VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Jana Riznerová

Makrobiotika versus racionální strava

Bakalářská práce

2014

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Jana Riznerová

Makrobiotika versus racionální strava

Bakalářská práce

2014

Makrobiotika versus racionální strava

Bakalářská práce

Jana Riznerová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o.

Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: doc. MUDr. Karel Dohnal CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Bachelor´s Dissertation

Macrobiotics diet versus rational diet

Jana Riznerová

The institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.

Department of Hotel Management

Major: Hotel management Thesis Advisor: doc. MUDr. Karel Dohnal CSc. Date of submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014th

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Makrobiotika versus racionální výživa zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

……………………………. Jana Riznerová V Praze dne

ABSTRAKT RIZNEROVÁ, Jana. Makrobiotika versus racionální strava. . [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2014.

V bakalářské práci se zabývám problematikou alternativního výživového směru – makrobiotiky ve srovnání s běžnou racionální výživou. Práce má dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje vývoj a filozofii makrobiotiky, principy makrobiotického režimu a běžné praktiky makrobiotiků. Dále stručně popisuje racionální stravování, zahrnující potřebu energie a nezbytných složek stravy. V praktické části jsem sestavila jídelníčky pro makrobiotickou i racionální výživu, které budu porovnávat právě podle těchto složek, sepsala nejčastější kritiku nutričních odborníků na makrobiotickou výživu a pokusila se analyzovat, zda může být adekvátní či nadsazená. Jako poslední jsem vypracovala dotazník s otevřenými otázkami, který mi zodpověděli čtyři respondenti z řady makrobiotiků. Touto prací bych chtěla poukázat na to, že makrobiotika není jen velmi omezený styl výživy, jak je na ni často poukazováno na internetových diskuzních fórech apod. a také uvést, zda a popřípadě v jaké míře může být náhradou pestré stravy. Klíčová slova: Makrobiotika, otevřené rozhovory, racionální výživa, složky potravy, zdravý životní styl

ABSTRACT RIZNEROVÁ, Jana. Macrobiotics versus rational diet. [Bachelor thesis] The Institute of Hospitality Management in Prague: 2014.

This thesis deals with the issue of alternative nutrition direction - macrobiotics, as compared with the common rational nutrition. The thesis has two parts - theoretical and practical. The theoretical part describes the development of the macrobiotics philosophy, macrobiotic mode principles and common practices of people following the diet. It also briefly describes the rational nutrition, including the energy needs and necessary components of the diet. In the practical part, I assembled menus for the macrobiotic and rational nutrition, which I then compared according to these components, I wrote down the most common criticism of nutritional experts regarding macrobiotic diets and tried to analyze whether it is appropriate or exaggerated. As the last part, I prepared a questionnaire with open questions answered by four respondents

among

the

macrobiotics-oriented

persons.

In this work, I'd like to point out that macrobiotics is not just a very limited nutrition style diet, as it is often denoted in the Internet forums etc., and also indicate whether and to what degree

can

it

be

a

substitute

for

a

varied

diet.

Keywords: Macrobiotic, open debates, rational nutrition, food ingredients, healthy lifestyle.

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................... 8 1.TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 10 1.1.Makrobiotika ..................................................................................................................... 10 1.1.1.Principy makrobiotiky ................................................................................................ 11 1.1.2.Energie jin a jang ........................................................................................................ 12 1.1.3. Nový pohled na zdraví a nemoc ................................................................................ 16 1.1.3.Rakovina, výživa a makrobiotika ............................................................................... 18 1.1.4.Orientální diagnostika ................................................................................................ 18 1.1.5.Nový pohled na jednotlivé potraviny z hlediska makrobiotiky .................................. 19 1.2.Racionální výživa .............................................................................................................. 20 1.2.1. Zásady racionální výživy a zdravého životního stylu ................................................... 21 1.2.3. Potřeba energie .............................................................................................................. 22 1.2.4. Živiny ........................................................................................................................ 25 2.PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................ 29 2.1.Příjem kJ ............................................................................................................................ 30 2.2.Příjem bílkovin .................................................................................................................. 32 2.3.Příjem tuků ........................................................................................................................ 32 2.4.Příjem sacharidů ................................................................................................................ 35 2.5.Pohled na makrobiotiku očima nutričních odborníků ....................................................... 36 2.5.1.Nedostatek tekutin ...................................................................................................... 37 2.5.2.Zavrhování užívání léků a lékařských zákroků .......................................................... 38 2.5.3.Nedostatek živočišných bílkovin, vitaminu B12, vápníku a železa ........................... 40 2.5.4.Nedostatek vitaminu C ............................................................................................... 41 2.5.5.Nadměrné množství vlákniny a zhoršení využitelnosti minerálních látek ................. 42 2.6.Dotazování makrobiotické veřejnosti ................................................................................ 43 3.NÁVRHY: ................................................................................................................................ 51 ZÁVĚR........................................................................................................................................ 53 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ............................................................................................. 54 LITERATURA: ........................................................................................................................... 54 ELEKTRONICKÉ ZDROJE:...................................................................................................... 55 PŘÍLOHA.................................................................................................................................... 56 Racionální jídelníček ............................................................................................................... 56

Makrobiotický jídelníček ............................................................................................................ 67

ÚVOD Je velmi důležité, aby se člověk cítil dobře po fyzické i duševní stránce. Díky technickému pokroku, který přinesl během posledních několika let výrazné změny ve způsobu stravování, působí na naše zdraví mnoho škodlivých faktorů. Stravovací návyky, které u lidí vznikají nejčastěji vlivem výchovy a stravovacím zvyklostem v rodině nejsou u mnoha lidí v souladu s potřebami lidského těla. V poslední době rapidně stoupá počet obézních lidí. V roce 1995 se počet obézních lidi na celém světě odhadoval na 200 milionů. V roce 2000 ovšem toto číslo stouplo na 300 milionů obézních lidí. Česká republika se propracovala na první místo v celé Evropě. 21% mužů a 31% žen je obézních. Jestliže sečteme nadváhu a obezitu, vyjde nám opravdu alarmující číslo – 68% u žen a u mužů dokonce 72%.1 Největší problém nastává u dětí. Jen mlčky můžeme kroutit hlavou nad tím, čím rodiče své děti krmí, aniž by si uvědomovali, jaký to má na jejich zdraví dopad. Děti jsou obézní jednak z nezdravé stravy, ale také z nedostatku pohybu. Názory odborníků na „zdravý životní styl“ se v mnoha publikacích liší. Existuje také mnoho alternativních způsobů stravování, které se liší od běžného způsobu nebo oficiálními odborníky doporučovaného způsobu stravování. Například vegetariánství, které se pak dělí na několik tipů (demivegetariáni, lakto-ovo vegetariáni, laktovegetariáni, vegáni, frutariáni a vitariáni), makrobiotika jejímž smyslem je dělení potravin rostlinného původu na energie jin a jang a utvářet tak harmonii v těle, organická strava, která povoluje konzumaci pouze potravin organického původu a biopotravin (potraviny, které byly vypěstováni bez použití umělých hnojiv, pesticidů, herbicidů a nejsou průmyslově zpracovány), Atkinsova dieta, která minimalizuje množství sacharidů ve stravě a naopak zvyšuje poměr bílkovin, dále také dělená strava, která spočívá v oddělování konzumace jednotlivých skupin potravin, dieta podle krevních skupin, koktejly na hubnutí a další jednostranné diety (vajíčková, grapefruitová, tukožroutská atd.). 1

Obezita v ČR a ve světě: Vývoj ve světě. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné na internetu:

http://www.obezita.cz/obezita/v-cr-a-ve-svete/

8

Cílem této bakalářská práce je právě porovnání jednoho alternativního, v poslední době stále více populárního výživového směru – makrobiotiky a racionální výživy, doporučované lékaři a nutričními terapeuty. Porovnávat budeme z hlediska nutričních hodnot a denního příjmu všech potřebných složek stravy. Zjistíme, jaké hodnoty v jakém množství makrobiotika postrádá, k čemuž nám pomůže propočítání hodnot sestaveného jídelního programu na celý týden, názory nutričních odborníků a také konkrétní zkušenosti makrobiotické veřejnosti. V teoretické části bakalářské stručně popíšeme historii makrobiotiky, blíže se seznámíme se s makrobiotickou filozofií a zásady stravování. Dále vymezíme zásady racionálního stravování a probereme jednotlivé složky potravy (bílkoviny, tuky, sacharidy). V praktické části sestavíme týdenní jídelníček pro oba výživové směry. Při důkladném propočítání nutričních hodnot obou jídelníčků probereme podrobněji výsledky výzkumu z hlediska racionální stravy. Zjistíme, jaké složky potravy v makrobiotické stravě chybí a v jaké míře může mít jejich úbytek vliv na zdraví člověka. Dále probereme kritiku nutričních odborníku na makrobiotiku a pokusíme se ji zdůvodnit, popřípadě vyvrátit. Jako poslední v praktické části, budeme dotazovat vybrané osoby z makrobiotické veřejnosti, zjistíme proč se rozhodli přejít na tento alternativní výživový směr a zjistíme jaký to mělo na jejich zdraví účinek.

9

1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1. Makrobiotika Makrobiotika je způsob stravování a života, známý několik tisíc let. Slovo makrobiotika se poprvé objevilo v díle Hippokrata, otce medicíny, kde v jeho eseji Vzduch, voda a země (Airs, Waters, and Places) použil tento termín jako popis pro zdravého člověka, který se dožil dlouhého věku. Skládá se ze dvou řeckých slov ,,macro“ (velký) a ,,bios“ (život). Ke konci 18. Století začal tento termín používat německý fyzik a filozof Christophe W. Hufeland. Až téměř o sto let později se slovo makrobiotika objevilo v Japonsku. Dva učitelé, dr. Sagen Ishitsuka a Yukikazu Sakurazawa, se vyléčili ze závažných nemocí tím, že přijali jednoduchou stravu složenou z neloupané rýže, polévky miso, mořských rostlin a dalších tradičních potravin. Mnoho let zkoumali souvislost tradiční orientální medicíny a východní filozofie s židovskokřesťanskou naukou a novými holistickými směry ve vědě a lékařství. V roce 1920 přišel Sakurazawa do Paříže, kde přijal jméno George Oshawa a začal ve svém učení používat termín makrobiotika. Mezi jeho studenty patřil také autor mnoha knih Michio Kushi, který se vyučování teorie makrobiotiky začal věnovat a přizpůsobil ji požadavkům moderní doby. Makrobiotická teorie učí, že nemoci a smutek jsou přirozené obranné mechanismy, které nás nutí změnit stravu nebo dosavadní nezdravý způsob života. Stoupenci makrobiotiky zastávají názor, že obiloviny, luštěniny a zelenina z domácí produkce jsou primárními zdroji energie a výživy. Navíc je do této stravy zahrnuta sója, která se v Orientě používala stovky let, mořské řasy a ryby bohaté na minerály. Ryby a korýši podle nich nahrazují maso a drůbež. Mořská sůl nahrazuje kuchyňskou sůl a přírodní sladidla, jako rýžový sirup a ječmenný slad, řepný a třtinový cukr. V Americe spolupracovaly stovky lékařů a specialistů na výživu na výzkumném programu americké vlády, kteří se shodli, že změna stravy může vést ke snížení výskytu srdečních onemocnění, vysokého tlaku, obezity, jaterních a žlučových problémů a dokonce i rakoviny. Několik známých lékařů, dr. Keith Block, lékařský poradce ve věcech výživy pro CBS rádio v Chicagu a dr. Robert Mendelsohn, bývalý ředitel Americké mezinárodní nemocnice v Zionu ve státě Illinois, se kladně vyjádřilo o makrobiotické stravě jako o paprsku naděje při prevenci zdravotních potíží. Po

10

dlouhodobém zkoumání začala spousta lékařů doporučovat makrobiotiku svým pacientům.

1.1.1.Principy makrobiotiky Jednotný (universální) princip se zakládá na dvou základních protikladných energiích. Tyto dvě energie jsou centrem pro ovládání veškerého dění. V různých civilizacích byly nazývány odlišně. Na Dálném východě je to tzv. JIN (energie odstředivá, expanzivní) a JANG (energie dostředivá). Vzájemně se doplňují. Standardní makrobiotický způsob výživy představuje řadu obecných pokynů, vhodných pro každodenní dietní praxi v mírném klimatu se čtyřmi ročními obdobími. Tento způsob je velmi vyvážený ve smyslu rovnováhy jin a jang. Lidé, kteří se dle tohoto režimu nestravují, přijímají dle makrobiotiků nadbytek potravin extrémně jin, extrémně jang nebo obojí a téměř všechny tzv. civilizační choroby včetně rakoviny, onemocnění kardiovaskulárního aparátu a sklerózy multiplex jsou důsledkem extrémní stravy: buď příliš jin nebo příliš jang nebo obojí. Zásady standardního makrobiotického režimu jsou: 

Nejméně 50% z celkového množství potravy by měly tvořit celozrnné obiloviny, připravené různými kuchyňskými způsoby, např. celozrnná rýže, kompletní pšeničné zrno (občas i ve formě chleba, placek a těstovin), ječmen (kroupy) proso, jáhly, oves, kukuřice (klasy, krupice, mouka), pohanka (celá zrna nebo nudle), žito atd.



Zhruba 5% z denní stravy by měla tvořit polévka. Vhodná například polévka ochucená sójovou pastou miso nebo omáčkou tamari. Jedna až dvě misky za den. Chuť by neměla být příliš slaná. Do polévek se přidávají různé druhy zeleniny, mořské řasy a luštěniny.



Každý pokrm by měl obsahovat asi 20%-30% zeleniny. Vhodná je zelenina, která vyrostla v našem nejbližším okolí. Dvě třetiny z celkového množství zeleniny by měly být tepelně zpracovány (varem ve vodě, varem v páře, dušením, zapečením).



Luštěniny a řasy by měly tvořit asi 10-15% denní stravy. Pro denní spotřebu jsou nejvhodnější fazole azuki, cizrna, čočka a černá sója. Mořské řasy jako hiziki, 11

kombu, wakame, nori, dulse, agar-agar a irský mech se mohou připravovat různými způsoby. Dochucujeme sójovou omáčkou nebo mořskou solí. 

Z nápojů jsou vhodné: čaj Bancha (grilovaný čaj z tříletých větviček), čaj Mu (z kořenů bylin), pampelišková káva, obilné čaje, čaje z tradičních bylin – nikoliv však průmyslově zpracované.

Tohle byl soubor potravin, které jsou základem pro makrobiotický režim. Pro příležitostní zpestření můžeme jídelníček doplnit následujícími potravinami: 

Bílé rybí maso nebo několik mlžů jednou až dvakrát týdně.



Dvakrát až třikrát týdně tepelně upravené ovoce jako moučník (ovoce musí právě dozrávat a musí být z klimatické zóny, ve které žijeme)



Pro rychlé občerstvení v omezeném množství pražená semínka, ořechy, pražené luštěniny či sušené ovoce.

Další poznámky a podněty k makrobiotické praxi: 

Při přípravě pokrmů by se měly používat jen rostlinné tuky.



K dochucování pokrmů se používá mořská, nerafinovaná sůl, sójová omáčka tamari a sójová pasta miso.



Jako koření se doporučuje: gomasio (rozetřená sezamová či lněná semínka s mořskou solí), opražené mořské řasy, slané švestičky umeboši.



Může se jíst jednou, dvakrát až třikrát denně, chcete-li i vícekrát. Podmínkou jsou správné poměry a dokonalé žvýkání (každé sousto nejméně 50 x), jíst by se nemělo 3 hodiny před spánkem.2

1.1.2. Energie jin a jang Jin a jang ovládají všechny jevy a vytvářejí i ovlivňují ven nebo dovnitř směřující pohyb nebo tendenci. Jin, ven obrácená odstředivá energie, vede k expanzi. 2

KUSHI, Michio. Makrobiotika a přírodní léčení. Pragma, 1998. 47 s. ISBN 80-7205-440-6.

12

Jang, dovnitř směřující dostředivá energie, vede ke stažení, kontrakci. Tyto ovládající tendence najdeme v lidském těle, např. ve střídavém uvolňování a stahování srdečního svalu, plic a především v ovlivňování pohybů v žaludku a střev během přirozených zažívacích pochodů. V astronomii a geofyzice se obě energie projevují takto: JANG – energie dostředivá, vychází ze Slunce, hvězd a vzdálených galaxií a směřuje do středu Země. JIN – odstředivá, směrem ven se rozpínající energie, vzniká otáčením kolem své vlastní osy. Lidé ve starověku je nazývali jako „síla nebeská a síla zemská“. Rovnováha jin a jang ve stravě Pro přizpůsobení stravy každého člověka je nutné, aby pochopil princip vyváženosti potravin v makrobiotické stravě. V obecné moderní stravě jsou potraviny příliš jin nebo příliš jang. Tato nevyváženost způsobuje ochablé držení těla (jin) a vnitřní strnulost a tvrdost (jang). Nejočividnější známkou nevyváženosti ve stravě je obezita.

Přísun potravin extrémně jang se projeví strnulým svalstvem a klouby,

vodnatostí a tvrdnutím tepenných stěn. Makrobiotickou stravou tělo dosáhne vzhledu jang - celkové štíhlosti, pružnosti a uvolnění. Jestliže však tělo příjme nadmíru potravin jang, dostaví se chuť na sladké – jin. Proto musí být tyto energie ve stravě vyvážené. Tělo se pak cítí plné elánu. Hlavní složkou makrobiotické stravy jsou obiloviny, které jsou z hlediska těchto energií vyvážené. Luštěniny jsou naopak více jin, protože obsahují více bílkovin a tuku. Ovoce a zelenina se v makrobiotice vyvažují např. trochou sójové omáčky či mořskou solí. K odpolednímu či večernímu jídlu se jí polévka miso, která je svou charakteristikou jang, jelikož je slaná a bohatá na minerály, proto ji makrobiotici doplňují čerstvou, lehce napařenou zeleninou, salátem či kvašenou zeleninou. Jangové potraviny, ryby a mořské produkty se vyrovnávají přidáním potravin s převažujícím prvkem jin - listové zeleniny, bílé ředkve daikon, zázvoru či přírodní hořčice. Také dezerty z čerstvého ovoce nebo celých zrn, které se konzumují občasně a uspokojují přirozenou chuť na sladké, jsou jinové povahy. Pro plnění dokonalé výživové role by tedy tělo mělo odrážet rovnováhu energií jin a jang. Rozdělení potravin podle jin a jang

13

Prostřednictvím každého sousta do sebe tělo přijímá souhrn celého okolního prostředí: sluneční svit, půdu, vzduch a vodu. Klasifikace potravin do kategorií jin a jang je základem pro sestavení vyvážené diety. Různé faktory růstu a struktury označují u jednotlivých potravin, kterou energií jsou ovládány více.

Jin energii vytváří a ovlivňuje: 

růst v horkém klimatu



potraviny obsahující více vody



ovoce a listy



růst od základny přímo a vysoko vzhůru



potraviny kyselé, hořké, ostře sladké a aromatické



Jang energii vytváří a ovlivňuje:



růst v chladném klimatu



sušší strukturu



stonky, kořeny a semena



růst směrem dolů



slanou, jemně sladkou a pikantní chuť Všechny potraviny mají zároveň vlastnosti typu jin a jang. Jedna z nejpřesnějších

metod klasifikace je pozorování růstového cyklu rostlin. V zimě je klima chladnější (jang) = energie rostlin sestupuje do kořenového systému. Listí vadne, míza proudí do kořenů, rostlina se zhutňuje. Poživatelné rostliny, které rostou v pozdním podzimu, jsou sušší a hutnější. Je možné je déle skladovat. Když pak na jaře míza opět stoupá a pod vlivem teplého počasí způsobuje rašení zeleně, mají rostliny strukturu více jin. Letní zelenina je vodnatější, kazí se rychleji, ale v horkých měsících poskytuje nutné ochlazení. Největší životodárnou sílu má rostlina v pozdním podzimu. Plody dozrávají a 14

jsou sladké. Roční cyklus ukazuje střídání energií jin a jang. Obdobně může být tento cyklus aplikován i na oblasti z nichž potraviny pochází. Potraviny, které rostou hojně v tropech, jsou více jin, naopak potraviny pocházející ze severu či chladnějších oblastí více jang. Pro přesné určení v praxi je nutné přesně vybrat druh, kvalitu a množství rostlinné a živočišné potravy. Rostlinné druhy se jsou ve své podstatě více jin než živočichové, nicméně i mezi zeleninami lze rozlišovat zeleniny více jin a více jang. Obecně: jestliže se konzumuje rostlinná strava v létě nebo v teplé oblasti, vyvažují se jangové složky zeleninou z kategorie jin. Naopak v chladném ročním období je zastoupeno větší množství potravin z kategorie jang. Živočišná strava je extrémně jangové povahy (klasifikace od nejvíce jang k méně: sůl, vejce, maso, drůbež, slané sýry, ryby). Naopak ovoce, mléčné výrobky, cukr a kouření jsou povahy extrémně jin (klasifikace od nejvíce jin k méně: mléko a mléčné výrobky, tropické zeleniny a ovoce, káva a čaj, alkohol, koření, med, cukr). Uprostřed kategorie jin a jang se nacházejí obilná zrna, luštěniny a zelenina. Potraviny jednoho extrému jsou přitahovány potravinami druhého extrému.

15

Tabulka potravin z hlediska kvality energie Maximum energie odstředivé - JIN Drogy, většina léků Koření, alkohol, slazená zrnková káva Med, všechny druhy cukru Potraviny a nápoje s cukrem Ovocné džusy a šťávy Subtropické ovoce a tropická zelenina Kečupy, majonézy, ostře kořeněné omáčky Oleje, tuky Mléko a mléčné výrobky (kromě slaných sýrů) Aromatické bylinné čaje Papriky, houby, brambory, rajčata Pásmo zdraví: nearomatické čaje bez cukru

Tradiční Ovoce naší klimatické zóny Ořechy, mandle, obilná káva Semena Listová zelenina Kulatá tvrdá zelenina Kořenová zelenina Luštěniny Obilí (oves, žito, ječmen,

kukuřice) Rýže natural Pásmo zdraví 16

Obilí (pohanka, jáhly, pšenice) Ryby a mořští živočichové Slané sýry Vepřové maso Drůbež Hovězí maso Vejce Sůl, sójová omáčka, sójová pasta Maximum energie dostředivé – JANG Zdroj: PRŮCHOVÁ, Jarmila a Jaroslav PRŮCHA. O zdraví úplně jinak: Otevřeně, bez iluzí, z různých hledisek i pramenů. 1. vydání. Hradec Králové: SVÍTÁNÍ, 2009. ISBN 978-80-86601-14-4.

1.1.3. Nový pohled na zdraví a nemoc Základní kritéria zdraví podle Oshawy:



Dobrý spánek – nerušená proměna energie únavy v energii odpočinku a svěžesti.



Dobrá chuť k jídlu se dostaví při respektování polarity a neustálé výměny mezi námi a královstvím rostlin, mezi námi a vodou, mezi námi a vzduchem.



Dobrá vitalita je svěží výměna obou polaritních energií. Je to schopnost soustředit se, přijímat železo z rostlinných zdrojů (ze živočišných je méně hodnotné), přijímat hořčík a kyslík.



Dobrá paměť – schopnost přijímat energii přicházející z kosmu.



Radost a dobrá nálada, to je polarita daná v pásmu zdraví tabulky potravin vzájemným doplňováním hodnost nad středem, kde je rýže natural, a hodnot pod tímto středem.



Smysl pro pořádek, disciplínu a efektivnost na všech úrovních a ve všech oblastech života – to je i schopnost mít intuici, která pomáhá dělat věci ve správnou chvíli, ve správný čas.



Smysl pro spravedlnost. Je-li nám vlastní, vše přichází automaticky.

17

Tohle vše jsou v podstatě myšlenky G. Oshawy. Jeho největší přínos světu je myšlenka, že uskutečňujeme polaritu (výměnu energií) mezi největším jangem a největším jinem (nekonečnem). Dosáhnout všech sedmi kritérií je cílem makrobiotiky. Při makrobiotice není důležitá pouze strava, ale také voda, vzduch, vibrace energií z vesmíru a ze země.3 Co je nemoc? Na tuhle otázku se ptal Oshawa ve svém spisku „Zázrak dietetiky“. Nemoc – obecně vzniká především z přejídání a přepíjení se extrémními potravinami, jelikož vzniká nerovnováha v těle, která se pák následně projeví v jednotlivých stádiích chorob. Již od mládí bojoval Oshawa s plicní tuberkulózou, žaludečními vředy a dalšími chorobami. Přesto, že moderní západní medicína mu nedávala naději na uzdravení, studoval od osmnácti let nepřetržitě všechny prameny přírodní energetické medicíny, kde se zaměřil především na teorii a praxi výživy. Během pěti let se dopracoval až k úplnému zdraví. Po dalších dvaceti letech bádání našel klíč k problémům života, zdraví a nemoci. Potvrdil, že Člověk je jako ostatní bytosti přeměněná potrava a že pouze ten kdo správně jí, správně a dobře žije, správně myslí, mluví, jedná. Uvědomil si, že všechny potraviny vzešly z chlorofylu, tudíž nemůžeme jíst a žít bez rostlin a že živočišné produkty nejsou pro člověka původní hmotou, což znamená: máme si živit pouze rostlinami a jejich produkty. Nauka o výživě, která doporučuje maso, mléko a mléčné výrobky, je placená propaganda. Obyvatelé Dálného východu byli po tisíciletí vegetariány. Byl to však vegetarianismus vybudovaný podle řádu vesmíru – podle jednotného principu. Jeho konzumenti jsou naprosto zklamáni západním pojetí vegetariánství. Japonská vegetariánská jídla léčí, omlazují a posilují život. Nejzázračnější klinikou může být proto kuchyně. Dílna života.

1.1.3. Rakovina, výživa a makrobiotika Příčinou úmrtí jsou z 80% nemoci. Rakovina je v moderní době obrovskou hrozbou. Písemné záznamy sahají 2500 let nazpět. Zmínky jsou o ní také v bibli a základním díle lékařství staré Číny – Nei-ching. V původně domorodých společnostech byla ovšem rakovina neznámou chorobou, což potvrdili četní badatelé, lékaři a 3

PRŮCHOVÁ, Jarmila a Jaroslav PRŮCHA. O zdraví úplně jinak: Otevřeně, bez iluzí, z různých hledisek i pramenů. 1. vydání. Hradec Králové: SVÍTÁNÍ, 2009. ISBN 978-80-86601-14-4.

18

misionáři, kteří cestovali po celém světě. Pokoušeli se poté lidem objasnit, proč jsou přírodní národy v tropech, polárních krajinách a na ostrovech – tak jako další národy nedotčené civilizací imunní proti rakovině, srdečním chorobám a dokonce i vůči zubnímu kazu. Na základně důkladných výzkumů podložených laboratorními testy došli k závěru, že svůj původ má rakovina ve stravě bohaté na cukr, bílou mouku a dalších rafinovaných potravinách.

1.1.4. Orientální diagnostika Orientální diagnostika je významnou součástí orientální medicíny, kterou rozšířil Georges Oshawa. Umění diagnostikovat se mu podařilo prohloubit díky zkušenostem, které získal při styku s mnoha nemocnými. Metoda diagnostikování nevyžaduje žádnou obtížnou techniku, důležité je rychlé a přesné vnímání. Orientální medicína je svou filosofií „protikladná“ a zároveň doplňuje běžnou západní medicínu, která léčí především příznaky pomocí léků a operací. V této západní medicíně slouží diagnostika k rozpoznání nemoci tím, že pozoruje její příznaky. Orientální diagnostik může předvídat vývoj nemoci, a to dříve, než člověk nemocný cítí příznaky jako například bolest. Hlavní nástroj diagnostiky je fyziognomie – umět posoudit zdraví člověka podle rysů jeho tváře nebo podle tvarů a charakteristiky těla. Jejím základem je předpoklad, že na každém jedinci je viditelný dynamický průběh jeho vývoje. Silné a slabé stránky rodičů, okolí, prostředí, v němž byl vychováván, strava, kterou konzumoval – to vše se projevuje na současné kondici jedince. Postava, držení těla, barva kůže, hlasové zabarvení a další rysy jsou vnější projevy toho, v jakém stavu je krev, orgány, nervový systém a kostra člověka. Orientální diagnostika umožní rozpoznat znaky nemoci, než se dostane do pokročilejšího stadia. Je možné dříve vědět, že se tvoří ledvinové kameny, rozšiřuje srdce nebo rozvíjí rakovina.

1.1.5. Nový pohled na jednotlivé potraviny z hlediska makrobiotiky

19

Mléko Některé kulturní oblasti (např. Dálný východ) měly k mléku velmi negativní postoj. Před několika lety napsal švýcarský autor Frank Oski knihu „Nepijte mléko“ (Don’t drink your milk), kde upozorňoval na škodlivost konzumace mléka a mléčných výrobků. Měl experimentálně vyzkoušeno, že vynecháním „všeho z krávy“ přispívá k lepšímu zdraví. Od té doby přinesla věda spoustu argumentů proti „nemateřskému“ mléku. O těch vážnějších naše oficiální věda do dneška nepřipouští diskuzi. Publikace argumentují, že kvality kravského mléka jsou určené pro vývoj telete, nikoli lidského těla. Po kravském mléce jiný živočišný druh nadměrně, neúměrně roste. Některé z výzkumů zjistily, že některé složky obsažené v mléce zabraňují využití vápníku pro stavbu kostí a kostry jsou mléčným vápníkem naopak odvápňovány. Při časté konzumaci mléko také zahleňuje, což způsobuje blokování nejen trávící a vstřebávací kapacitu střev, ale i přínos kyslíku do plic. Názory vědců se v tomhle smyslu stále rozdělují. Maso Podle Jednotného principu nelze dosáhnout harmonie v těle při konzumaci masa. Citát, který pochází od Michia Kushiho říká: „nejezte maso savců, pojídali byste své bratrance“. Konzumace rostlinné a živočišné potravy byla v minulosti závislá na klimatu – čím tropičtější, tím větší podíl rostlinné potravy, čím blíže k pólu, tím větší podíl masa (např. potrava Eskymáků). My však žijeme mezi polární oblastí a tropy, kde archeologové na zbytcích sídlišť nalézají jak nádoby na obilná zrna, tak rybí kosti a kosti zvěře. Poživači masa tento tímto faktem argumentují. Konzumenti pouze rostlinné stravy naopak tím, že v dávných dobách se prostý lid živil převážně kašemi z obilných zrn a „masožravé“ panovnické rody na rozdíl od nich degenerovaly. Cukr Profesor Renzebrink na svých přednáškách prezentoval, že látková výměna v mozku je odkázaná na určité množství cukru, cukr je v podstatě nositel lidského JÁ. Ovšem jedná se pouze o cukr složitý – polysacharid, který získáme z obilných zrn, nikoli o disacharidy, ani cukr hroznový, řepný třtinový a ovocný ani jiné jednoduché cukry. Tyto jednoduché cukry jsou z hlediska makrobiotiky zdrojem agresivity, rozrušení, zloby, nesnášenlivosti a nesoustředěnost. Lidské JÁ by se mělo spojovat 20

s polysacharidem obilovin, který je pro něj přirozený. Představitelé fylosofie Dálného východu konstatují, že jednoduché cukry tělo rychle přijme, vstřebá a využije. Jsou to obrazně reakce výbuchu – prudce a rychle se cukr přijme, zpracuje a pak vybuchne jako zločinná gesta a aktivity.

1.2. Racionální výživa Racionální výživa je výživa, při správném, optimálním poměru základních živin, minerálních látek a vitamínů. Tato výživa je v souladu se současnými vědeckými výzkumy a pokrývá fyziologické potřeby člověka. Pro člověka je přirozená smíšená strava, která by měla být pestrá a měla by zahrnovat základní skupiny potravin: 1. Obilniny, celozrnné výrobky, pečivo, těstoviny 2. Rýže, luštěniny, ořechy 3. Zelenina 4. Ovoce 5. Mléko a mléčné výrobky 6. Maso, drůbež, ryby, masné výrobky, vejce

1.2.1. Zásady racionální výživy a zdravého životního stylu

21



Energetická hodnota potravy – energetický příjem stravy by měl odpovídat energetickému výdeji. U dětí se energetický příjem zvyšuje, jelikož se tělo vyvíjí. Postupem věku se energetický příjem snižuje.



Složení stravy - je velmi důležité jej dodržovat, jelikož jeho nesprávné zvolení může vést ke vzniku civilizačních nemocí. Optimální množství a poměr živin ovlivňuje několik faktorů jako například hmotnost, pohlaví, věk, fyzické zatížení, zdravotní stav. Denně by tělo mělo přijmout zhruba 15% bílkovin, 30% tuků a 55% sacharidů. Z nejnovějších doporučení vyplývá snížená potřeba bílkovin živočišného původu, zvýšení podílu vlákniny a vitaminů ve stravě.



Příprava potravy – je nutné dbát na šetrnou úpravu pokrmů pro zachování jejich výživových vlastností.



Časové rozložení jídel – pro tělo je optimální pestrá strava rozložená do pěti jídel (snídaně, přesnídávka, oběd, svačina, večeře) v časovém intervalu asi tří hodin. Důležité je nevynechávat snídani.



Prostředí, ve kterém je jídlo konzumováno – vzhled prostředí a pokrmu.



Příměřená stálá tělesná hmotnost - je definována výpočtem BMI (Body mass index) = hodnota vypočtená dle vzorce: váha v kg dělená výškou v metrech na druhou.

Kategorie BMI: Méně než 18,5

podváha (vysoké zdravotní riziko)

18,5 – 24,9

norma (minimální zdravotní riziko)

25,0 – 29,9

nadváha (nízká a lehce vyšší zdravotní rizika)

30,0 – 34,9

obezita 1. stupně (zvýšená zdravotní rizika)

35,0 – 39,9

obezita 2. stupně – závažná (vysoká zdravotní rizika)

40,0 a více

obezita 3. stupně – těžká (velmi vysoká zdravotní rizika)

Z důvodu určení rozložení tělesného tuku je vhodné výpočet BMI kombinovat také s měřením obvodu pasu. Člověk s výpočtem BMI nad 30 by se měl snažit svoji váhu 22

snížit. Při výpočtu BMI mezi 25 až 30 by se měl každý zamyslet nad svojí pohybovou aktivitou, jelikož svalová hmota je těžší než tuk – u člověka, který má BMI 26 a minimální pohyb je mnohem rizikovější než u aktivního sportovce s BMI 28.



Pohyb - člověk by měl cvičit alespoň 30 minut nebo se pohybovat rychlou chůzí.



Dostatek ovoce a zeleniny – zeleniny bychom měli sníst dvakrát více než ovoce, celkem denně minimálně 500 g



Výrobky z obilovin a luštěniny – pečivo nejlépe celozrnné



Ryby a výrobky z ryb – měly by být v jídelníčku zařazeny alespoň dvakrát týdně



Mléko a mléčné výrobky – zařazovat denně do svého jídelníčku, zejména zakysané



Pitný režim – dostatečné množství tekutin tekutin

1.2.3. Potřeba energie Ke své existenci potřebuje lidský organismus dodávat určité množství energie přijaté z potravy, které kryje energetický výdej člověka při zachování velikosti a složení těla, i zachování úrovně fyzické aktivity odpovídající dlouhodobému dobrému zdraví. U dětí a kojících žen je potřeba energie také spojena s rozvojem tkání a sekrecí mléka. Při nadbytečném příjmu se energie ukládá ve formě tuku, naopak při nedostatečném příjmu energie nastává určitá adaptace organismu, potřeba se snižuje, a případně se odbourává tuk z těla nebo i svalová tkáň. Riziko poškození zdraví může být způsobeno jak nadbytkem energie, tak nedostatkem. Hlavní faktory, které určují příjem energie, jsou velikost těla, uspokojivý růst, fyzická aktivita, věk, pohlaví, teplota prostředí, těhotenství, laktace a další faktory, které jsou sice méně podstatné, nicméně mohou u jednotlivých osob výrazně ovlivnit potřebný příjem energie (stres, složení stravy, způsob jídla, zatěžování svalů, trénovanost,…). Metabolismus ovlivňují hormony (převážně thyroxin štítné žlázy). Proto probíhá u každého jedince jiná látková přeměna. Lidé s rychlou látkovou 23

přeměnou mohou jíst více a přitom netloustnou, naopak pomalu oxidující látková přeměna způsobuje, že lidé tloustnou i při nižším energetickém příjmu. Rozdíly příjmu jsou také ovlivněny genetikou a metabolických vlastnostech jedince. Nadměrný energetický příjem je nevýhodný jak z ekonomického, tak ze zdravotního hlediska (obezita). U nás i v jiných státech jsou vypracovány tabulky v závislosti na věku, pohlaví a fyzické aktivitě. Poskytují bohužel pouze orientační hodnoty, jelikož neberou v úvahu tělesnou hmotnost jednotlivce bez nadbytečného tuku a energetický příjem u některých skupin může být nadhodnocen. Vhodnější je proto individuální výpočet lidské potřeby. Zjištění energie potravin Při metabolizaci uvolní živiny v těle přibližně stejné množství energie, jako když jsou spáleny mimo tělo. Tuto energii lze změřit výdejem tepla v kalorimetru (kulová nádoba umístěná ve vodním plášti). Jednotkou je gramcalorie (cal). Je to množství tepla, které je potřebné k ohřátí 1 g vody o 1°C (z 15°C na 16°C). Tato jednotka je však velmi malá, proto se ve výživě používá kilokalorie (kcal), která je 1000x větší, později byla zavedena jako fyzikální jednotka Joule (J). Vztah mezi jednotkami je: 1 kcal = 4,1868 kJ, 1 J = 0,2388 cal. Kalorimetricky zjištěná hodnota cukrů je 4,1 kcal/g, tj. 17,2 kJ/g, tuků 9,3 kcal, tj. 38,9 kJ, bílkovin 5,7 kcal/g, tj. 24 kJ/g, využitelná energetická hodnota bílkovin je však nižší a činí 4,1 kcal/g, tj. 17,2 kJ/g jako u cukrů.

K energetickým výpočtům se používají mezinárodně dohodnuté hodnoty: -

Bílkoviny – 4 kcal (17 kJ/g)

-

Tuky – 9 kcal (38 kJ/g)

-

Sacharidy – 4 kcal (17 kJ/g)

Faktory, které ovlivňují energetickou potřebu 1. Energie bazálního metabolismu (EBM) U většiny lidí je největší složkou energetického výdeje. Změny složení těla s přibývajícím věkem výrazně ovlivňují energetickou potřebu. EBM je vyšší u dětí a 24

nižší ve stáří. Individuální EBM lze určit buď ze skutečné hmotnosti jedince nebo ze střední hmotnosti tabulkové podle věku, pohlaví a výšky. Základní denní energetická potřeba činí 1,27 EBM v kcal. Dovoluje minimální pohyb a není dostatečná pro dlouhodobé udržení zdraví. Energii na přípravu stravy nezahrnuje. Postupem věku se EBM snižuje (3-10 roků o 5% za rok a u dospělých 20-60 roků o 1% za 10 let. 2. Specificko-dynamický účinek potravy (SDÚ) Část energie potravy, která se spotřebuje na trávení potravy v žaludku, ve střevech a pro biochemický mechanismus bílkovin, tuků a sacharidů v játrech. 3. Energie pro aktivitu Odvíjí se od typu a fyzické náročnosti práce. U dětí do 10 let závisí na věku a hmotnosti. 4. Potřeba energie dospívající mládeže (10 až 18 roků) Závisí na hmotnosti a výšce, intenzitě fyzické aktivity. Potřeba energie může být vypočtena ze skutečné tělesné hmotnosti nebo průměrné hmotnosti pro daný věk. 5. Potřeba energie pro dospělé Je závislá na výdeji energie při fyzických aktivitách, hmotnosti, věku a pohlaví jedince.

6. V těhotenství V těhotenství se průměrně zvyšuje hodnota energie o 10%. Je potřeba dodatečné energie pro růst plodu a některé další tkáně. Celková vypočtená energie navíc je pro typické těhotenství 80 000 kcal na 9 měsíců. 7. Potřeba energie během laktace Je závislá na energii v mléku a potřebě energie na jeho tvorbu. Je možno počítat s průměrnou energetickou potřebou během prvních 6 měsíců laktace 550 kcal/den a během dalších měsíců průměrně asi 500 kcal/den, za předpokladu, že je už dítě přikrmováno. 25

1.2.4. Živiny Řadíme sem několik skupin látek, které jsou pro tělo důležité. První z nich jsou hlavní živiny. Do této skupiny řadíme ty živiny, jejichž pravidelný příjem si lidský organismus denně žádá. Patří sem bílkoviny (proteiny), tuky (lipidy) a sacharidy. Dále esenciální látky, které si tělo neumí samo vytvořit, proto mu musí být pravidelně dodávány potravou. Jedná se o esenciální mastné kyseliny, esenciální aminokyseliny a esenciální minerální látky. Mezi tyto esenciální činitelé patří také mikronutrienty vitamíny a jim podobné látky, anorganické biokatalyzátory (např. enzymy), stopové prvky (např. jód, železo). Pozitivní vliv pro tělo mají také látky, jejichž hlavní úlohou je sice zlepšovat senzorickou vlastnost potravin, nicméně mohou být zdrojem energie či živin, příznivě ovlivňují trávení, vstřebávání a využitelnost živin. Jedná se o organické kyseliny (např. kyselina citronová nebo kyselina vinná). Mezi živiny řadíme i tzv. probiotika – živé kultury bakterií a prebiotika – složené sacharidy (vláknina). Tyto složky výrazně ovlivňují střevní mikroflóru.

Bílkoviny Bílkoviny jsou nepostradatelnou a nenahraditelnou živinou lidského těla. Jsou nezbytné pro obnovu tkání a tvorbu bílkovin s určitou funkcí v organismu (enzymy nebo bílkoviny krevní plazmy a další). Jestliže nemá organismus jinou možnost, využívá bílkoviny pro pokrytí potřeb energie.

Bílkoviny jsou tvořeny 20 – 22 základními

aminokyselinami. 8 – 9 z nich je esenciálních (nezbytných) - tyto aminokyseliny si tělo nedokáže samo vytvořit, a proto mu musí být dodány potravou. Tyto esenciální aminokyseliny jsou kritériem pro posuzování kvality bílkovinných zdrojů. Optimální situace nastává tehdy, když člověk ve stravě kombinuje jak rostlinné, tak živočišné bílkoviny. 26

Denní příjem bílkovin Energetická hodnota 1 g bílkovin je 17 kJ. Potřeba bílkovin pro člověka je definována jako množství bílkovin přijímané stravou, které kryje ztráty dusíku z těla při střední úrovni fyzické a psychické aktivity, udržení energetické rovnováhy, metabolické homeostázy a regulačních mechanismů. U dětí, těhotných a kojících matek se rovněž spojuje také s tvorbou tkání pro růst a vývoj plodu a pro sekreci mléka. Pro zdraví člověka je důležité optimální množství bílkovin, jelikož jej může poškodit jak jejich nedostatek, tak jejich nadbytek. Zvýšená konzumace zejména bílkovin živočišného původu zvyšuje rozvoj hnilobných mikroorganismů v tlustém střevě, které produkují škodlivé látky a tím urychlují degeneraci organismu. Ve vyspělých státech je zdravotním rizikem poškozování zdraví nadměrným příjmem bílkovin. Někteří odborníci na výživu tvrdí, že nadbytek bílkovin je pro tělo spíše prospěšný, přibývá vědeckých poznatků, které prokazují, že nadměrný příjem bílkovin má negativní vliv na biochemické a fyziologické děje v těle. U nás přesahuje konzum bílkovin optimální fyziologickou potřebu asi o polovinu, nicméně poměrně dost lidí má příjem bílkovin značně vysoký. Strava bohatá na bílkoviny živočišného původu, jejichž příjem překračuje doporučované množství u nás, může způsobit nedostatek vápníku, hořčíku a zinku. Odbourávání nadbytečných bílkovin ze zvýšené produkce amoniaku a močoviny vede k poškození nervových buněk, srdečního svalu a přetížení ledvin. Dlouhodobým důsledkem nadměrného příjmu bílkovin může být odvápňování kostí, zakyselování organismu, degenerace ledvin a snižování a v nejhorším případě úplné selhání jejich funkce. Zvýšený příjem bílkovinných živočišných potravin, které jsou obvykle provázeny velkým množstvím nasycených tuků a cholesterolu (výjimkou je rybí maso) podporuje vznik aterosklerózy a s ní spojené srdečně cévní komplikace, ischemické choroby srdeční, anginy pektoris, mozkové mrtvice, srdeční a plicní infarkt, poruchy některých pohlavních orgánů, špatné prokrvení oběhu v nohou, bolesti hlavy, ztráta sluchu apod. Nadbytek bílkovin také vyčerpává v organismu některé vitamíny skupiny B, jejichž nedostatek může podporovat vznik některých nervových potíží a může mít vliv na imunitní systém. Větší nedostatek bílkovin je pro tělo škodlivý, protože bílkoviny nelze nahradit jinými složkami potravy a tvoří hlavní zdroj dusíku pro člověka. V dnešní době 27

většinou lidé nedostatkem bílkovin netrpí. Jejich celková potřeba závisí na celkovém složení stravy – větší podíl sacharidů potřebu bílkovin snižuje. Výjimkou jsou lidé, kteří se stravují alternativně, nebo drží špatně sestavené redukční diety, očistné půsty a lidé s celkově nízkým příjmem potravy – staří, nechutenství. Problémy mohou také vzniknout u dětí, které se věnují vrcholovému sportu. Určující faktory pro potřebu bílkovin: 

hmotnost těla vypočtená z výšky = velikost aktivní biomasy (hlavní určující faktor)



uspokojivý růst dítěte (pohlaví, věk)



těžší fyzická zátěž



složení stravy



biologická hodnota podané bílkoviny Minimální hranice denního příjmu bílkovin je 0,6 g na kilogram ideální tělesné

hmotnosti. Optimální příjem je však vyšší – 1-1,5 kg na kg tělesné hmotnosti. Kojící žena může denně přijmout až 2 g bílkovin na kilogram své hmotnosti. Tuky Tuky mají ve výživě mnoho funkcí. Jsou ze všech živin nejbohatším zdrojem energie – až dvakrát vydatnější než sacharidy či bílkoviny. Dodávají tělu nezbytné – esenciální mastné kyseliny, které si tělo neumí samo vytvořit. Jsou také zdrojem vitamínů a nutné ke vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Tuky zvyšují jemnost chuti potravin a jejich senzorickou konzistenci. Po požití způsobují pocit sytosti, který však nastane zhruba za půl hodiny, což mnohdy způsobuje nebezpečí příliš velkého příjmu energie. Dále snižují množství objemu stravy bohaté na energii, což může být příznivé např. pro vrcholové sportovce, naopak lidem se sedavým zaměstnáním hrozí nadbytečný příjem množství energie a s ním spojené potíže např. s obezitou. Při běžném stravování dochází bohužel obvykle k nadbytečnému příjmu tuků, což může způsobit vážné zdravotní problémy, jako jsou srdečně cévní onemocnění, některá nádorová onemocnění a degenerace žlučníku a střev. Tuky můžeme rozdělit:

28

1) Živočišné tuky a oleje Mezi tyto tuky patří tuk mléčný – kravský a buvolí, sádlo – vepřové a drůbeží, lůj – hovězí a skopový. Tyhle tuky mají nevhodný obsah mastných kyselin – nízké zastoupení esenciálních a vysoké zastoupení nasycených. Dalším negativním faktorem je vysoký obsah cholesterolu. Jejich poměr ve stravě se v poslední době čím dál více snižuje ve prospěch rostlinných tuků. Mezi živočišné tuky patří také rybí tuk, který se ovšem samostatně využívá pouze ve formě preparátů pro lidskou výživu. Podíl nasycených kyselin je v rybím tuku nízký, naopak příznivý je vysoký obsah kyselin esenciálních. 2) Rostlinné tuky a oleje Do této skupiny patří olejniny – řepka, sója, slunečnice, podzemnice, bavlník, světlice, olivy, dužinaté palmy olejné, jádro palmy olejné, kokosový tuk a rostlinná másla – kakaové máslo. Z těchto surovin lze vyrábět jedlé oleje, pokrmové tuky, emulgované tuky či směsné emulgované tuky (s přídavkem mléčného tuku). Dále můžeme tuky dělit na zjevné, které se užívají úmyslně při přípravě pokrmů, můžeme je relativně dobře odhadnout a regulovat, a tuky skryté, které řada lidí podceňuje. Jsou obsaženy například ve svalové tkáni, vejcích, mléku, mléčných výrobcích, pečivu, avšak nejvíce v nejtučnějších potravinách jako jsou uzeniny, tučné maso, smetana, chipsy, ořechy, čokoláda atd. Průměrný člověk konzumuje běžně až 120 g tuků denně. Denní příjem by se měl pohybovat mezi 60 – 80 g. Pokud chceme snížit tělesnou hmotnost, měl by být náš příjem zhruba 40 g.

Sacharidy Sacharidy (starším názvem uhlovodany nebo karbohydrázy) jsou pro člověka nejdůležitějším zdrojem energie, kterou mají krýt z 60 až 80%. Jsou také pro člověka zásobárnou energie ve formě glykogenu a stavební prvek pojivových tkání (chrupavky/vazy). Kromě toho některé sacharidy také příznivě ovlivňují složení střevní mikroflóry a jsou důležitým chuťovým faktorem, jelikož dodávají potravě příjemnou, sladkou chuť. Všechny metabolizované sacharidy mohou být snadno přeměněny na 29

glukózu. Po konzumaci potravy nastane zvýšení hladiny krevní glukózy a inzulínu. Zvýšení je ovlivněno geneticky, věkem, obezitou, složením jídla a některými chorobami. Jestliže se zvýší hladina krevního cukru, přebytečná glukóza se pomocí inzulínu přemění na sacharid glykogen a ukládá se v játrech a svalech nebo je přeměněna a uložena v tukové tkáni. Dělení a zdroje sacharidů Sacharidy můžeme rozdělit na jednoduché a složité. Jednoduché sacharidy mají sladkou chuť a mohou být nazývány cukry. Jde o hroznový cukr (glukóza) a ovocný cukr (fruktóza). Sladké jsou též tzv. disacharidy – řepný cukr (sacharóza), dále pak méně významný mléčný (laktóza) a sladový cukr (maltóza). Příjem řepného cukru v důsledku velké konzumace sladkostí a slazených nápojů je ve všech vyspělých zemích, zejména Spojených státech velmi vysoký. Bez řepného cukru se člověk dokáže zcela obejít, jelikož organismus si potřebnou hladinu glukózy tvoří pouze ze složitějších sacharidů. Tyto složité sacharidy – tzv. polysacharidy jsou pro člověka nenahraditelné, jelikož udržují v těle stálou hladinu cukru – štěpí se pomaleji, než cukry jednoduché. Jsou obsaženy v ovoci, zelenině, obilovinách, luštěninách a bramborách. Na pomezí jednoduchých a složitých cukrů stojí tzv. oligosacharidy. Energetická hodnota 1 g sacharidů je 17 kJ. Denní příjem sacharidů je v maximálním množství 500 g. Při zvýšeném příjmu sacharidů dochází k jejich ukládání ve formě tukových zásob a po čase také ke vzniku cukrovky. Při menším množství se odbourávají tukové zásoby, avšak při nadměrném omezení dochází též k úbytku svalové hmoty a negativnímu ovlivnění psychiky.

2. PRAKTICKÁ ČÁST V následující, praktické části budeme nejprve analyzovat skladbu makrobiotické stravy z hlediska norem pro racionální výživu pomocí sestaveného makrobiotického jídelního plánu na celý týden. Porovnávat budeme z hlediska poměru živin. Jako vzor pro optimální skladbu živin nám poslouží sestavený racionální jídelníček. Dále se zaměříme na názory nutričních odborníků, které apelují na nedostatky makrobiotické stravy, které probereme a pokusíme se diagnostikovat, zda jsou mohou být 30

nadhodnocené nebo mohou mít na naše zdraví dopad. Součástí bude také dotazník, ve kterém budou respondentům praktikujícím makrobiotiku kladeny otevřené otázky týkající především jejich zdraví. Dle přílohy č. 2 jsme zjistili, že v makrobiotickém jídelním plánu za celý týden se poměr z hlediska racionální výživy liší, jelikož makrobiotika stanoví svůj jídelníček dle principu jin a jang.

2.1. Příjem kJ -

Pondělí – 9490 kJ (norma)

-

Úterý – 10 666 – 10 666-10 450 (kladná odchylka) = 216 kJ (nadbytek)

-

Středa – 10 351 kJ (norma)

-

Čtvrtek – 11 082 – 11 082-10 450 (kladná odchylka) = 632 kJ (nadbytek)

-

Pátek – 8905 kJ (norma)

-

Sobota – 10 537 – 10 534-10 450 (kladná odchylka) = 87 kJ (nadbytek)

-

Neděle – 10 961 – 10 961-10 450 (kladná odchylka)= 511 (nadbytek)

Za celý týden je energetický příjem vyšší celkem o 1435 kJ. Ačkoli je v důsledku zvýšeného množství sacharidů energetický příjem za týden u makrobiotiků zvýšený, lze snadno vysvětlit, proč při přechodu na makrobiotickou stravu lidé netrpí nadváhou, nýbrž kilogramy značně ztrácí. Jestliže člověk přejde z běžné výživy, je přirozené, že hubne. Spousta lidí makrobiotiku vyhledává právě z tohoto důvodu. Důvodem úbytku na váze je to, že lidský organismus, obzvláště slinivka břišní a střeva jsou navyklá na trávení jiné potravy obsahující spoustu tuku a jednoduchých cukrů. V těle při přechodu na makrobiotiku probíhá očista, která je provázena úbytkem váhy, jelikož slinivka břišní se začíná postupně regenerovat a trávit složité cukry, na které je uzpůsobena. Zhruba za půl roku se úbytek váhy zastaví a přizpůsobí se většinou ideální váze. Pokud tomu tak není, je pro makrobiotika vhodné zařadit do svého jídelníčku větší podíl tuků v podobě semen či mírně zvýšeném podílu luštěnin. Samozřejmě i člověk stravující se 31

makrobioticky může při zvýšeném příjmu této stravy trpět nadváhou. Z našeho sestaveného týdenního jídelníčku vyplývá, že příjem kJ je mírně zvýšený – celkem o 1446 kJ. Toto číslo není značně alarmující, nicméně při dlouhodobějším stravování nelze vyloučit varianta, že by i makrobiotik mohl trpět nadváhou. Musíme brát ovšem v úvahu také energetický výdej u makrobiotiků, který toto tvrzení může vyvrátit – uveďme tedy pohybovou stránku makrobiotiků, abychom zdůvodnili, proč si makrobiotici udržují štíhlou postavu: K makrobiotice patří vše, co dodává tělu energii – nejen harmonizující strava, ale i cvičení, automasáže do-in, relaxace a chůze. Makrobiotické cvičení nezaměřuje svoji hlavní pozornost stavbě svalů. K energetické medicíně, k níž se makrobiotika přiklání patří cvičení energetizující – znamená to, že se zaměřuje především na dráhy, po nichž proudí do orgánů a mezi orgány oživující energie. Základem cvičení je tzv. systém DO-IN, jehož účelem je podpora funkcí jednotlivých orgánů. Tyto cviky může bez obtíže provádět každý – od malých dětí až po seniory. DO-IN je podobné józe, ovšem pro aktivizaci energií je pro makrobiotiky účinnější. Příklady cvičení: 1) Protahování páteře směrem vzhůru – pro maximální příjem energie 2) Procvičování správného postoje – nehrbit se. Tělo příjme více energie, jestliže je postoj vzpřímenější. 3) Svižné protáčení páteře vestoje 4) Pozvolné protáčení páteře vleže 5) Uvolňování zatuhlé páteře a zádových svalů – energetické dráhy v oblasti páteře souvisí s funkcí močového měchýře. 6) Nenásilné zpevňování zádových svalů – pro odblokování energetických drah tenkého a tlustého střeva. 7) Posilování břišních svalů současně při masáži tlustého a tenkého střeva poklepáváním rukou na opačné koleno. 8) Posilování partií, kterých je třeba při harmonickém zpracovávání cukrů.

32

9) Kolébání na zádech – pročistění několika energetických bodů v oblasti páteře. 10) Roztažení hrudníku při optimální svislé pozici páteře – pro odstranění bloků a volný pohyb energií v horní části těla. 11) Jednoduchý mostík, výdrž 5 až 10 sekund – pro nezablokovaný pohyb energií v dolní části těla. 12) Cvičení na rovnováhu 13) Tlaková masáž slinivky a sleziny na straně levé pod hrudníkem a na straně pravé pak tlaková masáž jater a žlučníku podporuje přeměnu složitých cukrů v glukózu. Dalším významným prvkem pohybové stránky makrobiotiků je chůze a to minimálně půl hodiny denně. Chůze zlepšuje krevní oběh – pocit teplých rukou i nohou, předchází srdečním problémům a jiným nemocem, napomáhá trávení, zpevňuje stavbu kostí, působí antistresově, zabraňuje dýchacím potížím a zlepšuje celkový vzhled. Z energetického hlediska se během chůze aktivizují prostřednictvím pohybů lýtek střeva – zlepšuje se zažívání.

2.2. Příjem bílkovin -

Pondělí – 69,4 g –69,4 – 72,0 (záporná odchylka) = - 2,6 g (nedostatek)

-

Úterý – 84,6 g (norma)

-

Středa – 87,6 (norma)

-

Čtvrtek – 90,2 g – 90,2 – 88,0 (kladná odchylka) = 2,2 (nadbytek)

-

Pátek – 71,8 g – 71,8 – 72,0 (záporná odchylka) = 0,2 (nedostatek)

-

Sobota – 82,5 (norma)

-

Neděle – 91,7 – 91,7 – 88,0 (kladná odchylka) = 3,7 (nadbytek)

Příjem bílkovin za týden se liší o pouhých 3,1 g. Můžeme tedy říci, že téměř splňuje normy pro racionální výživu. 33

2.3. Příjem tuků -

Pondělí – 52,5 g – 52,5 - 63,0 (záporná odchylka) = - 10,5 g (nedostatek)

-

Úterý – 35,6 g – 35,6 - 63,0 (záporná odchylka) = - 27,4 g (nedostatek)

-

Středa – 15,6 – 15,6 - 63,0 (záporná odchylka) = - 47,4 g (nedostatek)

-

Čtvrtek – 20,2 – 20,2 - 63,0 (záporná odchylka) = - 42,8 g (nedostatek)

-

Pátek – 17,4 – 17,4 – 63,0 (záporná odchylka) = - 45,6 g (nedostatek)

-

Sobota – 54,9 – 54,9 – 63,0 (záporná odchylka) = - 8,1 g (nedostatek)

-

Neděle – 27,9 – 27,9 – 63,0 (záporná odchylka) = - 35,1 g (nedostatek) Z propočtů jasně vyplývá, že příjem tuků je v makrobiotické stravě značně snížený.

Za celý týden chybí dle norem pro racionální stravu celkem 216, 9 g tuků. Tuky jsou jednoznačně nutnou komponentou pro naše tělo. Tvoří v podstatě jedinou energetickou rezervu v organismu. Dopady na lidské zdraví může mít jak jejich nadbytečný, tak i nedostatečný příjem. Důsledky nadbytečného příjmu: -

Ukládání tuků a následný vznik obezity

-

Riziko vzniků nádorových onemocnění

-

Snížená imunita

-

Hormonální dysbalance

-

Vysoká hladina cholesterolu a s ní spojený vznik aterosklerózy, ICHS a chronické ICHDK

-

Vznik mykotoxinů

-

Zatížení organismu oxidačním stresem 34

Důsledky nedostatečného příjmu: Nedostatek tuků může mít dopad na nedostatečné vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích (A,D,E,K), které mají v těle mnoho funkcí. Z důvodu sníženého množství tuků makrobiotika může právě tyto vitaminy postrádat.

Funkce jednotlivých vitaminů: Vitamin A (retinol) Vitamin A se v těle vytváří pomocí beta karotenu a jiných karotenoidů, které se transportují do jater a přemění ve vitamin A. Zdrojem samotného vitaminu A jsou játra, žloutky a maso. Zdrojem beta karotenu je zelenina (mrkev, rajčata, listová zelenina). Jeli karoten obsažen v tukových kapénkách (v mrkvi a ovoci), je jeho stravitelnosti vyšší. Pokud je vázán na protein (listová zelenina), je jeho stravitelnost nižší. Můžeme uvést příklad, proč je tuk pro vstřebání karotenu důležitý: Jestliže konzumujeme rajčata syrová, je využití karotenu v nich malé. Pokud z rajčat připravíme například omáčku, ve které bude obsažen tuk, využití karotenu se podstatně zvýší. Vitamin A je velmi důležitým prvkem pro dobrý zrak. Dále podporuje funkci imunitního systému, vývoj sliznice, vzhled a zdraví kůže, tvorbu hlenu, buněčnou diferenciaci, reprodukci kostí, vývoj placenty, působí antioxidačně, snižuje riziko vzniku karcinomu plic. Nedostatek vitaminu A v těle může způsobit závažné potíže. Bývá velmi častou příčinou zhoršeného vidění až slepoty, bolesti očí, zánětu očních spojivek, poškození sítnice, šupinatění kůže, snížení imunity, snížení pohlavní aktivity, potenci, ztráty chuti a u dětí může vést ke zpomalení růstu a vývoje. Vitamin D (cholekalciferol) Zdrojem vitaminu D je především mléko a mléčné výrobky s obsahem tuku (nejlépe polotučná mléka, jogurty a tvarohy). Dalším zdrojem toho vitaminu jsou 35

mořské ryby (sardinky, treska, tuňák, losos). Nepotravinovým a velmi významným zdrojem vitaminu D je sluneční záření, které může doporučenou dávku tohoto vitaminu pokrýt až z 80%. Je důležité být na slunci déle než 20 minut, jelikož teprve poté se vitamin v těle vytváří. Vitamin D je důležitým faktorem pro vstřebávání vápníku do těla a jeho vazbu v kostech. Dále nás také podporuje imunitní systém, chrání náš organismus před kardiovaskulárními, nádorovými a jinými civilizačními chorobami (cukrovka, roztroušená skleróza). Nedostatek vitaminu D v těle může mít za důsledek řídnutí kostí (osteoporóza), u dětí vznik křivice. Vitamin E (tokoferol) Tento vitamin se vyskytuje v jak rostlinné tak i živočišné potravě. K nejlepším zdrojům patří: vejce, luštěniny, obilné klíčky, sójové boby, ořechy, rostlinné oleje, listová zelenina, celozrnné obiloviny. Vitamin E působí jako prevence proti kardiovaskulárním nemocem, Alzheimerově chorobě, rakovině, vzniku šedého zákalu, ateroskleróze, únavě, svalovým křečím, náhlým mozkovým příhodám, samovolnému potratu, udržuje mladiství vzhled, odstraňuje únavu, rozpouští krevní sraženiny, urychluje hojení popálenin. Nedostatek může způsobit anémii, poruchy metabolismu nervů a svalů, poruchy zraku, únavě, špatné zažívání, neplodnost, kardiovaskulární onemocnění, špatné hojení ran, špatnou koncentraci či neplodnost. Vitamin K Zdrojem vitaminu K je zelenina (salát, špenát, kapusta, květák, rajčata, mrkev brokolice), maso, mořské řasy, brambory, vnitřnosti, rostlinné oleje, sójový olej, vejce a mléčné výrobky. Tento vitamin slouží v těle jako podpora funkce jater a správné srážlivosti krve, ke které přispívají tzv. faktory srážení krve. Zamezuje tedy nadměrnému krvácení (krvácení z nosu, menstruační krvácení, vnitřní krvácení) a také trombóze. Vitamin K také pomáhá při vstřebání vápníku, snížení špatného cholesterolu v krvi, slouží jako podpora srdeční a ledvinové funkce a prevence proti některým druhům rakoviny. 36

Nedostatek vitaminu K může v organismu způsobit potíže s játry, tlustým střevem, zhoršenou srážlivost krve, zvýšené krvácení, modřiny, podlitiny, špatné hojení ran a průjmy.

2.4. Příjem sacharidů -

Pondělí – 357,3 g – 357,3 - 352,0 (kladná odchylka) = 5,3 g (nadbytek)

-

Úterý – 468,1 g – 468,1 – 352,0 (kladná odchylka) = 110,8 g (nadbytek)

-

Středa – 494,3 g – 494,3 – 352,0 (kladná odchylka) = 142,3 g (nadbytek)

-

Čtvrtek – 533,3 g – 533,3 – 352,0 (kladná odchylka) = 181,3 g (nadbytek)

-

Pátek – 422,9 g – 422,9 – 352,0 (kladná odchylka) = 70,9 g (nadbytek)

-

Sobota – 427,4 g – 427,4 – 352,0 (kladná odchylka) = 75,4 g (nadbytek)

-

Neděle – 477,1 g – 477,1 – 352,0 (kladná odchylka) = 125,1 g (nadbytek)

Týdenní příjem je u makrobiotického jídelníčku zvýšený celkem o 711,1 g. U makrobiotiků samozřejmě budeme hovořit o nadbytečném příjmu vlákniny. Nadbytek vlákniny Vláknina je důležitou složkou stravy, kterou naše enzymy nedokážou strávit. V jejím optimálním poměru tělu velmi prospívá. Je velmi důležitým prvkem při trávení a vstřebávání potravy, působí jako potrava pro střevní mikroflóru, prevence proti rakovině tlustého střeva a jiným onemocnění týkající se zažívacího traktu, ovlivňuje dysmetabolická onemocnění jako je cukrovka, žlučové a ledvinové kameny a hemeroidy. Vláknina již v ústech stimuluje větší produkci slin, napomáhá většímu pocitu sytosti, napomáhá taktéž lepší stravitelnosti v tenkém střevě, pomáhá ke snížení glykemického indexu potravin, jelikož může zpomalit vstřebávání živin. Součástí vlákniny mohou být také tzv. pektiny, které odstraňují z těla těžké kovy, radioaktivní prvky a detoxikují tělo. Třeba je ale také zdůraznit, že nadbytek vlákniny může taktéž způsobit některé potíže. Mimořádný, jednorázový nadbytek vlákniny může způsobit značné střevní problémy. 37

Rozlišujeme dva druhy vlákniny: 1. Vláknina rozpustná ve vodě – je obsažena v ovoci, zelenině, ovesných vločkách a luštěninách. Působí v oblasti žaludku, který vyplňuje větším objemem stravy, oddaluje proces vyprazdňování a tím také navozuje delší pocit sytosti. Má také pozitivní vliv po léčbě antibiotiky tím, že podporuje růst střevní mikroflóry. Rozpustná vláknina také pomáhá snížit hladinu cholesterolu, který je tělu nebezpečným, a je původcem některých kardiovaskulárních onemocnění. Vláknina na sebe váže jeho molekuly, které poté vylučuje z těla ven. Při zejména dlouhodobějším nadbytku této vlákniny ve stravě může být narušeno vstřebávání důležitých minerálních prvků, jako jsou například vápník, železo či měď. 2. Vláknina nerozpustná ve vodě – nachází se v celých zrnech, otrubách, semenech či ovocných slupkách. Tato vláknina prochází trávícím traktem nestrávená, zvětšuje objem tráveniny, napomáhá peristaltice (pohybu) střev, kterou zrychluje a působí tak jako prevence zácpy. Jenže je tu také fakt, že příliš rychlé formování stolice a rychlé vyprazdňování může také zhoršit vstřebávání některých živin – vápníku, hořčíku, zinku, železa, ale také vitaminů rozpustných v tucích (A,D,E,K). Z výše uvedeného textu vyplývá, že velké množství vlákniny může u makrobiotiků z dlouhodobějšího hlediska narušit střevní mikroflóru.

2.5. Pohled na makrobiotiku očima nutričních odborníků Většina výživových odborníků makrobiotickou stravu zavrhuje nebo uvádí pouze pár příznivých účinků, jako jsou kladný vztah k životu a skromnost a takéuvádí, že jako doplnění běžné výživy může makrobiotika účinně přispět k vyrovnání jejich nedostatků. Nicméně nedostatky makrobiotiky očima vědců jsou stále ve velké převaze. Makrobiotické proti: -

Nedostatek tekutin, jelikož makrobiotika velmi omezuje příjem vody, což může způsobit problém při stravě bohaté na sůl poškození cevního systému a zatížení ledvin

38

-

Makrobiotika zavrhuje používání léků, veškeré lékařské zákroky včetně chirurgických.

Podle

makrobiotiky lze

všechny nemoci

léčit

přírodními

potravinami, což může vést k ohrožení zdraví, u děti k poškození růstu a vývoje -

Deficit plnohodnotných živočišných bilkovin a s ním spojený nedostatek vitaminu B12, vápníku a železa

-

Nedostatek vápníku, vitaminu C

-

Nadměrné množství vlákniny – může vést ke zhoršení využitelnsti minerálních látek

2.5.1. Nedostatek tekutin Nedostatečný příjem tekutin může způsobit mnoho problémů – časté bolesti hlavy, špatná nálada a jiné potíže, které mohou být tělu zejména při dlouhodobějším stavu nebezpečné. Voda má v lidském organismu spoustu funkcí: -

Tvoří prostředí pro životní děje

-

Rozpouští většinu živin v organismu

-

Má významnou roli pro tepelné hospodářství z důvodu svojí velké, tepelné kapacity

-

Působí jako reaktant při většině trávících procesů

-

Účastní se řízení toku energie (při oxidaci se tvoří a při redukci váže)

-

Podporuje krevní oběh a dýchací soustavu

Obsah vody v organismu je 45 – 75%, a závisí na: 1) Věku – s jeho postupem se dehydratují tkáňové proteiny a snižuje obsah vody v mimobuněčném prostoru. U osob vyšší věkové kategorie je obsah vody v tělě

39

pouhých 46-54%. Vyšší je u dětí a mládeže, nejvyšší u kojenců (až 75%). Dospělý člověk by měl tedy denně přijmout 20-45 ml tekutin na 1 kilogram své hmotnosti, starší děti a mládež 40-60 ml na 1 kilogram své hmotnosti, děti do 12 let 70 až 100 na kilogram své hmotnosti, děti od 1 do 6 let 100 až 125 ml na kilogram své hmotnosti, kojenci 120 až 160 ml tekutin na kilogram své hmotnosti. 2) Dehydrataci organismu – po delší expozici vyšší teplotě a vysoké relativní vlhkosti vzduchu při malém příjmu vody 3) Pohlaví – obsah vody v ženském organismu bývá obvykle zhruba o 10% nižší než u mužů z toho důvodu, že ženské tělo obsahuje větší množství tuku (tuková tkáň obsahuje okolo 20% vody, zatímco bílkovinná zhruba 90%). 4) Jednotlivé rozdíly – mají souvislost s celkovým obsahem tuku v těle. 5) Hmotnosti 6) Tělesné aktivitě 7) Vlhkosti vzduchu 8) Složení a množství stravy 9) Zavodnění organismu 10) Aktuální teplotě těla a druhu oblečení Dostatečný příjem tekutin podporuje v těle látkovou výměnu, vylučování škodlivých látek dobrou funkcí ledvin, výkonnost všech orgánů, tělesných funkcí a v neposlední řadě také vzhled pokožky. Nedostatek vody v těle může zejména způsobit značné množství potíží akutní i chronické povahy – bolesti hlavy, zácpa, únava malátnost, snižuje se fyzická i duševní výkonnost včetně soustředivosti. Při dlouhodobější dehydrataci organismu může dojít k vážnějším zdravotním potížím – poruchy ledvin a následný vznik ledvinových a močových kamenů, infekce močových cest, zánět slepého střeva, rakovina konečníku či močového měchýře a kardiovaskulární choroby. V poslední době se často setkáváme s reklamními a odborně tvářícími se texty, které propagují názor denně vypít 2-3, některé i 3-4 litry tekutin, což je informace zavádějící 40

a platí maximálně při extrémně horkých dnech a fyzické zátěži. Potřeba tekutin je pro každého člověka individuální záležitostí a řídí se dle výše uvedených faktorů. Každý by si měl najít své optimální množství tekutin za den, které se může lišit až o několik litrů. Člověk, který se stravuje příliš slanou a sladkou stravou s malým obsahem tekutin a vysokým obsahem energie, vyvíjí vysokou fyzickou aktivitu může mít denní potřebu tekutin až přes pět litrů. Naopak člověk, který nevyvíjí příliš velkou fyzickou aktivitu, konzumuje velké množství zeleniny, obilovin a luštěnin s nízkým obsahem soli se pohybuje okolo jednoho litru za den. Dle mého názoru je kritika makrobiotiků za nedostatek tekutin neadekvátně nadsazená, což vyplývá z výše uvedeného textu.

2.5.2. Zavrhování užívání léků a lékařských zákroků S tímto tvrzením souhlasím, ovšem v omezené míře. Z mého pohledu makrobiotika sama o sobě působí jako prevence proti nemoci. V dnešní komerční době lékař pacientovi s běžným nachlazením předepíše spoustu léků, za které dostane po předpisu také dobře zaplaceno. Sama se chřipku a běžné nachlazení snažím léčit přírodními metodami. U vážnějších chorob bych makrobiotiku zvolila pouze jako doplňkovou léčbu. Pravdou je, že osobní zkušenost má vždy velkou hodnotu, protože dokáže člověka nasměrovat na jinou životní cestu a učinit nová rozhodnutí. Proto bych i já ráda připojila svoji vlastní zkušenost s makrobiotikou, která mi vlastně ve velké míře pomohla zvolit téma mojí bakalářské práce. V době kdy jsem byla malé dítě, jsem trpěla častými bronchitidami, záněty průdušek a chřipkami. Užívání různých léků a antibiotik bylo u nás na denním pořádku. V té době si moje matka v nějakém časopise přečetla velmi zajímavý článek o makrobiotice a začala se o ni intenzivně zajímat. Zjistila tak, že mléko a mléčné výrobky jsou nejlepší ornou půdou pro všechny nemoci dýchacích cest a postupně začala mléčné produkty z naší stravy vyřazovat. Můj stav se začal zlepšovat, i když jen nepatrně, jelikož jsem v té době navštěvovala mateřskou školu, kde jídla bez mléčných produktů prakticky neexistovaly. V té době ještě nebyly v našem okolí žádné školky se zdravou výživou. Navštívila jsem i pár školek v Brně, 41

jejichž vedení bylo přístupnější alternativní stravě a způsobu života, ale žádná z nich nebyla schopna ani ochotna vyřadit z jídelníčku mléčné výrobky. Po poradě s rodinou se tedy matka rozhodla situaci řešit zcela radikálně. Navštívila přímo ředitelku mojí mateřské školy a požádala ji, zda by mi mohla obědy a svačinky připravovat do školky sama. Paní ředitelka zaujala k tomuto návrhu absolutně negativní stanovisko a sdělila nám, že tato možnost nepřipadá v úvahu, jelikož normy a hygiena to údajně zakazovaly. V té době totiž klasická medicína propagovala, že maso a mléko jsou nedílnou součástí naší výživy a většina populace se tímto pravidlem bezmyšlenkovitě řídila. Po neúspěšném jednání s ředitelkou rodiče stále hledali nějaké jiné řešení a nakonec nám jeden známý doporučil homeopatického lékaře v Brně, kterého jsme co nejdříve navštívily. Po důkladné prohlídce pan doktor zjistil, že moje potíže opravdu způsobuje mléko a mléčné výrobky a doporučil nám je ze stravy bezpodmínečně vyřadit. Matka si od tohoto lékaře vyžádala potvrzení, které následně předložila paní ředitelce, která nakonec svolila a vyhověla našemu požadavku připravovat do školky vlastní jídlo. Nebylo to vůbec jednoduché, protože taková příprava zabrala spoustu času a aby bylo jídlo co nejčerstvější, musela mi matka připravovat jídlo ráno. Velkou pomocí i oporou jí byla moje babička, a přestože obě dvě chodily do zaměstnání, stačily mi připravit snídani, oběd i svačinku ještě než odešly do práce a odvedly mě do školky. Zpočátku to bylo těžké i pro mě, protože jsem tak trochu vybočovala z kolektivu tím, že jsem jedla něco jiného než ostatní, ale děti si nato nakonec zvykly a některé mi dokonce záviděly, protože se matka s babičkou snažily, aby jídlo vypadalo co nejlépe a bylo co nejbarevnější. Krátce po zavedení této rutiny se můj zdravotní stav začal viditelně zlepšovat, chřipky a bronchitídy téměř vymizely a dokonce dětská lékařka byla překvapena, že jsem u ní tak dlouhou dobu nebyla. Pravdou je že od té doby jsem doktora nepotřebovala téměř vůbec, a s banálním nachlazením, které se objevilo jen velmi zřídka, jsme si poradili sami. S paní ředitelkou jsme se paradoxně nakonec velmi spřátelily a sama nakonec pochopila, že její svolení pomohlo vyřešit moje zdravotní problémy. Po této zkušenosti mám k makrobiotice velice kladný vztah, a pokud by jednou moje dítě trpělo podobnými problémy, vím jistě že, bych je řešila stejně jako moje rodina.

2.5.3. Nedostatek živočišných bílkovin, vitaminu B12, vápníku a železa

42

Nedostatek

bílkovin

živočišného

původu

může

také

způsobit

deficit

aminokyselin včetně esenciálních, které jsou nejvíce obsaženy v masu, mléku a vejcích. Jsou zdrojem pro tvorbu vlastních bílkovin. Vitamin B12 zabezpečuje správnou přeměnu cukrů, tuků a bílkovin. Je nutný pro tvorbu červených krvinek, podporuje přeměnu karotenu na vitamin A, stavbu kostí, oživuje stavbu DNA, pomáhá zvládat stres. Obsahují ho v ubývající koncentraci: kachní a kuřecí játra, kysané zelí, játrový salám, ústřice, sledi, makrely, olejovky, pstruh, žloutek, úhoř, maso, kuřata, mléko, jogurt. Vápník je významným činitelem stavby kostí, krevní srážlivosti, činnosti svalů, hojení ran, zdravé zuby, srdeční funkce, klidné nervy a spánek, svěží a optimistickou náladu, činnost enzymů, zužitkování železa. V ubývající koncentraci ho obsahují: ementálské sýry, tavené sýry, camembert, ovčí sýr, gouda, mandle, lískové oříšky, jogurt, fíky, žloutek, plnotučné mléko, kapusta, špenát, fenykl, hrách, čočka, fazole. Železo slouží jako dodavatel kyslíku do organismu. Je potřebné pro tvorbu červených krvinek, zásobování buněk kyslíkem, buněčné dýchání, enzymatickou činnost, svalovou tkáň, zatížitelnost srdeční funkce, hormonální látkovou výměnu, dělení buněk, imunitní systém. Souhlasím s tvrzením, že makrobiotika živočišné bílkoviny opravdu postrádá. Co se týče vitaminu B12, úplně nesouhlasím. Tento vitamin je sice obsažen v mnoha živočišných produktech, nicméně je obsažen také v mořských řasách, rybách či fermentovaných makrobiotických produktech (miso, tempeh, natto) což znamená, že je v makrobiotické stravě rozhodně obsažen, otázkou je, jestli v optimálním množství. Taktéž vápník nalezneme v každodenním složení makrobiotického jídla: řepa vodnice, pupava, kapusta, mrkev, petržel, čočka, kaštany, sezamová semínka, slunečnicová semínka, fazole, mák, kyselé zelí. Železo zase doplňují tyto potraviny: petržel, vodnice, pupava, mrkev, malé cibulky, čočka, sója, oříšky, obiloviny či sardinky. Souhlasím ovšem s tím, že je díky rostlinné stravě hůř vstřebáváno což může v makrobiotice opravdu způsobit jeho deficit.

2.5.4. Nedostatek vitaminu C 43

Vitamin C působí v našem těle jako důležitý antioxidant (potírá volné radikály), pomáhá při rozlišování barev a lépe ovlivňovat naše pocity. Je třeba ke tvorbě kolagenu, který je nezbytný pro zdravé kosti, zuby, chrupavky a kůži. V našem těle vytváří noadrenalin – látku, která je třeba pro rychlé reagování. Jeho deficit může v organismu způsobit únávu, zánět dásní, ztrátu chuti k jídlu či pomalé hojení ran. Nedostatek ve větší míře může způsobit kurděje, duševní poruchy či anemii. Tento nedostatek je z mého pohledu také poněkud nadsazený. V povědomí lidí je obvykle zahrnuto tvrzení, že nejvíce vitaminu C je v ovoci, zejména citrusových plodech. Mohu ovšem uvést hned několik zdrojů tohoto vitaminu, které makrobiotická strava zahrnuje: brokolice, tuřín, čínské zelí, růžičková kapusta, květák, cibule, kadeřávek či pórek. V létě, kdy se v makrobiotice konzumují více potraviny energie jin také spousta druhů ovoce. Apelovat mohou sice dietologové a nutriční poradci také na to, že se tento vitamin teplotou ničí – ano, ale po 7 minutách varu, což se při šetrném makrobiotickém vaření nestává.

2.5.5. Nadměrné množství vlákniny a zhoršení využitelnosti minerálních látek O nadměrném množství vlákniny, které může způsobit v trávícím ústrojí bobtnání a nadýmání jsme už hovořili při našem průzkumu makrobiotického jídelníčku. Při velkém příjmu může vláknina opravdu snižovat vstřebávání některých minerálů. Jedná se zejména o vápník, hořčík, měď, železo, mangan a zinek. O důsledcích nedostatku vápníku jsme se již mohli dočíst výše. Hořčík je jeden z nejvýznamnějších prvků v lidském těle, kde má mnoho funkcí. Podílí se na aktivitě více než 300 enzymů, je potřebný pro látkovou výměnu bílkovin a uhlohydrátů, zužitkování minerálních látek, růst kostí, tvrdou sklovinu, svalovou a srdeční činnost, srážlivost krve, odbourávání stresu, produkci hormonů, potlačení škodlivosti nadbytku soli, olova a nebezpečných kontaminantů životního prostředí. Hořčík snižuje transport cholesterolu, u starých lidí zlepšuje paměť a myšlení – zlepšuje stav Alzheimerovy choroby. Deficit hořčíku může zapříčinit nervosvalovou hyperdráždivost, úzkostné stavy, hysterii, poruchy srdeční činnosti, svalový třes,

44

zhoršený zrak, srdeční slabost, zažívací poruchy, migrénový syndrom, zvýšení hladiny krevních tuků, poměr volného cholesterolu v krvi, agregaci krevních destiček, výskyt ischemické choroby srdeční, infarkt, vysoký krevní tlak, výskyt chorob kostí, anémii a přispívá také ke vzniku diabetu (cukrovky). Měď se podílí na vstřebávání a mobilizaci železa, je nutná pro tvorbu pigmentu vlasů a pleti, pomáhá zvládnout stres. Její deficit může způsobit redukci krevního hemoglobinu, zpomalení mentálního vývoje, zvýšení hladiny cholesterolu, snížení tvorby inzulínu, poruchu využití krevní glukózy, ztrátu pigmentu, vypadávání vlasů a srsti či poruchu kolagenu. O železe řeč také byla, proberme si tedy mangan. Mangan je pro tělo nezbytný prvek, podobající se svými chemickými vlastnostmi železu. Aktivuje celou řadu enzymů, ovlivňuje vylučování moče, je důležitý pro vývoj kostí a chrupavek, zdravý spánek, soustředivost, kreativitu, překonání stresu, zdravý krevní obraz, výměnu bílkovin, hladinu krevního cukru, látkovou výměnu uhlohydrátů, funkci vitamínů, obnovu buněk či funkci slinivky břišní. Jeho deficit může způsobit poruchy funkcí enzymů obsahujících mangan, celkové zpomalení růstu, poruchy kostí – jejich zvětšení, nedostatečný vývin či osteoporóza, u embryí může dojít k poruše kostních chrupavek, vývoji

lebky

či

celkového

poškození

plodu.

Deficit

může

též

působit

hypercholesterolémii, zápaly kůže, nevolnost, zpomalení růstu vlasů, zvýšení ukládání tuků pod kůží, v ledvinách a v játrech, poškození slinivky břišní, vývoj diabetu, degeneraci vaječníků, varlat a také ztrátu plodnosti. Zinek působí v našem těle jako „pramen mládí“, jelikož zanechává naši pleť krásnou. Dále pohlcuje volné radikály, zabezpečuje pevnost uvnitř buněk, aktivuje hormony štítné žlázy, růstové a pohlavní hormony, správné vidění a chuť, zvyšuje stabilitu inzulínu, ovlivňuje metabolismus bílkovin, sacharidů a vitamínů. Deficit zinku se může projevit vyrážkou, špatnou adaptací na tmu, poruchou imunity, záněty kůže, špatným hojením ran. U deficitu u dětí a mládeže vzniká akné, může dojít ke zpomalení růstu a pohlavního dospívání, v těhotenství může způsobit snížení váhy plodu a u dospělých mírný deficit působí snížení plodnosti, oligospermii a atrofii varlat.

45

2.6. Dotazování makrobiotické veřejnosti Následující část práce bude obsahovat rozhovory s makrobiotickou veřejností. Informace jsem získávala s přímého kontaktu s osobami a také pomocí internetového dotazníku, který jsem umístila prostřednictvím sociální sítě do uzavřené skupiny makrobiotiků.

Rozhovor č. 1 Tento rozhovor mi poskytla moje babička, která má s makrobiotikou dlouholeté zkušenosti a díky ní, jsem také zvolila téma práce. 1) Váš věk -

67

2) Pohlaví -

žena

3) Jak dlouho praktikujete makrobiotiku? Se zdravým životním stylem jsem začala ještě před tím, než jsem poznala makrobiotiku. Tam sice nebyly živočišné potraviny, ale bohužel tam byla spousta nevhodných (cukr, bílá mouka, pečivo, pečené potraviny, nevhodné koření, hodně ovoce a nevhodné kombinace – ovoce + obiloviny atd.) Makrobiotiku praktikuji celkem zhruba 24 let. 4) Jak jste se o makrobiotice dozvěděl/a? Takové ty první nesmělé krůčky začaly asi od r. 1990, kdy se mi do ruky dostala knížka od Jarmily Průchové. Později jsem se na kurzu „Silva mind control“ seznámila s jinými makrobiotiky a získala kontakt na Jarmilu Průchovou. Poté jsem začala navštěvovat kurzy vaření, přednášky o makrobiotice, které pořádá Jarmila Průchová v Krkonoších a Milan Dvořák z makrobioklubu Dobruška v Orlických horách. 5) Co bylo Vašim hlavním důvodem přechodu na makrobiotickou stravu?

46

Po přečtení první knihy od Jarmily Průchové jsem pochopila, že makrobiotika je jediný zaručený způsob, jak se vyhnout zbytečným návštěvám lékaře a zbytečnému užívání chemických léků, které stejně nemoc nevyléčí, jen ji přesunou jinam a nemoc se pak objeví jinde a v horší podobě. Makrobiotika je pro každého nejlepší prevence všech nemocí. To co se dnes doporučuje jako prevence (mamograf,…) vlastně prevence není. Makrobiotika totiž nedovolí, aby nemoc vůbec vznikla, a to je ta správná prevence. 6) Podařilo se Vám pomocí makrobiotiky vyřešit nějaký závažný zdravotní problém? Pokud ano, jaký? Že makrobiotika opravdu funguje, jsem se přesvědčila na vlastní kůži, když jsem po zjištění boreliózy užívala antibiotika, která nezabrala a musela jsem chodit každý rok na kontrolní odběry. Když jsem po jednom z těch odběrů dostala zánět žil a pochopitelně další antibiotika, která jsem už ale neužívala, a konečně jsem udělala to, co jsem měla udělat hned – vynechala jsem okamžitě překyselující potraviny, což u mě v té době bylo hlavně ovoce. Zánět žil zmizel i bez antibiotik a co bylo nejdůležitější – další odběr na borelie byl negativní! To je jasný důkaz, že viry a bakterie neznamenají nic – důležitý je terén, což je nepřekyselený organismus, ve kterém nemají viry a bakterie šanci. 7) Jaký je Váš zdravotní stav? K doktorům chodím občas – za 2 až 3 roky na kontrolní rozbor krve. 8) Jak se Váš zdravotní stav změnil při přechodu na makrobiotickou stravu? Bylo již řečeno v otázce číslo 6. 9) Dodržujete makrobiotický režim striktně? Snažím se dodržovat standardní makrobiotický režim, který je vhodný pro každého. Pak je léčebná makrobiotika – ta už je přísně individuální a je cíleně zaměřena na určitý zdravotní problém. 10) Stýkáte se s ostatními makrobiotiky? V současné době už tak často na makrobiotické kurzy nejezdím, ale mám všechny knížky od Jarmily Průchové a všechny, které Jarmila Průchová přeložila – od Michio Kushi, což je Japonec žijící od roku 1950 v Americe, kde učí a přednáší o tradičním způsobu života založeném na harmonii a řádném vesmíru. 47

11) Proč byste doporučil/a makrobiotiku ostatním? Myslím, že už ve školce by se mělo vyučovat o zdravém životním stylu a o tom, že musíme dbát na to, abychom o sebe pečovali dříve, než se objeví příznaky nemoci, pak už je nutné speciální léčení. Je nutné si uvědomit, že naši pohodu a štěstí nemůže zajistit nikdo druhý. Jen my sami můžeme převzít plnou zodpovědnost za své vlastní zdraví a zdraví své rodiny. Pokud by se všichni stravovali zdravě, ušetřila by se spousta peněz za léky, bylo by čistší životní prostředí, nemuselo by se chovat a zabíjet tolik zvířat.

Rozhovor č. 2 Následující rozhovor mi poskytla respondentka, kterou jsem kontaktovala přes sociální síť. 1) Váš věk -

47

2) Pohlaví -

žena

3) Jak dlouho praktikujete makrobiotiku? 16 rokov. 4) Jak jste se o makrobiotice dozvěděl/a? Od mojej mamy, z knižky Jarmily Průchovej. 5) Co bylo Vašim hlavním důvodem přechodu na makrobiotickou stravu? Zdravotný stav. Před tým som sa stravovala vegetariánsky a nemalo to sľubovaný efekt. Našla som životný štýl, který mi maximálne vyhovuje. Ďalej tiež zistenie, že pri makrobiotickej strave nemám pocit únavy, ospalosti ako po klasickom jadle a naprostá logickosť celého systému. 6) Podařilo se Vám pomocí makrobiotiky vyřešit nějaký závažný zdravotní problém? Pokud ano, jaký? 48

Namiesto chemoterapie po operácii nádoru som praktikovala makrobiotiku. 7) Jaký je Váš zdravotní stav? Myslím, že veľmi dobrý. 8) Jak se Váš zdravotní stav změnil při přechodu na makrobiotickou stravu? Zmenil sa k lepšímu, schudla som a celkovo nastalo ozdravovanie po všetkých stránkách. 9) Dodržujete makrobiotický režim striktně? Makrobiotiku nevnímám jako striktný režim, který musím dodržovať. Pre mňa je to neustála harmonizácia. Niekto môže vnímať, že makrobiotiku dodržujem striktne. Já to tak nevnímám. 10) Stýkáte se s ostatními makrobiotiky? Ano, robím kurzy makrobiotického varenia. 11) Proč byste doporučil/a makrobiotiku ostatním? Práve pre jej flexibilitu, možnosť prispôsobiť si stravu individuálnym potrebám a tiež získať schopnosť prispôsobiť se rôznemu podnebiu, rôzným ročným obdobiam a aj veku človeka. Makrobiotika pomáhá najísť samostatnosť a zodpovednosť za vlastné zdravie a život a tým je to cesta ke slobode. Rozhovor č. 3 Tento rozhovor mi poskytla moje maminka, která má s makrobiotikou také velké zkušenosti. 1) Váš věk: -

43

2) Pohlaví -

Žena

3) Jak dlouho praktikujete makrobiotiku?

49

S makrobiotikou jsem se seznámila asi před 17 lety. Velice mě zaujaly její principy, které se naprosto odlišovaly od ostatních principů týkajících se nejen samotného stravování ale i celkového životního stylu. 4) Jak jste se o makrobiotice dozvěděl/a? O makrobiotice jsem se dozvěděla velmi zajímavým způsobem a dá se říct, že šťastnou náhodou. Můj bývalý manžel, který je paradoxně velký materialista a jakékoli principy alternativní medicíny a zdravého životního stylu uznává jen velmi zřídka, kdysi odněkud přivezl knihu od Jarmily Průchové. Kniha pak ležela dlouhou dobu v naší knihovně bez povšimnutí. Za nějaký čas mě však začaly trápit jisté zdravotní problémy a jednoho dne jsem po knize automaticky sáhla a se zájmem jí začala pročítat. Bylo neuvěřitelné, jak mi tato kniha otevřela oči a odpověděla mi na spoustu otázek, na které jsem do té doby neznala odpověď. Když jsem se pak manžela po delší době zeptala, proč tuto knihu vlastně koupil, řekl, že sám neví. 5) Co bylo Vašim důvodem přechodu na makrobiotickou stravu? Těch důvodů bylo trochu víc. Od dětství jsem trpěla velmi častými angínami, záněty mandlí, dutin a středního ucha atd. a penicilín, který tehdejší trh nabízel jako jediné antibiotikum, byl takřka mým denním chlebem. Asi dva roky po porodu jsem začala trpět nevysvětlitelnými psychickými problémy spojené s velkou slabostí a depresemi, které jsem si nedokázala vysvětlit. To byl vlastně hlavní impuls k tomu, proč jsem tenkrát naprosto intuitivně sáhla po knize od JP, která mi přesně objasnila kořenovou příčinu mých potíží. Zjistila jsem, že moje vnitřní orgány byly od dětství natolik oslabeny, že se tělo začalo bránit, což vyvolalo ony nevysvětlitelné problémy. Po přečtení knihy jsem pochopila principy energetické medicíny i to jak vzniká nemoc samotná a vlastně už jen na základě tohoto pochopení jsem pocítila obrovský příliv energie, díky které se můj život začal pomalu ale jistě ubírat jiným směrem. 6) Podařilo se Vám pomocí makrobiotiky vyřešit nějaký zdravotní problém? Pokud ano, jaký? Jak už jsem uvedla, díky tomu že jsem pochopila makrobiotiku a začala ji aplikovat, zbavila jsem se tehdy v praktickém životě zmíněných potíží a samozřejmě i angíny a chřipky začaly pomalu ustupovat. Občas se sice objevily ale už v mnohem menší míře a

50

dokázala jsem se jich zbavit přírodní domácí léčbou. Pomocí makrobiotiky se mi také podařilo vyléčit jisté problémy gynekologického rázu, kterými jsem tenkrát trpěla. 7) Jaký je Váš zdravotní stav? I když nedodržuji přísnou makrobiotiku, dá se říct, že můj zdravotní stav je dobrý, k lékaři chodím zřídka, většinou na preventivní prohlídky a krevní rozbor. 8) Jak se změnil Váš zdravotní stav při přechodu na makrobiotickou stravu? Na tuto otázku jsem v podstatě již odpověděla u dvou předchozích otázek, takže tímto můžu shrnout, že se můj zdravotní stav změnil k lepšímu. 9) Dodržujete makrobiotický režim striktně? V době kdy jsem začala s makrobiotikou, snažila jsem se dodržovat makrobiotický režim velmi striktně, což vedlo k tomu, že jsem se tak trochu „vyčlenila“ z kolektivu lidí, se kterými jsem se v té době stýkala. Nejednalo se jen o známé, spolupracovníky ale bohužel i o některé členy mojí rodiny, kteří makrobiotický způsob nechápali, nebo spíše nechtěli pochopit, někteří ho dokonce i zavrhovali. Musím se přiznat, že v dnešní době jsem spíše takový „makrobiotický lajdák“, vzhledem nedostatku času, pracovním povinnostem a sebekriticky přiznáno i díky mojí pohodlnosti. Makrobiotický způsob života však i nadále propaguji, uznávám a velice mu fandím. 10) Stýkáte se s ostatními makrobiotiky? Po přečtení mojí první knihy od Jarmily Průchové nabral můj život naprosto jiných obrátek a byla jsem natolik nadšená, že jsem se rozhodna vyhledat samotnou autorku knihy na její chatě v Krkonoších. Chtěla jsem jí poprosit, zda by mi mohla poradit s mými tehdejšími zdravotními problémy. Ona mě však tenkrát k mému velkému zklamání odmítla kvůli její pracovní vytíženosti. Doporučila mi však navštívit její makrobiotický kurz, který jsem ještě tentýž rok opravdu absolvovala a seznámila se tu s ostatními makrobiotiky z celé ČR. Bylo to pro mě velkým přínosem, jelikož jsme si všichni měli možnost předat navzájem svoje rady a zkušenosti, které byly pro mě velmi cenné. Od té doby jsem pravidelně navštěvovala makrobiotické kurzy paní Průchové v Podkrkonoší, a občas kurzy Milana Dvořáka v Dobrušce. Pravidelně jsem též jezdila na makrobiotické semináře paní Průchové do Prahy, kde jsem se většinou dozvěděla

51

spoustu novinek ze světa makrobiotiky a měla jsem možnost spolu s ostatními zapojit se do diskuse. 11) Proč byste doporučil/a makrobiotiku ostatním? Makrobiotiku bych rozhodně doporučila a to nejen těm, kteří trpí zdravotními problémy, ale i zdravým lidem jako prevenci. Každý z nás by si měl uvědomit, že zdraví má ve svých vlastních rukou a že prevence je mnohem důležitější než medicína. Navíc každý, kdo pochopí jak funguje energie v těle, získá naprosto jiný pohled na život naučí se brát nemoc jako dar, který mu pomůže zbavit se původních špatných návyků a navede ho na novou a lepší životní cestu.

Rozhovor č. 4 Následující rozhovor byl poskytnut také uživatelem, kterého jsem kontaktovala přes sociální síť v uzavřené skupině makrobiotiků.

1) Váš věk -

30

2) Pohlaví -

muž

3) Jak dlouho praktikujete makrobiotiku? 5 let. 4) Jak jste se o makrobiotice dozvěděl/a? Náhodou jsem při brouzdání po internetu narazil na klub „Jíme jinak“, který jsem si pak našel také na sociální síti Facebook a tam získával další informace od lidí, kteří se stravují makrobiotikou. 5) Co bylo Vašim hlavním důvodem přechodu na makrobiotickou stravu?

52

Špatný zdravotní stav (fyzický i psychický), velká slabost, únava a především potravinové alergie. Hledal jsem jídlo, které mi je nebude vyvolávat, případně mi je pomůže vyléčit. 6) Podařilo se Vám pomocí makrobiotiky vyřešit nějaký závažný zdravotní problém? Pokud ano, jaký? Zbavil jsem se alergií. Jinak spíše psychický – nemám pocit méněcennosti. 7) Jaký je Váš zdravotní stav? Kromě toho, že nosím brýle, se mohu prohlásit za zdravého člověka. 8) Jak se Váš zdravotní stav změnil při přechodu na makrobiotickou stravu? Zmizela únava, přestaly se kazit zuby, projevy alergií se po pár měsících zmírnily a pak odešly úplně. Cítím, že mám více energie po fyzické stránce a po psychické se cítím o mnoho lépe. 9) Dodržujete makrobiotický režim striktně? Nepohybuji se pouze v pásmu zdraví. Mléku a masu se vyhýbám, ale stále jím pečené a téměř každý den něco s ovocem. 10) Stýkáte se s ostatními makrobiotiky? Přes facebook jsem získal kontakty na pár makrobiotiků. Se dvěma se téměř pravidelně stýkám a s některými ostatními se čas od času vidím na makrobiotických kurzech. 11) Proč byste doporučil/a makrobiotiku ostatním? Makrobiotika nejvýrazněji přispívá ke zlepšení zdravotního stavu, zklidnění psychiky, větší kontrole nad sebou samým, vyrovnanosti a nadhledu, lepšímu zvládní životních situací a důvěře.

3. NÁVRHY: První věcí, kterou jsme prověřovali v praktické části práce byl energetický příjem v makrobiotické stravě. Zjistili jsme, že je za celý týden mírně zvýšený (1435 53

kJ), ale jelikož je v makrobiotických praktikách zahrnuto dostatečné množství pohybu, lze tento „nedostatek“ přehlédnout. Pokud se jedná o bílkoviny, příjem je vyšší o nepatrných 3,1 g za celý týden. Makrobiotický jídelníček téměř splňuje normy optimálního příjmu bílkovin pro racionální stravování. Co se týče tuků, z výpočtů vyplývá, že je jejich příjem za celý týden snížený. Vzhledem ke skutečnosti, že může dojít k horší vstřebatelnosti vitaminů A,D,E a K, doporučovala bych v tomto případě doplnit makrobiotickou stravu zdravými tuky například ve formě semen či ořechů. Další vhodnou variantou je vařenou zeleninu zakápnout sezamovým či olivovým olejem, což je v makrobiotice přípustné. Jako poslední fakt, který vyplynul z výpočtu makrobiotického jídelníčku je zvýšený příjem sacharidů (celkem o 711,1 g za týden), tedy vlákniny, jelikož se jedná především o zeleninu a obiloviny. O něco více vlákniny by člověku jistě ublížit nemělo. Pokud by začal pociťovat opravdu zhoršenou peristaltiku střev, bylo by vhodné příjem vlákniny upravit. Z dlouhodobějšího hlediska je možné, že by opravdu mohlo dojít k nedostatku minerálních látek v těle. V makrobiotice je samozřejmě nepřípustné doplňovat tyto látky ve formě tablet. Do stravy bych tedy zařadila více potravin, v nichž jsou tyto prvky obsaženy. Nyní přejděme ke kritice nutričních odborníků. Jako první je uveden nedostatečný příjem tekutin. Z vlastní zkušenosti vím, že je tato kritika opravdu nadsazená. Příjem tekutin v makrobiotice je přizpůsobený složení stravy – makrobiotická strava obsahuje spoustu obilovin a především zeleniny, která sama o sobě obsahuje spoustu vody. Výše jsem zmiňovala úpravu příjmu vlákniny. Ano, pokud by mělo dojít ke snížení konzumace obzvláště zeleniny, samozřejmě bych na úkor toho upravila i příjem tekutin. Další kritika apeluje na zavrhování lékařských zákroků. Záleží o jakou nemoc a v jaké míře se jedná. Makrobiotickou stravu bych navrhovala spíše jako prevenci nemoci, ovšem pokud by mělo dojít k vážnějšímu onemocnění, ačkoli také nejsem zastánce „chemické léčby“ v tomto případě bych ji volila a makrobiotiku zaměřenou na onen určitý druh nemoci bych volila jako doplňkovou léčbu. Nedostatkem v makrobiotické stravě je také příjem živočišných bílkovin, vitamin B12, vápníku, železa či vitaminu C. Příjem živočišných bílkovin bych doplnila větší konzumací ryb a rybích výrobků, které jsou v makrobiotice povoleny a doplňují zároveň i vitamin B12. Dalším zdrojem pro vitamin B12 jsou sójové výrobky či mořské 54

řasy. Vápník lze krom tabletové formy také doplnit spoustou potravin (řepa vodnice, pupava, kapusta, mrkev, petržel, čočka, kaštany, sezamová semínka, slunečnicová semínka, fazole, mák, kyselé zelí). O doplnění železa se zase postarají petržel, vodnice, pupava, mrkev, malé cibulky, čočka, sója, oříšky, obiloviny či sardinky. Se současným doplněním živočišných bílkovin by nemělo tedy k deficitu dojít. K deficitu vitamin C by také dojít nemělo, jelikož jeho zdroje (brokolice, tuřín, čínské zelí, růžičková kapusta, květák, cibule, kadeřávek či pórek) jsou v makrobiotice zahrnuty každým dnem. Na základě všech zmíněných faktů v teoretické i praktické části bych chtěla nyní učinit osobní stanovisko k danému tématu. Teorie je jednou stránkou věci, dle mého názoru mají ale mnohem větší váhu osobní zkušenosti jednotlivců, které jsem měla možnost sdílet na základě uvedených dotazníků. Většina makrobiotiků má s tímto výživovým systémem velice dobré zkušenosti, jinak by ji určitě tolik let nepraktikovali. Mnohým z nich se díky makrobiotice podařilo vyléčit různé typy nemocí, mnohdy i velmi vážných. Se spoustou takových případů jsem se setkala i v knihách od Jarmily Průchové v rubrice „osobní zkušenosti“. Pravdou ovšem je že každý člověk je jiný, naši konstituci a kondici a tímpádem i naše zdraví ovlivňuje spousta faktorů, kterými můžou být i kondice našich rodičů v době našeho prenatálního období, prostředí, dědičnost, následně styl života spojený se stravováním, pohybem atd. Dle mého názoru každému nevyhovuje stejný způsob stravování právě na základě těchto zmíněných skutečností. Důležité je nepřejídat se, vyloučit pokud možno zdraví škodlivé potraviny jako jsou uzeniny, velké množství cukru, bílou mouku, alkohol a mléko užívat formou jogurtů a kvašených mléčných produktů. Proto bych tedy v tomto případě zvolila onu známou zlatou střední cestu a do našeho jídelníčku zahrnout jak prvky makrobiotického talíře, tak prvky racionální výživy. Důležité je, aby strava byla pestrá a aby každému jednotlivci vyhovovala. Velice podstatné je i to, abychom měli z jídla radost a dokázali si vychutnat jak jeho přípravu, tak i konzumaci. Není nic horšího než to, když se musíme do jídla nutit jen proto, že je zdravé. Výsledkem je totiž pouze negativní účinek, podobně jako držení spousty nesmyslných diet, které vyvolají pouze známý jojo efekt a ve většině případů přivodí špatnou náladu a uberou spoustu energie. Známé rčení „jste to co jíte“ je tedy v tomto případě na místě. Pokud připravujeme jídlo s láskou, vložíme tedy do něj i kus naší energie, bude to mít velmi pozitivní vliv na naše zdraví, ať už vaříme cokoli. 55

ZÁVĚR Pojem „zdravá výživa“ se v dnešní době liší v mnoha publikacích. Výzkum a vývoj nabírá stále nových poznatků. Zajímavá skutečnost pro naše lidstvo je, že existuje určitá „naděje“ - jiný způsob léčby nemocí, psychických obtíží a negativních emocí než je klasická medicína a tou je léčba stravou. Tato cesta je méně razantní než medicína a nemá žádné vedlejší účinky. Makrobiotická strava obsahuje všechny zdravé potraviny, které jsou obsaženy i v racionální výživě a jsou vhodné pro každého člověka. Obrovskou roli sehrává naše psychika. Správná cesta je cítit se dobře jak po fyzické, tak po psychické stránce. Je proto na každém z nás, jakou cestu si zvolí. V teoretické části jsem se snažila popsat stručnou historii makrobiotiky, její principy, stravovací návyky a zvyklosti. Poté jsem vymezila racionální stravování – správný poměr příjmu energie a živin. Praktická část obsahuje analýzu makrobiotického jídelního plánu na celý týden – poměr energie potravin a jednotlivých živin v porovnání s normami pro racionální výživu. Pokusila jsem se vymezit makrobiotické nedostatky, které vyplynuly z jídelníčku a také ty, které uvádějí nutriční odborníci nejčastěji na internetových stránkách či v odborné literatuře. Poslední část zahrnuje shrnutí těchto nedostatků a doporučení, která by vedla k optimálnímu poměru látek v makrobiotické stravě.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ LITERATURA:

56

[1] BENCKO, Vladimír. Hygiena. 2. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 2002. ISBN 80-7184-551-5. [2] GROFOVÁ, Zuzana. Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. 1. vydání. Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1868-2. [3] Kudlová, EVA, et al. Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. 1. Vydání vydání. Praha : Univerzita Karlova, 2009. 287 s. ISBN 978-80-1735-0 [4] KUSHI, Michio. Makrobiotika: preventivní energetická medicína budoucnosti. TOK, 1996. ISBN 80-902008-3-4. [5] KUSHI, Michio. Makrobiotická cesta: Kompletní příručka zdravé výživy. Votobia, 1997. ISBN 80-7198-300-4. [6] KUSHI, Michio. Makrobiotika a přírodní léčení. Pragma, 1998. ISBN 80-7205-4406. [7] PÁNEK, Jan, Jan POKORNÝ, Jana DOSTÁLOVÁ a Pavel KOHOUT. Základy výživy. Praha: Svoboda Servis, 2002. ISBN 80-86-320-23-5. [8] PFISTEROVÁ, Patrizia. Odkyselení těla: Dokonalý pramen mládí a šíthlosti. NOXI, 2011. ISBN 978-80-8111-039-9. [9] PRŮCHOVÁ, Jarmila. Nový pohled na svět: všechno je energie. 1. vydání. Brno: ISTENSIS, 1998 [10] PRŮCHOVÁ, Jarmila a Jaroslav PRŮCHA. Dvě nové hrozby pro každého: diabetes, hypoglykemie. 1. vydání. Hradec Králové: SVÍTÁNÍ, 2008. ISBN 978-8086198-49-1. [11] PRŮCHOVÁ, Jarmila a Jaroslav PRŮCHA. O zdraví úplně jinak: Otevřeně, bez iluzí, z různých hledisek i pramenů. 1. vydání. Hradec Králové: SVÍTÁNÍ, 2009. ISBN 978-80-86601-14-4. [12] STRATIL, Pavel. Abc zdravé výživy. Brno, 1993. ISBN 80-900029-8-6. [13] STRNADELOVÁ, Vladimíra a Jan ZERZÁN. Radost z jídla. 6. vydání. ANAG, 2011. ISBN 978-80-7263-704-1. [14] STŘEDA, Leoš. Univerzita hubnutí. SinCon, 2005. ISBN 80-86718-51-4. [15] KUSHI´S, Aveline a Alex JACK. Macrobiotic Cooking. New York: Warner Books, 1985. ISBN 0-446-38634-0. [16] MICHIO, Kushi. Your body never lies: The comlete book of oriental diagnosis. New York: Square One Publisher, 2007. ISBN 978-0-7570-0267-0.

57

ELEKTRONICKÉ ZDROJE: [1] BMI [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://abecedazdravi.cz/bmi [2] Kategorie BMI [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: BMI [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://abecedazdravi.cz/bmi [3] O pitném režimu. [online]. 2005 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/pitnyrez.pdf

[4] Obezita v ČR a ve světě: Vývoj ve světě. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné na internetu: http://www.obezita.cz/obezita/v-cr-a-ve-svete/ [5] Racionální výživa: zásady výživy [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://vladahadrava.xf.cz/zasady_vyzivy.html [6] Vitamin A. [online]. 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/vitamin-a.htm

[7] Vitamin D [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://vseovitaminud.cz/ [8] Vitamin E [online]. 2012 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/vitamin-e-v-prirodni-forme.htm

[9] Vitamin K [online]. 2009 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.mojevitaminy.cz/vitamin-k/ [10] Vláknina [online]. 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.jimehlavou.cz/cz/vlaknina/Emag/DetailClanku/ic-118/co-muze-zpusobit-nedostateknebo-nadbytek-vlakniny.html

[11] Výživová pyramida. [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BD%C5%BEivov%C3%A1_pyramida [12] Záhadná makrobiotika [online]. 2008 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.fitweb.cz/clanky/stihla/310718-zahadna-makrobiotika

PŘÍLOHA Racionální jídelníček 58

Pondělí Snídaně

kg/l/ks

voda

0,200

Med

0,015

kJ/kg

kJ celkem

12 600

189

B/kg

0

B celkem

T/kg

0,0 0,0

240,0

12,0

6,0

0,3

0

0,0

zelený čaj

0,002 0,050

4 240

212

0,0

Máslo

0,015

30 020

450

5,0

0,1

811,0

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

Fit chléb celozrnný

0,100

11 820

1 182

84,0

8,4

36,0

paprika žlutá

0,100

1 130

113

10,0

1,0

2,0

2 160

S/kg

S celkem

779,0

11,7

0,0

2,0

tuňák ve vlastní šťávě

Součet

T celkem 0,0

0,0

0,0

21,6

0,0 0,0

0,0

12,2

3,0

0,0

0,0

106,0

1,1

3,6

533,0

53,3

0,2

63,0

16,3

6,3 72,4

Přesnídávka

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

Jablko

0,200

2 550

510

4,0

0,8

4,0

0,8

144,0

28,8

Vlašské ořechy

0,015

28 220

423

184,0

2,8

603,0

9,0

146,0

Součet

933

3,6

kJ/kg

kJ celkem

brambory nové

0,050

2 970

149

17,0

0,9

2,0

0,1

166,0

8,3

mrkev

0,020

1 880

38

14,0

0,3

3,0

0,1

97,0

1,9

celer

0,020

2 050

41

17,0

0,3

3,0

0,1

99,0

2,0

hrášek

0,010

3 160

32

65,0

0,7

5,0

0,1

133,0

1,3

voda

B/kg

0

T/kg

0,0

T celkem

2,2 31,0

kg/l/ks

Oběd

B celkem

9,8

S/kg

0,0

S celkem 0,0

sůl, muškátový oříšek

0

0,0

0,0

0,0

voda

0

0,0

0,0

0,0

sůl

0

0,0

0,0

0,0

brambory nové

0,200

2 970

594

17,0

3,4

2,0

0,4

166,0

33,2

petrželka

0,005

2 430

12

37,0

0,2

10,0

0,1

90,0

0,5

olej řepkový

0,015

37 560

563

1,0

0,0

996,0

14,9

1,0

0,0

kuřecí maso

0,090

3 660

329

189,0

17,0

1,0

0,1

3,0

0,3

0,0

0,0

0,0

0,3

178,0

26,7

sůl, mletý pepř třešňový kompot

0 0,150

2 890

Součet

0,0

434

6,0

2 191

kg/l/ks

mléko polotučné

0,200

1 900

kJ celkem 380

knackenbroat

0,040

13 500

540

Součet

Večeře

32,0

B celkem 6,4

100,0

4,0

B/kg

920

kg/l/ks

kJ/kg

2,0

23,6

Svačina

kJ/kg

0,9

16,1

15,0

T celkem 3,0

39,0

1,6

T/kg

10,4

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

0

0,0

0,0

sůl

0

0,0

0,0

0,090

3 340

301

46,0

S celkem 9,2

600,0

24,0

S/kg

4,6

voda sójové kostky

74,2

32,0

2,9

17,0

1,5

33,2

S/kg

S celkem 0,0 0,0

125,0

11,3

olej

0,010

37 560

376

1,0

0,0

996,0

10,0

1,0

0,0

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

cuketa

0,150

770

116

16,0

2,4

4,0

0,6

21,0

3,2

kari

0

0,0

59

0,0

0,0

česnek

0,010

4 520

45

66,0

0,7

2,0

0,0

269,0

2,7

voda

0

0,0

0,0

sůl bulgur

0,090

11 990

0 1 079

120,0

0,0 10,8

19,0

0,0 1,7

0,0 570,0

0,0 51,3

mrkev

0,100

1 880

188

14,0

1,4

3,0

0,3

94,0

9,4

cukr

0,010

16 040

160

0,0

0,0

0,0

0,0

995,0

10,0

citron

0,040

1 970

79

7,0

0,3

5,0

0,2

105,0

4,2

olivový olej

0,005

38 810

194

0,0

0,0

1000,0

5,0

0,0

Součet

0,515

2 551

18,5

0,0 93,0

kJ B T S celkem celkem celkem celkem

Mezisoučty Snídaně

2 160

21,6

16,3

72,4

Přesnídávka

933

3,6

9,8

31,0

Oběd

2 191

23,6

16,1

74,2

Svačina

920

10,4

4,6

33,2

Večeře

2 551

18,5

19,3

93,0

Součet

8 755

77,7

66,1

303,8

Odchylky

19,3

(v %)

Norma

kJ

Bg

Tg

Sg

9 500

80,0

70,0

320,0

Kladná odchylka

10

10 450

88,0

77,0

352,0

Záporná odchylka

10

8 550

72,0

63,0

288,0

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

Úterý Snídaně voda

0,0

0,0

0

0,0

0,0

0,002

mléko - polotučné

0,150

1 900

285

Flora pro activ

0,010

13 510

Activia bílá

0,150

3 900

celozrnný rohlík

0,080

10 330

135

1,0

0,0

350,0

3,5

32,0

0,3

585

28,0

4,2

33,0

5,0

120,0

18,0

826

90,0

7,2

29,0

2,3

547,0

43,8

16,2

1 970

0,040

19 150

Součet

B/kg

B celkem

197

9,0

766

79,0

963

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

olej řepkový

0,005

37 560

cibnule

0,010

1 370

špenát mražený

0,080

1 350

méko polotučné

0,050

hladká mouka

0,010

1 900

S/kg

S celkem

0,9

3,0

0,3

117,0

11,7

3,2

133,0

5,3

758,0

30,3

5,6

T/kg

T celkem

188

1,0

0,0

996,0

14

10,0

0,1

2,0

108

20,0

1,6

1,0

0,0 32,0

0

1,6 0,0

60

69,0

T celkem

B celkem

95

6,9

T/kg

B/kg

0

46,0

13,0

4,1

Oběd

sůl, česnek

0,0

2,3

0,100

pomeranč

0,0

15,0

kJ celkem

Sušenky Bebe s cereáliemi

S celkem

4,8

kJ/kg

kg/l/ks

S/kg

32,0

1 832

Přesnídávka

T celkem

0

čaj

Součet

T/kg

42,0

S/kg

S celkem

5,0

1,0

0,0

0,0

106,0

1,1

0,1

61,0

4,9

0,0 15,0

0,8 0,0

0,0 46,0

2,3 0,0

olej řepkový

0,005

37 560

188

1,0

0,0

996,0

5,0

sůl

0

0,0

0,0

mletý pepř - čerstvý

0

0,0

0,0

hovězí maso - roštěná

0,090

5 150

464

126,0

11,3

82,0

7,4

1,0

0,0 0,0 0,0

0,0

0,0

voda

0

0,0

0,0

0,0

sůl

0

0,0

0,0

0,0

kmín

0

0,0

0,0

brambory - ranné

0,200

2 970

594

olej řepkový

0,010

37 560

cibule

0,020

1 370

hlávkové zelí - červené

0,150

cibule

0,0

17,0

3,4

2,0

0,4

376

1,0

0,0

996,0

27

10,0

0,2

2,0

1 340

201

16,0

2,4

0,015

1 370

21

10,0

0,2

lněný olej

0,005

37 010

185

0,0

0,0

1000,0

5,0

0,0

0,0

cukr

0,010

16 040

160

0,0

0,0

0,0

0,0

995,0

10,0

sůl

0

Součet

166,0

33,2

10,0

1,0

0,0

0,0

106,0

2,1

3,0

0,5

61,0

9,2

2,0

0,0

106,0

1,6

0,0

2 620

0,0

20,8

0,0

34,1

64,3

Svačina

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

Jablečný juice

0,200

1 640

328

11,0

2,2

1,0

0,2

99,0

19,8

Racio chlebíčky celozrnné

0,060

13 800

828

125,0

7,5

26,0

1,6

732,0

43,9

Součet

Večeře

1 156

kg/l/ks

kJ/kg

9,7

kJ celkem

B/kg

B celkem

1,8

T/kg

T celkem

63,7

S/kg

S celkem

voda

0

0,0

0,0

0,0

sůl

0

0,0

0,0

0,0

špagety

0,100

15 190

1 519

130,0

13,0

20,0

2,0

720,0

72,0

olej řepkový

0,005

37 560

188

1,0

0,0

996,0

5,0

1,0

0,0

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

vepřové maso - zadní rajčata

0,090 0,100

7 600 1 030

684 103

133,0 11,0

12,0 1,1

140,0 3,0

12,6 0,3

0,0 46,0

0,0 4,6

sůl

0

0,0

0,0

0,0

cukr

0,010

16 040

160

0,0

0,0

0,0

0,0

995,0

10,0

česnek

0,010

4 520

45

66,0

0,7

2,0

0,0

269,0

2,7

bazalka

0,010

1 980

20

32,0

0,3

7,0

0,1

27,0

Součet

0,335

2 733

27,2

kJ B T S celkem celkem celkem celkem

Mezisoučty Snídaně

1 832

16,2

13,0

69,0

Přesnídávka

963

4,1

5,6

42,0

Oběd

2 620

20,8

34,1

64,3

Svačina

1 156

9,7

1,8

63,7

Večeře

2 733

27,2

20,0

90,6

Součet

9 303

77,9

74,5

329,6

Bg 80,0 88,0

Tg 70,0 77,0

Sg 320,0 352,0

72,0

63,0

288,0

Odchylky Norma Kladná odchylka

(v %) 10

kJ 9 500 10 450

Záporná odchylka

10

8 550

61

20,0

0,3 90,6

Středa kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

14 880

74

46,0

0,2

3,0

0,0

823,0

4,1

16 040

160

0,0

0,0

0,0

0,0

995,0

10,0

Snídaně

kg/l/ks

kJ/kg

Caro

0,005

cukr

0,010

S celkem

mléko - polotučné

0,200

1 900

380

32,0

6,4

15,0

3,0

46,0

9,2

kuřecí šunka výběrová

0,050

2 950

148

155,0

7,8

6,0

0,3

6,0

0,3

máslo

0,015

30 020

450

5,0

0,1

811,0

12,2

3,0

0,0

Dalamánek

0,090

11 220

1 010

64,0

5,8

9,0

0,8

574,0

51,7

Součet

2 222

20,2

16,3

75,3

Přesnídávka

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

hrozny

0,160

2 890

462

7,0

1,1

5,0

0,8

182,0

29,1

dýňová semínka

0,020

18 190

364

181,0

3,6

340,0

6,8

132,0

Součet

826

4,7

7,6

2,6 31,8

Oběd

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

olej řepkový

0,005

37 560

188

1,0

0,0

996,0

5,0

1,0

0,0

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

droždí

0,010

4 270

43

106,0

1,1

4,0

0,0

1360,0

13,6

voda

0,010

mrkev

0,010

1 880

19

14,0

0,1

3,0

0,0

97,0

1,0

celer

0,010

2 050

21

17,0

0,2

3,0

0,0

99,0

1,0

hrášek

0,010

3 160

32

65,0

0,7

5,0

0,1

133,0

1,3

vejce

0,010

7 220

72

132,0

1,3

132,0

1,3

6,0

0,1

hrubá mouka

0,010

14 740

147

97,0

1,0

7,0

0,1

756,0

7,6

droždí

0,010

4 270

43

103,0

1,0

4,0

0,0

130,0

1,3

čočka

0,080

13 770

1 102

250,0

20,0

1,0

0,1

595,0

47,6

ocet

0,010

1 720

17

0,0

0,0

0,0

0,0

35,0

0,4

0

voda,sůl

0,0

0

mletý pepř

0,0

0,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

česnek

0,010

4 520

45

66,0

0,7

2,0

0,0

269,0

2,7

olej řepkový

0,010

37 560

376

1,0

0,0

996,0

10,0

1,0

0,0

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

hladká mouka

0,010

14 820

148

134,0

1,3

13,0

0,1

743,0

7,4

pšenično žitný chléb

0,080

10 010

801

56,0

4,5

9,0

0,7

54,0

4,3

vejce na tvrdo

0,050

7 220

361

132,0

6,6

132,0

6,6

6,0

0,3

okurka steril dia

0,050

420

21

4,0

0,2

0,0

0,0

21,0

Součet

3 462

kJ/kg

kJ celkem

0,015

12 600

189

0,050

15 150

758

Svačina

kg/l/ks

ovocný čaj

0,002

med

B/kg

0

voda křehké plátky kukuřičné

38,8

T/kg

0,0 2,0

0

Součet

B celkem

24,1

0,0

947

4,9

S/kg

S celkem

779,0

11,7

716,0

35,8

0,0 0,0

0,0 97,0

T celkem 0,0

0,0

0,0 36,0

4,9

1,8

1,1 91,7

0,0

1,8

47,5

Večeře

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

králík

0,090

4 280

385

120,0

10,8

60,0

5,4

2,0

0,2

62

sůl, pepř, bobkový list

0

0,0

0,0

0,0

česnek

0,010

4 520

45

66,0

0,7

2,0

0,0

269,0

2,7

olej řepkový

0,005

37 560

188

1,0

0,0

996,0

5,0

1,0

0,0

slanina

0,010

16 600

166

110,0

1,1

400,0

4,0

1,0

0,0

mrkev

0,010

1 880

19

14,0

0,1

3,0

0,0

97,0

1,0

celer

0,010

2 050

21

17,0

0,2

3,0

0,0

99,0

1,0

hořčice plnotučná

0,020

5 190

104

0,0

0,0

90,0

1,8

80,0

1,6

voda

0

0,0

0,0

0,0

sůl

0

0,0

0,0

0,0

brambory

0,200

2 970

594

17,0

3,4

2,0

0,4

166,0

33,2

kmín

0

0,0

0,0

0,0

voda

0

0,0

0,0

0,0

anýz

0

0,0

0,0

0,0

červená řepa

0,150

2 010

302

18,0

2,7

1,0

0,2

106,0

15,9

cukr

0,010

16 040

160

0,0

0,0

0,0

0,0

995,0

10,0

sůl lněný olej

0,010

37 010

0 370

0,0

0,0 0,0

1000,0

0,0 10,0

0,0

0,0 0,0

Součet

1 983

19,0

16,8

65,5

kJ B T S celkem celkem celkem celkem

Mezisoučty Snídaně

2 222

20,2

16,3

75,3

Přesnídávka

826

4,7

7,6

31,8

Oběd

3 462

38,8

24,1

91,7

Svačina

947

4,9

1,8

47,5

Večeře

1 983

19,0

16,8

65,5

Součet

9 440

87,6

66,6

311,7

(v %)

kJ

Bg

Tg

Sg

9 500

80,0

70,0

320,0

Kladná odchylka

10

10 450

88,0

77,0

352,0

Záporná odchylka

10

8 550

72,0

63,0

288,0

Snídaně

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

kakao

0,005

3 280

16

43,0

0,2

28,0

0,1

92,0

0,5

cukr

0,015

16 040

241

0,0

0,0

0,0

0,0

995,0

14,9

mléko - polotučné

0,250

1 900

475

32,0

8,0

15,0

3,8

46,0

11,5

ovesné vločky

0,100

14 710

1 471

130,0

13,0

70,0

7,0

570,0

57,0

sušené meruňky

0,015

10 900

164

50,0

0,8

5,0

0,1

669,0

10,0

máslo

0,010

30 020

300

5,0

0,1

811,0

8,1

3,0

Odchylky Norma

Čtvrtek

voda

0

Součet

0,0

2 667

S/kg

0,0

22,0

S celkem

0,0

19,1

0,0 94,0

Přesnídávka

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

kiwi

0,150

2 070

311

11,0

1,7

5,0

0,8

91,0

13,7

Musli tyčinka Twiggy meruňka

0,025

14 600

365

49,0

1,2

95,0

2,4

603,0

15,1

Součet

676

2,9

63

3,1

28,7

Oběd

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

olej řepkový

0,005

37 560

Cibule

0,010

1 370

Mrkev

0,080

1 880

voda, sůl

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

188

1,0

0,0

996,0

14

10,0

0,1

2,0

150

14,0

1,1

3,0

0

0,0

0

S/kg

S celkem

5,0

1,0

0,0

0,0

106,0

1,1

0,2

97,0

7,8

0,0

0,0

0,0

Zázvor

0,020

smetana na vaření

0,050

6 630

332

17,0

0,9

152,0

0,0 7,6

42,0

2,1

olej řepkový

0,005

37 560

188

1,0

0,0

996,0

5,0

1,0

0,0

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

vepřové maso - průměr

0,090

10 620

956

103,0

9,3

136,0

12,2

0,0

0,0

sůl

0

0,0

0,0

mletý pepř

0

0,0

0,0

česnek

0,010

4 520

kmín kapusta růžičková

45

66,0

0 0,150

2 140

0,7

2,0

0,0

321

52,0

7,8

0,0

6,0

0,9

0

0,0

0,0

sůl

0

0,0

0,0

0,200

2 970

Součet

594

17,0

2 801

3,4

0,0 0,0 269,0

2,7

76,0

11,4

0,0

voda brambory

0,0

2,0

23,3

0,4

0,0 0,0 0,0 166,0

31,4

33,2 59,3

Svačina

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

pomerančový juice

0,200

2 040

408

7,0

1,4

2,0

0,4

110,0

22,0

dalamánek

0,050

11 220

561

64,0

3,2

9,0

0,5

574,0

28,7

Součet

969

4,6

Večeře

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

olej řepkový

0,005

37 560

cibule

0,010

1 370

krůtí maso

0,090

4 610

0,9

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

188

1,0

0,0

996,0

14

10,0

0,1

2,0

415

225,0

20,3

20,0

50,7

S/kg

S celkem

5,0

1,0

0,0

0,0

106,0

1,1

1,8

2,0

0,2

voda

0

0,0

0,0

0,0

sůl

0

0,0

0,0

0,0

mletý pepř

0

0,0

0,0

0,0

kmín houby - čerstvé

0 0,020

1 090

voda

0,0

22

26,0

0

sůl 0,070

0,0 4,0

0,0

0

rýže Basmati

0,5

0,1

0,0 38,0

0,0

0,0

0,8 0,0

0,0

0,0

14 860

1 040

64,0

4,5

4,0

0,3

742,0

51,9

okurka

0,040

670

27

70,0

2,8

6,0

0,2

784,0

31,4

paprika - červená

0,040

1 210

48

12,0

0,5

5,0

0,2

52,0

2,1

rajče

0,040

1 030

41

11,0

0,4

3,0

0,1

46,0

1,8

ředkvička

0,030

840

25

11,0

0,3

1,0

0,0

37,0

1,1

sůl

0

0,0

0,0

0,0

citron

0,020

1 970

39

7,0

0,1

5,0

0,1

105,0

lněný olej

0,010

37 010

370

0,0

0,0

1000,0

10,0

0,0

Součet

Mezisoučty Snídaně

2 230

29,5

kJ B T S celkem celkem celkem celkem 2 667

22,0

19,1

64

94,0

17,9

2,1 0,0 92,4

Přesnídávka

676

2,9

3,1

28,7

Oběd

2 801

23,3

31,4

59,3

Svačina

969

4,6

0,9

50,7

Večeře

2 230

29,5

17,9

92,4

Součet

9 342

82,3

72,3

325,1

Odchylky

(v %)

Norma

kJ

Bg

Tg

Sg

9 500

80,0

70,0

320,0

Kladná odchylka

10

10 450

88,0

77,0

352,0

Záporná odchylka

10

8 550

72,0

63,0

288,0

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

Med

0,015

12 600

189

čaj

0,002

mléko - polotučné 2%

0,100

2 010

201

32,0

3,2

20,0

2,0

44,0

4,4

tvaroh jemný

0,050

4 390

220

167,0

8,4

24,0

1,2

41,0

2,1

Máslo

0,015

30 020

450

5,0

0,1

811,0

12,2

3,0

0,0

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

červená paprika - steril

0,010

2 220

22

7,0

0,1

29,0

0,3

59,0

0,6

Pátek Snídaně voda

0

0,002

Chléb Moskva

0,100

0,0 2,0

0

sůl mletá paprika

9 530

Součet

T/kg

0,0

T celkem

S/kg

S celkem

779,0

11,7

0,0 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0,0

0,0

0,0

0

0,0

0,0

0,0

953

62,0

2 049

6,2

10,0

18,0

1,0

476,0

16,7

47,6 67,4

Přesnídávka

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

Musli tyčinka twiggy - Natura švestka

0,040

16 270

651

44,0

1,8

98,0

3,9

737,0

29,5

Broskev

0,100

2 190

219

8,0

0,8

2,0

0,2

125,0

12,5

Součet

870

2,6

4,1

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

188

1,0

0,0

996,0

14

10,0

0,1

2,0

42,0

Oběd

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

olej řepkový

0,005

37 560

cibule

0,010

1 370

hovězí vývar

0,300

mrkev

0,020

1 880

38

14,0

0,3

3,0

0,1

97,0

1,9

celer

0,010

2 050

21

17,0

0,2

3,0

0,0

99,0

1,0

hrubá mouka

0,010

14 820

148

134,0

1,3

13,0

0,1

743,0

7,4

vejece

0,010

7 220

72

132,0

1,3

132,0

1,3

6,0

0,1

0

sůl

0,0

0

voda, sůl

S celkem

5,0

1,0

0,0

0,0

106,0

1,1

0,0

0,0

0

S/kg

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

hovězí plec

0,090

5 110

460

135,0

12,2

75,0

6,8

0,0

0,0

olej řepkový

0,005

37 560

188

1,0

0,0

996,0

5,0

1,0

0,0

hladká mouka

0,010

14 820

148

134,0

1,3

13,0

0,1

743,0

7,4

rajčatový protlak

0,020

3 760

75

21,0

0,4

4,5

0,1

204,0

4,1

vývar z masa

0

0,0

65

0,0

0,0

sůl, bobkový list, hřebíček, skořice cukr

0 0,010

16 040

voda, sůl

0,0

160

0,0

0

0,0

0,0 0,0

0,0

0,0

0,0 995,0

10,0

0,0

0,0

těstoviny dvouvaječné

0,070

15 190

1 063

100,0

7,0

20,0

1,4

750,0

52,5

olej řepkový

0,005

37 560

188

1,0

0,0

996,0

5,0

1,0

0,0

Součet

2 763

24,1

24,9

85,5

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

0,200

1 700

340

30,0

6,0

15,0

3,0

26,0

5,2

0,025

13 000

325

0,0

0,0

0,0

665

6,0

3,0

5,2

Svačina

kg/l/ks

kefír knackenbroat žitný Součet

Večeře

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

řepkový olej

0,010

37 560

376

1,0

0,0

996,0

10,0

1,0

0,0

sůl

0

0,0

0,0

0,0

kuřecí maso

0,090

3 660

329

189,0

17,0

10,0

0,9

3,0

0,3

rajčata

0,030

1 030

31

11,0

0,3

3,0

0,1

106,0

3,2

jablko

0,030

2 550

77

4,0

0,1

4,0

0,1

144,0

4,3

pekingské zelí

0,020

510

10

11,0

0,2

3,0

0,1

10,0

0,2

kukuřice sterilovaná

0,020

10 230

205

89,0

1,8

30,0

0,6

447,0

8,9

paprika červená

0,020

1 210

24

12,0

0,2

5,0

0,1

52,0

1,0

ředkvička

0,020

840

17

11,0

0,2

1,0

0,0

37,0

0,7

lněný olej

0,005

37 016

185

0,0

0,0

1000,0

5,0

0,0

0,0

celozrnná bageta

0,100

10 250

1 025

90,0

9,0

29,0

2,9

547,0

54,7

Součet

2 278

Druhá večeře

kg/l/ks

kJ/kg

Ananas

0,200

1 960

Součet

28,9

kJ celkem 392

B/kg 4,0

392

B celkem 0,8 0,8

kJ B T S celkem celkem celkem celkem

Mezisoučty Snídaně

2 049

18,0

16,7

67,4

Přesnídávka

870

2,6

4,1

42,0

Oběd

2 763

24,1

24,9

85,5

Svačina

665

6,0

3,0

5,2 73,4

Večeře

2 278

28,9

19,8

Druhá večeře

392

0,8

0,4

20,2

Součet

9 016

80,5

68,8

293,7

(v %)

kJ

Bg

Tg

Sg

9 500

80,0

70,0

320,0

Kladná odchylka

10

10 450

88,0

77,0

352,0

Záporná odchylka

10

8 550

72,0

63,0

288,0

Odchylky Norma

Sobota 66

19,8

T/kg 2,0

T celkem 0,4 0,4

73,4

S/kg 101,0

S celkem 20,2 20,2

kJ/kg

kJ celkem

0,015

12 600

189

Madeland light 30 %

0,050

11 000

Máslo

0,010

Grahamový rohlík kedluben

Snídaně

kg/l/ks

Zelený čaj

0,002

Med

B/kg

0

B celkem

T/kg

0,0

T celkem

S/kg

S celkem

779,0

11,7

0,0

0,0

550

285,0

14,3

165,0

8,3

12,0

0,6

30 020

300

5,0

0,1

811,0

8,1

3,0

0,0

0,080

12 340

987

98,0

7,8

48,0

3,8

586,0

46,9

0,100

790

79

12,0

1,2

1,0

0,1

34,0

voda

0

Součet

0,0

0,0

2 105

0,0

0,0

2,0

0,0

23,4

0,0

20,3

3,4 62,6

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

0,200

2 390

478

10,0

2,0

3,0

0,6

134,0

26,8

0,040

11 510

460

33,0

1,3

2,0

0,1

68,0

Přesnídávka

kg/l/ks

Meruňky Fíky Součet

938

3,3

0,7

2,7 29,5

Oběd

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

fazole

0,030

13 860

416

214,0

6,4

16,0

0,5

616,0

18,5

voda, sůl Mrkev

0 0,030

1 880

mletý pepř

0,0

56

14,0

0

0,4

0,0 3,0

0,0

0,1

0,0 97,0

0,0

2,9 0,0

česnek

0,010

452

5

66,0

0,7

2,0

0,0

269,0

2,7

Treska

0,110

3 100

341

165,0

18,2

4,0

0,4

1,0

0,1

sůl

0

0,0

0,0

0,0

mletý pepř

0

0,0

0,0

0,0

rozmarýn

0

0,0

0,0

0,0

olej řepkový

0,010

37 560

376

1,0

0,0

996,0

10,0

1,0

0,0

brambory nové

0,200

2 970

594

14,0

2,8

2,0

0,4

166,0

33,2

voda

0

0,0

0,0

0,0

sůl

0

0,0

0,0

0,0

kmín olej řepkový

0,010

2 970

0 30

14,0

0,0 0,1

2,0

0,0 0,0

zelené fazolky

0,140

1 600

224

23,0

3,2

3,0

cibule červená

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

sůl olivový olej

0 0,010

38 810

Součet

0,0

388

0,0

2 443

0,0

166,0

0,0 1,7

0,4

71,0

9,9

0,0

106,0

1,1

0,0 1000,0

31,9

10,0

0,0 0,0

21,9

0,0 70,1

Svačina

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

Jablko

0,030

2 550

77

4,0

0,1

4,0

0,1

144,0

4,3

hrozny

0,030

2 890

87

7,0

0,2

5,0

0,2

182,0

5,5

jahody

0,030

1 800

54

9,0

0,3

6,0

0,2

88,0

2,6

hruška

0,030

2 760

83

5,0

0,2

4,0

0,1

155,0

4,7

strouhaný kokos

0,020

25 370

507

63,0

1,3

644,0

12,9

239,0

4,8

Med

0,015

12 600

189

2,0

0,0

0,0

0,0

779,0

11,7

citronová šťáva

0,010

1 970

20

7,0

0,1

5,0

0,1

105,0

Součet

Večeře

1 016

kg/l/ks

kJ/kg

2,1

kJ celkem

B/kg

B celkem

13,5

T/kg

T celkem

1,1 34,6

S/kg

S celkem

voda

0

0,0

0,0

0,0

sůl

0

0,0

0,0

0,0

67

kus kus

0,130

14 500

1 885

138,0

17,9

27,0

3,5

657,0

85,4

řepkový olej

0,005

37 560

188

1,0

0,0

996,0

5,0

1,0

0,0

cibule

0,010

1 970

20

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

Kari koření

0

0,0

0,0

0,0

rajčata

0,050

103

5

11,0

0,6

3,0

0,2

46,0

2,3

okurka

0,040

607

24

7,0

0,3

2,0

0,1

26,0

1,0

paprika žlutá

0,050

1 130

57

10,0

0,5

2,0

0,1

63,0

3,2

bazalka

0,005

lněný olej

0,003

0 17 010

voda vejce

0,0

51

0,0

0 0,040

7 220

Součet

0,0

1000,0

0,0

289

132,0

2 518

5,3

3,0

0,0 0,0

0,0 132,0

24,7

5,3

0,0 0,0

6,0

17,1

0,2 93,2

kJ B T S celkem celkem celkem celkem

Mezisoučty Snídaně

2 105

23,4

20,3

62,6

Přesnídávka

938

3,3

0,7

29,5

Oběd

2 443

31,9

21,9

70,1

Svačina

1 016

2,1

13,5

34,6

Večeře

2 518

24,7

17,1

93,2

Součet

9 021

85,4

73,5

290,0

kJ

Bg

Tg

Sg

9 500

80,0

70,0

320,0

Odchylky

0,0

(v %)

Norma Kladná odchylka

10

10 450

88,0

77,0

352,0

Záporná odchylka

10

8 550

72,0

63,0

288,0

Snídaně

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

káva

0,010

Cukr

0,015

16 040

241

Neděle

0

voda

T/kg

0,0 0,0

0

0,0

T celkem

S/kg

S celkem

995,0

14,9

0,0 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

mléko - polotučné 2%

0,100

2 010

201

32,0

3,2

20,0

2,0

44,0

4,4

Jogurt býlí Hollandia

0,200

2 800

560

34,0

6,8

40,0

8,0

35,0

7,0

Maliny

0,060

2 300

138

10,0

0,6

0,0

0,0

116,0

7,0

Toustový chléb tmavý

0,080

11 820

946

84,0

6,7

36,0

2,9

533,0

42,6

Součet

2 085

17,3

12,9

75,9

Přesnídávka

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

Banán

0,170

3 980

677

3,0

0,5

3,0

0,5

230,0

39,1

Součet

677

0,5

Oběd

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

olej řepkový

0,010

37 560

cibule

0,050

1 370

hladká mouka

0,010

14 820

voda, sůl, pepř

0,5

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

376

1,0

0,0

996,0

69

10,0

0,5

2,0

0

134,0

0,0

13,0

0

0,0

68

39,1

S/kg

S celkem

10,0

1,0

0,0

0,1

106,0

5,3

0,0

743,0

0,0

0,0

0,0

bílé víno

0,200

3 940

39

2,0

0,0

0,0

0,0

59,0

0,6

Sýr čedar 50 %

0,010

16 240

162

238,0

2,4

301,0

3,0

28,0

0,3

166,0

33,2

Voda, sůl brambory nové

0 0,200

2 970

kmín

0,0

594

17,0

0

3,4

0,0 2,0

0,0

0,4

0,0

0,0

0,0

olej řepkový

0,010

37 560

376

1,0

0,0

996,0

10,0

1,0

0,0

kuřecí stehno - vykostěné

0,090

4 680

421

203,0

18,3

31,0

2,8

4,0

0,4

0,0

0,0

sůl

0

0,0

0,0

mletý pepř

0

0,0

0,0

0,0

čerstvé špenátové lístky

0,100

1 370

137

32,0

3,2

6,0

0,6

41,0

4,1

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

sůl

0

0,0

0,0

0,0

olivový olej

0,010

38 810

388

0,0

0,0

1000,0

10,0

0,0

hořčice

0,010

5 190

52

0,0

0,0

9,0

0,1

8,0

Součet

2 627

27,9

36,9

0,0 0,1 45,0

Svačina

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

Acidofilní mléko

0,200

1 700

340

30,0

6,0

15,0

3,0

26,0

5,2

Racio chlebíčky rýžové se sojou

0,030

14 450

434

100,0

3,0

36,4

1,1

654,5

19,6

Součet

774

9,0

Večeře

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

4,1

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

24,8

S/kg

S celkem

olej

0,010

37 560

376

1,0

0,0

996,0

10,0

1,0

0,0

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

Vepřová játra voda,

0,120

5 530

664 0

197,0

23,6 0,0

48,0

5,8 0,0

17,0

2,0 0,0

česnek

0,010

4 520

45

66,0

0,7

2,0

0,0

269,0

2,7

majoránka, sůl

0

0,0

0,0

0,0

voda

0

0,0

0,0

0,0

sůl

0

rýže Basmati

0,0

15 400

1 540

jablka

0,150

2 550

383

4,0

0,6

4,0

citron

0,010

1 970

20

7,0

0,1

5,0

voda

70,0

0

7,0

0,0

0,100

6,0

0,0

0,6

0,0 784,0

78,4

0,6

144,0

21,6

0,1

105,0

1,1

0,0

0,0

skořice

0

0,0

0,0

0,0

Součet

3 040

32,1

17,0

106,9

kJ B T S celkem celkem celkem celkem

Mezisoučty Snídaně Přesnídávka

2 085 677

17,3 0,5

12,9 0,5

75,9 39,1 45,0

Oběd

2 627

27,9

36,9

Svačina

774

9,0

4,1

24,8

Večeře

3 040

32,1

17,0

106,9

Součet

9 203

86,8

71,4

291,7

kJ

Bg

Tg

Sg

9 500

80,0

70,0

320,0

Odchylky

(v %)

Norma Kladná odchylka

10

10 450

88,0

77,0

352,0

Záporná odchylka

10

8 550

72,0

63,0

288,0

69

Makrobiotický jídelníček Pondělí Snídaně

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

celozrnná rýže

0,150

14 250

2 138

80,0

12,0

22,0

3,3

710,0

106,5

voda, sůl mrkev

0,050

1 880

94

14,0

0,7

3,0

0,2

97,0

4,9

práškové sojové mléko

0,010

22 100

221

27,0

0,3

271,0

2,7

657,0

6,6

sezamová semínka

0,005

25 000

125

200,0

1,0

500,0

2,5

160,0

Součet

2 578

14,0

kJ/kg

kJ celkem

kapusta hlávková

0,080

1 760

141

31,0

2,5

5,0

0,4

67,0

5,4

jáhly

0,010

14 910

149

106,0

1,1

29,0

0,3

714,0

7,1

miso Hikari

0,010

8 740

87

110,0

1,1

60,0

0,6

270,0

2,7

voda, sůl

B/kg

0

voda, sůl

T/kg

0,0

0 0,100

14 090

1 409

72,0

7,2

S/kg

0,0

0,0

rýže natural

T celkem

0,8 118,7

kg/l/ks

Oběd

B celkem

8,7

S celkem 0,0

0,0

0,0

2,0

0,2

734,0

73,4

oves

0,100

14 710

1 471

130,0

13,0

70,0

7,0

570,0

57,0

sezamová semínka

0,005

25 000

125

200,0

1,0

500,0

2,5

160,0

0,8

petrželka

0,005

0

0,0

0,0

0,0

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

olej řepkový

0,010

37 560

376

0,0

0,0

996,0

10,0

0,0

0,0

temphe

0,030

7 760

233

193,0

5,8

87,0

2,6

78,0

2,3

sladká paprika

0,010

11 810

118

140,0

1,4

130,0

1,3

540,0

5,4

mouka celozrnná

0,010

14 570

146

155,0

1,6

22,0

0,2

663,0

6,6

pepř, kmín

0

voda, sůl

0,0

0

česnek

0,010

majoránka

0,005

cibule

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

4 520

45

66,0

0,7

2,0

0,0

269,0

2,7

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

fazolky

0,050

1 160

58

23,0

1,2

3,0

0,2

71,0

3,6

mrkev

0,050

1 188

59

14,0

0,7

3,0

0,2

97,0

4,9

červené zelí

0,050

1 340

67

16,0

0,8

3,0

0,2

61,0

3,1

bílé zelí

0,050

1 210

61

15,0

0,8

2,0

0,1

45,0

2,3

pickles

0,050

460

23

7,0

0,4

2,0

0,1

19,0

voda, sůl

voda

Součet

Večeře voda, sůl,

4 595

kg/l/ks

kJ/kg

39,2

kJ celkem 0

B/kg

B celkem 0,0

70

25,8

T/kg

T celkem 0,0

1,0 180,2

S/kg

S celkem 0,0

špaldové kroupy

0,070

14 800

1 036

50,0

3,5

25,0

1,8

643,0

45,0

cuketa

0,080

770

62

16,0

1,3

4,0

0,3

21,0

1,7

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

česnek

0,010

4 520

45

66,0

0,7

2,0

0,0

269,0

2,7

sůl, pepř

0

0,0

0,0

0,0

olivový olej

0,010

38 810

388

0,0

0,0

1000,0

10,0

0,0

0,0

vařený hrách

0,030

13 770

413

257,0

7,7

18,0

0,5

572,0

17,2

sůl, pepř, majoránka, česnek

0

0,0

0,0

0,0

voda mrkev

0,030

1 188

36

14,0

0,4

3,0

0,1

97,0

2,9

červená řepa

0,030

2 010

60

18,0

0,5

1,0

0,0

106,0

3,2

brokolice

0,030

1 380

41

44,0

1,3

9,0

0,3

29,0

0,9

daikon

0,020

900

18

20,0

0,4

0,0

0,0

50,0

1,0

čínské zelí

0,010

590

6

12,0

0,1

3,0

0,0

24,0

0,2

sezamový olej

0,005

37 000

185

0,0

0,0

990,0

5,0

0,0

0,0

pickles

0,030

460

14

7,0

0,2

2,0

0,1

19,0

Součet

2 318

16,3

0,6 76,4

kJ B T S celkem celkem celkem celkem

Mezisoučty Snídaně

2 578

14,0

8,7

118,7

Oběd

4 595

39,2

25,8

180,2

Večeře

2 318

16,3

18,1

76,4

Součet

9 490

69,4

52,5

375,3

(v %)

kJ

B

T

S

9500

80,0

70,0

320,0

Kladná odchylka

10

10450

88,0

77,0

352,0

Záporná odchylka

10

8550

72,0

63,0

288,0

Odchylky

18,1

Norma

Úterý Snídaně Oběd Večeře

Snídaně

ovesno-kroupová kaše s misem s dýňovými semínky, dýně, pickles Pol.: zeleninová s houbami, dušená rýže se lněným semínkem, smažený seitan v těstíčku, dušená mrkev s pórkem, napřená brokolice, jablkový salát s křenem vařené ječné kroupy, cizrna, dušená mrkve, zelný salát s okurkou a červenou řepou, pickles

kg/l/ks

kJ/kg

voda, sůl

kJ celkem

B/kg

0

B celkem

T/kg

0,0

T celkem

S/kg

0,0

S celkem 0,0

oves

0,100

14 710

1 471

130,0

13,0

70,0

7,0

570,0

57,0

kroupy

0,050

15 160

758

82,0

4,1

10,0

0,5

788,0

39,4

miso

0,010

8 740

87

110,0

1,1

60,0

0,6

270,0

2,7

dýňě

0,040

1 550

62

11,0

0,4

1,0

0,0

83,0

3,3

pickles

0,050

460

23

7,0

0,4

2,0

0,1

19,0

1,0

dýňová semínka

0,010

18 190

182

181,0

1,8

340,0

3,4

132,0

1,3

Součet

2 583

20,8

71

11,6

104,7

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

kedlubna

0,040

1 340

54

21,0

0,8

2,0

0,1

58,0

2,3

mrkev

0,040

1 180

47

14,0

0,6

3,0

0,1

97,0

3,9

sušené houby

0,002

12 350

25

367,0

0,7

27,0

0,1

414,0

0,8

734,0

146,8

Oběd voda, sůl

B/kg

0

voda, sůl 0,200

14 090

2 818

cibulková nať

0,005

lněné semínko

0,005

20 290

101

olej řepkový

0,010

37 560

376

seitan

0,050

4 910

246

72,0

14,4

2,0

0,4

400,0

2,0

0,0

0,0

996,0

254,0

12,7

8,0

0,0

S celkem 0,0

0,0

0,0

1,1

0

S/kg

0,0

0,0 220,0

T celkem 0,0

0,0

0

sůl

T/kg

0,0

0

rýže natural

B celkem

0,0 130,0

0,7

10,0

0,0

0,0

0,4

18,0

0,9

0,0

0,0

pórek

0,020

1 930

39

25,0

0,5

3,0

0,1

86,0

1,7

mrkev

0,050

1 188

59

14,0

0,7

3,0

0,2

97,0

4,9

brokolice

0,050

1 380

69

44,0

2,2

9,0

0,5

29,0

1,5

jablko

0,020

2 550

51

4,0

0,1

4,0

0,1

144,0

2,9

křen

0,010

4 400

44

39,0

0,4

5,0

0,1

224,0

2,2

Součet

Večeře

3 928

kg/l/ks

kJ/kg

voda, sůl, ječné kroupy

kJ celkem

B/kg

0 0,200

15 160

voda, sůl, cizrna

34,2

0,050

13 550

T/kg

0,0

3 032

82,0

0

voda, sůl,

B celkem

13,8

16,4

213,0

0

10,7

S/kg

0,0 10,0

0,0

678

T celkem

168,5

2,0

0,0 788,0

0,0 54,0

0,0

2,7

S celkem

157,6 0,0

496,0

0,0

24,8 0,0

mrkev

0,050

1 880

94

14,0

0,7

3,0

0,2

97,0

4,9

červená řepa

0,050

2 010

101

18,0

0,9

1,0

0,1

106,0

5,3

okurka

0,020

670

13

7,0

0,1

2,0

0,0

26,0

0,5

čínské zelí

0,050

590

30

12,0

0,6

3,0

0,2

24,0

1,2

lněný olej

0,005

38 850

194

0,0

0,0

1000,0

5,0

0,0

0,0

pickles

0,030

460

14

7,0

0,2

2,0

0,1

19,0

Součet

4 155

29,6

kJ B T S celkem celkem celkem celkem

Mezisoučty Snídaně

2 583

20,8

11,6

104,7

Oběd

3 928

34,2

13,8

168,5

Večeře

4 155

29,6

10,2

194,8

Součet

10 666

84,6

35,6

468,1

(v %)

kJ

B

T

S

9500

80,0

70,0

320,0

Kladná odchylka

10

10450

88,0

77,0

352,0

Záporná odchylka

10

8550

72,0

63,0

288,0

Odchylky Norma

Středa 72

10,2

0,6 194,8

Snídaně Oběd Večeře

kukuřičná kaše s rýžovým sladem, salát z dušené mrkve a kvašeným zelím Pol.: květáková s řasou wakame a misem, dušená pšeničná špalda s rýží, hrachové karbentky s hořčično křenovým dipem, dušená rýže s mrkví, salát z kysaného zelí s ředkvičkou a ledovým salátem jáhlový knedlík, seitanový guláš, zelný salát, napařená brokolice, pickles

Snídaně

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

B/kg

B celkem

T/kg

T celkem

S/kg

S celkem

kukuřiřná kaše

0,200

15 400

3 080

86,0

17,2

24,0

4,8

780,0

156,0

rýžový slad

0,010

0

voda, sůl

0,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

mrkev

0,080

1 880

150

14,0

1,1

3,0

0,2

97,0

7,8

kysané zelí

0,070

840

59

7,0

0,5

2,0

0,1

39,0

2,7

Součet

3 289

18,8

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

květák

0,060

1 760

106

31,0

1,9

5,0

0,3

wakame řasa

0,010

9 160

92

177,0

1,8

32,0

miso Hikari

0,010

8 740

87

110,0

1,1

60,0

Oběd voda, sůl

B/kg

0

voda, sůl

B celkem

5,2

T/kg

0,0

0

T celkem

166,5

S/kg

0,0

0,0

S celkem 0,0

67,0

4,0

0,3

44,0

0,4

0,6

270,0

2,7

0,0

0,0

rýže natural

0,100

14 090

1 409

72,0

7,2

2,0

0,2

734,0

73,4

špaldová pšenice

0,100

14 800

1 480

160,0

16,0

25,0

2,5

680,0

68,0

vařený hrách

0,020

13 770

275

257,0

5,1

18,0

0,4

572,0

11,4

hořčice plnotučná

0,010

5 190

52

0,0

0,0

90,0

0,9

80,0

0,8

křen

0,005

4 400

22

39,0

0,2

5,0

0,0

224,0

1,1

734,0

36,7

sůl, pepř, majoránka, česnek

0

voda, sůl rýže natural

0,0

0 0,050

14 090

705

mrkev

0,030

1 188

36

kysané zelí

0,050

840

ředkvička

0,010

840

ledový salát

0,010

530

voda

0,0 72,0

0

Součet

0,0

3,6

0,0

0,0 2,0

0,0

0,1

0,0

0,0

0,0

14,0

0,4

3,0

0,1

97,0

2,9

42

7,0

0,4

2,0

0,1

39,0

2,0

8

11,0

0,1

1,0

0,0

37,0

0,4

5

7,0

0,1

3,0

0,0

19,0

4 319

37,8

5,5

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

jáhly

0,100

14 910

pšeničná mouka

0,050

cibule

0,010

mletá paprika

0,005

seitan

0,030

4 910

147

254,0

7,6

8,0

0,2

18,0

0,5

mrkev

0,010

1 188

12

14,0

0,1

3,0

0,0

97,0

1,0

houby

0,010

1 090

11

26,0

0,3

4,0

0,0

38,0

0,4

Večeře

B/kg

B celkem

1 491

106,0

10,6

29,0

14 820

741

134,0

6,7

13,0

1 370

14

voda, sůl,

0

sůl

sojová omáčka

0,0

0

5 380

185,0

73

0,9

2,9

714,0

71,4

0,7

743,0

37,2

0,0

0,0

0,0 106,0

0,0

0,0

27

S celkem

0,0 2,0

0,0

0 0,005

0,1

S/kg

0,0

0,0 10,0

0

kmín, majoránka

T/kg

T celkem

0,2 204,0

0,0

0,0 42,0

0,2

1,1

0,0 42,0

0,2

hladká mouka

0,010

14 820

voda, sůl,

148

134,0

0

1,3

16,0

0,0

0,2

743,0

7,4

0,0

0,0

brokolice

0,050

1 380

69

44,0

2,2

9,0

0,5

29,0

1,5

hlávkové zelí

0,050

1 210

61

15,0

0,8

2,0

0,1

45,0

2,3

pickles

0,050

460

23

7,0

0,4

2,0

0,1

19,0

Součet

2 743

31,0

1,0 123,8

kJ B T S celkem celkem celkem celkem

Mezisoučty Snídaně

3 289

18,8

5,2

166,5

Oběd

4 319

37,8

5,5

204,0

Večeře

2 743

31,0

4,9

123,8

Součet

10 351

87,6

15,6

494,3

Odchylky

4,9

(v %)

Norma

kJ

B

T

S

9500

80,0

70,0

320,0

Kladná odchylka

10

10450

88,0

77,0

352,0

Záporná odchylka

10

8550

72,0

63,0

288,0

Čtvrtek Snídaně Oběd Večeře

Snídaně

kaše z bulguru, lisovaný salát z mrkve a vodnice, pikles pol. Zeleninová miso polévka s řasrou wakame, jáhly, čočka s cibulí a celerem, dušená mrkev s květákem, rajčatový salát s okurkou, pikles dušená rýže s kroupami, segedín s temphem, dušená dýně a brokolice, salát z čínského zelí

kg/l/ks

kJ/kg

voda, sůl

kJ celkem

B/kg

0

B celkem

T/kg

0,0

T celkem

S/kg

0,0

S celkem 0,0

bulgur

0,200

14 310

2 862

123,0

24,6

13,0

2,6

759,0

151,8

vodnice

0,070

980

69

9,0

0,6

3,0

0,2

47,0

3,3

mrkev

0,070

1 880

132

14,0

1,0

3,0

0,2

97,0

6,8

pikles

0,050

460

23

7,0

0,4

2,0

0,1

19,0

Součet

3 085

26,6

kJ/kg

kJ celkem

květák

0,020

1 760

35

31,0

0,6

5,0

0,1

67,0

1,3

hrášek

0,020

3 160

63

65,0

1,3

5,0

0,1

133,0

2,7

mrekv

0,020

1 880

38

14,0

0,3

3,0

0,1

47,0

0,9

voda, sůl

B/kg

0

T/kg

0,0

T celkem

1,0 162,8

kg/l/ks

Oběd

B celkem

3,1

S/kg

0,0

S celkem 0,0

celer

0,020

2 050

41

17,0

0,3

3,0

0,1

99,0

2,0

wakame řasa

0,010

9 160

92

177,0

1,8

32,0

0,3

44,0

0,4

miso Hikari

0,010

8 740

87

110,0

1,1

60,0

0,6

270,0

2,7

0,200

14 910

2 982

106,0

21,2

714,0

142,8

0,030

13 770

413

595,0

17,9

voda, sůl jáhly

0

voda, sůl čočka

0,0

0

0,0 29,0

0,0 250,0

74

7,5

5,8

0,0

0,0 1,0

0,0

0,0

celer

0,010

2 050

21

17,0

0,2

3,0

0,0

99,0

1,0

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

voda, sůl

0

0,0

0,0

0,0

květák

0,030

14 090

423

72,0

2,2

2,0

0,1

734,0

22,0

mrkev

0,030

1 188

36

14,0

0,4

3,0

0,1

97,0

2,9

rajčata

0,020

1 030

21

11,0

0,2

3,0

0,1

46,0

0,9

okurka

0,010

670

7

7,0

0,1

2,0

0,0

26,0

0,3

pikles

0,050

460

23

7,0

0,4

2,0

0,1

19,0

1,0

Součet

4 294

37,6

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

rýže natural

0,100

14 090

1 409

72,0

7,2

2,0

kroupy

0,100

15 160

1 516

82,0

8,2

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

mletá paprika

0,005

tempeh

0,030

7 760

233

Večeře voda, sůl,

B/kg

0

0

kysané zelí

0,020

840

kmín, mletý pepř, česnek hladká mouka

S celkem

0,2

734,0

73,4

10,0

1,0

788,0

78,8

2,0

0,0

106,0

1,1

0,0

0,0 193,0

5,8

7,0

0

0,1

0,0 75,0

2,0

0,0

0,0 39,0

0,0

0,0

148

brokolice

0,050

1 380

69

44,0

2,2

9,0

0,5

29,0

1,5

dýně

0,050

1 260

63

12,0

0,6

2,0

0,1

62,0

3,1

čínské zelí

0,050

980

49

9,0

0,5

3,0

0,2

47,0

2,4

sezamový olej

0,005

37 000

185

0,0

0,0

990,0

5,0

0,0

0,0

Součet

0,0

3 703

26,0

743,0

0,0

7,4 0,0

9,6

170,6

kJ B T S celkem celkem celkem celkem

Mezisoučty Snídaně

3 085

26,6

3,1

162,8

Oběd

4 294

37,6

7,5

199,8

Večeře

3 703

26,0

9,6

170,6

Součet

11 082

90,2

20,2

533,3

(v %)

kJ

B

T

S

9500

80,0

70,0

320,0

Kladná odchylka

10

10450

88,0

77,0

352,0

Záporná odchylka

10

8550

72,0

63,0

288,0

Odchylky

0,2

0,8

14 820

0

16,0

2,3

0,010

voda, sůl,

1,3

2,6 0,0

0,0 134,0

0,0

0,0 85,0

0,0

17

T celkem

199,8

S/kg

T/kg

0,0

0

voda, sůl,

B celkem

7,5

Norma

Pátek Snídaně

rýžovo kroupová kaše, pražená dýňová semínka, pikles, salát z červeného zelí a patizonu

Oběd

pol. Dýňová s misem a řasou wakame, celozrnné těstoviny se zeleninou, uzené tofu, řasa arame se slunečnicí, dušená brokolice, pikles

Večeře

celozrnná rýže se sezamovým semínkem, černé fazole s daikonem, dušená mrkev, brokolice a pikles

75

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

rýže

0,100

14 090

1 409

72,0

7,2

2,0

kroupy

0,100

14 160

1 416

82,0

8,2

dýňová semínka

0,010

18 190

182

181,0

pikles

0,050

460

23

7,0

červené zelí

0,050

1 340

67

patizon

0,050

2 090

105

Snídaně voda, sůl

S/kg

S celkem

0,2

734,0

73,4

10,0

1,0

788,0

78,8

1,8

340,0

3,4

132,0

1,3

0,4

2,0

0,1

19,0

1,0

16,0

0,8

3,0

0,2

61,0

3,1

23,0

1,2

3,0

0,2

102,0

5,1

B/kg

0

Součet

B celkem

T/kg

0,0

3 201

0,0

19,5

0,0

5,0

kJ/kg

kJ celkem

dýně

0,080

1 760

141

31,0

2,5

5,0

0,4

67,0

5,4

wakame řasa

0,010

9 160

92

177,0

1,8

32,0

0,3

44,0

0,4

miso Hikari

0,010

8 740

87

110,0

1,1

60,0

0,6

270,0

2,7

734,0

73,4

voda, sůl

0

voda, sůl celozrnné těstoviny

B/kg

T/kg

0,0

0

0,0

0,0

1 409

mrkev

0,040

1 188

48

14,0

0,6

3,0

0,1

97,0

3,9

fazolka

0,020

1 630

33

23,0

0,5

3,0

0,1

71,0

1,4

brokolice

0,040

1 380

55

44,0

1,8

9,0

0,4

29,0

1,2

uzené tofu

0,050

5 990

300

166,0

8,3

35,0

1,8

109,0

5,5

dušená brokolice

0,100

1 380

138

44,0

pickles

0,050

460

23

7,0

arame řasa

0,0

0

Součet

kJ/kg

kJ celkem

celozrnná rýže

0,0

0,200

14 250

0,9

29,0

0,4

2,0

0,1

19,0

sezamové semínko

0,010

cibule

0,010

černé fazole daikon

4,8

B celkem

2 850

80,0

16,0

22,0

19 590

196

165,0

1,7

1 370

14

10,0

0,1

0,030

5 523

166

90,0

0,010

215

2

20,0

0

voda, sůl,

T celkem

2,9 1,0 97,7

S/kg

S celkem

4,4

710,0

142,0

221,0

2,2

460,0

4,6

2,0

0,0

106,0

1,1

2,7

10,0

0,3

240,0

7,2

0,2

0,0

0,0

50,0

0,5

T/kg

0,0

0

0,0

9,0

B/kg

voda, sůl,

0,0

4,4 28,4

kg/l/ks

Večeře

0,0

0,0

2 325

0,2

0,0

14 090

0

2,0

S celkem

0,100

voda

7,2

S/kg

0,0

0,0 72,0

T celkem

162,6

kg/l/ks

Oběd

B celkem

T celkem

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

mrekv

0,050

1 188

59

14,0

0,7

3,0

0,2

97,0

4,9

brokolice

0,050

1 380

69

44,0

2,2

9,0

0,5

29,0

1,5

pickles

0,050

460

23

7,0

0,4

2,0

0,1

19,0

1,0

Součet

Mezisoučty

3 379

23,9

kJ B T S celkem celkem celkem celkem

Snídaně

3 201

19,5

5,0

Oběd

2 325

28,4

4,8

97,7

Večeře

3 379

23,9

7,6

162,6

Součet

8 905

71,8

17,4

422,9

76

162,6

7,6

162,6

Odchylky

(v %)

Norma

kJ

B

T

S

9500

80,0

70,0

320,0

Kladná odchylka

10

10450

88,0

77,0

352,0

Záporná odchylka

10

8550

72,0

63,0

288,0

Sobota Snídaně Oběd Večeře

Snídaně

Ovesná kaše s dýní a ume pastou, hlávkový salát, pickles pol. Miso s hráškem a zeleninou, obilné závitky, adzuki fazolky, salát z dajkonu a mrkve, pikles, dušená rýže s bulgurem, vařená cizrna s mrkví a porkem, smažené cibulové kroužky v těstíčku, salát z červeného zelí a vodnice, pikles

kg/l/ks

kJ/kg

voda, sůl

B/kg

0

oves

0,200

ume pasta

0,010

hlávkový salát

0,050

750

14 710

pickles

0,050

460

2 942

130,0

kJ/kg

voda, sůl

T/kg

26,0

38

15,0

23

7,0

70,0

B/kg

0,8

3,0

0,4

2,0

0

B celkem

S/kg

14,0

570,0 27,0

0,1

19,0

0,0

T celkem

114,0 0,0

0,2 14,3

T/kg

S celkem 0,0

0,0

27,1

kJ celkem

T celkem 0,0

0,0

3 003

kg/l/ks

B celkem 0,0

0

Součet

Oběd

kJ celkem

1,4 1,0 116,3

S/kg

0,0

S celkem 0,0

hrášek

0,030

3 160

95

65,0

2,0

5,0

0,2

133,0

4,0

mrekv

0,030

1 188

36

14,0

0,4

3,0

0,1

97,0

2,9

květák

0,020

1 210

24

24,0

0,5

3,0

0,1

44,0

0,9

miso Hikari

0,010

8 740

87

110,0

1,1

60,0

0,6

270,0

2,7

734,0

73,4

voda, sůl

0

rýže natural

0,100

14 090

1 409

řepkový olej

0,010

37 560

cibule

0,020

1 370

mrkev

0,030

kapustový list fazole adzuki

0,0

0,0

0,0

72,0

7,2

2,0

0,2

376

0,0

0,0

996,0

10,0

0,0

0,0

27

10,0

0,2

2,0

0,0

106,0

2,1

1 188

36

14,0

0,4

3,0

0,1

97,0

2,9

0,050

1 650

83

25,0

1,3

4,0

0,2

54,0

2,7

0,050

13 870

694

220,0

11,0

10,0

0,5

590,0

29,5

voda

0

voda, sůl

0,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

daikon

0,050

900

45

20,0

1,0

0,0

0,0

50,0

2,5

mrkev

0,050

1 880

94

14,0

0,7

3,0

0,2

97,0

4,9

pickles

0,050

460

23

7,0

0,4

2,0

0,1

19,0

1,0

sezamový olej

0,005

37 000

185

0,0

0,0

990,0

5,0

0,0

Součet

3 213

Večeře

kg/l/ks

kJ/kg

voda, sůl, rýže natural

0,100

14 090

26,1

kJ celkem 0 1 409

B/kg

72,0

77

B celkem 0,0 7,2

17,1

T/kg

2,0

T celkem 0,0 0,2

0,0 129,4

S/kg

734,0

S celkem 0,0 73,4

voda, sůl,

0

bulgur

0,0

14 310

1 431

cizrna

0,030

13 550

407

213,0

6,4

54,0

mrkev

0,010

1 880

19

14,0

0,1

voda, sůl,

123,0

0

12,3

0,0

0,100

13,0

0,0 759,0

75,9

1,6

496,0

14,9

3,0

0,0

97,0

1,0

0,0

1,3 0,0

0,0

pórek

0,010

1 930

19

25,0

0,3

3,0

0,0

86,0

0,9

cibule

0,050

1 370

69

10,0

0,5

2,0

0,1

106,0

5,3

celozrnná mouka

0,010

14 570

146

155,0

1,6

22,0

0,2

663,0

6,6

sůl, voda

0

0,0

0,0

0,0

sezamový olej

0,020

37 000

740

0,0

0,0

990,0

19,8

0,0

0,0

červené zelí

0,030

1 340

40

16,0

0,5

3,0

0,1

61,0

1,8

vodnice

0,020

980

20

9,0

0,2

3,0

0,1

47,0

0,9

pickles

0,050

460

23

7,0

0,4

2,0

0,1

19,0

1,0

Součet

4 322

29,3

181,7

kJ B T S celkem celkem celkem celkem

Mezisoučty Snídaně

3 003

27,1

14,3

116,3

Oběd

3 213

26,1

17,1

129,4

Večeře

4 322

29,3

23,6

181,7

Součet

10 537

82,5

54,9

427,4

(v %)

kJ

B

T

S

9500

80,0

70,0

320,0

Kladná odchylka

10

10450

88,0

77,0

352,0

Záporná odchylka

10

8550

72,0

63,0

288,0

Odchylky

23,6

Norma

Neděle Snídaně Oběd Večeře

jáhlová kaše s rozinkami a dušenou mrkví Pol.: hrášková s řasou wakame a misem, vařený oves s kroupami, zelné závitky s temphem a cibulí, napačená brokolice a květák, okurkový salát s řasou wakame dušená rýže, špíz ze seitanu s uzeným tofu, mrkví, cibulí a zelím, blanšírovaný salát z mrkve, cibule, zelí a červené papriky, pickles

Snídaně

kg/l/ks

kJ/kg

voda jáhlová kaše Nominal

kJ celkem

B/kg

0 0,200

15 398

voda

B celkem

T/kg

0,0

3 080

120,0

0

24,0

T celkem

S/kg

0,0 12,0

0,0

2,4

S celkem 0,0

722,0

0,0

144,4 0,0

mrkev

0,030

1 880

56

14,0

0,4

3,0

0,1

97,0

2,9

hrozinky

0,020

12 770

255

0,0

0,0

0,0

0,0

686,0

13,7

Součet

Oběd voda, sůl

3 391

kg/l/ks

kJ/kg

24,4

kJ celkem 0

B/kg

B celkem 0,0

78

2,5

T/kg

T celkem 0,0

161,0

S/kg

S celkem 0,0

hrášek

0,060

3 160

190

65,0

3,9

5,0

0,3

133,0

8,0

wakame řasa

0,010

9 160

92

177,0

1,8

32,0

0,3

44,0

0,4

miso Hikari

0,010

8 740

87

110,0

1,1

60,0

0,6

270,0

2,7

oves

0,100

14 710

1 471

130,0

13,0

70,0

7,0

570,0

57,0

kroupy

0,100

15 160

1 516

82,0

8,2

10,0

1,0

788,0

78,8

cibule

0,010

1 370

14

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

1,1

voda, sůl

0

0,0

0,0

0,0

tempeh

0,040

7 760

310

193,0

7,7

85,0

3,4

78,0

3,1

zelný list

0,050

1 210

61

15,0

0,8

2,0

0,1

45,0

2,3

brokolice

0,050

1 380

69

44,0

2,2

9,0

0,5

29,0

1,5

květák

0,050

1 210

61

24,0

1,2

3,0

0,2

44,0

2,2

okurka

0,040

670

27

7,0

0,3

2,0

0,1

26,0

1,0

řasa wakame

0,010

9 160

92

177,0

1,8

32,0

0,3

44,0

0,4

Součet

3 988

42,0

kg/l/ks

kJ/kg

kJ celkem

rýže natural

0,200

14 090

2 818

Večeře voda, sůl,

B/kg

B celkem

72,0

14,4

0

13,7

T/kg

0,0

T celkem

158,5

S/kg

S celkem

0,0

0,0

2,0

0,4

734,0

146,8

cibule

0,005

1 370

7

10,0

0,1

2,0

0,0

106,0

0,5

uzené tofu

0,020

5 990

120

166,0

3,3

35,0

0,7

109,0

2,2

seitan

0,020

4 910

98

254,0

5,1

8,0

0,2

18,0

0,4

mrkev

0,010

1 188

12

14,0

0,1

3,0

0,0

97,0

1,0

hlávkové zelí

0,005

1 210

6

15,0

0,1

2,0

0,0

45,0

0,2

sezamový olej

0,010

37 000

370

0,0

0,0

990,0

9,9

0,0

0,0

voda, sůl,

0

0,0

0,0

0,0

mrkev

0,020

1 380

28

44,0

0,9

9,0

0,2

29,0

0,6

cibule

0,020

1 370

27

10,0

0,2

2,0

0,0

106,0

2,1

hlávkové zelí

0,040

1 210

48

15,0

0,6

2,0

0,1

45,0

1,8

červená paprika

0,020

1 210

24

12,0

0,2

5,0

0,1

52,0

1,0

pickles

0,050

460

23

7,0

0,4

2,0

0,1

19,0

1,0

Součet

3 581

25,3

kJ B T S celkem celkem celkem celkem

Mezisoučty Snídaně

3 391

24,4

2,5

161,0

Oběd

3 988

42,0

13,7

158,5

Večeře

3 581

25,3

11,7

157,6

Součet

10 961

91,7

27,9

477,1

Odchylky

(v %)

Norma

kJ

B

T

S

9500

80,0

70,0

320,0

Kladná odchylka

10

10450

88,0

77,0

352,0

Záporná odchylka

10

8550

72,0

63,0

288,0

79

11,7

157,6

80