VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Ivana Knýřová Účetní závěrka vybraného podnikatelského subjektu v hotelnictví
Bakalářská práce
2016
Účetní závěrka vybraného podnikatelského subjektu v hotelnictví Bakalářská práce
Ivana Knýřová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra ekonomie a ekonomiky
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Eliška Smotlachová Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-21 E-mail:
[email protected]
Praha 2016
Bachelor´s Dissertation
Accounting year-end closing of a company in hospitality
Ivana Knýřová
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Economy and Economics
Major: Hospitality Management Thesis Advisor: Ing. Eliška Smotlachová Date of Submission: 2015-04-21 E-mail:
[email protected]
Prague 2016
Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Účetní závěrka vybraného podnikatelského subjektu v hotelnictví zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. .........………………… Ivana Knýřová V Praze dne 21. 04. 2016
Ráda bych tímto poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Elišce Smotlachové za odborné vedení a věcné připomínky v průběhu zpracování této práce.
Abstrakt Knýřová, Ivana. Účetní závěrka vybraného podnikatelského subjektu v hotelnictví [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 58 s. Tato bakalářská práce se zabývá tématem účetní závěrky. Zhodnocení výnosnosti a provedení základních analýz účetních údajů získaných na základě účetní závěrky je hlavním úkolem této práce. V teoretické části je pojednáno o účetnictví a účetní závěrce z pohledu účetní teorie a aktuálních právních předpisů platných v České republice. V praktické části je analyzována účetní závěrka společnosti Ještěd, spol. s r. o. Jsou analyzovány výkazy zisku a ztrát a rozvaha společnosti za období od roku 2008 do roku 2014. Výkazy jsou analyzovány metodou vertikální analýzy, horizontální analýzy a jsou provedeny základní výpočty rentability společnosti v jednotlivých letech. Provedené analýzy jsou okomentovány a jsou z nich vyvozeny závěry pro uživatele účetních výkazů. Vypočtené údaje jsou pak přiloženy v přílohách 1- 8. Je poukázáno na jejich zjištěné slabé stránky. Na základě použitých analýz je následně vyhodnocena stanovená hypotéza H0. V této práci jsou použity metody analýzy, syntézy a hodnocení. Dále je použita finanční analýzy. Na analyzovaných primárních datech společnosti Ještěd, spol. s. r. o., jsou pomocí komparace vypočtených ukazatelů vyvozeny závěry a hodnocení. Při vyvozování obecných závěrů a soudů bylo použito především metod dedukce, syntézy a indukce. Klíčová slova: Účetnictví, Účetní závěrka, Rozvaha, Výkaz zisku a ztrát, Ukazatele rentability, Poměrové ukazatele, Výnosnost
Abstract Knýřová, Ivana. Accounting year – end closing of a company in hospitality [Bachelor Thesis] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 58 s.
The bachelor thesis deals with the accounting year-end closure and financial statements. The objective of this work is to analyse the year-end financial statements of the Jested spol. s r.o during the years 2008 - 2014. It aims to evaluate the efficiency of the business and its rate of profit using the profitability ratios and the vertical and horizontal analysis. The theoretical part deals with the accounting and year-end closure from the perspective of the accounting theory and the current legislation in the Czech Republic.
The practical part analyses the financial statements of the jested spol. s r.o. The profit and loss statement and balance sheet from the 2008 - 2014 time period are analysed. The financial statements are analysed using the vertical analysis, horizontal analysis and also the calculations of company's profitability in particular years are provided. The completed analyses are described and the appropriate conclusions for users of the financial statements are derived. The calculated metrics are included in Annex 1 - 8. Also the weaknesses identified are pointed out. The hypothesis H0 is evaluated using the provided analyses.
This work uses the method of analysis, synthesis and evaluation. Also the mathematical and statistical method is used when the data found from publicly accessible sources are analysed using the time lines and index analysis. The conclusions and evaluation are drawn on the analysed primary data of the Jested, spol. s r. o. using the comparison with calculated indicators. The methods of deduction, synthesis and induction were used to draw general conclusions.
Keywords: Accouting, Year-end closing, Financial statements, Balance sheet, Profit and loss statement, Profitability indicator, Financial ratios, Profitability
Obsah Úvod....................................................................................................................................... 8 Seznam tabulek .................................................................................................................... 11 Seznam zkratek .................................................................................................................... 12 1
Teoretická část .............................................................................................................. 13 1.1
Co to je účetnictví ................................................................................................. 13
1.2
Typy účetnictví...................................................................................................... 16
1.3
Právní úprava účetnictví ........................................................................................ 17
1.3.1
2
3
IFRS a US GAAP .......................................................................................... 19
1.4
Kdo a proč vede účetnictví .................................................................................... 20
1.5
Principy účetnictví ................................................................................................ 20
1.6
Uživatelé účetnictví ............................................................................................... 23
1.7
Účetní závěrka ....................................................................................................... 24
1.8
Rozsah účetní závěrky........................................................................................... 29
1.9
Zveřejňování účetní závěrky ................................................................................. 31
1.10
Analýza účetních údajů ......................................................................................... 32
1.11
Analýza absolutních ukazatelů .............................................................................. 33
Analytická část ............................................................................................................. 34 2.1
Analýza absolutních ukazatelů .............................................................................. 35
2.2
Vertikální analýza ................................................................................................. 40
2.3
Horizontální analýza ............................................................................................. 43
2.4
Hodnocení rentability ............................................................................................ 47
Návrhová část ............................................................................................................... 51
Závěr .................................................................................................................................... 53 Literatura .............................................................................................................................. 55 Přílohy.................................................................................................................................. 58
Úvod Účetnictví nejsou jen obyčejné počty, účetnictví je věda, jejíž složitost neustále roste s tím, jak rostou nároky všech těch, kteří údaje z účetnictví k nějakému účelu používají. Názory na účetnictví jsou různé. Jedni ho pokládají za věc velice jednoduchou, téměř zbytečnou. Druhá skupina se účetnictví již z principu raději vyhýbá s odůvodněním a poukazováním na jeho složitost, komplikovanost a nesrozumitelnost. Pravdu mají částečně obě skupiny. V období socialistické éry ztratilo účetnictví v České republice na svém významu. Svoje místo si účetnictví získává postupně od roku 1990. Roste i význam a důležitost účetní profese. V současné době, kdo si přečte zákon o účetnictví či účetních standardech, je schopen zaúčtovat požadované operace v nějakém jemu dostupném účetním programu požadované operace. Avšak v žádném případě takovýto člověk o sobě nemůže tvrdit, že je účetní. Účetnictví jako každá věda vychází z principů, které jsou ověřené dobou a zároveň se přizpůsobují požadavkům, které s sebou přináší vývoj. I v účetnictví je nutné osvojit si základní principy, na kterých je celý účetní systém vybudován. Tyto principy jsou důležité pro pochopení souvislostí pro chápání účetní legislativy. Pracovník zodpovědný za účetnictví musí být schopen nejen zaúčtovat účetní operace, ale i vytvořit správný systém sběru informací a tyto informace následovně správně vyhodnotit. Vyvrcholení účetních prací je účetní závěrka. Právě účetní závěrka je hlavním tématem této práce. Účetní závěrka není prosté zaúčtování účetních operací, ale jedná se o systém úkonů, které vedou k cíli, který účetnictví sleduje: věrné a správné vykázání stavu majetku, závazků, nákladů a výnosů za příslušné období. Cílem této práce je zanalyzovat účetní závěrky společnosti Ještěd, spol. s r. o za období 2008 - 2014. Zhodnotit efektivnost podnikání a jeho výnosnost využitím ukazatelů rentability a poměrových ukazatelů za použití vertikální a horizontální analýzy. V této práci je rozebrán cíl účetnictví, základní principy, na kterých je účetnictví postaveno. Významná pozornost je následně věnována samotné účetní závěrce.
8
V první řadě jsou rozebrány postupy, které předcházejí sestavení účetní závěrky, a následně pak je v této práci souhrnně popsáno, co účetní závěrka představuje (dle aktuálně platných právních předpisů). Účetnictví má svou logiku, pravidla a filozofii. Jde o obor, který je pro většinu obyvatel velice užitečný a je možné konstatovat, že jde svým způsobem o obor nezbytný. Zejména pak pro ty, kteří ať již v malém rozsahu nebo pak ve velkém rozsahu podnikají. Stále převažuje názor, že účetnictví je nutné hlavně jako sběr údajů pro výpočet daní, a proto tyto výstupy úřad neustále kontroluje. Avšak účetnictví není samoúčelně zaměřeno na poskytování informací pro řízení. Účetnictví poskytuje údaje pro každodenní rozhodování vlastníků, manažerů a investorů, zda mají investovat či zakoupit danou komoditu nebo mají raději setrvat. Řada těch, kteří tyto informace buď nepoužívali, či použili nesprávné informace, se nerozhodla dobře. Z toho důvodu je v druhé části této práce věnována pozornost analýze údajů získaných z účetní závěrky. Součástí práce je zpracována horizontální a vertikální analýza účetních údajů a výpočet ukazatelů rentability na účetních závěrkách společnosti Ještěd, spol. s r. o. Těmito analýzami jsou analyzovány roky 2008 – 2014. Z provedené analýzy jsou následně vyvozeny závěry, které by měly sloužit jako doporučení pro vedení společnosti. Při analýze účetních výkazů touto metodou bude zároveň ověřována hypotéza. H0: Hospodářská krize, která proběhla v letech 2008 – 2009, významně ovlivnila hospodaření vybraného podniku. Má se za to, že v tomto období došlo k významnému poklesu tržeb a v jejich důsledku i k propadu zisku. V návrhové části této práce jsou uvedená doporučení pro společnost a zpracovaná na základě provedených analýz. Cílem těchto doporučení je zvýšení výnosnosti a optimalizace platební situace. V praktické části jsou použity metody analýzy, syntézy a hodnocení. Dále je použita finanční analýza. Na analyzovaných primárních datech společnosti Ještěd spol. s. r. o., jsou
9
pomocí komparace vypočtených ukazatelů vyvozeny závěry a hodnocení. Při vyvozování obecných závěrů a soudů bylo použito především metod dedukce, syntézy a indukce.
10
Seznam tabulek Tabulka 1
Rozdíly mezi nákladovým a manažerským účetnictvím
Tabulka 2
Kategorie účetních jednotek
Tabulka 3
Rozvaha společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 - 2014
Tabulka 4
Výkazy zisků a ztrát společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 - 2014
Tabulka 5
Vertikální analýza rozvahy společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 2014
Tabulka 6
Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 - 2014
Tabulka 7
Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 - 2014
Tabulka 8
Ukazatele rentability společnosti Ještěd, spol. s r. o.
Tabulka 9
Průměrné ukazatele rentability společnosti Ještěd, spol. s r. o
11
Seznam zkratek ČR
Česká republika
DPH
Daň z přidané hodnoty
EU
Evropská unie
FASB
Financial Accounting Standards Board, Rada pro standardy finančního účetnictví
IAS
International Accounting Standards, Mezinárodní účetní standardy
IASB
International Accounting Standards Board, Rada pro tvorbu mezinárodních účetních standardů
IASC
International Accounting Standards Committee, Výbor pro mezinárodní účetní standardy
IFRS
International Financial Reporting Standards, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
ROA
Return on Assets, Ukazatel rentability celkových vložených aktiv
ROE
Return on Equit, Ukazatel rentability vlastního kapitálu
ROI
Return on Investment, Ukazatel rentability vloženého kapitálu
ROS
Return on sSales, Ukazatel rentability tržeb
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu
US GAAP
United States Generally Accepted Accountinf Principles , Americký soubor účetních zásad, norem a pravidel
12
1 Teoretická část 1.1 Co to je účetnictví Existuje několik definic účetnictví, například Drury Colin se ve své knize zabývá tou, která vychází z definice American Accountig Association. Ta definuje účetnictví takto: „Jde o proces identifikace, měření a komunikace ekonomických informací, tak aby uživatelé těchto informací byli schopni na jejich základě provádět odborné úsudky a rozhodnutí.“ (Drury, 2011, str. 5). Další definice od Dany Dvořákové říká, že účetnictví je proces, při kterém zjišťujeme finanční informace z účetnictví dané účetní jednotky, jehož záměrem je podat právě ty informace, které mohou uživateli umožnit vytvoření si uceleného a odborného názoru. Poté lze na tomto základě provádět další nezbytná rozhodnutí. (2010, s. 12) Janhuba Miloslav ve své knize Základy účetní teorie poukazuje na rozdíl předmětu účetnictví, tak jak ho chápe teorie a praxe. V praxi, a to i té české, je kladen důraz na striktní dodržování legislativních požadavků a jejich překročení je posuzováno za porušení „věrného obrazu“, přestože se může jednat o snahu poskytnutí maximálně přesných informací. Přes tato nejasná teoretická východiska lze konstatovat, že účetnictví poskytuje jak finanční, tak i nefinanční údaje, které mají pomoci při provádění ekonomických rozhodnutí. (2007, s. 5) V praxi se rozlišuje mezi dvěma hlavními skupinami účetnictví: finančním účetnictvím a nákladovým účetnictvím. Management accounting (nákladové účetnictví, vnitropodnikové účetnictví), do českého jazyka je název překládán různě, často také společnosti používají anglické označení. Nákladové účetnictví poskytuje informace uživatelům uvnitř společnosti, podává informace pro rozhodovací procesy a řízení efektivnosti. Finanční účetnictví (Financial accounting) poskytuje informace především externím uživatelům, vně společnosti. Vykazování v rámci tohoto účetnictví je regulováno zákony či standardy. Oba dva typy účetnictví využívají informace, které vycházejí z účetního systému společnosti, čímž rozumíme uspořádaný systém záznamů o hospodaření firmy. Účetní systém jednotlivých společností je poměrně rozsáhlý komplex sběru a záznamu informací, který
13
musí být schopen zaznamenat a promítnout veškeré prováděné transakce. (Kovanicová, 2012, s. 175) Český zákon o účetnictví rozeznává 2 formy vedení účetnictví. Jde o účetnictví vedené v plném rozsahu a účetnictví vedené ve zjednodušeném rozsahu. V obou variantách účtují účetní jednotky o stavu a pohybu majetku, závazků a aktivech a také o nákladech a výnosech a s tím spojeným i výsledkem hospodařeníí. Účetní zápisy se provádějí podvojným zápisem. Pro účetnictví vedené ve zjednodušeném rozsahu zákon a vyhláška umožňuje jisté úlevy z požadavků na vykazování. Mezi tyto požadavky patří například zjednodušený rozsah výkazů, účtový rozvrh na úrovni skupinových účtů, spojené účtování v deníku a v hlavní knize atd. (Kovanicová, 2012, s. 175) Účetnictví je zaměřeno na evidenci majetku, závazků, příjmů a výdajů. První rozdíl mezi nákladovým a manažerským účetnictvím spočívá v právní regulaci. Finanční účetnictví podléhá regulaci, to znamená, že je upraveno zákonem, vyhláškami, standardy či směrnicemi. Naopak organizace a uspořádání manažerského účetnictví je plně v pravomoci vedení jednotlivých společností. (Drury, 2011, str. 7) Druhý rozdíl je ve všeobecně uznávaných účetních principech. Finanční účetnictví musí být připraveno v souladu nejen se zákonnými požadavky, ale rovněž i v souladu se všeobecně akceptovanými účetními zásadami a principy. Tyto zásady a principy jsou vydávány účetními autoritami. Údaje z finančního účetnictví musí být ověřitelné a objektivní. V manažerském účetnictví tyto principy a zásady být použity nemusí. Nicméně údaje z nákladového účetnictví musí pokrývat informační potřeby vedení společnosti tak, aby byla poskytována data potřebná a užitečná pro rozhodovací procesy, plánování a kontrolu. (Drury, 2011, str. 7) Časová dimenze patří mezi další rozdíl. Finanční účetnictví poskytuje údaje o skutečnostech, které se staly v minulosti, zatímco manažerské účetnictví je zaměřeno nejen na minulost ale i na budoucnost. Časová frekvence je pro tyto dva typy účetnictví rovněž odlišná. Pro finanční účetnictví platí zásada zveřejňování údajů jednou ročně a ve zkrácených podobách i např. pololetně či čtvrtletně dle toho, jak je stanoveno zákony pro jednotlivé typy společností. Manažerské účetnictví poskytuje údaje mnohem častěji a rychleji. Různé manažerské reporty jsou připravovány např. týdně či měsíčně. Reporty jsou 14
vydávány bezprostředně po skončení období. Požadavek na rychlé informace je velmi často upřednostňován před požadavkem na jejich správnost. (Drury, 2011, str. 7) Posledním rozdílem jsou jednotky pro vykazování. Finanční účetnictví vykazuje pouze finanční údaje. Naopak účetnictví pracuje jak s finančními údaji, tak i s naturálními jednotkami. (Drury, 2011, str. 7) V následující tabulce jsou uvedeny stěžejní rozdíly mezi manažerským a nákladovým účetnictvím. Manažerské účetnictví (systém účetních informací pro řízení a rozhodování) Nákladové účetnictví (účetnictví pro řízení podnikatelského procesu, o jehož parametrech již bylo rozhodnuto)
Manažerské účetnictví (účetnictví pro rozhodování o budoucích alternativách činnosti)
Informace pro operativní řízení, v bezprostřední návaznosti na řízení taktické (plán, porovnání se skutečností, běžná a preventivní kontrola)
Informace pro variantní rozhodování (při existující kapacitě a o budoucí kapacitě)
Informace pro řízení po linii útvarů, výkonů a procesů
Komplexní informace pro vrcholové řízení a rohodování
Informace pro vyhodnocení vlivu změn v objemu a sortimentu výkonů dodávaných na trh
Informace pro zásadní změny činnosti (strategický marketing, výzkum a vývoj, investiční rozhodování)
Podnikové rozpočty - rozpočtová výsledovka, rozvaha, rozpočet peněžních toků Vztah podnikového rozpočtu, vnitropodnikových rozpočtů středisek, kalkulačního systému, vnitropodnikových cen
Podnikové střednědobé a dlouhodobé rozpočty
Tabulka 1: Rozdíly mezi nákladovým a manažerským účetnictvím (Fíbrová, Šoljaková, Wagner, 2011, s. 34)
Účetní jednotky vedou účetnictví za účelem získávání a poskytování ucelených informací o stavu prostředků k podnikání společnosti. S pomocí účetnictví získává účetní jednotka přehled o svém majetku, se kterým pak může dále vynakládat při svém podnikání. Předmět podnikání je definován v § 2 zákona o účetnictví takto: „ Účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu, účtují podvojnými zápisy o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.“ (Sagit, 2016, s. 5)
15
„Předmětem jednoduchého účetnictví jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky.“ (Sagit, 2016, s. 5) V odborné literatuře můžeme najít různé obměny této definice: Předmětem účetnictví je zobrazení stavu a struktury prostředků, se kterými podniky (přesněji řečeno vymezená účetní jednotka) hospodaří. Na prostředky, se kterými podnik hospodaří, je v účetnictví pohlíženo na základě bilančního principu souběžně ze dvou stran. Jednak z hlediska konkrétních forem těchto prostředků (aktiva účetní jednotky) a zároveň z druhé strany z hlediska zdrojů krytí (financování) těchto prostředků (závazky a vlastní kapitál, tedy pasiva účetní jednotky). (Dvořáková, 2010, s. 13) Jedna z dalších definic předmětu účetnictví ho definuje jako sledování změn aktiv a zdrojů jejich krytí (pasiv) v průběhu hospodářské činnosti. (Dvořáková, 2010, s. 13) Jana Trávníčková ve své knize uvádí, že na účetnictví se dá nahlížet jako na systém, ve kterém účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhu a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. (2015, s. 287). (Kovanicová, 2012, s. 169) Účetnictví poskytuje informace zejména pro účely finančního řízení firmy, dále i pro potřeby vnitropodnikového řízení. To znamená, že poskytuje informace zejména pro krátkodobé rozhodovací úlohy a zároveň pro strategické řízení firmy. Seznamuje i další uživatele účetních výkazů s účetními informacemi, které hrají klíčovou roli při jejich rozhodovacím procesu. Těmito informacemi se myslí stav finančních i nefinančních prostředků účetní jednotky a zdroje krytí majetku. Mezi další důležité informace, které jsou uživateli účetnictví vyžadovány, patří informace o výsledku hospodaření a informace o finančních změnách účetní jednotky. Tyto informace jsou rozhodující při rozhodovacích procesech podniků (účetních jednotek). (Drury, 2011), (Dvořáková, 2010, s. 14).
1.2
Typy účetnictví
Podle aktuálně platné legislativy existují 2 typy vedení účetnictví. V literatuře dále lze najít tyto druhy: účetnictví podvojné, jednoduché účetnictví, také se můžeme setkat i s pojmem kamerální účetnictví. (Sagit, 2016, s. 11). 16
Podvojné účetnictví je organizovaný, ucelený systém, který je založen na principu bilancování, díky kterému může účetní jednotka kontrolovat prostředky a jejich stavy, a jak s nimi nakládá. Dále kontroluje zdroje a jejich krytí a s tím spojené i transakce s těmito prostředky během své podnikatelské aktivity. (Dvořáková, 2010, s. 12) Dle Dany Dvořákové je podvojné účetnictví proces neboli tvůrčí činnost, pomocí něhož můžeme sledovat a poznávat prostředky při podnikání a jejich změny a také k poskytování informací uživatelům účetnictví. (2010, s. 12). Při vedení jednoduchého účetnictví vedou účetní jednotky pouze peněžní deník, knihu pohledávek a závazků a pomocné knihy o ostatních složkách majetku. (Sagit, 2016, s. 11) Kamerální účetnictví se používá v oblasti neziskových organizací, které podnikají na základě předem stanoveného rozpočtového plánu. V rámci tohoto účetnictví jsou monitorovány příjmy a výdaje v souvislosti se stanoveným rozpočtem. (Dvořáková, 2010, s. 11).
1.3 Právní úprava účetnictví V České republice je vedení účetnictví upraveno zákonem a dalšími platnými předpisy: -
Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Tento zákon je novelizován k datu 1. 1. 2016 zákonem č. 221/2015 Sb.
-
Vyhláška 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.
-
České účetní standardy pro podnikatele. (Sagit, 2016, s. 2)
Zákon o účetnictví je základní zákon, který upravuje povinnosti při vedení účetnictví bez ohledu na to, zda jsou či nejsou podnikatelskými subjekty. Specifikace konkrétnějších pravidel pro různé typy účetních jednotek jsou obsažena v prováděcích předpisech a v českých účetních standardech. České účetní standardy jsou určeny pro podnikatele, kteří účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Celkem je jich vydáno 24. (Sagit, 2016, s. 2)
17
Povinnosti při vedení účetnictví můžeme nalézt i v dalších právních předpisech. Mezi stěžejní předpisy patří: -
Občanské právo
-
Zákon o obchodních korporacích
-
Zákon o přeměnách
-
Zákon o veřejných rejstřících
-
Zákon o daních z příjmů (Kovanicová, 2012, s. 123, 124)
V rámci širšího politicko-hospodářského uskupení existují snahy o harmonizaci účetnictví. Pro celosvětový kapitálový trh jsou lokální účetní předpisy nedostačující. I v České republice společnosti, které kotují akcie na světových burzách, sestavují svoji účetní závěrku podle jednoho ze dvou světově uznávaných účetních standardů: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) nebo podle amerických obecně uznávaných účetních zásad (US GAAP). (Kovanicová, 2012, s. 123 - 124) Od 1. 1. 2016 došlo v Zákoně o účetnictví k rozsáhlejším změnám. Nově byly definovány například kategorie účetních jednotek - mikro, malé, střední a velké podniky. Mezi mikro podniky patří takové společnosti, které k rozvahovému dni nepřekračují alespoň 2 z uvedených hodnot. Aktiva dosahují maximální výše 9.000.000,- Kč, roční úhrn čistého obratu dosahuje maximálně 18.000.000,- Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období nepřekročil počet 10 osob. (Sagit, 2016, s. 4) Za malé účetní jednotky se považují ty společnosti, které nespadají do skupin mikro účetních jednotek a k rozvahovému dni nepřekračují alespoň 2 následující hodnoty: celková aktiva 100.000.000,- Kč, roční úhrn čistého obratu 200.000.000,- Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období nepřesáhl limit 50 osob. (Sagit, 2016, s. 4) Jako střední účetní jednotka je definována ta, která nesplňuje požadavky na mikro účetní jednotku ani na malou účetní jednotku. Stejně jako u předchozích 2 kategorií k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z následujících hodnot. Aktiva nepřesahují částku 500.000.000,- Kč, roční úhrn čistého obratu nebyl vyšší než 1.000.000.000,- Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období nepřesáhl limit 250 zaměstnanců. 18
Velké účetní jednotky jsou dle Zákona o účetnictví definovány ty, které přesahují limity, které jsou definovány pro střední účetní jednotky. (Sagit, 2016, s. 4) V následující tabulce jsou shrnuty výše uvedení kritéria.
Tabulka 2: Kategorie účetních jednotek (Brož, Vorel, Rödl & Partner, online)
1.3.1 IFRS a US GAAP US GAAP patří mezi nejstarší a nejlepší systémy účetního výkaznictví na světě, které jsou neustále aktualizovány. Jde o ucelený systém regulace účetnictví, který je poměrně složitý. Tento systém zahrnuje účetní standardy a další požadavky, které stanovují americké profesní instituce. US GAAP plní požadavky newyorské burzy a světového kapitálového trhu. Je řízen FASB (Financial Accounting Standards Board). Jedná se o soukromou profesní instituci, která postupně vytvářela všeobecně uznávané účetní zásady, a to ve spolupráci s významnými účetními, auditorskými a právními institucemi. Společnosti, které mají své akcie registrovány na newyorské burze, musí sestavovat účetní výkazy podle zásad US GAAP. (Kovanicová, 2012, s. 126, 127) V Evropě provádí svojí činnost výbor pro Mezinárodní účetní standardy (IASC). Jeho členy jsou profesní auditorské organizace. Úkolem IASC je harmonizovat účetní výkaznictví v rámci Evropy. V rámci této organizace působí několik výborů např. Rada pro tvorbu mezinárodních účetních standardů (IASB). V současné době můžeme tyto standardy nalézt pod označením IAS a IFRS. IAS je označení pro starší, avšak dosud platné standardy vzniklé před rokem 2003. V roce 2002 Rada EU zveřejnila Nařízení o IAS, což znamená, že společnosti, které vydávají akcie na evropských burzách, jsou povinny od roku 2005 vykazovat podle IFRS. (Kovanicová, 2012, s. 131) 19
1.4 Kdo a proč vede účetnictví Dle zákona o účetnictví povinnost vést účetnictví se vztahuje na všechny právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, dále právnické osoby zahraničních společností, které podnikají v ČR. Tyto účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne ukončení podnikání. (Sagit, 2016, s. 3) Mezi účetní jednotky, které mají ze zákona povinnost vést účetnictví, patří i fyzické osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku a fyzické osoby, jejichž obrat přesáhl za předcházející účetní období (kalendářní rok) hodnotu 25 milionů Kč. Povinnost vést účetnictví fyzických osob zapsaných v obchodním rejstříku, začíná dnem vzniku společnosti a končí dnem výmazu z obchodního rejstříku. Fyzickým osobám, které přesáhly částku 25 mil. Kč, vzniká povinnost vést účetnictví od prvního dne dalšího/následujícího roku po roce, ve kterém se staly účetní jednotkou. Fyzickým osobám, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků je osobou, která splňuje podmínky zákona pro vedení účetnictví. Povinnost vést účetnictví ukládá zákon také ostatním fyzickým osobám, kterým tuto povinnost ukládá zvláštní právní předpis. Organizační složky státu jsou rovněž dle zákona povinny vést účetnictví. (Sagit, 2016, s. 3) Mezi další společnosti, pro které stanovuje zákon vedení účetnictví, patří akciové společnosti, které obchodují na burze. Jsou to ty společnosti, které emitují své cenné papíry na burze cenných papírů v členských státech Evropské unie. Tyto společnosti musí vést účetnictví, které je upraveno předpisy Mezinárodních účetních standardů. (Ryneš, 2015, s. 21)
1.5 Principy účetnictví Finanční účetnictví a vykazování účetní závěrky je upravováno různými pravidly a zásadami. V odborné terminologii jsou označovány jako účetní principy. V těchto principech jsou stanoveny základní východiska, na kterých je účetnictví založeno. Jestliže jsou tato základní pravidla respektována, má se za to, že účetnictví podává pravdivý a věrný obraz. Takovéto informace jsou pak porovnatelné s jinými účetními jednotkami.
20
Účetní jednotka je povinna tyto pravidla dodržovat na základě zákona 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. (Sládková a kol., 2009, s. 22) Princip věrného a poctivého zobrazení ukládá povinnost vést účetnictví tak, aby zobrazovalo skutečný stav ve výkaznictví. V případech, kdy může účetní jednotka účtovat více způsoby, a zvolený způsob by zastíral právě věrné a poctivé zobrazení skutečnosti, pak v tomto případě má účetní jednotka za úkol zvolit jinou metodu, tak aby dodržela požadavek věrného a poctivého zobrazení. České účetnictví zatím není schopno plně dostát požadavků na věrné zobrazení ekonomické reality podniku. To je dáno skutečností, že požadavky stanovené zákonem mají přednost před obecně uznávanými účetními principy. (Sládková a kol., 2009, s. 23) Akruální princip požaduje účtování účetních případů do období, se kterými účetní případy věcně a časově souvisejí. Na účty nákladů a výnosů účtuje účetní jednotka i v případě, že ještě nedošlo k zaplacení či přijetí účetního případu. (Trávníčková, 2015, s. 154). Princip podvojnosti a souvztažnosti požaduje, aby při zaúčtování účetní operace bylo účtováno vždy na 2 strany účtů, a to na stranu Má dáti a na stranu Dal. Změna se musí projevit na každé straně účtů. (Trávníčková, 2015, s. 158). Mezi další principy patří i zásada opatrnosti, která znamená, že účetní jednotka zohlední při oceňování k rozvahovému dni jen ty zisky, které byly skutečně dosaženy a bere v úvahu veškeré ztráty a možná rizika, která jí jsou v okamžiku zpracování účetní závěrky známy. (Trávníčková, 2015, s. 159). Zásada dokladovosti a inventarizace definuje, jak dlouho mají účetní jednotky zakládat účetní doklady a jak mají provádět inventarizace. Účetní jednotka má povinnost ke každému zaúčtovanému účetnímu případu doložit i příslušný doklad, který s danou skutečností souvisí. Tyto doklady pak podléhají povinnosti uchování dokladů ve lhůtě minimálně 5 let. Tyto doklady však musí dále splňovat náležitosti stanovené zákonem o účetnictví, kterými jsou: -
Označení účetního dokladu
-
Popis předmětu účetního případu a označení příslušných účastníků transakce 21
-
Peněžní částku či údaj o ceně a množství
-
Datum uskutečnění dané operace
-
Podpisy odpovědných osob, které zodpovídají za účetní případ a jeho zaúčtování (Trávníčková, 2015, s. 159)
Účetní závěrka a výroční zpráva se archivují po dobu 10 let. Lhůta začíná běžet koncem účetního období, za které jsou tyto výkazy sestaveny. Lhůty pro archivaci účetních dokladů stanovuje zákon č. 563/1991Sb. a další zákony, například Zákon o DPH. (Trávníčková, 2015, s. 159) Významným nástrojem průkaznosti účetnictví je inventarizace. Je to proces, při kterém se zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřuje se, zda tento zjištěný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. (Trávníčková, 2015, s. 159) Důležitým prvkem účetnictví je vymezení okamžiku uskutečnění účetního případu. Jedná se o vymezení okamžiku, ve kterém se uskutečnily události, o kterých se účtuje. Je to okamžik, ke kterému jsou zaúčtovány skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví. (Trávníčková, 2015, s. 160) Aby údaje poskytované účetnictvím byly srovnatelné, musí účetní jednotka zachovat princip stálosti metod. To znamená, že účetní jednotka může účetní metody změnit jen ve výjimečných případech. V zásadě jde o případy, kdy tato změna vede ke správnějšímu zobrazení skutečností vykazovaných v účetnictví. Mezi tyto případy patří označování položek výkazu zisku a ztráty, označování položek rozvahy a jejich obsahové vymezení jednotlivých položek výkazů, a v neposlední řadě i změny ve způsobu oceňování. (Trávníčková, 2015, s. 161) V účetnictví je majetek oceňován v zásadě historickými pořizovacími cenami. V České republice je možné od roku 2003 účtovat o zvýšení či snížení ocenění majetku a závazků a to u těch, které jsou oceněny reálnou hodnotou (jedná se o finanční majetek). (Trávníčková, 2015, s. 162) Zásada bilanční kontinuity říká, že počáteční stavy nového období musí být identické s konečnými stavy období předešlého. (Trávníčková, 2015, s. 163) 22
Pravidlo Going concern stanovuje, účetní závěrka vychází z předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky. V případě sestavení účetní závěrky při uplatnění tohoto principu, se vychází z předpokladu, že v následujících účetních obdobích bude účetní jednotka pokračovat ve své činnosti. Tato zásada má rozhodující význam např. pro zvolený způsob oceňování majetku či přístup k zásadě oceňování. (Trávníčková, 2015, s. 163)
1.6 Uživatelé účetnictví Účetnictví je jazyk, který poskytuje účetní informace těm, kteří o ně mají zájem. Existuje několik skupin účetních uživatelů. Zájemce lze definovat různě. Základní rozdělení může být na 2 hlavní skupiny: 1. Interní uživatelé uvnitř organizace 2. Externí uživatelé Další členění uživatelů účetních informací může být například následující: Vlastníci -
potřebují informace o pohybu svého kapitálu investovaného do podniku,
přehled o pohledávkách, závazcích, majetku ale i informace o výnosnosti vložených prostředků. (Drury, 2011, str. 6) Manažeři - vedení společnosti používá informace pro svá rozhodování a pro kontrolu aktivit, které společnost provádí. Jedná se o skupinu, která společně s vlastníky má nejrozsáhlejší informační potřeby a pro pokrytí těchto potřeb je účetnictví organizováno především. (Drury, 2011, str. 6) Akcionáři - požadují informace o hodnotě jejich investic, příjmech, výnosnosti. To znamená informace, které jim pomáhají při rozhodování, jak investovat, kdy prodat či nakoupit akcie, k posouzení výkonnosti managementu. Jedná se jak o současné, či budoucí akcionáře, případně účetní analytiky, kteří informace pro akcionáře připravují a zpracovávají. (Drury, 2011, str. 6) Zaměstnanci - potřebují informace o schopnosti firmy vyplácet mzdy. Avšak rovněž i další informace zaměstnance zajímají. Jedná se například o obrat, perspektivy dalšího rozvoje či finanční stabilita. (Drury, 2011, str. 6) 23
Dodavatelé - používají účetní informace o schopnosti firmy hradit své závazky, informace o vývoji finanční situace a růstu společnosti. (Drury, 2011, str. 6) Státní organizace, úřady -
např. statistický úřad shromažďuje různá statistická data
(výnosy, přidaná hodnota, údaje o majetku, atd.), která vycházejí z účetnictví. Finanční úřad požaduje od podnikatelů daňová přiznání. Tato přiznání rovněž vycházejí z informací vycházejících z účetnictví. (Drury, 2011, str. 6) Banky, investoři - vyžadují účetní informace zejména pro finanční situaci, stavu majetku a závazků a dalších informací pro posouzení rizika, propočty návratnosti investice, posouzení schopnosti splácení úvěrů a placení úroků. (Drury, 2011, str. 6) Veřejnost – školy využívají informace z účetnictví zejména pro studijní účely. Mezi další uživatelé patří například novináři a různé další organizace. (Drury, 2011, str. 6)
1.7 Účetní závěrka Účetní
závěrka
je
konečným
dokumentem
za
uplynulé
účetní
období.
V účetnictví rozlišujeme 3 druhy účetní závěrky. Jedná se o účetní závěrku řádnou, mimořádnou a mezitimní. Řádná účetní závěrka se sestavuje pouze jednou za rok a to k poslednímu dni uplynulého účetního období. Mimořádná účetní závěrka se sestavuje v případech, kdy zákon o účetnictví ukládá tuto povinnost. Jde především o případy likvidace společnosti, fúze, sloučení atp. Zpravidla se sestavuje v průběhu účetního období, bez toho aniž by společnost musela uzavírat všechny rozvahové účty/knihy. Mezitimní účetní závěrka je účetní závěrka sestavená k jinému než rozvahovému dni. (Kovanicová, 2012, s. 357) Účetní závěrka se skládá z těchto výkazů: -
Rozvaha
-
Výkaz zisku a ztráty
-
Příloha k účetní závěrce
-
Cash flow – přehled o peněžních tocích
-
Přehled o změnách vlastního kapitálu 24
Společnosti, které jsou kategorizovány do skupiny mikro a malých účetních jednotek, nemají povinnost sestavovat výkaz cash flow a přehled o změnách vlastního kapitálu. Ostatní společnosti je však sestavovat musí, pokud splnily kritéria pro sestavování výkazů. (Sagit, 2016, s. 11) Vyhláška č. 500/2002 zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje zejména: -
Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy, uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v účetní závěrce
-
Obsahové vymezení konsolidované účetní závěrky, metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku
-
Uspořádání a vymezení přehledu o peněžních tocích, přehledu o změnách vlastního kapitálu
-
Dále pak i postupy při změnách obchodních korporací (Sagit, 2016, s. 36)
Sestavení účetní závěrky předchází několik činností, které je nutné udělat, aby účetní jednotka docílila správného a věrného zobrazení v účetnictví a tudíž i správného vykázání v účetních výkazech účetní závěrky. Účetní jednotka musí zaúčtovat veškeré účetní operace, provést inventarizaci a proúčtovat zjištěné rozdíly. Musí také správně ocenit majetek a závazky, provést výpočet kurzových rozdílů. Zaúčtovat opravné položky a rezervy, časové rozlišení a dohadné položky a také vypočíst daně. Z nákladových a výnosových účtů se převádějí konečné zůstatky na účet zisku a ztráty. Z těchto výkazů získá účetní jednotka přehled o svém hrubém zisku. (Sládková, Mrkvička, Šrámková, 2009, s. 30 - 40), (Kovanicová, 2012, s. 357) „Účetnictví účetních jednotek je průkazné jen tehdy, je-li provedena inventarizace.“ Tato povinnost vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví § 6 odst. 3. Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle § 29 a 30. Dle ustanovení těchto § jsou povinnosti účetní jednotky následující: Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda tento stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. Zároveň účetní 25
jednotka zjišťuje, zda zjištěné ocenění ke konci rozvahového dne odpovídá výši stavu ocenění vedeného v účetnictví. (Sagit, 2016, s. 22) Dle § 25 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví je účetní jednotka povinna vzít v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření zisk nebo ztráta. (Sagit, 2016, s. 20) Účetní jednotky provádějí inventarizaci k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku. Účetní jednotky mohou i v souladu s ustanovením § 29 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. provádět i tzv. průběžnou inventarizaci. Tuto inventarizaci mohou účetní jednotky provádět u zásob a u dlouhodobého hmotného majetku. Termín takovéto inventarizace si stanoví účetní jednotka sama. Každý druh majetku a zásob musí být inventarizován alespoň 1x za účetní období. (Sagit, 2016, s. 22) Při inventarizaci účetní jednotka zjišťuje skutečný stav majetku a závazků. Tento stav zjišťuje buď fyzickou inventarizací, nebo dokladovou inventarizací. Při fyzické inventuře se zjišťuje skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími podobnými způsoby. Dokladová inventarizace je prováděna zejména u závazků, případně majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci. Účetní jednotky provádějí buď periodickou inventarizaci, nebo tzv. průběžnou inventarizaci. (Sagit, 2016, s. 22) Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky stanovit den, ke kterému zjišťují skutečný stav, a který předchází rozvahovému dni (§ 30 odst. 4). Následně pak musí účetní jednotka prokázat stav hmotného majetku ke konci rozvahového dne tak, že fyzické inventurní stavy upraví o přírůstky a úbytky tohoto majetku, a to za dobu od ukončení inventury do konce účetního období. (Sagit, 2016, s. 22) Ty účetní jednotky, které si stanoví ve vnitřním předpise možnost provádění průběžné inventarizace, mohou tento způsob uplatnit při inventarizaci zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle místa uložení, případně podle hmotně odpovědných osob. (Sagit, 2016, s. 22, 23)
26
Tento způsob inventarizace je možné provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle místa uložení, případně podle hmotně odpovědných osob. (Trávníčková, 2015, s. 154). Vzhledem k tomu, že provádění inventur je časově velmi náročné, umožňuje zákon účetním jednotkám provádět inventarizaci 4 měsíce před rozvahovým dnem a inventarizace musí být dokončena nejpozději 2 měsíce po rozvahovém dni. (Sagit, 2016, s. 23) Provedení inventarizací musí účetní jednotka doložit způsoben stanoveným v zákoně č. 563/1991 Sb. o účetnictví, § 30 odst. 7. Zákon stanovuje tyto náležitosti záznamů: -
Skutečný stav o zjištěném stavu majetku, závazků tak aby bylo možno zjištěný majetek a závazky jednoznačně určit
-
Podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění inventarizovaného majetku, závazků a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury
-
Způsob jakým byly skutečné stavy zjištěny
-
Ocenění majetku, závazků k okamžiku ukončení inventury
-
Okamžik zahájení a ukončení inventury (Sagit, 2016, s. 23)
Porovnáním zjištěného stavu majetku a závazků při inventuře se stavem vykazovaným zjišťuje účetní jednotka inventarizační rozdíly. Tyto rozdíly pak účetní jednotka zaúčtuje do účetního období, za které se inventarizací stav majetku a závazků ověřuje. Když je skutečný stav nižší než stav v účetnictví, označujeme tento rozdíl jako manko, popřípadě schodek. Pakliže je skutečný stav vyšší, označuje se rozdíl jako přebytek. Mankem nejsou technické a technologické ztráty, které vznikají v důsledku technologických či jiných procesů. V takovém případě jde o tzv. ztráty v rámci norem přirozených úbytků. Inventarizační rozdíly manka či schodky se pak dále posuzují podle příslušných ustanovení občanského zákoníku a zákoníku práce, a to zejména v souvislosti s odpovědností za škodu. (Sládková, Mrkvička, Šrámková, 2009, s. 32) Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Kurzové rozdíly vznikají při ocenění majetku a závazků ke dni 27
sestavení účetní závěrky se účtují v zásadě na vrub finančních nákladů nebo ve prospěch finančních výnosů. Výjimkou jsou kurzové rozdíly při oceňování cenných papírů a podílů a dále pak kurzové rozdíly z aktiv a závazků vykázanými v rozvaze, které slouží k zajištění proti měnovému riziku. Tyto rozdíly se účtují na účty skupiny č. 41 – základní kapitál a kapitálové fondy. (Sládková, Mrkvička, Šrámková, 2009, s. 36) Oceňování při účetní závěrce je stanoveno v § 24 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Zákon stanoví, jakým způsobem účetní jednotky oceňují majetek a závazky v účetnictví a to jak k okamžiku uskutečnění účetního případu, tak i ke konci rozvahového dne. K rozvahovému dni je účetní jednotka povinna ocenit majetek a závazky dle ustanovení zákona a zároveň je povinna brát v úvahu všechny ztráty, které jsou jí k okamžiku sestavení účetní závěrky známy. Jedná se například o tyto situace: při ocenění zásob, kdy se zjistí, že prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem je nižší než cena použitá při ocenění v účetnictví, a jedná se o trvalé snížení hodnoty zásob, účetní jednotka ocení zásoby touto nižší cenou. (Sládková, Mrkvička, Šrámková, 2009, s. 34) V souvislosti s prováděním inventarizací a při dodržení požadavku zásady opatrnosti musí účetní jednotky při oceňování k rozvahovému dni brát v úvahu veškerá předvídatelná rizika a možné ztráty, stejně tak i veškerá snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření zisk nebo ztráta. Pro účetní jednotky to znamená, že musí testovat majetek, zda jeho hodnota vykázaná v účetnictví není nadhodnocena a v případě závazků, zda není podhodnocena. Snížení hodnoty majetku, které není trvalého charakteru, provede účetní jednotka snížení ceny prostřednictvím opravné položky. Pokud účetní jednotka zjistí podhodnocení závazků, vytvoří ve výši rozdílu rezervu. Při inventarizaci je nutné posuzovat jednak výši, ale rovněž i odůvodněnost vytvořených opravných položek a rezerv. (Sládková, Mrkvička, Šrámková, 2009, s. 37) V případě, že účetní jednotka provedla všechny úkony s uzavřením účetního období související, pak zbývá zaúčtovat daň z příjmu. Daň z příjmu se dělí na daň z příjmu splatnou a daň z příjmu odloženou. (Sládková, Mrkvička, Šrámková, 2009, s. 38, 39) Daň z příjmu splatná se vypočte v souladu s ustanovením zákona č. 586/1992 Sb. Vypočtená daň se pak zaúčtuje do nákladů příslušného roku. Splatnost daně je stanovena rovněž výše uvedeným zákonem. (Sládková, Mrkvička, Šrámková, 2009, s. 38, 39) 28
Daň z příjmu odložená vyplývá z rozdílů, které nastávají v okamžiku odlišného daňového a účetního pohledu na položky v účetnictví. Jde o situaci, kdy je zůstatková cena daňově odlišná od zůstatkové ceny účetní a to za podmínek, že tento rozdíl má povahu rozdílu přechodného. V praxi nám z tohoto rozdílu vznikne buď odložený daňový závazek či odložená daňová pohledávka. (Sládková, Mrkvička, Šrámková, 2009, s. 38, 39) Položky časového rozlišení souvisí s akruálním principem. Vykazují se v případech, kdy je znám účel, částka a období. V případě, že účetní jednotka eviduje uhrazené položky nákladů, které a věcně a časově souvisí s budoucími obdobími, nesmí účetní jednotka účtovat takovéto položky do nákladů, případně výnosů, ale vykáže je k rozvahovému dni na účtech časového rozlišení jako položku rozvahy. Účetní jednotka zaúčtuje položky vykázané na účtech časového rozlišení do nákladů či výnosů v období, se kterým časově a věcně souvisejí. (Sládková, Mrkvička, Šrámková, 2009, s. 37)
1.8 Rozsah účetní závěrky Účetní jednotky v návaznosti na předpisy o účetní závěrce vytvářejí účetní závěrku ve zkráceném či v plném rozsahu. Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu sestavují pouze ty účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Ostatní společnosti sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Mezi společnosti, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, a tudíž musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem, patří ty účetní jednotky, kterým tuto povinnost ukládá zvláštní právní předpis. Jedná se o velké účetní a střední účetní jednotky. V zákonu o účetnictví uvádí, že: „Malé účetní jednotky musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v případě že jsou akciovými společnostmi a k rozvahovému dni účetního období, ke kterému je účetní závěrka ověřována a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo dosáhly minimálně 2 z 3 stanovených limitů“. (Sagit 2016, s. 14) Těmito limity jsou: celková aktiva 40.000.000,- Kč, úhrn ročního čistého obratu 80.000.000,- Kč a průměrný počet zaměstnanců překročil počet 50 osob. Pravidla pro účetní závěrku jsou upraveny zákonem č. 563/1991 Sb. Účetní závěrka je sestavována k rozvahovému dni. Tento den nastává v den uzavírání účetní knihy. (Sagit, 2016, s. 14)
29
Účetní jednotky sestavují řádnou účetní závěrku, která se sestavuje k poslednímu dni účetního období. V ostatních případech účetní jednotky sestavují mimořádnou účetní závěrku. V některých případech účetní jednotka má povinnost sestavit účetní závěrku v průběhu účetního období. Tuto účetní závěrku nazýváme mezitimní. V tomto případě účetní jednotka neuzavírá účetní knihy. Inventarizaci provádí jen z důvodů vyjádření ocenění. (Sagit, 2016, s. 14) Zákon o účetnictví říká, že: „Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná.“ (Sagit, 2016, s. 14) Je-li účetní jednotka emitentem investičních cenných papírů a obchoduje s nimi na evropském regulovaném trhu, má povinnost použít při sestavování účetní závěrky mezinárodní účetní standardy. (Sagit, 2016, s. 14) Podniky, kterým zákon neukládá vytváření účetní závěrky v plném rozsahu, vytvářejí závěrku ve zkráceném rozsahu. Tato účetní závěrka se již neověřuje auditorem. Společnosti se však mohou rozhodnout sestavit účetní závěrku v plném rozsahu. Toto rozhodnutí je plně v pravomoci účetní jednotky. (Ryneš, 2015, s. 268), (Sagit, 2016, s. 14) Účetní výkazy jako jsou rozvaha a výkaz zisku a ztrát, musí v plném rozsahu provádět účetní jednotky, kterým zákon udává povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Účetní závěrku v plném rozsahu vedou bezpodmínečně všechny akciové společnosti, i v případě, že nemají povinný audit. (Sládková, Mrkvička, Šrámková, 2009, s. 138, 139) Konsolidovaná účetní závěrka je účetní závěrka sestavená podle zákona č. 563/1991 Sb. za skupinu podniků (ekonomické uskupení účetních jednotek a to včetně zahraničních podniků). Konsolidovaná účetní závěrka slučuje stav majetku a závazků a dosažené výsledky hospodaření za konsolidovaný celek. Konsolidovaná účetní závěrka slouží k informování akcionářů a společníků účetní jednotky, která kontroluje či uplatňuje podstatný vliv na podnikatelskou činnost jiných účetních jednotek. V žádném případě konsolidovaná účetní závěrka neslouží pro daňové účely. (Sládková, Mrkvička, Šrámková, 2009, s. 138, 139)
30
Výroční zprávu zpracovávají účetní jednotky, které musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem. V této zprávě účetní jednotka informuje o vývoji společnosti, její činnosti a o aktuálním hospodářském dění. Výroční zpráva musí obsahovat jak finanční, tak i nefinanční informace. (Sagit, 2016, s. 15)
1.9 Zveřejňování účetní závěrky Dle zákona o účetnictví a zákona o veřejných rejstřících mají právnické a fyzické účetní jednotky zapsané v obchodním rejstříku povinnost zveřejňovat účetní závěrku a výroční zprávu. Účetní jednotky evidované v obchodním rejstříku, vkládají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku. Auditované společnosti mají dle zákona povinnost přikládat i zprávu auditora, pokud již není přiložena ve výroční zprávě. Účetní jednotky podléhající auditu uveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu do 30 dnů od ověření výkazů auditorem a odsouhlasení výkazů oprávněným orgánem účetní jednotky jako je valná hromada. (Ryneš, 2015, str. 316) Společnosti, pro které vyplývá ze zákona povinnost zveřejňování, musí zveřejňovat právě tyto dokumenty: -
Účetní závěrku
-
Výroční zprávu
-
Zprávu od auditora vztahující se k účetní závěrce a výroční zprávě
-
Návrh na rozdělení zisku či ztráty
-
Zprávu o vztazích mezi propojenými osobami (Ryneš, 2015, str. 316)
V případě nedodržení povinnosti uveřejňování výkazů účetní jednotkou, se dopouští účetní jednotka protizákonného jednání dle zákona o účetnictví. V tomto případě může být účetní jednotka penalizována až do výše 3 % z celkové hodnoty jejich aktiv. (Ryneš, 2015, str. 316)
31
1.10 Analýza účetních údajů Jak již bylo řečeno v předchozích kapitolách, údaje z vykazovaných dokumentů slouží nejen pro interní uživatele, ale také i pro externí uživatele. Slouží pro všechny ty, kteří sledují efektivnost podnikání účetní jednotky. Výnosnost neboli rentabilita patří do skupiny intenzivních ukazatelů, tj. ukazatelů, které vyjadřují vztah – poměr mezi dvěma položkami účetních výkazů. Jedná se o tak zvané poměrové ukazatele. Analýza účetních výkazů pomocí poměrových metod je poměrně obvyklá. Tyto ukazatele umožňují získat obraz o základních finančních charakteristikách podniku. Finanční údaje umožňují jednak vzájemné srovnání vypočtených ukazatelů v čase, nebo mohou sloužit pro porovnání s jinými podniky. (Sládková a kol, 2009, s. 379), (Sedláček, 1999, s. 45) (ROI – Return of Investment) Ukazatele rentability vloženého kapitálu se počítá jako poměr zisku k vloženému kapitálu. (Sedláček, 1999, s. 46) Vložený kapitál je možno definovat několika způsoby, následně pak dostane dvě varianty tohoto ukazatele: ROA – (Return of Assets) - Rentabilita úhrnných vložených prostředků neboli rentabilita celkového kapitálu = zisk/celková aktiva. (Kovanicová, Kovanic - III díl, s. 58), (Sedláček, 1999, s. 46) ROE – (Return of Equity) – Rentabilita vlastního kapitálu = zisk/vlastní kapitál. (Kovanicová, Kovanic - III díl, s. 58) ROA – Ukazatel rentability úhrnných vložených prostředků poměřuje zisk vytvořený za účetní období s celkovými aktivy vloženými do podnikání. Do těchto aktiv jsou tudíž zahrnuta veškerá aktiva podniku, a to bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována. Zdroje financování mohou být buď vlastní, nebo cizí. Do vlastních zdrojů financování patří zejména prostředky poskytnuté akcionáři, společníky anebo fondy vytvořené ze zisku. Cizí zdroje financování pak představují zejména bankovní úvěry, či jiné finanční výpomoci, a to jak dlouhodob,é tak i krátkodobé povahy. Mezi cizí zdroje patří i obchodní úvěr
32
poskytovaný věřiteli. Do čitatele tohoto ukazatele dosazujeme čistý zisk, tj. zisk po zdanění. (Sedláček, 1999, s. 47) ROE – ukazatel rentability vlastního kapitálu hodnotí výnosnost prostředků, které do podniku vložili jeho vlastníci (akcionáři). V čitateli se obvykle uvádí zisk po zdanění. Do jmenovatele zahrnujeme vlastní jmění. (Kovanicová, Kovanic - II díl, 1997, s. 90-91), (Sedláček, 1999, s. 47) ROS – (Return of Sales) – rentabilita tržeb = zisk/tržby Tento ukazatel vyjadřuje, jaké procento zisku je tvořena z uskutečněných tržeb. (Sedláček, 1999, s. 48)
1.11 Analýza absolutních ukazatelů Tato analýza slouží k posouzení finanční situace společnosti. Pro zhodnocení finanční situace analýza používá údaje získané z účetních výkazů společnosti, která je hodnocena. Horizontální analýza často to je také nazývána jako analýza trendů. Porovnává změny ukazatelů v čase. Při této metodě jsou využívány informace z účetních výkazů, zejména pak z účetní závěrky. Aby byla analýza dostatečně vypovídající, je zapotřebí mít dostatečně dlouho časovou řadu dat. Udávají se minimálně 2 období, pro odpovídající hodnocení. Na základě této analýzy je pak možné provést i hodnocení vývoje účetní jednotky. (Sedláček, 1999, s. 9), (Sládková, Mrkvička, Šrámková, 2009, s. 354) Při aplikaci vertikální analýzy vyhodnocujeme jednotlivé části majetku a kapitálu. V této metodě zkoumáme jednotlivé položky v procentuálním podílu ke zvolené komoditě, která je nazvána jako základna a její hodnota je 100%. V případě rozvahy, jako základna je zde vybrána celková výše aktiv nebo pasiv. U výkazu zisku a ztrát základnu představují celkové výnosy. (Sládková, Mrkvička, Šrámková, 2009, s. 358)
33
2 Analytická část V této části práce bude provedena analýza účetní závěrky za období 2008 – 2014 společnosti Ještěd s. r. o. Analýza bude provedena pomocí horizontální a vertikální analýzy účetních výkazů, rozvahy a výkazů zisku a ztrát. Společnost Ještěd s. r. o. vznikla v roce 1996. Tato společnost byla založena 2 majitely – Petrem Šmausemem a Ing. Petrem Beitlem. Od roku 1994 společně podnikají v oboru cestovního ruchu a hotelnictví. V současné době provozují Prezidentskou chatu v Janově nad Nisou a Hotel Ještěd v Liberci, které mají v pronájmu od roku 1996. Tato společnost podniká pod názvem Ještěd s. r. o. (Ještěd spol. s r. o., 2009, online) Horský hotel Ještěd byl postaven v období 1966-1973. Dne 21. 9. 1973 byl zahájen provoz hotelu a restaurace. Architektem této specifické budovy je Karel Hubáček, který roku 1969 získal Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů za navržení této stavby. Od roku 2007 je stavba Ještěd na seznamu UNESCO. (Hotel Ještěd, online) V současné době patří budova hotelu Českým radiokomunikacím. Již zmínění 2 majitelé, si budovu pronajímají k provozování hotelu a restaurace. (Ještěd čeká na obnovení salónku dle původních plánů, tisková zpráva, online) Hotel Ještěd spadá do třídy 3* hotelů. Součástí hotelu je i restaurace. Kapacita hotelu je 42 lůžek a 10 přistýlek. Hotelové pokoje jsou rozděleny do dvou kategorií, a to na kategorii Comfort a kategorii Economy. V kategorii Comfort nabízí 1 apartmán a 12 dvoulůžkových pokojů. V Economy kategorii poskytují 1 rodinný pokoj a 5 dvoulůžkových pokojů. Všechny tyto pokoje byly během roku 2014 - 2015 nově zrekonstruovány. (Hotel Ještěd – jedinečné ubytování v Liberci, online) V budově hotelu se nachází také restaurace, bar a kavárna. Hotelová restaurace disponuje 120 místy, přičemž bar s kavárnou mají společnou kapacitu 50 míst. Tyto prostory mají kruhovitý půdorys a poskytují tak výhled do dalekého okolí. V posledních letech se pronajímatelé prostor snaží vrátit Hotelu Ještěd a přilehlé restauraci původní vzhled. (Hotel Ještěd – restaurace, online)
34
Prezidentská chata, jež je součástí společnosti Ještěd spol. s r. o. spadá do skupiny parahotelnictví. Toto zařízení poskytuje jak ubytovací služby, tak i stravovací. Hostům je nabízeno ubytování na pokojích se sociálním zařízením či pokoje bez sociálního zařízení. V nabídce jsou nabízené 2 dvoulůžkové a 4 čtyřlůžkové pokoje s přistýlkou se sociálním zařízením a dále pak 3 dvoulůžkové pokoje, 2 třílůžkové pokoje a 1 čtyřlůžkový pokoj bez sociálního zařízení. Celkem je k dispozici 36 lůžek a 4 přistýlky. (Prezidentská chata v Jizerských horách: Ubytování a pokoje, online)
2.1 Analýza absolutních ukazatelů Analýzou absolutních hodnot se rozumí srovnání absolutních hodnot mezi jednotlivými roky. Základní kapitál společnosti zůstává po celé sledované období 2008 – 2014 beze změny a to ve výši 200.000,- Kč. Společnost nevytváří žádné kapitálové fondy. Při založení společnosti byl vytvořen rezervní fond ve výši 20.000,-Kč. Výše tohoto fondu zůstává po celé sledované období beze změny. Cizí zdroje ve sledované společnosti představují dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky, bankovní úvěry a časová rozlišení. Dlouhodobý závazek je ve společnosti prvně vykázán v roce 2010, a to ve výši 1.400.000,- Kč. Tento závazek je poté postupně v následujících 4 letech splacen. Krátkodobé závazky, mezi které patří zejména závazky vůči dodavatelům, závazky vůči státu z titulu daní, zdravotního a sociálního pojištění, případně závazky vůči zaměstnancům. Tyto závazky činí na začátku sledovaného období 4.000.000,- Kč. V průběhu sledovaného období dochází k jejich postupnému snižování, avšak v roce 2014 je vykázáno podstatné navýšení, a to na částku 5.401.000,- Kč. Položka bankovních úvěrů zahrnuje úvěry, a to jak za dlouhé období, tak i za krátké období. V roce 2008 činily bankovní úvěry částku 382.000,-Kč. V následujícím roce tato částka narostla na 548.000,Kč a v následujících 3 letech došlo ke splacení veškerých bankovních úvěrů. Dlouhodobý majetek se skládá z hmotného dlouhodobého majetku a nehmotného dlouhodobého majetku, případně dlouhodobého finančního majetku (finanční investice). Tuto položku však společnost nevykazuje (tento majetek společnost nemá). Dlouhodobý nehmotný majetek obvykle představuje software či licence. Dlouhodobý majetek pak 35
představují pozemky budovy, stavby, stroje a zařízení a dopravní prostředky. Ve sledovaném
období
narostl
dlouhodobý
majetek
z částky
1.272.000,-
Kč
na
2.183.000,- Kč. Avšak od roku 2008 do roku 2011 je vykázán pokles hodnoty dlouhodobého majetku. Tento pokles je z důvodu pravidelných ročních odpisů majetku. V roce 2012 došlo ke zvýšení hodnoty, což svědčí o skutečnosti, že společnost v těchto letech investovala do nákupu nového dlouhodobého majetku. V roce 2012 se jedná o celkové zvýšení této položky o 1.407.000,- Kč, v roce 2013 došlo ke zvýšení o 158.000,Kč a v roce 2014 došlo ke zvýšení o 492.000,-Kč. Z výše uvedeného lze usuzovat, že společnost v letech 2012 – 2014 investovala do obnovy majetku či nákupu nového majetku částku 3. 423.000,- Kč. Oběžná aktiva jsou tvořena zásobami, krátkodobými pohledávkami, krátkodobým finančním majetkem a položkami časového rozlišení. Zásoby v roce 2008 činily 3.658.000,- Kč. V bezprostředně následujících letech došlo k jejich navýšení. Nejvyšší částky bylo dosaženo v roce 2010, kdy tato položka byla vykázána ve výši 4. 725.000,- Kč a v dalších letech došlo k jejich postupnému poklesu, a to až na částku 2.288.000,- Kč. Společnost v průběhu všech sledovaných let disponovala peněžní hotovostí. V následující tabulce jsou vedeny jednotlivé položky rozvahy společnosti Ještěd spol.
Aktiva
s r. o. v tis. Kč. Rozvaha Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Aktiva celkem
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 0 1 272 24 1 248 0 5 217 3 658 0 1 172 387 411 6 900
36
0 726 11 715 0 5 654 4 030 0 608 1 016 468 6 848
0 0 0 324 126 1 533 0 0 0 324 126 1 533 0 0 0 6 299 5 477 4 158 4 725 4 136 2 792 0 0 0 568 684 644 1 006 657 722 255 439 888 6 878 6 042 6 579
0 1 691 89 1 602 0 4 001 2 529 0 855 617 810 6 502
0 2 183 82 2 101 0 4 796 2 288 0 956 1 552 1 178 8 157
Pasiva
Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Výsledek hospodaření min. let Výsledek hospodaření běž. účet. obd. Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení Pasiva celkem
1 790 1 548 1 432 1 534 1 672 2 553 2 407 200 200 200 200 200 200 200 0 0 0 0 0 0 4 20 20 20 20 20 20 20 1 351 1 570 1 328 1 212 1 314 1 452 2 333 219 -242 -116 4 384 4 340 4 165 0 0 0 0 0 1 400 4 002 3 792 2 276 382 548 489 726 960 1 281 6 900 6 848 6 878
102 2 934 0 1 400 1 134 400 1 574 6 042
138 881 -150 4 431 3 513 5 401 0 0 0 1 033 636 0 3 155 2 877 5 401 243 0 0 476 436 349 6 579 6 502 8 157
Tabulka 3: Rozvaha společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 – 2014. (Sbírka listin společnosti Ještěd, spol. s r. o., online)
Hospodářský výsledek společnosti se v průběhu sledovaných let vyvíjel poměrně odlišně. V roce 2008 společnost vytvořila zisk ve výši 270.000,- Kč. V následujících dvou letech 2009 a 2010 byla vykázána ztráta. Následně pak roku 2011 společnost vytváří zisk, který postupně navyšuje až na 1.049.000,- Kč v roce 2014. Nejvyšších tržeb ze všech sledovaných let dosáhla společnost v roce 2008, a to částky 24.800.000,- Kč a pak až v roce 2014 dosahují tržby 25.642.000,-Kč. Mezi roky 2008 až 2011 je možno sledovat postupné snižování tržeb, které se zastavilo v roce 2013, kdy tržby opět stoupají. Vývoj výkonové spotřeby (tj. spotřeba materiálu a služeb) kopíruje vývoj tržeb, tzn. v době, kdy klesají tržby, klesá i výkonová spotřeba a naopak. Dalším významným nákladem společnosti jsou osobní náklady. Tato položka dosahuje nejvyšší hodnoty v roce 2008 – celkem 6.053.000,- Kč. V roce 2013 tyto náklady pak klesají až na hodnotu 4.851.000,- Kč. V roce 2014 pak dochází k poměrně vysokému nárůstu na částku 5.764.000,- Kč. Společnost v prvních letech sledovaného období prakticky neinvestovala. V těchto letech hledala cesty ke snížení krátkodobých závazků a zvyšování ziskovosti. Bohužel roky 2009, 2010 a 2011 jsou ovlivněny poklesem výkonů, které nastaly v důsledku tzv. hospodářské krize.
37
V následující tabulce jsou shrnuty údaje z Výkazu zisku a ztrát vybrané společnosti za období 2008 – 2014 v tis. Kč.
Výkaz zisku a ztráty
2008
I.
1 Tržby za prodej zboží
1 084
964
573
789
1 573
881
861
A
Náklady vynaložené na 2 prodané zboží
862
749
487
549
560
644
721
+
3 Obchodní marže (ř. 01 - 02)
22
215
86
240
1 013
237
140
II
4 Výkony
23 716 20 502 18 490 17 786 17 405 21 390 24 781
B
5 Výkonová spotřeba
16 774 14 945 13 669 13 908 13 990 15 393 19 393
+
Přidaná hodnota (ř. 03+046 05)
7 164
5 772
4 907
4 118
4 428
6 234
6 528
C
7 Osobní náklady
6 053
5 371
5 267
4 280
4 384
4 851
5 764
D
8 Daně a poplatky
114
93
90
92
114
86
146
E
Odpisy dlouh. nehm. a hm. 9 majetku
770
594
402
167
264
496
572
0
0
0
177
0
199
29
0
0
0
30
0
34
0
0
0
0
0
0
0
0
2009
2010
2011
2012
2013
2014
G
1 Tržby z prodeje dlouh. 0 majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného 1 dlouhodobého majetku a 1 materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a 1 komplexních nákladů 2 příštích období
IV
1 3 Ostatní provozní výnosy
364
357
1 135
805
866
610
725
H
1 4 Ostatní provozní náklady
170
156
175
153
177
291
630
V
1 5 Převod provozních výnosů
0
0
0
0
0
0
0
I
1 6 Převod provozních nákladů
0
0
0
0
0
0
0
421
-85
108
378
366
1 285
170
0
0
0
0
0
0
0
III.
F
* VI
1 7 1 8
Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
38
J
1 Prodané cenné papíry a 9 podíly
0
0
0
0
0
0
0
VII
2 Výnosy z dlouhodobého 0 finančního majetku
0
0
0
0
0
0
0
VIII
2 Výnosy z krátkodobého 1 finančního majetku
0
0
0
0
0
0
0
K
2 Náklady z finančního 2 majetku
0
0
0
0
0
0
0
IX
2 Výnosy z přecenění cenných 3 papírů a derivátů
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
M
2 Náklady z přecenění 4 cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a 2 opravných položek ve 5 finanční oblasti
X
2 6 Výnosové úroky
0
0
0
0
0
0
0
N
2 7 Nákladové úroky
51
34
89
113
87
76
40
XI
2 8 Ostatní finanční výnosy
97
60
26
2
0
0
0
O
2 9 Ostatní finanční náklady
197
154
152
128
113
160
199
XII
3 0 Převod finančních výnosů
0
0
0
0
0
0
0
P
3 1 Převod finančních nákladů
0
0
0
0
0
0
0
-151
-128
-215
-239
-200
-236
-239
51
29
9
37
17
186
81
219
-242
-116
102
138
881
-150
0
0
0
0
0
0
0
L
XIII
Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za 3 běžnou činnost (ř. 17+324 33) 3 5 Mimořádné výnosy
R
3 6 Mimořádné náklady
0
0
0
0
0
0
0
S
3 Daň z příjmů z mimořádné 7 činnosti
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
219
-242
-116
102
138
881
-150
* Q
**
* T
***
3 2 3 3
Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 35-36-37) Převod podílu na výsledku hospodaření společníků (+/-) Výsledek hospodaření za 4 účetní období (ř. 34 + 38 0 39) 3 8 3 9
39
Výsledek hospodaření před 4 zdaněním (ř. 17 + 32 + 35 **** 1 36)
270
-213
-107
139
166
1 049
-69
Tabulka 4: Výkazy zisků a ztrát společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 – 2014. (Sbírka listin společnosti Ještěd, spol. s r. o., online)
2.2 Vertikální analýza Vertikální analýza rozvahy nám ukazuje strukturu složení aktiv. Při hodnocení aktiv měříme podíl jednotlivých položek aktiv a podíl jednotlivých položek pasiv na celkových aktivech. Na sledovaných aktivech v roce 2014 se podílí dlouhodobý majetek 26 %. Oběžná aktiva tvoří 59 % celkových aktiv. Největší část oběžných aktiv tvoří zásoby 28 %, dále pak finanční majetek tvořen 19 %, časové rozlišení 14 % a pohledávky 12 %. Z celkových pasiv činí 30 % vlastní kapitál a 66 % cizí zdroje. Cizí zdroje v roce 2016 zahrnují krátkodobé závazky. Z vypočtených tabulek je možné sledovat, jak se struktura rozvahy vyvíjela v průběhu sledovaného období. V aktivech v průběhu sledovaného období lze pozorovat zvyšování podílu dlouhodobého majetku na celkových aktivech z 18 %, dosaženy v roce 2008 až na 27 % dosažených v roce 2014. Naopak v průběhu období se postupně snížil podíl oběžných aktiv na celkových aktivech ze 76 % v roce 2008 a v roce 2014 až na 59 %. Tohoto efektu bylo dosaženo tím, že společnost investovala do nákupu nového majetku, ale zároveň se podařilo snížit absolutní hodnotu oběžných aktiv, přičemž hodnota celkových aktiv od roku 2008 vzrostla o 1.257.000,- Kč. V pasivech došlo k nárůstu podílu vlastního kapitálu na celkových aktivech z 26 % v roce 2008 na 30 % v roce 2014. Absolutně narostl vlastní kapitál o 617.000,- Kč. Důvodem pro tento růst je skutečnost, že vytvořený zisk byl v průběhu sledovaných let ponechán ve společnosti a nedocházelo k výplatám podílů na zisku. Podíl cizích zdrojů zaznamenal pouze mírný nárůst z 64 % v roce 2008 na 66 % v roce 2014. V následující tabulce jsou uvedeny výše zmíněné hodnoty v %.
40
Rozvaha
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
18,4%
10,6%
4,7%
2,1%
23,3%
26,0%
26,8%
DNM
0,3%
0,2%
0,0%
0,0%
0,0%
1,4%
1,0%
DHM
18,1%
10,4%
4,7%
2,1%
23,3%
24,6%
25,8%
DFM
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
75,6% 53,0%
82,6% 58,8%
91,6% 68,7%
90,6% 68,5%
63,2% 42,4%
61,5% 38,9%
58,8% 28,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
17,0%
8,9%
8,3%
11,3%
9,8%
13,1%
11,7%
KFM
5,6%
14,8%
14,6%
10,9%
11,0%
9,5%
19,0%
Časové rozlišení
6,0%
6,8%
3,7%
7,3%
13,5%
12,5%
14,4%
Pohl. za ups. ZK
Aktiva
DM
Oběžná aktiva Zásoby Dl. pohl. Krátk. pohl.
Aktiva celkem Vlastní kapitál
25,9%
22,6%
20,8%
25,4%
25,4%
39,3%
29,5%
Základní kapitál
2,9%
2,9%
2,9%
3,3%
3,0%
3,1%
2,5%
Kapitálové fondy
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
Fondy ze zisku
0,3%
0,3%
0,3%
0,3%
0,3%
0,3%
0,2%
19,6%
22,9%
19,3%
20,1%
20,0%
22,3%
28,6%
3,2%
-3,5%
-1,7%
1,7%
2,1%
13,5%
-1,8%
Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky
63,5% 0,0%
63,4% 0,0%
60,6% 0,0%
48,6% 0,0%
67,4% 0,0%
54,0% 0,0%
66,2% 0,0%
0,0%
0,0%
20,4%
23,2%
15,7%
9,8%
0,0%
58,0%
55,4%
33,1%
18,8%
48,0%
44,2%
66,2%
Bank. úvěry
5,5%
8,0%
7,1%
6,6%
3,7%
0,0%
0,0%
10,5%
14,0%
18,6%
26,1%
7,2%
6,7%
4,3%
VH min. let VH běž. účet. obd.
Pasiva
100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%
Časové rozlišení Pasiva celkem
100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%
Tabulka 5: Vertikální analýza rozvahy společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 – 2014. (Vlastní zpracování)
Vertikální analýza Výkazu zisku a ztrát udává % podíl jednotlivých položek výsledovky na celkových výkonech společnosti (řádek II 04 Výkony). Nejvýznamnější položka výkazu zisku a ztrát Přidaná hodnota se od roku 2008 až do roku 2012 snižovala. V roce 2008 vykazuje přidaná hodnota 30% podíl na výkonech, dále pak se její podíl postupně snižuje. Nejnižší hodnota je vykázána v roce 2011 a to o 23 %. V následujících letech pak podíl přidané hodnoty na výkonech opět stoupá.
41
Výkonová spotřeba, tj. spotřeba materiálů a služeb by měla v zásadě kopírovat vývoj výkonů. Je tomu tak jen částečně a to v prvních dvou letech sledovaného období. Výkonová spotřeba od roku 2008 až do roku 2012 stoupá, a to na 80 %, a dále se pak opět snižuje. Významnou položkou Výkazu zisku a ztrát jsou mzdové náklady. Podíl mzdových nákladů v prvních letech sledovaného období mírně stoupá. Nejvyšší podíl je dosažen v roce 2009 28 %. V následujících letech pak kolísá mezi 23 % a 25 %. Odpisy dlouhodobého majetku v podstatě kopírují vývoj položky dlouhodobého majetku vykázaného v rozvaze. Odpisy dlouhodobého majetku se pohybují mezi 1 % - 3 %. Podíl zisku na celkových výkonech se pohybuje v rozmezí mezi -1 % až + 4 %. Celkově se dá říci, že celková výše zisku je poměrně malá. V následující tabulce je uvedena vertikální analýza výkazu zisku a ztrát v %. Výkaz zisku a ztráty
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
I.
1 Tržby za prodej zboží
4,6%
4,7%
4,3%
4,4%
9,0%
4,1%
3,5%
A
Náklady vynaložené na 2 prodané zboží
3,6%
3,7%
3,0%
3,1%
3,2%
3,0%
2,9%
+
Obchodní marže (ř. 01 3 02)
0,1%
1,0%
1,3%
1,3%
5,8%
1,1%
0,6%
II
4 Výkony
B
5 Výkonová spotřeba
70,7%
72,9%
75,2%
78,2%
80,4%
72,0%
78,3%
+
Přidaná hodnota (ř. 6 03+04-05)
30,2%
28,2% 22,3%
23,2%
25,4%
29,1%
26,3%
C
7 Osobní náklady
25,5%
26,2%
23,1%
24,1%
25,2%
22,7%
23,3%
D
8 Daně a poplatky
0,5%
0,5%
0,5%
0,5%
0,7%
0,4%
0,6%
E
Odpisy dlouh. nehm. a 9 hm. majetku
3,2%
2,9%
0,9%
0,9%
1,5%
2,3%
2,3%
0,0%
0,0%
1,0%
1,0%
0,0%
0,9%
0,1%
0,0%
0,0%
0,2%
0,2%
0,0%
0,2%
0,0%
1,5%
1,7%
4,4%
4,5%
5,0%
2,9%
2,9%
F
Tržby z prodeje dlouh. 10 majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého 11 majetku a materiálu
IV
13 Ostatní provozní výnosy
III.
100,0% 100,0%
42
96,2% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%
H
14 Ostatní provozní náklady
0,7%
0,8%
0,8%
0,9%
1,0%
1,4%
2,5%
*
Provozní výsledek 17 hospodaření
1,8%
-0,4%
2,0%
2,1%
2,1%
6,0%
0,7%
N
27 Nákladové úroky
0,2%
0,2%
0,6%
0,6%
0,5%
0,4%
0,2%
XI
28 Ostatní finanční výnosy
0,4%
0,3%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
O
29 Ostatní finanční náklady
0,8%
0,8%
0,7%
0,7%
0,6%
0,7%
0,8%
*
Finanční výsledek 32 hospodaření
-0,6%
-0,6%
-1,3%
-1,3%
-1,1%
-1,1%
-1,0%
Daň z příjmů za běžnou 33 činnost 0,2% 0,1% 0,2% 0,2% 0,1% 0,9% 0,3% Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. ** 34 17+32-33) 0,9% -1,2% 0,6% 0,6% 0,8% 4,1% -0,6% Výsledek hospodaření za účetní období (ř. 34 + 38 *** 40 - 39) 0,9% -1,2% 0,6% 0,6% 0,8% 4,1% -0,6% Výsledek hospodaření před zdaněním (ř. 17 + **** 41 32 + 35 - 36) 1,1% -1,0% 0,8% 0,8% 1,0% 4,9% -0,3% Tabulka 6: Vertikální analýza výkazů zisků a ztrát společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 – 2014. Q
(Vlastní zpracování)
2.3 Horizontální analýza Horizontální analýza je vypočtena ve dvou variantách. První varianta udává změnu příslušné položky vždy oproti minulému roku. Ve druhé variantě je vypočtena změna k pevně danému období. V tomto případě je to první rok ze sledovaných období – rok 2008. Při hodnocení položky Dlouhodobý majetek můžeme na vypočtených hodnotách sledovat velmi výrazné výkyvy. V prvních dvou letech sledovaného období, to je rok 2009 a 2010, pozorujeme meziroční snižování hodnoty dlouhodobého majetku a následně pak v roce 2011 dochází k nárůstu hodnoty dlouhodobého majetku celkem o 1217 % oproti roku 2010. Oběžná aktiva se vyvíjela rovnoměrněji. V prvních dvou letech 2009 a 2010 dochází k nárůstu hodnoty, a to o 8 % v roce 2009 a o 11 % v 2010. V následujících dvou letech se hodnota oběžných aktiv meziročně snižuje, v roce 2010 o 13 % a v roce 2011 o 11 %. 43
Počínaje rokem 2013 absolutní hodnota oběžných aktiv opět stoupá. Poměrně významný nárůst je zaznamenán v roce 2014, a to o 20 % oproti roku předchozímu – 2013. Vývoj zásob částečně kopíruje vývoj oběžných aktiv. V roce 2009 a 2010 hodnota zásoby meziročně roste o 10 % a o 17 %. V dalších letech zásoby vždy meziročně klesají. Vývoj pohledávek nemá jednoznačný trend. Pohledávky nejprve meziročně klesají, pak je zaznamenán nárůst, tj. v roce 2011, který střídá pokles v roce 2012, a dále pak opět v roce 2013 a 2014 meziročně narůstají. Velmi podobný vývoj jako u pohledávek je možné pozorovat u krátkodobého finančního majetku. Základní kapitál a fondy ze zisku zůstávají po celé sledované období neměnné. Dlouhodobé závazky jsou v rozvaze vykázány v roce 2011 poprvé a v letech následujících se jejich hodnota každoročně snižuje, a to až do roku 2014, kdy společnost vykazuje nulovou hodnotu. Výše uvedené hodnoty dokládají poměrně opatrný přístup vedení společnosti. Svědčí o tom zejména ta skutečnost, že společnost v letech, kdy nevytvářela zisk, tj. 2009 a 2010 prakticky neinvestovala do nákupu dlouhodobého majetku. Zároveň v těchto letech společnost převedla část závazků z krátkodobých závazků do závazků dlouhodobých. V té době došlo k projednání nových termínů splacení za účelem prodloužení termínu splácení, čímž se společnosti podařilo překlenout období, kdy nevytvářela dostatek zisku pro splácení aktuálních závazků. Výkony společnosti se od roku 2008 až do roku 2012 snižovaly. V roce 2013 je zaznamenám nárůst této položky, a to o 23 % a v následujícím roce o dalších 16 %. Výkonová spotřeba, tj. spotřeba materiálů a služeb by měla v zásadě kopírovat vývoj výkonů. Je tomu tak jen částečně v prvních dvou letech sledovaného období. Výkonová spotřeba klesá v roce 2010 o 1 %, v roce 2011 o další 2 %. Následně pak v roce 2012 roste o 10% a v roce 2013 dokonce o 26%. Tedy o 6% více než rostou výkony.
44
Významnou položkou Výkazu zisku a ztrát jsou mzdové náklady. Tento náklad v prvních 3 letech meziročně klesá. Od roku 2012 pak v jednotlivých letech dochází k růstu absolutní hodnoty osobních nákladů, v roce 2012 o 2 %, v roce 2013 o 11 % a v roce 2014 o 19 %. Odpisy dlouhodobého majetku v podstatě kopíruje vývoj položky dlouhodobý majetek vykázané v rozvaze. V prvních 3 letech se celkový náklad meziročně snižuje a pak od roku 2012 odpisy dlouhodobého majetku rostou. V roce 2012 o 58%, v roce 2013 o 88% a v roce 2014 o 15%. Z další významnější položkou jsou Ostatní finanční náklady. Tento náklad se od počátku období meziročně snižuje. K jeho nárůstu dochází v roce 2013 o 42 % a další nárůst je vykázán v roce následujícím – 2014 o 24 %. Vývoj hospodářského výsledku hospodaření je touto metodou obtížně hodnotitelný vzhledem k tomu, že společnost vykazuje v letech 2009 a 2010 záporné hodnoty – tedy ztrátu. Jde například o rok 2011, kdy společnost vytvořila zisk ve výši 139.000,- Kč a při výpočtu, kdy poměřujeme kladnou hodnotu zisku v roce 2011 se zápornou hodnotou – 107.000,- Kč v roce 2010, je vypočtena minusová hodnota ukazatele – 130%. Matematicky je tento výpočet v pořádku. Avšak logicky tento údaj nedává smysl. V roce 2011 nedošlo k snížení tvorby zisku, ale naopak o jeho zvýšení, a to o 246.000,- Kč. Další varianta horizontální analýzy je vztažení údajů jednotlivých let k jednomu období, tj. k počátečnímu roku/měsíci sledovaného časového intervalu. V tomto případě byla za základnu určená hodnota z roku 2008 a jednotlivé položky z rozvahy a výkazu zisku a ztrát byly poměřovány s tímto rokem. Vypočtené hodnoty v tabulce představují % z hodnoty vykázané v roce 2008. Chceme-li vypočítat hodnotu zvýšení či snížení položky, pak musíme tuto hodnotu odečíst od 100 %. Vypočtený údaj udává, jak se hodnota položky změnila v porovnání s počátečním obdobím – rokem 2008. U dlouhodobého majetku lze pozorovat, že přes pokles hodnoty dlouhodobého majetku v průběhu sledovaného období došlo k celkovému nárůstu, a to celkem o 72 %. Oběžná aktiva se snížila, a to konkrétně na 62 % hodnoty z roku 2008, což je snížení o 28 %. Rovněž krátkodobé pohledávky se snížily a to o 18 %. Finanční majetek narostl na 401 % hodnoty z roku 2008, tj. o 301 %. Celková aktiva/pasiva byla navýšena o 118 %. Krátkodobé závazky stouply o 35 %. 45
Bankovní úvěry byly splaceny – snížily se na 0 %. Problém s vyhodnocováním vzniká u položek, které v počátečním roce vykazují nulové hodnoty. V takovém případě nelze pro jednotlivé roky vypočítat % zvýšení zisku či poklesu hodnoty příslušné položky. Z údajů vypočtených ve výkazu zisku a ztrát můžeme pozorovat, že položka výkonů, přestože v průběhu období téměř ve všech rocích nedosahovala hodnot z roku 2008, stoupla nakonec o 4 %. Rychleji než výkony pak rostla výkonová spotřeba, a to o 16 % a dále i osobní náklady, které oproti roku 2008 vzrostly o 28 %. Odpisy dlouhodobého majetku dosahují v roce 2014 74 % oproti hodnotě vykázané v roce 2008. Hospodářský výsledek v průběhu let kolísal. V roce 2009 a 2010 byla vytvořena ztráta. Vypočtené hodnoty tedy jsou -79 % v roce 2009 a – 40 % v roce 2010. V dalších letech společnost vytvářela zisk, avšak v roce 2014 došlo k opětovnému vykázání ztráty. V následující tabulce je uvedena horizontální analýza výkazu zisku a ztrát v %. Výkaz zisku a ztráty
+
Tržby za 1 prodej zboží Náklady vynaložené na prodané 2 zboží Obchodní marže (ř. 01 3 - 02)
II
4 Výkony
I.
A
+
Výkonová 5 spotřeba Přidaná hodnota (ř. 6 03+04-05)
C
Osobní 7 náklady
B
D
E
Daně a 8 poplatky Odpisy dlouh. nehm. a hm. 9 majetku
2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011 2013/2012 2014/2013
89%
59%
138%
199%
56%
98%
87%
65%
113%
102%
115%
112%
977%
40%
279%
422%
23%
59%
86%
90%
96%
98%
123%
116%
89%
91%
102%
101%
110%
126%
81%
85%
84%
108%
141%
105%
89%
98%
81%
102%
111%
119%
82%
97%
102%
124%
75%
170%
77%
68%
42%
158%
188%
115%
46
III.
10
IV
13
H
14
*
17
Tržby z prodeje dlouh. majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření
0%
0%
0%
0%
0%
15%
98%
318%
71%
108%
70%
119%
92%
112%
87%
116%
164%
216%
-20%
-127%
350%
97%
351%
13%
Nákladové 27 úroky 67% 262% 127% 77% 87% 53% Ostatní finanční XI 28 výnosy 62% 43% 8% 0% 0% 0% Ostatní finanční O 29 náklady 78% 99% 84% 88% 142% 124% Finanční výsledek 85% 168% 111% 84% 118% 101% * 32 hospodaření Daň z příjmů za běžnou Q 33 činnost 57% 31% 411% 46% 1094% 44% Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. -111% 48% -88% 135% 638% -17% ** 34 17+32-33) Výsledek hospodaření za účetní období (ř. -111% 48% -88% 135% 638% -17% *** 40 34 + 38 - 39) Výsledek hospodaření před zdaněním (ř. 17 + 32 + -79% 50% -130% 119% 632% -7% **** 41 35 - 36) Tabulka 7: Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 – 2014. N
(Vlastní zpracování)
2.4 Hodnocení rentability Při analýze rentability byly vypočteny ukazatele ROA, ROE a ROS. ROA poměřuje zisk po zdanění k celkovým aktivům. ROE poměřuje zisk po zdanění k vlastnímu kapitálu a ROS poměřuje zisk po zdanění k celkovým tržbám. Tyto ukazatele jsou vždy vypočteny za
47
jednotlivé roky sledovaného období. Vypočtené hodnoty lze prezentovat jako index, nebo jako údaje v % hodnotách. V této práci jsou údaje udávány v % vyjádření. Ukazatele jsou vypočítány vždy za každý jednotlivý rok sledovaného období. Pro výpočet jsou použity hodnoty čitatele vždy ke konci hodnoceného období. V praxi je možné do čitatele často uvádět průměrné hodnoty. Tyto průměrné hodnoty lze ve zjednodušené podobě dostat tak, že vypočteme průměr z hodnot ke konci období a k počátku období (počátek období hodnota udávána ke konci minulého – předchozího období). Takto vypočtená hodnota lépe vyjadřuje průměrnou hodnotu čitatele, zejména v obdobích, kdy tyto hodnoty výrazně kolísají. V následující tabulce jsou uvedeny výše zmíněné ukazatelé rentability.
zisk po zdanění Aktiva ROA - Rentabilita úhrnných vložených prostředků zisk po zdanění vlastní kapitál ROE - rentabilita vlastního kapitálu zisk po zdanění Tržby
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
219
-242
-116
102
138
881
-150
6 900
6 848
6 878
6 042
6 579
6 502
8 157
3,17%
-3,53%
-1,69%
1,69%
2,10% 13,55%
-1,84%
219
-242
-116
102
138
881
-150
1 790
1 548
1 432
1 534
1 672
2 553
2 407
12,23% 15,63%
-8,10%
6,65%
8,25% 34,51%
-6,23%
219
-242
-116
102
138
881
-150
24 800
21 466
19 063
18 575
18 978
22 271
25 642
ROS - Rentabilita tržeb 0,88% -1,13% -0,61% 0,55% 0,73% 3,96% -0,58% Tabulka 8: Ukazatele rentability společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 – 2014. (Vlastní zpracování)
Rovněž jsou vypočteny průměrné hodnoty ukazatelů za sledované období 2008 2014. Průměrné hodnoty jsou vypočteny 3 způsoby: a) Průměrná hodnota vypočtených údajů (součet vypočtených údajů v % a vydělení počtem údajů) b) Průměrná hodnota čitatele dělená průměrnou hodnotou jmenovatele c) Vypočtený průměr z vypočtených hodnot jednotlivých ukazatelů Údaje vypočtené metodou b) a c) jsou vždy shodné.
V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené průměry ukazatelů rentability.
48
průměr a) zisk po zdanění Aktiva ROA - Rentabilita úhrnných vložených prostředků
1,92%
1,74% 118,857 1848
1,74%
6,43% 118,857 21542,1 0,54% 0,55%
6,43%
zisk po zdanění vlastní kapitál ROE - rentabilita vlastního kapitálu zisk po zdanění Tržby
průměr průměr b) c) 118,857 6843,71
4,53%
0,55% ROS - Rentabilita tržeb Tabulka 9: Průměrné ukazatele rentability společnosti Ještěd, spol. s r. o. (Vlastní zpracování) Z vypočtených hodnot jednotlivých analýz je možné vyvodit některé závěry. Je zcela zřejmé, že v období hospodářské krize (roky 2008, 2009 a 2010) došlo k poklesu tržeb. V důsledku tohoto i následně k poklesu tvorby zisku. H0: potvrzena na základě provedených analýz. Společnost na tuto skutečnost reagovala snižováním nákladů, což je viditelné zejména v mzdových nákladech a na výkonové spotřebě. V této době byla společnost nucena hledat rovněž řešení své finanční situace, a proto část svých krátkodobých závazků převedla na závazky dlouhodobé, které pak následující 4 roky splácela. Toto opatření jí pomohlo, vyhnout se vážnějším finančním problémům. Z přiložených výkazů lze rovněž vyčíst, že společnost v letech 2008 – 2011 prakticky neinvestovala. Tato skutečnost byla z velké části pravděpodobně vyvolána hospodářskou krizí. Následně pak v letech 2012 – 2013 společnost postupně investovala celkem 3. 423.000,- Kč. V letech 2012 – 2013 rovněž stoupaly i tržby společnosti. Bohužel v důsledku poměrně rychle rostoucích nákladů není podobný trend u zisku. Zisk společnosti roste v letech 2012 a 2013, ale v roce 2014 dochází k jeho poklesu a je vykázána ztráta. Ukazatel ROA udává kolik korun zisku, vyprodukuje společnost z aktiv, které má k dispozici. Jde v podstatě o výnosnost aktiv. Z výpočtů je vidět, že tento ukazatel 49
dosahuje poměrně nízkých hodnot. V případě, že společnost tvoří zisk, pohybuje se tento ukazatel mezi 2 – 3 %. Výjimku tvoří rok 2013, kdy byla vypočtena hodnota ROA 13,5 %. Toto je ovlivněno tvorbou mimořádně vysokého zisku, výše aktiv se po dobu sledovaného období významně nemění. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) je poměr zisku k vlastnímu kapitálu. Je to údaj pro vlastníky, výnosnost má kapitál, který vlastníci do společnosti vložili. Ve výpočtech v letech, kdy společnost vytváří ztrátu, dosahuje tento ukazatel záporných hodnot. V letech, kdy je zisk tvořen, se hodnoty pohybují v rozmezí od 6,6 % do 34,5 %. Vzhledem ke kolísavosti tohoto ukazatele byla vypočtena průměrná hodnota ROA a to tak, že do čitatele byla dosazena průměrná výše zisku za 7 sledovaných období a do jmenovatele pak průměrná hodnota vlastního kapitálu. Takto vypočtený ukazatel dosahuje hodnoty 6 %. Hodnotu ukazatele je pak možné poměřovat s výnosností jiných investic. Rentabilita tržeb (ROS) udává, kolik % z tržeb tvoří zisk, neboli kolik zisku vytvoříme z 1,- Kč tržeb. Výpočtem tohoto ukazatele jsme dostali celkem zajímavé hodnoty. A to od -1 % až do 1 % s výjimkou roku 2013, kdy jak zisk, tak tržby oproti minulým rokům významně narostly, hodnota ukazatele v tomto roce dosahuje 4 %. Vertikální a horizontální analýza patří mezi základní druhy analýz. Tyto 2 metody mají široké uplatnění. Avšak i jejich použití má svá omezení. Jedná se o případy, kdy některé položky rozvahy či výkazu zisku a ztrát v některých letech nevykazují žádné hodnoty. V takovém případě je pak nemožné tuto položku vyhodnotit, a to ve 2 letech – v roce, kdy vykazuje 0 hodnotu a pak také v roce následujícím. V roce následujícím tímto chybí srovnávací základna (tzn. údaje v čitateli). Výsledky těchto analýz lze použít jak pro analýzu v čase u jednotlivé sledované jednotky, případně je dále možné porovnávat tyto hodnoty s jinými podniky v rámci oboru, průmyslu atd.
50
3 Návrhová část Horizontální analýza společnosti ukazuje na strukturu jednotlivých výkazů. Udává, jak se jednotlivé položky rozvahy podílejí na celkových aktiv a u položek výsledovky ukazují na jejich podíl na celkových výkonech. Při hodnocení údajů z výsledovky pak poměřujeme jednotlivé položky k celkovým výkonům. Vypočtený údaj jednotlivých položek Výkazu zisku a ztrát udává jejich podíl na výkonech. Pokud jde o rozvahové položky, společnost v průběhu let projednala u části závazků nové podmínky splácení, a tím došlo překlasifikaci krátkodobých do dlouhodobých, ale ke konci sledovaného období výše krátkodobých závazků opět dosáhla poměrně vysoké hodnoty (nejvyšší hodnoty za celé sledované období), tj. 5.401.000,- Kč. Proto by bylo vhodné, tak jako v roce 2010, převést část krátkodobých závazků do závazků dlouhodobých, a tím vylepšit platební situaci společnosti. Pokud jde o výkaz zisku a ztráty, pak by se společnost měla zaměřit na celkové zvýšení výnosnosti. Dosahovaný zisk velmi kolísá. V některých obdobích je dokonce tvořena ztráta. Cílem společnosti by mělo být zaměření zejména na výkonovou spotřebu a mzdové náklady. Tyto dvě položky představují významný náklad a je tedy nezbytně nutné udržet jak jejich absolutní hodnotu, tak jejich podíl na výkonech na optimální úrovni. Cílem společnosti do dalších let by mělo být také postupné zvyšování výkonů a rovněž i přidané hodnoty. Při plánování výkonů do budoucna je nutné počítat s nárůstem cenové hladiny jak služeb, tak i mzdových nákladů. Což znamená, že pro udržení stabilního zisku je nutné počítat se zvýšením výkonů minimálně o růst těchto položek nákladů. V případě, že společnost chce zisk zvyšovat, pak je nutné dosáhnout dokonce vyššího růstu výkonu. Při plánování výkonů by bylo vhodné zohlednit růst nákladů v dalším roce. V případě, že není možné či reálné plánovat zvýšení výkonů, pak je nutné udržet zejména osobní náklady a výkonovou spotřebu na takové úrovni, aby byla zajištěna minimální tvorba zisku – aby nedošlo k vytvoření ztráty.
51
Jak horizontální, tak vertikální analýza se v praxi používají jednak pro vnitropodnikové účely nebo pro analytická srovnání dvou či více společností. V rámci společnosti se tyto analýzy využívají zejména při zpracování hospodářských plánů, analyzování uplynulého období, či při hledání cest ke zvýšení výnosnosti vloženého kapitálu. Výše uvedené analýzy je rovněž možné používat ke srovnání dvou či více podniků, zejména pak podniků s podobným zaměřením, ke zpracování různých analýz při hledání investičních příležitostí a podobně. Toto by však mohlo být tématem pro rozsáhlejší práci. V průběhu zpracování této analytické části bylo zjištěno, že i takovéto poměrně jednoduché analýzy mají z hlediska svého zpracování jistá omezení. Bylo zjištěno, že v případě provádění vertikální analýzy, že některá z hodnoty v některých letech není vykázána (tzn. je vykázána nulová hodnota), pak nelze pro následující rok požadovaný údaj vypočítat, neboť chybí údaj ve jmenovateli zlomku. V případě, že uživatel účetních výkazů by měl přístup do interního účetního systému, bylo by možné zpracovat detailnější rozpad jednotlivých položek a mnohem detailněji určit příčinu vývoje či vykázaného stavu. V této práci byly použity pouze údaje pouze z veřejně dostupných zdrojů.
52
Závěr V praktické části této práce bylo pojednáno o účetní závěrce. Účetní závěrka je velmi důležitým dokumentem, který vzniká v rámci vedení účetnictví. Tento dokument dále pak slouží celé řadě uživatelů. Pro tyto uživatele je zejména zdrojem informací, které jsou dále analyzovány. Cílem této práce bylo zanalyzovat účetní závěrky společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 – 2014. Zhodnotit efektivnost podnikání a jeho výnosnost využitím ukazatelů rentability a poměrových ukazatelů za použití vertikální a horizontální analýzy. V praktické části jsou provedeny 2 základní způsoby analýzy účetních dat a je zde proveden výpočet výnosnosti. V této práci byla analyzována data společnosti Ještěd spol. s r. o., která byla získána z veřejně dostupných zdrojů z databáze obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že tato společnost neumožnila přístup k detailním účetním datům, závěry, které jsou vyvozeny v této práci, vycházejí vždy pouze z tohoto veřejného zdroje. Při zpracování analýz bylo zjištěno, že vypovídací schopnost vertikální analýzy je omezena v případě, že některá z položek v některém ze sledovaných období vykazuje nulovou hodnotu. V takovýchto případech pro rok následující po období, ve kterém je vykázána nulová hodnota, nelze vypočítat hodnotu ukazatele. Vertikální a horizontální analýza jsou základní analýzy účetních výkazů, které jsou běžně používány jak pro účely vnitropodnikové, tak externími uživateli účetních výkazů. V průběhu práce byla ověřována hypotéza: H0: Hospodářská krize, která proběhla v letech 2008 – 2009, významně ovlivnila hospodaření vybraného podniku. Tato hypotéza byla potvrzena. Na základě získaných dat a vypočtených údajů, bylo zjištěno, že v období tzv. hospodářské krize v letech 2008 – 2009 společnost opravdu vykázala ztrátu. Ani úsporami nákladů, které byly v těchto 2 letech realizovány, se
53
společnosti nepodařilo zmírnit důsledky propadu tržeb tak, aby k vykázání ztráty nedošlo a aby byl vykázán alespoň minimální zisk. V práci byly provedeny základní propočty ukazatelů výnosnosti sledované společnosti. Abychom dovedli odpovědět na otázku, zda tato výnosnost je přiměřená či nikoli, by bylo vhodné provést srovnávací analýzu dosažených výsledků s údaji jiného podniku z tohoto odvětví podnikání. Avšak z důvodu obsáhlosti analýz by toto mohlo být tématem další práce. Tato práce bude sloužit i pro praktické účely a bude zaslána jednateli společnosti Ještěd, spol. s r. o.
54
Literatura BARRY ELLIOTT AND JAMIE ELLIOTT. Financial accounting and reporting. 14th ed. S.l.: Financial Times, 2010, 897 p. ISBN 0273744534. BROŽ, Ivan a Lukáš VOREL. Ekonomika aktuálně: Čtyři kategorie účetních jednotek která je ta Vaše? In: Rödl & Partner: Mandantenbrief 2/2016 [online]. Praha: Rödl & Partner
Consulting,
s.
r.
o.,
2016
[cit.
2016-02-28].
Dostupné
z:
http://www.roedl.com/fileadmin/user_upload/Roedl_Czech_Republic/mb/mb1602c.pdf
DRURY, Colin. Management accounting for business. 4th ed. Andover: Cengage Learning, 2009, 488 p. ISBN 9781408017715.
DRURY, Colin. Cost and management accounting: an introduction. 7th ed. Andover: Cengage Learning, 2011, 476 p. ISBN 978-1-4080-3213-8. DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 3., aktualizované a rozšířené vyd. Brno: Computer Press, 2011, 327 s. Daně a účetnictví (Computer Press). ISBN 978-80-251-3652-2. DVOŘÁKOVÁ, Dana. 2010. Základy účetnictví. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 307 s. ISBN 978-80-7357-544-1. FIBÍROVÁ, Jana. Nákladové účetnictví: (manažerské účetnictví I). Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, 327 s. ISBN 80-245-0095-7. FIBÍROVÁ, Jana –ŠOLJAKOVÁ, Libuše – WAGNER, Jaroslav. Nákladové a manažerské účetnictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 430 s. ISBN 978-80-7357-299-0.
GOWTHORPE, Catherine. Business accounting and finance. 3rd ed. Andover, Hampshire: Sothwestern Cengage Learning EMEA, 2011, 580 p. ISBN 9781408018378.
55
Hotel
Ještěd:
Historie [online].
Pixelo
Media
[cit.
2016-03-22].
Dostupné
z:
http://jested.cz/historie Hotel Ještěd: Hotel Ještěd - jedinečné ubytování v Liberci [online]. Pixelo Media [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://jested.cz/ubytovani-liberec Hotel Ještěd: Restaurace [online]. Pixelo Media [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://jested.cz/restaurace JANHUBA, Miloslav. Základy teorie účetnictví. 2., upr. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, 195 s. ISBN 978-80-245-1268-6. Ještěd čeká na obnovení salónku dle původních plánů: Tisková zpráva [online]. Liberec: Ještěd 73, o. s., 2013, 3 s. [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.jested73.cz/wpcontent/uploads/2015/02/13-03-19-TZ-rekonstrukce-salónku-a-J73.pdf Ještěd spol. s r. o: Společnost Ještěd spol. s r. o. [online]. Pixelo Media, 2009 [cit. 201603-22]. Dostupné z: http://www.jested-sro.cz KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Trizonia, 2012, 440s. ISBN 978-80-7273-169-5. KOVANICOVÁ, Dana. Jak porozumět světovým, evropským, českým účetním výkazům. Vyd. 1. Praha: Polygon, 2004, 284 s. ISBN 80-7273-095-9. KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví, Díl I., 4. aktualizované vyd. Praha: Polygon, 1997, 242 s. ISBN 80-85967-47-2. KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví, Díl II. 2. aktualizované vyd. Praha: Polygon, 1997, 229 s. ISBN 80-85967-58-8. KRÁL, Bohumil. Nákladové a manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 1997, 407 s. ISBN 80-7175-060-3.
56
KUBÍČKOVÁ, Dana. Základy účetnictví. Vyd. 2., aktualizované Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2013, 175 s. ISBN 978-80-7408-074-6.
MICHAEL J. SANDRETTO. Cases in financial reporting. 1. ed., international ed. S.l.: South-Western Cengage Learning, 2012, 543 p. ISBN 9781111531874. Prezidentská chata v Jizerských horách: Ubytování a pokoje [online]. Pixelo Media [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://prezidentska.cz/ubytovani-a-pokoje RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1. 1. 2015. 15. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2015, 1118 s. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-924-3. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy: indikace finančního zdraví firmy, analýza vývoje zisku, analýza cash flow, oceňování majetku a závazků firmy, analýza efektivnosti investic a jejich rizika, komplexní finanční analýza v případové studii. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 1998, 195 s. Finance (Computer Press). ISBN 80-7226-140-1. SLÁDKOVÁ, E., MRKVIČKA, J., ŠRÁMKOVÁ, A. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2009, 452 s. ISBN 978-80-7357-434-5 TRÁVNÍČKOVÁ, Jana. 2015. Účtová osnova, české účetní standardy - postupy účtování pro podnikatele. Olomouc: ANAG, 342 s. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-930-4. Účetnictví podnikatelů: Audit: redakční uzávěrka k 1. 1. 2016. Ostrava: Sagit, 2016. ÚZ. ISBN 978-80-7488-142-8. Veřejný rejstřík a sbírka listin: Sbírka listin JEŠTĚD, spol. s r.o. [online]. Ministerstvo spravedlnosti
České
republiky,
2015
[cit.
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=14329
57
2016-04-03].
Dostupné
z:
Přílohy Příloha
1
Rozvaha společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 - 2014 v tis. Kč
Příloha
2
Výkaz zisku a ztrát společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 - 2014 v tis. Kč
Příloha
3
Grafické zobrazení struktury rozvahových položek společnosti Ještěd, spol. s r. o. v roce 2014 v tis. Kč
Příloha
4
Vertikální analýza rozvahy společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 - 2014
Příloha
5
Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát společnosti Ještěd, spol. s r. o.
Příloha
6
Horizontální analýza rozvahy společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008 – 2014
Příloha
7
Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát společnosti Ještěd, spol. s r. o. za období 2008-2014
Příloha
8
Ukazatele rentability
58
