VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Nadezda Vishnevskaya

Komparace kultur v Ruské federaci

Diplomová práce

2013

Komparace kultur v Ruské federaci

Diplomová práce


Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce:Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové prace: E-mail:[email protected]

Praha 2013

2

Master’s Dissertation

Comparison of cultures in the Russian Federation


The Institute of Hospitality Managementin Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2013

3

P r o h l a š u j i,

Že jsem diplomovou práci na téma Komparace kultur v Ruské federaci zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

................................................................. jméno a příjmení autora

V .................................. dne ................................

4

Ráda bych poděkovala Mgr. Monice Klímovéza odborné vedení při psaní mé diplomové práce, za poskytnuté rady a doporučení.

5

Abstrakt VISHNEVSKAYA, Nadezda. Komparace kultur v Ruské federaci. *Diplomová práce+ Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. Celkový počet stran 86. Tato diplomová práce je věnovaná analýzě a komparaci kultur Ruské federace. Pomoci modelu kulturních dimenzí G. Hofstede ve své prácí analyzují a porovnávám kultury jednotlivých regionů Ruska. Součástí praktické částí je také stručný přehled ruské kultury, analyza role cestování v kultuře a mentalitě obyvatel Ruska. Důležitou součástí práce je analýza zvláštností a chování ruských turístů, na jejichž zakladě na konci praktické částí jsou výtvořené návrhy a doporučení. V teoretické částí prace je výtvořen stručný přehled modelu kukturních dimenzí G. Hofstede a informace o Rusku, dejinách a obyvatelstvu země.

Klíčová slova: kultura, Rusko, cestovní ruch, kulturní dimenze, analýza

6

Abstract VISHNEVSKAYA, Nadezda. Comparison of cultures in the Russian Federation. *Master’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2013. Total number of pages 86. This thesis is devoted to the analysis and comparison of cultures of the Russian Federation. Using model of cultural dimensions by G. Hofstede, in this work is represented analysis and comparison of cultures of different Russian regions. The practical part of thesis consists from brief overview of Russian culture, analysis of the role of traveling in Russian culture and mentality. An important part of the work is the analysis of particularities and behavior of Russian tourists. Based on this analysis, at the end of the practical part are developed proposals and recommendations. The theoretical part of the thesis consists fromis brief overview of the model of cultural dimensions by G. Hofstede, information about Russia, it‘s history and population.

Key words: culture, Russia, tourism, cultural dimensions, analysis

7

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................. 9 1 Teoretická část .............................................................................................................................. 12 1.1 Základní informace o Rusku ................................................................................................... 12 1.2 Obecná informace o Ruské federace ..................................................................................... 12 1.3 Dějiny Ruska ........................................................................................................................... 16 1.4 Obyvatelstvo Ruska ................................................................................................................ 24 1.5 Kultura a jeji definice. Kulturní dimenze ................................................................................ 28 2 Analytická část............................................................................................................................... 36 2.1 Komparace kultur RF .............................................................................................................. 36 2.2 Vymezení jednotlivých kulturně-geografických oblastí ......................................................... 36 2.3 Kultura jednotlivých regionů Ruska ....................................................................................... 38 2.4 Obecná charakteristika kultury Ruska .................................................................................... 55 2.5 Role cestování v kultuře. Charakteristika cestovního ruchu Ruska ....................................... 57 2.6 Zvláštností ruských turistů ..................................................................................................... 65 3 Návrhy a doporučení ..................................................................................................................... 75 Závěr................................................................................................................................................. 80 Literatura .......................................................................................................................................... 83

8

ÚVOD

Prudký hospodářský rozvoj světa po druhé světové válce vedl ke značnému zintenzivnění jak mezinárodních vztahů, tak i zahraničního obchodu. Následkem těchto událostí stal trend mezistátní integrace, rozsáhle migrace a vzniku multikulturních společností. XXI století lze opravdupojmenovat jako období globalizace.Zvláště je to vidět v Evropě, kde v důsledku vyše uvedených skutečností vznikl víceméněúspěšnýmodel multikulturní společností. Přesto i dnes lze najít země a geografické oblastí, které nejsou zatím dost zapojeny do procesu globalizace, a kde v důsledku obrovské rozlohy a velkého počtu obyvatel existuje a vstupuje do lokální interakce spousta kultur. Zkoumání kultur těchto zemí je velice přínosným úkolem, protože v nejbližší době lze očekávat rostoucí role těchto zemí ve formování „světu bez hranic“. Cílem této diplomové práce: 1) Provést komparace kultur Ruské federace. Specifikovat, uvést a popsat typické prvky kultury a mentality obyvatelstva vybraných kulturně-geografických oblastí, určit jejich zvláštností; Jako vedlejší cílé jsem stanovila: 2) Hodnotit obecné prvky kultury a mentality, typické pro celé obyvatelstvo Ruska; 3) Udělat návrhy a doporučení pro práce s ruskou klientelou. Rusko je velmi zájimavým příkladem interakcí desítek různých kultur. Ohledně této země i dnes funguje spousta stereotypů. Většina lidí ve světě pod Ruskem představuje Sibiř, neuvěřitelné mrazy a nevlídných lidí slovanského původu. Přesto tato obrovská země kromě široké geografické a přírodní rozmanitosti je charakterizovaná taképřítomností desítek národů, jejichž kultura často velmi podstatně se liší a je často zanedbávaná a nedostatečně

známá

ve

zbytku

světa.

Kromě

přirozených

rozdílůvyvolanýchobjektivnímipříčiny jako jsou například geografická poloha, historie, náboženství atd. v Rusku působí další velmi důležitý faktor, a tím je zkušenost koexistence různých národů v podmínkách socialismu a komunismu, kde na jedné straně všechny 9

národností měli stejná pravá, a na jiné široce se využívala ruština a byla potlačovaná religie, což mělo svůj vliv na formování zcela unikátní a často nehomogenní kultury a mentality napříč celémuúzemí. V důsledku výšeuvedených faktorů obyvatelstvo dnešního Ruska představuje opravdu zajímavý objekt pro zkoumání kultury, mentality, morálky apod. Dnes je vidět zintenzivnění spolupráce a partnerství mezi Ruskem a EU. Tento trend týká se téměř všech důležitých oblastí života: od vzdělání a kulturní výměny až po ekonomické spolupráce a zahraniční obchod. Je velice pravděpodobně, že Rusko v nejbližších letech bude hlavním ekonomickým a politickým partnerem EU. Proto je dobře věnovat větší pozornost obyvatelstvu Ruska, jeho specifikům a chování. Přesto je nutně se na to dívat ze všech stran a brát v úvahu také geografické, ekonomické, historické a jiné faktory. Z těchto důvodu analýza a komparace kultur národů Ruska vyžaduje opravdu hlubokou analýzu a zkoumání, čemuž pravě bude věnováná táto diplomová práce pod názvem „Komparace kultur v Ruské federace“. Chtěla bych také stanovit následujicí hypotezu: zda obecné prvky ruské kultury a mentality projevují se v chování ruských turistů v zahraničí? A pokud ano, tak jakým způsobem. Jak je vidět z cílů, velká pozornost v práci bude soustředěná na chování ruských turistů. Rozhodla jsem si udělat tak z důvodu toho, že turisté z Ruska představují pro cestovní ruch ČR velmi lákavou skupinu klientů. Počet ruských turistů každoročně roste a vykazuje velmi pozitivní dynamiku jak z hlediska počtu návštěvníků, tak i z hlediska jejich útrat a společnéhopřínosu pro celkový obrat cestovního ruchu Česka. Je jasně, že Rusové májí rádi Česko a přijíždí sem více a častěji. Proto vybraná téma práce by byla nejen přínosná, ale také i aktuální vzhledem ke dnešní situaci v cestovním ruchu České republiky. Pro naplnění cílů práci bych použila řadu sociologických výzkumů, odbornou literaturu, elektronické zdroje a také článkyuznávaných a důvěryhodných medií. Znalost češtiny, ruštiny a angličtiny pak dovolí mi prozkoumat zdroje z různých zemí a různého původu, což by mělo pozitivně přispět ke kvalitě a hloubce rozhodování. Nicméně, primárně budou použity ruské zdroje, z důvodu jejich lepší dostupností a bližšímu vztahu k vybranému problému. 10

Pro lepší pochopení a analýzu problematiky práce, na začátku je nezbytné uvést základní informace a charakteristiky Ruska. Zvláštní postavení při tom bude mít i stručný přehled dějin Ruska. Mimořádný význam má charakteristika obyvatelstva země, protože kultury té či oné zemí tvoří hlavně lidí tam bydlící. Dále bych už přešla k naplnění stanovených dílů prostřednictvím hodnocení, analýzy a popisu typických prvků ruské mentality a kultury. Z této částí by pak bylo možné odvodit a specifikovat jednotlivé geograficko-kulturní oblastí dnešního Ruska, analyzovat jejich rozdíly, zvláštností, popř. i příčiny vzniku. Další částí práce by už byly věnovaný problematice komparace kultur v Rusku s přihlížením na zvláštnosti ruských turistů a porovnání chování ruských turistů s návštěvníky z jiných zemí.

11

1 Teoretická část 1.1 Základní informace o Rusku Pro zkoumání kultur, existujících uvnitř Ruské federace je naprosto nezbytné disponovat dostatkem aspoň základních informací o dané zemí. V této částí své diplomové práce bych ráda stručně popsala Rusko z hlediska jeho přírodních podmínek, geografické rozlohy a polohy, ekonomiky, sociální struktury. Pro naplnění cílů práce je kritické mít dobrý přehled o obyvatelstvu, demografií a historií této zemí. Těmto otázkám bude v dané kapitolevěnovanázvláštní pozornost.

1.2 Obecná informace o Ruské federace Téměřkaždývíceméně vzdělaný člověk ví, že Rusko je územně největším státem světa, který je situován jak v Evropě, tak i v Asii. Z regionálního hlediska Rusko lze rozdělit na evropskou část, Uralský region, Sibiř, Kavkaz, Dální Východ. Zcelazvláštní geografické umístění má Kaliningradská oblast, která se nachází v Pobaltí a nemá přímé pozemní spojení s Ruskem. Pro lepší průhlednost a jednoduchost čtení, rozhodla jsem si vytvořitnásledující tabulku, obsahující základní údaje o Ruskéfederace.

12

Tabulka č. 1 – Základní informace o Ruské federace Plný název

Rusko, Ruská federace

Rozloha

17.075.400 km2

Hlavní město

Moskva (10,4 mil. obyvatel)

Jiná velká města

Sankt-Pěterburg (4,9 mil. ob.), Novosibirsk (1,5 mil. ob.), Jekatěrinburg (1,4 mil. ob.), Kazaň (1,2 mil. ob.), Samara (1,2 mil. ob.), Nižnij Novgorod (1,2 mil. ob.)

Oficiální jazyk

Ruština

(v

jednotlivých

autonomních

republikách jsou využívaný také místní jazyky) Státní zřízení

Smíšena republika (federativní republika se silnou role prezidenta)

Počet obyvatel

143.030.106

Hustota zalidnění

8,36ob. /km2

Náboženství

Převážněpravoslaví, ale také islám, buddhismus

Administrativní členění

83 federální subjekty: 21 autonomní republika, 49oblastí, 9 krajů, 4 autonomní okruhy, 1 autonomní oblast, 2 federální města1

Měna

Ruský rubl (38,9 rublů za 1 Euro k 09. 08. 2012)2

HDP/ob. (dle PPP)

16.687 USD/ob.3

Časová pásma

Od +2 do +11

Zdroj: http://www.worlds.ru/europe/russia/

1

http://www.kremlin.ru/regions http://news.yandex.ru/quotes/23.html 3 Podle údajů MMF, dostupných z http://linkcut.net/1502524e0c 2

13

Po uvedení základních informací v tabulce bych chtěla trochu podrobnějipodívat se na jednotlivé faktory, které budou mít podstatný vliv pro práci. Státní zřízení. Samotný vznik státu lze konstatovat 8. prosince 1991. 4 Federace vznikla v důsledku rozpadu Sovětského svazu, jenž byl realizován prostřednictvím podepsání Bělověžské dohody lídry Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Přesto dnešní Rusko je nástupcem SSSR a plně odpovídá za jeho dluhy, dohody apod. Současným prezidentem Ruska je V. Putin. Prezident je velmi důležitou osobou v systému státního řízení Ruska. Prezident jmenuje předsedu vlády, ministry, vyšší vojenské úředníky. Navrhuje kandidáty na pozicinejvyšších soudců, generálního prokurátora, předsedy centrální banky. Důležitou funkci prezidenta RF je vedení a formování Rady Bezpečností, což poskytuje mimořádné a široké pravomocí pro zajištění bezpečností a udržení teritoriální nedílností. Proto prezident je hlavním garantem Ústavy Ruské federace. Hlavním výkonným orgánem Ruské federace je vláda. Vlada vede činnost jako klíčový organ výkonné moci. Pod ní spadá jiné federální výkonné organy. Zvláště důležitou funkcí vlády je koordinace činnosti výkonné moci na všech úrovních, včetně ministerstev a správ, podřízených prezidentu RF. Kromě toho vláda: - sestavuje federální rozpočet; - realizuje provedení jediné politiky v oblastech financí, zdravotnictví, kultury, vzdělaní, ekologii a sociálního zabezpečení; - řídí federální majetek; - přijímá obecné usnesení a rozhodnutí, povinné pro fyzické a právnické osoby. Dalším velmi důležitým orgánem státu je Rada federace, jakýsi analog Senátu. Do funkcí Rady spadá například iniciace prezidentských voleb, jmenování generálníhoprokurátora, předsedy Národní banky, otázky využívání armády Ruska vně území státu, řešení 4

http://history.rin.ru/cgi-bin/history.pl?num=2360

14

teritoriálních otázek atd.5 Současným předsedou Rady federace je V. Matvienko. Hlavním zákonodárným orgánem RF je Státní Duma Ruské federace, která se skládá ze 450 poslanců, volených na období 4 roky. Do tohoto orgánu mohou se kandidovat pouze politické strany. Současná struktura Dumy vypadá následovně: „Jednotné Rusko“ (49%), Komunistická strana (19,2%), Spravedlivé Rusko (13,2%), Liberální Demokratická strana (11,68%). 6Struktura je uvedena v souladu s posledními volby v roce 2011, kdy zvítězilo „Jednotné Rusko“, strana současného prezidenta V. Putina a premiéra D. Medvěděva. Hlavní funkci Dumy je přijetí a aktualizace zákonů. Kromě toho, Duma má pravomocí přijímat amnestií, vnášetvótum nedůvěry vůči prezidentu, premiéru či vládě. Současným předsedou Státní Dumy je S. Naryškin. Jak je vidět, Rusko lze charakterizovat jako federativní stát se silným vlivem prezidentské mocí. Uzemní rozsáhlost a různorodost odráží se hlavně ve Státní Dumě a v Radě federace. Do příchodu k moci V. Putina jednotlivé autonomní republiky měly relativně silnou samostatnost v otázkách vnitřní politiky. Dnes místnířízení těchto federálních subjektů je do značné míry koordinováno Moskvou. Lze hovořit o tzv. usilující se centralizace státní mocí do rukou aparátu prezidenta a vlády. V této centralizaci některé rozvinuté a demokratické státy vidí rysy diktatury. Ovšem při podobných hodnoceních je nutně vzít v úvahu dva důležité faktory: 1) Rusko je zemí s obrovským územím, kde bydlí desítky národů. Obyvatelstvo jednotlivých regionů často se liší mentalitou, hodnoty, názory, náboženstvím apod. Je velmi těžké vytvořitúčinný decentralizovaný systémřízení, protože je nutně dodržovat jak společné zájmy federace, tak i komplexnost a konsolidovanost hospodářského systému země; 2) Rusko celou svou historií bylo zemí s centralizovaným systémemřízení. Monarchická Ruská říše byla nahrazena KPSS se silným a centralizovaným státním aparátem. Období liberalizace v Rusku, které lze poznamenat v období vládnutí M. Gorbačeva a B. Jelcina přineslo země řadu otřesu a negativních událostí, které však byly vyvolaný nejen oslabením státní mocí, ale i rozsáhlou hospodářskou krizí.

5 6

http://council.gov.ru/about/status_proxy/ http://www.duma.gov.ru/structure/factions/

15

Toto období do jisté míry podkopnulo důvěru lidí v demokracie a liberální ekonomiku. Proto hodně lidí v Rusku opravdu podporují silnou centralizovanou státní moc. Z těchto dvou faktorů pak vyplývá důležitá zvláštnost obyvatelstva Ruska, která spočívá v preferencích silné státní mocí na úkor decentralizace. Toto tvrzení ovšem ne vždy platí pro obyvatelé některých autonomních krajů a republik. Této otázce bude dále v prácivěnovanázvláštní pozornost.

1.3 Dějiny Ruska Pro analýzu kultur Ruské federace je velmi podstatně podrobnějipodívat se do historie země, a na to jak se formovalo samotné obyvatelstvo současné Ruské federace. Formát této diplomové práce nedovoluje uvést podrobné dějiny země, proto jsem si rozhodla udělat pouze krátký přehled a hlavně uvéstklíčové teritoriální získání Carského Ruska a SSSR. V tomto historickém přehledu hlavní důraz bude kladen na formování etnické rozmanitosti obyvatelstva dnešního Ruska. Vznik všech Slovanských států těsně souvisí s expanzí Slovanů na území Centrální a Východní Evropy. Expanze byla spojená s tzv. „stěhováním národů“ v IV až VII století. V té době Slovanské kmeny objevily se v Pobaltí a na Černém moří.7K VIII století Slovane v důsledku řady vojenských konfliktů výrazně potlačily konkurující kmeny a začaly sjednocovat se do kmenových svazů. V VIII století kolem města Kyjev vznikl jeden z podobných svazů. Na Severu formování probíhalo kolem měst Ladoga a Novgorod. Aktivní hospodářská činnost, rozvoj řemesel a obchodu vedly k rozpadu kmenového vlastnictví a vzniku vlastnictví rodinného. Toto bylo velmi důležitým krokem na cestě k formování elity. To bylo vidět již v IX století, kde se konečně vznikla hierarchická struktura Slovanských kmenů. V čele kmene byl kníže, který opíral se o družinu. Kijevské kníže začaly vojenskou expanzi na sousední kmeny. Ovšem velkou silu měly i Novgorodské kníže. Soupeření Novgorodu a Kyjevu přivedlo k tomu, že v roce 882 novgorodský kníže Oleg ovládl Kyjev a založil Kyjevskou Rus. 8 Hned potom Oleg realizoval úspěšnou vojenskou kampaň proti Byzancii a dosáhl výhodných podmínek obchodování pro 7 8

http://hiztory.ru/rus/poyavlenie-slavyan.html http://hiztory.ru/rus/rus.html

16

Slovanské obchodníky. Oleg vládl přes 30 let, jeho nástupcem stal kníže Igor, který také uskutečnilúspěšnou akcí proti Byzancii, ale tragický zahynul ve válce proti sousednímu kmenu. Následně Svjatoslav také výrazně rozšířilúzemí Kyjevské Rusi, ale po jeho smrti vznikl konflikt mezi jeho následníky. V konfliktech zvítězil kníže Vladimir, který v roce 988 přijal pravoslaví jako hlavní náboženství Kyjevského Ruska. Velmi důležitou etapou v dějinách Ruska bylo vládnutí Jaroslava (1019-1054), který značně centralizoval svou moc, vydal kodex zákonů, vedl aktivní vnější politiku a provádělrozsáhlé stavby měst. Po smrtí Jaroslava však začíná konflikt mezi jeho následníky, který vedl k oslabení Kyjevské Rusi. V důsledku nedostatku vojenské síly, jednotlivé kníže aktivně využívaly v konfliktech turkické kočovnické kmeny. V tomto období proto dochází k určitému směšování tradičně slovenské a turkické kultur. Neustále boje za trůn vedly k tomu, že ve XII století Kyjevská Rus konečně rozpadá se na řadu nezávislých knížectví. Jiným dopadem konfliktů byly trvalé útoky turkických a uherských sousedů, v jehož důsledku bylo sledovat obrovskou migraci obyvatelstva do Novgorodského regionu. Migrace byla doprovázena vytlačením a asimilací

místního

ugrofinského

obyvatelstva.

Oslabení

Kyjevské

Rusi

znemožnilotehdejším Slovanům efektivně bránit se před hrozbou z Východu ve formě říše Čingischána. Proto ve XIII století celé území bylo převzato Mongoly. Od té doby Ruské kněžstva staly součástí Zlaté Hordy, státu vytvořeného vnukem Čingischána Batyjem. Obyvatelstvo Zlaté Hordy bylo tvořeno hlavně turkickými a mongolskými kmeny. Byl to polokočovný stát s výraznou orientací na obchod mezi Evropou a Asií. Chán Zlaté Hordy měl zvláštní pravomoc jmenovat hlavního kníže Ruska a sbírat vysokoudaň. V období nejvyšší moci Zlaté Hordy ruská kněžstvatéměř neměly možnost znovu vytvořit jediný stát. Situace se polepšila se začátkem oslabení Zlaté Hordy. Neustále intriky a konflikty vedly k dlouhodobé válce. V rocích 1359-1380 na trůně státu se vyměnilo 25 chánů.9Nestabilita povolila Rusům centralizovat své síly. V čele boje proti moci chánů vstal moskevskýkníže D. Donskoj, který sjednotil jiná kněžstva kolem Moskvy a to jak diplomatickými, tak i vojenskýmiúsilí. V roce 1380 se uskutečnila Kulikovská bitva, kde chánské vojsko bylo poraženo sjednoceným vojskem Rusů. V podstatě od té doby začíná nová etapa v historii Ruska, kde Moskva stala hlavním centrem státu. Následníky D.

9

http://www.spsl.nsc.ru/history/descr/orda.htm

17

Donského pokračovali v teritoriálníexpanzi a v podstatě zformovaly jednotné Rusko. V roce 1547 Ivan IV přijal titul „car“. 10 Od té doby začíná aktivní teritoriální expanze Rusů. Ivan IV ovládl turkické Astarkhan a Kazaň a přebral zůstatky Zlaté Hordy (dnešní autonomní republiky Tatarstán, Baškortostán, Mordovsko, Čuvašsko, Udmurtsko a Marij El). Kromě Turků v těchto krajinách bydlelo také hodně Ugrofinů a Slovan. Největším získáním mladé říše stalo ovládnutí Sibiřského chanátu. Kozácky náčelník Ermak v rocích 1581-1585 uskutečnil expedicí na území Sibiřského chanátu. Expedice byla soukromou, bez povolení carské administrace a byla finančně podpořena kupci Stroganovy. Stroganovy sledovaly především dva cíle: zaprvé ohradit svůj majetek od útoků sibiřských kmenů, a za druhé vyhledat nové obchodní příležitostí a teritorií. Malé, ale dobře vybavené vojsko Ermaka velmi rychlé potlačilo Sibiřský chanát. Obrovský teritorium stalomajetkem Ruského císaře. Nová etapa teritoriální expanze začala s příchodem k mociPetra I Velikého, který výrazně posílil Rusko ve všech smyslech. Za prvé, Petr provedl rozsáhlou modernizaci a evropeizace, za druhé vytvořil Ruskou říše a stal její prvním císařem. Za třetí, Petr vybudoval ruskou flotilu a zajistil přistup mladé říše k moří. Toto výrazně zvýšilo role Ruska ve světové politice. V období vládnutí Petra Rusko získalo část Pobaltí a část Kavkazu. Říše také pokračovala ve své expanzí na Sibiř a Dální Východ. Následníky Petra ovládli Altaj, část Východní Evropy (dnešní Bělorusko a část Ukrajiny), Střední Asií (dnešní Kazachstán), region Dunaje, Krym, Alasku atd. V XIX století bylo ukončeno dobytí Kavkazu a Střední Asií.11 Konec XIX a začátek XX století byly charakterizovanýrozsáhlou krizí, vyvolanou neefektivní státní správou a slabou mocí císařů. Vznikla potřeba rozsáhlé modernizace ekonomiky. Trend kapitalistických revolucí v Evropě přichází do Ruska dosti později. Pouze v roce 1861 zaniklfeudalismus a dostává se do rozvoje tržní ekonomika.12 Pod tlakem těchto událostí a v důsledku ubohého života většiny rolníku a dělníku v roce 1905 probíhá revoluce, jejímž 10

http://hiztory.ru/rossiya-17vek/ivan-groznij.html http://hiztory.ru/rossiya-18-19vek/peter1.html 12 http://hiztory.ru/rus-imperia/reforms-nikolay1.html 11

18

cílem bylo oslabit moc císaře a zlepšit životní podmínky obyvatelstva.13 Ovšem tyto cíle nebyly plně dosaženy, a proto v Rusku do popředí dostávají se idea marxismu. V roce 1917 na území Ruska začala první ve světě socialistická revoluce, v její průběhu k moci přišli komunisté, císařská moc byla zničena, poslední císař dynastií Romanových spolu se svou rodinou byl postřílen. Od roku 1917 začíná zcela zvláštní etapa vývoje Ruska. Revoluce byla doprovázena jak účastí země v první světové válce, tak i následné největší občanskou válkou za celou historií. V období stalinismu se podařilo do jisté míry renovovat a modernizovat průmysl a hospodářství země. Toto ovšem bylo ve mnohem dosaženo použitím práce milionů vezených stalinských gulagů. Vládnutí komunistů bylo nejednoznačným obdobím v dějinách Ruska. V těchto letech Rusko prožilo dvě světové války, krvavou občanskou válku, studenou válku. Byla téměř plně potlačena religie a další základní svobody. Jakákoliv opozice existujícímurežimu byla agresivně pronásledována. Na jiné straně SSSR měl podstatně velké úspěchy ve vědě, vzdělání. Stalinu podařilo se transformovat země se zaostalouzemědělské do průmyslové, ovšem s velkým důrazem na militarismus a pomoc socialistickým „kamarádům“. Hlavním instrumentem této modernizace staly miliony vězňů, jejichž levná práce zabezpečila prudkou obnovu zemí v 50. letech. Nicméně již v 70. letech bylo vidět hlavní nedostatek existujícího politického systému, kterým byla plánovaná ekonomika. Systém těžby, výroby a distribuce v SSSR byl úplně neefektivní z hlediska zajištění prvotních a druhotných potřeb pro obyvatele. Navíc hodně zbytečných zdrojů bylo utraceno na nesmyslnou soutěž zbraní s USA a pomoc jiným socialistickým státům. Tato skutečnost vyvolalarozsáhlý deficit spotřebního zboží v regionech a jednotlivých republikách SSSR. Nový předseda komunistické strany M. Gorbačev provedl výraznou liberalizaci ekonomiky s cílem přiblížitexistující hospodářský systém k tržní ekonomice. Již v té době hodně lidí v SSSR podporovaly myšlenku demokracie a volného trhu. Celá řada sovětských republik usilovala se o nezávislost vlastní vnitřní a vnější politiky. Výsledkem podobné nálady stal politický převrat a rozpad SSSR.

13

Т. Шанин Революция как момент истины. Россия 1905-1907 гг. - 1917-1922 гг., výdavatelství „Весь Мир“, Moskva 1997. ISBN: 5-7777-0039-X

19

Dějiny Ruska po rozpadu SSSR byly doprovázeny obrovskou ekonomickou krizi. Hospodářství země, které bylo neefektivním už v 80. letech dosáhlo ještě většího propadu. Od té doby platí trend orientaci ekonomiky na těžbu surovin, kterými Rusko je vybaveno velmi dobře. Na konci XX století ekonomika Ruska měla výrazně surovinovou orientaci, bylo sledovat silnou diferenciaci ve společnosti. Střední třida začala se formovat pouze na konci 90. let. Veškeré ekonomické aktivity byly doprovázeny neuvěřitelnou korupcí a kriminalitou. Situace byla také negativně ovlivněna řadou vojenských konfliktů a čečenskou válkou. Hlavní moc byla soustředěna v rukou tzv. „oligarchů“ a velkých finančních skupin. Na vrcholu oslabení prezidentské moci do vlády přichází V. Putin, který v novém tisícletí konečně stal prezidentem RF. Nový prezident silně centralizoval moc a vrátil důvěru lidí v státní aparát. Byla provedena celá řada ekonomických reforem, a hospodářství Ruska získalo rysy tržní ekonomiky. Tato ekonomická transformace probíhá i dnes. Usiluje se hlavně o rozvoj výrobního, zpracovatelského průmyslu a vývoj inovací. Z tohoto krátkého exkurzu je vidět jak složitou historií mělo Rusko. Je zřejmé, že všechny historické etapy měly obrovský vliv na formování kultury Ruska. Za dobu existence Kyjevské Rusi bylo vidět interakcí slovanské, turkické a ugrofinské kultur. Vznik říše a reformy Petra přinesly do ruské kultury prvky kultur evropských. Hodně rysů bylo převzato z kultur Nizozemska, Německa, Francie. Francouzština dokonce byla velmi rozšířena mezi ruskou aristokracií. Hodně ruských monarchů mělo německé kořeny a tím silně ovlivňovaly kulturu své země. Ovšem největší význam pro tuto práci má period vládnutí komunismu. Socialistům totiž podařilo za 70 let radikálně ovlivnit kulturu obyvatelstva nejen samotného Ruska, ale i celého regionu SSSR. Níže zkusím uvést hlavní důležité faktory, které ovlivňovaly kulturu národů SSSR: 1) Široké šíření ruštiny. Ruština stala hlavním jazykem v celém regionu. Inteligence a obyvatelstvo hlavních měst všech postsovětských států i do dnes dobře umí ruský. V zemích jako Bělorusko, Ukrajina a Kazachstán ruština úspěšně konkuruje s místními jazyky. Tento jazyk se učil na školách i v jiných zemích Východního bloku jak v Evropě, tak i v Africe a Jižní Americe; 2) Snaha k internacionalismu. Komunistická strana viděla svět nikoliv jako soubor etnických skupin, bydlících na určitém území, ale jako jednotu dělnické třídy. Ovšem pro efektivní řízení různorodého obyvatelstva SSSR bylo nutně, aby všichni 20

mluvili stejným jazykem a měli stejné hodnoty a morálku. Proto byly aktivně prosazovaný myšlenky marxismu a leninismu. Spolu s tím všude aktivně se prosazovala ruština a bylo potlačeno a pronásledovánonáboženství. Obyvatelstvo celého SSSR bylo jmenováno jako „sovětské“ bez ohledu na kulturní prvky konkrétních národů. Do jisté míry tento cíl byl splněn a zformovala se určitá „sovětská mentalita“, jejíž nositeli bydlí i dnes. Jsou to lidé starší generace, které prošly všechny úrovně sovětského vzdělávacího systému a během existence SSSR měli prestižní pracovní pozice a povolání, společenské uznání a širokou škálu benefitů od státu. Tyto lidé dávají do popředí nikoliv vlastní etnický původ, hodnoty a náboženství, ale fakt toho, že byli narození a bydleli v SSSR. Pro tyto lidé jsou typické myšlenky internacionalismu a jednoty všech postsovětských národů. Reprezentanti této skupiny bydlí dnes nejen v Rusku, ale i v jiných postsovětských zemích; 3) Pozice neustálého porovnání a postavení SSSR oproti zbytku světa. Zvláště to se týká soutěžení Ruska a USA. SSSR vždy vedlo aktivní vnější politiku. Mohutná propaganda usilovala o formování obrazu nepřítele ve formě USA a Velké Británií. Je zajímavé, že podobný trik opravdu způsobil růst patriotické nálady ve společnosti. Pozice toho, že SSSR má vlastní cestu vývoje, do jisté míry ovlivnila mentalitu sovětského obyvatelstva. Porovnání v kontextu „my“ a „oni“ přísluší obyvatelstvu Ruska i dnes. Jde nikoliv o agresivní či nepřátelský postoj vůči všemu americkému, ale spíše o analýzu a porovnání věcí, událostí, společenských vztahů, životního stylu apod. V dnešním nezávislém Rusku je vidět jak zastánci proamerické kultury a hodnot, tak i konzervativní, proruské kultury; 4) Pronásledování náboženství. Koncepce marxismu a leninismuchápenáboženství jako „opium pro lidi“ a jako prvek, nepotřebný a brzdicí úspěšný rozvoj socialistické společností. Proto v Sovětském Rusku byly aktivně potlačované všechny religiózní konfese. Ovšem obyvatelstvo Ruska vždy bylo dosti konzervativním a religiózním. V konfliktu náboženství a socialistické ideologií zvítězila agresivní politika komunistů vůči duchovenstvu a aktivní propaganda. Přesto hned po rozpadu SSSR je vidět návrat lidí k náboženství a tradicím pravoslaví. Dá se říct, že určitý prvek patriarchátu byl doplněn o tradice pravoslaví. Proto lze konstatovat, že obyvatelstvo dnešního Ruska je do jisté míry 21

konzervativní a nábožným. Situace může vypadat jinak ve zvláště velkých městech jako Moskva, Petrohrad apod. Ovšem i tam v porovnání s Evropou religie zaujímá důležité místo v kultuře obyvatelstva. Tato skutečnost je vysvětlena tím, že dlouhou dobu lidé měli omezené možností zbožňování a návštěvy církve. Liberalizace politického režimu způsobila růst zájmu obyvatelstva o religii; 5) Kolektivismus a společenství. Samotná idea komunismu předpokládá kolektivní organizace společností. Zájmy jedince jsou nahrazenykolektivními zájmy. Aktivně prosazuje se princip vzájemné pomoci, kooperace, souručenství. Velmi dobrým příkladem v tomto smyslu je organizace „kolchozů“, tj. kolektivních zemědělských jednotek. V podobných organizacích princip kolektivismu byl dominujícím a odpovědnost za splnění či nesplnění státního plánu měli všichni členy kolchozu. Výsledkem aktivního a dlouhodobého prosazování myšlenek kolektivismu stala určitá „uzavřenost“ sovětského obyvatelstva vůči nositelům jiných kultur. Omezené možností cestovat do zahraničí a nedostatečná výuka cizích jazyků ve školách ještě více zhoršily situaci. Principy vzájemné pomocí a společenské odpovědností jsou velmi typické pro ruskou kulturu i dnes. Velmi výstižným příkladem je nepřijetí stížností či oznámení, tykajících se kolegů. Je vidět snahu řešit vnitřní problémy bez účastí vrcholového vedení, v rámci kolektivu či osobně. To co v Západní Evropě považuje se za občanskou odpovědnost v Rusku je chápáno jako donášení. Tento prvek ruské mentality zřejmé plyne z období masových represí. Striktní právní systém a trestné stíhání často vynucovali lidé řešit své problémy osobně, v rámciexistujícího kolektivu. Donášení bylo potrestánojakýmsi „vyloučením“ z kolektivu, což znamenalo zánik nároku na pomoc ze strany kolegů. Silný kolektivismus vznikl a byl podporován nejen v důsledku státní ideologií, ale také kvůli řadě objektivních a subjektivních příčin. Mezi hlavní lze zařadit: -

vysokáúroveň militarizace země a přítomnost velkého počtu vojáků. V armádě kolektivismus spolu s vojenským řadem byl hlavním pilířem organizace;

-

druhá světová válka a následná rekonstrukce a revitalizace země a hospodářství,

což

vyžadovalo

22

obrovské

společenské

úsilí

celého

obyvatelstva SSSR. Obtíže válečných podmínek, smrtí, společná naděje na vítězství způsobily silné sdružování všech národů SSSR; -

přítomnost husté sítě gulagů a věznic. Sovětské gulagy, pracovní tábory a vězně

byly

známé

po

celém

světukvůli

surovým

životním

podmínkámvězňů. Nelidské pracovní podmínky, hlad, nedostatek tepla a jiné faktory přispěly k vysokéúrovní kooperace a integraci mezi vězení. Počet odsuzovaných osob (zvláště z politických důvodů) činil několik milionů, většina z kterých po skončení vazby vrátila se do normálního života. Ovšem pro tyto lidé cit kolektivismu už byl velmi důležitým. Výšeuvedené prvky kultury a mentality obyvatelstva Ruska jsou přímýmnásledkem historického vývoje země. Na závěru kapitoly bych chtěla shrnout hlavní fáze formování této kultury a mentality v kontextu jednotlivých historických etap. V období vzniku prvních slovanských států a jejich boje za přežití zformoval se základ slovanské kultury. Důležitou událostí stalo přijetí pravoslaví na celémúzemí Kyjevské Rusi. Od té doby pravoslaví zaujalo důležitou pozici v kultuře a hodnotách obyvatelstva. Dá se říct, že religie stala hlavním integrační, kulturní a etnickou rovinou mladého státu. V té době také dochází k interakcím Slovanů se sousedními národy turkického a ugrofinského původu. Sjednocení ruských knížectví kolem Moskvy, společná historie a náboženství, potlačení moci chánů staly hlavními faktory zesílení, konsolidace a centralizace Ruska. Další důležitou etapou stalo panování Petra Velikého (1672-1725).14 Tento vynikající ruský císař během velmi krátkého období realizoval opravdu obrovskou kulturní revoluci v zemi. Do území Ruska aktivně pronikají prvky kultury Západní Evropy. Jedná se především o vojenskou organizaci, flotily, vzdělání, styl oblečení. Mnohem větší význam mělo šíření myšlenek evropských filosofů, spisovatelů, umělců apod. Lze konstatovat, že v tomto období Rusko výrazně přiblížilo se k evropské civilizaci, ale ovšem zachránilo i své tradiční hodnoty. Socialistická revoluce a vznik SSSR z mého pohledu měly největší vliv na formování současné ruské kultury a mentality. V tomto období Rusko prožilo dvě světové války,

14

http://www.nameofrussia.ru/person.html?id=97

23

rozsáhlou industrializací, řadu krizí, vlny politických represí, izolace, rozkvět a krach plánovaného hospodářství apod. Je zřejmé, že tyto historické jevy a událostí silně projevily se v myšlení, hodnotách, kultuře a mentalitě obyvatelstva. Celá řada typických prvků chování a myšlení obyvatelstva Ruska byla zformována pravě za SSSR. Po rozpadu SSSR Ruská federace vstoupila do nové fáze vývoje, která však byla doprovázenadalšími otřesy ve formě ekonomických krizí, válečných konfliktů, zhoršení životní úrovně. Situace výrazně se zlepšila na začátku nového tisícletí. Dnes Rusko stále více integruje se do světového hospodářství a mezinárodní politiky. Trend globalizace zcela plátí pro RF i dnes. Lze sledovat určitou interakce tradičních, konzervativních hodnot vzniklých v období SSSR s proniknutím evropské a americké kultury. Dá se očekávat, že během 20-30 let kultura obyvatelstva Ruska do určité míry ze ztransformuje. Ovšem zatím není jasně do jaké podoby.

1.4 Obyvatelstvo Ruska Pro kvalitní komparaci a analýzu existujících kultur Ruské federace je nezbytnédisponovat dostatečným rozsahem informací o obyvatelstvu země. V této podkapitole bych chtěla prozkoumat obyvatelstvo Ruska především na základěnásledujícíchkritérií: Etnická struktura, Náboženská struktura, Hustota osídlení a míra urbanizace, Migrace. Všechny výšeuvedené faktory májí podstatný vliv pro následující analýzu. Je nutně dobře si uvědomit, že dnešní Rusko nelze chápat jako pouze slovanský stát se silným vlivem pravoslaví. Díky obrovskému teritoriu a expanzivní vnější politice Ruské říše součástí dnešní federace staly i původně neslovanské regiony. Pravě kvůli výšeuvedeným aspektům zkoumání obyvatelstva Ruska kultura její národů je natolik bohatá a různorodá. Podle údajů statistického úřadu Ruska, obyvatelstvo zemí k 1. květnu roku 2012 činí 143,1 mil. lidí.15 Tato hodnota vykazuje pozitivní dynamiku, tzn., že je vidět růst počtu obyvatel. 15

http://www.ria.ru/society/20120620/677714373.html

24

Ovšem musíme vzít v úvahu i určité chyby ve sčítání. Tyto chyby jsou vysvětleny především dvěma příčiny: velký počet nelegálních migrantů a těžký přístup k obyvatelstvu v řadě regionů Sibiře, Dálného Východu a Kavkazu. Problém kontaktů s obyvatelstvem obtížně dostupných lokalit se pomalu zlepšuje. Nicméně je velmi těžko registrovat malé národy Dálného Východu, které vedou kočovnický životní styl. Co se tyká situaci s imigrací, tak podle výzkumu Světové banky Rusko dnes zaujímá druhé místo podle počtu přijížděních migrantů.16 Jak udává Federální úřad pro migrace, průměrný počet cizinců v zemi je na úrovní 9,5 mil. lidí. Přibližný počet nelegalů je kolem 3,5 mil. lidí.17 Navíc jak legální, tak i nelegální imigrace vykazují v Rusku pozitivní trend. Co se týká obtížně dostupných lokalit, tak počet lidí tam má zpravidla malé hodnoty. O vlivu migrace na obyvatelstvo a kultury Ruska bude v práci dále věnovaná větší pozornost. Nyní bych chtěla podrobněji popsat obyvatelstvo Ruské federace z pohledu její etnické skladby. Dnešní obyvatelstvo Ruska je opravdu multikulturní společností. V zemi dnes bydlí přes 180 různých etnických skupin. Je tomu tak především v důsledku toho, že Ruská říše byla mnohonárodním státem. V rámci své teritoriální expanzí Ruské císaře ovládly i původně neslovanské země. Druhým důležitým faktorem je skutečnost toho, že komunistická vláda aktivně prosazovala myšlenky internacionalismu a realizovala politiku migrace pracovní síly a směšování obyvatelstva SSSR. Je nutně také vzít v úvahu, že po rozpadu SSSR obyvatelé řady postsovětských států chápali Rusko jako metropolií a aktivně se zamířily na migrace do RF a získání její občanství. Přesto převážná většina obyvatel Ruska identifikuje se jako Rusy, které dnes tvoří téměř 80 % obyvatelstva země. Druhou nejpočetnější etnickou skupinou jsou Tataři (3,83 %), které bydlí na celém území federace.18 Nejvíce je však v Tatarstánu a Baškortostánu. Dále následují Ukrajinci, Baškiři, Čuvaši atd. Nejvíce etnický rozmanitými regiony jsou Kavkaz a Moskva s přilehlouoblastí. Když rekapitulujeme zjištěné údaje, tak vychází, že hlavnímietnickými skupiny v Rusku jsou Slované, Turkické národy, Ugrofinské národy a autochtonní etniky Kavkazu a Dálného Východu.

16

http://top.rbc.ru/society/09/11/2010/495898.shtml http://www.km.ru/v-rossii/2012/03/22/mezhnatsionalnye-otnosheniya-v-rossii/vlasti-rf-podschitalimigrantov-ikh-deistv 18 http://worldgeo.ru/russia/lists/?id=33 17

25

Je bezesporu to, že etnická struktura obyvatelstva má velký vliv na strukturu náboženskou. Otázky víry a náboženství jsou dost důležité v kontextu zkoumání existujících kultur v Ruské federace, proto bych rada uvedla základní informace o jednotlivých konfesích Ruska. Typickou charakteristickou komunistické vlády bylo nepřijetí religie. Po rozpadu SSSR lze sledovat zvýšení zájmu obyvatelstva o religii. Hlavními náboženství Ruska jsou dnes pravoslaví, islám, buddhismus, judaismus a polyteismus. Podle údajů statistického úřadu, 70 až 75 % obyvatelstva jsou příslušnicí pravoslaví. Při tom 10 % pravidelně navštěvuje církve, 43 % navštěvuje církve v období religiózních svátků.19 Druhou početnou religiózní konfesí v Rusku je islám. Islám vyznává hlavně turkické a kavkazské národy Ruska, a to hlavně Tataři, Baškiři, Čečenci, národy Dagestánu, Kazaši atd. Nejvíce zajímavými regiony jsou Tatarstán a Baškortostán, kde islám těsně koexistuje s pravoslavím. Samozřejmě je tomu tak i v Moskvě. Málokdo ví, že některé národy Ruska vyznávají buddhismus. Toto náboženství je typické pro mongolské národy Ruska a je rozšířeno v republikách Kalmycko, Burjatija, Tyva. Nicméně početné buddhistické komunity lze najít v Petrohradu a Moskvě. Zájimavá je skutečnost, že Kalmyci bydlí v Evropské části Ruska vedle Kavkazu. Naopak Burjati a Tyvinci jsou původnímiobyvateli Sibiře. Celkový podíl buddhistů v zemi je na úrovní 2 %.20 Další důležitou konfesí Ruska je judaismus. Počet vyznavačů judaismu v Rusku je relativně malý, přesto tato komunita hraje v zemi důležitou role. Je tomu tak protože je soustředěna v největších městech Ruska. Dalším důležitým aspektem zkoumání obyvatelstva Ruska je hustota osídlení a míra urbanizace. Přesto, že Rusko je územně největším státem světa, obyvatelstvo zemí je relativně malé z pohledu počtu. Příčina je v tom, že většina území federace má nepříznivé přírodní podmínky. Zvláště je to vidět na Sibiři a DálnémVýchodě. V Sibiři, která tvoří ¾ území

Ruska

bydlí

méně

čtvrtiny

obyvatelstva.

Hlavní

část

je

soustředěna

v jakémsitrojúhelníku: Petrohrad-Soči-Irkutsk. Hustota osídlení v Evropské části federace je 27 člověk na km2. V Asijské části je tento ukazatel jeden z nejnižších ve světě – 1,9 člověk na km2 .21 Z agregace uvedených hodnot vyplývá, že celková hustota osídlení na

19

http://www.rbc.ru/rbcfreenews/20100330161117.shtml http://www.manwb.ru/articles/world_today/tolerance/StatReligio_FilLunk/ 21 http://www.demographia.ru/articles_N/index.html?idR=21&idArt=1889 20

26

celém územíRF je 8,3 člověk na km2.22 Uvedené rozdíly pak velmi silně ovlivňují kulturní rozdíly v zemi. Lze vidět určité nerozumění mezi obyvatele například Sibiři a Evropské částí Ruska. Co se týká míry urbanizace, tak 78 % lidí bydlí ve městech. Rusko dnes má 14 měst s obyvatelstvempřes milion lidí. Při tom pouze dva z nich se nachází v Sibiře (Krasnojarsk a Nižní Novgorod). Hodně velkých měst se nachází v Uralském regionu a na Volze. Největšími městy jsou Moskva (11,5 mil. lidí)23 a Petrohrad (4,8 mil. lidí)24. Na obyvatelstvo a kulturu dnešního Ruska velký vliv má migrace. Jak bylo uvedeno dříve, Rusko drží druhé místo ve světě podle počtu předjížděcích migrantů. Imigrace jde hlavně z postsovětských republik, především z Centrální Asie, Ukrajiny, Kavkazu. Zde je nutně rozlišovat imigrací s cílem získání občanství, tzv. „návrat do rodné hroudy“ a pracovní migraci. Rozpad SSSR a zhoršující ekonomická a politická situace v řadě postsovětských států vedly k masovému odtoku etnických Rusů do Ruska. Ve mnohá menší míře je tento trend vidět i dnes. Bez ohledu na to, že tato skupina migrantů jsou nositelé tzv. „ruské, slovanské kultury“, jejich mentalita byla výrazně ovlivněna i kulturou původního obyvatelstva postsovětských republik. Jinou skupinu tvoří tzv. „pracovní migranti“, které přijíždí do Ruska s cílem získání dlouhodobého pracovního uplatnění a zlepšení životních podmínek. Tyto lidé bud‘ májí dvojité občanství nebo povolení k pobytu a většinu svého času tráví v Rusku. Lze je totižchápat také jako součást ruské společností. V současné době pracovní migrantipřijíždí hlavně z republik Centrální Asií, většinou z Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Lze také sledovat aktivní imigraci z Arméniea Ázerbájdžánu. Aktivní migrační procesy v Rusku přispívají nejen ke změně etnické struktury obyvatelstva, ale také i k určité kulturní transformaci. Dochází totiž ke vzájemné kulturní výměně a obohacování. Co se tyká vnitřní migrace, tak zde už dlouhodobě působí trend přesunu obyvatelstva vesnic do větších měst. Jde o normální procesy migrace uvnitř zemí, vyvolané nerovnoměrností ekonomického rozvoje Ruska. Hlavním centrem migrace i nadále zůstává Moskva.

22

támtěž http://www.baltinfo.ru/2012/03/24/Chislennost-naseleniya-Moskvy-mozhet-snizitsya-do-9-mln-chelovekpri-rasshirenii-granitc-267716 24 http://gov.spb.ru/helper/day/people/ 23

27

1.5 Kultura a jeji definice. Kulturní dimenze Před tím než přistoupím k samotné analýze zvláštností a rozdílů v kulturách Ruska bych ráda podrobněji specifikovala metodologií provedení práce a celkový teoretický základ.Výhledem k tomu, že pojem „kultura“ je dosti široký, je nutně nejdříve specifikovat objekt zkoumání a jeho dimenze. Je známo, že definicí pojmu „kultura“ existuje celá řada. Pojem je dosti široký, jeho definice je rozsáhlá. Pro tuto práci jsem si použila „Všeobecnou deklaraci UNESCO o kulturní diverzitě“. Obsah této deklarací zahrnuje definicí pojmu kultura, která velmi dobře odráží objekt zkoumání této diplomové práce. Podle deklaraci UNESCO, kultura je chápána jako „soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních a citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, a že zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení“.25Deklarace také udává, „že kultura se nachází v centru soudobé diskuse o identitě, sociální soudržností a rozvojí ekonomiky, založené na vědění“.26 Kultura je v podstatě sdíleným kolektivním jevem lidí žijicích ve stejném prostředí. Není vrozena, proto se jí učíme. Kultura je do jisté míry odrazem sociálního prostředí, ve kterém jedince působí a vyrůstá. Je při tom nesmírně důležité odlišovát kulturu pod lidské přirozenosti a osobnosti. Pod přirozenosti se rozumí něco, co bylo zděděno a je vrozeným. Lidská osobnost je propojená s jedinečnýmí vlastností každého konrektního jednotlivce.27 V kontextu zkoumané problématiky je důležité podrobnějí specifikovat co je v podstatě národní kulturou. Podle G. Hofstede, „národ je utvářen charakteristickýmí prvky jako je národní jazyk, společné sdělovací prostředky, vzdělávací a politický systém, armáda, národní sportovní reprezentace a národní trh pro dovědností, výrobky a služby“.28 Samotná národní kultura buduje se z generace na generaci cestou předavání základních hodnot, přesvědčení. Při tom nejaktivnější etapou vnimání a osvojení těchto hodnot je 25

„Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diverzitě“. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/fileadmin/MULTIMEDIA/HQ/CLT/diversity/pdf/declaration_cultural_diversity _cs.pdf 26 támtěž 27 Lehmannová Z. „Kulturní dimenze mezinárodních vztáhů“, výd.1, Nákladatelství VŠE, Praha 1999. 28 G. Hofstede, G.J. Hofstede „Kultury a organizace – Software lidské mysli“ Nákladatelství Linde, Praha, 2006. ISBN: 80-86131-70-X.

28

dětství, kdy dítě přebírá ználostí od svých rodíčů. Hodnoty G. Hofstede definuje jako „...všeobecné tendence k dávání přednosti určitým stavům skutečnosti před jinými.“29 Pro lepší pochopení roli hodnot v kultuře bych chtěla uvest tzv. „cibulový diagram“. Jedná se o jakousi strukturu národní kultury, z čeho se skládá a jaké obsahuje komponenty. Obrázek č. 1 – Cibulový diagram

Zdroj: G. Hofstede, G.J. Hofstede „Kultury a organizace – Software lidské mysli“ Nákladatelství Linde, Praha, 2006. ISBN: 80-86131-70-X

Podle teorie Hofstede,kultra se skládá z:  Symbolů – slova, gesty, obrazy, předměty;  Hrdinů – lidé, jejichž osobnost je výsoce ceněná v dáné kultuře;  Rituálů – obecně přijaté kolektivní činností;  Hodnot.

29

G. Hofstede, G.J. Hofstede „Kultury a organizace – Software lidské mysli“ Nákladatelství Linde, Praha, 2006. ISBN: 80-86131-70-X

29

Kulturní změna či transformace nejdříve zasahuje vrchní vrtstvy „cibule“, totíž ovlivňují změnu praktické částí kultury. Ovšem jadro, tj. hodnoty zůstavájí nezměnené. Proto hodnoty lze povážovát za základ národní kultury. Myšlenky G. Hofstede získaly velkou oblibu v moderní teorie psychologií a marketingu. Ten chápe kulturu jako „kolektivní mentální program, který odlišuje příslušníky jedné skupiny lidí od příslušníků jiné skupiny nebo kategorií lidí“.30Kromě této definici kultury, obrovským vědeckým dílem G. Hofsteda je vytvoření teorií kulturních dimenzí. Tyto kulturní dimenze budou v prácipoužívaný jako základní kritéria porovnání kultur Ruské federace. Zde krátce uvádím tuto teorií. Dimenze kultury jsou jakési faktory a aspekty, podle kterých lze srovnávat jednu kulturu s druhou. Jsou pojmenovány následovně:31 1) Vzdálenost mocí; 2) Kolektivismus vs. Individualismus; 3) Feminita vs. Maskulinita; 4) Vyhýbání se nejistotě; 5) Dlouhodobá vs. Krátkodobá orientace v životě. Poslední faktor původně nepatřil do modelu G. Hofsteda a byl tam přidánpozději. Nyní bych chtěla podrobnějipopsat význam každého z výšeuvedených faktorů. Vzdálenost mocí. Tato dimenzenám udává úroveňvnímání a tolerance nerovnoměrného rozdělení mocí ve společnosti. Jinými slovy, tento faktor ukazuje jaký vztah k moci májí řadové obyvatelé. Například pro obyvatelstvo Arabských zemí či Jihovýchodní Asií je charakteristické úctyhodný postoj vůči státním úředníkům a autoritám. Moc je vnímaná spíše jako autoritativní, ale nezbytná a velmi důležitá pro kulturu a život země a její obyvatele. V daném případě jedná se o velkou vzdálenost mocí. Naopak pro kultury Evropy, USA, Austrálií jsou typické spíše partnerské vztahy mezi státem a obyvatelstvem, velký význam májí lidská pravá a jejich dodržení ze strany státu. Naopak v Číně míra

30 31

http://geert-hofstede.com/applications.html http://geert-hofstede.com/dimensions.html

30

tolerance ke striktním opatřením a autoritativní mocí je mnohem větší. Evropská kultura je proto charakterizovaná jako kultura s malou vzdáleností moci. Individualismus vs. Kolektivismus. Je to další důležitý srovnávacíkritérii. Pro individualismus je charakteristický princip „každý se starásám o sobě“, jedná se totiž o volné vztahy mezi jednotlivci v dané společností. V individualistické společnosti jednotlivec nejspíše preferuje vlastní cíle a zájmy, před zájmy společenské. Je zde větší ego konkrétního člověka, partnerství je dosahováno prostřednictvím jakýsi dohody jednotlivých subjektů jednat společně. Při tom tato dohoda zpravidla upravuje nezávislost a samostatnost každé strany. Vznik závazků je možné pouze v rozsahu společné činností a je přesně specifikován. Individualismus přísluší většině kultur Evropy, USA, Austrálií. Opakem individualismu je kolektivismus, ve kterém jednotlivec především vnímá sobě jako nezbytnou část nějaké společností (rodiny, firmy, klanu, státu, regionu apod.). Veškeré jednání je posuzováno subjektem především z pohledu významu pro společnost, přijatelnosti jednání v rámci jeho skupiny. V kolektivních kulturách člověk od samotného narození až po svou smrt je nedílnou součástí své skupiny. Ve svém chování je často omezen názory a hodnoty, příslušné jeho skupině. Jako odměnu za svojí loajalitu může vždyspoléhat na pomoc své komunity. V kolektivních společnostech je velmi důležitý princip vzájemné pomoci. Jednotlivec totiž od svého narození má určitou jistotu toho, že budou splněny aspoň jeho základní potřeby. I když jeho rodiče nebudou schopny jeho živit, vždy je možné spoléhat na pomoc příbuzných. V kontextu porovnání individualistických a kolektivních kultur je nutně vzít v úvahu další důležitý srovnávacíkritérium, kterým je míra zodpovědnosti. Pro individualistické kultury je typická individuální zodpovědnost subjektu. Vina a „potrestání“ za nepřijatelné chování nese pouze jednotlivec, jež přestupek udělal. Naopak u kolektivismu lze sledovat zodpovědnost celé skupiny za provinění svého člena. Zde mluvím nikoliv o trestních činech, ale spíše o přestupcích, nepřijatelných vrámci morálky dané společností. V některých extrémně kolektivistických kulturách dokonce existuje i princip „krevní pomsty“, kdy zodpovědnost za vraždu nese nejen jednotlivec, jež vraždu učinil, ale i jeho blízké příbuzné. U kolektivistických společností pro jednotlivce obrovský význam má faktor sociálního uznání, prestiž, úcta ze strany blízkých. Naopak u individualistických společností význam má

spíše

sebeúcta,

vlastnívnímání

a 31

hodnocení

své

činnosti.

Celkem

u

kolektivistickýchkultur lze sledovat význam a důležitost osobních vztahů, závazků a vzájemné pomocí. V individualistických společnostech do popředí se dostávají principy vlastního rozvoje, samostatností, rovnoprávného partnerství, nedotknutelností osobního vlastnictví a osobního života. Na závěr bych chtěla ještě zdůraznit jak principy kolektivismu a individualismu fungují v obchodní praxi a běžném hospodářském životě. Pro evropskou kulturu, kterou lze vnímat jako individualistickou, pracovní uplatnění předpokládá dodržení zájmů a dosažení cílů, jak zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Naopak v kolektivistických kulturách předpokládá se, že jednotlivec bude se chovat výhradně v zájmu firmy, za což dostávávysokou odměnu, pomoc v složitých situacích a dokonce i „celoživotní zaměstnání“. Typickým příkladem jsou japonské či korejské korporace, kde fluktuace pracovníků je velmi nízká a úroveňloajality je vysoká. Maskulinita vs. Femininita. Tento faktor bývátakéoznačován jako „průbojnost“. Jedná se o motivaci k dosažení cíle za jakoukoliv cenu. Jinými slovy, tato kulturní dimenze ukazuje role typickymužských vlastností jako cílevědomost, výkon, soutěživost, průbojnost, sebejistota ve sledované kultuře/společnosti. Na jiné straně naopak jsou umístěný ženské vlastností jako kvalita života, solidarita, peče o slabší, vzájemné vztahy, kulturní hodnoty apod.Jinými slovy, typickým rysem maskulinity společností je přesné vymezení sociálních rodových rolí. Naopak pro femininitu je typické překrývání sociálních rolí. Maskulinní společnost je založena především na výkonu. V ni často i ženy májí hodnoty, podobné mužským. Femininní společnost je spíše společností sociální, typické mužské vlastností nejsou zde natolik zřetelné. K zemím s maskulinní kulturou lze odnést Japonsko (výrazně maskulinní kultura), USA, Rakousko, Itálií, Mexiko, Filipíny. Feminita je typická pro Skandinávskézemě, Nizozemsko. Je nutně dodat, že G. Hofsted v uvedené dimenzí maskulinity a feminity měl na myslí nikoliv role žen ve společnosti, ale spíše vlastností a hodnoty členů zkoumané kultury. Stejně tak nelze mluvit o větší agresivitě nebo arogancí reprezentantů maskulinních kultur. Jde spíše o větší význam materiálních hodnot, orientace na karieru, seberealizaci. Vyhýbání se nejistotě. Jde o míru vnímání a tolerance a reakce na neznámé situace. Jinými slovy jde o úroveň preference strukturovaných a nestrukturovaných (rizikových, 32

s neznámým výsledkem) situací. Lze to označit jako schopnost tolerovat riziko a nejistotu. Pro země s nízkou mírou tolerance nejistoty pak platí nepřijetí nepříznivých a nestrukturovaných situací, snaha k vytvoření přesně vymezených pravidel a postupů, větší míra kontroly, důvěra vůči tradicím, sklon ke vzájemnému souhlasu, striktní vztah vůči lidem jiných názorů. Podobné kultury jsou také označovaný jako „rigidní“. V rigidní společnosti to co je odlišné, může být posuzováno jako nebezpečné. Opakem jsou kultury flexibilní, resp. kultury s nízkou mírou vyhýbání se nejistotě. Rysy těchto kultur jsou projev vlastní iniciativy, riskantnost, větší tolerance rozporů a nesouhlasů v kolektivu nebo společností. K zemím s vysokou mírou vyhýbání se nejistotě patří například Japonsko a Čína. Naopak USA a Kanada jsou státy flexibilní, s vysokou tolerancí vůči riziku. Strategické myšlení (dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě). Jde o dimenzi, která byla přidaná do původních teorií G. Hofsteda později, nicméně význam tohoto faktoru je velmi důležitý. Jak je vidět z názvu, jedná se o míru orientace na řešení strategických úkolů, dosahování dlouhodobých cílů. Ve společnostech s dlouhodobou orientaci tradice a pravidla mohou se přizpůsobovat kontextu, měnicímu se prostředí. Je zde vidět také větší snahu o spoření a investování. K podobným kulturámpatří například Japonsko a jiné země Jihovýchodní Asie. Zda se to jako divně, že Japonci mohou přizpůsobovat své tradice vůči situaci. Odpověď‘ spočívá v tom, že Japonci jsou fatalisti, chápou svůj život jako krátký úsek v životě země a společností a proto jako jediné řešení vidí dosahování co nejlepších výsledků a dlouhodobých cílů. Pro kultury s krátkodobou orientaci v životě platí oddanost tradicím, malý sklon k úsporám do budoucna, orientace na rychlé výsledky. Sem patří například kultury Evropy a USA. Myslím si, že kulturní dimenze G. Hofsteda mohou sloužit jako dobrý nástroj pro komparace kultur nejen mezi země, ale i uvnitř konkrétního státu. Zvláště to plátí pro Rusko, kde některé kultury mohou výrazně se odlišovat. Ve své dalšíanalýze budu zkoumat jednotlivé kulturně-geografické regiony Ruska pravě z pohledu výšeuvedených dimenzí. Na závěru kapitoly bych chtěla pro zajímavostuvést porovnání kultur ČR a Ruská v souladu s teorií a výzkumem G. Hofsteda. Následující graf zachycuje hodnoty jednotlivých kulturních dimenzí u kultur ČR a Ruska: 33

Graf č. 1 – Komparace kultur ČR a Ruska podle modelu G. Hofsteda 100

95

93

90 80

74

70 60

57

58

57

50 39

40

36

30 20 10 0 Vzdálenost moci

Ind./Kol.

Mas.vs.Fem. ČR

Vyhýbání se nejistotě

Rusko

Zdroj:http://geert-hofstede.com/czech-republic.html, vlástní zpracování

V grafu chybí faktor dlouhodobé a krátkodobé orientace v životě, protože hodnoty tohoto faktoru pro Rusko nejsou k dispozici. Pro ČR tento ukazatel činí 13, což znamená relativní malou míru dlouhodobé orientace.32 Jak je vidět z grafu, bez ohledu na to, že ruská a česká kultura jsou kultury slovanské, existuje mezi nimi velké rozdíly, vyvolané především řadou historických, geografických a jiných faktorů. Největší rozdíl lze sledovat v hodnotě faktoru „vzdálenost moci“. Vzhledem k tomu, že Rusko je zemí spíše autoritativní, rozdělení moci je zde nerovnoměrné a vzdálenost řadového obyvatele od státní moci je obrovské. Naopak Česká republika je demokratickou, parlamentní zemí a je zde mnohem větší prostor pro diskuse mezi občany a státní autority. Kultura Česká je více individualistická než v Rusku. Lze to vysvětlit jak vlivem jiných západoevropských kultur, tak i odlišným historickým a hospodářským vývojem obou zemí. Pro mě bylo velkým překvapením skutečnost, že ruská kultura má nízkou úroveň maskulinity. Většina světu totiž myslí, že pro Rusy má velký význam sociální postavení, prestiž, materiální blahobyt apod. Nicméněširoce známe útraty a štědrost Rusů jsou typické pouze pro bohatší část obyvatelstva Ruska, která bohužel není většinou. Přistup k velkému byznysu, financím a 32

http://geert-hofstede.com/czech-republic.html

34

mocí má velmi omezená kategorie lidí (viz. Faktor „vzdálenost mocí“). Pro zbytek jevíce přijatelná stabilita, i když za cenu nízké životní úrovně. Je nutně také zdůraznit, že v ruské kultuře není zvykem prezentovat své výsledky a úspěchy, stejně tak i projevovat iniciativu. Proto úroveň maskulinity v Ruské kultuře je dosti menší, než v kultuře Čechů. Dalším zajímavostí je vysoká míra vyhýbání se nejistotě v obou kulturách. Jak Češi, tak i Rusové májí ve svých zemích silnou byrokracií. Vztahy v rámci své společností jsou dosti blízké, ovšem v jednáních s příslušnicí jiných kultur je vidět větší formalitu. Pro Rusko ukazatel je dost větší. Znamená to, že Rusové jsou více nedůvěřivé a pro své rozhodování vyžadují větší objem informací. Výšeuvedený graf a stručná analýza nejen ukazuje odlišností mezi kultury Ruska a ČR, ale také dobře ilustruje jak model Hofsteda může být používán při komparaci kultur. Táto teorie je totiž dost komplexní a je schopna analyzovat objekt z většího počtu hledisek. Proto jsem si vybrala ji jako užitečný nástroj pro provedení kvalitní analýzy a komparace kultur Ruské federace, které bude věnovaná další část této diplomové práce.

35

2 Analytická část 2.1 Komparace kultur RF Po seznámení s dějinami a základními informacemi o Ruské federace a po nastudování metodologické bázi je možné přistoupit k samotné analýze problému. V rámci praktické částí práce kromě komparace kultur Ruské federace bych chtěla také ohodnotit to, jak kultura Ruska odráží se v chování ruských turistů. Zde bych zkoumala problém obecné, bez přihlížení se ke konkrétnímu regionu a původu turistů. Na závěr částí jsem si rozhodla také vytvořit návrhy a doporučení pro podniky cestovního ruchu, jež chtějí pracovat s ruskou klientelou.

2.2 Vymezení jednotlivých kulturně-geografických oblastí Pro provedení komparace kultur Ruska je nutně nejdříve tyto kultury vyčlenit a specifikovat. Pro mě bylo velmi těžkým úkolem najítúčinný a adekvátní nástroj diferenciace konkrétních kultur v rámci tak velkého a zalidněného Ruska. Je nutně říct, že kulturní diferenciace v Rusku probíhá v několika rovinách: -

Kultura různých generací. V dnešním Rusku je vidět působení jak staré, sovětské kultury, tak i nové mladé, orientované na západní hodnoty;

-

Kultura různých etnických skupin. V rámci federace existují několik důležitých

autonomních

republik,

s výrazným

převisem

mistních

národností nad počtem Rusů. Jako přiklad lze uvést kavkazské republiky, Tatarstán, Baškortostán, Kalmycko; -

Kultura různých náboženských skupin. Většina obyvatelstva Ruska vyznává pravoslaví, nicméně význam religie v běžném životě lidí se liší jak od regionu, tak i od věkové struktury a sociálního postavení. Je nutně také dodat, že významnou části obyvatelstva Ruska jsou muslimové. Kulturní tradice ruských křesťanů, muslimů a ateistů májí určité rozdíly;

-

Kultura různých sociálních skupin. V Rusku i dnes lze sledovat výraznou mezeru mezi jednotlivé sociální třidy. Střední třída stále se formuje. Úroveňpříjmů, povolání, vzdělání a životní styl májí velký vliv na kulturu a chování subjektů. 36

Z vědeckého hlediska adekvátním nástrojem by byla analýza etnik, přítomných na území Ruské federace. Ovšem tento způsob podle mého názoru nebude schopen komplexně představit kulturu Ruska a její rozdíly. Kromě toho, i když obyvatelstvo Ruska je velmi rozmanité s etnického hlediska, jeho převážnou většinu tvoří etnické Rusové, které májí 80 % podíl v celkové národnostní struktuře obyvatelstva. 33 Rusové tvoří většinu obyvatelstva v 70 federálních subjektech. Kultura Rusů v jednotlivých regionech může výrazně se odlišovat. Z tohoto hlediska srovnávání pouze etnických skupin by neposkytlo kvalitní údaje pro analýzu a komparace. Proto jsem si rozhodla svoje srovnání provádět na základě komparace kultur jednotlivých regionů. Tyto regiony jsem si vyčlenila na základě následujícíchkritérií: -

dostatečný počet obyvatel. Význam jednotlivé kultury na území federace spočívá nejen v její unikátnosti, ale také i v počtu její nositelů a jejich podílu na počtu obyvatel. Například autonomní Kalmycko je buddhistickým regionem s převážně místním (kalmyckým) obyvatelstvem. Ovšem počet obyvatel Kalmycká nepřesahuje 300 tisíc a v porovnání s celkovým počtem v celé federaci je dosti malý. Na základě tohoto kritéria jsem si zkoumala Kalmycko v kontextu celého Jižního Ruska a Kavkazu;

-

geografická poloha a umístění. Je zcela zřejmé, že komparace kultur, která je založena na analýze kultury jednotlivých regionů Ruska předpokládá, že tyto regiony budou geografické uspořádány;

-

podobnost hospodářské struktury. Úroveň rozvoje hospodářství je hlavním indikátorem životní úrovně obyvatel zkoumaného regionu. Životní úroveň a příjmy pak májí určitý vliv i na chování a kulturu příslušného obyvatelstva. Je proto nutně brát v úvahu tento faktor při vyčlenění subjektů komparace;

-

podobnost klimatických podmínek. Klimatické podmínky z mého hlediska výrazně ovlivňují životní styl obyvatelů a proto májí i velký vliv na formování jejich kultury a mentality.

33

Údaje sčítání lidu v roce 2002, dostupné z: http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_02.php

37

Podle výšeuvedenýchkritérií jsem si konečně vyčlenila následující regiony: Moskva a Petrohrad, Centrální Rusko, Uralský a Volžský region, Jižní Rusko a Kavkaz, Sibiř a Dální Východ. Moskvu a Petrohrad jsem rozhodla zkoumat jako jediný subjekt, protože se jedná o největší města Ruska, které sice neleží vedle sobě, ale nesou společné prvky moderních megapolisů a jsou dost propojeny mezi sebou různými procesy a trendy. Navíc oba města májí vysokou životní úroveň ve srovnání s ostatními regiony.

Centrální Rusko pak

představuje tradičně slovanský region, kde 90 % obyvatelstva činí etnické Rusové a kde jsou nejvíce chráněný národní a náboženské tradice. Uralský a Volžský region je důležitým hospodářským centrem země, navíc zde se nachází celá řada autonomních republik s turkickým a ugrofinským obyvatelstvem. Ural je kromě toho tradiční baštou dělnické třídy. Zde se nachází spousta důležitých průmyslových objektů z hutnictví, metalurgií, zpracování ropy apod. Jižní Rusko a Kavkaz je velmi multikulturním regionem, kde je vidět mix a interakcí slovanských a místních (kavkazských) kultur. Sibiř a Dální Východ je největším a nejméně osídleným regionem Ruska. Původní obyvatelstvo Sibiře a Dálného Východu dnes tvoří jen malou část z celkového počtu tamních obyvatel. Většina populace regionu se skládala za doby SSSR, kdy stát potřeboval obrovské lidské zdroje pro osvojení Sibiře a Dálného Východu. Řešením stalo jak stimulace migrace do těchto oblastí, tak i vynucené stěhování, deportace, výstavba gulagů a pracovních táborů. Jak je vidět, každý ze specifikovaných regionů má určité zvláštností a je zajímavý z pohledu zkoumání jeho kultur. Analýza kultur všech vyčleněných regionů pak umožní charakterizovat celkovou kulturu obyvatelstva Ruské federace.

2.3 Kultura jednotlivých regionů Ruska Po vymezení jednotlivých regionů je možné přistoupit k samotné analýze a specifikace kultury každého regionu. Vybraný model hodnocení na základě geografické struktury má pozitivní vliv na úplnost a komplexnost analýzy a pomůže pochopit i zvláštností 38

regionálních kultur. Hodnocení podle kulturních dimenzí naopak přispěje ke hloubce analýzy, v rámci které se podíváme nejen na národní kulturu, ale i na hodnoty a psychologií obyvatelstva Ruska. Moskva a Petrohrad. Moskva a Petrohrad lze pojmenovat jako opravdu hlavní megapolisy Ruska.Zvláště to plátí pro hlavní město Ruské federace. Obyvatelstvo dnešní Moskvy přesahuje 11,5 mln lidí. 34 Tato hodnota však nezahrnuje počet obyvatel přilehlých měst, transit, počet dočasně bydlících a sezonních pracovníků. Kromě toho, velkým problémem Moskvy je nelegální migrace. Město je hlavním administrativním, hospodářským, finančním, informačním, politickým a kulturním centremcelé federace. Moskva razantně se liší od všech ostatních regionů země. Hlavně je to vidět v tzv. „kvalitě života“. Ve městě jsou soustředěný 80 % všech finančních toků celé federace. Je zřejmé, že toto akceleruje rozdíl v životní úrovni mezi provincií a hlavním městem. Průměrný plat v Moskvě je o 2,5 krát vyšší než v ostatních regionech (1200 Eur oproti 500).35Úroveň nezaměstnanosti, kvalita vzdělání a medicíny jsou zde také vyšší. Daná situace výrazně prohlubuje rozdíly mezi hlavním městem a zbytkem Ruska. Z tohoto důvodu Moskva dnes stává hlavním centrem vnitřní migrace. Sem každoročně stěhují se stovky tisíc lidí z jiných měst a regionů. Kromě toho, historický Moskva byla lákavým městem pro migranty z jiných postsovětských republik. Co se tyká Petrohradu, tak ten historický drží titul „severního hlavního města“ s obyvatelstvem přes 5 mil. lidí.36 Petrohrad je také důležitým kulturním, hospodářským a logistickým centrem země. Úroveňpříjmů obyvatel je zde o něco nižší než v Moskvě, průměrný plat se pohybuje na úrovní 1.000 Eur.37 Petrohrad je dobře znám ve světě především svým historickým a architekturním bohatstvím a proto je důležitou turistickou destinaci Ruska. Mnohem větší význam má však Petrohradský port – největší mořský logistický hub Ruska. Oba města jsou perfektně propojeny z hlediska dopravy a probíhá zde těsné vzájemné výhodné partnerství. Na přikladu Moskvy a Petrohradu lze perfektně sledovat vliv 34

http://www.gazeta.ru/news/lenta/2011/12/20/n_2142046.shtml, údaje za rok 2010. http://www.specletter.com/obcshestvo/2011-02-02/govorit-sytaja-moskva.html 36 http://gov.spb.ru/helper/day/people/ 37 http://old.gov.spb.ru/Files/file/ea%20uroven%20zhizni%20naseleniya%20%20v%202011%20godu.pdf 35

39

globalizace na kulturu velkých měst Ruska. Oba města jsou ve svém smyslu megapolisy, jejich kultura, životní styl obyvatel jsou velmi podobný velkýmměstům Evropy. Ted‘ bych rada analyzovala kulturu těchto měst podle metodologie G. Hofsteda. Vzdálenost mocí. Historický většinu inteligence, politické a hospodářské elity země tvořili lidé, pocházející z těchto dvou měst. Moskva a Petrohrad vždy byly v avantgardu historických a politických událostí. Proto zájem místních obyvatel o politiku jezvláště velký a aktivní. Proto lze říct, že vzdálenost moci je zde nižší než v jiných regionech. Lidé totiž mnohem ostřeji reagují na státní politiku, projevují větší aktivnost ve volbách, lobbují a prosazují své zájmy a názory. Výraz protestů a nesouhlasů se státní politikou je vnímán jako běžná věc. Úroveň politické kultury je také dost vysoký. Lze to sledovat i dnes, kdy v Moskvě probíhají desetitisícové mítinky a protesty opozice. Nerovnoměrnost rozdělení mocí a jakákoliv nespravedlnost státní politiky potýká se se silným nepřijetím a protesty. V tomto smyslu lze hovořit o tom, že obyvatelstvo daného regionu je více orientováno k demokracii. Význam a postavení státních autorit v očích zdejších obyvatel je nižší, než v jiných regionech. Úroveň politické a právní a institucionální kultury je naopak mnohem vyšší. Kromě historického aspektu, zde je nutně brát v úvahu i aspekt hospodářský. Většina obyvatelstva Moskvy a Petrohradu patří do tzv. „střední třídy“. Reprezentanti této třidy zpravidla inklinují se k budování demokratických institucí a formování „občanské společností“. Zde je také soustředěná většina finančních a oligarchických skupin, které v dnešním Rusku stále hrají velkou roli a májí svůj vliv na politiku země. Individualismus vs. kolektivismus. Jelikož Moskva a Petrohrad jsou dost rozvinutými megapolisy, dynamika a tempo života jsou zde velmi rychlé. Lidé snažíbudovat si karieru, ale zároveň věnovat větší část vlastnímurozvoji. Proto, stejně jako i pro většinu velkých měst světa lze zde hovořit o větším individualismu společností. Ovšem tento individualismus ne vždy lze srovnávat s individualismemnapříklad obyvatelstva NewYorku. Je nutně brát v úvahu, že 70 let vládnutí socialistů výrazně transformovaly mentalitu obyvatelstva Ruska. Komunistická strana aktivně prosazovala principy „společného“, „kolektivního“, „státního“ apod. Prudký hospodářský rozvoj Moskvy a Petrohradu naopak ovlivňoval a směřoval kulturu těchto měst k většímu individualismu. Tento trend pokračuje se i dnes, proto kultury Moskvy a Petrohradu, v porovnání 40

s kulturami jiných regionů lze chápat jako více individualistické. Podle mého názoru, je tomu tak pouze v důsledku dynamického tempa života těchto měst. Maskulinita vs. Feminita. Jak bylo psáno dříve, tempo života v Moskvě a Petrohradu je velmi dynamické. Tyto města poskytují dost možností seberealizace pro aktivní, ambiciózní, iniciativní lide. Konkurence jak v byznysy, tak i na trhu práce je velmi vysoká. Z tohoto důvodu lze konstatovat, že kultura obyvatel těchto měst nese více prvků maskulinity, protože prosazování a uplatnění se v podobných podmínkách klade zvláštní nároky na cílevědomost a sebejistotu. Zvláště to plátí u mladší generace. Jelikož celková životní úroveň v zemi není vysoka a státní sociální politika není efektivní, většina mladých lidí musí přikládat více úsilí pro zajištění pěvné materiální báze pro sebe a svou rodinu. Moskva a Petrohrad sice poskytují dobré možností seberealizace a karierního růstu, ale zároveň lidé pohybují se v prostředí ostré konkurence, což vyvolává potřebu větší „soutěživostí“, lidrství a dosahování cílů, které zpravidla májí materiální podobu. Zvláště je to vidět v kultuře pracovníků velkých korporací, jejichž hlavní sídla jsou umístěny převážně v Moskvě a Petrohradu. Z tohoto bych řekla, že kultura těchto měst je více maskulinní a i nadále směřuje se k větší maskulinitě. Životní styl obyvatel Moskvy a Petrohradu

stále

více

přibližuje

se

životnímu

stylu

velkých

amerických

a

západoevropských měst. Je zřejmé, že toto vyvolává i větší podobnost jejich kultur. Vyhýbání se nejistotě.Rusové historický měli pověst riskantních lidí. Toto v očích zahraničních pozorovatelů je důležitou součástí ruské mentality. Daný rys zcela platí i dnes. Ovšem je nutně říct, že celá řada krizí, které přežilo Rusko na konci XX a začátku XXI století vyvolalourčité změny v tomto aspektu. Lidé dnes totiž chtějí větší jistotu a stabilitu. Tím lze vysvětlit například i podporu současného prezidenta V. Putina, který v očích řadových občanů je především garantem stability. Moskva a Petrohrad v tomto smyslu se liší od ostatních regionů. Příčinou tomu je již několikrát zmiňované tempo života. Snaha člověka zajistit svou budoucnost a finanční stabilitu totiž paradoxně vede k větší riskantností při přijetí důležitých rozhodnutí, investičnímu rozhodování, formování rozpočtu apod. Kapitalismus v Rusku má velmi kratkou historií a proto i finanční znalost není dost vysoká. Řadové spotřebitelé a podnikatelé aktivně berou dluhy, hypotéky a využívají půjčky.Touha po bohatému, kvalitnímu životu totiž vynucuje lidé více usilovat o uspokojování materiálních potřeb. Toto uspokojování však 41

ne vždyadekvátně

koresponduje s úrovnípříjmů a perspektivy budoucna. V Moskvě a Petrohradu existují více možností seberealizace a jsou zde lepší tzv. „sociální výtahy“(možností přechodu od chudší třidy k bohatší). Z tohoto důvodu obyvatelstvo těchto měst je více riskantní, protože spoléhá na to, že v případě nějaké nejistoty vždy se najde nějaké řešení. Lidé totiž vidí budoucnost spíše jako pozitivní a neuvažujípřílišseriózně o možnostech vzniku velkých krizí a nejistot. Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě. Vysvětlení významu tohoto aspektu v kultuře měst Moskva a Petrohradtěsně souvisí s předchozím vysvětlením vztahu k nejistotě. Lidé májí pozitivní očekávání a jsou přílišsebevědomé. Z tohoto důvodu většina obyvatel soustřeďuje se především na krátkodobou orientaci v životě a snaží užívat se dnes, i když zítra bude ještě lepší. Rusům totiž chybí dlouhodobé, strategické myšlení. Lidé v Moskvě a Petrohradu jsou spokojení, že konečně májí stabilitu i relativně dobrou životní úroveň a nechtějí myslet o budoucí nejistotě či problémech a soustřeďují se především na dosažení krátkodobých cílů a řešení běžných problémů. Jak plyne z výšeuvedeného, kultura Moskvy a Petrohradu je velmi podobná kultuře jiných velkých měst Evropy. Jde především o „společnost spotřeby“, materiální hodnoty, užívání se, karierní rozvoj a seberealizace. Při tom dynamika života těchto měst vynucuje obyvatele více šetřit svůj čas a soustředit se především na vlastní zájmy, totiž zde se více projevuje individualismus a maskulinnost společností. Je to vidět i ve větším avanturismu, riskantností při přijetí řešení. Lidé chtějí získat všechno a hned, protože nejsou jisté ohledně budoucností, ale při tom jsou dost odolné vůči krizím, ke kterým obyvatelstvo celého Ruska je relativně zvyklé. Lidé aktivně zajímají se o politiku, májí vlastní názory a představy. Jsou schopni bránit své zájmy, mají na to odpovídajícíúroveň vzdělání a politické kultury. Na kulturu těchto měst a mentalitu jejich obyvatel velký vliv májí následující faktory: Kvalita a úroveň vzdělání. Oba města jsou hlavnímivědeckými a vzdělávacími centry. Zde se nachází nejlepší ruské univerzity, kvalita školního vzdělaní je také dost vysoká. Obrovské karierní a podnikatelské příležitostílákají sem desítky tisíc schopných, pracovitých a vysoce vzdělaných lidí nejen z Ruska, ale i z jiných zemí;

42

Politický a historický význam měst. Moskva je hlavním městem Ruska. Petrohrad je bývalým hlavním městem. Oba města vždy byly v centru historických a politických událostí země. Obyvatelstvo Moskvy a Petrohradu je průkopníkem jakýchkoliv změn a katalyzátoremprobíhajících ve společnosti procesů; Příjmy a životní úroveň. Moskva a Petrohrad jsou v podstatě nejbohatšími města Ruska. Průměrná mzda zde převyšuje celkový průměr dvakrát nebo více. Lidé májí více možností cestovat, studovat v zahraničí, májí lepší přehled v politice a ekonomice země. Z tohoto důvodu jsou pak více kritické, přísné, umějí šetřit svůj čas, dobře vědí, co přesně chtějí; Media a vysokáúroveň informatizace. V Moskvě a Petrohradu jsou soustředěny hlavní media země. Kromě toho je zde vysokáúroveň informatizace a pokrytí internetem, což se například liší s některými regiony. Lidé jsou zvyklé ve velkých objemech informace, dobře se v nich orientují. Toto razantním způsobem působí na jejich myšlení, hodnoty a postoje. Zvláště se to tyká vztahů ke státnímu aparátu a autoritám. Centrální Rusko. Centrální Rusko v podstatě představuje nejhustěji obydlenou část evropské části Ruska. Kromě toho je to v podstatě původní region pobytu Slovanů. Při svém členění jsem si hodně opírala na územífederálních okruhů. Jedná se o speciální administrativní jednotky, určené pro koordinace státní politiky v jednotlivých oblastech a republikách. Proto pod názvem Centrální Rusko v práci rozumím především území Centrálního federálního okruhu, kam patří 17 oblastí (za výjimkou Moskvy, kterou jsem zkoumala zvlášt‘). Hustota osídlení a celkový počet obyvatel je zde větší než v jiných zkoumaných regionech. Další zvláštností je to, že téměř celé obyvatelstvo tvoří etnické Rusové (91,32 %).38Totiž jde o nejvíce ruský region země. Vzdálenost mocí. Obyvatelstvo Centrálního Ruska v tomto aspektu výrazně se transformuje. Tradiční sovětská mentalita, jež propagovala úctu vůči státnímu aparátu a autoritám se postupně nahrazuje demokratickými hodnoty. Lidé se stále více zajímají o 38

«Центральный федеральный округ“Чепалыга А. Л., Чепалыга Г. И. Регионы России: Справочник. — druhé vydání. Vydavatelství: „Дашков и К°“, Moskva, 2004. Str.: 26-39. ISBN 5-94798-490-3

43

politiku a aktivně reagují na sociální nespravedlnost. Je nutně dodat, že životní úroveň zde ve srovnání s velkými města jako Moskva a Petrohrad je nižší, a proto je zde více nespokojených se státní politikou. Lidé snaží aktivně lobovat a prosazovat své politické zájmy, při tom je stále cítit nedostatek politické gramotnosti. Kolektivismus vs. Individualismus. Dá se říct, že v tomto regionu kolektivní myšlení a hodnoty májí velkou sílu. Je to vysvětleno hlavně dědictvím sovětské mentality. Je nutně také brát v úvahu, nižší míru urbanizace v dané lokalitě. Proto lidé všímají sobě především jako součást kolektivu, skupiny. Z toho pak vyplývámenšítouha po vlastních zájmech, jde spíš o snahu k dosahování společné prosperity. Maskulinita vs. Femininita.Kultura obyvatel daného regionu nese spíše prvky femininity. Mezi hlavní hodnoty patří komfort života, zdraví, bezpečí, sociální rovnoprávnost. K tomu určitým způsobem přispívají i tradice pravoslaví, které hraje v kultuře tohoto regionu důležitou role. Lidé zde jsou méněsoustředěny na dosahování velkého bohatství, jde zde více o zajištění dostatečné kvalitní úrovně života, výchovu budoucí generace, zachránění tradicí, kultury, náboženských hodnot. Vztah k nejistotě. Lidé v tomto regionu velmi silně váží stabilitu. Otřesy a krizí moderní historií Ruska velice silně zasáhly tento region, který i dnes trpí spoustu sociálních problém, kriminalitu apod. Proto touha po stabilitě je zde relativně vysoká. Místní obyvatelstvo méně snaží se riskovat, projevovat iniciativu a jednat v podmínkách nestability. Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě. Zde jako i po celém Rusku lze sledovatkrátkodobou orientace v životě. Toto je zřejmé vysvětleno historickým vývojem Ruska. Krizí posledních let silně ovlivnily očekávání lidí ohledně budoucnosti. Pro zajímavost bych chtěla uvést výsledky výzkumu západních sociologů. V Rusku časový horizont plánování svého života se nachází v rozmezí 1-5 let, což představuje velice krátký časový úsek. Například průměrný Číňanplánuje svůj život na nejbližších 25 let.39Zřejmé to platí i pro mentalitu obyvatel Centrálního Ruska, kde tento ukazatel pravděpodobně dosahuje svých nejnižších hodnot. 39

M. Voskanjan, „Ruská mentalita v organizáční kultuře“, seminář Instituce dynamického konzervatiumu. Je dostupné z: http://www.dynacon.ru/content/articles/387/

44

Je těžké jednoznačné analyzovat kulturu Centrálního Ruska podle dimenzí G. Hofstede. Mentalita místních obyvatel dnes se transformuje, názory a hodnoty mohou se lišit u různých generací. Region je zajímavý v tom smyslu, že zde se střetávají moderní kulturní trendy, sovětská mentalita a tradiční, konzervativní hodnoty. Na jedné straně je mládež, která aktivně přijímá západní kulturu, hodnoty a životní styl. Na jiné straně zde bydlí lidé starší generace, které touží po SSSR. I když tyto jednotlivci dobře rozumí nedostatkům sovětského socialismu, je zde touha po stabilitě, bezpečností, zajištění dostatečné životní úrovně. Ovšem je nutně vzít v úvahu i velkou role pravoslaví, které historický má v daném regionu vysokývýznam, a také silně ovlivňuje kulturu. Na přikladu Centrálního Ruska je dobře sledovat procesy kulturní transformace, které dnes probíhajítéměř v celém Rusku, ale zde jsou zvláště viditelné. Podle mého názoru, v budoucnu pravě zde vznikne určitá „nová ruská kultura“, která bude mixem evropské kultury a životního stylu, sovětské mentality, konzervativních hodnot a křesťanské morálky. Volžský a Uralský region. Z kulturního hlediska tento region je zajímavý především svým mnohonárodnostním obyvatelstvem. Téměř celý regionspadá pod Přivolžský federální okruh, kampatří 6 autonomních republik a 8 oblastí. Celkem region má velký počet obyvatel a vysokou hustotu zalidnění. Z hospodářského hlediska jde o důležitý průmyslový center země. Zde se nachází spousta objektu hutnictví, metalurgie, ropného průmyslu. Region je opravdu velice multikulturním, podíl Rusů je zde na úrovní 66 %, zbytek pak připadá na Tatary, Čuvaši, Baškiři, Mordvu, Udmurti atd.40 V kulturní dimenze regionu lze najít jak elementy národních kultur, tak i stopy sovětské mentality. Dnes v zkoumaném regionu probíhají také i globalizační procesy. Díky umístění v Evropské části Ruska na region má vliv evropské a slovanské kultury. Zároveň zde bydlí hodně muslimů, které také ovlivňují lokální kulturu a mentalitu. Islám má zvláštní význam v republikách Tatarstán a Baškortostán. Vzhledem k umístění velkých průmyslových továren v Uralském regionu bydlí hodně reprezentantů tzv. „dělnické třídy“, jejíž starší generace je nositelem sovětské mentality. Je nutně také brát v úvahu to, že původně region byl turkickým a zde se nacházela Zlatá Horda a jiné turkické chanáty. K turkickým národnostem Volhy a Uralu

40

http://www.fedstat.ru/indicator/data.do

45

patří především Tataři, Baškiři, Čuvaši. Na severu bydlí ugrofinské národy: Udmurti, Marijci, Mordva. Proto lze konstatovat, že region je střetem slovanské, turkické a ugrofinské kultur. Vzdálenost moci.Tento ukazatel zde bude zřejmé vyšší než například v Moskvě či Centrálním Rusku. Místní obyvatelstvo je totiž více zvykle k autoritativnímu stylu řízení. V autonomních republikách to plyne především z postavení prezidentů, klanovosti a typické pro turkické národy úctou vůči státní moci. V Uralských regionech je to vysvětleno silným vlivem sovětské mentality a direktivním stylem řízení průmyslových objektů. Lidé jsou zvyklé k nerovnoměrností rozdělení moci ve společnosti, májí k tomu relativně tolerantní vztah a berou to jako normální skutečnost. Individualismus vs. Kolektivismus. U obyvatel Volžského a Uralského regionu lze sledovat větší sklon ke kolektivismu. Kolektivismus je charakteristickým rysem turkickýchkultur, a proto je typický i pro obyvatele Tatarstánu, Baškortostánu a Čuvašska. U slovanského obyvatelstva Uralu kolektivismus má silné uplatnění ještě od doby socialismu. Výsledkem státní politiky v oblasti průmyslu a práv zaměstnanců bylo vytvoření odborových svazů a různorodých seskupení pracovníků. Na běžný život pak vliv měly různé společenské instituce, družstva, soudružení nájemníků apod. Po rozpadu SSSR většina těchto institucí zanikla a celý region zasáhla hospodářská krize. Ekonomická situace oblastí v 90. letech byla katastrofická, zadržení výplaty mezd stalo běžnou praxi u většiny průmyslových podniků. Zhoršily se i životní podmínky řadových obyvatel. Oslabení mocí v Rusku devadesátých let vynutila obyvatele Uralského regionu bránit svá pravá samostatně. Iniciativní skupiny, bývalé odborové svazy a nové společenské organizace aktivně prosazovali své zájmy, protestovaly a snažily se zlepšit situaci v regionu lobováním zájmů občanů. Vysokáúroveň kooperace mezi lidmi zůstává v tomto regionu i dnes. Proto bych řekla, že sklon ke kolektivismu je charakteristickým rysem mentalitymístních lidí. Maskulinita vs. Femininita. Bez ohledu na to, že obyvatelé Uralu a Volhy jsou dost cílevědomé a pracovité lidé, se systému jejich hodnot podlé mého názoru převažuje spíše femininní stránka. Pro zdejší lidé velký význam májí otázky solidarity, podpory slabších, dobré vztahy v kolektivu, rodině, mezi sousedy atd. V tomto kontextu lze hovořit o tom, že kultura obyvatelstva Volhy a Uralu je do vysoké míry femininní. 46

Vyhýbání se nejistotě.Úroveňnepřijetí nejistoty v kultuře lidí daného regionu je dost vysoký. Tato skutečnost je vyvolaná jak dlouhodobou sovětskou „výchovou“ a propagandou, tak i sociálními a hospodářskými krizí posledních let. Lidé zde velice váží stabilitu, a proto preferují bydlet a pracovat ve stabilním prostředí, regulovaným předpisy a pravidly. V nečekaných jevech a situacích vidí vysokou stupeň hrozby, spoléhají se spíše na společenské normy a pravidla, moderní, nestandartní názory jsou považovaný jako něco cizí a ohrožující. Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace v životě. Stejně jako v celém Rusku lidé v Uralském regionu plánují svůj život jen ve velmi krátkém časovém úseku. Podobný postoj je vyvolán především nestabilitou prostředí, krizovými jevy posledních let. Rozhodování se často uskutečňuje vzhledem k podmínkám té či oné situace, lidé často spoléhají na svoji intuici, pocity a vlastní životní zkušenost. V určitém smyslu lze konstatovat, že mentalita obyvatelstva Uralu a Volhy je spíše konzervativní. Do velké míry byla ovlivněna sovětskou propagandou a politikou. Při tom lze sledovat úctu a tolerance vůči státní politice, i když ekonomická a sociální situace v regionu vyvolává u řady obyvatel nespokojenost se státní politikou. Velký význam májí společenské vztahy, respekt ze strany pracovního kolektivu, rodiny, příbuzných. Celkem kultura regionu je dost kolektivní. Lidé jsou soustředěny na práci a dosahování společenského blahobytu. Rodinné hodnoty májí vysoký význam. Zvláště je to vidět v autonomních republicích Tatarstán a Baškortostán, kde stále velkou role hraje islámská kultura, která zahrnuje dodržování rodinných hodnot, úctu vůči starším, tolerance, vysoké postavení státní moci v očích obyvatel atd. Sibiř a Dální Východ. Sibiř a Dálný Východ je největší uzemní částí federace. Ovšem vzhledem k Evropské části Ruska je zde mnohem menší počet obyvatel a hustota osídlení. Původní národy Sibiře jsou nepočetné, carská politika, diskriminace, nerezistentnost vůči alkoholu a nízká imunita k epidemiím a nemocím velmi silně ovlivnily demografií regionu. Většina slovanského obyvatelstva přijela sem v období socialismu, kdy prioritou státní politiky bylo osvojení Sibiře a Dálného Východu. Region má velmi drsné podnebí a znesnadňuje životní podmínky. Silné mrazy, dlouhé zimy, chudá úrodnost vynucovala tyto lidé každý den 47

bojovat o svůj život. Státní politika SSSR podporovala pracovní migrace do Sibiře, zaměstnanci kromě vyměřené mzdy dostávali také dodatečné transfery od států. Stimulace migrační politiky vedla k rozsáhlému posunu slovanského obyvatelstva z Evropské a jiných částí Ruska. Uvedený region zcela spadá po Sibiřský a Východní federální okruhy. Jsou zde několik autonomních republik a krajů mongolských, turkických a autochtonních národů Sibiře. Ovšem podíl slovanského obyvatelstva je dnes nesrovnatelně větší, jen za výjimkou republiky Tyva a Jakutska. Z hospodářského hlediska, region představuje naprosto obrovský význam pro ekonomiku Ruska. Většina nerostných surovin a konkrétně ropy a plynu se těží pravě v Sibiře a na DálnémVýchodě.Téměř všechny největší ropné společností Ruska májí zdroj svého bohatství v sibiřské půdě. Proto i většina obyvatelstva je zaměstnaná hlavně ve velkých průmyslových objektech, ropných těžištích atd. Nedostatkem regionální politiky Ruska je to, že většinapříjmů jde do Moskvy, kde centrální Duma a vládapřijímají rozpočty a přerozdělují příjmy mezi jednotlivé subjekty federace. Proto lze sledovat velkou nespokojenost obyvatel Sibiře a Dálného Východu se zbytkem Ruska, kde se nachází většina dotovaných regionů. Jak bylo řečeno dříve, v etnické struktuře regionu lidrství májí Rusové. Bez ohledu na přítomnost jiných sibiřských národů, zde méně dochází ke kulturní interakce. Menší (nepočetné) sibiřské národy bydlí izolovaně a málo kontaktují se slovanským obyvatelstvem. U větších (početných) národů lze sledovat trend asimilace a převzetí některých rysů ruské kultury.Výjimkou je republika Tyva a Jakutsko, kde dominuje původní obyvatelstvo. V Tuvinsku v 90. letech bylo dokonce sledovat i etnické konflikty mezi Tuvinci (sibiřský národ mongolského původu) a Rusové.41 Jakuti jsou turkickým národem, který již několik století bydlí na obrovskémúzemí na DálnémVýchodě. Tento národ má bohatou národní kulturu a je dost početný. Celý region Sibiře a Dálného Východu zatím nebyl zasáhnutdnešnímiglobalizačními procesy. Vzdálenost mocí.Jak jsem již zmiňovala dříve, v regionu je docela velká nespokojenost se státní politikou. Příčinou je především neefektivní regionální politika. Nicméně politická aktivnost místních lidí je relativně nízká. Je vidět nedostatek politické kultury a demokratických institucí. Lidé nejsou spokojení s politikou, ale nicméně tolerantně ji

41

http://www.sati.archaeology.nsc.ru/Home/pub/Data/sev/?html=mi3.htm&id=1520

48

všímají a nemají silné protestné hnutí. Je nutně také brát v úvahu, že osvojení Sibiře a Dálného Východu probíhalo za účastísilného administrativního tlaku ze strany státu. Veškeré programy, projekty a rozhodnutí byly přijímaný v Moskvě. Lidé totiž museli je pouze realizovat. Jakákoliv kritika a odpor byly tvrdě trestaný. Od té doby lidé zvykli k vysoké míře centralizace mocí. Proto protestné hnutí není zde příliš rozšířené. Z těchto důvodu lze konstatovat, že vzdálenost moci v regionu Sibiře a Dálného Východu je vysoká. Individualismus vs. Kolektivismus.Sibiř a Dální Východ celou svou historií byly řídkoosídlenými regiony. Objevení obrovských nerostných surovin a nutnost rychlé renovace a modernizace sovětské ekonomiky po druhé světové válce vynutili komunisté provéstrozsáhlý projekt osvojení regionu. Kromě levné pracovní síly milionů vězňů sem aktivně migrovali lidé z celého SSSR. Příčinou byla aktivní stimulace pracovní migrace ze strany státního aparátu. Kromě mezd a dodatečných transferů lidé také získávaly spoustu benefitů. Těmitoopatřeními během krátkého období obyvatelstvo regionu se několikrát zvýšilo, vznikala nová města a vesnice. Nové obyvatele Sibiře a Dálného Východu ovšem setkávaly se s řadou potíží a drsným podnebím. V podobných podmínkách obrovskou role hrála vzájemná pomoc a kolektivní úsilí. V podmínkách nedostatečné rozvinuté dopravní infrastruktury, velké vzdáleností od centra a nedostatku základních zboží lidé mohli přežit a prosperovat pouze vlastnímispolečnýmiúsilí. Proto mentalita obyvatel Sibiře a Dálného Východu je velmi kolektivní, pohostinná a přátelská. Platí to nejen pro slovanské obyvatelstvo, ale i pro původní národy regionu, které tradice kolektivismu měly ještě v dávnéminulosti. Maskulinita vs. Femininita.Kultura obyvatel Sibiře a Dálného Východu má spíše femininní sklon. I když materiální stránka hraje velmi vysokou rolí, mnohem důležitější jsou hodnoty jako solidarita, osobní vztahy, rovnoprávnost, prosperita, kolektivismus, rodinné hodnoty, pomoc slabším. Plyne to také z dějin osvojení země, kdy místní obyvatele mohli spoléhat pouze na sobě a blízké. Dosahování cílů mělo velký význam a uznání, jen pokud tyto cíle vedly ke zlepšení životních podmínek celé komunity. Přesto bylo nutně zachovat dobré vztahy se společností, vychovávat mladší generace, pomáhat starším a slabším. Pouze touto cestou bylo a je možné získat společenské uznání, které v tomto regionu má vysokou hodnotu.

49

Vyhýbání

se

nejistotě.V kontextu

této

dimenze

je

velmi

těžké

jednoznačně

charakterizovat kulturu Sibiře a Dálného Východu. Na jedné straně zde bydlí velmi pracovité, cílevědomé a drsné lidí, které jsou zvyklé k potížím a krizím jakéhokoliv druhů. Na jiné straně zde je vidět určitý konzervatismus a obavy radikálních změn. Nicméně bych řekla, že místní obyvatelé jsou schopní riskovat a májí relativně vysokou míru tolerance nejistoty. Zde zase působí typický prvek kolektivismu společností. Lidé totižnemají obavy z nejistých situací, protože věří a vědí, že jsou schopni překonávat a řešit problémy jak osobně, tak i společně. Dlouhodobá vs. Krátkodobá orientace v životě.Jako i v celém Rusku zde platí tendence ke krátkodobémuplánování, chybí dlouhodobé, strategické myšlení. Ovšem lze sledovat, že kultura obyvatel Sibiře je více než v ostatních regionech zaměřena na budoucnost. Zde je vidět šetrnější postoj vůči životnímu prostředí, snahu zajistit kvalitní život budoucí generací. V 90. letech v období hospodářských krizí obrovské toky místních lidí směřovaly do Moskvy či Centrálního Ruska. Ti co zůstali v regionu, učinili tak z důvodu určité oddaností. Těžké přírodní podmínky, nezaměstnanost a jiné sociální problémy nepřesvědčili tyto lidé opustit rodinné území. Proto dnešní obyvatele Sibiře jsou velmi oddané vůči regionu a zpravidla spojují s ním svůj budoucí život. Je zde proto větší sklon ke dlouhodobé orientace v životě, ale lze to tvrdit pouze v kontextu srovnání s jinými regiony. Protože jak jsem si uváděla dříve, v kultuře Ruska orientace v životě má převážně velmi krátkodobý charakter. V souvislosti s kulturou obyvatel Sibiře a Dálného Východu je nutně upozornit na několik důležitých zvláštností. Za prvé, ve zkoumaném subjektu je dost vysokáúroveň regionální identity u místních obyvatel. Jak uvádí ve svém výzkumu profesor Davydov, obyvatelé Sibiře všímají svůj kraj především jako oblast s drsným podnebím, ale zároveň i jako svoji mateřskou zemí.42Lze však sledovat určitou „eroze identity ve srovnání s minulostí“43 Kromě toho lze vidět i kritický postoj místních obyvatel vůči obyvatelům Moskvy a Centrálního Ruska. Sibiř je vnímána jako „obilnice“, zdroj bohatství celé země, ovšem většina tohoto bohatstvízůstává v Moskvě a dotovaných regionech Centrálního Ruska a

42

S.G. Davydov „Regionální identita sibiřských měšt’an“, dostupné z: http://publications.hse.ru/chapters/62519069 43 támtěž

50

Kavkazu. Druhým důležitým aspektem v kontextu zkoumání kultur Sibiře a Dálného Východu je kultura původních sibiřských národů jako Jakuti, Tuvinci, Chakasi, Burjati, Čukči atd. Kulturu těchto národů lze charakterizovat jako velice konzervativní. Je vidět silnou úctu vůči přírodě a její moci, oddanost svému krajů. Ve společenských vztazích do popředí se dostávajíotázkyživení rodiny, výchovy děti, peče o starší lidé. Rodiny jsou patriarchální. Zájem o politiku a současné procesy je nízký. Kultura Moskvy a Centrálního Ruska je všímaná jako cizí a proto je o ni malý zájem. Lidé jsou soustředěni na svých běžných problémech. Při tom je nutně uvést takové pozitivní stránky jako pohostinství, ochotu pomoc ve složité situace, nelhostejnost k lidem a okolí, šetrný postoj vůči životnímu prostředí. Etnické skupiny Sibiře a Dálného Východu májí bohatou kulturu, gastronomií a umění. Jižní Rusko a Kavkaz. Daný region je nejvíce multikulturním ze všech zkoumaných dříve. Území regionu spadá především pod Jižní a Severokavkazský federální okruhy. Zde se nachází spousta autonomních republik: Dagestán, Čečensko, Ingušsko, Severní Osetie, KabardskoBalkarsko, Adygejsko, Kalmycko, Karačajevsko-Čerkesko. Jedná se o kavkazské republiky (za výjimkouKalmycká), kde počet původních obyvatel přesahuje počet slovanského obyvatelstva. V Jižním Rusku je situace opačná, ovšem i zde bydlí hodně Kavkazanů. Region je charakterizovánpřítomností velkého počtu autochtonních národů Kavkazu. Zde dochází k opravdu silné interakcí kultur. U všech kavkazských národů existuje hodně společných kulturních rysů. Slovanské obyvatelstvo Kavkazu a Jižního Ruska do jisté míry přijalo tyto kulturní prvky. Je nutně si uvědomit, že jde o silně konzervativní, patriarchální a tradicionalistickou společnost. Autorita starších je velmi vysoká. Region má zajímavou, nejednoznačnou historií a je málo ovlivněn jak evropskou, tak i globální kulturou. Regionální identita je na velmi vysokéúrovní. A to i bez ohledu na dost nízký ekonomický rozvoj, vysokou nezaměstnanost, nestabilitu, teroristické hrozby, sociální napětí atd. Vzdálenost moci. V kontextu této kulturní dimenze je velmi těžké jednoznačně charakterizovat mentalitu místních obyvatel. Na jedné straně velký význam má personální svoboda a neochota se podřizovat. Na jiné straně obrovský vliv májí názory, rozhodnutí a posudky starších lidí, duchovníků. Jejich autorita a moc je velmi vysoká a pro místní 51

obyvatele často hraje větší role než moc státní. Velmi respektovanými členy společností jsou vojáci, zaměstnanci policie a státní bezpečností.Celkem lze říct, že nerovnoměrnost rozdělení mocí zde se toleruje do vysokéúrovní. Ovšem velmi záleží na tom, aby realizátory státní politiky byly místní lidé, které dobře znají lokální tradice a životní styl. Autorita zde neznamená vysoké postavení v hierarchiiúředníků, ale spíše respekt ze strany místních obyvatel. Pokud úředníků se podařízískat důvěru místního obyvatelstva, jeho postavení a autorita v jejich očích bude velmi vysoká. Nicméně i zde existují zajímavé zvláštností. Aby zajistit stabilitu v regionu je nutně dodržovat, sledovat a uspokojovat zájmy všech etnických skupin. Velmi dobrým příkladem je Dagestán, kde neexistuje titulní národnost, protože zde bydlí desítky různých etnik. Největší podíl však májí Avarci (29,2%), Darginci (16,9 %), Kumyki (14,8 %), Lezgini (13,2 %) atd.44 Při realizace regionální politiky je nutně udržovat určitou bilance mezi národy, aby nedošlo ke konfliktům. Proto v Dagestánu existuje neformální dohoda, že na pozici prezidenta se mění reprezentanti Avarců a Darginců. Pozice premiéra je určena převážně pro Kumykí atd. V případech porušení této stability, což se stávalo v moderní historii Ruska, v regionu docházelo k oslabení státní moci. Naopak při dodržování bilance, je vidět větší tolerance vůči státu, jeho politice a nerovnoměrností rozdělení mocí ve společnosti. Individualismus vs. Kolektivismus. Kultura místních obyvatel je velmi kolektivistická. Jde totiž o největší hodnotu tohoto ukazatele v celém Rusku. Jak bylo psáno dříve, kavkazskénárody jsou velmi konzervativní a tradicionalistické. Ve všech autonomních republikách lze sledovat kmenovost. Rodiny jsou zpravidla velmi početné a májí více dětí. Vliv a moc příbuzných je vysoká, v extrémníchpřípadech i absolutní. V některých regionech Severního Kavkazu i dnes funguje obyčej krevní pomsty, která se vztahuje nejen na zločince, ale na celou jeho rodinu či klan. Jednotlivec od svého narozenívšímá a asociuje sobě především v souvislosti se svou rodinou. Individualismus a preference vlastních zájmy před zájmy rodiny, společností, kolektivu může se dokonce chápat jako přestupek.Vysokáúroveň kolektivismu v této kultuře vede k tomu, že i v zahraničí Kavkazanitěsně komunikují mezi sebou, dokonce snaží se i bydlet vedle sobě.

44

http://www.kommersant.ru/doc/1961481/print

52

Maskulinita vs. Femininita.V kavkazských společnostech panuje patriarchát. Muž je plně zodpovědný za svou rodinu, musí ji živit, zajištovat pro ni bezpečnost apod. Z tohoto důvodu muži jsou nucený více pracovat a dosahovat materiální prosperity. Zaměřenost na cíl je velmi vysoká. Nicméně zvláštností je to, že místní lidé zpravidla preferují podnikání před zaměstnáním. Nejspíše to vyvoláno neochotou se podřizovat. Byznys často má rodinný charakter. Zkoumaná kultura na rozdíl od ostatních regionů Ruska je více maskulinní, nicméně nelze ji pojmenovat jako výrazně maskulinní. Protože v místní kultuře vysoký význam májí dobré vztahy s kolektivem, což určitým způsobem omezuje vzájemnou konkurenci v rámci jedné společností. Nicméně orientace na cíl, výsledek je velmi vysoká. Bohatství hraje velkou role a je zvykem horůznými způsoby ukazovat. Vyhýbání se nejistotě.Dlouhodobá nestabilita na Severním Kavkazu vychovala v lidech vysokou míru akceptace neočekávaných jevů a situací. Lidé jsou zvyklé k nestabilitě a schopní jednat a pohybovat se v nejistých podmínkách. Z tohoto důvodu lze konstatovat, že míra tolerance nejistoty je dost vysoká. Chování a rozhodování je často uskutečněno na základě vlastní intuice a pocitů, předchozích zkušeností. Místní lidé jsou velmi temperamentní, riskantní, nemajírádipříliš formalizované postupy a pravidla. Strach před nejistotou je nízký, protože lze spoléhat jak na pomoc rodiny a kolektivu, tak i na vlastní zkušenostizískané v minulosti. Je nutně uvést, že region dlouhodobě trpí řadu ekonomických

a

sociálních

problému.

Vojenské

operace,

teroristické

útoky,

nezaměstnanost jsou reálie tohoto regionu. Další důležitým momentem je velký vliv religií. Většina obyvatelstva Severního Kavkazu vyznává islám, který učí klidu a spoléháníse na pomoc Boha. Z tohoto důvodu i lidé zcela normálně reagují na rizikové a nejisté situace. Dlouhodobá vs. Krátkodobá orientace v životě. V tradicionalistických společnostech velká pozornost je věnovaná prosperitě budoucí generace. Z tohoto důvodu lze tvrdit, že orientace v životě u obyvatel Kavkazu je více dlouhodobá. Nicméně v podmínkách nestabilního Ruska jakékolivdlouhodobéplánování je velice obtížné. Proto těžko lze hovořit o strategickém plánování, jde spíše o dlouhodobé představy a cíle, které často nemají propracovaný plán a taktiku. Druhým důležitým faktorem je to, že rodinné tradice a regionální identita májí za následek větší míru oddaností své mateřské země. Z tohoto důvodu většina rodin plánuje i nadále bydlet v tomto regionu, formovat zde rodinu, 53

vychovávat dětí atd. Situace je však silně ovlivněna špatnou ekonomickou konjunkturou. Pokud v nejbližších letech ekonomická, sociální a politická konjunktura regionu se nezlepší, lze očekávat masovou migraci místního obyvatelstva do jiných regionu Ruska či do zahraničí. Výše jsou zkoumaný především kultury Severního Kavkazu. Ovšem v Jižním Rusku většina obyvatelstva má slovanský původ. Mentalita tohoto obyvatelstva má hodně společných rysů s kavkazskýmikulturami. Dlouholetá zkušenost soužití výrazně ovlivnila místní slovanskou kulturu, která také nese prvky patriarchátu, tradicionalismu, kolektivismu a pohostinství. Ve zkoumaném regionu bydlí hodně Kozáků, v jejichž kultuře tyto rysy je vidět ještě lepé. Kromě výšeuvedených hodnot velkou role v dané kultuře hraje pravoslaví. Chtěla bych také dodat pár vět o Kalmycku. Region je osídlen hlavně Kalmykí, kočovnickým národem mongolského původu. Hodnoty a morálka Kalmyků je velmi podobna kavkazské kultuře. Ovšem na místní kulturu má vliv buddhismus, kterýpřináší do jejich mentality větší míru spokojeností se skutečností a pozitivní výhled do budoucna. Bez ohledu na některé etnické konflikty region je dost multikulturním a tolerantnost obyvatelstva je zde na mnohem vyšší úrovní. Velký význam má pohostinství, kolektivismus, oddanost rodinným tradicím, úcta před starší lidi. Genderní role jsou přesně rozděleny tak, jak to přísluší konzervativním společnostem. Muž je chápán jako „voják“, živitel. Na starosti ženy je pak vychová dětí, peče o manžela a bydliště. Host může být vnímán jako „dárek Boha“ a proto místní obyvatelstvo je velmi pohostinné. Ovšem je nutně vzít v úvahu, že hostující musí velmi přesně dodržovat místní zvyklostí, tradice a hodnoty. Kritika, zesměšňování, projev neúcty vůči starším, náboženství či místním tradicím může mít negativní následky. Z uvedené analýzy je vidět, že kultura Kavkazu a Jižního Ruska velmi silně se liší od kultury zbytku země. Možná jen za výjimkou Sibiře, v jejíž kultuře lze najít společné rysy s kulturou Kavkazu. V dnešním Rusku lze sledovat určitý střet a nedorozumění mezi reprezentanty kultur Centrálního Ruska a Kavkazu. Kavkazani jsou často kritizovaný za svůj kolektivismus, angažovanost, snahu ukázat svou identitu, ukazování svých schopností či bohatství. Naopak Kavkazanům nelibá se neúcta ke starším, neochota pomoc blízkým, egoismus, neochota tolerovat cizí tradice a kulturu atd. Možnou příčinou kulturních 54

konfliktů je nedostatečná přesvědčenost lidí o kultuře jiných regionu Ruska. Obyvatelé Moskvy velmi málo vědí o kulturách a národech Kavkazu. Působí hodně stereotypů negativní povahy o jejich krutosti, nepřátelství vůči jiným národem, sklonu ke kriminalitě. Tradicionalismus a klanovost jsou vnímány jako rysy nerozvinuté, necivilizované kultury. Z tohoto důvodu všechny Kavkazani jsou často vnímání jako divoké, nevzdělané lidé. Je zřejmé, že Kavkazani na podobné postoje reagují agresivně a aktivně brání se. Pro ně útrata takových tradičních hodnot jako úcta k religii, rodičům, starší generací, tolerance homosexualismu, nemravnosti jsou vnímané jako degradace kultury. Dnes stát provádí spoustu aktivit pro zmírnění kulturních konfliktů a prevence jejich vzniku. O úspěšnosti politiky bude možné hovořit až za několik let. Osobně si myslím, že akcelerace hospodářských procesů a ekonomický rozvoj celé země přispěje k tomu, že reprezentanti různých kultur budou aktivně mezi sebou komunikovat a spolupracovat, což následně bude vest ke kulturní výměně a lepšímu pochopení mentality a hodnot jednotlivých národů a regionů.

2.4 Obecná charakteristika kultury Ruska Po analýze kultur jednotlivých regionů Ruska lze přistoupit k obecné charakteristice kultury země. Tato krátká charakteristika je určena především pro lepší a hlubší analýzu zvláštností a chování ruských turistů a pochopení jejich mentality a způsobu myšlení. Z výšeuvedeného výkladu lze všimnout rozdíly mezi kultury jednotlivých regionů. Krátce lze konstatovat, že kultura Moskvy a Petrohradu velmi se blížíkulturám Západní Evropy. Naopak regiony jako Ural, Sibiř, Dální Východ jsou dost konzervativními, národními a specifickými. Určitý zlatý střed představuje region Centrálního Ruska, kde dochází k interakcím evropské a ruské kultury. Ale zároveň je vidět i vliv sovětské mentality. Také zde probíhá návrat k tradičním hodnotám ruské kultury, k pravoslaví atd. Jižní Rusko a Kavkaz pak představují zajímavý, multikulturní region, který však je velmi málozasáhnut moderní globální kulturou. Zde sezachovaly tradiční rodinné hodnoty, obohacené národní kulturou místních etnik a bohatými tradice islámu a pravoslaví. Z předchozí kapitoly je vidět, že téměř v celém Rusku převažují kolektivistické kultury. Jak jsem si zmiňovala dříve, příčinou tomu je aktivní propaganda socialismu a komunismu, kolektivizace zemědělství, seskupování pracovních kolektivů. V podstatě proces 55

kolektivizace probíhal ve všech sférách a životních cyklech sovětských občanů. Kromě toho probíhala aktivní kolektivizace v rámci komunistické politické strany, kde členství měla naprostá většina sovětských občanů. Je zřejmé, že podobná aktivní politika, která byla prováděna kolem sedmdesátí let, vychovala několik generací lidí s výrazně kolektivním myšlením. V reáliích 90. let a XXI století tento prvek kultury prošel určitou transformaci. Nicméněi dnes kultura Ruska je velmi kolektivní. Z kolektivismu ruské mentality pak vyplývádalšízvláštnost, kterou je důležitost osobních vztahů a kontaktů mezi lidmi. V Rusku hodně zaleží na osobních vztazích mezi lidmi. Otázky důvěry, kamarádství jsou nesmírně důležité a zasahují všechny sféry života. Není výjimkou byznys, státní aparát, kde také hodě závisí na kontaktech, osobních vztazích. V zaměstnanecké kultuře osobní a pracovní vztahy jsou zpravidla těsně propojeny. Byznys často buduje se spolu s kamarády, známými, příbuznými. V tom spočívají jak pozitivní, tak i negativní stránky. Další zvláštností ruské mentality je pohostinnost, kterou je vidět ve všech kulturách Ruska. Tento charakteristický rys je nezbytnou částí kultury Ruska. Velmi dobře to všímají i cizinci, zvláště ze Západní Evropy. Pohostinnost vede k tomu, že stolování a gastronomie zaujímá důležité místo v životě lidí. Návštěva a uvítání je vždy doprovázena bohatým stolem s jídlem a nápoji různých druhů.Konzumace alkoholických nápojů je důležitou součástí stolování. Zvykem je říkatpřípitky. Často za stolem sedí člověk, který zodpovídá za chod a pořadí vyslovenípřípitku.Oblíbenost stolování a pohostinnost lze zčástivysvětlit tím, že lidé v Rusku preferují komunikace v neformálníchpodmínkách. Během večeří, večírků, jiných aktivit se vytvářejí kontakty, probíhá seznamování, projednání určitých otázek atd. V kultuře obyvatelstva Ruska chybí dlouhodobé strategické jednání a rozhodování. Velmi často rozhodování se uskutečňuje na základě emocí, intuice, vlastní zkušeností, kontaktů atd. Chybí také kultura stanovení cílů a plánování. Národy Ruska nejsou zvyklé a nemají zkušeností s dlouhodobým plánovaním a jednají se často v závislosti na vývoje podmínek a okolí. Příčinou podobného chování je zřejmé nestabilita vývoje Ruska v XX století. Revoluce, občanská válka, světová válka, represe, rozpad SSSR a vojenské konflikty 90. let silně ovlivnily mentalitu lidí. Výhledy do budoucna u řadových obyvatel často májí 56

negativní charakter, pravděpodobnost nejistoty lidé vnímají jako vysokou. Z tohoto důvodu pro ně je lepší přizpůsobovatměnicímu se prostředí. Z toho pak vyplývá další charakteristický rys ruské kultury – nezodpovědnost. Lze to cítit v práci, kde termíny často se nedodržují, odchylky plánu od skutečností řeší se dost pozdě. Možná proto v Rusku panuje direktivní styl řízení, který lze sledovat jak ve státní správě, tak i v byznysu. Schopnost pracovat pod tlakem a odolnost vůči stresu je v ruské mentalitě opravdu unikátní. V extrémníchpodmínkách, pod přísnou kontrolou produktivita práce roste několikanásobně a cíle se dosahují za jakoukoliv cenu.

2.5 Role cestování v kultuře. Charakteristika cestovního ruchu Ruska V kontextu cestovního ruchu bych také chtěla uvéstkrátký výklad toho, jak národy Ruska vnímají cestování. Dlouhou dobu obyvatele neměly možnost cestovat. Uzavřenost SSSR, studená válka a státní politika výrazně omezovaly možností lidí cestovat. Pro návštěvu zahraničí bylo nutně získávat speciální povolení a podrobit se určitým kontrolám ze strany KGB. Rozpad SSSR pro řadové obyvatele znamenal především otevření hranic. Miliony sovětských občanů směřovaly se do zahraničí, především do USA a Západní Evropy. Motivy byly různé, někdo emigroval, někdo vyhledával obchodní příležitostí. Většina však chtěla seznámit se s kulturou a stylem života v jiných zemích. Lidé chtěli především porovnat životní styl a úroveň evropských zemí s Ruskem. Pro většiny postsovětských lidí cestování bylo vnímáno jako poznávání světu a jiných kultur a proto obsahovalo určité prvky vzdělávání se. Zájem o návštěvu zahraničí byl velmi vysoký, ovšem ekonomická situace 90. let neumožňovala obyvatelům tento zájem uspokojovat. Na začátkupoznávací zájezdy dominovaly nad zájezdy k moři. Se zlepšením ekonomické situaci v postsovětském regionu lidé začali více jezdit do zahraničí především na letní dovolenou. V roce 2012 Asociace cestovních kanceláří Ruska provedla výzkum preferencí v cestovním ruchu v jednotlivých regionech země.Z regionálního hlediska, turistická poptávka vypadá následovně: -

U obyvatel Moskvy, Petrohradu a Centrálního Ruska lze sledovat zvýšený zájem jak o poznávací zájezdy, tak i dovolenou u moře. U poznávacích zájezdů oblibu májí především evropské destinace. Na letní dovolenou lidé

57

míří se do Turecka, Thajska, Egyptu, Bulharska, Řecka. Lidé v tomto regionu májí větší příjmy a proto mohou si dovolit cestovat několikrát ročně; -

U obyvatel Uralu a Volhy v oblibě je letní dovolená u moře. Mezi hlavní destinace patří Turecko a Thajsko. Ve větších městech, kde jsou vyššípříjmy, roste poptávka po poznávacích zájezdech;

-

Obyvatelé

Sibiře

a

Dálného

Východu

bydlí

ve

velmi

složitých

přírodníchpodmínkách. Region má drsné podnebí, větší část roku na území panuje zima. Je zde proto zvláštěvysoký zájem o letní dovolenou u moře. Ovšem je nutně zdůraznit, že místnílidé spojují dovolenou nejen s odpočinkem u moře, ale také s nakupováním. Vysoké ceny a nízký sortiment spotřebního zboží, oděvů a šperků vyvolává u místních obyvatel zvláštní zájem o shopping. Proto geografická poloha a shopping jsou dvěma hlavními faktory, determinující turistickou poptávku v tomto regionu, která podstatně se liší v porovnání s jinými regiony RF. Na Sibiře a DálnémVýchodu v oblibě jsou orientální země jako Čína, Spojené Arabské Emiráty, Indie, Šri-Lanka a jiné země Jihovýchodní Asie.45 Díky geografické blízkosti cestování tam je relativně snadné a dostupné pro lidi se střednímipříjmy; -

Geografická poloha Jižního Ruska a Kavkazu poskytuje místním obyvatelům hodně možností pro dovolenou především uvnitř Ruska. V regionu se nachází hodně lázeňských měst, pobřeží Černého moře, lyžařské města Kavkazu. Zde proto je menší zájem o dovolenou do zahraničí. Ovšem je poptávka po poznávacích zájezdech do Evropy a jiných destinací. Muslimské obyvatelstvo regionu preferuje také dovolenou ve Východních zemích jako Turecko, Spojené Arabské Emiráty.

V souvislosti a analýzou výjezdového cestovního ruchu Ruska je nutně dobře pochopit hlavní motivy a cíle cestujících. Kromě toho je důležité jak Rusové vnímají cestování a jaký to má pro ně význam. Z uvedeného výše vyplývá, že dovolená pro obyvatelé Ruska představujíce především pobyt u moře. Ovšem když se podíváme na oficiální statistiky

45

Údaje Asociace cestovních kanceláří RF, dostupné z: http://inettur.com/category/luchshie-napravleniya/

58

Statistického úřadu Ruska, tak zjistíme zajímavé údaje o geografické struktuře výjezdové turistiky a hlavních geografických destinacích. Dále uvádím obrázek, který znázorňujenejpopulárnější turistické destinace v roce 2011. Bohužel graf je v ruštině, nicméně v něm lze zachytit hlavní věcí.

59

Obrázek č. 2 – Objem a struktura výjezdového cestovního ruchu Ruska v roce 2011

Zdroj: výzkum Rosstat (Statistický úřad RF), obrázek je dostupný z: http://www.livejournal.ru/travel/themes/id/4011

Čísla v modrých polokruzíchznázorňují počet návštěvníku jednotlivé destinace v roce 2011. Čísla nad a pod nimi uvádí místo jednotlivé země v žebříčku nejpopulárnějších turistických destinací. Z obrázku plyne, že nejoblíbenější turistickou destinace Rusů je Finsko. Zda se to jako překvapující, vzhledem k cenové hladině a klimatickým podmínkám Finska. Nicméně země je velmi oblíbená v období Vánoc a Silvestra. Tam se uskutečňují hlavně krátkodobé turistické zájezdy v zimním období. Díky geografickému umístění a těsnému sousedství s Petrohradem cesta do Finska není pro obyvatelé Ruska příliš nákladná.Krátkodobý charakter zájezdů pak nevyvolává velké peněžní útraty, a proto zájezdy do Finska mohou si dovolit i lidé s nižšímipříjmy. Svědčí o tom ukazatel průměrné

60

útraty ruského turista nazájezdy, který je na úrovni330 Eur.46Druhé místo v žebříčku zaujímá Turecko, které je řadu let lídrem v letní dovoleně u moře. Systém all-inclusive, cenová dostupnost a dobrý stav tureckých pláží každoročně láká do Turecka miliony občanů Ruska. Třetí místo zaujímá Čína. Výhodou této zemí je schopnost uspokojit celou řadu potřeb spotřebitelů. Je zde moře, historické a architekturní památky, bohatá kultura, nízké ceny a široké možností pro nakupování. Proto rok od roku roste počet ruských návštěvníků Číny. Je nutně také dodat, že velký podíl na zájezdech do Číny májí pracovní cesty. V posledních letech dochází k výrazné aktivizaci mezinárodních obchodních vztahů mezi Ruskem a Čínou. Dalším překvapením je Estonsko. Tato malá evropská země přitahuje každoročně přes 1,6 mil. ruských turistů. Při tom rapidní růst byl zaznamenán pravě v roce 2011, kdy počet návštěvníků se zvýšil o 118,3 %.47Příčinynávštěvy jsou různé. Geografická blízkost a nízká cenová hladina přispívají ke krátkodobým víkendovým zájezdům. Relativní jednoduchost získání schengenské vízy vede k tomu, že Estonsko stává se počátečním bodem při cestě přes Evropu. Na pátém místě raitingu se umístil Egypt, který v poslední době silně ztratil své pozice kvůli nestabilnímu politickému stavu. Z uvedeného obrázku je vidět, že Rusové zajímají se především o Evropské destinace. Při tom tradičně populárnímizůstavují Turecko, Egypt a Thajsko. Tyto země představují především hlavní centra letní dovoleny u moře. V Evropě těmito centry jsou Španělsko a Řecko. V roce 2011 Rusové uskutečnili přes 24 mil. zájezdů, což představuje 15% růst ve srovnání s rokem 2010.48 Zájem o zahraniční dovolenou má 31 % obyvatel, což vzhledem k celkovému počtu obyvatel představuje značnou hodnotu.

49

Dalším trendem

výjezdového cestovního ruchu je rostoucí zájem o Evropské země. Pokles naopak zaznamenávají Egypt, Tunis, Marokoa Jordánsko. Výšeuvedená analýza krátceudává, jak vypadá výjezdový cestovní ruch Ruska. Je vidět ho obrovský potenciál a pozitivní dynamiku vývoje. Lze také všimnout i růst zájmu o Evropské destinace. Dá se říct, že hlavními překážky na cestě ještě většího počtu ruských turistů v Evropě je nedostatek charterových letů a vízové problémy. V případězrušení víz mezi

46

http://www.newsbalt.ru/detail/?ID=5117 http://www.interfax.ru/tourism/tourisminf.asp?sec=1466&id=234625 48 támtěž 49 http://www.vesti.ru/doc.html?id=519387&cid=520 47

61

Ruskem a EU lze očekávatprudký narůst počtu ruských turistů v Evropě. Ted‘ bych chtěla věnovat větší pozornost motivům a významu cestování v ruské kultuře. Po nastudování statistik a přečtení expertních názorů jsem si determinovala následující hlavní motivy cestování v ruské kultuře: -

Bezstarostný, bezpečný a relaxační odpočinek u moře. Dynamické tempo života a drsné podnebí vyvolávají zájem o letní dovolenou u moře. Obyvatele Jižní části Ruska zpravidla realizují svou dovolenou v rámci Ruska. Pro obyvatele jiných regionů domácí zájezdy k moři často jsou dražší, než návštěva Turecka, Egyptu či Thajska;

-

Poznávání světa. Zde působí faktor toho, že za vládnutí komunistů lidé měli velmi špatný přehled o životě a kultuře jiných zemí. Otevření hranic umožnilo obyvatelům Ruska tento zájem uspokojit. Ovšem silnou překážkou je nízkáúroveňpříjmů. Cestování do vzdálených destinaci mohou si dovolit většinou lidé ze střední třídy, která v Rusku zatím není příliš početná

(ve

srovnání

se

zemí

EU).

Proto

jsou

v oblibě

krátkodobénávštěvyFinska či Pobaltských zemí. Je nutně uvést, že poznávací zájezdy se uskutečňují většinou do evropských zemí. Z tohoto lze usoudit, že zájem o Evropu a kulturu evropských zemí je obrovský; -

Společenské uznání a prestiž je dalším důležitým motivem. V SSSR cesta do zahraničí často zdůrazňovala sociální status cestujícího mnohem více, než automobil, byt či jiné materiální věcí. Zčásti je tomu tak i dnes. V některých chudých regionech zájezd do zahraničí je asociován s bohatstvím a vysokýmsociálním postavením. V bohatších regionech je prestižní cestovat do zvláštěexotických, známých a dražších destinací. Role určitého společenského uznání a prestiže nelze zanedbávat při ocenění významu cestování v ruské kultuře;

-

Shopping. Po celém světě je známo, že ruské turistérádinakupují. Specifika podnikatelského prostředí Ruska vyvolává řadu problémů v obchodním sektoru ekonomiky. Velké a bohaté města jako Moskva a Petrohrad sice necítí nedostatek v nabídce zboží. Jde spíše o vysokou cenu. V jiných regionechvysoké

ceny

jsou 62

často

doprovázený

nedostatečným

sortimentem či nízkou kvalitou zboží a služeb. Kromě toho je nutně vzít v úvahu, že v Rusku zahraniční zboží vždy mělovysokou hodnotu. Dalším důležitým faktorem je přítomnost obrovského množství nekvalitního a kontraktního zboží.Z těchto důvodů shopping stává se důležitou součástí cestování. Stejně tak i při výběruzájezdu nákupní příležitosti ovlivňují rozhodování spotřebitele. Výše jsou uvedeny pouze hlavní motivy a příčiny cestování. Z nich lze všimnout, že cestování je vnímáno v kultuře především jako odpočinek a zážitek. Při tom důležitou role hraje poznávání kultur jiných zemí. Z praktického hlediska cestování je spojeno s nakupováním a zdůrazňováním svého sociálního postavení. Ze statistik a charakteristiky výjezdového cestovního ruchu Ruska plyne, že Rusové rádi cestovat. Hlavním omezením je pouze finance, vízové a dopravní podmínky. Je nutně také vzít v úvahu i faktor konkurence ruských lázní s lázní zahraniční. Rozsáhlé investice do turistické infrastruktury vedou k tomu, že hodně obyvatel tráví svou dovolenou uvnitř Ruska. Nicméněmístní lázně a destinace jsou kritizovány za přílišvysoké ceny a nekorespondující kvalitu služeb. Chtěla bych ještě dodát více informací o role a pozice České republiky ve vyjezdovém cestovním ruchu Ruska. Jak jsem zmiňovala v práci, počet ruských navštěvníků ČR neustále roste, což je důsledkem jednak rostoucí oblibenosti země u ruských občanů, jednak i rozvojem turtistické infrastruktury ČR. Následujicí graf zachycuje dynamiku zvýšení počtu ruských turistů v ČR.

63

Graf č. 2 – Počet ruských turistů v ČR v letech 2009-2012

Počet ruských turístů v ČR 700 700

559

600

414

500

328

400 300 200 100 0

2009

2010

2011

2012

v tís. navštěvníků

Zdroj: statistiky ČSÚ, AČCKA A Czechtourism

Z grafu je patrný pozitivní trend růstu počtu navštěvníků. Otazká toho, zda trend bude pokračovát i do budoucna záleží na mnohá faktorách. Mezi hlavní lze pojmenovát: -

Vizovou politiku ČR ve vztahu k ruským občanům;

-

Dopravní dostupnost, zavedení nových přímých spojení mezi ČR a velká ruská města;

-

Stabilitu cenové hladiny v ČR.

Tyto faktory jsou hlavnimí determinanty toho, zda Česká republika i nadále bude pátřít mezi 20 nejpopularnějích destinaci v cestovním ruchu Ruska. Ovšem v současné době roste konkurence ze strany Bulharska, Montenegro a Estonska. Ovšem v porovnání s ČR tyto země zatím nepředstavují tak silnou konkurenci. V současné době mezi největší ruské cestovní kanceláře, jež se zaměřují na Českou republiku pátří například Pegas Tours, Amigo Tours a Travel System Bohemia. Obrovský růst navštěvnosti vedl k založení incomingových cestovních agentur přímo v ČR. Například Travel System v současné době má vlastní incomingovou agenturu „Eurotouch“, jež se plně zaměřuje na transfer, doprovod a souvisejicí služby pro klienty Travel System. 64

Z interakcí řady kulturních, historických, ekonomických a psychologických faktorů vyplývá celá řada specifik ruských turistů. Analýze a popisu těchto specifik bude věnovanádalší část práce.

2.6 Zvláštností ruských turistů Dynamický hospodářský rozvoj Ruska v posledních letech udělal z této zemí významný zdrojový trh pro cestovní ruch řady zemí. Určitá specifika mentality a celkem pozitivní vztah k cestování také přispívají k tomu, že stále více ruských občanů cestuje do zahraničí. Pozitivní dynamika výjezdového cestovního ruchu země a určitá přesycenost tradičními turistickými destinace vyvolává změny ve struktuře nejoblíbenějších destinací. Zvláštnívýznam ruská klientela získává pro Českou republiku, kde lze zachytit rapidní narůst počtu návštěvníků z Ruska. Proto z praktického hlediska je velmi dobře vědět hlavní specifika této skupiny klientů. Z tohoto důvodu jsem si rozhodla přidat analýzu specifik ruských turistů do praktické části své diplomové práce. Zatím hlavní zájem v Rusku se projevuje tradičně o cestování do Turecka, Egyptu a Thajska. V poslední době však lze zaznamenat pokles poptávky po těchto destinacích, vyvolaný řadou subjektivních a objektivních faktorů. Vlna revolucí a politických otřesu arabských zemí odlákala stovky tisíce ruských turistů od návštěvy východních zemí. Existující mezera v nejbližší době bude pravděpodobně zaplněna nabídkou zájezdů do evropských destinací. Z charakteristiky výjezdového cestovního ruchu Ruska lze všimnout rostoucí význam poznávacích zájezdů. V tomto směru Evropa je bezesporulídrem a má hodně výhod ve srovnání s jinými částí světa. Není výjimkou i Česká republika, která získala velkou oblibu u ruských občanů. Dnes existuje velmi málovýzkumů, věnovaných specifikům ruských turistů. Ohledně této skupiny také šíře sespoustou stereotypů. Například postoj k ruským turistům v Egyptu a Čechách se může razantně lišit. Kromě toho, na samotné chování ruské klientely má vliv celá řada faktorů externí povahy. Pokusím se shrnout tyto faktory: 1) Druh zájezdu. Postoj k zájezdu na letní dovolenou na moře a postoj k poznávacímu zájezdu do Evropy u ruské klientely podstatně se rozlišuje. Pobyt u moře je vnímán především jako relaxace, užívání se, pohodlí a způsob zbavit se stresu. Z toho pak vznikají trochu jiné priority pro odpočinek. Pobyt u moře je často spojen s gastronomií, konzumací

alkoholických 65

nápojů,

večírky,

diskotéky

a

totálnírelaxací. Do popředí se pak dostává kvalita pláží, cenová hladina, postoj personálu, přítomnost krajanů, dostupnost alkoholických nápojů, entertainment, animace. Naopak je tomu u poznávacích zájezdů do Evropy. Zde je vidět snahu turistů o co největší počet exkurzí, výletů, návštěvu kulturních památek apod. Faktory ubytování a kvality služeb už hrájí mnohem menší role. Kromě toho je nutně zdůraznit, že poznávací zájezdy jsou v oblibě především u více vzdělané částí obyvatelstva. Z toho pak vyplývá i mnohem slušnější chování a dodržování místních pravidel a tradicí; 2) Délka pobytu. Tento faktor také výrazně ovlivňuje chování ruských turistů. U krátkodobého pobytu u moře význam má co největší relaxace a pohodlí. Dostupnost alkoholických nápojů a úroveň animačních a zábavních programů hrají menší role. Naopak kvalita pláží, gastronomie a servis získávají prioritu. U poznávacích zájezdů krátkodobépovahy role hraje propracovanost turistického programu, nabídka výletů a jejích časový rozvrh. Dá se konstatovat, že pro krátkodobé pobyty je typické slušnější chování; 3) Cena zájezdu. Hraje velmi důležitou role především při vnímání a hodnocení kvality služeb. Vyšší cena zájezdu bude spojena s očekáváním luxusních podmínek a servisu. Při tom hodně lidí neporovnávají cenu svého zájezdu s cenovou hladinou navštěvované zemí. Proto některé skupiny turistů při návštěvědražších evropských destinací očekávajíúroveň služeb, která je neadekvátní v poměru k průměrné ceně zájezdů do této zemí. Z toho pak vzniká nespokojenost personálu, který vnimá ruské turisté jako příliš arogantní; 4) Roční období. Také má svůj vliv na chování turistů. Období Silvestra pro ruské turisté je spojeno především s oslavou. Silvestr je v podstatě hlavním ruským svátkem. Jeho oslava v Rusku trvá kolem týdne. Stejně tak Silvestr bude oslavován i v zahraničí. S ohledem na tradice a kulturu pití, oslava Silvestra je vždy doprovázena konzumací obrovského množství alkoholu, což pak výrazně ovlivňuje i chování turistů. Ovšem v jinýchměsících zimního období chování ruských turistů bude pravděpodobně více slušné. Stejně je tomu i u letních poznávacích zájezdů, kde prioritou je především návštěva co největšího počtu památek, nikoliv oslava svátků a stolování;

66

5) Cílová destinace. Zde mám na myslí především legislativu, postoj obyvatel a normy chování v cílové turistické destinaci. Je zřejmé, že chování turistů bude výrazně se odlišovat při návštěvě například Spojených Arabských Emirátů a Evropy. Z výšeuvedeného je vidět, že chování ruských turistů muže výrazně se odlišovat a závisí na řadě uvedených faktorů. Proto existující stereotypy, tykající se ruské klientely nemohou být úplně objektivní. Pověst a vztah k ruským turistům v různých zemích budou odlišné. Nicméně existuje celá řada charakteristických rysů v chování zkoumané skupiny turistů. Tyto zvláštností májí svoje vysvětlení a jsou výsledkem jak kulturních prvků a hodnot obyvatelstva Ruska, tak i vnějších faktorů. Mezi hlavní specifika ruských turistů lze zařadit: 1) Konzervatismus a velká oddanost již známým a populárním v Rusku turistickým destinacím. Když se podíváme na geografickou strukturu výjezdového cestovního ruchu Ruska, tak zjistíme, že několik nejoblíbenějších destinací má naprosto většinový podíl na celkovém počtu prodaných zájezdů. Pět hlavních turistických destinací májí 55% podíl v struktuře výjezdového cestovního ruchu. Jsou to Finsko, Turecko, Čína, Egypt, Estonsko. V minulosti tento ukazatel byl ještě větší, situace se pohoršila kvůli revoluci v Egyptu.Vysvětlení této skutečností je velmi jednoduché. Rusové míří se především tam, kam se míříjiné Rusové. Totiž jde trend návštěvy těch destinací, kde ruská klientela je dobře známa. Rusům hodně záleží na tom, aby mohli se s místní obsluhou navzájem porozumět. V Turecku, Číně a Egyptu potřeby a preference ruské klientely jsou dobře známé. Pracuje tam spousta ruský mluvicího personálu. Veškeré turistické programy, balíčky a nabídky výletů jsou také dobře propracovaný. Působí také faktor znalostí a referencí. Jak jsem již zmiňovala, v ruské kultuře velký význam má osobní komunikace a zkušenost. Proto ruský turista nejspíše pojede tam, kde byly jeho známé, kamarádí, příbuzné nebo tam kde on už byl v minulosti. Reference hrají obrovskou rolí při výběru zájezdů. Vyhýbání se nejistotě a neznalostí cizího prostředí je velmi vysoké. Stejně tak i cestovní kanceláře přizpůsobují svoji nabídku požadavkům klientů.

Dalším

důležitým

faktorem

je

cena

zájezdu.

Je

zřejmé,

že

v nejpopulárnějších destinacích je lepé propracován turistický program, doprava 67

do nich je levnější. Firmy proto mohou realizovat úspory z rozsahu a proto nabízí zájezdy za nižší ceny. Totiž počet návštěvníků podobných destinací si také rok od roka zvyšuje. Jinými slovy, populární destinacestávají se ještě více populárními. Naopak osvojení nových turistických center jde pomaleji. Příkladem je Thajsko, které již několik let je velmi oblíbené v Rusku, ovšem stále nepatří do TOP nejvyhledávanějších zemí; 2) Preference kompletních a dobře sestavených turistických produktů. Jak bylo psáno v předchozí kapitole, dovolená pro ruské turisté znamená především pohodlný a bezpečný odpočinek. Lidé často nekupují svůj sen, ale především plné pohodlí. Řadový ruský turista nechce žádnou nejistotu, nechce o něčemrozhodovat, ale chce přesně vědět, co za svoje peníze dostane. Tím lze vysvětlit oblibu balíčku allinclusive na ruském trhu. Tato zvláštnost zřejmě vyplývá z ruské mentality. Jak lze všimnout z předchozích částí, ukazatel vyhýbání se nejistotě pro ruskou kulturu je dost vysoký. Zvláště to platí ve sféře cestovního ruchu. Lidé se sovětskou a postsovětskou mentalitu často považují zahraniční prostředí za cizí či dokonce nepřátelské. Z tohoto důvodu preferují mít co nejvíce informací o programu zájezdu, hotelu, potkávající straně apod. Dalším důležitým vysvětlením je to, že v ruské mentalitě je relativně nízká finanční kultura. Lidé neumějí šetřit a mohou mít obavy, že budou cítit nedostatek peněz. Zájezdy all-inclusive nebo zájezdy s plnou penzí pravě poskytují jistotu pohodlné dovolené. Lidé přesně znají, že budou mít transfer, ubytování a stravování v průběhu celé délky zájezdu. Pokud turistický balíček obsahuje i další služby za přiměřenou cenu, jeho hodnota v očích zákazníků výrazně se zvyšuje. Ovšem zde je nesmírně důležité, aby obsah a popis baličku byl v souladu s realitou. V jiném případě prodejce očekává spousta problémů. Tato zvláštnost má své prameny také i v životních podmínkách řadových ruských občanů. Nestabilita okolí, nedostatečné finanční příjmy, korupce, kriminalita a jiné faktory přispívají ke vzniku stresů. Pobyt v zahraničí je proto často vnímán jako způsob jak se zbavit stresu a změnit okolí. Proto lidé vyhledávají nejvíce spolehlivé a kompletní turistické produkty, aby zajistit pro sebe pohodlí, bezpečnost a plnou relaxaci během dovoleny.Výšeuvedený výklad týkal se především kompletností turistických produktů. Ovšem další důležitou zvláštností ruských turistů je 68

výběrdobře sestavených turistických programů. Toto také do vysoké míry souvisí s komfortem a pohodlí během dovoleny. Ruské turisténevítajípříliš hustý a naplněný turistický program. Přednost má především správně nastavená bilance prohlídek kulturních, historických a architektonických památek a dostatek času na vlastní potřeby a odpočinek. Ruskéturisté také nejsou moc precizní, a proto nesnáší trap a rychlou přípravu během pobytu. V tomto například také spočíváúspěšnost Turecka. Veškeré obědy a večeře v hotelech jsou tam podávaný s velkou časovou rezervou a i celkově turisté májí dost rezerv na zpoždění. Samozřejmě, že s pohodlí a komfortem také těsně souvisí kvalita ubytování, dopravy a služeb; 3) Nakupování. Na začátku kapitoly bylo uvedeno, že shopping je důležitým rozhodovacím kritériem při výběru zájezdu (není však kritériem hlavním). Návštěva

zahraniční

země

v ruské

kultuře

je

bezprostředně

spojena

s nakupováním a dárky. Je zvykem při návratupřivézt suvenýry pro příbuzné, kolegy, známé atd. Dlouhou dobu obyvatelstvo Ruska mělo omezené možností cestování do zahraničí. Při tom v SSSR byl obrovský deficit kvalitních oděvů a jiných spotřebních zboží. Nabídka byla dost omezena, šířka a hloubka sortimentu byla velmi nízká. Proto pro sovětské lidé,návštěva zahraničních zemí byla těsněspojovaná s nakupováním. Tento princip platil nejen při návštěvě zemí Západního bloku, ale i při návštěvě ČSSR, Polska či Pobaltských zemí, které byly lepé vybavený spotřebním zbožím. Během času toto stalo určitým rysem ruské mentality. I dnes bez ohledu na nízkouúroveňpříjmů ruské turisté utrácejí dost hodně peněz na nákupy. Jinou příčinou obliby shoppingu je nedostatek a nedostupnost kvalitního spotřebního zboží na ruském trhu. Ceny importních zboží jsou v Rusku dost vysoké, do země také jde neustálý tok kontrafaktní produkce z Číny a Jihovýchodní Asie. Nicméně poptávka po kvalitnímu čínskému zboží je vysoká. Vášeň ruských turistů k nakupování poskytuje velkou výhodu evropským zemím. Evropské zboží má v Rusku dobrou pověst a velkou poptávku. Při tom jeho kvalita automatický se považuje za vysokou. Dnes v cestovním ruchu Ruska získávají oblibu shopping zájezdy, které stávají se novým segmentem výjezdového cestovního ruchu. Z tohoto hlediska evropské destinace májí značnou výhodu díky své rozvinuté obchodní infrastruktuře. Vášeň k nakupování klade dodatečné 69

nároky a zvyšuje kritéria při výběru zájezdu. Pro ruské turisté kromě samotných nákupních příležitostí je důležité také vědět kde, jak a co nejvýhodněji nákup uskutečnit. Toto vyvolávázvláštní nároky na kvalifikace personálu cestovní kanceláří a průvodce. Shopping také musí být realizován s pohodlím a dostatečnou časovou rezervou. Turisté zpravidla zjišťují o možnostech nakupování ještě před samotným zakoupením zájezdu. Proto pracovník front-office musí vědět co nejvíce informací o cílové destinace a obchodní infrastruktuře zemí. Se shoppingem také těsně souvisí již zmiňovaná dříve oddanost nejoblíbenějším turistickým destinacím. Rusové totiž už dobře vědí kde, jak, kdy a za jaké ceny lze realizovat výhodné nákupy v Číně, Dubaji, Itálií, Turecku atd. Co se tyká druhu zboží, tak zde je relativní stabilní struktura nákupů. V Turecku se zpravidla kupují šperky, kožené oděvy, orientální zboží. Z Evropy se dováží oblečení, šperky, suvenýry, alkohol. Čína je oblíbena za domácíspotřebiče, počítače, mobilní telefony a oděvy; 4) Znalost ruštiny a ruské mentality. Jde o velmi důležitou specifiku ruské klientely. V období SSSR kvůli uzavřenosti kvalita výuky cizích jazyků byla dost nízká. Z tohoto důvodu hodně lidí ze starších generací téměř neumí cizí jazyky a je pro ně problém domluvit se v zahraničí.V zemích Východního bloku ve školách a univerzitách naopak aktivně se rozšiřovala ruština (za účastí aktivního tlaku ze strany SSSR). Lidé při návštěvě těchto zemí vždy mohli se domluvit ruský. S rozpadem SSSR role ruštiny ve světě výrazně klesla. Do popředí se dostali evropské jazyky, především angličtina. Pro ruské turisté, tento faktor vyvolal značné komplikace. Vzhledem k tomu, že i dnes hodně lidí v Rusku neumí cizí jazyky,vyplývá potřeba porozumění se s místními lidé nebo aspoň s personálem. Proto velký zájem májí destinace, kde ruštinuznají aspoň na začáteční či komunikativní úrovní. První to pochopily Turci, které aktivně obchodovaly s Ruskem a začali jak učit ruský, tak i přilákávat ruský mluvicí personál do cestovního ruchu. Podobnost turkických jazyků umožnila tisícům občanu postsovětských zemí získat práce v Turecku ve sféře cestovního ruchu. Od té doby se začala expanze Rusů do Tureckých pláží a lázní. Země, které aktivně pracují s ruskou klientelou, dobře pochopily tuto specifiku. Dnes personál spousta tureckých, egyptských, thajských a čínských hotelů dobře mluví ruský. Tím se získává určitá konkurenční výhoda. Pro ruské turisté tato skutečnost 70

zajišťujepředevším pohodlí komunikace a určitou jistotu. Pro tuto skupinu turistů, ruský mluvicí průvodce už není prostým zaměstnancem personálu, ale především je konzultantem, tlumočníkem a komunikačním kanálem.Zajištění ruský mluvicího personálu není zrovna těžkým úkolem. Bývalé sovětské občané dnes bydlí ve všech částech světa, velký jejich počet je soustředěn v Evropě. Stejně tak pro personál českých hotelů není problémem rozumět ruštinu díky jazykové blízkosti.Jazyková bariera i dnes představuje velký problém pro ruské turisté. Pro úspěšnou práci s ruskou klientelou je nutně tomu dobře rozumět; 5) Neexistence jasných představ a požadavků. Potencionální ruský klient často neví, co přesně chce. Sice má představy o kvalitě ubytování, turistickém programu, ale nemůže své představy správně specifikovat a definovat. Pro zaměstnanci cestovního ruchu tato zvláštnost ruské klientely je velkým problémem na cestě k porozumění

se

s klientem.

Navíc

situace

je

negativně

ovlivněna

nedostatečnýmijazykovýmiznalostmí ze strany ruských klientů. V tomto smyslu Rusové jsou dost „náročnou“ skupinou spotřebitelů. Zaměstnanci cestovních kanceláří stejně jako personál hotelů a jiných souvisejících služeb jsou nuceny tratit více času na vysvětlení, informace a konzultace. Problémem je také to, že Rusové často jdou se svými problémy k pracovníkům, do jejichž kompetencí tyto problémy nespadají. Jak je známo, pracovní kultura Ruska je charakteristická nepřesným vymezením kompetencí a pravomocí. Toto do jisté míry působí i na chování ruských turistů v zahraničí, které často myslí, že mohou obrátit se se svým problémem ke komukoliv z personálu. Z tohoto důvodu Rusové jsou často vnímání jako příliš arogantní a náročné klienty; 6) Arogantní chování, neznalostmístních tradicí. Jak jsem před tím zmiňovala, arogantnost je často vyvolaná nepochopením toho, jak funguje trh služeb v jiných zemích. Bohužel existuje také určitá kategorie turistů, u nichž arogance je rysem charakteru. V Rusku stále funguje princip, že pokud ja platím, tak mám právo na všechno. Z toho pak může vyplývatneuctivé chování vůči obsluze, jiným turistům, místním obyvatelům. Zde působí také dva důležité faktory. Za prvé dovolená u hodně Rusů je spojena s totálním relaxem, odpočinkem a je často vnímaná jako úplná svoboda. Nedodržování pravidel je určitým rysem postsovětské mentality. Dlouhou dobu na území Ruska vládnul totalitární, komunistický řežím, který velmi 71

přísně kontroloval téměř všechny sféry života sovětských občanů. Rozpad SSSR a etapa nezávislostí byly doprovázený kolapsem státní mocí, dokonce i anarchií. Od té doby důvěra lidí ve státní moc, stejně tak i v moc zákona byla podkopaná. Proto i dnes u některých lidí je vidět nedostatečný respekt k místním pravidlům, normám a zákonem. Tento prvek mentality může se projevovat i v zahraničí a velmi negativně ovlivňuje pověst ruských turistů. Za druhé, odpočinek a relaxace v ruské kultuře bývají spojené s konzumací velkého množství alkoholických nápojů, což pak zřejmé se odráží i na chování a vnímání reality; 7) Kolektivismus. Kolektivismus, který je důležitým rysem ruské mentality silně se projevuje i při návštěvě zahraničních zemí. Ruští mluvicí lidé velmi rychle se kooperují, navzájem seznamují a mohou spolu chodit na výlety, procházky, oslavy, večeře atd. U Rusů kolektivismus v zahraničí projevuje se ostřeji, než u evropských kultur. Zde zčásti působí faktor nedostatečné znalostí cizích jazyků. Z toho vzniká určitá kulturní, jazyková a komunikační bariera. Lidé začínajívnímat prostředí jako cizí a hledají především nositele své kultury. Samotný proces seznamování a sbližování probíhá velmi rychlé a často spontánně. Rusové bez ohledu na existující stereotypy jsou dost přátelské lidé. Rozšířeny názor o jejich přílišnéserióznosti a agresivitě je pravděpodobně spojen s faktorem nedostatečné znalostí cizích jazyků. Z toho pak vyplývá neporozumění a nepochopení se. Pokud se podařínavázat komunikace, dále už proces jde bez problémů; 8) Přístup k obsluze a personálu. Pod tímto mám na myslí odlišné od evropských kultur vnímáníobsluhujícího personálu. Rusové totiž mohou se chovat jak velmi přátelské, tak i velmi agresivně vůči obsluze. Zde důležitý význam má první dojem a zkušenost. Od zaměstnanců se očekává rychlá reakce a odezva na požadavky klientů, otevřený a pozitivní postoj, flexibilita, přátelský vztah, schopnost udělat něco nad rámec standartu. Tyto vlastnostíobsluhujícího personálu májí velmi důležitý význam v očích ruských klientů. Pokud zaměstnancůpodaří se uspokojit takovou náročnou klientelu, může ho očekávatvelká odměna ve formě spropitného, dárků, pozvání na drink nebo večeře. Je nutně také uvést, že vztah ruské klientely vůči zaměstnancům může být velmi familiárním. Toto ovšem nelze vnímat jako arogantnost či nevychovanost. Jde naopak o spíše přátelský postoj a

72

důvěru. Naopak v případě odporu a neporozumění se, vztah k obsluze může být i velmi agresivní. Uvedené zvláštností samozřejmě nepřísluší všem turistům z Ruska. Jde o obecné charakteristické rysy chování, které mohou se lišit v závislosti na již uvedených faktorech jako: druh zájezdu, délka pobytu, cílová destinace atd. Kromě toho je nutně vzít v úvahu faktor proměnlivostí preferencí a zvyků. Na ruskou kulturu a mentalitu dnes působí řada externích faktorů. Lze konstatovat, že ruská mentalita prochází určitou transformací. Velmi dobře je to vidět z analýzy jednotlivých kultur Ruska. Ted‘ bych chtěla více napsat o existujících stereotypech. Ještě před nějakou dobu ruské turisté byli považované za „nejhorší“ ve světě. Za poslední letá situace v tomto směru výrazně se zlepšila a postupem času Rusové přestávajívnímat jako opilé, nevychované, arogantní lidé. Rusové byli kritizováni hlavně za svou bouřlivost, neúměrnou konzumací jídla a alkoholu, neúctu vůči místním tradicím a pravidlům, agresivitu atd. Většina těchto stereotypů vznikla v 90. letech a na začátku nového tisícletí, kdy miliony ruských občanů začali cestovat do zahraničí. Mezi návštěvníky často byli reprezentanti organizovaného zločinu či mladé podnikatelé, které v důsledku rychlého zbohatnutímělipříliš arogantní postoj vůči lidem s nižšímipříjmy, obsluze, cizincům atd. Kromě toho nezkušenost s cestováním a pobyty v zahraničí vedla k nepochopení důležitosti dodržování místníchnorem pravidel. Rusové často mysleli si, že pokud platí peníze, tak mohou si dělat, co chtějí a vnímali pobyt v zahraničí jako úplnou svobodu. Během času chování ruských turistů výrazně se změnilo v pozitivním směru. Je to spojeno jak s rostoucí kulturou cestování, tak i se zvýšením životní úrovně v Rusku. Lidé totiž touží po klidu a pohodlí a snaží se nerušit jiné turisté. V roce 2011 německý časopis „Die Welt“ provedl vlastní výzkumvnímání ruských turistů očima Němců. Závěrem výzkumu stala konstatace skutečností toho, že kontingent ruských turistů výrazně se zlepšil. Ještě před několika lety německé turisté více než ostatní stěžovali se na chování Rusů. Sousedství s Rusy Němčivnímali jako hlavní rozčilovaní faktor při pobytu v zahraničí. Nyní ruské turisté májí pro Němči mnohem menší význam a v žebříčku hlavních příčin nespokojeností při pobytu v zahraničí zaujímají pouze osmé místo. 50 Naopak roste nespokojenost 50

http://newsru.com/russia/25feb2011/tourists.html

73

s chováním britských a německých turistů. Evropský webový portál lastminute.com provedl výzkum nejvíce neslušných turistů. První místa v ratingu získali britské turisté, s nimiž nejsou spokojeny Španělé a Němci. Ovšem i sami Britové nejsou spokojeny s chováním svých krajanů v zahraničí.51Je vidět, že kulturní úroveň ruských turistů rok od roka roste, ovšem je stále hodně negativních situací, spojených s ruskýmituristé. Chtěla bych také dodat, že věková struktura obyvatelstva Ruska se mění. Stále více mládeží umí cizí jazyky a cestuje nebo studuje v zahraničí. Pro tuto kategorií turistůjazyková a komunikační bariery má mnohem menší význam. Mládí lidé jsou komunikativní, pozitivně otevřeny vůči jiným a jsou zvyklécestovat. Doufám, že nová generace pozitivně ovlivní pověst o ruských turistech a existující stereotypy konečně zaniknou.

51

http://travel.newsru.com/article/06Aug2008/latminuteuk

74

3 Návrhy a doporučení Na závěr bych chtěla uvést krátké návrhy a doporučení pro práce s ruský mluvicí klientelou. Návrhy tykají se především podniky a organizace, pracující v cestovním ruchu. Zvláště to platí pro ČR, kde Ruské turisté jsou dnes druhou nejpočetnější skupinou.52 Návrhy logický vyplývají jak z analýzy jednotlivých kultur Ruska, tak i z hodnocení zvláštností ruských turistů. Pro efektivní spolupráce s ruskou klientelou v první řadě je nutně zajistit přítomnost a účast ruský mluvicího personálu. I když mladší generace Rusů lepé umí cizí jazyky, zvláštností je to, že preferují komunikovat v ruštině pro lepší pohodlí a jasnost. V ČR, kde dnes bydli docela početná komunita postsovětských obyvatel, tento úkol není zrovna těžkým. Kromě toho mnoho Čechů také umí dobře ruský. Ruština je potřebná nejen pro ústní a telefonickou komunikace s klienty, ale také pro přípravu letáků, jídelních lístků či jiných nezbytných dokumentů, letáků a programů. Dostatek informací v ruském jazyce výrazně zvyšuje konkurenceschopnost a poskytuje důležitou výhodu při získávání ruský mluvicí klientely. Je známo, že ruštinu umí téměř celé obyvatelstvo všech postsovětských států. Proto ruština má strategický význam při práce s klienty ze zemí SNS. Dále je potřeba zajistit kvalitní úroveň služeb. Rusové jsou dost citlivé ke kvalitě a rychlostí obsluhy. Zvláště to platí při návštěvě evropských zemí. V Rusku je rozšířenomínění o vysoké kvalitě evropských služeb. Evropský servis je vnímán jako etalon či standart v cestovním ruchu. Dalšízvláštností je to, že vysoká kvalita služeb poskytne podnikatelům dobrou pověst v postsovětských zemích. V práci jsem zmiňovala o obrovskémvýznamu doporučení a referencí v kultuře a mentalitě obyvatelstva. Každý spokojený ruský klient může přilákat desítky dalších zákazníků. V Rusku docela málokoukají na zahraniční webové portály jako například tripadvisor. Větší význam májímístní internet portály a forumy. Když vezmeme v úvahu obrovský rostoucí segment „ruského internetu“, tak spokojenost zákazníků z této kategorie potencionálně může přilákat spoustu dalších klientů. Rusové stále více a více čtou elektronické portály, věnované turismu, aktivně komentují a sdělují své názory. Zvláště to platí u mladých lidí. Hodně turistůpíše svojí 52

http://byznys.lidovky.cz/turistu-z-ruska-pribyva-prijelo-jich-pres-pul-milionu-pps-/firmytrhy.asp?c=A111230_151805_firmy-trhy_apa

75

názory o kvalitě ubytování a stravování. Stále více lidí při výběru hotelu, restaurace či cestovní kanceláře orientují se na reference v internetu. Z tohoto důvodu je nutně také zajistit i dostatečnou přítomnost informací o podniku v prostoru ruského internetu. Z relativně vysokých požadavků na úroveň servisu plyne další důležité doporučení. Dříve jsem si psala, že pro pracovní kulturu Rusů přesné vymezení pravomocí není zcela typické. S jednotlivými objednávky či požadavky klienti mohou se obracet v podstatě na kohokoliv. Je nutně dobře si ujasnit tuto skutečnost a připravit svůj personál na rychlou reakci a odezvu. Zde často mnohem větší význam má to, jak obsluha reaguje na požadavek, nikoliv jak rychlé ho realizuje. Pokud klient vidí, že zaměstnanec hned reaguje, vysvětluje a má pozitivní přístup, tak pak jakékoliv časové zpoždění už nebude tak pro něho trapné. Dříve bylo uvedeno, že Rusové preferují kompletní turistické produkty a služby. Proto je nutně věnovatzvláštní pozornost sestavování programů, jídelníchlístků, ceníků či jiných materiálů. Čím více informací o službě bude mít ruský klient, tím více pravděpodobně ji objedná. Pro klienta je důležité vědět, co za své peníze získává a v jakém množství či kvalitě. Z tohoto důvodu bych také doporučovala co nejkonkrétnějiuvádět ceny produktů a služeb. Řadový ruský turista nejspíš zaplatí více, aby získat jistotu a spokojenost. Zkusím to vysvětlit z praktického hlediska. Například v jídelnímlístku je lepé uvádět cenu za kompletní menu. Hodně ruských turistů jezdí do Čech hlavně kvůli pivu a gastronomií. Je proto lepé sestavovat speciální turistické nabídky. Nabídka bych měla zahrnovat například hlavní jídlo, pivo, propítné, chleba. Stejně tak i sazby taxíkářů je lepé upravit nikoliv v přepočtu částky za kilometr, ale uvádět kompletní cenu za cestu například do letiště, Pražského hradu, Václavskéhonáměstí apod. Jinými slovy, ruský turisténemajírádilámat si hlavu, vybírat atd. Pro ně je lepší mít dobrý přehled o službě a přesně vědět její cenu. Toto zaručuje pro ně jistotu a pohodlí, což jak už víme, má pro Rusové velký význam. V ruské kultuře stolování a gastronomie má obrovský význam. Z tohoto důvodu je nutně brát v úvahu několik důležitých faktorů. Za prvé je nutně zajistit dobrou chuť‘ a vysokou kvalitu jídla. V ruské kultuře zatím nepanuje kult zdravé výživy, proto pro kuchaře je zde více prostoru jak uspokojit ruské klienty. Dále je nutně správně určit porce, která musí být co nejvíce. Role hrají také nápoje, interiér, vztah obsluhy. Hodně také jde o atmosféru, která musí umožnit klientům pohodlně bavit se mezi sebou. Preferovaný jsou klidné, tiché 76

a útulné restaurace. Je vysocevnímáno také servírování. Pro hotely či penziony s plnou penzí je nutně správněnastavit čas stolování. Oběd či večeře pro Rusy znamená nejen konzumace jídla, ale také i komunikace. Proto stolování v Rusku může trvat i několik hodin. Jelikož ruské turistérádinakupují, je nutně je co nejvíce informovat o možnostech nakupování. Shopping u ruských turistů může trvat velmi dlouho. Hodnotu má spíše bohatý sortiment a postoj obsluhy, než cena zboží. Dobré rady pro nakupování ze strany obsluhy hotelu jsou vnímané velice dobře. Co se tyká místa samotného nakupování, tak zde jsou preferovány spíše nákupní centra, protože poskytují co největší počet obchodů na jednom místě. Je nutně dobře si uvědomit, že každý ruský turista kupuje suvenýry. Proto bych doporučovala zajistit prodej suvenýrů přímo v prostorech hotelu. Jak jsem již zmiňovala, Rusové nejsou dost precizním národem. Proto při uskutečnění jakýchkoliv aktivit či zájezdů je nutně brát časovou rezervu. Nedoporučovala bych zahajovat akce v ranních hodinách. Pobyt v zahraničí znamená relaxace a možnost se vyspat. Naopak bych doporučovala prodloužení pracovní doby. V Rusku hodně obchodů, podniků a organizací májí velmi dlouhou pracovní dobu. Často pracuje se nepřetržitě. Lidé jsou velmi zvyklé k tomu a při návštěvě zahraničí často se diví, když nemohou najít nonstop obchod, restaurace či lékárnu. Obecně Rusové spěchají při uzavírání smluv či vedení byznysu. Naopak pobyt v zahraničí pro ně znamená odpočinek a pohodlí, které jsou nezbytné spojené s dostatkem času a absencí trapu. Jak je vidět, efektivní práce s ruskou klientelou nepředpokládá jakékoliv zvláštní opatření či strategie. Jedná se spíš o větší citlivost vůči úrovni servisu a kvalitě služeb. Při tom velkou role hraje i postoj personálu. Nicménězískání ruské klientely přináší velmi důležitou výhodu. V práci jsem psala, že ruské turisté jsou konzervativní a preferují jezdit tam, kde už byli jejich známé. Z tohoto důvodu spokojenost každého ruského klienta přilákává další potencionální zákazníky. Práce s ruskými klienty je více stabilní. Pokud lidé jsou spokojený se službami, tak budou jezdit i v budoucnu a doporučí váš podnik všem svým známým, příbuzným a kamarádům. Ruský turista nejspíš zaplatí více a získá jistotu, než půjde do rizika. Pobyt v zahraničí v poměru k úrovnipříjmů v Rusku je zatím drahou zábavou. Proto lidé při nákupu zájezdu nechtějí riskovat a preferují známou, jistou 77

variantu před levnější, ale nejistou. Kromě toho Rusové jsou méně citlivé na vnější faktory. Když Tsunami, politická nestabilita, extrémnímrazy ovlivňují návštěvnost velice nepatrně. Svědčí o tom statistiky návštěvností, uvedené dříve. Bez ohledu na velmi složitou a nebezpečnou situaci v Egyptě, stále hodně Rusů jezdí tam na letní dovolenou. Rostoucí životní úroveň v Rusku dovoluje Rusům stálé více cestovat a poznávat svět. Z těchto důvodu je vidět, že ruské turisté jsou velmi atraktivní skupinou, a to především z dlouhodobého hlediska. Ruské turisté jsou stabilní, rádi cestují a rádiutrácejí peníze. Co se tyká České republiky, tak zde je vidět pozitivní dynamiku v návštěvnosti. Následující graf zobrazuje časový vývoj návštěvností ČR turisty z Ruska: Graf č. 3 – Dynamika růstu navštěvností ČR ruskýmí turisty v rocích 2005-2011

Ruské turisté v rocích 2005-2011 569961

600000 500000

419000

400000

200000

327634

323000

300000

413713

Počet turístů

240000 185000

100000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: údaje AČCKA,http://www.nasepenize.cz/pocet-ruskych-turistu-v-cr-narusta--3714, vlastní zpracování.

Jak je patrně z grafu, počet ruských turistů neustále stoupá. Česká republika je velmi oblíbená v Rusku. Lidé májí přesvědčení o Praze a Karlových Varech. Pověst ČR u ruských turistů je také dobrá. Ruským návštěvníkům libí se především historické a architekturní památky, pivo, jídlo, lázeňské pobyty. Perspektivy ČR v oblastipřilákávání ruských turistů bych také hodnotila jako pozitivní. Rusové májí k Čechům velmi dobrý vztah a považují je 78

za své slovanské bratří. Ovšem funguje stereotyp, že čeština a ruština jsou dost podobní, což ve skutečností tak není. Nicméně jazyková bariera je malou překážkou. Úroveň servisu se považuje jako dobrý. Turistérádi navštěvují ČR hlavně kvůli pivu a jídlu. Zatím největší překážkou v prohloubení spolupráce je vízová povinnost. Dnes se ruské a evropské státní autority aktivně vyjednávají ohledně zrušení viz mezi Ruskem a EU. Úspěch v těchto jednáních zřejmé bude mít pozitivní vliv na cestovní ruch ČR a jiných evropských zemí.

79

Závěr Táto diplomová práce jevěnovaná komparací kultur Ruské federace. Na začátku práce jsem si stanovila svým hlavním cílem provedení komparace jednotlivých kultur Ruské federace. Tyto kultury byly výčleněné především podle geografických kriterií. Pro kvalitní analyzu jsem si nejdříve formulovala metodologií v podobě hodnocení národní kultury podle dimenzíG. Hofstede. Proto v teoretické části jsem si zaměřila na definici základních pojmu a seznamení a teorii G. Hofstede. Pro lepší pochopení subjektu zkoumání je nutně podrobněji se podívat do dějin a reálií Ruska, a analyzovat strukturu obyvatelstva země. Z teoretické části práce lze všimnout, že Rusko je do jisté míry multikulturní zemí, bydlí zde desítky národů. Z kapitoly o dějinách Ruska je vidět jak probíhal rozvoj země, jak se formoval stát a jak v podstatě měnila se mentalita a kultura obyvatelstva. Nejednoznačná a složitá historie Ruska měla velký vliv na mentalitu obyvatel a do jisté míry vysvětluje zvláštností chování ruských lidí. Moderní kultura Ruska je v podstatě mixem kultur jejich národů, sovětské mentality, tradiční slovanské kultury a moderních trendů globalizace. Zvláště je to vidět z porovnání kultur jednotlivých regionů země. Srovnání a komparace kultur z regionálního hlediska jsem si použila hlavně pro lepší průhlednost a efektivnost. Z práce je patrná kulturní rozmanitost Ruska. Zde moderní města jako Moskva a Petrohrad nesou prvky globální kultury a velice se podobajíkulturám velkých měst Evropy. Naopak v regionech jako Ural, Sibiř a Dální Východ panuje spíše tradiční ruská kultura a úroveň globalizace je zde mnohem menší. Naopak obyvatelstvo je více konzervativní a je do jisté míry ovlivněno sovětským myšlením a mentalitou. Jižní Rusko a Kavkaz reprezentují tradiční kultury slovanských a kavkazských národů. Jde o konzervativní, patriarchální společností s vysokým vlivem rodiny. Samotné hodnocení a komparace byly realizované pomoci porovnání kultur podle kriterií (dimenzí) G. Hofsteda, což pomohlo výtvořit komplexní přehled o existujicích kulturách Ruské federace a jejich zvláštnostech. Vedlejším cílem práce bylo výtvořit obecný přehled a hodnocení ruské kultury, což logický navázovalo se na výsledký plnění hlavního cíle práce. Celkem kultura a mentalita ruského 80

obyvatelstva

je

charakterizovanávysokouúrovní

kolektivismu.

Mentalitě

také

příslušívyhýbání se nejistotě a absence dlouhodobé orientace v životě. Nerovnoměrnost rozdělení mocí ve společnosti je vnímaná jako spíše málo ovlivnitelná skutečnost a je proto tolerovaná. V ruské kultuře a mentalitě velkou role hrají osobní kontakty, doporučení a důvěra. Národy Ruska jsou velmi pohostinné. Ovšem nedodržování místních hodnot a norem je zpravidla považováno jako projev agresivity a arogance. Stolování je důležitým prvkem životního stylu. Lze dokonce mluvit o kultu gastronomie. Rusům velice chybí umění plánovat a myslet strategický. Je vidět i určitou nezodpovědnost a nepreciznost. Ovšem pod tlakem lidé jsou schopni aktivně se mobilizovat, tvrdě pracovat a dosahovat stanovených úkolů. Ve společnosti silně platí princip „svůj-cizí“. Existující stereotyp o nevlídnosti je vysvětlen nejspíš nedostatečnou znalostí cizích jazyků a nedůvěřivostí, vyvolané autoritativním komunistickým režimem. Jinak pohostinství, úcta vůči starším jsou důležitými prvky kultury. Co se tyká vztahu k cestování, tak lze ho hodnotit jako pozitivní. V posledních letech je vidět rostoucí počet poznávacích zájezdů, které dnes májí větší poměr v zájezdech k moři. Cestování je vnímáno především jako poznání světa a relaxace. Vzhledem k ekonomické situace, ne všechny obyvatele mohou si dovolit dovolenou v zahraničí. Ovšem zájem o návštěvu zahraničních zemí je vysoký. Poznávací zájezdy se uskutečňují většinou do Evropy. V pobytech u moře naopak lidrství drží Turecko, Egypt a Thajsko. V cestování důležitou role hraje pohodlí a shopping. V úvodu práce jsem si stanovila hypotezu o tom, zda prvky kultury a mentality obyvatelstva Ruska extrapolují se na chování ruských turistů. Z analýzy provedené v práci vyplyvá, že některé charakteristické rysy ruské kultury silně se projevují i v zahraničí. Ruská kultura je docela uzavřená a kolektivní. Tato skutečnost vede k tomu, že Rusové preferují jezdit tám, kam jezdí jejich krajane. Vykazují relativní stabilitu a oddanost vůči nejoblíbenějším destinacím. Zkoumaná kategorie turistů je dost citlivá na znalost personálem ruštiny a ruské mentality. Ruské turistérádiutrácejí, neradí spěchají a snaží maximálně zbavit se nejistoty při zájezdu. Proto preferují kompletní turistické produkty a chtějí mít dostatek informací o službě, kterou kupují. V servisu má význam jak jeho kvalita, tak i vztah a otevřenost personálu. Velký zájem turisté projevují o gastronomie, nákupy. Role hraje také správněvytvořený program a dostatek času na nakupování. Zájem 81

o Evropské země je obrovský, ovšem překážkou je vízová povinnost. V chování ruských turístů projevují se totíž typické prvky ruské kultury jako kolektivismus, snahá maximalně se uživát a travit volný čas v atmosféře pohodlí a komfortu. Nezvyklost Rusů k planování vede k tomu, že preferují tento ukol delegovat na cestovní agentury a proto kupují kompletní turistické balíčky. Dá se říct, že hypoteza téměř plně se podtvrdila. Rusko je velmi bohatou zemí. Toto bohatství spočívá nejen v dobré vybavenosti přírodnímizdroji, ale hlavně v bohaté kultuře národů Ruska. Bez ohledu na dědictví totalitarismu obyvatelstvo Ruska je dost otevřeno vůči světu. Stejně tak i svět musí vědět více o kultuře Ruska, mentalitě její obyvatel. Ve světě i dnes funguje množství stereotypu ohledně Ruska. Jak je vidět z práce, hodně z těchto stereotypu nekoresponduje s realitou a jsou vyvolaný spíše vzájemným neporozuměním reprezentantů jednotlivých kultur. Ruské lidé musí více informovat svět o své zemí, své kultuře. Samozřejmě je nutně také výrazně zvyšovat kulturu chování a přispívat k formování pozitivního image Ruska a její národů ve světě.

82

Literatura Odborná literatura: [1] Čepalyga, A., Čepalyga, G.«Центральный федеральный округ. Регионы России: Справочник“ — druhé vydání. Vydavatelství: „Дашков и К°“, Moskva, 2004. ISBN 594798-490-3. [2] Gudzenko A. „Русский менталитет“, vzdavátelství „AiF Print“, Moskva, 2003. ISBN: 594736—010-1. [3] Hofstede, G, Hofstede, G. J.: „Kultury a organizace : software lidské mysli“, vydavátesltví „Linde“, Praha, 2007.ISBN 80-86131-70-X. [4] Lehmannová, Z. a kol. „Kulturní pluralita v současném světě“, vydavátelství VŠE v Praze, Praha, 2000. ISBN 80-245-0073-6. [5] RICHMOND, Yale. From Nyet To Da, Understanding the Russians. Yarmouth: Intercultural Press, 2003. ISBN 1877864161. [6] Sergejěva A.V. „Русские: стереотипы поведения, традиции, ментальность“, vydavátelství „Nauka“, Moskva, 2004. ISBN: 5-02-033003-5, 5-89-349-626-4. [7] Šanin, T. „Революция как момент истины. Россия 1905-1907 гг. - 1917-1922 гг.“, výdavatelství „Весь Мир“, Moskva 1997. ISBN: 5-7777-0039-X.

Odborné články: [8] M. Voskanjan, „Ruská mentalita v organizáční kultuře“, seminář Instituce dynamického konzervatiumu. [9] S.G. Davydov „Regionální identita sibiřských měšt’an“. [10] Turovskij, R. „Regionální identita v současném Rusku“, vzykumní fond „Bastion“ 2000. 83

Elektronické zdroje: [1]http://byznys.lidovky.cz/turistu-z-ruska-pribyva-prijelo-jich-pres-pul-milionu-pps-

/firmy-trhy.asp?c=A111230_151805_firmy-trhy_apa [2]http://council.gov.ru/about/status_proxy/ [3]http://geert-hofstede.com/applications.html [4]http://geert-hofstede.com/czech-republic.html [5]http://geert-hofstede.com/dimensions.html [6]http://gov.spb.ru/helper/day/people/ [7]http://gov.spb.ru/helper/day/people/ [8]http://history.rin.ru/cgi-bin/history.pl?num=2360 [9]http://hiztory.ru/rossiya-17vek/ivan-groznij.html [10]http://hiztory.ru/rossiya-18-19vek/peter1.html [11]http://hiztory.ru/rus/poyavlenie-slavyan.html [12]http://hiztory.ru/rus/rus.html [13]http://hiztory.ru/rus-imperia/reforms-nikolay1.html [14]http://inettur.com/category/luchshie-napravleniya/ [15]http://news.yandex.ru/quotes/23.html [16]http://newsru.com/russia/25feb2011/tourists.html [17]http://old.gov.spb.ru/Files/file/ea%20uroven%20zhizni%20naseleniya%20%20v%2020

11%20godu.pdf [18]http://top.rbc.ru/society/09/11/2010/495898.shtml

84

[19]http://travel.newsru.com/article/06Aug2008/latminuteuk [20]http://worldgeo.ru/russia/lists/?id=33 [21]http://www.baltinfo.ru/2012/03/24/Chislennost-naseleniya-Moskvy-mozhet-

snizitsya-do-9-mln-chelovek-pri-rasshirenii-granitc-267716 [22]http://www.demographia.ru/articles_N/index.html?idR=21&idArt=1889 [23]http://www.duma.gov.ru/structure/factions/ [24]http://www.fedstat.ru/indicator/data.do [25]http://www.gazeta.ru/news/lenta/2011/12/20/n_2142046.shtml [26]http://www.interfax.ru/tourism/tourisminf.asp?sec=1466&id=234625 [27]http://www.km.ru/v-rossii/2012/03/22/mezhnatsionalnye-otnosheniya-v-

rossii/vlasti-rf-podschitali-migrantov-ikh-deistv [28]http://www.kommersant.ru/doc/1961481/print [29]http://www.kremlin.ru/regions [30]http://www.livejournal.ru/travel/themes/id/4011 [31]http://www.manwb.ru/articles/world_today/tolerance/StatReligio_FilLunk/ [32]http://www.nameofrussia.ru/person.html?id=97 [33]http://www.nasepenize.cz/pocet-ruskych-turistu-v-cr-narusta--3714 [34]http://www.newsbalt.ru/detail/?ID=5117 [35]http://www.rbc.ru/rbcfreenews/20100330161117.shtml [36]http://www.ria.ru/society/20120620/677714373.html [37]http://www.sati.archaeology.nsc.ru/Home/pub/Data/sev/?html=mi3.htm&id=1520

85

[38]http://www.specletter.com/obcshestvo/2011-02-02/govorit-sytaja-moskva.html [39]http://www.spsl.nsc.ru/history/descr/orda.htm [40]http://www.vesti.ru/doc.html?id=519387&cid=520 [41]http://www.worlds.ru/europe/russia/

Jiné: [1] „Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diverzitě“. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/fileadmin/MULTIMEDIA/HQ/CLT/diversity/pdf/declaration_ cultural_diversity_cs.pdf; [2] Údaje sčítání lidu v roce 2002, dostupné z: http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_02.php

86

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

Recommend Documents