VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.
Nikola Hegrová Analýza projektu Prague Food Tours
Bakalářská práce
2014
Analýza projektu Prague Food Tours
Bakalářská práce
Nikola Hegrová VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. katedra Hotelnictví
Studijní obor:
Hotelnictví
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Martina Sochůrková
Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail:
[email protected]
Praha 2014
Prague Food Tours Project Analysis
Bachelor´s Thesis
Nikola Hegrová
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management
Major:
Hotel Management
Thesis Advisor:
Ing. Martina Sochůrková
Date of Submission:
2014-04-24
Date of Thesis Defense: E-mail:
[email protected]
Prague 2014
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza projektu Prague Food Tours zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.
V souladu s 47b zákona č. 552/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Martině Sochůrkové za vedení této bakalářské práce a za veškerý čas, který mně a mé práci věnovala. Dále bych také ráda poděkovala Martinovi Janků za velkou pomoc s úpravou formátu mé práce a za trpělivost, kterou se mnou měl.
Abstrakt Cílem bakalářské práce bylo popsat podnikatelský plán a potenciál projektu Prague Food Tours, najít a popsat příčiny neúspěchu tohoto projektu a vytvořit seznam doporučení pro případnou realizaci podobného projektu. Autorka díky účasti na realizaci tohoto projektu analyzuje příčiny jeho neúspěchu a vytváří seznam doporučení pro případnou realizaci podobného projektu. Práce je rozdělena na tři části, teoretickou, analytickou a návrhovou. V první části je definován gastroturismus, průvodcovská činnost a odlišnosti kultur. Ve druhé části je projekt detailně popsán a je zde také představeno české pohostinství. Třetí část se věnuje nedostatkům projektu a návrhům na zlepšení. Klíčová slova: gastroturismus, degustace, prohlídky, průvodci, Praha
Abstract The aim of this bachelor´s thesis is to describe a business plan and a potential of the Prague Food Tours project, to find causes of failure of this project and to create a list of recommendation for possible realization of a similar project. The author profits from her experience of her participation on the realization of this project. The thesis is divided into three parts, theoretical, analytical and proposal. In the first part, there are gastrotourism, tour guiding and differences between cultures defined. In the second part there is the project described in detail and also a Czech hospitality is presented. The third part dedicates to deficiency of the project and proposals for improvement. Key words: gastrotourism, degustation, tours, guides, Prague
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1
Teoretická část ................................................................................................................... 3 1.1
2
Gastroturismus ............................................................................................................ 3
1.1.1
Podpora gastroturismu v České republice ........................................................... 3
1.1.2
Rozdělení gastroturismu ...................................................................................... 5
1.1.3
Gastro průvodci .................................................................................................... 5
1.1.4
Gastronomické festivaly v Praze .......................................................................... 7
1.1.5
Průvodcovská činnost v praxi ............................................................................... 9
1.1.6
Kulturní odlišnosti .............................................................................................. 10
Analytická část .................................................................................................................. 15 2.1
Představení projektu ................................................................................................. 15
2.1.1
Organizace .......................................................................................................... 15
2.1.2
Cílový segment ................................................................................................... 16
2.1.3
Prohlídky ............................................................................................................. 16
2.1.4
Vybrané podniky ................................................................................................ 17
2.1.5
Harmonogram prohlídek .................................................................................... 21
2.1.6
Průběh projektu ................................................................................................. 22
2.2
Situační analýza cestovního ruchu v Praze ................................................................ 22
2.2.1
Aktuální stav Cestovního ruchu v Praze ............................................................. 22
2.2.2
Sezónnost ........................................................................................................... 23
2.2.3
Předpokládaný vývoj .......................................................................................... 23
2.3
Pohostinství v ČR ....................................................................................................... 23
2.3.1
Pohostinství v Praze ........................................................................................... 23
2.3.2
Česká gastronomie ............................................................................................. 24
2.3.3
Nabídka produktů v české gastronomii.............................................................. 24
2.3.4
Český zákazník .................................................................................................... 24
2.3.5
Česká obsluha ..................................................................................................... 25
2.4
Konkurence ................................................................................................................ 25
2.4.1
Taste of Prague ................................................................................................... 25
2.4.2
Grand Restaurant Festival .................................................................................. 27
2.4.3
Prague Beer Tours .............................................................................................. 27
2.4.4
Prague Pub Crawl ............................................................................................... 28
2.5
Propagace .................................................................................................................. 29
2.5.1
Formy propagace................................................................................................ 29
2.5.2
Spolupráce s hotely ............................................................................................ 29
2.6
Finance ....................................................................................................................... 30
2.6.1
Přípravná fáze ..................................................................................................... 30
2.6.2
Realizační fáze .................................................................................................... 30
2.7
SWOT analýza ............................................................................................................ 32
2.8
Cíl projektu................................................................................................................. 33
2.9
Vlastní přínos pro projekt .......................................................................................... 33
2.9.1
Propagace v hotelích .......................................................................................... 33
2.9.2
Komunikace ........................................................................................................ 34
2.9.3
Výběr dodavatele slivovice ................................................................................. 34
2.9.4
Průvodcovská činnost ......................................................................................... 34
2.10
Analýza úspěšnosti projektu .................................................................................. 35
2.10.1 Zhodnocení ......................................................................................................... 35 2.10.2 Příčiny neúspěchu .............................................................................................. 35 3
Návrhová část ................................................................................................................... 36 3.1
Nedostatky projektu a jejich možná řešení ............................................................... 36
3.1.1
Konzumace s klienty ........................................................................................... 36
3.1.2
Propagace ........................................................................................................... 36
3.2
Doporučení pro případnou realizaci podobného projektu ....................................... 37
3.2.1
Průzkum trhu ...................................................................................................... 37
3.2.2
Analýza konkurence ........................................................................................... 38
3.2.3
Výběr podniků .................................................................................................... 38
3.2.4
Výběr cílového segmentu ................................................................................... 38
3.2.5
Nabídka produktů............................................................................................... 39
3.2.6
Výběr členů do týmu .......................................................................................... 39
3.2.7
Propagace ........................................................................................................... 40
3.2.8
Cenová politika ................................................................................................... 40
Závěr ......................................................................................................................................... 41 Literatura .................................................................................................................................. 43 Seznam příloh ........................................................................................................................... 45
Seznam ilustrací Obr. 1 - logo Gastronomia Bohemica ......................................................................................... 4 Obr. 2 - logo Czech Specials........................................................................................................ 5 Obr. 3 - logo Lonely Planet ......................................................................................................... 6 Obr. 4 - logo Foursquare ............................................................................................................ 6 Obr. 5 - logo TripAdvisor ............................................................................................................ 7 Obr. 6 - logo Maurerův výběr Grant Restaurant ........................................................................ 7 Obr. 7 - logo Prague Food Festival ............................................................................................. 8 Obr. 8 - logo Grand Restaurant Festival ..................................................................................... 9 Obr. 9 - logo Foodparade ........................................................................................................... 9 Obr. 10 - logo restaurace Čestr ................................................................................................ 17 Obr. 11 - logo Amaso ................................................................................................................ 19 Obr. 12 - logo Grand Café Orient ............................................................................................. 20 Obr. 13 - logo Vinograf ............................................................................................................. 20 Obr. 14 - logo Taste of Prague.................................................................................................. 26 Obr. 15 - logo Prague Beer Tours ............................................................................................. 27 Obr. 16 - logo Prague Pub Crawl .............................................................................................. 28
Seznam tabulek Tabulka 1 - Přehled jednotkových cen (na osobu) při různé obsazenosti prohlídky ............... 31 Tabulka 2 - Finanční analýza prohlídky při různé obsazenosti ................................................. 31 Tabulka 3 - SWOT analýza projektu ......................................................................................... 32
Úvod Cestovní ruch je neoddělitelnou a významnou součástí života společnosti a jeho možností využívá mnoho lidí. Zvláště v dnešní době je cestování mnohem dostupnější. Letenky a jízdenky jsou levnější, dopravních prostředků je mnoho a frekvence jejich pohybu z destinace do destinace je také mnohem větší, než tomu bylo dříve. Cestovní ruch má mnoho forem a jedna z nich je gastronomický cestovní ruch neboli gastroturismus. Gastroturismus je čím dál tím více oblíbenou náplní volného času řady lidí. Každá země má jinou kulturu i kuchyni. Při cestování přicházejí lidé do styku s obojím. Výhodou gastroturismu je, že se dá spojit se zájezdy pobytovými i poznávacími. Česká republika má z turistického hlediska co nabídnout a nejedná se pouze o historické památky či umění, ale také o gastronomii. V české kuchyni je spousta zajímavých pokrmů a nápojů, které jsou svým složením, přípravou a chutí jedinečné a tedy i zajímavé. Navíc, na celosvětové poměry, jsou ceny i v těch dražších českých gastronomických podnicích stále ještě příznivé. V této bakalářské práci se věnuji projektu Prague Food Tours a jeho analýze. Takové téma jsem si vybrala proto, že jsem se na tvorbě tohoto projektu podílela velkým dílem a mrzí mě, že se nevyvedl dle očekávání. Jedná se o projekt, dle mého názoru, velmi zajímavý, ve kterém byl velký potenciál, který však zůstal nevyužitý a projekt neuspěl. Projekt se začal připravovat na jaře roku 2013, byl spuštěn v červnu roku 2013 a zanikl na podzim roku 2013. Projekt byl zaměřený na gastronomii v Praze, konkrétně se jednalo o privátní pěší gastro prohlídky Prahy s ochutnávkou české kuchyně. V projektu šlo převážně o konzumaci tradičních českých pokrmů a nápojů a představení české kuchyně v tom nejlepším světle. První vytvořený produkt, tedy prohlídka, byl sestaven z návštěv tří vyhlášených podniků, které se nacházejí v blízkosti Václavského náměstí v Praze. Prohlídky byly vedeny dvěma průvodci a mohlo se jich zúčastnit od tří do sedmi osob. Za cíle této práce jsem si stanovila popsat podnikatelský plán a potenciál projektu Prague Food Tours, najít a popsat příčiny neúspěchu tohoto projektu a vytvořit seznam doporučení pro případnou realizaci podobného projektu. Zkoumaná hypotéza zní: Pražský gastroturismus má silný potenciál a neúspěch projektu Prague Food Tours nebyl zapříčiněn situací na trhu.
1
Práce je rozdělena na tři části, a to teoretickou, analytickou a návrhovou. V teoretické části práce popisuji gastroturismus, jeho význam, dělení a jeho produkty. Tyto produkty jsou vybrány převážně z pražského prostředí, které je pro gastroturismus v České republice stěžejní. V analytické části projekt podrobně představuji včetně popisu jeho průběhu, analýzy konkurence a zhodnocení jeho úspěšnosti. V této části také popisuji svou funkci člena organizačního týmu projektu a jednoho z průvodců. V poslední části se pokouším shrnout hlavní nedostatky projektu a jejich možná řešení. Představuji zde také mnou navrhovaná doporučení pro případnou realizaci podobného projektu, která mohou být díky zkušenostem z praxe pro jejich tvůrce velmi přínosná.
2
1 Teoretická část 1.1 Gastroturismus Jelikož se tato bakalářská práce zabývá projektem, jehož podstatou je gastroturismus, je třeba objasnit, co tento pojem znamená. Gastroturismus neboli gastronomický cestovní ruch nebo také kulinářský turismus je druh cestovního ruchu, který je zaměřen na poznávání různých kultur a národů pomocí jejich gastronomie. Jedná se o poměrně nový typ cestovního ruchu, který je ve světě již dobře známý a v České republice se stává také stále více oblíbeným. Vyhledávanými kulinářskými destinacemi ve světě jsou např. Německo, Francie či Thajsko. (Vegricht, 2013) Massimo Montanari ve svém díle Food Is Culture představuje myšlenku, že je jídlo považováno za součást kultury a určitý symbol civilizace. Každá země má specifický druh kuchyně, který závisí hlavně na podnebí dané země, na náboženství a také na ekonomice. (Montanari, 2006) 1.1.1 Podpora gastroturismu v České republice Česká republika je zemí, která je proslulá svou nezdravou a tučnou kuchyní, přesto na ni láká spoustu jiných národů. Všechny suroviny, ze kterých jsou české pokrmy připravovány, však nejsou nezdravé a tučné, právě naopak, v České republice se pěstuje spousta zdraví prospěšných druhů zeleniny a luštěnin. Kvůli dováženým surovinám z celého světa však člověk nikdy neví, co přesně konzumuje, proto jsou mezi lidmi stále více oblíbené farmářské trhy a prodejny s farmářskými potravinami, které jsou sice dražší, ale zato kvalitnější. Česká republika je známá také svým výborným pivem, které obdivují národy z celého světa. Mezi další známé české nápoje patří také Becherovka, slivovice, Fernet Stock a také moravská vína. (Indrová, 2004) Podpoře gastroturismu v České republice se věnují Gastronomia Bohemica a Czech Specials. 1.1.1.1 Gastronomia Bohemica Gastronomia Bohemica je občanské sdružení, které vzniklo na podporu regionálního kulinářství v České republice.
3
Jeho motto zní: „Obohacovat pobyty turistů v Česku o typicky českou gastronomii nabízenou z tradičních českých surovin v typických českých pohostinstvích a aktivně prosazovat změny ve zvyklostech a předpisech pro realizaci tohoto záměru.“ Obr. 1 - logo Gastronomia Bohemica
Zdroj: http://www.gastronomia-bohemica.cz/
Cíle Gastronomie Bohemica jsou:
Zvyšovat nabídku kvalitní české kuchyně s ohledem na význam regionální gastronomie v cestovním ruchu.
Přispívat k oživování venkovských hostinců a restaurací s využitím místních produktů v gastronomii.
Podporovat regionální ekonomiky vytvářením podmínek pro rozvoj regionální gastronomie v současnosti.
Přispívat k výběru, zprostředkování a vzdělávání lidských zdrojů pro českou gastronomii
Zprostředkovávat prezentaci české gastronomie na domácím a zahraničních trzích formou vybraných marketingových nástrojů. (Gastronomia Bohemica, 2014)
1.1.1.2 Czech Specials Další projekt, který se zabývá českou gastronomií je Czech Specials. Czech Specials je projektem agentury Czech Tourism a motivuje Čechy, ale i cizince k poznávání českých regionálních pokrmů. Všechny certifikované restaurace označené logem Czech Specials se vyznačují dobrou českou a regionální kuchyní i kvalitou svých služeb. (Czech Specials, 2014)
4
Obr. 2 - logo Czech Specials
Zdroj: http://www.czechspecials.cz/
1.1.2 Rozdělení gastroturismu Gastroturismus se dělí na dva druhy a to na jídelní a nápojový cestovní ruch. Oba se v některých případech mohou prolínat. Jídelní cestovní ruch znamená ochutnávání národní či regionální kuchyně. Jsou pro něj typické různé gastro festivaly a jiné gastronomické show. V rámci jídelního cestovního ruchu můžeme hovořit také o zážitkových restauracích, kde zážitkem je samotná konzumace pokrmů, neobvyklé prostředí nebo doprovodný program. Nápojový cestovní ruch se týká ochutnávání alkoholických i nealkoholických nápojů, které jsou jedinečné svým původem zpracováním, či oblastí výskytu. I v souvislosti s nápojovým cestovním ruchem se konají různé festivaly a slavnosti, jako např. slavnosti piva nebo vína. 1.1.3 Gastro průvodci Jídelní turistika se dá absolvovat dvěma způsoby, buď organizovaně ve skupinách, nebo samostatně pomocí vlastní organizace. K tomu, aby gastroturisté věděli, jaký gastronomický podnik stojí za to navštívit, slouží řada celosvětově známých průvodců, geolokačních služeb či sociálních sítí. V dnešní době je jedním z nejpopulárnějších celosvětových geolokačních služeb Foursquare a TripAdvisor. V České republice se výběru dobrých restaurací věnuje známý gastronom Pavel Maurer, který každoročně vydává kromě jiného i gastronomický průvodce restauracemi Maurerův výběr Grand Restaurant a pořádá festival jídla Prague Food Festival. 1.1.3.1 Lonely Planet Lonely planet je jedním z nejvyhledávanějších vydavatelů průvodců na světě. Je k dispozici v jak v tištěné, tak v elektronické verzi. V každém průvodci, který je zasvěcen
5
určitému městu, je uveden také seznam doporučených restaurací, včetně informací o jejich cenové kategorii a nabízených specialitách. (Lonely Planet, 2014) Obr. 3 - logo Lonely Planet
Zdroj: http://www.lonelyplanet.com/
1.1.3.2 Foursquare Podstatou sociální sítě Foursquare je sdělování dojmů a zkušeností různých lidí z různých koutů světa včetně různých gastronomických podniků. Pokud tedy má člověk chuť na nějakou kuchyni a neví, v jakém podniku ji mají opravdu dobrou, stačí zadat dotaz do služby Foursquare a ta mu okamžitě najde všechny ohodnocené restaurace s požadovanou kuchyní v dané lokalitě. Tato služba je stále více využívaná spíše cizinci, ale Češi už ji také pomalu objevují a velmi si ji oblibují. (Foursquare, 2014) Obr. 4 - logo Foursquare
Zdroj: http://www.foursquare.com/
1.1.3.3 TripAdvisor Jedná se o server, na kterém si stejně jako na Foursquare mohou lidé vyměňovat názory o různých gastronomických podnicích a mohou je hodnotit. Nejedná se však pouze o gastronomický server, jsou zde také hodnocení ubytovacích služeb, letů a firem poskytujících různé volnočasové aktivity. (TripAdvisor, 2014)
6
Obr. 5 - logo TripAdvisor
Zdroj: http://www.tripadvisor.com/
1.1.3.4 Grand Restaurant Nejznámější český průvodce po nejlepších a nejzajímavějších restauracích v České republice je Maurerův výběr Grant Restaurant. Tento průvodce vychází každý rok a obsahuje spoustu užitečných tipů na dobré restaurace z celé České republiky. Jeho každoroční vyhlašování deseti nejlepších restaurací je prestižní událostí, na kterou všechny zúčastněné restaurace netrpělivě čekají. Pavel Maurer kromě jiného také každoročně pořádá Prague Food Festival. (Grand Restaurant, 2014) Obr. 6 - logo Maurerův výběr Grant Restaurant
Zdroj: http://www.grandrestaurant.cz/
1.1.4 Gastronomické festivaly v Praze Kvůli zaměření této práce na projekt Prague Food Tours, který byl vytvořen pro pražské prostředí, jsou v následujících řádcích a podkapitolách představeny pouze festivaly konající se převážně v Praze. 1.1.4.1 Prague Food Festival Nejznámějším pražským gastrofestivalem je Prague Food Festival. Dle svého pořadatele Pavla Maurera se jedná o třídenní svátek jídla, který má v Praze již sedmiletou tradici. Vždy se odehrává v krásném prostředí a na seznamu zúčastněných restaurací jsou vždy prvotřídní podniky s dobrým jménem a vyhlášenou kuchyní. Každý rok se festival koná 7
pod nějakým heslem, např. letošní heslo, v roce 2014, bude „Nejezte blbě”. Festival se koná pod širým nebem a od roku 2010 v zahradách Pražského hradu. Každá restaurace má svůj vlastní stánek a stoly sloužící při konzumaci kolem něj. Při vstupu dostane každý návštěvník ke vstupence, která se pohybuje od 450Kč do 500Kč na osobu, 10 festivalových penízků, jejichž hodnota je 25Kč za jeden a těmi pak v areálu za obdržené pokrmy a nápoje platí. Další penízky si lze na pokladně přikoupit po deseti kusech za 250Kč. Tento unikátní festival každoročně láká návštěvníky tuzemské i zahraniční. (Prague Food Festival, 2014) Obr. 7 - logo Prague Food Festival
Zdroj: http://www.praguefoodfestival.cz/
1.1.4.2 Grand Restaurant Festival Dalším festivalem z dílny Pavla Maurera je Grand Restaurant Festival, který funguje na základě Maurerova výběru Grand Restaurant. Jde o několikatýdenní akci probíhající každoročně v lednu a únoru v mnoha městech po celé České republice, kdy mají návštěvníci možnost za festivalové ceny ochutnat jídla nejlepších restaurací. Tímto způsobem okusí vysokou gastronomii i lidé, kteří by si to za normálních podmínek dovolit nemohli. Na výběr mají vždy z několika druhů ochutnávek. Během posledního ročníku byly v nabídce tři různé druhy ochutnávek:
Základní ochutnávka - zahrnuje jedno jídlo dle výběru + 0,33 l přírodní minerální nebo pramenité vody, cena je 250Kč/ osoba
Dvouchodová degustace - zahrnuje dvě jídla dle výběru + 0,125 l vína nebo 0,3 l piva + 0,33 l přírodní minerální nebo pramenité vody, cena je 500Kč/ osoba
Tříchodová degustace - zahrnuje tři festivalová jídla + 2x 0,125 l vína nebo 0,3 l piva + 0,33 l přírodní minerální nebo pramenité vody, cena je 600Kč/ osoba (Grand Restaurant Festival, 2014)
8
Obr. 8 - logo Grand Restaurant Festival
Zdroj: http://www.grandrestaurantfestival.cz/
1.1.4.3 Foodparade Dalším gastrofestivalem, který se koná v Praze je Foodparade. Jeho třetí ročník se konal v zahradách zámku Troja v Praze 7. a 8. září 2013. Pořadatelem festivalu je škola vaření Chefparade. Návštěvníci mohli ochutnat pokrmy 65 různých podniků na 49 stáncích. Doplňkem festivalu byl malý farmářský trh, kde si mohli návštěvníci zakoupit pečivo, víno, kávu, cider, různé paštiky nebo mohli ochutnat jídlo z vojenské kuchyně. Novinkou v roce 2013 byla amatérská kuchařská soutěž I Love Food. Všichni soutěžící měli stejný úkol a to připravit originální recept, jehož hlavní ingrediencí je dýně. Výherkyní soutěže se stala 23letá studentka z Tábora se svým receptem „Salát z pečené dýně se sezamem, čerstvou mátou a limetovým dresinkem s chilli, česnekem a koriandrem“. Vítězka obdržela za výhru ceny v hodnotě 50 000Kč. (Foodparade, 2014) Obr. 9 - logo Foodparade
Zdroj: http://foodparade.cz/
1.1.5 Průvodcovská činnost v praxi Tato práce se zabývá projektem, ve kterém v hlavní roli kromě gastroturismu figuruje také průvodcovská činnost, je tedy třeba vysvětlit, o co se jedná. Průvodcovskou činnost vykonává průvodce. Průvodcem cestovního ruchu musí být osobnost, která disponuje vlastnostmi, které jsou pro práci v cestovním ruchu nezbytné. Průvodce musí být schopně flexibilně rozhodovat a spontánně řešit problémy a vzniklé situace, se kterými nelze předem počítat. Pro průvodce je důležité být fyzicky i 9
duševně zdatný a být odborně připravený. Měl by mít smysl pro organizaci, zálibu v cestování, rychlou orientaci v terénu, dobrou paměť, logické myšlení, dobrou znalost cizích jazyků, kterými se bude dorozumívat s klienty a hlavně chuť pracovat s lidmi. Průvodce nesmí být člověk psychicky labilní, cholerický a agresivní. Měl by být empatický, přátelský, zdvořilý a tolerantní, to je v práci s lidmi nejdůležitější. Měl by být svým entuziasmem schopný pozitivně ovlivňovat skupinu a průběh prohlídky a zároveň by si měl být schopný zajistit pozornost a také důvěru svých klientů, zároveň by si však měl umět i sjednat pořádek. Průvodce by neměl ani v té nejkritičtější situaci reagovat přecitlivěle, ani urážlivě a měl by se snažit vzniklou situaci co nejrychleji a nejklidněji vyřešit. (Seifertová a kolektiv, 2013) Při setkání se s průvodcem skupiny je pro klienta důležitý již první dojem, proto je třeba dbát i na celkový vzhled průvodce. Neměl by být oblečený vyzývavě, ani dle nejnovějších módních výstřelků, ale naopak by neměl působit příliš nudně a přísně. Turisté by se v jeho přítomnosti měli cítit dobře a měli by s ním být spokojení po všech stránkách, protože je to právě průvodce, který činí prohlídku tou jedinečnou. (Seifertová a kol., 2013) 1.1.6 Kulturní odlišnosti Při cestování lidí po světě dochází ke styku různých národností a kultur. Lidé tak mohou různé kultury poznávat. I projekt Prague Food Tours svým způsobem podporuje poznávání nových kultur. Prostřednictvím těchto gastronomických prohlídek se jejich účastníci vzájemně mezi sebou poznávají a zároveň také poznávají kulturu českou. Studium poznávání kulturních rozdílů, komunikace a mezikulturních vztahů a jeho využití v praxi je relativně novou záležitostí. Mezikulturní odlišnosti jsou více objevovány a je na ně kladen větší zřetel díky rozvoji mezinárodního obchodu. O mezinárodních odlišnostech se hovoří také v souvislosti s globalizací. Od osmdesátých let 20. století je výzkum mezikulturní komunikace samostatnou vědní disciplínou. V rámci výzkumu se vytvářejí schémata o jednotlivých kulturách, zemích, regionech a získané poznatky se zobecňují. Mezikulturních rozdílů si v praxi všímali obchodníci působící v hospodářských stycích se zahraničím již mnohem dříve. Čím déle obchodníci na zahraničním trhu působili, tím byli zkušenější a tím více si kulturní rozdíly uvědomovali. (Šroněk, 2000) Nejdůležitější lidská vlastnost v případě mezikulturní komunikace je tolerance, se kterou také souvisí snášenlivost, schovívavost a trpělivost. Spolupráce s lidmi různých 10
národností je vždy náročná, protože se člověk potýká s jinými kulturami, což s sebou může často přinášet různé prekérní situace. Pokud se člověk rozhodne podnikat v cestovním ruchu a hotelnictví, musí počítat s tím, že se setkávání se s lidmi různých národností a kultur nevyhne, ba naopak to pro něj bude na denním pořádku. Neznalost cizích kultur a zvyklostí jiných národů může vést k velmi rozpačitému chování a neprofesionalitě, což by si zaměstnanec ubytovacího zařízení ani pracovník v cestovním ruchu neměl dovolit. Pro klienta i pracovníka je velmi nepříjemné, když se stane nějaké, ať už větší nebo menší, komunikační faux pas. (Šroněk, 2000) 1.1.6.1 Národy dle zvyklostí V následujících řádcích je uvedeno, v čem se nejvíce liší různé národy, které každoročně nejvíce navštěvují Českou republiku, protože právě s těmito národy se budou průvodci podobných prohlídek, jako bylo Prague Food Tours, často potkávat. 1.1.6.1.1 Evropa Při společném setkávání se Evropanů příliš často ke komunikačním bariérám nebo faux pas nedochází, i přesto jsou však jejich chování odlišná, záleží na tom, z jaké jsou země popř. regionu. 1.1.6.1.1.1 Pozdrav Při prvním kontaktu s člověkem je důležitý pozdrav. V Evropě nejdříve zdraví muž ženu, staršího a funkčně nižší funkčně vyššího. Co se týká podávání rukou, nejvíce se takto zdraví obyvatelé Německa a Francie, naopak ve Velké Británii se tento způsob využívá málo. Ruku podává vždy osoba starší osobě mladší. Polibky na tvář se vyskytují nejčastěji v románských zemích nebo v rodinných kruzích, avšak postupně se tento způsob pozdravu šíří i do jiných států. V jižanských státech a také v Rusku se také často vyskytuje poplácávání po zádech, což třeba v severských zemích nebo ve Velké Británii považují tamní občané za velmi nevhodné. V Rusku je také běžné líbání dvou známých žen i mužů na tvář či rty. (Šroněk, 2000) 1.1.6.1.1.2 Dochvilnost Přesnost nebo také dochvilnost se také liší dle regionů a zemí. Např. v Německu, Rakousku, Belgii, Nizozemí a v severských státech se na dochvilnost velmi dbá, zato v Řecku, Itálii a Francii je tolerance pozdních příchodů mnohem větší. Španělé jsou považováni za 11
nedochvilné, mají stále plno času a dohodnutý čas nebo datum je pro ně spíše orientační, to platí i pro Portugalce. (Šroněk, 2000) 1.1.6.1.1.3 Humor Největší odlišnosti bývají v humoru. My Češi máme velmi ironický humor, což je velmi ojedinělé. Italský humor je specifický sarkastičností, přičemž většinu času se vysmívají sami sobě. Francouzi jsou proslulý svým chladným vystupováním, na nás Čechy působí jako tzv. „suchaři“. Britové jsou velmi konzervativní národ, ale v jejich humoru to není vůbec poznat, mají velmi specifický humor, který je velmi podobný českému. Je velmi suchý až satirický, Britové často trousí vtip za vtipem, ale zachovávají u toho kamennou tvář, takže jiné národy jsou pak často na rozpacích. Seveřané jsou také velmi konzervativní národy, ovšem ani jim humor není cizí. Španělé jsou velmi temperamentní národ, jsou velmi otevření, někdy až příliš familiární a to zejména na jihu. Jejich humor je škádlivý a často si ho cizí národy mohou brát osobně. Němci jsou považováni za nudnější národ, což ale není pravda, jejich humor je podobný britskému, je ale o něco těžkopádnější. (Šroněk, 2000) 1.1.6.1.2 Spojené státy americké a Kanada Příslušníci Spojených států amerických jsou podobní Evropanům. Komunikace s nimi bývá příjemná, jsou přátelští a přímočaří, snadno se pro cokoli nadchnou a rádi poznávají nová místa i jídlo dané země, do které právě vycestovali. Při pozdravu si s cizí osobou potřesou rukou a při obchodních jednání často přecházejí k oslovování svých obchodních partnerů jménem. Nebojí se konfliktních situací a jsou dobří ve vyjednávání. Na schůzky bývají vždy dobře připraveni a často se u nich projevuje jejich proslulý individualismus. Kanaďané jsou více formální a také více liberální k rasovým odlišnostem než jejich sousedé z jihu. Přímo nesnášejí, když jsou s příslušníky spojených států srovnáváni. (Šroněk, 2000) 1.1.6.1.3 Austrálie a Nový Zéland Australané jsou známí uvolněným způsobem života a také jemným humorem, který je běžnou součástí hovoru. Jsou velmi přátelští a pohotoví. Jsou neradi, když se o Austrálii hovoří jako o části Velké Británie. Novozélanďané jsou svým sousedům z Austrálie velmi podobní, co se týká stylu života, jen jejich povaha je a zvyklosti jsou spíše britské. (Šroněk, 2000) 12
1.1.6.1.4 Asie Asijské národy se od sebe velmi liší, proto je dobré si kulturu a zvyky jednotlivých národů, se kterými člověk jedná pečlivě nastudovat, aby pak nedocházelo k nedorozumění a faux pas. 1.1.6.1.4.1 Japonsko V Japonsku vedle sebe existuje několik náboženství. Hlavní je šintoismus a buddhismus. Filozofické názory mají značný vliv na japonský osobní, rodinný i podnikatelský život. Japonci jsou typickým příkladem národa s kolektivním způsobem života. K obchodnímu jednání s cizinci používají výhradně angličtinu, avšak vedoucí představitelé firem jednají s cizinci zejména prostřednictvím tlumočníka, který musí být kvalifikovaný, aby se předešlo případným nedorozuměním ve vyjednávání. Japonci se velmi liší od zbytku asijských zemí. Při pozdravu je v Japonsku zvyk se uklonit, kdy se předklánějí úplně všichni včetně císaře. Tento úklon má však také svá specifika, které je třeba při správném provedení respektovat. Úklon provádějí Japonci kvůli neochotě jakéhokoli fyzického i očního kontaktu. S cizinci se sice ruce podávají, ale dělají to velmi neradi. Pokud jedná cizinec s Japoncem, měl by mít připraveny vizitky, Japonci si na ně velmi potrpí. Dále je třeba také zmínit, že pro Japonce označení manažer znamená nižší či střední pozici ve firme, proto se stává, že odmítnou jednat se zástupcem firmy označeným jako generální manažer. Akademické tituly se při komunikaci s Japonci nepoužívají, oslovují se jen jako pan nebo paní a k tomu jejich příjmení. Při jednání se Japonci vyvarují negativních odpovědí či postojů kvůli možné harmonii v obchodních vztazích. Často hovoří v náznacích a používají neurčité náznaky. Oblečení na schůzky volí jednoduché a formální. (Šroněk, 2000) 1.1.6.1.4.2 Čína Při kontaktu s čínskými partnery či obchodníky je třeba přihlížet k tomu, že dle chápání Číňanů je Čína středem světa, protože je to země s nejstarší civilizací a životním stylem. Číňané cizincům přisuzují spíše horší vlastnosti, i když je oceňují v oblasti umění, techniky a obchodních záležitostech. Sami sebe vnímají jako národ na mnohem vyšší morální i duševní úrovni než jsou národy jiné. Náboženství konfucianismus převažuje v myšlení, filozofii i v otázkách běžného života většiny Číňanů. Kolektivismus má v Číně tisíciletou tradici. Každý Číňan je člen rodiny, příslušníkem školy, pracovník jednotky nebo obce a ke každé z těchto institucí má povinnosti, kterých se nesmí zříct. Pokud vykonává 13
všechny své povinnosti řádně, zachovává si svou tvář a míří ke společenské soudržnosti a ekonomickému úspěchu. (Šroněk, 2000) Čína je oficiálně ateistická země, sto milionů obyvatel se však hlásí k různým náboženstvím, kdy nejvíce přívrženců má buddhismus, taoismus, islám a křesťanství. Stejně jako Japonci používají Číňané k mezinárodnímu obchodnímu jednání angličtinu, avšak na rozdíl od Japonců ji ovládá velmi málo lidí, proto se také uchylují k jednání prostřednictvím tlumočníka. Číňané se podání ruky na rozdíl od Japonců nevyhýbají. Sklopeným zrakem vyjadřují úctu cizímu člověku. Součástí pozdravu může být také letmý úklon. Stejně jako Japonci si Číňané velmi potrpí na vizitky a je třeba jich mít k jednání připraveno dostatečné množství. Osoba, která vizitku obdrží, by ji měla pečlivě prostudovat, čímž druh straně projevuje úctu. Oslovení přichází v úvahu jen pomocí příjmení a k tomu pan nebo paní. Pokud jsou Číňané nervózní nebo v rozpacích, smějí se a zakrývají si ústa. Pokud syčí, znamená to potíž nebo reakci na nepříjemnosti. V případě negativních postojů či odpovědí se kvůli ztrátě tváře jednoznačně nevyjádří. Způsob formálního oblékání se od západního příliš neliší, jen často muži vymění novodobý oblek za tradiční šedý upnutý až ke krku. Jednání se mohou konat buď v kancelářských prostorách, nebo v restauraci. Na jednání s Číňany je třeba se obrnit trpělivostí a počítat s různými formami a úrovněmi jednání. Je dobré si s nimi vytvořit dlouhodobý pozitivní vztah. Vztahy utužují také dárky, které Číňané milují a očekávají je, jen nesmějí být příliš nákladné. Je možné, že jednatel dárek jednou či dvakrát odmítne a teprve pak jej přijme, to ze zdvořilostních důvodů. (Šroněk, 2000)
14
2 Analytická část 2.1 Představení projektu Prague Food Tours můžeme zařadit jak pod jídelní, tak i nápojový gastroturismus. Jedná se o privátní pěší prohlídky Prahy s menším výkladem o české a pražské historii a návštěvou tří různých druhů gastronomických středisek s nabídkou typickou pro Českou republiku. Prohlídky jsou určeny pouze zahraničním turistům, protože se jedná o objevování tajů české kuchyně. Majitelem projektu je Američan, který bydlí v Praze už několik let. Díky možnosti cestování a stýkání se zajímavými lidmi měl možnost analyzovat také český turistický ruch a porovnat ho se zahraničním. Sám působil v několika různých zemích určitou dobu jako průvodce a zároveň se také zúčastnil několika gastro prohlídek v cizích zemích, které později i sám provázel a ty ho zaujaly natolik, že se něco podobného rozhodl zrealizovat i u nás v České republice a to konkrétně v Praze. Se svým kamarádem, také Američanem, který se pohybuje zejména ve filmovém průmyslu, se proto rozhodli, že projekt gastro prohlídek uskuteční. Projektu dali název Prague Food Tours. Původně celý název konceptu zněl European Food Tours, protože původní myšlenka byla, že by projekt z Prahy expandoval do jiných evropských měst, podle toho, jak by se projekt vyvíjel. Jak už bylo zmíněno, jedná se o pěší gastro prohlídky Prahou s návštěvou jedné restaurace, jedné kavárny a jedné vinárny. V cizině podobné “gastro tours“ fungují zcela běžně a je o ně velký zájem, proto se zdálo, že zde v České republice to bude stejné, obzvláště když zde není nijak výrazná konkurence. 2.1.1 Organizace Společníci vytvořili koncept projektu a začali ho realizovat. Sehnali si skupinku mladých, jazykově vybavených a hlavně komunikativních jedinců, kteří měli pracovat jako průvodci a začali je pro tento projekt trénovat a také si je testovat, zda na to mají, či nikoli. Ideální pro ně bylo, aby tito gastro průvodci mluvili dobře česky nebo byli rození Češi, aby se mohli s místními dorozumívat bez jakýchkoli překážek. Nicméně, nejdůležitější bylo, aby mluvili výborně i jinými jazyky a to zejména anglicky, aby se mohli bavit s klienty velmi uvolněnou formou. Prohlídky se měly nejdříve provádět pro anglicky jazykově vybavenou klientelu a poté, co by se projekt rozrostl a přešel by do většího povědomí turistů různé 15
národnosti, přidaly by se prohlídky i v jiných jazycích. Díky jazykové vybavenosti průvodců byly v plánu do budoucna jazyky jako španělština, francouzština, italština a němčina. Nakonec se do funkce mělo vybrat 6 průvodců, kteří měli začít pracovat hned, jakmile by přišlo více poptávek po prohlídkách. Mezitím, než se prohlídky mohly začít dělat oficiálně, se konaly přípravné prohlídky pro známé a další potencionální průvodce, které byly prováděny samotným majitelem. Na jednu prohlídku měli být přiděleni vždy dva průvodci a to muž a žena, přičemž jeden by prohlídku jakoby vedl, což znamená, že by udělal historický a teoretický výklad a bavil lidi a druhý by pracoval jako asistent, který by vše kontroloval a byl zodpovědný za bezchybný chod prohlídky. Každá prohlídka měla začínat v 18:00 a končit ve 22:00 hodin. Provádět se mělo denně mimo neděli. Startovní místo mělo být vždy nad sochou koně sv. Václava na Václavském náměstí. Jak už bylo zmíněno, každá prohlídka zahrnovala návštěvu tří různých gastronomických středisek. 2.1.2 Cílový segment Projekt byl zaměřen zejména na klienty čtyř a pětihvězdičkových hotelů. Odjinud než právě z hotelů těchto kategorií tvůrci klienty získávat nechtěli, aby nedocházelo ke komunikačním bariérám mezi různými sortami lidí, čili aby byli klienti z podobných poměrů a měli společná témata ke konverzaci během prohlídek. 2.1.3 Prohlídky Jedna prohlídka byla totiž určená nejlépe pro 3-7 osob a tyto osoby mohly, ale také nemusely být jedna rodina nebo známí nebo z jednoho hotelu, tudíž bylo třeba, aby si hosté měli mezi sebou o čem povídat. Ideální počet byl celkem šest osob a sedmá by se přidala v případě, že by neměla nikoho do páru a přesto chtěla jít. Pokud by však bylo osob méně, prohlídka by se uskutečnila jen v případě zájmu minimálně třech osob, jinak by se bohužel firmě prohlídka finančně nevyplatila. V případě zájmu o ryze privátní prohlídku klidně pouze pro dvě osoby, nebyl by to problém, jen by cena záležela na vzájemné dohodě s majitelem, tedy ředitelem firmy. Účastníků prohlídky mělo být tak málo také proto, aby se každý z průvodců mohl věnovat maximálně třem hostům a měl tedy spoustu času na konverzaci s nimi. Diferenciace klientů spočívala i v tom, kolik byli ochotni za jednu prohlídku na osobu
16
zaplatit. Cena pro jednu osobu činila 2500 Kč, což za nabízené služby, které představím v dalších kapitolách, není moc, ale zároveň je to pro vícečlennou rodinu velká částka. Každá prohlídka obsahovala:
Pěší prohlídku po Praze za účasti dvou bilingvních průvodců
Neomezenou konzumaci piva a vína v restauraci
Seznam barů, kaváren a restaurací, které Prague Food Tours doporučuje navštívit
E-mail, ve kterém je sepsáno vše, co se na prohlídce degustovalo a kudy se procházelo Prohlídky Prague Food Tours byly doporučovány vždy na první nebo druhý den
příjezdu turistů a to z důvodu, aby na ně dýchla česká kultura, kuchyně a historie hned na začátku jejich výletu. 2.1.4 Vybrané podniky Hlavní myšlenkou projektu Prague Food Tours bylo co nejvíce cizincům přiblížit českou gastronomii a aby českou kuchyni reprezentovali poctivě, rozhodli se tvůrci pro následující podniky: 2.1.4.1 Čestr Čestr je restaurace spadající pod řetězec Ambiente, která se nachází na Praze 1 v Legerově ulici. Společnost Ambiente se pyšní kvalitou surovin, ze kterých se připravují pokrmy podávané v jeho restauracích. Čestr je výjimečný zvláště svými masitými pokrmy a byl tvůrci Prague Food Tours vybrán kvůli způsobům zrání masa, ze kterého své masité pokrmy vyrábí. V nabídce má tato restaurace pouze původně české pokrmy a to chutně a kvalitně zpracované, což bylo přesně to, co tvůrci konceptu hledali, aby zaujali zahraničního zákazníka českou kuchyní. (Čestr, 2014) Obr. 10 - logo restaurace Čestr
Zdroj: http://cestr.ambi.cz/
17
Dodavatelem masa je společnost Amaso, která se specializuje na dodávání prvotřídního masa do restaurací celého Ambiente řetězce. 2.1.4.1.1 Amaso Značka Amaso hlásá, že její pracovníci si pečlivě vybírají jednotlivé kusy dobytka od jeho chovatelů a dohlíží na chov, porážku a také na celkové zacházení se zvířaty. Řezníci této společnosti si maso od různých chovatelů, a to pouze českých, vyberou, sami si ho porazí a pak ho pod přísným dohledem uchovávají. Amaso hlásá: „Nabízíme vám to nejlepší maso, které známe. Vzkřísili jsme a zdokonalili zapomenuté postupy a oslovili chovatele tradičních českých plemen. Díky tomu můžeme na váš stůl dodávat vynikající měkké hovězí maso z českých stračen, šťavnaté vepřové z přeštických čuníků a prvotřídní uzeniny, připravené podle starých a osvědčených receptur jen z masa, soli a koření.” Amaso nabízí maso hovězí a vepřové. O svém hovězím mase říkají: „Zaměřili jsme se na původní české plemeno český strakatý skot (odtud zkratka čestr). Zjistili jsme totiž, že z masa těchto zvířat dokážeme vyrobit dokonale křehké maso s výraznou a čistou chutí. Vybíráme si tuzemské dodavatele a sledujeme každý kus, který přijde na talíř našich hostů. Spolu s chovateli ovlivňujeme složení krmiva tak, abychom dosáhli optimálního mramorování tukem, díky kterému je maso šťavnaté. Dohlížíme i na kulturu přepravy a porážku. Maso si potom sami bouráme a necháváme ho zrát.“ O svém vepřovém mase tvrdí: „Naše vepřové pochází z velmi kvalitního plemene přeštický vepř. Tihle černí nebo černostrakatí čuníci, kteří byli ještě před pár lety na vymření, mají nepřekonatelně dobré maso a sádlo. Kříženci českého hřebenáče se starými anglickými plemeny dováženými na Přešticko, Klatovsko a Domažlicko nedorůstají takové hmotnosti jako jiná plemena, ale v chuti se jim vyrovná máloco – například dříve se z přeštických vepřů vyráběla legendární Pražská šunka.“ (Amaso, 2014) V období zrání, jak už bylo zmíněno, využívá Amaso tzv. proces zrání a to proto, že po porážce není maso dostatečně měkké na to, aby bylo ideální ke konzumaci a na přípravu pokrmů. Maso se stává měkčím a křehčím až zráním. Podle odborníků platí, že čím maso déle zraje, tím je chutnější a výraznější. Tzv. zrání musí však probíhat za dodržování přísně stanovených podmínek, kterými jsou optimální poměr teploty, vlhkosti a proudění vzduchu a také samozřejmě dobrý výběr zvířete. (Amaso, 2014) 18
Obr. 11 - logo Amaso
Zdroj: http://www.amaso.cz/
Amaso využívá 4 různé postupy zrání masa a to, staření, suché zrání, mokré zrání ve vakuu a odležení. Amaso o procesu staření tvrdí: ,,Staření se nehodí pro každou partii. Používáme celé čtvrtě, hřbety s kostí a vysoká žebra s kostí. Maso zraje suchou cestou 40 až 60 dnů, visí nebo leží na roštech a není nijak zabaleno. Vybíráme jen kusy, které mají dostatečné tukové krytí. Tuk na povrchu maso izoluje a učiní je téměř sterilním.“ Suché zrání je dle Amaso proces, kdy jednotlivé partie těla zvířete zrají volně na roštech při proudění vzduchu a při dodržování konstantně nízké teploty. Mokré zrání ve vakuu probíhá tak, že jsou jednotlivé partie těla zvířete vakuovány a zrají při konstantně nízké teplotě 14- 30 dnů. Záleží na částech těla zvířete, protože každá část má jinou dobu zrání. Odležení je takový proces zrání masa, že maso 7-14 dnů visí za konstantně nízké teploty. Uzeniny, které Amaso do restaurací dodává, by podle jejich tvůrců mělo obsahovat kromě masa a sádla pouze sůl, koření a český česnek. (Amaso, 2014) 2.1.4.2 Grand Café Orient Je kavárna, která se nachází na Ovocném trhu na Praze 1 v Domě U Černé Matky Boží, což je jeden z mála domů postavených v kubistickém stylu a protože je kubismus ryze českým stavebním stylem, je tato kavárna jediná svého druhu. Kubismus se v tomto domě odráží nejen ve způsobu stavby, ale také ve vybavení domu, tedy i interiéru samotné kavárny. Tato kavárna na trhu působila cca 10 let a po té byla ve dvacátých letech minulého století zrušena kvůli nemodernosti kubistického stylu. Po zhruba osmdesáti letech byla kavárna znovu otevřena a vybavena tak, jako to bylo v době kubistické éry během dvacátých let dvacátého století. Kavárna nabízí různé kávové speciality a také různé druhy dortů, jak české, tak zahraniční. Návštěvníci se také mohou těšit tradiční středeční hru na piano. Pro kuřáky je tato kavárna navíc atraktivnější tím, že se zde pořád ještě smí kouřit. 19
Grand Café Orient je pojem, který láká svým interiérem i atmosférou nespočet zahraničních i místních návštěvníků denně. (Grand Café Orient, 2014) Obr. 12 - logo Grand Café Orient
Zdroj: http://www.grandcafeorient.cz/
2.1.4.3 Vinograf Velký Vinograf je vinárna nebo spíše vinný bar, který se nachází na Senovážném náměstí v Praze 1. Praze jsou Vinografy dva, malý a velký. Jedná se o unikátní místo, kde si mohou lidé vychutnat nejen víno, ale také zajímavou kuchyni. V nabídce má Vinograf přes 500 vín, širokou škálu uzenin a sýrů a jídla mezinárodní kuchyně. Tento bar si tvůrci Prague Food Tours vybrali kvůli nabídce kvalitních českých vín a sýrů a zároveň kvůli možnosti objevovat různé postupy při výrobě a uchovávání vína, které představují zaměstnanci Vinografu, což jsou v drtivé většině sommelieři. Vinograf: “Víme vše o komplexu požadavků na dobrý vinný bar. Máme vysoké nároky na profesionalitu personálu i manažerů, kteří všichni jsou na svou práci odborně i psychologicky školeni a mají za sebou potřebnou zkušenost. Všichni naši lidé usilují o to, aby nabídli přátelské, vínu zasvěcené prostředí s možností ochutnat nejrůznější vína. Poskytují jistotu kvality vín i jejich výběru, přípravy a servisu. Nabízí příležitost popovídat si o víně jednoduše i kvalifikovaně, bez pocitu méněcennosti. A jako nezbytný prvek vyspělé gastronomie pomáhají k vínu vybrat z chutné wine-friendly kuchyně (lhostejno zda studené či teplé).“ (Vinograf, 2014) Obr. 13 - logo Vinograf
Zdroj: http://vinograf.cz/
20
2.1.5 Harmonogram prohlídek Čestr byl první zastávkou skupiny Prague Food Tours. Hned po setkání u sochy sv. Václava a po malé skleničce pravé moravské slivovice na uvítanou se skupina přesunula do restaurace Čestr. Tam byl pro ně vždy připraven stůl a již objednané tříchodové menu vybrané průvodci vždy dle denní nabídky, kterou Čestr mění každý den ze třiceti procent. Vždy bylo v menu jako předkrm servírováno hovězí sashimi, pravý český ’’talián‘‘, zapečení hlemýždi a tatarský biftek. Jako hlavní chod se většinou servírovalo pečené kuře, cca pět druhů různých částí hovězího a jako vegetariánská varianta byl vždy grilovaný baklažán s vejcem. K tomu všemu byly jako příloha objednány dušený špenát na másle, mléčná bramborová kaše a chlupaté knedlíky nebo domácí hranolky, podle toho, co bylo krom zmiňovaných pokrmů v denní nabídce. V ceně měli hosté také neomezenou konzumaci piva a vína. Během jídla si průvodci s hosty povídali, zvláště o České republice, o Praze, gastronomii, výrobě piva a chovu dobytka a uchovávání masa, ale také samozřejmě o samotných hostech, odkud jsou, co mají rádi, kde všude byli, atd. K výkladu o české gastronomii, kultuře a historii využívali průvodci pro lepší popis tablet. Po cca hodině a půl konzumace v restauraci Čestr se skupina vydala menší procházkou centrem Prahy do kavárny Grand Café Orient. Při procházce hosty provázel výklad o historii Prahy a různých zajímavostech, které by se jinak hosté z turistických průvodců nedozvěděli, což projektu přidávalo na atraktivitě. Skupina procházela např. pasáží Lucerna, kde průvodci upozorňovali na sochu sv. Václava od architekta Davida Černého nebo se zastavovali u Prašné brány či kubistického domu U Černé Matky Boží, kde se nachází právě již zmíněná kavárna. V Grand Café Orient na skupinku čekala káva nebo čaj dle vlastního výběru a ochutnávka ze třech různých dortů také dle vlastního výběru. Během konzumace průvodci vyprávěli hostům příběh této jedinečné kavárny s přídavkem malé dávky historie Prahy. Po cca čtyřiceti minutách ochutnávek a povídání pokračovala skupinka z kavárny do vinného baru Vinograf. Vinograf byl poslední zastávkou skupinky. V tomto baru mohli členové prohlídky ochutnat 3 různá česká vína- bílé, červené a růžové a k tomu různé druhy sýrů s vinným olejem, želé a medem. Celá skupinka se zde loučila většinou po 22. hodině a hosté v baru
21
buď mohli zůstat a pokračovat v už placené degustaci nebo mohli odejít, kdy jim průvodci byli ochotni přivolat taxi nebo je kamkoli doprovodit, když si nebyli jistí orientací ve městě. Po absolvování prohlídky mohli účastníci očekávat obdržení seznamu doporučených podniků zároveň se seznamem konzumovaných pokrmů a nápojů, aby si klienti lépe zapamatovali, co jedli a pili. K těmto seznamům byl také přidán dokument s krátkým popisem různých pražských památek. V těchto materiálech se tvůrci snažili klientům představit Prahu i z pohledu místních obyvatel, nejen turistů. Často je posílali na neturistická historická místa a doporučovali návštěvu typických pražských gastronomických podniků, které nejsou jen předražené a uzpůsobené turistům, ale které mohou poskytnout autentickou pražskou atmosféru. Turisté to vždy velmi ocenili. 2.1.6 Průběh projektu Přípravy začaly koncem května roku 2013, kdy se zaučovali průvodci, sestavoval se plán trasy, začalo se komunikovat s hotely kvůli spolupráci a vybírala se gastronomická střediska. Zkušební prohlídky probíhaly od června do konce července, pak se začalo provázet oficiálně. Oficiálních prohlídek proběhlo několik v období od konce července do začátku září 2013. Účastníci byli spokojení a na prohlídky byly velmi dobré ohlasy. Vše probíhalo velmi dobře, najednou však přestaly po prohlídkách poptávky z hotelů chodit a další už se neuskutečnily. Poslední prohlídka proběhla první týden v září 2013 a od té doby už nikdy žádná jiná, protože tok poptávek z hotelů se úplně zastavil.
2.2 Situační analýza cestovního ruchu v Praze 2.2.1 Aktuální stav Cestovního ruchu v Praze Praha je oblíbenou krátkodobou výletní destinací pro mnoho národů. V roce 2012 přijelo do Prahy přes 5,3 milionů turistů a délka jejich pobytu byla průměrně 2,62 noci, tedy 3,5 dne. Ze srovnání s předchozími roky tedy vyplývá, že návštěvnost Prahy stále roste. Většina turistů, kteří navštíví Prahu, jsou cizinci a to nejčastěji z Německa, Ruska a USA. Dále Prahu často navštěvují turisté z Velké Británie, Itálie, Francie a Španělska. Spousta turistů přijíždí také z Japonska. Jak už bylo zmíněno, Prahu berou turisté z celého světa jako krátkodobou cílovou destinaci a zdrží se zde většinou 3-4 dny. Praha je nejvýznamnější česká památková 22
rezervace a díky své bohaté historii má svým návštěvníkům co nabídnout. Od roku 1971 je Praha památkovou rezervací a zahrnuje 2021 památkových objektů. Historické jádro města, které tvoří Hradčany s Pražským hradem, Malá strana, Vyšehrad, Staré město včetně Karlova mostu a Josefova a Nové město, je od roku 1992 zapsáno v seznamu světového dědictví UNESCO. Aby si však člověk prošel celou Prahu, poznal všechny její unikátní památky a pořádně si ji užil, potřeboval by zde strávit alespoň týden. Na výplň volného času má Praha pro své návštěvníky přichystáno spoustu atrakcí a akcí a rozhodně se zde není čas nudit. (Prague Welcome, 2014) 2.2.2 Sezónnost Neplodnější měsíce pro pražský cestovní ruch jsou duben, květen, červen, září a říjen. V těchto měsících pozorují hotely největší obsazenost. Je to dáno počasím v těchto měsících. V Praze nebývá zima a naopak bývá pěkné počasí. 2.2.3 Předpokládaný vývoj Jak už bylo zmíněno, pražský cestovní ruch se neustále vyvíjí a rozšiřuje. Během několika následujících let Praha očekává příval Čínské klientely, na což by se měla důkladně připravit, protože bude pro Prahu a Českou republiku znamenat finanční přilepšení.
2.3 Pohostinství v ČR 2.3.1 Pohostinství v Praze Restauračních podniků je v Praze obrovské množství. Každý týden se jich v našem hlavním městě otevře několik, bohužel však velké množství z nich svůj provoz celkem brzy ukončí, protože se neuživí. Díky tomu jakým způsobem a jakou rychlostí se jejich počet mění, nelze jej ani přesně definovat. V Praze se dá nalézt, co se restauračních podniků týče, opravdu vše. Je zde velká konkurence, což je dáno i tím, že si restauraci nebo jiný gastronomický podnik rozhodne otevřít kdokoli, aniž by o gastronomii, obsluze, či práci ve službách cokoli věděl. Pražané si dobré podniky v jejich městě rychle zhodnotí a do jejich oblíbených se pak rádi vracejí. Pražané více dbají na to, co jí a jen tak něco je neuspokojí. Za konzumaci v restauračních podnicích jsou také ochotni více zaplatit, než je tomu v jiných menších českých městech a na vesnicích. Jak už bylo řečeno, je to dáno hlavně životní úrovní a stylem Pražanů. V Praze se vydělává více než v jiných lokalitách české republiky a 23
místní jsou tedy ochotni za služby více zaplatit a jde jim mnohdy spíše o jejich pohodlí a kvalitu služeb než o cenu. Podniky, jejichž nabídka je neatraktivní nebo jejichž služby nebo pokrmy za návštěvu nestojí, místní lidi nenavštěvují. Tyto podniky jsou spíše lákadlem pro cizince, kteří nevědí, o jaký podnik se jedná, a chtějí vyzkoušet klasickou českou kuchyni. (Vegricht, 2014) 2.3.2 Česká gastronomie Česká republika je známá svou tučnou a těžkou kuchyní, ale také gastronomickými skvosty, jako je třeba pečená kachna či králík na smetaně, české pivo i víno, slivovice a jiné alkoholické nápoje. Cizinci do Prahy nejezdí jen za krásnými historickými památkami, ale také kvůli gastronomickým zážitkům. Kvůli tomu využívají již zmíněné služby jako je Foursquare, aby věděli, kam na ten výborný pokrm vyrazit. Bez pomoci takových služeb, průvodců nebo concierge, jejich zkušenosti z českých restaurací totiž bývají mnohdy negativní. Často sice nepoznají, že daný pokrm, který jedí úplně poprvé, takto chutnat nemá, často jim u nás v horších restauracích nechutná a dokonce jídlo vracejí. 2.3.3 Nabídka produktů v české gastronomii Velkým problémem českých restaurací bývá jejich nabídka produktů. Provozní se pouštějí do velkého rizika, když do svého jídelního lístku zařadí příliš exotická jídla nebo pokrmy, na jejichž přípravu jsou třeba čerstvé zahraniční suroviny, které u nás v republice jsou k dostání jen sporadicky nebo jsou příliš drahé. Zákazníkům může připadat taková nabídka sice atraktivní, ale výsledný produkt dělaný z jiných surovin s jeho názvem nemívá nic společného. Restaurace, které nejsou zaměřeny jen na jeden typ kuchyně, by se neměly snažit tolik experimentovat s exotickou nabídkou, bylo by spíše efektivnější do nabídky zařadit klasické české recepty, které nikdy neomrzí a které jsou z dobrých čerstvých a hlavně lokálních surovin. (Vegricht, 2014) 2.3.4 Český zákazník Češi se často bojí vracet pokrmy, se kterými jsou nespokojení a raději sní, co se jim naservíruje, i když bohužel o servírování se moc hovořit nedá. Ve srovnání s jinými rozvinutými státy, český zákazník je velmi tolerantní a nenáročný. Zkrátka a dobře, je u nás stále ještě rozšířený nešvar ’’co se nám naservíruje, to sníme, hlavně když to nestojí moc peněz‘‘. I to se však naštěstí v České republice mění. Zákazníci ve větších městech, obzvláště 24
v Praze jsou čím dál více náročnější. Je to dáno životní úrovní a stylem a také zcestovalostí. (Maurer, 2014) 2.3.5 Česká obsluha Obsluha v českých podnicích je proslulá svou neochotou a nepříjemným a neprofesionálním chováním. Zákazník má často pocit, že obsluhujícího dokonce svou přítomností obtěžuje. Každý, kdo někdy navštívil ne zrovna dobrou českou restauraci, hospodu nebo kavárnu, ví o čem je řeč. Vše je dáno tím, že čeští zákazníci si na kvalitu pokrmů a služeb v restauracích stále málo stěžují a naservírované pokrmy i přes ne příliš dobrou chuť přesto zkonzumují. Kdyby byli zákazníci s obsluhou a kvalitou pokrmů více nespokojení a do takových podniků by nechodili, podniky tohoto typu by neexistovaly. Český restaurační a kavárenský servis je u většiny podniků na velmi špatné úrovni. U nás se v mnoha restauracích neservíruje, všechno se na stoly spíše tak nějak bezmyšlenkovitě pokládá a pohazuje. Příbory jsou na stůl přinášeny v hliněných či nerezových nádobách, což je nehygienické a neprofesionální, ale často to bývá vrchol veškerého českého servisu. Čistých ubrusů se u nás dočkáme málokdy a jiných než obyčejných papírových ubrousků taktéž. (Grand Restaurant, 2014)
2.4 Konkurence Kvůli zaměření této bakalářské práce na ryze pražský projekt, budou v následujících řádcích uvedeny pouze pražské produkty gastroturismu konkurující Prague Food Tours. 2.4.1 Taste of Prague Taste of Prague vlastní český manželský pár, který miluje jídlo. Tato firma byl pro Prague Food Tour největší konkurencí, protože na pražském trhu působí již od roku 2011 a stala se velmi populární. Nehledě také na to, že tvůrci Prague Food Tours od Taste of Prague převzali spoustu nápadů, takže i když se snažili odlišit, nabídku měli i tak velmi podobnou.
25
Obr. 14 - logo Taste of Prague
Zdroj: http://www.tasteofprague.com/
Cena za osobu za prohlídku od Taste of Prague je 2250Kč. A každá prohlídka obsahuje:
Asistovanou prohlídku o 3-7 návštěvnících
Širokou ochutnávku různých dobrých vybraných jídel
Ochutnávku slivovice, piva, vína a likérů s možností i nealkoholické varianty
Sepsané tipy na restaurace, bary a kavárny, které průvodci doporučují
Sepsané tipy na šperky a design obchody a obchody se suvenýry
Návrhy na volný čas strávený v Praze - co stojí za to navštívit a vidět
Email shrnující vše, co bylo na prohlídce ochutnáno a o čem se na prohlídce mluvilo
Srovnání Prague Food Tours a Taste of Prague: Obě firmy mohou své produkty zařadit do obou druhů gastroturismu, do jídelního i nápojového. Obě firmy vodily své zákazníky do restaurace Čestr a šlo jim o nabídku českých pokrmů, stanovily počet klientů na max. 7 osob, k výkladu používaly tablet, průvodci na prohlídce byli vždycky dva a to muž a žena. Dále po prohlídce každý z účastníků obdržel email, kde bylo sepsáno vše, co se na prohlídce ochutnávalo a také v něm byly uvedeny tipy na jiné dobré restaurace, kavárny, bary a také na pražské památky a různé obchody se suvenýry. (Taste of Prague, 2014)
26
2.4.2 Grand Restaurant Festival Grand Restaurant Festival už byl popsán v kapitole 1.1.4.2. v teoretické části. Přestože se však jedná o festival probíhající pouze v cca šesti týdnech, lze jej považovat za konkurenci. Srovnání Grand Restaurant Festivalu a Prague Food Tours: Grand Restaurant Festival je akce, kterou navštěvuje spíše česká klientela a koná se pouze v měsících leden a únor. Ceny degustačních pokrmů jsou příznivější a počet návštěvníků je omezen. Prague Food Tours je, nebo tedy měla být, atrakce určená zejména pro turisty zahraniční a dostupná kdykoli během roku, šest dní v týdnu. 2.4.3 Prague Beer Tours Prague Beer Tours jsou prohlídky po malých pražských pivovarech a typických starých pivnicích. Firmu Beer Tours můžeme zahrnout spíše pod nápojový cestovní ruch. I když se při ochutnávkách piva, sní i nějaké chuťovky, o jejich ochutnávky tolik nejde. Obr. 15 - logo Prague Beer Tours
Zdroj: http://www.prague-beer-tours.com/
V nabídce má Prague Beer Tours několik typů prohlídek. Jsou to např.:
Každodenní krátká prohlídka zahrnuje výklad o historii piva, lekci přípravy piva, v prvních třech pivovarech nebo pivnicích konzumaci veškerých piv zdarma a odpovědi na jakékoli otázky týkající se piva. Dále také každý z účastníků obdrží kopii tištěného pivního průvodce a pražskou pivní mapu a také český pivní diplom. Cena za prohlídku na osobu je 500kč, pro studenty 450Kč a délka prohlídky je 1,5 hodiny a více.
27
Prohlídka minipivovarů stojí 600Kč na osobu, trvá 2,5 hodiny a zahrnuje návštěvu dvou minipivovarů, ochutnávání čtyř různých druhů piva, lekci přípravy piva, výuku o pivě a povídání o pivě, pivní chuťovky a pivní balíček s pivním diplomem.
Tematická prohlídka pivnic stojí také 600Kč na osobu a trvá 2,5 hodiny a zahrnuje návštěvu čtyř vybraných žižkovských pivnic s ochutnávkou jednoho piva v každé z nich zdarma, pivní chuťovky a pivní balíček s pivním diplomem.
Prohlídka pražských pivních zahrad stojí taktéž 600Kč na osobu a trvá 2,5 hodiny a zahrnuje návštěvu dvou pivnic se zahrádkou v Riegrových sadech a na Letné, konzumaci 1 piva zdarma z výběru tří různých, pivní chuťovky nebo barbeque a pivní balíček s pivním diplomem. (Prague Beer Tours, 2014)
Srovnání Beer Tours a Prague Food Tours: Beer Tours má prohlídky vytvořené pro min. 4 osoby a jedná se pouze o pivní akci s malou ochutnávkou chuťovek k pivu popř. barbecue, takže se na rozdíl od Prague Food Tours na prohlídce jídlo téměř nekonzumuje. Beer Tours navíc neposkytují prohlídku po Praze. Návštěvníci s průvodci navštíví pouze vybrané podniky. Ceny má Beer Tours díky své nabídce oproti Prague Food Tours nižší, je tedy i pro turisty dostupnější. 2.4.4 Prague Pub Crawl Prague Pub Crawl spadá výhradně pod nápojový cestovní ruch. Jedná se o večerní organizovaný mejdan s návštěvou čtyř různých podniků. Tato akce trvá od 19:30 do 22:30 hodin a stojí 490Kč na osobu. Každá prohlídka začíná v baru Pub Crawl a zahrnuje služby průvodce, jeden drink v každém z podniků a vstupy do každého z nich zdarma. Každý návštěvník dostane ke vstupence tematické tričko s logem zdarma. (Prague Pub Crawl, 2014) Obr. 16 - logo Prague Pub Crawl
28
Zdroj: http://www.pubcrawl.cz/
Srovnání Prague Pub Crawl a Prague Food Tours: Prague Pub Crawl a Prague Food Tours jsou dva úplně jiné projekty. Pub Crawl se dá označit spíše jako produkt zážitkového gastroturismu a jedná se pouze o nápojovou akci bez prohlídek po Praze. Na rozdíl od Prague Food Tours nemá množství klientů nijak podmíněno, musí se však jednat o větší skupinu a klienti ochutnají drinky různého typu, nejen pivo. Jedná se tedy o akce méně privátní s ochutnávkou různých druhů alkoholických nápojů, ale bez jídla. Cena 490 Kč na osobu je příznivá, takže si tuto akci mohou dovolit i studenti, Prague Food Tours si naopak studenti a méně zaopatření lidé dovolit nemohou, protože, jak už bylo zmíněno, cena za osobu je 2500Kč a pro pár nebo celou rodinu, je to příliš vysoká částka.
2.5 Propagace 2.5.1 Formy propagace Projekt byl propagován pomocí svých malých brožurek a webových stránek a samozřejmě hotelovými zaměstnanci, kteří na prohlídky lákali své klienty. Brožurky byly vyrobeny ve dvou barvách - v bílé a tmavě modré a byly dostupné pouze v anglickém jazyce. Bylo v nich uvedeno, pro kolik lidí je prohlídka uzpůsobená, jak dlouho prohlídka trvá, jaká je její cena za osobu a co prohlídka obsahuje. Webové stránky www.europeanfoodtours.eu byly po vizuální stránce velmi pěkně zpracované, ovšem co se týká obsahové stránky, obsahovaly málo informací a byly značně nepřehledné. Navíc byly také velmi špatně dohledatelné přes vyhledávač Google, takže nedělali projektu dobrou reklamu, tudíž pro něj nebyly moc velkým přínosem. Největší a nejefektivnější propagace byla ze strany domluvených hotelů. Ve všech hotelech byl projekt představen zaměstnancům na recepci a concierge a pracovníci těchto úseků ho měli pak svým klientům dále představovat a co nejlépe ho propagovat. 2.5.2 Spolupráce s hotely V hotelech taková spolupráce funguje většinou na základě provize z každé prodané vstupenky na propagovanou akci nebo z každé prodané služby. Některé menší rodinné hotýlky propagují akce pouze na základě dohody a pro dobro svých klientů, ale je jich čím 29
dál méně. Provize se zpravidla pohybují okolo pěti až deseti procent z ceny každé služby nebo vstupenky. Provize pro recepční nebo concierge, kteří by prodali jednu vstupenku na Prague Food Tours, činila deset procent z ceny jedné vstupenky, tedy z 2500 Kč by to bylo 250 Kč. Pražské hotely, které se s tvůrci projektu rozhodli spolupracovat, byly tyto - Hotel U Zlaté Studně, Aria, The Augustine, Arcadia, Unitas, Mandarin Oriental, Radisson Blu Alcron, Buddha Bar, Imperial, Kings Court, Paříž, Jalta, Ventana, Hilton Prague Old Town, Marriott, Josef, Maximilian, Kempinski, K+K Fenix a K+K Central.
Celkem se tedy
spolupracovalo s dvaceti hotely.
2.6 Finance 2.6.1 Přípravná fáze Počáteční náklady na tento projekt jsou velmi nízké, což ho samozřejmě dělá i více atraktivním. Pro potřeby projektu byly vytištěny brožurky a vstupenky a byla vytvořena webová stránka. Náklady na tyto formy propagace se tedy pohybovaly v jednotkách tisíců korun. Největší náklady byly na veškerou konzumaci v daných třech střediscích ve zkušební době, když se prohlídek zúčastňovali pouze potencionální průvodci, consierge vybraných hotelů a majitel. Tuto konzumaci měli všichni zúčastnění zdarma, náklady se tedy majiteli nijak nevrátili. 2.6.2 Realizační fáze I v této fázi hrály klíčovou roli náklady na konzumaci v restauracích. Jelikož se ale jednalo již o platící zákazníky, byly tyto náklady kryty tržbou za vstup na prohlídky. Následující tabulka ilustruje závislost jednotkových cen za položky, které se s různým počtem účastníků měnily. Uváděné náklady na konzumaci jsou pouze přibližné, jelikož se menu tvořilo vždy dle aktuální denní nabídky a tudíž se i cena za celé menu pokaždé měnila.
30
Tabulka 1 - Přehled jednotkových cen (na osobu) při různé obsazenosti prohlídky
Zákaznická cena prohlídky Konzumace Čestr* Konzumace Grand Café Orient* Konzumace Vinograf* Odměna za prodej
3 osoby 2 500 Kč 550 Kč 150 Kč 250 Kč 250 Kč
5 osob 2 500 Kč 500 Kč 120 Kč 250 Kč 250 Kč
7 osob 2 500 Kč 500 Kč 120 Kč 250 Kč 250 Kč
* při použití průměrných cen
Zde si můžeme všimnout, že při zvyšujícím se počtu osob mírně klesaly ceny za porcí u dvou ze tří podniků. Naopak cena za prohlídku zůstává stejná pro minimální i maximální počet účastníků. Další tabulka obsahuje základní finanční analýzu prohlídky a ukazuje rozložení nákladů do jednotlivých skupin. Za povšimnutí stojí, jak se odvíjel zisk z prohlídek od počtu účastníků. Tabulka 2 - Finanční analýza prohlídky při různé obsazenosti
3 osoby 7 500 Kč 7 500 Kč 6 100 Kč 2 850 Kč 1 650 Kč 450 Kč 750 Kč 2 500 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 750 Kč 1 400 Kč 467 Kč
Výnosy Tržba od zákazníků Náklady Konzumace celkem Konzumace Čestr* Konzumace Grand Café Orient* Konzumace Vinograf* Odměna průvodcům celkem Hlavní průvodce Asistent Odměna za prodej Zisk Zisk na osobu
5 osob 12 500 Kč 12 500 Kč 8 100 Kč 4 350 Kč 2 500 Kč 600 Kč 1 250 Kč 2 500 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 1 250 Kč 4 400 Kč 880 Kč
7 osob 17 500 Kč 17 500 Kč 10 340 Kč 6 090 Kč 3 500 Kč 840 Kč 1 750 Kč 2 500 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 1 750 Kč 7 160 Kč 1 023 Kč
* při použití průměrných cen
Z tabulky je zřejmé, že prohlídky s větším počtem účastníků byly pro organizátory mnohem rentabilnější. To zejména kvůli fixním nákladům na dva průvodce a absenci množstevních slev v restauracích. Nižší počet účastníků byl zase atraktivní pro zákazníky, kterým se za stejnou cenu dostávalo větší pozornosti a péče od průvodcovské dvojice.
31
Odměna za práci pro průvodce činila 1000 Kč pro asistenta a 1500 Kč pro vedoucího průvodce. Výhodou pro majitele, avšak velkou nevýhodou pro průvodce a účastníky bylo, že průvodci po dobu prohlídky neměli nárok na konzumaci jídla, pouze na nápoje. To se sice projevilo v menších celkových nákladech, ale také to s sebou neslo negativní efekty, které jsou zmíněny v následujících kapitolách.
2.7 SWOT analýza Tato počáteční SWOT analýza zachycuje projekt Prague Food Tours v době jeho příprav.
Vnitřní
Tabulka 3 - SWOT analýza projektu
Pomocné
Škodlivé
S: Silné stránky
W: Slabé stránky
- Dobrý přehled průvodců o gastronomii v Praze
- Závislost přísunu zákazníků na doporučení od concierge
- Jazyková vybavenost průvodců
- Nízká počáteční personální kapacita průvodců
- Spolupráce s předními pražskými hotely – osobní vazba na consierge
Vnější
- Nízké náklady pro vstup na trh
- Nejednoduchý výběr vhodných průvodců
O: Příležitosti
T: Hrozby
- Rostoucí zájem o gastroturismus v Praze
- Nezájem zástupců hotelů (concierge) o spolupráci
- Možnost zaujetí silné pozice na nenasyceném trhu - Vybudování značky vyhledávané turisty
- Nedostatečná propagace mezi potenciálními zákazníky - Vstup silné konkurence na trh
Při pohledu na SWOT analýzu se ukazuje výrazná role průvodců, kteří jsou stěžejní součástí projektu a od jejichž kvality se výrazným dílem odvíjí také celková spokojenost zákazníků s prohlídkami. Bylo tedy nutné dbát na výběr kvalitních kandidátů na pozice průvodců. Rizika obsáhnutá ve výčtu slabých stránek projektu dále zahrnují spolupráci s concierge, jež byli klíčovou složkou v procesu získávání zákazníků. Jako vhodná strategie 32
na eliminaci rizik spolupráce s consierge se jeví zajištění a podpora dalších prodejních kanálů prohlídek.
2.8 Cíl projektu Cílem projektu Prague Food Tours nebylo pouze celkem jednoduše a zábavně vydělat peníze, ale také ukázat zahraničním turistům, že Česká republika v čele s Prahou a také hlavně česká kuchyně má skutečně co nabídnout. Není to jen pivo, co v české gastronomii stojí za zmínku. Česká kuchyně je považována za tučnou, ale můžeme v ní nalézt zajímavé spojení různých druhů potravin, které dají do hromady výtečný a zdravý pokrm. Prague Food Tours nabízelo svým klientům ochutnávku nejen dobré české kuchyně v kvalitních podnicích, ale také seznam dalších doporučených restaurací, barů a kaváren, které tvůrci projektu v Praze sami velmi rádi navštěvují a vědí, že se jedná o produkty výborné a z kvalitních surovin.
2.9 Vlastní přínos pro projekt Jak už bylo řečeno, tomuto projektu jsem se rozhodla věnovat v bakalářské práci proto, že jsem byla u jeho samotného zrodu. Stála jsem za velkou částí organizace a snažila jsem se, aby projekt dobře fungoval a měl úspěch. Byla jsem první průvodce, kterého si majitel pro provádění klientů vybral, ale dostala jsem hned několik dalších úkolů. Jelikož jsem měla zkušenosti s prací v cestovní kanceláři, hotelu i na různých akcích a konferencích, rozhodl se majitel, že bych byla ideální člověk na propagaci projektu a na domluvení se s různými hotely, protože v řadě z nich jsem již měla vybudované kontakty. 2.9.1 Propagace v hotelích Má úplně první cesta po hotelech tedy vedla do hotelu U Zlaté Studně, ve kterém jsem v roce 2012 pracovala deset měsíců jako recepční a concierge. Protože jsem v tomto hotelu měla stále spoustu známých a kolegů, komunikace s nimi byla jednoduchá a po představení projektu mi vyšli vstříc a potvrdili, že ho budou svým hostům rozhodně nabízet. Pozvala jsem manažera recepce na jednu z našich neoficiálních prohlídek, aby věděl, o co přesně se jedná a mohl si to sám osobně vyzkoušet. Mou druhou zastávkou byl hotel Aria, jehož majitelem je stejný člověk jako již u zmíněného hotelu U Zlaté Studně. Díky tomu jsem i v hotelu Aria měla stále ještě pár kontaktů, takže komunikace s ním byla také 33
velmi jednoduchá. I jeho tři zaměstnance jsme pozvali na neoficiální prohlídky a to dokonce s tím, že by se dva z nich mohli stát součástí našeho týmu průvodců. Dále jsem pokračovala do hotelu Mandarin Oriental. Tento hotel je, co se týká jeho personálu, velmi multikulturní. Zaměstnává lidi z celého světa, zvláště v rámci výměnného pracovního programu. Bohužel má velké množství zaměstnanců na každý úsek, proto byla komunikace s nimi velmi náročná. Byli zcela neschopní si mezi sebou předávat informace, hotel jsem kvůli představení projektu a roznesení brožurek byla čtyřikrát a pokaždé byl v práci jako concierge jiný pracovník a ani jeden z nich o projektu nic nevěděl. Navíc, z tohoto hotelu na naší prohlídce nebyl ani jeden klient. Postupně jsem takto navštívila i zbytek z dvaceti hotelů. Některé měly o projekt zájem větší, některé menší. Největší zájem byl ze strany jedné paní concierge z hotelu Josef, která byla velmi příjemná, ochotná spolupracovat a projekt se jí moc líbil. Bohužel se našich prohlídek žádný z hostů hotelu Josef nezúčastnil. 2.9.2 Komunikace Moje další úloha v práci na projektu Prague Food Tours byla vymyslet milý e-mail na rozloučenou, v němž mělo být popsáno, co jsme s klienty na dané prohlídce ochutnali a čím to bylo zajímavé, popř. ojedinělé, a také žádost o zhodnocení prohlídky a průvodců. E-mail měl také obsahovat dva přiložené dokumenty. V jednom z nich měly být popsány nejznámější a nejnavštěvovanější pražské památky a ve druhém námi doporučené další dobré gastronomické podniky, které určitě stojí za návštěvu. 2.9.3 Výběr dodavatele slivovice Dalším úkolem bylo sehnat spolehlivého dodavatele kvalitní moravské slivovice, který by ji dodával dle potřeby. Chtěli jsme naše klienty uvítat typickou českou respektive moravskou pálenkou. Tento ostrý drink byl klientům podáván při zahájení prohlídky ještě přímo venku na Václavském náměstí a je nutno podotknout, že většina klientů něco tak silného nečekala a tento nápoj jim příliš nechutnal. 2.9.4 Průvodcovská činnost Mým posledním a tím nejdůležitějším úkolem bylo být dobrým a profesionálním průvodcem. Tato funkce pro mě byla nová, nikdy předtím jsem ji nedělala, ale moc jsem se na ni těšila. Dělat průvodce na privátních gastro prohlídkách Prahou bylo velmi příjemné.
34
Poznala jsem spoustu nových lidí, procvičila jsem si angličtinu a ochutnala jsem mnoho výtečných pokrmů.
2.10 Analýza úspěšnosti projektu 2.10.1 Zhodnocení Dle mého názoru se jednalo o výjimečný projekt, který měl obrovský potenciál. Jak už bylo zmíněno, náklady na projekt byly velmi nízké, práce na projektu i provádění klientů bylo velmi zábavné a příjemné. Klienti i průvodci potkávali spoustu nových lidí a ochutnali výborné pokrmy i nápoje. Průvodci byli velmi schopní a trénovaní a klienti s nimi byli velmi spokojení. 2.10.2 Příčiny neúspěchu Hlavní příčinou neúspěchu projektu Prague Food Tours je jednoznačně nedostatečný zájem o projekt ze strany jeho majitele. Majitel se o projekt nestaral. Měl dobrý nápad a chuť projekt zrealizovat, ovšem bylo třeba se mu věnovat mnohem více. Věnoval se však dalším třem projektům nebo pracím, a tudíž neměl na tento projekt tolik času a nejspíše ani sil. Je jasné, že pokud chce člověk vybudovat dobře fungující podnik, je třeba nečekat, že se vše bude samo vyvíjet podle jeho představ, aniž by přiložil ruku k dílu. Práce majitele na projektu, krom pozice průvodce, skončila někdy v červenci, kdy nám s kolegou rozdal brožurky a vstupenky, abychom je doručovali do partnerských hotelů.
35
3 Návrhová část 3.1 Nedostatky projektu a jejich možná řešení Projekt Prague Food Tours, jak už bylo zmíněno, měl mnoho chyb a nedostatků. V následujících podkapitolách jsou tyto nedostatky představeny a zároveň jsou uvedeny i návrhy na jejich vylepšení. 3.1.1 Konzumace s klienty Prvním velkým nedostatkem tohoto projektu bylo to, že průvodci s klienty podle majitele nemohli v podnicích konzumovat připravené jídlo, protože by se prohlídky vždy prodražily. To však bylo jim i klientům velmi nepříjemné. Zatímco průvodci na prohlídkách hladověli, všude kolem nich ležely všechny ty výborně vypadající pokrmy a oni se jen mohli dívat, jak je klienti před nimi konzumují. Pro klienty to byla také vždy velmi nekomfortní situace, protože to, že s nimi jejich gastro průvodci nekonzumovali, jim vadilo, připadalo jim to divné a často jim své porce nabízeli a chtěli se o ně podělit. Průvodci však museli vždycky tvrdit, že kdyby takovým způsobem jedli na prohlídkách každý den, přibrali by moc kil navíc. To klienty vždy pobavilo a uklidnilo. Pravdou však je, že pro průvodce bylo odolat vždy velkou zkouškou a prohlídky pro ně bývaly z části i utrpením. Cena za prohlídku na osobu byla dost vysoká, byla by tedy schopná pokrýt i náklady na konzumaci průvodců. Jednalo by se pouze o přidání pár kousků jídla navíc, protože se jednalo o degustaci, kdy se pokrmy nosily na stůl ve společných mísách a klienti si je pak brali na své talíře, neměli tedy vyloženě své vlastní porce. Co se konzumace nápojů týče, náklady na nápoje pro průvodce v každém z podniků je minimální. Pokud by na prohlídkách konzumovali klienti i průvodci, prohlídka by měla větší smysl a pro všechny zúčastněné by to bylo příjemnější. 3.1.2 Propagace Druhým velkým nedostatkem byla propagace. Ze strany majitele nebyla aktivita při propagaci projektu viditelná. Potom, co nechal vytvořit webové stránky a nechal vytisknout brožurky a vstupenky, nechal propagaci na svých dvou kolezích, kteří měli domluvit spolupráci s hotely. Jeho kolegové propagovali projekt v některých hotelích třikrát, pokaždé však jednali s jiným pracovníkem. Při jednání s různými pracovníky bylo vidět, že si mezi 36
sebou hotelový zaměstnanci, zejména concierge a recepční, předávají informace špatným způsobem, protože i po třetí návštěvě daného hotelu o projektu jeho zaměstnanci neměli vůbec ponětí. Několikrát bylo majiteli Prague Food Tours navrhnuto, aby rozeslal tzv. „reminding emails“, což v překladu znamená připomínkové emaily a jsou to emaily přicházející od firem, které připomínají svým partnerům nebo zákazníkům, že na trhu stále existují a že jejich služby jsou dobře hodnoceny a tím je pomyslně pobízejí k tomu, aby o jejich služby měli také zájem. Tyto emaily by se neměly podceňovat, protože mohou být, co se týká reklamy a propagace, pro firmu velmi důležité. Po tom, co přestaly z ničeho nic chodit z hotelů po prohlídkách poptávky, majitel náhlé změně v poptávání prohlídek nerozuměl a své kolegy obviňoval z nedostatečné aktivity a špatné komunikace s hotely. Pokud by ovšem tvůrci projektu rozesílali „reminding emails“ alespoň třikrát do týdne, v hotelích by se o Prague Food Tours vědělo a recepční či concierge by měly větší tendenci ho hostům nabízet.
3.2 Doporučení pro případnou realizaci podobného projektu Pokud by chtěl někdo vytvořit podobný projekt jako Prague Food Tours, bylo by třeba nepodcenit přípravu a také projektu věnovat dostatečné množství času. V následujících podkapitolách jsou uvedeny a popsány body, na které by neměl zapomínat nikdo, kdo podobný projekt vytváří. 3.2.1 Průzkum trhu Při úvaze o realizaci projektu je nezbytné mít dostatek informací o současné situaci na daném trhu, aby bylo možné rozhodnout, zda je projekt vůbec možné realizovat a jaký je jeho potenciál. Toto jsou oblasti, které jsou při takovém rozhodování nejpodstatnější:
Poptávka po produktu
Kdo je potencionálním zákazníkem - cílový segment
Konkurence
Vývoj trhu
37
Se všemi tyto aspekty je nutné počítat jak při tvorbě business plánu projektu, tak v celém jeho průběhu, kdy se podmínky neustále mění a je zapotřebí flexibilně reagovat na změny na trhu. 3.2.2 Analýza konkurence Při podnikání dochází k permanentní soutěži mezi podnikem a jeho konkurencí. Při začátku podnikání každého z nás v nějakém oboru nastat dvě situace: 1. Konkurence již existuje a je třeba ji dostatečně analyzovat 2. Konkurence neexistuje, ale lze předpokládat, že se brzy na trhu objeví (iPodnikatel, 2014) 3.2.3 Výběr podniků Výběr podniků, do kterých by skupinka s průvodci chodila degustovat pokrmy, je třeba nepodceňovat. Jedná se totiž o jeden z nejdůležitějších kroků při přípravě takového projektu v rámci gastronomického cestovního ruchu. Dobré i špatné gastronomické podniky existují ve všech světových zemích. V České republice a tedy také v Praze je mnoho restaurací, které nabízejí českou kuchyni. Pokud však chceme turisty či klienty oslnit dobrou národní kuchyní, musíme podniky, které budeme navštěvovat vybrat velmi pečlivě. Klienti by si měli pochutnat na pokrmech i na nápojích a mělo by se jim líbit i prostředí, ve kterém konzumují. Zároveň by daný gastronomický podnik, ať už se jedná o restauraci, kavárnu či vinárnu, měl být schopný a ochotný dát naší firmě množstevní slevu či výhodnější cenu na všechny konzumované pokrmy a nápoje. Pokud tento podnik není ochotný vytvořit nám lepší cenové podmínky pro návštěvu tohoto podniku s našimi klienty, pak pro nás tento podnik přestává být atraktivní. Je v zájmu našem ale i daného podniku, abychom se na ceně konzumovaných pokrmů dohodli, protože pro nás to bude finančně výhodnější a oni získají stálou klientelu a i nejspíš dobré recenze na jejich podnik. 3.2.4 Výběr cílového segmentu Výběr cílového segmentu je také jednou z nejdůležitějších částí vytváření podobného projektu. Pokud chceme podnikat v jakémkoli tržním prostředí, musíme si zvolit, jaký typ zákazníka by měl chtít náš výsledný produkt. V tomto případě tedy, pro jakého klienta vytváříme naše prohlídky a komu se chceme zalíbit.
38
Záleží jen na nás, zda chceme naši nabídku produktů, čili prohlídky, přizpůsobit mladší klientele nebo klientele v produktivním věku nebo zda se chceme zaměřit spíše na seniory. Můžeme se také zaměřit na rodiny s dětmi, což by však v případě gastronomických prohlídek po velkém městě mohl být problém. Zaměření nabídky na mladší klientelu sebou nese i nižší ceny produktů, protože mladší lidé, ať už jsou to studenti či pracující většinou nemají velké množství peněz na utrácení. Klientela v produktivním věku bývá z pohledu ekonomického finančně nejvýhodnější, protože bývá všeobecně finančně zaopatřená. Senioři, tedy ti aktivní a movití, jsou segmentem nejlepším, protože chtějí vyzkoušet všechno nové a za takové akce utrácejí spoustu peněz, je to s nimi však pro průvodce náročnější časově a také psychicky. 3.2.5 Nabídka produktů V případě jakéhokoli podnikání je nutné vědět, v čem chceme podnikat a jaký bude náš výsledný produkt popř. produkty. V případě prohlídek jako mělo Prague Food Tours by si měl tvůrce projektu ujasnit, kolik prohlídek by měla firma dělat a jakého typu by měly prohlídky být. Gastronomické prohlídky mohou být s výkladem o historii daného města, kde se prohlídky konají nebo nemusí, mohou se lišit také městskou čtvrtí, po které se provádí, tedy i různými gastronomickými podniky a celkovou nabídkou pokrmů a nápojů, mohou se lišit v jazykových variantách atd. Je vhodné, aby se jednotlivé produkty (prohlídky) držely určitého tématu a tomu odpovídaly i navštěvované podniky. Takto ucelené balíčky se dají jednodušeji pojmenovat a také na zákazníka více působí jako komplexní produkty. V zásadě se dá doporučit postup, kdy se jako první zvolí zaměření prohlídky a až následně se vybírají její komponenty. 3.2.6 Výběr členů do týmu Při výběru členů do týmu průvodců je nutné dbát na to, aby byli dostatečně kvalifikovaní. Jak už bylo zmíněno v teoretické části této práce, průvodce by měl mít teoretickou znalost v oblasti, o které vypráví klientům, měl by být tolerantní, přátelský, organizačně schopný a hlavně by měl plně ovládat jazyk, který bude v komunikaci s klienty využívat. Nejdůležitějším aspektem při výběru vhodného průvodce je to, zda má dostatečný entuziasmus k tomu bavit klienty po celou dobu prohlídky a zajistit si pozornost. Při prohlídkách typu Prague Food Tours si mají klienti hlavně užít příjemně strávený večer a úkolem průvodců je to zajistit. 39
3.2.7 Propagace Propagace jakéhokoli produktu je pro fungování podniku důležitá, protože pomocí propagace či marketingu se produkt dostává do povědomí potencionálních klientů. Prague Food Tours využilo propagaci pomocí webových stránek, brožurek a prostřednictvím čtyř a pěti hvězdičkových hotelů, kdyby se však k propagaci využilo více prostředků, projektu by se nejspíš vedlo mnohem lépe. Reklamní brožurky podobného projektu by bylo dobré dát do hotelů, penzionů, hostelů i ubytoven, do informačních center, ale také je poslat i do zahraničních cestovních kanceláří, kde by bylo dobré daný projekt představit a nabídnout tamním pracovníkům také nějakou provizi z prodeje. Rozhodně se také vždy vyplatí využít internetové reklamy a také sociálních sítí, protože je v dnešní době využívá obrovské množství lidí. Tu nejlepší reklamu však dělají sami lidé. Ti si mezi sebou totiž sdělí zkušenosti pozitivní i negativní, ať ústní formou, či na sociálních sítích a internetu všeobecně. 3.2.8 Cenová politika Po tom, co si podnikatel rozmyslí, v čem chce podnikat a zjistí, kolik ho budou stát veškeré náklady na daný projekt, musí na základě analýzy konkurence stanovit cenu jeho produktu. Cena nesmí být o moc větší, než je cena podobného konkurenčního produktu, naopak by neměla být ani moc nízká, aby mohla pokrýt veškeré náklady na vytvoření produktu.
40
Závěr Tato bakalářská práce se věnovala analýze projektu Prague Food Tours, jakožto zajímavému pražskému projektu a produktu gastroturismu. Cílem této práce bylo zejména popsat podnikatelský plán a potenciál tohoto projektu a také najít a popsat příčiny jeho neúspěchu a vytvořit seznam doporučení pro případnou realizaci podobného projektu. Vycházela jsem z osobních zkušeností z práce na tomto projektu, protože jsem se, jak už bylo zmíněno, na jeho realizaci podílela. V teoretické části je představen pojem gastroturismus, jeho dělení, podpora v České republice a jeho různé projevy v Praze. Jsou zde uvedeny i různé gastronomické akce a festivaly, které se v Praze odehrávají. Dále je v práci popsána problematika kulturních odlišností při podnikání v cestovním ruchu a cestování všeobecně. Kvůli zaměření práce na projekt Prague Food Tours, který poskytoval průvodcovskou činnost, je v této práci také popsáno, jak by taková průvodcovská činnost měla vypadat a kdo ji může vykonávat. Analytická část se věnuje celkovému představení projektu, jeho konkurenci, českému pohostinství a SWOT analýze projektu, kde byly sepsány jeho silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Největší konkurencí pro Prague Food Tours byla firma Taste of Prague, jejímž produktem se tvůrci Prague Food Tours inspirovali, produkty těchto dvou firem byly tedy velmi podobné. Ostatní konkurenční firmy nepředstavovaly velkou hrozbu, protože jejich produkty jsou oproti Prague Food Tours, založené spíše na konzumaci nápojů, než jídla. Jelikož šlo v projektu především o poskytování průvodcovských služeb, nebyly do začátku nutné výraznější finanční investice a objem podnikání byl tedy omezen hlavně organizačními schopnostmi vedení projektu. To také signalizuje velmi jednoduchý vstup na trh případné konkurence, která by měla možnost se podílet na využití poptávky po podobných produktech. Z finanční analýzy je zřejmé, že naplněnost jednotlivých prohlídek byla kritická pro jejich rentabilitu. Při účasti 3 zákazníků, tedy při minimální naplněnosti, odpovídal zisk cca 20 % peněz získaných ze vstupenky. V případě dvojnásobného počtu účastníků byla již ziskovost z každé prodané vstupenky dvojnásobná a celkový zisk prohlídky čtyřnásobný. S rostoucí naplněností se ale samozřejmě naopak snižoval komfort zákazníků. Stěžejním byl výběr vhodných kandidátů do týmu průvodců, na nichž kvalita projektu závisí nejvíce. Tomu napovídá také SWOT analýza, která dále poukazuje na hrozbu 41
spojenou s concierge jako jediným zdrojem zákazníků. Projekt měl posílit i ostatní prodejní kanály pro snížení závislosti na aktivitě zástupců hotelů, aby tak zabránil rizikům malého počtu zájemců o prohlídky. V návrhové části jsou popsány metody, jak se neúspěšnosti podobných projektů vyhnout a návrhy, jak postupovat při jejich realizaci. Základem je dobrý průzkum trhu a konkurence, na čemž je již možno sestavit kvalitní produkt, o který bude zájem v uvažovaném cílovém segmentu. Za stěžejní můžeme považovat dobře zvládnutou propagaci produktů a kvalitu vybraných průvodců. Zkoumanou hypotézu zmíněnou v úvodu potvrzuji, protože pražský gastroturismus má opravdu dobré možnosti růstu a neúspěch zkoumaného projektu nebyl zapříčiněn situací na trhu, ale hlavně nezvládnutím po organizační stránce. Kvalita českého pohostinství se vyvíjí pozitivním směrem a gastroturismus je i v České republice stále více oblíbený, proto mají takové projekty, jako je Prague Food Tours, velký potenciál.
42
Literatura AMASO. [online]. Staření. [cit. 5.4.2014]. Dostupné z: http://www.amaso.cz/cz/#stareni ATTL, P.; POLÍVKOVÁ, A.; STUDNIČKA, P. Zásady zpracování závěrečných prací. Praha: VŠH, 2012. ISBN 978-80-87411-22-9 ČESTR. [online]. Čestr. [cit. 10.4.2014]. Dostupné z: http://cestr.ambi.cz/ FOODPARADE. [online]. FoodParade. [cit. 1.4.2014]. Dostupné z: http://www.foodparade.cz/cs/o-foodparade2012.html GRAND CAFÉ ORIENT. [online]. Grand Café Orient. [cit. 10.4.2014]. Dostupné z: http://www.grandcafeorient.cz/index.php?id=historie&lang=cz GRAND RESTAURANT FESTIVAL. [online]. O festivalu.[cit. 1.4.2014]. Dostupné z: http://www.grandrestaurantfestival.cz/o-festivalu HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné a vysoké školy. 1. vydání, Praha: Fortuna, 2006, ISBN 80-7168-948-3 HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing a.s., 2003, 488 s., ISBN 80-247-0202-9 INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch I. 1. vydání, Praha: Oeconomica, 2004, ISBN 80-2450799-4 KONKURENCE PŘI PODNIKÁNÍ. iPodnikatel.cz. [online]. Konkurence. [cit. 1.4.2014]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Priprava-na-podnikani/konkurence-prirozenasoucast-podnikani-se-kterou-je-nutne-pocitat.html KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu, Grada, 2013, ISBN 978-80-2474603-6 MAURER, P. Nejezte blbě!, Radioservis, první vydání 2014, ISBN 978-80-87530-37-5 MIKROBLOGY.CZ. [online]. Pavel Maurer. [cit. 10.4.2014]. Dostupné z: http://www.mikroblogy.cz/pavel-maurer/ MONTANARI, M. Food Is Culture. 1. vydání, New York: Columbia University Press, 2006, 149 s., ISBN 978-0-231-13790-4
43
OBŮRKOVÁ, E., ORSÁKOVÁ, Š. Ochutnejte Českou republiku, B4U Publishing, první vydání 2010, ISBN 978-80-87222-12-6 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, Grada, 2011, ISBN 978-80-247-3750-8 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vydání, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002, 448 s., ISBN 80-239-0152-4 PRAGUE BEER TOURS. [online]. Prague Beer Tours. [cit. 1.4.2014]. Dostupné z: http://www.prague-beer-tours.com/beer-home-page/ PRAGUE FOOD FESTIVAL. [online]. O festivalu. [cit. 15.4.2014]. Dostupné z: http://www.praguefoodfestival.cz/o-festivalu PRAGUE PUB CRAWL. [online]. Prague Pub Crawl. [cit. 1.4.2014]. Dostupné z: http://www.pubcrawl.cz/en/prague-pub-crawl?id=13 PRAGUEWELCOME.CZ. [online]. Praha ve statistikách. [cit. 1.4.2014]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/cs/infocentrum-b2b/info-servis/praha-ve-statistikach/ GASTRONOMIA BOHEMICA. [online]. Představení GABO. [cit. 1.4.2014]. Dostupné z: http://www.gastronomia-bohemica.cz/o-gabo TASTE OF PRAGUE. [online]. Prague Food Culture Food. [cit. 1.4.2014]. Dostupné z: http://www.tasteofprague.com/prague-food-culture-tour/ TRIPADVISOR. [online]. TripAdvisor. [cit. 1.4.2014]. Dostupné z: http://www.tripadvisor.com/ SEIFERTOVÁ, V. a kol. Průvodcovské činnosti, Grada, 2013, ISBN 978-80-247-4807-8 ŠRONĚK, I. Kultura v mezinárodním podnikání, Grada, první vydání 2000, ISBN 80-2470012-3 VEGRICHT, L. Gastroturistika. Culinary art of living [online]. 2013 [cit. 10.4.2014]. Dostupné z:http://www.culinaryonline.cz/clanky/cestovani/gastroturistika/ VINOGRAF. [online]. Koncept Vinografu. [cit. 15.4.2014]. Dostupné z: http://vinograf.cz/koncept-vinografu
44
Seznam příloh Příloha 1 - Brožura Prague Food Tours Příloha 2 - Vstupenka na Prague Food Tours
45
Příloha 1 - Brožura Prague Food Tours
46
Příloha 2 – Vstupenka na Prague Food Tours
47
