VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Zuzana Hovorková

Specifika rozvoje cestovního ruchu v územích se zvýšenou ochranou přírody

Diplomová práce

2013

Specifika rozvoje cestovního ruchu v územích se zvýšenou ochranou přírody

Diplomová práce

Zuzana Hovorková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání diplomové práce: 2013-05-09 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master´s Dissertation

Specifics of Tourism Development in Areas of Increased Conservation

Zuzana Hovorková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2013-05-09 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2013

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

ţe jsem diplomovou práci na téma Specifika rozvoje cestovního ruchu v územích se zvýšenou ochranou přírody zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

………………………………… Zuzana Hovorková

V Praze dne 9. května 2013

Děkuji vedoucímu mé diplomové práce Ing. Petru Studničkovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování práce.

Abstrakt

HOVORKOVÁ, Zuzana. Specifika rozvoje cestovního ruchu v územích se zvýšenou ochranou přírody. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. 94 stran

Tato diplomová práce je zaměřena na specifika rozvoje cestovního ruchu v územích se zvýšenou ochranou přírody, konkrétně pak na specifika rozvoje cestovního ruchu v Národním parku Šumava. Jsou zde definovány základní pojmy související s cestovním ruchem, ochranou přírody a krajiny a následně s velkoplošnými chráněnými územími a také podstatné pojmy vztahující se k udrţitelnému rozvoji v těchto územích. Dále je rozebrán vývoj zonace, kulturně historický vývoj a vývoj obyvatelstva v NP Šumava. Je vymezena nabídka a poptávka z hlediska cestovního ruchu tohoto území a poté je rozebrán primární výzkum slouţící k dosaţení cíle práce. Tento výzkum byl uskutečněn pomocí dotazníkového šetření v elektronické formě i ve formě osobního dotazování. Výsledky tohoto dotazníkového šetření jsou zobrazeny pomocí grafického znázornění. Dalším primárním výzkumem byl řízený rozhovor s pěti otázkami, taktéţ v elektronické formě. V závěru této práce jsou na základě získaných poznatků předloţeny návrhy a doporučení, která by vedla ke zvýšení rozvoje cestovního ruchu a zároveň k zachování místní chráněné krajiny.

Klíčová slova: cestovní ruch, chráněné území, národní park, Národní park Šumava, udrţitelný rozvoj cestovního ruchu

Abstract

HOVORKOVÁ, Zuzana. Specifics of Tourism Development in Areas of Increased Conservation. [Master´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2013. 94 pages

This thesis is focused on the specifics of tourism development in areas of increased conservation, specifically on the specifics of the development of tourism in National Park Šumava. They are defined basic concepts related to tourism, nature and landscape protection and subsequently with large protected areas and important concepts related to sustainable development in these areas. Further is analyzed development of zonation, cultural and historical development and evolution of the population in National Park Šumava. It is defined by supply and demand in terms of tourism of the area and then analyzed primary research serving to achieve the objectives of the work. This research was conducted through a questionnaire survey in electronic form and in the form of personal interviews. The results of the survey are displayed using a graphical representation. Another primary research was conducted interviews with five questions also in electronic form. The conclusion of this study are based on the gained knowledge submitted suggestions and recommendations that would lead to an increase in tourism development and also to maintain local protected landscapes.

Keywords: tourism, protected areas, national park, National Park Šumava, sustainable tourism development

ÚVOD .................................................................................................................................. 13 1

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 15 1.1

Význam cestovního ruchu ................................................................................... 15

1.1.1

Vlivy vnějšího prostředí na rozvoj cestovního ruchu ...................................... 17

1.1.2

Pozitivní a negativní vlivy cestovního ruchu ................................................... 17

1.2

Ochrana přírody a krajiny v ČR ........................................................................... 19

1.2.1

Historie ochrany přírody a krajiny ................................................................... 19

1.2.2

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny........................................ 21

1.2.2.1 Obecná ochrana přírody a krajiny .............................................................. 21 1.2.2.2 Zvláště chráněná území .............................................................................. 22 1.2.3

Národní parky v ČR ......................................................................................... 25

1.2.3.1 Vybrané cíle a úlohy správ národních parků v ČR .................................... 25 1.2.3.2 Zóny národních parků ................................................................................ 26 1.2.3.3 Ochranné podmínky NP podle zón odstupňované přírody ........................ 26 1.2.4

Natura 2000...................................................................................................... 29

1.2.5

Federace EUROPARC ..................................................................................... 30

1.2.5.1 EUROPARC Česká republika.................................................................... 31 1.3

Trvale udrţitelný rozvoj cestovního ruchu .......................................................... 32

1.3.1

Trvale udrţitelný rozvoj................................................................................... 32

1.3.1.1 Vznik pojmu trvale udrţitelný rozvoj ........................................................ 32 1.3.2 2

Trvale udrţitelný rozvoj cestovního ruchu ...................................................... 34

ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 37 2.1

Obecné informace o NP Šumava ......................................................................... 37

2.1.1

Natura 2000 a NP Šumava ............................................................................... 39

2.1.2

Významná mezinárodní zastřešení .................................................................. 40

2.2

Charakteristika NP Šumava ................................................................................. 40

2.2.1

Přírodní poměry ............................................................................................... 40

2.2.2

Flóra ................................................................................................................. 41

2.2.3

Fauna ................................................................................................................ 42

2.2.4

Zóny a ochranné podmínky NP Šumava ......................................................... 43

2.2.4.1 Vývoj zonace v NP Šumava v letech 1991-2011 ....................................... 44 2.2.4.2 Zóny NP Šumava ....................................................................................... 47

2.2.4.3 Ochranné podmínky NP Šumava ............................................................... 48 2.2.5 2.3

Návrh zákona o Národním parku Šumava ....................................................... 49 Kulturně historický vývoj na Šumavě ................................................................. 50

2.3.1

Historie osídlení oblasti ................................................................................... 50

2.3.2

Osídlení v současnosti ..................................................................................... 51

2.3.3

Vývoj počtu obyvatel v NP Šumava ................................................................ 51

2.4

Cestovní ruch v NP Šumava ................................................................................ 52

2.4.1

Organizace cestovního ruchu v NP Šumava .................................................... 52

2.4.2

Vývoj cestovního ruchu na Šumavě ................................................................ 53

2.4.3

Současná situace v NP Šumava ovlivněna cestovním ruchem ........................ 53

2.4.4

Analýza nabídky NP Šumava .......................................................................... 54

2.4.4.1 Kulturně historické zajímavosti ................................................................. 55 2.4.4.2 Nabídka moţností ve volném čase ............................................................. 55 2.4.4.3 Nabídka pro handicapované návštěvníky................................................... 59 2.4.4.4 Nabídka táboření ........................................................................................ 60 2.4.4.5 Nabídka akcí pořádané v NP ...................................................................... 60 2.4.4.6 Nabídka aktivit a programů Správy NP Šumava ....................................... 60 2.4.4.7 Ubytovací a stravovací sluţby ................................................................... 62 2.4.5 2.5

Analýza poptávky NP Šumava ........................................................................ 63 Vlastní výzkum .................................................................................................... 64

2.5.1

Dotazníkové šetření ......................................................................................... 64

2.5.1.1 Shrnutí ........................................................................................................ 72 2.5.2

Řízený rozhovor ............................................................................................... 73

2.5.2.1 Shrnutí ........................................................................................................ 80 3

NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................... 81 3.1

Podpora rozvoje celoročních aktivit .................................................................... 81

3.2

Jednotná propagace NP Šumavy......................................................................... 83

3.3

Spolupráce se sousedním Národním parkem Bavorský les ................................. 83

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 84 LITERATURA ................................................................................................................... 86 PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 94

SEZNAM ZKRATEK CR – Cestovní ruch CZT – cykloturistické značení tras ČR – Česká republika EDEN – European Destination of Excellence GDRC – Global Development Research Center CHKO – Chráněná krajinná oblast IUCN – Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů KČT – Klub českých turistů MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MŢP – Ministerstvo ţivotního prostředí NP – Národní park NPŠ – Národní park Šumava TZT – turistické značení tras UNWTO – United Nations World Tourism Organization

SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1 Cestovní ruch jako mnohoodvětvová kategorie .................................................. 15

SEZNAM MAP Mapa 1 Zvláště chráněná území v České republice ............................................................. 23 Mapa 2 Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava .................................................. 37 Mapa 3 Zonace NP Šumava................................................................................................. 43 Mapa 4 NP Šumava ............................................................................................................. 94 Mapa 5 Cyklotrasy v NP Šumava ........................................................................................ 94 Mapa 6 Splouvání Vltavy .................................................................................................... 94 Mapa 7 Bílá stopa na Šumavě.............................................................................................. 94

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Přehled a rozlohy národních parků v České republice ....................................... 24 Tabulka 2 Rozdělení ploch NP Šumava .............................................................................. 42 Tabulka 3 Vývoj zonace v NP Šumava v letech 1991 – 2011 ............................................. 44 Tabulka 4 Vývoj počtu obyvatel v NP Šumava v letech 1869 – 2011 ................................ 94

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v NP Šumava v letech 1869 – 2011 ...................................... 52 Graf 2 Vývoj návštěvnosti území NP Šumava v letech 2001 – 2011 .................................. 63 Graf 3 Pohlaví návštěvníků NP Šumava.............................................................................. 65 Graf 4 Věková kategorie návštěvníků NP Šumava ............................................................. 65 Graf 5 Návštěvnost NP Šumava .......................................................................................... 66 Graf 6 Důvod návštěvy NP Šumava .................................................................................... 67 Graf 7 Volba ubytovacího zařzení v NP Šumava ................................................................ 67

Graf 8 Délka návštěvy/pobytu návštěvníků v NP Šumava .................................................. 68 Graf 9 Vyuţití Turistických informačních středisek v NP Šumava .................................... 69 Graf 10 Kvalita poskytovaných sluţeb v NP Šumava ......................................................... 69 Graf 11 Úroveň infrastruktury v NP Šumava ...................................................................... 70 Graf 12 Účast na kulturních akcích a programech Správy NP Šumava .............................. 71 Graf 13 Omezení v NP Šumava ........................................................................................... 71 Graf 14 Dostatek či nedostatek poskytovaných sluţeb v NP Šumava ................................ 72

ÚVOD Na území České republiky se nachází několik velkoplošných zvláště chráněných území. Konkrétně jsou to 4 národní parky (NP Podyjí, Krkonošský národní park, NP České Švýcarsko a NP Šumava) a 25 chráněných krajinných oblastí. Všechna tato území disponují výjimečnou a vzácnou krajinou, klimatem, faunou a florou a také určitým přírodním i kulturně historickým prostředím. Z výše uvedených důvodů jsou v těchto územích nastavena velmi přísná pravidla, která napomáhají k jejich ochraně. Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny upravuje aktivity ve zvláště chráněných územích. V případě cestovního ruchu tento zákon upravuje činnosti z hlediska budování infrastruktury cestovního ruchu. Toto je moţné ovšem pouze za určitých podmínek, které by nepoškozovaly přírodní prostředí zvláště chráněných území, coţ znamená, ţe aktivity cestovního ruchu budou mít přísný ekologický charakter a zvláště chráněná území budou vyuţívány pouze pro volnočasové aktivity. Dále tento zákon upravuje vyuţívání přírodních atraktivit dle zájmů uchování přírody pro budoucí generace. Hlavním smyslem této ochrany je přispívání k udrţení a obnovení přírodní rovnováhy v krajině a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Tato diplomová práce je věnována specifikům rozvoje cestovního ruchu v územích se zvýšenou ochranou přírody. Cílem této diplomové práce je zhodnotit rozvoj cestovního ruchu v územích se zvýšenou ochranou přírody s ohledem na platnou legislativu v České republice a také přiblíţit problematiku rozvoje cestovního ruchu v chráněném území. V této práci jsem se konkrétně zaměřila na Národní park Šumava, který je největším národním parkem v České republice. Zvolené téma jsem si vybrala, protoţe mě zajímalo, jak funguje rozvoj cestovního ruchu v chráněném území. Na Národní park Šumava jsem se zaměřila z jediného důvodu, a to, ţe pocházím z Jihočeského kraje a k NP Šumava mám velmi blízko. K této práci jsem si stanovila tři hypotézy. První je, ţe rozvoj cestovního ruchu v chráněném území, konkrétně pak v NP Šumava je velmi sloţitý. Druhou hypotézou je, ţe nabídka pro návštěvníky NP Šumava je nedostačující. A třetí hypotézou je, ţe návštěvnost NP Šumava má rostoucí tendenci.

V první polovině teoretické části budou stručně vymezeny a vysvětleny jednotlivé pojmy, důleţité pro lepší pochopení tématu této diplomové práce. Uvedu základní informace týkající se cestovního ruchu, dále zmíním důleţité informace o ochraně přírody a krajiny v České republice, o členění zvláště chráněných území a o ochraně a zonaci národních parků v České republice. V druhé polovině teoretické části se budu zabývat vznikem pojmu trvale udrţitelného rozvoje a trvale udrţitelným rozvojem cestovního ruchu. V analytické části mé diplomové práce se budu soustředit na stručný popis zájmového území, kterým je právě NP Šumava. Zaměřím se na vývoj zonace v jednotlivých letech, dále také na kulturně historický vývoj a vývoj obyvatelstva v obcích Národního parku Šumava. Nadále se budu zabývat vývojem cestovního ruchu v NP Šumava a poté nabídkou a poptávkou tohoto národního parku. V druhé polovině analytické části se zaměřím na rozbor výsledků mého vlastního výzkumu, který bude probíhat formou dotazníkového šetření a formou řízených rozhovorů v elektronické podobě. Řízené rozhovory budou vedeny s podnikateli a zastupiteli jednotlivých obcí v Národním parku Šumava. Na konci této práce budou dle získaných poznatků navrţeny a doporučeny moţná řešení pro zlepšení rozvoje cestovního ruchu a současně i zachování chráněné přírody Národního parku Šumava pro budoucí generace.

14

1 TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části své diplomové práce se zaměřím na charakteristiku důleţitých pojmů pro tuto práci. Zmíním důleţité informace ohledně cestovního ruchu, chráněných území v ČR a dále také informace o udrţitelném rozvoji cestovního ruchu v chráněných územích.

1.1 Význam cestovního ruchu Od ukončení druhé světové války se cestovní ruch povaţuje za celosvětový fenomén, který svým rozměrem zdolal všechna očekávání. Vyhlídky cestovního ruchu se do budoucna jeví velice nadějně. Cestovní ruch je jedním z mnoha celosvětově nejvýznačnějších hospodářských odvětví. Je povaţován za průřezové odvětví, coţ znamená, ţe ovlivňuje další hospodářská odvětví. Toto je znázorněno ve Schématu č. 1. Odvětvími, která cestovní ruch ovlivňuje, jsou například doprava, stravování, zdravotnictví, informatika, kultura a další. Základní rysem cestovního ruchu je tedy mnohoodvětvovost, neboli interdisciplinarita. Schéma 1 Cestovní ruch jako mnohoodvětvová kategorie

Zdroj: zpracované podle K. Nejdla, 2013

15

Podle K. Nejdla „způsobuje tento tzv. multiplikační efekt, ţe kaţdé pracovní místo v cestovním ruchu poskytuje moţnost vzniku v průměru dalším třem pracovním příleţitostem“1. Cestovní ruch také zpestřuje historické, technické, kulturní nebo přírodní atraktivity. Těmi jsou například zámky, hrady, muzea ale také různé galerie či skanzeny. Z tohoto hlediska poskytuje cestovní ruch hojné moţnosti pro strukturální změny a rozvoj hospodářství. Cestovní ruch nebo také turismus je velice sloţitý sociálně-ekonomický jev. To lze chápat tak, ţe se jedná o určitý souhrn ekonomických a sociálních aktivit a vztahů, které souvisejí s uspokojováním lidských potřeb. Je součástí obecné kategorie ekonomika a to jak na mikroekonomické tak i makroekonomické úrovni. Definice cestovního ruchu podle UNWTO - Světová organizace cestovního ruchu- je cestovní ruch činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo její obvyklé prostředí, a to na dobu kratší neţ je stanovena, kde hlavním účelem její cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Přechodnou dobou pobytu v mezinárodním cestovním ruchu je 1 rok, kdeţto v domácím cestovním ruchu je to 6 měsíců. Místa mimo obvyklé prostředí jsou ta, která jsou mimo trvalého bydliště a také mimo trvalého pracovního poměru. Jiným účelem než je výdělečná činnost se rozumí, ţe výdělečná činnost v místě návštěvy není součástí pracovního poměr (nejsou vyloučeny sluţební, obchodní cesty). Charakteristické rysy cestovního ruchu změna místa obvyklého prostředí – cestování z běţného místa do místa mimo

obvyklé

prostředí

(doprava

je

povaţována

za

důleţitou

a nezastupitelnou součást cestovního ruchu) přechodný pobyt v místě – toto místo není místo běţného prostředí, pobyt můţe být s přenocováním či bez přenocování hlavní účel cesty není výdělečná činnost v místě návštěvy – nepatří sem cesty za prací v pracovním poměru v místě návštěvy, ale patří sem sluţební a pracovní cesty

1

RYGLOVÁ, K.; BURIAN, M.; VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011, s. 15

16

realizace cestovního ruchu je především uskutečňována ve volném čase účastníka cestovního ruchu vztahy mezi lidmi – vztahy mezi účastníky cestovního ruchu a obyvateli navštíveného místa, dále také vzájemné vztahy mezi účastníky cestovního ruchu a vztahy mezi účastníky cestovního ruchu a zprostředkovateli cestovního ruchu 1.1.1 Vlivy vnějšího prostředí na rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch je více či méně ovlivňován politickým, ekonomickým, sociálním, technologickým a ekologickým prostředím. Politické prostředí – jsou především mírové podmínky v jednotlivých státech a ve světě. Mír je pro rozvoj cestovního ruchu velice důleţitou a nevyhnutelnou podmínkou. Důleţité je, aby docházelo k odstraňování bariér v podobě cestovních formalit. Ekonomické prostředí – je velmi důleţité pro rozvoj cestovního ruchu, jelikoţ se v něm odráţí určité vlivy ekonomického růstu, nezaměstnanosti, inflace, stability měny a úrokové míry. Sociální prostředí – je ovlivněno daným společenským zřízením, to ovlivňuje rozdělování hrubého domácího produktu, pracovní a mimopracovní podmínky a také sociální politiku státu. Technologické prostředí – se týká dopravní infrastruktury a nových technologií, které slouţí k urychlování výměny informací. V CR je to například globální distribuční systém, národní informační a rezervační systém apod. Ekologické prostředí – určité atraktivní prostředí je důleţité pro rozvoj cestovního ruchu, jelikoţ se rozvíjí v místech, kde jsou patřičné atraktivity. Závislost cestovního ruchu na ekologickém prostředí je vysoká. 1.1.2 Pozitivní a negativní vlivy cestovního ruchu Cestovní ruch je důleţitou sloţkou světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. Od 20. století je cestovní ruch součástí ţivotního stylu většiny lidí, především ve vyspělejších zemí. Lze říci, ţe na jedné straně se chová jako zdroj přínosů. Na druhé 17

straně jsou s cestovním ruchem ovšem spojená rizika a další negativní vlivy. Negativními vlivy jsou myšleny například škody na ţivotním prostředí. Přínosy cestovního ruchu z hlediska: ekonomického – vytváří nové pracovní příleţitosti, obnovuje stávající bytové fondy atd. Tímto dochází ke zvyšování konkurenceschopnosti daného území a zároveň posiluje hospodářsky slabá a postiţená území; sociálního – zlepšuje vybavenost a úroveň veřejných sluţeb, obnovuje folklór a místní tradice. Tímto dochází ke zvyšování kvality ţivota a ţivotní úrovně v daném území; environmentálního – zvyšuje odpovědnost návštěvníků k ţivotnímu prostředí, vyuţívá regionální, přírodní, kulturní a historický potenciál. Tímto cestovní ruch zajišťuje stabilitu ţivotního prostředí. Rizika, která jsou spojena s cestovním ruchem: Škody na životním prostředí – k tomuto dochází především při přesaţení únosné míry návštěvnosti destinace. Škodami jsou myšleny činnosti a chování návštěvníků dané destinace. Mezi takové škody řadíme hlavně znečišťování vody, půdy, ovzduší dále také hluk, devastaci flóry a fauny, lesní poţáry, poškozování památek v místě a samozřejmě také likvidaci odpadu. Socio-kulturní změny území – v tomto případě dochází ke změně ţivotního stylu rezidentů, ke změně systému hodnot. Dochází ke střetu různých kultur, který ohroţuje způsoby ţivota rezidentů.

18

1.2 Ochrana přírody a krajiny v ČR 1.2.1 Historie ochrany přírody a krajiny Jiţ ve středověku byly vytvářeny teoretické podklady právní ochrany přírody. Ve středověku měla ochrana důvody hlavně historické, estetické a kulturní. Docházelo také i k počátečním vědeckým pokusům o zdůvodnění ochrany především krajiny a jejího vzhledu. Prvními právními akty byly především ty, které se týkaly majetku. Mezi cíle byly řazeny především právní ochrany proti pytláctví a týkalo se to nařízení k ochraně lesů a lesních a vodních ţivočichů jako je zvěř a ryby. Můţeme tedy říci, ţe první právní normy se objevily ve 12. aţ 14. století. Přibliţně v roce 1189 vyšla Statuta Konrádova, českého kníţete Konráda Oty a dále aţ v roce 1360 Kniha Roţmberská. Obě tyto právní normy se zabývají ochranou lesů, ale jen v podobě opatření proti krádeţi dřeva. První normou, která obsahovala prvky zabývající se ochranou přírody, byl návrh Maiestas Carolina císaře Karla IV. V tomto návrhu byl obsaţen vyhotovený systém feudální správy lesů a nařídil přísné tresty při jeho porušení. Ovšem kvůli odporu šlechty byl tento návrh zamítnut. Začátkem 19. století, období začínajícího romantismu, se začaly objevovat snahy o ochranu zatím pouze některých přírodních a krajinných prvků a území. Lidé začali zakládat první chráněná území, byly to většinou aktivity rozváţných šlechticů. Prvním chráněným územím na českém území se stal Ţofínský prales. Ten byl zřízen 28. srpna 1838 v Nových Hradech Jiřím Augustinem Langueval-Buquoyem. V tomto roce bylo stanoveno další chráněné území Hojná voda. Tato dvě chráněná území existují aţ dodnes. V současnosti je Ţofínský prales národní přírodní rezervací a Hojná voda národní přírodní památkou. V roce 1858 poté kníţe Jan Schwanzerberg zřídil rezervaci Boubínský prales, který je v současnosti národní přírodní rezervací. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky se „právní úprava ochrany přírody v moderním slova smyslu se datuje na území dnešní ČR teprve začátkem 20. století, se vznikem samostatné Československé republiky“2. Roku 1933 došlo k vyhlášení 30 chráněných území a do roku 1938 vzniklo celkem 142 přírodních rezervací. Poté aţ v roce 1956 byla zřízena první chráněná krajinná oblast Český ráj. V roce 1963 vznikl první národní park na území České republiky – Krkonošský národní park. 2

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Ochrana přírody a krajiny v České republice. In Historie ochrany přírody a krajiny v České republice. Praha: AOPK ČR [cit. 2013-03-13]. Dostupné z:

19

„Zakladatelem moderní ochrany přírody a krajiny v Československu byl přírodovědec a pedagog Rudolf Maximovič, od roku 1922 do roku 1948 první generální konservátor ochrany přírody, tedy nejvyšší představitel státní ochrany přírody. Podílel se rovněţ na přípravných pracích k zaloţení Mezinárodního svazu na ochranu přírody (IUCN). Pokračovatelem v jeho díle v poválečných letech byl Dr. Jaroslav Veselý, první ředitel Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, který se zasadil mimo jiné o kontinuitu naší účasti v rámci mezinárodního dění v ochraně přírody a o udrţení vysoké odborné kvality oboru.“3 Jiţ od počátku 20. století se čeští odborníci a politici snaţili o vznik samostatného zákona o ochraně přírody. Do roku 1956 bylo předloţeno několik návrhů tohoto zákona, ty však nikdy nebyly schváleny. Poté v roce 1956 došlo ke schválení prvního zákona o státní ochraně přírody na území České republiky. Byl to zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Předmětem ochrany byla především chráněná území, chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky a dále také chráněné druhy rostlin, ţivočichů, nerostů a zkamenělin. Jiţ začátkem 70. let 20. století bylo jasné, ţe ochrana přírody vedena tímto zákonem, kdy docházelo k ochraně pouze jen některých území, byla nedostatečná. Dosavadní přístup k ochraně přírody, který probíhal na území České republiky od 19. století, pouze znehodnocoval přírodu a krajinu. Devastace přírody a krajiny dokazovala, ţe není dostačující pouze chránit přírodu jen v některých územích, ale ţe je nezbytně nutné chránit přírodu na celém území České republiky. Mezi příčiny špatného stavu přírody a krajiny zařazujeme stav, kdy socialistický stát dával často přednost hospodářským zájmům. Z tohoto důvodu došlo v roce 1989 k přijetí nové právní úpravy ochrany přírody a krajiny. V roce 1992 byl přijat zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který platí aţ dodnes. Tento zákon vychází ze zásad předběţné opatrnosti, integrované ochrany, prevence a udrţitelného vyuţívání přírodních zdrojů. Zároveň také doplňuje současný přístup k ochraně zachovaného přírodního prostředí aktivním přístupem při účasti státu, soukromých osob, ale také i vlastníků různých pozemků nebo nevládních ekologických

3

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Ochrana přírody a krajiny v České republice. In Historie ochrany přírody a krajiny v České republice. Praha: AOPK ČR [cit. 2013-03-13]. Dostupné z:

20

sdruţení. Kromě toho je v České republice také platná řada dalších právních norem související s ochranou přírody. 1.2.2 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny „Účelem tohoto dosud platného zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udrţení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem ţivota, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.“4 Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se ochranou přírody a krajiny „rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně ţijící ţivočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakoţ i péče o vzhled a přístupnost krajiny“5. 1.2.2.1 Obecná ochrana přírody a krajiny Do obecné ochrany přírody a krajiny řadíme ochranu krajiny, rozmanitosti druhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody, dále také ochranu a šetrné vyuţívání přírodních zdrojů. Zajišťuje ji zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Ten rozděluje obecnou ochranu přírody a krajiny na tři úrovně, a to na obecnou ochranu územní, obecnou ochranu druhovou a obecnou ochranu neţivé části přírody a krajiny. Obecná ochrana územní zajišťuje zákonnou ochranu celého území České republiky. K územní ochraně celého území České republiky je potřeba několika nástrojů. Mezi tyto nástroje řadíme územní systémy ekologické stability, významné krajinné prvky, krajinný ráz a přírodní park a přechodně chráněné plochy.

4

Ministerstvo ţivotního prostředí. In Zákon O ochraně přírody a krajiny: Sbírka zákonů č. 18 / 2010. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí, 1992, č. 114, 5. Dostupné z: 5 Ministerstvo ţivotního prostředí. In Zákon O ochraně přírody a krajiny, op. cit.

21

Obecná ochrana druhová zajišťuje ochranu všech druhů rostlin a ţivočichů před zničením, poškozením a dalšími činnostmi, které by mohly ohroţovat tyto druhy. Vyuţívá k tomu velice důleţité nástroje, kterými jsou ochrana volně ţijících ptáků a také ochrana dřevin vyskytující se mimo les. Obecná ochrana neţivé části přírody a krajiny se stará o ochranu jeskyň, přírodních jevů na povrchu a paleontologických nálezů. Přírodními jevy na povrchu mohou být krasové závrty, ponory nebo vývěry krasových vod. 1.2.2.2 Zvláště chráněná území Definice Mezinárodního svazu ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature – IUCN) pro chráněné území zní: „Chráněné území je jasně vymezený geografický prostor, právními a jinými účinnými prostředky uznávaný, určený a spravovaný tak, aby se v něm dosáhlo dlouhodobé ochrany přírody a s ní souvisejících ekosystémových sluţeb a kulturních hodnot“6. V případě, ţe je třeba zajistit ochranu ve zvláště chráněných územích před určitými negativními vlivy z okolí, je moţné pro tato území vyhlásit ochranné pásmo. V tomto pásmu jsou vymezeny činnosti a zásahy, které jsou spojeny s předchozími souhlasy orgány ochrany přírody. Dle údajů o současném vývoji a stavu zvláště chráněných území jsou navrhována opatření, která vedou k zachování a zlepšení stavu ve zvláště chráněných územích. Dále také vedou k zabezpečení zvláště chráněných území před negativními vlivy z okolí v jejich ochranných pásmech. Všechna tato opatření jsou jednotlivě charakterizována v plánech péče o zvláště chráněná území. Plán péče je podkladem pro další druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Je velice důleţité v případě, ţe je uvaţováno o nějaké činnosti ve zvláště chráněném území, se s tímto dokumentem obeznámit. Mezi nejvýznamnější nástroje ochrany přírody a krajiny řadíme ochranu území prováděnou prostřednictvím zvláště chráněných území. Tato území se dle zákona o ochraně přírody a krajiny vyhlašují na územích s přírodovědeckými či esteticky významnými prvky. Do těchto území patří lokality, které mají unikátní nebo reprezentativní biologickou 6

Kategorie Mezinárodní unie na ochranu přírody pro chráněná území: Co je vlastně chráněné území? Časopis Ochrana přírody. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z:

22

rozmanitost. Dále také území, která jsou jedinečná díky své geologické stavbě. Území představující charakteristické prvky určitého krajinného rázu kulturní krajiny a také významná území z hlediska vědeckého výzkumu. Mezi cíle ochrany zařazujeme udrţení nebo zlepšení dochovaného stavu daného území nebo alespoň ponechání území k samovolnému vývoji. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny rozděluje zvláště chráněná území (viz Mapa 1) do šesti kategorií: národní parky (NP) chráněné krajinné oblasti (CHKO) národní přírodní rezervace (NPR) přírodní rezervace (PR) národní přírodní památky (NPP) přírodní památky (PP) Mapa 1 Zvláště chráněná území v České republice

Zdroj:MMR, 2013

23

Do velkoplošných chráněných území patří: Národní parky jsou rozsáhlá území, která jsou jedinečná v národním či mezinárodním měřítku. Jejich větší část zaujímají přirozené nebo člověkem málo ovlivněné ekosystémy, ve kterých mají ţivočichové a neţivá příroda mimořádný vědecký a výchovný význam. Vyuţívání národních parků by mělo slouţit k zachování a zlepšení přírodních poměrů a mělo by být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli. V současnosti se na území ČR nachází 4 národní parky (viz Tabulka 1), ty pokrývají 1,52% rozlohy území státu. Tabulka 1 Přehled a rozlohy národních parků v České republice Národní park

Rok vyhlášení

Rozloha v ha

Krkonošský národní park

1963

36 300

Národní park Podyjí

1991

6 300

Národní park Šumava

1991

69 000

Národní park České Švýcarsko

2000

7 900

Zdroj: zpracované podle http://www.ochranaprirody.cz/, 2013 Chráněné krajinné oblasti jsou rozsáhlá území s přirozeně utvářenou krajinou a vyvinutým reliéfem, který má významný podíl na přirozených ekosystémech lesních a trvalých travních porostů. Mají hojné zastoupení dřevin. Hospodářské vyuţívání těchto území je prováděno dle zón odstupňované ochrany. Vyuţívání je prováděno tak, aby byl udrţen a zlepšen přírodní stav a byly zároveň zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce tohoto území. Pro rekreační vyuţití je přípustné v případě, ţe nejsou poškozeny hodnoty

těchto

chráněných

krajinných

oblastí.

V současnosti

je

v ČR

25 chráněných krajinných oblastí, ty pokrývají 13,78% rozlohy území státu. Znázornění všech národních parků a chráněných krajinných oblastí můţeme vidět na obrázku Mapa 1 Zvláštně chráněná území v České republice. Do maloplošných chráněných území patří: Národní přírodní rezervace je povaţována za menší území, které obsahuje mimořádné přírodní hodnoty. Zde jsou na přirozený reliéf vázány významné a jedinečné ekosystémy v národním či mezinárodním měřítku. Vyuţívání národní přírodní rezervace je moţné, pokud nedochází ke zhoršování dosavadního stavu přírodního prostředí. 24

Přírodní rezervace je povaţována za menší území, které je soustředěno přírodními hodnotami, zastoupené typickými a významnými ekosystémy pro příslušnou geografickou oblast. Národní přírodní památka, přírodní památka je území s menší rozlohou. Je povaţována za geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohroţených druhů ve fragmentech ekosystémů, dále také za útvar s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem. Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národní přírodní památky, které jsou ve vlastnictví státu, nelze zcizit. 1.2.3 Národní parky v ČR 1.2.3.1 Vybrané cíle a úlohy správ národních parků v ČR Zachování biologické rozmanitosti Chráněné oblasti zabezpečují ochranu přirozených ekosystémů společně s udrţováním a obnovou ţivotaschopných populací druhů v jejich přirozeném prostředí. Ochrana na původním místě formou péče o biotopy a ekosystémy představuje jeden z mnoha nejúčinnějších způsobů ochrany biodiverzity. Věda a výchova Další funkcí chráněných oblastí je vědecká a výchovná funkce. „Její důleţitost se bude zvyšovat např. i s ohledem na probíhající klimatické změny, kdy např. území s ekosystémy ponechanými samovolnému vývoji přestavují významnou a jedinečnou srovnávací studijní plochu oproti ostatním člověkem v různé míře ovlivňovaným ekosystémům.“7 Rekreační funkce Chráněné oblasti v České republice představují oblasti s vysokou návštěvností. Rozvoj cestovního ruchu je však spojen také s tlakem na realizaci rozvojových projektů včetně výstavby nových rekreačních areálů, dále zvyšování ubytovacích kapacit a výstavby

7

BENEŠ, L. a kol. Školení pro úředníky územní veřejné správy a zaměstnance v cestovním ruchu v podmínkách rozvoje cestovního ruchu v chráněných krajinných územích: Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cit. 2013-04-01].

25

infrastruktury. Cestovní ruch a rekreační aktivity je nutné v chráněných oblastí regulovat tak, aby byly v souladu s únosností daného území. Míra vyuţívání chráněných oblastí by měla být pouze taková, aby nebyl ohroţen předmět ochrany a neznemoţňovala uskutečňování opatření, která směřují k dosaţení cílů ochrany přírody. 1.2.3.2 Zóny národních parků Ochranný status národního parku je dle nařízení vlády České republiky č. 163/1991 Sb. a zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Další ochranné podmínky území jsou řešeny pomocí zonace území národních parků. Zonace území NP je brána za velmi důleţitý prostředek k obnovení ekologické stability krajiny. Jsou 3 stupně ochrany: I.

zóna (přírodní) – do této zóny patří ta nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy, těmi jsou např. pralesovité zbytky lesů, vrchovištní rašeliny a mokřady. Území v této zóně jsou ponechána přirozenému vývoji bez vlivu člověka.

II.

zóna (řízená přírodní) – v této zóně jsou zahrnuty zbývající části lesních a ostatních ekosystémů s různými stupni skladeb a stavů porostů. Veškeré činnosti by měly zachovávat přírodní rovnováhu a postupně přibliţovat stávající ekosystém přirozeným společenstvům.

III.

zóna (okrajová) – do této zóny patří území, která jsou člověkem značně pozměněná a také střediska soustředěné zástavby. Důleţité je, aby docházelo k udrţení a podpoře vyuţívání této zóny pro trvalé bydlení, sluţby, zemědělství, turistiku a rekreaci, v případě, ţe to není v rozporu s posláním národního parku.

1.2.3.3 Ochranné podmínky NP podle zón odstupňované přírody Mezi hlavní cíle ochrany národních parků patří především ochrana a obnova přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, dále také přírodních procesů v národních parcích probíhající a jejich následné ponechání samovolnému vývoji na velké většině území národních parků. Velmi významnou funkcí národních parků je taktéţ jejich, k přírodě šetrné, rekreační vyuţívání a působení na veřejnost, kdy turistické činnosti v tomto území by neměly být v rozporu s hlavními cíli ochrany přírody.

26

Ochranné podmínky jsou v národním parku vymezovány dle tří základních zón ochrany NP, mohou být i čtyři. Pokud je to potřebné, je moţno tato území chránit pomocí ochranného pásma vyhlášeným podél hranice národního parku. První ochranná zóna představuje nejvyšší stupeň ochrany. Ochranné pásmo je vyhlašováno příslušným orgánem ochrany přírody, v případě národních parků je to Ministerstvo ţivotního prostředí. Pokud není ochranné pásmo nijak určené, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranice národního parku. Ochranné podmínky NP jsou dále vymezovány tzv. základními ochrannými podmínkami a bliţšími podmínkami ochrany přírody. Ty jsou předepsány v plánu péče NP, který je sestavován radou národního parku. Dle §16, odst. 1, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je na celém území NP zakázáno: a) hospodařit na pozemcích způsobem vyţadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, b) zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku a zneškodňovat ostatní odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, d) vjíţdět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, poţární ochranu, zdravotní a veterinární sluţbu a vozidel vodohospodářských organizací, e) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

27

g) sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat ţivočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bliţších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku, h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a ţivočichů, i) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a baţantnice, kromě záchranných chovů, a pouţívat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, j) měnit stávající vodní reţim pozemků, k) stavět nové dálnice, silnice, ţeleznice, průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály, elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody, l) provádět chemický posyp cest, m) těţit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku, n) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky, o) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bliţšími podmínkami ochrany národního parku.8 Dle §16, odst. 2, zákona č. 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny je na území I. zóny NP zakázáno: a) povolovat a umisťovat nové stavby, b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, c) měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o národní park, d) hnojit, pouţívat kejdu, siláţní šťávy a ostatní tekuté odpady.9

8 9

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

28

1.2.4 Natura 2000 Natura 2000 je „soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie“10. Hlavním cílem této soustavy je zabezpečení ochrany nejcennějších, nejvíce ohroţených a vzácných druhů ţivočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, a také těch, které jsou omezené svým výskytem jen na danou oblast. Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: 1) směrnice 2009/147/ES (nahradila směrnici 79/409/EHS), o ochraně volně ţijících ptáků („směrnice o ptácích“) 2) směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“)11 V přílohách těchto dvou směrnic jsou vyjmenovány lokality soustavy Natura 2000, které jsou vymezeny pro určené druhy rostlin, ţivočichů a typy přírodních stanovišť. Druhy či typy přírodních stanovišť jsou také označeny jako tzv. prioritní (značí se hvězdičkou před názvem). Pro tyto druhy či typy přírodních stanovišť jsou stanovena přísnější kritéria ochrany neţ pro ostatní. Dle směrnice o ptácích se vyhlašují Ptačí oblasti (PO) za účelem ochrany ptáků a dále dle směrnice o stanovištích Evropsky významné lokality (EVL) za účelem ochrany přírodních stanovišť, různých druhů ţivočichů a druhů rostlin. Tyto dvě skupiny, ptačí oblasti a evropsky významné lokality, vytváří soustavu chráněných území Natura 2000. V chráněných územích, patřící do soustavy Natura 2000, není úplně vyloučen zásah člověka. Jsou zakázány pouze jen takové činnosti, které by měly mít negativní vliv na dané oblasti. Pro jejich udrţení je nutný vhodný management.

10

Co je Natura 2000: Natura 2000 - soustava chráněných území evropského významu. Natura 2000: AOPK ČR. Praha, 2006 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: 11 Co je Natura 2000: Natura 2000 - soustava chráněných území evropského významu. Natura 2000: AOPK ČR. Praha, 2006 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z:

29

Zařazením oblastí do soustavy Natura 2000 je umoţněno čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a z některých fondů Evropské unie, které by mělo slouţit na šetrné hospodaření, umoţňující zachování předmětů ochrany. Na celkové přípravě soustavy Natura 2000 v ČR je zodpovědné Ministerstvo ţivotního prostředí, které dále pověřuje Agenturu ochrany přírody a krajiny v ČR pro zpracování odborných podkladů. Ptačí oblasti a evropsky významné lokality jsou vyhlašovány vládou ČR. 1.2.5 Federace EUROPARC Celé jméno Federace Europarc je Federace přírodních a národních parků Evropy. Tato federace je nevládní organizace, která vznikla v roce 1973. V současnosti má 441 členů z 36 evropských zemí. Členy jsou členské organizace jako například správy chráněných území různých kategorií, dále také některé úřady (př. Ministerstvo ţivotního prostředí), nevládní organizace a univerzity.

Všechny tyto organizace dohromady řídí přes 400

chráněných území napříč kontinentem. Hlavním cílem federace je sdruţování institucí ochrany přírody spravující různé typy evropských krajin, dále podporování jejich činností a koordinování jejich postupů a zajišťování výměn informací. Sídlo federace zprvu bylo v německém Grafenau, ale od roku 2010 sídlí v Regensburgu. Co se týče odborné stránky, tak federace usiluje pomocí nejrůznějších aktivit o realizaci celoevropské strategie péče o přírodní dědictví evropských chráněných území. Prostřednictvím výměn vědeckých a technických informací, zkušeností, pracovníků z ochrany přírody je zajišťována spolupráce evropských chráněných území. Dále podporuje aktivity příhraničních chráněných území a koordinuje zřizování nových chráněných území v Evropě v souvislosti se světovou a národními strategiemi péče o biodiverzitu a s celoevropským programem Evropské unie Natura 2000. Federace Europarc napomáhá s veškerými činnostmi, které vedou ke zvýšení podvědomí veřejnosti o přírodním a kulturním dědictvím v chráněných územích.

30

1.2.5.1 EUROPARC Česká republika Europarc České republiky sdruţuje správy velkoplošných chráněných území v České republice a také další aktivní organizace z hlediska územní ochrany přírody. Europarc ČR je zapojen do celoevropských činností Federace Europarc. Jako první český člen Federace Europarc se stal v roce 1990 Krkonošský národní park. Roku 2000 došlo ke vzniku národní sekce Europarc Česká republika. V současnosti je česká sekce tvořena 7 členy. Těmito členy jsou správy národních parků (Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko, Podyjí), Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, dále také Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a fyzická osoba. Činnosti české sekce kontroluje tzv. Rada Europarc Česká republika, která je tvořena 6 členy. Hlavními aktivitami Europarc Česká republika jsou organizování setkání pracovníků členských organizací, propagace, činnosti s mládeţí, zapojení do evropské ochrany přírody a také vytváření přeshraničních chráněných území. Do povědomí okolí se Federace Europarc dostala při oslavách Evropského dne parku, konající se kaţdým rokem dne 24. května. V tento den připravují všechna velkoplošná chráněná území pro veřejnost různé akce. Těmito akcemi mohou být například exkurze, vycházky, dny otevřených dveří, koncerty, soutěţe, výstavy či otevírání nových stezek a další návštěvnických center. „Europarc Česká republika společně s Ministerstvem ţivotního prostředí byli nositeli významného projektu s názvem „PHARE CZ: Implementace České republiky do sítě Natura 2000", který odstartoval ve 4 národních parcích a 11 chráněných krajinných oblastech v březnu roku 2004. Cílem projektu bylo zajistit technické a pracovní zázemí v českých chráněných územích pro zavedení sítě Natura 2000 do praxe, informovat veřejnost a návštěvníky těchto území o systému evropské ochrany přírody a v neposlední řadě posílit přeshraniční spolupráci při naplňování evropských směrnic platných pro síť Natura 2000.“12

12

Europarc Česká republika. EUROPARC Česká republika. Europarc Česká republika, 2013 [cit. 2013-0328]. Dostupné z:

31

Europarc Česká republika se také zapojila do jednoho z hlavních programů federace, Junior Ranger neboli Mladý stráţce. Tohoto podnětu se prozatím zmocnily Krkonošský národní park a Národní park Šumava. Evropská charta pro udržitelný cestovní ruch v chráněných oblastech Evropskou chartou je takový dokument, který byl vytvořen na základě spolupráce zástupců ochrany přírody a cestovního ruchu pod záštitou Federace Europarc. Tento dokument je návodem k vyuţití koncepce udrţitelného rozvoje v evropských chráněných územích. To znamená, ţe je návodem pro to, aby cestovní ruch přispíval k vyváţenému hospodářskému, sociálnímu a environmentálnímu rozvoji chráněných oblastí v Evropě.

1.3 Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu 1.3.1 Trvale udržitelný rozvoj Koncepce udrţitelného rozvoje zobrazuje náhradní model vývoje společnosti oproti převaţující průmyslové ekonomice. Odráţí přirozenou environmentální mezní hodnotu hospodářského růstu. Politiky, které jsou na této koncepci stavěné, uplatňují uvedení hospodářského a společenského vývoje ve shodě s kapacitami ekosystémů, s uchováním přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné i budoucí generace. 1.3.1.1 Vznik pojmu trvale udržitelný rozvoj Růst hospodářství se v celosvětovém měřítku urychlil především po 2. světové válce. V 50. a 60. letech minulého století proběhlo velmi rychlé tempo růstu hospodářství. To vše se dělo s důrazem na rychlé získávání přírodních zdrojů a bez ohledu na devastování přírody a krajiny. Koncem 60. let bylo zřejmé, ţe tento proces nemůţe nadále pokračovat. Rok 1972 je povaţován za historickou událost, kterou připomíná první světová konference o ţivotním prostředí probíhající ve Stockholmu. Zde se sešli představitelé vlád jednotlivých států a vzájemně se dohodli, ţe je potřeba velmi rychle něco udělat pro to, aby byla

zastavena

celková

devastace

ţivotního

prostředí

v globálním

měřítku.

Na stockholmské konferenci byly vyjmenovány ty nejdůleţitější problémy vyplývající

32

z narušení ţivotního prostředí. Poté došlo k upozornění celosvětové veřejnosti, aby chránili hlavní sloţky ţivotního prostředí, jimiţ jsou ovzduší, půda, voda a ţivá příroda. V následujících letech vznikaly ve většině států různé instituce a orgány na ochranu ţivotního prostředí, bohuţel ani přesto se nepodařilo zastavit hrozbu globální ekologické krize. Z tohoto důvodu na začátku 70. let minulého století bylo navrţeno zastavení hospodářského růstu. Ovšem není moţno, aby došlo k úplnému zrušení hospodářského růstu. Toto by pro většinu chudých zemí znamenalo odsouzení k ubohým podmínkám, bídě a hladu. Pro tyto země je hospodářský rozvoj a růst jedinou nadějí na vylepšení podmínek ţivota jejich obyvatel. Nesoulad vznikal mezi poţadavky ochrany ţivotního prostředí, přírody a přírodních zdrojů a mezi hospodářským růstem. Tohoto problému si všimla OSN (Organizace spojených národů), která pověřila zvláštní komisi pod vedením bývalé norské ministerské předsedkyně Gro Harlem Bruntlandové, aby tento problém důkladně prozkoumala. V roce 1987 komise vydala velmi rozsáhlou zprávu pod názvem „Naše společná budoucnost“, která obsahovala návrhy na řešení problémů ţivotního prostředí v celosvětovém měřítku pomocí nového typu hospodářského vývoje. Tento hospodářský vývoj byl označen za trvale udrţitelný rozvoj. Dle zprávy „Naše společná budoucnost“ je udrţitelný rozvoj definován tak, ţe „je to takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniţ by bylo ohroţeno splnění potřeb generací příštích a aniţ by se to dělo na úkor jiných národů“13. Tato definice nejlépe vystihuje základní aspekt udrţitelného rozvoje. Existuje ovšem mnoho definic vztahujících se k trvale udrţitelnému rozvoji. Další definice udrţitelného rozvoje je uvedena v Zákoně č. 17/1992 Sb. o ţivotním prostředí, která zní: „udrţitelný rozvoj je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává moţnost uspokojovat jejich základní ţivotní potřeby a přitom nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů“14.

13

BRODSKÝ, K. a kol. Školení a vzdělávání pracovníků v CR: Maximalizace potenciálu chráněných krajinných oblastí a národních parků v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, s. 12 [cit. 2013-03-24]. 14 Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí

33

1.3.2 Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu Principy trvale udrţitelného rozvoje známé jiţ od druhé poloviny 20. století, ty se začaly postupně uplatňovat i v oblasti cestovního ruchu. Lze hovořit tedy o udrţitelném cestovním ruchu. Problematice udrţitelného cestovního ruchu se věnují různé publikace, ve kterých je pojem udrţitelný cestovní ruch nazýván např. jako soft tourism (měkký CR), responsible tourism (zodpovědný CR), green tourism (zelený CR), dále také šetrný CR a ekoturismus. Tyto pojmy vyjadřují určitou míru šetrnosti a chování především k fyzickému prostředí. Jsou to pojmy uţšího charakteru neţ je udrţitelný CR a značí především produktově orientovaný cestovní ruch. Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu je stavěn na třech základních pilířích udrţitelnosti, kterými jsou: 1. udržitelnost fyzického životního prostředí

– rozvoj cestovního ruchu

je kompatibilní s ekologickými procesy, biologickou diverzitou a biologickými zdroji; 2. udržitelnost sociokulturního prostředí – rozvoj cestovního ruchu zvyšuje kontrolu lidí nad vlastními ţivoty a je kompatibilní s kulturou a hodnotami místních obyvatel, udrţuje a posiluje identitu komunity; 3. udržitelnost ekonomického prostředí – rozvoj cestovního ruchu je ekonomicky efektivní a zdroje jsou řízeny tak, aby mohly být ekonomicky efektivně vyuţívány i dalšími generacemi15.

Definice trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu dle A. Franke „vycházejí z poţadavku nenarušovat působením cestovního ruchu ţivotní prostředí destinace a liší se mírou, komplexností a způsobem zahrnutí jednotlivých aspektů destinace do definice“16. Je mnoho definic pro trvale udrţitelný rozvoj cestovního ruchu, proto zde pro příklad uvádím některé z nich:

15

PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice: význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích: evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 147-148. 16 Seminář: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu ve vztahu k řešení regionálních disparit. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2009, 9 s.

34

Definice udrţitelného rozvoje cestovního ruchu dle Výzkumného centra globálního rozvoje (GDRC - Global Development Research Center) zní: „Udrţitelný cestovní ruch je průmyslově odvětví, které usiluje o co nejmenší dopady na ţivotní prostředí a místní kulturu, ale zároveň napomáhá generovat příjmy a zaměstnanost místních obyvatel“17. Czech Tourism uvádí definici pro udrţitelný rozvoj cestovního ruchu, která zní: „je to takový rozvoj, který zabezpečuje zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom pomáhá rozvoji území. S přihlédnutím k šetrnému vyuţívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti“18. Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) v roce 1996 definovala udrţitelný cestovní ruch jako "cestovní ruch, který vede k řízení všech zdrojů takovým způsobem, ţe ekonomické, sociální a estetické potřeby mohou být splněny při zachování kulturní integrity, základních ekologických procesů, biologické rozmanitosti a systémů podpory ţivota"19. Další definicí vztahující se k udrţitelnému cestovnímu ruchu podle UNWTO zní, ţe je to "proces, který naplňuje potřeby současných turistů a hostitelských komunit a zároveň bude chránit a rozšiřovat potřeby v budoucnosti"20. Pohledů na problematiku udrţitelného rozvoje cestovního ruchu existuje velká řada. Kdyţ všechny tyto přístupy shrneme do jednoho, lze udrţitelný rozvoj cestovního ruchu povaţovat za určitý manaţerský přístup. Ten usiluje o ideální vyuţívání současných zdrojů, při uchování environmentální, ekonomické a sociální vyváţenosti. Ta slouţí k zajištění kladných přínosů pro všechny účastníky CR a přispívání účinnější ochraně ţivotního prostředí, které je základní sloţkou rozvoje cestovního ruchu.

17

The Sustainable Tourism Gateway: What is Sustainable Tourism?. Global Development Research Center. Global Development Research Center [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: 18 CzechTourism: Udržitelný cestovní ruch. CzechTourism: Eden. Praha: CzechTourism, 2008-2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: 19 CASTELLANI, Valentina; SALA, Serenella. Sustainable tourism as a factor of local development. Italy: Tangram Srl, 2009 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: 20 CASTELLANI, Valentina; SALA, Serenella. Sustainable tourism as a factor of local development. Italy: Tangram Srl, 2009 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z:

35

Udržitelný cestovní ruch by měl: Optimálně vyuţívat přírodní zdroje, které představují určitý klíčový prvek pro rozvoj cestovního ruchu, dále také zajišťovat základní ekologické procesy a napomáhat při ochraně přírodního dědictví a biodiverzity. Respektovat sociálně-kulturní autentičnost hostitelských komunit, zachovat jejich kulturní dědictví a tradiční hodnoty, a také přispívat k interkulturnímu porozumění a toleranci. Zajistit ţivotaschopné, dlouhodobé hospodářské činnosti, poskytovat sociálněekonomické výhody všem zúčastněným stranám, zahrnující stabilní zaměstnanost a moţnost výdělku, sociálních sluţeb hostitelským komunitám a přispívání ke zmírnění chudoby. Dosaţení udrţitelného cestovního ruchu je nepřetrţitý proces, a vyţaduje neustálé monitorování dopadů, a nadále zavádění potřebných preventivních anebo nápravných opatření v případě potřeby.

36

2 ANALYTICKÁ ČÁST V analytické části své diplomové práce se budu zabývat Národním parkem Šumava. Uvedu zde obecné informace o NP, charakterizuji jeho přírodní poměry a uvedu základní informace o vývoji zonace v tomto národním parku. Dále se zaměřím na analýzu nabídky a poptávky tohoto NP a poté se budu zabývat výsledky svého výzkumu.

2.1 Obecné informace o NP Šumava Národní park Šumava je největším národním parkem v České republice. Území národního parku o rozloze 68 064 ha se rozkládá podél hranice s Německem a Rakouskem. Nachází se tedy na jiţní hranici České republiky a leţí na území Plzeňského a Jihočeského kraje. NP Šumava byl vyhlášen dne 20. března 1991 nařízením vlády České republiky č. 163/1991 Sb., pomocí kterého je zřizován a stanovuje podmínky jeho ochrany. Nejstarší chráněná krajinná oblast Šumava, vyhlášená na území 163 000 ha dne 27. 12. 1963, plní funkci ochranného pásma národního parku (viz Mapa 4). Ovšem po vyhlášení Národního parku Šumava došlo ke zmenšení rozlohy CHKO Šumava na 99 400 ha. Mapa 2 Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava

Zdroj: http://www.sumavaregion.cz/, 2013 37

„Statut NP představuje nejvyšší stupeň ochrany přírody. Je to chráněné, velmi cenné území s plochami přírodních nebo přírodě blízkých stanovišť. Posláním národního parku je uchování a obnova přirozených ekosystémů a zamezen í sniţování biodiverzity. Jde zejména o ochranu a obnovu samořídících funkcí přírodních ekosystémů, ochranu fauny a flóry a zachování krajinného rázu. Území národního parku je vyuţíváno k vědeckému výzkumu a výchovným účelům a patří k vyhledávaným turistickým cílům. Veškeré vyuţití národních parků je podřízeno zachování a zlepšení přírodních podmínek.“21 Na území Národního parku Šumava se nachází 5 měst, 1 městys a 15 obcí. Konkrétně to jsou: Obec Borová Lada, Město Hartmanice, Město Kašperské Hory, Město Ţelezná Ruda Městys Čachrov, Město Horní Planá, Obec Horní Vltavice, Obec Horská Kvilda, Obec Kvilda, Obec Lenora, Obec Modrava, Obec Nicov, Obec Nová Pec, Obec Nové Hutě, Obec Rejštejn, Obec Srní, Obec Stachy, Obec Stoţec, Obec Stráţný, Město Volary a Obec Ţelnava. Správa NP a CHKO Šumava se sídlem ve Vimperku, je příspěvkovou organizací, která byla ustanovena dle rozhodnutí ministra ţivotního prostředí v souvislosti se zřízením NP Šumava v dubnu roku 1991. Iniciativním a konzultačním orgánem Správy NP a CHKO je Rada NP Šumava. Rada NP je tvořena všemi obcemi a kraji, které se nachází v NP Šumava, dále také zástupci podnikatelů a dalších zájmových skupin, odbornými institucemi a dalšími subjekty. Hlavní činností správy je výkon státní správy v úseku ochrany přírody a krajiny, dále ochrany zemědělského půdního fondu, myslivosti a také rybářství. Další činností správy NP a CHKO Šumava je spravování státního majetku, především zajišťování péče o lesní pozemky a porosty, nelesní území a také drobné vodní toky vyskytující se v NP Šumava. Správa NP a CHKO Šumava je řádným členem Federace národních a přírodních parků Evropy (Federace Europarc). Správa NP Šumava provozuje 9 informačních turistických center nacházející se na území národního parku, která se průběţně dále rozšiřují. V těchto centrech návštěvníci získají základní informace o NP a dále mohou shlédnout různé výstavy či tematické expozice. Na území Šumavy se nachází i další turistická centra, která jsou provozována obcemi či dalšími soukromníky.

21

Ročenka 2010 Správy NP a CHKO Šumava: Poslání NP. Vimperk: Správa NP a CHKO Šumava, 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:

38

Národní park Šumava společně se sousedícím územím, kterým je NP Bavorský les v Německu, je povaţován za jeden z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších suchozemských komplexů chráněné přírody a krajiny v Evropě. Tato největší lesnatá plocha střední Evropy se také nazývá „zelená střecha Evropy“. Spolupráce se sousedním NP Bavorský les je odvíjena dle principu postupného sbliţování různých způsobů péče o území, společné prezentace na mezinárodním fóru a uskutečňování projektů prospěšné pro obě strany. 2.1.1 Natura 2000 a NP Šumava Šumavská krajina a její současný stav je výsledkem dlouhodobého souţití jejích obyvatel s přírodou. Cílem ochrany lokalit Natura 2000 je podpora takových činností, které umoţní lidem i přírodě přeţít do budoucna. Z tohoto důvodu i finanční prostředky jak z EU, tak i z rozpočtu ČR jsou a budou směrovány tak, aby bylo podporováno šetrné vyuţívání krajiny. Během přípravy jednotlivých plánů péče a konkrétních opatření pro jednotlivé části území je třeba zohledňovat zájmy místních obyvatel, aţ uţ to bude v oblasti zemědělství, lesnictví nebo aktivit spojených s turistickým vyuţitím daného území. Národní park Šumava s částí CHKO Šumava se od roku 2004 stal součástí evropské soustavy ochrany přírody Natura 2000. Po uplatnění evropských směrnic o ochraně přírody se staly NP a CHKO Šumava Ptačí oblastí a také součástí Národního seznamu Evropsky významných lokalit. V roce 2005 byl poslán Národní seznam evropsky významných lokalit Evropské komisi do Bruselu. Dalších šest let od jeho schválení Evropskou komisí by měly být navrţená území vyhlášeny a chráněny dle naší české legislativy. To znamená, ţe se to týká pouze těch území, která nejsou dosud nijak chráněna. Pro tato území bude nově vybraná vhodná kategorie ochrany. V případě Šumavy, kde Evropsky významná lokalita na pár místech přesahuje rozsah současné CHKO, se přemýšlí o dvou moţnostech. První moţností je rozšíření CHKO a druhou je vyhlášení maloplošných zvláště chráněných území v kategorii přírodní památka.

39

2.1.2 Významná mezinárodní zastřešení V roce 1990 Šumava získala statut „Biosférické rezervace“. To znamená, ţe je zapsána do seznamu UNESCO v Paříţi zhruba v hranicích zahrnující území bývalé CHKO Šumava včetně ústřední části Národního parku Šumava. Dále jsou Šumavská rašeniliště, která jsou velmi typickým fenoménem ochrany šumavské přírody, zařazena od roku 1990 do seznamu tzv. Ramsarské konvence o ochraně mokřadů mezinárodního významu.

2.2 Charakteristika NP Šumava Šumava je územím, které není doposud zásadně poznamenané negativními vlivy civilizačního vývoje a disponuje vysoce atraktivním přírodním a krajinným potenciálem. 2.2.1 Přírodní poměry Šumava je lesnatým pohořím s pláněmi s místy vystupujícími vrcholky a hlubokými údolími. Patří mezi nejstarší pohoří v Evropě, které je tvořeno rulami a svory. Zvláštním jevem na Šumavě jsou přirozená ledovcová jezera, která se vyskytují v nadmořské výšce kolem 1000 m. Na Šumavě se nachází pět ledovcových jezer, a to Černé a Čertovo jezero, nacházející se v CHKO Šumava v Královském hvozdu a další Plešné, Prášilské jezero a jezero Laka nacházející se na území NP Šumava. Všech pět ledovcových jezer je volně přístupné a také jsou dosti navštěvovaná. Na Šumavě se nachází ta nejcennější území, kterými jsou např. rašeliniště vrchovištního typu, nazývané slatě. Součástí několika z nich jsou zachovaná rašelinná jezírka. Turistům přístupné je Tříjezerní, Jezerní slať a Chalupská slať. Šumavským největším komplexem slatí jsou Modravské slatě, jejichţ rozloha je 3615 ha. Tento komplex je bohuţel zatím veřejnosti nepřístupný, jelikoţ patří mezi jedinečné útvary přírody, patřící mezi nejvíce zranitelné za přítomnosti člověka. Na jihu od obce Volary se nachází největší údolní rašeliniště tzv. Mrtvý luh s nadmořskou výškou kolem 700 m. Toto největší rašeliniště mohou turisté shlédnout při splouvání řeky Vltavy směrem od Soumarského mostu. Významnými řekami na Šumavě jsou například Vltava, Otava, Úhlava, Blanice, Volyňka. Řeka Vydra patří mezi velice významné a turistické zajímavé řeky, která je zajímavě utvářena balvanitým řečištěm. Celé toto území má velký vodohospodářský význam, a to díky výborným hydrogeologickým poměrům. V minulosti byla vodnatost šumavských 40

řek vyuţívána pro plavení dřeva, týká se to především Schwarzenberského a VchynickoTetovského kanálu. Další významným vodním dílem, které vzniklo v druhé polovině 20. století, je vodní nádrţ Lipno, jehoţ celková délka je 42 km a rozloha okolo 4 800 ha. NP Šumava se nachází v nadmořské výšce od 600 m aţ do 1378 m. Nejvyšší horou Šumavy je Velký Javor, jehoţ výška je 1456 m n. m. Charakter Šumavy významně ovlivňuje místní chladné klima. Šumavské klima je velmi drsné - průměrná roční teplota je od 3,5 do 6,5 °C, sráţkově bohaté - průměrné roční sráţky od 800 mm do 1600 mm. Průměrná teplota v období růstu rostlin se pohybuje mezi 10 – 11 stupni Celsia. Průměrný úhrn sráţek je velmi nevyrovnaný, zpravidla se pohybuje mezi 1 100 aţ 1 300 mm. Na vrcholcích hor na hraničním hřebenu jsou roční úhrny sráţek skoro aţ 1 600 mm, nejniţším úhrnem sráţek je hodnota 800 – 900 mm. Sněhová pokrývka průměrně vydrţí okolo 4 měsíců. V nejchladnějších lokalitách s vysokými sráţkami drţí sněhová pokrývka někdy aţ půl roku. 2.2.2 Flóra Hojnost

šumavské

flóry

je

obrazem

rozsáhlosti

území,

rozmanitostí

biotopů,

diferencovanosti v místních podmínkách a také lidské činnosti. Základními typy přirozené vegetace tvoří květnaté bučiny, acidofilní (vyskytující se v kyselém prostředí) doubravy a klimaxové smrčiny. Mimo tyto tři hlavní typy se na Šumavě vytvořila další řada přirozených společenstev i celých klimaticky azonálních (vyskytující se ve všech klimatických zónách) ekosystémů. Hovoříme především o rašeliništích, údolních luhách, podmáčených smrčinách a dalších. Vegetační stupňovitost charakteristická pro Šumavu je v současnosti zcela roztříštěna neúplným odlesněním krajiny a zejména přeměnou původních lesních společenstev z větší části na smrkové kultury. V NP Šumava se nachází kolem 500 druhů vyšších rostlin, kdy 69 druhů z nich jsou druhy chráněné. V současné době tvoří výměra lesních pozemků 80 % území Národního parku Šumava. Další rozdělení ploch NP Šumava je znázorněno v tabulce pod textem. Lidskou činností byly nejvíce postiţeny květnaté bučiny, které patřily mezi základní a prvotně celoplošně rozptýlenou zonální vegetační jednotku Šumavy. Před místní velice intenzivní těţbou vytvářely acidofilní bučiny, tvořené vysokým mnoţstvím jedlí, různě velkou zónu mezi 41

květnatými bučinami a horskými smrčinami. Horské smrčiny, které jsou tvořené prakticky jenom smrkem a jeřábem, se nachází na šumavských hřebenech a pláních, kdy jejich nadmořská výška dosahuje aţ 1 200 – 1 250 m n. m. Rašelinné a podmáčené smrčiny navazující na rašeliniště a také rašelinné blatkové bory se vyskytují ve všech klimatických zónách. Jen okrajově se v NP Šumava vyskytují údolní olšiny, rostoucí podél větších řek v niţších polohách. Reliktní bory se vyskytují na příkrých skalních místech, zejména v údolí řeky Vydry a Losenice. Tabulka 2 Rozdělení ploch NP Šumava lesnatost:

80% (54 100 ha)

nelesní pozemky:

20% (13 900 ha)

zemědělská plocha:

9% (5 900 ha)

vodní plochy, toky:

1% (1 100 ha)

ostatní plochy:

10% (6800 ha)

zástavba:

0,1% (66 ha)

Zdroj: zpracované podle www.npsumava.cz, 2013

2.2.3 Fauna Na území Národního parku Šumava se vyskytuje kolem 100 druhů zvláště chráněných ţivočichů. NP Šumava patří v Evropě mezi velice významný domov několika druhů savců i ohroţených druhů ptáků. V dnešní době se na území Šumavy jiţ nevyskytují větší šelmy, kterými jsou medvěd hnědý a vlk obecný, ti zde byli vyhubeni uţ v 19. století. V současné době jediným velkým savcem je rys ostrovid. Ve středověku došlo k vyhubení velkých kopytníků a to zubra a losa evropského, ti se ale opět vrátili a v současné době se vyskytují v jiţní části Šumavy. Národní park Šumava je domovem i různých vzácných druhů ptáků. Těmi nejznámějšími jsou např. tetřev hlušec, vyskytující se v horských lesích, dále také tetřívek obecný na rašeliništích nebo otevřených mokřadech. V horských smrčinách se nachází další zajímavé ptačí druhy, jako je datlík tříprstý nebo kos horský. V NP Šumava můţeme spatřit i puštíka bělavého. 42

Dalším prvkem šumavské fauny jsou skupiny bezobratlých. V rašelinných jezírkách ţijí vzácné druhy znakoplavek, larvy váţek nebo potápníci. I velké mnoţství druhů motýlů je vázané na rašeliniště. Mezi ty známější patří ţluťásek borůvkový nebo perleťovec mokřadní. 2.2.4 Zóny a ochranné podmínky NP Šumava Ochranné podmínky území řeší zonace území NP. Národní park Šumava je členěn na tři základní zóny, které jsou důleţité pro obnovení ekologické stability místní krajiny (viz Mapa 3). Mapa 3 Zonace NP Šumava

Zdroj: http://abbartos.wordpress.com, 2013

43

2.2.4.1 Vývoj zonace v NP Šumava v letech 1991-2011 Zonace NP Šumava od doby jeho vzniku v roce 1991 prošla podstatnými změnami (viz Tabulka 3). Tabulka 3 Vývoj zonace v NP Šumava v letech 1991 - 2011 I. zóna Výměra (ha)

II. zóna % z NP

Výměra (ha)

III.zóna % z NP

Výměra (ha)

% z NP

1991

15 195

22

51 845

75

1 989

3

1995

8. 07

13

55 885

82

3 372

5

2004 (návrh)

26 550

39

40 640

57

2 693

4

2011 (návrh)

26 738

39,2

výměry II. a III. zóny nebyly přesně vymezeny, jsou obdobné jako u návrhu z roku 2004

Zdroj: zpracované podle http://www.casopis.ochranaprirody.cz/, 2013

Hlavní částí území I. zóny, která se skládala z 54 částí, byly významné lokality v minulosti chráněné jako přírodní rezervace. Jsou to například Modravské slatě, Chalupská slať, Trojmezná, Vltavský luh. V těchto místech byl uplatňován rozdílný způsob péče. Některá místa byla spravována bez přímého zásahu člověka. V roce 1994 došlo ke změně vedení NP Šumava, to předloţilo změnu koncepce péče včetně význačného zmenšení I. zóny. Dřívějších 54 celků I. zóny bylo kvůli zájmu kácet stromy napadené kůrovcem rozděleno do 135 menších částí. Jednotlivé ostrůvky I. zóny byly tak malé, ţe nebyly schopny umoţnit fungování přirozených procesů. Kromě toho mimo první zónu zůstalo velké mnoţství cenných mozaikovitě rozšířených biotopů, zejména rašelinných a podmáčených smrčin. Jiţ v roce 1998 byla uplatňovaná bezzásadovost v této I. zóně porušena, kdy hlavním cílem bylo zabránění šíření kůrovce do okolních lesů ve II. zóně. Na určitých místech v I. zóně docházelo k těţbě stromů napadených kůrovcem a k asanaci kůrovcem napadených polomů. Tento postup byl ovšem dosti kritizován odborníky a představiteli z nevládních a mezinárodních organizací.

44

Návrh zonace v roce 2004 V důsledku další změny vedení NP Šumava byl v roce 2004 opět předloţen nový návrh zonace. V tomto případě bylo počítáno s rozšířením I. zóny na 39% území NP. Tento návrh představoval

maximální

snahu

zohlednění

přírodních

podmínek

území,

dále

minimalizování negativních vlivů a respektování platné legislativy. Pro skoro polovinu navrţených I. zón (20% území NP) byl navrţen reţim ponechání k samovolnému vývoji, to znamená reţim bez zásahů člověka. Během jednání o tomto návrhu s obcemi, které leţí v NP a představiteli Jihočeského a Plzeňského kraje docházelo k určitým rozporům. Těmi nejčastějšími námitkami bylo omezení vstupu místních obyvatel do I. zóny NP mimo vyznačené cesty. Byly také určité obavy o stupňování napadení kůrovce ve spojení s rozšířením bezzásadových území v NP. Ačkoliv se Ministerstvo ţivotního prostředí snaţilo o nalezení způsobu, jak umoţnit vstup místních obyvatel do této nové I. zóny a i přesto, ţe Zastupitelstvo Jihočeského kraje nakonec odsouhlasilo bezzásadový reţim na konkrétním území NP, došlo v březnu roku 2005 k zastavení dalšího projednávání nové zonace. V dalších letech docházelo k opakované aktualizaci návrhu, přesto však nikdy nebyl řádně projednán a schválen. Doposud platná zonace NP Šumava jiţ z roku 1995 ovšem neodpovídá mezinárodně uznávaným standardům a způsobu péče o ochranu území, dále nejsou plně respektovány ekologické hodnoty a výskyt předmětů ochrany v NP. Pro veřejnost je tento systém zonace nepochopitelný a pro odbornou veřejnost je neakceptovatelný. V roce 2010 byla zveřejněna doporučení, která se týkala moţného udělení prestiţního Evropského diplomu Rady Evropy NP Šumava. Pro udělení diplomu je ale nutné, aby byl nejpozději v roce 2012 projednán a odsouhlasen: nový plán péče, zonace a způsoby péče jednotlivých území NP.

45

Návrh zonace v roce 2011 Na přelomu r. 2010 a r. 2011 došlo k přípravě nového návrhu zonace NP. Přípravu tohoto návrhu vypracovávali odborníci Správy NP a CHKO Šumava, členové Vědecké sekce Rady NP, dále také odborníci zodpovědní za ochranu přírody. Tento návrh vycházel z principů jiţ připraveného plánu péče z roku 2010, který nikdy nebyl projednáván. Principy vycházející z těchto předpokladů, dle Časopisu Ochrana přírody: „První zóna zahrnuje území s vysokou koncentrací přírodních hodnot a představuje nejcennější části národního parku. Jedná se především o celistvá a rozlehlá území málo ovlivněná působením člověka. Vzhledem k mozaikovitému rozloţení cenných oblastí, které je pro území Šumavy zcela typické, jsou součástí I. zóny i některé mimořádně cenné, avšak plošně méně rozsáhlé lokality, které doplňují základní kompaktní a celistvá jádra I. zón jako satelity. Do I. zóny jsou zařazeny i mimořádně významné lokality sekundární (tedy člověkem podmíněné) biodiverzity. Jedná se zejména o cenné nelesní biotopy (zejména louky) nebo lokality s výskytem velmi vzácných druhů, které vyţadují speciální a víceméně trvalou údrţbu. Tyto lokality jsou v I. zóně zastoupeny menšinovým podílem, jejich rozloha je do 5 % celkové rozlohy I. zóny. Druhá zóna zahrnuje většinou přírodně hodnotná území, v minulosti různě ovlivněná lidskou činností a v současnosti zpravidla vyţadující aktivní péči. Na většině území jsou proto diferencovaně uplatňována aktivní managementová opatření, a to buď po přechodnou dobu, nebo trvale. Managementová opatření v lesích mají za cíl připravit část území na zařazení do I. zóny ve středně- nebo dlouhodobém časovém horizontu. V části lesů na území II. zóny je uplatňován trvalý aktivní management (trvale udrţitelné přírodě blízké hospodaření) a tvoří jak nárazníkové a ochranné pásmo národního parku, tak zázemí obcí. Třetí zóna zahrnuje zastavěné části obcí a jejich bezprostřední nelesní okolí, kde převaţují biotopy silně ovlivněné a pozměněné činností člověka. Jádrem III. zóny jsou zastavěná a zastavitelná území na ně navazující. Vymezení III. zóny představuje území určené k rozvoji obcí, nicméně to neznamená automatické vymezení zastavitelného území. V některých případech se zde nacházejí velmi cenná společenstva (luční rašeliniště, bohaté

46

květnaté horské louky, vřesoviště) vyţadující šetrné způsoby péče, která kvůli fragmentaci zonace nebylo moţné vyloučit.“22 V návrhu nové zonace je uvedeno, ţe omezení vstupu místních obyvatel mimo vyznačené cesty platí pro I. zónu, zejména v místech se zranitelnými biotopy a v místech, kde se vyskytují ţivočichové choulostiví z hlediska rušení. Návrh zonace v roce 2012 V roce 2012 došlo k projednání nové zonace NP Šumava se všemi obcemi na Šumavě. Hlavním cílem nové zonace je zvětšení první zóny. Zvětšení I. zóny by mělo být z 13% na 26% z rozlohy NP. Dále by mělo dojít ke zmenšení ostrůvků ze 135 na 25. Návrh obsahuje také informace o zmenšení III. zóny. V tomto případě by byl zmenšen prostor, kde by mohlo docházet k výstavbám. Po projednání tohoto návrhu byly podepsány protokoly se stanovisky k nové podobě zonace NP 22 obcemi, nacházející se na území NP. V prosinci byl tento návrh zonace projednán Radou NP Šumava. Dlouhá léta byla současná podoba I. zóny z roku 1995 dosti kritizována. Správa NP Šumava proto provedla všechny zákonné kroky, aby došlo ke zcelení I. zóny. Jak uvedl ředitel Správy NP a CHKO Šumava, návrh nové zonace by měl být předán začátkem ledna 2013 na Ministerstvo ţivotního prostředí. 2.2.4.2 Zóny NP Šumava I. zóna V této zóně jsou zahrnuta nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy, jimiţ jsou pralesovité zbytky lesů, mokřady a vrchovištní rašeliny. Území nacházející se v této zóně je ponecháno přirozenému vývoji bez zásahu člověka. Do první zóny patří 13% plochy NP Šumava, coţ je 9 004 ha.

22

KŘENOVÁ, Z.; HRUŠKA, J. Zonace Národního parku Šumava aneb O cestě tam a zase zpátky: Návrh zonace podruhé. 2011, roč. 2011, č. 3, 22-23 s.[cit. 2013-04-12]. Dostupné z:

47

II. zóna Do této zóny jsou zahrnuty převáţné části lesních a ostatních ekosystémů s různými stupni skladby a stavu porostů. V této zóně je 82 % plochy NP Šumava, coţ představuje 56 856 ha. III.zóna Tato zóna zahrnuje území značně pozměněná člověkem, a dále střediska soustředěné zástavby. Hlavním cílem udrţení a podpora vyuţití této zóny pro trvalé bydlení, sluţby či cestovní ruch a rekreaci. Do této zóny je zahrnuto území NP Šumavy o rozloze 3 200 ha, to představuje 5% plochy parku. Velmi významné a vzácné lokality NP z hlediska ochrany rostlin a ţivočichů jsou dále ještě zahrnuty do šesti klidových území, ve kterých je moţno se pohybovat pouze po vyznačených turistických stezkách. Těmito klidovými zónami jsou: Modravské slatě Plesná – Ţdánidla Kaňon Křemelné Zhůřecká slať – Mezilesní slať Vltavský luh Trojmezná – Plechý – Smrčina23 2.2.4.3 Ochranné podmínky NP Šumava Dle vybraných ustanovení ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je na celém území Národního parku Šumava zakázáno: 1) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, 2) vjíţdět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, 3) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

23

Informační portál Šumavy a Šumavského podhůří: CHKO a NP Šumava. Šumava region, 2007-2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z:

48

4) provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená návštěvním řádem národního parku, 5) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích, 6) jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená návštěvním řádem národního parku, 7) sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat ţivočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bliţších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku, 8) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky, 9) na území první zóny národního parku vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody.24 Další informace o pohybu osob v NP Šumava a o moţnostech provozování volnočasových aktivit a dalších činností lze nalézt v Návštěvním řádu Národního parku Šumava. Jiţ od května bude platit nový Návštěvní řád NP Šumava. Platnost tohoto návštěvního řádu bude na dobu neurčitou. V novém Návštěvním řádu NP Šumava budou uvedena nová pravidla pro splouvání řeky Vltavy a také v něm bude nově zpřístupněn tradiční hraniční přechod s Německem Modrý sloup. 2.2.5 Návrh zákona o Národním parku Šumava Současný návrh o Národním parku Šumava podle vědců uškodí přírodě mnohem více, neţ kdyby byl ponechán dosud stávající stav, a také se zmenší velikost zóny s nejpřísnějším reţimem ochrany. K tomuto stavu se vyjádřil i ministr ţivotního prostředí Martin Bursík, který pokládá návrh zákona o NP Šumava za velmi špatný a navrhl ministerstvu, aby tento návrh okamţitě stáhli. Tento návrh zákona naopak podporují další jiní odborníci a někteří zastupitelé obcí národního parku. Usilují o nastavení jasných pravidel, která podle nich dosud chyběla. Jak řekl náměstek MŢP Tomáš Tesař „návrh nepochybně nestáhneme… I v dnešní debatě bylo vidět, ţe názorové spektrum je strašně široké, bohuţel, kdyţ to řeknu sportovní

24

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

49

terminologií, je Parlament ten největší suverén. Všichni mají stejnou moţnost přesvědčit své poslance…“25. Návrh Zákona o NP Šumava kritizovali právníci i další experti z evropských NP, tvrdí, ţe by mohlo dojít k vyškrtnutí NP Šumava z mezinárodního seznamu národních parků OSN.

2.3 Kulturně historický vývoj na Šumavě 2.3.1 Historie osídlení oblasti Krajinu Šumavy a Pošumaví je moţno rozdělit do jednotlivých sídelně-historických zón. Tyto zóny představují odlišnou archeologickou a sídelně-historickou tradici a poukazují na typy lidské účasti na vývoji přírodního prostředí. Tvorbu kulturní krajiny Šumavy je moţno dělit do několika docela výrazných časových bloků. Kolonizace Pošumaví sahající do roku 1200 našeho letopočtu se zastavila v údolích velkých řek. Tato kolonizace měla silný středový charakter a nepostoupila nad 700 m nad mořem. Aţ do roku 1500 docházelo k zahuštění sídelní sítě v předpolí Šumavy a k její stabilizaci. Kolonizace znamenala zvyšování integrity osídlení, postupné zvyšování účinnosti hospodářských činností a plošně rovnoměrného sídelního zatíţení. Do roku 1700 došlo k proniknutí osídlení na několika místech do nitra Šumavy, především podél dřívějších zemských stezek. Jádrová území Královského hvozdu však zůstala nedotčena. Ke kolonizaci vlastní Šumavy došlo relativně pozdě. Poslední vlna osídlení vnikla do „hvozdu“ přibliţně v polovině 18. století. Tato vlna vstoupila v souvislosti s rozvojem sklářství a těţby dřeva. Zde je třeba hledat příčiny vzniku sekundárního bezlesí. K nejrozsáhlejšímu odlesnění Šumavy došlo po velkých vichřicích a kůrovcové gradaci v první polovině 19. století. Celková devastace došla aţ tak daleko, ţe v 19. století bylo třeba začít s plánovanou obnovou a regenerací šumavských lesů. Během 19. století a zejména ke konci tohoto došlo ve vyšší části Šumavy k výraznému odlivu obyvatelstva. I přes to počátkem 20. století bylo území silně propojeno sítí vesnic a samot. Obyvatelstvo se ţivilo dřevařstvím, zemědělstvím, doznívajícím sklářstvím a obchodem.

25

Ministerský zákon Šumavě přitíží, tvrdí vědci. Aktuálně.cz: Politika. 2013, 2013-05-02 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z:

50

Odchod obyvatelstva ze Šumavy byl urychlen přesuny národů v období 2. světové války. Docházelo k odsunu Čechů před válkou a Němců po 2. světové válce. V tomto období také v důsledku tzv. studené války bylo na Šumavě vytvořeno hraniční pásmo a vojenské újezdy. V tomto místě byla stávající sídelní struktura prakticky zničena. Osídlení bylo z těchto míst vytlačeno aţ do vzdálenosti 8 - 10 km od státní hranice. To vše znamenalo vylidnění celé oblasti a téměř čtyřicetiletý útlum lidských činností. Zanikla velká řada vesnic i samot a počet obyvatel se tak sníţil na minimum. 2.3.2 Osídlení v současnosti Odsun trvalého osídlení z území Šumavy byl způsoben nedostatkem pracovních sil v zemědělství, lesnictví i v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu. Vysídlení také vedlo k substituování pracovní síly velkovýrobními technologiemi, které měly jak přímý tak i nepřímý dopad na ţivotní prostředí. Následným vyhlášením Národního parku Šumava došlo ke změně předešlého způsobu hospodaření jak zemědělského, tak i lesnického. Zemědělství se stalo prostředkem k údrţbě kulturní krajiny prostřednictvím chovu masných plemen skotu, popřípadě produkce objemových krmiv. Lesnictví se stalo nástrojem pro dosaţení ekologicky stabilnějšího stavu lesních ekosystémů. Začátkem 2. poloviny 20. století fungovala Šumava jako zdroj přírodních zásob, kterými byly dřevo, rašelina a zemědělské produkty. Jiţ od 60. let území Šumavy dosahuje většího rekreačního významu. Od roku 1989 a po zpřístupnění hraničního pásma dochází k velkému nárůstu rekreačního vyuţití území Šumavy. Byly vybudovány nové objekty, zvýšila se celková vybavenost území. Týká se to především nově vybudovaných penzionů, restaurací, nových informačních středisek více značených tras a naučných stezek atd. Neustále se zvyšuje tlak na rekreační a sportovní vyuţití území, a to jak při letních tak i zimních aktivitách. 2.3.3 Vývoj počtu obyvatel v NP Šumava Nejvyššího počtu obyvatel dosahovalo území NP Šumava před 1. světovou válkou. K zásadní změně ve vývoji obyvatelstva na území NP Šumava došlo s příchodem 2. světové války. Jak je vidět v Grafu 1, kolem roku 1950 došlo v území NP k výraznému poklesu počtu obyvatel, který byl způsoben migračním odlivem. Aţ během 80. let došlo

51

ke stabilizaci a poté k menšímu nárůstu počtu obyvatel. To bylo v důsledku pádu ţelezné opony a také po roce 1989 příchodu zahraničních migrantů. Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v NP Šumava v letech 1869 - 2011

Zdroj: vlastní zpracování pomocí dat ČSÚ, 2013

2.4 Cestovní ruch v NP Šumava Šumava patří mezi turisticky nejvyhledávanější rekreační oblasti cestovního ruchu, a to díky svým přírodním atraktivitám. Cestovnímu ruchu je do budoucnosti přisuzován velký význam. Rozvoj cestovního ruchu poskytuje nové rozvojové šance pro celé území Šumavy. Území Národního parku Šumava je pouze velmi málo poznamenané negativními dopady civilizačního rozvoje. Po vstupu České republiky do Schengenského prostoru došlo k volnému pohybu osob přes hranice. Pro území NP Šumava je velice důleţité vyhledat určitý kompromis mezi volným pohybem turistů a ochranou přírody daného území. 2.4.1 Organizace cestovního ruchu v NP Šumava Za rozvoj cestovního ruchu na tomto území jsou zodpovědné dva kraje, Jihočeský a Plzeňský. Bohuţel řeší rozvoj cestovního ruchu kaţdý jinak, ačkoliv jde o jeden 52

turistický region. Správa NP Šumava se podílí spíše na vytváření prostředí pro cestovní ruch. V roce 2004 se destinačním managementem pro Šumavu stala Regionální rozvojová agentura Šumava, o. p. s., která je financována a podporována právě Jihočeským a Plzeňským krajem. Jejím hlavním úkolem je koordinování a podpora rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Šumava, kdy součástí je i NP Šumava. Hlavními činnostmi RRA Šumava je koordinace turistického regionu Šumava ve spolupráci s CzechTourism, dále koordinace účasti subjektů cestovního ruchu na veletrzích, propagace a marketingové aktivity. Rozvojová regionální agentura Šumava dále spolupracuje s informačními středisky, zajišťuje propagační a informační materiály. Další a důleţitou činností RRA Šumava je příprava a realizace projektů, které se podílí na podpoře rozvoje cestovního ruchu v tomto regionu. 2.4.2 Vývoj cestovního ruchu na Šumavě V období sledování vývoje moderního cestovního ruchu hraje Šumava velmi významnou roli a patří k trvale a často navštěvovaným destinacím. Území Šumavy vţdy náleţelo k velice oblíbeným cílům turistů. Významnými milníky růstu návštěvnosti je vybudování přehradní nádrţe Lipno, zpřístupnění pohraničních oblastí a vzrůstající zájem o pobyt v neporušeném přírodním prostředí. K zásadnímu nárůstu počtu návštěvníků došlo ve spojení s politickými změnami začátkem 90. let, především se zpřístupněním pohraničního pásma. V polovině 90. let, kdy došlo k prudkému rozvoji na trhu s horskými koly, úměrně narostl počet návštěvníků v oblasti cykloturistiky. Šumava představuje dokonalý terén pro cykloturistiku díky příhodné morfologii terénu a velmi dobře vybavené cesty. 2.4.3 Současná situace v NP Šumava ovlivněna cestovním ruchem Existence Národního parku Šumava je z hlediska ochrany přírody velkým přínosem. NP Šumava je chráněn vysokým přírodním potenciálem, který je ovšem ve velké míře vyuţíván cestovním ruchem. Jiţ v současné době některá místa NP vykazují známky stavu, který se pomalu ale jistě blíţí k dosaţení limitu únosnosti.

53

Významným rizikem pro přírodní prostředí v tomto území je urbanizace krajinného prostoru, která způsobuje vymizení některých rostlinných i ţivočišných druhů. Zejména u zvláště ohroţených ţivočichů můţe dojít k úplnému vymizení. Dalším rizikem pro NP je nedostačující management tzv. návštěvnického proudění. Zvýšený počet návštěvníků ve velmi citlivých přírodních oblastech vyrušuje řadu místních ţivočichů. Velkou zátěţ pro přírodní prostředí představuje individuální automobilová doprava. Více neţ polovina návštěvníků NP Šumava vyuţívá k návštěvě právě osobní automobil, který má negativní vliv na přírodní prostředí. Mezi hlavní vlivy individuální automobilové dopravy na přírodu NP Šumava patří především zplodiny výfukových plynů, parkování na místech s nezpevněným povrchem a další. Bohuţel některé tyto negativní dopady cestovního ruchu na přírodní prostředí, kterými jsou eroze, vstup návštěvníků do vzácných a citlivých míst, dále také hluk, zvýšení objemu odpadu a další, jsou jevy provázející rozvoj cestovního ruchu. Pro eliminování těchto negativních dopadů je potřeba kvalitního plánování a uplatňování pozitivního návštěvnického managementu. 2.4.4 Analýza nabídky NP Šumava Nabídka regionu Šumavy je široká, avšak je omezena sezónními obdobími, kterými jsou letní a zimní sezóna. Odpovídající nabídka pro mimosezónní období, v případě nepříznivého počasí, dosud chybí. Vybavenost oblasti infrastrukturou pro trávení volného času se podílí na zvyšování turistického potenciálu daného území. Infrastruktura se tak stává důleţitým faktorem při rozhodování o výběru určité destinace. Smysl existence odpovídající infrastruktury pro trávení volného času je zvyšován v případě nepříznivého počasí, kdy není moţné se věnovat venkovní aktivitě. Dalším zajímavým typem nabídky je rozšiřování rodinných farem a návazný rozvoj agroturistiky. Ve městech se rovněţ začíná pomalu budovat zázemí pro kongresovou turistiku. Jelikoţ Šumava disponuje ekologicky hodnotnou přírodní krajinou, dochází zde také k rozvoji lázeňství a wellness.

54

2.4.4.1 Kulturně historické zajímavosti Území NP Šumava disponuje velkou nabídkou kulturně historických atraktivit. Vysoké zastoupení zde mají hrady, zámky, zříceniny i tvrze. Ze zřícenin je to např. Rabí, Velhartice, Kašperk a další. Dále je zde velké zastoupení muzeí a skanzenů a samozřejmě historická města s velkým mnoţstvím památkových objektů. NP Šumava disponuje také nabídkou technických památek. Tyto památky poskytují určité moţnosti pro rozvoj jak pěší turistiky, tak i cykloturistiky s tematickým zaměřením. Významnými technickými památkami jsou např. Schwarzenberský plavební kanál, či elektrárna Čeňkova pila a další. 2.4.4.2 Nabídka možností ve volném čase Šumava nabízí řadu moţností pro uskutečňování různých forem turistiky, a to jak v letní tak i v zimní sezóně. Turistika je činnost související s aktivním pohybem a pobytem v přírodě a patří mezi nejpřirozenější způsoby pro dosaţení přírodního proţitku. Lze zde nalézt několik moţností pro aktivní pěší turistiku, hipoturistiku, cykloturistiku, dále rovněţ pro vodní turistiku a pro turistiku, která je zaměřena na kulturně-historické památky. Šumava disponuje vysokým potenciálem pro provozování letních i zimních sportů. Jsou zde moţnosti i pro rybolov a myslivost. Při současných podmínkách je pohyb návštěvníků v území vedle obecně platných norem regulován především zákonem o ochraně přírody a krajiny a dále návštěvním řádem Národního parku Šumava. Pro všechny turistické aktivity provozované v Národním parku Šumava platí, ţe v I. zónách NP je omezení pohybu pouze po vyznačených trasách. Síť turistických značených tras (TZT) slouţí pro lepší orientaci pěších turistů v území NP Šumava. Tato síť TZT se stala tzv. kompromisem mezi velmi důleţitou ochranou daného území před přílišně vysokou návštěvností a snahou člověka o navštívení celého chráněného území. Za toto značení v NP i CHKO je zodpovědný Klub českých turistů. Aktivita, obohacující regionální nabídku sluţeb v cestovním ruchu je projekt „Průvodci krajinou“, byla realizována Správou NP Šumava. Hlavním cílem tohoto projektu je podpora a rozvoj šetrného cestovního ruchu ve vztahu k přírodě.

55

Pěší turistika V roce 2009 bylo v území NP Šumava k dispozici NP 526 km standardně značených turistických tras a dalších 17 naučných stezek. Infrastruktura pro pěší turistiku se čas od času zlepšuje, podél tras se staví různé informační tabule a další prvky značení. Podél tras je pro turisty k dispozici 129 odpočívadel, 17 přístřešků, 13 vyhlídek a 2 vyhlídkové věţe. Trasy pro pěší jsou souvisle napojeny na další trasy mimo území NP Šumava. Celková délka označených tras pro turisty v Šumavském regionu je kolem 2 500 km. Během posledních deseti let bylo vytvořeno 17 přechodových míst státní hranici. Cykloturistika V posledních letech došlo v NP Šumava k rozšiřování infrastruktury cyklotras. V současnosti je na území NP k dispozici 456 km značených cyklotras a dalších asi 2000 km značených cyklotras a cyklostezek je napojeno na území Šumavy. Největším problémem je moţnost oddělení cyklistů od ostatních turistů. Vzniká tak riziko nehod cyklistů a pěších. Nyní dochází k budování cyklostezek, kterými budou propojeny severozápadní a jihovýchodní části regionu. V současné době byly dokončeny jednotlivé úseky těchto tras, i kdyţ jsou ještě stále cyklisti nuceni vyuţívat pro přesun stávající komunikace pro automobil. Z hlediska legislativy je pohyb cyklistů na území NP Šumava omezen zákonem o jízdě na silnicích, místních komunikacích a na místech, která jsou vyhrazena na základě souhlasu Správy NP Šumava. Dle tohoto vymezení, byla vytvořena síť značených cyklotras v NP. Cykloturistika představuje určitou příleţitost pro pohyb v přírodě NP spojenou s poznáváním celého území národního parku, ovšem to má i své negativa, která se týkají poškozování přírodního prostředí v NP. Za značení cykloturistických značených tras (CZT) v NP je zodpovědný Klub českých turistů. Zimní sporty NP Šumava patří mezi velmi významné oblasti pro provozování zimních sportů, týká se to především běţeckého lyţování. Většina běţeckých tras vede ve výšce kolem 1000 m nad mořem v okolí šumavských hřebenů. Je zde také široká nabídka ve vybraných lokalitách pro sjezdové lyţování, sáňkování nebo pro jiné tradiční zimní sporty, dále také chůze na sněţnicích a velice oblíbená jízda se psím střeţením. Z hlediska legislativy je 56

to podobné jako u jiných turistických aktivit, kdy pohyb turistů v NP je dle obecných pravidel omezen pouze po vyznačených cestách. Pro dobrou orientaci v území NP Šumava slouţí lyţařské značené trasy (LZT) i s běţeckými trasami, které jsou udrţovány obcemi včetně příspěvků dalších subjektů (místní podnikatelé, Správa NP Šumava atd). Běžecké lyžování Jak jiţ bylo zmíněno, Šumava disponuje výbornými podmínkami pro běţecké lyţování. Délka značených tras pro běţkaře se pohybuje kolem 465 km, z toho 390 km jsou udrţované. Tyto běţecké trasy se vyskytují v místě, kde jsou v létě k dispozici trasy pro cykloturisty. Mimo základní běţecké trasy jsou v tomto území také k dispozici i sportovní okruhy a závodní tratě, kterými jsou např. Hojsova Stráţ – Zámeček, Špičák – Za Nádraţím a další jiné. Jednou z nejvýznamnějších sportovních akcí, která propaguje běţecké lyţování na Šumavě, je tzv. Šumavský skimaraton, konající se kaţdým rokem v měsíci únor. Šumava představuje nejrozsáhlejší sítě udrţovaných tras pro lyţaře v České republice. Větší část tras, které jsou udrţované rolbami, se nachází v území NP Šumava a je dále propojena s okrajovými územími. Kaţdým rokem přibývají další nové udrţované trasy, které tak přispívají k atraktivnosti daného území. Projekt Bíla stopa na Šumavě zajišťuje rozvoj nových lyţařských tras. Hlavním cílem tohoto projektu je kontrola a následná koordinace systému údrţby, dále ochrany krajiny, zlepšení podmínek ţivotního prostředí, propagace, financování nových lyţařských tras a další moţné získávání finančních prostředků na další aktivity. Sjezdové lyžování Obtíţnější je současná situace v oblasti sjezdového lyţování, popřípadě snowboardingu. Kvůli nízké nadmořské výšce a charakteru reliéfu nemá Šumava takový potenciál, jako některá evropská střediska. Věší část lanovek, vleků a sjezdovek se nachází ve 3 hlavních šumavských lyţařských středisek, těmi jsou Ţelezná Ruda – Špičák, Zadov – Churáňov a Lipno-Kramolín. Dvě z těchto tří středisek se vyskytují ve velké blízkosti hranice NP

57

Šumava. Moţnosti pro sjezdové lyţování přímo na území NP Šumava se nachází v obci Modrava, Kvilda, Srní a dále také je zde k dispozici lyţařský areál Stráţný a České Ţleby. Je zřejmé, ţe i přes neustálou modernizaci a zkvalitňování sluţeb nejsou tato střediska schopna vyrovnat se konkurenci, kterou jsou především alpská střediska. Ačkoliv jsou tu různé moţnosti pro rozvoj nových středisek, dochází k velkému omezování ze strany ochrany přírody, hlavně na území NP. Moţnosti rozvoje sjezdového lyţování patří mezi dlouhodobě řešené otázky. Vodní turistika Mezi další významné aktivity v tomto území patří vodní turistika. Vodní turistika patří v ČR mezi velmi populární aktivity, kdy právě region Šumava disponuje dobrými podmínkami s asi 200 km splavnými toky řek Vltavy, Otavy, Úhlavy a Blanice. V NP Šumava jsou nejoblíbenějšími toky především Vltava a Otava, v současné době i řeka Vydra. Mezi celorepublikově nejatraktivnější vodácký úsek patří Vyšší Brod – Český Krumlov – Zlatá koruna. Jak z vlastní zkušenosti vím, tak naopak tento úsek se potýká s problémy přetíţenosti. Způsob splouvání vymezených řek je omezen sezónou, denní dobou a minimálním stavem hladiny řeky pro splouvání. V dubnu roku 2013 byla určena nová pravidla pro splování řeky Vltavy. Jak uvedl Pavel Pechoušek, mluvčí Správy NP a CHKO Šumava: „zjednodušeně řečeno můţe na Teplou Vltavu v měsících mimo letní prázdniny vyjet skupinka do pěti lodí bez průvodce. Nad pět lodí jen s průvodcem. O letních prázdninách bude s průvodcem vyjíţdět většina lodí. Maximální počet lodí, který bude moci Vltavu splout, se stejně jako v předchozích letech odvíjí od výšky hladiny. Od letošního roku můţe Vltavu splouvat v hodinových intervalech maximálně 63 lodí za den při výšce hladiny od 50 do 61 cm, bude-li hladina u Soumarského mostu vyšší neţ 61 centimetrů, můţe vyrazit více lodí, aţ 20 za hodinu“26. Velkým problémem je vybavenost území přírodními koupališti anebo venkovními i krytými bazény. Právě tento nedostatek moţnosti ke koupání je nejvíce řešenou slabou stránkou území. 26

Nový řád NP Šumava;režim splouvání Vltavy: Pravidla splouvání pro rok 2013. Outdoor guide: Inspirace pro pobyt a pohyb v přírodě. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z:

58

Hipoturistika Hipoturistika v NP není dosud moc významnou aktivitou. Rozvoj hipoturistiky na Šumavě je teprve v začátcích, infrastruktura pro jízdu na koni se rozvíjí zejména ve venkovských oblastech, mimo území NP. První značenou hipostezkou, která byla zprovozněna v roce 2006, vede na pravém břehu Lipna, a to z Vyššího Brodu aţ do Nové pece. Na území NP Šumava vede také hipostezka po trase Nová Pec – Jelení Vrchy – Stoţec – Lenora. Z pohledu legislativy jízda na koních není nijak omezována, mimo I. zónu a klidové území. Způsoby, kterými je tato aktivita provozována a limity domluvené s provozovateli nemají v současnosti ţádné negativní účinky na přírodu NP Šumava ani na ostatní turisty tohoto území. 2.4.4.3 Nabídka pro handicapované návštěvníky V NP Šumava bohuţel dosud není vybudován program pro handicapované návštěvníky. Avšak do konce roku 2013 by měly v Národním parku Šumava vzniknout atraktivní stezky v divočině pro handicapované turisty a areál pro nevidomé. Tento areál má turistům přiblíţit, jak vypadají zvířata ţijící na Šumavě. Podle ředitele NP Šumava, Jiřího Mánka, „chybí informace o dostupných stezkách pro zdravotně postiţené. Kvůli tomu by měl vzniknout nový manuál. Podle toho si budou moci i handicapovaní turisté naplánovat své výlety"27. Velkým pozitivem jsou jiţ organizované zájezdy hromadným dopravním prostředkem k předem vybraným atraktivitám v území především mimo hlavní sezónu. V NP Šumava se avšak nachází pár speciálních tras pro osoby na vozíku, na jejichţ zaloţení se podílela Správa NP Šumava. V rámci projektu „ Na vozíčku po Šumavě“ zprovoznila Správa NP Šumava 5 speciálních tras pro vozíčkáře.

27

Na Šumavě otevřou stezky pro handicapované a areál pro nevidomé. Novinky.cz. 2012, s. 1 [cit. 2013-0504]. Dostupné z:

59

2.4.4.4 Nabídka táboření Moţnosti táboření v NP Šumava jsou povolené pouze jen na těch místech, které jsou vyhrazené se souhlasem Správy NP Šumava. Většina tábořišť se nachází ve velké blízkosti NP. Jiţ dlouho návštěvníci poţadovali moţnost nouzového přenocování ve volné přírodě. V roce 2008 určila Správa NP a CHKO tato místa a vytvořila síť tzv. „nouzových nocovišť“, která se nachází blízko červené turistické trasy v NP. 2.4.4.5 Nabídka akcí pořádané v NP Další důleţitou součástí nabídky cestovního ruchu v NP je pořádání různých kulturně společenských, vzdělávacích a sportovních akcí. Tou nejvýznamnější akcí je například plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanále nebo také uţ zmíněn Šumavský skimaraton. Nabídka těchto akcí převaţuje pouze v letních měsících. Velmi přínosné a zajímavé jsou tzv. „programy pro veřejnost“. To jsou akce, které pořádá Správa NP a CHKO. Tyto akce jsou vţdy zaměřené na odlišná témata. Ve spojení těchto akcí probíhají i různé přednášky, ukázky tradičních řemesel a další. Jsou zde také různé zábavné programy pro rodiče s dětmi. 2.4.4.6 Nabídka aktivit a programů Správy NP Šumava Většina aktivit a produktů udrţitelného cestovního ruchu jsou organizované Správou Národního parku Šumava. Hlavním cílem je především vzdělávací a propagační činnost pro veřejnost a místní obyvatele. Právě náplň informačních středisek je jak poskytování informací všem návštěvníkům, tak i vzdělávací a průvodcovská činnost, dále také organizování výstav a různých výukových programů pro veřejnost a v neposlední řadě organizování akcí zaměřené na ochranu území Národního parku Šumava. Vaše Šumava Kaţdým rokem se připravuje program akcí pro širokou veřejnost, který zahrnuje výstavy, přednášky, procházky s průvodcem a exkurze. V současnosti jsou aktivity soustředěné do pěti tematických bloků. Prvním je „Šumavská řeka“, kde hlavním cílem tohoto projektu je ukázat veřejnosti jedinečnost šumavských řek. Dalším je „Šumavský domov“, který se zabývá informovaností místních obyvatel o situaci na území NP Šumava. Třetím programem je „Zelená Šumava“, jehoţ zaměření je soustředěno na ochranu a poznání 60

přírodních procesů místních lesů. Dalším je „Horská smrčina“, kdy hlavním cílem je zaměření se na problémy poškození a obnovy místních horských smrkových lesů. A posledním je „Zoologický program“, kdy jde především o pozorování a poznávání zvěřiny v přírodě. Zoologický program Hlavní aktivitou tohoto programu je pozorování zvířat v šumavské přírodě, kdy pro usnadnění pozorování budou postavena pozorovací místa, která budou eliminovat volné vstupy do klidových míst a zároveň program poskytne návštěvníkům NP větší šanci pro setkání s místními zvířaty. Tento projekt jiţ do budoucna počítá s realizací nových návštěvnických středisek, která budou vybavena expozicemi a výběhy pro zvířata. S průvodcem do divočiny Tento program je zaměřen na návštěvu území NP Šumava, které je dosud domovem velkých zvířat, která jiţ jinde byla vytlačena. Výpravy s průvodcem jsou směřovány do I. zóny, ve které je vstup omezen jen na některé značené stezky. Všichni průvodci pro tento program jsou místní obyvatelé, kteří se zúčastnili speciálního kurzu, který byl pořádán Správou NP a CHKO Šumava. V letech 2006-2010 proběhla pouze tři školení, kdy tzv. „průvodcem divočinou“ se stalo pouze 8 lidí. Výpravy jsou připravovány do pěti lokalit území NP Šumava. Zelené autobusy Velice významným programem Správy NP Šumava jsou „Zelené autobusy“, který je zaměřen na dopravní obsluhu regionu. Hlavním cílem je odlehčení území od zátěţe automobilové dopravy. Tento projekt existuje jiţ 15 let a v současnosti je spolufinancován ze zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zaparkuj a jdi dál Tento projekt umoţňuje ponechat automobil na menším parkovišti a z tohoto místa vyrazit na pěší, cyklo nebo na lyţařský výlet v okolí. Na kaţdém z těchto malých parkovištích se nachází mapka okolí, která poskytuje informace o moţných vycházkách či zajímavostech v okolí.

61

Dostupná Šumava Projekt „Dostupná Šumava“ zřízený Správou NP Šumava je určen pro méně pohyblivé osoby, pro osoby důchodového věku a pro handicapované. Tento projekt zahrnuje průvodcem řízené celodenní výlety autobusem. Program slouţí jako speciální pravidelná linka autobusů, kdy nástupní místa jsou mimo NP. Tyto linky poté směřují aţ do střední části Národního parku Šumava. 2.4.4.7 Ubytovací a stravovací služby Na území NP Šumava se nachází velké mnoţství ubytovacích a stravovacích zařízení. Je zde zhruba 1000 lůţek ve 308 ubytovacích zařízení, kdy z toho je 48 hotelů, 136 penzionů, 11 kempů, 9 chatových osad, 30 turistických ubytoven a 74 ostatních. Ovšem tyto údaje nejsou úplně přesné. Co se týká stravovacích zařízení, tak jsou v tomto území k dispozici restaurace, hostince, bufety nebo bistra. Kvalita poskytovaných sluţeb ve stravovacích zařízeních se kvůli tlaku okolní konkurence neustále zlepšuje. Obsazenost území je závislá na lokalizačních faktorech, představující atraktivitu daného území z hlediska moţnosti celoročního vyuţití a vybavenost sluţeb a infrastruktury. Dále také závisí na úrovni a kvalitě nabídky jednotlivých zařízení v území NP Šumava. V současnosti nabídka ubytování silně převyšuje poptávku. Nabídka turistických aktivit, jak jiţ bylo zmíněno, se v současnosti omezuje na letní a zimní sezónu. V tomto případě je nabídka moţností mimo sezónu pro volnočasové aktivity například ve špatném počasí dosti málo rozvinuta. Takto dochází k nerovnováze mezi nabídkou ubytovacích kapacit a potenciálem pro uskutečňování turismu mimo sezónu. Mezi současnou nutnost patří zvyšování kvality poskytovaných ubytovacích a stravovacích sluţeb. Zvyšuje se počet zařízení, která v poslední době prošla nějakou rekonstrukcí. Dále se také zvyšuje počet zařízení, která poskytují velmi kvalitní sluţby a komfort pro návštěvníky. Hlavními nedostatky pro ubytovací a stravovací zařízení je patřičná infrastruktura a kvalita lidských zdrojů. Pro zvýšení kvality ubytovacích a stravovacích sluţeb na území NP Šumava slouţí značka „Šumava“ originální produkt, která je řízena a udělována Regionální rozvojovou agenturou Šumava. Tato značka ručí za kvalitu nabízených sluţeb a za šetrnost k přírodnímu prostředí.

62

2.4.5 Analýza poptávky NP Šumava V posledních letech patří region Šumava mezi nejčastější vyhledávané turistické oblasti v České republice. Šumava je navštěvována po celý rok, ovšem v letní a zimní sezóně je návštěvnost tohoto území vyšší. Jak jiţ bylo zmíněno, začátkem 2. poloviny 20. století Šumava slouţila spíše jen jako zdroj přírodních zásob. Ale jiţ od 60. let se stala rekreačním místem. Od roku 1989 se čím dál tím více zvyšuje počet návštěvníku, který jezdí především za rekreací a poznáním místní přírody. Vývoj návštěvnosti tohoto území v letech 2001 – 2011 je znázorněn v následujícím grafu, kde je uveden počet návštěvních dnů v tis. Velice oblíbenými a zároveň i nejnavštěvovanějšími lokalitami jsou: Prameny Vltavy, Jezerní slať, Poledník, Bučina, Povydří, Jezero Laka, Stoţecká kaple, Plešné jezero a Schwarzenberský plavební kanál. V roce 2006 byl zaznamenán pokles návštěvnosti a v posledních 4 letech návštěvnost kolísá. Graf 2 Vývoj návštěvnosti NP Šumava v letech 2001 - 2011

Zdroj: zpracované podle dat Správy Národního parku Šumava, 2013

Podle výsledků statistického šetření návštěvnosti NP v posledních letech bylo zjištěno, ţe území Šumavy nejvíce navštěvují čeští turisté pocházející především z Plzeňska a Českobudějovicka. Mezi zahraniční návštěvníky Šumavy patří turisté z Holandska 63

a Německa. Hlavním důvodem návštěvy NP je pobyt v krásné a zachovalé přírodě a také návštěva v minulosti zakázaných a nepřístupných míst.

2.5 Vlastní výzkum Metodou mého výzkumu bylo dotazníkové šetření a řízený rozhovor. Dotazníkové šetření probíhalo elektronickou formou. Řízený rozhovor byl zajištěn elektronickou formou prostřednictvím emailu. Výzkum jsem prováděla samostatně. 2.5.1 Dotazníkové šetření Respondenty dotazníkového šetření byli osoby pocházející z České republiky, které jiţ Národní park Šumava navštívili. Počet oslovených respondentů bylo 150, návratnost byla 53,33%, coţ odpovídá 80 respondentům. Nástrojem pro vytvoření dotazníku byl internetový portál docs.google.com. Dotazník obsahoval 13 otázek, kdy z toho bylo 7 uzavřených, 5 polouzavřených a 1 otevřená. Dotazovaní byli předem obeznámeni s tím, ţe tento dotazník slouţí pouze pro vytvoření mé diplomové práce. Výsledky dotazníkového šetření jsem poté zobrazila pomocí grafů. Cílem tohoto dotazníkového šetření u běţných návštěvníků NP Šumava bylo zjistit zejména jak často a na jak dlouhou dobu do tohoto regionu zavítají. Jaké aktivity zde podnikají, zda jsou spokojeni s místní nabídkou rekreačního a sportovního vyţití a zda pociťují při svém pobytu nějaká omezení či významná specifika NP Šumava.

64

Otázka č. 1 Jaké je Vaše pohlaví? Jak můţeme vidět v grafickém znázornění, dotazník vyplňovala většina ţen, kterých bylo 42, coţ odpovídá 53% a zbytek muţi v počtu 38, který odpovídá 47%. Graf 3 Pohlaví návštěvníků NP Šumava

Zdroj: vlastní zpracování, 2013 Otázka č. 2 Jaký je Váš věk? Dle grafu lze říci, ţe věk větší části respondentů byl do 26 let (35 osob). Dále na dotazník odpovědělo 20 respondentů (25%) ve věku od 27 aţ do 35 let, 13 respondentů (16%) ve věku 45 aţ 53 let, 10 respondentů (16%) bylo ve věku 36 aţ 44 let a u dvou návštěvníků NP se věk pohyboval v rozmezí 54 aţ 62 let. Graf 4 Věková kategorie návštěvníků NP

Zdroj: vlastní zpracování 65

Otázka č. 3 Kolikrát jste již navštívili Národní park Šumava? Pomocí této otázky jsme zjistili, ţe většina respondentů (39 respondentů) navštívila NP Šumava 5x a více, ostatní (26 respondentů) pouze jedenkrát a nejmenší část (15 respondentů) odpověděla, ţe NP Šumava navštívili 2x aţ 4x. Graf 5 Návštěvnost NP Šumava

Zdroj: vlastní zpracování, 2013 Otázka č. 4 Jaký byl Váš důvod návštěvy NP Šumava? U této otázky byla moţnost zatrhnout více odpovědí. Je tedy jasné, co návštěvníci NP Šumava preferují, za čím do NP jezdí a co vyhledávají. Z grafu je tedy zřejmé, ţe nejvíce návštěvníci jezdí do NP Šumava za sportovním vyţitím, dále převládá relaxace a poznání místní kultury, historie a tradic. Ovšem to není vše, respondenti rovněţ označili jako důvod návštěvy zábavu a pracovní povinnosti, které v NP mají. A pak také samozřejmě návštěva blízkých a ostatní důvody návštěvy NP Šumava.

66

Graf 6 Důvod návštěvy NP Šumava

Zdroj: vlastní zpracování, 2013 Otázka č. 5 Jaký druh ubytovacího zařízení jste, nebo byste v NP Šumava využili? Z grafu lze říci, ţe většina dotazovaných (48 respondentů) preferuje penzion jako ubytovací zařízení v NP Šumava. Druhým vyhledávaným ubytovacím zařízením v NP Šumava je dle výsledku dotazníku chatová osada společně s hotelem. Těmi méně navštěvovanými jsou pak kempy a turistické ubytovny. V případě označení odpovědi „ostatní“, dotyčné osoby bohuţel nic nedoplnili. Graf 7 Volba ubytovací zařízení v NP Šumava

Zdroj: vlastní zpracování, 2013

67

Otázka č. 6 Délka Vašeho pobytu/Vaší návštěvy v NP Šumava? Pomocí grafického znázornění k této otázce je vidět, ţe délka návštěvy či pobytu respondentů (45 respondentů) v Národním parku Šumava se pohybovala většinou mezi 2 aţ 4 dny. Další větší část respondentů (22 respondentů) odpověděla, ţe délka jejich pobytu v národním parku se pohybovala kolem 5 dní a více, a 13 respondentů odpovědělo, ţe v národním parku strávili pouze 1 den. Graf 8 Délka pobytu/návštěvy návštěvníků v NP Šumava

Zdroj: vlastní zpracování, 2013

Otázka č. 7 Navštívili jste Turistická informační střediska? Počet respondentů, kteří navštívili během své návštěvy či svého pobytu Turistické informační středisko, se pohybuje kolem 40 osob. Ovšem jak můţeme vidět v grafickém znázornění, respondentů, kteří nenavštívili Turistické informační středisko je přesně 37. Je to tedy dosti vyrovnané.

68

Graf 9 Využití Turistických informačních středisek v NP Šumava

Zdroj: vlastní zpracování, 2013 Otázka č. 8 Jak hodnotíte úroveň poskytovaných služeb v NP Šumava? U této otázky hodnotili dotazovaní úroveň poskytovaných sluţeb v národním parku pomocí stupnice od jedné do pěti. Kde číslo 1 značilo úroveň sluţeb jako vynikající a číslo 5 jako velmi špatné. Nejvíce hodnotili respondenti úroveň poskytovaných sluţeb číslem 2, coţ znamená, ţe kvalita poskytovaných sluţeb je na velmi slušné úrovni, ale jsou tam určité rezervy. Číslem 3 označilo úroveň poskytovaných sluţeb 26 respondentů a číslem 1 19 respondentů. Lze říci, ţe návštěvníci národního parku jsou vcelku spokojeni s kvalitou poskytovaných sluţeb, ale nějaké nedostatky tam jsou. Graf 10 Kvalita poskytovaných služeb v NP Šumava

Zdroj: vlastní zpracování, 2013

69

Otázka č. 9 Jak hodnotíte úroveň sportovně-rekreační infrastruktury NP Šumava? Úroveň infrastruktury z hlediska sportovních a rekreačních aktivit v NP Šumava je podle výsledků dotazníku na střední úrovni. Pouze 16 respondentů je velmi spokojeno s úrovní infrastruktury národního parku. Ovšem 28 respondentů označilo kvalitu infrastruktury číslem 2. Ale našli se i tací, kteří ohodnotili úroveň sportovně – rekreační infrastruktury národního parku číslem 3 a dalších 11 dotazovaných číslem 4. To značí, ţe úroveň sportovně – rekreační infrastruktury má podstatné nedostatky a je třeba s tím něco dělat. Jeden respondent ohodnotil úroveň infrastruktury v NP Šumava číslem 5, coţ znamená, ţe zřejmě nebyl dotyčný s něčím spokojen. Mohlo se jednat jak o kvalitu sjezdovek či běţeckých tras anebo také cyklostezek, naučných stezek a turistických tras. V tomto případě

hraje

důleţitou

roli

vybavenost

těchto

tras

doprovodnou

turistickou

infrastrukturou, jako jsou odpočívadla, informační tabule, vyhlídková místa a další. Graf 11 Úroveň infrastruktury v NP Šumava

Zdroj: vlastní zpracování, 2013 Otázka č. 10 Zúčastnili jste se během Vašeho pobytu/Vaší návštěvy nějaké kulturní akce či programu Správy NP Šumava? Výsledek této otázky asi kaţdého překvapí, jelikoţ větší část respondentů (65 respondentů) se ţádné kulturní akce či programu organizovaného Správou NP Šumava nikdy nezúčastnila. Pouhých patnáct odpovědělo, ţe ano. Pouze čtyři dotazovaní doplnili, které konkrétní akce se zúčastnili. Jeden „Představení záchranářské techniky“, druhý „Slavností dřeva ve Volarech“ a dva uvedli, ţe se zúčastnili programu Správy NP Šumava „Zelené autobusy“. 70

Graf 12 Účast na kulturních akcích a programech Správy NP Šumava

Zdroj: vlastní zpracování, 2013

Otázka č. 11 Setkali jste se během Vašeho pobytu/Vaší návštěvy NP Šumava s nějakým omezením? V níţe uvedeném grafu je zobrazeno, zda se dotazovaní během své návštěvy či svého pobytu setkali s nějakými omezeními. Je jednoznačné, ţe většina respondentů nepřišla do styku na území národního parku s ţádným omezením. Z těch, co se s nějakým omezením v NP Šumava setkali, se vyjádřili více pouze tři. Dva z nich doplnili, ţe jako omezení pro ně byly zákazy vstupů do určitých míst. Třetí dodal, ţe za omezení v národním parku povaţuje místní dopravu. Graf 13 Omezení v NP Šumava

Zdroj: vlastní zpracování, 2013 71

Otázka č. 12 Chybělo Vám něco z hlediska poskytovaných služeb při Vašem pobytu/Vaší návštěvě NP Šumava? Pomocí výsledků dotazníku bylo zjištěno u této otázky, ţe většině dotazovaným během svého pobytu či své návštěvy z hlediska poskytovaných sluţeb nic nechybělo. Ti co u této otázky odpověděli „ano“, dodali, ţe by pro vodáky a návštěvníky kempů mělo být zajištěno lepší stravování a určitě lepší dopravní infrastruktura NP Šumava. Graf 14 Dostatek či nedostatek poskytovaných služeb v NP Šumava

Zdroj: vlastní zpracování, 2013 Otázka č. 13 V čem si myslíte, že se NP Šumava liší od ostatních chráněných území? Na tuto otázku měli moţnost respondenti napsat svůj vlastní názor. Ve většině odpovědí sdělili, ţe NP Šumava se liší zejména svou rozlohou - je největším národním parkem v České republice. Dále respondenti uváděli, ţe v NP Šumava je více chráněných míst a jsou zde přísnější podmínky pro pohyb po tomto území. Další odlišností NP Šumava od ostatních národních parků jsou podle respondentů významná rašeliniště a ledovcová jezera. 2.5.1.1 Shrnutí Realizovaný dotazník měl poměrně vysokou úspěšnost v objemu odpovědí a zpětných reakcí. Většina dotázaných osob byla ve věku do 35 let. Z šetření vyplývá, ţe NP Šumava tito lidé navštěvují opakovaně s délkou pobytu minimálně 3 dny a více. Během svého pobytu preferují jednoznačně ubytování v penzionech. Jako účel návštěvy převládá 72

sportovní vyţití, relaxace v přírodě a poznávání krás NP Šumavy. Jako hlavní nevýhody regionu při svém pobytu hodnotí nedostatečnou nabídku doplňkových aktivit a infrastruktury. Rovněţ lze konstatovat, ţe velmi málo turistů se účastní kulturních a místně tradičních akcí, coţ můţe znamenat nízkou marketingovou aktivitou pořádajících subjektů. Jako pozitivní lze vnímat, ţe i přes určitá omezení daná zákonem o ochraně přírody návštěvníci výše uvedená omezení nijak nepociťují. Obecně lze říci, ţe výsledky dotazníku potvrdily trendy sniţující se celkové délky pobytu a chybějící doplňkovou infrastrukturu, nicméně je patrná obliba regionu a opakovaná návštěvnost respondenty. 2.5.2 Řízený rozhovor V tomto případě jsem oslovovala podnikatele a zastupitele obcí nacházející se v Národním parku Šumava. Osloveno bylo 30 respondentů, návratnost byla 16,66% (5 respondentů). Otázky byly pokládány prostřednictvím řízeného rozhovoru, který byl proveden pomocí emailu. Všechny otázky v tomto řízeném rozhovoru byly otevřené. Kaţdý dotazovaný měl volnost se vyjádřit k dané otázce. Z důvodu zajištění anonymity respondentů jsem jednotlivé osoby označila abecedním písmenem. Odpovědi pana A z obce Srní Otázka č. 1 Jaký je Váš názor na cestovní ruch ve zvláště chráněném území? „Pokud jde o zvláště chráněné území, jako je třeba hnízdiště tetřeva a podobné lokality, tak se povaţuje rozvoj cestovního ruchu za vyloučené. Do míst jako jsou první zóny NPŠ, lze provozovat turistiku pouze s průvodcem, anebo po vyznačených cestách. Turisté by si měli uvědomovat jedinečnost tohoto území a neměli by ho vědomě poškozovat.“ Otázka č. 2 Myslíte si, že statut „chráněné území“ je určitou výhodou pro rozvoj cestovního ruchu? Z pohledu provozovatele komerčního zařízení a zastupitele obce. „Statut

- chráněné území - je určitě výhodou pro rozvoj cestovního ruchu, protoţe

je to území jedinečné, které se málokde vyskytuje, a proto ho lze za určitých pravidel návštěvníkům ukazovat. Obce, které jsou ve třetích zónách, jsou zázemím právě 73

pro cestovní ruch, kde se mohou stavět ubytovací zařízení a další infrastruktura potřebná pro cestovní ruch.“ Otázka č. 3 Jak byste zhodnotili rozvoj cestovního ruchu na území NP Šumava za posledních cca 5 let? „V posledních pěti letech je celkem stabilní návštěvnost, cca 2,5 mil. návštěvníků, moţná půjde o menší pokles v trţbách, z důvodu krize. Na druhou stranu přibývají další ubytovací kapacity, takţe ubytovatelé mají niţší obsazenost. Chybí rozvinutá infrastruktura a zázemí pro cestovní ruch. Je nedostatek restaurací, kaváren, půjčoven, sportovišť, dále také chybí wellness. Je také stále nízká nabídka originálních místních produktů, která by přitáhla další návštěvníky, zvláště z ciziny.“ Otázka č. 4 Setkáváte se s nějakými problémy v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu v tomto území? „Podpora cestovního ruchu by mohla být určitě lepší. Kupříkladu Správa NPŠ a Regionální rozvojová agentura Šumava usilují o dobrý image území, ovšem MMR by se mělo více zaměřit na propagaci i českých hor a ne jen propagovat Prahu. Kraje Plzeňský a Jihočeský si kaţdý propaguje svoji část Šumavy nikoliv jako celek, to pokládám za velkou škodu. Byla by třeba i zlepšit vztahy provozovatelů ubytovacích a dalších zařízení spolu s místními samosprávami.“ Otázka č. 5 Co byste Vy, nebo ostatní podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, změnili na současném stavu zonace a administrativních nařízení Správy NP Šumava? „Stav zonace v NP Šumava je v současné době otázkou politiků, očekává se schválení nového Zákonu o Národním parku Šumava, který je druhém čtení v parlamentu. V tomto novém zákonu se usiluje o nastavení jasných pravidel. Osobně si myslím, ţe dodrţování Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, by úplně stačilo. Zonace by se v novém zákoně měla rozšiřovat na budoucích 35% rozlohy, ale postupně. Uvidíme, zda nový zákon o NPŠ vůbec vznikne.“

74

Odpovědi paní B z obce Nová pec Otázka č. 1 Jaký je Váš názor na cestovní ruch ve zvláště chráněném území? „Většina obyvatel naší obce ţijících na území NPŠ a nejen naší obce přivítali moţnost zvláštní ochrany nádherné přírody na Šumavě. Byla to jedna z mála lokalit, kde byl příroda uchráněná před vlivem turismu. Ale v té době měla naše obec o 30% obyvatele v produktivním věku více a všichni měli práci, z tohoto většina v lese. Před vznikem NPŠ byli starostové dotčených obcí ujištěni, ţe i kdyţ se sníţí těţba i vysazování nových stromků, tak práce pro místní bude a budou přednostně zaměstnáváni. Toto je špatně ošetřeno zákonem, takţe jen málo z nich má šanci. Mladí lidé odcházejí a ti co zůstali, se začínají poohlíţet po jiných moţnostech a to je cestovní ruch. Cestovní ruch v kaţdém případě do zvláště chráněného území jednoznačně patří, ale samozřejmě musí být také ve zvláštním reţimu. Nikdo si nepředstavuje, ţe by tu měl být Václavák, ale za zpřísněných podmínek mít moţnost si tu krásnou přírodu uţít. Vţdyť i člověk je součástí přírody a do přírody patří. Měl by mít ale také moţnost tu strávit více dní a ne jenom na otočku. A to znamená také slušné zázemí. A pro podnikatele v turistickém ruchu zase moţnost delší sezóny, neţ zhruba 3 měsíce v letním období. To není na přeţití. Umoţnit šetrně prodlouţit sezónu i o zimní měsíce. Nabízejí se ekologická řešení, avšak dobrý selský rozum chybí. Vítězí osobní prospěchy a zviditelňování nad řádnou ochranou a šetrný rozvoj cestovního ruchu je nesmyslně potlačován. A to i v době, kdy velká část té krásné přírody vzala špatným rozhodnutím těch nejpovolanějších za své. V médiích se však toto na veřejnost nedostane a návštěvníci jsou většinou nemile překvapeni.“ Otázka č. 2 Myslíte si, že statut „chráněné území“ je určitou výhodou pro rozvoj cestovního ruchu? Z pohledu provozovatele komerčního zařízení a zastupitele obce. „K této otázce bych velmi ráda řekla, ţe ANO. Kdyţ se někdo rozhodne, ţe bude na území NPŠ podnikat, tak je to většinou milovník přírody, alespoň jak jsem je poznala já, nepřišel většinou extremně vydělávat, ale najít obţivu a spojit příjemné s uţitečným. Ale vydrţí to mnohdy jen ti, kteří si touto profesí pouze přivydělávají. Ostatní jsem uţ napsala v první otázce. Chybí rozumná moţnost rozvoje cestovního a turistického ruchu. Nepomáhají

75

ani naoko vstřícná setkání starostů a podnikatelů s ministry ŢP, poslanců a vedení NPŠ. Tato setkání jsou zase jen pro média a nestydatou popularitu.“ Otázka č. 3 Jak byste zhodnotili rozvoj cestovního ruchu na území NP Šumava za posledních cca 5 let? „Turistů v našem kraji ubývá, pobyty se zkracují a místní podnikatelé pláčou. Rok co rok, teď mluvím za obec, se dohadujeme s NP Šumava o včasné přípravě Bílé stopy na Šumavě, marně vysvětlujeme, ţe kdyţ začíná sezóna na běţky 15. prosince, tak to znamená, ţe má být stopa připravená a upravená. Rok co rok nám leckdy nesmyslně odhrnou první sníh tam, kde má vést stopa třeba i 14. prosince a nikdo neřeší, ţe další napadne třeba aţ v lednu, nebo v únoru. To na rakouské straně se připravují tratě uţ s prvním sněhem. Rok co rok se domlouváme, ţe příště se to uţ nestane. A to jsou tratě schválené NP Šumava. V letních měsících samozřejmě ubyli vodáci. Nechci rozebírat splouvání horní části Vltavy. Ubyli i ostatní turisté. Ale to je jistě také zaviněno krizí, lidé méně utrácejí a tak některé restaurace museli i v hlavní sezóně zavřít. Je třeba tuto oblast oţivit a poskytnout určitý komfort, aby k nám jezdili také lidé s vyššími příjmy. Závěr rozvoj kvalitního zázemí téměř ţádný a turistů v našem kraji ubylo.“ Otázka č. 4 Setkáváte se s nějakými problémy v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu v tomto území? „Hlavním problémem je lanovka na Hraničník, která by propojila a přiblíţila turistům rakouské lyţařské středisko Hochficht. V současné době musejí lyţaři do skiareálu autem nebo autobusem. Jezdí po nevyhovující silnici a ochráncům nevadí kolony aut a autobusů a s tím i škodliviny v ovzduší. Vadí lanovka, kvůli které by se v dnešní době ani nemuselo moc kácet, protoţe o to se uţ postaral kůrovec. Navíc Hraničník, aţ na zanedbatelnou část nebyl aţ do nedávna v I. zóně. Nyní je sice vyčleněn koridor na lanovku do III. zóny, ale zdaleka není vyhráno. Myslím, ţe já se lanovky nedoţiju. Ochránci, kteří o lanovce rozhodují, jsou ti samí, kterým nevadí pohled na místy holou Šumavu.“

76

Otázka č. 5 Co byste Vy, nebo ostatní podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, změnili na současném stavu zonace a administrativních nařízení Správy NP Šumava? X Odpovědi paní C z obce Lenora Otázka č. 1 Jaký je Váš názor na cestovní ruch ve zvláště chráněném území? „ S omezeními by měl fungovat.“ Otázka č. 2 Myslíte si, že statut „chráněné území“ je určitou výhodou pro rozvoj cestovního ruchu? Z pohledu provozovatele komerčního zařízení a zastupitele obce. „Jednoznačně ano.“ Otázka č. 3 Jak byste zhodnotili rozvoj cestovního ruchu na území NP Šumava za posledních cca 5 let? „Klesá počet návštěvníků, zároveň dochází k rozšíření nabídky, zejména ze strany NP Šumava.“ Otázka č. 4 Setkáváte se s nějakými problémy v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu v tomto území? „Domnívám se, ţe trochu chybí koncepčnost a součinnost jednotlivých subjektů. Vyšší celky by se měly více podílet na organizaci a finanční podpoře turistických aktivit – typicky v létě zelené autobusy, v zimě údrţba stop. Obce nejsou schopny tyto aktivity zvládat samy, musí dotovat ze svých skromných rozpočtů. Přitom obyvatelé regionu nejsou schopni se celoročně cestovním ruchem uţivit. Pak tedy vlastně malé obce dotují návštěvníci z větších měst a jen v omezené míře tím pomáhají jen některým vlastním občanům, kteří vlastní ubytovací či stravovací provozovny.“

77

Otázka č. 5 Co byste Vy, nebo ostatní podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, změnili na současném stavu zonace a administrativních nařízení Správy NP Šumava? „Já osobně s velikým povděkem kvituji kroky NPŠ a věřím odborníkům z NPŠ, ţe dělají pro ochranu přírody, co mohou. Ochranou přírody a osvětou vlastně zvyšují hodnotu našeho regionu. Necítím se kompetentní rozhodovat o ryze odborných záleţitostech z oblasti ochrany přírody. Domnívám se, ţe existence instituce jako je NP Šumava je naprosto nezbytná pro zachování hodnot zdejší krajiny. Jde o to nalézt kompromis mezi ochranou přírody a ţivotem obyvatel a turistů. Ne vţdy se to zcela daří, ale stále se v této oblasti komunikuje.“ Odpovědi pana D z obce Lenora Otázka č. 1 Jaký je Váš názor na cestovní ruch ve zvláště chráněném území? „Rozvoj cestovního ruchu ve zvláště chráněném území je důleţitý pro udrţení a rozvoj obcí leţících v NP.“ Otázka č. 2 Myslíte si, že statut „chráněné území“ je určitou výhodou pro rozvoj cestovního ruchu? Z pohledu provozovatele komerčního zařízení a zastupitele obce. „Myslím si, ţe určitá výhoda to je, ale musí zde být vytvořeny podmínky ze strany NP.“ Otázka č. 3 Jak byste zhodnotili rozvoj cestovního ruchu na území NP Šumava za posledních cca 5 let? „Z mého pohledu a statistik návštěvnosti Lenory, má klesající tendenci. Naše obec je ale pouze okrajovou částí NP.“ Otázka č. 4 Setkáváte se s nějakými problémy v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu v tomto území? „Nesetkávám se.“

78

Otázka č. 5 Co byste Vy, nebo ostatní podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, změnili na současném stavu zonace a administrativních nařízení Správy NP Šumava? „Nejsem odborník na zonaci, je to sloţitější problém jiţ z minulosti. Podle mého názoru příliš mnoho malých ostrůvků prvních a druhých zón. Lepší varianta by bylo vytvoření větší zóny, a tam nechat přírodu přirozenému vývoji, a nezasahovat do toho.“ Odpovědi pana E z obce Modrava Otázka č. 1 Jaký je Váš názor na cestovní ruch ve zvláště chráněném území? „Jsem velkým zastáncem „bavorské cesty“. Turistika za poznáním přírody národního parku je hlavním ekonomickým motorem oblasti. Kaţdé jedno euro vloţené do NP Bavorský les ze státních prostředků přinese (vydělá) jedno euro 30 centů.“ Otázka č. 2 Myslíte si, že statut „chráněné území“ je určitou výhodou pro rozvoj cestovního ruchu? Z pohledu provozovatele komerčního zařízení a zastupitele obce. „Na první část otázky odpovídám, ţe na celém světě a v jiných NP České republiky to výhodou je. V rámci konzervativně ochranářského přístupu uplatňovaném v NP Šumava ţádnou výraznou výhodu nespatřuji. Jaký má být pohled zastupitele obce? Člen zastupitelstva má jasné povinnosti dané zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, a je jedno, zda se jedná o chráněné nebo nechráněné území. Pokud statut chráněného území zakazuje rozvoj turistiky, tak čím by byl výhodou?“ Otázka č. 3 Jak byste zhodnotili rozvoj cestovního ruchu na území NP Šumava za posledních cca 5 let? „Domnívám se, ţe nejsem kompetentní hodnotit vývoj cestovního ruchu za celý národní park. Mohu zhodnotit rozvoj cestovního ruchu za obec.“ Otázka č. 4 Setkáváte se s nějakými problémy v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu v tomto území? „Nesetkávám se s ţádnou významnou a koncepční podporou cestovního ruchu. Existují podpory pro výstavbu hotelů či penzionů, ale to nepovaţuji za zásadní podporu cestovního ruchu.“ 79

Otázka č. 5 Co byste Vy, nebo ostatní podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, změnili na současném stavu zonace a administrativních nařízení Správy NP Šumava? „Na poslední verzi bych nic neměnil. Obecně pohyb člověka v přírodě vymezují - zákon o ochrany přírody (114/1992Sb.), NATURA 2000, pravidla Evropsky významné lokality (EVL) a pravidla pro Ptačí oblast Šumava (PO). Z těchto českých a evropských předpisů pak vznikají omezení vydávaní Správou.“ 2.5.2.1 Shrnutí Většina dotázaných respondentů z řad místních podnikatelů a členů samosprávy povaţuje statut zvláště chráněného území za výhodu mající pozitivní vliv na turismus v daném regionu. Dotazovaní by velmi uvítali širší a dlouhodobější koncepci podpory rozvoje cestovního ruchu ze strany státu a vyšších územně správních celků. Menší obce nejsou schopny samy nést tíhu nákladů na přípravu běţeckých stop či budování infrastrukturního zázemí, coţ se projevuje na pozvolném poklesu návštěvnosti. Do budoucna bude důleţitý vývoj ohledně schvalování nového zákona o rozsahu zón NP Šumava.

80

3 NÁVRHOVÁ ČÁST V této poslední části se budu věnovat na základě zjištěných informací a nových poznatků návrhům a doporučením, která by vedla ke zvýšení rozvoje daného území, aniţ by docházelo k poškozování přírodního prostředí.

3.1 Podpora rozvoje celoročních aktivit Nejvyšší návštěvnost Národního parku Šumava je především v letní sezóně. Ovšem jak jsem zjistila pomocí řízených rozhovorů s podnikateli a zastupiteli obcí NP Šumava, návštěvnost v letní sezóně má slábnoucí tendenci a z tohoto důvodu v některých obcích museli majitelé penzionů zavřít svá zařízení pro nedostatek hostů. Za tím můţe být nedostatečná nabídka moţností pro volnočasové aktivity návštěvníků NP Šumava. Spíše se však jedná o nedostatečnou nabídku moţných aktivit při nepříznivém počasí. Je zde nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch. Chybí samostatné kvalitní restaurace, kavárny, ale také půjčovny kol. Ovšem je třeba zmínit, ţe byla podána ţádost na projekt Obnova turistické infrastruktury na území NP Šumava. V NP Šumava se nachází velmi malé aţ skoro ţádné mnoţství wellness zařízení, či wellness hotelů. Podle Správy NP Šumava mezi skupiny navštěvující národní park patří zejména rodiny s dětmi a senioři. Myslím, ţe wellness zařízení jsou v dnešní době těmito skupinami velmi ţádané a ve spojitosti s krásnou přírodou jako je v Národním parku Šumava by to mohlo znamenat zvýšení návštěvnosti tohoto území. Výstavba wellness zařízení by mohla proběhnout prakticky na více vhodných lokalitách, ovšem kvůli propagaci těchto sluţeb jako jsou relaxace a odpočinek by mělo být nahlíţeno na atraktivitu daného území, zejména na nepoškozenou a čistou přírodu v daném území. Další moţností pro rozvoj celoročních aktivit v národním parku můţe být výstavba multifunkčních center. Tato centra by se zejména měla soustředit na skupiny lidí, jako jsou rodiny s dětmi, senioři i aktivní sportovci. Zejména by se jednalo o kombinaci několika aktivit, např. sportovní centrum, bazény, aquapark nebo bowling. Tato centra by měla být otevřena celoročně, slouţila by jako moţnost pro volnočasové aktivity právě ve špatném počasí.

Vznik multifunkčních center by měl být uskutečněn na místech s přijatelnou

vzdáleností k nejvíce atraktivním oblastem v Národním parku Šumava.

81

Podporu v podobě dotací mohou podnikatelé na výstavbu těchto multifunkčních center a wellness center či hotelů čerpat z regionálních operačních programů. V případě NP Šumava se jedná o ROP NUTS II. Jihozápad, který podporuje projekty realizované na území Jihočeského a Plzeňského kraje. Hlavním cílem tohoto ROP NUTS II. Jihozápad je zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu zvyšování kvality ţivota jeho obyvatel. Program ROP Jihozápad zahrnuje čtyři prioritní osy a ty jsou poté konkretizovány pomocí oblastí podpory. V případě výstavby multifunkčních zařízení se to týká Prioritní osy 3 – Rozvoj cestovního ruchu a oblasti podpory „Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu“ a druhé „Rozvoj sluţeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu“. Co se týká zimní sezóny, výrazně zaostává za letním obdobím, kdy toto území jak jsem jiţ zmínila, navštíví velké mnoţství návštěvníků. Toto je způsobeno nedostatečně rozvinutou základní i doprovodnou infrastrukturou a nedostatkem sluţeb pro zimní sezónu. Kupříkladu se to týká současné situace s výstavbou lanovky na Hraničník, z obce Nová pec. Tato lanovka by umoţnila českým lyţařům lépe se dostat do rakouského areálu Hochficht, kam v současnosti musí jezdit po 27 kilometrů dlouhé objíţďce přes obec Zadní Zvonková. Tento problém se řeší uţ několik let a bohuţel nebyl nalezen ţádný kompromis k výstavbě této lanovky. Na jedné straně sporu stojí ochránci přírody, kteří se obávají zásahu do velmi cenné části národního parku, na druhé straně jsou obce, pro které je vybudování lanovky téměř existenční záleţitostí. Vznik lanovky by mohl napomoct s problémy

s vysokou

nezaměstnaností

v

regionu.

Z tohoto

důvodu

je

nutné

do budoucna se tímto problémem zabývat a pokusit se o nalezení kompromisu pro obě strany.

82

3.2 Jednotná propagace NP Šumavy Národní park Šumava se nachází na území dvou administrativně správních celků, jimiţ jsou Jihočeský a Plzeňský kraj. Cestovní ruch v Národním parku Šumava je usměrňován právě těmito dvěma kraji, také obcemi nacházející se na území národního parku, dále pomocí Regionální rozvojové agentury Šumava a zejména Správou Národního parku Šumava. To znamená vyšší počet aktérů podílející se na podpoře rozvoje cestovního ruchu tohoto území. V tomto případě můţe docházet ke sloţitější komunikaci mezi nimi. V případě zaměření se na propagaci NP Šumava z hlediska krajů, je bohuţel nejednotná. Kraje se společně nepodílí na podpoře a propagaci Národního parku Šumava. Z tohoto důvodu by mělo do budoucna dojít ke sjednocení přístupů obou krajů (Jihočeský a Plzeňský) k rozvoji cestovního ruchu, respektive udrţitelnému rozvoji cestovního ruchu v Národním parku Šumava.

3.3 Spolupráce se sousedním Národním parkem Bavorský les Jako další moţnost pro zatraktivnění regionu v těsném sepjetí s přírodou by se mohl jevit projekt bývalého ředitele Národního parku Bavorský les pana Karla Fridricha Sinnera. Jednalo by se o vytvoření nejrozlehlejší oblasti divoké přírody mezi Atlantikem a Uralem – spojení Bavorského parku a NP Šumavy do projektu Divoké srdce Evropy. Pan Sinner ve svém návrhu zmiňuje ponechání prostoru přírodě, aby si sama vytvořila prales, který by tak byl nejatraktivnějším národním parkem v Evropě. Ten by návštěvníkům umoţnil proţít sílu přírody, nechat se uchopit její krásou, dominancí, pestrostí a pohnout naší optikou ve vnímání přírody a role člověka v ní. V dnešní době je bohuţel tento nápad poněkud stranou aktuálního zájmu a dění, myslím si však podobná myšlenka byť v kompromisním rozsahu má na Šumavě své místo.

83

ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit rozvoj cestovního ruchu v územích se zvýšenou ochranou přírody s ohledem na platnou legislativu v České republice a také přiblíţit problematiku rozvoje cestovního ruchu v chráněném území. Národní park Šumava je řazen mezi významné lokality České republiky, které disponují velmi vzácným a jedinečným přírodním bohatstvím. Z tohoto důvodu patří NP Šumava k významným destinacím ve vztahu k cestovnímu ruchu. Má vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, ale pouze v určité míře a takovým způsobem, aniţ by rozvoj ohroţoval velmi vzácné a zachovalé přírodní prostředí. Má velmi dobré předpoklady z hlediska různých forem cestovního ruchu. Mimo přírodní atraktivity disponuje NP Šumava i dostatkem kulturních a historických památek, díky kterým se poznávací turismus značně podílí na rozvoji cestovního ruchu v tomto území. Díky finanční podpoře ve formě dotací ze strukturálních fondů Evropské unie dochází také ke zvyšování kvality místních sluţeb. Ovšem na základě výsledků rozhovorů s podnikateli a zastupiteli obcí NP Šumava byla zjištěna sniţující se návštěvnost tohoto území, coţ můţe znamenat nedostatečné vyuţití potenciálu národního parku. Pomocí zjištěných informací a nových poznatků byla navrţena doporučení, která by vedla ke zvýšení rozvoje cestovního ruchu tohoto území, aniţ by bylo ohroţeno jeho přírodní bohatství. Jak jsem jiţ zmínila v návrhové části, dalším moţným specifikem rozvoje cestovního ruchu NP Šumava můţe být skutečnost, ţe se národní park nachází na dvou administrativních celcích, kterými jsou Jihočeský a Plzeňský kraj. Do budoucna bude třeba se zaměřit na spolupráci těchto dvou krajů, a tím docílit jednotného cíle z hlediska rozvoje cestovního ruchu v území národního parku. Na rozvoji cestovního ruchu v tomto území se také podílí obce národního parku, Regionální rozvojová agentura Šumava a bezpodmínečně Správa Národního parku Šumava. Ovšem kaţdý z těchto aktérů má jiné cíle a jinak přistupuje k rozvoji cestovního ruchu v tomto území. Dle mého názoru tento problém nejednotného rozvoje cestovního ruchu v Národním parku Šumava a v jakémkoliv území je způsoben tím, ţe dosud neexistuje ţádný zákon o cestovním ruchu. V neposlední řadě je třeba se také v budoucnu zaměřit na zvýšení moţností pro volnočasové aktivity, především ve špatném počasí a zajištění lepší základní i sportovně – rekreační infrastruktury. 84

Rozvoj cestovního ruchu v Národním parku Šumava má negativní vliv na místní přírodu, která je vystavována neustálému náporu návštěvníků.

Na druhou stranu lze říci,

ţe cestovní ruch v tomto území přináší s sebou i různá pozitiva ve vztahu k místnímu obyvatelstvu. Z tohoto důvodu je velmi důleţité a potřebné nalézt určitou rovnováhu mezi cestovním ruchem a ochranou přírody. Dle rozhovorů s podnikateli a zastupiteli obcí Národního parku Šumava lze konstatovat, ţe se jiţ usiluje o zlepšení současné situace s rozvojem cestovního ruchu. První mnou stanovená hypotéza, která zní, ţe rozvoj cestovního ruchu v chráněném území, konkrétně pak v NP Šumava je velmi sloţitý, byla potvrzena. To je moţné vidět jiţ v analytické části diplomové práce. Další stanovená hypotéza, kdy nabídka pro návštěvníky NP Šumava je nedostačující, byla také potvrzena. Týká se to především nabídky moţností pro volnočasové aktivity. Poslední hypotéza o tom, ţe návštěvnost NP Šumava má rostoucí tendenci, nebyla potvrzena. Dle výsledků rozhovoru s podnikateli a zastupiteli obcí NP Šumava vyšlo najevo, ţe návštěvnost tohoto národního parku má v posledních letech klesající tendenci. Cíle, které jsem si stanovila v úvodu mé diplomové práce, byly splněny. Byl zhodnocen rozvoj cestovního ruchu v území se zvýšenou ochranou přírody, konkrétně v Národním parku Šumava, došlo k přiblíţení problematiky rozvoje cestovního ruchu v chráněných územích a probrána specifika daná nutností kompromisu mezi provozováním cestovního ruchu a ochranou přírody.

85

LITERATURA [1] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Ochrana přírody a krajiny v České republice. In Historie ochrany přírody a krajiny v České republice. Praha: AOPK

ČR

[cit.

2013-03-13].

Dostupné

z:

[2] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Územní ochrana: Velkoplošná chráněná

území.

Praha

[cit.

2013-03-21].

Dostupné

z:

[3] ATTL, P.; NEJDL, K. Turismus I. 1. vydání. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2004. 178 s. ISBN 80-86578-37-2. [4] ATTL, P.; POLÍVKOVÁ, A.; STUDNIČKA, P. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. 2. vydání. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2012. 72 s. ISBN 978-80-87411-33-9. [5] BAREŠ, B. a kol. Školení pro cestovní ruch v chráněných oblastech: Marketing cestovního ruchu v oblastech zahrnutých do Agendy 21 a Natury 2000. Česká zemědělská univerzita v Praze. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cit. 2013-03-04].

Dostupné

z:
8878-04d3f8820a6d/GetFile1_4.pdf> [6] BENEŠ, L. a kol. Školení pro úředníky územní veřejné správy a zaměstnance v cestovním ruchu v podmínkách rozvoje cestovního ruchu v chráněných krajinných územích: Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z:< http://www.mmr.cz/getmedia/bf0834b5-7384-4fff-8e1422f8759a93f0/GetFile2_5.pdf> [7] BRODSKÝ, K. a kol. Školení a vzdělávání pracovníků v CR: Maximalizace potenciálu chráněných krajinných oblastí a národních parků v cestovním ruchu. Praha: 86

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, s. 12 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: [8] CASTELLANI, Valentina; SALA, Serenella. Sustainable tourism as a factor of local development. Italy: Tangram Srl, 2009 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: [9] Cestovní ruch na Šumavě: Rozvojový koncept udržitelného cestovního ruchu. Stachy: Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s., 2007 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: [10] Cestykrajem.cz: Národní park Šumava. České Budějovice: Cesty krajem s. r. o., 2010-2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: [11] Co je Natura 2000: Natura 2000 - soustava chráněných území evropského významu. Natura 2000: AOPK ČR. Praha, 2006 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: [12] CzechTourism. Cestovní ruch v regionech České republiky. Praha: CzechTourism, 2003,

80

s.

Dostupné

z:

[13] CzechTourism. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Praha: Czech Tourism,

2005-2013

[cit.

2013-02-25].

Dostupné

z:

[14] CzechTourism: Udržitelný cestovní ruch. CzechTourism: Eden. Praha: CzechTourism, 2008-2013

[cit.

2013-03-24].

Dostupné

czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/>

87

z:


[15] Český statistický úřad. Praha: Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: [16] DROBNÁ, D.; MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch. 1. vydání. Zlín: Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7. [17] Ekologové: Lanovka na šumavský Hraničník poškodí rezervaci UNESCO. IDNES.cz: Budějovice

a

Jiţní

Čechy.

2012

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

[18] Europarc Česká republika. EUROPARC Česká republika. Europarc Česká republika, 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: [19] Europarc Federation: European charter for sustainable tourism in protected areas. Regensburg: Europarc Federation [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: [20] Evropské turistické destinace nejvyšší kvality. Evropská komise: Podniky a průmysly. Evropská

komise,

2006,

29.

9.

2011

[cit.

2013-03-27].

Dostupné

z:

[21] FRANKE, A. a kol. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. 312 s. ISBN 978-807357-718-6. [22] Chráněná území v ČR: NP Šumava. Klub českých turistů. Tábor: KČT Tábor, 2010 [cit.

2013-04-03].

Dostupné

z:


tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/SumavaNP/index.htm> [23] Informační portál Šumavy a Šumavského podhůří: CHKO a NP Šumava. Šumava region, 2007-2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: [24] Integra consulting services s. r. o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava: Vstupní podklad procesu certifikace PAN Parks. Praha: Integra Consulting

Services

s.r.o.,

2010 88

[cit.

2013-04-02].

Dostupné

z:

[25] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3. [26] Jihočeský kraj. Jihočeský kraj, 2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: [27] Kategorie Mezinárodní unie na ochranu přírody pro chráněná území: Co je vlastně chráněné území? Časopis Ochrana přírody. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny

ČR,

2010

[cit.

2013-03-27].

Dostupné

z:

[28] KREJČÍ, František. a kol. Masterplán Šumava: Podklad pro zajištení tvorby Krajinného integrovaného plánu rozvoje Regionu Národního parku Šumava. NP a CHKO

Šumava

[cit.

2013-04-03].

Dostupné

z:

[29] KŘENOVÁ, Z.; HRUŠKA, J. Zonace Národního parku Šumava aneb O cestě tam a zase zpátky: Návrh zonace podruhé. 2011, roč. 2011, č. 3, 22-23 s.[cit. 2013-0412]. Dostupné z: [30] Mapy území NP a CHKOŠ. Národní park Šumava: Správa NP Šumava. Vimperk, 2008

-

2013

[cit.

2013-05-04].

Dostupné

z:

[31] Ministerský zákon Šumavě přitíží, tvrdí vědci. Aktuálně.cz: Politika [online]. 2013, 2013-05-02

[cit.

2013-05-04].

Dostupné

z:

[32] Ministerstvo ţivotního prostředí. Příroda a krajina: Obecná ochrana přírody a krajiny. Praha,

2008-2012

[cit.

2013-02-24].



89

Dostupné

z:

[33] Monitoring médií: Mohl to být největší prales v celé Evropě (MF Dnes). Silvarium.cz: Informační server pro lesníky a myslivce. silvarium.cz, 2013 [cit. 2013-05-04].

Dostupné

z:


lesnictvi/mohl-to-byt-nejvetsi-prales-v-cele-evrope-mf-dnes> [34] Monitoring médií: Zonace NP Šumava z roku 1995 by se měla v příštím roce změnit. Silvarium.cz: Informační server pro lesníky a myslivce. Praha: Silvarium.cz, 2013 [cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:


lesnictvi/zonace-np-sumava-z-roku-1995-by-se-mela-v-pristim-roce-zmenit-croceske-budejovice> [35] Na Šumavě otevřou stezky pro handicapované a areál pro nevidomé. Novinky.cz. 2012,

s.

1

[cit.

2013-05-04].

Dostupné

z:

[36] Národní park Šumava: Ochrana území. Vítejte v národním parku Šumava. NP Šumava: Národní park Šumava, 2008-2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: [37] Národní park Šumava: Základní údaje. Ochrana přírody a krajiny v České republice: Národní parky a chráněné krajinné oblasti v ČR. AOPK ČR [cit. 2013-04-02]. Dostupné

z:

[38] NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. [39] Nový řád NP Šumava: režim splouvání Vltavy: Pravidla splouvání pro rok 2013. Outdoor guide: Inspirace pro pobyt a pohyb v přírodě. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [40] Objevte ČR. Fakta o ČR. Praha: Ministerstvo zahraničí, 2009 [cit. 2013-03-21]. Dostupné

z:


CR/CHKO> 90

[41] O Svazu obcí. Svaz obcí NP Šumava. Borová Lada: Svaz obcí Národního parku Šumava,

2007

[cit.

2013-04-30].

Dostupné

z:

[42] PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice; význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích; evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 224. ISBN 978-80-247-3750-8. [43] PECHOUŠEK, P. Návštěvníci: Aktuality. Vimperk: Národní park Šumava, 2013 [cit. 2013-04-25].

Dostupné

z:


letech-nejistoty-ma-narodni-park-sumava-novy-navstevni-rad-plati-na-dobuneomezenou/> [44] PERLÍN, R.; BIČÍK, I. Lokální rozvoj na Šumavě: Závěrečná publikace shrnující výsledky projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava za období uplynulých 15 let. Správa NP a CHKO Šumava, 2010 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: [45] PETŘÍČKOVÁ, L.; STUDNIČKA, P.; VRCHOTOVÁ, M. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2. upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, 125 s. ISBN 978-808-7560-013. [46] Pracovní skupina Cestovní ruch v regionu NP Šumava. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. NP a CHKO Šumava, 2011 [cit. 2013-04-03].

Dostupné

z:


koncept_pro_np_fin.pdf> [47] Příroda a krajina: Natura 2000. Ministerstvo ţivotního prostředí. Praha: Ministerstvo ţivotního

prostředí,

2008

-

2012

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

[48] Příroda: Natura 2000. Vítejte v Národním parku Šumava: NP Šumava. Národní park Šumava,

2008-2013

[cit.

2013-04-03].



91

Dostupné

z:

[49] Příroda.cz: Územní ochrana přírody. Příroda.cz. Příroda.cz, 2004-2013 [cit. 2013-0402]. Dostupné z: [50] Ročenka 2010 Správy NP a CHKO Šumava: Poslání NP. Vimperk: Správa NP a CHKO

Šumava,

2010

[cit.

2013-04-20].

Dostupné

z:

[51] RŮŢIČKA, T.; KREJZA, L. Cestovní ruch na Šumavě: Koncept rozvoje cestovního ruchu - Akční program. Český Krumlov: GAFA studio, 2001 [cit. 2013-04-29]. Dostupné

z:


sumava.cz/attachments/215_Rozvojový%20koncept%20CR%20na%20Šumavě%2 0verze%202002.pdf> [52] RYGLOVÁ, K.; BURIAN, M.; VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3. [53] Seminář: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu ve vztahu k řešení regionálních disparit. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2009, 26 s. [54] Strukturální fondy: ROP NUTS II. Jihozápad. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj [cit.2013-05-06].

Dostupné

z:


EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROP-Jihozapad> [55] STUDNIČKA, P. Základy cestovního ruchu: Studijní opora pro kombinovanou formu studia. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2011. 91 s. ISBN 978-80-87411-30-8. [56] Šumava: Ochrana přírody. Regionální informační servis: Turistické RIS. Praha: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, 2012 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: [57] The Sustainable Tourism Gateway: What is Sustainable Tourism?. Global Development Research Center. Global Development Research Center [cit. 2013-0324]. Dostupné z:

92

[58] TOUŠEK, V. a kol. Česká republika: Portréty krajů. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2005, 136 s. ISBN 80-239-6305-8. [59] VOPÁLKOVÁ, Alena. Informace o ochranných podmínkách chráněných krajinných oblastí dle zón odstupňované ochrany přírody. In: Informace o ochranných podmínkách chráněných krajinných oblastí dle zón odstupňované ochrany přírody. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: < http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/ochranne_podminky_chko/$FILE/OZ CHP-zonace-20100610.pdf> [60] VYSTOUPIL, J.; ŠAUER, M. a kolektiv. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 978-807-3803-407. [61] World Tourism Organization UNWTO. World Tourism Organization UNWTO: Sustainable Development of Tourism: Conceptual definition. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: [62] World Tourism Organization UNWTO. World Tourism Organization UNWTO: Understanding Tourism: Basic Glossary. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: [63] Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí [64] Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. [65] ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde Praha, a. s., 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. [66] Zprávy: Senátoři podpořili rozšíření 1. zón v NP Šumava. Silvarium.cz: Informační server pro lesníky a myslivce. Praha: Silvarium.cz, 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné

z:


rozsireni-bezzasahovych-zon-v-np-sumava>

93

PŘÍLOHY

Příloha 1 Mapa ČR – NP Šumava Příloha 2 Tabulka Vývoj počtu obyvatel v NP Šumava v letech 1869 - 2011 Příloha 3 Cyklotrasy v Národním parku Šumava Příloha 4 Splouvání řeky v NP Šumava Příloha 5 Bílá stopa na Šumavě Příloha 6 Dotazník Příloha 7 Řízený rozhovor

94

PŘÍLOHA 1 – Mapa ČR – NP Šumava

Mapa 4 NP Šumava

Zdroj: http://www.npsumava.cz/cz/1599/sekce/mapy-uzemi-np-a-chkos/, 2013

PŘÍLOHA 2 – Vývoj počtu obyvatel v NP Šumava

Tabulka 4 Vývoj počtu obyvatel v NP Šumava Rok

Počet obyvatel

1869

58432

1880

59856

1890

61032

1900

60092

1910

57843

1921

56320

1930

55786

1950

19598

1961

17143

1970

16809

1980

14932

1991

14886

2001

16843

2011

15980

Zdroj: vlastní zpracování pomocí dat ČSÚ, 2013

PŘÍLOHA 3 – Cyklotrasy v Národním parku Šumava

Mapa 5 Cyklotrasy v NP Šumava

Zdroj: http://telemetrie.npsumava.cz/stranky.php?idc=185, 2013

PŘÍLOHA 4 – Splouvání řeky v NP Šumava

Mapa 6 Splouvání Vltavy

Zdroj: http://www.npsumava.cz/cz/1059/1800/clanek/, 2013

PŘÍLOHA 5 – Bílá stopa na Šumavě

Mapa 7 Bílá stopa na Šumavě

Zdroj: http://www.hotelannin.cz/okoli/lyzarske-bezecke-trasy.html, 2013

PŘÍLOHA 6 - Dotazník Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy hotelové v Praze a nyní píši diplomovou práci na téma Specifika rozvoje cestovního ruchu v územích se zvýšenou ochranou přírody. Tímto bych Vás chtěla poprosit o vyplnění krátkého dotazníku, který se týká Národního parku Šumava. Dotazník je anonymní a bude vyuţit pouze pro účely vytvoření mé diplomové práce. Otázka č. 1 Jaké je Vaše pohlaví? a) ţena b) muţ Otázka č. 2 Jaký je Váš věk? a) do 26 let

d) 45 – 53 let

b) 27 – 35 let

e) 54 – 62 let

c) 36 – 44 let

f) 63 a více let

Otázka č. 3 Kolikrát jste již navštívili Národní park Šumava? a) pouze 1x b) 2x – 4x c) 5x a více Otázka č. 4 Jaký byl Váš důvod návštěvy NP Šumava? a) relaxace

e) zábava

b) sportovní aktivity

f) návštěva blízkých

c) poznání

g) ostatní

d) pracovní povinnosti Otázka č. 5 Jaký druh ubytovacího zařízení jste, nebo byste v NP Šumava využili? a) hotel

d) kemp

b) penzion

e) turistická ubytovna

c) chatová osada

f) ostatní

Otázka č. 6 Délka Vašeho pobytu/Vaší návštěvy v NP Šumava?

a) 1 den b) 2 – 4 dny c) 5 a více Otázka č. 7 Navštívili jste Turistická informační střediska? a) ano b) ne Otázka č. 8 Jak hodnotíte úroveň poskytovaných služeb v NP Šumava? 1 – vynikající; 5 – velmi špatné Otázka č. 9 Jak hodnotíte úroveň sportovně – rekreační infrastruktury NP Šumava? 1 – vynikající; 5 – velmi špatné Otázka č. 10 Zúčastnili jste se během Vašeho pobytu/Vaší návštěvy nějaké kulturní akce či programu Správy NP Šumava? a) ano b) ne Otázka č. 11 Setkali jste se během Vašeho pobytu/Vaší návštěvy NP Šumava s nějakým omezením? a) ano b) ne

Otázka č. 12 Chybělo Vám něco z hlediska poskytovaných služeb při Vašem pobytu/Vaší návštěvě NP Šumava? a) ano b) ne Otázka č. 13 V čem si myslíte, že se NP Šumava liší od ostatních chráněných území?

PŘÍLOHA 7 – Řízený rozhovor Dobrý den, jsem studentkou posledního ročníku Vysoké školy hotelové v Praze 8, obor Management destinace cestovního ruchu. Nyní píšu diplomovou práci na téma „Specifika rozvoje cestovního ruchu v územích se zvýšenou ochranou přírody", se zaměřením na NP Šumava. Dovoluji si obrátit se na Vás s ţádosti o malou výpomoc s odpovězením níţe uvedených otázek. 1. Jaký je Váš názor na cestovní ruch ve zvláště chráněném území? 2. Myslíte si, ţe statut „chráněné území“ je určitou výhodou pro rozvoj cestovního ruchu? Z pohledu provozovatele komerčního zařízení a zastupitele obce. 3. Jak byste zhodnotil rozvoj cestovního ruchu na území NP Šumava za posledních cca 5 let? 4. Setkáváte se s nějakými problémy v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu v tomto území? 5. Co byste Vy, nebo ostatní podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, změnili na současném stavu zonace a administrativních nařízení Správy NP Šumava?

Veškeré informace budou pouţity jen pro účely vytvoření mé diplomové práce. Předem moc děkuji za Vaši ochotu a pomoc. S přáním hezkého dne

Zuzana Hovorková