VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Kristýna Bachtíková

Vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích

Bakalářská práce

2016

Vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích

Bakalářská práce

Kristýna Bachtíková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor:

Hotelnictví

Vedoucí bakalářské práce:

doc. Ing. Petr Čech, Ph.D.

Datum odevzdání bakalářské práce:

21. 04. 2016

Datum obhajoby bakalářské práce:

červen 2016

E-mail:

[email protected]

Praha 2016

Bachelor’s Dissertation

Selected problems of personnel management in hotels and restaurants Kristýna Bachtíková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major:

Hotel Management

Thesis Advisor:

doc. Ing. Petr Čech, Ph.D.

Date of Submission:

21. 04. 2016

Date of Thesis Defense:

June 2016

E-mail:

[email protected]

Prague 2016

P r o h l a š u j i , ţe jsem bakalářskou práci na téma Vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

_________________ Kristýna Bachtíková V Praze dne _________________

Poděkování Děkuji panu doc. Ing. Petru Čechovi, Ph.D. za připomínky a cenné rady během konzultací, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Mé poděkování patří téţ panu RNDr. Janu Ţufanovi, PhD., MBA a mé rodině za veškerou její podporu.

Abstrakt BACHTÍKOVÁ,

Kristýna.

Vybrané

problémy

personálního

řízení

v hotelech

a restauracích. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Celkový počet stran: 61 Tématem této bakalářské práce jsou vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích se zaměřením na odměňování pracovníků v hotelech a restauracích ve vybraných regionech České republiky. Konkrétně se jedná o statistické srovnání mezd v Praze a Libereckém kraji. Hlavním cílem je porovnat mzdy v těchto dvou regionech a analyzovat jejich vývoj v období mezi lety 2008 – 2013. Úvod je zaměřen zejména na pojmy, jeţ úzce souvisejí s tématem práce a jejich vysvětlení je důleţité pro vypracování práce a rovněţ pro pochopení metodiky klasifikace jednotlivých odvětví i územních jednotek pro národní srovnání. Následuje statistická charakteristika regionů. Dále přichází samotné srovnání mezd a hledání souvislostí či odlišností mezi jednotlivými regiony. Závěrečná část práce řeší otázku, jak se v daném období vyvíjely mzdy ve sledovaných regionech a snaţí se nalézt důvody, které tomuto vývoji předcházely.

Klíčová slova: Trh práce, odměňování, zaměstnanci, ubytování, pohostinství, stravování, národní hospodářství

Abstract BACHTÍKOVÁ, Kristýna. Selected problems of personnel management in hotels and restaurants. [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague: 2015. Total number of pages: 61 The topic of this thesis is Selected problems of personal management in hotels and restaurants with a focus on the remuneration of employees in hotels and restaurants in selected regions of the Czech Republic. It is a statistical comparison of wages in Prague and Liberec Region. The main goal is to compare wages in these two regions and analyze development in the period between years 2008 - 2012. In the beginning, I will focus on concepts that are closely related to the topic of work and their explanation is important for the development work and also to understand the methodology of classification sectoral and territorial units for national comparisons. Following statistical characteristic regions. I also deal with the actual comparison of wages and finding connections between different regions. The final part addresses the question of how will be developed over the period wages in selected regions and tries to identify the reasons that preceded this development. Key words: Labor market, remuneration, staff, facilities, accommodation, hospitality, national economy

Obsah Úvod .............................................................................................................. 1 Teoretická část............................................................................................... 3 1. Řízení lidských zdrojů ............................................................................ 3 1.1

Odměňování ......................................................................................... 3

1.2

Celková odměna .................................................................................. 6

2. Mzda........................................................................................................ 8 3. Trh práce ............................................................................................... 11 Analytická část ............................................................................................ 18 4. Charakteristika vybraných regionů ....................................................... 18 5. Cestovní ruch ........................................................................................ 19 5.1. Vybrané údaje o cestovním ruchu v Praze a Libereckém kraji ......... 20 5.2 Cestovní ruch v Praze............................................................................ 21 5.3 Cestovní ruch v Libereckém kraji ......................................................... 23 6. Zdroje statistických údajů ..................................................................... 26 7. Statistické klasifikace ........................................................................... 31 8. Šedá ekonomika .................................................................................... 36 9. Analýza mezd ve vybraných regionech ................................................ 38 9.1. Průměrné hrubé měsíční mzdy .......................................................... 38 1. 9.2 Průměrný evidenční počet zaměstnanců ........................................ 48 Návrhová část .............................................................................................. 53 Závěr ............................................................................................................ 54 Zdroje .......................................................................................................... 57

Internetové zdroje ........................................................................................ 58 Seznam tabulek ........................................................................................... 59 Seznam obrázků .......................................................................................... 60 Seznam grafů ............................................................................................... 60

Úvod Tématem, které jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila, jsou vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích. V práci se zaměřím na problematiku týkající se odměňování pracovníků hotelů a restaurací čili v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Konkrétně budu sledovat, na jaké výše mezd dosahovalo toto odvětví ve dvou regionech České republiky, a to v Praze a Libereckém kraji. Výběr tématu, které v práci zpracovávám, byl ovlivněn v první řadě mým zájmem o obor personálního managementu a o obor hotelnictví, jeţ je předmětem mého studia na Vysoké škole hotelové v Praze. Na volbu sledovaných regionů měl současně vliv můj původ, který je ve druhém největším městě Libereckého kraje, Jablonci nad Nisou, a také mé nynější bydliště, jímţ je hlavní město republiky, Praha. Kladu si za cíl v práci porovnat stav odměňování ve vybraných regionech v oblasti ubytovacích a stravovacích sluţeb ve výše uvedených regionech a zmapovat jejich vývoj za posledních pět let. Zajímají mě rozdíly v odměňování pracovníků v Libereckém kraji a Praze a jejich příčina. Jaký byl v těchto regionech ve sledovaném období vývoj mezd mezi pracovníky v pohostinství a ubytovaní a jaký byl vývoj průměrné mzdy? Sledované období má oproti době zpracování časový posun, avšak ten má své opodstatnění vzhledem k tomu, ţe Český statistický úřad standardně data publikuje buď za kraje – regionální informace, nebo za odvětví v celé České republice – oborové statistiky. Statistické třídění kraj na odvětví je dostupné aţ s větším zpoţděním po zpracování ročních výkazů. V tento moment jsou v nejnovějších ročenkách, tj. z roku 2015 k dispozici v takovém třídění data za rok 2013. Odměňování pracovníků patří k jedné z několika klíčových činností v personální strategii podniku. Pracovníci jsou pro podnik hlavním a zásadním nositelem úspěchu, ačkoli si to mnoho vlastníků a manaţerů neuvědomuje, či uvědomuje, avšak nevěnuje svým zaměstnancům dostatečnou pozornost. Mzdová politika firem se vyvíjí v podmínkách trhu na základě produktivity práce se zhodnocením firemních cílů, které

1

by

měly

mít

dlouhodobější

orientaci,

a

nákladovým

moţnostem

podniku.

Zaměstnavatelé pouţívají odměňování jako nástroj motivace a stabilizace pracovníků. Trh práce je místem, kde se nabídka výrobního faktoru práce střetává s poptávkou po něm. Je ovlivňován zejména produktivní sloţkou obyvatelstva, která je potenciálem pracovní síly. Pracovní trh v sektoru hotelů a restaurací je specifický velmi vysokým podílem lidské práce ve spojení s dynamikou cestovního ruchu. Toto odvětví je méně neţ ostatní náročné na znalosti a dovednosti. Objem práce je naopak vyšší na zkrácené a částečné úvazky a to jak v celé ekonomice, tak i ve sluţbách jako celku. Obecně lze říci, ţe mzdy v tomto odvětví dosahují nejniţší úrovně ze všech. V první části své bakalářské práce se zaměřím na zdroje, ze kterých budu pro potřeby bakalářské práce potřebná data čerpat a koncepce klasifikace ekonomických činností, mezi něţ se řadí i oblast hotelů a restaurací. Neméně důleţitá je na charakteristiku regionů a dále také určení územních celků, abychom mohli mezi sebou srovnávat jednotlivé územně správní jednotky. Za důleţité rovněţ povaţuji vymezení pojmu mzdy, jakoţ i pojmů souvisejících, jako jsou např. minimální mzda, průměrná mzda, medián průměrné mzdy a dalších. Následující část práce jiţ obsahuje samotné srovnání obou regionů, zhodnocení jejich trhů práce a úrovně mezd dle různých ekonomických i demografických charakteristik. V závěru se snaţím odpovědět na otázku, jak se mzdy vyvíjely a co tomuto vývoji předcházelo, neboť ekonomická situace a globalizace mají výrazný vliv na odvětví hotelů a restaurací, a navrhnout moţná řešení dané situace. S vyšším disponibilním důchodem lidé více utrácejí za cestování a více se stravují v restauracích a naopak. To můţe samozřejmě mít vliv na mzdy zaměstnanců v odvětví, jelikoţ s rostoucí poptávkou například narůstá počet pracovních míst, výše trţeb apod.

2

Teoretická část 1. Řízení lidských zdrojů Personální řízení a řízení lidských zdrojů je oblast procesů v organizacích, jeţ se zabývá řízením a rozvojem lidských zdrojů. Podle Armstronga „Řízení lidských zdrojů do značné míry nahradilo termín personální řízení ve smyslu označení procesů týkajících se řízení lidí v organizacích. Řízení lidských zdrojů je definováno jako strategický a logicky promyšlený postup k řízení toho nejcennějšího, co organizace mají – lidí, kteří v organizaci pracují a kteří individuálně i kolektivně přispívají k dosaţení cílů organizace.“ (Armstrong, s. 27, 2009) Mezi aktivity řízení lidských zdrojů patří organizace a zabezpečení lidských zdrojů (jako řízení lidského kapitálu), rozvoj lidských zdrojů, řízení odměňování a zaměstnanecké vztahy. „Nový přístup k řízení lidí formulují poprvé Tichy, Fombrun a Devanna v první polovině 80. let a je spojován s Michigan Business School. Jeho tvůrci kladou důraz na to, jak nejlépe sladit a rozvíjet „vhodné“ systémy řízení lidských zdrojů. Za vhodné povaţují výběr, výkon, hodnocení, odměňování a rozvoj. Jako koncepce či přístup k managementu personálu je řízení lidských zdrojů definováno modely souladu, stochastickými modely a harvardským modelem. Přičemţ všem modelům je společné jejich zdůraznění na dominující vliv vnějších faktorů, nutnost implementovat strategie, jednosměrný soulad ve směru od strategie k cílům a plánům řízení lidí a omezené moţnosti vlivu manaţerů na strategické volby.“ (Dvořáková, s. 6, 2012)

1.1

Odměňování

Jak uvádí Mazouch: „kaţdý jedinec, který se pohybuje na pracovním trhu, disponuje určitou produktivitou, kterou na tomto trhu nabízí, a za tuto pak poţaduje určité ohodnocení, které je vyjádřeno mzdou. Zde by měl existovat vztah, ţe čím vyšší produktivitou jedinec disponuje, tím vyšší pobírá mzdu. Uvedené pojetí trhu práce zdánlivě opomíjí vliv na společnost. Společnost je na produktivitě, resp. na mzdě, kterou jedinec pobírá, zainteresována prostřednictvím daní. Těmi jsou zatíţeny jak mzdy samotné, tak i spotřeba, kterou jedinec za mzdu realizuje. Jak jedinec, tak

3

i společnost tedy profitují z vyšší produktivity jedince či skupiny jedinců.“ (Mazouch, s. 28, 2011)

Teorie odměňování Odměňování pracovníků je klíčovým nástrojem personálního řízení podniku. „Z pohledu zaměstnavatele se jedná o nástroj, kterým prosazuje svoji personální strategii a vyjadřuje jím hmotně svoji organizační kulturu. Z pohledu zaměstnance je to pak zpravidla nejdůleţitější nástroj jeho motivace.“ (Ţufan, s. 95, 2012) Motivaci pracovníků k pracovnímu výkonu můţeme rozdělit na dvě skupiny. Prvním část motivace je motivace vnitřní, při které dochází v momentě, kdy si zaměstnanec uvědomuje zajímavost své práce, za kterou má odpovědnost, při které má moţnost vyuţívat své schopnosti a dovednosti a je podporován k růstu a postupu. Druhým dílem je vnější motivace. Ta sestává z odměn nebo i trestů a je tím, čím má být pracovník motivován. Kociánová ve své knize uvádí: „pro vztah člověka a práce má rozhodující význam míra souladu mezi nároky vykonávané práce a individuálními předpoklady pracovníka, které jsou v různě komplexní podobně vyjádřeny v pracovní způsobilosti, kvalifikaci či kompetencích. Součástí těchto předpokladů jsou jak schopnosti, tak i motivace. To vše se projevuje v optimální výkonnosti pracovníka.“ (Kociánová, s 37, 2010) S nedostatečnou motivací ať uţ vnitřní, či vnější souvisí i vyšší fluktuace zaměstnanců v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Nejčastějšími důvody mohou být právě nedostatečná motivace, dále potom nedostatečné ohodnocení, fyzické nebo psychické přetíţení, omezenost moţnosti osobního rozvoje a další.

Řízení odměňování pracovníků Odměňování pracovníků je součástí strategického řízení lidských zdrojů, jakoţto přístupu k rozhodování organizace. Podle Armstronga je „hlavním cílem strategického řízení lidských zdrojů vytvářet stanovisko k tomu, jak lze zacházet s důleţitými záleţitostmi, které se týkají lidí.

4

Umoţňuje a usnadňuje to strategická rozhodnutí, která je třeba udělat a která mají významný a dlouhodobý dopad na chování a úspěšnost organizace tím, ţe zabezpečují, aby organizace měla kvalifikované, oddané a dobře motivované pracovníky potřebné k dosahování trvalé konkurenční výhody.“ (Armstrong, s. 117, 2007) Dosahování strategických cílů organizace napomáhá řízení odměňování pracovníků. Obecným cílem je pouţívat takové procesy, které zajistí, aby byl spravedlivě oceněn příspěvek a hodnota lidí pro organizaci jak v peněţní tak nepeněţní formě odměny. Armstrong ve své knize Odměňování pracovníků formuluje cíle řízení odměňování a jsou jimi: „-

odměňovat lidi podle hodnoty, kterou vytvářejí,

-

propojovat postupy v odměňování s cíli podniku a podnikání i s hodnotami a potřebami,

-

odměňovat správné věci, aby bylo jasné, co je důleţité z hlediska chování a výsledků,

-

pomáhat získávat a udrţovat si potřebné vysoce kvalitní pracovníky,

-

motivovat lidi a získávat jejich oddanost a angaţovanost a

-

vytvářet kulturu vysokého výkonu.“

(Armstrong, s. 20, 2009) Pracovní místa lze zařazovat do určitých tříd a skupin neboli struktur. V takových strukturách na peněţní mzdu působí trţní sazby a mzdová rozpětí přiřazená dílčím úrovním a zároveň je zde moţnost nárůstu mzdy podle pracovního výkonu, schopností a dovedností nebo doby trvání pracovního poměru. Na praxi řízení odměňování působí řada vnitřních faktorů (kultura organizace) a vnější vlastnosti prostředí (konkurence, demografické jevy, zaměstnanost, míra globalizace). V oblasti sluţeb, kdy se pracovníci stávají nejdůleţitějším determinantem úspěšnosti organizace, musí vědět, co se od nich očekává a mít schopnosti a dovednosti, aby mohli tyto splnit. Rozmanitost organizací i prostředí, ve kterých lidé pracují, souvisí s rozmanitostí přístupů k odměňování. Je nezbytné znát strategické cíle podniku 5

a správně pochopit situaci a prostředí, ve kterém se organizace nalézá, tedy i na trhu práce. „Druh podnikání a podniková strategie, tedy kam se organizace ubírá, určuje to, kam by měla směřovat strategie jejího odměňování. Integrace obou strategií, tedy podnikové a strategie odměňování vyúsťuje k efektivnímu naplňování hodnot a záměru podniku.“ (Dvořáková, s. 63, 2012)

1.2

Celková odměna

Na strategii odměňovaní má vliv jak druh podnikání, tak také pojetí celkové odměny. „Celková odměna propojuje vliv dvou hlavních kategorií odměn: 1) transakční odměny – hmotné, hmatatelné odměny plynoucí z transakce mezi zaměstnavatelem a pracovníky, které se týkají peněţních odměn a zaměstnaneckých výhod, a 2) relační (vztahové) odměny – nehmotné odměny týkající se vzdělávání a rozvoje a zkušeností, záţitků z práce.“ (Armstrong, s. 42, 2009) Armstrong také uvádí tabulku podle koncepce celkové odměny, jejímiţ výhodami je bezesporu výraznější dopad na motivaci a loajalitu lidí, pruţnost v uspokojení jednotlivých potřeb zaměstnanců i zdokonalení spolupráce v organizaci. Obrázek č. 1. Sloţky celkové mzdy Základní mzda

Transakční odměny

Zásluhová odměna

Celková v penězích vyjádřitelná (hmotná) odměna

Zaměstnanecké výhody

Celková odměna

Vzdělávání a rozvoj Relační (vztahové) odměny

Zkušenosti/zážitky z práce

Nepeněžní vnitřní odměny

Zdroj: Armstrong, s. 42, 2009

6

Účelem propojení odměn je co nejvíce vytěţit z důsledku rozsáhlého počtu forem odměňování. Základním principem je v podstatě fakt, ţe odměnou nejsou pouze finanční prostředky, ale i něco více.

Maslowova pyramida Abraham Harold Maslow, americký psycholog, v roce 1943 definoval hierarchii lidských potřeb, známou jako Maslowova pyramida. V této teorii jde o to, ţe člověk má pět základních potřeb. Ty jsou hierarchicky řazeny do jakési pyramidy a jsou jimi fyziologické potřeby, potřeba bezpečí a jistoty, potřeba lásky, přijetí a spolupatřičnosti, potřeba uznání, ústy a potřeba seberealizace. Obrázek č. 2. Maslowova pyramida potřeb Maslowova pyramida potřeb 5 5.

Potřeba seberealizace 4

4.

Potřeba uznání, úcty 3

3.

Potřeba lásky, přijetí, spolupatřičnosti 2

2.

Potřeba bezpečí a jistoty 1

1.

Základní tělesné, fyziologické potřeby Zdroj: Maslow, A. H. O psychologii bytí. Podle Maslowa platí, ţe čím níţe jsou potřeby v pyramidě poloţeny, tím jsou

pro člověka významnější. (Maslow, s. 15, 2014) To znamená, ţe jejich alespoň dílčí uspokojení je předpokladem ke vzniku méně naléhavých a vývojově výše postavených potřeb. Je však dokázáno, ţe uspokojení výše postavených potřeb můţe napomoci v krajních situacích ţivota člověka, kdy dostatečně nedochází k uspokojování základních potřeb. Maslow tvrdí, ţe výkon pracovníků lze zvyšovat aţ k přirozeným fyziologickým hranicím, budou-li uspokojovány nejen materiální, avšak i sociální potřeby, tedy potřebou seberealizace, přijetím, sounáleţitostí k někomu či k něčemu, tvořivostí, jistotou, bezpečím. A právě v pracovním procesu dochází k naplnění mnoha z nich.

7

Zajištění té nejdůleţitější, podle pyramidy téţ první úrovně - základní tělesné, fyziologické potřeby – u většiny lidí spočívá právě v ohodnocení mzdou či platem. Od ní se teprve odvíjí další potřeby stoupající v hierarchii pyramidy.

2. Mzda Mzda jakoţto prostředek uspokojení základních potřeb hraje neodmyslitelnou roli v ţivotě kaţdého člověka. Její výše závisí na různých faktorech jako pracovní pozice, náplň práce, pracovní zkušenosti, odvětví a region práce, pohlaví a podobně. Mzda je jakási podmínka zaměstnanosti, která je vytvářena na trhu práce prostřednictvím nabídky a poptávky po práci. „Mzda je cena práce, a stejně tak jako na jiných trzích, cena ovlivňuje a je ovlivňována nabídkou a poptávkou. Další faktory jsou stejné, zaměstnanost nebo poptávka po práci se zvyšují, kdyţ cena klesá. Naopak nezaměstnanost stoupá, pokud reálné mzdy vzrostou.“ (Abbot, s. 5, 2010) Mnoho organizací se také domnívá, ţe jejich soustava odměňování by měla přesáhnout rozmezí individuální zásluhové odměny a snaţí se zvýšit loajalitu pracovníků k organizaci a svým způsobem je zainteresovat do podnikání. V důsledku zaměstnavatel poskytuje pracovníkům dodatečnou peněţní odměnu plynoucí z výkonu podniku. Jedná se podíl na zisku organizace, kdy zaměstnavatel vyplácí odměny zaměstnanci podle zisku podniku, dále podíl na vlastnictví, kdy mají pracovníci příleţitost odkoupit akcie podniku a podíl na výnosech, kdy jsou zaměstnanci vypláceny provize dle zisků podniku. Kromě předešlých tří typů formálních odměn mají na výši výdělku zaměstnance vliv také takzvané vnější mzdotvorné faktory, jimiţ jsou stav na trhu práce, úroveň systému odměňování konkurenčních organizací na trhu práce, v regionu, odvětví, případně i ţivotní úroveň a podmínky ve společnosti. Podle Koubka „se relativní hodnota práce na pracovním místě odráţí v soustavě tarifů vycházejících z hodnocení práce a přihlíţejících k vnějším mzdotvorným faktorům. Konkrétní výše mzdy je pak dotvářena také v závislosti na výkonu či schopnostech pracovníka pomocí mzdových forem.“ (Koubek, s. 167, 2011) 8

Mezi hlavní mzdové formy patří časová neboli základní mzda, úkolová mzda, podílová nebo provizní mzda apod. Tento základ je dále doplněn o dodatkové formy ve formě prémií, odměn, osobních ohodnocení, podílech, příplatcích a dalších. V následujících odstavcích vysvětlím jednotlivé související pojmy.

Vymezení pojmu mzda v zákoníku práce Pojem mzda je definován v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Mzdou se rozumí odměna v pracovním poměru, jeţ podle zákoníku práce přísluší zaměstnanci za vykonanou práci. Mzdu poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel ve formě peněţního plnění a plnění peněţité hodnoty (naturální mzda) za práci, a to podle její sloţitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle pracovních podmínek, pracovní výkonosti a pracovních výsledků. (Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce)

Vymezení základních pojmů týkající se mzdy Pro lepší pochopení souvislostí si je třeba pro účely této práce vymezit několik základních pojmů týkajících se mezd, zejména pojmu hrubá mzda, průměrná hrubá mzda, minimální mzda. Mzda nebo plat je odměna za práci pro zaměstnavatele a získává ji osoba, jeţ vykonává práci podle pokynů svého zaměstnavatele. Výkon práce pro zaměstnavatele se řídí podle Zákoníku práce a dalších souvisejících předpisů. Mzdu dostávají pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci státu, územně správních celků, státních fondů a příspěvkových organizací. Výše odměny za práci by měla vycházet z její sloţitosti, odpovědnosti a namáhavosti, obtíţnosti pracovních podmínek a podle pracovní výkonosti a dosahování pracovních výsledků.

Hrubá mzda Hrubá mzda je peněţní kompenzace za práci před zdaněním a jinými odpočty. Z hrubé mzdy jsou povinně sráţeny odvody na sociální pojištění, odvody na zdravotní pojištění a záloha na daň z příjmu. Dalšími sráţkami s výjimkou sráţek stanovených soudem mohou být po dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem například spoření, splátky půjček, soukromé ţivotní pojištění nebo příspěvek na penzijní pojištění.

9

Pro zaměstnavatele je hrubá mzda, a s ní nesouvisející odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění hlavní sloţkou osobních nákladů, v podnicích v oblasti hotelnictví a gastronomie pak i hlavní sloţkou všech nákladů podniku.

Průměrná hrubá mzda Průměrná hrubá mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadajících na jednoho zaměstnance evidenčního počtu a počítá se za jeden měsíc. Do mezd se vedle základní mzdy zahrnují příplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost a jiné sloţky, které byly danému zaměstnanci v daném období zúčtovány k výplatě.

Minimální mzda Dle zákoníku práce je minimální mzda vymezena takto: „Nejniţší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda, plat či odměna nesmí být niţší neţ minimální mzda. Do mzdy se pro tento účel nezahrnuje ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíţeném pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností

od

počátku

kalendářního

roku

s

přihlédnutím

k

vývoji

mezd

a spotřebitelských cen. Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 7 955 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu, další sazby minimální mzdy nesmí být niţší neţ 50 % základní sazby minimální mzdy.“ (§ 111, Zákoník práce 262/2006 Sb.) Dosavadní úpravy od minimální mzdy jsou zachyceny v tabulce č. 1.

10

Tabulka č. 1. Vývoj minimální mzdy ze zákona v České republice Vývoj minimální mzdy v ČR Výše minimální mzdy

Výše minimální mzdy

v Kč za měsíc

v Kč za hodinu

leden 2016

9 900

58,70

leden 2015

9 200

55,00

srpen 2013

8 500

50,60

leden 2007

8 000

48,10

červenec 2006

7 955

48,10

Období

Zdroj: https://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/pracovni-pravo/minimalnimzda/minimalni-mzda/

Základní sazba minimální mzdy platí pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin v Kč. V tabulce výše, tabulka č. 1., vidíme, jak se minimální mzda vyvíjela od roku 2007 aţ do současnosti. Výše minimální mzdy v Kč za hodinu se za celou dobu zvýšila pouze o 10,60 Kč, v celkové částce se jedná o 1 900 Kč.

3. Trh práce „Trh práce je součástí trhu, ale vedle obecných atributů trhu, jako je hospodářská soutěţ, fungování nabídky a poptávky, peněţní vyjadřování ceny práce, soukromé vlastnictví, volný vnitrostátní pohyb pracovních sil, má svá specifika. Práce nemá stejnou povahu jako ostatní zboţí, práce je výrobním faktorem svého druhu. Trh práce také bývá často předmětem státních zásahů nebo místem politických střetů. Schopnost pracovat, tedy pracovní síla jako souhrn fyzických a duševních sil, je neoddělitelná od člověka, ale neztotoţňuje se s ním.“ (Dvořáková, s. 64, 2012) Na poptávku podniků po pracovních místech má převaţující vliv struktura ekonomiky. Jejich poţadavky se přímo promítají především v jejich aktuálních potřebách, ačkoli za pozornost stojí dále také globální trendy, jakými jsou super konkurence, informatizace, intelektualizace práce včetně její rozmanitosti a značné proměnlivosti a další vnější faktory. O úspěšnosti organizací na jedné straně

11

a pracovníků na straně druhé stále více rozhoduje schopnost zdokonalování své výkonnosti. Pro charakteristiku trhu práce pouţíváme řadu ukazatelů. Jedná se o ukazatele demografické, makroekonomické i mikroekonomické. Postavení obyvatel na trhu práce je ovlivněno jejich ekonomickou aktivitou. „Člení se na zaměstnané, nezaměstnané a ekonomicky neaktivní.“ (ČSÚ, online na https://www.czso.cz/csu/czso/zam_vsps) Toto rozdělení je vedle ekonomického vývoje ovlivněno demografickou strukturou, zejména počtem osob ve věku důchodu.

Charakteristika trhu práce v České republice Podniky na trhu práce zrcadlí poptávkou po zaměstnancích svoje aktuální potřeby. Na vznik pracovních míst ale působí řada tendencí ovlivněných fenomény globální ekonomiky, konkurence a vnější dopady s důsledkem pro trh práce v různých časových horizontech. Na trh práce má vliv demografická struktura obyvatelstva, sociálně kulturní faktory, trendy v outsourcingu a alokaci kapitálu a tak dále. Na přelomu tisíciletí byl očekáván vstup naší země do Evropské unie. V tomto období bylo zaznamenáno oţivení a růst ekonomiky s přetrvávajícím průběhem privatizace. Téţ došlo k nárůstu reálné mzdy a finanční reformě. Míra nezaměstnanosti s oţivením ekonomiky a sníţením nezaměstnanosti na konci roku 2008 klesla aţ na hodnotu 5,4 %. Ve stejném roce se pomalu projevují důsledky globální ekonomické krize, které se však na trhu práce nejvíce promítly v roce 2009. Ten na změny HDP reaguje s mírným zpoţděním, a proto v tomto roce došlo k velkému úbytku volných pracovních míst, nárůstu mírným zdrţením znovu došlo ke zmírnění tempa poklesu počtu pracovních míst a nakonec i jejich zvýšení.

Míra nezaměstnanosti Podstatnou kvalitativní charakteristikou spjatou s existencí trţního prostředí je setrvalý projev nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu ve smyslu převisu nabídky, tj. nezaměstnanost.“ (Dvořáková, s 68, 2012) Kromě produktivity práce a odměňování zaměstnanců stojí na trhu práce také jeho hodnocení z hlediska 12

uplatnění.

„Toto

uplatnění,

resp.

neuplatnění

na

trhu

práce

se

projevuje

nezaměstnaností. Nezaměstnanost pro jedince představuje období, kdy nemá moţnost pobírat mzdu (nenašel uplatnění své produktivity), tedy musí odkládat spotřebu do doby, neţ si najde pracovní uplatnění jiné. Pro společnost znamená nezaměstnanost situaci, kdy nezaměstnaný jedinec nepobírá mzdu – tedy neodvádí daně ze mzdy a nutně sniţuje svou spotřebu, čímţ sniţuje daňové příjmy společnosti (DPH a spotřební daně). Na druhé straně od společnosti pobírá náhradu za tento stav nezaměstnanosti. Tedy nejenţe společnosti prostředky neodvádí, ještě je od ní odčerpává. Otázkou zůstává, zda se postavení jedinců na pracovním trhu z hlediska jejich uplatnění liší úrovní jejich lidského kapitálu, tedy zda mají jedinci s vyšší úrovní lidského kapitálu nějakou výhodu či nevýhodu oproti jedincům s niţší úrovní.“ (Mazouch, s. 29, 2011) Míra nezaměstnanosti je ukazatelem pro podíl zaměstnaných osob ve věkové skupině 15-64 letých osob k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných. Za nezaměstnané se povaţují osoby starší 15 let, které ve sledovaném období nebyly zaměstnány, ale práci aktivně hledaly. Ve sledovaných letech byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v Praze i celé republice v roce 2010. V Libereckém kraji nejvyšší úrovně dosáhla v roce 2012 Tabulka č. 2. Míra nezaměstnanosti podle regionů a krajů v letech 2008 – 2012 Míra nezaměstnanosti v České republice, Hl. m. Praze a v Libereckém kraji a její meziroční změna v letech 2008 - 2012 (v %) 2008

2009

2010

2011

2012

4,4

6,7

7,3

6,7

7,0

*

2,3

0,6

-0,6

0,3

1,9

3,1

3,8

3,6

3,1

Mezir. změna

*

1,2

0,7

-0,2

-0,5

Liberecký kraj

4,6

7,8

7,0

7,2

9,3

Mezir. změna

*

3,2

-0,8

0,2

2,1

Česká republika Mezir. změna Praha

Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/16935388+310313166.pdf/1fd 517ed-a17b-46d3-b432-841d07682699?version=1.0

13

Míra nezaměstnanosti se ve sledovaných letech výrazně změnila zejména mezi léty 2008 a 2009, kdy v celé České republice i v obou regionech vzrostla. V tabulce č. 2 vidíme, ţe na počátku, tj. v roce 2008 byla míra nezaměstnanosti v Libereckém kraji na stejné úrovni s celorepublikovým průměrem. V Praze byla míra nezaměstnanosti více neţ poloviční. V následujících dvou letech se míra nezaměstnanosti pohybovala v obou směrech pouze do 1 % a zdaleka se nepřiblíţila počátečním hodnotám. V roce 2010 ještě o 2 % vzrostla v Libereckém kraji a přiblíţila se tak 10 %., přičemţ průměr byl 7 %, s nejniţší hodnotou 3 % v Praze.

Míra ekonomické aktivity Míra ekonomické aktivity je termínem pouţívaným např. ve Výběrovém šetření pracovních sil. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo znamená ekonomické demografii skupinu osob v produktivním, jeţ jsou zaměstnaní či nezaměstnaní. Tato skupina bývá také označována jako „pracovní síla“. Tabulka č. 3. Míra ekonomické aktivity podle regionů soudrţnosti a krajů v letech 2008 – 2012 Míra ekonomické aktivity v Hl. m. Praze a v Libereckém kraji v letech 2008 - 2012 (v %) 2008

2009

2010

2011

2012

Česká republika

58,5

58,7

58,4

58,3

58,6

Praha

61,4

62,2

62,2

61,2

61,9

Liberecký kraj

56,5

57,3

58,0

57,5

57,6

Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/16913438+310313187.pdf/6fb b2070-39bd-45c8-9475-ba78f6e40ccc?version=1.0

Ve sledovaném období se míra ekonomické aktivita v České republice téměř neměnila, pohybovala se kolem 58,5 procenta. Oproti republikovému průměru byla aktivita v Praze za období o 3,3 procenta vyšší a Liberecký kraj dosahoval o 1,1 % ekonomicky aktivních osob méně.

14

Mimo strukturální změny v národním hospodářství existují také další faktory, které mohou být příčinami problémů na trhu práce, uvádí ve své knize Dvořáková. Jsou to: „-

vysoké zdanění práce (rozšíření švarcsystému jako důsledek),

-

nepruţnou pracovněprávní legislativu,

-

sociální dávky nemotivující k návratu na trh práce, nevyhovující systém vzdělávání a přípravy na budoucí povolání, absenci systému celoţivotního vzdělávání,

-

nevyhovující způsoby odměňování, popř. diskriminace,

-

absenci celkově příznivého prostředí pro podnikání, které by motivovalo k tvorbě nových pracovních míst,

-

malý zájem jedinců v produktivním věku o další profesní vzdělávání,

-

přetrvávající sociální a kulturní normy, které jsou v protikladu k principu individuální odpovědnosti jedince za vlastní situaci.“

(Dvořáková, s. 54, 2012)

Zaměstnanost v národním hospodářství České republiky Zaměstnanost v národním hospodářství České republiky v celém odvětví i sekci I ve sledovaném období uvádí tabulka č. 4. Srovnání zaměstnanosti v Hl. městě Praze a Libereckém kraji názorněji ilustruje graf č. 1. Od začátku období zaměstnanost klesala a k jejímu zvyšování došlo aţ v posledním roce. Zaměstnanost v sekci I se vyvíjela jinak. Do roku 2010 narůstala a poté opět klesala k úrovni, kterou měla na počátku období.

15

Tabulka č. 4. Zaměstnanost v národním hospodářství podle regionů soudrţnosti a krajů v sekci I v letech 2008 -2012 Zaměstnanost v NH v Hl. m. Praze a v Libereckém kraji v sekci I v letech 2008 – 2012 (v tis. a %) Zaměstnaní v NH

2008

2009

2010

2011

2012

5 002,5

4 934,3

4 885,2

4 872,4

4 890,1

z toho v sekci I

176,9

186,0

190,1

185,0

177,5

% v sekci I

3,5%

3,8%

3,9%

3,8%

3,6%

Praha, hl. m. Praha

645,6

660,0

656,8

635,2

647,6

35,6

31,9

36,0

34,7

28,1

% v sekci I

5,5%

4,8%

5,5%

5,5%

4,3%

Liberecký kraj

199,7

197,3

201,5

198,0

193,8

z toho v sekci I

6,0

7,7

7,2

7,9

8,2

3,0%

3,9%

3,6%

4,0%

4,3%

ČR celkem

z toho v sekci I

% v sekci I

Zdroj: Zdroj: Statistická ročenka Prahy 2014 a 2011

Graf č. 1. Zaměstnanost v sekci I v Praze a Libereckém kraji v národním hospodářství v letech 2008 - 2012

Zaměstnanost v sekci I v Praze a Libereckém kraji v národním hospodářství v letech 2008 - 2012 (v tis.) 2012

8.2 28.1

193.8

2011

7.9 34.7

198

2010

7.2 36

201.5

2009

7.7 31.9

197.3

6

199.7

2008 0

647.6 635.2

Liberecký kraj v Sekci I

656.8

Praha 660

Praha v Sekci I

645.6

35.6 200

Liberecký kraj

400

600

800

Zdroj: Zdroj: Statistická ročenka Prahy 2014 a 2011

16

V Praze a Libereckém kraji se procentuální zaměstnanost vyvíjela v odvětví ubytování, stravování a pohostinství velmi podobným tempem. V obou regionech dosahovala od tří do maximálních pěti a půl procenta.

17

Analytická část 4. Charakteristika vybraných regionů Pro potřeby analýzy nejdříve popíši vybrané regiony, Hlavní město Prahu a Liberecký kraj. Oba regiony jsou co do turistické návštěvnosti velmi zajímavými a ţádanými regiony. Praha je jako hlavní město nejen hlavním centrem celé země, kde se koncentrují největší a nejdůleţitější instituce a podniky, ale i turistickým cílem většiny jejích návštěvníků. Protoţe velká část sektoru hotelů a restaurací je úzce spojena s dynamikou turistického ruchu je pravděpodobné, ţe právě v Praze budou mzdy dosahovat nejvyšší úrovně. Oproti tomu, ale ani Libereckému kraji, dřívějšímu středisku textilního průmyslu, nelze upřít jeho zajímavost a kulturní tradici. V zimním období díky své poloze na severu republiky láká návštěvníky, kteří přijíţdějí provozovat zimními sporty. V létě a v ostatních ročních obdobích návštěvníkům nabízí nejen turisticky bohaté vyţití.

Praha Praha se nachází ve střední části České vysočiny. Jako hlavní město a hospodářské centrum České republiky je Praha vysoce ekonomicky vyspělým regionem s výsadním postavením s vysokou ţivotní úrovní. Praze nelze upřít také význam ve vztazích s okolními státy střední Evropy. Se svou plochou 496 km2, která zabírá pouhých 0,6 procent republiky, je největším městem státu. Je správním centrem Středočeského kraje, v němţ je umístěna, avšak sama je samostatným krajem. Počtem obyvatel 1 243 201 k 31.12.2013 představovala necelých dvanáct procent státu. Praha je významnou metropolí a dopravní křiţovatkou, jeţ patří mezi nejnavštěvovanější města světa. Podle agentury CzechTurism přijíţdí šedesát procent turistů navštěvujících Českou republiku pouze právě do Prahy. Praze dominuje unikátní historické jádro s mnoţstvím památek, zahrad, významných budov a kulturních

18

středisek, které jsou zapsány na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Liberecký kraj Liberecký kraj se rozkládá na severu našeho státu při hranicích se Spolkovou republikou Německo a Polskem. Tento kraj je druhým územně nejmenším krajem po Praze a svou rozlohou 3 163 km2 tvoří čtyři procenta území České republiky. Ke dni 31.12.2013 bylo v Libereckém kraji evidováno 438 609 obyvatel, to jsou 4,2 procenta obyvatel státu. Liberecký kraj je zajímavým turistickým regionem, který oplývá širokou škálou přírodních ekosystémů, s vysokou koncentrací chráněných území. V kraji se nachází pět chráněných krajinných oblastí, osm národních přírodních rezervací, devět národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací a 71 přírodních památek. Historicky kulturní tradice kraje je rovněţ bohatá.

5. Cestovní ruch Pojem cestovní ruch vznikl ze slova cestování. Kotlíková ve své knize uvádí, ţe „Jestliţe pod pojmem cestování rozumíme cesty spojené s přechodným pobytem na jiném místě, tak cestovní ruch je pojmem daleko širším. Obecně je moţné konstatovat, ţe o cestovním ruchu (na rozdíl od cestování) mluvíme tehdy, kdyţ se cestování stává jevem masovým a je spojeno s poskytováním specifických sluţeb (ubytování, stravování, doprava a jiné), které zabezpečují specializované organizace.“ (Kotíková, s. 15, 2013)

Ubytovací a stravovací služby Existuje mnoţství modelů vztahů mezi oblastmi cestovního ruchu, pojmem volný čas a zajišťováním sluţeb ubytování a stravování. Nějaké názory volný čas nadřazují cestovnímu ruchu a ubytovacím sluţbám, čímţ potaţmo neuznávají moţnost cestování, ubytování a stravování za účelem obchodních a sluţebních cest.

19

Horner a Swarbrooke ubytovací sluţby definují jako „všechny společnosti zúčastněné v poskytování sluţeb hostům (hotely, hospody, restaurace a další rekreační nebo zábavné aktivity“. (Horner, Swarbrooke, s. 54, 2003) Jedná se tedy především o poskytnutí ubytování, stravy a nápojů s tím, ţe část zákazníků tvoří turisté a část místní obyvatelé.

5.1 Vybrané údaje o cestovním ruchu v Praze a Libereckém kraji Statistické údaje z oblasti cestovního ruchu nalezneme na webových stránkách Českého statistického úřadu ve statistických ročenkách jednotlivých krajů. Pro srovnání uvádím tabulku, ve které jsou zobrazeny jednotlivé údaje o cestovním ruchu v Praze a Libereckém kraji ve srovnání s celou republikou. Dle následující tabulky, tabulky č. 5, vidíme, ţe počet ubytovacích zařízení v Praze a Libereckém kraji je srovnatelný, avšak počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie i třídy v jednotlivých krajích je velmi odlišný. Dohromady v Praze a Libereckém kraji nalezneme zhruba jednu pětinu ze všech ubytovacích zařízení České republiky. Oba regiony jsou tedy na vysoké úrovni, co se ubytovacích sluţeb týče. V Praze najdeme 465 hotelů ve třídách od pěti do tří hvězdiček, coţ je více neţ čtyřnásobek oproti počtu 113 hotelů ve stejných třídách v Libereckém kraji. Liberecký kraj má primárně penziony, kolem dvanácti procent z celé republiky a Praha má primárně hotely, motely a díky Vltavě i mnoho botelů – dvojnásobek oproti Libereckému kraji. Kolem sedmdesáti procent hotelů nejvyšší třídy z celé země se nachází v Praze. Je zajímavé, ţe v Libereckém kraji nenalezneme jediný hotel ve třídě pěti hvězdiček, a naopak Praha zase nenabízí jedinou chatovou osadu, coţ je vzhledem k tomu, ţe to velkoměsto pochopitelné. Přičemţ necelá desetina všech chatových osad se nachází v Libereckém kraji. Čtyřicet procent všech hotelů ve třídě čtyř hvězdiček se nachází v Praze.

20

Tabulka č. 5. Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v Praze a Libereckém kraji v roce 2013 Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v Praze a Libereckém kraji v roce 2013 z toho Hotel Hromad. Hotel, Hotel, Hotel, Hotel, garni ubytovací Hotel motel, Penzion motel, motel, motel, ****, zařízení ***** botel botel *** botel ** botel * ***, **, **** * Česká republika 9970 56 553 1439 246 167 125 3715

Kemp

506

Chatová Turistická osada ubytovna 433

770

Praha

856

41

205

219

19

5

38

131

19

0

43

Liberecký kraj

989

0

15

98

25

17

3

431

27

46

69

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU6171PU_KR &vo=tabulka&kapitola_id=653

Ze statistického hlediska můţeme říci, ţe v Praze najdeme 1,72 hotelů na jeden kilometr čtvereční, v kraji Libereckém je to 0,32 hotelů na jeden čtvereční kilometr. Hustota hotelů je Praze tedy 5,4 krát větší oproti Libereckému kraji. Vzhledem k vysokému počtu ubytovacích zařízení v kategoriích penzion, kemp, chatová osada a turistická ubytovna v Libereckém kraji a na druhé straně vysokému počtu hotelů třídy od 3 do 5 hvězdiček v Praze lze odhadem dovodit skladbu personálu. V Praze budou potřeba vyučení a kvalifikovaní zaměstnanci schopní poskytovat vysoký standard sluţeb. Oproti tomu v Libereckém kraji pravděpodobně nalezneme velké procento rodinných provozoven, kde se pozice jednak slučují a jednak zde nejsou tak vysoké nároky na kvalifikaci a kompetence.

5.2

Cestovní ruch v Praze

Od roku 2008 lze z tabulek č. 6 a č. 7 níţe sledovat pokles ubytovacích zařízení v Praze i Libereckém kraji. Navzdory tomu se počet hostů v Praze výrazně nesníţil, naopak kolísá v úrovni stovek tisíc a mezi lety 2009 a 2012 dokonce suma sumárum vzrostl řádově o jeden milion. Mezi roky 2008 a 2009 bylo v Praze ubytováno o 240 644 hostů méně. Zatímco mezi roky 2009 a 2012 činil průměrný nárůst 261 861 hostů za rok.

21

Liberecký kraj zaznamenal mezi lety 2008 a 2009 podobný pokles. Počet hostů zde klesl o 50 800, oproti Praze však tento deficit pokračoval poklesem o dalších 20 419. Mezi rokem 2010 a 2011 si můţeme všimnout jen zanedbatelného nárůstu. První výrazný nárůst můţeme pozorovat teprve mezi lety 2011 a 2012, kdy se počet hostů zvedl o neuvěřitelných 42 164. Pokles a nárůst způsobili zejména zahraniční klienti. Největší zaznamenaný pokles byl v obou regionech z roku 2008 na rok 2009, coţ způsobila světová ekonomická krize, která měla největší dopad právě na rok 2009. Tabulka č. 6. Vybrané údaje o cestovním ruchu v Praze mezi léty 2008 – 2012 Vybrané údaje o cestovním ruchu v Praze mezi lety 2008 – 2012 2008 Zařízení

2009

630

622

621

*

-3

-23

-8

-1

38 013

38 646

38 726

36 969

37 996

*

633

80

-1 757

1027

82 809

83 132

82 559

77 972

80 925

*

323

-573

-4 587

2 953

4 587 483

4 346 839

4 743 373

5 050 923

5 394 283

*

-240 644

396 534

307 550

343 360

4 051 137

3 808 959

4 116 867

4 360 390

4 680 746

*

-242 178

307 908

243 523

320 356

Meziroční změna Hosté Meziroční změna Hosté nerezidenti

z toho

2012

653

Meziroční změna Lůţka

2011

656

Meziroční změna Pokoje

2010

Meziroční změna

Zdroj: Statistická ročenka Prahy 2014 a 2011

Stav počtu ubytovacích zařízení se v Praze ve sledovaném období sniţoval, v porovnání konečného roku s počátečním rokem to bylo o 35 zařízení. Počet lůţek se přesto sníţil jen o 17. Z toho můţeme usoudit, ţe zanikla malá ubytovací zařízení, tedy zařízení s malým počtem lůţek.

22

5.3

Cestovní ruch v Libereckém kraji

V Libereckém kraji postupně ubývalo počtu hromadných ubytovacích zařízení, od roku 2008 do roku 2011 se jejich počet sníţil o 134 a v roce 2012 přibylo 33 nových provozoven. S poklesem mnoţství ubytovacích celkově klesl i počet pokojů (o 1 559) a počet lůţek (o 3 411). Tabulka 7. Vybrané údaje o cestovním ruchu v Libereckém kraji mezi léty 2008 – 2012 Vybrané údaje o cestovním ruchu v Libereckém kraji mezi lety 2008 – 2012 2008 Zařízení Meziroční změna Pokoje Meziroční změna Lůţka Meziroční změna Hosté Meziroční změna Hosté – nerezidenti

z toho

Meziroční změna

2009

2010

2011

2012

890

835

777

756

789

*

-55

-58

-21

33

14 049

14 246

12 671

12 232

12 790

*

197

-1 575

-439

558

42 155

41 503

37 976

36 553

38 741

*

-652

-3 527

-1 423

2 188

703 787

652 987

632 568

632 794

674 958

*

-50800

-20419

226

42164

200 664

165 482

148 269

145 829

157 360

*

-35 182

-17 213

-2 440

11 531

Zdroj: Statistická ročenka Libereckého kraje 2013 a 2011

23

Graf č. 2. Hromadná ubytovací zařízení a pokoje v Praze a Libereckém kraji mezi lety 2008 - 2012

Hromadná ubytovací zařízení a pokoje v Praze a Libereckém kraji mezi lety 2008 - 2012 45000 40000

38013

38726

38646

37996

36969

35000 30000

HUZ v Praze

25000

HUZ v Libereckém kraji

20000

14049

15000 10000 5000

14246

12671

12232

12790

Pokoje v Praze Pokoje v Libereckém kraji

890 656

835 653

777 630

756 622

789 621

0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Statistická ročenka Prahy a Libereckého kraje 2013 a 2011

V grafu č. 1 je vyobrazený nárůst a pokles počtu hromadných ubytovacích zařízení a pokojů v Praze a Libereckém kraji. Všimněme si, ţe zatímco počty hromadných ubytovacích zařízení jsou v obou regionech srovnatelné, počet pokojů je vzhledem k počtu zařízení velmi odlišný. Největší rozdíl v jejich počtu ubytovacích zařízení je v roce 2008, kdy bylo v Praze o 234 ubytovacích zařízení více. V dalších sledovaných letech nepřekročil rozdíl 179, coţ bylo v roce 2009 a v dalších letech tento pokles ještě mírně pokračoval, aţ v posledním roce se zvýšil na rozdíl 168 zařízení mezi oběma regiony. Zajímavý je ale počet pokojů vzhledem k počtu zařízení v těchto regionech. Zatímco počet zařízení je srovnatelný, počet pokojů je Praze mnohonásobně vyšší, konkrétně v Praze je ve sledovaném období průměrně o necelých 25 000 pokojů více. Příčinou je samozřejmě velikost zařízení, které jsou tedy řekněme průměru téměř trojnásobně větší v Praze neţ v kraji libereckém.

24

Graf č. 3. Hosté v Praze v letech 2008 - 2012

Hosté v Praze v letech 2008 - 2012 5,394,283 4,680,746

2012

5,050,923 4,360,390

2011

4,743,373 4,116,867

2010

4,346,839 3,808,959

2009

Hosté v Praze Z toho nerezidenti v Praze

4,587,483 4,051,137

2008 0

2,000,000

4,000,000

6,000,000

Zdroj: Statistická ročenka Prahy 2013 a 2011

Počet hostů v regionech je odlišný z hlediska poměru hostů ze zahraničí k počtu návštěv hostů rezidentů. Prahu navštěvují zejména zahraniční turisté. Ubytovaní návštěvníci z tuzemska zde představují pouze necelou osminu celkového poštu hostů. Přičemţ za sledovaná letá jejich počet stoupá. Graf č. 4. Hosté v Libereckém kraji v letech 2008 – 2012

Hosté v Libereckém kraji v letech 2008 - 2012 674,958

2012

157,360 632,794

2011

145,829

Hosté v Libereckém kraji 632,568

2010

148,269 652,987

2009

165,482

Z toho nerezidenti v Libereckém kraji

703,787

2008

200,664 0

200,000

400,000

600,000

800,000

Zdroj: Statistická ročenka Libereckého kraje 2013 a 2011

V prvním roce se ubytovalo v Praze přes půl milionu občanů České republiky a jejich počet meziročně stoupal, aţ se v posledním roce blíţil tří čtvrtinám milionu. Znamená to, ţe se rezidenti se zlepšující ekonomickou situací více ubytovávají ve vlastní zemi, příčinou můţe být například i růst vysílání zaměstnanců na pracovní cestu. V případě turistických pobytů pak i trvale se zhoršující mezinárodní situace. 25

Naproti tomu v Libereckém kraji sledujeme výrazně vetší počet ubytovaných rezidentů, neţli zahraničních turistů. Průměrně navštívilo Liberecký kraj 660 tisíc hostů, z nichţ průměrně 469 tisíc bylo rezidentů. Pouze celá jedna čtvrtina všech hostů ubytovaných v Libereckém kraji jsou zahraniční návštěvníci. Tři čtvrtě jich tedy přijíţdí z České republiky, pravděpodobně zejména za zimními sporty i letní turistikou. Za sledované období se návštěvnost rezidentů rovnoměrně mírně sniţovala, stejně jako celkový počet hostů.

6. Zdroje statistických údajů Vzhledem k zaměření práce, tj. srovnání údajů týkajících se odměňování pracovníků v hotelech a restauracích, pouţívám zdroje statických dat. Mezi ně patří Český statistický úřad, dalším zdrojem můţe být Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které pod záštitou Českého statistického úřadu pracuje na získávání informací o situaci na trhu práce. Do programu statistických zjišťování vyhlášených Českým statistickým úřadem patří také Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), který metodicky vychází a je obsahově harmonizován se strukturálním šetřením EU.

Český statistický úřad (ČSÚ) Nejvýznamnějším zdrojem pro účely srovnání statistických dat je jednoznačně Český statistický úřad. Tento, dříve Státní úřad statistický, byl zaloţen jiţ při vzniku samostatného československého státu v roce 1919, kdy byl přijat zákon o organizaci statistické sluţby. Posléze se změnou státního uspořádání byl na začátku roku 1969 transformován na Český statistický úřad ústavním zákonem č. 143/1968 Sb. V současnosti je působnost Českého statistického úřadu, jakoţto ústředního orgánu státní správy České republiky, vymezena zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě v platném znění. Z legislativního vymezení Českého statistického úřadu vychází jeho mise, vize a strategie, které stanoví základní filozofii výkonu jeho činnosti a poskytují rámec pro následné určení cílů a úkolů. Mezi hlavní činnosti úřadu patří zabezpečování a koordinace získávání, zpracování a zveřejňování údajů.

26

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) Výběrové šetření pracovních sil je průzkum prováděný od roku 1992 Českým statistickým úřadem s cílem získávání pravidelných informací o trhu práce, který je zaloţen na náhodném statistickém výběru bytů. Předmětem šetření jsou všechny osoby, jeţ bydlí v bytových domácnostech a které oslovují pracovníci Českého statistického úřadu. Výběrové šetření pracovních sil doplňuje informace Ministerstva práce a sociálních věcí o vývoji ekonomických, demografických a sociálních událostech v jednotlivých krajích České republiky. „Přístup uplatněný ve VŠPS umoţňuje sledovat reálnou situaci domácností a respondentů a vytvářet informační předpoklady pro formulování zásad sociální politiky a politiky zaměstnanosti.“ „Od roku 2002 byly obsah a forma dotazníku VŠPS plně harmonizovány se standardem Evropské unie. Tento dotazník je tak národní modifikací

celoevropského

šetření

Labour

Force

Survey

(LFS).“

(https://www.czso.cz/csu/vykazy/vyberove_setreni_pracovnich_sil)

Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje mzdovou statistiku Informační systém o průměrném výdělku (ISPV). Jedná se o systém pravidelného monitorování výdělkové úrovně – ukazateli jsou hodinový výdělek a hrubá měsíční mzda či plat – a pracovní doby zaměstnanců v České republice formou statistického šetření, které je pod názvem „Čtvrtletní šetření o průměrném výdělku“ zařazeno do programu statistických šetření vyhlášených Českým statistickým úřadem ve sbírce zákonů pro příslušný kalendářní rok a jehoţ gestorem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. „Čtvrtletní šetření o průměrném výdělku je harmonizováno se strukturálním šetřením Evropské Unie pod názvem the Structure of Earnings Survey (viz nařízení Komise (ES) č. 1916/2000 ve znění pozdějších předpisů).“ (https://www.ispv.cz/cz/OISPV.aspx) Obsáhlejší charakteristice výdělkové úrovně a pracovní doby podle zaměstnání v jednotlivých krajích se věnuje Regionální statistika ceny práce (RSCP), která z ISPV vychází. „RSCP, stejně jako Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), vychází z pravidelného výběrového statistického zjišťování s názvem „Čtvrtletní šetření o ceně 27

práce“. Šetření je zařazeno do programu statistických zjišťování vyhlášených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) ve sbírce zákonů pro příslušný kalendářní rok.“ (https://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydelky) Zpracovatelem obou šetření je společnost TREXIMA, spol. s r.o.

Národní soustava povolání (NSP) Národní soustava povolání je soustavně aktualizovaná databáze současných povolání na trhu práce České republiky, jeţ je všem dostupná prostřednictvím internetových stránek. Jejím cílem je poskytnout informace o Národní soustavě povolání jak pro podnikovou praxi, tak při poradenských sluţbách. Soustava obsahuje poţadavky na výkon jednotlivých povolání a pracovních pozic, jeţ monitorují a evidují takzvané Sektorové rady. Národní soustava povolání je veřejnou zakázkou Rozvoj Národní soustavy povolání a sektorových rad realizovanou Ministerstvem práce a sociálních věcí prostřednictvím Svazu průmyslu a dopravy České republiky, Hospodářské komory České republiky a společností TREXIMA, spol. s r. o. Základním prvkem struktury registru je povolání. Povoláním je podle § 5 písmeno f) zákona o zaměstnanosti standardizovaný souhrn pracovních činností podle jejich obvyklého seskupení na trhu práce, jejichţ výkon předpokládá určitou odbornou a další způsobilost. Společně s Národní soustavou kvalifikací (NSK) přináší informace o kvalifikačních poţadavcích povolání uplatnitelných na trhu práce a poţadovaných kompetencích. Národní soustava povolání i Národní soustava kvalifikací jsou navíc v souladu s metodikou Evropského rámce kvalifikací, proto mohou zjednodušit prokazování schopností potřebných pro výkon jednotlivých povolání v zemích Evropské Unie a rovněţ umoţnit srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsaných v ostatních státech Evropy. Pro oblast pohostinství, gastronomie, cestovní ruch uvádí Národní soustava povolání pro hotelový provoz povolání pro oblasti (tzv. podsměry, podobory) cestovní ruch, hotelový provoz, příprava jídel a servírování jídel a nápojů. Ve všech oblastech

28

definuje celkem 29 povolání a 24 typových pozic. Jako příklad uvádím tabulku s povoláními a typovými pozicemi v podsměru cestovního ruchu. Tabulka č. 8. Vybraná povolání dle Národní soustavy povolání v oblasti pohostinství, gastronomie, cestovní ruch a jejich kvalifikační úroveň Vybraná povolání dle Národní soustavy povolání v oblasti pohostinství, gastronomie, cestovní ruch a jejich kvalifikační úroveň Povolání a typové pozice v odborném podsměru hotelový provoz Vedoucí pracovník pohostinství a hotelového provozu

Kvalifikační úroveň 6

Vedoucí recepce

6

Vedoucí rezervačního oddělení

6

Vedoucí stravovacího úseku

6

Animační pracovník v rekreačním zařízení

5

Vedoucí kempu

5

Pracovník pohostinství a hotelového provozu

4

Provozní

4

Recepční

4

Správce kempu

4

Pracovník ubytování v malých ubytovacích zařízeních

3

Úklidový pracovník v ubytovacím zařízení - pokojská

2

Zdroj: http://katalog.nsp.cz/poziceOdbornySmer.aspx?kod_sm1=18&kod_smeru=18

Po zobrazení konkrétního povolání na stránkách nalezneme jeho kartu s krátkým popisem a dále seznam pracovních činností, pracovní podmínky, kvalifikační poţadavky a zdravotní podmínky. Kvalifikační poţadavky zahrnují odbornou přípravu a certifikáty, jeţ jsou nejvhodnější pro přípravu na danou pozici, potřebnou úroveň měkkých kompetencí, úroveň obecných dovedností, dále odborné znalosti a odborné dovednosti. Nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných sluţbách a správě je stanoveno zařazení prací do platových tříd zaměstnanců, jimţ je za práci 29

poskytován plat, podle jejich sloţitosti, odpovědnosti a namáhavosti a člení je podle druhu do povolání V katalogu prací najdeme seznam povolání a rozpětí platových tříd. Seznam je členěn na dvě části – první část obsahuje šest dílů, druhá část je sestavena z jednadvaceti dílů. Jednotlivé díly jsou jakési soubory jednotlivých povolání. V seznamu dále nalezneme postupný výčet jednotlivých povolání a jejich vymezení na jednotlivé platové třídy. Pro příklad uvedu povolání číšníka. Nachází se ve 2. části katalogu prací, v dílu 2.05 Obchodní provoz, pod číslem 2.05.03 Číšník. Vymezení jeho platové třídy je 2-6. Ve výčtu za katalogem je stručný rozpis kompetencí číšníka od druhé do šesté platové třídy. Uvádím spodní a horní třídu pro vytvoření lepší představy. „2. platová třída 1. Nabídka jednoduchého sortimentu včetně obsluhy. 2. Obsluha strávníků v závodních jídelnách a obdobných stravovacích zařízeních. 6. platová třída 1. Organizace prací a obsluhy na svěřeném úseku. 2. Vysoce odborné a specializované práce při obsluze hostů, spojené se sloţitým servírováním, například francouzským, staroanglickým a mezinárodním.“ (http://www.mpsv.cz/files/clanky/8980/Katalog_praci_UZ_1_10_2010.pdf) Ačkoliv jsou popisy velmi stručné, myslím, ţe lze celkem snadno dovodit kompetence pro zařazení číšníků v jednotlivých provozech. Pro dosaţení na vrchní platovou třídu je třeba specializace a velmi odborných znalostí, jakoţ i organizace svěřených pracovníků.

Shrnutí zdrojů statistických údajů Při srovnávání výsledků výkaznictví Českého statistického úřadu a dalších šetření musíme vzít v úvahu rozdílné zaměření šetření, ale hlavně rozdílnou definici podnikatelské a nepodnikatelské sféry, rozdílné metody výpočtů, metodiku šetření

30

apod. Nejvhodnější tedy bude srovnávat data ze stejných zdrojů, abychom měli jistotu, ţe výstupy porovnání budou mít platnost a budou věrohodné. Tak například mzdová statistika Českého statistického úřadu pouţívá při srovnávání odvětví klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE a podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru určuje dle sektorů národních účtů, zatímco ISPV třídí zaměstnané dle klasifikace CZ-ISCO, kategorie dle vzdělání, věku, pohlaví a státního občanství a mzdovou a platovou sféru určuje podle způsobů odměňování (na ekonomické subjekty, které odměňují mzdou podle § č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a ekonomické subjekty, které přísluší do platové sféry, odměňují platem podle § 109, odst. 3 uvedeného zákona). V této práci je jako zdroj dat týkajících se mezd vyuţíván pouze portál Českého statistického úřadu, neboť není moţné standardizované srovnání vzhledem k rozdílné definici mzdové sféry dle ISPV a podnikatelské sféry podle ČSÚ a rozdílné způsoby přepočtu zaměstnanců.

7. Statistické klasifikace Statistická klasifikace představuje strukturu uspořádaných ekonomických, sociálních nebo demografických jevů a procesů. Jevy a procesy jsou utříděny do struktur a navazují na sebe hierarchicky od nadřazených obecných k detailním podřízeným jevům a procesům. Člení se do tříd a podtříd, skupin a podskupin, oddílů a pododdílů. Klasifikace jsou závazné jak pro orgány vykonávající státní statistickou sluţbu, tak pro zpravodajské jednotky, které poskytují údaje pro statistická zjišťování prováděná státní statistickou sluţbou. Klasifikace, které spravuje Český statistický úřad, jsou součástí systému mezinárodního systému klasifikací, který tvoří rámec pro statistická data na úrovni Evropské unie a na vyšších úrovních je srovnatelný i se světovými statistikami.

31

Klasifikace územních statistických jednotek NUTS Nomenklatura územních statistických jednotek je akronym a zároveň i název pro klasifikace vytvořené statistickým úřadem Evropské unie za účelem srovnatelnosti územně správních jednotek Evropské unie. Klasifikace NUTS je dle portálu územního plánování určena především pro: -

shromaţďování, zpracování a harmonizaci regionálních statistik EU,

-

sociálně-ekonomické analýzy regionů,

-

vymezení regionální politiky EU.

Zdroj: (http://portal.uur.cz/spravni-usporadani-cr-organy-uzemnihoplanovani/nuts.asp) Regionální členění NUTS dělí kaţdý členský stát Evropské unie do tří úrovní statistických jednotek dle počtu obyvatel. Hlavní úrovně jsou NUTS1, NUTS2 a NUTS3. V České republice je pro statistická srovnání ekonomické a sociální situace pro potřeby Eurostatu ve vztahu k Evropské unii zavedena klasifikace CZ-NUTS. Jednotlivé úrovně jsou číslovány od 0 do 3, přičemţ úroveň označená nulou zahrnuje celou republiku, úroveň označená jedničkou území (republiky), dvojkou region a posední úroveň označuje kraje. Regiony (tzv. regiony soudrţnosti úrovně NUTS2) byly zřízeny zejména pro účely efektivního získávání prostředků fondů Evropské unie. Vznikly tak územní statistické jednotky s počtem obyvatel od 800 tisíc do třech milionů, které se skládají z jednoho či více z celkových čtrnácti krajů a v České republice jich je celkem osm. Jelikoţ nejmenší jednotkou tohoto rozčlenění jsou kraje, vyuţívá se další klasifikace, jeţ doplňuje statistickou soustavu NUTS o jednotky s niţší úrovní. Jedná se o klasifikaci LAU, coţ je zkratka Local administrative unit, tedy místní správní jednotka. Dříve označované NUTS4 pro okresy a NUTS5 pro obce jsou nyní LAU1 a LAU2. V práci tedy budu srovnávat Hlavní město Praha, jeţ je statistickou oblastí úrovně NUTS3 s Libereckým krajem rovněţ na úrovni NUTS3. Hlavní město Praha je v rámci statistického členění rovněţ regionem (území Praha - NUTS2, hl. m. Praha NUTS3).

32

Ekonomické činnosti NACE Další klasifikací nezbytnou pro potřeby této práce je klasifikace NACE. Jde o uspořádání jednotlivých ekonomických činností do dvaceti jedna hierarchicky seřazených sekcí označených písmeny A aţ U, jeţ obsahují další kategorie, oddíly, skupiny a třídy. Tuto statistickou klasifikaci vyuţívají státy Evropské unie od roku 1970, čímţ je umoţněno srovnávat členské státy mezi sebou. Český statistický úřad ji zavedl s účinností od 1. ledna 2008 a nahradil jí dosavadní klasifikaci ekonomických činností OKEČ. Tabulka č. 9. Kategorie Sekce I dle klasifikace CZ-NACE Kategorie ‘SEKCE I - UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ’ dle klasifikace CZ-NACE CZ-NACE

Název

56.10

Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních

56.21

Poskytování cateringových sluţeb

56.29

Poskytování ostatních stravovacích sluţeb

56.29.1

Stravování v závodních kuchyních

56.29.2

Stravování ve školních zařízeních, menzách

56.29.9

Poskytování jiných stravovacích sluţeb j. n.

56.30

Pohostinství

55.10

Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních

55.10.1

Hotely

55.10.2

Motely, botely

55.10.9

Ostatní podobná ubytovací zařízení

55.20

Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování

55.30

Kempy a tábořiště

55.90

Ostatní ubytování

55.90.1

Ubytování v zařízených pronájmech

55.90.2

Ubytování ve vysokoškolských kolejích, domovech mládeţe

55.90.9

Ostatní ubytování j. n. Zdroj: http://www.nace.cz/sekce-i-ubytovani-stravovani-a-pohostinstvi

33

V této práci budu srovnávat výstupy ekonomických činností sekce I v jednotlivých územních jednotkách. Následující tabulka, tabulka č. 9, ukazuje jednotlivé kategorie, ze kterých se sekce I skládá. Důleţité můţe být i rozdělení sekce do dvou oddílů – 55 Ubytování a 56 Stravování a pohostinství, které mají podruţeny další skupiny a třídy. V tabulce č. 9 vidíme jednotlivě uspořádané pododdíly oddílů 55 a 56 v sekci I. Z této sekce klasifikace CZ-NACE budu pro potřeby práce vyuţívat oba oddíly (tedy 55.10 a 56.10), a to zvlášť i společně. V rámci členění pododdílů oddílu 55 si všimněme členění souvisejícího s klasifikací ubytovacích zařízení.

Klasifikace CZ-ISCO Klasifikace CZ-ISCO je klasifikace zaměstnání umoţňující publikovat data o profesích stojící na dvou stěţejních principech, jimiţ jsou druh vykonávané práce a úroveň dovedností. Nahradila původně pouţívanou klasifikaci KZAM-R a je zaloţena na metodických principech mezinárodní klasifikace ISCO-08. CZ-ISCO dělí zaměstnání podle hierarchické struktury, kam jsou zaměstnání zařazena podle hlavních tříd, tříd, skupin a podskupin zaměstnání. Vztah mezi hlavními třídami a úrovněmi dovedností popisuje níţe uvedená tabulka č. 3. Co se týče zaměstnání v rámci první hlavní třídy, jsou téměř všechna na poslední - čtvrté úrovni dovedností. Dovednosti lze vymezit jako schopnost vykonávat úkoly a plnit povinnosti daného pracovního místa, pro uspořádání zaměstnání do skupin jsou uţívány dva rozměry dovedností - specializace dovedností a úroveň dovedností.

34

Tabulka č. 10. Vztah mezi hlavními třídami a úrovněmi dovedností v klasifikaci CZ-ISCO Vztah mezi hlavními třídami a úrovněmi dovedností v klasifikaci CZ-ISCO Hlavní třídy klasifikace CZ-ISCO

Úroveň dovedností

1 Zákonodárci a řídící pracovníci

3+4

2 Specialisté

4

3 Techničtí a odborní pracovníci

3

4 Úředníci 5 Pracovníci ve sluţbách a prodeji 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

2

7 Řemeslníci a opraváři 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 9 Pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci

1

0 Zaměstnanci v ozbrojených silách

1+4

Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/23172001/metodicka_prirucka_1.pdf/160 7eef6-476b-47b6-af64-a426699ac52a?version=1.0

Celkový systém hlavních tříd (10), tříd (43), skupin (130) a podskupin (434) a kategorií (jednotek), (1362), v klasifikaci CZ-ISCO je velmi detailní a počty jednotlivých uspořádání jsou velmi obsáhlé. Proto nemá smysl je uvádět. Pro příklad uvedu zařazení zaměstnání číšníka. Číšníci jsou zařazeni v hlavní třídě 5 „Pracovníci ve sluţbách a prodeji“, třídě 51 „Pracovníci v oblasti osobních sluţeb“, skupině 513 „Číšníci, servírky a barmani“, podskupině 5131 „Číšníci a servírky“. Pracovníky v odvětví ubytování a stravování nalezneme ve většině hlavních tříd od řídících pracovníků (1) aţ po pomocníky a nekvalifikované pracovníky (9).

Klasifikace ubytovacích zařízení Sektor cestovního ruchu rozděluje ubytovací zařízení do různých tříd na základě jejich kvality poskytování ubytovacích sluţeb. Logicky lze s vyšší úrovní klasifikace očekávat také vyšší jakost poskytovaných sluţeb. Zásady pro zařazování ubytovacích zařízení jsou vybavení, úroveň a druh poskytovaných sluţeb.

35

Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky byla zaloţena pro potřebu zajištění a deklarace kvality a úrovně vybavení ubytovacích zařízení. Je součástí mezinárodního systému Hotelstars Union, který sjednocuje klasifikační parametry zapojených států a je dobrovolná. Umoţňuje uspokojit rostoucí poptávku hostů i poskytovatelů hotelových sluţeb po srozumitelnosti a jednotnosti zařazení provozoven do tříd. Třídy klasifikačního zařazení jsou označeny počtem hvězdiček od jedné do pěti. Kategorizace je proces, při němţ dochází ke členění ubytovací zařízení do kategorií. Jednotlivými kategoriemi jsou: hotel, motel, botel, penzion, hotel garni. Mezi ubytovací zařízení řadíme dále chatové osady, turistické ubytovny, kempy atd. Jak bylo řečeno v úvodu podkapitoly, hlavním záměrem klasifikace je zařadit jednotlivá ubytovací zařízení do tříd podle úrovně kvality jimi poskytovaných sluţeb. Ve vyšších třídách se zákazníkům dostane kvalitnějších sluţeb. K tomu je třeba zajistit více zaměstnanců s vyšší kvalifikací, neţ ve třídách a kategoriích niţších. Otázkou je, zda zaměstnavatelé dokáţou takové zaměstnance patřičně lépe ohodnotit. Dalším aspektem je výše spropitného, jeţ by se dala očekávat také na vyšší úrovni.

Shrnutí statistických klasifikací Klasifikace jsou hierarchicky upořádané struktury jevů a procesů, které byly vytvořeny za účelem sledování a srovnávání nejrůznějších ekonomických, sociálních a demografických jevů a procesů. Jestliţe se zabýváme sledováním odměňování zaměstnanců v hotelech a restaurací v regionu Hlavního města Prahy a Libereckého kraje, pak nám poslouţí klasifikace, která člení území České republiky na regiony a klasifikace rozdělující jednotlivé ekonomické činnosti popřípadě zaměstnání v národním hospodářství.

8. Šedá ekonomika Mzdy v oboru pohostinství jsou díky profesím, jako jsou i číšník či servírka registrovány jako jedny z nejniţších v národním hospodářství. „Mzda je ve skutečnosti troj-sloţková. První sloţka se pohybuje v rozsahu 8-10 tisíc korun. Pak je tam druhá sloţka vyplácená 'bokem', která se odvíjí od zisku provozovny. Třetí sloţku představuje 36

spropitné. Je závislé na sezoně, tvoří 20 - 50 procent příjmu podle sezony,“ říká Jaroslav Kepka

z

poradenské

společnosti

Add

Hospitality

Consulting.

(http://byznys.lidovky.cz/cisnici-delaji-za-malo-nebo-nacerno-stat-prijde-o-miliardypme-/statni-pokladna.aspx?c=A110407_202218_statni-pokladna_ter) V rámci tzv. šedé ekonomiky je mnoho lidí v tomto oboru zaměstnáno na černo a část z nich dokonce také současně pobírá dávky pro nezaměstnané. Dalšími problémy jsou úniky DPH, kdy podniky nevykazují skutečné příjmy a dále takzvané přehodnocování, kdy je nahlášena pouze část příjmu. O tomto negativním fenoménu se v současné době často diskutuje a Ministerstvo financí České republiky zvaţuje zavedení elektronické evidence, která by pomohla sníţit objem nezdaněné práce a nezdaněných příjmů. Fakt, ţe je stínová ekonomika v ubytování, stravování a pohostinství rozšířena, protoţe zaměstnavatelé musí často řešit výkyvy v poptávce po sluţbách a tedy i rozdílnou potřebu pracovní síly v závislosti na různých proměnných vlivech jako sezónnost, dovolená a prázdniny, počasí apod. „Právě cestovní ruch patří mezi obory s vysokým podílem sezónních a nárazových prací, které se často řeší brigádně, coţ můţe nahrávat právě nelegálnímu zaměstnávání“ říká tisková mluvčí práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. (http://www.penize.cz/zamestnani/258678-cerna-prace-buji-vhospodach) To se samozřejmě promítá ve statistických šetřeních a v tabulkách proto vidíme pouze oficiálně přiznávané a zdaněné mzdy. V tabulce číslo 4 vidíme, ţe objem šedé ekonomiky se v České republice od roku 2008 do roku 2012 sníţil o dvě miliardy korun českých, coţ je pouhá třetina procenta. Objem šedé ekonomiky v České republice v podílu na hrubém domácím produktu mezi léty 2008 a 2012 rovněţ klesl. V průměru se za stejnou dobu jednalo o částku 613, 6 miliardy Kč.

37

Tabulka č. 11. Objem šedé ekonomiky v poměru k celkovému HDP v ČR v letech 2008 - 2013 Objem šedé ekonomiky v poměru k celkovému HDP v České republice v letech 2008- 2013 Rok

Objem v mld. Kč

Procentuální změna oproti předešlému roku

Podíl na HDP v %

2013

602

- 2,10

15,5

2012

615

- 4,50

16,0

2011

644

5,75

16,4

2010

609

4,46

16,7

2009

583

- 5,51

16,9

2008

617

*

16,6

Zdroj: http://www.spcr.cz/pro-media/tiskove-zpravy/8018-eda-ekonomika-v-r-staleunika-pes-600-miliard-k

9. Analýza mezd ve vybraných regionech V této druhé části práce se pokusím vytvořit analýzu vývoje mezd v obou krajích. Pro srovnání uvádím také údaje za celou Českou republiku. „Zvyšující se úloha sluţeb ve společnosti se promítá do zvyšování podílu zaměstnanosti ve sluţbách a v růstu podílu výkonu sluţeb na HDP. Obecně platí, ţe v nejvíce rozvinutých zemích činí podíl sluţeb na HDP okolo 70-75 %, zatímco podíl zpracovatelského průmyslu se pohybuje mezi 20 - 25 % a zemědělství se podílí na celkovém HDP asi 5 %.“ (Vlaštíková, s. 9, 2008)

9.1 Průměrné hrubé měsíční mzdy Nejdříve zjistím, jaké průměrné hrubé měsíční mzdy dostali zaměstnanci národního hospodářství v sekci I v Hlavním městě Praze a Libereckém kraji v letech 2008 – 2013 ve srovnání se průměrnými mzdami pracovníků v celém národním hospodářství v týchţ regionech. Časový úsek má své opodstatnění vzhledem k dostupnosti dat, neboť statistiky se zaměřením kraj na odvětví jsou zpracovávány se zpoţděním. V současnosti jsou tak nejaktuálnější data z roku 2013. 38

Tabulky níţe uvádějí výši průměrných hrubých měsíčních mezd v Kč v národním hospodářství podle odvětví CZ-NACE na fyzické osoby. Kaţdá ze tří tabulek uvádí jeden ze sledovaných regionů, a v ní jsou znázorněny měsíční hrubé mzdy, které byly vyplaceny v období 2008 – 2013 zaměstnancům v odvětvích celkem a mzdy, jeţ obdrţeli zaměstnanci v sekci I. Tabulka č. 12. Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v České republice podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013 Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v České republice podle CZ-NACE na fyzické osoby (v Kč) Česká republika 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Odvětví celkem I - Ubytování, stravování a pohostinství

21 931 22 663 23 123 23 634 24 245

24 165

11 958 11 791 12 669 12 632 12 755

13 056

Zdroj: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&verze=1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&skupId=851&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_n ull_null_&katalog=30852&pvo=MZD04-A&zo=N&pvo=MZD04-A&str=v305

V České republice se průměrná hrubá měsíční mzda pohybovala za dané období v průměru okolo 23 tisíc Kč. Od počátku sledovaného období tato mzda nejvíce vzrostla v roce 2009 a to o 732 Kč. Jediný pokles nastal na konci období, v roce 2013, kdy se mzda sníţila o 80 Kč. Celkově se ale mzda oproti roku 2008 zvýšila o 2 234 Kč. V sekci I průměrná mzda za sledované období v České republice, která byla v průměru ve výši necelých 12,5 tisíce, klesla dvakrát – v roce 2009 a 2011. Za celé období se oproti roku 2008 navýšila o 1 098 Kč. V obou případech se mzdy v konečném období v České republice zvýšily podobně, v odvětvích celkem o 10,19 % a v sekci I o 9,18 %. V odvětví celkem za celé sledované období byla průměrná hrubá mzda 1,87 krát vyšší neţ v sekci I.

39

Graf č. 5 Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v České republice podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013

Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v České republice podle CZ-NACE na fyzické osoby (v Kč) 30000.00 25000.00

21931.00

22663.00

23634.00

23123.00

24245.00

24165.00

20000.00 15000.00

11958.00

12669.00

11791.00

13056.00

12755.00

12632.00

10000.00 5000.00 0.00 2008

2009

2010

2011

Odvětví celkem

2012

2013

Sekce I

Zdroj: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&verze=1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&skupId=851&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_n ull_null_&katalog=30852&pvo=MZD04-A&zo=N&pvo=MZD04-A&str=v305

Na grafu č. 5 vidíme přehledně srovnání vývoje průměrných hrubých mezd v národním hospodářství celkem oproti sledované sekci I národního hospodářství. Mzda za celé národní hospodářství pomalu vzrůstá, v sekci I je tomu podobně, avšak došlo k jejímu výraznějšímu poklesu. Druhá tabulka, označená č. 13, znázorňuje průměrné hrubé mzdy v Hlavním městě Praze. Za celé období byla průměrná hrubá mzda v celém odvětví v průměru necelých 31 000 Kč, zatímco v sekci I se pohybovala okolo 15,5 tisíci. V celém odvětví dostávali zaměstnanci průměrně 1,97 krát vyšší hrubou měsíční mzdu. Za celé sledované období se v odvětví celkem v Hlavním městě Praze mzda zvyšovala, pouze na koci se sníţila téměř o 1 000 Kč. Nevětší nárůst byl na počátku období, o 1 198 Kč. Naproti tomu v sekci I se mzda na počátku období sníţila, o 106 Kč. Následující rok nastal její největší nárůst, o 1 112 Kč. V roce 2011 a 2012 následně klesla a na konci se opět zvýšila. Celkově za sledované období V odvětví celkem byla oproti počátečnímu roku 2008 na konci průměrná mzda o 2 017 Kč vyšší a v sekci I o 863 Kč vyšší.

40

Tabulka č. 13. Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v Hlavním městě Praze podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013 Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v Hlavním městě Praze podle CZ-NACE na fyzické osoby (v Kč) Hlavní město Praha 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Odvětví celkem I - Ubytování, stravování a pohostinství

28 830 30 028 30 842 31 252 31 834

30 847

15 028 14 922 16 034 15 768 15 647

15 891

Zdroj: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&verze=1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&skupId=851&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_n ull_null_&katalog=30852&pvo=MZD04-A&zo=N&pvo=MZD04-A&str=v307

Průměrná hrubá měsíční mzda v Hlavním městě Praze činila za sledované období 30 605 Kč, přičemţ pouze jednou, v roce 2013, nastal pokles. V odvětví celkem se tedy průměrná mzda zvedla o celých 7 % a v sekci I o 5,74 %. Graf č. 6. Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v Hlavním městě Praze podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 -2013

Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v Hlavním městě Praze podle CZ-NACE na fyzické osoby (v Kč) 40000.00 30000.00 20000.00

28830.00

30028.00

15028.00

31252.00

30842.00

14922.00

16034.00

31834.00

15768.00

30847.00

15647.00

15891.00

10000.00 0.00 2008

2009

2010

2011

Odvětví celkem

2012

2013

Sekce I

Zdroj: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&verze=1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&skupId=851&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_n ull_null_&katalog=30852&pvo=MZD04-A&zo=N&pvo=MZD04-A&str=v307

Třetí tabulka, tabulka č. 14, uvádí průměrné hrubé mzdy ve všech odvětvích a v Libereckém kraji. Zde byla v odvětví cekem mzda průměrně 21 188,33 Kč a v sekci

41

I 10 773,17. To znamená, ţe průměrná hrubá mzda byla v odvětví celkem 1,97 x vyšší neţ v sekci I. Zde je procentuální rozdíl nejvyšší. V odvětví celého NH se mzda oproti počátku o 13,21 %, v sekci i pouze o 7,24 %. Tabulka č. 14. Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v Libereckém kraji podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013 Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v Libereckém kraji podle CZ-NACE na fyzické osoby (v Kč) Liberecký kraj 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Odvětví celkem I - Ubytování, stravování a pohostinství

19 807 20 426 20 739 21 581 22 153

22 424

10 345 10 177 10 911 11 262 10 850

11 094

Zdroj: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&verze=1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&skupId=851&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_n ull_null_&katalog=30852&pvo=MZD04-A&zo=N&pvo=MZD04-A&str=v322

Graf č. 7. Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v Libereckém kraji podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013

Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v Libereckém kraji podle CZ-NACE na fyzické osoby (v Kč) 25000.00 20000.00 15000.00 10000.00

19807.00

20426.00

10345.00

20739.00

10177.00

21581.00

10911.00

22153.00

11262.00

22424.00

10850.00

11094.00

5000.00 0.00 2008

2009

2010

2011

Odvětví celkem

2012

2013

Sekce I

Zdroj: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&verze=-

1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&skupId=851&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P ~_S~_null_null_&katalog=30852&pvo=MZD04-A&zo=N&pvo=MZD04-A&str=v322 Mzda se za celé období zvýšila v odvětví celkem o více neţ 2,5 tisíce a v sekci I o 750 Kč. V odvětví celkem průměrná hrubá mzda zaměstnanců nezaznamenala ani

42

jeden pokles. Zatímco v sekci I klesla na počátku období a v roce 2012. K nejvýraznějšímu zvýšení došlo v odvětví celkem v roce 2011 a v sekci I v roce 2009. Graf č. 8. Meziroční změna průměrné hrubé měsíční mzdy v odvětví celkem ve sledovaných regionech podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013

Meziroční změna průměrné hrubé měsíční mzdy v odvětví celkem ve sledovaných regionech podle CZ-NACE na fyzické osoby (v Kč) 1500 1000 500 0 -500 -1000 -1500

1198 814 732 619 460 313

842 611 582 511 410 572

08/09

09/10

10/11

11/12

271 -80 -987 12/13

Česká republika

732

460

511

611

-80

Hlavní město Praha

1198

814

410

582

-987

Liberecký kraj

619

313

842

572

271

Česká republika

Hlavní město Praha

Liberecký kraj

Zdroj: Vlastní, vytvořeno podle tabulek č. 12 – 14

Graf č. 8. a grafu č. 9 přehledně znázorňuje průměrné hrubé měsíční mzdy v odvětví celkem ve sledovaných regionech a v sekci I podle CZ-NACE na fyzické osoby ve sledovaném období v meziročních změnách. V prvním z nich vidíme, ţe se hrubé mzdy v celém odvětví ve všech, kromě posledního roku zvyšovaly. Pouze v posledním roce došlo v celém hospodářství a Hlavním městě Praze k poklesu.

43

Graf č. 9. Meziroční změna průměrné hrubé měsíční mzdy v sekci I ve sledovaných regionech podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013

Meziroční změna průměrné hrubé měsíční mzdy v sekci I ve sledovaných regionech podle CZNACE na fyzické osoby (v Kč) 1112 1500 878 734 1000 351 500 0 -37-266 -500 -167 -106 -168 08/09 09/10 10/11

123

301

-121 11/12 -412

244

12/13

Česká republika

-167

878

-37

123

301

Hlavní město Praha

-106

1112

-266

-121

244

Liberecký kraj

-168

734

351

-412

244

Česká republika

Hlavní město Praha

244

Liberecký kraj

Zdroj: Vlastní, vytvořeno podle tabulek č. 12 - 14

V grafech výše jsou meziroční změny v Kč, přičemţ při porovnání obou grafu vidíme, ţe průměrné měsíční hrubé mzdy v sekci I příliš nesouvisí s průměrnými hrubými mzdami zaměstnanců v celém NH. Vývoj byl v obou případech velmi odlišný. V odvětví celkem v obou sledovaných regionech mzda narůstala, pouze v roce 2013 se v České republice o 80 Kč a Praze o necelých 1 000 Kč sníţila. Naproti tomu však v sekci I se mzda ve všech regionech spíše sniţovala, avšak tyto poklesy nejvíce vyváţil rok 2009, kdy průměrné hrubé mzdy výrazně vzrostly. Největší nárůst za celé období byl v Libereckém kraji v NH celkem, a to o 2 617 Kč s tím, ţe v tomto sledovaném období byly průměrné hrubé mzdy nejniţší.

44

Graf č. 10. Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013

Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích podle CZ-NACE na fyzické osoby (v Kč) 35000.00 30000.00 25000.00 20000.00 15000.00 10000.00 5000.00 0.00 2008

2009

Česká republika

2010

2011

Hlavní město Praha

2012

2013

Liberecký kraj

Zdroj: Vlastní, vytvořeno podle tabulek č. 12 - 14

Graf č. 11. Průměrné hrubé měsíční mzdy v sekci I podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013

Průměrné hrubé měsíční mzdy v sekci I podle CZ-NACE na fyzické osoby (v Kč) 20000.00 15000.00 10000.00 5000.00 0.00 2008

2009

Česká republika

2010

2011

Hlavní město Praha

2012

2013

Liberecký kraj

Zdroj: Vlastní, vytvořeno podle tabulek č. 12 - 14

V grafech výše, č. 10 a 11, vidíme celkové vývoje průměrných hrubých mezd, nejprve v NH celkem v jednotlivých regionech a posléze v grafu č. 11 v sekci I. Uplatňováním schopností, znalostí a dovedností, tedy lidského kapitálu, si jedinci zajišťují specifické postavení na trhu práce. Z tabulky č. 15 je zřejmá průměrná 45

hrubá mzda zaměstnanců v obou regionech podle třídění dle CZ-ISCO. Výše mezd mezi oběma kraji se víceméně liší podle úrovně v tabulce. Tabulka č. 15. Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd CZ-ISCO Praze a Libereckém kraji v roce 2014 Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd CZ-ISCO v Praze a Libereckém kraji v roce 2014 (v Kč) Území

Česká

Hlavní město

Liberecký

republika

Praha

kraj

Celkem

27 002

35 115

24 767

Zákonodárci a řídící pracovníci

59 276

80 179

52 788

Specialisté

38 655

45 965

33 340

Techničtí a odborní pracovníci

29 877

34 724

27 233

Úředníci

23 122

26 299

21 282

Pracovníci ve sluţbách a prodeji

17 204

19 104

17 251

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství,

19 855

20 355

*

Řemeslníci a opraváři

22 774

24 446

23 372

Obsluha strojů a zařízení, montéři

21 804

23 021

21 582

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

15 372

16 455

17 568

Neuvedeno

30 589

33 886

*

V tom:

lesnictví a rybářství

Zdroj: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystupobjekt&verze=1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_nu ll_&katalog=30852&pvo=MZD09&zo=N&str=v265&c=v135__RP2014 Vidíme, ţe Hlavní město Praha je zcela specifickým regionem, který ve výši průměrných mezd převyšuje celorepublikový průměr, tedy i Liberecký kraj. Ten jde potom pod průměrem celé republiky, co se týče výše mezd zákonodárců a řídících pracovníků, specialistů, technických a odborných pracovníků a obsluhy strojů a zařízení, montérů. U pracovníků ve sluţbách a prodeji, řemeslníků a opravářů a pomocníků a nekvalifikovaných pracovníků průměr převyšuje. 46

Tabulka č. 16. Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd - mezikrajské srovnání v roce 2014 Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd - mezikrajské srovnání v roce 2014 (v Kč) ČR, kraje

Průměrná měsíční mzda

Medián měsíčních mezd

celkem

celkem

muži

ženy

muži

ženy

Česká republika

27 002

29 858

23 421

23 078

24 904 20 888

Hlavní město Praha

35 115

39 094

30 304

28 254

30 212 26 352

Středočeský kraj

27 345

30 408

23 247

23 979

26 264 21 179

Jihočeský kraj

24 321

26 678

21 371

21 665

23 226 19 395

Plzeňský kraj

26 026

28 645

22 874

23 266

25 228 21 258

Karlovarský kraj

22 707

24 870

20 379

20 505

22 559 18 687

Ústecký kraj

24 336

27 144

21 144

21 772

24 090 19 114

Liberecký kraj

24 767

27 105

21 794

22 476

24 252 20 659

Královéhradecký kraj

24 387

26 845

21 387

21 885

23 828 19 879

Pardubický kraj

24 067

26 109

21 281

21 796

23 293 19 569

Kraj Vysočina

24 293

27 243

20 348

22 027

24 213 18 702

Jihomoravský kraj

26 116

29 209

22 342

22 546

24 566 20 115

Olomoucký kraj

24 175

26 323

21 454

21 919

23 374 19 615

Zlínský kraj

23 873

27 004

19 966

21 542

23 873 18 198

Moravskoslezský kraj

24 877

27 591

21 545

22 633

24 871 19 677

Zdroj: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystupobjekt&zo=N&pvo=MZD07&verze=1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_nu ll_&katalog=30852&c=v33__RP2014 Tabulka č. 16 znázorňuje průměrnou hrubou měsíční mzdu a medián mezd v mezikrajském srovnání v roce 2014. Je zřejmé, ţe ve všech sledovaných regionech včetně celorepublikového průměru je průměrná mzda muţů vţdy vyšší neţ průměrná mzda ţen, stejně tak jako i jejich medián. Dle šetření IPSV dosáhl v roce 2013 medián hrubé mzdy v Praze 27 466 Kč za měsíc. Tato částka je nejvyšší z celé republiky. Medián hrubé měsíční mzdy 47

Libereckého kraje se umístil v tabulce podle krajů na sedmém místě s 21 126 Kč, to je o 722 Kč méně neţ průměrný medián hrubého výdělku za měsíc v České republice, který v roce 2013 činil 21 848 Kč. Průměr hrubé měsíční mzdy ve stejném roce v Praze činil 35 356 Kč, v Libereckém kraji 23 935 Kč. Podle sekcí ekonomických činností CZ-NACE byl medián hrubé měsíční mzdy v sekci I – Ubytování, stravování a pohostinství zcela nejniţší, představoval 11 840 Kč, tedy o 10 tisíc méně neţ celkový medián mzdové sféry České republiky. Pro srovnání dosáhla nejvyšší úrovně sekce J – Informační a komunikační činnosti s mediánem 37 759 Kč, téměř o 26 tisíc více oproti mediánu sekce I. (Publikace Informační systém o průměrném výdělku za rok 2013, Mzdová sféra, ISPV, dostupné online: http://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Archiv/2013.aspx) Za následek nízké úrovně mezd v odvětví ubytování, stravování a pohostinství můţeme povaţovat skutečnost, ţe obsluhující personál dostává vedle mzdy také spropitné od hostů. To tvoří podstatnou část jejich výdělku, která se ovšem, je-li placeno hotovostně, nedaní ani se z něho obvykle neodvádí odvody na zdravotní a sociální pojištění.

9.2

Průměrný evidenční počet zaměstnanců

Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci,

kteří

jsou

v

pracovním,

sluţebním

nebo

členském

poměru

k zaměstnavateli tedy v pracovním poměru. Průměrný počet za měsíc se počítá jako součet počtu fyzických osob v jednotlivých dnech měsíce, který se dělí plným počtem všech kalendářních dnů příslušného měsíce. Následně si stejným způsobem jako průměrných hrubých mezd v podkapitole č.9.1 uvedeme tabulky, které zobrazují průměrné evidenční počty zaměstnanců podle sledovaných regionů.

48

Tabulka č. 17. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v České republice podle odvětví CZ-NACE ve fyzických osobách Průměrný evidenční počet zaměstnanců v České republice podle odvětví CZNACE ve fyzických osobách (v tis.) Česká republika 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Odvětví celkem I - Ubytování, stravování a pohostinství

4 172,0 3 955,2 3 920,2 3 916,6 3 920,4 3 902,2 124,2

125,5

118,8

120,4

120,7

114,9

Zdroj: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&verze=1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&skupId=851&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_n ull_null_&katalog=30852&pvo=MZD04-E&zo=N&pvo=MZD04-E&str=v322

V tabulce č. 17 můţeme sledovat vývoj průměrného evidenčního počtu zaměstnanců podle odvětví v České republice. Tabulka č. 18. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v Hlavním městě Praze podle odvětví CZ-NACE ve fyzických osobách. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v Hlavním městě Praze podle odvětví CZNACE ve fyzických osobách (v tis.) Hlavní město Praha 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Odvětví celkem I - Ubytování, stravování a pohostinství

832,5

771,7

776,9

765,7

778,3

791,9

39

37,2

36,2

37

39,6

40,3

Zdroj: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&verze=1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&skupId=851&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_n ull_null_&katalog=30852&pvo=MZD04-E&zo=N&pvo=MZD04-E&str=v325

V České republice v odvětví celkem se počet zaměstnanců udrţoval ve stabilním počtu, pouze v roce 2009 můţeme zaznamenat jeho větší pokles. V sekci I došlo naopak v roce 2009 k lehkému růstu počtu zaměstnanců, v letech 2010 a 2013 došlo k poklesu. Tabulka č. 18 vyobrazuje průměrný evidenční počet zaměstnanců v Hlavním městě Praze. Nejvyšší změna nastala opět v roce 2009, došlo k výraznému poklesu evidenčního počtu zaměstnanců v odvětví celkem. V dalších letech počet postupně rostl. V sekci se do poloviny sledovaného období, roku 2011, počet sniţoval, následně opět postupně rostl.

49

Tabulka č. 19. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v Libereckém kraji podle odvětví CZ-NACE ve fyzických osobách Průměrný evidenční počet zaměstnanců v Libereckém kraji podle odvětví CZNACE ve fyzických osobách (v tis.) Liberecký kraj 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Odvětví celkem I - Ubytování, stravování a pohostinství

156,4

143,8

143,6

140,4

142,6

141,8

4

4,1

3,9

3,7

3,5

3,1

Zdroj: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&verze=1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&skupId=851&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_n ull_null_&katalog=30852&pvo=MZD04-E&zo=N&pvo=MZD04

Tabulka č. 19 znázorňuje, jak se vyvíjel evidenční počet zaměstnanců v Libereckém kraji. Stejně jako u celorepublikového průměru i Hlavního města Prahy došlo v roce 2009 k výraznému sníţení počtu zaměstnanců, které pokračovalo do roku 2011, kdy došlo opět k nárůstu. V sekci I se počty sniţovaly od roku 2011 do konce roku 2013 Graf č. 12. Průměrný evidenční počet zaměstnanců celkem v odvětví CZ-NACE

Průměrný evidenční počet zaměstnanců celkem v odvětví CZ-NACE (v tis. fyzických osob) 5,000.0 4,172.0 4,000.0

3,955.2

3,920.2

3,916.6

3,920.4

3,902.2

3,000.0 2,000.0 1,000.0 0.0

832.5 156.4 2008

771.7 143.8 2009

Česká republika

776.9 143.6 2010

765.7 140.4 2011

Hlavní město Praha

778.3 142.6 2012

791.9 141.8 2013

Liberecký kraj

Zdroj: Vlastní, tabulky č. 17 – 19

Ve výše uvedeném grafu č. 12 a grafu č. 13 sledujeme porovnání průměrného evidenčního počtu zaměstnanců v odvětví celkem a v sekci I ve sledovaných regionech a České republice. Evidenční počet zaměstnanců v sekci I zřejmě nesouvisí se stavem zaměstnaných v celém hospodářství. Výraznější poklesy ani přírůstky v národním hospodářství nejsou kopírovány poklesy a přírůstky zaměstnanců v sekci I.

50

Společným jevem jsou poklesy počtu zaměstnanců v odvětvích celkem v roce 2009, kdy jak jsem zmínila jiţ v podkapitole č. 3.1, došlo k promítnutí důsledků globální ekonomické krize, kdy došlo k velkému poklesu počtu pracovních míst. Graf č. 13. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v odvětví I - Ubytování, stravování a pohostinství CZ-NACE

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v odvětví I - Ubytování, stravování a pohostinství CZ-NACE (v tis. fyzických osob) 150.0 100.0 50.0

125.5

124.2 39.0 4.0

118.8

37.2 4.1

120.4 37.0 3.7

36.2 3.9

120.7 39.6 3.5

114.9 40.3 3.1

0.0 2008

2009 Česká republika

2010

2011

Hlavní město Praha

2012

2013

Liberecký kraj

Zdroj: Vlastní, tabulky č. 17 - 19

Na grafu výše, č. 13 sledujeme porovnání průměrného evidenčního počtu zaměstnanců v sekci I ve sledovaných regionech a České republice. V tabulce č. 20 se podíváme na některé údaje o ubytování, stravování a pohostinství v letech 2008 aţ 2013. Lze zde sledovat vývoj počtu aktivních podniků, počet zaměstnaných a celkové výnosy. Je zde patrný pokles počtu aktivních podniků v roce 2011 a 2013. U průměrného počtu zaměstnaných fyzických osob sledujeme v roce 2010 oproti předešlému roku výraznější pokles, který přetrvával aţ do konce sledovaného období, přičemţ se průměrná mzda u těchto osob vyvíjela, kromě poklesu v roce 2009, kladně. Celkové výnosy se spíše sniţovaly, pouze v roce 2011 nastal vzrůst a jejich výše za celé období nedosáhla částky v počátečním období roku 2008, kdy byla nejvyšší.

51

Tabulka č. 20. Vybrané údaje o ubytování, stravování a pohostinství Vybrané údaje o ubytování, stravování a pohostinství (podle CZ-NACE 55 a 56)

Počet aktivních podniků Počet zaměstnaných celkem ve fyz. os. průměrný evidenční z počet zaměstnanců toho ve fyz. os průměrná hrubá měsíční mzda na 1 fyz. os. Výnosy celkem z trţby celkem toho výkony vč. obchodní marţe

2008

2009

2010

2011

2012

2013

57 561

60 349

60 904

60 547

60 501

58 866

16 430 175 753 169 227 168 030 168 801 161 349 122 255 127 008 119 284 117 414 116 579 110 878 11 956

11 454

12 060

12 238

12 494

12 858

148 089 144 165 136 156 135 728 135 249 133 425 137 742 132 593 126 613 128 556 125 636 124 635 123 230 118 941 114 475 115 938 113 744 114 684

Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/1-malavfucr_b

52

Návrhová část Odměňování jako součást strategického řízení lidských zdrojů, jehoţ cílem je zejména zabezpečit dlouhodobou úspěšnost a konkurenceschopnost organizace, by mělo korespondovat s cílem podniku, jeho hodnotami a potřebami a motivovat zaměstnance. Zároveň pomáhá udrţovat oddanost a angaţovanost zaměstnanců a podporovat jejich výkon. V oblasti sluţeb je zaměstnanost hlavním determinantem úspěchu podniku. Mezi faktory odměňování patří kultura organizace, konkurence, demografické okolnosti, zaměstnanost, míra globalizace a další. Soustavu odměňování ve sledovaném odvětví ubytování, stravování a pohostinství tvoří často časová mzda, podíl na zisku podniku a spropitné. Odvětví provází vysoká fluktuace spojená s nedostatečnými ohodnocením, sezónností, neuspokojivým vzděláváním. Řešení by mohlo být zlepšení forem odměňování, kdy by zaměstnanci v oboru hotelnictví, dostávali vyšší mzdy a např. lidé zaměstnaní na pozici číšníka by tak nebyli závislí na spropitném či provizi. To by je motivovalo k loajalitě i lepším výkonům. Je potřeba sníţit podíl šedé ekonomiky v oboru, danit příjmy a nezaměstnávat na černo (nehlášená práce). Zaměstnanci v oboru mají ve všech regionech i v celé republice nejniţší mzdy, nad hranicí minimální mzdy, odvody na jejich sociální a zdravotní pojištění jsou tedy velmi nízké, navíc mnohdy nemají proplácenou dovolenou. Zaměstnanci by měli být ohodnoceni také příplatky za práci přesčas, práci o víkendu na svátky. Další moţností, mimo zvýšení mzdy zaměstnanců, jsou jiné formy motivace. Pracovníci v oboru ubytování, stravování a pohostinství by mohli být odměňováni prostřednictvím osobního ohodnocení na základě svých pracovních výsledků, nebo dostávat finanční příspěvky, cenová zvýhodnění či příspěvky na penzijní připojištění. Důleţité je motivovat zaměstnance dle individuálního spektra jejich potřeb, proto by motivační systémy podle potřeb a poţadavků měly být pro jednotlivé úseky v podniku rozdílné.

53

Závěr Cílem této práce bylo zjistit, jak se vyvíjely mzdy v Praze a Libereckém kraji. Kvůli časovému posunu, s nímţ jsou na Českém statistickém úřadu dostupná potřebná data, jsem se zaměřila na období mezi lety 2008 aţ 2013. Na samotném začátku práce se zabývám významným nástrojem řízení organizace, odměňováním. Podstatná je zejména jeho úloha motivace zaměstnanců, která se projevuje v pracovní výkonnosti zaměstnance. Odměňování zaměstnanců je cílem strategického řízení organizace důleţitý pro její dlouhodobý vývoj a úspěch. Přístupy organizací k odměňování se mohou lišit v závislosti na druhu podnikání a v neposlední řadě také na prostředí, ve kterém se nachází. Strategie odměňování by měla být v souladu se záměrem a hodnotami organizace. V další části práce charakterizuji jednotlivé regiony. Praha a Liberecký kraj jsou nejmenšími kraji České republiky. Liberecký kraj, co se týče rozlohy, zabírá šestinásobek plochy hlavního města v České republice, avšak v Praze je téměř trojnásobný počet obyvatel. Oba kraje jsou turisticky zajímavými a hojně navštěvovanými regiony s rozvinutým cestovním ruchem. Po určení zdrojů, z nichţ mezi hlavní patří Český statistický úřad, jsem definovala související statistické klasifikace. Pro srovnávání jevů a procesů jsou nezbytné. Statistická data jsou v nich utříděna tak, abychom je dle vybraných charakteristik mohli mezi sebou srovnávat. Problémem, se kterým se v oboru ubytování, stravování a pohostinství často setkáváme, je otázka šedé ekonomiky. Kvůli tomuto nepříznivému jevu, jsou mzdy ve zmíněném odvětví registrovány jako nejniţší mzdy v celém národním hospodářství. Důvodem můţe být to, ţe zaměstnanci dosahují části svého výdělku přijatým spropitným, i to ţe na tento obor má významný vliv sezónnost a další proměnlivé jevy. Neodmyslitelná součást většiny lidí, mzda, se v regionech velmi liší. Zatímco v Praze byla medián hrubé mzdy na úrovni 27,5 tisíc, v Libereckém kraji dosahoval pouze na částku 21,2 tisíce. Ještě výraznější rozdíl se projevil v závislosti na odvětvích. V sekci I představoval medián hrubé měsíční mzdy 11,8 tisíc Kč, a tato suma byla v sekcích celorepublikově nejniţší. Myslím si, ţe důvodem takto nízké úrovně mezd je 54

především to, ţe mnoho zaměstnanců v odvětví dostává spropitné, ale i to ţe se část výdělků vůbec nedaní. Počet ubytovacích zařízení v obou sledovaných krajích je srovnatelný, nicméně v Praze jsme v roce 2013 mohli nalézt více neţ čtyřnásobek ubytovacích zařízení v kategoriích hotel, motel a botel s klasifikací od tří do pěti hvězdiček. Znamená tedy, ţe v Praze je mnohem větší počet luxusních ubytovacích zařízení. Skladba personálů v regionu Hlavní město Praha a v Libereckém kraji se bude lišit. Zatímco v Praze se nacházejí zejména hotely vyšších tříd od tří do pěti hvězdiček, zaměstnanci by měli být vyučení a kvalifikovaní, v Libereckém kraji nalezneme větší počet rodinných podniků, kde se pozice spíše slučují. Počet hostů se v obou krajích vyvíjel velmi podobně, u obou regionů sledujeme vysoký význam zejména turistů. Na oba se v roce 2009 regiony promítla se zpoţděním světová krize. V obou regionech se postupně sniţoval počet ubytovacích zařízení, na konci období jejich mnoţství opět vzrostlo. Na analýzu stavu cestovního ruchu navazuji v následující části práce srovnáváním mezd ve vybraných regionech. V Praze se v národním hospodářství počet zaměstnaných lidí pohyboval, ale za celé období se téměř nezměnil. V sekci I byl rozdíl mnohem větší, za sledované období ubylo 7,5 tisíce zaměstnanců. V Libereckém kraji počet zaměstnaných spíše klesal, pouze v roce 2010 byl zaregistrován jejich nárůst, coţ se ale nevyváţilo jejich předešlý pokles a v roce 2012 bylo v kraji zaměstnáno o 6 tisíc osob méně. V sekci naopak na konci roku 2012 zaměstnanců oproti počátečnímu období přibylo, v sekci pracovalo o více neţ 2 tisíce osob více. Podle mého názoru, tomuto vývoji daly takovýto spád opět následky hospodářské krize. V roce 2008 na oblast ještě neměly vliv, ačkoli se na trh práce promítly se zpoţděním a proto počet pracovníků v následujícím období poklesl. Na vývoj oblastí mají vliv i další události, v Libereckém kraji to můţe být například konání sportovních zimních akcí, lyţařská sezona a další. Bohuţel k dispozici nemáme čtvrtletní statistiky, proto je sloţité odhadovat jejich vliv na vývoj odvětví. Vývoj mezd v obou krajích vyústil v jejich nárůst, jak z celohospodářského hlediska, tak i ve sledované sekci I. V Praze se mzdy nejvíce zvedly v roce 2009, v odvětví ubytování, pohostinství a stravování aţ o rok později. V Libereckém kraji

55

mzda vzrůstala stabilně, v sekci I se objevili dva poklesy, první v roce 2009 a druhý v roce 2012. Díky tomu se mzda v odvětví zvýšila oproti roku 2012 pouze o 505 Kč. S vyplacenými mzdami májí jasnou souvislost trţby, v poslední tabulce vidíme, jak se vývoj trţeb měnil. Při bliţším srovnání odpovídá průměrným mzdám. Nejvyšší trţby i mzdy byly zaregistrovány v roce 2011. Na závěr mohu konstatovat, ţe souvislosti mezi vývojem mezd a vývojem v dalších sociálních a ekonomických oblastech národního hospodářství existují souvislosti, a lze je nalézt poměrně snadno. Je však zapotřebí, abychom věděli, v jakém kontextu a jaké faktory hledáme.

56

Zdroje 1.

ABBOT, Lewis F., Theories of the Labour Market and Employment. 2010, 2nd Revised edition, Manchester, U. K. Industrial Systems Research. 124 p. ISBN 978-0906321485

2.

ARMSTRONG, Michael. Odměňování pracovníků. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 442 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2890-2.

3.

ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy: 10. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3.

4.

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Řízení lidských zdrojů. Vyd. 1. v Praze: C. H. Beck, 2012, XXVI, 559 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-347-9.

5.

HORNER, Susan. Cestovní ruch, ubytování a stravování, vyuţití volného času: [aplikovaný marketing sluţeb]. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, c2003, 486 s. Expert (Grada). ISBN 80-247-0202-9.

6.

KOCIÁNOVÁ, Renata. Personální činnosti a metody personální práce: [aplikovaný marketing sluţeb]. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2010, 215 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2497-3.

7.

KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu: [aplikovaný marketing sluţeb]. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4603-6.

8.

Maslow, A. H.: O psychologii bytí. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-2620618-7

9.

KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a středních firmách. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 261 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-22023.

10.

MAZOUCH, Petr a Jakub FISCHER. Lidský kapitál: měření, souvislosti, prognózy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xx, 116 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-380-6.

11.

VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing sluţeb: efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 232 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-247-2721-9.

12.

ŢUFAN, Jan. Moderní personalistika ve sluţbách: [aplikovaný marketing sluţeb]. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 164 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-7357-947-0.

57

Internetové zdroje 1.

http://portal.uur.cz/spravni-usporadani-cr-organy-uzemniho-planovani/nuts.asp

2.

http://www.nace.cz/sekce-i-ubytovani-stravovani-a-pohostinstvi

3.

http://byznys.lidovky.cz/cisnici-delaji-za-malo-nebo-nacerno-stat-prijde-omiliardy-pme-/statni-pokladna.aspx?c=A110407_202218_statni-pokladna_ter

4.

http://www.penize.cz/zamestnani/258678-cerna-prace-buji-v-hospodach

5.

http://www.spcr.cz/pro-media/tiskove-zpravy/8018-eda-ekonomika-v-r-stale-unikapes-600-miliard-k

6.

http://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Archiv/2013.aspx

7.

https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/16935388+310313166.pdf/1fd51 7ed-a17b-46d3-b432-841d07682699?version=1.0

8.

Strukturální mzdová statistika: Průměrné hrubé měsíční mzdy podle klasifikace zaměstnání – mezikrajské srovnání, dostupné na: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystupobjekt&pvoch=&pvo=MZD08&zo=N&vyhltext=&krok=5&z=T&f=TABULKA& verze=1&nahled=N&sp=N&nuid=&zs=&skupId=&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_n ull_null_&katalog=30852&c=v44__RP2014&&str=v52&rouska=true&clsp=null# w=http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU6171PU_KR &vo=tabulka&kapitola_id=653

9.

https://www.czso.cz/csu/czso/statisticka-rocenka-libereckeho-kraje-2014vp36ww311t

10. https://www.czso.cz/csu/czso/statisticka-rocenka-hl-m-prahy-2014-xv0g4bnhfc 11. Měsíční zjišťování SP1-12, kód OBU02-C/2 - Indexy trţeb bez DPH v ubytování a stravování, dostupné na: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=OBU02C&zo=N&z=T&f=TABULKA&verze=1&nahled=N&sp=N&skupId=1352&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_null _&katalog=31029&pvo=OBU02-C&str=v539&c=v3__RP2014

58

Seznam tabulek Tabulka č. 1

Vývoj minimální mzdy ze zákona v ČR

Tabulka č. 2

Míra nezaměstnanosti podle regionů a krajů v letech 2008 - 2012

Tabulka č. 3

Míra ekonomické aktivity podle regionů soudrţnosti a krajů v letech 2008 - 2012

Tabulka č. 4

Zaměstnanost v NH podle regionů soudrţnosti a krajů v sekci I v letech 2008 - 2012

Tabulka č. 5

Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v Praze a Libereckém kraji v roce 2013

Tabulka č. 6

Vybrané údaje o cestovním ruchu v Praze mezi léty 2008 – 2012

Tabulka č. 7

Vybrané údaje o cestovním ruchu v Libereckém kraji mezi léty 2008 – 2012

Tabulka č. 8

Vybraná povolání dle Národní soustavy povolání v oblasti pohostinství, gastronomie, cestovní ruch a jejich kvalifikační úroveň

Tabulka č. 9

Kategorie Sekce I dle klasifikace CZ-NACE

Tabulka č. 10

Vztah mezi hlavními třídami a úrovněmi dovedností v klasifikaci CZISC

Tabulka č. 11

Objem šedé ekonomiky v poměru k celkovému HDP v ČR v letech 2008 - 2013

Tabulka č. 12

Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v České republice podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013

Tabulka č. 13

Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v Hlavním městě Praze podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013

Tabulka č. 14

Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v Libereckém kraji podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013

Tabulka č. 15

Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd CZ-ISCO v Praze a Libereckém kraji v roce 2014

59

Tabulka č. 16

Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd - mezikrajské srovnání v roce 2014

Tabulka č. 17

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v České republice podle odvětví CZ-NACE ve fyzických osobách

Tabulka č. 18

Průměrný evidenční počet zaměstnanců podle odvětví CZ-NACE ve fyzických osobách

Tabulka č. 19

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v Libereckém kraji podle odvětví CZ-NACE ve fyzických osobách

Tabulka č. 20

Vybrané údaje o ubytování, stravování a pohostinství

Seznam obrázků Obrázek č. 1

Sloţky celkové mzdy

Obrázek č. 2

Maslowova pyramida potřeb

Seznam grafů Graf č. 1

Zaměstnanost v sekci I v Praze a Libereckém kraji v národním hospodářství v letech 2008 - 2012

Graf č. 2

Hromadná ubytovací zařízení a pokoje v Praze a Libereckém kraji mezi lety 2008 - 2012

Graf č. 3

Hosté v Praze v letech 2008 - 2012

Graf č. 4

Hosté v Libereckém kraji v letech 2008 – 2012

Graf č. 5

Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v České republice podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013

Graf č. 6

Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v Hlavním městě Praze podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 -2013

Graf č. 7

Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích v Libereckém kraji podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013

60

Graf č. 8

Meziroční změna průměrné hrubé měsíční mzdy v odvětví celkem ve sledovaných regionech podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 – 2013

Graf č. 9

Meziroční změna průměrné hrubé měsíční mzdy v sekci I ve sledovaných regionech podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 – 2013

Graf č. 10

Průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 – 2013

Graf č. 11

Průměrné hrubé měsíční mzdy v sekci I podle CZ-NACE na fyzické osoby v letech 2008 - 2013

Graf č. 12

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v odvětví I - Ubytování, stravování a pohostinství CZ-NACE

Graf č. 13

Průměrný evidenční počet zaměstnanců celkem v odvětví CZ-NACE

61