VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Eliška Štambacherová

Vývoj odrůdy André

Bakalářská práce

2014


Bakalářská práce


Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Burešová Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor’s Dissertation



The Institue of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Pavla Burešová Date of submission: Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma vývoj odrůdy André zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

………………………….......... jméno a příjmení autora V ………………………… dne

Poděkování Za odborné vedení, cenné připomínky, komentáře a konzultace náleží poděkování vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Pavle Burešové. Autorčin vděk za poskytnutí informací a interview, zásadních pro tvorbu analytické části přísluší rovněž panu Ing. Vratislavu Nekvasilovi, zástupci Šlechtitelské stanice ve Velkých Pavlovicích. Také bych ráda poděkovala všem vinařům – panu Janu Strýčkovi, Bc. Jaroslavu Suskému, Radomilu Balounovi, Oldřichu Fůkalovi a Pavlu Halmovi za interview a poskytnutí cenných rad a informací pro mou bakalářskou práci. V neposlední řadě děkuji za podporu rodiny a přátel, bez které by nebylo možné se plně věnovat studijním povinnostem.

Abstrakt ŠTAMBACHEROVÁ, Eliška. Vývoj odrůdy André [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Práce v teoretické rovině pojednává o historii révy vinné. Dále se práce zaměřuje na historii Velkých Pavlovic, vzniku Šlechtitelské stanice. Vznik a vývoj André a její pěstitelské a enologické vlastnosti, kvalitu a využití odrůdy André. V praktické části se autorka zaměřila na posouzení jednotlivých druhů vín z odrůdy André v závislosti na terroir, kvalitu a efektivitu prodeje a predikci dalšího vývoje, která byla analyzována na základě interview s vinaři. Dále je práce obohacena o metodu dotazníkového výzkumu, díky němuž bylo zjištěno, jak je André v povědomí laické veřejnosti a potencionálních spotřebitelů. Výzkum zjišťuje, jak se odrůda André vyvíjí a kam dále směřuje. V závěrečné práci jsou navrženy možnosti optimalizace dalšího vývoje odrůdy André.

Klíčová slova: André, efektivita, kvalita, Šlechtitelská Stanice, terroir, vývoj

Abstract In theory the thesis discusses the history of a grapewine. As next it focuses on the history of Velké Pavlovice, formation of local wine-breeding company and its growing and oenological characteristics, quality and utilization of André breed. In the practical part the author is focusing on evaluation of individual types of wine from André breed, depending on terroir, quality, sales efficiency and prediction of further evolution which was analyzed on the basis of interview with winegrowers. The thesis is also enriched by the method of questionnaire survey, thank to which the author collected opinions about André breed of potential customers and public in general. Survey shows how André is evolving and where it is heading to. Also you can find suggested possibilities of optimalization of another development.

Key words: André, efficiency, wine-breeding company, terrior, development

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................. 10 1

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 11 1.1

1.1.1

Historie vinařství na našem území ................................................................. 11

1.1.2

Horenské právo .............................................................................................. 12

1.2

Přírodní podmínky ................................................................................................ 12

1.3

Vinařské regiony v ČR .......................................................................................... 13

1.4

Velké Pavlovice .................................................................................................... 13

1.5

Šlechtitelská stanice ve Velkých Pavlovicích ....................................................... 15

1.5.1

Historie........................................................................................................... 15

1.5.2

Současná situace ............................................................................................ 17

1.5.3

Počátky šlechtění ........................................................................................... 18

1.6

2

Historie .................................................................................................................. 11

André ..................................................................................................................... 19

1.6.1

Původ odrůdy ................................................................................................. 20

1.6.2

Uznání odrůdy................................................................................................ 21

1.6.3

Novošlechtění ................................................................................................ 23

1.6.4

Odrůda Agni .................................................................................................. 23

1.6.5

Ampelografická charakteristika ..................................................................... 23

1.6.6

Fenologická charakteristika ........................................................................... 24

1.6.7

Požadavky na stanoviště ................................................................................ 24

1.6.8

Odolnost k biotickým a abiotickým faktorům ............................................... 25

1.6.9

Pěstitelské vlastnosti ...................................................................................... 25

1.6.10

Enologické vlastnosti ..................................................................................... 26

1.6.11

Využití odrůdy a kvalita vína......................................................................... 27

ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 28 2.1

Postup výzkumu .................................................................................................... 28

2.1.1

Stanovené cíle ................................................................................................ 28

2.1.2

Hypotéza ........................................................................................................ 28

2.1.3

Zkoumaný vzorek .......................................................................................... 29

2.1.4

Metody výzkumu ........................................................................................... 29

2.1.5

Interview ........................................................................................................ 29

2.1.6

Dotazník ......................................................................................................... 30

2.1.7

Průběh výzkumu ............................................................................................ 30

2.2

Zpracování a vyhodnocení interview .................................................................... 30

2.2.1

Interview s Ing. Vratislavem Nekvasilem Ph.D. ........................................... 31

2.2.2

Interview s Janem Strýčkem .......................................................................... 34

2.2.3

Interview s Pavlem Halmem .......................................................................... 36

2.2.4

Interview s Oldřichem Fůkalem .................................................................... 37

2.2.5

Interview s Bc. Jaroslavem Suským .............................................................. 39

2.2.6

Interview s Radomilem Balounem ................................................................ 42

2.3

Zpracování a vyhodnocení dotazníku ................................................................... 45

2.3.1 2.4

3

Interpretace výsledku výzkumu ..................................................................... 51

Vyhodnocení cílů práce......................................................................................... 53

2.4.1

Vyhodnocení cílů teoretické části .................................................................. 53

2.4.2

Vyhodnocení cílů analytické části ................................................................. 53

2.4.3

Vyhodnocení předpokladů ............................................................................. 53

NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................... 55

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 58 POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................................. 60 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................. 63 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 64

ÚVOD Jako téma pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila vývoj odrůdy André. Tato odrůda vznikla šlechtěním ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích. Tato stanice byla založena již roku 1901, tudíž funguje již přes 113 let. Toto téma jsem si zvolila z toho důvodu, jelikož pocházím právě z Velkých Pavlovic a mám k této oblasti velice pozitivní vztah. Šlechtěním vznikají odrůdy s vyšší jakostí hlavní odrůdy, odolné vůči chorobám, škůdcům a dalším stresům a jsou vhodné pro mechanizovanou technologii pěstování. Tohle vše přispívá k intenzitě a rentabilitě rostlinné a hlavně zemědělské výroby. Při tvorbě vhodného biologického materiálu a využitím všech jeho předpokladů jako jsou biologické, růstové a produkční schopnosti ovlivňuje ekonomiku, protože snižuje náklady na jednotku produkce. Vyšlechtěné odrůdy bývají odolnější vůči nemocem, tudíž zamezují používání pesticidů a přispívají k ochraně životního prostředí a řešení ekologických problémů. Na počátku Šlechtitelské stanice ve Velkých Pavlovicích byl cílem boj proti zatím největšímu škůdci révy a tím je mšička révokazu (Phylloxeravastatrix), která se na Moravě poprvé objevila v roce 1890. Úkolem bylo vyřešit problematiku révokazu za pomoci nového šlechtění s využitím zákonitostí dědičnosti G. Mendela. K šlechtění napomáhaly vzorové vinice, mateční podnožové vinice a vlastní školka se stratifikačním skleníkem. Konkrétně se s šlechtěním odrůdy André započalo v roce 1959, kdy pan Ing. Jaroslav Horák, který nastoupil do Šlechtitelské stanice s cílem vyšlechtit novou červenou odrůdu s vyšší výnosností a kvalitou, započal své křížení odrůd Frankovky a Svatovavřinecké. Tímto křížením vznikla odrůda André, která byla zapsána roku 1980 do státní odrůdové knihy. Od této doby se takřka běžně pěstuje hlavně ve Velkopavlovické oblasti, která je pro tuto odrůdu vynikající, díky svému terroir. Z odrůdy André a Irsai Oliver se poté vyšlechtila další odrůda Agni, která je velice specifická svou raností, intenzivním aromatem a vysokou cukernatostí. Mým cílem je zjistit, jak se liší jednotlivá vína z odrůdy André v závislosti na terroir, dále kvalitu a efektivitu prodeje vína ze zkoumané odrůdy u jednotlivých vinařů a predikci dalšího vývoje. Analýzu provádím na základě interview s vinaři a dotazníkem pro laickou veřejnost. 10

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Historie „Ohrada viniční je nejkrásnější odměna, jakou může vlast poskytnout vítěznému bojovníkovi.“ (Homér) Podle V. Krause „réva vinná patří k nejstarším plodinám, které provázejí člověka při jeho zemědělské činnosti. Nálezy semen révy ukazují na existenci této rostliny před 70 miliony lety. K přípravě vína se užívaly hrozny nejméně 6 až 7 tisíc let před Kristem. Za kolébku vinařství se považuje prostor Přední Asie, pravděpodobně v dnešních státech Irák a Írán a taktéž prostor kavkazských pohoří, kde mnohé nálezy nádob na víno a jiných vinařských potřeb potvrdily pradávnou existenci vinařství. Silně se rozvinulo vinařství u národů východního Středomoří, hlavně kolem 3500 let před Kristem.“1

1.1.1 Historie vinařství na našem území Réva vinná se k nám pravděpodobně dostala díky římským legiím za vlády císaře Marca Aurelia přibližně v roce 166 – 180 n. l. K dalšímu rozšíření révy došlo příchodem sv. Konstantina (Cyrila) a sv. Metoděje v roce 863 na Velkou Moravu. Odtud se pravděpodobně dostávala dále do Čech. Nedá se však vyloučit, že se do Čech dostala ze západu z Východofrancké říše. S vývojem révy vinné byla spjata i určitá pravidla a zákony, které vznikaly postupem času. Již v dávných římských dobách existovaly zákony a nařízení, které byly velice přísně trestány. Jak uvádí V. Kraus „římské právo trestalo viniční škůdce jako lupiče, tedy smrtí. Později došlo ke zmírnění trestu za krádeže a poškozování vinic seknutím ruky. I zákony barbarů znaly tresty za krádeže a poškozování vinic. Hlídač vinic směl nočního lupiče hroznů i usmrtit. Zákon Langobardský toleroval pocestnému beztrestné utržení tří hroznů ve vinici. Ve východořímské říši byl vydán zemědělský zákon na počátku 8. století a platil 1

KRAUS, V. Vinitorium historicum. Praha: Radix, 2009. 238 s., ISBN 978-80-86031-87-3. s. 25

11

i ve slovanských oblastech Byzantské říše. Týkal se hlavně ovocnářství, vinohradnictví, chovu skotu, včelařství. V něm se kromě přísných tělesných trestů za škody setkáváme i s předpisy o včasném vykonávání řezu vinice, o obdělávání viniční půdy kopáním a ohrazováním vinic, o předčasném sběru hroznů.“2

1.1.2 Horenské právo Falkejnštejnské horenské právo (Bergrecht) bylo první vlastnictví a soudní moc ve věcech viničních a z toho plynoucí výnosy majiteli tohoto práva. Vzniklo roku 1309.3 „Pod označením horenské právo se shrnuje celá řada různých předpisů, které se týkají vinařství. Mohou to být předpisy o viničních pracích a jejich plnění, o desátkové povinnosti, o zaměstnávání a odměňování dělníků na vinicích, o sousedských vztazích, o udržování vodotečí a cest, o ochraně vinic a trestech za krádeže kolí i hroznů. Horenské právo je ale též chápáno jako volený úřad se soudní a trestní pravomocí.“4

1.2 Přírodní podmínky Jak uvádí V. Frolec „pěstování vinné révy se na Československém státním území omezuje na jižní polovinu Moravy, malé vinařské oblasti v severních a středních Čechách a na Slovensko. Dnešní stav je ovšem jen torzem středověkého rozšíření vinohradů v českých zemích. V Čechách se rozkládá hlavní vinařská střediska na dolních tocích Labe a Vltavy, dolním Pohoří, ve středním Polabí a na jihu v údolí Berounky. Morava vždy předčila Čechy díky příznivějším přírodním podmínkám. Vinohrady se rozkládaly na stráních jihomoravských úvalů, v oblasti mezi dolním tokem Dyje k severu přes povodí dolní Jihlavy, Svratky a Svitavy až za Brno. Byly rozšířeny na svazích Bílých Karpat, na jižních výběžcích Českomoravské vrchoviny, na Drahanské vrchovině a zasahovaly až do jesenického podhůří.“5

2


3

KRAUS, V. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2008. 312 s. ISBN 97880867670932. s. 35 4


5

FROLEC, V. Jihomoravské vinohradnictví: tradice a současnost. Brno: Blok, 1984. s. 5

12

1.3 Vinařské regiony v ČR „Podle zákona o vinohradnictví a vinařství z roku 1955 se rozděluje pěstování révy územně na vinařské regiony, vinařské oblasti a vinařské obce. Vinařské regiony jsou dva, český a moravský. Větší region je moravský, který má deset vinařských oblastí a menší region český má šest vinařských oblastí. Celkem je v České republice 394 vinařských obcí.“6 Moravské vinařské oblasti – vinařská oblast Znojmo, Mikulov, Velké Pavlovice, Mutěnice, Podluží, Kyjov, Bzenec, Uherské Hradiště, Strážnice, Brno. České vinařské oblasti – vinařská oblast Praha, Mělník, Roudnice, Velké Žernoseky, Most, Čáslav.

1.4 Velké Pavlovice „Širší okolí Velkých Pavlovic patří z hlediska geomorfologického členění Ždánickému lesu a Kyjovské pahorkatině, jen menší jižní část Dyjskomoravské pahorkatině.“7 „Krajina má plochý reliéf s výraznými sníženinami, zaoblenými hřbety, mělkými sedly s dobře vyvinutou údolní nivou Trkmanky. Nejvyšším místem je vrch Lysá s kótou 292 m. n. m. a nejnižší údolí Trkmanky jihovýchodně od Velkých Pavlovic 168 m. n. m.“8 Kordiovský uvádí, že „příznivé geografické, klimatické a půdní podmínky na úpatí Hustopečské sprašové pahorkatiny umožnily již na úsvitu našich dějin pěstování révy vinné a tím i výrobu vína v jihomoravském prostoru. Přímé důkazy z lokality Velké Pavlovice o pěstování révy vinné a výrobě vína nemáme, ale nálezy ve velkomoravských hradištích ve Strachotíně, v Mikulčicích, v Nejdku nasvědčují tomu, že nejjižnější cíp Moravy byl v 9. Století osídlen velkomoravským lidem, který již znal révu vinnou jako kulturní plodinu. 6

KRAUS, V.; KUTTELVAŠER, Z.; VURM, B. Encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Knižní klub, c1998. 223 s., ISBN 80-902863-8-0. s. 48. 7

Geomorfologické členění ČSR. Editor Tadeáš Czudek. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1972. 137 s., mapa. Studia Geographica, s. 23. 8

CZUDEK, T. Reliéf Moravy a Slezska v kvartéru. Tišnov: SURSUM, 1997. 213 s.,

ISBN 80-857-9927-8. s. 120

13

V této souvislosti lze usuzovat, že réva vinná byla v této oblasti pěstována hlavně pro mešní účely. Zvláště vlivem cyrilometodějské mise zde zapustilo pěstování révy vinné své kořeny a udrželo se i po pádu říše Velkomoravské.“9 První písemné zprávy o vinařství jsou až ve spojitosti s klášterními institucemi, které pečovaly o rozvoj a rozšíření viniční plochy. Nejstarší písemná zpráva o vinicích na Moravě pochází z roku 1101. Souvisí se vznikem benediktýnského kláštera v Třebíči. První zprávu o velkopavlovickém vinařství máme ale až z 2. poloviny 13. století ve spojitosti s obdarováním nově založeného cisterciáckého kláštera ve Žďáru Bočkem z Obřan z roku 1252. Donátor potvrzuje klášteru třetinu výnosu svých vinohradů v Pouzdřanech, v Zaječí a v Pavlovicích a plný desátek z Pavlovic a Zaječí.10 „Je pravděpodobné, že vinohrady byly v okolí Pavlovic zakládány mnohem dříve, nejpozději v roce 1245, takže dnes můžeme plným právem mluvit o více jak sedmsetpadesátiletém trvání velkopavlovických vinohradů.“11 Řadu dokladů o výsadbách nových viničních hor z okolí Pavlovic jsou ze 14. – 17. století. Vinohrady se vysazovaly na pustých kopcích, polích, málokdy na místech bývalých vinic. Po padesáti letech se vinohrad opouštěl pro jednostranné vyčerpání půdy. Velkopavlovické vinné hory poskytovaly vždy velmi kvalitní vína. Sám král Ludvík Jagellonský za svého pobytu v Praze roku 1520 pil jen moravská vína: Popické, Dunajovské a Velkopavlovické. Kvalita vína byla zpravidla tam, kde se usadila šlechta a kláštery. Velké Pavlovice byly mezi nimi, stejně tak jako Němčičky, Boleradice a Diváky.12 Rozvoj

Velkopavlovického

vinařství

narušila

třicetiletá

válka

takovou

měrou,

že předválečný rozsah vinic se podařilo obnovit až v třicátých letech 18. století.13 Celková problematika pěstování révy vinné však vstoupila do popředí zájmů vinařů až v druhé polovině 19. století kdy vinohrady v Evropě roku 1863 napadl zhoubný škůdce 9

KORDIOVSKÝ, E. Město Velké Pavlovice. Znojmo: FPO Znojmo, 2002. 462 s., ISBN 80-902-8638-0, s. 171. 10




KORDIOVSKÝ, E. Město Velké Pavlovice. Znojmo: FPO Znojmo, 2002. 462 s., ISBN 80-902-8638-0, s. 174.

14

zvaný révokaz, který v podstatě ohrozil révy vinné téměř po celé Evropě. Poprvé se vyskytl révokaz ve Velkopavlovickém katastru 9. září 1901 v trati Ostrovce. Druhou vážnou chorobou pro Velkopavlovické vinařství byla peronospora Plasmopara viticola, které se v Pavlovicích říkalo „ruda“. Tato houbová choroba napadala všechny zelené části révového keře. Na Moravě se poprvé vyskytla roku 1881 a záhy se stala nejobávanější chorobou révy vinné. Na přelomu století vinařství začalo upadat, dostalo se do vážné pěstitelské krize. V této době přichází do Velkých Pavlovic 19. srpna 1893 mladý učitel Alois Václav Horňanský, aby pomohl zlepšit vinohradnictví.14 „Roku 1901 pod patronací Okresního hospodářského spolku pro české obce okresu Hustopečského, zvláště pak přičiněním A. V. Horňanského, došlo k vybudování první Státní a zemské révové školky ve Velkých Pavlovicích a výměře 0,60 ha. Horňanský se stal jejím prvním zemským správcem.“15

1.5 Šlechtitelská stanice ve Velkých Pavlovicích 1.5.1 Historie Šlechtitelská stanice ve Velkých Pavlovicích byla založena na přelomu let 1901 – 1902 pod názvem Zemská révová školka. Jejím zakladatelem byl, jak je možné vidět z přílohy 1, pan Alois Václav Horňanský, „Alois Václav Horňanský se narodil 23. března 1871 v Železné u Tišnova. Absolvoval učitelský ústav v Brně a do Velkých Pavlovic přišel jako dvaadvacetiletý učitel místní obecné školy. Ve Velkých Pavlovicích se mu zalíbilo a brzy poznal, že v tehdejší době šíření révokazu a houbových chorob v moravských vinicích nestačí jen pozvednout vědomosti svých žáků ve škole, ale je stejně důležitý šířit odborné znalosti mezi dospělými občany, aby mohli čelit novému nebezpečí, které hrozilo jejich vinicím.“16 „Pan Horňanský byl přítomen na schůzi vinařů v červnu roku 1900, kde byly položeny základy Zemského vinařského spolku pro markrabství moravské, jehož stanovy byly 14



KRAUS, V. Vinitorium historicum. Praha: Radix, 2009. 238 s., ISBN 978-80-86031-87-3. s. 181.

15

schváleny až v roce 1902 ve Bzenci. V Roce 1905 byl Horňanský zvolen jednatelem. Tuto funkci vykonával nepřetržitě až do roku 1927. První číslo časopisu Vinařský obzor vyšlo 24. Ledna 1907, vydavatelem byl zemský vinařský spolek, administraci řídil Horňanský. Časopis se tiskl v tiskárně R. Frencla v Hodoníně. V roce 1910 převzal redakci na dlouhou dobu Horňanský. Celých 20 let bylo pod názvem Vinařský obzor uvedeno: Redakci, administraci, expedici vede A. V. Horňanský, Velké Pavlovice.“17 Z počátku Zemské révové školky byl cílem boj proti zatím největšímu škůdci révy a tj. mšičce révokazu (Phylloxeravastatrix), který se na Moravě poprvé objevil v roce 1890. Úkolem bylo vyřešit problematiku révokazu za pomoci nového šlechtění s využitím zákonitostí dědičnosti G. Mendela. K šlechtění napomáhali vzorové vinice, mateční podnožové vinice a vlastní školka se stratifikačním skleníkem.18 Ve vzorové vinici se vedly osvědčené a ušlechtilé odrůdy na amerických podnožích (pro různé půdní podmínky), v mateční vinici byly vedeny podnožové révy, ze které se získaly řízky, které se dále štepovali ve vlastní školce.19 „Stagnace období šlechtění byla zaznamenána v období 1. světové války a krátce po ní v důsledku nedostatku pracovních sil a zanedbání vinic. Ve dvacátých letech však již byl realizován dalekosáhlý plán soustavné šlechtitelské práce zahrnující přísnou negativní ale i pozitivní selekci zaručující množení odrůd s vysokou plodností. Vlastní činnost a rozmach šlechtění nastal až v padesátých a šedesátých letech, kdy byla Šlechtitelská stanice Velké Pavlovice ustanovena specializovanou stanici pro metodické řízení obou úseků šlechtění révy. Udržovací šlechtění bylo zahájeno v roce 1943 s cílem postupně prohlubovat selekční práce a dosáhnout tím zlepšení některých neuspokojivých vlastností evropských odrůd révy.“20

17

Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 2008, číslo 6. ISSN 1212-7884. 18

Stratifikace = posklizňové dozrávání semen. Vinař a víno. Olomouc: Vydavatelství Baštan, 2012, číslo 1. ISSN 1804-3054. 19

Šlechtění. [online]. [cit. 2014-01-23]. Dostupné z

20


16

„Šlechtitelská stanice byla ke dni 31. 5. 1995 prodána přímým prodejem společnosti s ručením omezeným, kterou tvořili Jan Havlík, Stanislav Bálka, Mgr. Alexander Tomeček a JUDr. Miroslav Hrabal. Řízení stanice se ujímá JUDr. Hrabal.“21 Roku 2001 slaví Šlechtitelská stanice sté výročí od jejího založení. K příležitosti oslav je otevřen ve stanici salon červených vín nazvaný Velkopavlovický salón červených vín. Ochutnávka byla sestavena z tří set vzorků červených vín jak z České republiky, tak i ze třinácti států třech kontinentů. Odrůda André měla zastoupení ve třinácti vzorcích. Velký obdiv sklidil Modrý Portugal. Konference se zúčastnil Ing. Veverka a profesor V. Kraus. Roku 2005 postihuje Šlechtitelskou stanici velká ztráta a došlo k zastavení šlechtitelské práce. V období mezi lety 2007 až 2009 došlo ke snížení financí i dotací z Ministerstva zemědělství.

1.5.2 Současná situace Roku 2008 dochází k přeměně společnosti ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost, ale tento krok Šlechtitelské stanici nepomohl a roku 2009 byla prodána manželům Poliakovým, kteří jsou nynějšími majiteli. Manželé Poliakovi postavili novou výrobní halu, kde se přesunulo šlechtění. Z bývalé budovy udělali krásný penzion s výbornou restaurací. Proběhla zde i obrovská rekonstrukce sklepů. Nyní Šlechtitelská stanice hospodaří s 43 ha vinic, kde je vysázeno 19 odrůd révy vinné spolu se 76 klony, tvořící základ mateční vinice a je základní množitelskou plochou v České republice spolu s genofondem révy vinné. V současnosti se Šlechtitelská stanice zaměřuje na šlechtění nových kultivarů22 s vyšší odrůdovou specifikou, kvalitou a zlepšení odolnosti vůči houbovým chorobám. Ve Šlechtitelské stanici se věnují i včelařství.

21

1993 – 2009. [online]. [cit. 2014-01-23]. Dostupné z http://slechtitelka.cz/cz/o-nas/Historiechronologicky/1993-2009.html. 22

Kultivar = vyšlechtěná odrůda užitkové rostliny. Vinař a sadař. Olomouc: Vydavatelství Baštan, 2012, číslo 3. ISSN 1804-3054.

17

1.5.3 Počátky šlechtění S novým šlechtěním se začalo roku 1953 křížením odrůd Miller Thurgau a Tramínu červeného. Tímto křížením vznikla známá odrůda Pálava.23 Roku 1959, kdy byl vedoucím Šlechtitelské stanice pan Ing. Jaroslav Horák, výměra půdy činila celkem 21,92 ha, z toho orná 9,64 ha, vinice 7,02 ha, sady 3,34 ha, plocha šlechtění 2,40 ha. V tomto roce byly poprvé založeny vinice v širokém sponu se středně vysokým vedením. U mladších vinic, které byly v úzkém sponu, se postupovalo přebudováním vyklučením ob řádek na rýnsko – hessenské vedení, které je možné vidět v příloze 2. Téhož roku, kdy pan Ing. Horák nastoupil do Šlechtitelské stanice s cílem vyšlechtit novou červenou odrůdu s vyšší výnosností a kvalitou, také započal své křížení odrůd Frankovky a Svatovavřinecké.24 „Matka Frankovka byla vykastrována a opylená pylem otce Svatovavřinecké. Vykastrováno bylo 223 lat25 mateřské rostliny. Po opylení bylo získáno 686 semen, vyklíčilo 32,8 % semen. Stanice zkvalitňuje odrůdovou skladbu podnožového materiálu výsadbou odrůdy Berlandiery Riparia Teleki 5C, dovezené z Rakouska.“26 Detail kastrace je možné vidět v příloze 3. Ve dne 1. 11. 1961 byl Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích udělen dekret Ministerstva zemědělství. Tímto se stala Šlechtitelská stanice, hlavní stanicí šlechtění v odvětví vinné révy. Tímto ministerstvo sledovalo zkvalitnění šlechtitelských prací a Šlechtitelská

stanice

byla

pověřena

řízením

úkolů

v udržovacím

šlechtění

i novošlechtění.27 „V roce 1963 dochází v rámci specializace stanice pouze na révu vinnou k likvidaci ovocné školky a ruší se výroba ovocných stromků a selekční sortiment odrůd.“28 Dochází také ke změně technologie pěstování révy vinné, nové výsadby jsou prováděny na střední rýnsko – hessenské vedení.29 23 24

Šlechtění. [online]. [cit. 2014-01-23]. Dostupné z Šlechtění. [online]. [cit. 2014-01-23]. Dostupné z

25

Lata je jednoduché hroznovité květenství. REISENAUER R. Co je co?: příručka pro každý den. 3. Praha: Pressfoto, 1984. 545 s., ISBN 59-333-82. 26


27


28


18

Rýnsko – hessenské vedení je takové vedení, které je vedeno dlouhým tažněm a nebo dvěma tažněmi. Je to také nejběžnější tvar vázání v České republice.30

1.6 André „André je jedna z odrůd, které byly vyšlechtěny na Jižní Moravě pro výrobu vysoce kvalitních červených vín. Zájem o pěstování této odrůdy stále pozvolna vzrůstá a stále více se zvýrazňuje její kvalita a jedinečnost. Odrůda byla vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích křížením Frankovky a Svatovavřinecké. Šlechtitelem odrůdy byl J. Horák. Odrůda byla pojmenována na počest Ch. K. Andrého, který založil v Brně spolek pro šlechtění ovoce a podnítil zájem o získávání nových odrůd křížením. Odrůda byla zapsána do státní odrůdové knihy v roce 1980. Odrůda je právně chráněná.“31 André raší středně, roste slabě až středně, zraje pozdě. List je pětilaločný, středně velký, mírně zvlněný s nehlubokými výkrojky, tmavě zelený. Hrozen je kónický, středně velký až velký, hustý, křídlatý se středně velkou bobulí, má velkou slupku. Jejich stopka je velmi krátká, proto jsou přimknuté k révě. Není příliš náchylná k houbovým chorobám a je dobře odolná vůči mrazům. Neměla by se příliš zatěžovat, její růst je slabší a plodnost bohatá. Dobré jsou pro ni výborné polohy, hluboké, hlinité a úrodné půdy, kdy při takových to podmínkách dává pravidelné a dobré sklizně. Sběr hroznů probíhá později jako u jiných odrůd, aby se odbouralo co nejvíce kyselin na keřích. Pokud chceme dosáhnout výrazný charakter červených vín, měli bychom keře málo zatěžovat.32

29


30

KRAUS, V.; KUTTELVAŠER, Z.; VURM, B. Encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Knižní klub, c1998. 223 s., ISBN 80-902863-8-0. s. 87 – 92. 31

PAVLOUŠEK, P. Encyklopedie révy vinné. Brno: Computer Press, 316 s., ISBN 978-80-251-1704-0. s. 128. 32

KRAUS, V.; KUTTELVAŠER, Z.; VURM, B. Encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Knižní klub, c1998. 223 s., ISBN 80-902863-8-0. s. 37.

19

1.6.1 Původ odrůdy André je křížencem Frankovky a Svatovavřineckého. Vyznačuje se výbornou odolností proti mrazům, slabinou je slabý růst a bohatá plodnost. Potřebuje opatrné zacházení a dobrou výživu, víno potřebuje delší ležení.33

1.6.1.1 Frankovka „Frankovka patří k nejcennějším, u nás pěstovaným, modrým odrůdám. Její bujný růst, dobrá mrazuodolnost a dobrá plodnost nově vyšlechtěných klonů jsou hlavními předpoklady pro větší rozšíření. K tomu přistupuje i výborná jakost červených vín, a to jen tentokrát, je-li Frankovka vysazena v teplé oblasti v nejlepších viničních polohách, v půdě štěrkovité či v záhřevné spraši. Hrozny jsou velké, křídlaté, list velký. Zrání hroznů bývá pozdní. Velmi dobře se hodí pro zrání v láhvi, dají se využít pro výrobu vín barrique. Frankovka se ve větší míře pěstuje v Rakousku, kolem Neziderského jezera a v Německu ve Würtenbersku, kde se nazývá Limberger. U nás jsou známá vína Frankovky hlavně z velkopavlovické oblasti.“34 Frankovka, o níž je zápis uveden v příloze 5, potřebuje dobré polohy chráněné proti větrům. Dobře prošlechtěné klony jsou schopné vysokých výnosů, jakost vína tím však velice trpí, stejně jako na těžkých a studených půdách. Červená vína jsou tmavá při úměrně vysoké sklizni. Po vyzrání mají jemně zdůrazněné kyseliny i třísloviny. 35

1.6.1.2 Svatovavřinecké „Svatovavřinecké se k nám dostalo z Francie, kde nese tato odrůda označení Saint Laurent. Dříve bývala rozšířena ve Francii, Švýcarsku, Rakousku a u nás. Dnes se pěstuje již jen v Rakousku a u nás, protože jsou její vína tvrdá a hrubá. Je bujného růstu, suchovzdorná, středně mrazuodolná, ve vlhkých letech je její hustý hrozen náchylný k hnití.

33


KRAUS, V.; KUTTELVAŠER, Z.; VURM, B. Encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Knižní klub, c1998. 223 s., ISBN 80-902863-8-0. s. 23. 35 KRAUS, V.; KUTTELVAŠER, Z.; VURM, B. Encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Knižní klub, c1998. 223 s., ISBN 80-902863-8-0. s. 34.

20

Mívá větší množství kyselin. Její víno je u nás oblíbené, ale nejvíce se užívá do kupáží 36 k výrobě známkových vín, kde jsou kyseliny vítané při spojování se zahraničními víny z jižních oblastí.“37 Svatovavřinecké, o němž je zápis uveden v příloze 6, raší brzy, roste bujně a zraje ve středním období. Listy jsou tmavě zelené, středně velké, pětilaločné, pětiúhelníkové a mají zvlněnou listovou čepel, která je hrubá a tlustá. Hrozen je středně velký, velmi hustý, válcovitý. Nesnese suché půdy, pro Svatovavřinecké jsou lepší lehčí půdy, štěrkovité i vápencové. Tato odrůda je náchylná na jarní mrazíky.38

1.6.2 Uznání odrůdy Roku 1974 byl kříženec Frankovky a Svatovavřineckého označený jako A – 16/76 zařazen do státních odrůdových pokusů. V dalším roku, tedy v roce 1975 byl uveden v případě uznání i název odrůdy André. Název nové odrůdy navrhl vedoucí genetického oddělení Gregora Mendla Moravského muzea Doc. Ing. Dr. Vítězslav Orel CSc. Na počest panu Christianu Carlu Andrému, který v roce 1798 přišel do Brna jako pedagog i jako průkopník šlechtění zemědělských plodin a ovcí. Moravským vinařům doporučoval křížit odrůdy jako cestu k vyšším sklizním i kvalitě vína. Téhož roku název André schválil i ústav pro jazyk český.39 Od roku 1976 se výrazně zlepšila odrůda André. Dosahovala vysokých výnosů, byla odolná vůči plísni Botritis cinerea. Splňovala kritéria v kategorii modrých odrůd a oproti Svatovavřineckému měla vyšší výnos o 15 – 40%. V roce 1976 byly keře Svatovavřineckého napadeny plísní, u André však nikoliv.

36

Kupáž = scelování vín. Vinař a sadař. Olomouc: Vydavatelství Baštan, 2012, číslo 3. ISSN 1804-3054.

37

KRAUS, V.; KUTTELVAŠER, Z.; VURM, B. Encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Knižní klub, c1998. 223 s., ISBN 80-902863-8-0. s. 22 – 23. 38



21

V roce 1980 nastoupil do Šlechtitelské stanice nový vedoucí Ing. J.Bouma, který se ujímá výzkumného úkolu vyzkoušet a uplatnit v podmínkách stanice množení révy vinné pomocí tkáňových kultur.40 Téhož roku bylo André, jehož původní zápis je v příloze 4, hodnoceno v Bratislavě velice pozitivně, hlavně tedy jeho vysoká násada květenství, časný nástup plodnosti, vysoká úroda hroznů. André téhož roku bylo i velice kladně hodnoceno co se výnosu, jakosti a barevnosti vína týče, překonalo i své rodiče. Odstranila se prchavost u Frankovky a hustozrnost, náchylnost k botrytidě a výnosové kolísání u Svatovavřineckého. „Odrůda André byla uznána v roce 1980 společně s rakouskou odrůdou Zweigeltrebe, která byla vyšlechtěná v roce 1922. Šlo o křížení Svatovavřineckého a Frankovky, tedy opačné křížení.“41 Pan Ing. Horák odešel do důchodu roku 1982, podařilo se mu v udržovacím šlechtění dosáhnout téměř u všech odrůd klonů. Půdní fond se dále rozšířil o 12 ha. Od roku 1981 kdy byl zadán nový výzkumný úkol: „Vyzkoušet a uplatnit v podmínkách stanice množení révy vinné pomocí tkáňových kultur.“ Tyto metody představovaly moderní množení experimentální botaniky a byly považovány za jedny z nejdůležitějších. Po panu Ing. Horákovi nastoupil do Šlechtitelské stanice Ing. Miloš Veselý, který dokončil výsadbu klonů. Šlechtitelská stanice spolu se s dalšími šlechtiteli z České a Slovenské republiky se zapojují do takzvaného ozdravovacího programu, jehož cílem bylo zdravý, kvalitní a geneticky nejvhodnější materiál pro výsadbu vinic. „Proces probíhá ve třech etapách: bezvirozní sbírka klonů, genetická banka, založení a výsadba kmenových kmenových klonů a budování izolátů.“42 Tohle vedlo k vybudování virologického testovacího pracoviště, kde se testovaly viniční indikátory, léčení vinné révy, termoterapie.43

40


41


42


43

Termoterapie = léčebná procedura, při které je buď teplo do organismu přiváděno, nebo odváděno. CALLEC, Christian. Encyklopedie vína. Čestlice: Rebo, 2000, 320 s. ISBN 80-723-4068-9.

22

1.6.3 Novošlechtění Díky novošlechtění nového sortimentu byl roku 1985 zrušen starý sortiment. Začalo spolupracovat s ústavem experimentální botaniky na mutačním šlechtění révy vinné v oblasti tkáňových kultur. Tato spolupráce byla základním vstupem u budování biologické laboratoře. Šlechtitelská stanice začala spolupracovat také s Vysokou školou zemědělskou v Brně ohledně problému s genovými mutacemi a se zahradnickou fakultou z Lednice při šlechtění na rezistenci proti chorobám a mrazu.44

1.6.4 Odrůda Agni „Odrůda Agni s pracovním označením AN x IO PE 11/47 byla vyšlechtěna Janem Havlíkem, Ing. Františkem Zatloukalem a Ing. Ludovíkem Michlovským, křížením odrůd André (matka) a Irsai Oliver (otec). Křížení bylo provedeno v roce 1973 na Šlechtitelské stanici Velké Pavlovice Janem Havlíkem. Semena, která vznikla při křížení, byla převezena na ŠS Perná, kde byl proveden výsev semen a výsadba semenáčků. Selekce a další hodnocení probíhala na ŠS Perná. Záměrem šlechtění bylo rozšíření sortimentu modrých moštových odrůd o ranou aromatickou odrůdu. Odrůda vyniká raností, intenzivním aromatem, vysokou cukernatostí. Pro tyto vlastnosti se osvědčila i v mezistaničních zkouškách ve Velkých Pavlovicích a i jinde. Proto byla přihlášena do státních zkoušek pro registraci. Odrůda brzy raší i kvete. Bobule měknou koncem července až začátkem srpna. Sklizňová zralost začíná v první polovině září. Průměrný výnos kolem 3 -4 kg na keř při průměrné cukernatosti 22°NM. Odolnost proti napadení houbovými chorobami je méně odolná. Proti mrazům středně odolná.“45

1.6.5 Ampelografická charakteristika Ampelografická46 charakteristika u odrůdy André je takováto: „vrchol mladého letorostu je středně hustě až hustě ochlupený. Mladé lístky jsou žlutozelené s načervenalým okrajem. Rub listové čepele je jemně ochlupený. Řapíkový výkrojek je uzavřený, překrytý, 44


45


46

Ampelografie = věda zabývající se révou vinnou. Zahrnuje obecnou část a speciální popisy jednotlivých odrůd.

23

bez průsvitu. Tvar hroznu je kuželovitý u základu třapiny s křidélkem. Uspořádání bobulí v hroznu je poměrně husté. Bobule je středně velká, kulatá, modrá s celoplošným voskovitým ojíněním. Jednoleté dřevo je tmavohnědé, v uzlech intenzivněji zabarvené.“47

1.6.6 Fenologická48 charakteristika „Nástup do téměř všech fenofází49 je pozdní, včetně zaměkání bobulí a dozrávání. André dozrává ve druhé polovině října až začátkem listopadu, v závislosti na zdravotním stavu hroznů a počasí.“50 1.6.7 Požadavky na stanoviště „André je odrůda určená především do nejlepších lokalit významných pěstováním modrých odrůd. Je odrůdou, která pro výrobu červených vín vyžaduje vynikající a jedinečné „terroir“.51 Takové lokality se nachází především v podoblasti Velkopavlovické. Lokality s vynikajícím mesoklimatem pro tuto odrůdu však můžeme najít i v ostatních vinařských oblastech na Moravě. Nezbytné jsou svahovité pozemky s velmi dobrou expozicí ke slunečnímu záření. Odrůda vyžaduje pro kvalitní vyzrálost dostatek tepla a slunečního záření. Vyžaduje půdy hluboké, úrodné, dobře zásobené živinami a vodou. Na lehčích půdách s horším vodním režimem je nutné pečlivě regulovat zatížení keřů. Keře na takových půdách velmi rychle ztrácejí růstovou vitalitu a stárnou.“52

47


Fenologie = nauka o časovém průběhu základních životních projevů v závislosti na změnách počasí, střídání ročních období a prostředí. REISENAUER R. Co je co?: příručka pro každý den. 3. Praha: Pressfoto, 1984. 545 s., ISBN 59-333-82. 49

Fenofáze = popis jednotlivých etap růstu od jara až do zimy. REISENAUER R. Co je co?: příručka pro každý den. 3. Praha: Pressfoto, 1984. 545 s., ISBN 59-333-82. 50

PAVLOUŠEK, P. Encyklopedie révy vinné. Brno: Computer Press, 316 s., ISBN 978-80-251-1704-0. s. 128.

Terroir = cílená selekce z nejlepších klonů udržovacího šlechtění ve spojení s půdními a klimatickými podmínkami. Vinař a víno. Olomouc: Vydavatelství Baštan, 2012, číslo 1. ISSN 1804-3054. 51

52

PAVLOUŠEK, P. Encyklopedie révy vinné. Brno: Computer Press, 316 s., ISBN 978-80-251-1704-0. s. 128.

24

1.6.8 Odolnost k biotickým a abiotickým faktorům André je velmi dobře odolné vůči mrazům, ale na druhou stranu pokud jsou keře přetížené, mrazuodolnost se snižuje. Jarní mrazíky André nevadí. Je také středně odolná vůči plísním. Na podzim, při zaměkání je dobré věnovat vyšší pozornost hroznům před napadením padlé révy. Na druhou stranu jsou hrozny i bobule odolné vůči šedé hnilobě v době dozrávání. U odrůdy se nevyskytuje fyziologické vadnutí, třapiny ani vadnutí hroznů.53

1.6.9 Pěstitelské vlastnosti Tuto odrůdu je dobré pěstovat při nižším zatížení 4 – 6 oček na m2. Rovněž řez na volný tažeň je lepší kvůli rovnoměrnějšímu dozrávání hroznů. Pro kvalitní hrozny je dobrá regulace násady hroznů a v době vegetace odlistění zóny hroznů. Proto je dobré, pokud chce vinař vyrobit vysoce kvalitní přívlastková vína, sledovat jeho odrůdu a provádět regulace. Regulaci násady hroznů je dobré provádět před zaměkáním bobulí. Odlistění hroznů je základem agrotechniky modré odrůdy. Při odlistění se zlepší vývoj barev, snižování obsahu kyselin, zejména kyseliny jablečné a kvalitní vývoj. Při odlistění je dobré začít nejprve u zálistků v zóně hroznů, dále prosvětlení zóny hroznů odstraněním 1 – 2 listů na letorostu. Každý odstraněný list však může ovlivňovat cukernatost, která je velice důležitá pro dosažení vyššího obsahu alkoholu. Výběr podnože je závislý na půdních podmínkách stanoviště. Pěstuje se nejčastěji na podnožích Kober 5 BB a Kober 125 AA. Do velmi dobrých půdních podmínek lze doporučit i podnož SO 4. Tato odrůda je vhodná pro produkci vysoce kvalitních přívlastkových vín. Při sklizni je dobré sledovat cukernatost, obsah kyselin v moštu, pH moštu a především fenolickou zralost bobulí. Sleduje se proto chuťová vlastnost slupky, zbarvení a chuť semen a také se může analyticky stanovovat fenolická zralost. Díky tomuto zjistíme kvalitu surovin. Sklizeň závisí na průběhu počasí a kvalitních parametrů hroznů.54

53

PAVLOUŠEK, P. Encyklopedie révy vinné. Brno: Computer Press, 316 s., ISBN 978-80-251-1704-0. s. 128. 54 PAVLOUŠEK, P. Encyklopedie révy vinné. Brno: Computer Press, 316 s., ISBN 978-80-251-1704-0. s. 129.

25

1.6.10 Enologické vlastnosti Enologické55 vlastnosti se řídí podle fenolických zralostí semen a je třeba optimalizovat technologii zpracování hroznů a délku macerace.56 Cílem je, abychom dosáhli víno plné a jemné chuti, ale zároveň se stabilní barvou a dostatečným antioxidačním potencionálem. Pokud bobule dosahující nižších fenolických zralostí je lepší kratší doba macerace. Pokud jsou ale bobule dokonale fenolicky vyzrálé doporučuje se delší macerace, což znamená 14 – 16 dní. Důležitá pro plnost vín je také teplota při maceraci. Ideální je mezi 26 – 30 °C, které pozitivně přispívají k extrakci jemných taninů57 ze slupky a pozitivně působí na plnost vína.58 „André by mělo procházet procesem makrooxidace při maceraci a následné mikrooxidaci, která pozitivně ovlivňuje chuťový dojem vína. Velmi významná je v technologii výroby tohoto vína i jablečno – mléčná fermentace.“59 Jablečno – mléčná fermentace je enzymatická přeměna kyseliny jablečné na kyselinu mléčnou a oxid uhličitý díky aktivitě mléčných bakterií. Kvalitně provedená jablečno – mléčná fermentace zlepšuje plnost vína.60 Pokud byly sklizeny dokonale fenolicky vyzrálé hrozny, pro André je velmi velký potencionál zrání v dřevěných sudech. Při dlouhodobé mikrooxidaci přes dřevěné sudy dochází velmi pozitivnímu dochucení vína a dodává ještě větší plnost. Doba zrání se pohybuje mezi 12 – 18 měsíci.61 „Tímto technologickým postupem vzniká extraktivní červené víno s bohatým ovocným charakterem, doplněné čokoládovým podtónem v chuti a s jemným charakterem vyzrálosti

55

Enologie = věda zabývající se révovým vínem ze všech hledisek. Vinař a víno. Olomouc: Vydavatelství Baštan, 2012, číslo 1. ISSN 1804-3054. 56

Macerace = technologický proces výroby vína, při kterém se látky obsažené v bobulích uvolňují ještě před fermentací. Vinař a sadař. Olomouc: Vydavatelství Baštan, 2012, číslo 3. ISSN 1804-3054. 57

Tanin = tříslovina, která je pro velká vína nenahraditelná. Vinař a sadař. Olomouc: Vydavatelství Baštan, 2012, číslo 3. ISSN 1804-3054. 58


PAVLOUŠEK, P. Encyklopedie révy vinné. Brno: Computer Press, 316 s., ISBN 978-80-251-1704-0. s. 129. 60 PAVLOUŠEK, P. Výroba vína u malovinařů. Praha: Grada publishing, 2010, 120 s. ISBN 978-80-2473487-3. s. 53. 61 PAVLOUŠEK, P. Encyklopedie révy vinné. Brno: Computer Press, 316 s., ISBN 978-80-251-1704-0. s. 129.

26

v dřevěném sudu. Při zrání v sudu nemusí jít vždy výhradně o sud „barrique“. Ovocný charakter je velmi výrazný i v klasických dřevěných sudech.“62

1.6.11 Využití odrůdy a kvalita vína „Stále častěji se ukazuje, že André má svoje místo v nejlepších viničních tratích a v kategorii přívlastkových vín s obsahem alkoholu kolem 13% a více. Nezastupitelná je i úloha sudu. Odrůda má velký potencionál v oblasti propagace kvalitních červených vín z Moravy v zahraničí, protože je představitelem velmi kvalitní odrůdy pro červená vína. Dále nabízí možnost dalšího rozšiřování, protože poskytuje nezaměnitelná Moravská vína. Odrůda je vhodná rovněž pro dlouhodobé ležení červených vín v láhvi.“63

62

PAVLOUŠEK, P. Encyklopedie révy vinné. Brno: Computer Press, 316 s., ISBN 978-80-251-1704-0. s. 129. 63 PAVLOUŠEK, P. Encyklopedie révy vinné. Brno: Computer Press, 316 s., ISBN 978-80-251-1704-0. s. 129.

27

2 ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Postup výzkumu V analytické části mé bakalářské práce se zabývám především dalším vývojem André, zda je tato odrůda známá či oblíbená u spotřebitelů, jaký názor mají vinaři, jak se uplatňuje na soutěžích a co by se dalo u této odrůdy zlepšit. Odrůda André má jedno z největších zastoupení ve výsadbách v České republice a přitom v povědomí veřejnosti moc není. Proto jsem volila formy výzkumu tak, aby mi přinesly co nejvíce informací pro mou predikci dalšího vývoje. Jelikož pocházím z Velkých Pavlovic, kde byla odrůda André vyšlechtěna, nebyl pro mě problém si o této odrůdě a jejím šlechtění zjistit co nejvíce informací. Rovněž jsem se zajímala o odrůdu Agni, která vznikla křížením odrůdy André a Irsai Oliver. Dále s čím dalším by se dala André zkřížit. Mým dalším zaměřením byl průzkum vhodnosti zkoumané odrůdy André k vinifikaci rosé. Dále jak se hodí k výrobě ledových a slámových vín. Zajímala jsem se též o oblíbenost u spotřebitelů a podobné křížence jako André, které jsou Fratava a Zweigeltrebe. Okrajově jsem se zaměřila i na enogastronomii vzhledem k André.

2.1.1 Stanovené cíle Během výzkumu bylo mým cílem: 1. Zjistit, jak se liší jednotlivá vína z odrůdy André v závislosti na terroir. 2. Zaměření: kvalita a efektivita prodeje vína ze zkoumané odrůdy u jednotlivých vinařů a predikce dalšího vývoje.

2.1.2 Hypotéza Vymezením postupů výzkumu a stanovením cílů, jsem si stanovila předpoklady, které jsem očekávala: P1: André na výrobu červených vín, je lepší při sběru kvalitně vyzrálých hroznů buď to jako pozdní sběr, či výběr z bobulí. 28

P2: Pro lepší kvalitu André je vhodná delší macerace a také delší ležení buď v lahvích, nebo v sudech. Minimálně dva až tři roky. P3: André se výborně hodí pro lehká růžová vína, která jsou v dnešní době velkým trendem. P4: Díky své pevné slupce bobulí a odolnosti vůči plísním a nemocem se André hodí také na výrobu ledových a slámových vín. P5: André, jako růžové víno se lépe uplatňuje na tuzemských soutěžích než André červené. P6: André červené se lépe uplatňuje na soutěžích v zahraničí jak u nás.

2.1.3 Zkoumaný vzorek Zkoumaným objektem průzkumu byla vinařství v závislosti na terroir. Ve vinařstvích jsem svůj výzkum provedla pomocí interview s vinaři. Další objekt průzkumu byli spotřebitelé. Zajímal mě jejich názor na odrůdu André a ten jsem zjistila pomocí dotazníku, který jsem umístila na internet. Dále jsem zkoumala soutěže, kterých se André zúčastnilo, její hodnocení a jak se na soutěžích uplatňuje.

2.1.4 Metody výzkumu Metody výzkumu jsem zvolila dva na základě stanovených cílů. První jsem zkoumala výsledky, které jsem získala pomocí interview s vinaři. A to, jak se liší jednotlivá vína z odrůdy André na základě terroir, dále kvalitu a efektivitu prodeje vína. Druhou metodou bylo zkoumání odpovědí respondentů na dotazníky, na základě predikce dalšího vývoje.

2.1.5 Interview Otázky k interview byly vytvořeny mnou, Eliškou Štambacherovou, za pomoci mé vedoucí práce paní inženýrky Pavly Burešové. Interview proběhlo vždy osobně s jednotlivými vinaři. Interview se skládá z osmi jednoduše položených otázek k tématu, to znamená k vývoji odrůdy André. Při interview jsem použila záznamník na mém telefonu, který zaznamenal hlasovou stopu. Poté jsem při zpětném poslechu hlasové stopy zpracovala 29

jednotlivá interview. Dále jsem udělala výslednou analýzu všech odpovědí. Z analýzy odpovědí jsem udělala průměr a vytvořila výsledek, který mi dále posloužil jako materiál pro mou návrhovou část.

2.1.6 Dotazník Dotazník byl vypracován autorkou bakalářské práce, na základě znalostí získaných na VSH a v praxi. Dotazník se skládá z deseti jednoduše položených otázek. Všechny otázky jsou uzavřené. Otázky jsem volila tak, aby byli srozumitelné a jednoduše se na ně odpovídalo. Otázky byly zaměřené na to, odkud respondenti pochází, zda jim chutnají červená vína, jestli znají odrůdu André, kde nakupují a co při nákupu vín preferují, zda jim chutná víno k jídlu. Na dotazník mi odpovědělo sto respondentů nejen z České republiky.

2.1.7 Průběh výzkumu Vzhledem k tomu, že pocházím z Velkých Pavlovic, kde bylo André ve Šlechtitelské stanici vyšlechtěno, nebyl pro mne problém, zmapovat okolí, kontaktovat vinaře i Šlechtitelskou stanici. Můj výzkum začal již na podzim, těsně před sklizní hroznů, kdy jsem poprvé navštívila Šlechtitelskou stanici za účelem poskytnutí materiálů pro mou bakalářskou práci. Ujal se mě pan inženýr Nekvasil, který pracuje ve Šlechtitelské stanici jako sadař, včelař, šlechtitel. Pan inženýr mi ukázal původní vinici André, kterou jsem si nafotila, poskytl mi materiály a dokumentaci, které jsem použila v mé bakalářské práci. Můj výzkum dále pokračoval hledáním důležitých informací v literatuře, na internetu a konečně pomocí interview s vinaři a dotazníkem pro laickou veřejnost.

2.2 Zpracování a vyhodnocení interview Zkoumala jsem šest vinařství. Pět ve Velkých Pavlovicích včetně Šlechtitelské stanice ve Velkých Pavlovicích a jedno vinařství ve Velkých Bílovicích. V šesti vinařstvích jsem dělala výzkum pomocí interview s vinaři. Z každého vinařství vždy s jedním vinařem, buď přímo s majitelem, či se zástupcem nebo nástupcem majitele. S vinaři jsem se prvně spojila po telefonu, představila jsem se jim, vysvětlila jsem jim svůj 30

záměr výzkumu a požádala je o osobní interview. Interview proběhla v časovém rozmezí od 21. 2. 2014 do 24. 3. 2014. Interview se skládá z těchto osmi jednoduše a srozumitelně postavených otázek: 1. Pěstujete odrůdu André? 2. Jaký styl preferujete? 3. Je oblíbená u vašich spotřebitelů? 4. Jakou má prodejnost? 5. Co si myslíte o odrůdě Agni, která vznikla křížením André a Irsai Oliver? 6. Jaký máte názor na podobné křížence Fratava a Zweigltrebe? 7. S čím dalším by se dala odrůda André zkřížit? 8. Jakou má podle vás budoucnost tato odrůda?

2.2.1 Interview s Ing. Vratislavem Nekvasilem Ph.D. „Pan Inženýr Nekvasil působí ve Šlechtitelské stanici jako sadař, včelař a šlechtitel. Veškeré konzultace se Šlechtitelskou stanicí jsem prováděla právě s panem inženýrem i interview, kterým zastupoval ŠS Velké Pavlovice.“ 64 Interview proběhlo dne 24. 3. 2014. Rozhovor s panem Interview s Ing. Vratislavem Nekvasilem Ph.D.: 1. Pěstujete odrůdu André? „Ano.“ 2. Jaký styl preferujete? „Co se týče zastoupení vín, vinné révy u nás v sortimentu, tak máme zastoupeny jak bílé tak modré odrůdy, respektive na výrobu červených vín. Díky tomu, že jsme ve Velkopavlovické oblasti tak převažují modré odrůdy na výrobu červených vín, samozřejmě v dnešní době je z určitých důvodů poptávka i prodejnost bílých vín větší. Co se stylu týče, tak naše červená vína se v roku sklizně neprodávají a v roce následujícím po sklizni také ne. Většinou to je tak, že rok leží v dřevěných sudech a po roce a půl až dvou letech se dostávají do prodeje. Styl, máme bílá, červená 64

Šlechtitelská stanice vinařská Velké

Pavlovice.

31

[online].

[cit.

2014-03-26].

Dostupné

z

i růžová vína. Co se týče André, tak máme u nás na Šlechtitelské stanici vinici tzn. André Stará réva, což je takový nejzajímavější styl André. Pochází z původní vinice, která byla vysazena v roce 1978, má svou šarži a je z necelého půl hektaru vinice. Pak máme André, které je vysazené kolem výrobní haly, z kterého vyrábíme klasické, červené, suché André, které se prodává přibližně po dvou letech. Dále vyrábíme André rosé, to znamená v tom ročníku té dané sklizně, což znamená, když byla například 2013 sklizena, 2013 se podává. Růžové nejen tedy André se pije v průběhu celého roku, největší oblíbenost má však v období Valentýna a v období léta. Je to takové příjemné pití.“ 3. Je oblíbená u vašich spotřebitelů? „Myslím si, že André v poslední době si razí cestu, je to vlastně naše vlajková loď, což je i zájmem jak marketingového tak obchodního oddělení tuto odrůdu nabízet. Byť je tedy v suché verzi ale nachází si cesty u našich zákazníků velice dobře. A hlavně tedy v růžové verzi, kdy je takové polosladké, polosuché kdy je ta oblíbenost velká.“ 4. Jakou má prodejnost? „Samozřejmě červená vína mají nižší prodejnost jak bílá ale tato odrůda je takovou naší dobře prodávanou odrůdou. Samozřejmě Rulandské modré a Zweigeltrebe je velmi dobré a samozřejmě Velkopavlovická Frankovka, kde máme i vlastní původní kolny Frankovky, která je velice oblíbená. André zaujímá jedno z předních míst prodejnosti.“ 5. Co si myslíte o odrůdě Agni, která vznikla křížením André a Irsai Oliver? „Odrůda Agni je velice zajímavou odrůdou pro výrobu červených vín. Má tu specifičnost, že vlastně vypadá jako červené víno ale chutná po bílém. Takže je tam ta aromatičnost otce Irsai Oliver. Řekl bych, že je to exkluzivní zajímavost, která je ve vinařství velmi poptávána, hlavně v naší vinotéce. Takže si myslím, že prodejnost je velká, byť máme omezené množství odrůdy. Její zajímavostí je také fakt, že dozrává ve vinici jako první. Někdy už koncem srpna. Dosahuje vyšší cukernatosti. Potřebuje specifický postup ve sklepě, pokud ne, může být nahořklá. Je potřeba aby bylo chutné, zajímavé a mělo kyselinky, což může být problém, pokud přezrává. Myslím si ale, že má tato odrůda slušně našlápnuté.“ 32

6. Jaký máte názor na podobné křížence Fratava a Zweigeltrebe? „Zweigeltrebe je relativně starou odrůdou. U nás ji máme zastoupenou v sortimentu vinic i na prodejnosti vín. Je u nás velice chutný, aromatický, takový zakulacený a vyrábíme ho i ve verzi růžového vína. Fratavu v sortimentu nemáme. Osobně jsem ji tedy ještě nechutnal. Fratavu tedy nemůžu nějak posoudit. Zweigeltrebe je velice zajímavá odrůda a dle mého názoru má velice dobře našlápnuté ve verzi růžových vín. Červená vína všeobecně Česká republika moc neuznává, byť si myslím, že například André, Rulandské modré, Frankovka z této naší Velkopavlovické nebo z oblasti konkrétně Velkých Pavlovic, jsou to vína podle mého názoru, laického a částečně odborného, dokáží konkurovat velkým Francouzským vínům někde z oblasti Bordó. Je to dáno klimatickými, půdními podmínkami a vztahem sklepmistra.“ Takže je André lépe hodnocena na mezinárodních soutěžích jak u nás v republice? „Na mezinárodních soutěžích jsme v posledních letech nebyli. Máme tam Grand Prix Austerlitz, který je ve Slavkově u Brna. Tam jsme několik let po sobě získali zlaté nebo stříbrné medaile. A ty červená vína jsou tam velice dobře brána, právě z této oblasti u nás. Frankovka vždy, Rulandské modré i André ale u André si každý musí najít cestu. Je to totiž specifická odrůda se specifickými vlastnostmi, kdy záleží na každém, jak si tuto odrůdu oblíbí.“ 7. S čím dalším by se dala odrůda André zkřížit? „Křížila se s Irsaiem kde vznikla odrůda Agni. Nebylo by od věci zkusit to s Rulandským modrým nebo s Portugalským šedým, jako starou odrůdou.“ 8. Jakou má podle vás budoucnost tato odrůda? „Naším přáním by bylo, aby tato odrůda u nás zůstala jako vlajková loď, získala si ještě větší oblibu a respekt u konzumentů. A aby si lidi uvědomili, že vznikla nějakou pracovní činností a dlouhodobým sledováním Frankovky jako určitého klonu a Svatovavřineckého jako otcovské linie, právě v podmínkách Velkých Pavlovic. Tato odrůda byla vyšlechtěna za cílem a erudicí kouzlem místa Velkých Pavlovic, které jsou již typické historickým pěstováním modrých odrůd. Myslím si, že budoucnost je otevřená. I díky výrobě růžových vín si získává stále na oblibě tato 33

odrůda. Má stále co nabídnout a delším skladování a delším zráním na lahvi a samozřejmě s nějakým experimentováním například v různých sudech, barrique atd. může být tato odrůda v úvozovkách velice variabilní a může nabízet i široké spektrum chuťových zážitků, jestli to takhle můžu říct.“ Šlechtíte nějaké nové odrůdy? „V současné době nešlechtíme. Nyní máme udržovací šlechtění, což znamená, že v minulosti byly vybrány určité klony jednotlivých odrůd, tzn. například Sauvignonu,

Ryzlinku

rýnského,

konkrétně

André,

které

jsou

uznány

a my je můžeme nabízet jako očka, tedy sadbový materiál. Ve Šlechtitelské stanici máme tady matky, které byly kdysi vybrány a jsou uznané ústředním zkušebním a kontrolním ústavem zemědělským. Tyto klony mají certifikát, který vypovídá o tom, že je z Velkých Pavlovic, je vybraný, má určité charakterové vlastnosti a je právě použitelný pro tuto oblast tedy Velkopavlovickou na rozšiřování se po těchto vinicích.“

2.2.2 Interview s Janem Strýčkem První interview, které jsem dělala, bylo s mladým vinařem Janem Strýčkem z Velkých Bílovic. Jejich vinařství Strýček založil Jan Strýček, absolvent Střední vinařské školy ve Valticích a dlouholetý sklepmistr statku Vysoké školy zemědělské v Brně, dnešní Mendelova univerzita. Dnes se o chod vinařství stará jeho syn a vnuk, který studuje Vinařství a vinohradnictví na Mendelově univerzitě v Lednici. Vinařství hospodaří na 7,5 hektarech vlastních vinic, v budoucnu bude plocha rozšířena na 10 hektarů. Zpracovávají hrozny ze 7 bílých a ze 7 modrých odrůd. Například: Veltlínské zelené, Sauvignon Blanc, Rulandské šedé, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Modrý Portugal, Frankovka, Svatovavřinecké, André, Zweigeltrebe. Vinice jsou obhospodařovány v režimu integrované produkce. Sběr hroznů je prováděn ručně, hrozny jsou šetrně zpracovávány, mošt je odkalen a zakvašen čistou kulturou kvasinek. Vinařství Strýček se snaží produkovat kvalitní moravská vína s nižším obsahem alkoholu a vyšším zbytkovým cukrem. Na sezónních pracích se účastní rodinní příslušníci a známí. Interview proběhlo dne 21. 2. 2014.

34

Interview s nejmladším panem Janem Strýčkem: 1. Pěstujete odrůdu André? „Ano.“ 2. Jaký styl preferujete? „Když červené, tak starší, uzrálejší víno. Když růžové, tak mladé.“ 3. Je oblíbená u vašich spotřebitelů? „Archivní i růžová ano.“ 4. Jakou má prodejnost? „Růžové hlavně v létě, v zimě archivní červené. Kdybych měl vyjádřit procentuálně, tak z 80% se nejvíce prodává bílé víno v mém vinařství, červené z 20%.“ 5. Co si myslíte o odrůdě Agni, která vznikla křížením André a Irsai Oliver? „Agni doplňuje celý sortiment modrých odrůd, protože není typicky modrá odrůda. Je v ní vliv Irsaie, který dodává vínu ovocnější a květinovější vůni a muškátovou chuť. Není tak silná tříslovinka, tím není víno tak trpké.“ 6. Jaký máte názor na podobné křížence Fratava a Zweigltrebe? „Zweigletrebe se tady používá hlavně na výrobu růžových vín. Fratava se pěstuje velmi málo, takže s ní má zkušenosti jen pár vinařů a já mezi ně nepatřím.“ 7. S čím dalším by se dala odrůda André zkřížit? „Já si to dokážu představit s Modrým Portugalem, protože je jemnější. Určitě by bylo vhodnější k uležení a archivaci.“ 8. Jakou má podle vás budoucnost tato odrůda? „Myslím si, že se bude pěstovat pořád, co se týče červeného vína, je dle mého názoru pro André lepší delší ležení, ke zrání a archivaci. Myslím si, že se začnou více dělat růžová vína z André.“

35

2.2.3 Interview s Pavlem Halmem „Druhé interview jsem dělala ve Velkých Pavlovicích s panem Pavlem Halmem. Jeho vinařství založil on sám. Vinařství se rozkládá na 18 ha. Hrozny pochází hlavně z jeho vinic. Klade důraz na přírodní postupy při pěstování a šetrný způsob při zpracování révy vinné. Používá tradiční postupy.“65 Interview proběhlo dne 22. 2. 2014. Interview s panem Pavlem Halmem: 1. Pěstujete odrůdu André? „Ano.“ 2. Jaký styl preferujete? „Co máme mladé výsadby, tak 10 let tam mám růžové, lehké. Dříve jsem měl pronajatou matiční vinici tam, kde bylo André vyšlechtěné ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích, tak tam jsem pěstoval červené, spíše na delší ležení, až tak po 3 letech jsem dával ze sudů ven, po dlouhé maceraci.“ 3. Je oblíbená u vašich spotřebitelů? „Není tak moc v povědomí. Myslím si, že by se měla dostat víc do světa dění. Lidé co si ji oblíbí, rádi se vrací.“ 4. Jakou má prodejnost? „Lépe se prodávají lehčí růžová vína na zbytkovém cukru. Jinak André není moc v oblibě.“ 5. Co si myslíte o odrůdě Agni, která vznikla křížením André a Irsai Oliver? „Není to špatné, je to tedy styl červeného, který jde teď do módy, to znamená voňavější.“ 6. Jaký máte názor na podobné křížence Fratava a Zweigeltrebe? „Fratavu moc neznám, Zweigeltrebe ano ale blíž je mi André z těchto kříženců. Myslím si, že André se i víc hodí do Velkopavlovické oblasti. Tento region má své typické rysy pro červená vína. Zweigeltrebe se pěstuje více v jiných oblastech, kde 65

Vinařství Halm. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z

36

se vyskytují spíše těžší půdy. Kdež to z André se dokáže v lehčích půdách udělat více vína jak z Zweigeltrebe. André má menší, za to odolnější bobulky, které jsou po delším zrání lehčí, lepší. Víno má lepší barvu a je celkově divočejší než například Zweigeltrebe. Zweigeltrebe se mi celkově do Velkých Pavlovic moc nehodí. Například André u Šlechtitelské stanice je ve spraši, my ji máme v kamenci, kde je spíše písek, nebo kamenitá zem, kde André dává nižší výnosy, menší zrníčka, víno je pak barevnější a divočejší. Tohle více preferuji.“ 7. S čím dalším by se dala odrůda André zkřížit? „Já bych ji nekřížil.“ 8. Jakou má podle vás budoucnost tato odrůda? „Mohla by mít budoucnost, když je André z nižších výnosů je zajímává. Dle mého názoru by se měla více dostat do povědomí lidí. Tak z 90% mých spotřebitelů chtějí spíše bílá, sladká vína. Nedokážou ale docenit chuť červených odrůd. Výborná je odrůda André na výrobu slámových, nebo ledových vín, protože je odolnější vůči nemocem díky silnější slupce, která je i odolnější vůči mrazům.“

2.2.4 Interview s Oldřichem Fůkalem „Vinařství Fůkalovi se nachází ve Velkých Pavlovicích a má dlouholetou tradici, díky tomu že se v rodině dědí po generace. Nyní vedou vinařství manželé Fůkalovi spolu se synem Oldřichem, který absolvoval střední Vinařskou školu ve Valticích. Vinařství Fůkalovi zastávají spíše tradiční způsob výroby, novým technologiím se však nebrání a dokonce ji i uplatňují. Hospodaří na 3 ha vinic s 17 – ti odrůdami. Mají nespočet ocenění z oblastních, krajských a celostátních výstav vín. Vinařství spolupracuje také s výzkumným týmem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně při optimalizaci ošetřování vinic v souvislosti s různými klimatickými podmínkami a také v souvislosti s použitím ekologických přípravků, které jsou kompletně ekologicky rozložitelné a zlepšují vlastnosti půdního fondu.“66 Interview proběhlo dne 26. 2. 2014.

66

Vinařství Fůkalovi – tradice pěstování a zpracování hroznů po několik generací. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z

37

Interview s panem Oldřichem Fůkalem: 1. Pěstujete odrůdu André? „Ano asi 1500 hlav.“ 2. Jaký styl preferujete? „Ve vinici krátký řez, mladé víno odbouráváme.“ 3. Je oblíbená u vašich spotřebitelů? „Části zákazníků chutná, ale spíše je oblíbenou odrůdou domácích a vinařů.“ 4. Jakou má prodejnost? „Prodejnost této odrůdy je bohužel malá.“ 5. Co si myslíte o odrůdě Agni, která vznikla křížením André a Irsai Oliver? „Chutnal jsem ve Šlechtitelské stanici Velké Pavlovice, mně osobně vadí Irsaiová vůně.“ 6. Jaký máte názor na podobné křížence Fratava a Zweigeltrebe? „Fratavu neznám. Zweigeltrebe je chuťově výborná. I u našich zákazníků je s Zweigeltrebe velká spokojenost.“ 7. S čím dalším by se dala odrůda André zkřížit? „Tohle nedokážu posoudit.“ 8. Jakou má podle vás budoucnost tato odrůda? „Rozhodující je zájem spotřebitelů, jinak při slušném sladu alespoň 20 a víc, správné technologii ve sklepě a několikaletém ležení v lahvích je vynikající. Už bychom ji ovšem nesadily. V dnešní době vsázíme spíše na výsadbu bílých odrůd, jako jsou Aurelius, Rulandské bílé, Rulandské šedé, u kterých máme jistotu prodeje. André využíváme na velký trend dnešní doby a to spolu s Frankovkou na výrobu růžových vín.“

38

2.2.5 Interview s Bc. Jaroslavem Suským „Rodinné vinařství Suský má také dlouholetou tradici, která se dědila v rodině po generace. Vinařství se nachází ve Velkých Pavlovicích a hospodaří na 2,5 ha vinic Stará Hora. Z bílých odrůd pěstují: Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Cuveé Suský bílé (Rulandské bílé, Veltlínské Zelené, Tramín, Neuburské). Z modrých odrůd pěstují: Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, André, Frankovka, Rulandské modré, Cabernet Morávia, Cuvée Suský červené (Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe). Při výrobě snoubí moderní technologické poznatky s tradicí. Bílé odrůdy jsou zpracovány čistě a citlivě technologií řízeného kvašení a následnou batonáží a u červených odrůd též dlouhodobou macerací rmutu trvající několik týdnů. Vína dále zrají v dubových sudech ve stabilních klimatických podmínkách sklepu pocházejícího z 16. století.“67 Interview proběhlo dne 28. 2. 2014. Interview s panem bakalářem Jaroslavem Suským: 1. Pěstujete odrůdu André? „Ano.“ 2. Jaký styl preferujete? „Na svých vinicích preferuji vedelovo vedení, jinak používáme rýnsko – hessenské vedení. André je částečně na vedelovém a částečně na rýnsko – hessenském vedení, na obou dosahuje kvalit pozdních sběrů, to znamená mezi 21 až 23 stupni normalizovaného moštoměru.“ Jedna s předností André je právě její struktura pevných kyselinek a výrazné ovocnosti, což je dědictví po Frankovce a tohle odrůdu André prezentuje i v jiných podoblastech než je Velkopavlovická pro výrobu růžových vín. Myslím si, že má v tomhle směru velkou budoucnost. Co se výroby červených vín týká, tak tam potřebuje André na vyzrání určité delší časové období, patří jednak k odrůdám pozdním, sama o sobě ale také jejich dozrání fyziologické v láhvi nebo na sudu, je záležitostí, která se odvíjí zhruba na dva roky ležení, což jí ale zase dává potenciál dlouhé doby dozrání. André se hodí nejen na parádní, svěží růžová vína ale i na skvělá, červená ročníková vína, od dvou do deseti let.“

67

Víno Suský. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z

39

3. Je oblíbená u vašich spotřebitelů? „Ano.“ 4. Jakou má prodejnost? „My jsme vinařství, které z 80% produkuje červená vína, máme v portfoliu Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Frankovku, André, Zweigletrebe, Fratavu, rovněž Rulandské Modré, takže si můžu dovolit porovnat. Ve firemním portfoliu je to zhruba 9%. Prodejnost? Ano prodá se, ale nedosahuje té oblíbenosti a frekvenci prodeje, které dosahuje například Frankovka, která teď je řekněme v určité oblibě. André se určitě v oblibě vyrovná například Rulandskému Modrému.“ 5. Co si myslíte o odrůdě Agni, která vznikla křížením André a Irsai Oliver? „Je to pěkný počinek, vhodný právě pro výrobu růžových vín, je to krásná odrůda. Měl jsem možnost ji několikrát ochutnávat a máme v plánu, až se provede zaměření Velkých Pavlovic, jsi tuto odrůdu vysadit. Zatím ji v portfoliu nemáme. Je to jemná odrůda modrých hroznů, s nádhernou aromatickou vůní, s jemnou texturou jako senzorických chutí. Super na růžová vína.“ 6. Jaký máte názor na podobné křížence Fratava a Zweigletrebe? „Fratava je vyloženě odrůda vhodná pro výrobu červených vín. Myslím si, že má velkou budoucnost, v současné době ji zpracováváme jen jako mikro-vzorek. Zhruba padesát až dvě stě litrů roční produkce a musím říct, že je překvapivě hustá a plná. Má poměrně dlouhou perspektivu jak zrání, tak údržnosti v lahvích, jsme s ní dost spokojeni. Co se Zweigeltrebe týká, tak je oproti třeba André nebo Frankovce lehčí odrůda, aromatičtější, svěžejší, umí udělat nejenom nádherná růžová vína ale umí dát také pěkná, svěží červená vína. S perspektivou třeba do dvou let.“ 7. S čím dalším by se dala odrůda André zkřížit? „No to je těžké, já nejsem šlechtitel. Na tuhle otázku neumím odpovědět. Tímhle se nezabývám.“

40

8. Jakou má podle vás budoucnost tato odrůda? „Z těch čtyř odrůd, které se na Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích vyšlechtily, má zrovna André řekněme nejmenší novinářský ohlas ale na druhou stranu má rozhodně největší zastoupení ve výsadbách vinic. V roku 2007, kdy bylo prováděno šetření na odrůdovém složení ve vinicích, tak André bylo vysazeno na 300 ha v České Republice, mimo Českou republiku se nachází také na Slovensku a v Německu dokonce na 4 ha. Zatímco Aurelius na 54 ha, a Pálava na 124 ha. Což znamená, že Pálava, která je známá po celé střední Evropě, má jen poloviční výsadbu než André, které dělá jen takového, nějakého mouřenína řekněme. Ono se Pálavy pravda prodá mnohem víc z hroznů, které se na keřích Pálavy nikdy nenarodily, nevyrostly. Takže André je rozšířené, má v současném sortimentu 1,2% ve výsadbách. Ale když si vezmeme, že máme 63% odrůd, zapsané ve státní odrůdové knize, tak mít víc jak 1% je poměrně úspěšná záležitost. Co se André týká, tak se o něm říkávalo před nějakými 15 – 20 lety, že je to troj-chlapové víno, že dva musí toho chlapíka držet a třetí mu to leje do krku. Protože André byla kyselá a tvrdá, bylo to dané tím, že se chtělo sklidit pět kilo ovoce s keře, hrozny nikdy v životě fyziologicky kvalitně nevyzrály a vína byla prázdná, výrazně kyselá, muselo se dva roky čekat, než se vůbec někam pohnou. Se změnou myšlení ve vinařství a mezi vinaři, kdy začali preferovat kvalitně vyzrálé hrozny, najednou došlo k tomu, že se dá za první André při dvou kilogramech z keře sklidit jako pozdní sběr tak i výběr z hroznů, navíc se z takového ovoce dá udělat plné, hutné víno s vyrovnanými kyselinami ale hlavně s příjemným tříslem, a s dlouhou perspektivou zrání hlavně v lahvích a to najednou před tou odrůdou otevírá úplně jinou budoucnost.“ Co si myslíte o ledových nebo slámových vínech z André? „Technologie zpracování ledových a slámových vín je na jedné straně o perfektním fyziologickém zpracování toho ovoce a ono k tomu doopravdy dojde. Nicméně základní záležitostí pro vyrobení ledových nebo slámových vín je kvalita, pevnost slupky. André má slupku docela pevnou, tu zdědila po Frankovce a ta jak je známo ta se pro ledová a slámová vína hodí. Celkem výrazně.“

41

Myslíte si, že by se mělo André dostat více do povědomí spotřebitelů? „Pravda, když jezdíte na víno na Znojemsko nebo Mikulovsko, tak se nemusíte za deset let s názvem odrůdy André vůbec setkat. Když jste na Velkopavlovicku nebo Bzenecku, tak je název této odrůdy frekventovanější, takže to je jedno měřítko. Druhé měřítko je to, že Znojmo a také VOC Znojmo si svých odrůd jako je Sauvignon a Veltlínské Zelené velice hledí. VOC Pálava a VOC Mikulov, si hledí svého Ryzlinku Vlašského, a je na to konto velice zajímavé, že VOC Modré Hory tady ve Velkých Pavlovicích tuzemskou místní odrůdu André naprosto přehlíží, byť existují pěstitelské úspěchy s ní a nejen pěstitelské ale i výroby vína. Takže by měli vinaři začít sami u sebe, když o něčem nebudu mluvit, nebudu něco propagovat tak v životě nenaučím lidi to pít.“ Jak se uplatňuje například na soutěžích? „Ono je to otázka, když se podíváte na výsledky, ne na výsledky českých soutěží ale na výsledky třeba francouzské. Když se podíváte za posledních 5 let, kdo získal zlatou medaili na Aberce Vienna nebo na Vinum Mundiarum, nebo na světové výstavě vín v Paříži, tak tam vždycky André je mezi oceněnými, zlatými ale nikdy se nejedná o víno mladší tří let. To samo o sobě znamená, že ta odrůda potřebuje dozrát. Samozřejmě, tady na místních, tedy republikových výstavách vín, kdy v březnu

proběhnou

nominace

a

pokud

se

jich

vinaři

nezúčastní,

tak se nedostanou do salónu vín a pořád převládá u 90 % vinařů tendence do roku všechno prodat, je absolutně nemyslitelné, nesmysl. Stane se, že porovnáváte Modrý Portugal, který je na vrcholu zrání se Svatovavřineckým, který se k němu blíží, pak s Frankovou,

která

se

k němu

blíží

a

s André,

které

se

ještě

ani nezačala přibližovat a přesně za rok se přijde zase s mladými víny, protože se André stihne i bez ocenění a to je škoda. André než stihne dozrát, do podoby v které by se mohlo prezentovat a konkurovat komukoliv tak je jako polotovar dávno vyprodané.“

2.2.6 Interview s Radomilem Balounem Pan Radomil Baloun pochází z Velkých Bílovic. V jeho rodině se zkušenosti dědily po generace. Vystudoval střední školu se zemědělsko technickým zaměřením v Mikulově. 42

Svou firmu založil v roce 1991 a v roce 1993 se stal členem prestižních Českomoravských vinařských podniků. Firma svá vína také každoročně prezentuje na prestižních výstavách vín doma i v zahraničí. Mezi významné tuzemské výstavy patří Valtické vinné trhy, Grand Prix Vinex, Vinum Juvenale, Přehlídka vín Zámek Velké Březno, Víno & Destiláty Praha, Salon vín ČR atd. Zahraniční výstavy jsou například Muvina Prešov, Vinoforum pořádané v různých částech Evropy, Weinparade Poysdorf v Rakousku, Vinalies Internationalis v Paříži atd. Odměnou za účast na těchto výstavách jsou získaná medailová ocenění vín, ať už červených, bílých nebo růžových. Tato ocenění mají svůj význam hlavně pro potenciálního zákazníka, který se s víny setkává poprvé. Nejvýznamnějším oceněním je pro vinařství Baloun zlatá medaile pro Sauvignon 2003, získaná na mezinárodní přehlídce vín Vinalies Intenationales v Paříži 2004.68 Interview proběhlo dne 24. 3. 2014. Interview s panem Radomilem Balounem: 1. Pěstujete odrůdu André? „Ano.“ 2. Jaký styl preferujete? „Máme červené, růžové ale i bílé André, což znamená, že jsou hrozny posbírané do bedýnek, které mají obsah 50 kilo. Hrozny jsou do beden lehce sypány, celé hrozny se sypou do lisu a šetrně jsou hrozny lisovány, tak aby tekla téměř bílá šťáva. Máme s touto variantou velký úspěch nejen u André. Výsledný produkt je úplně bílé víno.“ 3. Je oblíbená u vašich spotřebitelů? „Někomu André chutná, někomu například ze zásady ne. Ale když se udělá víno dobré, tak chutná, když se neudělá dobrý tak nechutná a myslím si, že to nemusí být spojeno jen s André. Ale André je trochu tvrdší, proto je lepší počkat do větší cukernatosti a pak je víno dobré.“

68

Vinařství Baloun. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z

43

4. Jakou má prodejnost? „Prodejnost nemáme postavenou na nějaké extra odrůdě. Například, že bychom některou odrůdu více preferovali. Protože když máme v prodeji 40 vín, určitě, tak ten zákazník na to hledí a nic si tam extra nevybere. Ale musím říct, že se nám André prodává v celku slušně, tak jak všechny ostatní. Anebo lépe jak některé méně známé modré odrůdy.“ 5. Co si myslíte o odrůdě Agni, která vznikla křížením André a Irsai Oliver? „Každá nová odrůda, všeobecně, která má určitou setrvačnost a spousta lidí ji ochutná ze zajímavosti a třeba ji bude vyhledávat, ale myslet si, že se dá méně známá odrůda do supermarketu a půjde, tak nepůjde. Protože lidi jsou jako davová psychóza a nerozumí tomu. Spíš dají na, to co se doslechnou, nebo dočtou v z časopisů a podobně.“ 6. Jaký máte názor na podobné křížence Fratava a Zweigltrebe? „Zweigeltrebe je vynikající odrůda, do našich podmínek se hodí. Když vezmeme Svatovavřinecké, Frankovku, André nebo i Fratavu nebo jiné srovnatelné odrůdy, tak každé je zajímavé. Ale Zweigeltrebe je nejpěknější, každý rok dává nejpěknější vína. Je ideální pro růžová vína i proto dělat ho na bílo. Fratava to bude mít těžký stejně jako Agni, nebo odrůda kterou máme v prodeji Ariana.“ 7. S čím dalším by se dala odrůda André zkřížit? „Tohle je otázka spíš pro ty, kteří se víc zabývají množením. Tohle mi trochu uniká. A spoustu lidí už to určitě zkusilo ale je pravda, že spoustu odrůd, které se zkříží, nemusí být ideální. Ale zajímalo by mě, protože Merlot je světová odrůda a do našich podmínek jak jsem zjistil za posledních deset let, tak jsem ideálně zapadl. Každý rok dosahuje 23, 24, 25 i 26 stupňů cukernatosti což je 14% alkoholu u nás. Merlot je jahodový, taková plastická, měkká, pěkná, pitelná odrůda a proto by mě zajímalo, kdyby se tam dostalo té tvrdosti z André, jak by to víno vypadalo. Muselo by dozrát vyšší cukernatosti a pak by bylo určitě moc dobré. Ale to je možná otázka dvaceti let, kdyby to někdo zkusil.“

44

8. Jakou má podle vás budoucnost tato odrůda? „Já si myslím, že v Česku absolutně v klidu a v pohodě. Ale že by jednou nastala doba, tak jak je Modrý Portugal, to si tvrdit netroufám. Portugal, začal být velmi na výsluní v době, kdy téměř neexistoval a naráz někdo jakoby vystřelil z Aurory a národu řekl: „Portugal.“ No a všichni začali pít Portugal. A to absurdum, člověk řekne: „no jo, na Moravě se to červený nedá moc udělat, protože my tady nemáme moc toho slunka, ale co mi teda chutná, když už na Moravě jsem, tak právě Portugal.“ Nechápu, proč se lidi zblázní do Portugalu, když je to ta nejslabší varianta. Například boom Zweigeltrebe není. Přitom je to vynikající, červený, univerzální víno, moc chutné. Rakušáci pijí Zweigeltrebe a Veltlínské zelené. Čech, Moravák když se řekne Zweigeltrebe tak neví pořádně co to je. Možná lepší doba nastane i pro André. Ale je to i hodně o vinařích. Když bude vinař, propagovat do světa, tu odrůdu danou a méně chutnou, tak ty lidi si na to budou kódovat, že to není k pití.“

2.3 Zpracování a vyhodnocení dotazníku Jako další výzkum jsem zvolila anonymní dotazníky pro laickou veřejnost, či potencionální spotřebitele. Dotazník jsem vytvořila na internetovém portálu survio.com. pro celou Českou republiku ale i pro zahraniční respondenty, kteří rozumí česky. Ze 117 respondentů mi vyplnilo a odeslalo dotazník 100 respondentů. Dotazování proběhlo v průběhu pěti dnů od 19. 3. 2014 do 23. 3. 2014.

Vyhodnocení otázky číslo 1 (viz Graf 1): Na otázku: „Z jakého kraje pocházíte?“ odpovědělo ze sto respondentů, padesát jedna z Jihomoravského kraje, následovala odpověď: „nejsem z České republiky“, na kterou odpovědělo osmnáct lidí, dále byl Moravskoslezský kraj, na který reagovalo devět lidí, pak na stejných příčkách a to bylo pět lidí, odpovědělo zároveň jak Hlavní město Praha, tak kraj Vysočina, na Pardubický kraj odpověděli tři lidi, dva lidi na Středočeský kraj a Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Královehradecký, Olomoucký a Zlínský kraj odpověděli jednotlivci. Pouze z Libereckého kraje nebyl ani jeden respondent.

45

Graf 1 – Vyhodnocení otázky číslo 1 60 50 40 30 20 10 0

51

5

2 1

1

1

1

0

1

3

18

5 1

1

9

Zdroj: vlastní výzkum

Vyhodnocení otázky číslo 2 (viz Graf 2): Na otázku číslo dva: „Chutnají vám červená vína?“ Odpovědělo padesát pět lidí Ano, třicet čtyři Příležitostně a jako odpověď Ne zvolilo třináct lidí.

Graf 2 – Vyhodnocení otázky číslo 2

33% Ano 54%

Ne

13%

Příležitostně


46

Vyhodnocení otázky číslo 3 (viz Graf 3): Na otázku: „Znáte odrůdu André?“ odpovědělo Ano sedmdesát jedna lidí a na odpověď Ne dvacet devět. Graf 3 – Vyhodnocení otázky číslo 3

29% Ano Ne

71%


Vyhodnocení otázky číslo 4 (viz Graf 4): Na otázku: „Jaký styl preferujete?“ Odpovědělo nejvíce respondentů Růžové mladé a to padesát sedm lidí, dvacet devět má raději Červené mladé a jen o jednoho respondenta méně, tedy dvacet osm má rádo Červené archivní. Graf 4 – Vyhodnocení otázky číslo 4

25% 50% 25%

Růžové mladé Červené mladé Červené archivní


47

Vyhodnocení otázky číslo 5 (viz Graf 5): Na otázku: „Jak často pijete víno?“ Odpovědělo nejvíce lidí na Spíše jednou za týden a to padesát, Spíše jednou za měsíc bylo odpovědí dvacet osm, Méně jak jednou za měsíc odpovědělo třináct lidí a nejméně Každý den odpovědělo jedenáct respondentů. Graf 5 – Vyhodnocení otázky číslo 5

13%

Každý den

11%

Spíše jednou za týden

27% 49%

Spíše jednou za měsíc Méňě jak jednou za měsíc

Zdroj: Vlastní zpracování

Vyhodnocení otázky číslo 6 (viz Graf 6): Na otázku: „Pijete víno k jídlu?“ Odpovědělo nejvíce Příležitostně a to padesát jedna respondentů, dále dvacet osm Ano a dvacet čtyři Ne.


27% Ano

50%

Ne 23%

Příležitostně


48

Vyhodnocení otázky číslo 7 (viz Graf 7): Na otázku: „Kde nejčastěji nakupujete víno?“ Odpovědělo čtyřicet tři lidí nejčastěji U vinaře, Ve vinotéce čtyřicet lidí, V obchodě dvacet pět lidí a odpověď Mám své víno, zodpovědělo dvacet čtyři lidí.


19%

18%

Mám své víno U vinaře

30%

33%

Ve vinotéce V obchodě


Vyhodnocení otázky číslo 8 (viz Graf 8): Na otázku: „Dáváte přednost zahraničním červeným vínům před tuzemským?“ Odpovědělo Ne čtyřicet osm, Někdy čtyřicet respondentů a Ano třináct. Graf 8 – Vyhodnocení otázky číslo 8

13% 40% Ano Ne

47%

Někdy


49

Vyhodnocení otázky číslo 9 (viz Graf 9): Na otázku: „Účastníte se někdy akcí typu: „otevřené vinné sklepy“, kde můžete přímo od vinařů ochutnat jejich vína?“ Odpovědělo Ano, každoročně třicet šest lidí, Ne, ale chci zkusit dvacet devět, Ne dvacet tři a Ano, jednou třináct respondentů. Graf 9 – Vyhodnocení otázky číslo 9

Ano, každoročně 23%

35% Ano, jednou

29%

13%

Ne, ale chci zkusit Ne


Vyhodnocení otázky číslo 10 (viz Graf 10): Na otázku: „Když si kupujete víno, dáváte přednost?“ Odpovědělo Rád/a zkouším nové věci čtyřicet jedna respondentů, na Doporučení odborníka dá třicet čtyři respondentů, Doporučení kamaráda třicet tři, Země původu osmnáct a Značka šestnáct. Graf 10 – Vyhodnocení otázky číslo 10

Doporučení kamaráda

23%

29% 13%

Doporučení odborníka

24%

Značka

11%

Země původy


50

2.3.1 Interpretace výsledku výzkumu André Šest otázek z interview pro vinaře bylo zaměřeno na André. Jednu otázku jsem použila také v dotazníku. Pro laickou veřejnost v dotazníku jsem si připravila jednu otázku týkající se André a to zda ji znají. Ze sta respondentů mi odpovědělo sedmdesát jedna lidí ano, dvacet devět ne. Všichni vinaři, kterých jsem se tázala pomocí interview, tuto odrůdu pěstují. Většina z nich je s touto odrůdou spokojena. S čím dalším by se dala André zkřížit, odpověděli tři vinaři například s Rulandským modrým, Portugalským šedým, Modrým Portugalem a Merlotem. Další tři vinaři na tuto otázku nedokázalo odpovědět. Její budoucnost vidí téměř všichni vinaři kladně. Vinaři pochází z Velkopavlovické oblasti, která má vynikající předpoklady pro pěstování nejen André, tudíž si myslí, že André se ve Velkopavlovické oblasti bude pěstovat i nadále.

Styl Otázku na styl jsem v dotazníku použila jednu. Nejvíce respondentů a to padesát sedm jich preferuje růžová, mladá vína. Následovalo dvacet devět lidí, které má rádo mladá, červená vína a nakonec se jen o jednoho respondenta méně a to dvacet osm lišilo archivní červené. U otázek v interview jsem také použila jednu otázku, která se týkala stylu vína. Většina vinařství produkuje spíš bílá vína. Červená tak z dvaceti procent produkce. Samozřejmě vyrábí také růžová vína. Co se André týče, pokud vyrábí červené víno z odrůdy André, preferují všichni vinaři delší ležení, takže archivní André. Také všichni vyrábí z André růžová vína, jeden vinař vyrábí dokonce bílé André za pomoci speciální technologie.

Prodejnost Prodejnosti jsem se tázala u vinařů v souvislosti s André jednou otázkou. Vesměs všichni vinaři mi odpověděli, že konkrétně u červeného André je menší nebo malá ve srovnání s ostatními modrými odrůdami. Růžové André je na tom oproti červenému daleko lépe. V dotazníku pro veřejnost jsem použila dvě otázky postavené na prodejnosti. Zajímalo mě, co při nákupu vína spotřebitelé preferují. Nejčastěji spotřebitelé nakupují víno právě 51

u vinařů, což bylo 43%, druhé nejčastější místo bylo ve vinotéce 40%. Při nákupu vína dávají nejvíce přednost zkoušením nových věcí 41%, dále dávají na doporučení odborníka 34%, na doporučení kamaráda 33%, Značka 18% a země původu 18% nehrají při rozhodování nákupu vína až tak velkou roli.

Oblíbenost Co se oblíbenosti týče v interview, jsem použila jednu otázku. Odpovědi vinařů zněli vesměs podobně. Oblíbená je André jako červená archivní anebo růžová mladá. Pokud jsi i spotřebitel oblíbí, rád se vrací. Nebo části zákazníků chutná, je ale spíš oblíbená u místních a vinařů. V dotazníku se tento předpoklad týkal tří otázek. Nejoblíbenější styl bylo růžové víno 57% a na otázku, zda jim chutnají červená vína, odpovědělo nejvíce lidí ano 55%. Dokonce nejvíce lidí nedává 48% přednost zahraničním červeným vínům před tuzemskými.

Enogastronomie André červené se hodí ke grilovaným masům, tmavým a uzeným masům, tučnějším sýrům, tvrdým sýrům, rybám. Růžové André se hodí k sýrům s bílou plísní, rybám a ovocným desertům. Otázky k enogastronomii jsem postavila pouze v dotazníku pro veřejnost. Nejvíce respondentů 50% pije víno každý týden a k jídlu si dává víno příležitostně 51% respondentů. Poslední otázka týkající se enogastronomie byla v návaznosti na slavnost „otevřené sklepy“, které se konají několikrát do roka. Zde se snoubí víno přímo od vinařů s jídlem. Největší procento bylo zastoupeno lidmi 36%, kteří tuto slavnost navštěvují každoročně. Druhou nejčastější odpovědí bylo 29% procent, že tuto možnost ještě nezkusili, ale chtějí v budoucnu tyto slavnosti navštívit. Jako další fakt bych ráda vzhledem k enogastronomii uvedla, že při mém výzkumu a hledání informací ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích jsem zjistila, že bylo André zastoupeno na jídelním lístku, který je možné vidět v příloze 8, princezny Caroline z Monaka v roce 1992 v Praze. Také se André ze Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích objevilo na jídelním lístku slavnostní večeře na počest předsedy vlády Slovenské republiky a paní Evy Dzurindové v roce 2000 na zámku Koloděje. 52

2.4 Vyhodnocení cílů práce V analytické části mé bakalářské práce jsem si vymezila několik cílů jako, zjistit jak se liší jednotlivá vína odrůdy André v závislosti na terroir, dále kvalitu a efektivitu prodeje vína ze zkoumané odrůdy u jednotlivých vinařů a predikci dalšího vývoje. Analýzu jsem provedla na základě interview s vinaři a dotazníkem pro laickou veřejnost. Díky těmto metodám výzkumu jsem přišla k výsledkům, které jsou cenným zdrojem informací vypovídající o vývoji André.

2.4.1 Vyhodnocení cílů teoretické části Cílem mé teoretické části bakalářské práce bylo pojednat o vývoji André v minulosti. Zaměřila jsem se hlavně na místo, kde bylo André vyšlechtěno, tedy na město Velké Pavlovice. Psala jsem o Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích, kde byla André vyšlechtěna, dále pak o vývoji Šlechtitelské stanice až do dnešní doby a o vlastnostech André pro správné pěstování.

2.4.2 Vyhodnocení cílů analytické části Cílem mé analytické části bylo zjistit jaký je další vývoj André, její kvalitu a efektivitu prodeje a jak se liší jednotlivá vína odrůdy André v závislosti na terroir. K výsledkům jsem došla na základě interview s vinaři, dotazníkem pro laickou veřejnost a zkoumáním výsledků v časopisech a na internetu jak se André uplatňuje na soutěžích. V analytické části na základě výsledků všech cílů jsem vytvořila doporučení, které čerpám z vlastních zkušeností. Všechny mnou stanovené cíle byly splněny.

2.4.3 Vyhodnocení předpokladů K výzkumu předpokladů jsem formulovala šest předpokladů: P1: André na výrobu červených vín, je lepší při sběru kvalitně vyzrálých hroznů buď to jako pozdní sběr, či výběr z bobulí. 53

Z interview s vinaři jsem zjistila, že je pro výrobu kvalitního a dobrého vína z André vhodné sběr hroznů při vyšší cukernatosti. André patří mezi odrůdy, které dozrávají později a to v polovině října až začátkem listopadu v závislosti na zdravotním stavu André a počasí. Předpoklad je platný. P2: Pro lepší kvalitu André je vhodná delší macerace a také delší ležení buď v lahvích, nebo v sudech. Minimálně dva až tři roky. Ano, můj předpoklad byl z části vyplněn. Delší macerace se hodí pro bobule dokonale fenolicky vyzrálé. S nižší fenolickou zralostí je vhodná kratší macerace. Delší ležení je pravdivý předpoklad. Nejprve by měla ležet v dřevěných sudech, poté v láhvi. Stanovená doba je také pravdivá. Tento předpoklad je platný z poloviny. P3: André se výborně hodí pro lehká růžová vína, která jsou v dnešní době velkým trendem. Ano, můj předpoklad odpovídá realitě. Potvrzení jsem dostala jak od vinařů, tak z dotazníků pro laickou veřejnost i z výsledků na soutěžích. Tento předpoklad je platný P4: Díky své pevné slupce bobulí a odolnosti vůči plísním a nemocem se André hodí také na výrobu ledových a slámových vín. Dle mého prostudování odborné literatury a na základě interview s vinaři tento předpoklad souhlasí. I tento předpoklad je platný. P5: André, jako růžové víno se lépe uplatňuje na tuzemských soutěžích než André červené. Tento předpoklad je z části pravdivý. Z mého zkoumání odborných časopisů a internetu jsem našla uplatnění spíše růžového André. Vinaři můj předpoklad vyvrátili. Je pravdou, že růžová vína jsou v oblibě a trendem. Na soutěžích se však uplatňuje jak červené, tak růžové André. Tento předpoklad je z části pravdivý. P6: André červené se lépe uplatňuje na soutěžích v zahraničí jak u nás. Na základě mého výzkumu je tento předpoklad mylný. Hodně záleží na správném postupu výroby André, dále na hodnotící komisi a pak konečně na spotřebitelích. Tento předpoklad je nesprávný.

54

3 NÁVRHOVÁ ČÁST Na základě mého dotazníkového šetření, pozorování a interview s vinaři doporučuji několik návrhů. Prvním návrhem, který vyplývá z odborných názorů vinařů, ale také ze zkoumaných citovaných zdrojů je: pěstovat André při nižším zatížení, což znamená čtyři až šest oček na metr čtvereční. Dále bych doporučila řez tažně vodorovně z důvodu rovnoměrnějšího dozrávání hroznů. André patří mezi odrůdy, které dozrávají později, a to v polovině října až začátkem listopadu v závislosti na zdravotním stavu André a počasí. Proto při sklizni hroznů je vhodné dbát na dobrou cukernatost, minimálně dvacet stupňů, ovšem lepší je pro André alespoň dvacet tři stupňů. U červeného André bych doporučila dle mého výzkumu při nižší fenolické zralosti kratší maceraci a naopak u velmi dobré fenolické zralosti delší maceraci. Dále bych doporučila u červeného André delší ležení v sudu a následně v láhvi, přibližně dva až tři roky minimálně, než se vůbec dostane do prodeje. Jelikož je André tvrdší odrůda, potřebuje čas na dozrání, doladění a vytříbení chutí. V prvním roce je hodně tvrdá, silná, ne moc dobrá k pití. Po správném postupu a odpočinku se její chutě vyladí, čímž získá sametovější chuť. Důležité také je, aby se víno moc nezasířilo. Tím by došlo k ukončení dalšího vývoje. Další návrh bych zaměřila směrem k šlechtění. Jelikož šlechtěním vznikají odolnější odrůdy vůči chorobám i výkyvům počasím, tedy šlechtění napomáhá nejen v otázkách řešení problémů ekonomických, ale i ekologických. Odrůda Agni, která vznikla křížením André a Irsai Oliver je velice zajímavá, proto bych doporučila zkusit André zkřížit s další odrůdou. Křížení je běh na dlouhou trať. Jaký by byl výsledek křížence André, bychom se dozvěděli nejspíš až za desítky let, ale šlechtění odrůd začíná být čím dál více efektivnější při řešení ekologických a ekonomických problémů, proto mi tento návrh připadne zajímavý. Potencionální kandidáty na zkřížení André bych uvedla na základě odborného názoru vinařů, u kterých jsem prováděla interview. Vinaři si představovali zkřížit André například s Rulandským modrým, Modrým Portugalem, Merlotem, jako světoznámou odrůdou a nakonec s Portugalem šedým jako starou odrůdou. Zajímal je výsledek křížence těchto odrůd a to: jaký by měl nový kříženec přednosti, co by zdědil po svých rodičích, jakou by měl odolnost vůči chorobám a počasí a konečně jakou by měl výnosnost ve finální podobě. Ráda bych uvedla i svůj laický návrh na zkřížení André a to s odrůdou Dornfelder, který byl vyšlechtěn v Německu panem Augustem Heroldem 55

v roce 1955. Tato odrůda vznikla křížením Helfensteiner (který vznikl křížením Jakubské a Trolínské) a Heroldrebe, který je křížencem Modrého Portugalu a Frankovky. Tato odrůda patří mezi má oblíbená červená vína, proto bych ji doporučila ke křížení s André. Můj třetí návrh je daný dnešním trendem a to trendem růžových vín. Určitě bych doporučila dle mého výzkumu André pro růžová vína. Z mého dotazníku a interview s vinaři a pozorování literatury a internetu jasně vyplývá, že lidem růžová vína chutnají. Výborně se hodí pro letní měsíce. Tato vína jsou osvěžující, voňavá, příjemná k pití a André se pro výrobu růžových vín velice hodí. Jako další bych určitě neopomenula výrobu slámových a ledových vín, která jsou také velice v oblibě a André má pro tuto formu výroby vynikající předpoklady. Je odolnější vůči plísním a mrazům díky své pevnější slupce bobulí. Tomu, že se André hodí pro ledová vína, nasvědčuje i fakt, že se letos historicky poprvé ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích uskutečnil sběr ledového André při mínus dvanácti stupních Celsia. Sklizeno bylo 1500 kilogramů hroznů a cukernatost byla padesát pět stupňů. V neposlední řadě bych na základě doporučení pana Radomila Balouna navrhla vyrábět z André bílé víno. Vinařství Baloun má veliký úspěch u výroby bílých vín z modrých odrůd a to nejen u André. Mým čtvrtým návrhem by bylo, aby se André dostalo více do povědomí lidí. Na jižní Moravě hlavně tedy ve Velkopavlovické oblasti tuto odrůdu samozřejmě znají. Co ale vyplývá z mého dotazníku, kdy ze sto lidí mi odpovědělo na otázku: „Z jakého kraje pocházíte?“ Padesát respondentů odpovědělo, že z Jihomoravského a z ostatních krajů už to byli spíše jednotlivci a na otázku zda znají odrůdu André, mi odpovědělo sedmdesát respondentů, že ji znají. Zbytek respondentů odpověděl ne, přitom polovina respondentů byla právě z Jihomoravského kraje, kde je tato odrůda známá. Tímto jasně vyplývá najevo fakt, že v povědomí všech až tak moc není. Proto bych doporučila, aby se tato odrůda více zviditelnila. Je zajímavé, že ji moc lidí nezná, přitom má v České republice jedno z největších zastoupení ve výsadbách. Na to navazuje i další otázka v mém dotazníku a to: „Kde nejčastěji nakupujete víno?“ a nejčastější odpovědí bylo u vinaře. Při interview s vinaři mi bylo často řečeno, že u lidí moc známá není a pokud ano mají ji v paměti jako horší odrůdu. Lidé, kteří ji ale poznali v lepším světle, se rádi vracejí. Proto bych ráda doporučila vinařům, pokud odrůdu André mají a správně ji dělají, aby ji více propagovali a naučili ji pít své spotřebitele. Určitě bude mít velký úspěch. Dále bych chtěla podat návrh směrem i k lidem a doporučila bych jim, aby se nebáli 56

zkoušet nové věci a získali pozitivní pohled na červená vína, která jsou nejen chutná ale v přiměřené míře i zdravá pro náš organizmus. Na to, že jsou červená vína zdravá pro náš organizmus, bych ráda navázala v souvislosti na enogastronomii. Enogastronomie je v dnešním světě velkým trendem, který spočívá ve snoubení vína s jídlem. Pití vína v přiměřeném množství je nejen zdravé, ale skvěle doplňuje i chutě pokrmů. Gastronomický zážitek je pak euforičtější. Na základě enogastronomie a hlavně toho, že je v České republice společnost, která stále více preferuje bílá vína před červenými, bych uvedla můj poslední návrh, který by se týkal poznávání modrých odrůd a snoubení vína s gastronomií. Tento návrh byl by zaměřen jak pro laickou veřejnost tak odborníky a vinaře. Můj návrh bych uskutečnila na základě uspořádání enogastromické akce pod názvem „Tajemství modrých odrůd“. Tuto akci bych pojala jako poznávání červených odrůd a výrobu červeného vína jako samotnou. Dále jaké styly vín se dají z modrých odrůd vyrobit jako například archivní, barrique, růžové, bílé a podobně. Hlavním tématem této akce by však bylo naučit laickou veřejnost, jak se správně víno pije, poznání vůní, chutí a barvy modrých odrůd a spolu s tím i degustace vín a pokrmů k daným odrůdám. Mezi pokrmy, které k červeným vínům neodmyslitelně patří, bych zařadila tmavá masa, uzené, vybrané pokrmy z ryb a nějaké dezerty hodící se k červeným vínům. Mým dalším nápadem by byla imitace sklepa, kterou by si návštěvníci mohli prohlídnout spolu s odborným výkladem vinaře. Vinař by veřejnosti vysvětlil postupy výroby. V tomto sklípku by mohli návštěvníci zkusit jak natáhnout víno z koštýře, rozpoznat jednotlivé druhy vín a podobně. Pro odborníky a vinaře bych do této akce zařadila nové trendy v pěstování a technologii výroby vína a výstavu tuzemských i zahraničních červených vín. Akce by byla doplněna o soutěž nejlepších červených vín, které by se zúčastnili nejen vinaři ale i laická veřejnost. Poměr výsledků by byl určitě zajímavý. Celou akci bych doplnila cimbálovou muzikou, která k vínům z naší země neodmyslitelně patří. Samozřejmě by bylo zapotřebí celou akci doladit o další detaily, které by vyplynuly z potencionálního plánování.

57

ZÁVĚR Téma vývoj odrůdy André jsem si zvolila z toho důvodu, jelikož pocházím právě z Velkých Pavlovic, kde jak jsem již popsala výše, byla odrůda André vyšlechtěna a tato oblast je mi tedy velmi blízká. Na základě šlechtění odrůd, díky čemuž vznikají odrůdy s vyšší jakostí hlavní odrůdy, odolné vůči chorobám, škůdcům a stresům. Šlechtění nejen rostlin tedy napomáhá k snižováním nákladů na jednotku produkce a přispívá také k ochraně životního prostředí a řešení ekologických problémů, protože se díky lepším odolnostem vyšlechtěných odrůd snižuje ošetření pesticidy a jiné chemické šetření. Ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích vznikali nové odrůdy právě pro tyto účely. Prvotním cílem bylo vyhrát boj proti mšičce révokazu, další cíle šlechtění vznikaly na základě křížení odrůd, které mělo přinést lepší kvalitu a výnosnost pro vinaře. Pro tento účel vznikla i odrůda André. Z této odrůdy vzniká silnější a trpčí víno, proto vyžaduje speciální postupy při výrobě, které jsem popsala v teoretické části. V základě je pro tuto odrůdu lepší ji pěstovat při menším zatížení, odlistění, které přispívá k lepší cukernatosti a tedy i k lepší jakosti vína. Odrůda André dozrává později, v období na konci října a začátkem listopadu. Proto se hodí na pozdní sběr nebo výběr z bobulí. Výroba vína spočívá ve sběru hroznů, v odstopkování hroznů, čímž vzniknou bobule, které se dále rozemelou, poté nastává kvašení vinných kvasinek, které přemění cukry obsažené v moštu na etanol za vzniku oxidu uhličitého a tepla. Následuje uvolňování látek ze slupek bobulí do moštu, které se nazývá macerace, délka macerace se liší podle kvality vyzrálosti hroznů a semen. Dále se provádí jablečnomléčná fermentace, která přeměňuje tvrdší kyselinu jablečnou na jemnější kyselinu mléčnou a kysličník uhličitý. Dalším krokem je školení vína, které spočívá v síření, čiření vína, filtraci a zrání vína. Zrání je pro André vhodné v sudech a nakonec v láhvi. Velice důležité je pro André nechat ho odpočinout a ležet minimálně dva až tři roky. Tím se zjemní jeho trpkost a silné aroma. Červené André je vhodné k archivaci, díky čemuž se víno doladí a získá sametovější a lepší chuť. V analytické části jsem se zaměřila na mé cíle, které zahrnovaly zjištění, jak se liší jednotlivá vína z odrůdy André v závislosti na terroir, dále kvalitu a efektivitu prodeje vína ze zkoumané odrůdy u jednotlivých vinařů a predikci dalšího vývoje. Analýzu jsem provedla na základě rozhovoru s vinaři a dotazníkem pro veřejnost. Z rozhovorů s vinaři jsem zjistila, že se červené André opravdu hodí na archivaci, ale je vynikající i pro výrobu růžových vín, což je dnešním velkým trendem. Růžová vína jsou nejoblíbenější v letních 58

měsících, protože jsou osvěžující, lehká a voňavá. Výborně se také hodí ke sladkým dezertům a rybám. Dalším zjištěním byl fakt, že André není v povědomí vinařů velmi rozšířeno, i když její výsadba v České republice patří k největším. Tento fakt se mi potvrdil i v dotazníkové části pro laickou veřejnost. Na základě teoretických znalostí a zjištěním faktů z analytické části jsem v konečné fázi mé bakalářské práce navrhla doporučení pro predikci dalšího vývoje odrůdy André. Návrhy jsem doporučila vinařům i laické veřejnosti. U doporučení pro vinaře jsem se zaměřila hlavně na to, že pokud André pěstují a správně tuto odrůdu vyrábějí, měli by ho svým zákazníkům více prezentovat a učit je, jak v této odrůdě najít zalíbení. André má své specifické vlastnosti, trpčí chuť, aromatičtější vůni a tmavší barvu. Všeobecně je známo, že v České republice jsou v oblibě spíše bílá vína, proto by bylo zajímavé naši společnost naučit pít více i červená vína. Na základě rozhovorů s vinaři jsem se dozvěděla, že pokud lidem tato zvláštní odrůda zachutná, rádi se vrací. Samotní vinaři mé doporučení potvrdili jako kladné řešení. Proto jsem i lidem doporučila, aby se nebáli zkoušet nové věci a získali pozitivní pohled na červená vína, která jsou nejen chutná, ale v přiměřené míře i zdravá pro náš organizmus. Tento návrh bych uskutečnila učiněním enogastronomické a společenské akce pod názvem „Tajemství modrých odrůd“, kterou popisuji výše v návrhové části. Jako poslední bych ještě ráda uvedla, že André díky svému vyšlechtění získala lepší odolnost vůči chorobám a plísním a silnější a kvalitnější slupku bobulí, díky čemuž se výborně hodí na výrobu ledových a slámových vín. Tomu všemu nasvědčuje i fakt, že se letos poprvé uskutečnil historicky první sběr André, patrný z přílohy 9, při mínus dvanácti stupních celsia ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích. Předpoklad kvalitního ledového vína z tohoto sběru je velký, protože cukernatost dosahovala padesáti pěti stupňů. Bakalářská práce na téma vývoj odrůdy André byl pro mě velkým přínosem. Obohatila jsem si znalosti v oblasti pěstování révy vinné, výroby vína a v tom, co je specifické pro odrůdu André. Také jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí z historie ve Velkých Pavlovicích, odkud pocházím, o Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích a nakonec i o zkušenosti s vinaři a jak pohlíží veřejnost na červená vína a tedy i na odrůdu André.

59

POUŽITÁ LITERATURA CALLEC, Christian. Encyklopedie vína. Čestlice: Rebo, 2000, 320 s. ISBN 80-723-40689. CZUDEK, T. Reliéf Moravy a Slezska v kvartéru. Tišnov: SURSUM, 1997. 213 s., ISBN 80-857-9927-8. CZUDEK, Tadeáš. Geomorfologické členění ČSR. Editor Tadeáš Czudek. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1972, 137 s., mapa. Studia Geographica, 23. JOHNSON, Hugh a Jancis ROBINSON. Světový atlas vína. Praha: Fortuna Print, 2002, 352 s. ISBN 80-732-1003-7. HENN, Carsten Sebastian. Víno: rychlokurz v 10 sklenkách. České vyd. 1. Praha: Vašut, 2006, 95 s. ISBN 80-723-6399-9. FROLEC, V. Jihomoravské vinohradnictví: tradice a současnost. Brno: Blok, 1984. KORDIOVSKÝ, E. Město Velké Pavlovice. Znojmo: FPO Znojmo, 2002. 462 s., ISBN 80902-8638-0. KRAUS, V. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2008. 312 s. ISBN 97880867670932. KRAUS, V. Vinitorium historicum. Praha: Radix, 2009. 238 s., ISBN 978-80-86031-87-3. KRAUS, V.; KUTTELVAŠER, Z.; VURM, B. Encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Knižní klub, c1998. 223 s., ISBN 80-902863-8-0. KRAUS, Vilém, Vítězslav HUBÁČEK a Petr ACKERMANN. Rukověť vinaře. 2., dopl. vyd. Praha: Brázda, 2004, 267 s., [12] s. barev. obr. příl. ISBN 80-209-0327-5. PAVLOUŠEK, P. Encyklopedie révy vinné. Brno: Computer Press, 2007, 316 s., ISBN 978-80-251-1704-0. PAVLOUŠEK, P. Výroba vína u malovinařů. Praha: Grada publishing, 2010, 120 s., ISBN 978-80-247-3487-3. REISENAUER R. Co je co?: příručka pro každý den. 3. Praha: Pressfoto, 1984. 545 s., ISBN 59-333-82. 60

STÁVEK, Jan. Velkopavlovická vinařská podoblast: průvodce. Vyd. 1. Praha: Radix, 2008, 179 s. Průvodce (Radix). ISBN 978-80-86031-76-7. STEVENSON, Tom. Světová encyklopedie vín: unikátní průvodce víny celého světa. Vyd. 2. V Praze: Knižní klub, 1999, 502 s. ISBN 80-242-0222-0.

Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 2008, číslo 6. ISSN 1212-7884. Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republik, 2013, roč. 2013, č. 3. ISSN 1212-7884 Vinař a sadař. Olomouc: Vydavatelství Baštan, 2012, číslo 3. ISSN 1804-3054. Vinař a víno. Olomouc: Vydavatelství Baštan, 2012, číslo 1. ISSN 1804-3054.

61

INTERNETOVÉ ZDROJE 1993 – 2009. [online]. [cit. 2014-01-23]. Dostupné z Šlechtění.

[online].

[cit.

2014-01-23].

Dostupné

z

Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z ŠSV se konečně dočkala svého prvního ledového vína. [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z Trh

Vín

–

Portál

znalce

vína.

[online].

[cit.

2014-03-28].

Dostupné

z

Vinařství Baloun. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z Vinařství Fůkalovi – tradice pěstování a zpracování hroznů po několik generací. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z Vinařství Halm. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z Víno Suský. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z

62

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Vyhodnocení otázky číslo 1 .................................................................................. 46 Graf 2 – Vyhodnocení otázky číslo 2 .................................................................................. 46 Graf 3 – Vyhodnocení otázky číslo 3 .................................................................................. 47 Graf 4 – Vyhodnocení otázky číslo 4 .................................................................................. 47 Graf 5 – Vyhodnocení otázky číslo 5 .................................................................................. 48 Graf 6 – Vyhodnocení otázky číslo 6 .................................................................................. 48 Graf 7 – Vyhodnocení otázky číslo 7 .................................................................................. 49 Graf 8 – Vyhodnocení otázky číslo 8 .................................................................................. 49 Graf 9 – Vyhodnocení otázky číslo 9 .................................................................................. 50 Graf 10 – Vyhodnocení otázky číslo 10 .............................................................................. 50

63

PŘÍLOHY Příloha 1

Alois Václav Horňanský

Příloha 2

Rýnsko – hessenské vedení

Příloha 3

Detail kastrace révy vinné

Příloha 4

Původní zápis o André

Příloha 5

Zápis o Frankovce

Příloha 6

Zápis o Svatovavřineckém

Příloha 7

Původní výsadba André

Příloha 8

Jídelní lístek pro princeznu Caroline z Monaka

Příloha 9

Historicky první sběr André na ledové víno

64

Příloha 1 – Alois Václav Horňanský

Zdroj: brožura Šlechtitelské stanice vinařské Velké Pavlovice

65

Příloha 2 – Rýnsko – hessenské vedení

Zdroj: http://www.trhvin.cz

66

Příloha 3 – Detail kastrace révy vinné

Zdroj: kronika Šlechtitelské stanice vinařské Velké Pavlovice

67

Příloha 4 – Původní zápis o André


68

Příloha 5 – Zápis o Frankovce


69

Příloha 6 – Zápis o Svatovavřineckém


70

Příloha 7 – Původní výsadba André

Zdroj: vlastní

71

Příloha 8 – Jídelní lístek pro princeznu Caroline z Monaka

Zdroj: brožura Šlechtitelské stanice vinařské Velké Pavlovice

72

Příloha 9 – Historicky první sběr André na ledové víno

Zdroj: http://slechtitelka.cz/cz/aktuality/-55-ssv-se-konecne-dockala-sveho-prvniho-ledoveho-vina.html


73


74

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

Recommend Documents