VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Kristýna Bachtíková
Vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích
Bakalářská práce
2015
Vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích
Bakalářská práce
Kristýna Bachtíková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.
Katedra hotelnictví
Studijní obor:
Hotelnictví
Vedoucí bakalářské práce:
RNDr. Jan Žufan, PhD., MBA
Datum odevzdání bakalářské práce:
23. 04. 2015
Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail:
[email protected]
Praha 2015
Bachelor’s Dissertation
Selected problems of personal management in hotels and restaurants
Kristýna Bachtíková
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.
Department of Hotel Management
Major:
Hotel Management
Thesis Advisor:
RNDr. Jan Žufan, PhD., MBA
Date of Submission:
23. 04. 2015
Date of Thesis Defense: E-mail:
[email protected]
Prague 2015
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové
v Praze 8, spol. s r. o.
_________________
Kristýna Bachtíková
V Praze dne _________________
Poděkování Děkuji panu PhDr. Janu Žufanovi za připomínky a cenné rady během konzultací, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce a své rodině za veškerou jejich podporu.
Abstrakt BACHTÍKOVÁ, Kristýna. Téma. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Celkový počet stran: 42 Tématem této bakalářské práce je odměňování pracovníků v hotelech a restauracích ve vybraných regionech České republiky. Konktrétně se jedná o statistické srovnání mezd v Praze a Libereckém kraji. Hlavním cílem je porovnat mzdy v těchto dvou regionech a podívat se na jejich vývoj v období mezi lety 2008 – 2012. V úvodu se zaměřím na pojmy, jež úzce souvisejí s tématem práce a jejich vysvětlení je důležité pro vypracování práce a rovněž pro pochopení metodiky klasifikace jednotlivých odvětví i územních jednotek pro národní srovnání. Následuje statistická charakteristika regionů. Dále se zabývám samotným srovnáním mezd a hledáním souvislostí či odlišností mezi jednotlivými regiony. Závěrečná část práce řeší otázku, jak se v daném období vyvíjely mzdy ve sledovaných regionech a snaží se nalézt důvody, které tomuto vývoji předcházely.
Klíčová slova: Trh práce, odměňování, zaměstnanci, služby, ubytování, pohostinství, stravování, klasifikace odvětvových činností, klasifikace územních jednotek, národní hospodářství
Abstract BACHTÍKOVÁ, Kristýna. Topic. [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague: 2015. Total number of pages: 42
The topic of this thesis is the remuneration of employees in hotels and restaurants in selected regions of the Czech Republic. It is a statistical comparison of wages in Prague and Liberec Region. The main goal is to compare wages in these two regions and look at their development in the period between years 2008 - 2012. In the beginning, I will focus on concepts that are closely related to the topic of work and their explanation is important for the development work and also to understand the methodology of classification sectoral and territorial units for national comparisons. Following statistical characteristic regions. I also deal with the actual comparison of wages and finding connections between different regions. The final part addresses the question of how will be developed over the period wages in selected regions and tries to identify the reasons that preceded this development.
Key words: Labor market, remuneration , staff , facilities, accommodation, hospitality, classification of industrial activities , classification of territorial units , national economy
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1.
2.
3.
4.
Charakteristika vybraných regionů .......................................................................... 12 1.1.
Praha ................................................................................................................. 12
1.2.
Liberecký kraj .................................................................................................. 12
Zdroje statistických údajů........................................................................................ 13 2.1.
Český statistický úřad ...................................................................................... 13
2.2.
Výběrové šetření pracovních sil ....................................................................... 13
Statistické klasifikace .............................................................................................. 13 3.1.
Klasifikace územních statistických jednotek NUTS ........................................ 14
3.2.
Ekonomické činnosti NACE ............................................................................ 15
3.3.
Klasifikace CZ-ISCO ....................................................................................... 16
3.4.
Klasifikace ubytovacích zařízení ..................................................................... 17
Odměňování ............................................................................................................ 17 4.1.
Řízení odměňování pracovníků........................................................................ 18
4.2.
Celková odměna ............................................................................................... 20
5.
Šedá ekonomika....................................................................................................... 21
6.
Mzda ........................................................................................................................ 22 6.1.
Vymezení pojmu mzda v zákoníku práce ........................................................ 24
6.2.
Vymezení základním pojmů týkající se mzdy ................................................. 24
6.2.1.
Hrubá mzda .................................................................................................. 24
6.2.2.
Průměrná hrubá mzda ................................................................................... 24
6.3. 7.
8.
9.
Minimální mzda ............................................................................................... 25
Trh práce .................................................................................................................. 25 7.1.
Charakteristika trhu práce v České republice................................................... 26
7.2.
Míra nezaměstnanosti....................................................................................... 27
7.3.
Míra ekonomické aktivity ................................................................................ 28
Cestovní ruch ........................................................................................................... 29 8.1.
Ubytovací a stravovací služby ......................................................................... 29
8.2.
Vybrané údaje o cestovním ruchu v Praze a Libereckém kraji ........................ 30
8.2.1.
Cestovní ruch v Praze ................................................................................... 31
8.2.2.
Cestovní ruch v Libereckém kraji ................................................................ 32
Analýza mezd ve vybraných regionech ................................................................... 32
9.1.
Zaměstnaní v NH ............................................................................................. 32
9.2.
Průměrné hrubé měsíční mzdy ......................................................................... 34
9.3.
Indexy tržeb v ubytování stravování a pohostinství ......................................... 36
Závěr ............................................................................................................................... 37 Zdroje .............................................................................................................................. 40 Seznam tabulek ............................................................................................................... 42
Úvod Tématem, které jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila, jsou vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích. V práci se zaměřím na problematiku odměňování pracovníků hotelů a restaurací ve vybraných regionech, konkrétně v Praze a Libereckém kraji. Tyto dva regiony jsem si vybrala proto, že původem pocházím z města Jablonec nad Nisou, jež je druhým největším městem Libereckého kraje. Zajímá mě rozdíl ve mzdách ve srovnání s hlavním městem České republiky. Předpokladem je, že v Praze budou mzdy vyšší z důvodu vyšší kvality služeb a vetší náročnosti na náklady poskytování služeb. Odměňování pracovníků patří k jedné z několika klíčových činností v personální strategii podniku. Pracovníci jsou pro podnik hlavním a zásadním nositelem úspěchu, ačkoliv si to mnoho vlastníků a manažerů neuvědomuje, či uvědomuje, ale nevěnuje svým zaměstnancům dostatečnou pozornost. Mzdová politika firem se vyvíjí v podmínkách trhu na základě produktivity práce se zhodnocením firemních cílů, které by
měly
mít
dlouhodobější
orientaci,
a nákladovým
možnostem
podniku.
Zaměstnavatelé používají odměňování jako nástroj motivace a stabilizace pracovníků. Trh práce je místem, kde se střetává nabídka výrobního faktoru práce s poptávkou po něm. Je ovlivňován zejména produktivní složkou obyvatelstva, která je potenciálem pracovní síly. Pracovní trh v sektoru hotelů a restaurací je specifický velmi vysokým podílem lidské práce ve spojení s dynamikou cestovního ruchu. Toto odvětví je méně než ostatní náročné na znalosti a dovednosti. Objem práce je naopak vyšší na zkrácené a částečné úvazky a to jak v celé ekonomice, tak i ve službách jako celku. V této práci si kladu za cíl porovnat mzdy v jednotlivých regionech a zmapovat jejich vývoj za období mezi léty 2008 až 2012. Tento časový posun má své opodstatnění vzhledem k tomu, že data se standardně publikují buď za kraje, nebo za odvětví v celé ČR. Statistické třídění kraj na odvětví je dostupné až s větším zpožděním po zpracování ročních výkazů. V tento moment jsou v nejnovějších ročenkách, tj. z roku 2014, k dispozici v takovém třídění data za rok 2012.
10
V první části své bakalářské práce se zaměřím charakteristiku regionů. Dále se zaměřím na zdroje, ze kterých budu pro potřeby bakalářské práce potřebná data čerpat a na koncepce klasifikace ekonomických činností, mezi něž se řadí i oblast hotelů a restaurací. Neméně důležité je také určení územních celků, v této práci zejména proto, abychom mezi sebou mohli porovnat jednotlivé územně správní jednotky. Za důležité považuji vymezení pojmu mzdy a souvisejících pojmů, jako je např. minimální mzda. Další část obsahuje samotné srovnávání obou regionů, zhodnocení jejich trhů práce a mezd dle různých ekonomických i demografických charakteristik. V závěru se snažím odpovědět na otázku, jak se mzdy vyvíjely a co tomuto vývoji předcházelo, neboť ekonomická situace a globalizace mají výrazný vliv na odvětví hotelů a restaurací. S vyšším disponibilním důchodem lidé více utrácejí za cestování a více se stravují v restauracích a naopak.
11
1. Charakteristika vybraných regionů 1.1.
Praha
Praha se nachází ve střední části České vysočiny. Jako hlavní město a hospodářské centrum České republiky je Praha vysoce ekonomicky vyspělým regionem s výsadním postavením a vysokou životní úrovní. Praze nelze upřít také význam ve vztazích s okolními státy střední Evropy. Se svou plochou 496 km2, která zabírá pouhých 0,6 procent republiky, je největším městem státu. Je správním centrem Středočeského kraje, v němž je umístěna, avšak je samostatným krajem. Počtem obyvatel 1 243 201 k 31. 12. 2013 představovala necelých 12 % státu. Praha je významnou metropolí a dopravní křižovatkou, jež patří mezi nejnavštěvovanější města světa. Podle agentury CzechTurism přijíždí 60 procent turistů pouze do Prahy. Praze dominuje unikátní historické jádro s množstvím památek, zahrad, významných budov a kulturních středisek, které je zapsáno na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
1.2.
Liberecký kraj
Liberecký kraj se rozkládá na severu našeho státu při hranicích se Spolkovou republikou Německo a Polskem. Tento kraj je druhým územně nejmenším krajem po Praze a se svou rozlohou 3 136 km2 tvoří čtyři procenta území České republiky. K 31. 12. 2013 bylo v Libereckém kraji evidováno 438 609 obyvatel, to jsou 4,2 % obyvatel státu. Liberecký kraj je zajímavým turistickým regionem, který oplývá širokou škálou přírodních ekosystémů, s vysokou koncentrací chráněných území. V kraji se nachází pět chráněných krajinných oblastí, osm národních přírodních rezervací, devět národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací a 71 přírodních památek. Historicky kulturní tradice kraje je rovněž bohatá.
12
2. Zdroje statistických údajů V této práci se zaměřuji zejména na statistické srovnání údajů, proto budu nejvíce využívat zdroj statistických dat, jímž je Český statistický úřad. Dalším zdrojem je výběrové šetření pracovních sil, které pod záštitou Českého statistického úřadu pracuje na získávání informací o situaci na trhu práce.
2.1.
Český statistický úřad
Nejvýznamnějším zdrojem pro účely srovnání statistických dat je jednoznačně Český statistický úřad. Tento úřad je ústředním orgánem státní správy České republiky a mezi jeho hlavní činnosti patří zabezpečování a koordinace získávání, zpracování a zveřejňování údajů.
2.2.
Výběrové šetření pracovních sil
Výběrové šetření pracovních sil je průzkum prováděný od roku 1992 Českým statistickým úřadem s cílem získání pravidelných informací o trhu práce, který je založen na náhodném statistickém výběru bytů. Předmětem šetření jsou všechny osoby, jež bydlí v bytových domácnostech a které oslovují pracovníci Českého statistického úřadu. Výběrové šetření pracovních sil doplňuje informace Ministerstva práce a sociálních věcí o vývoji ekonomických, demografických a sociálních událostech v jednotlivých krajích České republiky.
3. Statistické klasifikace Statistická klasifikace představuje strukturu uspořádaných ekonomických, sociálních nebo demografických jevů a procesů. Jevy a procesy jsou utříděny do struktur a navazují na sebe hierarchicky od nadřazených obecných k detailním podřízeným jevům a procesům. Člení se do tříd a podtříd, skupin a podskupin, oddílů a pododdílů.
13
Klasifikace jsou závazné jak pro orgány vykonávající státní statistickou službu, tak pro zpravodajské jednotky, které poskytují údaje pro statistická zjišťování prováděná státní statistickou službou. Klasifikace, které spravuje Český statistický úřad, jsou součástí systému mezinárodního systému klasifikací, který tvoří rámec pro statistická data na úrovni Evropské unie a na vyšších úrovních je srovnatelný i se světovými statistikami.
3.1.
Klasifikace územních statistických jednotek NUTS
Nomenklatura územních statistických jednotek je akronym a zároveň i název pro klasifikace vytvořené statistickým úřadem Evropské unie za účelem srovnatelnosti územně správních jednotek Evropské unie. Klasifikace NUTS je dle portálu územního plánování určena především pro:
shromažďování, zpracování a harmonizaci regionálních statistik EU,
sociálně-ekonomické analýzy regionů,
vymezení regionální politiky EU.
(http://portal.uur.cz/spravni-usporadani-cr-organy-uzemniho-planovani/nuts.asp) Regionální členění NUTS dělí každý členský stát Evropské unie do tří úrovní statistických jednotek dle počtu obyvatel. Hlavní úrovně jsou NUTS1, NUTS2 a NUTS3. V České republice je pro statistická srovnání ekonomické a sociální situace pro potřeby Eurostatu ve vztahu k Evropské unii zavedena klasifikace CZ-NUTS. Jednotlivé úrovně jsou číslovány od 0 do 3, přičemž úroveň označená nulou zahrnuje celou republiku, úroveň označená jedničkou území (republiky), dvojkou region a posední úroveň označuje kraje. Regiony (tzv. regiony soudržnosti úrovně NUTS2) byly zřízeny zejména pro účely efektivního získávání prostředků fondů Evropské unie. Vznikly tak územněsprávní celky s počtem obyvatel od 800 tisíc do třech milionů, které se skládají z jednoho či více z celkových čtrnácti krajů a v České republice jich je celkem osm.
14
Jelikož nejmenší jednotkou tohoto rozčlenění jsou kraje, využívá se další klasifikace, jež doplňuje statistickou soustavu NUTS o jednotky s nižší úrovní. Jedná se o klasifikaci LAU, což je zkratka Local administrative unit, tedy místní správní jednotka. Dříve označované NUTS4 pro okresy a NUTS5 pro obce jsou nyní LAU1 a LAU2. V práci tedy budu srovnávat region Praha, jež je statistickou oblastí úrovně NUTS2 s Libereckým krajem na úrovni NUTS3. Hlavní město Praha je v rámci statistického členění rovněž krajem (území Praha - NUTS2, hl. m. Praha - NUTS3).
3.2.
Ekonomické činnosti NACE
Další klasifikací nezbytnou pro potřeby této práce je klasifikace NACE. Jde o uspořádání jednotlivých ekonomických činností do dvaceti jedna hierarchicky seřazených sekcí označených písmeny A až U, jež obsahují další kategorie, oddíly, skupiny a třídy. Tuto statistickou klasifikaci využívají státy Evropské unie od roku 1970, čímž je umožněno srovnávat členské státy mezi sebou. Český statistický úřad ji zavedl s účinností od 1. ledna 2008 a nahradil jí dosavadní klasifikaci ekonomických činností OKEČ. V této práci budu srovnávat výstupy ekonomických činností sekce I v jednotlivých územních jednotkách. Následující tabulka ukazuje jednotlivé kategorie, ze kterých se sekce I skládá. Důležité může být i její rozdělení sekce do dvou oddílů – 55 Ubytování a 56 Stravování a pohostinství, které mají podruženy další skupiny a třídy.
15
Tabulka č. 1 Kategorie Sekce I dle klasifikace CZ-NACE Kategorie ‘SEKCE I - UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ’ dle klacifikace CZ-NACE CZ-NACE
Název Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních
56.10
zařízeních
56.21
Poskytování cateringových služeb
56.29
Poskytování ostatních stravovacích služeb
56.29.1
Stravování v závodních kuchyních
56.29.2
Stravování ve školních zařízeních, menzách
56.29.9
Poskytování jiných stravovacích služeb j. n.
56.30
Pohostinství
55.10
Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních
55.10.1
Hotely
55.10.2
Motely, botely
55.10.9
Ostatní podobná ubytovací zařízení
55.20
Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování
55.30
Kempy a tábořiště
55.90
Ostatní ubytování
55.90.1
Ubytování v zařízených pronájmech
55.90.2 55.90.9
Ubytování ve vysokoškolských kolejích, domovech mládeže Ostatní ubytování j. n.
Zdroj: http://www.nace.cz/sekce-i-ubytovani-stravovani-a-pohostinstvi
3.3.
Klasifikace CZ-ISCO
Klasifikace CZ-ISCO je klasifikace zaměstnání umožňující publikovat data o profesích stojící na dvou stěžejních principech, jimiž jsou druh vykonávané práce a úroveň dovedností. Nahradila původně používanou klasifikaci KZAM-R a je založena na metodických principech mezinárodní klasifikace ISCO-08.
16
CZ-ISCO dělí zaměstnání podle hierarchické struktury, kam jsou zaměstnání zařazena podle hlavních tříd, tříd, skupin a podskupin zaměstnání.
3.4.
Klasifikace ubytovacích zařízení
Sektor cestovního ruchu rozděluje ubytovací zařízení do různých tříd na základě jejich kvality poskytování ubytovacích služeb. Logicky lze s vyšší úrovní klasifikace očekávat také vyšší jakost poskytovaných služeb. Zásady pro zařazování ubytovacích zařízení jsou vybavení, úroveň a druh poskytovaných služeb. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky byla založena pro potřebu zajištění a deklarace kvality a úrovně vybavení ubytovacích zařízení. Je součástí mezinárodního systému Hotelstars Union, který sjednocuje klasifikační parametry zapojených států a je dobrovolná. Umožňuje uspokojit rostoucí poptávku hostů i poskytovatelů hotelových služeb po srozumitelnosti a jednotnosti zařazení provozoven do tříd. Třídy klasifikačního zařazení jsou označeny počtem hvězdiček od jedné do pěti. Kategorizace je proces, při němž dochází ke členění ubytovací zařízení do kategorií. Jednotlivými kategoriemi jsou: hotel, motel, botel, penzion, hotel garni. Mezi ubytovací zařízení řadíme dále chatové osady, turistické ubytovny, kempy atd.
4. Odměňování Jak uvádí Mazouch: „každý jedinec, který se pohybuje na pracovním trhu, disponuje určitou produktivitou, kterou na tomto trhu nabízí, a za tuto pak požaduje určité ohodnocení, které je vyjádřeno mzdou. Zde by měl existovat vztah, že čím vyšší produktivitou jedinec disponuje, tím vyšší pobírá mzdu. Uvedené pojetí trhu práce zdánlivě opomíjí vliv na společnost. Společnost je na produktivitě, resp. na mzdě, kterou jedinec pobírá, zainteresována prostřednictvím daní. Těmi jsou zatíženy jak mzdy samotné, tak i spotřeba, kterou jedinec za mzdu realizuje. Jak jedinec, tak i společnost tedy profitují z vyšší produktivity jedince či skupiny jedinců.“ (Mazouch, s. 28, 2011)
17
Odměňování pracovníků je klíčovým nástrojem personálního řízení podniku. „Z pohledu zaměstnavatele se jedná o nástroj, kterým prosazuje svoji personální strategii a vyjadřuje jím hmotně svoji organizační kulturu. Z pohledu zaměstnance je to pak zpravidla nejdůležitější nástroj jeho motivace.“ (Žufan, s. 95, 2012) Motivaci pracovníků k pracovnímu výkonu můžeme rozdělit na dvě skupiny. Prvním část motivace je motivace vnitřní, při které dochází v momentě, kdy si zaměstnanec uvědomuje zajímavost své práce, za kterou má odpovědnost, při které má možnost využívat své schopnosti a dovednosti a je podporován k růstu a postupu. Druhým dílem je vnější motivace. Ta sestává z odměn nebo i trestů a je tím, čím má být pracovník motivován. Jak ve své knize píše Kociánová: „pro vztah člověka a práce má rozhodující význam míra souladu mezi nároky vykonávané práce a individuálními předpoklady pracovníka, které jsou v různě komplexní podobně vyjádřeny v pracovní způsobilosti, kvalifikaci či kompetencích. Součástí těchto předpokladů jsou jak schopnosti, tak i motivace. To vše se projevuje v optimální výkonnosti pracovníka.“ (Kociánová, s 37, 2010) S nedostatečnou motivací ať už vnitřní, či vnější souvisí i vyšší fluktuace zaměstnanců v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Nejčastějšími důvody mohou být právě nedostatečná motivace, dále potom nedostatečné ohodnocení, fyzické nebo psychické přetížení, omezenost možnosti osobního rozvoje a další.
4.1.
Řízení odměňování pracovníků
Odměňování pracovníků je součástí strategického řízení lidských zdrojů, jakožto přístupu k rozhodování organizace. Podle Armstronga je „hlavním cílem strategického řízení lidských zdrojů vytvářet stanovisko k tomu, jak lze zacházet s důležitými záležitostmi, které se týkají lidí. Umožňuje a usnadňuje to strategická rozhodnutí, která je třeba udělat a která mají významný a dlouhodobý dopad na chování a úspěšnost organizace tím, že zabezpečují, aby organizace měla kvalifikované, oddané a dobře motivované
pracovníky
potřebné
k dosahování
(Armstrong, s. 117, 2007)
18
trvalé
konkurenční
výhody.“
Dosahování strategických cílů organizace napomáhá řízení odměňování pracovníků. Obecným cílem je používat takové procesy, které zajistí, aby byl spravedlivě oceněn příspěvek a hodnota lidí pro organizaci jak v peněžní tak nepeněžní formě odměny. Armstrong ve své knize Odměňování pracovníků formuluje cíle řízení odměňování a jsou jimi: -
odměňovat lidi podle hodnoty, kterou vytvářejí
-
propojovat postupy v odměňování s cíli podniku a podnikání i s hodnotami a potřebami
-
odměňovat správné věci, aby bylo jasné, co je důležité z hlediska chování a výsledků
-
pomáhat získávat a udržovat si potřebné vysoce kvalitní pracovníky
-
motivovat lidi a získávat jejich oddanost a angažovanost
-
vytvářet kulturu vysokého výkonu
(Armstrong, s. 20, 2009) Pracovní místa lze zařazovat do určitých tříd a skupin neboli struktur. V takových strukturách na peněžní mzdu působí tržní sazby a mzdová rozpětí přiřazená dílčím úrovním a zároveň je zde možnost nárůstu mzdy podle pracovního výkonu, schopností a dovedností nebo doby trvání pracovního poměru. Na praxi řízení odměňování působí řada vnitřních faktorů (kultura organizace) a vnější vlastnosti prostředí (konkurence, demografické jevy, zaměstnanost, míra globalizace). V oblasti služeb, kdy se pracovníci stávají nejdůležitějším determinantem úspěšnosti organizace, musí vědět, co se od nich očekává a mít schopnosti a dovednosti, aby mohli tyto splnit. Rozmanitost organizací i prostředí, ve kterých lidé pracují, souvisí s rozmanitostí přístupů k odměňování. Je nezbytné znát strategické cíle podniku a správně pochopit situaci a prostředí, ve kterém se organizace nalézá, tedy i na trhu práce. „Druh podnikání a podniková strategie, tedy kam se organizace ubírá, určuje to, kam by měla směřovat strategie jejího odměňování. Integrace obou strategií, tedy
19
podnikové a strategie odměňování vyúsťuje k efektivnímu naplňování hodnot a záměru podniku.“ (Dvořáková, s. 63, 2012)
4.2.
Celková odměna
Na strategii odměňovaní má vliv jak druh podnikání, tak také pojetí celkové odměny. „Celková odměna propojuje vliv dvou hlavních kategorií odměn: 1) transakční odměny – hmotné, hmatatelné odměny plynoucí z transakce mezi zaměstnavatelem a pracovníky, které se týkají peněžních odměn a zaměstnaneckých výhod, a 2) relační (vztahové) odměny – nehmotné odměny týkající se vzdělávání a rozvoje a zkušeností, zážitků z práce.“ (Armstrong, s. 42, 2009) Armstrong také uvádí tabulku podle koncepce celkové odměny, jejímiž výhodami je bezesporu výraznější dopad na motivaci a loajalitu lidí, pružnost v uspokojení jednotlivých potřeb zaměstnanců i zdokonalení spolupráce v organizaci. Tabulka č. 2. Složky celkové mzdy
Základní mzda
Transakční odměny
Celková v penězích vyjádřitelná (hmotná) odměna
Zásluhová odměna Zaměstnanecké výhody
Celková odměna
Vzdělávání a rozvoj Relační (vztahové) odměny
Nepeněžní vnitřní odměny
Zkušenosti/zážitky z práce
Zdroj: Armstrong, s. 42, 2009
Účelem propojení odměn je co nejvíce vytěžit z důsledku rozsáhlého počtu forem odměňování. Základním principem je v podstatě fakt, že odměnou nejsou pouze finanční prostředky, ale i něco více.
20
5. Šedá ekonomika Mzdy v oboru pohostinství jsou díky profesím, jako jsou číšník či servírka registrovány jako jedny z nejnižších v národním hospodářství. „Mzda je ve skutečnosti troj-složková. První složka se pohybuje v rozsahu 8-10 tisíc korun. Pak je tam druhá složka vyplácená 'bokem', která se odvíjí od zisku provozovny. Třetí složku představuje spropitné. Je závislé na sezoně, tvoří 20 - 50 procent příjmu podle sezony,“ říká Jaroslav Kepka
z poradenské
společnosti
Add
Hospitality
Consulting.
(http://byznys.lidovky.cz/cisnici-delaji-za-malo-nebo-nacerno-stat-prijde-o-miliardypme-/statni-pokladna.aspx?c=A110407_202218_statni-pokladna_ter) V rámci šedé ekonomiky je mnoho lidí v tomto oboru zaměstnáno na černo a část z nich dokonce také současně pobírá dávky pro nezaměstnané. Dalšími problémy jsou úniky DPH, kdy podniky nevykazují skutečné příjmy a dále takzvané přehodnocování, kdy je nahlášena pouze část příjmu. O tomto negativním fenoménu se v současné době často diskutuje a Ministerstvo financí České republiky zvažuje zavedení elektronické evidence, která by pomohla snížit objem nezdaněné práce a nezdaněných příjmů. Fakt, že je stínová ekonomika v ubytování, stravování a pohostinství rozšířena, protože zaměstnavatelé musí často řešit výkyvy v poptávce po službách a tedy i rozdílnou potřebu pracovní síly v závislosti na různých proměnných vlivech jako sezónnost, dovolená a prázdniny, počasí apod. „Právě cestovní ruch patří mezi obory s vysokým podílem sezónních a nárazových prací, které se často řeší brigádně, což může nahrávat právě nelegálnímu zaměstnávání“ říká tisková mluvčí práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. (http://www.penize.cz/zamestnani/258678-cerna-prace-buji-vhospodach) To se samozřejmě promítá ve statistických šetřeních a v tabulkám proto vidíme pouze zdaněné mzdy. V tabulce níže vidíme, že objem šedé ekonomiky se v České republice od roku 2008 do roku 2012 snížil o dvě miliardy korun českých, což je pouhá třetina procenta.
21
Objem šedé ekonomiky v České republice v podílu na hrubém domácím produktu mezi léty 2008 a 2012 rovněž klesl. V průměru se za stejnou dobu jednalo o částku 613, 6 miliardy Kč. Tabulka č. 3. Objem šedé ekonomiky v poměru k celkovému HDP v ČR Objem šedé ekonomiky v poměru k celkovému HDP v České republice Procentuální Rok
Objem v mld.
změna oproti
Podíl na HDP
Kč
předešlému
v%
roku 2012
615
-4,50
16
2011
644
5,75
16,4
2010
609
4,46
16,7
2009
583
-5,51
16,9
2008
617
16,6
Zdroj: http://www.spcr.cz/pro-media/tiskove-zpravy/8018-eda-ekonomika-v-r-stale-unika-pes600-miliard-k
6. Mzda Mzda jakožto prostředek uspokojení základních potřeb hraje neodmyslitelnou roli v životě každého člověka. Její výše závisí na různých faktorech jako pracovní pozice, náplň práce, pracovní zkušenosti, odvětví a region práce, pohlaví a podobně. Mzda jakási podmínka zaměstnanosti, která je vytvářena na trhu práce prostřednictvím nabídky a poptávky po práci „Mzda je cena práce, a stejně tak jako na jiných trzích, cena ovlivňuje a je ovlivňována nabídkou a poptávkou. Další faktory jsou stejné, zaměstnanost nebo poptávka po práci se zvyšují, když cena klesá. Naopak nezaměstnanost stoupá, pokud reálné mzdy vzrostou.“ (Abbot, s. 5, 2010)
22
Dle šetření IPSV dosáhl v roce 2013 medián hrubé mzdy v Praze 27 466 Kč za měsíc. Tato částka je nejvyšší z celé republiky. Medián hrubé měsíční mzdy Libereckého kraje se umístil v tabulce podle krajů na sedmém místě s 21 126 Kč, to je o 722 Kč méně než průměrný medián hrubého výdělku za měsíc v České republice, který v roce 2013 činil 21 848 Kč. Průměr hrubé měsíční mzdy ve stejném roce v Praze činil 35 356 Kč, v Libereckém kraji 23 935 Kč. Podle sekcí ekonomických činností CZ-NACE byl medián hrubé měsíční mzdy v sekci I – Ubytování, stravování a pohostinství zcela nejnižší, představoval 11 840 Kč, tedy o 10 tisíc méně než celkový medián mzdové sféry České republiky. Pro srovnání dosáhla nejvyšší úrovně sekce J – Informační a komunikační činnosti s mediánem 37 759 Kč, téměř o 26 tisíc více oproti mediánu sekce I. (Publikace Informační systém o průměrném výdělku za rok 2013, Mzdová sféra, ISPV, dostupné online: http://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Archiv/2013.aspx) Za následek nízká úrovně mezd v odvětví ubytování, stravování a pohostinství můžeme považovat skutečnost, že obsluhující personál dostává vedle mzdy také spropitné od hostů. To tvoří podstatnou část jejich výdělku, která se ovšem nedaní. Mnoho organizací se také domnívá, že jejich soustava odměňování by měla přesáhnout rozmezí individuální zásluhové odměny a snaží se zvýšit loajalitu pracovníků k organizaci a svým způsobem je zainteresovat do podnikání. V důsledku zaměstnavatel poskytuje pracovníkům dodatečnou peněžní odměnu plynoucí z výkonu podniku. Jedná se podíl na zisku organizace, kdy zaměstnavatel vyplácí odměny zaměstnanci podle zisku podniku, dále podíl na vlastnictví, kdy mají pracovníci příležitost odkoupit akcie podniku a podíl na výnosech, kdy jsou zaměstnanci vypláceny provize dle zisků podniku. Kromě předešlých tří typů formálních odměn mají na výši výdělku zaměstnance vliv také takzvané vnější mzdotvorné faktory, jimiž jsou stav na trhu práce, úroveň systému odměňování konkurenčních organizací na trhu práce, v regionu, odvětví, případně i životní úroveň a podmínky ve společnosti.
23
Podle Koubka „se relativní hodnota práce na pracovním místě odráží v soustavě tarifů vycházejících z hodnocení práce a přihlížejících k vnějším mzdotvorným faktorům. Konkrétní výše mzdy je pak dotvářena také v závislosti na výkonu či schopnostech pracovníka pomocí mzdových forem.“ (Koubek, s. 167, 2011) Mezi hlavní mzdové formy patří časová neboli základní mzda, úkolová mzda, podílová nebo provizní mzda apod. Tento základ je dále doplněn o dodatkové formy ve formě prémií, odměn, osobních ohodnocení, podílech, příplatcích a dalších.
6.1.
Vymezení pojmu mzda v zákoníku práce
Pojem mzda je definován v Zákoníku práce 262/2006 Sb. Mzdou se rozumí odměna v pracovním poměru, jež podle zákoníku práce přísluší zaměstnanci za vykonanou práci. Mzdu poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel ve formě peněžního plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle pracovních podmínek, pracovní výkonosti a pracovních výsledků.
6.2.
Vymezení základním pojmů týkající se mzdy
Pro lepší pochopení souvislostí si je třeba pro účely této práce vymezit několik základních pojmů týkajících se mezd, zejména pojmu hrubá mzda a průměrná hrubá mzda.
6.2.1.
Hrubá mzda
Hrubá mzda je peněžní kompenzace za práci před zdaněním a jinými odpočty. Pro zaměstnavatele je hrubá mzda, jež činí příspěvek na sociální a zdravotní pojištění hlavní složkou nákladů.
6.2.2.
Průměrná hrubá mzda
Průměrná hrubá mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadajících na jednoho zaměstnance evidenčního počtu a počítá se za jeden měsíc. Do mezd se vedle základní mzdy zahrnují příplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny,
24
náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky, které byly danému zaměstnanci v daném období zúčtovány k výplatě.
6.3.
Minimální mzda
Dle zákoníku práce je minimální mzda vymezena takto: „Nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda, plat či odměna nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy se pro tento účel nezahrnuje ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností
od
počátku
kalendářního
roku
s přihlédnutím
k vývoji
mezd
a spotřebitelských cen. Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 7955 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu, další sazby minimální mzdy nesmí být nižší než 50 % základní sazby minimální mzdy.“ (§ 111, Zákoník práce 262/2006 Sb.)
7. Trh práce „Trh práce je součástí trhu, ale vedle obecných atributů trhu, jako je hospodářská soutěž, fungování nabídky a poptávky, peněžní vyjadřování ceny práce, soukromé vlastnictví, volný vnitrostátní pohyb pracovních sil, má svá specifika. Práce nemá stejnou povahu jako ostatní zboží, práce je výrobním faktorem svého druhu. Trh práce také bývá často předmětem státních zásahů nebo místem politických střetů. Schopnost pracovat, tedy pracovní síla jako souhrn fyzických a duševních sil, je neoddělitelná od člověka, ale neztotožňuje se s ním.“ (Dvořáková, s. 64, 2012) Na poptávku podniků po pracovních místech má převažující vliv struktura ekonomiky. Jejich požadavky se přímo promítají především v jejich aktuálních potřebách, ačkoli za pozornost stojí dále také globální trendy, jakými jsou super konkurence, informatizace, intelektualizace práce včetně její rozmanitosti a značné proměnlivosti a další vnější faktory. O úspěšnosti organizací na jedné straně
25
a pracovníků na straně druhé stále více rozhoduje schopnost zdokonalování své výkonnosti. Pro charakteristiku trhu práce používáme řadu ukazatelů. Jedná se o ukazatele demografické, makroekonomické i mikroekonomické. Postavení obyvatel na trhu práce je ovlivněno jejich ekonomickou aktivitou. Člení se na zaměstnané, nezaměstnané a ekonomicky neaktivní. Toto rozdělení je vedle ekonomického vývoje ovlivněno demografickou strukturou, zejména počtem osob ve věku důchodu.
7.1.
Charakteristika trhu práce v České republice
Podniky na trhu práce zrcadlí poptávkou po zaměstnancích svoje aktuální potřeby. Na vznik pracovních míst ale působí řada tendencí ovlivněných fenomény globální ekonomiky, konkurence a vnější dopady s důsledkem pro trh práce v různých časových horizontech. Na trh práce má vliv demografická struktura obyvatelstva, sociálně kulturní faktory, trendy v outsourcingu a alokaci kapitálu a tak dále. Na přelomu tisíciletí byl očekáván vstup naší země do Evropské unie. V tomto období bylo zaznamenáno oživení a růst ekonomiky s přetrvávajícím průběhem privatizace. Též došlo k nárůstu reálné mzdy a finanční reformě. Míra nezaměstnanosti s oživením ekonomiky a snížením nezaměstnanosti na konci roku 2008 klesla až na hodnotu 5,4 %. Ve stejném roce se pomalu projevují důsledky globální ekonomické krize, které se však na trhu práce nejvíce promítly v roce 2009. Ten na změny HDP reaguje s mírným zpožděním, a proto v tomto roce došlo k velkému úbytku volných pracovních
míst,
nárůstu
počtu
uchazečů
o
zaměstnání
a vysokou
mírou
nezaměstnanosti. Následně v roce 2010 opět s mírným zdržením znovu došlo ke zmírnění tempa poklesu počtu pracovních míst a nakonec i jejich zvýšení.
26
7.2.
Míra nezaměstnanosti
Podstatnou kvalitativní charakteristikou spjatou s existencí tržního prostředí je setrvalý projev nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu ve smyslu převisu nabídky, tj. nezaměstnanost.“ (Dvořáková, s 68, 2012) Kromě produktivity práce a odměňování zaměstnanců stojí na trhu práce také jeho hodnocení z hlediska uplatnění. „Toto uplatnění, resp. neuplatnění na trhu práce se projevuje nezaměstnaností. Nezaměstnanost pro jedince představuje období, kdy nemá možnost pobírat mzdu (nenašel uplatnění své produktivity), tedy musí odkládat spotřebu do doby, než si najde pracovní uplatnění jiné. Pro společnost znamená nezaměstnanost situaci, kdy nezaměstnaný jedinec nepobírá mzdu – tedy neodvádí daně ze mzdy a nutně snižuje svou spotřebu, čímž snižuje daňové příjmy společnosti. Na druhé straně od společnosti pobírá náhradu za tento stav nezaměstnanosti. Tedy nejenže společnosti prostředky neodvádí, ještě je od ní odčerpává. Otázkou zůstává, zda se postavení jedinců na pracovním trhu z hlediska jejich uplatnění liší úrovní jejich lidského kapitálu, tedy zda mají jedinci s vyšší úrovní lidského kapitálu nějakou výhodu či nevýhodu oproti jedincům s nižší úrovní.“ (Mazouch, s. 29, 2011) Míra nezaměstnanosti je ukazatelem pro podíl zaměstnaných osob ve věkové skupině 15-64letých osob k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných. Za nezaměstnané se považují lidé starší 15 let, které ve sledovaném období nebyli zaměstnáni, ale práci aktivně hledali. Ve sledovaných letech byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v Praze i celé republice v roce 2010. V Libereckém kraji nejvyšší úrovně dosáhla v roce 2012
27
Tabulka č. 4. Míra nezaměstnanosti podle regionů a krajů v letech 2008 - 2012 Míra nezaměstnanosti podle regionů a krajů (v %) 2008 Česká
2009
2010
2011
2012
4,4
6,7
7,3
6,7
7,0
Praha
1,9
3,1
3,8
3,6
3,1
Liberecký kraj
4,6
7,8
7,0
7,2
9,3
republika
Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/16935388+310313166.pdf/1fd517eda17b-46d3-b432-841d07682699?version=1.0
7.3.
Míra ekonomické aktivity
Míra ekonomické aktivity je termínem používaným např. ve Výběrovém šetření pracovních sil. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo znamená ekonomické demografii skupinu osob v produktivním, jež jsou zaměstnaní či nezaměstnaní. Tato skupina bývá také označována jako „pracovní síla“. Ve sledovaném období se míra ekonomické aktivita v České republice téměř neměnila, pohybovala se kolem 58,5 procenta. Oproti republikovému průměru byla aktivita v Praze za období o 3,3 procenta vyšší a Liberecký kraj dosahoval o 1,1 % ekonomicky aktivních osob méně. Tabulka č. 5. Míra ekonomické aktivity podle regionů soudržnosti a krajů Míra ekonomické aktivity podle regionů soudržnosti a krajů (v %) 2008 Česká
2009
2010
2011
2012
58,5
58,7
58,4
58,3
58,6
Praha
61,4
62,2
62,2
61,2
61,9
Liberecký kraj
56,5
57,3
58,0
57,5
57,6
republika
Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/16913438+310313187.pdf/6fbb207039bd-45c8-9475-ba78f6e40ccc?version=1.0
28
Mimo strukturální změny v národním hospodářství existují také další faktory, které mohou být příčinami problémů na trhu práce, uvádí ve své knize Dvořáková. Jsou to: -
vysoké zdanění práce (rozšíření švarcsystému jako důsledek),
-
nepružnou pracovněprávní legislativu,
-
sociální dávky nemotivující k návratu na trh práce,
-
nevyhovující systém vzdělávání a přípravy na budoucí povolání, absenci systému celoživotního vzdělávání,
-
nevyhovující způsoby odměňování, popř. diskriminace,
-
absenci celkově příznivého prostředí pro podnikání, které by motivovalo k tvorbě nových pracovních míst,
-
malý zájem jedinců v produktivním věku o další profesní vzdělávání,
-
přetrvávající sociální a kulturní normy, které jsou v protikladu k principu individuální odpovědnosti jedince za vlastní situaci.
(Dvořáková, s. 54, 2012)
8. Cestovní ruch Pojem cestovní ruch vznikl ze slova cestování. Kotlíková ve své knize uvádí, že: „Jestliže pod pojmem cestování rozumíme cesty spojené s přechodným pobytem na jiném místě, tak cestovní ruch je pojmem daleko širším. Obecně je možné konstatovat, že o cestovním ruchu (na rozdíl od cestování) mluvíme tehdy, když se cestování stává jevem masovým a je spojeno s poskytováním specifických služeb (ubytování, stravování, doprava a jiné), které zabezpečují specializované organizace.“ (Kotíková, s. 15, 2013)
8.1.
Ubytovací a stravovací služby
Existuje množství modelů vztahů mezi oblastmi cestovního ruchu, pojmem volný čas a zajišťováním služeb ubytování a stravování. Nějaké názory volný čas nadřazují cestovnímu ruchu a ubytovacím službám, čímž potažmo neuznávají možnost cestování, ubytování a stravování za účelem obchodních a služebních cest. 29
Horner a Swarbrooke ubytovací služby definují jako „všechny společnosti zúčastněné v poskytování služeb hostům (hotely, hospody, restaurace a další rekreační nebo zábavné aktivity“. (Horner, Swarbrooke, s. 54, 2003) Jedná se tedy především o poskytnutí ubytování, stravy a nápojů s tím, že část zákazníků tvoří turisté a část místní obyvatelé.
8.2. Vybrané údaje o cestovním ruchu v Praze a Libereckém kraji Statistické údaje z oblasti ruchu nalezneme na webových stránkách Českého statistického úřadu ve statistických ročenkách jednotlivých krajů. Pro srovnání uvádím tabulku, ve které jsou zobrazeny jednotlivé údaje o cestovním ruchu v Praze a Libereckém kraji ve srovnání s celou republikou. Dle následující tabulky vidíme, že počet ubytovacích zařízení v Praze a Libereckém kraji je srovnatelný, avšak počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v jednotlivých krajích je velmi odlišný. V Praze najdeme 465 hotelů v kategorii od pěti do tří hvězdiček, což je více než čtyřnásobek oproti počtu 113 hotelů ve stejných kategoriích v Libereckém kraji. Tabulka č. 6. Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v Praze a Libereckém kraji v roce 2013 Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v Praze a Libereckém kraji v roce 2013 z toho Hotel Hromad. Hotel, Hotel, Hotel, Hotel, garni ubytovací Hotel motel, Penzion motel, motel, motel, ****, zařízení ***** botel botel *** botel ** botel * ***, **, **** * Česká republika 9970 56 553 1439 246 167 125 3715
Kemp
Chatová Turistická osada ubytovna
506
433
770
Praha
856
41
205
219
19
5
38
131
19
0
43
Liberecký kraj
989
0
15
98
25
17
3
431
27
46
69
Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU6171PU_KR&vo=tab ulka&kapitola_id=653
Ze statistického hlediska můžeme říci, že v Praze najdeme 1,72 hotelů na jeden kilometr čtvereční, v kraji Libereckém je to 0,32 hotelů na jeden čtvereční kilometr. Hustota hotelů je Praze tedy 5,4 krát větší. 30
Z tabulky níže lze sledovat od roku 2008 pokles ubytovací zařízení v Praze i Libereckém kraji. Počet hostů se však v Praze nesnížil, avšak stále roste. Mezi roky 2008 a 2009 bylo v Praze ubytováno o 240 644 hostů méně. Zatímco mezi roky 2009 a 2012 činil průměrný nárůst 261 861 hostů za rok. V Libereckém kraji byl vývoj počtu hostů podobný. Z roku 2008 do roku 2009 sledujeme výraznější pokles počtu hostů o 50 800, v dalším roce pokles činí 20 419 mezi rokem 2010 a 2011 vývoj stagnuje. Mezi lety 2011 a 2012 můžeme pozorovat zvýšení příjezdů hostů o 42 164. Pokles a nárůst způsobili zejména zahraniční klienti. Největší zaznamenaný pokles byl v obou regionech z roku 2008 na rok 2009, což způsobila světová ekonomická krize, která měla největší dopad právě na rok 2009.
8.2.1.
Cestovní ruch v Praze
Tabulka č. 7. Vybrané údaje o cestovním ruchu v Praze mezi léty 2008 - 2012 Vybrané údaje o cestovním ruchu v Praze mezi lety 2008 - 2012 2008 Zařízení
2009
2010
2011
2012
656
653
630
622
621
Pokoje
38 013
38 646
3 8726
36 969
37 996
Lůžka
82 809
83 132
82 559
77 972
80 925
Hosté
4 587 483
4 346 839
4 743 373
5 050 923
5 394 283
4 051 137
3 808 959
4 116 867
4 360 390
4 680 746
Hosté - z toho nerezidenti
Zdroj: Statistická ročenka Prahy 2014 a 2011
Stav počtu ubytovacích zařízení se v Praze ve sledovaném období snižoval, v porovnání konečného roku s počátečním rokem to bylo o 35 zařízení. Počet lůžek se přesto snížil jen o 17.
31
8.2.2.
Cestovní ruch v Libereckém kraji
Tabulka 8. Vybrané údaje o cestovním ruchu v Libereckém kraji mezi léty 2008 - 2012 Vybrané údaje o cestovním ruchu v Libereckém kraji mezi lety 2008 - 2012 2008 Zařízení
2009
2010
2011
2012
890
835
777
756
789
Pokoje
14 049
14 246
12 671
12 232
12 790
Lůžka
42 155
41 503
37 976
36 553
38 741
Hosté
703 787
652 987
632 568
632 794
674 958
200 664
165 482
148 269
145 829
157 360
Hosté – z toho nerezidenti
Zdroj: Statistická ročenka Libereckého kraje 2013 a 2011
V Libereckém kraji postupně ubývalo počtu hromadných ubytovacích zařízení, od roku 2008 do roku 2011 se jejich počet snížil o 134 a v roce 2012 přibylo 33 nových provozoven. S poklesem množství ubytovacích celkově klesl i počet pokojů (o 1559) a počet lůžek (o 3411).
9. Analýza mezd ve vybraných regionech V této druhé části práce se pokusím vytvořit analýzu vývoje mezd v obou krajích. Pro srovnání uvádím také údaje za celou Českou republiku. „Zvyšující se úloha služeb ve společnosti se promítá do zvyšování podílu zaměstnanosti ve službách a v růstu podílu výkonu služeb na HDP. Obecně platí, že v nejvíce rozvinutých zemích činí podíl služeb na HDP okolo 70-75 %, zatímco podíl zpracovatelského průmyslu se pohybuje mezi 20-25 % a zemědělství se podílí na celkovém HDP asi 5 %.“ (Vlaštíková, s. 9, 2008)
9.1.
Zaměstnaní v NH
Tabulka uvádí počet osob zaměstnaných v národním hospodářství podle odvětví CZ-NACE nejprve v regionu Praha. Sloupec je rozdělen na osoby, které byly v období
32
2008 až 2012 zaměstnány v Praze celkem a osoby, jež byly zaměstnány v sekci I. V druhé polovině je potom v tabulce znázorněn stejně počet zaměstnanců v Libereckém kraji Tabulka č. 9. Zaměstnaní v NH podle odvětví CZ-NACE v Praze a Libereckém kraji v letech 2008 - 2012 Zaměstnaní v NH podle odvětví CZ-NACE v Praze a Libereckém kraji v letech 2008 – 2012 (v tis.) Praha Celkem
Liberecký kraj Sekce I
Celkem
Sekce I
2012
647,6
28,1
193,8
8,2
2011
635,2
34,7
198,0
7,9
2010
656,0
36,0
201,5
7,2
2009
660,0
31,9
197,3
7,7
2008
645,6
35,6
199,7
6,0
Zdroj: Statistické ročenky Hl. m. Prahy 2010 - 2014, Statistické ročenky Libereckého kraje 2010 – 2014, https://www.czso.cz/csu/czso/statisticka-rocenka-libereckeho-kraje-2014-vp36ww311t, https://www.czso.cz/csu/czso/statisticka-rocenka-hl-m-prahy-2014-xv0g4bnhfc
V Praze v roce 2009 vzrostl počet zaměstnanců oproti předešlému roku o 14,4 tisíc, následující rok jejich počet o čtyři tisíce poklesl, z roku 2010 na rok 2011 se množství zaměstnaných snížilo ještě o 20,8 tisíc osob. V roce 2012 byl zaznamenán nárůst zaměstnanců v národním hospodářství o 12,4 tisíc lidí. V sekci I v Praze se vyvíjel počet zaměstnanců následujícím způsobem. V roce 2009 ubylo pracovníků sektoru ubytování, stravování a pohostinství o 3,7 tisíce, v roce 2010 jich 4,1 tisíce přibylo, v následujícím roce počet o 1,3 tisíce klesl, v roce 2012 vidíme opětovný pokles 6,6 tisíce zaměstnanců. Zatímco počet zaměstnanců ve všech sektorech se mezi léty 2008 až 2012 i přes svůj pohyb příliš nezměnil, množství zaměstnaných v sekci I o 7,5 tisíce ubylo. V Libereckém kraji nebyla změna počtu pracovníku natolik výrazná, jejich kvantita spíše klesala, pouze v roce 2010 se jejich počet o 4,2 tisíce zvýšil. Na konci
33
období bylo v kraji oproti počátečnímu období zaměstnáno o téměř šest tisíc osob méně. V sekci I v Libereckém kraji došlo k největší změně v roce 2010, kdy byl zaznamenán přírůstek 1,7 tisíce osob. V roce 2012 pracovalo v sekci o 2,2 tisíce osob více než v roce 2008.
9.2.
Průměrné hrubé měsíční mzdy
Uplatňováním schopností, znalostí a dovedností, tedy lidského kapitálu, si jedinci zajišťují specifické postavení na trhu práce. Z tabulky je zřejmá průměrná hrubá mzda zaměstnanců v obou regionech podle třídění dle CZ-ISCO. Výše mezd mezi oběma kraji se víceméně liší podle úrovně v tabulce. Tabulka 10. Průměrné hrubé měsíční mzdy v regionech podle hlavních tříd CZ-ISCO v Praze a Libereckém kraji v roce 2013 Průměrné hrubé měsíční mzdy v regionech podle hlavních tříd CZ-ISCO v Praze a Libereckém kraji v roce 2013 (v Kč) Praha
Liberecký kraj
Řídící pracovníci
79 284
50 256
Specialisté
45 506
33 115
Techničtí a odporní pracovníci
34 372
26 629
Úřednici
25 790
20 456
Pracovníci ve službách a prodeji
18 706
16 848
19 756
*
Řemeslníci a opraváři
24 167
22 762
Obsluha strojů a zařízení, montéři
22 701
20 888
Pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci
15 885
15 892
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/20568751/11002614b4.pdf/efc71a00-84e0-47f3-8e046e549f2ca551?version=1.0
Nyní se podíváme na mzdy, které dostali v Praze a Libereckém kraji v letech 2008 – 2012 zaměstnanci národního hospodářství v sekci I ve srovnání se průměrnými mzdami pracovníků v celém národním hospodářství.
34
Tabulka uvádí výši průměrných hrubých měsíčních mezd v Kč v národním hospodářství podle odvětví CZ-NACE nejprve v regionu Praha. Sloupec je rozdělen na mzdy, které byly vyplaceny v období 2008 – 2012 zaměstnancům v Praze celkem a na mzdy, jež obdrželi zaměstnanci v sekci I. V druhé polovině je potom v tabulce znázorněn stejným způsobem vývoj mezd v Libereckém kraji Tabulka č. 11. Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví CZ-NACE v Praze a Libereckém kraji v letech 2008 - 2012 Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví CZ-NACE v Praze a Libereckém kraji v letech 2008 - 2012 (v Kč) Praha Celkem
Liberecký kraj Sekce I
Celkem
Sekce I
2012
31 834
15 647
22 153
10 850
2011
31 252
15 768
21 581
11 262
2010
30 842
16 034
20 739
10 911
2009
30 028
14 922
20 426
10 177
2008
28 830
15 028
19 807
10 345
Zdroj: Statistické ročenky Hl. m. Prahy 2010 - 2014, Statistické ročenky Libereckého kraje 2010
–
2014,
https://www.czso.cz/csu/czso/statisticka-rocenka-libereckeho-kraje-2014-
vp36ww311t, https://www.czso.cz/csu/czso/statisticka-rocenka-hl-m-prahy-2014-xv0g4bnhfc
Průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství v Praze se od roku 2008 do roku 2012 postupně zvyšovaly, největší nárůst byl v roce 2009, a to o 1 198 Kč. Průměrná mzda v roce 2012 byla o 3 004 Kč vyšší než v roce 2008. V sekci I za dané časové období mzda lehce klesala, v roce 2010 byl ale zaznamenán nárůst 1 112 Kč, což se projevilo v celkovém nárůstu mzdy za celé období o 619 Kč. V Libereckém kraji mzda v součtu všech odvětví hospodářství ve sledovaných letech podobně jako v Praze také narůstala, celkem za sledované období to bylo o 2 346 Kč.
35
V sekci I se byl největší přírůstek průměrné mzdy v roce 2010 o 734 Kč, další růst se uskutečnil v následujícím roce, průměrná mzda se zvýšila o dalších 351 Kč na maximum za sledované období. Celkový nárůst za období je o 505 Kč. V roce 2011 byly průměrné mzdy v sekci I nejvyšší v obou regionech.
Indexy tržeb v ubytování stravování a pohostinství
9.3.
„Index tržeb udává, jak se změnily (zvýšily nebo snížily) tržby ve sledovaném období v porovnání se srovnávací základnou. Podle typu indexu se srovnávací základnou rozumí buď stejné období předchozího roku (meziroční index) nebo průměrné období bazického roku (bazický index) Index tržeb slouží pro analýzy krátkodobého vývoje a možné predikce budoucího vývoje v jednotlivých obdobích.“ (http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_mesicni_indexy_trzeb_v_odvetvi_obch odu_ubytovani_a_stravovani) Výrazný pokles je opět v tabulce vidět v roce 2009. Důsledkem tohoto poklesu je stejně jako v ostatních ukazatelích hospodářská krize, která se promítla do všech oblastí ekonomiky. Nejvyšší indexy tržeb jsou v roce 2011, kdy byly vypláceny i nejvyšší mzdy. Tabulka č. 12. Indexy tržeb v ubytování, stravování a pohostinství v letech 2008 - 2012 Indexy tržeb v ubytování stravování a pohostinství v letech 2008 – 2012 Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55 a 56) 2012 2011 2010 2009 2008
Běžné ceny Stálé ceny 99,4 97,5 100,9 99,7 96,7 95,4 90,4 89,1 97,5 92,7
Ubytování
Stravování a pohostinství
(CZ-NACE 55) (CZ-NACE 56) Běžné ceny Stálé ceny Běžné ceny Stálé ceny 101,3 103,7 98,6 94,8 103,4 105,2 99,9 97,5 97,6 101,1 96,4 93,3 86,4 87,1 92,3 90,1 95,7 95,6 98,4 91,3
Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/20556053/140313q136.pdf/ec67f087-9bd2-4074938b-e5611e3b419e?version=1.0
36
Závěr Cílem této práce bylo zjistit, jak se vyvíjely mzdy v Praze a Libereckém kraji. Kvůli časovému posunu, s nímž jsou na Českém statistickém úřadu dostupná potřebná data, jsem se zaměřila na období mezi lety 2008 až 2012. Na samotném začátku práce charakterizuji jednotlivé regiony. Praha a Liberecký kraj jsou nejmenšími kraji České republiky. Liberecký kraj, co se týče rozlohy, zabírá šestinásobek plochy hlavního města v České republice, avšak v Praze je téměř trojnásobný počet
obyvatel.
Oba
kraje
jsou
turisticky zajímavými
a hojně
navštěvovanými regiony s rozvinutým cestovním ruchem. Po určení zdrojů, z nichž mezi hlavní patří Český statistický úřad, jsem definovala související statistické klasifikace. Pro srovnávání jevů a procesů jsou nezbytné. Statistická data jsou v nich utříděna tak, abychom je dle vybraných charakteristik mohli mezi sebou srovnávat. V další části práce se zabývám významným nástrojem řízení organizace, odměňováním. Podstatná je zejména jeho úloha motivace zaměstnanců, která se projevuje v pracovní výkonnosti zaměstnance. Odměňování zaměstnanců je cílem strategického řízení organizace důležitý pro její dlouhodobý vývoj a úspěch. Přístupy organizací k odměňování se mohou lišit v závislosti na druhu podnikání a v neposlední řadě také na prostředí, ve kterém se nachází. Strategie odměňování by měla být v souladu se záměrem a hodnotami organizace. Problémem, se kterým se v oboru ubytování, stravování a pohostinství často setkáváme, je otázka šedé ekonomiky. Kvůli tomuto nepříznivému jevu, jsou mzdy ve zmíněném odvětví registrovány jako nejnižší mzdy v celém národním hospodářství. Důvodem může být to, že zaměstnanci dosahují části svého výdělku přijatým spropitným, i to že na tento obor má významný vliv sezónnost a další proměnlivé jevy. Neodmyslitelná součást většiny lidí, mzda, se v regionech velmi liší. Zatímco v Praze byla medián hrubé mzdy na úrovni 27,5 tisíc, v Libereckém kraji dosahoval pouze na částku 21,2 tisíce. Ještě výraznější rozdíl se projevil v závislosti na odvětvích. V sekci I představoval medián hrubé měsíční mzdy 11,8 tisíc Kč, a tato suma byla v sekcích celorepublikově nejnižší. Myslím si, že důvodem takto nízké úrovně mezd je
37
především to, že mnoho zaměstnanců v odvětví dostává spropitné, ale i to že se část výdělků vůbec nedaní. Počet ubytovacích zařízení v obou sledovaných krajích je srovnatelný, nicméně v Praze jsme v roce 2013 mohli nalézt více než čtyřnásobek ubytovacích zařízení v kategoriích hotel, motel a botel s klasifikací od tří do pěti hvězdiček. Znamená tedy, že v Praze je mnohem větší počet luxusních ubytovacích zařízení. Počet hostů se v obou krajích vyvíjel velmi podobně, u obou regionů sledujeme vysoký význam zejména turistů. Na oba se v roce 2009 regiony promítla se zpožděním světová krize. V obou regionech se postupně snižoval počet ubytovacích zařízení, na konci období jejich množství opět vzrostlo. Na analýzu stavu cestovního ruchu navazuji v následující části práce srovnáváním mezd ve vybraných regionech. V Praze se v národním hospodářství počet zaměstnaných lidí pohyboval, ale za celé období se téměř nezměnil. V sekci I byl rozdíl mnohem větší, za sledované období ubylo 7,5 tisíce zaměstnanců. V Libereckém kraji počet zaměstnaných spíše klesal, pouze v roce 2010 byl zaregistrován jejich nárůst, což se ale nevyvážilo jejich předešlý pokles a v roce 2012 bylo v kraji zaměstnáno o 6 tisíc osob méně. V sekci naopak na konci roku 2012 zaměstnanců oproti počátečnímu období přibylo, v sekci pracovalo o více než 2 tisíce osob více. Podle mého názoru, tomuto vývoji daly takovýto spád opět následky hospodářské krize. V roce 2008 na oblast ještě neměly vliv, ačkoli se na trh práce promítly se zpožděním a proto počet pracovníků v následujícím období poklesl. Na vývoj oblastí mají vliv i další události, v Libereckém kraji to může být například konání sportovních zimních akcí, lyžařská sezona a další. Bohužel k dispozici nemáme čtvrtletní statistiky, proto je složité odhadovat jejich vliv na vývoj odvětví. Vývoj mezd v obou krajích vyústil v jejich nárůst, jak z celohospodářského hlediska, tak i ve sledované sekci I. V Praze se mzdy nejvíce zvedly v roce 2009, v odvětví ubytování, pohostinství a stravování až o rok později. V Libereckém kraji mzda vzrůstala stabilně, v sekci I se objevili dva poklesy, první v roce 2009 a druhý v roce 2012. Díky tomu se mzda v odvětví zvýšila oproti roku 2012 pouze o 505 Kč. S vyplacenými mzdami májí jasnou souvislost tržby, 38
v poslední tabulce vidíme, jak se vývoj tržeb měnil. Při bližším srovnání odpovídá průměrným mzdám. Nejvyšší tržby i mzdy byly zaregistrovány v roce 2011. Na závěr mohu konstatovat, že souvislosti mezi vývojem mezd a vývojem v dalších sociálních a ekonomických oblastech národního hospodářství existují souvislosti, a lze je nalézt poměrně snadno. Je však zapotřebí, abychom věděli, v jakém kontextu a jaké faktory hledáme.
39
Zdroje ABBOT, Lewis F., Theories of the Labour Market and Employment. 2010, 2nd Revised edition, Manchester, U. K. Industrial Systems Research. 124 p. ISBN 978-0906321485 ARMSTRONG, Michael. Odměňování pracovníků. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 442 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2890-2. ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy : 10. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3. DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Řízení lidských zdrojů. Vyd. 1. v Praze: C. H. Beck, 2012, xxvi, 559 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-347-9. HORNER, Susan. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: [aplikovaný marketing služeb]. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, c2003, 486 s. Expert (Grada). ISBN 80-247-0202-9. KOCIÁNOVÁ, Renata. Personální činnosti a metody personální práce: [aplikovaný marketing služeb]. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2010, 215 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2497-3. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu: [aplikovaný marketing služeb]. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4603-6. KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a středních firmách. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 261 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2202-3. MAZOUCH, Petr a Jakub FISCHER. Lidský kapitál: měření, souvislosti, prognózy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xx, 116 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807400-380-6. VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 232 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-247-2721-9. ŽUFAN, Jan. Moderní personalistika ve službách: [aplikovaný marketing služeb]. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 164 s. Expert (Grada). ISBN 978-807357-947-0.
40
http://portal.uur.cz/spravni-usporadani-cr-organy-uzemniho-planovani/nuts.asp http://www.nace.cz/sekce-i-ubytovani-stravovani-a-pohostinstvi http://byznys.lidovky.cz/cisnici-delaji-za-malo-nebo-nacerno-stat-prijde-o-miliardypme-/statni-pokladna.aspx?c=A110407_202218_statni-pokladna_ter http://www.penize.cz/zamestnani/258678-cerna-prace-buji-v-hospodach http://www.spcr.cz/pro-media/tiskove-zpravy/8018-eda-ekonomika-v-r-stale-unika-pes600-miliard-k http://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Archiv/2013.aspx https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/16935388+310313166.pdf/1fd517eda17b-46d3-b432-841d07682699?version=1.0 https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/16913438+310313187.pdf/6fbb207039bd-45c8-9475-ba78f6e40ccc?version=1.0 http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU6171PU_KR&vo=ta bulka&kapitola_id=653 https://www.czso.cz/csu/czso/statisticka-rocenka-libereckeho-kraje-2014-vp36ww311t https://www.czso.cz/csu/czso/statisticka-rocenka-hl-m-prahy-2014-xv0g4bnhfc https://www.czso.cz/documents/10180/20556053/140313q136.pdf/ec67f087-9bd24074-938b-e5611e3b419e?version=1.0
41
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Kategorie Sekce I dle klasifikace CZ-NACE Tabulka č. 2. Složky celkové mzdy Tabulka č. 3. Objem šedé ekonomiky v poměru k celkovému HDP v ČR Tabulka č. 4. Míra nezaměstnanosti podle regionů a krajů v letech 2008 - 2012 Tabulka č. 5. Míra ekonomické aktivity podle regionů soudržnosti a krajů Tabulka č. 6. Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v Praze a Libereckém kraji v roce 2013 Tabulka č. 7. Vybrané údaje o cestovním ruchu v Praze mezi léty 2008 - 2012 Tabulka 8. Vybrané údaje o cestovním ruchu v Libereckém kraji mezi léty 2008 - 2012 Tabulka č. 9. Zaměstnaní v NH podle odvětví CZ-NACE v Praze a Libereckém kraji v letech 2008 - 2012 Tabulka č. 10. Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví CZ-NACE v Praze a Libereckém kraji v letech 2008 – 2012 Tabulka 10. Průměrné hrubé měsíční mzdy v regionech podle hlavních tříd CZ-ISCO v Praze a Libereckém kraji v roce 2013 Tabulka č. 12. Indexy tržeb v ubytování, stravování a pohostinství v letech 2008 - 2012
42
