VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O

Ayan Mahmudova

Etické problémy muslimských turistů v České republice

Bakalářská práce

2014

Etické problémy muslimských turistů v České republice

Bakalářská práce

Ayan Mahmudova

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: 28. 4. 2014 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail:[email protected]

Praha 2014

Bachelor´s Dissertation

Ethical issues of Muslim tourists in the Czech Republic

Ayan Mahmudova

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 28. 4. 2014 Date of Thesis Defense: E-mail:[email protected]

Prague 2014

P r o h l a š u j i, ţe jsem bakalářskou práci na téma Etické problémy muslimských turistů v České republice zpracovala samostatně a veškerou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů, a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol.s.r.o.

.......................................... jméno a příjmení autora

V Praze dne .....................................

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí práce Mgr. Monice Klímové za trpělivost, ochotu a jasné připomínky, kterými přispěla k vypracování předkládané bakalářské práce.

Abstrakt MAHMUDOVA, Ayan. Etické problémy muslimských turistů v České republice [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 49 stran. Cílem této bakalářské práce je poukázat na některé etické problémy muslimských turistů v České republice. Podnětem k výběru daného tématu mi poslouţily praktické zkušenosti v dané problematice, jelikoţ vycházejí z mé národní příslušnosti. V zájmu naplnění cíle bakalářské práce byly stanoveny dvě hypotézy. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována kulturní specifikaci muslimských zemí. Pro pochopení základních principů jednání muslimských turistů je třeba poznat jejich kulturu jako celek. Teoretická část práce zdůrazňuje aktivní přístup k pochopení principů islámu a nároků muslimských turistů na cestování. Druhou část tvoří analýza výjezdového cestovního ruchu z muslimských zemí s moţnou perspektivou pro rozvoj cestovního ruchu v České republice. Podkapitoly praktické části práce obsahují krátkou charakteristiku výdajů muslimské klientely na cestovní ruch, motivy cest do Evropy a pohled na kupní sílu muslimských turistů v mezinárodním kontextu. Závěr praktické části je věnován tzv. halal nabídce v České republice a etickým problémům sní spojených. Stěţejním bodem této kapitoly bude poukázat na některé etické problémy turistů spojené s návštěvou lázeňských zaţízení v České republice. V daném kontextu vzniká otázka, zda je lokální nabídka schopná uspokojit specifického muslimského klienta? Pro získání odpovědi na tuto otázku budu nahlíţet ze strany nabídky, tedy ze strany ubytovacích zařízení. V následující kapitole praktické části je vymezena tzv. islámofobie a příčiny její existence v české společnosti. Závěr praktické části bakalářské práce tvoří dotazníkové šetření. Zaměřila jsem se na příslušníky muslimské kultury, kteří jiţ navštívili Českou republiku. Cílem tohoto výzkumu bylo poukázat na některé etické problémy muslimských turistů, spojené s návštěvou dané destinace. Následně ve třetí (návrhové) části práce jsou popsány série doporučení týkající se problémových stránek dotazníkového výzkumu.

Klíčová slova: mezinárodní cestovní ruch, muslimská kultura, halal turismus, islám, etické problémy.

Abstract MAHMUDOVA, Ayan.Ethical issues of Muslim tourists in the Czech Republic [Bachelor's Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. 49 pages. The aim of this work is to underline some ethical problems of Muslim tourists in the Czech Republic. The impetus for the selection of this topic was practical experience, based on my nationality. In order to fulfill the purpose of the dissertation were created two hypotheses. The thesis is divided into three parts. The first part is devoted to cultural specification of Muslim countries. To understand the basic principles of negotiations Muslim tourists is necessary to learn their culture completely. The theoretical part emphasizes an active approach for understanding the principles of Islam and claims of Muslim tourists for travelling. The second part is an analysis of outbound tourism from Muslim countries with the possibility of the development of tourism in the Czech Republic. The practical part subsections contain a short characteristic of the Muslim client‟s expenditure for tourism, motives of trips to Europe and a look at the purchasing power of the Muslim tourists in the international context. The conclusion of the practical part is devoted to the so-called halal offer in the Czech Republic and ethical problems associated with it. The key point of this chapter will be referred to some of the ethical problems associated with visiting spa by tourists in the Czech Republic. In this context, the question is: is the local offer able to satisfy the specific Muslim clients? To find the answer to this question I will observe from the offer side - from the accommodation facility. In the next chapter of the practical part so-called Islamophobia and the causes of its existence in Czech society are defined. Conclusion of the practical part consists of a questionnaire survey. I have focused on members of the Muslim culture who has visited Czech Republic. The research aim was to highlight some of the Muslim tourists ethical problems associated with visiting of this destination. Then in the third part were described a series of recommendations concerning at the problem pages of questionnaire research. Key words: international tourism, Muslim culture, halal tourism, Islam, ethical problems .

OBSAH ÚVOD..................................................................................................................................10 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 12 1 Mezinárodní cestovní ruch................................................................................................ 12 1.1 Kulturní specifika muslimských zemí ........................................................................ 13 1.1.1 Odívání.................................................................................................................. 15 1.1.2 Jídlo a stravování .................................................................................................. 16 1.1.3 Vnímání zdraví, aktivity a udrţení kondice .......................................................... 16 1.1.4 Hygiena ................................................................................................................. 17 1.1.5 Mezilidské vztahy ................................................................................................. 17 1.1.6 Hostitelská etika .................................................................................................... 17 1.1.7 Obchodní etika ...................................................................................................... 18 1.1.8 Islámské právo ...................................................................................................... 19 1.1.9 Tradice a svátky .................................................................................................... 19 1.2 Islám............................................................................................................................ 20 1.2.1 Pilíře islámu .......................................................................................................... 22 1.2.2 Cestování podle halal pravidel .............................................................................. 22 1.2.3 Národnostní a náboţenské sloţení muslimských zemí ......................................... 24 PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 26 2 Výjezdový cestovní ruch muslimských zemí ................................................................... 26 2.1 Účel cesty .................................................................................................................... 29 2.2 Kupní síla muslimských turistů .................................................................................. 30 2.3 Halal nabídka v České republice ................................................................................ 32 2.3.1 Lázeňství ............................................................................................................... 32 2.3.2 Vybrané etické problémy muslimských turistů při poskytování lázeňských sluţeb ............................................................................................................................................. 33 2.3.2.1 Lázně Teplice .................................................................................................. 33 2.3.2.2 Lázně Klimkovice ........................................................................................... 34 2.3.2.3 Jánské Lázně ................................................................................................... 35 2.3.3 Halal hotely ........................................................................................................... 36 2.3.4 Halal restaurace..................................................................................................... 37 2.3.5 Halal obchody ....................................................................................................... 37 2.3.6 Mešity ................................................................................................................... 37 2.4 Česká veřejnost a islámofobie .................................................................................... 39 3 Etické problémy ve sféře cestovního ruchu související s muslimskou kulturou .............. 41 3.1 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 41 3.2 Prezentace výsledků .................................................................................................... 42 4 NÁVRHOVÁ ČÁST ....................................................................................................... 50 ZÁVĚR ................................................................................................................................55 LITERATURA ................................................................................................................... 57 PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 59

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Muslimské země .......................................................................................................................... 24 Obrázek 2 - Výjezdový cestovní ruch podle účelu cesty (Závěry studie „Global muslim travel market“)...... 29 Obrázek 3 - Účel návštěvy České republiky .................................................................................................... 42 Obrázek 4 - Specifika kultury .......................................................................................................................... 43 Obrázek 5 - Diskriminace v ČR ....................................................................................................................... 43 Obrázek 6 - Typy diskriminace........................................................................................................................ 44 Obrázek 7 - Nedostatky v ubytovacích zařízeních ........................................................................................... 44 Obrázek 8 - Nedostatky ve stravovacích zařízeních ........................................................................................ 46 Obrázek 9 - Nedorozumění v oblasti neverbální komunikace ......................................................................... 46 Obrázek 10 - Opětovná návštěva České republiky .......................................................................................... 48 Obrázek 11 - Pohlaví dotazovaných ................................................................................................................ 48 Obrázek 12 - Věk dotazovaných ...................................................................................................................... 49 Obrázek 13 - Národnost dotazovaných ............................................................................................................ 49

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - TOP 10 muslimských zemí dle velikosti HDP ............................................................................. 26

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Výdaje muslimských turistů za cestovní ruch na konci roku 2013 (mld.USD).................................. 26 Graf 2 - Předpokládaný růst HDP v zemích OIC ............................................................................................. 27 Graf 3 - Výjezdový cestovní ruch muslimských zemí z mezinárodního pohledu ............................................ 28 Graf 4 - Populární destinace muslimské klientely ........................................................................................... 28 Graf 5 - Prognóza výdajů muslimských turistů v následujících letech ............................................................ 30 Graf 6 - Nejvýznamnější zdrojové země v českém lázeňství (2013) ............................................................... 33

SEZNAM ZKRATEK TSA – satelitní účet cestovního ruchu UNWTO – Světová organizace cestovního ruchu HDP – hrubý domácí produkt MENA countries – Země Blízkého (Středního) východu a východní Asie OIC – organizace islámské spolupráce SAE – Spojené Arabské Emiráty FIT – Individuální cestování MICE TOURISM – cestovní ruch s profesním zaměřením NICHE MARKET – určitý segment trhu SRN – Spolková republika Německo USA – Spojené státy americké EU – Evropská Unie

ÚVOD Cestovní ruch současnosti je ukázkou dynamicky rozvíjejícího se národohospodářského odvětví. S příchodem nového tisíciletí a s nástupem globalizace, se stává stále významnějším v ţivotě kaţdého z nás. Avšak s řadou ekonomických aspektů, přinášícestovní ruch některé etnické problémy spojené s rozvojem mezinárodního cestování. Tato bakalářská práce si dává za cílpoukázat na některé etnické problémy muslimských turistů v České republice. Podnětem k výběru daného tématu mi poslouţily praktické zkušenosti v dané problematice, jelikoţ vycházejí z mé národní příslušnosti. V zájmu naplnění cíle bakalářské práce jsou stanoveny dvě hypotézy. 1. Muslimská klientela jako trţní segment představuje jednu zmoţných perspektiv pro rozvoj cestovního ruchu vČeské republice. 2. Muslimští turisté se jiţ setkali s určitým neetickým jednáním v České republice, ale nedošlo k zásadním etickým problémům, které by následně ovlivnily jejich pohled na zemi či jejich eventuální návrat. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována kulturní specifikaci muslimských zemí. Je nutno uvést, ţe kaţdá kultura má svůj charakter a projevuje se svým specifickým způsobem. Pro pochopení základních principů jednání muslimských turistů je třeba poznat kulturu jako celek. Teoretická část práce zdůrazňuje aktivní přístup k pochopení principů islámu a nároků muslimských turistů na cestování. Druhou část tvoří analýza výjezdového cestovního ruchu z muslimských zemí s moţnou perspektivou pro rozvoj cestovního ruchu v České republice. Podkapitoly praktické části práce obsahují krátkou charakteristiku výdajů muslimské klientely na cestovní ruch, motivy cest do Evropy a pohled na kupní sílu muslimských turistů v mezinárodním kontextu. Závěr praktické části je věnován tzv. halal nabídce v České republice a etickým problémům sní spojených. Stěţejním bodem této kapitoly bude poukázat na některé etické problémy turistů spojené s návštěvou lázeňských zaţízení v České republice. V daném kontextu vzniká otázka, zda je lokální nabídka schopná uspokojit specifického muslimského klienta? Pro získání odpovědi na tuto otázku budu nahlíţet ze strany nabídky, tedy ze strany ubytovacích zařízení. V rámci emailové korespondence s představiteli lázeňských komplexů v České republice mi byly poskytnuty informace týkající se nejčastějších etických problémů muslimských turistů při poskytování lázeňských sluţeb. 10

V následující kapitole praktické části je vymezena tzv. islamofobie a příčiny její existence v české společnosti. Přítomnost islámu vyvolává u západního světa obavy. Po teroristickém útoku v USA v roce 2001 si lidé začali ztotoţňovat islám a jeho reprezentanty s násilím či terorismem. Tento diskurz můţe sám o sobě znamenat veliký problém pro cestování muslimských příslušníků z Asie a Blízkého východu, kteří jsou primárně nahlíţeni jako nepřátelé řádu. Z vlastních zkušeností mohu konstatovat, ţe česká islamofobie se projevuje prezentací tzv. polopravd, plochými interpretacemi, z nichţ vyplývá naprostá neznalost problému o muslimské kultuře. Dle českých médií jsou muslimové prezentováni jako cizinci a neustále se zdůrazňuje jejich odlišnost. Závěr praktické části bakalářské práce tvoří dotazníkové šetření. Zaměřila jsem se na příslušníky muslimské kultury, kteří jiţ navštívili Českou republiku. Cílem tohoto výzkumu bylo poukázat na některé etické problémy muslimských turistů, spojené s návštěvou dané destinace. Následně ve třetí (návrhové) části práce jsou popsány série doporučení týkající se problémových stránek dotazníkového výzkumu. Při zpracování teoretické části práce jsem vyuţila dostupné informační zdroje od českých i zahraničních autorů. Pro vymezení obecné problematiky jako je mezinárodní cestovní ruch a blíţší specifikace muslimské kultury, jsem čerpala především z českých publikací. Jelikoţ problematika halal turismu v české odborné literatuře není dostatečně zpracována, informace jsem čerpala převáţně ze zahraniční odborné literatury a z internetových stránek halaltrip.com, halalvoayage.com, islamikfinder.com. Pro vypracování analytické části jsem vyuţila širokého spektra dostupných internetových stránek, zahraničních výzkumných zpráv a oficiálních článků publikovaných na internetu. Jako metodu pro realizaci výzkumu etnických problémů muslimských turistů v České republice, jsem vybrala metodu dotazníkového šetření. Zaměřila jsem se na příslušníky muslimské kultury, kteří jiţ navštívili Českou republiku. Cílem tohoto výzkumu bylo poukázat na některé etnické problémy muslimských turistů spojené s návštěvou dané destinace. Pro rozšíření úhlu informací týkajících se dané problématiky byly mnou provedeny také rozhovory s představiteli rekreačních komplexů v České republice.

11

TEORETICKÁ ČÁST

1 MEZINÁRODNÍ CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch se stal v posledních desetiletích významnou ekonomickou činností s příznivým dopadem na hospodářský rozvoj a zaměstnanost díky svému kumulovanému rozvojovému potenciálu (multiplikačním efektům). Pojí se totiţ s řadou dalších hospodářských odvětví a sektorů – např. s ubytováním, pohostinstvím, dopravou nebo stavebnictvím. Ekonomický přínos cestovního ruchu při zohlednění efektů ve prospěch dalších odvětví zachycuje tzv. satelitní účet cestovního ruchu – TSA. V současné době podle jeho výsledků zaměstnává cestovní ruch v České republice přímo 240 tis. osob a tvoří asi 3 % HDP. Světový cestovní ruch se tradičně kvantitativně měří především počtem příjezdů a objemem příjmů (případně výdajů) v mezinárodním cestovním ruchu. Komplexně jsou statistiky tvořeny Světovou organizací cestovního ruchu – UNWTO. Základním cílem je přitom vytvoření navazujících časových řad, které by v globálním měřítku a srovnání popisovaly vývoj cestovního ruchu. V roce 2012 bylo celosvětově zaznamenáno 1 035 mil. příjezdů turistů, coţ bylo o 3,9 % více neţ v roce 2011. Jednalo se tak o absolutně největší výkon v historii cestovního ruchu, protoţe v mezinárodních příjezdech byla poprvé překonána hranice jedné miliardy. Ještě před několika desítkami let by těmto údajům nikdo nevěřil. Výsledky tak svědčí o trendu, jenţ nejen vyrovnal, ale dokonce překonal zakolísání cestovního ruchu způsobené celosvětovým hospodářským útlumem. Zotavení z následků globální finanční krize a především rychlost, s jakou jej bylo dosaţeno, předčila veškerá očekávání. Proces oţivení cestovního ruchu přitom probíhal s různou rychlostí a intenzitou. Většina světových destinací dosahuje od roku 2010 kladného vývoje. „Z hlediska regionů meziročně nejvíce turistů přibylo v roce 2012 v Asii a Pacifiku (+7,0 %), Africe (+6,4 %) a Americe (+4,1 %). Pod světovým průměrem v míře oţivení turistické poptávky zůstal Střední Východ (-5,4 %) s Evropou (+3,4 %) a to i přesto, ţe v nich byly patrné poměrně značné subregionální rozdíly. Rozdělíme-li svět na rozvíjející se a rozvinuté ekonomiky, pak se rychleji a lépe se světovou krizí vyrovnaly země z první skupiny (meziročně sem přijelo o 4,3 % více turistů). Počet příjezdů v hospodářsky vyspělejších zemích, kam spadá i Evropa, byl oproti tomu „jen“ o 3,7 % vyšší. Podobnou polaritu lze očekávat i v blízké budoucnosti. Celkové příjmy z cestovního ruchu za rok 2012 byly 12

odhadovány na 1 075 mld. dolarů USD (837 mld. eur) proti 1 042 mld. dolarů (749 mld. eur) v roce 2011, coţ představovalo meziročně o 3,2, resp. o 11,7 % více. Nárůst příjmů z mezinárodního cestovního ruchu přitom zaostával za počtem mezinárodních příjezdů, coţ je typický trend během období zotavování. Hospodářská soutěţ je tvrdší. Dodavatelé sluţeb vynakládají velké úsilí na sniţování cen. Turisté zase inklinují k cestám na kratší dobu blíţe svého domova. Svou roli v tomto procesu hrají i změny měnových kurzů. V letošním roce se podle odhadů a dosavadních výsledků UNWTO očekává další růst mezinárodního cestovního ruchu o 3–4 %“.1 Nejvíce příjmů z mezinárodního cestovního ruchu dlouhodobě získávají Spojené státy americké. „V roce 2012 to bylo téměř 129 mld. dolarů (meziročně o 11 % více). Zároveň jsou USA po Francii druhou nejnavštěvovanější zemí světa (62,3 mil. příjezdů za rok 2011). Výrazně pozitivní saldo cestovního ruchu mají také Španělsko a Francie, které z hlediska příjmů obsadily druhé, resp. třetí místo. Také v příjmových tabulkách se stále více prosazuje Čína. Jiţ v roce 2010 se stala Čína třetí nejnavštěvovanější destinací na světě, k čemuţ významně přispělo i organizování světové výstavy Expo 2010 v Šanghaji. Postavení Evropy v celosvětových statistikách zůstává poměrně dominantní. V roce 2012 Evropa získala téměř 43 % celosvětových příjmů, Asie a Pacifik získaly podíl 30 %, Amerika 20 %, Střední východ dosáhl podílu 4 % a Afrika 3 %“.2 1.1 KULTURNÍ SPECIFIKA MUSLIMSKÝCH ZEMÍ V návaznosti na následující kapitoly této bakalářské práce je důleţité porozumět specifikům muslimského způsobu chování z pohledu kultury. Setkávání kultur, vzájemné poznávání se, inspirace, tolerance a otevřenost jsou nejpodstatnější otázkou dneška. Současný svět je však plný předsudků, klišé, nenávisti a strachu ze všeho jiného, neznámého. Média zprostředkovávají mnohdy zkreslený, černobílý obraz skutečnosti, čímţ ţiví nejrůznější sociální fobie. Častým terčem těchto předpojatostí se stává dnes především vše spojené s islámským světem, kulturou, společností, náboţenstvím, zvyky. Na stránkách novin, v televizních a rozhlasových vysíláních i v našich myslích zakořenila nebezpečná, zjednodu-

1

Cestovní ruch se stal globálním odvětvím. In: czso cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/A50040F05B. 2 Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR. In: czso cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_t1_spotreba_prijezdoveho_cestovniho_ruchu_v_cr.

13

šená a nepravdivá rovnice mezi terorismem a islámem, hidţábem3 a porušováním lidských práv, politikou a kulturou apod. Odevšad se na nás valí zprávy o boji proti islámskému terorismu, o tzv. střetu kultur a civilizací a zapomíná se na to, ţe „arabská kultura v pravém slova smyslu je pokladnicí světové kultury a vzdělanosti, naší kultury a naší vzdělanosti, a ţe nabízí jeden z klíčů k pochopení naší civilizace“.4 Muslimské státy představují různorodou skupinu zemí, která se nachází v oblasti Středního východu a na severu Afriky. V průběhu posledních dvaceti let doznal arabský svět značných změn. V některých islámských zemích se počet vzdělaných lidí zdvojnásobil, také víc arabských ţen se vzdělává a začíná být profesně aktivní. Nicméně v muslimských státech je zřejmá značná diferenciace mezi společenskou elitou – obchodníky, úředníky, manaţery, a venkovským obyvatelstvem, u nějţ tradice islámu mají nejsilnější vliv. Islámská společnost je velice konzervativní, věří, ţe mnoho věcí v ţivotě je kontrolováno a určeno spíše osudem neţ lidmi. Na rozdíl od západní kultury je zde silná úcta k tradicím. Cizincům se obvykle chování muslimů zdá být nelogické a těţko pochopitelné. Ve skutečnosti je však předvídatelné, protoţe se podřizuje určitým pravidlům a vzorům. „Arabové povaţují sami sebe za štědré, lidské, zdvořilé a loajální a jsou pyšní na svou historii a kulturní dědictví. Obávají se vlivu „západní kultury“, kterou někteří vidí jako hrozbu pro arabskou společnost“. 5 Ve většině muslimských zemí je dán důraz na osobní kontakt. Přivítání je vřelé a srdečné, často je potřeba při zahájení jednání hovořit o osobních zdvořilostních záleţitostech, aby se ukázal zájem o osobu a rodinu zúčastněného obchodního partnera. Velmi důleţitý je respekt místních tradic. Pro cizince je zdvořilostí naučit se pár základních vět daného jazyka. Islámský svět je vystaven vlivům globalizace, a proto některé muslimské země jsou více otevřeny západnímu světu, který víceméně toleruje. Je pravděpodobné, ţe se tak děje díky rozvinutému turistickému ruchu v populárních islámských destinacích (Egypt). Nicméně existují i konzervativní muslimské země (Saudská Arábie), které jsou ryze islámské a netolerují kulturu evropskou či jiná náboţenství. Cizinci či lidé příslušní k jinému náboţenství

3

Hidţáb je termín pocházející z arabského slova hadţaba, coţ znamená skryta pohledům, zahalená. Jedná se o roušku, kterou si muslimka zakrývá vlasy a krk. 4 NĚMEČKOVÁ, Lucie. Nad Prahou půlměsíc. Divadlodisk.cz [online]. 2007, č. 2 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.divadlodisk.cz/repertoar-detail.php?id=10087. 5 SARKISYAN, Inna. Obchodní jednání - Muslimové. In: Dumfinanci.cz [online]. 2008 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://dumfinanci.cz/?text=174-obchodni-jednani-iii-muslimove.

14

jsou povinni podřídit se místním zvyklostem, které vycházejí z islámu (zahalování ţenského těla, zavírání obchodů v době modliteb apod.). V islámském světě je ţena podřízena muţi, veřejný vztah muţe se ţenou je tabu. Je častější vidět spolu dva muţe neţ muţe a ţenu. Avšak jedná se zde spíše o zvyk, neţ o povinnost. Vztah muţů k ţenám je v těchto zemích odlišný. Ţena je sice muţi podřízena a má méně práv, to se ale mezi jednotlivými zeměmi liší. Egypt je chápán jako mírnější, kdeţto například Libye a Saudská Arábie staví hlubokou propast mezi muţským a ţenským pohlavím. Ať se jedná o postavení ve společnosti, odlišnou svobodu v oblékání či rozdělené veřejné prostory. Pokud povedeme paralelu mezi evropskou kulturu a kulturou muslimskou, zjistíme, ţe věci, které my máme zaţité, jsou pro muslima naprosto cizí. Jedná se například o dochvilnost, spolehlivost či jistotu. V islámském světě věci a činy prostě plynou. Západní svět je zvyklý na to, ţe to, co se očekává, ţe bude fungovat, bude fungovat nebo alespoň by mělo fungovat. V islámském světě to jistotu nemá. Dalším rozdílem je vztah muţe a ţeny, který je v evropských poměrech diametrálně odlišný. Dalším faktorem, který muslimskou kulturu odlišuje od evropské, je netolerance. Pokud muslimskou netoleranci západ vnímá obecně, muslimové nejsou tolerantní k jiným náboţenstvím, jiným zvyklostem a jiným morálním zásadám. Asi nejcitelnějším rozdílem je však všeobecná přítomnost islámu. Uţ samo slovní spojení náboţenská policie je západnímu občanu nepříjemné. 1.1.1 ODÍVÁNÍ Základní pravidla pro odívaní muslimských ţen jsou napsána v Koránu a Sunně6. Na základě těchto knih existují následující pravidla pro odívání ţen: povinnost sklánět pohled, střeţení nahoty a zákaz dupání nohama. I muţům je nařízeno sklánět své pohledy a střeţit svá těla. Sunna uvádí, ţe předvádění se pro muţe, zahrnuje nošení hedvábí, zlata, celočerveného oděvu a domýšlivé tahání dlouhého oděvu po zemi. V současné době islámské ţeny dodrţují pouze některá pravidla odívání. Například ve společnosti manţela můţe mít muslimka na sobě, co chce, protoţe neexistují ţádná omezení v tom, co můţe manţel vidět nebo se dotýkat. Mezi dětmi, jinými ţenami a nejbliţšími příbuznými si musí zahalovat oblast od hrudníku po kolena. Ve společnosti cizích muţů musí zahalovat vše s výjimkou obličeje a rukou. To znamená, ţe musí nosit závoj zahalující vlasy, krk, uši a hrudník. Ob-

6

Korán je svatá kniha islámu, která podle muslimů obsahuje doslovné zjevení Mohamedovi. Sunna je výklad konkrétních islámských pravidel a orálních předpisů.

15

lečení musí také zakrývat hrdlo, zápěstí a kotníky a zahalovat její postavu. Venku musí ţena nosit plášť nebo jiný zevní oděv, který ji celou zahaluje.7 1.1.2 JÍDLO A STRAVOVÁNÍ Vepřové maso je pro muslimy přísně zakázané. Islám kromě pravidel, co smí muslim konzumovat, také určuje, jakým způsobem má být jídlo připraveno. S tím je i spojena rituální poráţka. Zvíře by při ní mělo být poloţeno na zem a zabito podříznutím hrdla, a to jedním tahem noţe, při kterém dojde k přetnutí tepny, jeţ zásobuje mozek krví. Jí se pravou rukou (levá je určena k nečistý účelům – např. k očistě po pouţití WC) a většinou pouze lţící. Ke kaţdému jídlu se podává pečivo. Kuchyně jednotlivých islámských zemí či regionů lze vesměs povaţovat za zdravé – hojně se pouţívá olivový olej, zelenina, luštěniny, rýţe, kuskus, z masa zejména drůbeţ a jehněčí či skopové. Jídlo se většinou vaří, dusí, případně peče, častým způsobem přípravy pokrmů je vaření v páře ve speciálních hrncích. Ve většině domácností se stále připravuje domácí chléb, a to i u muslimů ţijících v Evropě. Rozloţení jednotlivých jídel během dne je podobné jako v Evropě, snad s výjimkou ramadánu, kdy se vstává brzy ráno před východem slunce ke snídani (suhúr) a další jídlo následuje aţ po západu slunce (iftár).8 1.1.3 VNÍMÁNÍ ZDRAVÍ, AKTIVITY A UDRŢENÍ KONDICE Podle islámu je lidský ţivot posvátný, je to dar od Alláha, který jako jediný má právo ţivot dát i vzít. Nicméně kaţdý muslim má povinnost chránit svůj ţivot a zdraví všemi dostupnými a z hlediska islámu přijatelnými prostředky, čili důraz je kladen na prevenci. Je tedy nepřípustné poţívat a provádět cokoli, co zdraví člověka ničí: alkohol, drogy, kouření, hazard. Dojde-li přesto k nemoci, je to vůle Boţí, nicméně je třeba udělat vše pro opětovné uzdravení – muslimové věří, ţe všechny nemoci stvořil Alláh, ale zároveň stvořil na kaţdou nemoc i lék. I muslimové mají svoji alternativní medicínu – jde o tradiční medicínu z doby proroka Muhammada, která vyuţívá zejména med, olivový olej, tzv. černé semínko, česnek, rýţi a mnoho dalších.

7

Islámské oblečení. In: Islamcz.webnode.cz/ [online]. 2011 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z:http://islamcz. webnode.cz/news/islamske-obleceni/. 8 Islám a muslimové: Co říká Islám o jídle?. In: Al-islam.cz [online]. 2009 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://al-islam.cz/uvodni-charakteristika-islamu/islam-a-muslimove-zakladni-pojmy.html.

16

1.1.4 HYGIENA Kromě toho, ţe v mnoha islámských zemích se pouţívají tzv. turecké záchody, je veliký rozdíl ve způsobu očisty po potřebě. Muslimové totiţ mimo toaletní papír pouţívají především vodu – to je mimochodem jedna z věcí pro muslimy zásadního významu, o níţ jsem však nenašla zmínku v ţádné u nás publikované práci. Po pouţití WC je tedy nutné (po otření hrubých nečistot) opláchnout (resp. omýt) zevní genitál a oblast konečníku vodou a potom případně ještě osušit toaletním papírem. Muslimové k tomuto účelu vyuţívají bidety či speciální spršky; není-li toto k dispozici, poslouţí i obyčejná konvička na zalévání květin, případně PET láhev – v tomto smyslu by měl být informován například i personál a uklízečky, které nejčastěji naleznou na toaletě právě plastovou láhev s vodou a v důsledku nevědomosti ji vyhodí. V souvislosti s touto oblastí je také nutné zmínit to, ţe muslimové nesmí hovořit na WC. Pro mnoho muslimů můţe být stresujícím faktorem také situace, kdy se nemohou na toaletě zamknout. 1.1.5 MEZILIDSKÉ VZTAHY V mezilidských vztazích se také dbá na dodrţování určitých pravidel: ţena nesmí být o samotě s cizím muţem (viz pojem mahram ve slovníčku), neměla by cestovat sama. Muslimové nenavazují oční kontakt při rozhovoru s opačným pohlavím – je to povaţováno za nepřístojné a vyzývavé; klopení zraku je naopak výrazem cudnosti a skromnosti. Není ani vhodné, aby muţ podával cizí ţeně ruku na pozdrav (např. lékař pacientce). Stydlivost muslimů se projevuje i tím, ţe není zvykem mluvit o intimních záleţitostech mimo rodinu, resp. manţele, a uţ vůbec ne s příslušníky opačného pohlaví, navíc naprosto neznámými (např. s lékařem, zdravotní sestrou apod.). Je-li třeba zjistit informace z této oblasti, měli bychom se zaměřit na ty nezbytně nutné a přistupovat ke klientům s co moţná nejvyšší mírou taktu a pochopení. 1.1.6 HOSTITELSKÁ ETIKA Přivítání hosta je v islámských zemích vřelé, fyzické kontakty podléhají jiným pravidlům. Líbají se i muţi mezi sebou, na veřejnosti však nikdy ne muţ se ţenou, a to ani v případě, ţe se jedná o manţele. Plácání po ramenou a zádech je nepřípustné. Řeč těla je pro muslimy důleţitá. Tzv. „bublina osobního prostoru“ je menší neţ v Evropě, partneři se vţdy dívají vzájemně do očí. Naopak je neslušné, kdyţ na veřejnosti muţ kontaktuje očima (nebo jinak) neznámou ţenu. Host je pro hostitele posvátný, pokud projeví o něco zájem, je povinností hostitele jeho přání splnit. Doporučuje se příliš neobdivovat hostitelovu domác17

nost, abychom ho neuvedli do rozpaků. Má totiţ povinnost nám vychvalovaný předmět věnovat. Můţeme přinést drobné dárky, nikdy ne alkohol, dokonce ani ve formě čokoládových likérových bonbonů. Dárky předáváme pravou rukou, levá je povaţována za nečistou. Tabu je hovořit o politice, islámu, ţenách a sexu. Je třeba věnovat pozornost formální stránce setkání; způsobu oslovení, pouţívání titulů při vědomí dosaţeného vzdělání a funkce, zasedací pořádek, zdvořilé dotazy na zdraví rodiny (nikoliv manţelky), to vše hraje významnou roli. Odmítnout nabízenou kávu nebo čaj je neslušné. Během jednoho obchodního jednání s cizinci sešlo z uzavření mnohamiliónového kontraktu jen proto, ţe seděli po evropském způsobu, tzn. nohu přes nohu. Jejich obchodnímu bystrozraku ušlo, ţe ukázat druhému podráţky bot je v arabském světě hrubá uráţka. Období ramadánu není pro návštěvu vhodné. 1.1.7 OBCHODNÍ ETIKA Pravověrní muslimové odmítají vše, co není obsaţeno v Koránu, základní knize muslimů. To je někdy problém při zavádění nových výrobků nebo technologií. Zakázáno je obchodovat s vepřovým masem, alkoholem, ikonami a podle nejpřísnějších pravidel i se zlatem a hudebními nástroji. Naproti tomu je dobré vědět, ţe Korán se jednoznačně vyjadřuje k „dávání dobrých měr a spravedlivých vah“. Nejdelší verš Koránu je věnován způsobu, jak formulovat kontrakty při prodeji na úvěr. V obchodním nebo společenském kontaktu je nejdůleţitější devizou trpělivost, znalost etikety a vytrvalost. Je to svět muţů, pro které je důleţitější neţ jakákoliv jednání modlitba. Modlitebny jsou běţnou součástí kanceláří. Obchodní jednání je běţně přerušováno modlitbou. Saúdští Arabové nevyjádří otevřeně „ne“, negativní stanovisko dají najevo průběţným odkládáním řešení. Při zahájení obchodního rozhovoru je důleţitá úvodní fáze nezávazného rozhovoru vyplněného zdvořilostními frázemi. Tuto fázi ukončuje arabský partner a přechází k vlastnímu obchodními jednání. Společenské akce se konají – s ohledem na modlitby - téměř v noci.9

9

Jak jednat s arabskými partnery? Nepodceňovat je a poznat jejich zvyky. In: Hn.ihned.cz [online]. 2004 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-13548230-jak-jednat-s-arabskymi-partnery-nepodcenovat-jea-poznat-jejich-zvyky.

18

1.1.8 ISLÁMSKÉ PRÁVO Islám je velmi silným náboţenstvím, které prostupuje nejen soukromou, ale i veřejnou sférou, soudnictvím, kulturou i ekonomikou. „Některé islámské země vůbec nepřijaly západní systém soudního práva a podřizují veškerý svůj ţivot podrobnému souboru předpisů tzv. šaríja (Saudská Arábie, Írán, Oman, Jemen, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Irák, Libanon, Egypt, aj.). Naopak Tunisko, ačkoli je zde islám státním náboţenstvím, je velmi tolerantní a patrně nejvíc poznamenáno evropskými zvyklostmi. V praxi to znamená, ţe v první skupině zemí jsou islámské předpisy nejen naplňovány, ale i tvrdě kontrolovány náboţenskou policií. Ţeny musejí chodit zahalené, kromě SAE se tyto předpisy týkají i cizinek: nesmí se na veřejnosti objevit bez doprovodu muţe z rodiny. Dodrţuje se zákaz kouření a zákaz poţívání alkoholu. Ve druhé skupině zemí je většina islámských předpisů pojímána jako dobrovolné rozhodnutí jedince, nicméně tlaky rodiny a okolí jsou velmi silné. Nejliberálnější situace je ve třetí skupině zemí (Tunisko).“10 Musíme si však uvědomit, ţe ve všech islámských, resp. arabských zemích se nyní projevují tendence směřující k přísnějšímu dodrţování islámu. 1.1.9 TRADICE A SVÁTKY Svátečním dnem je pro muslimy pátek. V ten den se věřící scházejí v mešitě ke společné sváteční modlitbě. Nejhonosnější mešity se také proto nazývají Páteční. Islámský kalendář začíná dnem, kdy Muhammad odešel z Mekky do Medíny, tedy v roce 622 křesťanského letopočtu. Islámský rok je lunární, tj. má jen 354 dní. Začátek a konec roku, stejně jako data různých svátků, které se všechny slaví podle tohoto kalendáře, se tedy v křesťanském kalendáři mění. Kaţdý rok jsou o 11-12 dní dříve neţ rok předchozí. Zde uvedené náboţenské svátky jsou v muslimských zemích obvykle dny volna. Milad al-Nabi (Mawlid, Mawlid an-Nabi) jsou narozeniny Proroka Muhammada.Šíité vţdy slaví o 5 dní později. Ramadán je 9. měsíc islámského kalendáře a během něj by muslimové měli drţet půst od úsvitu do soumraku. Výjimkou jsou těhotné ţeny, děti, nemocní a staří lidé. V noci mohou jíst dle libosti a to také dělají. Přes den jsou často zavřeny všechny restaurace, a jíst a pít na veřejnosti je dost nevhodné. Jen si představte, ţe celý den hladovíte a pak si nějaký bezvěrec přímo před vámi rozbalí svou voňavou svačinku.

10

OSINA, Petr. Islámské právo a jeho prameny. Univerzita Palackého v Olomouci pravnicka fakulta [online]. 2000, č. 2 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://publib.upol.cz/~obd/fulltext/Iuridica2/Iuridi ca2_17.pdf.

19

Eid ul-Fitr je svátek v poslední den ramadánu. Oslavy, rodinné návštěvy a hostiny se často protáhnou na 2–3 dny. Eid al-Adha (Azha, Qurban, Korban) je slavnost, během níţ ti bohatší podřeţou ovci nebo jiné zvíře a o maso se podělí s rodinou a chudšími. Můţe se protáhnout na několik dní. Ashura je šíitský festival, známý z televizních zpráv. Mediálně je totiţ zajímavý tím, ţe si při něm někteří truchlící šíité mrskají záda do krve ocelovými bodci. Ashura je první ze 40 dnů smutku nad úmrtím imáma Hussaina v Karbale v Iráku (před 13 stoletími). Městy prochází procesí, vedená bílým koněm bez jezdce, v nichţ někteří smutek vyjadřují výše zmíněným způsobem. Navruz (Nawroz, Nauryz, Novruz) má obvykle fixní datum 21. 3.,které napovídá, ţe jde o oslavy příchodu jara. Slaví se několik dní zejména v Íránu a střední Asii, a v kaţdé zemi mívá jinou podobu. Obvykle zahrnuje také veřejné hry (např. buzkashi v Mazar-e Sharif – pólo na koních, kde míčem je mrtvá koza), divadelní vystoupení, trhy a návštěvy přátel a rodiny. Ve svátky se muslimové oblékají do svých nejlepších šatů. Společně se chodí modlit do mešity a navštěvují své příbuzné a přátele. Při těchto příleţitostech se nadělují dárky. Svátky mají v islámu rodinnou a sociální funkci. Narozeniny většina ortodoxních muslimů neslaví, neboť podle Koránu nemají muslimové vyznávat nové tradice, ale jen původní podle výroků Proroka Muhammada. Jen ty jsou správné. 1.2 ISLÁM Na základě mezinárodních statistik, lze konstatovat, ţe „více neţ 1 miliarda lidí na celém světě jsou muslimové. Jedná se o univerzalistické náboţenství, které má své stoupence nejen v zemích, odkud vzešlo, ale i v Evropě, Africe, Severní a Jiţní Americe. Převládá na Středním východě, v Malé Asii, v kavkazské oblasti, na severu indického subkontinentu, v jiţní Asii a Indonésii, severní a východní Africe. Muslimů je na světě 1,2 miliardy a tvoří téměř pětinu lidstva. Svou univerzalitou islám snadno překračuje hranice národních států a tím, ţe zahrnuje velmi různorodé státy, národy a etnika, je utvářen mnohými nearabskými prvky. V arabském světě ţije pouze 18 % muslimů, 1/5 v Africe a nejvíce jich ţije v Indonésii. Avšak muslimové ţijí i ve značné části Asie, ve středoasijských republikách, Indii, Číně, Severní i Jiţní Americe, ve východní i západní Evropě.“11

11

Muslimové ve světě, světové muslimské národy. In: Unveiled.blog.cz [online]. 2007 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://unveiled.blog.cz/0712/muslimove-ve-svete-svetove-muslimske-narody.

20

Muslimové věří v jediného milosrdného Boha, v anděly a proroky, v soudný den, v osobní zodpovědnost za své konání, v posmrtný ţivot a v Boţí moc nad lidskými osudy. Základem islámu je Korán. Jelikoţ muslimové věří, ţe Korán byl Muhammadovi zjeven přímo Bohem nebo prostřednictvím archanděla Gabriela, nepovaţují ho za knihu v obvyklém smyslu, ale za slovo Boţí. Proto je Korán povaţován za jedinou autoritu, které muslimové podřizují svůj ţivot ve všech oblastech a sférách kaţdodenních vztahů. Dalším a neméně důleţitým zdrojem instrukcí je sunna (nazývaná téţ hadíth), která je tvořena skutky a výroky Proroka. Tato kapitola slouţí spíše k základní orientaci v tématu, přičemţ v ní uvádím skutečnosti, které souvisí s výzkumným tématem. Slovo islám lze přeloţit do češtiny jako odevzdání se Bohu. Vyznavač této víry se nazývá muslim. Muslimové nesouhlasí s pojmenováním mohamedán, jelikoţ Muhammada přijímají pouze jako Boţího posla. Islám je nejrozšířenější a také nejmladší z velkých světových monoteistických systémů; v současnosti se k němu hlásí zhruba jedna 1,2 miliardy obyvatel naší planety, tedy přibliţně jedna pětina lidstva. Islám je však nutno vnímat nejen jako náboţenství, ale téţ jako specifický ţivotní styl, jiţ na první pohled odlišný od stylu západního. Všude, kde byl islám přijat, ovlivnil styl odívání, architekturu, umění i specifické normy kaţdodenního ţivota. Dle mého názoru islám je více neţ víra, je to způsob vnímání vesmíru a lidského ţivota. „Islám je povaţován za jedno z nejmladších světových náboţenství, které zaloţil někde v letech 570 – 632 n.l. svým zjevením prorok Muhammad a rovněţ ho takto pojmenoval. V současné době je islám nejprogresivnější náboţenství a často bývá označován jako náboţenství třetího tisíciletí. Historicky pochází ze západního pobřeţí Arabského poloostrova, z měst Mekky a Mediny. Do 19. století byl povaţován za jednou z větví křesťanství, avšak postupem času se společné prvky začaly objevovat i v judaismu. Všechna tato náboţenství například zmiňují tytéţ postavy – Adam, Noe, Abrhám, Mojţíš.“12 Muslimové znají i příběh Jeţíše, ale nepovaţují ho za Boţího syna, jako jednoho z proroků, jelikoţ jejich Bůh nemá lidské vlastnosti, tudíţ ani potřeby a potomky.

12

Co je to islám?. In: Al-islam.cz [online]. 2009 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://al-islam.cz/.

21

1.2.1 PILÍŘE ISLÁMU13 Pět pilířů islámu, někdy téţ pět sloupů víry, tvoří základ náboţenské praxe kaţdého muslima. Těchto pět sloupců tvoří základ jak islámu jako náboţenství, tak také jako společenského řadu. 1) Vyznání víry (šaháda) – správný muslim věří v jediného Boha a jeho posla Muhammada, coţ je zakotveno v pronášení modliteb. 2) Modlitba (salát) – kaţdý věřící muslim by se měl modlit 5krát denně (za úsvitu, v poledne, odpoledne, večer a v noci), přičemţ musí znát přesnou dobu těchto modliteb. Dále by při modlení měla být jeho tvář obrácena k Mekce a jeho tělo i oděv musí být zachované v čistotě, stejně jako podlaha, na kterou rozvine svůj modlitební kobereček. 3) Půst v měsíci ramadánu (sawn) – ramadán připadá na devátý měsíc lunárního kalendáře, coţ znamená, ţe kaţdý rok se začátek o několik dní posouvá. Povinnost dodrţování ramadánu se vztahuje na všechny věřící starší deseti let. Půst předpokládá odřečení od všech pozemských poţitků jako je jídlo, pití, kouření a pohlavní styk. Po západu slunce přicházejí na řadu bohaté večeře, u kterých se symbolicky schází celá rodina. Od půstu jsou osvobozeni nemocní, staří, těhotné, kojící a menstruující ţeny. 4) Almuţna (zakát) – dnes se jiţ dá ztotoţnit s běţnou daňovou povinností. Vychází z pomoci sociálně slabším spoluobčanům, kdy věřící muslim odevzdává vše, co sám nepotřebuje. Jsou dva způsoby udělení almuţny – přímo potřebným anebo úřadům, které se o rozdělení postarají. 5) Pouť do Mekky (hadţdţ) – tuto pouť by měl alespoň jednou za ţivot vykonat kaţdý zdravý věřící muslim. V Koránu jsou jasně upraveny podmínky pro ty, kteří se této pouti zúčastnit nemohou. Kaţdému, kdo se jí ale zúčastní, prokazuje jeho okolí nesmírnou úctu. Jako jediný ze všech pěti pilířů není absolutně povinný. 1.2.2 CESTOVÁNÍ PODLE HALAL PRAVIDEL Běţnému cestovateli stačí sbalit kufry a vydat se na cestu. Cestující s islámským vyznáním to mají daleko těţší. I na cestách je třeba dodrţovat určitá pravidla. Tím nejdůleţitějším je 13

MATHEWSON, Denny, Frederick. Islám a muslimská obec. Praha: Prostor, 2003. 194 s. ISBN 80-7260088-5.

22

halal. Halal je islámský koncept povoleného a zakázaného, nejen co se týče jídla, ale ve všech aspektech ţivota. Halal vymezuje všechny činnosti, které jsou povolené podle muslimského práva. Halal je v podstatě paralelou k ţidovskému termínu košer. Opakem je harám, tedy všechno zakázané. Mezi zakázané pokrmy patří například vepřové maso, zvířata neporaţená podle muslimské tradice či alkohol. Cílem halal turismu je zajistit cestujícím muslimům takové podmínky, aby mohli bez jakýchkoliv omezení praktikovat svoji viru. Vzhledem k počtu muslimů a zároveň s rozvojem turismu na světě nabízí tento směr obrovský potenciál. Hotely, které směrují svou nabídku na muslimské turisty, nabízejí:  bazény oddělené pro muţe a ţeny,  halal stravu,  modlitební místnost.14 Mnoho zemí usiluje o získání muslimských turistů z celého světa, a proto poskytují zařízení v souladu s jejich náboţenským přesvědčením. Cestovní kancelář HalalTrip nabízí více neţ tisíc „přátelských hotelů“ pro muslimskou klientelu. Pro muslimy, kteří se chystají na dovolenou, stránky www.halaltrip.com poskytují informace o seznamu halal hotelů po celém světě. Také webové stránky www.halalvoayage.com mají širokou nabídku v oblasti halal turismu. Je moţné zde objednat ubytování dle různých geografických specifik po celém světě (přímořské hotely, hotely v lyţařských střediscích, termálních lázních nebo také ve městech). Dále nabízejí halal plavby na historických plachetnicích, poznávací zájezdy do celého světa, zdravotní turismus, a dokonce halal líbánky. Vysoké procento cest muslimů do Evropy je spojeno se zdravotním turismem. Vyhledávaným místem v oblasti zdravotního turismu je například Mnichov, který je oblíbeným cílem turistů z Arabského poloostrova. Nemocnice se snaţí uspokojit muslimské klienty – pokoje jsou vybaveny kompasem ukazujícím směr Mekky a kuchyně připravují halal jídla. Halal menu nabízí i hotel Hilton v Mnichově. Hotel nabízí hostům velké pokoje, které jsou propojeny a navíc disponují i malou kuchyňkou, coţ je ideální varianta pro velké rodiny. Dále hotel nabízí modlitební místnost s malými koberečky a uklízí alkohol z pokojů minibarů.

14

KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6.

23

1.2.3 NÁRODNOSTNÍ A NÁBOŢENSKÉ SLOŢENÍ MUSLIMSÝCH ZEMÍ Navzdory obvyklým představám nepředstavují Arabové většinu muslimů. Muslimský nebo téţ islámský svět je oblast obývaná muslimy či společenství států, kde si islámskénáboţenství udrţuje dominantní pozici v demografické či politické oblasti. „Termín islámský či muslimský svět má několik významů. V oblasti kultury se jedná o celosvětovou komunitu stoupenců Islámu, neboli muslimů, která pojímá zhruba 1,3 aţ 1,5 miliardyobyvatel, tedy asi jednu pětinu světové populace. Součástí této komunity jsou členové nejrůznějších národů a etnických skupin, jejichţ jediným společným pojítkem je náboţenství. V historickém či geopolitickém smyslu tento termín znamená státy, kde dominuje obyvatelstvo s muslimskou vírou, či kde má islám hlavní vliv v politické rovině. Celosvětová muslimská komunita se také souhrnně nazývá umma.“15 Islám zdůrazňuje především jednotu a ochranu ostatních muslimů, přestoţe existuje několik odvětví islámské víry. Charakter islámského světa ovlivnily historicky zejména dva proudy: panislámismus a nacionalismus. Dle studie z roku 2009 ţije na světě 1,5 miliardy muslimů, coţ představuje 23% z odhadované celkové populace. Dále bylo zjíštěno, ţe více neţ 60% muslimů ţije v Asii a okolo 20% ve střední a Severní Africe. Obrázek 1 - Muslimské země

Zdroj: World Muslim Population. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2012 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File: World_Muslim_Population_Map.png.

15

Islámský svět. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%BD_sv%C4%9 Bt.

24

Sunnité versus šíité Během svého ţivota se Muhammad nikdy nezmínil o osobě, která by se stala jeho nástupcem. Proto po jeho smrti nastala situace, kdy se muslimové rozdělili do dvou skupin. „Šíité zastávají názor, ţe o Muhammadovi nástupci můţe rozhodnout pouze Bůh, který společně s Jeţíšem Kristem povede svět správnou cestou. V islámském světě jsou menšinou a jejich stoupence můţeme najít na Blízkém východě, např. v Iráku, Íránu, Ázerbájdţánu a Bahrajnu. Méně početnější skupiny šíitů ţijí také v Libanonu, Sýrii, Indii, Pákistánu, Afghánistánu, Turecku, Albánii, Jemenu, Saudské Arábii, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech16. Druhá skupina islámu jsou sunnité, kteří povaţují za zdroj své víry Korán a sunnu, tedy sbírku dalších známých výroků ačinů Muhammada a odmítají jakoukoliv změnu v těchto dokumentech. V islámském světě tvoří asi 90 % a dá se říci, ţe jsou zastoupeni ve všech islámských zemích, kromě výše zmíněných.“17

16

Islám: Šíitský islám. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Isl%C3%A1m 17 Sunnité a šíité. In: Hedvabnastezka.cz [online]. 2006 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z:http://www.hedvabna stezka.cz/rady/sunnite-siite-a-dalsi-sekty/.

25

PRAKTICKÁ ČÁST 2 VÝJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH MUSLIMSKÝCH ZEMÍ Poslední trendy Z hlediska výdajů za mezinárodní cestovní ruch jsou muslimské země na předních příčkách. Oblíbeným terčem celosvětového turistického průmyslu se v poslední době stalo na 1,8 miliardy muslimů, jejichţ kupní síla se výrazně zvyšuje. Tabulka 1 - TOP 10 muslimských zemí dle velikosti HDP Země

HDP (mld. USD) 2013 rok

Indonésie 878 Turecko 794 Saudská Arábie 727 Irán 549 Spojené arabské emiráty 359 Malajsie 304 Nigerie 269 Egypt 257 Irák 213 Kazachstán 196 Zdroj: Hrubý domácí produkt islámských zemí. In: Google.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: https://www.google.cz/#q=hdp+SAE.

Vyznavači islámu jsou hýčkáni od Austrálie po Německo a mají k dispozici třeba islámské lázně, modlitebny či restaurace halal, které vaří podle muslimských pravidel. Výdaje muslimskýchturistů by se do roku 2020 měly zvyšovat o 4,8 procenta ročně, zatímco u ostatních obyvatel planety to bude v průměru o 3,8 procenta ročně. Tvrdí to autoři studie, kterou ve 47 zemích uskutečnila singapurská cestovní kancelář Crescentrating, která propaguje sluţby halal, a americká společnost DinarStandard, která se specializuje na muslimský trh.

Graf 1 - Výdaje muslimských turistů za cestovní ruch na konci roku 2013 (mld. USD) 26

Indie Spojené království USA Německo Muslimské země 0

20

40

60

80

100

120

140

Zdroj: Global Muslim Lifestyle Travel Market 2012: Landscape & Consumer. In: DinarStandart. New York City: Crescent, 2013, s. 10.

V návaznosti na výše znázorněnýgraf lze konstatovat, ţe na konci roku 2013 výdaje za cestovní ruch v mezinárodním kontextu převýšily 126 mld. dolarů. Zatímco evropská a americká klientela se podílí 60% na celkových výdajích, nejvíce pozoruhodný trend vprůběhu desetiletí je představen nárůstem cestujících ztzv. MENA countries18 pozoruhodným 40% podílem na výdajích. Hnací siloutohoto trendu je ekonomická prosperita ekonomik na Blízkém východě a vybraných asijských zemí. Graf 2 - Předpokládaný růst HDP v zemích OIC19 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

mezinárodní růst HDP růst HPD v zemích OIC 2013

2014

2015

2016

2017

2018

Zdroj: The state of the global Islamic economy [online]. Thomson Reuters, 2013[cit. 2014-04-18]. Dostupné z: online.thomsonreuters.com/ifg.

V kontextu na níţe znázorněný graf, lze jednoznačně konstatovat, ţe podnětem k mírné stagnaci příjezdového cestovního ruchu (Severní Amerika, Evropa) v letech 2006 - 2013 byla ekonomická recese, která výrazně ovlivnila sféru poptávky a nabídky. Vývoj zmíněnépoptávky a nabídky je do značné míry ovlivněn celkovou ekonomickou situací v jednot-

18

MENA countries (Middle East and Northern Asia). Země Blízkého (Středního) Východu a východní Asie. OIC – organizace islámské spolupráce, je mezinárodní organizace sestávající z 57 členských zemí. Její snahou je být kolektivním hlasem islámského světa, chránit zájmy muslimů a zajistit jejich rozvoj. 19

27

livých státech, respektive ve světové ekonomice. Krizová situace se výrazně promítla do terciální sféry, coţ mělo za důsledek pokles celkových příjezdů ve sledovaném období. Co se tyče ekonomické situace v Asii a na Blízkém Východě (MENA země) tak dopad a důsledky ekonomické krize v těchto státech byly minimální. Asijským státům se během současné krize podařilo zachovat růst světové ekonomiky na přijatelné úrovni. Na níţe znázorněném grafuse výjezdový cestovní ruch těchto států oproti Evropě vyznačuje rostoucím trendem. Graf 3 - Výjezdový cestovní ruch muslimských zemí z mezinárodního pohledu 80% 2000 60%

67%

2013

60%

40% 20%

23%

30% 2%

3%

0% Evropa+Amerika

Muslimské země

Austrálie

Zdroj: Global Muslim Lifestyle Travel Market 2012: Landscape & Consumer. In: DinarStandart. New York City: Crescent, 2013, s. 5.

Oficiální data tykající se muslimských statistik vycházejí z OIC o výjezdech muslimů do zahraničí. Podle těchto dat od roku 2006 je zaznamenán kaţdoroční nárůst počtu cest muslimské klientely do zahraničí. Podle oficiálních dat OIC patří mezi důleţité země muslimské klientelySaudskáArábie s výdajive sféře cestovního ruchu 28,8 mld. dolarů, následně Írán, Spojené arabské emiráty, Indonésie a Kuvajt. Jedná se o dynamicky se rozvíjející trhy Perského zálivu. Nejvyhledávanějšími turistickými cíli ve Východní Evropě se stává Rusko. Trendem posledních let je navýšení cest do Západní a Střední Evropy - Německa, Belgie, Francie a Velké Británie. Na třetím místě ţebříčku popularity se nachází Egypt a Thajsko, jejichţ oblíbenost neustále roste. V případě všech tří zemí byl tento obrovských nárůst obliby způsoben zjednodušením vstupu do země. V roce 2008 byla Francie velmi zasaţena problémy ve zpracování ţádostí o vízum, a proto se posunula v řebříčku popularity. Ve stejném období měla problémy také Velká Británie, a to kvůli zpřísnění vízové povinnosti, včetně zavedení biometrických prvků na konci roku 2007. Velkému nárůstu turistů z muslimských zemí se kromě jiţ zmíněných destinací těší také Malajsie a Čína. Graf 4 - Populární destinace muslimské klientely 28

jíţní Asie

3%

východní Evropa

4%

Severní Amerika

2%

subsaharská Afrika

6%

strřední Asie

6%

východní Asie

12%

střední a západní Evropa

15% 0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

14%

16%

Zdroj: BATTOUR, Mohamed. The Impact of Destination Attributes on. In: International journal of tourism research. Faculty of Business and Accountancy, Malaysia: Wiley Online Library, 2010, s. 15. DOI: 10.1002/jtr.824.

2.1 ÚČEL CESTY Oficiální statistiky o muslimském výjezdovém cestovním ruchu naznačují, ţe halal turismus je hlavním důvodem pro cestování do zahraničí – v roce 20013 to bylo 66,8 % ze všech cest. Shopping turismus podle těchto údajů tvořil v roce 2013 podíl 52,9 %, poutní turismus 49,1 %. Mimoto jsou zde zahrnuty i cesty za rekreací, jejichţ podíl tvořil 45,5 %. Obrázek 2 - Výjezdový cestovní ruch podle účelu cesty (Závěry studie „Global muslim travel market“) 6.20%

9.10%

halal turismus

19.10%

shopping tourismus

10% 16.70% 11.10%

poutní turismus lázeňský turismus populární destinace

13.60%

14.20%

dobrodruţná turistika poznávání nové kultury gastronomická turistika

Zdroj: Global Muslim Lifestyle Travel Market 2012: Landscape & Consumer. In: DinarStandart. New York City: Crescent, 2013, s. 12.

V návaznosti na závěry marketingové studie společnosti Creascentrating, lze konstatovat, ţe hnací silou zvyšující se poptávky muslimské klientely v kontinentální Evropě je pestrá nabídka sluţeb v oblasti lázeňského turismu, halal turismu nebo také poutní turistiky (viz. Obrázek výše). Západní společnosti si uvědomují příleţitosti vyplývající se směrování nabídky na islámskouklientelu. Úspěšným příkladem můţe poslouţit například Thajsko, které směruje svůj lázeňský turismus na klientelu z Blízkého východu (tradiční lázně zvlášť 29

pro muţe a ţeny). Dalším státem, který směruje svou nabídku na islámské turisty je Indie, která upravuje nabídku rekreačního turismu dle poţadavků muslimské klientely. Muslimské destinace jakojsou Malajsie a Turecko nabízejí pestré baličky pro tyto zákazníky: zdravotní turistika, halal turistika nebo také shopping turistika. Personál je schopen poradit ohledně kibly, tedy směru, kterým se orientovat při modlitbě. Hosté si mohou také zapůjčit modlitební koberečky. Mnoho hotelů bere ohled i na ramadán a na poţádání jsou servírovány povolené pokrmy. 2.2 KUPNÍ SÍLA MUSLIMSKÝCH TURISTŮ Příkladem muslimských výdajů, kterými se zprávy v médiích po celém světě jen hemţí, je fakt, ţe výdaje ve sféře halal turismu v 2012 roce převýšily 1,8 miliard dolarů, coţ je 16,6% z celosvětových výdajů v mezinárodním kontextu. Dalším místem, kam proudí muslimské výdaje, je shopping turismus. V posledních pěti letech je zaznamenán trend zvýšení poptávky muslimských turistů zaměřený na spotřební zboţí. Výzkumy ukazují, ţe muslimové jsou mnohem více zaměřeni na značkové zboţí neţ Číňané a jsou ochotni si za zboţí, které doma neseţenou, připlatit. Nejen ţe hledají kvalitní výrobky, ale jsou ochotni a připraveni za ně zaplatit vysoké sumy, jen aby je získali. Jiţ v roce 2012 muslimští spotřebitelé na celém světě utratili 224 mld. dolarů za oděvy a obuv, coţ představuje 10,6% celkových mezinárodních výdajů v dané sféře. Neméně pozoruhodné výdaje jsou představeny i ve sféře farmaceutického a kosmetického průmyslu s celkovými výdaji 70 a 26 mld. dolarů v roce 2012. Turistický průmysl je představen 127 mld. výdaji na cestování v roce 2012. Dle statistik americké marketingové firmy Crescentratingod roku 2005 lze spatřit prudký nárůst výdajů muslimských turistů v oblasti cestovního ruchu (výdaje na ubytování, stravování, dopravu atd). Jedná se o 25% podíl na celkových výdajíchvroce2013 ve sféře turistického průmyslu, v absolutním vyjádření mluvíme o 126, 1 miliardách dolarů. Za zmínku stoji takéskutečnost, ţe muslimské země patři mezi top 20 zemí světa s největšímivýdaji na cestovní ruch vletech 2005 – 2013.

Graf 5 - Prognóza výdajů muslimských turistů v následujících letech 30

USA

200

muslimské země 150

Čína

100 50 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Zdroj: The state of the global Islamic economy [online]. Thomson Reuters, 2013[cit. 2014-04-18]. Dostupné z: online.thomsonreuters.com/ifg

Muslimská klientela vícecestuje ao tomto trendu svědčí například stoupající výskyt modliteben na letištích nebo vyšší počet halalrestaurací. Jak ukazují mezinárodní průzkumy, muslimská klientela má všechny šance na to, aby zaplnila tzv. niche market20v cestovním ruchu. To svědčí i omezení vízových restrikcí občanům Blízkého východu, zejména SAE21. V průběhu letošního roku mohou residenti SAE vyuţívat bezvízového styku se zeměmi schengenského prostoru. To slouţí k příleţitosti definovat poptávku muslimského trhu a zvýšit tak objem příjezdů do evropských destinací. Spojené arabské emiráty jsou jedním z nejrychleji rostoucích zdrojových trhů na Blízkém východě. V posledních deseti letech se mezinárodní odlety více neţ zdvojnásobily a v roce 2013 dosáhly více neţ 6,5 milionů odletů. Na základě mezinárodních statistických výsledku Spojené arabské emiráty jsou 21. největším trhem co se týče výdajů na cestování na celém světě, v roce 2012 tyto výdaje dosáhly 15,1 miliardy dolarů, čímţ předstihly i Švýcarsko (13,8 miliard US $) a Indii (12,3 miliard USD $). Shrnutí výsledků 2013  Ekonomický rozvoj a oţivení v oblasti trhu s nemovitostmi a stavebnictvím vedly ke zvýšení objemu cest muslimské klientely v roce 2013.  V roce 2013 vzrostly rezervace na cestování z vyspělých muslimských zemí v průměru o 13%.  V roce 2013 v porovnání s předchozím rokem byl zaznamenán velký nárůst, způsobený nárůstem jak volnočasových cest (aţ 14 %), tak i sluţebních cest (aţ 12 %).

20 21

Niche market – určitý segment trhu SAE – Spojené Arabské Emiráty

31

 Individuální cestování (FIT) vzrostlo o 14%, zatímco skupinové cestování vzrostlo o 7%, coţ bylo převáţně díky segmentu MICE a vzdělávacím výletům.22  Počet rezervací do Evropy vzrostl v průměru o 16%, coţ je nejvyšší nárůst rezervací ze všech světových regionů.  Region Asie a Pacifik, jenţ je největší cílový region pro obyvatele muslimských států, zaznamenal nárůst rezervací o 13%. Největší nárůst zaznamenaly především jihovýchodní Asie a země jiţní Asie.  Rezervace do Afriky a Severní a Jiţní Ameriky vzrostly o 7%, intra regionální cestování nadále trpí v důsledku regionální politické krize. Respondenti zaznamenali 9% pokles rezervací v regionu Střední východ.  Vybrané trendy na úrovni jednotlivých zemí ukazují pozitivní růst: Turecko + 11 %; Thajsko +9 %; Singapur +8 %; Malajsie +11 %; Spojené království +10 %; Francie +10 %; Německo +13 % a Itálie +10 %.23 2.3 HALAL NABÍDKA V ČESKÉ REPUBLICE 2.3.1 LÁZEŇSTVÍ České lázeňství proţívá velmi těţké časy. Lázně po celé republice bojují s úbytkem pacientů, a tím i s nedostatkem peněz. Existenční potíţe se snaţí řešit různě; třeba tím, ţe se zaměřují na muslimskou klientelu. V poslední době české lázně zaznamenávají růst návštěvníků ze Středního východu. A tak potkat v Teplicích, Jáchymově nebo i v Karlových Varech turisty ze Středního východu není nic výjimečného. Dle slov hoteliérů, do Teplic nejvíce přijíţdí hosté ze Saudské Arábie, Kuvajtu a dalších zemí Perského zálivu. A proto se nabídka lokálních hotelů musí přizpůsobovat muslimských zvykům a preferencím. Například Karvinské Lázně-Darkov vyšly vstřic svým klientům a otevřely novou modlitebnu. Speciálně upravená modlitebna v centrálních Rehabilitačních sanatoriích má kromě části určené pro modlení také zázemí s posezením, televizí s arabskými programy a počítači s přístupem na internet i bezbariérové sociální zařízení. Touto cestou se vydali například v Jánských Lázních. Dálším příkladem jsou například Sanatoria Klimkovice nedaleko Ostravy, který nabízí svým arabským klientům halal stravu, jejíţ součástí je i zabití zvířete předepsaným způsobem. 22

Přesný český ekvivalent výrazu MICE tourism neexistuje, ale odpovídá mu označení cestovní ruch s profesním zaměřením. V praxi se velmi často zaměňuje výraz MICE tourism za výraz kongresový průmysl. 23 Aktuální trendy a vývoj v cestování pro rok 2014. In: Czechtourism.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:http://www.czechtourism.cz/statistiky/aktualni-informace/aktualni-trendy-a-vyvoj-v-cestovanipro-rok-2014-z/.

32

Graf 6 - Nejvýznamnější zdrojové země v českém v lázeňství (2013)

80 61.3

60 40

9.5

20

13.2 6.2

15

6.3

9.1

7.2

0

12.1

2.1

SRN

3.2

1.6

Rusko

1.5

Arabské země

%

1.5

Rakousko

průměrná délka podytu

USA

Ukrajina

Slovensko

Zdroj: Lázeňské statistiky. In: Czechtourism.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z:http://www.czec htourism.cz/getattachment/Statistiky/Aktualni-informace/Lazenske-statistiky-2013/05_03_14_aktualni_sta tistiky_lazne_2013.pdf.aspx.

Z téměř 13 tisíců klientů, kteří se v lázních ročně léčí a rehabilitují, tvoří arabská klientela podstatnou část a stále jí přibývá. 2.3.2 VYBRANÉ ETICKÉ PROBLÉMY MUSLIMSKÝCH TURISTŮ PŘI POSKYTOVÁNÍ LÁZEŇSKÝCH SLUŢEB Stěţejním bodem této kapitoly bude poukázat na některé etnické problémy spojené s návštěvou lázeňských zaţízení v ČR. V daném kontextu vzniká otázka, zda je lokální nabídka schopná uspokojit specifického muslimského klienta? Pro získání odpovědi na tuto otázku budu nahlíţet ze strany nabídky, tedy ze strany ubytovacích zařízení. V rámci emailové korespondence s představiteli lázeňských komplexů v ČR mi byly poskytnuty informace týkající se nejčastějších etických problémů muslimských turistů při poskytování lázeňských sluţeb. 2.3.2.1 LÁZNĚ TEPLICE Lázně Teplicejsou nejstarší lázně ve střední Evropě s téměř dvoutisíciletou tradicí lázeňství. Nacházejí se na severu Čech v podhůří Krušných hor. Počátky historie samotného města Teplice jsou spojeny s léčivými prameny, které byly známy jiţ před dvěma tisíci lety. V Teplicích se léčí v prvé řadě kardiovaskulární choroby, dále pak problémy spojené s onkologickými onemocněními, nemoci z poruch výměny látek a ţláz s vnitřní sekrecí (cukrovka), nemoci pohybového ústrojí a nervová onemocnění. Lázně Teplice v Čechách navštěvuje od začátku devadesátých let vysoký počet hostů z arabských zemí, především z 33

Kuvajtu, Saúdské Arábie, Spojených arabskýchemirátů, Bahrajnu, Kataru a z Libye. Podle dostupných údajů navštěvovalo v období 2006–2011 Teplice kaţdoročně průměrně 5 10 000 Arabů, coţ pro 52tisícové město není zanedbatelný počet. Arabové si Teplice oblíbili a několik desítek se jich v Teplicích dokonce natrvalo usadilo. Kupují si nemovitosti a podnikají v cestovním ruchu a realitách. Tepličtí muslimové podporováni lázeňskými hosty poprvé v roce 1995 projevili snahu o vybudování mešity ve městě, coţ vyvolalo vlnu námitek ze strany místních obyvatel a výstavba byla pozastavena. Druhý pokus v roce 2006 byl provázen výraznými mediálními kauzami, své (většinou negativní) postoje vyjadřovali i městští zastupitelé. Mešita v Teplicích vyrostla prakticky aţ v roce 2011, bez jakékoliv mediální pozornosti. Jedná se o stavbu, která plní všechny funkce mešity, nicméně jako mešita není (a v průběhu stavebního řízení ani nikdy nebyla) označována. Muslimové, poučeni ze zmíněných neúspěšných pokusů, vyuţili moţnost pojmenovat budované prostory jako kanceláře, a tím se výrazně zjednodušil a urychlil průběh stavebního řízení. Přitomnost mešity ve městěvšak vyvolává řadů námitek ze strany místních obyvatel. Na internetových stránkách města Teplice (v sekci aktuality) jsem našla několik námitek místních obyvatel proti jakýmkoliv dalším muslimským projektůmve městě. Uvádím krátkou konfrontaci názorů české veřejnosti k danému tématu. Místní občané – Co si myslíte o Arabech v Teplicích? „Nebudu se vyjadřovat. Jsou trapný. Dělají bordel. Vtírají se. Furt někoho balej. Jsou nechutný, mají slizký gesta. Menší děti si dělaj, co chtěj.“ Jaroslav Kubera-primátor města – Co si myslíte o Arabech vTeplicích? „Teplice mají k cizincům vřelý vztah. My jsme na invazi připraveni lépe neţ jiná města. Kdyţ jde Arabka v dlouhém hábitu, tak se nad tím nikdo nepozastavuje. Jediné, co občanům vadí, ţe Arabové dělají nepořádek v parcích. Oni ţijí takovým svým zvláštním ţivotem, nejdou spát v 8, ale v 8 začínají. Jinak nejsou ţádné problémy“. Situace ve městě je dost bezútěšná a zjevné východisko se v bliţší době nerýsuje. Přesto si osobně myslím, ţe česká veřejnost by měla být disciplinovaná a neobviňovat ze všeho cizí etniky jako je arabská civilizace. 2.3.2.2 LÁZNĚ KLIMKOVICE Klimkovicejsou malé slezské město při jihozápadním okraji Ostravy, leţící na nejvýchodnějších výběţcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve. V místní části Klimkovic Hýlov se nachází moderní lázeňské zařízení Sanatoria Klimkovice. Přírodním léčivým zdrojem, který vyuţívajíSanatoria Klimkovice, je jodobromová solanka, původem mořská přírodní léčivá minerální voda, která se vytvořila v období třetihorního vrásnění. V současné době lázně čelí výraznému poklesu klientů. Jde zhruba o 20 aţ 40 procent, v 34

zimě zhruba 40, v létě kolem 20 procent. „Jediný způsob, jak to nahradit, je zvýšit klientelu zahraniční. Rozhodli jsme se, ţe se zaměříme na ruský a arabský trh," říká prokurista Sanatorií Klimkovice Jozef Dejčík. Arabský zákazník pro sanatorium představuje příleţitost, ale také v určitém slova smyslu i výzvu. Klienti si často stěţovali na jídlo, sluţby nebo také bariéry v komunikaci (komunikace na obou stranách). A proto se vedení sanatoria rozhodlo o napravení těchto nedostatků s cílem udrţení stále klientely. V současné době mají sanatoria rozsáhlou zavedenou spolupráci s firmami, které arabským klientům zajišťují jazykový i kulturní servis. „Naprostá většina arabských hostů se zajímala o to, co jedla. Pokud neměli jistotu, ţe je maso připravené předepsaným způsobem, jedli třeba celý několikaměsíční pobyt jen ryby a zeleninu. Nespokojenost se stravou se pak projevila na jejich psychice, a v důsledku i na výsledku léčby.“Dle slov Josea Dějčika, právě jídlo bylo tím největším nedostatkem a tak se musela změnit nabídka stravování dle poţadavků klientů. „Speciální jídelníček, ověřené potraviny a jídelna akceptující zvyklosti muslimů výrazně příspěly k zvýšení návštěvnosti. Dokonce jsme začali vařit podle receptů, které doporučují přímo arabské instituce, s nimiţ lázně spolupracují. Kuchaři dokáţou arabským klientům vařit i na přání. Vţdy v době ramadánu vyčleňují speciální místnost pro modlitby, hlavní poţadavek klientů, aby byla orientována na východ. Vzhledem k tomu, ţe muslimové během ramadánu nesmějí od východu do západu slunce jíst, upravují lázně i výdej jídla a také léčbu“. Však největší letošní novinkou v lázních je pro arabské klienty speciálně upravená modlitebna. 2.3.2.3 JÁNSKÉ LÁZNĚ Jánské Lázně je město, které často bývá nazýváno svéráznou branou do nejvyšších hor České republiky – Krkonoš. Kaţdý jeho návštěvník, který preferuje aktivní odpočinek ve volné přírodě, zde najde něco pro sebe – národní park Krkonoše, lyţařská střediska a nezapomenutelná turistická místa v okolí nebo horský vzduch, udivující svou čistotou a svěţestí – mají blahodárný vliv na všechny, jimţ není cizí sport. Díky významnému léčivému zdroji – termálním uhličitým pramenům o teplotě 27 °C – a rehabilitačním metodám, se staly místem, kde se zlepšilo nebo zcela navrátilo zdraví řadě lidí po nejváţnějších onemocněních pohybového, centrálního a periferního nervového aparátu. Dle slov vedoucí rehabilitačního oddělení Renaty Dvořakové, jen v letošním roce do Jánských Lázní přijela stovka lidí z arabsky mluvících zemí. Nejčastěji jde o pacienty z Libye, Kataru a Saúdské Arábie. Aby nedocházelo k nedorozuměním v oblasti komunikace, připravila pro své spolupracovníky slovník asi 150 arabských pojmů, které lze vyuţít přiterapii: „Jsou to základ35

ní slovíčka typu nahoru – dolů, dopředu – dozadu, ruka, noha, hlava. Prostě části těla, směry, pohyby a podobně,“ popisuje Dvořáková.„Při rozpisech sluţeb je třeba počítat s tím, ţe s muslimkou můţe rehabilitovat pouze ţena, v ţádném případě muţ, a personál třeba musí také vědět, kterým směrem leţí Mekka. Klienty to zajímá, protoţe tím směrem má leţet kobereček při modlitbách“. Nouze není ani o vyloţeně pikantní historky. Třeba s muslimkou, která na jednotlivé procedury chodila podezřele brzo: „Pacientka tady vţdycky seděla hodně brzo před procedurami, v ruce harmonogram s rozpisem procedur, kam má v kolik hodin jít. Nakonec jsme ale zjistili, ţe neumí číst ani psát,“ říká vedoucí rehabilitace. Ke změnám došlo i v kuchyni – speciálně pro muslimskou klientelu se upravil jídelní lístek s nabídkou pokrmů dle halal poţadavků. Odlišná mentalita muslimské klientely občas vede i ke stíţnostem českých pacientů: „Mají úplně jiné zvyky, i jejich denní rytmus je úplně jinačí. Takţe u nich večeře v deset hodin není problém a samozřejmě rádi u toho debatují, jsou trochu rušnější. A to českým klientům občas vadí,“ připouští Renata Dvořáková. Podobné problémy ale řeší i v dalších českých lázních. Lázeňství totiţ proţívá velmi těţké časy a arabská klientela je tak jednou z moţností, jak zabránit mnohamilionovým ztrátám a tím i případnému krachu. Třeba v Jánských Lázních uţ mají na prosinec objednávku z Libye, a letos tak poprvé po mnoha letech v zimě nezavřou. 2.3.3 HALAL HOTELY Jak jsem uvedla v předchozích kapitolách, rozhodujícím faktorem pro plánování cest pro muslimskou klientelu jsou halal pravidla, která se vztahují nejenom na jídlo, ale projevují se ve všech spektrech ţivota muslimů. Halal turisms by měl zajišťovat cestujícím takové podmínky, aby mohli bez jakýchkoliv omezení praktikovat svoji víru. Na internetu jsem vyhledala specializované stránky, které poskytují uţitečné tipy a informace pro muslimy na cestách. Například stránka halaltrip.com recenzuje více neţ tisíc hotelů po celém světě podle kritérií halalu. Při důkladném zkoumání jsem dospěla k následujícím výsledkům. Z celkové nabídky 340 hotelů v Praze pouze jeden hotel splňuje poţadavky halalu. Ten nabízí prostory vhodné pro ramadán a na poţádání jsou z minibaru odstraněny alkoholické nápoje.

36

2.3.4 HALAL RESTAURACE V Praze mají muslimové moţnost vybrat si mezi zhruba patnácti halal restauracemi. Kdyţ tento počet porovnáme se situaci v oblasti ubytování, lze jednoznačně konstatovat, ţe nabídka ve sféře stravování je na příznivější úrovni. Pro srovnání, například v sousedním Německu je 365 halal restauací a kaţdým rokem se jejich počet zvyšuje. Je nutno uvést, ţe Německo se za posledních pět let stalo vyhledávaným cílem muslimských turistů, a to zejména v oblasti rekreace, halal túr nebo lázeňské turistiky a wellness turistiky. 2.3.5 HALAL OBCHODY Halal obchody nabízejí bohatý výběr halal zboţí, například Galaxy Halal Food, které jsou k nalezení v Opletalově ulici v Novém Městě a v ulici Evropská v Dejvicích v Praze. Mezi hlavní nabízené produkty patří halal kuřecí, hovězí, jehněčí a skopové maso, dále arabský chléb, sladkosti Blízkého východu - halawa (pasta ze sezamových semínek) a baklava (medovo-oříškový dezert), datle, různá koření či polotovary pro přípravu orientálních pokrmů, a mnohé další. Ke klasickým rychlým halal občerstvením patří bufety s kebabem či gyrosem, známý je například Döner Kebab HALAL, jehoţ pobočky se vyskytují i mimo Prahu, například v Teplicích. 2.3.6 MEŠITY Postoje obyvatel České republiky k islámu, muslimům a mešitám, představují dlouhodobě diskutované téma. Na aktuálnosti mu přidaly také negativní projevy obyvatel Hradce Králové nebo Teplic (viz. Lázeňství v České republice - Teplice) vůči plánované výstavbě mešity ve městě. Výstavba mešit či provoz modliteben byl v ČR většinou provázen negativními projevy ostatních obyvatel. Praha 

Islámská nadace v Praze - prostorná modlitebna pro muţe, menší modlitebna pro

ţeny, knihovna, jídelna i zázemí pro řádnou očistu věřícího před modlitbou. Páteční kázání jsou vedena v arabštině i v češtině. Od července roku 2003 funguje také malá modlitebna a informační centrum na Praze 1 v ulici Politických vězňů (vchod z pasáţe Jiřího Grossmana 1. patro). Pořádají se zde také různé přednášky, výklady z Koránu a kurzy arabského jazyka. Na ploše 144 m² se rozprostírají dvě propojené modlitebny, jedna pro muţe a druhá pro ţeny, studovna, knihovna a kancelář Islámské nadace.

37



V Praze na Palmovce se nachází ještě turecká modlitebna, kde slouţí turecký imám.

Schází se zde muslimové především ze střední Asie, kteří mají k turečtině jazykově blízko. 

Poslední modlitebna je v Praze v Tróji na studentských kolejích. Do nedávna fun-

govala také malá modlitebna na studentských kolejích Hvězda, ale postupem času se zde scházelo stále méně věřících, aţ nakonec zanikla. Brno Roku 1992 byla v Brně muslimskou komunitou zřízena modlitebna ve sklepních prostorách v ulici Dobrovského, v Králově poli. Mešita slouţí také jako kulturní, vzdělávací a společenské centrum. Islámská nadace v Brně prezentuje islám na četných přednáškách, dnech otevřených dveří, během nichţ se mohou návštěvníci seznámit s islámem i s provozem mešity. V modlitebně ve Vídeňské ulici se na kaţdou páteční modlitbu sejde zhruba 50 věřících. Stejný počet muslimů bychom našli také v novém muslimském centru v Brně v Masarykově ulici, kde sídlí také jazyková škola Alfirdaus zaměřující se na arabštinu.24 Hradec Králové Dalším městem, ve kterém má muslimská komunita své místo je Hradec Králové. Najdeme tu nejen české muslimy, ale také obchodníky z Turecka nebo například z Palestiny. Hradec je bezpochyby studentským městem. Mezi studenty Lékařské fakulty Karlovy univerzity je velké procento muslimů. Mnoho z nich se po studiích rozhodne zůstat ve městě a stanou se lékaři v místní Fakultní nemocnici. Hradecká muslimská komunita je relativně malá, avšak velmi aktivní. V Hradci Králové se nachází malá modlitebna. Hradecká modlitebna nenese, stejně jako praţská či brněnská modlitebna, prvky islámské architektury tzn.není bohatě zdobená. Ostatní Další menší modlitebny byly zbudovány v Teplicích, Plzni, Olomouci a Liberci, nejčastěji v prostorách studentských kolejí. V Karlových Varech je modlitebna umístěna přímo v hotelu Thermal. Malá, nepříliš známá modlitebna se nachází také v obci Kolová.

24

Islámská nadace v Brně. In: Mesita.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.mesita.cz/

38

2.4 ČESKÁ VEŘEJNOST A ISLÁMOFOBIE Stávající demografické statistiky přinášejí pouze odhady počtu muslimů s trvalým bydlištěm v Evropské unii. Nejstřízlivější údaj zaloţený na oficiálních výpočtech a odhadech nevládních organizací hovoří o přibliţně 13 milionech muslimů, čili o 3,5 % celkové populace EU. Přítomnost islámu vyvolává u západního světa obavy. Po teroristickém útoku v USA v roce 2001 začali lidé ztotoţňovat islám a jeho reprezentanty s násilím či terorismem. Tento diskurz můţe sám o sobě znamenat velký problém pro cestování muslimských příslušníků z Asie a Blízkého východu, kteří jsou primárně nahlíţeni jako nepřátelé řádu. Stále častěji se v novinách a televizi setkáváme s termínem islamofobie. Jak z názvu vyplývá, pokrývá spektrum přezíravých aţ nenávistných reakcí a nálad vůči muslimům a obav z hrozeb, které plynou z jejich přítomnosti. Islám a muslimové jsou vnímáni skrze předsudky a stereotypy. V poslední době se evropští muslimové setkávají s diskriminací v oblasti zaměstnávání, bydlení, vzdělávání nebo také ve sféře cestovního ruchu, zejména cestování. Muslimové jsou vystaveni islamofobním projevům a zejména mladí muslimové se potýkají s překáţkami v oblasti sociální mobility. Česká republika, na rozdíl od mnoha západoevropských zemí, nezaznamenává ve vztahu k muslimské menšině závaţnější problémy. Niţší naléhavost této otázky plyne z poměrně malého počtu muslimů ţijících v České republice a rovněţ ze skutečnosti, ţe se většinou jedná o turisty nebo muslimské residenty s vysokoškolským vzděláním pracující na vysoce kvalifikovaných pozicích. Nicméně míra xenofobie a islamofobie je v české společnosti bohuţel poměrně vysoká. Znalosti o islámu jsou velmi omezené a zpravodajství v médiích je často zavádějící a zkreslující. Obyvatelstvo České republiky je výrazně homogenní, menšiny tvoří pouze malou část populace. Muslimská komunita patří mezi nepočetné, počítá se k ní zhruba 11 tisíc osob, tedy zhruba pouze 0,1 % z téměř 10, 6 miliónu obyvatel ČR.25 Největší komunity jsou soustředěny ve dvou největších městech – v Praze a Brně. Muslimové dlouhodobě ţijící v České republice jsou vysoce heterogenní skupinou, a tudíţ můţeme jen stěţí hovořit o jedné české muslimské komunitě. Téma islamofobie nepatří v České republice ke tzv. „ţhavým“ politickým tématům. Zprávy o muslimech se vyskytují v tuzemských médiích pouze příleţitostně, často vregionálním kontextu. Muslimové obecně nebývají terčem ozbrojených útoků, spíšese potýkají s nedůvěrou, předsudky a obecně niţší mírou tolerance v české společnosti. Mediální pokrytí je poměrně slabé a nemá přílišnou informační hodnotu, nýbrţ sdělovací prostředky se obvykle zaměřují pouze 25

TOPINKA, Daniel. Integrační proces muslimů v České republice. Praha: Ministerstvo vnitra, 2006. s. 49.

39

na témata s nádechem senzace, které lákají publikum. Miloš Mendel však upozorňuje, ţe média hrají velmi významnou roli: „Mezi hlavní příčiny strachu z islámu v současné České republice paradoxně nepatří osobní zkušenosti české veřejnosti s muslimskými komunitami a jejich „jinakostí“, nýbrţ sledování povrchních zpráv v některých sdělovacích prostředcích.“26 Dle mého názoru informace o muslimech v českých médiích jsou přehnamé a veřejnost si na jejich základě nemůţe utvořit obrázek o muslimské komunitě. Z vlastních zkušeností mohu konstatovat, ţe česká islamofobie se projevuje prezentací lţí a tzv. polopravd, plochými interpretacemi, z nichţ vyplývá naprostá neznalost problému. Podle českých médiíjsou muslimové prezentováni jako cizinci a neustále se zdůrazňuje jejich odlišnost. Podle analýzy Lucie Sedláčkové, „média pracují s neověřenými prognózami, které vyvolávají strach z moţného nárůstu muslimského extremismu v zemi. Hlavními tématy jsou terorismus, násilí v muslimských zemích, nerovné postavení ţen, náboţenský fundamentalismus a politická nesvoboda.“27 Výsledkem jsou xenofobní nálady ve společnosti. Sami muslimové povaţují mediální pokrytí islámu v ČR za předpojaté a překroucené, postrádající například informovanosto úspěšných muslimských lékařích28. Vedle všeobecného ignorování a předsudků ze strany médií se lze setkat i s „tvrdšími“ islamofobními tendencemi, a to zejména na internetu. Mezi nejznámější servery tohoto zaměření patří Eurabia.cz, Pravda o islámu a Média o islámu. Například webová stranka Eurabia varuje před vpádem islámu do Evropy a před následným zničením tradičního evropského ţivota a kultury. Podtitulek stránky zní: „Islám dobývá Evropu, Eurabia.cz ji brání”. Webová stranka Pravda o islámu poskytuje prostor kritikům islámu a je spojena s mezinárodní islamofobní stránkou FaithFreedom.org. Podtitulek na stránce říká: „S islámisty je třeba bojovat vojensky a s jejich ideologií zase ideologicky. Jsou dvě fronty války proti barbarství“. A poslední zkratka, tedy mediální propaganda Média o islámu shromaţďuje informace a novinky o islámu z českých i zahraničních médií (články jsou vybrány tak, aby ještě více provokovaly protiislámské postoje), anebo publikuje blogové příspěvky na-

26

HANUŠ, Jiří,;VYBÍRAL, Jan. Náboţenství v globální občanské společnosti. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. s. 33(182 s. ). ISBN 978-80-7325-140-6. 27 SEDLÁČKOVÁ, Lucie, Islám v médiích. Liberec: Nakladatelství Bor, 2010. s. 53. 28 RADOŇOVÁ, Zuzana. Naděje a obavy arabských muslimů v Česku. Masarykova univerzita, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Topinka Daniel.

40

mířené proti islámu. Existuje téţ facebooková skupina „Islám v České republice nechceme“, která jiţ získala více neţ 63 559 tisíc příznivců. 3 ETICKÉ PROBLÉMY VE SFÉŘE CESTOVNÍHO RUCHU SOUVISEJÍCÍSMUSLIMSKOU KULTUROU Z mezinárodního hlediska má turistický průmysl, kromě ekonomických přínosů, i řadu etických problémů. Nelze jednoznačně vymezit, ţe je „čistým odvětvím podnikání“ a omezovat tak svoje úvahy o něm pouze na samá pozitiva a jistoty. S rozvojem mezinárodního cestovního ruchu v poslední době často dochází k neetickému chování ve vztahu lokálních residentů k návštěvníkům. Aby etickým problémům bylo předcházeno, měla by být dodrţována pravidlana obou stranách. Mám na mysli toleranci vůči jiným náboţenstvím a kulturám, respektování místních obyvatelnávštěvníky a dodrţování norem kultury v hostitelské zemi. Návštěvníci by meli být ohleduplní jak k ţivotnímu, tak ke kulturnímu prostředí dané destinace. Cestovní ruch by měl být nenahraditelným zdrojem sebevzdělávání, vzájemné tolerance a získávání poznatků o legitimních rozdílech mezi národy a kulturami a jejich rozmanitosti. Aktivity cestovního ruchu by měly respektovat rovnost muţů a ţen, podporovat lidská práva a zohledňovat konkrétní individuální práva nejvíce zranitelných skupin. Nepřístupné je zneuţívání turistův jakékoliv podobě. V návaznosti na předchozí kapitoly, lze konstatovat, ţe muslimská klientela představuje značný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v Evropě. Stěţejním bodem této kapitoly bude poukázat na některé etické problémy spojené s návštěvou dané destinace s cílem jejich budoucího předcházení. Muslimská klientela představuje v Evropě poměrně nový a specifický trţní segment a proto je velmi obtíţné vymezit statistiku příjezdů muslimských turistů vrámci celé České republiky. V návaznosti na zjištěné informace je nutno uvést, ţe počet příjezdů je převáţně monitorován vrámcicílových turistických nebo lázeňských regionů. 3.1 METODIKA VÝZKUMU Jako metodu mého výzkumu jsem si zvolila metodu dotazníkového šetření. Tato metodaje přenosná tím, ţe za poměrně krátký časový interval můţeme získat dostatečné mnoţství odpovědí od cílových respondentů. Cílovou skupinou respondentů jsou v daném případě lidé z muslimských zemí, kteří jiţ navštívili Českou republiku, jak za účelem rekreace, pracovní nabídky, tak i ti, kteří v České republice dlouhodobě pobývají. Cílem dotazníko41

vého šetření je zjištění etických problémů muslimské klientely v základníchsluţbách cestovního ruchu. Stěţejním bodem dotazníkového šetření je poukázat na některé etické problémy ve sféře cestovního ruchu s cílem jejich budoucího předcházení. Dotazníkový průzkum zahrnuje 17 otázek polozavřeného a otevřeného typu. V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno 114 lidí a na dotazník odpovědělo 71 respondentů. Návratnost výzkumu tedy činí 62,05 %. Respondentům, kteří neumějí česky, otázky byly převedeny do angličtin. Vybrané respondenty jsem před zahájením dotazování obeznámila, za jakým účelem je dotazník vytvořen a pro jaké účely se jeho odpovědi budou zpracovávat. Dotazování proběhlo zcela anonymně. Data získané prostřednictvím této metody byla následně ukládána doprogramu MS Excel jako podklad pro tvorbu níţe prezentovaných grafů. 3.2 PREZENTACE VÝSLEDKŮ Otázka č. 1 – Co Vás motivovalo k výběru návštěvy dané destinace? Cílem této otázky bylo zjistit hlavní účel návštěvy České republiky. Z výsledků dotazníku plyne, ţe největší motivaci pro muslimského klienta je halal turismus, shopping turismus nebo také lázeňský turismus. Z výsledků dotazníku vyplývá, ţe prioritní oblastí, kam je směřována poptávka turistů, je lázeňský turismus s 20 hlasy. Na druhé místo se zařadil halalturismus s 18 hlasy, třetí místo obsadil shopping turismus s 10 hlasy. Obrázek 3 - Účel návštěvy České republiky 5 2 4

6

20 18 10

5

halal turismus zvýhodněné ceny ubytování shopping turismus lázeňský turismus bezpečnost v cílové zemi příznivý směnný kurz kratší lhůta na zpracování víz dobré klima

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 2 – Zjišťujete si před návštěvou jiné země specifika kultury dané destinace? Zjišťování specifik dané kultury před zahájením cest je jedním z klíčových faktorů při výběru destinace, kterýmůţe určitým způsobemposlouţit v předcházení vzniku konfliktů nebopřípadných nedorozumění v navštívené zemi. Z výsledků dotazníku vyplývá, ţe 20 respondentů (30%) si specifika kultury v zemi, kterou navštívili, zjišťovali předem. Dále 10 42

dotazovaných respondentů (12%) odpovědělo, ţe si tato specifika zjišťují pouze v případě, ţe navštěvují země v Evropském prostoru, zbývajících 41 respondentů (58%) odpovědělo, ţe před zahájením cesty nevyhledávají informace ohledně kulturních specifik cílové destinace. Kaţdá země byť je to Evropský prostor, Blízký východ nebo Asiese vyznačuje ať malými či velkými kulturními rozdíly a kaţdý účastník cestovního ruchu by si toho měl být vědom. Obrázek 4 - Specifika kultury Ano

20

41

pouze v případě, ţe navštěvuji země v Evropském prostoru

10

Ne

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 3 – V případě, ţe ano jak jste se informovali před návštěvou ČR? Tato otázka byla dobrovolná, proto na ni neodpověděli všichni oslovení. Většina odpovědí však udává, ţe se o specifikách této země informovali zejména prostřednictvím internetu, diskuzí, cestopisů, průvodců či od známých (22 respondentů). Menší část respondentůinformoval o těchto specifikách delegát či průvodce (6 respondentů), coţ by mělo být samozřejmostí. Jiní opověděli, ţe v Česku ţijí jejich příbuzní, proto jsou s touto kulturou jiţ spjati (2 respondenti). Otázka č. 4 – Setkali jste se při svém pobytu v ČR s diskriminací? Většina respondentů odpověděli, ţe se s diskriminací nesetkala. Pouze 12 respondentů odpovědělo, ţe ano. Obrázek5 - Diskriminace v ČR 12

59

ANO NE

Zdroj: vlastní zpracování

43

Otázka č. 5 – V případě, ţe ano s jakou diskriminací jste se setkali? 12z respondentů, kteří zaţili diskriminaci, se setkalis třemi uvedenými moţnostmi diskriminace, a to s diskriminací náboţenskou, rasovou a s diskriminacíkvůli sociálnímu postavení. Obrázek 6 - Typy diskriminace 59

náboţenská rasová kvůli sociálnímu postavení 2 1 2

7

jiná ţadná

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 6 – V případě, ţe s jinou, s jakou diskriminací jste se setkali? Na tuto nepovinnou otázku odpověděli dva zrespondentů. Jednalo se o vnímání muslimských návštěvníků jako potenciálních teroristů. Otázka č. 7 – Setkali jste se v ubytovacích zařízeních v ČR s následujícími nedostatky? Tato otázka byla povinná a respondenti vybírali pouze jednu odpověď, která odpovídala jejich zkušenosti. V případě více odpovědí měli moţnost dodatku v následující otázce. Obrázek 7 - Nedostatky v ubytovacích zařízeních pokoj neodpovídal poţadavkům

18 23

nekvalifikovaný personál

6

neochotný přístup pracovníků 12

10 2

absence sluţeb pro muslimskou klientelu absence nabízených sluţeb

Zdroj: vlastní zpracování

44

Otázka č. 8 – S jakým jiným neetickým chováním jste se setkali při vyuţívání ubytovacích sluţeb v ČR? V této otázce jsem se setkávala s odpověďmi, které se týkaly neochoty a netoleranceze strany pracovníků ubytovacích zařízení. Příkladem toho bylo například neetické chování pokojských, kteří nerespektují při úklidu hostův klid a uklízejí v kaţdém případě, i kdyţ je host na pokoji. Několik dotazovaných například uvedlo, ţe byli vyrušeni pokojovou sluţbou i během modlitby. V oblasti vnímání času je nutné zdůraznit, ţe se muslimové modlí pětkrát denně. Občas však cítí potřebu pomodlit se i mimo stanovené časy modliteb, nebo některou modlitbu posunout či spojit několik modliteb dohromady, s tím musí obsluhový personál počítat a nerušit klienta při vyznání víry. Dalším příkladem, který respondenti uvedli, bylo neprofesionální chování na recepci. Ve většině z případů zmiňují fakt, ţe recepční pracovnicí nejsou schopni poskytnout informace ohledně lokálních halal restaurací, mešit, halal obchodů nebo také poradit jakým směrem leţí Mekka. Jako nedostatek také zmiňují absenci informovanosti o muslimské kultuře, coţ se následně projevuje v záporném hodnocení hotelu. Drtivá většina muslimů uvádí jako hlavní nedostatek ubytovacích zařízení to, ţe v hotelu nenašli klidný prostor pro své modlitby. Několik respondentů poznamenalo, ţe bylicelkově spokojenisposkytováním sluţeb, ale po celou dobu pobytu se potýkali s neinformovaností obsluhujícího personálu. Špatně vyškolený personál, který neumí a nedokáţe klientovi pomoci, spolu s nevhodným chováním na recepci, se negativně odráţí nacelkovém hodnocení ubytovacíhozařízení, přitom kvalita ubytování můţe být na špičkové úrovni. Otázka č. 9 – Setkali jste se ve stravovacích zařízeních v ČR s následujícími nedostatky? V této otázce respondenti povinně uváděli jednu z odpovědí, která se nejvíce přibliţuje jejich zkušenosti. V případě, ţe se oslovení s uvedenými nedostatky nesetkali, mohli uvést svůj vlastní názor v následující otázce.

45

Obrázek 8 - Nedostatky ve stravovacích zařízeních nízký výběr pokrmů z drůbeţího a jehněčího masa výskyt alkoholických nápojů při stolování

25 16

neochotný přístup pracovníků mléčné a mastné pokrmy se podávají pohromadě

12 3

10

4

špatná kvalita jídla nedostatečná teplota pokrmů

1

ţádné

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 10 - S jakým jiným neetickým chováním jste se setkali při uţívání stravovacích sluţeb v ČR? Tato otázka patřila mezi otázky nepovinné. Na tuto otevřenou otázku odpovědělo 32 respondentů. Dotazovaní uvedli, ţe se setkali s podivnými vzhledy personálu před zahájením konzumace pokrmů. V muslimské kultuře je totiţ zvykem, ţe kaţdému jídlu předchází tichá modlitba a poděkování Bohu za jídlo. Po posledním chodu následuje hlavní modlitba, kdy zpravidla nejstarší člen rodiny nahlas poděkuje Bohu za všechny její členy. Proto lze konstatovat, ţe předmětem neetického chování obsluţného personálu je neznalost kulturních specifik dané země coţ znepříjemňuje turistůmpobyt. Otázka č. 11 – Setkali jste se vČR s nedorozuměním v oblasti neverbálníkomunikace?29 Povinná otázka, ve které respondenti museli zvolit alespoň některou z nabízených moţností, nebo v další otázce doplnit nějakou vlastní. Obrázek 9 - Nedorozumění v oblasti neverbální komunikace 22

49 ANO NE Zdroj: vlastní zpracování

29

Příklady neverbální komunikaci - řeč očí, výraz tváře, gestikulace, pohyby těla, úprava zevnějšku, tón hlasu, jeho modulace a intenzita.

46

Otázka č. 12 - V případě, ţe ano s jakým nedorozuměním jste se setkali? Nepovinná otázka, na kterou respondenti nemuseli odpovídat. Respondenti uvedli, ţe k nejvíce nedorozuměním docházelo při krátkých odpovědích ANO/NE. V muslimské kultuře pohyb hlavou„ne“ je vyjádřen podobně jako v České republice „ano“. Třeseníhlavou vyjadřuje „snad“ nebo „moţná“, popřípadě vyjadřuje údiv. Muslimky navíc uvedly, ţe byl několikrát porušen vizuální kontakt, kdy obsluţný personál vyhledával oční kontakt sdotyčnou, coţ posléze vyvolalo prudkou reakci manţela. Několik muslimů sdělilo, ţe se ocitli v situaci, kdy jim byla podána ruka při setkání, avšak tělesný kontakt mezi cizími muţi a ţenamije u ortodoxních muslimů přísně zakázán. Pouze jeden dotazovaný zmínil situaci, kdy mu číšník při stolování podal nůţ levou rukou. Pro obsluţný personál je důleţitá zásada, nepodávat muslimům nic levou rukou, protoţe slouţí k nečistým věcem. Klient by tento projev mohl povaţovat za uráţku nebo nevychovanost. Otázka č. 13 - Jak na Vás celkově zapůsobila Česká republika? Na tuto otázku odpovědělo 58 respondentů, jelikoţ se opět jednalo o otevřenou a nepovinnou otázku. Většina hodnotila Českou republiku vcelku kladněanebo průměrně, jen 4 dotazovaní vyjádřili záporné hodnocení. V kladných hodnoceních převaţovala krásná a rozmanitá příroda, kulturní památky i české lázeňství. Muslimové povaţují ČR za bezpečnou destinaci, kladně hodnotí čistotu v ulicích, dále poukazují na poměrně vysoké mnoţství halal restaurací, ale téměř ţádnou informovanost o jejich lokalizaci. Překáţkou rozvoje turistiky v ČR je vízová povinnost pro muslimské země. Záporně turisté hodnotí výskyt projevů diskriminace, pouliční kriminalitu, jako jsou krádeţe či vandalství, nedostatek veřejných WC a nízkou úroveň těch stávajících, výskyt prostituce v historickém centru Prahy a vtíravé lákání do erotických klubů na Václavském náměstí. Ve sféře poskytování sluţeb zdůrazňují nízkou profesionalitu personálu, absenci informací ohledně organizování túr pro muslimskou klientelu, nebo informace ohledně lokalizace halal obchodů a restaurací. Respondenti zdůrazňují absenci informačních letáků s nabídkou sluţeb pro muslimskou klientelu nebo alespoň informační konzultaci srecepčním pracovníkem, kde by si tyto sluţby mohlisami vyhledat. Otázka č. 14 - Navštívili byste opět Českou republiku? Dle výsledků dotazníků, 32 (43 %) z oslovených respondentů, nehledě na některá negativa, byli v této zemi celkem spokojeni a rádi by Českou republiku opět navštívili. Následujících 21 (30 %) respondentů nemá zájem o další návštěvu z důvodů vysoké diskriminace, se kte47

rou se tady setkali (převáţně náboţenské nebo také s diskriminací typu „muslim potenciální terorista“). Zbylých 17 respondentů (20 %) uvádí, ţe příště navštíví jinou destinaci, důvodem toho však není nespokojenost se zemí, ale spíše moţnost návštěvy a poznáníjiných zemí. Obrázek 10 - Opětovná návštěva České republiky ANO

23

NE 6

42

příště chci navštívit jinou destinaci Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 15 - Jaké je pohlaví respondenta? Z oslovených respondentů převaţovalo mnoţství muţů, které činilo 52 muţů tedy 63 %. Ţeny byly v zastoupení 21 osob tedy 37 %. Pro lepší přehlednost jsem uvedené výsledky zavedla do grafu. Obrázek 11 – Pohlaví dotazovaných Muţ Ţena

21

52

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 16-Jaký je věk respondenta? Věkový rozsah respondentů činí z velké části respondenti ve věku 30 – 50 let 43respondentů (60 %), lidé ve věku do 30 let- 21 dotazovaných (30%), 7 respondentů (10 %) jsou lidé ve věku 50 - 60 let. Opět jsem získané výsledky zobrazila do níţe znázorněného grafu.

48

Obrázek 12 - Věk dotazovaných 7 30 - 50 let 21

do 30 let 43

50 - 60 let

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 17 – Jaká je Vaše národnost? Dle výsledků plynoucích z níţe znázorněného grafu lze vyčíst, ţe poměrně vysoké mnoţství dotazovaných pochází z Kazachstánu (18) a Ázerbájdţánu (15), dále ze Saudské Arábie (12), Libye a Kataru (8), Egypta (5), Kuvajtu (3) ajeden respondent z Íránu. Obrázek 13 – Národnost dotazovaných Ázerbájdţán

1 12 5

8

3

Kazachstán Libye

8 15

Egypt Saúdská Arábie

18

Írán Katar Kuvajt

Zdroj: vlastní zpracování

49

4 NÁVRHOVÁ ČÁST Odvětví cestovního ruchu představuje pro Českou republikujeden z klíčových zdrojů příjmů do státních, regionálních nebo místních rozpočtů. Vedle ekonomických přínosů se projevují i některé problémové aspekty etnického charakteru, které výrazně ovliňují poptávku po cestování. V daném kontextu mluvíme o etnických problémech turistů spojenýchsnávštěvou dané destinace. Návrhová část bakalářské práce vychází ze závěrů dotazníkového šetření a přináší návrhové opatření, které by přispělo k eliminaci některých etických problémůturistů v ČR. Nepříjemná recepční, neochotný číšník nebo nepoctivý taxikář dokáţe turistům znepříjemnit pobyt. Kvalita a nabídka poskytovaných sluţeb by měla býthlavní zárukou rozvoje cestovního ruchu v České republice. 1) Přednáška delegáta před odjezdem do cílové země Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, tak většina dotázovaných (40 respondentů), kteří navštivili Českou republiku, před odjezdem nezjišťovaliţádné informace o kulturní specifice země. Dobré informace znamenají bezpečí. Turisté by měli zjistit co nejvíc informací o své cestě ještě před odjezdem. Dle mého názoru kaţdý návštěvník by si měl být vědom kulturních specifik cílové destinace. Řešením vdané situaci by byla například instruktáţní přednáška delegáta o české kutuře. Turistům by byly poskytnuté nejdůleţitější informace, které by měli znát před tím neţ odjedou do zahraničí. Instruktáţní přednáška by mohla obsahovat informace o kultuře země, do které se turisté vydáváji, nebo také o zvycích a tradicách místních obyvatel. 2) Letiště Letiště Václava Havla v Praze vychází vstříc speciálním přáním cestujících a počítá s méně obvyklými situacemi, ve kterých se turisté mohou ocitnout. Proto mezi své doplňkové sluţby zařadilo i modlitební prostor, který je umístěn v tranzitní části Terminálu 1. Nicméně co se týče halal stravování, tato nabídka zde není zastoupena. V prostorech letiště není k nalezení restaurace, která by nabízela halal stravu. Proto nabídku halal stravy v menu stávajících nebo nových restaurací uvádím jako jednu z moţností rozšíření doplňkových sluţeb letiště a zároveň zpříjemnění pobytu muslimských turistů v letištníchprostorách.

50

3) Hotely a lázeňská zařízení Z výsledků dotazníku (Otázka č. 1 – Účel návštěvy České republiky) vyplývá, ţe poptávka muslimských turistů je směřována na halal turismus (25%) alázeňský turismus (30%),proto se mé detailnější návrhové opatření bude týkat právě těchto oblasti. Jak jsem uvedla v kapitole 2.3.3 (Halal hotely) rozhodujícím faktorem pro plánování cest pro muslimskou klientelu jsou halal pravidla, která se vztahují nejenom na stravování, ale projevují se ve všech spektrech ţivota muslimů. Proto jsem na internetu vyhledala specializované stránky, které poskytují uţitečné tipy a informace pro muslimy na cestách. Například stránka halaltrip.com poskytuje recenze více neţ tisíců hotelů po celém světě podle kritérií halalu. Při důkladném zkoumání jsem dospěla k následujícím výsledkům. Z celkové nabídky 340 hotelů v Praze splňuje pouze jeden hotel poţadavky halalu. Ten nabízí prostory vhodné pro ramadán a na poţádání jsou z minibaru odstraněny alkoholické nápoje. Pro turistickou metropoli, kterou ročně navštíví5, 4 milionu turistů, je toto čislo více neţ zanedbatelné. Proto pro hoteliéry, kteří jsou zainteresováni v nalákání nové potenciální klientely se silnou kupní silou (viz. Kapitola Výjezdový cestovní ruch muslimských zemí str. 24), doporučuji následující opatření: Upravená nabídka hotelových sluţeb Stravovaní Úroveň českých stravovacích sluţeb dopadla v dotazníku nejhůře. Mezi objevující se neetické praktiky, které potvrdilo drtivé procento odpovědí, patří neochotný a nepříjemný personál, nízká níbídka drůběţího a jehněčího masa, vyskyt alkoholických nápojů při stolování, nekvalitní jídla, studená jídla. Proto navrhují následující opatření:  upravení jídelního lístku dle poţadavků halal stravování,  kooperace hotelů a stravovacích zařízení. Zajištění spolupráce s halal restauracemi, které by muslimským klientům zajišťovaly stravování mimo hotel. Doplňkové sluţby  poskytnutí místnosti pro modlitební účely ve společenském prostoru hotelu nebo vyhrazení prostoru na pokoji,  zajištěnímoţnosti zapůjčení koberečku pro modlitby,  nabídka prostorů vhodných pro ramadán, 51

 odstranění alkoholických nápojůz pokojů po dobu ubytování muslimských klientů,  nabídka propojených pokojů pro moţnost ubytování větších rodin Informační sluţby  nabídka informačních letáků se seznamem lázeňských měst, které jiţ mají zkušenosti s muslimskými turisty (například lázně Teplice, Jánské Lázně nebo lázeňské sanatorium Klimkovice), seznam halal restaurací, obchodů a mešit v dané lokalitě,  nabídka informačních letáků s krátkým popisem sazeb taxikářů, informace o průměrných cenách stravování v dané destinaci (lokalitě), průměrné ceny za vypůjčení alternativní dopravy (skútry, rikši, segwaye, retro automobily), kontakty na turistická informační střediska,  informační leták s krátkou charakteristikou České republiky včetně specifik české kultury. Zkvalitnit komunikační proces (hotely, lázeňská zařízení) Z vyhodnocení výsledků mého dotazníkového šetření vyplývá, ţe většina stíţností je spojena s komunikací. Pro zkvalitnění komunikačního procesu doporučuji:  poskytnout personálu ubytovacího zařízení všeobecné znalosti o muslimské kultuře,  dodrţovat všeobecné zásady vyplývající se specifik muslimské kultury,  mluvit pomalu, zřetelně a pouţívat jednoduché věty. Zpětnou vazbou si ověřit, zda klient všemu rozuměl. Projevovat zájem o klienta. Vyhradit si na komunikaci dostatek času, nespěchat. Jazyková vybavenost pracovníků recepce je samozřejmostí. V návaznosti na data vyplývající z grafů (viz. Graf 6 – Nejvýznamnější zdrojové země v českém lázeňství str.32), lze konstatovat, ţe muslimská klientela představuje pro české lázeňství velký potenciál. Proto by se lázeňské objekty měly přizpůsobit poţadavkům specefické muslimské klientely a zároveň tím zvýšit svou konkurenceschopnost vrámci poskytování sluţeb. Pro zkvalitňování komunikačního procesu navrhuji následující opatření:  zajistit spolupráci s firmami, které by muslimským klientům zajišťovaly jazykový i kulturní servis,  připravit pro obsluţný personál slovník s arabskými pojmy, který lze vyuţít při terapii, s účelempředcházení nedorozumění v oblasti komunikace

52

Lidský faktor V českých ubytovacích zařízeních se ukázal jako největším problémem lidský faktor. Velká většina respondentů má zkušenost s neochotným přístupem personálu či s neschopným personálem. Otázkou personalistiky by se měl zabývat kaţdý majitel ubytovacího zařízení a jeho úkolem je pečlivě vybrat schopný, kvalifikovaný personál, který umí jednat se zákazníkem. Lidský faktor je ve sluţbách velmi podstatný a často přispívá k rozhodování zákazníka o tom, pro kterou sluţbu se rozhodne nebo zda sluţbu vyuţije opakovaně. Vytvoření Loga Kvalita poskytovaných sluţeb se stává stále častějším tématem diskusí. Spotřebitelé se kromě ceny, začínají zajímat i obsah poskytovaných sluţeb. Některé hotely si začaly uvědomovat nutnost rozšíření doplňkových sluţeb a hledají optimální řešení dané situace. Pro hotely, které jiţ upravily svou nabídku dle halal poţadavků, by se mohlo vytvořit logo, které by si mohly zdarma umístit na svůj web. Muslimští zákazníci, kteří plánují své cesty dle halal pravidel, budou rozhodně preferovat hotel s logem halal. Výhody tohoto návrhu spočívají jednak v reklamě, za kterou hotel nic neplatí, a také v poskytnutí konkurenční výhody ubytovacímu zařízení. Navíc by se logo stalo rozhodujícím faktorem při navázání spolupráce s mezinárodními organizacemi, které zajišťují halal sluţby pro muslimské klienty (halal.trip, halalvoayage.com, islamikfinder.com). 4) Zmírnit diskriminační a islamofobní procesy Z výsledků dotazníku plyne, ţe 14% dotazovaných se setkalo s různými typy diskriminace (náboţenská, rasová, kvůli sociálnímu postavení nebo jiná – „vnímání muslimských turistů jako potenciálních teroristů). S polititováním musím konstatovat, ţe v dnešní době jsou islám a muslimové v České republice vnímáni skrze předsudky a stereotypy. Z celkového počtu 71 dotazovaných se pouze 12 setkalo s diskriminací, nicméně míra xenofobie a islamofobie je v české společnosti bohuţel poměrně vysoká. Znalosti o islámu jsou velmi omezené a zpravodajství v médiích a na internetu jsou často zavádějící a zkreslující. Z vlastních zkušenosti vím, ţe mezi hlavní příčiny strachu z islámu v České republice paradoxně nepatří osobní zkušenosti české veřejnosti s muslimskými komunitami a jejich ‚jinakostí„, nýbrţ sledování povrchních zpráv v některých sdělovacích prostředcích.

53

Zvýšení povědomí o islámu a muslimské kultuře Mým návrhovým opatřením v dané situaci je zvýšení povědomosti o islámu a specifikách muslimské kultury alespoň ve sféře cestovního ruchu. Jednalo by se například o světové workshopy a prezentace tykající se kulturních specifik muslimských zemí, které by byly určeny jak pro odbornou (hoteliéři, restaurátoři, dopravci, pořadatelé kulturních akcí), tak i pro širokou veřejnost.

54

ZÁVĚR Kaţdá etnická či jiná kulturně odlišná skupina má svá určitá specifika. Tyto odlišnosti, kterými se jedinci vymezují, nemusejí být však značně zřejmé ale mohou být i velkýmproblémem ve vzájemné komunikaci. Určité chování, na které jsme zvyklí, můţe mítv zemi s odlišnou kulturou naprosto jiný význam. Muslimská klientela vícecestuje ao tomto trendu svědčí například stoupající výskyt modliteben na letištích nebo vyšší počet halalrestaurací. Jak ukazují mezinárodní průzkumymuslimská klientela má všechny šance na to, aby zaplnila tzv. niche marketv cestovním ruchu.Vyznavači islámu jsou hýčkáni od Austrálie po Německo a mají k dispozici islámské lázně, modlitebny či restaurace halal, které vaří podle muslimských pravidel.Příkladem muslimských výdajů, kterými se zprávy v médiích po celém světě jen hemţí, je fakt, ţe výdaje ve sféře halal turismu v roce 2012 převýšily 1,8 miliard dolarů, coţ je 16,6% z celosvětových výdajů v mezinárodním kontextu. Výdaje muslimskýchturistů by se do roku 2020 měly zvyšovat o 4,8 procenta ročně, zatímco u ostatních obyvatel planety to bude v průměru o 3,8 procenta ročně. Proto je důleţité vyvarovat se všem aspektům, které by mohly, i třeba jenom částečně, cestovní ruch negativně ovlivnit. S tím souvisí i etika cestovního ruchu, která je jedním z velmi důleţitých faktorů. Odvětví cestovního ruchu je typické tím, ţe v důsledku rozvoje mezinárodního cestovního ruchu, dochází k prolínání různých kultur a etnik. Je zapotřebí eliminovat etnické problémy vycházející z konfrontace dvou kultur. Cílem této bakalářské práce bylo poukázat na některé etické problémy muslimských turistů v České republice. V zájmu naplnění cíle bakalářské práce byly stanoveny dvě hypotézy, které byly potvrzeny, jelikoţ odpověděly na všechna stanovená fakta a tvrzení. První hypotézou byl předpoklad, ţe muslimská klientela, jako trţní segment, představuje jednu z moţných perspektiv pro rozvoj cestovního ruchu v České republice. Na základě prezentovaných statistik a výzkumných zpráv, lze jednoznačně doloţit, ţe v současné době je muslimská klientela hnací sílou cestovního ruchu nejen v Evropě, ale i v České republice. V poslední době zaznamenávají české lázně nárůst návštěvníků ze Středního východu. Z téměř 13 tisíc klientů, kteří se v lázních ročně léčí a rehabilitují, tvoří arabská klientela podstatnou část a stále jí přibývá. A tak potkat v Teplicích, Jáchymově nebo i v Karlových Varech turisty ze Středního východu není nic výjimečného. Dle slov hoteliérů, do Teplic nejvíce přijíţdí hosté ze Saúdské Arábie, Kuvajtu a dalších zemí Perského zálivu. Proto by se nabídka lokálních hotelů měla přizpůsobovat muslimskýmzvykům a preferencím. Na55

příklad v Lázních Darkov – Karviná vyšlivstříc svým klientům a otevřeli novou modlitebnu. Jako druhou hypotézu jsem uvedla, ţe se muslimští turisté jiţ setkali s určitým neetickým jednáním v České republice, avšak nedošlo k zásadním etickým problémům, které by následně ovlivnily jejich pohled na zemi či jejich eventuální návrat. Dle výsledků dotazníků 32 (43 %) z oslovených respondentů, nehledě na některá negativa spojená s poskytováním sluţeb, bylo v této zemi celkem spokojeno a rádo by Českou republiku opět navštívilo. Předkládaná bakalářská práce navrhuje konkrétní kroky k eliminaci etických problémů v základních sluţbách cestovního ruchu. Návrhová část se tak můţe stát vodítkem pro zainteresované strany (hoteliéři, restaurátoři, dopravci, pořadatelé kulturních akcí), které jiţ uvaţují o tvorbě nové nabídky - halal nabídky. Za přínos práce povaţuji komplexní zpracování některých etických problému muslimských turistů v základních sluţbách cestovního ruchu. V průběhu zpracování předkládané bakalářské práce jsem se nesetkala se zásadními těţkostmi, které by mi průběh prácenarušovaly. V dotazníkovém šetření, které jsem realizovala na základě této práce, jsem byla milepřekvapena z ochoty oslovených respondentů. Návratnost činila 62,05 %.

56

LITERATURA [1] BATTOUR, Mohamed. The Impact of Destination Attributes on. In: International journal of tourism research. Faculty of Business and Accountancy, Malaysia: Wiley Online Library, 2010, s. 15. DOI: 10.1002/jtr.824. [2] HANUŠ, Jiří,; VYBÍRAL, Jan. Náboţenství v globální občanské společnosti. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. 182 s. ISBN 978-80-7325-140-6. [3] KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6. [4] MATHEWSON, Denny, Frederick. Islám a muslimská obec. Praha: Prostor, 2003. 194 s. ISBN 80-7260-088-5. [5] NĚMEČKOVÁ, Lucie. Nad Prahou půlměsíc. Divadlodisk.cz [online]. 2007, č. 2 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.divadlodisk.cz/repertoar-detail.php?id=10087. [6] OSINA, Petr. Islámské právo a jeho prameny. Univerzita Palackého v Olomouci pravnicka fakulta [online]. 2000, č. 2 [cit. 2014-04 20].Dostupnéz: http://publib.upol. cz/~obd/fulltext/Iuridica2/Iuridica2_17.pdf. [7] RADOŇOVÁ, Zuzana. Naděje a obavy arabských muslimů v Česku. Masarykova univerzita, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Topinka Daniel. [8] SARKISYAN, Inna. Obchodní jednání - Muslimové. In: Dumfinanci.cz [online]. 2008 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://dumfinanci.cz/?text=174-obchodni-jednani-iiimuslimove. [9] SEDLÁČKOVÁ, Lucie. Islám v médiích. Liberec: Nakladatelství Bor, 2010. s. 53. ISBN 978-80-3825-140-6. [10] TOPINKA, Daniel. Integrační proces muslimů v České republice. Praha: Ministerstvo vnitra, 2006. s. 49. [11] Aktuální trendy a vývoj v cestování pro rok 2014. In: Czechtourism.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:http://www.czechtourism.cz/statistiky/aktualni-infoRma ce/aktualni-trendy-a-vyvoj-v-cestovani-pro-rok-2014-z/. [12] Cestovní ruch se stal globálním odvětvím. In: czso cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/A50040F05B. [13] Co je to islám?. In: Al-islam.cz [online]. 2009 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://alislam.cz/. [14] Global Muslim Lifestyle Travel Market 2012: Landscape & Consumer. In: DinarStan dart. New York City: Crescent, 2013, s. 12.

57

[15] Islám: Šíitský islám. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://cs.Wiki pedia.org/wiki/Isl%C3%A1m. [16] Islámský svět. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z:http://cs.wikipedia. org/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%BD_sv%C4%9Bt. [17] Islámské oblečení. In: Islamcz.webnode.cz/ [online]. 2011 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z:http://islamcz.webnode.cz/news/islamske-obleceni/. [18] Islám a muslimové: Co říká Islám o jídle?. In: Al-islam.cz [online]. 2009 [cit. 201404-20]. Dostupné z: http://al-islam.cz/uvodni-charakteristika-islamu/islam-a-Muslimo ve-zakladni-pojmy.html. [19] Islámská nadace v Brně. In: Mesita.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.mesita.cz/. [20] Hrubý domácí produkt islámských zemí. In: Google.cz [online]. 2013 [cit. 2014-0418]. Dostupné z: https://www.google.cz/#q=hdp+SAE. [21] Jak jednat s arabskými partnery? Nepodceňovat je a poznat jejich zvyky. In: Hn.ihned.cz [online]. 2004 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c113548230-jak-jednat-s-arabskymi-partnery-nepodcenovat-je-a-poznat-jejich-zvyky. [22] Lázeňské statistiky. In: Czechtourism.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z:http://www.czechtourism.cz/getattachment/Statistiky/Aktualni-informace/Lazenskestatistiky-2013/05_03_14_aktualni_statistiky_lazne_2013.pdf.aspx. [23] Muslimové ve světě, světové muslimské národy. In: Unveiled.blog.cz [online]. 2007 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z:http://unveiled.blog.cz/0712/muslimove-ve-svete-svet ove-muslimske-narody. [24] Sunnité a šíité. In: Hedvabnastezka.cz [online]. 2006 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.hedvabnastezka.cz/rady/sunnite-siite-a-dalsi-sekty/. [25] Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR. In: czso cz [online]. 2013 [cit. 201404-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_t1_spotreba_prijezdov eho_cestovniho_ruchu_v_cr. [26] World Muslim Population. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2012 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:World_Muslim_Population_Map.png. [27] The state of the global Islamic economy [online]. Thomson Reuters, 2013[cit. 201404-18]. Dostupné z: online.thomsonreuters.com/ifg.

58

PŘÍLOHY Příloha 1

TOP 20 Intenzivně se rozvíjejících ekonomik v letech 2005 - 2010

Příloha 2

Vyhledávané destinace muslimské klientely

Příloha 3

Islámské státy

Příloha 4

Dotázník

59

PŘÍLOHA 1 - TOP 20 Intenzivně se rozvíjejících ekonomik v letech 2005 - 2010

PŘÍLOHA 2 -Vyhledávané destinace muslimské klientely Zdrojové země

Výjezdový cestovní ruch

Saúdská Arábie

Německo

Írán

Rusko

Spojené arabské emiráty Francie Indonésie

Velká Británie

Kuvajt

Singapur

Turecko

Spojené státy americké

Nigérie

Belgie

Malajsie

Indie

Katar

Kanada

Egypt

Itálie

PŘÍLOHA 3 - Islámské státy

Islámské státy Afghánistán Bahrajn Írán Mauritánie Somálsko Omán Pákistán Jemen Saúdská Arábie

Státy, v nichţ je islám státním náboţenstvím Alţírsko Bangladéš Egypt Irák Kuvajt Libye Malajsie Maledivy Maroko Katar Tunisko Spojené arabské emiráty

Sekulární státy Burkina Faso Gambie Guinea Mali Senegal Čad Dţibuti Indonésie Kazachstán Kyrgyzstán Tádţikistán Turkmenistán Uzbekistán Albánie Ázerbájdţán Bosna a Hercegovina Kosovo Turecko

PŘÍLOHA 4 – Dotázník Dobrý den, ráda bych Vás poţádala o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce. Cílem dotazníku je zjištění etických problémů muslimské klientely v základních sluţbách cestovního ruchu. Dotazníkové šetření je zcela anonymní a slouţí pouze k účelům zpracování mé práce, proto není nutné se podepisovat. Děkuji za Váš čas Ayan Mahmudova, studentka Vysoké školy hotelové v Praze 8. Otázka č. 1 – Co Vás motivovalo k výběru návštěvy dané destinace? a) Halal turismus b) Zvýhodněné ceny ubytování c) Shopping turismus d) Lázeňský turismus e) Bezpečnost v cílové zemí f) Příznivý směnný kurz g) Kratší lhůta na zpracování víz h) Dobré klima Otázka č. 2 – Zjišťujete si před návštěvou jiné země specifika kultury dané destinace? a) Ano b) Ne c) Pouze v případě, ţe návštěvuji země v evropeském prostoru Otázka č. 3 - V případě, ţe ano jak jste se informovali před návštěvou ČR? (prostor pro vlastní názor)

Otázka č. 4 – Setkali jste se při svém pobytu v ČR s diskriminací? a) Ano b) Ne Otázka č. 5 - V případě, ţe ano s jakou diskriminací jste se setkali? a) Věková b) Rasová c) Náboţenská d) Kvůli sociálnímu postavení e) Jiná f) Ţádná Otázka č. 6 - V případě, ţe s jinou, s jakou diskriminací jste se setkali? (prostor pro vlastní názor) Otázka č. 7 - Setkali jste se v ubytovacích zařízeních v ČR s následujícími nedostatky? a) Pokoj neodpovídal poţadavkům b) Nekvalifikovaný personál c) Neochotný přístup pracovníků d) Absence sluţeb pro mulsimskou klientelu e) Absence nabízených sluţeb f) Alkohol v minibaru Otázka č. 8 - S jakým jiným neetickým chováním jste se setkali při vyuţívání ubytovacích sluţeb v ČR? (prostor pro vlastní názor) Otázka č. 9 - Setkali jste se ve stravovacích zařízeních v ČR s následujícími nedostatky? a) Nízký výběr pokrmů z drůběţího a jehněčího masa b) Výskyt alkoholických nápojů při stolování c) Neochotný přístup pracovníků d) Mlečné a mastné pokrmy se podávájí pohromadě e) Špatná kvlatita jídla f) Nedostatečná teplota pokrmů g) Ţádné Otázka č. 10 - S jakým jiným neetickým chováním jste se setkali při uţívání stravovacích sluţeb v ČR? (prostor pro vlastní názor) Otázka č. 11 – Setkali jste se v ČR s nedorozuměním v oblasti neverbální komunikace? a) Ano b) Ne Otázka č. 12 - V případě, ţe ano s jakým nedorozuměním jste se setkali? (prostor pro vlastní názor) Otázka č. 13 - Jak na Vás celkově zapůsobila ČR? (prostor pro vlastní názor) Otázka č. 14 - Navštívili byste opět Českou republiku?

a) Ano b) Ne c) Příště chci navštivit jinou destinaci Otázka č.15 - Jaké je pohlaví respondentů? a) Muţ b) Ţena Otázka č. 16 - Jaký je věk respondenta? a) Do 30 b) 30 – 50 c) 50 – 60 Otázka č. 17 - Jaká je Vaše národnost? a) Ázerbájdţán b) Kazachstán c) Libye d) Egypt e) Saúdská Arábie f) Írán g) Katar h) Kuvajt