VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Nikola Micková

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Nikola Micková

Analýza města Poděbrady jako destinace cestovního ruchu

Bakalářská práce

2015

1

Analýza města Poděbrady jako destinace cestovního ruchu

Bakalářská práce

Nikola Micková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s. r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-06-05 E-mail: [email protected]

Praha 2015 2

Bachelor´s Dissertation

These Analysis of the Town Poděbrady as a Destination of Travel Bustle

Nikola Micková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 2015-06-05 E-mail: [email protected]

Prague 2015 3

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza města Poděbrady jako destinace cestovního ruchu“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

……………………. Nikola Micková

V Praze dne 05. 06. 2015 4

Děkuji vedoucí své bakalářské práce Mgr. Monice Klímové za cenné připomínky a rady při zpracování této práce.

5

Abstrakt MICKOVÁ, Nikola. Analýza města Poděbrady jako destinace cestovního ruchu. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Celkový počet stran 90. Bakalářská práce je zaměřena na analýzu města Poděbrady jako destinaci cestovního ruchu. Cílem této bakalářské práce je sestavení přehledu o cestovním ruchu ve městě Poděbrady a navržení řešení na zlepšení služeb pro posílení rozvoje cestovního ruchu, která vzejdou z analýzy současného stavu, provedené formou dotazníkového šetření a zjištěných statistických údajů. Výzkumným problémem práce je otázka, zda je město Poděbrady připraveno, za využití veškerého potenciálu, které městu přinášejí přírodní, technické, historické a kulturní atraktivity města a jeho bezprostředního okolí, najít a odhalit další možné rezervy ve zlepšení nabídky služeb návštěvníkům Poděbrad a zvyšování cestovního ruchu. Při psaní práce byly použity metody analýzy, deskripce jednotlivých atraktivit města Poděbrady a statistického zpracování dat. Rovněž bylo použito metody komparace v případě některých atraktivit. Pro účely zjištění dalších zajímavých informací byla zvolena metoda empirického průzkumu, dotazování - sběru primárních dat, realizovaná formou dotazníkového šetření, telefonického dotazování a řízeného rozhovoru. První teoreticko-metodologická část práce se zabývá vymezením teoretických pojmů, které souvisejí s cestovním ruchem. V této části je uveden a vymezen pojem cestovního ruchu a jeho stručná historie vážící se k městu Poděbrady, jeho druhy a formy a především předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Analytická část je vypracovaná na základě analýzy a dostupných statistických údajů. Statistické údaje byly znázorněny do tabulek a grafů pro přehlednější orientaci. Tato část se zabývá zhodnocením nabídky cestovního ruchu v Poděbradech a seznámením se s atraktivitami tohoto města a jeho okolí. Jsou zhodnocena ubytovací a stravovací zařízení, dopravní dostupnost a možnosti využití volného času. Návrhová část obsahuje nedostatky zjištěného stavu a současně návrhy a doporučení, které by mohly vést ke zlepšení služeb v oblasti cestovního ruchu ve městě.

6

Klíčová slova: cestovní ruch, destinace cestovního ruchu, město Poděbrady, novodobá historie cestovního ruchu, předpoklady rozvoje cestovního ruchu, účastník cestovního ruchu

7

Abstract MICKOVÁ, Nikola. These Analysis of the Town Poděbrady as a Destination of Travel Bustle. [Bachelor ́s dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague 2015. Number of pages 90. This Bachelor's Degree work is focused on an analysis of the town of Poděbrady as a tourism destination. The aim of this work is to present an overview of tourism in Poděbrady and to propose solutions for improving services in order to boost the development of tourism based on an analysis of the current situation, conducted via questionnaire and using determined statistical data. A research problem related to the work is the issue of whether Poděbrady is prepared, using all of its potential from the natural, technical, historic and cultural attractiveness of the town and its direct surroundings, to find and uncover other potential ways of improving the range of services offered to visitors to Poděbrady and increasing tourism levels. This work was authored using a method involving analysis, description of individual points of attraction in Poděbrady and statistical data processing. A comparison method was also used in the case of certain points of attraction. For the purposes of determining other interesting information, the method of empirical research was used, involving surveying and collecting primary data via questionnaire. The first theoretical part of the work focuses on definition of the theoretical terms related to the tourism sector. This part specifies and defines the term "tourism" and its brief history in the town of Poděbrady, its types and forms and mainly also expectations for development of tourism. The analytical part has been prepared based on an analysis and available statistical data. The statistical data have been presented in tables and graphs for clearer orientation. This part focuses on evaluating the range of offered tourism services in Poděbrady and familiarisation with the points of attraction in the town and its surroundings. Accommodation and dining facilities are evaluated, along with traffic and transport accessibility as well as options for spending free time.

8

The proposal part specifies the shortcomings of the determined situation and presents suggestions and recommendations that could improve tourism services in the town. Key words: Destination of Travel Bustle, Developtment of Travel Bustle, Modern History of Travel Bustle, Participant of Travel Bustle, Preconditions for the Developtment, Travel Bustle Town Poděbrady

9

Obsah ÚVOD……………………………………………………………………………………..14 1 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST ………………….…………………...17 1.1 Vymezení pojmu cestovní ruch……………………………………………………...17 1.2 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu……………………………………………...18 1.3 Cestovní ruch a jeho formy a druhy…………………………………………………19 1.4 Vymezení pojmu účastník a destinace cestovního ruchu…...………….…………....21 1.5 Vývoj cestovního ruchu ………………………..…………………..………….…….21 2 ANALYTICKÁ ČÁST…………………………………………………………….…...23 2.1 Charakteristika města Poděbrady……………………………………….….………..23 2.2 Historie města Poděbrady…………………………………………………….……...24 2.3 Destinace a atraktivity cestovního ruchu ve městě a okolí………………………….26 2.3.1 Přírodní atraktivity……….…………………………………………………….….26 2.3.2 Kulturně-historické atraktivity……………………….…………………………....28 2.3.2.1 Zámek Poděbrady…………………………………………………….……….....28 2.3.2.2 Sakrální architektura………………………………………………….………….29 2.3.2.3 Významné profánní stavby……………………………………………………....30 2.3.2.4 Sochařská výzdoba města………………………………………………..............31 2.3.3 Polabské muzeum Poděbradech…………………………………………………...31 2.3.4 Slavníkovské hradiště v Libici nad Cidlinou……………………………………...33

10

2.4 Lázeňský cestovní ruch………………………..…………………….………………...34 2.5 Lázně Poděbrady, a.s………………………………………………..………………....35 2.6 Ubytovací zařízení a gastronomické služby…………………………………………...39 2.7 Infrastruktura cestovního ruchu……………………………………………………….42 2.7.1 Ubytovací objekty…………………………………………………………………...42 2.7.2 Zařízení poskytující stravování…..……………………………………………….....43 2.7.3 Společenská a kulturní zařízení……………………………………………………...44 2.7.4 Zařízení pro relaxaci a sport………………………………........................................45 2.7.5 Dopravní infrastruktura……………………………………………………………...48 2.7.6 Dopravní dostupnost Poděbrad…….………………………………………………..51 2.8 Podpora cestovního ruchu ve městě Poděbrady………………………….…………....51 2.9 Propagace města a lázní………...…………………………..........................................52 2.10 SWOT analýza města Poděbrady………………….……............................................54 2.11 Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření...…………………………..…………56 3 NÁVRHOVÁ ČÁST……………………………………………………………………81 ZÁVĚR……………………………………………………………………………………85 LITERATURA……………………………………………………………….…………..87 PŘÍLOHY ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA (vyhodnocené dotazníky)

11

Seznam tabulek Tab. 1 – Návštěvnost Polabského muzea v Poděbradech v roce 2014 Tab. 2 – Statistika návštěvnosti Lázně Poděbrady, a.s. od 1. 1. 2014 – 31. 12. 2014 Tab. 3 – Rozdělení ubytovacích zařízení a jejich kategorie Tab. 4 – Lůžková kapacita v lázeňských ubytovacích zařízeních Tab. 5 – Názvy a typy ubytovacích zařízení ve městě Poděbrady Tab. 6 – Názvy a kategorie stravovacích zařízení Tab. 7 – Ceník půjčovny sportovních potřeb v hotelu Golfi v roce 2014 Tab. 8 – Cena víkendových balíčků pro dvě osoby v golfovém klubu Poděbrady Tab. 9 – Cena jednotlivých druhů výcviků v jezdeckém klubu Tab. 10 – Tabulka s přehledem parkovacích míst v Poděbradech Tab. 11 – Tabulky s přehledem o bezplatném a placeném parkování v Poděbradech Tab. 12 – SWOT analýza města Poděbrady

12

Seznam grafů Graf 1 – Pohlaví respondentů Graf 2 – Věk respondentů Graf 3 – Vzdálenost bydliště respondentů od destinace Graf 4 – Návštěvnost Graf 5 – Motivace návštěvy Graf 6 – Propagace destinace Graf 7 – Důvody návštěvy destinace Graf 8 – Druh přepravy do destinace Graf 9 – Služby pro motoristy Graf 10 – Služby pro cykloturisty Graf 11 – Dopravní značení a značení cyklostezek v destinaci Graf 12 – Délka pobytu respondentů Graf 13 – Spolucestující Graf 14 – Zvolený typ ubytování v destinaci Graf 15 – Stravovací zařízení v destinaci Graf 16 – Úroveň veřejného stravování v destinaci Graf 17 – Cena za ubytování a stravování Graf 18 – Využití informací důležitých pro výběr destinace Graf 19 – Pořádek a čistota v destinaci Graf 20 – Nejzajímavější místa v destinaci Graf 21 – Bezpečnost v destinaci Graf 22 – Vztahy respondentů a místních Graf 23 – Nebezpečná místa v destinaci Graf 24 – Líbí/nelíbí

13

ÚVOD Město Poděbrady a jeho okolí disponuje nesmírným historickým, přírodním a kulturním bohatstvím, které je nutným předpokladem pro další rozvoj městského cestovního ruchu. S tímto bohatstvím jsem měla možnost se seznámit před deseti lety coby pacient Lázní Poděbrady, a.s. Během měsíčního pobytu jsem si uvědomila, že Poděbrady jsou opravdu krásné město, ale zároveň vykazují jistou provinčnost a určitou míru zanedbanosti. Po deseti letech, které mezitím uběhly, je změna k lepšímu patrná na první pohled. Zajímalo mě, zda i přes veškeré pozitivní změny, které nastaly, je stále ještě v Poděbradech prostor pro zlepšování nabídky služeb a rozvoj cestovního ruchu. Město Poděbrady je především spojováno s lázněmi, nicméně lázeňský cestovní ruch je sice převažujícím druhem cestovního ruchu, ale nikoli jediným. Lázeňský cestovní ruch je pro město základním úhelným kamenem a podmínkou pro rozvoj dalších významných forem cestovního ruchu. Jak je pro strategii rozvoje města důležitá oblast cestovního ruchu, jednoznačně vyplývá z dokumentu s názvem Strategický plán rozvoje města Poděbrady do roku 2025 z prosince 2008, kde mezi devíti klíčovými oblastmi rozvoje stojí lázeňství a cestovní ruch na prvním místě. (http:// www.strplan.mesto-podebrady.cz). Ve své bakalářské práci se pokusím poukázat na jednotlivé formy a druhy cestovního ruchu. Ve městě se totiž nachází množství historických, kulturních a technických památek, které se rovněž velkou měrou podílejí na bilanci cestovního ruchu a nabízí jistý, ale prozatím nerozvinutý, potenciál. V lázeňském městě Poděbrady v současnosti žije zhruba 13500 obyvatel a přibližně stejné množství turistů a lázeňských hostů, kteří město každoročně navštíví. Jedná se o ohromné množství návštěvníků, kteří přispívají k rozvoji města Poděbrady. To je velký závazek pro město. Poděbrady proto musí každoročně investovat spoustu finančních prostředků do hmotných i nehmotných investic z důvodu zlepšování služeb pro návštěvníky města. (http://www.polabi.com/o-polabi/turistickeinformacni-centrum-podebrady/o-podebradech -1/). Důležitým dokumentem pro město je Strategický plán rozvoje města Poděbrady do roku 2025, který byl schválen dne 17. 12. 2008 na jednání zastupitelstva města. Plán rozvoje je základním oficiálním dokumentem, který určuje, jakým směrem bude pokračovat vývoj města do budoucnosti. Tato strategie dává prostor nejen městu, ale také hlavně dalším 14

institucím, organizacím, podnikatelům, neziskovému sektoru a občanům podílet se na jeho realizaci, a to i v oblasti cestovního ruchu. (http:// www.strplan.mesto-podebrady.cz). Cílem této bakalářské práce je sestavení přehledu o cestovním ruchu ve městě Poděbrady a navržení řešení na zlepšení služeb pro posílení rozvoje cestovního ruchu, která vzejdou z analýzy současného stavu, provedené formou dotazníkového šetření a zjištěných statistických údajů. Sekundárním cílem, který jsem si v této práci vytýčila, je vymezení, popsání a zhodnocení některých atraktivit města Poděbrady jako nástroje turistického rozvoje města. Způsob a metody, kterými jsem se rozhodla tento cíl naplňovat, spočívají v deskripci atraktivit, popsání současného fungování jednotlivých druhů a forem cestovního ruchu v destinaci, ve vyhodnocení a kvantifikaci stávající infrastruktury cestovního ruchu a ve specifikaci orgánů a organizací, které se buď trvale, nebo jen dočasně spolupodílejí na eskalaci cestovního ruchu v Poděbradech. Při práci využiju metodu analýzy, dále metodu deskripce jednotlivých atraktivit města Poděbrady a statistického zpracování dat. Rovněž jsem použila metodu komparace v případě některých atraktivit. Jako nástroj získání primárních informací jsem zvolila metodu empirického průzkumu, dotazování - sběru primárních dat, realizovanou formou dotazníkového šetření u 157 respondentů, dále formy řízených rozhovorů a telefonického dotazování. Bakalářskou práci jsem, v zájmu naplnění cíle práce, rozdělila do několika samostatných kapitol. V první (teoreticko-metodologické části) jsou pojmenovány a vymezeny některé základní teoretické instituty vztahující se k cestovnímu ruchu, především k lázeňskému cestovnímu ruchu. Tuto část jsem zpracovala za pomoci odborných zdrojů. Vycházela jsem například z ekonomických monografií, z Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 – 2020, z internetových stránek příslušných orgánů a organizací působících v cestovním ruchu v České republice a v Poděbradech ap. Obsahem druhé (analytické) části této práce je zhodnocení nabídky cestovního ruchu v Poděbradech a seznámení se s atraktivitami tohoto města, především lázní a jeho přilehlého okolí. Jsou zhodnoceny ubytovací a stravovací zařízení, dopravní dostupnost a možnosti využití volného času. Tato část obsahuje analýzu statistických dat zjištěných dotazníkovým šetřením 157 respondentů. Získané statistické údaje jsem převedla do

15

tabulek a grafů pro přehlednější orientaci. V této části práce jsem si stanovila dvě hypotézy, které bych ráda potvrdila, nebo vyvrátila. První hypotéza zní: „Nejméně 50 % návštěvníků, kteří město Poděbrady navštíví, přijedou za účelem sportovního vyžití.“ Druhá hypotéza zní: „Nejméně 50 % návštěvníků, kteří město Poděbrady navštíví, se zdrží pouze na jeden den.“ Informace k této části práce jsem dále čerpala převážně z umělecko-historické literatury a regionálně historických publikací, z městských

propagačních brožur, katalogů,

regionálního tisku, telefonických i řízených rozhovorů, z některých statistických údajů uvedených na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, z dokumentu Strategického plánu rozvoje města Poděbrady do roku 2025 atd. Ve třetí části (návrhové) poukazuji na nedostatky zjištěného stavu a současně uvádím návrhy, které by mohly vést ke zlepšení služeb v oblasti cestovního ruchu ve městě a nalákat další turisty. Pro zlepšení rozvoje cestovního ruchu navrhuji různá obecná i konkrétní doporučení. Návrhy řešení pro posílení rozvoje cestovního ruchu ve městě vycházejí z analýzy současného stavu provedeného formou dotazníkového šetření a zjištěných statistických údajů.

16

1 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST 1. 1 Vymezení pojmu cestovní ruch Cestovní ruch lze velmi obtížně definovat. Neexistuje žádná závazná definice, neustálý vývoj cestovního ruchu a jeho absolutní neukončenost způsobují potíže s časovou i věcnou platností jakékoli v minulosti vzniklé definice. Existuje celá řada definic, které odrážejí a vycházejí z historického vývoje cestovního ruchu, odrážejí vlastní subjektivistické chápání teorie cestovního ruchu různých autorů, akceptují dané politické, ekonomické, kulturní a geografické prostředí. V zásadě se dají vypozorovat dva základní přístupy ke zkoumání teorie cestovního ruchu. Jedním z nich je chápání cestovního ruchu odvozené od subjektivních příčin lidí (např. zájmy, záliby, pocity) a druhý přístup je materiální a objektivní. Vychází z objektivních potřeb člověka a jeho možností materiálových. (Petrů, 2007, s. 28). Podstatou cestovního ruchu je pohyb, přesun, stěhování lidí z jednoho místa na jiné z důvodů využití volného času, poznání, rekreace a spojení mezi lidmi. Začátek 20. století je také začátkem vědeckého zkoumání společenského jevu zvaného cestovní ruch. Do počátku 90. let se tímto jevem zabývalo mnoho vědců, kteří přišli z různými definicemi cestovního ruchu počínaje J. Stradnerem, W. Mongenrothem ze zahraničních vědců až po B. Černého V. Dohnala a J. Kašpara z českých vědců. (Attl, Nejdl, 2011, s. 9-12). Na mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu v kanadské Ottawě pořádané Organizací spojených národů a Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) v roce 1991 byla přijata jeho první všeobecně přijímaná definice. Tato konference pro statistické sledování vymezila a definovala cestovní ruch jako „Činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (Z. Petrů, 2007, s. 28). Přechodná doba byla pro statistické účely omezena jedním rokem pobytu u mezinárodního cestovního ruchu a u domácího dobou nepřesahující šest měsíců. Z této definice kromě taxativně zmíněných základních charakteristických rysů vyplývají ještě další, jako například mnohoodvětvovost či mnohoresortnost, které postihují skutečnost, že se na cestovním ruchu podílí celá řada odvětví a resortů. Naposledy řešilo definici cestovního

17

ruchu a koncepci státní politiky cestovního ruchu Ministerstvo pro místní rozvoj, které je koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící na trhu cestovního ruchu.1 V recentní zahraniční i české literatuře (Attl, Nejdl, 2011, s. 7-8) se můžeme někdy setkat i s analogickým

pojmem

cestovního

ruchu

tzv.

„turismem“.

Výhodou

takového

pojmenování je internacionální forma slova a větší jazyková srozumitelnost. 1.2 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Základní podmínkou vzniku, ale především rozvoje druhů a forem cestovního ruchu, je trvalý rozvoj výrobních sil, který podmiňuje růst ekonomiky a tím i růst cestovního ruchu a zejména pak trvale nastolené mírové podmínky života společnosti a celého širšího teritoria. Dalšími podmínkami jsou podle Petrů (2007, s. 6) ekonomické, ekologické, demografické, pracovní, materiálně technické a administrativní. Ze všech uvedených předpokladů vyplývá nezbytnost motivace jako důležitého faktoru cestovního ruchu. Bez motivace by nebyl cestovní ruch. J. Connell a S. Page (2009, s. 5) za motivaci označují soubor potřeb či stavů, jež nutí každého z nás ke konkrétním činům, prostřednictvím kterých dokážeme tyto potřeby uspokojit. Motivace tedy je odrazem psychického stavu člověka a ta je dále ovlivněna různými vlivy vnějšího prostředí. Za velmi důležitý předpoklad dalšího rozvoje cestovního ruchu osobně považuji existenci vstřícného právního rámce cestovního ruchu, jako souboru stávajících právních norem podílejících se na právní jistotě a komformtabititě cestování. Jinými slovy řečeno, vytvoření takového právního rámce, který vytváří právní podmínky účasti na zahraničním i domácím cestovním ruchu, na vzájemných vztazích mezi účastníky a zahraničními či domácími cestovními kancelářemi a různými poskytovateli služeb. Zmiňuji se o tom v této práci z toho důvodu, že tento předpoklad je v literatuře, ze které jsem čerpala, trochu opomíjen. Z českých právních norem nejvyšší právní síly, které regulují nebo se dotýkají problematiky cestovního ruchu, bych zmínila například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, zákon č. 19/1993 Sb., celní zákon, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon a zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Dále sem patří různé mezivládní dohody o zrušení vzájemné vízové povinnosti, o Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014-2020 je k dispozici na http://www.mmr.cz. 1

18

vzájemné spolupráci v oblasti cestovního ruchu apod. Velký vliv na rozvoj cestovního ruchu v České republice měl vstup do Evropské unie k 1. 5. 2004. Z výčtu právních norem je zřejmé, že chybí zákon o cestovním ruchu, který by v jednom právním dokumentu upravoval problematiku cestovního ruchu, práva a povinnosti subjektů cestovního ruchu, zásady, rozpočet apod. Podmínky rozvoje tedy můžeme rozdělit na obecné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a specifické. Mezi obecné předpoklady patří ekonomická, technická a technologická vyspělost státu, která vytváří předpoklady pro realizaci subjektu, pro existenci volného času a pro sebeuvědomování nových potřeb poznání subjektu. Mezi specifické předpoklady zahrnujeme existenci přírodních, kulturně historických atraktivit, existenci dopravních systémů, ubytovacích, stravovacích možností apod. 1.3 Cestovní ruch a jeho formy a druhy Cestovní ruch se člení na jednotlivé formy, které vycházejí ze zaměření cestovního ruchu při uspokojování specifických potřeb účastníka. Pozorujeme zde jakousi sociálněekonomickou podmíněnost základní vazby mezi subjektem jako nositelem činností a zážitků a jeho možnostmi. Formy cestovního ruchu se týkají a jsou definovány spíše motivací subjektu. Základními formami jsou: - Rekreační - Kulturně - poznávací - Sportovně - turistický - Lázeňsko - léčebný. S ohledem na rozmanitost cestovního ruchu je toto členění jen základní. Existuje celá řada dalších specifických forem, například cestovní ruch mládeže, seniorů, rodin s dětmi, kongresový cestovní ruch, agroturistika apod. Druhy cestovního ruchu jsou stejně rozmanité jako jeho formy. Týkají se více než motivace spíše způsobů realizace v závislosti na daných podmínkách, například podle místa pobytu, délky účasti, formy úhrady nákladů, způsobu a organizace zabezpečení služeb, ročního období apod. Můžeme tedy rozlišovat domácí, zahraniční a tranzitní 19

cestovní ruch. Podle délky účasti krátkodobý nebo dlouhodobý cestovní ruch, podle dalších zmíněných kritérií např. organizovaný či neorganizovaný cestovní ruch, skupinový nebo individuální apod. Důležité pro tuto práci bude také členění cestovního ruchu podle místa pobytu na městský cestovní ruch, venkovský nebo lázeňský. (Petrů, 2007, s. 28-33). Formy a druhy cestovního ruchu se pochopitelně překrývají a není někdy jednoduché určit přesnou kategorii. Obzvlášť pro téma, které jsem si vybrala, je tento způsob dělení na jednotlivé druhy a formy cestovního ruchu velmi zavádějící a nepřehledný. Proto se v současné době upouští od rozlišování forem a druhů cestovního ruchu. Je uplatňováno společné pojmenování, a to typ cestovního ruchu. (Malá, 2002, s. 15). Pro město Poděbrady je nejvýznamnější lázeňský cestovní ruch, který se řadí mezi lázeňsko - léčebný zdravotně orientovaný cestovní ruch, tj. rekonvalescence a léčení následků nemoci, zdravotních prevencí, rehabilitací v lázních či jiných ozdravných zařízeních. Lázeňství a cestovní ruch se vyvíjely historicky společně, jsou orientovány na člověka, regeneraci fyzických a duševních sil a k rozvoji jeho schopností. Tyto služby jsou vykonávány většinou mimo trvalé bydliště účastníka. Obě tyto činnosti navazují na další doplňkové služby, které jsou ekonomicky přínosné pro místo pobytu. Lázeňství využívá přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek daných oblastí. Léčebné lázeňství se řadí do systému zdravotní péče. Řídí ho Ministerstvo zdravotnictví České republiky, které jako jediné uděluje povolení pro provoz lázní a využívání léčivých pramenů. Pro město Poděbrady je dále typický sportovní cestovní ruch. V minulosti to byly především sportovní aktivity jako basketbal, golf nebo parkurové závody, které mají dlouholetou tradici. V současné době se vydává za sportem stále více návštěvníků. Nejoblíbenější sportovní aktivitou je in-line bruslení a rekreační rodinná cyklistika využívající rovinatý terén podél Labe. Někteří autoři (Horner a Swarbrook, 2003, s. 64) řadí aktivní sport a zájem o své zdraví mezi nejdůležitější motivační faktory cestovního ruchu. Podle D. Malcolma (2008, s. 19) je turistický sport definován jako: „…všechny formy aktivní i pasivní účasti na sportovních aktivitách organizovaných za komerčním nebo nekomerčním účelem, které si vyžadují pobyt mimo domov nebo pracoviště.“ Kulturní cestovní ruch nestojí v Poděbradech na předních příčkách, nicméně poděbradský zámek a organizované atraktivity organizované Městským kulturním centrem, jako např. festivaly, koncerty a divadelní představení, přilákají také dostatek návštěvníků do města. 20

1.4 Vymezení pojmů účastník a destinace cestovního ruchu Za účastníka cestovního ruchu považujeme, podle již výše uvedené rezoluce na Mezinárodní konferenci o statistice v cestovním ruchu z roku 1991, v prvé řadě návštěvníka, což je osoba, která cestuje mimo místo svého trvalého bydliště a nejedná se o cestu za prací. Dále je to turista, což je osoba, která se zdrží v navštíveném místě alespoň 24 hodin, tedy alespoň jednou v místě pobytu přespí a motivem jeho cesty je využití volného času (třeba zábava, dovolená, odpočinek, sport). Za poslední osobu, kterou můžeme nazvat účastníkem cestovního ruchu je výletník, což je jednodenní návštěvník. Turistická destinace se odlišuje od ostatních lokalit díky svým jedinečným vlastnostem. Aby se cestovní ruch v konkrétní destinaci rozvíjel, je nezbytně nutná kvalitní nabídka, která má za úkol vyhovět všem potřebám a požadavkům, kteří návštěvníci vyžadují. Turistická destinace neboli destinace cestovního ruchu se dá charakterizovat takto. Jedná se o místo kulturně nebo přírodně atraktivní. Je to místo, kde je dobrá materiálně technická vybavenost. Jsou zde ubytovací, stravovací a zábavní podniky. Je to místo dopravně dobře dostupné. Hlavní a nejdůležitější typy destinací z geografického pohledu řazené podle velikosti jsou: místo, region, země a stát, euroregion, případně světadíl. Přehledně a srozumitelně shrnul pojem destinace K. Nejdl: „Destinace je geografický prostor (resort, místo, region, stát), který si konkrétní návštěvník vybírá jako cíl své cesty. Obsahuje pro pobyt všechna nezbytná zařízení pro bydlení, stravování, zábavu a další atraktivity.“ (Nejdl, 2011, s. 49 - 79). 1.5 Vývoj cestovního ruchu Vývoj novodobého cestovního ruchu můžeme rozdělit do tří hlavních etap. Toto dělení na tři hlavní etapy je poplatné celému našemu území, stejně tak městu Poděbrady. Za hlavní rozlišovací znaky těchto etap považujeme druhy dopravních prostředků, základní motivaci a typologii účastníků. (Petrů, 2007, s. 12-20). 1. etapa do 1. světové války 2. etapa mezi dvěma světovými válkami 3. etapa po 2. světové válce

21

4. etapa po roce 1989 V historickém vývoji cestovního ruchu v Poděbradech měl v 19. století velký význam rozvoj železnice na našem území. V roce 1871 byla přes Poděbrady vedena rakouská severozápadní dráha. Na českém území probíhala výstavba hlavních tratí v letech 18691875. Hlavní tah Vídeň – Děčín procházel na českém území přes stanice Znojmo, Jihlavu, Nymburk, Ústí nad Labem, Střekov. Na zřízení dráhy v dané lokalitě se vždy vázaly další podnikatelské aktivity. V Poděbradech to bylo založení Roubíčkova lihovaru, Kerhartovy pily a cementárny atd. V roce 1876 byly založeny první poděbradské sklárny (Hrabětová, 1999, s. 14). Tyto změny vedly k nutnému většímu přesunu lidí a zboží. Cestovní ruch měl díky průmyslovému podnikání v Poděbradech dostatek ekonomických podmínek pro svůj rozvoj. Nižší vrstvy obyvatel měly díky zákonným změnám pracovního práva větší fond volného času. V roce 1905 byl objeven vydatný zdroj minerální vody. Začaly se stavět lázeňské budovy. Ve dvacátých a třicátých letech došlo k rozkvětu lázeňství. Během 2. světové války nastal naopak celkový útlum cestovního ruchu. Došlo k porušení jednoho ze dvou základních předpokladů vzniku a rozvoje cestovního ruchu, a to porušení mírových podmínek soužití. Během války bylo znemožněno volné cestováním po Evropě. Němci převzali do svých rukou správu lázeňských budov. Dalším negativním jevem pro cestovní ruch v Poděbradech bylo povalečné znárodnění rekreačních budov a rekreačních zařízení, které byly v soukromém vlastnictví. Devastace atraktivních turistických oblastí byla posledním velkým zásahem. K velkým změnám došlo po listopadové revoluci 1989. S otevřením hranic směrem na západ se uvolnila cesta cestovního ruchu oběma směry. K dalšímu uvolnění přispěla velká privatizace a restituce majetku. Původně znárodněné rekreační zařízení, pohostinství, turistická zařízení se vracely původním majitelům nebo byly zprivatizovány. Dochází ke stále většímu rozmachu nejen automobilové, ale i letecké dopravy a tím se otevírají nové destinace cestovního ruchu. Do roku 1989 bylo na území Československa devět cestovních kanceláří: CKM, Balnea, Čedok, Rekrea, Autoturist, Sport-Turist. Na území Slovenské Republiky: Slovakotherma, Slovakotour, Tatratour. Pro srovnání uvádím, že po r. 1989 došlo k rozvoji v cestovním ruchu, vzniklo cca. 6000 cestovních kanceláří a agentury organizací zaměřujících se na cestovní ruch.

22

2 ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Charakteristika města Poděbrady Město Poděbrady se nalézá v Polabské nížině ve východní části Středočeského kraje u řeky Labe. Leží zhruba 50 km od hlavního města Prahy a stejně tak daleko od krajského města Hradce Králové. Poděbrady leží mezi těmito městy na dopravní spojnici dálnice D11, což je pro město strategicky významné. Jedná se o město s rozšířenou působností. Správní obvod tvoří 35 obcí. Území města Poděbrady tvoří pět katastrálních území (Poděbrady, Polabec, Velké Zboží, Kluk a Přední Lhota) a mají devět městských částí. Okresním městem je Nymburk. Nejdůležitějšími městy z regionu Poděbradsko jsou Poděbrady, Městec Králové a Libice nad Cidlinou. Město Poděbrady zabírá plochu 33,7 km a má k 1. 1. 2013 13 986 obyvatel. (http//:www.czso.cz). Tím, že se město nachází v Polabské nížině v nadmořské výšce 190 m, má mírné klima. Průměrná roční teplota je 9 stupňů Celsia. Krajina je převážně rovinatá, místy vystupují kopce tvořené turonskými opukami. Nevyšším vrchem v okolí je Oškobrh (285 metrů nad mořem). Protékají tu řeky Labe, Cidlina a Mrlina. Střídají se zde vodní plochy, slepá labská ramena (nejznámější Skupice), rybníky, pískovcové jezero s lužními lesy. Ty najdeme v oblasti mezi Libicí nad Cidlinou a Velkým Osekem, tzv. Libický luh. Na Poděbradsku se nacházejí chráněná přírodní území, jako např. Národní přírodní rezervace Libický luh, Žehuňská obora, Žehuňský rybník. Okolí Poděbrad je díky úrodné půdě hojně využíváno v zemědělství. (http//:www.poděbradsko-region.cz). Poděbrady se nacházejí v centru nádrže podzemních vod vzniklých působením druhohorního moře. Rozpouštěním minerálních solí a obohacováním o oxid uhličitý postupně vznikla a na povrch vyvěrá voda, známá jako minerální vody Poděbradka. Ze strategického plánu rozvoje města Poděbrady se dozvídáme, že z celkového počtu obyvatel Poděbrad je 69, 5 % ve věku mezi 15 - 65 rokem. Z celkového počtu obyvatel se 96 % hlásí k české národnosti. Nejvíce obyvatel je zaměstnáno v průmyslu. (http:// www.strplan.mesto-podebrady.cz). Školství v Poděbradech pokrývá všechny úrovně vzdělávání a veškeré potřeby města a okolí. Nalezneme zde, jak předškolní vzdělávání, tak základní, střední, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělávání. Zdravotnictví je zde specializováno na léčebné lázeňské 23

potřeby návštěvníků. V Poděbradech chybí nemocnice, ale zdravotní péči zajišťují lékaři různých oborů v několika zdravotních střediscích. Ze známých osobností, které svůj život spojily na kratší či delší dobu, s městem musíme zmínit především českého krále Jiřího z Poděbrad. V Poděbradech se narodila matka spisovatele Franze Kafky, Julie Kafková (Löwy), malíř Ludvík Kuba, sochař generace Národního divadla Bohuslav Schnirch. Studovali zde krátce režisér Miloš Forman, režisérka Alice Nellis, dramatik a bývalý prezident Václav Havel, dirigent a skladatel Mário Klemens. Na místním hřbitově je pohřben spisovatel Bohumil Říha a v kostele Povýšení svatého Kříže císařský architekt a stavitel mnohých poděbradských staveb G. B. Aostallis. V neposlední řadě je s Poděbrady spojen život spisovatele a básníka Stanislava Kostky Neumanna, zpěvačky Marty Kubišové a Jitky Zelenkové, bratří Mašínů a Milana Paumera. (http//:www.abart.cz). Vlajka a znak města je tříbarevná. Základními barvami jsou bílá, žlutá a červená. V erbu města pozorujeme kvádrovanou hradební zeď vrcholící cimbuřím a s devíti stínkami, uprostřed s otevřenou bránou. Na vrcholu sedí černo - červená polcená orlice se zlatou zbrojí. Městská vlajka má tři pruhy (červený, žlutý, bílý) o stejné šíři. Poměr stran je 2:3. 2. 2 Historie města Poděbrady V Poděbradech a v blízkém okolí se nalézají velice příznivé podmínky, které zapříčinily osídlování tohoto místa již v mladší době kamenné. Osídlení okolí Poděbrad je doloženo archeologickými nálezy z této doby. Dokladem jsou pozůstatky kamenného slovanského hradiště. Etymologický původ slova Poděbrady má dvě podoby. První vychází ze staročeského „pod brody“, což znamená umístění města při brodu přes řeku Labe. Druhá verze vychází ze slovního spojení „podie brady“, tedy podle mužů, kteří si holili brady. Nejstarší písemná zmínka o městě Poděbrady pochází z roku 1223 a týká se Hroznaty z Poděbrad. Je to doba, kdy v Čechách vládl král Přemysl Otakar II., který inicioval v Poděbradech výstavbu gotického hradu s mohutnou válcovitou věží a který získal Poděbrady jako odúmrť v roce 1262. Hrad se za Otakara přeměnil v nedobytnou pevnost s mohutnými obvodovými zdmi. (Muk; Šamánková, 1985, s. 375). Největší rozkvět město zažilo za dob pánů z Kunštátu ve 14. - 15. století, kteří kromě Poděbrad vlastnili také 24

rozsáhlá teritoria ve východních Čechách a na Moravě. Roku 1351 dostal Poděbrady Boček, zakladatel poděbradské větve pánů z Kunštátu, od Karla IV. v léno a později do vlastnictví. Roku 1427 zdědil panství Jiří z Poděbrad, pozdější český král a roku 1472 je povýšil na město a opatřil jej nezbytnými právy a výsadami, pevnými hradbami a městským znakem. Dějiny Poděbrad jsou trvale a neoddělitelně spojeny s dějinami hradu a zámku, není proto možné se o historii zámku nezmínit důkladněji. První polovina 16. století v Čechách je příznačná konsolidací hospodářských poměrů a čilým stavebním ruchem. Nejinak tomu bylo i v Poděbradech. Nová zástavba se již dostala za městské hradby a napočítali bychom desítky nových hospodářských dvorců na předměstích města. V této době také Ferdinand I. přestavuje výrazně poděbradský hrad na renezanční zámek za pomoci císařských architektů Bonifáce Wohlmuta, Ulrica Aostallise a Hanse Tirola. V průběhu třicetileté, slezské a sedmileté války Poděbrady zažily velkou devastaci. Zámek se stal pro další období jen sídlem správy poděbradského panství. Změny k lepšímu se zámek dočkal až v souvislosti s korunovací Karla VI. na českého krále v roce 1723. Protože byla naplánována jeho cesta do Poděbrad, musely se na zámku provést nezbytné opravy, kterými byl pověřen český architekt F. M. Kaňka. V roce 1765 nechal Josef II. přeměnit zámek na kasárna v rámci reorganizace armády. K rozvoji Poděbrad, po poškození města, velmi pomohlo založení řady podniků, jako třeba vybudování cukrovaru, lihovaru nebo také vybudování železnice a především sklárny bratří Gerhatdtů, která byla vystavena okolo roku 1876. Další kapitola města se začala psát 1. srpna roku 1905, kdy byl objeven na druhém nádvoří poděbradského zámku silný minerální pramen. Po objevení léčivého pramene byly do tří let, tj. roku 1908 otevřeny Knížecí lázně, které zahájily historicky první lázeňskou sezonu. Lázně se velmi rychle staly srdcem cestovního ruchu a to díky své cenové dostupnosti, která vyhovovala všem vrstvám společnosti. V období mezi válkami se z města Poděbrady stalo nejvíce vyhledávané místo společensko-kulturního života, sportu a zábavy. V tuto dobu nechalo město na svých pozemcích vybudovat podle plánů urbanisty Františka Jandy celý dnešní lázeňský areál s kolonádami, parkem, vilovou čtvrtí. Nechalo navrtat nové minerální prameny a vystavělo zimní lázně, čímž se stal provoz lázní celoroční záležitostí. Architekt Janda dodal celému komplexu staveb pozdně secesní ráz a podařilo se mu urbanisticky dokonale propojit staré Poděbrady s lázněmi a dráhou. (Hrabětová, 1999, s. 7-17).

25

Největší rozkvět města byl přerušen na několik let 2. světovou válkou Po válce přešel zámek jako účelové zařízení pod správu ministerstva školství. V letech 1953-1983 byla v zámku dislokována Fakulta slaboproudé elektrotechniky ČVUT. V současné době je zde střední hotelová škola a Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy pro zahraniční studenty. Od roku 1992 jsou Poděbrady a současné lázeňské jádro s přiléhající lázeňskou čtvrtí prohlášeny památkovou zónou. V současné době pokračuje v Poděbradech bytová výstavba. 2.3 Destinace a atraktivity cestovního ruchu ve městě a okolí Destinace cestovního ruchu je oblast, která je atraktivní a výjimečná pro potencionální klienty. Jsou to oblasti, které prezentují danou atraktivitu a jsou základní složkou systému cestovního ruchu. Nabízí návštěvníkům rozvinuté služby, které jsou vzájemně propojeny. Daná lokalita se musí stále sebeprezentovat, vysílat nové impulsy a tím motivovat návštěvníky. Cílem je dlouhodobá koncentrace návštěvníků v určitém geografickém prostředí města nebo jiného místa, kde se rovnou tato nabídka atraktivit spotřebovává. Jedním z charakteristických prvků definice destinace cestovního ruchu je existence atraktivit. Nejpočetnější skupinou v Poděbradech jsou kulturně - historické a přírodní atraktivity. Vysoká koncentrace těchto atraktivit řadí město Poděbrady k destinacím s nejlepšími předpoklady pro rozvoj městského turistického ruchu. 2.3.1 Přírodní atraktivity Naučná stezka Labe - Skupice Do přírodních atraktivit můžeme zařadit v Poděbradech významné vodní toky, jezera, vzácné druhy fauny a flory. Je to dáno polohou města, které leží v nížinné oblasti při řece Labi. Krajině kolem Poděbrad se říká „zlatý prut země české“, protože patřila vždy k nejúrodnějším oblastem země. Řeka sebou přinášela vedle úrodného bahna dostatečnou vláhu pro okolní pole, poskytovala dostatek ryb rybářům a na své břehy přitahovala různé řemeslníky - mlynáře, lazebníky, pradleny pískaře ad. V minulosti řeka Labe značně meandrovala, než byla regulována. Nejčitelnějším pozůstatkem slepého ramene je jeden kilometr dlouhé labské rameno Skupice, podél kterého vede naučná stezka Skupice-Labe o 10 zastaveních. Návštěvník má možnost seznámit se s vzácnými rostlinnými a živočišnými 26

druhy. Z rostlin je to stulík, zlochan, puškvorec nebo netýkavka žláznatá, ze živočichů například ledňáček říční. Z vodních ploch je v Poděbradech zajímavé tzv. Jezero, které vzniklo v minulosti zatopením povrchových písečných dolů a které v současnosti slouží jako přírodní koupaliště. Pokud jde o zeleň, je z mapy města patrné velké množství parků a zeleně. Nejvýznamnějším je centrální lázeňský park ve středu města sloužící jako kolonáda nebo Sady S. K. Neumanna. Na levém břehu Labe nalezneme oboru založenou císařem Ferdinandem I. Krásná lipová alej vede podél Labe k soutoku s Cidlinou. Mezi lipami nalezneme jediný dub, zvaný zádušní, který je pod památkovou ochranou. (Hrabětová, 1999, s. 79-85). Lázeňský park Dnešní lázeňská kolonáda s lázeňským parkem začala vznikat postupně od roku 1910, když kníže Hohenlohe prodal městu Poděbrady Knížecí lázně i s přilehlým komplexem zahrad. Lázeňská kolonáda vede z hlavního poděbradského náměstí až k nádražní budově. Kolonáda rozděluje lázeňský park, který je hlavním krajinotvorným prvkem centra města. Kolonádu lemuje lipová alej. V parku se nachází kromě význačných a vzácných dřevin i mnoho uměleckých artefaktů. Vznik lázeňského parku se datuje k výstavbě význačných lázeňských budov, které kolonádu obklopují a utvářejí. Urbanistický koncept je dílem městského urbanisty architekta Františka Jandy, žáka Jana Kotěry. V roce 2002 byla zahájena revitalizace parku a nákladná oprava uměleckých soch a plastik umístěných ve veřejném prostoru. Dílčí úpravy parku probíhají dodnes. Při vstupu na kolonádu směrem od Jiřího náměstí je vlevo socha T. G. Masaryka od Otty Gutfreunda a vpravo busta Bedřicha Smetany z roku 1935 od Josefa Wagnera. V parku nalezneme i další sochy např. Antonína Dvořáka, sousoší od Jakuba Obrovského s názvem Pohled na ztracený ráj, Mateřská láska od Břetislav Bendy aj. Na kolonádě stojí dále hotel Libenský s tehdy nejmodernějším balneologickým zařízením z roku 1912 a hotel Bellevue - Tlapák z roku 1935. Zajímavým objektem na kolonádě je tzv. Prosklená kolonáda prof. Libenského se sklobetonovou kupolí nad pramenem minerální vody. Na druhé straně kolonády stojí dětská léčebna doc. Ladislava Filipa. Kolonáda je pohledově směrem od náměstí zakončena funkcionalistickou stavbou nádraží z let 19291935. (Hrabětová, 1999, s. 38-41). 27

Lázeňský park jsem zařadila do přírodních atraktivit, přestože jsem si vědoma toho, že park je tvořen řadou kulturně-historických atraktivit. Převažujícím faktorem však jsou přírodní podmínky a přírodní prostředí a rekreační ráz atraktivity. 2.3.2 Kulturně - historické atraktivity 2.3.2.1 Zámek Poděbrady Jedná se o původní vodní v kameni vystavený hrad se čtvercovým vnitřním nádvořím a mohutnou válcovou věží, který byl vybudovaný na břehu Labe ve druhé polovině 13. století. Fundátorem byl král Přemysl Otakar II. Další následnou gotickou přestavbu provedli Páni z Kunštátu v polovině 14. století. Tato přestavba měla převážně fortifikační charakter. V jižním křídle zámku se nachází velká síň, ve které byla později zřízena zámecká kaple. Tato síň byla pravděpodobně upravena na kapli až v 15. století. Kaple má středověkou freskovou výzdobu. Najdeme zde částečně zachovalý výjev Krista v mandorle, Samsona krotícího lvici a zápas Davida a Goliáše. V letech 1539-1585 byl podle návrhu Hanse Tirola zámek renesančně přestavěn. Přestavbu provedli císařský architekt G. B. Aostallis de Salla a kameník Giovannim Decampione. Dispozice zámku je od té doby zásadně nezměněna. Jde o klasickou stavební dispozici s gotickými reminiscencemi - tříkřídlého zámku s vnitřním dvorem, válcovou věží, předhradím a renesanční branou. Na místě mohutných hradeb vyrostly budovy zámeckého předhradí a vznikla renesanční zahrada. Od roku 1557 zámek přestavoval známý český dvorní architekt Bonifác Wohlmuth. Na hlavní renesanční bráně jsou patrné tři štukové znaky v průčelí. Jedná se o erb Habsburků, po levé straně český a po pravé straně uherský. Brána je ukončena nízkou balustrádou, která nahradila v 18. století snesenou hodinovou věž. Mohutná gotická válcová věž zvaná Hláska byla několikrát přestavována. Hláska byla původně ukončena jehlancovou střechou a dřevěným ochozem pro hlásného. Současnou podobu má z doby tereziánské přestavby v 18. století. Přízemí kdysi sloužilo jako hladomorna a vězení. Poslední větší úpravy zámku byly provedeny architektem F. M. Kaňkou v letech 17231727 a následně 1751-1757 ve stylu klasicistního baroka, kdy byla například zvýšená věž a o jedno patro též zvýšena všechna křídla zámku. Došlo rovněž ke sjednocení fasády zámku. (Muk; Šamánková, 1985, s. 375). 28

V sousedství hradní kaple se nachází místnost pojmenovaná jako rodná síň krále Jiřího. V současné době je v rodné síni krále Jiřího umístěna stálá expozice věnovaná rodáku z Poděbrad sochaři generace Národního divadla Bohuslavu Schnirchovi. V centru expozice se nachází model sochy sv. Václava, určený pro Václavské náměstí v Praze a modely trig pro výzdobu Národního divadla. 2.3.2.2 Sakrální architektura Proboštský kostel Povýšení svatého Kříže Gotický kostel postavený v polovině 14. století na místě staršího farního kostela a později přestavený v letech 1552-1562 císařským architektem G. B. Aostallisem de Salla, který zde v tutéž dobu přestavoval i poděbradský zámek. Kostel Povýšení sv. Kříže je trojlodním kostelem s pětiboce uzavřeným presbytářem a zaklenutý křížovou a hvězdicovou klenbou. V roce 1698 byla přistavěna barokní kaple Bolestné Panny Marie. Na přelomu 19. a 20. století byl kostel regotizován a vymalován secesní malířkou M. Urbanovou. Největší zajímavostí tohoto kostela je náhrobek stavitele mnohých poděbradských staveb G. B. Aostallise, který je zde pochován. V presbytáři se nachází reliéf Kristovy hlavy od Bohuslava Schnircha. (Poche a kol., 1980, s. 110-111). Havířský kostel Panny Marie Jedná se o původně o pozdně gotický kostel ze dřeva vystavěný roku 1516. Byl postavený na paměť a v místě popravy 10 kutnohorských havířů, vůdců povstání proti vrchnosti v roce 1496. Tento původní kostel byl v roce 1634 pobořen Švédy, ale o třicet let později opraven a opět vystaven. Na přelomu 19. a 20. století byl i tento kostel regotizován díky finanční podpoře Spolku pro dostavbu kostelíčka, založeného Janem Hellichem. U kostela se nachází zvonice, postavena koncem roku 1516. Současná podoba zvonice je replikou té původní, která vyhořela v roce 1921. Zajímavý je pseudogotický kamenný portál na západním průčelí kostela z roku 1896 podle návrhu Bohuslava Schnircha, kde je v tympanonu reliéf Nanebevzetí Panny Marie. (Poche a kol., 1980, s. 110-111).

29

2.3.2.3 Význačné profánní stavby Vila Vojtěcha Obereignera Jedná se o jednu z nejznámějších poděbradských vil, kterou postavil na konci současné promenády směrem k městu v ulici Havlíčkova č. p. 1 známý český architekt Josef Fanta. Postavil ji v době, kdy se v Poděbradech dosud ještě nic nevědělo o existenci léčivých pramenů. Nicméně postavení této vily bylo výrazem sebevědomí města a jejího kulturního života. Josef Fanta tuto romantizující vilu postavil pro syna prvního purkmistra Poděbrad Vojtěcha Obereignera (1853-1928), který se v roce 1895 podílel na prvním regulačním plánu města. Vila vznikla ze zachovalé zděné barokní stodoly, kterou Josef Fanta geniálně upravil pro bydlení. Je postavena v neorenesančním stylu se dvěma zrcadlově obrácenými štíty do hlavních ulic a boční fasádou obrácenou do lázeňského parku. Na první pohled oceníme romantický půvab vily, která je dekorativně vyzdobená půlkruhově zaklenutými okny s cihlovým ostěním, velkým litinovým oknem, schodištěm a plastickými, původně kolorovanými kamennými medailony. Nejnápadnější na celé vile je nápisová páska, na které je uvedeno: „Komu se nelíbí za moje na mým, ať sobě vystaví lépěji na svým.“ To byla reakce majitele vily na posměšné narážky okolí kvůli již tehdy nemodernímu vzhledu domu. (Hermanová, 2010, s. 91-92). Vila Kouřimka Mezi lety 1910-1914 dochází v Poděbradech k budování nového lázeňského areálu a spolu s ním i přilehlé vilové čtvrti. V tomto období vznikají nejenom lázeňské domy sloužící k léčení a ubytování pacientů lázní, ale i první apartmány v soukromích vilách. Nejdražšími pozemky se proto stávají pozemky v blízkosti lázeňských domů. Jedním ze šťastných vlastníků takového pozemku na nároží lázeňského parku a Sadové ulice byla Františka Geisselreiterová. Stavitelka pocházela z Kouřimi, a proto se domu později začínalo přezdívat Kouřimka. Tato vila byla navržená opět architektem Josefem Fantou. Nejednalo se o náhodu Františka Geisselreiterová znala architekta Fantu prostřednictvím svého švagra Vojtěcha Obereignera, pro kterého Josef Fanta v Poděbradech postavil vilu o 15 let dříve. Celá stavba byla dokončena v roce 1915. (Hermanová, 2010, s. 157-158).

30

Obě vily se vnějškově podobají, avšak vila Kouřimka je prosta jakéhokoliv plastického dekoru a sochařské výzdoby. Byla dokončena v roce 1915 a hlavními materiály jsou cihly a kámen. Vila má převýšené novorenesanční štíty zdůrazněné cihlovým nárožím a na hlavní fasádě půlkruhovým cihlovým rizalitem. Můžeme ji klidně zařadit do komplexu lázeňských domů, které v této práci popisuji, protože tato vila sloužila jako nejstarší penzion v Poděbradech pro lázeňské hosty, známá pod dřívější názvy Charitas a později penzion Kouřimka. (Hermanová, 2010, s. 157-158). V Lázních Poděbrady se nacházejí ještě další skvělé architektonicky řešené stavby jako například vila pro stavitele Josefa Fialu od Františka Jandy z roku 1910-1912 nebo funkcionalistická vila Josefa a Bohuslavy Šoltových od architekta Jaroslava Koska z let 1939-1940. Stará radnice Původní měšťanský barokní dům z roku 1775 sloužil jako radnice do 2. světové války. K radniční budově paří věž, která sloužila jako zvonička. Dnešní podoba radnice je novorenesanční. 2.3.2.4 Sochařská výzdoba města Ve městě Poděbrady se nachází velké množství zajímavých soch a plastik osazených jak ve veřejném prostoru, tak i v kostelech nebo budovách. Upozorním z celého množství pouze na dvě sochy, z nichž jedna pochází od již několikrát zmiňovaného Bohuslava Schnircha. Jedná se o jezdeckou sochu Jiřího z Poděbrad, která je umístněná na stejnojmenném náměstí. Socha zde byla osazena po velkém úspěchu, které se jí dostalo na Jubilejní zemské výstavě v roce 1891 v Praze. Druhou významnou sochou je mariánský sloup z roku 1765 se sochami sv. Václava, Prokopa, Vojtěcha a Floriána od neznámého sochaře. (Poche, 1980, s. 107–111). 2.3.3 Polabské muzeum v Poděbradech Vznik Polabského muzea je dáván do spojitosti s přípravami na Národopisnou výstavu českoslovanskou, která se konala v Praze v roce 1895. V roce 1902 došlo k založení muzejního spolku v Poděbradech. Základním impulsem vzniku bylo připojení sbírek 31

zakladatele a prvního předsedy muzea, místního lékárníka a také pozdějšího starosty města Poděbrady Jana Hellicha, které obsahovaly archeologické a historické předměty. Jednalo se prý o tak velký soubor předmětů, že původně zaplnily třináct místností. V roce 1906 se uvolnila budova bývalé chlapecké školy pro muzejní účely, kam byly tyto sbírkové předměty přeneseny. V této budově jsou sbírky dodnes. Úkolem Polabského muzea je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat doklady o vývoji přírody a společnosti na území okresu Nymburk. V současnosti patří mezi nejvýznačnější sbírkové soubory původní archeologická sbírka s 30 000 evidovanými předměty, dále sbírka numizmatická, drobné plastiky, skla apod. V uměleckohistorických sbírkách je také uloženo tzv. Poděbradské Dantanorama, což je soubor čtyřiceti sedmi plastik francouzského sochaře J. P. Dantana z 1. poloviny 19. století. Dalším významným sbírkovým souborem je více než 200 plastik sochaře a poděbradského rodáka Bohuslava Schnircha. (Hrabětová, 2013, s. 196-200). Polabské muzeum se sídlem v Poděbradech se nachází v několika domech, nedaleko kostela Povýšení svatého kříže. Má několik poboček. Jsou to vlastivědné muzeum Nymburk, ve kterém se nachází stálá expozice Bohumila Hrabala, dále Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, kde je architektonický skanzen. V Lysé nad Labem je umístněné muzeum zdejšího rodáka Bedřicha Hrozného, předního českého orientalisty a rozluštitele chetitského jazyka. Do Polabského muzea ještě patří Galerie Melantrich v Rožďalovicích, kde se pořádají příležitostné výstavy. V hlavní budově Polabského muzea v Poděbradech je v současnosti expozice polabské přírody, expozice pravěkých a středověkých dějin. Rovněž se zde nacházejí exponáty vztahující se k historii lázeňství v Poděbradech. V Polabském muzeu je otevřeno každý den kromě pondělí (úterý až neděle) od 9.00 do 17.00 hodin. Vstupné v Polabském muzeu je standartní - 40 Kč za dospělou osobu, zvýhodněné vstupné mají senioři, školáci a studenti do 26 let (20 Kč). Za rodinné vstupné se považuje vstupenka pro 2 dospělé osoby a 2-3 školáky (100 Kč). Předškolní děti mají vstup zdarma. Při konání přednášky je účtováno dvacet korun. (http:// www.polabskemuzeum.cz).

32

Tab. 1: Návštěvnost Polabského muzea v Poděbradech v roce 2014 Polabské muzeum v Poděbradech

Platící

Zdarma

Leden

305

50

Únor

282

26

Březen

1493

25

Duben

276

16

Květen

408

38

Červen

309

17

Červenec

275

40

Srpen

424

40

Září

264

18

Říjen

237

9

Listopad

414

23

Prosinec

544

29

Celkem

5231

331

Celkem osob dohromady

5562

Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací poskytnutých panem PhDr. Janem Vinduškou, ředitelem Polabského muzea. 2.3.4 Slavníkovské hradiště v Libici nad Cidlinou Nedaleko od města Poděbrady a necelý kilometr od soutoku Labe s Cidlinou se nachází nejstarší archeologické naleziště v okolí vztahující se k 8. století našeho letopočtu. V současnosti je pro řadu návštěvníků Poděbrad nejpřitažlivějším místem mírný vrcholek, kde byli v roce 995 vyvražděni Slavníkovci. V centru bývalého slavníkovského hradiště bylo uměle vyzvednuto nad okolní terén asi 30 cm zdiva, které znázorňuje půdorys některých objektů odkrytých v rozmezí let 1949-1953. Jedná se o stavbu předrománského kostelíka, palácové profánní stavby a brány slavníkovského hradiště. V samém centru bývalého hradiště je od roku 1964 nainstalován pavilon z mozaikových panelů s připomínkou historie těchto míst. Návštěvníci se mohou další podrobnosti dozvědět v 33

poděbradském muzeu nebo v budově obecního úřadu Libice nad Cidlinou, kde je stálá expozice „Památník slavníkovské Libice“ s modelem předrománského kostela s palácem. S ohledem na velký historický a kulturní význam obce Libice byla v areálu hradiště zřízena v roce 1961 archeologická rezervace. (Hrabětová, 2013, s. 13-18). V rámci přemyslovského státu se tehdy vytvořil samostatný kmen rozprostírající se na území dnešních východních a jižních Čech. Byl to kmen Charvátů v čele s vládnoucím rodem Slavníkovců. Sídlem tohoto kmene se v polovině 10. století stala právě Libice. Zakladatelem rodu byl Slavník, po jeho smrti převzal vedení Soběslav. Ten začal samostatně vystupovat v domácí i zahraniční politice, aniž by respektoval pokyny a politiku Přemyslovského knížectví. Rozpory s Přemyslovci vyvrcholily vyvražděním rodu Slavníkovců v roce 995. Z rodu Slavníkovců pocházel i jeden z nejvzdělanějších mužů tehdejší Evropy sv. Vojtěch, který se přímo v libickém hradě narodil v roce 956. V mládí se stal jeho učitelem libický kněz Radla, později Vojtěch navštěvoval církevní školu v Magdeburku. V roce 981 se stal v pořadí druhým českým biskupem po Sasu Dětmarovi. Avšak politické a morální poměry v Čechách po šesti letech služby sv. Vojtěcha vyhnaly z Čech. Společně s bratrem Radimem odešli do Říma a uchýlili se do benediktinského kláštera sv. Bonifáce a Alexia. Načas se sv. Vojtěch do Čech vrátil. Pomohl například založit benediktinský klášter v Praze na Břevnově. Poté, co se doslechl o vyvraždění svého rodu, odešel šířit křesťanství do Polska. V Prusku byl roku 997 pohany zabit. Jeho bratr Radim se stal po jeho smrti prvním polským arcibiskupem. Dva roky po smrti již byl Vojtěch svatořečen. Kníže Břetislav dovezl jeho tělo v roce 1039 zpět do Čech a dodnes spočívá ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. (Hrabětová, 1999, s. 85-88). Slavníkovské hradiště je otevřené celý rok bez vstupného. Doba prohlídky je 30 minut. 2.4 Lázeňský cestovní ruch Město Poděbrady je díky svému umístění ve Středočeském kraji nedaleko od Prahy a dobré dopravní dostupnosti jedním z nejnavštěvovanějších měst v tomto regionu. Za přísun turistů a hostů vděčí město především lázeňství. S rozvojem lázeňství ve městě došlo ke zvýšení cestovního ruchu a tím i zviditelnění města. Lázeňský cestovní ruch je pro město i samotné lázně důležitým zdrojem příjmů. Příjmy z lázeňského cestovního ruchu umožňují rozvoj podnikání jednotlivcům i podnikům. Tím 34

se ekonomická úroveň města zvyšuje a podílí se i na rozvoji nejbližšího okolí. Odráží se to také na zaměstnanosti obyvatel, kteří naleznou uplatnění jak v lázních, například v Lázně Poděbrady, a. s., Lázně Felicitas s.r.o., ale i v hotelích, restauracích, objektech nabízejících služby a další navazující subjekty. Město je bohužel závislé na sezonní migraci turistů a lázeňských hostů, ale to je problém všech českých lázeňských měst. 2.5 Lázně Poděbrady, a.s. Poděbrady mají status lázeňského města od roku 1905, kdy byl na nádvoří místního zámku nalezen první minerální pramen léčivé vody. V letošním roce zahajuje město 110. lázeňskou sezonu. Lázně poskytují ubytování cca 700 pacientům i komerčním klientům ročně. V Poděbradech působí dva subjekty, lázeňské společnosti, které jsou registrovanými zdravotnickými zařízeními a jsou členy Svazu léčebných lázní České republiky. Tyto subjekty schválené ministerstvem zdravotnictví se od komerčních lázní nebo ubytovacích zařízení působící v lázeňských místech odlišují tím, že k léčbě využívají místní přírodní léčivý pramen (zdroj) a jsou tedy akreditovanými registrovanými zdravotnickými zařízeními napojenými na zdravotní pojišťovny. (http://www.lecebne-lazne.cz/cs/o- svazulazni/o-svazu-lecebnych-lazni-cr). Prvním větším subjektem jsou Lázně Poděbrady, a.s. a druhým Lázně FELICITAS s.r.o. Lázně Poděbrady, a.s. jsou od založení zaměřeny na onemocnění srdce a cév. Léčí se zde zejména onemocnění oběhového systému, doléčení pacientů po operacích srdce, chronické formy ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu, cévní choroby, vysoký krevní tlak a žilní onemocnění dolních končetin, nemoci pohybového aparátu. Dále zde léčí pacienty po operacích a bolestivých stavů páteře a velkých kloubů, nemoci z poruch výměny látkové se specializací na pacienty s onemocněním diabetes mellitus, metabolické choroby včetně obezity. Novinkou v léčbě poskytovanou Lázněmi je Centrum časné rehabilitace, kam jsou pacienti přeloženi přímo z kardiochirurgické kliniky po operacích srdce na doléčení. Toto pracoviště je obdoba jednotky intenzivní péče, vybavené nejmodernějšími přístroji a umožňuje bezpečné sledování zdravotního stavu pacientů po operacích. Lázeňské pobyty lze dělit na léčebné pobyty s plnou nebo částečnou úhradou zdravotních pojišťoven a pobyty plně hrazené samoplátci. 35

Tyto pobyty hradí pojišťovny pouze občanům České republiky. Délka pobytu v lázních je u samoplátců kratší, než u klientů jejichž léčba je hrazená zdravotními pojišťovnami. Jejich pobyt trvá nejčastěji šest až dvanáct dní. Relaxační pobyty se rozlišují - dle počtu dnů (víkendové nebo týdenní wellness pobyty). Společnost Lázně Poděbrady dělí pobyty klientů na léčebné a relaxační. Tyto pobyty jsou sestavovány tak, aby se lišily v ceně i v nabízených procedurách. Všechny nabízené pobyty obsahují balíček léčebných ubytovacích, stravovacích a společensko-kulturních služeb. Léčba pacientů v lázních je komplexní a zahrnuje více než sto různých léčebných procedur, například koupele, masáže, pohybové procedury a mnoho dalších. Pro pacienty jsou dostupné veškeré základní vyšetřovací metody například EKG, echokardiografie, ergometrie apod. Komerční klienti jsou ti, kteří si pobyt v lázních hradí v plné výši sami. Lázně navštěvují jako samoplátci klienti čeští i zahraniční. Je jím nabízená široká škála pobytů. Jsou to týdenní, víkendové, relaxační a wellness pobyty, které mají za úkol ozdravení organismu a zlepšení zdravotního stavu lázeňských hostů. Jsou jím nabízeny i balíčky na míru složené z lázeňských procedur a ubytování v lázeňských hotelích. Na internetových stránkách (http://www.lazne-podebrady.cz) je klientům k dispozici celý sortiment lázeňských pobytů. Pobyty můžeme rozdělit na týdenní a delší pobyty a víkendové pobyty, lázně na zkoušku, lázeňský pobyt šitý na míru a speciální pobyty. Týdenní a delší pobyty jsou vyhledávány klientelou různého věku. Seniorům se nabízí například lázeňský pobyt pro seniory a pobyt pro seniory s lékařskou konzultací. Pro obě pohlaví lázeňský týden v Poděbradech, pro děti a maminky relaxační pobyt ap. Pobyty se cenově pohybují od 2600 Kč do 10690 Kč. Každý si může vybrat svůj pobyt, který mu nejlépe vyhovuje. Nejlevnější pobyty jsou na dva dny, dražší potom na týden až 12 dní. Víkendové pobyty. Tyto pobyty bývají v délce 2- 3 nocí. Jsou velmi oblíbené a mají různé názvy. Například víkend pro ženu a muže, relax pro muže, dámský víkend, prodloužený dámský víkend, dámská relaxace v týdnu, zámecký víkend, víkend pro dva. Do lázeňského pobytu šitého na míru řadíme preventivní, edukační, rehabilitační pobyty klientů, kteří si zaplatí pobyt se zaměřením na jejich onemocnění. Tyto pobyty se cíleně věnují léčbě diabetes mellitus, cévního systému, srdce a vysokého krevního tlaku. K této 36

skupině můžeme přiřadit i pobyty maminek s dětmi od dvou let, pobyty vánoční, velikonoční, silvestrovské, jarní na různý počet nocí. Pobyty šité na míru jsou pro individuální klientelu, která má svou představu trávení času v lázních. Klient si sestavuje sám svůj balíček. Tab. 2: Statistika návštěvnosti Lázní Poděbrady, a.s. od 1. 1.2014 – 31. 12. 2014 Počty

Dny ošetřovací Hotelové noci ČR

Průměr

příchody odchody počet

Věk

Pobyt

50

50

22

21

22

50

2

50

50

22

21

22

50

2

CZ

14625

14625

523

523

523

13

28

KLP děti

14625

14625

523

523

523

13

28

CZ

76414

76405

3635

3613

3694

66

21

KLP dospělí

76414

76405

3635

3613

3697

66

21

CZ

3817

3817

195

195

195

72

20

PLP

3817

3817

195

195

195

72

20

CZ

2174

107

107

107

66

20

PLP nebydlící

2174

107

107

107

66

20

ČR

51

21

21

21

69

2

PR

51

21

21

21

69

2

CZ

1930

74

74

74

42

26

Průvodci

1930

74

74

74

42

26

CZ

735

3

738

87

87

87

71

8

Samoplátci

735

3

738

87

87

87

71

8

POL

20

33

53

17

13

17

42

3

37

196

86

282

100

101

101

48

3

216

119

335

117

114

118

47

3

SVK Samoplátci cizinci SR, PL

Počty

Dny ošetřovací hotelové noci

Průměr

příchody odchody počet

věk

Pobyt

---

50

50

22

21

22

50

2

KLP děti

14625

14625

523

523

523

13

28

KLP dospělí

76414

76405

3635

3613

3697

66

21

PLP

3817

3817

195

195

195

72

20

PLP nebydlící

2174

107

107

107

66

20

PR

51

21

21

21

69

2

Průvodci

1930

74

74

74

42

26

Samoplátci

735

3

738

87

87

87

71

8

Samoplátci cizinci SR,

216

119

335

117

114

118

47

3

10891

1020

11854

1072

1116

1179

58

10

Samoplátci tuzemci

55469

4063

59520

13086

13076

13208

59

5

Celkem

164391

5205

169325

18939

18947

19321

59

9

PL Samoplátci cizinci ostatní

Zdroj:Vlastní zpracování na základě informací poskytnutých panem Ing. Petrem Valentou, ekonomickým ředitelem Lázní Poděbrady, a.s.

38

2.6 Ubytovací zařízení a gastronomické služby V nabídce ubytovacích zařízení Lázně Poděbrady, a.s. je sedm objektů. Jedná se o Hotel Zámeček s restaurací Modrý salonek, Hotel Zimní lázně, Hotel Libuše, Hotel Libenský, Hotel G-REX, ortopedické Rehabilitační centrum Máj a Léčebna Dr. L. Filipa. Celková kapacita ubytovacích zařízení je 719 lůžek pro léčebné pobyty pacientů i pro komerční pacienty a lázeňské hosty. Ubytování je většinou v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích. Hotely mají v nabídce také apartmány. Ubytovací zařízení musí svým stavebním uspořádáním a vybavením umožnit pohodlné bydlení na více nocí. (Orieška, 1999, s. 45). Tab. 3: Rozdělení ubytovacích zařízení a jejich kategorie Ubytovací zařízení a jeho kategorie

Lázeňské ubytovací zařízení

Hotel ****

Hotel Zámeček

Hotel ***

Hotel Libuše, Hotel Libenský, Zimní Lázně, Hotel G-REX

Penzion

Máj

Zdroj: Vlastní zpracování za pomoci údajů z http://www.lazne-podebrady.cz/lazenskeobjekty/. Z tabulky č. 3 vyplývá, že nejrozšířenějším typem ubytování jsou hotely ***. Hotel **** je zastoupen pouze Hotelem Zámeček, který je nejmodernějším hotelovým komplexem v Poděbradech. Tab. 4: Lůžková kapacita v lázeňských ubytovacích zařízeních Lázeňské ubytovací zařízení

Lůžková kapacita v ubytovacím zařízení

Hotel Zámeček ****

42

Hotel Libuše ***

64

Hotel Zimní Lázně ***

90

Hotel G-REX ***

116

Hotel Libenský ***

202

39

Penzion Máj

114

Léčebna DR. L. Filipa

80

Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací z http://www.lazne-podebrady.cz/lazenskeobjekty/. Gastronomické služby Lázně poskytují pacientům kromě komfortního ubytování i gastronomické služby. Hosté mají většinou plnou penzi v hotelu, kde jsou ubytováni. Tyto stravovací zařízení v rámci své kapacity nabízejí pacientům i dietní stravu (podle typu onemocnění). Strava je ležícím pacientům donášena na pokoje. (Orieška, 1999, s. 57). Cena se odvíjí i od počtu hvězdiček hotelu. Hotel Zámeček **** a restaurace Modrý salonek Tento hotel je nejmodernějším hotelovým komplexem v Poděbradech. Představuje unikátní architektonický skvost z 20. let minulého století. Je umístěn uprostřed velké zahrady na místě bývalého druhého panského dvora. Od roku 1931 je v majetku lázeňské společnosti. V roce 2009 proběhla velkorysá rekonstrukce, která přeměnila hotel na moderní čtyřhvězdičkový komplex. Perlou hotelu je Modrý salonek, který je využíván jako hotelový bar a kavárna, hostům je k dispozici nepřetržitě po celý rok. Hotel si zakládá na kvalitní gastronomii a specializuje se na koncept české kuchyně s aktuálním gastronomickým

kalendářem.

(http://www.lazne-podebrady.cz/lazenske-objeky/hotel-

zamecek-3). Zámeček je vhodný i pro pořádání komorních akcí. Nabízí jednání v konferenční a kongresové místnosti. Je ideální pro pořádání kongresů, seminářů a dalších firemních akcí. Hotel Libuše *** Jedná se o menší hotel v bezprostřední blízkosti lázeňské kolonády. Hotel byl v roce 2010 rekonstruován. Klientům poskytuje komfortní pokoje, ojedinělý restaurant s klenutými prostory. Restaurace nabízí výběr z menu. V sezoně je k dispozici i zahradní restaurace, pořádají se zde i taneční večery. Hosté, kteří nejsou omezeni žádnou dietou, si vybírají z nabídky více pokrmů. (http://www.lazne-podebrady.cz/lazenske-objeky/hotel-zamecek-3). 40

Hotel Zimní Lázně *** Tento hotel je též nově zrekonstruovaný, je spojen proskleným, krytým koridorem s hotelem Libenský. V hotelu se nachází jídelna s kapacitou 100 míst. Gastronomické zázemí je hostům poskytnuto v hotelu Libenský. Tento hotel je vhodný i pro náročnější klientelu. Hotel G-REX *** Nejmladší lázeňský hotel z roku 1996 je situován mezi Jiřího náměstím a lázeňskou kolonádou. Součástí hotelu je centrum časné rehabilitace, které umožnuje rychlejší rekonvalescenci klientů po operaci srdce. Klientům hotelu je stravování zajištěno v restauraci, jejíž jídelníček je upraven se zaměřením na klienty po invazivní léčbě. Jelikož jsou zde strávníci po časném překladu po operaci, stravují se přímo v lůžkové části. Hotel Libenský *** Historicky nejstarší hotel, který se může pyšnit svou exkluzivní polohou uprostřed lázeňské kolonády. Stravu, kterou určuje lékař na základě vstupní prohlídky podle povahy onemocnění, dodržuje pacient po celou dobu pobytu. Restaurant Libenský má dvě jídelny s kapacitou pro tři sta strávníků. Nabízí rozšířenou nabídku dietních pokrmů s možností individuálního stravovacího plánu, ale i výběr z menu. Hotel Libenský disponuje vlastní kavárnou

s

letní

terasou.

(http://www.lazne-podebrady.cz/lazenske-objekty/hotel-

libensky/). Rehabilitační centrum Máj Toto ortopedické rehabilitační centrum bylo otevřeno v dubnu roku 2013. Centrum Máj nabízí nadstandardní péči pacientům hned po operaci velkých kloubů. (http://www.laznepodebrady.cz/lazenske-objekty/penzion-maj/). Lázně Poděbrady, a.s. již mnoho let provozují přímo na lázeňské kolonádě kavárnu Viola, která je nově zrekonstruovaná od dubna roku 2009. Tato kavárna neslouží jen lázeňským hostům, ale i široké veřejnosti. Pořádá mnoho akcí a besed a pro rodiny s dětmi nabízí dětské

menu

i

s

dětskými

hrami.

objekty/kavarna-viola/). 41

(http://www.lazne-podebrady.cz/lazenske-

2.7 Infrastruktura cestovního ruchu ve městě Infrastruktura cestovního ruchu a její analýza je důležitá pro rozšíření a rozvíjení cestovního ruchu v turistické oblasti. Město Poděbrady za to vděčí hlavně lázeňství, se kterým se ve městě rozšířily ubytovací, stravovací, kulturní, sportovní, rekreační služby. Infrastrukturu cestovního ruchu můžeme členit na materiálně - technickou základnu (ubytovací objekty, stravovací zařízení, společenské a kulturní zařízení, sportovní a rekreační), dále dopravní infrastrukturu a ostatní služby. 2.7.1 Ubytovací objekty Do této kategorie můžeme zařadit ubytovací lázeňské objekty a ostatní ubytovací objekty. Umožňují turistům, lázeňským hostům a ostatním účastníkům cestovního ruchu ubytování s přenocováním, poskytnutí doplňkových služeb a potřeb mimo jejich trvalé bydliště. Ve městě se nachází ubytovací zařízení v různých kategoriích a cenových relacích. Nejvyšší kategorií jsou hotely ****, ***, penziony, ubytovny, kemp a ostatní zařízení. Ubytovací zařízení ve městě Poděbrady je nutno rozlišit na lázeňská a ostatní zařízení. Ubytovací zařízení lázeňská jsou pojednána v předchozí kapitole. Ostatní ubytovací zařízení ve městě Ve městě je nejčastější a nejpočetnější kategorií ubytovacích zařízení penzion. V těsném závěsu jsou hotely. Tab. 5: Typy a názvy ubytovacích zařízení ve městě Poděbrady Typ ubytovacího zařízení

Počet Název ubytovacího zařízení ubytovacích zařízení

Hotel ****

5

Art Hotel Poděbrady, Lázeňský Hotel Park, Hotel Bellevue- Tlapák, Spa Hotel Felicitas, Hotel Zámeček

Hotel ***

10

Hotel Junior, Hotel Bílá Růže, Hotel Soudek, Hotel Oferus, Hotel Golfi, Golf Club, G-REX, Hotel Libenský, Libuše, Zimní Lázně

Penzion

23

Alfa, Čokoláda, Dagmar, Flídr, Fontána, Jiřka, Křižovatka, Lovas a Lovas, Na Střelnici, Na Zámku, No. 150, Ostende, Radost, Rondel, Sport, Na Tenise, U Linhartů, Petr Mlejnek, Ljubica, U Jelínků, Villa A. Málka,

42

Apartmán: Rafael, Retro-P Kemp- chatky

2

Autokemp Golf, Restaurace na Cidlině (chatky)

Internáty a ubytovny

4

Penzion Ostende, Koleje ÚJOP, Internát SZŠ a SOŠ Poděbrady, Léčebna Dr. L. Filipa

Zdroj: Vlastní zpracování na základě získaných informací z http://ipodebrady.cz/restaurace 2.7.2 Zařízení poskytující stravování Poděbrady, jako ostatní lázeňská města se zvýšeným turistickým ruchem mají větší počet stravovacích zařízení. Síť stravovacích zařízení je pestrá a rozmanitá. Jsou zde zařízení typu: restaurace, hostinec, kavárna, cukrárna, bar, vinárna, čajovna, fast food, jídelny. Největší počet zařízení je zastoupen restauracemi, kavárnami, cukrárnami a bary. Tab. 6: Názvy a kategoriestravovacích zařízení Kategorie stravovacích zařízení

Počet

Konkrétní stravovací zařízení

Restaurace

24

Hotelové restaurace: Bellevue- Tlapák, Bílá Růže, Golfi, Junior, Orfeus, Soudek, Zámeček, Spa Hotel Felicitas Pizzerie: Bello Mondo, Trattoria, Severino Penzion a hospůdka U Linhartů Čínské restaurace: Hong- Kong, Na Ostende Restaurace: Bikers club, Allegro, Labská Marina, Lovas a Lovas, Na Kempu, Na Střelnici, Obora, Savoy, V Pivovaře, U Langrů

Kavárny a cukrárny

11

Kavárny: Café Oliver, Café Charlotte, Kavárna Na Zámku, M Café, Kafíčko, Kavárna Galerie klub Cukrárna- Kavárna: Jakub, Boja, Tu-zex Cukrárna U Reinvaldů

Čajovna

1

Setkání

Vinotéky

4

Vinotéka Kluk, Kvalitní víno, U kostela, Na Kolonádě

Ostatní

1

Výletní a restaurační loď Král Jiří

43

Zdroj: Vlastní zpracování na základě získaných informací z http://ipodebrady.cz/restaurace 2.7.3 Společenská a kulturní zařízení Do této kategorie můžeme zařadit divadlo, dvě galerie, kino, muzeum, knihovnu. Provoz těchto kulturních zařízení zajišťuje odbor kultury a školství městského úřadu, Městské kulturní centrum Poděbrady a soukromí investoři. Městské divadlo Divadlo Na Kovárně - Na Zámku je kapacitně menším divadlem. Nachází se v malebném prostředí Poděbradského zámku. Divadlo bylo založeno roku 1861 a s mírnými změnami funguje do dnešních dnů. V roce 2000 došlo k rekonstrukci tohoto divadla. Kromě divadelních představení se zde pořádají i koncerty a přednášky. Zámecký biograf Poděbradský biograf je umístěn v těsném sousedství zámeckého divadla, na 1. nádvoří Poděbradského zámku. Kinosál je využíván i pro přednášky a diskuze. Městská knihovna Byla založena roku 1872 jako Občanská knihovna v přízemí Staré radnice na náměstí Jiřího z Poděbrad. V současnosti je přestěhována do budovy na náměstí T. G. Masaryka 1130. Galerie Na lázeňské kolonádě v budově Centrálních lázní najdeme Galerii Ludvíka Kuby. Druhou galerií, kterou ve městě najdeme, rovněž na lázeňské kolonádě, je Galerie V. Obě galerie se zaměřují na díla současných výtvarných umělců. Společenské prostory K pobytu v lázních neodmyslitelně patří i společenské a kulturní vyžití, které vyplňuje pacientům volný čas a napomáhá k upevnění psychické pohody. (Orieška, 1999. s. 43). Na lázeňské kolonádě se nachází Kongresové a kulturní centrum, které ve svých prostorech (dva velké sály) poskytuje kulturní vyžití jak lázeňským hostům, tak i klientům spojených 44

s cestovním ruchem ve městě. Pro návštěvníky jsou zde pořádány konference, semináře, koncerty, plesy, rauty a další. Nově zrekonstruovaný Hotel Zámeček **** má též v nabídce sál k pořádání podobných akcí. Oba objekty jsou ve správě Lázně Poděbrady, a.s. 2.7.4 Zařízení pro relaxaci a sport Lázeňské město Poděbrady díky své poloze u řeky Labe a umístění v Polabské nížině, nabízí návštěvníkům různorodé sportovní vyžití. K tradičním sportovištím hojně navštěvovaným hosty města patří zejména golfové hřiště Golfového Klubu Poděbrady a golfové tréninkové středisko Albatros Golf. Budova místní Sokolovny byla zrekonstruována na víceúčelové sportoviště, nachází se zde bowling, Squash Relax, volejbal, biliard, nohejbal, minifotbal a další. Mezi další sportovní zařízení ve městě patří fotbalový stadion Jiskra, zimní stadion, hala pro míčové hry a sportovní hala Bios. Další sportovní aktivitu poskytuje Jezero, bývalý pískový lom. Rozkládá se na ploše 260 hektarů. Je využíván nejen k vodním sportům, ale i k relaxaci. K areálu patří i ON AIR aréna, kde se pořádají různé kulturní akce. Její kapacita je tisíc návštěvníků. Areál je v sezóně otevřen od 9.00 - 22.00 a vstup na koupaliště je 40 Kč na den, děti a senioři 20 Kč. Na břehu jezera byl v roce 2012 vybudován Beach Volleyball Poděbrady. Získal si velkou oblibu. Pořádají se zde letní kempy a kroužky pro děti, začátečníky i pokročilé. Do letních kempů se mohou přihlásit děti od 5- 15 let. V nabídce je i dětský týdenní kemp za 600 Kč na osobu + 600 Kč za stravu. (http://www.beachpodebrady.cz). Labská cyklostezka Cyklistická stezka č. 19 začíná v Nymburku, vede přes obce Kovanice a Chvalovice až k poděbradské jízdárně a Havířskému kostelíku, odkud lze pokračovat k hydroelektrárně přes novou lávku na druhý labský břeh a pokračovat dále do Libice nad Cidlinou, nebo se vrátit po opačném břehu zpět do Nymburka. Cyklistická stezka č. 24 je součástí Labské trasy budované z Pardubic do Magdeburgu. Vede po pravém břehu Labe, po zpevněném asfaltovém povrchu. Délka trasy z Libice nad Cidlinou až do obce Byšičky a je dlouhá cca 40 km. Rekreačním tempem jí lze ujet za 3 45

hodiny. (http://ipodebrady.cz/cyklotrasy). Město Poděbrady, podle vyjádření tiskové mluvčí Mgr. Lenky Hotovcové, uvažuje o rozšíření cyklostezek, zejména proto, aby odvedly část cyklistů a bruslařů z labské cyklostezky, která v exponovaných časech je téměř neprůchodná. Aktuálně bylo odsouhlaseno turistické značení napojení cyklostezky na novou trasu přes Sadskou a Nymburk zpět do Poděbrad. Město uvažuje také o cyklostezce na Pňov-Předhrádí a do Otřepes, která by se napojila na Páteckou cyklostezku. Papírovou cyklistickou mapu lze obdržet v turistickém informačním centru v Poděbradech. Pro informaci uvádím ceník půjčovny základních sportovních potřeb v Poděbradech v roce 2014. Domnívám se, že nabídka služeb pro in-line bruslaře, turisty a cyklisty není v Poděbradech dostatečná. Nacházejí se zde pouze dvě provozovny, které nemají víkendový provoz. Tab. 7: Ceník půjčovny sportovních potřeb v Hotelu Golfi v roce 2014 Sportovní potřeby- půjčovny

Cena Hodina

Den

Trekingové kolo

60,00 Kč

250,00 Kč

In- line brusle

50,00 Kč

200,00 Kč

Hole pro Nordic Walking

30,00 Kč

120,00 Kč

Koloběžka (pro děti i dospělé)

50,00 Kč

200,00 Kč

Půjčovné

Zdroj:

Vlastní

zpracování

na

základě

využití

informací

z http://www.

hotelgolfi.cz/cz/hotel/doplnkove-sluzby/pujcovna-sportovnich-potreb. Golfový Klub Poděbrady byl založen v roce 1961. Rozkládá se na ploše 100 hektarů. V roce 2000 bylo hřiště zvětšeno na 18 jamek. Zázemí pro golfisty je v budově postavené v rondokubistickém stylu z roku 1922. V současné době je návštěvníkům nabízeno kromě členství i ubytování s tzv. balíčky. Členství v klubu - vstupní poplatek je pro dospělou osobu je 24900 Kč a pro seniory nad 60 let 19900 Kč. Pro ilustraci uvádím níže v tabulkách náklady na hru. (http://www.golfpodebrady.cz/).

46

Tab. 8: Cena víkendových balíčků pro dvě osoby v golfovém klubu Poděbrady Balíček pro dva- všední den na 2 noci

4 800,00 Kč

Balíček pro dva- víkend na 2 noci

5 900,00 Kč

Zdroj:

Vlastní

zpracování

na

základě

získaných

informací

z

http://www.golfpodebrady.cz/vyhodne-baliky/ Albatros Golf Resort je konkurenční golfové hřiště. V golfovém klubu jsou nabízeny lekce s profesionálními trenéry, intenzivní jednodenní, dvoudenní a třídenní kurzy. V areálu je možno se přihlásit do golfové školy. Cena profesionálního trenéra je od 250 Kč za 30 minut. (http://www.albatross.cz/cs/). Tab. 9: Cena jednotlivých kurzů v Albatros Golf Resortu Jednodenní kurz

1 990,00 Kč

10x 30 minut Dvoudenní kurz

2 850,00 Kč

16x 30 minut Třídenní kurz

3 600,00 Kč

21x 30 minut

Zdroj: Vlastní zpracování na základě poskytnutých informací z http://www.albatros. cz/cs/hriste/cenik. Tenisové hřiště LTC TJ Poděbrady Jeho historie sahá na přelom 19. a 20. století. Současný areál byl založen v roce 1923. Klub má zhruba 250 členů. V tenisovém areálu se nachází penzion se dvaceti dvěma lůžky. Cena za lůžko za noc je 280 korun. Pořádají se zde tenisové turnaje, soustředění, prázdninové školy mládeže. Členství v klubu: Hráč starší 18 let, který již nestuduje 3000 Kč, senioři 1000 Kč, studenti 1000 Kč. Poplatek za pronájem kurtu na jednu hodinu od 30 – 90 Kč. (http://www.ltcpodebrady.cz/).

47

Jezdecký klub Obora Poděbrady Historie jízdárny sahá do 16. století. Roku 1950 bylo založení jezdeckého Sokola. V dalších letech přestavba stájí, šatny, klubovny, sedlovny, kryté haly, tribuny (400 míst) a další. V roce 2006 zasáhla klub stoletá povodeň a v roce 2013 vznikl Jezdecký klub Obora Poděbrady. Pro ilustraci uvádím níže v tabulce ceny za jednotlivé služby v jezdeckém areálu. (http://www.jkobora-podebrady.com/). Tab. 9: Cena jednotlivých druhů výcviků v jezdeckém klubu Výcvik s trenérem

Cena

Individuální s vlastním koněm

300,00 Kč / lekce

Skupinový s vlastním koněm

200,00 Kč / lekce

Drezurní na zapůjčeném koni

400,00 Kč / lekce

Skokový na zapůjčeném koni

600,00 Kč / lekce

Výcvik s cizím koněm

300,00 Kč / lekce

Pravidelný výcvik s vlastním koněm

2000,00 Kč / měsíc

Zdroj: Vlastní zpracování na základě získaných informací z http://www.jkoborapodebrady.com/#!facilities/c66t. 2.7.5 Dopravní infrastruktura Podle dělení cílových vzdáleností cestovního ruchu na dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé dle teorie B. G. Boniface a Ch. Coopera (2005, s. 10- 13) můžeme Poděbrady zařadit do tzv. krátkodobých vzdáleností. Z pohledu českého návštěvníka se totiž každý dostane do Poděbrad z jakéhokoli místa v České republice a nebude vzdálenější než 1000 Km (limit pro krátkodobé vzdálenosti cestovního ruchu). Výběru destinace, dané poptávkou po místu, odpovídá vždy i druh zvolené dopravy. Do Poděbrad se návštěvník dostane, jak již bylo v této práci uvedeno, autem, vlakem a autobusem (viz kap. 1.5, 2.7.6. ad).

48

Historie městské autobusové dopravy v Poděbradech začíná rokem 1961. Autobusová linka byla vedena z okrajových částí města do centra lázní v ranních a odpoledních hodinách. Pro malou vytíženost došlo k postupnému omezování spojů. K úplnému zrušení došlo v roce 1992. K obnově městské autobusové dopravy došlo až v roce 2002. Byly zřízeny dvě autobusové linky a jedna školní. K opětovnému zrušení městské autobusové dopravy došlo v prosinci roku 2003. V dnešní době se obyvatelé města a návštěvníci pohybují po městě pěšky, na kole, v automobilech. Zřízení parkovacích zón ve městě od 1. 3. 2013 je podle mého názoru jedním z kontraproduktivních opatření. Byly vytvořeny modré parkovací zóny pro rezidenty, smíšené parkovací zóny a placená parkoviště. Tím došlo ke ztížení parkování návštěvníků na vhodných místech a snížení parkovacích míst pro jednodenní návštěvníky Poděbrad, zejména zájemců o in-line bruslení a cykloturistiku. Rezidenční karty se prodávají na jeden rok a jeden vůz za 400 Kč. Pro osoby ZTP za 1 Kč a pro firmy působící v Poděbradech 5000 Kč za jeden vůz. Podle vyjádření tiskové mluvčí města Mgr. Lenky Hotovcové ze dne 27. 5. 2015, zavedlo město v posledním roce bezplatné víkendové parkování pro návštěvníky města na jinak zpoplatněných parkovacích plochách v rámci městského parkovacího systému v Poděbradech. Smíšené zóny jsou parkovací zóny pro parkování návštěvníků i rezidentů v oblasti vyznačené mimo modré zóny. Prodávají se časové parkovací lístky v parkovacích automatech. Na všech placených parkovištích osazených parkovacími automaty je provozní doba pondělí – pátek od 8.00 hod. do 18.00 hod., není-li speciální místní úpravou stanoveno jinak. Značení parkovacího systému je značně nepřehledné. (http://www.mestopodebrady.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=12349&id _dokumenty=9604). Tab. 10: Tabulka s přehledem parkovacích míst v Poděbradech Ulice

Orientační počet míst

TGM

121

Pavlovova

7

Jiráskova

22

49

Na Kopečku

24

Husova ulice

15

U nádraží

23

Schnirchova

12

Hakenova

50

Tyršova

15

Proftova

25

Studentská

25

Na Valech

15

Pionýrů

19

Školní

14

5. května

27

Havlíčkova

12

Dr. Beneše

35

Zdroj: Vlastní zpracování na základě získaných informací z http://www.mestopodebrady.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=12349&id_dokumenty=9604. Tab. 11: Tabulky s přehledem o bezplatném a placeném parkování v Poděbradech Místo

Orientační počet míst

U haly BIOS

90

Opletalova

35

U Jezera

150

U Jízdárny

24

Packého

25

Před MěÚ

5

Placená parkoviště Místo

Orientační

50

počet míst Pod zámkem

60

V Lázeňské

110

Pavlovova

15

Paroubkova

15

U nádraží

Nová odstavná plocha U nádraží 60 míst

Zdroj: Zdroj: Vlastní zpracování na základě získaných informací z http://www.mestopodebrady.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=12349&id_dokumenty=9604. 2.7.6 Dopravní dostupnost Poděbrad Autobusovou dopravu zajišťují regionální linky ČSAP Nymburk, SID OAD Kolín (linky H). V roce 2012 došlo k prodloužení linky 398 PID z Prahy-Černého Mostu do Poděbrad. Historie železniční dopravy, jak jsem v krátkosti uvedla již v kapitole 1.5 této práce, sahá do roku 1870, kdy byla do města zavedena Rakouská severozápadní dráha. V roce 1958 byla dráha rozšířená na dvoukolejnou a elektrifikována. V současné době zajišťuje vlakovou dopravu do Poděbrad PID linka S2, která jede z Prahy- Masarykova nádražíČelákovice- Lysá nad Labem- Stratov. Do města Poděbrady se dá dopravit i rychlovlaky z Prahy, které jedou 53 minut. Rychlovlaky jedou také z Mladé Boleslavi (33 minut), Kolína (13 minut) a z Hradce Králové (49 minut). 2.8 Podpora cestovního ruchu ve městě Poděbrady Na podpoře cestovního ruchu a rozvoje ve městě se podílí několik subjektů. Mezi ně patří městský úřad (odbor rozvoje a územního plánování, odbor kultury a školství, Turistické informační centrum Poděbrady, o.p.s., Městské kulturní centrum Poděbrady, příspěvková organizace a Lázně Poděbrady, a.s.) Městský úřad se nachází na Jiřího náměstí v budově staré Radnice. Odbory městského úřadu spolupracují s jinými městy v mikroregionu s názvem Poděbradské Polabí. Vedou regionální rozvojové agentury, Sdružení lázeňských míst v ČR a Sdružení Zdravá města. 51

Odbor rozvoje a územního plánování se snaží o maximální využití dotací z Evropské unie pro město. Například podporují činnost sportovních subjektů, podporují i činnost kulturních a ostatních subjektů. Snaží se o dlouhodobý rozvoj města. Odbor kultury a školství se snaží v součinnosti s jinými subjekty působícími ve městě o kulturní akce pro veřejnost. V loňském roce proběhly oslavy 550. výročí mírových iniciativ krále Jiřího. Město se na této velkolepé akci oslav podílelo se sponzory a partnery jako například: Poděbradka, Czech Tourism, Ministerstvo Kultury, TOP 09, Lázně Poděbrady, Český Rozhlas, KudyzNudy.cz, Středočeský kraj aj. To byla ale výjimečná akce, která byla saturována 6 milióny korun, přičemž město přispělo 1 milionem korun. Městský úřad propaguje město, dění ve městě a v regionu vydáváním Poděbradských novin. Připravuje je Městské kulturní centrum Poděbrady se sídlem na Jiřího náměstí 1/I. Vychází jako čtrnáctideník. (http://www.podebradskonoviny.cz). Městské kulturní centrum v Poděbradech Centrum se nachází na 1. nádvoří zámku. Spravuje různá kulturní zařízení a spolupracuje s kulturními institucemi v Poděbradech a okolí. Do jeho správy spadá i Městská knihovna, Divadlo Na Kovárně a Zámecký biograf, které se nacházejí v těsném sousedství s centrem. Pro turisty, lázeňské hosty a návštěvníky města je důležitým zdrojem informací o městě. Poskytuje publikace o stravování, sportu, ubytování, kulturních akcích, zdravotnických zařízeních, dopravě a dalších. 2.9 Propagace města a lázní Propagace města Propagace města Poděbrady spočívá hlavně v oficiálních internetových stránkách (http://www.mesto-podebrady.cz), které mají nový moderní grafický design. Stránky jsou k přečtení ve čtyřech světových jazycích a poskytují ucelené informace o městském úřadu, městě, kulturních akcích pořádaných městem a informují o budoucích aktivitách města. Na internetu můžeme sledovat zprostředkovaně webkamerou dění ve městě. Internet nás odkáže na informační portály několika institucí ve městě například www.ipodebrady.cz –

52

Městské kulturní centrum, www.polabi.com. Město bylo několikrát prezentováno i v televizi například v pořadu Cyklotoulky a Toulavá kamera. K propagaci města stejnou měrou jako kulturní akce přispívají i různé gastronomické akce, sportovní akce i akce regionální. Dalším významným propagátorem ve městě je Turistické informační centrum na Jiřího náměstí, jehož tištěné materiály (letáky, brožury, mapy, plánky) výstižně a objektivně ukazují na atraktivity města, jeho kulturní a společenské akce. Poukazují nejen na zajímavosti města, ale i na širší okolí, celý region Polabí. Neméně významným propagátorem je společnost Zlatý pruh Polabí, o.p.s. Je to obecně prospěšná společnost založená roku 2005 pro podporu cestovního ruchu ve Středočeském kraji. Společnost spolupracuje s turistickými informačními centry, místními podnikateli, zástupci měst. Na svých internetových stránkách (http://www.polabi.com) prezentuje akce, aktivity, dění v regionu. Hlavní činností je účast na výstavách a veletrzích například Holiday World, Regiontour, Regiony ČR. Vyhledávaným propagačním materiálem jsou turistické známky No. 407 (Poděbrady) a vizitky Poděbrad s motivem zámku, lázeňského parku a další. Propagace lázní Každá propagace by měla být tak dobrá a zajímavá, aby se o nabízených produktech zákazník dozvěděl co nejdříve a aby si produkt mohl klient zakoupit. K dobré propagaci je potřeba zvolit pravé komunikační prostředky. Propagace společnosti by také měla sloužit ke stálému poukazování na společnost a její osvědčené i nové produkty. Lázně Poděbrady, a.s. využívají ke své propagaci nejvíce internetové stránky. Na jejich domovských stránkách (http://www.lazne-podebrady.cz/) je propagovaná celá lázeňská společnost i se svou nabídkou produktů. Internetové stránky jsou velice dobře zpracované ve čtyřech jazycích (angličtina, němčina, ruština, francouzština) a samozřejmě i v českém jazyce. Informují lázeňské hosty o veškerém dění, které se lázní týká. Společenské události jsou hojně navštěvované. Pořádají se koncerty vážné i populární hudby např. Hvězdné podvečery, kde vystupovaly známé osobnosti jako například Karel Vágner, Přemek Podlaha, Luděk Sobota, Tereza Kostková, Josef Dvořák a mnoho dalších. Pořádají se i klasické koncerty s vynikajícími interprety jako jsou sólisté operety v Karlíně, houslista 53

Jaroslav Svěcený, Žofie Vokálková, Michal Mašek a další. Velice oblíbené jsou hudební taneční večery. Pacienti i návštěvníci jsou srdečně zváni na tradiční Lázeňský ples, který je pořádaný každoročně do secesní budovy Lázeňské kolonády. Lázně informují i o probíhajících výstavách v galeriích a i dalších společensko-kulturních akcích, které připravují ve spolupráci s městem Poděbrady. K další propagaci lázně využívají tištěné letáky a plakáty, které jsou vyvěšovány na viditelných místech lázeňských domů pro ty hosty, kteří nemají přístup na internetové stránky. Tento druh propagace je nejpřijatelnější a osvědčený zejména pro starší generaci. Mezi jednou z posledních forem propagace je Call Centrum založené v roce 2007. Zde jsou zájemcům poskytovány ucelené informace týkající se komerčních, léčebných i speciálních pobytů nabízených Lázněmi Poděbrady. Klientům zde ochotně poskytnou nadstandartní informace o odjezdech a příjezdech vlaků do Poděbrad. Jsou zde k dispozici i kontakty a telefonní čísla na jednotlivé referenty obchodního oddělení a jednotlivé recepce hotelů. Call Centrum zajišťuje emailovou komunikaci s klienty a vedoucími pracovníky Lázní Poděbrady a zpracovává veškeré objednávky. 2.10 SWOT analýza města Poděbrady SWOT analýza je analytická metoda, která je nejuniverzálnějším prostředkem hodnocení. Hodnotí vnitřní a vnější faktory, které ovlivňují budoucí úspěchy organizace. Nejčastěji se SWOT analýza používá ke strategii a řízení organizace nebo firmy. SWOT analýza města Poděbrady poukazuje na silné a slabé stánky města v oblasti cestovního ruchu a také se zaměřuje na třetí a čtvrtý bod, do kterého spadají příležitosti a hrozby pro další rozvíjení cestovního ruchu ve městě. (www.strplan.mesto-podebrady.cz). Tabulka č. 12: SWOT analýza města Poděbrady Silné stránky města Poděbrady (Strenghts)

Slabé stránky města Poděbrady (Weaknesses)

dopravní obslužnost (řeka, dálnice, železnice)

doprava, trať (ve smyslu bariéry a hluku), nedostatek míst pro parkování

životní prostředí (lužní lesy, jezero, řeka)/ nadprůměrná kvalita životního prostředí

stav komunikací ve městě (chodníky, silnice)

dobré vstupní podmínky pro cestovní ruch včetně nabídky rámcového programu (golf apod.)

úroveň propagace města

54

významné lázeňské centrum / lázeňství

nedostatek pracovních příležitostí

historie města

nedostatečná spolupráce s některými podnikatelskými subjekty na rozvoji města

geografická poloha, mírné podnebí, vlídné klima

nedostatečná kapacita pro sociální služby

dostatek ubytovacích a restauračních zařízení

nepokrytí potřebného spektra sociálních a zdravotních služeb

spádovost - v regionu i vůči Praze

není komplexně řešena bezbariérovost

poskytovatelé sociálních a zdravotních služeb

chybí městské kulturní centrum

přírodní zdroje

chybí nákupní centrum

úroveň a rozsah základního a středního školství

nedostatek příležitostí pro celoživotní vzdělávání a vzdělávání dospělých

tolerantní město k národnostem a víře

chybí kompletní 9-letá ZŠ na Žižkově

dostatek klidových zón

stav autobusového nádraží a zastávek

kulturní a sportovní dění

stav městských parků (kromě centrálního lázeňského)

komornost města (propojenost míst i osob)

technický stav budov pro vzdělávání

historicky daný urbanistický koncept města

nedostatečná čistota a pořádek ve městě vč. svozu tříděného odpadu

rozsah lékařské péče

neexistence a dostupnost lékařské služby první pomoci nedostatek kvalitních veřejných sportovišť pro některé druhy sportu nízká kapacita MŠ stav a funkčnost veřejného osvětlení chybí dětské dopravní hřiště úroveň informačního systému ve městě stav vodní nádrže Skupice a Děkanská tůně

Příležitosti města Poděbrady (Opportunities)

Hrozby města Poděbrady (Threats)

tradice vysokého školství

nárůst dopravních prostředků vč. potřeby parkování

55

Evropské fondy a další externí zdroje

politická vyhrocenost

rozvoj lázeňství

nevyužití obchodních možností (nedostatečná otvírací doba)

růst zájmu o služby cestovního ruchu a volnočasové aktivity

stárnutí obyvatelstva, věková struktura obyvatel

rovinatý terén - rozvoj in-line, cyklostezek, jezdectví

obecný růst kriminality

kulturní a technické památky ve městě

nedostatek pracovních příležitostí, migrace pracovní síly mimo město

blízkost Prahy

nedostatečná motivace ke smysluplnému využití volného času mládeže

Zámek

vliv skláren na životní prostředí v jejich okolí

tradice skláren

Povodně

kongresová tradice

sezónnost cestovního ruchu a její vlivy na zaměstnanost atd.

nárůst SŠ a VŠ vzdělaných obyvatel

velké množství přechodně žijících osob v souvislosti s určením rozdělení daní

řeka a vodní plochy pro rekreaci a sport

ekologické havárie

možnost rozvoje (rozvojové plochy) mezinárodní akcent na rozvoj lidských zdrojů

Zdroj:Vlastní

zpracování

na základě

informací

získaných z

http://www.mesto-

podebrady.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=12349&id_dokumenty=1822 5. 2.11 Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření V této části práce bych ráda prezentovala výsledky dotazníkového šetření. Použila jsem metodu sběru primárních dat na základě dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 157 respondentů. Jednalo se Čechy, návštěvníky města Poděbrady. Dotazníky byly předány respondentům osobně v Poděbradech a částečně vyvěšeny na internetu v průběhu měsíce března a dubna 2015. Anketa byla anonymní, přesto řada respondentů zanechala na dotazníku své kontaktní údaje. Vyhodnoceno bylo všech 157 dotazníků, které byly následně zkontrolovány, vyhodnoceny a převedeny pro lepší názornost do vertikálních a koláčových grafů.

56

Ve zvláštní příloze k této bakalářské práci přikládám všech 157 vyplněných dotazníků. Při tvorbě otázek jsem vycházela z navržených hypotéz, které jsem si chtěla dotazníkovým šetřením potvrdit nebo vyvrátit. Určitým podnětem a kritériem mi také byla SWOT analýza města Poděbrady a dílčí výsledky této práce. Otázka č. 1: Jaké je Vaše pohlaví? Graf 1

Jaké je Vaše pohlaví?

50% 50%

Žena Muž

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Otázka č. 2: Jaký je Váš věk? V této otevřené části dotazníku měli respondenti uvést svůj věk. Tuto otázku jsem zvolila proto, abych se dozvěděla, jaká věková kategorie přijíždí do města Poděbrady. Věkové rozložení je důležité kvůli nabídce programů na využití volného času apod.

57

Graf 2

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Podle tohoto grafu vidíme, že do města Poděbrady přijíždějí nejvíce lidé od 16-30 let. Naopak nejméně přijíždějí lidé ve věku 35-40 let. Otázka č. 3: Jak je Vaše bydliště vzdáleno od města Poděbrady? Tuto otázku jsem položila proto, abych zjistila, odkud lidé do Poděbrad přijíždějí. Zajímalo mě, zda přijíždějí více z okolních měst nebo ze vzdálenějších oblastí, třeba z hlavního či krajského města.

58

Graf 3

Jak je Vaše bydliště vzdáleno od města Poděbrady? 6% 14% 43%

Bydlím v Poděbradech a bezprostředním okolí Do 20 km

37% Do 40 km Nad 40 km

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Z grafu 3 vyplývá, že nejvíce respondentů přijíždí ze vzdálenosti nad 40 km a mezi 20 km a 60 km. Tato vzdálenost odpovídá vzdálenosti města Poděbrady od Prahy. S ohledem na dobrou dopravní dostupnost a relativně malou vzdálenost od hlavního města, byl tento výsledek předvídatelný. 14% respondentů uvedlo, že přijíždějí ze vzdálenosti do 20 km do Poděbrad, to znamená, že bydlí v okolních městech.

Otázka č. 4: Už jste někdy město Poděbrady navštívil (a)? Smyslem této otázky bylo zjistit, zda návštěvníci již v Poděbradech byli, zda se vracejí nebo jsou ve městě poprvé.

59

Graf 4

Už jste někdy město Poděbrady navštívil (a) ? 13%

Ano Ne 87%

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Z odpovědí vyplynulo, že 87 % respondentů již v Poděbradech bylo a jenom 13 % bylo v Poděbradech poprvé. Otázka č. 5: Jaký byl hlavní impuls Vaší návštěvy města Poděbrady? Předpokládala jsem, že motivace bude u různých respondentů odlišná. Chtěla jsem zjistit, co je ale opravdu nejvíce do Poděbrad přitahuje.

60

Graf 5

Jaký byl hlavní impuls Vaší návštěvy města Poděbrady? 25 20

21

20

15

16

10

12

11 8

5 3

4

3

3

5

4

2

4

4

5

4

5

3

3

2

0

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Spektrum odpovědí je skutečně široké. Důvody návštěvy Poděbrad jsou různé. Převažující motivací k návštěvě města je hlavně sportovní využití a turistika a cykloturistika, které v součtu dosahují 47 % všech odpovědí. Za nimi stojí lázeňský pobyt. Otázka č. 6: Zaznamenal (a) jste před příjezdem do Poděbrad nějakou reklamu nebo upoutávku na toto město a jakou? Zařazením této otázky do dotazníku jsem sledovala cíl zjistit, jak si stojí město Poděbrady, pokud jde o reklamu v médiích.

61

Graf 6

Zaznamenal (a) jste před příjezdem do Poděbrad nějakou reklamu nebo upoutávku na toto město a jakou? 80 70 60 50 40 30 20 10 0

70

21

4

26

3

5

7

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Respondenti v dotazníku uvedli, že před příjezdem nezaznamenali žádnou reklamu na město, s výjimkou reklamy na Lázně Poděbrady. Otázka č. 7: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy města Poděbrady? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jestli je opravdu lázeňství, tak jak jsem to uváděla ve své práci, nejrozšířenějším typem cestovního ruchu ve městě.

62

Graf 7

Jaký byl hlavní důvod Vaší návštěvy města Poděbrady? Léčebnělázeňský

2% 13%

18%

Turistika

Sportovní vyžití 26% 41%

Poděbrady jsem nikdy nenavštívil (a) Jiné

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Podobně jako z grafu 5 vyplývá i z grafu 7, že léčebně – lázeňský pobyt není u respondentů hlavním důvodem návštěvy města. Opět se hlavním důvodem návštěvy stalo sportovní využití a turistika. Otázka č. 8: Jak jste do Poděbrad přicestoval (a)? Zajímalo mě, jaký druh dopravy respondenti k cestě do Poděbrad volí.

63

Graf 8

Jak jste do Poděbrad přicestoval (a) ? Automobilem 3%

Autobusem

11%

Vlakem

9%

11% 66%

Nikdy jsem Poděbrady nenavštívil (a) Jiné

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Celkem 66 % respondentů zvolilo k cestě do Poděbrad cestu osobním automobilem. Otázka č. 9: Jaké jsou v Poděbradech služby pro motoristy? Protože se dalo z předchozí otázky předpokládat, že velké množství respondentů přicestuje do Poděbrad autem, zajímalo mě, na jaké úrovni jsou ve městě služby pro motoristy.

64

Graf 9

Jaké jsou v Poděbradech služby pro motoristy? 40 35 30 25 20 15 10 5 0

37 28

27 14

6

3

3

3

7

4

7

6

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti uvedli, že jsou služby pro motoristy spíše špatné. Zejména jim vadil nedostatek parkovacích míst. Otázka č. 10: Jak byste zhodnotil (a) služby pro cykloturisty? Otázka měla za cíl zjistit, jestli jsou respondenti, kteří přijedou do Poděbrad kvůli cykloturistice Labe spokojeni se současnou nabídkou služeb.

65

Graf 10

Jak byste zhodnotil (a) služby pro cykloturisty? 60 50 40

50

30 29

20

21

10

4

7

14

1

7

1

4

respondenti,

kteří

1

0

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Naprosto

jednoznačná

odpověď.

Téměř

všichni

cyklotrasy

v Poděbradech jeho okolí využívají, jsou naprosto spokojeni s jejich úrovní. Otázka č. 11: Jaké je podle Vás ve městě Poděbrady a okolí dopravní značení a značení cyklostezek? Jak potvrdil graf 5, 7 a 10 navštíví město Poděbrady značné množství respondentů kvůli turistice a cykloturistice. Proto jsem jim položila otázku, jak jsou se službami pro cykloturisty, především se značením turistických cest spokojeni.

66

Graf 11

Jaké je podle Vás ve městě Poděbrady a okolí dopravní značení a značení cyklostezek? 40 35

37

30 25 20

22 18

15 13

10 5

14

13

7

5

2

2

5

3

8

3

0

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. V odpovědích převažuje spokojenost s dopravním značením cyklostezek (70 %). Otázka č. 12: Jak dlouhý bude Váš pobyt?

67

5

Graf 12

Jak dlouhý bude Váš pobyt? Jsem tu pouze na den 18%

Jsem tu na víkend 47%

12%

Jsem tu na týden

5% 18%

Nikdy jsem Poděbrady nenavštívil (a) Jiné

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Z poskytnutých odpovědí vyplývá, že v Poděbradech převažuje jednodenní a víkendová turistika. Otázka č. 13: S kým jste přijel (a)?

68

Graf 13

S Kým jste přijel (a) ? 3% 11%

S přítelem/ přítelkyní 18%

S kamarády/ známými S rodinou

13% 18%

37%

Sám Nikdy jsem Poděbrady nenavštívil (a) Jiné

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Odpovědi podporují závěr, že výše zjištěná jednodenní nebo víkendová turistika je většinou záležitostí rodin nebo přátel. Jen 13 % respondentů přicestovalo do Poděbrad sami. Je to podobné číslo, které odpovídá respondentům lázeňsko - léčebné péče. Otázka č. 14: Jaké jste zvolil (a) ubytování?

69

Graf 14

Jaké jste zvolil (a) ubytování? Bydlím v hotelu 4% 11%

15%

Bydlím v penzionu/ apartmánu Bydlím v autokempu 11% Jsem tu u známých

0% 9%

Nejsem ubytovaný v Poděbradech

50%

Nikdy jsem Poděbrady nenavštívil (a) Jiné

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Polovina respondentů nezůstává v Poděbradech přes noc. Jen 26 % dotazovaných bydlí v Poděbradech v penzionu nebo v hotelu. Otázka č. 15: Stravujete se zde v restauračních zařízeních? A ve kterých? Zajímalo mě, kde se stravují návštěvníci Poděbrad. Jakým restauracím dávají přednost.

70

Graf 15

Stravujete se zde v restauračních zařízeních? A ve kterých? 35 30

33

25

28

20 15 15

10 5

14 11

7

15

10 5

3

6

2

2

2

9

2

2

3

2

3

2

0

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 28 % respondentů se nestravuje v Poděbradech. Otázka č. 16: Jaká je úroveň veřejného stravování v Poděbradech?

71

3

Graf 16

Jaká je úroveň veřejného stravování v Poděbradech? Dobrá 11%

Průměrná 41%

17%

Nadprůměrná Špatná

1% 8%

Nevím, nestravuji se zde 22%

Nikdy jsem Poděbrady nenavštívil (a)

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Pokud respondenti využili možnosti občerstvení v Poděbradech, byli s úrovní stravování spokojeni. Otázka č. 17: Kolik Vás stojí ubytování a stravování v Poděbradech na osobu a den?

72

Graf 17

Kolik Vás stojí ubytování a stravování v Poděbradech na osobu a den? Do 500 Kč 13%

Do 1000 Kč 26% Do 1500 Kč

11%

Do 2000 Kč 6% Nad 2000 Kč 8%

23% Nikdy jsem Poděbrady nenavštívil (a)

13%

Jiné

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Výsledky ukázaly na skutečnost, že návštěvníci Poděbrad se stravují mimo Poděbrady a za ubytování a stravováni utrácejí, co možná nejméně. Téměř polovina respondentů neutratí za občerstvení a u bytování více než 1000 Kč denně. Otázka č. 18: Jaké informace jste při výběru Vaší dovolené (výletu) využil (a)?

73

Graf 18

Jaké informace jste při výběru Vaší dovolené (výletu) využil (a) ? 1%

3% Rozhlas

15%

Televize 22% Internet

11%

Doporučení od kamarádů/ známých Poděbrady jsem nikdy nenavštívil (a) 48%

Jiné

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Televize ani rozhlas se nepodílí na propagaci města Poděbrady. Téměř polovina dotázaných nalezla relevantní informace od známých nebo z internetu. Otázka č. 19: Jak hodnotíte pořádek a čistotu ve městě? Podle SWOT analýzy města Poděbrady byla čistota města a svoz odpadu zařazena mezi slabé stránky města. Pořádek a čistota města spoluvytvářejí pocit spokojenosti a bezpečnosti s vybranou destinací. Domnívala jsem se, že se tuto slabinu podařilo v posledních letech odstranit. Proto jsem tuto otázku vybrala do dotazníku.

74

Graf 19

Jak hodnotíte pořádek a čistotu ve městě? 70 60 50 40 30 20 10 0

66

24

3

4

7

6

4

4

13

1

1

3

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Respondenti dotazníku dali najevo, že jsou téměř 100% spokojeni s pořádkem a čistou ve městě. Otázka č. 20: Která místa jsou pro Vás ve městě Poděbrady nejzajímavější?

75

Graf 20

Která místa jsou pro Vás ve městě Poděbrady nejzajímavější? 120 100 96

80 60 40

55

20

47 31

49

34 18

0

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. V tomto případě se nedá hovořit o převaze nějaké atraktivity nad jinou. Otázka č. 21: Jaká je péče města Poděbrady o bezpečnost návštěvníků?

76

3

Graf 21

Jaká je péče města Poděbrady o bezpečnost návštěvníků?

0%

Dobrá 11% 27%

Dostačující Mohlo by být město více zabezpečeno

29%

Nedostačující 33%

Poděbrady jsem nikdy nenavštívil (a)

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Respondenti jsou s bezpečností v Poděbradech spokojeni. Otázka č. 22: Jak se chovají místní lidé k návštěvníkům Poděbrad?

77

Graf 22

Jak se chovají místní lidé k návštěvníkům Poděbrad? 1%

Jsou přátelští 12% Nevšimnul (a) jsem si 48%

22%

Neřeším to Jsou nepřátelští

17%

Nikdy jsem Poděbrady nenavštívil (a)

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Polovina respondentů považuje obyvatele Poděbrad za přívětivé. Otázka č. 23: Co Vám na městě Poděbrady nejvíce vadí? Smyslem této otázky mělo být zjištění, kde se v Poděbradech nacházejí místa, kde se respondenti necítí bezpečně.

78

Graf 23

Co Vám na městě Poděbrady nejvíce vadí? 70 60

63

60

50 40

38

37

30 20

18

10

6

0 Nádraží a okolí železnice

Autobusové nádraží

Okolí Labe

Bary, diskotéky, Nikdy jsem restaurace, Poděbrady herny nenavštívil (a)

Jiné

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. Podle očekávání se na prvních příčkách objevila taková místa jako nádraží, herny a bary. Otázka č. 24: Uvažujete o tom, že přijedete příště?

79

Graf 24

Uvažujete o tom, že přijedete přístě? 0%

11%

Ano, město se mi líbilo

10%

Nevím, rozmyslím se Ne, město mě nenadchlo 79%

Poděbrady jsem nikdy nenavštívil (a)

Zdroj: Vlastní zpracování za použití výsledků dotazníkového šetření. 79 % respondentů bylo v Poděbradech spokojeno a přijede i příště. Nenašel se ani jediný respondent, kterému by se město nelíbilo natolik, že příště rozhodně nepřijede.

80

3 NÁVRHOVÁ ČÁST Na základě provedené analýzy cestovního ruchu v Poděbradech jsem dospěla k závěru, že Poděbrady mají ještě stále velký potenciál dalšího rozvoje do budoucna. Město a jeho bezprostřední okolí nabízí díky přírodním, technickým, historickým a kulturním atraktivitám mnoho možností obzvláště pro rozvoj sportovního cestovního ruchu, a to turistiku a cykloturistiku. Přesto analýza odhalila rezervy města, například v nedostatečné propagaci, v oblasti kulturně-poznávacích atraktivit, v neefektivním využití možností, které přinášejí zvýšený zájem o cyklistiku a turistiku. Z výsledků dotazníkového šetření jsem si vybrala a navrhla řešení jen u těch nejpalčivějších problémů. Jedním z problémů města je potřeba zlepšit práci v oblasti reklamy a propagace města a jeho atraktivit. Z grafu č. 7 vyplývá, že celkem 70 % respondentů nezaznamenalo před příjezdem do Poděbrad žádnou reklamu nebo upoutávku na toto město a 26 % si přesně nevzpomíná. Z dotazníkového šetření z grafu č. 18 pak logicky vyplývá, že 48 % respondentů bylo především informováno o městě a jeho atraktivitách od známých a kamarádů, případně 22 % respondentů získalo informace z internetu. Z televize a rozhlasu, jakožto nejsilnějšího masmédia, měly informace pouhá 4 % respondentů. Doporučila bych investovat finanční prostředky, získané z příjmové kapitoly 1351 rozpočtu města na rok 2015 z loterií a podobných her, do většího zviditelnění této destinace například formou televizních nebo rozhlasových reklam, či pronájmu billboardů. To jsou ale velmi nákladné formy reklamy. V současné době je situace taková, že Turistickému informačnímu centru je na propagaci přidělována částka ve výši 650000 Kč, z čehož se přednostně hradí nájemné, náklady za energie a propagační materiály v podobě webové a facebookové prezentace a vydávání propagačních brožur. Městskému kulturnímu centru, které je příspěvkovou organizací města a které má na starost propagaci, je ročně z rozpočtu vyčleněno zhruba 11 milionů korun. Z této částky jsou především hrazeny náklady na provoz městské knihovny, kina, divadla a náklady na vydávání poděbradských novin. Navrhuji, aby Městské kulturní centrum a Turistické informační centrum zpracovaly společnou žádost na přidělení finančních prostředků na provoz center s odůvodněným 81

navýšením, podepřenou například statistickými údaji, dotazníkovým šetřením nebo odbornou zprávou mediální agentury. Tuto žádost by pak předložily komisi pro cestovní ruch městského úřadu k vyhodnocení, zpracování a doporučení k projednání na zasedání rady města a následně zastupitelstva. Součástí takové žádosti o přidělení finančních prostředků na provoz center z rozpočtu města by měly být v příloze přiložené podepsané smlouvy o spolupráci a propagaci města s vedením lázeňských organizací a dalšími podnikatelskými či nepodnikatelskými subjekty ve městě. Byly by osloveni v první řadě sponzoři z loňské akce, kdy město Poděbrady slavilo 550 let od mírové mise Jiřího z Poděbrad, při které se sdružily dostatečné finanční prostředky na propagaci akce od několika subjektů. Navrhuji vytvořit společný fond na propagaci města Poděbrady, ze kterého by se podle dané situace hradily náklady na nejvhodnější způsob propagace města. Předpokládám, že město samo nebude mít dostatek finančních prostředků, ale ve spolupráci s dotčenými organizacemi by se mohlo podařit založit fond propagace města. Tento návrh byl akceptován ředitelem Turistického informačního centra panem Hlaváčem, Ing. Kurkovou z Městského kulturního centra a Mgr. Hotovcovou, tiskovou mluvčí úřadu města. Z dotazníkového šetření dále vyplynulo, že návštěvníci Poděbrad jsou převážně mladí lidé mezi 16-30 rokem, kteří přijeli do Poděbrad ze vzdálenosti nikoliv delší než 60 km osobním automobilem za účelem sportovního vyžití, a to hlavně cykloturistikou, případně turistikou na pouhý jeden den či víkend. Tato vzdálenost odpovídá například cestě z Prahy do Poděbrad. Respondenti nepřijíždí většinou sami, ale v 37 % s rodinou a v 36 % s kamarády nebo přáteli. Převažující motivací k návštěvě města je tedy hlavně sportovní vyžití, turistika a cykloturistika, které v součtu dosahují 47 % všech odpovědí. Za nimi stojí lázeňský pobyt (viz graf č. 5). Tito návštěvníci neutrácejí mnoho finančních prostředků za občerstvení. Ohromný sezónní příliv lidí, který souvisí s rozvojem cykloturistiky, je i velkým příslibem do budoucna. Město ve spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty by mělo napřít veškerou pozornost na tento jev a vytěžit z něj maximum. Velkým pozitivem je to, že až 87 % respondentů se opakovaně do Poděbrad vrací (graf č. 4) a 79 % se v poslední otázce dotazníku vyjádřilo v tom smyslu, že do Poděbrad opět rádi přijedou a že se jim zde líbí. Doporučuji, aby město zajistilo pro přijíždějící návštěvníky dostatek parkovacích míst co nejblíže nástupním místům na cyklotrasy, tedy zejména podél řeky Labe. Parkovací místa 82

by měla být k dispozici zdarma nebo jen za symbolický poplatek. V tomto ohledu město postupuje podle zjištěných výsledků dotazníkového šetření. Během víkendů bylo nově zavedeno parkování pro návštěvníky zdarma a uvažuje o postavení parkovacího domu. Doporučuji zpřehlednit systém parkovacích ploch, který je v současné době matoucí a sjednotit tento systém se systémem pražským, založeným na třech barevně odlišených zónách. Dále navrhuji vytvořit síť provozoven rychlého občerstvení podél cykloturistických tras. Jedním z důvodů, proč respondenti v dotazníkovém šetření uvedli, že jen 7 % z nich se stravuje v občerstvovacích stáncích u Labe, je ten, že jich je zde minimum a vytváří se fronty, proto raději tento typ občerstvení nevyhledávají. Myslím, že zavedení rychlého občerstvení podél Labe by přispělo ke změně návyků u cykloturistů. S ohledem na skutečnost, že se převážně jedná o mladé lidi, sportovní klientelu, většinou rodiny s malými dětmi, je nutné brát v úvahu druh občerstvení, cenovou hladinu a hlavně bezpečná a pohodlná místa pro stánky. Na tomto programu se může město pouze spolupodílet a tyto aktivity podporovat. Je nutné ale respektovat platný územní plán, stanovisko orgánů životního prostředí, respektovat ustanovení stavebních předpisů a respektovat mnohdy nevyjasněné majetkové vztahy k pozemkům. Navrhuji vytipovat vhodné lokality ve vlastnictví města a pokusit se nalézt vhodné zájemce pro provozování této činnosti. Dále bych navrhovala rozšíření nebo zřízení nových cyklostezek, které by zvětšily stávající nabídku. Tato změna rovněž předpokládá spolupráci nejen podnikatelských i nepodnikatelských subjektů z Poděbrad, ale i dalších měst a obcí, které spolusdílejí práva a povinnosti vyplývající z vedení cyklostezky přes jejich katastrální území. Město Poděbrady, podle vyjádření tiskové mluvčí Mgr. Lenky Hotovcové, uvažuje o rozšíření cyklostezek, zejména proto, aby odvedly část cyklistů a bruslařů z labské cyklostezky, která v exponovaných časech je téměř neprůchodná. Aktuálně bylo odsouhlaseno turistické značení napojení cyklostezky na novou trasu přes Sadskou a Nymburk zpět do Poděbrad. Město uvažuje také o cyklostezce na Pňov-Předhrádí a do Otřepes, která by se napojila na Páteckou cyklostezku. Navrhuji, aby město Poděbrady usilovalo o vstup do Asociace měst pro cyklisty (tzv. statut cykloměsta), což je účelové nepolitické sdružení právnických osob (měst, obcí apod.). Výhodou členství je možnost usilovat o čerpání peněz ze Strukturálních fondů Evropské 83

unie pro léta 2014-2020, které se řídí Pravidly vydanými Státním fondem dopravní infrastruktury s názvem Pravidla pro poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických tras pro rok 2015/2016. Poděbrady, jako vlastník cyklostezky, by mohly čerpat příspěvek až do výše 85 % celkových stavebně uznatelných výdajů souvisejících výstavbou nebo údržbou cyklistických stezek a efektivně se podílet na legislativě související s cykloturistikou. V této souvislosti by mohlo město čerpat peníze nejen na zřízení nových shora uvedených cyklostezek, ale například vytipovat a vybudovat na stávajících cyklostezkách vhodné zpevněné plochy pro umístnění občerstvovacích stánků a vhodný mobiliář.

84

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo sestavení celkového přehledu o cestovním ruchu ve městě Poděbrady a doporučení řešení pro případné zlepšení kvality poskytovaných služeb a využití a rozvoje dalšího potenciálu města. Cíl práce byl naplněn. Podařilo se zanalyzovat současný stav cestovního ruchu a na základě této analýzy najít nové cesty jeho dalšího rozvoje. Byla rovněž navržena některá opatření obecnějšího charakteru, či doporučeno zavedení nových produktů či přístupů. Pro analýzu města Poděbrady jako destinace cestovního ruchu byla kromě jiného zvolena metoda sběru primárních dat formou dotazování - dotazníková metoda, jejichž 157 respondentů odpovědělo na 24 otázek. Z provedených zjištění konaných v rámci této práce, zejména na základě výsledků dotazníkového šetření bylo zjištěno, že město Poděbrady nabízí mnoho možností využití volného času a velké množství různých atraktivit. Jsou to, kromě lázeňství, všechno atraktivity regionálního významu. Bylo zjištěno, že město Poděbrady především profituje z výborné zeměpisné polohy. Umístění města nedaleko Prahy a dalších větších měst s výbornou dopravní dostupností, s využitím železnice, silnice a vodní cesty, je základním předpokladem pro rozvoj regionálního cestovního ruchu i příjezdového zahraničního cestovního ruchu. Mezi nedůležitější typy cestovního ruchu v Poděbradech patří lázeňskoléčebný, dále pak sportovně-turistický a kulturně-poznávací. Největší zjištěné rezervy v oblasti produktů byly zjištěny v kulturně-poznávacích atraktivitách, především na poděbradském zámku a v regionálním muzeu a v lepším využití možností, které přináší zvýšený zájem o cyklistiku a turistiku. Například navýšení parkovacích míst ve městě a přizpůsobení se nárazové víkendové turistice, dále rozšíření cyklostezek a zlepšení možnosti občerstvení podél turistických a cykloturistických tras. Domnívám se, že ubytovací kapacita města, dopravní dostupnost a jeho infrastruktura by dokázala nabídnout mnohem více možností. V úvodu této bakalářské práce byly stanoveny tyto hypotézy. První hypotéza: „Nejméně 50 % návštěvníků, kteří město Poděbrady navštíví, přijedou za účelem sportovního vyžití. “ Druhá hypotéza: „Nejméně 50 % návštěvníků, kteří město Poděbrady navštíví se zdrží pouze na jeden den.“

85

Hypotéza č. 1 byla potvrzena. Podle dotazníkového šetření vyplývá z grafu č. 5, že převažující motivací k návštěvě města je hlavně sportovní vyžití, in-line bruslení, turistika a cykloturistika, které v součtu dosahují 47 %. Pro podporu této hypotézy ještě uvádím výsledky dotazníkového šetření vyplývající z grafu č. 7, kde celkem 67 % respondentů uvedlo, že hlavním důvodem návštěvy města bylo sportovní vyžití a turistika. Hypotéza č. 2 byla také potvrzena. Podle dotazníkového šetření z grafu č. 12 vyplývá, že 47 % respondentů zůstane v Poděbradech pouze jeden den. 18 % dotazovaných zůstane na víkend a pouhých 5 % dotázaných zůstane ve městě na týden. Tyto zjištěné údaje souhlasí s informacemi poskytnutými městským úřadem. Domnívám se, že se potvrdila i aktuálnost a oprávněnost zadaných cílů práce a stanovených hypotéz, což vyplynulo nejen z výsledků dotazníkového šetření a rozhovorů se zaměstnanci úřadu a lázní, ale i ze zápisů jednání rady a zastupitelstva města za poslední rok. Při zpracování bakalářské práce mně vycházeli vstříc především pracovníci Městského kulturního centra, Turistického informačního centra, tisková mluvčí úřadu Mgr. Lenka Hotovcová a zaměstnanci společnosti Lázně Poděbrady, a. s. Horší zkušenost jsem měla se zaměstnanci jednotlivých odborů městského úřadu, kteří nebyli moc vstřícní a sdílní. S literaturou jsem potíže neměla, existuje celá řada dostupných odborných zdrojů. Pokud šlo o zpracování historie a dějin architektury města Poděbrady, musela jsem se spolehnout na nejlepší regionální publikace a poněkud starší, ale zásadní a dosud platnou uměleckohistorickou literaturu. Práce mě bavila a byla bych ráda, kdyby zjištěné závěry mohly třeba v budoucnu přispět městu Poděbrady k většímu rozvoji cestovního ruchu.

86

LITERATURA [1] Albatros Golf Resort, Vysoký Újezd [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné na internetu: [2] Archív výtvarného umění, o. s. [online]. © 2005- 2006 [cit. 2015-01-10]. Dostupné na internetu: [3] ATTL, P.; NEJDL, K. Turismus. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-86578-37-2. [4] Beach volejbal Poděbrady [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné na internetu: [5] COOPER, Brian G. Boniface and Chris. Worldwide destinations: the geography of travel and tourism. 4th ed. Amsterdam [u. a.]: Elsevier Butterworth-Heinemann, 2005. ISBN 0750659971. [6] Český statistický úřad [online]. Poslední revize 29. 5. 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné na internetu: [7] Golfový klub Poděbrady [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné na internetu: [8] HRABĚTOVÁ, J. Poděbrady, průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem, Polabské muzeum v Poděbradech. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999. 101 s. [9] HRABĚTOVÁ, J. Poděbrady, město mého srdce III. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 323 s. ISBN 978-80-86289-78-6. [10] HORNER, S.; SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada, 2003, 486 s. Expert (Grada). ISBN 80-247-0202-9. [11] Hotel Golfi [online]. © 2010 [cit. 2015-05-21]. Dostupné na internetu: 87

[12] Jezdecký klub Obora Poděbrady, o. s. [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupné na internetu: [13] Justice.cz oficiální server českého soudnictví [online]. © 2012-2014, poslední revize aplikace 4.21.3 [cit. 2015-04-30]. Dostupné na internetu: [14] Lázně Poděbrady, a.s.[online]. © 2010 [cit. 2015-04-07]. Dostupné na internetu: [15] Lázně Poděbrady, a.s.[online]. © 2010 [cit. 2015-04-07]. Dostupné na internetu: [16] Lázně Poděbrady, a.s.[online]. © 2010 [cit. 2015-03-25]. Dostupné na internetu: [17] MALÁ, V. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002, 98 s. ISBN 80-245-0439-1. [18] MALCOLM, D. The SAGE dictionary of sports studies. Los Angeles: SAGE, 2008, xiv, 290 s. ISBN 9781412907354. [19] Městské kulturní centrum Poděbrady. [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné na internetu: [20] Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 – 2020. [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné na internetu: < http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/KoncepceStrategie/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-%281%29> [21] MUK, J.; ŠAMÁNKOVÁ, E. ABC kulturních památek Československa. Praha: Panorama, 1985. 375 s.

88

[22] HERMANOVÁ, H. Slavné vily Středočeského kraje. 1. vyd. v jazyce českém. Editor Rostislav Švácha. Praha: Foibos, 2010, 315 s. Slavné vily. ISBN 978-80-87073-22-3. [23] Oficiální informační portál regionu Poděbradsko [online]. © 2015 [cit. 2015-02.05]. Dostupné na internetu: [24] ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999, 244 s. ISBN 80-85970-27-9. [25] PAGE, S.; CONNELL, J. Tourism: a modern synthesis. 3rd ed. Andover: South-Western Cengage Learning, 2009, 663 s. ISBN 9781408009161.

[26] PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Idea servis, 2007, 124 s. ISBN 80-85970-29-5. [27] POCHE, E. Umělecké památky Čech. Praha: Academia, 1980. 3. svazek. 678 s. [28] Poděbrady-město našich srdcí [online]. © 2010 [cit. 2015-01-25]. Dostupné na internetu: [29]

Poděbradské

noviny

[online].

[cit.

2015-02-28].

Dostupné

na

internetu:

[30] Zlatý pruh Polabí, o.p.s. [online]. © 2015, poslední revize 3. 6. 2015 [cit. 2015-0125]. Dostupné na internetu: [31] Strategický plán rozvoje města Poděbrady do roku 2025 [online]. [cit. 2015-03-07]. Dostupné na internetu: [32] Svaz léčebných lázní České republiky [online]. © 2009-2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné na internetu: < http://www.lecebne-lazne.cz/cs/o-svazu-lazni/o-svazu-lecebnychlazni-cr,> [33] TJ LTC Poděbrady [online]. © 2015 [cit. 2015-05-22]. Dostupné na internetu: 89

[34] Turistické informační centrum Poděbrady [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupné na internetu: [35] zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, [36] zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, [37] zákon č. 19/1993 Sb., celní zákon, [38] zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, [39] zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon [40] zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu

90

PŘÍLOHY Příloha 1: Vzor nevyplněného dotazníku Dobrý den, jmenuji se Nikola Micková a jsem studentkou Vysoké školy hotelové, spol. s r. o. Tento dotazník poslouží mé bakalářské práci. Věnujte prosím pár minut na jeho vyplnění. Děkuji. 1) Vaše pohlaví? a) žena b) muž

2) Váš věk? ______________________________

3) Jak je Vaše bydliště vzdáleno od města Poděbrady? a) bydlím v Poděbradech a bezprostředním okolí b) do 20 kilometrů c) do 40 kilometrů d) nad 40 kilometrů

4) Už jste někdy město Poděbrady navštívil (a)? a) ano b) ne

5) Jaký byl hlavní impuls Vaší návštěvy města Poděbrady? _______________________________

6) Zaznamenal (a) jste před příjezdem do Poděbrad nějakou reklamu nebo upoutávku na toto město a jakou? ___________________________ 7) Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy města Poděbrady? a) léčebně-lázeňský b) turistika c) poznání d) sportovní vyžití e) jiné

_______________________________

8) Jak jste do Poděbrad přicestoval (a)? a) automobilem b) autobusem c) vlakem d) jiné

_______________________________

9) Jaké jsou v Poděbradech služby pro motoristy? ____________________________ 91

10) Jak byste zhodnotil (a) služby pro cykloturisty? ____________________________ 11) Jaké je podle Vás ve městě Poděbrady a okolí dopravní značení a značení cyklostezek? _____________________________ 12) Jak dlouhý bude Váš pobyt? a) jsem tu pouze na den b) jsem tu na víkend c) jsem tu na týden d) jiné

_________________________________

13) S kým jste přijel? a) s přítelem/ přítelkyní b) s kamarády/ známými c) s rodinou d) sám e) jiné

___________________________________

14) Jaké jste zvolil (a) ubytování? a) bydlím v hotelu b) bydlím v penzionu/apartmánu c) bydlím v autokempu d) jsem tu u známých e) nejsem ubytovaný v Poděbradech f) jiné

___________________________________

15) Stravujete se zde v restauračních zařízeních? A ve kterých? ________________________________ 16) Jaká je úroveň veřejného stravování v Poděbradech? a) dobrá b) průměrná c) nadprůměrná d) špatná e) nevím, nestravuji se zde

17) Kolik Vás stojí ubytování a stravování v Poděbradech na osobu a den? a) do 500 Kč b) do 1000 Kč c) do 1500 Kč d) do 2000 Kč e) nad 2000 Kč f) jiné

_______________________________

18) Jaké informace jste při výběru Vaší dovolené (výletu) využila? a) rozhlas b) televize c) internet d) doporučení od známých e) jiné

_______________________________

92

19) Jak hodnotíte pořádek a čistotu ve městě? ____________________________ 20) Která místa jsou pro Vás ve městě Poděbrady nejzajímavější? a) Poděbradský zámek b) lázeňská kolonáda s parkem c) Polabské muzeum d) náměstí se sochou Jiřího z Poděbrad e) Labe a nábřeží f) cyklostezka g) jiné

_________________________________

21) Jaká je péče města o bezpečnost návštěvníků? a) dobrá b) dostačující c) mohlo by být město více zabezpečeno d) nedostačující

22) Jak se chovají místní lidé k návštěvníkům Poděbrad? a) jsou přátelští b) nevšimnul (a) jsem si c) neřeším to d) jsou nepřátelští e) jiné

______________________________

23) Co Vám na městě Poděbrady nejvíce vadí? a) nádraží a okolí železnice b) autobusové nádraží c) okolí Labe d) bary, diskotéky, restaurace, herny e) jiné

______________________________

24) Uvažujete o tom, že přijedete příště? a) ano, město se mi líbilo b) nevím, rozmyslím se c) ne, město mě nenadchlo

Zdroj: vlastní zpracování

93

94