VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Daria Dychko

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Daria Dychko

Aplikace ekologického managementu v hotelech v České republice

Bakalářská práce

2015

Aplikace ekologického managementu v hotelech v České republice

Bakalářská práce

Daria Dychko

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra: Hotelnictví

Studijní obor: Gastronomie, hotelnictví a turismus Vedoucí bakalářské práce: Ing. Stanislava Belešová, PhD Datum odevzdání bakalářské práce: 10.06.2015 Datum obhajoby bakalářské práce: E – mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor Thesis

Application of ecological management in hotels in the Czech Republic

Daria Dychko

The Institute of the Hospitality Management in Prague 8, Ltd Department of Hotel Management

Major: Gastronomy, hospitality and tourism Thesis Advisor: Ing. Stanislava Belešová, PhD Date of Submission: 10.06.2015 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

že jsem bakalářskou práci na téma Aplikace ekologického managementu v hotelech v České republice zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

................................ Jméno příjmení

V Praze dne

Děkuji Ing. Stanislavě Belešové, PhD, vedoucí mé bakalářské práce za vedení, trpělivost, cenné rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování poskytla.

Abstrakt DYCHKO, Daria. Aplikace ekologického managementu v hotelech v České republice. Application of ecological management in hotels in the Czech Republic *Bakalářská práce+. Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 41 stran.

Bakalářská práce se zabývá tématem aplikace prvků ekologického managementu v hotelích v České republice. Cílem práce je analyzovat problematiku aplikace ekologického managementu vybraných hotelů, na praktických příkladech demonstrovat jejich využívání v praxi a navrhnout rozšíření ekologických prvků pro zkoumané hotely. Práce má tři základní části: teoretickou, analytickou a návrhovou. Teoretická část podává základní informace ohledně problematiky zavádění ekologického managementu do praxe, resp. jeho historii, stejně jako ohledně ekologického hotelnictví. Analytická část nejprve mapuje, jaké jsou příklady ekologických hotelů v ČR a dále je v rámci této části proveden výzkum, na základě kterého bylo možné vypracovat návrhovou část, ve které byly zpracovány návrhy na základě poptávky hostů a jsou zaměřeny na možnosti vybudování malé hotelové farmy. Mezi nejzajímavější výstupy výzkumu patří poptávka hostů po hotelové farmě, zahradě a také po nevařené gastronomii, tedy větším spětím s přírodou.

Klíčová slova: Ekologický management, Energie, Hotel, Hotelnictví, Příroda, Úspora nákladů

Abstrakt DYCHKO, Daria. Application of ecological management in hotels in the Czech Republic. [Bachelor Thesis]. The Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. 41 pages.

Bachelor dissertation deals with application of elements of environmental management in hotels in the Czech Republic. Work has three basic parts: theoretical, practical parts and recommendations. The theoretical part provides basic information on the issue of implementation of environmental management into practice, respectively its history, as well as about the ecological hotel industry. The practical part first of all gives examples of eco-hotels in Czech Republic. The analysis is presented in questionnaire research with the help of management of ecologocal hotels and their guests. Suggestions and recommendations are included in the third part of the work recommendations. These proposals are derived from the results of the research and are focused on possibility of making a farm on a territory of a hotel.

Key words: Ecological management, Energy, Hotel, Hospitality, Nature, Savings

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................... 9 1 EKOLOGICKÝ MANAGEMENT V HOTELNICTVÍ........................................................... 11 1.1 Environmentální management ................................................................................. 12 1.1.1 Vývoj environmentální odpovědnosti v podnicích............................................ 15 1.1.2 Implementace environmentálního managementu........................................... 16 1.1.3

Environmentální management v ČR................................................................ 18

1.2. Ekologické hotelnictví............................................................................................. 19 1.2.1 EMS a EMAS v hotelech................................................................................... 20 2 ANALÝZA APLLIKACE EKOLOGICKÉHO MANAGEMENTU VE VYBRANÝCH HOTELÍCH V ČR........................................................................................................................ 22 2.1 Charakteristika zkoumaných hotelů.........................................................................23 2.1.1 Hotel Adalbert .................................................................................................. 23 2.1.2 Hotel Adria ....................................................................................................... 26 2.1.3 Hotel Alta Plaza ................................................................................................ 28 2.1.4 Ekologické centrum Veronica v Hostětíně ....................................................... 30 2.1.5 Výkony zkoumaných hotelů a rozšiřování jejich ekologických prvků................33 2.2 Dotazníkové šetření názorů hostů na ekologické hotely........................................ 36 2.3 Shrnutí..................................................................................................................... 41 3 NÁVRHY A MOŽNOSTÍ DALŠÍHO VÝVOJE................................................................. 44 ZÁVĚR......................................................................................................................47 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ................................................................... 49 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 51

ÚVOD

Současné podniky hledají stále nové možnosti, jak zvýšit svoji konkurenceschopnost na trhu. Jednou z cest dosažení uvedeného cíle může být integrace environmentálního smýšlení do podniku. Bakalářská práce se zaměřuje na aplikaci prvků ekologického managementu v hotelovém provozu. Jakákoliv činnost v hospodářském sektoru totiž ovlivňuje životní prostředí mnoha způsoby, dlužno však poznamenat, že převážně negativně. Takové znečištění má mnoho podob, které jsou často zásadní a veřejností také negativně vnímané. A proto se některé podniky, a hotely nevyjímaje, rozhodli aplikovat do svého provozu ekologický management, který nejenže je šetrný k životnímu prostředí, ale může také dobře působit na veřejnost, tedy na své potenciální zákazníky.

Práce je rozdělena na tři části, teoretickou, analytickou a návrhovou. Teoretická část se zabývá teoretickými poznatky z hlediska ekologického managementu a ekologického hotelnictví. Od jeho vývoje až po současnou aplikaci. V analytické části budou zkoumány čtyři hotely, resp. hotelové komplexy, které aplikují ekologický management a mají tedy značku „ekologického hotelu“. Nejprve budou hotely představeny a popsány a následovat budou výsledky dotazníkového šetření. Dotazování budou jak manažeři hotelů, tak jejich hosté. Výstupy z dotazníkového šetření pak budou přehledně zpracovány do tabulek a grafů. Na základě výsledků dotazníkového šetření budou představeny návrhy a možnosti budoucího vývoje v návrhové, poslední části.

Objektem výzkumu byli vybrané hotely v České republice, subjektem výzkumu byla aplikace ekologického managementu v těchto hotelech. Cílem práce je analyzovat problematiku aplikace ekologického managementu vybraných hotelů, na praktických příkladech demonstrovat jejich využívání v praxi a navrhnout rozšíření ekologických prvků pro zkoumané hotely. Výzkumná otázka se ptala na to, jak vnímají hosté aplikaci prvků ekologického managementu v hotelnictví. Výběrový soubor tvoří 4 hotely: Adria, Alta Plaza, Adalbert a Centrum Veronica Hostětín.

9

Metoda práce tkvěla v prvé řadě v prostudování možných dostupných sekundárních literárních a elektronických zdrojů, na základě kterých bylo shromážděno množství informací. Primární data jsem získala prostřednictvím metody dotazování, technikou dotazníku pro hosty ekologických hotelů a strukturovaným rozhovorem s manažery zkoumaných hotelů. V rámci 4 ekologických hotelů odpovídalo 5 manažerů odpovědných za provoz. Respondentů z řad zákazníků se podařilo z těchto 4 hotelů sehnat 47. Dotazníky byly zaslány manažerům mailovou cestou, manažeři pak nabídli hostům, vyplnění dotazníků. Z celkem oslovených 60 lidí se uvolilo vyplnit dotazník 47 osob (příloha 1 a 2). Tyto informace bylo nutné roztřídit a analyzovat tak, aby bylo možné naplnit jednotlivé body obsahu. Roztříděné informace pak byly syntetizovány tak, aby mohl vzniknout kompaktní výstup. Další metody zpracování dat použity v práci byli komparace, deskripce, dedukce, abstrakce a grafické metody zpracování dat.

10

1 EKOLOGICKÝ MANAGEMENT V HOTELNICTVÍ Hotelnictví není izolované od ostatního okolí a prostředí, ale je součástí jakéhokoliv okolí a prostředí. Je to prostředí, ve kterém žijeme a ve kterém každý vykonává svoji činnost. Dochází ke vzájemné interakci právě hotelnictví a okolního prostředí. Jak uvádí Vystoupil(2006), je možné definovat tato jednotlivá prostředí, které jsou nějakým způsobem dotčené. Tato prostředí je možné rozdělit podle činností, které ovlivňuje. Tato prostředí jsou následující:

-

ekonomické prostředí,

-

technické prostředí,

-

ekologické prostředí.

Stejně tak ekologické prostředí je opět úzce spojeno s cestovním ruchem, neboť právě cestovní ruch a ekologie se vzájemně velmi úzce ovlivňují. Existují dvě možnosti, jak cestovní ruch životní prostředí ovlivňuje. Je zřejmé, že hotelnictví zatěžuje životní prostředí a kolikrát ho také velice ničí. A to celou přírodu, jak faunu, tak flóru v daném místě. Sice platí, že každá stavba musí mít povolení od místních úřadů a musí jasně určit, zda dochází či nedochází k zásahu do životního prostředí, na druhou stranu je však každý zábor přírody jasný zásah, byť vše probíhá v rámci zákona. Prakticky se jedná hlavně o stavby komunikací, hotelů či velkých rekreačních komplexů. Okolí je pak zatížené hlukem, prachem, emisemi apod. Navíc po dostavbě začnou do místa dojíždět turisté a zvýší se tak hlučnost, prašnost, emise atd., což je opět pro okolní životní prostředí zátěž (Vystoupil, 2006).

Existuje také jasná souvislost mezi hotelnictvím a životním prostředím. Hotelnictví může na druhou stranu také životnímu prostředí pomoci. Bude to v tom případě, pokud v rámci hotelnictví dojde ke kultivaci okolní krajiny a pomůžou se např. vyřešit místní ekologické škody z dřívějších dob. Prostředí musí být pro hotelnictví přívětivé, a to znamená, že bude přívětivé také pro přírodu. Jako příklady je možné brát sanace hnědouhelných dolů, budování různých nových vodních ploch, kultivaci lesních porostů, zakládání nových přírodních parků a chráněných území, odbahňování potoků a vodních nádrží, čištění koryt 11

řek a studánek apod. Jedno je společné, na základě potřeby zlepšit atraktivitu prostředí pro cestovní ruch dochází k péči o krajinu v daném regionu. Vychází se z toho, že pokud se místní příroda bude turistům líbit a pokud se zde budou cítit dobře, budou se vracet a budou zde utrácet své peníze, tzn. místní region bude prosperovat (Smolík, Polách, 2007).

Ekologické hotelnictví patří mezi trendy posledních desetiletí. Přesněji podněty přišli na začátku devadesátých let dvacátého století. Souviselo to s celkovou atmosférou a ve Stockholmu se ještě nemluví o trvale udržitelném rozvoji, ale již ustanovují principy, jak předcházet plýtvání se zdroji, zamezit znečištění a zvolit správné hospodaření. Důraz je mimo jiné kladen také na vzdělávání místních obyvatel a na potřebu mezinárodní spolupráce v otázkách nakládání s přírodními zdroji. Jedním z nejdůležitějších principů je všeobecně pokládán princip číslo dvacet. Zde se ustanovuje právo na vědecké informace a rozvoj týkající se životního prostředí. Zkušenosti a technologické poznatky v této sféře by měly být přenášeny také ostatním rozvojovým státům, aby je zbytečně nebrzdily a nezatěžovaly ekonomickými náklady. To se myslím přeneslo do ekologického hotelnictví, protože principy pro zelený management a zelené hotely se rozšířily po celém světě (Vystoupil, 2006).

1.1 Environmentální management Každá firma se snaží zabývat tím, jak nejlépe šetrně aplikovat své jednotlivé činnosti vzhledem k životnímu prostředí. V posledních letech se tato šetrnost stále zvyšuje a firmy si na tom často také budují přímo své PR. Je to trend, který se rozvíjí na základě celospolečenského uvědomění si problému ohledně životního prostředí a možných dopadů na životní prostředí. Stejně jako jednotlivci, tak i firmy si stále více uvědomují, jak je životní prostředí pro současné i budoucí generace důležité. Proto i jednotlivci se snaží kupovat zboží či čerpat služby od firem, které se chovají v rámci své činnosti či výroby šetrně k životnímu prostředí. Stále více se tedy zohledňuje environmentální hledisko. Tyto trendy vedou ke zvyšujícímu se tlaku na podnikovou sféru. Tento tlak se promítá jak v rámci tvorby legislativy, která stále více přísněji vymezuje požadavky na určitou úroveň environmentální výkonnosti firmy, dále se pak jedná o vytváření nadstandardních a

12

dobrovolných opatření, které firmy implementují do svého provozu a každý den se jimi řídí (Leipziger, 2010).

Environmentální management je určitý standardní postup v rámci ochraně životního prostředí, a to ve všech aspektech podnikatelské praxe. Proto je nutné zmínit všechny činnosti a procesy, které mají vliv na životní prostředí (Veber a kol., 2006). Koncept environmentálního managementu může být brán jako přístup nebo metoda, v rámci které se na základě životního prostředí posuzují všechny činnosti podniku, které podnik vykonává (Rowland-Jones a kol., 2005). Je to způsob, kdy se podnik zaměřuje na své okolí a to jak na lokální, tak i globální úrovni (Leipziger, 2010). Dále také jednotliví autoři určují postupy environmentálního managementu jako formalizované systémy, které v sobě integrují environmentální myšlení firmy, a to na základě (Sroufe a kol., 2002):

-

vzdělávání zaměstnanců,

-

průběžné monitorování firemního přístupu,

-

kontrola dodržování environmentálních dopadů na životní prostředí,

-

sledování a deklarování environmentálního profilu organizace.

Environmentální management má za cíl využívat co nejlépe a nejhospodárněji statky a služby, resp. využívat je takovým způsobem, aby nedocházelo ke zbytečnému znečišťování životního prostředí, nebo alespoň aby bylo toto znečišťování co nejvíce eliminováno. Stejně tak v rámci environmentálního managementu musí být vytvořeny všechny podmínky k dodržování bezpečnosti práce (Kreuz, Vojáček, 2007).

Základním požadavkem environmentálního managementu směrem k praktickému životu firmem je identifikace a sledování krátkodobých a dlouhodobých dopadů svých produktů, procesů a služeb na životní prostředí. Na základě toho by bylo možné dosáhnout kontinuálního zlepšování dopadů na životní prostředí. Jde o to, aby se postupně zlepšoval dopad podnikové činnosti na životní prostředí. Podniky si musí uvědomit, že aby bylo možné správně implementovat environmentální management v organizaci, je nutné si uvědomit také vlastní dopady na životní prostředí, resp. to, jak firma svojí činností životní prostředí ovlivňuje. Základní podmínkou pro aplikace environmentálního managementu 13

ve firmě je to, aby podnik správně analyzoval a identifikoval všechny aspekty, které se týkají jeho činnosti a vlivu na životní prostředí (Wilson, 2002).

Podnikatelská sféra si postupně začíná uvědomovat, že kladný přístup k životnímu prostředí firmy může mít i určité výhody v rámci konkurenčního boje. Podniky jsou totiž stále více celospolečenským klimatem tlačeny k tomu, aby se otázkami životního prostředí zabývali. Proto jsou motivovány k integraci ekologických témat do své činnosti, a to nejen na základě konkurenceschopnosti a tržních sil, ale také např. osobním přístupem osob managementu k životnímu prostředí. Právě honba za dosahování zisku se může projevit také do environmentální oblasti, resp. i dosahování zisku může být v souladu s etickými a dalšími hodnotami. (Cambra-Fiero a kol., 2007). Uvedená myšlenka je pak „zhmotněna“ v konceptu Corporate Social Responsibility (CSR), který nabývá na významu v posledních desetiletích. Dřívější ekonomická doktrína se shodovala v přesvědčení, že jedinou odpovědností podnikání je dosahování zisku (Friedman, cit. dle Putnová, Seknička, 2007). V posledních několika desetiletích se však tento postoj proměňuje ve smyslu prosazování názoru, že by neměly být zohledňovány požadavky pouze jedné skupiny stakeholderů, konkrétně vlastníků. Podniky mají být dle nového přístupu organizacemi, které vychází vstříc i potřebám jiných stakeholderů (Putnová, Seknička, 2007).

Na základě výše uvedeného se v dnešní době stává stále větším a větším faktem, že podniky jsou hodnoceny stakeholdery nejen na základě kvality produkce či dosahování zisku, ale také podle toho, jak dokážou do své činnosti zahrnout sociální a environmentální požadavky dnešní společnosti. Právě míra naplňování těchto požadavků pak může vést k ještě větší maximalizaci zisku a navíc se celkově zlepšuje image podniku. Definic a podkladů, vztahujících se k přístupu CSR existuje v současnosti celá řada. Např. Evropská unie se tímto konceptem zabývá v rámci tzv. Zelené knihy (Promoting a European framework for corporate social responsibility: Green Paper, 2001).

Environmentální management je nástroj, které může být použit na zvýšení vlastní environmentální odpovědnosti každé firmy, což je koncept, který je založen a široce uznáván, tzn. trvale udržitelný rozvoj. Trvale udržitelný rozvoj je pojmem nadřazeným environmentálnímu managementu, nezahrnuje tedy pouze problematiku EM, ale 14

zaměřuje se souběžně na tři oblasti – ekonomickou prosperitu, environmentální kvalitu a sociální rovnost (Leipziger, 2010).

1.1.1 Vývoj environmentální odpovědnosti v podnicích O životní prostředí, resp. o péči o životní prostředí, se podniková sféra nikdy nezabývala, resp. to bylo mimo její zájem. Počátky ekologického managementu se datuje až od 60. let minulého století. V té době vědci začali poukazovat na to, že existuje souvislost mezi jevy, které vypadají zdánlivě izolovaně. Na konci 60. let již pak úsilí o zlepšení životního prostředí vzala do svých rukou Organizace spojených národů. V 70. letech se pak rozběhla široká debata o příčinách změn životního prostředí a stavu životního prostředí. Ve stejném období ropné šoky přiměly západní civilizaci k tomu, aby byl započat výzkum možností dosažení případných alternativních zdrojů (Smolík, Polách, 2007).

První společná konference, která se zabývala problematikou ochrany životního prostředí proběhla v roce 1972 ve Stochkholmu a byla iniciována teorií, že problematika životního prostředí musí být řešena globálně, tedy celosvětově (Kramer a kol., 2005). Na základě toho vznikl program UNEP, což byl program iniciovaný OSN pro životní prostředí. Jeho účelem je sledování a hodnocení regionálních i globálních environmentálních podmínek, podpora mezinárodní spolupráce v oblasti ŽP, vytváření mezinárodních i národních environmentálních nástrojů, šíření vědomostí a technologií podporujících TUR apod.

Po roce 1972 následovaly další konference a vznikaly nové organizace, zabývající se globálně ochranou ŽP. Významná byla např. konference World Commision on Environment and Development (Komise Brundtlandové) v roce 1987, v jejíž závěrečné zprávě „Our common future“ je definován pojem trvale udržitelný rozvoj. Tato zpráva byla přípravným dokumentem pro konferenci v Rio de Janeiru (viz dále) (Kramer a kol., 2005).

Dalším mezníkem vývoje environmentálního uvědomění podnikové sféry byl rok 1991, kdy vznikla prostřednictvím spolupráce několika světových podniků Podnikatelská charta pro udržitelný rozvoj. Tento kodex definuje 16 principů environmentálně šetrného řízení 15

organizací. Zásady se zaměřují na oblasti jako např. vzdělávání zaměstnanců, výrobky a služby, rady zákazníkům, výzkum, provoz atd. (Leipziger, 2010).

Poté následovala již zmiňovaná konference OSN, která znamenala průlom v oboru ekologie. Byla přijata Agenda 21, která ovlivnila celosvětové dění na poli ochrany životního prostředí. Agenda 21, která ve smyslu navázání spolupráce při řešení problémů životního prostředí vycházela ze Stockholmské deklarace z roku 1972, je rozsáhlým dokumentem obsahující preambuli, čtyři části a rezoluci. Vychází se z ní do dnešních dnů.

V Agendě 21 nalezneme také body, které souvisejí s cestovním ruchem a ekohoteliérstvím. V Agendě 21 (dále jen A21) je již běžně operováno s pojmem trvale udržitelný rozvoj. Již v preambuli A21 je kladen důraz na rozvoj spolupráce na mezinárodní bázi při dosahování environmentálních cílů. Je vyzdvižena potřeba utvořit účinné nástroje a právní aparát pro otázky životního prostředí. V dalších částech jsou rozebrány otázky boje s chudobou, změny spotřeby či demografického růstu.

1.1.2 Implementace environmentálního managementu Podnik může přistoupit k problematice ochrany ŽP dvěma způsoby – defenzivně a ofenzivně (Kramer a kol., 2005). Defenzivní chování se projevuje dodržováním minimálních, tedy především legislativních environmentálních požadavků. Podnik s takto vymezenou strategií nerealizuje další aktivity nad rámec platné legislativy zpravidla proto, že vnímá environmentální opatření pouze jako činnost generující náklady a nepřinášející dlouhodobé výnosy. Ofenzivním chováním lze charakterizovat podniky, které překračují nejnutnější požadavky v oblasti integrace environmentálních aspektů do své činnosti a implementují dobrovolné nástroje či opatření, která více či méně zvyšují environmentální výkonnost podniku. Tyto podniky sice na jedné straně vynakládají určité finanční prostředky na snížení svých dopadů na ŽP, nicméně často za to inkasují přínosy různorodého charakteru. Environmentální postupy podniku mohou být realizovány na různých hierarchických úrovních:

16

-

strategická úroveň – mezi strategické environmentální činnosti patří např. přijetí koncepce CSR, ustanovení environmentální politiky, definování strategických environmentálních cílů, ale i implementace EMS,

-

taktická úroveň – spadají sem nástroje jako např. hodnocení životního cyklu, environmentální design produktu, inovace a monitoring, environmentální řízení dodavatelského řetězce apod.,

-

operativní úroveň – nejčastěji recyklace, třídění odpadů, vícenásobné využití surovin, redukce emisí a odpadů, minimalizace spotřeby zdrojů (surovin, materiálu, energie či vody) v jednotlivých provozech. Uvedené postupy je relativně jednoduché a nákladově nenáročné implementovat (v zahraniční literatuře bývají označeny jako „low-hanging fruits“), což je důvod pro jejich velkou rozšířenost v podnikové sféře.

Dle Sroufa a kol. (2002) je podmínkou úspěšnosti EM, aby podnik zavedl kombinaci environmentálních nástrojů ve smyslu implementace „zelených“ opatření na všech zmíněných úrovních. Dalším požadavkem je, aby byly environmentální postupy na strategické, taktické a provozní úrovni ve vzájemném souladu. Stejný kolektiv autorů ve svém výzkumu zjistil, že velké a významné podniky jako IBM, HP, Ford Motor Company, Xerox, Motorola aj. tuto podmínku splňují. Nejčastěji se však zkoumané podniky environmentálně angažují na provozní a strategické úrovni. Na operativní úrovni se podniky ponejvíce zaměřují na recyklaci, redukci vyprodukovaného odpadu, snižování spotřeby energie a komunikaci environmentálních informací. Strategické kroky zpravidla spočívají ve vytvoření environmentální politiky, zaměstnaneckých programů na podporu environmentálního uvědomění a všeobecně vytváření podmínek pro dlouhodobé začlenění environmentálního řízení do chodu podniku. Taktická úroveň je dle zmíněného výzkumu z hlediska environmentu poměrně zanedbávaná.

Klíčem k úspěšné implementaci ekologicky orientovaného řízení dále je, aby za něj přejali odpovědnost vedoucí pracovníci podniku. Řadoví pracovníci mohou radit, přesvědčovat, být aktivní v otázkách environmentální odpovědnosti podniku, pokud však vedoucí pracovníci tyto činnosti nebudou podporovat, pak není možné dosáhnout v uvedené oblasti úspěchu (Friedman, 1994). 17

1.1.3 Environmentální management v ČR Současně s hospodářskou transformací po roce 1989 byla zahájena i transformace politiky životního prostředí. Prvotním cílem bylo vytvoření státní politiky ŽP a relevantní legislativy. Většina zákonů na ochranu ŽP vznikla na začátku 90. let 20. století (Kramer a kol., 2005). V té době byly vytvořeny základy environmentální legislativy - např. v ČR historicky první Zákon o odpadech, Zákon o životním prostředí atd. Dále byl zřízen Státní fond životního prostředí a následovaly i další aktivity směřující k ochraně přírody (Fedorová, 2004). Široká podpora veřejnosti vedla k tomu, že se na ochranu ŽP věnovaly v 90. letech poměrně značné finanční prostředky a stav přírody se podařilo v prvním desetiletí demokracie v ČR výrazně zlepšit (i díky útlumu nejvíce znečišťujících odvětví) (Moldan, 2001). Na druhou stranu princip trvale udržitelného rozvoje byl nejprve vnímán a přijímán v ČR poněkud zdrženlivě (což mohlo být způsobeno mimo jiné prvotní euforií z transformace české ekonomiky a tržního hospodářství) a cíle formulované v rámci prvotní politiky ŽP byly jen málo spjaté s průmyslovou, agrární, energetickou a dopravní politikou (Kramer a kol., 2005). Příčin, proč se s termínem a principem udržitelnosti v ČR v 90. letech příliš nepracuje, je celá řada (viz např. Moldan, 2001).

V letech 1992-3 byly do češtiny přeloženy základní dokumenty - BS 7750 a ES 1836. V roce 1994 navázalo CEMC spolupráci s Českým normalizačním a standardizačním institutem a tím česká podnikatelská obec začala participovat na tvoření standardu ISO 14000

1

(Kubátová, 1996). Po vstupu do EU došlo k harmonizaci právních předpisů s právem EU, přibližování správního a institucionálního rámce, rozvoji investic apod. (Kramer a kol., 2005).

Zdá se, že část podniků, působících na českém trhu, stále ještě vnímá EM jako zbytečnou, nepřínosnou zátěž a hlavním tlakem je v tomto směru legislativa. Z toho důvodu se jeví jako přínosné zjišťovat, zda je možné, aby v českém prostředí ekologické aktivity přinášely podnikům určité výhody a případně v jaké podobě.

1

Normy ISO 9000 byly v ČR přijaty jako národní normy již v 80. letech, ale začaly být šířeji uplatňovány až po roce 1990.

18

1.2 Ekologické hotelnictví Ekologický hotel měl být vymezen pomocí ekonomického, sociálního a environmentálního pilíře. Vedení ekologického hotelu by mělo brát v potaz své dlouhodobé cíle v souladu s těmito myšlenkami. Ideální ekologický hotel by měl být podporován obcemi a veřejnými institucemi, zajisté se podílí na místní soudržnosti a rozvoji kultury, protože se tam konají různé kulturní hudební, literární, umělecké akce.

Zaměstnanci ekohotelu dosahují sociálního uznání a šíří své vědomosti o ekologii, udržitelném rozvoji dále. Ekohotel pořádá akce, kde širší veřejnost zapojuje do procesu trvale udržitelného rozvoje. Informuje je, jak se chovat více ekologicky. Školit je na příklad: jak třídit odpad, jak předcházet produkci odpadu, jak ekologicky pěstovat suroviny, zahrnout přednášky o TUR, historických a kulturních památkách obce atp.

V zahradě ideálního ekologického hotelu bychom našli ekofarmu s domácí moštárnou, včelími úly, a zvířaty na chov a produkci mléka, vlny a jiné. Ideální ekohotel by měl být co nejvíce soběstačný, také co se týče produkce potravin a jiných surovin. Ekologicky by pěstoval ovoce, zeleninu, byliny. Z bylinek by se tam vyráběli různé čaje, šampóny, mýdla. V ideálním ekohotelu by se konaly kurzy řemesel a místních dovedností. Na příklad tkaní látek, výroby produktů z proutí, malování kraslic, kurzy vyšívání, paličkování, malování a keramiky (Kramer, 2005).

Hotel by musel mít svůj zdroj šetrné a obnovitelné energie. Využíval by energie větru, vody a slunce. Nejenže by využíval svépomocí vyrobené energie, ale dbal by také na co nejvyšší úsporu energií, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám a únikům. Na příklad již běžné dobré těsnění oken, či se zavedeným systémem rekuperace tepla, zateplení fasády, spořiče vody a jiné. Ideální ekohotel by měl samozřejmě velice dobře vyřešené odpadové hospodářství. Nejlépe samozřejmě svou čističku. Pomocí tzv. kořenové čistírny by se zbavoval co největšího procenta odpadů. Další odpady by odborně třídil.

V českém prostředí je znát posun od naprostého opomíjení ekologických aktivit až k postupnému systémovému začlenění environmentálních opatření do podnikového 19

smýšlení. Uvedené lze dokumentovat mimo jiné poměrně strmým nárůstem počtu certifikací ISO 14001či EMAS do roku 2010. Zatímco v roce 2000 bylo v ČR celkem 116 subjektů certifikovaných dle ISO 14001, v roce 2005 to bylo již 2122 podniků a v roce 2010 pak dokonce 6629. V roce 2011 se nicméně nárůst počtu standardů ISO 14001 nejen zastavil, ale dokonce se poměrně značně propadl na celkový počet 4451 certifikací (The ISO Survey 2011, 2012). Taktéž nárůst počtu certifikací normy EMAS vykazoval zpravidla růst, a to až do roku 2009, kdy se počet certifikací snížil z 30 na 26 (Statistika EMAS za rok 2009).

1.2.1 EMS a EMAS v hotelech Ekologické značení výrobků se pojí s dobou na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Certifikace výrobků přešla v celý program ekologického značení tzv. Modrý anděl nejdříve v Německu v roce 1978. Potom se programy rozšířily do dalších zemí např. do Japonska, Kanady, Skandinávských zemí.

Systém ekologického značení EU vychází z nařízení Rady EHS č. 880/92. V roce 1994 ustanovil Národní program označování ekologicky šetrných výrobků a služeb. Od roku 2004 je součástí programu také ekologické značení The Flower. Směrnice schvaluje ministr životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí také zodpovídá za celou koncepci a program. Velkou roli v postupu a při registraci a vyřizování hraje CENIA. Jednou z hlavních jejich gescí je provádění kontroly a dodržování podmínek pro držitele ekologické značky. Nová přísnější pravidla pro The Flower vstoupila v platnost v lednu 2010. Ekohotel, nebo také jeho často užívané synonymum „Zelený hotel“, je označení pro ubytovací zařízení vlastnící evropský certifikát: „The Flower“ nebo české označení „Ekologicky šetrná služba“. Logo je garantováno Ministerstvem životního prostředí a kritéria nutná pro získání značky jsou platná v EU. Značka zaručuje návštěvníkovi, že „zaručuje eliminaci negativních vlivů na životní prostředí“. Tato značka je určena jakémukoli ubytovacímu zařízení. Každá ubytovací jednotka musí splnit přísná kritéria (Kramer, 2005).

20

Ekoznačení je označování výrobků a služeb, které jsou v průběhu celého životního cyklu prokazatelně šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele. Jejich kvalita přitom zůstává na velmi vysoké úrovni. Takové výrobky nebo služby lze (např. v obchodě) poznat podle jednoduchého a snadno zapamatovatelného symbolu, tzv. ekoznačky – odtud ekoznačení. Firmy mohou ekoznačku efektivně využít při marketingu takto oceněných produktů a spotřebitelé zase jako vodítko při nákupu ekologicky šetrnějšího zboží a služeb.

V současné době používá ekoznačku Ekologicky šetrný výrobek/služba nebo Ekoznačku EU na jednom či více výrobcích přes 100 českých i zahraničních firem a jejich počet neustále roste. Agentura CENIA zprostředkovává udělování ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek/služba a Ekoznačky EU.

Příklady ekologických prvků jsou následující:

-

všeobecné šetření energiemi

-

izolační schopnosti budov, oken, dveří a střech

-

úsporné osvětlovací prostředky

-

úsporná průtoková zařízení

-

programovatelné nastavení oběhu topení a klimatizace

-

personifikované ovládaní topení a klimatizace na pokojích

-

třídění odpadu

21

2

ANALÝZA APLIKACE EKOLOGICKÉHO MANAGEMENTU VE VYBRANÝCH HOTELECH V ČR

Hoteliéři v České republice nechtějí zůstat pozadu, co se týká ekologicky šetrných hotelů. V roce 2006 se v Čechách objevil první hotel, který získal ocenění „Květina“ i „Ekologicky šetrná služba“, a to hotel Adalbert v Praze, v areálu Břevnovského kláštera. Poté přibývaly další hotely a v Čechách jich bylo nejvíce 10, a to až do července roku 2010. Ale v červenci 2010 byla kritéria pro udělení ekoznačky zpřísněna a pouze čtyři hotely si značku „Květina“ udržely. V současné době je v České republice 6 hotelů, které se mohou pyšnit logem „Květina“. Jsou to hotely Adalbert, Adria, Veronica, Jurys Inn, Plaza Alta a Chateau Mcely.

Počet ekologických hotelů v České republice roste rychlým tempem. Do ekologického programu je zapojen pražský Hilton, Marriott patří na čelní místa v žebříčku zelených IT společností. Agentura CENIA udělila v České republice certifikát 6 ubytovacím zařízením. Hotelová síť LHW, která je v České republice zastoupena hotely Le Palais, Palace, Savoy a Hotel Carlsbad Plaza, uzavřela partnerství s organizací Sustainable Travel International a na základě této spolupráce vytvořila program Leeding Green Initiative. Aktivity chránící životní prostředí se dotýkají všech kategorií od pětihvězdičkových hotelů po pensiony rodinného typu nebo kempy. Ekologie není záležitostí luxusu, je určena všem účastníkům cestovního ruchu (http://www.enviweb.cz/printclanek/archiv/83265/).

Analytická část bude zpracována tím způsobem, že nejprve bude proveden krátký exkurs do některých českých ekologických hotelů, na což naváže dotazníkové šetření týkající se těchto hotelů. Bude rozděleno na dvě části: část pro manažery hotelu a část pro návštěvníky hotelu.

V rámci 4 ekologických hotelů odpovídalo 5 manažerů odpovědných za provoz (Miroslav Zámečník, Karel Šplíchal, Zuzana Drbohlavová, Kamil Stejskal, Jana Plecháčová). U hotelového komplexu Veronica to byly dvě osoby, neboť se jedná o rozsáhlý ekologický komplex – hotel jako ubytovací zařízení má na starost jeden manažer, ostatní provoz 22

ekologického komplexu druhý manažer. Respondentů z řad zákazníků se podařilo z těchto 4 hotelů sehnat 47. Dotazníky byly zaslány manažerům mailovou cestou, manažeři pak nabídli hostům, vyplnění dotazníků. Z celkem oslovených 60 lidí se uvolilo vyplnit dotazník 47 osob.

Otázky byly připraveny buď s připravenými odpověďmi, kdy respondent vybral pouze jednu, nebo více, a nebo mohl respondent vypsat vlastní názor. V tom případě byly nejčastější odpovědi shrnuty do jednotlivých řádků tabulky a ojedinělé odpovědi do řádku „ostatní“. Znamená to, že ne vždy je u tabulky součtový řádek „celkem“, resp. ne vždy je celkový počet odpovědí roven 5 nebo 47, a to ve chvíli, kdy mohli respondenti odpovídat volně a nebo měli možnost zaškrtnout více možností.

2.1 Charakteristika zkoumaných hotelů V této kapitole budou v prvé řadě popsány hotely ohledně toho, co nabízí a dále pak, jaké mají výkony v rámci aplikace ekologických prvků. Následuje pak dotazníkový výzkum, na který navazuje shrnutí.

2.1.1 Hotel Adalbert Ekologický hotel se nachází v Praze v blízkosti letiště, což je jeho nespornou výhodou při výběru hostů na konání mezinárodních akcí. Je to hotel, který je součástí Břevnovského kláštera (obrázek 1). V okolí hotelu nachází mnoho zeleně. Pěšky se můžeme dostat do Břevnovského parku se dvěma rybníčky a s vzácnými dřevinami. Hotel nabízí: Přátelskou a klidnou atmosféru ve 23 pokojích, velkou klášterní zahradu na odpočinek a relaxaci, vydatnou kvalitní stravu, blízkost spojení na letiště apod. Dále hotel nabízí tyto doplňkové služby (http://www.hoteladalbert.cz/CS/sluzby):

-

káva a čaj v lobby zdarma po 24 hodin

-

parkování osobních vozů v areálu kláštera

-

hotelové taxi za fixní ceny

-

kompletní sekretářské, rezervační služby 23

-

masérské služby na vyžádání hosta

-

praní, žehlení a čištění oděvů

-

noviny v lobby

-

mini-bary na pokojích v přízemí a 1. patře

-

prodej chlazených nápojů a suvenýrů na recepci

-

vyzvednutí na letišti nebo nádraží

-

WiFi zdarma

Hotel nabízí potraviny u snídaně ze sezonních surovin, voda je k dostání filtrovaná a ne ve skle. Výměna ručníků je na požádání. Používají se ekologické mycí a prací prostředky. Hotel je vytápěn plynovými kotli a splňuje tedy podmínku, pro získání eco značky. V podmínkách je, že se nevyužívá k topení elektrická energie či uhlí. Nejedná se však o pasivní dům, nemá ani solární panely, resp. nefunguje na obnovitelné zdroje, neboť se jedná o historickou budovu.

Obrázek 1: Hotel Adalbert

Zdroj: www.hoteladalbert.cz

Vedení hotelu, které o ekoznačku usilovalo již v roce 2005, v médiích otevřeně sdělil tehdejší ředitel, že k této certifikaci přistoupili na základě požadavku hostů a především za účelem odlišení se od konkurence. Hotel Adalbert patří k průkopníkům odpovědného přístupu k životnímu prostředí na poli služeb. Stal se vůbec prvním hotelem, který již v roce 2006 získal nejen český certifikát Ekologicky šetrná služba, ale i ekoznačku Evropské unie The Flower (obrázek 2).

24

Obrázek 2: Ecolabel

Zdroj: http://www.hoteladalbert.cz

Hotel pracuje na základě těchto opatřeních daných podmínkami ekoznačky EU (http://www.hoteladalbert.cz/CS/zeleny-hotel):

-

všichni zaměstnanci prošli patřičným školením,

-

průtok vody v kohoutku ani ve sprše nepřesahuje 9 litrů za minutu,

-

omezuje plýtvání mýdla používáním doplnitelných dávkovačů,

-

prací prostředky se šetří tím, že osušky a lůžkoviny pereme každé 3 dny, častěji pouze na vyžádání,

-

zavedení oddělených odpadkových košů na papír, sklo a plasty ve společných prostorách,

-

speciální nádoba na nebezpečné odpady,

-

veškerý odpad vzniklý při provozu zpracovávají a recyklují,

-

jednorázové výrobky se odebírají co nejméně,

-

všechna okna v hotelu opatřili tepelnou izolací,

-

hotel nepoužívá žádnou vzduchotechniku,

-

většina světel na chodbách se spouští pohybovým čidlem a vypíná se automaticky,

-

v celé budově hotelu jsou namontovány úsporné žárovky,

-

topení se reguluje zvlášť v každém pokoji,

-

pokud to dovoluje nabídka, používájí výhradně ekologicky šetrné čistící prostředky,

-

vyřazené textilie a nábytek věnují charitě.

Výhledově chystá hotel Adalbert vlastní zeleninovou zahradu a zavést recyklaci přírodního odpadu.

25

2.1.2 Hotel Adria Hotel Adria se nachází v „samém srdci Prahy“, jak je jejich heslem (obrázek 3). Hotel Adria je zelený čtyřhvězdičkový hotel superior na Václavském náměstí v centru Prahy. Hotel oslovuje své hosty již více než 100 let kvalitou svých služeb, elegantním pohodlným interiérem a přátelskou atmosférou. Je umístěn v historické budově na Václavském náměstí. Tudíž nedisponuje zahradou či jinou přírodou. Host, který přijede sem, není spjat s přírodou, pouze

může cítit snahu pracovního kolektivu se jí

přiblížit. Hotel

Adria nabízí luxusní ubytování v 89 pokojích s výhledem na životem pulzující Václavské náměstí nebo do klidné Františkánské zahrady, vesele zařízenou snídárnu s množstvím domácích produktů, několik útulných salónků pro jednání a akce všeho druhu a lobby bar s možností posedět

přímo

na

Václavském

náměstí.

Hotel

nabízí

tyto

služby

(http://www.adria.cz/cs/pokoje/junior-suite):

-

komfortní zařízení pokoje odpovídající klasickému **** hotelu superior,

-

velká lůžka s velmi pohodlnými matracemi,

-

luxusní přikrývky a damaškové ložní prádlo,

-

elegantní klasický nábytek včetně pracovního stolu,

-

lednice s minibarem,

-

moderní koupelna s fénem a župany (vana nebo sprcha), některé pokoje s vyhřívanou podlahou,

-

individuálně ovládaná klimatizace,

-

tv se satelitním příjmem a SAT rádio, telefon s možností přímé volby,

-

bezpečnostní vstupní karty,

-

detektory kouře pro vyšší bezpečí.

26

Obrázek 3: Hotel Adria

Zdroj: http://www.adria.cz/cs

Hotel Adria se řadí díky svým aktivitám na ochranu přírody a svého okolí k několika málo zeleným hotelům v České republice. Dokazuje tak, že hotel poskytující ekologicky šetrné služby se nemusí nacházet jen v přírodě, ale může svým hostům nabízet ekologické služby i v centru Prahy. Mezi opatření, které hotel podniká ohledně ochrany přírodních zdrojů, patří: -

minimalizace odpadu,

-

třídění odpadu,

-

zateplení objektu,

-

používání recyklovatelného papíru a rozebíratelných tužek,

-

úspora elektrické energie, vody a tepla,

-

rozšiřování zelených ploch v Praze a péče o naše nejbližší okolí,

-

hotel využívá podle dostupných informací 50% energie z obnovitelných zdrojů.

Na příklad pravidelně pečuje o čistotu studánky Petřínky, ve Františkánské zahradě natírá lavičky a instaluje ptačí budky. Personál jezdí na kole do práce.

Hotel si buduje pověst ekologického hotelu, který má domácí atmosféru. Navíc se o ekologii zajímá také personál. Snaží se o velmi osobní přístup. Na příklad hosté dostanou u snídaně ručně malované hrnečky s iniciálou vlastního jména. Hostům nabízí k snídani vlastní recepturou pečené placičky a s domácí marmeládou. Hned při příjezdu recepční hostům nabízí vodu z pramene ze Šáreckého údolí. Hotel se tak snaží upoutat pozornost. O tom, že se náš přístup líbí nejen hostům, ale i dalším lidem, svědčí mnohá ocenění, která hotel Adria v minulosti obdržel:

27

-

certifikát „Květina“ – nejvyšší ocenění Evropské unie pro zelené hotely,

-

green Manager roku 2008 – ocenění udělené řediteli hotelu Karlu Doubkovi za dlouhodobou snahu o ochranu životního prostředí,

-

2. místo v soutěži „EU Ecolabel Communication Award“ za propagaci konceptu Ekoznačky,

-

top odpovědná malá firma 2011,

-

ocenění E.ON Energy Globe Award ČR 2012 v kategorii Vzduch.

Dle mínění manažera hotelu Adria, resp. z jeho zkušeností není možné říci, že by lidé jezdili všichni pouze proto, že hotel je ekologický, je to nárazové, člověk od člověka a není možné dát kategorickou odpověď.

Výhledově chce hotel zavést ještě úspornější vytápění, více přírodních materiálů v interiéru a nevařenou gastronomii.

2.1.3 Hotel Alta Plaza Hotel Alta Plaza se nachází pouhých 20 minut od pražského letiště, 5 minut od vlakového nádraží Holešovice a stanice metra C Holešovice a je snadno dostupný z dálnice D8 (obrázek 4). Hotel mimo ubytování v 87 pokojích nabízí následující služby: -

konferenční/společenská místnost,

-

informační služba,

-

praní prádla,

-

parkoviště v hotelu,

-

internet zdarma,

-

recepce 24 hodin, zajištění kulturních a sportovních akcí,

-

sekretářské služby,

-

směnárna v hotelu.

28

Obrázek 4: Hotel Alta Plaza

Zdroj: http://www.hotele.cz/praha-7-hotel-alta,detail-c-alta.cz.html

Nejprestižnějším označením ekologických hotelů v ČR je značka The Flower. Po své úplné renovaci v roce 2007 hotel Plaza Alta značku The Flower v roce 2009 získal. Hotel demonstruje možnost skloubit komfortní ubytování s přísnými pravidly na ochranu životního prostředí. Aby ochrana přírody byla co nejefektivnější, využívá ekologický hotel Plaza Alta následujících opatření:

-

okna jsou tepelně izolována,

-

plášť budovy je tepelně izolován,

-

vytápění je regulováno,

-

hotel je vybaven úspornými zdroji světla,

-

odpad je tříděn a recyklován, včetně tuků a olejů,

-

nápoje se neprodávají v plechovkách, ale pouze ve vratných lahvích,

-

objem vody tekoucí ze všech kohoutků v pokojích je omezen na méně než deset litrů za minutu,

-

v okolí hotelu jsou vysazovány květiny a keře.

Z dotazníkového šetření manažera hotelu vyplynulo, že do hotelu lidé jezdí bez toho, aby byly ovlivněni jeho ekologickými prvky, ale spíše proto, že se jim líbí celkově.

Do budoucna hotel plánuje zavést ještě úspornější vytápění a více přírodních materiálů v interiéru.

29

2.1.4 Ekologické centrum Veronica v Hostětíně Hotel se odlišuje od ostatních jmenovaných ekohotelů už svým vznikem. Vznikl až na základě potřeby ubytovávat účastníky odborných seminářů v ekologickém centru Hostětín. Dále velkou výhodou je skutečnost, že hotel je pasivním domem a v areálu se nachází kořenová čistička vody. Je umístěn uprostřed krásné přírody v Bílých Karpatech. Jejich přístup ohledně poskytnutí informací a rozhovoru byl od začátku vstřícný. Hostětínský ekohotel Veronica se hodí nejlépe pro case study. Splňuje vizi ideálního hotelu ve smyslu TUR.

Ekocentrum Veronica se nachází ve vesnici Hostětín se 250 obyvateli uprostřed krásné přírody v Bílých Karpatech v blízkosti hranic se Slovenskem. V okolí se nachází města Valašské Klobouky, Uherské Hradiště, Zlín aj. Je to pomezí Slovácka a Valašska. K objektu Centra Veronica Hostětín patří několik budov – pasivní dům, moštárna, sušírna ovoce a velký pozemek ovocných sadů a zahrady. V krajině spatříte dřevěné sochy, a k zahradám přiléhá místní kořenová čistička, kterou to všechno začalo. Některé objekty jsou také ve vesnici, např. solární panely a výtopna na biomasu. Tyto různé projekty, jsou součástí výukových a vzdělávacích projektů jak pro děti, tak dospělé a odborníky. Vzdělávání a exkurze patří mezi hlavní činnosti centra. Poskytují však také ekologické poradenství a zprostředkování pobytů v pasivním domě.

Obecní výtopna na biomasu je ukázkou možné úspory topení a účinného snižování úniku škodlivých emisí do ovzduší. Výtopnu využívá skoro každý dům ve vesnici. Pálí se zde dřevní štěpka z okolních pil. Výtopna má výkon asi 730kW. Ročně se zde spálí asi 550 tun biomasy. Více než 80% domů z Hostětína je napojeno na tento systém vytápění. Obec si tuto výtopnu také sama provozuje.

Solární panely jsou na okraji vesnice a na budovách ekocentra. Využívají zde tedy solární energii. Ročně ušetří asi 2 tisíce kWh na jedno zařízení. Celkem je zapojeno do systému ohřevu vody slunečním zařízením devět domácností v Hostětíně. Další solární kolektor je na moštárně a fasádní kolektor je součástí pasivního domu, viz foto níže. Malá

30

fotovoltaické elektrárna je také instalována od roku 2009 v blízkosti výtopny na okraji vesnice. Je tam umístěno 234 panelů. Celkem má výkon až 220 W.

Kořenová čistička byla první na východní Moravě. Pracuje na principu rozkladu organických znečišťujících látek bakteriemi, které se zdržují v kořenech rostlin – rákosu obecného a chrastice rákosovité. Byla to první vlaštovka ekologického počinu v Hostětíně. Poté se přidaly i další projekty. Kořenová čistička je velmi jednoduchá na provoz. Neméně důležitá je také finanční stránka. Po založení jsou velmi nízké náklady na údržbu.

Ekologický hotel

Jak jsem již uvedla, hotel se nachází v pasivním domě (obrázek 5). Nabízí kromě kanceláří nadace Veronica, i stravovací jednotku, deset pokojů s celkovou kapacitou 25 lůžek a konferenční místnost asi pro padesát osob. V budově se nachází i strojovna s mechanismem rekuperace tepla. Pasivné dům byl certifikován zvlášť také jako Ekologicky šetrná služba. Hotel mimo ubytování nabízí:

-

wifi po celém objektu,

-

zajištění konferenčních služeb,

-

celodenní stravování,

-

pořádání svateb a oslav,

-

možnost připravit si vlastní jídlo,

-

možnost zajištění vegetariánské stravy.

Dům byl postaven v kontextu k předchozím projektům Hostětína. Základní požadavek zněl, že budova musí mít mnohem nižší spotřebu tepla. Problémem je velká proměnlivost počtu uživatelů domu. V období, kdy je v domě méně uživatelů, je vhodné, aby budova zčásti zchladla. Další těžkostí byla nerovnost terénu a požadavek na zasazení do celkového vzhledu obce. Muselo se použít celkem tlustých izolačních vrstev. Přesto musela být plocha více využita, protože plocha pro stavbu nebyla moc velká – 483 m2. K izolaci byla použita sláma, konstrukce je ze dřeva. Přední část je konstruována z betonu. Balíky slámy 31

mají rozměry 200x85x85 cm. Omítky jsou hliněné s jílem. Barvy jsou kaseinové (mléčná bílkovina).

Obrázek 5: Ekologický hotel Veronica

Zdroj: http://hostetin.veronica.cz/ekopenzion

Pasivní dům spočívá v tom, že je dokonale izolován a má až 6 krát nižší spotřebu energie než běžná stavba. Je nezbytné mechanické větrání se zpětným získáváním tepla tzv. rekuperací. Pasivní získávání tepla je odpadového vzduchu. Ve větrací jednotce proudí jedním směrem čerstvý vzduch zvenčí a opačným směrem vydýchaný. Skrze lamely se teplo u velké části předá z jednoho proudu do druhého.

Na místě je kuchyně. Je možné objednat jak kávové přestávky, tak běžnou vařenou stravu – snídaně, obědy, večeře (obrázek 6). Ekohotel Veronica nabízí suroviny od místních dodavatelů. Dále nabízí potraviny z výroby Fair Trade a BIO kvality. Zajímavostí je široká nabídka moštů a sirupů vlastní výroby. Místní obyvatelé nabízejí také kalvados z jablek a slivovici. Samozřejmostí je víno, hotel je přeci na Moravě. Mimo pasivní stavbu a důraz na čerstvé, sezónní a kvalitní potraviny nabízí hotel z ekologických prvků ještě následující:

-

úspora energií,

-

výměna ručníků pouze na požádání,

-

omezený průtok vody v bateriích, 32

-

úsporné dávkovače mýdla,

-

přírodní materiály v celém objektu,

-

třídění odpadu,

-

zpracování zbytkových potravin.

Obrázek 6: Interiér ekologického hotelu Veronica

Zdroj: http://hostetin.veronica.cz/ekopenzion

Do budoucna chce hotel ještě více recyklovat přírodní odpad, více spořit energiemi a zkusit hostům nabídnout také nevařenou gastronomii.

2.1.5 Výkony zkoumaných hotelů a rozšiřování jejich ekologických prvků První sada otázek, tedy sedm otázek, se týká manažerů. Na základě dotazníkového šetření byla zjištěna obsazenost hotelů. Pouze jediný hotel má průměrnou obsazenost menší než 50% (Adria), tři hotely pak v rozmezí 51 – 80% (tabulka 1, příloha 3).

Tabulka 1: Průměrná obsazenost hotelu Průměrná obsazenost hotelu

Počet

0 - 50% 51 - 80% 81 - 100% Celkem Zdroj: vlastní zpracování

Adria Adalbert, Alta Plaza, Veronica 0 4

33

V tabulce 2 (příloha 4) jsou výsledky ohledně toho, zda se jejich hosté vracejí trávit dovolenou na stejnou adresu, tedy do dotyčných hotelů. Zde se soubor respondentů rozdělil přesně napůl. Dva manažeři uvedli, že se jim daří mít stálé klienty a že se hosté vrací (Veronica), dva uvedli zápornou odpověď (Adria, Adalbert) a jeden uvedl, že toto nemají přesně statisticky zachycené, tedy nevěděl (Alta Plaza).

Tabulka 2: Vracející se hosté Vrací se hosté?

Hotel

Ano Ne Nevím Celkem Zdroj: vlastní zpracování

Veronica Adria, Adalbert Alta Plaza 4

Zjišťovali jsme jaké ekologické prvky mohou hotely nabídnout (tabulka 3). Zde se všichni manažeři – respondenti shodli na tom, že jejich hotely třídí odpad, mění ručníky pouze na požádání a využívají úsporné žárovky. Jenom 3 hotely ze 4 využívají čidla na světla ve společných prostorech a omezený průtok vody v bateriích. Pouze dva manažeři uvedli, že v jejich hotelích se vaří hlavně ze sezónních surovin.

Tabulka 3: Ekologické prvky Ekologické prvky

Počet

Tříděný odpad Výměna ručníků na požádání Omezený průtok vody Úsporné žárovky Čidla na světla Zateplení objektu Dávkovače na mýdlo Vaření ze sezónních surovin Ostatní Zdroj: vlastní zpracování

4 4 3 4 3 3 3 2 3

V tabulce 4 (příloha 5) je zpracována otázka, jaké ekologické prvky jsou do budoucna manažery připravovány a tedy jaké prvky mohou očekávat potenciální zákazníci. Většina 34

respondentů uvedla, že se chystá zavést úspornější vytápění dále se četně objevovaly odpovědi ve smyslu vybavení objektu přírodními materiály, recyklace všeho přírodního odpadu a nebo i příprava nevařené, čerstvé, stravy, a také vybavení interiéru přírodními materiály. Nic nového nechystá Adria, vlastní zeleninovou zahradu chce vybudovat Adalbert, recyklovat přírodní odpad Adalbert a Veronica, úspornější vytápění Adria, Alta Plaza a Veronica, větší důraz na přírodní materiály v interiéru Adria a Alta Plaza a nevařenou přírodní gastronomii chystá Veronica a Adria.

Tabulka 4: jaké další ekologické prvky jsou připravovány Jaké další eko prvky připravujete

Počet

Nevařená přírodní gastronomie Vybavování interiéru přírodními materiály Úsporné vytápění Recyklace přírodního odpadu Vlastní zeleninová zahrada Nic nového Zdroj: vlastní zpracování

2 2 3 2 1 1

V tabulce 5 (příloha 6) jsou výsledky, na které odpovídali manažeři, ohledně toho, zda hosté jezdí za ekologií a nebo zda si vybrali hotel jen proto, že se jim líbí, resp. se jim líbí okolí apod. Z odpovědí je zřejmé, že tři respondenti odpověděli v tom smyslu, že hosté k nim za ekologií opravdu jezdí. Jedna odpověď byla negativní (Alta Plaza), tedy že hosté jezdí proto, že je pro ně hotel celkově zajímavý a ekologie je spíše přidanou hodnotou a jeden manažer odpověděl, že je to individuální, host od hosta (Adria). Tabulka 5: Ekologický motiv cestování hostů Jezdí hosté za ekologií

Hotel

Ano Ne Někteří Celkem Zdroj: vlastní zpracování

Veronica, Adalbert Alta Plaza Adria 4

V tabulce 6 (příloha 7) je zpracována otázka pro manažery ohledně toho, jak hosté reagují na „jejich“ ekologický hotel, jak vnímají ekologické prvky, které mají zavedeny. Čtyři odpovědi byly kladné, jeden manažer se vyjádřil v tom smyslu, že ne každý ekologické 35

prvky vůbec vnímá a bere je spíše jako samozřejmost (Alta Plaza), takže nereagují primárně pozitivně. Pozitivní reakce nicméně převládly. Tabulka 6: Reakce hostů na ekologický hotel Reakce hostů na ekologický hotel

Počet

Pozitivní Negativní Neutrální Celkem Zdroj: vlastní zpracování

3 0 1 4

Následující otázka se týkala toho, zda se jim daří využívat „ekologický hotel“ jako reklamu (tabulka 7). Zde byly odpovědi rozdílné, dva manažeři uvedli (Veronica, Adalbert), že na základě „ekologie“ se jim daří získávat další zákazníky, hlavně ekologicky orientované, dva uvedli, že nedokážou přesně říci, zda ekologie hraje právě ten hlavní impuls k tomu, aby hosté přijeli, a jeden z manažerů uvedl, že „ekologie“ v marketingu valný efekt nemá a že rozhodují i jiné faktory (Alta Plaza). Tabulka 7: Ekologický hotel jako reklama Ekologický hotel jako reklama

Hotely

Ano Ne Nevím Celkem Zdroj: vlastní zpracování

Adalbert, Veronica Alta Plaza Adria 4

2.2 Dotazníkové šetření názorů hostů na ekologické hotely V následující analýze jsou zpracovány odpovědi z dotazníkového šetření, které proběhlo ve 4 výše zmíněných objektech. Celkem se uvolilo dotazníky vyplnit 47 hostů z výše uvedených hotelů (celkem jich manažery hotelu bylo osloveno 60, tedy ne každý chtěl odpovídat). Některé otázky byly otevřené, tzn. respondent mohl napsat cokoliv dle svého mínění, někdy bylo nutné vybrat jednu odpověď, které byly připravené, v některých případech mohli vybrat více odpovědí.

36

Následující otázky již patřili hostům hotelů, kteří se uvolili dotazník vyplnit. První otázka zpracovaná v tabulce 8 (příloha 8) se týkala toho, zda hosté – respondenti přijeli do hotelů kvůli tomu, že se jedná o ekologický hotel. Většina hostů – 27 respondentů, což činí 63%, uvedlo, že přijeli právě kvůli tomu, že hotel je ekologický. Naproti tomu 16 respondentů uvedlo zápornou odpověď. Většinou kladně odpovídali hosté v hotelu Veronica, nejméně pak respondenti z hotelu Alta Plaza.

Tabulka 8: Příjezd kvůli „eko“ Příjezd kvůli tomu, že je hotel "eko"?

Počet

Ano Ne Celkem Zdroj: vlastní zpracování

27 16 43

Další otázka zpracovaná v tabulce 9 (příloha 9), se týkala toho, jaké ekologické prvky je v hotelu zaujaly. Nejvíce respondentů se vyslovilo ohledně omezeného průtoku vody, následovaly pak čidla na světla, výměna ručníků na požádání a třídění odpadu. Naproti tomu nejméně hosty zaujaly úsporné žárovky. Je to dáno zřejmě tím, že úsporné žárovky dnes používá téměř každá domácnost a není to tedy již nic neobvyklého nebo kuriózního. To samé je možné říci o zateplení objektu.

Tabulka 9: Zájem hostů o ekologické prvky hotelu Ekologické prvky, které zaujaly hosty

Počet

Tříděný odpad Výměna ručníků na požádání Omezený průtok vody Úsporné žárovky Čidla na světla Zateplení objektu Dávkovače na mýdlo Vaření ze sezónních surovin Zdroj: vlastní zpracování

17 22 31 8 28 9 14 21

37

Ohledně otázky týkající se toho, jak se hostům v hotelu líbí, je možné říci, že výsledky jsou veskrze pozitivní (graf 8, příloha 10). Pouze čtyři hosté měli výhradu, nikdo neuvedl zápornou odpověď. Dokonce deset respondentů uvedlo, že se jim hotel líbí velmi, 21 respondentů, což je skoro polovina, tedy 49%, pak uvedli, že se jim hotel líbí. Osm hostů se přiklonilo k běžnému standardu. „Velmi“ se líbilo hlavně ve Veronice, „Líbilo se“ průřezově stejnému procentu respondentů ve všech hotelích, výhradu měli dva hosté z hotelu Adalbert, jeden z Alta Plaza a jeden z Veronica.

Graf 8: Názor hosta na hotel

Zdroj: vlastní zpracování

Dle odpovědí na následující otázku zpracovanou v tabulce a grafu 9 (příloha 11) týkající se hodnocení ekologických prvků berou tyto prvky hosté pozitivně. Kladně se vyjádřilo 35 oslovených, což je 82%, neutrálně pak 7 osob. Jedna osoba pak zvolila negativní možnost odpovědi. Jedna negativní odpověď přišla z hotelu Adria, neutrálně pak ze dvou hotelů z centra Prahy, tedy Alta Plaza a Adria.

38

Graf 9: Hodnocení ekologických prvků

Zdroj: vlastní zpracování Další otázka zpracovaná v grafu 10 (příloha 12), která směřovala k hostům hotelů, se týkala toho, zda se oni obecně zajímají o ekologii. Většina, tedy 25 osob (58%) odpověděla, že ano, naproti tomu 18 osob odpovědělo, že se ekologií nezabývají. Právě ti hosté, kteří odpověděli kladně, patřili mezi ty, kteří odpovídali, že do hotelu přijeli kvůli ekologickým prvků. Tedy ti, kteří do hotelu přijeli kvůli jeho ekologickému provozu, se zajímají o ekologii, jak vyplynulo s dotazníků. O ekologii se zajímali hlavně hosté z hotelového komplexu Veronica. Graf 10: Zájem o ekologii

Zdroj: vlastní zpracování 39

Předposlední otázka, která se týkala hostů, se ptala na to, jaké mají případné návrhy na zlepšení provozu hotelu, a nebo naopak co by bylo třeba změnit, co se jim nelíbilo (graf 11, příloha 13). Zde mohl každý host napsat i více odpovědí. Někdo toho využil, někdo nikoliv. Nejvíce hostů zmiňovalo, že by uvítali, kdyby to bylo jen trochu možné, možnost např. nakrmit domácí zvířata, projet se na koni, apod. Chyběla jim reálná možnost styku s přírodou, se zvířaty. S tím úzce souvisí to, že 14 lidí uvedlo, že by hotel mohl mít vedle objektu také vlastní zahradu, resp. farmu, kde by pěstoval domácí zeleninu a ovoce. 15 lidí zmínilo, že by bylo vhodné tam, kde je to možné, instalovat solární panely. Dále hosté zmiňovali možnost více se zaměřit na staré časy a nabídnout třeba jednodušší stravu našich předků, resp. svícení svícemi. Respondenti také uváděli maximální možnost recyklace nevyužitých nebo vrácených jídel a potravin, a dalších různých materiálů. Farma byla ponejvíce zmiňována u hotelu Veronica a Adalbert, stejně tak u spotřebovávání zbylých potravin. Možnost práce se zvířaty pak byla zmiňována na cca 90 procent pouze u hotelu Veronica. Návrat ke starým časům pak zmínilo 6 hostů hotelu Adalbert a 5 hostů hotelu Veronica. Recyklované materiály byly zmiňovány v hotelu Alta Plaza a Adalbert.

Graf 11: Návrhy hostů na zlepšení

Zdroj: vlastní zpracování

40

Poslední otázka zpracovaná v grafu 12 (příloha 14), se zabývala tím, co by hosté na hotelu pochválili, co sem jim líbilo, tedy co oceňují. Nejvíce respondentů uvedlo, že oceňují snahu o úsporný provoz objektu. Dále pak šetření energiemi a třídění odpadu. Sedm osob si také všimlo, že v hotelu využívají výhradně recyklovaný papír. Většinu hlasů tedy dostalo to, co dělá ekologický hotel ekologickým hotelem, tedy prvky ekologického managementu. I tak ale, sice v menší míře, byly oceněny také další faktory, jako příjemné domácké prostředí, chování personálu apod. Čtyři jednotlivosti, které byly zmíněny vždy jedním člověkem, byly shrnuty pod položku ostatní. Zde byly výsledky podobné u všech hotelů, s výjimkou domáckého prostředí, to bylo zmiňováno v podstatě pouze u hotelu Veronica a Adalbert. Graf 12: Důvody pro pochvalu

Zdroj: vlastní zpracování

2.3 Shrnutí Hotely se snaží hlavně zaměřit se na úspory energií, úsporné žárovky, omezený průtok vody či výměnu ručníků pouze na požádání. Většina manažerů se shodla na tom, že hosté za „ekologií“ do zmíněných hotelů jezdí a proto podpora těchto prvků má rozhodně smysl. A hosté to taky dle manažerů oceňují. Zda se daří ekologický hotel pojmout jako dobrý reklamní tah, je z výzkumu sporné. Zatímco dva manažeři uvedli, že ekologický hotel v reklamně pomáhá, dva nevěděli a jeden hlas byl negativní. Faktem je, že ekologický 41

hotel může některé hosty, např. neznalé souvislostí, odradit. Těžko tedy říci, do jaké míry se to projevuje na obsazenosti hotelů, kterou povětšinou mají mezi 51 – 80%. Podobná situace, rozpolcená, je také u stálosti zákazníků. Zatímco někteří se vrací, někteří nikoliv. Což je analogická situace jako u jiných standardních hotelů. Nicméně i tak se snaží lákat stále nové a nové klienty, do budoucna proto připravují další rozvoj ekologických prvků, jako úsporné vytápění, větší důraz na přírodní materiály, gastronomie s čerstvé sezónní zeleniny a nebo také větší důraz na ekologické zpracování přírodního odpadu, např. jako krmivo pro zvířata (tabulka 15). Tabulka 15: Komparace ekologického managementu zkoumaných hotelů Adalbert

Alta Plaza

Adria

Veronica

Obsazenost

51 - 80%

51 - 80%

0 - 50%

51 - 80%

Vrací se hosté

Ne

Nevím

Ne

Ano

- úspornější vytápění

Ne

Ano

Ano

Ano

- přírodní materiály uvnitř

Ne

Ano

Ano

Ne

- zeleninová zahrada

Ano

Ne

Ne

Ne

- nevařená gastronomie

Ne

Ne

Ano

Ano

- recyklovat přírodní odpad

Ano

Ne

Ne

Ano

Jezdí hosté za ekologií

Ano

Ne

Někteří

Ano

Reakce na ekologický hotel

Pozitivní

Neutrální

Pozitivní Pozitivní

Eko hotel jako reklama

Ano

Ne

Nevím

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

ručníků

na Ano

Ano

Ano

Ano

- omezený průtok vody

Ano

Ano

Ano

Ano

- úsporné žárovky

Ano

Ano

Ano

Ano

- čídla na světla

Ano

Ano

Ano

Ne

- zateplení objektu

Ne

Ano

Ano

Ano

- dávkovače na mýdlo

Ano

Ano

Ne

Ano

Připravované prvky

Stávající ekologické prvky - tříděný odpad -

výměna

požádání

42

-

vaření

ze

sezonních Ne

Ne

Ano

Ano

surovin Zdroj: vlastní zpracování Většina hostů potvrdila, že přijeli do hotelu právě proto, že praktikuje prvky ekologického managementu v praxi. Hosty zaujaly hlavně prvky jako omezený průtok vody, čidla na světla ve společných prostorech a nebo výměna ručníku na požádání či vaření ze sezónních surovin. Zateplení objektu či úsporné žárovky velkou měrou kvitovány nebyly, neboť se jedná o prvky, které jsou dnes standardní jak u staveb, tak téměř každé domácnosti. Hotely tak mohou být spokojeny i proto, že naprostá většina hostů uvedla, že se jim v hotelu líbí, popř. že se standardem vybavení jsou spokojeni. Navíc ekologické prvky byly přijímány velmi pozitivně, hosté je oceňovali. A to i přesto, že ne každý host, dle výzkumu, se vyloženě zajímal o ekologii. Hosté, kteří přijeli do hotelu, by navíc ještě ocenili možnost kontaktu se zvířaty a nebo možnost, že by měl hotel vlastní farmu či zahradu, kde by bylo možné pracovat i relaxovat. Hosté nejvíce oceňovali, že se v hotelech třídí odpad a že je možnost vyměnit ručníky až na požádání. Stejně tak si velmi všímali omezeného průtoku vody vodovodními bateriemi a úsporného osvětlení. Kvitovali s povděkem také čidla na světla či zateplení objektu. Dozvěděli jsme se také, že minimálně polovina manažerů potvrdila, že hosté do jejich hotelů jezdí za ekologií a že i toto je možné využít, třeba jen částečně, jako dobrou reklamu. Z výzkumu vyplynulo, že hosté, kteří si vyberou ubytování v ekologickém hotelu v centru Prahy, často ani nevědí, že se jedná o ekologický hotel a ekologické prvky či ekologii se ve větší míře nezajímají. Naopak tomu bylo u hotelu Veronice, resp. Adalbert. Hlavně u hotelu Veronica bylo zřejmé, že lidé ekologické prvky oceňují, vědí o nich a že se také za nimi vrací. S tím také úzce souvisely návrhy a doporučení. Výzkumná otázka se ptala na to, jak vnímají hosté aplikaci prvků ekologického managementu v hotelnictví. Můžeme konstatovat, že tato otázka byla zodpovězena na základě výsledků provedeného dotazníkového šetření.

43

3. Návrhy a možnosti dalšího vývoje Hotely, které byly v analýze uvedeny, využívají mnohé ze základních prvků ekologického managementu. Hosté, na základě výzkumu, však v některých případech žádali více ve smyslu sepjetí s přírodou. Bylo by tak možné zvážit, do jaké míry těmto požadavkům v budoucnu vyjít vstříc, a jaká pozitiva a negativa by přineslo např. založení vlastní farmy, kde by se chovala domácí zvířata a nebo kde by se pěstovala také domácí zelenina. Hotely, které sídlí na venkově, v přírodě, mají toto rozhodování rozhodně těžší než hotely, které sídlí ve městě. Zatímco venkovský hotel, pokud má dostatečný pozemek, může dodatečně své aktivity ohledně zvířat či pěstování ovoce či zeleniny rozšířit. Popř. pozemek rozšířit. Pokud by toto chtěl provozovat městský ekologický hotel, musí založit další provozovnu někde na venkově v přírodě. I to však je možné. Výhodou takového projektu by bylo to, že by hotelová kuchyně měla přísun vlastní čerstvé sezónní zeleniny a bylo by tak možné splnit další četné přání hostů, totiž vařit hlavně ze sezónní čerstvé zeleniny. Na základě tohoto návrhu, tedy vybudování malé hotelové farmy, kde by bylo možné pěstovat ovoce a zeleninu a chovat např. drobné domácí zvířectvo, je možné shrnout všechna pro a proti, která by se k tomuto případnému projektu vázaly: Pozitivní stránky: -

zvýšení atraktivity hotelu pro mnohé klienty, resp. klienty s dětmi,

-

možnost rozšíření nabídky služeb,

-

možnost konání různých školních exkursí či naučných přednášek,

-

vlastní přírodní suroviny do kuchyně,

-

lepší konkurenceschopnost,

-

vyšší zisky,

-

reklamní „tahák“.

Negativní stránky: -

zvýšené náklady, nutnost investice,

-

zimní období nebude z pohledu farmy atraktivní,

-

nutnost zaměstnat další pracovníky, 44

-

není možné předem predikovat, do jaké míry se zvedne návštěvnost.

Pokud se hotel rozhodne realizovat projekt farmy, kde by se chovala zvířata a provozovala zeleninová zahrada či ovocný sad, je možné, že hotel se pro mnoho hostů a potenciálních zákazníků stane mnohem atraktivnější, bude lákat nejen ty klienty, na které cílí nyní, ale bude možné, že takový druh dovolené budou vyhledávat i hosté, kteří chtějí dovolenou trávit aktivně a kteří chtějí nějak smysluplně využít volný čas v přírodě. S tím úzce souvisí možnost vyžití pro děti. Je zřejmé, že by hotel musel zaměstnat nějaké správce či instruktory, kteří by na provoz tohoto areálu dohlíželi, protože práci na farmě by bylo nutné nějak usměrňovat, resp. nebylo by možné, aby si každý host dělal, co považuje za vhodné. Proto by bylo možné na každý den udělat přesný rozpis prací, a jednotliví hosté, pokud by měli na farmě zájem, by si danou práci na daný den zarezervovali a v daný čas by byli odborně poučeni o tom, jak danou práci vykonávat, a také by byli kontrolováni. Jednalo by se tak o rozšíření služeb hotelu pro hosty, což by bylo jistě kvitováno s povděkem. Hotelová farma či zahrada by se nejvíce hodila k hotelům na venkově či okraji města. Zde by bylo možné uvažovat u hotelu Veronica, částečně pak u hotelu Adalbert, který sídlí v okrajové části Prahy. Musel by mít ale dostatečné a volné pozemky. Pro hotely sídlící v centru Prahy (Alta Plaza, Adria) je toto prakticky nemožné. Řešením by bylo, aby tyto hotely zakoupili pozemky mimo město a zde vybudovaly své „pobočky“, kam by mohli své hosty např. dovážet mikrobusy. Bylo by to však řešení spíše nepraktické. Další službou, kterou by hotel mohl nabízet, by bylo konání různých exkursí či naučných přednášek, a to nejen pro školy nebo dětské skupiny, ale také pro dospělé, kteří by o danou problematiku měli zájem. A nemusí se jednat pouze o to, jak chovat jednotlivá zvířata a nebo pěstovat rostliny, ale mohlo by se jednat o přednášky ohledně např. zdravého životního stylu, vaření z čerstvých surovin, správného pohybu, možností výroby domácího másla či tvarohu z vlastních surovin apod. Jedná se tak o další místo na trhu, které by hotel tímto mohl pokrýt a zároveň využít své zázemí k praktickým ukázkám či školením. Mohlo by se tak jednat o další marketingový tah, který by mohl hotelu výrazně pomoci při prosazování se na trhu. 45

V neposlední řadě je nutné zmínit možnost využívání vlastních surovin z farmy přímo v hotelové kuchyni. V dnešní době, kdy je moderní vařit z „fresh“ surovin, by toto bylo rozhodně přínosem. Hotel by tak mohl mít hlavně čerstvou zeleninu a byliny k přípravě pokrmů, popř. i ovoce nebo maso. Pokud by v rámci farmy byl vybudován i vlastní chovný rybník, bylo by možné, aby host dostal na stůl nikoliv mraženou, ale čerstvou kuchyňsky zpracovanou rybu, např. kapr či pstruha. Možností také je, že by si hosté mohli sami rybu z rybníku po řádné instruktáži vylovit sami. Jasnou nevýhodou však je, že projekt „farma“ by byl výrazně sezónní záležitostí, neboť v zimě by nebylo možné, aby se hosté starali o zahradu, popř. ani zvířata nebudou ve volných výbězích, ale zavřena ve chlévech. Proto by hotel na zimní období musel připravit jiný zajímavý program tak, aby propad návštěvnosti nebyl zásadní. Nutné je také zmínit nárůst nákladů, které by se k vybudování a provozování farmy pojily, byť je nutné také predikovat zvýšené tržby. Tyto náklady by byly i s potřebou zaměstnat další pracovníky, kteří by se o farmu starali, resp. poskytovali potřebné instrukce hostům. Proto dříve, než by byla investice tohoto typu zahájena, by musela být provedena důkladná analýza nákladů a predikovaných výnosů, a tedy budoucího cash-flow, aby bylo možné zjistit, zda se taková investice v čase vůbec vyplatí a zda má smysl připravovat podnikatelský plán tohoto typu. Problémem je, že je velice těžko predikovatelné, do jaké míry se zvedne návštěvnost. Na druhou stranu, hotel by mohl i marketingově prodat to, že vaří moderně, tedy z čerstvých vlastních domácích surovin, které má pěstované na vlastním pozemku. Popř. se může zaměřit na pěstování biopotravin, což je v dnešní době také velmi dobrý marketingový tah, stejně jako např. výroba vlastního tvarohu, mléka či másla, pečení vlastního chleba a dalšího pečiva. Vedle toho by bylo možné zdůraznit, že hotel veškeré nespotřebované potraviny používá jako krmivo pro zvířata, popř. efektivně kompostuje.

46

Závěr Tématem bakalářské práce bylo zavedení prvků ekologického managementu v hotelovém provozu. Téma je to velice aktuální, neboť stále více hotelů se snaží využít poptávku, která vzrůstá. Lidé si totiž stále více uvědomují důležitost čistoty životního prostředí a ohleduplnosti k životnímu prostředí. Navíc je stále více populárnější nejen aktivní trávení dovolené, ale také trávením dovolené v přírodě. Právě na této poptávce mohou ekologické hotely stavět. Nejde jen o to, aby byly jiné, ale aby dokázaly smysluplně životní prostředí zbytečně nezatěžovat a aby si to také host uvědomoval.

Práce byla rozdělena do třech částí: teoretické, analytické a návrhové. Teoretická část podala základní informace ohledně problematiky zavádění ekologického managementu do praxe, resp. jeho historii, stejně jako ohledně ekologického hotelnictví. Analytická část nejprve mapovala, jaké jsou příklady ekologických hotelů v ČR a dále bylo v rámci této části provedeno dotazníkové šetření, na základě kterého bylo možné vypracovat návrhovou část, ve které byly zpracovány návrhy na základě poptávky hostů. Tři základní nejdůležitější výstupy jsou: vybudovat hotelovou farmu, hotelovou zahradu možnost dodávat čerstvé suroviny do kuchyně a na to navazující možnost nevařené gastronomie.

Tedy hlavně „více přírody“, možnost založení hotelové farmy a práce na této farmě, spojené s péčí o zvířata a pěstování zeleniny či ovoce. Hotelová farma má sice svá pozitiva a negativa, ale ve výsledku a při dobrém marketingu by mohla pozitivna převládnout. S tím úzce souvisí možnost suroviny dodávat do hotelové kuchyně a založit na nich nabídku nevařené gastronomie pro hosty, kteří o to projeví zájem. Pokud by v rámci farmy byl vybudován i vlastní chovný rybník, bylo by možné, aby host dostal na stůl nikoliv mraženou, ale čerstvou kuchyňsky zpracovanou rybu, např. kapr či pstruha. Pro hosta by to bylo vítané zpestření jeho pobytu. V návrhové části tedy byla představena možnost vybudovat ekologickou farmu, kdy na jedné straně byla diskutována pozitiva ve smyslu rozšíření nabídky služeb, zvýšení atraktivity či možnost dodávat do hotelové kuchyně čerstvé produkty z farmy, a také negativa jako např. zvýšené náklady, nemožnost predikce vývoje poptávky či problematika sezónnosti.

47

Cílem práce je analyzovat problematiku aplikace ekologického managementu vybraných hotelů, na praktických příkladech demonstrovat jejich využívání v praxi a navrhnout

rozšíření

ekologických

prvků

pro

zkoumané

hotely.

Výzkumná otázka se ptala na to, jak vnímají hosté aplikaci prvků ekologického managementu v hotelnictví? Můžeme zkonstatovat, že cíl práce byl splněn a výzkumná otázka byla na základě předešlého textu zodpovězena.

Při zpracování práce mne zaujalo zjištění, že i hosté, kteří si přijedou do hotelu odpočinout, mají zájem ve svém volném čase a za své peníze pracovat, jak vyplynulo ze zjištění ohledně poptávce po hotelové farmě či zahradě. Zajímavé dále bylo, že se vyskytují hotely, které se snaží o ekologii nejen psát na svých webových stránkách, ale že i v praxi velmi dobře aplikují prvky ekologického managementu a mají dále zájem na zlepšování a větší ekologičnosti. Přínosem práce je tedy vhled do problematiky ekologického hotelnictví a hlavně ilustrace toho, jak v praxi ekologické hotely vlastně fungují.

48

LITERATURA CAMBRA-FIERO, J., HART, S., POLO-REDONDO Y. Environmental Respect: Ethics or Simply Business? A study in the Small and Medium Enterprise Context. Journal of Business Ethics, 2007, vol. 82, no. 3, pp. 645-656. FRIEDMAN, F. B. Praktická příručka pro ekologicky orientované řízení. Praha: CEMC, 1994, 382 s. KRAMER, M., STREBEL, H., JÍLKOVÁ, J. Mezinárodní management životního prostředí. Praha: C. H. Beck, c2005. 409 s. ISBN 80-717-9919-X. KREUZ, J., VOJÁČEK, O. Firma a životní prostředí. Praha: Oeconomica, 2007. 263 s. ISBN 978-80-245-1254-9. LEIPZIGER, D. The corporate responsibility code book. 2nd ed. Sheffield: Greenleaf, 2010. 103 s. ISBN 978-190-6093-396. MOLDAN, B. (Ne)udržitelný rozvoj: Ekologie hrozba i naděje. Praha: Karolinum, 2001. 141 s. ISBN 80-246-0286-5. PUTNOVÁ, A., SEKNIČKA, P. Etické řízení ve firmě. Praha: Grada, 2007. 168 s. ISBN 97880247-1621-3. ROWLAND-JONES, R., PRYDE, M., CRESSER, M. An evaluation of current environmental management systems as indicators of environmental performance. Management of Environmental Quality, 2005, vol. 16, no. 3, pp. 211-218. SROUFE, R. Effects of environmental management systems on environmental management practices and operations. Production & Operations Management, 2003, vol. 12, is. 3, pp. 416. SMOLÍK, D., POLÁCH, J. Ekologické rozhodování podniků I. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. 115 s. ISBN 978-80-7318-534-3. VEBER, J. a kol. Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce. Praha: Management Press, 2006. 358 s. ISBN 80-7261-146-1. WILSON, R. C. The Relationship Between Aspects and Impacts: ISO insight. Pollution Engineering, 2002, vol. 3, pp. 35-36.

Hotel Adalbert. Úvodní stránka. Služby. Zelený hotel. [online]. Dostupné na internetu: www.hoteladalbert.cz

49

Hotel Adria Praha. Úvodní stránka. Historie hotelu Adria. Zelený hotel. [online]. Dostupné na internetu: www.adria.cz Plaza Alta Hotel. Úvodní stránka. Zařizení a služby. Zelený hotel. [online]. Dostupné na internetu: www.plazahotelalta.cz Centrum Veronica Hostětín. Úvodní stránka. Ekologická vesnice. Co dělatv Hostětíně [online]. Dostupné na internetu: www.veronica.cz

50

Seznam příloh Příloha 1: Dotaznik pro manažery hotelů

Dotazník pro manažery hotelů Které prvky ekologického hotelnictví dodržujete? Vypište…. Jezdí k vám hosté za "ekologií"? Ano - Ne - Někteří Jak reagují hosté na váš ekologický hotel? Pozitivně - Negativně - Neutrálně Daří se vám ekologický hotel "prodat" jako reklamu? Ano - Ne - Nevím Jak vysokou obsazenost v průměru máte? 0 - 50% - 51 - 80% - 81 - 100% Vrací se k vám lidé? Ano - Ne - Nevím Jaké další ekologické prvky připravujete? Vypište…. Děkuji za vyplnění, Daria Dychko

51

Příloha 2 Dotaznik pro hosty hotelů

Dotazník pro hosty hotelů Přijeli jste do hotelu kvůli tomu, že je ekologický? Ano - Ne Jaký ekologický prvek/prvky vás zaujal/y? Vypište Jak se vám hotel líbí? Velmi líbí - Líbí - Běžný standard - Standard s výhradou - Nelíbí Jak hodnotíte ekologické prvky? Pozitivně - Neutrálně - Negativně Zajímáte se obecně o ekologii? Ano - Ne Co byste hotelu vytkli? Resp. co by měl zlepšit? Vypište… Za co byste hotel pochválili? Vypište… Děkuji za vyplnění, Daria Dychko

52

Příloha 3: Graf 1 Průměrná obsazenost hotelu

Zdroj: vlastní zpracování

53

Příloha 4: Graf 2 Vracející se hosté

Zdroj: vlastní zpracování

54

Příloha 5: Graf 3 Jaké další ekologické prvky jsou připravovány

Zdroj: vlastní zpracování

55

Příloha 6: Graf 4

Ekologický motiv cestování hostů

Zdroj: vlastní zpracování

56

Příloha 7: Graf 5 Reakce hostů na ekologický hotel

Zdroj: vlastní zpracování

57

Příloha 8: Graf 6 Příjezd kvůli „eko“

Zdroj: vlastní zpracování

58

Příloha 9: Graf 7 Jaké ekologické prvky zaujaly

Zdroj: vlastní zpracování

59

Příloha 10: Tabulka 10 Jak se hotel hostovi líbí Jak se vám hotel líbí?

Počet

Velmi líbí Líbí Běžný standard Standard s výhradou Nelíbí Celkem Zdroj: vlastní zpracování

10 21 8 4 0 43

60

Příloha 11: Tabulka 11 Hodnocení ekologických prvků Jak hodnotíte ekologické prvky

Počet

Pozitivně Neutrálně Negativně Celkem Zdroj: vlastní zpracování

35 7 1 43

61

Příloha 12: Tabulka 12 Zájem o ekologii Zajímáte se obecně o ekologii?

Počet

Ano Ne Celkem Zdroj: vlastní zpracování

25 18 43

62

Příloha 13: Tabulka 13 Návrhy na zlepšení Návrhy na zlepšení, výtky

Počet

Založit vlastní farmu, zahradu Nevyhazovat, ale spotřeboval zbylé potraviny jako krmení Možnost práce se zvířaty pro hosty Návrat ke starým časům (svíčky, jednodušší strava) Více využívat recyklované materiály Solární panely Zdroj: vlastní zpracování

63

14 10 22 11 5 15

Příloha 14: Tabulka 14 Důvody pro pochvalu Důvody pro pochvalu

Počet

Třídění odpadu Šetření energiemi Využívání recyklovaného papíru Snaha o úsporný provoz Chování personálu Domácké prostředí Ostatní Zdroj: vlastní zpracování

15 17 7 20 5 9 4

64