování, které nepodporovalo podnikatele a živnostníky. To mělo za následek upadání úrovně nabízených služeb a celkovému poklesu motivace k tomu být co nejlepší. Z lázeňství ve městě se stala záležitost automatická (jádro produktu se příliš nezměnilo, spíše dostal nový fádní obal) a zaměstnanci pro hosty dělali jen to nejdůležitější z důvodu absence konkurence, či odpovídajícího ohodnocení. Jelikož kapacita poptávky značně převyšovala nabídku a neustále chyběly peníze na obnovu zařízení, město velmi chátralo. Co se týče architektonických změn v období komunismu v Karlových Varech, byla zdemolována a poničena část historických budov. Ty ještě ovšem nebyly tak rozsáhlé jako v okolí města, kde zaniklo několik desítek vesnic a mnoho historických památek. Začaly se stavět nevzhledné panelové domy. Také v lázeňském zóně absurdní, hotel Thermal. Kvůli této budově bylo zničeno mnoho původních domů (jen na nádvoří před hotelem jich byly desítky) a jistě také ovlivnila systém vývěru pramenů. Na stranu druhou, je to budova velmi promyšlená a nabízí například využití čtyř kinosálů. V současné době jsme mu však vděční za pomoc při pořádání mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.

SLABOTÍNSKÝ, R., Pod českou správou v nové republice, Karlovy Vary: Krajské muzeum Karlovy Vary, 2005, s. 110 10

22

Mezi další budovy postavené v tomto období patří například Vřídelní kolonáda nebo třeba sanatorium Sanssouci. Těší mě alespoň, že do historické části města nepronikl socialistický realismus více. Co se ale týká periférií města, budou ještě dlouhou dobu narušeny nespočetným množstvím panelových domů. Můžeme být jenom rádi, že turisté se dnes už do města dostanou díky nově postavenému průtahu a nemusí vidět, jak nevkusní jsme v minulosti byli. Na druhou stranu průtah ve městě narušil klid lázní a vede k rozdělení města na část lázeňskou a na část sloužící převážně rezidentům, což jenom prohlubuje problémy se ztrátou identity historické části města (budu se zmiňovat dále v kapitole Rusové v Karlových Varech).

23

2 Vývoj lázeňství v Karlových Varech po roce 1989 (Analytická část) V následující části se budu věnovat změnám a vývoji lázeňství s příchodem kapitalismu po roce 1989. Dále se budu věnovat vlivům a institucím, které lázeňství v Karlových Varech ovlivňují. K získání primárních údajů o tom co se změnilo po revoluci, použiji dotazník. Dotazníkové šetření pro občany Karlových Varů bylo zaměřeno na obyvatele Karlových Varů starší čtyřiceti let. Toto kritérium jsem zvolil proto, že jsou to lidé, kteří mají určité zkušenosti a nadhled nad tím, co se po roce 1989 ve městě událo. Tudíž pro ně není problém srovnat život v Karlových Varech v éře komunismu s tím současným. Šetření probíhalo ve třech lokalitách, a to v městské části na Vyhlídce, na Tržnici (terminál městské hromadné dopravy, současné „druhé“ centrum města) a v Tuhnicích. Celkem bylo dotázáno dvaceti osob. Dotazník se zabývá pohledem občanů na změny ve městě, které se po roce 1989 uskutečnily. Ptal jsem se na věci, které jim ve městě vadí a dále na to, co by oni sami chtěli zlepšit. Dále mě bude zajímat to, zda navštěvují historické centrum města a zda souhlasí se zapsáním města na seznam kulturních památek UNESCO. Když jsem se občanů dotazoval na změnu života v Karlových Varech po revoluci a změně režimu, setkal jsem se většinou s kladnými ohlasy. Nejčastější odpovědí bylo to, že do Karlových Varů proudí více turistů. To si vysvětluji tak, že občané zaregistrovali změnu skladby turistů podle zdrojových destinací, než přímo nárůst jejich počtu. Někteří občané dokonce uvedli, že před rokem 1989 v Karlových Varech dominovali především němečtí turisté, na rozdíl od následující doby, kdy to byli spíše Rusové. Mezi dalšími odpovědi se vyskytoval názor, že je město daleko upravenější a je zde mnoho opravených budov.

24

Poslední odpovědí, která byla často použita, bylo to, že lidé mají daleko více možností osobní realizace a také větší výběr zboží a služeb. Dotazníkem jsem zkoumal tyto konkrétní otázky: 

Otázka 1: Jaký vliv měla změna režimu na život v Karlových Varech po roce 1989?



Otázka 2: Souhlasíte s tím, aby bylo město zařazené na seznam UNESCO



Otázka 3: Co Vám ve městě Karlovy Vary vadí?



Otázka 4: Co byste chtěli v Karlových Varech zlepšit?



Otázka 5: Navštěvujete historické centrum Karlových Varů?



Otázka 6: Máte v oblibě filmový festival?



Otázka 7: Proč byste si zvolili Karlovy Vary jako místo pro svou dovolenou?

Výsledky dotazníkového šetření Ad otázka1: Odpovědi na tuto otázku mě mile překvapily. Předpokládal jsem, že většina občanů zvolí odpověď, že Rusové. Nestalo se tak. Nejpočetnější odpovědí byla odpověď: Lázně, prameny, nádherná architektura a lázeňské lesy. Díky tomu jsem si uvědomil, že mluvit o Karlových Varech jako o ruském městě je především doménou obyvatel ze zbytku České republiky. Ad otázka 2: Dále jsem se ptal na otázku zařazení Karlových Varů na seznam kulturního dědictví UNESCO. Sedmdesát procent dotázaných uvedlo, že souhlasí, zbytek, že ne. Jako důvod téměř nikdo neuvedl nic. To si vysvětluji tak, že málokterý občan má větší povědomí o tom, jak na tom město v rámci UNESCA je a co by znamenal podpis smlouvy s touto organizací pro Karlovy Vary. Tomuto tématu se ještě budu zvlášť věnovat v návrhové části. Ad otázka 3: Když jsem se občanů ptal, co jim na jejich městě vadí, byly to především ruské nápisy a reklamy, které se ve městě vyskytují. Dále to byly 25

nové stavby domů, které zůstávají prázdné a budí tak dojem opuštěného města. Dále občanům vadila nezaměstnanost a vysoké ceny zboží. Tři respondenti uvedli jako odpověď malé kulturní a sportovní vyžití. Ad otázka 4: Čtvrtá otázka byla věnovaná tomu, co by chtěli na Karlových Varech zlepšit. Zde respondenti opět uvedli potřebu zlepšení kulturního a sportovního vyžití. Dále by chtěli zlepšit čistotu města a zamezení černých skládek. U této otázky mnoho respondentů uvedlo, že by nic měnit nechtěli. To si spojuji s jakousi apatií a beznadějí v prosazování svého názoru, než úplnou spokojeností s životem v Karlových Varech. Ad otázka 5: Další otázka se týkala toho, zda dotázaní rádi navštěvují prostory kolonád a historického centra. Výsledek dopadl dost rozdílně. Přibližně polovina respondentů odpověděla, že „Ano“. Zbytek respondentů odpověděl, že „Ne“ Dále uvedli různé důvody, z nichž nejčastější ve zkratce byl, že je tam mnoho Rusů a že jsou všude ruské nápisy. Když jsem dále zkoumal tento rozpor, zjistil jsem následující. Většina respondentů, kteří odpověděli kladně, byli občané z městské části Na vyhlídce a v místě bydlí, nebo pracují a navíc to mají „po cestě z kopce“. Naopak většina občanů z Tržnice a Tuhnic hodnotí cestu do lázeňské zóny jako výlet. Ad otázka 6: Šestá otázka byla věnovaná oblibě filmového festivalu. Zde jsem se setkal s devadesáti procenty záporných odpovědí. Jako důvod uvedli tito respondenti to, že nemají rádi velké množství lidí. To ale bylo pochopitelné, protože většina dotázaných byly osoby starší a takové zmatky je spíše ruší. Někteří navíc během festivalu běžně chodí do zaměstnání, takže ani nemají šanci se zúčastnit. To mě vedlo k vytvoření doplňujícího výzkumu, který byl zaměřen na jinou cílovou skupinu, tedy na karlovarskou mládež a vysokoškoláky, kteří se na prázdniny vrací do svého domovského města. Zjistil jsem, že ani karlovarská mládež nemá zájem o filmový festival. Někteří uvedli, že chodí na filmy, že si koupí akreditaci atd. Bohužel většina mládeže nemá o filmový festival zájem. U vysokoškoláků byl výsledek z devadesáti procent pozitivní. Jediným případem kdy respondent odpověděl negativně, byl student, kterému je hluk a zmatek festivalu také nepříjemný. 26

Ad otázka 7: Ad otázka 8: V poslední otázce jsem se ptal, proč by si respondenti, kdyby byli turisté, zvolili dovolenou v Karlových Varech. Navzdory tomu, že otázka nenaváděla respondenty k přímé odpovědi, byly odpovědi opět velmi protichůdné. Šedesát procent respondentů odpovědělo tak, že vyjmenovali převážně památky, které může turista navštívit a lesy, které je obklopují. Čtyřicet procent respondentů odpovědělo tak, že by město jako turista nezvolil. Výsledky z tohoto dotazníku budou výchozím materiálem k výběru kritérií pro sběr sekundárních dat k další analýze. Pro sběr těchto dat jsem využíval různé statistiky týkající se lázeňství v Karlových Varech a především bádání ve Státním okresním archivu Karlovy Vary. Zde jsem pracoval s prameny, které mi byly doporučeny pro můj výzkum. Jedná se o Zprávy o léčebném lázeňství (rok 1994 – 2012). Tyto zprávy byly vytvořeny Sdružením léčebných lázní v Karlových Varech. Toto sdružení bylo založeno jako reakce na ukončení činnosti státního podniku Státní léčebné lázně v roce 1992. Předmětem činnosti tohoto sdružení je ochrana a prosazování zájmů provozovatelů léčebných lázní v rámci rezortu zdravotnictví a při tvorbě a realizaci koncepce rozvoje lázeňství v Karlových Varech. S výsledky tohoto dotazníku budu dále pracovat a budu se jimi řídit v dalším bádání. Výsledky druhého dotazníku použiji v následující kapitole. Dotazník naleznete v příloze č. 2.

2.1 Privatizace lázní po roce 1989 Po revoluci byly státní podniky privatizovány. Lázeňství se začalo opět řídit podle tržních zákonů a podniky se rychle přeorientovali na novou klientelu. Do města přicházeli zahraniční investoři, kteří zde chtěli podnikat. Město Karlovy Vary provozovalo již pouze Lázně I, Lázně III a Lázně V a zajištovalo péči o historický majetek a prameny. Z původních Státních léčebných lázní bylo třicet jednotlivých lázeňských domů určeno do dražby v tzv. malé privatizaci. Dále pak devět větších léčeben v 27

rámci tzv. velké privatizace. Historický majetek obce byl navrácen. Byly to balneo-provozy, kolonády a stará radnice. Do léčebny Mánes bylo přemístěno sloučené dětské a dorostové sanatorium (pro pacienty od 2 – 3 do 19 let). 11 Dětská léčebna v Kyselce byla zrušena. Osamostatnila se sanatoria Imperial a Thermal jako státní podniky. Vznikly čtyři akciové společnosti: Astoria, Bohemia – Lázně spojením Kriváně a Slovanu, Sanssouci, Švýcarský dvůr a 4 společnosti s ručením omezeným: Florencie, Jessenius, Regina – Rozkvět a Thomayer. Veřejnou soutěží byl privatizován dům Elefant a přímým prodejem Společnosti dialýzovaných dům Palacký. Bývalé léčebny Orlík, Trocnov a Wolker zanikly,

ale

některé

jejich

části byly

začleněny do

nových

jednotek.

Osamostatnily se některé jednotlivé objekty jako ELWA, Ulrika a Mignon. Byla likvidována řada pomocných zařízení. Ze státních léčebných lázní zbývají lázně VI., které nejsou předmětem restituce, a sanatorium Richmond, kde je restituční nárok řešen. Pouze v případech velké privatizace, což rozsahem představuje polovinu původní lůžkové kapacity státních léčebných lázní, byly ze zákona převedeny na nové vlastníky povinnosti poskytovat lázeňskou péči. Výzkumný ústav balneologický ukončil svou více než 20 -ti letou činnost.12

2.2 Vývoj ubytovacích kapacit a lázeňských pacientů po roce 1989 Toto období bylo pro karlovarské lázně bouřlivou etapou. Nejen, že se u většiny zařízení změnil majitel, ale změnila se i skladba zdrojových destinací hostů a jejich počet.

BURACHOVIČ, S. XII Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary: :Klub přátel Karlových Varů ve spolupráci s Karlovarským muzeem, 2001, s. 22 12 BURACHOVIČ, S. XII Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary: :Klub přátel Karlových Varů ve spolupráci s Karlovarským muzeem, 2001, s. 22 11

28

Tabulka č. 1 Ústavní lázeňská péče poskytovaná v Karlových Varech13 Rok 1970 1980 1989 1990 1991 1992 1993 1994

Počet lůžek 4 840 6 147 5 786 5 739 4 999 4 051 3 936 3 936

Počet pacientů 66 368 83 235 81 390 77 897 53 854 50 052 36 446 40 519

Na tabulce č. 1 vidíme vývoj počtu lůžek a pacientů od roku 1970 do roku 1994. Můžeme pozorovat velký nárůst počtu lůžek a pacientů na začátku osmdesátých let. Nejvyšší počet pacientů byl vykázán v roce 1983, kdy činil 85 713 osob. Výrazný pokles pacientů je způsobený změnou vysílání na lázeňskou péči na účet veřejných prostředků (přechod financování od České správy

sociálního

zabezpečení

a státní

zdravotní

správy

k zdravotním

pojišťovnám) a změnou Zdravotního řádu, který zavedl tzv. komplexní lázeňskou péči a příspěvkovou péči. Téměř dvojnásobný počet zahraničních pacientů v roce 1980 proti roku 1970 byl výsledkem zvýšení počtu pacientů z bývalých ZTS (mezistátní smlouvy s NDR, SSSR a Polskem). V roce 1990 proti roku 1989 klesl počet pacientů z bývalých ZTS o 3140 na 8 860 osob. 14 Zajímavý je také meziroční vývoj v letech 1993 a 1994. U léčebných pobytů zůstává k dispozici stejný počet lůžek a počet tuzemců, kteří lázně navštívili. Naopak se zvýšil počet cizinců o více než 4 000 osob a tím se zvýšil celkový počet zájemců o ubytování na 40 519 osob. Velký rozmach však zaznamenalo hotelové ubytování, jehož výkonost vyjadřuje následující tabulka. Počet lůžek se zvýšil o 47 procent, počet tuzemských hostů o 43 procent a počet cizinců o 10 procent. To podle mého názoru vypovídá o změnách v pohledu hostů na Karlovy Vary. Hosté začínají navštěvovat město, nejen za účelem léčby,

Zdroj: Archiv, Zpráva o léčebném lázeňství v Karlových Varech v roce 1994, Sdružení léčebných lázní v Karlových Varech, Karlovy Vary, 1995 14 Zdroj: Archiv, Zpráva o léčebném lázeňství v Karlových Varech v roce 1994, Sdružení léčebných lázní v Karlových Varech, Karlovy Vary, 1995 13

29

ale i z čistě turistických důvodů. Tabulka č. 2 vyjadřuje velký nárůst počtu lůžek v hotelových zařízeních a jejich hostů v roce 1993 a 1994. Tab. č. 2 Hotelové ubytování v letech 1993 a 199415 Počet

1993

1994

Lůžka

2 427

3 560

Češi

34 472

49 226

Cizinci

135 840

149 535

celkem

170 312

198 761

Jak jsem se již zmínil, lůžka lázeňských zařízení začínají být více využívána pro hotelové účely a naopak hotely a další ubytovací zařízení začínají nabízet ubytování lázeňským pacientům. Důvodem je příspěvková a ambulantní lázeňská péče, která zahrnuje pouze léčebné výlohy a výběr ubytování tak zůstává na pacientovi. V roce 1995 eviduje Sdružení léčebných lázní, které mělo tehdy 16 členů, celkovou kapacitu 3 543 lůžek. Z celkové kapacity lůžek v Karlových Varech je to pouze malá část. Dalším aspektem jsou tzv. jednodenní turisté, kterých bylo v roce 1995 přes dvacet tisíc. Na tabulce č. 3 můžeme pozorovat, jak se vyvíjely počty lázeňských pacientů. Počet pacientů po roce 1989 průměrně roste a zároveň se zvyšuje podíl zahraničních hostů na úkor hostů tuzemských.

Zdroj: Archiv, Zpráva o léčebném lázeňství v Karlových Varech v roce 1994, Sdružení léčebných lázní v Karlových Varech, Karlovy Vary, 1995. 15

30

Tab. č. 3 Vývoj počtu domácích a zahraničních lázeňských hostů v období let 1990 – 201316 Rok

Zahraniční pacienti

Domácí pacienti

Celkem

1990

14113

63784

66368

1991

8495

45359

53854

1992

9611

40441

50052

1993

14457

21989

36446

1994

18596

21962

40558

1995

20875

19413

40288

1996

15197

30819

46016

1997

32424

17052

49476

1998

37178

15855

53033

1999

33054

13494

46548

2000

44432

10481

54913

2001

59090

13671

72761

2002

52092

7128

59220

2003

49326

9036

58362

2004

51353

9013

60366

2005

51873

8146

60019

2006

66062

7454

73516

2007

65538

11222

76760

2008

81515

8185

89700

2009

67062

7524

74585

2010

70106

4819

74925

2011

70189

4523

74712

2012

90597

4053

94650

16

Zdroj: Tabulka vlastní tvorba, zdroje Zpráva o léčebném lázeňství v r. 1994, 1999, 2004, 2012.

31

Tabulka č. 4 popisuje počet návštěvníků ze čtyř zahraničních zemí s nejvyšším počtem lázeňských turistů. Počet ruských turistů se od roku 1989 z osmi-násobil. Z původních méně než 50 % narostl na více než 64 %. Ruští turisté představují pro Karlovy Vary nejvýznamnější klientelu.

Rok

Tab. č. 4 Vývoj zdrojových destinací hostů s lázeňskou péčí 17 Německo Rusko18 Izrael USA Ukrajina

1990

548819

4956

295

758

-

1991

3748

1769

429

693

-

1992

4101

2650

515

622

-

1993

7316

3059

928

910

-

1994

6471

8343

936

801

-

1995

6615

11151

538

813

-

1996

9624

17865

475

763

79

1997

7976

18997

692

1316

1047

1998

12288

17712

1132

1424

786

1999

11744

13407

1509

1276

922

2000

18935

12745

3052

3633

1294

2001

30202

17088

2904

2771

1083

2002

25517

15852

1555

2950

1045

2003

20433

22533

1966

3240

1641

2004

22088

27984

1889

2706

1730

2005

19733

30050

1119

2707

2058

2006

20205

32348

974

2653

3423

2007

19934

42422

1319

2746

4663

2008

25496

51792

1962

1826

6675

2009

13541

33144

2212

1540

4361

2010

13519

40353

2540

1218

4151

Zdroj: Vlastní zpracování tabulky, Zpráva o léčebném lázeňství v roce v Karlových Varech 1995, 2010. V do roku 1995 uveden součet počtu hostů z Ruska, Ukrajiny a SNS 19 V roce1990 uveden součet počtu hostů z NDR a NSR 17 18

32

2.3 Vývoj institucí a podniků souvisejících s lázeňstvím v Karlových Varech Následující kapitola je věnována podnikům a institucím, které se významně podílí na rozvoji lázeňství v Karlových Varech. Jako prvnímu jsem se věnoval karlovarskému letišti, protože si myslím, že má velký vliv na lázeňství a turistiku ve městě. Dále se chci věnovat karlovarskému infocentru, protože je to instituce, která také velmi ovlivňuje lázeňství a turistiku.

2.3.1

Karlovarské letiště

Karlovarské letiště je instituce, která významným způsobem ovlivňuje lázeňství v Karlových Varech. Toto čtvrté největší letiště v České republice je vzdálené pouhých 10km od lázeňské zóny a funguje bez toho, aby letadla rušila lázeňské hosty. To představuje velký přínos pro lázeňství a Karlovy Vary, protože může oslovit i hosty ze vzdálenějších destinací. Z letiště je také možné podnikat vyhlídkové lety a probíhají zde pilotní výcviky.20 Mezi stálé uživatele letiště patří také dva akrobatické kluby. Je to Aeroklub Karlovy Vary a Letecké akrobatické centrum, které zajišťuje i výše zmíněné vyhlídkové lety.21 Lze

předpokládat,

že

zvyšující

se

počet

odbavených

osob

na

karlovarském letišti se kladně podepisuje na počtu lázeňských hostů, viz následující schéma (graf č. 5).

20 21

http://www.letiste-karlovy-vary.cz/ (Vyhledáno dne 10. 4. 2014) http://www.airport-k-vary.cz/cs/letiste-stali-uzivatele/ (Vyhledáno dne 10. 4. 2014)

33

Graf č. 5 Vývoj počtu odbavených cestujících celkem22

Pro přehlednost uvádím následující grafy, ve kterých je vidět ze kterých míst do města Karlovy Vary přilétají turisté (Graf č. 6) a podíl dopravců na odbavených cestujících (Graf č. 7): Tab. č. 6 Počet odbavených cestujících v roce 2013 podle destinací23

22 23

http://www.airport-k-vary.cz/cs/statistika-vykonu/ (Vyhledáno dne 10. 4. 2014) http://www.airport-k-vary.cz/cs/statistika-vykonu/ (Vyhledáno dne 10. 4. 2014)

34

Tab. č. 7 Podíl dopravců na odbavených cestujících v roce 201324

Nová letecká spojení V současné době fungují tři pravidelné lety do Ruska a jeden charterový do Turecka. Nová letecká spojení z Karlových Varů by jistě byla městu ku prospěchu. Nejen, že by se zvýšila poptávka po karlovarských lázních, ale zároveň by se zvýšil komfort místních obyvatel místních obyvatel, kteří by tak mohli vycestovat do jiných zemí. Na oficiálních stránkách letiště již probíhá anketa, jakému leteckému spojení by dali návštěvníci webu přednost. Mezi zatím nejúspěšnější návrhy patří Řecké ostrovy, Turecko (návštěvníci si zřejmě přejí rozšíření portfolia destinací v tomto státu), Chorvatsko a Egypt.25 „Dne 23. září 2013 se za účasti hejtmana Karlovarského kraje uskutečnila v prostorách letiště Karlovy Vary společná tisková konference Karlovarského kraje a společností Lázně Františkovy Lázně, a. s., Euromed Berlín a Letiště Karlovy Vary s. r. o. o spuštění projektu nabídky leteckých lázeňských pobytů pro klienty ze Spolkové republiky Německo. Společnost Letiště Karlovy Vary s. r. o. se na tomto projektu významně podílela od samotného začátku, kdy byla požádána o konzultace o možnostech zajištění letecké dopravy pro klienty ze SRN do karlovarského regionu, ekonomické náročnosti takového spojení,

24 25

http://www.airport-k-vary.cz/cs/statistika-vykonu/ (Vyhledáno dne 10. 4. 2014) http://www.airport-k-vary.cz/cs/letovy-rad/ (Vyhledáno dne 16. 04. 2014)

35

možného letového řádu apod. Ihned v návaznosti na úvodní jednání zahájili zástupci letiště práce směřující k zajištění požadovaných informací.“26 Na základě mnoha jednání byla jako nejvhodnější partner pro zajištění dopravy partnerům projektu doporučena

a následně

oslovena

nezávislá

německá letecká společnost Germania. Tato letecká společnost, která má sídlo v Berlíně, vznikla již v roce 1979 a zabývá se třemi základními oblastmi obchodních aktivit: provozováním pravidelných leteckých linek, charterových linek a pronájmem letecké techniky s i bez posádek. Výběr renomované letecké společnosti, známé německým klientům, bude mít i pozitivní vliv na rozhodování a výběr možnosti cestovat do Karlových Varů ze SRN letecky. Tato linka se postupně z charterového spojení přemění v pravidelné spojení tak, jak se tomu stalo v případě linek do Ruské federace.27

2.3.2

Karlovarské infocentrum

Jak jsme již pozorovali na statistických údajích, zaznamenáváme jistý útlum v počtu návštěv domácích hostů po roce 1989. To je dle mého názoru způsobené pádem železné opony v Čechách. To mělo za následek dvě skutečnosti. Za prvé domácí turisté začali vyhledávat dříve zakázané destinace a za druhé se lázeňské a hotelové a informační subjekty v Karlových Varech soustředili na hosty z dříve zakázaných zdrojových destinací. Postupem času a hlavně s příchodem mezinárodní finanční krize v roce 2008 se setkáváme s opětovným zvýšeným zájmem hoteliérů a provozovatelů lázeňských zařízení o české turisty. Mluvíme-li o propagaci města v zahraničí, jde především o cílené prezentace na veletrzích a v masmédiích po celém světě. Dále to může být organizování tisku prezentací o městě v cizích jazycích, organizování mezinárodních konferencí, festivalů a dalších společenských akcí. Vhodným 26

http://www.airport-k-vary.cz/cs/6-503-1-media_-na-letisti-karlovy-vary-byl-predstaven-projekt-leteckehospojeni-do-dusseldorfu.-prvniho-leteckeho-spojeni-karlovarskeho-regionu-se-zapadni-evropou.html (Vyhledáno dne 17. 04. 2014) 27 http://www.airport-k-vary.cz/cs/6-503-1-media_-na-letisti-karlovy-vary-byl-predstaven-projekt-leteckehospojeni-do-dusseldorfu.-prvniho-leteckeho-spojeni-karlovarskeho-regionu-se-zapadni-evropou.html (Vyhledáno dne 17. 04. 2014)

36

nástrojem propagace mohou být představení Karlovarského symfonického orchestru, či úspěchy karlovarských hokejistů. Tomuto tématu se ale budu věnovat v návrhové části. Základními cíli a posláním infocentra města Karlovy Vary je zvýšení prestiže města jako významného lázeňského místa, šíření informací o městě a jeho nabídce služeb kongresové turistiky, zvýšení průměrné doby pobytu hostů a zvýšení povědomí občanů města o jejich vazbě na lázeňství a cestovní ruch. Vývoj karlovarského infocentra po roce 1989 Společenské změny po listopadu 1989 se významně ovlivnily i propagaci města. Ve městě probíhala privatizace státního podniku Státních léčebných lázní Karlovy Vary. Nastala situace obdobná jako v západoevropských lázeňských městech, kde rovněž ubytovací kapacity patří různým majitelům. Vedení lázní s vedením města vedly jednání o přesunu historického majetku města. Lázeňská zařízení měla ve Vřídelní kolonádě zřízené obchodní oddělení, které bylo možno využít pro účely městské informační kanceláře jako u obdobných zařízení v zemích západní Evropy. Zastupitelstvo města odsouhlasilo převedení pěti pracovnic. Byla to historicky druhá městská informační kancelář v České republice po. Obdobná zařízení pod městy začala vznikat v České republice po Pražské informační službě. Situace byla složitá, protože docházelo ke změnám naprosto ve všech sférách společnosti, neexistovala žádná Česká centrála cestovního ruchu, vznikaly nové zdravotní pojišťovny, navíc se Československo rozdělilo v roce 1993 na 2 státy. Dalším problémem byla jazyková náročnost, protože komunisté lidem neustále nutili ruštinu. Na Úřadě města se dvěma spolupracovnicemi pracoval vedoucí odboru lázeňství a CR Ing. Oldřich Holý. Jaký zmatek to byl, je vysvětleno v následujícím úryvku, který byl přednesen pracovnicí karlovarského infocentra na jedenáctém historickém semináři Karla Nejdla: 28

HRADÍLKOVÁ, J. Propagace Karlových Varů v devadesátých letech uplynulého (20.) století. In XI Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary: :Klub přátel Karlových Varů ve spolupráci s Karlovarským muzeem, 2001, s. 42. 28

37

„Když jsem shrnovala celkovou dokumentaci o uplynulých letech pro dnešní příspěvek, samotnou mě udivilo, že jsme pomáhali téměř 40 televizním štábům zejména ze SRN s pořady o délce 45 minut o Karlových Varech nebo západočeských lázních. Tak např. v r. 1993 zde natáčel MDR (Mitteldeutsche Rundfunk) hudební pořad s Helenkou Vondráčkovou a Lutzem Jahodou po celém městě, dále pak i nedělní polední koncert zde natáčela v r. 1995 TV ZDF, často i ARD. V r. 1994 se účastnil tým z Karlových Varů – cukrář z GH Pupp tehdy ještě s náměstkem ředitele Dr. J. Pavlem a skupinou manekýnek s návrhářkou Novotnou „Letní zahrady ARD“ v Mainzu. Natáčelo se to interview s různými karlovarskými osobnostmi, programy o slavných návštěvnících, cestovní reportáže a magazíny – jako např. rakouská ORF, televize z Uruqvaye, dlouhé pořady rovněž korejská a dále pak filipínská TV, několik japonských televizí – zejména o našem lázeňství a slavných skladatelích, lucemburská TV o Karlu IV, flanderská TV o našich malířích, dále pak zde pracovala holandská, švédská, norská, italská a samozřejmě mnohokrát i česká televize. Točil se to i např. v r. 1999 pořad pro mladé v Německu a Rakousku „Herzblatt“ – zážitky mladého německého páru na různých zajímavých místech ve městě. Každým rokem jsme doprovázeli nebo jsme přicházeli do styku při různých tiskových konferencích s více než 200 novináři z mnoha zemí světa i včetně Nového Zélandu – rekordem byl rok 1996, kdy to bylo 342 novinářů! Účastnili jsme se živých rozhlasových vysílání v SRN v Norimberku a v Hofu. BBC Radio Londýn u nás natáčelo dva půlhodinové pořady o Karlových Varech a celá řada dalších rozhlasů z různých zemí. Nikdy nezapomenu na slavnostní pocit, když jsme v listopadu 1993 začínali živě vysílat „Dobré jitro z Karlových Varů“ ve 4.00 hodin ráno přímo od Vřídla.“ 29 Dále by bylo dobré zmínit vybrané stěžejní akce uskutečněné v roce 1994, které zpracovalo KUR-INFO. Jedná se o státní návštěvy velkovévody Lucemburska, islandské prezidentky, II. nám. Ministra zahraničí Velké Británie, portugalského prezidenta a finského premiéra. Mezi české státní návštěvy zařadíme návštěvu Mezinárodního filmového festivalu prezidentem republiky

HRADÍLKOVÁ, J. Propagace Karlových Varů v devadesátých letech uplynulého (20.) století. In XI Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary: Klub přátel Karlových Varů ve spolupráci s Karlovarským muzeem, 2001, s. 42. 29

38

panem Václavem Havlem a premiérem Václavem Klausem, který se též zúčastnil prosincového kongresu ODS. Z dalších pořádaných akcí zmíním festival cestovatelských filmů Tourfilm, a hudební akci Dvořákův podzim. Četné kontakty probíhaly také s představiteli různých lázeňských míst v Německu a Rakousku. Například v dubnu navštívil město starosta města Baden u Vídně prof. Breiniger, který byl zároveň prezidentem Svazu rakouských lázní. V červnu se uskutečnilo jednání s prezidentem Burgenstrasse p. Winklerem. V Imperiálu přednášeli o lázeňství, marketingu, reklamě a práci s novináři odborníci z Bad Betrichu, Porýní Falce, Sárska a Belgie.30 Mezi obecně prospěšné služby, které infocentrum zajišťuje, patří sběr a podávání informací o městě a okolí návštěvníkům, tisku, orgánům státní správy a partnerům v oblasti cestovního ruchu. Dále má za úkol vytvářet a zveřejňovat statistiky o Lázeňství a cestovním ruchu a provádět aktualizace informací na turisticko – informačním portálu města. Zúčastňuje se prezentačních akcí a veletrhů cestovního ruchu za účelem propagace Karlových Varů. Spolupracuje s městem Karlovy Vary při organizaci a financování kulturně společenských akcích Dále nabízí za úplatu další služby, mezi které patří zejména zprostředkování ubytování, poskytování reklamy a průvodcovská činnost.31 V roce 2014 se uskutečnilo vyhlašování výsledků Velké ceny cestovního ruchu, kde získalo Infocentrum města Karlovy Vary ocenění za nejlepší turistický portál roku 2013. V odborné porotě zasedalo devět členů. Byly to především CzechTourism, MMR ČR, Asociace cestovních kanceláří ČR, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, Svaz léčebných lázní ČR a další organizátoři soutěže. U webových stránek hodnotili především množství a kvalitu informací, počet jazykových mutací, grafické zpracování a jeho uživatelskou přívětivost.32 Tabulka č. 8 uvádí vývoj návštěvnosti webu karlovarského infocentra. Ve vývoji návštěvnosti můžeme pozorovat vzrůstající trend.

Správa o léčebném lázeňství v Karlových Varech v roce 1994. Karlovy Vary 1995. http://www.karlovyvary.cz/sites/default/files/partneri/vz2012_final.pdf (Vyhledáno dne 20. 04. 2014) 32 http://www.karlovyvary.cz/cs/velka-cena-cestovniho-ruchu-20132014-miri-do-karlovych-varu (Vyhledáno dne 20. 04 2014.) 30 31

39

Tab. č. 8 Vývoj návštěvnosti webového portálu www.karlovy vary.cz 33 (údaje jsou v tisících)

Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Poč.

137,2

248,5 394,1 422,4 341,5 425,7 460,4 332,3 425,0

návště vníků

2.4 Demografické změny v Karlových Varech po roce 1989 Jak jsem již v předešlé části naznačil, demografický vývoj ve městě významným způsobem ovlivňuje vývoj lázeňství v Karlových Varech. Obyvatelé města z demografického hlediska ovlivňují dle mého názoru především tyto dva vlivy: Za prvé se jedná o karlovarský silniční průtah, který de facto rozděluje město na dvě nepropustné části (O tomto vlivu jsem se dozvěděl až na konci psaní této práce a chystám se ho dále zkoumat v práci diplomové). Druhým vlivem je nadměrná koncentrace ruské kultury v historické části města, které se věnuji dále. V souvislosti s počtem obyvatel ve městě bych se rád zmínil o vybraných datech, které jsem získal na webových stránkách Českého statistického úřadu. V roce1971 činil počet obyvatel Karlových Varů 42 874 osob. V roce byl počet obyvatel 1978 nejvyšší a činil 61 623 osob. Následoval velký útlum přerušený rokem 1989. V roce 1989 dosáhl počet obyvatel 55 138 osob. V roce 1990 dosáhl dalšího maxima, po kterém následoval další útlum, který trvá až dodnes. Nyní město soupeří s magickou částkou padesát tisíc obyvatel, která je důležitá z hlediska krajské administrativy.34

Zdroj: tabulka vlastní zpracování, zdroj:http://www.karlovyvary.cz/sites/default/files/partneri/vz2012_final.pdf 34 http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm (Vyhledáno dne 18. 04. 2014) 33

40

Následující tabulka č. 9 popisuje vývoj přirozených a migračních přírůstků obyvatel od roku 1976 do roku 2012. Tab. č. 9 Přírůstky obyvatel v letech 1976 - 201235 Rok

Přírůstek

Přírůstek

Přírůstek

přirozený

migrační

celkový

1 1976

6

1 1977

5

1

-

5

1

-

3

1

-

1

1

-

1

1

-

1

1

-

6

1

-

9

1

-

1

1

-

3

1 1987

-

4

1

-

7

1

-

-

1

2

-

1

-

-

1

2

-

1

2

-

1

-

-

1

2

-

1

-

-

1

234

70

-

266

-

167 1

145

15

196

1997

165

6

219

1996

136

135

171

1995

44

3

30

1994

278

2

159

1993

2 288

62

66

1992

448

303

216

1991

502

520

15

1990

995

549

2

1989

611

1 026

7

1988

667

629

1

771

760

8

1986

515

839

3

1985

518

674

8

1984

606

690

59

1983

453

763

72

1982

1 01

786

57

1981

4 27

411

33

1980

6 87

145

12

1979

35

2

72

1978

1998

5

35

15 -

182

-

85

94

http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm (Vyhledáno dne 20. 04 2014)

41

179

1 1999

-

2 2000

14 -

2

132 -

2

348 -

2

428 -

2

330 -

2

147 -

2

460 -

2

124 -

2

89 -

2

79 -

2

10 -

2

118 -

205

-

110 2

139

-

87

2011

2 57

-

129

2010

5 11

2

22

2009

202

5

78

2008

644

-

78

2007

270

-

184

2006

552

-

123

2005

547

-

222

2004

552

-

119

2003

337

-

204

2002

184

-

205

2001

2012

-

170

178 -

288

-

131

291

422

Graf č. 10 vyjadřuje korelaci mezi počtem návštěvníků a průměrnou nezaměstnaností. Dále vyjadřuje korelaci mezi průměrnou nezaměstnaností a počtem zaměstnaných osob v lázních. Zde bych chtěl upozornit především na vzrůstající nezaměstnanost vůči klesající zaměstnanosti osob pracujících v lázních. Z grafu vyplívá, že celková nezaměstnanost v karlovarském kraji nemá vliv na počet osob pracujících v lázních. Pokud sledujeme korelaci mezi počtem lázeňských hostů a nezaměstnaností v kraji, můžeme také vidět, že nárůst počtu hostů nemá žádný vliv na zaměstnanost osob v kraji.

42

Graf č. 10 Vývoj průměrné nezaměstnanosti, vývoj počtu hostů a zaměstnanců v lázních v letech 1990 - 201236

Graf 1 14 12

10 8 6 4 2 0

Počet lázeňských hostů (v 10 tis.)

Průměrná nezaměstnanost v karlovarském kraji

2.4.1 Rusové v Karlových Varech První velký příliv Rusů do Karlových Varů zaznamenáváme již s příchodem cara Petra Velikého. Jak jsem se již zmiňoval, byl jeho příchod velmi oslavovaný a i Petr Veliký si město velmi oblíbil. Po jeho návštěvě se do města začala sjíždět i ruská šlechta nejen kvůli léčebným pobytům, ale i z důvodů politických. Po druhé světové válce přišla do Karlových Varů druhá vlna Rusů, což byli převážně vysocí armádní důstojníci a sovětská pracující třída. Po roce 1989 s příchodem kapitalismu se do města stěhuje nová ruská ekonomická elita, složená převážně z bývalých funkcionářů sovětského svazu. Postupem času začali převládat v centru Karlových Varů investoři z Ruska, kteří do města nepřímo zavádějí ruskou kulturu a potlačují tu českou. Na kolonádách se objevují nápisy v ruštině a u Březové vznikla „ruská vesnička“, která má názvy ulic v azbuce. Téměř všechno v lázeňské zóně je orientované

Zdroj: Vlastní zpracování. Prameny: ČSÚ, Archiv: Vývoj léčebného lázeňství v Karlových Varech v r. 1994 36

43

především na bohaté Rusy, kteří nemají problém za předražené zboží utratit vysoké ceny. Tito bohatí Rusové se vyznačují velkou platební schopností a jsou ochotni hodně utrácet. Proto se jim zanedlouho začaly prodávat nemovitosti především v centru města i za několikanásobné částky. To vedlo k postupné přeměně centra města. Zbylí čeští občané ochotně prodávali nadhodnocené nemovitosti, tím ochotněji, pokud nějací Rusové již v sousedství žili. Tito lidé se vyznačují stavením svého bohatství na obdiv. S oblibou platí v hotovosti a utrácejí zejména za nejdražší statky a služby. To vedlo k vytvoření absurdních obchodů v centru města s předraženým zbožím určeným převážně pro Rusy. Do těchto obchodů, když vstoupí běžný turista nebo občan města, je mu nejen zřejmé, že rozhodně výhodně nenakoupí, ale mnohokrát je již při vstupu do obchodu s nápisem v azbuce osloven prodávajícím s ruským přízvukem, že na nákup v jeho obchodě nebude mít dost peněz. To odrazuje od pobytu v Karlových Varech nejen rezidenty města, ale i zahraniční turisty. Pokud jde o lidi, kteří jsou s Rusy nějakým způsobem spjati, setkáváme se s obdivovateli této „ruské invaze“. Jedná se především o hoteliéry, majitele restauračních zařízení, obchodníky s nemovitostmi a dalšími prodejci, kteří jsou rádi, že tu Rusové tolik utrácí. K vysvětlení vztahu Rusů ke Karlovým Varům nám může posloužit záležitost týkající se nedávno vzniklé sochy Tomáše Garrigue Masaryka na Masarykově ulici, ke kterého si někteří ruští turisté pletli s Leninem. K soše byl i přes nevůli autora připojen popisek, že se jedná o sochu Tomáše Garrigue Masaryka.

44

3 Budoucnost lázeňství v Karlových Varech (Návrhová část) Pokud přemýšlíme o budoucnosti Karlových Varů, záleží na mnoha aspektech, které je třeba vzít v potaz. Záleží na ekonomické situaci, která může zapříčinit pokles návštěvnosti a peněz, které zde hosté a investoři utratí. To by znamenalo pokles kvality služeb a chátrání města. O nových budovách se je nutné zamyslet z pohledu uchování systému vývěrů pramenů, které mimo oficiálních vývěrů vyvěrají divoce a mohlo by dojít časem i k explozím a taky nad celým systémem koloběhu utváření karlovarské termy, který vyžaduje neustálé vsakování dešťové vody do několikakilometrových hloubek přes pukliny a zlomy v karlovarském masivu, což by vedlo naopak (v jiném časovém horizontu) ke snížení tlaku v systému, či dokonce zániku pramenů. Na to by se mělo myslet především. Dle mého názoru je důležité se snažit Karlovy Vary chránit před nepříznivými vlivy. Musíme se snažit, aby naše město bylo kosmopolitní, protože přemíra hostů jedné, jakékoliv národnosti vrhá na město špatný stín. Je nutné obnovovat staré a vytvářet nové tradice. Musíme se snažit, aby se u nás hostům líbilo a aby měli pocit, že jsou všemi vítáni. O spoustě zásadních věcí rozhoduje radnice města, která je volena občany. Bohužel je potřeba naší neustálé bdělosti nad jejími rozhodnutími, jelikož dnes už není takových patriotů, jako byl třeba Eduard Knoll. Dle mého názoru by městu do budoucnosti nejvíce prospěla smlouva s UNESCO. Vstupem do organizace celosvětově chráněných památek bychom získali daleko více turistů z celého světa. To vede k dalším investicím, které přicházejí do města. Je třeba ale nepodlehnout šílenství a všechny investice si dobře promyslet. Doufejme, že alespoň architektonický ráz města, který chrání smlouva s UNESCO, zůstane zachován, či dokonce bude zvelebován, tedy že se budou obnovovat dnes již neexistující budovy na nezaplněných místech. 45

Město velmi pozitivně ovlivňuje Mezinárodní filmový festival pořádaný každoročně začátkem července. Pomineme-li negativní jevy, jako například devastace zeleně v parcích a nadměrný hluk (který tedy určitě nevyhledává typický lázeňský host) trvající více jak týden, jsou tito lidé nositeli dobrých zpráv o Karlových Varech a třeba i budoucí lázeňští hosté. Ale toto je akce již po mnoho let zaběhlá a dobře zorganizovaná panem Bartoškou, proto se jí nebudu dále věnovat. Dalším vhodným stimulem pro návštěvnost těchto lázní je propagace města v zahraničí a spolupráce s partnerskými městy. Tyto aktivity řídí především Magistrát města Karlovy Vary a zastupitelé by sem měli vhodně a co nejefektněji investovat prostředky. Budoucnost bude ovlivňovat řada dalších faktorů, z nichž velkou část řídí vedení města, a která na první pohled ani nesouvisí s lázeňstvím. Jsou to především socioekonomická a demografická kritéria samotných občanů města, která mohou různými nástroji ovlivňovat. Může preferovat určitý typ škol, čímž může ovlivnit jejich budoucí povolání a tím také rozhodnout, jestli budeme město gastronomických profesionálů a lázeňských odborníků, nebo město zedníků.

3.1 UNESCO UNESCO je organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scietific and Cultural Organisation). Sídlí v Paříži a má 195 členských zemí, včetně autonomních území. Organizace vznikla kvůli následkům z druhé světové války a jejím hlavním úkolem je usilování mezinárodního míru, čehož dociluje pomocí propagace kultury, vědy, výchovy a prosazováním lidských práv a kultury.37 Jak jsem se již zmiňoval, tak by smlouva s UNESCO městu velmi prospěla. Památky UNESCO velmi lákají turisty z celého světa. Když se ohlédneme za tím, že jsou turisté schopni jet na exkurzi z Prahy do Kutné Hory www.unesco.com (Vyhledáno dne 21. 4. 2014)

37

46

a za hodinu jet zase zpět, potvrzuje to velký obdiv těchto památek. Tento druh turistiky tu máme již dnes a po vstupu do UNESCA by se jistě zvýšil. Věřím zároveň ve zvýšení využití lázní a ubytovacích zařízení ve městě. Spolupráce s touto organizací by město v podstatě zakonzervovala v současné podobě a nové stavby by podléhaly přísnějším pravidlům. Jistě by také zamezila například výstavbě garážového komplexu pod hotelem Imperial. Architektonický ráz města je jednou z největších předností a velkým bohatstvím města, které musíme chránit. Je tedy i smutné, že nás musí UNESCO chránit i před námi samými. Karlovy Vary se společně s Mariánskými Lázněmi a Františkovými Lázněmi snaží o spolupráci s UNESCO již od roku 2006. Od roku 2010 to vypadalo, že se smlouva neuskuteční. Nyní to vypadá to nyní lépe, jak ukazuje následující úryvek: „Před největšími tuzemskými lázněmi je tak trochu jiná sezóna, než všechny předchozí. Poprvé bude v celém jejím průběhu platit nový lázeňský statut a město by se mělo stát, společně s Františkovými Lázněmi a Mariánskými Lázněmi, oficiálním kandidátem na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Přitom se musí snažit o udržení počtu návštěvníků a investovat další desítky milionů korun do rozvoje infrastruktury.“38

3.2 Strategický plán udržitelného rozvoje do roku 2020 Dne 15. 04. 2014 jsem se zúčastnil veřejné akce, pořádané Fórem zdravého města, v Lidovém domě ve Staré Roli (část města KV). Tato veřejná diskuze byla zaměřená především na strategický plán udržitelného rozvoje Karlových Varů. Výstupy budou poté použity při tvorbě tohoto plánu. Tento program slouží městu k rozhodování o investicích, k žádostem o dotace z Evropské Unie, organizaci důležitých procesů apod. Dále pak poslouží podnikatelům, kteří programu přizpůsobí své podnikání. Další výhodou, 38

http://www.karlovyvary.cz/cs/karlovy-vary-ceka-tak-trochu-jina-sezona-hledi-hlavne-k-unesco (Vyhledáno dne 13. 2. 2014)

47

především pro návštěvníky diskuze (cca. 150 osob), bylo to, že se mohli aktivně podílet na utváření budoucnosti města. Následující úryvek popisuje vznik zájmu rady města Karlovy Vary na vytvoření Strategického plánu udržitelného rozvoje města: „Na jaře roku 2007 rozhodla Rada města o vytvoření Strategického plánu udržitelného rozvoje města (SPURM). Tento dokument má sloužit ke zkvalitnění řízení rozvoje našeho města. Zda se tak stane, o tom nerozhodne jen dobrá vůle městských politiků, ale také to, do jaké míry se nový dokument stane skutečně "veřejným vlastnictvím", čili do jaké míry bude akceptován samotnými občany, podnikateli i neziskovými organizacemi v Karlových Varech“39 Tento plán vychází ze současné situace města. Zaměřuje se na potřeby občanů, finanční možnosti města, legislativní omezení a priority kraje, ČR a Evropské Unie. Součástí plánu je také vize města, která si představuje Karlovy Vary jako město zdraví, pečující o světoznámé kulturní dědictví, vstřícné ke svým občanům a vlídné ke svým hostům. Mezi prioritní oblasti plánu patří kvalita života obyvatel, místní ekonomika, lázeňství cestovní ruch a související služby, správa města a veřejný život. Dále následuje výčet priorit, které se na schůzi projednávaly. Prioritě č. 5 týkající se rozvoje lázeňství a cestovního ruchu jsem se věnoval podrobněji a to díky zapůjčeným dokumentům od organizátorů akce. Priorita 1 - UDRŽITELNÁ DOPRAVA VE MĚSTĚ Zajištění této priority chce město uskutečnit pomocí regulace dopravy v širším centru města a zvýšit její plynulost. Dále pak zlepšením organizace parkování, zefektivněním činnosti hromadné dopravy a omezením negativních dopadů tranzitní dopravy.

39

Zdroj: http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=222 (Vyhledáno dne 15. 04. 2014)

48

Priorita 2 – ROZVOJ SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY a SLUŽEB U této priority se město zaměří rozvoj sociálních služeb a kapacit pro trvalou péči pro seniory. Je to především reakce na postupné stárnutí obyvatelstva ve městě. Dále chtějí koncepčně dořešit podmínky pro sociální bydlení ve městě a zřizovat byty se zvláštním určením. Priorita 3 - PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY PRO ŽIVOT VE MĚSTĚ Tato priorita je zaměřena na vytváření příznivého klima ve městě a posílení pocitu bezpečí a pořádku. Dále se diskutovalo o lepších podmínkách pro

kulturní

a sportovní

vyžití

obyvatel

i

návštěvníků

města,

školním

a předškolním vzdělávání, efektivním nakládání s odpady a zvyšování hodnoty veřejného prostoru a zeleně. Priorita 4 – POSÍLENÍ MÍSTNÍ EKONOMIKY Zde se město plánuje zaměřit na podporu drobného podnikání ve službách a řemeslech a tvorbu kvalitních pracovních míst. Dále chce podporovat spolupráci firem a vysokých škol při vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí. V dlouhodobém horizontu vytvářet plochy vhodné k podnikání a vznik podnikatelských nemovitostí. Priorita 5 - ROZVOJ LÁZEŇSTVÍ a CESTOVNÍHO RUCHU Jak jsem se již zmínil, této kapitole se budu věnovat vhledem k tématu této práce více. Za prvé chce město chránit vnitřní lázeňské území, zajistit efektivní využívání přírodních léčivých zdrojů a zlepšení distribuce vřídelní vody. K tomu měli obyvatelé města různé připomínky, z nichž jsem vybral ty, které považuji za významné. Jedná se třeba o zamezení výstavbě nových budov v lázeňské zóně, zavedení odpovídající ceny za dodávku vřídelní vody, lobbing za vyšší příspěvek pojišťoven na lázeňskou péči, zpřístupnění terasy vřídelní a mlýnské kolonády. Zaujal mě také příspěvek, který požadoval rozdělení lázní na „staré“ a „nové“. To bylo myšleno tak, že je již stará část města pro provozování lázeňství již odepsaná, a že by se daly budovat další lázně například v prostorách u hotelu Thermal a Lázní V.

49

Dále si město klade za úkol zkvalitňovat nabídku a úroveň služeb poskytovaných lázeňským hostům. K tomuto tématu se občané vyjadřovali následovně. Asi nejvíce podporovaným návrhem bylo snížení propagačních aktivit v lázeňské zóně a zrušení nápisů v azbuce. Dalším nápadem bylo vybudování veřejného termálního koupaliště. Dále by občané Karlových Varů uvítali více kulturních a sportovních akcí, rozvoj živé kultury a odstranění jazykových bariér. Velmi důležitou připomínkou bylo to, aby byla zachována historická funkce budov v lázeňské zóně. Zde autor zřejmě narážel na historickou kavárnu Elefant, kde se od letošního roku prodává oblečení. Dále se město zaměří na propagaci možnosti lázeňství a cestovního ruchu v Karlových Varech. U této otázky hostům diskuze vadil vysoký podíl čtyř a pěti hvězdičkových hotelů a malá koncentrace českých hostů. Návštěvníci také navrhovaly různá řešení k zlepšení propagace. Bylo to například zavedení slevových akcí pro karlovarské občany, vybudování kvalitního divadelního souboru, přizpůsobení se moderním technologiím a pořádání akcí k 700. výročí narození Karla IV. Mnou podaný návrh, aby město podepsalo smlouvu s organizací UNESCO,

se

stal

při

vyhodnocování

nejdůležitějších

návrhů

třetím

nejúspěšnějším. (1. místo obsadil návrh na omezení dopravy v lázeňském území a podpora cyklistické dopravy ve městě, 2. místo obsadil návrh na zbudování státní vysoké školy). Priorita 6 – ZAPOJENÍ OBČANŮ DO SPRÁVY MĚSTA V rámci této priority chce město budovat aktivní občanství a rozvíjet angažovanost obyvatel při správě města a při naplňování strategických cílů rozvoje města. Tím chce u obyvatel posilovat sounáležitost navzájem i s městem samotným.40

40

Zdroj: vlastní poznámky pořízené na veřejné diskuzi v Lidovém domě dne 15. 4. 2014

50

Závěr Ve své práci jsem řešil vývoj lázeňství v Karlových varech po roce 1989. V teoreticko-metodologické části práce jsem se věnoval lázeňství a historii Karlových Varů. Jedním z primárních úkolů vedení města Karlovy Vary by měla být ochrana systému vývěru pramenů. Bez pramenů nebude lázeňství. Proto by se měli zvážit všechny nové stavby v lázeňském území, které by mohli křehký systém narušit. Bez znalosti lázeňství a historie Karlových Varů by nebylo možné pokračovat v dalším bádání V analytické části práce jsem ze zabýval analýzou současné situace lázeňství a vlivům, které ho ovlivňují. Zaznamenal jsem významný úbytek českých lázeňských hostů a velký nárůst zahraničních, zejména ruskojazyčných hostů. To vedlo k postupné přeměně lázeňské zóny k orientaci na tyto zahraniční hosty. Postupem času rezidenti města přestali ztrácet zájem o nemovitosti v lázeňské zóně. To vedlo k prodeji těchto nemovitostí zahraničním investorům. Od té doby se pomalu přesouvá centrum města od Kolonády směrem na západ. Málokterý karlovarský občan považuje za centrum svého města Kolonádu a okolí Vřídla, nýbrž okolí Tržnice a Pošty. To hodnotím jako velký problém, jelikož Češi nemají snahu o své město s Rusy bojovat a na Kolonádu zajde málokterý z nich. Proto si mnozí návštěvníci myslí, že Karlovy Vary jsou ruským městem. To vede i k úpadku institucí, jako jsou muzea, divadla apod., které tito lidé s odlišnou kulturou a jazykem nenavštěvují. Hypotézu, kterou jsem se ve své práci snažil ověřit, bylo to, že se lázeňství po roce 1989 v Karlových Varech vyvíjelo pozitivněji. Tuto hypotézu jsem dle mého názoru neobhájil. Přes všechna data, která potvrzují pozitivní vývoj návštěvnosti41, pozoruji velké problémy s tím související.

41

Pozn.: Vyjma návštěvnosti čestých lázeňských hostů

51

V návrhové části práce jsem na základě předchozí analýzy upozornil na potřebu zapojení města do programu UNESCO, které by z hlediska rozvoje lázeňství a města přineslo zlepšení stávajícího stavu. Doufám, že se otázka UNESCA při sestavování strategického plánu udržitelného rozvoje města uchytí a bude se dále projednávat.

52

Seznam použité literatury: [1]

ARCHIV: Zpráva o léčebném lázeňství v Karlových Varech v roce 1994, Sdružení léčebných lázní v Karlových Varech, Karlovy Vary, 1994 - 2012

[2]

BURACHOVIČ, S. XII Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary: :Klub přátel Karlových Varů ve spolupráci s Karlovarským muzeem, 2001, 88 s.

[3]

HRADÍLKOVÁ, J. Propagace Karlových Varů v devadesátých letech uplynulého (20.) století. In XI Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary: :Klub přátel Karlových Varů ve spolupráci s Karlovarským muzeem, 2001, s. 42. 80 s.

[4]

KOSORINOVÁ, D. Obohacování bohatých tradic karlovarských lázeňských pobytů. In V. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary: ÚM Karlovy Vary, 1996, 95 s.

[5]

KOBESOVÁ, M. Třicátá léta v Karlových Varech. In JÁCHYMOVSKÝ, V., VII. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary: ÚM Karlovy Vary, 1998, 62 s.

[6]

SLABOTÍNSKÝ, R., Pod českou správou v nové republice, Karlovy Vary: Krajské muzeum Karlovy Vary, 2005. 110 s.

[7]

ŠOLC, P., Karlovarská lázeňská léčba, její vývoj a logika, Sokolov: Fornica Graphics s.r.o., 2011, 150s.

[8]

ŠMÍD, Z., Mé staré dobré Vary aneb Váš žoviální průvodce pitím i žitím. Praha: Olympia, 2003. 240 s.

53

4 Internetové zdroje http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/david-becher-hippokrates-karlovych-varu/ 1

http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/stanislav-burachovic-genius-loci-karlovychvaru/ http://www.mistopisy.cz/historie_karlovy-vary_43.html http://www.letiste-karlovy-vary.cz/ http://www.airport-k-vary.cz/cs/letiste-stali-uzivatele/ http://www.airport-k-vary.cz/cs/statistika-vykonu/ http://www.airport-k-vary.cz/cs/letovy-rad/ http://www.airport-k-vary.cz/cs/6-503-1-media_-na-letisti-karlovy-vary-byl-predstavenprojekt-leteckeho-spojeni-do-dusseldorfu.-prvniho-leteckeho-spojeni-karlovarskehoregionu-se-zapadni-evropou.html http://www.airport-k-vary.cz/cs/6-503-1-media_-na-letisti-karlovy-vary-byl-predstavenprojekt-leteckeho-spojeni-do-dusseldorfu.-prvniho-leteckeho-spojeni-karlovarskehoregionu-se-zapadni-evropou.html http://www.karlovyvary.cz/sites/default/files/partneri/vz2012_final.pdf http://www.karlovyvary.cz/cs/velka-cena-cestovniho-ruchu-20132014-miri-do-karlovychvaru http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm www.unesco.com http://www.karlovyvary.cz/cs/karlovy-vary-ceka-tak-trochu-jina-sezona-hledi-hlavne-kunesco http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=222

54

Přílohy: Příloha č. 1 Karlovarské prameny: -

ve Vřídelní kolonádě

1.a Vřídlo - 73,4 °C 1.b Vřídlo chlazeno na 50°C 1.c Vřídlo chlazeno na 30°C 1.d Vřídelní fontána

-

v Třžní kolonádě

2 Pramen Karla Iv. – 62,8°C 3.a Pramen Zamecký dolní – 55,7°C 5 Pramen Tržní – 62,6°C -

v Zámecké kolonádě

3.b Pramen Zámecký dolní II. Vývěr (jen klienti Zámeckých lázní) 4 Pramen Zámecký horní – 53,4°C -

v Mlýnské kolonádě

6. Pramen mlýnský 7 Pramen Rusalka – 59,5°C 8 a, 8b… Pramen Kníže Václav ( I. a II. Vývěr) – 63,1°C, 58,6°C 9 Pramen Libuše – 60,7°C 10 Pramen Skalní – 44,8°C v Pavilonu pramene Svoboda 1 Pramen Svoboda – 60,5°C v Pavilonu Sadového pramene 12 Pramen Sadový – 38,5°C -

v Sadové kolonádě

1 Pramen Hadí – 28,9°C Dále byly ke stejnému

datu 55

využívány

veřejností tyto minerální prameny, nevyhlášené zatím jako přírodní léčivé zdroje. .14 Pramen Štěpánka – 15,3°C v Pavilonu A. Kleina před LS Richmond .16 Železnatý pramen – 15,3°C v Kolonádě Železnatého pramene

56

Příloha č. 2 Dotazník pro občany Karlových Varů Jaký vliv měla změna režimu na život v Karlových Varech po roce 1989? (Uveďte prosím tři nejvýznamnější dopady) 1 . 2 . 3 . Co se Vám vybaví, když se řekne „Karlovy Vary“?

Co Vám na Karlových Varech vadí?

57

Co byste chtěli na Karlových Varech zlepšit?

Navštěvujete historické centrum Karlových Varů? (uveďte prosím důvod) A POZNÁMKA NO NE

NO

Navštěvujete filmový festival? (uveďte prosím důvod) A N POZNÁMKA E

NO

Souhlasíte s tím, aby bylo město zařazené na seznam UNESCO? (uveďte prosím důvod) A N POZNÁMKA E

58

Proč byste si zvolili Karlovy Vary jako místo pro svou dovolenou?

Váš věk?

59