VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Jan Šanda

Farmářské trhy v České republice ze statistického pohledu

Bakalářská práce

2014

Farmářské trhy v České republice ze statistického pohledu

Bakalářská práce

Jan Šanda

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Dr. Ing. Sylva Skupinová Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-11-24 Datum obhajoby bakalářské práce: 2014-01 E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor´s Dissertation

Farmers' markets from a statistical point of view In the Czech Republic

Jan Šanda

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Dr. Ing. Sylva Skupinová Date of Submission: 2014-11-24 Date of Thesis Defense: 2014-01 E-mail: [email protected] Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

ţe jsem bakalářskou práci na téma Farmářské trhy v České republice ze statistického pohledu zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

……..………............................. Jméno a příjmení autora V Praze dne 24.11.2014

Děkuji tímto vedoucí práce Dr. Ing., Sylvě Skupinové za její odbornou pomoc, cenné rady a poskytnuté materiály, které mi pomohly při vypracování bakalářské práce.

Abstrakt

ŠANDA,

Jan.

Farmářské

trhy

v České

republice

ze

statistického

pohledu.

[Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2014. Celkový počet stran 64.

Práce je zaměřena na charakteristiku farmářských trhů, jejich analýzu z pohledu spotřebitele a současný stav. Práce je rozdělena na teoretickou, praktickou a návrhovou část. První část byla zpracována na základě odborné literatury, kde charakterizuje prostředí farmářských trhů v Praze. Přibliţuje jejich historii i současný stav. V druhé části se práce zabývá marketingovou analýzou oblíbenosti farmářských trhů mezi zákazníky z hlediska prodávaného sortimentu. Ta byla prováděna vlastním šetřením na vybraných trzích v Praze. V závěru práce jsou uvedena externí pozorování a poznatky, které jsem získával v průběhu zpracování bakalářské práce. Na základě těchto poznatků je vypracovaná návrhová část, kde poukazuji na nedostatky a jejich moţné řešení. Cílem práce bylo zanalyzovat současný stav, prognózy a důsledky úpadku farmářských trhů.

Klíčová

slova:

Farmářské

trhy,

marketing,

pozorování,

spotřebitel,

výzkum

Abstract

My thesis describe the characteristics, consumer analysis and a current state of farmers markets. Thesis is divided into 3 parts. The first is theoretical. Second is practical and the last part is conclusion. Theoretical part is written in accordance with reference books and describes farmers markets in Prague. It approaches their current state, and historical too. The aim of the second part of my thesis is to analyze the Markets customer popularity from the point of view of the goods sold. Clarify the principles and rules of these Markets. The practical part of my thesis includes my own research concerned with customer popularity of Farmers´ Markets in Prague. In the conclusion, external observations and conclusions I have obtained during the composition of my thesis are included. The results of my research led me to conclusion, where I aim on insufficiency and how to solve it. My main purpose is to analyse current state of farmers markets, prognosis and consequences of recession of farmers markets.

Key words: Consumer, Farmers´ Markets, Marketing, Observation, Research

OBSAH SEZNAM TABULEK ................................................................................................................ 9 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 10 ÚVOD ...................................................................................................................................... 11 1.

2.

3.

TEORETICKÁ ČÁST...................................................................................................... 12 1.1

Vymezení základních pojmů ................................................................................................................... 12

1.2

Cíl farmářských trhů................................................................................................................................ 13

1.3

Vývoj farmářských trhů v České republice .............................................................................................. 13

1.4

Farmářské trhy v Praze ........................................................................................................................... 17

1.5

Výhody a nevýhody farmářských trhů .................................................................................................... 19

1.6

Asociace farmářských trhů a jejich kodex ............................................................................................... 20

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 22 2.1

Výběr farmářských trhů ke statistické analýze ....................................................................................... 22

2.2

Farmářský trh na „Kulaťáku“ na Vítězném náměstí................................................................................ 23

2.3

Náplavka, Rašínovo nábřeží .................................................................................................................... 24

2.4

Farmářské tržiště „Jiřák“ ......................................................................................................................... 25

2.5

Výsledky šetření z farmářského trhu „Na kulťáku“ ................................................................................. 25

2.6

Analýza získaných statistických dat ........................................................................................................ 38

NÁVRHOVÁ ČÁST ........................................................................................................ 42

ZÁVĚR..................................................................................................................................... 44 LITERATURA ......................................................................................................................... 46

Seznam tabulek Tab. č. 1 Přehled trhů v Praze v týdenní provozní dobu Tab. č. 2 Porovnání ceny jahod na Kulaťáku Tab. č. 3 Kde nakupujete kachnu ke svátečnímu obědu Tab. č. 4 Jaký je Váš názor na existenci farmářských trhů v Praze Tab. č. 5 Proč jste dnes na farmářském trhu Tab. č. 6 Je sortiment na trhu ekologičtější neţ v jiných obchodech Tab. č. 7 Co je pro Vás rozhodující při nákupu potravin Tab. č. 8 Pokud jste nic nekoupili, co bylo důvodem Tab. č. 9 Jak dlouho Vám trvá cesta na trh Tab. č. 10 Co na farmářském trhu nakupujte nejčastěji Tab. č. 11 Čím Vás prodávající nejvíce ovlivnil při nákupu Tab. č. 12 Kolik Kč v průměru utratíte při jednom nákupu na trhu

9

Seznam grafů Graf č. 1 Počet farmářských trhů v České republice Graf č. 2 Počty farmářských trhů v Praze Graf č. 3 Kde nakupujete kachnu ke svátečnímu obědu Graf č. 4 Názor na existenci farmářských trhů Graf č. 5 Proč jste dnes na farmářském trhu Graf č. 6 Je sortiment na trhu ekologičtější neţ v jiných obchodech Graf č. 7 Co je pro Vás při nákupu potravin rozhodující Graf č. 8 Pokud jste nic nekoupili, co bylo důvodem Graf č. 9 Jak dlouho Vám trvá cesta na trh Graf č. 10 Co na farmářském trhu nakupujete nejvíce Graf č. 11 Čím Vás prodávající nejvíce ovlivnil při nákupu Graf č. 12 Kolik Kč v průměru utratíte při jednom nákupu na trhu

10

Úvod

21. století se stalo uspěchanou, stresovou a technologickou dobou. Všichni někam spěcháme ať uţ do práce, na sraz s kamarádkou nebo naopak domů. Zaţíváme stres v práci, v osobním ţivotě a moderní technologie vše pouze podmiňují. Právě proto se čím dál více lidí začalo zajímat o zdravý ţivotní styl a především zdravé stravování. Někteří protoţe to je IN, někteří protoţe si uvědomují, ţe zdraví máme jen jedno a je k nezaplacení. Pod pojmem zdravé stravování si většina představí produkty s názvem bio nebo light, ale co například sezonní lokální potraviny. Není přece jen lepší vařit ze surovin, které byly před nedávnem vypěstované a sklizené neţ ty, které byly nedozrálé a exportované přes půlku světa? Ano je a právě proto začali vznikat farmářské trhy, kde farmáři nabízejí svoji produkci. Přestoţe v západních zemích tento trend trvá jiţ několik desítek let v České republice vznikly farmářské trhy, jak je v dnešní době známe, teprve před pár lety. V současné době je to jeden z nejvíce vyuţívaných způsobů nákupu potravin u nás. A tak vzniká otázka proč vlastně tolik lidí raději nakupuje právě na farmářských trzích a ne pohodlně a anonymně v supermarketu? Právě tato otázka mě vedla k tomu, ţe jsem se rozhodl pro toto téma mé bakalářské práce. Cílem práce je přiblíţit vývoj a princip fungování farmářských trhů. Dále dát odpověď a zdůvodnění proč lidé chodí raději nakupovat na farmářské trhy. Ve své bakalářské práci tedy analyzuji vztah českých spotřebitelů k farmářským trhům. Dále zjistit jaký bude vývoj farmářských trhů, zda i nadále budou nabízet pouze českou produkci nebo budou stále více zařazovat i zahraniční. Práce je rozdělena na teoretickou, praktickou a návrhovou a závěr. V teoretické části přibliţuju základní informace o farmářských trzích, jejich vývoj v České republice a současný stav.V praktické části se zabývám motivací lidí k nákupu na farmářském trhu, ale i děním na farmářském trhu, které mi poskytlo odpovědi na mé cíle. Na závěr popisuju poznatky ke zlepšení fungování trhů v Praze a v závěru zhodnocuju výsledky z dotazníku a také zda moje hypotézy byly potvrzeny nebo vyvráceny Základní zdrojem pro marketingového výzkumu jsou informace načerpané z literatury a internetových zdrojů, které jsem poté aplikovat ve formě dotazníkového šetření.

11

1. TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Vymezení základních pojmů Farmářské trhy (sedlácké, selské, zemědělské trhy apod.) jsou forma prodeje zemědělského a potravinářského zboţí pro občanskou veřejnost, jejímţ cílem je: podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin; zásobování občanů čerstvými zemědělskými plodinami a potravinami převáţně českého a regionálního původu; vytvoření nového společenského prostoru, který vedle prodeje zemědělského zboţí slouţí k setkávání lidí, přiblíţení městských obyvatel zemědělské sezóně a přírodním cyklům; oţivit vybrané prostory měst a zlepšit jejich atmosféru. Farmářské trhy se konají ve veřejně oznámené časové periodě, zpravidla pod otevřeným nebem, a prodej na nich se řídí předem oznámeným a vyvěšeným trţním řádem, který vychází ze vzorového trţního řádu a z dispozic jednotlivých měst1. Tržiště je obecné pojmenování pro místo, kde probíhají trhy. Zpravidla se jedná o maloobchod prováděný ve větším měřítku a pravidelně. V minulosti jako trţiště často slouţily městské rynky, které často nesly i název trh. V Praze se jednalo např. o Koňský trh (dnešní Václavské náměstí), Uhelný trh, Ovocný trh, nebo Dobytčí trh (dnešní Karlovo náměstí). Jiná specializovaná trţiště byla postupem doby přeměněna na samostatné trţnice.2 Farmářské tržiště je především potravinovým trhem. Je to vymezený prostor, umoţňující prodej a poskytování sluţeb (dále jen „ trţiště), kde mohou především výrobci event. Jiní , jimi určení prodejci (dále jen „prodejci“, za základě písemného pověření výrobce prodávat v trţním řádu stanovený čas své výrobky, rovněţ stanovené trţním řádem. Pro prodej

1

Definice farmářských trhů [online], 2011. [cit. 2014-11-22]. Dostupné na http://www.vitalia.cz/texty/definicea-kodex-farmarskych-trhu 2

Definice trţiště [online], 2014. [cit. 2014-11 22] Dostupné na http://www.cs.wikipedia.org/wiki/trziste

12

farmářských výrobků jsou určeny přenosné, sloţitelné a rozloţitelné prodejní stánky. Rozmístění stánku je určeno plánkem3 Správce tržnice je odpovědnou osobou, která trţiště provozuje v souladu s trţním řádem vydaném místně příslušnou samosprávou jeho odpovědností je vypracování provozního řádu trţiště a tento řád umístit na viditelném místě na trţišti. Provoz trţiště je provozován v souladu s příslušnými vyhláškami. Správce trţiště pronajímá místo pro jednotlivé stánky fyzickým nebo právnickým osobám. Činnosti na farmářském trhu se řídí tržním řádem. Trţní řád vypracuje provozovatel, který aplikuje podmínky provozního řádu jednotlivých měst nebo jeho částí. Tento provozní řád musí provozovatel umístit na viditelném místě.

1.2 Cíl farmářských trhů Cílem farmářských trhů je především podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin. Zásobování občanů čerstvými zemědělskými plodinami a potravinami převáţně českého a regionálního původu. Z neziskového pohledu je cílem také vytvoření nového společenského prostoru, který vedle prodeje zemědělského zboţí slouţí k setkávání lidí, přiblíţení městských obyvatel zemědělské sezóně a přírodním cyklům, oţivit vybrané prostory měst a zlepšit jejich atmosféru.

1.3 Vývoj farmářských trhů v České republice Farmářské trhy v České republice ani v Praze nemají dlouhou tradici. Hlavním důvodem proč v tomto směru tolik zaostáváme za západním světem je 40 let komunismu, kdy trhy, které předtím byly dostupné nebyly podporovány nebo byly úplně zrušeny. Novodobá historie a moţná i den, na který budou Češi vzpomínat byl 20. březen roku 2010, kdy svou sobotní premiéru odstartovaly farmářské trhy na kulaťáku. Tehdy farmáři dobyli Prahu a od té doby opět začaly pravidelné farmářské trhy na různých místech v Praze. Přestoţe, se farmářské trhy dostaly do podvědomí opravdu aţ dnem 20 března málo kdo ale ví, ţe první farmářský trh vznikl o několik měsíců dříve. U zrodu prvních farmářských trhů v Praze stála paní Hana 3

Trţní řád farmářské trţiště Jiřák [online], 2014. [cit 2014-22-11] dostupné na http://www.farmarsketrziste.cz/praha/prodavejte-s-nami

13

Michopulu, novinářka, autorka kuchařky a foodkritička. Vůbec první trhy zrealizovala na podzim roku 2009. Doslova v polích hledala farmáře a přemlouvala je, aby svou produkci nabídli lidem na klánovickém trţišti na hřišti tamní školy. Malé sobotní trhy se tu rozbíhaly pomalu, ale záhy slavily velký úspěch a zájemci o kvalitní české potraviny se začali sjíţdět z celé Prahy. Zajisté nejzajímavějším farmářským trhem na území našeho hlavního města je trh v Dejvicích na Kulaťáku. Praha 6 byla první městskou částí, která trhy uspořádala a odstartovala doslova boom. Zastupitelka Jana Blaţíčková zaregistrovala v únoru hnutí „Chceme v Praze farmářské trţiště“, které vzniklo na Facebooku, shromáţdila řadu informací o tom, co se prodává na trzích v zahraničí, jak se trhy dají uspořádat, z magistrátu si vyţádala i studii, kterou si kdysi na toto téma hlavní město nechalo zpracovat a svůj projekt předala vedení šestkové radnice, které dále neváhalo. Starosta Tomáš Chalupa dal trhům zelenou, podpořilo je i hlavní město a první trh se konal za tři týdny. Podle místostarosty Jana Záruby byl první trh pořádaný jiţ v březnu velkým.4 Přestoţe, se farmářům do Prahy nechtělo a nevěřili v úspěch, dnes o čtyři roky později kdy se trhy konají kaţdý týden a návštěvnost dosahuje přes deset tisíc návštěvníků není pochyb o tom, ţe to bylo správné rozhodnutí. Z podstaty farmářských trhů se zde prodává především čerstvá zelenina, ovoce, uzeniny, pečivo, mléčné výrobky, domácí nápoje, ale také hotové pokrmy, květiny, proutěné košíky a další převáţné české produkce. Přestoţe se i v dnešní době farmářské trhy těší oblibě a jejich počet v České republice je okolo 150, jejich vrchol je za nimi a počty budou klesat. Do budoucna by měly vydrţet jen ty na dobrých místech a s kvalitními potravinami. Tento vývoj mají na svědomí především bedýnkování a otevírání supermarketů s bio produkty a farmářkou produkcí. Vývoj počtu farmářských trhů v České republice a Praze Farmářské trhy konané v České republice můţeme rozdělit podle jejich rytmu konání a to na:

- Trhy, které jsou provozovány v týdenním cyklu (většinou mají v neděli zavřeno) - Trhy, které jsou provozovány v nepravidelném cyklu Z pohledu návštěvníků jsou praktické zejména pravidelné trhy. To ostatně platí i pro jejich dodavatele, farmáře a malovýrobce, kteří tak mohou přizpůsobit svoji produkci celkem předvídatelnému odbytu. Krom toho, ţe Praha má naprosto dominantní postavení v počtu

4

Farmářské listy [online], 2010. [cit 2014-22-11] dostupné na http://www.farmarske-trhy.cz/casopisy/casopisfarmarske-trhy.pdf

14

farmářských trhů, jsou tyto trhy organizovány kaţdý týden. V Praze nebyly ţádné trhy s jinou frekvencí, pouze občas se konal nějaký příleţitostný ojedinělý trh. Pravděpodobným důvodem je kromě vyšší kupní síly Praţanů i to, ţe nákup na farmářském trhu se stal běţnou součástí jejich nákupních zvyklostí.5 Graf č. 1

Počet farmářských trhů v České republice Celkový počet pravidelných týdenních trhů Celkový počet trhů konaných v jiném než týdenním rytmu 115 33

60 12

07/2010

37

04/2011

64

10/2011

72

64

04/2012

90

68

10/2012

Zdroj: www.vitalia.cz V grafu č. 1 jsou vyjádřeny počty farmářských trhů v ČR v období 2010 – 2012. Pokles počtu trhů je způsoben transformací farmářských trhů do farmářských trhů v kamenných obchodech. Je pravděpodobné, ţe pokles farmářských trhů na volném prostranství bude pokračovat na úkor nárůstu „trhů v kamenných domech“.

5

Krbocová Lenka Boom farmařských trhů za dva roky narostly trojnásobně. [Online]: 2013. [cit 2014-22-11] dostupné na http://www.vitalia.cz/clanky/boom-farmarskych-trhu-za-dva-roky-narostly-trojnasobne

15

Graf č. 2

Počet trhů v jednotlivých letech v Praze Počet trhů v jednotlivých letech 179 158 136 97 45

07/2010

04/2011

10/2011

04/2012

10/2012

Zdroj:www.vitalia.cz V grafu č.2 jsou vyjádřeny celkové počty farmářských trhů v Praze v období 2010 – 2014. Kolísání počtu trhů je způsobem transformací farmářských trhů do kamenných obchodů. Je pravděpodobné, ţe pokles farmářských trhů na volném prostranství bude pokračovat na úkor nárůstu „trhů v kamenných domech“. (Počet trhů v roce 2013 nelze dohledat ve veřejně dostupných zdrojích.) Současná situace současný směr Bylo jen otázkou času kdy lidé po boomu farmářských trhů, který u nás nastal v roce 2011 tedy druhou sezónu farmářských trhů, budou hledat nové byznysu a způsoby jak vyuţít farmářské potraviny. V současné době je nejvíce oblíbené tzv. bedýnkování a supermarkety s farmářskými produkty, kterých neustále přibývá i mimo hlavní město. Bedýnkování I v oblasti farmářských trhů lidé dlouho neotáleli a snaţili se vymyslet něco nového a přínosného. Přestoţe bedýnkování bylo v západních zemích normální uţ v 60. letech v České republice k tomu bylo nejspíš zapotřebí nejdříve farmářské trhy, aby se lidé naučili jíst farmářskou produkci. Bedýnkování ve velkém vzniklo rok po boomu farmářských trhů tedy v roce 2011. Hlavním účelem bedýnkování je propojení farmářů s kupujícími mimo farmářské trhy a tím jim dopřát farmářské potraviny kdykoliv. V současné době tento byznys dělá více firem avšak princip je stejný. Zákazník si můţe vybrat, zda si bedýnku naplní sám dle 16

vlastního výběru nebo uţ koupí předvybraný sortiment. Poté firma, která tuto sluţbu nabízí, doveze bedýnku zákazníkovi aţ domu a to vţdy s čerstvým zboţím. Proto se také objednávky dělají týden dopředu, tak aby farmář věděl kolik čeho sklidit, očistit a připravit na odvoz. Samozřejmě jako u kaţdého dovozu je cena zboţí navýšena o marţi pro firmu, výhodou ale zůstává, ţe zákazník ušetří čas, který bývá daleko draţší. Navíc se kupující nemusí tahat s taškami z farmářských trhů a prodírat se davem lidí na nich, aby našel své potraviny. Supermarkety s farmářskou produkcí Vzhledem k úpadku farmářských trhů a neustálému zájmu o jejich produkty a jídlo bio kvality bylo jen otázkou času, kdy vzniknou specializované prodejny s tímto sortimentem. Nejznámější franšíza v České republice je v současné době firma Náš grunt a firma Sklizeno. Nyní mají otevřeno jiţ 31 a 13 kamenných poboček. Celkový počet prodejen otevřených v Praze je 14, zatímco zbylé jsou rozmístěné různě po České republice. Obě firmy se snaţí spotřebitelům nabídnout kvalitní a především regionální produkty. Vzhledem k oblíbenosti marketů je jejich rozvoj plánován i do budoucnosti. Firma Sklizeno plánuje rozšířit svoji působnost z 14 na 50 poboček ve velkých městech České republiky, ale také do obchodních center. Zatímco firma Sklizeno chce působit v budoucnu zatím pouze v České republice firma Náš grunt by chtěla v blízké budoucnosti pobočky v kaţdém krajském městě a prorazila zároveň i na Slovenskou republiku.

1.4 Farmářské trhy v Praze Jak jiţ bylo zmíněno výše Praha je pro farmářské trhy zásadním městem. Přestoţe by se dalo čekat, ţe při slově farmářský naskočí člověku jiné město, pro Prahu hraje několik faktorů. Jednak je to hlavní město a město s největším počtem obyvatel. Kupní síla je zde také nejvyšší a vzhledem k tomu, ţe zdravá strava se stává čím dál tím větším trendem ani v Praze tomu není jinak. Proto není náhodou, ţe právě v Praze se obnovila tradice trţišť a jejich tu pořádáno nejvíce v celé republice a to v pravidelném cyklu. Dalším plusem pro farmářské trhy v Praze je společenský ţivot, který je zde veden. Lidé nechodí na trh pouze pro čerstvou zeleninu, kterou si sami vypěstovat nemůţou a v obchodech ji neseţenou, ale také uspokojit svoji společenskou potřebu. Proto spousta lidí chodí pravidelně na farmářské trhy na snídani či oběd nebo se jen projit s přáteli a načerpat trţištní atmosféru

17

V následující tabulce jsou zaznamenány všechny pravidelné trhy, které se konaly na území celé Prahy na přelomu dubna a května tedy začátku sezóny farmářských trhů.

Tab. č. 1 Seznam pravidelných farmářských trhů v Praze na přelomu duben/květen 2014 Městská část

Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Sobota

Neděle

Náměstí republiky

Náměstí republiky, masarykovo nádraţí

X

X

Praha 1

Masarykovo nádraţí

Náměstí republiky

Nám. rep, masarykovo nádraţí

Praha 2

X

Tylák

Tylák

Tylák, Palackého náměstí

Tylák

Náplavka

X

Praha 3

X

X

Jiřák

X

Jiřák

Jiřák

X

Praha 4

Jiţní město, Opatov

Chodov

Opatov, Pankrác

Chodov, Sofijské náměstí

X

Spořilov

X

Praha 5

Anděl, butovice

X

Luka

X

Anděl

X

X

Praha 6

X

X

Břevnov

X

X

Kulaťák

X

Praha 7

Holešovice

Holešovice

Holešovice

Holešovice

Holešovice

Holešovice

X

Praha 8

X

Kobylisy, Ládví

Kobylisy

X

Kobylisy

Karlín

X

Prosek

Kubánské náměstí

Praha 9

Prosek

Prosek

Rajská zahrada, Prosek

Praha 10

X

Kubánské náměstí

X

Zdroj: Vlastní šetření

18

Dolní Počernice, Klánovice, Černý most, Třeboradice Prosek X

Kubánské náměstí

X

X

Financování farmářských trhů Praha jakoţto hlavní město České republiky a jakoţto hlavní město farmářských trhů má také pochopitelně největší náklady na jejich provoz, propagaci a udrţení. Zajímavostí můţe být rozdílné přístupy k financování v jednotlivých částech Prahy. Ovšem je zcela logické, ţe jinačí příjmy a výdaje budou mít trhy v centru Prahy, nebo jiné oblíbený místa a například Praha 10, kde trhy jsou spíše zpestření. Například městská část Praha 2 neinvestovala do provozu farmářských ani jiných trhů vůbec nic. Jiné městské části (Praha 3, Praha 6) vloţily v počátcích sledovaného období vstupní investici a nyní mají náklady zanedbatelné či úplně nulové. Zřejmě nastartovaly činnost, která je nyní soběstačná, a přispívá k rozšíření kulturní a obchodní nabídky dané městské části. Městská část Praha 8 pak dodnes provozuje trhy na vlastní náklady prostřednictvím městské společnosti Centrum Palmovka, a.s. Jsou ovšem i takové městské části (Praha 5, Praha 10), které vynakládají nemalé prostředky externím subjektům na provoz trhů, kulturní akce a další sluţby. Nastavení vztahů je v těchto případech sloţitější a zcela se odlišuje od jednoduchých modelů jinde.6

1.5 Výhody a nevýhody farmářských trhů Čeští zákazníci si začínají uvědomovat, ţe potraviny nelze vybírat jen na základě ceny. Stále více se zajímají o to, kdo je vyrábí, za jakých podmínek a kde. Proto se častěji přiklánějí k potravinám s jasným původem. Proto jsou farmářské trhy ideálním místem, kde lze nakoupit široký sortiment českých produktů, ať uţ je to ovoce a zelenina, nebo potravinářské výrobky, přímo od samotných farmářů, kteří je vyrábějí či pěstují v nejbliţším okolí místa prodeje. Přesto mají i farmářské trhy své výhody a nevýhody. Mezi výhody můţeme jednoznačně zařadit:

- Osobní přístup prodejců - Znalost odkud produkt pochází - Kvalitnější produkty (lokální a bio kvalita)

6

Praţské trhy: jakou podporu mají v jednotlivých městských částech, [online ]: 2013. [cit 2014-22-11] dostupné na http://www.transparency.cz/prazske-trhy-kolik-plati-jednotlive-mestske-casti/

19

Mezi nevýhody naopak řadíme:

- vyšší cena (ta je ale vynahrazená kvalitou produktu) - časová náročnost ( vzhledem k tomu, ţe se trhy se konají většinou v centrech měst ne kaţdý má dobrou dostupnost. Navíc v případě Prahy, je zásadním problém parkování, které znemoţňuje snazší odvoz nákupu domů. Další čas stráví nakupující na trhu ne jen výběrem zboţí, ale i dohledání toho co potřebuje.

1.6 Asociace farmářských trhů a jejich kodex Jako skoro kaţdé gastronomické odvětví i farmářské trhy mají svojí asociaci. Ta vznikla v roce 2012 především na popud fám, ţe zboţí prodávané na trzích je kupované v supermarketech a prodávané za vyšší cenu. Hlavním úkolem Asociace, kterou zaloţili sami farmáři, je především sdruţovat organizátory trhů, kteří budou přísně, ale férově vybírat prodejce a produkty na své trhy. Tím zabrání nepoctivým prodejcům klamat zákazníky a prodávat nekvalitní potraviny – citace apetit Mezi stěţejní úkoly Asociace patří nejen podpora, zkvalitnění a rozvoj farmářských trhů, ale i poradenství, vzdělávání a ochrana organizátorů trhů, právní pomoc a jednání s kontrolními orgány.7 Základními principy při provozování farmářských trhů na kterých asociace trvá, jsou: důsledný výběr prodejců kvalita a tuzemský původ potravin vysoká kultura prodeje férový přístup k prodejcům rozumně nastavené poplatky za prodejní místa oživování městských prostor podpora malého a středního zemědělského sektoru výběr lokálních potravin.

Prodávané jídlo na farmářských trzích by mělo být minimálně z 90 % tuzemského původu, pocházející od malých a středních zemědělských podniků, zpracovatelů potravin… Prodávány jsou jen potraviny vysoce kvalitní s jasným původem. Upřednostňovány jsou potraviny pocházející z ekologického zemědělství nebo Integrované produkce zeleniny, ovoce, oceněné 7

Vznikla asociace farmářských trhů, [online] 2012. [cit 2014-22-11] dostupné na

http://www.apetitonline.cz/novinky/3944-vznikla-asociace-farmarskych-trhu-cr.html

20

regionální potraviny apod. Farmářský trh organizovaný členem AFT ČR poznáte podle loga, které je viditelně umístěno přímo na trhu a na internetových stránkách organizátora farmářského trhu.8 V roce 2011 ministerstvo zemědělství vydalo tzv. kodex farmářských trhů. Tento dokument je především návod pro pořadatele trhu jak by měly správně vypadat. Obsahuje seznam pravidel a nařízení, které by měli pořadatelé dodrţovat. Přijetí kodexu dává kupujícím najevo, ţe farmáři na trhu prodávají opravdu to, co nabízejí tedy čerstvé a kvalitní potraviny přímo od domácích výrobců tedy garantovat původ potravin. Pokud provozovatel trhu kodex příjmu je povinen kontrolovat i jeho dodrţování. Vzhledem k tomu, ţe přijetí kodexu je dobrovolné, jeho porušení ministerstvo nesankciuje. Avšak jeho dodrţení by mělo být především v zájmu pořadatele, jelikoţ pověst trhu je v dnešní době velice důleţitá.

8

Asociace farmářských trhů, [online] 2014. [cit 2014-22-11] dostupné na http://www.aftcr.cz/

21

2. PRAKTICKÁ ČÁST

2.1 Výběr farmářských trhů ke statistické analýze Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolil město Praha. Jednak, protoţe zde bydlím a studuji, ale také protoţe právě Praha je povaţovaná za město farmářských trhů a tudíţ jsou zde i největší a nejvyhledávanější farmářské trhy. Ke své analýze jsem si vybral tři farmářské trhy. Jsou jimi farmářský trh na „kulaťáku, náměstí Jiřího z Poděbrad a všemi oblíbená náplavka na Praze 2. Tyto trhy jsem zvolil na základě jejich lokality, kterými je Praha 2,3 a 6. Zároveň patří tyto trhy k největším v Praze a také nejoblíbenějším vzhledem k jejich širokému výběru potravin. Metody pro analýzu těchto trhů a splnění cílů mé bakalářské práce jsem zvolil formu dotazníkového šetření a pozorování. Pozorování probíhalo po celý měsíc květen na zmíněných třech trzích. Pro dotazníkové šetření jsem zvolil vzorek 200 lidí, kdy jsem si oslovoval převáţně tzv. košíčkáře, kteří bývají charakterističtí pro svoji pravidelnou návštěvu farmářských trhů a skupiny lidí, kteří chodí na farmářské trhy převáţně za společenským účelem. Dotazníky jsem pokládal anonymně pouze za účelem odpovědí bez rozdílu pohlaví, věku, pravidelnosti návštěv či místa bydliště a to na farmářském trhu na Kulaťáku, který patří mezi největší. Otázky pro dotazníkové šetření jsem vytvořil na základě mých poznatků z rozhovorů s farmáři, prodejci a nakupujícími. Nejvíce jsem se soustředil na nakupující tedy spotřebitele. Cílem dotazníku bylo jaká je jejich motivace pro návštěvu farmářských trhů respektive z jakého důvodu chodí nakupovat na farmářské trhy. Od první otázky se odvíjel celý můj sestavený dotazník. Záměrně jsem nepoloţil jako první otázku, zdali jsou ochotni účastnit se dotazníkového průzkumu. Ale zeptal jsem se, kde kupují kachny k svátečnímu obědu. Tato otázka mě, a samozřejmě i respondenty vedla k důleţitému pochopení, ţe koupí kachny na farmářských trzích podpoří lepší chov kachen tudíţ, kvalitnější maso z kachny. Kdeţto koupí kachny v supermarketu podpoříte velkochovatelské stanice, které usilují jen o zisk a ne kvalitu masa. Nemůţu říct, ţe jsem se nesetkal s nikým, kdo by byl neochotný a nechtěl se na chvíli zastavit a odpovídat na mé otázky. Řekl bych, ţe

22

většina nakupujících se mnou velmi ráda hovořila a probírala plusy a mínusy Farmářských trhů. Odpovědi jsem zadával do tabulky v programu Microsoft Excell. Z výsledků jsem dále čerpal a rovnal si své poznatky a hlavně závěry vyplývající pro mou bakalářskou práci.

2.2 Farmářský trh na „Kulaťáku“ na Vítězném náměstí Pozorování probíhalo od 3. do 31. 5. 2014 od 7:30 - 14:30 (konec trhů). Celkový počet stánků byl 51 s nejrůznějším zastoupením, např.: maso, mošty, zelenina, ryby, koření, pekařské výrobky, uzeniny, květiny, mléčné výrobky, ovoce. Jedním z témat trhů během mého pozorování byly jahody, které zde měly zastoupení v podobě pouze tří stánků – Sedlčanské jahody, jahody z okolí Čelákovic a Jahody Zahrada Morava, od farmářů z Moravy. Cena Sedlčanských jahod byla 70Kč/kg. Cena jahod z okolí Čelákovic byla 60Kč/kg. A cena moravských jahod je 75Kč/kg. Porovnání vidíme v tabulce č.2, níţe.

Tab. č. 2 – Porovnání cen jahod na Kulaťáku Porovnání cen jahod na Kulaťáku Název obchůdku

Kč Kg

jahody z okolí Čelákovic

60

1

Sedlčanské jahody

70

1

Jahody Zahrada Morava

75

1

Zdroj: vlastní šetření

Z mého pohledu bylo mnoţství stánků s jahodami nedostačující uţ kvůli skutečnosti, ţe v půl jedenácté ţádné jahody jiţ nebyly. Předpokládal jsem, kdyţ tématem trhů jsou jahody, měla by být zaručena jejich dostupnost po celou dobu konání trhu. Coţ se nestalo. Celkově se mi trh jevil jako velice příjemný. Panovala zde méně hektická a více pohodová nálada neţ tomu bylo dříve, coţ mi potvrdil nejeden prodejce. Údajně je to tím, ţe sem lidé 23

chodí ve skupinách s cílem se bavit a přitom ochutnávat. Vezmou si sebou deku a tráví zde i celý den. V dřívějších ročnících byly trhy převáţně v duchu „nakoupím a jdu,“ coţ naštěstí uţ není. Farmářské trhy na Kulaťáku působí na Vítězném náměstí od roku 2010. Rozsahem jsou největší, z mnou pozorovaných trţišť. A jedny z největších v ČR rozlohou a počtem stánků. Jinak atmosféra byla ucházejících a nabídka produktů byla nejen kvalitní, ale také i široká.

2.3 Náplavka, Rašínovo nábřeží Pozorování proběhlo od 3. do 31. 5. 2014 od 9:00-12:00. Musím ale říci, ţe jsem ovlivněn častou účastí na tomto trhu, protoţe ho mám v dosahu bydliště, coţ by mohlo ovlivnit pozorování. Celkový počet stánků jsem napočítal 35 a tématem trhu byl festival „Pivo na Náplavce,“ coţ je velice nestandardní akce na farmářském trţišti. Ti, kteří vyšli s proutěným košíkem pro zeleninu a pro kvalitní farmářské potraviny, tak byli zklamaní, protoţe stánků s tímto sortimentem bylo v ten den opravdu poskrovnu. Mimo stánky s pivem zde bylo i kulturní vyţití v podobě koncertu „Hudebním uskupení Calm Season, Hot Wings Band, Fabric Relations,“ „Aurora Jazzband.“ Mně se na trhu moc líbilo, atmosféru jsem shledal mírně hektickou a to z důvodu nedostatku místa. Trh pro návštěvníky, kteří nevyhledávají pivo, se řídil heslem „nakoupím a jdu“ na rozdíl od „Kulaťáku“, kde lidé chodí na trh cíleně trávit někdy i celý den. Povaţuji za negativní jev, ţe v běţné sobotní dny je mezi prodejci dost velké rozpětí v tom, jak jejich ceny odpovídají kvalitě. Na jedné straně kvalitní maso z Rybníka, sýry z Vojslavic nebo Krasolesí, na druhé straně pečivo z průmyslové výroby, o jehoţ kvalitě pochybuji. Dále se mi nelíbí nabídka stravování teplými pokrmy, která je velice nešťastná -polotovarový fast-food, který je cítit přes celé trţiště a kde nabízejí hamburgery a langoše. Tento typ stánků převaţoval nad stánky s produkty české výroby, např. Trdelník, Škvarkové tyčinky a Staročeské topinky. Opět konstatuji, ţe nabídka českých produktů byla dobrá, vadila mi přílišná četnost zahraničních prodejců, nabízejících předraţené sýry z Francie, speciality z Maďarska a podobně.

24

2.4 Farmářské tržiště „Jiřák“ Farmářské trhy pořádané v městské části Prahy 3 na náměstí Jiřího z Poděbrad se konají pravidelně ve středu, v pátek od 8:00 do 18:00 hodin a v sobotu od 8:00 do 14:00 hodin. Před vstupem na trţiště byl na dřevěném stojanu o velikosti cca 150cm vyvěšen plakát formátu A3 se základními informacemi o konajících se farmářských trzích zde, na náměstí, a také zde byl na papíře formátu A4 zveřejněn pro kaţdý den aktuální plánek se jmény prodejců a informace o druhu prodejního sortimentu. Trhy jsou na náměstí nepřehlédnutelné, jednak kvůli jejich výrazné červené barvě stánků, které jsou jak barevně, tak konstrukčně sjednoceny podle sortimentu a prodejce. V době mé návštěvy zde bylo 25 českých zemědělců z širokého okolí, kteří zde prodávali české výrobky. Jeden prodejce byl z jiţního Slovenska a prodával slovenské speciality. Další dva stánky slouţily k prodeji nápojů typu káva a různé druhy šťáv a limonád. K jídlu si návštěvníci mohli vybrat z pestré nabídky palačinek, které voněly široko daleko. Na tomto trhu jsem vypozoroval, ţe frekvence lidí, kteří pouze procházejí a nenakupují, je nejvyšší, ze všech pozorovaných trţišť.

2.5 Výsledky šetření z farmářského trhu „Na kulťáku“ V České republice dnes existuje zhruba 180 farmářských trhů. Zásadní otázka je, jak si od doby vzniku do současnosti trhy a především jejich provozovatelé vedou? Poloţil jsem vybraným respondentům otázku, zda si myslí, ţe jde jen o módní vlnu. Která časem sama opadne, nebo se někteří nepoctiví prodejci zaslouţí o špatnou reklamu a trhy se zlikvidují samy? Většina odpověděla, ţe obojí je pravda, ale zároveň vyjevila přání, aby trhy nadále zůstaly tak, jak jsou nastaveny. S tím souhlasí i oslovení pořadatelé a prodejci, kde podle nich zájem o trhy neklesá. Naopak. Ve srovnání s rokem 2013 zájem vzrostl o 20%. Trhy uţ totiţ mají své pravidelné zákazníky a sjíţdějí se na ně i lidé mimopraţští. Proto je jasné, ţe pokud provozovatelé neudrţí kvalitu a nedoloţí původ domácích produktů, přestanou zákazníci na takovémto trhu nakupovat a ten časem zanikne. .

25

Otázka č. 1 - Kde kupujete kachnu ke svátečnímu obědu? První otázku jsem zvolit tak, aby kupující si uvědomil, ţe se jedná o kvalitní zboţí (sváteční oběd). Odpověď nám objasní, zdali je respondent ochoten zaplatit větší částku za kachnu zakoupenou na farmářském trhu nebo dá přednost levnější moţnosti koupě v supermarketu. Tab. č. 3 – Kde nakupujete kachnu ke svátečnímu obědu Nákup kachny

%

počet odpovědí

Farmářský trh

40

80

Supermarket

35

70

Běţná prodejna

12

24

Prodejna s inzerovanou slevou

13

26

Graf č. 3

Kde nakupujete kachnu ke svátečnímu obědu? Farmářský trh

Supermarket

Běžná prodejna

13% 40%

12%

35%

Zdroj dat: Vlastní šetření

26

Prodejna s inzerovanou slevou

Popis grafu č. 3 V grafu č. 3 můţete vidět analýzu procentuelního vyjádření místa nákupu respondentů. Dále konstatuji:Farmářský trh má největší procentuelní podíl - 40 % z předefinovaných moţností. Tato odpověď je ovlivněna místem dotazování. Domnívám se, ţe v supermarketu by více lidí koupilo kachnu na místě mého dotazování. Druhý největší procentuelní podíl - 36 % má nákup v supermarketu. Rozdíl pouhé 4% bude mít kladný vliv, z hlediska kupujících, na vzájemnou konkurenci těchto subjektů. Z hlediska kupujících se to projeví kladně v cenové hladině u shodných potravin a ve kvalitě potravin. Rozdíl mezi „běţnou prodejnou“ a „prodejnou s inzerovanou slevou“ je pouhé 1 % (13% resp. 12 %).

Otázka č. 2 - Jaký je váš názor na existenci farmářských trhů v Praze Druhá otázka v dotazníku měla za cíl zjistit, jak oslovení respondenti přijímají umístění farmářských trhů. Farmářské trhy neexistují ve vzduchoprázdnu, proto zjištění jejich názoru je důleţité. Respondenti jsou také voliči a jejich případný negativní názor by se projevil. Je třeba si uvědomit, ţe politici městských čtvrtí mají podstatný vliv na jejich existenci.

Tab. č. 4 – Jaký je Váš názor na existenci farmářských trhů v Praze počet

Názor na farm. trhy

%

odpovědí

je dobře, ţe jsou

82

164

neměli by být v centru

10

20

nemám názor

8

16

27

Graf č. 4 – Názor na existenci farmářských trhů

Jaký je Váš nazor na farmářské trhy? Je dobře, že tu jsouJsem pravidelný návštěvník

Neměli by být v centru

Nemám názor

8% 10%

82%

Zdroj: Vlastní šetření

Popis grafu č. 4 Na základě odpovědí 82 % respondentů, lze konstatovat, ţe farmářské trhy jsou nedílnou součásti systému obchodů. Pouze 10 % respondentů má výhrady k umístění farmářských trhů v centru. Domnívám se, ţe transformací prodejen s farmářskými potravinami do kamenných obchodů v centru města, tento počet ještě poklesne. Otázka č. 3 - Proč jste dnes na farmářském trhu? Tato otázka by měla dát odpověď zejména prodejcům, jak získat větší počet kupujících. Měla by také objasnit, jaké procento odpovídajících jsou stálí návštěvníci. V případě, ţe stálými zákazníky nejsou, zajímalo mě, jak se o konání trhu dozvěděli. Tabulka č. 5 – Proč jste dnes na farmářském trhu?

Proč jste dnes na farm. trhu

%

Počet odpovědí

Jsem pravidelný návštěvník

45

90

Na doporučení známých

26

52

28

Informace na internetu (www)

8

16

Reklamy a rozhovory v mediích 4

8

Náhodou

11

22

Schůzka s přáteli

6

12

Graf č. 5

Proč jste dnes na farmářském trhu? Jsem pravidelný návštěvník

Na doporučení známých

Informace na internetu (www)

Reklamy a rozhovory v mediích

Náhodou

Schůzka s přáteli

4%

12%

8%

48%

28%

Zdroj dat: Vlastní šetřen Popis grafu č. 5 Z grafu je zřejmé, ţe 45% respondentů farmářských trhů jsou jejich pravidelnými návštěvníky. Rozhoduje o tom jejich obecná spokojenost, ekologický sortiment a bezprostřední vztah kupující – prodávající. U 26% respondentů je překvapující, ţe dorazili na doporučení známých. Neboli je neovlivnila klasická reklama. Ţe se z farmářských trhů stává i společenská záleţitost dokazuje 6% respondentů. Z marketingového pohledu pro prodávající je zřejmé, ţe spokojený zákazník se vrací. Překvapuje mě však, jak malá část kupujících se dá ovlivnit mediálními prostředky.

29

Otázka č. 4 - Je sortiment na trhu ekologičtější než v jiných obchodech? Touto otázkou jsem zkoumal vliv ekologie potravin na zákazníka. Je-li v povědomí lidí skutečnost, ţe na trzích se vyskytuje méně chemicky ošetřených potravin. Tab. č. 6 – Je sortiment na trhu ekologičtější neţ v jiných obchodech? Počet Tabulka č. 6

%

odpovědí

ano

74

148

ne

12

24

nevím

14

28

Graf č. 6

Je sortiment na trhu ekologičtější než v jiných obchodech? nevim 14% ne 12%

ano 74%

Zdroj: Vlastní šetření

Popis grafu č. 6 Z grafu č. 6 je zřejmé, ţe u respondentů při nákupu na farmářských trzích je rozhodující ekologičnost prodávaného sortimentu. Pro 74 % respondentů je 30

přesvědčeno, ţe ekologičnost prodávaného sortimentu na farmářských trzích je dle jejich názoru „lepší“ neţ jiný obdobný sortiment z obchodů. Z mého pohledu se na farmářských trzích vyskytují více přírodní produkty s ekologickými obaly neţ v jiných obchodech. V supermarketech se nejčastěji setkáváme s všude přítomnými igelitovými pytlíky. Zbytečnými obaly v obalu. Otázka č. 5 - Co je pro vás rozhodující při nákupu potravin? Otázkou jsem zkoumal, jaký je podíl specifikovaných vlastností na rozhodování zákazníka při nákupu. Tabulka č. 7 – Co je pro Vás rozhodující při nákupu potravin? Rozhodnutí

o

koupi

Počet

potravin

%

odpovědí

Kvalita

38

76

Čerstvost

36

72

Příznivá cena

10

20

Vše dohromady

16

32

Graf č.7

Co je pro Vás při nákupu potravin rozhodující Kvalita

Čerstvost

Příznivá cena

16% 38%

10%

36%

Zdroj dat: Vlastní šetření 31

Vše dohromady

Popis grafu č. 7 Pro respondenty je rozhodující kvalita a čerstvost (38 % resp. 36 %) sortimentu. Není pro mě překvapením, ţe pro 10 % respondentů není cena rozhodující. Osobně jsem očekával vyšší počet odpovědí.

Otázka č. 6 : Pokud jste nic nekoupili, co bylo důvodem? Otázkou jsem zkoumal důvody, proč respondenti nic nekoupili. Z marketingového hlediska je tato informace důleţitá zejména pro prodejce. Prodejce se dozví, na co se má při prodeji zaměřit a co vylepšit. Dosáhne tím k vyššímu počtu zákazníků a tím pádem i vyšší zisk.

Tabulka č. 8 – Pokud jste nic nekoupili, co bylo důvodem? Proč jste nic nekoupili?

%

počet odpovědí

Nedůvěra k původu produktů

20

40

Nepříznivá cena

26

52

Prostření ve stánku mě odradilo

23

46

Chování prodávajícího

31

62

32

Graf č. 8 – Pokud jste nic nekoupili, co bylo důvodem?

Co bylo důvodem, že jste si nic nekoupili

Chování prodávajícího 31%

Nedůvěra k původu k produktu 20%

Prostření ve stánku mě odradilo 23%

Nepříznivá cena 26%

Zdroj dat: Vlastní šetření

Popis grafu č. 8 V grafu č. 8 můţeme vidět procentuelní vyjádření k odpovědí: proč nenakoupili. Je poměrně v úzkém rozptylu 10%. Na prvním místě je negativní chování prodávajícího. V otázce č. 9 (čím vás prodávající nejvíce ovlivnil) je však kladně hodnocena odpověď: kvalifikovaná odpověď o původu zboţí. Tento paradox je zamyšlením pro prodávající, ţe kromě odborné znalosti o sortimentu je nutná i příjemná verbální komunikace nesouvisející se sortimentem.

33

Otázka č. 7 : Jak dlouho Vám trvá cesta na trh? Otázkou jsem zkoumal časovou náročnost dopravy respondentů z místa bydliště. Zajímalo mě, kolik procent z nich pocházejí z místa konání trhu a kdo je ochoten za trhem cestovat. Tabulka č. 9 – Jak dlouho Vám trvá cesta na trh? Jak dlouho Vám trvá cesta na trh?

%

počet odpovědí

Do 15 minut pěšky

16

32

Do 30 minut jízdy dopravním prostředkem 30

60

Od 30 a více minut jízdy autem

108

54

Graf č. 9

Jak dlouho Vám trvá cesta na trh Do 15 min pěšky Do 30 min jízdy dopravním prostředkem Od 30 a více min jízdy autem

16% 54%

30%

Zdroj dat: Vlastní šetření

Popis grafu č. 9 Nejvíce respondentů mělo místo bydliště dále neţ 30minut jízdy autem. Moţnost parkování v blízkosti farmářského trhu nebyla zajištěna. Coţ je podle mého názoru značný nedostatek. 34

Otázka č. 8 - Co na farmářském trhu nejčastěji nakupujete? Otázka slouţí k objasnění struktuře sortimentu, který respondenti kupují na trhu. Rovněţ objasňuje, jestli se mají stánkaři zaměřit na posílení nabídky masa, drůbeţe, uzenin a vajec nebo se zaměřit na prodej květin, místních specialit či ovoce a zeleniny. Tab. č. 10 Co na farmářském trhu nejčastěji nakupujete? Co

nakupujete

nejčastěji na trzích?

%

počet odpovědí

ovoce a zeleninu

20

40

Uzeniny

20

40

Drůbeţ

13

26

Vejce

4

8

Maso

19

38

místní speciality

16

32

Květiny

8

16

Graf č. 10

Co na farmářském trhu nakupujete nejvíce Ovoce a zelinina

Uzeniny

Drůbež

Maso

Místní speciality

Květiny

8% 16%

20% 20%

19% 13% 4%

Zdroj dat: Vlastní šetření 35

Vejce

Popis grafu č. 10 Jak můţeme vidět v grafu č. 10, nejniţší procentuelní odpovědi mají vajíčka (4 %) a květiny (8 %).Velmi mě překvapil výsledek u vajec. Avšak to můţe být dané cenou. Jelikoţ jedno vajíčko stojí na trhu cca dvojnásobek, co jedno vajíčko v supermarketu. Ostatní sortiment je relativně v úzkém pásmu 20% aţ 19%. Nejvíce nakupovaným sortimentem JSOU uzeniny, ovoce a zelenina.

Otázka č. 9: Čím vás prodávající nejvíce ovlivnil při nákupu Otázka související s „image“ prodávajícího. Odpověď respondentů mně dá odpověď, co kupující ovlivňuje při rozhodování. Zda preferují čistotu, vzhled a připravenost na další nebo prodejce který své výrobky zná a ví vše, včetně informací o jejich původu. Tabulka č. 11 – Čím Vás prodávající nejvíce ovlivnil při nákupu Čím Vás prodávající nejvíce ovlivnil?

%

počet odpovědí

Kvalifikovanou odpovědí o původu zboţí 34

68

Čistotou stánku

23

46

Vzhledem nabízeného zboţí

27

54

Nabídkou připravení zboţí na další den

16

32

36

Graf č. 11

Čím nejvíce prodávající ovlivňují při nákupu Čím nejvíce prodávající ovlivňují při nákupu 32% 27%

23%

18%

Kvalifikovanou odpovědí o původu zboží

Čistotou stánku

Vzhledem nabízeného Nabídkou připravení zboží zboží další den

Zdroj dat: Vlastní šetření Popis grafu č. 11 Lze konstatovat, ţe procentuelní vyjádření všech moţnosti odpovědí mají shodnou míru důleţitosti. Z hlediska prodávajícího je však zamyšlení 23 % nad čistotu stánku.

Otázka č. 10 Kolik Kč v průměru utratíte při jednom nákupu na trhu Tato otázka souvisí s ekonomickou situací kupujících na trhu Tabulka č. 12 – Kolik Kč v průměru utratíte při jednom nákupu na trhu?

Kolik Kč utratíte na trhu?

%

do 500

26

do 1000

38

do 2500

21

nad 2500

15

37

Graf č. 12

Kolik Kč utratí zákazník v průměru při jednom nákupu Do 500

Do 1000

Do 2500

15%

Nad 2500

26%

21% 38%

zdroj dat: vlastní šetření

Popis grafu č. 12 Z grafu č. 12 je zřejmé, ţe největší počet respondentů (38%) utratí max. 1.000Kč na trhu. Následuje 26% respondentů s útratou do 500 Kč. Největší útratu nad 2.500Kč utratí 15% respondentů. Je zřejmé, ţe pro prodávajícího je kaţdý návštěvník důleţitý.

2.6 Analýza získaných statistických dat Při svém pozorování jsem zjišťoval zda je dodrţován trţní řád na mnou zvolenými farmářskými trhy. Tržní řád Podmínky na zřízení a provozování farmářského trhu jsou stanoveny novelou „Trţního řádu platnou od 8. 3. 2014, vydanou magistrátem hl. m. Prahy.

38

Šetření „Tržního řádu“ Šetřením „Trţního řádu“ vydaného hl. městem Praha spočívajícím v jeho posouzení hlediska zaloţení a provozování konstatuji: a) trţní řád jednoznačně všechny potřebné náleţitosti, které jsou nutné pro zřízení a provozování farmářského trhu právnickou nebo fyzickou osobou b) jsou dostupné nezbytně nutné zákony, vyhlášky a předpisy v jednoduchém znění. Není proto nutné studovat resp. hledat v jejich celkovém znění c) jsou minimalizovány administrativní podmínky a provozování trhů pro zřizovatele trhu

Provozní řád „Farmářský trh Na Kulaťáku“ Pro šetření jsem vybral „Provozní řád farmářského trhu Na Kulaťáku“ , Praha Dejvice. Cílem bylo zjistit, jak provozovatel aplikoval Trţní řád hl. m. Praha“ na místní podmínky. Místním šetřením jsem ověřil, ţe jednotlivé body provozního řádu jsou, více či méně splněny.

Výstupy a poznatky ze šetření k bakalářské práci Přesvědčil jsem se, ţe všichni, kdo prodávají na trzích zeleninu, jsou pěstitelé - čili farmáři, nebo jejich delegovaní prodejci, a mají ţivnostenská oprávnění, popř. osvědčení samostatně hospodařícího rolníka. Všichni prodejci sýrů a ţivočišných produktů mají veterinárně a hygienicky schválené provozovny, výrobny a zemědělské prostory k pěstování plodin. Správce trţiště čas od času osobně projde trh a vizuálně trh kontroluje a při přestupku nařizuje opatření. Pokud přesto dojde k reklamaci, výrobku, řeší si to kaţdý prodávající sám za sebe, kaţdý je odpovědný za původ a důvěryhodnost svého zboţí. Jakoukoliv reklamaci, se kterou se na prodávajícího spotřebitel obrátí, je tento prodejce povinen neprodleně řešit. Postup je stejný jako v kamenném obchodě. Výhoda farmářského trhu je, ţe v případě reklamace před sebou nemáte anonymního zaměstnance, ale většinou přímo pěstitele. Sloţení potravin je při nákupu nejdůleţitějším faktorem pro 11 procent respondentů, země původu pak jen pro čtyři procenta z oslovených. Přesto místní původ produktů řeší stále více zákazníků. Dovedly je k tomu negativní zkušenosti s nepoctivými prodejci, kteří se na trh 39

vetřeli se zboţím nakoupeným v supermarketu. Prodejce, který nezná místní realitu a nabízí nepůvodní zboţí, je dřív nebo později odhalen a ztratí zákazníky. U mnoha produktů je v případě zájmu moţnost ochutnávky. Můţete si vybírat zboţí, nejen očima, např. brambory nebo jablka v bedně, ale můţete vybírat také mezi prodejci a farmami, které je nabízí. Na trhu lze výjimečně a tematický sehnat i některé „nečeské“ produkty, včetně jejich certifikátů, které přesto, ţe by tam neměly být, protoţe jde o domácí produkty, alespoň občas by si spotřebitel měl dopřát, protoţe čerstvé mořské ryby, krevety, maďarské a slovenské domácí klobásy a ovčí sýry, domácí olivový olej z česko-španělské rodinné farmy, je lahůdka a stojí za ochutnání. Podle aktuálního průzkumu totiţ povaţuje 62 % Čechů současný potravinový sortiment za nedostačující. Chybí jim hlavně domácí, čerstvé produkty, které jim zajišťuje právě trţiště. Kvalita prodávaných výrobků je v současné době nejdůleţitějším faktorem při výběru potravin pro téměř polovinu mnou oslovených lidí. Cena je rozhodující pouze pro třetinu respondentů. Úspěšnost trhů závisí dále na korektním prodejci či pěstiteli, který je ochotný na trh přijet. To je někdy velký problém! Realita je totiţ taková, ţe jen málo skutečných zemědělců má čas a zájem se trhu osobně účastnit. Obvykle mají svůj neměnný program- svůj čas organizují tak, ţe tři dny v týdnu prodávají na trzích a zbytek věnují práci ve svém hospodářství. Při současném mnoţství farmářských trhů to mnozí řeší prodejem své produkce další osobě, která pak na trhu nabízí zboţí několika dodavatelů. V kaţdém případě má takovýto prodejce oprávnění k prodeji od prvovýrobce. Proto se nedivme, ţe se vedle brambor z Mělnicka prodávají např. i mořské ryby, nebo pštrosí maso. Následně jsem se utvrdil v tom, ţe název farmářské trhy není přesný. Protoţe farmářů, kteří sami jezdí prodávat na trh, je poskrovnu. Cituji z farmářského časopisu 11/2010 „Farma je komplex: zemědělec, který chová zvířata, pěstuje rostliny a vyrábí z nich produkty.“ Označení „farmářské trhy“ tedy není jenom o farmářích, ani není ţádnou registrovanou značkou. Pouţívá se prostě proto, ţe je pro zákazníky atraktivní a srozumitelné. 40

Převaţující negativní jevy trhů: Co mi vadilo na vybraných trzích z pohledu spotřebitele: - kdyţ byl prodejce neupravený, arogantní na Náplavce nebo Jířáku. - kdyţ bylo maso, mléčné výrobky a vejce byly vystavené na přímém slunci (naměřeno 18 °C) - kdyţ masné výrobky se válely v bedýnkách na zemi na Náplavce. - kdyţ koření stálo u kaţdého stánku výrazně jinak

Co můţe vadit prodejcům: -pozorovatelé, t zn. lidé, kteří nenakupují, ale pouze pozorují, sledují, jen se dívají a neutrácí Zákazníci, kteří přijdou ke stánku, se hádají kvůli drobnostem, baví je, ţe nechtějí nic koupit. Jejich záměrem je vyvolat konflikt. To jsou ti, co většinou udávají a posílají na místo kontroly SOD. Hlasitě kritizují cokoliv, co je u stánku v nabídce - zloději, kteří čekají na příleţitost něco ukrást- patří sem drobní lapkové, bezdomovci, lidé pod vlivem návykových látek a tzv. šetřílkové- pro jedno sice přes plot neskočí, raději ho odcizí. Zákazníci, kteří vystavenému zboţí rozumí více neţ prodejce a neskočí mu tzv. „na lep“

Farmářské trhy mají také nepřátele, buď z řad místních obyvatel, nebo konkurence, a ti na trţiště anonymně posílají poměrně časté kontroly všech moţných úřadů, institucí, a kontrolních orgánů. Kontroly na mnou sledovaných trţištích údajně probíhají neohlášené. Proto bych rád věřil, ţe není moţné je dopředu ovlivnit a tak jejich výsledky raději povaţuji za objektivní a směrodatné a zaručují tak nezávadnost zboţí.

41

3. Návrhová část

Na konci dubna jsem prováděl průzkum několik farmářských trhů v Praze. Současně s dotazováním, analýzou produktů na trhu jsem se zaměřil i na prostředí farmářských trhů z větší perspektivy a pohledu běţného občana tedy lajka.V této části bych na základě mého šetření navrhl řešení několika problémů, které ubírají na atraktivitě farmářských trhů. Vzhledem k tomu, ţe moje šetření probíhalo na konci dubna a farmářské trhy jsem navštěvoval soukromě i na konci léta byl jsem přítomen tedy jak na začátku, tak i v průběhu sezóny farmářských trhů. Sociální zázemí Jako velký problém jsem vnímal absenci sociálního zařízení na většině farmářských trhů. Farmářské trhy jsou společností vnímány jinak neţ běţné nákupy. Lidé zde nakupují s radostí, zvědavostí a chutí zkusit něco nového. Vzhledem k širokému sortimentu trhů zde nakupující tráví hodně času většinou okolo hodiny. Důvodem je zmiňovaná šířka sortimentu, ale také mnoho lidí a v neposlední řadě na trhu jsou často dostupné i jiţ hotové pokrmy. Nabídka je opravdu pestrá patří sem různé domácí limonády, omelety, zákusky, smaţené jídla, mořské plody, palačinky a další. Díky těm zde lidé tráví hodně času a tak potřeba „odskočit si“ je většinou na místě. Bohuţel pouze na náplavce a to ještě pouze v letních měsících jsou k dispozici sociální zařízení, které není, ale přímo zajišťováno farmářskými trhy, ale městskou částí Prahy 2 vzhledem k počtu akcí konané na náplavce. Díky prodeji pokrmů by nemělo chybět poblíţ ani místo na umytí rukou, které mají k dispozici pouze prodávající. Správce farmářských trhů by se měl domluvit s danou městskou částí, na které farmářské trhy probíhají, zda by jim mohla nebo alespoň pomohla zajistit sociálním zařízení. V dnešní době jsou lidé z různých kulturních akcí zvyklí chodit na tzv. toi toi jsou myšleny toalety popřípadě místo pro moţnost umytí rukou. Na internetu jsem dohledal, ţe cena jedné pouţité, ale v dobrém stavu budky stojí 13 tis Kč. Samozřejmě je i moţnost se domluvit přímo se společností Toi Toi, která nabízí dlouhodobí pronájem, kdy budku doveze připravenou k pouţití a zase ji odveze. Vzhledem k tomu, ţe v Praze trhy probíhají pravidelně na stejných místech nebylo by těţké se domluvit, kdy a kde by toalety měli být připraveny.

42

Jak jsem jiţ výše zmiňoval lidé na farmářské trhy nechodí pouze za účelem nákupu, ale i se najíst, potkat se s přáteli nebo nasávat příjemnou atmosféru. Jinými slovy pro spousty lidí, jsou farmářské trhy jednou z moţností společenského ţivota. I toto je jedna z funkcí farmářských trhů. Problém ovšem je, ţe i kdyby na trhu chtěli lidé zůstat delší čas, není zde prostor k sezení ať pro konzumaci pokrmů tedy stoly se ţidlemi nebo pouze na posezení. Vzhledem k úpadku farmářských trhů si myslím, ţe zajištění míst pro posezení najezení, společenské střetnutí s náhodnými lidmi by mohlo přispět k vyšší návštěvnosti trhů a tím tak k jejich zachování.Ţijeme v době kdy lidé potřebují kontakt s ostatními a v současné době lidé chodí na farmářské trhy stejně jako například na oběd či večeři. V tomto případě by bylo moţné opět objednat přenosný nábytek a nebo se domluvit s městkou částí a vybudovat na místech, kde se trhy konají pevné místa k sezení. Hlídaní kvality Přestoţe se jiţ v minulosti tento problém velmi probíral a na základě toho také vznikl takzvaný kodex farmářských trhů, který měl zamezit problémům s určování původu a kvality potravin ještě stále se v některých případech objevují pochyby. Myslím si, ţe řešení je velice jednouchý. Kodex by neměl být dobrovolný, ale povinný. Předešlo by se tím tak polemizováním o špatné kvalitě potravin a zákazníci by věděli, ţe tento problém hlídá za ně provozovatel trhu a nemuseli by být podezíravý při kaţdém podezřele vypadajícím produktu.

43

Závěr Mým cílem bylo zjistit situaci farmářských trhů, zejména jaké jsou příčiny úpadku farmářských trhů. Jakou motivaci mají kupující k návštěvě farmářských trhů . Podle mého zjištění, boom farmářských trhů skončil, současný trh dle mého názoru zůstane zatím ustálený v té podobě, jako nyní. Budoucnost farmářských trhů zčásti závisí i na vládnoucí politické reprezentaci, protoţe potřebuje podporu radnic a příslušných úředníků. V rámci bakalářské práce jsem se zaměřil na výzkum farmářských trhů. Detailně jsem se zabýval třemi farmářskými trhy v Praze. Tyto jsem vybral na základě analýzy počtu farmářských trhů v ČR, ze které mně vyšly jako reprezentativní představitelé. Ověřil jsem si nutnost, ţe majitelé trhů by měli věnovat větší pozornost výběru svých prodejců. Zvýšila by se důvěra kupujících i náhodných návštěvníků, coţ v konkurenci supermarketů není zanedbatelné. Co do počtu farmářských trhů je v současné době stav dobrý i kdyţ jejich počet mírně klesl. Některé negativní výsledky z místního šetření na farmářských trzích v Praze lze obecně přenést na trhy v ČR. Obecně to lze charakterizovat českým pořekadlem „neusnout na vavřínech, konkurence nespí“. Domnívám se, ţe naopak, bude pokračovat nárůst počtu farmářských trhů v kamenných domech, a dojde k mírnému poklesu počtu farmářských trhů „pod širým nebem“. K mému šetření lze obecně shrnout následující poznatky Jak jsem si dotazováním ověřil, u nás provozují přímý prodej spíše malí zemědělci. Navíc, označení „farmáři" nezahrnuje drobné řemeslníky a výrobce potravin, které na trzích také velmi často potkáváme. Docela bych uvítal, kdyby se vrátily klasické prvorepublikové názvy, jako trh městský, zelinářský nebo řemeslný, nebo obyčejně-městské trhy. Samotné trhy se příliš nezměnily, přesto zájem lidí, prodejců i médií lehce poklesl-uţ tam nejsou davy nadšených zákazníků. Můţe to být i tím, ţe malí zemědělci uţ nemají sílu, aby trhy objíţděli a platili si nájmy. Většina z nich si šikovně za tu dobu, co trhy navštěvovala, si udělala portfolio stálých zákazníků a ti teď jezdí přímo za nimi. Smyslem trhů totiţ není jen prodat zboţí na místě, ale vytvořit si trvalou klientelu lidí, která bude ochotně dojíţdět za svým chovatelem nebo pěstitelem aţ do jeho domu, nebo on za svými stálými klienty do jejich domu. I to je vlastně přínos farmářských trhů. 44

A v neposlední řadě -farmářské trhy jsou tu také proto, aby oţivily domácí ekonomiku a přinesly nové pracovní příleţitosti. Proto 95 % nabídky trhů pochází z místní produkce. Mimočeské uzeninové speciality, mořské ryby nebo cizí sýry by se měly prodávat jen občas, hlavně pro zpestření v rámci např. tématicky laděných trhů. Osobně bych přál stávajícím farmářským trhům, aby se nejen udrţely, ale naopak vzkvétaly tak, aby bylo naplněno jejich poslání- dodávat spotřebitelům co nejkvalitnější čerstvé domácí produkty. Z analýzy farmářských trhů mohu konstatovat ţe:

1)Po analýze „Provozního řádu farmářských trhů vydaného provozovatelem jako závazný předpis pro provozování jednotlivých stánků pronajimateli konstatuji ţe: A) Provozní řád je umístěn na viditelném místě B) Provozní řád aplikuje Trţní řád na místní prostředí C) Provozní řád jednoznačně specifikuje práva a povinnosti provozovatelů D) Na základě místního šetření konstatuji, ţe Trţní řády farmářských trhů jsou v souladu s Provozním řádem vydaného Magistrátem hl. m. Praha. 2) Na základě místního šetření trţního řadu, konstatuji, ţe není byrokratických překáţek ve zřizování nových trhů. 3)Dotazník a následné odpovědi respondentů poskytli dostatečné informace pro jejich následnou analýzu. 4)Na základě analýz dat byli sestaveny příslušné závěry jak zlepšit situaci provozovatelů a prodávajících.

45

Literatura [1] ATTL, P. a kol. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: VŠH, 2011. 72 s. ISBN 978-80-87411-13-1 [2] BÁRTOVÁ, H. a kol. Chování spotřebitele a výzkum trhu. Praha: Oeconomica, 2004. 244 s. ISBN 978-80-245-0778-1 [3 FORET, M. Marketingový průzkum poznáváme svoje zákazníky. Praha: Bizbooks, 2012. 116 s. ISBN 978-80-265-0038-4 [4] FRANKE, A. a kol. Statistika cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012. 240 s. ISBN 978-80-7357-717-9 [5] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0 [6] KAY D. R, EDWARDS M. W. Farm management. Mcgraw-Hill College, 1994, ISBN 9780070338685 [7] KUBÁLEK, T. a kol. MS Office XP - manažerská informatika. Textový procesor Microsoft Word, verze 2002 CZ. Praha: Oeconomica, 2006. 188 s. ISBN 80-245-1016-2. [8] ] MICHOPULU, H. Recepty z farmářského trhu I díl. Praha: Hana Michopulu, 2011, 275 s. ISBN 978-80-260-0113-3 [9] SKUPINOVÁ, S. Aplikovaná statistika. Praha: VŠH, 2012. 50 s. ISBN 978-80-87411-421 [10] Definice farmářských trhů [online], 2011. [cit. 2014-11-22]. Dostupné na http://www.vitalia.cz/texty/definice-a-kodex-farmarskych-trhu [11] Definice trţiště [online], 2014. [cit. 2014-11 22] Dostupné na http://www.cs.wikipedia.org/wiki/trziste [12] Farmářské listy [online], 2010. [cit 2014-22-11] dostupné na http://www.farmarsketrhy.cz/casopisy/casopis-farmarske-trhy.pdf [13] Asociace farmářských trhů, [online] 2014. [cit 2014-22-11] dostupné na http://www.aftcr.cz/ [14] Krbocová Lenka Boom farmařských trhů za dva roky narostly trojnásobně. [Online]: 2013. [cit 2014-22-11] dostupné na http://www.vitalia.cz/clanky/boom-farmarskych-trhu-zadva-roky-narostly-trojnasobne

46

[15] Praţské trhy: jakou podporu mají v jednotlivých městských částech, [online ]: 2013. [cit 2014-22-11] dostupné na http://www.transparency.cz/prazske-trhy-kolik-plati-jednotlivemestske-casti/ [16] Trţní řád farmářské trţiště Jiřák [online], 2014. [cit 2014-22-11] dostupné na http://www.farmarsketrziste.cz/praha/prodavejte-s-nami [17] Vznikla asociace farmářských trhů, [online] 2012. [cit 2014-22-11] dostupné na http://www.apetitonline.cz/novinky/3944-vznikla-asociace-farmarskych-trhu-cr.html

47

PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Vzor dotazníku

respondent

VZOR DOTAZNÍKU č. X otázka

1 2

výběr moţností

Kde koupíte kachnu ke svátečnímu obědu?

1 2 3 4

Jaký je váš názor na existenci farmářských trhů v Praze

1 2 3 1

3

4 5

6

7 8

Proč jste dnes na farmářském trhu?

Je sortiment na trhu ekologičtější neţ jinde?

Co je pro vás rozhodující při nákupu potravin?

Co je pro vás rozhodující při nákupu potravin?

Pokud jste nic nekoupili, co bylo důvodem?

Jak dlouho vám trvá cesta na trh?

2 3 4 5 6

9

10

Co na farmářském trhu nejčastěji nakupujete?

Čím vás prodávající nejvíce ovlivnil při nákupu

zvoleno

zvoleno

zvoleno

zvoleno

je dobře, ţe jsou neměli by být v centru nemám názor Jsem pravidelný návštěvník Na doporučení známých Informace na internetu (www) Reklamy a rozhovorů v mediích Náhodou Schůzka s přáteli

Ne

1

Kvalita

2

Čerstvost

3

Příznivá cena

4

Vše dohromady

1

Kvalita

2

Čerstvost

3

Příznivá cena

4

Vše dohromady

1 2 3 4

Nedůvěra k původu produktů Nepříznivá cena Prostření ve stánku mě odradilo Chování prodávajícího Do 15 minut pěšky Do 30 minut jízdy dopravním prostředkem Od 30 a více minut jízdy autem ovoce a zeleninu uzeniny drůbeţ vejce maso místní speciality květiny

1

Kvalifikovanou odpovědí o původu zboţí

2 3 4

Vzhledem nabízeného zboţí

Sběr dat na farmářské trhu ………………………………

5

zvoleno

Prodejna s inzerovanou slevou

Nevím

2 3 4 5 6 7

4

Supermarket

Ano

1

3

Běţná prodejna

2 3

respondent

2

Farmářský trh

1

1 2 3

respondent respondent respondent

1

Čistotou stánku nabídkou připravení zboţí další den

Odpovědi respondentů zaznamedl dne

jméno, podpis

Příloha č. 2 – Kodex farmářských trhů pro Prahu

Předmětem prodeje na Farmářských trzích můţe být pouze zboţí, které tematicky, odpovídá charakteru Farmářských trhů a vychází z české tradice, a to zejména z tradice pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a výroby potravinářských produktů. Tento „kodex farmářských trhů“ má přispívá k lepší orientaci spotřebitelů, kde základním kriteriem musí být pro spotřebitele jistota o původu, kvalitě a hygienické nezávadnosti nabízených farmářských produktů.

1. Prodávané zboţí na „farmářských trzích“ pochází od farmáře nebo výrobce potravin (dále jen farmář), který garantuje původ prodávaného zboţí z vlastních zdrojů a je schopen tento původ při prodeji prokázat. 2. Farmáře můţe při prodeji zastupovat jeho rodinný příslušník, nebo osoba, se kterou má farmář uzavřenou smlouvu nebo písemné pověření. 3. Provozovatelé farmářských trhů a farmáři u nabízeného zboţí dodrţují a splňují základní legislativní poţadavky 9(mimo jiné). 4. Provozovatel farmářských trhů preferuje zejména farmáře, kteří prodávají zboţí z daného regionu. O prodeji zboţí z ostatních regionů ČR, eventuelně z příhraničních oblastí rozhoduje provozovatel. 6. Provozovatel „farmářského trhu“ který se hlásí k principům „Kodexu farmářských trhů“ zajistí označení vlastním jednotným a viditelným logem ty stánky prodejců, kteří splňují body 1 a 2 „Kodexu farmářských trhů“. 7. Provozovatel farmářského trhu je povinen umístit znění „kodexu farmářských trhů“ na viditelném místě při konání farmářských trhů (například u vstupu na tyto trhy nebo na kaţdém stánku u prodávajícího, u trţního řádu apod.).

9

www.szpi.gov.cz ; www.svscr.cz

8. Kaţdá osoba (spotřebitel, farmář, prodejce, inspektor), která se domnívá, ţe došlo či dochází k prodeji zboţí v rozporu s „Kodexem farmářských trhů“ (např. zboţí evidentně nepochází z farmy a je nakoupené ve velkoskladu atd.) má právo upozornit na tento stav provozovatele farmářských trhů. Provozovatel farmářských trhů je povinen neprodleně zajistit nápravu (minimálně formou odebrání loga jednotného označení stánku). Příloha č. 3 – Tržní řád Prahy

TRŢNÍ ŘÁD

Nařízení č. 9/2011 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává trţní řád, ve znění pozdějších předpisů (konsolidované znění ke dni 23. 7. 2013)

Rada hlavního města Prahy se usnesla dne 14. 6. 2011 podle § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb., vydat toto nařízení: §1 Místa pro prodej a poskytování sluţeb (1) Na území hlavního města Prahy je moţno mimo provozovnu k tomuto účelu určenou kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona nabízet, prodávat zboţí nebo poskytovat sluţby na místech uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení a v rozsahu v ní stanoveném, nejde-li o druhy prodeje zboţí nebo poskytování sluţeb, na které se toto nařízení nevztahuje nebo které jsou zakázány. Místy uvedenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení jsou trţnice, trţiště, trţní místa, restaurační zahrádky v době po 22.00 hod., místa pro konání trhů, trasy pro pojízdný prodej zboţí nebo poskytování sluţeb, předsunutá prodejní místa, místa pro nabídku zboţí a místa pro nabídku sluţby. (2) Trţnice je vymezený, uzavíratelný prostor, umoţňující celoroční prodej zboţí a poskytování sluţeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona na, za tím účelem zpravidla najatých, prodejních místech. Tento

prostor umoţňuje stanovit alespoň 10 prodejních míst a v době prodeje zboţí a poskytování sluţeb musí být vybaven alespoň 10 stánky, přenosnými stánky, stoly, pulty, stojany, mobilními zařízeními jako jsou účelově upravené a vybavené vozíky a jinými obdobnými zařízeními (dále jen „prodejní zařízení“), umístěnými na zpevněném povrchu na určených prodejních místech, jejichţ rozmístění a počet v prostoru trţnice jsou určeny plánkem. Tento prostor je veřejně přístupný pouze v provozní době. (3) Trţiště je vymezený prostor, umoţňující celoroční prodej zboţí a poskytování sluţeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona na, za tím účelem zpravidla najatých, prodejních místech. Tento prostor umoţňuje stanovit alespoň 10 prodejních míst a v době prodeje zboţí a poskytování sluţeb musí být vybaven alespoň 10 prodejními zařízeními, umístěnými na zpevněném povrchu na určených prodejních místech, jejichţ rozmístění a počet v prostoru trţiště jsou určeny plánkem. Tento prostor je veřejně přístupný. (4) Trţní místo je místo mimo trţnice a trţiště, které je alespoň v prodejní době veřejně přístupné a na kterém se na jednom nebo více, zpravidla najatých, prodejních místech, mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, prodává zboţí a poskytují sluţby z prodejních zařízení, umístěných na zpevněném povrchu. Prodejní zařízení nesmí ţádnou svou částí, ať pevnou nebo zavěšenou, přesahovat plochu uvedenou pro trţní místo v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (5) Restaurační zahrádka je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, na kterém se na zpevněném povrchu prodává zboţí a poskytují sluţby v rámci ohlašovací řemeslné ţivnosti „hostinská činnost“, které je k výkonu této činnosti vybaveno a funkčně souvisí s provozovnou, určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona. Restaurační zahrádka musí mít stejného provozovatele jako uvedená provozovna a můţe být vybavena chladícím, mrazícím, popř. výčepním zařízením slouţícím pro provoz zahrádky. (6) Předsunuté prodejní místo je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, na kterém je umístěno na zpevněném povrchu prodejní zařízení, ze kterého se prodává zboţí a poskytují sluţby stejného druhu jako v provozovně, určené k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, se kterou funkčně souvisí. Předsunuté prodejní místo se zřizuje bezprostředně u uvedené provozovny a musí s ní mít stejného provozovatele.

(7) Místo pro konání trhu je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, na kterém se konají příleţitostné akce, při kterých je prodáváno zboţí nebo jsou poskytovány sluţby (dále jen „trhy“). Trhy se mohou konat v trţnicích, na trţištích, trţních místech a na dalších místech k tomu účelu uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (8) Trasa pro pojízdný prodej zboţí nebo poskytování sluţeb je trasa vymezená názvem ulic, kterými probíhá, míst, která spojuje nebo místem, na kterém se nabízí, prodává zboţí a poskytují sluţby. Na trase uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení lze: a) prodávat zboţí nejvýše z počtu prodejních zařízení (ruční vozíky, kola, elektromobily a podobná zařízení) stanoveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, b) dopravovat osoby kočáry taţenými koňmi z místa pro nabídku takové sluţby nejvýše v počtu stanoveném v příloze č. 1 k tomuto nařízení, c) dopravovat osoby prostřednictvím trojkolek z místa pro nabídku takové sluţby nejvýše v počtu těchto vozidel stanoveném v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (9) Prodejní místo je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona v trţnicích, na trţištích, trţních místech, trzích a předsunutých prodejních místech, na kterém se prodává zboţí a poskytují sluţby z prodejních zařízení umístěných na zpevněném povrchu mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona. (10) Místo pro nabídku zboţí je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, na kterém se za účelem prodeje nebo nabídky vystavuje zboţí stejného druhu jako v této provozovně umístěné na zemi nebo na přenosném zařízení. To platí i tehdy, je-li takové zboţí vystavováno zobrazené. Povaţuje se za něj i plocha, na které je uvedené zboţí poloţeno, zavěšeno, či jiným obdobným způsobem upevněno buď přímo, nebo pomocí technického zařízení či konstrukce, jako je zeď domu mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím nebo vchodové dveře či okenice. (11) Místo pro nabídku sluţby je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, na kterém není celá sluţba realizována, ale dochází zde k její nabídce vykonávané v jakékoliv podobě, zejména formou obrazové nebo grafické upoutávky na deštnících, oděvech a jejich doplňcích. Povaţuje se za něj i místo,

které je výchozím místem pro realizaci sluţby. Místem pro nabídku sluţby je i místo uvedené v § 1 odst. 8 písm. b) a c). (12) Za kočár s koňmi se pokládá kaţdý povoz (dvou nebo čtyřspřeţí), který se pohybuje pomocí koňské síly. Za trojkolku se pokládá vozidlo poháněné lidskou silou případně pomocným motorem. §2 Rozdělení míst podle druhu prodávaného zboţí nebo poskytované sluţby (1) Trţní místa se podle druhu prodávaného zboţí nebo poskytované sluţby rozdělují na: a) trţní místa v centrální části města uvedená v příloze č. 2 k tomuto nařízení, u nichţ konkrétní druh zboţí nebo poskytované sluţby uvedený v příloze č. 1 k tomuto nařízení nesmí být jiný neţ květiny a doplňkový sortiment, který se ke květinám váţe, ovoce, zelenina, upomínkové předměty vztahující se k Praze nebo k České republice s výjimkou textilních, výtvarná díla, pohlednice, plány a mapy města a republiky, kniţní průvodce, tisk, jízdenky městské hromadné dopravy, telefonní karty, ceniny, drobné psací potřeby, tabákové výrobky a drobné kuřácké potřeby, občerstvení, vstupenky na kulturní programy a jízdenky na okruţní jízdy městem, čištění bot, půjčování nemotorových dopravních prostředků (loděk, kol a podobně), fotografické sluţby včetně prodeje drobných fotopotřeb; b) trţní místa v prostorách metra, (vestibuly, podchody a společné haly), u nichţ konkrétní zboţí uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení nesmí být jiné neţ květiny, tisk, knihy, jízdenky městské hromadné dopravy, telefonní karty a pouze příleţitostně velikonoční a vánoční zboţí; c) ostatní trţní místa, u kterých není druh prodávaného zboţí nebo poskytované sluţby předem omezen. (2) Trhy se podle druhu prodávaného zboţí nebo poskytované sluţby rozdělují na: a) trhy se sortimentem vztahujícím se k určitému období (vánoční, velikonoční, svatodušní a podobně), dnu či svátku (např. svatého Mikuláše, svatého Valentýna, Den dětí a podobně), popřípadě zaměřeným na zboţí jako produkt uměleckých řemesel s vymezením uvedeným v příloze č. 1 k tomuto nařízení; b) farmářské trhy se sortimentem zboţí, čerstvého či zpracovaného, pocházejícího od zemědělců, pěstitelů, zahrádkářů, sběračů lesních plodů a hub a dále od malých producentů,

měnícím se podle ročního období, kterým je ovoce, zelenina, květiny, vejce, mléčné a masné výrobky, maso, pečivo, další zemědělské a zahrádkářské produkty; na těchto trzích lze prodávat i jiné zboţí, a to produkty lidových uměleckých řemesel z proutí, šustí, dřeva a keramiky pouze tehdy, je-li to výslovně uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení; c) ostatní trhy (provozované zpravidla ve vymezené dny v týdnu, měsíci či roce) se sortimentem rámcově určeným v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (3)

Na trzích uvedených v odstavci 2 písm. a), b) a c) lze poskytovat občerstvení

(stravovací sluţby) pouze tehdy, je-li to výslovně uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (4) Ostatní místa pro prodej zboţí nebo poskytování sluţeb se podle druhu prodávaného zboţí nebo poskytované sluţby rozdělují tak, jak je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení. §3 Stanovení kapacity a přiměřené vybavenosti (1) Kapacita jednotlivých trţnic, trţišť, trhů a trţních míst (počet prodejních míst nebo prostor v metrech čtverečních) je stanovena v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Příloha č. 1 k tomuto nařízení dále obsahuje vymezení prostoru v metrech čtverečních u restauračních zahrádek po 22.00 hod., předsunutých prodejních míst a míst pro nabídku zboţí a vymezení tras pro pojízdný prodej. (2) Trţnice, trţiště, trhy a trţní místa se správcem musí být na vhodném, trvale viditelném místě označeny jménem a příjmením, popřípadě obchodní firmou provozovatele - fyzické osoby nebo názvem popřípadě obchodní firmou u provozovatele - právnické osoby a identifikačním číslem provozovatele, na tomto místě musí být rovněţ uvedeno jméno a příjmení správce, doba prodeje zboţí a poskytování sluţeb, u trţnic, trţišť a trhů musí být rovněţ vyvěšen tento trţní řád s plánkem podle § 1 odst. 2 a 3. (3) Trţnice, trţiště, trhy a trţní místa musí být vybaveny tak, aby byl zajištěn jejich řádný a nerušený provoz na zpevněném povrchu; mezi prodejními zařízeními musí být vytvořen prostor pro pohyb zákazníků a zásobování a zajištěna poţární ochrana v souladu se zvláštními předpisy. (4) Trţnice, trţiště, trhy a trţní místa musí být podle charakteru prodávaného zboţí nebo poskytované sluţby dále vybaveny takto: a) u potravin zařízeními poţadovanými zvláštními předpisy,

b) u ovoce, zeleniny a dalšího zboţí musí být zajištěna vhodná prodejní zařízení, popřípadě na ně navazující podloţky tak, aby toto zboţí nebylo uloţeno přímo na zemi; c) u oděvů samostatným, alespoň plentou odděleným prostorem a zrcadlem pro jejich vyzkoušení; d) u obuvi místem ke zkoušení obuvi vsedě, zrcadlem a lţící na boty; e) u elektrospotřebičů a elektronického zboţí přípojkami energií pro předvedení prodávaného zboţí. (5) Trţnice, trţiště, trhy a trţní místa musí být vybaveny takovým osvětlením, které umoţní spotřebiteli prohlédnout prodávané zboţí, přečíst návod ke spotřebě a označení prodejních zařízení podle zvláštních předpisů. (6) Trţnice, trţiště a trhy musí být vybaveny při prodeji ovoce a zeleniny tekoucí pitnou vodou pro jejich omytí. §4 Doba prodeje zboţí a poskytování sluţeb (1) Trţnice a trţiště mohou být provozovány po dobu celého roku, doba prodeje zboţí a poskytování sluţeb na trţnicích a trţištích je od 6.00 do 20.00 hodin, pokud v příloze č. 1 k tomuto nařízení není pro jednotlivé trţnice a trţiště stanoveno jinak. (2) Trţní místa mohou být provozována po dobu celého roku nebo, s přihlédnutím k sortimentu prodávaného zboţí a poskytovaných sluţeb, podle poptávky po nich, pouze v určitém období roku, jak je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Doba prodeje zboţí a poskytování sluţeb na trţních místech je od 6.00 do 20.00 hodin, pokud v příloze č. 1 k tomuto nařízení není pro jednotlivá trţní místa stanoveno jinak. (3) Trhy jsou provozovány v určitém období roku, jak je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Doba prodeje je od 6.00 do 21.00 hodin, pokud v příloze č.1 k tomuto nařízení není pro jednotlivé trhy stanoveno jinak. §5 Pravidla pro udrţování čistoty a bezpečnosti (1) Při prodeji zboţí a poskytování sluţeb na trţnicích, trţištích, trzích a trţních místech jsou všechny zúčastněné osoby (provozovatelé, prodávající a poskytovatelé sluţeb) povinny:

a) dodrţovat zásady osobní čistoty a udrţovat pracovní oděv v čistotě, b) zabezpečovat zde trvalý a řádný úklid, celoročně schůdnost, udrţovat čistotu stánků, prodejních míst i míst pro nakládku a vykládku zboţí a skladových prostor;

c) průběţně

odstraňovat odpad i obaly ze zboţí na provozovatelem určené místo utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií odpadů; d) prodej organizovat tak, aby se jednotlivé druhy zboţí nevhodně navzájem neovlivňovaly a byly chráněny před přímými slunečními paprsky a jinými nepříznivými vlivy (prach, vlhko, kouř a podobně); e) k prodeji a nabídce zboţí pouţívat prodejní zařízení zhotovená ze zdravotně nezávadného a dobře čistitelného materiálu, f) ovoce, zeleninu, brambory a lesní plody dovézt před nabízením k prodeji jiţ očištěné a zbavené zavadlých částí, g) k prodeji a nabídce zboţí a poskytování sluţeb uţívat jen místa k tomu určená, nezdrţovat se v uličkách před stánky bezdůvodně a neumísťovat tam nic, co by znemoţňovalo nebo ztěţovalo průchod zákazníků; h) osobními vozidly zde parkovat pouze v prostoru určeném provozovatelem v souladu s místní úpravou provozu na pozemních komunikacích. (2) Pro restaurační zahrádky a předsunutá prodejní místa platí odstavec 1 písm. a) aţ e). §6 Pravidla, která musí dodrţet provozovatel trţnice, trţiště, trhu a trţního místa k zajištění jejich řádného provozu (1) Provozovatel trţnice, trţiště nebo trhu je povinen: a) umístit tento trţní řád a plánek trţnice nebo trţiště s číselným nebo obdobným označením prodejních zařízení na vhodném, trvale viditelném místě, b) dohlíţet na dodrţování § 3, 4 a 5 zúčastněnými osobami; c) přidělit prodejcům a poskytovatelům sluţeb prodejní zařízení nebo konkrétní místa a vést o přidělení evidenci a uchovávat ji nejméně po dobu jednoho roku, d) zajistit provádění pravidelného úklidu zařízení a všech prostor a průběţné deratizace,

e) určit prostor pro odkládání odpadů, zajistit dostatečný počet sběrných nádob pro jednotlivé druhy a kategorie odpadů, zajistit pravidelný odvoz a vyuţití nebo odstranění těchto odpadů; f) zajistit dostatečný počet sběrných nádob na odpad od zákazníků včetně pravidelného svozu a odstranění tohoto odpadu, g) vyčlenit podle místních moţností prostor pro skladování zboţí v průběhu prodeje a po skončení prodeje, h) časově vymezit vjezd motorových vozidel do prostor trţnice i trţiště, i) zajistit, aby zde nebyl realizován prodej mimo přidělená konkrétní místa; j) zajistit pro prodejce a poskytovatele sluţeb moţnost pouţívání hygienického zařízení (záchod, tekoucí voda k umytí rukou), při prodeji potravin v rozsahu upraveném zvláštními předpisy; k) umoţnit prodej hub nebo jiných přírodních plodin určených ministerstvem zdravotnictví jen osobám drţícím osvědčení o tom, ţe prokázaly základní znalosti takových plodin před zkušební komisí, kterou ustavuje orgán ochrany veřejného zdraví; l) pokud mají být na trţnici či trţišti prodávána ţivá zvířata a ţivočišné produkty, vymezit v rámci trţnice nebo trţiště místo, splňující veterinární podmínky pro jejich prodej, které si nechal předem schválit orgánem veterinární správy;

m) dochází-li zde k prodeji také jinými

osobami neţ podnikateli nebo jejich zaměstnanci (tak zvané burzy, bleší trhy a podobně), oddělit jasně taková místa od ostatních, slouţících k podnikání. (2) Pro provozovatele trţního místa platí odstavec 1 písm. b), g), i) a k). (3) Provozovatel můţe k zajištění provozu trţnice, trţiště, trhu a trţního místa určit fyzickou osobu - správce. §7 Druhy prodeje zboţí a poskytování sluţeb, na které se nařízení nevztahuje (1) Toto nařízení se

nevztahuje na prodej zboţí pomocí automatů obsluhovaných

spotřebitelem, na prodej tisku prostřednictvím kamelotů, na prodej vstupenek na kulturní akce před objekty, v nichţ se konají, v den jejich konání, po dobu 4 hodin před jejich zahájením a bez omezení pohybu chodců, na prodej zvukových a obrazových nosičů jejich autory při provozování jejich pouliční produkce, na poskytování sluţeb a prodej zboţí na

restauračních zahrádkách v době od 8.00 do 22.00 hodin, na zásilkový prodej, na podomní prodej, na vánoční prodej ryb a stromků, jmelí a chvojí, na velikonoční prodej kraslic a pomlázek, na prodej zboţí a poskytování sluţeb na lodích, na nabídku a prodej květin na předsunutých prodejních místech a místech pro nabídku zboţí a na distribuci telefonních seznamů. (2) Toto nařízení se dále nevztahuje na prodej při kulturních akcích jako jsou koncerty, divadelní představení, módní a jiné tématické přehlídky, sportovních akcích, promítání v letních kinech a vysílání přenosů z velkoplošných obrazovek, realizovaný v místě, kde se akce koná. (3) Za podomní prodej se pokládá prodej, kdy je bez předchozí objednávky dům od domu nabízeno a prodáváno zboţí. (4) Za vánoční prodej ryb a stromků, jmelí a chvojí se pokládá jejich prodej od 7. do 24. prosince běţného roku. (5) Za velikonoční prodej kraslic a pomlázek se pokládá jejich prodej v období 20 dnů před velikonočním pondělím. §8 Zakázané druhy prodeje zboţí a poskytování sluţeb (1) Pochůzkový prodej na území hlavního města Prahy je zakázán s výjimkou jeho provádění ve sportovních zařízeních, otevřených koupalištích, plovárnách a bazénech k tomuto účelu určených kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona. (2) Pojízdný prodej je na území historického jádra hlavního města Prahy prohlášeného za památkovou rezervaci zakázán, s výjimkou veřejně přístupné části komplexu zahrad vrchu Petřína (Kinského zahrada, Nebozízek, Petřínské sady, Seminářská zahrada, Lobkovická zahrada, Strahovská zahrada, Růţový sad a Park u rozhledny, Karlova náměstí a Zítkových sadů). (3) Nabízení pornografického tisku na území hlavního města Prahy je zakázáno, s výjimkou případů, kdy je tento tisk nabízen v zatavené folii upravené tak, aby byl viditelný pouze název tisku. (4) Za pochůzkový prodej se pokládá prodej zboţí s pouţitím přenosného nebo neseného zařízení (konstrukce, tyče, závěsného pultu, ze zavazadel, tašek a podobných zařízení) nebo

přímo z ruky. Není rozhodující, zda ten, kdo zboţí prodává, se přemísťuje nebo postává na místě. Pochůzkovým prodejem není prodej vstupenek na kulturní akce před objekty, v nichţ se konají, v den jejich konání, po dobu 4 hodin před jejich zahájením a bez omezení pohybu chodců, prodej a distribuce tisku prostřednictvím kamelotů. Porušení tohoto nařízení se postihuje podle zvláštních předpisů. § 10 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává trţní řád. 2. Nařízení č. 5/2006 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává trţní řád. 3. Nařízení č. 19/2006 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává trţní řád, ve znění nařízení č. 5/2006 Sb. hl. m. Prahy. 4. Nařízení č. 7/2007 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává trţní řád, ve znění pozdějších předpisů. 5. Nařízení č. 17/2007 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává trţní řád, ve znění pozdějších předpisů. 6. Nařízení č. 14/2008 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává trţní řád, ve znění pozdějších předpisů. 7. Nařízení č. 23/2008 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává trţní řád, ve znění pozdějších předpisů. 8. Nařízení č. 23/2009 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává trţní řád, ve znění pozdějších předpisů. 9. Nařízení č. 15/2010 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává trţní řád, ve znění pozdějších předpisů.

§ 11 Toto nařízení nabývá účinnosti 30.června 2011.

Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc., v. r. primátor hlavního města Prahy Ing. Karel Březina, v. r. náměstek primátora hlavního města Prahy Pravidla pro udrţování čistoty a bezpečnosti (1) Při prodeji zboţí a poskytování sluţeb na trţnicích, trţištích, trzích a trţních místech jsou všechny zúčastněné osoby (provozovatelé, prodávající a poskytovatelé sluţeb) povinny: a) dodrţovat zásady osobní čistoty a udrţovat pracovní oděv v čistotě, b) zabezpečovat zde trvalý a řádný úklid, celoročně schůdnost, udrţovat čistotu stánků, prodejních míst i míst pro nakládku a vykládku zboţí a skladových prostor;

http://www.praha5.cz/cs/dokument/dokumenty-zivnostenskeho-uradu/210288-trzni-radnovela-ucinna-ode-dne-832014-vcetne-prilohy-c1

Příloha č. 4 - PROVOZNÍ ŘÁD „Kulaťáku“