VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Lucie Vořechová Podpora kulturního turismu v Teplicích v Čechách

Bakalářská práce

2016

Podpora kulturního turismu v Teplicích v Čechách Bakalářská práce

Lucie Vořechová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-06-13 Email: [email protected]

Praha 2016

Bachelor’s Dissertation

The Support of Cultural Tourism in Teplice (Bohemia)

Lucie Vořechová

The institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D. Date of Submission: 2016-06-13 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Podpora kulturního turismu v Teplicích v Čechách zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů. Dále prohlašuji, že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

……………………. Lucie Vořechová

V Praze dne 13. 6. 2016

Poděkování

Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce, paní Ing. Šárce Tittelbachové, Ph.D. za odborné vedení, trpělivost, ochotu, pomoc a rady při zpracování této práce. Rovněž bych chtěla poděkovat vedoucí turistického informačního centra v Teplicích, paní Bc. Zitě Sotorníkové, za ochotu a dodání materiálů potřebných pro tuto práci.

Abstrakt VOŘECHOVÁ, Lucie. Podpora kulturního turismu v Teplicích v Čechách. *Bakalářská práce+ Vysoká škola hotelová. Praha: Praha 2016. 93 s.

Bakalářská práce analyzuje podporu kulturního turismu v Teplicích v Čechách. V první teoreticko-metodologické části je rozebrána problematika cestovního ruchu, destinace, kulturního turismu a s tím související řízení cestovního ruchu v destinaci, kulturní dědictví a produkt kulturního turismu. Ve druhé části, analytické, jsou vymezeny Teplice, jejich historie, podpora cestovního ruchu a pole působnosti řízení cestovního ruchu na jejich území. Dále je v práci analyzován kulturní turismus, účastníci kulturního turismu a podpora kulturního turismu a s tím související projekty a produkty kulturního turismu. Poté následuje analýza primární a sekundární nabídky destinace, které vytváří a určují podmínky a předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Teplicích v Čechách. Pojednáváno je zde též o dvou řízených rozhovorech. Ve třetí návrhové části se hovoří o návrzích, jak zlepšit cestovní ruch, podpořit kulturní turismus a motivovat více návštěvníků k návštěvě Teplic v Čechách.

Klíčová slova: destinace Teplice v Čechách, kulturní turismus, předpoklady pro kulturní turismus, produkt kulturního turismu, projekt kulturního turismu

Abstract VOŘECHOVÁ, Lucie. The Support of Cultural Tourism in Teplice (Bohemia). *Bachelor´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2016. 93 p.

The thesis analyzes the promotion of cultural tourism in Teplice. In the first theoretical part the issues of tourism destination, cultural tourism and related tourism management at the destination, cultural heritage and cultural tourism products are analyzed. In the second analytical part, Teplice is defined, its history, encouraging tourism and the scope of the management of tourism in its territory. The cultural tourism, participants in cultural tourism and the promotion of cultural tourism and related projects and cultural tourism products are analyzed as well. Followed by analysis of primary and secondary offer of a destination that creates and establishes the conditions and prerequisites for the development of tourism in Teplice. Two structured interviews are presented in this section. In the third part of findings and results there are proposals presented to improve tourism, promote cultural tourism and to encourage more visitors to visit Teplice in the Czech Republic.

Keywords: destination Teplice (Bohemia), cultural tourism, assumption of cultural tourim, product of cultural tourism, project of cultural tourism

Obsah Úvod ................................................................................................................................................. 12 1.

Teoretická část ......................................................................................................................... 15 1.1.

2.

Přehled řešené problematiky ........................................................................................... 15

1.1.1.

Definice cestovního ruchu a jeho předpoklady........................................................ 15

1.1.2.

Kultura ...................................................................................................................... 17

1.1.3.

Kulturní dědictví ....................................................................................................... 18

1.1.4.

Kulturní turismus ...................................................................................................... 18

1.1.5.

Formy kulturního turismu ........................................................................................ 20

1.1.6.

Typologie kulturního turismu ................................................................................... 20

1.1.7.

Destinace kulturního turismu................................................................................... 21

1.1.8.

Řízení cestovního ruchu v území .............................................................................. 23

1.1.9.

Produkt destinace kulturního turismu ..................................................................... 23

1.1.10.

Účastník kulturního turismu..................................................................................... 24

1.1.11.

Analýza nabídky cestovního ruchu ........................................................................... 25

1.1.12.

Analýza poptávky cestovního ruchu ........................................................................ 27

Analytická část.......................................................................................................................... 28 2.1.

Vymezení destinace cestovního ruchu............................................................................. 28

2.1.1.

Vymezení destinace Teplice ..................................................................................... 28

2.1.2.

Historie destinace Teplice ........................................................................................ 31

2.1.3.

Cestovní ruch v destinaci Teplice v Čechách ............................................................ 32

2.2.

Kulturní turismus v Teplicích v Čechách........................................................................... 34

2.2.1.

Návštěvníci destinace Teplice v Čechách ................................................................. 35

2.2.2.

Struktura kulturních služeb ve městě ...................................................................... 38

2.3.

Podpora kulturního turismu v Teplicích v Čechách.......................................................... 38

2.3.1.

Rozpočet statutárního města Teplice v Čechách na kulturu.................................... 40

2.3.2.

Dotace a podpora kultury v Teplicích v Čechách ..................................................... 41

2.4.

Řízení cestovního ruchu v destinaci ................................................................................. 43

2.4.1.

Ústecký kraj .............................................................................................................. 44

2.4.2.

Destinační agentura Krušné hory, o. p. s. ................................................................ 44

2.4.3.

Turistické informační centrum Teplice..................................................................... 45

2.5.

Projekty kulturního turismu ............................................................................................. 46

2.5.1.

Projekt Tradice má smysl ......................................................................................... 46

2.5.2.

Projekt Brána do Čech .............................................................................................. 46

2.5.3.

Projekt Regionální značky ........................................................................................ 47

2.5.4.

Projekt Po stopách praotce Čecha ........................................................................... 48

2.5.5.

Projekt Jak poznat Teplice na procházce ................................................................. 48

2.6.

2.6.1.

Porcelánové stezky regionu Teplicka ....................................................................... 48

2.6.2.

Klub přátel lázní Teplice v Čechách .......................................................................... 49

2.7.

3.

Produkty kulturního turismu ............................................................................................ 48

Podmínky a předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Teplicích v Čechách ..................... 50

2.7.1.

Analýza primární nabídky destinace CR ................................................................... 50

2.7.2.

Analýza sekundární nabídky destinace CR ............................................................... 64

Návrhová část........................................................................................................................... 69

Závěr................................................................................................................................................. 71 Literatura.......................................................................................................................................... 76 Přílohy .............................................................................................................................................. 83

Seznam tabulek Tabulka 1: Typologie kulturního turismu ............................................................................. 20 Tabulka 2: D. Buhalis - "6A" ................................................................................................. 21 Tabulka 4: Základní typologie zdrojů kulturního turismu .................................................... 22 Tabulka 4: Typy účastníků kulturního turismu .................................................................... 25 Tabulka 5: Nabídka destinace cestovního ruchu ................................................................. 26 Tabulka 6: Seznam příjemců prostředků EU v roce 2013 .................................................... 41 Tabulka 7: Neinvestiční transfery přijaté ze státního rozpočtu ........................................... 42 Tabulka 8: Přijaté dotace od kraje ....................................................................................... 43 Tabulka 9: Partneři Klubu přátel lázní Teplice v Čechách .................................................... 49 Tabulka 10: Návštěvní doba a vstupné na expozice a výstavy muzea r. 2016 .................... 55 Tabulka 11: Vývoj návštěvnosti mezi lety 2007-2014 ......................................................... 55 Tabulka 12: Otevírací doba sakrálních staveb ..................................................................... 60 Tabulka 13: Dochované pomníky v Teplicích ....................................................................... 61 Tabulka 14: Program Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena v Teplicích ............... 63 Tabulka 15: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v Teplicích ................................... 64 Tabulka 16: Hosté a přenocování v HUZ v Teplicích ............................................................ 65 Tabulka 17: Seznam kulturně-společenských zařízení......................................................... 66 Tabulka 18: Seznam fontán a kašen v Teplicích v Čechách ................................................. 90 Tabulka 19: Historicky významné budovy a lázeňské domy v Teplicích .............................. 91 Tabulka 20: Seznam ubytovacích zařízení v Teplicích ......................................................... 92 Tabulka 21: Vybrané kulturně-společenské akce v Teplicích .............................................. 93

Seznam obrázků Obrázek 1: Poloha Teplic na mapě České republiky ............................................................ 28 Obrázek 2: Turistické oblasti České republiky ..................................................................... 29 Obrázek 3: Turistické regiony Ústeckého kraje ................................................................... 30 Obrázek 4: Euroregion Labe k 31. 12. 2015 ......................................................................... 31

Seznam zkratek 

AVZO TSČ ČR - Asociace víceúčelových základních organizací technických sportů a činností České republiky



CA – Cestovní agentura



CK – Cestovní kancelář



CR – Cestovní ruch



HUZ – Hromadná ubytovací zařízení



MK – Ministerstvo kultury



NIPOS - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu



Program RMPZ - Program regenerace městských památkových zón



ROP - Regionální operační program



SO ORP - Správní obvod obce s rozšířenou působností



TIC – Turistické informační centrum



ÚK – Ústecký kraj



UNESCO - Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu



UNWTO – Světová organizace cestovního ruchu

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Podpora kulturního turismu v Teplicích v Čechách. Klíčovým důvodem výběru tohoto tématu pro mě představoval osobní vztah k Teplicím jakožto k mému rodnému městu. Teplice jsou krásná destinace nabízející řadu kulturních památek a relaxačních míst v podobě parků a zahrad. Pro svou historii lázeňského místa motivují každoročně desítky tisíc turistů k příjezdu. Teplice však v minulosti nebyly známé jen jako lázeňská destinace. Lidé z celého světa do nich jezdili i za kulturním životem a to v dobách, kdy bylo město ještě nazýváno Salonem Evropy. Cílem mé práce je analyzovat a zhodnotit podporu kulturního turismu v Teplicích v Čechách z pohledu nabídky. Naplnění hlavního cíle se bude opírat o dílčí cíle práce. Prvním dílčím cílem je analýza nabídky kulturního turismu v Teplicích a analýza jeho podpory z pohledu řízení cestovního ruchu. Součástí bude i analýza návštěvníků Teplic a jejich důvody příjezdu do města. Druhým dílčím cílem je analýza primární a sekundární nabídky cestovního ruchu v Teplicích, do níž jsou zahrnuty předpoklady a potenciál pro rozvoj kulturního cestovního ruchu, připravenost na přijetí turistů a možnosti uspokojení turistů službami a zařízeními pro cestovní ruch. V analýze budou vyzdviženy kulturní zdroje a kulturní události, které se na území destinace konají. V souvislosti s tím jsem si zvolila dvě důležité hypotézy: Hypotéza 1: Návštěvníci turistického informačního centra považují statutární město Teplice za destinaci kulturního turismu. Hypotéza 2: Podpora kulturního turismu není prioritou statutárního města Teplice v Čechách.

V zájmu naplnění cílů bakalářské práce je práce rozdělena do tří částí. První část je zaměřena na obecné informace o pojmech souvisejících s bakalářskou prací, tedy o cestovním ruchu, destinaci cestovního ruchu, kulturním turismu a pojmech s ním souvisejících (např. kultura, kulturní dědictví, destinace kulturního turismu, typologie

12

kulturního turismu, produkt kulturního turismu, účastník kulturního turismu aj.). V této části je také vymezena analýza nabídky a poptávky cestovního ruchu. Druhá část vymezuje destinaci a cestovní ruch na jejím území. Zahrnuta je zde analýza kulturního turismu, struktura služeb kulturního turismu a finanční podpora a dotace na kulturu na území Teplic. Následuje analýza řízení cestovního ruchu na území města a projekty a produkty kulturního turismu, jež v sobě zahrnují destinaci nebo jsou destinací přímo tvořeny. Analytická část je zakončena analýzou primární a sekundární nabídky destinace cestovního ruchu. Ve třetí části je soubor návrhů, jak zlepšit cestovní ruch a jeho řízení v Teplicích a dále pak jak lépe podpořit kulturní turismus v destinaci. Ke zjištění výše uvedených cílů byly použity různé vědecké metody výzkumu. Pod pojmem metoda rozumíme postup nebo návod, jak získávat správné poznatky. Tyto metody byly následující - analýza, deskripce, komparace, syntéza a dotazování formou řízeného rozhovoru. Analýzou rozumíme rozbor. V bakalářské práci je hned několik analýz, jako příklad uvádím analýzu primární a sekundární nabídky destinace cestovního ruchu. Deskripcí rozumíme popis zkoumaných subjektů příslušné destinace. Význam komparace je srovnání, v případě mé práce se jedná o komparaci řízení cestovního ruchu vybraných měst. Syntézou rozumíme spojení dvou nebo více částí do jednoho celku. Tato metoda byla využita při zpracování informací a dat z turistického informačního centra a CzechTourism. A nakonec řízený strukturovaný rozhovor je jednou z technik sběru dat, kdy tazatel pokládá otázky podle dotazníku a respondent odpovídá. Zde pro mě byl stěžejní první řízený rozhovor s vedoucí turistického informačního centra, paní Bc. Zitou Sotorníkovou, a druhý řízený rozhovor s pracovnicemi teplického magistrátu, paní Blankou Ptáčkovou a paní Alenou Starou, které pracují v oddělení školství, kultury a sportu, konkrétně v oblasti kultury. Tyto řízené rozhovory jsou zaznamenány v příloze 1 a 2. Významné pro mou práci bylo také telefonické a elektronické dotazování. Konkrétně jsem oslovila obchodní ředitelku společnosti Lázně Teplice v Čechách, a. s., paní Ing. Yvetu Sliškovou, MBA, dále ředitele Severočeské filharmonie Teplice, pana Romana Dietze, také marketingové oddělení Domu kultury Teplice a nakonec vedoucí marketingu a propagace dubské porcelánky, paní Petru Zajanovou. 13

Dále jsem využila následující metodiku, jejíž pojem chápeme jako obecně pracovní postup. Prvním krokem bylo studium odborné literatury pro získání informací a orientaci v dané problematice. Byla využita literatura zaměřující se na cestovní ruch a kulturní turismus, literatura zabývající se poskytováním služeb v cestovním ruchu a řízením cestovního ruchu v České republice a další odborná literatura týkající se zkoumaného problému. Zahraniční literatura byla využita od autorů Grega Richardse, Wila Munsterse, Dimistriose Buhalise, Albrechta Steineckeho a Kurta Lugera. Nejdůležitějšími informačními zdroji pro mě byly oficiální stránky statutárního města Teplice, oficiální web Ústeckého kraje, Turistické informační centrum v Teplicích a Český statistický úřad. Též jsem čerpala informace ze strategických dokumentů Ústeckého kraje a okolních měst.

14

1. Teoretická část

1.1. Přehled řešené problematiky 1.1.1. Definice cestovního ruchu a jeho předpoklady Kulturní turismus existuje od dob vzniku samotného cestování. V praxi se však vždy nevyskytoval v čisté podobě, ale jako součást ostatních forem cestovního ruchu. Pro vymezení kulturního turismu je proto nezbytné si na začátku práce vymezit nejprve pojmy cestovní ruch a kultura. V dnešní době se můžeme setkat s pojmem cestovní ruch i s termínem turismus, jež je jeho synonymem převzatým z anglického slova tourism, které původně pochází z francouzského slova tour, tedy cesta. Pojem cestovní ruch je odvozen od slova cestování, přesto je nutné tyto dva pojmy od sebe odlišovat. Podle Kotíkové (2013 s. 13) chápeme cestování jako cesty spojené s přechodným pobytem na jiném místě, zatímco cestovní ruch vzniká, když se cestování stává masovým jevem, a je spojený s poskytováním řadou specifických služeb (např. ubytování, stravování, doprava aj.), které zabezpečují specializované organizace. V odborné literatuře existuje řada definic cestovního ruchu. Podle Vystoupila a Šauera (2006, s. 29) lze cestovní ruch popsat jako „souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání.“ UNWTO cestovní ruch definuje jako „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest.“ (CzechTourism, 2016) Z výše uvedených definic tedy vyplývá, že cestovní ruch znamená: 

cestování mimo místo trvalého bydliště,



přechodný pobyt v místě, které není trvalým bydlištěm (v domácím CR na dobu kratší než 6 měsíců, v mezinárodním CR na dobu kratší, než 1 rok),



realizaci ve volném čase účastníka (výjimku tvoří pracovní cesty a účasti na kongresových akcích).

15

Nesmíme opomenout, že hlavním účelem cesty nesmí být výdělečná činnost, tedy osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa. (Pásková a Zelenka, 2012) Aby mohla být destinace turistickým cílem a rozvíjet na svém území cestovní ruch, je zapotřebí, aby plnila určité předpoklady. Dle definice Páskové a Zelenky (2012 s. 454) se jedná o souhrn „přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu.“ Současná teorie nejčastěji používá Mariotovu funkčně chronologickou metodu, která dělí předpoklady rozvoje cestovního ruchu na selektivní, lokalizační a realizační. (Ryglová, 2011 s. 34) Do skupiny selektivních faktorů řadíme předpoklady: 

demografické (hustota a věková struktura obyvatelstva, podle pohlaví),



politické (politická stabilita či nestabilita, války, bezpečnostní situace),



sociologické (ekonomické aktivity, sociální příslušnost, vzdělanost),



urbanizační (velikost a hustota sídel),



ekologické (stav životního prostředí a jeho očekávaný vývoj),



ekonomické (vývoj míry nezaměstnanosti),



personální (odbornost vedení a zaměstnanců subjektů cestovního ruchu),



administrativní (vízová politika, možnost pohybu po území).

Mezi lokalizační faktory řadíme předpoklady: 

přírodní (reliéf krajiny, přírodní atraktivity, vodstvo, fauna, flóra, klima),



kulturně-municipální (materiální, společenské a programové atraktivity vytvořené lidmi, struktura státních, regionálních a místních institucí).

A mezi realizační faktory patří předpoklady: 

komunikační (dopravní sítě a systém dopravy, dostupnost území),



infrastruktura cestovního ruchu (ubytovací a stravovací služby, sportovní, kulturní, zábavní a další zařízení poskytující služby účastníkům cestovního ruchu).

16

1.1.2. Kultura Jak již bylo výše zmíněno, cestování je nedílnou součástí lidského života a stejně tak je s ním spojená i kultura. Svůj původ má kultura již v antickém starověku, kdy byla spojována s obděláváním zemědělské půdy. Nový význam dal tomuto pojmu až římský filozof Marcus, který nazval filozofii kulturou ducha, čímž položil základ pojetí kultury jako charakteristiky lidské vzdělanosti. Dnes chápeme kulturu jako souhrn duchovních a materiálních hodnot vytvořených a vytvářených lidstvem v celé jeho historii. (Tittelbachová, 2011) Celosvětově uznávaná definice kultury je zakotvena ve všeobecné deklaraci o kulturní diverzitě, kterou přijala v roce 2002 agentura spojených národů UNESCO. Podle ní je kultura považována za soubor „distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, a zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení.“ (Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diverzitě, 2001 s. 1) Role kultury je ve společnosti důležitá. Dle Kesnera (2005 s. 51) lze identifikovat nejdůležitější vzájemně provázané ekonomické a sociální přínosy kultury. Kultura: 

napomáhá definovat národní identitu,



přispívá ke kvalitě života a ekonomické prosperitě,



napomáhá utváření vzdělaného a uvědomělého občana,



zvyšuje kvalitu individuálního života,



posiluje sociální soudržnosti,



zlepšuje image místa,



snižuje kriminální činnosti a projevy násilného chování,



rozvíjí sebedůvěru komunity,



buduje partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem,



podporuje nezávislosti,



stimuluje vize budoucího rozvoje.

17

Kultura pohání hospodářský a společenský rozvoj, inovace a soudržnost. Má integrační, edukativní a reprezentační funkci a je významným hospodářským odvětím. Nabízí velkou škálu možností uplatnění, tedy zvyšuje zaměstnanost. Také hraje klíčovou roli v pomoci regionům při získávání investic a rozvoji turismu a je důležitým faktorem oblíbenosti lokality, neboť posiluje místní a regionální atraktivnost. (Tittelbachová, 2011) Významným motivem kulturního průmyslu je kulturní dědictví, jež dle Tittelbachové (2011, s. 128) tvoří „sociálně-kulturní zdroj destinace a spolu s fyzickými a ekonomickými zdroji je základem pro tvorbu produktu destinace.“ 1.1.3. Kulturní dědictví Kulturní dědictví chápeme jako to, co lidé chtějí chránit. Je to vše, co nám předchozími generacemi bylo předáno a co my v současnosti chceme předat generacím příštím. Podle definice NIPOS je kulturní dědictví veřejným statkem, jež je souhrnem „hmotných a nehmotných hodnot, děl a kulturních vztahů, které vznikly v minulosti, ale svým vznikem a významem přispívají k vytváření soudobých kulturních a společenských hodnot.“ (Příprava nové kulturní politiky Ministerstva kultury, 2007) Z hlediska turismu je vhodné citovat Tittelbachovou (2011, s. 128), která uvádí, že „kulturní dědictví spolu s přírodou a životním prostředím v sobě zahrnuje základní národní a společenské hodnoty, které vedle své primární funkce zachování kontinuity lidské společnosti mohou plnit i funkci atraktivity pro oblast turismu.“ 1.1.4. Kulturní turismus Protože se motivem turistů k příjezdu do destinace čím dál více stávala touha po poznání a vědění, vznikl nový termín „kulturní turismus“. Někdy je tento termín obměňován spojením „kulturní a městská“ nebo „kulturně-poznávací“ turistika. (Kesner, 2005) Považuji za důležité uvést, že jelikož se v dnešní době těší kulturní atraktivity a kulturní akce veliké oblíbenosti, stává se kultura v regionech důležitou složkou zdroje financování. Zrod kulturního turismu je spjat se společensko-ekonomickými změnami v minulém století. Poprvé byl tento termín použit v programu Evropské unie na podporu rozvoje turismu v 80. letech 20. století, kdy byla zřetelná snaha začlenit turismus do systému politik a aktivit Evropské unie. (Palatková, 2014 s. 217) Podle Kesnera (2005 s. 18

59) je vznik kulturního turismu připisován přechodu (…)„od industriální ekonomiky k ekonomice informačního věku, provázený dalším vzestupem středních tříd, zvyšováním vzdělanosti, rostoucí oblibou ekologických a „alternativních“ postojů k životu, touhou po autentičtějším prožitku místo masové zábavy, v neposlední řadě i kontinuálním růstem nabídky kulturních atrakcí a rozmachem kulturních institucí jako muzea – to jsou hlavní faktory, které se v posledním čtvrtstoletí spolupodílely na rychlém rozmachu a vzestupu fenoménu označovaného jako kulturní cestovní ruch.“ Kulturní turismus je jednou z hlavních a nejrychleji rostoucích forem cestovního ruchu a je chápán jako cesty lidí mimo svůj domov, aby se informovali a získali zkušenosti z kultury navštíveného místa. (Luger, 2007) Lze tedy připustit, že všechny turistické cesty jsou určitou formou kulturní turistiky. Existuje však spousta definic, které kulturní turismus více konkretizují. Podle Kesnera a kol. (2008, s. 9) se jedná o „pohyb osob především z kulturních důvodů, jako jsou studijní cesta, umělecké představení, kulturní zájezd, cestování na festival a další akce, návštěva památek a sídel, cesta za poznáváním přírody, folklórem, uměním či poutěmi.“ V další definici je kulturní turismus vymezen jako sociální a ekonomicky jev, který je součástí komplexnějších procesů trávení volného času a konzumace kulturních statků. (Steinecke, 2007) Hesková (2011, s. 24) definuje účast na kulturním turismu jako „uspokojování duchovních potřeb lidí, kteří jsou motivováni možností poznávání kulturního dědictví, kultury a způsobu života rezidentů navštívených cílových míst, možnostmi zábavy a rozptýlení apod.“ Do kulturního cestovního ruchu zahrnujeme návštěvy kulturně historických památek, kulturních zařízení, kulturních akcí, kulturních krajin, patří sem i poznávání cizích kultur, zvyků, tradic a způsobů života. V praxi má kulturní turismus tedy podobu návštěv muzeí, galerií, výstav, kulturních pamětihodností, archeologických nalezišť, hudebních, divadelních a filmových festivalů, společenských a náboženských akcí. (Hesková, 2011) Významnou roli zde má také odborně fundované zprostředkování informací, tedy kvalifikovaní průvodci nebo speciální média. (Tittelbachová, 2011) Kulturní turismus se podílí na zvyšování společenské, kulturní a odborné úrovně lidí. V praxi se nemusí vyskytovat v čisté podobě, ale v kombinaci s ostatními formami cestovního ruchu, jako je lázeňský, rekreační, zdravotní nebo kongresový turismus. (Hesková, 2011)

19

1.1.5. Formy kulturního turismu Forem kulturního turismu je několik, řadíme sem například kulturně poznávací cestovní ruch, cestovní ruch se vzdělávacími motivy, cestovní ruch s kulturní motivací, náboženský cestovní ruch nebo ekoturistiku. Kulturně poznávací cestovní ruch je zaměřený na poznávání historie, kultury a tradic. Cestovní ruch se vzdělávacími motivy zahrnuje návštěvy muzeí a galerií, archeologických areálů, vědeckých center apod. Cestovní ruch s kulturní motivací je zaměřen na návštěvy kulturních akcí a událostí, jako jsou divadla, festivaly, koncerty a jim podobné akce. Náboženský cestovní ruch je zaměřen na návštěvy poutních a nábožensky unikátních míst. Ekoturistika je zaměřena na podrobnější poznávání přírodního prostředí a části přírody jako jsou přírodní parky, nebo pozorování flory a fauny. (Kesner, 2008) V současnosti se vzrůstající oblíbenosti těší dvě specifické formy kulturního turismu - památkový turismus a umělecký turismus. Podle Kadlece a Svobody (2007) je umělecký turismus, neboli „art tourism“, zaměřen na poznávání umění a současných kulturních projevů, zatímco památkový turismus, neboli „heritage tourism“, se orientuje na historické památky a kulturní dědictví. 1.1.6. Typologie kulturního turismu Typologie kulturního turismu vychází z několika kritérií, jako jsou druhy cest, druhy kultur, marketingové nabídky, převažující prostředí nebo poskytovatelé služeb. Tittelbachová (2011, s. 141) uvádí pro využití tvorby nabídky následující tabulku č. 1, která vychází ze tří základních faktorů, jimiž jsou zdroje, kulturní prostory a organizátoři. Tabulka 1: Typologie kulturního turismu Kulturně-historické objekty, relikty, kulturní zařízení a kulturní scény Události/instalace v kulturněhistorických objektech a zařízeních a na kulturních scénách       

Hrady, zámky, panská sídla Parky a zahrady Kostely, kláštery, synagogy, mešity, chrámy Muzea a výstavní prostory Bitevní pole a vojenské objekty Hřbitovy a pomníky Vězení a koncentrační tábory

Prostory/regiony atraktivity

jako

kulturní

Události/instalace ve městech v krajině a v průmyslových územích organizační a zprostředkující formy v kulturním turismu  Území jako atraktivita kulturního turismu  Města  Krajina (kulturní krajina)  Průmyslová území

Zdroj: Turismus a veřejná správa (Tittelbachová, Š., 2011) 20

Organizační zprostředkující formy Strategie turismu

   

a

v kulturním

Studijní cesty Průvodcovské služby a informační média Poptávka Nabídka

1.1.7. Destinace kulturního turismu S pojmem kulturní turismus úzce souvisí i pojem destinace kulturního turismu. Pro její vysvětlení je ovšem nutné si nejprve vymezit pojem destinace cestovního ruchu. Destinace je cílová oblast v daném regionu typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a služeb cestovního ruchu. Je představována svazkem různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti. Mezi ty nejhlavnější patří služby ubytovací, stravovací, společensko-kulturní nebo sportovně-rekreační. Podle UNWTO lze destinaci definovat jako „geografický prostor (stát, místo, region), který si (segment) vybírá jako svůj cíl cesty”. (Palatková, 2006, s. 11) Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu je uvedeno, že destinace je „místo navštívené účastníkem cestovního ruchu“. Dále je zde vymezena destinace v širším smyslu jako „země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Pro mezinárodní návštěvníky je destinací buď celá navštívená země, nebo její region, případně město. V některých zemích je území rozděleno do turisticky, historicky nebo administrativně kompaktních destinací.“ (Pásková a Zelenka, 2012, s. 59-60) D. Buhalis (2000, s. 2) uvádí následující popis destinace CR předložený v tabulce č. 2, která v sobě zahrnuje tzv. „6A“. Tabulka 2: D. Buhalis - "6A" Attractions (turistické cíle)

Lze chápat jako primární nabídku (např. přírodní nebo uměle vytvořené atraktivity, či speciální akce).

Accessibility (dostupnost)

Všeobecná infrastruktura, dopravní systém destinace (cesty, letiště, vozidla).

Amenities (vybavení)

Suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, tedy ubytovací a stravovací zařízení, obchodní řetězce, maloobchod a různé turistické služby.

Available Packages (dostupné balíčky služeb)

Předem připravené balíčky zajištěné zprostředkovateli.

Activities (aktivity)

Rozmanité aktivity, tedy veškeré dostupné aktivity v destinaci.

Ancillary Services (doplňkové služby)

Jedná se o služby, které jsou využívané především místními obyvateli, ale jsou důležité i pro turisty a návštěvníky (např. telekomunikační, zdravotnické, bankovní služby).

Zdroj: Vlastní zpracování podle Buhalise D., 2000

21

Kulturní destinací rozumíme destinaci, která je cílem kulturní turistiky a v jejíž nabídce se výrazně či dominantně uplatňuje kultura, která je cílem kulturního cestovního ruchu. (Kesner, 2008) Může se jednat jak o jednotlivá zařízení nabízející kulturní produkty (např. historické a památkové objekty, muzea nebo galerie), tak o celé regiony, města a obce, na jejichž území se nacházejí známé a navštěvované historické památky, muzea, kulturní krajina a jiné kulturní atraktivity a akce. (Zedková, 2012) Identitu místa jako kulturní destinace může tvořit i jediný objekt či zařízení. Destinace může mít dokonce podobu regionu, v němž se nachází několik kulturních atraktivit spojených do jednoho produktu či produktového balíčku. Existence kulturního zdroje v místě je tedy nutnou, nikoliv však dostačující podmínkou k tomu, aby se daná lokalita mohla vyprofilovat jako destinace kulturního cestovního ruchu. (Kesner, 2008) Jak již bylo výše zmíněno, je významnou charakteristikou kulturní destinace kromě dominantnosti kultury i vysoká koncentrace kulturních zdrojů v území. Kulturní zdroje jsou chápany jako kulturní hodnoty nacházející se v určitém území a iniciující kulturní turismus. Tyto zdroje mají podobu hmotnou, nehmotnou nebo podobu události neboli eventu. Podle Munsterse a Richardse (2010, s. 47) existuje následující typologie zdrojů kulturního turismu. Tabulka 3: Základní typologie zdrojů kulturního turismu Pamětihodnosti

Muzea

Cesty

Tematické zábavní parky

Události

Sakrální stavby

Folklórní muzea

Kulturněhistorické cesty

Kulturně-historické parky

Kulturně-historické události

Veřejné budovy

Art muzea

Cesty za uměním

Archeologické parky

Art eventy

Architektonické parky

Události a zajímavosti

Historické domy Zámky a panská sídla Parky a zahrady Bitevní pole Archeologická naleziště Průmyslové archeologické stavby

Zdroj: Vlastní zpracování podle Richardse G., 2010

22

Mimo výše uvedené sem řadíme i kulturní krajinu, města a sídla (městské a vesnické památkové rezervace a zóny), nemovité památky, galerie a sbírky, programově zaměřená centra a aktivity doplňující základní nabídku kulturních institucí (klasická muzea, galerie, planetária, knihovny či turistická centra). 1.1.8. Řízení cestovního ruchu v destinaci Problematika řízení cestovního ruchu neboli destinační management má v současnosti velice důležité místo v cestovním ruchu. Podle Plzákové a Studničky (2014, s. 44) je dnes destinační management považován za „velmi efektivní způsob regionálního řízení cestovního ruchu, který reaguje na neustále rostoucí konkurenční prostředí.“ Je také specifickou formou řízení, která se zaměřuje na proces řízení nabídky a poptávky v destinaci s cílem uspokojit neustále se zvyšující požadavky návštěvníků. Hlavním posláním destinačního managementu je dostat návštěvníky do destinace, udržet je tam a přesvědčit je, aby se v budoucnu zase vrátili. Mezi podmínky destinačního managementu patří kooperace, řízení a komunikace mezi rozhodujícími subjekty (veřejný a soukromý sektor), jejichž jednotlivá činnost se prolíná. Společně tyto subjekty vytvářejí komplex založený na šesti základních prvcích destinačního managementu, jimiž je systém klíčových produktů, distribuční kanály a sítě, politika značky, systém řízení kvality, systém řízení znalosti a organizace destinačního managementu. (Plzáková a Studnička, 2014, s. 45) Připravovaný zákon o cestovním ruchu definuje tři úrovně destinačního managementu v ČR, a to národní (CzechTourism), krajskou (krajské organizace destinačního managementu) a úroveň turistických oblastí (zakládané obcemi, podnikatelskými subjekty, nestátními neziskovými organizacemi působícími v CR a jinými odbornými a profesními organizacemi). Na závěr této kapitoly pokládám za důležité uvést, že dosud neexistuje žádná právní legislativa, jež by upravovala vznik destinačního managementu v destinaci. Také bych ráda zdůraznila, že každý region má odlišné podmínky a ty je nutné brát v potaz. (Manuál produktů v cestovním ruchu, 2016) 1.1.9. Produkt destinace kulturního turismu Pod pojmem produkt destinace rozumíme komplexní řetězec služeb a zboží jednotlivých poskytovatelů. Tento produkt může být vytvářen veřejnou správou a komerčním sektorem. Veřejná správa zřizuje instituce (např. informační centra), které 23

poskytují své produkty obvykle zdarma. Komerční sektor své produkty směňuje za peněžní ekvivalent. Zákazník vnímá produkt z pohledu užitku, tedy míry uspokojení svých potřeb. Produkt destinace je nehmotný a nehmatatelný. U produktu destinace kulturního turismu se jedná o služby, aktivity nebo zážitky, jež jsou návštěvníkům nabízeny a prodávány za cenu vstupenky. Příkladem mohou být prohlídky interiérů, expozic a výstav památkových objektů, muzeí a galerií, návštěvy kulturně-vzdělávacích programů a pořadů, hudebních či divadelních představení, historických akcí, festivalů a jiných živých kulturních vystoupení. Zpoplatněné může být i fyzické prostředí, jako je například areál zříceniny hradu s atraktivním výhledem na krajinu. Produkt kulturního turismu však nelze ztotožnit s pojmem atraktivita, neboť tento produkt vzniká až transformací kulturního potenciálu do něčeho, co může návštěvník využít. Zjednodušeně jde o to, že návštěvníkovi není nabízena ani prodávána atraktivita či památka sama o sobě, ale určitý kulturní zážitek. Na základní produkt kulturního turismu bývají navázány doplňkové či doprovodné služby v podobě prodeje suvenýrů, publikací nebo turistických známek. Důležitým faktorem je u produktu kulturního turismu přidaná hodnota, tedy služby a kontext, v nichž je jádro nabídky prezentováno. (Kesner, 2008) 1.1.10. Účastník kulturního turismu Jak již bylo zmíněno výše, obliba kulturního turismu neustále roste. V závislosti na svůj původ a cíli cesty se považuje 35-70% mezinárodních turistů za kulturní turisty. (McKercher, 2002) Za kulturního turistu je podle Kadlece a Svobody (2007) považován návštěvník, který uvádí kulturní prožitek jako hlavní motiv své cesty. Dá se tedy říci, že se jedná o jedince, jejichž hlavním motivem cestování je návštěva a prohlídka historických památek, historických městských center, skanzenů, muzeí nebo galerií. Kulturním turistou může být i člověk, který cestuje na různé druhy kulturních akcí, jako jsou hudební, filmové nebo divadelní festivaly, městské historické slavnosti či jiné události podobného rázu. Podle Steineckeho (2007) můžeme účastníky kulturního turismu rozlišit dle motivace, která je vedla k cestě, na dva základní typy - specifický a obecný. Specifickým účastníkem kulturního turismu je ten, jehož hlavním nebo převažujícím motivem k cestě je kultura v širším pojetí. Obecným účastníkem kulturního turismu je potom ten, jehož 24

hlavním motivem nejsou kulturní atraktivity či události, avšak jsou vědomě obsaženy v jeho cestě jako doplněk k hlavnímu motivu cesty. Vaníček a Rux (2010) uvádí ještě třetí typ účastníka kulturního turismu, jímž je turista, který kulturní atraktivitu či událost navštíví náhodně, bez předchozího úmyslu. McKercher (2002, s. 144) člení kulturní turisty do pěti skupin a to podle důležitosti kultury v jejich rozhodování o účasti na cestovním ruchu a podle hloubky jejich zážitku. Typy účastníků kulturního turismu jsou uvedené v tabulce č. 4. Tabulka 4: Typy účastníků kulturního turismu Typ kulturního turisty Rozhodný kulturní turista

Prohlídkový kulturní turista

Objevitelský kulturní turista

Náhodný kulturní turista Nahodilý kulturní turista

Krátká charakteristika Kulturní turismus je pro něj primární motivací pro návštěvu destinace. Turista má velmi hluboký a bohatý kulturní zážitek. Kulturní turismus je primárním důvodem jeho návštěvy destinace, ale kulturní zážitek je méně hluboký a bohatý. Turista, který necestuje z kulturních důvodů, avšak po účasti na kulturním cestovním ruchu získává hluboký kulturní zážitek. Kulturní turismus je slabou motivací k jeho cestě a výsledný kulturní zážitek je malý. Turista, který necestuje z kulturních důvodů, nicméně účastní se některých aktivit, z nichž má méně hluboký kulturní zážitek.

Zdroj: Vlastní zpracování podle McKerchera B., 2002

1.1.11. Analýza nabídky cestovního ruchu Pro rozvoj cestovního ruchu je v destinaci zapotřebí kvalitní nabídka, která dokáže motivovat návštěvníky k příjezdu a také uspokojit jejich potřeby a požadavky. Aby mohla být nabídka CR efektivní, je zapotřebí znát faktory ovlivňující cestovní ruch. Ty, jak již bylo zmíněno v subkapitole 1.1.1. Definice cestovního ruchu a jeho předpoklady, máme celkem tři a jsou jimi faktory lokalizační, realizační a selektivní. Do lokalizačních řadíme přírodní a společenské atraktivity. Tyto faktory tvoří „fyzickou“ základnu pro uspokojování možné poptávky. O tom, jak budou využity, rozhodují faktory realizační a selektivní. Do realizačních faktorů spadá doprava, ubytování a další služby a do selektivních například spolupráce, řízení, politická situace nebo vnímání území hosty. (Ryglová, 2011) Nabídka je v cestovním ruchu tvořena dvěma součástmi, jimiž jsou atraktivity destinace CR a vybavenost této destinace. Do atraktivit destinace CR (rozumíme primární 25

nabídka CR) jsou zahrnuty lokalizační faktory. Kiráľová (2003) sem řadí přírodní potenciál, kulturně-historický potenciál a kulturně-společenské akce. Dle Páskové a Zelenky (2012, s. 440) jsou primární nabídka cestovního ruchu „zdroje, které by v destinaci existovaly i bez existence (vlivu) cestovního ruchu. Zahrnuty sem jsou kulturní atraktivity, přírodní atraktivity a infrastruktura pro potřeby místních obyvatel (rezidentů) a podnikatelů. Spadá sem také vybavení pro rekreaci místních obyvatel.“ Do vybavenosti destinace (rozumíme sekundární nabídka CR) zahrnujeme realizační faktory a materiálně-technickou základnu. Kiráľová (2003) sem řadí suprastrukturu CR, infrastrukturu CR a všeobecnou infrastrukturu. Dle Páskové a Zelenky (2012, s. 512) jsou sekundární nabídkou CR zdroje, které byly vybudovány v destinaci cestovního ruchu pro realizaci turismu. Zahrnuty sem jsou atrakce cestovního ruchu, turistická informační centra, suprastruktura, infrastruktura, aj. Pro přehlednější znázornění primární a sekundární nabídky vkládám tabulku č. 5, kterou považuji z pohledu své práce za významnou, a proto ji využívám i v hodnocení nabídky cestovního ruchu v Teplicích. Tabulka 5: Nabídka destinace cestovního ruchu Primární nabídka Přírodní potenciál Kulturněhistorický potenciál Geomorfologický Hrady a zámky

Kulturněspolečenské akce Veletrhy

Klimatický

Muzea

Výstavy

Hydrologický Fauna

Skanzeny Rezervace lidové architektury Sakrální památky

Kongresy Symposia

Městské památkové rezervace Národopisné památky

Sportovní akce

Flóra

Chráněná území přírody

Sekundární nabídka Suprastruktura Infrastruktura CR CR Ubytovací zařízení Stravovací zařízení

Festivaly

Cestovní kanceláře Informační kanceláře CR Směnárny Sportovněrekreační zařízení Kulturněspolečenská zařízení Rekreační doprava

Náboženské akce Obchodní akce

Záchranná služba

Všeobecná infrastruktura Doprava Dopravní dostupnost Půjčovny aut Obchodní síť

Komunální služby Veřejně prospěšné služby Technické sítě Zásobování (voda, elektřina, plyn)

Zdroj: Vlastní zpracování podle Kiráľové A., 2003, s. 88

26

1.1.12. Analýza poptávky cestovního ruchu Analýza poptávky CR poskytuje přehled o tom, kdo destinaci navštěvuje a jaká je jeho motivace k návštěvě. Pokud známe důvody příjezdu účastníků CR, dá se produkt lépe zacílit. Protože se preference návštěvníků neustále mění, je zapotřebí jít s trendy cestovního ruchu a být schopný se jim přizpůsobit. Právě to je základním předpokladem konkurenceschopnosti dané destinace. (Manuál produktů v cestovním ruchu, 2014)

27

2. Analytická část

2.1. Vymezení destinace cestovního ruchu Aby bylo možné území analyzovat, je zapotřebí jej vymezit tak, aby bylo jasně definováno, co do území spadá a co ne. Každá oblast má svá specifika, která je odlišují od ostatních destinací. Tato specifika mohou být klíčovým produktem daného území, a tím pádem i konkurenční výhodou destinace. Právě to je podnět, který návštěvníky motivuje k příjezdu do vybrané destinace cestovního ruchu. Hned na začátku analytické části uvádím, že prostorové vymezení destinace Teplice v Čechách je dáno administrativní hranicí. 2.1.1. Vymezení destinace Teplice Teplice v Čechách se zhruba 50 024 obyvateli leží na území s rozlohou 23,78 km² v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji, zhruba 15 kilometrů od Ústí nad Labem. Jsou situovány v široké kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím, nedaleko od hranice se Spolkovou republikou Německo. (Server České hory, 2016) Obrázek 1: Poloha Teplic na mapě České republiky

Zdroj: Server EREKA, 2015

Teplice jsou základním územním samosprávným celkem. Mají postavení statutárního města od 12. 7. 2002, nejsou členěny na obvody a jsou samostatně spravovány Zastupitelstvem města Teplic. Dalšími orgány jsou Rada města Teplic, 28

primátor, Magistrát města Teplic a zvláštní orgány města. Státní správa, jejíž výkon byl orgánům města svěřen, je vykonávána jako přenesená působnost. Město se člení na 7 městských částí, jimiž jsou Hudcov, Nová Ves, Prosetice, Řetenice, Sobědruhy, Teplice a Trnovany. Primátorem Teplic je v současnosti Jaroslav Kubera. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Z hlediska cestovního ruchu se Teplice řadí do turistického regionu Severozápadní Čechy. Dále pak do turistické oblasti Krušné hory a Podkrušnohoří, kde spadají do severní části. Turistická oblast Krušné hory a Podkrušnohoří je znázorněna v následujícím obrázku jako číslo 11. (Turistický potenciál regionů, 2016) Obrázek 2: Turistické oblasti České republiky

Zdroj: CzechTourism, 2016

Tato turistická oblast do sebe zahrnuje území původních okresů Most, Teplice a částečně okres Ústí nad Labem. Oblast nabízí mnoho možností pro letní rekreaci, horskou turistiku, cykloturistiku, horolezectví a adrenalinové sporty. Turisticky více atraktivní je oblast Krušných hor, potenciál Podkrušnohoří není plně využit. (Turistická oblast Krušné hory a Podkrušnohoří, 2014) V dokumentu Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na léta 20102015 (2009, s. 25) Ústecký kraj vymezuje turistické regiony podle odlišných předpokladů pro cestovní ruch. Jak je uvedeno ve výše zmíněném dokumentu, „regiony nejsou vymezeny ostrými hranicemi, naopak existují části kraje, které mohou být z různých úhlů 29

pohledu chápány jako součásti dvou různých regionů.“ (Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na léta 2010-2015, 2009 s. 26) Regiony svým rozsahem tedy přesahují hranice kraje (například region Krušnohoří přesahuje až do Karlovarského kraje). Turistické regiony Ústeckého kraje jsou dle Strategického dokumentu členěny podle následujícího obrázku č. 3. Obrázek 3: Turistické regiony Ústeckého kraje

Zdroj: Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na léta 2010-2015

Jak lze vidět na mapě zobrazené výše, Teplice spadají do území vymezeného jako Krušnohoří. To zahrnuje pohoří Krušných hor a jejich podhůří s průmyslovou tradicí. Území je vymezeno okresy Chomutov, Most, Teplice (které mají blízko k Českému středohoří) a Ústí nad Labem. Jmenovaná okresní města jsou nejvýznamnějšími centry regionu, který představuje významnou zdrojovou oblast cestovního ruchu. První významnou oblast regionu tvoří pásmo Krušných hor a druhou významnou oblast tvoří lázně Teplice. Dále považuji za důležité zmínit, že pro návštěvníky této oblasti jsou charakteristické jednodenní návštěvy, přičemž je velmi malé využití autobusů a vlaků pro dopravu. Cizinci jsou zde spokojenější než tuzemští návštěvníci a nejméně spokojení jsou stálí obyvatelé kraje. Území se dosud vyrovnává s negativním obrazem regionu, neboť je spojené s obrazem zničené krajiny uprostřed průmyslové zástavby. (Turistická oblast Krušné hory a Podkrušnohoří, 2014)

30

Okres Teplice se částečně řadí do Euroregionu Elbe/Labe a částečně do Euroregionu Krušnohoří. Samotné město Teplice však spadá pouze do Euroregionu Elbe, který byl zřízen roku 1992. Jeho cíl je zjednodušit regionální přeshraniční spolupráci. Dalšími cíli a úkoly jsou například podpora v oblasti rozvoje regionálního plánování, podpora cestovního ruchu a výstavba infrastruktury. (Euroregion Elbe/Labe, 2008) Obrázek 4: Euroregion Labe k 31. 12. 2015

Zdroj: ČSÚ, 2015

2.1.2. Historie destinace Teplice První historicky známý národ na Teplicku byli Keltové ve 4. století před n. l. Právě díky nim jsou Teplice označovány za nejstarší lázně ve střední Evropě. (Strategie rozvoje cestovního ruchu města Dubí, 2010) Název „Teplice“ je slovanského původu a znamená místo s vývěrem teplých pramenů. Poprvé se název města objevuje v tzv. Jarlochově kronice z počátku 13. století. (Oficiální stránka obce Bystřany, 2009) Nález horkých léčivých pramenů je dle kronikáře Hájka z Libočan datován do roku 762. Ve druhé polovině 12. století byl v blízkosti léčivých pramenů postaven benediktinský 31

klášter. Velkého rozvoje dosáhlo lázeňství v 16. století, kdy na území Teplic vznikly první lázeňské budovy. V roce 1813 se v Teplicích setkali ruský car Alexandr I., rakouský císař František I. a pruský král Fridrich Vilém III., aby projednali společný postup proti Napoleonovi. Po vítězství se zde léčili vojáci všech armád. Tehdy začalo období největšího rozkvětu lázní, kdy se zde setkávaly přední osobnosti vědy, umění a diplomacie. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Teplice byly v 19. století proslulé nejen lázeňskou tradicí, ale i bohatým kulturním životem. Řadily se k největším městům rakousko-uherské monarchie a známy byly po celé Evropě pod označením „Salon Evropy“ či „Malá Paříž“. (Regionální muzeum v Teplicích, 2016) Svou návštěvou je poctila řada významných osobností, jako byli například Goethe, Beethoven, Wagner, Humbold, Chopin, Neruda a další. V druhé polovině 19. století byl v oblasti Teplic prudký rozmach průmyslového rozvoje především díky těžbě uhlí. Ve městě a jeho okolí se začaly zakládat sklárny, textilky a továrny strojírenské, chemické a keramické. V současnosti je destinace známá i jako tradiční výrobce v oblasti skla a keramiky. (Český statistický úřad, 2004) Kvůli tomuto průmyslovému rozmachu hodnota Teplic a jeho okolí velice poklesla, protože díky němu má v současnosti celá oblast řadu problémů. Na jedné straně je to řada přírodních a kulturně-historických památek a na druhé silně zdevastovaná krajina díky exhalacím z elektráren. (Geografie pro průvodce v cestovním ruchu, 2007) Na konci 20. století došlo k rozsáhlé obnově lázeňských budov a obnovení významu lázeňství. S tím je spojen i velký rozvoj cestovního ruchu. Město se postupně stávalo opět známým i mimo Evropu, neboť teplické lázně patří k nejstarším a současně i nejmodernějším v Evropě. Turistická intenzita je ve městě vysoká především v letních měsících. (Euroregion Elbe/Labe, 2004) 2.1.3. Cestovní ruch v destinaci Teplice v Čechách Správní obvod obce s rozšířenou působností Teplice (dále jen SO ORP Teplice) má dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Samotné město Teplice nabízí řadu lázeňských služeb a také kulturního a turistického vyžití. Teplice patří k turisticky nejzajímavějším místům v Krušnohoří především díky zámku, v němž sídlí Regionální muzeum, a lázním, které využívají teplé minerální 32

prameny. Město nabízí klid parků, zajímavou architekturu empírových a secesních staveb a dostatek přírodních i historických pozoruhodností. Velice důležitou rekreační zónu nabízí především zámecké zahrady přilehlé k teplickému zámku. Dalším turisticky významným objektem je zřícenina hradu Doubravka. V okolních obcích je možné nalézt další velice atraktivní historické památky, za zmínku stojí také technická památka sklářská huť v obci Moldava, která leží zhruba 23 kilometrů od Teplic. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2014) Na celém území SO ORP Teplice je možné provozovat zejména letní turistiku a cykloturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek. (Jahoda, Perner a kol., 2014, s. 62) Pro pěší turistiku je nejvýznamnější atraktivitou z hlediska návštěvnosti Komáří Vížka (807 m. n. m.), na jejímž vrcholu stojí rozhledna, která se od města nachází zhruba 11 kilometrů. Z Krupky na ní vede nejdelší česká sedačková lanovka, která je od roku 2013 chráněná jako kulturní památka České republiky. (Aktualizace strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje, 2009) Pod její horní stanicí se nachází kulturní památka štola Starý Martin, která bývala jednou z nejvýznamnějších starých důlních děl v Krupce. (Oficiální stránky města Krupka, 2016) V Teplicích je také síť turistických a naučných stezek, které přivádí turisty na všechny důležité lokality s přírodními a kulturními zajímavostmi v okolí. Významná historická naučná stezka v okolí Teplic je u Chlumce u Ústí n. L., který se nachází zhruba 11 kilometrů od Teplic. Značení je vedeno v místech napoleonské bitvy v roce 1813. Aktivní dovolená je v blízkém okolí Teplic možná i v podobě hipoturistiky, golfu nebo lyžařské turistiky. Město jako jedno z mála plní v Ústeckém kraji podmínky pro kongresovou a konferenční turistiku, protože disponuje kapacitními ubytovacími zařízeními vyšší kategorie a na jeho území jsou sály ke konání středně velkých konferencí a kongresů. Tyto kapacity jsou však využívány jen velice málo. Nejvýznamnější turistiku pro Teplice tvoří lázeňský cestovní ruch. Teplice jsou lázeňské město s mezinárodním společenským a kulturním významem. Díky specializaci lázní na léčbu pohybového ústrojí, kardiovaskulárních a nervových poruch do města přijíždí především zahraniční turisté. Nabízeny jsou zde léčebné, relaxační a wellness pobyty. Tyto služby jsou nabízeny jako komplexní balíčky služeb cestovního ruchu. (Aktualizace strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje, 2009)

33

2.2. Kulturní turismus v Teplicích v Čechách Kultura doprovází život v každém lázeňském městě. Stejně je tomu i v Teplicích. Své sídlo zde má Severočeská filharmonie, která pořádá pravidelné koncerty, často s významnými českými i zahraničními hudebníky. Koncerty navštěvují nejen lázeňští hosté, ale i obyvatelé Teplic a jeho okolí. K pořádání divadelních a veřejných vystoupení slouží kulturní dům a historická budova Krušnohorského divadla. K nejoblíbenějším místům patří Zámecké náměstí se sochařským skvostem morového sloupu, zámek, krásné lázeňské budovy a kašny. (Oficiální stránka obce Bystřany, 2009) Významná je též Lázeňská ulička, která patří k pokladům teplické historie a architektury. Jedná se o pěší zónu, která spojuje Lázeňský dům Beethoven s centrem města a již zmíněným historickým Zámeckým náměstím. Jsou zde k nalezení budovy s domovními znameními Zlaté slunce, Zelený kříž, Zlatý pelikán, Zlatá harfa a Zlatá studna. Nejvýznamnější je dům Zlaté slunce, ve kterém trávil své dny během návštěvy Teplic Ludwig van Beethoven roku 1812. Dále zde stojí dům Pravřídlo s nejdelší lázeňskou tradicí ve střední Evropě, jehož empírová budova z let 1838-1839 stojí na místě původních Městských lázní, vůbec první budovy teplických lázní. K Pravřídlu přiléhají i další budovy Knížecích, Dámských a Pasířských lázní, na které navazuje Zahradní dům, který dnes slouží jako hlavní vstup a recepce do komplexu Beethoven. S ním sousedí tzv. Panský dům, jehož dnešní podoba pochází z roku 1825. V Teplicích je k nahlédnutí také několik lázeňských domů. Jmenovitě to jsou kromě komplexu sanatoria Beethoven i Nové lázně, Vojenské lázně, Hadí lázně, Kamenné lázně, Sadové lázně a Císařské lázně. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Nad Teplicemi se vypíná dominanta města Doubravská hora, na jejímž vrcholu stojí zřícenina hradu Doubravka, a Písečný vrch, na jehož vrcholu je hvězdárna pro veřejnost a na úpatí botanická zahrada. Rozhlehlé městské parky dávají příležitost vyznavačům odpočinku a relaxace. Pro účastníky kulturního turismu mají v létě významné postavení Šanovská mušle a Zahradní a plesový dům, kde se konají venkovní hudební produkce. V zimě jsou pořádány koncerty zase v Kostele sv. J. Křtitele, prostorách lázeňských budov nebo v Jazz Clubu Teplice. Podle národního památkového ústavu se v Teplicích nachází celkem 65 kulturních památek, z nichž byla většina zapsána do státního seznamu před rokem 1988. Výjimkou jsou pouze 3 nemovité památky prohlášené kulturní památkou Ministerstvem kultury, a 34

to Městský dům Jiřího Wolkera dne 31. 5. 2010, Židovský hřbitov dne 17. 3. 2004 a Vápenka v Hudcově, dne 26. 5. 2011. (Národní památkový ústav, 2016) Analýze většiny z těchto památek bude věnována pozornost v subkapitole 2. 7. 1. Analýza primární nabídky destinace. Pro kulturní turismus je velice důležité správně reagovat na trendy cestovního ruchu a na jejich vliv. Teplice byly od svých počátků navštěvovány kvůli péči o zdraví. Tomuto trendu dnes opět roste popularita, a tak není překvapující, že turisté navštěvují především místa v lázeňských oblastech. V posledních letech je také nárůst turistů vyššího věku. Důsledkem toho je rostoucí poptávka po kvalitě a pohodlí, poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce a odráží se to i v poptávce po kratších pobytech. V roce 2015 do Teplic přijelo celkem 43 922 turistů, z nichž rezidentů bylo 19 880 osob a nerezidentů 24 042 osob. Zahraničních hostů bylo o 4 162 osob více, než domácích. V Teplicích žije 50 024 obyvatel, nárůst populace ve městě byl tedy skoro dvojnásobný. Významnou část turistů z ciziny tvoří turisté z Ruska, Německa a Arabských zemí. Považuji za důležité zmínit, že statistické údaje týkající se návštěvnosti jsou získávána šetřením v hromadných ubytovacích zařízeních, výsledky těchto průzkumů tedy plně nevystihují skutečný počet turistů, neboť spousta arabských klientů zdejších lázní upřednostňuje ubytování v individuálních ubytovacích zařízeních, jež nejsou ve statistice zahrnuty. Navíc do Teplic přijíždí s početnou rodinou, takže je jisté, že návštěvnost Teplic je mnohokrát vyšší, než uvádí data Českého statistického úřadu. 2.2.1. Návštěvníci destinace Teplice v Čechách V této subkapitole je použita metoda syntézy, kdy jsem využila zpracované informace a data z TIC Teplice, Lázně Teplice v Čechách, a. s. a CzechTourism. Turisté z České republiky Podle výzkumů CzechTourism jsou pro Ústecký kraj charakteristické jednodenní návštěvy účastníků domácího cestovního ruchu. Necelá pětina zde stráví 2 – 3 dny a necelá čtvrtina 4 – 7 dní. Jen pětina z návštěvníků v Ústeckém kraji zůstává déle, než týden. Převažuje zde automobilová doprava, naopak využití linkových autobusů a vlakové dopravy je minimální. Pro české návštěvníky turistické oblasti Krušné hory a

35

Podkrušnohoří jsou nejtypičtější cesty za poznáním, relaxací, turistikou a sportem. Nejméně zaznamenaná útrata v celorepublikové analýze byla zaregistrovaná právě zde. Nejčastěji v této turistické oblasti přespávají Češi u příbuzných a v restauračních zařízeních se stravují minimálně. (CzechTourism, 2014) Jak již bylo uvedeno výše, za rok 2015 do Teplic přijelo celkem 19 880 českých turistů. Návštěvnost TIC Teplice činila za rok 2015 celkem 17 099 česky hovořících osob, z čehož vyplývá, že zájem o informace týkajících se Teplic a jejich okolí měla většina návštěvníků. Nejčastěji se tito turisté informovali v TIC o ubytovacích zařízeních, kulturních událostech a sportovních akcích. Podle tabulky č. 4 s názvem Typy účastníků kulturního turismu řadím turisty z České republiky do skupiny prohlídkový a objevitelský kulturní turista. Turisté z Německa Německé turisty k cestě do České republiky nejvíce motivují levná ubytovací zařízení a levné lázeňství. Nejvýznamnější počet německých turistů a výletníků tvoří v Teplicích němečtí senioři, kteří upřednostňují cestování s možností kombinace více typů dovolené z tohoto pohledu se řadí spíše do druhé skupiny účastníků kulturního turismu, kdy jejich hlavním motivem cesty nejsou kulturní atraktivity či události, avšak jsou vědomě obsaženy v jejich cestě jako doplněk k hlavnímu motivu cesty. Němečtí turisté navštěvují Teplice především za účelem lázeňského pobytu, při němž rádi poznávají kulturu ve městě. Podle statistik lázní tráví němečtí klienti v Teplicích průměrně 14 dní. V Německu se v posledních letech rozšířil trend kulturního turismu. Teplice jsou pro německé návštěvníky výhodně situovány blízko hranic a nabízí navíc množství kulturního dědictví. (Country Report Německo, 2016) Návštěvnost turistického informačního centra v Teplicích činilo v roce 2015 zhruba 2 012 německy mluvících osob, což je největší počet ze zahraničních turistů. Je to známkou zájmu německých turistů o historii, kulturu a tradice Teplic. Nejvíce vyhledávanými informacemi v TIC Teplice byly kulturní památky a kulturní události. Starší němečtí turisté se spíše zajímali o kulturní dědictví a turistiku v Teplicích, zatímco mladší německé turisty více zajímaly mimo jiné atraktivity v okolí města a možnosti výjezdu do ostatních obcí.

36

Turisté z Ruska Teplické lázně se v roce 2004 pokusili motivovat k příjezdu do Teplic více ruských klientů. Z těchto důvodů byla založená dceřiná firma „OOO Kurort Teplice“ v Moskvě, která působí jako obchodní zástupce teplických lázní v Rusku. (Lázně Teplice, 2004) V důsledku toho se zvýšil počet ruských turistů v Teplicích, přesto jsou z důvodů lázeňského turismu Rusy více navštěvované Karlovy Vary a Mariánské lázně. Rusové cestují především z důvodů rekreace a zábavy. Teplice jim nabízejí kombinaci historie, kultury a lázeňského turismu. Motivují k návštěvě ty, kteří mají zájem o poznávání. (Tuček, 2012) Ruští turisté upřednostňují využití cestovních kanceláří. Mezi takové lze zmínit například cestovní kancelář АВРОРА бюро путешествий. Návštěvnost turistického informačního centra v Teplicích činila v roce 2015 kolem 1 369 rusky hovořících osob. To je o 643 osob méně, než u německých turistů. Nejvíce vyhledávanými informacemi v TIC Teplice byly informace o ubytování a kulturních atraktivitách města. Z tohoto hlediska turisty z Ruska řadím podle tabulky č. 4 s názvem Typy účastníků kulturního turismu do skupiny objevitelský kulturní turista a náhodný kulturní turista. Turisté z arabských zemí Teplice jsou oblíbenou destinací návštěvníků z arabských zemí z Perského zálivu, kteří jsou charakterističtí svým náboženským vyznáním. Jelikož se v arabských zemích rodí vyšší procento dětí s tělesným postižením kvůli manželským svazkům rodinných příslušníků, jezdí se arabští turisté do Teplic především léčit. Trend oblíbenosti Teplic se v posledních letech zněkolikanásobil, na kulturním turismu se však podílejí minimálně. Jejich motivací k cestě do Teplic je především pobyt ve zdejších lázních. Podle statistik Lázní Teplice v Čechách je průměrná doba, kterou tito hosté tráví v Teplicích 1 až 3 měsíce. TIC Teplice v roce 2015 navštívilo celkem 545 anglicky hovořících osob, z nichž velkou část tvořili arabští turisté. Ti se o kulturu města zajímají jen první dny po svém příjezdu do destinace, pak tráví svůj čas v arabských podnicích, hotelích a restauracích, a dochází maximálně pouze na lázeňské procedury. Podle tabulky č. 4 Typy účastníků kulturního turismu řadím turisty z arabských zemí do skupiny nahodilý kulturní turista, neboť tito turisté do Teplic necestují z kulturních důvodů.

37

2.2.2. Struktura kulturních služeb ve městě Město zřizuje několik organizací podílejících se na kulturním turismu a pečujících o kulturní prostory. Patří sem Dům kultury, Regionální knihovna a Severočeská filharmonie. Dům kultury je příspěvkovou organizací města, která organizuje a řídí hned několik institucí, jako jsou Kino Květen, Krušnohorské divadlo, Zahradní dům, Kostel sv. J. Křtitele, Šanovská mušle nebo Divadlo na zámku. Má na starosti také slavnostní zahájení Lázeňské sezóny a Reprezentační ples statutárního města Teplice. Za velice důležitou považuji také Severočeskou filharmonii Teplice (dále jen SČF), která je jediným profesionálním symfonickým orchestrem v Ústeckém kraji. SČF je pověřena městem pořádáním a organizováním Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena. Svou bohatou uměleckou činností se orchestr stává významnou kulturní institucí kraje, která sdružuje nejlepší profesionální umělce v regionu, a která se nemalou měrou podílí na kulturním životě města Teplice a celého Ústeckého kraje. Svou činnost orchestr zahájil již v roce 1838. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) V nabídce kulturních služeb je také důležitá akciová společnost Lázně Teplice v Čechách. V prostorách lázeňských budov se několikrát do týdne uskutečňují hudební vystoupení jak pro klientelu, tak pro návštěvníky a obyvatele Teplic. Vedle klavírních večerů jsou to například Taneční hodinky, vystoupení studentů konzervatoře Teplice, jazzové koncerty nebo klarinetové recitály. Pro členy klubu přátel Teplice v Čechách jsou veškeré akce konané v prostorách lázní zdarma, pro ostatní bývá vstup buď dobrovolný, nebo maximálně 50,-Kč.

2.3. Podpora kulturního turismu v Teplicích v Čechách Kulturní turismus je jednou z forem cestovního ruchu. Abychom mohli lépe analyzovat podporu kulturního turismu v Teplicích, je zapotřebí se nejprve zaměřit na podporu cestovního ruchu jako takového. Velká část poznatků v této subkapitole je výsledkem prvního řízeného rozhovoru s vedoucí TIC Teplice, paní Bc. Zitou Sotorníkovou. Zaprvé je nutné zdůraznit, že v teplickém Magistrátu neexistuje odbor nebo oddělení, které by se zabývalo Strategií udržitelného rozvoje cestovního ruchu v Teplicích. Město neprovádí ani žádná statistická šetření nebo jiné výzkumné aktivity v oboru 38

cestovního ruchu a nepracuje s dostupnými statistickými daty. Hraje sice zásadní roli v podpoře společnosti Lázně Teplice v Čechách prostřednictvím investic, ale do cestovního ruchu investuje minimálně a to z důvodu, že návratnost investic je v této oblasti údajně minimální. (Čáslavová, 2015) Město je zahrnuto pod destinační agenturu Krušné hory, o. p. s., kterou má na starosti paní ředitelka Eva Maříková. Teplice však neplatí žádný poplatek, a proto nejsou jejím členem. Když agentura vydává nové brožury, město jí poskytne své podklady a materiály, tím však jejich spolupráce končí. V minulosti byly Teplice součástí svazu cestovního ruchu DELITEUS, což je zkratka čtyř okresů (Děčínsko, Litoměřicko, Teplicko a Ústecko). Teplice ze svazu odešly v roce 2007 a to z důvodů vysokých finančních nákladů. Příspěvky činily za rok zhruba 70 000,-Kč, tyto investice však nebyly návratné. I proto již město nechce být v budoucnu součástí žádného destinačního managementu. Na prezentaci destinace především zahraničním turistům město klade velký důraz. Propagaci města má na starosti TIC Teplice, které vytváří tištěné propagační materiály v šesti jazykových verzích (čeština, angličtina, němčina, španělština, holandština a polština). Dále je důležitá prezentace na veletrzích a akcích cestovního ruchu. V posledních letech byl zaznamenán obrat zájmu České centrály CR o Teplice a to především právě díky účasti města na veletrzích. Dále existuje spolupráce, resp. členství Teplic ve Sdružení lázeňských míst ČR, což je dobrovolná zájmová nestranická a nevládní organizace měst a obcí v ČR se schváleným statutem lázní. Jejich cílem je aktivní přispívání k vytváření podmínek a nástrojů pro regeneraci a rozvoj lázeňství, zlepšování stavu a rozvoje lázeňské a městské infrastruktury, obnově lázeňských památek a propagace českých lázní. (Sdružení lázeňských míst ČR, 2016) Finance na propagaci města v rámci cestovního ruchu a provoz TIC se ročně pohybují kolem 2 000 000,-Kč. Velkou nevýhodou neexistence destinačního managementu na území Teplic je nespolupráce soukromých a veřejných subjektů. Jako příklad uvádím akciovou společnost Lázně Teplice v Čechách, jejímž úsilím je maximalizace zisku, kterého je dosahováno velkým množstvím doplňkových služeb v samotném komplexu lázní. Klienti lázní tedy služby nemusí vyhledávat, protože je všechny mají pod jednou střechou. Z tohoto důvodu je prioritou města motivovat k příjezdu do destinace běžného návštěvníka, nikoliv

39

lázeňského hosta. Cílovým segmentem se tak v posledních letech stávají němečtí turisté, jejichž primární motivací k příjezdu je turistika. Podporou kulturního turismu v Teplicích je pověřeno TIC Teplice. Nejdůležitější činností TIC je propagace města jako kulturní destinace. Toho je dosahováno vydáváním tištěných propagačních materiálů účelově zaměřených na kulturní turismus. Významné jsou pro tuto formu cestovního ruchu hned tři nově vydané propagační brožury. První je zaměřena na osobnosti a významné stavby v Teplicích, druhá seznamuje návštěvníka s historií Teplic a třetí, z mého pohledu nejvýznamnější, provádí návštěvníka třemi trasami kolem všech kulturních atraktivit Teplic. Součástí materiálu je i mapka s těmito vyznačenými turistickými trasami. Dalším praktickým informačním materiálem je Teplický multikulturní měsíčník, tzv. Freeočko, kde jsou k dispozici kulturní programy a události (např. koncerty, divadelní představení, kulturní akce, výstavy aj.). V TIC Teplice jsem byla informována, že před osmi lety byla vydána video prezentace města a v blízkých letech se chystá nová. Město také spolupracuje s ostatními TIC v Ústeckém kraji, se kterými si vzájemně vyměňuje propagační materiály. Potřebné informace dodává také médiím. V podpoře kulturního turismu není TIC Teplice bohužel tak aktivní na internetu. TIC je zahrnuto v oficiálních stránkách statutárního města, kde jsou však potřebné informace o kulturních atraktivitách a akcích na území města špatně dohledatelné. Negativně hodnotím i aktivitu TIC na sociálních sítích, která je podle dostupných informací takřka nulová. Tyto nedostatky se sice dají vysvětlit zahrnutím města Teplice do webových turistických portálů Brána do Čech a Krušné hory, přesto je důležité, aby i město mělo vlastní přehledný turistický portál. 2.3.1. Rozpočet statutárního města Teplice v Čechách na kulturu Pro financování kultury v Teplicích v Čechách je nejdůležitějším dokumentem Rozpočet města na rok 2016, který je tvořen příjmy a výdaji. Pokládám za důležité uvést, že nově jsou od 1. ledna 2016 zavedeny místní poplatky za lázeňský nebo rekreační pobyt a místní poplatky z ubytovacích kapacit. Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt činí 15,-Kč za každý i započatý den pobytu a místní poplatek z ubytovací kapacity je 6,-Kč za každé využité lůžko a den. Odhad příjmů za lázeňský nebo rekreační pobyt je přes 2 000 000,-Kč a odhad příjmů z ubytovací kapacity je kolem 250 000,-Kč. Dále město vybírá místní poplatky ze psů a za užívání veřejného prostranství. Příjmy města na tento 40

rok celkem bez financování činí 809 757 000,-Kč a výdaje celkem bez financování činí 967 359 000,-Kč, z čehož vyplývá, že výsledkem hospodaření města bude schodek 157 602 000,-Kč. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Podle informací získaných z druhého řízeného rozhovoru jsou z rozpočtu města pravidelně uvolňovány prostředky na podporu kulturního života, tvorby uměleckých děl a zkulturnění prostředí ve městě. Z rozpočtu města se na tyto účely vyčleňuje 0,7% čistých příjmů. Dotace slouží především na podporu kulturních a neziskových aktivit, které mají vztah k Teplicím a nemají investiční charakter, mohou být také použity na akce města. Typické oblasti přidělování dotací jsou například rozvoj místní kultury, kulturní obraz města, ochrana kulturních památek a mimořádné kulturní akce. Dále se v Teplicích koná pravidelná údržba pomníků, soch, kašen a dalšího kulturního dědictví ve vlastnictví města. Na rok 2016 bylo z rozpočtu města vyčleněno 5 308 000,- Kč na poskytování dotací dle Pravidel pro uvolňování dotací na podporu kultury, neziskových aktivit a seniorů na individuální účely určené žadateli. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) 2.3.2. Dotace a podpora kultury v Teplicích v Čechách V souvislosti s tématem své bakalářské práce se zaměřuji pouze na dotace určené pro památkovou péči a podporu kulturní činnosti. V přeshraniční spolupráci v rámci Euroregionu Elbe/Labe vznikl Fond malých projektů na léta 2007-2013, kdy byly poskytnuty finanční prostředky na různé projekty, jak lze vidět z tabulky č. 6. Tabulka 6: Seznam příjemců prostředků EU v roce 2013 Příjemce

Název projektu

Regionální muzeum v Teplicích AVZO ČR Doubravka oddíl ROB Teplice Šťovík Teplice

Rozšíření expozice "Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích". Mezinárodní mistrovská soutěž v ARDF.

7.777,00

Společně o přírodu pečovat a přírody si užívat.

15.000,00

Střední škola stavební Teplice O.S. Šťovík Teplice

Ověření možnosti pro přeshraniční projektové vzdělávání malířů a lakýrníků. Společná německo-česká internetová platforma věnovaná východnímu Krušnohoří Poznáváme sousedy

17.773,81

Gymnázium Teplice

Zdroj: Vlastní zpracování podle Fondu malých projektů, 2013

41

Schválené prostředky EFRR (euro)

14.999,95

15.000,00 19.850,72

Příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen EFRR) tvořil maximálně 75% veškerých způsobilých výdajů projektu. (Euroregion Elbe/Labe, 2014) Dále je kultura v Teplicích dotována prostředky ze státního rozpočtu a to prostřednictvím Ministerstva kultury (dále jen MK) a jeho dotačních programů, které jsou uvedeny v tabulce č. 7. Tabulka 7: Neinvestiční transfery přijaté ze státního rozpočtu Rok 2014

Program MK Program regenerace městských památkových zón - sloup panny Marie 2014 MK Regionální knihovna - "Teplický literární podzim" 2014 MK na činnost PO Severočeská filharmonie Teplice 2013 MK Program regenerace městských památkových zón - Morový sloup 2013 MK na činnost PO Severočeská filharmonie Teplice 2013 MK Program regenerace městských památkových zón 2007 MK Program záchrany architektonického dědictví Zdroj: Vlastní zpracování podle závěrečného účtu statutárního města Teplice

Přijato v Kč 78 000,10 000,900 000,74 000,650 000,171 000,400 000,-

Program regenerace městských památkových zón (dále jen RMPZ) je nástrojem k obnově kulturních památek, které se nachází v částech měst prohlášených za památkové zóny. Finanční příspěvky z něj jsou poskytnuty tehdy, když má město zpracovaný vlastní program regenerace a finančně se podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky. U Programu záchrany architektonického dědictví jsou příspěvky poskytovány na záchranu a zachování kulturních památek nebo jejích částí, které tvoří podstatu kulturní památky. Programem je podporována obnova např. hradů, zámků, kostelů apod. (Ministerstvo kultury České republiky, 2016) Dále existenci kultury jakožto veřejného statku na svém území zajišťuje Ústecký kraj (dále jen ÚK). Finanční prostředky z rozpočtu kraje jsou určeny na podporu pořádání kulturních a společenských akcí a záchranu a obnovu hmotného kulturního dědictví, které je prohlášeno za kulturní památku. Programy na obnovu kulturního dědictví Ústeckého kraje jsou jmenovitě Program na záchranu a obnovu kulturních památek ÚK, Program na záchranu a obnovu drobných památek a architektury dotvářející kulturní krajinu ÚK, Fond ÚK a Program obnovy venkova. Následující tabulka č. 8 ukazuje vybrané příspěvky přijaté za léta 2014-2016.

42

Tabulka 8: Přijaté dotace od kraje Rok 2016 2016 2016 2016 2016 2015 2015

Program Jazz Club Teplice, o. s. „Koncerty v zámeckém klubu“ Jazz Club Teplice, o. s. „Podzimní koncerty v zámeckém klubu“ DK Teplice „Cyklus kolonádních koncertů“ DK Teplice „Adventní koncerty 2016“ DK Teplice „Divadlo na zámku“ SČF Teplice „Hudební festival L. van Beethovena“ PO Regionální muzeum (příspěvek zřizovatele a účelový příspěvek zřizovatele na velkou údržbu) 2015 PO Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích - obnova kopule hvězdárny v Teplicích 2015 DK Teplice „Cyklus kolonádních koncertů“ 2015 DK Teplice „Adventní koncerty 2015“ 2015 DK Teplice „Divadlo na zámku“ 2014 DK Teplice "Cyklus letních kolonádních koncertů" 2014 DK Teplice "Adventní koncerty 2014" 2014 Zabezpečení Festivalu Ludwiga van Beethovena 2014 2014 Na úhradu výdajů projektu "Koncertní činnost Severočeské filharmonie Teplice 2014 2014 PO Regionální knihovna Teplice na zajištění regionálních funkcí Zdroj: Vlastní zpracování podle závěrečného účtu statutárního města Teplice

Přijato v Kč 30 000,30 000,30 000,30 000,33 000,300 000,1 800 000,1 800 000,30 000,30 000,30 000,30 000,30 000,300 000,800 000,930 000,-

Jak lze vidět z tabulky zobrazené výše, oblast kulturních společenských akcí je Ústeckým krajem dostatečně dotována. Seznam financovaných kulturních památek města Teplice na stránkách Ústeckého kraje jsem nenašla. Primárním důvodem může být to, že spousta kulturního dědictví v Teplicích nespadá do vlastnictví města, ale patří soukromníkům (informace o nich tudíž nejsou vedeny pod jménem města, ale soukromníka). Také to může být zapříčiněno tím, že v programu na rok 2015 byly upřednostněny nejohroženější památky, národní kulturní památky a kulturní památky související se zápisem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V Teplicích se nenachází žádná unikátní památka, která by mohla být zapsána na Seznam UNESCO, a i když se na jejich území vyskytují památky ve větší míře ohrožené, bývají tyto památky v soukromém vlastnictví, čímž se vracíme k původnímu důvodu absence informací o dotacích na kulturní památky na území Teplic Ústeckým krajem.

2.4. Řízení cestovního ruchu v destinaci V Ústeckém kraji se v posledních letech značně rozšířila turistická nabídka. Tvorba turistických produktů ve specifických podmínkách Ústeckého kraje je velice náročná, 43

neboť rozvoj nových témat a produktů cestovního ruchu vyžaduje na tomto území velikou kreativitu. Za důležité považuji zmínit, že metodickým a koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v oblasti CR v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj. Na regionální a lokální úrovni jsou pro území Teplic důležité následující instituce. 2.4.1. Ústecký kraj Na celokrajské úrovni jsou Teplice začleněny do destinačního řízení v Ústeckém kraji, který má v oblasti cestovního ruchu za úkol vytvářet koncepční a rozvojové dokumenty, realizovat podpůrné programy, marketing a prezentaci v cestovním ruchu na regionální úrovni včetně tvorby a realizace regionálních produktů cestovního ruchu. Teplice jsou zahrnuty do Strategických plánů a dokumentů Ústeckého kraje. Své postavení mají ve Strategii rozvoje cestovního ruchu ÚK zpracovaného v roce 2009 na léta 2010 – 2015, v Programu rozvoje ÚK na léta 2014 – 2020 a v Koncepci rozvoje kultury a památkové péče v ÚK na období 2014 – 2020. Úloha Ústeckého kraje v oblasti cestovního ruchu je v současné době vnímána negativně, a to z následujících důvodů: nedostatečná komunikace se zapojenými subjekty, nízká kvalita krajských propagačních materiálů, špatné pojetí značení památek a jiných turistických cílů, nesystematické rozdělování krajské finanční podpory a nakonec rezignace kraje na jeho prezentaci jako turistické destinace. (Aktualizace strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje, 2009) 2.4.2. Destinační agentura Krušné hory, o. p. s. Strategie cestovního ruchu Ústeckého kraje vymezila 4 marketingové regiony, jimiž jsou Poohří, Krušnohoří, České Středohoří a Podřipsko, a nakonec Švýcarsko a Šluknovsko. Všechny tyto regiony spravují vlastní destinační společnosti. (Aktualizace strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje, 2009) Více se však budeme zabývat pouze Destinační agenturou Krušné hory, o. p. s., do které spadá i město Teplice. Destinační agentura Krušné hory o. p. s. byla založena 26. října 2010. Její vznik reagoval na výraznou absenci organizace, která by koordinovala a iniciovala prezentační a rozvojové aktivity. Základním cílem agentury je podpora udržitelného rozvoje regionu, pomoc jeho rozvoji při zachování jedinečných přírodních a kulturních hodnot a propagace Krušných hor jako atraktivní turistické destinace na tuzemském i zahraničním trhu. 44

Úkolem destinační agentury je zvýšení povědomí o pestré nabídce produktů a služeb, které Krušné hory nabízejí. Pro docílení zvýšení počtů přijíždějících turistů je zásadním marketingovým nástrojem účinná mnohostranná propagace a přísun financí z cestovního ruchu pro další vývoj a šíření dobrého jména Krušných hor. Přispěvateli destinační agentury jsou především místní podnikatelé v cestovním ruchu, obce a krajská samospráva. (Výroční zpráva destinační agentury Krušné hory, o. p. s., 2014) Považuji za důležité zopakovat, že Teplice neplatí členský příspěvek a tudíž nejsou členy agentury. Přesto jsou na jejích stránkách zahrnuty a propagovány. Webová stránka www.krusne-hory.org seznamuje turisty s akcemi, místy, trasami, nabídkou ubytování a stravování, a nakonec i se službami zahrnutých obcí. Města jsou detailně popsána i s významnými atraktivitami a praktickými informacemi. 2.4.3. Turistické informační centrum Teplice Na lokální úrovni v rámci teplického magistrátu se cestovním ruchem zabývá oddělení Turistického informačního centra (dále jen TIC), které spadá pod odbor školství, kultury a sportu. V tomto oddělení jsou zaměstnáni pouze tři lidé. TIC Teplice se nachází v centru města, blízko historického jádra Teplic. Nabízí celoročně informace o zajímavostech v okolí města a turistické oblasti Krušné hory a Podkrušnohoří. Jeho hlavními úkoly jsou kromě poskytování informací občanům a návštěvníkům města v turistické oblasti i propagace města a jeho prezentace v oblasti cestovního ruchu. Důležitá je také spolupráce s dalšími institucemi na poli CR. Mezi veletrhy, kterých se TIC účastní, patří například Holiday World Praha, Slovakiatour Bratislava, Reisemarkt Drážďany, TC Lipsko, ITB Berlín, Free Mnichov nebo Vakantie Utrecht. V minulosti se Teplice propagovaly i v Polsku, Španělsku a ruské Moskvě. Oddělení se rovněž zabývá sběrem a aktualizací dat, které se týkají služeb ve městě. Mezi další služby TIC patří prodej upomínkových předmětů, map a průvodců. Otevírací doba TIC je každý všední den od 8 do 17 hodin. Od května do září, kdy je největší návštěvnost především díky začínající lázeňské sezóně má TIC otevřeno i v sobotu a to od 8 do 12 hodin. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Dle dostupných informací personál mluví třemi cizími jazyky, a to anglicky, maďarsky a německy.

45

TIC Teplice je členem Asociace turistických informačních center České republiky. Dle certifikace TIC se řadí do skupiny C, což znamená, že splňuje minimální standard služeb, otevřeno je sezónně nebo celoročně alespoň 5 dní v týdnu, a to minimálně 30 hodin týdně a poskytuje informace aspoň v jednom světovém jazyce. (Asociace turistických informačních center České republiky, 2016)

2.5. Projekty kulturního turismu V následujících řádcích jsou vypsány projekty kulturního turismu, jejichž součástí je i město Teplice v Čechách. 2.5.1. Projekt Tradice má smysl Cílem projektu je propagace nehmotného kulturního dědictví České republiky od tradičních řemesel přes původní české a moravské zvyky až k nářečí. Projekt zastřešuje Česká centrála cestovního ruchu. Součástí marketingové kampaně je série videí, originálních tištěných map a mobilní aplikace České tradice. Teplice jsou v tomto projektu zahrnuty do turistického regionu Krušné Hory a Podkrušnohoří. V rubrice zdraví jsou pod názvem „Léčivé teplo pro všechny“ prezentovány teplé teplické prameny a historie teplických lázní. V rubrice Tradiční kulinářské speciality jsou Teplice zmíněny ve spojitosti s Teplickými lázeňskými oplatkami. (CzechTourism, 2015) 2.5.2. Projekt Brána do Čech Projekt Brána do Čech vznikl v rámci Propagační a mediální kampaně Ústeckého kraje v oblasti cestovního ruchu. Jedná se o podporu marketingu, tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu. (Regionální Informační Servis, 2016) Projekt vznikl v roce 2011 a byl podpořen regionálním operačním programem (dále jen ROP) Severozápad, který mu věnoval dotaci více, než 9 milionů korun. Partnery projektu jsou Ústecký kraj, České Švýcarsko o.p.s., Destinační agentura České středohoří o.p.s., Destinační agentura Krušné hory o.p.s. a Destinační agentura Dolní Poohří o.p.s. (ROP Severozápad, 2012) Podporu projekt získal od Dresden International, Rodinné pasy, Národního památkového ústavu, územního pracoviště Ústí nad Labem, Euroregionu Labe a Klubu 46

Českých turistů z Ústeckého kraje. Projekt získal v roce 2011 cenu za 1. místo v soutěži Velká cena cestovního ruchu v kategorii Nejlepší jednotná kampaň. Dále získal za zprovoznění webového turistického portálu www.branadocech.cz první místo na brněnském veletrhu cestovního ruchu v kategorii Nejlepší turistický portál. (Brána do Čech, 2016) Díky tomuto projektu Ústecký kraj zaznamenal ve třetím čtvrtletí roku 2011 nejvyšší nárůst počtu turistů v České republice. (ROP Severozápad, 2012) Webová stránka www.branadocech.cz je vytvořena ve stejném duchu jako stránka Destinační agentury Krušné hory, o. p. s. Jediným rozdílem je turistický průvodce, který se zaobírá větším množstvím poskytovaných informací v oblasti cestovního ruchu. Pojednáváno je zde o akcích, místech, trasách, nabídkách ubytování a stravování, službách, výletech, zážitcích, výrobcích, balíčcích a farmářských trzích. 2.5.3. Projekt Regionální značky Každý region v České republice má svůj vlastní nenapodobitelný charakter daný přírodním bohatstvím, kulturou a staletými tradicemi, a tak je zřejmé, že výrobky a produkty pocházející z určitých oblastí v sobě nesou část tohoto charakteru. Národním koordinátorem systému regionální značky je Asociace regionálních značek, z. s. (dále jen ARZ). V současnosti se v České republice nachází 26 regionů s regionální značkou. Teplice spadají do Regionálního produktu Krušnohoří, které bývalo krásnou a rozmanitou oblastí. V posledních letech je území revitalizováno pomocí prací zemědělců, sadařů, vinařů, řemeslníků a umělců, kteří znovu probouzejí a dotvářejí krásu Krušnohoří. Mezi teplické certifikované výrobky patří keramika z Arkadie, přírodní mýdla a recyklace rifloviny společnosti Arkadie, o. p. s. Cílem značky KRUŠNOHOŘÍ regionální produkt® je propagace venkovských regionů. Podporu získávají především drobní podnikatelé, jejichž schopnosti a dovednosti pomáhají šířit dobré jméno regionu. Tito podnikatelé zároveň získávají jedinečnou marketingovou příležitost. Krušnohoří certifikuje od roku 2011. (Asociace regionálních značek, 2016)

47

2.5.4. Projekt Po stopách praotce Čecha Projekt Po stopách praotce Čecha je součástí Strategie rozvoje cestovního ruchu ÚK na léta 2010 až 2015. Projekt byl vytvořen na základě využití národních legend a pověstí o založení české státnosti v oblasti cestovního ruchu v Ústeckém kraji. Podporu získal od regionu soudržnosti Severozápad v rámci ROP. Hlavním cílem projektu je využití pamětihodností a míst celostátního významu, které se vztahují k založení Česka jako základ rozvoje cestovního ruchu v celém regionu. Dalším cílem je oslovení účastníků domácího cestovního ruchu a prezentace kraje jako vhodné turistické destinace. Významnou součástí projektu jsou aktivity v oblasti geocachingu a propojení nabídek s Rodinným pasem ÚK. (Po stopách praotce Čecha, 2009) Mezi hlavní oblasti projektu spadá Hora Říp, Stadice a Peruc. Teplice jsou zde prezentovány jako nejstarší lázně ve střední Evropě. V popisu města je vytyčeno i kulturní dědictví a historie města. 2.5.5. Projekt Jak poznat Teplice na procházce V Teplicích se sice nenachází projekty, na které by město upozorňovalo na svých oficiálních stránkách, přesto jsem se od vedoucí TIC Teplice, paní Bc. Zity Sotorníkové, dozvěděla o následujícím projektu TIC, který má za úkol seznámit návštěvníky s kulturními památkami a kulturně-společenskými zařízeními Teplic. Projekt se jmenuje „Jak poznat Teplice na procházce“ a zahrnuje celkem 3 procházkové trasy. První je zaměřena na centrum Teplic, druhá na Lázeňský park a okolí lázní a třetí na okolí Písečného vrchu a zříceninu hradu Doubravka. Tento propagační materiál je nový a zatím se s ním návštěvníci Teplic teprve seznamují.

2.6. Produkty kulturního turismu 2.6.1. Porcelánové stezky regionu Teplicka Společnost Český porcelán, a.s. v Dubí se pokouší motivovat k příjezdu do svého sídelního města zájemce o světově známý porcelán. Připravila proto 4 prohlídkové trasy pro organizovanou turistiku. Z hlediska spolupráce s městem Teplice je pro město nejvýznamnější stezka s názvem „Po modré stezce od královny Judity po porcelán s 48

modrou krví“. Její pochůzka začíná v regionálním muzeu v Teplicích, které nabízí kromě historických zámeckých interiérů i prohlídku např. muzejních expozic věnovaných pravěku severozápadních Čech, vývoji keramické výroby na Teplicku, historickým hodinám, lázeňství aj. Do návštěvnického okruhu je zahrnuto i vnitřní nádvoří zámku s pozůstatky románské baziliky. V nejatraktivnější expozici o historii výroby porcelánu a keramiky na Teplicku lze najít slonovinový porcelán A. Stellmachera, exponáty firmy Amphora, klasický figurální porcelán podnikatele Wahlisse, nebo práce Odborné keramické školy založené v Teplicích roku 1874. Expozice mimo jiné odhaluje, kde byla královna Judita v Teplicích pohřbena. (Český porcelán Dubí, 2016) Stezka dále pokračuje do společnosti Český porcelán, kde je zajištěn oběd a pokračuje se v prohlídce závodu a Domu porcelánu s modrou krví. Vedoucí marketingu a propagace akciové společnosti Český porcelán, paní Petrou Zajanovou, mi bylo sděleno, že v porcelánce nejsou vedeny statistiky k jednotlivým stezkám. Byla jsem také informována o tom, že se ve společnosti evidují pouze exkurze, což znamená, kolik návštěvníků se zúčastnilo prohlídky výroby porcelánu. Za rok 2015 to bylo celkem 7 577 osob, z nichž bylo 30% zahraničních turistů, tedy zhruba 2 273 osob, a 5 304 bylo českých návštěvníků. 2.6.2. Klub přátel lázní Teplice v Čechách Klub přátel Lázní Teplice v Čechách nabízí svým členům slevy a zvýhodněné vstupy prostřednictvím klubové karty. Slevy se týkají služeb nabízených v komplexech lázní a také je možné je uplatnit u některých partnerů lázní. Karta je dostupná rezidentům i nerezidentům, jedná se však o spolupráci pouze soukromých subjektů, veřejné subjekty v kartě zahrnuty nejsou. (Lázně Teplice v Čechách, 2012) V tabulce č. 9 uvádím několik vybraných partnerů Klubu přátel lázní Teplice v Čechách. Tabulka 9: Partneři Klubu přátel lázní Teplice v Čechách Partner Botanická zahrada Prodejna Arkadie Obchod Gracio Premiere Cinemas Autodrom Most

Sleva Dárek ke vstupence. Dárek k nákupu. 5% na celý sortiment. Vstupenka 1+1 zdarma každou středu 15% na kurzy bezpečné jízdy.

Partner Prodejna DMA Obchod Bossini Obchod Marlenn FK Teplice Novodobá sanitka

Zdroj: Vlastní zpracování podle stránky Lázně Teplice v Čechách a.s, 2012 49

Sleva 15% na nákup 10% na celý sortiment 10% na celý sortiment 10% na sortiment ve Fanshopu Zákaznická karta 5+1, 6. jízda zdarma

Obchodní ředitelkou Lázní Teplice v Čechách, a. s., paní Ing. Yvetou Sliškovou, MBA, mi bylo sděleno, že počet členů Klubu přátel je 4 150 osob. Osoby zaevidované v klubu bohužel nejsou rozděleny podle národnosti a k dispozici nejsou ani údaje o tom, kterou z nabídek slev a výhod nejvíce využívají. Tento produkt je v práci zmíněn proto, že se k němu v návrhové části budu vracet a rozšiřovat jej.

2.7. Podmínky a předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Teplicích v Čechách 2.7.1. Analýza primární nabídky destinace CR Následující analýzu primární nabídky budu vyhodnocovat podle tabulky č. 5 s názvem Nabídka destinace cestovního ruchu. Přírodní potenciál Přírodní potenciál tvoří společně s kulturním potenciálem základ nabídky a rozvoje cestovního ruchu v destinaci. Geomorfologický potenciál Teplice leží dle Hercynského systému v subsystému Hercynská pohoří v provincii Česká vysočina, kde náleží do Krušnohorské subprovincie. V Krušnohorské subprovincii leží Teplice v Podkrušnohorské oblasti a to v Chomutovsko-teplické pánvi. Nadmořská výška této oblasti se pohybuje od 200 do 450 m n. m. Pánevní část je spíše rovinatého charakteru, který umožňuje rozvoj především nenáročné cyklistické dopravy. (Bergman, 1996) Na území SO ORP Teplice se nachází velká Radovesická výsypka, která svou výstavbou v minulosti zapříčinila zrušení tří CHKO (Kajba, Vršíček, Bělák), tato výsypka podstatně zasahuje do Českého středohoří. Díky sedimentům třetihor se v okrese nacházejí pestré významné suroviny, což zapříčinilo v minulosti intenzivní těžbu hnědého uhlí. Dále se zde vyskytují např. keramické jíly a stavební písky. (Stránská, 1992)

50

Klimatický potenciál Teplice se nachází v atlanticko-kontinentální pozici mírně vlhkého podnebného pásu, v oblasti převládajícího západního proudění vzduchu. Počasí je zde díky vlivu oceánu od západu a vlivu kontinentu od východu velice proměnlivé. Velkou část roku na území Teplic převládá vliv vzduchu mírných šířek, ale projevuje se zde i vliv chladného arktického vzduchu od severu a vliv teplého subtropického vzduchu z jihu. V kotlině Teplice se vyskytuje značný podíl bezvětří, což má negativní vliv na rozptýlení škodlivin ve vzduchu. Srážky jsou zde nízké, 550 mm za rok, a území se řadí k nejsušším oblastem. (Všetule, 2002) Hydrologický potenciál V Teplicích mají velký význam podzemní vody, které vytvářejí předpoklady pro koncentraci cestovního ruchu. Mluvíme zde o minerálních pramenech s léčebnými účinky. Na území města se vyskytují radonové vody. V současnosti dosahuje pramen Pravřídlo 41°C, díky komplexní péči se kvalita teplických terem zvyšuje a předpokladem je i další zvyšování přirozené teploty. Mezi nemoci léčené v lázních spadá onemocnění pohybového ústrojí, nervová onemocnění a onemocnění z poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí. (Lázně Teplice v Čechách a.s., 2013) V okolí se vyskytuje několik řek (Bílina, Moldava, Bystřice, Mohelnice, Milešovský potok), avšak územím Teplic žádná řeka neproudí. Nevýznamnější vodní plochou v okolí Teplic je zatopený lom Barbora, který je využívaný pro rekreaci. Nachází se asi 7 kilometrů od města. Pro rekreaci je dále využíván Proboštovský rybník. Významné vodní plochy tvoří také Malý a Velký zámecký rybník v Teplické Zámecké zahradě, kde je možnost projížďky na lodích. Biologický potenciál Ačkoliv Teplice patřily v minulosti k předním evropským lázeňským městům, z hlediska cestovního ruchu se na jejich území nevyskytuje příliš významné fauny ani flóry, a to především z důvodů zhoršovaného životního prostředí. Následky zhoršeného prostředí je špatná kvalita ovzduší a vod a krajina z velké části zdevastovaná povrchovou těžbou. Za poslední roky se situace zlepšuje, avšak i tak si Teplice v důsledku své historie 51

zapříčinily špatnou pověst v oblasti životního prostředí. Co se týče chráněných území přírody, v Teplicích se nachází pouze chráněná přírodní památka Doubravka, jejímž předmětem ochrany je páchník hnědý a řada vzácných druhů na staré dřevo a dutiny stromů vázaného hmyzu. (Plán péče o přírodní památku Doubravka na období 2011 – 2020) Kulturně-historický potenciál Účastníci kulturního turismu jsou definováni jednoznačnými znaky, mezi něž patří především zájem o poznávání kultury, navštěvování kulturních zařízeních a kulturněhistorický památek a také účast na kulturních událostech. Z těchto důvodů je analýza kulturně-historického potenciálu vyzdvižena a detailně popsána. Aby bylo v analýze zahrnuto vše podstatné, rozšiřuji tabulku č. 5 s názvem Nabídka destinace cestovního ruchu o další kulturní zdroje, jimiž jsou parky a zahrady, fontány a kašny, hřbitovy a pomníky a významné historické budovy. Parky a zahrady jsou v kulturně-historickém potenciálu zařazeny proto, že na svém území zahrnují řadu kulturních drobných památek a fontán. Hrady a zámky Zámek Teplice Mezi nejvýznamnější turisticky atraktivní místo patří Zámek Teplice, ve kterém v současné době sídlí regionální muzeum. Zámek stojí na původním místě ženského benediktinského kláštera, který založila královna Judita v polovině 12. století. Jeho interiér je dochovaný a v současnosti je možné jej zhlédnout při účasti na prohlídkové trase „Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích“, která bude více rozebrána v odstavci Regionální muzeum Teplice. Benediktinský klášter byl v 15. století díky husitským válkám značně poničen a následně opuštěn. V 16. století na stejném místě zbudoval Volf z Vřesovic zámecký kostel a začal se stavbou hlavní budovy zámku. V 17. století byl nedokončený hlavní trakt přestavěn v renesančním slohu a k němu bylo připojeno levé křídlo. V 18. století byla barokní výstavbou zřízena Nová budova (levé křídlo), k níž bylo v druhé polovině 18. století přistavěno divadélko, které bylo roku 1880 rozšířené o empírový vestibul. Poslední 52

přestavba byla vykonána ke konci 18. století po požáru města. Výsledkem bylo regotizování zámeckého kostela a upravení hlavní budovy zámku v klasicistním stylu. (Katalogový oborový server hrady a zámky, 2016) V letech 1954-57 byly na nádvoří zámku naleznuty pozůstatky románské basiliky, která byla součástí benediktinského kláštera. V jejich východní části se dochovala krypta dnes zpřístupněná veřejnosti. K zámku patří také Ptačí schody a Kolostujovy věžičky. Ptačí schody jsou barokní schodiště, které spojuje vnitřní nádvoří zámku se spodní částí Zámecké zahrady. Kolostujovy věžičky byly postaveny roku 1600 Radslavem Vchynským. Jedná se o renesanční lusthaus – zahradní kratochvilný pavilon na konci malé zámecké zahrady. Až do roku 1946 byly bytem pro zámeckého kaplana, dnes je zde umístěna stylová restaurace. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Informacím ohledně vstupu a otevírací doby zámku se budu věnovat v odstavci Regionální muzeum Teplice, neboť muzeum sídlící v Zámku má tyto služby na starosti. Zřícenina hradu Doubravka Stavba hradu na Doubravské hoře je datována do roku 1483. Jejím iniciátorem byl Jan Ilburk. V posloupnosti držitelů hradu se vystřídala celá řada jmen, mezi nimi byl Vilém z Rožmitálu, císař Rudolf II., Lobkovicové a Kaplířové. V roce 1590 hrad padl do majetku rodu Vchynských. Tehdy se začaly budovat mohutné vnější hradby a hrad byl přestavěn na pevnost se sedmi okrouhlými věžemi u vnitřní obvodní zdi s mohutnými bastiony. V roce 1626 byla na hradě dokončena stavba panského sídla. Tehdy vypukl požár a budovu zcela zničil. O pět let později obsadili Teplice Sasové a po sedmitýdenních bojích pevnost na Doubravské hoře padla. V dalších letech padla pevnost ještě několikrát do rukou nepřátel, proto ji hejtman Litoměřického kraje Gottfried ze Salhauzenu poručil v roce 1655 zbourat. V roce 1884 byly rodem Clary–Aldringen uskutečněny na zřícenině značné úpravy. K malé hospůdce zřízené v r. 1855 byla vybudována v prostoru dřívějšího rytířského sálu jídelna a přistavěna další restaurační místnost. Zbytky západní věže byly přizděny do původní výše a zakončeny střechou. Věž pak sloužila jako rozhledna. Restaurace v r. 1896 vyhořela. Obnova stavby byla pojata v duchu romantizující novogotiky.

53

Od druhé poloviny 20. století sloužily budovy na Doubravské hoře Svazarmu, který se staral o zachování pozůstatků někdejší pevnosti. V současnosti je vlastníkem budov Asociace víceúčelových sportů, AVZO ČR Doubravka a restaurace je momentálně uzavřena. (Hrad Doubravka, 2016) V současné době je celé území, na jehož vrcholu stojí hrad, využíváno jako lesopark a chráněno je jako městská zeleň. Jedná se o evropsky významnou lokalitu a přírodní památku. (Plán péče o přírodní památku Doubravka na období 2011 – 2020) Lesoparkem vede „Naučná stezka Doubravka“. Hrad sice disponuje horním parkovištěm, to však není z důvodů ochranného přírodního pásma využíváno. V současnosti je volně přístupný veřejnosti pouze samotný vrch Doubravka a nádvoří, hrad je soukromý subjekt a je nepřístupný. Muzea Regionální muzeum Teplice Jak již bylo dříve zmíněno, Zámek Teplice je v současnosti sídlem regionální muzea. Muzejní společnost byla založena roku 1894 a její právní existence trvala do roku 1941, kdy byl ustaven nový muzejní spolek. Momentálně muzeum nabízí několik expozic, výstav a programů pro školy. Jedná se o příspěvkovou organizaci Ústeckého kraje specializující se na archeologii, historii a přírodu severozápadních Čech. Značná pozornost je zde věnována dokumentaci sklářství, keramiky, cínařství, lázeňství a správě vzácných knižních sbírek. Je zde umožněno fotografování a filmování ve výstavních místnostech a expozicích za poplatek 1 000,- Kč za každou načatou hodinu (za celý den je účtováno pouze 5 000,Kč). Prostory je možné si pronajmout na výstavy, slavnostní akce či svatební obřady a uzavírání registrovaného partnerství. V muzeu je možné navštívit dohromady 4 trasy prolínajících se expozic. První trasa, tedy trasa A, se zaobírá expozicí zaměřenou na zoologii, mineralogii a archeologii, keramiku a porcelán, zámecké interiéry a nakonec historické hodiny a umění 14. - 18. století. Trasa B je zaměřena na expozice umění 14. až 18. století, historických hodin a zámeckých interiérů, numismatický kabinet a expozice lázeňství. Na trase C je ke zhlédnutí expozice zoologie, mineralogie a archeologie, parohové chodby, Rokokový sál,

54

expozice historických hodin a umění 14. - 18. století a numismatický kabinet. A nakonec poslední trasa D je nazývána také jako „Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích“, kde jsou k vidění expozice v unikátně dochovaných interiérech kláštera benediktinek založeného kolem roku 1160 českou královnou Juditou. (Regionální muzeum v Teplicích, 2016) Tabulka 10: Návštěvní doba a vstupné na expozice a výstavy muzea Návštěvní doba expozic Vstupné na expozici

Denně kromě pondělí od 10 -12 h. a 13 – 17 h. Plné 50,- Kč Snížené 30,- Kč Děti do 6 let zdarma Návštěvní doba výstav Denně kromě pondělí Úterý-pátek: 12 – 17 h. Sobota-neděle: 13 – 17 h. Vstupné na výstavu Plné 30,- Kč Snížené 20,- Kč Děti to 6 let zdarma Zdroj: Vlastní zpracování podle stránek Muzeum Teplice, 2016

Návštěvnost muzea v letech 2007 až 2014 nám ukazuje následující tabulka. Tabulka 11: Vývoj návštěvnosti mezi lety 2007-2014 Rok Počet návštěvníků 2007 16 748 2008 24 036 2009 28 845 2010 21 894 2011 23 868 2012 --2013 22 448 2014 23 808 Zdroj: Vlastní zpracování podle výročních zpráv Regionálního muzea v Teplicích

Jak lze vidět z tabulky zobrazené výše, návštěvnost je od roku 2007 mnohem vyšší. Důvodem bylo dokončení rekonstrukce tzv. Románského křídla teplického zámku a především zpřístupnění multimediální expozice Klášter benediktinek v Teplicích (Po stopách kláštera královny Judity) v roce 2008. V roce 2009 byla prezentace expozice „Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích“ rozšířena a byly zmodernizovány webové stránky regionálního muzea, díky čemuž byl další nárůst návštěvníků.

55

Parky a zahrady Na území Teplic se nachází hned několik zahrad a parků. Je to dáno lázeňskou historií města. Nejvýznamnější zahradou je tzv. Zámecká zahrada, která navazuje na teplický Zámek. Dále zde leží významný Šanovský park, Lázeňské a Havlíčkovy sady a nakonec tzv. Písečný vrch. Zámecká zahrada Zámecká zahrada je součástí zámeckého areálu od dob renesance. Z té doby pochází i dva rybníky na jejím území. Zahrada byla naposledy přetvořena v přelomu 18. a 19. století, kdy se z přísně geometrické francouzské zahrady stal volně rozvinutí krajinářský park anglického typu s množstvím drobných staveb, jakou jsou pavilony, chrámky nebo promenády. Od počátku 17. století byla Zámecká zahrada vyhledávána lázeňskými hosty k procházkám a odpočinku. Na začátku parku se kousek od zámku nachází Zahradní a plesový dům z roku 1732. Jedná se o dlouholeté sídlo Severočeské filharmonie, v minulosti zde působilo i kasino. Nejvýraznější stavbou v prostoru Zámecké zahrady je Apollonův chrámek. Patří do skupiny drobných zahradních staveb, které v parku vznikly při přetváření zahrady z francouzského stylu na anglický. Empirový pavilon má podobu antického chrámu se sloupy s jónskými hlavicemi. Stavba bývala cílem vycházek lázeňských hostů a obyvatel Teplic. Dnes se jedná o kulturní památku chráněnou státem. Další významnou stavbou v Zámeckém parku je pavilon postavený na břehu horního rybníka, nazývaný jako Labutí domek. Jedná se také o drobnou stavbu ozvláštňující Zámeckou zahradu. Postavený je ze dřeva. Svůj název si získal díky řezbářské výzdobě s labutěmi na sloupech a stěnách. I tato stavba je dnes kulturní památkou chráněnou státem. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Šanovský park Šanovský park leží uprostřed městské části Šanov, kde jsou koncentrovány lázeňské budovy Hadích, Kamenných, Vojenských a Nových lázní. Je to přirozená zelená oáza lázeňského místa, která poskytuje prostor pro relaxaci jak návštěvníkům Teplic, tak jejich obyvatelům. Park je doplněn kašnami, fontánami a plastikami. Centrální místo zde

56

tvoří koncertní podium v podobě mušle, ve kterém se konají promenádní koncerty. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Lázeňský sad Lázeňský sad byl původně menší zahradou patřící k teplickým lázním. Dnes je to rozšířený park zahrnutý v lázeňském komplexu Beethoven. Park je obohacen o drobné stavby, kašny a fontány. Havlíčkovy sady Havlíčkovy sady navazují na blok zeleně Lázeňského sadu. Jejich přední část bývala v minulosti křesťanským hřbitovem, dnes se na tomto místě nachází pouze Seumeho kaple. V zadní části sadu je budova z roku 1894, dříve sloužící jako sídlo teplického gymnázia. Stavba se nachází na kamenném ostrohu, který se nazýval Mont de Ligne podle svého majitele. Před budovou stával malý gotizující výletní pavilon s vyhlídkou. Dnes zde působí Obchodní akademie. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Písečný vrch Písečný vrch se nachází na okraji města na bývalém písečném lomu s ovocným sadem poblíž. Přirozeně prodlužuje zelený pás sadů a parků, jež se nachází v Teplicích. Jedná se o klidné místo s častým cílem vycházek a výletů. Nachází se zde Botanická zahrada a Hvězdárna. Sakrální stavby V Teplicích se nachází celkem 5 kostelů (Děkanský kostel sv. Jana Křtitele, Zámecký kostel Povýšení sv. Kříže, Kostel sv. Alžběty v Šanově, Trnovanský červený kostel a Kostel sv. Bartoloměje) a 2 kaple (Kaple Nalezení sv. Kříže a Beuronská kaple). V následujících řádcích jsou kostely a kaple více popsány. Děkanský kostel sv. Jana Křtitele Děkanský kostel byl postaven v renesančním stylu mezi lety 1585 až 1594 na Zámeckém náměstí. K barokizující přestavbě a rozšíření stavby došlo na začátku 18. století. Kostel je koncipován jako trojlodní basilika s pravoúhlým presbytářem a 57

hranolovou věží v západním průčelí, na kterou přiléhá malá schodišťová válcová věž. Krytí věže zajišťuje barokní přilbová střecha. Pod kostelem se nachází hrobky rodu Vchynských a Clary-Aldringenů. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Zámecký kostel Povýšení sv. Kříže Sakrální stavba byla zhotovena v letech 1549-1568 v raně renesančním slohu na Zámeckém náměstí. Byla přistavěna k teplickému Zámku a společně s ním je chráněná jako kulturní památka České republiky. V 17. století byla na severní straně kostela přistavěna kaple sv. Antonína. Ještě ve stejném století získal kostel v rámci přestavby teplického zámku novou podobu ve stylu romantické gotiky. Tato přestavba je považována za zcela první projevy romantického slohu na území Čech. Od roku 1950 je kostel využíván k potřebám pravoslavné církve. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Kostel sv. Alžběty v Šanově Kostel byl postaven v lázeňském šanovském parku v rozmezí let 1864 až 1877. Jedná se o novogotické trojlodí s hranolovou věží po boku. Financování stavby bylo zajištěno z darů a výtěžků sbírek občanů tehdy ještě samotné obce Šanov. Interiér kostela je sklenut křížovými klenbami na válcové sloupy. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Trnovanský červený kostel Katolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně byl postaven v Trnovanech v rozmezí let 1908 až 1909. Jedná se o trojlodní basiliku v novogotickém stylu s hranolovou věží vysokou 47 metrů. Podle barvy fasády červených cihel je kostel nazýván také jako Červený. Vnitřní výzdobu provedl malíř A. Böhmem až roku 1934. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Kostel sv. Bartoloměje Sakrální stavba s původním názvem „Mírový kostel Apoštola Bartoloměje“ stojí nedaleko centra města. Postavena byla v letech 1861 až 1864 jako novorománská cihlová trojlodní basilika s otevřenou arkádou před vstupem a hranolovou věží v boku průčelí na 58

vysoké kamenné terase. Věž kostela byla dokončena až roku 1882. Bohatě propracovaná ornamentní výzdoba odkazuje na styl starokřesťanské baziliky. Od roku 1990 je kostel v soukromých rukách a není veřejně přístupný ani využíván pro církevní účely. Chráněný je jako kulturní památka České republiky. (Oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016) Kaple Nalezení sv. Kříže Kaple byla postavena v rozmezí let 1728 až 1730 jako jednoduchá barokní stavba, nazývaná také jako „Seumeho kaple“. Stojí v Havlíčkových sadech v prostoru hřbitova, ze kterého se dochovaly jen 2 hroby, a to německého básníka J. G. Seumeho a purkmistra J. Wolframa. Ke vstupu do barokní kaple byly umístěny dvě bronzové desky se jmény důstojníků padlých v bitvě u Chlumce a Přestanova v roce 1813. Po roce 2009 byla kaple v majetku města. Její rekonstrukce činila v roce 2012 dohromady 4 649 981,-Kč, kdy byla obnovena jak fasáda, tak stavby. Na její obnovu přispělo Ministerstvo kultury dotací ve výši 400 000 Kč. Kaple je zapsána do seznamu kulturních památek. Beuronská kaple Beuronská kaple se nachází v komplexu teplického gymnázia, kde býval areál milosrdných sester Karla Boromejského. Kaple byla vybudována roku 1865. V letech 1888 až 1889 byla kaple vyzdobena mnichy z tzv. Beuronské umělecké školy. Jednalo se o přelomový výtvarný směr sakrálního umění. Teplická kaple je nejstarší plně dochovanou beuronskou památkou na území České republiky, přičemž se na území ČR nachází zhruba 40 památek vymalovaných v tomto uměleckém stylu. O kapli se v současnosti stará občanské sdružení Pro arte Beuronensi, které vniklo v roce 2006 na základě iniciativy studentů, absolventů a kantorů teplického gymnázia. (Beuronská kaple Gymnázia Teplice, 2016)

Volně přístupné jsou kostely především během bohoslužeb a svátků. Pouze kostel sv. Bartoloměje není veřejně přístupný. Následující tabulka č. 12 ukazuje otevírací dobu všech sakrálních staveb na území Teplic. (Noc kostelů, 2016)

59

Tabulka 12: Otevírací doba sakrálních staveb Název kostelu Děkanský kostel sv. Jana Křtitele

Den Každý den

Zámecký kostel Povýšení sv. Kříže

Volně zpřístupněno při pořádání bohoslužeb, všechny svátky, Narození Krista a Pascha se sloužené i půlnoční Volně zpřístupněno při pořádání bohoslužeb Volně zpřístupněno při pořádání bohoslužeb – út, st, pá, ne Znepřístupněno --Otevřeno v období letních měsíců denně, kromě pondělí

Kostel Sv. Alžběty Trnovanský červený kostel Kostel sv. Bartoloměje Kaple Nalezení sv. Kříže Beuronská kaple

Čas  Po-so: od 7:30h kaple děkanství  St-so: od 16:30h kostel sv. J. Křtitele  Ne: od 7h kostel sv. J. Křtitele  Ne: od 10h.



Ne: od 10:30h.

    

Út, st, pá: od 18h. Ne: od 18h. Znepřístupněno --Od 13 do 17h.

Zdroj: Vlastní zpracování podle serveru Noc kostelů

Hřbitovy a pomníky Nový židovský hřbitov Nový židovský hřbitov byl zřízen roku 1863 na místě původního pohřebiště z roku 1669. Hřbitov leží na tzv. Židovském vrchu. Během druhé světové války byl hřbitov zničen. Obřadní síň byla postavena roku 1900 v maurském slohu. Jedná se o jeden z mála zachovalých mimopražských novodobých židovských hřbitovů. Aby se zabránilo ničení kulturní památky, je Židovský hřbitov uzavřen. Možnost návštěvy hřbitova je až po telefonní domluvě a to mimo soboty každý den od 9 do 16 hodin. Židovský hřbitov Jedná se o pozůstatky židovského hřbitova v městské části Sobědruhy, který vznikl v roce 1669. V roce 2002 byl hřbitov rekonstruován a od roku 2004 je Ministerstvem kultury prohlášený za kulturní památku. Veřejnosti je v současné době nepřístupný. (Hrady.cz, 2016) Pomníky V minulosti v Teplicích existovalo velké množství pomníků, část z nich byla však po 2. světové válce odstraněna, zničena nebo zapomenuta. (Kovář, 2007) 60

Tabulka 13: Dochované pomníky v Teplicích Pomník Milady Horákové

 

odhalen r. 2000 tvořen dvěma vertikálními břevny, se vsazeným kulatým portrétním reliéfem Milady Horákové odhalen r. 1945 vyjadřuje dík za osvobození od německých fašistů. odhalen r. 1888 připomínka na zrušení roboty v r. 1848 odhalen r. 1895 básník v Teplicích strávil své poslední dny, je zde i uchován odhalen r. 1925 autor F. Metzner odhalen po r. 1945

  Kudlichův pomník   Pomník básníka J. G.  Seumeho  Pomník skladatele W. A.  Mozarta  Pomník četaře Václava  Šumy Zdroj: Vlastní zpracování podle oficiální stránky statutárního města Teplice, 2016 Pomník rudoarmějce

Fontány a kašny Protože jsou Teplice lázeňským městem, bylo na jejich území vybudováno několik kašen a fontán. Dohromady se zde nachází 11 fontán, 7 kašen, 1 vodotrysk a 1 Pramen Pravřídla. Seznam uvedených fontán a kašen je dostupný v příloze 3. Kašny a fontány jsou v provozu každý kalendářní rok od 15. dubna do 15. října od 6h. do 24h. Osvětleny jsou od 20h. do 24h. Za důležité považuji zmínit se o Prameni Pravřídla, jež je umístěn v boku lázeňské budovy Pravřídla. Jedná se o výklenek s keramickým reliéfem prasečí hlavy, ze které vytéká voda pramene Pravřídla. Městská památková zóna Dne 10. 9. 1992 byly Teplice vyhlášeny Ministerstvem kultury za městskou památkovou zónu. Jedná se o centrum města, tedy Zámecké náměstí, které je lemováno domy v klasicistním a empírovém slohu. Většina budov byla postavena na počátku 19. století a jsou historickou památkou a dokladem staré zástavby zámeckého okolí. U jednoho z domů, kde byla podepsána dohoda zástupci Anglie, Rakouska, Pruska a Ruska o tažení proti napoleonské Francii v roce 1813, stojí pamětní deska zaznamenávající tuto událost. Mezi nejvýznamnější památky na Zámeckém náměstí patří již zmíněný Zámek Teplice a Kostel sv. Jana Křtitele. Opomenut nesmí být také Morový sloup stojící v západní části Zámeckého náměstí. Jedná se o morový sloup se Svatou trojicí od světoznámého 61

barokního sochaře Matyáše Brauna. Sloup byl postaven z pískovce v letech 1718 až 1719 podle návrhu M. Brauna kameníkem A. V. Böumelem, jako poděkování za odvrácení morové epidemie v roce 1713 od Teplic. (Destinační agentura Krušné hory o.p.s., 2016) Historicky významné budovy V Teplicích se vyskytuje velké množství historicky významných budov. Ve své práci uvádím však jen ty, které považuji z pohledu kulturního turismu za nejvýznamnější. Patří sem Radnice, Škvárovník, Hlavní nádraží, Dům kultury, Krušnohorské divadlo, Zámecké divadlo, Gymnázium Teplice a budova knihovny. Převládající stavební sloh těchto staveb je klasicismus a neorenesance. Mezi významné stavby v Teplicích patří i lázeňské budovy, jmenovitě Komplex sanatoria Beethoven, Nové lázně, Vojenské lázně, Hadí lázně, Kamenné lázně, Sadové lázně a Císařské lázně. Převládají zde klasicistní a novorenesanční stavební slohy. Seznam a vymezení historicky významných budov a lázeňských domů v Teplicích je uveden v příloze 4. Kulturně-společenské akce Zahájení lázeňské sezóny Slavnostní zahájení lázeňské sezóny je největší kulturní událost, která se každoročně koná na v centru Teplic a to poslední víkend v květnu. Je to největší městská venkovní slavnost pořádaná v České republice, jež je přístupná bez výběru vstupného. Díky tomu se události účastní každý rok desítky tisíce návštěvníků z okolních měst, lázeňských hostů a samozřejmě obyvatel Teplic. Je zde možnost ochutnat místní speciality, poslechnout si hudbu na celkem pěti pódiích a užít si doprovodný program v podobě divadelních historických scén místních hereckých skupin. Letos se bude jednat již o 862. ročník. Slavnost je každý rok zahájena historickým průvodem v kostýmech centrem města a svěcením léčivých pramenů. Jsou zde porcelánové trhy, dobové tržiště s ukázkami starých řemesel a ve všech parcích se konají doprovodné programy pro děti. Vrcholem celé slavnosti je velký ohňostroj v sobotu po desáté hodině večerní. Náklady na pořádání události byly letošní rok 4 475 000,-Kč. Pořadatelem akce je samotné město Teplice, které událost z části financuje. Náklady pokrývají i příspěvky 62

partnerů a sponzorů a také poplatky od prodejců. Podle získaných informací město v roce 2014 přispělo částkou 800 000,- Kč. (Zahájení 862. lázeňské sezóny v Teplicích, 2016) Hlavním organizátorem kulturní akce je Dům kultury. Tam mi bylo řečeno, že neexistují žádné statistiky zabývající se počtem návštěvníků této události z důvodů jejího nezpoplatnění. Proto jsem z dostupných mediálních zdrojů získala neoficiální statistiky pro přiblížení návštěvnosti, a ty uvádí, že návštěvnost za rok 2015 činila zhruba 40 000 návštěvníků. Mezinárodní hudební festival Ludwiga van Beethovena Teplice Jedná se o jediný a největší festival konaný na území Ústeckého kraje. Je to prestižní událost, která se koná k připomínce pobytu Ludwiga van Beethovena ve zdejších lázních v letech 1811 a 1812. První ročník se konal roku 1964. Od roku 2004 se festival koná v přelomu května a června. Pořadatelem festivalu je management Severočeské filharmonie Teplice. Beethovenův festival je členem Asociace hudebních festivalů, čímž se zařadil mezi významné hudební festivaly v České republice. Festival je nejvíce financován Statutárním městem Teplice, Ústeckým kraje, Státním fondem kultury ČR a jednotlivými městy, kde se koncerty uskutečňují (od Klášterce nad Ohří přes Chomutov, Litoměřice, Terezín, Teplice, Osek, Velké Březno až po Děčín). (Asociace hudebních festivalů České republiky, 2016) Tabulka 14: Program Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena v Teplicích na rok 2016 Datum a čas 26. 5. 2016 v 19h.

Cena vstupného 380,- Kč

Místo Dům kultury

30. 5. 2016 v 19:30h. 4. 6. 2016 v 17h.

120,- Kč 100,- Kč

Zahradní dům Dům kultury

6. 6. 2016 v 19h. 8. 6. 2016 v 19h.

120,- Kč 120,- Kč

Zahradní dům Zahradní dům

9. 6. 2016 v 19h.

160,- Kč

Dům kultury

13. 6. 2016 v 19h.

120,- Kč

Zahradní dům

20. 6. 2016 v 19h. 23. 6. 2016 v 19h.

120,- Kč 380,- Kč

Kostel sv. Jana Křtitele Dům kultury

Program James Bond Music a světové muzikály Škampovo kvarteto Vivat konzervatoř – 45 let Konzervatoře v Teplicích Martinů Voices Sarm Kim, Václav Krahulík Severočeská filharmonie Teplice Dvořákovo klavírní kvarteto Collegium Marianum Závěrečný koncert Severočeské filharmonie Teplice

Zdroj: Vlastní zpracování podle stránky Severočeské filharmonie Teplice 63

Ředitelem SČF, panem Romanem Dietzem, jsem byla informována o kapacitách prostorů v Teplicích, ve kterých se festivalové koncerty konají. V Domě kultury se koná zahajovací a závěrečný symfonický koncert, který je zpravidla vyprodaný. Míst k sezení je zde 580. Dále se zde konají další dva symfonické koncerty, které mají návštěvnost zhruba 400 posluchačů. Koncerty konající se v jiných prostorách v Teplicích, tedy Zahradní dům, Lázeňský dům Beethoven a kostel sv. Jana Křtitele, mají návštěvnost kolem 100 až 150 posluchačů. Další koncerty se konají v devíti dalších městech Ústeckého kraje. V souhrnu se návštěvnost prostorů v Teplicích vyhrazených pro koncerty SČF pohybuje kolem 3 000 posluchačů. Další vybrané vícedenní kulturně-společenské akce jsou zobrazeny v příloze 6. 2.7.2. Analýza sekundární nabídky destinace CR Následující analýzu sekundární nabídky destinace budu vyhodnocovat podle tabulky č. 5 s názvem Nabídka destinace cestovního ruchu. Suprastruktura cestovního ruchu Ubytovací zařízení Ubytovací kapacity Ústeckého kraje jsou koncentrovány především v ORP Děčín, ORP Kadaň a ORP Teplice, které jsou nejnavštěvovanějšími destinacemi kraje. Důvodem je jejich umístění s dobrou dopravní dostupností a relativní blízkostí k okolním kulturním a přírodním dominantám. ORP Teplice s počtem 53 ubytovacích zařízení s 3 025 lůžky je v pořadí třetím nejnavštěvovanějším SO ORP kraje. V následující tabulce je zobrazen vývoj kapacit ubytovacích zařízení v Teplicích od roku 2012 do roku 2015. Tabulka 15: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v Teplicích Rok Počet zařízení 2012 26 2013 27 2014 28 2015 28 Zdroj: Vlastní zpracování podle ČSÚ

Pokoje

Lůžka 1041 1060 1023 1022

2066 2081 2063 2075

Místa pro stany a karavany -

Na území statutárního města Teplice je více, než polovina ubytovacích zařízení z celého SO ORP Teplice. Důvodem je velká návštěvnost města a jeho centrální pozice 64

v okrese, z jaké je snadná dostupnost do sousedních obcí. Vývoj počtu lůžek je v letech 2012 až 2015 trochu proměnlivý. Počet hostů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních nám zobrazuje následující tabulka. Tabulka 16: Hosté a přenocování v HUZ v Teplicích Rok

Hosté V tom Přenocování V tom celkem Rezidenti Nerezidenti celkem Rezidenti Nerezidenti

2012 40 369 19 087 21 282 2013 42 492 19 018 23 474 2014 43 040 18 244 24 796 2015 43 922 19 880 24 042 Zdroj: Vlastní zpracování podle ČSÚ

256 097 233 760 253 478 255 129

153 185 110 902 121 057 147 063

102 912 122 858 132 421 108 066

Průměrný počet přenocování (noci 6,3 5,5 5,9 5,8

Jak lze vidět z tabulky č. 16, návštěvnost od roku 2012 významně stoupá a to především díky narůstajícímu příjezdu zahraničních turistů. Důvodem je aktivní propagace města jak na veletrzích, tak v zahraničí a také vznik destinační agentury Krušné hory, o. p. s. a vznik projektu Brána do Čech. Seznam aktuálních ubytovacích zařízení v Teplicích v Čechách je uveden v příloze 5. Stravovací zařízení V Teplicích je hustá síť stravovacích zařízení a to především v centru města. Stravovací služby jsou poskytovány v pohostinských zařízeních, která mohou být součástí ubytovacích zařízení, nebo se může jednat o samostatné objekty. Primárně tato zařízení slouží především místnímu obyvatelstvu, jsou však hojně navštěvována i lázeňskými hosty. Ve městě lze najít pestrou nabídku stravovacích zařízení orientovaných na českou i mezinárodní kuchyni. Na území Teplic není zavedena jednotná certifikace stravovacích služeb, která by turistům umožnila orientaci v kvalitě stravovacích zařízení. Velká pozornost by v těchto zařízeních měla být věnována kvalitě služeb a také obsluze, která ne vždy vnímá hosta jako svého zákazníka nebo nedisponuje patřičnými jazykovými znalostmi. Otevírací doba stravovacích zařízení je v Teplicích různá, jsou tu však i podniky, které fungují přes noc. Velká část restauračních zařízení má kuchyň otevřenou přes pracovní dny od 11 do 22hodin a přes víkend o hodinu déle, tedy do jedenácti hodin.

65

Infrastruktura cestovního ruchu Cestovní kanceláře V Teplicích se nachází pobočky známých cestovních kanceláří (dále jen CK), jako jsou například CK Čedok nebo CK Fisher. Na území města působí také Teplická CA ASSIST nebo CK Teptour, která se z části podílí na poskytování turistického servisu v samotných Teplicích a jeho okolí. Dále zde působí incomingová CK Taťjana Soukupová, která nabízí poznávací zájezdy na Teplicku a lázeňské pobyty. Ty jsou nabízeny a organizovány také samostatnými lázeňskými domy. Turistické informační centrum TIC se vyskytuje v Teplicích pouze jedno a to v centru města. V subkapitole 2.4.3. je více popsáno. Pro doplnění uvádím, že TIC je velice důležitou součástí propagace města a svými službami a jejich kvalitou může ovlivnit jak pozitivně, tak negativně spokojenost návštěvníků, v čemž se odráží i délka jejich pobytu. Kulturně-společenská zařízení Kulturní vyžití v Teplicích organizuje především Dům kultury a také lázeňské domy. Dále jsou to Botanická zahrada, Planetárium Teplice, Hvězdárna Teplice nebo Regionální muzeum Teplice. V následující tabulce uvádím tato kulturně-společenská zařízení i s jejich otevírací dobou a cenou za vstup. Tabulka 17: Seznam kulturně-společenských zařízení s jejich otevírací dobou a cenou za vstup Krušnohorské divadlo



Dům kultury



Botanická zahrada

 

Planetárium

 

Otevírací doba a vstupné se řídí programem naplánovaným na dané měsíce Otevírací doba a vstupné se řídí programem naplánovaným na dané měsíce Otevírací doba: otevřeno každý den kromě pondělí o V zimě od 9 do 17h. o V létě od 9 do 18h. Vstupné: o Dospělí 50,-Kč, děti do 14let, senioři a studenti 25,-Kč o Rodinné vstupné 100,-Kč Otevírací doba se řídí programem naplánovaným na dané měsíce Vstupné: o Dospělí 40,-Kč, děti 3-15 let 20,-Kč, studenti do 26 let 20,Kč, senioři nad 65 let 20,-Kč o Rodinné vstupné 90,-Kč 66

Hvězdárna

   

Otevírací doba se řídí programem naplánovaným na dané měsíce Denní pozorování od 13:00 do 16:30h. Večerní pozorování od 22 a od 23h. Vstupné: o Dospělí 40,-Kč, děti do 3-15 let 20,-Kč, studenti do 26 let 20,-Kč, senioři nad 65 let 20,-Kč o Rodinné vstupné 90,-Kč Zahradní dům  Otevírací doba a vstupné se řídí programem naplánovaným na dané měsíce  Koncerty venku jsou v letních měsících od 15h. každou neděli, vstup je dobrovolný Kino květen  Otevírací doba a vstupné se řídí promítáním filmů  O víkendu jsou filmy promítány už od 10h.  Během pracovních dnů jsou filmy promítány od 13h. Šanovská mušle  Kolonádní koncerty se konají přes letní měsíce  Každá sobota a úterý od 16:30h.  Vstupné dobrovolné Zdroj: Vlastní zpracování podle stránky Dům kultury Teplice, 2009 – 2016

Považuji za důležité zmínit, že Dům kultury Teplice nabízí bonusovou kartu, tzv. Bonusku, na kterou mají její držitelé ihned 10% slevu na všechna filmová představení v Kině Květen. Za každý nákup držitel navíc sbírá body, za které může následně čerpat další slevy na vybraná divadelní představení nebo hudební pořady. Cena Bonusky je 50,-Kč a za její nákup se přičte držiteli 100 bodů do bonusového programu. Další zařízení jsou buď natolik běžná (např. směnárny a záchranná služba), nebo nesouvisí s tématem mé bakalářské práce, že je již nebudu dále uvádět Všeobecná infrastruktura Dopravní infrastruktura Teplice jsou pro automobilovou dopravu přístupné po radiálních komunikacích. Nárůst dopravy byl řešen výstavbou nových spojení a nových městských průtahů silnic I. třídy. V současnosti slouží silnice k vnitroměstské a tranzitní dopravě. Změna v dopravní obsluze přispěla k dynamickému rozvoji území a jeho větší prostupnosti. Nejvýznamnější silniční komunikace vede ve směru z Prahy na Teplice – Drážďany (D8, I/8). Významná je také silnice I/13, která propojuje řadu důležitých sídel severočeského regionu od Chomutova, Mostu, Teplic, Děčína, Nového Boru až do Liberce.

67

Významnou roli v silniční dopravě má dopravní společnost Arriva, jejíž dceřiná společnost Arriva Teplice s.r.o. funguje v Teplicích a jeho okolí. Autobusové linky vedou celým městem a zajišťují rychlou přepravu. První autobusy vyjíždí po čtvrté hodině ranní a poslední kolem jedenácté hodiny večerní. Během slavnosti Zahájení lázeňské sezóny je značně posilněna autobusová doprava. Železniční síť má v Ústeckém kraji 1 033km a její hustota je nejvyšší z mimopražských krajů. Nejvýznamnější linkou dálkové železniční dopravy je linka D5, která vede přes Prahu – Ústí nad Labem – Teplice v Čechách – Most – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb. Další tratí celostátního významu je dvoukolejná elektrifikovaná trať č. 130 Ústí nad Labem – Teplice - Most – Chomutov. Více se ve své bakalářské práci nezabývám všeobecnou infrastrukturou, neboť se domnívám, že ostatní oblasti (půjčovny aut, obchodní síť, komunální služby, veřejně prospěšné služby, technické sítě, likvidace odpadu a zásobování vodou, elektřinou a plynem) se již nevztahují k tématu mé bakalářské práce.

68

3. Návrhová část Historický vývoj Teplic a jeho lázeňská tradice vytváří vhodné podmínky pro rozvoj kulturního turismu. Aby byl však tento rozvoj možný, je zapotřebí, aby se město věnovalo cestovnímu ruchu jako takovému. Nespolupráce mezi subjekty v oblasti cestovního ruchu negativně ovlivňuje míru využití potenciálu, které město a jeho okolí nabízí. V této souvislosti mám následující návrh a připomínky. 1. Je zapotřebí zvážit situaci cestovního ruchu v Teplicích a uvědomit si důležitost tohoto odvětví. Pokud by město změnilo svůj postoj k cestovnímu ruchu, výsledkem by mohly být hned dva přínosy – tvorba nových pracovních příležitostí a významný podíl na místním rozpočtu. K tomu je zapotřebí vytvořit v rámci Magistrátu odbor či oddělení, které by se zabývalo strategickým plánem rozvoje města. Jako příklad uvádím statuární město Most, který má rozlohu 86,94 km2 a počet obyvatel 66 232 osob. V Mostě mají k dispozici Strategický plán města do roku 2020 a detailně popsaný Akční plán pro 5. pilíř – rozvoj cestovního ruchu a životního prostředí. (Oficiální web města Most, 2013) Město díky své těžební a průmyslové historii nevyniká přírodním ani kulturním potenciálem, přesto má zájem o rozvoj cestovního ruchu na svém území. Dále zmiňuji statutární město Chomutov, které má rozlohu 29,26 km2 a 52 084 obyvatel. I toto město má Rámcovou strategii rozvoje města pro období 2014 až 2024. (Oficiální web města Chomutov, 2014) Obě města se snaží o zlepšení image města a jeho propagace prostřednictvím nových nástrojů a technologií. Za cíl si dávají prohloubení spolupráce s ostatními subjekty operujícími v oblasti CR a zlepšení spolupráce soukromého sektoru s městem v oblasti CR. Ačkoliv se s tímto okruhem problémů potýkají i Teplice, z dostupných zdrojů jsem byla informována, že vedení města existenci strategického dokumentu vnímá jako omezení, které stojí v cestě otevření se co největšímu spektru turistů. Já naopak vnímám omezení města v neexistenci tohoto dokumentu, který by udával komplexní vnější i vnitřní pohled na město a charakterizoval by jeho současnou situaci a směr, kterým by se dále chtělo rozvíjet. Při správném zpracování dokumentu by byl výsledkem mimo jiné i synergický efekt, který by vedl k systematičtějšímu rozvoji města. 69

Teplice mají potřebné předpoklady pro rozvoj kulturního turismu, je však zapotřebí, aby motivovaly k příjezdu více návštěvníků, čehož by mohlo být docíleno následujícími návrhy. 1. Lázně Teplice v Čechách, a. s. nabízejí svým klientům, návštěvníkům Teplic a jejich obyvatelům členství v Klubu přátel Lázně Teplice. Město s tímto produktem CR nespolupracuje, DK Teplice pouze nabízí vlastní bonusovou kartu, která se však návštěvníkům nevyplatí. V rámci tohoto návrhu je nutná aktivní spolupráce města s lázněmi pro podporu kulturního turismu v destinaci. Mým návrhem je vznik Teplické bonusové karty, která by v sobě zahrnovala bonusy a zvýhodněné vstupy do kulturněspolečenských zařízení zřizovaných městem a příspěvkových organizací Ústeckého kraje (např. Regionální muzeum v Teplicích a Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích). Součástí by byly slevy na léčebné pobyty ve společnosti Lázně Teplice v Čechách a služby ostatních partnerských subjektů. Výsledkem by bylo zatraktivnění místa pro návštěvníky i klienty lázní, kteří by mohli zvýhodněně využívat i služby, které nejsou k dispozici v komplexu společnosti Lázně Teplice v Čechách. V rámci tohoto produktu by bylo možné s předstihem elektronicky informovat členy Teplické bonusové karty o kulturních a mimořádných událostech na území města a zůstat tak v jejich povědomí. 2. Oddělení TIC se ve svých tištěných propagačních materiálech plně věnuje kulturnímu turismu. Na oficiálních stránkách statutárního města Teplice jsou však informace o kulturních atraktivitách a událostech velice špatně dohledatelné. V tomto bodě navrhuji, aby byly výrazněji oddělené informace pro obyvatele města od informací pro turisty. Toho může být docíleno novým designem oficiální stránky Teplic, nebo založením nové webové prezentace věnující se pouze CR na území Teplic, kde by byly vyzdviženy mj. kulturní atraktivity, společensko-kulturní zařízení s jejich programy a samozřejmě i kulturně-společenské události pořádající se na území města – vše na jediném webovém turistickém portálu. Takovouto stránku by mělo mít na starosti oddělení TIC Teplice. Podle informací dostupných z internetových zdrojů by vznik takovéto stránky měl v přepočtu vyjít na 5 až 8 tisíc Kč. Samozřejmě se cena odvíjí od poskytovatele webové prezentace. I přesto by měly být stránky schopny si na sebe vydělat, pokud by poskytovaly reklamní plochy. 70

Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat a zhodnotit podporu kulturního turismu v Teplicích z pohledu nabídky. Naplnění hlavního cíle se opíralo o dílčí cíle práce. Prvním dílčím cílem byla analýza nabídky kulturního turismu v Teplicích a analýza jeho podpory z pohledu řízení cestovního ruchu, do čehož byli zahrnuti i turisté a jejich důvody příjezdu do města. Druhým dílčím cílem byla analýza primární a sekundární nabídky cestovního ruchu v Teplicích, do níž byly zahrnuty předpoklady a potenciál pro rozvoj kulturního cestovního ruchu, připravenost na přijetí turistů a možnosti uspokojení turistů službami a zařízeními pro cestovní ruch. V této analýze byly vyzdviženy kulturní zdroje a kulturní události, které se na území destinace konají. Práce byla rozdělena do tří částí – teoretické, analytické a návrhové. V první části jsem se zabývala vymezením následujících pojmů: cestovní ruch a jeho předpoklady, kultura, kulturní dědictví, kulturní turismus, formy, typologie a účastník kulturního turismu, destinace kulturního turismu, řízení cestovního ruchu v území, produkt destinace kulturního turismu a nakonec analýza nabídky a poptávky CR. V analytické části jsem se nejprve zabývala vymezením destinace Teplice v Čechách, jejich historií a cestovním ruchem na jejich území. Shrnutím této subkapitoly jsou následující poznatky. Teplice spadají do turistické oblasti Krušné hory a Podkrušnohoří. Celosvětově jsou známy jako nejstarší lázně střední Evropy. Nejvýznamnější rozvoj města byl v 1. polovině 19. století, kdy byly Teplice známy pod názvem „Malá Paříž“ či „Salon Evropy“. V 2. polovině 19. století byl ve městě rozmach průmyslového rozvoje, díky čemuž se město ještě dnes potýká s řadou problémů v podobě zdevastované krajiny a zničených kulturních památek. Na území Teplic je možné provozovat řadu forem cestovního ruchu, nejvýznamnějšími jsou lázeňsko-léčebný CR, kongresový CR a kulturně-poznávací CR. Další subkapitolou analytické části byla analýza kulturního turismu v destinaci Teplice z pohledu nabídky, kde byl vymezen kulturní turismus na území Teplic a analyzováni návštěvníci města. Zde pro mě byl velkým přínosem první řízený rozhovor s vedoucí TIC Teplice, paní Bc. Zitou Sotorníkovou, která mi zodpověděla veškeré potřebné dotazy. Výsledným zjištěním bylo, že Teplice mají 9 významných kulturně71

společenských zařízení a celkem 65 kulturních památek. Návštěvnost města činila za rok 2015 celkem 43 922 osob, z nichž TIC navštívilo 21 025 osob. Metodou syntézy jsem zpracovala informace a data získaná z výzkumů CzechTourism a prvního řízeného rozhovoru. Shrnutím je, že čeští turisté jezdí do Teplic za poznáním, relaxací a sportovním vyžití. Němci jsou motivováni k příjezdu do města především turistikou a kulturněpoznávacím CR. Rusové do města cestují z důvodů rekreace a poznání a arabští turisté pouze kvůli léčebně-lázeňskému CR. Pozornost zde byla věnována i struktuře kulturních služeb ve městě, kdy bylo výsledným zjištěním, že nejvýznamnější organizací v oblasti CR v Teplicích je DK Teplice, které organizuje a řídí další instituce CR (Kino Květen, Krušnohorské divadlo, Zahradní dům, Šanovská mušle, Divadlo na zámku). Významná je také SČF Teplice. V subkapitole 2. 3. byla věnována pozornost analýze podpory kulturního turismu v destinaci. Zahrnut zde byl rozpočet města na podporu kultury a dotace od Ministerstva kultury a Ústeckého kraje. Zjištěním bylo, že podpora kulturního turismu je značně omezena neexistencí strategického dokumentu a rozhodnutím města neinvestovat do CR. Kulturní turismus je podporován v tištěných propagačních materiálech TIC Teplice, které se však nijak neangažuje v propagaci na internetu nebo sociálních sítích. Rozpočet města na podporu kultury je tento rok 5 308 000,-Kč a dále je kultura v Teplicích dotována Fondem malých projektů, dotačními programy Ministerstva kultury a Programy na obnovu kulturního dědictví ÚK. V této analýza mi velice pomohly poznatky z druhého řízeného rozhovoru s paní Blankou Ptáčkovou a paní Alenou Starou, které pracují na teplickém Magistrátu v oddělení školství, kultury a sportu, konkrétně v oblasti kultury. V souvislosti s nedostatečnou podporou CR v Teplicích jsem navazovala analýzou řízení cestovního ruchu na území města. Výsledkem bylo, že na celokrajské úrovni patří Teplice do destinačního řízení Ústeckého kraje, kde jsou zahrnuty do Strategie rozvoje CR ÚK na léta 2010 – 2015, Programu rozvoje ÚK na léta 2014 – 2020 a Koncepce rozvoje kultury a památkové péče v ÚK na období 2014 – 2020. Teplice dále spadají do destinační agentury Krušné hory, o. p. s., avšak i když jsou na turistickém portálu agentury propagovány, nejsou jejím členem. Na lokální úrovni se CR v Teplicích zabývá TIC Teplice, které vydává tištěné propagační materiály, spolupracuje s ostatními TIC a prezentuje město na veletrzích. 72

Další subkapitoly byly věnovány analýze projektů a produktů kulturního turismu. Shrnutím zjištění je, že jsou Teplice zahrnuty v následujících produktech kulturního turismu: Tradice má smysl (CzechTourism), Brána do Čech (ÚK), Regionální značky (ARZ) a Po stopách praotce Čecha (ÚK). Díky začlenění do projektů je město prezentováno a propagováno na webových portálech již zmíněných projektů. Nejdůležitější je pro Teplice projekt TIC Teplice s názvem Jak poznat Teplice na procházce, který zahrnuje kulturní atraktivity a kulturně-společenská zařízení na třech procházkových trasách městem. Informace o projektu jsou však k dostání pouze v TIC Teplice, na internetu jeho propagace neexistuje. Díky spolupráci Regionálního muzea v Teplicích a akciové společnosti Český porcelán Dubí vznikl produkt CR s názvem Po modré stezce od královny Judity po porcelán s modrou krví, což je jediný produkt kulturního turismu na území Teplic. Za vhodné považuji zmínit ještě Klub přátel lázní Teplice v Čechách, kdy jsou členům klubu nabízeny slevy na služby poskytované v komplexu lázní a u některých partnerů lázní. Tento produkt zmiňuji, protože v návrhové části se k němu vracím. Poslední subkapitolou analytické části je analýza primární a sekundární nabídky destinace CR. Výsledky analýzy jsou následující. Největší přírodní potenciál v Teplicích mají minerální prameny s léčebnými účinky. Z kulturně-historického potenciálu je nejdůležitější Zámek Teplice v městské památkové zóně a zřícenina hradu Doubravka. Jediným muzeem na území města je Regionální muzeum v Teplicích, p. o., jehož návštěvnost za rok 2014 činila 23 808 osob. Jak již bylo řečeno, ve městě se vyskytuje celkem 65 kulturních památek. Ve své práci jsem se v analýze kulturně-historického potenciálu zaměřila na 5 parků, 7 sakrálních staveb, 2 židovské hřbitovy, 6 dochovaných pomníků, 11 fontán, 7 kašen, 1 Pramen Pravřídla a velký počet historicky významných budov. Shrnutím výsledků této subkapitoly je, že kulturní zdroje mají ve městě velké zastoupení, většina z nich však není z pohledu kulturního turismu využitelná. Nejvýznamnějšími kulturně-společenskými akcemi v Teplicích jsou Zahájení lázeňské sezóny (největší městská venkovní slavnost pořádaná v České republice, která je přístupná bez výběru vstupného), a Mezinárodní hudební festival Ludwiga van Beethovena pořádaný SČF Teplice. Výsledkem analýzy sekundární nabídky bylo, že služby jsou ve městě relativně rozvinuté, infrastruktura CR není sice v nejlepším stavu, ale je stabilní a suprastruktura CR je dostatečně rozvinutá. 73

Ve třetí části své bakalářské práce se zabývám návrhy na zlepšení v oblasti cestovního ruchu a kulturního turismu na území Teplic. Zde pro mě byly důležité strategické dokumenty města Most a Chomutov, podle kterých jsem vytvořila reálný a podložený návrh pro vznik strategického dokumentu pro město Teplice. Další návrh se zabýval vznikem Teplické bonusové karty. Inspirací pro tento návrh mi byl Klub přátel Lázní Teplice v Čechách. Vznik Teplické bonusové karty ve spolupráci s lázněmi a dalšími soukromými a veřejnými subjekty by podpořil rozvoj kulturního turismu v Teplicích. Posledním návrhem je vznik webového turistického portálu pro Teplice. Město je sice propagováno v projektech, které jsem zmínila v předchozích odstavcích, ale jeho současná vlastní propagace na internetu a sociálních sítích (např. Facebook a Twitter) je takřka nulová. Informace dostupné pro turisty na oficiálních stránkách statutárního města Teplice jsou navíc nepřehledné a nezahrnují vše podstatné. Vyhodnocení dvou hypotéz uvedených v úvodu mé práce: Hypotéza 1: Návštěvníci turistického informačního centra považují statutární město Teplice za destinaci kulturního turismu. Tuto hypotézu potvrzuji na základě informací získaných z prvního řízeného rozhovoru. Návštěvníci se v TIC Teplice informují převážně o ubytovacích zařízeních, kulturních památkách a kulturních atraktivitách ve městě a jeho okolí. Zdůrazňuji, že TIC Teplice město propaguje především jako destinaci kulturního turismu. Hypotéza 2: Podpora kulturního turismu není prioritou statutárního města Teplice v Čechách. Toto tvrzení také potvrzuji a to na základě analýzy podpory kulturního turismu v Teplicích, kde pro mě byly stěžejní opět informace získané z prvního řízeného rozhovoru. Prioritou města je podpora lázeňského CR, nikoliv kulturního turismu.

V následujících řádcích bych se chtěla zmínit o těžkostech při z pracování mé bakalářské práce. Prvními zásadními problémy při zpracování práce byla naprostá absence odborné literatury zaměřující se na cestovní ruch v ORP Teplice v městských knihovnách (konkrétně Městská knihovna Teplice a Severočeská vědecká knihovna Ústí n. L.). 74

Odkázána jsem byla tedy především na elektronické internetové zdroje. Další překážkou pro mě byla nízká informovanost oddělení kanceláře magistrátu v Teplicích. Ačkoliv jsem v jiných pracích našla odkaz na potřebné dokumenty, které byly dříve dostupné na oficiálních webových stránkách města, bylo mi řečeno, že město nic takového nemá. Odkázána jsem byla na TIC Teplice, kde mi vedoucí TIC, paní Bc. Zita Sotorníková, obstarala několik dokumentů, jmenovitě výtisk Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji (srpen 2002) a Stanovy, financování a návrh koncepce činnosti svazu cestovního ruchu DELITEUS. Problémem však bylo, že tyto dokumenty již nebyly aktuální. V březnu r. 2007 Teplice ze sdružení odešly a roku 2008 byl svaz ukončen, z těchto důvodů se o tomto svazu ve své práci nezmiňuji. Posledním významným problémem při sepisování práce pro mě byla neinformovanost oddělení školství, kultury a sportu, kde mi nebyly zodpovězeny otázky ohledně dotací a fondů na podporu kultury. Část potřebných informací jsem dohledala ve výročních zprávách města Teplice a Ústeckého kraje. Závěrem své bakalářské práce uvádím, že stanovené cíle mé práce považuji za naplněné.

75

Literatura [1] Akciová společnost Český porcelán Dubí: Po modré stezce Judity po porcelán s modrou krví.

*online+.

Dubí,

2016

*cit.

2016-04-16+.

Dostupné

z:

http://www.cesky.porcelan.cz/cs/profil-spolecnosti/porcelanove-stezky/po-stezceod-kralovny-judity [2] Architektura na severu Čech [online]. Teplice, 2016 [cit. 2016-04-26+. Dostupné z: http://teplice-teplitz.net/ [3] Asociace hudebních festivalů České republiky: Hudební festival Ludwiga van Beethovena.*online+. Litomyšl: AHF ČR, 2016 *cit. 2016-06-06+. Dostupné z: http://www.czech-festivals.cz/beethoven.html [4] Asociace regionálních značek: KRUŠNOHOŘÍ regionální produkt®.*online+. Mukařov, 2016 [cit. 2016-05-06+. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/krusnohori/ [5] Asociace turistických informačních center České republiky: Certifikovaná turistická informační centra. *online+. Polička: A. T. I. C. ČR, 2016 *cit. 2016-06-06+. Dostupné z: http://www.aticcr.cz/certifikovana-turisticka-informacni-centra/ds-1113/p1=1916 [6] BERGMAN, Zdeněk. Geomorfologické členění okresu Teplice. Teplice, 1996. Výzkumná práce. [7] Brána do Čech: Partneři projektu. *online+. Ústí nad Labem, 2016 *cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://www.branadocech.cz/cz/partneri/. [8] BUHALIS, Dimistrios. Marketing the Competitive Destination of the Future. Londýn: University

of

Surrey,

2000

[cit.

2016-04-24+.

Dostupné

z:

http://epubs.surrey.ac.uk/1087/1/fulltext.pdf [9] Country Report Německo. *online+. Praha: Česká centrála cestovního ruchu, 2016 *cit. 2016-05-14+.

Dostupné

z:

http://www.czechtourism.cz/getattachment/Institut-

turismu/Marketingovy-vyzkum/Country-Reporty/Country-Report-Nemecko/CzTCountryReport-NEMECKO-(CZ)_160408.pdf.aspx?ext=.pdf [10]

CzechTourism: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online]. Praha:

Česká

centrála

cestovního

ruchu,

2016

*cit.

2016-04-12+.

Dostupné

http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/

76

z:

[11]

CzechTourism: Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Severozápadní Čechy.

*online+ Praha: Česká centrála cestovního ruchu, 2014 *cit. 2016-05-18+. Dostupné z: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/res/leto2014/Severozapadni_Cech y_Leto-2014_CZ.pdf [12]

ČÁSLAVOVÁ, Eva. Projevy a důsledky turistifikace v Teplicích. [online]. Praha, 2015

[cit.

2016-05-26+.

Dostupné

z:

https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120182624/?lang=en. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce RNDr. Dana Fialová, Ph.D. [13]

České hory: Teplice. *online+. Praha: Server České hory, 2016 *cit. 2016-05-06].

Dostupné z: http://teplice.ceskehory.cz/ [14]

Český

statistický

úřad.

[online].

2016

[cit.

2016-05-06+.

Dostupné

z:

https://czso.cz/ [15]

Euroregion Elbe/Labe. *online+. Ústí nad Labem, 2016 *cit. 2016-05-16+. Dostupné

z: http://www.euroregion-elbe-labe.eu/ [16]

HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2., upr.

vyd. Praha: Fortuna, 2011. ISBN 978-80-7373-107-6. [17]

Hrad Doubravka: Doubravská hora.[online]. Teplice, 2016 [cit. 2016-05-06].

Dostupné z: http://www.hrad-doubravka.cz/hrad/index.asp [18]

Hrady.cz: Židovský hřbitov. [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-16+. Dostupné z:

http://www.hrady.cz/?OID=10029 [19]

JAHODA Rudolf, PERNER Libor a kol.: Rozbor udržitelného rozvoje území pro

správní obvod obce s rozšířenou působností Teplice. [online]. Teplice, 2014 [cit. 201604-12+. Dostupné z: http://www.teplice.cz/textova-cast-uap/d-1965/p1=2586 [20]

Jedeme do lázní. *online+. Třeboň: Sdružení lázeňských míst ČR, 2016 *cit. 2016-04-

16+. Dostupné z: http://www.jedemedolazni.cz/ [21]

KADLEC, Miloš a Milan SVOBODA. Památková péče, cestovní ruch a veřejná správa:

Odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu. In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. Praha: Scientis - EU, 2007 [cit. 2016-05-09+. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/71687f46-21f8-4e70-8b5cafb6ab19ad38/GetFile7_1.pdf?ext=.pdf [22]

Katalogový server hrady a zámky: Zámek Teplice. [online]. Galance, 2016 [cit.

2016-06-06+. Dostupné z: http://www.hrady-zamky.cz/zamek-teplice/ 77

[23]

KESNER, Ladislav, Ivo MORAVEC, Radek NOVOTNÝ a Dagmar ŠKODOVÁ-PARMOVÁ.

Management kulturního cestovního ruchu: Evropský sociální fond v ČR. In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. Praha: Cultropa, 2008 [cit. 2016-06-06]. Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/efcd9671-4737-427b-bab5-

1b6be507e800/GetFile10_1.pdf [24]

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Praha: Grada, 2005.

Expert (Grada). ISBN 80-247-1104-4. [25]

KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003.

ISBN 80-86119-56-4. [26]

KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada, 2013.

ISBN 978-80-247-4603-6. [27]

KOVÁŘ, Pavel. Pomníky v Teplicích. In: Zpravodajství Teplicka [online]. Teplice,

2007

[cit.

2016-06-06+.

Dostupné

z:

http://iteplice.cz/stare-

teplice_pomniky_v_teplicich.html [28]

Krušné hory: O projektu destinační agentura Krušné hory, o. p. s.. *online+. Litvínov,

2016 [cit. 2016-04-14+. Dostupné z: http://www.krusne-hory.org/o-projektu/ [29]

Krušné hory: Výroční zpráva destinační agentury Krušné hory, o. p. s.. [online].

Litvínov,

2014

*cit.

2016-04-14+.

Dostupné

z:

www.krusne-

hory.org/download.php?soubor=vz2014.pdf [30]

Lázeňská Teplice: Zahájení 862. lázeňské sezóny v Teplicích. *online+. Teplice: Dům

kultury Teplice, 2016 [cit. 2016-04-14+. Dostupné z: http://www.lazenska-teplice.cz/ [31]

Lázně Teplice v Čechách: Klub přátel Lázní Teplice v Čechách. [online]. Teplice:

Lázně

Teplice

v

Čechách

a.s.,

2012

*cit.

2016-04-17+.

Dostupné

z:

http://www.lazneteplice.cz/klub-pratel-lazni-teplice-v-cechach/ [32]

Lázně Teplice v Čechách: Termální voda. *online+. Teplice: Lázně Teplice v Čechách

a.s., 2013 [cit. 2016-05-17+. Dostupné z: http://www.lazneteplice.cz/indikacniseznam/termalni-voda/ [33]

Lázně Teplice v Čechách: Výroční zpráva. *online+. Teplice: Lázně Teplice v

Čechách,

a.

s.,

2004

*cit.

2016-04-17+.

Dostupné

z:

http://www1.lazneteplice.cz/_dataPublic/attachments/89e47a2cd51e950facc059d8c 7a4a09a/VyrocniZprava2004.pdf

78

[34]

LUGER, Kurt. Auf der Suche nach dem Ort des ewigen Glücks: Kultur, Tourismus

und Entwicklung im Himalaya. Innsbruck: Studien Verlag, 2007. ISBN 9783706543811 [35]

Manuál produktů v cestovním ruchu *online+. Česká centrála cestovního ruchu

CzechTourism

[cit.

2016-04-16+.

Dostupné

z:

http://www.czechtourism.cz/getmedia/d6ea98cc-d1da-49b9-b8d9e8c28b4776ad/manual_produktu.pdf.aspx [36]

MCKERCHER, Bob. a Hilary. DU CROS. Cultural tourism: the partnership between

tourism and cultural heritage management. New York: Haworth Hospitality Press, c2002. ISBN 0789011069. [37]

Město Dubí: Strategie rozvoje cestovního ruchu. *online+. Dubí, 2010 *cit. 2016-04-

18+. Dostupné z: http://www.mesto-dubi.cz/file/17.pdf [38]

Ministerstvo kultury ČR: Program záchrany architektonického dědictví. [online].

Praha, 2016 [cit. 2016-04-02+. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/program-zachranyarchitektonickeho-dedictvi-283.html [39]

Ministerstvo kultury: Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diverzitě [online].

2016 [cit. 2016-04-24+. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/rozmanitost-kulturnichprojevu-a-dokumenty-tykajici-se-umeni-a-umelcu-744.html [40]

MonumNet. *online+. Praha: Národní památkový ústav, 2016 *cit. 2016-04-15].

Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/monumnet.php [41]

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu: Příprava nové kulturní

politiky Ministerstva kultury. *online+. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2007 *cit. 201604-15+. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?p=2639 [42]

NATURA 2000 v Ústeckém kraji: Plán péče o přírodní památku Doubravka na

období 2011 - 2020. *online+. Ústí nad Labem, 2011 *cit. 2016-05-28+. Dostupné z: http://www.usteckykraj-priroda.cz/files/files/PP_Doubravka_plan_pece.doc.pdf. [43]

Noc kostelů: Seznam sakrálních staveb. [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-15].

Dostupné z: https://www.nockostelu.cz/index.php?pg=kostely&RokNK=2016 [44]

Oficiální stránka obce Bystřany: Turistické zajímavosti v okolí. *online+. Bystřany,

2009

[cit.

2016-05-03+.

Dostupné

z:

http://www.bystrany.eu/turistika/d-

92121/p1=69 [45]

Oficiální stránky města Krupka: Štola Starý Martin. [online]. Krupka, 2016 [cit.

2016-04-12+. Dostupné z: http://www.krupka-mesto.cz/stola-stary-martin/d-1536 79

[46]

Oficiální stránky statutárního města Teplice. [online]. Teplice, 2016 [cit. 2016-04-

18+. Dostupné z: http://www.teplice.cz/ [47]

Oficiální web města Chomutov: Rámcová strategie rozvoje města 2014-2024.

[online]. Chomutov, 2016 [cit. 2016-04-23+. Dostupné z: https://www.chomutovmesto.cz/cz/ramcova-strategie-rozvoje-mesta-2014-2024 [48]

Oficiální web města Most: Strategický plán rozvoje města Mostu do roku 2020.

[online].

Most,

2016

[cit.

2016-04-23+.

Dostupné

z:

http://www.mesto-

most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=13755&n=strategicky-planrozvoje-mesta-mostu-do-roku-2020 [49]

Oficiální web Ústeckého kraje: Aktualizace strategie rozvoje cestovního ruchu

Ústeckého kraje. *online+. Ústí nad Labem, 2016 *cit. 2016-04-18+. Dostupné z: http://www.krustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=98619&n=aktualizacestrategie-rozvoje-cestovniho-ruchu-usteckeho-kraje&p1=204818. [50]

Oficiální web Ústeckého kraje: Výroční zpráva Ústeckého kraje. *online+. Ústí nad

Labem, 2014 [cit. 2016-04-13+. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/vyrocnizpravy/ds-98826 [51]

PALATKOVÁ, Monika. Destinační management a vytváření produktů v cestovním

ruchu. In: Ministerstvo pro místní rozvoj *online+. Praha, 2006 *cit. 2016-04-13]. Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/3869c784-9a21-41d7-aa4e-

3ae736eccbe4/GetFile7_3.pdf [52]

PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové

ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4862-7. [53]

PLZÁKOVÁ, Lucie a Petr STUDNIČKA. Řízení cestovního ruchu v České republice -

minulost, současnost, budoucnost. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478593-1. [54]

Po stopách praotce Čecha: Vydejte se po stopách praotce Čecha, aneb Staré

pověsti české v Ústeckém kraji. *online+. Ústí nad Labem, 2009 *cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.praoteccech.cz/

80

[55]

POPELKA, František. Geografie pro průvodce v cestovním ruchu. In: Ministerstvo

pro místní rozvoj. [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-05-13+. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/c4d5421b-d397-408c-ad73d97e55bec958/GetFile22.pdf?ext=.pdf [56]

Pro arte Beuronensi: Beuronská kaple Gymnázia Teplice. [online]. Teplice, 2016

[cit. 2016-04-19+. Dostupné z: http://pro-arte.cz/ [57]

Regionální informační servis: Turistická oblast Krušné hory a Podkrušnohoří.

[online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-19+. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajskeris/ustecky-kraj/regionalni-informace/o-kraji/severozapadni-cechy/krusne-hory-apodkrusnohori/ [58]

Regionální muzeum v Teplicích. [online]. Teplice, 2016 [cit. 2016-05-19+. Dostupné

z: http://www.muzeum-teplice.cz/ [59]

RICHARDS, Greg a Wil MUNSTERS. Cultural tourism research methods.

Wallingford, Oxfordshire, UK: Cambridge, MA, c2010. [60]

ROP Severozápad: Projekty na podporu cestovního ruchu. *online+. Ústí nad Labem,

2012 [cit. 2016-04-18+. Dostupné z: http://www.nuts2severozapad.cz/projekty-napodporu-cestovniho-ruchu-jsou-ucinne-a-uspesne [61]

RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch -

podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-2474039-3. [62]

STEINECKE, Albrecht. Kulturtourismus: Marktstrukturen, Fallstudien, Perspektiven.

München: cOldenbourg, 2007. ISBN 978-3-486-58384-7. [63]

STRÁNSKÁ, Lenka. Geografie města Teplice. Ústí nad Labem, 1992. Výzkumná

práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. [64]

TITTELBACHOVÁ, Šárka. Turismus a veřejná správa: průniky, dysfunkce, problémy,

šance: státní politika turismu České republiky: systémový přístup k řešení problémů. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3842-0. [65]

Tradice má smysl: Tradiční region Krušné Hory a Podkrušnohoří. [online]. Praha,

2015

[cit.

2016-04-18+.

Dostupné

http://www.tradicemasmysl.cz/Regiony/Severozapadni-Cechy/Krusne-Hory-aPodkrusnohori/

81

z:

[66] TUČEK, Jan. Monitoring zahraničních turistů v návaznosti na geografické členění – Rusko, Ukrajina, Pobaltí. *online+. Praha: Česká centrála cestovního ruchu, 2012 *cit. 2016-05-23+. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/nase-sluzby-provas/evropske-projekty/iop-monitoring-zahranicnich-navstevniku-cr/ [67] VŠETULE, Vadim. Klimatologie Mostecka a Teplicka. Ústí nad Labem, 2002. Výzkumná práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. [68]

VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Základy cestovního ruchu: distanční studijní

opora. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. ISBN 80-2104205-2. [69]

ZEDKOVÁ, Alena. Analýza vlivu vybraných faktorů na návštěvnost památek a

kulturních

institucí

v

České

republice.

Karviná,

2012.

Výzkumná

práce.

Obchodněpodnikatelská fakulta v Karviné. [70]

ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu.

Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-8802.

82

Přílohy Příloha 1: První řízený rozhovor První řízený rozhovor proběhl dne 9. 3. 2016 s Bc. Zitou Sotorníkovou (vedoucí odd. Turistického informačního centra) v TIC Teplice. 1. Má město strategický dokument? Ne, nemá. V teplickém Magistrátu není oddělení, které by se zabývalo strategickými dokumenty. Město neprovádí ani žádná statistická šetření nebo jiné výzkumné aktivity v oboru cestovního ruchu. Teplice jsou zahrnuty v rozvojových strategiích Ústeckého kraje, které jsou dostupné na oficiálním webu Ústeckého kraje. 2. Funguje v Teplicích řízení cestovního ruchu? V Teplicích neexistuje destinační management. Město je však zahrnuto pod destinační agenturu Krušné hory, o. p. s., kterou má na starosti paní ředitelka Eva Maříková. Nejsou však jeho členy – neplatí žádný poplatek. Pokud agentura vydává nové brožury, město jí poskytuje své podklady a materiály, to je však jediná spolupráce. V minulosti byly Teplice součástí svazu cestovního ruchu DELITEUS, což je zkratka čtyř okresů Děčínsko, Litoměřicko, Teplicko a Ústecko. Teplice ze svazu odešly roku 2007 a to z důvodů vysokých finančních nákladů. Ročně město přispívalo zhruba 70 000,-Kč, tyto investice však nebyly návratné. 3. Při existenci Svazu DELITEUS existovaly následující projekty CR: katalog CR, organizování seminářů CR a stánek na Holiday World. Existují stále tyto projekty? Jsou plánované nějaké nové projekty cestovního ruchu v Teplicích? Teplice se stále účastní veletrhu Holiday World a to v rámci Ústeckého kraje, kterému naše oddělení TIC poskytuje propagační materiály města. Stánek na veletrhu a prezentaci měst má na starosti kraj. Propagovat se v něm mohou všechna města Ústeckého kraje. Pokud vím, tak seminářů cestovního ruchu se v Ústeckém kraji příliš neuskutečnilo. Když dostane město nabídku od CzechTourism, tak se účastní. V současnosti město vydává novou verzi tištěných propagačních materiálů. Jsou k dostání nové propagační brožury, které turisty seznamují s atraktivitami města, významnými osobnostmi a stavbami a historií Teplic podle staletí. Tyto materiály jsou velice přehledné a efektivně seznamují 83

Pokračování přílohy 1 turisty s atraktivními částmi Teplic. (Pro doplnění uvádím názvy těchto brožur: Jak poznat Teplice na procházce – tři nejlepší procházkové trasy, Teplice ve staletích a Teplice – osobnosti a významné stavby). Pokud budou finance, chtěli bychom ještě letos podchytit v propagačních materiálech významné kulturní a sportovní události, mezi které patří například hudební festival Ludwiga van Beethovena, Zahájení lázeňské sezóny, Reprezentační ples města nebo Běh kolem Doubravky či cyklistické Závody míru. 4. Jakými způsoby se město propaguje? Propagace města je zajišťována prostřednictvím vytváření propagačních materiálů, které jsou k dostání v šesti jazykových verzích (čeština, angličtina, němčina, španělština, holandština a polština). V těchto propagačních materiálech jsou uvedeny i okolní obce a jejich největší atraktivity (Teplice však v propagačních materiálech okolních obcí uvedeny nejsou). Dále je důležitá prezentace na veletrzích a akcích cestovního ruchu. Mezi veletrhy, kterých se TIC účastní, patří například Holiday World Praha, Slovakiatour Bratislava a Reisemarkt Drážďany. V minulosti se Teplice propagovaly i v Polsku, Španělsku a Moskvě. V posledních letech byl zaznamenán obrat zájmu České centrály CR o Teplice a to především díky účasti města na veletrzích. Město také spolupracuje s ostatními TIC v okrese Teplice a vyměňuje si s nimi propagační materiály. Finance na propagaci města a provoz TIC se ročně pohybují kolem 2 000 000,-Kč 5. Existují statistiky návštěvníků TIC Teplice? Do turistického informačního centra přichází ročně kolem 20 000 osob, z nichž 40% tvoří rezidenti a lidé z okolí Teplic a 60% lázeňští hosté a turisté. Za rok 2015 činila návštěvnost TIC 21 025 osob, z toho hovořících česky bylo 17 099 osob, německy 2 012 osob, anglicky 545 osob a rusky 1 369 osob. 6. Na jaké informace se nejvíce vyptávají čeští a zahraniční turisté? Češi se nejvíce zajímají o ubytování, památky a sportovní vyžití. Němce zajímá především turistika - starší turisty zajímají spíše procházky, zatímco ti mladší radši vyjíždí i do okolí Teplic. Arabská klientela lázní do TIC moc nechodí. Pouze ti noví, kteří se po Teplicích prochází a sem tam do TIC zajdou, ovšem ti, co jsou ve městě déle, upřednostňují arabské 84

Pokračování přílohy 1 podniky, hotely a restaurace a o atraktivity města se nezajímají. Pouze dochází na lázeňské procedury a pak dny tráví ve zmíněných podnicích. Maximálně se v TIC optají na autobusy a taxíky do Prahy. 7. Existuje přeshraniční spolupráce Teplic s jinými městy? Přeshraniční spolupráce s jinými městy jako taková neexistuje. Na veletrzích si však především s německými městy vyměňujeme propagační materiály. TIC je soustředěný především na Ústecký kraj a ORP Teplice. Spolupracujeme s ostatními TIC, vyměňujeme si vzájemně materiály a informujeme se o aktuálnostech. Co vnímáme negativně je zpoplatnění propagačních materiálů některých měst (např. Duchcov, Osek, Krupka). Teplice veškeré materiály poskytují zadarmo. V těchto materiálech propagujeme i města v okolí Teplic, naopak však tato spolupráce nefunguje. Města se zaměřují pouze na sebe, nikoliv na své okolí. Nedávno jsem byla také informována, že například v Krupce a Dubí je vydáváno určité množství materiálů a ta danému TIC musí vydržet na dobu například pěti let. Proto, i když toho nejsme zastánci, jsme nuceni některé materiály sousedních měst ofotit a ty dávat turistům. Originál si přitom ponecháváme, abychom ho měli kdykoliv k dispozici. 8. Existují v Teplicích i jiné produkty CR, než jsou Porcelánové stezky regionu Teplicka a Klub přátel lázní Teplice v Čechách? Žádné jiné produkty v Teplicích nejsou. Významná je zde spolupráce především s Ústeckým krajem. Pokud potřebuje destinační agentura adepty do projektu Regionální značka, kontaktuje TIC Teplice a to jim dodá kontakty na daná místa. Za významný projekt považuji momentálně i spolupráci města s pivovarem Monopol. Pivovar dodává TIC propagační materiály, informace o ubytování, prospekty a piva na ochutnání na veletrzích jako prezent. Tato spolupráce je navíc vzájemná v tom, že pokud se konají nějaké události v Teplicích, město investuje peníze do koupě několika kartonů piva a propaguje je na akcích. Co se týče Klubu přátel lázní, město se v tomto projektu neangažuje. V rámci spolupráce mohu ovšem zmínit projekt, který se uskutečnil před pěti lety. Byly do něj zahrnuty slevy v lázeňských komplexech a příspěvkových organizacích města. Tyto slevy

85

Pokračování přílohy 1 však byly poskytovány pouze lázeňským hostům. Také bych zde zmínila tzv. Freeočko, což je kulturní a sportovní teplický měsíčník. K dispozici jsou zde informace o koncertech, divadelních představeních, kulturních akcích, dětských představeních, programu kina, výstavách a sportovních akcích od června až po září. 9. V Teplicích je velké množství kulturních památek. Existuje statistika nejvíce navštěvované památky? Pokud ano, která památka to je? Pokud vím, neexistují žádné statistiky nejvíce navštěvovaných památek. Pokud turisté přijdou do TIC, odkážeme je na nejvýznamnější atraktivity města. Statistické šetření však nevedeme. 10. V Teplicích se nachází jedinečná památka svého druhu – „Beuronská kaple“. Neskrývá v sobě kaple potenciál k vyšší návštěvnosti Teplic? Beuronská kaple spadá pod Gymnázium Teplice. V TIC se na ní jen málokdo ptá. Jeden čas jsme nabízeli leták, ve kterém byla zahrnuta, nešel však na odbyt. Veškeré potřebné informace o této památce poskytuje gymnázium na svých stránkách. 11. Doplňující otázky: 

Co považujete za hlavní atraktivity města Teplice?

Určitě Zámecké náměstí a teplický Zámek. 

Jsou podle Vás v Teplicích nějaké nedostatečně využité atraktivity z hlediska cestovního ruchu?

Nejspíše právě Beuronská kaple. 

Jaká je cílová skupina návštěvníků města?

Lázenští hosté a náhodní turisté mířící na sever. Také jsou to Moraváci, lidé z Náchoda a také Pražáci. Od zavedení nové výhodné autobusové linky k nám dojíždí ještě více Pražáků, než dřív a naopak, takže máme i materiály soustředěné na návštěvníky z Prahy. Navíc jsou Teplice v poslední době zviditelněné díky CzechTourism, který se v současnosti dost zaměřuje na Ústecký kraj. 86

Pokračování přílohy 1 

Mohla byste jmenovat všechny vydané tištěné materiály za rok 2015?

Tak především se jedná o nové brožury Teplice ve staletích, Jak poznat Teplice na procházce a Teplice – osobnosti a významné stavby. 

Mohla byste jmenovat významné kulturní akce města?

Určitě sem patří Zahájení lázeňské sezóny, hudební festival Ludwiga van Beethovena a Reprezentační ples města. Celorepubliková je právě Lázeňská, na kterou přijíždějí lidé z Moravy a Prahy a pak také akce Severočeské filharmonie Teplice.

87

Příloha 2: Druhý řízený rozhovor Druhý řízený rozhovor proběhl 31. 5. 2016 v prostorách teplického magistrátu a to s pracovnicemi oddělení školství, kultury a sportu. Konkrétně se jednalo o paní Blanku Ptáčkovou, která má na starosti péči o památky ve vlastnictví města a program RMPZ, a paní Alenu Starou, pod níž spadá přidělování prostředků dle Pravidel pro uvolňování dotací na podporu kultury, neziskových aktivit a seniorů. 1. Jaký je celkový rozpočet města na obnovu kulturních památek a podporu kulturních událostí? Pro tento rok se z rozpočtu města vyčleňuje 0,7% čistých příjmů na kulturu. Na rok 2016 je v rozpočtu města vyčleněno 5 308 000,-Kč na dotace na podporu kultury, neziskových aktivit a seniorů. 2. Z jakých programů město čerpá dotace pro oblast kultury? Každý rok město žádá o dotace Ministerstvo kultury ČR. Pod mou oblast spadá Program RMPZ, tedy Program regenerace městských památkových zón. 3. Kolik činily výdaje na kulturu v loňském roce? Dotace na provoz kulturních příspěvkových organizací zřízených městem se vloni pohybovaly kolem 65 000 tis. Kč. Celkové výdaje na kulturu nemám k dispozici. 4. Které kulturní památky byly financovány z rozpočtu města v předešlých letech? Město se stará pouze o památky, které jsou v jeho vlastnictví. V předešlých letech bylo nejvíce peněz investováno do kostela Povýšení sv. Kříže. Konkrétně do opravy vitráží, fasády a střechy. Významná oprava proběhla také v Seumeho kapli, kde byla část dotována Ministerstvem kultury. Město pravidelně udržuje sochy, pomníky a kašny. Letos v srpnu proběhne oprava dřevěného Ptačího pavilonu v Zámecké zahradě, což bude také velká akce. Finance se odhadují na 1 milion Kč. V minulosti byl opraven také Apollonův chrámek. 5. Na kolik celkových výdajů vyšla slavnost 862. Zahájení lázeňské sezóny v Teplicích? V letošním roce byla celková suma peněz 4 475 000,-Kč.

88

Pokračování přílohy 2 6. Kolik peněz vložilo do akce město? Financování Zahájení lázeňské sezóny je každý rok jiné. Vše se odvíjí od partnerů projektu a pronájmu míst pro stánkaře. Zpravidla je Lázeňská financována z 1/3 sponzory, 1/3 stánkaři a zbytek dává město. 7. Které kulturní události ještě město financuje? Město financuje několik kulturních událostí. Každý rok vkládá kolem 400 000,-Kč až 500 000,-Kč do Reprezentačního plesu města. Částka se odvíjí především od interpretů. Návratnost této akce je nulová, protože veškerý výtěžek putuje na veřejně prospěšné účely. Letos byly finance z plesu poskytnuty Oblastní charitě Teplice a o.p.s. Pampeliška. Město také financuje kulturní akce Domu kultury, p. o. a kulturní projekty, jako je Hudba do ulic nebo vystoupení v Zahradním domě, také známém jako Malá Paříž.

89

Příloha 3: Seznam fontán a kašen v Teplicích v Čechách Tabulka 18: Seznam fontán a kašen v Teplicích v Čechách FONTÁNY Fontány „Beethoven“ Fontána „Rozárium“ Fontána „Pampeliška“ Skleněná fontána Fontána na Benešově náměstí

Fontána „AGC“ Fontána „Ptačí napajedlo“ Fontána „Hynie“ Fontána na náměstí Míru Fontána „Florida“ u Komerční banky Fontána „Kolonáda“

                      

Vznik v 19. století, umístěna v Lázeňském sadu Dohromady 3 fontánky: 2x tzv. královská provzdušená a 1x květ Umístěna v Lázeňském sadu Trysky jsou umístěné po obvodu bazénku Vznik ve 20. století, umístěna v Lázeňském sadu Při chrlení vody tryskami připomíná odkvetlý květ pampelišky Umístěna před budovou Císařských lázní Tvořena soustavou polykarbonátových dílců a nerezových rámů Vznik v 19. století, umístěna na Benešově náměstí V bazénku jsou dokola umístěné trysky + prostřední provzdušněné trysky Na obvodu je umístěna pamětní deska na demonstrace z r. 1989 Vznik r. 1996 Složena z ocelové konstrukce, z níž je chrlena voda Umístěna na Ptačích schodech Tvořena z plastiky tří ptáků a jednoho květu Vznik r. 2000 Její plastika připomíná puklý kámen, ze kterého stéká voda Vznik r. 2002, umístěna za Kulturním domem Skrytá ve sklo-ocelové kupoli Vznik r. 2002, umístěna v ulici U Císařských lázní Tvořena pískovcovými talíři s otvory, po kterých stéká voda Vznik r. 2011, umístěna vedle Domu kultury Ze země vyvěrá 16 trysek řízených počítačem

KAŠNY Kašna v parku Milady Horákové Kolostujova kašna

Kašna „Hlavy“ na náměstí Svobody Kašna se sochou Immaculaty

Kašna v ul. Lípová Kašna „Skalka“ v parku ČSA

Kašna tzv. koňská

                  

V r. 2006 rekonstrukce 1 bazén s probubláváním s třemi chrliči uprostřed Vznik r. 1862 Umístěna v Lázeňském sadu Vodu chrlí hlavy prasátek z pískovce Vznik 30. léta 20. století Dva bazénky s chrliči v podobě mužských hlav Vznik v 19. století Fontána nese na svém soklu 2 bazénky a na vrcholku pozdně barokní sochu Immaculaty V r. 1999 byla provedena rekonstrukce Kašna s osmibokou profilovanou nádrží ve třech stupních a čtyřbokým středním pilířem ozdobeným nástavcem v podobě stylizovaného květu Pamětní kašna přírodních léčivých zdrojů Umístěna vedle budovy Hadích lázní Vtéká sem terma ze zdroje Prazřídlo o teplotě 40,5 C Kašna běží celoročně Zakoupená r. 1910 Tvořena plastikou lvů, koní, amorka a hada Vyrobena z mramoru, barokizující styl Umístěna před vchodem do Kamenných lázní

Zdroj: Vlastní zpracování podle oficiální stránky statutárního města Teplice

90

Příloha 4: Seznam historicky významných budov a lázeňských domů v Teplicích Tabulka 19: Historicky významné budovy a lázeňské domy v Teplicích Radnice Škvárovník

Hlavní nádraží

Dům kultury Krušnohorské divadlo Zámecké divadlo Gymnázium Teplice Budova knihovny

Komplex sanatoria Beethoven

Nové lázně

Vojenské lázně

Hadí lázně

Kamenné lázně

Sadové lázně

Císařské lázně

                      

                  

Vznik r. 1806 Klasicistní budova Rozšiřován do r. 1826 Pseudozřícenina postavená ze škváry Významní návštěvníci: Johann Wolfgang Goethe, král Bedřich Vilém, skladatel Richard Wagner Chráněná kulturní památka Vznik v letech 1856-1908 V novorománském slohu, neorenesanci Zapsáno do státního seznamu před r. 1988 Vznik v letech 1977-1986 Ve slohu postmoderna Vznik v letech 1921-1924 Ve slohu neoklacismu Zapsán do státního seznamu před rokem 1988 Vznik v letech 1787-1789 Ve slohu francouzského klasicismu Vznik v letech 1902-1904 Saská neorenesance Vznik r. 1976 Od r. 1946 ve slohu novorenesance Zapsána do státního seznamu před r. 1988 Renovace architektonického souboru proběhla v letech 1978-1982 Komplex zahrnuje historické lázeňské domy Pravřídlo, Dámské, Knížecí a Pařížské lázně, Panský dům, měšťanské domy Zlaté slunce, Zelený kříž, Zlatá harfa a Zlatá studna Zapsán do státního seznamu před r. 1988 Vznik r. 1839 Monumentální klasicistní budova Státem chráněná kulturní památka od r. 1958 Vznik v letech 1804-1807 Klasicistní budova Zapsány do státního seznamu před rokem 1988 Vznik v letech 1838-1839 Klasicistní budova Státem chráněná kulturní památka od r. 1958 Vznik v letech 1800-1802 jako klasicistní budova Přestavba v letech 1910-1911 do novobarokní budovy Státem chráněná kulturní památka od r. 1958 Vznik r. 1823 Empírový dvoupatrový dům Zapsané do státního seznamu před rokem 1988 Vznik v letech 1870-1872 v novorenesanční podobě Přestavba v letech 1912-1914 do novobarokní podoby Státem chráněná kulturní památka od r. 1958

Zdroj: Vlastní zpracování podle oficiální stránky statutárního města Teplice

91

Příloha 5: Seznam ubytovacích zařízení v Teplicích v Čechách Tabulka 20: Seznam ubytovacích zařízení v Teplicích Hotel Almond Hotel Antonietta

HOTEL Hotel Panorama Hotel Paradies

Hotel Sportovní hala Teplice Hotel Teplice Plaza

Hotel Giovanni Giacomo

Hotel Payer

Hotel Zlatý kříž

Hotel Green House Hotel Helena – Becex Trade s.r.o.

Hotel Prince de Ligne Hotel Richmond

Lázně Teplice v Čechách Park hotel Avenida

Penzion Aladdin Penzion Centrum Penzion Císař Penzion Dexter Penzion Frito Apartmány Regotherm s.r.o. Luční pramen Privát - Hortensia Teplice Privát DN – Servis s.r.o. Privát Dragan Vosáhlo Privát Dušan Takács

PENZION Penzion Kamenky Penzion Pinocchio Penzion Saraya Wellness Penzion Šanov – Zdeněk Macek Penzion U Kozičky PRIVÁT/APARTMÁN Privát J. Hebltová – Apartmány Jana Privát Jaroslav Bžoch Privát Milouš Hečko Privát Zeman Jaroslav Vila Hejdukova Vila Masarykova UBYTOVNA Ubytovna Inton Ubytovna Zdravěnka

Domov mládeže – Střední škola stavební Teplice Trnovany Zdroj: Oficiální stránky statutárního města Teplice

92

Příloha 6: Seznam vybraných kulturně-společenských akcí v Teplicích Tabulka 21: Vybrané kulturně-společenské akce v Teplicích Kulturně-společenská akce Datum, místo a případná sleva na akci Evropská hudební  11. 8. 2016 akademie - OPERNÍ GALA  Krušnohorské divadlo  Sleva: Senior pas. Student, Abonent SČF a DK, Bonus karta Mezinárodní festival  25. - 27. 9. 2015 románských kultur 2015  DK Teplice, Beuronská kaple, Botanická zahrada, Kostel sv. J. Křtitele aj. 100. výročí Payerova úmrtí  11. 10. – 10. 1. 2016  místo není uvedeno Dny židovské kultury  2. - 21. 11. 2015 Teplický cimes 2015  Kino Květen, Regionální knihovna Teplice, Lázeňský dům Beethoven, Jazz Club Teplice, Zahradní dům aj. Ples Louda Auto  28. - 29. 11. 2015  Krušnohorské divadlo Teplice LEGIOVLAK unikátní  6. - 14. 5. 2016 expozice  Teplice nádraží Severozápadní Čechy za  6. 5. 2016 - 30. 10. 2016 vlády Lucemburků  Jízdárna teplického zámku Zdroj: Vlastní zpracování podle oficiální stránky statutárního města Teplice

93

Vstupné Podle místa: 70,Kč, 90,-Kč, 150,-Kč

---

--Podle místa 50,až 100,-Kč

300,-Kč -----