VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Hana Svátková

Zážitkový cestovní ruch v Praze – Praha technická

Diplomová práce

2013

Zážitkový cestovní ruch v Praze – Praha technická

Diplomová práce

Bc. Hana Svátková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání diplomové práce práce: 2013-05-03 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master´s Dissertation

Adventure Tourism in Prague - Prague Technical Bc. Hana Svátková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2013-05-03 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2013

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Zážitkový cestovní ruch v Praze – Praha technická“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

V Praze dne 3. 5. 2013

jméno a příjmení autora

Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Petru Studničkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Abstrakt SVÁTKOVÁ, Hana. Zážitkový cestovní ruch v Praze - Praha technická. Diplomová práce. Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. Celkový počet stran 82. Tato práce analyzuje projekt Hospodářské komory hl. m. Prahy, Praha technická. Projekt je zaměřen na zážitkový cestovní ruch a na novou skupinu návštěvníků, na zájemce o techniku, technologie a propojení historie s aktuální technickou současností. Vytvořením speciálního produktu zážitkového cestovního ruchu v oblasti technických a technologických památek, které ještě využívají nebo využívaly městské podniky veřejných služeb a další společnosti se vytvořila nová nabídka domácího cestovního ruchu. Pro Prahu je projekt Hospodářské komory hl. m. Prahy v oboru cestovního ruchu – Praha technická významným přínosem. V první kapitole jsou vymezeny pojmy zážitkový cestovní ruch, marketing a marketingový mix cestovního ruchu, technické a technologické památky. Druhá kapitola představuje projekt Praha technická a společnosti, které jsou do něj zapojeny. Popisuje jejich nabídku a na základě rozhovorů se zástupci jednotlivých společností je analyzován současný stav projektu. Ve třetí kapitole je analýza využita pro návrhy vedoucí ke zlepšení současného stavu a je navrhnuto rozšíření projektu o další subjekty.

Klíčová slova: cestovní ruch, Praha, projekt, rozvoj, technické památky, zážitkový cestovní ruch

Abstract

This work analyses the project of City of Prague Chamber of Commerce Prague Technical. The project focuses on adventure tourism and a new group of visitors, interested in engineering, technology and is the interconnection between history and the current technical present. By creating a special product of adventure tourism in the area of technical and technological heritage that is still used or was used of urban public utilities and other companies was creating a new range of domestic tourism. For Prague is the project of City of Prague Chamber of Commerce Prague Technical in the field of tourism a significant benefit. The first chapter defines terms of adventure tourism, marketing and marketing mix of tourism, technical and technological monuments. The second chapter presents the project Prague Technical and companies that are involved in it. Describes their offer and based on interviews with representatives of each company is analysed the current state of the project. In the third chapter is the analysis used for suggestions to improve the current state and is designed to extend the project to other entities.

Keywords: adventure tourism, development, Prague, project, technical monuments, tourism

Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 10 1.

Teoretické vymezení zkoumané problematiky.................................................................. 13 1.1.

Cestovní ruch .............................................................................................................. 13

1.2.

Marketing cestovního ruchu ....................................................................................... 15

1.3.

Marketingový mix ...................................................................................................... 17

1.4.

Produkt cestovního ruchu ........................................................................................... 22

1.5.

Marketingový výzkum ............................................................................................... 24

1.6.

Návštěvník, turista ...................................................................................................... 25

1.7.

Teorie zážitku ............................................................................................................. 27

1.8.

Zážitkový cestovní ruch ............................................................................................. 28

1.9.

1.8.1.

Princip transformace produktu do zážitkového cestovního ruchu ............... 30

1.8.2.

Postup transformace produktu do zážitkového cestovního ruchu ................ 30

Trendy v oblasti zážitkového cestovního ruchu ......................................................... 31

1.10.

Technické památky – technické prostředí .............................................................. 32

1.11.

Cestovní Ruch a Evropská unie ............................................................................. 33 1.11.1. EDEN ........................................................................................................... 34

2.

Destinace Praha – Praha technická .................................................................................... 37 2.1.

Předpoklady destinace pro rozvoj cestovního ............................................................ 37

2.2.

Hospodářská komora hl. m. Prahy ............................................................................. 39

2.3.

Projekt „Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek“ ............... 40

2.4.

Projekt „Praha technická“ .......................................................................................... 42 2.4.1.

Kolektory Praha, a. s. ................................................................................... 43

2.4.2.

Pražské vodovody a kanalizace, a. s. ........................................................... 45

2.4.3.

Muzeum stará čistírna, o. p. s ....................................................................... 46

2.4.4.

KŽC Doprava, s. r. o. ................................................................................... 49

2.4.5.

Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. .............................................................. 52

2.4.6. 3.

Vyhodnocení strukturovaných rozhovorů .................................................... 55

Návrhová část .................................................................................................................... 71 3.1.

Vyhodnocení analýzy ................................................................................................. 71

3.2.

Návrhy vedoucí ke zlepšení současného stavu........................................................... 74

3.3.

Rozšíření projektu Praha technická ............................................................................ 75

Závěr ......................................................................................................................................... 78 Literatura .................................................................................................................................. 80 Příloha č. 1 Strukturovaný rozhovor – osnova Příloha č. 2 Technické památky na území hl. m. Prahy

Úvod Na rozdíl od ostatních forem cestovního ruchu, u kterých jde převážně o to dostat se na vybrané místo a prohlédnout si ho, zážitkový cestovní ruch nabízí návštěvníkům mnohem víc, zážitek. Zážitkový cestovní ruch představuje v českých podmínkách nový trend cestovního ruchu, který má ve světě už svoji historii. Zážitkový cestovní ruch původně vznikl jako marketingový nástroj prodeje. Ve skotských palírnách whisky mají již léta návštěvníci možnost důkladně se seznámit s technologií výroby, získat informace o přednostech výrobku, ale hlavně si na vlastní kůži či vlastníma rukama vyzkoušet pravdivost přijímaných informací, připravit si vlastní nápoj. Tato nová forma prezentace, kdy jsou pro návštěvníka připraveny zážitky a díky interaktivitě i mnohem zajímavější informace k posouzení než jen pasivní dívání se a případně poslech průvodce, se stala natolik populární, že vznikl samostatný obor zážitkový cestovní ruch, jehož hlavním atributem je interaktivita. Zážitkový cestovní ruch lze využít hlavně tam, kde k dané atraktivitě existuje zajímavý příběh, kde je možné uspořádat nějakou akci, do které se může návštěvník zapojit a kde si potom může na základě vlastního prožitku uvědomit souvislosti. Je tedy určen pro návštěvníky, kterým už nestačí se jenom dívat, ale chtějí něco zažít, pobavit se a hlavně něco nového poznat. Právě tím, že si mohou některé věci sami vyzkoušet, stráví zábavnou a inspirativní formou svůj volný čas. Projekty zážitkového cestovního ruchu úspěšně fungují v řadě evropských metropolí a pro Prahu je projekt Hospodářské komory hl. m. Prahy v oboru cestovního ruchu – Praha technická významným přínosem. Je to to projekt zaměřený na zcela novou skupinu návštěvníků, na zájemce o techniku, technologie a propojení historie s aktuální technickou současností. Vytvořením speciálního produktu zážitkového cestovního ruchu v oblasti technických a technologických památek, které ještě využívají nebo využívaly městské podniky veřejných služeb a další společnosti se vytvořila nová nabídka pro výlety místních občanů a současně se touto zábavnou formou zvyšuje jejich povědomí o provozu pražských veřejných služeb jako je úprava pitné vody, jedinečná architektura kolektorů, fungování metra a dalších. Pro zahraničního návštěvníka pak může být zážitkový cestovní ruch v oblasti technických a technologických památek Prahy důvodem k prodloužení pobytu a, nebo přímo vlastním motivátorem k návštěvě Prahy. 10

Hlavním cílem diplomové práce je popsat a zhodnotit současný stav projektu Praha technická. Objekty hodnocení budou stávající účastníci projektu, jejich technické objekty, návštěvnost, marketingová strategie a kvalita spolupráce s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy, která celý projekt zastřešuje. Na základě zjištěných informací budou navržena opatření, která povedou ke zlepšení stávajícího stavu a k případnému rozšíření projektu. Nejprve je nutné popsat současnou nabídku zážitkových aktivit jednotlivých společností za pojených do projektu Praha technická, filozofii prohlídek, jednotlivé trasy, otevírací dobu a ceny. V další fázi budou vedeny řízené rozhovory se zástupci jednotlivých společností. Cíle rozhovorů bude zjistit, kdy se společnost do projektu zapojila a co tomu předcházelo, zda bylo možné jejich prostory navštěvovat již před zapojením se do projektu, co je návštěvníkům nabízeno, zda se jejich nabídka nějak změnila od vstupu do projektu a jak se vyvíjí návštěvnost, kdo je typickým návštěvníkem? Další otázky budou namířeny na to, zda prohlídky nějak ovlivňují běžný provoz společnosti, kdo provádí návštěvníky po prohlídkových trasách, zda jde o běžné zaměstnance či speciální průvodce. Další část rozhovoru bude zaměřena na spokojenost s informačním a rezervačním portálem projektu a na spolupráci s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy. Na základě informací zjištěných řízenými rozhovory budou navržena opatření, která by měla vést ke zlepšení stávajícího stavu projektu Praha technická, a rozšíření projektu o další subjekty. Následující hypotézy budou prostřednictvím výsledků analýzy vyvráceny nebo potvrzeny: 1.

Produkt cestovního ruchu „Praha technická“ má celkově mnoho předností.

2.

Cílovým segmentem jsou návštěvníci z České republiky

3.

Stávající marketingová komunikace tohoto produktu je dobrý.

4.

Technické památky – technické prostředí je motivátorem pro účastníky cestovního ruchu, v podmínkách Prahy není tento potenciál ještě zcela využit.

K dosažení hlavního cíle práce budou použity různé metody. Ve vstupním rozhovoru se zástupcem projektu z Hospodářské komory hl. m. Prahy by měly být zjištěny základní informace o projektu a subjektech zapojených do projektu, a získány interní projektové materiály. Analýza projektových dokumentů bude spočívat v prostudování materiálů poskytnutých Hospodářskou komorou hl. m. Prahy a veřejně dostupných materiálů, jako jsou 11

nabídky jednotlivých subjektů, informační a rezervační portál atd. Na základě analýzy projektových materiálů bude sestaven strukturovaný rozhovor, který bude veden se zástupci jednotlivých subjektů. V první kapitole, teoretické části diplomové práce budou na základě odborné literatury vymezeny pojmy cestovní ruch, marketing cestovního ruchu, marketingový mix, produkt cestovního ruchu, zážitkový cestovní ruch, teorie zážitku, trendy v oblasti zážitkového cestovního ruchu, technické a technologické památky, technické prostředí a cestovní ruch a Evropská unie. Ve druhé kapitole, analytické části diplomové práce bude nejprve stručně představena Praha jako destinace cestovního ruchu a její předpoklady pro další rozvoj. V další části bude popsána Hospodářská komora hl. m. Prahy, realizátorka projektu Vzdělávání v zážitkové turistice a projektu Praha technická. Pozornost bude věnována analýze projektu Vzdělávání v zážitkové turistice. Následující část bude popisovat projekt Praha technická a jeho účastníky. Nabídka jednotlivých společností, tj. nabídka produktu cestovního ruchu Praha technická, bude přehledně popsána. Zážitkové prohlídky, trasy, otevírací doby, ceny. S pracovníky jednotlivých společností, manažery projektu budou vedeny strukturované rozhovory zaměřené na analýzu stávajícího stavu projektu. Ve třetí kapitole diplomové práce budou na základě těchto analýz navrženy cesty vedoucí ke zlepšení současného stavu projektu a navrženo případné rozšíření projektu. V textu budou pro snadnější orientaci a provázanost s odbornou literaturou a oficiálními názvy projektů používány synonymně termíny „cestovní ruch“ a „turistika“, „návštěvník“ a „turista“ a termíny „firma“, „podnik“, „organizace“ a „společnost“. Dlouhodobě je v České republice používán nesprávně, zaměňován termín turismus s termínem turistika. Takto se také často objevuje v materiálech, z kterých bylo čerpáno.

12

1. Teoretické vymezení zkoumané problematiky Následující kapitola se zabývá teoretickými přístupy ke zkoumané problematice. Definuje cestovní ruch a marketing cestovního ruchu, objasňuje základní prvky marketingového mixu cestovního ruchu. Dále se kapitola věnuje teorii zážitku, které se využívá při tvorbě produktů v zážitkovém cestovním ruchu, a vymezuje pojem technické památky. Závěr kapitoly je věnován vztahu Evropské unie k cestovnímu ruchu a projektu EDEN.

1.1. Cestovní ruch Cestovní ruch, tak jak ho chápeme dnes, je výsledkem dlouhého historického vývoje lidstva1. Jisté formy cestovního ruchu byly známy již ve starověkém Římě. Ve středověku šlo většinou o cestovní ruch spojený s náboženstvím (poutě na svatá místa), lovem, případně zábavou (turnaje, plesy). Za první formu „klasického“ cestovního ruchu považujeme návštěvy lázní, které se staly módními v 16. – 18. století. První organizovaný výlet se odehrál v Anglii roku 1841. Šlo o železniční výlet z Leicesteru do Loughborough organizovaný Thomasem Cookem, který poté v roce 1845 založil v Leicesteru první cestovní kancelář na světě2. V roce 1895 vzniká v Rakousku-Uhersku Spolek přátel přírody, který se zabýval realizací cestovního ruchu. Hlavní rozvoj nastává po druhé světové válce a jeho hlavními příčinami jsou urbanizace, dostatek volného času a znečištění životního prostředí.3 Dnes tvoří cestovní ruch významnou část hospodářství, zejména v některých zemích, a podle Světové organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO) jen mezinárodní cestovní ruch tvoří asi 25 až 30 % všech světových služeb a zaměstnává přes 100 milionů osob. Existuje velké množství mezinárodních organizací zabývajících se cestovním ruchem: ·

Světová organizace cestovního ruchu (UN World Tourism Organization, UNWTO)

·

Mezinárodní turistické sdružení (AIT – Alliance Internacionale do Tourismu)

·

Světové sdružení cestovních kanceláří (World Assosiationes of Travel Agensies)

·

Světové sdružení cestovních kanceláří (Universal Federation of Travel Agents Assosiationes)

1

NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Praha: VŠH. 2010. ISBN 978-80-87411-08-7 ATTL, P., NEJDL, K.. Turismus I. Praha: VŠH. 2004. ISBN 80-86578-37-2 3 ČERBA, O. 16.Geografie cestovního ruchu [online]. 2004. [cit. 2011-03-26]. Dostupné na: http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch16.html 2

13

Světová organizace cestovního ruchu definovala v roce 1991 pojem cestovního ruchu jako „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovená, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ Jde o definici, která je částí teoretiků odmítána a kritizována, ale která jako jediná reflektuje specifika cestovního ruchu v jiných definicích nevyjádřená.4

Dle Vitákové tvoří cestovní ruch nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať již rekreační či poznávací. Tak jako v památkové péči vlastník památky, je v cestovním ruchu hlavním subjektem cestující občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních, na legitimní zisk orientovaných podnikatelských subjektů. Jde především o cestovní kanceláře a cestovní agentury, informační kanceláře a střediska, různá ubytovací za řízení (hotely, motely, horské chaty, kempy, veřejná tábořiště, ubytování v soukromí apod.), různá stravovací za řízení, zábavní zařízení, síť letecké, železniční i autobusové dopravy, služby individuální automobilové dopravy, sportovně rekreační zařízení apod., tedy vše, co tvoří tzv. infrastrukturu cestovního ruchu. Existence zachovalých a udržovaných kulturních památek je jedním z předpokladů rozvoje cestovního ruchu. Zároveň však platí, že udržitelný rozvoj cestovního ruchu je významným ekonomicky podpůrným faktorem uchování a obnovy kulturních památek. Tato logická koexistence je zřetelná a nezbytná, je však zapotřebí nalézt její optimální míru.5 Podle Jakubíkové6 „Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky.“ Jednotná definice cestovního ruchu neexistuje a ty stávající podléhají neustálému vývoji a zpřesňování. Proto bude pro samotné studium zážitkové turistiky vhodnější orientovat se na jednotlivé atributy, které cestovní ruch ovlivňují. Zpoplatňování cestovního ruchu je založeno jak na ohodnocení cestovního ruchu, tak práce, kapitálu, přírodních zdrojů využívaných při výrobě produktů cestovního ruchu. Rozlišují se 4 možnosti zohledňující „zpoplatnění“: 4

NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Praha: VŠH. 2010. ISBN 978-80-87411-08-7 VITÁKOVÁ, M. Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. [online] 2007. [cit. 2013-03-30] Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/473a8dbe-5c92-4eef-818e-0252a54c8200/GetFile2.pdf 6 JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing. 2009. ISBN 978-80-247-3247-3 5

14

·

přímé zpoplatnění – např. vstupné do objektu,

·

nepřímé zpoplatnění – pohostinnosti nebo dalších služeb

·

částečné zpoplatnění – tržní vztahy jsou provázány s netržními (např. samostravování, tj. přípravu jídla si zajišťují samotní turisté),

·

nezpoplatnění – jako je např. vycházka do lesa.

Mnohé destinace využívají kombinaci všech čtyř typů zpoplatnění. Jejich vzájemná kombinace vychází z konkrétní atraktivity, typu turisty, místních zvyklostí. Budeme-li klasifikovat cestovní ruch, setkáme se s pojmem forma cestovního ruchu. Formy cestovního ruchu rozdělujeme na7: ·

rekreační (včetně pobytů na chatě či na zahrádce)

·

poznávací

·

kulturní (cílem je nejen poznávání, ale i kulturní prožitky)

·

sportovně-turistický (upevňování fyzické kondice a zdraví)

·

léčebný (odstraňování chorob nebo jejich následků, prevence)

·

specifické formy cestovního ruchu (např. mototuristika, sociální turistika, kongresová turistika, návštěvy sportovních akcí, pobyty s vytvářením specifické atmosféry, zážitková turistika, dark turismus)

1.2. Marketing cestovního ruchu P. Kotler8 obecně marketing představuje „jako společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci i skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny výrobků či jiných hodnot“. A. M. Morisson9 chápe marketing cestovního ruchu jako „plynulý proces probíhající v dílčích krocích, prostřednictvím něhož management v odvětví pohostinství a cestovního ruchu plánuje, zkoumá, naplňuje, kontroluje a vyhodnocuje činnosti navržené k zajištění jak zákazníkových potřeb a skrytých přání, tak i cílů své vlastní organizace“.

7

ČERBA, O. 16.Geografie cestovního ruchu[online]. 2004. [cit. 2011-03-26]. Dostupné na: http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch16.html 8 KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0513-3 9 MORISSON, A. M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, 1999. ISBN 8085605-90-2

15

„Cílem služby zákazníkovi je pak především budování vztahů se zákazníky a ostatními trhy k zajištění dlouhodobé a vzájemně výhodné spolupráce. Tuto službu lze tedy vidět jako funkci, která přináší zákazníkovi užitek a která zahrnuje předběžné, průběžné a následné činnosti související s danou obchodní transakcí (předprodejní činnosti, prodejní činnosti a po prodejní činnosti).“10 A. M. Morisson11 definoval sedm principů marketingu, v počtu těchto principů: 1. Marketingový přístup. Hlavní prioritou manažera cestovního ruchu je uspokojení potřeb zákazníka. Manažer se musí umět vcítit do role zákazníka. 2. Marketingová orientace neboli orientace na zákazníka. Organizace přijala marketingový přístup a pracuje podle něj. Je třeba dbát na stížnosti. 3. Uspokojování potřeb a skrytých přání zákazníků. V dnešní době vysoké konkurence musí organizace pochopit, že nejdůležitější podmínkou pro udržení firmy na trhu je uspokojování potřeb a přání zákazníků. Firmy musí být v pohotovosti a využívat nových podnikatelských příležitostí. 4. Segmentace trhu Všichni zákazníci nejsou stejní, proto je výhodnější, aby se firma zaměřila na specifickou skupinu lidí, tedy cílový trh a jen s ním obchodovala. 5. Hodnotový a směnný proces. Hodnota znamená zákazníkovo vnitřní ocenění schopnosti služeb cestovního ruchu uspokojit jeho potřeby a přání. Někteří zákazníci ovšem vztahují hodnotu přímo k ceně služeb. Ale cena není jediným indikátorem hodnoty. Obchodování je procesem směny, dodavatelé a zákazníci obchodují na základě hodnoty. Obor cestovního ruchu poskytuje služby a zážitky, které zákazníci při svých cestách mimo domov shledávají hodnotnými. Zákazníci za služby zaplatí, což uspokojuje finanční cíle toho odvětví.

10

VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf 11 MORISSON, A. M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, 1999. ISBN 8085605-90-2

16

6. Životní cyklus výrobku. Služby cestovního ruchu procházejí čtyřmi předvídatelnými stadii: a) zavedení b) růst c) vyzrání d) pokles Aby byla vyloučena fáze poklesu, je třeba službu či výrobek inovovat, firma se pak dlouhodobě udrží na trhu. 7. Marketing mix. Každá firma má svůj marketingový mix. Ten zahrnuje čtyři faktory - známé jako „4P“: výrobek (produkt), místo (place), propagace (promotion), cena (price). V oboru cestovního ruchu se přidávají další „P“: lidé (people), kompletování služeb cestovního ruchu za výhodnější cenu (tvoření package), programová orientace turistických zájezdů (programování) a spolupráce (partnership). 1.3. Marketingový mix Autoři Pásková a Zelenka12 definují marketingový mix následovně: „Marketingový mix jsou všechny kontrolovatelné faktory, které byly vybrány, aby uspokojily potřeby zákazníka, respektive vhodná kombinace součástí marketingového mixu sestavená pro prosazení marketingového cíle a využívaná jako součást marketingové strategie“. Horáková13 marketingový mix vysvětluje jako „soubor nástrojů, které musí podnik kombinovat, aby dosáhl ve zvolených segmentech stanovených cílů“. Marketingový mix pro cestovní ruch lze vymezit následovně: 1. Produkt (výrobek, služba) Kotler14 označuje produkt jako „cokoliv, co lze nabídnout trhu k prozkoumání, získání, užívání nebo ke spotřebě a co může uspokojit nějakou potřebu nebo požadavek. Mohou to být hmotné předměty, služby, osoby, místa, organizace a myšlenky“.

12

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : MMR, 2002. ISBN 80-2390152-4. 13 HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. Praha: Grada Publishing. 2003. ISBN 80-247-0447-1 14 KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. Praha: Grada Publishing. 2004. ISBN 80-247-0513-3

17

Podle Heskové15 je třeba klást důraz na hloubku a šířku nabízených služeb, k tomu je nutné využívat segmentaci trhu. A dále zde uvádí, že „nabídka by měla vycházet z analýzy spotřebitelského chování, klasifikace zákazníků a jeho preferencí, analýzy konkurence, možností firmy atd.“ Upozorňuje zde na to, že požadavky klientů jsou také ovlivňovány faktory prostředí a faktory vyplývajícími z psychologických aspektů chování jedinců. Jako příklady jsou zde uvedeny tyto faktory: globalizace, přístupnost a rychlost, tendence návratu k přírodě a tradicím, požitkářství a zážitek, seberealizace a vlastní preference. 2. Price (cena) Stejně tak jako u zboží je cena základním prvkem marketingového mixu služeb. Od její politiky se odvíjí výše příjmů podniku. Vzhledem k nehmatatelné povaze produktu služeb mají cenová rozhodnutí v oblasti služeb zvlášť důležitý význam, to proto, že cenová rozhodnutí jsou důležitá pro vnímání hodnoty a kvality služeb zákazníkem a hrají též významnou úlohu při budování image služby. Z toho důvodu je třeba upozornit na tyto zvláštnosti cenových rozhodnutí16: ·

cena služby signalizuje zákazníkovi kvalitu, kterou pravděpodobně obdrží,

·

cena odráží také některé specifické vlastnosti služeb, zohledňuje například promptní dodávku a dosažitelnost, období špičky poptávky č i sezónnost,

·

cenová rozhodnutí úzce souvisejí se značkou produktu, značení diferencuje homogenní nabídku služeb, což se promítá i do cen,

·

hodnota služby není determinována cenou, ale užitkem, který zákazníkovi přinese,

·

podniky často nabízejí širokou škálu služeb, to znamená, že někdy může být výhodnější komplexní nabídka za speciální ceny.

Hesková17 popisuje dvě funkce ceny. Jednak jako přímý determinant rentability a jednak jako magnet, který zákazníky přitahuje nebo odrazuje. Setkáváme se zde také s pojmem „správně stanovená cena“, což je v cestovním ruchu taková cena, která v zákazníkovi vyvolává pocit, že za své peníze získává skutečnou hodnotu.

15

HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3 16 VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf 17 HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3

18

3. Promotion (Marketingová komunikace) Propagace ve službách je prostředkem komunikace podniku s jeho cílovými trhy. Zvyšuje jejich význam a přispívá k jejich hmatatelnosti. Stejně jako u zboží napomáhá spotřebiteli lépe se orientovat na trhu. Za tím účelem je ve službách vytvořen komunikační mix. Ten obdobně jako u zboží představuje v podstatě šest druhů komunikace skládajících se z prostředků osobní a neosobní komunikace se zákazníkem. Z hlediska komunikace služeb je nutné upozornit na zvláštnosti inzerce služeb, které spočívají na dodržování šesti pravidel18: ·

poskytnout hmatatelné důkazy - služba sama o sobě je nehmatatelná, zákazník kupuje určitý výkon a ne hmotný objekt,

·

vysvětlit službu tak, aby byla pochopena – u služby je často obtížné si ji kvůli nehmatatelnosti představit,

·

kontinuita komunikace – tato zásada je důležitá pro dosažení diferenciace a konzistence činností po celou dobu propagace,

·

podniky služeb prodávají slib, pokud ho nemohou dodržet, neměly by ho vůbec dávat,

·

vsadit na ústní podání – jeho význam stoupá s rozmanitostí služeb, ústní podání je důležitým nástrojem komunikace ve službách,

·

přímá komunikace zaměstnanců – ve službách dochází často k osobnímu kontaktu zaměstnanců se zákazníky, proto je důležité namířit reklamu i na zaměstnance a tím zvýšit jejich motivaci.

Mezi významné metody marketingové komunikace je možné řadit následující19: a) Reklama – neosobní, placená forma propagace. Probíhá prostřednictvím těchto médií: televize, rádio, noviny, časopisy, veřejné informační plochy nebo katalogy. Katalogy jsou považovány za hlavní formy marketingové komunikace v oblasti cestovního ruchu, služeb pro využití volného času, ubytovacích a stravovacích zařízení. b) Podpora prodeje jsou „činnosti nebo materiály, které mají podněcovat dosavadní nebo potenciální zákazníky k nákupu“. Do této skupiny řadíme např. soutěže o ceny,

18

VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf 19 HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing. 2003. ISBN 80-247-0202-9

19

kupony a různé slevy. V oboru hrají významnou roli výstavy a veletrhy zaměřené na cestovní ruch. c) Média a vztahy s veřejností (public relations) – „komunikace ve formě zprávy o organizaci a jejích produktech, zveřejněné prostřednictvím médií.“ Mezi hlavní prostředky patří např. vztahy s tiskem, prezentace produktů, organizování různých akcí pro veřejnost. Zvláštní formou je také osobní doporučení, kdy spokojený účastník kladně hodnotí své zkušenosti s produktem před svými příbuznými, přáteli a tím je motivuje k účasti. d) Osobní prodej - to proto, že mnoho služeb vyžaduje20: · osobní interakci mezi poskytovatelem a zákazníkem, · působení lidského faktoru při poskytování služby, · účast lidí, kteří se stávají součástí služby. Hesková21 uvádí pojem komunikační mix tak, že je „kombinací následujících nástrojů: reklamy, osobního prodeje, podpory prodeje a public relations“. Záměrem celého komunikačního mixu je ovlivňovat spotřební chování zákazníka. Pro cestovní ruch je podle tohoto zdroje velmi efektivní především public relations. 4. Place (prodejní cesta) Místo poskytování služby a prodejní cesty představují dvě klíčové oblasti rozhodování. Zahrnujeme sem výběr způsobu a místa dodávky služby zákazníkovi. Tato otázka je důležitá především pro odvětví služeb, jehož produkty nemohou být skladovány a jsou vyráběny i spotřebovávány ve stejném okamžiku. Výběr prodejních cest služeb závisí na specifických požadavcích trhu a především na povaze služby. Neustálý vývoj technologii již dnes umožňuje částečné oddálení služeb od trhu zákazníka. Tento vývoj vznesl určité změny do rozhodování o místě služeb. Existují i služby, které jsou vyžadovány zákazníky jako komplexní produkt. Zde hraje významnou roli blízkost nabízené služby k ostatním potřebným službám. Distribučními cestami služeb jsou často sami jejich poskytovatelé. 22

20

VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf 21 HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3 22 VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf

20

5. People (lidé) Mimořádný význam lidského faktoru ve službách spočívá v tom, že úspěch marketingu služeb do značné míry závisí na výběru, školení, motivaci a řízení lidí. To předpokládá: ·

vybudovat u všech pracovníků silné povědomí o klíčovém významu zákazníka.

·

vycházet z principu příkladu v tom směru, že pokud je dobře postaráno o zaměstnance, budou i oni uplatňovat podobný přístup k zákazníkům.

·

zabezpečovat, aby zaměstnanci procházeli pravidelně náročným školením, ve kterém je jim vštěpována základní filozofie: „naše práce je přinášet uspokojení zákazníkům“23

Kromě respektování lidského faktoru jako prvku marketingového mixu služeb je třeba si uvědomit rozdílné role zaměstnanců, ve kterých ovlivňují jak marketingové činnosti, tak i styk se zákazníkem. Zde můžeme rozlišit čtyři skupiny zaměstnanců podle frekvence a významu jejich styku se zákazníky24: Kontaktní pracovníci Jde o pracovníky s pravidelným nebo častým stykem se zákazníky, mají přímý vztah k marketingovému mixu. Musí být zkušení především v oblasti podnikových marketingových strategií, být dobře vyškolení a motivováni. Kritériem pro jejich přijetí by měla vnímavost, respektive schopnost reagovat na požadavky zákazníků. Obsluhující pracovníci Obsluhující pracovníci jsou v pravidelném nebo častém styku se zákazníkem, nepodílejí se přímo na marketingových aktivitách. Musí mít jasnou představu o marketingové strategii podniku. Vyžadovány jsou u těchto pracovníků dobré komunikační schopnosti. Důležitý je u těchto pracovníků výcvik a sledování výkonů. Koncepční pracovníci Do kontaktu se zákazníkem přichází zřídka. Patří sem pracovníci tržního výzkumu, vývoje nových produktů atd. Významně se podílejí na zavádění podnikové marketingové strategie. Při jejich vyhledávání by měli mít přednost lidé, kteří jsou schopni se naučit vnímat a zohlednit přání zákazníků.

23

VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf 24 VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. [online]. 2007. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-6bb974c08475/GetFile20.pdf

21

Podpůrní pracovníci Zajišťují všechny podpůrné funkce. Nemají velký kontakt se zákazníkem ani se nepodílejí na běžných marketingových činnostech. Jsou to např. pracovníci nákupních a personálních útvarů nebo účetní pracovníci. Uspokojují potřeby externích i interních zákazníků a jejich funkce přispívají k celkové kvalitě služeb. 6. Partnership (spolupráce) Mezi poskytovateli služeb cestovního ruchu sice existuje konkurence, ale přednost by měla dostat spolupráce. Spolupráce rozšiřuje množnosti nabídky, šetří firmám a organizacím náklady, pomáhá snižovat rizika související s podnikáním a přináší výhody plynoucí ze synergie spojení. Spoluprací se v cestovním ruchu zvyšují synergické efekty místa, příjmy místí správy i jednotlivých podnikatelských subjektů. Spolupráce může probíhat na horizontální nebo vertikální úrovni. Ke spolupráci by mělo dojít nejen mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu, ale také mezi podnikatelským a veřejným sektorem.25 7. Package (sestavování balíčků) Hesková26 tento nástroj definuje takto: „tvorba „balíčků“ zohledňuje individuální přání zákazníka, specifických zákaznických segmentů, pomáhá firmám zmírňovat výkyvy v nabídce a poptávce po službách“. 8. Programming (programování) Hesková27 zdůrazňuje, že tvorba balíčků a programování jsou velmi úzce propojeny a obecně mají za cíl vyvolat zájem o mimosezónní období u zákazníků.

1.4. Produkt cestovního ruchu Existuje mnoho rozdílných definic produktu cestovního ruchu. Lze říci např. že „je to jakékoliv zboží či služby, na které jde významná část poptávky od osob zapojených do cestovního ruchu coby zákazníci.“28

25

JAKUBÍKOVÁ, D. 2009. Marketing cestovního ruchu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80247-3247-3 26 HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3 27 HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3 28 SMITH, S., L., J. The measurement of global Tourism, A Companion to Tourism. John Willey&Sons. 2008 ISBN 9780470752265

22

Dle Heskové29 je produkt cestovního ruchu chápán jako „vše, co je nabízeno na trhu cestovního ruchu a má schopnost uspokojit potřeby návštěvníků a vytvořit tak komplexní soubor zážitků“. Jedná se především o soubor služeb, které produkuje a nabízí cílové místo, podniky a instituce cestovního ruchu. Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu30 je produkt cestovního ruchu ze všeobecného pohledu „souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovní ruch koordinujícího. Patří mezi kontrolovatelné faktory – součást marketingového mixu – v případě produktu orientovaného na specifický segment trhu jde o nástroj výklenkového managementu. Jedná se o zboží (suvenýry, průvodce, mapy apod.) či služby (ubytovací, stravovací, doprava, služby průvodců apod.)“, ale z pohledu návštěvníka výkladový slovník hodnotí produkt cestovního ruchu jako „kompletní zážitek od chvíle, kdy návštěvník opustil domov, do doby návratu.“ Čech31 ve své encyklopedii produkt cestovního ruchu jednoduše označuje jako „souhrn konkrétních materiálních (např. zbožových) a nemateriálních (služby) hodnot určených pro uspokojení účastníků cestovního ruchu.“

Mezi základní parametry produktu cestovního ruchu patří atraktivita a útlumová vzdálenost, unikátnost, čas.32 Atraktivita je to, co turistu láká k navštívení destinace. Míru atraktivity ovlivňuje útlumová vzdálenost (čím je menší vzdálenost od produktu cestovního ruchu menší, tím jsou na ni lidé zvyklí a tudíž je atraktivita nižší), celková doba strávená cestováním a užíváním produktu cestovního ruchu (doba trvání prohlídky, doba přepravy do místa atraktivity, atd.) celková cena (náklady na přepravu, ubytování, stravné, vstupné, atd.). Atraktivnost a útlumová vzdálenost jsou těsně spjaty. Velikost atraktivity snižuje útlumovou vzdálenost a naopak. Útlumová vzdálenost rovněž ovlivňuje samotného turistu. Útlumová vzdálenost vychází z předpokladu, že neexistuje-li důvod jet dále, budou turisté volit nejbližší možnost mezi dvěma podobnými zážitky. Útlumová vzdálenost je také svázána s časem, např. je 29

HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna. 2006. ISBN 80-7168-948-3 30 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. ISBN 80-239-01524. 31 ČECH, J. Malá encyklopedie cestovního ruchu. Praha: Idea servis. 1998. ISBN 80-85970-19-8 32 DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. ISBN 978-80-2397838-4

23

pravděpodobnější, že turista, jenž má více času, navštíví vzdálenější destinaci či absolvuje delší cestu do dané destinace. Unikátnost, nebo-li přístup na trh, se zabývá vlastní orientací destinace. Klíčovým prvkem unikátnosti je porovnání destinací nabízející podobné zážitky. Platí, že destinace s velkou unikátností přitahují krátkodobé turisty a „průchozí“ turisty. Destinace s menší unikátností jsou přitahovány opakovanými návštěvníky a těmi, kteří zůstávají na delší dobu. Hlavní rozdíl mezi unikátností a útlumovou vzdáleností je ten, že útlumová vzdálenost přijímá za vlastní orientaci zákazníka (Jak daleko chci cestovat?) zatímco unikátnost přijímá za vlastní orientaci destinace (Kolem kolika podobných destinací musí potenciální zákazník projet, než dorazí do té naší?). Klíčovým elementem unikátnosti je proto potřeba porovnat destinace nabízející podobné zážitky. Čas ovlivňuje jak samotného turistu, tak i jeho výběr dobolené. Čas na dovolenou bývá většinou pevně stanoven, s omezenou možností prodloužení doby dovolené. Způsob strávení dovolené není fixní. Někteří turisté se rozhodují vyčlenit více času na dopravu výměnou za čas strávený v cílové destinaci. Výběr druhu dopravy a cenová dostupnost ovlivňuje využití času na dopravu. 1.5. Marketingový výzkum Marketingový výzkum je definován jako „proces, při kterém zkoumáme jednotlivé jevy na trhu a jejich vzájemné vztahy a vliv marketingových nástrojů na ně“. 33 Ve výkladovém slovníku34 je marketingový výzkum definován jako „systematické zkoumání a analýza různých aspektů trhu, marketingových aktivit vlastních i aktivit konkurence, chování spotřebitelů, distribučních kanálů apod.“ Podle způsobu provedení se marketingový výzkum rozděluje na primární výzkum, který vychází z přímo zjištěných dat např. z dotazníkových šetření a řízených pohovorů a na sekundární výzkum, který vychází z již publikovaných a zpracovaných dat.

33 34

ČERTÍK, M. a kolektiv. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2000. ISBN 80-238-6275-8 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. ISBN 80-239-0152-

4.

24

Marketingový výzkum můžeme dále členit na kvalitativní marketingový výzkum zaměřený na analýzu vztahů, příčin a závislostí zkoumaných jevů, který využívá především psychologické postupy a na kvantitativní výzkum orientovaný na výzkum jevů, které lze kvantifikovat. 35 Foret36 ve své knize uvádí že, „hlavním cílem marketingového výzkumu je poskytnout podstatné a objektivní informace o situaci na trhu. Především se jedná o informace o zákazníkovi“. Marketingový výzkum je proces zahrnující následující kroky37: a. Definování problému, který má být řešen. V této fázi je stanoven cíl, jehož má být výzkumem dosaženo, způsob zpracování informací, termíny fází výzkumu a cena. b. Určení zdrojů informací. Zvolení sekundárních či primárních zdrojů nebo jejich kombinací. c. Výběr vzorku a sběr dat, určení skupin respondentů, které mají být zahrnuty do výzkumu a určení velikosti zkoumaného vzorku. d. Analýza a interpretace dat. Získaná data statisticky zpracovat tak, aby byla pro marketingový výzkum použitelná e. Závěrečná zpráva. Zahrnuje rekapitulaci cíle a předmětu výzkumu, použitých metod, shrnutí základních poznatků, formulaci závěru a doporučení.

1.6. Návštěvník, turista V souvislosti s definicí cestovního ruchu jsou stanoveny i další pojmy, které se vztahují zejména k rozlišení různých typů účastníků cestovního ruchu.

Turista V mezinárodním cestovním ruchu je turista charakterizován jako „osoba, která cestuje do jiné země než v níž má své obvyklé bydliště na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, avšak ne delší jednoho roku, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi.“38

35

ČERTÍK, M. a kolektiv. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2000. ISBN 80-238-6275-8 FORET, M. Marketingová komunikace. Brno:Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-811-2 37 ČERTÍK, M. a kolektiv. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2000. ISBN 80-238-6275-8 38 INDROVÁ, J. a kolektiv. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4 36

25

V závislosti na délce pobytu se rozlišují dva typy turistů: ·

turista na dovolené – turista, který zůstane na daném místě více než určitý počet nocí a dnů

·

krátkodobě pobývající turista – turista, který cestuje na dobu nepřekračující tento limit, ale trvající déle než 24 hodin a zahrnující pobyt alespoň s přespáním na jednu noc.39

Výletník Výletníkem je nazýván „dočasný návštěvník, který se v navštíveném místě nebo zemi zdrží pouze jeden den, tedy bez přenocování.“ 40

Rezident Pojmem rezident se rozumí „fyzická osoba jakékoliv národnosti, sídlící v dané zemi více než jeden rok. Jsou to tedy občané státu i cizinci. Vztaženo k lokálnímu rozvoji cestovního ruchu se jedná o místního obyvatele, tedy obyvatele destinace cestovního ruchu.“41

Návštěvník Za návštěvníka považujeme osobu, „která cestuje do jiného místa než je místo jejího obvyklého pobytu na dobu nepřevyšující 12 po sobě jdoucích měsíců, přičemž účel návštěvy je jiný než výkon činnosti odměňované z návštěvního místa.“ 42 Odborníci na cestovní ruch43 studovali, jaké faktory mají vliv na návštěvníkovo chování. Mezi tyto faktory patří např.: ·

délka pobytu,

·

zda je turista prvním či opakovaným návštěvníkem destinace,

·

zda je sledovaná destinace cílovou destinací či jen průchozí.

Byla nalezena například velmi silná korelace mezi délkou výletu a výběrem destinace. Rostoucí délka pobytu umožňovala, že lidé mohli navštívit více míst, místo aby trávili více času na jednom místě.

39 40

INDROVÁ, J. a kolektiv. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. ISBN 80-239-0152-

4. 41

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. ISBN 80-239-0152-

4. 42

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. ISBN 80-239-01524.. 43 DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. ISBN 978-80-2397838-4

26

Dále byl zjištěn významný rozdíl mezi tím, jak „prvonávštěvníci“ a vracející se návštěvníci chápou a užívají destinace. Prvonávštěvníci se zajímají o objevování celé destinace a mají silné přání objevit kulturní a přírodní nabídky. Vracející se návštěvníci na straně druhé se více zajímají o sociální zážitky, zábavu, nákupy a stravovací služby. Z toho vyplývá, že prvonávštěvníci vykazují tendence být více aktivními turisty než „vracející se“ a účastní se více aktivit a navštěvují více míst. Pravděpodobně častěji navštíví původní atraktivity než vracející se turisté. Podobně lidé, kteří uvedli sledovanou oblast jako svoji hlavní (cílovou) destinaci vykazovali odlišné chování než ti, kteří ji uvedli jako druhou v pořadí, či jí jen projížděli. Dokonce cíl výletu může mít vliv na prostorové rozmístění turistů. Cestovatelé hledající požitky budou pravděpodobněji objevovat destinace než podnikatelé na cestách. Cestovatelé, z důvodu návštěvy obyvatel daných destinací (např. svých příbuzných), vykazují rozdílný prostorový vzorec pohybu než jiní turisté. Mají tendenci podnikat méně cest, zatímco tráví více času s rodinami. Když cestují, mohou navštívit oblasti, které nejsou dopředu definované jako turistické uzly. Turisté se speciálním zájmem budou mít tendenci omezovat své akce na aktivity související se speciálními důvody pro návštěvu, zatímco mnohostranný poznávací turista bude mít tendenci cestovat více „zeširoka“.

1.7. Teorie zážitku Navštíví-li turista destinaci, hledá očekávané znaky a symboly, jenž našel v prospektu či katalogu. Tyto nalezené znaky a symboly destinace jsou prostředkem k získání zážitků, jenž turista sbírá, užívá a porovnává. Turistické zážitky nemohou být ponechány náhodě, neboť takový zážitek je často sociálně konstruován a organizován, čímž v žádném případě není „přirozený“. Turisté často využívají zboží a služby, které nejsou v určitých případech nezbytné a neobyčejné. Pokud se však navštívené místo dobře zpracuje a prezentuje, může vyvolávat v turistech mnohem větší dojem, jenž se mu otiskne do paměti či vědomí, než kdyby turista sám poznával. Turisté vyžadují jasné známky, že nabízená destinace je vhodná pro takovýto zážitek. Na základě

27

toho všeho cestovní ruch vytváří a vyvolává pravé, předvídatelné a ziskové turistické zážitky.44 Zážitek lze obecně definovat jako filozoficko-psychologický pojem pro citové zabarvení různých stavů a jevů, jež vystupují ve vědomí subjektu jako něco bezprostředního a významného v jeho životě, subjektivní stránka snah, přání, volby motivů a cílů činnosti a zároveň výraz vztahu osobnosti k tomu, co se děje v jejím životě a s ní samou, forma aktivity subjektu, vystupující v situacích otřesů, zklamání, změny cílů a hodnot, přestavby vnitřního světa člověka.

1.8. Zážitkový cestovní ruch V té nejzákladnější formě jde o vztahovou marketingovou strategii, kdy zákazník na základě vlastní prožité zkušenosti, naváže do určité míry familiární vztah k danému místu. Standardně se tento marketingový strategický nástroj používá k vytvoření či upevnění vazeb a vztahů mezi zákazníkem a značkou. Zážitková turistika umožní zákazníkovi seznámit se s daným výrobkem, technologií, výrobním procesem, historií a významností výroby.45 Zážitková turistika je osobním, subjektivním zážitkem, jenž může vyvolat u turisty osobní pocit proměny. Následující obrázek obsahuje model, z něhož je možné porozumět aspektům cíleného zážitku v turistických produktech. Základem teorie je trojúhelník přístupu k zážitku z produktu cestovního ruchu. Tento trojúhelník je ideálním příkladem, který představuje perfektní produkt, ve kterém je zastoupen každý element zážitkového cestovního ruchu. Trojúhelník přístupu k cestovnímu ruchu pomáhá analyzovat samotný produkt a pomáhá najít způsoby rozvoje produktu. Na následujícím obrázku je vidět, že trojúhelník obsahuje následující úrovně 46: ·

Fyzická úroveň vzbuzuje zájem turisty. Na této úrovní se zohledňuje samotný produkt, přání a očekávání turisty. Produkt se dostává k turistům pomocí marketingu. Marketing produktu by měl být co nejosobnější.

·

Motivační úroveň využívá smyslů a vjemů turistů. Produkt je přijímán, zkoušen a přijat do podvědomí.

44

DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. ISBN 978-80-2397838-4. 45 SPOLEK PŘÁTEL TRADIC. Zážitková turistika. [online]. 2006. [cit.10.3.2013]. Dostupné na: http://www.ahscb.net/ 46 DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. ISBN 978-80-239-7838-4

28

·

Na rozumové úrovni je vytvářena smyslová stimulace za pomoci okolí a vzájemného působení učení, přemýšlení, s použitím získaných znalostí a vytváření názoru na daný produkt. Na této úrovní zjistíme, zda jsme spokojeni s produktem či ne. Produkt v této úrovni nabízí turistovi naučení se něčeho nového a vyzkoušení si zážitku.

·

V emocionální úrovni dochází k samotnému prožití zážitku. Při splnění předchozích úrovní produktu by mělo u turisty dojít ke kladné emoční reakci, zábavě či potěšení ze získání nových znalostí.

·

Nejvyšší úrovní produktu je mentální úroveň. Silná emotivní reakce z jedinečného zážitku může vést k osobní proměně, přinášející trvalou modifikaci fyzického bytí, stavu mysli či životního stylu. S ohledem na to se osobnost cítí jako nová osoba či část jeho osobnosti, na něco nového, vyššího, se změněným pohledem na svět. Díky cílenému zážitku může někdo získat nový koníček, změnit způsob myšlení či najít nový smysl sebe sama. Obrázek 1 Trojúhelník přístupu k cestovnímu ruchu cíleného zážitku

Zdroj: DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze: (studijní texty)

Zážitková turistika se snaží působit na všechny úrovně vyobrazené v trojúhelníku, včetně té nejvyšší mentální. Jako základ je zde považován vybudovat takový uživatelsky pochopitelný produkt cestovního ruchu, kde se návštěvník seznámí s prezentovanou atraktivitou a zapojí přitom první tři úrovně vnímání. Návštěvníkovi je umožněno na vlastní kůži si ozkoušet cílený zážitek. Takový prožitek v účastnících vyvolává zvýšení loajality k prezentované

29

atraktivitě, vybuduje v nich hlubší zájem o danou problematiku až po změnu životního stylu.47 1.8.1. Princip transformace produktu do zážitkového cestovního ruchu Princip transformace produktu cestovního ruchu do zážitkové turistiky by měl splňovat následující podmínky 48: ·

propaguje skutečnou atraktivitu,

·

musí obsahovat prvek, který jsou zákazníci ochotni vyzkoušet, zažít,

·

turisté jsou ochotni za tento zážitek zaplatit,

·

zážitek musí být přenositelný,

·

zážitek musí mít určitou míru variantního řešení dle individuálních přání zákazníka,

·

příprava produktu zážitkové turistiky musí mít k dispozici varianty pro různě zdatné zákazníky,

·

tradice (atraktivita) v zážitkové turistice musí být uvěřitelná, autentická,

·

do projektu musí být zapojen člověk, který danou tradici ovládá či je odborníkem v této tradici,

·

nezbytnost dovednosti poutavého přiblížení tradice49 1.8.2. Postup transformace produktu do zážitkového cestovního ruchu

·

Historka atraktivity je základem pro samotný produkt. Na základě historky je vytvářen jak celkový zážitek, tak i zájem turisty atraktivitu si vyzkoušet. Historka by měla být založena na autentičnosti, může obsahovat prvky fikce, prezentaci historického vývoje a osob spojovaných s atraktivitou, apod.

·

Dostatek relevantních dat a faktů, které dodají historce o atraktivitě na autenticitě. Autenticita je základem pro důvěryhodnost produktu cestovního ruchu, neboť je znakem daného regionu či destinace. Dle autenticity se shromažďují fakta, důkazy, grafy doplňující samotnou historku.

47

DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. ISBN 978-80-2397838-4 48 DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. ISBN 978-80-2397838-4. 49 NOVOTNÝ R., MORAVEC, I. Návod na rozvoj cestovního ruchu v obcích formou zážitkové turistiky s využitím historického a kulturního dědictví. Praha: MMR. 2004-2005.

30

·

Vybrat

vhodný

zdroj

zpoplatňování

atraktivity

či

kombinace

různých druhů

zpoplatňování. Rozhodnout jaký typ programů, druh doplňkových služeb bude turistovy k

dispozici. ·

Návrh formy zážitku, dle kterého si turista sám vyzkouší získané znalosti v praxi, tj. v rámci interaktivní expozice a workshopu.

·

Získání odborníků na danou problematiku, kteří definují možné problémy v rámci vybrané atraktivity a zároveň populárně-vědeckou formou osvětlí podstatu atraktivity.50

1.9. Trendy v oblasti zážitkového cestovního ruchu Zážitkový cestovní ruch je mnohem zajímavější než ten „běžný“ a „obyčejný“. Nabízí totiž daleko víc než jen poznání krásných míst České republiky nebo světa. O takové typy dovolených je stále větší zájem, turista si totiž může odnést nezapomenutelný prožitek či se zúčastnit zajímavé aktivity. Netráví celé dny lenošením na pláži nebo průzkumem hradů a zámků. Vybere si a dělá to, co jej nadchne, co v něm zanechá zážitek. 51 Jedním z trendů v zážitkovém cestovním ruchu jsou velká centra zaměřená na vzdělávání formou zážitku. Tyto centra jsou nazývána centry zábavného poznávání, ve světě jsou známá pod názvy science museum, children center, discovery children, hand on, atd. Jsou založena na interaktivitě a experimentech. Významným prvkem je objevování nových věcí, poznávání, vytváření vlastních hypotéz a jejich vyzkoušení. V těchto muzeích jsou k vidění desítky až stovky exponátů. Je třeba dodržovat základní pravidlo – zapojení co nejvíce smyslů. Exponáty můžeme tedy vidět, prozkoumat, osahat, něco poslechnout, očichat nebo také ochutnat. Všechno můžeme vyzkoušet dle anglického hesla: "Exploration through thought-provoking do-it-yourself experiment" Ve volném překladu to znamená "objevování prostřednictvím mysl provokujících vlastnoručních pokusů".52 Velice oblíbenou formou zážitkové turistiky jsou dovolené naplněné adrenalinem a sportem. Ze začátku byly dovolené plné sportů, které souvisejí s vodou, počínaje vodními lyžemi, přes 50

DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. 7838-4 51 RYCHTÁŘOVÁ, P. Zážitková turistika frčí. [online]. 2010. [cit.11.3.2013]. Dostupné na http://www.turisimo.cz/978/zazitkova-turistika-frci/ 52 DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. Vzdělávání v zážitkové technických památek v Praze: (studijní texty). Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. 7838-4

31

turistice v oblasti ISBN 978-80-239-

turistice v oblasti ISBN 978-80-239-

jízdu na vodních skútrech, nafukovacích banánech či parasailing až po rafty na horských řekách. Dnes se setkáváme s mnoha dalšími typy aktivní nebo adrenalinové dovolené. Rodinnou dovolenou můžeme zpestřit in-line bruslením nebo cyklistikou. S partou kamarádů lze vyrazit na expedici do různých koutů světa nebo vyzkoušet via ferrata, což je cesta horským terénem, zajištěná ocelovými lany, vedoucí až na vrchol masivu. Velice oblíbenou aktivitou je potápění a šnorchlování. Vhodné destinace pro prozkoumání podvodního světa jsou Chorvatsko, Egypt nebo Řecko. Dovolenou s adrenalinem je možno vyzkoušet i v České republice. Mezi zajímavé typy patří lanová centra, lezení po pískovcovích skalách, wakeboarding, zorbing nebo aquazorbing. Dalším typem zážitkové turistiky je návštěva různých výroben. Jedná se především o exkurze v pivovarech, lihovarech či vinných sklípcích. K tomu se přidaly jedinečné restaurace, čokoládovny či sýrárny. A tak si například můžeme za skvělé dobové atmosféry vychutnat středověkou hostinu. Nebo také navštívit výrobnu kozích sýrů, z nadojeného mléka si vlastnoručně vyrobit sýr a pochutnat si na stylovém občerstvení. 53

1.10.

Technické památky – technické prostředí

Dle výkladového slovníku cestovního ruchu54 je technickou atraktivitou cestovního ruchu stavba, technické zařízení nebo technické řešení jedinečné nebo zajímavé svým provedením, vztahem k okolním stavbám, velikostí, historickým nebo současným významem, designem apod. a stávající se tak cílem pro návštěvníky (např. mosty, tunely, vodní i větrné mlýny, těžní věže, železniční viadukty, kanály, atd.). Obdobným pojmem je technická památka – stavba, technické zařízení nebo technické řešení již nevyužívané, zajímavé svým provedením, umístěním, zachovalostí, slohem. Velkou předností technických památek je skutečnost, že na rozdíl od hradů a zámků netvoří statickou kulisu, ale žijí tím, co lidé vymýšleli, aby bylo dosaženo pokroku. Je třeba však podotknout, že technické památky nepatří obecně mezi turisticky nejatraktivnější. Nejčastějšími návštěvníky těchto míst jsou obvykle vzdělanci, studenti a odborná veřejnost, jejichž motivy návštěv těchto objektů jsou rozdílné od tradičních motivačních faktorů v cestovním ruchu. Jsou to především poznávací a vzdělávací motivy. 53

RYCHTÁŘOVÁ, P. Zážitková turistika frčí. [online]. 2010. [cit.11.3.2013]. Dostupné na http://www.turisimo.cz/978/zazitkova-turistika-frci/ 54 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. ISBN 80-239-01524.

32

Průmyslové dědictví se postupně stává nejen předmětem zájmu odborníků, ale i oblíbeným cílem návštěvníků. Tento trend započal v západní Evropě a postupně se rozšiřuje i do České republiky. Podpora jeho rozvoje může vycházet pouze ze stávajícího potenciálu, který je zapotřebí chránit, udržovat a propagovat. Proto bylo nezbytné sestavit přehled zapsaných technických památek a dalších významných objektů technického dědictví na území České republiky, s přihlédnutím k jejich využitelnosti z hlediska cestovního ruchu. Sestavení přehledu bylo předmětem úkolu „Vybrané technické památky pro cestovní ruch“, který se v průběhu roku 2007 řešil v Ústavu územního rozvoje v Brně. Odborný výběr a popis objektů zpracovala Ing. arch. Eva Dvořáková z ústředního pracoviště Národního památkového ústavu. Textová část řešeného úkolu je řazena do tabulek, rozdělených z geografického hlediska dle krajů a v rámci krajů dále členěných z hlediska účelu dle oborů. Obory nejsou ve všech krajích shodné, neboť některé kraje mají svá specifika. V tabulkách jsou objekty barevně označeny dle atraktivity pro cestovní ruch. Pro každý kraj byly vybrány obzvlášť pro návštěvníky zajímavé objekty, které jsou barevným podkladem odlišeny v textu. Barvou písma jsou označeny objekty, které jsou významné z hlediska historické hodnoty, ale nejsou pro laické návštěvníky atraktivní – zejména jsou to nepřístupné budovy a areály nebo nenápadná drobná architektura (patníky, milníky). 55 Přehled zapsaných technických památek a dalších významných objektů technického dědictví na území hlavního města Prahy je v Příloze č. 2 této práce.

1.11.

Cestovní Ruch a Evropská unie

Evropa je nejvyhledávanější turistickou destinací na světovém trhu. Vzhledem ke svému hospodářskému významu je odvětví cestovního ruchu nedílnou součástí evropského hospodářství, a proto je nezbytné zavést opatření, která by ho řídila a podporovala jeho rozvoj. Z evropského hlediska je politika cestovního ruchu také nástrojem podpory obecných politických cílů v oblasti zaměstnanosti a růstu. Postupně nabude na důležitosti environmentální rozměr cestovního ruchu, který je již přítomen v udržitelném, zodpovědném či etickém cestovním ruchu. Nová politika cestovního ruchu EU, jak vyplývá z přijatého sdělení Evropské komise cestovního

55

ruchu

(ETC),

bude

založena

převážně

na

čtyřech

pilířích

zvýšení

OCR MMR. Cestovní ruch a kulturní dědictví: technické památky na území ČR pro cestovní ruch. [online] 2007. [cit. 20. 3. 2013] Dostupné na: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2881

33

konkurenceschopnosti průmyslu cestovního ruchu v Evropě, podpora udržitelného rozvoje cestovního ruchu v EU, zlepšení image Evropy jako udržitelné a kvalitní destinace a maximalizace využití potencionálu politik EU a finančních nástrojů pro rozvoj evropského cestovního ruchu.56 Jedním z projektů Evropské komise cestovního ruchu je projekt EDEN. 1.11.1. EDEN EDEN je akronym anglického názvu projektu „European Destinations of Excellence“, tedy „Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“, který prosazuje modely trvale udržitelného vývoje cestovního ruchu v Evropské unii. Základním bodem projektu jsou každoročně pořádaná výběrová řízení na národní úrovni, z nichž vždy vzejde jedna turistická „destinace nejvyšší kvality“, která reprezentuje účastnickou zemi. Díky výběru destinací dosahuje projekt EDEN efektivně svého cíle, jímž je přitáhnout pozornost k hodnotám, rozmanitosti i společným znakům evropských turistických destinací. Projekt zvyšuje povědomí o nových evropských destinacích, vytváří prostor pro sdílení a výměnu osvědčených postupů napříč Evropou a podporuje vytváření sítě oceněných destinací. Evropské hledání nevyšší kvality v oblasti cestovního ruchu se vždy odvíjí od hlavního tématu, které každoročně určuje Evropská komise ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními úřady působícími v oblasti turismu. Klíčovým znakem zvolených destinací je jejich závazek k podporování trvale udržitelného rozvoje v sociální a kulturní sféře, stejně jako v oblasti životního prostředí. Oceněnými turistickými destinacemi jsou nově objevované, málo známé evropské lokality, jež se nacházejí v 27 členských i v kandidátských zemích. Projekt EDEN pomáhá šířit povědomí o praktikách trvale udržitelného rozvoje ve vybraných destinacích po celé Unii a proměňovat tyto lokality v celoroční objekt zájmu. Cílem tohoto procesu je také ulevit nadměrně navštěvovaným turistickým destinacím. Projekt EDEN spustila roku 2006 Evropská komise cestovního ruchu, která i nadále podporuje jeho rozvoj a hraje rozhodující roli v jeho řízení. V rámci projektu se věnuje

56

MMR. Sdělení EK k CR. [online] 2010. [cit. 9. 2. 2013] Dostupné na: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionua-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Mezinarodni-spoluprace/Ucast-v-mezinarodnich-organizacich/Spoluprace-voblasti-cestovniho-ruchu-prostrednict/Poradni-vybor-pro-cestovni-ruch-Tourism-Advisary/Sdeleni-Evropskekomise-k-cestovnimu-ruchu

34

různým úkolům: podporuje dialog mezi zainteresovanými stranami, spolufinancuje výběrová řízení, organizuje slavnostní předávání cen a koordinuje širokou komunikační kampaň. 57 Projekt EDEN odkazuje svým zaměřením a zvolenými tématy na problematiku trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu lze definovat jako takový, který zabezpečuje zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom pomáhá rozvoji území. S přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti. Cestovní ruch hraje významnou roli v rozvoji území. Po desetiletích nepřetržitého rozvoje se stal jedním z celosvětově nejvýznamnějších průmyslových odvětví (vytváří 11 % světového HDP). Environmentálním dopadům rozvoje cestovního ruchu, které jsou srovnatelné s dopady kteréhokoli jiného průmyslového odvětví, nebyla dlouho věnována dostatečná pozornost. Teprve mohutný rozvoj cestovního ruchu v posledních letech, spojený s růstem životní úrovně ve vyspělých zemích, upozornil na nutnost řešení otázky jeho trvalé udržitelnosti. Prognóza rozvoje tohoto perspektivního odvětví národních ekonomik tento fakt ještě podtrhuje. Jedním z přínosů cestovního ruchu pro rozvoj území je vytváření nových pracovních příležitostí. Příjmy z cestovního ruchu jsou dále významnou součástí příjmů státních i místních rozpočtů. V neposlední řadě přispívá cestovní ruch k poznávání nových míst, přírodního a kulturního dědictví jiných národů, pomáhá lépe pochopit jejich mentalitu, obyčeje a zvyklosti, a tím rozvíjí myšlenku mírového soužití. Naproti tomu vlivem mohutného nekoordinovaného rozvoje cestovního ruchu v určitých lokalitách může docházet k poškozování životního prostředí, nadměrnému využívání přírodních zdrojů, zejména neobnovitelných, hrozí i vznik konfliktních situací mezi domácím obyvatelstvem a návštěvníky, například z důvodu odlišných zvyklostí a způsobu chování.58 Téma působí jako jakýsi leitmotiv projektu, dosud byly vypsány: EDEN 2012/13 „Cestování bez bariér“

57

EVROPSKÁ KOMISE. Co to je EDEN? [online] 2012. [cit. 9. 2. 2013] Dostupné na: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/what-is-eden/index_cs.htm 58 CZECH TOURISM. Udržitelný cestovní ruch. [online] [cit. 9. 2. 2013] Dostupné na: http://www.edenczechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/

35

EDEN 2010/11 - „Obnova hmotného dědictví" EDEN 2009/10 - „Voda - turistický cíl" EDEN 2008/09 - „Cestovní ruch a chráněná území" EDEN 2007/08 - „Cestovní ruch a místní nedotknutelné dědictví" EDEN 2006/07 - „Nejlepší nové evropské destinace venkovské turistiky" Z hlediska této práce je zvláště významný ročník 2010/11 a jeho téma Obnova hmotného dědictví, které bylo určeno pro destinace, které obnovily lokalitu či objekt patřící k místnímu dědictví a přetvořily je na turistickou atraktivitu, s cílem urychlení nebo nastartování širší obnovy území. Projekt musel fungovat minimálně 2 roky. Mohlo se jednat například o staré továrny přebudované na muzea, koncertní síně či galerie; staré železniční tratě nebo jiná dopravní zařízení přetvořená na turistické a naučné stezky; atrakce či akce v bývalých dolech, historických továrních budovách; vojenské prostory zpřístupněné pro turisty a pořádající pravidelné rekonstrukce bitev a jiné akce; bývalá vězení nyní otevřená veřejnosti s návštěvnickými centry.59 Tohoto, pátého ročníku soutěže EDEN se zúčastnilo za Českou republiku rekordních 26 destinací. Destinace Praha se soutěže neúčastnila, protože nesplňuje jeden ze základních parametrů projektu, kterým je „objevování málo známé evropské lokality“. Osmičlenná porota složená se zástupců CzechTourism, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí, Asociace turistických regionů ČR, Národního památkového ústavu, Českého vysokého učení technického a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vybrala do finále těchto pět destinací: Turistickou oblast Králický Sněžník, Mikroregion Kahan, Orlické hory a Podorlicko, Slovácko a Žatecko. Vítězem ročníku 2010/11 se stalo Slovácko, které se do projektu přihlásilo s Baťovým kanálem a získalo tak značku Evropská excelentní destinace 2011. Baťův kanál vede z Otrokovic do slovenské Skalice a navazují na něj splavné úseky do Kroměříže a Hodonína. Na kanále je v provozu několik pravidelných vodních linek, které využívají i cyklisté. Oblíbená je okružní plavba ze Spytihněvi do Uherského Hradiště a zpět. Obnovy se Baťův kanál dočkal v roce 1990.60

59

CZECH TOURISM. Předchozí ročníky. [online] [cit. 20. 3. 2013] Dostupné na: http://www.edenczechtourism.cz/predchozi-rocniky/eden-2010-11/ 60 POLONCY, M. Slovácko a Baťův kanál jsou perly Moravy. [online] [cit. 20. 3. 2013] Dostupné na: http://www.novinky.cz/cestovani/280156-slovacko-a-batuv-kanal-jsou-perly-moravy.html

36

2. Destinace Praha – Praha technická V následující kapitole jsou popsány předpoklady vybrané destinace, tj. hlavního města Prahy, pro rozvoj cestovního ruchu. V další části jsou uvedeny cíle a poslání Hospodářské komory hl. m. Prahy a její projekty, z nichž pro tuto práci nevýznamnějším je projekt „Praha technická“, kterému předcházel projekt „Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek“. Projekt „Praha technická“ je pak podrobně popsán ve zbylé části této kapitoly. Na závěr jsou zhodnoceny strukturované rozhovory se zástupci společností, které jsou do projektu v současné době zapojeny.

2.1. Předpoklady destinace pro rozvoj cestovního Cestovní ruch jako každá sociálně ekonomická kategorie potřebuje ke svému vzniku existenci a vývoji splnění předpokladů obecně platných pro rozvoj všech prvků globálního sociálně ekonomického systému. Zároveň má cestovní ruch své zvláštnosti a charakteristické rysy, kterými se odlišuje od ostatních odvětví. Rozlišujeme předpoklady obecné a specifické. Obecné předpoklady „Ekonomická vyspělost státu, geografického makroregionu, světa, technický a technologický pokrok na určitém stupni vývoje vytvářejí předpoklady pro naplnění dvou základních charakteristik cestovního ruchu.“61 Specifické předpoklady „Specifické předpoklady cestovního ruchu souvisí s jeho vnitřní systémovou strukturou, tj. členěním sytému cestovního ruchu na subjekt, tzn. účastníka cestovního ruchu, který žádá a konzumuje služby cestovního ruchu a objekt, tzn. území pobytu subjektu, vše co se může stát motivací k návštěvě tohoto místa, služby související s tímto pobytem a organizační struktury a vztahy mezi subjektem a objektem, které tuto konzumaci umožňují.“62 Praha je hlavním a současně největším a nejlidnatějším městem České republiky. Je také naší nejvýznamnější městskou památkovou rezervací. Historické jádro města se rozkládá na obou březích řeky Vltavy a tvoří je šest částí, kdysi samostatných měst, v 18. století sjednocených. 61 62

ATTL, P. Turismu I. Praha: VŠH. 2004. ISBN 80-86578-37-2 ATTL, P. Turismu I. Praha: VŠH. 2004. ISBN 80-86578-37-2

37

Jsou to: Staré Město, Josefov (dochovaná část bývalého Židovského Města - dnes součást Starého Města), Nové Město, Malá Strana, Hradčany a Vyšehrad. Zde je také soustředěno největší množství památkových objektů, muzeí a galerií. Do dnešní podoby se Praha vyvíjela jedenáct století. Coby historická metropole Čech byla v minulosti sídelním městem českých knížat a králů, římsko-německých císařů a hlavním městem Československa. Praha je všeobecně považována za jedno z nejkrásnějších měst v Evropě63. Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu, největšího hradního komplexu na světě, je od roku 1992 památkovou rezervací UNESCO. Právě historické jádro města a mnohé památky přilákají ročně miliony turistů ze zemí celého světa, (v hlavních turistických sezonách bývá v Praze denně až 100 000 zahraničních turistů) což činí Prahu jedním z nejnavštěvovanějších měst Evropy. Jméno Praha se tradičně odvozuje od slova práh. Historici obvykle tvrdí, že Praha je pojmenována po říčním prahu či jezu, který se nacházel někde na místě dnešního Karlova mostu. Přes tento brod přecházeli lidé přes řeku. Protože se město začalo rozrůstat právě nad tímto brodem, tedy prahem v řece, bylo nazváno Praha. Pověst o založení Prahy název vysvětluje tím, že kněžna Libuše nechala založit město tam, kde osadník uprostřed lesa tesal práh ke svému srubu. Přívlastek Praga Caput Regni (Praha hlava království) byl používán od středověku, v roce 1518 byl vyznačen na Staroměstské radnici. Od roku 1927 byl součástí znaku Prahy přívlastek Praha matka měst (latinsky Praga mater urbium), od roku 1991 je pak součástí znaku přívlastek Praga Caput Rei publicae (Praha hlava republiky). Přívlastek Praha stověžatá zřejmě poprvé použil historik Josef Hormayer počátkem 19. století, tou dobou tyto věže spočítal matematik a filozof Bernard Bolzano a dospěl k číslu 103 (bez vodáren a soukromých domů). Po staletí vzdávaly Praze hold významné osobnosti. Z okouzlení její krásou a výstavností se vyznal W. A. Mozart, L. van Beethoven, G. Apollinaire, P. I. Čajkovskij, F. M. Dostojevskij, A. Rodin, O. Kokoschka i britská královna Alžběta II., papež Jan Pavel II. a mnoho dalších.

63

UNESCO. Hodnocení Prahy pro zařazení do seznamu světového dědictví [online]. 1991. [cit. 9. 2. 2013]. Dostupné na: http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/616.pdf

38

Rodná Praha se promítla do tvorby Jana Nerudy, Jaroslava Haška, Jaroslava Seiferta, Franze Kafky, Maxe Broda nebo Egona Erwina Kische.64 Praha díky vysoké hustotě kulturních památek a přírodním podmínkám, spolu s výhodnou polohou ve středu Evropy má velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Množství historických, kulturních a technických památek, nabízí mnoho příležitostí k vytváření nových produktů městského, kongresového a zážitkového cestovního ruchu, sportovní turistiky a cykloturistiky, kulturního cestovního ruchu. Dochované pozůstatky po činnosti řemeslné výroby, která se ve městě provozovala, jsou patrné v archeologických prezentacích zejména pražského Hradu. Velmi výhodná ústřední poloha sídla, které se stalo mezinárodní křižovatkou jak obchodu, tak nových poznatků vědy, se záhy prezentovalo svým technickým rozvojem. První základy nově vznikajících závodů na přelomu 18. a 19. století souvisí nedílně i se vznikem nových průmyslových předměstí jak Smíchova, tak Karlína nebo Vršovic a Vysočan. S dochovanými pozůstatky technického dědictví, které neměly jen místní prvenství, se zde setkáváme téměř na každém kroku, ať je to areál dosud jediné autenticky dochované čistírny odpadních vod v Evropě z počátku 20. století v Bubenči nebo unikátní středověké hornické a vodní dílo Rudolfova štola či konkurence Eiffelovy věže v podobě Petřínské rozhledny.65

2.2. Hospodářská komora hl. m. Prahy Posláním Hospodářské komory hl. m. Prahy je ochrana zájmů malých, středních a velkých podniků i veškeré formy pomoci těmto subjektům. Své služby poskytuje jak členům komory, tak i ostatním podnikatelům z celého území České republiky. Rozvoj a podporu podnikatelských aktivit v Praze Hospodářská komora hl. m. Prahy realizuje formou spolupráce s orgány státní správy a samosprávy, především s Magistrátem hlavního města Prahy, s Hospodářskou komorou ČR a Okresními hospodářskými komorami, včetně spolupráce s partnerskými subjekty v zahraničí. Tato oblast činnosti umožňuje prezentaci členů komory v zahraničí, informaci o zahraničních nabídkách a poptávkách s cílem podpory mezinárodního obchodu a spolupráce. 64

PIS. O Praze [online]. 2012. [cit. 2013-03-11]. Dostupné na: http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/opraze/ 65 OCR MMR. Technické památky na území ČR. [online]. 2007. [cit. 2013-03-11]. Dostupné na: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2881

39

Komora rozvíjí vzájemné kontakty s partnerskými obchodními a průmyslovými komorami po celém světě, pomáhá českým firmám najít vhodné partnery pro byznys v cizině, zahraničním společnostem usnadňuje orientaci na českém trhu. Komora pomáhá realizovat politiku Evropské unie na území Prahy, a to realizací projektů na podporu podnikání, konkurenceschopnosti a vzdělávání jak podnikatelů, tak i ostatních sociálních skupin. Tyto projekty jsou financovány z Evropského sociálního fondu a ostatních veřejných zdrojů. Komora v nich vystupuje buď jako hlavní realizátor projektu, nebo jako partner významných vědeckých, vzdělávacích nebo podnikatelských subjektů. 66

2.3. Projekt „Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek“ Projekt “Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze“ byl realizován v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu soudružnosti Praha (NUTS 2) v oblasti cestovního ruchu, zážitkové turistice, a schválen k financování z Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České Republiky a rozpočtu hl. m. Prahy. Jeho realizace byla zahájena Hospodářskou komorou hl. m. Prahy 1. 12. 2005. Cílem tohoto projektu bylo rozšíření trhu cestovního ruchu o zážitkový cestovní ruch v oblasti tradic a technicko-technologických památek na území hl. m. Prahy. Pro realizaci projektu byla počátkem roku 2006 oslovena Jihočeská centrála cestovního ruchu, která vypracovala studijní materiály „Vzdělávání zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze“ které sloužily jako základ ke kursům „Transformace technickotechnologických památek do využití v zážitkové turistice“, které Hospodářská komora hl. m. Prahy nabídla pro zájemce z řad majitelů a provozovatelů technicko-technologických památek, projektovým manažerům v cestovním ruchu i podnikatelům v cestovním ruchu, aby se uměli na památky kulturní a historické povahy dívat i z pohledu podnikání a naučili se tyto památky transformovat k praktickému využití v zážitkovém cestovním ruchu. Jaké jsou možné zdroje příjmů, co má obsahovat produkt cestovního ruchu, jaké jsou základní atributy zážitkového cestovního ruchu. Realizaci projektu se věnovali i odborníci na cestovní ruch a zážitkový cestovní ruch Ing. Radek Novotný Ph.D jako odborný garant projektu a Mgr. Radmila Folbergerová jako konzultantka a lektorka.

66

HKP. Cíle Hospodářské komory hl. m. Prahy. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné na: http://www.hkp.cz/cz/cile

40

Osmitýdenní vzdělávací kursy byly zahájeny na podzim roku 2006 a v rámci prvního pilotního kurzu byli vyškoleni pracovníci tří významných městských akciových společností ·

Pražské vodovody a kanalizace a. s.

·

Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.

·

Kolektory Praha a. s.,

Druhé kolo kurzu uskutečněné v lednu a únoru roku 2007 bylo určeno jak průvodcům v cestovním ruchu, tak pražským firmám. Zúčastnili se ho: ·

Pražská informační služba

·

Galerie Dolmat ( výroba geo-obrazů )

·

filmové studio Three Brothers Production.

Třetí kolo kurzu pořádané v březnu a dubnu roku 2007 navštěvovali zejména pracovníci městských muzeí: ·

Národní muzeum

·

Muzeum hl. m. Prahy

·

Ekotechnické muzeum

Zaměstnanci společností se v rámci kurzů učili prodat svůj produkt, zprostředkovat zážitek, tzn. transformovat technicko–technologickou památku do zážitkového cestovního ruchu. Získali informace o nových trendech v muzejnictví, aby uměli svoji expozici postavit tak, aby vše co v ní lidé budou moci vidět nebo vlastníma rukama provádět, bylo srozumitelné. Nedílnou součástí byly i přednášky z oblasti bezpečnosti práce, díky nimž by firmy měly pro budoucí návštěvníky vše připravit tak, aby jim nehrozilo žádné nebezpečí či zranění. Neméně důležitým tématem kurzu byla i propagace v zážitkové turistice a zážitková pedagogika a dramatická výchova jako nástroj průvodce. Pro velký úspěch kurzů požádala Hospodářská komora hl. m. Prahy v březnu roku 2007 o prodloužení realizace projektu o tři měsíce, tj. do srpna roku 2007. Prodloužení umožnilo uskutečnit i čtvrté kolo kurzu, kterého se účastnili zástupci společností: ·

Botanická zahrada hl. m. Prahy

·

Galerie hl. m. Prahy

·

Hvězdárna planetárium hl. m. Prahy

·

Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. 41

2.4. Projekt „Praha technická“ Po skončení projektu Vzdělávání v zážitkové turistice se Hospodářská komora hl. m. Prahy rozhodla ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy zahájit projekt „Praha technická – zážitková turistika“. Tento projekt byl zahájen na jaře roku 2007, první prohlídky se konaly na konci roku 2007. Motto projektu: „Praga – veni, vidi, vici, Praha – přišel jsem, viděl jsem, prožil jsem.“

Obrázek 2 Logo projektu Praha technická

Významné pražské společnosti, které se nejprve zapojily do projektu Vzdělávání v zážitkové turistice a nyní do projektu Praha technická, otevřely své stavby, provozy a vytvořily prohlídkové trasy a expozice. Mnohé z těchto technicko-technologických staveb nebyly dosud nikdy přístupné veřejnosti, nebo pouze v omezené míře. Hospodářská komora hl. m. Prahy si v rámci projektu Praha technická zakládá na tom, že návštěvník navštíví místa, která nejsou běžně veřejnosti přístupná, nebo zažije při své návštěvě to, co běžný návštěvník ne. Společnosti, které se do projektu chtějí zapojit, tedy nutně musí nabídnout návštěvníkovi projektu něco navíc. U objektů, které nejsou běžně návštěvníkům přístupné je „to něco“ navíc už samotná možnost vstupu. Objekty, které jsou otevřené široké veřejnosti, musely přidat speciální atrakci nebo zážitek pro návštěvníky projektu Praha technická. Aby bylo možné rozlišit návštěvníky projektu od běžných návštěvníků, zprovoznila Hospodářská komora hl. m. Prahy informační a rezervační portál, kde prezentuje účastníky projektu, a přes který je možné si rezervovat a zaplatit návštěvu vybraného objektu. Hospodářská komora hl. m. Prahy si z každé vstupenky účtuje 24% provizi. V současné době jsou do projektu zapojeny tyto společnosti: ·

Kolektory Praha, a. s.

·

Pražské vodovody a kanalizace, a. s.

·

Muzeum stará čistírna, o. p. s.

42

·

KŽC Doprava, s. r. o.

·

Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. 2.4.1. Kolektory Praha, a. s.

Návštěvníci mají jedinečnou příležitost nahlédnout do pražského technického podzemí. Podzemní tunely – kolektory, v nichž je uložena převážná část inženýrských sítí zajišťující chod moderního velkoměsta. Prohlídky seznamují s rozdílnými technologiemi, technologií výstavby kolektorů a technologiemi inženýrských sítí. Ukazují centrální dispečink, jeden z nejmodernějších a nejrozsáhlejších způsobů monitoringu na světě. Návštěvníkům nabídnou ukázky průvrtů s inženýrskými sítěmi vedoucími z kolektoru přímo do sklepů domů, důlní nádraží s důlními mechanismy a simulace mimořádných situací. Nahlíží se až 40 metrů pod zemský povrch. Prochází se pod historickými památkami, jako je Prašná brána, Obecní dům, Staroměstské náměstí, Týnský chrám a řada dalších. Lze se tedy projít pražským technickým podzemím, které jezdí obdivovat odborníci z celého světa. Otevírací doba: Pátek:

Středa: 13:30 – 15:30 h (skupiny)

08:30 – 10:30 h (skupiny)

16:00 – 18:00 h (jednotlivci)

11:00 – 13:00 h (skupiny)

Sobota (pouze poslední sobota v měsíci) 09:30 – 11:30 h (jednotlivci)12:00 – 14:00 h (skupiny) Cena: Vstupné – trasa D

Vstupné – trasa C

Skupina (max 16 osob) – 4 500 Kč

Skupina (max 16 osob) – 6 000 Kč

Jednotlivci – 300 Kč Trasa A Nejkratší trasa určená pro méně zdatné návštěvníky vede až do míst pod Ovocným trhem. Začíná i končí na Senovážném náměstí.

43

Trasa B Ukázka jednoho z nejnovějších kolektorů provozovaného od roku 2007. Prohlídka začíná na Senovážném náměstí a končí na křižovatce ulice Vodičkova a Václavského náměstí. Po předchozí domluvě je možné trasu prodloužit až Novoměstské radnici na Karlově náměstí. Trasy A a B nejsou běžně využívány a nabízeny široké veřejnosti. Trasa A slouží v případě, že se jedná o handicapované návštěvníky, nebo odborníky na oficiálních návštěvách, trasa B je pak učena výhradně odborníkům a pracovním návštěvám společnosti. Trasa C Zajímavá trasa částečně vedoucí i pod historickým jádrem města s výstupem historickým sklepením. Patří k fyzicky náročnějším a je určená pouze pro skupinové prohlídky. Maximální počet návštěvníků ve skupině je 16. Začíná na Senovážném náměstí vstupem do hlubinného kolektoru Centrum 1, kam se návštěvníci přesunou pomocí výtahu do hloubky 30 metrů. Kolektorem Příkopy pokračuje prohlídka směrem k Obecnímu domu, kde se trasa stáčí ulicí Králodvorskou a od domu U Černé Matky Boží pokračuje do kolektoru Celetná. Téměř na konci Celetné ulice, asi po 300 metrech chůze, vystoupí návštěvníci na povrch sklepením domu U tří mečů. Trasa je dlouhá 1400 metrů a trvá cca 2 hodiny. Návštěvníci během prohlídky musí zdolat 7 žebříků. Trasa D Atraktivní trasa dlouhá přibližně 1000 metrů vede převážně kolektorem Příkopy a nabízí návštěvníkům

velký počet

technických zajímavostí,

končí

výstupem

v prostorách

Slovanského domu. Prohlídka začíná na Senovážném náměstí vstupem pomocí výtahu 30 metrů po zem do hlubinného kolektoru Centrum 1. Pokračuje nahoru do kolektoru Příkopy, kde je nutno zdolat několik žebříků a dále v hloubce 12 m pokračuje ulicí Senovážnou směrem k Obecnímu domu. Po 150 metrech chůze pod ulicí Na Příkopě končí trasa výstupem přes rozvodnu po 8 metrovém žebříku do pasáže Slovanského domu.

44

2.4.2. Pražské vodovody a kanalizace, a. s. Návštěvníci mají možnost shlédnout exponáty muzea a navštívit úpravnu vody Podolí. Seznámí se s historií a zásobováním obyvatel Prahy vodou, prvními soukromými a veřejnými vodovody v Praze, sbírkou vodoměrů. Dále mají možnost navštívit úpravnu vody v Podolí. Turistická trasa v úpravně vody v Podolí se sestává z několika částí, které na sebe logicky a prostorově navazují. Návštěvníci se seznámí s historií pražského vodárenství a současnou technologií výroby pitné vody v úpravně vody v Praze Podolí. V rámci prohlídky projdou prostory Muzea pražského vodárenství, halu filtrů úpravny vody, dále strojovnou čerpací stanice surové vody, prostory čiřičů, kde je surová voda chemicky upravována a prohlídka je zakončena výstupem na ochoz budovy, odkud se otevírá nevšední panoramatický pohled na Prahu. Počet osob v každé skupině je omezen na maximálně 20 osob, které trasu s průvodcem překonají max. za 120 minut. Prohlídka není bezbariérová, vyžaduje určitou tělesnou zdatnost (vstup do prostor čerpací stanice, výstup k čiřičům a na ochoz budovy čiřičů – 8 pater). Otevírací doba: Čtvrtek:13 hod., 15 hod., 17 hod. (jednotlivci i skupiny – max. 20 osob) Sobota: každou druhou sobotu v měsíci, od 11.00 hod. a od 13.00 hod. tj. rok 2013 - 12. ledna, 9. února, 9. března, 13. dubna, 11. května, 8. června, 13. července, 10. srpna, 14. září, 12. října, 9. listopadu, 14. Prosince Cena: Cena skupinové vstupenky 2500 Kč Cena jednotlivé osobní vstupenky 150 Kč Trasa 1. část prohlídky – Muzeum pražského vodárenství – haly filtrů vodárny Podolí Muzeum je umístěno v prostorách původních skladů chemikálií používaných k úpravě surové vltavské vody. Z prosklené galerie vidí návštěvníci pozoruhodnou konstrukci klenby filtračních hal, díky které je podolská vodárna označována také jako “VODNÍ KATEDRÁLA”.

45

Návštěvníci se seznámí s historií a problematikou zásobování obyvatel Prahy vodou, prvními soukromými a především veřejnými vodovody v Praze, získají základní informace o historii týkající se projektových soutěží před samotnou výstavbou současných pražských vodáren a jejich následné realizace. Prohlídka a výklad jsou zaměřeny nejen na zajímavosti, ale i na historicky významná fakta stavby pražské vodárenské sítě a samotné vodárny v Podolí. Závěrem jsou návštěvníci formou krátké prezentace seznámeni se současnou technologií úpravy vody. Před další částí prohlídky návštěvníci obdrží reflexní vesty a helmy. 2. část prohlídky – Čerpací stanice surové vltavské vody Návštěvníci jsou zde seznámeni s jednotlivými fázemi čištění surové vody, významem česlí, odstraňováním nečistot ze surové vody na hrubých a jemných česlích. 3. část prohlídky – Chemická úprava vody surové říční vody - čiřiče Návštěvníci jsou zde seznámeni s funkcí, významem a technologickým postupem úpravy surové vody v čiřičích. 4. část prohlídky – Ochoz budovy chemické úpravy vody – panoramatický rozhled Panoramatický rozhled na Prahu z nezvyklého stanoviště, viditelné významné objekty, včetně vyrovnávací věže Děvín. 2.4.3. Muzeum stará čistírna, o. p. s Turistická trasa ve Staré čistírně - Ekotechnickém muzeu sestává z několika částí, které na sebe logicky a prostorově navazují (tj. návštěvníci ji projdou bez přerušení celou). Návštěvníci se seznámí s původní technologií čištění odpadních vod v Praze. V rámci prohlídky projdou podzemní prostory Staré čistírny s historickou technologií čištění a prohlédnou si parní stroje pro pohon celé čistírny. Počet osob v každé skupině je omezen na maximálně 30 (trasa A) nebo 15 (trasa B) osob, které trasu s průvodcem překonají za cca 45 minut. Prohlídka není bezbariérová, avšak je vhodná i pro méně pohybově zdatné osoby.

46

Otevírací doba: Skupinové prohlídky

Prohlídky pro jednotlivce

Úterý: 10:00 13:00 14:00

Úterý: 11:00 15:00

Ceny Trasa B

Trasa A základní 150,- Kč

základní 250,- Kč

skupina 6 až 15 lidí 2 100,- Kč

skupina 6 až 10 lidí 2 300,- Kč

skupina 16 až 30 lidí 3 600,- Kč

skupina 11 až 15 lidí 3 000,- Kč

Trasa A: 1. část prohlídky – Krypta vodního kola v podzemí Podzemní krypta vodního kola je první místem prohlídky Staré čistírny, kam přitékala splašková voda z jedné ze tří kmenových pražských stok. Nachází se cca 5 m pod povrchem. V kryptě bylo umístěno mohutné vodní kolo o průměru 6 m, které prostřednictvím převodovky pohánělo rozměrnou ventilační vrtuli a odvětrávalo zkažený vzduch ven z podzemí jedním z komínů. Návštěvník se zde seznámí s funkcemi Staré čistírny, získá základní informace o historii týkající se projektových soutěží před samotnou výstavbou kanalizace v Praze a její následné realizace. Prohlídka a výklad jsou zaměřeny nejen na zajímavosti, ale i na historicky významná fakta stavby pražské kanalizační sítě a samotné čistírny. 2. část prohlídky – Dóm lapače písku v podzemí Dóm je zaklenut mohutnou valenou klenbou zakončenou apsidou s portálem z tvarovaných cihel. Do této podzemní prostory ústí trojice kmenových stok, které sem přiváděly veškerou odpadní vodu tehdejšího města. Zde se návštěvníci seznámí s prvními fázemi odstraňování hrubých nečistot ze splaškových vod na hrubých česlích a v nádrži lapáku písku. Návštěvník získá základní informace o jednotlivých fázích čištění vod, významu česlí, lapače písku a soustrojí s teleskopickým ramenem na odsávání písku a štěrku z šestimetrové hloubky nádrže lapače. K vidění jsou původní vozíky umístěné na kolejnicích, které svážely hrubý odpad k výtahu.

47

3. část prohlídky – Strojovna kalových čerpadel v podzemí Návštěvníci nahlédnou do původní strojovny kalových čerpadel, kde jsou k vidění trojčitá pístová kalová čerpadla pro čerpání kalů z usazovacích nádrží. 4. část prohlídky - Centrální hala v přízemí V centrální hale je k vidění elektromotor pro pohon pískové pumpy v podzemním Dómu lapače písku. Dominantou centrální haly jsou bezesporu sila na shrabky a písek, později používaná jako vodojemy. Hala stojí na patě klenby dómu lapače písku a tvoří tak mohutné závaží, které staticky patu klenby stabilizuje proti možným vztlakovým silám, jež by mohly narušit statiku podzemní prostory. Návštěvníci se zde seznámí s významem centrální haly a původních sil na shrabky. 5. část prohlídky – Parní strojovna a kotelna Ve strojovně se nachází dvojice stále funkčních parních strojů Breitfield & Daněk z roku 1903 s unikátní Schmidtovou konstrukcí, využívanou pro pohon čistírenské technologie a povodňových čerpadel. Se strojovnou sousedí parní kotelna s původními plamencovými parními kotli Breitfield & Daněk na přehřátou páru. Zde se návštěvníci stručně seznámí s použitou technologií parních strojů, transmisního pohonu technologie a povodňovými čerpadly. V kotelně je vysvětlen princip fungování plamencových parních kotlů a využití přehřátí páry na 350°C pro pohon parních strojů. 6. část prohlídky – Usazovací nádrže Závěr prohlídky představuje podzemní baterie deseti usazovacích nádrží s přívodní galerií. Nádrže jsou 90 m dlouhé, cca 6 m široké s průměrnou hloubkou 2,7 m o celkovém objemu 12 000 m3. Návštěvníci se zde seznámí se závěrem technologického procesu čistění odpadních vod. Trasa B Jedná se rozšíření Trasy A o sestup do 300 m dlouhé kanalizace s okružní trasou za asistence průvodce a se zapůjčenými baterkami.

48

2.4.4. KŽC Doprava, s. r. o. Historickými vozy typu M131.1 „Hurvínek“, M262.0 „Kredenc“ či M262.1 „Loďák“ vedené motorové vlaky po nejzajímavějších a jinak málo dostupných místech Prahy nabídnou možnost shlédnout během jízdy nejen architektonické skvosty města z neznámých úhlů pohledů, ale zejména technické zajímavosti s vazbou na provoz železnice. Vyváženy jsou zajímavosti zaměřené na historii budování železničního spojení do Prahy s protiklady nejnovějších dopravních staveb a používaných technologií. Otevírací doba: 30. března 2013 (obě trasy) 11. května 2013 (trasa "A") 13. července 2013 (trasa "A") Cena: Trasa B

Trasa A Jednotlivá vstupenka: 250,- Kč

Jednotlivá vstupenka: 250,- Kč

Skupina max. 16 osob: 3 500,- Kč

Skupina max. 16 osob: 3 500,- Kč

Skupina max. 56 osob: 12 000,- Kč

Skupina max. 56 osob: 12 000,- Kč

Trasa A „Velký okruh Prahou“ Velký vlakový okruh vedený historickým motorovým vlakem začíná a končí svoji jízdu na největším pražském Hlavním nádraží. Doba jízdy po celém okruhu jsou necelé tři hodiny. Trasa je vedena přes většinu pražských nádraží. Cestou jsou plánovány následující významné zastávky: Praha Vyšehrad - výhled z netradičního místa na železničním mostě na Pražský hrad a Vyšehrad, popis technických dat a zajímavostí železničního mostu; Praha Smíchov, severní nástupiště - vjezd přes původní nádraží, výhled na novou nádražní budovu a popis technického uspořádání kolejiště, výjezd okolo historické výtopny Zlíchov, technická data a popis „Pražského Semerinku“; Praha Velká Chuchle - výhled na závodiště, technická a historická data; Praha Radotín - možnost návštěvy stanoviště strojvedoucího, popis a technická data o motorovém vozidle; jízda úvratí;

49

"Most Inteligence" - zastávka na mostě při vstupu Vltavy do města. Přes most není osobní doprava vůbec provozována, možnost fotografování, pomalá jízda při křižování podbíhající trat ě Praha – Vrané n.Vltavou, přes nádraží Praha Braník, základní technická data křižované tratě; Praha Krč - foto zastávka a výklad k nejstaršímu napojení kolejí metra na širou trať a základní historie příjezdu vozů po železnici po vlastní ose; Praha Odstavné nádraží JIH - systém údržby a oběhu souprav, projetí největšího pražského odstavného nádraží s prohlídkou železničního zázemí během jízdy vlaku přes Odstavné nádraží JIH; Praha Vršovice odjezdová skupina - foto zastávka a popis systému zařazení vlaků za pomoci principů kolejových brzd; Praha Malešice - jízda 9 km po neveřejných tratích a spojkách po Praze, kde není provozována osobní železniční doprava; Praha Libeň - princip řazení vlaků pomocí klasického svážného pahrbku a průjezd okolo seřaďovacího nádraží pomalá jízda Masarykovo nádraží pro výhled na Nové spojení ze "spodní" úrovně; Praha Masarykovo nádraží; Negrelliho viadukt - zastávka na spojce Negrelliho viaduktu , výhled na město, výhled na Nové spojení směr Hlavní nádraží, výhled na nejstarší Pražské nádraží z roku 1845, historie vlakové dopravy vztažená k Praze, výklad o ing. Pernerovi (staviteli dráhy Olomouc – Praha) a o pokračování vlakové dopravy v roce 1851 z Prahy do Drážďan. Výhled na největší autobusové nádraží. Pomalá jízda přes Negrelliho viadukt s výhledem na Vltavu, zdymadla, vodní elektrárnu a tenisový stadion; Praha Bubny - záměry provozu rychlodráhy na letiště Praha přestavbou PražskoBuštěhradské dráze jako třetí koněspřežky (1853) knížete Lichtensteina z Brusky do polesí Píně (Lány), původní deponie prezidentského vozu, výhled na Stromovku a Lunapark; Praha Bubeneč - druhá možnost návštěvy stanoviště strojvedoucího, výklad ovládání vozu jízda úvratí; Praha Holešovice - foto zastávka na mostě při opuštění Vltavy Prahy, tunel Bílá skála, nemocnice Bulovka, městský okruh, popis dookruhování pražského železničního spojení v 50

roce 1985, po němž toužily generace projektantů a stavitelů železnice od dob prof. Bechyně z roku 1928; Praha hlavní nádraží - historie Nového spojení, výhled z „vrchní“úrovně, závěrečný výhled na Prahu; Trasa B „Prahou na Letiště po kolejích“ Tato trasa vede po skoro historické trase. V dobách, kdy se uvažovalo, že se trať přes Stromovku úplně zruší, připravovalo se zkapacitnění železniční tratě přes pražský Žvahov, nazývaný též Pražský Semerink. Malý vlakový okruh vedený historickým motorovým vlakem začíná a končí svoji jízdu na největším pražském Hlavním nádraží. Jeho trasa je vedena přes pražská i mimopražská nádraží. Cestou jsou plánovány následující významné zastávky a zážitky: Praha Smíchov (severní nástupiště) - průjezd přes původní nádraží, data o nádraží a výjezd na tzv. Pražský Semerink; Praha Žvahov - výhled na oblast Smíchova, Vyšehrad a skoro celé historické centrum města; Praha Jinonice - průjezd oblastí někdejší "Waltrovky", její data, původní záměry s tratí Pražského Semerinku, údaje o přilehlé trase "B" Smíchovské nádraží - Nové Butovice; Praha Zličín - napojení pražské tramvajové sítě na síť železniční, výroba tramvají v Praze; Dobrovíz - letiště Praha jak na dlani, technická data a přestávka pro pozorování leteckého provozu, nebo vycházka; Středokluky - srdce zásobování letiště - vlečka na letiště Praha, úvrať, možná návštěva stanoviště strojvedoucího; Hostivice - velká křižovatka nejen pražských tratí; Praha Ruzyně - místo uvažovaného napojení pražského letiště na drážní síť, popis plánované rychlodráhy a sjezd jednou z nejhezčích částí Prahy do Dejvic - technická data trati a okolí; Praha Dejvice - nové pohledy v rámci výstavby tunelu Blanka, napojení stanice na metro "A", přejezd přes slavný Negrelliho viadukt přes Nové spojení na směr Vysočany;

51

Praha Vysočany - výhled na průmyslovou část Prahy, popis tratí směr Turnov a Poděbrady, úvrať, možná návštěva stanoviště strojvedoucího; Praha hlavní nádraží - výhled na Prahu a její tzv. Severní terasu, data o Novém spojení; 2.4.5. Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. Dopravní podnik hl. m. Prahy návštěvníků projektu Praha technická nabízí návštěvu muzea dopravního podniku a jízdu historickými vlaky metra na třech různých trasách. I.

Muzeum DPP

Turistická trasa v Muzeu městské hromadné dopravy v Praze je vedena prostorem muzea s jedinečnou sbírkou dopravních prostředků MHD, která ukazuje, jak se vyvíjela kolejová a nezávislá vozidla pro potřeby hromadné dopravy. Počet osob pro jednotlivou prohlídku je omezen na maximálně 20 osob, projití trasy s průvodcem za cca 45 minut. Prostor muzea je bezbariérový. Otevírací doba: Prohlídky jsou možné jen v sezóně Muzea, tj. od dubna do listopadu, první a třetí čtvrtek v měsíci od 10,00 hod. a od 13,00 hod. Cena: Cena jednotlivé osobní vstupenky: 80 Kč. Minimální počet osob není stanoven, maximální počet je 20 návštěvníků. TRASA 1. část prohlídky - Od koňky k metru Vůz koňky s figurínami koní, posádky a cestujících dává představu o počátcích hromadné dopravy osob v Praze. Další vývoj je dokumentován na výstavních panelech, doplněných o modely vozidel. Součástí je výstava kontrolérů, staničních sloupků a značení, výhybkářská budka a dobové vybavení vozovny. 2. část prohlídky - Trakční vedení pražských tramvají a trolejbusů Seznámení se s prvky trolejového vedení, jeho zavěšení a napájení. Ukázka sloupů, hlavic, signalizace a ukazatelé přestavníků výhybek, montážní vozidla.

52

3. část prohlídky -Vrchní stavba Ukázka kolejnic pražské koňky, vzorník Vítkovických kolejnic, popis činností při údržbě a opravách tramvajových tratí. 4. část prohlídky -Výstava historie pražského metra Nástěnné panely dokumentující vývoj a postup výstavby. Model Depa Kačerov a vozů metra z ČKD. 5. část prohlídky - Muzejní vozidla-technické památky Soubor historických vozidel je technickou a kulturní památkou. Tramvajové vozy jsou spřaženy do souprav tak, aby vystihovaly období jejich dlouhého života. Sbírka obsahuje rovněž autobusy a trolejbusy. 6. část prohlídky - Vozovna Střešovice-významná památka z historie pražské MHD Seznámení se s historií vozovny, která je nejstarší provozní budovou pražského Dopravního podniku. Unikátní jsou rovněž střešní konstrukce této významné stavby městské infrastruktury. 7. část prohlídky - Vůz metra Ečs V prostoru nepřístupném veřejnosti je jako základ pro plánované rozšíření expozice uložen vůz metra první série, kterou byl zahájen provoz metra na trase C v roce 1974. Prohlídka je pouze ve vymezeném prostoru depozitáře. II.

Jízda soupravou Ečs

Trasa A Depo Hostivař Jedná se o nevšední zážitkový výlet do zákulisí pražského metra. Exkurze je připravena v prostorách depa Hostivař. Zde průvodci návštěvníka nejen detailně seznámí s provozem, zázemím a údržbou na tomto místě deponovaných a spravovaných modernizovaných souprav typu 81-71M., ale navíc je připravena unikátní exkurze do haly tzv. „malého depa“, neboli depa vozového parku údržby tratí a tunelů pražského metra. Je to unikátní příležitost si na vlastní oči prohlédnout lokomotivy nezávislé trakce, strojní podbíječku metra, tunelový vysavač, řadu motorových univerzálních vozíků, vyhlídkový vůz metra a mnoho dalšího.

53

Cesta historickou soupravou typu 81-71 začne výjezdem z haly depa na traťové koleje linky A. Díky rozsvícenému tunelovému osvětlení a vlakovým rozhlasem reprodukovanému výkladu je možno poznat rozličná zákoutí této v současné době nejkratší tratě pražského metra. Návštěvník se seznámí s její historií, zapomenutými projekty uvažovaného rozvoje, zavítá na obratové koleje stanice Dejvické. Výklad je zaměřen také na architekturu stanic a technologický postup jejich výstavby. Nedílnou samozřejmostí se stala i možnost nahlédnout do kabiny strojvedoucích a obeznámit se s jejich prací. Otevírací doba: 18. května 2013 od 10.00 a od 14.00 hodin. Cena: 150,- Kč/osoba, kapacita 90 osob Trasa B Depo Zličín Trasa poodkryje zákulisí depa Zličín, odkud návštěvníka z místních úrovňových lávek následně sveze nedávno dokončenou a zprovozněnou historickou soupravou metra typu 81-71 za nevšedním poznáním zajímavých míst a zákoutí trati B. Kromě prohlídky slepého ramene tunelu zamýšlené odbočky trasy B za stanicí Stodůlky, krátkého zastavení v tubusu mostu nad Nepomuckým rybníkem, souprava také zavítá do obratiště stanice Smíchovské Nádraží. Ta bývala stanicí provozního ošetření souprav 81-71 a byly zde dříve tyto soupravy za provozu podrobovány nejnižšímu stupni revize. Dále jízda pokračuje prohlídkou tlakového uzávěru před stanicí Anděl, zastavuje na okamžik i v uzavřené stanici Národní třída a provede obrat na obratové koleji stanice Florenc. Díky návštěvě obratiště stanice Smíchovské Nádraží i stanice Florenc, absolvují návštěvníci kompletní jízdu na prvním provozním úseku I. B, jehož otevřením 2. listopadu 1985 byl odstartován provoz nově vzniklé trasy B. Opravdovým unikátem celého programu je ukázka zličínské zkušební tratě metra, kam souprava zajíždí při návratu zpět do domovského depa. Otevírací doba:

Cena:

16. 3. 2013, od 10:00 a od 14:00

150,- Kč/osoba

17. 8. 2013, od 10:00 a od 14:00

54

Trasa C Depo Kačerov Nejprve jsou návštěvníci seznámeni historií a provozem depa Kačerov. Následně se soupravou Ečs vydávají na koleje tratě C. Během cesty, mají jedinečnou příležitost prohlédnout si kabinu strojvedoucího tohoto historického vlaku v běžném provozu i s praktickou ukázkou práce strojvedoucích, kteří vlak obsluhují v dobových uniformách. Dále se seznámí s výhledem na rozsvícený tunel metra s kratičkou zastávkou v tubusu mostu přes nuselské údolí, navštíví se soupravou zázemí obratiště metra ve stanici Nádraží Holešovice a nahlédnou do mnoha dalších jinak nepřístupných míst provozu pražské podzemní dráhy. Na závěr programu absolvují cestující zážitkové jízdy „zátah“ se soupravou do jejího domovského depa Kačerov. Otevírací doba: 19. 1.; 16. 2.; 20. 4.; 15. 6.; 20. 7. 2013, od 10:00 a od 14:00 Cena: 150,- Kč/osoba 2.4.6. Vyhodnocení strukturovaných rozhovorů Řízený strukturovaný rozhovor (Pen and paper interview) je jedna z technik sběru dat v sociálním výzkumu. Tazatel postupuje otázku za otázkou podle dotazníku a respondent odpovídá. Tazatel zaznamenává odpovědi. Pro rozhovor platí následující charakteristiky: ·

Je jasné, kdo odpovídá;

·

Procento dokončených rozhovorů je vyšší než návratnost dotazníku;

·

Je těžké vynechat otázku;

·

Tazatel poskytuje respondentovi vyšší komfort než samotný dotazník;

·

Problémem může být pocit neanonymity u citlivých otázek;

·

Nákladná technika;

·

Časová náročnost vede k menší velikosti zkoumaného vzorku;

·

Jsou potřební školení tazatelé;

·

Tazatel může (i nechtěně) ovlivňovat respondenty;

55

Celkově jde o velmi precizní techniku sociálního výzkumu, která přináší velmi kvalitní výsledky. V praxi se řízený strukturovaný rozhovor využívá při zjišťování spokojenosti zákazníků s poskytovanými službami a na náměty ke zlepšení.67 Vstupní rozhovor byl veden s panem Jiřím Svobodou, projektovým manažerem Hospodářské komory hl. m. Prahy v listopadu roku 2012. Poskytl řadu informací, zpřístupnil uschované interní materiály, tiskové zprávy a výstřižkový archiv, který si Hospodářská komora hl. m. Prahy o projektu Praha technická a o projektu Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek vede. Z informací od něho bylo čerpáno především k sestavení subkapitol 2.2, 2.3 a 2.4. Pan Jiří Svoboda také poskytl v dubnu roku 2013 údaje o celkové roční návštěvnosti v jednotlivých společnostech, která je uvedena v subkapitole 3.1 a zahrnuje výsledky roků 2011 a 2012. Řízené strukturované rozhovory byly pro účely této práce vedeny se zástupci všech zúčastněných společností v průběhu března a začátkem dubna roku 2013. Podrobně analyzují projekt Praha technická od jeho počátku, tedy co mu předcházelo, co projekt návštěvníkům poskytuje, jak se v průběhu let měnil, zkušenosti s návštěvníky, vývoj návštěvnosti a jak prohlídky ovlivňují běžný chod společnosti. Zástupci společností hodnotí i spolupráci s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy, její rezervační a informační portál a marketingovou podporu. Panu Jiřímu Svobodovi z Hospodářské komory hl. m. Prahy a zástupcům zúčastněných pěti společností, patří za množství poskytnutých vnitřních informací a za čas, který rozhovorům věnovali, velký dík.

Otázka číslo 1: Popište krátce Vaši pozici ve společnosti. Jak přicházíte do kontaktu s projektem Praha Technická? Ve společnosti Kolektory Praha má Prahu technickou na starosti paní Dana Janečková. Do společnosti přišla až v roce 2008, nebyla tedy u úplného začátku projektu. Má na starosti kontrolu rezervací, využití termínů, koordinaci s ostatními pracovníky společnosti – průvodci a koordinaci s pracovníky Hospodářské komory hl. m. Prahy. Zde se jedná zejména o fakturace proběhlých prohlídek. Nemálo času věnuje styku s budoucími návštěvníky, zájemci 67

MANAGEMENT MANIA. Řízený strukturovaný rozhovor. [online] 2013. [cit. 2013-03-30]Dostupné na: https://managementmania.com/cs/rizeny-strukturovany-rozhovor

56

o prohlídky jí často volají a informují se o podrobnostech prohlídky, o volných termínech, moznostech platby a tak podobně. Manažerem projektu ve společnosti KŽC je pan Ing. Petr Klinger, u projektu stojí od samého začátku. Do jeho práce spadá jak koordinace mezi pracovníky Hospodářské komory hl. m. Prahy a pracovníky jeho společnosti, tak komunikace se zájemci o prohlídky. Nad tento rámec rozhoduje o četnosti prohlídek, plánuje je, rozhoduje o využití vlaků, zdůrazňuje, že zvláště zde je nutné důkladně analyzovat stav poptávky návštěvníků Prahy technické a návštěvníků ostatních produktů společnosti KŽC. Zmiňuje při této příležitosti i sezónní vliv, kdy konec jara, léto a začátek podzimu jsou silnější období než ostatní měsíce. Paní Ing. Jitka Fialová je ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace manažerkou útvaru komunikace a marketingu. Do tohoto útvaru patří také oddělení archivu a Muzea pražského vodárenství. Projekt Praha technická má tedy na starosti, spolupracuje s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy, předává jim veškeré informace, spolupracovala na Smlouvě o spolupráci a přípravě trasy pro návštěvníky. Pan Ing. Jan Štojdl pracuje ve společnosti Dopravní podnik Praha v oddělení Marketing, který se zabývá nejen grafikou, provozními záležitostmi, ale také pořádáním různých akcí, Dnů otevřených dveří, výročí apod. Jedním z projektů, které má oddělení na starosti je právě i Praha technická. Oddělení Marketing je garantem projektu, avšak bez spolupráce kolegů z metra by tento zážitek nikdy nevznikl, jak pan Ing. Štojdl podotýká. Za Společnost Muzeum stará čistírna odpovídala slečna Lucie Růžičková Dis., asistentka vedení společnosti. Má na starosti návštěvnickou agendu, tedy i návštěvníky Prahy technické. Své odpovědi konzultovala i s dalšími kolegy.

Otázka číslo 2: Kdy se vaše společnost zapojila do projektu Praha technická a co tomu předcházelo? Paní Janečková z Kolektorů Praha vzpomíná, že podle jejích informací myšlenka na zážitkový cestovní ruch v pražských technických objektech vznikla ještě před zahájením kurzů Hospodářské komory hl. m. Prahy Vzdělávání v zážitkové turistice při pracovní cestě pana Petra Kužela MBA, tehdejšího předsedy Hospodářské komory hl. m. Prahy, nynějšího presidenta Hospodářské komory České republiky do Anglie. Při návštěvě londýnských 57

kolektorů se nadchl myšlenkou po jejich vzoru otevřít i pražské podzemí návštěvníkům. Kolektory Praha se zapojily do projektu Praha technická jako první účastník, byla zde realizována i první prohlídka celého projektu a to 1. 12. 2007. Společnost KŽC je nejmladším účastníkem projektu, zapojila se koncem roku 2011. Společnost disponuje celým portfoliem produktů, Ing. Klinger namátkou zmiňuje Motoráček Pražský, Boleslavský, Podlipanský, Polabský a Posázavský. Jízdy Praha technická tedy toto portfolio doplnily. Trasy byly plánovány tak, aby byly zajímavé a ukázaly Prahu z úplně jiných úhlů a vedly po tratích, kde se běžně nejezdí, nebo je tam provoz osob novinkou. Společnost vnímala své zapojení do projektu jako vhodné doplnění stávajících zážitků, tedy, že se návštěvníci v rámci Prahy technické dostanou do pražského podzemí v Kolektorech, Staré čistírně a metru a s nimi pak projedou Prahou po kolejích. Společnost Pražské vodovody a kanalizace se zapojila do projektu koncem roku 2009, kdy začala prohlídky připravovat a v dubnu roku 2010 zpřístupnila návštěvníkům Prahy technické Muzeum pražského vodárenství, kde rozšířila stávající expozici o zážitkovou část „didaktické pomůcky na téma kvality vody“ a přidala k trase prohlídky muzea další tři části. Společnost Dopravní podnik Praha se zapojila do projektu v březnu roku 2011. Stálou expozici Muzea městské hromadné dopravy v Praze otevřela společnost již v květnu 1993. Od té doby je muzeum otevřené pro veřejnost o víkendech a svátcích. Pro návštěvníky Prahy technické pak společnost vymezila dva dny v měsíci, na které připravila speciální prohlídku muzea a dále připravila tři okruhy projížděk metrem. Společnost Muzeum stará čistírna vznikla v roce 2011, kdy se sloučila, fúzovala s Ekotechnickým muzeem. Ekotechnické muzeum se připojilo k projektu Praha technická roku 2010, společnost Muzeum stará čistírna pak je do projektu zapojeno od začátku svého působení, tedy od roku 2011.

Otázka číslo 3: Jak přínosné pro zavádění zážitkového cestovního ruchu ve vaší společnosti byl projekt Vzdělávání v zážitkové turistice, zúčastnili se ho vaši pracovníci? Pokud ne, čerpali jste zkušenosti od kolegů, kteří se ho účastnili? Za společnost Kolektory Praha se účastnilo prvního kola kurzů 5 pracovníků, vedoucí a mistr oblasti Centrum a jejich tři kolegové. Všichni ve společnosti stále pracují a návštěvníky 58

provází. Kursy je vybavily teoretickými znalostmi o práci s návštěvníky, metodologicky zajistily provoz prohlídek, za velmi důležitou byla pokládána část o bezpečnosti provozu, tedy jak připravit provoz pro návštěvníky. Společnost KŽC se vzdělávacích kurzů nezúčastnila, nečerpala ani informace od ostatních kolegů z projektu. Firma pořádá výlety po železnici již od svého založení, tedy od roku 1985 a tím pádem se cítí pro zážitkový cestovní ruch znalostmi vybavena dostatečně. Za společnost Pražské vodovody a kanalizace se zúčastnili prvního vzdělávacího kurzu dva pracovníci, tehdejší vedoucí útvaru komunikace a marketingu pan Jásek s kolegou. Zprvu si nebyli jisti, jestli se do projektu Praha technická zapojit, nicméně posléze zkušenosti, které získali, promítli do přípravy interaktivní části expozice muzea i do přípravy dalších částí prohlídkové trasy. Společnost Dopravní podnik Praha se zúčastnila prvního vzdělávacího kurzu taktéž se dvěma pracovníky. Kurz navodil myšlenku jak návštěvníkům přiblížit co společnost pro bezpečnost cestujících dělá, že je to opravdu maximum, kolik lidí se o jejich bezpečnost stará a co všechno provoz obnáší a jaké bezpečnostní kriteria jsou splňována. Společnost Muzeum stará čistírna se vzdělávacích kurzů nezúčastnila, účastnili se jich ale pracovníci Ekotechnického muzea, a to třetího kola těchto kurzů. Byl to pan Holota a Kříženecký, kteří měli po absolvování kurzu myšlenku na obnovu a zpřístupnění staré čistírenské dráhy – Malodráhy Trója.

Otázka číslo 4: Měli návštěvníci možnost navštívit vaši expozici / provoz již před zapojením se do projektu Praha technická? Společnost Kolektory Praha před zapojením se do projektu nikdy nepořádala prohlídky pro veřejnost ani dny otevřených dveří. Kolektory byly přístupné pouze odborné veřejnosti, převážně odborníkům ve vedení inženýrských sítí v rámci jejich služebních cest. Společnost KŽC provozuje celé spektrum vyjížděk po kolejích, některé z nich i přímo po Praze. Trasy jsou pravidelně provozovány již více než 10 let, zpočátku se jednalo převážně o jízdy na objednávku, v posledních letech se jedná již o plně komerční cesty.

59

Muzeum pražského vodárenství bylo v Podolské vodárně po její rekonstrukci otevřeno v roce 1997 a od té doby bylo také přístupné veřejnosti v pracovních dnech. Hlavními návštěvníky byli děti a mládež, zejména na populárních akcích „klubu strážců vody“. Dvakrát do roka měli a mají návštěvníci možnost shlédnout muzeum o víkendu v polovině března, kdy se slaví Den vody a v polovině září, kdy probíhají Dny evropského dědictví. Samostatné muzeum tedy již navštívili tisíce návštěvníků, převážně pak školní kolektivy. Nad tento rámec paní ing. Fialová zmiňuje i časté pracovní návštěvy odborníků z oboru. Dopravní podnik Praha nabízí návštěvníkům od roku 1993 prohlídku Muzea městské hromadné dopravy, technické zázemí metra a jízdy historickými soupravami jsou možné pouze při Dnech otevřených dveří, či v případě významných výročí. Pan Ing. Štojdl podotýká, že svezení historickou soupravou bylo možné jen právě při výročích metra. Společnost Muzeum stará čistírna, respektive Ekotechnické muzeum bylo otevřeno po rozsáhlé rekonstrukci koncem 90. let 20. století. Od té doby jsou zde pořádány prohlídky podzemní technologie čištění odpadních vod a parní strojovny s kotelnou Areál Staré čistírny odpadních vod přestal sloužit svému účelu v roce 1967, v roce 1991 byl prohlášen za Kulturní památku a v roce 2010 za Národní kulturní památku.

Otázka číslo 5: Co vaše společnost poskytuje návštěvníkům Prahy technické navíc?68 Kolektory Praha nejsou běžně přístupné, pouze návštěvníci Prahy technické mají tedy unikátní možnost se do pražských kolektorů podívat. Paní Janečková zmiňuje, že představa společnosti Kolektory Praha byla původně taková, že do projektu budou výlučně zapojeny společnosti, které nejsou běžně přístupné a vytvoří se tak ojedinělý produkt, který ukáže technické památky či technické stavby a technologické prostředí, infrastrukturu města ze stránky, jak ji zatím návštěvníci nemohli spatřit. Společnost KŽC nabízí Velký okruh Prahou a Prahou na letiště po kolejích, obě dvě jsou výlučně určeny pro návštěvníky Prahy technické. Nad tento rámec, jak pan Ing. Klinger připomíná, je návštěvníkům exklusivně umožněn přístup do strojoven historických vozů a pohled na práci strojvedoucích při jízdě. Dále je zajištěn technický výklad, vysvětlena technologie provozu na železnici a ojedinělá možnost absolvovat posun na nádraží. Pečlivě 68

Zde připomeňme, že projekt Praha technická je založen na principu, že návštěvník navštíví místa, která nejsou běžně veřejnosti přístupná, nebo zažije při své návštěvě to, co běžný návštěvník ne.

60

naplánovány jsou i zastávky, kde se návštěvníkům naskýtají netradiční výhledy, ať už na Vltavu ze železničních mostů, nebo z Negrelliho viaduktu na Florenc. Pražské vodovody a kanalizace v rámci projektu nabízejí návštěvu Muzea pražského vodárenství. Odtud mají návštěvníci možnost si přes prosklenou stěnu prohlédnout také tzv. Englovu katedrálu, tj. zajímavou halu filtrů. Z muzea se přesunou do provozní části vodárny, uvidí čerpací stanici, česle, chemické předčištění vody – čiřiče a ještě je čeká výstup osm pater na vodárenskou věž, odkud je panoramatický výhled na Prahu. Navíc je prohlídka provozní části vodárny, která nikdy dřív pro veřejnost otevřena nebyla. Dopravní podnik Praha nabízí exklusivně jen návštěvníkům Prahy technické všechny jízdy historickými vlaky metra na třech různých trasách. Pan Ing. Štojdl zdůrazňuje, že jiným způsobem v současné době není možné zázemí metra navštívit. Také dva čtvrtky v měsíci jsou výhradně určeny pro návštěvníky Prahy technické v Muzeu pražské hromadné dopravy, kdy je speciální prohlídka muzea ještě rozšířena o prohlídku depozitáře, kde je mimo jiné uložen vůz metra první série z roku 1974. Společnost Muzeum stará čistírna nabízí návštěvníkům Prahy technické stejnou prohlídkovou trasu jako ostatním návštěvníkům, průvodce se ale věnuje více technickým detailům při výkladu. Navíc dostávají publikaci o historii kanalizace.

Otázka číslo 6: Je nabídka zážitkového cestovního ruchu ve vaší společnosti stále stejná, nebo jste již produkt měnili, rozšiřovali? Kolektory Praha v průběhu let upravily nabídku tras tak, aby lépe vyhovovala společnosti i návštěvníkům. Nenabízí již trasu A a trasu B, které byly v původní nabídce. Trasa A je velmi krátká a nebyl o ni velký zájem, částečně se překrývá s trasou C, které dávají návštěvníci pro její atraktivitu větší přednost. Prohlídky obou tras ale nelze z provozních důvodů realizovat naráz, proto když byla rezervována dříve trasa A, nebylo možné již rezervovat trasu C. Trasa B byla odebrána z nabídky pro malý zájem. Je velmi dlouhá a nevede pro návštěvníka zajímavými místy. Společnost jde cestou zatraktivnění tras, paní Janečková zmiňuje novější možnost prohlídky starého dispečinku, instalaci expozice vykopávek, látek, kovových předmětů a kůže z 15. století, které jsou zapůjčeny od Národního památkového ústavu. Společnost nově uvažuje další vylepšení tras. Rádi by instalovali přímo do kolektorů, které vedou pod historickými částmi města videoprojekce, aby návštěvníci měli okamžitý přehled, 61

co vlastně mají nad hlavami. Průvodce by se pak v daném místě věnoval krátce i historii. V plánu je i expozice technických exponátů jako průřezy kabelů, stavebních částí používaných při výstavbě kolektorů a podobně. KŽC od počátku nabízí stále stejné dvě trasy, došlo pouze k drobným úpravám na základě připomínek a ohlasu návštěvníků. Řešen byl především čas „objíždění soupravy“, který byl pro návštěvníka neatraktivní, z jeho pohledu se, jak popisuje pan Ing. Klinger, nic nedělo. Tento čas musel být jinak naplánován, využit k procházce, ideálně s výhledem, nebo krácen zajímavým výkladem. Pražské vodovody od doby připojení se k projektu Praha technická svoji nabídku neměnili, ani jí nerozšiřovaly. Původní trasa byla hned na začátku rozšířena o 3 části a to čerpací stanici surové vltavské vody, chemickou úpravu vody a o ochoz budovy chemické úpravy vody ve Vodárně Podolí. Dopravní podnik nabídku pro návštěvníky Praha technická rozšířil v letošním roce a to o dvě trasy, nově tedy ke stále vyprodané trase C Depo Kačerov přibyla trasa A Depo Hostivař a trasa B Depo Zličín. V Depu Zličín jsou jako další zážitek pro návštěvníka přichystáni hasiči s ukázkou výzbroje. Muzeum stará čistírna prohlídkovou trasu postupně, podle technických možností, rozšiřuje. Zpočátku fungování projektu byla v provozu pouze trasa A, poté byla zprovozněna trasa B.

Otázka číslo 7: Ovlivňují či omezují prohlídky vlastní chod společnosti? V Kolektorech Praha se pracovní procesy přizpůsobují termínu prohlídek. Proto musí společnost týden dopředu vědět, zda se prohlídky uskuteční, aby mohla přizpůsobit svůj provoz. Momentální stav, tedy pět prohlídek týdně, je považován za ideální, společnost neomezuje, kapacita prohlídek není 100% naplněna, návštěvník tedy není omezen také. Zajímavé je, že jako ovlivňující faktor označuje paní Janečková zpětnou vazbu návštěvníka. Kolektory jsou prezentovány a dále pak návštěvníkem vnímány jako úspěšná společnost, která provozuje nejdelší kolektorovou síť v Evropě, dnešních 93 km, 20 km z toho pod historickým centrem města. Kolektory si dokonce nechaly roku 2010 zpracovat od firmy Aspectio a. s. studii „Informovanost Pražanů o kolektorové síti“, která na vzorku 1093 respondentů hodnotila stav povědomí občanů o společnosti Kolektory. Výsledek, který hovoří 62

o 60% informovaných respondentů, společnost mile překvapil a je přičítán i úspěchu projektu Praha technická. Na otázku omezení chodu společnosti pan Ing. Klinger připomíná kapacitu dopravní cesty, kterou je jeho společnost omezena. Dopravní cestu, tedy využitelnost kolejí SŽDC spravuje stát a jednotlivým společnostem ji pronajímá. Kapacitu má KŽC přidělenu a hospodaří s ní v rámci svých produktů. To samé platí i pro samotné vozy, společnost jich má určitý počet. Praha technická tedy v zásadě omezuje ostatní produkty a naopak, zvláště v létě, kdy je velký zájem o zejména firemní jízdy. Co se týká ovlivnění, pan Ing Klinger si není jistý, nemá zpětnou vazbu, zda návštěvník Prahy technické zakoupí i další produkt. Provoz společnost Pražské vodovody a kanalizace není prohlídkami nijak omezen, paní Ing. Fialová připomíná, že Vodárna Podolí je jen rezervním zdrojem vody. Doufá naopak, že ovlivněni po návštěvě budou návštěvníci, poznají technologii výroby, filtrace a úpravy vody, poznají technologii zásobování vodou. Pan Ing. Štojdl ze společnosti Dopravní podnik Praha zdůrazňuje, že v žádném případě nemůže společnost kvůli projížďkám historickými soupravami jakýmkoliv způsobem zasáhnout do běžného provozu metra. Pochopitelně, jak dále uvádí, je společnost ráda, že může návštěvníkům nabídnout kromě každodenní bezpečné, rychlé a pohodlné dopravy i trochu té zábavy v jejich volném čase a je velice ráda, že je o zázemí metra takový zájem. Návštěvnické prohlídky chod Muzea stará čistírna nijak neomezují, činnost společnosti je především komerční využití objektu, čímž prohlídky jsou.

Otázka číslo 8: Průvodci jsou vaši zaměstnanci? Je náplní práce těchto pracovníků pouze „průvodcování“, nebo ho vykonávají vedle své běžné práce? Prošli nějakým speciálním školením? Průvodci v Kolektorech Praha jsou kmenovými zaměstnanci firmy, většinu času věnují své běžné práci techniků kolektorů. V současné době pracují jako průvodci 4 pracovníci, kteří prošli kurzem Vzdělávání v zážitkové turistice pořádaným Hospodářskou komorou hl. m. Prahy. Momentálně tito pracovníci zaučují další dva kolegy. Paní Janečková zmiňuje nadšení těchto zaměstnanců pro provázení návštěvníků. Být průvodcem po kolektorech je v jejich

63

firmě zřejmě prestižní záležitost. Moci prezentovat svoji firmu jako zajímavou a úspěšnou je motivující. Průvodci společnosti KŽC jsou kmenovými zaměstnanci. Jak již bylo zmíněno KŽC je komerční firma, která nabízí již roky celé portfolio vlakových výletů. Jejich zaměstnanci, v tomto případě strojvedoucí a průvodci mají tuto činnost jako hlavní pracovní poměr. Průvodci jsou zaměstnanci společnosti Pražská vodárenská. První část prohlídky – muzeum provádí zaměstnanci muzea, vodárnou provádí opět zaměstnanci vodárny, kteří celý provoz velmi dobře znají. Nemuseli tedy projít žádným školením. Prohlídky provádějí v pracovní době vedle své běžné pracovní náplně, je to jen její malá část. Průvodci, jak říká pan Ing. Štojdl z Dopravního podniku Praha, kolegové vykonávající průvodcovskou činnost, mají projekt Praha technická nad rámec své pracovní náplně. Jedná se o skutečné odborníky ve svém oboru. Ještě se prý nestalo, že by si s nějakým dotazem od návštěvníků nevěděli rady. Průvodci v Muzeu stará čistírna jsou zaměstnanci společnosti. Společnost si na tuto činnost, jak podotýká slečna Růžičková Dis., najímá v průběhu roku i brigádníky, vesměs studenty. Ti jsou odborně zaškolováni.

Otázka číslo 9: Jak se od počátku provozu vyvíjí návštěvnost? Kolektory Praha poskytly kompletní přehled návštěvnosti od roku 2008. Pro úplnost: v prosinci roku 2007, kdy se uskutečnily první prohlídky, kolektory shlédlo 50 návštěvníků a od počátku roku 2013 do 31. 3. již pražské kolektorové podzemí navštívilo 213 návštěvníků. Přehled návštěvnosti v letech 2008 až 2012: 2008 - 2 260 návštěvníků 2009 - 1 873 návštěvníků 2010 – 1 580 návštěvníků 2011 – 1 690 návštěvníků 2012 – 1 750 návštěvníků

64

Paní Janečková hovoří i o sezónnosti, v zimě není zájem návštěvníků velký, jaro a podzim jsou nejsilnější měsíce. Pan Ing. Klinger při této otázce také hovoří o sezónnosti, o zimní měsíce není návštěvnický zájem. Společnost projížďky vypisuje jen v ostatních měsících. Termíny jsou vždy vyprodané, kapacita je 50-60 osob. Při velkém zájmu a je-li to technicky možné, KŽC přidá k soupravě další vůz, čím navýší kapacitu na maximálně 100 osob. Paní Ing. Fialová ze společnosti Pražské vodovody a kanalizace hovoří o nejvyšší návštěvnosti v roce 2011, kdy přivítali 804 návštěvníků Prahy technické. V roce 2012 pak došlo k poklesu návštěvnosti. Prví prohlídky v roce 2010 se uskutečnily až v dubnu, tento rok tedy srovnávat nelze. Dopravní podnik Praha má vždy všechny trasy projížděk metrem vyprodány. Muzeum stará čistírna se potýká s úbytkem návštěvníků Prahy technické zejména v posledních letech. Slečna Růžičková Dis. ale uvádí zvyšující se počet

ostatních

návštěvníků.

Otázka číslo 10: Jsou prohlídky pro společnost ziskové? Pro Kolektory Praha jsou prohlídky mírně ziskové. Paní Janečková zmiňuje aspekt amortizace zvláště u vláčku, který je k prohlídkám využíván, dále pak režijní náklady, které jsou s prohlídkami spojeny. Jako vstupní náklady na zahájení projektu pak vyjmenovává nutnost úpravy turistických cest ( bezpečnostní nátěry a podobně ), nákup helem, vest a ochranných kabátů pro návštěvníky, dále pak náklady na propagační film, který je návštěvníkům promítán a na propagační materiály. Stranou nestojí ani odměny pro zapojené zaměstnance. Také společnost KŽC hodnotí vyjížďky jako jen velmi mírně ziskové, přestože jsou vyprodané. Cena byla podle pana ing. Klingera stanovena spíše nízká, s ohledem na ceny ostatních účastníků projektu. Společnost věřila, že se prostřednictví produktu Praha technická dostane do povědomí dalšího segmentu návštěvníků a dojde k propagaci ostatních produktů společnosti KŽC. Společnost Pražské vodovody a kanalizace prohlídky nevnímá jako ziskové, přínos spatřují v propagaci společnosti a širším povědomí o úpravě a složitosti distribuce vody. Paní Ing. 65

Fialová také zmiňuje nemalé počáteční náklady na přípravu tří částí prohlídkových tras, které navazují na návštěvu muzea. Ing. Štojdl z Dopravního podniku Praha říká, že o ziskovosti se mluvit nedá, ale náklady se vrátí, pokud do nich společnost nepromítne náklady na pracovníky, kteří vykonávají výkony navíc, jako příklad uvádí hlášení ve stanicích, že metro projíždí, práci dispečerů a podobně. Každopádně společnost svou účast v projektu Praha technická vnímá jako nástroj ke zvýšení prestiže společnosti v očích veřejnosti. Společnost Muzeum stará čistírna provozuje v areálu Staré čistírny odpadních vod komerční činnost, prohlídky tedy představují zisk. Mimo to společnost pořádá v objektu i společenské akce, firemní oslavy, rauty a objekt také propůjčuje často filmovým štábům na natáčení. Vznikaly tu české filmy Šakalí léta, Amerika nebo seriál Zdivočelá země, nechyběly ani zahraniční produkce, které tak zachované industriální prostory tohoto typu jinde nalézt nemohou.

Otázka číslo 11: Jaké jsou vaše zkušenosti s návštěvníky? Jde převážně o české občany nebo cizince, odbornou veřejnost nebo běžné návštěvníky? Návštěvníky Kolektorů Praha jsou převážně občané České republiky, paní Janečková je odhaduje na 97%, 60% z nich jsou Pražané. Většina z nich jsou muži, i když zmiňuje i nadšenou skupinu žen. Složení hodnotí jako široké spektrum veřejnosti, poukazuje na jejich zájem o městskou infrastrukturu. Kolektory si již prohlédli i studenti technických vysokých škol a odborníci na technologie. Pro skupinky cizinců není zajištěn výklad v cizím jazyku, zpravidla mají svého tlumočníka. Jedná se o minoritní skupiny, ale i na ty jsou zde připraveni, mají vytištěn výklad v anglickém jazyce. Paní Janečková dále pro zajímavost uvádí, že zprvu byly velké pochybnosti o bezpečnosti, společnost vzhledem k obavám z teroristických útoků zvažovala i instalování bezpečnostních rámů do vstupů prohlídek. Nicméně první zkušenosti s návštěvníky byly dobré, proto společnost tento nápad nerealizovala. KŽC navštěvují také převážně občani České republiky, kolik z nich je Pražanů pan ing. Klinger neodhaduje. Cizinců jsou jen drobné skupinky s vlastním tlumočníkem, společnost se zatím nesetkala s požadavkem na výklad v cizím jazyku, proto nemá ani připraven tištěný výklad. V plánu je ale oslovení incomingových cestovních kanceláří.

66

Pražské vodovody a kanalizace navštěvují především čeští občané, návštěvníci z ciziny jsou minoritní skupinou. Výklad je poskytován pouze v češtině. Dopravní podnik navštěvují, jak říká pan Ing. Štojdl, výhradně čeští občané. Jako typického návštěvníka, především muzea pak označuje rodiny s dětmi, vyjížděk v metru pak fandy pražské městské hromadné dopravy. Také slečna Růžičková Dis. z Muzea stará čistírna hovoří o převažující většině českých návštěvníků. Označuje je jako běžné návštěvníky, nezaznamenává tedy na rozdíl od ostatních společností návštěvníky zajímající se převážně o techniku a technologie. Zdůrazňuje i zájem školních skupin.

Otázka číslo 12: Uvažujete o dalším rozšíření své nabídky? Bylo by takové rozšíření technicky možné a slučitelné s běžným provozem vaší společnosti? Kolektory Praha v současné době o rozšíření, to znamená přidání další trasy, neuvažují. Kapacita stávající nabídky není ještě plně využita. Jejich cílem je zatraktivnit prohlídky. Rádi by v letošním roce realizovali další expozici, tentokrát s technickými exponáty stavebních součástí kolektorů a instalovali videoprojekce, které by zachycovaly povrch, pod kterým se v kolektoru právě návštěvník nachází. KŽC momentálně o dalším rozšíření rovněž neuvažuje, dva nabízené okruhy jsou sice většinou vyprodané, ale společnost je v rámci svého portfolia produktů považuje za exklusivní zážitek a jako takový ho také návštěvníkům prezentuje. V letošním roce plánuje po dohodě s pražským letištěm propojit okruh Prahou na letiště po kolejích s prohlídkou části technického zázemí letiště, které je v současné době pro veřejnost nepřístupné. Společnost Pražské vodovody a kanalizace o rozšíření produktu v současné době neuvažuje, kapacita prohlídek není maximálně naplněna. Paní Ing, Fialová dodává, že prohlídkovou trasu rozšiřovat nelze, vše podstatné je ukazováno. Dopravní podnik Praha letos svoji nabídku rozšířil o hned dvě trasy vyjížděk metrem a v současné době o dalším rozšíření neuvažuje. Jak podotýká pan Ing. Štojdl, momentálně není další nabídka technicky možná, není slučitelná s běžným provozem metra.

67

Muzeum stará čistírna další rozšiřování nabídky plánuje, trasy prohlídek budou rozšiřovány. Celý areál Staré čistírny odpadních vod neslouží již léta svému původnímu účelu, naopak je již jen komerčně využíván pro návštěvníky.

Otázka číslo 13: Jak probíhá spolupráce s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy, jak tuto spolupráci hodnotíte? Paní Janečková z Kolektorů Praha poukazuje na malou propagaci projektu Praha Technická ze strany Hospodářské komory hl. m. Prahy. Ve Smlouvě o spolupráci je zachycena její povinnost starat se o Public Relations. I za tuto činnost byla stanovena 24% provize jako odměna pro Hospodářskou komoru hl. M. Prahy. Na počátku spolupráce byl projekt široce propagován především v tisku, na tiskových konferencích, v televizních médiích. V posledních 3 letech se tak již neděje. Přislíbeno bylo i natočení šotů, které měly být promítány na reklamních panelech na Czech pointech, k tomu ale zatím nedošlo. Podobně hodnotí současnou situaci i společnost KŽC. Marketingová podpora od roku 2011 se jim jeví jako nedostatečná. Jedinou reklamu spatřují v ústním předání spokojeného návštěvníka dalšímu. Pan Ing. Klinger rovněž poukazuje na provizi, kterou Hospodářská komora hl. m. Prahy získává a měla by se v propagaci projektu promítnout. Paní Ing. Fialová ze společnosti Pražské vodovody a kanalizace poznamenává, že bohužel propagace projektu je ze strany Hospodářské komory hl. m. Prahy podle jejího názoru velmi malá. Více než rok se nekonala ani vzájemná porada o dalším postupu propagace. Pan Ing. Štojdl z Dopravního podniku Praha hodnotí spolupráci s Hospodářskou komorou hl. m. Praha jako velice dobrou. Na tuto otázku se bohužel slečna Růžičková Dis., z Muzea stará čistírna, zdržela odpovědi.

Otázka číslo 14: Jak vám vyhovuje současný stav informačního a rezervačního portálu? Zhodnoťte krátce jeho silné a slabé stránky. Za silnou stránku považují Kolektory Praha to, že portál provozuje Hospodářská komora hl. m. Prahy a společnosti odpadá nutnost zabývat se finanční stránkou projektu. Za slabé stránky paní Janečková naopak považuje nutnost návštěvníka registrovat se před shlédnutím nabídky, 68

před tím, než vidí termíny prohlídek, nepružnost platby, která je možná jen bankovním převodem nebo osobně na Hospodářské komoře hl. m. Prahy, to, že zákazník nevidí stávající obsazenost prohlídek. Zdůrazňuje, že ne všichni zájemci se orientují v informacích na informačním portálu. Dále zmiňuje, že je již dlouho přislíbeno vytvoření cizojazyčné verze portálu, splněno to ale není. KŽC nevidí žádnou silnou stránku portálu. Za slabou považují nutnost registrace zákazníka, mají zkušenost, že klienti raději volají přímo jim, než aby se registrovali. Nelíbí se jim, že na portálu není on-line přehled o obsazenosti projížděk, poukazují na nepružný systém plateb. Největší stížnost je na neaktuálnost informací, pan Ing. Klinger popisuje situaci, kdy si společnost přeje zobrazit nějakou změnu, musí informovat Hospodářskou komoru, ta svého web mastera a teprve po čase se změna zobrazí. V loňském roce uzavřela společnost Pražské vodovody a kanalizace dodatek smlouvy s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy, podle kterého se prohlídky pro návštěvníky Prahy technické budou otvírat teprve pro minimálně 4 osoby. Občas se stávalo, jak dále pokračuje paní Ing. Fialová, že přišli 2 návštěvníci na 2 průvodce, což bylo velmi nerentabilní. Rezervační systém je podle ní zdlouhavý a problematický, ale před nedávnem byli ujištěni, že projde restrukturalizací, takže by se měl zlepšit. Jako slabé stránky zmiňuje omezené možnosti platby, která je nevhodná pro důchodce a ty, kteří nemají přístup na internet a dlouhou dobu od objednání až po dodání vstupenky. Silné stránky nevidí. Pan Ing. Klinger z Dopravního podniku Praha stručně shrnuje stav informačního a rezervačního portálu jako pro zákazníka nepříliš uživatelsky příjemný. Rád by ho viděl nejen technicky vyzrálejší, ale i poutavější, ukazující fotky či krátká videa z prohlídek a tras. Muzeum stará čistírna hodnotí velmi krátce informační a rezervační portál jako nevyhovující. Slečna Růžičková Dis. dále poukazuje na jeho neaktuálnost. Nejmenuje žádnou silnou stránku tohoto portálu.

Otázka číslo 15: Myslíte, že by bylo dobré projekt Praha technická více zpopularizovat? Rozšířit o další subjekty? Setkáváte se s podobnými otázkami od návštěvníků? Kolektory Praha volají o větší publicitu, která by jistě vedla ke zvýšení návštěvnosti. Určitě by se dobře cítili ve větší skupině společností nabízejících podobně exklusivní zážitky, podle 69

paní Janečkové by mělo jít o další společnosti zabývající se městskou infrastrukturou, které zatím nejsou veřejnosti přístupné, nebo jen v omezené míře. Od svých návštěvníků často slýchají dotazy co je ještě za technické stavby a provozy nabízeno. KŽC by větší publicitu velmi uvítali, ohlasy od návštěvníků hovoří jasně o tom, že se o projektu vlastně dozvěděli jen náhodou od známých a podobně, že o nabídce nikde neslyšeli a informují se, co ostatního v rámci techniky lze v Praze ještě navštívit. Rozšíření nabídky o další subjekty by podle pana Ing. Klingera vedlo k rozšíření návštěvnického spektra. Pražské vodovody a kanalizace by si přály mnohem větší publicitu projektu. Rozšířením o více zajímavých firem by se podle paní Ing. Fialové projekt dostal více do povědomí lidí, potenciálních návštěvníků. Pan Ing. Štojdl z Dopravního podniku Praha požadavek na větší popularizaci projektu nezdůrazňuje, připomíná, že poptávka návštěvníků o jejich vyjížďky metrem převyšuje nabídku. Rád by ale viděl svoji společnost ve větší skupině firem nabízejících podobně nevšední zážitky, něco, co zatím nemohli návštěvníci navštívit. Muzeum stará čistírna se nesetkává s otázkami na rozšíření nabídky projektu Praha technická od návštěvníků projektu, slečna Růžičková Dis. poukazuje na to, že jich není velké množství. Většina jejich návštěvníků navštěvuje Muzeum stará čistírna mimo tento projekt. Ona sama se pak k otázce větší popularizace a rozšiřování projektu staví neutrálně, naznačila, že odpověď přesahuje její kompetence.

70

3. Návrhová část V této kapitole je na základě teoreticky vymezených pojmů z první kapitoly, především na definovaném produktu cestovního ruchu a marketingovém mixu produktu cestovního ruchu vyhodnocena analýza projektu Praha technická tak, jak je provedena v předchozí kapitole, kde je současný stav projektu podrobně popsán. Na základě informací získaných ze strukturovaných rozhovorů, které byly vedeny se zástupci, manažery projektu v jednotlivých zúčastněných společnostech je jejich názor na fungování projektu použit nejprve k návrhům na zlepšení současného stavu a poté na návrh na rozšíření projektu Praha technická.

3.1. Vyhodnocení analýzy Projekt Praha technická jako produkt cestovního ruchu funguje plně od roku 2008, kdy začaly pravidelné prohlídky v Kolektorech Praha. V dalších letech se postupně připojily ostatní čtyři společnosti, produkt tedy v podobě, jak funguje nyní, je na trhu od roku 2011. Všechny společnosti vytvořily pro své návštěvníky nové zážitkové prohlídkové trasy. Zkušenosti pro jejich tvorbu většina z nich získala na vzdělávacích kurzech Hospodářské komory hl. m. Prahy „Vzdělávání zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze“. Těchto kurzů se nezúčastnila pouze společnost KŽC. Většina společností již měla předchozí zkušenost s cestovním ruchem a návštěvníky. Dopravní podnik Praha provozuje od roku 1993 Muzeum městské hromadné dopravy a pořádá pravidelně Dny otevřených dveří. Pro návštěvníky Prahy technické rozšířil prohlídku muzea a zcela exkluzivně nabízí tři typy projížděk metrem s návštěvou technického zázemí. Společnost KŽC již přes 10 let pořádá vlakové vyjížďky Prahou, pro návštěvníky Prahy technické organizuje dvě speciální trasy. Společnost Pražské vodovody a kanalizace otevřela v roce 1997 Muzeum pražského vodárenství v Podolské vodárně, je zapojena do projektu Dny evropského dědictví a pořádá Dny vody. Pro návštěvníky Prahy technické je pak prohlídka muzea rozšířena a doplněna o další části trasy v technickém zázemí vodárny. Společnost Stará čistírna, dříve pod jménem Ekotechnické muzeum, již léta nabízí prohlídky muzea – areálu bývalé čistírny odpadních vod. Je zapojena do projektu Dny evropského dědictví a Den vody. Pro návštěvníky Prahy technické jako doplněk k prohlídce navíc připravila publikaci o historii kanalizace. Zcela unikátně otevřela svůj provoz pouze společnost Kolektory Praha, která nikdy nepořádala Dny otevřených dveří. Návštěvníci Prahy technické jsou tedy jedinými, kteří mají možnost pražské kolektorové podzemí navštívit. 71

Produkt se u téměř všech společností vyvíjí. U mnoha z nich je patrná snaha vyjít co nejvíc vstříc zákazníkovi, naslouchat jeho názorům a připomínkám. V tomto kontextu postupovaly Kolektory Praha, stáhly z nabídky dvě neoblíbené trasy, doplňují expozice, aby byly přitažlivější, v plánu mají další zatraktivnění tras. Dopravní podnik Praha doplnil svoji nabídku o další dvě trasy, v současné době ale další rozšíření nabídky není technicky možné. Společnost KŽC mění časový harmonogram vyjížděk, ale o rozšíření produktu neuvažuje. Muzeum stará čistírna trasy prohlídek stále rozšiřuje a plánuje v tom dále pokračovat. V projektu Praha technická jsou zastoupeny různé společnosti, s různým zaměřením a rozdílnou náplní hlavní činnosti. Tam, kde jde o komerční společnosti, tedy v případě KŽC a Muzeum stará čistírna, prohlídky provoz společnosti neovlivňují, a nebo jen zasahují do jiných projektů. Naopak v případě zejména Dopravního podniku Praha a Kolektorů Praha je ovlivnění provozu zásadní a prohlídky nemohou omezit běžnou náplň práce společností. Ve všech společnostech práci průvodců vykonávají jejich zaměstnanci. U části z nich jde o pracovníky, kteří mají tuto průvodcovskou činnost navíc ke své běžné práci techniků v oboru. V tom lze spatřovat výhodu pro návštěvníka, dostane se mu odborného výkladu. Jako velmi motivovanými a nadšenými pro práci s návštěvníky se zdají zejména pracovníci Kolektorů Praha, Dopravního podniku Praha a Pražských vodovodů a kanalizací. Srovnání návštěvnosti je obtížné vzhledem k postupnému zapojování účastníků do projektu. Jako jediný celkově srovnatelný rok by mohl být brán rok 2012, kdy po celý rok projekt běžel v současné podobě. Nicméně pro srovnání návštěvnosti poslouží dvě následující tabulky, které poskytl pan Jiří Svoboda, projektový manažer Hospodářské komory hl. m. Prahy. Mapují roky 2011 a 2012. 2011 Společnost Dopravní podnik Muzeum stará čistírna Kolektory Pražské vodovody a kanalizace

Počet návštěvníků 3057 218 1247 765

Celkem

5287

průměr/měsíc

441

Zdroj: Hospodářská komora hl. m. Prahy

72

2012 Společnost Dopravní podnik Kolektory KŽC Muzeum stará čistírna Pražské vodovody a kanalizace

Počet návštěvníků 1022 1366 477 103 537

Celkem 2012

3505

průměr/měsíc

292

Zdroj: Hospodářská komora hl. m. Prahy Dalším aspektem pro vývoj návštěvnosti je kapacita prohlídek. Ta nemůže být překročena. Na příkladu Dopravního podniku na jednu stranu pozorujeme větší návštěvnický zájem, než může být vzhledem k pracovním procesům metra uspokojen, na druhou stranu z tabulek vyplývá pokles návštěvnosti. Je ale způsoben právě častostí a omezenou kapacitou prohlídek. V roce 2011 se jich konalo více než v roce 2012. Prohlídky v této společnosti jsou vždy vyprodány. Celkově všechny společnosti, mimo Dopravního podniku, hodnotí návštěvnost jako klesající, dokládají to i výše uvedené tabulky. Kolektorům Praha dle výsledků roku 2011 a 2012 sice návštěvnost neklesá, ale zde můžeme srovnávat počty návštěvníků již od roku 2008 a hodnotit tedy i zde návštěvnost jako klesající. Většina společností zapojených do projektu nehovoří o velké ziskovosti, ale spíše jen o pokrytí nákladů spojených s provozem prohlídek. Pro všechny pak ale jde především o propagaci společnosti a zvýšení prestiže v očích veřejnosti. Všechny společnosti se shodují, že jejich návštěvníky jsou zejména návštěvníci z České republiky, některé zaznamenávají převažující většinu občanů z Prahy. S jistotou tedy můžeme projekt Praha technická definovat jako produkt pro domácí cestovní ruch. Všechny zúčastněné společnosti by si přály větší publicitu a marketingovou propagaci projektu, o kterou by se měla podle Smlouvy o spolupráci starat Hospodářská komora hl. m. Prahy. Shodné jsou jejich výhrady k informačnímu a rezervačnímu portálu, který by měl být uživatelsky příjemnější. Všechny společnosti by také vítaly zapojení dalších subjektů, společností, které by mohly ukázat další části městské infrastruktury, které zatím nejsou veřejnosti přístupné, nebo jen v omezené míře.

73

3.2. Návrhy vedoucí ke zlepšení současného stavu Základem pro návrhy, které by mohly vést ke zlepšení současného stavu produktu domácího zážitkového cestovního ruchu Praha technická je zhodnocení celkové analýzy tohoto produktu. Vyplývají z ní dvě cesty. První je lepší propagace a reklama, tedy lepší Promotion, tzn. zlepšit metody marketinkové komunikace produktu a druhou je zlepšení informačního a rezervačního portálu www.prahatechnicka.cz. Jednou z metod marketingové komunikace je Public relation, tedy média a vztahy s veřejností. Zpočátku byl projekt Praha technická široce propagován v tisku, hovořilo se o něm v několika relacích v televizních i rozhlasových médiích, byl propagován na tiskových konferencích Hospodářské komory hl. m. Praha a Magistrátu hl. m. Prahy. V posledních dvou letech se aktivita komunikace snížila. Za žádoucí a vhodné k navržení je tuto marketingovou komunikaci obnovit, zážitkový cestovní ruch v Praze dostat opět do povědomí občanů. Nejméně nákladnou by mohla být cesta tiskových konferencí, které oba subjekty pravidelně pořádají. Do jejich programů zahrnout i aktuální a aktualizované informace o zážitcích, které jsou připraveny pro návštěvníky Prahy a pro její občany v řadě pražských společností. Jako vhodný se jeví i návrh promítat krátký šot o projektu Praha technická na informačních panelech v pražských Czech pointech, kterými denně projdou tisíce občanů. Pozornost by měla být věnována i informačním a komunikačním technologiím. Za nejvýznamnější články jsou v cestovním ruchu považovány internet a sociální sítě. Projekt Praha technická je propagován pouze pomocí svého vlastního informačního a rezervačního portálu a informačního portálu Kudy z nudy. Vhodné k návrhu je zahájit spolupráci s Pražskou informační službou, jejíž hlavní činností je propagace a marketing Prahy pro rozvoj domácího i zahraničního cestovního ruchu. Zástupci Pražské informační služby byli účastníky vzdělávacích kurzů Hospodářské komory hl. m. Prahy „Vzdělávání v zážitkové turistice“, s projektem Praha technická by tedy měli být obeznámeni. Pražská informační služba provozuje komplexní turistický informační portál www.praguewelcome.cz, který se v roce 2012 chlubil téměř 1,5 milionem návštěvníků. V tom samém roce vyhrál dvakrát 2. místo a to v prestižních soutěžích Nejlepší turistický portál a WebTop100. Zařazení projektu Praha technická na tento portál by jistě vedlo ke zvýšení návštěvnosti. Jako nejvhodnější se jeví zařazení do rubrik „Památky a turistické zajímavosti“, „Naše projekty“ a „Naši partneři“. Druhou částí zlepšení marketingové komunikace by mělo být zlepšení informačního a rezervačního portálu www.prahatechnicka.cz. Měl by být pro potenciálního návštěvníka více 74

uživatelsky příjemný, měl by se stát nástrojem realizace a zvyšování komfortu služeb. Lze doporučit celkovou změnu na moderní a kvalitní webovou prezentaci projektu. Důraz by měl být kladen na nenutnost se registrovat hned při vstupu na web,

on-line zobrazování

obsazenosti tras, prohlídek, vyjížděk, více možností typu placení vstupenek a možnost si zaplacené vstupenky vytisknout. Je třeba vnímat, že portál nabízí produkt zážitkového cestovního ruchu a proto lze doporučit i umístění více fotek, mini videí a šotů z prohlídek a vyjížděk. Potencionální návštěvník by jistě uvítal i sekci FAQ (Frequently Asked Questions, často kladené dotazy), která je v dnešní době již obvyklou součástí moderních prezentací produktů tam, kde již je zkušenost s návštěvníky, předpokládáme, že je budou zajímat užitečné informace, které je na vlastní návštěvu lépe připraví. Na novém portálu by mohla být umístěna i rubrika „napsali o nás“ a „odezvy návštěvníků“ (Feedback). V neposlední řadě by inovace portálu měla zahrnovat i propojení se sociálními sítěmi Facebook, Twitter a novější Google+. Sociální sítě mají pro potenciálního návštěvníka silnou motivační rovinu, předávají zkušenosti s navštíveným, zkušenosti s kvalitou, předávají doporučení pro návštěvu a umožňují sdílení s velkou komunitou.

3.3. Rozšíření projektu Praha technická Vhodnými subjekty pro zapojení do projektu Praha technická jsou objekty technického dědictví na území Prahy, které vybrala a zpracovala do tabulek Ing. arch. Eva Dvořáková z ústředního pracoviště Národního památkového ústavu, a které jsou v Příloze č. 2 této práce. Zvláště vhodnými jsou pak ty vytipované pro využití v cestovním ruchu. Jsou to Petřínská lanovka a rozhledna, Letiště ve Kbelích, Michelská plynárna a Pacoldova vápenka. Michelská plynárna je veřejnosti přístupná, společnost Pražská plynárenská, a. s., v ní otevřela v roce 1999 Plynárenské muzeum. Prohlídka expozice je určena jak pro širokou veřejnost, tak pro zájemce z řad odborníků, otevřeno je ale jen nepravidelně a po předchozí domluvě. Návštěvníci jsou zde seznámeni s počátky a vývojem plynárenství, prohlédnou si modely výrobních zařízení a plynojemů, staré plynoměry, sbírku plynových spotřebičů a další zajímavosti. Letiště ve Kbelích je také veřejně přístupné, v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely je od roku 1968 zřízeno Letecké muzeum. Pro zařazení těchto dvou subjektů do projektu Praha technická by bylo třeba vyjednat podmínky a definovat co návštěvník Prahy technické uvidí navíc. Petřínská lanovka a rozhledna je již mnoho let veřejně přístupná, Hospodářská komora hl. m. Prahy měla o zařazení této technické památky do projektu zájem, ale zvláštní podmínky se vyjednat nepodařilo. Pacoldova vápenka je v rekonstrukci a pro veřejnost uzavřena. Dále v tabulkách 75

Ing. arch. Dvořáková uvádí

Podolskou vodárnu a Bubenečskou čistírnu odpadních vod ( Stará čistírna ), které jsou již v projektu Praha technická zapojeny. Jako velmi vhodný subjekt, tedy společnost disponující zajímavým technickým prostředím a technologiemi, která by doplnila stávající portfolio subjektů operujících na poli pražské infrastruktury, se jeví společnost Pražské služby, a. s. se svým závodem ZEVO (zařízení na energetické využití odpadu), známé veřejnosti jako Spalovna Malešice. Návštěvníci by měli možnost se seznámit s likvidací směsného komunálního odpadu, metodou jeho spalování s následným energetickým využitím vzniklého tepla. Spaluje se směsný komunální odpad, tedy takový, který není jakýmkoliv racionálním způsobem dále využitelný. Tříděný odpad, tedy sklo, papír, plasty a nápojové kartony je zpracováván ekologickou recyklací jinde. ZEVO, zvané spalovna, je vysoce technologická průmyslová instalace, do níž vstupuje na jedné straně směsný odpad a na druhé straně z něj vystupuje elektrická energie, pára používaná pro dálkové vytápění, železný šrot a škvára. Ze 177,5 metrů vysokého komína, nejvyššího v celé Praze, stoupá vodní pára, která je zbavena všech škodlivin, tedy popílku a nežádoucích chemikálií. Technologie na čištění exhalací, které jsou vypouštěny do ovzduší, představují objemově i technologicky největší část celé spalovny. Nepřetržitě sledované hodnoty zejména NOx a furanů jsou hluboko pod zákonnými limity. Spalovna představuje velice ekologické zařízení, které bez vedlejších negativních účinků řeší problém kam s komunálním odpadem. Návštěvníci by mohli navštívit také řídící velín obsluhy polypových drapáků. Tento velín je umístěn nad bunkrem s kapacitou 11.000 m3 směsného odpadu. Do tohoto prostoru sypou sběrné vozy svůj obsah, který postupně nasbírali z jednotlivých popelnic. Tyto drapáky jsou dva s kapacitou cca 4 tuny. Jeden odpad nepřetržitě promíchává, druhý nabírá a sype odpad do násypek spalovenských kotlů. Jeden kotel má kapacitu přibližně 15 tun za hodinu. Kotle jsou instalovány čtyři, ale běží vždy maximálně tři a jeden je v záloze. Další navštívenou instalací by byl zásobník škváry, tedy pevného zbytkového produktu spalování. Ta je řetězovým přepravníkem transportována od vynašečů jednotlivých kotlů. Tato škvára je ještě průběžně zbavována elektromagneticky železného šrotu, který neshořel. Každý kotel je vybaven vlastní jednotkou na úpravu spalin.

Ta se skládá postupně z

elektrostatického odlučovače pevných částic. Dále jsou spaliny podrobeny vápenné vypírce spalin. Zde je za pomoci suspenze tvořené páleným vápnem a aktivním uhlím, tzv. sorbalitu odstraněn zbytek pevných částic, NOx a furanů. Spaliny mají v této části teplotu cca 230 až 76

270° C. Pračka má průměr cca 3 metry a výšku 26 metrů. Dále jsou spaliny vedeny do válcové sušárny, ta je vysoká 18 metrů a má průměr 8,5 metru. Nakonec jsou spaliny prohnány absorbérem o průměru 3,5 m a výšce 26 metrů. Po znovu ohřátí pak putují do nejvyššího komína v Praze. Spalovna Malešice není veřejně přístupná, je navštěvovaná pouze odborníky v rámci pracovních návštěv, protože patří k nejmodernějším v Evropě. Dále jsou některé části popsané možné prohlídky přístupné jednou ročně na Den otevřených dveří, akcent je kladen hlavně na dětské návštěvníky. Školním kolektivům Spalovna Malešice umožňuje nahlédnout do části provozu v rámci ekologických vzdělávacích programů, ekologickému nakládání s odpady. Zapojení Spalovny Malešice do projektu Praha technická v šíři naznačené prohlídky by se stalo pro návštěvníka další možností jak poznat unikátní pražskou technickou stavbu a její provoz. Portfolio nabídky Prahy technické by bylo doplněno o přesně takový typ technické stavby a jejího provozu o jaký je největší zájem. Při sledování počtu návštěvníků v jednotlivých společnostech pozorujeme jasnou tendenci návštěvníka vybírat si z nabídky to skutečně ojedinělé, zajímavé, to, co není běžně přístupné. Nejvyšší návštěvnost mají jasně Kolektory Praha a Dopravní podnik Praha, tedy společnosti, které nenabízejí pouze něco „navíc“, ale zážitek, který se nabízí právě jen návštěvníkovi Prahy technické.

77

Závěr Vytvořením produktu zážitkového cestovního ruchu, Praha technická, se návštěvníkům otevřelo široké množství příležitostí nahlédnout do různých technických a technologických památek a staveb, srovnat historii s aktuální technickou současností a prohlédnout si hlavní město ze zcela nové perspektivy. Cílem práce bylo zhodnotit současný stav tohoto projektu Hospodářské komory hl. m. Prahy. Hlavního cíle bylo dosaženo za pomoci tří dílčích kroků. První byl popis současné nabídky zážitkových aktivit v rámci projektu Praha technická, druhým krokem bylo vyhodnocení projektu na základě rozhovorů s manažery jednotlivých společností a třetím, posledním krokem bylo na základě výsledků všech analýz navrhnout zlepšení současného stavu a rozšíření projektu. V první kapitole, teoretické části diplomové práce byly proto na základě odborné literatury vymezeny pojmy cestovní ruch, marketing cestovního ruchu, marketingový mix, produkt cestovního ruchu, zážitkový cestovní ruch, teorie zážitku, trendy v oblasti zážitkového cestovního ruchu, technické a technologické památky a technické prostředí. Druhá kapitola práce nejprve stručně prezentuje Prahu jako destinaci cestovního ruchu a její předpoklady pro další rozvoj. Dále je zde představena Hospodářská komora hl. m. Prahy, realizátorka projektu Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek a projektu Praha technická. Pozornost je věnována analýze projektu Vzdělávání v zážitkové turistice. Následuje popis projektu Praha technická, přehledně je uspořádána nabídka jednotlivých společností, které jsou v současné době do projektu zapojeny. Jsou to Kolektory Praha, Dopravní podnik Praha, Pražské vodovody a kanalizace, Klub železničních cestovatelů a Muzeum stará čistírna. Uvedeny jsou jejich zážitkové prohlídky, trasy, otevírací doby, ceny. S pracovníky jednotlivých společností, manažery projektu, byly vedeny strukturované rozhovory, které zhodnotily stávající stav projektu. Vstupní rozhovor byl veden také s projektovým manažerem Hospodářské komory hl. m. Prahy, který zpřístupnil interní materiály, tiskové zprávy a výstřižkový archiv. Tyto informace a výstupy ze strukturovaných rozhovorů sloužily jako zdroje pro sestavení druhé kapitoly. Třetí kapitola shrnuje všechny získané informace a na jejich základě analyzuje současný stav projektu. Lze tedy hodnotit hypotézy, které byly stanoveny v úvodu práce. První hypotézu „produkt cestovního ruchu Praha technická má celkově mnoho předností“ se podařilo 78

potvrdit. O produkt je zájem, nabídka tras je pestrá, v některých společnostech jde dokonce o ojedinělou možnost návštěvy. Produkt se vyvíjí, je patrná snaha vyjít co nejvíc vstříc zákazníkovi. Také druhou hypotézu „cílovým segmentem jsou návštěvníci z České republiky“ se podařilo potvrdit. Všechny společnosti se shodují, že jejich návštěvníky jsou zejména návštěvníci z České republiky. S jistotou tedy můžeme projekt Praha technická definovat jako produkt pro domácí cestovní ruch. Třetí hypotézu „stávající marketingová komunikace produktu je dobrá“ je třeba zamítnout. Propagace projektu je zvláště v posledních letech slabá, prezentace na informačním a rezervačním portálu je nemoderní, neposkytuje pro návštěvníky dostatek uživatelského komfortu. Čtvrtá hypotéza „technické památky-technické prostředí je motivátorem pro účastníky cestovního ruchu, v podmínkách Prahy není tento potenciál ještě zcela využit“ lze potvrdit. Produkt je na trhu od roku 2008 a v průběhu let ho navštívili tisíce návštěvníků. Rozšíření projektu o další subjekty, firmy nabízející nevšední zážitky, tedy něco, co zatím nemohli návštěvníci vidět, by vedlo k rozšíření návštěvnického spektra. Rozšířením o více zajímavých firem by se projekt dostal více do povědomí lidí, potenciálních návštěvníků. Možností je na území Prahy řada. V závěru třetí kapitoly jsou výsledky analýz a zejména interpretace třetí a čtvrté hypotézy použity pro návrhy vedoucí ke zlepšení současného stavu projektu a k návrhu na rozšíření projektu. Navrženo bylo především obnovit pomocí Public relation marketingovou komunikaci, aby se zážitkový cestovní ruch v Praze dostat opět do povědomí občanů. Dále pak zlepšení informačního a rezervačního portálu projektu Praha technická tak, aby byl pro potenciálního návštěvníka více uživatelsky příjemný, aby se stal nástrojem realizace a zvyšování komfortu služeb. Doporučena byla jeho celková změna na moderní a kvalitní portál. Jako nový účastník projektu byla navržena unikátní pražská technická stavba, spalovna Malešice, závod Pražských služeb, a. s. Portfolio nabídky Prahy technické by bylo doplněno o přesně takový typ technické stavby a jejího technického provozu o jaký je největší zájem. Návštěvník má jasnou tendenci vybírat si z nabídky to skutečně ojedinělé, zajímavé, to, co není běžně přístupné. Nejvyšší návštěvnost mají společnosti, které nenabízejí pouze něco „navíc“, ale zážitek, který se nabízí právě jen návštěvníkovi Prahy technické.

79

Literatura [1]

ATTL, P., NEJDL, K. 2004. Turismus I. Praha : Vysoká škola hotelová, 2004. str. 177. ISBN 80-86578-37-2.

[2]

CZECH_TOURISM. Předchozí ročníky. [Online] [Citace: 20. 03 2013.] http://www.eden-czechtourism.cz/predchozi-rocniky/eden-2010-11/.

[3]

CZECH_TOURISM. Udržitelný cestovní ruch. [Online] [Citace: 09. 02 2013.] http://www.eden-czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/.

[4]

ČECH, J. 1998. Malá encyklopedie cestovního ruchu. Praha : Idea servis, 1998. str. 130. ISBN 80-85970-19-8.

[5]

ČERBA, O. 2004. 16. Geografie cestovního ruchu. [Online] 2004. [Citace: 26. 03 2011.] http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch16.html.

[6]

ČERTÍK, M. a kolektiv. 2000. Cestovní ruch - vývoj, organizace a řízení. Praha : OFF, 2000. str. 352. ISBN 80-238-6275-8.

[7]

DVOŘÁKOVÁ, I., HÁJKOVÁ, M., FOLBERGEROVÁ, R. 2006. Vzdělávání v zážitkové turistice v oblasti technických památek v Praze: (studijní texty). místo neznámé : Jihočeská centrála cestovního ruchu, 2006. str. 150. ISBN 978-80-2397838-4.

[8]

EVROPSKÁ_KOMISE. 2012. Co je to EDEN? [Online] 2012. [Citace: 09. 02 2013.] http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/what-is-eden/index_cs.htm.

[9]

FORET, M. 2003. Marketingová komunikace. Brno : Computer Press, 2003. str. 275. ISBN 80-7226-811-2.

[10]

HESKOVÁ, M. 2006. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha : Fortuna, 2006. str. 224. ISBN 80-7168-948-3.

[11]

HKP. Cíle Hospodářské komory hl. m. Prahy. [Online] [Citace: 11. 03 2013.] http://www.hkp.cz/cz/cile.

[12]

HORNER, S., SWARBROOKE, J. 2003. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha : Grada Publishing, 2003. str. 486. ISBN 80-247-0202-9. 80

[13]

INDROVÁ, J. a kolektiv. 2009. Cestovní ruch (základy). Praha : Oeconomica, 2009. str. 122. ISBN 978-80-245-1569-4.

[14]

JAKUBÍKOVÁ, D. 2009. Marketing cestovního ruchu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. str. 288. ISBN 978-80-247-3247-3.

[15]

KOTLER, P., ARMSTRONG, G. 2004. Marketing. Praha : Grada Publishing, 2004. str. 856. ISBN 80-247-0513-3.

[16]

MMR. 2010. Sdělené EK k CR. [Online] 2010. [Citace: 09. 02 2013.] http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Mezinarodnispoluprace/Ucast-v-mezinarodnich-organizacich/Spoluprace-v-oblasti-cestovnihoruchu-prostrednict/Poradni-vybor-pro-cestovni-ruch-Tourism-Advisary/SdeleniEvropske-komise-k-cest.

[17]

MMR, OCR. 2007. Cestovní ruch a kulturní dědictví: technické památky na území ČR pro cestovní ruch. [Online] 2007. [Citace: 20. 03 2013.] http://www.uur.cz/default.asp?ID=2881.

[18]

MORISSON, A. M. 1995. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha : Victoria Publishing, 1995. str. 523. ISBN 80-85605-90-2.

[19]

NEJDL, K. 2010. Management destinace cestovního ruchu. Praha : Vysoká škola hotelová, 2010. str. 153. ISBN 978-80-87411-08-7.

[20]

NOVOTNÝ, R., MORAVEC, I. 2004-2005. Návod na rozvoj cestovního ruchu v obcích formou zážitkové turistiky s využitím historického a kulturního dědictví. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2004-2005.

[21]

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. str. 448. ISBN 80-239-0152-4.

[22]

PIS. 2012. O Praze. [Online] 2012. [Citace: 11. 03 2013.] http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/o-praze/.

[23]

POLONCY, M. Slovácko a Baťův kanál jsou perly Moravy. [Online] [Citace: 20. 03 2013.] http://www.novinky.cz/cestovani/280156-slovacko-a-batuv-kanal-jsou-perlymoravy.html.

81

[24]

RYCHTÁŘOVÁ, P. 2010. Zážitková turistika frčí. [Online] 2010. [Citace: 11. 03 2013.] http://www.turisimo.cz/978/zazitkova-turistika-frci/.

[25]

SMITH, S., L. 2008. The measurement of global Tourism. A companion to Tourism. místo neznámé : John Wiley & Sons, 2008.

[26]

UNESCO. 1991. Hodnocení Prahy pro zařazení do seznamu světového dědictví. [Online] 1991. [Citace: 09. 02 2013.] http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/616.pdf.

[27]

VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. 2007. Marketing cestovního ruchu. [Online] 2007. [Citace: 30. 03 2013.] http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e6bb974c08475/GetFile20.pdf.

[28]

VITÁKOVÁ, M. 2007. Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. [Online] 2007. [Citace: 30. 03 2013.] http://www.mmr.cz/getmedia/473a8dbe-5c924eef-818e-0252a54c8200/GetFile2.pdf.

82

Příloha č. 1 Strukturovaný rozhovor – osnova 1. Popište krátce vaši pozici ve společnosti. Jak přicházíte do kontaktu s projektem Praha technická? 2. Kdy se vaše společnost zapojila do projektu Praha technická? Co tomu předcházelo? 3. Jak přínosné pro zavádění zážitkového cestovního ruchu ve vaší společnosti byl projekt Hospodářské komory hl. m. Prahy „Vzdělávání v zážitkové turistice“, účastnili se ho vaši pracovníci? Pokud ne, čerpali jste zkušenosti od kolegů, kteří se ho účastnili? 4. Měli návštěvníci možnost navštívit vaši expozici/provoz již před zapojením do projektu Praha technická? 5. Co vaše společnost nabízí návštěvníkům projektu Praha technická? Co poskytujete návštěvníkům „navíc“? 6. Je nabídka zážitkového cestovního ruchu ve vaší společnosti od začátku stejná, nebo jste už produkt měnili, rozšiřovali? 7. Ovlivňují či omezuji prohlídky vlastní chod společnosti? 8. Průvodci jsou vaši zaměstnanci? Je náplní práce těchto pracovníků pouze „průvodcování“ nebo ho vykonávají vedle své běžné náplně práce? Prošli nějakým speciálním školením? 9. Jak se od počátku provozu vyvíjí návštěvnost? 10. Jsou prohlídky pro společnost výdělečné/ziskové? 11. Jaké jsou vaše zkušenosti s návštěvníky? Jde převážně o české občany nebo cizince, odbornou veřejnost nebo běžné návštěvníky? 12. Uvažujete o dalším rozšíření? Bylo by takové rozšíření technicky možné a slučitelné s běžným provozem? 13. Jak probíhá spolupráce s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy? Jak tuto spolupráci hodnotíte? 14. Jak vám vyhovuje současný stav informačního a rezervačního portálu? Zhodnoťte krátce jeho silné a slabé stránky. 15. Myslíte, že by bylo dobré projekt více zpopularizovat? Rozšířit o další subjekty? Setkáváte se s podobnými otázkami od návštěvníků?

Příloha č. 2 Technické památky na území hl. m. Prahy Zdroj: OCR MMR. Cestovní ruch a kulturní dědictví: technické památky na území ČR pro cestovní ruch.