VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Andrea Diorová. Projektový záměr na zřízení nového wellness centra. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Andrea Diorová

Projektový záměr na zřízení nového wellness centra

Bakalářská práce

2014 1

Projektový záměr na zřízení nového wellness centra

Bakalářská práce

Andrea Diorová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management volného času Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl Ph. D. Datum odevzdání bakalářské práce: 10. 11. 2014 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected] 2

Bachelor´s Dissertation

Wellness center establishment business plan

Andrea Diorová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of tourism

Major: Leisure Time Management Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl Ph. D. Date of Submission: 10. 11. 2014 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected] 3

Prohlašuji,

že jsem bakalářskou práci zvanou projektový záměr na zřízení nového wellness centra, zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu s dalšími podkladovými materiály uvádím v seznamu použitých zdrojů. Svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111.1998 Sb. o vysokých školách souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

……………………………. Andrea Diorová

V Praze dne 10. 11. 2014

4

Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce, Ing. Pavlu Attlovi, Ph. D., za cenné připomínky, rady a jeho odborné vedení, které mi poskytl během zpracování této práce. Dále bych také ráda poděkovala mé rodině a příteli za podporu, které se mi dostalo jak během celého studia na Vysoké škole hotelové v Praze 8, tak i během psaní této bakalářské práce. 5

Abstrakt Diorová, Andrea. Projektový záměr na zřízení wellness centra. [Bakalářská práce] Vysoká škola Hotelová. Praha 2014. Počet stran: 53 V bakalářské práci se zabývám projektovým záměrem na zřízení nového wellness centra. Ke zpracování projektového záměru se specializuji na založení malého až středního podniku, který se zabývá provozováním wellnessových služeb ve Špindlerově Mlýně. Cílem práce bylo vytvořit návrh projektu a zodpovědět otázku, zda je ve Šp. Mlýně ještě prostor na založení takového centra. Pro vlastní výzkum byla použita metoda dotazníků. Dotazovala jsem se, zda by místní respondenti o wellness stáli, co si pod tímto pojmem představují, jak často je navštěvují, o jaké služby by v takovém centru měli zájem. V závěru práce jsou shrnuty poznatky a zjištění, že ačkoli je již nabídka takových služeb v daném místě v určité míře poskytována, je zde stále mnoho prostoru, obzvláště pro nové pojmutí vzhledu, atraktivního vybavení dle nejmodernějších trendů a zkvalitnění poskytovaných služeb. O takové centrum by současná vybíravá klientela zájem měla. Klíčová slova: Projekt, služby, spa, wellness

Abstract Diorová, Andrea. Wellness center establishment business plan. [Bachelor's dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014 Pages: 53 I deal in the dissertation with the project plan to establish a new wellness center. To handle the project plan I focus on the establishment of small-to medium-sized enterprise, which is engaged in the operation of wellness services. The aim was to create a project proposal of wellness center, and the question of whether is it in Špindlerův Mlýn space on the establishment of a new wellness center. For custom research method were used questionnaires. I asked the respondents if they would be interested in such a wellness center, what they imagine under the word wellness, how often they visit spa and wellness, etc. The conclusion summarizes the findings that although the offer of such services is provided in place, there is still a lot of space, especially for the new concept of containment, which would be present picky clientele interested. Key words: Projecting, service, spa, wellness

6

Obsah Úvod....................................................................................................................................... 8 Teoretická část ..................................................................................................................... 10 1

Wellness – potřeba moderního člověka ....................................................................... 10 1.1

Wellness – jeho podstata ....................................................................................... 10

1.2

Historický vývoj wellness ..................................................................................... 12

1.3

Současný stav wellness v ČR ................................................................................ 13

1.4

Organizační zařízení wellness ............................................................................... 15

1.5

Co je to projektový záměr? ................................................................................... 16

1.6

Finanční plán ......................................................................................................... 17

Analytická část ..................................................................................................................... 20 2

Charakteristika lokality ................................................................................................ 20 2.1

Konkretizace místa výstavby wellness.................................................................. 21

2.2

Cílová klientela ..................................................................................................... 22

2.3

Vlastní výzkum - Forma výzkumu ........................................................................ 22

2.4

Jednotlivé vyhodnocení otázek ............................................................................. 23

2.5

Souhrnné vyhodnocení získaných informací ........................................................ 29

2.6

Analýza PEST ....................................................................................................... 31

2.7

Analýza konkurence .............................................................................................. 33

2.8

Analýza personálních zdrojů ................................................................................. 34

Návrhová část ...................................................................................................................... 36 3

Projekt výstavby wellness ............................................................................................ 36 3.1

Popis provozů wellness ......................................................................................... 36

3.2

Popis wellness technologií .................................................................................... 39

3.2.1

Bazénová hala ................................................................................................ 39

3.2.2

Saunová zóna ................................................................................................. 40

3.2.3

Relaxační zóna ............................................................................................... 42

3.3

Finanční plán projektu wellness ............................................................................ 42

Závěr .................................................................................................................................... 47 Literatura .............................................................................................................................. 49 Seznam tabulek .................................................................................................................... 51 Seznam grafů ....................................................................................................................... 52 Přílohy.................................................................................................................................. 53 7

Úvod Ve své bakalářské práci, jak je již z názvu patrné, se budu zabývat projektovým záměrem na zřízení nového wellness centra. Toto téma jsem si vybrala z několika důvodů. Myslím si, že v současné době je toto téma velice zajímavé, aktuální a v blízkém okolí přesně tento typ wellness centra chybí. Jednou bych ráda takovéto wellness centrum vlastnila nebo provozovala, proto jsem tuto bakalářskou práci použila jako podklad pro jeho úspěšnou realizaci a stavbu. Dnešní doba je velice uspěchaná, lidé mají málo volného času, jsou ve stresu, a proto se začínají soustředit také sami na sebe a na své zdraví. Lidé si vybírají, s kým a kde budou trávit volný čas, jaké služby jim budou poskytovány, aby byli spokojeni, a proto si určitě pečlivě vybírají z daných nabídek wellness. Proto je velice důležité připravit klientům perfektní nabídku wellness a služeb tak, aby se lišila od ostatních a klienti se za danými službami vraceli a doporučovali je svým známým. Velkou výhodou wellness center je právě to, že jim nezáleží na ročním období. Tyto služby lze využívat po celý rok při různých volnočasových aktivitách a příležitostech. Ať je návštěva spojena s lyžováním, cykloturistikou, pěší turistikou, golfem atd. Cílem bakalářské práce je navrhnout projektový záměr na zřízení wellness centra tak, aby splňoval veškeré podmínky pro poskytování wellness služeb. V teoretické části se budu zabývat tím, co znamená pojem wellness, jaká je jeho podstata, historickým vývojem, současným stavem, organizačním zařízením, co vůbec znamená projekt, když mám za úkol vybudovat nové wellness centrum. Abychom mohli klientům nabídnout ty nejlepší služby wellness, musíme pochopit pojem wellness správně. V analytické části se zaměřím na charakteristiku lokality, konkretizaci místa stavby, občanskou vybavenost, sportovní příležitosti, lokalitu pozemku, cílovou klientelu, specifikace tuzemských klientů a identifikování konkurence. Pomocí dotazníku jsem se zeptala tuzemských obyvatel Špindlerova Mlýna na otázky ohledně wellness center, abych měla představu, co by měli nejradši vybudované v této oblasti. V návrhové části se budu zabývat popisem pozemku, navrhnu wellness a spa centra, včetně technologického popisu zařízení. Budu se také zabývat materiálním vybavením wellness. Pro potřeby práce byla využita především odborná literatura, zaměřená na wellness a spa, volný čas, cestovní ruch a hotelové sporty. Na základě analýzy a následných poznatků, získaných z literatury, bude zpracována analytická část práce, jejímž cílem bude celkově 8

vyhodnotit zájem lidí o wellness centra formou průzkumu a dotazníků. Do dotazníku zahrnu otázky typu - kolik jsou za wellness centrum ochotni zaplatit, co si pod pojmem wellness představují a jak často wellness centra navštěvují.

9

Teoretická část

1 Wellness – potřeba moderního člověka „Urychlený rozvoj vědních oborů a sled technických inovací způsobuje zejména ve vyspělých státech, nebývalé změny v technologiích téměř všech pracovních činností.“ (MÜLLEROVÁ, 2008, str. 34) Stroje nahrazují fyzickou práci spojenou s pohybem a na druhé straně přibývá pracovníků s převážně sedavým zaměstnáním nebo s trvale jednostranným fyzickým zatížením. Je zřejmé, že pro zdraví lidí je potřeba tento současný trend eliminovat aktivitami, vedoucími k účinným nápravám daného stavu. Zvýšené nároky na pracovní výkonnost a na plnění složitých úkolů vyvolávají také stresové situace s jejich škodlivými dopady nejen na duševní stránky života. Řešení problematiky zachování vyváženého tělesného a duševního zdraví nabízí kombinace relaxačních a léčebných metod – wellness. K využívání tohoto způsobu zachování zdraví, včetně dobrého duševního stavu, přichází vstříc současnému poznání efektivních způsobů jeho provádění, mimo jiné s moderními technickými zařízeními. Nemalým přínosem pro pěstování wellness je zkracování pracovní doby s následným dostatkem volného času. Když je řeč o wellness vybaví se nám různé pojetí tohoto pojmu, někdo si představí relaxaci při jemných dotycích u masáže, někdo pocítí uvolnění při józe za poslechu sférických zvuků a někdo si představí měkoučký župan a čerstvý koktej z tropického ovoce. Termín wellness je užíván od 60. let a vznikl složením dvou slov „wellbeing – zdraví a pohoda a fitness – fyzická kondice“. „Původní myšlenkou při vytvoření tohoto pojmu bylo pomocí jemného a blahodárného pohybu znovu nastolit harmonii těla, duše a ducha“. (Tröndle, 2008, s. 8)

1.1 Wellness – jeho podstata K vysvětlení pojmu wellness je uváděna řada aspektů, které při společném působení na člověka vytvoří stav dobrého pocitu ze zdravého těla a vyrovnané mysli. 10

Podle individuálních představ a potřeb jsou to při malé odlišnosti rozsahu následujících aktivity a zájmy: 

pohybové činnosti,



zdravá výživa,



péče o tělo,



mentální rozvoj,



duchovní rozvoj,



komunikace, vztahy, city,



kontakt s přírodou.

Využívání volného času pro uvedené činnosti je dobrým předpokladem a nejvhodnějším způsobem, jak dospět k trvale fyzické i psychické pohodě. V odborné literatuře autoři zdůrazňují mnohoznačnost významu pojmu wellness. K jeho základnímu poznání lze uvést další názory a myšlenky: Wellness není protikladem slova illness. Zahrnuje širokou soustavu činností, pozitivně působících na zdraví lidí. Zlepšuje práci mozku, pomáhá usměrňovat emoce a tím navazuje optimální rovnováhu tělesného a duševního stavu. „Wellness je stav, při kterém se cítíme dobře, vyrovnaně a harmonicky. Je cesta (postupy, metody), která nás vede ke sledovanému stavu. Je to označení struktury, zařízení, kde je realizován program wellness. A také program, technika, metoda nebo procedura, která navozuje stav wellness - činnosti působící příjemně a zdravě na naši jednotu těla, mysli, duše a energie. Je to prostor pohody, krásy, klidu a míru.“ (Cathala, 2007, str. 68) V současnosti s dalšími pohybovými a léčebnými obory se činnosti wellness v podstatě odlišují od léčebných lázeňských procesů. Cílem wellness je mimo jiné nemocím předcházet, na rozdíl od zdravotní péče, prováděné po nemoci. Současná balneologie však již využívá některé postupy z programu wellness při rehabilitacích, stanovení dietních pravidel a organizaci společenských aktivit. Fitness centra slouží k posilování těla (bodybuilding) a utužování zdraví pod odborným dohledem. Činnost je prováděna v halových prostorech. Aktivity wellness přesahují svým významem působení řady jen pohybových nebo psychických technik. Například ve Spojených státech Amerických již překonávají činnost středisek fitness. Rozmanitost nabídek na trhu s wellness produkty se neustále zvyšuje. Wellness produkty se zaměřují právě na potřeby, jako jsou sprchové gely, ponožky, marmelády atd. V dnešním 21. století již téměř vše navozuje pocit uvolnění a pohody. Na potřeby se snaží 11

také reagovat neustále přibývající wellness metody jako arjuvéda, thalaso-terapie, reiki, Bachovy květy, lomi-lomi, bylinková sauna, které nabízí zvýšení pocitu pohody. Každý typ osobnosti si tak ve wellness najde své. Faktem však je, že většina metod je užívána při pobytu v lázních (výraz spa pochází z latiny: sanum per aqua „zdraví pomocí pohody“). (Tröndle, 2008, s. 8)

1.2 Historický vývoj wellness „Je možné předpokládat, že již v počátcích vývoje člověka byly jeho znaky o pouhé přežití doprovázeny potřebou odpočinku a přípravami k dalším těžkým zápasům s přírodními vlivy. Jsou to například archeologické nálezy nádob, sprch a van (Kréta, 1900 př. n. l.), které dokládají zájem o regeneraci k léčbě.“ (Cathala, 2007, str. 35) Z Malé Asie, později z pravěkého Řecka a Říma se šířily způsoby péče o tělo do střední a západní Evropy. Zvláště v místech výskytu horských pramenů byly zřizovány objekty, sloužící k lázeňské činnosti i k úpravám kosmetického charakteru. Využívány byly také k potřebám společenského styku a k projednávání politických a obchodních záležitostí. V sousedství lázní stála sportoviště, knihovny a divadla. Podobné zařízení, přejatá podle antických vzorů, vznikala v Řecku. Kromě koupelí se návštěvníci zdržovali v chladnějších prostorech, určených k odpočinku, kouření vodní dýmky nebo pití kávy. Na rozdíl od římských lázní se zde neprovozovaly sportovní aktivity. Na Dálném Východě byly využívány výhody vulkanické činnosti s výskytem termálních pramenů již v letech 1100 př. n. l. Nákladná relaxační centra sloužila hlavně tehdejším vládcům a bohatým lidem. Veřejné lázně byly provozovány při společném využívání mužů a žen. Ve středověku došlo v evropských podmínkách ke zpomalení rozvoje balneologie a péči o lidské tělo. Příčinou byl negativní vliv církevních postojů a dogmat k dané problematice. Příchod osvícenství postupně změnil situaci i v této oblasti k návratu starostlivosti o tělesnou pohodu a hygienu. K doplnění stručného popisu začátků lázeňství, které již také obsahovalo prvky wellness je třeba uvést, že historii lázeňství a wellness je možno považovat za společnou. V předchozím století se však wellness služby začaly uplatňovat v širším významu i mimo lázeňské prostory a tím došlo k jejich osamostatňování. 12

Další pokrok byl docílen lékařským a vědeckým zájmem o lázeňskou činnost. Došlo k jejímu zkvalitnění spolu s rozmachem pro využívání zdraví i v širších vrstvách společnosti (v Karlových Varech byl např. zřízen výzkumný ústav balneologický). V polovině 20. století, v době, kdy se ukázala potřeba nového životního stylu, se začal zdůrazňovat pojem „wellness“. Zásadním počinem bylo vydání „High Level Wellness“, autor H. L. Dunn, 1961. Vyjadřují se úsilí o dosažení harmonického stavu zdravého těla se stavem duševním. Toto úsilí by mělo být projevováno při odpovědnosti jedince za jeho celkový zdravotní stav, především preventivním charakterem zvolených způsobů. K uskutečňování sportovních, relaxačních i společenských aktivit mají sloužit prostory zřízené a nejvhodněji vybavené k plnění jejich poslání – wellness centra. Poslední stav vývoje wellness je poznamenáván silnou komercializací. V některých případech se projevují postupy, zavádějící činnost některých center více na finanční, než původně danou účelnost. K původním záměrům, ze kterých vzniklo wellness a k rozšíření jeho zásad, dochází k návrhu dalšího stupně. Označuje se slovem „selfness“. Jde o novou kulturu sebepoznání, která kromě pocitu pohody, relaxace, péče o vlastního zdraví zahrnuje i požadavek na lepší ovládání svého života a větší osobní kompetence. V rámci selfness se člověk má soustředit na následující: 

„zdravě se stravovat,



pravidelně sportovat,



najít rovnováhu mezi prací a volným časem ( work life balance),



pečovat o dobré vztahy se svým sociálním okolím



(rodina, kolegové, přátelé),



dokázat se samostatně rozhodovat ve zlomových krocích ve svém životě,



neustále se učit novým věcem a umět tyto znalosti využívat,



přijmout tyto změny trvale do svého života.“ (Poděbradský, 2008, str. 16)

1.3 Současný stav wellness v ČR Jako zákonité se jeví ve vyspělých zemích uplatňování sofistikovaných duševních, pohybových a relaxačních aktivit. Vyšší nároky moderní doby na všeobecnou výkonnost vyžadují také kromě teoretických znalostí a praktických dovedností udržet plně schopnost 13

k jejich využití. Snížená odolnost lidského organismu proti stresu, zhoršený zdravotní stav a vlivy nepříznivého prostředí tuto schopnost snižují. Ze Spojených států se myšlenky wellness rozšířily přes západní Evropu do České republiky s určitým zpožděním. Obnovení konkurenceschopnosti národního hospodářství po roce 1989 znamenalo zvýšení nároků na téměř všechny obory lidské činnosti. S tím se v souvislosti projevil zájem a také potřeba větší péče o zachování o dobrém zdravotním stavu občanů. Začali se uplatňovat naučné programy, vedoucí ke zlepšení životního stylu a způsobů zdravé výživy. Pro formování postavy pak slouží metody fitness, aerobic, stretching, pilates, jóga a jiné. V současných podmínkách se ukazuje potřeba tato cvičení doplňovat, zdokonalovat nebo některá opustit. Svým charakterem působí na lidský organismus převážně jednostranně. Metodou, která vede ke komplexnímu pěstování těla, spolu se získáváním stavu duševní pohody a dobrého pocitu ze života, je wellness. V České republice jsou služby wellness poskytovány jednak v samostatných fitness centrech, salónech krásy nebo ve wellness centrech. Jsou to obecně známé zařízení, která mají však rozdílnou úroveň a specifikaci. K zajištění kvality a rozvoje služeb vznikla v r. 2007 česká asociace wellness (ČAV). „Je to úředně registrovaná, nezávislá, nepolitická, odborná a zájmová organizace, sloužící mimo jiné ke sjednocení názorů na obsah činnosti wellness center a usilující o používání tohoto výnosu u jedině oprávněného smyslu.“ (hhtp://www.spa-wellness.cz/) Důležitým úkolem je také vytvoření certifikace pro zřizování a činnost wellness center. Pro mou podnikatelskou činnost je zřízení moderních wellness prostorů spojeno s výhodnou perspektivou. V České republice je sice dost zařízení pro pěstování těla a krásy, avšak jejich úroveň neodpovídá všem potřebným předpokladům pro plnění jejich účelu. Jak se ukázalo již v minulých letech v západním světě, nižší návštěvnost způsobuje poznání, že takové slouží jen k výdělečné činnosti. Větší zájem o využívání wellness centra zajistí maximálně příznivé prostředí s nejmodernějším vybavením a vstřícný profesionální personál. V České republice se pak dá očekávat vzrůst počtu uživatelů sportovních subjektů z dnešních pouhých 4 % obyvatel. Optimistický výhled se může zdůvodnit vzrůstajícím zájmem mladých lidí o pěstování zdravého těla a duševní pohody. Také nárůst podílu seniorů (v roce 2050 nad 50 let – 52%) v celkovém počtu v České republice s jejich starostlivostí o tělesné a duševní zdraví a

14

s dostatkem volného času bude kladně působit na návštěvnost wellness zařízení. Dá se předpokládat, že jejich zájem se bude soustřeďovat na hotelová a lázeňská wellness. Lékařská věda a praxe dosáhla nebývalých úspěchů. Jsou to někdy výkony, rovnající se zázrakům. Nicméně jsou to složité zápasy s nemocemi, nákladné a obtížné pro nemocné i lékaře. Vždy bude lepší nemocem předcházet. K prevenci zdraví a získání dobrého pocitu ze života, umět odpočívat, jsou připravovány příjemné prostory, technické zařízení, metody a programy – wellness.

1.4 Organizační zařízení wellness Wellness centra nabízející využití jejich moderních zařízení, která se dají organizačně zařídit jako: 

samostatné centrum wellness



lázeňský wellness



hotelový wellness

Samostatné centrum wellness zpravidla obsahuje: 

Fitness



Beauty salon



Relaxační část (koupelny, masáže, bazén)

Služby centra jsou placené. Na rozdíl od léčebných lázní nemusí mít k dispozici léčivé zdroje (termální pramen, minerální vývěr). Lázeňský wellness je doplňkem lázeňských kúr. Na rozdíl od nich, provádění lékařskou péčí v době nemoci nebo po vyléčení služby wellness zdraví udržují. Jsou to rekondice, relaxační postupy a celková regenerace sil. V souhrnu je to snaha ve zdravém životním stylu nemocen předcházet. Hotelový wellness může být doplňkem běžných hotelových služeb. Je poskytován v menším rozsahu. Kompletní vybavení mají hotely s funkčním zařazením, jako „wellness hotely“.

15

1.5 Co je to projektový záměr? Projekt znamená „zpracovaný záměr, rozvrh nebo plán nějaké budoucí činnosti nebo jejího výsledku (stavby, stroje, organizace a podobně). Je to časově ohraničené úsilí, směřující k vytvoření unikátního produktu nebo služby.“ (Taylor, 2007, str. 59) Ve stavebnictví se slovo projekt objevilo poprvé. Tam je potřeba koordinovat spoustu lidí a jejich činnosti. Projekt zde znamená návrh, zpracovaný do větších nebo menších detailů. Rozlišuje se ideový záměr, před projekt, celkový nebo generální projekt a různé úrovně detailních projektů stavebních, technologických atd. „Projekt je časově ohraničená a ucelená sada činností a procesů, jejímž cílem je zavedení, vytvoření nebo změna něčeho konkrétního.“ (Veber, 2009, str. 156) Projekt je třeba určitým způsobem řídit. Je charakterizován typickými znaky: Cíl - projekt musí mít jasný cíl - výsledek či užitek, tedy něco, co se má realizovat, vytvořit či změnit. Čas - projekt je v čase omezený sled činností, obvykle v řádu měsíců. Jedinečnost - jedná se o neopakovatelný, unikátní sled činností, který vyžaduje specifický způsob řízení - projektové řízení (Project-Based Managament). Pro úplnost jsou uvedeny definice projektu z norem a standardů, které se řízení projektů týkají: Definice z normy ISO 10006: “Projekt je jedinečný proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji.” Definice ze standardu PMBOK: “Projekt je dočasné úsilí s cílem vytvořit unikátní produkt nebo službu. Přestože je každý projekt unikátní, z hlediska řízení projektů mají všechny projekty společné určité znaky. Především se jedná o shodné projektové fáze, které jsou podobným způsobem definovány ve všech standardech a normách v projektovém řízení. Přestože se v detailech mohou vzájemně lišit, shodují se na rozdělení 4 základních fází každého projektu a to: 

zahájení/iniciace,



plánování/definice, 16



realizace/implementace,



uzavření/předání“ (Taylor, 2007, str. 96)

1.6

Finanční plán

Finanční plán je téměř vždy obsáhlou kapitolou projektů a plánů. Shromažďuje velice důležité informace, bez kterých nelze podnikat efektivně a ani nejde komunikovat s investory projektů. „Finanční plánování přináší do firemního plánování orientaci na finanční cíle podniku. Ty by měly vyplývat ze strategických cílů společnosti nebo je musí určit vlastníci společnosti“. (Veber, 2012, s. 153) Finanční plán slouží k popisu cílů podnikatelského plánu a finančních zdrojů nutných k podnikání. Ve finanční praxi rozlišujeme finanční plán krátkodobý a dlouhodobý. Pro krátkodobé finanční plány je charakteristické jejich sestavené na období jednoho roku v měsíční skladbě. Dlouhodobý finanční plán je sestavován na dobu 3-5 let. „Každý finanční plán by měl minimálně zahrnovat plánovanou rozvahu, plánovanou výsledovku, plán cash-flow, také dílčí plány a vysvětlující komentáře“. (Palatková, 2013, s. 154) Charakter finančního plánu v podniku je strategický i operativní. V rámci plánu jsou obsaženy i vize podniku, cíle podniku a podnikové strategie. Cílem finančního plánování je především dobře odhadnout a reagovat na budoucí vývoj podniku, který je ovlivňován vnějšími podmínkami. Je třeba, aby finanční manažer znal nejen dobře výchozí situaci podniku, ale také jeho okolí a faktory, které podnik ovlivňují. (Palatková, 2013, s. 154) Finanční plán a jeho výsledky jsou jak důležité pro vlastníky, tak pro investory a banky. Doporučený obsah finančního plánu je: 

Zakladatelský rozpočet



Rozvaha podniku



Výkaz zisku a ztráty



Výkaz cash flow



Analýza bodu zvratu



Analýza investic a ukazatelů.

Samotná struktura a obsah finančního plánu je přizpůsoben vždy velikosti podniku, objemu produkce a záleží také na daném odvětví, kde společnost působí. Podnik se může 17

rozhodnout pro jakoukoliv strukturu, ale vždy by měl dodržet základní cíle, finanční plán by měl být horizontální i vertikální vazbu, měl by být v propojení s informační soustavou společnosti, kterou tvoří oddělení účetnictví, rozpočtů, statistiky atd., je třeba, aby finanční plán umožňoval také informace pro účastníky finančního trhu (investory, akcionáře, věřitele atd.). Vzorová struktura finančního plánu je uvedena na následujícím obrázku. (Růčková, 2010, s. 60) Obrázek 1 Struktura finančního plánu

Zdroj: RŮČKOVÁ, 2010, s. 60.

Rozvaha podniku Rozvaha každého podniku člení majetek ze dvou hledisek - na složení majetku a na zdroje jeho financování. Pro zjištění celkové sumy aktiv a pasiv musíme vždy sečíst klad u aktiv: pohledávky za upsaný kapitál, stálá aktiva, oběžná aktiva a ostatní aktiva. Rozvahu můžeme vyhotovit v běžné nebo ve zjednodušené formě.

Tab. 1 Rozvaha a její členění (Koráb, Řezňáková a Peterka, 2012)

18

Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty dělíme na dvě skupiny - náklady a výnosy. Na rozdíl od rozvahy, kde se podniku pro správnost údajů musí výsledek aktiv a pasiv rovnat, ve výkazu toto pravidlo neplatí. Výsledek podle toho, zda je kladný či záporný, dáme do rozvahy pod vlastní kapitál. Ve zjednodušené formě můžeme náklady i výnosy rozdělit na: 

Náklady/výnosy provozní



Náklady/ výnosy finanční



Náklady/ výnosy mimořádné

Výkaz zisku má běžnou a zjednodušenou formu. Výkaz cash flow Cash flow označuje sledování finančních příjmů a výdajů v podniku. Na rozdíl do výsledovky cash flow sleduje fyzicky přijaté a fyzicky vydané peněžní prostředky. Cash flow jde rozdělit na tři části: 

Provozní cash-flow



Investiční cash-flow



Finanční cash-flow

Cash flow můžeme spočítat dvěma způsoby. První způsob je nejčastěji nazýván přímým výpočtem. Je to pro krátkodobější účely a pro menší podnikatele. Druhý způsob, nepřímý výpočet, je složitější a dělíme ho na dílčí výsledky, které nakonec sečteme. Používá se běžně pro výpočet ročního cash flow podniku.

19

Analytická část

2 Charakteristika lokality Jako lokalitu pro můj projektový záměr na zřízení nového wellness centra jsem si vybrala Špindlerův Mlýn, který se nachází v Krkonošském národním parku. Nejznámější české horské středisko Špindlerův Mlýn je nejen největší horské středisko v Krkonoších, ale také největší a nejznámější v České republice. Špindlerův Mlýn má přibližně 1200 obyvatel (v roce 2006 jich měl téměř 1400) a rozlohu 7690,91 ha. Leží v nadmořské výšce 575 – 1555 m na řece Labi, jen několik kilometrů od jejího pramene, přímo v srdci nejvyšších českých hor - Krkonoš. Svérázné kouzlo zdejších hor, dnes chráněné krkonošským národním parkem, obdivují návštěvníci již po staletí. Nejvyšším bodem obce je Luční hora – druhá nejvyšší hora České republiky. Leží při soutoku řeky Labe a Svatopetrského potoka (nazývaného též Dolský potok). Špindlerův Mlýn je vhodným místem jak pro rodinnou dovolenou, tak pro obchodní setkání či kongresovou turistiku. Na své si tady přijdou jak zastánci poklidné relaxace uprostřed horské přírody, tak i příznivci sportu či zábavy a milovníci moderních horských hotelů. Od jara do podzimu si zde lidé můžou vychutnávat krásu horských říček a hřebenů - pěšky nebo ze sedla kola či koně. V zimě tu naleznou nejlépe vybavené lyžařské středisko České republiky s 25 km sjezdových tratí, tři snowparky a 85 km běžeckých tratí. Po celý rok můžou využít řady možností pro sportování, adrenalinové zážitky či wellness a večer posedět v některé z mnoha hospůdek i luxusních restaurací. Jsou zde tradičně pořádány sportovní akce mezinárodního a světového významu. Každý si tady dozajista najde to své. Výběr Špindlerova Mlýna byl pro mne jasnou volbou, jelikož je tam velké sportovní a turistické vyžití jak v zimě, tak i v létě. Nachází se zde mnoho turistických, běžkařských a cyklistických stezek. Jelikož se tyto stezky nachází v Národním krkonošském parku, je zde příroda zcela nedotčena.

20

2.1 Konkretizace místa výstavby wellness Stavba wellness, která bude součástí hotelu Olympie, se nachází: Hotel Olympie Špindlerův Mlýn - leží v malebném údolí Svatého Petra 500 m od ski areálu (vlek Stoh 400 m). Budova byla postavena v r. 1923, původně jako zemědělské stavení, od roku 1962 je již využívána jako rekreační objekt. V r. 1998 byl hotel zakoupen nynějším majitelem. V roce 2012 proběhla generální rekonstrukce celé budovy. Její zrekonstruování a zmodernizování vedlo ke zlepšení hotelových a ubytovacích služeb, odpovídajících třem hvězdám superior hotelů na evropské úrovni. Hotel Olympie Špindlerův Mlýn nabízí ubytování celkem ve 35-ti dvou a třílůžkových pokojů a třech apartmánů. Je zde rovněž sauna s kapacitou 6-ti osob, whirlpool a tradiční thajské masáže. Hotel je vhodný pro ubytování skupin, jednotlivců, rodin s dětmi i pro uspořádání firemních setkání. Parkoviště se nachází přímo před hotelem. Ubytovaným hostům se podává snídaně v hotelové restauraci formou švédských stolů, polopenze formou menu. Hosté si mohou vybrat ze široké nabídky české i mezinárodní kuchyně. Za 5 - 10 min mohou lidé dojít pěšky do největšího sportovního lyžařského areálu Svatý Petr nebo je zde k dispozici v zimním období skibus, jehož zastávka se nachází zhruba 100 m od hotelu. Do centra města je možnost se dostat za 15 – 20 minut procházkovou chůzí. Občanskou vybaveností se myslí služby, které jsou nezbytnou součástí v našem místě bydliště nebo v místě, ve kterém máme aktuální pobyt. Do občanské vybavenosti zejména řadíme školy, kulturní a sportovní vybavenost, lékařskou péči, dopravní služby, poštovní a bankovní služby a silniční sítě. Ve Špindlerově Mlýně je k dispozici mateřská a základní škola, praktický a zubní lékař. Dále se zde nachází aquapark, tenisové kurty, dětské hřiště, kino, knihovna, lékárna, mnoho hotelů a penzionů, restaurací, nočních podniků, heren, policejní stanice, záchranná služba, poštovní úřad a infocentrum. Dále zde najdeme v zimě lyžařský areál a v létě několik turistických a cyklistických stezek. Myslím, že oblast Špindlerův mlýn je nejideálnějším místem pro osoby, které mají blízko ke sportu, jsou aktivní a mají rády pohyb jak v letní sezóně, tak v zimní. V letní sezóně zde můžou objevit obrovskou škálu vyžití. Středisko nabízí přes 180 km vyznačených turistických stezek a přes 100 km vyznačených cyklistických tras. Nádherná vodní nádrž v části Špindlerova Mlýna, kde jsou ideální podmínky pro nadšence do rybaření. Na jaře jsou zde ideální podmínky pro rafting. 21

Otužilí jedinci si mohou v přehradě zaplavat, méně otužilí si mohou zapůjčit loďky. Dále je možnost vypůjčení koloběžek či čtyřkolek. Nemůže se zapomenout na milovníky golfu, který je v dnešní době čím dál tím více populárnější. Golf club se pyšní jeho překrásnou vyhlídkou na krásy Krkonoš a nabízí 18-ti jamkové hřiště, 6-ti jamkové hřiště se cvičnými chipping a putting greeny a krytý driving range. Vyskytuje se zde i bobová dráha, která je také velice populární jak mezi dětmi, tak mezi dospělými. Má 22 zatáček, 3 tunely a 5 terénních zlomů. Dále si lidé mohou vyzkoušet terénní jízdu na koních a prohlednout si krásy Krkonoš z koňského hřbetu. Pro odvážnější je zde paragliding nebo zorbing. Špindlerův mlýn se dělí na několik částí - Svatý Petr, Hromovku, Medvědín, Horní Mísečky a Labskou. Vybere si zde jak zkušený lyžař, tak úplný začátečník. Pro začátečníky je k dispozici lyžařské škola se zkušenými instruktory. Pro zkušené je v nabídce večerní lyžováni na Hromovce. Vzhledem ke sportovnímu vyžití jsem zvolila Špindlerův Mlýn na zřízení nového wellness centra, jelikož každý sportovec si po pořádném sportovním výkonu rád odpočine, zajde si zaplavat, do sauny, páry čí vířivky nebo si zajde na kvalitní masáž. Hotel Olympie se nachází na stráni, kousek od lyžařských center s krásným výhledem na panorama Českých hor. Stavba wellness bude orientována také tímto směrem. Wellness bude skvěle napojeno na budovu hotelu, takže nebude vynikat a nijak nebude rušit vzhled krajiny.

2.2 Cílová klientela Jako cílový segment klientů se budu soustředit hlavně na tuzemskou klientelu. Návštěvníci wellness budou převážně hosté, kteří přijeli na vícedenní pobyt do Hotelu Olympie, ale určitě wellness bude i pro hosty z venku, kteří v hotelu ubytováni nejsou. Mezi tuzemskou populaci můžeme zařadit mladé lidi, rodiny s dětmi, dospělé bez závazků a seniory. Všechny tyto cílové skupiny do dané oblasti jezdí za sportovním potěšením. Jak v létě na kolo a túry, tak v zimě na lyže a běžky. A jak každý ze své zkušenosti víme, po kvalitním sportovním výkonu si rádi odpočineme a zrelaxujeme ve wellness centru. U zahraničních turistů je návštěvnost také samozřejmostí, zejména u německých a ruských klientů, kteří jsou zde převážnou klientelou.

2.3 Vlastní výzkum - Forma výzkumu Pro zpracování této analytické části jsem zpracovala kvantitativní průzkum formou dotazníku. Dotazník byl anonymní a obsahoval 10 připravených otázek. Šetření probíhala od července 2014 do listopadu 2014. Ve Špindlerově mlýně jsem vyrůstala, mám tam 22

mnoho známých z hotelů a restaurací, proto návratnost byla velice úspěšná. Dotazováni byli respondenti od 19 let. Celkový počet dotázaných respondentů bylo 126- 69 žen a 57 mužů. Z vyplněných dotazníků jsem získané údaje zpracovala graficky do sloupcových a koláčových grafů.

2.4 Jednotlivé vyhodnocení otázek Otázka č. 1 – Jaké je Vaše pohlaví? První otázky jsou zaměřeny na sociodemografické znaky dotázaných. V této otázce jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Z celkového počtu dotázaných respondentů bylo 55% žen a 45% mužů, což v absolutním počtu je 69 žen a 57 mužů. Graf 1 Otázka č. 1

Pohlaví Muž

Žena

45% 55%

Zdroj: vlastní zpracování. Otázka č. 2 – Jaký je Váš věk? Z počtu 126 respondentů bylo nejvíce dotázaných ve věku 31 – 44 let, což představuje 33% respondentů. Druhou skupinu dotázaných tvoří mladší věková kategorie od 19 – 30 let v relativním vyjádření 30%. 21% dotázaných tvořili lidé věkově od 41-50let a nad 51 let bylo 16% dotázaných.

23

Graf 2 Otázka č. 2

Věk respondentů 19-30 let

31-40 let

41-50 let

16%

nad 51 let

30%

21% 33%

Zdroj: vlastní zpracování. Otázka č. 3 – Odkud pocházíte? Další otázka měla za cíl zjistit, zda většina dotázaných je místních obyvatel nebo se jedná především o turisty. Proto bylo na výběr ze 13 krajů České republiky. Jak vidíme, většina dotázaných 21,67% je z královéhradeckého kraje, tedy kraje kam patří město Špindlerův Mlýn. Ostatní respondenti byli z okolních krajů rovnoměrně zastoupeni – šlo převážně o moravskoslezský kraj 15%, kraj Vysočina a středočeský kraj. Podrobnější rozpoložení respondentů znázorňuje následující sloupcový graf. Graf 3 Otázka č. 3

Kraj 21,67% 15,00%

13,33%

8,33% 5,83% 3,33%

10,00% 6,67%

9,17% 5,00% 1,67%

3,33%

1,67%

Zdroj: vlastní zpracování. 24

Otázka č. 4 – Je pro Vás při výběru ubytování důležité, zda hotel disponuje wellness? Z celkového počtu respondentů (126) 77 tedy téměř polovina dotázaných 51 % dotázaných uvedlo, že při výběru ubytování klade důraz na to, aby wellness bylo součástí služeb hotelu. 20 % uvedlo, že jim je to jedno. Takoví respondenti se zřejmě spoléhají na to, že v dnešní době není problém využít v daném městě wellness centrum městské nebo okolního hotelu a takové služby si je možno vyhledat přes internet nebo přes informační centrum daného města. 19 % uvedlo, že se dle wellness při výběru ubytování nerozhoduje. Graf 4 Otázka č. 4

Důležitost wellness Spíše ano

Určitě ano

Nerozlišuji

Spíše ne

Určitě ne

5% 14%

25%

20% 36%

Zdroj: vlastní zpracování. Otázka č. 5 – Jak často využíváte zařízení wellness? Na otázku, jak často respondenti využívají zařízení wellness, nejvíce respondentů odpovědělo 1x za rok, což bylo 34 %. Dále respondenti využívají wellness jednou za měsíc a stejný výsledek byl i jednou za čtvrt roku, což činilo 20 %. Jednou za půl roku odpovědělo 19 % respondentů. Jednou za 14 dní odpověděli 6 % dotázaných. Pouze 1% respondent navštěvuje wellness centrum každý týden. Graf 5 Otázka č. 5

Návštěva wellness 1x ročně

1x měsíčně

1x za čtvrt roku

1x za půl roku

1x za 14 dní

týdně

6% 19%

20%

1% 34%

20%

Zdroj: vlastní zpracování. 25

Otázka č. 6 – Jaký je Váš primární účel návštěvy wellness? Následující otázka měla říct, proč lidé wellness navštěvují, na výběr měli z možností, že wellness slouží k odstranění stresu, k relaxaci, je to pro lidi dovolená, navštěvují wellness ze zdravotních důvodů, nebo navštěvují wellness z důvodu prevence řady onemocnění. Nejvíce respondentů označilo možnost, že wellness slouží k odstranění stresu a k relaxaci, 26% a 23 %. Nejméně dotázaných využívá wellness ze zdravotních důvodů a také k prevenci onemocnění. Může za to především fakt, že je to dáno věkovým složením dotazovaných, kdy pro každou skupinu je specifický jiný důvod. Podrobnější rozebrání odpovědí je znázorněno v grafu 7. Graf 6 Otázka č. 6a

Důvod návstěvy wellness Odstranění stresu

K relaxaci

Zdravotní důvody

Prevence onemocnění

17%

Dovolená

23%

15% 26%

19%

Zdroj: vlastní zpracování. Graf 7 Otázka č. 6b

Využití wellness 19-30

3 3 15 8 K odstranění sresu

5 2 10

31-40

41-50

4

nad 51

5

6

6

16

K relaxaci

3

7

10

6

7

3 1

6

Na dovolené

Zdravotní důvody

Prevence onemocnění

Zdroj: vlastní zpracování. 26

K odstranění stresu využívá wellness nejvíce věková skupina 31-40 let, může za to fakt, že většina této věkové kategorie se potýká s pracovními a rodinnými problémy, proto si ráda zajde do wellness, relaxaci a uvolnění označilo nejvíce dotázaných ve věkové kategorii 1930let, jde o především mladší věkovou skupinu, která si ráda dovolí relax a má na to čas i z hlediska rozložení času. Na dovolené využívají wellness především věkové skupiny pod 51 let, stejně jako prevenci proti nemocem. Ze zdravotních důvodů je wellness navštěvováno lidmi ve věku 41-50 let. Otázka č. 7 – Jaké služby nejvíce využíváte ve wellness centru? Nejvíce respondentů ve wellness centru využívá právě bazén a vířivku, což činilo 48 respondentů z celkově dotázaných, čili 39 %. Dále respondenti rádi využívají saunu a páru, 23 respondentů, 19 %. 39 respondentů využívají relaxační zónu, což činilo 31 %. Dále pak 9,52% respondentů využívá fitness centrum. A pouze čtyři respondenti uvedli, že využívají kosmetické služby, což činilo 3,17 %. Graf 8 Otázka č. 7

Části wellness Bazén a vířivku

Relaxační zónu

Fitness centrum

Jiné - uveďte

Saunu a páru

3% 10% 38% 18%

31%

Zdroj: vlastní zpracování. Otázka č. 8 – Jaké máte zkušenosti s wellness centry? V této otázce jsem se respondentů dotazovala, jaké mají s wellness centry zkušenosti. Z celkového počtu 126 respondentů jich odpovědělo 64, že mají spíše dobré zkušenosti, 36% dotazovaných odpovědělo, že mají určitě dobré zkušenosti s wellness centry a pouze 16 respondentů odpovědělo, že mělo špatné zkušenosti, což činilo 13 %. 27

Graf 9 Otázka č. 8

Zkušenosti s wellness Spíše dobré

Určitě dobré

Spíše špatné

Určitě špatné

5%

8%

51% 36%

Zdroj: vlastní zpracování. Otázka č. 9 – Jakou maximální částku jste ochoten/na zaplatit za denní vstup do wellness centra? Ve wellness službách je pro návštěvníky důležitá cena. V této otázce se ptám, jakou částku jsou schopni zákazníci wellness center zaplatit za denní vstupné. Z celkového počtu 126 respondentů odpovědělo 69 respondentů do 500 Kč, v relativním vyjádření přesně polovina dotázaných (55%). 38 respondentů je ochotno za denní vstup zaplatit 500 Kč až 1 000 Kč, což činilo 30%. 14 respondentů je ochotno zaplatit 1000 Kč až 1 500 Kč. Pouze pět respondentů je ochotno zaplatit za denní vstupné 1 500 Kč a výše. Graf 10 Otázka č. 9

Cena wellness Do 500 Kč

500 Kč - 1 000Kč

1 000Kč - 1 500Kč

nad 1 500 Kč

4% 11%

30%

55%

Zdroj: vlastní zpracování. 28

Otázka č. 10 – Ve kterém ročním období nejčastěji navštěvujete wellness? Určitě také důležitým prvkem při výběru wellness centra je, v jakém ročním období ho půjdeme navštívit. 49 respondentů odpovědělo v zimě, což představovalo 38,89 %. 42 respondentů rádo navštěvuje wellness centrum na podzim, což představuje 33,33 %. 25 respondentů na jaře, čili 19,84 %. A pouze deset respondentů rádo navštěvuje wellness centrum v létě, což představuje z celkového počtu dotázaných 7,94 %. Graf 11 Otázka č. 10

Návštěvnost wellness Počet respondentů v %

V zimě

38,89%

Na podzim

33,33%

49 42

7,94%

V létě

10

19,84%

Na jaře 0

Počet respondentů

25 10

20

30

40

50

60

Zdroj: vlastní zpracování.

2.5

Souhrnné vyhodnocení získaných informací

Z proběhlého dotazníkového šetření bylo dotázáno rovnoměrně žen i mužů. Z toho vyplývá, že wellness nenavštěvují pouze ženy, ale rádi si odpočinou i muži. Nejvíce dotázaných bylo ve věkové skupině 19-40 let. V dotazníku mě také zajímalo, odkud návštěvníci Špindlerova Mlýny jsou, zda se jedná převážně o místní nebo o turisty. Většina dotázaných pocházela z Královéhradeckého kraje, dále z Moravskoslezského, Vysočiny a Středočeského kraje. Při výběru ubytování dává polovina dotázaných přednost ubytování s wellness v rámci hotelu. Tito dotázaní to berou především jako výhodu v ubytování pokud je venku škaredě a rádi by se odreagovali. 34% dotázaných navštěvuje wellness v průměru 1x za rok, to potvrzuje fakt, že wellness je využíváno především na dovolené a rekreaci. V další otázce mě také zajímalo, proč lidé navštěvují wellness. Nejvíce dotázaných uvedlo, že navštěvuje wellness, aby se uvolnilo od stresu a relaxovalo. 29

Využití wellness však odpovídalo věkovým skupinám dotázaných, kdy lze z odpovědí odhadnout, co je pro jakou věkovou skupinu charakteristické. Ze zdravotních důvodů navštěvuje wellness především věková kategorie 41-50 let. Mladí lidé chodí do wellness především relaxovat a střední věková skupinu se chodí uvolnit od stresu. Dle odpovědí 126 respondentů je ve wellness nejvíce využíván bazén a vířivka s teplou vodou (39%), dále 29 % využívá saunu a páru a 19% využívá relaxační zónu. Zkušenosti s wellness jsou převážně pro většinu dotazovaných dobré. Můžou za to především přísně hygienické a provozní podmínky všech wellness center. Vstupné do wellness se však velmi liší a je různé dle možností vybavení a prostoru. Nejvíce respondentů je ochotno zaplatit za denní vstup max. 500 Kč. Wellness je nejvíce navštěvováno především v chladnějších měsících roku - na podzim a v zimě, kdy se lidé rádi ohřejí v teple a nahradí si tak pobyt u moře.

30

2.6 Analýza PEST Jedná se o analýzu, vztahující se k wellness a výstavbě wellness zařízení ve Špindlerově Mlýně. P – Politicko-legislativní vlivy Díky oblasti, ve které plánuji tento projektový záměr na zřízení nového wellness centra je nutné kromě standardních institucí (Živnostenský úřad, Finanční úřad, Hygienická stanice, stavební odbor, památkový odbor) také získat oprávnění správy národního parku Krkonoše. Neméně zajímavým politickým vlivem může být podpora státu v oblasti zdravého životního stylu, který je současným celosvětovým trendem. Ministerstvo zdravotnictví ČR vlastní projekty k osvětě a podpoře zdravého životního stylu a zároveň i takové koncepty podporuje. Může to být i jeden z podnikatelských záměrů, na které lze získat granty z fondů EU. Stavební povolení Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Stavební úřad zabezpečí stanovenými podmínkami zejména ochranu veřejných zájmů při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, popřípadě jiných předpisů a technických norem a dodržení požadavků stanovených dotčenými orgány státní správy, především vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí. Pramen § 54-56 a 66-70 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona. Bezpečnostní a hygienické podmínky Dominantními otázkami provozu wellness je bezpečnost a hygiena. Základním zákonem, zabývajícím se otázkou hygieny, je zák. 258/2000 Sb. v platném znění (zákon o ochraně veřejného zdraví), dotýkající se nejen zdravotnických zařízení, ale zvláště komerční zóny s koupališti, školskými zařízeními, stravovacími provozy a provozy epidemiologicky závažnými, mezi které můžeme počítat i většinu wellness provozů. Zákon se od roku 2000 dočkal řady novel, největší v roce 2003 - zák. 274/2003 Sb.

31

Zákon nám ve všech takovýchto provozech ukládá vytvořit náležitý provozní a návštěvní řád, který se předkládá ke schválení příslušnému orgánu ochrany zdraví (hygienickému dozoru). Nesplnění této povinnosti může vést k tomu, že dostanete správní pokutu, a pokud u vás naleznou ještě nějaké další hygienické nedostatky, hrozí až zavření provozovny. E – Ekonomické vlivy Významným ekonomickým vlivem může být změna daňové soustavy. Zejména výše daně z přidané hodnoty, která by mohla mít dopad na celkovou prodejnost naší služby, a to vzhledem v segmentu českých zákazníků. Jedná o službu, jehož vyšší cena se může ukázat jako nerealizovatelná. Další vliv je kurz české koruny vůči ostatním zahraničním měnám. Především euru, americkému dolaru a ruskému rublu. Pokud tedy koruna posílí, celá domácí destinace bude po incomingové stránce dražší, tím méně atraktivní. Pokud koruna oslabí, bude situace opačná, tedy pro návštěvníky České republiky finančně zajímavější. Budoucnost příspěvkové lázeňské péče vidím podobně jako v ostatních zemích EU. Kanada ani Spojené státy nikdy lázeňskou péči za přispění zdravotních pojišťoven nezažily. Tedy systematicky a postupně bude docházet ke stejné situaci jako ve Francii, Itálii a Německu. Indikační seznam a délka pobytu se budou krátit, bude narůstat složka částečných plátců a samoplátců. Věk lázeňských hostů se bude snižovat a poptávka po wellness službách, adresujících prevenci, rehabilitaci, relaxaci a celkové vylepšení životního stylu, bude narůstat. Nabídek wellness služeb se v České republice stále zvětšuje, postupem času čím dál tím více lidí chce být v kondici a žít zdravý životní styl. Proto wellness centra vymýšlí nové trendy ve wellness a předhání se, kdo bude na trhu nejlepší. S – Sociodemografické vlivy Největšíí zastoupení v populaci obyvatel České republiky představují osoby ve věku 18 – 45 let, jejichž většina patří mezi naše potenciální zákazníky. Typickou cílovou skupinou pro wellness je věkové rozmezí 25 – 65 let. Trendem pro volný čas je posledních několik let věnování se svému zdraví a zevnějšku. Přispívá k tomu osvěta, mediální tlak “hezkého zevnějšku” a v neposlední řadě psychologický tlak pracovat na svém vzhledu, zlepšovat stravovací návyky a mít aktivní životní styl. Wellness jako součást hotelu může sloužit jako doplňková služba, podpora prodeje ubytovacích kapacit či vyloženě jako cíl 32

pobytu. V tomto případě se můžeme bavit o wellness pobytu, který může být skvělým nástrojem například pro mimosezónní obsazení kapacit hotelu. Pro náš produkt dále nemusíme rozlišovat další sociodemografické skupiny podle pohlaví, národnosti, vzdělání apod., protože naše cílová skupina je vskutku velká. T – Technologické vlivy Mezi technologické vlivy by se dala zařadit změna hygienických podmínek pro výstavbu wellness centra. Vzhledem k tomu, že tento koncept je velmi rozvinutý i v jiných zemích Evropské Unie, žádnou změnu v tomto ohledu nepředpokládám. Technologické vlivy pro náš záměr jsou založené především na hygienických podmínkách. V otázkách technologického prostředí se analýza zabývá otázkami infrastruktury (doprava – včetně potrubní, suroviny, elektrická energie, telekomunikace), stavem rozvoje a zaměření průmyslu. Odborně řečeno kvartérní sférou neboli stavem zejména aplikované vědy a výzkumu, podpory vědy a potažmo vysokého školství apod. Částečně sem z oblasti politického prostředí spadá i oblast práva souhrnně nazývaná jako duševní vlastnictví (anglicky Intellectual Property), z čehož je důležitá zejména oblast průmyslové ochrany (patenty, užitné a průmyslové vzory). Někdy může být oddělena také ta část legislativy, která se zabývá regulací průmyslu, neboť tu mají často na starosti nižší právní normy, jako prováděcí vyhlášky, cenová rozhodnutí regulátorů, apod. Částečně sem spadá i oblast ekologie, a to zejména pokud jde například o existenci a možnost obchodovat s emisními povolenkami, či nutnost provádět populární EIA (Enviromental Impact Assessment) studie apod.

2.7 Analýza konkurence Dle mého názoru je konkurence v okolí Špindlerova Mlýna průměrná, dle mého názoru může dojít v budoucnu k poklesu klientely. Může za to především fakt, že mimo sezónu hotely nemají využitou plnou kapacitu, nabízí proto také své ubytování v pobytových balíčcích na slevových serverech, aby alespoň nějak zvýšili své tržby. V důsledku nezvyšujících se příjmů obyvatel, tak může dojít k poklesu zájmu o tyto služby. Převážně v horských střediscích jsou ceny za služby mnohdy jinde. Dle mého osobního uvážení a zkušenosti mohu říci, že ve srovnání s Beskydy, Harachovem, Orlickými horami a Jeseníky, patří Špindlerův Mlýn k jednomu z nejdražších center. 33

Protože je hotel Olympie *** budu srovnávat v rámci konkurence hotely stejné třídy nabízející wellness. Mezi konkurenty jsem zvolila Hotel Lesana ***, Hotel Zátiší *** a Hotel Pod Jasany ***. Co se týče ubytování na jednu noc, v lednu 2015 ve dvoulůžkovém pokoji, jsou ceny rozdílné. Lesana nabízí ubytování za cenu 1600 Kč/pokoj, hotel Zátiší za 2500Kč/pokoj a hotel Pod Jasany za cenu 2500-3100Kč/pokoj dle toho zda bude ubytování v týdnu nebo o víkendu. Jedná se samozřejmě o pultové ceny, hotely nabízí také jednotlivé balíčky ubytování a last minute ceny. Hotel Olympie nabízí ze všech hotelů nejlepší cenu a to 1790Kč včetně snídaně a parkování u hotelu. Wellness v hotelu Olympie je plánováno otevřít na přelomu roku 2014/2015 a cena vstupu není vykalkulována. Součástí wellness bude bazén s protiproudem, masážní lavicí a chrličem vody, dále pak na whirlpool a Kneippův chodník. Nebudou chybět ani masáže, blahodárné koupele a 3 druhy saun. K odpočinku a dokonalé relaxaci pak nabídne hotel lehátka a v letním období venkovní terasu s lehátky na slunění. Hotel Lesana nabízí v rámci wellness bazén s protiproudem a blowrem, dětský bazén s vodopádem, vyhřívané lavice z přírodního kamene, whirpool, finskou saunu, parní lázně, solárium - Luxura a tradiční masáže. Vstup do wellness je zpoplatněn částkou od 11-17:00 bez saun za 100 Kč, po 17:00 hod včetně saun 150 Kč. Hotel Zátiší nabízí whirpool, relaxační a sportovní masáže a saunu. Cena vstupu do wellness pro neubytované hosty činí 200 Kč za hodinu, ubytované vyjde vstup na 170 Kč za hodinu. Poslední srovnávaný hotel Pod Jasany nabízí wellness whirpool, saunu a různé druhy masáží. Cena za využití wellness je až pro 4 osoby na 1,5hod 500 Kč.

2.8 Analýza personálních zdrojů Výběr vhodného personálu bude probíhat přes internetový portál, kde bude vložena nabídka práce. Dle zaslaných životopisů, vyberu vhodného uchazeče a provedu s nimi ústní pohovor. Pro provoz wellness centra budu zaměstnávat recepční, servírku, plavčíka, masérky, údržbáře a osobu pro úklid. Otevírací doba bude ve všední den od pondělí do pátku od 8:00 do 22:00. Já, jako majitelka, budu zajišťovat veškerý provoz wellness centra. Budu se starat o administrativní péči, účetnictví, kontrolu provozu, atd. Na pozici recepční a servírky bude zaměstnána osoba, která má alespoň půl roční zkušenost v daném oboru. Práce servírky bude spočívat v prodeji na baru za relaxační zónou, kde bude prodávat 34

širokou škálu nápojů a lehkého občerstvení. Servírka musí mít příjemné vystupování. Na pozici plavčíka bude zaměstnána osoba, která v tomto oboru má alespoň roční zkušenost, jelikož je pro nás bezpečnost našich klientů velice důležitá. Na pozici masérka/masér bude zaměstnána osoba, která má kurz na masáže. Na pozici údržbáře bude zaměstnán člověk, který je technicky a fyzicky zdatný. Posledním zaměstnancem bude osoba, která bude po skončení pracovní doby uklízet celý areál wellness centra. Za zaměstnance budu odvádět sociální a zdravotní pojištění, které činí 34 % dané mzdy. To znamená, že k hrubé mzdě připočítám 34%, abych zjistila celkové náklady na zaměstnance. Fond pracovní doby byl stanoven k přihlédnutí otevírací doby a svátkům na 303 dní.

35

Návrhová část 3 Projekt výstavby wellness Pozemek pro výstavbu wellness se nachází v malebném údolí Špindlerova Mlýna s krásným výhledem na panoramata Krkonoš. Součástí pozemku je Hotel Olympie. Výstavba wellness bude v jižní části hotelu, kde přes celý den svítí slunce, a tak lidé můžou v letní období relaxovat a slunit se na lehátkách na terase. Řešení objektu z urbanistického hlediska Důležitým aspektem je urbanistické řešení projektového záměru. Urbanistické začlenění projektu do krajiny bude řešeno tak, že wellness bude jednopodlažní s plochou střechou. Výhled z wellness centra bude na panoramata Krkonoš jak z bazénu, tak i z prosklených ploch na terase. Řešení objektu z dispozičního hlediska Stavební parcela se nachází u silnice Svatopetrská a Luční. Příjezd k Hotelu a wellness centru je zabezpečen z obou těchto silnic. Příjezdová cesta bude buď ze spodu, nebo ze shora. Parkovací stání pro klienty bude přímo před hotelem a bude výhradně pro ubytované hosty nebo pro hosty, využívající wellness centrum.

3.1 Popis provozů wellness Tento seznam bude obsahovat veškeré části provozu wellness tak, jak by na sebe měly navazovat: 

vstup do wellness,



recepce,



šatna muži a šatna ženy se sprchami a toaletami,



bazén s vířivou vanou,



saunová zóna,



ochlazovací bazének a ledovač,



odpočívárna s ratanovými lehátky,



masáže. 36

Recepce Po příchodu k hotelovému objektu klienti vstoupí do vstupní haly hotelu, kde se bude nacházet recepce, která bude vybavena dvěma pracovními silami. Jedna pro hotel, druhá pro wellness centrum. Na recepci bude fungovat čipový systém. Aby nedocházelo k rušení hotelových hostů ve wellness lidmi příchozími venku, bude podle toho provozní doba upravena. Ve vstupní hale bude možnost si zakoupit na recepci nápoje. Zákazníků z venku, kteří přijdou wellness centrum navštívit, se ujme po obdržení čipových hodinek náš asistent a po wellness centru je provede. Hoteloví hosti budou seznámeni s wellness centrem hned, jak se ubytují. Šatny Z recepce půjdou klienti po schodech dolů a dlouhou chodbou cca 25m, kde se dostanou na konec hotelu, tam vstoupí do oddělených dámských a pánských šaten. Obuv si můžou zanechat v botnících před šatnami. V šatnách bude k dispozici vestavěné zrcadlo, 4x vysoušeč vlasů, odkládací pult a šatní skříňky o rozměru 30 x 60 x 200 cm. Skříňky budou na čip, který dostanou klienti na recepci. Sociální zařízení a sprchy Na šatny budou navazovat sprchy a sociální zařízení. V dámské a panské části nejdříve budou oddělené tři sprchové kouty a za nimi tři záchodové kabiny. V pánských šatnách bude navíc pisoár. Záchodové kabiny budou umístěny za sprchovými kouty z hygienických důvodů. Každý sprchový kout musí mít svoji vlastní sprchovou růžici, odtok vody, mísící baterii s napojením na studenou a teplou vodu a odkládací prostor na odkládání hygienických přípravků. Dále zde budou dvě umyvadla s vestavěným zrcadlem. Za sprchovými kouty a záchodovým zařízením je umístěna úklidová místnost, kde se budou vyskytovat běžné hygienické přípravky pro udržení naprosté čistota. Bazén s vířivkou Bazén s vířivkou je prostor, do kterého se dostane klient hned z šaten. Z této části je možný přístup dále do saunového světa, do relaxační zóny, k masážím atd. Z této časti se může klient odebrat do relaxační zóny, kde bude mít k dispozici bar. Od bazénu a vířivky klienti budou moci využívat terasu s krásným výhledem na panorama Krkonoš, kde budou moci relaxovat na lehátkách a užívat si klidu a pohody na čerstvém vzduchu. 37

Občerstvení Z hygienického a ekonomického hlediska jsem se občerstvení rozhodla dát za relaxační zónu, kde si hosté budou moci v příjemném prostředí posedět a občerstvit se ze široké škály nápojů i jídla. Z hygienického hlediska je část s barem a občerstvením oddělena od bazénové haly, jelikož je zde nebezpečí znečišťování prostor wellness. Na tuto místnost bude navazovat také potřebný sklad pro uskladnění zásob. Saunový svět Saunový svět se nachází hned u vstupu do saunového světa. Součástí je ledový bazének, sprchy a ledová káď s ledem, což je určeno k ochlazení těla po saunování. Ze saunových technologií zde bude návštěvníkům k dispozici finská sauna, parní lázeň, exotická tropická sauna a medová sauna s parním nárazem. Sauny budou umístěny hned vedle sebe, aby klienti nemuseli chodit dlouhé vzdálenosti přes celé wellness centrum. Sauny mají velice dobrý vliv na lidský organismus. Relaxační zóna Do relaxační zóny je přístup přímo ze saunového světa, kde budou umístěny ratanová lehátka se stolky, určené pro relaxaci klientů. Z relaxační zóny se klient dostane do zóny masáží, kde najde odkládací skříňky, sprchový kout, umyvadla se zrcadly a toaletou. Personál Bude potřeba trvalý dohled odborně vyškoleného pracovníka na pozici plavčíka, odborníci vyškolené na masáže, další pracovník v občerstvení, pracovník na pozici úklidu. Pracovníci wellness centra budou mít k dispozici personální toalety, sprchové kouty, šatní skřínky, které se budou nacházet v přední části wellness centra. Technická zařízení budovy Ve wellness je také potřeba mít technickou místnost, kde budou umístěny technologická zařízení, vytápění, osvětlení, ohřev teplé užitkové vody technologie bazénů, vířivek, saun a par. Tato technická místnost bude oddělena od wellness centra, aby dispozičně nepřekážela.

38

3.2 Popis wellness technologií 3.2.1 Bazénová hala Na lidský organismus má plavání velice zásadní vliv. Plaváním ve vodě, ve správné teplotě, dochází ke zvýšení výdaje energie, zrychlení metabolismu a dýchání, usnadnění krevního oběhu a menšímu namáhání srdce. Důvodem, proč jsem zařadila bazén do tohoto provozu wellness je především to, že různorodost možností a druhů sportovního i turistického vyžití v místě stavby a okolí je velice rozsáhlá. Podle mého názoru je to právě proto nezbytné, aby po vynaložené fyzické námaze také následovala regenerace sil fyzických, tak i psychických. V tomto případě splní bazén ve všech směrech tyto požadavky klienta. Bazén bude obdélníkového tvaru o rozměrech 12x5 metrů o vodní ploše 60 metrů čtverečních a vodní hloubce 1,45 metrů. Než bazén vybetonujeme, nejprve bude vybetonována podkladní deska. Poté se provede armatura, což je vázaná ocelová výztuž dna bazénu, která se po celém obvodu bazénu zohýbá do svislé polohy. Poté na ni napojíme výztuž železobetonových stěn bazénu. Po vyztužení bazénu se vytvoří tzv. bednění, které se vyplní betonem. Jedná se o konstrukci bazénu, která je vytvořena z monolitického železobetonu, konstrukce bude vysoce pevná, tvarově stálá, odolná a bude mít dlouhou životnost. Před zalitím budou osazeny do vedení rozvody pro osvětlení, elektřinu, cirkulační trysky a protiproud. V poslední fázi budou stěny bazénu obloženy keramickým obkladem se zabudovaným protiproudem, světly a vstup bude zajištěn po schodech, které budou protiskluzové a budou z nerezového materiálu. Kolem bazénu bude umístěno několik štěrbinových gul, které budou určeny pro odtok vody do kanalizace během úklidu. Teplota vody v bazénu se bude pohybovat v rozmezí od 26 – 28 stupňů celsia. Bazén se nachází v interiéru wellness, bude mít přelivnou hranu, která je v provozu nezbytná především z hygienického hlediska. K čištění vody v bazénu použijeme hrubou filtraci. Pro odstranění hrubých nečistot použijeme koagulační filtraci. Nezávadnost vody bude touto filtrací zajištěna pomocí časově nastaveného dávkovacího čerpadla, které bude postupně dávkovat sám chlorový roztok tak, aby byla zabezpečena likvidace virů a bakterií, které by se mohly ve vodě vyskytovat. PH v bazénu bude regulováno pomocí zařízení automatického dávkování, které samo dávkuje i měří tak, aby voda měla vhodné hodnoty pH.

39

Vířívá vana (Whirpool) Vířivá vana bude také nezbytnou součástí wellness. Teplota vody se bude pohybovat okolo 38 stupňů Celsia a bude pro čtyři osoby. Vana má korpus kruhového tvaru o průměru 2,3 metrů, výška je 1,10 metrů a objem je 1280 litrů. Vířivá vana bude mít jako bazén také přelivnou hranu. Vana má celkem 20 trysek, deset hydromasážních a deset vzduchových. Hydromasážní trysky využívají k masáži vodu, zato trysky vzduchové využívají vzduch. Zapínání trysek lze spouštět pomocí dotykové obrazovky, která je součástí vířivé vany. Každý klient si tedy může zvolit, jaký typ masáže mu vyhovuje. Vana bude osvětlena různě barevnými diodami. Čištění bude probíhat přes pískový filtr, který odstraňuje především hrubé nečistoty a na jemné nečistoty zde bude zvolen, jako u bazénu, koagulační filtrace a má automatické dávkování chlóru do vody.Vstup do vířivé vany bude zajištěn přes schůdky, které jsou součástí vířivé vany.

3.2.2 Saunová zóna Parní lázeň Jako další technologii jsem zvolila parní lázeň. V parní lázni se teplota pohybuje okolo 50 stupňů Celsia, což je poměrně nízká teplota, takže ji mohou navštěvovat jak děti, tak klienti s určitými zdravotními problémy, kteří do sauny nemohou. Vlhkost v lázni je třeba regulovat na 50-100 %. Klient by se měl v parní lázni zdržet alespoň 15-20 minut, aby měla ten správný účinek, poté se ochladit studenou vodou a následně relaxovat. Lze opakovat až 4x. Pára má pozitivní účinky na póry pokožky a pokožku celého těla. Odstraňuje odumřelé buňky a udržuje jí čistou. Pozitivně působí na lidskou psychiku, dýchací ústrojí, uvolňuje svaly, podporuje pocení a vyplavuje všechny nečistoty z lidského těla. Parní lázeň také pomáhá při kašli, astmatu, revmatu a léčbě kloubů. Interiér parní lázně bych chtěla obložit keramickou mozaikou, která bude naglazurována. Obklad se bude sestavovat z mozaikových plat, které budou o rozměru 30 x 30 cm a mezi nimi budou prokládány kostičky o rozměru 3 x 3 cm. Stěny parní lázně a prostor k sezení bude obložen lesklou glazurou. Na podlaze budou keramické desky s protiskluzovou variantou. Spáry mezi mozaikami budou vyplněny spárovací bílou hmotou, aby tam nezatékala voda. Uprostřed parní lázně bude nainstalován parní generátor, podle kterého budeme moci regulovat vlastnosti podle potřeby. Generátor bude mít digitální displej s ovládacím 40

panelem a dávkovačem vonných esencí. Vonných esencí je na trhu několik a klient si bude moci vybrat, která mu bude nejvíce vyhovovat, například citron, eukalyptus, heřmánek, máta nebo bříza. Do parní lázně se vstoupí skleněnými dveřmi se schopností kvalitně těsnit, aby nebyl velký únik tepla. Dveře se budou otevírat z bezpečnostních důvodů směrem ven z parní lázně, budou kouřové a budou vyrobeny s bezpečnostního skla. Kdyby se náhodou rozbily, aby neporanily klienty a nedošlo tak ke zranění. Finská sauna V saunové zóně bude finská sauna, ve Finsku má tisíciletou tradici. Teplota vzduchu se bude pohybovat od 90-100 stupňů Celsia. Díky suchému prostředí, lidské tělo tuto teplotu snáší. Dochází k rychlému odpařování potu a tělo se tak ochlazuje. Pobyt v sauně je doporučován mezi 10-15 minutami, pak následuje prudké ochlazení studenou vodou nebo osprchováním. Tento postup se opakuje 3 x po sobě, mezitím relaxujeme na lehátkách v relaxační zóně, kde posloucháme klidnou hudbu. Nesmíme zapomenout na správné dodržení pitného režimu. Sanování se doporučuje jednou za týden. Sauna má pozitivní účinky na činnost srdce, prokrvení pokožky a na cévy. Působí jako prevence při vzniku revmatu a proti onemocnění dýchacích cest. Sanování není vhodné pro klienty s epilepsií, s poruchami srdce a zánětlivými onemocněními. V interiéru sauny budou lavice do písmene U, které budou mít rozměr 6 x 3 metry. Výška bude 2,20 metrů. Vnější a vnitřní strany sauny budou ze skandinávského smrku. V interiéru sauny budou lavice s opěrátky, několik podhlavníků a kamna. Dále v interiéru bude osvětlení, teploměr, vlhkoměr a vědro se sběračkou. V sauně bude klima regulovat finská kamna se saunovými kameny, které se budou moci polévat vodou. Teplota v sauně bude regulovaná obsluhovacím zařízením, které bude mít dotykový displej, kde dále budete moci vypínat a zapínat saunu, regulovat světlo a rádio. Do sauny budou vytvořeny tři otvory na odvětrávání. Dveře od sauny budou skleněné a budou se otevírat směrem ven. Ochlazovací sprchy V komplexu se budou vyskytovat čtyři sprchové kouty s horní sprchovou hlavicí, která je na baterii. Každý si tak bude moci sám regulovat teplotu. Podlaha bude opět protiskluzová. Každý sprchový kout bude mít samostatný odtok vody. Pro odložení ručníků, županů a prostěradel, bude k dispozici věšák. 41

Ledovač Vedle sprchových koutů bude k dispozici tzv. „ledovač“. Je to automatické zařízení, které vyrábí z vody vločkový led. Vločkový led bude padat do nerezové studny, kde si klienti budou led moci nabrat a ochladit se takovýmto způsobem. Pro kontrolu, kolik zbývá ve studně ledu, bude ledovač opatřen čidlem. Povrch ledovače bude opět pokryt keramickým obkladem.

3.2.3 Relaxační zóna Do relaxační zóny se bude vstupovat z bazénové a saunové zóny. V relaxační zóně budou k dispozici pohodlné polohovatelné lehátka, kde si klienti mohou odpočinout, poslechnout si příjemnou muziku, aniž by byli kýmkoliv rušeni. Po odpočinku si klient může vybrat z několika druhů masáží, které provádí certifikovaní maséři. Masážní místnost Kdo si bude chtít po sportovních aktivitách odpočinout a pečovat o své tělo, může využít u našich certifikovaných masérek/masérů masáž. V masážní místnosti budou umístěna čtyři polohovací lehátka s dýchacím otvorem pro hlavu, která jsou různě polohovatelná. Aby vše bylo z hygienických důvodů lehce udržovatelé, zvolila jsem lehátka z koženkového čalounění. Barvu jsem zvolila tělovou, aby zapadla do interiéru a měla pozitivní vzhled.

3.3 Finanční plán projektu wellness Počáteční náklady na založení s.r.o. K zahájení činnosti s.r.o. bude potřeba zápis do trestního rejstříku, získání živnostenského listu, potřebné výpisy, listiny, zápisy a složení základního kapitálu ve výši 1,-. 

Ohlášení živnosti

1 000 Kč



Zakladatelská listina - notář

4 000 Kč



Výpis z trestního rejstříku

200 Kč



Zápis do obchodního rejstříku

5 000 Kč



Ostatní potřebné výpisy

400 Kč

Celkem

10 600 Kč

42

Náklady pro rok 2013 Náklady

Q1/2013 Q2/2013 Q3/2013 Q4/2013 Celkem 2013

Provozní náklady Spotřeba energie

68 000

138 000

206 000

Spotřeba vody

6 200

13000

18 200

Telekomunikace a internet

3500

4300

7800

Náklady na propagaci

180 000

180 000

založení společnosti

10 600

10 600

Ostatní náklady

170 000

170 000

Náklady vynaložené při

Osobní náklady Mzdy zaměstnanců

13 000

13000

4420

4420

Sociální a zdravotní pojištění

Tab. 2 Souhrn nákladů pro rok 2013 (vlastní zpracování) V případě osobních nákladů jsou denní mzdy zaměstnanců 1 000,-. Wellness centrum v roce 2013 bude otevřeno pouze po dobu 13-ti dní, proto mzdy činí pouze 13 000,-. Celkové náklady za rok 2013 jsou při sečtení provozních a osobních nákladů 600 020,-. Náklady pro rok 2014 Náklady

Q1/2014 Q2/2014 Q3/2014 Q4/2014 Celkem 2014

Spotřeba energie

199 000

199 000

199 000 199 000

794 000

Spotřeba vody

12 400

12 400

12 400

12 400

49 600

Telekomunikace a internet

4 600

4 600

4 600

4 600

18 400

založení společnosti

35 000

25 000

25 000

25 000

110 000

Ostatní náklady

68 000

68 000

68 000

68 000

272 000

90 000

90 000

90 000

90 000

360 000

30 600

30 600

30 600

30 600

122 440

Náklady vynaložené při

Osobní náklady Mzdy zaměstnanců Sociální a zdravotní pojištění

Tab. 3 Souhrn nákladů pro rok 2014 (vlastní zpracování) 43

Tržby pro rok 2013 Tržby v roce 2013 jsou pouze za 13 dní provozu. Tržby

pesimistická

realistická

optimistická

varianta

varianta

varianta

78 500

96 300

114 000

78 500

96 300

114 000

Provozní tržby Tržby za služby Jiné tržby Celkem

Tab. 4 Tržby za služby za rok 2013 (vlastní zpracování) Tržby pro rok 2014 jsou za celý rok Tržby

pesimistická

realistická

optimistická

varianta

varianta

varianta

2 670 000

3 150 000

3 960 000

2 670 000

3 150 000

3 960 000

Provozní tržby Tržby za služby Jiné tržby Celkem

Tab. 5 Tržby za služby za rok 2014 (vlastní zpracování) Výkaz zisku a ztráty pro rok 2013 Výkaz zisků a ztrát pro rok 2013 Pesimistická varianta Náklady

Výnosy

Provozní náklady

592 600

Tržby

78 500

Osobní náklady

17 420

Celkem

78 500

Celkem

610 020

Výsledek hospodaření

-531 520

Realistická varianta Náklady

Výnosy

Provozní náklady

592 600

Tržby

96 300

Osobní náklady

17 420

Celkem

96 300

Celkem

610 020

Výsledek hospodaření

-513 720

Optimistická varianta 44

Náklady

Výnosy

Provozní náklady

593 600

Tržby

Osobní náklady

17 420

Celkem 114 000

Celkem

610 020

Výsledek hospodaření

114 000

-496 020

Tab. 6 Výkaz zisků a ztrát pro rok 2013 pro všechny varianty (vlastní zpracování) Jak je vidět v tabulce, všechny varianty jsou v prvním roce ztrátové, s tímto výsledkem jsme počítali, a proto jsme si složili základní kapitál ve vyšší, než minimální výši. Výkaz zisku a ztráty pro rok 2014 Výkaz zisků a ztrát pro rok 2014 Pesimistická varianta Náklady

Výnosy

Provozní náklady

1 244 000

Tržby

2 670 000

Osobní náklady

482 440

Celkem

2 670 000

Celkem

1 726 440

Výsledek hospodaření

943 560

Realistická varianta Náklady

Výnosy

Provozní náklady

1 244 000

Tržby

3 150 000

Osobní náklady

482 440

Celkem

3 150 000

Celkem

1 726 440

Výsledek hospodaření

1 423 560

Optimistická varianta Náklady

Výnosy

Provozní náklady

1 244 000

Tržby

3 960 000

Osobní náklady

482 440

Celkem

3 960 000

Celkem

1 726 440

Výsledek hospodaření

2 233 560

Tab. 7 Výkaz zisku a ztrát pro rok 2014 (vlastní zpracování) V roce 2014 máme ve všech variantách zisk. 45

Počáteční náklady na vybavení: Do počátečních investic wellness centra zahrnu dlouhodobý majetek na vybavení wellness centra a prostoru pro klienty. Dále zahrnu stavební a ostatní výdaje.

Prostor Wellness centrum

Vybavení Šatní skříňky Sprchy Toalety Umyvadlo, baterie, spon Zrcadla Fény Odkládací pulty Bazén Vířivka (whirlpool) Sauny (Finska, Aroma) Pára Maserské stoly Stoly Židle Lehátka Bar včetně vybavení Ledový bazének Ledovač Osvětlení Dveře Okna Podlahy Obklady, nátěry, malby Svislé konstrukce Vodorovné konstrukce Vnitřní omítky Vnější omítky Zastřešení Sanita Elektr Topení Základní provozní materiál Základní provozní potřeby Technická místnost Úklidová místnost

Cena 120 000 Kč 15 000 Kč 20 000 Kč 30 000 Kč 8 000 Kč 3 000 k 4 000 Kč 350 000 Kč 250 000 Kč 450 000 Kč 85 000 k 16 000 Kč 10 000 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 30 000 Kč 38 000 Kč 8 000 Kč 39 000 Kč Stavební úpravy 70 000 Kč 25 000 Kč 20 000 Kč 60 000 Kč 60 000 Kč 60 000 Kč 75 000 Kč 90 000 Kč 140 000 Kč 20 000 Kč 25 000 Kč 40 000 Kč Ostatní výdaje 40 000 Kč 50 000 Kč 45 000 Kč 35 000 Kč Celkem 2 386 000 Kč Tab. 8 Počáteční náklady na vybavení (vlastní zdroj)

Počet kusů 60 ks 4 ks 4 ks 6 ks 4 ks 6 ks 2 ks 1 ks 1 ks 2 ks 2ks 4 ks 4 ks 20 ks 10 ks 1 ks 1 ks 20 ks 10 ks 5 ks

6 ks

46

Závěr Do popředí se opět dostává péče o lidský organismus a péče o sama sebe. Lidé se čím dál tím více zabývají, jak stráví svůj volný čas, chtějí si fyzicky i psychicky odpočinout, relaxovat, nechat o sebe pečovat, cítit se lépe a být zdraví. Častokrát si lidé vybírají právě návštěvu wellness centra, kde si odpočinou od všedních starostí. Po provozovatelích wellness center se požaduje, aby tyto služby poskytovali kvalitně, odborně a hlavně správně. Lidé jsou rádi, když je o ně pečováno a někdo se o ně stará, tím se vyznačuje velký potenciál wellness. Jako největší problém v poskytování wellness služeb je to, že ne všechna zařízení, která si myslí, že wellness centrum provozují, opravdu jimi jsou a s těmito službami disponují. Cílem každého poskytovatele wellness musí být to, aby si správně vybral lokalitu pozemku a cílovou klientelu. Důležité je, aby se klienti vraceli a doporučovali wellness služby dál svým kamarádům, známým nebo rodině. Investice do wellness centra je velmi nákladná a jestliže vyberu špatnou skladbu technologií, může se stát, že podnik bude velice ztrátový, tudíž dám spoustu dalších peněz na případnou změnu těchto technologií. Investice se mi vrátí jak jinak, než od spokojených klientů, kteří se budou vracet. Pro mne, jako pro provozovatele wellness, z toho budou plynout příjmy, takže se může přemýšlet o případném rozšíření nebo změnách wellness služeb či procedur. Klient se tak bude rád každoročně vracet, bude vědět, že o něj bude vždy dobře postaráno a odborně pečováno. Bakalářskou práci jsem rozdělila do třech částí. V teoretické části jsem se zabývala pojmem wellness, jeho historií a podstatou. Zabývala jsem se i současným stavem wellness, který se v tomto oboru častokrát mění. Dále jsem se zabývala projektováním a plánováním samostatné realizace stavby. V analytické části jsem začala výběrem lokality pozemku, kde chci nové wellness centrum vybudovat. Špindlerův Mlýn je oblast, kterou jsem si zvolila pro výstavbu wellness centra. Tuto lokalitu jsem mnohokrát sama navštívila a její nádherná příroda a velké množství sportovního, turistického i historického vyžití mne zaujala. Mám k tomuto místu velice blízký vztah. Tento pozemek, který jsem si zvolila, mi přijde podle mého názoru pro výstavbu wellness ideální. Poté jsem provedla dotazníkový výzkum ve Špindlerově Mlýně, jelikož jsem se chtěla od respondentů dozvědět, zda vůbec o takovéto wellness centrum stojí a v této lokalitě chybí. 47

Poté jsem začala v návrhové části navrhovat jednotlivé provozy, jak půjdou po sobě a aby navazovaly na sebe tak, aby splňovaly všechny požadavky. Dále jsem navázala popisem jednotlivých wellnessových technologií. Zaměřila jsem se jaké na účinky na lidský organismus. Zjistila jsem, že vytvořit projekt na zřízení nového wellness centra není vůbec jednoduchou záležitosti, ať už se jedná o volbu pozemku, použité technologie a materiály k výstavbě wellness. Je důležité už od začátku tuto problematiku řešit s odborníky, abychom to v budoucnosti nemuseli předělávat a neměli zbytečné výdaje navíc. Během zpracování mé bakalářské práce jsem využila knižních a internetových zdrojů. Důležitými zdroji byly také vyhlášky a normy, z hlediska hygienického i bezpečnostního. Velkým nedostatkem v tomto oboru byla česká literatura. Jednotlivé popisy wellness technologií lze najít na internetových stránkách, včetně rozměrů, údržby a popisu materiálu. V tomto případě mi internet velice pomohl. Jelikož se tyto technologie stále vyvíjí, na internetu je vše stále aktuální. Veškeré informace, které jsem během psaní mé bakalářské práce získala, mi přispěly k tomu, že cíl mé práce byl naplněn. Navrhla jsem projekt nového wellness centra. Téma mé bakalářské práce mne velmi zaujalo a v budoucnu bych ráda v tomto oboru podnikala.

48

Literatura ATTL, Pavel, Alena POLÍVKOVÁ a Petr STUDNIČKA. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o., 2012. ISBN 97880-87411-33-9. CATHALA, Hana a Věra FIŠEROVÁ. Wellness: od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 168 s. Proti. ISBN 978-80-247-2323-5. CATHALA, Hana. Wellness: od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 168 s. ISBN 18011535. ČERTÍK, Miroslav a Věra FIŠEROVÁ. Volný as, životní styl a cestovní ruch: jak si správně vybrat. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2009, 103 s. Proti. ISBN 978-808-6578-934. Česká asociace wellness. 2014. Dostupné z WWW: http://www.spa-wellness.cz/. ERFURT-COOPER, Patricia a Malcem COOPER. Health and wellness tourism: spa and hot springs . Buffalo, NY: Channel View Publications, c2009, xiv, 362 p. ISBN 18-4541113-7. GALLUP, Joan Whaley. Wellness centers: a guide for the design professional . New York: Wiley, c1999, x, 254 p. ISBN 04-712-5337-5. Hotel&spa management. Praha: Economia, 2010, ro . 3, 6-7/2010. ISSN 1802- 3274. KOPŘIVA, Miloš. Architektonická východiska pro plánování sportovní a rekreační vybavenosti území: Architectural principles for the planning of regional sports and leisure equipment . V Praze: české vysoké učení technické, c2010, 30 s. ISBN 978-80-01-045534. KRIŠ, Jozef. Bazény, sauny, solária: Architectural principles for the planning of regional sports and leisure equipment . 1. vyd. Bratislava: Jaga group, 1999, 243 s. ISBN 80-8890509-5. Mgr. Miluše Lesová, Wellness a hotelové sporty, ISBN 9788086578774. MÜLLEROVÁ, Alena. Wellness jako životní styl: Architectural principles for the planning of regional sports and leisure equipment . 1. vyd. Brno: ERA, 2008, 129 s. Zdravá rodina (ERA). ISBN 978-80-7366-134-2. PALATKOVÁ, Monika. Management cestovních kanceláří a agentur. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 190, ISBN 978-80-247-3751-5.

49

PODĚBRADSKÝ, Mgr. Jiří. Wellness v R. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj R, 2008, 129 s. SMITH, Melanie a László PUCZKÓ. Health and wellness tourism . 1st ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, xv, 400 s. ISBN 978-075-0683-432. TAYLOR, James. Začínáme řídit projekty: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, xii, 215 s. ISBN 978-80-2511759-0. TICHÝ, Milík. Projekty a zakázky ve výstavb . Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2008, xxvi, 342 s. Profi. ISBN 978-80-7400-009-6. TRÖNDLE, Pamela. Wellness: domácí rozmazlování. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008. 94 s. Zdraví & životní styl. ISBN 978-80-247-2528-4. Urbanismus a územní rozvoj. Brno. ISBN 1212-0855. VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktual. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, s. 153, ISBN 978-80-247-4520-6. VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz.vyd. Praha: Management Press, 2009, 734 s. ISBN 978-80-7261200-0.

50

Seznam tabulek Tab. 1 Rozvaha a její členění (Koráb, Řezňáková a Peterka, 2012) .................................... 18 Tab. 2 Souhrn nákladů pro rok 2013 (vlastní zpracování) .................................................. 43 Tab. 3 Souhrn nákladů pro rok 2014 (vlastní zpracování) .................................................. 43 Tab. 4 Tržby za služby za rok 2013 (vlastní zpracování) .................................................... 44 Tab. 5 Tržby za služby za rok 2014 (vlastní zpracování) .................................................... 44 Tab. 6 Výkaz zisků a ztrát pro rok 2013 pro všechny varianty (vlastní zpracování) .......... 45 Tab. 7 Výkaz zisku a ztrát pro rok 2014 (vlastní zpracování) ............................................. 45 Tab. 8 Počáteční náklady na vybavení (vlastní zdroj) ......................................................... 46

51

Seznam grafů Graf 1 Otázka č. 1 ................................................................................................................ 23 Graf 2 Otázka č. 2 ................................................................................................................ 24 Graf 3 Otázka č. 3 ................................................................................................................ 24 Graf 4 Otázka č. 4 ................................................................................................................ 25 Graf 5 Otázka č. 5 ................................................................................................................ 25 Graf 6 Otázka č. 6a .............................................................................................................. 26 Graf 7 Otázka č. 6b .............................................................................................................. 26 Graf 8 Otázka č. 7 ................................................................................................................ 27 Graf 9 Otázka č. 8 ................................................................................................................ 28 Graf 10 Otázka č. 9 .............................................................................................................. 28 Graf 11 Otázka č. 10 ............................................................................................................ 29

52

Přílohy Dotazník Otázka č. 1 – Jaké je Vaše pohlaví? 

Muž



Žena

Otázka č. 2 – Jaký je Váš věk? 

19-30 let



31-40 let



41-50 let



nad 51 let

Otázka č. 3 – Odkud pocházíte? Otázka č. 4 – Je pro Vás při výběru ubytování důležité, zda hotel disponuje wellness? Otázka č. 5 – Jak často využíváte zařízení wellness? Otázka č. 6 – Jaký je Váš primární účel návštěvy ve wellness centru? Otázka č. 7 – Jaké služby nejvíce využíváte ve wellness centru? Otázka č. 8 – Jaké máte zkušenosti s wellness centry? Otázka č. 9 – Jakou maximální částku jste ochoten zaplatit za denní vstup do wellness Otázka č. 10 – Ve kterém ročním období nejčastěji navštěvujete wellness centrum?

53