Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Marketingové komunikace ve službách

Adam Kunstýř

Analýza předpisů pro vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů Bakalářská práce

Praha 2014

Autor práce: Adam Kunstýř Vedoucí práce: Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D.

Rok obhajoby: 2015

Bibliografický záznam Kunstýř Adam, „Analýza předpisů pro vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů“ (Bakalářská práce, Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., Obor marketingové komunikace ve službách, 2015), 59 s., vedoucí bakalářské práce Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na současné předpisy a doporučení upravující uspořádání a vybavení učeben a konferenčních sálů. Touto problematikou se zabývá obor auditoriologie. Jedná se o vědní obor s velmi širokým záběrem, vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů tvoří jen jeho malou část. V České republice existují zákony, vyhlášky a technické normy, které upravují požadavky na uspořádání a vybavení (didaktických prostředků) učeben a konferenčních sálů. V současné době však neexistuje žádný právní předpis, který by upravoval hodnocení didaktických prostředků. Tato práce analyzuje současné předpisy a doporučení týkající se vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů. Pojmy auditoriologie a materiální didaktické prostředky jsou vymezeny v první části práce. V druhé části jsou analyzovány současné předpisy a doporučení a v rámci výzkumu pak následně aplikovány na prostory Vysoké školy hotelové (VŠH). Hodnocením výsledků výzkumu se zabývá třetí část, která rovněž navrhuje rozdělení předpisů a doporučení dle kompetencí zainteresovaných osob.

Abstract This thesis examines current regulations and recommendations of classrooms and conference hall facilities. This issue is addressed by auditoriology. Auditoriology is an academic field with a broad spectrum of disciplines, classrooms and conference hall facilities being just a small part of this field. In the Czech Republic there are numerous regulations governed by law, which cover classrooms and conference hall facilities (didactic means). And yet, there is currently no legislation that would govern the evaluation of didactic means. This thesis analyses current regulations and recommendations of classrooms and conference hall facilities that are currently in force. The concept of auditoriology and material didactic means is defined in the first chapter. The second chapter analyses current regulations and recommendations and then applies the outcome to The Institute of Hospitality Management in Prague (VŠH) facilities. Assessment of the research is provided in the third chapter, along with suggestions for distribution of regulations and recommendations based on authority of the people in question.

Klíčová slova Předpisy, doporučení, auditoriologie, vybavení, učebna, konferenční sál

Key words Regulations, recommendations, auditoriology, facilities, classroom, conference hall

Rozsah práce: 77 361 znaků

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato práce byla zpřístupněna v příslušné elektronické databázi vysokoškolských kvalifikačních prací v depozitáři Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o. a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.

V Praze dne 28. září 2014

Adam Kunstýř

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval především vedoucímu práce, panu Ing. Bc. Janu Chromému, Ph.D., který mi v průběhu psaní práce poskytl mnoho cenných rad po stránce stylistické i obsahové.

Obsah Úvod ......................................................................................................................................8 1. Teoretická část .................................................................................................................. 11 1.1. Pojem auditoriologie .................................................................................................. 11 1.2. Pojem materiální didaktické prostředky......................................................................12 1.3. Pojem technické výukové prostředky ......................................................................... 14 1.4. Pojem výukové prostory ............................................................................................ 15 1.5. Tabule ........................................................................................................................ 16 1.6. Počítač ....................................................................................................................... 16 1.7. Dataprojektor .............................................................................................................17 2. Analytická část ................................................................................................................. 18 2.1. Předpisy ..................................................................................................................... 18 2.2. Požadavky na uspořádání a vybavení učeben a konferenčních sálů ............................. 22 2.2.1. Světlá výška místností ......................................................................................... 22 2.2.2. Prostor na jednu osobu ........................................................................................ 22 2.2.3. Umyvadlo v prostorách ....................................................................................... 23 2.2.4. Vybavení nábytkem ............................................................................................ 23 2.2.5. Osvětlení .............................................................................................................24 2.2.6. Viditelnost ..........................................................................................................27 2.2.7. Výměna vzduchu................................................................................................. 30 2.2.8. Akustika .............................................................................................................. 31 2.3. Aplikace předpisů na prostory VŠH ...........................................................................32 2.3.1. Malá aula ............................................................................................................ 33 2.3.2. Velká aula ...........................................................................................................36 2.3.3. Učebna č. 108 ..................................................................................................... 39 2.3.4. Učebna č. 101 ..................................................................................................... 42 2.3.5. Učebna IVT ........................................................................................................ 45 3. Návrhová část ................................................................................................................... 47 3.1. Vyhodnocení výzkumu a kompetence osob ................................................................ 48 3.2. Rozdělení předpisů do skupin dle kompetencí osob .................................................... 51 Závěr .................................................................................................................................... 53 Resumé ................................................................................................................................ 55 Summary .............................................................................................................................. 56 Použité zdroje ....................................................................................................................... 57

Úvod Uvedení do problematiky Proces plánování vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů patří k důležitým činnostem při rekonstrukcích učeben a pořádání akcí konferenčního typu, neboť tyto místnosti ve velké míře ovlivňují celkové vnímání studentů a dojem účastníků konferenčních akcí. Je velice důležité, aby místnosti plně vyhovovaly svým účelům. Touto problematikou se zabývá obor auditoriologie. Jedná se o multidisciplinární vědní obor s velmi širokým záběrem. Na stavby pohlíží nejen ze stavebně-technického hlediska, ale i z ekonomického. Musí však zároveň brát v potaz rozdílné a často protichůdné požadavky v rámci účelů, pro které jsou místnosti určeny. Předpokladem pro optimální navržení místnosti je dodržení předpisů a doporučení, týkajících se vybavení a uspořádání místností. V současné době jsou požadavky na vybavení a uspořádání místností dány zákony, vyhláškami, normami a doporučeními z oboru auditoriologie. V případě technických norem však požadavky nejsou závazné, a tudíž spolu s doporučeními slouží pouze jako rady co dodržovat a jak postupovat. Chybí také jakékoliv jednotné obecně závazné hodnocení kvality učeben a konferenčních sálů. Hodnocení materiálních didaktických prostředků si školy zpravidla vypracovávají samy a v drtivé většině případů pouze z kvantitativního hlediska. Neexistence hodnocení a postupů společně s nejednotnou legislativou vedou ke špatným podmínkám pro správné plánování a vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů. Tato skutečnost dále prohlubuje již tak velký nezájem ze stran osob, které se na plánování vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů podílejí, nebo kterých se budoucí užívání těchto místností bude přímo týkat. Tento nezájem odráží fakt, že v současnosti není kladen dostatečný důraz na důležitost dodržování základů auditoriologie. Cílem této práce není komplexní rozbor oboru auditoriologie, práce se soustředí pouze na části tohoto oboru, které se týkají materiálních didaktických prostředků. Nemateriálními didaktickými prostředky, jakož i ekonomickým vytížením těch materiálních se tato práce nezabývá. Stejně tak nejsou v této práci analyzovány všechny předpisy a doporučení, které se týkají vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů. Pro bližší určení některých požadavků je zapotřebí přesného měření a dodržování postupů s využitím profesionálních přístrojů, což však přesahuje možnosti této práce. Zvolené téma odráží autorův zájem o problematiku vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů a práce by měla tvořit základ jeho budoucího akademického výzkumu. Lze navíc očekávat, že s rostoucím počtem multimediálních a specializovaných učeben bude 8

sílit tlak na vytvoření jednotného hodnocení místností a sjednocení legislativy. I v tomto ohledu se zvolené téma jeví jako důležité a užitečné pro další výzkum. Záměr a struktura práce Práce si klade za cíl analyzovat platné předpisy a doporučení pro vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů. Hlavním cílem této práce je takový rozbor předpisů a opatření týkajících se materiálních didaktických prostředků, který bude sloužit pedagogům, pořadatelům konferencí apod., k zajištění požadované kvality materiálních didaktických prostředků pro výuku či pořádání akce konferenčního typu. V rámci výzkumu bude hledána odpověď na následující výzkumné otázky: Do jaké míry je vybavení a uspořádání učeben VŠH v souladu s předpisy a doporučeními? Jaké jsou hlavní příčiny možných nesouladů? Odpovědi na položené otázky by měly vyplynout z aplikace analyzovaných předpisů a doporučení na prostředí VŠH. První hypotézou této práce je, že uspořádání a vybavení prostor VŠH materiálními didaktickými prostředky z velké části nenaplňuje požadavky auditoriologie. Druhou hypotézou je, že bezvýhradné dodržování předpisů a doporučení není z povahy věci v možnostech pedagogů a pořadatelů akcí konferenčního typu. Práce je členěna na úvod, tři kapitoly a závěr. V úvodu je po obecném vymezení tématu a stanovení výzkumných otázek a hypotézy představena zvolená metodologie. Úvod obsahuje dále i rozbor literatury a zdrojů. Teoretická část se věnuje rozboru pojmu auditoriologie. Dále se věnuje dělení materiálních didaktických prostředků a následně užšímu rozboru těch nejdůležitějších z nich. Rozbor tvoří základ pro celou práci, neboť definuje základní pojmy a teoreticky vymezuje vhodné předpisy a doporučení a dává základ pro jejich následnou aplikaci, na případ Vysoké školy hotelové (dále jen VŠH). V analytické části jsou vyhledány a analyzovány současné předpisy a doporučení upravující nebo související s uspořádáním a vybavením učeben a konferenčních sálů. V podkapitolách je každý předpis aplikován na prostory VŠH. Část, ve které jsou poznatky aplikovány na praktický případ, je stěžejní částí této práce. V návrhové části je následně hodnoceno, do jaké míry jsou materiální didaktické prostředky VŠH v souladu s předpisy, a tím jsou odpovězeny výzkumné otázky. Jsou zde shrnuty a logicky uspořádány výsledky výzkumu z analytické části. Nakonec jsou označeny hlavní nedostatky zkoumaných prostor VŠH vzhledem ke stanoveným předpisům a doporučením. Tím je vyhodnocena 1. hypotéza. Komparací zjištěných výsledků s 9

kompetencemi učitelů a pořadatelů akcí konferenčního typu je vyhodnocena 2. hypotéza. V této části jsou rovněž předloženy návrhy na rozčlenění předpisů do skupin podle potřebných kompetencí pedagogů, pořadatelů akcí konferenčního typu a dalších zainteresovaných. V závěru jsou shrnuty výsledky předchozích částí, je kriticky zhodnocen současný stav a jsou navržena možná řešení vedoucí k jeho zlepšení.

Metodologie V této práci je základním metodologickým nástrojem analýzy empiricko-analytický přístup.1 Částečně se jedná o případovou studii deskriptivní2 (využívající komparativní metodu),3 srovnávající vybavení a uspořádání prostor VŠH s požadavky předpisů a doporučení. Práce též uplatňuje metody obsahové analýzy, která slouží k užšímu vymezení předpisů a doporučení v druhé části. Rozbor pramenů a literatury Tato práce vzhledem ke svému tématu využívá primárních i sekundárních zdrojů. Primární zdroje tvoří zákony, vyhlášky a technické normy. Doporučení obsažené v monografiích a odborných publikacích pak zdroje sekundární. Zákony, vyhlášky a technické normy tvoří, jakožto primární zdroje, základ analytické části. V teoretické části jsou sekundární zdroje použity především k vymezení pojmu auditoriologie a dalšímu přiblížení materiálních didaktických prostředků. Za stěžejní lze označit publikaci J. Chromého, Materiální didaktické prostředky v informační společnosti. 4 Tato práce poukazuje na význam materiálních didaktických prostředků pro výuku a pořádání akcí konferenčního typu, představuje obor auditoriologie a nabízí tak ucelený pohled na danou problematiku. Zahraniční literatura (anglicky psaná) se spíše věnuje doporučením při navrhování prostor dle jejich specifického užití, přičemž velkou pozornost věnuje předškolním místnostem (mateřským školkám apod.). Z tohoto důvodu je s ní pracováno minimálně.

1

BERG-SCHLOSSER, Dirk a Theo STAMMEN. Úvod do politické vědy. Praha: ISE, 2000. 372 s. ISBN 8086130-09-06, 129 - 135. 2 Ibid., 134. 3 Ibid., 133. 4 CHROMÝ, Jan. Materiální didaktické prostředky v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Verbum, 2011, 209 s. Komunikace a média. ISBN 978-80-904415-5-2.

10

1. Teoretická část V této části je vymezen pojem auditoriologie, jakož i pojem materiální didaktické prostředky a části s ním související. Dále jsou blíže popsány a rozebrány předměty tabule, počítač a dataprojektor jako jedny z nejdůležitějších materiálních didaktických prostředků.

1.1. Pojem auditoriologie Vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů spadá pod obor auditoriologie, byť tvoří jen malou specifickou část tohoto vědního oboru. Ten zastřešuje veškeré úpravy vnitřků budov a prostor. Poznatky a doporučení z tohoto oboru jsou obzvláště důležité ve vzdělávacím procesu a také v cestovním ruchu (kongresová turistika), resp. projektování učeben a konferenčních sálů. Jak uvádí J. Chromý, každý prostor na člověka určitým způsobem působí, vyvolává určité pocity. Pro zajištění kvality z hlediska výuky je nutné, abychom v libovolně veliké místnosti určené pro výuku, a vybavené jakýmikoliv didaktickými prostředky dosáhli u studentů optimální pocity a pracovní pohody jako základní předpoklady vysokého soustředění a výkonnosti studentů.5 Pracovní pohodu J. Chromý charakterizuje jako optimální podmínky po stránce teploty, vlhkosti, čistoty, osvětlení a ozvučení prostředí, které umožňují podávání maximálního výkonu člověka bez jeho nežádoucího omezování a vyvolávání negativních pocitů ze strany prostředí.6 Další příklad důležitosti znalosti základů auditoriologie uvádí J. Chromý a D. Dvorak7, a to pořádání kongresové akce. Představují situaci, kdy ubytování a stravování bude na špičkové úrovni, ale podmínky v konferenčním sále budou naprosto nevyhovující, což může (a z největší pravděpodobností také bude) mít neblahé důsledky pro celou akci a pro následné pořádání podobných akcí v dané lokalitě, v horším případě státu. Definici auditoriologie nabízí J. Chromý a V. Maněna, kteří ji charakterizují takto: „Auditoriologie je multidisciplinární vědní obor s velmi širokým záběrem. Zabývá se vzájemnými vazbami a řešením stavebně technických, materiálových, architektonických, prostorových, hygienických, ergonomických, světelných, optických, akustických a jiných podmínek divadelních, koncertních, promítacích a přednáškových sálů. Sleduje jejich časové 5

CHROMÝ, Jan. Materiální didaktické prostředky v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Verbum, 2011, 209 s. Komunikace a média. ISBN 978-80-904415-5-2, 166. 6 Ibid., 166. 7 CHROMÝ, Jan a Donna DVORAK. Význam auditoriologie pro kongresový turismus. Auditoriologie emerald. s. 12.

11

vytížení i ekonomiku provozu… Auditoriologie učeben se tak musí opírat nejen o běžná technicko-estetická a často i ekonomická hlediska, ale musí zároveň akceptovat podmínky a potřeby vyučovacího procesu a didaktická specifika jednotlivých předmětů. Obtížným úkolem auditoriologie je najít optimální kompromis mezi protichůdnými požadavky jednotlivých vědních oborů. V oblasti školství by právě poznatky z auditoriologie a požadavky speciální didaktiky měly být východiskem při návrhu stavby či rekonstrukce učebny. Podobné řešení lze aplikovat i pro prezentační technologie velkých kongresových center. 8 Při projektování učeben a konferenčních sálů je tedy nutné dbát na zásady auditoriologie. Jak však bylo popsáno výše, auditoriologie je vědní obor s velmi širokým záběrem. Nejedná se pouze o doplňkový obor, který by bylo možno obsáhnout vedle zcela odlišného oboru či zaměstnání. 9 Nelze tedy předpokládat, že všichni lidé pověřeni uspořádáním a vybavením učeben či pořádáním kongresové akce, budou mít úplné znalosti auditoriologie. Na téma dodržování zásad auditoriologie bylo i v zahraničí vypracováno mnoho studií. Obzvláště zajímavá je pak studie z americké univerzity v Kennesaw. Autoři této studie zkoumají vliv uspořádání a vybavení učeben na celkové vnímaní studentů. Výsledky této studie prokazují, že studenti mají celkově lepší pocit, když jsou v místnosti, která plně vyhovuje požadavkům auditoriologie.10

1.2. Pojem materiální didaktické prostředky Uspořádání a vybavení učeben a konferenčních sálů můžeme chápat jako pouhou část mnohem širšího pojmu a tím jsou didaktické prostředky. Běžně se uvádí dvě definice didaktických prostředků. M. Stojan uvádí: "Didaktické prostředky v nejširším pojetí zahrnují všechny skutečnosti (ať jde o instituce nebo jiné výchovné organizace, o způsoby práce, o materiálně technické podmínky), kterými se pomáhá uskutečňovat výchovný cíl." 11

8

CHROMÝ, Jan a Václav MANĚNA. Když se řekne auditoriologie. In: Www.media4u.cz [online]. 2006 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.media4u.cz/mm032006.pdf. 9 CHROMÝ, Jan. Role technických výukových prostředků v elektronickém marketingu vysokých škol. Vyd. 1. Praha: Verbum, 2012, 174 s. Komunikace a média, sv. 7. ISBN 978-809-0517-752. 10 HILL, Marry C. a Kathryn K. EPPS. The impact of physical classroom enviroment on student satisfaction and student evaluation of teaching in the university enviroment. In: Právnická fakulta [online]. Academy of Educational Leadership Journal. 2010 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://search.proquest.com.ezproxy.is.cuni.cz/docview/763256533/EF684717F9244640PQ/1?accountid=15618. 11 STOJAN, Mojmír. Základní pedagogické kategorie: učební text k předmětu "Obecná pedagogika a didaktika" v DPS. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, c1998, 61 s. ISBN 80-210-1964-6, 31.

12

Jan Chromý pak podává stručnou definici: "Didaktické prostředky zahrnují všechno, co napomáhá dosažení cílů vzdělávání." Podle této definice lze mezi didaktické prostředky zařadit prostory (učebny, sály atd.), vnitřní i vnější uspořádání těchto prostor (architektonické uspořádání, topení, osvětlení, nábytek, didaktická technika, učební pomůcky), přednášející (kvalifikace), obsah výkladu (metody, postupy, organizace) atd. Pro přehlednost J. Chromý12 uvádí tabulku rozdělení didaktických prostředků, upravenou podle Jiřího Nikla 13.

Didaktické prostředky Materiální prostředky

Nemateriální prostředky

Název prostředku

Charakteristika

Název prostředku

Charakteristika

Pedagog

Musí splňovat určité objektivní i subjektivní předpoklady.

Obsah výuky

Předávané učivo, znalosti, dovednosti apod.

Výukové prostory

Využíváme je k didaktickým účelům - učebny, sály, laboratoře apod.

Výukové metody

Metody, které jsou nutné pro dosažení cílů výuky.

Výukové formy

Způsoby organizace činnosti pedagoga a studentů.

Do nich patří nábytek,

Zařízení výukových osvětlení, topení apod. Nepatří sem pomůcky a prostor didaktická technika

Potřeby studentů

Psací potřeby, sešity apod.

Organizace výuky

V podstatě představuje vnější stránku výukových metod frontální, skupinová, individuální výuka apod.

Potřeby pedagoga

Psací potřeby, poznámkový sešit, notes apod.

Scénář řízení činnosti

Postupy, jak je řízena činnost školy, např. rozvrhy apod.

Technické výukové prostředky

Didaktická technika a pomůcky.

Další nemateriální prostředky

Např. informační systém pro evidenci studentů, jejich výsledků a podporu činnosti pedagoga

Další materiální prostředky

Např. propojovací kabely, stojany, prostředky údržby apod.

Didaktická a vzdělávací komunikace

Jako komplexní nemateriální prostředek slučuje nemateriální prostředky ke své realizaci

tab. č. 1 - rozdělení didaktických prostředků

12

CHROMÝ, Jan. Role technických výukových prostředků v elektronickém marketingu vysokých škol. Vyd. 1. Praha: Verbum, 2012, 174 s. Komunikace a média, sv. 7. ISBN 978-809-0517-752, 19. 13 NIKL, Jiří. Technické výukové prostředky ve vzdělávacím procesu. Vysokoškolská pedagogika pro učitele inženýry [On CD ROM]. 1. vyd. Praha: CSVŠ, 2001 [cit. 2014-10-01].

13

Rovněž sem patří i Komenského pedagogické zásady. Jednou ze zásad moderní výuky, vč. přednášek a prezentací, je bezpochyby zásada názornosti. Definic zásad názornosti je velké množství, zde uvedu definici J. Dostála: „Zásada názornosti vyjadřuje takový požadavek na edukátora, aby vedl edukanty k vytváření a zobecňování představ bezprostředním vnímáním skutečnosti či jejího zobrazení, nebo při edukaci uplatňoval takový výklad, který vyvolá v edukantech již dříve vytvořené představy popisované skutečnosti. Skutečností lze rozumět veškeré přírodní i uměle vytvořené předměty a přírodní a společenské jevy.“14 S tímto souvisí technické výukové prostředky, které jsou podrobněji rozebrány v následující podkapitole.

1.3. Pojem technické výukové prostředky Technické výukové prostředky zahrnují všechny technické přístroje a zařízení používané pro výukové účely, které zprostředkovávají určitým způsobem informace. Způsob zprostředkování může být auditivní, vizuální nebo audiovizuální. Podrobnější definici uvádí J. Chromý s odkazem na J. Nikla 15 a J. Dvořáčka16: Zahrnuje přístroje a technické systémy, které využíváme pro výukové účely. Pedagogovi umožňují prezentaci některých druhů učebních pomůcek, případně pomáhají zvyšovat účinnost výuky. V praxi jde o projekční, auditivní nebo audiovizuální přístroje, které na základě splnění určitých předpokladů mohou umožňovat případně i multimediální výuku. Zdánlivě by didaktická technika mohla být zařazena do kategorie výukových prostor. Ve výuce má ale specifický význam a významné souvislosti s ohledem na nemateriální prostředky, proto bývá vyčleňována samostatně. 17 Přístroje a zařízení, které se řadí mezi didaktickou techniku, popisuje podrobněji J. Chromý18 v tab. č. 2 s odkazem na M. Rotporta19.

14

DOSTÁL, Jiří. Učební pomůcky a zásada názornosti. Vyd. 1. Olomouc: Votobia, 2008, 40 s. ISBN 978-807409-003-5, 29. 15 NIKL, Jiří. Technické výukové prostředky ve vzdělávacím procesu. Vysokoškolská pedagogika pro učitele inženýry [On CD ROM]. 1. vyd. Praha: CSVŠ, 2001 [cit. 2014-10-01]. 16 DVOŘÁČEK, Jiří. Obecná pedagogika pro techniky. Vyd. 1. Praha: ČVUT, Masarykův ústav vyšších studií, 2000, 178 s. ISBN 80-010-2189-0. 17 CHROMÝ, Jan. Materiální didaktické prostředky v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Verbum, 2011, 209 s. Komunikace a média. ISBN 978-80-904415-5-2, 6. 18 Ibid., 68. 19 ROTPORT, Miloslav. Didaktická technika. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2003, 74 s. ISBN 80-245-0481-2.

14

- Statická - episkopy - vizualizéry (s dataprojektorem) - diaprojektory - zpětné projektory - dataprojektory (podle 2. přístroje) - Dynamická - filmové projektory - dataprojektory (podle 2. přístroje)

- tabule (vč. elektronických) - flipcharty - nástěnky - držáky a rámy na obrazový materiál

Nepromítaný záznam

Projekční technika

Didaktická technika Televizní technika - videomagnetofony - videokamery - televize, monitory s TV - CD, VCD, SVCD, DVD, Blu-ray - paměťové přehrávače - uzavřený TV okruh

- počítače a periferie - počítačové sítě - internet - mobilní telefony, Ipod, Iphone - tablety - mobilní sítě

Elektronika a počítače

Zvuková technika - rozhlasové přijímače - gramofony - magnetofony - CD, MP3 přehrávače - paměťové přehrávače - doplňková zařízení (reproduktory, mikrofony, zesilovače) - jazykové laboratoře - uzavřený rozhlasový okruh

tab. č. 2 - rozdělení didaktické techniky

1.4. Pojem výukové prostory Jak již bylo popsáno výše, každý prostor na člověka určitým způsobem působí. Je tedy velice důležité, aby prostory (učebny, konferenční sály apod.) splňovaly požadavky auditoriologie (předpisů, vyhlášek, technických norem, doporučení). Pojem výukové prostory se tedy nesmí chápat jen jako pouhé holé místnosti, ale jako prostory, které mají určité vybavení charakteristické pro jejich určení. Lze říci, že samotná dispozice místnosti dává základ pro její správné využití. Pokud místnost má rozměry naprosto nevyhovující účelu, pro který je využívána, pak znehodnocuje veškeré vybavení uvnitř, jakož i vnímání informací posluchači. 15

1.5. Tabule Tabule patří k nejzákladnějším didaktickým pomůckám a jedná se o jednu z nejstarších učebních pomůcek vůbec. Po desítky let se nemohla žádná učebna bez tabule obejít a platí to i v dnešní postmoderní době, kdy jsou klasické učební pomůcky již postupně nahrazovány počítačovou technikou. Samozřejmě i tabule prošla modernizací a tak máme vedle klasických černých magnetických tabulí ještě bílé magnetické tabule a interaktivní tabule. Přestože jsou tabule stále vylepšovány a od původních se mohou lišit tvarem, způsobem uchycení či použitými materiály, funkce samotné tabule se nezměnila. Všechny typy slouží pro grafické zobrazení výkladu. Mohou být klasické jednoduché, keramické, magnetické, triptychy, pylonové nebo interaktivní. Je nutné, aby se při používání tabule dodržovala velikost písma s ohledem na barvu tabule a vzdálenosti publika. Je také dobré si uvědomit, že pisatel bude při psaní otočen zády k publiku. Je tedy vhodné, aby si pedagog či přednášející svůj výklad rozvrstvil tak, že ho bude v době psaní přerušovat. Není dobré popsat celou tabuli poznámkami a k nim pak vykládat látku. Posluchač tak nemá čas na psaní poznámek, čtení tabule a poslouchání přednášejícího. Vždy je lepší, aby přednášející v průběhu svého výkladu dělal pouze stručné poznámky. Adolf Melezinek uvádí, že tabule plní funkci krátkodobého zásobníku zkratkových informací, tj. informací, které nemusí na žáky působit po delší dobu. Tabule je jedním z nejjednodušších prostředků, kdy mluvené slovo vyučujícího je zdůrazněno grafickým zobrazením. K přednostem tabule patří např. kromě její trvanlivosti jednoduchá manipulace, možnost okamžitého použití bez zatemnění, bez přípravy elektrických přívodů ap. Nedostatkem tabule je, že se vyučující musí během psaní na tabuli od žáků odvrátit, takže výklad je při psaní na tabuli obtížný.20

1.6. Počítač Bez počítače by se dnes žádná multimediální učebna (prezentační místnost, konferenční sál) neobešla. Je jich velké množství typů a slouží různým účelům. Nejběžnější je

20

MELEZINEK, Adolf. Inženýrská pedagogika. Vyd. 2. Praha: ČVUT, 1994, 179 s. ISBN 80-010-1214-X, 88.

16

vybavení učeben jedním počítačem, který pedagog využívá k výkladu, převážně pomocí připojeného dataprojektoru. Zde je nutné zdůraznit, že s využíváním počítače jsou spojeny dodatečné náklady. Pro účelnost počítače je prakticky nutné připojení k jinému externímu zobrazovacímu zařízení, nejběžněji tedy dataprojektoru. Poté je nutné počítat s pořízením software (operační systémy, programy, licence apod.) a jeho průběžným aktualizováním.

1.7. Dataprojektor Dataprojektory (datové projektory) patří dnes k jedné ze základních didaktických technik, staly se nedílnou součástí učeben, prezentačních místností, konferenčních sálů apod. V rozdělení didaktické techniky se řadí mezi projekční techniku. Dataprojektor pro svůj provoz vyžaduje připojení dalšího přístroje (resp. zdroje signálu) a na jeho základě pak lze projektor použít buď jako statickou, nebo dynamickou projekční techniku. Pro určení vhodnosti dataprojektoru pro konkrétní učebnu či konferenční sál je nutné znát několik parametrů. Jsou jimi především rozlišení, světelný výkon a kontrast. Rozlišení je zjednodušeně počet pixelů, které je možné zobrazit. Možností rozlišení je více, přičemž zvolení vhodného rozlišení záleží na účelu, pro který má dataprojektor sloužit, resp. jeho umístění, na velikosti promítací plochy atd.21 U dataprojektorů máme dva typy rozlišení, a sice fyzické (nativní) samotného dataprojektoru a rozlišení připojeného zdroje signálu, např. počítače. Pro dosažení nejkvalitnějšího obrazu je žádoucí, aby nativní rozlišení bylo shodné s rozlišením připojeného zdroje signálu. Touto problematikou se zabývá R. Drtina a závěr svého výzkumu shrnul takto: Výzkum jednoznačně prokázal, že nejen pro účely (výuky) 22 technické grafiky, ale pro přesnost zobrazení obecně je nutné, aby rozlišení grafické karty počítače odpovídalo nativnímu (fyzickému) rozlišení projektoru. 23 Světelný výkon dataprojektoru je jedním z nejdůležitějších parametrů. Udává se v jednotkách ANSI24 lumen. Zjednodušeně, čím větší je hodnota světelného výkonu dataprojektoru, tím je promítaný obraz kvalitnější a jasnější. S tím však úzce souvisí další dvě okolnosti, a sice parazitní světlo a kontrast. Pokud jsou hodnoty parazitního světla vysoké, mělo by se počítat s dostačující rezervou světelného výkonu, protože na něj parazitní světlo klade vyšší nárok. 21

DATA PROJEKTORY. Projektory: rozlišení dataprojektorů [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://projektory.xf.cz/proprezentace.htm. 22 Pozn. autora. 23 DRTINA, René. Možnosti a omezení elektronické podpory kvality vzdělávání. Vyd. 1. Praha: ExtraSystem, 2011, 157 s. ISBN 978-808-7570-012, 86. 24 American National Standards Institute [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://www.ansi.org/.

17

Kontrast určuje poměr mezi nejtmavším a nejsvětlejším místem na zobrazovací ploše. Dá se říci, že projektory s vyšším kontrastem nabízejí dokonalejší černou. Např. kontrastní poměr 10 000:1 udává, že dataprojektor svítí v bílé barvě 10 000x více, než v černé. Je však nutno poznamenat, že tento u obchodníků tak oblíbený údaj platí pouze za naprosté tmy. To lze využít např. v domácím prostředí, ale v učebnách či konferenčních sálech není tento stav žádoucí.

2. Analytická část Tato část analyzuje současné předpisy a doporučení, které se přímo týkají vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů materiálními didaktickými prostředky, které byly blíže rozebrány v první části. V následujících kapitolách jsou vyhledané předpisy a opatření rozděleny na zákony, vyhlášky, technické normy a doporučení. Z předpisů jsou vypsány požadavky týkající se učeben a konferenčních sálů podle autorem stanovených kritérií a poté jsou tyto požadavky včetně doporučení aplikovány na prostory a vybavení VŠH. Předpisy jsou analyzovány takovým způsobem, aby požadavky z nich vyplývající mohly sloužit všem pedagogům a pořadatelům akcí konferenčního typu ke zlepšení kvality učeben a konferenčních sálů.

2.1. Předpisy Právní předpis podle A. Gerlocha je takové rozhodnutí orgánu veřejné moci, které obsahuje právní normy jako předem daná pravidla chování. Právní předpisy jsou rozhodujícím pramenem práva [...]25 Zjednodušeně mezi právní předpisy v České republice řadíme ústavní zákony, zákony a zákonná opatření, nařízení a vyhlášky. Nařízení a vyhlášky jsou pak druhy podzákonných právních předpisů, tzv. prováděcí předpisy, které jsou vydány na základě konkrétního zákona a slouží k upřesnění obsahu právní normy v něm obsažené. Následuje přehled právních předpisů, které upravují uspořádání a vybavení učeben a konferenčních sálů.

25

GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 4. upr. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 343 s. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3800-239, 75.

18



Zákon č. 183/2006 Sb. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) 26 mimo jiné upravuje

podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další body související s předmětem této právní úpravy. Prováděcí právní předpis k tomuto zákonu vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj dne 12. srpna 2009, viz vyhláška č. 268/2009 Sb. 

Zákon č. 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách27 komplexně upravuje problematiku vysokého školství

jakožto nejvyššího článku vzdělávací soustavy v České republice, veřejné i soukromé vysoké školy, vojenské a policejní vysoké školy, studijní programy, studium na vysoké škole, postavení studenta, akademických pracovníků, proces akreditace a státní správu vysokých škol. 28 

Zákon č. 258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů 29

zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc, úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí. Prováděcí právní předpis k tomuto zákonu vydalo Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí dne 4. října 2005, viz vyhláška č. 410/2005 SB.

26

Zákon o územním plánování a stavebním řádu. Ministerstvo vnitra České republiky. Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=183/2006&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 27 Zákon o vysokých školách. Ministerstvo vnitra České republiky. Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=111/1998&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 28 Zákon o vysokých školách. Www.cuni.cz [online]. (cit. 2014-10-16). Dostupné z http://www.cuni.cz/UK1401.html. 29 Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Ministerstvo vnitra České republiky. Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=258/2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy.

19



Vyhláška č. 268/2009 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavby30 stanoví technické požadavky na

stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů. Patří mezi základní prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu. Důležité je, že vyhláška blíže upravuje specifické požadavky na vybrané druhy staveb podle jejich speciálního účelu. 

Vyhláška č. 410/2005 Sb. Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro

výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých31 stanoví hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid mateřských škol, základních a středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských zařízení zařazených do rejstříku škol. 

České technické normy Tvorbu a vydávání technických norem zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci,

metrologii a státní zkušebnictví32 (dále jen UNMZ) a to pod chráněným označením ČSN. Závazný výklad zkratky neexistuje, neoficiálně se zkratka vykládá slovy Česká soustava norem. Jediným zákonem chráněným označením je Česká technická norma.33 Na internetových stránkách UNMZ jsou za úplatu zpřístupněny jak platné, tak i neplatné České technické normy. 34

30

Vyhláška o technických požadavcích na stavby. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Oblast územního plánování a stavebního řádu [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=69147&fulltext=&nr=268~2F2009&part=&name=&rpp= 15#local-content. 31 Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Hygiena dětí a mladistvých [online]. [cit. 201410-21]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=60500&nr=410~2F2005&rpp=15#local-content. 32 České technické normy. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví [online]. [cit. 201410-18]. Dostupné z: http://www.unmz.cz/urad/unmz. 33 ČSN. Wikipedie [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8CSN. 34 Podrobné vyhledávání v normách. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví [online]. 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: https://csnonline.unmz.cz/vyhledavani.aspx.

20

Zde je velice důležité uvést, že používání Českých technických norem je založeno na principu dobrovolnosti.35 Podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, není Česká technická norma sama o sobě obecně závazná. Nicméně existuje mnoho případů, kdy dodržení požadavků technických norem je přímo vyžádáno zákonem či podzákonným právním předpisem. Např. vyhláška č. 410/2005 Sb. stanoví, že regulace denního osvětlení musí být řešena v souladu s normovými požadavky ČSN 730580 - 1, 2, 3. V takovém případě se jinak nezávazná technická norma stane obecně závaznou, neboť na ni právní předpis výslovně odkázal. Zde jsou velmi stručně vyjmenovány nejdůležitější technické normy týkající se vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů:

-

ČSN 73 4301 - Obytné budovy;

-

ČSN 73 5305 - Administrativní budovy a prostory;

-

ČSN 73 0540 - Tepelná ochrana budov;

-

ČSN 73 0525 - Akustika - Projektování v oboru prostorové akustiky;

-

ČSN 73 0527 - Akustika - Projektování v oboru prostorové akustiky - Prostory pro kulturní účely - Prostory ve školách - Prostory pro veřejné účely;

-

ČSN 73 5245 - Kulturní objekty s hledištěm – podmínky viditelnosti;

-

ČSN 73 0580 - Denní osvětlení budov;

-

ČSN 36 0020 - Sdružené osvětlení;

-

ČSN EN 12665 - Světlo a osvětlení - Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení;

-

ČSN EN 12464 - 1 - Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů;

-

ČSN EN 1729 - 1 - Nábytek - Židle a stoly pro vzdělávací instituce;

-

ČSN EN 60574-21 - Audiovizuální, obrazová a televizní zařízení a systémy;

-

ČSN EN 61947-1 - Elektronická projekce – Měření a dokumentace klíčových vlastností;

-

ČSN EN 62503 - Kvalita multimédií – Metoda hodnocení synchronizace zvuku a obrazu;

-

ČSN ISO 10075 - Ergonomické zásady ve vztahu k mentální zátěži – všeobecné termíny a definice;

35

Uvádění norem v právních předpisech. In: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví [online]. 2012 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.unmz.cz/urad/problematika-uvadeni-technickychnorem-v-pravnich-predpisech.

21

-

ČSN EN ISO 9241-1 - Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály;

-

ČSN EN ISO 24502 - Ergonomie – Funkční navrhování – Specifikace kontrastu jasu závislého na věku pro barevné světlo.

2.2. Požadavky na uspořádání a vybavení učeben a konferenčních sálů V jednotlivých podkapitolách budou analyzovány požadavky a doporučení týkající se vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů. Bude se vycházet ze zákonů, vyhlášek a Českých technických norem, které byly přiblíženy v předchozí kapitole. Dále budou tyto požadavky doplněny o doporučení odborníků. Rovněž jsou zde popsány postupy pro jednoduchá hodnocení jednotlivých parametrů.

2.2.1. Světlá výška místností Podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., § 10 odst. 5, písm. a) musí být v obytných a pobytových místnostech světlá výška alespoň 2600 mm. Dále podle § 49 odst. 1, písm. b) musí být nejmenší světlá výška místností a prostorů 3300 mm u základních, středních, vyšších a speciálních škol, při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení na světlou výšku 3000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu 5,3 m3 na jednoho žáka. Česká technická norma ČSN 73 5305 udává minimální světlou výšku kancelářských pracovišť 2700 mm a doporučenou minimální světlou výšku 3000 mm.

2.2.2. Prostor na jednu osobu Podle vyhlášky č. 410/2005 Sb., § 4 odst. 2 v prostorech zařízení pro výchovu a vzdělávání, s výjimkou škol v přírodě a provozoven pro výchovu a vzdělávání, musí na 1 žáka připadnout v učebnách nejméně 1,65 m2, v odborných pracovnách, laboratořích a počítačových učebnách, v jazykových učebnách a učebnách písemné a elektronické komunikace nejméně 2 m2. V učebnách pracovních činností základních škol musí připadnout na 1 žáka nejméně 4 m2. Ve školách, uskutečňujících vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, se stanoví plocha na 1 žáka v teoretických učebnách nejméně 2,3 m2. 22

Česká technická norma ČSN 73 5305 udává minimální plochu na jednu sedící osobu a doporučenou plochu na jednu sedící osobu podle druhu interiérového vybavení jednacího nebo shromažďovacího prostoru. Při kombinaci sedacího nábytku a stolů (jednací místnosti pro více osob u stolů apod.) je minimální plocha na jednu sedící osobu 1,5 m2 a doporučená plocha 1,6 m2. Pakliže je sedací nábytek uspořádaný v řadách (přednáškové, jednací síně apod.) je minimální plocha na jednu sedící osobu 0,9 m2 a doporučená plocha 1,2 m2. Při změnách staveb se připouští 1,3 m2 na jednu sedící osobu v jednacích místnostech se zařízením pro více osob u stolů. Jedná se o plošné minimální a doporučené požadavky, avšak optimum je vždy závislé na konkrétním interiérovém uspořádání a charakteru jednacích a shromažďovacích prostorů.

2.2.3. Umyvadlo v prostorech Podle vyhlášky č. 410/2005 Sb., § 4a odst. 4 ve výukových prostorách provozoven pro výchovu a vzdělávání musí být umístěno alespoň jedno umyvadlo s přívodem studené pitné vody.

2.2.4. Vybavení nábytkem Podle vyhlášky č. 410/2005 Sb., § 11 odst. 1 zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí být vybavena nábytkem, který zohledňuje rozdílnou tělesnou výšku dětí a žáků a podporuje správné držení těla. Židle a stoly pro děti a žáky musí umožňovat dodržování ergonomických zásad práce žáků vsedě. Mezi tyto zásady patří: 1. Výška sedadla je rovna délce bérce, zvětšené o výšku nízkého podpatku (1 - 2 cm), tj. chodidla jsou při zadním sezení celou plochou v pevném kontaktu s podlahou tak, aby bylo možno se o ně pevně opřít; 2. Efektivní hloubka sedadla podepírá nejméně 2/3 délky stehna. Přední hrana sedadla nesmí zasahovat do podkolenní jamky a musí být zaoblená; 3. Opěradlo slouží především jako opora beder, nikoliv hrudní páteře. Pro volný pohyb horních končetin nemá sahat výš než k dolnímu úhlu lopatek; 4. Výška pracovní plochy stolu je umísťována ve výšce loktů volně spuštěných paží sedícího žáka; 23

5. Vhodný je snadno nastavitelný náklon desky stolu. Stupeň nastavení pro psaní je 1016 stupňů, pro čtení až 35 stupňů; Dále podle § 11 odst. 1 výše uvedené vyhlášky pracovní stoly musí mít matný povrch. Při používání tabule musí být dodržena vzdálenost minimálně 2 m od přední hrany prvního stolu žáka před tabulí. Podle § 11 odst. 2 výše uvedené vyhlášky vybavení nábytkem v ubytovacích zařízeních musí odpovídat charakteru zařízení a věku dětí nebo žáků. Rozsazení žáků v učebně se řídí podle jejich tělesné výšky; dále se přihlíží ke speciálním vzdělávacím potřebám, případným zrakovým a sluchovým vadám a jinému zdravotnímu postižení žáků. Při uspořádání lavic se dbá na to, aby u žáků nedocházelo k jednostrannému zatížení svalových skupin a aby byly dodrženy požadavky na úroveň osvětlení.

2.2.5. Osvětlení Osvětlení se dá rozdělit na osvětlení denním světlem a umělým světlem. Pro tuto práci bude dostačující popsat osvětlení denním světlem velikostí oken, jejich umístěním s ohledem na světové strany a také zatemněním. Je to z toho důvodu, že velikost oken je již dána při stavbě budovy, stejně tak i jejich rozmístění s ohledem na celkovou kompozici budovy. Regulace přirozeného světla je pak možná jedině zatemněním (částečným nebo úplným). Naproti tomu regulace osvětlení umělým světlem je snazší dle potřeb místnosti. Podle vyhlášky č. 410/2005 Sb., § 12 odst. 1 ve vnitřních prostorech budov zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání, určených k dlouhodobému pobytu žáků, musí být vyhovující denní osvětlení odpovídající normovým požadavkům. Podle § 12 odst. 4 výše uvedené vyhlášky osvětlenost bílé tabule musí mít nejméně stejnou úroveň jako osvětlenost učebny. Tabule musí mít matný povrch, což se nevztahuje na tabule, na které se nepíše křídou. Ze všech pracovních míst ve směru pohledu na tabuli musí být vyloučeno zrcadlení svítidel na tabuli. Podle § 13 odst. 3 výše uvedené vyhlášky vzdálenost zobrazovací jednotky od očí musí být regulovatelná, nejméně 0,5 m od horního okraje zobrazovací jednotky ve výši očí. Podle § 15 odst. 1 výše uvedené vyhlášky pro většinu zrakových činností v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání se vyžaduje směr denního osvětlení zleva a shora. Svítidla u soustav umělého osvětlení se umísťují na strop 24

rovnoběžně s okenní stěnou, pokud to umožňuje stavební dispozice místnosti, zejména klenby nebo překlady. Česká technická norma ČSN 73 0580 - 1 udává základní požadavky na denní osvětlení budov. Podle této normy se musí ve vnitřních prostorech s trvalým pobytem lidí v souladu s jejich funkcí co nejvíce využívat denního osvětlení, které je pro člověka nenahraditelné. Česká technická norma ČSN EN 12464 - 1 udává udržovanou osvětlenost Em36 podle druhu prostoru, úkolu nebo činnosti. V administrativních budovách (kancelářích, konferenčních a zasedacích místností) pro psaní, čtení a zpracovávání dat je udávána hodnota 500 lx. Stejná hodnota je udávána v posluchárnách a auditoriích. Pro učebny a konzultační místnosti je hodnota 300 lx. P. Bednář 37 rozděluje umělé osvětlení na pět druhů podle toho, jak rozdělují světelný tok: -

přímá (90% světla dolů);

-

převážně přímá (10 - 40% světla nahoru, 60 - 90% dolů);

-

smíšená (40 - 60% nahoru i dolů);

-

převážně nepřímá;

-

nepřímá (90% nahoru). Pro následné hodnocení osvětlení prostor VŠH bude sloužit tabulka pro výpočet

poměrných příkonů, jak je popisují Václav Bystřický a Jan Kaňka: Poměrné příkony se v praxi mohou využít pro stanovení celkového potřebného příkonu osvětlovací soustavy a pro pouze orientační předběžný návrh osvětlovací soustavy. Tabulky poměrných příkonů udávají hodnoty příkonů W.m-2 potřebných pro zjištění určité osvětlenosti (zpravidla 100 lx) na jednotkové osvětlované ploše. 38

36

MODUS. Udržovaná osvětlenost - hodnota průměrně osvětlenosti na daném povrchu (lavice, stůl, podlaha), pod kterou nesmi osvětlenost poklesnout (jednotka:lx), In: Osvětlení školních tříd: Vzorová řešení osvětlení školních tříd [online]. [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: www.modus.cz/cze/getfile.php?FileID=2231. 37 BEDNÁŘ, Pavel. Interier. Vyd. 1. Praha: ČVUT, 1993, 44 s., 40 s. tab. ISBN 80-010-0983-1. 38 BYSTŘICKÝ, Václav a Jan KAŇKA. Osvětlení. Vyd. 1. Praha: ČVUT, 1992, 76 s., 5 složených l. příl. ISBN 80-010-0832-0, 62 - 63.

25

Žárovkami Osvětlení

přímé převážně přímé smíšené převážně nepřímé nepřímé

tmavé

Zářivkami stěny světlé tmavé tmavé

strop světlý tmavý 16 18 22 25 27 34 34 44

strop světlý tmavý 5 6 6 6,5 7 9 9 10

stěny světlé tmavé světlý 14 18 22 25 29

42

světlý 4 5 6 6,5

57

47

10

15

x Hodnoty platí pro žárovky 100 W a výše

tab. č. 3 - hodnoty poměrných příkonů (W.m-2) pro zajištění osvětlenosti 100 lx Vzorec pro výpočet poměrných příkonů je pak následující:39

kde : P - požadovaný příkon [W] p - poměrný příkon dle tabulky č. 3 [W.m-2] S - plocha místnosti [m2] E - intenzita osvětlení (osvětlenost) [lx] Po úpravě vzorce pro výpočet osvětlenosti dostáváme:

Bystřický a Kaňka dále uvádějí požadavky na osvětlení během čtení a studia, v konferenčních sálech a během přednášek 40:

39

Technická univerzita Ostrava. Metoda poměrného příkonu. In: Http://www.fei.vsb.cz/cs/index.html [online]. Fakulta elektrotechniky a informatiky. [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://fei1.vsb.cz/kat420/vyuka/FAST/vypocet_osvytleni-tabulky.pdf. 40 BYSTŘICKÝ, Václav a Jan KAŇKA. Osvětlení. Vyd. 1. Praha: ČVUT, 1992, 76 s., 5 složených l. příl. ISBN 80-010-0832-0, 55.

26

-

velké - 500 lx;

-

střední - 300 lx;

-

malé - 200 lx.

2.2.6. Viditelnost Prostor (učebnu, konferenční sál apod.) je potřeba uspořádat tak, aby posluchači mohli dobře vnímat informace zrakem i sluchem. Vnímat zrakem jde jen tehdy, jestliže posluchači sedí v okruhu dobré viditelnosti. Okruh dobré viditelnosti popisuje např. A. Melezinek jako plochu, která nabízí každému divákovi optimální podmínky pozorování. 41 Melezinek ve své práci předkládá výpočet pro okruh dobré viditelnosti, jakožto hrubé pravidlo pro učitele a pořadatele akcí konferenčního typu v praxi.

X Projekční plocha

Plocha viditelnosti



Dmin

Dmax

Křivka viditelnosti

obr. č.1 - optimální okruh dobré viditelnosti optické projekce kde : X - šířka projekční plochy [m] Dmin - minimální vzdálenost diváků [m] Dmax - maximální vzdálenost diváků [m]  - pozorovací úhel [°]

41


27

Dmin Melezinek stanoví na hodnotu 2 . X, Dmax na hodnotu 6 . X a pozorovací úhel  na hodnotu 45°. Dále píše, že jako doplňující pravidlo by mělo platit, že spodní hrana promítací plochy je minimálně 1,8 m nad podlahou (horní hranou pódia). Pro správné vnímání informací však nestačí pouze se nacházet v okruhu dobré viditelnosti, ale např. sám text na promítací ploše musí být čitelný (viz kap. 1.4.). Pro umístění monitorů a TV obrazovek platí obdobná pravidla, jako pro projekci. J. Chromý udává hodnoty D min 3 . Q, Dmax 5 . Q a  30° (poměr stran 4:3) resp. D min 3,6 . Q, Dmax 6,1 . Q a  30° (poměr stran 16:9), kde Q je úhlopříčka monitoru nebo TV obrazovky. Podle R. Drtiny je jednou z nejdůležitějších veličin při tvorbě obrazových materiálů kritický detail. Jeho definice vychází z normální zrakové ostrosti zdravého oka a znamená, že oko je schopno rozlišit předměty, které lze vidět pod úhlem 1'. Z toho můžeme odvodit minimální velikost obrazového bodu a tím minimální tloušťku čáry. Digitální technika používá pro obrazový bod termín pixel. Pro kritický detail platí rovnice: ∈ min = 0,3 · L kde : ∈ min - minimální velikost obrazového bodu [mm] L - pozorovací vzdálenost [m] Pokud je skutečná dosažená velikost obrazového bodu menší, začínají jemné detaily obrazu splývat.42 Z hlediska viditelnosti je velmi důležitý správný výběr dataprojektoru. Pro alespoň přibližné hodnocení vhodnosti dataprojektorů poslouží následující rovnice. J. Chromý uvádí dva jednoduché zákony optiky, jakož i vztah intenzity osvětlení a světelného výkonu: 43

-

Zákon o vlivu vzdálenosti osvětlené plochy od zdroje - intenzita osvětlení klesá se čtvercem vzdálenosti od zdroje;

42

DRTINA, René. Možnosti a omezení elektronické podpory kvality vzdělávání. Vyd. 1. Praha: ExtraSystem, 2011, 157 s. ISBN 978-808-7570-012, 76. 43 CHROMÝ, Jan. Materiální didaktické prostředky v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Verbum, 2011, 209 s. Komunikace a média. ISBN 978-80-904415-5-2, 179 - 180.

28

kde : E - intenzita osvětlení (osvětlenost) [lx] I - svítivost zdroje [cd] a - vzdálenost zdroje od osvětlené plochy

-

Zákon o součtu intenzit osvětlení - je-li část plochy osvětlena několika různými zdroji, pak se výsledná hodnota intenzity osvětlení této části rovná součtu jednotlivých intenzit;

kde: E - intenzita osvětlení (osvětlenost) [lx]

-

Vztah intenzity osvětlení a světelného výkonu - intenzita osvětlení je rovna světelnému výkonu dělenému plochou, kterou osvětluje.

kde: P - světelný tok [ANSI lm] S - plocha [m2] Dalším parametrem, který je nutné při výběru dataprojektoru brát v úvahu, je životnost lampy, případně i cena lampy. Tento údaj je nicméně vždy pouze orientační, a tak slouží pouze pro představu o náročnosti na údržbu, resp. na celkové náklady s dataprojektorem spojené. A. Melezinek dále uvádí doporučenou výšku písma při psaní na tabuli, viz tab. č. 4. Uvádí zde příklad, kdy v seminární místnosti obvyklé velikosti (vzdálenost studenta v poslední řadě je od tabule asi 9m) píšete bílou křídou na tmavozelenou nebo černou tabuli, měla by být výška písma nejméně 6 až 7 cm.44

44


29

výška písma [cm]

25

1

20 2 15 3

10 5

0

5

10

15

20

25

30

35

40

pozorovací vzdálenost [m] 1) bílé psací písmo na tmavém pozadí 2) černé psací písmo na světlém pozadí 3) černé tiskací písmo na světlém pozadí

tab. č. 4 - doporučené velikosti písma Toto doporučení, jak ho uvádí A. Melezinek, by mělo být základem jakékoliv práce s tabulí. Pokud nebude pisatelem zohledňována vzdálenost publika, resp. studentů či posluchačů sedících v poslední řadě, může to naprosto znehodnotit i ten nejlepší výklad. Jestliže bude pisatel psát malým či dokonce i pro publikum vpředu nečitelným písmem, tak nastanou situace, kdy publikum nebude schopno z tabule vyčíst nic užitečného. Budou tím frustrovaní, nebudou vnímat výklad a budou se ptát kolegů v předních řadách, co že si to mají zapsat. Tím pádem přestane i publikum v předních řadách dávat pozor.

2.2.7. Výměna vzduchu Vysoká koncentrace CO2 ve vzduchu má neblahé účinky na lidské zdraví a jsou s ní spojovány některé civilizační choroby, jmenovitě syndrom nemocných budov. U lidí pobývajících v nevětraných a vydýchaných prostorech se mohou objevovat problémy s dýcháním, kožní onemocnění, únava očí, vyčerpanost, nepozornost, celková únava těla atd. Proto je velice důležité dbát na to, aby ve všech prostorách byla zajištěna dostatečná výměna

30

vzduchu. Hodnota koncentrace CO2 by neměla překročit hranici 1000 ppm, přičemž doporučená maximální hodnota je 700 ppm. 45 Podle vyhlášky č. 410/2005 Sb., § 18 odst. 1 musí být prostory zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání určených k pobytu přímo větratelné. Podle § 17 odst. 2 výše uvedené vyhlášky v místnosti, kde je použito přirozené větrání okny, musí být okna zajištěna proti rozbití v důsledku průvanu. Ovládání ventilačních otvorů musí být dosažitelné z podlahy. Podle přílohy č. 3 této vyhlášky jsou ustanoveny požadavky na větrání:

Typ prostoru Učebny Tělocvičny Šatny Umývárny Sprchy Záchody

Množství vzduchu [m3 . hod-1] 20 - 30 na 1 žáka 20 - 90 na 1 žáka 20 na 1 žáka 30 na 1 umyvadlo 150 - 200 na 1 sprchu 50 na 1 kabinu, 25 na 1 pisoár

tab. č. 5 - požadavky na větrání podle typu prostoru Podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., § 26 odst. 3 akustické vlastnosti výplní otvorů musí zajistit dostatečnou ochranu před hlukem ve všech chráněných vnitřních prostorech stavby současně za podmínek minimální výměny vzduchu v době pobytu lidí 25 m3 . h-1/osobu nebo výměny vzduchu v místnosti nejméně jedenkrát za 2 hodiny. Dále musí být dodržena hodnota maximální přípustné koncentrace oxidu uhličitého 1000 ppm, která slouží jako ukazatel intenzity a kvality větrání.

2.2.8. Akustika Zajištění dobré kvality zvuku je v učebnách a konferenčních sálech obzvláště důležité. Podle J. Chromého 46 je podíl smyslů na přijímání informací následující: zrak 80%, sluch 12%, hmat 5%, ostatní 3%. Analýzou tradičního vyučování bylo však zjištěno, že podíl smyslů na příjmu informací je následující: zrak 12%, sluch 80%, hmat 5%, ostatní 3%. Již z tohoto je 45

HEJHÁLEK, Jiří. Vydýchaný vzduch a jak ho správně vyvětrat: Rizika pobytu ve vydýchaném prostředí a výpočet intenzity větrání. In: Http://www.stavebnictvi3000.cz/ [online]. 2009 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/vydychany-vzduch-a-jak-ho-spravne-vyvetrat/. 46 CHROMÝ, Jan. Role technických výukových prostředků v elektronickém marketingu vysokých škol. Vyd. 1. Praha: Verbum, 2012, 174 s. Komunikace a média, sv. 7. ISBN 978-809-0517-752, 26 - 27.

31

zřejmé, že je nutné v co největší možné míře zapojit zrak i sluch, a to vhodným zapojováním materiálních i nemateriálních didaktických prostředků. Dodržování metod prostorové akustiky je podle P. Bednáře nutné k zajištění správného odrazu zvuku a k dosažení rovnoměrného zásobování všech posluchačů zvukem, při volbě tvarového řešení, akustických úprav povrchů z hlediska tvaru, velikosti prvků a akustické pohltivosti, k dosažení optimální doby dozvuku47 pro různé druhy produkce, při hodnocení prostoru z hlediska akustické kvality.48 Kvalita zvuku velkou měrou závisí na dobře zvolené ozvučovací technice. Ta se bude lišit, bude-li se realizovat vybavení učebny a vybavení velké posluchárny či velkého konferenčního sálu. Vynaložení velkých nákladů spojených s pořízením profesionální ozvučovací techniky nemusí vždy přinést kýžený efekt, naopak s sebou může přinést problémy (např. použití reproduktorů v systému Dolby Digital 5.1, které je určeno pro domácí kino, v učebně s kapacitou 25 žáků bude mít naprosto nežádoucí efekt).

2.3. Aplikace předpisů na prostory VŠH V jednotlivých podkapitolách budou výše popsané požadavky a doporučení aplikovány na prostory VŠH. Podkapitoly jsou rozděleny podle konkrétních multimediálních učeben. Nejprve jsou popsány technické parametry každé multimediální učebny a poté jsou tyto parametry porovnány s požadavky a doporučeními rozepsaných v kapitole 2.2. Nutno podotknout, že ne všechny požadavky jsou níže aplikovány. Např. přesné měření výměny vzduchu vyžaduje profesionální přístroje. Pro potřeby hodnocení se bude vycházet z rozměrů místností a počtu studentů. Akustika bude v následném hodnocení zastoupena pouze řešením ozvučení. Hodnocení vhodnosti dataprojektorů autor ponechal pro další výzkum, neboť špatný přístup k dataprojektorům v učebnách a neexistence jejich podrobnějších specifikací ve výroční správě školy, by vedly jen k velmi orientačnímu a tedy k neadekvátnímu hodnocení.

47

Dozvuk: Je–li odrážející stěna blíže ke zdroji zvuku než 17 m, ozvěna nevzniká, ale prodlužuje se trvání zvuku původního – vzniká dozvuk. V malých místnostech slouží k zesílení sluchového vjemu, neboť následuje po původním zvuku tak rychle, že s ním splývá. Splývá–li odražený zvuk se zvukem následujícím, konce slov se prodlužují a řeč se stává nesrozumitelnou. KRÁLOVÁ, Magda. Ozvěna a dozvuk. In: Http://www.techmania.cz [online]. [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://www.techmania.cz/edutorium/art_exponaty.php?xkat=fyzika&xser=416b757374696b61h&key=312. 48 BEDNÁŘ, Pavel. Interier. Vyd. 1. Praha: ČVUT, 1993, 44 s., 40 s. tab. ISBN 80-010-0983-1, 18 - 19.

32

2.3.1. Malá aula Technický popis místnosti (parametry):

-

rozměry místnosti:

- výška - 6 m; - délka - 12,1 m; - šířka - 9,4 m; - plocha - 114 m2 ; - počet míst pro posluchače - 108;

-

stupňovitá podlaha s uličkami po obou stranách a uprostřed;

-

výška stupňů - 200 mm;

-

lavice mají sklopná sedadla i psací desky a jsou celé připevněny k zemi;

-

výška sedadla - 47 cm, efektivní hloubka sedadla - 45 cm;

-

velikost psací plochy - 0,16 m2;

-

vybavení učebny:

- magnetická pylonová tabule; - dataprojektor; - zpětný projektor (meotar); - počítač propojený s dataprojektorem; - reproduktory umístěné v rozích místnosti; - projekční plocha - pouze bílá zeď;

-

šířka projekční plochy - 200 cm;

-

minimální vzdálenost projekční plochy od podlahy - 3,3 m;

-

vzdálenost první řady posluchačů od projekční plochy - 4,1 m;

-

vzdálenost poslední řady posluchačů od projekční plochy - 11,4 m;

-

vzdálenost první řady posluchačů od tabule - 4,1 m;

-

vzdálenost poslední řady posluchačů od tabule- 11,4 m;

-

speciální akustické úpravy - akustické odrazné a pohlcující panely;

-

umyvadlo - ano;

-

osvětlení místnosti:

- orientace oken - západ; - umístění oken - bok místnosti; - velikost oken - 21 m2 ; - druh umělého osvětlení - zářivky 96x, 18 W; - celkový příkon - 1728 W; - vzdálenost umělého osvětlení od pracovních ploch - od 3,9 m do 5,3 m; 33

- osvětlení je převážně přímé; - možnosti zatemnění - dálkově ovládané žaluzie (látkové); -

barva stěn - světlá;

-

barva stropu - světlá. Hodnocení parametrů místnosti:

-

světlá výška místnosti: Světlá výška místnosti je 6 m. Podle požadavků musí být minimálně 3300 mm, což

místnost splňuje.

-

místo pro jednu osobu: Plocha místnosti je 114 m2. Počet míst pro posluchače (žáky) je 108. Plocha na

jednoho žáka v místnosti je:

Podle požadavků musí připadnout na jednoho žáka v učebnách minimálně 1,65 m2. Minimální plocha na jednoho žáka v učebnách tedy nevyhovuje.

-

rozměry sedadel: Výška sedadel je 47 cm a efektivní hloubka je 45 cm. Podle požadavků výška sedadla

je rovna délce bérce, zvětšené o výšku nízkého podpatku a efektivní hloubka sedadla podepírá nejméně 2/3 délky stehna, což sedadla splňují.

-

vzdálenost první řady od tabule: Vzdálenost první řady posluchačů od tabule je 4,1 m. Podle požadavků je minimální

vzdálenost 2 m, což místnost splňuje.

-

okruh viditelnosti: Šířka projekční plochy (X) je 200 cm. Vzdálenost první řady posluchačů od projekční

plochy je 4,1 m. Vzdálenost poslední řady posluchačů od projekční plochy je 11,4 m. Podle

34

požadavků je minimální vzdálenost diváků od projekční plochy Dmin 2 . X a maximální vzdálenost diváků od projekční plochy D max 6 . X.

Minimální i maximální vzdálenost diváků od projekční plochy tedy místnost splňuje.

-

výška projekční plochy od podlahy: Minimální vzdálenost projekční plochy od podlahy je 3,3 m. Podle požadavků je

minimální vzdálenost 1,8 m, což místnost splňuje.

-

ozvučení: Reproduktory umístěné v rozích místnosti nevyhovují požadavkům kvalitního

ozvučení místnosti.

-

umyvadlo v místnosti: V místnosti je umístěno jedno umyvadlo s přívodem studené pitné vody, což plně

vyhovuje hygienickým požadavkům.

-

umělé osvětlení místnosti: V místnosti jsou světlé stěny i strop. Plocha místnosti je 114 m2, příkon umělého

osvětlení zajištěný zářivkami je 1728 W. Osvětlení je převážně přímé. Poměrný příkon dle tabulky č. 3 je 5 W.m-2. Po dosazení do vzorce pro výpočet osvětlenosti dostáváme:

Podle požadavků musí být v učebnách a konzultačních místnostech minimální hodnota osvětlení 300 lx, což tato místnost splňuje. To odpovídá středním požadavkům na osvětlení učeben při čtení a psaní poznámek.

35

2.3.2. Velká aula Technický popis místnosti (parametry):

-



-


-


-


-


-


-

vybavení učebny:

- magnetická pylonová tabule; - dataprojektor; - zpětný projektor (meotar); - počítač propojený s dataprojektorem; - reproduktory umístěné v rozích místnosti; - projekční plocha - pouze bílá zeď;

-


-


-


-


-


-


-

speciální akustické úpravy - akustické odrazné a pohlcující panely;

-

umyvadlo - ano;

-


- orientace oken - západ; - umístění oken - bok místnosti; - velikost oken - 30 m2 ; - druh umělého osvětlení - zářivky 144x, 18 W; - celkový příkon - 2592 W; - vzdálenost umělého osvětlení od pracovních ploch - od 3,1 m do 5,3 m; 36

- osvětlení je převážně přímé; - možnosti zatemnění - dálkově ovládané žaluzie (látkové); -


-


-


místnost splňuje.

-

místo pro jednu osobu: Plocha místnosti je 211 m2. Počet míst pro posluchače (žáky) je 182. Plocha na

jednoho žáka v místnosti je:


-



-



-


plochy je 4,7 m. Vzdálenost poslední řady posluchačů od projekční plochy je 15,1 m. Podle

37


Minimální vzdálenost diváků od projekční plochy místnost splňuje, avšak maximální vzdálenost již ne, je překročena o 3,1 m.

-



-

ozvučení: Reproduktory umístěné v rozích místnosti nevyhovují požadavkům kvalitního

ozvučení místnosti.

-



-



Podle požadavků musí být v učebnách a konzultačních místnostech minimální hodnota osvětlení 300 lx, což tato místnost nesplňuje, hodnota je nižší o 50 lx. To odpovídá malým požadavkům na osvětlení učeben při čtení a psaní poznámek.

38

2.3.3. Učebna č. 108 Technický popis místnosti (parametry):

-


- výška - 3 m; - délka - 12 m; - šířka - 7,2 m; - plocha - 86 m2 ; - počet míst pro posluchače - 88;

-


-


-


-


-


-

vybavení učebny:

- magnetická pylonová tabule; - dataprojektor; - zpětný projektor (meotar); - počítač propojený s dataprojektorem; - reproduktory v systému Dolby Digital 5.1; - projekční plocha - pouze bílá zeď;

-


-


-


-


-


-


-

speciální akustické úpravy - ne;

-

umyvadlo - ano;

-


- orientace oken - sever; - umístění oken - bok místnosti; - velikost oken - 30 m2 ; - druh umělého osvětlení - zářivky 24x, 36 W; - celkový příkon - 864 W; - vzdálenost umělého osvětlení od pracovních ploch - od 1,3 m do 2,2 m; 39

- osvětlení je převážně přímé; - možnosti zatemnění - žaluzie (látkové); -


-


-


místnost nesplňuje. Pokud místnost splňuje požadavek na dodržení kubatury vzduchu na jednoho žáka 5,3 m3, je možné snížení světlé výšky na 3000 mm. Tu však tato místnost také nesplňuje.

-

místo pro jednu osobu: Plocha místnosti je 86 m2. Počet míst pro posluchače (žáky) je 88. Plocha na jednoho

žáka v místnosti je:


-



-



-


plochy je 2,4 m. Vzdálenost poslední řady posluchačů od projekční plochy je 11,6 m. Podle 40

požadavků je minimální vzdálenost diváků od projekční plochy Dmin 2 . X a maximální vzdálenost diváků od projekční plochy Dmax 6 . X.

Minimální vzdálenost diváků od projekční plochy místnost nesplňuje, je kratší o 160 cm. Maximální vzdálenost diváků od projekční plochy místnost splňuje.

-



-

ozvučení: Malé reproduktory v systému Dolby Digital 5.1 umístěné na stropě a subwoofer na

stěně nevyhovují požadavkům kvalitního ozvučení místnosti.

-



-




41

2.3.4. Učebna č. 101 Technický popis místnosti (parametry):

-



-


-


-


-


-


-

vybavení učebny:

- magnetická pylonová tabule; - dataprojektor; - zpětný projektor (meotar); - počítač propojený s dataprojektorem; - reproduktory v systému Dolby Digital 5.1; - projekční plocha - pouze bílá zeď;

-


-


-


-

vzdálenost poslední řady posluchačů od projekční plochy - 8 m;

-


-

vzdálenost poslední řady posluchačů od tabule- 8 m;

-


-

umyvadlo - ano;

-


- orientace oken - jih; - umístění oken - bok místnosti; - velikost oken - 21 m2 ; - druh umělého osvětlení - zářivky 44x, 18 W; - celkový příkon - 792 W; - vzdálenost umělého osvětlení od pracovních ploch - od 1,5 m do 3 m; 42

- osvětlení je převážně přímé; - možnosti zatemnění - tmavý závěs (látkové); -


-


-

světlá výška místnosti: Světlá výška místnosti je 2,2 m. Podle požadavků musí být minimálně 3300 mm, což

místnost nesplňuje. Pokud místnost splňuje požadavek na dodržení kubatury vzduchu na jednoho žáka 5,3 m3, je možné snížení světlé výšky na 3000 mm. Tu však tato místnost také nesplňuje.

-




-



-



-


plochy je 2,3 m. Vzdálenost poslední řady posluchačů od projekční plochy je 8 m. Podle 43



-


minimální vzdálenost 1,8 m, což místnost nesplňuje.

-

ozvučení: Malé reproduktory v systému Dolby Digital 5.1 umístěné na stropě a subwoofer na

stěně nevyhovují požadavkům kvalitního ozvučení místnosti.

-



-




44

2.3.5. Učebna IVT Technický popis místnosti (parametry):

-


- výška - 4,2 m; - délka - 6 m; - šířka - 7,2 m; - plocha - 43 m2 ; - počet míst pro posluchače - 24;

-

vodorovná podlaha;

-

dlouhé stolní lavice se samostatnými sedadly nejsou připevněny k zemi;

-


-

vybavení učebny:

- magnetická tabule; - dataprojektor; - zpětný projektor (meotar); - 24 počítačů; - počítač pedagoga propojený s dataprojektorem; - reproduktory pouze u učitelského PC; - projekční plocha - pouze bílá zeď;

-


-


-

vzdálenost první řady posluchačů od projekční plochy - 1 m;

-

vzdálenost poslední řady posluchačů od projekční plochy - 5 m;

-


-


-


-

umyvadlo - ano;

-


- orientace oken - sever; - umístění oken - bok místnosti; - velikost oken - 12 m2 ; - druh umělého osvětlení - zářivky 18x, 36 W; - celkový příkon - 648 W; - vzdálenost umělého osvětlení od pracovních ploch 3,2; - osvětlení je převážně přímé; 45

- možnosti zatemnění - žaluzie; -


-


-

světlá výška místnosti: Světlá výška místnosti je 4,2 m. Podle požadavků musí být minimálně 3300 mm, což

místnost splňuje.

-



Podle požadavků musí připadnout na jednoho žáka v počítačových učebnách minimálně 2 m2. Minimální plocha na jednoho žáka v učebnách tedy nevyhovuje.

-



-


vzdálenost 2 m, což místnost nesplňuje.

-


plochy je 1 m. Vzdálenost poslední řady posluchačů od projekční plochy je 5,5 m. Podle požadavků je minimální vzdálenost diváků od projekční plochy Dmin 2 . X a maximální vzdálenost diváků od projekční plochy D max 6 . X.

46


-



-

ozvučení: Malé reproduktory u učitelského PC nevyhovují požadavkům kvalitního ozvučení

místnosti.

-



-



Podle požadavků musí být v učebnách a konzultačních místnostech minimální hodnota osvětlení 300 lx, což tato místnost splňuje.

3. Návrhová část Tato část shrnuje a vyhodnocuje výsledky výzkumu z druhé části, čímž jsou odpovězeny výzkumné otázky a vyhodnocena 1. hypotéza. Dále hodnotí předpisy s ohledem 47

na kompetence pedagogů a pořadatelů akcí konferenčního typu, a tím je vyhodnocena 2. hypotéza. Nakonec navrhuje rozdělení předpisů a doporučení do skupin podle kompetencí zainteresovaných osob.

3.1. Vyhodnocení výzkumu a kompetence osob V rámci výzkumu byly předpisy a doporučení týkající se vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů aplikovány na prostory VŠH, konkrétně bylo hodnoceno pět multimediálních učeben. Dvě auly, dvě posluchárny a jedna učebna IVT. Zda učebny splňují požadavky na parametry je znázorněno v tabulce č. 6: Učebna 108

101

IVT

Ano

Ne

Ne

Ano

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Rozměry sedadel

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Vzdálenost první řady od tabule

Ano

Ano

Ano

Ano

Ne

Okruh viditelnosti

Ano

Ne

Ne

Ne

Ne

Výška projekční plochy od podlahy

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ozvučení

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ne

Ne

Ne

Ano

Požadavek na parametry: Světlá výška místnosti Místo pro jednu osobu

Umyvadlo v místnosti Umělé osvětlení místnosti

Malá aula

Velká aula

Ano

tab. č. 6 - výsledky hodnocení učeben VŠH Tabulka č. 6 ukazuje, zda vybavení a uspořádání konkrétních učeben odpovídá předpisům a doporučením. Z tabulky je zřejmé, že nikoliv. V případě některých požadavků (místo pro jednu osobu, okruh viditelnosti, ozvučení) byly výsledky naprosto nevyhovující. Tímto je potvrzena 1. hypotéza. Uspořádání a vybavení prostor VŠH materiálními didaktickými prostředky z velké části nenaplňuje požadavky auditoriologie. Nejlépe z hodnocených učeben dopadla malá aula. Až na nevyhovující místo pro jednoho žáka a ozvučení (které se dá oproti sedadlům relativně snadno vyřešit) není učebně 48

co vytknout. Nejhůře pak dopadla učebna 101 a 108. Učebna 101 přitom před několika lety prošla rekonstrukcí. Největší problémy těchto učeben spočívají v jejich malých rozměrech. Místnosti i při téměř polovičním zaplnění vyžadují prakticky neustálé větrání, což je vážný problém hlavně v zimních měsících. V opačném případě je pak v místnostech vysoká koncentrace CO2. Vzhledem k tomuto problému by bylo vhodné vybavit všechny místnosti CO2 metrem pro měření kvality vzduchu. Tento cenově dostupný přístroj neustále měří koncentraci CO2 ve vzduchu a upozorní na potřebu větrat, jakmile hodnota přesáhne doporučenou mez. Mezi hlavní příčiny nesouladů prostor VŠH bezpochyby patří dispozice místností. Pakliže se nebuduje nová stavba, je velice těžké a finančně velmi náročné (a v drtivé většině případů prakticky nemožné) měnit dispozici místností v budově. S nedostatkem financí, resp. tlakem na co nejnižší náklady na zhotovení multimediální učebny, která by splňovala požadavky auditoriologie, mohou souviset další příčiny nesouladů. Každý sebelepší plán multimediální učebny může být pozměněn či úplně smeten ze stolu osobou mající na starost financování projektu. Další možné příčiny nedostatků mohou pramenit z neznalosti či nezájmu kompetentních osob o nezbytnost dodržování předpisů a doporučení pro vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů a jejich celkovém dopadu na kvalitu vzdělávání. Mohou být také způsobeny tím, že při plánování a rekonstrukci učebny ještě není znám její účel, případně učebna speciální účel nemá (např. oproti specializované učebně IVT). To by však v konečném důsledku mělo vést k ještě důslednějšímu dodržování požadavků auditoriologie. S příčinami nesouladů místností s předpisy a doporučeními úzce souvisí kompetence zainteresovaných osob. Projektant nové učebny či rekonstrukce učebny zpravidla zná zákonné předpisy (stavební zákon) a dodržuje technické požadavky na stavby, ale již nezná předpisy a doporučení pro vybavení a uspořádání učebny. Je také možné, že se o ně ani nezajímá, protože konečné rozhodování o vybavení učeben technickými prostředky bývá často (ačkoliv nesprávně) až v posledních fázích rekonstrukce učebny. Nutno dodat, že životnost učeben bývá zpravidla mnohem delší, než životnost technických prostředků, a tudíž projektant ani požadavky spojené s technickými prostředky znát nemůže. Při výběru nejvhodnějšího řešení technického vybavení učebny jsou pedagogové (vedení školy) často odkázáni pouze na doporučení dodavatelů, kteří mnohdy nedisponují dostatečnými znalostmi nabízených produktů. Je však nutné, aby pedagogové věděli, jaké technické didaktické prostředky budou pro svou výuku používat. Pořizování zařízení do učebny, které v konečném důsledku (ať již z neznalosti či nevhodnosti pro danou výuku) 49

nebude nikdo využívat, je zbytečné. Zde je třeba uvést, že znalost všech předpisů a doporučení může být pro již tak vytížené pedagogy zbytečné. Učitel jen velmi těžko něco udělá s nevyhovující světlou výškou místnosti, počtem lavic a sedadel a jejich rozmístěním, umělým (i denním) osvětlením, vzdáleností tabule od žáků apod. Nicméně o to důslednější by mělo být dodržování doporučení pro psaní na tabuli, tvorbu prezentací atd. Velice důležité je, aby byl pedagog seznámen s nedostatky učebny a svým výkladem a prezentacemi tyto nedostatky minimalizoval. Klíčové je dodržení kritického detailu a příprava materiálů tak, aby byla zaručena dostatečná kvalita vzdělávání. Velmi podobně jsou na tom pořadatelé akcí konferenčního typu. I oni jsou limitováni dispozicí sálu či místnosti, finančními prostředky, typem (povahou) akce apod. Nicméně úprava konferenční místnosti bývá často jednodušší, než úprava učebny. Např. místa k sezení jsou zpravidla upravována podle typu akce. Pokud se jedná o uspořádání sedadel v řadě bez stolů, jsou na ně kladeny nižší nároky na místo pro jednu osobu. Velmi často se také technické vybavení půjčuje u profesionálních dodavatelů. Jedná se tedy o přenosnou techniku, která se lépe upravuje. Omezení prostorů a financí je nicméně příliš velké na to, aby mohli pořadatelé akcí konferenčního typu vždy stoprocentně dodržet požadavky auditoriologie. Tímto je potvrzena 2. hypotéza. Bezvýhradné dodržování předpisů a doporučení není z povahy věci v možnostech pedagogů a pořadatelů akcí konferenčního typu. Vedení školy je zodpovědné za celkové finance školy, avšak nezná požadavky auditoriologie. Z jeho strany je vyvíjen velký tlak na co nejnižší náklady, což ovšem vede k realizování projektů, které neodpovídají předpisům a doporučením pro vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů. Problémem také může být vypisování výběrových řízení na dodavatelské firmy. Vybraná dodavatelská firma nemusí mít v nabídce všechna řešení pro danou učebnu a musí se tak volit řešení, které není optimální. Dodavatelé technických přístrojů a zařízení by měli stoprocentně znát parametry nabízených přístrojů, souvislosti s jejich nejvhodnějším použitím, jakož i pravidla pro jejich provoz. Stejně tak by měli být schopni navrhnout případná jiná řešení pro využití konkrétních technických prostředků. Mnohdy však tato pravidla neznají, nebo nepovažují za nutné se jimi řídit, resp. s nimi zákazníky seznámit. Často tak nabízejí zákazníkům zařízení zbytečně drahá, která svými parametry zdaleka převyšují nároky místnosti, nebo zařízení, která se pro danou místnost vůbec nehodí.

50

3.2. Rozdělení předpisů do skupin dle kompetencí osob Rozdělení předpisů a doporučení pro vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů do skupin podle kompetencí zainteresovaných osob je možné podle různých kriterií. V tabulce č. 7 jsou znázorněny orientační požadavky na míru znalosti předpisů pro jednotlivé osoby. Míry znalosti jsou úplná, vyšší, částečná a žádná.

Znalost požadavků na: Světlou výšku místnosti Místo pro jednu osobu Rozměry sedadel Vzdálenost první řady od tabule Okruh viditelnosti Velikost písma při psaní (kritický detail) Výška projekční plochy od podlahy Ozvučení Hygienická zařízení Umělé osvětlení místnosti

Projektant

Kompetentní osoba Pedagog Pořadatel akce

Vedení školy

Dodavatel

Úplná

Žádná

Žádná

Žádná

Žádná

Úplná

Žádná

Částečná

Částečná

Žádná

Vyšší

Žádná

Částečná

Žádná

Žádná

Vyšší

Žádná

Žádná

Žádná

Žádná

Částečná

Vyšší

Úplná

Částečná

Vyšší

Žádná

Úplná

Vyšší

Žádná

Vyšší

Vyšší

Žádná

Vyšší

Žádná

Úplná

Částečná

Částečná

Vyšší

Žádná

Úplná

Úplná

Žádná

Vyšší

Úplná

Žádná

Úplná

Žádná

Částečná

Žádná

Vyšší

tab. č.7 - hodnocení míry znalosti požadavků kompetentních osob Na základě tohoto rozdělení by bylo možné doporučit vytvořit velmi jednoduché metodiky pro jednotlivé osoby v závislosti na jejich kompetencích a požadavcích na znalosti příslušných předpisů. Každá metodika by obsahovala požadavky předpisů a doporučení rozebrané do míry příslušné každé zainteresované osobě (viz tabulka č. 7). Metodika by mohla sloužit jako doporučení na co pamatovat při zařizování nebo rekonstrukci učebny, pro pořádání akce kongresového typu apod. V případě pedagogů by mohla metodika sloužit též jako podklad pro přípravu vyučované látky, powerpointových prezentací, psaní výkladu na tabuli apod. Podobně by metodika sloužila pořadatelům akcí konferenčního typu. U konferenčních a kongresových akcí je obzvláště nutné dbát na kvalitu celé akce, tedy i vybavení a uspořádání sálů. Dodavatelům by metodika měla sloužit hlavně 51

směrem ke koncovým zákazníkům. Dodavatelské firmy jako profesionálové by měly vždy nabídnou nejoptimálnější řešení pro danou místnost. Metodiky mohou sloužit i vedení školy. Je nutné, aby i osoby mající na starosti finance, měly alespoň částečný přehled o předpisech a doporučeních, jakožto o nástrojích zlepšujících kvalitu výuky a vzdělávání. Další možností by bylo vytvoření jediné přehledné metodiky. Ta by obsahovala všechny požadavky spojené s uspořádáním a vybavením místností. 49 Požadavky by mohly být rozděleny do kategorií podle druhu místnosti. Nejprve by metodika obsahovala obecné požadavky zjednodušeně aplikovatelné na všechny místnosti, dále pak požadavky na konkrétní druhy místností (konferenční sály různých velikostí, IVT učebny, přírodovědecké učebny apod.), s ohledem na specifické účely jednotlivých místností. Metodika by pak mohla nabízet příkladem místnosti, které přesně odpovídají daným požadavkům. Příklady těchto místností by byly schváleny odborníky v oboru auditoriologie. Tato jediná metodika by tak umožnila komplexní náhled všem zainteresovaným osobám bez ohledu na jejich kompetence. Měla by tak napomoci lepší komunikaci mezi všemi osobami, a tím i kvalitnějším řešením vybavení a uspořádání místností.

49

Podobný koncept již v zahraničí existuje od roku 1976, a sice v USA. Tam byl vytvořen koncept FEPG (Facilities Evaluation and Planning Guide), tedy příručka pro hodnocení vybavení a uspořádání místností. Viz COMMITTEE OS SPACE OFFICERS. Facilities Evaluation and Planning Guide. In: Www.access.ewu.edu [online]. 1994 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: https://access.ewu.edu/Documents/Construction%20and%20Planning/Campus%20Space%20Data/fepg.pdf.

52

Závěr Aby učebny a konferenční sály (místnosti obecně) pokud možno co nejvíce plnily svůj účel, je nutné dodržovat pravidla a zásady jejich vybavení a uspořádání. Tato pravidla, zásady a požadavky jsou dány předpisy a doporučeními, které upravují příslušné zákony, vyhlášky a technické normy. Obor auditoriologie napomáhá nahlížet na předpisy a doporučení týkající se vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů ze všech možných úhlů a dává tak jednotlivým předpisům a doporučením potřebný kontext a smysl. Pro toto je důležité stanovit, co jsou materiální didaktické prostředky a poté nalézt předpisy, které se jich týkají. Práce si kladla za cíl vyhledat a analyzovat platné předpisy a doporučení týkající se vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů tak, aby mohly sloužit pedagogům a pořadatelům akcí konferenčního typu k dosažení potřebné kvality výuky a konferenčních akcí. Jako teoretický základ pro analýzu předpisů sloužil rozbor materiálních didaktických prostředků a rozbor pojmu auditoriologie, které dále přibližují důležitost dodržování předpisů a doporučení, a stejně tak vymezují rozsah požadavků, které předpisy obsahují. Tomuto základu se práce věnuje v první části. V rámci výzkumu byly položeny otázky a stanoveny hypotézy. Odpovědi na tyto otázky měly vyplynout z analýzy předpisů a doporučení na prostory VŠH. Tyto předpisy a doporučení byly vyhledány a zanalyzovány ve druhé části této práce. V souladu s cílem práce byly stanoveny parametry týkající se přímo vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů a následně byly popsány požadavky vyplývající ze zákonů, vyhlášek, technických norem a doporučení, které tyto parametry upravují. Požadavky vyplývající z analýzy předpisů byly popsány tak, aby mohly jednoduše sloužit pedagogům a pořadatelům akcí konferenčního typu, jakož i dalším zainteresovaným, ke zkvalitnění výuky a průběhu konferenčních akcí. Poté byly tyto požadavky aplikovány na prostory VŠH, a tím byl konfrontován jejich současný stav s požadavky platných předpisů a doporučení. Hodnocením výsledků výzkumu se věnovala třetí část této práce. V té byly také označeny hlavní nedostatky zkoumaných prostor a jejich možné příčiny, jakož i popsány kompetence zainteresovaných osob. Následně byly podle těchto kompetencí požadavky předpisů a doporučení rozděleny do skupin podle míry potřeby znalosti jednotlivých předpisů zainteresovaných osob. Tím byly zodpovězeny výzkumné otázky a potvrzeny stanovené hypotézy. Výsledky výzkumu vedou k zamyšlení, proč není kladen dostatečný důraz na dodržování předpisů a doporučení a požadavků z nich vycházejících. Částečně lze tento 53

problém spatřovat v obecném nezájmu o danou problematiku. Optimální podmínky pro vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů zůstávají v pozadí zájmu osob, kterých se přímo týkají. A přitom se jedná o osoby, kterým by mělo jít především o kvalitu výuky či průběhu konferenční akce. Velmi často je však kvalita výuky spojována především s nemateriálními didaktickými prostředky, podobně tak i průběh kongresové akce. Práce v žádném případě nemá za cíl snižovat důležitost nemateriálních didaktických prostředků, je nicméně potřeba, aby byla podobná hodnota přisuzována i těm materiálním. Další oblast, ve které je možné spatřovat příčinu nedůslednosti při dodržování předpisů, je samotná legislativa, a sice nejednotné postavení Českých technických norem v právním řádu. Současný stav, kdy je dodržování technických norem založeno na principu dobrovolnosti s tím, že některé technické normy jsou závazné (pokud na ně zákon přímo odkazuje), považuje autor za nevyhovující. Úplné začlenění technických norem do právního řádu by tak jistě napomohlo k optimálnějším řešením navrhovaných učeben a konferenčních sálů. Z předchozích kapitol nicméně vyplývá, že bezvýhradné dodržování předpisů a doporučení je velmi obtížné. Např. projektanti učeben pamatují (přinejmenším by pamatovat měli) při rekonstrukci na zákonem dané požadavky. Nicméně již neřeší doporučení týkající se technických didaktických prostředků. A pokud není ve vedení školy či v pedagogickém sboru nikdo s povědomím o problematice spojené s využíváním této techniky, je vedení školy nuceno se obrátit na dodavatelské firmy, kterým jde v prvé řadě o zisk. Nakonec autor práce v návaznosti na kompetence zainteresovaných osob navrhl vypracování metodiky, podle které by se nejen při rekonstrukcích a pořádáních konferenčních akcí, dalo postupovat. Tato metodika by mohla být předmětem dalšího výzkumu, během něhož by byla rozšiřována a zdokonalována tak, aby mohla plně sloužit pedagogům a pořadatelům akcí konferenčního typu ke zkvalitnění výuky a průběhu konferenčních akcí.

54

Resumé Práce si klade za cíl odpovědět na následující výzkumné otázky: Do jaké míry je vybavení a uspořádání učeben VŠH v souladu s předpisy a doporučeními? Jaké jsou hlavní příčiny možných nesouladů? Tato práce se snaží potvrdit dvě hypotézy. První hypotézou je, že uspořádání a vybavení prostor VŠH materiálními didaktickými prostředky z velké části nenaplňuje požadavky auditoriologie. Druhou hypotézou je, že bezvýhradné dodržování předpisů a doporučení není z povahy věci v možnostech pedagogů a pořadatelů akcí konferenčního typu. První část se věnuje teoretickému rozboru pojmu auditoriologie a materiálních didaktických prostředků. Toto tvoří teoretický základ předpisů a doporučení a umožňuje tak jejich přesnější rozbor. Ve druhé části jsou vyhledány platné předpisy týkající se vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů, které jsou dále rozděleny a blíže analyzovány. Požadavky vyplývající z analýzy předpisů jsou poté aplikovány na prostory VŠH. Třetí část se věnuje hodnocení aplikace požadavků na prostory VŠH, čímž je zodpovězena první výzkumná otázka a potvrzena první hypotéza. Dále jsou rozebrány možné příčiny nesouladů, a tím je zodpovězena druhá výzkumná otázka. Poté jsou požadavky rozděleny do skupin a hodnoceny ve vztahu ke kompetencím zainteresovaných osob, čímž je potvrzena druhá hypotéza. Nakonec je autorem práce navržena metodika, která by měla sloužit pedagogům a pořadatelům akcí konferenčního typu ke zkvalitnění výuky a průběhu konferenčních akcí. V závěru jsou shrnuty výsledky všech částí práce a autor se snaží identifikovat možné nedostatky současného stavu, jakož i navrhnout možná řešení vedoucí ke zlepšení kvalit vybavení a uspořádání učeben a konferenčních sálů.

55

Summary This thesis aims to provide an answer to the following research question: To what extent are VŠH facilities in accord with regulations and recommendations of classrooms and conference hall facilities? What are the main causes of possible discrepancies? The thesis tries to confirm two hypotheses. The first one is that the material didactic means of VŠHs facilities does not meet the requirements of auditoriology. The second hypothesis is that teachers and convention organizers cannot unconditionally satisfy the regulations and recommendations of classrooms and conference hall facilities. The first chapter focuses on theoretical analysis of the concept of auditoriology and material didactic means. This creates the basis for recommendations of classrooms and conference hall facilities, and it allows for their next analysis. The second chapter analyses current regulations and recommendations of classrooms and conference hall facilities and then applies the outcome to VŠH facilities. The third chapter assesses to what extent are VŠH facilities in accord with regulations and recommendations of classrooms and conference hall facilities, it discusses the main causes of discrepancies and provides suggestions for distribution of regulations and recommendations based on authority of the people in question as well as confirms both hypotheses. It also suggests making use of guides as means to improve the quality of education and convention process. The conclusion of the paper summarises the effect of all chapters and it tries to identify problems with the current state. It also introduces possible solutions that would improve the quality of classrooms and conference hall facilities.

56

Použité zdroje 1.Primární „České technické normy”. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví [online]. [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.unmz.cz/urad/unmz „Podrobné vyhledávání v normách”. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví [online]. 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: https://csnonline.unmz.cz/vyhledavani.aspx „Uvádění norem v právních předpisech”. In: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví [online]. 2012 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.unmz.cz/urad/problematika-uvadeni-technickych-norem-v-pravnich-predpisech „Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých”. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Hygiena dětí a mladistvých [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=60500&nr=410~2F2005&rpp=15#loc al-content „Vyhláška o technických požadavcích na stavby”. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Oblast územního plánování a stavebního řádu [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=69147&fulltext=&nr=268~2F2009&p art=&name=&rpp=15#local-content „Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů”. Ministerstvo vnitra České republiky. Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv [online]. [cit. 2014-1021]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=258/2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy „Zákon o územním plánování a stavebním řádu”. Ministerstvo vnitra České republiky. Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=183/2006&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy „Zákon o vysokých školách”. Ministerstvo vnitra České republiky. Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=111/1998&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 2. Sekundární American National Standards Institute [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://www.ansi.org/ BEDNÁŘ, Pavel. Interier. Vyd. 1. Praha: ČVUT, 1993, 44 s., 40 s. tab. ISBN 80-010-0983-1. 57

BERG-SCHLOSSER, Dirk a Theo STAMMEN. Úvod do politické vědy. Praha: ISE, 2000. 372 s. ISBN 80-86130-09-06. BYSTŘICKÝ, Václav a Jan KAŇKA. Osvětlení. Vyd. 1. Praha: ČVUT, 1992, 76 s., 5 složených l. příl. ISBN 80-010-0832-0, 62 - 63. COMMITTEE OS SPACE OFFICERS. Facilities Evaluation and Planning Guide. In: Www.access.ewu.edu [online]. 1994 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: https://access.ewu.edu/Documents/Construction%20and%20Planning/Campus%20Space%20 Data/fepg.pdf DATA PROJEKTORY. Projektory: rozlišení dataprojektorů [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://projektory.xf.cz/proprezentace.htm DOSTÁL, Jiří. Učební pomůcky a zásada názornosti. Vyd. 1. Olomouc: Votobia, 2008, 40 s. ISBN 978-80-7409-003-5. DRTINA, René. Možnosti a omezení elektronické podpory kvality vzdělávání. Vyd. 1. Praha: ExtraSystem, 2011, 157 s. ISBN 978-808-7570-012. GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 4. upr. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 343 s. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3800-239.¨ HEJHÁLEK, Jiří. Vydýchaný vzduch a jak ho správně vyvětrat: Rizika pobytu ve vydýchaném prostředí a výpočet intenzity větrání. In: Http://www.stavebnictvi3000.cz/ [online]. 2009 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/vydychany-vzduch-a-jak-ho-spravne-vyvetrat/ HILL, Marry C. a Kathryn K. EPPS. The impact of physical classroom enviroment on student satisfaction and student evaluation of teaching in the university enviroment. In: Právnická fakulta [online]. Academy of Educational Leadership Journal. 2010 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://search.proquest.com.ezproxy.is.cuni.cz/docview/763256533/EF684717F9244640PQ/1? accountid=15618 CHROMÝ, Jan. Materiální didaktické prostředky v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Verbum, 2011, 209 s. Komunikace a média. ISBN 978-80-904415-5-2. CHROMÝ, Jan. Role technických výukových prostředků v elektronickém marketingu vysokých škol. Vyd. 1. Praha: Verbum, 2012, 174 s. Komunikace a média, sv. 7. ISBN 978-809-0517752. CHROMÝ, Jan a Donna DVORAK. Význam auditoriologie pro kongresový turismus. Auditoriologie emerald. s. 12. CHROMÝ, Jan a Václav MANĚNA. Když se řekne auditoriologie. In: Www.media4u.cz [online]. 2006 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.media4u.cz/mm032006.pdf KRÁLOVÁ, Magda. Ozvěna a dozvuk. In: Http://www.techmania.cz [online]. [cit. 2014-1016]. Dostupné z: 58

http://www.techmania.cz/edutorium/art_exponaty.php?xkat=fyzika&xser=416b757374696b6 1h&key=312 MELEZINEK, Adolf. Inženýrská pedagogika. Vyd. 2. Praha: ČVUT, 1994, 179 s. ISBN 80010-1214-X. MODUS. Udržovaná osvětlenost - hodnota průměrně osvětlenosti na daném povrchu (lavice, stůl, podlaha), pod kterou nesmi osvětlenost poklesnout (jednotka:lx), In: Osvětlení školních tříd: Vzorová řešení osvětlení školních tříd [online]. [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: www.modus.cz/cze/getfile.php?FileID=2231 NIKL, Jiří. Technické výukové prostředky ve vzdělávacím procesu. Vysokoškolská pedagogika pro učitele - inženýry [On CD ROM]. 1. vyd. Praha: CSVŠ, 2001 [cit. 2014-1001]. ROTPORT, Miloslav. Didaktická technika. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2003, 74 s. ISBN 80245-0481-2. STOJAN, Mojmír. Základní pedagogické kategorie: učební text k předmětu "Obecná pedagogika a didaktika" v DPS. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, c1998, 61 s. ISBN 80-210-1964-6. Technická univerzita Ostrava. Metoda poměrného příkonu. In: Http://www.fei.vsb.cz/cs/index.html [online]., Fakulta elektrotechniky a informatiky. [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://fei1.vsb.cz/kat420/vyuka/FAST/vypocet_osvytlenitabulky.pdf

59

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o

Recommend Documents