VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O Nelya Shymon

Vliv přírodních (sportovních) parků na rozvoj vybrané destinace

Bakalářská práce

2014

Vliv přírodních (sportovních) parků na rozvoj vybrané destinace Bakalářská práce

Nelya Shymon

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Věra Fišerová Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-06-19 Datum obhajoby bakalářské práce: 2014-06-19 E-mail: [email protected]

Praha 2014

Impact of natural (sports) parks on the development of selected destination Bachelor´s Dissertation

Nelya Shymon

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: Mgr. Věra Fišerová Date of Submission: 2012-06-19 Date of Thesis Defense: 2012-06-19 E-mail: [email protected]

Prague 2014

P r o h l a š u j i, že jsem tuto práci na téma Vliv přírodních (sportovních) parků na rozvoj vybrané destinace zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

……………………………. Nelya Shymon

V Praze dne 19. 6. 2014

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Mgr. Věře Fišerové za trpělivost, ochotu, věcné a jasné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování předkládané bakalářské práce.

Abstrakt SHYMON, Nelya. Vliv přírodních (sportovních) parků na rozvoj vybrané destinace. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 58 stran Cílem této bakalářské práce je zhodnotit vliv sportovních a přírodních parků na rozvoj města Pardubice. V rámci vypracování této práce byla stanovena metoda dotazníkového šetření. V zájmu naplnění cíle diplomové práce jsou stanoveny dvě hypotézy. První část je věnována vymezení pojmů cestovní ruch, přírodní park, destinace, destinační management, volný čas a také vybraným službám v cestovním ruchu. Stěžejním bodem této kapitoly je vymezit předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci. Dále jsou popsány jednotlivé složky marketingového mixu s možností jejich uplatnění ve sféře cestovního ruchu. Praktickou část tvoří případová studie Pardubického kraje, která obsahuje analýzu současného stavu vymezeného území z pohledu cestovního ruchu a popis nejvýznamnějších lokalit pro realizaci sportovních aktivit. Součásti praktické části je také SWOT analýza, která poukazuje na silné a slabé stránky ovlivňující rozvoj sportovních aktivit na území Pardubického kraje. Stěžejním bodem této časti bakalářské práce je zmapovat problematiku cestovního ruchu obecně, popsat Pardubický kraj a vybrané možnosti rekreace v tomto regionu, a především zjistit, kdo navštěvuje sportovní areály, jaké jsou potřeby návštěvníků a zda jsou návštěvníci se službami spokojeni, ať už v Pardubickém kraji obecně, či v konkrétní oblasti (Pardubice). Analýza sportovních služeb v Pardubicích prostřednictvím dotazníku následně umožní posoudit význam cestovního ruchu v konkrétní části Pardubického kraje. Následně v návrhové části práce je popsána série návrhů, týkající se problematických stránek rozvoje sportovních aktivit v Pardubicích a možnosti jejich řešení. Klíčová slova: cestovní ruch, destinace, marketing, marketingový mix, přírodní park, průzkum trhu, služby cestovního ruchu, SWOT analýza.

Abstrakt

SHYMON, Nelya. Characteristics of the sports networks of natural parks at the selected destination. [Bachelor´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. 58 pages

The aim of this bachelor thesis is to evaluate the impact of sports and natural parks on the development of the city Pardubice. The method of questionnaire survey was set during working out this thesis. In order to fulfil the aim of this thesis there are two hypotheses set. The

first part is dedicated to definition of terms such as tourist industry, the nature park, destination, destination management, leisure time and other selected services of tourist industry. The main point of this chapter is to specify prerequisites for growth of tourist industry in the destination. Consequently, the particular parts of marketing mix are described here with its opportunity of application in tourist industry. The practical section is made up of an example study of district of Pardubice and consists of an analysis of its current state. It contains a description of the most significant locations designed for realization of sports activities, as well. Another part of the practical section is a SWOT analysis, which points out the strong and weak aspects affecting the development of sports activities in the district of Pardubice. The main point of this part is to work out the problems of tourist industry in general, as well as to describe the region of Pardubice and its recreation possibilities. Above all, it serves to find out who visits the sports sites, which needs the customers have, and if they are satisfied with the services. The analysis of sports services in Pardubice via questionnaires will afterwards enable us to assess the meaning of tourist industry in a particular part of region Pardubice. In proposal part there is a sequence of proposals related to problematical aspects of development of sports activities in Pardubice and the options for its solutions. Key words: tourist industry, destination, marketing, marketing mix, the nature park, market research, tourist industry services, SWOT analysis.

OBSAH ÚVOD…………………… .................................................................................................... 1 1 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 3 1.1 Vymezení pojmů destinace a destinační management ................................................. 3 1.1.1 Definice pojmu cestovní ruch ................................................................................. 4 1.1.2 Cestovní ruch a volný čas ....................................................................................... 7 1.1.3 Motivace v cestovním ruchu ................................................................................... 8 1.1.4 Nové trendy v cestovním ruchu .............................................................................. 9 1.2 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu .................................................................... 9 1.2.1 Vztah cestovního ruchu a přírodního prostředí..................................................... 11 1.2.1.1 Definice pojmu přírodní park ......................................................................... 12 1.3 Služby cestovního ruchu ............................................................................................. 12 1.3.1 Sportovně rekreační služby................................................................................... 13 1.4 Marketingový mix v cestovním ruchu……………………………………….………14 2 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 17 2.1 Sportovní a přírodní atraktivity v Pardubickém kraji ................................................. 17 2.2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Pradubicích ............................ 20 2.2.1 Poloha, krajina a životní prostředí ........................................................................ 20 2.2.2 Kulturně historické památky ................................................................................. 21 2.2.3 Kulturní zařízení a kulturní akce…………..…………………………………….22 2.2.4 Sportovní a zábavní zařízení a akce……………………………… ……………22 2.3 Realizační předpokklady rozvoje cestovního ruchu v Pardubicích ............................ 23 2.3.1 Doprava ................................................................................................................. 23 2.3.2 Ubytovací kapacity ............................................................................................... 24 2.3.3 Restaurace ............................................................................................................. 24 2.3.4 Cestovní kanceláře a agentury .............................................................................. 25 2.3.5 Služby pro cyklisty ............................................................................................... 25 2.4 SWOT analýza předpokladů sportovních aktivit v Pardubicích ................................. 26 2.5 Metodika výzkumu ..................................................................................................... 27 2.5.1 Prezentace výsledků .................................................................................................... 28 3 NÁVRHOVÁ ČÁST ....................................................................................................... 37 ZÁVĚR………………. ...................................................................................................... 42 LITERATURA ................................................................................................................... 43 PŘÍLOHY. .......................................................................................................................... 45

SEZNAM OBRAZKŮ Obrázek 1– Druhy a formy cestovního ruchu ....................................................................... 5 Obrázek 2 – Předpoklady cestovního ruchu ........................................................................ 10

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Pohlaví dotazovaných ............................................................................................ 28 Graf 2 - Věk dotazovaných ................................................................................................. 28 Graf 3 – Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů .............................................................. 29 Graf 4 – Trvalé bydliště respondentů .................................................................................. 29 Graf 5 – Místo trvalého bydliště respondentů ..................................................................... 30 Graf 6 - Velikost místa bydliště ........................................................................................... 30 Graf 7 - Čistý měsíční příjem domácnosti .......................................................................... 31 Graf 8 - Délka pobytu v Pardubicích ................................................................................... 31 Graf 9 - Návštěvníci nejčastěji přijíždějí ............................................................................. 32 Graf 10 - Sportuji ................................................................................................................. 32 Graf 11 – Kterému sportu se věnují dotazovaní .................................................................. 33 Graf 12 – Pravidelnost sportování ....................................................................................... 33 Graf 13 - Dodržování správné stravy ................................................................................... 34 Graf 14 – Propagace ............................................................................................................ 34 Graf 15 - Spokojenost s nabídkou sportovních aktivit v Pardubicích ................................. 35 Graf 16 - Nejvíce postrádaných atraktivit Pardubicka ........................................................ 35 Graf 17- Ostatní postrádané atraktivity Pardubicka ............................................................ 36 Graf 18 - Spokojenost se službami cestovního ruchu v Pardubicích ................................... 36

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Služby v cestovním ruchu ................................................................................ 13

ÚVOD V průběhu posledních let se cestovní ruch stává hospodářským odvětvím, a z hlediska vlivů na rozvoj destinace, nabývá stále většího významu. Je nutné zdůraznit, že cestovní ruch je důležitou součástí národní i světové ekonomiky a podílí se výrazně na tvorbě HDP, ovlivňuje platební bilanci států, zvyšuje zaměstnanost a podporuje rozvoj a investice do regionů na úrovni státu, ale také i Evropské unie. Jedná se o multioborové odvětví zahrnující různé druhy služeb, například ubytovací, stravovací, dopravní, či služby spojené s poskytováním sportovního zázemí. Z hlediska využití volného času, je možno na cestovní ruch nahlížet jako na aktivní formu odpočinku. Sportovně rekreační služby, které neodmyslitelně patří do oblasti služeb cestovního ruchu, jsou z hlediska účasti na cestovním ruchu považovány za jedny z nejvýznamnějších. Přírodní a uměle vytvořené podmínky tvoří kapitál, který umožňuje aktivní rozvoj sportu, rekreace a turistiky. Stále častěji si začínáme uvědomovat, že kvalitní přírodní prostředí hraje klíčovou roli při výběru té, či oné destinace. Jedním z nových trendů v této oblasti jsou například přírodní parky, které jsou stále častěji využívány pro realizaci volnočasových a sportovních aktivit. Právě zájem o danou problematiku posloužil jako podnět k výběru tématu práce. Tato bakalářská práce si dává za cíl zhodnotit vliv sportovních a přírodních parků na rozvoj města Pardubice. V rámci vypracování této práce byla stanovena metoda dotazníkového šetření. V zájmu naplnění cíle diplomové práce jsou stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Nedostatečná nabídka sportovních produktů pro vybrané segmenty v daném regionu. Hypotéza 2: Nízký počet cestovních kanceláři a agentur, které se nezabývá prodejem incomingových zájezdů do Pardubic a okolí. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována vymezení pojmů cestovní ruch, přírodní park, destinace, destinační management, volný čas a také vybraným službám v cestovním ruchu. Stěžejním bodem této kapitoly je vymezit předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci. Dále jsou popsány jednotlivé složky marketingového mixu s možností jejich uplatnění ve sféře cestovního ruchu. Praktickou část tvoří případová studie Pardubického kraje, která obsahuje analýzu současného stavu vymezeného území z pohledu cestovního ruchu, a popis nejvýznamnějších lokalit pro realizaci sportovních akti-

1

vit. Součástí praktické části je také SWOT analýza, která poukazuje na silné a slabé stránky ovlivňující rozvoj sportovních aktivit na území Pardubického kraje. Cílem této časti bakalářské práce je zmapovat problematiku cestovního ruchu obecně a popsat Pardubický kraj a vybrané možnosti rekreace v tomto regionu, a především zjistit, kdo navštěvuje sportovní areály, jaké jsou potřeby návštěvníků a zda jsou návštěvníci se službami spokojeni, ať už v Pardubickém kraji obecně, či v konkrétní oblasti (Pardubice). Analýza sportovních služeb v Pardubicích prostřednictvím dotazníku poté umožní posoudit význam cestovního ruchu v konkrétní části Pardubického kraje. Následně v návrhové části práce je popsána série návrhů, týkající se problematických stránek rozvoje sportovních aktivit v Pardubicích a možnosti jejich řešení.

2

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 VYMEZENÍ POJMŮ DESTINACE A DESTINAČNÍ MANAGMENT Termín destinace lze používat jako cílovou oblast nebo místo, kam směřují turisté. Destinací (též cíl cesty; angl. destination, tourist area) může být v podstatě jak konkrétní město nebo region, tak i celá země, která je pravidelně navštěvovaná. Ohledně širšího pojmu, destinaci lze definovat, jako „ země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Pro mezinárodní návštěvníky je destinací buď celá navštívená země, nebo její region, případně město. V některých zemích je území rozděleno do turisticky, historicky nebo administrativně kompaktních destinací.“1 Lze říci, že destinace je vnímána turisty jako celek, který je určen k trávení volného času. Destinace tvoří určité seskupení jednotlivých častí, mezi které řadíme přírodu, historické památky, atmosféru místa, celkové prostředí, nabízené služby a jejich kvalitu, rekreační, kulturní či sportovní možnosti místa, čistotu, bezpečnost, jazykovou vybavenost a vstřícnost personálu, ale i místních obyvatel. Toto všechno pomáhá k získání potřebného dojmu o kvalitě a odlišnosti vybraných destinací. „Destinační management (angl. destination management)je systematická činnost spočívající v aplikaci souboru technik, nástrojů a opatření při koordinovaném plánování, organizaci komunikaci, marketingu rozhodovacím procesu a regulaci CR v dané destinaci.“2 Předmětem marketingu v destinačním managementu je propagace, image, atraktivita destinace, nabídka služeb a marketingový výzkum. Pří kvalitním provádění destinačního managementu dosáhneme udržitelných a konkurenceschopných produktů CR. Jedná se o značku kvality, logo a informační rezervační systém. Předpokladem destinačního managementu je provádění analýzy a sběr statistických dat z oblasti cestovního ruchu. „Management (angl. management) – systém teoretických a praktických řídících znalostí, dovedností a činností, resp. Soustavný kontinuální proces, který zahrnuje vzájemně propojené funkce.“3 Mezí základní funkce managementu patří plánovaní, organizace, rozhodování,

1

Destinace - vymezení pojmu. In: Www.ptejteseknihovny.cz [online]. 2010 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba006/destinace-vymezeni-pojmu. 2 ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2. 3 ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.

3

motivace, komunikace a kontrola. Příklady cílů vybraného sportovně rekreačního střediska spočívají ve zvyšování kvality služeb v oblasti stravování a ubytování, navýšení pobytů delších než jeden den, zvýšení objemu poskytovaných služeb a počtu návštěvníků tuzemských i zahraničních, a rovněž v nabízení slev a balíčků služeb. V případě sportovně rekreačních středisek jde o klienty, jejichž hlavní motivací pobytu je rekreace a sportovní vyžití. Trh můžeme rozdělit též dle sezóny, kdy návštěvníci do resortu přijíždí, a s ní spojené typické služby. Přínosná je i segmentace trhu podle životního cyklu rodiny a stáří klientů, s tím související rozdílná nabídka služeb. 1.2 DEFINICE POJMU CESTOVNÍ RUCH „Cestovní ruch – je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa neobvyklého prostředí a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“4 Způsoby motivace účastníků cestovního ruchu vyjadřují formy cestovního ruchu, které jsou kulturně poznávací, sportovně turistické, léčebné a lázeňské. Další definice vykládá, že cestovní ruch lze definovat jako, „pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“5 Turismus můžeme také rozlišovat dle území, jako domácí a zahraniční cestovní ruch. Cestovní ruch je možno rozdělit podle počtu a věku účastníků, mezi které můžeme zařadit individuální, kolektivní (skupinový), dětský a mládežnický turismus, skupiny rodičů s dětmi a seniory. Vzhledem k tomu že cestovní ruch je podmíněn lidmi, kteří během svého cestování i v rámci služebních cest vyměňují pobyt v místě trvalého bydliště za dočasný pobyt, můžeme říci, že turismus je ovlivněn motivacemi a cíli účastníků. Motivace, ve svém pořadí, určují formy cestovního ruchu. To znamená, že každý člověk si před svým cestováním musí určit cíl a motiv svého cestování, na co by se chtěl zaměřit a jakým způsobem bude trávit svůj volný čas. Mezi formy cestovního ruchu můžeme zařadit rekreační, kulturně poznávací, sportovně turistické formy, které jsou považovány za specifické. Jde o kongresový CR, sportovní lov, mládežnický CR, mototuristiku, rybářství, chalupářství, náboženství, sexuální, incentivní a cestovní ruch určený pro seniory. Tyto formy jsou rozšířené ve sféře turismu a každým dnem jsou více populární. Je třeba uvést, že léčebný cestovní ruch 4

ATTL, P. České lázeňství na rozcestí. COT business, č. 11, Praha: 2003. 20 s. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu, Praha: Grada, 2009. 18 s. ISBN 978-80-24732473. 5

4

se považuje za nejoblíbenější činnost. Důvodem je přemýšlení lidí nad vlastním způsobem života, který docela ovlivňuje zdraví a pocit člověka. Cestování spolu se sportovními motivy úzce souvisí s psychickým a fyzickým zdravím člověka. Obrázek 1– Druhy a formy cestovního ruchu CESTOVNÍ RUCH Formy cestovního ruchu

Druhy cestovního ruchu délka trvání



Krátkodobý / dlouhodobý

rozložení během roku



Sezonní / domácí

teritoriální rozmístění



Příhraniční / zahraniční

vliv na životní prostředí



Měkký / tvrdý

využívání zdrojů



Masový / alternativní

organizovanost návštěvníků



Neorganizovaný / organizovaný

hromadnost



Individuální / hromadný

             

Ekoturismus Etický Kongresový Krajanský Kulturní Léčebný Poznávací Prožitkový Přírodní Rekreační Religiózní Sportovní Tematický Wellness

Zdroj: ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. 25 s.. ISBN 978-80-7201-880-2.

Na daném obrázku je podrobně ukázáno rozdělení cestovního ruchu do vybraných forem a druhů. Forma cestovního ruchu souvisí s motivací návštěvníků. Druhy cestovního ruchu z pravidla souvisí s určitými kritérii. Nicméně, jak formy, tak i druhy cestovního ruchu mohou vytvářet předpoklady pro realizaci zájezdů z hlediska domácího a zahraničního cestovního ruchu. Prospěšný rozvoj sportovního cestovního ruchu ovlivňuje úroveň životního prostředí, a to pomocí využívání přírodního, historického a kulturního potenciálu místa. Předpokladem, který přispívá k rozvoji cestovního ruchu, jsou především náklady na infrastrukturu. Mezi náklady na infrastrukturu patří náklady na dopravní sítě, kanalizace, vodovody, elektrifikaci, energii a likvidaci odpadů. Je třeba podotknout, že z důvodu stírání kulturních rozdílů mezi zeměmi a výrazně sezónnímu charakteru, má cestovní ruch negativní vliv na životní prostředí. Turismus se začal rozvíjet tak rychle, že se objevilo celkem hodně negativních environmentálních důsledků. Jde o znečišťování vody, půdy, ovzduší, poškozování fauny a flóry. Co se týče prospěšného rozvoje cestovního ruchu, může vyvolat sociální změny, mezi které patří i změny životního stylu obyvatel. Hlavním cílem turismu je uspokojování 5

potřeb návštěvníků a dosažení nejvyšší kvality dané lokality pomocí služeb. Mezi takové služby můžeme zařadit služby dopravní, ubytovací, stravovací, průvodcovské, služby cestovních kanceláří, agentur či turistických informačních center a informačních systémů. „Míra cestovního ruchu a její podíl na HDP je též ukazatelem životní úrovně a životního stylu obyvatel a to především ve vyspělých zemích. Podle publikovaných statistik v TSA za rok 2010 činil podíl cestovního ruchu na HDP 2,7 % (přes 100 mld. Kč). V dlouhodobém srovnání význam cestovního ruchu na HDP klesá, přestože výkonnost odvětví roste. To je dáno výrazně rychlejším růstem jiných odvětví. Zatímco podíl cestovního ruchu na HDP pomalu klesá, podíl investiční aktivity (ukazatel tvorby hrubého fixního kapitálu cestovního ruchu v ČR) naopak do roku 2009 rostl. V roce 2010 sice došlo k menšímu výkyvu z 5 % v roce 2009 na 4,4 % v roce 2010, podobné jednoleté výkyvy ovšem u tohoto ukazatele nejsou nic neobvyklého. Docházelo k nim i v minulosti a v dalším roce byl vždy zaznamenán ekvivalentní růst a návrat k původním hodnotám. Stejný zdroj dále udává, že v České republice cestovní ruch zaměstnává více než 235 tis. osob.“ 6 Turistika tak plní důležité společenské funkce:  Odpočinkové aktivity  Všestranný rozvoj osobnosti  Obnova sil, jak duševních tak i fyzických  Vzdělávání a kulturní výchova člověka  Vytvoření nového životního stylu  Léčba zdraví člověka  Účelné strávení volného času  Pomoc k vzájemnému porozumění mezi lidmi  Vliv turismu na státní platební bilanci  Zabezpečení vzniku pracovních míst

6

Význam cestovního ruchu pro národní ekonomiku ČR. In: Http://www.mmr.cz [online]. 2013 [cit. 2014-0614]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/01144b63-0600-43c1-9bf5-cdd487c313fb/MMR-Cestovniruch-v-Ceske-republice.pdf

6

1.1.2 CESTOVNÍ RUCH A VOLNÝ ČAS Dagmar Jakubíková uvádí, že: „volný čas je část mimopracovní doby, v níž člen společnosti nevykonává žádnou nutnou činnost a kterou podle vlastního rozhodnutí využívá pro oddech, rozvoj osobnosti a pro různé formy zájmové činnosti.“7 Což znamená, že volný čas je v podstatě činnost, kterou si můžeme vybírat sami, aby pro nás byla maximálně užitečnou a zajímavou. Volný čas je tedy důležitým předpokladem pro realizaci cestovního ruchu. Vznik volného času byl zpozorován během 20. století a zahrnuje možnost odpočinku, rozvoje duševních a tělesných schopností. V životě každého z nás je nutné využívat svůj čas nejužitečněji. V poslední době lidé často zapomínají na racionální využívání svého času, hodně pracují a ve většině případů tráví svůj volný čas v prací. Jakubíková zformulovala následující strukturu výužívání volného času:  vzdělávání a společenská činnost  aktivní odpočinek (četba, televize, rozhlas)  zájmová činnost  výchova dětí  tělesná výchova a sport  pasivní odpočinek Vzhledem k tomu, že v minulosti bylo cestovaní dostupné jen pro bohaté vrstvy obyvatelstva, málokdo si mohl tuto činnost dovolit. Díky rychlému rozvoji ekonomických a sociálních podmínek, růstu mezd a dopravního prostředí, se objevilo poněkud dost možností ke zjištění potřebného kapitálu a zabezpečení příslušného odpočinku pro sebe a svoji rodinu. Při průzkumu volného času lze definovat tří základní fáze jeho rozvoje. Mezi nejpopulárnější druhy volného času v České republice lze zařadit cykloturismus, plavaní a kolektivní míčové hry. Jako konkrétní příklad vzájemného propojení cestovního ruchu, volného času, ubytovacích a stravovacích služeb lze uvést veškeré rekreační komplexy (např. Klub Méditerrannéee a Klub MED), Hotely, Cruise Lines a tematické parky. Rekreační komplexy nabízejí v jedné lokalitě ubytovací a hostinské služby i zábavná zařízení, kde je základem kvalita poskytovaných služeb. Svou širokou nabídkou pro zákazníka vyjadřují tyto komplexy jeden z nejlepších příkladů tvoření balíčků a programování, což zahrnuje ubytování, stravování, cenu letenky, pozemní dopravy, společensko-zábavní služby, velké množství 7

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu, Praha: Grada, 2009. 16 s. ISBN 978-80-247 3247-3.

7

rekreačních aktivit a odborných lekcí, které přináší zákazníkovi rozmanité vzrušení a zážitky. Rekreační hotely se především zaměřují na zlepšení fyzického zdraví, kondice a vzhledu člověka. Jedná se zejména o fitness a wellness služby. Cruise Lines představují zábavu na moři s množstvím nových atraktivit na pojízdné lodi. Příkladem zábavní atrakce, relaxace a odpočinku jsou tematické parky. Jedním z nejúspěšnějších je Disneyland, který vznikl v Severní Americe. Tvůrcem idejí zábavy pro celou rodinu byl Walt Disney, od té doby se jeho společnost stala příkladem zavedení marketingové orientace v rámci cestovního ruchu. 1.1.3 MOTIVACE V CESTOVNÍM RUCHU „Motivace (angl. motivation) je kombinace vnitřních podnětů i vnější stimulace (např. – marketingového mixu, reference známých), vedoucích k realizaci (snaze po realizaci) určité osobní aktivity“.8 Motivace je v podstatě to, co vyjadřuje vnitřní nebo vnější faktor, který ovlivňuje chovaní každého z nás, a napomáhá dosažení určitého cíle. Za základní formu motivů jsou pokládány potřeby. Potřeby ve svém daném případě předpokládají formy motivace. Mezi základní formy motivace můžeme zařadit vnější a vnitřní. To jsou ty, které vyjadřují potřeby poznávací, potřeby seberealizace, kulturní potřeby apod. Kromě forem motivace existují také druhy potřeb, jde o potřeby biologické a sociální. Tyto potřeby mají velmi důležitou roli v životě každého člověka, protože představují potřeby dýchání, potravy, bezpečí, spánku a v podstatě slouží k přežití, reprodukci nebo k udržení zdraví každého z nás. Pokud mluvíme o sociálních potřebách, to znamená, že všichni máme kulturní a psychické potřeby, které se přizpůsobují k realizaci vzdělanosti a slouží k adaptaci sociálních podmínek. Podle motivace účastníků můžeme definovat několik následujících forem cestovního ruchu:  kulturní cestovní ruch  rekreační cestovní ruch  náboženský cestovní ruch  vzdělávací cestovní ruch  společenský cestovní ruch  zdravotní cestovní ruch  sportovní cestovní ruch

8

ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. 464 s. ISBN 978-80-7201-880-2.

8

 přírodní cestovní ruch  dobrodružný cestovní ruch  profesní cestovní ruch  specifický cestovní ruch9

1.1.4 NOVÉ TRENDY V CESTOVNÍM RUCHU „Ze všech koutů světa jsou zveřejňovány různé představy a trendy, jak rozvíjet cestovní ruch do budoucna. Hledají se cesty, které co nejrychleji vrátí fenomén cestování do popředí zájmu co největšího počtu klientů“10. Při určení trendu cestovního ruchu do budoucna je třeba počítat s tím, že složení klientů, jejich nároky, náročnost, zvyky a požadavky se neustále mění. Lidé cestují, hledají něco nového, snaží se vyzkoušet co nejvíce, získat nový zážitek. Aby byla dosažena prospěšnost realizace cestovního ruchu do budoucna, musíme prozkoumat všechny tyto atributy a zabezpečit klientům sto procentně vhodnou nabídku, která by mohla uspokojit veškeré jejich požadavky. Je třeba počítat se změnami komunikačních cest, což znamená rychlý rozvoj medií, zejména internetových síti a televizních prostředků. Obrovský boom sociálních sítí, blogů, internetových a satelitních (kabelových) televizí poskytuje široké možnosti v propagaci cílovým skupinám, rychlosti a atraktivnosti sdělení. V tomto případě, musí byt poskytnuta účelná informace, která uspokojí veškeré potřeby a nároky klienta. Každý zákazník by měl být rád a ochoten sdělit své pocity a hodnocení ohledně nabízených produktů, i když nebudou jen pozitivní. 1.2 PŘEDPOLADY PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU „Předpoklady cestovního ruchu (angl. prerequisities of tourism) - souhrn přírodních antropogenních aspektů včetně jejích mnoho úrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu.“11 Na vzniku, existenci a rozvoji cestovního ruchu se podílí několik předpokladů, které se mohou rozdělit do 3 skupin:12

9

INDROVÁ, J.; MALÁ, V. Cestovní ruch I. Praha: VŠE, 2004. 63. ISBN 80-245-0799-4. Jaké trendy čekají cestovní ruch v následujícím období? Více zde: http://www.mip-s.cz/hotelovymarketing-2010/trendy-hoteloveho-prumyslu/Trendy. In: Http://www.mip-s.cz [online]. 2012 [cit. 2014-0614]. Dostupné z: http://www.mip-s.cz/hotelovy-marketing-2010/trendy-hoteloveho-prumyslu/. 11 ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. 48 s. ISBN 978-80-7201-880-2. 12 HOLEČEK, M.; MARIOT, P.; STŘÍDA, M. Zeměpis cestovního ruchu. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2001. 63 s. ISBN 80-86034-39-9. 10

9

1. lokalizační – přírodní/geografické, a) kulturně-municipální, 2. selektivní – demografické, a) sociologické, b) politické, c) administrativní, d) personální, e) urbanizační, f) ekologické, 3. realizační – komunikační, a) materiálně-technické. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu slouží k tomu, abychom mohli prozkoumat veškeré selektivní, lokalizační a realizační předpoklady vybrané destinace. Pomocí těchto předpokladů se dá určit, jestli jde o vyspěle nebo teritorium s nízkým potenciálem a jaké tam jsou politické, sociologické, demografické a urbanizační předpoklady. Také lze určit, jestli jde o pozitivní anebo negativní vliv na životní prostředí, což hraje důležitou roli pro cestovní ruch. Neméně důležitými jsou ovšem také kulturně-historické a přírodní předpoklady, díky kterým lze určit reliéf a přírodní atraktivity. Je třeba říci, že veškeré předpoklady hrají vskutku význačnou roli a umožňují určení a průzkum veškerých informací. Obrázek 2 – Předpoklady cestovního ruchu PŘEDPOKLADY CESTOVNÍO RUCHU

Lokalizační

Realizační

Selektivní

Přírodní

Komunikační

Administrativní

Kulturní

Materiální

Demografické Urbanizační Sociologické Personální Ekologické Politické

Zdroj: ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. 64 s. ISBN 978-80-7201-880-2.

10

1.2.1 VZTAH CESTOVNÍHO RUCHU A PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ Cestovní ruch představuje v současné době důležitou součást hospodářské ekonomiky ve vyspělých zemích světa. Pro dostatečný rozvoj cestovního ruchu je potřeba, aby byly k dispozici tři základní podmínky, mezi které paří dostatečný fond volného času obyvatelstva, bezpečnost v dané destinaci a také přiměřené disponibilní příjmy. Souvislost mezi přírodou a cestovním ruchem představuje lázeňský cestovní ruch, který tvoří jednu z nejvýznamnějších forem cestovního ruchu. J. Orieška definuje tuto formu cestovního ruchu jako formu „která vyžaduje existence zdravotních zařízení využívajících přírodních léčivých zdrojů (léčivých vod, vřídelních plynů, enamací, peloidů a klimatických podmínek), které působí na lidský organizmus svojí teplotou, chemickým složením nebo mechanickým tlakem. Kromě přírodních ledvích zdrojů je však za potřebí i existence vhodného estetického přírodního prostředí (parky, parková úprava apod.) a společensko-kulturního života lázeňského místa.“13 Důležitým prvkem domácího cestovního ruchu je lázeňství. V České republice se nachází kolem desítek lázeňských míst, které ovlivňují a zabezpečují růst cestovního ruchu na českém trhu. Lázeňství je také podstatným motivem pro zahraniční klienty, nejenom pro domácí klientelu. Pojem wellness můžeme tedy chápat, jako komplexní baliček, který v sobě zahrnuje veškeré poznatky o životním stylu člověka. S tímto pojmem se v poslední době setkáváme čím dál častěji. Lidé, kteří dodržují tento princip, jsou v neustále duševní a tělesné pohodě bez ohledu na věk. Na území České republiky lze naleznout několik druhů přírodních zdrojů, které jsou v podstatě používány k léčbě. Jde o vodní, plynné, peloidní a klimatické přírodní zdroje. Vodní zdroje  termální prameny, vyznačující se teplotou v rozmezí 20 – 100 ˚C  minerální vody, vody, kterým se říká podzemní, obsahující velké množství minerálů a plynů Plynné zdroje  vody používané ke koupelím  radon - radioaktivní plyny

13

ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 2. čes. vyd. Praha: Idea servis, 1994. 28 s. ISBN 80901462-1-X.

11

Peloidní zdroje  zábaly nebo koupele - přírodní látky (bahno), které se používají spolu s vodou Klimatické zdroje  ovzduší  nadmořská výška 1.2.1.1 DEFINICE POJMU PŘÍRODNÍ PARK „K ochraně krajinného rázu, s významným soustředěním estetických a přírodních hodnot, který není zvláště chráněný podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.“14 Přírodní parky začaly v České republice vznikat v 70. letech 20. století a měly název oblast klidu. Jedná se především o lokality, které ve smyslu zákona nejsou považovány za zvláště chráněná území. Tyto oblasti se liší zvláštními omezeními a osobními pravidly. Přírodní parky se obvykle rozlišují svým velice různorodým charakterem a rozlohou. Do roku 2012 bylo na území České republiky vyhlášeno celkem 153 přírodních parků. V současné době se na území Pardubického kraje nachází 10 přírodních parků. Jedná se zejména o tyto přírodní parky: Přírodní park Heřmanův Městec, Přírodní park Králický Sněžník, Přírodní park Orlice, Přírodní park Suchý vrch - Buková hora, Přírodní parky v okrese Svitavy, Přírodní park Údolí Křetínky, Přírodní park Bohdalov-Hartinkov, Přírodní park Doubrava, Přírodní park Heřmanův Městec, Jeřáb. 1.3 SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU Služby cestovního ruchu lze definovat nejen jako výrobek, ale i činnost, která předpokládá užitečný individuální a společenský efekt. Mezi základními charakteristikami služeb můžeme zařadit jejich nehmotný a sezónní charakter, kratší dobu trvání. Tyto služby jsou výrazněji ovlivňovány psychikou a emocemi při nákupu, mají důležité včasné zabezpečení, jsou pomíjivé a také výsledkem činnosti mnoha odvětví. Je možno říci, že veškeré služby jsou vázány na místo i čas a také jsou převážně individuální. Veškeré služby, které jsem uvedla, jsou docela rozmanité a zasahují do mnoha odvětví lidské společnosti. Tyto služby vyjadřují větší důraz na kvalitu a image produktu služeb, mají složitější a proměnlivější distribuční cesty, poskytují možnosti snazšího kopírování produktu služeb, mají větší zá-

14

Zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 12, bod 3

12

vislost na dodavateli a také dávají větší důraz na kvalitu a image produktu služeb. Služby lze klasifikovat jako základní a doplňkové. Mezí základní služby můžeme zařadit služby dopravní, ubytovací a stravovací. Jde o služby, které jsou spojeny s přemístěním klientů do rekreačního prostoru a zpět. Patří sem i služby spojené s pobytem v rekreačním prostoru. Je nutno dodat, že kromě základních služeb existují i služby doplňkové. To jsou ty, které souvisí s využíváním turistických atraktivit. Podrobnější počet služeb v cestovním ruchu je uveden v níže znázorněné tabulce. Tabulka 1 – Služby v cestovním ruchu Služby v cestovním ruchu Služby cestovního ruchu Dodavatelské

Zprostředkovatelské

Ostatní služby Specializované

Služby místní infrastruktury

dopravní informační informační informační stravovací služby CK a CA směnárenské zdravotní ubytovací pojišťovací obchodní sportovně-rekreační pasových orgánů komunální kulturně-společenské celních orgánů policejní lázeňské záchranné kongresové poštovní informační telekomunikační asistenční průvodcovské animační Zdroj: EGER, Ludvík, ed. a TLUČHOŘ, Jan, ed. Management a marketing sportu a cestovního ruchu: Ústí nad Labem, květen 2009. 1. vyd. V Plzni: Západočeská univerzita, 2009. 15 s.. ISBN 978-80-7043-801-5.

1.3.1 SPORTOVNĚ REKREAČNÍ SLUŽBY Vzhledem k tomu, že téma mojí bakalářské práce přímo souvisí s vlivem přírodních a sportovních parků na rozvoj dané destinace, je potřeba se soustředit na sportovně rekreační služby, které jsou definované CzechTourismem, jako služby, které „umožňují aktivně využívat přírodní a uměle vytvořené podmínky pro rozvoj sportu, rekreace a turistiky. Jejich poskytování a spotřeba souvisí se snahou využít volný čas formou aktivního odpočinku.“15 Sportovně rekreační služby mohou mít také universální charakter, což znamená, že tyto služby je možné poskytovat nezávisle na přírodních podmínkách. Jde o všechna krytá sportoviště, jako jsou např. tenisové haly, solária, sauny, bowling, sportovní haly apod. Rovněž to jsou služby, které jsou naopak závislé na přírodních podmínkách, tedy golfová hřiště, přírodní koupaliště a venkovní bazény, tenisové kurty, loděnice, běžecké trasy, volejbalová

15

Charakteristika cestovního ruchu: Sportovní atraktivity. In: Http://old.czechtourism.cz [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestov niho-ruchu-v-cesku/.

13

badmintonová hřiště, jízda na koni, ledové plochy, lyžařské, běžecké a sjezdové tratě, kluziště, sáňkařské dráhy, lanovky či vleky. 1.4 MARKETINGOVÝ MIX V CESTOVNÍM RUCHU Marketingový mix „představuje souhrn základních marketingových prvků, jimiž firma dosahuje svých marketingových cílů. Jde o soubor vzájemně propojených proměn, se kterými vedení podniku může pracovat a které může poměrně snadno měnit. Marketingový mix tedy v sobě zahrnuje vše, čím firma může poptávku po svých produktech ovlivňovat.“16 Marketingové nástroje tvoří v podstatě souhrn, který nazýváme marketingový mix, který slouží k dosažení marketingových cílů v rámci ekonomického trhu. Veškeré marketingové nástroje slouží k uspokojování potřeb zákazníků. Mezi základní prvky marketingového mixu patří výrobek (product), prodejní cena (price), prodejní místo (placement) a marketingová komunikace (promotion). Jsou to klíčové součásti marketingového mixu, který se nazývá 4P. Hlavní cíl marketingového mixu spočívá v tom, aby zákazník vnímal nabízený výrobek odlišně od konkurenčních výrobků. Ve zkratce se pokusím popsat jednotlivé nástroje marketingového mixu:

Produkt Obecně lze výrobek definovat, jako hmotný statek, službu, nápad, či myšlenku, která je určena k uspokojení přání a potřeb zákazníka a která je předmětem směny na trhu. Produkt také můžeme rozdělit podle délky jeho použití na krátkodobou a dlouhodobou spotřebu. Je to v podstatě všechno, co lze používat k uspokojování vlastních potřeb. Služby mohou ve sféře cestovního ruchu zahrnovat: 1) Dodavatele. Mezi hlavní dodavatele služeb patří a) ubytovací zařízení b) dopravci c) atraktivity 2) Zprostředkovatele. Jedná se zejména o cestovní kanceláře a agentury, organizace kongresové turistiky nebo také agentury služebních cest. 3) Marketingové organizace. Jedná se o zájmové skupiny měst a regionů, které podporují turistický rozvoj daného regionu.

16

FORET, Miroslav, PROCHÁZKA, Petr a URBÁNEK, Tomáš. Marketing: základy a principy. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2005. 89 s. Praxe manažera. ISBN 80-251-0790-6.

14

Cena „Cena je obvykle vyjádřena sumou peněz, množstvím výrobků nebo objemem služeb, kterou kupující poskytuje prodávajícímu jako protihodnotu za určitý výrobek nebo za poskytnutí nějaké služby.“17 Cena vyjadřuje hlavní faktor, který ovlivňuje rozhodnutí zákazníka, jestli je potřeba koupit nabízený produkt. Tato součást marketingového mixu, je jediná, která představuje příjem, ostatní jsou spojeny především s náklady. Prodejní místo „Rozhodování o tom, jakým způsobem se budou výrobky a služby dostávat ke konečným uživatelům, patří k nejzávažnějším problémům, které musí výrobci a prodejci spolu s marketingovými pracovníky řešit. Pohyb produktů z místa jejich vzniku do místa jejich konečné spotřeby nebo opakovaného užívání se označuje termínem distribuce. Smyslem tohoto procesu je poskytnout kupujícím požadované produkty a služby na vhodných místech v tom správném čase a v množství, které zákazníci požadují. V marketingovém pojetí se pod pojmem distribuce rozumí souhrn činností všech subjektů, které se podílejí na zpřístupnění hotových produktů konečným uživatelům, a to prostřednictvím tzv. distribučních cest. Distribuční cesta v sobě zahrnuje soubor všech činností jednotlivců a firem, které se účastní procesu transferu produktů z místa jejich vzniku do místa jejich konečné spotřeby nebo užití.“18 Jde o proces, který je charakteristický zpřístupněním produktu konečnému spotřebiteli, což znamená, že distribuce slouží k realizaci cesty mezí zákazníkem a poskytovatelem služby. V dnešní době je distribuční cesta jedním z nejdůležitějších nástrojů marketingového mixu. Distribuční cesty v moderním technologickém prostředí můžeme rozdělit na přímé a nepřímé. Jde o situace, kdy je zboží dodáváno do maloobchodu, nebo je prodáváno přímo spotřebiteli, také se jedná o dodávání zboží mezi výrobcem a maloobchodem, popř. dalšími podniky a institucemi. Marketingová komunikace Je třeba zdůraznit, že propagace ovlivňuje a informuje nákupní chování zákazníka, „Cílem marketingové komunikace a propagace je seznámit zákazníka s výrobkem nebo službou,

17

FORET, Miroslav, PROCHÁZKA, Petr a URBÁNEK, Tomáš. Marketing: základy a principy. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2005. 101 s. Praxe manažera. ISBN 80-251-0790-6. 18 FORET, Miroslav, PROCHÁZKA, Petr a URBÁNEK, Tomáš. Marketing: základy a principy. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2005. 109 s. Praxe manažera. ISBN 80-251-0790-6.

15

přesvědčit ho o nákupu daného produktu a produkt neustále připomínat.“19 Mezi hlaví součásti marketingové komunikace můžeme zařadit reklamu, podporu prodeje, vztahy s veřejností (public relations), osobní prodej a přímý marketing (direct marketing). Lidský faktor Lidský faktor je spojen především s poskytováním služeb v cestovním ruchu. Tento faktor hraje značně důležitou roli v dosažení kvality a úrovně služeb. Lidský faktor vyjadřuje souhrn zaměstnanců hotelů, restaurací, poskytovatelů sportovních služeb (trenéři, instruktoři) a zaměstnanců cestovních kanceláří a agentur. Tvorba balíčků Je nutné uvést, že balíčky služeb se často využívají ve sféře sportovně rekreačních služeb. To znamená, že klienti mohou využívat další nabídku služeb, které jsou zahrnuty v ceně (vstupy do bazénů, saun, wellness služby, využití golfového hřiště apod.) „Packaging je kombinování různých výrobků a služeb, za kterou zákazník zaplatí souhrnnou cenu tak, aby přesně odpovídaly zákazníkovým přáním a požadavkům.“20 Programování Programming zabezpečuje předpoklady pro vytváření zájmu o konkrétní balíček služeb a to prostřednictvím projektů, na které se podílí více partnerů a poskytovatelů služeb, a které by měly následně podpořit prodej služby. Partnerství Důležitým faktorem pro tvorbu balíčků a komplexních služeb je partnerství a spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu. Spolupráce se může realizovat mezi soukromými a veřejnými subjekty, které jsou zastoupeny obcí, městem či krajem. Veřejný sektor zajišťuje docela vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a podporuje malé a střední podniky (např. hotely, penziony či restaurace), je třeba uvést, že soukromý sektor přináší finance.

19

ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeaumus, 2006. 116 s. ISBN 80-7041-859-1. 20 ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeaumus, 2006. 109 s. ISBN 80-7041-859-1.

16

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 SPORTOVNÍ A PŘÍRODNÍ ATRAKTIVITY V PARDUBICKÉM KRAJI „Pardubický kraj má rozlohu přes 4519 km2, žije zde přes 516 tisíc obyvatel a přibližná hustota je 112 obyvatel na 1 km2. V kraji se nachází 451 obcí, z nichž 15 obcí je s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. V Pardubickém kraji leží 38 měst, sídelním městem kraje je statutární město, které má název Pardubice. Podle webového portálu Pardubického kraje se v tomto regionu“21. Z hlediska cestovního ruchu a trávení volného času se Pardubický kraj těší řadě přírodních zajímavostí, významných architektonických památek a pamětihodností. Předností Pardubického kraje je bohatá nabídka turistických atraktivit, hradů, zámků, církevních, technických a dalších památek v kombinaci s přírodním bohatstvím. V Pardubickém kraji nalezneme množství přírodních a kulturních zajímavostí. Mezi významné přírodní parky Pardubického kraje patří „Přírodní park Heřmanův Městec, Přírodní park Králický Sněžník, Přírodní park Orlice, Přírodní park Suchý Vrh, Buková hora, Přírodní parky v okrese Svitavy, Přírodní park Údolí Křetínky, Přírodní park Bohdalov, Hartinkov, Přírodní park Doubrava, Přírodní park Heřmanův Městec a Jeřáb.“22 Tento kraj nabízí množství velkolepých turistických příležitostí, které jsou vyhledávanými cíli turistů a stojí za to je navštívit. Mezi nejvýznamnější přírodní zajímavosti patří Chráněná krajinná oblast Železné hory, Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, Chráněná krajinná oblast Orlické hory, oblast Polabí a masiv Králického Sněžníku, což je třetí nejvyšší pohoří České republiky s výškou 1423 m n. m. Za nejvýznamnější architekturní památky je považována spousta středověkých hradů, které pocházejí z 13. století. „Mezi významné architektonické památky kraje patří například středověké hrady, které od 13. století vyrůstaly na příhodných strategických místech kraje. Dominantou Železných hor je hrad Lichnice. Jako turistická vyhlídka je vyhledávána zřícenina hradu Oheb. Jižní části kraje vévodí hrad Rychmburk. Za návštěvu stojí i zříceniny středověkých feudálních sídel roztroušené v podhůří Železných a Orlických hor. Na Pardubicku tvrz Svojšice, na Ústeckoorlicku Lanšperk, Brandýs nad Orlicí a Žampach, na Chrudimsku hrádky Žumberk, Rabštejn a další. Zvláštní pozornost si zaslouží i hrad Košumberk, který leží v blízkosti 21

Pardubický kraj: O kraji. In: Http://www.pardubickykraj.cz [online]. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/o-kraji-/27654?managepreview=ok&language=1&chapter=1174. 21 Pardubicko. In: Http://www.vychodni-cechy.info [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www. vychodni-cechy.info/pardubicko/. 22 Pardubicko. In: Http://www.vychodni-cechy.info [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www. vychodni-cechy.info/pardubicko/.

17

městečka Luže. Nejvýznamnější historické stavební památky v severní části Pardubického kraje souvisejí se starým moravským rodem pánů z Pernštejna. Mezi stavby Pernštejnů patří i dva mohutné hrady - Litice nad Orlicí a Kunětická hora.”23 Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník V roce 1951 byl Bohdanečský rybník prohlášen za přírodní rezervaci. Toto území je považováno za jeden z nejstarších rybníků Pernštejnské rybniční soustavy. V roce 2005 se spolu s rybníkem Matka stal součástí národní přírodní rezervace. „Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka představuje v současné době zlomek původní velkolepé soustavy 300 rybníků na Pardubicku založené počátkem 16. století.“24 Malebná krajina se rozkládá na ploše asi 250 hektarů severně od Lázní Bohdaneč. Tato oblast představuje komplex mokřadních a vodních biotopů, které byly vytvořeny okolo jednoho z největších rybníků bývalé Pernštejnské soustavy. Disponuje rozmanitou vegetací, do které patří slatinné louky, křoviny, lesy a také rozsáhlé rákosiny s hnízdištěm vodního a bahenního ptactva. Poskytuje široký výběr rostlinných druhů (např. hlízovec Loeselův a okolo 300 druhů vyšších hub), které jsou chráněné státem, a ptáků (např. bukáček malý, bukač velký či chřástal malý), které jsou chráněné ornitologickými stanovy. Právě proto je uvedená oblast považována za nejvýznamnější ornitologickou lokalitu Pardubicka. Nachází se zde naučná stezka, která měří 7,35 km a má celkem 6 zastávek s informačními tabulemi, pomocí kterých se dá snadně a rychle orientovat během celé procházky. Cyklostezka č. 4040 nabízí možnost projížďky, je umístěna v jižní a východní části stezky. Turisté mohou navštívit každoroční akce pro veřejnost například Svátek hmyzu, Vítaní ptačího zpěvu, Pletení pomlázek a Festival ptactva. Je třeba podotknout, že se na tomto malebném místě vyskytuje několik ohrožujících faktorů, které způsobují snížení stavu zooplanktonu, což snižuje dispozici potravy pro ptáky. Ohrožujícími faktory jsou divoká prasata, kapři, běžkaři, bruslaři a jiní. Kvůli tomu je ochrana životního prostředí na Bohdanečském rybníku tak důležitá.

23

Pardubický kraj: O kraji. In: Http://www.pardubickykraj.cz [online]. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/o-kraji-/27654?managepreview=ok&language=1&chapter=1174. 24 Bohdanečský rybník. In: Http://www.vychodni-cechy.info [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.vychodni-cechy.info/lazne-bohdanec/13_3648_bohdanecsky-rybnik-naucna-stezka-a-narodniprirodni-rezervace/.

18

Orlické hory a Podorlicko Tato turistická oblast je rájem pro pěší turisty, cykloturisty, běžkaře i sjezdaře. Hory a jejich podhůří nabízejí k tradičním atraktivitám i atrakce nové, odpovídající moderním tre dům trávení volného času jako jsou cyklo&in-line stezky na Orlicko – Třebovsku s kompletním značením tras a nabídkou cyklobusů nebo outdoorové aktivity spojené často s adrenalinovým zážitkem. Pro příznivce zimního šílenství jsou připravena velká zimní střediska ve vyšších partiích hor, ale i v příznivých místech v podhůří. Pestrost a různá náročnost sjezdových tratí umožňuje potkat na svazích lyžaře různého věku, od malých dětí po aktivní seniory. Na menších stráních se mohou lyžařským dovednostem pod dohledem zkušených instruktorů učit děti. Odvážní a zdatní lyžaři sjíždějí sjezdovky různé obtížnosti a svůj pobyt ve skiareálech si zpestří třeba snowtubingem. Heřmanův Městec Heřmanův Městec je město vhodné k rekreačnímu pobytu. Rozkládá se cca 10 km západně od Chrudimi na severních svazích Železných hor. Je to příhodné východisko výletů do celých Železných hor, na hrad Lichnice, Sečskou přehradu, zámek Žleby, zámek Kačinu, do Chrudimi, Čáslavi, Kutné Hory, obory Žehušice, skansenu lidových staveb Vysočina u Hlinska, hippologického muzea Slatiňany nebo gotického dřevěného kostela v Kočí. Rekonstruovaná synagoga slouží ke kulturním účelům města. V budově bývalé židovské školy sídlí od roku 2001 Gallery Cyrany s unikátní sbírkou obrazů, koláží, plastik a reliéfů autorů spjatých s východními Čechami. Toulcovy Maštale Přírodní rezervace Toulovcovy Maštale patří mezi nejzajímavější a nejmalebnější kouty východních Čech. Členité pískovcové skalní útvary Toulovcových a Městských Maštalí nedaleko Poličky už získaly své nadšené příznivce a obdivovatele. Hlavní předností je překrásná příroda, která doposud nebyla příliš poznamenána civilizací. Skály se nacházejí v lesích mezi obcemi Proseč, Budislav, Bor a Nové Hrady. Golf & spa resort Kunětická hora Příjemné hřiště Golf & Spa resort Kunětická hora se nachází poblíž Kunětické hory ve městě Pardubice. Golf řadíme do outdoorových sportů, které se provozují venku na čerstvém vzduchu. Toto golfové hřiště je považováno za jedno z nejdelších v České republice. „Zatěžkávací zkouška pro golfové hráče je připravena především na jamce č. 11 par 5, 19

která je dlouhá 600m a dále na jamce č. 17 par 3, která je dlouhá 205m přes vodu.“25Je určeno spíše pro zámožné návštěvníky, nicméně i ostatní návštěvníci si mohou zahrát za přijatelné ceny a strávit tu svůj volný čas zábavou. Golfový areál poskytuje velké greeny, navigaci a vozíky, bunkry či jezera a cestičky. Velké greeny mají rozlohu 12.000m2 a jsou určeny pro snadné využití speciálních technologií. Dále jsou k dispozici tři jezera a 89 bunkrů. Kromě toho, resort zahrnuje luxusní hotel a restauraci. Hotel, který má název Kunětická Hora, nabízí možnost ubytování v celkem 57 pokojích, z toho dva jsou uzpůsobeny pro imobilní hosty. Restaurace Kunětická Hora je rozdělena na dvě časti, vnitřní a venkovní. Vnitřní část skýtá 100 míst s příjemným posezením u krbu, v rámci toho je k dispozici gril a pizzerie. Areál také nabízí možnost relaxace díky Cedrus Spa a kosmetickému salónu. 2.2 LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLÁDY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V PARDUBICÍCH Krajské město Pardubice leží v Polabské nížině na soutoku Labe a Chrudimky. Pardubice, město sportu – to je známý přívlastek. O tom, že je sport je v Pardubicích dominatní svědčí mnoho slavných sportovních akcí a klubů s dlouholetou tradici. Ale nenechte se mýlit, Pardubice nabízí návštěvníkům i historické a kulturní skvosty. 2.2.1 POLOHA, KRAJINA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Město Pardubice leží turistickém regionu Východní Čechy, v severovýchodní části Pardubického kraje. Z hlediska cestovního ruchu může být jeho poloha výhodou, pokud bude existovat nezbytné kvalitní dopravní napojení a zajištění dalších služeb. Pardubice leží v Polabské nížině. Díky svému rovinatému charakteru je samotné město i okolní krajina vhodné pro nenáročnou cykloturistiku, hippoturistiku, rodinnou a seniorskou turistiku. Z krajiny vystupuje výrazně Kunětická hora, vizuální dominanta této části Polabí. Přestože Kunětická hora neleží v katastru města Pardubice (je součástí obce Ráby), je díky své vzdálenosti z Pardubic a snadné dostupnosti atraktivním cílem výletů. Krajina Pardubicka (bývalý okres Pardubice) má charakter kulturní stepi s převažující ornou půdou, pastvinami a lesy. V péči města je cca 400 ha veřejné zeleně. V posledních letech pravděpodobně dochází ke snižování plošné výměry na obyvatele, podle názoru odborníků však dochází k jejímu zkvalitňování. Na katastrálním území města leží přírodní památka Nemošická stráň, 25

Golfové hřiště Kunětická Hora. In: Http://www.grkh.cz [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.grkh.cz/golf/

20

nedaleko od města (v katastru obce Lázně Bohdaneč) se nachází národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka.26 Pardubice jsou známé jako město s tradičním chemickým průmyslem a rizikovou výrobou. Situace v oblasti ochrany ovzduší se vlivem legislativy v posledních letech výrazně lepší. V současné době není největším problémem oxid siřičitý, ale zejména oxidy dusíku vlivem intenzivní dopravy. Velmi významný je fakt, že otázka image Pardubic jako znečištěného průmyslového města je řešena v akčním plánu Strategického plánu města Pardubic. Jedním z jeho cílů je „změnit dosavadní negativní image Pardubic jako města s chemickým průmyslem se špatným životním prostředím v obraz zeleného města atraktivního pro život, práci i návštěvu“, dále „rozvíjet a obnovit zelené plochy a parky ve městě, zachovat a rozvíjet zelený pás podél řek“, „provést realizaci dopravních okruhů, které v maximální míře přispějí ke zlepšení životního prostředí“ Pardubice leží na soutoku Labe s Chrudimkou. Potenciál nábřeží obou řek pro rekreaci obyvatel i návštěvníků dosud není plně využit. Na Labi je provozována výletní loď Arnošt, která se může stát významnou atraktivitou v cestovním ruchu. Přímo v Pardubicích se nenacházejí přírodní vodní plochy vhodné pro širší využití v cestovním ruchu. Poměrně atraktivní jsou však písníky nacházející se nedaleko Přelouče, oblíbeným rekreačním místem je Sečská přehrada. 2.2.2 KULTURNĚ HISTORICKÉ PAMÁTKY Poměrně rozsáhlé historické jádro města Pardubic bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Mezi hlavní atraktivity Pardubic patří zámek, Pernštýnské náměstí se Zelenou bránou, radnicí a mariánským sousoším, kostel sv. Bartoloměje a některé stavby vytvořené ve 20. století. Rozsah a úroveň propagace ani návštěvnost jednotlivých atraktivit neodpovídá jejich významu a potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu. Zámek Pardubice je druhou nejnavštěvovanější památkou Pardubického kraje (po skanzenu na Veselém kopci). V roce 2002 zámek navštívilo přibližně 45 tisíc návštěvníků, v roce 2003 se jednalo přibližně o 47 tisíc návštěvníků. Zejména v komplexním pohledu a v souvislostech s historickým centrem města patří mezi turistické cíle celorepublikového (nadregionálního) významu.

26

RODR, Josef. Cestovatelé a dobrodruzi Pardubického kraje. Vyd. 1. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2004. 125 s. ISBN 80-86845-04-4.

21

2.2.3 KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ, KULTURNÍ A JINÉ AKCE Pardubice jsou kulturním centrem regionu, o tom svědčí i to, že se zde nachází celá řada významných kulturních zařízení – divadla, Východočeské muzeum, galerie, Komorní filharmonie, kina, hudební, kulturní domy. V Pardubicích se každoročně koná celá řada pravidelných kulturních a společenských akcí různého významu. Je zřejmé, že žádná z kulturních akcí, které se v Pardubicích konají, nemá dosud takový význam a rozměr, aby byla schopná sehrát významnou roli v cestovním ruchu, tedy lákat do Pardubic významné množství návštěvníků z České republiky nebo dokonce ze zahraničí. 2.2.4 SPORTOVNÍ A ZÁBAVNÍ ZAŘÍZENÍ A AKCE Pardubice jsou mimo jiné známé jako „město sportu“. Koná se zde několik významných tradičních sportovních akcí a řada sportů má v Pardubicích dlouhou tradici a možnost sportovního vyžití je v Pardubicích široká. Mezi tradiční sporty v Pardubicích patří jezdectví (Velká Pardubická), motorismus (Zlatá přilba), tenis (Pardubická juniorka), hokej (extraliga), letectví (průkopník ing. Kašpar, Aviatická pouť), basketbal (1. liga), atletika (extraliga), fotbal (tradice od roku 1899). Dopad sportovních akcí na rozvoj cestovního ruchu je značně omezen tím, že návštěvníci přijedou do města pouze na konkrétní událost a nic je netáhne do centra města, kde by využívali další služby a zvyšovali příjmy jejich poskytovatelů. Souvisí to jednak s omezenou kapacitou ubytovacích zařízení (návštěvníci musejí vyhledávat ubytování v Hradci Králové a dalších místech), dále s chybějící nabídkou navazujících kulturních a společenských akcí probíhajících v centru města v době konání např. Velké pardubické, ale samozřejmě také s nízkou informovaností návštěvníků. Na Pardubicku je řada sportovní akce, kterých se pravidelně účastní velké množství zahraničních a tuzemských návštěvníků. Jde o akce, které mají název Zlatá přilba (motocykly) a Velká pardubická steeplechase (dostihy). Zlatá přilba města Pardubic je každoroční závod motocyklů, který byl poprvé pořádán v roce 1929 a o rok později získal mezinárodní význam. Jde o nejstarší závod na ploché dráze na celém světě. Travnatá dráha má délku 2.400 metrů, soutěží na ní nejslavnější jezdci tohoto sportovního odvětví. Závod dostál velkého významu již od počátku a měl okolo 15 tisíc návštěvníků. Velká pardubická steeplechase byla poprvé uskutečněna v roce 1874. Závodí se na dostihové dráze, která byla založena v roce 1856 a stala se nejtěžším překážkovým dostihem v Evropském kontinentu. Celosvětově je považována za významnou sportovní a kulturní událost a má mnohem delší tradici než fotbalová liga. Dráha měří 2,2 km a skýtá 31 překážek, koně ji běží přibližně 9 až 10 22

minut. Nejznámější překážky jsou Taxisův příkop, Irská lavice, Popovický skok, Havlův skok a zahrádky. V roce 2008 měla Velká pardubická rekordní počet diváků - 37 tisíc. Obliba tohoto dostihu neustále narůstá. Pardubická juniorka je považována za divácky aktivní sport, který se pořádá již od roku 1924 jako Mistrovství České republiky staršího dorostu v tenisu. Jde o českou obdobu známého juniorského turnaje, prestižního Orange Bowlu, který se tradičně hraje každoročně v USA na Floridě. Divácky atraktivní sporty jako hokej a basketbal se těší 10 tisícům diváků. 2.3 REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V PARDUBICÍCH

2.3.1 DOPRAVA Pardubice mají relativně výhodnou geografickou polohu, která by je mohla předurčovat pro to, aby byly výhodným východiskem výletů. Město sice bývá nazýváno jako „dopravní uzel“, napojení však není ideální zejména v silniční dopravě. Hlavní nevýhodou Pardubic v souvislosti se silniční dopravou je chybějící napojení na dálnici. Nevyhovuje také průtah silniční dopravy středem města. Železniční stanice Pardubice má celostátní význam. Leží současně na dvou mezinárodních koridorech. V Pardubicích je mezinárodní letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem zařazené do sítě pěti páteřních letišť ČR. Díky zájmu cestovních kanceláří v posledních několika letech výrazně stoupá počet přepravených pasažérů. Existence mezinárodního letiště může být pro Pardubice významnou konkurenční výhodou. Dlouhodobým záměrem ve vodní dopravě je splavnění Labe do Pardubic a vybudování multimodálního logistického centra, jehož součástí bude přístav v Pardubicích. Z pohledu cestovního ruchu se aktivně fungující přístav může stát atraktivním místem výletů, navíc by bylo možné využít rostoucího zájmu o plavby na luxusních lodích. Na Labi je provozována výletní a restaurační loď Arnošt z Pardubic. Díky příznivým terénním podmínkám na území města i v okolí je jízdní kolo často využívaným dopravním prostředkem pro cesty do zaměstnání a pro rekreaci. V současné době je v Pardubicích vybudováno cca 30 km cyklostezek a další vyznačené kilometry cyklotras umožňujících výlety různými směry. Hromadnou dopravu osob na území města Pardubic zajišťuje Dopravní podnik města Pardubic a. s. Lázně Bohdaneč. Síť městské hromadné dopravy zasahuje i do některých oblastí zajímavých z pohledu cestovního ruchu, ležících mimo katastrální území města (Lázně Bohdaneč, Ráby – Kunětická hora). Vzhledem k tomu, že přibližně 70 – 75% návštěvníků v našich regionech přijíždí vlastním automobilem, otázka parkování vždy úzce 23

souvisí s rozvojem cestovního ruchu. V centru Pardubic lze zaparkovat pouze na placených místech. V prosinci 2002 byl uveden do provozu parkovací dům na ulici Karla IV., do budoucna by měla vzniknout další parkovací místa v plánovaném komplexu na Masarykově náměstí. V nejbližší době město Pardubice plánuje vybudovat záchytná parkoviště na okraji města. Problematické je parkování autobusů v centru. S problematikou parkovacích míst je úzce spojena otázka nedostatečné navigace k těmto parkovacím místům. 2.3.2 UBYTOVACÍ KAPACITY Návštěvníkům Pardubic je k dispozici „1 750 lůžek, z toho 823 lůžek hotelových, 217 lůžek v penzionech a 705 lůžek v ubytovnách. V letních měsících kapacita v ubytovnách narůstá až na 2 500 lůžek, celková lůžková kapacita je tedy cca 2 500 lůžek. Dále je možné ubytování v chatkách a vlastních stanech nebo karavanech v autokempingu (cca 222 míst).“

27

Přestože počet ubytovacích zařízení vztažený k rozloze území je v Pardubickém kraji relativně nízký, vzhledem k současné úrovni návštěvnosti, a tedy i k využití lůžek a pokojů, je zřejmé, že množství ubytovacích kapacit v kraji je dostatečné. Situace je jiná v Pardubicích, kde služby ubytovacích zařízení využívají firmy pro ubytování svých zaměstnanců a významným způsobem zvyšují vytíženost těchto zařízení. Zvláště patrný je nedostatek ubytovacích kapacit v době konání velkých akcí, které lákají velké množství návštěvníků z České republiky i ze zahraničí (Velká pardubická steeplechase, Zlatá přilba). Kvalita ubytovacích služeb v Pardubicích obecně neodpovídá trendům a vývoji na trhu cestovního ruchu, současná skladba ubytovacích kapacit není schopna uspokojit potřeby stále náročnějších potenciálních zákazníků. V Pardubicích není ubytovací zařízení kombinující dostatek kvalitních lůžek, kapacitu pro kongresy a podobné akce s navazujícími službami a zároveň levnější turistické hotely a penziony nabízející kvalitu obvyklou v evropských zemích za přiměřenou cenu.

2.3.3 RESTAURACE V Pardubicích je provozováno více než 50 restaurací, barů, pohostinství a dalších podniků nabízejících stravování a občerstvení. Možnosti stravování v Pardubicích odpovídají potřebám města podobné velikosti, je možné navštívit podniky nabízející českou kuchyni i ku27

Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v kraji. In: Http://www.czso.cz [online]. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/kapacita _a_navstevnost_hromadnych_ubytovacich_zarizeni_v_kraji_.

24

chyně světové, podniky rozmanité cenové a kvalitativní úrovně. Problémem restauračních zařízení je často obsluhující personál nedosahující úrovně obvyklé v zahraničí. 2.3.4 CESTOVNÍ KANCELÁŘE A AGENTURY V Pardubicích sídlí celá řada cestovních kanceláří a agentur, ale žádná z nich se nezabývá prodejem incomingových zájezdů do Pardubic a okolí. Městské informační středisko se snaží navázat spolupráci s cestovní kanceláří CK Centrum. 2.3.5 SLUŽBY PRO CYKLISTY Pardubice mají relativně vhodné podmínky pro rozvoj cykloturistiky. Přesto je nutné vzít v úvahu to, že návštěvníci - cykloturisté mají specifické požadavky na nabídku služeb. Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy navrhuje vytvoření sítě tzv. „cyklistických partnerů“, tedy míst, kde cyklista může žádat pomoc (zalepení kola, půjčení pumpičky na kolo, drobné občerstvení, použití telefonu, koupě mapy atd.). V Pardubicích neexistuje služba podobného typu, která by byla využitelná o víkendu a o které by cykloturisté mohli snadno získat informaci. Chybí půjčovna kol, případně jejich úschovna.

Cyklistika Kromě toho, že touto oblastí prochází dálková cyklotrasa z Hradce Králové do Mělníka, je na Pardubicku vyznačeno mnoho lokálních a spojovacích stezek, propojujících nejzajímavější turistické cíle. Jsou vedeny převážně po komunikacích III. třídy a po místních a účelových komunikacích. Povrch komunikací je většinou zpevněný, s asfaltovým povrchem. Díky charakteru krajiny v rovině při toku řeky Labe jsou cyklotrasy určeny pro nenáročnou formu cykloturistiky, která je lehce zvládnutelná i pro rodiny s dětmi. Jediné stoupání je při objezdu vlastní Kunětické hory. Profil navržených tras je mírně zvlněný. Většina úseků je sjízdná na jakémkoliv druhu kola. V lesních úsecích a po prašných polních cestách je doporučováno použití alespoň trekkingového kola. Trasy vedou například z Pardubic do Opatovic, na Bukovinu, ke Kunětické hoře, do lesů kolem Holic nebo podél Labe.

25

2.4 SWOT ANALÝZA PŘEDPOKLADŮ SPORTOVNÍCH AKTIVIT V PARDUBICÍCH28 Strengths – Silné stránky  Dostatečné množství přírodních a sportovních atraktivit cestovního ruchu  Informační síť, zabezpečující veškeré informace o sportovním a zdravotním využití  Existence Lázní Bohdaneč, přírodní rezervace, která má název Bohdanečský rybník, Golfového hřiště Kunetická hora a Bowlingového hřiště Luka  Konání mezinárodních sportovních akcí – Velká pardubická, Zlatá přilba  Sportoviště: plavecké areály, plochodrážní stadion, ČEZ aréna a dostihové závodiště  Cykloturismus a cyklotrasy, inline bruslení, nordic walking a hippoturistika  Výhodná geografická poloha  Krajina vhodná pro cykloturistiku a hippoturistiku  Bohatá a zajímavá historie města  Atraktivní městská památková rezervace, unikátní zámek, architektura 20. století a další památky  Zajímavé cíle výletů v blízkosti města (Lázně Bohdaneč, Kunětická hora atd.)  Síť cyklostezek a cyklotras  Restaurační a výletní loď Arnošt z Pardubic  Výrazný zájem města o rozvoj služeb pro osoby s handicapem  Úzká spolupráce Městského informačního střediska s odborem kultury, sportu a cestovního ruchu  Weaknesses – Slabé stránky  Nedokonalý marketing služeb CR a nedostatečná znalost nových sportů  Existence systému City-Bike (půjčovny kol a motocyklů)  Chyby cestovní kanceláře  Potřeba rekonstrukce plaveckých areálů a sportovišť  Nedostatečný počet balíčků sportovních a zdravotních rekreací Opportunities – Příležitosti 28

Pardubice - přitažlivé a aktivní město. In: Www.pardubice.eu [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z:http://www.pardubice.eu/o-pardubicich/strategicky-plan/swot-analyzy/pritazlive-aktivni-mesto/.

26

 Rychlý a prospěšný rozvoj služeb zdravotního a sportovního cestovního ruchu  Existence podpory spolupráce mezi kraji, regiony a městy  Využití evropských prostředků a zabezpečení ze strany státu  Rozvoj nových trendů volnočasových aktivit (cykloturistika, nordic walking a hippoturistika)  Zvýšený zájem návštěvníků z EU15 o návštěvu nových zemí Evropské unie  Možnost využít finanční prostředky ze Státního programu podpory cestovního ruchu a  Společného regionálního operačního programu  Rozvoj aktivit destinačního managementu v regionu Východní Čechy  Existence Programu rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy  Existence Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky Threats – Hrozby  Existence financí pro vytvoření a rozvoj nových sportovních a wellness atraktivit cestovního ruchu  Hospodářská krize způsobila pokles počtu účastníků zdravotně a sportovně motivovaného cestovního ruchu  Trendy se změnily, lidé začali trávit svůj volný čas jiným způsobem než péčí o zdraví sportem  Vývojové trendy na trhu cestovního ruchu (pokud na ně nabídka Pardubic nedokáže reagovat)  Náročnost procesů vedoucích k získání finančních prostředků z vnějších zdrojů  Zvýšení daně z přidané hodnoty pro ubytovací a další služby  Nadměrné zvyšování nároků na provoz stravovacích zařízení  Vysoká úroveň konkurence na trhu cestovního ruchu 2.5 METODIKA VÝZKUMU Jako metodu mého výzkumu jsem si zvolila metodu dotazníkového šetření. Tato metoda je přenosová tím, že za poměrně krátký časový interval je možno zajistit dostatečné množství odpovědí od cílových respondentů. Cílovou skupinou respondentů v daném případě jsou rezidenti města Pardubice a turisté, kteří navštěvují a vyhledávají atraktivní sporty na Pardubicku. Cílem dotazníkového šetření je zjištění vlivu přírodních a sportovních atraktivit na rozvoj cestovního ruchu v Pardubicích. Stěžejním bodem dotazníkového 27

šetření je poukázat na některé problémy ve sféře cestovního ruchu v dané oblasti, s cílem jejich budoucího předcházení. Dotazníkový výzkum zahrnuje 19 otázek polozavřeného a otevřeného typu. V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno 115 osob. Vybrané respondenty jsem před zahájením dotazování obeznámila, za jakým účelem je dotazník vytvořen a pro jaké účely budu jejich odpovědi zpracovávat. Dotazování proběhlo zcela anonymně. Data získaná prostřednictvím této metody byla následně ukládána do programu MS Excel jako podklad pro tvorbu níže prezentovaných tabulek a grafů. 2.5.1 PREZENTACE VÝSLEDKU 1. Prosím uveďte pohlaví Graf 1 – Pohlaví dotazovaných

55 60

muž žena Zdroj: vlastní zpracování

Ve výše znázorněném grafu je patrné, že pohlaví respondentů je téměř vyrovnané, což znamená, že šetření není zaměřeno pouze na ženy nebo na muže. 2. Do jaké věkové kategorie patříte? Graf 2 - Věk dotazovaných

9

34

27

18 - 25 26 - 35

45

36 - 55 56 - 65

Zdroj: vlastní zpracování

28

Z výše znázorněného grafu lze vyčíst, že 69 % dotazovaných (79 osob) je produktivního věku od 18 do 35 let, tuto skupinu lze považovat za velmi perspektivní pro sportovně orientované služby ve sféře cestovního ruchu, což znamená, že do budoucna by nabídka sportovních aktivit v Pardubicích měla být zaměřena právě na tuto skupinu. 3. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Graf 3 – Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů

2 20

19

základní vyučen středoškolské

30 39

univerzitní (Bc.) univerzitní (Mgr.)


Z grafu je patrné, že většina dotazovaných získala středoškolské vzdělání zakončené maturitou, na druhém místě jsou lidé s univerzitním bakalářským a magisterským vzděláním – 30 a 20 dotazovaných. 4. Odkud jste přijel/a? Graf 4 – Trvalé bydliště respondentů

38

77

Pardubický kraj

ostatní


29

Z grafu vyplývá, že 77 dotazovaných žije v Pardubickém kraji, proto je možné se v dalších částech dotazníku zaměřit na jejich přání a připomínky, které by následně přispěly ke zlepšení nabídky služeb cestovního ruchu. Jejich rady mohou být velmi cenné, protože mají služby v místě bydliště dobře zmapované. Dají se tedy využít ke zvýšení atraktivity pro přilákání turistů z jiných oblastí, ale i z jiných částí kraje, aby zde strávili více svého volného času, což už se dá považovat za cestovní ruch. 5. Pokud nejste z Pardubického kraje, uveďte prosím místo trvalého bydliště Graf 5 – Místo trvalého bydliště respondentů

7

13

Karlovarský kraj Královohradecký kraj

3

11 4

Liberecký Olomoucký ostatní


Dalších 38 respondentů je převážně z Karlovarského, Libereckého, Královéhradeckého a Olomouckého kraje. 6. Jak velké je místo vašeho bydliště? Graf 6 - Velikost místa bydliště

13

1 000 - 5 000

18 16

48

5 000 - 10 000 10 000 - 50 000

20

50 000 - 100 000 100 000 a více


Nejvíce respondentů bydlí buď v malé vesnici, nebo ve větším městě. Tuto charakteristiku lze brát jako čistě orientační, nabídka služeb vždy byla a bude větší ve městech. 30

7. Pokud nejste z ČR, prosím o uvedení místa trvalého bydliště mimo ČR? Dotazovaní, kteří v otázce 5 zvolili variantu “ostatní”, v této otázce odpověděli, že místem jejich trvalého bydliště je Slovenská republika (13 osob). 8. Jaký je čistý měsíční příjem Vaší domácnosti? Graf 7 - Čistý měsíční příjem domácnosti

12

7

do 10 000

17

20

10 000 - 20 000 20 000 - 40 000 59

40 000 - 60 000 nad 60 000


Tato popisná charakteristika udává, že nabídky služeb více (častěji) využívají spíše majetnější lidé. 9. Prosím uveďte délku vašeho pobytu Graf 8 - Délka pobytu v Pardubicích

12

2 11

jednodenní výlet 2 dny

40

50

3 dny a více týden více než na týden


Na grafu je dobře vidět, že nejčastěji návštěvníci přijíždějí do Pardubic na dvoudenní a třídenní pobyty a relativně méně na jeden den, týden a více než na týden.

31

10. Přijel jsem Graf 9 - Návštěvníci nejčastěji přijíždějí

2 37

sám

14

se skupinou 62

s rodinou s partnerem/kou


Podle mých údajů je jasné, že 62 osob ze 115 přijelo do Pardubic s rodinou a dalších 37 se svojí partnerkou nebo partnerem. Dalších 14 sem jezdí se skupinou a 2 sami. 11. Sportujete? Graf 10 - Sportuji

23

ano

ne

92


Neuvěřitelných 80 % (92 osob) respondentů odpovědělo, že sportuje, a proto by bylo třeba tímto směrem odvíjet i další nabídku služeb.

32

12. Kterému sportu se věnujete? Graf 11 – Kterému sportu se věnují dotazovaní

8

13

pěší turistika 28

plavání

10

jízda na kole 18

6

bowling tancování

32

fitness badminton Zdroj: vlastní zpracování

Mezi tři nejčastější sportovní aktivity patří pěší turistika (28), plavání (18) a jízda na kole (32). Dále pak následuje bowling (6), tancování (10), fitness (13) a badminton (8). 13. Jak často sportujete? Graf 12 – Pravidelnost sportování

13

30

denně 3-6x tydně

40 32

1-2x tydně vůbec nesportuji


Dvakrát týdně sportuje 40 osob a téměř stejný počet aktivních sportovců (32 osob) se věnuje sportu ještě častěji. Mezi aktivními sportovci převládají lidé do 39 let se středoškolským či vyšším vzděláním. Denně se sportu věnuje 30 osob. Těch, kteří se nevěnují vůbec žádnému sportu, je v současnosti 13.

33

14. Dbáte na zdravou stravu? Graf 13 - Dodržování správné stravy

7

výhradně ano

6

spíše ano

47 55

spíše ne vůbec ne Zdroj: vlastní zpracování

Co se týče stravy, výsledky jsou zaznamenány padesát na padesát. Polovina respondentů na zdravou stravu dbá, druhá polovina ne. Vzhledem k civilizačním nemocem a rostoucí nejen dětské obezitě, je třeba tento stav co nejdříve napravit, očividně zde chybí prevence. 15. Odkud jste se dozvěděli o sportovních atraktivitách realizovaných v Pardubicích? Graf 14 – Propagace

2%

3%

8%

59%

1% 27%

Internet doporučení známých veletrhy, výstavy propagační materiály informace z médií cestovní kancelář


Informace o sportovních atraktivitách v Pardubicích dotazování získávají nejčastěji od známých, poté z internetu či jiných médií, nejméně zdrojů představovaly veletrhy a cestovní kanceláře.

34

16. Jste spokojeni s nabídkou sportovních aktivit v Pardubicích Graf 15 - Spokojenost s nabídkou sportovních aktivit v Pardubicích

nespokojeni

46% 54%

spokojeni


Na grafu je vidět, že větší část dotazovaných není spokojena s nabídkou sportovních aktivit v Pardubicích. 17. Které sportovní atraktivity Vám v Pardubicích chybí? Graf 16 - Nejvíce postrádaných atraktivit Pardubicka

více sportovních areálů

27% 48% 8% 17%

bazény a wellness služby turistické trasy a cyklotrasy ostatní


Na Pardubicku nejvíce chybí sportovní areály a bazény s wellness službami. Poté je také zjištěno, že existuje potřeba turistických tras a cyklotras.

35

18. Pokud ostatní, tak o jaké sportovní aktivity se jedná? Graf 17- Ostatní postrádané atraktivity Pardubicka sportoviště pro kolektivní sporty

4% 14% 9%

autodrom

aquakickbox


Dalších 27 % respondentů uvedlo ostatní chybějící služby, což jsou sportoviště pro kolektivní sporty, autodrom a aqakickbox. 19. Jste spokojeni se službami cestovního ruchu v Pardubicích? Graf 18 - Spokojenost se službami cestovního ruchu v Pardubicích

ano

42

73

ubytování

64

51 restaurace/stravování

ne

50

65

úroveň služeb turistických a ifrormačních center


Respondenti jsou obecně v městě Pardubice většinou spokojeni s ubytováním, méně pak již s úrovní služeb u turistických atrakcí. Více než polovina zákazníků je dokonce nespokojena s restauracemi a stravování.

36

3 NÁVRHOVÁ ČÁST Z dotazníkového šetření vyplynuly následující segmenty, které město Pardubice může oslovit. Proto mým návrhovým řešením v dané situaci by bylo se na ně v oblasti cestovního ruchu zaměřit. Jedná se o skupiny rodiny s dětmi a návštěvnicí se zájmem o sportovní aktivity. V návrhové časti této bakalářské práce pro výše popsané cílové segmenty, určím jejich potřeby a požadavky, a specifikuji, jakým způsobem by se cílové skupině město mělo představovat, tedy vymezím image pro jednotlivé segmenty, doporučím vhodný produkt vytvořený pro cílovou skupinu a možný marketingový mix. 1) Rodiny s dětmi a jejich potřeby Je nutné uvést, že poměrně důležitou roli pro tuto cílovou skupinu hraje cena dovolené. V daném kontextu by se jednalo o možnosti zakoupení rodinných vstupenek na sportovní aktivity, výhodné ceny ubytování s možnosti různých slev pro dítě (například ubytování pro dítě do 13 let zdarma). Tato skupina je specifická tím, že se vyznačuje cestováním převážně v rámci České republiky a využívá k tomu vlastní dopravu (automobil). Rodina převážně cestuje na jedno místo a podniká krátké výlety do okolí. Tato skutečnost je ovlivněna tím, že s malými dětmi není možné vyrážet daleko (děti to nebaví a neocení to). Starší děti už ocení změnu prostředí, a tudíž je možné cestovat na delší vzdálenosti, ale čistě poznávací zájezdy jsou pro děti nudné, je potřeba je kombinovat s jinými aktivitami (delšími výlety do přírody, cykloturistikou, návštěvami památek, sportováním, plavbou na lodi, jízdou na koni). Pro rodiny s dětmi by se Pardubice měly stát městem s vhodným ubytováním a dostatečnou vybaveností dalšími službami (sportovní zařízení a přírodní atraktivity), místem, které je vhodné jako východisko hvězdicových výletů autem i na kole, městem se zámkem, kde jsou k vidění zvířata a zajímavé interaktivní expozice. Marketingový mix pro cílovou skupinu Produkt pro skupinu rodiny s dětmi. Týdenní pobyt pro rodiče s dítětem (s dětmi) umožňující poznat a užít si Pardubice a další místa regionu Východní Čechy. Vytváření balíčků služeb. Součástí produktu by mohly být následující služby:  ubytování v nižších kategoriích hotelů, penzionů, nebo ubytování dle specifických požadavků požadavku klientů,

37

 stravování formou polopenze (umožní vyjíždět přes den na výlety v okolí nebo)  vstupné a další poplatky podle programu Vzhledem k tomu, že rodiny s dětmi často cestují vlastním automobilem, lze doporučit nezahrnovat do produktu dopravu do místa pobytu. Programování. Pro rodiny s dětmi by bylo vhodné do produktu zahrnout kulturní a sportovní komponenty programu:  prohlídka Pardubic včetně kulturních atraktivit města  výlet na Kunětickou horu (podle zájmu autem nebo na zapůjčených kolech)  výlet do Chrudimi (loutkářské muzeum) včetně vstupného  výlet do Kladrub nad Labem (hřebčín) včetně vstupného  výlet do Holic (Africké muzeum) včetně vstupného  výlet do Slatiňan (Hipologické muzeum) včetně vstupného  případně výlet do Dvora Králové nad Labem (ZOO) včetně vstupného  plavba na lodi Arnošt z Pardubic  výuka jízdy na koni  možnost zapůjčení kol, vstupné na koupaliště apod. Program mohou rodiny absolvovat individuálně podle detailně připraveného itineráře. Pro každé místo výletu bude doporučena restaurace pro oběd s dětmi, místo pro zaparkování auta, trasa pro procházku a další detaily. Cena. Cena bude stanovena na základě cen jednotlivých komponent balíčku služeb. Musí však být evidentně nižší než celková cena služeb nakupovaných individuálně. Propagace. Při propagaci daného produktu musí být zdůrazněny tradiční asociace, například perník a koně, dále hodnoty, které rodiny s dětmi obvykle na dovolené zdůrazňují, zejména bezpečí, výhodný poměr kvality a ceny. Propagační mix by měl zohledňovat tvorbu specializovaných propagačních materiálů o možnostech sportovních aktivit v městě, prezentace produktů sportovního cestovního ruchu na regionálních veletrhách, propagace pomoci internetových prezentací, psaní článků o sportovních aktivitách na Pardubicku v časopisech. Umístění na trhu. Produkt zahrnující dvě a více služeb bude muset podle zákona č. 159/1999 Sb. zaštítit cestovní kancelář a dále může být distribuován cestovními agentura38

mi. Vhodným způsobem pro nabízení a případně pro prodej pro tuto cílovou skupinu (vzhledem k věku rodičů) může být internet. Lidé. Při výběru služeb ubytování je nutné poukázat na určitá specifika související s pobytem dětí (např. hlučnost apod.), personál musí být na tento typ klientely připraven. Princip spolupráce. Na tvorbě daného produktu by se měly podílet zainteresované skupiny města Pardubice a místní cestovní kanceláře. Funkční spolupráce by tak byla základním předpokladem fungování produktu. 2) Návštěvnici se zájmem o sport Na základě dotazníkového šetření jsem zjistila, že 80 % (92 osob) z dotazovaných více nebo méně projevují zájem o sport, a proto by bylo třeba této skupině nabídnout produkt se sportovním zaměřením. Tento segment zahrnuje různé věkové skupiny s rozdílným ekonomickým zázemím i stylem života. Společný je zájem o trávení volného času se sportem, ať už aktivním nebo pasivním. Návštěvnici se zájmem o sport a jejich potřeby Pro tuto skupinu jsou typické různé požadavky na třídu ubytovacího zařízení a vybavenost dalšími službami cestovního ruchu. Dotazníkové šetření také potvrdilo, že tato skupina má zájem o návštěvu sportovních akcí a volnočasových utkání. Láká je návštěva sportovních zařízení, zejména bowling, tenis, fitness a další druhy sportu jakožto jsou (cyklistické výlety, plavání a pěší turistika. Město Pardubice může jako místo pobytu přilákat zejména ty návštěvníky, kteří touží kombinovat sportovní zážitky se společenským životem. Město Pardubice by se mohlo stát pro tuto skupinu návštěvníků jako město sportu s výbornými podmínkami pro sporty provozované v uzavřených prostorách a s okolím vhodným pro další sporty, například jezdectví, cyklistika nebo také lyžování. Marketingový mix pro cílovou skupinu Produkt pro skupinu se zájmem o sport. Na základě výsledků dotazníkového šetření jsem přispěla k závěru, že nejčastěji návštěvníci přijíždějí do Pardubic na dvoudenní a třídenní pobyty. Proto mým návrhovým řešením by bylo vytvořit produkt, který by předpokládal

39

prodluženi pobytu turistů do sedmi dnů. Jednalo by se například o produkt s názvem „Víkend ve městě sportu» se zaměřením na aktivní a pasivní sportování. Vytváření balíčku služeb. Součástí produktu by mohly být následující služby:  bytování se snídaní,  vstupné na sportovní akci dle zájmu klienta (hokej, fotbal, bowling, tenis)  vstupné do sportovního zařízení dle zájmu včetně zapůjčení sportovního náčiní,  zapůjčení kol pro výlety v okolí,  výuka jízdy na koni, tenisu nebo jiného sportu. Doprava zahrnuta nebude, může být zahrnuta v případě zájmu předem. Programování. Program by mohl zahrnovat návštěvu významných sportovních akcí dle zájmu klienta. Dále by se klientům mohly nabízet aktivní sportovní činnosti, jakožto cykloturistika, pěší turistika nebo kombinace sportovních a kulturních výletů. Cena. Cena balíčku by byla stanovena na základě cen jednotlivých komponentů služeb, které jsou nabídky. Musí však být evidentně nižší než celková cena služeb nakupovaných individuálně. Propagace. Při propagaci navrhovaného produktu musí být kladen důraz na sportovní atraktivity v Pardubicích. Město by se mohlo prezentovat, jako město sportu a řadou volnočasových a sportovních aktivit. Propagační mix by měl zohledňovat tvorbu specializovaného propagačního materiálu, který by se prezentoval na veletrhách cestovního ruchu. Umístění na trhu. Produkt by mohl být nabízen cestovní kanceláří respektně spolupracujícími cestovními agenturami. Lidé. Personál ubytovacího zařízení nebo sportovního komplexu musí být připraven na tuto klientelu. Princip spolupráce. Na tvorbě daného produktu by se měly podílet zainteresované skupiny města Pardubice a místní cestovní kanceláře. Funkční spolupráce by tak byla základním předpokladem fungování produktu.

40

3) Cestovní kanceláře Na základě dotazníkového šetření jsem zjistila následující skutečnost, informace o sportovních atraktivitách v Pardubicích dotazováni získávají nejčastěji od známých, poté z internetu či jiných médií, nejméně zdrojů představovaly veletrhy a cestovní kanceláře. Důležitým článkem spojujícím město a jeho návštěvníky jsou cestovní kanceláře. Po zhodnocení zjištěných informaci jsem přispěla k závěru, že v Pardubicích je malé množství cestovních kanceláří, které by svou činnosti podporovaly rozvoj cestovního ruchu ve městě. Proto mým návrhem v dané problematice je zvýšení počtu cestovních kanceláři s pestrou nabídkou kulturních a sportovních aktivit pro výše zmiňované skupiny.

41

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit vliv sportovních a přírodních parků na rozvoj města Pardubice. Dříve, než jsem se mohla věnovat samotné případové studii, bylo nutné

definovat v teoretické části pojmy cestovní ruch, přírodní park, destinace, destinační management, volný čas a také vybrané služby cestovního ruchu. V praktické části bakalářské práce jsem zpracovala analýzu současného stavu daného území z pohledu cestovního ruchu a vymezila nejvýznamnější lokality pro realizaci sportovních aktivit. Analytická část se zabývá vybranými sportovně rekreačními areály, jakožto Golf Spa resort, Kunětická hora nebo přírodní park Bubenečský rybník. Součástí praktické části je také SWOT analýza, která poukazuje na silné a slabé stránky ovlivňující rozvoj sportovních aktivit na území Pardubického kraje. Stěžejním bodem této části bakalářské práce bylo zmapovat problematiku sportovního cestovního ruchu obecně a popsat Pardubický kraj a vybrané možnosti rekreace v tomto regionu, a především zjistit, kdo navštěvuje sportovní areály, jaké jsou potřeby návštěvníků a zda jsou návštěvníci se službami spokojeni. Největší pozornost byla věnovaná Pardubicím. V zájmu naplnění cíle této bakalářské práce jsem zpracovala dotazníkové šetření, které poukázalo na některé slabé stránky nabídky sportovních služeb v daném regionu. Za jednu ze slabin lze označit nedostatečné množství sportovně orientovaných služeb pro vybrané skupiny nebo také nízkou úroveň propagačních aktivit. Informace o sportovních atraktivitách v Pardubicích dotazovaní získávají nejčastěji od známých, poté z internetu či jiných médií, nejméně zdrojů představovaly veletrhy a cestovní kanceláře. Na základě prezentovaných zjištění jsem v návrhové části vypracovala nabídku několika balíčků služeb, které by přilákaly potenciální návštěvníky v rámci sportovně orientovaného cestovního ruchu do tohoto regionu. Dle mého názoru je potenciál Pardubicka ohromný, ale zatím bohužel nedostatečně využitý. Jednou z možností zvýšení zájmů o sportovní

turismus je vytvoření balíčků služeb pro cílové skupiny. Avšak daný návrh je ovlivněn nízkým množstvím cestovních kanceláří, které by se podílely na tvorbě následné prezentace sportovních produktů. V případě, že by impuls pro tvorbu nových atraktivních produktů vzešel od nich, tedy zdola, daný návrh by měl velkou šanci na úspěch. Předkládaná bakalářská práce navrhuje konkrétní kroky, jak podpořit rozvoj cestovního ruchu na Pardubicku. Za přínos práce považuji komplexní zpracování problematiky sportovních atraktivit na Pardubicku s cílem jejich využívání pro rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci. Na závěr lze tedy říci, že obě předem stanovené hypotézy byly potvrzené, jelikož odpověděly na všechna stanovená fakta a tvrzení.

42

LITERATURA [1] ATTL, P. České lázeňství na rozcestí. COT business, č. 11, Praha: 2003. 20 s. [2] EGER, Ludvík, ed. a TLUČHOŘ, Jan, ed. Management a marketing sportu a cestovního ruchu: Ústí nad Labem, květen 2009. 1. vyd. V Plzni: Západočeská univerzita, 2009. 40 s. ISBN 978-80-7043-801-5. [3] FORET, Miroslav, PROCHÁZKA, Petr a URBÁNEK, Tomáš. Marketing: základy a principy. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2005. 89 s. 149 s. Praxe manažera. ISBN 80251-0790-6. [4] HOLEČEK, M.; MARIOT, P.; STŘÍDA, M. Zeměpis cestovního ruchu. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2001. 63 s. ISBN 80-86034-39-9. [5] INDROVÁ, J.; MALÁ, V. Cestovní ruch I. Praha: VŠE, 2004. 63. ISBN 80-245-07994. [6] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu, Praha: Grada, 2009. 18 s. ISBN 978-80-247-3247-3. [7] ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 2. čes. vyd. Praha: Idea servis, 1994. 131 s. ISBN 80-901462-1-X. [8] RODR, Josef. Cestovatelé a dobrodruzi Pardubického kraje. Vyd. 1. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2004. 125 s. ISBN 80-86845-04-4. [9] ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeaumus, 2006. 109 s. ISBN 80-7041-859-1. [10] ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201880-2. [11] Bohdanečský rybník. In: Http://www.vychodni-cechy.info [online]. 2012 [cit. 201406-14]. Dostupné z: http://www.vychodni-cechy.info/lazne-bohdanec/13_3648_Bohda necsky-rybnik-naucna-stezka-a-narodni-prirodni-rezervace/. [12] Charakteristika cestovního ruchu: Sportovní atraktivity. In: Http://old.czechtourism.cz [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didaktickepodklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/.

43

[13] Cestovní ruch v kraji v 1. čtvrtletí 2014. In: Http://www.czso.cz [online]. 2014 [cit. 20140615].Dostupnéz:http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/cestovni_ruch_v_kraji_v_ 1_CtvrTleti_2014. [14] Destinace - vymezení pojmu. In: Www.ptejteseknihovny.cz [online]. 2010 [cit. 201406-14]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba006/destinacevymezeni-pojmu. [15] Golfové hřiště Kunětická Hora. In: Http://www.grkh.cz [online]. 2012 [cit. 2014-0614]. Dostupné z: http://www.grkh.cz/golf/. [16] Jaké trendy čekají cestovní ruch v následujícím období? Více zde: http://www.mips.cz/hotelovy-marketing-2010/trendy-hoteloveho-prumyslu/Trendy. In: Http://www.mip-s.cz [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.mips.cz/hotelovy-marketing-2010/trendy-hoteloveho-prumyslu/. [17]

Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v kraji. In: Http://www.czso.cz [online]. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.czso .cz/xe/redakce.nsf/i/kapacita_a_navstevnost_hromadnych_ubytovacich_zarizeni_v_kr aji_.

[18] Pardubicko. In: Http://www.vychodni-cechy.info [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Do stupné z: http://www.vychodni-cechy.info/pardubicko/. [19] Pardubický kraj: O kraji. In: Http://www.pardubickykraj.cz [online]. 2011 [cit. 201406-14 ].Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/o-kraji-/27654?manaGepreview =ok&langure=1&chapter=1174. [20] Přírodní parky v Pardubickém kraji. In: Http://www.pardubickykraj.cz [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/externi/ozpz/kop/mapy /Prirpark_vkp.jpg. [21] Význam cestovního ruchu pro národní ekonomiku ČR. In: Http://www.mmr.cz [online]. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/01144b630600-43c1-9bf5-cdd487c313fb/MMR-Cestovni-ruch-v-Ceske-republice.pdf.

44

PŘÍLOHY Příloha 1 – Dotazník Příloha 2 – Mapa přírodních parků v Pardubickém kraji

45

PŘÍLOHA 1 – DOTAZNÍK Dobrý den, věnujte prosím několik minut svého času k vyplnění následující ankety. Získané informace mi pomohou ke zpracování mé bakalářské práce na téma „Vliv přírodních (sportovních) parků na rozvoj ve vybrané destinaci“. Otázky budou uzavřené a jedná otázka otevřeného typu. Dotazník je anonymní. 1. Prosím uveďte pohlaví a) Žena b) Muž 2. Do jaké věkové kategorie patříte? a) 8 - 25 let b) 26 – 35 let c) 36 – 55 let d) 56 – a vice 3. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) vyučen c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné e) univerzitní-bakalářské f) univerzitní-magisterské a doktorské 4. Odkud jste přijel/a ? a) Pardubický kraj b) ostatní 5. Pokud nejste z Pardubického kraje, uveďte prosím místo trvalého bydliště a) Středočeský b) Praha c) Jihočeský d) Vysočina e) Ústecký f) Liberecký g) Plzeňský h) Karlovarský i) Královéhradecký j) Zlínský k) Jihomoravský l) Moravskoslezský m) Olomoucký 6. Jak velké je místo vašeho bydliště? a) do 1 000 obyvatel

b) c) d) e) f)

1 000-5 000 obyvatel 5 000-10 000 obyvatel 10 000-50 000 obyvatel 50 000-100 000 obyvatel 100 000 a více

7. Pokud nejste z ČR, prosím o uvedení místa trvalého bydliště mimo ČR? Otevřena otázka 8. Jaký je čistý měsíční příjem vaší domácnosti? a) do 10 000 Kč b) 10 000-20 000 Kč c) 000-40 000 Kč d) 40 000-60 000 Kč e) nad 60 000 Kč 9. Prosím uveďte délku vašeho pobytu a) Jednodenní výlet b) 2 dny c) 3 dny a více d) týden e) více než týden 10. Přijel jsem a) sám/a b) s partnerem/partnerkou c) s rodinou d) se skupinou 11. Sportujete? a) ano b) ne 12. Kterému sportu se věnujete? a) pěší turistika b) plavání c) cyklistika jízda na kole. d) bowling e) tancování f) fitness g) badminton 13. Jak často sportujete? a) denně b) 3-6x týdně c) 1-2x týdně d) méně

e) vůbec nesportuji 14. Dbáte na zdravou stravu? a) výhradně ano b) spíše ano c) spíše ne d) vůbec ne 15. Odkud jste se dozvěděli o sportovních atraktivitách realizovaných v Pardubicích? a) Internet b) doporučení známých c) veletrhy, výstavy d) propagační materiály e) informace s medii f) cestovní kanceláře 16. Jste spokojeni s nabídkou sportovních aktivit v Pardubicích? a) spokojení b) nespokojení 17. Které sportovní atraktivity Vám chybějí v Pardubicích? a) Více akcí a atraktivit pro rodiny s dětmi b) Více sportovních areálů c) Bazény a wellness služby d) Turistické trasy a cyklotrasy e) ostatní 18. Pokud ostatní, tak o jaké sportovní aktivity se jedná? Otevřená otázka 19. Jste spokojeni se službami cestovního ruchu v Pardubicích? 1) Ubytováni a) ano b) ne 2) Restaurace/stravování a) ano b) ne 3) Služby Turistických Informačních Center a) ano b) ne

PŘÍLOHA 2 – Mapa přírodních parků v Pardubickém kraji

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O

Recommend Documents